Tak jsme byli v televizi

ROČNÍK 2.

ČÍSLO 4

MĚSTSKÉ NOVINY ČERVEN 2008

C³

À

Q’

J

$’

¿%ÅÆŽ

C·!»µ»

www.cervenarecice.info

¶ ’È ’ ! · Ä

È·

Městský úřad Červená Řečice 19 394 46 Červená Řečice Tel.: +420 565 398 151 +420 565 398 101 Fax: +420 565 398 309 Úřední hodiny Po 7-12 Út - Čt 7-12 Pá 7-12

12.30-17 12.30-15.30 12.30-14

Tak jsme byli v televizi

Městské noviny - Vydává: Městský úřad Červená Řečice, Červená Řečice 19, PSČ 394 46, IČ 00248045, Evidenční číslo: MK ČR E 17448, Distribuce: tiskne MěÚ Červená Řečice, občasník: vychází 6 – 12 za rok, č. 4/2008 vychází 09. 06. 2008 Uzávěrka 30.05.2008. Nevyžádané fotografie a rukopisy se nevracejí. Anonymní příspěvky neotiskujeme.

Chtěl bych se jako obyvatel a zastupitel města Červená Řečice krátce vyjádřit k odvysílanému pořadu ČT2 Tajemství zámku v Červené Řečici. Po shlédnutí tohoto dokumentu, který byl odvysílán na veřejnoprávní televizi, o které jsem si myslel, že se podle mého názoru nesníží k záměrně negativnímu pohledu na toto malé městečko. V pořadu mi chyběl pohled i z naší strany, tím myslím Městský úřad, kde bylo natáčeno nejméně hodinu a půl a odvysílány byly pouhé dvě věty. Největší část pořadu bylo věnováno pouze tomu, jak jsme na sebe zlý, že nikdo a pro nikoho se nic nedělá a zámek jsme snad záměrně nechali zchátrat všichni, kteří nechtěli být amatéři zachránci. Myslím si, že každý, kdo má vztah k Červené Řečici, by v televizi nevystupoval tak jak vystupovali někteří naši spoluobčané. Já také neventiluji problémy, které byly v naší rodině před několika desetiletími, ale ponechám to jen v rodině. A takto by to mělo fungovat i na našem městečku. Proč ukazovat jen to

nejhorší a vyjadřovat se o spoluobčanech tak, jak v pořadu zaznělo? Máme přece veřejné zasedání Městského Zastupitelstva. Tak proč se nevyjádří a osobně nevznesou tito spoluobčané dotazy a připomínky, jak já si myslím u nás doma v Červené Řečici a ne počkat si na první příležitost, vypovídat se do kamery a vše jen pohanit. Toto byl můj osobní názor a já si za ním budu stát i přesto, že nejsem starousedlík. Z té lepší stránky bych rád všechny pozval na znovuotevření Městského kina, které se uskuteční dne 28.6.2008 v 16.00h. Bude zde představení pro děti, ale i rodiče, babičky a dědečky. Ve večerních hodinách bude na červenořečickém náměstí probíhat taneční zábava se skupinou Synkopa. Na tyto představení srdečně zvu všechny spoluobčany, jak z Červené Řečice, tak i z místních částí.

Obranec Dušan místostarosta

Městské zastupitelstvo Ad.1. Byla provedena kontrola zápisu a usnesení z minulého jednání. K bodu č. 3 - Město Pelhřimov, Odbor školství, mládeže a tělovýchovy souhlasí s uvedenými důvody a navrhne zastupitelstvu města Pelhřimova, zařadit pro školní rok 2009/2010 žáky z Červené Řečice do spádového obvodu výše uvedené školy na Pražské. ZM vzalo na vědomí. K bodu č. 4 - ZM schválilo zadat zpracování lesního hospodářského plánu pro lesní majetek Města Červená Řečice Lesoprojektu Stará Boleslav, s.r.o. Hlasování: pro 13, proti 0, zdržel 0. K bodu č. 7 - ZM schválilo podání žádosti o dotaci z Fondu Vysočiny BYDLETE NA VENKOVĚ na projektovou dokumentaci na výstavbu technické infrastruktury pro následnou novou bytovou výstavbu. Hlasování: pro 13, proti 0, zdržel 0. ZM schválilo zadat zpracování projektové dokumentace na ZTV pro výstavbu rodinných domů v Červené Řečici společnosti Projekt Centrum v.o.s. Pelhřimov Hlasování: pro 13, proti 0, zdržel 0. K bodu č. 12 - ZM bylo informováno o odstoupení Biskupství českobudějovického od návrhu na bezplatný převod městu pozemku starého hřbitova parc. č. 218 z důvodu dlouhotrvajícího pronájmu Spolku na záchranu památek červenořečických. ZM vzalo na vědomí. Úkoly byly splněny. ZM vzalo na vědomí. Ad.2. ZM projednalo žádosti o odkoupení městských pozemků: - p. Kunstová Jitka – žádost o odprodej městského pozemku v k.ú. Těchoraz parc. č. 32 o výměře 88 m2, který je pod stavbou kolny ve vlastnictví pí. Kunstové. Pozemek má žadatelka v dlouhodobém pronájmu. Záměr prodeje byl řádně zveřejněn, bez připomínek. Prodej pozemku žadatelce za podmínek daných záměrem byl schválen. Hlasování: pro 13, proti 0, zdržel 0. - p Havel Josef – žádost o odprodej části městského pozemku, který má v dlouhodobém pronájmu a udržuje v k.ú, Červená Řečice parc. č. 64/6. Záměr prodeje byl řádně zveřejněn, bez připomínek. Prodej pozemku žadateli za podmínek daných v záměru byl schválen. Hlasování: pro13, proti 0, zdržel 0. - p. Ing. Píša Ladislav - žádost o odprodej městského pozemku v k.ú. Zmišovice parc. č. 211/2 o výměře 7 m2, za účelem sjednocení se sousedními pozemky v osobním vlastnictví. Záměr byl řádně zveřejněn, bez připomínek. Prodej pozemku žadateli za podmínek daných v záměru byl schválen. Hlasování: pro 13, proti 0. zdržel 0. - p. Ing. Anděl Lubomír - žádost o odprodej městského pozemku v k.ú. Červená Řečice parc. č. 56/14 o výměře 12 m2, a parc.č. 60/38 v k.ú. Červená Řečice o výměře 41m2. Pozemek 60/38 vznikl zaměřením geometrickým plánem při zaměření a odkupu pozemku od Pozemkového fondu ČR. Důvodem žádosti je ucelení vlastnictví pozemku , který má ve svém vlastnictví. ZM s prodejem pozemků souhlasí a schválilo

zveřejnění záměru prodeje. Hlasování: pro13, proti 0, zdržel 0. Navrhnutá cena 70,-Kč/m2 za pozemek parc.č. 60/38 (zahrada) Navrhnutá cena 150,- Kč/m2 za pozemek parc.č. 56/14 (podnikatelské aktivity) Hlasování: pro13, proti0, zdržel 0. Z jednání se omluvil a odešel p. Ing Brychca Lubomír. - p. Marek Jaromír – žádost o odprodej městských pozemků v k.ú. Popelištná parc. č. 59/10 o výměře 101 m2 a parc.č. 59/11 o výměře 17m2 oba pozemky jsou součástí zahrady parc.č. 59/7, která je dlouhodobě rodinným majetkem. Oddělení těchto pozemků požadovaných k odkoupení vzniklo pravděpodobně při digitalizací katastrálního území. ZM s prodejem pozemků souhlasí a schválilo zveřejnění záměru prodeje. Hlasování: pro12, proti 0, zdržel 0. Navrhnutá cena 30,-Kč/m2 Hlasování: pro 12, proti 0, zdržel 0. - p. Keller Bronislav – žádost o odprodej částí městských pozemků parc.č. 1906/75 a 1906/59 v k.ú. Červená Řečice za účelem využití jako zahrady. ZM prodej částí městských pozemků zamítlo z důvodu zadání zpracování projektové dokumentace na stavební parcely na územní celek, jehož jsou požadované pozemky součástí. Hlasování: pro 0, proti 12, zdržel 0. - p. Doc. Vaníček František - žádost o odprodej (popř. pronájem) části městského pozemku parc.č. 154/2 o výměře 270 m2 za účelem využití jako zahrady. ZM neschválilo prodej části městského pozemku. Prodej pozemku ZM zamítlo z důvodu vedení kanalizace. Hlasování: pro 0, proti 12, zdržel 0. ZM schválilo pronájem pozemku. Hlasování: pro 11, proti 1, zdržel 0. Ad.3. ZM bylo informováno o nepřiznání dotace z projektu Oranžové hřiště od Nadace ČEZ. ZM bylo informováno o schválení dotace pro Město Červená Řečice z Programu obnovy venkova Vysočiny 2008 ve výši 116 000,- Kč, která se použije na opravu tarasů a oplocení hřbitova. Předpokládaná celková výše nákladů je 357 000,- Kč. ZM neschválilo návrh MgA J. Jedličky a Bc. V. Slabého na provedení poptávkového řízení a využití nejvýhodnější nabídky. Hlasování: pro 2, proti 0, zdržel 10. ZM schválilo zadat práci na těchto opravách firmě p. Buřila. Hlasování: pro 9, proti 0, zdržel 3. ZM schválilo vykácení tújí na levé straně hřbitova a zafrézování pařezů. Hlasování: pro 12, proti 0, zdržel 0. Ad.4. ZM bylo seznámeno se sdělením Kr.Ú výsledkem projednání požadované výměny silnice Popelištná.- Svépravice. ZM schválilo převzít výměnou silnici Červená Řečice – Milotičky (ke křižovatce) č. III/11235 Hlasování: pro 12, proti 0, zdržel 0. ZM schválilo nechat zaměřit a požádat Kr.Ú

Vzpomínky spoluobčanů Náměstí v Červené Řečici 15. května obecní zastupitelstvo uspořádalo setkání důchodců nad 70 roků v místní restauraci, kdy se sešlo 66 seniorů na přátelském posezení při hudbě. Zvláště milé bylo půlhodinové vystoupení dětiček z mateřské školky. Počet šikovných dětí nás přesvědčil, že Červená Řečice v budoucnu bude opět městečkem živějším jako dříve. Vraťme se o 60 let zpátky na hektarové náměstí (to jsme se učili ve škole), které vzhledem zůstalo takřka stejné ale bohužel působí určitě tak nějak studeně a proč asi? Teda restaurace na náměstí zůstala v provozu. Vedle na výklenku ve zdi stávali dědulové jako my a vedli rozumné řeči. Bafali z fajfek naplněných tabákem z trafiky pana Pokorného, kde bylo možné zakoupit noviny a střelný prach na trhání pařezů nebo do loveckých patron. Potom před Šmídovou drogerií stála benzinová pumpa na ruční pohon. Druhá pumpa na naftu stála vedle křižovatky na Želiv. V domě zdravotního střediska nahoře měl ordinaci pan doktor Koten, dole byla četnická stanice a z průjezdu se vešlo do záložny. V domě u Hrdoušků měl dílnu a prodejnu obuvník pan Kotrč, kterému se podle firmy nad krámkem říkalo pan Baťa. Šlechtovo řeznictví ve zúžení silnice už v provozu nebylo. Silnice byla vydlážděná drobnou kostkou a provoz? Občas projel náklaďák z papírny, párkrát autobus, osobní auta málo, ale často po silnici rozvážně kráčeli mohutní voli, kteří tahali těžké vozy ze statku a za nimi poskakovali neustále chocholouši. Takže přejít silnici nebyl problém ale muselo se dávat pozor na hromádky od volků, kravek a koní. Chocholouši – příbuzní vrabců, stačili zlikvidovat pouze část. přes silnici měl obchod železářství a koloniál pan Hána. U Fibichů se prodávalo pivo a limonády v lahvích s patentními uzávěry na gumičku. Rádio, které bylo důležitým sdělovacím prostředkem, dovedl opravit pan Hrubeš z č. p. 11. Ve dvanáctce měl krejčovskou dílnu pan Kaňka a bydlel pokrývač pan Jedlička. U Šimků ordinoval „zubař“ pan Paták, který jako pohotovost trhal či opravoval zuby za použití vrtačky na nožní pohon doma v kuchyni na Račanech večer nebo v neděli. Ve dvoře měl truhlářskou dílnu pan Kaňka. U Hagerštuců už hospoda a porážka nebyla, pak následoval krámek pana Šimka, který prodával textil a nám vojenské lodičky „ahojky“ nezbytnou poválečnou pokrývku klučičí hlavy. Na rohu prodejna u Ciferů – koloniál, mléko a tabák. V radnici dole restaurace a na místě holičství měl krámek pan Peřina, který prodával cukrovinky, později pan Poláček prodejnu elektro. V obecní škole

sídlila pošta s námi obdivovanou almarou telefonní ústředny a ťukajícím telegrafem. Vedle školy měl pan Dlask v holičství na černé dřevěné desce velikého mořského pavouka či kraba a na toho jsme často s úctou hleděli. Kdo tenkrát totiž nešel jednou za tři neděle k holiči, byl zarostlý jako „Ezaur“. Paní Lávičková měla krámek s galanterií, kde se nakupovaly nitě, knoflíky, patentky, zipy a kalouny. Škrobárna je naštěstí dosud v provozu i když má jiný výrobní program. Zámek byl tenkrát dominantou ozdobou Řečice ale to je kapitola sama pro sebe jako obě školy. Protože místní rozhlas byl zaveden později, k náměstí patřil uniformovaný strážník pan Kovář, který hlasitým bubnováním svolával občany a z „lejstra“ hlasitě předčítal, že „Na vědomost se dává…“. Park byl z části obehnán živým plotem, který nám klukům poskytoval zajímavé skrýše. Stávající stromy byly menší a na příklad kolem statného buku v prostředku cestičky jsme se drželi a honili se dokola a pod břízami, které byly naproti silnici jsme docela našli podbřezáky. Dnešní cestičky zůstaly původní ale tenkrát byly vysypány černou škvárou. Protože od konce dubna jsme chodili i do školy bosí a v parku běhali, častým úrazem byla ukopnutá „čechulka“ palce a na černých nohách od škváry se zvlášť vyjímala červená krvička. Na náměstí měli také páni kluci svoje důlky, kde se vášnivě cvrnkaly kuličky, děvčata zase skákaly panáka či hrály kamínky. Tak to byla taková malá procházka po červenořečickém náměstí, které tenkrát bylo rozhodně rušnější než dnes. Není určitě úplná ale třeba se najde pamětník, který jí doplní o další zajímavosti. Pokud budou mít čtenáři zájem, můžeme se někdy příště podívat do minulosti dalších částí našeho městečka. Fr.S.

mohl požádat o dotaci z Krajského úřadu v Jihlavě. Vlastník památky může získat 30% prostředků od kraje Vysočina, ale podmínkou je 20% podíl obce a 50% podíl vlastníka. V principu lze souhlasit s příspěvkem obce pro kostel, ale pokud by bylo možné získat i prostředky z Ministerstva kultury ČR v rámci MPZ, potom bychom nemuseli dávat tolik prostředků z vlastního městského rozpočtu a peníze mohly být využity jinde.

pora přílivu investic a podnikání ve městě. Myslím, že by to mělo začít platit i v našem městě. Je přece naším společným cílem, aby naše město vypadalo co nejlépe a byly podpořeny všechny aktivity, které k tomu směřují. Všichni se měníme, mohou se změnit i názory vedení města a zastupitelů. Dokonce by se měnit měly, pokud argumenty hovoří zcela jasně o tom, že jsme se někdy mýlili.

V roce 2005, kdy jsem ještě pracoval na obci, jsem měl stejnou přihlášku o krajskou dotaci vyplněnou na svůj dům č.p. 26, ale uvědomil jsem si, jaká voda na mlýn by to byla pro všechny, kteří obviňovali mě i Spolek z prohlášení MPZ, a že stejně nemám šanci se dohodnout ani na tom, že si 20% podíl obce zaplatím sám natož, že bych vůbec uvažoval o finanční podpoře ze strany obce. Přihlášku o dotaci jsem roztrhal a okamžitě tak přišel cca o 200 000 Kč. Od té doby jsem nic v obci neinvestoval a zřejmě ani nebudu, protože se přístup vedení města a části zastupitelů k vlastníkům památek dosud nezměnil. To dokládá opětovné zamítnutí zpracování Programu regenerace MPZ na zasedání ZM, v lednu 2008. Nejde však jenom o mě. Město může prostřednictvím příspěvku na památky opravit vlastní budovy na náměstí, jak Městský úřad, tak malou-obecnou školu, které městu velkou reklamu nedělají. O příspěvek mohou požádat také další občané, pokud jejich dům je nějak památkově cenný anebo sousedí s památkově cenným objektem. Na to jsem upozornil na zasedání zastupitelstva již několikrát.

Návrhy, které mohou pomoci získat finanční prostředky všem lidem, kteří mají nějak památkově cenný dům v MPZ, předkládám již několik let opakovaně a zcela bez úspěchu. Jde o jasné poškozování vlastníků těchto objektů a opakuji, že nejde jen o zapsané památky. Jde, ale i poškozování vzhledu našeho města. Je nutné na tuto věc stále upozorňovat, i když většina členů zastupitelstva ani vedení města na tyto argumenty zatím neslyší a veřejnost na zasedání zastupitelstva téměř nechodí. Opravdu všichni souhlasíme s tím, že je dobré vzdát se příspěvku z MK ČR na Městskou památkovou zónu ve výši cca 200 – 400 000 Kč/rok, který by mohl zlepšit vzhled našeho města? Stále nevěřím tomu, že to tak je, a že je to zájem občanů a města Červené Řečice. Setkávám se s množstvím starostů podobně velkých obcí, kteří nevynechají jedinou příležitost k získání dotací pro svou obec a podporu občanů. Zatím je to u nás jinak, stále však věřím, že zdravý rozum zvítězí. Argumentů pro podpoření vypracování Programu regenerace městské památkové zóny je dost, proti nezazněl dosud žádný a to je dlouhodobě neudržitelné. Možná se však v příštím vydání Městských novin dozvíme nějaké argumenty od vedení a těch zastupitelů města, kteří jsou proti zóně. Určitě je co vysvětlovat.

Až dosud naše město spolupodílem žádného vlastníka památky nepodpořilo, ačkoliv je to naprosto běžné v Pelhřimově, Humpolci, Havlíčkově Brodě i jinde. Dokonce některá města, která nemají v danou dobu dostatečné finanční prostředky, podporují vlastníky památek alespoň tak, že si vlastník památky zaplatí 20% podíl obce sám, aby dosáhl na 30% dotaci z kraje. V Červené Řečici nejsou zatím vlastníci památek podporováni nijak (s výjimkou přímých dotací Farnímu úřadu) a naopak stálá averze vůči zóně je jasným signálem, že s jakoukoliv podporou zatím nemohou počítat. Je to dobře ? Tvrdím, že ne. Jedním z úkolů vedení a zastupitelstva každého města je pod-

MgA. Jiří Jedlička – člen zastupitelstva města Červená Řečice ze sdružení Nezávislí za obnovu a rozvoj, spolupředseda Spolku na záchranu památek čerevnořečických.

o bezplatné převedení pozemku - levou stranu komunikace směr od starého hřbitova na konec zástavby města Červená Řečice. Hlasování: pro 12, proti 0, zdržel0. Ad.5. Místostarosta seznámil ZM s návrhem na zakoupení techniky pro potřeby města za účelem používání vlastní techniky a aby se nemusel y tyto služby sjednávat. Navrhl pořízení multikáry nebo traktoru. V. Slabý navrhl zakoupit sekačku a další techniku pro údržbu zeleně s tím, že město si bude péči o veřejnou zeleň zabezpečovat pomocí vlastních pracovníků. Bylo doporučeno, aby na příští jednání ZM místostarosta připravil přehled, kolik nás tyto služby stojí. ZM vzalo na vědomí. Ad.6. ZM jednalo o finančních příspěvcích. - Žádost: Spolek na záchranu památek Červenořečických ve výši 19 800 ,- Kč. Nebylo schváleno Hlasování: pro 4, proti 2, zdržel 6 Návrh na částku 5 000,-Kč Hlasování: pro 10 proti 0, zdržel 1, p. MgA Jedlička Jiří nepřítomen hlasování. - Žádost o odměnu za reprezentaci města Červená Řečice pro oddíl volejbalu – mladší žáci za druhé místo v kraji Vysočina. ZM schválilo jako odměnu za reprezentaci města zakoupení nových dresů pro mladší žáky – oddíl volejbalu. Hlasování: pro 12, proti 0, zdržel 0. - Žádost nově vzniklého občanského sdružení SLUNEČNICE ZE ŘEČICE. ZM schválilo příspěvek sdružení na činnost ve výši 10 000,-Kč. Hlasování: pro 8, proti 0, zdržel 4 - Žádost občanského sdružení o vývěsku na náměstí. ZM schválilo odstranění stávajících vývěsek a nahrazení novou větší pro všechny subjekty, a tím i občanskému sdružení SLUNEČNICE ZE ŘEČICE.

Hlasování: pro 12, proti 0, zdržel 0. Ad.7. Žádosti o pronájem místností v městských budovách: - Česká pošta s.p. žádá ZM o pronájem místnosti v budově č.p. 21 na přestěhování pošty ze stávajícího pronájmu v soukromém domě. Hlasování: pro 12, proti 0, zdržel 0. - Občanské sdružení SLUNEČNICE ZE ŘEČICE žádost o zapůjčení jedné třídy v budově školy č.p. 21. Učebna v přízemí. Hlasování: pro 12, proti 0, zdržel 0. - P. Sajner Jaroslav žádost o pronájem jedné třídy v budově školy č.p. 2 na zkoušky hudební skupiny. - P. Makovec Václav žádost o pronájem jedné třídy v budově školy č.p. 2 na zkoušky studentské hudební skupiny. ZM schválilo žádost p. Sajnera a p. Makovce na zapůjčení tříd ve škole č.p. 2 s tím, že se tyto hudební skupiny zavazují k odehrání 2 - 3 koncertů nebo hudebních produkcí ročně zdarma pro potřebu města - po vzájemné dohodě. Hlasování: pro 12, proti 0, zdržel 0. A.d.8. ZM bylo informováno o provedení kontroly hospodaření města za rok 2007 . ZM vzalo na vědomí. A.d 9. ZM bylo informováno o připravovaném statutu ÚN Trnávka, který bude zpracován a předložen k projednání ve formě obecně závazné vyhlášky Týká se obce Želiv a města Červená Řečice. ZM vzalo na vědomí A.d.10 Na příští jednání ZM místostarosta zajistí kalkulaci nákladů oprav na zprovoznění městského kina na konání kulturních akcí. ZM vzalo na vědomí. Jednání ZM bylo ukončeno

Radnice informuje 

Lampiónový průvod: Ve spolupráci sociální komise s Městským úřadem se dne 30.5.2008 podařilo zajistit lampiónový průvod spojený s vyhlášením Miss Čarodějnice.



Setkání důchodců: Tradiční setkání důchodců se uskutečnilo v Restauraci u Davida dne 15. 5. 2008 od 16.00 hod. Všechny přítomné přivítala paní starostka Zdeňka Bečková, pod vedením paní ředitelky Věry Turkové předvedly děti ze školky krátké pásmo, za které byly odměněni potleskem a sladkostmi. K poslechu a i tanci hrála skupina Kamarádi. Chtěli bychom touto cestou poděkovat všem, kteří se podíleli na přípravě a průběhu setkání.



130 Výročí SDH Červená Řečice: Dne 24.5. 2008 oslavil místní Sbor Dobrovolných Hasičů kulaté 130. výročí od vzniku jeho založení. Tato akce byla výborně připravena a v celém průběhu nenastala žádná chybička, která by narušila celodenní průběh oslav. Tímto patří velké poděkování všem, kteří se na této oslavě podíleli, za jejich přístup a obětavost. Myslím si, že tato společenská akce, která byla pro všechny generace, zaujala a byla na všechny strany jen chválena ať soutěžícími tak i návštěvníky místních obyvatel. Patří SDH Červená Řečice velké poděkování.

 Výherci minulé křížovky: V dnešním čísle vydání Městských novin mi nezbylo místo na

novou křížovku o věcné ceny, tímto se omlouvám, ale vše bude napraveno v příštím vydání. Výherci z minulého vydání jsou: 1.místo Prchalová Marie – nákup zboží v hodnotě 200,-Kč u pí. Jilkové, 2.místo Skalová Marie – kniha, 3.místo Pechová Marie – kniha.

FOTOGALERIE

k nejasnostem a dohadům byla vedením obce svolána veřejná schůze. Na veřejné zasedání v hostinci U Davida byli pozváni autoři návrhu zóny, pan Ing. Lukáš, externí pracovník Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích, který prováděl odborné práce v Červené Řečici a chodil si, před rokem 2002, kopírovat mapy na Obecní úřad. Dále byla přítomna nějaká paní z Ministerstva kultury, na jejíž jméno si nevzpomínám, vedení obce a občané. Vzedmuté vášně, málo skutečných informací, strašení lidí, veřejné obvinění Spolku na záchranu památek červenořečických i mé osoby, z iniciování zóny a málem inzultace Ing. Lukáše při odchodu ze schůze. Tak jsem si toto zasedání zapamatoval. Záhy, zřejmě z iniciativy pana Jiřího Jonáše, vznikla petice za zrušení MPZ a nalezení viníka, adresovaná ombudsmanovi a kampaň, která strašila, jaká hrůza nás postihne, když zóna nebude zrušena. Ombudsman Motejl se stížností a požadavkem občanů na zrušení zóny zabýval a co vím, přišly celkem dva dopisy, ve kterých se k dané věci vyjadřuje. Je zajímavé, že poslední dopis nebyl dosud zveřejněn. Není divu, nepřímo z něj vyplývá, že Spolek na záchranu památek červenořečických, ani já, vinu za zřízení zóny neneseme, protože památková péče v České republice má dlouholetou kontinuitu a vyhlášení zóny v naší obci je logické ocenění historické hodnoty této lokality. Myslím, že by nebylo od věci, kdyby pan Jonáš nebo vedení obce text petice a obě odpovědi ombudsmana, zveřejnili. Se zřízením zóny nic společného nemáme, ale tím neříkám, že zóna nemůže být přínosem pro rozvoj obce, ani se nevyslovuji k jejímu rozsahu, který mohl být menší a případně probíhat v etapách. Nejsem však profesionální odborník na památkovou péči, takže se jedná o můj laický názor. S odstupem času se jasně ukazuje, že se obavy militantních odpůrců zóny a obviňovačů nevyplnily a naopak se na několika příkladech jasně ukázalo, že neměli a nemají pravdu. Jedním příkladem může být např. povolená střešní okna do ulice, na mansardové střeše u Kovářů nebo nová přístavba pana Jindřicha Kaňky

na Vápenici. Když jsem se nedávno pana Kaňky zeptal jaké měl problémy s památkáři, sdělil mi, že vše proběhlo v klidu a v rozumné domluvě. Nezaznamenal jsem ani žádnou stížnost ze strany občanů na postup památkářů. V roce 2006 jsem navštívil Odbor památkové péče Krajského úřadu v Jihlavě a požádal pracovníky, aby mi ukázali jak vypadá vzorový Program regenerace MPZ. Ochotně mi několik vzorů ukázali a dokonce jsem mohl asi tři okopírovat. Na zasedání zastupitelstva jsem kopie předal paní starostce, aby bylo jasné, že nejde o nějaké složité elaboráty. Dosud se však nestalo nic a materiály leží na MěÚ. Pracovníky odboru památkové péče bylo jasně řečeno, že program regenerace MPZ lze vypracovat, bez větších nákladů přímo v obci a že je jen dobré se občas poradit s profesionálními pracovníky v tomto oboru. Nebo je možné cca za 15 – 20 000 Kč nechat materiál zpracovat na zakázku. Zpracování tohoto programu a následná žádost o příspěvek, je jedinou podmínkou pro získání každoroční dotace z Ministerstva kultury. Nepravdivou se ukázala i informace, že MK ČR přispívá pouze na zapsané památky. Z celkového počtu cca 295 obcí s Městskými památkovými zónami, jen asi 25 obcí a měst nemá zpracován Program regenerace MPZ a tedy nežádá a nedostává každoroční dotace. Nemyslím si, že bychom nutně museli být mezi těmi hloupějšími, kteří jsou líní si o peníze zažádat, když na ně mají nárok. Tím, že větší část zastupitelstva a vedení obce již několikrát, tuším pětkrát, odmítli zadat zpracování Programu regenerace MPZ, naše obec ročně přichází cca o 200 – 400 000 Kč. Za 5 let to činí již 1 – 2 mil. Kč. Za tyto prostředky mohla být opravena řada fasád, např. na náměstí, které by mohlo být chloubou našeho města. Kdo má oči vidí, jak se od roku 1989 i s pomocí peněz Ministerstva kultury ČR na památkové zóny, proměnilo náměstí v Pelhřimově, Humpolci, Počátkách či jinde. Místo toho to stále u nás vypadá, jako v dobách totality. Jasným příkladem nehospodárnosti, je investice města do opravy věže kostela. Z rozpočtu obce bylo, tuším od roku 2005 do roku 2007, uvolněno 300 000 Kč a letos přispěje město dalšími 200 000 Kč, aby pan farář

Příspěvek zastupitele Televize a . . . . česká“

,, Ta naše povaha žádný chátrající zámek nejde, ten slouží jenom jako kulisa k rozpoutání všeho negativního a dekadentního v životě města. Žádná vyMálokoho nechal klidný dokument o Červené váženost, jenom špína, svrab a neštovice. Za Řečici. Odezvy ze strany občanů, rodáků a celý pořad nebylo řečeno a ukázáno nic poziznámých jsou tak silné, že mě donutili napsat tivního. A tak jsem se dozvěděl, že v Červené Řečici žijí (kromě „sedmi statečných“) jenom pár řádků. Před jednáním zastupitelstva, z kterého jste líní a neschopní lidé, kterým se říká „čubáci“ mohli vidět jen malý kousek, se nám představil a samozřejmě výkvět neschopnosti, lenosti, štáb ČT s tím, že natáčejí dokumenty a obec- nekompetentnosti a nepatřičnosti se nalézá ve ních kronikách a objížději i okolní vesnice. vedení města na radnici a v zastupitelstvu. A Nikdo z nás zastupitelů před natáčením ne- ta hrstka „sedmi statečných“ s tím nic nemůže věděl……..pardon, omyl……..Ti co hlasujem dělat, ale budou bojovat až do roztrhání těla proti zadání projektu regenerace památkové a i kdyby se celý svět spiknul proti nim, tak zóny a proti příspěvku na slámování ………, oni vydrží a nepřestanou „té lůze“ kázat dobže jde o dokument o zámku. Nevěděla to ani ro. Tak konečně jsme byli odhaleni, už bylo paní kronikářka. O kvalitě a obsahu se ne- na čase. Ještě že máme ty statečné… a veřejbudu vyjadřovat. Je mi z toho smutno, i když noprávní televizi. Konečně…. celý národ sledoval to „skandální odhalení“. Teď abychom nejsem rodilý Řečičák. všichni chodili kanálama. Ale dobře nám tak, Zemanová Blanka zastupitelka a radní už dávno jsme měli „prozřít.“ Prokletí červenořečického zámku odJan Kábrt – zastupitel města haleno ………. a dlužno dodat „no konečně“. Alespoň tak by se dalo soudit po odvysílání dalšího dílu dokumentárního cyklu „Ta naše povaha česká“ naší veřejnoprávní televizí dne 21.května t.r. ve 20 hod. na ČT2. Když jsem si přečetl v TV programu úvodní komentář, těšil jsem se, že konečně se o neutěšeném stavu našeho zámku dozví širší veřejnost a třeba (jako následný efekt) vyburcuje ty, kteří mohou konat a zachraňovat. Přečetl jsem si, že snímek režisérky Petry Ležákové je laskavou analýzou lidských motivací ve vztahu k životnímu prostoru a kulturním hodnotám. Musím se přiznat, že „uměleckému záměru“ jsem příliš neporozuměl, ale proti gustu žádný dišputát. Proč by pořad nemohli provázet dva malí kluci, kteří jsou „zapálenými“ průzkumníky chátrajícího zámku. A tak jsme viděli, jak pronikají do zámku i sklepení a slyšeli jejich upřímnou zpověď, že budou pátrat a zkoumat pořád a nikdy toho nenechají. Co na tom, že pohybovat se v opuštěném a chátrajícím objektu může být pro dva malé kluky nebezpečné. Vždyť je to přeci lákavé dobrodružství. A třeba se teď přidají další „badatelé“. Brzy jsem však pochopil, že v tomto dokumentu o

Městská památková zóna (MPZ) s odstupem pěti let Od prohlášení Městské památkové zóny v našem městě uplyne letos již pět let, a tak stojí za to, tento fakt s chladnou hlavou zhodnotit. Co nám zóna dala, co vzala, jak se naplnily obavy některých lidí, jak se prokázala obvinění ze „zavinění památkové zóny“, které adresovali někteří jednotlivci na adresu Spolku na záchranu památek červenořečických i mé osoby ? Nyní fakta. Počátkem roku 2003 vyšel ve sbírce zákonů seznam cca 40 měst a obcí s nově vyhlášenými Městskými památkovými zónami. Mezi nimi byla i zóna v naší obci. V příloze byl uveden výčet hraničních pozemků MPZ, ze kterého bylo po dosazení do mapy jasné, kde jsou její hranice. Někteří zastupitelé se bouřili, že součástí zákona měla být mapa se zakreslenou zónou, a že není naší povinností si to v mapě hledat. Byl zaslán dopis na Ministerstvo kultury o doplnění mapy a informací, ale přišla nic neříkající odpověď. Vzhledem

Příspěvky spoluobčanů ROK VOLEB Letošní rok je mimořádný tím, že půjdeme dvakrát k volebním urnám. Mnozí z nás nad tím mávnou rukou, možná k volbám vůbec nepůjdou, možná („ –aby to o mně nevěděli“), půjdou a odbaví to prázdným volebním lístkem, s častým a oblíbeným zdůvodněním „ Politika je svinstvo“. Spisovatel Jiří Krupička, který přežil komunistickou léčbu otrockou prací v Jáchymovských dolech k tomuto postoji pravil (Renesance rozumu, Český spisovatel, 1966) : Těmito třemi slova se dá výrazně, důrazně a přesvědčivě vyjádřit postoj mnohého občana k činnosti zvané politika. Stručná formulace má nenahraditelnou přednost: je použitelná kdykoli a kdekoli, neboť vhodné příklady se vždy najdou. Vyžaduje od kritika minimální politickou znalost a myšlenkovou námahu. Tečka? Zbývá pouze dodat: „Jsem nedílnou součástí tohoto světa. Je-li svinský, co jsem pak já?“ Negativní postoj k politice naprosto není dnešní novinkou. Nikdy však jej v demokraciích nezastávalo tolik lidí, jako dnes. Moderní demokracie stojí před problémem zcela zásadním. Jeho řešení nebo neřešení rozhodne o její budoucnosti, možná už v příští generaci. Jak se má vládnout ve svobodné zemi, jestliže občané žádné své vládě nedůvěřují ? Už za krátký čas po volbách je lid se svými volenými zástupci pravidelně nespokojen (opak je dnes v demokraciích výjimkou ). Lid protestuje, ale neptá se: „Proč jsme jejich výběru věnovali tak málo pozornosti ? Proč se velká většina z nás na tento výběr úplně vykašlala?“ Kdyby si občané všech demokracií našli chvilku pro soustavné myšlení, museli by přijít k závěru: Takovou situaci jsme si přivodili sami. Svěřujeme svůj život, život svých dětí i celého národa do rukou lidí, na jejichž skutečný výběr jsme si nenašli čas. Dá se něco zlepšit ? Dá – přemůže-li podstatná část občanů trvalou nechuť k politickému myšlení. Zase ta lenost mysli, věčný nepřítel majitele nejsložitější věci ve vesmíru, lidského mozku ! George Hoffman ve své knize Třetí tisíciletí (Encyklopedický dům, Praha 2000) odpovídá na otázku „Koho volit“ takto: 1. Politiky, politické strany, které věcně zhodnotí stávající stav ve státě, vztahy k zahraničí. Jasně, konkrétně a kontrolovatelně stanoví

svoje záměry a cíle, kterých chtějí dosáhnout. Určí způsoby a prostředky pro jejich dosažení. Definují svojí zahraniční politiku. 2. Politické strany, které svůj volební program vydají písemně tak, aby byl kontrolovatelný v případě, že se tato strana dostane do parlamentu, nebo vlády. 3. Volíme schopné lidi s vysokými znalostmi, kteří mají schopnost reálně posoudit situaci z vnitrostátního i zahraničního hlediska a kteří mají snahu hledat optimální řešení problémů. Lidi, kteří jsou schopni posoudit ekonomické, sociální a ekologické problémy ve vzájemné souvislosti, kteří nejsou zatížení předsudky, zvyky, dogmaty. 4. Nevíme-li koho volit, připadá-li nám, že všechny politické strany jsou zkompromitovány, že mají za kandidáty vybrané neseriózní, nebo neschopné lidi, zbývá jedině řešení, volit ty nejméně zkompromitované, nejméně hloupé. Je to sice špatná volba, ale stále lepší, než aby byli zvoleni ti nejhorší, nejneschopnější, zato schopní úplně všeho. 5. Volíme politiky stran. Strana garantuje prosazování svého volebního programu, „nezávislý“ kandidát“ kromě své kariéry, nemůže ve skutečnosti garantovat nic, bez ohledu na to, co říká. Politická strana má „váhu“ podle počtu svých poslanců, „nezávislý kandidát“ má „sílu“ svého jediného hlasu ! Ale nezávislý kandidát může mít velký význam při komunálních volbách v malých obcích, kde se všichni lidé znají. Nikdo nám nepředpoví budoucnost. My si ji předpovídáme svými znalostmi, schopnostmi, pracovitostí. jaké představitele budeme volit do čela státu. Rozhodneme-li se špatně, rozhodli jsme o osudu svých dětí, svých vnoučat. Vybral J.P OPOŽDĚNÁ REPORTÁŽ Potěšilo mne,že reportáž o Červené Řečici v pořadu „ Ta naše povaha česká“ byla sestavena a odvysílána ČT 2 až 21.5.08. Kdybych jí byl zhlédl v období vášnivých debat o rozdělení Československa, odmítl bych synovi své přestěhování se do tak pochybného města (tenkrát ještě obce), jak nám ho nyní představila veřejnoprávní televize. On se vyslovoval o něm a jeho zastupitelích s uznáním. Uvěřil jsem a po patnácti letech vlastní zkušenosti bych Červenou Řečici doporučoval také i já. Samozřejmě, má své problémy – které město,

která obec je v současnosti nemá ? – když jsme rychle a lehce mohli zvýšit svůj životní standard a můžeme nejen pošilhávat, ale také se porovnávat se sousedy, dokonce o tom i volně diskutovat, psát a žádat námi svobodně zvolené zastupitele, aby se starali o další povznesení města, aniž by museli čekat na svolení od „vyšších stranických orgánů“, anebo abychom my, diskutující, byli za své názory vyhazováni z práce, anebo také vězněni. Protože rozvoj města sleduji, zajímám se o postoje a činnost zastupitelstva, tak po nahlédnutí do TV-programu jsem hned tušil, že půjde o nějakou kulišárnu. Jednak to bylo k vůli tématu pořadu - zámek (jako kdyby Červená Řečice neměla důležitější záležitosti k řešení), jednak proto, že jsem se již nesčetněkrát přesvědčil a i nadále přesvědčuji, že většina pracovníků sdělovacích prostředků hledá jako nosné téma reportáže s čím silnějšími zápory (mnohdy si je také sama záměrně zveličí) a všichni, kteří takové náměty nabídnou, najdou otevřenou náruč, případně i honorář. Ti hoši, kteří byli pro reportáž trestuhodně zneužiti, protože jejich bezpečnost nebyla vůbec zabezpečena, asi přiměřenou odměnu nedostali). Etika ověření zprávy (podle zásady, která se ctila již od dob starého Říma a slušnými lidmi se nadále ctí– nechť je vyslechnuta i druhá strana) se klidně hodí za hlavu, protože již je vyzkoušeno, že i v případě nutnosti bude oprava sdělená tak, aby byla co nejméně nápadná a potom se také sází na známou lidskou vlastnost : Skandály, pomluvy, to jsou vítané náměty pro kydání na vládu, poslance, zastupitele a vůbec všechny, kterým se daří, protože jsou pracovití. To je pro určitou vrstvu lidí podstatně lehčí, než přiložit ruku k dílu; jiní si tím kompenzují vlastní neschopnost, mindráky, uraženou ješitnost. Pro některé je to také vhodný, laciný nástroj pomsty, protože se navozuje zdání, že reportáž sestavili „nezávislí“ pracovníci sdělovacích prostředků. Kdo stál v pozadí, to většinu diváků, anebo čtenářů vlastně ani nezajímá, nezamýšlí se nad tím – ten skandálek, raději pořádný skandál, to je to pravé ořechové. Pořád platí Periklova věta z antického ŘeckaPozvedněte duše občanů, ne střechy domů. Neboť jest lépe, aby velký duch přebýval v příbytku malém, než aby nízké duše číhaly v příbytcích velkých. K vlastnímu „pravdivému“ obsahu dokumentu. Ten, kdo se skutečně zajímá o dějiny Řečického zámku si jistě přečetl knihu J.Soukupa (1903), z niž by se dozvěděl: „ Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka (1668-1675), jedi-

ný ještě arcibiskup naposledy zámek opravil a také jak viděti jest, venkovské bašty prejzy pokrýti dal. Od jeho doby dávány jen ty nejnutnější oprávky a zámek Řečický proto hyne neustále“. To v podstatě platilo až do začátku 20.století, kdy arcibiskup J. K. Kašpar rozhodl, že zámek svým stavem již nevyhovuje jako letní sídlo arcibiskupské, načež se do oprav téměř neinvestovalo a zámek „hynul“ rychleji než kdy předtím. Pouze v letech 1930 a 1937 se restaurovala zámecká sgrafita, pocházející z let 1593-97, aby se předešlo jejich úplnému rozpadu. Následující válečná a poválečná léta toto „hynutí“ zámku zpečetila. Pro neúměrně vysoké finanční náklady se celková oprava zámku nemohla ani později uskutečnit a zase se provedly jen nejnutnější oprávky (1973-77). Historicky cenných hradů a zámků je pouze na území Čech 593., tak lze pochopit, že záchrana všech není proveditelná. Přednost dostávají ty historicky nejcennější a zejména je-li jejich současný stav takový, že nejen generální oprava, ale i pozdější funkčnost a údržba jsou finančně zvládnutelné a význam objektu je celostátní, až mezinárodní. Tato kritéria Řečický zámek bohužel nesplňuje. Platí to, co je výše uvedeno nejnutnějšími oprávkami se nic nevyřeší. Kdyby se místo fantazírování o plošně velké památkové rezervaci Červená Řečice pozornost byla soustředila na hlavní jednotlivé historické dominanty města, jako jsou Kostel sv. Máří Magdaleny, farní budova, hřbitovní kostel Božího Těla, náměsti, socha Immaculaty, sv. Jana Nepomuckého, boží muka ve směru na Rovnou a Želiv (viz P.Kučera 1996) , kterých oprava anebo údržba by byla postupně finančně zvládnutelná, tak by získání prostředků z fondů památkové péče bylo reálnější a daly by se účelněji využít. Mimo to, co vůbec není pro stavební rozvoj města a jeho lepší vzhled zanedbatelné, obyvatelé těch částí města, které jsou historicky téměř bezcenné (nyní však spadající do rezervace) by byli při opravách a úpravách svých domů ušetřeni zápolení s předpisy památkové péče, takže by se takové činnosti z osobního zájmu víc věnovali. Proč k tomuto stavu došlo ? Protože Spolek pro záchranu památek červenořečických vedou diletanti, bez základního historického vzdělání a domnívají se, že případné finanční toky by také mohly posloužit i pro jejich osobní zájmy, jak vidíme kam šla první dotace – na opravu střechy soukromého stavení, jehož historická cena je vůbec pochybná, nehledě na to, že je v inundačním území, takže by

mělo být odstraněno, protože větší povodeň ho smete z povrchu a vytvoří další překážku pro volný průtok povodňové vlny. V odvysílaném dokumentu se také až příliš zdůrazňovala zdrženlivost zastupitelstva k zadání projektu památkové péče. Není divu. Jde o pěkných pár tisíc, ne-li o desítky tisíc korun a jejich účelnost je pochybná, již vzhledem k velkosti památkové zóny. A s plochou zpracovávaného území rostou náklady, čili zisky externích zpracovatelů projektu. Zavání to „bratrstvím kočicí pracky“ napsal by autor známého seriálu › Rychlé šípy ‹. Je zajímavé, proč Spolek nezpracuje základní části projektu svými členy bezplatně (jsou-li na odborné úrovni, tak to přeci zvládnou), na základě osobního vztahu a zájmu o rozvoj jim bytostně blízkého města. Vždyť Spolku dosud na jeho činnost zastupitelstvo přispělo dotacemi v celkově výši 80 800,-.Kč. Vidíme my, občané nějaký přínos pro město za ty peníze ? Finální zpracování, vlastně jen potvrzení správnosti projektu zpracovaného členy Spolku by bylo v podstatě laciné a opět by částečně mohli také bezplatně přispět odborníci z památkové péče města a kraje, mají-li pro takový rozvoj pochopení a leží-li jim záchrana památek skutečně, jak rádi tvrdí, „na srdci“. Dovolím si odbočit k malému porovnání. V roce 1995 byla v rámci tehdejšího okresu vypsána soutěž pro základní a střední(!) školy na projekt ›Systémový přístup při výchově mládeže k ekologii životního prostředí‹. Členové Českého svazu ochránců přírody v Červené Řečici (kteří nežádali po celou dobu své činnosti od vedení obce/města ani korunu) vypracovali pro místní školu bezplatně takový projekt, který byl v rámci všech škol okresu (tedy i středních!) oceněn jako nejlepší a Základní škola v Červené Řečici dostala na ekologickou výchovu celkově 150.000 Kč, z nejvyšší možné, vypsané odměny 200.000 Kč. Zakoupení mikroskopů, fotaparátu, dalekohledu, příspěvek na počítačovou techniku hodně pomohly při výuce. Po dobu dvou let členové ČSOP za vydatné pomoci paní učitelky Krejčíové a pana učitele Dvořáka vedli mimoškolní činnost žáků, která mimo jiné vyústila do mapy dřevin řečického parku (ještě dnes využitelné), pěti celodenních bezplatných školních exkurzí (Průhonice, Kostelec n. Č. lesy, Čeřínek, Košetice- meteo, RoštejnMrákotín-Telč). Žáci, kteří chtěli pokračovat ve studiu pedagogiky dostali přípravu formou účasti na „Olympiádách“ a všichni byli úspěšní, na vysoké školy byli přijati. Proč to píšu ? - Protože jsme pracovali se zájmem o věc; ale také proto, aby bylo známo, že zástupce

Spolku pro záchranu .... si projekt později vypůjčil, stať o systémovém přístupu při výchově opsal pro svůj projekt ochrany památek téměř doslova, aniž by si od autorů vyžádal souhlas, který by samozřejmě obdržel., ale svědčí to o míře (ne)serióznosti při jednání. Mají tedy Ti, co stojí v pozadí televizního pořadu právo první zvednout kámen? S trapným úsměvem jsem se také zadíval na místního občana, který šmahem odsoudil zastupitelstvo jako skupinu nic nedělajících, líných a neschopných osob. Ještě pro něj dobře, že nepoužil svůj oblíbený výraz „ je to babinec, co chcete ? “ To by autoři seriálu jistě zaváhali, mají-li ho nechat v obraze. Feministky by jim za to zvedly brčka! Pokud si pamatuji, za posledních šest roků činnosti nynějšího zastupitelstva byl na jeho zasedáních (celkový počet kolem 70) pouze 2 krát. Pravda, je osobně pilný ( hrabe jak motyka; k sobě), proto je asi také tolik náročný na pracovitost druhých. „ Ať se ti dobře vede sousede, ale ne, zas_ až tak dobře. To by mne pořádně na štvalo!“ Dobrý sportovec využije každé příležitosti, aby veřejnost informoval o sportovním dění v obci, městě. Že by v tomto směru nestála Řečice za kousek uznanlivého slova ? Podobně bych připomenul na obrazovce diskutujícím maminkám, že v Řečici máme skutečně dobře fungující mateřskou školu, o které se také mohli zmínit. Takto, snad nechtěně přispěly k převaze negativních informací. Co říci závěrem – Komu to prospělo? Švejk by pravil: „ Do vlastního hnízda se, holenkové, přeci nekálí “. Že by Nezávislí již zahájili volební kampaň ? Souhlasí všichni s tímto postupem svých představitelů ? Komunální volby jsou přeci až za rok, reportáž ztratí aktuálnost, ponoří se beznadějně do zapomenutí. Stejně tak, jako „pomohl“ při předminulých volbách předčasně přes dvě zámecká poschodí vyvěšený obří transparent, hlásající, že za špatný stav zámku nese vinu ČSSD a ODS. Vývoj jde kupředu, taktika, že lež se opakuje tak dlouho, až se jí uvěří má své uplatnění hlavně v diktaturách; demokracie poskytuje až přemíru informací. Aspiruje se snad na Krajské nebo Senátní volby, které jsou letos ? To snad ne ?! Anebo, že by někteří hleděli až k hvězdám na politickém nebi ? Spoluobčané, přečtěte si pozorně v tomto čísle novin ještě článek o tom, co píší o politice a chování občana lidé ode mne daleko, daleko rozhleděnější. Asi mají pravdu. Situace v Červené Řečici to plně potvrzuje. Vy snad nezapomenete „kdo je kdo“ až budete mít před sebou kandidátky. Jiří Pacl

KAMENICTVÍ Severa Karel Kemenická 1946 393 01 Pelhimov tel.: 565 323 360 777 162 132 Po-Pá: 6.30-15.30h

VÍTÁNÍ LÉTA NA PLÁŽI V ČERVENÉ ŘEČICI

VV NABÍDCENOVÉ NOVÉ TVAROVÉ TVAROVÉ TYPY V NABÍDCE TYPYPOMNÍKU POMNÍK

v

Pijímáme zakázky na vrobu a montá: • Pomník,rám a krycích desek na hroby (z pírodních i umlch materiál) • Zhotovení základ pod pomníky • Vrobu schod,parapet,obklad

29.ČERVNA 2008 v neděli začínáme ve 13:00 hod. PROGRAM:

ZAVOLEJTE ZAKÁZKU PIJEDEME SJEDNAT OSOBN

SKÁKACÍ HRAD, ŽIVÁ MUZIKA, SOUTĚŽ PRO DĚTI, PONÍCI,MINI JARMARK, OBČERSTVENÍ,UKÁZKA ZÁSAHU HASIČŮ A LIDOVÝCH ŘEMESEL VSTUP ZDARMA VEZMĚTE S SEBOU DĚTI A ZNÁMÉ, DOBRÁ NÁLADA BUDE U NÁS ZDARMA Sponzoři : Městský úřad Červená Řečice Pivovar Poutník Pelhřimov Produktion Sito s.r.o. Starý Pelhřimov Cerepa a.s. Červená Řečice Spokar Spojené kartačovny a.s. Sparkasse Pelhřimov Lékarna u Svatého Víta Gebarovský Jiří Jilek Václav Paclová Libuše

• Prodej hbitovních doplk (svítilny,vázy,kíky – vbr dle katalogu) Pípisy a opravy nápis

Pořádá : Občanské sdružení Slunečnice ze Řečice www.slunecnicezerecice.cz [email protected] TEL: 724 885 149

ZDE JE PROSTOR PRO VAŠI INZERCI