ODAJZPRAVODAJZPRAVODAJ
MĚSTAMĚSTA
LKÉVELKÉVELKÉ
VICEBÍLOVICEBÍLOVICEBÍLOVIC
Byli jsme v Šenkvicích
a vařili kotlíkový guláš
AJZPRAVODAJMĚSTAVELKÉBÍLOVICEZP AJZPRAVODAJMĚSTAVELKÉBÍLOVICEZP RAVODAJMĚSTAVELKÉBÍLOVICEZPRAVO VODAJMĚSTAVELKÉBÍLOVICEZRAVODAJ www.velkebilovice.cz Putovali jsme za Šenkvickým vínem
číslo 4
červenec - srpen 2014
Demontáž stropů při rekonstrukci rozvodů vody na ZŠ
Nákup nové traktorové sekačky
Nová fasáda na 1. části kulturního domu
Oprava chodníku v ulici U Školky
Oprava chodníku na ulici Čejkovská
Oprava komunikace na ulici Jízdárna
2
Oprava zimní zahrady v kulturním domě
forinformace radniceinfo informaceradniceinform
SLOVO STAROSTKY Vážení spoluobčané, opět se setkáváme na stránkách našeho Zpravodaje. I v tomto letním, tak jako i v předchozích číslech, najdete mnoho informací z činnosti obce, školy nebo spolků a mnoho dalších zpráv. Věřím, že každý z nás si léto prožije tak, jak se na toto období patří. Pro vedení města je to však i doba bilancování. Je nutné zrekapitulovat to, co je splněno i to, jaké povinnosti a úkoly je potřeba řešit v rámci schváleného a upraveného rozpočtu města. Ne vždy je však možné řídit se jen těmito ukazateli. V březnu, když byla odsouhlasena příprava projektové dokumentace řešící opravu vodovodních rozvodů v základní škole Velké Bílovice, která měla být rozložena do více etap v závislosti na období mimo výuku, tj. zejména o prázdninách, nikdo netušil, že o pár měsíců později bude nutné tuto investici zařadit jako prioritní. Během měsíce května a června došlo k několika rozsáhlým poruchám na různých místech tohoto vodovodního řadu, které způsobily promáčení stropů, zdí a podlah. Na základě toho byl požádán znalec o kompletní přezkum stávajícího stavu rozvodů, který ve své zprávě popsal jejich stav jako vážný havarijní s doporučením neodkladné opravy. Na červnovém zasedání zastupitelstva města bylo k této záležitosti jednohlasně dohodnuto řešit daný stav dle tohoto doporučení. Následně na to byla v prvním červencovém týdnu zahájena kompletní rekonstrukce rozvodů, na které navazují další, touto akcí nutně vyvolané investice a to nové elektrorozvody, demontáž a montáž svítidel a dále instalace nových kazetových podhledů zavěšených na stropní ocelové konstrukci. Dle platně sjednaného harmonogramu budou všechny práce provedeny do začátku nového školního roku 2014/2015 v celkovém objemu nákladů, který činí téměř 4 mil. Kč. Koncem srpna budou dokončeny a předány i práce týkající se zateplení budovy kulturního domu s velkým sálem. Součástí této akce je i oprava terasy náležející k sálu ze strany od městského úřadu, osazení nových roštů u chodníku a bankomatu, úprava zábradlí u vnitřního schodiště na galerii, výměna vnitřních oken k zimní zahradě a vstupních dveří na galerii, instalace nových žaluzií a výmalba všech rekonstruovaných prostor. Na začátek října se připravuje zahájení další etapy rekonstrukce II. části kulturního domu - v pořadí čtvrté a předposlední. Bude přestavěn stávající bar na vstupní
foyer, čímž dojde k propojení restauračních prostor s velkým sálem. Zbývající prostory v suterénu budou přebudovány na klubovny a bude dokončeno zateplení a fasáda na této části objektu. Velmi důležitým rozhodnutím zastupitelstva města, které vnímám jako zásadní pro další rozvoj našeho města, je nákup pozemků v lokalitě Morávky II. Věřím, že tímto krokem bude po zdlouhavém a několikaletém vyjednávání, kdy došlo s vlastníky pozemků v této lokalitě k vzájemnému koncensu, možné pokračovat v přípravě pro realizaci infrastruktury pro následnou výstavbu 28 rodinných domů. Projektová dokumentace je připravena, vyřizují se dokumenty pro zahájení územního řízení. Předpokládané zahájení výstavby inženýrských sítí je směrováno na jaro příštího roku. Pokud se nevyskytne žádná překážka, mohly by být mladým žadatelům – zájemcům o stavební místa, parcely pro stavbu nových rodinných domů prodávány v druhé polovině příštího roku. Věřím, že se vše podaří a také naše město bude mít ve své nabídce tolik žádané a potřebné zázemí pro udržení našich mladých spoluobčanů v našem městě. V minulých dnech proběhlo na odboru územního plánování společné jednání k tvorbě nového územního plánu. Možná někteří z vás, kteří jste podávali k jeho řešení své podněty vnímáte jeho sestavení jako zdlouhavou činnost bez jakýchkoliv výsledků. Tyto žádosti je však potřeba hodnotit velmi zodpovědně, neboť takový dokument, který je alfou a omegou při rozvoji obce, slouží pro dané účely někdy i více než deset let. V současném období zapracovávají projektanti do územního plánu města připomínky správců sítí a dalších dotčených orgánů, aby bylo vše srozumitelně připraveno pro veřejné projednání s občany, které je naplánováno na podzim letošního roku. Mnozí z vás jistě vnímáte i to, že úsek veřejné zeleně je ve skluzu s údržbou travnatých ploch ve městě. Příčinou zdržení je akutní rekonstrukce rozvodů vody v základní škole, kde pracovníci z toho úseku prováděli přípravné práce spočívající v demontáži stropů a světel, aby mohly být rozvody opraveny během doby prázdnin. V současném období se již na údržbě ploch a úklidu města pokračuje a věřím, že se vše podaří dokončit. Všem našim občanům za pochopení dané situace upřímně děkuji.
Minulý týden město Velké Bílovice obdrželo rozhodnutí o poskytnutí finanční podpory na výměnu oken, zateplení a fasádu zdravotního střediska a domova pro seniory ve výši 2,5 mil. Kč. Oprava je naplánována na jaro příštího roku. Vedle této akce je ve fázi přípravy i projektová dokumentace na chodník v ulici Mírová, který by měl být realizován po dokončení rekonstrukce plynovodu a kanalizace na této ulici. Plánů i záměrů je mnoho, z rozpočtu na daný rok je však možné financovat jen to, na co máme. Je potřeba uvážlivě volit pořadí důležitosti, neboť nelze pořizovat jen nové investice, ale je nutná i oprava a údržba majetku města jehož hodnota činí více jak 500 mil. Kč. Možná to mnohdy vypadá tak, že se ve městě moc neděje, ale i malé opravy a jeho méně viditelná údržba je náročná na čas i peníze. Pro dobrý, spokojený a pospolitý život nás všech občanů Velkých Bílovic je vzhled města jistě důležitý, avšak důležité jsou i dobré mezilidské vztahy, dostatek vzájemného pochopení, tolerance a trpělivosti. I tyto hodnoty mohou naše město udělat místem, kde se budeme my i návštěvníci cítit dobře. Věřím, že si díky těmto skutečnostem dokážeme dobrou úroveň města udržet i se všemi kulturními, sportovními i společenskými aktivitami včetně dlouhodobých tradic, mezi které patří i naše hody a s nimi spojený úřad stárků, který zatím není obsazen. Věřím však, že naše mladá chasa tuto povinnost neopomine a přijme ji za svou, tak jako tomu bylo v minulých letech. Někdy rovněž s těžkostmi, ale vždy s dobrým koncem. Přece nežijí v našem městě jen takoví lidé, kterým je lhostejné, že by se tato dlouholetá tradice vytratila! Tomu není možné uvěřit, ani přijat fakt, že by letos skutečně taková situace naše město potkala! Hodně mladých lidí, kteří tyto tradice vyznávají znám a věřím, že dokáží to, co minulé generace nebo jejich kamarádi, kteří tuto funkci plnili v minulých letech. Záleží jak na nich samotných, tak i na podpoře rodičů, rodinných příslušníků, přátel nebo kamarádů, jak velikou míru pomoci a obětavosti přijmou, aby naše hody byly i letos. Ze strany města je počítáno se stejnou pomocí, tak jako v dřívějších letech. Přeji naší chase aby našla cestu směřující k pořádání letošních hodů a věřím, že se jí to podaří a že se všichni, kteří hodové dny vnímáme jako největší svátek „dědiny“ potkáme na hodovém sóle stejně jako v letech minulých. Marie Vlková, starostka
3
forinformace radniceinfo informaceradniceinform
PLNĚNÍ ROZPOČTU ROKU 2014 VÝDAJE - 1 - 6/ 2014
PŘÍJMY 1 - 6/2014 Pol.
Název
1111 DzP FO ze závislé činnosti a funkčních požitků
Upr. roz. v tis. Kč
Plnění v Kč
%
Pol.
Název
Upr. roz. v tis. Kč
1012 Zemědělské pozemky
56,50
Plnění v Kč 23 018,00
% 40,74
7 800,00
4 073 976,00
52,23
1112 DzP FO ze samostatné výdělečné činnosti
800,00
57 261,00
7,16
1113 DzP FO z kapitálových výnosů
800,00
456 162,00
57,02
2144 Ostatní služby - reklamní plochy
20,00
0,00
0,00
1121 DzP právnických osob
8 000,00
3 637 426,00
45,47
2212 Silnice
1 425,10
340 361,85
23,88
1122 DzP právnických osob za obce
2 840,30
2 840 310,00 100,00
2219 Chodníky, parkoviště, ostatní plochy
1 916,50
357 613,41
18,66
17 000,00
9 194 687,00
54,09
2221 Provoz veřejné silniční dopravy - IDS
193,80
1,00
992,00
99,20
1 750,00
1 679 069,00
95,95
57,00
56 138,00
98,49
1211 DPH 1334 Odvody za odnětí půdy ze zeměď.půd.fondu 1340 Poplatky z likvidaci komunálního odpadu 1341 Poplatek ze psů
1014 Platba útulku pro zvířata 2141 Vnitřní obchod, služby a cestovní ruch
700 000,00
53,85 37,88
1 745,50
890 000,00
50,99
401,20
353 832,65
88,19
12,75
3141 Školní jídelna
39,27
3231 Základní umělecká škola
1351 Odvod výtěžku z provozování loterií
150,00
64 776,88
43,18
1355 Odvod z výherních hracích přístrojů
900,00
523 274,09
58,14
1361 Správní poplatky
250,00
225 755,00
90,30
5 300,00
3 845 865,00
72,56
4116 Ost. neinv. přijaté transfery ze SR 4122 Nein.přij.transfery od krajů 4134 Převody z rozpočtových účtů DAŇOVÉ PŘÍJMY A TRANSFERY CELKEM
1 036 320,00
50,00
955,00
694 935,00
72,77
1 169,70
1 113 604,64
95,20
270,00
2 343 741,00 868,05
50 494,10 31 975 424,61
63,33
1012 Zemědělské pozemky - pronájmy
230,00
41 544,00
18,06
2119 Průzkum a úhrady za vydobývaný prostor
650,00
485 792,00
74,74
2141 Vnitřní obchod, služby a cestovní ruch 2144 Ostatní služby - reklamní plochy
38,00 106,00
8 069,00
21,23
108 177,16 102,05
2219 Chodníky, parkoviště, ostatní plochy
15,00
7 260,00
48,40
2321 Kanalizace a čistírna odpadních vod
9,00
8 837,00
98,19
3113 Základní škola
3314 Knihovna
618,50
282 634,84
45,70
3315 Muzeum
377,00
112 619,38
29,87
9,50
0,00
0,00
40,20
0,00
0,00
3319 Kronika 3326 Kulturní památky - sochy, kříže 3341 Místní rohlas 3392 Kulturní dům 3412 Sportovní areál
11,31 97,62
3421 Dětská hřiště a dětské kulturní akce
532,60
85 806,83
16,11
67,20
43 800,00
65,18
3539 Zdravotní středisko
511,50
822,31
0,16
3612 Bytové hospodářství
794,00
258 709,66
32,58
3429 Ost.zájmová činnost - SK Hrozen a Bílovčánek
3613 Nebytové hospodářství
2 054,60
70 590,79
3,44
3619 Ostatní rozvoj bydlení - pozemky Morávky II
2 800,00
0,00
0,00
3631 Veřejné osvětlení
1 455,00
416 402,16
28,62
144,50
63 167,86
43,71
3632 Pohřebnictví 3633 Výstavba a údržba IS
70,00
0,00
0,00
115,00
0,00
0,00
3639 Místní hospodářství
2 886,90
1 220 239,56
42,27
3722 Sběr a svoz komunálních odpadů
2 005,60
876 925,45
43,72
290,60
140 153,75
48,23
20,00
7 854,32
39,27
230,00
62 706,60
27,26
2 268,50
1 054 408,40
46,48
200,00
18 150,00
9,08
3635 Územní plánování
3723 Sběr a svoz ost.odpadů 3724 Využívání a zneškodňování nebezpeč. odpadů
3315 Muzeum
10,00
1 190,00
11,90
3729 Ostatní nakládání s odpady
3341 Místní rohlas - hlášení
25,00
13 765,00
55,06
3349 Zpravodaj
40,00
18 285,02
45,71
616,30
383 067,69
62,16
3399 Ostatní záležitosti kultury - ples, kulturní akce
99,00
90 850,00
91,77
5212 Ochrana obyvatelstva - krizové řízení
3412 Sportovní areál
54,10
43 415,83
80,25
5311 Městská policie
3421 Dětská hřiště a dětské kult.akce
37,30
37 300,00 100,00
3745 Veřejná zeleň 4357 Domov pro seniory 5311 Městská policie 6171 Městský a stavební úřad 6310 Úroky z bankovní účtů
3745 Veřejná zeleň 3749 Ost.činnosti k ochranně přírody - biokoridory 4319 Ostatní sociální příspěvky žadatelům 4357 Domov pro seniory
396,00
218 650,23
55,21
598 029,04
50,25
817,70
532 572,84
65,13
60,00
58 762,00
97,94
2 503,10
1 470 725,29
58,76
6399 Ost.finanční operace
505,00
191 835,54
37,99
6402 Finanční vypořádání min.let - vratka dotace
20,20
18 450,00
91,34
VÝDAJE CELKEM
3 300,00
1 597 047,20
48,40
15,00
0,00
0,00
203 442,84
84,94
75,00
23 570,03
31,43
NEDAŃOVÉ PŘÍJMY CELKEM
11 288,40
6 275 037,71
55,59
PŘÍJMY CELKEM
61 782,50 38 250 462,32
61,91
37,00
2 532 405,06
10,00
0,00
0,00
626,10
274 081,28
43,78
42,75
608,50
429 217,78
70,54
1 560,00
750 444,01
48,11
6117 Volby do Evropského parlamentu 6171 Městský a stavební úřad
37 000,00 100,00
5 923,40
5512 Jednotka sboru dobrovolných hasičů 6112 Zastupitelstvo obce
1 190,20
239,50
57,04
174 549,25
60,07
3723 Sběr a svoz ostatních odpadů
37,59
346 237,09 410 100,00
46,09
3639 Místní hospodářství
5 030 858,73
607,00 420,10
22 225,00
3632 Pohřebnictví
13 384,40 1 543,90
92 175,00
3613 Nebytové hospodářství
17,31 58,96
3419 Ostatní tělovýchovná činnost - příspěvky
37,00
3612 Bytové hospodářství
17 191,00 73 703,40
3399 Ostatní záležitosti kultury - ples, kulturní akce
200,00
3539 Zdravotní středisko
99,30 125,00
3349 Zpravodaj
3314 Knihovna
3392 Kulturní dům
5,98 30,53
3 118 664,87
25 508,00
2 072,60
6 276,16 753 843,37
1 300,00
47 124,00
4112 Nein.přij.transfery ze SR v rámci dot.vztahu
105,00 2 469,00 8 232,20
200,00
58 500,00 100,00
193 800,00 100,00
3111 Mateřská škola
120,00
58,50
5,97 12,02
3113 Základní škola
1345 Poplatek z ubytovací kapacity
4111 Nein.přij.transfery ze VPS
2 088,00 197 065,50
2310 Pitná voda 2321 Kanalizace a čistírna odpadních vod
1343 Poplatek za užívání veřejného prostranství
1511 Daň z nemovitostí
35,00 1 640,00
58,50
22 077,10
37,74
6 781,60
3 087 592,33
45,53
24 295,74
53,99
6310 Bankovní poplatky
45,00
6330 Převody vlastním fondům
270,00 2 940,30 31,40
2 343 741,00 868,05 2 767 223,00
94,11
31 405,94 100,02
72 102,50 30 003 678,43
41,61
FINANCOVÁNÍ Pol.
Název
8115 Přebytek hospodaření minulých let 8124 Uhraz.spl.dlouhodob.přij.půj.prostředků 8901 Operacezpeněž.účtůorgan.-přenesenádaň. povinnost FINANCOVANÍ CELKEM
Upr. roz. v tis. Kč
Plnění v Kč
%
12 337,20
-7 753 737,24
-62,85
-2 017,20
-922 400,00
45,73
0,00
429 353,35
10 320,00
-8 246 783,89
-79,91
Zpracoval: ing. Radim Spěvák, dne: 24. 7. 2014
4
forinformace radniceinfo informaceradniceinform
USNESENÍ Z 20. ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA VELKÉ BÍLOVICE, konaného dne 30. června 2014 v zasedací místnosti Městského úřadu ve Velkých Bílovicích Usnesení č. 20/1: ZM schvaluje program 20. zasedání zastupitelstva města Velké Bílovice. Usnesení č. 20/2: ZM určuje ověřovatele zápisu – Mgr. Svatavu Balgovou a Mgr. Jitku Pfeiferovou. Usnesení č. 20/3: ZM určuje členy návrhové komise Ing. Lenku Grofovou, Ing. Karla Osičku, MBA, a Ing. Josefa Skoupila. Usnesení č. 20/4: ZM schvaluje v souladu s ustanovením § 84 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, rozpočtové opatření č. II/2014. Usnesení č. 20/5: ZM schvaluje uzavření smlouvy o budoucí smlouvě kupní s XXXXXXX, XXXXXXX a XXXXXXX o budoucím prodeji stavebního pozemku v lokalitě Morávky II. v obci a k.ú. Velké Bílovice o max. výměře 1000 m2. Usnesení č. 20/6: ZM vydává v souladu s ustanovením § 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, obecně závaznou vyhlášku města Velké Bílovice č. 1/2014 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území města Velké Bílovice. Usnesení č. 20/7: ZM schvaluje v souladu s ustanovením § 67 a § 68 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, počet členů zastupitelstva města pro volební období 2014 – 2018 – stanovený počet členů Zastupitelstva města Velké Bílovice je 15.
č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, zveřejnění záměru směny pozemku parc. č. 1664/24 orná půda o výměře 3490 m2 v obci a k.ú. Velké Bílovice za pozemek města parc. č. 2130/13 ovocný sad o výměře 2980 m2 v obci a k.ú. Velké Bílovice. Usnesení č. 20/11: ZM schvaluje v souladu s ustanovením § 39 odst. 1 a § 85 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, zveřejnění záměru prodeje pozemku parc. č. st. 2294 zastavěná plocha a nádvoří o výměře 34 m2 v obci a k.ú. Velké Bílovice. Usnesení č. 20/12: ZM schvaluje v souladu s ustanovením § 39 odst. 1 a § 85 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, nezveřejnění záměru prodeje části pozemků parc. č. st. 358/2 zastavěná plocha a nádvoří o výměře cca 36 m2 (celková výměra 151 m2) a parc. č. st. 360 zastavěná plocha a nádvoří o výměře cca 20 m2 (celková výměra 231 m2) v obci a k.ú. Velké Bílovice. Usnesení č. 20/13: ZM schvaluje v souladu s ustanovením § 85 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, bezúplatný převod pozemku parc. č. 5256/63 ostatní plocha – ostatní komunikace o výměře 14 m2 a části pozemku parc. č. 6310/3 ostatní plocha – jiná plocha o výměře cca 50 m2 (celková výměra 231 m2) v obci a k.ú. Velké Bílovice od ČR – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Velké Bílovice dne 2. července 2014 Marie Vlková, starostka města inzerce
Usnesení č. 20/8: Zastupitelstvo města a) bere na vědomí zprávu o havarijním stavu rozvodů vody v Základní škole ve Velkých Bílovicích, b) v souladu s ustanovením Směrnice Rady města Velké Bílovice č. 1/2013 ze dne 9. 12. 2013 o postupu při zadávání zakázek malého rozsahu článek 3 odst. 2 Výjimky při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu schvaluje podání objednávky na cenovou nabídku a realizaci investiční akce ZŠ Velké Bílovice – oprava rozvodů vody u p. Vítězslava Hasíka, IČ 66618487, sídlo Podivínská 514, Velké Bílovice, která bude provedena neodkladně v období letních prázdnin, tj. od 7. 7. 2014 do 31. 8. 2014. Usnesení č. 20/9: ZM schvaluje v souladu s ustanovením § 39 odst. 1 a § 85 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, zveřejnění záměru směny pozemku parc. č. 6331 ostatní plocha o výměře 96 m2 v obci a k.ú. Velké Bílovice za pozemek města parc. č. 915/179 orná půda o výměře 105 m2 v obci a k.ú. Velké Bílovice. Usnesení č. 20/10: ZM schvaluje v souladu s ustanovením § 39 odst. 1 a § 85 písm. a) zákona
5
forinformace radniceinfo informaceradniceinform
ZPRÁVA O ČINNOSTI RADY MĚSTA ZA OBDOBÍ KVĚTEN – ČERVEN 2014 Rada města schválila: • objednání projektové dokumentace na rekonstrukci budovy muzea, nám. Osvoboditelů 336 – fasáda, střecha, okna, • objednání pasportu veřejného osvětlení u společnosti DATmoLUX s.r.o., IČ 26233100, Brno, • vyhodnocení výběrového řízení pro výběr nejvhodnějšího dodavatele traktorové sekačky a uzavření smlouvy se společností STROM PRAHA, a.s., IČ 25751069, Praha-Vinoř, • nákup tréninkového koše pro basketbalový oddíl TJ Sokol Velké Bílovice, který bude umístěn na školním hřišti za tělocvičnou, • uzavření smlouvy na rekonstrukci rampy školní jídelny s dodavatelem ALKA K + B, JUDr. Pavel Kašník, IČ 48864943, Hlohovec, • objednání projektové dokumentace na akci Velké Bílovice – chodník ul. Fabian a Velké Bílovice – ul. Mírová, chodník, • uzavření Mateřské školy Velké Bílovice v době místních hodů, tj. v pondělí 15. září, kdy bude vyhlášeno ředitelské volno, a v úterý 16. září, kdy bude zajištěn pouze částečný provoz ve dvou třídách,
6
Rada města vzala na vědomí: zprávu o pokračující rekonstrukci a zateplení kulturního domu, informaci o rekonstrukci a řešení způsobu odvětrání ve vinárně kulturního domu, • informaci o přípravě investiční akce Zateplení zdravotního střediska, • informaci o využití autobusových zastávek na ulici Podivínské.
•
Rada města uložila: • upozornit provozovatele ubytovacích zařízení na nutnost dodržování obecných ustanovení občanského zákoníku, tj. zdržet se všeho, co působí, že hluk vniká na pozemek jiného vlastníka, • jednat s pořadatelem akce LA PLAYA – open air festival 2014 a s Policií ČR o zajištění pořádku a nočního klidu v době pořádání festivalu. Rada města jmenovala: • Mgr. Svatavu Balgovou ředitelkou příspěvkové organizace Základní škola Velké Bílovice, • pana Zdeňka Kachyňu, vedoucím organizační složky města Sbor dobrovolných hasičů Velké Bílovice. Marie Vlková, Karel Rybecký, Svatava Balgová, Karel Osička, Michal Tetur, členové rady města
forinformace radniceinfo informaceradniceinform INFORMACE Z MĚSTSKÉ KNIHOVNY Knižní novinky: Jonasson, J.: Analfabetka, která uměla počítat – další humoristický román od autora „Stoletého staříka“ Khoury, R.: Rasputinův stín – tajemný mnich a šedá eminence carského dvora v napínavém románu, v němž se minulost prolíná se současností… Redondo, D.: Neviditelný strážce – napínavý kriminální román v „larssonovském“ duchu Christiane F.: Můj druhý život – pokračování bestselleru My děti ze stanice ZOO – jaký je dnešní život bývalé narkomanky? Demick, B.: Není co závidět – Obyčejné životy v Severní Koreji – nevídané skutečnosti ze země a společnosti, o nichž toho zbytek světa mnoho neví… Jágr, J. a Loněk, P.: Jaromír Jágr - Hledání nebe – unikátní publikace o slavném hokejistovi z pera jednoho z nejlepších hokejových novinářů Votýpka, V.: Křižovatky české aristokracie – osudy potomků šesti českých šlechtických rodů Vondráček, J.: Poslední parašutista – životní příběh generálmajora Jaroslava Klemeše – životní osudy posledního žijícího parašutisty čs. zahraniční armády z období 2. světové války… Deník malého poseroutky 8 – Fakt smůla, Gustíkovy patálie, Povedená partička – humorné čtení nejen pro kluky Wilson, J.: Lízinka – nejnovější čtení pro holky od oblíbené autorky Zemanová, L.: Madlenka a brejličky – krásně barevný příběh pro nejmenší
Nové společenské hry: Víte, že si u nás můžete půjčit i společenské hry? Využili jsme opět výhodné nabídky společnosti Albi knihovnám a k dříve zakoupeným hrám Ubongo, Zlaté Česko, Alias, Dominion, Osadníci z Katanu karetní a V kostce svět přikoupili do knihovny další čtyři - Umí prase létat?, Pirátské kostky, Osadníci z Katanu a Quixo. Podrobné informace a podmínky půjčování her najdete na našich webových stránkách v záložce ALBI hry. Navštivte nás virtuálně na www.knihovnavelkebilovice.webk.cz nebo osobně kdykoliv v půjčovní době.
Půjčovní doba: Pondělí: zavřeno Úterý: 12.30 - 19.00 Středa: 8.00 - 12.00 12.30 - 15.00 Čtvrtek: 12.30 - 19.00 Pátek: 8.00 - 12.00 E-mail:
[email protected], Tel. 519 346 616
inzerce
7
ozhovorrozhovorrozhovo rozhovorrozhovorrozhov
ROZHOVOR S… PANÍ MARTOU OSIČKOVOU
Velkou chloubou naší obce není jen dobré víno, ale i náš kroj. Z pozice rodačky z Velkých Bílovic si dovolím tvrdit, a věřím, že převážná většina spoluobčanů se mnou bude souhlasit, že náš kroj, zvláště ten dívčí, je ten nejhezčí. Ale čím to? Za vší tou krásou se skrývá tvrdá práce, bolavá záda, dopíchané prsty, ale také hrdost a úcta k tradici, odhodlání a hlavně láska. To vše, jak říká paní Marta, přispívá k tomu, že náš kroj je stále živý. A s kým jiným si povídat o výrobě krojů, než právě s paní Martou Osičkovou. Paní Marto, jak jste se k vyšívání dostala? Na začátek, já nejsem přímo vyšívačka, já šiju. Vyšívám pouze kordule. Dostala jsem se k tomu tak, že jsem začala šít svým holkám. Je to asi 12 let, co jsem v důchodu a zabývám se tím ve větší míře. Když jsem něco ušila holkám, zjistily to jejich kamarádky, řekly: „Udělejte mi to taky!“ A zjistila to druhá, třetí..., a tím pádem jsem začala šít.Atak jsem se dostala i k tomu žehlení. Z Bílovic se to zase dostalo přes moje kamarádky a rodinu, takže šiju i kroje rakvické, bořetické, čejkovické, vrbecké, šila jsem i do Němčiček nebo Staroviček. A když jsem začala šít, tak mi moje mamka vyšívala rukávce, vaperky, košile, kordule a co bylo potřeba. Ale pak náhle umřela, tudíž jsem byla nucena si to vyšívat sama. Ale nejsem vyšívačka tak, že bych vyšívala třeba kapesníky. Říkáte, že náš kroj je živý. Jak se tedy měnil v čase? Na kroji jsou určité věci dané,a ty se nemění. Mění se například barvy, a to podle vkusu. Dřív nebylo tolik barev, byly třeba jen tři nebo čtyři druhy barevných mašliček a člověk se s tím musel spokojit. Já, když jsem začala šít, začala jsem i tónovat, aby třeba výšivka ladila s šaty. Taky se začaly vracet tmavé věci. Kdy se začaly vracet? Zhruba před dvaceti lety, když dcera Helena byla stárkou. Ale nosívaly se i dřív, to můžeš vidět na fotkách. Pak kolem roku 1955 se začalo se světlými. Tenkrát vše záleželo hlavně na materiálech. Když já jsem stárkovala před padesáti roky, nosily se brokáty a pomalu začínaly lurexové, lesklé látky.Ale v té době byly hrozně drahé. Pro představu 70 cm šířka látky stála 120 korun a šířka na šaty je 140 cm, takže látka by stála 240 korun, kdežto brokát ve stejné šířce vyšel jen na 12 korun. A potom, když chodila moje o šest let mladší sestra, začaly tesily a
8
tesileny, a ty právě měly ty barvy sytější. Takže barva sukní se vázala na látky. Potom začaly slotery, ty měly takové ty růžové a bledě modré barvy, už se dávno přestaly dělat.Apřed těmi dvaceti roky, kdy se začaly rušit továrny, jsme dokonce museli vybírat z dekoraček, protože látek byl hrozný nedostatek. Mají Bílovice nějakou svoji barvu? Ano, barvy se vždy musí vybírat tak, aby šly k Velkým Bílovicím. Tady se třeba nenosí sytě červená, ale spíše do vínova. Kdežto v Němčicích a na té straně nosí holky až praporovou červenou a taky modřicovou modrou. U nás je prostě dané, že rudě červená se nenosí. Každý region má své barvy. Můžeš si to dát, to tě nikdo ze sóla nevyvede, ale není to naše. Nebo třeba když se vyšívá na korduly ten koš, základ je žlutý a to je dané. Když se nosily ty lurexové šaty, začaly se hodně používat fosforové barvy, ale neujalo se to, protože to sem nepatří a ani to není pěkné. A co třeba délka sukní? Zkracovalo se hlavně podle módy. Dřív byly sukně dlouhé až po gombíky, že nebyly vůbec vidět punčochy. Mamka říkávaly, že se jim o ty gombíky zachytávala vaperka. Až asi v těch 70. letech se to začalo zkracovat až nad kolena. Jenomže to je podle mě přehnané. Správně by to mělo být tak do půli kolen a vzadu do kolenního důlku. Ale tady jde zas právě vidět, jak je náš kroj živý. Třeba v jižních Čechách nebo na Hané se už kroj dávno nenosí denně, takže se ani nevyvíjí a nic se nemění. Kdežto náš kroj se pořád mění a vyvíjí. Důkazem je třeba šíření sukní. Já, když jsem stárkovala, tak jsem měla pět sukní. Teď se nosí šest. A místo trčáků se nosili hanzle jako na Vrbici. Dřív byly kroje jednoduché a hlavně praktické, až se vznikem JZD a většími výplatami se začal oživovat i kroj. Do těch 60. let to bylo, co kdo měl a co si mohl dovolit. Třeba holky měly tesilové sukně se sámky, aby je jejich matky pak mohly nosit jako šaty. Ušila se k tomu jen jupka a bylo to využité celoročně. Proto taky kluci nosívali tmavý oblek, žlutice měli jen ti, co na to měli. Sjednotilo se to až v pětapadesátém roce, když vznik Slovácký krúžek. A třeba věnce se ujednotily ještě později, asi v sedmdesátých letech. Dřív měly věnce jen stárky a ostatní nosily po všechny tři dny šátky. A kolika holkám žehlíte průměrně kroje na hody? Co já vím, tak dvaceti i více za celý rok. Obyčejně se žehlí podle toho, jak ta holka chodí často. Když už má sukně po plese vybúchané a černé, nechá si je nažehlit už na Boží tělo. Ale do kostela chodí málo krojovaných, takže největší zápřah mám před zahrávkami. Sukně se můžou obléct třeba sedmkrát, když nezmoknou, protože ta vrchní sukně navlhne a vybúchá se z ní škrob. Jak dlouho trvá ušít jeden kroj? No, podle toho, jak jsem šikovná. Myslíš i se spodními sukněmi? Ano.
To jsem nikdy nepočítala. Já to totiž dělám na etapy, ale kdyby se to spočítalo, nevím, jestli bych se do měsíce vešla. Dělám třeba i šestnáctky a nejlépe se mi pracuje večer, když už mě nikdo neruší. Někdy jsem vstávala i ve čtyři hodiny, abych to všechno stihla. A jednou se jedna teta ptala, že co dělá Marta? A manžel říká: „Já nevím, už jí asi hrabe, já si jdu večer lehnout a ona ještě šije a ráno vstávám a ona už stojí u žehlení.“Ale vždycky když holky s něčím přijdou, tak jsem ráda. Protože to dělám z radosti a baví mě to. Co děláte nerada? Žehlím trčák. To holkám říkám, ať přijdou radši přes rok a ne těsně před hody, protože trčák se žehlí na několik roků, ne že by se musel žehlit každý rok jak sukně. Dávám tam tolik škrobu, aby to drželo, a skládám ho, když je ještě vřelý. To mi pak namáhá a pálí ruce a dělají se mi pliskýře, takže potom nemůžu žehlit nebo šít. Z čeho máte naopak radost? Jsem ráda, když se to druhým líbí. Když ti někdo řekne, že je to pěkné, že to sluší, že to má ten grif. To tě potěší. A taky když je ta holka pěkně oblečená, protože i oblékání je hodně důležité. Naše holky nemůžou chodit moc na úzko, protože náš kroj je bohatý a je potřeba, aby vyniknul. Naopak když už je toho hodně, to taky není ono. Zvlášť když je holka menší, mohla by mít klidně jen pět sukní, jenomže když vedle sousedka jich má šest, tak ona jich chce sedm... A tak to je. Jedna jich měla v hody dokonce dvanáct. Každý den jí přihazovali, až musela odejít, protože je neunesla. Každý obléká jinak. Třeba ve Starovičkách holky nosí sukně, jako když páv za sebou tahá ocas, prolomené a svěšené. Oni ty sukně totiž dávají do sebe, jednu do druhé, prý aby nešlo vidět pod zadek. Na co pak má pět nebo šest sukní, když jí stačí jedna? U nás se dřív sukně nosily rozhozené, ne naskládané. A ty sklady se nedělaly tak přesně. Pak to bylo takové nadýchané, když to nemělo formu. Jenže ty sklady uměly zapadnout do sebe a jedna strana se třeba svěsila. Sukně mají jít za tou holkou a ne aby ona byla jak ve škatuli. To mají v Kyjově nebo v Mistříně.Ale to je zase jejich a naše je naše. Co na takový zápřah říká rodina? Nemají proti tomu vůbec nic, a když něco, tak mi i pomůžou. Třeba taťka zehřeje oběd a tak. Pomáhají spíš v domácích pracích, přenést sukně nebo pomydlit, když už je toho hodně a nestíhám. A máte nějaké pokračovatelky? Zatím ne. Trošičku působím na desetiletou vnučku Adélku, ale zatím přede mnou utíká. Vždycky jí říkám: „Adélko, nemusíš to dělat, stačí, když se díváš.“ Já jsem se to naučila taky jen díváním. Měla jsem zájem, aniž bych to věděla, protože mě jen bavilo se na to dívat. Tím pádem to zůstalo ve mně. Nikdo mě nic neučil, vše jsem se naučila sama. Je hlavně důležité dát tomu ten život. ID
oriekultura a historiekultu raahistoriekulturaahistor 100. VÝROČÍ ZAČÁTKU 1. SVĚTOVÉ VÁLKY – VÁLEČNÝ DENÍK JANA OSIČKY O tom, jak obyvatelé Velkých Bílovic prožívali začátek první světové války, nám kroniky mnoho informací neposkytují. Díky válečnému deníku bílovického rodáka Jana Osičky, který se nám dochoval, máme možnost přiblížit si válku očima obyčejného vojáka na frontě. Jan Osička (Mistr), se narodil v roce 1894 a vyučil se tesařem. Deník, který si psal během války, je malý černý sešitek s hustě inkoustovou tužkou popsaným textem. Zachycuje období od 1. srpna 1914 do 13. května 1915. Bylo mu tehdy pouhých 20 let. Věty jsou psány zkratkovitě, nechybí řada německých pojmů, vojenské hantýrky ani pravopisných chyb. Ale není se čemu divit, vždyť voják v zákopech neměl čas řešit psaní tvrdého či měkkého i. Chtěl jen zaznamenat, kde všude bojoval a jak válka probíhala, aby vše, dá-li Pán Bůh, až se z války vrátí, mohl vyprávět doma. První část ukázky popisuje narukování a cestu na frontu v okolí dnešních polsko-ukrajinských hranic u města Rava Ruská. Druhý úryvek zachycuje boje v Bukovině (území dnešní pohraniční oblasti Rumunska a Ukrajiny) mezi městy Vatra Dornei a Černovice. Text předkládáme v původním znění. První záložníci byli povoláni a my čekali každým okamžikem všeobecnou mobilizaci. Konečně 1. srpna (1914) ráno hlásil strážník, že všeci reservisti do 36 let se mají dostavit každý ku svému pluku. V neděli ráno jsme se rozloučili a jeli ku Štokravě (Stockerau - Rakousko). Na všech nádražích bylo živo, v pláč žen mísil se zpěv odjíždějících vojínů. Na poledne jsme obědvali ve Vídni. Asi o 5. hodině byli jsme ve Štokravě. První noc přespali jsme v kádře. V pondělí jsme si prohlíželi Štokravu. Ve středu jsem byl u prohlídky a ve čtvrtek jsem dostal mundúr. V sobotu odpoledne po kněžském požehnání jsme vagónovali. Asi v půlnoci vlak nás unášel na severovýchod – na bojiště. Ve středu 11 ho večer jsme vystoupili v Jaroslavi. Zde jíž na nás čekali civilní voze a přez noc přespali jsme v drag. kasárnách neboť tí už byli na hranicích. Ráno sme měli před sebou cestu 60 km do Borchova u Lubačova. Krajina docela jiná než u nás. Z daleka vypadá jako nepřehledný les. Půda písčitá, chalupi sem tam roztroušené. ...Bylo krásné nedělní ráno a náš pluk postupovál proti nepříteli. Před polednem překročili jsme návrší východné od Ravi Ruská. Příšli zprávi, že nepřítel s velkými silami postupuje směrem k městu. Ihned utvořila se bitevní čára, jen naše škadrona zůstala na koních co atáleriibedeckunk (krytí dělostřelectva). Naše divize měla obsaděné prostranství mezi lesi asi 2 km široké, po pravo 8
pěší pluk a uláni (huláni), po pravo uherští honvédi. Kvečeru počala silná dělostřelba. Asi po 2 hodinovém boji ustoupili jsme v pořádku asi 1000 kroků, a toto návrší drželi jsme 5 dní. K večeru koně byli poslané prič a my byli postaveni ve švarmu. V pondělí to ještě nebylo nejhorší, ale v noci byl útok. Noc byla tmavá. Rusové postupovali v hustých řadách, avšak naše dělostřelba je odrazila. V tomto místě měli naši 16 baterii. Druhého dne na sv. p. Marie od časného rána počali nás rusi zasipávát déštem koulí a šrapnelů. Padl V. (Václav) Osička. Asi o poledni přišel rozkaz ustoupit do spodních zákopů. Jak sme se zdvihli od zemi, nepřítel palbu zdvojnásobil. Než sme se dostali dolů naše řady prořídli. Vesnice Říčky stojící hned za naší linií, byla obrácena v popel hořela celů noc. Důstojníci nás povzbuzovali a co platno, jíž 4 dni nebylo menáže a chleba. Konečně v pátek o poledni přišel rozkaz a nastál ústup. Večer asi o 6 hodině obsadili jsme návrší a zdržovali nepřítele, neboť naše trény byli eště vzadu. Odpoledne prší. Celů noc pochod. K ránu odpočinek 2 hodiny. Kuchyň daleko v předu. ...Do Bukoviny. ...Pěkné město Jakobeni, v horách chudý kráj, Kimpolung, okresní město po lesích sněhu až na 3 metry sta lidí po silnici odhazuje sníh. Silný mráz, špatné cesty tma. Ráno do lesa. O poledni odpočin Bitva. V noci pochod Ruská vesnice. Toporovo večer pochod do lesa, noc na sněhu. Dělajú se zakopi a překažky na hranicích V Toporově pověšeni zradci. 3 dni zima pak
pěkné jasno v noci slabé mráze 20 dubna jiné místo vých. od Toporovec 27. večer pochod přes Černovice do Molodia. ...Útok na Kalinežti. 2. (května) Naše eroplány srazili ruský jihovýchodně od Černovic. Od 2. 5. do 9. ho dělostřelecký boj. Nepřítel střílí do vesnice do našeho rajonu. Poranil 2 civile a jeden dům zapálil. 10 ho. útok rusů na naše zákopi. Bili odraženi 3 důstojníci, 500 mužů zajatých 200 mrtvých a 50 těžce a mnoho lehce raněných. Velitel praporu padl. Na naší straně 3 mrtví a několik lehce raněných. 11 Oznamuje se v rozkazi vítězství v Karpatech 100.000 zaj. (zajatců) 66 děl, 200 strojních pušek Celkem klid. Jízda nepřátelská pohybuje se k západu. 12. Na poledne ústup. Večer pochod až do 2 hod. ranní 13. asi o 8 hodin naše škadrona forot k Dubouc. Pluk napaden sboku kozáky Ustoupili sme za Prut. Další válečné osudy Jana Osičky podrobně neznáme. Od července 1916 do října 1918 sloužil jako četař u technické škadrony jízdního střeleckého pluku č. 4. Konce války se dočkal v roce 1918 v italském zajateckém táboře v Resaně, kde byl od 3. listopadu v rámci ukončeného náboru k legiím zařazen k italské domobraně, praporu č. 30. S tímto praporem se od července 1919 do roku 1920 účastnil osvobozovacích služeb na československo-německých hranicích v úseku Moldava – Hora sv. Kateřiny. Po návratu do Bílovic se dále věnoval tesařské živnosti. V listopadu 1920 se oženil se Štěpánkou Zapletalovou, se kterou měl dcery Miroslavu a Marii a syna Jana. Umírá v roce 1964. Historický kroužek
9
oriekultura a historiekultu raahistoriekulturaahistor ÚLETY 2014 A COUNTRY POD PŘEDNÍMA Konec školního roku, sluníčko, teplíčko, pohoda a k tomu všemu skvělá muzika. Takto bych si dovolil krátce shrnout letošní již osmý ročník folk-country festivalu ÚLETY 2014, který se konal v pátek 27. června ve sklepní trati Pod Předníma na náměstí sv. Jana. Po měsících shánění, domlouvání, přemlouvání, plánování a konečného dramaturgického vybírání, tedy po úspěšném zasetí, nastal čas sklízet úrodu. Něco málo po osmnácté hodině na pódium nastoupili HORNÍ VALYBUCI ze ZUŠ Hodonín. Jsou to super děcka, která vedu jako folkovou kapelu na svém dalším dlouholetém pedagogickém působišti a vystoupení se jim podařilo na jedničku. Po nich jsem si pod pseudonymem MARIÁN zapísničkařil i já sám, takže jako každý rok jsem zde poletoval jako organizátor, dramaturg, muzikant i moderátor v jedné osobě. Svou premiéru si zde odbyla i nejvzdálenější folková kapela FUKANEC z Nového Města nad Metují. V melodicky chytlavých písničkách jim to zpívalo a hrálo opravdu skvěle, a tak už teď se těším na další spolupráci. Samozřejmě ani letos nechyběl folk-bluesový písničkář LÁĎA ALADIN LANGER ze Znojma, který se svou pravidelnou účastí na naší přehlídce začíná zařazovat mezi neodmyslitelný inventář. Na jeho nápadité písničkaření navázalo nit místní folkové rodinné trio Kralovičových, MARIÁN & ÚLETY. Jako vždy jsme se se svými písničkami snažili posluchače naladit na svoji letovou frekvenci, a nakolik se nám to podařilo, bylo cítit z jejich usměvavých tvářiček a dlouhého potlesku. Zde je ještě nutno podotknout, že naše rodinné seskupení začíná o prázdninách točit své první profilové CD, a pokud by se snad našel nějaký ten fanda – podnikatel nebo alespoň fanda, který by chtěl na toto bohulibé dílko přispět nějakou tou korunkou, může se na kapelu kdykoli obrátit. Pán Bůh zaplať. Dalším nováčkem mezi účastníky byla skvělá kapela HUBERTUS z Pateřína u Bílé Lhoty. Zde podle ohlasů zúčastněných mohu pouze konstatovat, že to byl folk-country nářez, díky kterému se i tanečníci pomalu dostávali do varu. Dalším nováčkem naší přehlídky byl také brněnský bluegrassový CVYKR. Čtyři kluci hrající na 50 let starý kondenzátorový mikrofon byli opravdu skvělí. No a na závěr mnohými tanečníky očekávaný country bál se skupinou RANCH. Toto početné brněnské seskupení se po loňském úspěchu vrátilo jako správný pachatel na místo činu a až do druhé hodiny ranní zdolávalo i ty největší taneční vytrvalce. Na závěr chci velmi, velmi poděkovat generálnímu sponzorovi akce, Městu Velké Bílovice, především místostarostovi, panu Karlu Rybeckému, který se svým týmem akci dokonale technicky zajistil. Velký dík také patří vinařské firmě Sing wine za tekutý sponzoring pro všechny účinkující, a ti, kteří to s ochutnávkou nevydrželi až domů, chválou nešetřili. Bez těchto úžasných lidiček by to prostě nešlo. Holt, když se k otevřenému srdci ve správný okamžik otevře také peněženka, tak se dějí divy. Pevně věřím, že všichni, kteří nezůstali poslední pátek školního roku doma na gauči a přišli si poslechnout něco jiného než dechovku, tak nelitovali a bavili se přímo prázdninově. Za organizační tým Josef „Marián“ Kralovič
POZVÁNKA NA VÝSTAVU Městské vlastivědné muzeum srdečně zve na výstavu hodových fotografií a krojů. Zájemci si budou moci prohlédnout nejen vyobrazení stárků a stárek, ale především různé momentky, krojované skupinky i jednotlivce od nejstaršího období první poloviny 20. století až po současnost. Výstava bude otevřena od soboty 13. 9. 2014 do úterý 16. 9. 2014 vždy od 14:00 do 17:00 a následně každou další neděli až do konce září.
10
oriekultura a historiekultu raahistoriekulturaahistor
MUZEJNÍ KROUŽKY NA VÝLETECH Začátkem prázdnin si na několik výletů zajeli i členové vlastivědného kroužku. Během první červencové soboty navštívili čtyři členové výstavu dřevořezání v Třešti. Kromě ukázky betlémů, vyřezávaných figurek, soch a obrazů si sami mohli zkusit něco vyřezat nebo zakoupit hotový výrobek či celý betlém. Hned v neděli se pak tři členky zajely podívat do Dambořic na pátý ročník Soutěžního festivalu folklorních souborů, na výstavu „Vyšívaná krása“, kam šestice bílovických žen zapůjčila různé části našeho kroje a několik do kroje oděných panenek. Největší výlet se však konal ve středu 16. 7. Účastnilo se jej 13 členů obou muzejních kroužků a naplánovaná byla návštěva Mikulčic, Pohanska a Valtic. Významné hradiště Mikulčice snad navštívil každý z nás, nikdy však není na škodu trochu si oprášit paměť, zvlášť když je prezentace návštěvníkům servírována zajímavou audiovizuální formou. Dalším archeologicky důležitým místem je Pohansko. Členové kroužku si prošli celou expozici a zamířili směr Valtice do Muzea železné opony, které je vytvořeno z bývalého hraničního přechodu několik desítek metrů od Reisny. Pod pojmem muzeum se mnoha z nás vybaví školní výlety do nevalně vonících sálů s nudně
vyhlížejícími exponáty a silnou vrstvou prachu. Ale to už je dávno pryč. Současní muzeologové se zaměřují zejména na živost výstav a interakci s návštěvníkem. Proto návštěvou Muzea železné opony zároveň vkročíte do dob pohraničních hlídek, vojenského výcviku, výslechů STB, uvidíte, jak vypadala věznicí místnost, stanice atd. To stejné lze říci i o Muzeu zemědělství ve Valticích, které bylo posledním cílem našich výletníků. Stálá expozice začíná výstavou všech zvířat, které můžeme najít v našem kraji s možností poslechu jejich zvukových projevů, pokračuje výstavou sadařství - můžeme vidět způsoby roubování stromků, druhy ovoce, zeleniny, staré zemědělské nástroje aj. - a je zakončena výstavou vinařství, na kterou navazuje v nižším patře výstava vinařských lisů. Na dvoře muzea si pak návštěvník může prohlédnout různé druhy letniček. Muzeum zemědělství jde ještě dál a nepůsobí na návštěvníka pouze vizuálně a sluchově, ale také hmatově, k čemuž využívá tzv. hmatový chodník, kde si člověk holou nohou může vyzkoušet chůzi po různých druzích povrchu. Třináct výletníků se domů vracelo až kolem šesté hodiny sice trochu unaveno, zato obohaceno o mnoho nových informací a zážitků. vlastivědný kroužek
MEMORIÁL PANÍ JITKY OSLZLÉ V sobotu 28. června se konal na našem hřišti fotbalový turnaj v rámci vzpomínkové akce Memoriálu paní Jitky Oslzlé, která by se v tento den dožila 53 let. Tato akce, na kterou byli zváni zejména lidé blízcí paní Oslzlé, tedy její rodina, kolegyně, přátelé, známí, ale také fanoušci fotbalu, měla za účel oslavovat její život a vzdát hold její památce. Celou akci pořádaly děti paní Oslzlé, Jitka a Jožka. A proč zrovna fotbalový turnaj? Paní Oslzlou přivedl k fotbalu její syn Josef, který už ve čtyřech letech začal kopat do balónu a projevovat velký talent pro tento druh sportu. Během doprovázení na tréninky a fandění při zápasech paní Oslzlá nezahálela a začala pomáhat ve vedení bílovického fotbalového klubu. Sháněla sponzory, zařizovala různé sportovní akce a nejednou zvonila na zvonek u rodičů, kteří svého syna nechtěli pustit na zápas kvůli špatné známce ve škole. Nenápadně, ale důsledně se podílela na dobrém fungování klubu. Posledních pár let pak byla jeho jednatelkou. Účastníky turnaje organizátoři vybírali také na základě vazby na svou maminku. Zvítězili hráči Velkých Bílovic, za nimi se umístili bývalí hráči Slovanu Břeclav, kde paní Oslzlá také působila, hráči Moravského Žižkova a poslední příčku obsadili bývalí hráči Velkých Bílovic. Po turnaji následoval koncert, který otevřeli svým zpěvem Vanessa Hurtíková, Eva Grofová, které byly doprovázeny klávesami Antona Asamase a kytarou Aleše Osičky. Následovala rocková kapela Žufanband ve složení Martin Beňa, Leona Osičková, Pavel Kachyňa, Jan Damborský, Martin Grof a Mira Dušek a po ní další rocková kapela Šroti z Dolních Bojanovic. Na závěr, jako zlatý hřeb večera, zahrála česká pop-punková kapela Rybičky 48, známá např. hitem Zamilovaný/ nešťastná.
Oproti loňskému prvnímu ročníku letos Memoriálu počasí přálo, a tak si mohly stovky návštěvníků koncert plně vychutnávat až do jedné hodiny po půlnoci. Organizátoři děkují všem, kteří se na přípravě akce podíleli, a také návštěvníkům, kteří přišli uctít památku paní Jitky Oslzlé. ID
Organizátoři Memoriálu - dcera a syn paní Jitky Oslzlé
11
oriekultura a historiekultu raahistoriekulturaahistor
OSKERUŠE - STROM SLOVÁCKA Jeřáb oskeruše – Sorbus domestica je záhadný strom opředený různými zkazkami o jeho původu. Tvrdí se, že oskeruše s sebou přivezli Římané, a kudy vojska procházela, tam je pak vysazovala. Stromy označovaly jejich cesty nebo území, sloužily tedy i místo hraničních kamenů. Jiné pověsti vyprávějí, že to byli Turci a Tataři, kteří z Balkánu dovezli tento druh, aby z něj mohli dělat víno. Mongolské útočné kmeny s sebou vozily sušené oskeruše jako prostředek proti úplavici a průjmům. Jeřáb oskeruše je mohutný, krajinářsky velmi dekorativní strom. Roste především v jižní Evropě. Nikde nevytváří souvislé porosty, ale roste roztroušeně ve světlých lesích. Na Moravě tyto krásné stromy i několik staletí staré rostou ve vinohradech, zahradách a mezích až po Zlínsko. Nejznámější lokality nalezneme na úpatí Bílých Karpat. Tento užitečný strom poskytuje nejen potěchu a obdiv, ale i cenné plody a dřevo. Oskeruše je zajímavou, ale opomíjenou ovocnou dřevinou. Plody jsou ceněny pro své obsahové složení s vysokým obsahem minerálních látek, organických kyselin, bílkovin, pektinu a taninu. Z medicínského hlediska jsou oskeruše mírné diuretikum laxans, antirevmatikum a vitaminiferum. Nejzdravější způsob užívání je jíst zralé měkké krémovité plody za čerstva, nebo jako sušené. Dozrálé plody jsou sladkokyselé, šťavnaté a výrazně aromatické. Po uležení jsou výborné pro přímou konzumaci, výrobu kompotů a marmelád. Nejvíc ceněná je však oskerušová pálenka, které se připisují léčivé účinky a je hodnocena mezi znalci velmi vysoko. Vynikající účinky proti nachlazení má směs pálenky s medem. V březnu 2003 byla oskeruše, jako fenomen jižní a jihovýchodní Moravy vyhlášena STROMEM SLOVÁCKA. Tohoto aktu se ve Strážnici zúčastnilo
12
několik obcí, za náš region i starosta Velkých Bílovic. Zavázal se, že stromy oskeruší bude na vhodných místech extravilánu města vysazovat. Malý semenáč, který obdržel při křtu, byl pak vysazen u altánku směrem na Hradištěk. V dalších letech pak ještě na několika místech. Ne vždy však stromky vydržely do dnešních dnů. Proto v roce 2014 bylo v oblasti vinohradů u hlavních tras cyklostezek vysázeno 7 vzrostlých stromků oskeruší, které v budoucnu obohatí vegetaci na těchto trasách. Věříme, že návštěvníci i místní budou k těmto stromům, které jsou v krajině poměrně vzácné, ohleduplní a oskeruše se dožijí vysokého věku, věku, který tomuto stromu náleží. Několik lidových sloganů k bájnému stromu oskeruši Hymna oskoruší: Slivovica to je špina, kdo ju pije, to je sviňa. A já jsem ju také píl a já jsem tu sviňů býl. Oskoruša to je iná, v břuchu hřeje dušu zvíhá. A já jsem ju také píl aj věrnost jí přislíbil. Pít oskorušovů - to je život, koštovat ju - to je věda, rozmlůvat s ní - to je umění. Romantici sází růže, správní chlapi oskoruše. Nalomené zdraví oskoruša spraví. Kdo oskorušu pojídáš a piješ, hnačku nemáš, dobře žiješ. Ing. Antonín Svoboda
kolkaškoly a školkaškoly aškolkaškolvaškolkaško HASIČI ZPESTŘILI NÁCVIK POŽÁRNÍHO POPLACHU V MŠ KAMARÁDI
CHOVÁNÍ DIVÁKŮ PŘI KONCERTECH NENÍ IDEÁLNÍ...
Koncem května přišla paní Floriánová z místní MŠ za bílovickými hasiči se zajímavým požadavkem. Učitelky mateřské školky totiž dostaly nápad, a to udělat povinný nácvik požárního poplachu zajímavější o přítomnost jednotky dobrovolných hasičů s příslušnou technikou. Učitelky byly předem seznámeny s přesným průběhem akce a dětem byla ráno dovezena vysílačka, aby hned od nahlášení požáru mohly poslouchat, jak vše probíhá. Několik minut před desátou hodinou ranní byl požár nahlášen. Děti byly i přes chladnější počasí okamžitě evakuovány. Kdyby hořelo doopravdy, nikdo by na oblečení dětí nehleděl. Následoval příjezd obou hasičských vozů s posádkami v dýchacích přístrojích, natáhly se dva proudy a prováděl se průzkum školky... A děti pozorovaly, jak vše probíhá. Po ukončení celé akce se děti šly obléct a po třídách chodily za hasiči, prohlížely si techniku, obě zásahová vozidla, zkoušely si helmy, ptaly se hasičů na to, co je zajímalo a s hasiči se i fotily. Zrovna v den nácviku navštívila mateřskou školku inspekce a nápadem i průběhem akce byla nadšena stejně jako děti, učitelky i hasiči. ID
Jako v předchozích letech jsem i letos navštívila závěrečný koncert ZUŠky pořádaný na konci školního roku, zaměřený na taneční obor. Na koncert jsem se těšila, přestože ani jeden z vystupujících nebyl členem mé rodiny či kamarád. Práci Lenky Růžičkové a Eleny Osičkové sleduji od začátku, a proto mě zajímalo, zda za tak dlouhé působení v oboru jde vymyslet něco nového. Ano jde, výkony všech žáků byly skvělé! Klobouk dolů. Ale na tohle téma psát nechci. Velmi nemile mě překvapilo chování diváků v hledišti. Během celého koncertu pořád někdo někam odcházel a přicházel! Pohyb v hledišti byl dost čilý a myslím, že i značně rušivý, nejen pro ostatní diváky, ale obzvláště pro vystupující. Pokud víte, že vy nebo vaše dítě vystoupení nevydrží, proč si nesednete na kraj nebo dozadu??? Přijde mi také absolutně nevhodné a neslušné vůči ostatním vystupujícím opouštět koncert, jakmile vystoupí někdo z mé rodiny, tzn. ještě před koncem koncertu!!! Výkony ostatních Vás nezajímají? Příprava takového koncertu je velmi náročná a myslím, že všichni organizátoři a vystupující si zaslouží poděkování. K malému zlepšení ale přece jen došlo. Vzhledem k tomu, že nebyl otevřen vchod do baru, vystoupení nebylo rušeno šustěním pytlíků od sladkostí a brambůrek či popíjením nápojů z pet lahví, tak jak tomu bylo v minulosti. Tohle se opravdu zlepšilo. K.O.
BALANC ČEKÁ MISTROVSTVÍ SVĚTA Taneční skupina BALANC ze Základní umělecké školy Velké Bílovice se bude na konci prázdnin pilně připravovat na mistrovství světa v Show Dance formacích. Nominaci získala za 4. místo na MČR, kde BALANC reprezentovalo 23 tanečníků v jedné choreografii. Tato velkolepá soutěž probíhá každoročně v Německu, ale protože pro tento rok získala licenci soutěže Praha, máte možnost i Vy zhlédnout nejlepší soubory světa, které se zabývají výrazovou show pro diváky. A věřte, opravdu se bude na co dívat, účast na soutěži je každoročně obrovská. Soutěž proběhne v termínu 2. - 6. 9. 2014 v areálu PVA EXPO Praha Letňany. Taneční skupina BALANC bude startovat s choreografií Lenky Růžičkové NA DVOŘE KRÁLE SLUNCE, na které spolupracuje i Daniel Sýkora, bývalý tanečník ZUŠ, nyní student již 6. ročníku Taneční konzervatoře v Brně. Druhým zástupcem taneční skupiny BALANC bude Ondřej Knápek, který bude s choreografií CESTA soutěžit v sólech. Ondra bude po prázdninách nastupovat do 2. ročníku Taneční konzervatoře Brno. Co tanečníkům popřát? Hlavně dobrý pocit z výkonu, radost z tance a aby načerpali taneční inspiraci do další taneční sezóny. Konkurence bude obrovská… Přijeďte se podívat a podpořit BALANC, a tím i Velké Bílovice. Lenka Růžičková
13
kolkaškoly a školkaškoly aškolkaškolvaškolkaško OHLÉDNUTÍ ZA ŠKOLNÍM ROKEM 2013/2014 ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY VELKÉ BÍLOVICE Uteklo to opět velmi rychle a další školní rok je i v naší škole za námi. Tak jako v předchozích, i v tom letošním roce se ve všech oborech naší školy tvrdě pracovalo i soutěžilo. Škola za uplynulý školní rok uspořádala 12 žákovských besídek a 6 samostatných koncertů, které proběhly v koncertním sále školy, 6 velkých koncertů v KD, 2 vystoupení na sóle a spoluúčinkovala při Adventním koncertě v místním kostele. Promenádní koncert ke Dni matek se z důvodu nepříznivého počasí letos neuskutečnil. Studium v letošním roce završilo absolventským koncertem celkem 28 absolventů z toho: 12 v hudebním oboru, 1 ve výtvarném oboru, 4 v literárně dramatickém oboru, 11 v tanečním oboru. Na vyšší školy uměleckého zaměření byli přijati 3 žáci z výtvarného oboru. Kulturního dění v obci se pravidelně účastní dechová hudba ZUŠ pod vedením p. uč. Luboše Řehánka, která vystupuje u příležitosti různých akcí pořádaných nejen školou, ale i městem Velké Bílovice a zajíždí se svým programem i na festivaly a přehlídky do okolí. Často vystupujícím souborem školy je i pěvecký sbor „Sluníčka“, který vede pí uč. Dagmar Osičková. Sbor v letošním roce, kromě akcí školy, vystoupil mimo jiné jako host i na vánočním koncertě Petra Bendeho nebo na benefičním Koncertě pro Krtka v KD ve Velkých Bílovicích. Soutěží, které byly pro letošní školní rok Ministerstvem školství vypsány, se v hudebním oboru pod dohledem svých učitelů zúčastnili žáci klavírního, smyčcového a kytarového oddělení. A jak si vedli?
Sóĺový projev dramatický Magda Mikulicová IV. kategorie – bez postupu
Hudební obor: Okresní kolo soutěže ZUŠ ve hře na klavír – ZUŠ Mikulov, 5. 3. 2014 Vanessa Perugini 0. kat. 2. místo (pí uč. J. Zlomková) Daniela Jeřelová I. kat. 2. místo (p. uč. R. Růžička) Markéta Kopřivová 1. kat. 3. místo (pí uč. J. Zlomková)
Celostátní kolo ve formacích moderního tance – Hlinsko, 29. 3. 2014
Okresní kolo soutěže ZUŠ ve hře na kytaru – ZUŠ Mikulov, 6. 3. 2014 Vojtěch Kratochvíl 0. A. kat. 1. místo s postupem (p. uč. J. Kralovič) Michal Dobrucký 0. C. kat. 1. místo s postupem (p. uč. J. Kralovič) Okresní kolo soutěže ZUŠ ve hře na smyčcové nástroje – ZUŠ Břeclav, 6. 3. 2014 Amálie Kovácsová 1.kat. 2. místo (p. uč. J. Zachovalý) Dorota Brůčková 1.kat. 1. místo (p. uč. J. Zachovalý) Pavlína Roučková 7.kat. 1. místo s postupem (p. uč. J. Zachovalý) Krajské kolo soutěže ZUŠ ve hře na smyčcové nástroje – ZUŠ Fr. Jílka Brno, 28. 3. 2014 Pavlína Roučková 7.kat. 2. místo (p. uč. J. Zachovalý) Soutěžní přehlídky, která byla pro letošní rok vypsána pro literárně dramatický obor bez konání okresních kol, se zúčastnila i naše žačka ze třídy pí uč. Henrietty Ctiborové. Hodnocení této přehlídky nebylo na umístění, ale pouze na postupy do ústředního kola, kde jsme štěstí neměli. Krajské kolo Národní soutěže ZUŠ dramatický obor: sólový projev přednesový, dramatický, loutkářský ZUŠ Jaroslava Kvapila, Brno, tř. Kpt. Jaroše – 2. 4. 2014
14
Mezi další úspěchy hudebního oboru patří pěvecké soutěže v lidovém zpěvu, kterého se zúčastnily sestry Brůčkovy. „Vyletěla holubička“ – Kyjov, 23. 3. 2014 Dorota Brůčková 2. kat. 1. místo (pí uč. J. Zachovalá) Vendula Brůčková 5. kat. 2. místo (pí uč. J. Zachovalá) 6. 4. 2014 se konalo regionální kolo HS celostátní postupové soutěže dětských zpěváků ve Ždánicích Dorota Brůčková 2. kat. 1. místo (pí uč. J. Zachovalá) Vendula Brůčková 3. kat. 1. místo s postupem do celostátního finále ve Velkých Losinách (pí uč. J. Zachovalá) Duo sestry D. a V. Brůčkovy 1. místo a cena poroty za všechny kategorie „O věneček rozmarýnu Fanoše Mikuleckého“, Hodonín, 27. 4. 2014 Dorota Brůčková 1. kat. 1. místo s největším počtem diváckých hlasů Ani taneční oddělení nezahálelo a zajíždělo se svými učitelkami na soutěžní klání do nejrůznějších koutů republiky.
dětská kategorie: PRVNÍ, DRUHÁ, TŘETÍ, ČTVRTÁ IV. + V. ročník MASOŽRAVKY III. ročník Juniorská kategorie: NEČEKANÝ DÁREK VI. ročník VE VLNÁCH VII. ročník
1. místo choreografie (pí uč. L. Růžičková) 2. místo choreografie (pí uč. E. Osičková) 1. místo choreografie (pí uč. E. Osičková) 2. místo choreografie (pí uč. E. Osičková)
Kategorie dospělých: VE SVĚTLE 2. místo Nejstarší skupina – choreografie pí uč. Elena Osičková i pí uč. Lenka Růžičková Mistrovství Moravy formací v moderním tanci a Show Dance – Přerov, 27. 4. 2014 – BALANC Choreografie PEOPLE HELP THE PEOPLE 2. místo (choreografie pí uč. L. Růžičková) NA DVOŘE KRÁLE SLUNCE 2. místo (choreografie pí uč. L. Růžičková) Všechny choreografie získaly postup na Mistrovství České republiky 16. a 17. 5. 2014 do Kladna a výsledky z tohoto klání jsou víc než obdivuhodné. Mistrovství České republiky – Kladno, 16. - 18. 5. 2014 Daniel Sýkora - choreografie NOTHING ELSE MATTERS Mistr České republiky s postupem na mistrovství světa Anna Teturová a Barbora Stodůlková – choreografie BOUŘE 3. místo s postupem na mistrovství světa Daniel Sýkora a Lenka Horáková - choreografie MÚZA – 7. místo
kolkaškoly a školkaškoly aškolkaškolvaškolkaško BALANC – choreografie HRA - 4. místo Juniorky – nejstarší skupina tanečního oboru ZUŠ – choreografie UKAŽ SVOU TVÁŘ – 4. místo Ondřej Knápek - choreografie CESTA Mistr České republiky s postupem na mistrovství světa Ondřej Knápek – choreografie MY DEMON IS DANCE 3. místo s postupem na mistrovství světa BALANC – choreografie PEOPLE HELP THE PEOPLE – 5. místo BALANC – choreografie NA DVOŘE KRÁLE Slunce – 4. místo s postupem na mistrovství světa Výtvarný obor, který vede Mgr. Jana Hodonská, DiS., dosáhl v tomto školním roce následujících výsledků a ocenění: Ondřej Zrůna přijat na Střední školu umění a designu Brno – obor grafický design Alexandra Sihelská přijata na Střední uměleckoprůmyslovou školu Uherské Hradiště – obor grafický design Michaela Mračnová přijata na Střední školu Strážnice – obor grafický design Český zahrádkářský svaz 21. ročník výtvarné soutěže pro děti na téma: „Moje oblíbená rostlina“ David Drápal 10. místo v kategorii polytechnické práce „A“ Apolena Žďárská, Linda Rodáková, Markéta Leblochová, Dragomilera Caldare 4. místo v kategorii polytechnická práce „B“ Ocenění poroty ZUŠ Velké Bílovice za skupinové práce papírotisku a kresby Krajské kolo Národní přehlídky výtvarných oborů ČR ZUŠ – Ivančice, 9. 5. 2014 Prostorová práce U DYJE – cena krajské poroty Výtvarná řada/projekt KONTRAST – cena poroty s postupem do ústředního kola (ÚK se bude konat v ZUŠ M. Stibora Olomouc – podzim 2014) Jistě se dařilo i těm, kteří tu nejsou vyjmenováni a v rámci svého studia zvládli látku daného ročníku a úspěšně postoupili dál. Ráda bych na závěr tohoto ohlédnutí poděkovala za snahu, práci i výsledky všem našim žákům i jejich pedagogickému vedení a doufám a pevně věřím, že se jim na uměleckém poli bude dařit i v letech příštích. Zpracovala Mgr. Jana Zachovalá ředitelka školy
15
farníffarní okénkofarnío farníokénkofarníokénko
POUTNÍ MÍSTA Před rokem si náš národ připomínal 1 150. výročí příchodu bratří Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Skrze sdělovací prostředky jsme si mohli opravdu uvědomit velikost a vzácnost těchto učenců. Oba stojí na počátku naší vzdělanosti, jazyka, písemnictví, dějin. Položili základ právnímu státu na našem území. S velkým nasazením přinesli našim předkům víru v jediného, živého, pravého Boha. Umět se vydat zpátky v čase, mohli bychom se možná s Konstantinem - Cyrilem a Metodějem setkat. Možná šli po té cestě, po které chodíme dnes i my... Kdo ví? Každý rok o svátku Cyrila a Metoděje putují někteří farníci na pouť do sousedního Podivína. Karner v Podivíně je zřejmě ve svém historickém vývoji nejspornějším karnerem (kostnicí) na jižní Moravě. Do historie celého národa se kaple, lidově nazývaná Cyrilka, zapsala také tím, že cihla "uhnětená ze země sesterské Moravy a vody ze studny starobylé Cyrilky" je dodnes uložena jako součást základního kamene Národního divadla v Praze. O původu kaple s vodním pramenem zasvěcené sv. Cyrilu a Metodějovi se vedou dohady a četné spory. Převládají tři verze, které se však nemusí navzájem vylučovat, leč mohou na sebe plynule navazovat. Kaple Cyrilka, v níž podle tradice měli křtít Cyril a Metoděj, se nachází v jižním cípu bývalého hřbitova nalevo od farního kostela sv. Petra a Pavla. Kaple v dnešní podobě je kruhového půdorysu zaklenutá kopulí s lucernou, jejíž podlaha je asi 4 m pod úrovní okolního terénu. Dole uprostřed podlahy je studna, která je činná a z níž voda často stoupá a zaplavuje až na desítky centimetrů spodní patro. V přístavbě obdélníkovitého půdorysu na jižní straně kaple je přístup do kaple, který je umožněn zbudovaným schodištěm. Nad zemí kaple přechází v šestiboký, asi 0,50 cm vysoký, hranol z kamenných kvádrů. První názor na účel stavby je ten, že kaple je pozůstatkem římské cisterny (podobnost s cisternovou římskou stavbou v Hainburku). Nálezy římských mincí a tvar studny naznačují, že zde bylo důležité středisko již v prvních stoletích našeho letopočtu. Druhý názor se přiklání k legendě, v níž zde – v kapli s pramenem vody – měli křtít soluňští bratři Cyril a Metoděj. Pokládá stavbu za křtící kapli neboli baptisterium, čemuž by nasvědčovalo situování v bezprostřední blízkosti kostela a vodní pramen. Mohlo tak jít například o sekundární využití cisterny z doby římské ve středověku jako babtisteria. Třetí, nejčastější názor je, že se jedná o karner. Tento názor je podložen četnými archivními materiály a farními zápisy. Protokol podivínské fary zaznamenává, že ke studánce v kapli se dříve konaly pouti a že před rokem 1784 byl kolem kaple ještě hřbitov a kaple se užívalo jako ossaria, proto se při čištění studně přišlo na mnoho kostí... Roku 1843 došlo k velké přestavbě kaple, o jejímž stáří se v té době nic nevědělo. Pramen byl sveden do pumpy, kaple zaklenuta kopulí, opatřena oltářem. Roku 1863 se konaly velké bohoslužby jako připomínka příchodu slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje a u této příležitosti byla kaple nově vyzdobena a opatřena sousoším těchto moravských patronů. A tak se poutě k uctění památky Cyrila a Metoděje konají i dnes. (Volně podle stránek farního úřadu) Údolí kapliček Křepice I v Křepicích u Hustopečí uchovávají v tradici památku na příchod věrozvěstů Konstantina a Metoděje. Na okraji vesničky se rozkládá malebné údolí. Jeho nejvyšším bodem je kaplička Panny Marie z roku 1857, o níž se vypráví, že když byla socha z ní přenesena do kostela, sama se vrátila na své místo.
Mše svaté ve Velkých Bílovicích: Po, St, Čt, Pá 17.30 hod. Út, So 7.15 hod. Ne 7.30 a 10.30 hod.
16
Kousek níž je kaplička svatých věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Ti, když procházeli Moravou, zastavili se tu na své cestě. Hlásali lidem křesťanskou víru slovanským jazykem a lidé jim rozuměli. Podle legendy Cyril při kázání únavou omdlel. Metoděj udeřil holí do země a na místě vytryskl pramen. Obyvatelé se pak nechali od svatých bratří pokřtít vodou z této studánky, a tuto pramenitou, čistou vodu nazvali "Svatá". Tak se jí říká podnes. Během času postavili místní občané nad studánkou kapličku. Před deseti lety byla v křepickém údolí, na místě, kde podle legendy Konstantin omdlel, vybudována křížová cesta. Místní pan farář zvelebil celé okolí pramene. Vzniklo 14 klasických zastavení křížové cesty, a to poslední, patnácté, je u třímetrové, dřevěné sochy vzkříšeného Krista. Celé prostředí vyzařuje pokoj, který člověka povznáší. Pro místní i turisty se okolí pramene stalo vyhledávaným místem oddechu i relaxace. Řada lidí si jezdí do Křepic nabírat vodu z tamního pramene. "Pro mě je to důkaz, že společnost není tak ateistická, jak se o ní vypráví. Spousta lidí touží po duchovních věcech, jen to třeba neumí pojmenovat. To se potom promítá i do těchto hezkých věcí, které se podaří," řekl farář z Velkých Němčic, Petr Havlát. (internetové zdroje) Jistě není možné zapomenout na Velehrad a Mikulčice, ale dnes jen taková nenápadná místa, kudy podle legend bratři procházeli. Jaké by to bylo, kdyby oni vstoupili do naší doby. Zúročili jsme jejich námahu, strádání a utrpení? A Kristus – najde víru, až se vrátí mezi nás...? 13. srpna 2014 převezme farnost Velké Bílovice patronát nad fatimským dnem v Žarošicích. Jste srdečně zváni.
aktualityaktualityaktuality aktualitvaktualitvaktualitv CHRÁMOVÝ SBOR TROCHU JINAK Velkobílovický chrámový sbor, který svým zpěvem doprovází slavnostní bohoslužby v místním kostele, zná u nás téměř každý. V pátek 13. června 2014 měl sbor možnost přeskočit ze žánru duchovní hudby do lidové písně. Na pozvání pěveckého sboru Smetana z Hulína vystoupili totiž členové našeho sboru na koncertu nazvaném Pěvecký sbor Smetana... tentokráte u cimbálu. A jak k tomuto pozvání vlastně došlo? Posluchači našich koncertů si jistě vzpomenou na vystoupení hulínského sboru ve Velkých Bílovicích v roce 2013. A právě na základě tohoto vystoupení přišlo pozvání, aby náš sbor zazpíval na oplátku zase v Hulíně. Protože ke koncertu duchovní hudby nebyla příležitost, přišla nabídka zpívat lidové písně. A proč také ne? Vždyť lidová píseň je nám všem blízká, někteří z nás mají zkušenosti z mužáckého sboru, jiní z vystoupení při koncertech slováckého krúžku. A tak jsme autobusem plným nažehlených krojů a vína vyrazili na Hanou. V první části koncertu vystoupil domácí sbor Smetana s písněmi z Hané. Náš sbor se v areálu hulínského letního kina představil pásmem lidových písní z hanáckého Slovácka, doplněných o písně Fanoše Mikuleckého a Antonína Michny. Zpěv doprovázela Cimbálová muzika sourozenců Osičkových. Program sestavil a vtipně okomentoval sbormistr Luboš Řehánek. Návštěvníci koncertu se tak kromě poslechu písní dozvěděli řadu zajímavých informací o našem regionu, například jaký kroj nosí svobodný chlapec, co je ozdobou stárka, ale také že brambory u nás nejsou brambory, ale erteple, a že kdo chce slopat, musí i kopat. V podobně přátelském duchu se neslo celé vystoupení, zakončené společným zpěvem známých lidových písní v podání obou sborů. Večer pak pokračoval besedou u cimbálu. V Hulíně jsme strávili příjemné chvíle. Místní obyvatele jistě okouzlily naše pestré kroje, dobré víno a snad je zaujal i náš zpěv. Michaela Horká
VÝLETY S ANGLIČTINOU Přiblížil se konec školního roku a s ním i doba, kdy s kurzem angličtiny vyrážíme na výlet. Letos se stal naší volbou pivovar v Moravském Žižkově. Bílovská část se sešla u ZŠ, odkud jsme vyrazili na kolech za ostatními, kteří na nás už čekali u pivovaru. Při domluvené exkurzi jsme byli provedeni zázemím, kde se pivo vaří. Protože nám počasí přálo, rozhodli jsme se po exkurzi zahrát si i volejbal. Po velmi zajímavé hře, byl čas chvíli posedět, ochutnat místní piva i něco z kuchyně. Už se těšíme na další výlet.
V Templářských sklepích výklad v angličtině, užili jsme si to my angličtináři vyloženě. A pak jeden vzorek vína, druhý, třetí, smějeme se, fotíme a čas letí. Ještě na jídlo a na sedmičku, výlet vyšel na jedničku! Náš výlet se uskutečnil ve Velkých Pavlovicích. Nejprve jsme navštívili výstavu retrokočárků paní Ivy Veverkové, která čítá úctyhodných 100 kousků české i zahraniční výroby. Nejstarší kočárek pocházel ze třicátých let minulého století, „modelově“ nejstarší byla však replika kočárku z přelomu 19. a 20. století. Kromě kočárků byly k viděné také panenky a jiné hračky, dětské oblečky nebo třeba kolébka a sáňky. Touto krásnou nostalgickou vzpomínkou na dětství ovšem náš výlet neskončil. Prohlédli jsme si i nedávno postavenou dominantu Velkých Pavlovic -„Opilé sklepy“, což je řada 15ti sklepních objektů zaříznutých do svahu Staré Hory, známé svou výraznou sytou barevností a netradičním řešením. Závěr naší výpravy proběhl v kavárně u Zborovských – báječná atmosféra u stolu, víno, kachní paštika a jiné dobroty – co víc si přát?
Do Prušánek s nadšením jsme vyrazily, Zahrát si kuželky jsme se dostavily. Hru s obavami jsme začaly, kuželky nám zabrat dávaly, nějak málo padaly. Zasmály jsme se od srdce a zahrály si úžasně. Výkony byly trošku rozpačité, holt, v kuželkách nedosahujeme level jako v angličtině! A tak do příštího výletu budeme ladit formu nejen angličtině i ale ve sportu!
17
inzerce
18
aktualityaktualityaktuality aktualitvaktualitvaktualitv
DEN KONÍ Dne 22. června 2014 proběhl v areálu Ranče SEN jedinečný DEN KONÍ, na kterém byla k vidění řada čísel, představení a koňských hrátek, které se nesly v duchu hesla: Z POHÁDKY DO POHÁDKY. Návštěvníkům byli nejprve představeni koně jezdeckého klubu Mustang a našich hostů, poté již předvedli svá nachystaná čísla členové JK, již uvítali publikum rozvernou židličkovou hrou. Atmosféru posílili zatančením mystické čtverylky, dále navnadili publikum romantikou na palubě Titaniku. Poté následovala řada pohádkových ukázek, ať už tradičního komediálního vystoupení Pata a Mata, voltižně talentovaných skřítků pod taktovkou „Černé kroniky“ z filmu Ať žijí duchové, pohádkové dvojice doplnil Vochomůrka s Křemílkem a Mach se Šebestovou. Překážkovou trailovou trať pak zvládli zdolat ctnostný Rytíř, čarovná Saxana, zdatný klaun a nemohli chybět ani indiáni. Dokonce nás navštívila i náčelnice kmene „Divokých mustangů pod Hradišťkem“, jež předvedla pravou indiánskou jízdu na koni bez sedla a na profesionální úrovni i trail. O přestávce měli návštěvníci možnost zúčastnit se křtu našeho nového přírůstku, dřevěného koně „Mustahačiho“, zakoupit si los do bohaté tomboly či se povozit na několika našich koních. Po přestávce se představili vzácní hosté, Dáška a plnokrevník Lancy předvedli tanec s koněm, pan Karel Osička pak úžasnou ukázku vozatajského parkuru s klisnami Karmen a Konny. Program byl zakončen tradičním koňským fotbalem, zápas byl vyrovnaný a napínavý až do konce, ale vítězství nakonec obhájilo opět družstvo černých, tedy „JK Bayern Bílovice“. Na závěr nemohla chybět projížďka malých dětí na velkých koních. JK Mustang by rád poděkoval těm, kteří pomohli akci zorganizovat, také všem účinkujícím, zejména pak návštěvníkům. Doufáme, že se jim naše akce líbila. Věra Muthová Jednatelka JK Mustang – Velké Bílovice
NA BELEGRADECH BYLO VESELO! VINAŘI I HOSTÉ SI S CHUTÍ ZAZPÍVALI V sobotu 5. července se uskutečnil již třináctý ročník tradičního Zpívání pro radost na Belegradech a tato akce rozhodně neztrácí na oblíbenosti. Naopak velkobílovičtí vinaři stále mají chuť si zazpívat a nejenom oni. Víno dělá s člověkem divy a po počátečním ostychu se k nim postupně přidává stále více návštěvníků. Na náměstí sv. Urbana ve sklepní trati Belegrady pochopitelně nemohla chybět ani cimbálová muzika Guráš, která je s touto akcí spjata prakticky od jejího počátku. Posedět i zazpívat si přišel rovněž nejstarší vinař na Belegradech, pan Jaroslav Tihlařík, kterému je bezmála 91 let. narozeniny, ale stále je na svůj věk neuvěřitelně vitální a leckdo mladší by mu mohl jeho čilost jenom závidět. Nikdo, kdo zavítal první červencový večer na Belegrady, vážené cesty rozhodně nelitoval. MH
POČASÍ SE VYDAŘILO! SLAVNOSTI KONÍ TENTOKRÁT SLUNCE PŘÁLO V neděli 15. června proběhl na náměstí ve Velkých Bílovicích druhý ročník Slavnosti koní. Tato akce se měla uskutečnit již před měsícem, ale tehdy koním nepřálo počasí. Nyní však slunce zvítězilo nad nepříjemně vyhlížejícími mraky a to přilákalo velkou část místních občanů i dalších hostů. Od 14 hodin mohli příchozí shlédnout při slavnostní přehlídce před radnicí okolo dvou desítek nádherných zvířat různých plemen, velikosti i stáří, a to jak od soukromých majitelů, tak i z místního jezdeckého klubu Mustang. Někteří koňští jedinci dokonce mají své zkušenosti i ze seriálu. Během samotné přehlídky dostali všechny koně za účasti přihlížející veřejnosti od místního faráře požehnání a také památeční kokardy z rukou krojované mládeže. Právě nasazování kokard bylo pro krojované pořádným adrenalinem, neboť některá, jinak klidná zvířata rázem pořádně znervózněla a v některých případech se je ani nepodařilo nasadit. Po žehnání následoval slavnostní průvod městem. Akce, kterou uspořádali místní majitelé koní ve spolupráci s městem Velké Bílovice, následně měla své pokračování na venkovním hřišti v areálu základní školy na ulici Fabian, kde byla na programu ukázka parkuru, ale i westernové nebo vozatajské jízdy. Příchozí si tam také mohli na vlastní kůži vyzkoušet, jak taková jízda na koni vypadá v praxi. MH
19
JDE POUZE O VOLBU STÁRKA? KDEPAK PROBLÉM JE MNOHEM HLUBŠÍ, VELKÉ BÍLOVICE NEMAJÍ ANI CHASU Naše město se pyšní přízviskem Město lidových tradic, vína a ovoce, ale při vší úctě ty lidové tradice by se měly pomalu z tohoto sloganu odmazat. Návštěvníci našeho města možná zvenčí nic nepoznají, ale například hodová tradice nám pomalu mizí před očima, a to doslova. Někteří mohou namítnout, že máme každý rok přes šedesát krojovaných párů v hodovém průvodu a další minimálně desítka kluků ještě kráčí bez partnerky. Ale je doopravdy čím se chlubit? Pochopitelně i v některých daleko menších obcích nejde všechno jako po másle, ale ještě jsem neslyšel, že by měli rok, co rok takové problémy jako u nás. Jsou to ovšem dosti smutné trable. Ačkoliv máme nějakých sedmdesát kluků, co chodí v kroji, tak je problém s tím, že bychom měli moc kandidátů na stárka, abychom mohli vybrat, ty kteří budou ti správní. Je úplně jedno, jestli volba bude probíhat v prosinci, v lednu nebo v červenci. Myšlení lidí se stejně jen tak jako mávnutím proutkem nezmění. Jestliže nejsou kandidáti v zimě, nebudou ani v létě. Proč je volba stárků ve Velkých Bílovicích tak složitá? Musíš mít sto tisíc a ještě tě pomluví! Mnoho lidí se vymlouvá, že nemá na pořádání hodů pohromadě dostatek peněz, jiní mají obavy, že budou místními spoluobčany pomlouváni, ovšem ani jeden z těchto důvodů rozhodně není, a ani by neměl být tím, o které by se měl adept opírat. Nejsou totiž vůbec relevantní. Často slýcháváme od občanů, že každý stárek by měl mít na svém kontě před hody alespoň sto tisíc, ale toto tvrzení není vůbec přesné. Nechci podceňovat své kamarády, ale nemyslím si, že bychom měli v posledních letech na svých účtech takovou sumu peněz, přesto jsme dokázali hody uspořádat i zaplatit. Mnozí jsme začínali s pouhou desetinou z uvedené částky. Většina věcí se totiž platí až po hodech. Samozřejmě je potřeba mít podporu rodiny, ale přestože většinou rodiče od stárkovství zrazují, po zvolení většinou ustoupí a nakonec si i hody užijí. Záleží pouze na tom, jak kdo k organizaci přistoupí. Z vlastní zkušenosti víme, že šikovní stárci dokáží s podporou kamarádů zařídit 98 % záležitostí bez toho, aby do nich zatahovali rodinu. V současné době jsou ve vedení města lidé, kteří tradicím fandí a stárkům se snaží za každé situace vyhovět. A že budete pomlouváni, když vezmete stárka? Žijete přece ve Velkých Bílovicích. Zvykněte si, že tady budete pomlouváni za každé situace, ať už úřad stárkovství přijmete, anebo odmítnete. Jenom jako stárci budete více na očích a v historii Velkých Bílovic zanecháte svou stopu. V Bílovicích to ovšem není v současné době jenom o stárcích, celá krojovaná chasa totiž nefunguje tak, jak by měla, a to je základ všech vzniklých problémů. Ono je totiž velký rozdíl mezi chasou a krojovanou mládeží. „Hody nejsou jen o tom obléci se do kroje a jít pod máju tancovat a veselit se,“ napsali v loňském Zpravodaji stárci a stárky z roku 2013 a mají pravdu. Je to smutný
20
příběh, když některé krojované vidí člověk za celý rok prakticky jenom jednou, a to v nedělním hodovém průvodu a jejich jedinou výmluvou je, že dříve neměli čas. Každý má přece svou práci nebo brigádu, ať už ve vinohradě, v sadu nebo jinde. Nikdo nesedí doma s prominutím „na zadku“ a nečeká, až se v kalendáři objeví neděle 14. září (termín letošních hodů). Existuje pouze rozdíl mezi lidmi. Jedni jsou líní, druzí jsou schopní obětovat trochu volného času i pro chasovní akce. Když hrajete fotbal, tak přece taky musíte chodit na tréninky. Když hrajete na nějaký hudební nástroj, tak na něj musíte cvičit. Podobné by to mělo být i s chasou. „Myslíme si, že je to velká čest, mít krojovanou chasu, o kterou se můžeme my stárci opřít,“ napsali v tomtéž čísle Zpravodaje stárci a stárky 2013. Nevím, jestli by nyní
napsali to stejné. Zvláště při mizerné účasti na dosavadním volení. Už ani bečka piva není dostatečným lákadlem pro kluky z „chasy“. Málokdo si uvědomuje, že být stárkem je obrovská čest, která není o penězích, ale o tom přijmout odpovědnost. Všichni, kdo stárkovali mohou potvrdit, že být stárkem, či stárkou je obrovská zkušenost k nezaplacení. Naopak u dnešních teenagerů vítězí různé diskotéky, Summer Night party a další podobné akce. Je třeba se zamyslet nad tím, co chce člověk upřednostnit. Ale hlavně by měl začít každý sám od sebe. Ne kolik kroji věnoval, ale kolik kroji aktuálně věnuje. Jakou má účast na jednotlivých chasovních akcích, přespolních hodech, volení, zpívání, tancování apod. vaši stárci z let nedávno minulých - Martin Hemza, Jiří Jandásek, Karel Polach, Jan Šafařík inzerce
sportsportsportsportsport sbortsbortsbortsbortsbort MISTROVSTVÍ EVROPY BYLO PRO VELKÉ BÍLOVICE ÚSPĚŠNÉ
HROZÍ MÍSTNÍ ORGANIZACI RYBÁŘŮ ZÁNIK? SITUACE JE VÁŽNÁ
Mistrovství Evropy GPC v Trutnově bylo pro českou reprezentaci velice úspěšné, a to hned z několika důvodů. ME se účastnilo 395 závodníků z 20 zemí a bylo zaznamenáno 477 startů. Byla to zřejmě prozatím jedna z největších účastí na ME. Reprezentanti ČR získali celkem 4 umístění v hodnocení národů. Tvrdá muzika, spousty svalů a hromady oceli. Ramenatí chlápci, nabušené dámy a bojovná nálada. Když padne rekord, ozývá se mohutný potlesk a hurónský řev jako uznání. To je prostředí, ve kterém se odehrává Mistrovství Evropy v silovém trojboji a mrtvém tahu v Trutnově. V tomto prostředí reprezentovali ČR a město Velké Bílovice členové klubu JUNGGYM. Závod byl rozdělen do několika dnů. Naši borci soutěžili první den v kategorii mrtvý tah RAW. V neděli 1. června absolvovali vážení a v pondělí započal samotný závod. Na závod jeli někteří z nich v roli mírných favoritů a snažili se formu potvrdit, i když to nebylo úplně snadné. František Jung, vicemistr světa z Maďarska, si měsíc před ME v Trutnově přivodil nepříjemné zranění, když si poranil záda. Díky dobré rekonvalescenci se však dal velice rychle do pořádku. Při prvním pokusu si sice věřil, ale výkon nebyl takový, jaký si představoval. V dalších pokusech nakonec potvrdil svou sílu svým osobním rekordem a stal se mistrem Evropy v kategorii veteránů. Další závodník Kamil Jung vybojoval v kategorii mužů do 82,5 kg také zlatou medaili. Lukáš Dorazil závodil v nejnižší váhové kategorii mužů. Jeho první pokus byl platný, druhý pokus bohužel nebyl uznán pro chybu techniky cviku. Třetím pokusem se mu nepodařilo zdolat „pouze“ vynikajícího závodníka z Ruska, který nakonec našeho závodníka Lukáše Dorazila, odsunul na skvělé druhé místo. Všichni tři závodníci, také splnili nominační limit na mistrovství světa GPC v ST a BP, které se v tomto roce koná v Iguazu v Argentině. Bohužel však náklady na mistrovství světa, jsou příliš vysoké, aby si je mohli borci z bílovického klubu dovolit. Proto se budou spíše soustředit na velký závod mistrovství Evropy GPC, které proběhne v roce 2015 ve městě Eastbourne na jihu Anglie.
Čtenáře našeho Zpravodaje se snažíme průběžně informovat o situaci našich rybářů. A opět došlo k posunu v jednání. Z Ministerstva zemědělství, odboru rybářství, přišlo již třetí vyjádření k dané situaci, tentokrát o stojatosti či průtočnosti vody ve Velkém Bílovci. Ministerstvo zemědělství shledalo Velký Bílovec vodou průtočnou, čímž potvrdilo vyjádření Krajského úřadu v Brně. Pro vysvětlení, každá průtočná voda dle zákona spadá pod Moravský či Český rybářský svaz a z důvodu migrace ryb není možné její vyloučení z revíru svazu. Paradoxně však vodní toky Kyjovka i Prušánka jsou z našeho revíru vyňaty. Jediným průtokem, který tedy ve velkém rybníku existuje, je ten, jenž je nařízen zákonem v rámci zavlažování (konkrétně se jedná o přepadovou trubku na hlavní hrázi ve stavidle, která zaručuje určitý průtok z nádrže do potoka Prušánka směrem na Moravský Žižkov). Na základě tohoto vyrozumění se současný výbor místní organizace pod vedením Jaroslava Nováka rozhodl pro poslední krok. Naposled se tedy velkobílovičtí rybáři pokusí napadnout rozhodnutí Krajského úřadu a následně i Ministerstva zemědělství, přičemž budou argumentovat tím, že existují i revíry, které jsou na průtočné vodě a přesto jsou vyňaty z revíru svazu. Pokud bude odpověď opět nepříznivá, bude svolána mimořádná členská schůze místních rybářů, na které se definitivně rozhodne o další existenci. ID
VELKÉ BÍLOVICE MAJÍ MISTRYNI REPUBLIKY! VESLAŘKA BUZRLOVÁ ZAZÁŘILA V RAČICÍCH Na Mistrovství České republiky juniorů a seniorů, které se konalo první červencový víkend ve Sportareálu v Račicích, se podařil výborný výsledek velkobílovické občance Anežce Buzrlové. Devatenáctiletá veslařka se totiž stala trochu překvapivě mistryní republiky ve čtyřce bez kormidelnice žen. Jediná moravská loď, v níž byla Buzrlová spolu s veslařkami z Olomouce a Uherského Hradiště, překvapila všechny ostatní soupeřky hlavně z Prahy, od startu se vzdalovala metr po metru a do cíle dojela s pohodlným náskokem dvou délek lodi. To však nebylo jediné výborné umístění nadějné veslařky, která začínala jako atletka. Buzrlová společně s kolegyní z břeclavského oddílu Markétou Nedělovou měla na dosah i další medaili, ale nakonec skončily v osmě žen na nepopulární čtvrté, tedy „bramborové“ příčce. Tato dvojice navíc přidala i páté místo na dvojskifu v kategorii žen do 23 let. Další velká akce čeká Anežku Buzrlovou až na podzim, a bude to mistrovství republiky ve sprintu. MH
21
sportsportsportsportsport sbortsbortsbortsbortsbort
20 LET OD XII. VŠESOKOLSKÉHO SLETU O víkendu 5. – 6. července uplynulo 20 let od konání XII. všesokolského sletu, prvního po listopadu 1989. Vždy, když končí všesokolský slet, k posledním proneseným slovům patří „nashledanou na příštím sletu“. V novodobé historii Sokola, po znovuobnovení Československé obce sokolské v roce 1990, tato slova zazněla již čtyřikrát, poprvé právě v roce 1994. Dvacetileté výročí XII. všesokolského sletu a jeho význam pro novodobou historii Sokola určitě stojí za připomenutí – a nejen proto, že to byl poslední slet, který se konal na velkém Strahovském stadionu nebo proto, že to byl první slet po dlouhých 46 letech. Tento slet byl významný v mnoha směrech. Byl prubířským kamenem akceschopnosti Sokola a České obce sokolské po roce 1989 a rovněž prokázal, že Sokol je organizací životaschopnou jak svou tradicí, tak moderností i svou myšlenkovou silou. Ukázal také, že hromadné tělocvičné skladby nejsou přežitkem minulosti, ale mají stále co říct i současné generaci. Ohlasy na XII. všesokolský slet u veřejnosti i v odborných kruzích ukázaly, že rozhodnutí o konání sletu bylo správné a přineslo vynikající propagaci Sokola. Na tribuně Strahovského stadionu přihlížel vystoupení prezident Václav Havel, který při zahájení sletových dnů přijal delegaci ČOS na Pražském hradě a při té příležitosti rovněž připjal stuhy na historický prapor ČOS. Cesta k tomuto sletu nebyla nijak jednoduchá. O jeho konání rozhodl 2. sjezd ČOS v roce 1991. Na přípravu tedy zbývaly tři roky. Nelehkou cestu od rozhodnutí k vystoupení na Strahově popisuje Památník XII. všesokolského sletu: „Ukázalo se, jak daleko je někdy od slov k činům. Bylo zřejmé, že 42letá propast v činnosti Sokola není sice nepřekonatelná, ale není jednoduché tuto mezeru překlenout. K přípravě nestačí pouze nadšení, ale především vědomosti, znalosti a konkrétní činy. Chyběli činovníci znalí věci, cvičitelé a organizátoři, kteří mají zkušenosti s přípravou tak velké a významné události, a to jak v ústředí Sokola, tak v župách a tělocvičných jednotách. Obnovený Sokol byl na počátku budování své organizace a měl mnoho jiných starostí. Šlo především o problematiku ekonomickou, o řešení majetkoprávních vztahů, o obnovu žup, pravidelného cvičení a sportování, o vztah k ostatním tělovýchovným a sportovním organizacím.” Sestra Jarina Žitná, která byla v době konání XII. všesokolského sletu náčelnicí ČOS a také autorkou jedné ze skladeb, dnes mimo jiné na tuto dobu vzpomíná následovně: „Slet nejsou pouze hromadné skladby, součástí jsou také nejrůznější sportovní soutěže, sletový průvod, kulturní představení, výstavy – a nekonečné starosti s dopravou, ubytováním, stravováním, oblečením cvičenců, úpravou stadionu a dalších sportovišť, a to nejen v té konečně fázi v Praze, ale také na místech župních, případně oblastních sletů. Je to týmová práce a vyžaduje pilnou a aktivní práci velkého kolektivu lidí. Důležitou roli hrají finance – a to jak pro organizátory, tak i pro samotné cvičence, kteří si vše hradí z vlastní kapsy a často musí obětovat i svou dovolenou. Jenže to vše se dařilo řešit díky nezměrnému elánu zúčastněných organizátorů a cvičenců. Naplno pracovaly cvičitelské sbory jednotlivých skladeb i organizační týmy, bez kterých by podobnou akci vůbec nebylo možno uspořádat. Obrovskou roli při přípravě celé té dlouho očekávané akce hrály zkušenosti a elán bratra náčelníka Jiřího Žižky. Byl všude a s přehledem a vtipem sobě vlastním dovedl řešit nejrůznější problémy – a že jich bylo požehnaně. Hodiny, které jsme trávili společně ještě s bratrem Toncarem na náčelnictvu v malé místnosti nad schody, patřily k těm důležitým, ale také nejkrásnějším. Řešili jsme tam nástupy, prolínání hudeb i skladeb, připravovalo se mluvené slovo a celá režie. Spolupracovali jsme při tom velmi úzce s vedením cvičitelských sborů jednotlivých skladeb. Zajímavé je, že se podařilo v klidu vyřešit všechny problémy a domluvit se tak, aby to vyhovovalo všem. Byla to krásná, aktivní práce, do které jsme vkládali všechny své zkušenosti a představy.”
22
Z naší tělocvičné jednoty Sokol Velké Bílovice se XII. všesokolského sletu zúčastnilo dnes již neuvěřitelných 60 cvičenců, z toho 20 žáků, 35 žákyň a 5 mužů. Jejich srdce se naplnila nezapomenutelnými dojmy a atmosférou velkého strahovského stadionu, kde se poprvé v roce 1926 uskutečnil VIII. slet za účasti 143 863 cvičenců a zhlédlo jej více než 800 tisíc diváků. V roce 1948 se na Strahově konal XI. slet a na dlouhé desítky let zároveň poslední, kterého se zúčastnilo 585 tisíc cvičenců! T. J. Sokol Velké Bílovice
inzerce
sportsportsportsportsport sbortsbortsbortsbortsbort
PŘED STO LETY ZAHŘMĚLY SARAJEVSKÉ VÝSTŘELY
SOKOLI SE OPĚT SEŠLI NA KŘÁSTELCE
Říká se, a dějiny to mnohdy potvrzují, že národ, který si neuvědomuje svoji minulost, nemá budoucnost. Totéž svým způsobem platí také o národu, který nectí své hrdiny, své příslušníky, kteří v době ohrožení vlasti i národa neváhali vzít do rukou zbraň a jít ji bránit. Připomenout si to je vhodné i v těchto měsících, kdy uplynulo sto let od událostí, které přinesly mnoha národům dosud nepoznané utrpení, ale na jejichž konci byl vznik našeho samostatného státu – Československé republiky. Dne 28. června 1914 výstřely atentátníka v Sarajevu ukončily nejen život rakousko-uherského následníka trůnu Ferdinanda d´Este, ale také vlastně celou jednu epochu. Atentát se stal startérem 1. světové války, která započala o měsíc později – 28. července 2014, kdy Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku. Svým způsobem lze říci, že od třicetileté války v 17. století neměla žádná další válka takový dopad na osud českého národa jako 1. světová válka. Jistě, i v době mezi těmito dvěma mezníky byly války, zejména asi napoleonské či s Pruskem, v nichž umírali čeští vojáci a které přinášely strádání civilnímu obyvatelstvu. Ale na vývoj dějin českého národa se tak zlomově neprojevily, jako právě třicetiletá a 1. světová válka. Některé historické prameny uvádějí, že po skončení třicetileté války klesl počet obyvatel Čech zhruba o polovinu a Moravy zhruba o třetinu, jiné prameny uvádějí pokles obyvatel v českých zemích o třetinu. Nebyly to ale jen oběti a negativní hospodářské dopady, ale pro země koruny české také nástup rekatolizace a rovněž konec nezávislosti stavovského soustátí a vznik dědičného království v držení Habsburků, kteří si tyto země udrželi do roku 1918. První světová válka a její důsledky zasáhly do vývoje obyvatelstva vskutku drastickým způsobem. Od roku 1785 byla tato válka jediným víceletým obdobím, v němž v českých zemích docházelo k přirozenému úbytku obyvatelstva. Civilní statistika však není schopna, a většinou ani oprávněna, válečné ztráty registrovat. Nicméně demografové jsou schopni například odhadnout ztráty na nenarozených dětech v důsledku válečných událostí, ztráty na uzavřených manželstvích apod. Podle výpočtů demografa Vladimíra Srba u nás činil počet padlých během války v letech 1914-1918, neregistrovaných v civilních matrikách, zhruba 300 000 osob. Mnohem vyšší však byly reprodukční ztráty. V důsledku války klesala sňatečnost, porodnost a zvyšovala se úmrtnost. Celkem lze demografické ztráty za první světové války v českých zemích vyjádřit číslem 910 000 osob. Ale výsledek 1. světové války měl narozdíl od třicetileté války opačný dopad – vznikl samostatný československý stát. Zásluhu na tom, že český národ získal svobodu a vlastní stát, mají nesporně československé legie, jejichž jádro tvořili sokolové. Připomeňme jen slova prvního československého prezidenta T. G. Masaryka: „Kdyby nebylo Sokola, nebylo by legií. Kdyby nebylo legií, nebylo by samostatné Československo.” V konfliktu mezi Centrálními mocnostmi a Dohodou stáli sokolové na straně Dohody. Po vypovězení války Srbsku uspořádali sokolové v Paříži řadu protirakouských akcí, které nakonec vedly ke vzniku čs. roty zvané „Nazdar” (23. srpna 1914) v rámci nejslavnější Marocké divize cizinecké legie. Většinu vojáků této roty tvořili členové pařížského Sokola. Stejně tak se k boji proti Rakousku hlásili i v Rusku usídlení Češi – vznikla zde „Česká družina” (12. srpna 1914), ve které tvořili významnou část sokolští cvičitelé, například pozdější velitel 1. divize Josef Švec. Legie v Itálii oficiálně vznikly až později – 21. dubna 1918 uzavřely Národní rada československá a italská vláda úmluvu o vytvoření čs. vojska v Itálii, ale zárodek těchto legií vznikl již 17. ledna 1917, kdy v zajateckém táboře v Santa Maria Capua Vetere v Padule u Neapole vznikl sbor slučující československé dobrovolníky v Itálii. Celkem v ruských legiích bylo 60 000 mužů, v italských 30 000 a ve francouzských 10 000. S nimi jsou spojena taková místa, jako například Arras, Belloyen-Santerre, Zborov, Bachmač, Doss Alto a další. Místa, kde českoslovenští legionáři bojovali a někteří z nich položili i své životy za samostatný československý stát. T.J. Sokol Velké Bílovice
Na státní svátek upálení Mistra Jana Husa se bílovičtí Sokoli tradičně sešli na Křástelce, aby uctili jeho památku a ukončili cvičební rok. Kromě Sokolské župy Slovácké, kam patří i naše jednota, přijali pozvání i členové jednoty Kroměříž, která patří pod Sokolskou župu Hanáckou. Cvičenci předvedli několik sletových vystoupení, bílovičtí Sokoli zatančili hanáckou besedu a country a všichni společně si zacvičili Waldemariádu. Poté byla zapálena hranice, u které zazněla společná píseň „Když hranice vzplála“. Letošní setkání však bylo pouze malou ochutnávkou toho, co na Sokoly čeká v příštím roce, kdy si připomenou šestisté výročí upálení Mistra Jana Husa. ID
23
kaspolečenská kronikasp olečenskákronikakronik
JUBILEA
NARODILI SE
SRPEN Vašková Marie Vajbar Miroslav Osička Jan Teturová Marie Kachyňová Ludmila Maťák Jakub Spěvák Pavel Ing. Jansta Zdeněk Opluštil Josef Rotter Václav Svobodová Libuše Bednařík Svatoslav Čápková Ludmila Osičková Marie
Čejkovská 483 Slíny 416 Revoluční 375 Slíny 445 Žerotínovo nám. 868 Slíny 815 Svárov 28 Široká 1112 Svárov 331 Na Aleji 964 Slíny 178 nám. Osvoboditelů 268 Široká 885 Fabian 1201
90 86 83 82 81 81 75 70 70 70 70 55 55 55
ZÁŘÍ Šimková Anastazie Maťáková Libuše Poláchová Božena Osičková Marie Vajbarová Růžena Zechmeisterová Vlasta Svoboda Jan Osička Ludvík Podrazilová Jarmila Čápek Jan Osičková Eva
Mírová 1124 Mírová 1124 Hřbitovní 860 Slíny 916 Slíny 416 Lůčky1010 Slíny 178 Fabian 1173 Lůčky 1020 Široká 885 Fabian 1194
95 92 90 81 81 80 75 60 60 55 50
Jung Patrik Žurek Radek Lukášek Bořek Zapletal Václav Dostálová Tereza Rusňák Kryštof Šrámková Viktorie Řehořková Kristýna Malhocký Mikuláš Haklová Martha Tuček Jakub Nejezchlebová Zuzana
ZEMŘELI Dobšíček Václav Kachyňová Marie Zugárek Jan Ošoncová Albína Kleiber Josef
inzerce
ŘÁDKOVÁ INZERCE Prodám pianino Petrof, mahagon lesk, typ moderní, první majitel, jako nové, minimálně používané, zachovalé. Cena 55000 Kč, Podivín, tel: 604 462 931
Příští uzávěrka bude 10. 9. 2014. Své příspěvky do zpravodaje můžete zasílat na: e-mail:
[email protected] Městský úřad Velké Bílovice nám. Osvoboditelů 570, 691 02 Velké Bílovice Příspěvky neprošly jazykovou úpravou. Redakční rada si vyhrazuje právo uveřejnit, zkrátit nebo jinak upravit příspěvky po konzultaci s autorem.
Prodejní místa zpravodaje: potraviny Jednota, ul. Svárov potraviny Jednota, ul. Čejkovská potraviny LIMA, nám. Osvoboditelů jídelna Poláchová, nám. Osvoboditelů stánek Polláková, ul. Svárov
ZPRAVODAJ MĚSTA VELKÉ BÍLOVICE - dvouměsíčník, místo vydání - Velké Bílovice, číslo 4/2014, registrační číslo MK ČR E 11607, vydavatel - Městský úřad Velké Bílovice, nám. Osvoboditelů 570, PSČ 691 02, IČO: 00283673, náklad 820 ks, redaktorky: Irena Dojáčková, Michal Hrabal a Lenka Brůčková, grafická úprava: Štěpán Žďárský, tisk Tiskárna Pálka, Břeclav, cena 5,- Kč
24
aktualityaktualityaktuality aktualitvaktualitvaktualitv ABSOLVENTSKÝ KONCERT ZUŠ VELKÉ BÍLOVICE
25
aktualityaktualityaktuality aktualitvaktualitvaktualitv
26