Fandím podzimu PODZIMNÍ DEN. Josef Brož

OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI PRO ČESKÝ RÁJ – MAS ČESKÝ RÁJ A STŘEDNÍ POJIZEŘÍ

2 2011

ZDARMA

Fandím podzimu Jaro, léto, podzim, zima. Co vás napadá? Uhodli jste, názvy ročních období dodržují abecední pořádek. Přesto se však jeden z nich z řady vymyká. Ano, podzim je diskriminován. Nemá vlastní jméno, ale je definován svým vztahem k jinému období, k zimě, které předchází. Je však před zimou, proč ne tedy předzim? Poučeni prof. Vladimírem Šmilauerem víme, že předložka pod měla i význam časový, podobný významu předložky před (obdobně je tvořeno slovo podvečer, tedy čas před večerem). Podzim, jedno ze čtyř hlavních ročních období, je tedy nucen nést pojmenování, jež přísluší jen méně významným údobím roku, jakými jsou předjaří či pozapomenuté podletí a poletí. V této pro něj nepochybně tristní situaci se kdysi nenacházel sám. Ve staré češtině byl pro jaro hojně rozšířen i název podletí. Druhé roční období se však svého méně důstojného pojmenování, jež ho odkazovalo do role pouhé předehry léta, postupně zbavilo a dnes se těší vlastnímu jménu. Podletí již není jaru konkurencí. Smířilo se s tím, že označuje, alespoň pro zasvěcené, krátké období mezi jarem a létem, chcete-li přechod jara v léto, jež si nemůže činit nárok na stanovení svého astronomického začátku a konce. Podzim v současnosti může pouze litovat, že snaha českých obrozenců převzít pro něj slovenské pojmenování jeseň vyzněla naprázdno. Využití tohoto půvabného slova v nepočetných verších jemných lyriků, na jejichž svazečky poezie léta padá prach, je mu sotva útěchou, neboť doba žádá být v novinách, nikoli v básních. Nejsme-li ohrožováni, lze spokojeně žít i s méně šťastným jménem. Je v tom staromilectví, strachuji-li se, že podzim je v nebezpečí? Chuť brambor pečených v popelu odnesl čas spolu s pasáky, čas, se kterým odešly i příjemné dny brigád nahrazujících vyučování, jehož řádu se po prázdninovém volnu jen obtížně přivykalo. Pravda, chipsy chroupáme v každém ročním období, ale vůně kouře, žár ohně v obličeji a chladná záda podzimních podvečerů neprožíváme. Draci ještě létají, kolik z nich však vyrobili tatínkové a kolik jich bylo zakoupeno v supermarketech? Obávám se, že čas vymezený podzimu, jeho čtvrtina roku, se zkracuje. Vyzývají-li nás reklamy Prodlužte si léto!, na čí úkor se tak asi děje? Vánoce jsou nepochybně zimními svátky, v obchodech se však hlásí již v prvních říjnových dnech, kdy se podzim teprve rozkoukává. Neblíží se doba, která kromě bronzové, stříbrné a zlaté neděle přinese neděli bavlněnou, papírovou, koženou, dřevěnou či já vím jakou, takže o nepochybně podzimních Dušičkách budeme spěchat, abychom výhodně nakoupili o plechové neděli? Nejlepší lék na podobné pesimistické myšlenky nenajdeme v lékárně, ale v přírodě. Ani ho hledat nemusíme, stačí do ní vyrazit. Les utichá, po jarní bujarosti a letní čilosti se chystá na odpočinek, ale ještě předtím jeho listí nabude barev své okouzlující palety, nabídne nám houby, které se opozdily, zato jsou však zdravé, a potvrdí oblíbenou větu pravopisných cvičení na u–ů–ú Ocúny kvetou na podzim. Jaro nám nabízí krásu detailu, květ, rozkvetlý strom a sad. Podzim nám dopřává průzračným vzduchem a dalekými výhledy vnímat krásu krajiny jako celku. Nepanují právě slunečné a větrné dny, které máte rádi pro jejich svěžest, ale mrholí, prší nebo se kraj halí v melancholii vyvolávající mlhu? Nevadí. Když prší, říkám si, že je pouze hezky jiným způsobem. Zkuste to také a užijte si letošní podzim. Jan Sobotka

PODZIMNÍ DEN Josef Brož Do sbírky básní skládám listy, jimiž se rozhořívá šňůra cest. Kolikrát ještě budu čísti dopisy podzimu, balady spadlých hvězd zarudlé od krve. Jako dým bramborových natí život se rozplývá a tratí, jak víno sládne teprve. Dívám se za sluncem jak na kovadlině hor vychládá do ruda. Kolik tak krásných dnů, než věčnost zahlédnu, mi ještě osud dá. (Ze sbírky Zpíváno z lásky)

1 C MY K

Ohlédnutí a výhledy Vážení čtenáři a příznivci Českého ráje a Středního Pojizeří, uplynulo šest měsíců a dostává se vám do ruky další číslo Zpravodaje Obecně prospěšné společnosti pro Český ráj. Právě připravujeme 5. výzvu k podávání projektů, na jejichž realizaci budou někteří z Vás žádat o dotaci z Programu rozvoje venkova prostřednictvím Obecně prospěšné společnosti pro Český ráj. Tato 5. výzva bude vyhlášena 21. listopadu 2011. Žádosti budou přijímány od 12. 12. od 9.00 hod. každý pracovní den do ukončení výzvy, tedy do 21. 12. do 11.00 hod. Podrobnosti včetně výzvy budou zveřejněny obvyklým způsobem, tedy na našich webových stránkách, a samotná výzva i s dalšími informacemi bude zaslána také na jednotlivé obecní úřady, které ji vyhlásí nebo vyvěsí obvyklým způsobem. Podrobný rozpis termínů jednotlivých úkonů administrace výzvy je níže. V 5. výzvě budou vyhlášeny čtyři oblasti podpory (fiche): F 1 – Modernizace zemědělských podniků F 2 – Rozvoj podniků F 4 – Cestovní ruch F 8 – Spolkový život

Přehled činností a termínů administrace 5. výzvy Počet dní celkem včetně so + ne/prac. dny

Termín

Činnost

31

včetně so + ne

21. 11. 2011–21. 12. 2011

vyhlášení výzvy

8

prac. dny

12. 12. 2011–21. 12. 2011

příjem projektů

11

prac. dny

22. 12. 2011–6. 1. 2012

admin. kontrola projektů

7

prac. dny

9. 1. 2012–17. 1. 2012

opravné postupy

včetně so + ne

18. 1. 2012–31. 1. 2012

hodnocení projektů VK

včetně so+ne

1. 2. 2012–8. 2. 2012

jednání PV – schválení doporuč. projektů

9. 2. 2012

informování žadatelů dopisem

max. do 24 . 2. 2012

jednání pléna MAS, informování o výsledku

14

do 8

7

prac. dny

do 7 včetně so + ne

V pátek 11. 11. od 16.00 hodin proběhne pro případné žadatele školení k této 5. výzvě, které se bude konat v sále budovy Obecního úřadu Vyskeř (naproti penzionu). Pozvánka bude zveřejněna na naší webové stránce a na vývěskách v jednotlivých obcích. Bohužel zatím neznáme alokaci na rok 2012, a tak nemohu s určitostí sdělit výši částky, která bude v 5. výzvě rozdělena. Předpokládám, že se bude jednat o 7,5–8 mil. Kč, což vychází na každou fichi zhruba po 2 mil. Kč. Veškeré dokumenty potřebné k přípravě projektu včetně výzvy budou na webových stránkách www.craj-ops.cz vyvěšeny nejpozději 21. 11. 2011. V červnu jsme podali na centrální pracoviště SZIF v Praze dva projekty spolupráce. První projekt, ve kterém jsme byli partnerskou MAS, se jmenoval „Chuť a vůně domova“ a jeho prostřednictvím jsme chtěli oživit staré, pozapomenuté regionální recepty a naučit mladé i starší kuchaře a kuchařky podle nich vařit krajové speciality a zpracovávat přitom tradiční místní suroviny. Předpokládali jsme, že uvedená jídla budeme na různých akcích prezentovat formou ochutnávky a současně budeme podávat informace o jejich přípravě za využití místních su-

rovin. Tohoto projektu se měly kromě naší společnosti zúčastnit MAS z Vysočiny, z jižních a západních Čech a z Krkonoš. Bohužel kvůli administrativní chybě koordinační MAS došlo k vyřazení tohoto projektu, a proto nebyl vůbec hodnocen. Druhý projekt je zaměřený na hodnoty území Českého ráje a má za úkol vyzdvihnout přírodní památku zapsanou na evropský seznam UNESCO – Geopark Český ráj, který je jediným geoparkem v Česku a jedním z mála v Evropě. Projekt s názvem „Geopark – poznání, rozvoj, sjednocení“ má přinést pro celé jeho území jednotný nový informační systém, několika způsoby zviditelnit krásnou oblast, ve které žijeme, a hlavně rozvinout spolupráci s partnery, s nimiž budeme projekt realizovat. Jsou jimi MAS Přiďte pobejt!, MAS Brána do Českého ráje a italská MAS Valle Del Crocchio. Podrobnější informace se dočtete na jiném místě tohoto zpravodaje v rozhovoru s jeho manažerem a koordinátorem Ing. Tomášem Tomsou. Od května jsme pořádali nebo spolupořádali několik akcí, kterými propagujeme území Českého ráje a Středního Pojizeří i práci a činnost naší obecně prospěšné společnosti, dalších akcí jsme se zúčastnili. Jednalo se o slavnost veseckých hasičů, kteří slavili 112 let od založení svého sboru, o koncert vážné hudby na zámku Humprecht a o prezentaci na zemědělské výstavě Země živitelka, kde jsme měli stánek, stejně jako na Krajských dožínkách v Hradci Králové. Účastnili jsme se také Dračího dne v Malechovicích, ke kterému jsme vydali pohádku. Dalším naším edičním činem bylo vydání sbírky básní pana Josefa Brože. Na konci září se v sídle společnosti v Sobotce konalo jednání zástupců MAS Libereckého kraje za účasti pracovníků SZIF z Hradce Králové. Toto setkání bylo přínosné, neboť jsme především získali nové informace z připravované výzvy č. 14 z Programu rozvoje venkova, které účastníkům předali pracovníci SZIF, ale v přátelské atmosféře došlo také k výměně zkušeností s administrací projektů i s pořádáním kulturních akcí jednotlivými místními akčními skupinami. Počátkem října k nám přijeli na exkurzi kolegové z Broumovska, aby se seznámili s projekty realizovanými na našem území. Při celodenní návštěvě jsme jim ukázali nejzajímavější z nich. Setkání bylo zakončeno besedou s malým občerstvením, při které jsme představili další příklady dobré praxe při využívání námi administrovaných finančních prostředků. Den po návštěvě z Broumovska nás navštívila delegace partnerů z Itálie a noví zájemci o partnerství ze Švédska. Také o této návštěvě píše podrobněji na jiném místě tohoto zpravodaje Ing. Tomáš Tomsa. V říjnu byly organizovány MAS Turnovsko tři exkurze s cílem představit projekty realizované za podpory LEADER v Libereckém kraji. Pozvánka pro případné zájemce byla vyvěšena od září na naší webové stránce, a tak se jistě někteří naši členové alespoň vybraných exkurzí zúčastnili. V našem regionu a na Jilemnicku exkurze proběhla 25. 10. 2011. Do konce roku nás mimo administraci 5. výzvy čeká ještě takřka povinná účast na dvou konferencích – na Krajské venkovské konferenci v Červeném Kostelci a na Národní konferenci Venkov 2011 v Sedlčanech. V podzimních měsících se koná v Hotelu Český ráj v Libošovicích tradiční cyklus besed „Posezení se zajímavými lidmi“. Jejich témata a termíny jsou vždy včas zveřejňovány na našich webových stránkách www.craj-ops.cz. Na mnohé z vás se budu těšit při konzultacích k připravovaným projektům a při podávání žádostí o dotace. Přeji si, aby vás, kteří předložíte dobré projekty, bylo co nejvíce, a na druhé straně mi je líto, že se na všechny žadatele nedostane. Nakonec vám všem přeji po vlhkém a chladném létu alespoň krásný a teplý podzim s mnoha slunečnými dny.

Luděk Láska ředitel OPS pro Český ráj a manažer MAS Český ráj a Střední Pojizeří

2 C MY K

Dnes vám představujeme

OBEC PTÝROV V územní působnosti Místní akční skupiny Český ráj a Střední Pojizeří se nachází 33 obcí. Postupně bychom Vám, vážení čtenáři, chtěli jednotlivé obce představit a upozornit na změny, které v posledních letech přispěly ke zlepšení a oživení života jejich obyvatel i návštěvníků. Na několika pracovních jednáních MAS mě zaujala mladá, půvabná žena plná elánu a dobrých nápadů. Jak se ukázalo, jde o starostku obce Ptýrov paní Milenu Koštějnovou. Rozjela jsem se za ní na obecní úřad a požádala ji o rozhovor. AP: Jak byste stručně Vaši obec představila? MK: Nachází se na pravé straně řeky Jizery, asi 5 km od Mnichova Hradiště. Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1345. K obci Ptýrov ještě patří osady Ptýrovec, Čihádka, Maníkovice a Braňka. V současné době máme 205 trvale přihlášených obyvatel. Přirozeným středem je nejmenší z osad Braňka, kde má sídlo obecní úřad. AP:Přiznávám se, donedávna jsem Ptýrov ani přilehlé obce neznala. Stačilo zabrouzdat na internet, krátce se projet výše zmíněmými vesničkami a nápad představit Ptýrovsko čtenářům byl na světě. Každého návštěvníka zaujme jezdecký areál, nová výstavba i krásně opravený statek, kde sídlí institut pro zrychlené učení jazyků.

Co mě překvapilo nebo potěšilo? Vždycky mě moc potěší, když je za námi vidět kus práce, něco opraveného, zrekonstruovaného, výsadba zeleně atd. Jak jsem se zmínila, mám velmi ráda práci s dětmi, s potěšením pro ně organizuji různé akce, není nic lepšího než emoce a úsměvy spokojených dětí. Práce se zastupiteli je výborná. Snažíme se vždy najít nějaký kompromis, aby se daná situace, vždy dobře vyřešila. Každý zastupitel zastupuje svoji místní část a dalo by se říct, že si ji vždy hájí a informuje mne o problémech, co je potřeba v dané místní části udělat či opravit. Jestli mi něco vzala?? Tak to určitě ne, spíš 100% dala, mnoho zkušeností, opatrnosti, rozvážnosti, práci s lidmi… Relaxuji nejraději sportem, běháním, plaváním, lyžováním, ale také nepohrdnu pěknou knížkou.

MK: Máte pravdu, Ptýrov se v současnosti stal populární a známou vesnici zejména zásluhou přeměny bývalého kravína na velký a dobře vedený areál pro chov koní. Pořádají se zde parkurové závody na republikové a mezinárodní úrovni. Díky těmto akcím význam areálu státe roste. Stejně atraktivní je i zřízení školy pro výuku cizích jazyků z bývalého statku rodiny Havlikových na návsi v Ptýrově. Obecní pozemky kolem Braňky byly využity pro zástavbu rodinných domků a dětského a sportovního hřiště. AP: Jak se daří tak malé obci získávat peníze na rozsáhlé úpravy, které jsou všude viditelné? MK: V každé osadě bylo a je nutné něco zlepšovat, modernizovat, upravovat. Proto se snažíme čerpat veškeré dotace, které jsou jen možné. Díky nim jsme úspěšně opravili dvě návsi, v Maníkovicích a v Ptýrovci. V místní části Maníkovice byl velký problém s podmáčením celé návsi, a proto byly provedeny drenáže. Dnes se náves parkově upravuje bez známek podmáčení. Na návsi v Ptýrovci byly opraveny všechny přístupové a příjezdové cesty, uskutečnila se kompletní úprava zeleně včetně vysázení nových stromů, byl proveden odborný prořez atd. Na obou návsích vznikla místa k posezení s vybavením pro děti. Díky čerpání dotací jsme též opravili kapličky na návsích a pomníky.

Obecní úřad Ptýrov sídlí v osadě Braňka

AP: Za obdivuhodnými výsledky je bezesporu velké nadšení, pracovitost, odvaha a další pozitivní vlastnosti, jakými je láska k rodné vesnici a příznivý vztah k lidem. Povězte, prosím, také něco o sobě. Co bylo impulsem ke kandidatuře, co Vás ve funkci překvapilo, potěšilo, co vám funkce starostky dala? Je něco, co Vám vzala? Jak se vám spolupracuje se zastupiteli a dalšími místními lidmi? Předpokládám, že tak aktivní žena má vedle své různorodé práce i nějaké koníčky. Jak relaxujete? MK: To je moc otázek najednou, zkusím něco málo o sobě říct… Jsem rodačka, pocházím z nejmenší osady Braňka, kde žiji v rodinném domku s manželem a dvěma dětmi. Je mi 35 let. Mám vystudovanou veřenosprávní činnost. Do funkce starostky jsem byla zvolena před pěti lety, když mé dceři byly dva roky. Práci, která se později stala mým koníčkem, jsem nejdříve brala jako přivýdělek k mateřské dovolené. Ráda pracuji s lidmi, organizuji akce a samozřejmě to, co je dnes důležité – baví mě i shánění dotačních peněz.

Ptýrov, kaplička

3 C MY K

Dnes vám představujeme

Jezdecký areál Farma PCT Ptýrov

Hampson, Institut pro zrychlené učení v Ptýrově

AP: K náročné funkci starostky potřebuje zvláště žena dobré rodinné zázemí. Je těžké skloubit roli maminky, manželky a starostky?

AP: Jezdecký areál vznikl v lokalitě bývalého kravína. Jde to skvělý příklad, jak zchátralý objekt využít. Můžete nám říci pár podrobností o historii této přeměny? Další proměnou se zajímavým využitím prošel i bývalý statek na návsi v Ptýrově. Jaká je s jejich majiteli spolupráce?

MK: V žádném případě to není těžké skloubit, právě naopak ve funkci starostky si můžu vše naplánovat a perfektně rozvrhnout čas se svou rodinou. Výhodou je zkrácený pracovní úvazek i to, že do práce nemusím dojíždět. Tím pádem mám čas na své děti, a to je pro mě velmi důležité. AP: V páteřní osadě Braňka stojí budova bývalé školy, která nyní slouží jako obecní úřad. Je tu i obchod a menší hospůdka s velkým sálem. Co všechno zde pořádáte? Předpokládám, že i u vás fungují spolky a organizace, které i v jiných obcích tvoří základ tak zvané občanské společnosti. Na webových stránkách jsem si prohlédla fotografie z výletů seniorů, akci pro děti s názvem Do Ptýrova za pohádkou. Kdo všechno se za těmito akcemi skrývá? Má obec svoji kroniku, knihovnu, slavné rodáky? Plánujete např. sjezd rodáků? MK: Sál využíváme ke všem kulturním účelům od dětských karnevalů, vítání občánků, až po setkání seniorů. Letos od září se zde konají taneční kurzy, cvičení pro děti i ženy atd. Bohužel v obci nemáme žádné spolky ani občanské sdružení či jinou organizaci. O to to máme při pořádání různých akcí horší. Mám veliké štěstí, protože veškeré pořádání akcí zejména pro děti je moje velká záliba. S několika dalšími maminkami se nám povedlo rozjet pár pěkných akcí, které se pro svoji oblibu staly vyhledávanými. Budova obecního úřadu, bývalá obecní škola. Byla postavena v roce 1909. V témže roce byla založena i kronika obce, které máme již několik krásných svazků. Kroniku začal psát řídící místní školy p. Pospíšil. Postupně se předávala a vždy řádně psala. V současnosti se o kroniku stará bývalá učitelka pí. Šimková. V památném roce 1909 byla založena také školní knihovna, mohli ji ale využívat i obyvatelé Ptýrova. Po uzavření školy se o knihovnu starala moje babička pí. Huňátová. Bohužel, v 90. letech byla knihovna pro nedostatek čtenářů uzavřena. Pevně věřím, že se nám časem podaří knihovnu obnovit a získat dostatečný počet čtenářů. Ráda vzpomínám na oslavu 100. výročí vybudování školy. Při této příležitosti jsme uspořádali sraz absolventů. Příprava byla sice časově náročná, taková mravenčí práce, bylo třeba poshánět veškeré žáky školy, získat na ně kontakty. Ale nakonec se to povedlo a všem se setkání moc líbilo.

MK: Pokud jde o farmu PCT s. r. o. : První práce na obnově areálu začaly v roce 2002. Z původního zchátralého kravína byly ponechány pouze základové zdi a ze seníku se využila jen část základu. Pro zachování jednotného vzhledu celého areálu, jehož materiálem je dřevo, se jednotlivé části budovaly postupně. První byla stáj pro koně, následovala základní tréninková plocha. Po vybudování kryté haly a restaurace se sociálním zázemím byl areál v roce 2005 zpřístupněn veřejnosti. První oficiální závody se konaly v roce 2006, poté byl ještě areál rozšířen do stávající podoby. Nyní farma poskytuje i ubytovací služby, další služy a nadto doplňkového programu. Podrobnosti lze najít na jejich webových stránkách. S majiteli máme velmi dobré vztahy. Vždy nám vyjdou vstříc. Výbornou spolupráci si moc pochvaluji. Velkým přínosem, pokud jde o vzhled obce Ptýrov i propagaci našeho regionu, je areál s názvem Hampson: V roce 1997 koupili manželé Sudíkovi starý rozbořený statek. Obdivuhodným způsobem ho přebudovali na institut rychlého učení, v současné době slouží pro velmi intenzivní výuku angličtiny ojedinělou metodou. Učení probíhá v týdenních kurzech, klienti jsou zde ubytováni, i se stravováním. Bližší informace lze získat rovněž na jejich webových stránkách. AP: Jaká jsou přání a další plány pro zlepšení života obyvatel? Můžete prozradit i něco osobního? MK: Našim velkým přáním je výstavba čističky odpadních vod. Proto se snažíme spíše peníze šetřit a provedené akce provádět z dotací. Společným úkolem a přáním je udržovat vesnici v pořádku, vymýšlet, zdokonalovat a modernizovat, aby zde zůstávaly mladé rodiny s dětmi a všem se nám tady dobře žilo. AP: Děkuji vám za rozhovor. Přeji Vám k naplnění všech vašich přání a plánů pevné zdraví, neutuchající elán, radost z jejich realizace a hlavně spokojené občany, ochotné vždy přiložit ruku ke společnému dílu.

4 C MY K

Zajímavosti z regionu

JIŘÍ MACOUN Z ROVNĚ MÁ ZLATÉ RUCE Regionální muzeum a galerie v Jičíně zpřístupnilo během letní sezóny 2011 ojedinělou výstavu podomácku vyráběných strojů, přístrojů a pomůcek pro dům i zahradu zhotovených v 70. a 80. letech „Udělej si sám!“. Výstavu tvořilo na 200 originálních výrobků, které byly kdysi plně funkční nebo dokonce stále ještě jsou a jež laskavě zapůjčili jejich tvůrci nejen z Jičínska, ale nakonec z celé republiky. Mezi nimi byl i traktůrek na propan-butan, zapůjčený Jiřím Macounem z Rovně. Výstava vzbudila mimořádný ohlas jak u návštěvníků, tak v odborných muzejních i výtvarných kruzích, a věnovalo se jí i široké spektrum médií: od bulváru přes celoplošné televizní a rozhlasové stanice až po úžeji zaměřené časopisy pro intelektuály nebo řemeslníky. Během výstavy probíhala mezi návštěvníky anketa „Zlaté ruce“ o nejzajímavější předmět. Jako nejoblíbenější určily hlasovací lístky např. brýle proti migréně, udírnu z barelu, pípu z konve na mléko, elektrickou motorovou pilu, aj. Milou zprávou je, že pomyslná bronzová příčka patří právě Jiřímu Macounovi z Rovně a jeho traktůrku. „Traktor jsme s tátou vylepšovali dva roky. Motor pochází z auta Ford, nápravy z GAZu, sedačky z Felicie a tak dál. Měli jsme problémy s karburátorem, a tak jsme nainstalovali propan-butanovou lahev jako nové poháněcí medium. Stroj má tak dokonce větší výkon,“ upřesnil oceněný devětadvacetiletý Jiří Macoun. Blahopřejeme. Alena Anna Kyselo, edukátorka a mluvčí RMaG v Jičíně

Mapa území MAS – Místní akční skupiny Český ráj a Střední Pojizeří

5 C MY K

Osobnosti regionu

Josef Brož narozen 27. 1. 1921 ve Lhoticích B: Lhotice 11, 295 01 Mnichovo Hradiště, VZ: vysokoškolské; PaedDr. INST: Obec spisovatelů, Literární klub Pegas Mělník F: lektor Socialistické akademie v oboru pedagogiky – psychologie a astronomie CaV: 1. místo v Soutěži tvořivosti mladých, 1948; 1. místo za poezii v soutěži 10 let Libereckého kraje, 1955; 2. cena v soutěži Mělnický Pegas, 1995; čestný člen Společnosti K. H. Máchy, 1997 ZAM: zemědělský dělník (1941–1945); pedagog na základních a středních školách (1945–1958, 1960–1981); dělník v továrně Liaz v Mnichově Hradišti (1958–1960). Dílo: poezie: Krajina básní, Nakl. Máchova kraje 1995; Přijímání pod obojí, Nakl. Mab 1996; Podještědí s láskou, Nakl. Máchova kraje 1996; Šel poutník krajem básní, Nakl. Máchova kraje 1996; Kostecká zastavení, Nakl. Máchova kraje 1997; Zpíváno z lásky, Nakl. Máchova kraje 1998; Sedmikrásky naší lásky, Literární klub Pegas – Mělník 1998; Krajinou mého srdce, Nakl. Máchova kraje 1998; Schůzky s Podještědím, Nakl. Máchova kraje 1999; Dostaveníčko na Kosti, Nakl. Máchova kraje 1999; Máchovské preludium, Nakl. Máchova kraje 2000; Krajina básníkova zpěvu, Nakl. Máchova kraje 2001; Volání domova, vlastním nákladem, 2001; Vítání ptačího zpěvu, Presstar 2001; Podještědská vyznání, Nakl. Máchova kraje 2002; Krajinou Podbezdězí, Nakl. Máchova kraje 2002; Mnichovohradišťské etudy, vlastním nákladem, 2002; O pejskovi Šmudlíkovi, Presstar 2002; 2003; Český ráj – má láska, vlastním nákladem, 2002; Šeříky, voňte do vzpomínek, Presstar 2005; Křídla, Literární klub Pegas Mělník 2006; Princ Bajaja (veršované drama), Presstar 2007; Valečovu a jeho krajině, Presstar 2007; Verše domova, Presstar 2008; Slunce v znaku, Presstar 2009; Přes práh srdce, 2010; V ZOO zahradě, Krajinou poezie, 2011 RKP: Tvá záře, Zákon věrných strážců, Perličky, Básničky do pusinky LIT: Marie Vojtíškova: Bezděz v krásné literatuře, 1998; Jaromír Horáček: Devatero lučních květů; Radostná horečná tvorba Josefa Brože; Sborník Od Ještěda k Troskám; Kdo je kdo v obci spisovatelů, 2005

Panu učiteli s láskou aneb nejlepší kantor mého života Po 46 létech jsem měl to štěstí potkat na chalupě v Malechovicích v Českém ráji svěžího devadesátníka, svého bývalého učitele na tehdejší ZDŠ v Mnichově Hradišti, pana Josefa Brože. Než jsme se dopočítali, kdy jsme se viděli naposledy, dalo nám to trochu starostí, ale zvládli jsme to neomylně. Dokonce jsme přidali i několik historek a společných zážitků, třeba z pionýrského tábora na Slovensku pod Malou Fatrou apod. Krásné povídání protkané ne vždy jednoduchým životním osudem kantora, který působil ve školství již v těžkých padesátých létech. Do školy v Mnichově Hradišti nastoupil v r. 1960 a velmi rychle se stal jedním z nejoblíbenějších. V té době jsem již dost přemýšlel, čím že bych to chtěl být a pan učitel Brož mi to značně usnadnil. Stal se pro mě vzorem toho, jak by se měl kantor třeba k puberťákům chovat, jak by měl učit atd. V té době jsem se rozhodl věnovat se učitelství a činím tak Josef Brož a František Fredy Kozderka Malechovický prakticky dodnes. Zůstalo mi z toho zřetelné přesvědčení, ktere jsem se snažil vždy předávat mladým začínajícím kantorům, že učitelství není povolání, ale poslání. O to větší bylo mé překvapení, když jsem se postupně seznamoval s básnickými sbírkami o Českém ráji a říkal si, je autorem ten můj bývalý učitel, nebo je to jen shoda jmen? 36 básnických sbírek mého pana učitele však hovoří samo za sebe. Podle samotného básníka Josefa Brože je jeho nejtrefnější charakteristikou: Zapomenutý a osamělý básník Podještědí, Máchova kraje a Českého ráje. Pro mnohé z nás se ovšem stává básníkem objevovaným, příjemně družným s bytelně vyfutrovanou životní zkušeností. Děkuji moc, pane básníku učiteli, nebo pane učiteli básníku? František Fredy Kozderka Malechovický 6 C MY K

Osobnosti regionu

PhDr. Vladimír Bednář Narodil se 14. února 1939 v Bakově nad Jizerou. Po celý život zůstal věrný svému městu a rodnému Pojizeří. Široké veřejnosti Boleslavska je znám jako pedagog a aktivní tělovýchovný pracovník. Vystudoval Obchodní akademii v Turnově, kde ho silně orientoval na regionální dějiny a literaturu profesor Kadava, poté Pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem a Filozofickou fakultu UK Praha. Působil jako pedagog na různých stupních škol Mladoboleslavska. Ve své tvorbě se zaměřuje na boleslavský region. V roce 2002 mu vyšla obsáhlá kniha o vlastivědě, přírodě a významných osobnostech Bakovska s názvem „Stezkami domova“, o rok později vyšla kniha „Historické obrázky z Bakovska“. V roce 2004 ocenili čtenáři, příznivci regionálních pověstí a bájí, další zajímavou knihu „Báje a pověsti z Bakovska“. Příjemnými ilustracemi ji doplnila Marie Sejpalová. Poslední dosud vydaná kniha „O lidech bláhových a fanfarónech“ vyšla v roce 2006 s ilustracemi Františka Pešána. V povídkách, jejichž děj se odehrává v bakovském regionu, vystupují hrdinové spojení s krajem vyznačujícím se výrobou hrnčířského zboží a pletením výrobků z orobince. Autor zavádí čtenáře do dávných i docela nedávných let tohoto milého koutu světa mezi chudé pletaře, drobné živnostníky, řemeslníky, dělníky, rolníky i tamější honoraci. Představuje zdejší rázovité figurky, osůbky, postavičky, lidi hříšné, fanfaróny, štramáky, komiky, smolaře a další a další, kteří se svým zjevem, chováním, zvyky a výjimečnými činy odlišovali od ostatních. Povídky nás zavádějí do let 1880–1890, kdy naši hrdinové žili.

BABINSKÝ A BABKA KOŘENÁŘKA Babka Švermová obývala malou chaloupku u lesa až v zadním konci Maníkovic. Po celém okolí byla vyhlášenou kořenářkou. Doma na hambalkách věšela v pytlících, ušitých ze starého kanafasu, různé druhy koření. Hmatem už poznala, co který pytlík skrývá. A teprve když nepomohly ruce, byl tu přece nos, jímž rozeznala šalvěj od kozlíku či jitrocel od březového listí. Od konce léta začala sbírat květy měsíčku, rýpala nožem v zemi, aby dobyla kořeny kostivalu a z nich pak hotovila vonné masti, jež ukládala do hrnců a uchovávala ve studené komoře. Babka se musela činit, neboť se starala o dva sirotky, kteří tu zůstali po nebožce její dceři. Každý ji rád zaplatil, neboť její koření vždy vracelo chorým zdraví. Jednoho dne o babím létě se opět vydala za svými bylinkami do Lovotína. Kráčela volně lesní cestou, majíc na zádech prázdnou nůši, do níž dnes bude ukládat kostivalové kořeny. Zamyšleně hleděla do země, když ji náhle oslovil cizí člověk:“Pozdrav pánbu, babičko! Kampak jdeme?“ „I dejž to pánbu!“ poděkovala babka a chtěla jít dál svou cestou. Neznámý se však nechtěl nechat odbýt a dál navazoval řeč: „Na houby, na houby?“ „Ale kdepak, “ dala se do hovoru stará Švermová, „dneska jdu na kostivalové kořeny. Rostou na horní pasece. Dělám z nich masti na nemocné klouby”. Pak se pozorně zadívala neznámému do tváře a znejistěla. Zdálo se jí, že podobnou tvář už někde viděla. Ať přemýšlela jak přemýšlela, přijít na to nemohla. Neznámý byl mladší člověk, ve tváři zarostlý, oděný jako tulák. „Neviděla jste, babičko, Babinského, toho věhlasného lapku?“ začal se vyptávat cizí mladík. Babka se při vyslovení jeho jména rychle pokřižovala a hned dodala:“Nestrašte mě s Babinským. Pod lesem na něho čekají zámečtí mušketýři a vojáci. Lapají ho, lapají, holečku!“ Najednou se zarazila. Při pohledu na tuláka si uvědomila, že se podobá jako vejce vejci právě Babinskému. Široký černý klobouk, z pod něhož visí dlouhý černý cop, jiskrné černé oči. Hned se jí zatajil dech a v rychlosti ze sebe vydala: „I kdepak je Babinskému konec. Toho jen tak hned nelapí, i kdyby jich byla celá kumpanie! Spánembohem!“ a už se hrnula do kopce, aniž by se po neznámém ohlédla. Babka dorazila na svou paseku právě po opadu rosy. Vyrývala dlouhým nožem jeden kostivalový kořen za druhým a vždy je pozorně čistila od hlíny. Teprve pak jej uložila do nůše. Při práci byla celá nesvá. Zdálo se jí, že ji někdo pozoruje. Nenápadně se vždy

ohlédla, ale nikoho nespatřila. Když přišla k osamocené borovici uprostřed paseky, napadlo ji podívat se do větví vysokých hustých smrků, které stály spolu pohromadě nad horním okrajem mýtiny. Pátrala očima, aby to nebylo nápadné. Vtom se zarazila. Vysoko nad zemí v neproniknutelných smrkových haluzích spatřila klobouk člověka, které před chvílí potkala. „Tak přece je to ten Babinský!“ pronesla polohlasně a dále dělala, jako že ho nevidí. Každou chvíli však zvedla nepozorovaně zrak, aby se přesvědčila, zda tam ve větvích ještě panáček sedí. Byl tak dovedně skryt, že ho mohl člověk spatřit jen z jednoho místa. A právě nebýt vzrostlých trsů kostivalu před borovicí, babka by na něj nikdy nepřišla. Začala mít s Babinským slitování. Ještě neměla nůši naplněnou kostivalovými kořeny, když ji překvapil zámecký mušketýr. „Babko“, udeřil na ni silným hlasem, až to bylo slyšet přes celou paseku, „neviděla jste tady neznámého člověka?“ „Neznámého neviděla!“ volala a po očku se podívala do větví vzdáleného smrkového velikána. Věděla, že ji tam musí Babinský slyšet. „Jak jste tady dlouho, babičko?“ tázal se jiný zámecký voják. „Než spadla rosa, pane mušketýr!“ „A Babinského znáte?“ “Toho už dávno znám!“ Voják jen mávl rukou a bez pozdravu se vzdálil z mýtiny. Vydal se přímo pod skupinu vzrostlých smrků , aniž by ho napadlo vzhlédnout do jejich hustých, pro oko neproniknutelných korun. Babka se za ním zahleděla a po očku pozorovala vysoký smrk, kde je ukrytý onen tulák, v němž poznala známého Babinského. Nic už ji na pasece nedrželo. Navlékla si nůši na záda a šupajdila ke své chaloupce. Doma na příhodu s Babinským rázem zapomněla. Druhý den časně ráno, když šla do chléva podojit kozu, se náramně polekala. Vedle kozy tu stála mladá straka, která se po ní zvědavě otáčela. Babka s údivem kroutila hlavou. Nemohla zázrak pochopit. Posléze její zrak spočinul na malém okénku u stropu. Hned se jí zdálo, že tam něco nepatří. Podívala se pozorněji a co nevidí? Měšec. Hned jej popadla, s překotem neohrabaně otevřela a s úžasem zírala na spoustu zlaťáků. Nemohla, chudák, popadnout dech, jaká se ji zmocnila radost. Pak se však zarazila. Došlo jí, že takový dar nespadl z nebe. Pousmála se, neboť si hned vybavila před sebou Babinského. Vida, mluviti stříbro a mlčeti zlato se vyplatilo. Vladimír Bednář, Báje a pověsti Bakovska

7 C MY K

Zprávy a informace pro vás

EXKURZE A PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE Dne 4. 10. 2011 uspořádala Místní akční skupina Broumovsko na území Obecně prospěšné společnosti pro pro Český ráj exkurzi za příklady dobré praxe. S níže uvedenými realizovanými projekty hosty seznámila projektová manažerka Jarmila Lásková Soldátová.

Myslivecké sdružení Vyskeř Stavební úpravy a výstavba sociálního zázemí myslivecké chaty s cílem vytvořit kvalitní zázemí pro spolkovou činnost.

Ing. Jana Lyerová Sportovní jízdárna (projekt cestovního ruchu – výstavba sportovní jízdárny v Českém ráji), která v rámci nezemědělských aktivit žadatelky slouží pro agroturistiku spojenou s výcvikem jízdy na koních a je zaměřena na letní dětské tábory s jezdeckou školou.

SDH Dneboh Zkvalitnění zázemí víceúčelového hřiště Dneboh – 1. etapa (přestavba opuštěné zděné trafostanice na zázemí sportovního hřiště).

Obec Ptýrov Stavební a plošné úpravy návsi v Ptýrovci, která je nyní hezkou ukázkou výsledků společného snažení občanů a obce.

Obec Ptýrov Sanace návsi v Maníkovicích (kompletní obnova návsí v místních částech obce).

Dr. Eva Tomsová Rozšíření a obnova součástí naučné stezky v ekocentru a PR Bažantnice u Loukova. Smyslem naučné stezky je ukázat netradiční postupy při realizaci krajinotvorných programů (revitalizace lesního rybníčku, pročišťování vodních stružek, rekonstrukce lesní cesty s využitím minerálního betonu, vybudování dřevěných mostků, položení mobilních vyklizovacích linek, aplikace podrostního způsobu hospodaření). Projekt obsahuje vybudování prohlídkových plošin kolem kmenů stromů v úrovni jejich korun. Tyto plošiny přiblíží většině návštěvníků jinak nepřístupný svět horního patra lesa. Všem přítomných se odborná exkurze velice líbila. Za Obecně prospěšnou společnost pro Český ráj děkujeme všem zástupcům žadatelů, kteří představili své uskutečněné projekty. Velice si vážíme, že této aktivitě věnovali svůj volný čas.

Dne 18. 10. 2011 se zástupci OPS Český ráj zúčastnili odborné exkurze – příklady dobré praxe OSA I, III a IV PRV. Jejím cílem byla ukázka projektů realizovaných v MAS Libereckého kraje, které pořádalo MAS Turnovsko. LAG Podralsko představilo přítomných uskutečněné projekty ve Stráži pod Ralskem:

1) Mateřské centrum – MC Otevřeno dětem, 2) Obnova hřiště – Lutra o. s., 3) Obnova zázemí hřiště – Lutra o. s., 4) Vybavení pro letní dětské soustředění – Lutra o. s., 5) Volnočasový klub Šešule – Šešule, o. s., 6) Zvýšení využitelnosti objektu Šešule – Šešule, o. s., 7) Zvýšení využitelnosti dětské základny – PS Výři. Projekty byly velice inspirativní především v oblasti neziskové práce s dětmi. Na území MAS Turnovsko jsme dále navštívili „Výstavní zastavení“ v obci Lišném a Loučky, která byla realizována v rámci projektu spolupráce.

8 C MY K

Slavnostní otevření víceúčelového hřiště v Kacanovech Odborná exkurze – příklady dobré praxe OSA I, III a IV PRV, ukázka projektů realizovaných v MAS Libereckého kraje, pokračovala třetí částí 25. 10. 2011 na území naší obecně prospěšné společnosti. K prezentaci jsme vybrali dva dokončené projekty. V Kacanovech jsme účastníkům ukázali víceúčelové hřiště s kvalitním umělým povrchem, které je možné používat téměř celoročně. Využívat ho budou především místní spolky – Sokol Kacanovy, SDH Kacanovy a obec, která jím získala vhodné zázemí pro regionální akci – pouťový turnaj v minikopané. Slavnostní otevření proběhlo 1. 10. 2011. Ve Všeni, místní části Borčice, RNDr. Ing. Radko Lyer seznámil návštěvníky s výstavbou nekryté sportovní jízdárny o rozměrech 21 × 40 m s nezbytným drezurním obdélníkem. Součástí akce byla i výsadba ochranné zeleně. Jízdárna slouží manželům Lyerovým, jak jsme již výše uvedli, k jejich nezemědělským aktivitám pro agroturistiku spojenou s jezdeckým výcvikem i pro letní dětské tábory s jezdeckou školou. Projekt byl dokončen v červnu 2011. Také těmto žadatelům děkujeme za umožnění návštěvy jejich realizovaných projektů.

Účastníci exkurze na návštěvě v Borčicích

VENKOVSKÁ TRŽNICE NABÍDKA PRO VÁS Koncem srpna byl na webových stránkách OPS zahájen provoz internetové Venkovské tržnice s produkty a službami z našeho regionu – Řemesla, Zemědělské produkty, Ubytování, Služby. V levém rohu úvodní webové stránky naleznete vstup do tržnice. Zadání inzerátu je velmi jednoduché. Kritériem zveřejnění nabídky a poptávky jsou uvedené služby, které se vztahují pouze na oblast Českého ráje a Středního Pojizeří. Neváhejte a využijte zajímavé nabídky poskytované zdarma!

www.craj-ops.craj.cz 9 C MY K

Zprávy a informace pro vás

Geopark sbližuje regiony z celé Evropy Návštěva z partnerského italského regionu Valle del Crocchio a švédského Dal Alvarna Předem pro neznalé drobná vysvětlivka: MAS (nebo italsky GAL či anglicky LAG) je zkratka pro tzv. místní akční skupinu, čili sdružení obcí, neziskových organizací a podnikatelů, kteří se sdružují s cílem realizovat společné rozvojové projekty. Evropská unie prostřednictvím těchto MAS podporuje rozvoj venkova. V minulých dnech přijeli na pozvání MAS působících v regionu Geoparku Český ráj (MAS Český ráj a Střední Pojizeří, MAS Přiďte pobejt! z Jilemnicka a MAS Brána do Českého ráje) přátelé z partnerské MAS z italské Kalábrie (GAL Valle del Crocchio) spolu s kolegy ze švédského LAGu Dal Alvarna. Součástí pobytu byla samozřejmě prezentace zajímavostí Geoparku Český ráj – nejen skalních měst, našich sopek, muzeí v Turnově, Poniklé a Nové Pace, turnovské synagogy i hrad Valdštejn, ale i návštěvy v místních tradičních provozovnách – v moštovně Lažany, u výrobců vánočních ozdob RAUTIS v Poniklé, kožedělné dílně pana Obročníka ve Skalanech či v pivovaru Klášter. Podstatná byla pracovní jednání. Téma bylo jediné: diskuse nad realizací společného projektu, který české MAS a italský GAL více než rok připravují. Tento projekt spolupráce získal velmi dobré hodnocení a díky tomu byla i schválena dotace z programu Leader. Jedná se o projekt, jehož nosným motivem je geopark. V Českém ráji byl díky dr. Řídkošilovi vyhlášen první evropský geopark u nás (i první národní geopark). Italští přátelé velmi usilují o získání téže známky kvality pro svůj region. Přátelé ze Švédska byli nadšeni jak myšlenkou vlastní spolupráce našich regionů, ke které by se velmi rádi připojili, tak i tématem geoparku, který chtěli pro své území vyhlásit. Spolu s italskými partnery uspořádáme dvě konference – v rámci jedné chceme Kalabrijcům pomoci s přípravou dokumentů k vyhlášení geoparku, v rámci druhé se budeme učit zpracovávat mezinárodní projekty spolupráce, se kterými italové naopak mají velké zkušenosti. V Ka-

lábrii budeme šířit slávu značení Klubu českých turistů a pomůžeme aplikovat český způsob značení, pomocí kterého bude možné zpřístupnit návštěvníkům zajímavosti Valle del Crocchio. V Českém ráji budou vytvořena pilotní místa nového informačního systému Geoparku Český ráj, který by do budoucna mohl být tváří tohoto unikátního území a postupně by měl sjednotit tu obří směsku různých panelů a infotabulí, která nám tu vznikla. Novinkou bude spolupráce venkovských škol na vytváření lokálních minimuzeí. Školáci budou vzájemně soutěžit o nejpěknější expozici ze svého okolí. Expozice budou vyhodnoceny na nové akci, která proběhne ve Šťastné zemi – na Slavnostech geoparku – a vítězové pojedou za odměnu do Kalábrie spolu s autobusem výrobců regionálních produktů, kteří představí řemeslo, kulturu, ale i jídlo Českého ráje v Kalábrii. Projekt využije i nejvíce se rozšiřující obor turistiky – geocaching. Vznikne produkt Geocaching v geoparku, kdy bude vytvořeno několik set „kešek“, vždy výstižným popisem zajímavosti. Ty budou dány k dispozici samozřejmě keškařům na internetu, ale budou pořízeny i GPS navigace k zapůjčení pro školy, aby si mohly uspořádat v rámci vlastivědy zajímavé výlety po geoparku. Diskutovaných témat bylo samozřejmě daleko více, ale s těmito novinkami budeme návštěvníky, ale zejména obyvatele Geoparku Český ráj postupně seznamovat v předstihu i během jejich realizace. Milou zajímavostí návštěvy našich italských partnerů byl slavnostní obřad, oslava zlaté svatby, kterou oslavil prezident italského GALu p. Franco Kolosimo se svou ženou Annou v obřadní síni Obecního úřadu na Hrubé Skále. Shodou okolností se jejich výročí totiž krylo s termínem návštěvy Českého ráje a podle svých slov považují Český ráj za svůj druhý domov, takže o to milejší tato oslava byla pro oddávající karlovickou starostku paní Špačkovou i pro nás ostatní. Tomáš Tomsa, Luděk Láska

10 C MY K

Zprávy a informace pro vás DŮLEŽITÉ JE TÁHNOUT ZA JEDEN PROVAZ Projížděl-li někdo v neděli 11. září 2011 před polednem Malechovicemi, nestačil se divit. Jindy poklidné místo se změnilo k nepoznání. Všude plno osobních aut a ještě více lidí. Byla slyšet muzika z kraje lesa a všude byla spousta dětí. Cože se to dělo? Inu součást velké akce Jičín – město pohádky s odbočkou do Malechovic, protože draci se do Jičína již nevešli. Začalo to příjezdem historického parního vláčku. Vyjížděl z Jičína a konečnou měl v Malechovicích! A ty čtyři vagóny byly plné – dětí a jejich rodičů, případně prarodičů. Leckdo byl v Malechovicích možná poprvé. U nádraží postavili libošovičtí hasiči vojenský stan pro divadélko – Dračí pohádku paní Jarmily Enochové. Pro velký úspěch byla pohádka uváděna dvakrát. Mladí hasiči, kteří velmi úspěšně na soutěžích Libošovice reprezentují, předvedli ukázku cvičného útoku. Pro soutěživé děti byla určena v lese Hůra naučná stezka, kde vypomohly Lesy České republiky. Zájem dětí byl velký. Kdo byl spíše naladěn na materiálnější zájem – pro toho bylo zajištěno stylové občerstvení s převážně zvěřinovými jídly, které zajišťovali myslivci. A aby se jen nejedlo a nepilo, vyhrávala k poslechu Jazz Paluba z Mnichova Hradiště. K pobavení malých i větších diváků se Na Mýtince konalo rytířské klání v podání skupiny historického šermu Grex Sever z Liberce. A vítěz klání samozřejmě získal srdce sličné princezny. Před druhou hodinou odpolední se historický vláček vrátil do Jičína. Na úspěchu „Dračího dne“ má zásluhu obětavá práce nemnoha místních lidí, sousedních obcí a spolků. Občanské sdružení Malechovice podpořil Obecní úřad v Libošovicích v čele se starostou Vítkem Svobodou, myslivci z MS Libošovice, Sbory dobrovolných hasičů z Libošovic, Rovně a Vesce u Sobotky. Obecně prospěšná společnost

pro Český ráj umožnila vydání příležitostné pohádky a účast nezbytné muziky, Nadační fond Jičín – město pohádky zaplatil divadelní představení i vystoupení rytířské skupiny. Za pomoc a podporu je třeba poděkovat i libuňské paní starostce Heleně Červové a soboteckému místostarostovi Janu Janatkovi. Znovu se potvrdilo, jak důležité a prospěšné je „táhnout za jeden provaz“. MAPOS

Vesečtí hasiči a Obecně prospěšná společnost pro Český ráj Pravidelní čtenáři Zpravodaje obecně prospěšné společnosti si třeba vzpomenou na článek z 1–2 čísla roku 2010 „Co by bylo kdyby bylo aneb Povídání o Vesci u Sobotky“. Letmo jsem se v něm zmínila o hasičském sboru, který byl založen v roce 1899, a o tom, jak organizuje letní setkání hasičů, obyvatel vesnice i chalupářů. Letos se konalo v sobotu 13. srpna u příležitosti 112. výročí založení sboru. Práce je stále víc než dost. Můžeme se pochlubit krásně opravenou stříkačkou od firmy Smékal ze Smíchova z roku 1899 i nově opravenou stříkačkou motorovou. Tu si mohli zblízka prohlédnout návštěvníci Dračího dne 11. září v Malechovicích při příjezdu pohádkového vlaku. V letošním roce se hasiči rozhodli vyzkoušet nejstarší stříkačku přímo při zásahu u ohně. Na návsi přes noc vyrostlo nové stavení, které i přes vytrvalé deště začalo nešťastnou náhodou hořet. Místní hasiče zburcovala o půl druhé hodině odpoledne trubka a celou vsí se nesl signál „hoří“! K ohni přijela koňská stříkačka z roku 1899, hasiči natáhli hadice a ti nejzdatnější usilovně pumpovali. Oheň byl dohašen ruční stříkačkou, džberovkou. Požár nezpůsobil žádné škody na majetku občanů a přes sto let stará technika se plně osvědčila. Všichni jsme se pomalu vraceli do současnosti. Následovala členská schůze a posezení na zmoklé návsi s občerstvením a harmonikou. V podvečer byl promítnut film Staročeská svatba aneb Jak to bylo dál s Prodanou nevěstou, který byl ve Vesci v roce 1984 natáčen. Letos poprvé naši akci podpořila Obecně prospěšná společnost pro Český ráj. Jsme tomu všichni rádi, plánů je plno a přiznejme si, peněz nedostatek. Opravy tak staré techniky jsou náročné, chybí nám zázemí pro pořádání kulturních a společenských akcí. Děkujeme řediteli OPS panu Láskovi za cenné rady, vstřícné jednání a podporu. Za Sbor dobrovolných hasičů Vesec u Sobotky Marie Šimůnková, kronikářka obce 11 C MY K

Zprávy a informace pro vás Karlovice – kulturní pozvánky • Podzimní výstava kreativity se uskuteční v neděli dne 6. listopadu 2011 od 10.00 hodin do 17.00 hodin v prostorách klubovny obecního úřadu v Karlovicích. Budou vystaveny výrobky zdejších žen, tj. výrobky z patchworku, postavičky z kukuřičného šustí, tradiční české perníčky, ruční svíčky, ale také věci háčkované a vyšívané.

• Tradiční Hubertská zábava se koná v pátek dne 18. listopadu 2011 od 20.00 hodin v klubovně a na sále v budově obecního úřadu v Karlovicích. Pořadatelem této akce je Myslivecké sdružení Bažantnice Sedmihorky, které vždy připraví na tuto zábavu vynikající pochoutky myslivecké kuchyně. • Sbor Antonín Dvořák z Turnova nás naladí na vánoční atmosféru svým koncertem, který se uskuteční v neděli dne 27. listopadu 2011 v kostele sv. Jiří v Přáslavicích od 17.00 hodin. Přáslavice je místní název (zaniklá osada) a kostel je součástí osady Karlovice. Vyskeř – kulturní pozvánky • Vánoční zpívání s pěveckým sborem Provaz se koná v nově zrestaurované kapli sv. Anny na Vyskři v neděli 11. 12. 2011 od 14.00 hod.

• Vánoční koncert pěveckého souboru Antonín Dvořák z Turnova se koná v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Vyskři v neděli 18. 12. 2011 od 14.00 hod. • Vánoční zpívání s pěveckým sborem Provaz se koná v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Vyskři v sobotu 24. 12. 2011 od 14.00 hod. • Vánoční zpívání s pěveckým sborem Provaz se koná ve Skalanech uzvoničky v neděli 25. 12. 2011 od 12.00 hod. • Ve dnech 25.–30. 8. OPS pro Český ráj představila i v letošní roce svou činnost na národní výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích. • Dne 18. 8. 2011 proběhla na ministerstvu zemědělství ústní prezentace a obhajoba našeho projektu spolupráce – GEOPARK – POZNÁNÍ, ROZVOJ, SJEDNOCENÍ. Tento projekt se chystáme realizovat s MAS Při'dte pobejt!, o. s., MAS Brána do Českého ráje, o. s. a Italské MAS Valle del Crocchio. • Dne 20. 9. 2011 se uskutečnilo další setkání MAS Libereckého kraje v sídle Obecně prospěšné společnosti pro Český ráj. Přítomni byli i zástupci RO SZIF Hradec Králové Ing. Silvie Kadlecová a Ing. Ivana Víšková. • Ve dnech 16.–17. 9. se OPS pro Český ráj zúčastnila krajských dožínek v Hradci Králové za podpory našeho partnera – pivovaru Klášter Hradiště nad Jizerou.

Kontakty Kancelář OPS pro Český ráj – MAS Český ráj a Střední Pojizeří Předměstská 286 (1. patro nad poštou), 507 43 Sobotka tel.: 493 720 546, e-mail: opspcr@seznam. cz

• Ukázky projektů realizovaných v místních akčních skupinách Libereckého kraje, tak zvané „Příklady dobré praxe OSA I, III a IV PRV“ se uskutečnily formou tří celodenních exkurzí v termínech 11., 18. a 25. 10. 2011. Pozvánka včetně přihlášky byly s předstihem zveřejněny na webových stránkách.

Zpravodaj OPS pro Český ráj, číslo 2/2011 Vydává OPS pro Český ráj – MAS Český ráj a Střední Pojizeří Předměstská 286, 507 43 Sobotka Sestavila: Alena Pospíšilová Výroba: Gentiana Jilemnice Uzávěrka: 25. 10. 2011 Náklad: 2000 výtisků

Luděk Láska ředitel OPS pro Český ráj a manažer MAS Český ráj a Střední Pojizeří Holín 139, 506 01 Jičín tel.: 602 104 700, fax: 493 535 043 e-mail: [email protected], [email protected]

www.craj-ops.cz

SPOLUFINANCOVÁNO EVROPSKOU UNIÍ, EVROPSKÝM ZEMĚDĚLSKÝM FONDEM PRO ROZVOJ VENKOVA: EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ

12 C MY K