FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ DO MNSP STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ PRO AKADEMICKÝ ROK

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ DO MNSP STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2010–2011 OBOR: STAVEBNĚ MATERIÁLOVÉ INŽENÝRSTVÍ (M)

TEST

A.1 MATEMATIKA 1. Víme, že hmotnost dávky v kg je normální náhodná veličina s parametry střední hodnotou 1 kg. Dále víme, že 95 procentní kvantil normované 50 kg a směrodatnou odchylkou normální náhodné veličiny je 1.645, tj. u(0.95) = 1.645. Jakou maximální hmotnost bude mít dávka s pravděpodobností 0.95? a) 48.355 kg b) 50.000 kg c) 51.645 kg d) 53.290 kg 2. Aritmetický průměr je: a) nestranným odhadem střední hodnoty pouze normálního rozdělení b) nestranným odhadem střední hodnoty libovolného rozdělení c) odhadem rozptylu libovolného rozdělení d) odhadem směrodatné odchylky libovolného rozdělení 3. Je-li korelační koeficient náhodných veličin X a Y roven jedné, a) jsou tyto veličiny stochasticky nezávislé b) jsou tyto veličiny lineárně nezávislé c) jsou tyto veličiny lineárně závislé d) je veličina Y nelineární funkcí veličiny X

4. 75- ti procentní kvantil náhodné veličiny X, která má hustotu f (x )

1 pro x 4

0,4 , je

a) 0.75 b) 0.25 c) 3.00 d) 3.25 5. Máme-li najít interval, který s pravděpodobností 0.99 překryje skutečnou střední hodnotu pevnosti materiálu, a) budeme testovat hypotézu o střední hodnotě na hladině významnosti 0.99 b) provedeme testy dobré shody c) stačí vypočítat průměr zjištěných pevností d) určíme 99 procentní oboustranný intervalový odhad střední hodnoty

Přijímací zkoušky 2010

– 1 (11) –

Test – MNSP SI (E)

6. Byly zjištěny chyby měření v mm: -0.1 ve 25 případech, 0.0 v 51 případech, 0.1 v 25 případech. Nestranný odhad rozptylu chyby měření je a) 0.0002 mm2 b) 0.005 mm2 c) 0.5/3 mm2 d) 0.5/101 mm2


– 2 (11) –


A.2 ZÁKLADY STAVEBNÍ MECHANIKY 1. Moment dvojice sil je vektor a) volný b) vázaný na bod c) vázaný na osu d) nedefinovaný 2. Hlavní momenty setrvačnosti rovinného průřezu lze graficky určit pomocí a) elipsy setrvačnosti b) oskulační kružnice c) Mohrovy kružnice d) paraboly druhého stupně 3. Počet složek výslednice vnitřních sil na rovinně namáhaném prutu je roven a) 5 b) 6 c) 4 d) 3 4. Počet stupňů volnosti udává a) počet reakcí b) počet vazeb c) počet nezávislých možností pohybu d) počet tuhých desek 5. Souřadnice těžiště složeného rovinného obrazce podle obrázku, jehož rozměry jsou zadány v centimetrech, jsou a) xT = 2,750 cm, yT = -0,958 cm b) xT = 3 cm, yT = 0,5 cm c) xT = 2 cm, yT = -0,5 cm d) xT = 1,735 cm, yT = -0,328 cm 6. Extrém ohybového momentu na nosníku podle obrázku je a) 1 kNm b) 2 kNm c) 4 kNm d) 6 kNm 7. Tuhá deska v rovině má počet stupňů volnosti a) 2 b) 3 c) 1 d) 4 Přijímací zkoušky 2010

– 3 (11) –


A.3 STATIKA 1. Za staticky neurčitou (neznámou) veličinu u příhradového nosníku jedenkrát vnitřně staticky neurčitého volíme a) libovolnou vnější vazbu b) osovou sílu některého vnitřního prutu c) posun libovolného kloubového styčníku d) pootočení libovolného kloubového styčníku 2. Vyberte nesprávné tvrzení. Základní soustava a) neobsahuje dané zatížení b) je staticky určitá c) může být vytvořena více způsoby v závislosti na volbě přebytečných jednoduchých vazeb odebíraných z konstrukce d) má celkovou deformaci shodnou s původní staticky neurčitou konstrukcí, což zajišťujeme definováním přetvárných (deformačních) podmínek 3. Je-li spojitý nosník vystaven pouze teplotnímu namáhání, má na velikosti deformačních úhlů φ při řešení spojitého nosníku metodou třímomentových rovnic vliv a) rovnoměrná změna teploty po výšce průřezu b) nerovnoměrná změna teploty po výšce průřezu c) současně rovnoměrná i nerovnoměrná změna teplota po výšce průřezu d) popuštění některé podpory b

4. Vereščaginovo pravidlo pro výpočet integrálu

MM dx lze použít, pokud alespoň jedna a

funkce M nebo M , ze které se určuje pořadnice, je na daném intervalu a-b a) lineární a monotónní, nemusí být spojitá b) monotónní a spojitá, nemusí být lineární c) současně lineární, monotónní a spojitá d) současně nelineární, monotónní a spojitá 5. Pro staticky neurčitou konstrukci na obrázku v rámečku vyberte správnou základní staticky určitou konstrukci


– 4 (11) –


6. V průřezu nosníku podle obrázku působí síla F rovnoběžná s osou nosníku. Normálové napětí v těžišti průřezu je a) b) c) d)

3F 2bh 3F 4bh 7F 4bh F bh

7. Jednoduchý prostě podepřený uzavřený rám je a) třikrát vnitřně staticky neurčitý, zevně staticky určitý b) vnitřně staticky určitý, třikrát zevně staticky neurčitý c) třikrát vnitřně staticky neurčitý, třikrát zevně staticky neurčitý d) vnitřně i zevně staticky určitý


– 5 (11) –


B.1 LEHKÉ STAVEBNÍ LÁTKY 1. Jaké jsou základní podmínky při autoklávování pórobetonu? a) Dostatečně zaplněný autokláv, teplota 90 – 100 °C, nasycená vodní pára b) Teplota 174 – 193 °C, tlak 20 kPa, nasycená vodní pára c) Teplota 174 – 193 °C, nasycená vodní pára, tlak 1 MPa d) Teplota 50 °C, nízká vlhkost prostředí, tlak 1 MPa 2. Jaká je maximální hodnota objemové hmotnosti lehkého kameniva? a) 800 kg.m-3 b) 1200 kg.m-3 c) 1000 kg.m-3 d) 2000 kg.m-3 3. Jaká je základní surovina pro výrobu agloporitu? a) Popílek b) Břidlice c) Snadno tavitelné hlíny d) Struska 4. Co znamená označení EP 150? a) Pórobeton s objemovou hmotností větší než 150 kg.m-3 b) Expandit s objemovou hmotností max. 150 kg.m-3 c) Expandovaný perlit s pevností do 150 MPa d) Expandovaný perlit s objemovou hmotností do 150 kg.m-3 5. Co znamená označení P4 – 500? a) Označení perlitu s pevností 4 MPa a objemovou hmotností 500 kg.m-3 b) Označení pórobetonu s nasákavostí 4 % a objemovou hmotností 500 kg.m-3 c) Označení perlitu s objemovou hmotností 4 – 500 kg.m-3 d) Označení pórobetonu s pevností 4 MPa,objemovou hmotností 500 kg.m-3 6. Jaké vápno se používá při výrobě pórobetonu? a) Vždy vzdušné b) Vždy hašené c) Nepoužívá se d) Když se přidává také cement, tak hašené


– 6 (11) –


B.2 DŘEVĚNÉ A OCELOVÉ MATERIÁLY 1. U hraněného řeziva je hranol specifikován podle plochy průřezu: S > 125 mm2 S > 150 mm2 S > 100 mm2 S > 200 mm2 2. Letokruh u jehličnatých dřevin lze specifikovat: mají výrazný barevný rozdíl mezi jarním a letním dřevem, podíl letního dřeva je výrazně vyšší, letní dřevo je výrazně tvrdší a má vyšší objemovou hmotnost mají výrazný barevný rozdíl mezi jarním a letním dřevem, podíl jarního dřeva je výrazně vyšší, letní dřevo je výrazně tvrdší a má vyšší objemovou hmotnost mají výrazné jarní dřevo, v jarním dřevě jsou velké póry, které jsou pouhým okem viditelné. Podíl letního dřeva v letokruhu s výjimkou úzkých letokruhů je vyšší než dřeva jarního mají výrazné jarní dřevo, v jarním dřevě jsou velké póry, které jsou pouhým okem viditelné. Podíl jarního dřeva v letokruhu s výjimkou úzkých letokruhů je vyšší než dřeva letního 3. Mezi čelní trhliny u dřevěného sortimentu patří: pouze dřeňové trhliny trhliny dřeňové a mrazové trhliny dřeňové a odlupčivé trhliny dřeňové a výsušné 4. Hygroskopicky vázaná voda ve dřevě se vyskytuje: do hranice meze nasycení buněčných stěn nad hranicí meze nasycení buněčných stěn vyskytuje se v lumenech buněk až poté, co je buněčná stěna zcela nasycena je vázána vodíkovými můstky na hydroxylové skupiny celulózy a hemicelulóz 5. Krystalická mřížka čistého železa v rozmezí teplot 910 – 1392 °C je: kubická plošně centrovaná a označuje se jako -Fe kubická prostorově centrovaná a označuje se jako -Fe kubická prostorově centrovaná a označuje se jako -Fe kubická prostorově centrovaná a označuje se jako -Fe 6. Krystalická mřížka čistého železa v rozmezí teplot 910 – 1392 °C je: kubická plošně centrovaná a označuje se jako -Fe kubická prostorově centrovaná a označuje se jako -Fe kubická prostorově centrovaná a označuje se jako -Fe kubická prostorově centrovaná a označuje se jako -Fe Přijímací zkoušky 2010

– 7 (11) –


B.3 KERAMIKA 1. Bigotova křivka je a) závislost smrštěním výpalem na vypalovací teplotě b) závislost mezi napětím a deformacemi při ohybovém namáhání výsušku c) závislost smrštění na vlhkosti výlisku při jeho sušení d) speciální druh ztekucovací křivky 2. Jíl je v keramice definován jako a) plastická keramická surovina s obsahem alespoň 50 % jíloviny b) neplastická keramická surovina s vysokým obsahem křemene a živců c) neplastická keramická surovina s vysokým obsahem korundu d) plastická keramická surovina s obsahem 80 % pískoviny a 20 % prachoviny 3. Jak se stanovuje žárovzdornost keramických zemin (jílů)? a) pomocí kalibrovaného termočlánku, kdy žárovzdornost je teplota v peci, při které dojde ke slinutí střepu b) pomocí Pfefferkornova přístroje c) pomocí žároměrek – žárovzdornost je teplota, při které dojde k ohnutí žároměrky d) pomocí kalibrovaných standardů žárovzdorných šamotů, které se při hledané teplotě roztaví 4. Jako tavivo se v keramice běžně používají: a) živce a znělec b) korund a šamot c) křemenný písek a pískovec d) alit a belit 5. Keramické obkladové prvky jsou zaručeně mrazuvzdorné při nasákavosti a) nad 10 % b) 8 – 10 % c) nad 15 % d) do 3 % 6. K vytváření tažením z plastického těsta se používá jako strojní zařízení: a) sádrová forma b) ocelová forma c) vakuový šnekový lis d) rycí nůž


– 8 (11) –


B.4 MALTOVINY 1. Budičem Scottovy sádroviny je: a) vápno b) borax c) vodní sklo d) hlinitodraselný kamenec 2. Nejžádanější složkou rychle tuhnoucí sádry je a) anhydrit CaSO4 II b) kalcit CaCO3 c) -hemihydrát d) energosádrovec 3. Jako primární drtič při úpravě surovin pro výrobu cementu a vápna se nejčastěji používá: a) válcový drtič b) kladivový drtič c) odrazový drtič d) čelisťový drtič 4. Ke snížení viskozity taveniny a následnému snížení teploty výpalu slinku se používají přísady: a) mineralizační b) intenzifikační c) legující d) korigující 5. Hlavní složkou portlandského cementu je a) alit C3S b) belit C2S c) trikalcium aluminát C3A d) kalciumaluminát ferit C4AF 6. Portlandský cement se připravuje společným mletím slinku a a) plaveného kaolinu b) sádrovce c) vápenného hydrátu c) anhydritu


– 9 (11) –


B.5 TECHNOLOGIE BETONU 1. Vodní součinitel představuje a) poměr hmotnosti efektivního obsahu vody k hmotnosti cementu b) způsob vyjádření pevnosti betonu c) poměr mezi nasákavostí betonu a jeho pevností d) součet hmotnosti cementu, vody a plastifikátoru v čerstvém betonu 2. Měrný povrch zrn kameniva neovlivňuje: a) dávku záměsové vody b) množství cementu c) objemovou hmotnost kameniva d) mrazuvzdornost betonů 3. Mezi metody stanovení zpracovatelnosti čerstvého betonu nepatří: a) sednutí kužele b) přeformování Vebe c) rozlití d) deformační poměr podle Pfefferkorna 4. Plastifikační přísady neovlivňují: a) zpracovatelnost betonu b) dávku záměsové vody c) dávku cementu d) počet frakcí kameniva 5. Zvýšit mrazuvzdornost betonu lze použitím a) pórovitého kameniva b) provzdušňovací přísady c) plastifikační přísady d) směsného portlandského cementu 6. Jakou má beton pevnostní třídy C 12/15 minimální charakteristickou krychelnou pevnost v tlaku a) 12 MPa b) 15 MPa c) 27 MPa d) pod 12 MPa


– 10 (11) –



– 11 (11) –


FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ DO MNSP STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ PRO AKADEMICKÝ ROK

Recommend Documents