… byli jedné mysli …
… m li všechno spole né… Sk 4,32-35
Farní zpravodaj Tábora a okolí
3
ro ník VI
prázdniny 2005
Tábor, Sezimovo Ústí, Pohnání, Ratibo ské Hory, Chotoviny, Hlasivo, Hoštice, Borotín, St ezimí
Chvili ku do stínu sedneš-li si, louka se pochlubí svými mysy, mysy Boží nad je, co napl ují malovanej džbán. Chvili ka leckomu zm ní trasu, tuláky probudí v ní klas . Práv tebe pot ebuju, zve t tiše milující Pán. SLOVO NA PRÁZDNINY Než jsme se nadáli, je tady jeden z d ležitých p ed l , které v život vnímáme – konec školního roku a as prázdnin. Pro školáky je to záv r jedné etapy a p íprava na další ro ník. Jiní prožívají ješt významn jší zm nu – totiž za átek nové životní situace, a již st edoškolské i vysokoškolské. Prázdniny jsou natolik významnou skute ností, že se netýkají pouze d tí a mládeže, ale také dosp lých, a to nejen u itel a zam stnanc ve školství. Život všech – rodi , babi ek, d de k – r zná zam stnání, to vše m ní o prázdninách sv j charakter a rytmus. Pro o tom píšu? Snažím se ukázat, že prázdniny nejsou jen asem, který je pot eba p e kat, vyplnit, ale asem, který má svou váhu, svou hodnotu. asem, který nám Pán sv uje, abychom jej naplnili. Zatímco po v tšinu roku se hledí na to, co všechno je pot eba zvládnout, o prázdninách máme prostor p emýšlet, jak si dob e odpo inout, jak strávit hezky as se svou rodinou, p áteli, známými. V této dob se nám nabízí též mnoho možností na erpat nové síly, a to jak t lesné, tak i duchovní. Jist i o t chto prázdninách, nakolik budou originální, na každého z nás eká mnoho možností a nabídek z Boží strany. Znovu a znovu sta í být citlivými na Boží p sobení. Vždy s Bohem se m žeme setkat v tom, co je pro nás velice b žné (vánek, krása kv tu, krása mo e, mohutnost hor…). Setkání a obdarování ale m že p ijít i zcela mimo ádnou formou tam, kde bychom to ani ne ekali. O takové situace jist nebude o prázdninách nouze. Dovolte mi, abych vám na záv r pop ál bd lé o i v i tomu, kde nás chce Pán o letošních prázdninách obdarovat a povzbudit a p edevším vás zvu, abychom se spole n -1-
na tento úmysl modlili za sebe navzájem. A nebojme se o tom, co s Pánem prožijeme mluvit s brat ími a sestrami, a obdarování jednoho je darem pro všechny. B h chce obdarovat Vašeho bratra, sestru, všechny Vaším prost ednictvím! Krásné prázdniny! jáhen Roman
SVATÝ BENEDIKT 11. ervence Narodil se kolem roku 480 v Nursii (dnes Norcia u Spoleta v kraji Umbria) jako dvoj e se sestrou Scholastikou. Matka po porodu zem ela. Otec d ti vychoval a ve 14 letech poslal Benedikta do íma studovat práva. Znechucen rozma ilým životem íman odešel Benedikt do Sabinských hor a tam žil v jeskyni jako poustevník. Pov st o n m se rozší ila po okolí a byl proto požádán, aby p sobil jako opat v nedalekém Vicovaru. Tam zavedl p ísný ád, který však místní mniši nep ijali a rozhodli se Benedikta v roce 510 otrávit. Ten se nad otráveným vínem požehnal a íše se jako zázrakem rozt íštila. Benedikt se potom vrátil do své poustevny u m ste ka Subiaca. Tam za ním p icházeli žáci, z nichž vytvo il eholní komunitu a postupn založil v okolí 12 klášter . V každém z nich žilo podle po tu apoštol 12 mnich a Benedikt pro n zavedl pravidla – eholní ád, jímž se ve spole enství ídili. ímští šlechtici mu za ali sv ovat do výchovy své syny. Pro spory s místním kn zem, který žárlil na jeho úsp chy, odešel s malou skupinou mnich do staré pevnosti Cassino v Kampanii. V letech 529 – 532 vybudoval na blízké ho e Monte Cassino velký klášter, kde se se svou komunitou usadil. Pro její pot eby tam napsal svou Reguli o 73 láncích a prologu, která m la rozhodující vliv na pozd jší vývoj eholního života v Evrop . Pro ni bývá svatý Benedikt nazýván otcem západního mnišství. ehole mimo jiné varuje p ed zbyte nými hovory, na izuje duchovní etbu, jmenuje dobré skutky a nabádá k pohostinnosti. Rozd luje den na modlitbu a práci (heslo benediktin Ora et labora) a ur uje schéma chórové modlitby. Svatý Benedikt ovlivnil i život své sestry sv. Scholastiky, která založila ženskou v tev ádu v Piambarole poblíž kláštera Monte Cassino. Jednou za rok se oba sourozenci na polovi ní cest mezi kláštery scházeli a tam Scholastika p ijímala bratrovy rady a pokyny pro život své komunity. Brzy po posledním setkání v roce 543 oba zem eli, Scholastika 10. 2. a Benedikt 21. 3.; pochováni byli na Monte Cassinu. Jak je známo, také první eské kláštery byly benediktinské: klášter benediktinek založený Boleslavem II. a jeho sestrou Mladou v roce 973 u sv. Ji í na pražském hrad a klášter benediktin založený v roce 993 Boleslavem II.a sv. Vojt chem v B evnov . Pro jméno Benedikt se rozhodla po svém zvolení ada papež . Nyn jší Svatý otec je toho jména již 16. Je to v bec jméno po jménu Jan a spolu s jménem eho papeži nej ast ji užívané. Sv. Benedikt bývá zobrazován v eholním hábitu s atributy: kniha a puklý pohár, p ípadn pohár s hadem, n kdy též trní, jímž se sv tec p i pokušení zra oval, nebo havran odnášející v zobáku otrávený chléb. Prameny: Pracný: eský kalendá sv tc Heyduk: Svatí církevního roku Pfleiderer: Atributy sv tc
J.V. -2-
O MŠI SVATÉ - 7 Slovo p i bohoslužb mše svaté I Milí tená i a milé tená ky Farního zpravodaje, dnes se za neme v našem cyklu rozli ných p emýšlení o Eucharistii zabývat dalším prvkem, tvo ícím páte bohoslužby – slovem. Slovo je p i mši svaté p ítomno v r zných formách, p edevším p i tení Božího slova, v modlitb , ve zp vu a v ostatních mešních textech. tení Božího slova….. lánek 29. 2. kapitoly, oddílu II. Všeobecných pokyn k ímskému misálu hovo í takto: „Když se v církvi te Písmo svaté, B h sám mluví k svému lidu a Kristus, p ítomný ve svém slov , hlásá radostnou zv st.“ Z toho pro nás vyplývá, že text m Písma „mají všichni uctiv naslouchat“ (tamtéž). Jde ale o víc! Oddíl II. 1. kapitoly dokumentu BK s názvem „Smysl gest a postoj v liturgii církve“ píše: „Když teme Písmo svaté, vstupujeme do vztahu k Bohu, který žije v t chto slovech, protože jsou jím vnuknuta. Božská inspirace není ukon ená událost minulosti, nýbrž p sobí i dnes. „Nebo neviditelný B h promlouvá ze své p ehojné lásky k lidem jako k p átel m (srov. Ex 33,11; Jan 15,14 - 15) a s nimi se stýká (Bar 3,38), aby je pozval ke svému spole enství a do n ho je p ijal" (DV 2).“ Jsme tedy vtaženi p ímo do p átelského spole enství s Bohem – posloucháme je opravdu jako p átelé? A žijeme Boží slovo? Zmín ný dokument BK však hovo í nejen o poslucha ích: „Z úcty k Božímu slovu by m l p ed ítající vy kat, až dojde ke zklidn ní, aby biblický text zazn l do soust ed ného ticha. Je vhodné využívat možnosti krátkých úvod k jednotlivým tením a také více dbát na slyšitelnost a srozumitelnost a dob e si tení p ipravit. Jedním ze základních p edpoklad je dob e fungující rozhlas. Je t eba též pamatovat na nedoslýchavé. N kde mají vyhrazeno n kolik míst se sluchátky. Protože se v tšinou st ídá u mikrofonu více lidí, je vhodné, aby jeden z p isluhujících podle pot eby upravil výšku mikrofonu.“ A dále: „Vzhledem k tomu, že z lekcioná e a evangeliá e teme Boží slovo, je t eba dbát na to, aby se s t mito knihami zacházelo s pat i nou úctou a nepoužívaly se knihy již opot ebované. Používání volných list nebo laciných brožurek znevažuje význam Božího slova a neumož uje opravdové vzdávání poct (políbení, oku ování).“ Jde tu tedy o všestrannost úcty k Božímu slovu…. a jeho výklad. „Jen“ naslouchat Božímu slovu ale nesta í. Proto církev mluví (op t v oddíle II. 1. kapitoly dokumentu BK s názvem „Smysl gest a postoj v liturgii církve“) o tom, že i když je Boží slovo ve teních z Písma svatého ur eno všem lidem v kterékoli dob a je jim i srozumitelné, jeho pln jší pochopení a „ú innost se zvyšuje živým výkladem, tj. homilií jako sou ástí bohoslužby. Má ji mít obvykle sám celebrující kn z, nebo n který z koncelebrant i asistující jáhen. Vzorem homilie je Krist v komentá v synagoze v Nazaret : „Dnes se naplnilo toto Písmo, které jste práv slyšeli.“ (Lk 4, 21).“ Znovu jsou zde nasnad dv otázky. První je pro naslouchající: Nasloucháš výkladu Božího slova jakoby to byl výklad samého Krista? Zde je ale t eba, aby si otázku položil i vykládající: Je má homilie opravdu v Kristov duchu? Záv r P ejme si, brat i a sestry, abychom my všichni, kdož jsme p e etli p edcházející slova, získali nový – opravdov jší, láskypln jší a intenzivn jší vztah k Bohu, p ítomnému ve svém slov . P. Jan Kuník -3-
Použitá literatura: Všeobecné pokyny k ímskému misálu, BK, Praha 2003 Smysl gest a postoj v liturgii církve, BK, Olomouc 2000
APOŠTOLSKÝ LIST SVATÉHO OTCE JANA PAVLA II k roku eucharistie (pokra ování z minulého ísla)
II. Eucharistie – tajemství sv tla „Vykládal jim, co se ve všech ( ástech) Písma na n j vztahuje.“ (Lk 24,27) Eucharistie je sv tlem p edevším proto, že v každé mši svaté liturgie Božího slova p edchází liturgii eucharistie v jednot dvou „stol “, Slova a Chleba. Tato souvislost se objevuje v eucharistické e i Janova evangelia, kde Ježíšova promluva p echází od základního p edstavení jeho tajemství k vysv tlení vlastního eucharistického rozm ru: „Vždy mé t lo je skute ný pokrm a má krev je skute ný nápoj.“ (Jan 6,55) Víme, že to uvedlo do krize velkou ást jeho poslucha a p im lo to Petra, aby se stal mluv ím víry ostatních apoštol a církve všech dob: „Pane, ke komu p jdeme? Ty máš slova v ného života.“ (Jan 6,68) Ve vypráv ní o emauzských u ednících zasahuje sám Kristus, aby ukázal tím, že „za al od Mojžíše a (probral dále) všechny proroky,“ jak „všechny ásti Písma“ vedou k tajemství jeho osoby (srov. Lk 24,27). Jeho slova „zapalují“ srdce u edník , odvádí je z temnoty smutku a zoufalství a vyvolávají v nich touhu z stat s Ním: „Z sta s námi, Pane“ (srov. Lk 24,29). Je to sám Kristus, který mluví, když se v církvi p ed ítá Písmo svaté. Nesta í, aby byly biblické úryvky hlásány ve srozumitelném jazyce, jestliže se hlásání ned je s pé í, p edchozí p ípravou, zbožným nasloucháním a rozjímavým tichem, které je nutné, aby se Boží slovo dotklo života a prozá ilo jej. „Poznali ho p i lámání chleba.“ (Lk 4,35) Je p ízna né, že dva emauzští u edníci, náležit p ipravení Pánovými slovy, ho poznali, když byli u stolu, v prostém gestu „lámání chleba“. Pokud je mysl osvícená a srdce zah áté, znamení „mluví“. Eucharistie se odehrává v dynamickém kontextu znamení, která v sob nesou hutné a osv cující poselství. Skrze znamení se tajemství ur itým zp sobem otevírá o ím v ícího. Jak jsem zd raznil v encyklice Ecclesia de Eucharistia, je d ležité, aby žádný rozm r této svátosti nebyl zanedbáván. V lov ku je totiž stále p ítomné pokušení omezit eucharistii do vlastních rozm r , zatímco ve skute nosti je to on, kdo se musí otev ít rozm r m tajemství. „Eucharistie je p íliš velkým darem, než aby mohla snést dvojzna nost a snižování významu.“ Není pochyb, že nejvíce z ejmý rozm r eucharistie je rozm r hostiny. Eucharistie se zrodila ve er na Zelený tvrtek v kontextu velikono ní ve e e. Proto má ve své struktu e vepsaný smysl sdílení: „Vezm te, jezte. (...) Potom vzal kalich, (...) podal jim ho a ekl: Pijte z n ho všichni.“ (Mt 26,26.27) Tento aspekt dob e vyjad uje vztah spole enství, které s námi chce B h vytvo it a které my sami musíme p íhodn rozvinout. P ece jen nelze zapomenout, že eucharistická hostina má také hluboce a primárn ob tní smysl. V n m nám Kristus znovu zp ítom uje ob podanou na Golgot jednou provždy. P estože je v ní p ítomen jako vzk íšený, nese znamení svého utrpení, jehož je každá mše svatá „památkou“, jak nám to p ipomíná liturgie aklamacemi po prom ování: „Tvou smrt zv stujeme, tvé vzk íšení vyznáváme...“ Eucharistie nás zárove , zatímco -4-
zp ítom uje minulost, uvádí k budoucímu poslednímu Kristovu p íchodu na konci d jin. Tento „eschatologický“ aspekt dává svátosti eucharistie strhující dynamismus, který napl uje k es anské putování nad jí. „Já jsem s vámi po všechny dny...“ (Mt 28,20) Všechny tyto rozm ry eucharistie se uzavírají v aspektu, který víc než všechny ostatní podrobuje naši víru zkoušce: je to tajemství „reálné“ p ítomnosti. S celou tradicí církve v íme, že pod eucharistickými zp sobami je reáln p ítomen Ježíš. Práv jeho p ítomnost dává ostatním rozm r m – hostiny, velikono ní památky, eschatologické p edzv sti – význam, který p esahuje pouhý symbolismus. Eucharistie je tajemství p ítomnosti, prost ednictvím kterého se svrchovaným zp sobem uskute uje Ježíš v p íslib, že s námi z stane až do konce sv ta.
POUTNÍ MÍSTO STRAŠÍN Cestujeme-li autem malebným šumavským podh ím z Vacova sm rem na Sušici nem že naší pozornosti uniknout jedno z nejvýznamn jších poutních míst Šumavy – Strašín. Bývá poeticky nazýván šumavským podlesím, d íve se používal název Straše . Poutní kostel Panny Marie se nachází na vyvýšenin zvané H rka necelých 0,5 kilometru od vsi Strašína. Velmi p sobivá barokní svatyn pochází z let 1736 – 39. Je postavena na míst starší stavby, z které se dochovala románská v ž s podvojnými zazd nými okny. Jak ale toto místo vzniklo? Nezbývá než v it krásné prastaré pov sti. V prvních dobách k es anské víry se na zdejším míst usadil poustevník, snad jeden z prvních ši itel víry mezi zdejšími obyvateli, ješt pohanskými. M l jedno p ání: Cht l alespo jedinkrát svýma o ima vid t královnu nebes. Do kal se. Když jednou vyšel ze své chýšky, spat il na kameni p ed obydlím sedící Matku Boží chovající na klín d átko. „P ání tvé se ti dnes splnilo, zde na kameni z stanou nav ky otišt ny stopy mých nohou. Nikdy voda nevymizí, pot ebným pom že bolavé zraky vylé it, p inese jim út chu a p esv d í je o síle víry.“ Poté zjevení zmizelo. Poustevník užasl. Na míst byly skute n otisky šlápot a v malém d lku voda. Místo pak bylo op edeno prvním zázrakem a lé ivá voda z stala. Vedle pak vznikla první svaty ka, pozd ji vyst ídána v tším kostelem, za husitských válek poni eným. Záznamy hovo í, že kolem roku 1433 byl kostel donátorem P tou Švihovským obnoven. Z té doby pocházela krásná socha Matky Boží, údajn se mohlo jednat o jednu z nejstarších jiho eských Madon. Jiná pov st vypráví pozoruhodný p íb h z husitských válek. Na svátek Narození Panny Marie cht l strašínský kn z víry pod obojí zabránit poutník m, katolík m v uct ní Matky Boží. Zamkl kostel a odešel. Procesí z nedalekých Nezamyslic se smutn zastavilo p ed svatyní a kn z se chystal sloužit mši svatou pod širým nebem. P itom se poutníci modlili. V tu chvíli se hlasit otev ely dve e do svatyn a uvnit bylo vše p ipraveno ke mši svaté. Nyn jší kostel je obklopen h bitovní zdí s dv ma kaplemi. Má dv nízké cibulové v že v ose bo ních lodí, presbytá je pravoúhlý se štítovým pr elím. V jeho spodní ásti je slepý portál, nad ním ve výklenku socha Panny Marie. Kostelní mobiliá pochází v tšinou z 18. století. Nejvzácn jší je hlavní oltá ozdobený sochami Boha Otce a Panny Marie (jde o zmi ovanou gotickou Madonu), sv. Petra a Pavla, sv. Jana K titele a Jana Nepomuckého. Prot jší bo ní oltá e jsou zasv ceny Pann Marii a sv. Janu Nepomuckému. V kostele navíc visí obrazy sv. Rodiny a archand la Michaela. Z vybavení staršího kostela se zachovala kamenná k titelnice. Gotická Madona byla v období po -5-
sametové revoluci ukradena a nahrazena replikou. Od roku 1968 zde p sobil kn z a z ejm nejvýznamn jší duchovní lyrik druhé poloviny 20. století František Daniel Merth. Tento velmi vzácný lov k byl po roce 1948 zat en orgány StB p ímo v katedrále sv. Mikuláše v eských Bud jovicích. Po t žkém p tiletém v zení a dlouhých letech strávených v r zných profesích nastoupil do Strašína, jejž velmi miloval. Zem el zde v roce 1995 steskem a žalem nad odcizenou Madonou. P. Merth je poh ben na h bitov v milovaném Strašín . Kdesi ve zni ené kapli bylo napsáno na zdi: Chrámy se rozpadají, B h ale z stává. O Strašín lze íci: socha byla ukradena, Matka Boží z stává. Kostel díky P. Merthovi a v rným v ícím po složitých opravách zá í novotou a istotou. Jan Barto
D JINY ZVONU Vy, kte í jste základní školou povinní, se ur it každý rok t šíte na poslední zazvon ní školního zvonku p ed prázdninami. Není to však úplné rozlou ení se zvonivým hlasem. O prázdninách k vám možná p es les i do p írody zanese vítr hlas zvon oznamujících ned lní bohoslužbu. Už asi i vy ostatní tušíte o em si budeme povídat. Zamyslíme se nad osudem pro nás možná oby ejných zvon . Nejprve k d jinám zvonu. Vynálezce je neznámý, ví se jen to, že zvonky znali už Egyp ané (užívali je p i bohoslužbách), ekové (pohanští kn ží jimi svolávali k bohoslužbám) i ímané. Ti s nimi svolávali služebnictvo a zvonek míval u sebe v ím i no ní strážník. Když m l podez ení, že v n kterém z dom je zlod j, zazvonil a majitelé mu museli odpov d t. Dost asto zav šovali také pastý i zví at m ve stádu zvonce na krk, aby se p i pastv neztratila. Ve Starém zákon se do teme, že na t ásních plášt nosil zvone ky nejvyšší velekn z (Ex 28, 33.34). K es anství zvyk užívat zvony p ejalo a zasloužilo se o jejich výrobu, dnešní podobu i zp sob zvon ní. V Itálii se traduje, že nejstarší k es anské zvony jsou v m st Nole (italsky se totiž ekne malému zvone ku také „nola“). Ve skute nosti tam jsou staré doly na velmi kvalitní kov. Jedním ze skute n nejstarších zvon je „Patrik v zvon“ v Irsku, pocházející asi z 5. století. První zvony lil sv. Fortchern, irský biskup, to tedy znamená, že irské a skotské kláštery mají na jejich vzniku velký podíl. V 6. století už se objevuje zvyk zvonit v klášte e p i modlitbách a zav šovat zvony na klášterní v že. Na v že m stských a vesnických kostel to bylo zvykem až po roce 800 po Kristu. Jejich lití se ujali zejména benediktinští mniši, kte í byli mimochodem odborníky na mnoho jiných emesel. Zvon byl rozezníván zprvu kladívkem, od 14. století údery srdce o vnit ní st nu. O prvních tvarech a zvucích zvon si ale ned lejme žádnou krásnou p edstavu. Teprve ve 13. století vznikal zvon v takové podob , v jaké jej známe dnes. Malý zvonek se za al v této dob používat p i pozdvihování prom n né hostie a kalicha s vínem. I eské zem m ly své zvona e už od 14. století. Ti zakládali své hut na r zných místech. V této dob si zvona i troufají skute n i na velké obry. Tak nap íklad na v ži víde ské katedrály najdeme zvon vážící 226q. Nejv tším zvonem na Morav je zvon na v ži katedrály sv. Václava v Olomouci. Nejv tším v echách je zvon na v ži katedrály sv. Víta v Praze. Váží kolem 270q a ulil ho brn nský zvona Tomáš Jaroš. Ale úpln nejv tším zvonem sv ta je „Car Kolokol“, zvon který stojí na nám stí v Moskv a váží 270 tun. O tom jak se zvony vyráb jí dnes si povíme v p íštím ísle farního zpravodaje. Petr Svoboda -6-
P ÍB H NENÍ NIKDY DOST – T I ZELENÉ RATOLESTI Byl jednou jeden poustevník, který žil v lese na úpatí hory. Sv j život v noval modlitb a dobrým skutk m. Každý ve er p inášel na horu ke cti Boží pár v der vody. Mnohé zví e se vody napilo a rostliny se osv žily, protože na kopci vanul neustále ostrý vítr, který vysušoval vzduch i p du. Protože byl poustevník tak zbožný, chodíval s ním vzh ru i Boží and l viditelný jen poustevníkovým o ím. And l po ítal jeho kroky, a když práce skon ila, p inášel mu jídlo. Tak zbožný poustevník zestárl. Jednoho dne se p ihodilo, že uvid l h íšníka, kterého vedli k šibenici. Poustevník pravil sám pro sebe: „Te bude mít, co si zasloužil!“ Ten ve er, když op t vynášel vodu na horu, se and l neukázal a ani mu nep inesl obvyklé jídlo. Poustevník se polekal a zkoumal své srdce, zda se n jak neproh ešil, avšak nep išel na nic, co by se Bohu mohlo nelíbit. Nejedl tedy a nepil, lehl si na zem a modlil se den i noc. Když v jedné chvíli velmi ho ce plakal, uslyšel ptáka, který nádhern zpíval. Poustevník se ješt víc rozesmutn l. „Tob se to zpívá, když se na tebe Pán B h nezlobí! Kéž bys mi tak mohl íci, ím jsem ho urazil, abych mohl init pokání a moje srdce se znovu rozveselilo!“ Pták promluvil: „Dopustil ses nespravedlnosti, protožes zatratil h íšníka, kterého vedli na šibenici. To se Pánu Bohu nelíbilo, protože soud pat í jedin jemu. Ale když budeš d lat pokání a budeš svého h íchu litovat, odpustí ti.“ Po t ch slovech se vedle poustevníka objevil and l a držel v ruce suchý kmen. „Tento kmen budeš nosit tak dlouho, až na n m vyraší t i zelené ratolesti. V noci, až p jdeš spát, si ho položíš pod hlavu. Jídlo si budeš vyžebrávat od lidí a v jednom dom nesmíš strávit více než jednu noc. To je pokání, které ti B h ukládá.“ Poustevník vzal kmen a šel zpátky do sv ta, který už dávno opustil. Nejedl a nepil nic jiného než to, co si vyžebral. Mnohá jeho prosba však nebyla vyslyšena a mnohé dve e z staly zav eny, takže n které dny nem l v ústech v bec nic. Jednoho dne putoval od domu k domu a nikdo mu nic nedal, nikdo ho necht l p ijmou na nocleh. Šel tedy do lesa a našel jeskyni. V ní sed la stará žena. Poprosil ji: „Dobrá ženo, nechej mne prosím tuto noc ve vašem dom .“ Ona však odpov d la: „Ne, to nesmím, i kdybych cht la! Mám t i syny a ti jsou moc zlí. Stali se z nich lupi i. Když se vrátí dom a najdou t , oba nás zabijí.“ Poustevník však prosil: „Nechej mne prosím zde, uvidíš, že ani mn ani tob se nic nestane!“ Žena m la dobré srdce, a tak se dala oblomit. Poustevník se uložil pod schody a kmen si položil pod hlavu. Když to sta ena uvid la, zeptala se, pro to d lá. Poustevník jí vypráv l o svém pokání a o tom, jak zklamal Pána Boha, když vid l h íšníka vedeného na šibenici a p ál mu to. Když to žena uslyšela, za ala ho ce plakat: „Jestliže Pán takto trestá jednu jedinou v tu, co bude s mými syny, až se jednou objeví p ed Božím soudem?“ O p lnoci p išli lupi i dom , lomozili a nadávali. Zapálili ohe , a když se jeskyn osv tlila a uvid li muže ležícího pod schody, hrozn se rozhn vali a k i eli na matku: „Kdo je to? Copak jsme ti nezakázali, abys sem kohokoliv poušt la?“ – Matka však odv tila: „Nechte ho, je to ubohý h íšník, který koná pokání!“ – Lupi i se zeptali: „Co ud lal?“ „D dku, vypravuj nám o svých h íších!“ – Sta ec se zvedl a ekl jim, jak kdysi zh ešil jedinou v tou, a že dodnes za tuto vinu koná pokání. Srdce otrlých lupi se p i poustevníkov vypráv ní zachv lo tak, že ustrnuli nad svým dosavadním životem. Šli do sebe a up ímn svých skutk litovali. Poustevník se zatím uložil znovu ke spánku pod schody. Ráno ho našli mrtvého. Ze suchého kmene, na n mž spo ívala poustevníkova hlava, vyrašily t i zelené ratolesti. B h ho znovu p ijal v milosti k sob . brat i Grimmové -7-
VZPOMÍNKA NA JUDR. VÁCLAVA RAJLICHA 12. dubna jsme se na Klokotech rozlou ili s jedním z nejstarších táborských farník , vzácným lov kem, otcem eholního kn ze a t í dalších akademicky vzd laných potomk – JUDr. Václavem Rajlichem. O ned lích a svátcích jsme jej mohli vídat pravideln v d kanském kostele. Pobýt na tomto sv t mu bylo Všemohoucím dop áno do požehnaných 90 let a šesti m síc . Dožít se takovéhoto v ku a být p itom ješt relativn ilý, se pošt stí málokomu. Jemu se to poda ilo díky nezlomnému životnímu elánu, optimismu a dodržování zdravých životních zásad. S dvoudenním odstupem následoval na v nost sv. Otce Jana Pavla II, jehož fotografii pat il jeden z jeho posledních pohled . Sv j dlouhý život vyplnil bohat plodnou inností, d sledným dodržováním morálních princip a pomocí druhým. Katolickou víru vždy za všech okolností, i b hem pronásledování za minulého režimu, nepokryt vyznával a proto se na n j jist vztahují slova našeho Pána: „Kdokoli mne tedy vyzná p ed lidmi, toho i já vyznám p ed svým Otcem, který je v nebesích.“ Za jeho životní práci mu na poslední cest d kovalo nejen m sto Tábor, ada organizací a spolk , ale i církev ústy jednotlivc i jejích duchovních a p edstavených. Ocen ní písemnou formou se mu dostalo také od bývalých táborských d kan – za pomoc a podporu mu v kondolen ním dopise krásnými slovy pod koval P. Václav Žitný, který se nemohl kv li svému zdraví poh bu zú astnit, ale ob toval za n j mši sv.; v Praze na Vyšehrad ji za n j už p ed poh bem odsloužil i Msgre Vladimír Vyhlídka, kterému povinnosti také znemožnily ú ast na poh bu a v dopise poz stalým napsal doslova: „D koval jsem Pánu za to, že dal Táboru a zvlášt katolickému Táboru osobnost tak výraznou, sv ta znalou a ve ví e osv d enou. Hned na za átku svého sedmiletého p sobení v Tábo e jsem m l radost, že ve Vašem zesnulém jsem objevil to, co mi do té doby v Tábo e scházelo: pravou k es anskou osobnost, která tíhu pozemského života nep ijímala jako p íležitost ke vzdychání a ná ku, ale jako úkol, sv ený pro budování Božího království.“ V záv ru pak ujistil, že v modlitbách a zvlášt p i mši sv. bude asto p i vzpomínce na zem elé prosit, „aby Dárce všeho dobra, náš nejvýš milosrdný Pán a B h p ijal svého služebníka, aby mohl zasednout k hostin v né, když k eucharistické hostin s takovou pílí a oddaností spole n s námi tak rád p istupoval.“ P esto, že krom starší generace jej znala i ada d tí a mladých lidí, které u il nejen šachové h e, ale i k es anské ví e a morálce (krom šachových kroužk ve škole Bernarda Bolzana vyu oval donedávna i náboženství v soukromém gymnáziu), neuškodí si jist p ipomenout, kým zesnulý byl a jaký život v minulém i tomto století prožíval. Narodil se 7. íjna 1914 v Dírné u Jind ichova Hradce v rodin panského ková e. Musel p esv d it chudé rodi e, aby mu umožnili studium na gymnáziu v Jind ichov Hradci, kde byl pak premiantem. Na Univerzit Karlov v Praze vystudoval práva, promoval však až po otev ení nacisty zav ených vysokých škol hned po válce. Za války unikl o vlásek zat ení gestapem a poprav , za totalitní komunistické éry zase díky dob e voleným a p itom pravdivým odpov dím unikl jako schopný organizátor a p itom nestraník i v ící ob an odsouzení k mnohaletému žalá i po p edchozím k ížovém výslechu na STB. B hem p erušených studií pracoval v Dírné u hrab te Wratislava jako ú etní a po s atku s u itelkou Marií Janovskou tu založil svou rodinu. Po promoci byl zam stnán na tehdejším berním ú ad v Sob slavi, jako nestraník však po nástupu komunismu musel brzy odejít do výroby. Pracoval mnoho let jako montér v ZVVZ Milevsko a konstruoval -8-
velké klimatiza ní jednotky pro továrny a doly. Stal se nakonec v tomto odv tví doslova legendou a byl asto povoláván k záchran problémových projekt . Pozd ji si jej p es odpor okresního tajemníka KS m sto Tábor vyžádalo jako hlavního ú etního na tehdejší finan ní odbor M NV. Nedocen n se pozd ji vrátil do ZVVZ v Milevsku. V sedmdesátých letech p ešel na Finan ní ú ad v Tábo e, kde zavedl nové postupy v evidenci – zejména pozd ji celorepublikov uznaný penaliza ní kalendá . P es velkou vážnost a uznání ve ejnosti však musel elit stále v tším p ekážkám a ústrk m a proto již pot etí a naposled odešel pracovat do „své fabriky“ v Milevsku. Do d chodu odešel až v 68. letech, avšak neúnavn se v noval organizování šachových utkání a turnaj , v ela ení, zahrádka ení a mezinárodnímu jazyku Esperanto, díky n muž se setkal s mnoha zajímavými lidmi doma i ve sv t . Od doby otev ení Domu d tí byl vedoucím šachového kroužku, kde se vedle um ní hry snažil všt povat mladým lidem logiku i pozitivní myšlení. Následovaly další kroužky na školách, v nichž d ti u il milovat a vážit si šachové hry a hrát fair play. Dlouhá léta p sobil v šachu i jako rozhod í na ligové úrovni, až do sou asnosti ídil zápasy I a II národní ligy a byl p edsedou šachového oddílu. Byl to on, kdo stál jako iniciátor u zrodu celorepublikového šachového turnaje Táborská v ž, který se v roce 49. trvání už rozrostl do úctyhodných rozm r . Dr. Rajlich byl až do smrti každým rokem jeho editelem. Stihl být ješt i aktivním lenem sl. strany lidové – pozd ji i okresním p edsedou KDU- SL. Dokud mohl, byl také pro návšt vníky Tábora vášnivým dobrovolným pr vodcem, znalým celé historie m sta. Nebál se íci každému, co si myslel a dokázal neohrožen zabezpe it vysoké vzd lání svým d tem. Za své zásluhy o m sto byl v poslední dob opakovan navrhován na cenu m sta, m stská rada mu však na návrh starosty ud lila v roce 2000 titul estný ob an m sta Tábora. V r. 1998 oslavil se svou devadesátiletou manželkou diamantovou svatbu. P es její trvalé onemocn ní a postižení ji nikdy neopustil. M l nyní 7 vnuk , 2 vnu ky a díky n kolika potomk m svého syna, p ednášejícího v Americe na univerzit v Detroitu, byl již ty násobným prad de kem. Ve vzpomínkách mnohých bude žít jako pracovitý a ob tavý lov k. Stále etl a nezapomínal na denní breviá . Ne nadarmo mu za všechny potomky d koval nad jeho rakví jeho syn dominikán RNDr. Jan Rajlich, OP, který jej jako hlavní celebrant poh bíval, za všechno, emu je nau il a k emu je vychoval p esto, že se jim n kdy zdála jeho výchova dost tvrdá. Kéž mu Pán za celý jeho namáhavý a ob tavý život a p edevším za jeho v rnost odplatí v nou radostí ve svém království, po kterém celý život toužil! J. P.
NA ROZLOU ENOU S DR. RAJLICHEM Zas kniha žití uzav ena, v níž íst lze skutky šlechetné, vždy k oslav Božího jména. Nezmírá duch, jen na mžik odlétne, z všech b d, z této zem tvá e, když správn skon il úlohu. P ejme mu dlít ve sfé e v né zá e, vždy tolik toužil po Bohu! K n mu též mí il každým inem. -9-
Vzpomínka na n j vždy v nás bude plát. Kéž v blahu v ném se svým Hospodinem nás jednou bude moci p ivítat.
Hana Hnilicová
ZAJÍMAVÉ KNIHY S radostí vám p edstavuji t i nové knihy, které si m žete zakoupit v našem krásném kostele Prom n ní Pán . První z nich nese název „Vzýván i nevzýván“. Napsal ji Prof. PhDr. Tomáš Halík, vyšla v nakladatelství Lidové noviny v roce 2004. V podtitulu knihy teme – Evropské p ednášky k filosofii a sociologii d jin k es anství. Autor p edkládá plody své v deckopedagogické práce v šestnácti p ednáškách, které pronesl na r zných univerzitách a konferencích v sedmi zemích Evropy. Z hlediska filosofie, sociologie a teologie se zabývá otázkami evropské identity, v etn aktuálních problém ústavy Evropské unie i vztahu Západu a islámu. Toto dílo lze vnímat nejen jako originální rozjímání o západní duchovní kultu e a vztahu k es anství k r zným náboženstvím. Je také naléhavou výzvou k toleranci a spolupráci p es nejr zn jší názorové rozdíly. Kniha voln navazuje na p edchozí Halíkovy knihy, „Co je bez chv ní, není pevné“ a „Oslovit Zachea“. A nyní n kolik myšlenek z díla, které stojí za p e tení a promyšlení. Cituji autora: „Slovo B h, je-li chápáno biblicky, je znamením nad je, že pozemské mocnosti, jakkoliv silné se mohou zdát, nesm jí mít a nebudou mít poslední slovo, že žádné babylonské v že nedorostou do nebe...“ „B h, o n mž hovo í Bible, se vymyká a n kdy vysloven brání lidským pokus m ho pojmenovat, as od asu dopouští, aby jeho chrámy byly zni eny, a zahaluje se do ml ení, vystavuje sv t zkušenosti své vzdálenosti, která – jak dob e v d li mystikové – není mén hluboká a opravdová než zkušenost jeho oblažující blízkosti. Je p ítomen ve sv tle i v temnot noci, ve slov i v ml ení, je p ítomen jak v život lidí, kte í ho dychtiv hledají, tak t ch, kte í s ním vášniv zápasí, obemyká životy jedinc , kte í jej vyznávají i jiných, kdo jej neznají. Je zde a bude zde – volán i nevolán, vzýván i nevzýván, pojmenován i nepojmenován. T m, kte í se domnívají, že ho mají na dosah ruky i jiným, kte í jako Eliáš na cest k ho e Oreb klesají vy erpáni a blízcí zoufalství a rezignaci, vzkazuje: Vsta , máš ješt dalekou cestu p ed sebou!“ (Psáno v zá í 2004 pro p ednášku na Humboltov univerzit v Berlín , konanou v lednu 2005). Jacgues Le Goff „Svatý František z Assisi“. Kniha vyšla ve vydavatelství Vvšehrad v roce 2004. Mezi osobami, jež utvá ely duchovní podobu k es anské Evropy, zaujímá významné místo sv. František z Assisi. Autor knihy, proslulý francouzský historik a p ední znalec d jin st edov ké Evropy (narozený r. 1924 v Toulonu) ve své knize shromáždil tve ici studií v novaných Františkovi i františkánství jako duchovnímu, kulturnímu i sociálnímu proudu. Úvodní studie zasazuje Františkovu osobnost „mezi obrodu feudálního sv ta“, do st edu dynamicky se prom ující st edov ké spole nosti. Vidíme skute ný Františk v život i to, jak vidí tuto osobnost životopisci i v d í postavy ádu menších brat í, zejména sv. Bonaventura. Další dv stati nám p ibližují postavení Františka a františkánství na pozadí sociální a kulturní skute nosti 13. století. Kdo byli lidé, kte í - 10 -
naslouchali jeho kázáním? Jakým jazykem a pomocí kterých obraz byli oslovováni? tená se dovídá i o vztahu sv. Františka k pen z m, k rozvíjející se ekonomice, k žen , k dít ti nebo k dvorské kultu e. Dionigi Tettamanzi je autorem knihy „Dobrodružství víry“, vydané v Karmelitánském nakladatelství Kostelní Vyd í v roce 2005. Italský arcibiskup se v rozhovoru se Saveriem Gaetou (italským noviná em) zamýšlí nad tajemstvími víry. Tettamanzi odpovídá velmi srozumiteln na adu otázek. Nap . Kdo je Kristus? Co je eucharistie? Jak se modlit? Jakou roli hrají v dnešní církvi rodiny? Co znamená obrácení a jak ho dosáhnout? Pro slavit ned li? Jaké nebezpe í p edstavují sekty pro katolickou církev i pro ob anskou spole nost? V knize se rovn ž do teme o nutnosti prohloubení ekumenického dialogu, jehož cílem je sjednocování k es anského vyznání. Kniha nám poslouží jako malý katechismus. Podn tné tení všem p eje M. Skopcová
VELIKONO NÍ SETKÁNÍ MLÁDEŽE NA KLOKOTECH, 15. – 17. 4. 2005 Od adventního setkání mladých uplynul již tém celý p lrok, a tak abychom v Tábo e moc nezaháleli, rozhodl se jáhen Roman uspo ádat na Klokotech další setkání (tentokrát velikono ní). Jako motto a hlavní téma dalšího oblastního setkání byl vybrán verš z Lukášova evangelia: „Pro hledáte živého mezi mrtvými.“ Pro velikono ní dobu zcela ur it velice p ízna ný. P íprava setkání trvala organiza nímu týmu v ele s Romanem sice n jaký ten pátek, ale zcela ur it dnes nikdo nelituje svého asu a sil, které vložil do p ípravy této spole né akce. Druhý dubnový pátek se b hem odpoledne sešlo v poutním dom Emauzy asi 45 mladých lidí ze všech kout nejen táborského vikariátu a z dalších míst eskobud jovické diecéze, ale i z Prahy. Nechyb lo mnoho a pražští mládežníci, kterých do Tábora p ijelo cca 20, byli ve v tšin . Program setkání byl v podve er zahájen krátkým p ivítáním a hlavn seznamováním s neznámými tvá emi, kterých p ijelo na Klokoty opravdu hodn . O n co pozd ji nás uvedl do tématu setkání P. Michael Špilar (vzácný to host z Prahy). Následovala ve erní modlitba a pak volná zábava resp. první dávka Prokopových her. Sobotní ráno za alo pro v tšinu z nás až snídaní (abych ale n komu nek ivdil, byli i tací, kterým se poda ilo vstát už na ranní chvály). Snídani vyst ídala spole ná ranní modlitba, uvedení do tématu dopoledních skupinek („Iluze o Bohu“) a kolem p l jedenácté už všichni diskutovali ve skupinkách mj. o tom kdo pro nás B h vlastn je a jak si Boha p edstavujeme. V n kterých skupinkách se však diskuze „rozjížd la“ trochu obtížn . Po skupinkách a vydatném ob d se nám všem otev ely „možnosti otev ené do široka“ – fotbal, p íprava mše svaté, vycházka do m sta, pokec… Posíleni sva inou a hlavn duchovním slovem P. Špilara k tématu odpoledních skupinek jsme pokra ovali v mírn pozm n ných skupinkách a s novým tématem („Eucharistie“) v dopoledním diskutování. Po odpoledních skupinkách p išla jedna z nejkrásn jších chvil celého setkání – slavení eucharistie pod širým nebem na klokotské Kalvárii. Napln ni radostí ze setkání s živým Kristem p i spole né mši svaté jsme se vrátili do Emauz. N kte í pak pomáhali s úklidem farní zahrady a další p ipravovali - 11 -
ve erní táborák. Po ve erní modlitb s výstavem Nejsv t jší svátosti, která byla pro adu z nás dalším výjime ných okamžikem celého setkání, jsme zapálili táborák. Ve erní program se pak od táboráku p esunul do Emauz, kde jsme byli zásobováni další dávkou Prokopových her. Ti nejvytrvalejší vydrželi až do pozdních no ních (tedy spíše brzkých ranních) hodin. Je proto zcela pochopitelné, že n kterým se ned lní budí ek kolem deváté hodiny zdál býti dosti nevhodný. Ovšem vstávat museli všichni. Ranní modlitba, snídan a ned lní mše svatá obstaraly první ást ned lního programu. Po mši svaté úklid Emauz, v poledne ob d, protentokrát poslední dávka Prokopových her a odjezd dom . Co íci na záv r? Dík všem, za krásn strávený dubnový víkend a na dalším setkání ahoj. Jan K emen
„TAK A SVÍTÍ VAŠE SV TLO P ED LIDMI“ Takové množství d tí a erného kn ze asi ješt chýnovský kostel nezažil. V pond lí 16. kv tna se sjelo asi 280 d tí se svými kn žími a katechety na každoro ní kv tnovou D tskou vikariátní pou . Start byl u Chýnovské jeskyn , odkud se d ti po skupinách p es les a pole vydaly na trasu do Chýnova. Po cest je ekalo 6 stanoviš , na t ech se sout žilo a sportovalo. Na t ch zbylých t ech se d ti seznámily s osobnostmi a životy t í biskup , kte í byli za komunismu internováni v Kv tov dom v Tábo e (dnes sídlo vikariátního katechetického st ediska) a v Radvanov . Na t chto p íkladech jsme se snažili p iblížit d tem téma pout : „Tak a vaše sv tlo svítí p ed lidmi“. Posledním „stanovišt m“ byl kulturní d m na nám stí, kde se d ti posilnily sva inkou z dobrot, které napekly místní farnice, zahrály si pár her na dvorku a luštily hádanky. Spole n a každý sám za sebe vyrobily lístek se svým jménem, který p ipevnily na velký plakát stromu. Strom, jehož ko eny jsou pokoj, víra, láska, odpušt ní, jehož kmenem je Kristus a my jsme jeho v tve, listy a plody. Celá pou byla zakon ena mší v kostele, kterou celebroval otec Juda Tadeáš Okolo z Nigérie, který p sobí v Praze jako sekretá pana nuncia, spolu s desítkou kn ží (a naším jáhnem Romanem, který p isp l k hladkému pr b hu také jako tlumo ník). Otec Okolo zatáhl d ti do homilie, ptal se, chválil, odm oval, mluvil esko – italsky a stále se usmíval. Po mši dostaly d ti pohled Chýnova a sladkost a snažily se nasednout do správného autobusu (na nám stí se za aly rozbalovat koloto e, tak tu byl mumraj). ást d tí (ze školy Orbis Pictus) nasedla odvážn na kolo a všichni se vydali k domovu. Za po ádající farnost bych cht l organizátor m, pomocník m a všem ostatním moc pod kovat. Pou se, Bohu díky, moc povedla.... Mgr. Václav Mikula
POU U JEZERA I tento rok, na pond lí Svatodušní, byla chotovinská pou U Jezera. Letos bylo 150. výro í zjevení Matky Boží na tomto míst . Svatodušní pond lí p ipadlo na svátek sv. Jana Nepomuckého, otec biskup byl v Nepomuku, tak do Chotovin p ijel generální viká P. Jan Baxant. Spolu s ním koncelebrovali mši svatou P. Adolf Pintí a P. Jan Kuník (bývalý a nyn jší chotovinský fará ). Ú ast byla tak velká, až to uvád lo P. Kuníka do rozpak . Generální viká p i kázání upozornil na v c, kterou ješt nikdy nevid l a která ho p íjemn p ekvapila – na r ženec, vytvo ený z borových šišek, umístn ný na plakát , znázor ující dary Ducha svatého. Krásnou atmosféru pout umocnila hudba z Mladé Vožice a sbor - 12 -
chotovinské mládeže. Zm na oproti minulým let m byla i v tom, že mši nedoprovázelo ku kání žab, ale kukání kuka ky. J. Nol
INSPEKCE V CÍRKEVNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLE ORBIS-PICTUS S.R.O. Ve dnech 21. – 23. února 2005 probíhala v Církevní základní škole Orbis-Pictus kontrolní inspekce. Hodnocení bylo velmi pozitivní a proto vyjímáme ást inspek ní zprávy: Od minulé inspekce v roce 2001 došlo ve škole ke zna ným zm nám, které pozitivn ovlivnily kvalitu výchovn -vzd lávací innosti. Personální podmínky vzd lávání jsou nyní stabilizované a umož ují realizovat zvolený vzd lávací program, v tšina u itel spl uje podmínky odborné kvalifikace. editelka školy optimáln využívá jejich odbornost a zárove podporuje další vzd lávání. Svým demokratickým p ístupem a empatií vytvá í p íznivé podmínky pro výchovn -vzd lávací práci, kreativitu a seberealizaci zam stnanc . Organiza ní struktura je jasná, kompetence pracovník jsou p esn vymezeny a umož ují ú elnou spolupráci založenou na d v e a respektu. Prostorové a materiální podmínky umož ují zvolený vzd lávací program. Prostory školy byly rozší eny o p dní vestavbu, ve které jsou umíst ny t ídy 1. stupn . Podle finan ních možností je postupn po izován nový žákovský nábytek a pom cky, zejména pro výuku na 2. stupni. Škola nabízí d v ryhodné, bezpe né prost edí a partnerský p ístup k žák m. Pedagogové napl ují vzd lávací program Obecná škola. Velkou pozornost v nují rozvoji klí ových kompetencí žák , ve výuce vhodn uplat ují alternativní prvky. Kvalita vzd lávání má velmi dobrou úrove . Klima školy je vst ícné, výrazná pozitivita byla zaznamenána v sociální a osobnostní výchov žák . Za inspek ní komisi: PaedDr. Alena Stachová.
KRÁTKÉ ZPRÁVY Vzniká školská rada CZŠ Orbis-Pictus. Podle zákona má stejný po et len za z izovatele, pedagogy a rodi e žák . Za z izovatele bude v této rad pracovat fará P. Václav Hes, Mgr. Pavel Hrkal (bývalý editel gymnasia) a JUDr. Eva Loskotová. Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Klokotech bude od konce ervna 2005 uzav en kv li opravám. Ned lní bohoslužby budou probíhat podle po así na venkovním oltá i nebo v ambitech u kostela. Srde né Pán B h zapla všem dárc m, kte í p isp li v t chto sbírkách: V ned li 15. 5. svatodušní sbírka na Charitu vynesla v Tábo e 7.000,- K , Sezimov Ústí 2.000,- K a v Ratibo ských Horách 1.000,- K . V ned li 29. 5. sbírka na bohoslovce vynesla v Tábo e 7.000,- K , Sezimov Ústí 3.000,- K a v Ratibo ských Horách 900,- K . Dv mimo ádné sbírky a dary na opravu poškozených vitráží v kostele sv. Vojt cha v Ratibo ských Horách celkem vynesly 30.973,- K . Sbírky v srpnu: 21. 8. na pot eby diecéze - 13 -
V ned li 19. 6. se v d kanském kostele Prom n ní Pán v Tábo e shromáždilo 5 d tí, aby p i mši svaté p ijaly první svaté p ijímání. Provázejme je i nadále svou modlitbou. KA v Tábo e zve na p ednášku P. Martina Weise, Th.D. s názvem „Mat j z Janova myšlenkový p edch dce M. Jana Husa aneb sonda do druhé poloviny 14. století“. P ednáška se koná v úterý 21. 6. od 17.30 hod. v Masarykov domov v Tábo e. Ve st edu 22. 6. 2005 se koná adora ní den v Hlasiv . Program: 17:00 svátost smí ení; 17:30 mše svatá a 18:15 adorace. Bohoslužby v Borotín budou tento den zrušeny. Bližší informace v pravidelných ohláškách… Zveme všechny zájemce na farní pou autobusem do Sušice a Dobré Vody u Sušice ve st edu, 22. 6. 2005. P ihlaste se, prosím, co nejd íve u paní Novákové, evnov, mobil 723 649 546. Jáhen Roman Dvo ák bude vysv cen na kn ze v sobotu 25. 6. v 10.00 hod. v katedrále v . Bud jovicích a primici bude slavit v ned li 26. 6. v 16.00 hod. ve Volyni. V sobotu 25. 6. 2005 se koná adora ní den v Hošticích. Program: 17:00 svátost smí ení; 17:30 mše svatá a 18:15 adorace. Bližší informace op t v pravidelných ohláškách… Ned le 3. 7. 2005: to je termín hlavní pouti v Chotovinách. V kostele sv. Petra a Pavla budou bohoslužby od 8:15 /d tská, zvl. pro místní farníky, ú inkuje d tský soubor „Chorus Domini“ z Chotovin/ a 10:00 /zvl. pro poutníky, ú inkuje sbor „Exodus“ ze Sedlce - Pr ic/. Bohoslužby plánované na tento den v Hlasiv budou p esunuty na sobotu 17:30. Bližší informace v pravidelných ohláškách… Novokn z P. Roman Dvo ák bude poprvé slavit ned lní mši sv. v Tábo e 3. ervence v 8.30 hod. a v Sezimov Ústí bude p edsedat slavnostní bohoslužb o slavnosti sv. Cyrila a Metod je v úterý 5. 7. v 10.15 hod. Srde né pozvání Vám všem, kte í máte zájem zú astnit se slavnostní ekumenické bohoslužby, po ádané spole n ímskokatolickou farností Chotoviny a sborem Církve eskoslovenské husitské Chotoviny u Kaple smí ení o slavnosti svatých Cyrila a Metod je, v úterý 5. 7. 2005 v erveném Záho í. Ekumenické putování na Kozí Hrádek se uskute ní ve výro ní den 590 let od smrti Mistra Jana Husa ve st edu 6. ervence. Vyráží se v 8.30 od zastávky MHD v Sez. Ústí II, v 9.30 je ekumenická bohoslužba na Kozím Hrádku a poté pokra uje putování husitskou cestou na Husovo nám. v Sez. Ústí I., kde bude na farní zahrad malé ob erstvení a popovídání se zp vem. Kolem Lužnice se pak vrátíme do Tábora a zakon íme modlitbou u Husova pomníku na Husov nám. V ned li 10. ervence se od 10.00 hod. uskute ní poutní mše svatá v kostele sv. Prokopa v Pohnání. Po mši svaté bude mimo ádná sbírka na opravu h bitovní zdi s kapli kou. - 14 -
Koncerty v lét 2005 – d kanský kostel Prom n ní Pán v Tábo e: tvrtek 14. 7. v 19.00 hod. – varhanní koncert Ladislava Šotka, zp v Karolina Bubleová-Berková pátek 22. 7. ve 20.00 hod. – p vecký sbor z Wisconsin v USA tvrtek 4. 8. v 19.00 hod. – varhanní koncert Ladislava Šotka a žes ový soubor „TaKvintet“ ízený Richardem Mlázovským tvrtek 18. 8. v 19.00 hod. – varhanní koncert Ladislava Šotka, trubka Vladimír Rejlek Titulární slavnost kostela Prom n ní Pán na ho e Tábor (pou ) oslavíme v ned li 7. srpna mší sv. od 8.30 hod. V ned li 7. 8. 2005 vystoupí p i mši svaté v 8:15 v Chotovinách soubor „Kytice“ z Prahy. Hlavní pou v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Klokotech se koná v sobotu 13. 8. Slavnostní mše svatá bude od 10.00 hod. a bude ji celebrovat Mons. Jaroslav Škarvada, emeritní pomocný biskup pražský. Sobota 27. 8. 2005: to je termín pouti u sv. Marka „nad“ Hlasivem. Bližší informace v pravidelných ohláškách… Ekumenická bohoslužba, po ádaná op t spole n ímskokatolickou farností Chotoviny a sborem Církve eskoslovenské husitské Chotoviny je na programu i v ned li 28. 8. 2005 s náplní modliteb do nového školního roku. Místo: kostel sv. Petra a Pavla v Chotovinách. Ve st edu 31. 8. 2005 se koná adora ní den v Chotovinách. Program: 17:30 svátost smí ení; 18:00 mše svatá a 18:45 adorace. Bohoslužby v Borotín budou tento den dle zájmu p esunuty na 16:30. Na sobotu 3. zá í plánujeme poutní zájezd na Domažlicko, vedený P. Hroznatou Holickým. Bližší údaje budou uvedeny p i ohláškách a na výv skách. Poutní mši svatou v kostele Narození Panny Marie na nám stí Mikuláše z Husi v Tábo e budeme slavit ve tvrtek 8. zá í od 18.00 hod. Ned le 11. 9. 2005 je datem t ech hlavních poutí k Narození P. Marie: 8:30 v kapli ve Stoklasné Lhot , 10:00 v kostele na Kostelci a v 11:30 v kostele v Hlasiv . Informace budou ješt up esn ny… Upozorn ní Aktuální zprávy z farností Chotoviny, Borotín, Hlasivo, Hoštice a St ezimí v . zm n programu akcí a proseb o finan ní pomoc najdete na webových stránkách chotoviny.farnost.cz.
- 15 -
SV T ÚSM V „Když máš v levé kapse kalhot dvacet korun a v pravé kapse patnáct korun, co máš, Nová ku?“ „Nejspíš cizí kalhoty.“ „Co bys d lal, kdybys po dvou hodinách jízdy zjistil, že ti nejde motor?“ „Vystoupil bych z auta a šel bych se podívat, kdo m ty dv hodiny tla il.“ idi bezv rec jede kolem kostela a u vedle tekoucí eky si povšimne, že na b ehu chytají ryby dva kn ží. U silnice stojí cedule s nápisem: Pozor, blíží se konec vaší cesty! idi bezv rec zpomalí, vyto í okénko a zahuláká: „Starejte se o sebe, paná ci!“ Na ež dupne na plyn a uhání dál. Po chvíli se ozve mohutné žblu knutí. Jeden z kn ží se oto í k druhému a praví: „Já jsem vám íkal, ot e, že tam bude lepší napsat: Most v rekonstrukci.“ „To cédé ko se nedá v bec poslouchat. Je celé poškrábané. Co jsi s ním provád l?“ „Zaškrtával jsem si na n m místa, která se mi nejvíce líbí.“ „Tati, musím ti íct...“ „Ticho, kolikrát ti mám íkat, že u jídla se nemluví?“ „Tak už jsme dojedli. Cos to cht l?“ „Te už nic. Cht l jsem t jen upozornit, že v tom salátu byl erv.“ Telefonuje muž hasi m: „Rychle! Okamžit p ij te k nám, ho íme!“ „Dob e, pane, jak se k vám dostaneme?“ „Cože? To už nemáte ta velká ervená auta?“ Misioná v Grónsku potká dva Eskymáky, kte í táhnou uloveného tulen od mo e. Dívá se, jak se s ním pachtí, pak mu to nedá a zeptá se jich: „Pro toho tulen táhnete za nohy? Vždy vám to jde proti srsti ur it špatn . Zkuste ho vzít za hlavu, po srsti vám to bude lépe klouzat.“ Eskymáci ho poslechnou a vezmou tulen za hlavu. Táhnou, táhnou, po chvíli se jeden z nich oto í na druhého a íká: „Poslyš, ten misioná asi vážn bude chytrý lov k. Ono nám to jde opravdu mnohem líp.“ „Líp?!“ vyprskne druhý. „Vždy se podívej – vracíme se k mo i!“ Host v restauraci si objednal guláš. Vrchní mu položil na st l talí a vedle talí e knihu p ání a stížností. „Žádnou knihu jsem necht l,“ podivil se host. „Já jen, abych nemusel chodit dvakrát.“ Desetiletý neposeda se vrátil dom z hodiny náboženství. „Tak co jste se dnes u ili?“ ptá se maminka. „No, paní katechetka nám vypráv la, jak B h vyslal Mojžíše za nep átelské linie na záchranou misi, která m la vyvést Izraelce z Egypta. Když se dostal k Rudému mo i, nechal své ženisty ud lat pontonový most a všechny dostal na druhou stranu. Potom vysíla kou požádal velitelství o leteckou podporu. Jejich bombardéry vyhodily most do vzduchu a mise byla spln na.“ „Tohle vám skute n íkala paní katechetka?“ „No, ne p esn ... Ale kdybych ti to ekl tak, jak to íkala ona, nev ila bys mi.“
- 16 -
Farní zpravodaj Tábora a okolí vydávají ímskokatolické farnosti uvedené v hlavi ce. Redakce: Tábor, D kanská 305, tel. 381 253 824 - vede Petr Svoboda. e-mail:
[email protected] Farní zpravodaj na internetu: www.sezusti.webzdarma.cz/zpravodaj Náklad 500 výtisk . Bezplatné.
- 17 -
