Festival úplňku Vodnáře – Londýn – Únor 2015 Dominic Dibble Dobrý večer a vítejte na našem skupinovém meditačním setkání ve znamení Vodnáře. Vítáme také všechny, kdo se připojují přes Internet. Vodnář je pro lidstvo v současnosti specificky významný, protože Věčná Moudrost naznačuje, že se právě přesouváme z období nebo věku řízeného Rybami, dlouhého zhruba 2000 let, do dalších 2000 let věku řízeného Vodnářem. Energie Vodnáře se tedy postupně projevují ve větší a větší roli podmiňující vědomí lidstva jako celku. Tento přechod je ale ještě daleko od svého ukončení a my můžeme očekávat, že v průběhu několika dalších století zde bude stále evidence vlivu Ryb, který bude postupně pomalu zanikat, zatímco vlivy Vodnáře budou usilovat o prosazení se. Odhalení těchto vlivů je poměrně ošemetný problém. Mluvíme o jemných, ale daleko dosahujících změnách v lidském vědomí, jejichž uskutečňování zahrnuje daleko delší čas než lidský život. Takže i když nám učení Věčné Moudrosti dává některé velmi užitečné nápovědy, vyřešení otázky, jaké typy změn můžeme očekávat, že uvidíme, závisí na míře dohadů. Jednou specifickou oblastí, kde můžeme očekávat, že uvidíme změny, a které už začínají být evidentní, je přechod od masovějšího přístupu k životu k životu individualizovanému. Zároveň, a původně v menším měřítku, můžeme také očekávat, že uvidíme ty, kdo již dosáhli individualizovaného přístupu, že se začínají směrovat k takové formě vědomí, která je předurčená, že bude korunujícím úspěchem Vodnářského věku, jmenovitě, ke skupinovému vědomí. Abychom prozkoumali tyto přesahující přechodná stádia ve větším detailu, můžeme si vzít příklad v jedné z hlavních technologií, která se objevila v této době přechodu, televizi. Televize je dominantní formou masové zábavy přes padesát let. Nyní čelí krizi identity, jak více a více lidí sleduje programy jiným způsobem – přes catch-up, internet, na svých telefonech nebo tabletech, v krátkých ukázkách nebo sledujících celou sérii najednou. Také jak čirý objem náplně, který je generován během její existence, tak pokročilejší dodávání mechanismů, které jsou nyní dostupné, znamenají, že nyní zde máme kanály zasvěcené snad každému tématu pod sluncem. Tyto fakta naznačují, že TV obecenstvo se stává rozlišnějším a roztříštěnějším, s menší a menší pravděpodobností, že konkrétní událost, jako třeba zastřelení JR Ewinga, bude vedena jako kulturní mezník. Tato roztříštěnost nebo dezintegrace může na první pohled vypadat rušivě, neboť pokud začíná kultura ztrácet smysl sdílené zkušenosti, není pak v bezprostředním nebezpečí nebo nerozpadá se? Toto nebezpečí je specificky akutní, když další instituce také procházejí podobným procesem: dobrým příkladem je náboženství, kde odlévání energií Ryb znamená, že méně a méně lidí má útěchu v kolektivní vizi definitivního účelu a významu života. Ale oba tyto příklady mohou být viděné také jako evidence úspěchu evolučního procesu. Oba demonstrují vzestup integrace osobnosti, s přibývajícím individuálním myšlením a rozlišováním s menším ohledem na odezvu masy. V náplni TV můžeme tyto procesy vidět probíhat. Například X faktor je dobrou ilustrací toho, co můžeme nazývat glorifikací osobnosti, kdy je jednotlivec vytržený z relativního neznáma a tlačený překotně před zraky veřejnosti. Sláva a její doprovod lesk číhají na ty, kdo uspěli. Když bychom použili relativně starý termín, jsou zahrnováni obdivem (lionised), což ukazuje spojení s protilehlým znamením Vodnáře, Lvem, který je velmi znamením individuálního úspěchu. Jméno soutěže je také zajímavé z pohledu esoterismu – neboť co to je, co její stvořitel, Simon Cowell, hledá? – X faktor, tajemná jemná kvalita, která odlišuje ‚star‘ od pouhého talentovaného člověka, která dělá jejich přítomnost a aktivity magnetickými, získávajíc pozornost a nakonec peníze. Aby to bylo jasné, opulentní způsob, kterým je soutěž představovaná, s hvězdnými hosty světového kalibru a nákladnými světelnými show mohou pomoci k tomu, aby soutěžící vypadali zábavně: ale nakonec se to zredukuje na jednoduchou
otázku – je něco v jejich hlasu, co vynucuje pozornost? Možná toto je proč se konkurenční TV show zpěváků jmenuje „Hlas“, aby naznačovala, že je méně zaměřená na okouzlující hodnoty produkce. V každém případě obě tyto zpěvácké soutěže a další TV talentová představení zdůrazňují způsob, kterým tvořivost jednotlivce nyní přichází do první linie lidského vědomí. Nikdy předtím tu nebyla doba, ve které je produkováno tak mnoho umění a je téměř okamžitě konzumováno. To opět ukazuje úspěch evolučního procesu, neboť i když mnoho z toho, co přichází v současnosti jako umění, může být nepůvodní nebo dokonce úpadkové, jednoduchý fakt, že to bylo vytvořeno, ukazuje, že velmi mnoho lidí rychle integruje osobnost a nalézá svoji vlastní osobní vizi. Mohli bychom se dohadovat, že dalším přirozeným krokem vpřed pro někoho, kdo rozvíjí svoji kreativitu, která je v případě X Faktoru vyjádřená skrze jeho hlas, je nalézt způsob, jak smísit svůj hlas s dalšími. A zcela jistě je zde také TV show, kde lidé tvoří skupiny, aby formovaly pěvecký sbor – sbormistr Gareth Malone měl jistý úspěch s tímto formátem v britské televizi, přivádějíc dohromady amatéry, kteří předtím nikdy nezpívali. Nicméně toto přímo nekoresponduje s evolučním pohybem vpřed od integrace individuální osobnosti ke skupinovému vědomí, protože ve sboru není důraz na rozlišné kvality každého hlasu osobnosti, ale spíše na druh jistého zprůměrování, neboť obecný rozsah hlasu, ať soprán, alt, tenor nebo bas, je to, co určuje přínos, který každý člověk udělá. Sporně je stále fenomén spojený s masovým vědomím. Podobná skutečná situace je v orchestru, kdy je každý nástroj seskupen dohromady do sekcí – první housle, druhé housle, atd…. Představte si místo tohoto výzvu při řízení orchestru skládajícího se pouze ze sólistů nebo sbor vytvořený z ‚hvězd první velikosti‘. Z pohledu integrované osobnosti by takovéto provedení vypadalo, že je odsouzené k nezdaru, neboť od každého jednotlivce by bylo očekáváno, že se pokusí udělat svůj vlastní příspěvek prominentnější než příspěvek kohokoliv jiného, vedoucí k obrovskému tvořivému tření – mnoho zápalu s minimem světla. Možná můžeme říci, že toto je jednou z nejvíce stlačujících výzev naší doby, protože, jak bylo poznamenáno dříve, žijeme v období, kde je velmi mnoho integrovaných osobností nechávajích svoji značku na světovém pódiu, každý se svojí vlastní odlišnou vizí budoucnosti. Jeden miliardář staví raketové lodě, jiný řídí globální humanitární nadaci, zatímco ještě další varuje před riziky anti-demokratických politických hnutí. Který z nich má ty ‚správné‘ priority? Odpověd na tuto otázku z úhlu osobnosti je nemožné, protože pohled osobnosti je limitován na tři světy a krátký časový horizont. Pouze tehdy, když skupiny si vědomá duše, jejímž instinktem je světová služba, začne vyživovat jednotlivce, pak se zaměření dohromady s Božským Plánem stane opravdu možným. Jestli někdo z miliardářů zmiňovaných výše dosáhl tohoto bodu, to je zajímavá otázka. A samozřejmě to nejsou jen miliardáři, kteří řídí svět, i když díky jednoduchému faktu jejich bohatství drží signifikantní vliv: politikové a náboženští vůdci také třímají moc a tedy nesou závažnou zodpovědnost za naučení se zapojit se v pravé spolupráci, kterou duše poskytuje. Může být že, mimo zraky veřejnosti, v takových místech jako jsou haly OSN nebo různá jiná mezinárodní setkání jako nedávno skončené výroční setkání Světového ekonomického fóra v Davosu, že tam jsou začátky takové spolupráce. Pokud je tomu tak, je šance, že jsou v malém rozpětí, totiž že zahnují nejprve několik jednotlivců, a jsou experimentální v rozsahu, neboť to bude složité pro tak mocné osobnosti, aby odložili privilegia vedení a moci, na která si zvykli v jejich vlastních životech. Takže možná lepší analogií pro tyto experimenty v malém měřítku by byla komorní skupina nebo jazzový soubor. V obou těchto případech se muzikanti učí naslouchat velmi pozorně jeden druhému proto, aby vytvořili zvuk, který slučuje jejich konkrétní talenty. Jsou zde
příklady TV show, kde tak úzká spolupráce existuje? Jednou z možností jsou různé série Star Trek. Před tím, než budeme mluvit o tom, jak Star Trek vyzdvihuje záležitosti individuální tvořivosti a úzké týmové spolupráce, pojďme se zastavit na několik momentů ticha a pak řekneme dohromady Mantru sjednocení: Synové člověka jsou jedno a já jsem jedno s nimi Usiluji se milovat, ne nenávidět Usiluji se sloužit a nečekám přesnou protislužbu Usiluji se léčit, ne ubližovat. Nechť bolest přinese náležitou odměnu světla a lásky Nechť duše řídí vnější formu a život a všechny události A vynese do světla lásku, která tvoří základ dění času Nechť přijde vize a vhled Nechť budoucnost se odhalí Nechť se projeví vnitřní jednota a vnější rozpory zmizí Nechť láska převládne. Nechť všichni lidé milují. OM Klíčovou charakteristikou verze budoucnosti podle Star Treku, která je relevantní pro přemýšlení o přechodu do Věku Vodnáře, je to, že je to vlastně poměrně blízko – pouze asi jedno století vzdálené, pokrývajíc období zhruba od 22 do 24 století. A hlavní rozdíl mezi naší civilizací a jejich je, že okolo oběhu 22 století se Země přemění do toho, co je popsáno jako ekonomie po nedostatku (post-scarcity economy, podobný koncept je popsaný jako ekonomie blahobytu). V širších termínech to znamená, že jednotliví členové společnosti se již dále nemusí starat o vydělávání si na živobytí, neboť o všechny základní potřeby, jako přístřeší, vybavení, atd. je postaráno. To je v linii s poznámkou Tibeťana, že velkým darem Vodnářského Věku lidstvu bude sdílení. Jak bylo dosaženo tohoto sdílení planetárních zdrojů, je spíše útržkovité, ale předpokládá se, že je to spojeno s pokroky v technice. Tato vize toho, jak se ekonomický život může změnit v budoucnu, není zvláště neobvyklý ve vědě fikce a má solidní kořeny: v roce 1930 eminentní ekonom John Maynard Keynes naznačil, že do roku 2030 bude 15ti hodinový pracovní týden normou, a mexický miliardář Carlos Slim nedávno navrhl, že bychom se měli posunout k 3dennímu týdnu. Zatímco někdo by se mohl zaměřit na to, zda je takové přeměna možná v současném globálním světě, pojďme místo toho předpokládat, že se to mohlo stát. Výsledkem by bylo, pro většinu lidí, dokonce více času na to, aby rozvinuli své talenty a zájmy. Bylo by tu dokonce více času pro všechny formy tvořivosti a také pro meditaci. Takže bychom mohli očekávat, že příležitost pro integraci osobnosti by vzrostla. Byla by to nezbytně dobrá věc? Mějte na paměti, že mít mnohem více integrovaných osobností by dále zvýšila potenciál konfliktu mezi nimi, specificky protože čtvrtý paprsek Harmonie skrze Konflikt je hlavním podmiňujícím paprskem čtvrtého království, lidstva. S ohledem na tuto možnost konfliktu Tibeťan poznamenal, že „princip konfliktu úzce souvisí se Stezkou Učednictví a zde leží důvod pro všezahrnující a slučovací aspekt současného světového konfliktu … „ (Rays and Initiations (Paprsky a Iniciace), strana 610 v originále). Takže konflikt není nezbytně špatná věc. Přirozenou lidskou reakcí je obejít konflikt, nebo,
pokud už začne, hledat jak ho ukončit tak rychle, jak je to možné. Ale dále ve stejné pasáži Tibeťan poznamenává: Ale nebylo by nicméně vážnějším neštěstím než příliš ostré ukončení tohoto konfliktu emocionálních reakcí lidstva a současných ideologií. Je zásadní, aby se záležitosti staly ještě jasnějšími v myslích lidí před konečnou volbou nebo rozhodnutím. Na toto musí být pamatováno a studenti udělají dobře, když se vyhnou odrazování a budou se trénovat v čekání s duchovním optimismem na to, až se cesta lidstva uvolní. Příliš rychlá volba v této době může potvrdit pouze provizorní rozhodnutí a takové, které je založené na účelnosti a netrpělivosti. (tamtéž) Takže účelem konfliktu je prezentovat příležitost pro jasné rozhodnutí a vypadá to, že rozpoznání správného času k ukončení konfliktu je klíčem k dosažení harmonie. Přinejmenším ve vesmíru Star Treku byl tento potencionální konflikt mezi tvořivými integrovanými osobnostmi bezpečně vyjednán, alespoň na Zemi, neboť obraz prezentuje planetu v míru. Co je také ukázáno, v jeho znázornění v posádce vesmírné lodi, je další krok vpřed, studie integrovaných osobností pracujících dohrmoday a jako skupina pro společný účel. Opravdu, na té vizi, která je téměř pra-ašrámská, něco je. Například struktura posádky je jasně hierarchická – je zde kapitán; (což se etymologicky blízce vztahuje ke slovu „hlava“ v latině); je zde první důstojník; a, specificky v sérii Další generace (The Next Generation), je zde vyšší důstojník, který formuje druh výkonného výboru pro konzultaci k hlavním záležitostem. Mnoho z dramatu v sérii se točí okolo toho, jak velmi rozdílné osobnosti kombinovat efektivně, aby rozluštili výzvy, kterým čelí. Nicméně nenaznačuje to, že posádka je dokonalým příkladem skupinového vědomí – jsou zde stále konflikty osobnosti a nepochopení. Spíše, což můžeme očekávat z faktu, že jejich dobrodružství probíhají poměrně v raném Věku Vodnáře, je to o tom, že reprezentují přechodovou fázi směrem k pravé ašrámské skupině. Další zaznamenáníhodnou podobností mezi posádkou vesmírné lodi a ašrámem je fakt, že oba, jak posádka, tak ašrám, jsou primárně poskládané proto, aby vykonali specifickou misi. To je zdůrazněno v následující pasáži Tibeťana: “bylo by pro vás také přínosem zvažovat Ašrám Mistrů jako vyjádření nejvyššího typu konstruktivně fungujících skupin. Mezi jejich osazenstvem existuje naprostá jednota v účelu a úplné zasvěcení (bez jakýchkoliv výhrad, pokud se týká zapojeného učedníka) prosazování okamžité iniciativy ašrámu. Pozice Mistra ve středu skupiny nemá žádný vztah k učiteli ve středu skupiny učících se a oddaných, jak jsme se učili rozpoznávat ve Věku Ryb. Je centrem jednoduše protože skrze kvalitu jeho vibrace, skrze karmický prastarý vztah a skrze invokativní požadavek učedníků, zasvěcenců a některých aspirantů je všechny shromáždil dohromady, aby podporoval ukončení jeho ašrámské iniciativy; všechny je shromáždil, aby je naučil nebo je připravil na zasvěcení, jak byl až do nynějška učen. Aspiranti a učedníci se připravují na proces zasvěcení tím, že jsou uvedeni do mystérií božství skrze disciplínu, meditaci a službu.“ (DINA, Vol II (Učednictví v novém věku), str. 103-4 v originále). Finálním aspektem Star Treku, který odhaluje vysoké ideály obsažené v operaci Starfleet je Prime Directive (vrcholné nařízení), což je princip, že pracovníci by se měli zdržet vměšování se do přirozeného, neasistovaného vývoje společností, dokonce i tehdy, kdy je tento zásah dobře míněný. Vrcholné nařízení bylo vnímáno jako natolik fundamentální, že důstojníci přísahali ho podporovat dokonce i za cenu svého života nebo životy jejich posádky. Tento
princip ne-vměšování silně připomíná vlastní metodu fungování Hierarchie, neboť Tibeťan jasně naznačuje na bezpočtu míst, že by pro Hierarchii bylo kontraproduktivní řešit problémy lidstva rovnou – musíme dosáhnout úrovně jejich rozpoznání a vypořádat se s nimi podle svého. Takže pojďme nyní vstoupit do meditace se záměrem, že energie Vodnáře, se kterými se spojujeme, pomohou Lidstvu udělat bezpečný přechod do období sdílení, tvořivosti a smysluplné skupinové služby. Naše semenná myšlenka je „Jsem vodou života vylévanou žíznícímu lidstvu.“
