ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208T138 Globální podnikání a finan ní ízení podniku
ANALÝZA FINAN NÍ VÝKONNOSTI FIRMY PARAMO, A.S.
Bc. Marek TOMÁŠEK
Vedoucí práce: Ing. Pavel Marini , MBA, Ph.D.
kuji Ing. Pavlu Marini ovi, MBA, Ph.D. za odborné vedení diplomové práce, poskytování rad a informa ních podklad .
3
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatn s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramen je úplná a v práci jsem neporušil autorská práva (ve smyslu zákona . 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi, dne ...........................
…………………… 4
1 ÚVOD
9
2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA M
ENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU
11
2.1 ZDROJE INFORMACÍ PRO FINAN NÍ ANALÝZU
12
2.2 UŽIVATELÉ FINAN NÍ ANALÝZY
13
2.3 M
14
ENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU S POUŽITÍM VYBRANÝCH METOD FINAN NÍ ANALÝZY
2.3.1 ANALÝZA STAVOVÝCH UKAZATEL
15
2.3.2 ANALÝZA ROZDÍLOVÝCH A TOKOVÝCH UKAZATEL
15
2.3.3 P ÍMÁ ANALÝZA INTENZIVNÍCH UKAZATEL
15
2.3.3.1 Ukazatele likvidity (Liquidity ratios)
16
2.3.3.2 Ukazatele rentability (Profitability Ratios)
18
2.3.3.3 Ukazatele Aktivity
20
2.3.3.4 Ukazatele zadluženosti a solventnosti
20
2.3.3.5 Ekonomická p idaná hodnota (EVA)
21
2.3.3.5 Ukazatele tržní hodnoty podniku
22
2.3.4 SOUHRNNÉ INDEXY HODNOCENÍ
24
2.3.4.1 Ú elov vybrané skupiny ukazatel
24
2.4 IDENTIFIKACE KONKUREN NÍ POZICE PODNIKU V RÁMCI ODV TVÍ
29
2.4.1. SPIDER ANALÝZA
30
2.5 ALTERNATIVNÍ METODY M
ENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU
31
3 APLIKOVATELNOST SOU ASNÝCH METOD FINAN NÍ ANALÝZY A JEJICH RIZIKA
32
4 P EDSTAVENÍ SPOLE NOSTI PARAMO, A.S.
35
4.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SPOLE NOSTI K 31. 1. 2008
35
4.2 PROFIL SPOLE NOSTI
35
4.3 OBCHODNÍ POLITIKA V ROCE 2008
37
5 EXTERNÍ FAKTORY OVLIV UJÍCÍ FINAN NÍ VÝKONNOST SPOLE NOSTI PARAMO, A.S.
39
5.1 CENA ROPY NA KOMODITNÍCH TRZÍCH
39
5.2 M NOVÝ KURZ CZK/USD
42
5.3 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ
45 5
6 ANALÝZA FINAN NÍ VÝKONNOSTI SPOLE NOSTI PARAMO A.S.
46
6.1 HORIZONTÁLNÍ A VERTIKÁLNÍ ANALÝZA
46
6.1.1 ANALÝZA ROZVAHY
46
6.1.2 ANALÝZA VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY
48
6.2 UKAZATELE RENTABILITY
50
6.3 HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU NA BÁZI TRŽNÍ POZICE PODNIKU
51
6.3.1 KONKUREN NÍ PROST EDÍ NA TRHU V ESKÉ REPUBLICE A VÝVOJ V ODV TVÍ
51
6.3.2 SPIDER ANALÝZA
54
6.4 ANALÝZA FINAN NÍHO ZDRAVÍ PODNIKU
56
6.4.1 KRALICK V QUICKTEST
56
6.4.2 SKÓRE BONITY
57
6.5 PREDIKCE FINAN NÍ TÍSN
59
6.5.1 BEAVEROVA JEDNOROZM RNÁ DISKRIMINA NÍ ANALÝZA
59
6.6 EKONOMICKÁ P IDANÁ HODNOTA - EVA
60
6.7 HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU NA BÁZI TRŽNÍHO OCEN NÍ
62
7 ZÁV R
64
SEZNAM LITERATURY
66
SEZNAM OBRÁZK
68
A TABULEK
SEZNAM P ÍLOH
70
6
Seznam použitých zkratek a symbol a. s.
akciová spole nost
C
capital (kapitál)
CAPM
capital asset pricing (model kapitálových aktiv)
CF
cash flow (pen žní tok)
CZK
eská koruna
E
equity (vlastní kapitál)
EAT
ernings after tax (zisk po zdan ní, istý zisk)
EBIT
ernings before interest and tax (zisk p ed zdan ním a úroky)
EBT
ernings before tax (zisk p ed zdan ním)
EBIDTA
earnings Before Interest, Taxes, Depreciation and Amortization (zisk ed úroky, odpisy a zdan ním)
EUR
euro
EVA
economic value added (ekonomická p idaná hodnota)
i
úroková míra nezdan ná
IFRS
International Financial Reporting Standard (mezinárodní ú etní standardy) koruna eská
mil.
milion
nap .
nap íklad
NOPAT
net operating profit after tax (provozní zisk po zdan ní)
NWC
net working capital ( istý pracovní kapitál)
obr.
Obrázek
PPL
provozní pohotová likvidita
rd
náklady na cizí kapitál
re
náklady na vlastní kapitál
rf
bezriziková míra výnos 7
ROA
return on assets (rentabilita aktiv)
ROCE
return on capital employed (rentabilita investovaného kapitálu)
ROE
return on equity (rentabilita vlastního kapitálu)
ROS
return on sales (rentabilita tržeb)
s.
strana
s.r.o.
spole nost s ru ením omezeným
tab.
tabulka
t
sazba dan
tis.
tisíc
USD
americký dolar
VJ
vlastní jm ní
VK
vlastní kapitál
WACC
weighted average cost of capital (pr
8
rné vážené náklady kapitálu)
1 Úvod Na p elomu roku 2008 dochází na globální úrovni k mnoha ekonomickým zm nám, které bývají ozna ovány jako hospodá ská krize. Tyto zm ny se ur itým zp soben dotýkají všech vysp lých i rozvojových ekonomik. D vodem je edevším silná ekonomická provázanost jednotlivých ekonomik. P
iny t chto
makroekonomických zm n ve fungování sv tového hospodá ství je nutné hledat v dávné minulosti v samotných ekonomických a spole enských principech a v neposlední ad také v morálce všech ekonomických subjekt zainteresovaných v hospodá ském d ní,
ili také každého z nás. Významný podíl na sou asných
zm nách mají také zmenšující se zásoby neobnovitelných zdroj a to p edevším ropy, která je nedílnou sou ástí v tšiny pr myslových odv tví. Tyto zm ny ovliv ují všechny ekonomické subjekty, které jsou nuceny pro své úsp šné setrvání
v siln
konkuren ním prost edí se
novým podmínkám neustále
izp sobovat a zajistit tak spln ní svých dlouhodobých cíl . Cílem této práce bude ur ení klí ových faktor
ovliv ujících finální pozici
spole nosti Paramo,a.s. v rámci sout že na tuzemském trhu a následn zm ení finan ní výkonnosti spole nosti Paramo,a.s., která je ve sledovaném období zmín ným ekonomickým zm nám vystavena. Vyhodnocení dopad
t chto vliv
pom že stanovit, zda a v jaké mí e je tato spole nost schopna p izp sobit se novým podmínkám. Významným prvkem zde bude práv jedním z klí ových faktor
cena ropy, která je
ovliv ujících finan ní výkonnost tohoto podniku.
Vzhledem k ekonomické nejistot a s ní spojenou nervozitou na všech sv tových trzích dochází k výrazným výkyv m ceny surové ropy na komoditních trzích. Ropa je základní surovinou pro výrobu produkt vyráb ných spole ností Paramo, a.s. a proto bude vývoj ceny surové ropy p ímo ovliv ovat finan ní výsledky této spole nosti. Z tohoto hlediska bude provedena analýza dopad hospodá ské krize na tuto spole nost v cílen
zvoleném období. Za toto období byly zvoleny roky
2007 a 2008, a to z toho d vodu, že rok 2007 byl pro spole nost Paramo rokem ve znamení r stu a finan ní prosperity dané relativn stabilní ekonomickou situací, která byla v následujícím roce vyst ídána již zmín ným obdobím hospodá ské nestability doprovázené všemi souvisejícími jevy. Tato situace tedy umožní identifikovat slabé a silné stránky spole nosti Paramo, a.s., které by nebylo možné ur it p i stabilním ekonomickém vývoji. 9
V první
ásti práce budou definovány teoretická východiska m ení
výkonnosti podniku a popsány vybrané metody m ení finan ní výkonnosti. D raz bude kladen také na rizika související s t mito metodami, s kterými je možné se setkat v praxi. Tyto rizika pramení p edevším z rozdíl mezi ú etními standardy a pravidly oce ování v r zných zemích, což ovliv uje vypovídací schopnost etních výkaz
a omezuje možnost relevantního srovnání s ostatními podniky
v rámci sout že. V druhé praktické
ásti bude použito n kolik metod finan ní analýzy,
prost ednictvím nichž bude analyzována finan ní výkonnost spole nosti Paramo, a.s. a vliv hospodá ské krize na fungování a stabilitu této spole nosti. První oddíl bude zam en na identifikaci klí ových faktor
ovliv ujících celkovou výkonnost
spole nosti Paramo, a.s. Jde p edevším o vývoj ceny ropy na komoditních trzích, kurzové riziko i odbytové riziko, které ovliv ují finan ní výkonnost tohoto podniku a souvisí s probíhající hospodá skou krizí. Cílem této práce tedy není pouze identifikace silných a slabých stránek podniku z hlediska efektivity hospoda ení spole nosti, ale zárove
identifikace klí ových externích faktor , které jsou
z dlouhodobého hlediska pro spole nosti v daném odv tví velice d ležité. Zmín né rizikové faktory by m ly být sou ástí podnikové strategie, protože pro finan ní stabilitu podniku v delším
asovém horizontu je nezbytná schopnost
podniku vyrovnávat se zm nami makroekonomického i mikroekonomického prost edí. Na základ
zmín ných externích faktor
a jejich vliv
na výkonnost
spole nosti Paramo, a.s. pak bude pomocí vybraných metod provedena analýza dopad t chto faktor na finan ní výkonnost podniku v rámci sout že. Výkonnosti podniku bude hodnocena p edevším prost ednictvím ukazatel
rentability, tržní
hodnoty, ekonomické p idané hodnoty a finan ního zdraví, a to na základ modifikovaných ú etních výkaz
a vývoje kapitálového trhu v
eské republice.
Použité finan ní výkazy jsou zpracovány v souladu s mezinárodními standardy etního výkaznictví IFRS.
10
2 Teoretická východiska m ení výkonnosti podniku V sou asné
dob
dochází
v obchodní
sfé e
k neustálým
zm nám
ekonomického prost edí, nap íklad k novelizacím legislativních a da ových edpis , a v neposlední ad
ke zm nám konkuren ního prost edí, která se
s ohledem na probíhající hospodá skou krizi stává stále aktuáln jší. Každý ekonomický subjekt, v našem p ípad
podnik, je proto nucen volit optimální
strategie pro dosažení vyty ených cíl . Sou ástí strategie musí být i stanovení konkrétních m itelných kritérií, jejichž analýza m že pomoci odhalit silné a slabé stránky podniku. D ležitá je také kontrola dosažených výsledk . Pro tyto ú ely je podstatná p edevším oblast finan ní. Touto problematikou se za aly ekonomické subjekty zabývat již na konci 19 století. Postupem asu došlo k zam ení se na analýzu p esn vyty ených inností nazývanou finan ní analýzou. „Existuje analýza. V zásad
celá
ada
zp sob ,
jak
definovat
nejvýstižn jší je však ta, která
pojem
finan ní
íká, že finan ní analýza
edstavuje systematický rozbor získaných dat, které jsou obsaženy p edevším v ú etních výkazech. Finan ní analýzy v sob
zahrnují hodnocení firemní
minulosti, sou asnosti a p edpovídání budoucích finan ních situací. Hlavním smyslem finan ní analýzy je p ipravit podklady pro kvalitní rozhodování o fungování podniku. Je z ejmé, že existuje velmi úzká spojitost mezi etnictvím a rozhodováním o podniku. Ú etnictví p edpokládá z pohledu finan ní analýzy do ur ité míry p esné hodnoty pen žních údaj , které se však vztahují pouze k jednomu asovému okamžiku a tyto údaje jsou více mén izolované. Aby mohla být tato data využita pro hodnocení finan ního zdraví podniku, musí být podrobena finan ní analýze. vod finan ní analýzy je pravd podobn stejn starý, jako je vznik pen z. Vlastní analýzy jsou podle dostupných pramen Spojené státy americké, nicmén ve svých po átcích se jednalo pouze o teoretické práce. Prakticky jsou analýzy využívány už po n kolik desetiletí. Finan ní analýzy se p irozen rozvíjely podle doby, ve které m ly fungovat. Struktura t chto analýz se podstatným zp sobem zm nila v dob , kdy se do zna né míry za ali využívat po íta e, nebo v tomto
11
smyslu se zm nily i matematické principy a d vody, které vedly k jejich sestavování.“ 1 Postupem asu se finan ní analýza stala nedílnou sou ástí podnikového ízení. Podstatou finan ní analýzy jsou finan ní ukazatele a jejich správný výklad. Významným prvkem je zde p edevším faktor asu. „Finan ní analýza zkoumá finan ní situaci podniku. Finan ní výkazy podávají obraz o finan ní situaci podniku v jazykem
financí.
Finan ní
situace
se
i finan ního ú etnictví, ú etnictví je testuje
kvantitativními
metodami,
zpracovávajícími údaje uvedené v ú etních výkazech. Z ú etních výkaz je t eba vypreparovat indikátory finan ní situace podniku a jejího vývoje, a z pou ek finan ního ízení odvodit kritéria pro jejich hodnocení. Finan ní situaci ovšem nelze zjistit pouhým výpo tem. Celkový obraz o finan ní situaci se domýšlí úsudkem analytik na základ zkušeností, podle indicií, nazna ených relevantními testovanými kvantitativními vztahy“. 2 2.1 Zdroje informací pro finan ní analýzu Základem finan ní analýzy je kvalita používaných vstupních informací. Cílem používání adekvátních dat je eliminace zkreslení výsledných hodnot. S rozvojem informa ních technologií a tím rozší ení nabídky aplika ních ú etních po íta ových program
se stále zvyšuje dostupnost kvalitních informací
používaných p i analytické
innosti. Moderní programové vybavení umož uje
získání široké škály požadovaných informací. Hlavním zdrojem dat jsou ú etní výkazy. „Ú etní výkazy tedy poskytují informace celé ad uživatel a lze je rozd lit do dvou základních ástí. Ú etní výkazy finan ní a ú etní výkazy vnitropodnikové. Finan ní ú etní výkazy jsou externími výkazy, nebo poskytují informace zejména externím uživatel m. Dávají p ehled o stavu a struktu e majetku, zdrojích krytí, tvorb
a užití výsledku hospoda ení a také o pen žních tocích. Je možné je
ozna it jako základ všech informací pro firemní finan ní analýzu a to i vzhledem k faktu, že jde o ve ejn dostupné informace, které je povinna firma zve ej ovat 1
R ková (2007, str. 9) Techniky a metody finan ní analýzy. BUSINESSINFO.cz [online]. 11.06.2009 [cit. 2011-02-26]. Dostupný z WWW:
. 2
12
nejmén jedenkrát ro
. Vnitropodnikové ú etní výkazy nemají závaznou úpravu
a vycházejí z vnit ních pot eb každé firmy, avšak využití vnitropodnikových informací vede ke zp esn ní výsledk finan ní analýzy a umožní eliminovat riziko odchylky od skute nosti, nebo se jedná o výkazy, které mají ast jší frekvenci sestavování a umož ují vytvá ení podrobn jších asových ad, což je z hlediska finan ní analýzy velmi d ležité“. 3 Nej ast ji používanými ú etními výkazy jsou rozvaha, výkaz zisk a ztrát, výkaz Cash flow. „Rozvaha zajiš uje primární informace o finan ním postavení podniku, popisuje podrobn
strukturu majetku podniku a zdroj
jeho krytí k ur itému
4
okamžiku. Vykazuje tedy stavové (okamžikové) veli iny“.
„Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) zachycuje primární informace o efektivnosti innosti podniku. Popisuje toky výnos a náklad , které za uplynulé etní období ovlivnily hospodá ský výsledek podniku. Výsledovka tedy vykazuje na rozdíl od rozvahy veli iny tokové (intervalové).“5 Cash flow. „Jeho hlavním významem je, že zobrazuje toky pen žních prost edk za daný asový interval a tím odstra uje hlavní nevýhodu výsledovky, kterou je fakt, že zisk podniku nevypovídá nic o schopnosti podniku generovat pen žní prost edky. Podobn jako výsledovka vykazuje tokové veli iny a také jako výsledovka podává podrobné informace o jediné rozvahové položce (výsledovka "pracuje" s hospodá ským výsledkem za ú etní období, výkaz cash flow s pen žními prost edky)“. 6 2.2 Uživatelé finan ní analýzy Uživateli finan ní analýzy jsou ekonomické subjekty, které pot ebují informace o finan ním zdraví daného podniku. D líme je na externí a interní. Externí uživatelé7: investo i
3
R ková (2007, str. 21) Be ová (2007, str. 66) 5 Be ová (2007, str. 66) 6 Be ová (2007, str. 67) 7 Kislingerova (2004, str. 22) 4
13
banky a jiní v itelé stát a jeho orgány obchodní partne i (zákazníci a dodavatelé) manaže i, konkurence apod. K interním uživatel m výsledk
finan ní analýzy pat í8:
manaže i odborá i zam stnanci. „Externí finan ní analýza, vycházející ze zve ej ovaných a jiným zp sobem ve ejn
dostupných finan ních, zejména ú etních informací. Analýza ú etních
výkaz je základem finan ní analýzy, jak ji provád jí externí p íjemci a uživatelé informací obsažených v ú etní záv rce. Dosažená úrove
finan ního zdraví
podniku bude pro okolí sloužit jako signál, jaké má podnik vyhlídky na pokra ující trvání a na rozvoj v p íštích letech. Interní finan ní analýza, je vlastn
synonymem pro rozbor hospoda ení
podniku. P i tomto druhu analýzy jsou analytikovi k dispozici veškeré údaje z
informa ního
systému
podniku
(finan ní
ú etnictví,
manažerské
nebo
vnitropodnikové ú etnictví, podnikové kalkulace, statistiky, plány apod.). Je zcela ejmé, že podnikový management má k dispozici mnohem podrobn jší spektrum finan ních informací.“9 2.3 M ení výkonnosti podniku s použitím vybraných metod finan ní analýzy Pro definování jednotlivých metod je nutné zmínit základní faktor finan ní analýzy, kterým je asové hledisko a definovat jednotlivé veli iny ú etních výkaz . S ohledem na tento faktor rozlišujeme tzv.
asové a stavové veli iny. Stavové
veli iny se vztahují k ur itému asovému okamžiku, tokové veli iny pak k ur itému asovému intervalu. Elementární analýzy lze rozd lit do n kolika skupin podle druhu ukazatel : analýza stavových (absolutních) ukazatel analýza rozdílových a tokových ukazatel 8 9
Kislingerova a kol. (2004, str. 22) Be ová, Nešporková (2007, str. 67) 14
p ímá analýza intenzivních ukazatel analýza soustav ukazatel . 2.3.1 Analýza stavových ukazatel Analýza stavových ukazatel
zahrnuje dv
základní analýzy a to
horizontální a vertikální. Horizontální analýza (analýza vývojových trend ) se zabývá dostate
asovými zm nami absolutních ukazatel . Zde je d ležité zvolit dlouhé
asové ady pro eliminaci nep esností. Lze sledovat bu
absolutní zm nu ukazatel
ve sledovaném období nebo relativní zm nu
vyjád enou procentní zm nu k hodnot výchozího roku (Ru ková, 2007). „Vertikální analýza (procentní rozbor) se zabývá vnit ní strukturou absolutních ukazatel … Jde o soum ení jednotlivých položek základních etních výkaz k celkové sum aktiv i pasiv“.10 2.3.2 Analýza rozdílových a tokových ukazatel „Analýza rozdílových a tokových ukazatel se zabývá analýzou základních etních výkaz , které v sob primárn nesou tokové položky. Jde tedy zejména o výkaz zisk a ztrát a výkaz cash flow, nicmén stranou nez stává ani rozvaha, nebo
analýzu ob žných aktiv je možno provést také pomocí rozdílových
ukazatel . Zám rem analýzy Cash flow je vyjád it a pom it vnit ní finan ní sílu podniku, tj. schopnost vytvá et z vlastní hospodá ské innosti p ebytky použitelné k financování existen
d ležitých pot eb – úhrada závazk , výplata dividend i
financování investic. Druhou analýzou rozdílových a tokových analýz je analýza fond
finan ních prost edk
a pat í k metodám rozdílových ukazatel . Je
zam ena p edevším na istý pracovní kapitál. Ten slouží k ur ení optimální výše každé položky ob žných aktiv a stanovení jejich celkové p im ené výše. Tuto analýzu je možné použít jako jeden z nástroj
p i hledání vhodného zp sobu
financování ob žných aktiv.“11 2.3.3 P ímá analýza intenzivních ukazatel ímá analýza intenzivních ukazatel
nazývaná též pom rovou analýzou
pracuje s pom rem absolutních hodnot pom rových ukazatel . Tento typ analýz je 10 11
R R
ková (2007, str. 43) ková (2007, str. 43) 15
v sou asné dob
nej ast ji používán. Hlavním d vodem je snadná dostupnost
dat. Pot ebné informace lze totiž nalézt ve zve ej ovaných ú etních výkazech. Pom rové ukazatele lze lenit z hlediska zam ení do následujících skupin: likvidity rentability aktivity zadluženosti a solventnosti tržní hodnoty ekonomická p idaná hodnota (EVA). 2.3.3.1 Ukazatele likvidity (Liquidity ratios) Základním ukazatelem zdravého (prosperujícího) podniku je jeho schopnost splácet své závazky ádn základních
podmínek
a v as. „Trvalá platební schopnost je jednou ze
úsp šné
existence
podniku
v podmínkách
V souvislosti s platební schopnosti je d ležité rozlišovat n kolik pojm
trhu.“12 jako
likvidita, solventnost a likvidnost. Likvidnost podniku v podstat vyjad uje schopnost transformovat veškerý majetek podniku do hotovosti.
„Likvidnost se váže p edevším k majetkovým
složkám, které nazýváme ob žná aktiva; na stran
pasiv mají protipoložku
v krátkodobých závazcích.“13 Solventnost je platební schopnost podniku, tedy „relativní p ebytek hodnoty aktiv nad hodnotou závazku“14. Pojem likvidita se používá, pokud chceme vyjád it momentální schopnost podniku uhradit své splatné závazky a „je m ítkem krátkodobé nebo okamžité solventnosti“15. V praxi rozlišujeme 3 druhy likvidity: b žnou likviditu pohotovou likviditu pen žní likviditu.
12
Valach (2003, str. 108) Kislingerova (2004, str. 77) 14 Valach (2003, str. 108) 15 Valach (2003, str. 108) 13
16
žná likvidita je d ležitým pom rovým ukazatelem, který v itel m poskytuje informace o tom, kolikrát je schopen podnik pokrýt ob žná aktiva krátkodobými závazky. B žnou likviditu lze vypo ítat pom rem ob žných aktiv a krátkodobých závazk . Optimální výše tohoto ukazatele se m že lišit v závislosti na politice podniku, konkrétn
politice pro ízení pracovního kapitálu. V p ípad
konzervativní strategii podniku by m la být hodnota likvidity vyšší než 2,5, v p ípad pr
rné strategie mezi 1,6 a 2,5, a v p ípad agresivní strategii nesmí
dosáhnout hodnoty nižší než 1. Vzhledem k tomu, že likvidnost aktiv podniku se m že lišit, jsou asto pro zjišt ní likvidity z ob žných aktiv podniku vylou eny nejmén likvidní položky jako pohledávky a zásoby (materiály, polotovary, suroviny, nedokon ená výroba, hotové výroby). Tímto zp sobem je možné vypo ítat pohotovou likviditu. Doporu ená hodnota se v p ípad pohotové likvidity pohybuje v rozmezí 0,7 až 1. „Vysoké hodnoty ukazatele váží zna ný objem ob žných aktiv ve form pohotových prost edk , které p inášejí pouze minimální nebo žádný úrok. Jejich nadm rná výše vede k neproduktivnímu využívání vložených prost edk
a tím
negativn ovliv uje celkovou výkonnost podniku.“16 Hotovostní (pen žní) likvidita nepat í k nejvíce používaným ukazatel m v praxi, ale je jedním z nejp ísn jších pom rových ukazatel . Pen žní likvidita se dá vypo ítat pom rem všech pen žních prost edk (krátkodobý finan ní majetek, peníze na b žném ú tu, cenné papíry, šeky atd.) a krátkodobých závazk . Optimální výše tohoto ukazatele je podle r zných zdroj 0,2. „Nedostatkem p edchozích ukazatel z údaj
rozvahy sestavené vždy k ur itému
je skute nost, že jsou odvozovány asovému okamžiku a mají proto
statický charakter. K p ekonání tohoto nedostatku se
asto používá ukazatel
odvozený z tokové veli iny cash-flow, konstruovaný jako pom r cash-flow z provozní
innosti k pr
rnému stavu krátkodobých závazku. V zahrani ní
literatu e se uvádí, že pro finan ní zdravou firmu by tento ukazatel m l nabývat hodnot v tších než 40%.“17 Likvidita je schopnost podniku uhradit své závazky. Naproti tomu „rentabilita, resp. výnosnost vloženého kapitálu je m ítkem schopnosti podniku 16 17
Kislingerova a kol. (2004, str. 79) Valach (2003, str. 112) 17
vytvá et nové zdroje, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Je formou vyjád ení míry zisku, která v tržní ekonomice slouží jako hlavní kritérium pro alokaci kapitálu.“18 2.3.3.2 Ukazatele rentability (Profitability Ratios) Pom r zisku k vloženému kapitálu udává informace o celkové efektivnosti podniku. Tento pom r se nazývá rentabilita vloženého kapitálu, která m í jak ziskovou schopnost podniku, tak i návratnost vynaložených prost edk
(aktiva,
kapitál a jiné). i m ení výkonnosti podniku je d ležité ur it jaký druh rentability chceme zjistit. Ukazatele rentability se mohou lišit dle použitého zisku a vloženého kapitálu. V odborné literatu e se uvádí p edevším tyto ukazatele: rentabilita aktiv (ROA) rentabilita vlastního kapitálu (ROE) rentabilita investovaného kapitálu (ROIC, ROCE) rentabilita tržeb (ROS). Zisk, který je jedním z d ležitých syntetických ukazatel
efektivnosti, lze
rozd lit na: zisk po zdan ní (EAT) zisk p ed zdan ním (EBT) zisk p ed úroky a zdan ním (EBIT) zisk p ed úroky, odpisy a zdan ním (EBIDTA). Rentabilita aktiv neboli ROA (return on assets) „vyjad uje návratnost vloženého kapitálu ve form
aktiv nebo jinak
eno výd le nou schopnost
vloženého kapitálu“.19 ROA lze vyjád it pom rem mezi ziskem p ed úroky a zdan ním, a celkovými aktivy dle vzorce (1) (Nývltová, Marini , 2010, str.166): ROA = EBIT / Celková aktiva
18 19
(1)
Valach (2003, str. 94) Nývltová, Marini (2010, str. 166) 18
istou návratnost vloženého kapitálu lze zjistit po ode tení úrok a daní ze zisku. Pomoci tohoto ukazatele m žeme zjistit, kolik získáme zisku, jestli vložíme 1 K . Tento pom r lze vyjád it následujícím vzorcem (2): ROA = (Zisk podniku + nákladové úroky*(1-aktuální sazba dan )) / Celková aktiva
(2)
Míru zhodnocení vlastního kapitálu lze vyjád it pomoci dalšího ukazatele rentability - rentabilita vlastního kapitálu neboli ROE (return on equity). „Hodnota ukazatele by m la být vyšší, než je b žný úrok z dlouhodob uloženého kapitálu, v opa ném p ípad
není d vod podnikat a peníze uložit jako depozita
u pen žního ústavu.“20 ROE lze vyjád it pomoci pom ru mezi ziskem a vlastním kapitálem dle následujícího vzorce (3): ROE = Zisk podniku / Vlastní kapitál
(3)
Rentabilita investovaného kapitálu neboli ROIC (return on invested capital) je dalším d ležitým pom rovým ukazatelem. Tento ukazatel „m í výnosnost
investovaného
kapitálu
(vlastního
kapitálu
investor
a
cizího
investovaného kapitálu v itel ) bez ohledu na kapitálovou strukturu“.21 Po ítá se jako pom r výsledku hospoda ení podniku a investovaného kapitálu dle následujícího vzorce (4): ROIC = EAT / (Aktiva – Krátkodobá pasiva)
(4)
Rentabilitu dlouhodobého investovaného kapitálu lze spo ítat pomoci ukazatele ROCE (Return on Capital Employed). „Tento pom r (5) se vyjad uje v procentech a m l by být vyšší, než jsou úroky z úv
p
ek, protože jinak
22
každé další zadlužení znamená snížení zisku pro akcioná e“ : ROCE = EBIT / Celková aktiva
(5)
Schopnost podniku prom nit zásoby na hotové peníze se m í pomoci dalšího ukazatele rentability – rentabilita tržeb neboli ROS (Return on Sales). Pomocí tohoto ukazatele m žeme zjistit, kolik nám p inese zisku 1 K tržeb: ROS = EBIT / (tržby z prodeje zboží + výkony) 20
(6)
Vavrla, Šamárek (2006, str. 62) Nývltová, Marini (2010, str. 166) 22 Jak poznáte rentabilní spole nost? INVESTUJEME.cz [online]. 23. Ledna 2009. [cit. 2011-0227]. Dostupný z WWW:
. 21
19
2.3.3.3 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity m í efektivitu podnikové innosti prost ednictvím po tu obrátek ur itých aktiv podniku nebo jeho zdroj . Výsledné hodnoty ur ují, zda podnik
dokáže
optimáln
využívat
investované
finan ní
prost edky.
Nejd ležit jšími ukazateli jsou obrátkovost celkových aktiv, zásob, pohledávek a závazk . Ukazatele aktivity mají p ímou souvislost s ukazateli rentability, což je ejmé z definice ukazatele obratu celkových aktiv, jenž je dán pom rem tržeb podniku k celkovým aktiv m podniku. Výsledné hodnoty udávají po et obrat celkových aktiv za jeden rok a doporu enou spodní hranicí obratu t chto aktiv je v tomto p ípad hodnota 1. 2.3.3.4 Ukazatele zadluženosti a solventnosti „Ukazatele zadluženosti slouží jako indikátory výše rizika, jež podnik nese i daném pom ru a struktu e vlastního kapitálu a cizích zdroj .
ím vyšší
zadluženost podnik má, tím vyšší riziko na sebe bere, protože musí být schopen své závazky splácet bez ohledu na to, jak se mu práv da í“. 23 Analýza zadluženosti spo ívá v optimální volb
kapitálové struktury. Pro
každou firmu je ur itá míra zadlužení p edpokladem pro efektivní zp sob hospoda ení v souvislosti s výše uvedenou mírou rizika, které ekonomický subjekt potažmo investor podstupuje. Význam ur itého zadlužení spole nosti spo ívá ve faktu, že v mnoha p ípadech je cizí kapitál levn jší než vlastní, s ohledem na da ové povinnosti ekonomického podniku. I p esto nelze tyto ukazatele paušalizovat. Pro každý podnik bude optimální míra zadlužení v jiném bod . Vliv na zvolení optimálního zadlužení bude mít krom
zvoleného stupn
risika také
makroekonomický vývoj v daném hospodá ství a v neposlední ad také v odv tví, ve kterém ekonomický subjekt p sobí a také v závislosti na dané legislativ . Základním ukazatelem vyjad ujícím zadluženost podniku je ukazatel itelského rizika (debt ratio), který je dán pom rem cizího kapitálu k celkovým aktiv m. Vyšší hodnota ukazatele vyjad uje vyšší risiko v itel . Dalším d ležitým ukazatelem zadluženosti je ukazatel Equity ratio, který je dán pom rem vlastního
23
Knápková, Pavelková (2010, str. 83) 20
kapitálu a celkových aktiv. „Tento ukazatel vyjad uje proporci, v níž jsou aktiva spole nosti financována pen zi akcioná . „24 D ležitým ukazatelem zadluženosti, který vyjad uje schopnost splácet dluh, jenž je dán náklady plynoucí z držby cizího kapitálu, nazýváme ukazatelem krytí fixních plateb (7): Krytí fixních plateb = zisk p ed úroky a zdan ním + leasingové splátky / nákladové úroky + leasingové splátky
(7)
V souvislosti s tímto ukazatelem je nutné také zmínit i ukazatele úrokového krytí (8): Úrokové krytí = zisk p ed úroky a zdan ním / nákladové úroky.
(8)
Tyto ukazatele jsou d ležitým indikátorem pro v itele spole nosti a vyjad ují aktuální finan ní zdraví daného podniku. Krom existuje ješt
zmín ných ukazatel
celá ada dalších ukazatel , které však pro ú ely této práce není
nutné uvád t. 2.3.3.5 Ekonomická p idaná hodnota (EVA) „Podstatou tohoto ukazatele je, že výše ekonomického zisku se zna
liší
od zisku, který se vykazuje v ú etnictví. V ú etním zisku jsou zachyceny náklady na cizí kapitál, nikoliv však náklady na vlastní kapitál. Náklady na cizí kapitál jsou odvozeny od o ekávání vlastník , jaký výnos jim p inese jimi vložený kapitál. EVA p edstavuje rozdíl mezi tzv. operativním ziskem po zdan ní a náklady na použitý kapitál, tj. p ebytek zisku po ode tení oportunitních náklad na úplatný kapitál. Ukazatel EVA m í, jak spole nost za dané období p isp la svými aktivitami ke zvýšení i snížení hodnoty pro své vlastníky“. 25 Ukazatel se v tšinou vyjad uje následovn (9): EVA = NOPAT – WACC x C
(9)
Kde NOPAT je zdan ný provozní hospodá ský výsledek, WACC pr
rné
vážené náklady na kapitál a C vyjad uje celkový investovaný kapitál.
24 25
R ková (2007, str. 58) Knápková, Pavelková (2010, str. 152) 21
Vážené pr
rné náklady na kapitál WACC lze vyjád it pomocí následního
vzorce (10): WACC = rd × (1-t) × CK/C + re × VK/C
(10)
Kde rd je požadovaná výnosnost cizích zdroj , re požadovaná výnosnost vlastního kapitálu a t míra dan z p íjm . 2.3.3.5 Ukazatele tržní hodnoty podniku Ukazatele tržní hodnoty podniku neboli ukazatele kapitálového trhu se používají p i analýze finan ního zdraví p edevším u akciových spole ností, jejichž akcie jsou ve ejn
obchodovatelné. „Tato skupina ukazatel
poskytuje (je-li trh
efektivní trh) investor m informace o potenciálu podniku zhodnotit jejich p ípadné kapitálové investice. Z tohoto pohledu jsou rozhodující takové faktory, jako je hodnota vlastního kapitálu,
istý zisk po zdan ní, rentabilita vlastního kapitálu,
tržní kurz akcie, po et akcií a podíl zisku p ipadajícího na jednu akcii.“26 Jedná se p edevším o tyto ukazatele: istý zisk na akcii výplatní pom r dividendový výnos aktiva ní pom r P/E (Price earnings ratio) pom r tržní a ú etní hodnoty MVA. Informace o tom, jaká ást zdan ného zisku p ipadá na jednu kmenovou akcii, udává jeden z d ležitých ukazatel kapitálového trhu - istý zisk na akcii neboli EPS (Earning Per Share). Tento ukazatel ovliv uje p edevším budoucí investi ní rozhodnutí spole nosti (výplata dividend, reinvestování atd.) a je vyjád en následujícím pom rem (11): istý zisk na akcii =
istý zisk / Po et emitovaných kmenových akcií
(11)
Výplatní pom r (Payout Ratio) je ukazatelem, který je vyjád en pom rem mezi dividendami, jenž jsou vyplaceny akcioná m, a istým ziskem p ipadajícím 26
Nývltová, Marini (2010, str. 170) 22
na jednu akcii. Tento ukazatel vyjad uje, jaká ást zisku bude vyplacena formou dividend a jaká
ást bude reinvestovaná, což záleží na dividendové politice
podniku. Tento pom r lze vyjád it následujícím vzorcem (12): Výplatní pom r = Dividenda na akcii /
istý zisk na akcii
(12)
„Proporce mezi ástí zisku vyplacenou ve form dividend a ástí použitou jako reinvestice se nazývá aktiva ní pom r“27, který lze vyjád it následujícím vzorcem (13): Aktiva ní pom r = 1 – Výplatní pom r
(13)
Pom rem dividendy na akcii k tržní cen
akcie získáme další ukazatel,
ící výnos dividendy (Dividend Yield). Tento ukazatel (14) „udává v % zhodnocení investice akcioná e; je pro investory jednou z motivací k prodeji, držb nebo koupi akcie“28: Dividendový výnos = Dividenda na akcii / Tržní cena akcie Pom r ceny akcie a
(14)
istého zisku na akcii neboli P/E (Price earnings
ratio) “ ukazuje, kolik jsou akcioná i ochotni zaplatit za 1 K zisku na akcii, nebo také odhaduje po et let pot ebných ke splacení ceny akcie jejím výnosem, a to za edpokladu konstantní výše zisku a ceny”.
29
Tento ukazatel (15) je používán
hlavn p i obchodování na burze cenných papír a jeho hodnota je uvedena na kurzovním lístku: P/E=Kurz akcie/ istý zisk na akcii Pom rem tržní ceny akcie k její ú etní hodnot
(15) (Price Book Value,
Market to Book Ratio) (16) zjistíme o kolik je vyšší nebo nižší sou asná hodnota podniku oproti tomu, kolik do n j bylo investováno d ív: Pom r tržní ceny akcie a její ú etní hodnoty= Tržní cena akcie/Ú etní hodnota akcie= P/BV Správn
(16)
by m l tento ukazatel nabývat hodnoty vždy v tší než 1. V
opa ném p ípad je potenciál budoucích výnos spole nosti ze strany investor podhodnocen.
27
Nývltová, Marini (2010, str. 170) Kislingerova a kol. (2004, str. 88) 29 Kislingerova a kol. (2004, str.89) 28
23
Skute nou hodnotu investovaného kapitálu lze zjistit pomocí dalšího indikátoru kapitálového trhu – MVA (Market Value Added), neboli ukazatele tržní idané hodnoty. Tento ukazatel lze vyjád it rozdílem (17) mezi tržní hodnotou akcií a ú etní hodnotou firmy: MVA = Tržní hodnota akcií - Ú etní hodnota firmy
(17)
Tržní hodnota akcií by m la být v tší než ú etní hodnota firmy, jinak eno, spole nost by m la dlouhodob vytvá et p idanou tržní hodnotu. „Jestliže celková tržní hodnota firmy je v tší než množství kapitálu do ní investovaného, pak se firm poda ilo vytvo it akcioná skou hodnotu. Když je tomu naopak, tržní hodnota je menší než investovaný kapitál, firma "zni ila" akcioná skou hodnotu.” 30 2.3.4 Souhrnné indexy hodnocení i posouzení finan ního zdraví podniku hrají d ležitou roli ne jenom jednotlivé pom rové ukazatele, ale i jednotlivé ukazatele seskupené do jednoho souboru neboli soustavy ukazatel . Tyto „souhrnné indexy hodnocení mají tedy za cíl vyjád it souhrnnou charakteristiku celkové finan ní ekonomické situace a výkonnosti podniku pomocí jednoho ísla.“31 Platí, že ím více ukazatel bude použité p i finan ní analýze, tím bude mít tato analýza v tší vypovídací schopnost. Nicmén p i použití p íliš velkého po tu ukazatel v souhrnném hodnocení, m že tato analýza ztratit svoji vypovídací schopnost. Proto je d ležité p esn ur it cíle finan ní analýzy a podle toho použít relevantní modely soustav ukazatel . Soustavy ukazatel lze z hlediska jejich uspo ádání rozd lit na: pyramidové soustavy ukazatel ú elov vybrané skupiny ukazatel . 2.3.4.1 Ú elov vybrané skupiny ukazatel Posouzení finan ního zdraví podniku m že mít dva ú ely. Na jedné stran chceme v
t, zda je podnik finan
stabilní a jestli mu nehrozí bankrot. Na
druhé stran
investory m že zajímat, jak je na tom daný podnik ve srovnání
s jinými podniky. Pro toto srovnání prav
existují
elov
ukazatel . „Z hlediska obsahu pak soustavy ukazatel 30 31
Dluhošová (2011, str. 43) R ková (2007, str. 70) 24
vybrané soustavy vyjad ují bu
bonitu,
ípadn rating, proto se jedná o modely ratingové, p ípadn bonitní, nebo se zabýváme predikcí bankrotu, a potom se jedná o bankrotní modely.“32 Jak má podnik blízko k bankrotu, lze zjistit nap íklad pomocí následujících model : Altman v model Taffler v model Beaverová jednorozm rná diskrimina ní analýza Beermanová vícerozm rná diskrimina ní analýza model „IN95“ Index d Existuje celá
ryhodnosti.
ada model , pomocí kterých lze také zm it raiting
spole nosti. Mezi nejpoužívan jšími modely jsou: Kralick v test Tamariho model bonitní model. Jednou z metod, která se zabývá srovnáním pom rových ukazatel , je Beaverova diskrimina ní analýza. Tato analýza „je založená na profilové analýze pr
rných hodnot finan ních ukazatel
souboru podnik , kde každý
z nich je hodnocen 30 pom rovými ukazateli.“33 Pro provedení diskrimina ní analýzy byly Beaverem vy len né n které d ležité pom rové ukazatele, které mají velký vliv na hodnocení prosperity podniku. Jde o soubor z 6 ukazatel , kterým je p ed lena každému zvláš doporu ena hodnota podle odv tví. základ
Na
srovnání doporu ené hodnoty s výpo tem pom rového ukazatele lze
zjistit následující viz tabulka . 1:
32
Nývltová, Marini (2010, str. 174) .Marini (2008a, str. 110)
33
25
Tab. 1 Vybrané pom rové ukazatele pro Beaverovou diskrimina ní analýzu
Ukazatel
Výpo et ukazatele
Doporu ená hodnota
Skute ná hodnota ukazatele
Výsledek
1
Cash Flow/ Cizí zdroje
X1
Y1
Vyšší hodnota – tší prosperita
2
istý zisk/Pasiva celkem
X2
Y2
Vyšší hodnota – tší prosperita
3
Cizí zdroje/Pasiva Celkem
X3
Y3
Nižší hodnota – tší prosperita
4
Pracovní kapitál/Pasiva Celkem
X4
Y4
Vyšší hodnota – tší prosperita
5
žná likvidita
X5
Y5
Vyšší hodnota – tší prosperita
X6
Y6
Vyšší hodnota – tší prosperita
6
Finan ní majetek – Krátkodobé cizí zdroje
Zdroj: Marini (2008a, str. 110)
Na základ výsledk této analýzy lze posoudit, kde je slabé místo podniku a jakým zp sobem lze zlepšit jeho prosperitu. i posouzení finan ního zdraví podniku se m žeme zam it na rating neboli bonitu spole nosti. P ipome me, že ratingem se nazývá „nezávislé hodnocení r zných subjekt , které je adí do n kolika kategorií a dovoluje tak ibližné srovnání, p ípadn
i vytvo ení po adí (rating)“34. Proto existuje ada
model nebo analýz, které pomáhají na základ zjišt ných skute ností porovnávat konkuren ní podniky. Jedním z takových model
je Kralick v Quicktest. Je hodn
oblíbeným
modelem pro zjišt ní bonity firmy hlavn kv li svému názvu „Quick“ neboli rychlý. Tento model je velice jednoduchý a je založen na
ty ech pom rových
ukazatelích. Jde o dva ukazatele rentability (23, 24) a dva ukazatele finan ní stability (25, 26), které se vypo ítají následujícím zp sobem: Ukazatel 1. = Vlastní kapitál / Aktiva celkem
(23)
Ukazatel 2. = (Cizí zdroje – pen žní prost edky) / provozní cash flow
(24)
34
Rating. CS.WIKIPEDIE.org [online]. 15.dubna 2010. [cit. 2010-10-30]. Dostupný z WWW: . 26
Ukazatel 3. = EBIT / Aktiva celkem
(25)
Ukazatel 4. = Provozní Cash flow / Tržby
(26)
Následn pot ebujeme ke každému ukazatel zjistit bodové hodnocení od 0 do 4. Bodování výsledk probíhá následujícím zp sobem viz tabulka . 2: Tab. 2 Bodování výsledk pro zjišt ní bonity podniku podle Kralickova Quicktestu
Ukazatel Ukazatel Ukazatel Ukazatel
.1 .2 .3 .4
0 bod <0 <3 <0 <0
1 bod 0 – 0,1 3-5 0 – 0,08 0 – 0,05 Zdroj: R
2 body 0,1 – 0,2 5 - 12 0,08 – 0,12 0,05 – 0,08
3 body 0,2 – 0,3 12 – 30 0,12 – 0,15 0,08 – 0,1
4 body > 0,3 > 30 > 0,15 > 0,1
ková (2007, str. 80)
V záv re né fázi pot ebujeme provést hodnocení celkové situace podniku. Pro toto hodnocení pot ebujeme zjistit jak finan ní hodnocení stability podniku, tak i hodnocení výnosnosti. Následující 3 vzorce (27-29) se používají pro zhodnocení bonity podniku podle Kralickova Quicktestu: Finan ní stabilita podniku = (bod ukazatele .1 + bod ukazatele .2) / 2
(27)
Výnosnost podniku = (bod ukazatele .3 + bod ukazatele .4) / 2
(28)
Hodnocení celkové bonity = (Finan ní stabilita podniku + Výkonnost podniku) / 2
(29) Interpretace výsledku daného hodnocení je definována v tabulce . 3: Tab. 3 Interpretace výsledku Kralickova Quicktestu
Velmi dobrý podnik tší než 3 body
„Šedá zóna“ 1-3 Zdroj: R
„Špatný podnik“ nižší než 1 bod
ková (2007, str. 80)
Dalším modelem, který pomáhá stanovit bonitu spole nosti, je model Skóre bonity. Hodnocení bonity je provedeno v sedmi krocích a je založeno na pom ování šestí ukazatel , které by m li být zjišt né za b žné a minulé období. „Vybranými ukazateli jsou rentabilita aktiv, rentabilita vlastního kapitálu, provozní pohotová likvidita, ukazatel krytí zásob provozním kapitálem, krytí dluh a úrokové krytí.“35
35
Zdroj: Marini (2008b, str. 96) 27
V první fázi této analýzy by m la být stanovena limitní hodnota pro pom rové ukazatele. Za limitní hodnotu pro rentabilitu aktiv a rentabilitu vlastního kapitálu lze použít pr
rnou úrokovou míru a zdan nou úrokovou míru. Ostatní
limitní hodnoty již byly stanoveny autorem. Poté pot ebujeme zjistit skute né hodnoty pom rových ukazatel za b žné a minulé období. Ve t etí fázi pot ebujeme stanovit body pro každý ukazatel jak v b žném, tak i v minulém období. Proto je nutné vyd lit zjišt nou hodnotu ukazatele limitní hodnotou. V tvrté fázi spo ítáme meziro ní indexy a v páté fázi provedeme sou et bod za minulé a b žné období. V p edposlední fázi stanovíme skóre bonity, p
emž sou et bod
za minulé
období a sou et bodu za b žné období musíme vyd lit 6. V poslední fázi zjistíme meziro ní index skóre bonity, což je výsledkem dané analýzy. Pr
h celé analýzy je zobrazen v následující tabulce . 4: Tab. 4 Pr
h analýzy podle modelu Skóre bonity
žné období
Minulé období
Index
Ukazatel
Limitní hodnota
Hodnota
Body
Hodnota
Body
ROA
X1
Y1
Y1/X1
Z1
Z1/X1
Y1/Z1
ROE
X2
Y2
Y2/X2
Z2
Z2/X2
Y2/Z2
Provozní pohotová likvidita Krytí zásob pracovním kapitálem Krytí istých dluh
1,2
Y3
Y3/X3
Z3
Z3/X3
Y3/Z3
0,7
Y4
Y4/X4
Z4
Z4/X4
Y4/Z4
0,3
Y5
Y5/X5
Z5
Z5/X5
Y5/Z5
Úrokové krytí
5
Y6
Y6/X6
Z6
Z6/X6
Y6/Z6
Sou et
Y1až 6
Z1až 6
Skóre bonity
Y/6
Z/6
Y/6
Z/6
Zdroj: Marini (2008b, str. 96)
Dle dosaženého výsledku m že podnik dosahovat ratingu A, B, C nebo D, kde je: A – podnik s pevným finan ním zdravím 28
B – podnik s dobrým zdravím C – podnik se slabším zdravím D – podnik s k ehkým zdravím V následující tabulce . 5 je k nahlédnutí hodnoticí škála pro Skóre bonity: Tab. 5 Hodnoticí škála pro bonitní model Skoré bonity
SB36 2,0 a více bod , za p edpokladu, že ROE je minimáln 1,5 bod a ostatní ukazatele minimáln 1,0 bod SB 1 až 1,99 bod , za p edpokladu, že je provozní pohotová likvidita a úrokové krytí minimáln 1,0 bod, jinak „s výhradou“ SB 0,5 až 0,99 bod , za p edpokladu, že je provozní pohotová likvidita minimáln 1,0 bod, jinak „s výhradou“ SB mén než 0,5 bod
A rating B rating C rating D rating
Zdroj: Marini (2008b, str. 97)
2.4 Identifikace konkuren ní pozice podniku v rámci odv tví Finan ní analýza je významným nástrojem pro hodnocení výkonnosti podniku. I p esto však opomíjí d ležité aspekty související s konkuren ní pozicí podniku na daném trhu. Pro posouzení úsp šnosti podniku je nutné srovnání s ostatními konkurenty v daném segmentu. Zde hraje d ležitou roli faktor asu a s ním související dlouhodob udržitelný rozvoj. V této oblasti je hlavním aspektem srovnání pohled managementu a stanovení konkrétních cíl . Zde se mnohdy úhel pohledu jednotlivých podnik
p i definování cíl
prosazování dlouhodobých cíl
velmi
teoreticky
kapitálovou
definují
optimální
asto liší. Vedení podniku p i
asto jedná v rozporu s pravidly, které strukturu
podniku
a
ostatní
kvantifikovatelné ukazatele. Nelze však tvrdit, že porušování t chto pravidel je v souvislosti s dlouhodobou strategií nesprávné. Konkrétní cíle mohou souviset se snahou získat ur ité postavení na daném trhu, kde se d ležitým kritériem stává tržní podíl nebo nap íklad zisková marže v rámci odv tví atd. Tyto dlouhodobé strategie nedokáže z podstaty v ci klasická finan ní analýza zohlednit. Proto je ležité hodnotit výkonnost podniku i z pohledu interních podnikatelských cíl nebo ve vztahu k ostatním podnik m v odv tví. P i hodnocení výkonnosti podniku v kontextu konkuren ní pozice je d ležité se v první fázi zam it na m itelné indikátory, jimiž jsou finan ní ukazatele. 36
Skóre bonity 29
Jednou
ze základních
metod
používaných
pro
hodnocení
podniku
z pohledu konkuren ní pozice je Spider Analýza. 2.4.1. Spider analýza Tato analýza umož uje rychlé a p ehledné vyhodnocení postavení ur itého podnik
v ad
ukazatel
vzhledem k odv tvovému pr
ru,
i k n kterému
z odv tvových konkurent . Obvykle se používá 16 pom rových ukazatel , které se vyjád í v procentech v
i odv tvovému pr
ru, který je zde 100%. U
ukazatel , které je žádoucí minimalizovat, po ítáme p evrácenou hodnotu. Grafickým vyjád ením jsou soust ed né kružnice, z nichž první od st edu vyjad uje odv tvové pr
ry. Graf je rozd len do
ty kvadrant , z nichž první zahrnuje
ukazatele rentability, druhý ukazatele likvidity, t etí složení finan ních zdroj tvrtý ukazatele aktivity. Výsledné hodnoty ukazují, zda je podnik nadpr („špice“ p esahují kružnice pr pr
rných hodnot)
i podpr
C1 – Cizí zdroje / VJ C2 – Krytí stálých aktiv C3 – Doba obratu závazk C4 – Vlastní financování
A1 – Rentabilita VK A2 – Rentabilita tržeb A3 – Rentabilita provozní innosti A4 – Rentabilita aktiv
B1 – Krytí zdroj B2 – Pen žní likvidita B3 – Pohotová likvidita B4 – B žná likvidita
Zdroj: Synek a kol. (2007, str. 371) Obr. 1 Grafické vyjád ení Spider analýzy 30
rný
rný (od kružnice
rných hodnot jsou blíže st edu), viz obrázek . 1 (Synek a kol., 2007):
D1 – Podíl stálých aktiv D2 – Obrátka aktiv D3 – Doba obratu pohledávek D4 – Doba obratu zásob
a
2.5 Alternativní metody m ení výkonnosti podniku Sou asná
doba
je
spojena
s frekventovanými
makroekonomického i mikroekonomického prost edí, které spole
zm nami se siln
konkuren ním prost edím nedávají mnohdy managementu prostor pro podrobnou finan ní analýzu podniku. Používané finan ní analýzy navíc indikují d sledky nesprávného finan ního
ízení, nicmén
nedokážou
identifikovat p
inu
problému. Finan ní operace podniku je možné podrobit d kladnému rozboru až na konci sledovaného období, což mnohdy není dostate
v as. Z t chto d vod se
za ínají hledat další zp soby, jimiž je možné hodnotit ostatní aspekty výkonnosti podniku. Pro tyto ú ely je možné použít tzv. nefinan ní ukazatele. „Tém
všechny nefinan ní kvantifikovatelné ukazatele lze pomocí
statistických nástroj , nebo kvantifikovaným odhadem p evést na ukazatele finan ní. Finan ní m itelné ukazatele jsou v literatu e nazývány jako „tvrdé“ (hard). Nefinan ní m itelné ukazatele a nem itelné ukazatele se nazývají jako „m kké“ (soft)… Základní analýzou na bázi nefinan ních ukazatel
je SWOT
analýza firemního prost edí“.37 Tato analýza se snaží identifikovat vnit ní silné a slabé stránky podniku, podnikatelské p íležitosti a hrozby. Základní popis této metody je sou ástí p ílohy . 5: „SWOT analýza“.
37
Marini (2008b, str. 97) 31
3 Aplikovatelnost sou asných metod finan ní analýzy a jejich rizika „Finan ní analýza poskytuje d ležité informace pot ebné pro identifikaci silných a slabých stránek podniku“38. I p esto sou asné metody m ení výkonnosti a ukazatele vykazují ur itý stupe
rizika ve vypovídací schopnosti výsledných
hodnot. „K problematickým okruh m finan ní analýzy pat í p edevším: Vypovídací schopnost ú etních výkaz , ze kterých finan ní analýza vychází a také rozdílnost ú etních praktik podnik . Vliv mimo ádných událostí a sezónních faktor na výsledky hospoda ení Velká závislost tradi ních metod a postup
finan ní analýzy na ú etních
údajích Nutnost srovnávat výsledky ukazatel finan ní analýzy s jinými subjekty Zanedbávání rizika náklad
ob tované p íležitosti a budoucích p ínos
podnikatelských aktivit“39 Problematika ocen ní podniku na bázi tržní p idané hodnoty Rizika související s aplikovatelností sou asných metod finan ní analýzy se tedy týkají p edevším nejednotného výkaznictví a pravidel v r zných zemích, z ehož pramení omezená možnost mezinárodního srovnání podnik . I p es snahy sjednocení t chto pravidel zatím neexistují celosv tov platné a závazné etní normy. Výrazné rozdíly se vyskytují mezi ú etními standardy, jimiž jsou US GAAP, IAS/IFRS a
eskými ú etními pravidly. Rozpor vzniká již v nesouladu
s ú elem, pro který jsou jednotlivé pravidla vytvo ena. Národní ú etní standardy US GAAP se snaží vyhov t náro ným požadavk m kapitálového trhu a cílem je poskytnout v rohodné informace pro pot eby podnikání a ve ejnosti. Mezinárodní etní standardy IAS/IFRS jsou zam eny p edevším na poskytování informací investor m,
eské ú etní standardy jsou primárn odvozeny z da ových zákon a
poskytují informace pot ebné pro da ové ú ely. Druhým d ležitým bodem vypovídací schopnosti ú etních výkaz
je problematika reálného zobrazení
ekonomické reality hospoda ení, kterou nedokážou ú etní výkazy jednozna dokumentovat.
38 39
eské ú etní standardy nezohled ují d ležitý element a tím je
Knápková, Pavelková (2010, str. 139) Knápková, Pavelková (2010, str. 139) 32
faktor asu p i oce ování majetku a orientuje se pouze na historické ú etnictví, které nezohled uje tržní ceny a jejich zm ny, ímž zkresluje výsledek hospoda ení žného roku. „Do vykazování výsledk se dále promítá zvolená ú etní politika spole nosti zp soby odpisování, tvorba a erpání rezerv atd.“.40 „Další nemén d ležitou oblastí ovliv ující vypovídací schopnost ú etních výkaz je problematika leasingu v
esku. Finan ní leasing v
esku není shodný
s IAS/IFRS i s US GAAP a oproti t mto ú etním standard m je pojímán formáln právn , nikoli ekonomicky. Tento rozpor má za následek rozdílné vymezení kapitálové struktury podniku. Kapitál po ízený tímto zp sobem financování není zahrnutý do aktiv podniku a závazky plynoucí z leasingových plateb nejsou v ú etních výkazech za azeny do cizích zdroj
spole nosti. To má za následek
podstatné zkreslování ú etních výkaz pronajímatele a nájemce. Takto zkreslené závazky jsou v t chto p ípadech nesprávn ú etn ocen ny a asto se používají jejich zavád jící agregované odhady. Vzhledem k tomu, že v tšina investic malých a st edních podnik je v
esku financována práv finan ním leasingem, finan ní
analýza vycházející z takovýchto ú etních výkaz
m že mít mnohem menší
vypovídací schopnost.“41 Pokud tedy mají mít ú etní výkazy daného podniku relevantní vypovídací schopnost, je nutné tyto ú etní výkazy pro ú ely finan ní analýzy upravit dle ekonomického hlediska finan ního leasingu. Hodnocení finan ní výkonnosti podniku na bázi tržní p idané hodnoty je jednou z nejvíce problematických oblastí. V p edchozích kapitolách byla popsána metoda hodnocení výkonnosti prost ednictvím tržní p idané hodnoty MVA, která vychází z tržní hodnoty podniku. P edpokladem správnosti nam ených výsledk je možnost ocen ní podniku investory. Tento zp sob ocen ní je však v mnoha ípadech obtížn uskute nitelný. N které právní formy podnikání jako nap íklad spole nost s ru ením omezením nebo komanditní spole nost, lze tržn
ocenit
pouze v p ípad jejich skute ného prodeje. Další, jimiž jsou akciové spole nosti, musí splnit podmínku volné obchodovatelnosti. Prakticky lze tedy zm it tržní hodnotu podniku pouze u spole ností, jejichž akcie jsou obchodovány na kapitálových trzích a to pouze za p edpokladu, že tyto kapitálové trhy jsou efektivní.
40 41
eský kapitálový trh však za pln
Knápková, Pavelková (2010, str. 139) Pet ík (2009, str. 277) 33
rozvinutý považovat nelze. Neplní
funkci aloka ní a cenotvornou. Cenné papíry obchodované na tuzemském trhu asto neodrážejí reálnou tržní hodnotu obchodovaných emisí a stávají se edevším ter em spekulativních obchod což je z ejmé z volatility t chto cenných papír
a asto i nízké likvidity. Tento fakt do zna né míry ovliv uje vypovídací
schopnost finan ních ukazatel na bázi tržní hodnoty. Nezanedbatelným faktorem ovliv ujícím vývoj tržní kapitalizace daných titul je i asté kvantitativní uvol ování zemí bránících se touto cestou následk m hospodá ské krize. Sekundárním efektem je p íliv takto vytvo eného spekulativního kapitálu a následném r stu tržní kapitalizace akciových trh
navzdory postupující hospodá ské krizi. Z tohoto
pohledu je tedy reálné tržní ocen ní velice problematické. Hodnocení výkonnosti podniku je d ležité analyzovat také ve vztahu ke konkuren nímu prost edí. Pro každé odv tví jsou typická ur itá specifika týkající se kapitálové struktury, výnosnosti atd., a proto je nutné porovnávat spole nosti ze stejného odv tví. I zde však narážíme na další problematiku a tou je identifikace relevantních konkuren ních podnik . V praxi je tém
nemožné na daném trhu
nalézt identické spole nosti. I spole nosti v daném odv tví se liší a to p edevším edm tem podnikatelské innosti, interní politikou ízení rizik a dalšími parametry, které znemož ují relevantní srovnání t chto podnik . Management každého podniku stanovuje ur itou cílovou výnosnost vlastního kapitálu a s t mito cíli tedy souvisí i odpovídající míra rizika, kterou podnikatelský subjekt podstupuje. Tyto parametry se navíc mohou v dlouhodobém asovém horizontu m nit v souvislosti s aktuální situací na daném trhu.
34
4 P edstavení spole nosti Paramo, a.s. 4.1 Základní údaje o spole nosti k 31. 1. 2008 Datum zápisu:
1. ledna 1994
Obchodní firma:
PARAMO, a.s. Zapsáno do OR.: 18. srpna 1997
Sídlo:
Pardubice, P erovská p. 560, PS 530 06 Zapsáno do OR.: 20. prosince 2001
Identifika ní íslo:
481 73 355 Zapsáno do OR.: 1. ledna 1994
Právní forma:
Akciová spole nost Zapsáno do OR.: 1. ledna 1994
Statutární orgán - p edstavenstvo p edseda p edstavenstva - MILAN KUNCÍ místop edseda p edstavenstva - JIND ICH BARTONÍ EK len p edstavenstva - JACEK KUKIER Dozor í rada p edseda dozor í rady - IVAN OTTIS místop edseda dozor í rady - MARIAN WIERTNIAK len dozor í rady - ROMAN BENDÁK 4.2 Profil spole nosti „Akciová spole nost PARAMO vznikla transformací ze státního podniku PARAMO Pardubice k datu 1. 1. 1994 a navázala na tradici zpracování ropy, která 35
se za ala psát již v roce 1889. Akciová spole nost PARAMO Pardubice byla založena na dobu neur itou bez výzvy k upsání akcií Fondem národního majetku eské republiky, jako jediným zakladatelem na základ
zakladatelské listiny
(obsahující rozhodnutí zakladatele ve smyslu ustanovení § 172, odst. 2, 3 a § 171, odst. 1 zákona . 513/1991 Sb., obchodní zákoník) ze dne 18. 11. 1993 ve form notá ského zápisu. Spole nost je oprávn na zakládat jiné právnické osoby nebo se na již existujících právnických osobách podílet. PARAMO bylo privatizováno v druhé vln kupónové privatizace v roce 1993 - 1994, p akcií p ešlo do správy Fondu národního majetku
emž více než 70 %
R. Tento balík akcií odkoupila
v roce 2000 spole nost UNIPETROL, která následn
po akvizici KORAMO
zkoncentrovala tuzemskou výrobu a prodej mazacích olej . V roce 2003 bylo do PARAMO v len no KORAMO. Spole nost UNIPETROL sv j 73,53% podíl na základním kapitálu spole nosti PARAMO v listopadu roku 2007 zvýšila na 88,04 %, když odkoupila od spole ností skupiny MEI 14,51 % akcií pardubické rafinérie. V srpnu roku 2008 pak spole nost UNIPETROL nakoupila od PKN Orlen 3,73 % akcií spole nosti PARAMO, ímž dosáhla 91,77% podílu na základním kapitálu rafinérie. Následn pak rozhodla, že vykoupí všechny ostatní akcie PARAMO a stane se tak jediným akcioná em této spole nosti. Akciová spole nost PARAMO, která
je
držitelem
certifikát ,
managementu jakosti podle normy
potvrzujících
správné
zam ení
systém
SN ISO 9001: 2000, environmentálního ízení
EN ISO 14001:2004 a OHSAS 18001:1999, je známým výrobcem paliv, automobilových olej , obráb cích, technologických a konzerva ních prost edk , plastických maziv, asfaltových izola ních výrobk a silni ních asfalt . Spole nost své produkty umis uje p edevším na domácím trhu. P evážná
ást výnos
spole nosti k 31. 12. 2008 byla soust ed na na 10 hlavních zákazník v prodeji asfaltá ských výrobk a 8 hlavních zákazník v prodeji paliv. Akciová spole nost, kterou ídí vedení s odbornými editeli a generálním editelem, k 31. prosinci 2008 zam stnávala 745 pracovník . Základní kapitál spole nosti iní 1 330 078 000 “. 42
42
Historie. PARAMO.cz [online]. [cit. 20. 8. 2009]. Dostupný z WWW: . 36
4.3 Obchodní politika v roce 2008 „PARAMO, a.s., zpracovává ropu na rafinérské a asfaltá ské výrobky a dále i na mazací a procesní oleje, v etn výrobk navazujících a pomocných. Podnik rovn ž nakupuje a zpracovává olejové hydrogenáty a hydrokrakáty z UNIPETROL RPA. Získané meziprodukty jsou využity p i výrob základových a mazacích olej s velmi nízkým obsahem síry. Speciální produkty byly prodávané podle spotových cen, rovn ž výrazn innost výrazn
byly ovlivn ny tržním konkuren ním prost edím. Obchodní
ovlivnil v roce 2008 mimo ádný vývoj ceny ropy, tedy základní
suroviny rafinérie. Rafinérské výrobky (tj. motorová nafta, primární benzín, topný olej lehký i t žký a propan – butan) nacházejí své zákazníky p evážn na tuzemském trhu. Sou ástí ofenzivní obchodní politiky byla p edevším snaha o oslovení koncových zákazník s cílem zkrácení distribu ní cesty, resp. dosažení vyšších realiza ních cen. V pr prémie u
hu roku se díky pružné cenotvorb motorové nafty, což významn
hospodá ského
výsledku
spole nosti.
poda ilo udržet vysoké inland p isp lo k udržení kladného
Kvalita
vyráb ných
a
dodávaných
motorových paliv byla ve sledovaném období v souladu se sm rnicí EU 98/70/EC (2003/17/EC). Po átkem roku 2008 se rozší ilo produktové portfolio o sm snou motorovou naftu (SMN) s obsahem ME O nad 31 % hm., která nachází své spot ebitele mj. na erpacích stanicích spole nosti Benzina, s.r.o. V polovin roku rafinérie usp la ve výb rovém ízení na dodávky motorové nafty pro
eské dráhy,
a.s., pro období 2008– 2011. Hlavním obchodním partnerem v oblasti paliv z stala ve sledovaném období sesterská spole nost UNIPETROL RPA, s.r.o., kam sm ovaly dodávky primárního benzínu a vakuových destilát . Zatímco importé i li v prvním pololetí roku 2008 stále lepší podmínky, export naopak za al stagnovat. Využívali toho zejména dovozci nezna kových olej , kte í atakovali trh podbízivou cenovou politikou. Projevilo se to snížením prodej
prost ednictvím
sít autorizovaných dealer a potažmo i u n kterých koncových zákazník . Druhá polovina roku byla již p ízniv jší. Na rekordn
vysoké ceny vstup
musela
reagovat i konkurence. Spole nost PARAMO toho využila a dokázala tém eliminovat ztráty z prvního pololetí. V d sledku zm n tržního prost edí nebyl rok 2008 pro prodej a nákup speciálních výrobk
tak úsp šný, jako rok p edešlý.
Prodeje výrobk navíc v posledním tvrtletí ovlivnila po ínající recese. Poda ilo se 37
ale navázat na d ív jší strategii, tj. rozší it dostupnost asfaltových výrobk v jednotlivých regionech
R a zvýšit vývoz na stabilní trhy. Za pozitivní lze ozna it
udržení dominantní pozice, hlavn tšina produkce základových olej
proti konkurenci zahrani ních substitut . (95 %) je exportována na vysp lé trhy
zejména do Švýcarska, N mecka, Polska a Slovinska. Na stejné úrovni z stal prodej základových olej skupiny I, což se dá vzhledem k poklesu jejich spot eby v celosv tovém m ítku považovat za úsp ch. Stabilní trend vykazoval prodej nízkoviskózitních základových olej , z toho byl tak ka dvojnásobný prodej základových olej perspektivní skupiny III. Pokles zaznamenal prodej procesních olej . Tento nep íznivý vývoj lze p
íst na vrub p echodu výrobc pneumatik na
extrakty jiného typu (TDAE), které PARAMO teprve vyráb t za ne. Tento výpadek áste
nahradila v roce 2008 navýšená výroba a prodej olej typu RAE a MES.
Celkový objem prodej asfalt se v porovnání s p edchozími lety poda ilo udržet na tém
stejné úrovni. Došlo však k posunu produktové skladby. Pokles prodeje
stavebn izola ních asfalt však vyvážil nár st v segmentu silni ních asfalt . Týká se to zejména modifikovaných asfalt , kde se prodeje více než zdvojnásobily.“ 43
43
Výro ní zpráva o innosti Paramo (2007, str.11) 38
5 Externí faktory ovliv ující finan ní výkonnost spole nosti Paramo, a.s. 5.1 Cena ropy na komoditních trzích Hlavní faktorem ovliv ující finan ní výkonnost spole ností Paramo a.s. je rafinérská marže p ípadn
petrochemická marže. Rafinérská marže je zisk
ipadající na jeden barel surové ropy a vyjad uje tedy efektivitu podniku ve vztahu k množství zpracované surové ropy na ropné produkty. Tato marže je ur ována mnoha faktory, jako nap íklad úrove
konkurence, da ová legislativa a
technologická úrove daného podniku, nicmén tyto faktory jsou klí ové pro vývoj rafinérské marže z dlouhodobého hlediska. Tato práce je však zam ena na hodnocení finan ní výkonnosti ve st edn dobém období, a proto je nutné definovat nejd ležit jší faktory ovliv ující rafinérské marže ve st edn dobém asovém horizontu a tím tedy i finan ní výkonnost podniku. Z krátkodobého hlediska je rafinérská marže ovliv ována p edevším kolísáním ceny ropy na sv tových trzích. Vzhledem k neustále rostoucí poptávce po této komodit
a zárove
komoditních trzích zna
úbytku sv tových zásob ropy je cena na sv tových
volatilní s rostoucím trendem. Krom zmín ných faktor
se na kolísání ceny ropy pravd podobn
podílejí významnou m rou také
spekulativní obchody na komoditních trzích. Vývoj ceny ropy je zachycen na následujícím obrázku . 2:
Zdroj: Ropa Brent. KURZY.cz. [online]. [13.03.2011]. Dostupný z WWW: . Obr. 2 Vývoj ceny ropy typu Brent v období 2007-2008
39
Cena ropy typu Brent rostla od po átku sledovaného období do až do ervence roku 2008 z 55 USD za barel až k tém
150 USD za barel. Tento
cenový šok znamenal pro spole nost Paramo a.s. kontinuální zvyšování ceny hlavního vstupu - surové ropy. Spole nost je nucena reagovat a zohled ovat r st náklad
do ceny finálních produkt . Toto období tedy lze tedy považovat za
období neustálého p izp sobování ceny finální produkce r stu ceny ropy. Vzhledem k tomuto ne ekanému r stu ceny ropy však dochází k prodlení mezi stem ceny vstup
a ceny finální produkce. Z t chto d vod dochází k snížení
rafinérské marže a k následnému zhoršení n kterých finan ních ukazatel . Negativní dopad r stu ceny vstup
nedokázal ovlivnit ani výrazný nár st tržeb
spole nosti o 1,3 mld. K . Silná konkurence v odv tví znemož uje spole nosti Paramo a.s. flexibiln áste
zvyšovat prodejní ceny své produkce. Tento problém je
eliminován u motorových paliv. U t chto produkt
cenový kalkula ní
vzorec zohled uje vývoj ceny ropy na sv tových trzích a umož uje spole nosti Paramo, a.s. p izp sobovat ceny svých produkt aktuálnímu vývoji na komoditním trhu. Zvyšování ceny ropy m že mít v t chto p ípadech za ur itých okolností pozitivní vliv na rafinérské marže. st ceny vstup se jednozna spole nosti, které meziro
projevil v oblasti provozních náklad této
vstoupli o 13,5%. P i detailním rozboru nejv tších
nákladových položek lze identifikovat hlavní p ropa viz následující obrázek . 3:
40
inu r stu náklad , kterou je surová
7 000 000
6 000 000
5 000 000
4 000 000
2007 2008
3 000 000
2 000 000
1 000 000
0 Surová ropa
Energie
Opravy a udržování
Ostatní služby
Osobní náklady
Odpisy DHM Zisk z provozní innosti
Zdroj: Výro ní zpráva o innosti Paramo, a.s. (2007) Obr. 3 Meziro ní vývoj hlavních nákladových položek 2007 – 2008 a zisku z provozní innosti (tis. K )
Celkové náklady na surovou ropu stouply meziro
o 3,3 miliardy. Ostatní
nákladové položky jsou v meziro ním srovnání stabilní a nevykazují r stové tendence. S ohledem na zmín né okolnosti m ly tyto faktory ve sledovaném období dopad na zisk z provozní innosti, který meziro
klesl z 283 miliard na
93, 2 miliard v roce 2008 a bude tedy mít vliv na ukazatele tvorby hodnoty, které budou v analytické
ásti práce provedeny. Detailní rozpad jednotlivých položek
náklad je v p íloze . 1: „Analýza náklad podle druhu“. V významn
souvislosti s r stem ceny vstup
je nezbytné zmínit další faktor
ovliv ující finan ní výkonnost Parama, a.s., kterým je m nový kurz
CZK/USD p ípadn CZK/EUR.
41
5.2 M nový kurz CZK/USD i hodnocení r stu ceny surové ropy nedošlo k zohledn ní d ležité prom nné, kterou je kurz CZK/USD. Doposud byla zmín na pouze dolarová cena ropy, a tudíž je d ležité zam it se na tzv. korunovou cenu ropy zohled ující vývoj sm ného kurzu CZK/USD. Z následujícího obrázku lze pozorovat jednozna né posilování koruny v
i americkému dolaru v tém
celém sledovaném období, viz
obrázek . 4:
Zdroj: Ropa Brent. KURZY.cz. [online]. [13.03.2011] Dostupný z WWW: . Obr. 4 Vývoj kurzu eské koruny CZK/USD v období 2007-2008
eská koruna posílila v tomto období z 21 CZK/USD na 14,4 CZK/ USD a bez hlubšího zkoumání této problematiky by bylo možné zhodnotit posilování koruny jako jednozna ný pozitivní faktor ve sledovaném období, který by m l redukovat prudký nár st ceny ropy Brent na sv tových trzích. Vliv posilující koruny na reálnou nákupní cenu surové ropy je patrný z následujícího obrázku . 5:
42
Zdroj: Ropa Brent. KURZY.cz. [online]. [13.03.2011]. Dostupný z WWW: . Obr. 5 Vývoj korunové ceny ropy v období 2007-2008
I p es výraznou apretaci eské koruny v dostate nou váhu a dokázala pouze
áste
i dolaru nem la tato skute nost zmírnit zvýšení ceny vstupu.
Markantní dopad m l r st korunové ceny ropy Brent na ur itou skupinu produkt Parama a.s. jako nap íklad oleje a asfaltové výrobky, u nichž kalkula ní vzorec nezohled uje vývoj ceny ropy na komoditním trhu v USD. V t chto p ípadech byla ímo ovlivn na marže jednotlivých produkt . Jedná se ádov produkce této spole nosti.
o 50% celkové
Zmín ná fakta jsou pro tuto spole nost klí ová a
odráží se ve výsledné finan ní situaci spole nosti. P i analýze zisk spole nosti leného dle oborového segmentu v letech 2007 a 2008 je možné identifikovat problematické prvky produktového portfolia, viz obrázek . 6:
43
Paliva
Oleje
250 000 200 000
Asfalty
Velkoobchod
Ostatní
213 826 168 119
150 000 100 000
76 582 41 730
50 000
16 602
0 -50 000
-34 042
-41 355
-57 392 -73 589
-100 000 -150 000
Rok 2007
-62 150
Rok 2008
Zdroj: Výro ní zpráva o innosti Paramo (2007) Obr. 6 Zisk Parama,a.s. po zdan ní dle segmentu (tis. K ) – 2007 vs. 2008
Z následujícího grafu je z ejmé, jak byl prost ednictvím r stu ceny ropy ve sledovaném období ovlivn n hospodá ský výsledek spole nosti. Jednozna pozitivní vliv na ziskovost byla v oblasti pohonných hmot, kde došlo k meziro nímu zvýšení istého zisku o 120% oproti roku 2007. V této oblasti m l r st ceny ropy pozitivní dopad do hospoda ení spole nosti v roce 2008. V ostatních segmentech, jimiž jsou oleje, asfalty, velkoobchod a maloobchod, dochází k výrazným propad m. Nejv tší propad byl zaznamenán u olej , které se v roce 2007 podílely na zisku 213 826 tis. K . V následujícím roce však došlo v této oblasti ke ztrát 41 355 tis. K . D vodem je již zmín ný zp sob cenotvorby, který u t chto druh produkt primárn nezohled uje vývoj ceny ropy na sv tových trzích. Vzhledem k t mto okolnostem došlo k prudkému poklesu hospodá ského výsledku z 212,596 tis. v roce 2007 na 35,735 tis. v roce 2008. Posilující koruna má zárove produkt
dopad na zvýšení import
konkuren ních
z východních zemí. Vzhledem k tomu, že spole nost Paramo, a.s.
realizuje celých 85% svých tržeb na tuzemském trhu, m že mít tato skute nost v delším
asovém horizontu významný vliv na konkurenceschopnost svých
produkt na domácím trhu.
44
5.3 Makroekonomický vývoj Vlivem za ínající finan ní krize, která zapo ala v USA a byla vyvolána tamní úv rovou politikou, se postupn Evropské unie v etn
finan ní nestabilita rozší ila i na trhy
eské republiky. Ve vztahu ke spole nosti Paramo, a.s. se
jedná p edevším o vliv na poptávku po ropných produktech vyvolanou nižší výkonností v tšiny vysp lých ekonomik a následné snížení poptávky po ropných produktech. Jako p íklad lze uvést vývoj spot eby pohonných hmot, která má ve sledovaném období v
eské republice sestupnou tendenci a oproti roku 2007
klesla v roce 2008 o 2,1%, viz obrázek . 7.
7,70 7,60
7,61
7,50
7,55
7,40
7,45
7,30 7,20 7,10 7,00
7,06
6,90 6,80 2007
2008
Zdroj:
2009
2010
eský statistický ú ad
Obr. 7 Spot eba pohonných hmot v eské republice 2007-2010 (v miliardách litr )
Na tomto trendu se
áste
podílí i technologický vývoj v oblasti
spalovacích motor zp sobený tlakem na snižování spot eby pohonných hmot a provozních kapalin související s „omlazením“ vozového parku v postupným snižováním starších typ
spalovacích motor
eské republice a
s mén
efektivním
pohonným ústrojím. Dalším elementem ovliv ujícím poptávku po ropných produktech je fiskální politika vlády
eské republiky v oblasti výdaj
na výstavbu a opravu tuzemské
infrastruktury. Snaha snížit výdaje v této oblasti má dopad na výši marží asfaltových produkt a samotné poptávané množství tohoto sortimentu. Dochází k pozastavování i oddalování investic, což v kone ném d sledku p ímo ovliv uje hospodá ský výsledek Parama a.s..
45
6 Analýza finan ní výkonnosti spole nosti Paramo a.s. V následující praktické ásti této práce budou aplikovány vybrané metody ení výkonnosti na spole nost Paramo, a.s. Pomocí t chto metod budou hodnoceny
klí ové
oblasti
podnikové
výkonnosti
v rámci
kvalitativních
i kvantitativních parametr . 6.1 Horizontální a vertikální analýza 6.1.1 Analýza rozvahy Základním finan ním výkazem, který je d ležité hodnotit ve vztahu k finan ní analýze je rozvaha a její jednotlivé položky. Pro tyto ú ely lze použít elementární nástroj finan ní analýzy ímž je horizontální a vertikální analýza. Po prvotním rozboru rozvahy spole nosti Paramo a.s. v horizontu jednozna
stanovit trendy vývoje jednotlivých položek tohoto ú etního výkazu.
Hospodá ský výsledek za sledované období je zna jednozna né
ty let nelze
tendence.
V roce
2005
byl
nevyrovnaný a nevykazuje
hospodá ský výsledek
záporný
v absolutních íslech – 170 mil. K oproti roku 2007, kde skon il kladný se ziskem 212 mil. K . Na konci sledovaného období pak hospodá ský výsledek op t klesá na 35,7 mil. korun. V delším
asovém období lze hodnotit neutráln
i vývoj
bilan ní sumy za sledované období. Tato práce však bude zam ena p edevším na hodnocení rok 2007 - 2008 a jim odpovídající zm ny. Pokud tedy porovnáme bilan ní sumu v letech 2007 a 2008, docházíme k zjišt ní, že tato hodnota zaznamenala v roce 2008 zna ný propad. P i podrobn jším rozboru struktury aktiv lze identifikovat konkrétní položky ovliv ující bilan ní sumu. Nejv tší vliv na pokles bilan ní sumy m la ob žná aktiva a to p edevším pokles položky zásoby a dále významný úbytek krátkodobého finan ního majetku. Ur ité tendence indikuje zm na na stran pasiv, jejíž rozbor zna í, že firma stále více používá k financování aktiv vlastní kapitál. V roce 2008 jsou aktiva financována 57% z vlastních zdroj , v roce 2007 z 53%. V roce 2005 byla aktiva financována z vlastních zdroj dokonce z 45%. Tento trend nazna uje kontinuální zm nu kapitálové struktury. Výsledný dopad této zm ny na hospoda ení spole nosti umožní až podrobn jší finan ní analýza prost ednictvím vybrané metody.
46
stové tendence lze nalézt v položce krátkodobých pohledávek, která se oproti roku 2008 zvýšila o 18%. Tento trend nazna uje zhoršující se platební morálku zákazník . Vzhledem ke kapitálové provázanosti se spole ností Unipetrol a.s, která se zabývá rafinací a podejem ropných produkt
stejn
jako Paramo, a.s.,
že být tento stav zp soben zám rn , interní politikou polského ropného a petrochemického koncernu PKN ORLEN, kterého je sou ástí i spole nost Unipetrol a.s.. evážná ást jednotlivých položek aktiv a pasiv však nevykazuje výrazné zm ny, což nazna uje relativn nízkou úrove zm n v hospoda ení spole nosti, viz následující tabulka . 6: Tab. 6 Modifikovaná rozvaha spole nosti PARAMO, a.s. Aktiva (v tisicích) Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finan ní majetek Ob žná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finan ní majetek Ostatní aktiva Aktiva celkem
žné období Minulé období 2008 2007 1 987 754 2 013 776 13 845 22 769 1 961 909 1 976 967 12 000 14 040 2 226 299 2 434 205 713 701 1 097 671 0 0 1 497 338 1 270 944 15 260 65 590 44 342 31 473 4 258 395 4 479 454
2006 2 089 494 32 350 2 056 944 200 2 176 108 893 893 0 929 678 352 537 30 918 4 296 520
2005 2 101 401 29 845 2 070 872 684 2 061 488 817 858 0 980 366 263 264 39 699 4 202 588
Rozdíl
Index
-26 022 -8 924 -15 058 -2 040 -207 906 -383 970 0 226 394 -50 330 12 869 -221 059
1,18 0,23 1,41 0,95
2 411 275 1 330 078 0 289 990 755 472 35 735 1 847 120 28 886 84 000 472 909 1 255 533 5 792 0 4 258 395
2 164 426 1 330 078 0 267 599 299 868 266 881 2 132 094 0 464 303 188 494 1 474 489 4 808 0 4 296 520
1 894 820 1 330 078 0 265 012 470 265 -170 535 2 307 768 3 985 352 800 454 341 1 475 901 20 741 0 4 202 588
35 784 0 0 10 630 202 015 -176 861 -256 843 11 960 -72 000 227 668 -425 455 984 0 -221 059
1,02 1,00 0,00 1,04 1,37 0,17 0,88 1,71 0,54 1,93 0,75 1,20 0,00 0,95
0,99 0,61 0,99 0,85 0,91 0,65
Pasiva Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospoda ení z minulých let Výsledek hospoda ení b žného období Cizí zdroje Dlouhodobé závazky Dlouhodobé bankovní úv ry Krátkodobé bankovní úv ry Krátkodobé závazky Rezervy Ostatní pasiva Pasiva celkem
2 375 491 1 330 078 0 279 360 553 457 212 596 2 103 963 16 926 156 000 245 241 1 680 988 4 808 0 4 479 454
Zdroj: Výro ní zpráva o innosti Paramo (2007)
Tato modifikovaná rozvaha vychází z oficiální rozvahy spole nosti Paramo, a.s., která je sou ástí p ílohy
2. „Rozvaha spole nosti Paramo, a.s.
k 31.12.2008“.
47
6.1.2 Analýza výkazu zisku a ztráty Dalším d ležitým výkazem, který je nutné hodnotit pomocí horizontální a vertikální analýzy, je výkaz zisk a ztrát viz tabulka . 7. P i porovnání výsledku hospoda ení za b žné období (2008) a minulé období, se hodnoty v t chto dvou období diametráln liší. I p es r st tržeb o 11% ve sledovaném období poklesl zisk po zdan ní o výrazných 83 %. Z p evážné
ásti byl tento pokles zp soben
nár stem výkonové spot eby o 14% a i p es pozitivní r st tržeb zp sobil nadm rný st náklad
snížení hospodá ského výsledku roku 2008. Dalším z faktor
ovliv ující výsledek hospoda ení jsou nákladové úroky, které vzrostly o 34% oproti minulému období. P
iny r stu nákladových úrok lze hledat v samotné struktu e
cizích zdroj . Ve sledovaném období se tém
zdvojnásobily krátkodobé bankovní
úv ry a opa ný trend zaznamenaly dlouhodobé bankovní úv ry. Vliv na zhoršení zisku po zdan ní m la také efektivní da ová sazba, která byla v roce 2007 15%, nicmén v následujícím roce vzrostla na 28%. Tab. 7 Agregovaný výkaz zisku a ztráty spole nosti PARAMO, a.s. (v tis. K )
Tržby Výkonová spot eba Osobní náklady Odpisy EBIT(Zisk p ed úroky a zdan ním) Nákladové úroky Zisk p ed zdan ním Da z p íjmu Zisk po zdan ní
Rok 2008 12 485 077 11 884 417 335 353 172094 93 213 43403 49 810 14075 35735
Rok 2007 11 203 733 10 403 100 337 871 179793 282 969 32447 250522 37926 212596
Rozdíl Index 1,114 1281344 1,142 1481317 0,993 -2518 0,957 -7699 0,329 -189756 1,338 10956 -200712 0,199 0,371 -23851 -176861 0,168
Zdroj: Výro ní zpráva o innosti Paramo, a.s. (2007)
Tento agregovaný výkaz zisku a ztráty vychází z výro ní zprávy spole nosti Paramo, a.s. viz p íloha
. 4: „Výkaz zisku a ztráty spole nosti Paramo, a.s.
k 31.12.2008“. 6.1.3 Analýza pen žních tok i hodnocení vývoje pen žních tok spole nosti Paramo a.s. je trend ve sledovaném období zna
negativní. Nejd ležit jšími položkami výkazu Cash-
flow spole nosti Paramo,a.s. jsou v tomto p ípad krátkodobé pohledávky, které oproti minulému období vzrostly o 226 394 mil. a krátkodobé závazky, u kterých došlo k enormnímu nár stu o 75%. Tento vývoj signalizuje negativní vliv sou asné hospodá ské krize, který se odráží ve výsledném cash-flow z provozní innosti, 48
což následn cash-flow
zp sobilo pokles finan ních prost edk
z investi ní
innosti
lze
indikovat
o 71 935 mil. P i analýze
další
problematické
faktory.
Nezanedbatelný vliv na výsledné zm ny Cash-flow má v tomto p ípad
také
záporný hospodá ský výsledek související s r stem náklad na suroviny. Snížení stavu pen žních prost edk
je z ur ité
ásti zp sobeno zvýšením intenzity
investi ních výdaj , které vzrostly ze 72 mil. K v roce 2007 na 133 mil. K v roce 2008. Nev tší podíl na tomto r stu m ly rozvojové investice, nikoliv obnovovací. Spojením zmín ných faktor dochází k celkovému poklesu finan ních prost edk o 50 330 mil. K , viz tabulka . 8. Tab. 8 Modifikovaný výkaz pen žních tok spole nosti Paramo, a.s. (v tis. K ) Po áte ní stav finan ního majetku Zisk po zdan ní (p ed rozd lením HV) Úpravy o nepen žní operace + odpisy + tvorba rezerv, - snížení dlouhodobých rezerv Zm na stavu ostatních aktiv a pasiv Netto Cash-flow Úpravy o n které položky pracovního kapitálu + zvýšení krátkodobých (obchodních) závazk , - snížení krátkodobých závazk - zvýšení pohledávek, + snížení pohledávek -zvýšení zásob, + snížení zásob - aktivace výkon vlastní výroby - vyplacení dividend Cash-flow z b žné (provozní) innosti - celkové investi ní výdaje na hmotný a nehmotný majetek (po ízení+reprodukce) íjmy z prodeje stálých aktiv - finan ní investice (akvizice) Cash-flow z investi ní innosti ír stek/úbytek dlouhodobých závazk +/- zm na stavu dlouhodobých finan ních závazk (úv ) +/- zm na stavu krátkodobých finan ních závazk (úv ) + zvýšení nákladního kapitálu a emisního ážia +/- zm na kapitálových fond - vyplacení majetkových podíl +/- výdaje z fond tvo ených ze zisku a výdaje z výsledku hospoda ení +/- zm na stavu fond tvo ených ze zisku +/- zm na stavu hospodá ského výsledku za ú etní období +/- zm na stavu nerozd leného hospodá ského výsledku z minukých let - hospodá ský výsledek za ú etní období Cash-flow z finan ních aktivit ír stek, úbytek finan ního majetku Kone ný stav finan ního majetku
Zdroj: Výro ní zpráva o innosti Paramo, a.s. (2007)
49
65 590 35 735 160 209 172 094 984 -12 869 195 944 -267 879 -425 455 -226 394 383 970
-71 935 -146 072
-146 072 11 960 -72 000 227 668 0 0 0 49 10 630 -176 861 202 015 -35 735 167 677 -50 330 15 260
Základní ukazatele finan ní výkonnosti na bázi pen žních tok
jsou
rentabilita celkového kapitálu, vlastního kapitálu a tržeb z Cash flow. Následující ukazatele spole nosti Paramo a.s. potvrzují negativní vývoj hospoda ení v roce 2008, viz tabulka . 9 : Tab. 9 Základní ukazatele pen žních tok
Ukazatele Cash-flow Rentabilita celkového kapitálu z Cash flow Rentabilita vlastního kapitálu z Cash flow Rentabilita tržeb z Cash-flow
2008 1,69% 2,98% 0,58%
Dále se zam íme na analýzu zdroj a jejich užití, kde lze jako základní ukazatel použít tzv. „Zlaté bilan ní pravidlo“. Toto bilan ní pravidlo hodnotí finan ní stabilitu podniku z pohledu
asového slad ní aktiv a pasiv, tzn. jsou-li
dlouhodobá aktiva financována z dlouhodobých zdroj , pop ípad
krátkodobá
aktiva z krátkodobých zdroj . Toto kritérium spole nost Paramo, a.s. s velkou rezervou spl uje, nam ená hodnota dosahuje 2,7 bod , viz tabulka . 10. Tab. 10 Zdroje a jejich užití ve spole nosti Paramo, a.s.
Zdroje/Užití Celkem Finan ní innost Investi ní innost Provozní innost
Celkem 654 491 72 000 157 036 425 455
Interní zdroje 414 863 49 10 964 403 850
Externí zdroje Dl. Externí Kr. Externí 11 960 227 668 11 960 227 668 0 0 0 0
Modifikovaný výkaz pen žních tok vychází z oficiálního výkazu Cash flow, viz p íloha . 3: „Výkaz pen žních tok spole nosti Paramo, a.s. k 31.12.2008“. 6.2 Ukazatele rentability Ukazatele rentability jsou nejd ležit jší nástroje k hodnocení výkonnosti podniku, jejichž prost ednictvím lze hodnotit efektivnost hospoda ení a pln ní podnikových finan ních cíl . edchozí analýzy nazna ují negativní trendy ve finan ní výkonnosti spole nosti Paramo, a.s. V následující tabulce ukazatele na bázi rentability.
50
. 11 jsou zobrazeny d ležité
Tab. 11 Ukazatele rentability spole nosti Paramo, a.s.
Ukazatele rentability
2008 2,19% 1,57% 2,07% 1,48% 99,41% 2,65% 0,84% 0,75% 0,29%
Nezdan ná rentabilita celkového kapitálu Zdan ná rentabilita celkového kapitálu Nezdan ná rentabilita vlastního kapitálu Zdan ná rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita náklad Rentabilita dlouhodob investovaného kapitálu Rentabilita celkového kapitálu Hrubá marže (hrubá rentabilita tržeb) istá marže ( istá rentabilita tržeb)
Meziro
2007 6,32% 5,36% 10,55% 8,95% 98,08% 9,42% 4,75% 2,53% 1,90%
Index 0,35 0,29 0,20 0,17 1,01 0,28 0,18 0,30 0,15
došlo k zhoršení všech sledovaných ukazatel . Rentabilita
celkového kapitálu meziro
klesla o 82% na 0, 84%. Pokud budeme hodnotit
tyto výsledky ve vztahu k bezrizikovému výnosu státních dluhopis období, který v roce 2008 neuspokojivý. Hlavní p
v daném
inil 4,1 %, lze lento výsledek považovat za velice
inou je pokles isté marže, která je ovlivn na zna nou
volatilitou ceny ropy na sv tových trzích. 6.3 Hodnocení výkonnosti podniku na bázi tržní pozice podniku Pro hodnocení výkonnosti podniku na bázi tržní pozice podniku je nutné zmapovat sou asné trendy v daném odv tví, ur it strategické konkurenty a definovat m itelná kritéria. Pro hodnocení výkonnosti podniku v rámci odv tví je možné rozd lit kritéria na kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativními faktory jsou nap íklad množství pr myslov
zpracované ropy na území
eské republiky, i
tržní podíly v jednotlivých segmentech. Vzhledem k r znorodosti produktové nabídky konkurent však nelze definovat a m it jednotlivé segmenty, proto bude jako kvantitativní faktor stanoveno množství zpracované ropy za dané období. Porovnáním trend
v odv tví se spole ností Paramo,a.s. m žeme ur it, zda je
nutné hledat nižší výkonnost Parama, a.s. na stran odbytu i v jiných faktorech. Jako kvalitativní faktory budou zvoleny klí ové pom rové ukazatele, které budou porovnány prost ednictvím vybrané finan ní metody v
i odv tví, p ípadn
strategickému konkurentovi. 6.3.1 Konkuren ní prost edí na trhu v
eské republice a vývoj v odv tví
Z celkového množství 8248 tis. tun ropy bylo do
eské republiky dovezeno
prost ednictvím ropovodu Družba a IKL 8108 tis. tun ropy. Zbylé množství této
51
suroviny bylo dodáno z lokálních ložisek ropy v
R. Na následujícím obrázku . 8
je zachycen vývoj množství pr myslov zpracované ropy na tuzemském trhu.
8248
8500 7724
8000
7865 7395
7500 7000 6500
6584
6704
6238
6000 5500 5000 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Zpracovaná ropa (tis. tun)
Zdroj: Ropa a ropné produkty za rok 2008. MPO.cz [online]. 7.dubna 2009. [15.03.2011]. Dostupný z WWW: . Obr. 8 Vývoj množství ropy zpracované v rafinériích v
R v letech 2002-2008
Z toho grafu je tedy z ejmé, že i p es za ínající hospodá skou krizi v roce 2008 má množství zpracované ropy na tuzemském trhu rostoucí tendenci. Meziro
stouplo o 11,5% a m lo by mít tedy pozitivní dopad na hospodá ský
výsledek spole ností zabývajících se rafinací ropy. Hlavními konkurenty spole nosti Paramo, a.s. zabývajícími se obdobnou podnikatelskou inností v
eské republice jsou spole nosti AGIP s.r.o., Shell a.s.
a Unipetrol RPA, s.r.o. i p esto, že Unipetrol RPA nelze požadovat za p ímého konkurenta vzhledem ke kapitálové provázanosti se spole ností Paramo a.s.. Zmín né t i spole nosti využívají jako zpracovatele spole nost
eská rafinérská,
a.s., v nichž mají tyto spole nosti kapitálovou ú ast. Majoritní podíl vlastní Unipetrol a to 51,23%, dále Agip 32,44% a Shell 16,33%.
eská Rafinérská, a.s.
je nejv tším zpracovatelem ropy a výrobcem ropných produkt v
eské republice.
V sou asné dob provozuje ropné rafinérie v Kralupech nad Vltavou a v Litvínov . Spole nost
eská rafinérská je provozována zmín nými spole nostmi jako
epracovací rafinérie. Fakticky ropu nezpracovává, ale slouží jako nákladové
52
st edisko. Ropu nakupují jednotlivé spole nosti a dováží ji do tuzemských rafinerií. Tyto spole nosti se taktéž zabývají finálním prodejem své produkce. Kvantitativní hledisko konkuren ní pozice Základním kvantitativním hlediskem konkuren ní pozice Parama a.s. je aktuální tržní podíl v množství zpracované ropy. Zjišt né hodnoty ur í velikost podniku ve vztahu k množství zpracované ropy. Jak ukazuje následující obrázek . 9, Paramo,a.s. pat í mezi nejmenší podniky z hlediska kvantitativního zpracování surové ropy a zpracovává pouze 7% ropy z celkových 8 248 tis. tun ropy zpracované v roce 2008 eskými rafinériemi.
7%
16% Agip s.r.o.
29%
Unipetrol RPA, s.r.o. 48%
Shell R a.s. Paramo a.s.
Zdroj: dle výro ních zpráv spole ností Shell
R, a.s., Agip, s.r.o., Unipetrol RPA, s.r.o., Paramo, s.r.o.
Obr. 9 Tržní podíly v eské republice v roce 2008 z hlediska množství zpracované ropy
Pokud nebudou brány v úvahu technologické odstávky, tak došlo v b žném období ke snížení množství zpracované ropy o 5 267 tun oproti p edešlému období, což znamená pokles o 0,9%. Pokud tuto hodnotu porovnáme s vývojem celého odv tví v
eské republice, které meziro
zpracovalo o 11,5% více této
suroviny, nedosahuje Paramo,a.s. z hlediska kvantitativního m ítka uspokojivých výsledk . Další hledisko m ení výkonnosti podniku na bázi tržní pozice podniku je kvalitativní koncepce reprezentovaná finan ními ukazateli Parama a.s. a klí ových konkurent z daného odv tví. Pro analýzu spole nosti Paramo a.s. na bázi tržní pozice z pohledu kvalitativních faktor , bude provedena tzv. Spider analýza, která 53
vychází z porovnání nejd ležit jších finan ních ukazatel s odv tvovým pr
daného podniku
rem.
6.3.2 Spider analýza Již na za átku této analýzy výkonnosti podniku je však t eba upozornit na úskalí, jenž tato analýza m že skrývat. Tato metoda nedokáže zachytit specifika ízení jednotlivých podnik a jejich cíle, které mohou být v mnoha p ípadech dosti odlišné. V této souvislosti lze nap íklad uvést kapitálovou provázanost jednotlivých podnik s mate skými spole nostmi, která m že do ur ité míry ovliv ovat finan ní cíle jednotlivých podnik a tím i výsledné finan ní ukazatele. Na výsledné hodnoty mají vliv také krátkodobé finan ní cíle jednotlivých podnik , které se m žou odlišovat od dlouhodobých finan ních cíl , menší vypovídací schopnost. Nemén
ímž mohou mít výsledné hodnoty
významný je i fakt, že podnikatelská
innost vybraných konkurent není zam ena pouze na zpracování ropy a prodej ropných produkt . Krom
t chto
innosti vykonávají tyto spole nosti i jiné
podnikatelské innosti, pop ípad se zam ují na r zné produkty v rámci odv tví s odlišnými maržemi. Srovnání identických podnik je tedy z praktického hlediska velice obtížné. V první fázi Spider analýzy je nutné spo ítat finan ní ukazatele konkuren ních podnik na daném trhu, jimž je v tomto p ípad následn zjistit odv tvový pr
eská republika a
r, viz výpo et v tabulce . 12:
Tab. 12 Výpo et pom rových ukazatel spole ností v daném odv tví pro Spider analýzu Pom rové ukazatele 2008 Paramo, a.s. A1 – Rentabilita VK 1,48% A2 – Rentabilita tržeb 0,29% A3 – Rentabilita provozní innosti 1,69% A4 – Rentabilita aktiv 0,84% B1 – Krytí zdroj -0,04 B2 – Pen žní likvidita 0,01 B3 – Pohotová likvidita 0,88 B4 – B žná likvidita 1,29 C1 – Cizí zdroje / VJ 0,77 C2 – Krytí stálých aktiv 1,27 C3 – Doba obratu závazk 36,75 C4 – Vlastní financování 0,57 D1 – Podíl stálých aktiv 0,47 D2 – Obrátka aktiv 2,92 D3 – Doba obratu pohledávek 43,78 D4 – Doba obratu zásob 20,87
Shell
R, a.s.
17,50% 7,61% 16,79% 9,82% -0,17 0,00 0,77 1,18 1,30 1,35 43,10 0,43 0,77 3,68 33,23 20,87
54
Agip, s.r.o.
-27,83% -0,84% -19,90% -5,36% 0,06 0,12 0,60 0,95 3,76 0,33 30,78 0,21 2,99 6,78 19,58 12,34
Unipetrol RPA, s.r.o. Odv tví
-5,84% -0,80% -3,50% -1,70% 0,43 0,01 0,45 0,82 1,53 0,67 63,84 0,40 1,48 2,93 28,43 21,58
-3,67% 1,99% -2,20% 0,92% 0,11 0,04 0,61 0,99 2,20 0,79 45,91 0,35 1,75 4,46 27,08 18,26
Výsledné hodnoty již na první pohled nazna ují situaci v celém odv tví. Nejvíce problematickou oblast v daném odv tví indikují pom rové ukazatele rentability, které jsou v p ípad
rentability vlastního kapitálu a provozní innosti
dokonce záporné. Pro grafické znázorn ní zvolíme jako 100% bázi odv tvový pr
r pom rových ukazatel . Grafické vyjád ení Spider analýzy je na
následujícím obrázku . 10.
A1 – Rentabilita VK D4 – Doba obratu zásob
A2 – Rentabilita tržeb A3 – Rentabilita provozní innosti
D3 – Doba obratu pohledávek
D2 – Obrátka aktiv
A4 – Rentabilita aktiv
D1 – Podíl stálých aktiv
B1 – Krytí zdroj
C4 – Vlastní financování
B2 – Pen žní likvidita
C3 – Doba obratu závazk
B3 – Pohotová likvidita
C2 – Krytí stálých aktiv
B4 – B žná likvidita C1 – Cizí zdroje / VJ
Odv tví
Paramo, a.s.
Obr. 10 Grafické vyjád ení Spider analýzy
Podpr nadpr
rné
hodnoty
jsou
patrné
z ukazatel
aktivity.
Naopak
rných hodnot dosahuje podnik v oblasti finan ních zdroj . Nicmén tyto
ukazatele jsou ovlivn ny zna ným množstvím finan ních prost edk
v položce
nerozd leného hospodá ského výsledku z minulých let. Vzhledem k r znorodosti finan ních ukazatel jednotlivých konkurent jsou pr
rné hodnoty ukazatel charakterizující odv tví nejednozna né a nelze tedy
v této analýze použít pr
rné hodnoty pom rových ukazatel
konkurent
jako
bázi. Hlavním d vodem je p edevším záporná hodnota ukazatel rentability spole ností Agip, s.r.o. a Unipetrol PRA s.r.o. Z t chto d vodu budou jako báze Spider analýzy použity ukazatele spole nosti Shell 55
R a.s., která se z tohoto
pohledu jeví jako jediný relevantní konkurent. Na následujícím obrázku . 11 lze identifikovat silné a slabé stránky spole nosti Paramo a.s. v porovnání s tímto konkurentem.
A1 – Rentabilita VK D4 – Doba obratu zásob
A2 – Rentabilita tržeb A3 – Rentabilita provozní innosti
D3 – Doba obratu pohledávek
D2 – Obrátka aktiv
A4 – Rentabilita aktiv
D1 – Podíl stálých aktiv
B1 – Krytí zdroj
C4 – Vlastní financování
B2 – Pen žní likvidita
C3 – Doba obratu závazk
B3 – Pohotová likvidita
C2 – Krytí stálých aktiv
B4 – B žná likvidita C1 – Cizí zdroje / VJ
Shell R a.s.
Paramo, a.s.
Obr. 11 Grafické vyjád ení Spider analýzy spole ností Paramo, a.s. a Shell R, a.s
Výsledky porovnání podniku Paramo, a.s. s Shell
R, a.s., potvrzují
kritickou situaci podniku v oblasti rentability. Ve všech sledovaných pom rových ukazatelích na bázi rentability je spole nost Paramo, a.s. výrazn podpr
rná.
Nejvíce je tato situace markantní p i srovnání rentability vlastního kapitálu, kde Paramo dosahuje pouze 8,4% rentability vlastního kapitálu spole nosti Shell
R
a.s. Obdobné negativní výsledky dosahuje Paramo a.s. u rentability tržeb, kde dosahuje hodnot 3,81% a v porovnání s tímto klí ovým konkurentem výrazn zaostává. 6.4 Analýza finan ního zdraví podniku 6.4.1 Kralick v quicktest Tato analýza založená na bázi soustavy ukazatel podniku na základ
hodnotí celkovou bonitu
ty ukazatel . Výsledkem této analýzy jsou následující: 56
Finan ní stabilita spl uje kritéria pro „šedou zónu“, což znamená, že celkové hodnocení je neutrální. P i hodnocení výkonnost podniku však byla spole nost hodnocena jako „špatný podnik“ což již bylo potvrzeno v p edchozích analýzách rentability. V této analýze hraje d ležitou roli první ukazatel pom ující vlastní aktiva k celkovým aktiv m. Tento ukazatel je ovlivn n d ležitou položkou vlastních aktiv, kterou je výsledek hospoda ení z minulých let. Tato položka se podílí na celkových aktivech 31% procenty a tím výrazn
vylepšuje finan ní stabilitu
podniku. Výpo et a vyhodnocení pomocí této metody je zobrazeno v následující tabulce . 13. Tab. 13 Vyhodnocení finan ní stability podniku Paramo, a.s. pomoci Kralickova Quicktestu
Hodnota
Bodové hodnocení
0,57 -25,47 0,02 -0,01
4 0 1 0
šedá zóna špatný podnik šedá zóna
2 0,5 1,25
1. ukazatel = vlastní aktiva/aktiva celkem 2. ukazatel = (Cizí zdroje – pen žní prost edky)/provozní cash flow 3. ukazatel = EBIT / Aktiva celkem 4. ukazatel = Provozní Cash flow / Tržby
Hodnocení firmy Finan ní stabilita podniku Výnosnost podniku Hodnocení celkové bonity
6.4.2 Skóre bonity Tento model je jednou z dalších metod, jak lze analyzovat finan ní situaci podniku. Podle popsané metodiky spo teme požadované ukazatele a následn stanovíme Rating jednotlivých soustav ukazatel . Jako limitní hodnotu pro rentabilitu aktiv a rentabilitu vlastního kapitálu použijeme pr
rnou úrokovou
míru a zdan nou úrokovou míru. Výpo et je proveden v následující tabulce . 14. Tab. 14 Výpo et skóre bonity spole nosti Paramo, a.s. žný rok
Symbol ROA ROE Provozní pohotová likvidida Krytí zásob pracovním kapitálem Krytí istých dluh Úrokové krytí Sou et Sou et bonity
Krajní p ijatelná hodnota Zjišt ná hodnota 0,091 0,022 0,091 0,015 1,2 1,214 0,7 0,698 0,3 0,114 5 2,148
Minulý rok
Body 0,242 0,164 1,012 0,997 0,379 0,430 3,223 0,537
Zjišt ná hodnota 0,063 0,089 0,803 0,463 0,193 8,721
Body 0,697 0,988 0,670 0,661 0,643 1,744 5,403 0,901
Výsledné hodnoty indikují negativní vývoj v oblasti výkonu i finan ního zdraví podniku. Ve sledovaném období je výkonnost a finan ní stabilita hodnocena Ratingem C, který definuje výkonnost podniku jako slabší. P i 57
detailn jším rozboru bodového hodnocení roku 2007 a 2008 lze pozorovat zhoršující se trend jak v jak oblasti finan ní výkonnosti, tak finan ní stability. Proto je v tomto p ípad perspektiva spole nosti Paramo, a.s. hodnocena Ratingem D „k ehké zdraví“ což predikuje, že podnik bude rizikový z hlediska nesplácení závazk v následujícím období a existuje ur itá hrozba úpadku viz tabulka . 15 a tabulka . 16: Tab. 15 Stanovení ratingu výkonnosti spole nosti Paramo, a.s.
Výkonnost podniku žný rok Minulý rok Index Procento Rating podniku Perspektiva
0,537 0,901 0,596 -40,358%
hodnocení Slabší zdraví Slabší zdraví
C 0,320
ehké zdraví
Zdroj : Marini (2008a, str. 106) Tab. 16 Stanovení ratingu zdraví spole nosti Paramo, a.s.
Zdraví podniku žný rok Minulý rok Index Procento Rating podniku Perspektiva
hodnocení Slabší zdraví Slabší zdraví
0,544 0,670 0,812 -18,760%
C 0,442
ehké zdraví
Zdroj : Marini (2008a, str. 106)
Pokud budeme finan ní zdraví a výkonnost posuzovat z pohledu pen žních tok , je spole nost Paramo a.s. v roce 2008 hodnocena ratingem D – k ehké zdraví. Díky této analýze je z ejmé, že klí ovým rizikovým faktorem se stává cash flow. Hlavní p
inu lze spat ovat v enormním nár stu krátkodobých pohledávek.
Tato skute nost významn
ohrožuje existenci firmy a existuje reálná hrozba
úpadku viz tabulka . 17 a tabulka . 18.
58
Tab. 17 Stanovení výkonnosti spole nosti Paramo,a.s. z pohledu pen žních tok
Výkonnost podniku - Korektiva vodní sou et bod - p vodní body za PPL + body za Cash flow výkonnost
3,223 -1,012 0,006
Korigovaný sou et bod Korigovaný aritmetický pr
2,217 0,370
r
Rating
ehké zdraví
D
Zdroj : Marini (2008a, str. 106) Tab. 18 Stanovení zdraví spole nosti Paramo, a.s. z pohledu pen žních tok
Zdraví podniku - Korektiva vodní sou et bod - p vodní body za PPL + body za Cash flow likviditu Korigovaný sou et bod Korigovaný aritmetický pr
1,633 -1,012 -0,042 0,579 0,193
r
Rating
ehké zdraví
D
Zdroj : Marini (2008a, str. 106)
6.5 Predikce finan ní tísn Prost ednictvím vybrané metody bude provedena analýza s použitím ú elov vybraných ukazatel
predikující možnou finan ní tíse
podniku. Na základ
meziro ního vývoje pak ur íme silné a slabé stránky spole nosti Paramo, a.s. Pro tyto ú ely byla vybrána Beaverova jednorozm rná diskrimina ní analýza. 6.5.1 Beaverova jednorozm rná diskrimina ní analýza Podle popsaného postupu provedeme vyhodnocení aktuálních ukazatel , které je zobrazeno v následující tabulce . 19.
59
Tab. 19 Beaverova jednorozm rná diskrimina ní analýza Výpo et ukazatele 1. ukazatel 2. ukazatel 3. ukazatel 4. ukazatel 5. ukazatel 6. ukazatel
Doporu ená Bežný rok Minulý rok Procento hodnota
NCF provozní / CZ HV / Pasiva CZ / Pasiva PK / Pasiva (OA - DP) / (KZ + KBU) FM - (KZ + KBU)
0,4 0 0,4 0,3 5 0
-0,039 0,008 0,434 0,117 1,288 -1 701 182
0,047 0,470 0,113 1,264 -1 846 599
-82,3% -7,7% 3,1% 1,9% -7,9%
Komentá Nutno zlepšit cashflow! Snižování prosperity podniku! Zvyšování prosperity podniku Zvyšování prosperity podniku Zvyšování prosperity podniku Snižování prosperity podniku!
Zdroj : Marini (2008a, str. 110)
V meziro ním srovnání došlo k zlepšení ve složce pracovního kapitálu, žné likvidity, finan ního majetku a celkové zadluženosti. Naopak slabou stránkou podniku je provozní Cash flow a vývoj hospodá ského výsledku. 6.6 Ekonomická p idaná hodnota - EVA Pro výpo et ekonomické p idané hodnoty je nutné nejprve vypo ítat ekávanou míru zhodnocení vlastního kapitálu. Pro tyto ú ely bude použita metoda CAMP, která stanovuje o ekávanou míru zhodnocení vlastního kapitálu (36) pomocí bezrizikové výnosnosti a pr
rné prémie za riziko na kapitálovém
trhu (Marini , 2008b, str.49) :
re = rf +
(rm – rf)
(36)
Kde rf vyjad uje bezrizikový výnos, koeficient (rm – rf) je prémie za riziko, které je dáno rozdílem pr
vyjad uje tržní riziko a rné tržní kapitalizace na
daném trhu (rm) a bezrizikovým výnosem. Bezrizikovým výnosem na tuzemském kapitálovém trhu zvolíme výnosnost státních dluhopisu pro období 2007 a 2008: bezrizikový výnos (státní dluhopis
R) 2008 - 4,1 %
bezrizikový výnos (státní dluhopis
R) 2007- 3,55 %
beta koeficient je vypo ten itera ní metodou a v roce 2008 je 0,99, v roce 2007 - 0,97. Dále je nutné zjistit pr
rnou tržní kapitalizaci akciového trhu v
republice za období 1999-2008, viz tabulka . 20: 60
eské
Tab. 20 Tržní kapitalizace akciového trhu v R Tržní kapitalizace R 1999-2008 et zové indexy Pr rné tempo r stu tržní kapitalizace
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
480
443
340
478
644
976
1 331
1 592
1 842
-
0,92
0,77
1,40
1,35
1,51
1,36
1,20
1,16
2008 1 092 0,59
9,57
Zdroj:Výro ní zprávy
NB
Výpo et prémie za riziko na kapitálovém trhu v
eské republice (37, 38):
Prémie za riziko v R 2008 (rm – rf) = 9,57-4,1 = 5,47
(37)
Prémie za riziko v R 2007 (rm – rf) = 9,57-3,55 = 6,02
(38)
Na základ
zjišt ných hodnot pak m žeme spo ítat náklady na vlastní
kapitál (39, 40) v daném období. Náklady na vlastní kapitál (b žné období) Re= 4,1+(0,97x5,47) =9,4059
(39)
Náklady na vlastní kapitál (minulé období) Re= 3,55+ (0,99x6,02)=9,5098
(40)
Podle popsaného postupu spo ítáme ukazatel EVA pro b žné a minulé období, viz následující tabulka . 21: Tab. 21 Výpo et ekonomické p idané hodnoty v tis. K .
Ukazatel Cizí úro ené zdroje Vlastní kapitál Dlouhodob investovaný kapitál Pr rná úroková míra nezdan ná Sazba dan z p íjmu Pr rná úroková míra zdan ná Požadovaná rentabilita vlastního kapitálu Pr rné kapitálové náklady WACC WACCxC
Rok 2008
Výpo et p idané ekonomické hodnoty EVA NOPAT Ekonomická p idaná hodnota - EVA
Rok 2007
556 909
401 241
2 411 275
2 375 491
2 968 184
2 776 732
9,06%
6,16%
21%
24%
7,16%
4,68%
9,41%
9,51%
8,98%
8,81%
266 661
244 679
73 638 -193 023
215 056 -29 622
index 1,39 1,02 1,07 1,47 0,88 1,53 0,99 1,02 1,09
Z výše uvedeného výpo tu je z ejmé, že spole nost Paramo, a.s. nevytvá ela v letech 2007 a 2008 p idanou ekonomickou hodnotu. V roce 2008 pak dosahuje ukazatel EVA ztráty 193 mil K a v porovnání s rokem 2007 tedy dochází k výraznému zhoršení tohoto ukazatele. Tato finan ní metoda také poodhaluje d ležitý aspekt týkající se pr
rných kapitálových náklad
spole nosti Paramo, a.s. P i výpo tu ukazatele ekonomické p idané hodnoty 61
zjiš ujeme, že náklady na vlastní kapitál výrazn p evyšují náklady na cizí kapitál, z ehož plyne, že firma nedostate
využívá tzv. finan ní páku a pravd podobn
nedisponuje optimální kapitálovou strukturou. 6.7 Hodnocení výkonnosti podniku na bázi tržního ocen ní Spole nost Paramo a.s. byla ve sledovaném období obchodována na mimoburzovním trhu cenných papír v RM-systému. S ohledem na tento fakt lze pro ocen ní podniku použít ukazatele založené na bázi tržního ocen ní. Tento typ ukazatel je založen na stanovení hodnoty podniku prost ednictvím vývoje ceny akcií. I p esto je nutné dodat, že vzhledem k tomu, že akcie spole nosti Paramo nebyly obchodovány na hlavním kapitálovém trhu Burze cenných papíru Praha, do zna né míry ovliv uje vypovídací schopnost tržního ocen ní. Likvidita na mimoburzovním trhu RM-systém byla velice nízká, což vyplývá ze struktury investor využívajících tento mimoburzovní kapitálový trh. Na tomto trhu obchodují edevším drobní investo i. Druhým podstatným faktorem je dividendová politika Parama, a.s.. Tato spole nost dlouhodob
nevyplácí dividendy a kumuluje
výsledky hospoda ení na svých ú tech, což do zna né míry ovliv uje zájem o tento titul. Tento fakt potvrzuje i ukazatel míry nadhodnocení i podhodnocení daného titulu Market-to-book value, který dosahuje hodnoty 0,56, což klasifikuje tento titul na kapitálovém trhu jako vysoce podhodnocený. Elementárním ukazatelem pro investory je zisk podniku na jednu akcii. Zde lze spat ovat také velice negativní trend. V roce 2007 zisk na akcii dosahoval 159,8 K a na konci sledovaného období klesl na 26,8 K na akcii, ímž dosahuje ziskové výnosnosti v roce 2008 3%. Z t chto d vod kapitalizace
a
z pohledu
investor
dosahuje spole nost velice nízké tržní je
neperspektivní.
Klí ové
kapitálového trhu za rok 2008 jsou uvedeny v následující tabulce . 22.
62
ukazatele
Tab. 22 Ukazatele kapitálového trhu spole ností Paramo, a.s.
Kurz akcie k 31.12.2008 Po et emitovaných akcií Nominální hodnota akcie Zisk na akcii Výplatní pom r Aktiva ní pom r Ukazatel P/E Zisková výnosnost 2008 Dividendová výnosnost Míra tržní kapitalizace Shareholder value Market-to-book value Tržní p idaná hodnota
1 017 1 330 078 1 000,00 26,87 0,00 1,00 37,85 0,03 0,00 0,09 1 352 689 326 0,56 -811 736 674
Obdobný negativní vývoj lze vyjád it i dalším ukazatelem na bázi kapitálového trhu a tím je ukazatel MVA – tržní p idaná hodnota. Tento ukazatel je dán rozdílem tržní hodnoty podniku a obchodním kapitálem, tzn. kapitálem investovaným do spole nosti Paramo a.s. Tento ukazatel dosahuje v roce 2007 záporných hodnot 1,2 mld., což znamená, že podnik je vysoce podhodnocen. V meziro ním srovnání došlo k meziro nímu zlepšení, nicmén stává záporný i v roce 2008. Z pohledu investor atraktivní.
63
tento ukazatel
tedy není tento titul nadále
7 Záv r Rok 2008 byl pro spole nost Paramo, a.s. obdobím plným zásadních zm n v makroprost edí i mikroprost edí, vyvolaných p edevším za ínající hospodá skou krizí. P i identifikaci hlavních faktor ovliv ujících výkonnost tohoto podniku bylo zjišt no, že nejv tší dopad na celkovou výkonnost podniku ve sledovaném období má r st ceny ropy na komoditních trzích, jakožto strategické suroviny tohoto odv tví. Tato položka p edstavuje zna né riziko na stran rostoucí trend
áste
náklad . I p esto, že
dokázala eliminovat posilující koruna, celkový dopad
externích faktor byl enormní. Obdobn ovlivnily hospodá ský výsledek i odbytové potíže spojené s agresivní cenovou politikou konkuren ních spole ností podpo enou posilující eskou korunou v
i v tšin klí ových m n. Tato okolnost je
navíc umocn na faktem, že spole nost Paramo, a.s. realizuje celkem 85% produkce na domácím trhu a v p ípad posilující koruny je výrazn zhoršena její konkurenceschopnost. Kurzové riziko je tedy p i sou asné odbytové politice Parama, a.s. druhým d ležitým faktorem ovliv ujícím celkovou výkonnost ve st edn dobém
asovém horizontu a vzhledem k nízké prodejní aktivit
zahrani ních trzích výrazn
na
p evyšuje pozitivní dopad sílící koruny na stran
náklad . Z krátkodobého hlediska je hlavní p
inou nižší finan ní výkonnosti
edevším sou asné produktové portfolio a zp sob stanovení cen vlastní produkce. Vzhledem k charakteru nejd ležit jší položky náklad
– surové ropy
musí spole nost Paramo, a.s. flexibiln reagovat na zm nu ceny tohoto vstupu a izp sobovat cenu své produkce t mto zm nám. Relativn
flexibiln
lze cenu
finální produkce p izp sobovat u 50% své produkce, u které kalkula ní vzorce zohled ují r st ceny ropy na komoditních trzích. Jedná se p edevším o pohonné hmoty. U zbylé 50% ásti produktového portfolia, nap . oleje a asfaltové produkty, však kalkula ní vzorec nezohled uje vývoj ceny ropy a stává se tedy extrémn risikovou položkou v p ípad
neo ekávaného r stu cen ropy, k emuž ve
sledovaném období došlo. Vzhledem k výše zmín ným okolnostem nebyla spole nost Paramo,a.s. schopna v roce 2008 p izp sobovat ceny své produkce rostoucí cen vstupu, což se v maximální mí e projevilo ve výkonnosti spole nosti Paramo, a.s. v roce 2008.
64
Výše uvedené okolnosti jsou potvrzeny vybranými metodami finan ní analýzy. Silnou stránkou spole nosti je míra finan ní samostatnosti, která je ovlivn na velikostí vlastního kapitálu. D vodem je dlouhodobá kumulace výsledk hospoda ení
na
ú tu
nerozd leného
zisku
z minulých
let.
Díky
t mto
skute nostem jsou ukazatele pracující s položkou vlastního kapitálu vždy pozitivní. Nicmén
vzhledem k tomu, že tato spole nost vykazuje negativní trendy
v oblasti rentability i ekonomické p idané hodnot
a zárove
nerozd luje zisk z minulých období, není z pohledu akcioná
dlouhodob
ve sledovaném
období jako investice perspektivní, což potvrzují i ukazatelé na bázi tržní p idané hodnoty, které jsou ve sledovaném období záporné. Spole nost tedy nevytvá í z pohledu akcioná
p idanou hodnotu a hodnota cenných papír
na
mimoburzovním akciovém trhu vykazuje ve sledovaném období nízkou tržní kapitalizaci. Na základ
provedených finan ních analýz a meziro ních zm n je
perspektiva a výkonnost spole nosti hodnocena jako velmi špatná. Obdobn dopadla spole nost i p i hodnocení finan ní výkonnost na bázi mezipodnikového srovnání s relevantními konkurenty. áste né
ešení této situace je možné hledat p edevším ve zm
produktového portfolia, které by do ur ité míry eliminovalo riziko spojené s volatilitou ceny surové ropy a umožnilo tyto výkyvy zohled ovat v cen
finální
produkce. Zárove by spole nost Paramo, a.s. m la expandovat na nové trhy a tím eliminovat kursové riziko, které se ve sledovaném období nep ímo podílelo na celkové finan ní výkonnosti této spole nosti ve zhoršené konkurenceschopnosti a následných odbytových potížích. Na záv r této práce je d ležité upozornit na rizika spojená s hodnocením dosažených výsledk . Tato práce hodnotí celkovou výkonnost podniku z pohledu nezávislého pozorovatele a nedokáže tedy zohlednit interní politiku ropného a petrochemického koncernu PKN Orlen, která se m že výrazn lišit od teoretických kritérií použitých v uvedených metodách finan ní analýzy. V tomto oboru existuje velice silná kapitálová provázanost jednotlivých ekonomických subjekt proto jednozna
a nelze
stanovit konkrétní interní cíle spole nosti Paramo, a.s., v rámci
nadnárodního koncernu PKN Orlen. V takovém p ípad
je pravd podobné, že
mnohé hodnoty v ú etních výkazech mohou mít nižší vypovídací schopnost a ovlivnit celkové hodnocení spole nosti Paramo, a.s. 65
Seznam literatury Monografické publikace BE OVÁ, K., NEŠPORKOVÁ, R. Podnikové finance. Ostrava: tiskárna UNION, 2007. ISBN 978-80-86764-70-2 DVO ÁKOVÁ, D. Finan ní etnictví a výkaznictví podle mezinárodních standard IFRS. 2. výd. Brno: Computer Press, a.s., 2008 KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finan ní analýza + CD. Krok za krokem. 2. vyd. Praha: C.H.BECK pro praxi, 2008. ISBN 978-80-7179-713-5. KISLINGEROVA, E. a kol. Manažerské finance. Praha: C.H. Beck, 2004. ISBN 807179-802-9. KNÁPKOVÁ, A., PAVELKOVÁ, D. Finan ní analýza. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3349-4. MARINI , P. Essential Financial Analyse for Beginners. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2006. ISBN 80-245-1111-8. MARINI , P. Finan ní analýza a finan ní plánování ve firemní praxi. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2008a. ISBN 978-80-245-1397-3. MARINI , P. ení firemní výkonnosti. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2007a. ISBN 978-80-86730-11-0 MARINI , P. ení výkonnosti ve firemní praxi. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2007b. ISBN 978-80-86730-18-9 MARINI , P. Konkurenceschopnost a její m ení. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2004. ISBN 80-7028-226-6 MARINI , P. Plánování a tvorba hodnoty firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008b. ISBN 978-80-247-2432-4 NÝVLTOVÁ, R., MARINI , P. Finan ní ízení podniku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3158-2 PET ÍK, T. Ekonomické a finan ní ízení firmy - Manažerské ú etnictví v praxi. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-3024-0 KOVÁ, P. Finan ní analýza. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1386-1 SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 978-80-247-1992-4 VALACH, J. Finan ní ízení podniku. 2. vyd., Praha: Ekopress, 2003, ISBN 8086119-21-1 VAVRLA, P., ŠAMÁREK, J. Ekonomika podniku II. 7. vyd. Opava: Nakladatelství a vydavatelství Opava, 2006. ISBN 800-86458-08-3 VL EK, R. Hodnota pro zákazníka. 1. vyd. Praha: Management Press, 2002. ISBN 80-7261-068-6.
66
Výzkumná nebo jiná zpráva Výro ní zpráva o Paramo,a.s., 2008.
innosti Paramo, a.s. za rok 2007. 1. vyd. Pardubice:
Výro ní zpráva o Paramo,a.s., 2009.
innosti Paramo, a.s. za rok 2008. 1. vyd. Pardubice:
Výro ní zpráva o innosti Shell Czech Republic, a.s. za rok 2008. 1. vyd. Praha: Shell Czech Republic, a.s., 2008. Výro ní zpráva o innosti Unipetrol RPA, s. r. o. za rok 2008. 1. vyd. Litvínov: Orlen Group, 2008. Výro ní zpráva o innosti Agip S.p.A, 2008.
eská Republika, s. r. o. za rok 2008. 1. vyd. Eni
Elektronické zdroje DLUHOŠOVÁ, D. Nové p ístupy a metody k m ení finan ní výkonnosti podniku. EKF.VSB.cz [online]. [cit. 2011-02-28]. Dostupný z WWW: <www.ekf.vsb.cz/miranda2/export/sites.../S154_Dluhosova_Dana.pdf >. Historie. PARAMO.cz [online]. [cit. 20. 8. 2009]. Dostupný z WWW: . Jak poznáte rentabilní spole nost? INVESTUJEME.cz [online]. 23. Ledna 2009. [cit. 2011-02-27]. Dostupný z WWW: . Rating. CS.WIKIPEDIE.org [online]. 15.dubna 2010. [cit. 2010-10-30]. Dostupný z WWW: . Ropa Brent. KURZY.cz. [online]. [13.03.2011]. Dostupný z WWW: . Ropa a ropné produkty za rok 2008. MPO.cz [online]. 7.dubna 2009. [cit. 15.03.2011]. Dostupný z WWW: . Techniky a metody finan ní analýzy. BUSINESSINFO.cz [online]. 11. ervna 2009 [cit. 2011-02-26]. Dostupný z WWW: .
67
Seznam obrázk a tabulek Obrázky Obr. 1 Grafické vyjád ení Spider analýzy
30
Obr. 2 Vývoj ceny ropy typu Brent v období 2007-2008
39
Obr. 3 Meziro ní vývoj hlavních nákladových položek 2007 – 2008 a zisku z provozní innosti (tis. K )
41
Obr. 4 Vývoj kurzu eské koruny CZK/USD v období 2007-2008
42
Obr. 5 Vývoj korunové ceny ropy v období 2007-2008
43
Obr. 6 Zisk Parama,a.s. po zdan ní dle segmentu (tis. K ) – 2007 vs. 2008
44
Obr. 7 Spot eba pohonných hmot v eské republice 2007-2010 (v mld. litr )
45
Obr. 8 Vývoj množství ropy zpracované v rafinériích v R v letech 2002-2008
52
Obr. 9 Tržní podíly v
eské republice v roce 2008 z hlediska množství zpracované
ropy
53
Obr. 10 Grafické vyjád ení Spider analýzy Obr. 11 Grafické vyjád ení Spider analýzy spole ností Paramo, a.s. a Shell
55 R,
a.s.
56
Tabulky Tab. 1 Vybrané pom rové ukazatele pro Beaverovou diskrimina ní analýzu
26
Tab. 2 Bodování výsledk pro zjišt ní bonity podniku podle Kralickova Quicktestu 27 Tab. 3 Interpretace výsledku Kralickova Quicktestu
27
Tab. 4 Pr
28
h analýzy podle modelu Skóre bonity
Tab. 5 Hodnoticí škála pro bonitní model Skoré bonity
29
Tab. 6 Modifikovaná rozvaha spole nosti PARAMO, a.s.
47
Tab. 7 Agregovaný výkaz zisku a ztráty spole nosti PARAMO, a.s. (v tis. K )
48
Tab. 8 Modifikovaný výkaz pen žních tok spole nosti Paramo, a.s. (v tis. K ) 49 Tab. 9 Základní ukazatele pen žních tok
50
Tab. 10 Zdroje a jejich užití ve spole nosti Paramo, a.s.
50
Tab. 11 Ukazatele rentability spole nosti Paramo, a.s.
51
Tab. 12 Výpo et pom rových ukazatel spole ností v daném odv tví pro Spider analýzu
54
68
Tab. 13 Vyhodnocení finan ní stability podniku Paramo, a.s. pomoci Kralickova Quicktestu
57
Tab. 14 Výpo et skóre bonity spole nosti Paramo, a.s.
57
Tab. 15 Stanovení ratingu výkonnosti spole nosti Paramo, a.s.
58
Tab. 16 Stanovení ratingu zdraví spole nosti Paramo, a.s.
58
Tab. 17 Stanovení výkonnosti spole nosti Paramo,a.s. z pohledu pen žních tok 59 Tab. 18 Stanovení zdraví spole nosti Paramo, a.s. z pohledu pen žních tok
59
Tab. 19 Beaverova jednorozm rná diskrimina ní analýza
60
Tab. 20 Tržní kapitalizace akciového trhu v R
61
Tab. 21 Výpo et ekonomické p idané hodnoty v tis. K .
61
Tab. 22 Ukazatele kapitálového trhu spole ností Paramo, a.s.
63
69
Seznam p íloh íloha . 1:
Analýza náklad podle druhu
íloha . 2:
Rozvaha spole nosti Paramo, a.s. k 31.12.2008
íloha . 3:
Výkaz pen žních tok spole nosti Paramo, a.s. k 31.12.2008
íloha . 4:
Výkaz zisku a ztráty spole nosti Paramo, a.s. k 31.12.2008
íloha . 5:
SWOT analýza
70
ANOTA NÍ ZÁZNAM AUTOR
Bc. Marek Tomášek
STUDIJNÍ OBOR
Globální podnikání a finan ní ízení podniku Analýza finan ní výkonnosti firmy Paramo, a.s.
NÁZEV PRÁCE
VEDOUCÍ PRÁCE
Ing. Pavel Marini , MBA, Ph.D.
INSTITUT
etnictví a finan ní ízení podniku
PO ET STRAN
70
PO ET OBRÁZK
11
PO ET TABULEK
22
PO ET P ÍLOH
5
STRU NÝ POPIS
Tato diplomová práce je zam ena na identifikaci hlavních faktor
ROK ODEVZDÁNÍ
2011
ovliv ujících finan ní výkonnost spole nosti Paramo, a.s. v rámci sout že. Na základ
zjišt ných faktor
pak byla provedena
finan ní analýza v ur eném období, která umožnila identifikovat silné a slabé stránky podniku. Pro analýzu výkonnosti tohoto podniku byly použity hlavní metody finan ní analýzy na bázi rentability, tržní hodnoty,
ekonomické p idané hodnoty a
odv tvového srovnáni. Provedená finan ní analýza indikuje, že tato spole nost nedokázala ve sledovaném období elit zm nám ekonomického prost edí a p evážná
ást vybraných metod
prokázala, že celková výkonnost spole nosti Paramo, a.s. se meziro
KLÍ OVÁ SLOVA
zhoršila.
Finan ní analýza, souhrnné indexy hodnocení, ekonomická idaná hodnota, Spider analýza, tržní p idaná hodnota, rentabilita, finan ní zdraví podniku, kurzové riziko
ANNOTATION AUTHOR
Bc. Marek Tomášek
FIELD
Corporate Finance Management in the Global Environment Financial performance analysis of company Paramo, a.s.
THESIS TITLE
SUPERVISOR
Ing. Pavel Marini , MBA, Ph.D.
INSTITUTE
Accounting and finance management
NUMBER OF PAGES
70
NUMBER OF PICTURES
11
NUMBER OF TABLES
22
NUMBER OF APPENDICES
5
SUMMARY
YEAR
2011
This thesis is aimed at the identification of the main factors affecting the financial performance of the company Paramo, a.s. in the scope of competition. On the basis of identified factors, then, the financial analysis was performed, in the specified period, which made it possible to identify strengths and weaknesses of the business. For the analysis of performance of the firm, the main methods of financial analysis have been used, based on profitability, market value, the economic value added tax, and the sector even. The financial analysis that has been carried out indicates that the company could not, in the reference period, face change economic environment, and the bulk of selected methods show that the overall performance of the company Paramo,a.s. has been worsened the year on year.
KEY WORDS
Financial analysis, overall evaluation indexes, Economic value added, Spider analysis, Market value added, rentability, Financial company health, exchange rate risk
