Farní občasník Časopis farního společenství v Otrokovicích
Číslo 6, ročník XVIII.
neděle 31.10. 2007
I svatí byli lidé jako my
N
edávno jsme si zakoupili ve farní knihovně nový stolní kalendář. Pomalu v něm listuji. Procházím den po dni, jméno po jménu a při tom si začínám uvědomovat, kolik krásných vzorů nám naše církev dává a ukazuje. Zároveň s tím si taky uvědomuju, jak málo je známe. Všichni tito svatí byli také jenom obyčejní lidé jako my. Hlavou se mi honí zvláště jména těch mladších svatých, tedy těch, kteří dávají příklad našim klukům a holkám. Mnozí z nich směřovali ke svatosti už odmalička, jistě taky proto, že k tomu byli vedeni hlavně ve svých rodinách. Ale byli i tací, kteří takové štěstí neměli a k Pánu Bohu se dostali postupně během svého života, většinou formou svého obrácení. Krásným příkladem nám může být příběh sv. Marie Goretti, dívky, která zemřela ve svých jedenácti letech rukou vraha, devatenáctiletého hocha ze sousedství. Malá Marie toužila být svatá už odmalička a taky podle toho tak žila. Naproti tomu stojí Alessandro, její vrah, který podlehl pokušení, a to až tak, že ve své zlobě neváhal zabít. I on přes to všechno našel cestu ke svému Pánu. Během dlouhých let pobytu ve vězení došel k obrácení, jistě i na přímluvy malé Marie. Vždyť její poslední slova byla: „Z lásky k Ježíši mu odpouštím z celého
srdce a v nebi ho chci mít u sebe!“ I on sám pak přiznal, že to byla právě malá Marie, kdo ho obrátil. Později se stal hlavním svědkem v procesu jejího svatořečení, a dokonce pak vstoupil jako laik k františkánům. Bůh působí na každého z nás, On chce mít u sebe opravdu každého. A způsobů, jak toho dosáhnout, je mnoho. A často si k tomu vyvolí právě někoho z nás. Vzpomeňme si třeba na sv. Dona Boska. Jako malý kluk to býval pěkný neposeda a svou maminku dovedl nejednou pěkně pozlobit. Později přivedl zástupy kluků k svému Pánu. On si jej vyvolil k tomuto velikému dílu a Don Bosko šel vytrvale za jeho hlasem. Mnohdy to neměl vůbec jednoduché a ne každý byl jeho činnosti s mladými nakloněn. On přesto neváhal a znovu a znovu vyhledával nové kluky, často kluky z ulice, chudé a bez peněz, mnohdy s nevalnou pověstí. Jména některých z nich dnes můžeme najít v kalendáři v zástupu ostatních svatých. I my dnes můžeme jít za „svými svatými“. Tak co říkáte, vydáme se na cestu? Honza Žalčík
1
Hudba pro Boha a pro lidi
P
těch mladých byla nejméně jedna třetina. Nechyběli ani studenti a rodiče s malými dětmi. Škoda, že Otrokovických tam nebylo téměř vůbec.
Na programu byly klasické vznešené gregoriánské chorály i uvolněnější až žertovné skladby, v nichž se již projevoval vliv začínající renesance. Bylo pozoruhodné, jak 8 mužských hlasů bez jakýchkoli doprovodných nástrojů či varhan dokázalo vyplnit prostor chrámu od podlahy až po klenbu. Zpěváci se často různě střídali, měnili svá postavení, a tím docilovali různých zvukových efektů. Působivé bylo duo, kdy se dva hlasy střídaly ve zpěvu z levé a pravé strany chrámu. V některých pasážích doslova nebylo poznat, zda posloucháme zpěv nebo varhany, a potvrdilo se tak, že lidský hlas je nejstarší hudební nástroj. Zlínský kostel by velmi slušně zaplněn návštěvníky. Převažovali starší, ale i
Druhou událostí byl v sobotu 22. září Festival pod věží, na němž vystupovaly folkové a rockové hudební skupiny, které hrají a zpívají „pro Boha a pro lidi“. Festival uspořádali na prostranství před kostelem na Jižních Svazích již po čtvrté zlínští salesiáni, tentokrát na počet 80. výročí příchodu salesiánů do Čech. Vystoupilo zde několik skupin velmi rozdílného zaměření i kvality. V některých vystoupeních jsme slyšeli spíše folkovou hudbu, jiné směřovaly k rocku. Vrcholem Festivalu byl večerní koncert Richarda Čanakyho se skupinou FBI. Koncerty přenášel i TV Noe, daly se shlédnout i na internetu. Koncerty probíhaly za nádherného počasí a ve velmi příjemné atmosféře. Na prostranství před kostelem postávalo, posedávalo a polehávalo několik set návštěvníků. Zde naopak převažovali mladší (s výraznou skupinou Otrokovičáků, kteří si přišli poslechnout, jak hrají a zpívají jinde). Poslouchali i zástupci Magistrátu, zlínského kraje, viděli jsme také řádovou sestru. Ani starších ale nebylo málo. Potěšilo mne, že mezi nimi byli i lidé z Otrokovic, kteří až sem vážili cestu. Mnozí starší návštěvníci využili teplých slunečních paprsků a obsadili
Hudba v protikladu věků odivuhodnými protipóly se staly dvě zlínské hudební akce, které proběhly v září. Tou první byl koncert Maiestas Dei, na kterém ve zlínském kostele v neděli 16. září zazněla středověká duchovní hudba. Špičkový český vokální soubor Schola Gregoriana Pragensis uvedl polyfonní skladby Petra Wilhelmi de Grudencz, jedné z významných skladatelských osobností 15. století, období končícího středověku a začínající renesance.
2
vyvýšené lavičky, z nichž hodnotili moderní křesťanskou hudbu. Některým se velice zamlouvala: proč jinak by starý pán s hůlčičkou obešel prostranství hned několikrát a se zájmem přihlížel? Pokračováním Festivalu byla vystoupení skupin v neděli při mších svatých v kostelích v okolí. I u nás jsme dvě takové skupiny přivítali: Slovenskou ANDY & P. R. C. a zlínskou MRRK. Někteří z pravidelných návštěvníků kostela byli dost překvapeni.... Kdo neměl křesťanské hudby ani po tomto ještě dost, mohl se večer zúčastnit koncertu Jána Flajžíka Manašovského a
mohl srovnávat, jak různorodá může křesťanská hudba být. Pavel Ludvík
Festivalové ohlasy účastníků
D
ne 22. 9. jsem se zúčastnil (i když na krátkou dobu) Festivalu pod věží na Jižních Svazích. Byl jsem požádán, abych sdělil svůj názor na hodnocení vystoupení skupin, jejich programu a provedení. Hned v úvodu opakuji to, co stále říkám: Hlavně že se hraje a zpívá, neboť zpěv a hudba je řečí srdce a kdo rád zpívá, není špatným člověkem. Takže – bylo co vidět, bylo co poslouchat, například skupinu MRRK ze Zlína. Tvoří si vlastní texty, hudbu a v jejich provedení je vidět, že rádi zpívají – střídají nástroje (kytara-housle, kytara + flétna) a tím je využito jejich ovládání k prospěchu vystoupení i programu. Líbilo se mně to. Ještě jsem si počkal na další skupinu SHINE z Bratislavy – no, čekalo se dlouho z důvodu zapojení nástrojů, to se stává – zkrátka bez elektriky se nehraje. Nic ve zlém. Nakonec to zvládli pohotoví uvaděči programu. Je to tak většinou u všech folkových skupin tohoto žánru – melodické, rytmické – každý svůj nástroj ovládá a člověk je při poslechu v pohodě. A to je důležité i při účinkování
v kostelích, kde je přítomna starší generace; tento styl hudby jí má co říci. Jaroslav Zimák
D
ne 22. 9. 2007 se konal na Jižních Svazích Festival pod věží. Z Otrokovic tam bylo asi 10 – 15 lidí, možná i víc. Líbily se mi všechny skupiny. Byly tam i skupiny ze Slovenska. Pár Vám jich vyjmenuji: MRRK, Boží šramot, Andy & P.R.C., Elita atd. Teď mám pro Vás názory některých lidí, kteří tam byli: Janča: Líbilo se mi to, byly tam hezké kapely. Monča: Nejvíc se mi líbili Andy & P.R.C., kteří byli i u nás Darča: Festival se mi líbil, bylo to SUPER!! Byli tam i hezcí kluci, zvláště ten týpek s fousama, který tam tančil! Dík všem, kteří jste se festivalu zúčastnili. Myslím si, že se to všem líbilo a vy, kteří jste tam nebyli, tak neváhejte a jeďte se tam příští rok podívat. Je to fakt SUPER!!! Romča Škrabalová
3
Stručná liturgika - Kostel
P
o malém zamyšlení o liturgii v minulém čísle se můžeme podívat na místa, kde se liturgie koná. Nejprve pár slov o kostele. Český název „kostel“ j e odvozen od latinského „castellum“ (hrad, tvrz), protože původně byly chrámy u nás stavěny v areálu obehnaném hradbami. Chrám je staroslověnského původu a značí tolik, co dům. První křesťané chrámy nestavěli a bohoslužby konali v soukromých domech. Později adaptovali za kostely baziliky, což původně byly soudní budovy, tržiště apod. Kostel je nejprve posvěcen nebo požehnán, čímž je vyjmut ze světského používání. Výročí posvěcení jsou vlastně „narozeniny“ kostela. Jmeniny kostela slavíme v tzv. titulární slavnosti, v den, kdy si připomínáme světce, který je patronem kostela (v našem farním kostele je to svátek sv. Vojtěcha, výročí posvěcení připadá na 1. dubna). Kostel je znamením církve, kterou máme budovat a šířit svým křesťanským
životem. Kostel je domem Božím a domem Božích dětí. V něm se Boží církev schází ke slyšení Božího slova, v něm slavíme oběť mše svaté, v něm se koná svátostný život farního společenství. V něm je v Nejsvětější svátosti skutečně přítomen Ježíš Kristus. Je to velká milost, že máme kostel v centru města, že můžeme přicházet i mimo čas bohoslužeb a klanět se Pánu, děkovat mu a prosit jej. Kostel je také symbolem a předstupněm nebeského Jeruzaléma (Zjevení 21,1 - 22,5), kam všichni směřujeme. Kostel je také symbolem Krista, neustále ukazuje ke Kristu a jeho evangeliu, je svědectvím pro svět. Ale nezapomeňme, že i my jsme chrámy Ducha svatého (1. Korinťanům 3, 16 – 17) Prostor kostela můžeme rozčlenit na prostor pro věřící a presbytář, ve kterém je oltář, ambon, sedadlo kněze, kříž, popř. svatostánek. O tom ale až příště. Štěpán Horký
Pozdrav ze semináře
M
ilí farníci, zdravíme Vás všechny ze semináře. Uplynulé prázdniny jsme kromě osobní rekreace strávili na různých praxích, například na Velehradě nebo v semináři. Před nástupem do semináře jsme prožili týden duchovních cvičení a duchovní obnovy. 24. září jsme zahájili akademický rok na fakultě a formaci v semináři. Celkem nastoupilo 71 bohoslovců ze všech moravských a jedné české diecéze (litoměřické). Za naši olomouckou arcidiecézi je nás 25 ve všech ročnících, někteří další studují v zahraničí. Laďa Sovadina nastoupil do prvního ročníku, Štěpán Horký do druhého.
Děkujeme za Vaši podporu a modlitby. Také my na Vás v modlitbách myslíme. Některé novinky ze semináře se můžete dočíst na stránkách OLDINu. Se srdečným pozdravem Vaši bohoslovci Laďa a Štěpán
4
Rok Bible Historie Bible lovo Bible vyšlo z řečtiny přes latinu a znamená knihy, později se mluvilo též v jednotném čísle: kniha. Bůh během staletí sděloval lidem svá slova a oni je brali vážně jako příkaz, „kánon neboli slovo Boží“ daný Izraelitům a později též ostatním národům. Izraelité měli tři části posvátných knih: Zákon – Proroci - Spisy. Zákony pochází od Mojžíše po roce 300 před Kristem, další díly následovaly až do zničení Jeruzaléma Římany r. 70 po Kr. Křesťané přijali židovskou Bibli a dali jí název Starý zákon. Nový zákon navazuje na dědictví Izraelitů poselstvím o vtěleném Synu Božím – Ježíši Kristu, o jeho apoštolech a společenství věřících, kterým je církev. Původní význam slova církev je „dům Páně“. Nejstarším z evangelií, jež známe z Nového zákona, je zřejmě Evangelium sv. Marka (evangelium=radostná zvěst). Nový zákon má tyto části: 4 evangelia, Skutky apoštolů, 21 epištol (dopisů či listů apoštolů) a prorockou knihu Zjevení sv. Jana (Apokalypsa). Toto členění pochází z 5. století. Existují ještě další podobné spisy (apokryfy), které nebyly církví uznány za slovo Boží. Je zajímavé, že některým náboženským reformátorům (opravovatelům) se některé části Nového zákona nelíbily, a tak je prostě nezařadili do svého překladu. Katolíci se s úctou chovají ke všem zákonitým (kanonickým) částem Nového i Starého zákona. Vidí v nich svědectví o Boží lásce, kde Bůh radí lidem, jak radostně naplňovat živost svůj, svých rodin i celého lidstva tak, abychom se všichni sešli v nebeském království věčného života. o. Rudolf Adámek
S
Rok Bible v naší farnosti
V
naší arcidiecézi byl v rámci společného plánu pastorace vyhlášen Rok Bible, který začne s dobou adventní. Za tím účelem měli kněží už v dubnu setkání, kde byli informováni o možnostech, co a jak ve farnostech za tímto účelem využít. Mluvilo se o práci s Písmem svatým v menších společenstvích, o audiovizuálních materiálech, které připravuje Centrum pro katechezi a hlavní událostí tohoto roku má být na jaře arcidiecézní pouť do Svaté země. V naší farnosti je už řadu let možnost připojit se k setkání nad Biblí jednou měsíčně v pondělí na Charitním domově. Novou nabídkou pro tento rok je promítání biblických dokumentů dvakrát měsíčně v pondělí po mši svaté v suterénu farního kostela. Dále se připravují kartičky, na které bude na každou neděli uveden verš pokaždé z jiné knihy Písma svatého. Dále tam bude odkaz na úsek Bible, ze kterého je verš vybrán. Tím se má docílit, že každý, kdo kartičky využije, si postupně během roku přečte z každé části Bible alespoň jeden verš nebo určitou stať, pokud si ji podle odkazu v Písmu svatém vyhledá. Pak záleží i na jednotlivých společenstvích, jakým způsobem se Božímu slovu chtějí rovněž věnovat na svých setkáních. otec Josef
5
I děti naslouchají Božímu slovu
podobenství o marnotrapném synu!“ Ta odpověď se mi zalíbila. Kluk ještě nevěděl, co je utrácet, slovo trápit mu ale bylo blízké. Chlapcova slova byla výstižná: Syn dokázal otce trápit, ale nepodařilo se mu jej utrápit, láska otcova nikdy nepřestala. Stává se, že žáci si třeba pamatují příběh, i když jména popletou. Ptal jsem se: „Jak se jmenovali tři synové Noemovi?“ Odpověď byla zvláštní. Místo Sem, Cham a Jafet jsem se dozvěděl: „Prosím, byli to Sem, Tam a Nazpět!“ Že by právě oni byli patrony cestovních kanceláří? Zajímavé! o. Rudolf Adámek
ěti věřících rodičů s nimi pravidelně navštěvují bohoslužby a poslouchají čtení z Písma svatého. Stejně tak i při vyučování náboženství jsou poučovány příběhy z Bible. Před léty malá Martička přišla domů s pláčem a řekla své matce, která byla na ranní mši sv. „Mami, velebný pán se mi v kostele posmíval.“ „Proč si to myslíš?“ Řekl: „Marto, Marto, pečená jsi!“ Matka jí vysvětlila slova, která (dle staršího překladu) slyšela: „Marto, Marto, pečlivá jsi!“ Když jsem se ptal dětí ve škole, co jsme se učili v poslední hodině, přihlásil se chlapec: „Prosím, bylo to
D
Střípky z minulosti v minulosti znemožnily politické události. Ještě před válkou ji připravoval (měla být na Baťově) farář P. František Nerad. Plány kostela mu zhotovil jeho bratr, architekt Arnošt Nerad z Prahy, ale stavbu znemožnila okupace a válka. Projekt byl pak využit pro stavbu kostela na Slovensku v tehdejších Baťovanech, dnes Partizánském, kde měla firma Baťa filiální závody. Ta stavba je sice velmi pěkná, ale je samozřejmé, že v té době mohla být navržena jen s klasickým podélným půdorysem a kněžištěm na přední užší straně. Odklad stavby našeho kostela přinesl i určitou výhodu, protože umožnil nové řešení, již podle směrnic II. vatikánského koncilu, kde věřící během bohoslužby jsou shromážděni kolem obětního stolu. Projekt architekta Korvase pojal náš nový kostel jako široký stan, symbol putujícího lidu, doplněný hranolovitou věží s křížem, t.j. vertikálou ukazující k nebi, a širokými křídly průčelních zdí, které naznačují, že chrám je otevřená náruč Boží pro všechny občany Otrokovic. Antonín Galatík
Okénko z vězení
J
en málokdo z návštěvníků nového kostela sv. Vojtěcha v Otrokovicích si ho všimne. Malé kulaté okno s mříží ve tvaru kříže je umístěné vysoko ve výklenku za čelní pilířovou stěnou s plastikou sv. Vojtěcha. Je viditelné jen z bočních stran kněžiště. Jak se svěřil architekt Korvas, tento detail vložil do projektu jako připomínku svého pobytu ve vězení. Byl v padesátých letech odsouzen za náboženskou aktivitu a strávil nějaký čas na společné cele i s naším tehdejším otrokovickým panem farářem, otcem Josefem Kunickým. Toho zatkla komunistická STB v roce 1949, protože přečetl věřícím na dlouhou dobu poslední pastýřský list našich biskupů. Oba společně ve vězení tehdy přemýšleli i nad stavbou nového kostela v Otrokovicích, ale netušili, že bude moci být realizována až za půl století. Jejich cela byla prý úzká a vysoká, takže kousek modré oblohy mohli uvidět jen malým okénkem, zamřížovaným do kříže, které bylo až pod stropem. Stavbu kostela v Otrokovicích několikrát
6
Vzpomínka na zemřelé veselá i vážná
V
naší společnosti má svátek zemřelých obvykle vážnou, dušičkovou atmosférou, k níž možná přispívá i nevlídné až ponuré počasí. Navštěvujeme hřbitovy a zamyšleně postáváme u hrobů našich předků. Ne všude má však taková vzpomínka podobný ráz. Jsou kultury (např. Jižní Amerika), kde se svátek zemřelých pojí s množstvím dobrého jídla, pití, tanci a zpěvy přímo u hrobů. Na mrtvé se tam vzpomíná vesele. Na adresu FOMu přišly fotky několika španělských náhrobků. Jsou na k vidění velmi humorné nápisy, přibližující mrtvého nebo i pozůstalé.
Např. na této fotce je napsáno : Vzpomínají všichni Tvoji synové (kromě Richarda, který nedal nic) Na jiných náhrobcích, jejichž fotky zde nelze pro nedostatek prostoru umístit, jsou k vidění nápisy jako : n Nyní jsi již s Bohem. Bože, dej si pozor na své křeslo. n Tady odpočívá P.J., dobrý manžel, dobrý otec, špatný elektrikář. n Tady odpočívá moje milovaná manželka. Pane Bože, přijmi ji se stejnou radostí, s jakou já Ti ji posílám. Myslíte si, že na zemřelé je možno vzpomínat s úctou i humorem současně? Pavel Ludvík
Máme nového děkana
Malenovicích. Nyní žije na odpočinku v Domově pokojného stáří v Otrokovicích. 1990 – 1993 P. Vojtěch Šíma, farář v Otrokovicích 1993 – 1995 P. Adam Rucki, farář v Napajedlech.V současné době působí v ostravskoopavské diecézi. 1995 – 1998 P. Vojtěch Šíma, farář v Otrokovicích. V současné době je rektorem Arcibiskupského kněžského semináře v Olomouci. Po jeho odchodu zůstalo místo zlínského děkana dva roky neobsazené. 2000 – 2007 P. ThLic. ICLic. František Cinciala, administrátor (farář) ve ZlíněMalenovicích. K 1. 7. 2007 byl jmenován novým farářem a děkanem v Holešově.
O
d 1. 7.2007 se stal novým děkanem našeho děkanátu (po odchodu P. Cincialy) P. ICLic. Antonín Kupka , který přišel do Zlína. P. Kupka byl v letech 1998 – 1999 farářem v Otrokovicích. Až do roku 1787 Zlín patřil k holešovskému děkanátu, pak přešel do nově vytvořeného děkanátu napajedelského, který trval až do 3. ledna 1952, kdy bylo vytvořeno děkanství Gottwaldov (nynější děkanát Zlín). Přehled zlínských děkanů: 1952 - 1962 P. František Bláha, farář ve Lhotě u Malenovic, děkan napajedelský. Zemřel ve věku 76 let v roce 1967 ve Lhotě u Malenovic, kde je také pohřben. 1963 – 1973 P. Bernard Přerovský, administrátor (farář) v Gottwaldově-Zlíně. Zemřel v roce 2001 ve věku nedožitých 93 let ve Vyškově, kde je také pohřben. 1973 – 1990 P. Rudolf Adámek, administrátor (farář) v Gottwaldově (Zlíně)-
Zlínský děkanát se skládá ze třinácti farností (Březnice, Halenkovice, Lhota u Malenovic, Mysločovice, Napajedla, Otrokovice, Pohořelice, Spytihněv, Tlumačov, Velký Ořechov, Zlín-Malenovice, Zlín – farnost Panny Marie Pomocnice křesťanů, Zlín – farnost sv. Filipa a Jakuba).
Ze zlínského Života farnosti, zkráceno
7
Farní zprávy Křty, svatby a pohřby za poslední období:
Slavnost všech svatých a památka zesnulých
Křty: Marek Vacl, Jacob Grech, Nikol Žitná, Lucie Janíková, Michal Černý, Karel Macháč, Jana Macháčová, Karolína Šebestíková Svatby: Vojtěch Čambala a Renáta Miklová Poslední rozloučení: Ladislav Vrzala, František Obadal, Přemysl Novotný
e čtvrtek 1. listopadu je doporučený zasvěcený svátek „Slavnost všech svatých“. Proto nebude mše sv. v Kvítkovicích, ale ve farním kostele sv. Vojtěcha v 18 hod. V pátek 2. listopadu je Vzpomínka na všechny věrné zemřelé. Mše ve farním kostele je jako obvykle v 18 hodin a v Kvítkovicích ráno v 8 hodin. V neděli 4. listopadu se koná dušičková pobožnost na hřbitově v 1515 hod. po příjezdu autobusu. V dušičkovém týdnu od 1. do 8. listopadu je možno získat pro duše v očistci plnomocné odpustky. Tři obvyklé podmínky jsou přijmout v ten den sv. přijímání, být po zpovědi v milosti posvěcující a pomodlit se na úmysl Sv. otce. K tomu 1. a 2. listopadu patří návštěva kostela s modlitbou Páně a vyznání víry, nebo 1. – 8. listopadu návštěva hřbitova s modlitbou za zemřelé.
V
Sobotní mše svatá
P
oté, co otec Robert převzal do duchovní správy Pohořelice, Komárov a Oldřichovice, vznikla možnost, že v Kvítkovicích bude mše sv. v neděli v 9 hod. a tím se ruší sobotní mše s nedělní liturgií. V sobotu večer je nyní ve farním kostele pouze všední mše sv. Je to proto, že naprostá většina farníků může být schopna vybrat si jednu ze tří nedělních bohoslužeb a bylo by přehnané mít ještě čtvrtou nedělní mši v sobotu večer. Pro posvěcení dne Páně máme tedy nyní k dispozici pouze bohoslužby v neděli. Když se však někdo z vážných důvodů nedostane v neděli do kostela, může využít i všední mši sv. v sobotu večer.
Děkanátní pouť - Velehrad V sobotu 10. listopadu 2007 se koná tradiční děkanátní pouť na Velehrad za posvěcení rodin a nová duchovní povolání. Na pouť je možnost přihlásit se v knihovně.
Kdy vyjde další Farní občasník? Další číslo Farního občasníku vyjde v neděli 16. prosince 2007. Jeho uzávěrka bude 2. prosince 2007. Redakce děkuje všem autorům příspěvků v tomto čísle a těší se na další články, názory a náměty. Můžete je v písemné podobě předat komukoli z členů redakce. Ušetříte nám mnoho práce, jestliže text zašlete elektronicky na adresu
[email protected].
8
Aktuálně z Pastorační a ekonomické rady Rozpis aktivit farnosti pro školní rok 2007/2008 Setkání seniorů 1. pondělí v měsíci Chvíle nad biblí 3. pondělí v měsíci Maminky s dětmi Úterý od 9.00 – 11.00 pravidelně 1 x za čtrnáct dní. Katecheze biřmovanců: Převážně 2. a 4. pátek v měsíci po mši svaté. V neděli 28. 10. v 15 hod. se koná farní setkání. Na programu bude prezentace plánovaného turistického zájezdu do Dolomit, přípitek s otcem Josefem a volná zábava s harmonikou pana Zimáka. 13. 11. 2007 Charitní mše sv. v 16.30 hodin v kostele sv. Vojtěcha (úterý) 25.12.2007 V 15.00 hodin – živý betlém 31.12. 2007 V 9.00 hodin – silvestrovský pochod od hradu v Malenovicích Leden 2008 Tomácká zábava – na sokolovně – termín se upřesní 1. 4. 2008 Výročí posvěcení kostela – večerní mše sv. 26. 4. 2008 Svatovojtěšská veselice – na sokolovně 27. 4. 2008 Svatovojtěšské oslavy – v prostorách před kostelem sv. Vojtěcha 27. 7. 2008 Pouť v Kvítkovicích – neděle Zájem o zájezd do Medžugorje – termín možný v září. Na žádost farníků z Kvítkovic bude v neděli bývat mše sv. v 9:00 v kapli sv. Anny a sobotní mše sv. s nedělní platností bude zrušena. Zatím na zkoušku. Farní turistický zájezd do Dolomit Termín 17. - 24. 5. 2008. Pobyt bude zajištěn v ubytovně s názvem Velehrad, kde je správcem náš farník Pavel Záleský a jako kněz je tam ustanoven otec Antonín Hráček. Kapacita je 50 osob. Závazná objednávka se však musí poslat do konce října. Proto potřebujeme už nyní zjistit zájem. Cena zájezdu je 3 500,- Kč a 80,- Euro. Na programu budou zejména horské výlety a túry, kdy je možné rozdělit se na skupiny podle věku a fyzických sil, aby se mohli zúčastnit i ti, kterým vyhovují jen kratší procházky. Kdo by měl zájem o takovou farní výpravu, prosíme, aby se zapsal na připravený arch během měsíce října. „Kalendář sbírek“ na plánované ak- Jiné Rozpočet na vybudování nové střechy ce - návrhy: 1) Prioritou je oprava střechy kostelíku kaple sv. Anny je 970 000,- Kč. Po jednání na městském úřadě byla pov Kvítkovicích dána žádost na Město Otrokovice o dota2) Kříž u kostela sv. Michaela 3) Odstranit vlhkost v suterénu kostela ci ve výši 200 000,- Kč. Bude pořízena mříž z bočního vchodu sv. Vojtěcha v obou kostelích kvůli větrání. 4) Vybudování hřiště 5) Dlažba před kostelem, úprava světlíků Využití bytu v podkroví po otci Robertovi – možnost pronájmu spolehlivé osobě. Výtah ze zápisu provedl otec Josef Bio hořčice: Trapisté – mniši z Nového Dvora nabízejí dárkové balení třech druhů Bio hořčice – originál recept francouzských mnichů, vyráběné z muškátového vína. Vzorky budou k dostání na farním setkání 28.10. nebo u paní Knapkové v knihovně. Z. Kadlčáková
9
Našim jubilantům 25. října 2007 oslavil své 40. narozeniny o. Josef Zelinka, náš současný duchovní správce, který obětavě slouží mše ve všech našich kostelích a na jehož bedrech nyní spočívá starost o otrokovickou farnost. 1. listopadu 2007 se dožívá 84 let o. Rudolf Adámek, který žije v naší farnosti na odpočinku v Domově pokojného stáří a obětavě nám pomáhá. 11. prosince 2007 oslaví své 60. narozeniny Mons. Vojtěch Šíma, bývalý otrokovický farář a vzácný člověk, který se významně zasloužil o postavení našeho kostela. Vážení otcové jubilanti, v našich modlitbách vyprošujeme pro Vás: Ať každé ráno sluníčko oknem Vás pozdraví, každý den pak při mši svaté, ať všichni vidí Vaše ruce sepjaté. Pána prosíme o radost z kněžské služby, pokoj, dary Ducha svatého, ochranu Panny Marie a sílu pro Vaše nelehké, ale zároveň nejkrásnější poslání pastýřské služby. Díky za Vaši lásku a trpělivost, kterou nás vedete k Bohu. To Vám z celého srdce přejí Vaši vděční farníci.
a další ...
10
Ekumenické okénko Žijí vedle nás, možná i mezi námi. Bydlí ve stejném domě, pracují ve stejném podniku. Kdo? Evangelíci, husité, baptisté, pravoslavní a mnozí další. Zkusme je poznat blíže! V novém církevním roce, jehož začátek nás zanedlouho čeká, si budeme ve Fomu představovat náboženské obce nebo společenství jiných církvích v našem nejbližším okolí.
Kvasic se bohoslužby CČSH konají vždy druhou neděli v měsíci (mimo Vánoc, Velikonoc a letních prázdnin) také v Halenkovicích ve 13:30 na obecním úřadě a v Napajedlích v 15:00 v Evangelické modlitebně. Dále vždy třetí neděli v měsíci (opět mimo Vánoc, Velikonoc a letních prázdnin) ve Žlutavě v 10:00 na obecním úřadě a v Otrokovicích ve 13:30 v Charitním domově sv. Anežky. Duchovní péče o děti a biřmovance probíhá jedenkrát týdně na faře. K biblickým a modlitebním hodinám se scházíme jednou za měsíc a rovněž jednou měsíčně se schází rada starších, aby projednala se svým farářem hospodářské a organizační záležitosti náboženské obce. V současné době se v Husově sboru ve Kvasicích dokončuje generální oprava varhan a také rekonstrukce místnosti v průčelí sboru, která předtím nebyla účelně využívaná. Tato místnost by měla nyní sloužit k výuce anglického jazyka, a to jak předškolních dětí, tak i starších dětí, mládeže a dospělých, dále k divadlu pro děti, vzdělávací videoprojekci, odborným přednáškám z teologie a církevních dějin, ale i jako zázemí pro mateřské centrum a různé pěvecké i folklorní soubory, které většinou o adventu u nás vystupují. Do budoucna plánujeme využít tuto místnost i k výuce dalších cizích jazyků (francouzštiny, n ě m č i n y ) a b i b l i c k ý c h j a z yk ů (hebrejštiny, řečtiny a latiny). Mgr. Lubomír Pliska farář NO CČSH v Kvasicích
Náboženská obec Církve československé husitské v Kvasicích k d y ž C í r k e v č e sk o sl o ve n sk á (husitská) byla vyhlášena dne 8. ledna 1920, přesto můžeme říci, že její zrod je právem spatřován o vánočních svátcích roku 1919, kdy v atmosféře modliteb a vánočních písní byla celá bohoslužba (mše) sloužena reformními kněžími nikoli v jazyce latinském, nýbrž českém. Kdyby Druhý vatikánský koncil (19621965), jehož nejviditelnějším a nejtrvalejším výsledkem byla liturgická reforma, přišel o 42 let dříve, možná by vůbec Církev československá (husitská) nevznikla. Právě s českými bohoslužbami je spojen i vznik Náboženské obce (farnosti) Církve československé husitské (dále jen CČSH) v Kroměříži, z níž byla roku 1926 vyfařena Náboženská obec CČSH v Kvasicích, do jejíhož obvodu spadají tyto obce: Nová Dědina, Sulimov, Karolín, Vrbka, Střížovice, Bařice, Lubná, Tlumačov, Bělov, Žlutava, Otrokovice, Napajedla, Pohořelice, Halenkovice, Spytihněv. V současné době má Náboženská obec CČSH v Kvasicích 547 členů. Bohoslužby se v Kvasicích konají každou neděli v 8:00 v Husově sboru, který byl slavnostně otevřen 7. srpna 1932. Kromě
I
11
Tábor 2007 aneb Neználkovy příhody
A
už tu je ten slavný den, kdy odjíždíme na tábor. Naposledy si pořádně nacpeme bříška dobrým obědem od maminky a vyrážíme na nádraží. Po vylodění z vlaku jsme se vydaly směr tábor. Nejprve informační věci, rozřazení do stanů, …bla…bla…, to už jsme slyšely nejmíň pětkrát. Ale musíme si uvědomit, že mezi námi jsou holky, které jsou na táboře poprvé v životě. V podvečer nás vyděsí spadnutí balónu s malou holčičkou. Zdravotník Pilulkin oznámí, že je to malenka Fistulka a má hroznou nemoc. Takže cíl táborové hry je jasný! Sehnat lék, kterým bychom mohly Fistulku vyléčit. Každý den ráno jsme obvykle začínaly rozcvičkou. Běháme po louce a sbíráme kelímky od jogurtů, másla a kávy. A toto bude každé ráno. No FUJ!!! (některé z holek v této činosti po pár dnech našly zalíbení, protože prý naberou úžasnou fyzickou kondici a shodí pár kilo). Úterý bylo celé ve znamení LAN. Po celý den jsme visely na lanech a překonávaly lanové překážky. Středa: Jééé…první várka dopisů od doma plačících maminek je tady. Dnes opět lana. Tentokrát na závody po skupinkách. Potom mše s o. Zelinkou. Ve-
smysl, Cizí slova a štafeta. V pátek vylézáme ze stanů dost brzo, abychom stihli program dnešního dne. Dnes totiž vyrážíme na BOBOVOU DRÁHU!! Pláštěnka, peněženka, nějaké jídlo od kuchařek, …a jde se!! V Tošovicích se opravdu každý z nás vyřádí tak, že večer jdeme dobrovolně spát dřív než jindy! Sobota je den, který toužebně očekává celé osazenstvo tábora. Všichni se těší, až se KONEČNĚ umyjí. Ale jak praví staré a pravdivé přísloví, bez práce nejsou koláče. Když chceme mít teplou vodu, musíme mít čím zatopit. A tak se všichni vrháme do blízkého lesa, řežeme a nosíme dřevo, až se z nás kouří. I když to, že bychom vzplály, je málo pravděpodobné, protože byla zima! Neděle začala takto: „To byla zase hlídka…jsem málem zmrzla…když jsme měly hlídku, tak někdo spadl z postele… u nás bučela kráva!“ Tak to jsou naše zážitky z nočních hlídek, na kterých jsme hodinu a půl mrzly a každou minutu jsme se dívaly na budík, jestli už náhodou není čas jít do stanů. Dopoledne jsme vyrazily na mši sv. do Vésky. Potom následoval oběd, vytoužený odpolední klid a k večeru přijeli kluci. V pondělí hrajeme s kluky živé Člověče, nezlob se. Samozřejmě vyhráli vedoucí, ale to jen proto, že jsme byli tak hodní a nechali je vyhrát. To abychom potom nebyli obětmi jejich útoků =)!!!! Odpoledne jsme hráli hru s barvami na tělo.V podvečer jsme se museli rozloučit. Ale stálo to zato! Hlavně večer pohádka na dobrou noc o cestě kluků domů do Otrokovic (více informací u vedoucích)!!! V úterý přišla asi čtvrtá várka dopisů. Mně se stýská …! Ale proč brečet, když je před námi další úžasný den! Dneska je plánován výlet.
čer jako obvykle – ohníček. Ve čtvrtek byly na programu hry Toč kolotoč, Šestý
12
Čtvrtek byl velmi náročný den!! Hlavně pro patrony skupinek a jejich vedoucí. Pro menší holky to byl náročný výlet. Vedro jak na Sahaře a k tomu neuvěřitelně nekonečné volání: „Já už nemůžu,
dely! Potom bylo vyhodnocení celé táborovky. Vyrobené masky jsme uplatnily večer, při karnevalu. Sobota: Tábore, tábore, milý a jediný…….! A je to tu, jedeme domů. Dorazily jsme na nádraží, padly do náručí našich rodičů a vyrazili směrem domů, kde nás čekaly napečené buchty a koláče. Evča Ludvíková
Potáborové setkání Milí rodiče a táborníci (a taky všichni ostatní)! Potáborové setkání je opět tady! Tentokrát nově – v pátečním baru dne 16.11.2007 (v suterénu). Čeká vás promítání fotek z obou TOMáckých táborů i s komentářem, dále poslech táborové hymny a možná i ještě něco navíc. Máte jedinečnou příležitost zjistit, co se dělo na letošních táborech, zavzpomínat si a zasmát se spolu s ostatníma... Za všechny vedoucí Eliška Hubáčková
neste mě.“ Po ustavičném kvílení jsme nejmenší členy naší skupinky kousek cesty opravdu nesly na zádech (tohle nikdy nedělejte, pokud nechcete, aby vás MOC bolely záda). Když jsme dorazily do tábora, uvařily j sm e z nasbíraných surovin lék pro Fistulku. V pátek si pro nás vedoucí připravily módní přehlídku!! Opravdu úžasné mo-
A
společně schází na schůzkách, mších svatých, zkouškách scholy, akcích, atd. Další zatím žádnou z těchto aktivit nevyzkoušely, ale docela je to láká. Také jsou tu možná děcka, která o ničem takovém neví a ve svém volném čase nemají co dělat. A právě pro tuto různorodou skupinu lidí jsou tu OSY, které nám možná ukážou společný směr a dají nás víc dohromady. Co se dá na takové OSE zažít? Určitě spousta legrace a zábavy! A nejen to. Můžete poznat nové kamarády, naučit se něco nového,… a vůbec, nechte se překvapit, nebudete litovat! Těší se na vás všichni OSÁci !!!
hojte kluci a holky! V letošním školním roce jsme pro vás přichystali novinku! Budeme vás společně zvát na OSY, akce pro všechny děti a mládež naší farnosti bez ohledu na věk, pohlaví, aktivitu ve skupinkách či oddílech. Proč zrovna OSA ? Otevřená → O Společná → S Akce → A Protože OSA je „přímka určující souměrnost množiny bodů nebo tělesa“J J. Možná si teď říkáte… jak tahle matematická poučka souvisí se mnou a nějakou akcí? Odpověď je jednoduchá! Do naší farnosti patří spousta dětí. Některé se
13
Zájezd chrámového farního sboru
M
apka letošního zájezdu, který pro nás naše sbormistryně Zdeňka spolu s Dr. Orlitou připravila, lákala na cestu krajinou zvanou „Moravské Podluží“. Obce Ostrožská Lhota, Louka, Kozojídky, Žeraviny, Petrov, Moravský Žižkov, Dolní Bojanovice, Starý Poddvorov a Milotice byly našimi zastávkami. Připomínka P. Šuránka Pouť jsme započali bohoslužbou v obci Ostrožská Lhota v kostele sv. Jakuba Staršího. Důkazem historického rozvoje života obce se stala významná tripodie Antonínů: Duchovní správce působící ve Lhotě na počátku 20. století, P. Antonín Man, pokračoval po svém předchůdci v započatém díle výstavby zdejšího kostela.O pomoc při výstavbě požádal Dr. Antonína Stojana, pozdějšího biskupa. Trojici Antonínů doplňuje nejslavnější rodák obce, P. Antonín Šuránek, jehož jsme vzpomenuli při homilii a pietě u hrobu. V sousedství zdejší fary se nachází pastorační centrum P. Šuránka se sochou umístěnou před vstupním prostorem centra. V současné době se shromažďují podklady pro svatořečení P. Šuránka, který se nesmazatelně zapsal do dějin arcidiecéze duchovní formací celých kněžských generací. Zasloužil se o obnovu nedalekého poutního místa sv. Antonínka u Blatnice, kde zamýšlel vybudovat duchovní centrum. P. Antonín zanechal velký odkaz pro naši dobu i pro následovníky. 3. listopadu vzpomeneme 25. výročí jeho odchodu na věčnost. Historie kaple v Žeravinách V obci Žeraviny jsme navštívili kapli sv. Alžběty. Výklad o historii zdejší kaple jsme vyslechli z úst pana Vítězslava Koutníka, šéfredaktora Nezbedy, křesťanského měsíčníku pro děti, a zároveň
dřívějšího spolupracovníka Jožky Janoty. Přestože není obvyklé, aby v malých obcích byly vystavěny kaple, Žeraviny se liší při svém počtu obyvatel (195) právě výstavbou své kaple. Interiér kaple působil příjemnou útulností díky velkému množství dřeva, jehož použití zde převažovalo. Snad každého z nás zaujal vysoký kříž, zastavěný ve zdi za obětním stolem, skrze nějž proniká do kaple velké množství světla. Kříž je vytvořen z mnoha skleněných úlomků, jeho vyhotovení věnovala autorka celé dva měsíce. Legenda o vzniku této kaple hovoří o třech mladících, kteří se za doby okupace utekli do západní země. Později se jejich cesty rozešly. Mladíci učinili slib, že jako dík za záchranu svých životů vystaví kapli. Slib jeden z nich dodržel. Starosta Koutník nevěřil, že by slib mohl být splněn. Proto, když byla doručena žádost o výstavbu kaple, odpověděl, že u nás v ČR stavbu nikdo nezahájí, aniž by byl vypracován projekt. Projekt kaple byl vyčíslen na 3 mil. Kč. Na účet určený pro výstavbu kaple přišla nejprve první polovina částky, po čase byla připsána i druhá polovina. Dodnes donátor kaple, žijící v Kanadě, udržuje přátelský kontakt s těmi, kdo o kapli pečují. I přesto, že jej sužuje nemoc, přislíbil žeravickým další návštěvu. Jeho přáním je být pohřben právě v obci Žeraviny spolu s ostatky své již zesnulé ženy. Co jsme ještě viděli Kostel Panny Marie Růžencové jsme navštívili v obci Louka. Kostel Panny Marie Vítězné jsme zhlédli v obci Moravský Žižkov. Kapli a kostel sv. Martina jsme obdivovali v obcích Kozojídky a Starý Poddvorov. Prohlídka kaple a chrámu sv. Václava následovala v obcích Petrov a Dolní Bojanovice. V Dolních Bojanovicích má svou boha-
14
tou historii řezbářství. Hlavní oltář a interiér chrámu sv. Václava se pyšní díky této historii řezbářskou výzdobou z dílny bří Kotrbů. V obou chrámech zazněl z našich úst slavný hymnus ke knížeti Václavovi, patronovi české země. V obci Milotice nás čekala prohlídka renesančního zámku, který přestavbou získal barokní podobu. Díky fresce J. Mildorfera s námětem Nanebevzetí Panny Marie se interiéry milotického zámku zařadily mezi nejnáročněji vybavené ve střední Evropě. V Miloticích jsme ukončili pouť prohlídkou kostela Všech svatých. Mezi početnými svatými jsou zastoupeni především světci oblíbeni v 18.
století, např. Jan Nepomucký, sv. Barbora, sv. Kateřina atd. I letos jsme zhlédli množství velkolepých děl architektů, stavitelů a dalších umělců, kterým se podařilo svá díla zrealizovat. Za výsledky jejich práce stojí jak ochota spolupodílet se na Božím plánu, tak úsilí o naprostou synovskou odevzdanost do prozřetelnosti nebeského Otce, např. v otázce zajištění finančních prostředků. O obojí můžeme po vzoru velkých světců usilovat i my. K tomuto úsilí nám dává moudrou radu úryvek z evangelia sv. Matouše: „Hledejte nejprve Boží království a to ostatní vám bude přidáno.“ Naďa Fraisová
Pleteme pro malomocné
Španělskem od jihu k severu
J
ilí čtenáři! Rád bych vám doporučil knihu mého bývalého farníka o jeho pěším putování po Španělsku. Poutní cesty do španělského Santiaga de Compostela ke hrobu sv. apoštola Jakuba mají víc jak tisíciletou tradici a už ve středověku dostávali absolventi této pouti potvrzení o dosažení cíle. Po Jeruzalémě a Římě se Santiago stalo nejvýznamnějším křesťanským poutním místem a cesty pro poutníky byly do Compostely vyznačeny nejen ze všech koutů Španělska, ale i ze sousedních zemí. I dnes se zde setkávají poutníci ze všech končin světa a ti, kteří po svých, případně na koni nebo dnes i na kole urazí odpovídající délku trasy, dostanou v cíli cesty pamětní osvědčení o vykonání pouti. Také v mé bývalé farnosti Hulín se našel jeden poutník, který velký kus těchto cest prošel po svých. Jmenuje se Bohumil Müller a svoji nejdelší cestu dlouhou přes 800 km popsal ve dvou dílech své knihy. Kniha bude na prodej ve farní knihovně. Jeden díl stojí 150,- Kč. otec Josef
M
ežíš je šťastný, že k nám přichází: jako PRAVDA, protože je vyřčena, jako ŽIVOT, protože je žit, jako SVĚTLO, protože je rozsvíceno, jako LÁSKA, protože miluje, jako RADOST, protože je dávána, jako POKOJ, protože je šířen. Matka Tereza Dne 12.10.2007 odvezl pan Výleta z Občanského sdružení OMEGA Kyjov 180 obvazů, 24 cívek, 100 Kč na benzín. Nových špulek bavlny máme 25 ks. OS OMEGA Kyjov začíná samostatně odesílat obvazy do Indie. Za poštovné 25 kg těžkého balíku se nyní zaplatí 2100 Kč. Charita Olomouc jim přislíbila finanční pomoc na poštovné z Tříkrálové sbírky. Jistě jim tyto finanční prostředky nebudou stačit. Určitě se mezi námi najdou dárci, kteří finančně podpoří toto sdružení. Můžete jakoukoli částku darovat v knihovně u pí Knapkové. My ji předáme a budeme vás informovat o výši a datu předání. Nastávají dlouhé sychravé večery a bavlny v knihovně je dostatek. Ať náš Pán a blahoslavená matka Tereza Vám všem vše odplatí. Marie Šmiková
15
Pro děti Kde z nejbližších měst a obcí najdete následující kostely?
Kostel sv. Mikuláše
Kostel Nanebevzetí P. Marie
Kostel sv. Cyrila a Metoděje
Kostel sv. Bartoloměje Nápověda Kvasice, Žlutava, Napajedla Tečovice, Tlumačov, Malenovice Kostel sv. Martina
Kostel sv. Jakuba
Drakiáda I když nám počasí třetí říjnový víkend skoro vůbec nepřálo, v neděli 21. října odpoledne jako by Někdo švihl kouzelným proutkem: na obloze se objevilo sluníčko a začal pofukovat ten správný větřík. Čas jako stvořený pro 1. společnou otevřenou akci – OSU-D aneb Drakiádu. Slétlo se na ni hejno úžasných draků všech možných velikostí, barev a tvarů a obloha nad loukou u Dřevnice se v tu ránu proměnila k nepoznání. Draci soutěžili v různých kategoriích. Za nejhezčího si zasloužila odměnu Evička Kolajová, nejvýš vyletěli draci od Janečků a od Plšků, ale odměny si samozřejmě odnášeli i další šikovní konstruktéři či majitelé. Po krásné podívané jsme se ještě na chvilku ohřáli v suterénu kostela a pomohli otci Josefovi s vynikajícím narozeninovým dortem J. Už teď se těšíme na další OSU – V, na Víkendovku! drak Emil a spol FARNÍ OBČASNÍK vychází příležitostně. Zodpovídá římskokatolický farní úřad, kam také můžete posílat své příspěvky, návrhy i kritiku. Určeno pro vnitřní potřebu. Neprodejné! Redakce si vyhrazuje právo na úpravu a krácení textů. Řídí redakční rada: P. Mgr. Josef Zelinka, Pavel Ludvík, Pavel Rafaja. Adresa redakce: Duchovní služba, nám. 3. května 166, 765 02 Otrokovice (577 922 337, e-mail:
[email protected], internet: www.farnost.otrokovice.cz)
16
