… byli jedné mysli …
… m li všechno spole né… Sk 4,32-35
Farní zpravodaj Tábora a okolí ro ník VI
6
vánoce 2005
Tábor, Sezimovo Ústí, Pohnání, Ratibo ské Hory, Chotoviny, Hlasivo, Hoštice, Borotín, St ezimí
Váno ní Martina Slobodová
Pane, až znovu se budeš chtít narodit tomuto sv tu a Maria s Josefem marn Ti d m hledat budou, pak, prosím, slyš nesm le šeptanou v tu pro Tebe v srdci mém mám chýšku chudou …
Na po átku adventu nás každoro n vyzývá svatý Jan K titel, odborník na p ípravu cesty pro Pána, abychom ve svém srdci srazili hory naší pýchy, a zárove hlubiny našeho vyprázdn ného a nenapln ného srdce zaplnili Kristem. Z tohoto napln ní se Kristem m žeme za ít rozdávat práv o vánocích. Nebude pot eba mnoho slov, ale spíše chování a jednání. Mnozí okolo nás podlehnou kouzlu vánoc, ale neprožijí jejich tajemství.To m žeme pln prožít pouze tehdy, když dokážeme z stat p ed ním v údivu. Jedin údiv a postoj malého dít te jsou nezbytnými prost edky k tomu, abychom mohli radostnou zv st této svaté noci, v níž malé D átko spí, p ijmout pln . D vod této radosti je prostý: zrození Dít te, Spasitele celého sv ta, vlévá všem lidem novou nad ji. Pastý i p ichvátali, lidé prostí, žijící v tichu p írody. Snad práv ten klid zp sobil, že nep eslechli tichý d tský plá . P ichvátali... s takovou radostí. Dávali mu ove ky. Ale pro mu je dávali? P eci on je nebude pást. Aby mu nebyla zima. Aby vydýchaly jeskyni, aby se k nim mohl p itulit a oh át se. A kolik máme dojímavých p ípad – hlavn u d tí – p ikrýt Ježíška. Na jednom starším váno ním obrázku je napsáno: Milovaný Ježíšek dostal p kný kožíšek. Dali mu jej malí chlapci – ze Severu – Eskymáci... Dál už si text nepamatuji. Ale bylo to proto, aby ho p ikryli, aby mu nebylo zima. Když se, moji drazí, n eho vzdáme pro Boha a bližního, práv tím p ikryjeme toho Ježíška. Když jsme mu nemohli posloužit v Betlém , m žeme to ud lat te . Máme tu možnost. P ikrýt ty, kte í mrznou i spíše jinak strádají. Slyšel jsem, s jakou radostí jste mnozí p isp li na vzd lání našich adoptovaných d tí v Indii. Tím už jste p ikryli toho Ježíška. P ísp vkem do „letošní“ T íkrálové sbírky m žete pomoci slepé hol i ce z Tábora. Aby mohla pokra ovat ve škole, nutn pot ebuje speciáln upravený po íta a asistentku. lov k rád dá Bohu... peníze. Ale dát Bohu sám sebe, to bývá horší. Ale jestliže mám skute n oslavit váno ní svátky, pak se musím dát Spasiteli já sám – celý. Chci-li Narozeného co nejvíce uctít, pak mu musím dát sám sebe, celou svou bytost. Rozum, v li, všechno, musím p kn složit k jesli kám Spasitelovým. V ím, že to všichni rádi ud láme. Radostné prožití vánoc Vám p eje otec Hroznata
-2-
SVATÁ SCHOLASTIKA 10. února Svatá Scholastika byla sestrou zakladatele benediktinské ehole svatého Benedikta (pravd podobn byli dvoj ata). D tství prožila s bratrem v dom svého otce v Nursii (dnešní Norcia) v kraji Umbria. Po bratrov vzoru a s jeho pomocí založila v Piambarole nedaleko Monte Cassina ženský klášter. Z jejího života je známo, že se s Benediktem jednou za rok scházela ve dvorci na úpatí Monte Cassina v polovi ní vzdálenosti mezi ob ma kláštery a tam p ijímala bratrovy pokyny pro vedení své komunity. O posledním setkání sourozenc v roce 543 píše ve své druhé knize Dialog svatý eho Veliký: Scholastika tušíc blížící se smrt, prosila za setm ní bratra, aby s ní tu noc z stal. On to odmítl. Sestra se rozplakala a tu se strhla znenadání prudká bou e, která mu zabránila vrátit se ješt téhož dne do jeho kláštera. Za t i dny nato poznal Benedikt, že jeho sestra zem ela, když spat il její duši letící k nebi v podob holubice. Dal Scholastiku poh bít na Monte Cassinu do hrobu, který m l p ipravený pro sebe a do n hož byl asi po 6 týdnech sám uložen. Tento spole ný hrob obou sourozenc byl objeven v roce 1950 p i obnov kláštera zbo eného leteckým bombardováním za druhé sv tové války. Svatá Scholastika je pokládána za zakladatelku benediktinek. V Praze byl jako v bec první klášter v echách založen práv klášter tohoto ádu knížetem Boleslavem II. a jeho sestrou Mladou p i kostele svatého Ji í na Hrad anech. Svatá Scholastika bývá zobrazována jako abatyše v erném eholním rouchu s berlou a vzlétající holubicí. Prameny: Josef Heyduk – Svatí církevního roku Petr Pracný – eský kalendá sv tc Jaroslav N mec – Nové profily sv tc J. V.
SLOVO P I BOHOSLUŽB MŠE SVATÉ II Milé tená ky a milí tená i Farního zpravodaje. Omlouvám se ješt jednou za prodlevu v našich spole ných zamyšleních o Eucharistii a slov . Zkusme to dnes napravit a zastavme se u další podoby slova, p ítomné p i mši svaté, a to u modliteb a ostatních text , p íslušejících kn zi, jáhnovi, lektorovi nebo všem ve shromážd ní. Modlitby a jiné ásti p íslušející kn zi Mezi ástmi, které jsou ur eny kn zi, na prvé místo pat í eucharistická modlitba, která je vrcholem celého slavení. Dále jsou to tyto modlitby: vstupní modlitba, modlitba nad dary a modlitba po p ijímání. Kn z, stojící v ele shromážd ní na míst Kristov , se t mito -3-
modlitbami obrací k Bohu jménem všeho svatého lidu a všech p ítomných. Právem se jim proto íká „p edsednické modlitby“. Rovn ž p ísluší kn zi, pon vadž p edsedá shromážd ní, pronášet n které výzvy stanovené v samotném ob adu. Tam, kde to p íslušný pokyn stanoví, m že je celebrant pon kud upravit, aby odpovídaly chápání ú astník ; a však dbá na to, aby byl zachován smysl výzvy uvedené v liturgické knize, a a ji n kolika málo slovy vyjád í. P edsedajícímu kn zi p ísluší také hlásat slovo Boží a ud lit záv re né požehnání. Dále m že po úvodním pozdravu a p ed úkonem kajícnosti n kolika slovy uvést v ící do práv za ínající mešní liturgie, p ed teními do bohoslužby slova, p ed prefací do eucharistické modlitby, nikdy ovšem v samotné eucharistické modlitb , a uzav ít celý posvátný úkon p ed propušt ním shromážd ných. Už sama povaha „p edsednických“ ástí vyžaduje, aby byly pronášeny z eteln a hlasit a aby je všichni pozorn sledovali. Když je tedy kn z íká, je nevhodné modlit se n co jiného nebo zpívat. Proto také varhany a jiné hudební nástroje zmlknou. Kn z, jako p edsedající, p ednáší modlitby jménem církve a shromážd né obce; n kdy však pouze jménem svým, aby plnil svou službu s v tší pozornosti a zbožností. Takové modlitby, p edepsané p ed tením evangelia, p i p íprav dar , p ed a po p ijímání kn ze, recituje potichu. Ostatní mešní texty Pon vadž slavení mše má svou povahou spole enský ráz, mají d ležité poslání také dialogy mezi p edsedajícím kn zem a shromážd nými v ícími, jakož i spole ná zvolání. Není to jen vn jší znak spole ného slavení, nýbrž i podpora a vytvá ení spole enství mezi kn zem a lidem. Zvolání a odpov di v ících na pozdravení kn ze a na modlitby vytvá ejí takový stupe inné ú asti, jakého mají shromážd ní v ící dosáhnout p i každém zp sobu slavení mešní liturgie, aby byla jasn vyjád ena a podporována sou innost celé obce. Jiné ásti, velmi užite né k vyjád ení a k podpo e inné ú asti v ících a pat ící celému p ítomnému shromážd ní, jsou p edevším úkon kajícnosti, vyznání víry, p ímluvy a modlitba Pán . Pat í sem i další texty. N které tvo í samostatný ob ad nebo úkon: chvalozp v Sláva na výsostech Bohu, responsoriální žalm, Aleluja a verš p ed evangeliem, Svatý, aklamace po prom ování a zp v po p ijímání; n které doprovázejí jiný ob ad: vstupní zp v, zp v k p íprav dar , k lámání chleba (Beránku Boží) a k p ijímání. Zp sob pronášení r zných text V textech, které má kn z nebo jáhen nebo lektor anebo všichni pronášet srozumiteln a nahlas, má p ednes odpovídat druhu textu – podle toho, zda je to tení, modlitba, výzva, zvolání anebo zp v; stejn tak má odpovídat zp sobu slavení i slavnostnosti shromážd ní. Vedle toho je t eba brát z etel na povahu jazyka a národní osobitost. Záv r Vážení v ící, jež se ú astníte bohoslužeb mše svaté, dovolte mi položit Vám i sám sob t i skupiny otázek: -4-
1. Vnímám modlitby a výzvy, pronášené kn zem p i mši svaté, snažím se soust edit na jejich obsah a beru si je za své, jak to odpovídá p ání církve i samého Krista? Anebo si modlitby kn ze sám p e íkávám (nejlépe co nejhlasit ji zvlášt p i prom ování!), ignoruji je i ješt „lépe“ se s pocitem vlastní zbožnosti modlím n co jiného (nap . r ženec)? Zde se prosím nemylme: to není projev zbožnosti, ale absolutního nepochopení liturgie! Jd me ale rad ji dál… 2. Podporují má zvolání, mé odpov di a mé modlitby p i mši svaté sou innost celého spole enství? Anebo íkám slova tam, kde nemám, resp. ruším svým p ednesem jednotu spole enství a Boží harmonii, která jí má provázet? (Pozor, brat i a sestry, a už to d láme v dom i nev dom , vždy to je v rozporu s Ježíšovým p áním: „...aby všichni byli jedno…“) 3. Ale te již poslední skupinka: Platí pro mé pronášení p íslušných slov p i mši svaté ono „srozumiteln a nahlas“? Vnímám také typ textu, který mám pronášet, ale hlavn jeho obsah? Tolik otázky… A jak na n p ed sebou samými, ale hlavn p ed Hospodinem odpovíme? V ím, že co nejup ímn ji… P. Jan Kuník Použitá literatura: Všeobecné pokyny k ímskému misálu, BK, Praha 2003
BETLÉMSKÉ SV TLO To sv tlo ve tm svítí a tma je nepohltila.
(Jan 1,5)
Od roku 1989 se skauti spolu s železni ními spole nostmi podílejí na rozvážení sv tla, které bylo zapáleno vždy n kolik týdn p ed Vánocemi v Betlém v bazilice Narození. Již n kolik let se na této akci podílejí i eští skauti, proto si m žete Betlémské sv tlo p inést dom i vy. P edáním Betlémského sv tla svým p íbuzným a p átel m i vy pom žete ší it poselství míru, pokoje a lásky, kterého je v dnešní dob plné sp chu a honby za majetkem velmi pot eba. Železni ní trasy rozvozu Betlémského sv tla po Evrop : http://www.betlemske-svetlo.sky.cz/stranky/mapa.htm Jak to všechno vzniklo Na ja e 1986 vstoupila jedna poslucha ka rakouského rozhlasu do studia v Linci, odkud se již n kolikátý rok o Vánocích organizuje charitativní akce Licht ins Dunkel. Chválila úsilí pomoci postiženým d tem a zárove p ednesla návrh, aby byl každý návšt vník lineckého váno ního studia n jak obdarován, aby se v budov rozhlasu umístilo ho ící sv tlo, z n hož si každý m že zapálit svíci a tu si p enést ke svému váno nímu stromku. Pozd ji o tomto návrhu oné poslucha ky p emýšlel i rozhlasový redaktor Helmut Obermayer. V souvislosti se setkáním p edstavitel r zných náboženství k modlitb za -5-
mír, které papež Jan Pavel II. svolal do Assisi, vznikla myšlenka „betlémského sv tla míru“. V prosinci rakouské aerolinie nabídly pro tuto akci zdarma let do Betléma. Hrstka nadšených pracovník rozhlasu a televize se dala do práce. Bylo pot eba zkonstruovat speciální kontejner s p ívodem kyslíku, protože na palub letadla není dovoleno p epravovat otev ený ohe . Na Št drý den 1986 se poprvé v p ímém televizním p enosu p edávalo v lineckém studiu ORF Betlémské sv tlo. Z nádraží se pak Betlémské sv tlo rozváželo v kabinách strojv dc po celém Rakousku. O rok pozd ji nikoho ani nenapadlo, že by se Betlémské sv tlo nem lo opakovat. V roce 1988 zapálení Betlémského sv tla vysílala rakouská televize p es satelit do celého sv ta. V roce 1989 se Betlémské sv tlo skokem rozší ilo i za hranice Rakouska. Na rozvážení Betlémského sv tla se podílejí s železni ními spole nostmi i skauti, kte í rozší ili tento váno ní zvyk již do všech zemí Evropy. Nejdále se zatím dostalo v roce 1993. Do Moskvy sv tlo dovezli z Rakouska osobn Bertl Grunwald a Ing. Edwin Querasser, hlavní koordináto i celé akce. Dále se pak po transsibi ské magistrále dostalo až do Vladivostoku na b ehu Tichého oceánu. P evzato z asopisu Nezbeda 12/2004
POUTNÍ MÍSTO SKOKY Naše putování po mén známých poutních místech tentokrát sm uje na Karlovarsko. V duchu navštívíme poutní kostel Navštívení Panny Marie ve Skocích, n mecky Maria Stock. Toto velmi krásné a tiché místo se nachází v severovýchodní ásti Tepelské vrchoviny, ty i kilometry západn od Žlutic, sedm kilometr jihovýchodn od Bochova a osm kilometr severovýchodn od Toužimi. K tomuto místu m žeme dojet z Bochova p es Údr do osady Polom, kde silnice kon í a dále pokra uje udržovaná polní cesta opatrn sjízdná. Kdo toto p ekoná, odm nou je mu nevšední a p sobivý zážitek. Poutní kostel se nachází uprost ed zaniklé osady Skoky a na jižním svahu nad žlutickou p ehradou, vybudovanou jako zdroj pitné vody pro Žlutice a okolí, a snad i z d vodu omezení p ístupu ke kostelu. Vznik poutní tradice po roce 1945 vyst hované a dnes vym elé osady je datován roku 1717. Tehdy žlutický fará a tepelský premonstrát Johann Rick navrhl zdejším deseti sedlák m postavit kapli. Pouze jeden z nich se rozhodl p isp t na stavbu. Nem l ale ím, proto prodal jednoho ze svých ty koní. Z navržených patron pro kapli vybral Pannu Marii Pomocnou, jejíž obraz podle vzoru Panny Marie Pasovské namaloval J. W. Richter z Toužimi. Tak vznikla kaple s milostným obrazem. Roku 1734 zde bylo povoleno sloužit mše svaté. Poté za alo být místo hojn navšt vováno, jeho obliba vzr stala, až zde byl v letech 1736 – 1738 postaven velký barokní kostel. Panna Maria Skokovská proslula v celých echách, nebo se pozd ji za alo vžívat výrazu „Panenka skákavá“. -6-
Chrám Navštívení Panny Marie ve Skocích je velmi p sobivá barokní stavba, s pravoúhlým presbytá em a sakristiemi po jeho stranách. Dvouv žové pr elí je zdobeno reliéfem Navštívení Panny Marie, který bývá považován za milostný. V interiéru se donedávna nacházelo v tšinou p vodní za ízení. Skosené rohy lodi opat ené nikami se sochami. Klenby nesou nástropní fresky Nejsv t jší Trojice, Panny Marie a evangelist . Za baldachýnovým hlavním oltá em kulisovit se azené d ev né st ny s plastikami and l a milostným obrazem Panny Marie Pasovské. Vše zaplavují zlaté paprsky vycházející shora, z holubice Ducha Svatého. Na bo ních brankách sochy sv. Alžb ty a Zachariáše. Ze stejného období hodnotné a pestré bo ní oltá e, kazatelna a bohat vy ezávané lavice. Ani odsun N mc , zánik osady, vybudování vodní nádrže a období totality neznamenaly takovou pohromu pro kostel jako období po sametové revoluci. Kostel byl n kolikrát vykraden a hodnotné barokní za ízení poškozeno. Ale z stal stát kostel, mohutné dvouv ží pokryté m d ným plechem a st echa na kostele s nat eným plechem. A p edevším poutní tradice, návšt vy n meckým a p vodním obyvatelstvem i mnohými turisty. Hlavní pout a pobožnosti jsou zde 1. ned li v ervenci a 1. 5. a 8. 9. (Narození Panny Marie). Duchovní správa je vykonávána z premonstrátského kláštera v Teplé. Cht l bych zde pod kovat všem tená m mých lánk za trp livost a pozornost, kterou jim v uplynulém roce v novali, pop át radostné a požehnané vánoce a Boží požehnání po celý p íští rok. J. Barto
BRATR Malý váno ní p íb h M j p ítel Pavel dostal od svého staršího bratra k Vánoc m auto. Na Št drý den dopoledne mu jej pracovníci autosalonu p ivezli až p ed d m. Ješt p ed setm ním vyšel Pavel p ed d m pokochat se pohledem na krásný dar. Se znepokojením uvid l, že n jaký výrostek obchází jeho novotou zá ící auto a obdivn si ho prohlíží. Pak si ho kluk všiml: „Pane, to je vaše auto?“ Pavel p ikývl: „Bratr mi ho dal k vánoc m.“ Kluk byl z toho u vytržení: „To chcete íct, že vám ho váš bratr dal a vy jste za n j nemusel nic zaplatit? No tedy, kdybych já...,“ zarazil se. Pavel samoz ejm v d l, co cht l chlapec íct. Ur it by taky cht l mít takového bratra. Ale to, co pak uslyšel, ho skoro porazilo. „Já bych cht l být taky takový bratr.“ Pavel se na chlapce užasle podíval a pak ho skoro bezmyšlenkovit napadlo: „Cht l by ses svézt?“ „No jasn , a jak rád.“ Po chvilce jízdy se chlapec oto il k Pavlovi a trochu ostýchav pronesl: „Pane, mohl byste m , prosím, odvézt p ed náš d m?“ Pavel se usmál. Samoz ejm mu došlo pro . Chce se v tom novém aut ukázat soused m a kamarád m. Po chvíli, když už jeli ulicí, kde chlapec bydlel, špitl kluk: „Mohl byste, prosím, zastavit tam, jak jsou ty dva schody?“ -7-
Dojeli ke schod m a zastavili. Kluk vylet l z auta jak raketa a zmizel za dve mi. Pavel ekal, co bude a za chvíli slyšel, jak se chlapec vrací. Neb žel. Šel t žkým krokem a v náru í nesl svého mladšího ochrnutého bratra. Opatrn ho posadil na dolní sch dek a oto il k autu: „Tady je to auto, jak jsem ti íkal. Bratr toho pána mu jej dal k Vánoc m a necht l za n j v bec nic. A já ti jednou dám p esn takové... upravíme ízení a ty pak budeš moci sám jezdit a dívat se na ty krásné váno ní výlohy a výzdobu ve m st , jak jsem ti o tom vypráv l.“ Pavel chvíli nehybn sed l v aut , pak vystoupil, zvedl chlapce ze sch dku a posadil ho na sedadlo vedle sebe. Pak kývnul na staršího a ten jak ješt rka vklouzl na zadní sedadlo. Ve t ech se vydali na nezapomenutelnou váno ní jízdu m stem. Ten Št drý ve er Pavel pochopil, co cht l Ježíš íct slovy: „Je krásn jší dávat...“ P evzato z asopisu Nezbeda 12/2004
POZNÁVÁNÍ NEBE UŽ ZDE Nejvyšším znakem Boží obce – nebe – je trvalý a dokonalý mír. Nic tam nem že ublížit, nic tam nem že zranit. I nejbohatší život na zemi je ve srovnání s tím ubohý – co m že nabídnout jídlo, oble ení, peníze, úsp ch a sláva, co se dá srovnat s mírem a radostí Nebeského M sta? P esto je možné žít na zemi takovým zp sobem, abychom se mohli t šit, alespo v nad ji, na požehnání nebe a žili zde pro život p íští. Svatý Augustin, O Boží obci, kapitola 20
CO JSI MI P INESL? Jednou, bylo to v dob váno ní, p išel jistý malý kluk do kostela a sedl si do lavice. P emýšlel o tom všem, co kolem sebe vid l: váno ní výzdoba, strome ky, betlém, jesli ky. Pozoroval, jak t i králové p inášejí Jezulátku dary a klan jí se mu. Cítil, že i on by m l p inést dary tak vzácnému hostu z nebe. Díval se na malého Ježíška, jak k n mu vztahuje ru i ky, a vtom jako by uslyšel slova: „P inesl jsi mi n co?“ Chlapec si p ekvapením za al protírat o i a zárove si uv domoval, že nemá v bec nic. -8-
Ale Ježíšek mluvil dál a ut šoval jej: „Nevadí, že máš prázdné ruce. Mám t i p ání. A ty mi m žeš velice lehce splnit. Daruj mi sv j školní diktát, který jste psali tento týden.“ Tu se malý chlapec znova polekal, šel blíž k jesli kám a pošeptal: „Ale u itel mi tam napsal nedostate ný.“ „Práv proto ho chci,“ íká Ježíšek, „odevzdej mi celý sv j život, obzvlášt to, kde lidé píší nedostate né.“ „Za druhé bych si p ál, abys mi daroval sv j hrní ek na mléko.“ „Ale ten je rozbitý!“ „Práv proto jej chci. M žeš mi darovat celý sv j život, který jsi rozbil.“ „A mé t etí p ání je: daruj mi odpov , kterou jsi ekl své mamince, když se ptala, jak se ten hrní ek rozbil.“ Tu položil chlapec svoje elo na jesle a za al ho ce plakat. Trvalo jistou chvíli, než p estal vzlykat a s námahou ekl: „Já jsem mámu obelhal. Ten hrní ek mi nevypadl z rukou jen tak. Já jsem ho rozbil ze zlosti.“ Ježíšek nyní ekl obzvláš tiše: „Ano, dej mi sv j život, své lži, sobeckost, zlo, vše, co jsi ud lal. Slíbíš mi to?“ Chlapec s úlevou p ikývl. Ježíšek pokra oval: „Víš, pochlubit se tím, co se nám v život povedlo, to dokáže každý. Ale um t se p iznat k chybám a litovat jich, to svede jen lov k pokorný. Dneska jsi mi daroval své srdce, a to je velký dar. Mám z n ho radost. Dovol mi te , abych vše, cos mi daroval, prom nil v dobré.“ D.Ch.
OSMDESÁTINY MSGRE. VLADIMÍRA VYHLÍDKY 26. 11. 2005 se ve vyšehradské bazilice konala slavnostní bohoslužba p i p íležitosti 80. narozenin vyšehradského kanovníka Msgre. Vladimíra Vyhlídky. Hlavním celebrantem byl Miloslav kardinál Vlk, arcibiskup pražský a primas eský. Dále byl p ítomen emeritní biskup pražský Jaroslav Škarvada a mnoho dalších kn ží, kte í monsignora znali. Mezi nimi byl i jeho nástupce v Tábo e P. Hes, jeho bývalý kaplan P. Kuník, dva bývalí ministranti, dnešní premonstráti P. Drábek a P. K íž a další, které neznám. Mezi ministranty byla táborská farnost zastoupena pány Svobodou, Kulhánkem a Janem a Tomášem K emeny. Na za átku mše svaté otec kardinál p ipomn l osud Msgre. Vyhlídky, který se podobal detektivnímu románu. Vzpomn l nap íklad, jak cht li v 60. letech spolu odejít za hranice a další osudy. Kázání m l otec biskup Škarvada. Mluvil o jejich setkáváních v ím , kde Msgre. studoval, o návratu po studiích do vlasti, o p sobení v pohrani ní farnosti a o služb u kardinála Tomáška. Po mši svaté d kovali monsignorovi zástupci arcidiecéze a vyšehradské kapituly. A po úplném konci mše svaté jsme i my, v ící, m li možnost pop át Msgre. Vyhlídkovi k osmdesátinám a doufat, že se s ním setkáme p i oslav jeho devadesátin. J. Nol -9-
MIKULÁŠSKÁ BESÍDKA V sobotu 3. prosince ve 14 hodin zacinkala Dana Milerová zvone kem a zahájila v t locvi n táborského gymnázia další mikulášské setkání. Danulka uvítala p ítomné a hned pozvala d ti naší školy Bernarda Bolzana k hraní rozverné scénky se zp vy „ ertovsky povedené štaflování“ pod vedením Daniely Kolá ové. Poté d ti z náboženství p. u itele Mikuly p edvedly p íb h p ímo ze života svatého Mikuláše. Ob skupiny sklidily bou livé ovace od d tí i dosp lých. Následovala práce všech v kových kategorií – všichni dohromady utvo ili odbornou porotu. Každý dostal t i samolepky a lepil je na nejkrásn jšího Mikuláše, and la i erta. Po se tení byli jasní vít zové. Obdrželi odm ny i potlesk. Máte rádi loutkové divadlo? To p išlo práv po sout ži. T i dosp lí lidé p edvedli roztomilou pohádku: „O mlsné Kate in a strý kovi vlkovi.“ Kate ina byla mlsná a hodn asto a ráda lhala. P ipojila se i maminka, vlk a ošklivá, ale hodná paní u itelka. To tak bývá, ekl herec. N kdo je ošklivý a hodný, n kdo je krásný a nafoukaný. Paní u itelka d tem upekla koblížky a každému dala dva. „Já chci také koblížek.“ „Už jsi m la,“ odpov d la paní u itelka. Kate ina se vztekala, ekla mamince svou verzi a ta jí upekla s láskou také koblížky. Ovšem, nejprve m la d ravou pánvi ku, poslala dcerušku pro zdravou – ned ravou k vlkovi, který bydlel v sousedství. Ten souhlasil, ale p ál si koblížky p i navrácení – cht l je ochutnat. Ka ka p i zpáte ní cest neodolala pokušení a vlkovi dobr tky sn dla. V noci m la t žké sv domí, nemohla spát, ke všemu se p iznala mamince, ta jí odpustila a hol i ka slíbila, že už nebude lhát. „D ti, v íme jí?“ „Ano,“ volají všichni. „A vy také nikdy nelžete.“ Pak si všichni mohli prohlédnout kulisy, loutky a ti nejmenší si vyzkoušeli vodit marionety. Pak jáhen Jan Turek p e etl dopis od otce biskupa Ji ího Pa oura. Citujeme záv r dopisu: „Milé d ti, povzbuzuji vás – m jte sv. Mikuláše jako vzor pro sv j život. U te se odpoušt t, mít zájem o druhé a pomáhat jim – ve Vašich rodinách, ve škole, s kamarády. Tak budete nejlépe Boha oslavovat, d kovat mu a tak se také p ipravíte na oslavu narození Ježíše Krista, na Vánoce.“ A co dál? Pomodlili jsme se a zavolali Mikuláše. P išel i s erty. Pohovo il s d tmi, poslechl si básni ky a pak už rozdával a rozdával. Za krásné balí ky d kujeme všem ob tavým ženám i Petrovi Svobodovi. P ejeme požehnané vánoce i nový rok 2006 a za rok na shledanou. S láskou Marie Berková
ZAJÍMAVÉ KNIHY Vánoce, v n cukroví, sváte ní nálada a hezká kniha. To vše jist pat í dohromady. Podívejme se spole n na n kolik knih, které m žeme objevit v našem krásném kostele Prom n ní Pán . Romano Guardini: „Myslet jeho myšlenkami“. Knihu vydalo Karmelitánské nakladatelství v Kostelním Vyd í v roce 2004. - 10 -
ím déle kdo žije, tím z eteln ji vidí, že jednoduché v ci jsou opravdu veliké. Proto je také p et žké je zvládnout. Nejv tším úkolem duchovní literatury je jist mluvit o Bohu tak, aby to lidské srdce správn pochopilo. Autor nám v knize vysv tluje, co je to náboženská poslušnost, hovo í o úct k Bohu, o bezprost ední a v domé modlitb , radí mladým, jak volit povolání, vysv tluje, co je opravdová svoboda, hovo í o trojjediném Bohu a o pravé zbožnosti. Gabriel Hevenesi napsal knihu „Jiskry svatého Ignáce“, vyšlo v Karmelitánském nakladatelství v letošním roce 2005. Kniha vychází k jubilejnímu roku 2006, kdy si p ipomínáme 450 let od úmrtí svatého Ignáce z Loyoly (narozen 1491, zem el 1556) a také 450 let od p íchodu jezuit do eských zemí. Poprvé byla vydána v roce 1705 ve Vídni a už v roce 1709 v Praze. esky vycházela áste n v asopisu Blaho... v letech 1881 – 1882 a ve t ech vydáních P. Leopolda Škarka v letech 1941 až 1947 v Olomouci. Autor této knihy, P. Gabriel Hevenesi, se narodil roku 1656 ve Vasárosmiské (v dnešním Ma arsku). Vyu oval gramatiku, filosofii a morální teologii. Byl d kanem trnavské univerzity, rektorem víde ského kolegia, pozd ji rakouským provinciálem. Napsal celkem 34 knih. Svatý Ignác z Loyoly byl zakladatelem Tovaryšstva Ježíšova, postrachem zlých duch , ochráncem chudých a patron mládeže. Kniha obsahuje citáty svatého Ignáce a reflexe k dennímu zamyšlení. Vlastimil Pilný je autorem knihy „Svádivá lejdy, editel vesmíru a m j and l strážný“. Vyšla ve vydavatelství Cesta v Brn , 2005. Vypráví krati ké satirické p íb hy jedné rodiny z domova i z kostela. Radostné a veselé tení p eje všem M. Skopcová
SILVESTROVSKÝ RECEPT V silvestrovském shonu není asu nazbyt. Proto se rad ji vyhneme pracnému vyva ování a k b žným chlebí k m p ipravíme rychlé jednohubky. Kosti ky sýra s olivami Na 20 kousk si p ipravíme: 400 g Eidamu, kousky raj at, s l, 20 erných pln ných oliv, 1 sýr Lu inu, 40 g másla, špetku cukru, 2 lžíce š ávy z kompotu (nap . ananasového), sladkou ervenou papriku, petrželku na ozdobení Postup: Lu inu se zm klým máslem vyšleháme do p ny. P nu rozd líme na poloviny. Jednu ochutíme cukrem a š ávou z kompotu a dáme ji do lednice ztuhnout. Druhou polovinu ochutíme solí, sladkou ervenou paprikou a ješt našleháme. Ozdobným nožem nakrájíme Eidam na kosti ky asi 1,5 cm. Sá kem s hv zdicovou trubi kou nast íkáme p ny do st ed kostek. Sladké ozdobíme kousky raj at, slané - 11 -
ernými olivami, snítkami petrželky a posypeme je sladkou paprikou. P ed podáváním uložíme kostky na chvíli do lednice. Závitky se šunkovou p nou Na 20 kousk si p ipravíme: 15 plátk šunky (asi 150 g) 50 g másla 50 g Lu iny sladkou mletou papriku, bílý pep , s l 100 ml smetany na šlehání, vlašské o echy a kousek kapie na ozdobení Postup: Deset plátk šunky odd líme, zbývající umeleme na jemno. Máslo se solí, pep em a paprikou, umletou šunkou, smetanou a Lu inou vyšleháme do husté p ny. Zbývající plátky šunky p ekrojíme na polovinu. Na kratší stranu nast íháme sá kem s hv zdicovou trubi kou šunkovou p nu. Plátky srolujeme a urovnáme na mísu. Ozdobíme šunkovou p nou, tvrtkou vlašského o echu, p ípadn kouskem papriky a hlávkovým salátem. P ed podáváním dáme závitky asi na 20 minut dob e ztuhnout do lednice. Dobrou chu p eje redakce
KRÁTKÉ ZPRÁVY Sbírka na bohoslovce v ned li 4. 12. vynesla v Tábo e 8.500,K , v Sezimov Ústí 4.000,- K , v Pohnání 900,- K a v Ratibo ských Horách 800,- K . Pán B h zapla všem dárc m. ímskokatolická farnost Tábor zaslala jako každý rok ástku pot ebnou na krytí náklad na školní výuku pro naše dv adoptivní d ti v Indii – Benediktu a Nicholase. Celkem jsme poslali 11.000,- K . Všem kdo p isp li, up ímné Pán B h zapla . Také farnost Sezimovo Ústí si „adoptovala“ dít v B lorusku. Na další dít chceme shromáždit finance p i t íkrálové sbírce, která bude probíhat v prvním lednovém týdnu. Významnou ást t íkrálové sbírky ve farnosti Sezimovo Ústí v nujeme na pomoc nevidomé Terezce, která chodí na CZŠ Orbis-Pictus s.r.o. a pro pokra ování studia pot ebuje speciální po íta a pedagogickou asistentku. Všem farník m, kte í p isp li b hem celého roku na opravu kostela v Ratibo ských Horách, Ratibo icích a opravu h bitovní zdi s kapli kou v Pohnání up ímné Pán B h zapla . V pond lí 26. 12. 2005 se, dá-li Pán, uskute ní d tská mše svatá v kostele svatých Petra a Pavla v Chotovinách za ú asti hudebního souboru Chorus Domini Chotoviny, který zahraje váno ní koledy. Prosíme, abyste tuto bohoslužbu provázeli svými modlitbami a zveme zvlášt d ti, jejich rodi e a prarodi e… - 12 -
26. 12. 2002 jste též všichni zváni na váno ní koncert duchovní hudby sboru „Nocturno“ ze Sezimova Ústí, a to na 14:00 hodin op t do kostela svatých Petra a Pavla v Chotovinách. OPRAVA MINULÉHO ÍSLA 1. 1. 2006, 15:00 hodin, bohoslužebná místnost p i kostele sboru C SH v Chotovinách: to je doba a místo ekumenické bohoslužby, po ádané spole n ímskokatolickou farností Chotoviny a sborem Církve eskoslovenské husitské Chotoviny. Srde n zveme a prosíme o modlitbu. Tradi ní Novoro ní chrámový koncert Posádkové hudby Tábor se uskute ní v ned li 8. ledna 2006 od 16.00 hod. v d kanském kostele v Tábo e. Poprvé v historii t chto chrámových koncert nebude stát za dirigentským pultíkem pplk. Václav Matoušek, který po mnoha letech vynikající práce odešel do d chodu. P edstaví se nový velitelhlavní kapelník mjr. Robert íšský. Na slavnost Matky Boží, Panny Marie 1. ledna bude jako každoro n Novo-ro ní ekumenická bohoslužba od 16.30 hod, tentokrát ve sboru eskobratrské církve evangelické v Bílkov ul. Výkladem Božího slova poslouží Petr Jareš, kazatel Církve bratrské. Alian ní týden modliteb prob hne od 8. do 15. ledna již tradi n v modlitebn Církve bratrské pod Kotnovem. P i bohoslužbách, které budou za ínat denn v 16.30 hod., se vyst ídají kazatelé ze všech k es anských církví, které p sobí v Tábo e. V rámci Týdne modliteb za jednotu k es an se uskute ní ekumenická bohoslužba v ned li 22. ledna od 17.00 hod. v zimní kapli táborského d kanství. Kázat bude Ond ej Sob slavský, fará eskobratrské církve evangelické v Tábo e.
CHRÁMOVÝ SBOR táborských farností PRODUKCE VE VÁNO NÍM OBDOBÍ 2005/2006 Sobota 24. 12. 2005 – 22:00 hodin – D kanský kostel TÁBOR Mše sv. – váno ní skladby Ned le 25. 12. 2005 – 10:00 hodin – Poutní kostel KLOKOTY Mše sv. - váno ní skladby Ned le 25. 12. 2005 – 15:30 hodin – Poutní kostel KLOKOTY Váno ní koledy, skladby a improvizace hraje na opravené varhany Ladislav Šotek Pond lí 26. 12. 2005 – 16:00 hodin – D kanský kostel TÁBOR Váno ní koncert spolu se souborem TAkvintet - 13 -
Ned le 1. 1. 2006 – 15:30 hodin – Poutní kostel KLOKOTY Nový rok s chrámovým sborem – koncert Na varhany hraje Ladislav Šotek Chrámový sbor ídí Pavel Menhart
Letadlo rolovalo na startovací dráhu, najednou se zastavilo a bylo zp t odtaženo letištní technikou. Po hodinovém ekání znovu odstartovalo. Znepokojený cestující se zeptal letušky, co se stalo. Letuška na to odpoví: „Pilotovi se n jak nelíbil zvuk motoru a trvalo nám skoro hodinu, než jsme sehnali jiného pilota.“ Sešli se t i u nebeské brány a svatý Petr se jich ptá, co by nejrad ji slyšeli od svých p íbuzných na poh bu. „Já bych cht l slyšet, že jsem byl skv lý léka a dobrý otec rodiny.“ „Já bych cht l slyšet, že jsem byl úžasný manžel a že jsem jako policista zachránil životy mnoha lidí.“ „Já bych cht l slyšet: Podívejte, vždy on se hýbe!“ Dva podnikatelé se baví o najímání zam stnanc . „Já jsem cukrá . Když n koho najmu, tak ho nechám, a sní sladkého, kolik chce. Po týdnu už mu to tak leze krkem, že si nevezme, ani kdyby ho nutili.“ „No, u m je to složit jší, já jsem banké .“ Jeden lov k se dostal na exkurzi do pekla. Uvid l tam zavržené a p ed nimi stoly plné jídla. „To se tady nemáte špatn ,“ zhodnotil situaci. „Jenomže my tady máme vidli ky metr dlouhé,“ odpov d li mu ti neš astníci, „a t mi se nelze najíst.“ Pak se šel podívat do nebe, uvid l tam spasené lidi a rovn ž p ed nimi byly stoly plné jídla. Hned se vyptával: „a jaké máte vidli ky?“ „Metr dlouhé,“ odpov d li mu. „Tak to jste na tom stejn , jako ti v pekle,“ namítl návšt vník. „Ale v bec ne. My krmíme jeden druhého a užijeme si p itom mnoho legrace, kdežto v pekle jsou sobci a ti to nedokážou.“ „Chci zem ít pokojn v spánku, jako m j strýc a ne jako ti ustrašení, v ískající lidi, které vezl!“ Neodbytný hoch praví dívce, kterou náhodn potkal a tuze se mu líbí: „Cht l bych ti zavolat.“ „Fajn, moje íslo je v telefonním seznamu.“ „Ale nevím, jak se jmenuješ.“ „To nevadí, jméno je tam taky.“ Dva dob í kazatelé uzav eli sázku. Každý dá druhému úkol, který p i kázání musí splnit. První dostal úkol: „Na ambonu leží papírek, na n m máš téma pro dnešní kázání. Papírek m žeš rozev ít až t sn p ed kázáním.“ Kn z p ed kázáním rozbalí papírek a vidí, že je istý. I za al: „Na po átku nebylo nic“ a ud lal kázání o stvo ení sv ta a Boží všemohoucnosti. P íští ned li byl na ad druhý. Dostal úkol: „Pod oltá em máš sklenici vody, musíš ji b hem kázání vypít, aniž bys vzbudil pohoršení.“ Kn z, který - 14 -
byl na ad , vložil do kázání v tu: „Pán Ježíš ekl: Mali ko a neuz íte mne.“ P ikr il se a vypil vodu. „A pak ekl: Op t mali ko a uz íte mne.“ A znovu se nap ímil. Kn z na konci mše ekl: „A p íští ned li, milí v ící, budeme mluvit o lhaní. P ipravte se na to tak, že si p e tete 17. kapitolu z Markova evangelia.“ Další ned li se zeptal: „Tak kdo si p e etl 17. kapitolu z Markova evangelia?“ N kolik farník zvedlo ruku. „Vidím, že na téma lži budu mluvit oprávn n , Markovo evangelium má totiž jen 16 kapitol.“ Pán p ijde k holi i a holi se ptá: „Už jste u nás byl, pane?“ „Ne, o to ucho jsem p išel za války.“ „Jestli hned nesníš ten výborný pudink, co jsem ti uva ila, dám ho tomu velkému psu, co v n obíhá kolem našeho domu!“ „Jen ho dej, mami, a uvidíš, jak rychle p estane obíhat!“
Požehnané Váno ní svátky, hojnost Božího požehnání, milostí a stálou ochranu Panny Marie p ejí všem farník m – P. Václav Hes, P. ICDr. Hroznata Holický, P. Jan Kuník, P. Ji í M ka, jáhen Jan Turek a redak ní rada Farního zpravodaje Marie Berková, Jaroslav Nol , Miloslava Skopcová, Petr Svoboda a Ji í Van ata. Farní zpravodaj Tábora a okolí vydávají ímskokatolické farnosti uvedené v hlavi ce. Redakce: Tábor, D kanská 305, tel. 381 253 824 - vede Petr Svoboda. e-mail:
[email protected] Farní zpravodaj na internetu: www.sezusti.webzdarma.cz/zpravodaj Náklad 500 výtisk . Bezplatné.
- 15 -
