DENÍK KRAKONOŠOVA DIVADELNÍHO PODZIMU
Ročník XLIV.
Sobota 12. října 2013
číslo 2.
Letos už počtyřiačtyřicáté Dnes
Uplynul rok a před divadlem Krakonoš se rozezněla břeskná dechovka. V jejím rytmu vyhazovaly do výšky své hůlky křehké mažoretky v nových nadýchaných sukýnkách, na louce před kostelem postávaly desítky místních obyvatel i dychtivých návštěvníků, kteří právě přijeli. První vítání se týkalo nováčka přehlídky, volyňského souboru PIKI. Ačkoliv obloha se zle mračila, tváře diváků zářily úsměvem. Pro mnohé nadšení možná nepochopitelné. Proč si ti blázniví lidé berou dovolenou a plácají ji na podzimní týden v malém středisku zimních sportů, místo aby vyrazili do exotických krajů. A navíc, když už jsou v Krkonoších, netráví ten dovolenkový čas turistikou, ale sedí zavření v divadle.
kdy co 8:30 pietní vzpomínka 9:30 seminář 10:30 přípravný výbor 13:00 KR SČDO 13:00 KDP mladým 13:00 příjezd Klapý 13:00 příchod Vysoké nad Jizerou 13:00 příjezd Dobronín 13:30 loučení Volyně 14:00 vítání Vysoké nad Jizerou 14:30 vítání Klapý 14:30 vítání Dobronín 14:30 dechovka 15:00 předání klíče 15:00 vítání Klapý 15:00 vítání Dobronín 15:00 vítání Vysoké nad Jizerou 16:00 Defilé Pohárku SČDO 16:30 Monology a dialogy 17:00
kde hřbitov malý sál klubovna sokolovna Větrov
MÚ MÚ MÚ před divadlem před divadlem před divadlem před divadlem před divadlem velký sál
19:00 slavnostní setkání malý sál 19:30 velký sál Malované na skle 20:00 Vysoké nad Jizerou 20:30 21:30 seminář KDP půdička 22:00 zasedání poroty klubovna Možná nepochopitelné, ale pokud někdo tady nějaký čas stráví, vrací se sem rok od roku raději a časem přestane vnímat tu číslici udávající počet ročníků. jn
Recenze: Milan Schejbal
Miloslav Pikolon, Podzim života je krásný, DS PIKI Volyně
Původních autorských textových předloh v oblasti činoherního divadla je jako šafránu. Každý pokus na tomto poli je proto nutné velmi ocenit. Nejinak je tomu i v případě Miloslava Pikolona, který pro svůj DS PIKI Volyně napsal komedii s autobiografickými prvky pod názvem Podzim života je krásný. Situuje ji do prostředí domova důchodců, resp. do nedalekého parku, kde hledá soukromí hlavní postava Antonín Šourek. A kde cedule s nápisem „Radostně to dožijeme“ hned od začátku avizuje zvolený žánr. Jde v zásadě o vtipný text, který vykazuje prvky konverzační komedie a jejímž základem je řetězec slovních vtipů a skečů a jehož - dá se říci zdařilým - cílem je bavit publikum. To se tak děje především a takřka výhradně prostřednictvím zmíněné hlavní postavy, které herec Miloslav Pikolon (vedle autorství je podepsán též pod režií) dodává přesnou míru herecké nadsázky, ironie a zdařile cílené pointy. Jeho výkon lze bez
nadsázky přiřadit k těm vůbec nejlepším komediálním kreacím, které jsme měli možnost v posledních letech na Krakonošově divadelním podzimu shlédnout. Miloslav Pikolon jako režisér se však ne zcela důsledně rozhodl, co má být hlavním smyslem, tedy tématem volyňské inscenace. Pokud to měl být opravdu herec-
v2/2013 strana 2
ký koncert ústřední postavy, pak by měli ostatní tři herci v dobrém slova smyslu tomuto výkonu napomáhat, což, jak již bylo mnohokrát dokázáno, není úkol jednoduchý či podřadný. Pokud mělo jít o komedii s tzv. hořkými podtóny, která se zabývá i složitějšími mezilidskými vztahy, pak by musel režisér důsledně budo-
vat dramatické situace, ve kterých by postavy byly nuceny jednat a motivace jejich jednání by musely vycházet z vlastního psychologického zázemí. Ani jedna z těchto dvou cest však nebyla ve volyňské inscenaci přesvědčivě nastolena. Například vztah Slávka (František Černý) a Aničky (Marie Banáková) byl jen dalším odrazovým můstkem ke gejzíru vtipných poznámek Antonína nebo šlo o opravdové sblížení? Pokud ano, pak by bylo nezbytné jevištně zveřejnit kdy a proč našel Antonín v Aničce zalíbení a proč se tohoto vztahu vzdal. Stejně tak není jasné, zda výstup Aničky v monologu Ofélie je ilustrací toho, zda je či není dobrá herečka anebo zda je to důvod k tomu, aby divák z reakcí obou pánů odečetl jejich vztah k ní (či jeho přehodnocení). Také „přerod“ vztahu Antonína k Aničce v závěru hry je nepřesvědčivý, neboť není v průběhu celé hry důsledně budován, atd. Postava Bohunky, přes příjemný projev Anežky Villnerové, pak bohužel jen dokresluje zmíněnou autorovu a režisérovu nerozhodnost
celkového žánrově-stylového řešení. Režisér měl v tomto případě vehementně připomínkovat autora a také měl důsledně vést hlavního představitele ke kompaktnímu jevištnímu tvaru. Z těchto tří nakonec zvítězil hlavní protagonista. A to suverénně.
Řekli půdičkáři Inscenace souboru Piki je poctivým pokusem o autorské divadlo, které mu však chybí základní rysy dramaturgického textu. Řešení vtipných scén nevytváří dějovou zápletku a herci víceméně jen slovy sdělují situace.
Dorazili – moji milí! Počasí prasecký - mraky jdou k zemi, no – říjen – co bys chtěl, podzim je tady. Čert vem počasí – přece fajn je mi. Ať vítr listí rve barevné všady! I když se stát může – to přece známe druhý den kotníky v sněhu se boří. Velkého „Morgana“ spolu si dáme, v očičkách veliká radost nám hoří. Proč tohle „nevadí“? Proč tahle „sláva“? Odpověď každý z nás dovede dát. To v roce jedenkrát vždycky se stává a na nás velice je tohle znát! xxx Prostě jsme se sešli, kamarádi ze všech jevišť, prostě jsme se sešli pospolu. V divadle se sejdem, v hasičovně – taky – chceš-li, bude nám tu dobře pospolu JH v2/2013 strana 3
Sebechvála smrdí, ale lidi se baví
Miloslav Pikolon, DS PIKI Volyně, režisér a autor hry Podzim života je krásný Vaši hru jsem viděl v jižních Čechách a líbila se mi. S jakou jste přijeli do Vysokého? Tenhle soubor je „mladý“. Má za sebou jednu společnou hru, nejmladší členka vůbec první. Pro nás je vítězství už jenom to, že jsme se dostali sem. Počítali jsme, že začneme jezdit, až se soubor stabilizuje, sehraje, a pak začneme s autorskými hrami. Vůbec jsme nečekali, že to takto dopadne a to je pro nás plus. Berme to tak, že naše účinkování tady je normální štace, že si chceme zahrát, aby nám bylo příjemně na jevišti, abychom se „bavili“ a ono se to na diváka samo přenese. Říkal jsem souboru - když bude na začátku obecenstvo reagovat na vypadlé zuby, tak se lidi chytli. Ještě soubor dělá chybu, že si přisadí a zapomene, že se divák směje. Uklidňuju je, říkám – pojďte si zahrát, přeřeknete se – nic se neděje. Porota ani divák nemá text. Pojedeme dál. Když to zahrajeme, pak už je to na porotě. Když budeme my sami se sebou spokojení – tak to bude dobrý. A jaký je pohled autora, je to vaše první dílo? S jakým cílem
Autor, režisér a představitel hlavní role - Miloslav Pikolon jste hru psal? Ano, první. Postava, kterou hraju, je můj děda Antonín Pikolon, který byl velký a dobrý divadelník a používal stejný humor. Přišlo se do sklenářství a vědělo se, že bude u Tondy sranda. Děda přišel k holiči – Tonda je tady a už to jelo. Byl to prostě živel. Původně jsem hru psal pro bratrance Jardu Kubeše, jenže on přecházel z práce v rozhlase na jinou a neměl čas. Tak jsem obsadil sebe. A nelituju. Mám ra-
dost, že jsem hru napsal, ale upřímně. Prostě jsme se všichni chtěli bavit. I já jsem se v hledišti bavil. Kolikátá je to repríza a jakou máte na svou inscenaci odezvu? Ona sebechvála smrdí. Ale musím říct – lidi se baví. Někde, jako třeba tady, je obecenstvo divadelní, jinde ne, ale baví se všichni. Každý na jiném místě, ale baví se. Už jsme odehráli 23 repríz. PeHe
Byli jsme už všude Pod podmračenou oblohou přivedl včera hostes Karel Bárta ml. od městského úřadu před divadlo Krakonoš první letošní soutěžní soubor, jímž je nováček přehlídky DS PIKI Volyně. Premiérového vítání se pak zhostili s elegancí sobě vlastní Karel Bárta a Pepa Hejral. Miloslav Pikolon, jenž se prohlásil za největšího pamětníka souboru, poděkoval za přivítání a konstatoval, že ačkoliv už byli fakt všude, jsou velmi rádi, že zavítali i do Vysokého. „Cítíme se tu jako doma. My máme za zády šumavské vršky, pravda, vy mát kopečky trochu vyšší, ale my můžeme zase lépe jezdit na kole,“ řekl Pikolon a zadoufal, že se večer budou zdejšímu obecenstvu líbit. jn v2/2013 strana 4
Vtip za… za co vlastně? Přijďte, uvidíte. „Dobrý den, vážení přátelé, od zítřka tu máme pro vás novinku, tak všichni přijďte,“ chopil se mikrofonu včera před divadlem po vítání volyňského souboru levý prezident Vobskočáku Standa Mareš. Podle jeho slov, každý den prezidium uspořádá soutěž Vtip za..! „Inspirovali jsme se známým televizním pořadem Vtip za…. Nechci říkat za co, protože my budeme soutěžit každý den o jiné ceny, například: Vtip za propisky, za fixy, za pracovní rukavice, za plynové masky, za brýle, za pásky, za obaly,“ popsal úmysl Vobsočáku Mareš. Soutěžit se bude každý den hned po ceremoniálu vítání před divadlem Krakonoš, začíná se dnes. „Soutěžit budou vždy dva proti sobě. O vítězi rozhodnou diváci. Záleží na vtipu, přednesu a srozumitelnosti,“ vysvětluje pravidla levý prezident. A neděle bude dětským kolem. „Pokud znáte dobrý vtip a nestydíte se ho říci, přijďte si poměřit síly s ostatními vypravěči,“ zve Standa Mareš. jn
O frťánky se rozhodně soutěžit nebude. Standa Mareš slibuje daleko praktičtější cenu. Foto Ivo 2012
Choďte s očima otevřenýma I letos doprovází přehlídku výstavy. Ta všem nejbližší je na půdičce a její letošní téma je jednoduché: kuchyňka. Na fotografiích se můžete ve vzpomínkách vrátit ke všem, kdo kuchyňkou prošli, zůstali jen chvíli, nebo už definitivně odešli, či se s nimi potkáváte i nadále. Díky píli těchto lidí je tato přehlídka tím, čím je. Přátelská, plná dobrot i dobrého pití. A když budete pozornými diváky, všimnete si, že jeden sekyrák se na výstavě opakuje nejčastěji – patří Evičce. A jestlipak víte proč? Ne snad, že plůtky právě na Eviččině lístku by byly daleko nejdelší, ale jelikož právě tato drobná dáma vede už čtvrté desetiletí rukou pevnou kuchyňku. A tak i hospůdka nese tento rok její jméno – hospůdka U Evičky. jn v2/2013 strana 5
Nadace pomáhá oživit marionety
Padesát tisíc korun z Nadačního fondu Veolia pomůže při restaurování krásných historických marionet. Foto PeHe DS Krakonoš je velmi úspěšný v získávání dotací a příspěvků z nadačních fondů. Peníze pak využívá hlavně na rekonstrukci divadelní budovy. V letošním roce spolku přidělil svůj příspěvek Nadační fond Veolia. Peníze
pomohou souboru oživit lesk jeho historických marionet. Letos v červnu spolek získal z minigrantů Nadačního fondu Veolia 50 tisíc korun na projekt
Restaurování loutkové scény Divadelního spolku Krakonoš ve Vyso-
kém nad Jizerou, což je maximální výše udělovanéo grantu. „Velmi mě potěšilo, že právě náš projekt ze 160 podaných získal maximální možnou výši finanční podpory,“ usmívá se starosta DS Krakonoš Karel Bárta st. Hlavní program Nadačního fondu Veolia MiNiGRANTY®, jehož donorem jsou společnosti skupiny Veolia Environnement, podporuje zaměstnance skupiny v péči o regiony, rozvoj komunitního života a kvality prostředí již 6 let. Od roku 2008 fond podpořil svými MiNiGRANTY celkem 589 projektů prospívajících prostředí a komunitě částkou přesahující 15 miliónů korun. „Z toho 4 milióny korun věnujeme letos. Všechny zvolené projekty naplňují zásadní podmínku pro udělení MiNiGRANTU. Jako dobrov2/2013 strana 6
volníci se na nich ve svém volném čase podílejí zaměstnanci skupiny Veolia Environnement,“ uvedl Honza Dolínek, ředitel Nadačního fondu Veolia. „Restaurování našich marionet se ujala paní Aubrechtová z Vrchlabí. Kompletně je odstrojí, očistí, opraví praskliny, namaluje znovu obličeje, opraví či znovu ušije oblečení, upraví vlasy,“ říká Magdalena Hejralová, které se o vysockou loutkovou scénu stará. V současné době je zrestaurovaných asi deset nejzákladnější marionet, do výsledného počtu nejvíce užívaných při představeních jich ještě další desítka zbývá. Loutková scéna vysockého divadelního souboru hraje do roka zhruba deset představení, pravidelně v období vánočních a velikonočních svátků a příležitostně i během roku. Loutková představení shlédne během roku téměř 800 malých i velkých diváků. jn
První výherce letošní přehlídky Na stránce přehlídky v sociální síti facebook byla v uplynulém týdnu vyhlášena aukce o permanentku do divácké šatny. Na první pohled se jedná o zcela obyčejný kousek papíru, vložený do (úplně stejným způsobem obyčejného) kousku plastu. To je ovšem pohled první. Po drobném zkoumání následujícími pohledy si lze všimnout, že se jedná o permanetku nesoucí pořadové číslo 01. Tedy takový majitel má právo se přímo chlubit skutečností, že tu byl první. Aukce se odrážela od vyvolávací ceny 40 Kč a dále bylo vše necháno na kupujícím. Přijímany byly jak finanční obnosy, tak i naturálie. A po dramatickém boji se výhercem stala Bobina svým příhozem v hodnotě pekáče hubníku. Ve hře byla i naznačená pečená husa, ovšem nedoletěla, a tak si
dnes výherkyně převzala svoji výhru. Gratulujeme. STDK
A tak se krájel úplatek.
v2/2013 strana 7
Tajemství nápojového lístku hospůdky U Evičky? Jähremeister=Järemeister? Zapracoval tiskařský šotek nebo je to práce utajených steinfacherů? Jde o elixír mládí? Je to jinotaj našich babiček a dědů? Je to ukrytý nápoj určený pouze pro bohemisty či germanisty? Tuto „slovní hříčku“ bude nejspíš znát generace narozená ve století minulém, zejména v jeho první polovině. Hlavně tedy starší lidé – užívající tajně v hospůdce U Evičky lekvár, jenž je elixírem mládí. S největší pravděpodobností právě tajnému produktu můžeme děkovat za to, že se stále setkáváme s lidmi tak nabitými živelnou a nezdolnou energií pro divadlo, že nás to každý rok překvapuje víc a víc. A teprve letos to tajemství vyšlo najevo – asi? detektiv
Deset zastavení divadelního jara Následovala přehlídka v Sad- s nulovými zkušenostmi pustil nesl také nejlepší inscenaci, bylo tragikomedie Luarenta autorské dílo Deadline (…a co ské, v termínu 11. – 14. dubna. do Tam měl jet Karel. Automobil Ruquiera Uděláte mně to znova? bude pak?) z dílny souboru První vrcholem přehlídky byl Mrsťa Prsťa Juniors (nomimu však vypověděl službu a tak vím jen z doslechu, co porota ve DS Klicpera Sadská a jejich zá- nace).“ Pepa Hejral složení Mgr Lenka Lázňovská, pletková komedie R. Cooneyho Ing. Dušan Zakopal a Jaromír 1+1=3 (doporučení). Druhým vrcholem přehlídky, který přiVosecký hodnotila. Tak tedy slovy Lenky Lázňovské: „Divadelní kinosál mohl přin eděle 13. říjn a 2013 vítat pět inscenací, z toho čtyři co k de středočeské a jednu východočes- kdy kou. A i když pět kousků není 9:30 sem in ář m alý sál žádná záplava, je nutné konsta11:00 přípravn ý výbo r k lubo vn a tovat, že se letošní úroda vydařila. Tři inscenace lze označit za 13:00 příjezd B oleradice dobré, až velmi dobré. 13:00 sem in ář KR S Č D O so k o lo vn a Je rovněž pozitivní, že se 13:00 KD P m ladým V ětro v k souborům, od nichž se dobré divadlo očekává, přidal ještě dal13:30 lo učen í V yso ké n ad Jizerou m alý sál ší jako překvapení. K těm prvním 14:30 vítán í Bo leradice MÚ patří domácí DS Klicpera Sadská 14:30 dech o vk a před divadlem a Mrsťa Prsťa Juniors Kouřim. Tím překvapením byl DS Křoví 15:00 vítán í Bo leradice před divadlem Líšnice. Dále se představili DS 16:00 velký sál Blaník Načeradec, mimochodem M ik ve pravidelný účastník přehlídky, a 16:30 úplný nováček na divadelních K lap ý 17:00 prknech Nechanický ochotnický 20:00 velký sál spolek. Zlom atk a DS Křoví Líšnice uvedlo 20:30 tragikomedii Na útěku francouzD ob r onín 21:00 ských autorů P. Palmadeho a Ch. Duthorona, DS Blaník Načera22:00 sem in ář KD P půdička dec si vybral velmi hranou hu22:30 zasedán í po ro ty k lubo vn a dební komedii Zdeňka Hovorky 22:30 společen sk ý večer h asičo vn a Darmošlapky aneb repete, hoši! Nechanický ochotnický spolek se 23:00 Větrník, zpravodaj XLIV. Krakonošova divadelního podzimu – Národní přehlídky venkovských divadelních souborů. Vydává Občanské sdružení Větrov. Redakce Jana Fričová, Pavlína Schejbalová, Šárka Vodičková, technické zpracování Ing. Josef Hejral, fotografie Ivo Mičkal. Tisk H&H Servis Náklad 150 ks Cena 10 Kč v2/2013 strana 8
