fi lmové Nebojme se krize! pondělí Letní filmová škola Uherské Hradiště Vojáček

filmové 04

pondělí 29. 7. 2013

39. Letní filmová škola Uherské Hradiště 26. 7. – 3. 8. 2013

Nebojme se krize!

Co spojuje tak rozdílné filmy, jako jsou Divoká řeka Elii Kazana, Vojáček Jeana-Luca Godarda a Není to film Jafara Panahiho? Romantický příběh z doby americké hospodářské recese třicátých let, drama dezertéra z francouzské armády zasazené do padesátých a šedesátých let a zpověď pronásledovaného režiséra ze současného Teheránu od sebe dělí místo i doba, v nichž se odehrávají. Přesto se tyto filmy – a ještě deset dalších – sešly v jedné tematické sekci, neboť jejich společným jmenovatelem je jedno z nejskloňovanějších slov dneška: krize. Organizátoři Filmovky našli její nenápadný půvab. pokračování na straně 4

Vojáček 30. 7. 23:59 Reduta 1 1

hlas Hradiště Čtvrtý den začal (tentokrát už přišla krize, o jejímž nenápadnému půvabu si můžete počíst na straně 4). My stále sbíráme vaše názory, postřehy nebo tipy, jak přežít vedro. Pište nám na Twitteru (#lfs nebo @lfskola), na Facebooku (www.facebook.com/letnifilmovaskola) nebo na email ([email protected]). My to všechno čteme! @Ondrej_Pavlik Dnes podruhe KREV MOJI KRVE a zitra nejspis popate TABU. To nejlepsi z noveho portugalskeho filmu na #lfs @sztepanowicz Kdyz zacne #lfs v #uherskehradiste najednou to tu zacne byt tyden uplne jine... vitejte u nas... ;) @vynilface V příštích letech by se měl kromě filmového ráje razit i slogan „filmy sbližují“ :) #lfs @800DVA10 to ze na filmovce potkas spoustu lidi, ktery jsi nevidel uz par tydnu, mesicu nebo let je lepsi nez celej program #lfs #truestory @lfskola Pořiďte si osobní klimatizaci! V Infostanu před Hvězdou se prodávají vějíře. Cena lidová, jen 10 Kč. #lfs

krizový slovníček Nízkorozpočtový polský velkofilm. Krizáci Koukej, jaký mám úžasný nový vytuněný fáro a jak je vnadná moje nová dvacetiletá přítelkyně! Ještě si pořídím bubny a nechám si nastřelit nový vlasy! Mám krizi středního věku. Mé vznášedlo je plné úhořů. Mé vznášedlo bylo plné úhořů. Uwaga, zítra vás vybavíme na cestu do velkolepého světa velkolepé polské historie!

stane se dnes 11:00 a 18:00

21:00 a 23:00

15:00

22:00

20:00

1. srpna

První dva bloky krátkých filmů studentů celoročních filmových škol (neplést s tou letní!) budou dnes uvedeny v kině Mír. V dopoledním čase se promítne čtveřice snímků, které pronikly za hranice, v bloku nazvaném Cannes & Oscar (myslí se ten studentský). Od 18:00 ve výběru Best of CZ 2011 uvidíte např. Neplavce režiséra Jakuba Šmída, oceněné na loňských Českých lvech nebo Malý okruh pozornosti s Miroslavem Krobotem. Fotograf Karel Cudlín na Filmovce už třetím rokem předává své zkušenosti zájemcům z řad návštěvníků LFŠ v rámci workshopu reportážní fotografie. V hradišťských ulicích přestává být bezpečno, neboť právě dnes účastníci kurzu poprvé odjistí své fotoaparáty a vydají se na lov. Vy si zatím můžete prohlédnout trofeje z minulých let na výstavě Workshop Karla Cudlína 2011-2012, jejíž vernisáž proběhne odpoledne v Café Portal. Divadlo Dno sehraje večer v Kabinetu Múz svou nejvíc sexy hru nazvanou Idolls (EMOčne dEMOliční EMOkál). „Všichni milují idoly. Být svůj vlastní idol je čím dál větší problém“ – ano, o tom víme my z Filmových listů své. Jestli vás aspoň trochu zajímá, co si myslí ten týpek, co tancuje vedle vás, tak hurá na Dno!

V Chapiteaux Letní poloha představí Johannes Benz unikátní projekt: audiovizuální příběh ztraceného řidiče kamionu prostřednictvím čtrnácti postfolkových autorských písní. Časopis Fullmoon přirovnal atmosféru vystoupení k filmům Davida Lynche, což může znamenat, že ani kamion není tím, čím se zdá být. Hodinu před půlnocí vás pak tamtéž svou Tančírnou uvede do varu Ondřej Kobza, jinak taky kavárník z pražského Café V lese. Pětatřicetiletý harcovník české hiphopové scény Vladimír 518 vystupuje s uskupením PSH (Peneři strýčka Homeboye), ovšem neméně úspěšný je na své sólové dráze. Po debutu Gorilla vs. architekt z roku 2008 vydal letos na jaře své druhé sólo album s názvem Idiot, na kterém s ním hostují mj. Michael Kocáb nebo Jiří Korn. Tedy abychom parafrázovali jeden slavný film: Účastníci LFŠ, kteří chtějí slyšet Idiota, nechť se dostaví do Klubu Mír. To sice není dnes, nicméně oznamujeme, že režisér Vojtěch Jasný nestihne plánovanou úterní Lekci filmu. Náhradní termín se hledá, protože stále věříme (on i my), že dorazí. „Pokud mu to lékaři dovolí, mohl by přijet ve čtvrtek a uvést tu kultovní trhák Všichni dobří rodáci,“ vzkázal do Hradiště Jasného přítel Jiří Voráč.

anketa: Kolikátý den na Vás na Letní filmové škole přichází krize a z čeho? Bára Kopecká, režisérka a producentka „Já jsem v Hradišti nebyla patnáct let a přijela jsem proto, že na tenhle festival mám dobré vzpomínky. Obecně festivaly moc nemusím, ale Filmovka je fajn. Líbí se mi ta neformálnost. Přijela jsem dnes a momentálně řeším krizi z vedra. Nevíte, kde se tady dá sehnat dvojka vychlazeného bílého?“

Lukáš Košík, student „Tak já si myslím, že je to ve středu, protože je to polovina týdne, a to bývá ten nejkritičtější den nejen na festivalu. Pomalu se začíná projevovat spánkový deficit a začínáme si lízt na nervy s lidmi, se kterými tu jsme. Ale to nás aspoň nutí potkávat lidi nové a to je fajn.“

2

Vzájemná d$věra (aneb rozhovor)

Francisco Nazareth: „Nejsem žádný odborník, jen vášnivý cinefil“ Jaká byla Vaše cesta k filmu? Vždycky jsem byl velký filmový fanoušek, už od dětství, a neustále zdůrazňuji, že vlastně nejsem žádný odborník, jen vášnivý cinefil. Nezajímala mě data, kolik je kterému režisérovi a co všechno natočil, ale postupně jsem se začal zajímat o určité filmové styly. Přijde Vám výběr portugalských filmů u nás na Filmovce dostatečně reprezentativní?

Lehce mimo politický proud stál a stojí víc než stoletý Manoel de Oliveira, který stále tvoří. Mají mladí tvůrci tendenci se vůči němu vymezovat? Manoel de Oliveira podle mého názoru ušel velmi výjimečnou cestu a jeho filmový jazyk je jedinečný. Nepřipadá mi, že by dnešní generace autorů měla pocit, že se mu musí nějak postavit. Respektují ho a přiznávají mu místo, které si právem zaslouží.

Nové portugalské filmy se s úspěchem promítají na velkých filmových festivalech. Cení si toho vaše domácí publikum? Myslím, že festivalově úspěšným titulům se věnuje větší pozornost například v novinách. Ale na domácí snímky se v Portugalsku příliš nechodí, s výjimkou dvou velkých měst – Lisabonu a Porta. V menších městech vlastně skoro ani není možnost jít na portugalský film, leda v rámci filmových klubů.

Francisco Nazareth se narodil

v Brazílii, chvíli žil i v Mosambiku, od devíti let vyrůstal v Portugalsku, zemi svého otce. Věhlas portugalského filmu dnes šíří nejen na Filmovce, ale především v bulharské Sofii, kde pracuje jako lektor portugalštiny a portugalské kultury. Do Hradiště přijel představit českým divákům svou milovanou portugalskou kinematografii, pomocí série úvodů provádí velkou sekcí Fokus: Portugalsko. Včera v odpoledních hodinách navíc zájemcům v Redutě 2 v rámci odborného programu nabídl prostřednictvím své přednášky Kino „ne-iluze”: realismus, dokumentarismus a fikce v současném portugalském filmu vhled do tvorby svých oblíbených filmařů. K tomu vysvětlil, proč Portugalci nemají rádi, když se jim nastavuje zrcadlo. Určitě, je kvalitní a je vidět, že filmy vybíral někdo, kdo tomu rozumí. Výběr konkrétních titulů je samozřejmě otázka subjektivního vkusu. Já osobně bych tu rád viděl i snímky od Joãoa Césara Monteira. Nebo od Terezy Villaverdeové, vzhledem k tomu, že sem přijede Pedro Costa. To by byl rozhodně zajímavý dialog. Jedna část sekce Fokus: Portugalsko je věnovaná hnutí novo cinema, tedy vaší filmové nové vlně. Hlásí se k jejímu odkazu i současní tvůrci? Bezpochyby. V dnešních filmech, třeba právě u Pedra Costy, nacházíme stejná témata, realismus a sociální kritika se objevují stále. Estetika je samozřejmě nová, ale vliv je tam jasně vidět. Nakolik byli režiséři novo cinema političtí? Jak se angažovali v tzv. karafiátové revoluci, která v roce 1974 ukončila diktaturu v Portugalsku? Tím, že ve svých filmech zobrazovali realitu, automaticky s ní zachycovali i politiku a komentovali, co se děje. Mnoho z nich nakonec opustilo Portugalsko, protože se nemohli smířit s tehdejšími poměry. Ti současní dělají něco podobného – ukazují tabuizované stránky života u nás. Zajímavé je, že to dělají za státní dotace. I za Salazara existovala podpora ze strany státu, ale tehdy se muselo točit to, co se hodilo režimu.

Jak se v portugalské tvorbě odrazil přechod z diktatury na demokracii? Vznikly u vás nějaké nostalgické filmy jako v zemích bývalého východního bloku? Naše snímky se spíš snaží ukázat, že se toho po karafiátové revoluci pořád nezměnilo tolik, kolik se změnit mělo. Na stejných místech jsou stále stejní lidé a pořád mají v rukou moc. Filmy poukazují na to, že salazarismus de facto neskončil, přebývá v hlavách lidí a vlastně stále žije. To samozřejmě neříkají jen filmaři, ale i spisovatelé a další komentátoři portugalské současnosti.

Z výběru na Filmovce to vypadá, že Portugalsko je rájem artových filmů. Existuje tam i komerční produkce? Samozřejmě existuje, ale je zajímavé, že témata komerčních filmů jsou podobná jako u těch artových. Najdete v nich prostituci, korupci, kritiku netečnosti společnosti, ale jsou vyprávěny jiným jazykem. Tito tvůrci se prostě snaží dělat americké filmy, akorát to nedělají moc dobře. Kristýna Pleskotová, Iva Přivřelová

soutěž! Redakce Filmových listů si pro vás na každý den připravila soutěž o roztomilé propagační předměty AČFK. Budete potřebovat speciální znalosti? Nikoliv. Stačí chodit do kina! Jelikož se na cestě do sálů budete pohybovat po Hradišti, sestává soutěž ze dvou otázek: prověříme vaše znalosti místní geografie či folklóru a zároveň vaši diváckou bdělost. V redakci z odpovědí došlých na e-mail [email protected] vylosujeme večer ve 22:00 tři vítěze, které poté kontaktujeme. Svou výhru si budou moci vyzvednout v redakci FL druhý den od 11:00. 3

1) Zajděte dnes v 17:00 do Hvězdy na film Není to film a všimněte si: Jak se jmenuje domácí mazlíček Jafara Panahiho? 2) V případu nouze má kino Hvězda taky funkci... a) římských lázní b) protiatomového krytu c) obchodního centra

Spektrum: Nenápadný p$vab krize

Souboj dvou generací cinefil$ Krize, kam se podíváš. Útočí na nás z titulků novin, bombardují nás s ní televizní zprávy. To není jen deprese spjatá s pohledem do peněženky. Máme krizi hodnot. Krizi politickou. Krizi identity. Krizi středního věku. Žijeme v dynamicky se měnícím světě plném nejistých vyhlídek. Ale Filmovka dává šanci na chvíli spočinout a podívat se, jak krizi reflektovali autoři za relativně krátkou dobu existence filmového média. U zrodu nápadu na vznik této sekce stál dramaturg David Čeněk s historikem Martinem Kovářem. Ten s kolegou Miroslavem Bártou vydal mimo jiné knihu s úctyhodně dlouhým názvem Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur. Minulost, současnost a budoucnost komplexních společností. Už z tohoto titulu vysvítá celostní přístup autorů k problematice i skutečnost, že krizi nepovažují za něco výsostně současného. Proto je v programu sekce například proslulý protiválečný film Abela Ganceho s názvem Žaluji!, který spatřil světlo světa v roce 1919 (neplést s nacistickým Žaluji). Nebo dokument z roku 1933, který se Krize přímo jmenuje. Strhující film Herberta Klinea, Hanuse Burgera a Alexandera Hackenschmieda zachycuje přesvědčivým způsobem mnichovskou krizi, v níž Francie a Velká Británie vydaly český národ do náruče německého diktátora. Film může fungovat jako chvályhodná protiváha všem těm propagandistickým odpornostem v sekci o nástupu nacismu. Fanoušci Jeana-Luca Godarda si letos v Hradišti užijí hned dvakrát: Vojáček nastoluje problém terorismu a v Králi Learovi posunul francouzský klasik námět shakespearovského dramatu do světa po výbuchu v Černobylu. David Čeněk

si coby největší tuzemský znalec díla Chrise Markera nemohl odpustit zařadit do programu ani jeho podmanivou esej Bez slunce. Výběr novějších filmů ale Čeněk přepustil mladým filmovým vědcům Adéle Mrázové a Jiřímu Blažkovi. „Nechtěli jsme vybírat klasiky, které jsme analyzovali ve škole, ale spíše zařadit do výběru režiséry, kteří nás osobně baví a objevili jsme si je pro sebe ve volném čase,“ vysvětluje Mrázová a tvrdí, že se to s přístupem jejich starších kolegů dobře doplňuje. „Chtěli jsme se vyhnout prvoplánovým spojením typu: hospodářská krize a Hollywood třicátých let,“ doplňuje ji Blažek s tím, že se pokoušeli do Hradiště dovézt méně známé tituly tvůrců, kteří jsou dnes mezi mladými filmovými fanoušky nejvíc v kurzu. Jiří Blažek si hodně cení možnosti uvést na festivalu snímek Stereo Davida Cronenberga. Debut slavného tvůrce natočený v roce 1969 za 3500 dolarů líčí ve stylu vědeckého

dokumentu poznatky při pozorování skupiny dobrovolníků, jimž byly v rámci lékařského experimentu aplikovány schopnosti telepatie. Mrázová zase stojí za nápadem prezentovat v sekci oceňovaný snímek Jafara Panahiho Není to film. Podvratná hříčka o limitech tvorby a mantinelech svobody natočená z domácího vězení splňuje parametry sekce spolehlivě. To platí i o Epidemii, jednom z nejméně známých snímků populárního provokatéra Larse von Triera. Ten vypráví o záhadné morové nákaze, která začne z fikce dvou filmařů prosakovat do reality. Široká tematická rozkročenost sekce prostě umožnila dramaturgům udělat si radost a vybrat díla, za něž ručí svým osobním vkusem. S trochou nadsázky tu jde o pomyslný souboj filmařských idolů dvou generací cinefilů. jg

Národní fi l mový archiv slaví na LFŠ „ z e š i r o k a “ U příležitosti výročí 70 let od svého založení sestavil NFA ve spolupráci s AČFK speciální sekci. Jak název NFA: Širokoúhlá šedesátá napovídá, v čase se vrátíme do zlatého věku našeho filmu. Ovšem nepůjde o klasiku v podobě notoricky známých snímků české nové vlny. Na plodné období domácí kinematografie se podíváme trochu jinak – a hodně „zeširoka“. Cyklus totiž tvoří širokoúhlé filmy, jejichž rozmach zahájila technologická novinka, materiál CinemaScope. (Ten mimochodem letos taky slaví – od jeho příchodu na plátna kin uplynulo už 60 let.) „Při výběru filmů byl pro nás důležitý filmový materiál, tedy to, co se Národní filmový archiv snaží dlouhodobě uchovávat pro budoucnost,“ vysvětlila kurátorka cyklu Anna Batistová z NFA. Dramaturgický klíč pro tuto sekci proto nehledejte v osobnosti autora, tematice zaměření či v příslušnosti k žánru. Společným jmenovatelem uváděných snímků je použitý filmový materiál a jeho vliv na estetiku díla. Pestrý výběr tvoří žánrově i stylově rozmanité tituly, přičemž některé z nich nebývají běžně k vidění, natož v podmínkách, pro které byly určeny, tedy na širokém plátně a s početným publikem. „Velkým objevem pro řadu diváků by mohlo být drama Cesta hlubokým lesem,

které je obecně málo známé,“ doporučuje Batistová z programu film Štěpána Skalského, který kriticky reflektuje situaci v Československu po únoru 1948. „Unikátní bude také projekce vědeckofantastického snímku Ztracená tvář, který sice diváci mohli vidět, ovšem jen v televizním ořezu, podobně jako Horoucí srdce o životě Boženy Němcové,“ přidává další tipy dramaturgyně sekce. Do kolekce filmů s pomyslnou zkratkou „ŠÚ“ se dostala taky sci-fi Ikarie XB 1, další případ 4

majora Kalaše Po stopách krve, adaptace knihy Arnošta Lustiga Dita Saxová, méně známý, přitom však pozoruhodný snímek tandemu Procházka-Kachyňa Naděje i jejich baladické drama Noc nevěsty či klenot mezi historickými filmy Údolí včel od mistra žánru Františka Vláčila. dh 29. 7. 9:00 Klub kultury Po stopách krve 21:30 Smetanovy sady Dita Saxová

malý okruh pozornosti (aneb tipy redakce) Líbánky

Po stopách krve Obec Dubá v severních Čechách, odkud je hlášena smrt cikánského chlapce v lesní rokli, není to pravé místo pro dovolenou majora Kalaše v ikonickém podání Rudolfa Hrušínského. Podivné okolnosti ukazují, že rozhodně nešlo o nešťastnou náhodu. Navíc dochází k další brutální vraždě dítěte. Ospalá vesnice je rázem na nohou… „Chodím na ryby, je tu pěkný koupání,“ referuje nevzrušeně vyšetřovatel po telefonu svému nadřízenému z místa činu s ironií sobě vlastní. Přitom postupně odkrývá další stopy a bohužel i zločiny, které ho vedou k pachateli vraždícímu s neobvyklou motivací. Režisér pozdějších crazy komedií Petr Schulhoff se hlavně v 60. letech věnoval taky žánru klasické detektivky. Ve filmu Po stopách krve dokázal vytvořit věrohodné prostředí s řadou zajímavých typů. Závažnost činů a sugestivní líčení událostí navozuje tíživou atmosféru, kterou podporuje i širokoúhlá kamera Emila Sirotka. dh

Pokud někdo dnes dopoledne omylem zabloudí do Hvězdy na Líbánky s tím, že jde na nový film Jana Hřebejka, rozhodně by neměl z kina utíkat. Tohle je totiž Goran Paskaljević v nejlepší formě. Příběh o jednom srbském a jednom albánském páru, které touží po lepším životě v Evropské unii, se opírá o přesvědčivě vykreslené postavy a bezchybně dramaticky vysoustruženou zápletku. Jádro tragédie téhle první srbsko-albánské koprodukce tkví v otevřené ráně Evropy – Kosovu. Nevyjasněná vražda dvou vojáků KFOR slouží Paskaljevićovi k tomu, aby ukázal přetrvávající nenávist na obou stranách. Jakákoli, byť jen vágní spojitost postav s touhle bývalou srbskou provincií je katalyzátorem brutální šikany evropských celníků. Absurditu a zároveň nezastavitelnost roztočené spirály násilí v balkánském prostoru nepojmenoval žádný film tak silně od Tanovićovy Země nikoho nebo od Paskaljevićova vlastního Sudu prachu. jg

29. 7. 11:00 Kino Hvězda

Touha Věrný konceptu „čtyři roční období – čtyři doby lidského života“ vypráví Vojtěch Jasný ve svém třetím celovečerním filmu čtveřici oddělených poetických příběhů o čtyřech podobách lidské lásky, spjatých s jednotlivými životními etapami od narození až na práh smrti. Obrazově čistá koláž venkovských zastavení je nasycená metaforami, aniž by ztrácela na sdělnosti těch nejobyčejnějších lidských tužeb a přání. Z téměř nadčasového ukotvení filmu se vymyká jen třetí povídka v pořadí s názvem Anděla. Ta odvážně otevírá v době vzniku (rok 1958) ještě velmi ožehavé téma násilné kolektivizace a jí poznamenaných sousedských vztahů na malé vesnici. Zatvrzelá a vnitřně osamělá hrdinka (Věra Tichánková) ani po letech nepřestává připomínat družstevníkům jejich zradu dávných tradic. Nekvalitní půdu, kterou jí družstvo náhradou přenechalo, je odhodlána navzdory pokroku i novým strojům orat až do vypuštění duše. on

29. 7. 9:00 Klub kultury

29. 7. 15:00 Klub kultury

Tabu

Není to film Tohle samozřejmě film je a jaký! Světově uznávaný tvůrce Jafar Panahi se v něm vypořádává se skutečností, že ho íránský režim uvrhl do domácí izolace a že nad ním visí hrozba šestiletého trestu vězení a dvacetiletého zákazu tvorby. Panahi na začátku snímku zavolá svému příteli a filmařskému kolegovi Mojtabovi, že by mu chtěl na kameru přehrát scény ze svého zamítnutého scénáře. Chvíli to zkouší, ale pak to vzdá se slovy: „Kdyby filmy šly odvyprávět, nemusely by se točit.“ Snímek není jen Panahiho osobní vyznání, ale funguje jako obecná výpověď o možnostech tvorby v nesvobodných podmínkách. A i když se film tváří jako nahodilý záznam reality, do něhož se jen minimálně zasahovalo ve střižně, jeho struktura je tak rafinovaná, že je zřejmé, že přesný scénář existoval. Hranice mezi dokumentem a fikcí bývá zřídka tak nejasná, ale filmařina je to skvostná bez ohledu na politický kontext. jg

29. 7. 17:00 Hvězda

Jak může pokračovat film začínající historkou o neklidném cestovateli, jehož duch vstoupil do krokodýla, který ho sežral? Zajímavě! Ostatně portugalský čtyřicátník Miguel Gomes je zajímavý režisér. LFŠ ho tu představuje dvěma filmy. Ze staršího titulu Náš milovaný měsíc srpen před pěti lety kvůli náhlému nedostatku financí udělal polodokument o životě a hudbě v jednom kraji. Pak přišlo Tabu – černobílé, ve formátu 4:3, jasně odkazující na stejnojmenný film F. W. Murnaua a jiné hollywoodské romance, ale tak svébytně, že loni na Berlinale dostalo cenu za inovaci. Nezvyklá je hlavně druhá půlka, v níž se hrdinka první části, osamělá padesátnice Pilar, dozvídá o dávném vášnivém milostném románku své sousedky, prožitém na farmě kdesi v Africe. Vypráví ho onen milenec a jeho hlas je to jediné, co slyšíme, zatímco dění pozorujeme jako působivou variaci na němý film. ivp

29. 7. 20:30 Hvězda

Žid Süss Ze stejnojmenné knižní předlohy spisovatele Liona Feuchtwangera (mj. velkého odpůrce nacismu) toho ve snímku Veita Harlana z roku 1940 příliš nezůstalo. Literární hrdina se stane obětí intrik svých nepřátel a končí na šibenici. Filmový Süss rovněž neskončí dobře, ovšem jeho poprava je vnímána jako spravedlivý trest za odporné zločiny, které coby člověk-zrůda napáchal. Obchodník Süss (v démonickém podání Ferdinanda Mariana) se navíc toho největšího zla dopustil, když po árijské dívce (Harlanova manželka Kristina Söderbaumová) vyžadoval sex výměnou za propuštění jejího milého z vězení. Harlan do epizodních postav angažoval skutečné židovské obyvatele, což jim zajistilo pozdější transport do koncentračních táborů. Herci hráli několik rolí najednou na důkaz toho, že všichni Židé jsou vlastně stejní. Jednoznačně antisemitský snímek byl ve své době evropským filmovým hitem. plesk

29. 7. 20:30 Slovácké divadlo 5

Tenkrát na Slovácku (aneb stalo se) Hoffman s cenou AČFK dal Hradišti 3D lekci Legendární polský režisér Jerzy Hoffman převzal v sobotu večer ve Hvězdě Výroční cenu AČFK a v neděli dopoledne na své Lekci filmu přiblížil zákulisí vzniku prvního polského 3D filmu Bitva u Varšavy 1920. Jednaosmdesátiletý tvůrce má s 3D překvapivé zkušenosti: „Když jsem v 50. letech studoval v Moskvě, bylo tam jedno 3D kino, ale bylo bráno spíše jako exotický zážitek“. Volba nejnovějších technologií měla Bitvu zatraktivnit mladým divákům. „Film dnes můžete natočit i mobilním telefonem, ale otázkou je, pro koho bude. Chcete-li mít velké publikum, musíte využít maximální možnosti techniky, mít talent a zvládnout řemeslo, jinak dopadnete jako v Medvídkovi Pú: vyrobíte film pro své kamarády nebo rodiče,“ uvedl pan režisér. on

Landovský jako řemen!

Zombie na pochodu

V neděli odpoledne se v Klubu kultury zhmotnila legenda jménem Pavel Landovský, aby uvedla Svatbu jako řemen, po jejímž skončení následovala diskuse jako... však víte. Jak známo, divoce prožitá léta jsou na panu Landovském svým způsobem znát, pročež si dovolujeme předložit jen zkrácený a upravený úryvek z hodinové debaty, heroicky moderované Jaroslavem Sedláčkem: „Nemáte někdo něco k jídlu?“ (přibíhá pán z publika) „A co to je?“ - „Koláč s meruňkama, ze zahrádky. Snězte to klidně všechno.“ - „Tak na co ses ptal, ty reportére?“ „Na Váš vztah Vladimírem Pucholtem“ - „No, milostnej nemáme... protože nejsem buzna... ale kdybych byl, tak bych ho měl.“ Ať to zní v písmenkové podobě jakkoli, vězte, že sál v Klubu panu Landovskému evidentně držel palce a závěrečný potlesk nebyl jen povinný. vos

Psí vojáci ve filmu „Je prapodivné, že o Filipu Topolovi budeme mluvit už jen v minulém čase,“ řekl v neděli v podvečer hudební kritik Pavel Klusák v sále kina Mír beznadějně zaplněného fanoušky kapely Psí vojáci. Ta v roce 1992 natočila experimentální film Sbohem a bedna v ostravském studiu ČT. Dramaturgie LFŠ snímek mimořádně zařadila do programu po předčasné smrti osobitého hudebníka Topola letos v červnu. Diváci Filmovky tak mohli vidět a slyšet již neexistující kapelu v netradičně pojatém medailonku a připomenout si jeden z umělecky ambiciózních televizních projektů, které vznikaly brzo po sametové revoluci. „Přestože Topol měl k filmu ambivalentní vztah, je to jediný dokument o skupině, protože zatím nevzniklo žádné koncertní DVD,“ upozornil na unikátnost filmu Klusák. dh

Redutou 2 se po odzvonění nedělní šesté večerní začali ploužit zombíci, dirigováni taktovkou přednášejícího Jiřího Flígla. Ten hned v úvodu prezentace Podvečer oživlých mrtvol aneb Zombifikace na sto způsobů konstatoval: „V dnešní době jsou zombies asi na vrcholu své popularity za celou existenci popkultury.“ K historii nemrtvých pak řekl: „Zombíci do ní vstoupili ve 30. letech minulého století a zpočátku k nim inklinovali brakoví tvůrci, což mělo dva důvody: Na rozdíl od monster jako Drákula nebo Frankensteinovo stvoření se na ně nevztahuje žádný copyright. A pak jsou laciní na výrobu. Potřebujete pár potácejících se statistů a máte zombie film.“ vos

Zvuky a triky v Hollywoodu Další vědomosti z dějin filmu jste mohli posbírat při přednášce Filmová technika Zlatého věku Hollywoodu: zvuk, triky, montáž, kamera. Historik Věroslav Hába představil nástup technologických novinek v americkém studiovém filmu, které měly zásadní vliv na vývoj celé kinematografie. „Zájem o zvuk souvisel s vzestupem rádia ve 20. letech. Film se jím cítil ohrožen, podobně jako později televizí,“ vysvětlil „studentům“ Filmovky Hába. Na ukázkách z filmů popsal metody barvení černobílého filmu a vývoj barevného materiálu. Prozradil taky, s pomocí jakých triků vznikl známý záběr ve filmu Občan Kane, ve kterém kamera proniká zvenčí budovy hluboko do útrob baru, i jak bylo pracováno se zvukem ve scéně, v níž hrdina vysloví ono tajemné slovo: „Rosebud“. dh 6

Rozhovor: Robert Sedláček Jakým způsobem jste vybírali konkrétní historické chvíle pro jednotlivé díly Českého století? Původně jsme chtěli portrétovat významné postavy, šestnáct různých lidí, klaďasů i záporáků. Pak ale samovolně vyplynulo, že spíš než portréty nás zajímají jejich vzájemné střety – a vyšlo nám těchto devět okamžiků. Hrála pro Vás roli fyzická podobnost herců s jejich předobrazy? Bez ní by to asi v dnešní době, posedlé vizualizací, nefungovalo. Při výběru herců je režisér trochu eugenik – do tváře se vám vtiskuje, co jste prožili, a řekl bych, že i jisté osobnostní a povahové rysy. Určitá podobnost tedy důležitá byla.

Odborný program Když se řekne americký Jih, co se vám vybaví? Bažiny v Louisianě, parníčky na Mississippi, bavlníkové plantáže, rasismus a zemědělství? Na kolik asi představu neamerického publika o jižní části USA formovaly schematické hollywoodské filmy? Dělají to stále? Na to se bude snažit odpovědět americký profesor Thomas Inge, který jako učební pomůcku promítne v Redutě 2 od 11:30 snímek V řetězech s Christinou Ricciovou v hlavní roli. Následující povídání o „konvenci perverzity“ na americkém Jihu začne v 13:30 rovněž v Redutě 2 (v angličtině s přepisem do češtiny). V 15:30 bude patřit sál matadorovi slovenského filmu Dušanu Hanákovi. Stěžejní postava československé kinematografie 60. i 70. let, talentovaný scenárista, režisér a dokumentarista, jemuž komunistický režim házel klacky pod nohy, přednese ve slovenštině svou lekci filmu. Nenechte si ujít unikátní možnost strávit hodinu a půl v přítomnosti jednoho z nejlepších slovenských tvůrců! V 18:00 se slova ujme německá filmová historička a publicistka Sonja Schultzová a v rámci své přednášky Byli všichni oběťmi? Populární narativy v současných filmech o třetí říši se pustí do rozboru aktuálního zobrazování německého lidu ve válečných filmech. Prezentace proběhne v němčině s tlumočením do češtiny.

Nakolik se ony dlouhé dialogy vůbec mohly zakládat na pravdě a nakolik jsou fabulací? Fabulace a pravda, to je moje veliké téma. Dnes jsme v pozici, kdy známe pointy, kdy víme, jak ty události dopadly. Zároveň ale děláme apokryfy. Všechno se to odehrávalo za zavřenými dveřmi, bez zápisu, dokonce přímí účastníci se ve vzpomínkách rozcházejí v tom, kdo prosazoval který názor. Čili za opěrnou hůl jsme si vzali historicky známé výsledky a fabulací je zobrazení, jak to asi mohlo probíhat, aby to dopadlo tak, jak to dopadlo. Co bylo největší překážkou a kde Vám naopak okolnosti hrály do karet? Nejtěžší asi bylo překonat nástrahy obsazení a pak ujistit herce, že jsou pro svou roli opravdu vhodní. Do karet mi pak nahrála změna vedení v České televizi – jistý manažerský optimismus a otevřenost nám daly tvůrčí důvěru u takových témat normálně nevídanou. Nikdo neřešil sledovanost nebo jak to zvýší či sníží prestiž ČT. Máme možnost zobrazovat historii své země a být přitom zodpovědní jen svému svědomí. vos České století dnes od 17:30 v Klubu kultury

Pořadatelé

Hlavní partneři

Hlavní mediální partneři

Finanční podpora

Mediální partneři

Spolupráce

Oficiální partneři

Filmové listy. Číslo čtvrté pro vás vytvořili: Iva Přivřelová (šéfredaktorka), Kristýna Pleskotová, Daniela Havránková, Ondřej Vosmík, Jan Gregor, Ondřej Novák (redaktoři), Denisa Streublová (korektury), Klára Měsíčková, Martina Bubíková (asistentky), Marek Malůšek, David Kumermann (fotografové) a Radim Měsíc (grafika a DTP). Tiskne: Agentura NP. 7

pondělí 29. 7. čas

místo

08:30 Kino Hvězda Slovácké divadlo 09:00 Klub kultury 09:30 Kino Reduta 1 11:00 Kino Hvězda Slovácké divadlo 11:30 Kino Mír Kino Mír Kino Mír Kino Mír Kino Mír Kino Reduta 2 Klub kultury 12:00 Kino Orlovna Kino Reduta 1 13:30 Kino Reduta 2 14:30 Kino Hvězda Slovácké divadlo 15:00 Cafe Portal Kino Mír Klub kultury Klub kultury 15:30 Kino Orlovna Kino Orlovna Kino Orlovna Kino Reduta 1 Kino Reduta 2 17:00 Kino Hvězda 17:30 Klub kultury Slovácké divadlo 18:00 Kino Mír Kino Mír Kino Mír Kino Mír Kino Mír Kino Orlovna Kino Reduta 1 Kino Reduta 2 19:30 Klub kultury 20:00 Kabinet Múz 20:30 Kino Hvězda Slovácké divadlo 21:00 Chapiteaux Letní Poloha Kino Orlovna 21:30 Kino Reduta 1 Klub kultury Masarykovo náměstí (LK) Smetanovy sady (LK) 22:00 LFŠ Klub Mír 23:00 Kabinet Múz Masarykovo náměstí (LK) 23:30 Kino Hvězda Slovácké divadlo Smetanovy sady (LK) 23:59 Kino Reduta 1 Klub kultury

(EF) název

repríza

min.

formát

rok

jazyk/tit/el.tit.

(EF) Pozdní závěť/Gogo no Yuigon-jo (EF) Jen andělé mají křídla/Only Angels Have Wings Po stopách krve (EF) Můj případ/Mon Cas (EF) Líbánky/Medeni mesec (EF) Křivdila mu/She Done Him Wrong Cannes & Oscar (EF) Jsem větší a lepší Naus (EF) Bába (EF) Tambylles (EF) V řetězech/Black Snake Moan (EF) Pan Wołodyjowský/Pan Wołodyjowski (EF) Velká země malých/The Great Land of Small Návrat ztraceného syna (EF) Film “V řetězech” a konvence perverzity na... Hledá se prezident Bílé peklo Pitz Palü/Die weiße Hölle vom Piz Palü Fotografie - Workshop Karla Cudlína 2011-2012 (EF) Noc oživlých mrtvol/Night of the Living Dead Česká rapsodie Touha (EF) Fado dospělého muže/Fado do Homem-Crescido (EF) Dušená slepice/Guisado de Galinha (EF) Umění Amálie/A Arte de Amália Kolesa dějin/Im Strome der Geschichte Lekce filmu podle Dušana Hanáka (EF) Není to film/In film nist České století: Den po Mnichovu (EF) Dáma s kaméliemi/Camille Best of CZ 2011 (EF) O-Ring (EF) Neplavci Malý okruh pozornosti Vesnice roku Nápady svaté Kláry/Die Einfälle der heiligen Klara Dnes žít, zítra zemřít/Hadaka no jukyu-sai Byli všichni oběťmi? Populární narativy... České století: Kulka pro Heydricha Divadlo Dno – Idolls (EMOčně dEMOliční EMOkál) (EF) Tabu Žid Süss/Jud Suss Johannes Benz (EF) German Unity @ Balaton/Német egység... (EF) Ja milujem, ty miluješ České století: Všechnu moc lidu Stalinovi (EF) Hořící keř 2 Dita Saxová Vladimír 518 Tom Holič (live), Matwe + KRLSHP (hertz) Všichni dobří rodáci Imagine (EF) Byl jsem lynčován/Fury (EF) Lore Fragmenty filmu za almužnu/Fragmentos de um... (EF) Nehanobte spánek mrtvých/Non si deve...

1. 8. - 18:00 2. 8. - 21:30 31. 7. - 23:30

110 121 90 89 95 66 112 18 14 21 58 116 148 93 100 90 110 133

35 mm 35 mm 35 mm 35 mm 35 mm 35 mm DVD DVD DVD DVD Blu-ray DVD 35 mm DVD 35 mm

1995 1939 1969 1986 2009 1933

DCP 35 mm

2013 1929

JA/AJ/ČJ AJ/-/ČJ ČJ PO/AJ/ČJ SB/AJ/ČJ AJ/FJ/ČJ ČJ ČJ/AJ/ČJ ČJ/AJ/ČJ/AJ/AJ/ČJ/PL/AJ/ČJ AJ/-/ČJ ČJ AJ ČJ /-/NE/ČJ

96 16 91 8 5 90 67 90 75 65 109 100 11 22 25 39 98 115 90 73

Blu-ray 35 mm 35 mm DVD DVD DVD 35 mm

1968 1969 1958 2011 2008 1999 1945

DCP Blu-ray 35 mm DVD DVD DVD DVD DVD DVD 35 mm

2010 2013 1936 2011 2011 2011 2011 2011 1980 1970

Blu-ray

2013

35 mm DVD Blu-ray 35 mm Blu-ray Blu-ray 35 mm

2012 1940 2013 2012 1980 2013 2013 1967

NE, AJ/AJ/ČJ SR/AJ/ČJ ČJ/AJ/ČJ

DVD DCP 35 mm 35 mm 35 mm Blu-ray

2013 1968 2012 1936 2012 1973 1974

ČJ PL/-/ČJ AJ/ČJ/NE, AJ/ČJ/PO/-/ČJ AJ/-/ČJ

(EF) Epizodní herec/Sanmon yakusha Touha (EF) Jeho malá přítelkyně/Curly Top Pes, který měl rád vlaky/Pas koji je voleo vozove (EF) Křižáci/Krzyżacy Naděje Velká láska/Die grosse Liebe Nenápadný půvab krize (EF) Svět valčíků/Swing Time Obchod pro sebevrahy/Le magasin des suicide (EF) Umřít jako muž/Morer Como Um Homem

2. 8. - 11:00

35 mm 35 mm 35 mm 35 mm DCP 35 mm DVD

2000 1958 1935 1977 1960 1963 1942

35 mm DVD 35 mm

1936 2012 2009

1. 8. - 9:00

31. 7. - 21:30

30. 7. - 8:30

2. 8. - 15:00

2. 8. - 8:30

31. 7. - 9:30

31. 7. - 16:30 30. 7. - 23:30

1. 8. - 20:30

1. 8. - 23:30

118 92 120 79 97 70 80 103 60 120 114 105 90 109 74 93

2007 2007 2008 2011 2006 1969 1987 1966

AJ/-/ČJ ČJ ČJ PO/AJ/ČJ PO/AJ/ČJ PO, AJ/AJ/ČJ ČJ/NE/SR PE/AJ/ČJ ČJ AJ/-/ČJ ČJ ČJ/AJ/ČJ/AJ/ČJ ČJ NE/ČJ/JA/ČJ/NE/-/OV ČJ PO/AJ/ČJ NE/-/ČJ

host

F. Nazareth

T. Inge J. Hoffman, J. Michaluk J. Kačer T. Inge T. Kudrna hraje: Ufajr

D. Hanák R. Sedláček, P. Kosatík ad. T. Papalová, L. Kajánková

S. Schultz R. Sedláček, P. Kosatík ad. R. Pocas

D. Hanák R. Sedláček, P. Kosatík ad.

F. Nazareth

úterý 30. 7. 08:30 Kino Hvězda Slovácké divadlo 09:00 Klub kultury 09:30 Kino Reduta 1 11:00 Kino Hvězda Slovácké divadlo 11:30 Kino Mír Kino Reduta 2 Klub kultury 12:00 Kino Orlovna Kino Reduta 1

31. 7. - 21:30

126 91 75 91 166 83 94 90 103 79 134

JA/AJ/ČJ ČJ AJ/ČJ/SC/ČJ/PL/AJ/ČJ ČJ NE/-/ČJ ČJ AJ/ČJ/FJ/ČJ/PO/AJ/ČJ

M. Kovář

R. Pocas

legenda: česky=ČJ, anglicky=AJ, francouzsky=FJ, německy=NE, polsky=PL, slovensky=SR, rusky=RU, portugalsky=PO, srbsky=SB, srbochorvatsky=SC, maďarsky=MA, estonsky=ET, japonsky=JA, dánsky=DA, persky=PE, overvoice=OV, english friendly=EF

8