Často jsme se domnívali a byli

Úvodní slovo

Vzdělanostní společnost Č

O PROJEKTU Jak popularizovat výsledky vědy pro studenty a žáky SŠ & ZŠ? Popularizační workshop Vysoké školy podnikání »Přírodní vědy a nové technologie v životním prostředí« Letní škola lektoři z »HELLO« provázeli žáky výzkumnými ústavy Badatelská soutěž v »ZŠ HELLO« Mladí vědci bádali v Zoo Ostrava ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH VĚDCE Jak jsem se stal vědcem Rozhovor s prof. Zamarským, CSc. 2. díl Cesta lékaře k vědě vede přes osudy lidí Doc. MUDr. Pavel Zonča, Ph.D., FRCS CO SE DĚJE VE VĚDĚ Kdo spravuje informace o lesích v ČR a kde je naleznete? »Ústav pro hospodářskou úpravu lesů« Co připravují v Akademii věd? Týden vědy a techniky Víte, kolik je v Ostravě bezdomovců? »ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, o. p. s.« Odpadářské řešení Nerudovské otázky „Kam s ním?“ »Výzkumný ústav vodohospodářský, TGM, v. v. i.« Zkušenosti vědců ze zahraničních stáží »Výzkumný ústav vodohospodářský, TGM, v. v. i.« Geologem v neexistující zemi »Ústav geoniky Akademie věd ČR« Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) O výzkumu zvěře v ostravské zoologické zahradě PRO PEDAGOGY Hudební výchova jako předmět nabízející více než jen 45 minut vyučovacího času Kreativní pedagogika – cesta výuky ve 21. století HRAVÁ STRÁNKA Water is everywhere! PLÁNOVANÉ AKTIVITY

4 5 6 8 9 10 12

14 15 16 17

Poznej tajemství vědy číslo 2/2014 ročník I. Vychází čtvrtletně Vydává Centrum regionálních věd a technologií, při vědecko-výzkumné organizaci ACCENDO-Centrum pro vědu a výzkum, o. p. s. Švabinského 1749/19 702 00 Moravská Ostrava Tel.: +420 596 112 649 http://accendo.cz Redakce Ing. David Kubáň (šéfredaktor) [email protected] Bc. Andrea Hrušková (odpovědný redaktor) [email protected] Mgr. Martina Baranová (redaktor) [email protected] Redakční rada Prof. Ing. Vítězslav Zamarský, CSc. Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Ing. Hana Doleželová, Ph.D. Ing. et Mgr. Tereza Pestečková

18

Grafika a sazba

19

Ing. David Kubáň Jan Drobisz

20 21 22 23 24 26

asto jsme se domnívali a byli jsme zaníceně přesvědčeni, že všemožné problémy naší společnosti se vyřeší, jakmile se většímu počtu lidí uvolní cesta k co nejvyššímu vzdělání. S tímto tvrzením nepřicházeli pouze politici a novináři, ale také četní odborníci. Argumenty byly tak přesvědčivé, že nedávaly možnost se mýlit. Je žádoucí, aby co nejvíce lidí získalo vzdělání, po kterém touží a čím kvalitnější takové vzdělání bude, tím lépe. Právo každého na vzdělání by mělo být jednou z největších priorit, pokud vůbec chceme být a zůstat kulturní zemí nebo společností. Pokud však přihlédneme k tomu, že přesně totéž se tvrdí v zemích, které již dávno brány vysokých škol ve srovnání s námi doširoka otevřely, zůstáváme na rozpacích. Právě díky jejich zkušenosti víme, že ani zdvojnásobení podílu vysokoškoláků v populaci, oproti našemu dnešnímu stavu, existující problémy s nízkou konkurenceschopností či vysokou mírou nezaměstnanosti u nich a jak se ukázalo, ani nikde jinde, zatím nevyřešily. Pomůže nám tedy skutečně další rozšiřování vzdělanosti k většímu růstu a povznesení společnosti k vyšším principům? Měli bychom však racionálně zhodnotit představy těch, pro které je heslo vzdělanostní společnosti kouzelným zaklínadlem a návodem na řešení snad úplně všech problémů, které dnes společnost trápí. Naopak, spolu s dalším nárůstem vzdělanosti, tím není míněno jen zvyšování počtu osob s VŠ diplomy, ale i jednostrannému přepěstovávání mentálních schopností, se vynoří problémy nové, o nichž velice dobře vědí právě v těch zemích, jež pokročily v budování vzdělanostní společnosti dále než my. Zastírat si tyto problémy by bylo známkou absence schopnosti učit se. A na absenci takové schopnosti vzdělanostní společnost rozhodně žádná kultura nepostavila.

Lidská společnost se nepochybně posunula do nové fáze svého vývoje, která na piedestal svých hodnot staví vědění a poznání. V této souvislosti se hovoří o společnosti vědění (tzv. knowledge society). Na hodnotě nabývají informace, neboť ten kdo je vlastní, má oproti ostatním převahu v poznání, z níž mu plynou jisté benefity (ať už finančního, či jiného charakteru). Toto má

za následek doslovně „honbu“ za informacemi. Jak to známe z ekonomiky, kde je poptávka, tam je i nabídka a v kombinaci s rozvojem počítačových technologií se dnes na celou společnost valí záplava informací větší, či menší kvality, kterou společnost směle přijímá s radostným očekáváním zvýšení úrovně vlastního poznání. Je v těchto informacích ale skryto skutečné poznání? Dnešní student se potýká nikoliv s problémem nedostatku studijních materiálů, jak tomu bývalo dříve, ale se schopností najít a odhalit správnou informaci, která mu pomůže dojít do nutné podstaty životního poznání.

Stávající vzdělávací systémy za výše uvedeným vývojovým trendem značně pokulhávají. Namísto toho, aby svým svěřencům a potažmo celé společnosti poskytly cenné vodítko, jak zvýšit své poznání a vědění, mnohdy často představují široký informační kanál poznatků o daných tématech, jejichž důslednou znalost následně vyžadují - bez zkoumání toho, zda student pochopil meritum věci a je schopen sám svou poznatkovou základnu dále rozvíjet, příp. aplikovat do životní praxe. Není však tato jednostranná vzdělanost rozvíjející pouze rozumové schopnosti klouzáním po skleněné kouli? Vždyť přece s dosažením vyššího titulu se automaticky nestáváme lepším člověkem. Naše společnost se se zvyšujícím se počtem vysokoškolsky vzdělaných lidí nestává společností na vyšší úrovni - kulturnější, empatičtější, zralejší – společností lidí toužících po vyšších cílech života samotného. Základ je zcela jiný. Klíčový pro výstavbu vzdělanostní společnosti je osobnostní rozvoj každého jedince založený na vlastním chtění, na touze po poznání. Ve vzdělávacím systému je pak stěžejní osoba vyučujícího/pedagoga, jehož úkolem není trestat za nevědomost, či chybnou znalost, ale být průvodcem celého děje. Přivádí studenty ke zdroji vědění a motivuje je k jeho čerpání. Náš projekt k tomuto představuje příležitost, neboť už samotný název „Poznej tajemství vědy“ indikuje snahu všech zapojených partnerů rozvíjet touhu mladé generace po poznání. Bez změny myšlení tvůrců vzdělávací politiky ve státě a dalších stěžejních aktérů vzdělávacího systému však naše pohnutky zůstanou pouhou ideou.  –doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D.– »Ředitel vědecko výzkumné organizace ACCENDO - Centrum pro vědu a výzkum, o. p. s.«

Tisk REPRONIS, s. r. o. Teslova 873/2 702 00 Ostrava, Přívoz Časopis najdete v elektronické podobě na portálu http://tajemstvi-vedy.cz/casopis Projekt »Poznej tajemství vědy« s registračním číslem CZ.1.07/2.3.00/45.0019 je spolufinancován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státním rozpočtem ČR. ISSN 2336-4254 MK ČR E 21730 3

Projekt »Poznej tajemství vědy«


Jak popularizovat výsledky vědy pro studenty a žáky SŠ & ZŠ? V rámci projektu vytváří experti předních českých výzkumných pracovišť ve spolupráci s pedagogy 30 tematických výukových modulů v oblasti přírodních a technických věd a technologií s cílem podpořit zájem žáků ZŠ a SŠ o vědu a výzkum v Moravskoslezském kraji. Ústředním tématem výukových modulů je udržitelné hospodaření se složkami v krajině, které vede ke snižování zranitelnosti území a optimálnímu využívání jeho potenciálu. Moduly budou připravovány v souladu s myšlenkou badatelsky orientovaného vyučování, budou testovány ve školní praxi a mohou tak být přímo využity ve výuce nebo dobrovolném kroužku. Moduly budou k dispozici v červnu 2015, včetně elektronické verze na: http://tajemstvi-vedy.cz

N

áš každodenní život je značným způsobem ovlivněn vědeckými poznatky. V současné proměně společnosti v globální civilizaci většina klíčových prvků hluboce závisí na vědě a technice. Zároveň se ale zvyšuje náročnost a složitost vědeckých postupů, která má za následek, že světu vědy a techniky téměř nikdo nerozumí - s výjimkou vysoce specializované a od společnosti skoro izolované skupiny vědců/výzkumníků. Nástrojem pomáhajícím překlenout narůstající propast mezi společností obecně a světem vědy je její popularizace.

Cílem popularizace vědy a vědeckých poznatků je poskytnutí informací široké veřejnosti za účelem rozšíření obecného povědomí o vědě a její užitečnosti a zároveň i snaha o podnícení zájmu společnosti o vědecké obory. Právě společnost zvyšuje legitimitu financování vědy z veřejných rozpočtů a pomáhá tak zajistit kvalitní lidské zdroje pro vědu a výzkum (pomoc mládeži při volbě povolání – potenciální vědec) a všeobecně přispívá k růstu vzdělanostní úrovně ve společnosti. Popularizace výstupů základního výzkumu je pro veřejnost jeho jediným výstupem. 4

Popularizátorem vědy nemusí být vždy jen vědecký pracovník, musí však dobře rozumět tomu, co propaguje. Proces prezentace a osvojování si vědeckých/technologických poznatků zaměřený na širokou škálu vrstev společnosti (širokou veřejnost, děti a mládež, podnikatele, politiky atd.) se dá přirovnat k pyramidě, jejíž základnou je zapojení vědy, vědeckých poznatků a přístupů do formálního vzdělávání. Úspěšným nástrojem je badatelsky orientované vyučování.

Popularizační workshop »Vysoká škola podnikání« »Přírodní vědy a nové technologie v životním prostředí«

Příprava tohoto typu výuky je náročná, musí být pojímána komplexně jako projekt a zodpovědět následující otázky:

◆ Proč? (Cíl výuky) ◆ Kdo? (Kapacita pedagoga) ◆ Koho? (Kapacita žáků/studentů) ◆ Kde? (Výuka ve třídě, laboratoři, či v terénu) ◆ Jak? (Jaké využít metody, pomůcky, podklady) ◆ Kdy? (Správné načasování témat v kontextu ostatní probírané učební látky a duševní schopBadatelsky orientovaná výuka je činnost penosti žáků) dagoga a žáka zaměřená na rozvoj znalostí, Moduly musí být vnitřně konzistentní, dovedností a postojů na základě aktivního od obecného cíle modulu a relativně samostatného poaž ke konkrétnímu cíli znávání skutečnosti žávzdělávací aktivity. kem, kterou se sám učí Vzdělávací aktiviobjevovat a objevuty v návaznosti je. Tento způsob postupně rozvýuky vychází víjí schopz principu nost žáků zvyšující se zapamatoschopnosti Poznání vat si pojžáků osvojit & my a porosi probíraznalost zumět jim, né téma při snižujícím aplikovat je se stupni abdo reálného strakce – je světa, analydokázáno, že si zovat a hodžáci zapamatují notit jejich propouze 10 % z toho, jevy v prostředí co čtou, 20 % z toho, co a následně vytvářet slyší, ale až 90 % z toho, co vlastní výzkumné otázky skutečně dělají, z reálného prožita hledat nová řešení. ku. Smyslem badatelsky orientované výuky není připravit žákům „experimenty“, či jiné výzkumné aktivity dle předem stanoveného postupu, ale ve vytváření vhodných situací, které žákovi umožní samostatně objevovat nové skutečnosti, vytvářet si vlastní postupy, volit vlastní metody a nástroje, které následně vedou k rozšíření jeho po- Při současné záplavě informací a dat muznání. Jedná se o aktivní proces reflektu- síme chápat a třídit tyto informace dle výjící přístupy vědců ke zkoumání a bádání znamu a tím je přeměnit ve znalost, která v přírodě. Žákům není „servírováno“, co je základem pro provedení úspěšné akce si mají myslet, co mají dělat, ale je jim daného záměru s minimálním rizikem. ukázána cesta jak dojít k vlastním poznat- U žáků musí být rozvíjena schopnost vikům, jak si utvářet vlastní názor, tak aby dět vnitřní podstaty věcí, rozlišit vnitřní získané znalosti a dovednosti mohli kdy- a vnější analogie, strukturovat děj a chápat koliv aplikovat i v jiných oblastech života. kauzalitu vývoje objektů včetně extrémů.

Badatelsky orientované vyučování

DATA INFORMACEZNALOST AKCE

V

nování ukázala Ing. Hana Doleželová, Ph.D., e dnech 17. − 18. června se na Vymožnosti tvůrčího a zároveň zábavného sesoké škole podnikání, a. s. uskuznamování s výsledky vědeckého poznání. tečnil v pořadí již druhý vzdělávací workshop. První den byl věnován Druhý den workshopu byl věnován převýznamným setkáním odborníků z ČR dávání uvedených témat učitelům základi zahraničí, na kterém bylo předneseno mnoho zajímavých příspěvků k danému tématu. Prof. RNDr. Miroslav Mašláň, CSc., z Uni- ních a středních škol a především diskusi verzity Palackého v Olomouci seznámil o tom, co z nich je pro studenty a žáky Úvodní zamyšlení o smyslu vědeckého účastníky workshopu s aktuálním pohle- zajímavé, jakou formou jim poznatky přebádání s ohledem na přírodní vědy a nové dem na téma nanotechnologie. Zjistili dávat a jak u nich vzbudit zájem o přírodtechnologie přednesl prof. Ing. Vítězslav jsme, že nás provázejí v našem životě na ní a technické vědy. Všechna vystoupení Zamarský, CSc., z Vysoké školy podnikání. každém kroku, aniž si to uvědomujeme. byla hodnocena učiteli velmi pozitivně, Jsou využity v našich tenisových raketách, zejména schopnost expertů vysvětlit na Problematikou moderního zemědělství snowboardech, automobilech. Na toto konkrétních příkladech velmi obtížné v současném světě se zabýval doc. Ing. téma plynule navázal prof. Ing. Petr Mar- téma, aby bylo srozumitelné a přenositelJosef Hurta, CSc., z Univerzity T. Bati tinec, CSc., s příspěvkem, který si všímal né na cílovou skupinu žáků. ve Zlíně. Velmi poutavě představil nové světa na rozhraní nano- a mikro- světa. Třetí den čtyři skupiny senior expertů se technologie pěstování plodin v zahraničí i v našich podmínkách (kapénkové za- Mimořádně zajímavé bylo vystoupení zahraničními účastníky navštívily 12 závlažování, hydroponní pěstování, nové Ing. Julény ze Slovenska, která nás pře- kladních škol různého zaměření v Moravgenerace skleníků, ...). Zajímavé byly i in- svědčila o tom, že kybernetika a umělá in- skoslezském kraji. Z toho se odvíjel i zájem formace o využití půdního fondu v ČR, teligence mohou být vykládány zajímavě, o problematiku. Celkově lze konstatovat, nízké soběstačnosti naší země v produkci srozumitelně, a dokonce hravě. Její učen- že zájem žáků byl překvapivě vysoký, což dokládá i velké množství kvalitních otápotravin, nevhodné struktuře našeho jí- livé zvířátko zaujalo opravdu všechny. zek z jejich strany. Senior a junior experty delníčku a v neposlední řadě i nejnovější údaje o tom, jak je česká populace obézní. První blok workshopu byl uzavřen někte- naopak překvapila poměrně vysoká znarými konkrétními průměty rozvoje pří- lost faktografie probírané tematiky. O významu a nesmírné hodnotě půdy ho- rodních a technických věd do dalších obvořil slovenský odborník prof. Ing. Juraj lastí, např. kultury a školství (Ing. Lukasz Doufejme, že podobně zajímavé budou Wroblewski, Ph.D., a prof. Ing. Miroslav i další workshopy, které se v rámci projekHraško, DrSc. Kaloč, CSc.). Na příkladu prostorového plá- tu uskuteční. –Mgr. J. Skipala–PaedDr. J. Mezuláník, CSc.– »VŠP«

–Ing. H. Doleželová, Ph.D.– »ACCENDO«

5



Týden letní vědecké školy V

ýbuchy, testování v požární štole, chemickém pokusy, zkoumání toxicity vody … takové - vskutku netradiční - prázdniny připravilo Gymnázium, základní škola a mateřská škola Hello dětem na příměstském táboře s badatelskou tematikou, a to v rámci projektu Poznej tajemství vědy. To zaujalo 30 zvídavých dětí

z ostravských základních škol, jejichž rodiče nemuseli vynaložit za tábor žádné peníze, protože celý pobyt byl pro všechny zdarma. Děti navštívily různé vědecko-výzkumné ústavy a organiza-

Všechny zajištěné stopy a sestavený portrét podezřelých si pečlivě zapsaly do svých badatelských deníků a průkazů malého vědce. A nejen to. Dále si připravily dlouhodobé pokusy, kterými si například ověřovaly naklíčení rychle rostoucích rostlin. Pokoušely se prokázat vznik CO2 při kombinaci různých potravin s vodou. Odpoledne pak děti navštívily vědecko-výzkumnou organizaci ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, kde upravovaly vlastní fotografie v grafickém programu Adobe Photoshop.

ce a poznávaly práci odborníků. Ti se jim snažili přiblížit svou práci a vzbudit v nich zájem o studium technických obo- V úterý a vlastně každý den ráno i odpolerů. Vedle vědeckého bádání měly děti také dne děti kontrolovaly dlouhodobé pokusy čas si odpočinout při tradičních táborových a vedly si o nich podrobné záznamy. Pak hrách, soutěžích, sportu, ale i u táboráku. odjely ze základní školy Hello do Ústavu Po celou dobu se o ně staralo šest vedoucích, geoniky – pracoviště Akademie věd ČR, kde takže dětem nikdy nic nechybělo. Snad jen se seznámily s geologickým oborem geonika (s vědou zkoumající procesy vyvolané čas na další a další pokusy! lidskou činností). Děti přímo v laboratoři poznávají přístroje a učí se rozlišovat horniny (např. pomocí kyseliny chlorovodíkové, kterou kapaly na horniny a hned si ověřily reakci - vápenec bublal, ostatní horniny zůHned první táborový den se děti ponořily staly beze změny). Mladí badatelé se učili do světa vědy. Děti se rozdělily do tří soutěž- poznávat horniny, vyzkoušeli si šupleru ních týmů, které se okamžitě vžily do práce (posuvné měřítko) a měřili výšku, hmotforenzních expertů a zapojily se do celotábo- nost, průměr, pórovitost, složení; dokonce rové hry Vyšetřování vraždy prof. Bouchara. počítali pomocí vzorečků i jejich hustotou.

2. den – Úterý

Jak šel týden? 1. den – Pondělí

Odpoledne už strávili v základní škole Hello jednak vyšetřováním vraždy prof. Bouchara a pak pod dohledem lektora letní školy prováděli sami pokusy: například zjišťovali zbarvení kapalin dle závislosti na PH pomocí odvaru z fialového zelí nebo zkoumali vodivost vody na základě její slanosti. Tyto pokusy sklidily nemalé nadšení všech badatelů. Na závěr dne mohly děti zúročit své poznatky z geoniky v další soutěži, v níž zvítězil například ten, kdo správně odhadl váhu různých předmětů či látek: hřebíků, papíru, mouky, černého uhlí; dále kdo odhadl půl litru vody či dovedl určit půlmetrovou délku provázku. 6

lektoři z »HELLO« provázeli žáky výzkumnými ústavy 3. den – Středa

Třetí den letní školy strávily děti ve Vědecko-výzkumném uhelném ústavu v Radvanicích a v doprovodu natáčecího štábu České televize v tamních zkušebních laboratořích viděly, jak se testuje hořlavost různých materiálů. Dozvěděly se také, že takové testování může například při práci v hlubinných dolech či při práci hasičů a záchranářů zachránit život. Hlasité projevy nadšení doprovázely testy výbušnosti některých látek, které v prašném skupenství samy děti odpalovaly pomocí speciálního přístroje. Zjistily tak, že lze v takovém skupenství odpálit i některé potraviny (rozemleté na prach), jako například polohrubou mouku či mletý cukr. Nejsilněji a nejbarevněji vybouchl prach hliníku. Odpoledne prováděly děti pokusy už zcela samy pod vedením lektora letní školy. Zkoumaly například povrchové napětí vody, barevné srážecí reakce, gyroskop a dělaly pokusy s těžištěm. Později pokračují mladí detektivové ve vyšetřování vraždy. To se však dostalo do slepé uličky; vyšetřovatelé museli navštívit i kartářku, jenže ta jim nepomohla. Policisté Rychlík a Myslík tedy hledali stopy ukryté v šifře a tajemných Mandalách.

4. den – Čtvrtek

Ve čtvrtek čekala děti objevná cesta do Výzkumného ústavu vodohospodářského do Dětmarovic, kde díky výkladu zjistily, co tento ústav vlastně zkoumá a proč. Největší zážitek byl pro všechny unikátní přístroj - toximetr - využívající živé perloočky k měření toxicity vody; v pravidelných intervalech nabírá z řeky vodu a ta prochází přes nádobu, kde jsou perloočky. Tito mikroživočichové jsou extrémně náchylní na jakoukoliv toxickou změnu. Jsou proto

vhodným indikátorem pro toto měření. Do počítače se zadá počet perlooček (v našem případě to bylo 12). Počítač neustále sleduje a zapisuje jejich pohyb. Ve chvíli, kdy se přestane třeba jen jedna perloočka pohybovat, počítač toto zaznamená, oznámí poplach na ústřednu a automaticky uloží vzorek vody do připravené nádoby. Tyto vzorky ukládá v pravidelných intervalech vždy do jiné nádoby. Pracovníci na základě odeslaného poplachu pak přijedou a vzorky dále zkoumají v chemických a biologických laboratořích. Děti si prohlédly Perloočky i pod mikroskopem, prováděly odběry vzorků a měření obou povrchových vod. Vyplňovaly odběrový protokol (děti měřily teplotu, PH, tvrdost vody apod.) a v neposlední řadě zkoumaly průtok vody karvinského potoka pomocí polystyrenových lodiček. Odpoledne se děti opět věnovaly pokusům pod vedením lektora: pozorovaly barevné změny za pomocí fenolftaleinu, hoření jako důkaz objemu kyslíku ve vzduchu, sloní pasta-reakce jodidu draselného a peroxidu vodíku, horký led-příklad exotermické reakce s octanem sodným. A protože děti chtěly zažít pravou táborovou atmosféru, zůstaly na noc tentokrát ve škole Hello. Vedoucí pro ně přichystali táborák, na němž si všichni opekli špekáčky, a protože pokusů se nemohli nabažit, ještě jeden vyzkoušeli večer - a to faraonův had - tedy hoření směsi z jedlé sody a cukru, jímž vzniká karamel a oxid uhličitý a tato směs se pak roztahuje do tvaru hada.

tak trochu dobrodružství, protože z důvodu špatné dostupnosti stanice se výzkumníci střídají po čtyřech dnech. Po obědě se nachýlil čas k vyhodnocování všech dlouhodobých pokusů, her, ale především k dopadení vraha profesora Bouchara. Shromáždění důkazů a stop dovedlo vyšetřovatele ke skupině podezřelých, což byli překvapivě všichni vedoucí letní školy – Podporučík Rychlík a nadstrážmistr Myslík provedli syntézu všech faktů potřebných k určení vraha – týmy vyslechly podezřelé a určily jednoznačně jednoho vraha – vedoucí Markétu!

Letní škola pro mladé badatele s tak neobvyklým programem měla mimořádný ohlas nejen u dětí, ale i u rodičů. Ze dvou turnusů, které se konaly od 7. do 11. července a od 11. do 15. srpna, si nadšené děti s sebou odnesly mnoho zážitků. V červenci se dokonce záznam z letní školy objevil i v regionálním vysílání České televize.

5. den – Pátek

Věříme, že díky poznatkům z rozličných Poslední táborový den se všichni vypravili vědních oborů již nyní nejeden z účastníků autobusem na Lysou horu, kde navštívili přemýšlí o své budoucnosti vědce. meteorologickou stanici. Tam se seznámili s různými měřicími přístroji, dozvěděli se – Mgr. M. Grossmannová o teplotních rekordech, kdy, kam a jak často –Ing. K. Hlaváček, Ph.D.–J. Slezák– »HELLO« se posílají naměřené výsledky. Také zjistili, že pracovat na meteorologické stanici je 7



Badatelská soutěž v »ZŠ HELLO«

V

květnu tohoto roku byla vyhlášena v rámci projektu Poznej tajemství vědy, „Badatelská soutěž pro žáky 1. stupně ZŠ“ za účelem podpory zájmu dětí o vědu. Soutěž probíhala ve dvou kolech. V prvním, školním kole bylo úkolem soutěžících týmů navrhnout a postavit libovolnou výtvarnou technikou model města, přičemž mezi povinné objekty patřily radnice, náměstí, obchod, park, nemocnice, škola, obytné domy, továrna, ale i hřiště. Soutěžící týmy se měly vypořádat s jediným omezením, a to s velikostí základové plochy města, která měla město vymezovat: minimálně 1m x 1m, maximálně 2m x 2m a výška maximálně 0,5 m. Při stavbě mohl být použit libovolný materiál (papír, plast, dřevo, plech…). Bylo jen na dětech a jejich fantazii, jak budovy ve městě rozmístí i jak budou vypadat samotné budovy. Soutěžní týmy měly za úkol po celou dobu stavby svou práci dokumentovat a natočit krátké video.

jak pro soutěžící, tak pro organizátory. Děti soutěžily už od rána v několika disciplínách. Týmy byly smíšené, takže se Vítězný model města od žáků ZŠ Chrjukinova z Ostravy – Zábřehu v soutěži každý zhostil jiného úkolu. Žáci 5. ročníku prohlédnout postup práce Zúčastněné školy: stavěli domy z karet, žáci 3. ostatních týmů a především a 4. ročníku řešili časově li- 1. ZŠ Horymírova (Ostrava), jejich modely. mitovaný test složený z ma- 2. ZŠ Volgogradská (Ostrava), tematických a logických 3. ZŠ Hello (Ostrava), Nápaditost a propracovaúloh na pracovních listech. 4. ZŠ Orlová-Mládí, nost modelů měst příjemně Následovala vědomostní překvapila odborné členy soutěž podobná televizní 5. ZŠ Borovského (Karviná), poroty (architekty, ale i učisoutěži Riskuj, v níž si nyní 6. ZŠ Chrjukinova (Ostrava), tele), jxež soutěžící týmy už kompletní týmy volily 7. ZŠ Hrabová (Ostrava), vedly. Města byla postavena otázky z matematiky, ves- 8. ZŠ Kosmonautů (Ostrava), většinou z papíru a plastu, míru, přírodopisu, vlastivěkaždé se lišilo jak rozesta9. ZŠ Npor. Loma (Příbor), dy a Evropské unie. Klíčem vením budov, tak důrazem k úspěchu nebyly je znalosti, 10. ZŠ Waldorfská Na mlýnici (Ostrava), na některé funkce města či ale také volba strategie jaké detaily. Děti řešily netraotázky si volit – neboť měly rozdílné bodo- dičním způsobem např. sportovní areály, vé hodnocení, jež odráželo jejich obtížnost. vytápění, dopravu, obchody a zásobování Prvního kola se zúčastnilo 10 základních často do nejmenších detailů. Řada týmů škol, přičemž do finálového kola se kvali- V přestávkách mezi jednotlivými soutěžní- při hodnocení uváděla, že stavba města fikovaly týmy ze všech škol. Druhé a záro- mi etapami probíhala nepřetržitá prezentace byl dlouhodobý projekt, na kterém strávili veň finálové kolo proběhlo 12. června v ZŠ všech soutěžních videí „Jak jsme stavěli měs- řadu hodin v průběhu 2-3 týdnů. Hello v Ostravě-Dubině. to“. Členové poroty i všichni Vítězům byly předány věcné ceny na slavFinále bylo perným dnem soutěžící si takto mohli nostním vyhlášení, které se uskutečnilo odpoledne po ukončení finálového kola. Uznání patří všem zúčastněným žákům, kteří byli rovněž odměněni malým dárkem a účastnickým listem. Badatelská soutěž se dětem zalíbila a přály by si její konání i v budoucnu. Na podzim budou uspořádány v rámci projektu 2 podobné soutěže, zvlášť pro žáky 2. stupně základních škol a zvlášť pro žáky středních škol.

8

1. místo ZŠ Chrjukinova, Ostrava - Zábřeh Dostalíková Alice, Moch Vojtěch, Mielec Radomír, Tomaszewiczová Lucie 2. místo ZŠ Kosmonautů, Ostrava - Zábřeh Kremerová Eliška, Kurasová Tereza, Hotárek Tomáš, Olchawski Matěj 3. místo ZŠ Npor. Loma, Příbor Hambálková Amálka, Kuliha Matěj, Masopustová Tereza, Fiala Eduard

Tuto soutěž připravil tým složený z popularizátorů vědy a pedagogů ze základní školy Hello, jimž patří dík za všechny účastníky. – Mgr. M. Grossmannová –Ing. K. Hlaváček, Ph.D.–J. Slezák– »HELLO«

Mladí vědci bádali v Zoo Ostrava N

a přelomu května a června proběhly v ostravské zoologické zahradě dvě exkurze pro žáky základních škol. Tématem exkurzí bylo poukázat na to, proč je důležité znát zvířata, resp. jak využít poznatky ze zoologie při chovech v zoo. Další dvě exkurze jsou plánovány na září.

Jedním z nejdůležitějších poslání moderních zoologických zahrad je přispět k zachování biologické rozmanitosti chovem zvířat v lidské péči, z nichž mnohé patří k ohroženým druhům, u některých hrozí, že z volné přírody vymizí úplně. Úlohou zoologických zahrad je tyto druhy chovat a rozmnožovat, tak abychom měli v lidské péči vytvořenou záložní životaschopnou populaci daného druhu právě pro případ, že i tento druh bude v přírodě člověkem vyhuben, jak už se to v řadě případů stalo. Pokud chceme zvířata v lidské péči úspěšně chovat, to znamená i množit, je nezbytné jim připravit takové podmínky, aby zvířatům vyhovovaly a poskytly jim všechno, co je pro jejich život důležité. A podaří se nám to jen tehdy, když budeme o zvířatech vědět co nejvíce, tedy jaké je jejich chování a způsob života, jaké mají prostorové nároky, jakým způsobem se rozmnožují, jakou preferují potravu a mnoho dalších důležitých faktorů.

ní disciplíny, jako je ekologie, etologie, genetika, fyziologie, ale i další, které jsou v tomto směru rovněž velmi důležité. Je to např. chemie a biochemie při nejrůznějších analýzách a stanovování všelikých parametrů, dále třeba fyzika, geografie, statistika ad. Při úvodní komentovaná prohlídce jsme žákům mimo jiné vysvětlili, že kromě intenzivního studia zvířat je na druhé straně nutné zvířata respektovat a co možná nejméně zasahovat do jejich života, resp. jejich život ovlivňovat, a to včetně odchovu mláďat. To, co bylo možné a běžné před 20, 30 lety, je při záchranných chovech doslova nepřípustné. Mláďata by měli odchovávat rodiče, a to i za cenu, že se někdy péče nezdaří a mládě nepřežije… Prohlídka žáky zavedla např. k výběhu pand červených, kde již třetím rokem doufáme, že se z pandí samičky stane pečlivá máma, jen potřebuje čas, aby se to naučila – stejně jako v přírodě – sama.

Kromě teoretických informací byla pro žáky připravena také praktická část, při níž si vyzkoušeli možný způsob získávání výzkumných dat o zvířatech chovaných v lidské péči. Konkrétně to bylo etologické pozorování sloního stáda, včetně vyhodnocení zjištěných dat. Žáci se velmi aktivně a odhodlaně do úkolu zapojili Žáci tak během exkurze alespoň v krátkos- a při zjišťování potřebných informací velti nahlédli pod pokličku všeho toho dění mi dobře ve skupině spolupracovali. kolem chovu zvířat, seznámili se, jak jsou Věřím, že si z exkurze odnesli trochu zoologické poznatky využívány v praxi jiný zážitek, než je tomu při tradičních a v neposlední řadě zjistili, že při chovu návštěvách zoologické zahrady. –Mgr. Š. Kalousková– »Zoo Ostrava« zvířat využíváme nejen biologické věd9

Životní příběh vědce


Kozy na stromě (Jemen 1967)

»Jak jsem se stal vědcem«

Rozhovor s prof. Ing. Vítězslavem Zamarským, CSc. – 2. část

J

ak probíhaly Vaše profesní začátky na Kubě? Dostal jsem se na povrchový důl, asi o velikosti hnědouhelného dolu v severních Čechách, prostě obrovský areál. Představte si, že tam přijde člověk mladý, který neumí vůbec jazyk, tlumočník není a my jsme se museli naučit všechno sami. V letadle jsem se za 12 hodin letu naučit v takovém kapesním slovníčku asi 50 slov. Ale udělal jsem obrovskou botu, protože slovo ano je přece sí, to není žádná hrůza. Jenže já jsem zpočátku nepoužíval sí, ale české ano. Ano to je fajn, señor, bien ano. Ale slovo „ano“ znamená ve španělštině „prdel“. Později mi říkali, že takového sprosťáka ještě neviděli a divili se, že z naší socialistické vlasti vyjíždějí tak mladí lidé a už tak sprostí.

Kde Vás tehdy ubytovali? Večer mě dovezli před nějakou fabriku, kde byla všude špína. Koupelnu jsem sdílel s jednou mladou dvojicí a krocanem, ten tam byl taky ubytován. WC a sprcha byly společné, a tak jsme se museli s krocanem podělit.

žádné ložisko obdobného rozsahu nebylo. Samozřejmě, že ne všude, byla ruda a já jako geolog musel určit, kde by měl bagr těžit. Věděl jste hned o počátku jak na to? Tehdy jsem prožíval stádia zoufalství. Nejdříve jsem bral vzorky, dával je do laboratoře, jak jsem se to naučil ve škole. Pak ovšem přišli na návštěvu sovětští geologové, byli to lidé, kteří prošli II. světovou válkou, čili zkušení. Když mě tam viděli, jak se spouštím po laně a odebírám vzorky, říkali mi: „Víš, my tě to naučíme jinak. Abychom za války zahnali neustálý hlad, jedli jsme jíly, které nám žaludek naplnily. Dej si ten vzorek do pusy. Tam, kde se ti to bude lepit, absorbovaly prvky nikl a kobalt z roztoku, a tam, kde ne, tam nejsou. Nepotřebuješ dělat tolik zkoušek v laboratoři, ušetříš čas a pak se můžeš věnovat tomu, co tě zajímá.“

Fungovalo to? Napřed se mi tam hrozně Kubánci chechtali, jak tam pojídám tu jejich těžební hmotu, a pak jsem to naučil já je. Tam někde byl zlom, následně jsem muV čem přesně spočívala Vaše první práce? sel sečíst zásoby rudy, určit počet těžebŠéf všech dolů, nějaký pan Květoň mi ří- ních strojů a jasně mluvit s lidmi, co mají kal: „No ty máš problém, tam je obrovská těžit a jak mají těžit. Například jak oddělit šachta, budeš muset jedno ložisko připra- vrstvu s rudou, když všechno je hnědé. vit, garantovat zde těžbu a budeš muset skutečně vrtat na dvou dalších ložiscích, Co jste vymyslel? které jsou tak 50 kilometrů od sebe. To Udělali jsme na hranici ložiska malý vrbude tvoje, prostě se s nimi musíš domlu- tík a tam dali vápno. Ten chlapík v bagru vit, holt nedá se nic dělat“. V Čechách v noci uvidí něco bílého a přestane těžit.

10

Předtím si s tím Kubánci nevěděli rady. A najednou přijde jeden takový hajzlík mladý, jako jsem byl já, hodí tam vápno a oni přesně vědí, že od vápna nahoru může jít všechno pryč, protože to je špatné, pod tím mohli těžit a pod druhým vápnem to bude zase špatné. A v tu ránu měla těžba kvalitu a ve fabrice všechno fungovalo. Mě tam začali chválit a já jsem nevěděl za co. Následně jsme dělali rozbory, zjišťovali jsme, že ruda nemusí být v ložisku všude stejná, že něco vůbec nebudeme těžit, a mě to začalo bavit. No a pak šlo vše víceméně tou badatelskou cestou. Jak dlouho jste neviděl svou ženu? Půl roku. Moje manželka je lékařka a v místním špitálu už nebyl žádný místní doktor, protože ten poslední utekl domů, do Spojených Států. Jednou ve 2 hodiny ráno přivedli dítko, které mohlo mít tak 4 až 5 let a mělo obrovskou bouli na hlavě, v místech kde se nachází fontanela, ale fontanela zduřená jak hrom. Žena se mě ptala, co na to říkám. Z pohledu geologa jsem případ zhodnotil jako nesmírně zajímavý, kdyby to byly skály, tak to můžeme brát jako sesuv a je možné to řízeným způsobem odstranit. Měli jsme rum a nástroje, při daných možnostech bylo tedy možné zákrok provést antisepticky. „Já ti budu držet a ty to budeš řezat“, ujal jsem se kormidla. „Ne, ne, ne,“ bránila se manželka. Já na to: „Tak já to budu řezat a ty to budeš držet“. Řekla mi kde a já jsem řezal. Tolik hnisu, který následně vytekl, jsem

ještě neviděl. Na Kubě nebyla doposud žádná antibiotika, takže naše okamžitě zareagovala a moje paní byla královna všech doktorů. Jak dlouho jste byl v zahraničí? Na Kubě dva a půl roku, pak přišlo vystřídání a rok ve válečném stavu v Jemenu. Skončil jsem v roce 79, kdy jsem se vrátil z Peru po delších pobytech. Jak Vás ovlivnila filozofie jednotlivých národů a kultur, které jste procházel? Dnes je pro nás normální, že se různé kultury spolu setkávají a vidíme tu odlišnost. Bohužel, když nás tehdy vysílali do světa, nebyli jsme dostatečně připraveni. My jsme tady neměli zkušenosti v tom, jak jednotlivé kultury, kromě sovětské, fungují a v čem se vzájemně liší. Můžete uvést příklad? Severní Amerika, to je úplně jiný svět. Jedná se o umělou společnost založenou na bázi majetku a peněz. Tam se cení to, že si každý den člověk řekne, jsme fajn, nemůžete být nemocní, poplácáte se po rameně a hlavní večerní diskuze je na téma, jaké auto máš a jestli jsi postoupil ve funkci. Bohužel duševně naprosto chudý život. Jižní Amerika od Mexika počínaje, představuje obrovský kontrast. Na hranici Rio Grande, velké řeky – je normální potok, stružka, která vysychá v létě a jedině po deštích je to vůbec řeka – sedí cel-

V Jemenu bojovaly i ženy (1967)

ník americký a celník mexický. V době, kdy se začínají sklízet banány a ananasy, proudí přes hranici stovky lidí, žádný Američan, nebo černoch takovou práci nebude dělat, je to pod jeho úroveň. Takže americký celník spí, vůbec nevidí, že přes Rio Grande chodí stovky lidí, vždyť kdo by jim úrodu vlastně sklidil. Chybka ovšem je, že se jim pak nechce zpátky. V Mexiku je nepřípustné pracovat rychle, pokud po nich nic nechceš, pak si rozumíte velice dobře. Mexičan si své základní věci oddělá, ale nedej bože, když jim nutíte něco, ve smyslu dneska musíš udělat, „musíš“ je v Mexiku sprosté slovo. Hojněji se zde používá slovo „maňána“, které podle slovníku znamená, že to je „zítra“, ale to je jen někdy a když se řekne pozítří, to pak znamená „nikdy“. A tak se tam žije, to znamená, že čas je u nich jinak, oni žijí pojmem „Carpe diem“ (užívej dne), tam je to jednoznačné. Jak byste popsal svou badatelskou cestu? Já jsem se nikdy nestal žádným vysokým teoretikem. Napadlo mě, že celá řada geologů z malého vzorečku tvoří svoji představu o historii obrovského regionu, či dokonce celé republiky. To je nesmysl. Čím víc se člověk dívá do hloubky, tím se mu rozprostírá širší vějíř možností. Ono je to skoro jako ve vesmíru. Člověk si myslí, že má vyřešit 5 problémů. Když je konečně vyřeší, uvidí najednou 5 plus 25 dalších, které se vzápětí vynoří. To dělá z badatelské cesty nikdy nekončící proces. Jakmile člověk uvidí jednotlivé souvislosti v širším slova smyslu, dostává se úplně do jiného oboru a tím je filozofie. Když se člověku podaří ve svém oboru nakouknout tam, kam – jak posléze zjistí – už před ním celá řada lidí nahlédla, uvědomí si to spojení s ostatními úrovní myšlení a zároveň mu dojde, že ten jeho kousíček nemusí být až tak moc novátorský. Najednou se přestanete ztrácet a začnete poznávat sám sebe a to byl můj

vrchol. Vždycky jsem si říkal: „Chlapče, cos mohl ještě udělat víc.“ A ne že by mi to někdo přikazoval, byl to zcela automatický děj, který vycházel z potřeby seberealizace z toho pocitu hledání. Zájem byl ve mně odmalička, vštěpoval mi jej taťka, vše bylo jasné. Věděl jsem, že něco pěkného je i ve věcech, které mě štvaly. Co Vás štvalo? Zuřil jsem, že země, kterou jsem měl poznávat, je zakrytá rostlinstvem, jak by to bylo nádherné, kdyby nebyly rostliny. Když jsem se posléze dostal do pouště v Jemenu, říkal jsem si: „Kamaráde, tak tady máš šanci se vyřádit.“ Pak jsem tam však odebral vzorky, které jsem nemohl vysvětlit. Prostě na šutru tmavé barvy byla žíla, která protnula sama sebe, a to několikrát. Teoreticky je to nemožné, ale bylo to tak. Teď jsem si pro změnu zoufal: „Kéž by to bylo zarostlé, protože bych na takovou volovinu nemohl přijít.“ Možná, že je to nakonec dobře, protože kdybychom uměli všechno vysvětlit, nebyl by ten život tak pestrý. Jaké klíčové vlastnosti by měl mít každý výzkumník? Tak především musí mít enormní zájem o věc a chuť zkoumat. Pokud ji má, nebude mu tolik záležet na tom, kolik peněz za svou práci dostane. Dále je zapotřebí vytrvalost, rozhodně nedojdete k cíli hned. Musíte odvrhnout miliony věcí, které se vám postaví do cesty. Příroda je tak různorodá, že člověk se hned nechopí té správné nitky, která ho dovede k cíli. Čili zájem, vytrvalost, adaptibilita a v neposlední řadě skromnost a pokora. Pak už jenom hodně zdraví a nakonec ještě kapku štěstí, to ovšem přeje jen připraveným. –Bc. A. Hrušková– »ACCENDO«

11


Životní příběh vědce a výjmečnou schopností vytvářet elitní lékařské pracovní týmy. Dostal jsem od něho nabídku práce v jeho týmu. Rozhodnul jsem se tedy pro další cestu a přesídlil jsem s rodinou ze Severního Irska do Německa. Za krátký čas jsem z pozice běžného lékaře postoupil na pozici vedoucího lékaře pro onkologickou a miniinvazívní chirurgii. Otevřela se mi tak cesta a možnosti získat další praktické zkušenosti, osvojit si standardizované postupy v oboru, podílet se na výzkumu organizovaném přímo naším pracovištěm a rovněž na velkých mezinárodních studiích. Jako lékař – pedagog jsem byl zapojen i do výuky mediků.

Doc. MUDr. Pavel Zonča, Ph.D., FRCS

Cesta lékaře k vědě vede přes osudy lidí Medicína 21.století je úzce spojena s rozvojem nových technologií nejen v přírodních a technických vědách Cesta každého lékaře je cestou neustálého vzdělávání

dříve tak nezáživné předměty. A přišel pozoroval jsem dění v medicíně a velmi nový impuls ke studiu, dá se říci, že po- mě tehdy inspirovala postava Alberta Ke standardnímu postgraduálnímu vzdě- znání ve mně zažehlo plamen. Po veče- Schweitzera, dá se říci, že jeho osobnost lávání lékaře patří sledování nejnovějších rech jsme jako studenti chodili ke starším na mne působila jako životní vzor. poznatků biotechnologicí, nových trendů lékařům na služby, abychom se mohli seve vědě a výzkumu v medicíně. Medicí- tkat s akutními pacienty a rozšířit si své Po absolvování lékařské fakulty Masana se rozvíjí velice překotně a nové po- znalosti a dovednosti. rykovy univerzity v Brně jsem se rozhoznatky přicházejí každý den. Následná dl pro cestu chirurga. Toto přesvědčení orientace v této záplavě informací není se utvářelo postupně a rostlo ve mně již jednoduchá a nebyla by ani možná bez na lékařské fakultě. Začínal jsem v malé pravidelného vzdělávání se, získáváním Některé vědní obory umožňují kontinu- nemocnici, kde jsem prováděl široké zánových informací studiem z vědeckých ální vzdělávání systémem learning by do- kladní spektrum operací a to mi umožčasopisů, z kongresů a výměnou názorů ing (učení se za pochodu), ale medicína nilo později vybrat si pro mě zajímavou mezi jednotlivými odborníky. Názory vyžaduje pečlivou přípravu a neustálou subspecializaci. Měl jsem běžně až 12 sluna standardizovanou klinickou praxi systematickou práci. Někdy stojí lékař žeb měsíčně, což je dnes díky evropským se vyvíjejí. Optimální je situace, kdy se před pacientem sám a někdy se na léčbě směrnicím nemožné. Intenzívní práce mi v určité superspecilizované oblasti lékař podílí celé týmy lékařů. Vždy však za však zároveň umožnila extrémně rychlé věnuje vědě a výzkumu a stává se zde tak tím stojí obrovský kus práce. Medicína získání praktických znalostí. Současně i leaderem, nositelem nejnovějšího pozná- je dnes tak široká, že týmová práce je ne- s tím jsem udržoval kontakt se zahraniní posunující hranice lidského vědění, které zbytná. Vytvořit pracovní specializovaný čím, kam jsem se cítil být v potřebě potak formuje a spoluutváří. tým nebo vědecký tým a hlavně zajistit znat přitahován. kvalitní podmínky pro práci není v České republice a obzváště na Ostravsku jedTomu všemu než se z obyčejného kluka noduché. To jsem si uvědomil již během Absolvoval jsem několik stáží v USA. stane taková osobnost, předchází dlou- studia, kdy jsem absolvoval krátkou stáž Tehdy jsem si poprvé uvědomil jak velké hodobá systematická příprava. Začátek v Rakousku a v Brazílii. Všimnul jsem si, možnosti může mít lékař. Nepovažuji za jsem podchytil na kvalitní střední škole že studenti jsou zde jinak vedeni a mají moudré a přínosné, pokud člověk nastous entusiastickými pedagogy. Nadšený také i jiné možnosti. Zároveň jsem si uvě- pí po práci do jedné instituce a zůstává učitel dokáže předat nejenom odborné domil, že jsou daleko aktivnější a zvída- zde celý život. Přináší to získávání dobznalosti, ale především chuť se dále vzdě- vější než jsme byli my. Přinášela to doba, rých, ale i špatných stereotypů jak v pralávat a to se u mne rozhodně podařilo. ve které jsem vyrůstal. Dnešní studenti covních postupech tak i v chování a orNa to navázalo univerzitní vzdělání se jsou již otevřenější a zvídavější. Na dru- ganizování práce. Komparací různých stejnými atributy. Rád vzpomínám na hé straně pozoruji, že přichází do určité systémů, různých nemocnic, různých kodobu, kdy jsme se přes teoretické obory míry hedonistický styl života a řada lidí, legů si můžeme vzít dobré věci a pochopit konečně přenesli ke klinické části stu- nejen studentů nechce investovat příliš ty věci, které jsou špatně. dia, kde jsme se setkali poprvé s pacienty. hodně času a energie do studia nebo do To mě přivedlo k rozhodnutí strávit v zaV tomto čase se ve mě vše spojilo. Najed- zaměstnání, to samozřejmě nese své dů- hraničí delší čas. Nejprve jsem odešel do nou jsem si dokázal poskládat informace sledky. Někdy jsou jejich koníčky zcela Severního Irska, kde jsem měl možnost získané v anatomii, histologii, fyziologii, nadřazeny studiu či práci. Zůstává tak seznámit se s britským zdravotním sysbiochemii, patologii, patofyziologii a dal- otázkou co takový člověk společnosti témem NHS. V tom čase jsem také poších oborech do jednoho celku jako velké přinese a jaká teprve bude společnost slo- znal profesora Jacobiho z Humboldtovy puzzle. Propojením znalostí jsem získal žena z takovýchto lidí. Největší sílu pro univerzity v Berlíně, který patří mezi obrovskou přidanou hodnotu. Vytvořily život má, pokud je práce nebo obor, ve světové leadery v miniinvazívní a onse synapse, o kterých jsem dříve neuva- kterém člověk pracuje zároveň jeho hob- kologické chirurgii. Získal si můj obdiv žoval. Změnil se můj pohled na některé by. Jako student jsem tehdy hodně četl, svým entusiastickým přístupem k lidem

Medicína je pro mě volba životní cesty

Poznání ve mě zažehlo plamen

12

Zkušenosti ze zahraničí

Působení v Ostravě

Léta prožitá s rodinou v Německu a nabyté zkušenosti dnes uplatňuji na pozici přednosty chirurgické kliniky ve Fakultní nemocnici Ostrava (dále jen FN Ostrava) a taktéž jako vedoucí katedry chirurgických oborů Lékařské fakulty Ostravské Univerzity. Usiluji o to, aby zde byly inkorporovány standardizované evropské postupy, aby nejen medicína v Ostravě, ale i její výuka dostala evropský rozměr. Podařilo se mi a mému týmu podstatně zvýšit celkový počet operací na chirurgické klinice FN Ostrava a rozšířit jejich spektrum na superspecializované operace, které zde dříve nebyly prováděny. Na našem pracovišti dnes operujeme náročné operace jícnu, plic, jater, slinivky břišní, operace pro nádory tlustého střeva a konečníku. Provádíme speciální endokrinochirugické operace jako např. odnětí nadledvin retroperitoneoskopickým přístupem jako jediní v České republice (miniinvazívní chirurgický přístup mimo dutinu břišní). Společně s kolegy z chirurgické kliniky v Olomouci jsme provedli minulý měsíc

(tj. červenec 2014) v jedné době miniinvazívní odstranění jednoho laloku plic pro nádor se současným retroperitoneoskopickým odtraněním nadledvinky. Jde o raritní operaci, možná jedna z prvních ne-li zcela první na světě. Provádíme také řadu onkologickým operací. Rovněž se věnujeme cévní chirurgii. Toto široké spektrum skýtá řadu výzkumných možností. V oblasti jater participujeme aktuálně na celosvětové studii dvoudobé resekce jater pro metastázy organizované univerzitou v Curychu. Nyní nově rozvíjíme chirurgii malé pánve, kde se věnujeFN Ostrava je nejen zdravotnickým zařízením, ale také i přední vědeckou institucí v regionu. Společně s Lékařskou fakultou Ostravské univerzity provádíme řadu výzkumných projektů. Rovněž rozvíjíme společné projekty s Technickou univerzitou – VŠB Ostrava. me např. inkontinenci stolice, kterou trpí řada pacientů ve vyšším věku, ale i mladších pacientů. Participujeme na velké evropské studii s implantací kmenových buněk do svalového svěrače u pacientů s inkontinencí stolice. Řada dalších studií probíhá nebo je připravována.

k tomu co umí. Společnost se musí učit, jak správě využít a nasadit lidi tam, co umí a k čemu mají časové možnosti. Není možné očekávat, že lékaři zvládnou zdravotní péči, pedagogickou činnost, vědu a výzkum, sledování nových právních norem, sledování vývoje cen techniky na aktuálním trhu a řadu dalších činností. Provádění celé řady drobných úkonů pak může vést k tomu, že se odborník odchýlí od svých základních úkolů. Činnosti, které jsou nezbytné pro dobré fungování nemocnice, musí dělat k tomu určený specializovaný tým lidí. Jako chirurg nemohu dát pacientovi učebnici chirurgie, ať si ji prostuduje a zvolí si nejlepší postup. Mým úkolem je dát fundované doporučení k léčbě a provést chirurgickou intervenci. Toto očekávám od nelékařských členů týmu. V okamžiku, kdy každý vykoná svůj díl práce, bude možné podat špičkový výkon jako celek, tak jak jsem to poznal v zahraničí. Nedávno jsem měl možnost se setkat s českou olympioničkou Kateřinou Neumannovou. Prošla dlouhodobým systematickým trénikem a tvrdou přípravou, aby podala špičkový výkon na závodě. Nemůžeme však od ní očekávat, že bude připravovat trať, šít oblečení nebo vyrábět běžky. Její doporučení pro tým lidi, kteří vyrábí sportovní oblečení nebo nářadí, je velmi cenné, ale sama je nebude vyrábět. Často si stěžujeme v českém kontextu na přebujelou administrativu, která příchází z Evropské Unie. Je zvláštní, že byrokratická zátěž např. tak jak se s ní aktuálně setkávám v nemocnici v Německu je menší než v České republice. Je třeba racionalizovat postupy.

Lékařská fakulta Ostravské univerzity je mladá a dynamicky rozvijící se instituce. Je nutné zachytit správné trendy rozvoje medicínských oboru a co nejvíce podpořit rozvoj schopných vědeckých týmů. Naším úkolem je nadchnout studenty naší fakulty nejenom pro jejich zvolené povolání lékařů, ale rovněž je nadchnout pro výzkumné projekty. Studenti se nesmí stát pasivními účastníky, ale aktivními partnery. Dále je třeba zaujmout a nadchnout pro pedagogiku a výzkum lékaře, kteří jsou hodně časově vytížení zdravotnickou praxi. Každopádně přede mnou stojí jak v rámci chirurgické kliniky tak i fakulty další úkoly. Další rozvoj miniinvazívních technik, další radikální postupy u onkologicky nemocných, centrum pro léčbu obezity a další. Vybudovat tým lidí s enV Ostravském regionu bý- tusiasmem, zápalem pro společnou věc. vají lidé hodně skeptičtí Překonávat nechuť k práci u některých a jako první se většinou se- kolegů sledujících pouze čas na svých hotkávám s vysvětlením proč dinkách, kdy skončí pracovní doba, buněco nejde a nikoliv na- dovat loajalitu k nemocnici a lékařské fabídkou řešení. V kontextu kultě, chuť pouštět se do nových projektů České republiky je to však a hlavně povzbuzovat studenty a mladé obtížné nejen po lidské lékaře prosazovat nové postupy, provádět stránce a to s negativním nové studie a podporovat další projekty. Bupostojem lidí, ale také se za- dovat nové zahraniční kontakty pro studenjištěním potřebných finan- ty, rozšiřovat počet partnerů pro výzkum, cí. Ve srovnání se zahra- produkovat další vědecké publikace a vyničními zkušenostmi mám tvářet tak další možnosti pro rozvoj medicípocit, že lidé nejsou využiti ny nejen v Moravskoslezském kraji. 

Úkoly pro další období

Ke špičkovému výkonu je třeba týmové práce

–Doc. MUDr. P. Zonča, Ph.D., FRCS–

13

Co se děje ve vědě


„Není ostrých hranic mezi rostlinstvem a prostředím, obojí tvoří jednotnou soustavu, neboť prostředí přechází v rostlinstvo a rostlinstvo v prostředí. Nemůžeme říci, od kterého okamžiku světlo nebo kysličník uhličitý, vstřebaný listy, nebo půdní voda, nasátá kořeny rostlin, přestávají být prostředím a stávají se částí organismu. Nelze si představit rostlinstvo ani na minutu odloučené od prostředí, tj. bez vzduchu, tepla, živin, stejně jako žádný jiný organismus, který je také vždy v nepřetržitém spojení s prostředím.“ Svoboda P. 1952

Kdo spravuje informace o lesích v ČR a kde je naleznete?

»Ústav pro hospodářskou úpravu lesů«

V

posledních desetiletích se stupňuje zájem o lesy jako nenahraditelné složky životního prostředí. Lesy produkují dřevo, které jako obnovitelný zdroj energie přispívá k vyšší kvalitě života lidí, poskytují příležitosti k rekreaci; jsou prospěšné pro zdraví obyvatel a zároveň zlepšují kvalitu životního prostředí. Je důležité, aby se ekonomické, ekologické, sociální a kulturní dědictví lesů zachovalo i pro budoucí generace. Odborníci, kteří připravovali národní lesnický program, se shodli na tom, že je nutné usilovat o trvale udržitelné obhospodařování lesů. Tento cíl není jednoduchý, protože les se pěstuje řádově sto roků, oproti tomu např. zemědělské plodiny jen jeden rok. Nejen z těchto důvodů je důležitá instituce, která eviduje údaje o lesích. Tuto roli plní Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL) a jeho založení se datuje do roku 1935.

Odborné činnosti ÚHÚL spočívají především v monitoringu lesů. Za tím účelem specialisté vyjíždí do terénu, kde měří stromy a popisují lesní stanoviště. Tato činnost, která zabezpečuje sběr dat, se nazývá Národní inventarizace lesů. Kromě ní existují i další odborná šetření např.

oblastní plány rozvoje lesů, které zjišťují přínos lesů z pohledu ekonomického, ekologického a sociálního. Při hodnocení stavu lesů klíčovou roli sehrává lesnická typologie a v průběhu venkovních prací specialisté zařazují lesní stanoviště do jednotlivých produkčních skupin, tzv. lesních typů. Výsledky typologických průzkumů lesních stanovišť jsou důležité nejen pro volbu správného pěstebního postupu při obhospodařování lesů, ale i pro oceňování lesních majetků. Výstupy a poznatky z terénního šetření navíc využívají vědci, kteří řeší aktuální problémy životního prostředí. Další významnou odbornou činností je evidence a podpora zachování genetických zdrojů – semen lesních dřevin. Úplný výčet činností, které ÚHÚL zajišťuje, naleznete na jeho webových stránkách: hhtp://uhul.cz Naměřené a sesbírané údaje o lesích, pokud nejsou uspořádány do srozumitelných informací, jsou pro běžného uživatele nečitelné. Proto je nutné data upravit do výstupů, které budou zřejmé i laické veřejnosti. Dlouhodobě jsou kladně hodnoceny mapové kompozice, které jsou přístupné na mapovém portálu organizace ÚHÚL (http://geoportal1.uhul.cz/ OprlMap/). Informace o lesích lze čerpat

z různých výstupů a jedním z nejznámějších je každoročně Ministerstvem zemědělství publikovaná Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky (http://www.uhul.cz/ke-stazeni/informace-o-lese/zelene-zpravy-mze). Lesnictví je specializovaný obor, který používá nezvyklé termíny. Odborníkům z ÚHÚL záleží na tom, aby informace o lesích byly správně chápány. Z tohoto důvodu se věnuje lesní pedagogice, která je velmi poptávaná, což svědčí o její oblibě a popularitě. Kromě cílených setkání s dětmi jsou v rámci lesní pedagogiky pořádány osvětové akce při výstavách (Natura viva, Silva Regina, Země živitelka, Den Země apod.). Lesní pedagogové organizují přednášky o aktuálním dění v lesnictví atd. – a jak bylo řečeno – nezapomínají ani na nejmenší. Děti mateřských i základních škol se hravou formou učí lásce k přírodě. Pro starší, např. studenty středních škol, organizují tematické vycházky zaměřené na konkrétní, ve škole probíranou, látku. Tyto návštěvy lesa jsou spojeny s praktickými ukázkami (lesnická typologie, fytocenologie, ochrana lesa apod.). ÚHÚL není jediný, kdo pořádá různé akce z lesní pedagogi-

ky a spolupracuje s ostatními, podobně zaměřenými organizacemi. Za všechny jmenujme alespoň Lesy Hlavního města Prahy, Střední lesnická škola v Hranicích na Moravě, Lesy České republiky s.p., Nadace Dřevo pro život atd. Podrobné informace o lesní pedagogice můžete získat na www.mezistromy.cz, www.lesnipedagogika.cz nebo na facebooku (lesní

pedagogika). Najdete zde nejen aktuální informace o lesní pedagogice, ale můžete si sami vyzkoušet různé internetové kvízy, které prověří vaše základní znalosti o lese a lesním prostředí. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem příští rok oslaví 80 roků své existence. Pokud vám např. ná-

vštěva mapové portálu anebo toto krátké představení jeho činnosti přišlo užitečné, můžete ÚHÚL popřát pevné zdraví a dlouhá léta, po která bude dál podporovat všechny ty, kteří mají přírodu rádi a chtějí, aby lesy byly zdravé. –Ing. V. Mansfeld, Ph.D.– »accendo«

Co připravují v Akademii věd? Týden vědy a techniky

P

rvní polovina měsíce listopadu je již čtrnáctým rokem vyhrazena největšímu vědeckému festivalu, pořádanému Akademií věd – „Týdnu vědy a techniky AV ČR“. Široká veřejnost, především děti, žáci a studenti se zájmem o vědu se mohou na přednáškách, výstavách, vědeckých kavárnách a dalších akcích seznámit s nejnovějšími poznatky české vědy.

den plný přednášek, filmů a interaktivních pokusů. Návštěvníci se budou doslova „dotýkat vědy“ v nafukovacím planetáriu, při pohledu do hvězdářských dalekohledů nebo si budou moci vyzkoušet vědu na vlastní kůži prostřednictvím pokusů a interaktivních exponátů.

V dalších dnech bude festival pokračovat například vědeckými kavárnami v knihkupectví Academia, přednáškaV letošním roce je v Ostravě již tradič- mi odborníků ze ZOO Ostrava, z Česně festival s podtitulem „DOTKI SE kého hydrometeorologického ústavu VĚDY“ spolupořádán Ústavem geoniky a z Policie České republiky nebo výstaAkademie věd ČR a s přispěním dalších vou „Věda užitečná“ ve vestibulu vlaspolupracujících organizací. Podařilo se kového nádraží Ostrava-Svinov. Také tak připravit zajímavý a naučný program. Velký svět techniky v Dolní oblasti Vítkovice otevře své brány návštěvníkům festivalu. Ve čtvrtek 6. listopadu 2014 ukáže divákům pan dr. Michael Londesborough společně s panem prof. Týden vědy a techniky AV ČR odstar- Martinem Hilským, že láska je vlastně tuje v Ostravě v sobotu 1. listopadu také velký vědecký problém. Nevěříte? 2014 v obchodním centru Forum Nová Tak se přijďte podívat a dotkněte se vědy! Karolina. Akademie věd ve spoluprá–Ing. P. Konečný, Dr.– »ÚGN« ci s Ostravskou univerzitou v Ostravě, s VŠB – Technickou univerzitou Ostrava a s Dolní oblastí Vítkovice připravili

A na co se letos budete moci na festivalu těšit?

14

15

Víte, kolik je v Ostravě bezdomovců? »ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, o. p. s.«

D

ve spolupráci s Policií ČR a Městskou policií Ostrava

alo by se jednoduše odpovědět mnoho. Mnoho ovšem není odpověď, která by nám dala obraz, jak to ve skutečnosti je. Největší výskyt bezdomovců je ve větších městech České republiky. Evropská typologie bezdomovectví a vyloučení z prostředí ČR dělí bezdomovectví do tří skupin: bezdomovectví zjevné, skryté a potenciální. Jako všude i v Ostravě je nejvíce viditelné zjevné bezdomovectví. Lidé bez přístřeší se pohybují prakticky po celém území města. Samozřejmě jsou místa, kde se tito lidé zdržují častěji a také se zde jejich komunita schází.

Hloučky bezdomovců lze také často potkat v okolí supermarketů. Některé supermarkety s prodlouženou otevírací dobou pak tito lidé využívají k přečkání noci v jejich vestibulu, podobně jako se o to snaží v halách vlakových nádraží. Na okrajích města se nacházejí kolonie lidí bez domova, jakási „stanová městečka“, ale i osamocené improvizované příbytky. Z těchto okrajových částí pak jejich obyvatelé vycházejí do rušnějších částí Ostravy. Lidmi bez přístřeší jsou také obydlené některé opuštěné garáže. Bezdomovci jsou velice různorodá skupina, do situace, kdy ztrácí přístřeší, se dostávají z nejrůznějších příčin. Důvodem ztráty bydlení může být rozpad rodiny, ztráta zaměstnání, onemocnění nebo úraz, duševní porucha nebo různé závislosti. Tyto situace samy o sobě ještě nevedou ke ztrátě přístřeší, ale mohou spustit sled událostí, na jejichž konci zůstává člověk na ulici. Bez střechy nad hlavou se také často ocitají lidé propuštění z výkonu trestu odnětí svobody nebo mladí


autor foto: Tomáš Sezima


lidé, kteří vycházejí z dětských domovů. Mezi bezdomovci se lze setkat jak s lidmi velmi mladými, na hranici plnoletosti, tak i s lidmi v důchodovém věku. U nich je pobyt na ulici velmi rizikový, protože již trpí řadou chorob. Mezi osobami bez přístřeší jsou lidé, kteří prožili složité dětství, jsou bez zázemí blízkých osob, či nebyli do života vybaveni potřebnými dovednostmi a návyky. Na ulici se také ocitají osoby v příbuzenském vzta-

Intenzita výskytu bezdomovců – Ostrava 2012 hu. U partnerských dvojic často dochází k si-tuaci, že raději přebývají na ulici nebo v provizorním obydlí, protože se nechtějí rozdělit a absence azylového zařízení pro smíšené dvojice je k tomu nutí. V roce 2012 společnost ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, o. p. s., na základě objednávky z Magistrátu města Ostravy, zpracovala Studii o stavu bezdomovectví v Ostravě. Tato studie byla zpracována ve spolupráci s Městskou policií a Policií ČR, bez kterých by se prů-

zkum v terénu nemohl uskutečnit. V den, kdy se uskutečnilo sčítání bezdomovců, bylo vytvořeno 10 zásahových hlídek, vedoucím zásahu byl pátrač ze služby kriminální policie v civilu. Hlídky byly dále tvořeny dvěma uniformovanými policisty (Policie ČR), dvoučlennou hlídkou Městské policie Ostrava (s psovodem), a to z důvodu velmi dobrých místních znalostí. Ke každé zásahové hlídce byli přiděleni 2 sčítací komisaři - pracovníci společnosti ACCENDO. V Ostravě v tento den bylo nalezeno celkem 442 osob bez přístřeší, nacházejících se mimo sociální a pobytová zařízení, tedy přímo na ulici. Byli to lidé, kteří přespávali ve sklepích, v domech určených k demolici, ve starých automobilech, kontejnerech, výměnících, ve stanech, v kanálech, v lesích, v garážích atd. Osob bez přístřeší přebývajících v noclehárnách a azylových domech bylo sečteno 448. Celkově hlídky napočítaly 890 osob bez přístřeší. Zůstává tedy otázka k zamyšlení nad hospodářskou a sociální politikou země, ve které žijeme, neboť se ukazuje, že myšlenku soužití jako společností vzdělaných individualit a elit je vzhledem k potenciálu jednotlivců nemožné naplnit. Ekonomizace společnosti přinesla ledový efekt nárůstu sociopatologických jevů na jedné straně a maximum zisků malé části společnosti na druhé straně. Současná podoba demokracie se ocitá v tvrdé realitě rozpadu sociálních sítí, nejasném veřejném zájmu a nejasné vizi, kam by se společnost za těchto okolností a s tímto potenciálem chtěla dále ubírat. –M. Hrušková– »accendo«

Odpadářské řešení Nerudovské otázky „Kam s ním?“ »Výzkumný ústav vodohospodářský, TGM, v. v. i.«

Z

načná část lidského konání je zatížená produkcí látek, které nemají okamžité přímé navazující použití. V mnohých případech tyto substance vykazují i značné negativní vlastnosti a je na ně pohlíženo jako na odpad /popř. nebezpečný odpad/.

Odpad je pro jednoho aktuálně tíživý, složitě řešitelný problém, pro jiné možný alternativní materiálový nebo energetický zdroj – okamžitý nebo orientovaný do budoucna. Mnohdy se tedy prvotně jedná o úhel pohledu na danou oblast řešení, vnitřní překlasifikování odpadu na surovinu pro další zpracování, a to nejvyšší možné znovuvyužití. Problematika nakládání s odpady byla řešena již od počátku existence člověka. Dlouhou dobu byly odpady řešeny zejména v rámci úseku vodního hospodářství. V současnosti je odpadové hospodářství nový, dynamicky se rozvíjející vědní obor, postavený na kombinaci vzájemně doplňujících se různých vědních oborů a disciplín.

Projekt „Výzkum v oblasti odpadů jako náhrady primárních surovinových zdrojů"

kombinované fyzikální, chemické, biochemické postupy vedoucí ke snížení nebezpečných vlastností odpadů pro další Tento projekt byl koncipován jako odezva využití, tvorba biodegradačních přípravna potřeby společnosti – zejména oblasti ků na bázi směsných bakteriálních kultur, energetického využití odpadů – náhra- funkční vzorky pevných vícesložkových dy primárních klasických surovinových paliv, nové přístupy posuzování nebezzdrojů. Řešení projektu bylo započato pečných vlastností odpadů, certifikované metodiky „Hodnocení genotoxických v roce 2007 a ukončeno v roce 2011. Projekt by postaven na významných účinků kalů „ a „Skupinové stanovení feosobnostech – vědeckých kapacitách – nolů v kalech„ , odpřednášené příspěvky z různých oborů v rámci ČR, za kterými na domácích i mezinárodních konferenstála silná, vysoce kvalitní a dobře vyba- cích a sympoziích, články ve sbornících. vená pracoviště. Velkým příslibem do budoucna je zejméProjekt byl členěn do pěti oblastí: na potvrzení správnosti filozofického přístupu řešení a koncepce projektu, šíře 1. Výzkum možností využití odpadů jako záběhu a velký aplikační potenciál a fakt, surovinových a energetických zdrojů, že v oblasti fyzikální předúpravy projekt 2. Výzkum snižování nebezpečných úspěšně překročil i pomyslné hranice nanotechnologie. vlastností odpadů,

3. Výzkum odpadů vhodných k výrobě alternativních paliv, se zaměřením na ČOV kaly 4. Výzkum a aplikace kombinovaných analytických metod (chemicko-toxikologických) pro sledování nebezpečných vlastností odpadů v procesu úpravy odpadů Strategie nakládání s odpady má svoji hia materiálového či energetického využití, erarchii – od předcházení vzniku odpadů přes materiálové využití, energetické vy- 5. Koordinace a řízení prací, syntéza získaných výsledků a jejich prezentace. užití až po nezávadné zneškodnění.

Pro energetické využití odpadů je především limitující obsah spalitelných složek a dále také podstatný obsah nebezpečných látek, které by mohly přejít do vzdušných spalin anebo které by popř. mohly zůstat v různých formách v nespalitelném zbytku. Granulované tuhé alternativní palivo

S ohledem na výše uvedené nositel projektu prostřednictvím hlavního řešitele a koordinátora projektu velmi rád přivítá jakékoliv zajímavé nabídky, které by řešení projektu posunuly k co nejširším realizacím v praxi. –Ing. T. Sezima, Ph.D.– »vúv tgm, v. v. i.«

Hlavním nositelem projektu byl Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, dalšími spolunositeli Vysoká škola báňská – Technická univerzita v Ostravě – Hornickogeologická fakulta – Institut environmentálního inženýrství, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí, a. s., Most, dále externě na řešení participovala i Ostravská univerzita v Ostravě - PřF- Katedra biologie a ekologie. Projekt vygeneroval v průběhu řešení celou šíří hodnotných výstupů a výsledků výzkumu, experimentálního vývoje a inovací – užitný vzor a europatent zařízení pro fyzikální předúpravu odpadů,

16

Nás chrání teplo domova, tyhle lidi nic!

Schéma briketovacího lisu

17


Zkušenosti vědců ze zahraničních stáží

»Výzkumný ústav vodohospodářský, TGM, v. v. i.«

Geologem v neexistující zemi


»Ústav geoniky Akademie věd ČR«

G

eologie je pozoruhodný vědní obor. Nejen, že propojuje znalosti přírodních věd se znalostmi technickými, ale čeští geologové také často pracují jako odborníci v zahraničí. Zpravidla také platí, že čím exotičtější země, tím je větší pravděpodobnost objevit něco novéh o a neprobádaného.

V

rámci první zahraniční stáže navštívili vědečtí pracovníci Výzkumného ústavu vodohospodářského své kolegy ve Švýcarsku a Německu. Cílem stáže bylo seznámit se s nejlepšími postupy popularizace současných vědeckých poznatků, které v konečném důsledku vedou k jejich efektivnímu přenosu do praxe. Studovaná oblast našich zástupců se týkala ochrany životního prostředí, zejména povrchových vod. Záměrem návštěvy bylo sledovat proces vědeckého výzkumu, popularizace jeho výsledků u široké odborné i laické veřejnosti, převodu poznatků aplikovaného vědeckého výzkumu jak do praxe rutinní expertní činnosti, tak do vývoje nové přístrojové techniky jako potřebného nástroje pro tuto expertní činnost.

nne (Technická universita Lausanne) a s dalšími univerzitami. Vědci z EAWAG přednášejí v různých předmětech a dohlížejí na diplomové a disertační práce studentů.

Konzultační činnost a transfer vědomostí

Pro tyto potřeby fungují v centru nástroje jako Portál expertů (podle zájmové problematiky jsou nabídnuty kontakty daných expertů z EAWAG pro případnou konzultaci) a Sítě expertů (EAWAG je členem národních a mezinárodních sítí expertů).

Kontakt s médii a veřejností

EAWAG zpřístupňuje výsledky výzkumu veřejnosti pomocí účelových publikací. Jestliže dojde k mimořádné události v oblasti vodního hospodářství, jsou experti EAWAG k dispozici pro zodpovězení dotazů veřejnosti a aktivPrvní zastávkou bylo švýcarské Oeko- ně poskytují novinky a aktuální infortoxzentrum/Swiss Centre for Applied mace mediím. Ecotoxicology - Eawag-EPFL v Dubendorfu, kde se vědci mj. setkali s paní ředitelkou centra Dr. Inge Wernerovou. V instituci byli vědci seznámeni s ověřenými postupy popularizace vědy. Tyto Ze Švýcarska se vědečtí pracovníci přeaktivity je možno rozdělit do následují- sunuli do německého Hamburgu, kde navštívili Institut für Hygiene und cích oblastí: Umwelt. Naše vědce provázel Ing. WerVýuka a další vzdělávání ner Blohm, který je vedoucím výzkumVzdělávácí programy centra jsou zamě- ného týmu a zároveň má na starosti řeny na učně, studenty, Ph.D. studenty propagaci výzkumu a komunikaci s vea ekologické specialisty z praxe a učňů. řejností. V rámci této návštěvy proběhVýuka je organizována v úzké spolu- lo podrobné seznámení se s projektem práci s ETH Zurich (jedna z vedoucích EASE, který se zabývá detekcí havarijmezinárodních univerzit v oblasti tech- ních úniků znečištění do povrchových nologií a přírodních věd), EPF Lausa- vod. Jelikož se podobnou problemati-

Oekotoxzentrum

Institut für Hygiene und Umwelt

18

kou zabýváme i v našem výzkumném ústavu, následovala po představení projektu diskuse o možnostech efektivnějšího zpřístupnění dosažených výstupů a výsledků zejména laické veřejnosti.

Firma bbe Moldaenke

V návaznosti na předchozí návštěvu byla poslední zastávkou v rámci zahraniční stáže německá firma bbe Moldaenke ze Schwentinentalu. Majitel firmy, Dr. Christian Moldaenke, představil našim vědcům svůj výrobní program, který se orientuje na vývoj přístrojů pro monitoring jakosti vod.

Nabyté zkušenosti

Pás hor, místy vysokých přes 2000 m táhnoucí se od západu na východ, je tvořen vyvřelými a přeměněnými horninami. Hory, místy porostlé bujnou vegetací, zachycují vláhu, které je na mnoha místech v zemi značný Jednou z takových exotických zemí je Re- nedostatek. Poblíž hlavpublika Somaliland. Tento mezinárodně ního města Hargeisa jsou neuznaný, a tedy formálně neexistující v horách jeskyně s nástát, je na mapách stále součástí Somál- stěnnými malbami starýské demokratické republiky, a to i přes mi až 10 000 let. skutečnost, že zde byla v roce 1991 vyhlášena nezávislost. Rozmanitost příro- Mezi nejběžnější druhody do značné míry kopíruje geologickou horní usazené horniny papestrost této země afrického rohu, která tří vápence, které se místy je svou rozlohou jen o málo větší než bý- těžily pro výrobu cementu. valé Československo. V těchto horninách jsou hojné nálezy zkamenělin, bohužel, dinosaury zde zatím nikdo nenašel.

Nástěnné malby staré několik tisíc let jsou stále zřetelné

Na poušti se život soustředí do míst, kde je voda

Největší část Somalilandu je tvořena horninami nejmladšími – třetihorními. Jedná se zejména o vápence, sádrovce a pískovce, které lze najít v jihovýchodní části země. Toto území je velice chudé na vodu, a proto zde vznikla poušť. Ani ta však není bez života.

Práce geologa v oblasti afrického rohu je často ztížena vysokými denními teplotami přesahujícími 40°C, bujnou trnitou vegetací a někdy i nepříznivou politickou situací v zemi. Přesto je tato práce zajímavá, krásná a někdy i trochu dobrodružná. – Ing. P. Konečný, Dr.– »ÚGN«

První zahraniční stáž lze jednoznačně považovat za vysoce přínosnou. Získané poznatky z popularizace vědeckých poznatků a jejich přechodu do praxe na základě zahraničních zkušeností hodláme následně využívat při tvorbě odborných modulů a také při přípravě tematického workshopu, který se bude konat v listopadu 2014 na VÚV TGM, v. v. i. Kromě nově nabytých zkušeností na teoretické úrovni byly dohodnuty a konzultovány konkrétní kroky ve směru společného výzkumu a popularizace jeho výsledků v evropském prostoru (např. výzva ke spolupráci na mezinárodním projektu SPI effect-based tools oestrogen screening project; pozvání na konferenci o environmentálním informačním portálu - SIPE Conference 17 Jun 2014, Brussels "Environmental Standards Information Portal for Europe"). – Ing. R. Kořínek, Ph.D.– »VÚV, TGM, v. v. i.«

19



Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vykonává funkci ústředního státního ústavu České republiky pro obory čistota ovzduší, hydrologie, jakost vody, klimatologie a meteorologie jako odborné služby poskytované přednostně pro státní správu. Jeho novodobá historie se začala psát 19. listopadu 1953, kdy byl usnesením vlády zřízen Hydrometeorologický ústav. Rokem 1954 tak začíná současná společná cesta hydrologie a meteorologie. Dlouholetá praxe Hydrometeorologického a později Českého hydrometeorologického ústavu prokázala prospěšnost tohoto spojení, které bylo v roce 1968 posíleno o obor čistoty ovzduší, zaměřený na sledování a hodnocení vývoje znečištění ovzduší ve vazbě na meteorologické podmínky šíření znečišťujících látek v ovzduší. Historie meteorologické i hydrologické služby sahá však mnohem hlouběji do historie. Na našem území jsou počátky meteorologické služby spojeny s pozorováním v pražském Klementinu zahájené již roku 1752 a hydrologická služba má svůj počátek v zahájení vodoměrných pozorování na Vltavě v Praze v roce 1821. ČHMÚ zkoumá minulost, sleduje přítomnost a předpovídá budoucnost jevů a dějů probíhajících v atmosféře a hydrosféře. Výsledky měření a pozorování základních i speciálních meteorologických prvků a jevů svými dlouhými časovými řadami vytváří klimatický záznam České republiky. Operativní zpracování všech kvalitních a téměř on-line dostupných informací je vstupem pro vytváření obecných i specializovaných předpovědí počasí, pro sledování jeho okamžitých změn a pro rozhodování o možném výskytu extrémních nebo nebezpečných projevů počasí na našem území. Meteorologové ČHMÚ spolupracují s jednotlivými složka-

Měření v atmosféře 20 profesionálních meteorologických stanic 6 observatoří 4 letecké meteorologické stanice 2 meteorologické radary 1 radiosondážní stanici 180 klimatologických stanic 502 srážkoměrných stanic 25 fenologických stanic

20

mi krizového řízení státu, kterým předávají všechny důležité informace potřebné pro krizové rozhodování a pro reakce na možná nebezpečí, spojená např. s vichřicemi, horkými vlnami, extrémními mrazy, slunečním zářením, změnami ozonové vrstvy, povodňovými stavy nebo smogovými situacemi. V hydrologii se zaměřujeme na měření množství povrchových a podzemních vod a rovněž sledujeme vybrané parametry jakosti vod. Pro veřejnost je asi nejviditelnější součástí hydrologické služby předpovědní povodňová služba, která využívá operativně přenášená data z měřicích stanic pro okamžité vyhodnocování hydrometeorologické situace, zejména s ohledem na nebezpečí vzniku povodně. Jsme schopni poskytovat celé spektrum výstupů zahrnující krátkodobé předpovědi (na dva dny), pravděpodobnostní predikce, střednědobé výhledy (30 dní) i systém typu flash flood guidance (indikátor přívalových povodní).

vyžadujících vyhlášení smogové situace či regulace zdrojů. Naměřené hodnoty teploty, srážkových úhrnů, radarových odrazivostí, vodních stavů, koncentrací znečišťujících látek v ovzduší aj. jsou jen prvním krokem na cestě k pozdějším výsledkům, mapám a grafům. Naměřené údaje procházejí různě složitým procesem zpracování. Data se kontrolují s ohledem na zjevné chyby měření v podobě nereálných či nesmyslných hodnot, kontroluje se však i jejich prostorová smysluplnost srovnáním údajů ze sousedních stanic apod. Teprve poté lze data poskytnou veřejnosti ve formě tabulek, grafů a map a dále je využít jako vstup do našich databází, modelů a různých aplikací. V posledních desetiletích nám častější výskyt meteorologických a hydrologických extrémů ukazuje, že je nutno se systémově zabývat sledováním a předpovídáním souvisejících jevů. Ve spolupráci s Armádou ČR připravuje ČHMÚ výstražné informace na nebezpečné meteorologické a hydrologické prvky a jevy, včetně přepokládané intenzity a popisu nebezpečí, škod, rozsahu postiženého území a možného ohrožení životů.

Víme, že lidské zdraví, růst a zdravotní stav vegetace a ekosystémů, stav materiálů a staveb ovlivňuje kvalita ovzduší. Sledujeme proto široké spektrum znečišťujících látek v ovzduší. Dnes nejproblematičtější jsou Šedesát let společného působení meteorovšak suspendované částice, polycyklické logie, klimatologie a hydrologie v ČHMÚ aromatické uhlovodíky, přízemní ozon ukazuje, že veřejnost v České republice a oxid dusičitý. Proto poskytujeme veřej- potřebuje moderní hydrometeorologicnosti aktuální data týkající se kvality ovzduší kou službu. ČHMÚ není izolovanou, ale prioritně v hodinovém rozlišení. Snahou otevřenou službou s širokými mezinárodje, aby tato data byla dostupná každému ními kontakty, pracující v souladu s neja ve srozumitelné formě. Veřejnost tyto novějšími vědeckými poznatky v oborech, informace vyhledává zejména ve dnech se kterým se věnuje. zhoršenými rozptylovými podmínkami, ve – RNDr. R. Tolasz, Ph.D.– »ČHMÚ« dnech s výskytem nadlimitních koncentrací látek znečišťujících ovzduší, nebo dokonce s výskytem koncentrací znečišťujících látek

Měření vody 501 vodoměrných stanic (vyhodnocování průtoků) 318 pramenů a 1 508 vrtů pro sledování režimu podzemních vod 650 objektů podzemních vod pro sledování jakosti vody 42 lokalit kde je sledována jakost v plaveninách a sedimentech povrchových vod 21 stanic pro nanlýzu biologických vzorků

MĚŘÍCÍ IMISNÍ SÍŤ Vznikala nejdříve v oblastech s největším znečištěním, tj. v Moravskoslezském, Ústeckém a Libereckém kraji. V 70. a 80. letech dvacátého století byly měřeny zejména koncentrace oxidu siřičitého. Dnes jsou měřicí stanice rozmístěny rovnoměrněji a měří široké spektrum látek.

O výzkumu zvěře v ostravské zoologické zahradě

M

oderní zoologické zahrady by měly splňovat 4 hlavní cíle: rekreační, výchovný, ochranářský a výzkumný. Již z tohoto výčtu je zřejmé, že umístění výzkumného cíle na konci není zcela náhodné. Zatímco o rekreačním či výchovném účelu každé zoo nemůže být pochyb a všechny seriózní zahrady se aktivně účastní mnoha záchranných chovných programů či přímo vracejí zvířata zpět do přírody, výzkumná role zoologických zahrad bývá často poměrně omezená.

Drtivá většina evropských zoo nemá vlastní výzkumné pracoviště a je-li u nich realizován výzkum, pak se tak děje „dodavatelsky“ prostřednictvím univerzit, výzkumných center či jiných zoo. Ostravská zoo je v tomto průkopnická, neboť zde od roku 2006 realizujeme etologický (věda o chování zvířat) výzkum sami. Ze všech 24 licencovaných zoologických zahrad v České republice mají takovéto pracoviště pouze 4 zoo (vedle Ostravy jsou to zoo v Liberci, Praze a Ústí nad Labem). V rámci vlastními silami vedeného výzkumu jsme se zabývali zejména kojením zeber a hrochů, přičemž získané výsledky jsme publikovali v mezinárodních vědeckých časopisech. Takže např. alokojení (kojení jinou samicí, než je matka) u hrocha obojživelného bylo poprvé na světě popsáno právě v naší zoo. Naše výsledky zaujaly i zoologické zahrady v zahraničí, takže jsme např. nedávno byli požádáni o spolupráci při analýze chovu indických nosorožců prestižní zoo ve švýcarské Basileji.

A to přesto, že pro někoho možná překvapivě, byl zrod moderních zoologických zahrad spojen právě s vědou. Slavná londýnská zoo vznikla roku 1828 výhradně jako studijní záležitost členů britské Královské zoologické společnosti. Veřejnosti byla otevřena až téměř o 20 let později (1847). Podobně i starší pařížská zahrada (Ménagerie des Jardins des Plantes) vznikla v rámci rozsáhlé botanické zahrady, budované za podpory tehdejších světových vědeckých špiček. Dodnes patří pod francouzské národní přírodo- Mimoto samozřejmě rádi umožňujeme vědecké muzeum. Je tedy bezpochyby bádání na našich zvířatech i vědcům z jina co navazovat. ných pracovišť. Tato spolupráce přinesla za poslední roky zajímavé výsledky, kteVýzkum lze jednoduše rozdělit na zá- ré byly rovněž publikovány v mezinárodkladní přinášející informace o stavu, ních časopisech. Mezi velmi studovaná který vidíme, a aplikovaný, tedy ukazu- zvířata v naší zoo patří zejména primáti jící jak cíleně tento stav změnit v lidský, (zejména šimpanzi), dále pak sudokopotažmo ekonomický prospěch. A prá- pytníci (např. velbloudi či antilopy losí). vě zoologické zahrady jsou jedinečným Mezi klíčové instituce, s nimiž již něpříkladem instituce, kde mohou probí- kolik let úspěšně spolupracujeme, patří hat a rovněž úspěšně probíhají oba typy např. Výzkumný ústav živočišné výrovýzkumu. V rámci základního výzkumu by v Praze, Veterinární a farmaceutická tak lze zkoumat např. geneticky podmí- univerzita v Brně, Ústav biologie obratněné chování zvířat či zjišťovat základ- lovců v Brně či Česká zemědělská univerní fyziologické hodnoty u jednotlivých zita v Praze. Ze zahraničních pracovišť je to druhů. V rámci výzkumu aplikovaného například Universita v Albacete (Španělsko) se pak lze vyhnout nežádoucím projevům, či Ústav pro výzkum vylepšit podmínky zvířat tak, aby se zvětšila jejich pohoda (welfare) či zlepšit veterinární a výživové možnosti chovaných zvířat.

zvířat žijících v zoo i ve volnosti v Berlíně (Německo). Je jistě vhodné dodat, že drtivá většina výzkumných aktivit, které v naší zoo probíhaly či probíhají, používá tzv. „metody neinvazivní“, tzn., že nezasahují do života chovaných zvířat. – RNDr. J. Pluháček, Ph.D.– »Zoo Ostrava«

21

Pro pedagogy

Pro pedagogy Hudební aktivity žáků a studentů gymnázia by měly nejen rozvíjet jejich muzikální dovednosti, ale jejich cílem je především zprostředkovat zážitek a také socializovat je, prostřednictvím umění rozvíjet jejich komunikační a sociální kompetence. Za vrchol prezentace studentů Matičního gymnázia v uplynulých měsících lze tedy považovat účast na festivalu „Fete de la Musique“ v jihofrancouzském městečku La Valette-du-Var. Jedná se o festival „v ulicích“, tradiční francouzskou událost, která se odehrává po celém jejím území a je každoročně spojená s letním

slunovratem. Náplní festivalu je množství koncertů a performancí amatérských i profesionálních uskupení na improvizovaných pódiích v ulicích měst a na náměstích. A právě neformálnost této události, nutnost spolupracovat a improvizovat se stala pro studenty velkou výzvou. Během svého koncertu se vyburcovali k výkonům, jež upoutaly pozornost obecenstva, které přihlíželo a postupně se nechávalo strhnout atmosférou i skvělými výkony těchto mladých hudebníků. Svým výkonem si studenti získali vstup na festival i v příštím roce a pro jejich přístup k hudbě se stala

tato zkušenost neopakovatelným zážitkem, ze kterého mohou dále čerpat. Hudba jako taková je schopna mladé lidi citově obohatit a rozvíjet u nich tvořivost, dovednosti a schopnosti, ale ve svém přesahu nabízí také sociologický aspekt, tedy možnost sdílet emocionální zkušenost, umění spolupracovat, komunikovat a také naslouchat (v tomto případě doslovně) svému okolí. To jsou nejdůležitější faktory, proč má smysl s mladými lidmi umění pěstovat a věnovat se mu.  –Mgr. M. Šňupárková – »Matiční gymnázium«

Hudební výchova jako předmět nabízející více než jen 45 minut vyučovacího času

»Kapela „Údy z půdy“ z Matičního gymnázia« Koncepce výuky předmětu hudební výchova na víceletém gymnáziu s přesahy do mimoškolních programů pro studenty, které by byly navazujícími aktivitami výuky. Vychází z osobních zkušeností autorky jako pedagožky Matičního gymnázia Ostrava.

E

stetické výchovy, ať už hudební či výtvarná, jsou na půdě dnešních všeobecně vzdělávacích škol předměty, které jsou často opomíjeny jak ze strany žáků a veřejnosti, tak bohužel také ze strany učitelů. K tomuto faktu přispívají mnohé skutečnosti. V oblasti výuky hudební výchovy jde na jedné straně především o nedostatečné materiální zázemí (chybějící odborné učebny, jejich nemoderní a nedostatečné vybavení) či výuku nekvalifikovaných pedagogů, jimiž se tento marginální vyučovací předmět takzvaně „zalepí“, nedostatečné a zastaralé učebnice, zpěvníky a další metodické materiály, ale jde také o fakt, že hudba se stala záležitostí všední, dokonce lze říci všudypřítomnou. Dnešní mladí lidé jsou hudbou doslova „pronásledováni“ na každém kroku a mají k ní neustálý přístup. Všechny tyto skutečnosti staví nesporně každého učitele hudební výchovy před velmi náročnou úlohu a otázky jak zprostředkovat žákům a studentům hudební zážitek, jak nalézt efektivní metody práce a motivovat své žáky k tvořivosti a zájmu. Jednou z možností jak vytvořit moderní koncepci výuky hudební výchovy se v sou22

je soustředěn v současné době zejména na muzikálovou tvorbu, a v neposlední řadě instrumentální skupinu, která dostala netradiční jméno „Údy z půdy“ a na Matičním gymnáziu působí již 5 let (instrumentální skupina sdružuje studenty se základy hry na hudební nástroje). Cílem těchto aktivit je poskytnout žákům s nejrůznějšími druhy dovedností, zájmů a potřeb na poli uměleckém využití jejich potenciálu i entuziasmu pro umění a nabídnout jim možnost realizovat se. Činnost všech zmíněných uskupení je vzájemně provázána, v hudebně uměleckých aktivitách školy účelně spolupracují. V posledních letech tak vytvořili několik studentských projektů nejrůznějšího zaměření a žánrových podob. Za všechny je možno zmínit například muzikálová představení Jesus Christ Superstar, Zpívání v dešti či projekt s názvem Muzikálové melodie složený z písní ze slavných muzikálových her propojených krátkými dramatickými scénkami. Ve fázi přípravy je nyní muzikál Chicago, jehož premiéra je naplánována na V prostředí osmiletého gymnázia (jed- leden 2015. V uplynulých měsících bylo ná se o Matiční gymnázium Ostrava, kde dále realizováno také množství koncertů autorka působí jako pedagog) se podařilo v různém nástrojovém obsazení. Smyčcotyto aktivity během několika let iniciovat, vá sekce nastudovala v úpravě pro smyčale také dále vést a rozvíjet v různých smě- cový orchestr výběr z filmových melodií, rech. Na škole působí několik uměleckých na skladby jazzového a soulového charakuskupení a těles, která spolupracují a svou teru se soustředí dechová sekce školního činností se vzájemně doplňují a podporují. orchestru, jehož základ tvoří klasické kyJedná se o školní pěvecký sbor, dále diva- tarové obsazení, klávesy a bicí souprava, delní společnost „Tajfun“, která se soustředí a nelze nezmínit také hudbu (povětšinou ve většině na autorské hry z dílny studentů autorské písně) doplňující divadelní předa absolventů, taneční skupinu, jejíž zájem stavení souboru Tajfun. časnosti jeví její integrativní pojetí, tedy na jedné straně spojení jednotlivých uměleckých složek a jejich následná aplikace do výuky (jedná se především o propojení dramatických, výtvarných, jazykových a dalších aktivit s hudbou a vytvoření vazeb mezi jednotlivými vyučovacími předměty) s cílem zvýšit tak u dětí schopnost hudbu „prožít“, aktivně ji vnímat a přemýšlet o ní. Na straně druhé se jedná o propojení samotné výuky s dalšími mimoškolními činnostmi žáků, které by dále významně a kreativním způsobem rozvíjely umělecké aktivity, podněcovaly a inspirovaly žáky k další práci a v neposlední řadě smysluplně naplňovaly také volný čas dětí a mládeže. Je nasnadě, že takovýto způsob práce vyžaduje pedagoga, který je ochoten tyto aktivity řídit a korigovat, to znamená je připraven věnovat svůj volný čas svým žákům. V takovémto případě je možno vytvořit na škole prostředí, které děti podněcuje k dalším uměleckým činnostem přesahujícím výuku hudební výchovy.

Kreativní pedagogika V

cesta výuky ve 21. století

e vzdělávání dětí a mladých lidí pedagogika obecně aplikuje řadu přístupů využívajících výukové metody, které lze rozlišovat v mnoha horizontech a úhlech pohledu. Pedagogika v různých kulturách vždy byla, je a bude ovlivňována společenským klimatem, které předurčuje její základní formy. Ať už budeme chápat ovlivnění forem učení historicky, geograficky, z politického nebo náboženského pohledu, můžeme říci, že jejich vývoj bývá značně ovlivněn konvencemi a zvyklostmi, jež se často stávají základem k vytvoření jakési šablony. Ta je sice použitelná univerzálně, ale nesplňuje zásadu, která je pro jedince – ať už z pohledu vědomostního či mentálního vývoje – zásadní, tedy faktu, že člověk je tvorem obdařeným schopností invence a každý jedinec má různé předpoklady a rozsah rozvoje vlastní osobnosti.

jinou nekonvenční formou, vždy je zásadní u žáka podnítit právě představivost a vcítění do probírané problematiky tak, aby pochopení nebylo realizováno pomocí nucených mechanismů, ale vlastní tvořivostí jedince. Zásadní roli hraje samozřejmě také pedagog, jehož úkolem je stát se jakýmsi průvodcem na cestě mezi probíranou látkou a poznáním, přičemž udržení soustředěnosti a zaujetí zajišťuje samotná metoda, která pro svůj populárně naučný charakter a zábavnost žáka vtáhne do problematiky a dostane se mu tak pocitu, že se stává součástí děje. Úkolem pedagoga už je pak pouze jedince nenásilně usměrňovat a vytvářet podněty k bádání. Učitel se při výuce stává dítěti vzorem, proto je důležité, aby k vyučování přistupoval se stejnou dávkou tvořivosti, jaká se předpokládá u žáka. Komunikace mezi učitelem a žákem je tedy jedním ze zásadních aspektů rozhodujících o tom, zda přinese Kreativní pedagogika aplikuje přístupy, zvolená výuková metoda kýžený výsledek. které podněcují jedince v učení zapojit vlastní představivost. Jeho poznání, tak Stále populárnější kreativní formy v pedanení omezováno pravidly a očekáváním gogice a jejich boom se neprojevuje jen ve konkrétního výsledku práce, jenž se může výuce na základních a středních školách, stát nepřirozeným vyústěním snahy žáka ale také v akademickém prostředí. Kreai učitele. Ať už budeme kreativní peda- tivní pedagogice se věnují v rámci akreditogogiku chápat jako učení hrou, pokusem, vaných kurzů a studijních programů české diskusí, pozorováním, za pomoci změny i zahraniční univerzity (například dvouletý prostředí, v němž se vyučuje, či jakoukoli akreditovaný kurz Kreativní pedagogika

– pedagogická kondice na Katedře autorské tvorby a pedagogiky Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze). Klasické metody vyučování jsou čím dál častěji doplňovány o kreativní prvky, které v přístupu k vyučování na některých školách bývají dokonce upřednostňovány. Tento směr však může být zrádný, nelze totiž opomíjet význam konvenčních metod, jež prošly svým přirozeným historickým vývojem a ze kterých do jisté míry nová pojetí vyučování vychází. Klasické i inovativní přístupy je tedy nutno vhodně kombinovat a předcházet tak situacím, kdy bývá slepě dodržována forma výuky a neméně důležitá obsahová náplň je opomíjena a naopak. Jednou z podmínek vývoje lidské mysli a osobnosti je neustálá tvorba. Do té však nesmí zasahovat paskvilní formy, které omezují přirozenost lidské mysli. Je žádoucí, a dokonce nutné uvědomovat si původ vědomostí a neztratit tak ucelený náhled na smysl a podstatu, proč se vlastně učit novým věcem. Otázku, zda využíváme správných forem učení, by si neměli klást zdaleka jen pedagogové, ale každý, kdo se podílí nebo nějakým způsobem ovlivňuje výchovu příštích generací. Jediným uvědomělým tvorem na Zemi jsme totiž my lidé a budoucnost dalších generací nespočívá nikde jinde než v našich vlastních rukách. –Ing. J. Ševčík– »ACCENDO«

23

Hravá stránka

Hravá stránka

PRACTICE YOUR ENGLISH: Water is everywhere! Water around us- circle the correct words Most of Earth’s water is in glaciers / oceans. Most of the water we use comes from rivers / seas and shops / reservoirs. Water is important / not important for life. There is liquid water in glaciers / rivers. We use water for eating / drinking and cooking / washing / running.

How it works: Does adding salt to ice and water cause a temperature drop? Yes. This is how old-fashioned ice cream makers lowered the temperature of the ice cream below water's ordinary freezing point. A mixture of rock salt, ice, and water packed in the bucket around the ice cream mix can bring the temperature down as low as -21°C.

The water cycle – number the sentences in order 1. It rains from clouds. … Stream water gets to rivers. … It rains again. … The water goes up (evaporates) into the sky and make clouds. … The river water goes into the seas and oceans. … The rainwater goes into streams. … The sun warms up the ocean.

FRESH WATER SALT WATER Only 3% of the water on Earth is fresh water. Almost all water of Earth is salt water. …………………………………………………………….. …………………………………………………………….. …………………………………………………………….. …………………………………………………………….. …………………………………………………………….. ……………………………………………………………..

HOME LAB – Make a lava lamp!

vegetable oil food colouring

How it works: The water has a higher density than the oil; the oil stays above the water because the oil is lighter than the water or, in other words, the mass of a certain volume of water is greater than oil of the same volume. As a consequence, the water sinks to the bottom of the bottle and the oil sits on top of it without mixing. Food colouring allows you to view this separation more easily.

When you drop the fizzing tablets in the bottle, they’ll sink to the bottom and begin to dissolve in the water and create a gas. This reaction generates carbon dioxide – CO2 bubbles that float to the top and escape through the open lid. The gas bubbles that rise to the top take some of the coloured water along for the ride to the top of the bottle. At the top, the carbon dioxide gas will escape and the water will sink back down toward the bottom.

How to mix it: Add one scoop of orange ice cream to a glass, then a layer of gelatine. Put another layer of ice cream and gelatine on the first one and then slowly pour in soda to fill. The soda hitting the ice cream will produce a thick foam. Finish off the cocktail with a light dusting of Tang for decoration.

Word finder – find the given words and pictures hidden among the letters.

Do you want to continue with the experiment? Try to answer these questions: 1. Does the temperature of the water affect the reaction? 2. Does the size of the bottle affect how many oil bubbles are produced? 3. Does the effect still work if the cap is put on the bottle? 4. Does the size of the tablet pieces affect the number of blobs created?

A geography quiz – answer the questions. 1. What rivers / streams are there in your city/town/village? ………………………………………………………………………………………… 2. What lake or water reservoir is near your place?

COOL SCHOOL – Let’s experiment with an ice!

…………………………………………………………………………………………

What kind of impact does salt have on the ice temperature? Follow this cool lesson plan and enjoy the results.

3. What is the nearest sea and ocean to your place?

What you need: • crushed ice or ice cubes • salt • a stopwatch • a thermometer (digital if possible) • a spoon • a stick for stirring • cups

24

Do you want to continue with the experiment? Try to answer these questions: 1. Try adding different amounts of salt. What does a plot of temperature vs. salt concentration look like? Can you keep lowering the temperature this way indefinitely, or is there a point where adding salt produces no additional cooling? What happens when you add salt beyond that point? 2. Suppose you forced the saline ice water and the pure ice water to have exactly the same temperature. Would ice in the saline solution melt faster than ice in the pure water, then? 3. Does adding salt to water without any ice result in a temperature change?

What do astronauts drink at space? The answer is the drinks they take from the Earth and then … recycled wastewater (e.g. urine) … Yuck! But this recycled water is often flavoured with Tang. Space monkey is an ice cream cocktail which tastes much better than recycled water so it is a dream for all future astronauts! You can prepare it with your friends. What you need: 2 scoops of orange and vanilla ice cream/sherbet (or other flavours you like) 2 scoops of prepared cherry flavoured gelatine, divided 2 dcl of lemon-lime soda 1 pack of Tang (or another )

Have you ever watched a lava lamp with its colourful bubbles and drops? Follow this experiment and see how it happens.

What to Do: 1. Fill 1/4th of a clear plastic bottle with water. 2. Add a few drops of food colouring. 3. Slowly pour in vegetable oil to the bottle until it’s almost full. 4. Let the oil and water settle for few minutes. 5. Add fizzing tablets and watch the bubbling theatre. 6. For a true lava lamp effect, shine a flashlight through the bottom of the bottle.

Why does the temperature drop? Energy is required to break the hydrogen bonds that hold the ice together. The melting ice draws that energy from the surrounding solution as heat.

A drink for young astronauts: Space Monkey

Compare different kinds of water:

What you need: • water • • a clear plastic bottle • • fizzing tablets (or just baking soda)

Answer the questions or discuss them with your teacher: 1. How cold did it get? 2. Did the temperature change? Compare the temperature of the original ice when it had no salt and the temperature of the ice with added salt. 3. What kind of effect do you think the salt had on this experiment? Why? 4. What applications in the real world do you think the results of this experiment could lead to?

………………………………………………………………………………………… What to do: 1. Fill a cup nearly to the top with crushed ice. 2. Use the thermometer to measure the temperature of the crushed ice. 3. Record the current temperature for comparison later. 4. Add 5 spoons of salt and mix well. 5. Check and record the temperature of the ice mixture once every minute over the next five minutes. Use your stopwatch to follow the time accurately. Chart the results into a graph and have a look at what happened.

4. Where does your fresh water at home come from?

DRINK DROUGHT FLOOD FRESH FROZEN GLACIER ICICLE LAKE LIQUID RAIN RESERVOIR RIVER SEA SPRING WASTEWATER WATERFALL WAVE

…………………………………………………………………………………………

Ing. K. Hlaváček, Ph.D. »hello«

25

Plánované aktivity čeští i zahraniční výzkumníci si nejen navzájem mezi sebou, ale také pedagogům a zájemcům o vědu, předají informace a zkušenosti týkající se umístění technoTřetí exkurze, která zájemce o vědu čeká logií v komunikačních prostředcích, kriv měsíci září, bude probíhat v Zoo Ost- térií, podle kterých je možné technologie rava rovnou ve dvou termínech, a to 15. dělit, a položena bude také otázka, zda je 9. 2014 a 17. 9. 2014. Návštěvy zoo pro- možné zabývat se technologií bez znalostí běhly s velkým úspěchem již v měsících vysoké matematiky. květnu a červnu a zvířátka v zoo přivítají žáky a studenty i v novém školním roce. Dne 22. 10. 2014 proběhne exkurze na Během exkurze účastníci získají poznatky téma "Malé autobusy – autobusy pro kana téma "Proč je důležité znát zvířata ždou příležitost“. V termínech 2. 10. a 10. aneb využití poznatků ze zoologie při 10. se mohou pedagogové opět účastnit stáží ve Výzkumném ústavu vodohospochovech v zoo". dářském, T. G. Masaryka, v. v. i. V termínech 18. 9. 2014 a 25. 9. 2014 jsou připraveny odborné stáže ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka, v. v. i. Během této osmihodi- Na podzim se Ostrava pravidelně potýká nové stáže se pedagogové dozví, jak fun- se špatnými rozptylovými podmínkami. guje nejen výzkumný ústav, ale také věda A právě této problematice se budou věnoa realita dnešní doby. Prohlédnou si pra- vat žáci a studenti na exkurzích pořádacoviště, laboratoře, seznámí se s ukázkami ných dne 5. 11. 2014 Českým hydrometevědecké práce a jejím praktickým využitím. orologickým ústavem. Jakým způsobem se provádí měření škodlivin v ovzduší, Ve dnech 23. 9. – 25. 9. 2014 pořádá vyhodnocování výsledků a jejich předáváspolečnost ACCENDO – Centrum pro ní veřejnosti v reálném čase se účastníci vědu a výzkum, o. p. s., popularizační dozví na exkurzi s názvem „Monitoroworkshop "Les a lesní hospodářství". Bě- vací stanice kvality ovzduší v Ostravě hem něj budou diskutována témata vlivu – Porubě“. Že ovzduší v Ostravě monitoklimatických změn na lesní ekosystém, rují nejen profesionální stanice, ale také moderní trendy v pěstování lesů, jejich ty dobrovolnické, se dozví zájemci o vědu ochrany před kůrovcem, významu les- během exkurze „Dobrovolnická meteoního stanoviště a také možnosti využití rologická stanice v Ostravě – Porubě“. lesní pedagogiky. První den workshopu je již tradičně určen pro setkání vědců, vý- V listopadu proběhnou také dva popuzkumníků a zahraničních expertů. Během larizační workshopy. druhého dne budou cenné zkušenosti vědců předány pedagogům a třetí den popu- První z nich, s názvem „Voda a vodlarizačního workshopu je určen návště- ní hospodářství“ pořádá v termínu 4. 11. – 6. 11. 2014 Výzkumný ústavu vovám výzkumníků na ZŠ/SŠ. dohospodářský, T. G. Masaryka, v. v. i. Během tohoto workshopu budou představeny nové metody v oblasti stanovení láV měsíci říjnu bude pod Vysokou školou tek a sloučenin ve vodách a také aktuální podnikání, a. s., pořádána pro studeny SŠ výzkumy výskytu nebezpečných látek, farexkurze s tajuplným názvem "Lidský ži- mak a drog ve vodách. Součástí workshovot začíná a končí". Zavede studenty do pu budou také praktické ukázky moderních krematoria a klade si za cíl odpovědět na technik včetně základních pokusů. otázky, které se běžně nekladou. Budou seznámeni s historií hřbitovů, pohřebišť Druhý listopadový popularizační worka pohřbívání, dozví se mimo jiné, co se shop proběhne ve dnech 11. 11. – 13. 11. děje s lidským tělem po smrti, jak pobí- 2014 v Ústavu geoniky AV ČR, v. v. i. há kremace, a budou moci nahlédnout za Téma „Geologie, geografie a biologie“ oponu smuteční síně. si klade za cíl seznámit účastníky workshopu se všemi třemi zmíněnými oblastTaké v říjnu bude pořádán popularizač- mi s důrazem na využití předaných inní workshop, jehož ústředním tématem formací a zkušeností pro práci se zájemci je „Technologie - znovu objevená per- o vědu v terénu nebo ve třídách. spektiva“. Tento workshop bude Vysokou školou podnikání, a. s., pořádán –Ing. et. Mgr. T. Pestečková– »accendo« ve dnech 13. 10. – 15. 10. 2014. Přední nostního kladívka pro rozbíjení autoskla a nebo si vyzkoušet jízdu v originálním minibusu na vlastní kůži.

Plánované aktivity

listopad 2014

září 2014

Nový školní rok přivítají také nové aktivity projektu Poznej tajemství vědy. V týdnu od 8. 9. do 12. 9. 2014 proběhne první ze dvou připravovaných týdenních pobytů v Envicentru Pro krajinu ve Vysokém Poli. Tento týdenní pobyt je určen pro žáky ZŠ a studeny SŠ, kteří se během něj seznámí s životem na vesnici a s propojením člověka s přírodou tak, jak tomu bylo ještě v nedávné minulosti. Vyzkouší si starost o domácí drůbež, plstění výrobků z ovčí vlny, či pozorování krajiny z koňského hřbetu. První exkurze, která je Českým hydrometeorologickým ústavem plánována na 5. 9. 2014, zavede žáky a studenty na Lysou horu do nadmořské výšky 1323 m n. m. Na vrcholu Lysé hory budou účastníci exkurze seznámeni s moderními měřicími přístroji, kterými je vybavena meteorologická zahrádka profesionální stanice ČHMÚ, a rovněž s prvotním zpracováním naměřených údajů. Během této exkurze budou účastníci seznámeni také se zázemím profesionálního pozorovatele, jenž zajištuje na vrcholku hory nepřetržitý provoz. Druhá exkurze, která pod záštitou Vysoké školy podnikání, a. s., proběhne dne 10. 9. 2015, zavede zájemce o vědu do Opavy, kde si prohlédnou "Malé autobusy – autobusy pro každou příležitost". Během této exkurze budou seznámeni nejen s výrobou a využitím minibusu, ale svůj vlastní autobus si mohou sami navrhnout a vyprojektovat. Neméně lákavá je také možnost vyzkoušet si funkci bezpeč26

říjen 2014

KDY: 23. – 25. září 2014 KDE: 1. den – výzkumníci si předají vzájemné zkušenosti 2. den – výzkumníci se budou věnovat pedagogům 3. den – výzkumníci přijedou za vámi a vašimi dětmi do škol

Těšíme se na Vás a Váš zájem o lesy a lesní hospodářství Jaroslav Slezák [email protected] 774 115 475

Často jsme se domnívali a byli

Recommend Documents