Faktory ovlivňující chování zákazníků při nákupu produktů pro děti do šesti let

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA

Faktory ovlivňující chování zákazníků při nákupu produktů pro děti do šesti let

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Tomáš Urbánek

Vypracovala: Jana Kavanová

Brno 2010

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu práce panu Ing. Tomáši Urbánkovi, za odborné konzultace, cenné rady a připomínky, které mi velmi pomohly při zpracovávání této práce.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Faktory ovlivňující chování zákazníků při nákupu produktů pro děti do šesti let vypracovala samostatně s použitím literatury, která je uvedena v seznamu. V Brně dne 25.5.2010

Abstract Kavanová, J. Factors influencing consumer behaviour in purchasing products for children under six years. Bachelor thesis. Brno: MENDELU, 2010. In this work I find the factors that influence consumers when buying products for children under six years. To obtain information on their purchasing behaviour has been used a questionnaire which was sent to various places of South Moravia. The first part explains the theoretical concepts of marketing and trade. In the second part was then carried out market research. Data obtained from respondents was assessed by the individual identification data. Keywords Marketing, customer, buying behaviour, retail, marketing research

Abstrakt Kavanová, J. Faktory ovlivňující chování zákazníků při nákupu produktů pro děti do šesti let. Bakalářská práce. Brno: MENDELU, 2010. V této bakalářské práci zjišťuji faktory, které ovlivňují zákazníky při nákupu produktů pro děti do šesti let. K získání informací o jejich chování při nákupu bylo využito dotazníku, který byl rozeslán na různá místa Jihomoravského kraje. V první části práce jsou vysvětleny teoretické pojmy s oblasti marketingu a obchodu. Ve druhé části byl pak proveden marketingový výzkum. Získaná data od respondentů byla vyhodnocena dle jednotlivých identifikačních údajů.

Klíčová slova Marketing, zákazník, nákupní chování, maloobchod, marketingový výzkum

Obsah

Obsah 1

Úvod

7

2

Cíl práce

9

3

2.1

Hlavní cíl ................................................................................................... 9

2.2

Dílčí cíle..................................................................................................... 9

Teoretická východiska

10

3.1

Charakteristika marketingu.....................................................................10

3.2

Potřeby lidí............................................................................................... 11

3.3

Segmentace trhu ......................................................................................12

3.4

Kupní role ................................................................................................12

3.5

Chování spotřebitele ................................................................................13

3.6

Proces nákupního rozhodování ...............................................................15

3.7

Marketingový výzkum .............................................................................16

3.7.1

Typy výzkumu ..................................................................................16

3.7.2

Základní metody sběru primárních údajů.......................................18

3.7.3

Dotazování .......................................................................................18

3.8

Dotazník ...................................................................................................19

3.8.1

Konstrukce otázek............................................................................19

3.8.2

Konstrukce celého dotazníku...........................................................21

3.8.3

Pořadí otázek....................................................................................21

3.8.4

Typy otázek ..................................................................................... 22

3.9

Distribuční cesty ..................................................................................... 24

3.9.1

Maloobchod .................................................................................... 24

3.9.2

Typy maloobchodních jednotek ..................................................... 25

4

Metodika

27

5

Vlastní práce

28

5.1

Demografické údaje ČR .......................................................................... 28

Obsah

5.2

Možnosti nákupu .................................................................................... 28

5.2.1

Typy obchodů.................................................................................. 28

5.2.2

Sortiment ........................................................................................ 29

5.3

Charakteristika vývojových stádií dítěte .................................................31

5.3.1

Novorozenec.....................................................................................31

5.3.2

Kojenec............................................................................................ 33

5.3.3

Batole .............................................................................................. 34

5.3.4

Předškolák....................................................................................... 36

5.4

Vyhodnocení dotazníku .......................................................................... 38

5.4.1

Vyhodnocení identifikačních otázek............................................... 38

5.4.2

Vyhodnocení ostatních otázek .........................................................41

6

Diskuze

76

7

Závěr

77

8

Literatura

81

8.1

Tištěné zdroje.............................................................................................81

8.2

Elektronické zdroje ................................................................................. 82

Úvod

1 Úvod Dítě je významným faktorem, který ovlivňuje spotřebitele při nákupu. Jeho příchodem se mění, jak dosavadní způsob života rodiny, tak její dosavadní kupní chování, které je do určité míry závislé na tom, jak se s růstem dítěte mění jeho potřeby. Rodina není ovlivněna až samotným příchodem miminka na svět. Rodina začíná již dlouho před jeho narozením s přípravami na jeho vstup do života. V období před narozením se rodiče snaží co nejlépe připravit vše, potřebné pro dítě. Při tomto zařizování je na rodiče vyvíjen tlak ze strany prodejců. Reklamy jim přináší spoustu báječných výrobků, bez kterých se jejich miminko zaručeně neobejde a bude s nimi spokojenější a klidnější. Vzápětí je vše jinak, když Česká obchodní inspekce zveřejní seznamy nevyhovujících výrobků pro děti. Je mnoho faktorů, kterými jsou rodiče při svých nákupech ovlivněni. Kvalita, cena, složení, množství výrobků, to je výčet pouze nejzákladnějších. Určit faktor, který má na rozhodnutí o koupi největší vliv je složité, obzvláště v době, kdy se vlivem rapidně stoupající porodnosti v ČR, rozšířila nabídka zboží pro děti několikanásobně oproti minulosti. V posledních letech zmiňovaný a médii velmi oblíbený termín „babyboom“, způsobil velký tlak na prodejce a výrobce, kteří museli velmi rychle reagovat na měnící se situaci na trhu. Pokud chtěli uspět, museli nabídnout co nejvíce. Na trhu se objevily prodejny, které se specializují výhradně na dětské zboží, supermarkety a hypermarkety rozšířily svá prodejní místa o tento sortiment. Objevily se prodejny se spoustou zahraničního zboží a v neposlední řadě se výrazně rozšířila nabídka internetových obchodů. Spotřebitel stojí každodenně před problémem co koupit. Řeší dilema, jestli je domácí výrobek kvalitnější než zahraniční, jestli platí to, že nejdražší je i nejlepší a co bezpečnost a zdravotní nezávadnost? Na trhu je spousta výrobků, které mají na etiketě znak, že splňují normy EU, ale spousta z nich pak propadne v testech České obchodní inspekce. Pak se spotřebitel dostává do situace, kdy váhá s nákupem co nejdéle, protože samozřejmě chce za cenu, kterou je ochoten zaplatit, odpovídající kvalitu zboží.

7

Úvod

Zde nastupuje funkce marketingu, firmy používají všechny dostupné marketingové nástroje, aby zaujaly a nějakým způsobem ovlivnily spotřebitele pro nákup právě jejich výrobku. Prostřednictvím marketingu komunikují firmy se spotřebiteli a zjišťují jejich potřeby. Na základě toho pak vyhodnocují situaci a volí nejvhodnější strategii pro svoji činnost. V této bakalářské práci zmapuji chování spotřebitelů, kteří nakupují tyto výrobky pro děti na území Jihomoravského kraje. Zhodnotím, co je ovlivňuje při nákupu, čím se řídí, na co kladou důraz a na základě toho učiním závěr. Mnohdy se ocitají v nelehké situaci, která vyžaduje důležité rozhodnutí, které ovlivní jejich děti v budoucnosti.

8

Cíl práce

2 Cíl práce 2.1 Hlavní cíl Prvním cílem této bakalářské práce je zjistit faktory, které ovlivňují spotřebitele při nákupu výrobků pro děti ve věku 0-6 let na území Jihomoravského kraje. Tento bude dále rozveden na několik dílčích cílů, pomocí nichž budou získány potřebné údaje a informace, na základě jejichž analýzy budou vypracovány závěry a doporučení, aplikovatelné v praxi obchodních firem.

2.2 Dílčí cíle • Charakterizovat jednotlivé vývojové fáze dětí do 6 let. • Zjistit a klasifikovat výrobky, které děti v těchto vývojových stádiích potřebují. • Výrobky rozdělit do skupin. • Popsat situaci na trhu - kam mohou jít spotřebitelé nakupovat a jakou nabídku výrobků mají k dispozici. • Rozdělit respondenty do skupin dle identifikačních údajů. • Návrhy a doporučení pro firmy a zákazníky, aplikovatelné v praxi.

9

Teoretická východiska

3 Teoretická východiska Kapitola teoretická východiska, popisuje pojmy z oblasti marketingu, obchodu a psychologie, které úzce souvisí s tématem práce. Popis jednotlivých marketingových pojmů vychází z odborné literatury uvedené v seznamu literatury.

3.1 Charakteristika marketingu Existuje mnoho pohledů na marketing. Lze jej definovat různými způsoby a uvést zde všechny definice není možné, proto jsou v této práci zmíněny pouze některé. Kotler (1998) např. definuje marketing jako společenský a řídící proces, kterým jednotlivci a skupiny získávají to, co potřebují, prostřednictvím tvorby, nabídky a směny hodnotných produktů s ostatními. Podle Koudelky a Vávry (2007) jiná definice a důkladnější zastavení nad tím, co vlastně marketing znamená, ukazuje na následující podstatné rysy: • Jde o zaměření na potřeby a přání zákazníků. • Zvažování různých cílových segmentů. • Rozhodující je pohled na uživatele. • Smyslem je dosažení vlastních podnikatelských cílů. • Je systematický. • Má své organizační polohy. • Znamená průnik filozofie a aktivit. Základní tezí marketingového přístupu je orientace na potřeby zákazníků a jejich uspokojení. Marketing lze ve stručnosti chápat jako souhrn nástrojů a postupů, s jejichž pomocí se snažíme zvýšit pravděpodobnost uspět na trhu, dosáhnout na něm svých cílů.(Foret, 2008)

10

Potřeby lidí

3.2 Potřeby lidí Všichni lidé mají v každém okamžiku řadu nejrůznějších potřeb a očekávání. Jak uvádějí Foret, Procházka, Urbánek (2005) lidské potřeby a touhy jsou zcela neomezené, velmi různorodé a navíc ještě individuální až k potřebám společenským, nadstavbovým. Podle známé teorie amerického psychologa Abrahama Herberta Maslowa (1908-1970) lze všechny lidské potřeby seřadit hierarchicky a vytvořit z nich pyramidu (obr. 1). Po uspokojení jedné (nižší) úrovně svých potřeb se lidé většinou snaží uspokojit potřeby další (vyšší). Základnu této pyramidy přitom tvoří potřeby fyziologické (tj. hlad, žízeň, zachování rodu), nad nimi se nacházejí potřeby související s pocitem bezpečí (tj. úkryt, ochrana před nepříznivými vlivy), potom následují potřeby sociální (příslušnost ke skupině, potřeba lásky) a potřeba uznání (ocenění ze strany ostatních lidí, dosažení určitého společenského postavení) a na úplném vrcholu této pyramidy je potřeba seberealizace (radost z vykonané práce). Obr. 1

Maslowova pyramida potřeb

Potřeba seberealizace (rozvoj osobnosti) Potřeba uznání (sebeúcta, uznání, status) Společenské potřeby (pocit sounáležitosti, láska) Potřeby bezpečnosti (ochrana, bezpečí) Fyziologické potřeby (hlad, žízeň)

Zdroj: KOTLER, P., Marketing Management. 7. vydání, Praha: Victoria Publishing, 1992. 789 s. ISBN 80-85605-08-2

Má-li marketing vycházet z potřeb zákazníků, je nezbytné ovšem postihnout, do jaké míry podmiňuje jejich jednání obdobná potřeba. Často jsou mezi zákazníky podstatné rozdíly.

11

Potřeby lidí

Pokud tomu tak je, snažíme se v marketingovém přístupu poznat, o jaké skupiny zákazníku se jedná. Snažíme se poznat tržní segmenty. Následuje rozhodování, na které z tržních segmentů se zaměřit. (Koudelka, Vávra, 2007)

3.3 Segmentace trhu Typické faktory, představující rozdíly mezi kupujícími, které, vymezují segmenty mezi kupci spotřebního zboží jsou geografické, demografické, psychografické a psychologické. Vysekalová a kol. (2006) charakterizují jednotlivé segmentace takto: • Geografická segmentace – členění trhu na různé geografické jednotky, např. státy, regiony, města, vesnice. • Demografická segmentace – členění trhu na základě věkových skupin, pohlaví, velikosti rodiny, příjmu, povolání, vzdělání či náboženství. • Psychografická segmentace – členění trhu na základě zařazení spotřebitelů do sociálních vrstev a životního stylu, který je úzce spojen se zájmem o určité výrobky i nákupním chováním. • Psychologická segmentace – členění trhu na základě znaků osobnosti např. chování spotřebitele ve vztahu k výrobku. Porter (1993) zmiňuje ještě faktory: • Jazyk - také jazyk může vymezit segmenty. • Rozhodovací jednotka neboli kupní proces - rozhodovací proces uvnitř dané domácnosti může být důležitý z hlediska žádoucích atributů výrobku a citlivosti ceny. • Příležitost, při níž ke koupi dochází - příležitostí koupě se myslí například to, zda se daný výrobek kupuje jako dárek nebo pro vlastní potřebu kupujícího a zda má tento výrobek být součástí určité zvláštní události nebo oslavy, nebo se má běžně užívat.

3.4 Kupní role Kotler (1998) tvrdí, že nestačí pouze vědět, které vlivy působí na spotřebitele. Je třeba porozumět tomu, jak zákazník vytváří svá kupní rozhodnutí. Podnikatelé potřebují vědět, kdo skutečně rozhoduje o koupi, jaké typy kupního rozhodování existují a jaké kroky kupní proces zahrnuje.

12

Kupní role

Při kupním rozhodování existuje pět odlišných rolí. Kotler (1998) je charakterizuje takto: • Iniciátor - osoba, která první navrhne koupit určitý produkt nebo službu. • Ovlivňovatel - osoba, jejíž názory a rady ovlivňují rozhodnutí. • Rozhodovatel - osoba, která určí veškeré komponenty kupního rozhodnutí – zda koupit a kde koupit. • Kupující - osoba, která provede vlastní nákup. • Uživatel - osoba, která používá koupený výrobek či službu.

3.5 Chování spotřebitele Při marketingovém přístupu nestačí jen postihnout potřeby zákazníků. Jak zmiňují Koudelka, Vávra (2007) je nezbytné poznat celý komplex procesů, kterými se utváří vztah zákazníka k produktu, jeho formu a podobu. Tento vztah bývá označován jako kupní chování zákazníků. Spokojený zákazník je: • Věrný zákazník. • Zákazník, který nakupuje více. • Zákazník, který nakupuje další produkty. • Zákazník, který chválí. V opačném případě nespokojený zákazník: • Přechází ke konkurenční značce. • Nakupuje méně. • Přestává kupovat i jiné produkty firmy. • Nelichotivě se vyjadřuje o produktu, který ho neuspokojil, a o firmě, která ho nabízí. Marketingový přístup právě proto, že vychází z potřeb, přání zákazníků, přináší jejich vyšší spokojenost, a je proto spolehlivější cestou k naplnění podnikatelských cílů. Pro marketingové strategie stejně jako pro operativní marketingová rozhodnutí jsou zapotřebí informace o chování spotřebitele v určitých situacích a informace

13

Chování spotřebitele

proč se tak chová. Jsou zapotřebí informace o očekávaném chování při změněných podmínkách – konkrétně jaké jsou možnosti ovlivnění chování spotřebitele marketingovými nástroji. (Bártová, Bárta, Koudelka, 2007) Na každého člověka působí při jeho rozhodování řada faktorů vnějšího prostředí. Základní marketingové a další podněty, které působí na spotřebitele, jsou znázorněny na obr. 2. (Vysekalová a kol., 2006) Obr. 2

Model spotřebního chování Vnější prostředí Vnější podněty

Marketingové podněty

Ekonomické, Technologické,

Výrobek, Cena

Politické, Kulturní

Distribuce, Marketingová komunikace

Charakteristika spotřebitele

Osobní:

Psychologická:

Věk a životní cyklus, Osobní ekonomické podmínky, Životní styl apod.

Vlastnosti osobnosti, Motivace Vnímání, Učení, Postoje apod.

Proces nákupního rozhodování

Nákupní chování Výběr: Výrobku (služby), značky, množství, místa a času nákupu Zdroj: VYSEKALOVÁ, J., VYDROVÁ, J., STRNAD, P., POSTLER, M. Marketing pro střední a vyšší odborné školy. 1. vydání. Praha: Nakladatelství fortuna, 2006. 248s. ISBN 80-7168-979-3

Existují určité typy kupního chování, podle toho jak spotřebitel postupuje při nákupu. Kotler (1998) popisuje čtyři: • Komplexní kupní chování – spotřebitelé jsou na koupi vysoce zainteresováni a spatřují významné rozdíly mezi značkami. Komplexní kupní chování je proces, který se skládá ze tří kroků. V prvním si kupující vytvoří určitou představu o výrobku, v druhém zaujme vůči produktu určité stanovisko, ve třetím učiní smysluplné rozhodnutí. 14

Chování spotřebitele

• Disonančně-redukční kupní rozhodování – v tomto případě spotřebitel nejprve zjišťuje, jaké zboží je na trhu, ale koupí celkem rychle ten produkt, který je cenově výhodný nebo je jeho koupě pohodlná. • Zvykové kupní chování – mnoho výrobků kupují spotřebitelé bez zvláštní zainteresovanosti a za absence významnějších rozdílů mezi značkami. Pokud se drží jedné a téže značky, bývá to pouze ze zvyku, a ne z nějaké silné náklonnosti. • Kupní chování hledající rozmanitost – některé kupní situace se vyznačují malou zainteresovaností spotřebitele, ale velkými rozdíly mezi značkami. V těchto případech dochází k tomu, že spotřebitel značky často střídá. Střídání značky je způsobeno pestrostí nabídky nikoli nespokojeností. Bártová, Bárta, Koudelka (2007) ještě upřesňují pojmy - potřeba, motivy, motivace, které úzce souvisí s analýzou chování člověka. Pro marketingový výzkum je důležité, že potřebou je pocit uspokojení, ne předmět, který spotřebitel kupuje. Motivace je intrapsychické dění, které reguluje vztah individua k jeho prostředí. Chováním se rozumí aktivita, která zprostředkuje vztah mezi potřebou a jejím uspokojováním. Motiv vyjadřuje obsah tohoto uspokojení.

3.6 Proces nákupního rozhodování Typický proces nákupního rozhodování je rozdělen do několika fází. Foret (2008) uvádí tyto: 1.

Identifikace problému, potřeby.

2.

Sběr informací o nabídce na trhu.

3.

Vyhodnocení získaných informací.

4.

Rozhodnutí, koupě.

5.

Ponákupní vyhodnocení (zpětná vazba).

Spotřebitel samozřejmě neprochází při každém nákupu všemi uvedenými etapami, ve většině běžných nákupů je rozhodovací proces jednodušší. Uvedené schéma představuje všechny kroky, které připadají v úvahu při nové a složité nákupní situaci. (Vysekalová a kol., 2006)

15

Marketingový výzkum

3.7 Marketingový výzkum Marketingový výzkum můžeme definovat jako souhrn všech aktivit, které zkoumají jevy a vztahy trhu a vlivy marketingových nástrojů na ně. Hlavně jde o výzkum trhu, produktů, distribučních cest, cen, chování zákazníků a marketingových komunikací. Moderní marketingový výzkum je zaměřen na pochopení zákazníka, porozumění jeho potřebám a chování na trhu. (Vysekalová a kol., 2006) Kozel a kol., (2006) tvrdí, že každý marketingový výzkum je jedinečný, protože je ovlivňován jinými faktory, které vyplývají z různorodosti zkoumaných problémů. V procesu každého výzkumu můžeme definovat dvě hlavní etapy, které na sebe logicky navazují. Jedná se o etapu přípravy výzkumu a etapu realizace výzkumu. Obě etapy v sobě zahrnují několik za sebou následujících fází. Celý proces marketingového výzkumu se sestává z následujících kroků: Přípravná etapa: • Definování problému, cíle. • Orientační analýza situace. • Plán výzkumného projektu. Realizační etapa: • Sběr údajů. • Zpracování shromážděných údajů. • Analýza údajů. • Interpretace výsledků výzkumu. • Závěrečná zpráva a její prezentace.

3.7.1 Typy výzkumu Marketingový výzkum má za úkol systematicky specifikovat, shromažďovat, analyzovat a interpretovat informace, které se dále využívají v marketingovém řízení. K naplnění tohoto úkolu využívá řadu nejrůznějších výzkumných přístupů, které lze dělit dle mnoha kritérií.

16


Kozel a kol. (2006) uvádí toto členění: 1.

Dle účelu 1.1. Monitorovací výzkum – získává informace o vnitřním a vnějším prostředí firmy, odhaluje příležitosti a ohrožení. 1.2. Explorativní výzkum – vysvětluje nejasné nebo nepřehledné skutečnosti, slouží k pochopení a definování problému. 1.3. Deskriptivní výzkum – popisuje určité skutečnosti nebo jevy, zabývá se určením počtu výskytů, stanovením tržních veličin. 1.4. Kauzální výzkum – získává informace o vzájemných vztazích, ke kterým dochází mezi sledovanými jevy. 1.5. Prognostický výzkum – navazuje a využívá informace obou předešlých typů výzkumu, cílem je predikce budoucího vývoje. 1.6. Koncepční výzkum – nejvyšší stupeň výzkumu, analyzuje a stanovuje vhodné nástroje pro získání konkurenční výhody, využití příležitostí nebo eliminaci ohrožení a určuje jejich účinnost.

2.

Dle časového hlediska 2.1. Operativní výzkum – krátkodobý, jeho výsledky pomáhají řešit okamžité požadavky. 2.2. Konjunkturální výzkum – dlouhodobý, získává informace potřebné pro strategická rozhodnutí.

3.

Dle způsobu získávání informací 3.1. Primární – uskutečněný poprvé s cílem získat odpovědi na specifické otázky. 3.2. Sekundární – vychází z údajů již publikovaných.

4.

Dle získávaných informací 4.1. Kvantitativní výzkum – zajišťuje popisné informace, údaje o počtu výskytů, četnosti opakování. 4.2. Kvalitativní výzkum – hledá příčiny, vztahy a závislosti mezi subjekty a jevy

17


5.

Výzkum nástrojů marketingového mixu 5.1. Výrobkový výzkum – zaměřuje se na hledání a testování nápadů na nové výrobky a na testy již hotových výrobků. 5.2. Cenový výzkum – měří vnímání ceny z různých pohledů, jedná se zejména o citlivost poptávky na různé úrovně cen, analýzu cen konkurence. 5.3. Výzkum distribučních cest – zkoumá distributory, nebo od nich získává informace o procesech souvisejících s cestou zboží v distribučním kanále. 5.4. Výzkum marketingové komunikace – zabývá se hodnocením a měřením účinnosti propagace, především pak reklamy.

3.7.2 Základní metody sběru primárních údajů Metody sběru primárních údajů můžeme rozdělit do 3 hlavních skupin a to: 1.

Pozorování - zpravidla probíhá bez přímého kontaktu mezi pozorovatelem a pozorovaným, při pozorování neklademe lidem otázky, ale sledujeme, jak se lidé chovají, jaké mají pocity. Bývá používáno především v kombinaci s jinými metodami sběru údajů, především s osobním dotazováním.

2.

Dotazování – smyslem je zadávání otázek respondentům. Jejich odpovědi jsou podkladem pro získání požadovaných primárních údajů. Dotazování lze rozdělit podle jednotlivých typů na osobní, písemné, telefonické a elektronické.

3.

Experiment – při experimentu se provozuje zpravidla testování, při kterém se pozoruje a vyhodnocuje chování a vztahy v uměle vytvořených podmínkách, kdy jsou dopředu nastaveny parametry, podle kterých následně experiment probíhá. Je typické, že se v jeho průběhu zavádí určitý testovaný prvek a sleduje se a měří jeho vliv na určitý jev nebo proces. Typy experimentů jsou laboratorní a terénní. (Kozel a kol., 2006)

Vzhledem k zaměření této práce bude podrobněji vysvětleno pouze dotazování včetně dotazníku, který je její podstatou.

3.7.3 Dotazování Jak už bylo výše uvedeno dotazování je zadávání otázek respondentům. Výběr vhodného typu dotazování závisí na různých faktorech, především na charakteru a rozsahu zjišťovaných informací, skupině respondentů, časových a finančních možnostech. V praxi se většinou jednotlivé typy kombinují.

18


• Osobní dotazování – je založeno na přímé komunikaci s respondentem, je jedno kdo dotazník vyplňuje. Hlavní výhodou je existence zpětné vazby mezi tazatelem a respondentem. Ten může upřesnit výklad otázky, dle situace měnit pořadí otázek. Tento typ dotazování má nejvyšší návratnost odpovědí. Náročnost spočívá v časových a finančních nákladech. Navíc je tento typ závislý na ochotě nebo schopnosti respondenta spolupracovat. • Písemné dotazování – dotazník je zpravidla doručen respondentovi poštou. Výhodou jsou relativně nízké náklady. Respondent má časový prostor na rozmyšlení odpovědi, není negativně ovlivňován tazatelem. Největší nevýhodou je nízká návratnost. Na návratnost dotazníků mají vliv především průvodní dopis, dotazník (forma, rozsah, téma), způsob výběru a motivace. • Telefonické dotazování – je podobné osobnímu, pouze chybí osobní kontakt. Hlavní výhodou je rychlost, ve srovnání s osobním dotazováním mívá nižší náklady. Mezi nevýhody patří vysoké nároky na soustředění respondentů, doba hovoru by neměla překročit deset minut, otázky musí být stručné. Výběr je omezen pouze na účastníky telefonní sítě. • Elektronické dotazování – informace se zjišťují pomocí e-mailů nebo na webových stránkách. Výhodou je minimální finanční a časová náročnost, další výhodou je adresnost, neboť konkrétní webové stránky si prohlíží uživatele, které problematika těchto stránek zajímá. Dotazník lze oživit např. obrázky, videoklipy. K nevýhodám patří doposud nízká vybavenost počítači a především internetem v našich domácnostech. (Kozel a kol., 2006)

3.8 Dotazník Dotazník je považován za nejpoužívanější nástroj při sběru primárních údajů. Představuje formulář s otázkami, na něž respondenti odpovídají, případně obsahují také varianty jejich odpovědí. Dotazník je potřeba důkladně sestavit, vyzkoušet a zbavit chyb před vlastním použitím.

3.8.1 Konstrukce otázek Konkrétní podoba otázky záleží na informacích, které nám mají poskytnout odpovědi na otázku, říká Kozel a kol. (2006) a jak dále tvrdí, snahou by mělo být, aby respondent otázkám porozuměl, byl schopen a především ochoten odpovědět. Špatně formulovaná otázka je jedním z hlavních zdrojů nepřesných nebo chybných odpovědí. Proto by se měla dodržovat určitá pravidla:

19

Dotazník

1.

Ptát se přímo – pokud respondentovi odpověď nezpůsobí osobní nebo jiný problém, ptáme se přímo, bez obalu.

2.

Ptát se jednoduše – otázku musí pochopit každý respondent, bez rozdílu vzdělání.

3.

Užívat známý slovník – nepoužívat cizí slova a odborné výrazy při dotazování obecné veřejnosti.

4.

Užívat jednovýznamová slova – aby se zbránilo jinému pochopení víceznačných slov a tím zodpovězení prakticky jiné otázky.

5.

Ptát se konkrétně – otázka musí být jasná a přesná.

6.

Nabízet srovnatelné odpovědi.

7.

Užívat krátké otázky – v dlouhých se respondent ztrácí a může odpovídat neúplně.

8.

Vyloučit otázky s jednoznačnou odpovědí – měly by se pokládat takové otázky, jejichž odpovědi respondenty v jejich názorech a chování rozdělují.

9.

Vyloučit zdvojené otázky – nevkládat dvě otázky do jedné, respondent neodpoví na obě.

10.

Vyloučit sugestivní a zavádějící otázky – nenabízet otázky, které navádějí respondenta odpovídat určitým směrem.

11.

Vyloučit nepříjemné otázky – neptát se respondenta na věci, které ovlivňují jeho sebevědomí nebo jsou mu nepříjemné.

12.

Snižovat citlivost otázek – je vhodné zmírnit citlivost otázky, na kterou nechce respondent odpovědět.

13.

Vyloučit negativní otázky – negativní smysl, může respondenta zmást a ten pak neví, jak odpovědět.

14.

Vyloučit motivační otázky – na motivy chování respondenta se ptát nepřímými otázkami, respondent zpravidla neví, proč něco dělá.

15.

Vyloučit odhady – nepokládat respondentovi otázky týkající se budoucnosti, zejména té vzdálené.

20

Dotazník

3.8.2 Konstrukce celého dotazníku Dotazník má být jasně formulován a vytvořen ve stručné podobě. Musí být srozumitelný a zároveň zachovávat základní pravidla slušnosti. Délka dotazníku nebývá striktně určena. Z psychologického hlediska bude respondentovi připadat kratší a tudíž sympatičtější dotazník o třiceti otázkách na složeném listu A4 než poloviční počet otázek na čtyřech samostatných listech. Otázky by měly z hlediska respondenta tvořit určitý logický celek. V závislosti na zadání výzkumu s cíli se volí správný stupeň strukturovanosti dotazníku. • Strukturovaný dotazník – má pevnou logickou strukturu, využívá většinou otázky s uzavřeným počtem variant odpovědí. Výhodou je rychlost, jednoduché a srovnatelné zaznamenávání odpovědí, snadné zpracování. Nevýhodou je snížení informační hodnoty, jelikož respondent nemá možnost odpovědět jinak, než je mu nabízeno. • Polostrukturovaný dotazník – využívá také polouzavřených nebo otevřených otázek, respondent se volně vyjadřuje a používá vlastní slovník.

3.8.3 Pořadí otázek Pořadí otázek v dotazníku je spojeno s jeho logickou strukturou. Je potřeba myslet při řazení otázek na to, aby se jejich odpovědi dopředu neovlivňovaly. Ještě před první otázkou by se měl uvést název a hned by měla následovat tzv. společenská rubrika, jejímž obsahem by mělo být: • Oslovení respondenta. • Požádání o vyplnění dotazníku. • Vysvětlení cíle a důležitosti výzkumu. • Zdůraznění důležitosti respondenta. • Motivování k odpovědím. • Slib anonymity, nezneužití údajů. • Specifikace, jak se má dotazník vyplňovat. • Zaznamenání kontaktních údajů respondenta, pro případnou kontrolu. • Poděkování za spolupráci. • Podpis tazatele.

21

Dotazník

Následují úvodní otázky, které by měly navázat pozitivní kontakt s respondentem, bývají proto snadné a přitom zajímavé. Filtrační otázky zajišťují, aby konkrétní dotaz odpovídali ti správní respondenti. Věcné otázky se týkají konkrétně zadání výzkumu. Identifikační otázky jsou zaměřeny na zjištění charakteristik respondenta a bývají umístěny na konci dotazníku. S blížícím se koncem dotazování klesá koncentrovanost respondenta, proto by zde neměly být příliš náročné nebo velmi důležité dotazy. Ty bývají zpravidla ve střední části dotazníku. V závěru dotazování je ještě jednou poděkování respondentovi za projevené úsilí a věnování času na zodpovězení otázek.

3.8.4 Typy otázek Otázky se dělí do několika skupin: 1.

Dle účelu 1.1. Otázky nástrojové – určují pravidla, kdo bude odpovídat na konkrétní otázky, případně, které otázky budou vyhodnocovány. 1.1.1. Kontaktní – jsou v dotazníku umístěny na začátku a na konci, nejprve navazují a na konci ukončují kontakt s respondentem, slouží také jako přechod od jednoho tématu ke druhému. 1.1.2. Filtrační – bývají uváděny na začátku nebo před důležitými výsledkovými dotazy. Tímto způsobem dochází k třídění respondentů během dotazování. 1.1.3. Analytické – využívají se ke třídění, zpravidla mají demografickou podobu a uzavřenou formu. 1.1.4. Kontrolní – mají za cíl ověřit pravdivost některých odpovědí.

22

Dotazník

1.2. Otázky výsledkové – týkají se konkrétní zkoumané tematiky. Pomocí nich se zjišťují od respondentů jejich zkušenosti, znalosti, názory, postoje a motivy. 1.2.1. Nominální – poskytují jmenovité vyjádření zkoumané skutečnosti. 1.2.2. Měřítkové – umožňují daný jev měřit. Měření může být vyjádřeno konstatováním určité skutečnosti, kvantitativní stupnicí nebo kvalitativní škálou. 1.2.3. Dokreslující – pomáhají upřesňovat předchozí dvě skupiny otázek. 2.

Dle variant odpovědí 2.1. Otevřené – nenabízí žádnou variantu odpovědi. Respondent odpovídá dle vlastního uvážení. Používání otevřených otázek klade vysoké nároky na paměť respondenta a na jeho schopnost se správně vyjadřovat. Tyto otázky se složitěji zpracovávají. Využívají se hlavně u kvalitativního výzkumu, při hledání inovací. 2.2. Uzavřené – varianty možných odpovědí jsou v dotazníku vyznačeny a respondent pouze označuje odpověď, která mu připadá správná. Jestliže je v dotazníku několik otázek, u nichž mohou nastat stejné varianty odpovědí, spojujeme je do tzv. baterie. 2.3. Polouzavřené – jsou kompromisem mezi oběma výše uvedenými skupinami. Respondentovi jsou předloženy varianty odpovědí a úniková varianta (jinak, další), u které bývá volné místo pro doplnění konkrétní odpovědi vlastními slovy.

3.

Dle vztahu k obsahu 3.1. Přímé – respondent zpravidla ví, na co se ho ptáme a vědomě odpovídá na prezentovaný smysl dotazu. 3.2. Nepřímé – pokud se zjišťují odpovědi respondentů nepřímo, využívá se nestrukturovaných otázek k aktivizaci fantazie a vyžaduje spolupráci psychologů. Aplikuje se v kvalitativním výzkumu.

4.

Škály Škály jsou v marketingových výzkumech velmi rozšířené, slouží k vyjádření a především měření názorů a postojů respondentů. Respondent vyjadřuje svůj názor vybráním určité kategorie na stupnici škály.

23

Dotazník

4.1. Škála pořadí – vybízí respondenta, aby seřadil všechny vyjmenované produkty nebo jiné objekty podle jím preferovaného pořadí, např. podle významu, oblíbenosti. 4.2. Škála oceňování – respondent hodnotí nějakou vlastnost nebo oblibu výrobku přidělením bodů. 4.3. Grafická hodnotící škála – využívá se ta, kde slovně nelze přesně specifikovat postoj. (Kozel a kol., 2006)

3.9 Distribuční cesty Existuje mnoho různých typů distribučních cest, které jsou užívány při prodeji produktů na spotřebních trzích. Vzhledem k tomu, že je v této práci zkoumáno, co ovlivňuje zákazníky při koupi produktů pro děti, jedná se o distribuční cestu výrobce – maloobchod – zákazník. Výhodou této cesty je rychlost, produkt jde od výrobce přímo do maloobchodu. Tato forma prodeje je nezbytná u produktů, které rychle podléhají zkáze nebo ztrácejí na hodnotě. (Vysekalová a kol., 2006)

3.9.1 Maloobchod Jak popisuje Moudrý (2008) maloobchod představuje způsob prodeje zboží koncovému uživateli – přímému zákazníkovi. Maloobchod je právě tím místem, kde se uspokojují potřeby zákazníků – střetává se zde nabídka s poptávkou. Toto prostředí se vyznačuje vysokým stupněm konkurence, která tlačí na neustálé snižování spotřebitelských cen. Významnou roli však hrají i ostatní faktory, např. lokalizace prodejny, nabízené služby, prodávaný sortiment a způsob prezentace. Z hlediska způsobu prodeje se rozlišuje: • Pultový prodej – zákazník je obsluhován prodavačem. • Samoobslužný prodej – zákazník se volně pohybuje po prodejně. • Ambulantní prodej – pojízdná prodejna nebo stánky. • Pochůzkový prodej – dealeři, obchodní zástupci. • Zásilkový prodej – podle katalogů, zboží je doručeno poštou, nebo se vyzvedává v síti prodejen. • Internetový prodej – elektronický obchod.

24

Distribuční cesty

3.9.2 Typy maloobchodních jednotek 1.

Prodejna se zbožím denní potřeby – menší prodejna s převážně potravinářským sortimentem, nabízí omezený sortiment drogistického zboží, vychází zákazníkovi vstříc, místem a časem, je umístěna v místech s vysokou hustotou obyvatel a v centrech měst, ceny jsou vyšší než v supermarketech, v současnosti se stávají součástí vlakových nádraží a benzínových čerpadel. Příklad – koloniály, večerky, prodejny se smíšeným zbožím, Jednota, Pramen.

2.

Specializovaná prodejna – nabízí potravinářský (řeznictví, lahůdkářství) a nepotravinářský sortiment (knihy, hračky, sport). Kromě typu zboží charakterizuje tyto prodejny to, že jsou v nich kladeny vyšší nároky na prodejní personál, jeho odbornost a přístup k zákazníkovi, prodejny jsou umístěny v centrech měst, ceny jsou vyšší než u velkých specializovaných prodejen. Příklad – knihkupectví, hračkářství, drogerie apod.

3.

Supermarket – velká samoobslužná prodejna, která nabízí potravinářský sortiment – zboží denní potřeby a doplňkový sortiment pro domácnost. Tyto prodejny charakterizuje to, že součástí bývá obslužný úsek lahůdek a pečiva, otevírací doba je většinou sedm dní v týdnu od ranních do večerních hodin, nízké ceny jsou dosahovány vlivem nižší marže, velkého obratu a množstevním rabatem, velikost záleží na místních podmínkách, přičemž prodejní plocha se pohybuje od 400 do 1000 m² nebo od 1000 do 2500 m² (velký supermarket), sortimentní počet druhů se pohybuje od 6 do 10 tis. Položek s převahou potravin, nacházejí se v centrech, na sídlištích, jejich nedílnou součástí jsou parkoviště, nabízejí doplňkové služby jako např. platby platební kartou, dárková balení, ve větších supermarketech jsou většinou toalety nebo např. dětské koutky. Příklad: Billa, Albert, Spar.

4.

Hypermarket – obrovská samoobslužná prodejna se širokým sortimentem zboží (potraviny, zboží pro domácnost, drogistické zboží, textil, elektronika, osobní počítače, nábytek, sportovní potřeby apod.), nedílnou součástí jsou obslužné úseky lahůdek, pečiva, cukrovinek, masa a uzenin, darů moře, ovoce a zeleniny, otevírací doba je sedm dní v týdnu od časných do pozdních večerních hodin (vybrané prodejny obchodního řetězce hypermarketů Tesco mají otevřeno 24 hodin denně), vysoký obrat zboží a nízké obchodní rozpětí způsobují velmi nízké ceny prodávaného zboží, velikost prodejní plochy se pohybuje od 2500 m², přičemž velký hypermarket mívá rozlohu více než 5000 m², sortimentní počet druhů se pohybuje kolem 50 tis. Položek s převahou nepotra-

25

Distribuční cesty

vin, nachází se převážně na okrajích velkých měst poblíž hlavních dopravních komunikací velkou parkovací plochou, nabízejí více doplňkových služeb než supermarkety, např. občerstvení na prodejně, rozvoz objemnějšího zboží, prodej na splátky, informační pulty, autobusové spojení zdarma, hlídání dětí apod. Příklad: Tesco, Globus, Interspar, Hypernova, Kaufland. 5.

Obchodní centrum – velkoplošná maloobchodní jednotka, sloužící k uspokojování krátkodobých, střednědobých i dlouhodobých potřeb zákazníka. Typické znaky obchodních center: obrovské komplexy skládajících se z velkého množství obchodních jednotek v jednom areálu (restaurace, kadeřnictví, oděvy, obuv, butiky), nacházejí se na okrajích velkých měst a poskytují nejen širokou nabídku možností nákupu a služeb, ale i trávení volného času, minimální prodejní plocha je 10 000 m², u velkých center se pohybuje kolem 50 tisíc m², obchodní centra nad 20 tis. m² zahrnují také aktivity pro trávení volného času (například komplexy kin), jsou umísťovány převážně mimo města u výpadovek s dobrou dostupností autem velkými parkovacími plochami, nacházejí se také v centrech měst jako jsou zábavní a nákupní centra. Příklad: Avion Shopping Park Ostrava, Vaňkovka Brno, Palladium Praha

6.

Obchodní dům – maloobchodní jednotka, která pod jednou střechou nabízí široký sortiment zboží v různých specializovaných odděleních (oděvy, boty, domácí spotřebiče), součástí obchodních domů jsou také restaurace, rychlá občerstvení nebo služby dárkového balení, fotosběrny, nacházejí se především v centrech měst a nejčastěji jsou dvou a vícepodlažní, cenově jsou na střední a vyšší úrovni díky umístění v centrech. Příklad: obchodní domy Tesco, Prior, Bílá Labuť (Moudrý, 2008)

26

Metodika

4 Metodika Tato bakalářská práce bude složena ze dvou částí. První část bude teoretická, druhá část bude praktická. V teoretické části budou zpracovány pojmy z obchodu, psychologie člověka a marketingu, které se vztahují k danému tématu. Pojmy budou vysvětleny z odborné literatury. Praktická část bude zaměřena na vlastní výzkum. Aby bylo možné zjistit jednotlivé faktory, bude nutné sesbírat data od respondentů. Tato data budou získána prostřednictvím dotazníku, který bude rozeslán na různá místa Jihomoravského kraje. Dotazník bude obsahovat 15 otázek. 6 otázek identifikačního charakteru, 9 otázek věcného, tyto se budou týkat zadání výzkumu. Otázky budou uzavřené. Data budou sbírána v období říjen 2009 - leden 2010. Výsledná data, která budou vyhodnocena a komentována jak graficky, tak procentuelně a slovně, budou podkladem pro závěrečná doporučení.

27

Vlastní práce

5 Vlastní práce 5.1 Demografické údaje ČR V posledních letech porodnost v České republice zaznamenala vysoký nárůst (viz graf č. 1). Tento fakt ovlivnil poptávku na trhu po produktech pro děti. Přicházející „babyboom“ byl signálem pro výrobce i obchodníky k tomu, aby přizpůsobili svoji nabídku i produkci této skupině zákazníků. Graf 1

Porodnost v ČR

celk em

ch la pci

dív ky 118348

119570 114632

120000 105831

102498

97664

počet narozených

100000 80000 50262

60000

52453

58475

50045

47402

61326

54612

58244

60368 57980

56157

51219

40000 20000 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

r oky

Zdroj: www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/DD0030C663/$File/0001090410.xls

5.2 Možnosti nákupu 5.2.1 Typy obchodů Na trhu se objevily nové specializované prodejny, bazary, second handy, supermarkety rozšířily svůj sortiment a velký rozmach zaznamenal především internetový obchod. Možností, kam mohou jít zákazníci nakupovat je mnoho. Pro tuto práci byly vybrány a do dotazníku zařazeny nejběžnější a nejvyhledávanější typy obchodů, které byly rozděleny do následujících skupin:

28

Možnosti nákupu

• Specializovaná prodejna. • Supermarket, hypermarket. • Bazar, second hand. • E-shop.

5.2.2 Sortiment Široký výběr výrobků nabízených v obchodech znamená pro zákazníka možnost vybrat si dle svých požadavků. Na trhu je obrovské množství produktů pro tuto skupinu zákazníků, a to jak od českých, tak zahraničních výrobců. Vzhledem k obrovskému množství těchto produktů, nebylo možné zahrnout do této práce všechny a ani je zkoumat jednotlivě. Proto bylo nutné je roztřídit také do skupin a to následujícím způsobem: • Potraviny – kojenecká mléka, kaše, přesnídávky, maso-zeleninové příkrmy, čaje, nápoje, cukrovinky, pečivo, zelenina, ovoce, mléčné výrobky. Obr. 3

Ukázka potravin pro děti

Zdroj: www.hero.cz/SUNAREK/produktove-portfolio/850/, www.hipp.cz/produkty.htm, www.hipp.cz/produkty/mlecna-vyziva.htm Kosmetika – pleny, vlhčené ubrousky, sprchové gely, oleje, tělová mléka, šampony, krémy, vatové tyčinky, kartáčky na zuby, pasty, hřebínky. Obr. 4

Ukázka kosmetiky pro děti

Zdroj: www.huggiesclub.cz/script05/vyrobky.asp, www.hipp.cz/produkty.htm

29

Možnosti nákupu

• Textil, obuv – body, dupačky, spodní prádlo, punčochy, ponožky, teplákové soupravy, kombinézy, bundy, čepice, rukavice, papuče, tenisky, vycházková obuv. Obr. 5

Ukázka textilu pro děti

Zdroj: www.tulectrend.cz/index.php?action=kolekce&menu_id=59 Sportovní potřeby – odrážedla, koloběžky, kola, míče, brusle, lyže, helmy, chrániče, hokejky, skateboardy. Obr. 6

Ukázka sportovních potřeb pro děti

Zdroj: www.maxikovy-hracky.cz/katalog/hracky-na-zahradu/vozidla-a-vozitka/2/ Hračky – hrkávky, chrastítka, hrazdičky, plyšové hračky, knížky, stavebnice, autíčka, panenky, hudební nástroje, autodráhy, kostky, puzzle, deskové hry, společenské hry, skládačky. Obr. 7

Ukázka hraček pro děti

Zdroj: www.maxikovy-hracky.cz/katalog

30

Možnosti nákupu

• Ostatní – postýlky, cestovní postýlky, jídelní židličky, kočárky, chůvičky, chodítka, autosedačky, flašky na krmení, misky, lžičky, vaničky, dudlíky. Obr. 8

Ukázka ostatních výrobků pro děti

Zdroj: www.kocarkydavidek.cz/katalog

5.3 Charakteristika vývojových stádií dítěte Dítě prochází v období od narození do šesti let různými stádii vývoje, které ovlivňují jeho dovednosti, citový a fyzický vývoj. V každé fázi vývoje má dítě jiné potřeby a požadavky. Na základě těchto skutečností jsou pak rodiče ovlivněni při nákupu výrobků pro tyto děti. V této části práce jsou charakterizována jednotlivá vývojová stádia dítěte a výrobky, které jsou pro děti v těchto obdobích nakupovány.

5.3.1 Novorozenec Novorozenecké období trvá přibližně jeden měsíc. Je to doba adaptace na nové prostředí. Novorozenec je schopen reagovat pomocí reflexů a vrozených způsobů chování, které mu usnadňují přežití. Veškeré projevy chování jsou závislé na jeho biorytmu, který je charakteristický krátkými časovými úseky bdění. Ty jsou zpočátku vyplněny především aktivitou spojenou s uspokojováním biologických potřeb. Postupně jej zaujímají i podněty, které mají jiný význam. Významné je učení. Rozvoj novorozence závisí jak na vývojově, tak i na individuálně přiměřeném přísunu podnětů, ty jsou předpokladem vzniku potřebných zkušeností. Novorozenec dovede vnímat a rozlišovat doteky, teplotu a změny polohy. Má omezenou schopnost zrakového vnímání, je schopen vnímat obrysy objektu vzdáleného 20-30 cm, pokud je má aktuálně v zorném poli.(Vágnerová, 2005)

31

Charakteristika vývojových stádií dítěte

V prvních týdnech se novorozenec napřimuje ze stulené polohy, kterou zaujímal v děloze. Sílí mu kolena a kyčle, nejsou už tolik ohnuté jako dříve. Sevřené pěstičky novorozence se postupně otevírají, až je ruka připravena uchopovat a držet předměty. Postupně mu sílí svaly na krku a kolem horní části páteře, až nakonec dokáže udržet na několik málo vteřin hlavičku. I když je paměť dítěte v prvních týdnech života velmi krátká, jeho schopnost zapamatování se stále zlepšuje. Pro jeho paměť je dobré, umožní-li se mu poznávat věci několika smysly najednou. Mnohem lépe si například bude pamatovat hračku, jestliže se mu dovolí nejen se na ni podívat, ale také sáhnout, protože jeho paměť zaznamenává kromě obrysu a barvy i podrobnosti, jakými jsou tvary a struktura předmětu.(Cooperová, 2004) Vzhledem k tomu, že je novorozenec odkázán na mateřské mléko, které poskytuje dítěti nejlepší výživu, je v tomto období omezena potřeba potravinových výrobků pouze na čaje. V případě, že dítě nemůže být kojeno, ještě na počáteční kojenecká mléka, která se v současné době svým složením hodně podobají mléku mateřskému. Kosmetika – k péči o novorozence patří samozřejmě hygiena, proto je nutné obstarat pleny, vlhčené ubrousky, mýdlo, tělové mléko nebo olej, vatové tyčinky. Textil, obuv – novorozence je potřeba vybavit základním oblečením odpovídající velikosti. K základní výbavě patří: body, košilky, dupačky, kabátky, svetry, punčocháče, ponožky, popř. čepice, rukavice, bundy nebo overaly. Protože dítě ještě nechodí, boty v tomto období nejsou potřeba. Hračky – závěsné pohyblivé předměty výrazných barev s kontrastními vzory, zvukové hračky, zrcadla, chrastítka, hrazdičky, pískací hračky, které pomáhají trénovat smysly a motoriku dítěte. Sportovní potřeby – z důvodu značné ho pohybového omezení u novorozence, se sportovní potřeby nepořizují. Ostatní – protože do této skupiny výrobků byly zařazeny produkty, které patří do základního vybavení pro dítě, je tato skupina spolu s textilem nejdůležitější a také nejnáročnější, co se výběru týče. Patří sem: kočárek, postýlka, monitor dechu, vanička, v případě, že rodina hodně cestuje, je to cestovní postýlka, autosedačka, chůvička. Samozřejmostí jsou kojenecké láhve, savičky a dudlíky.

32


5.3.2 Kojenec Kojenecký věk trvá od jednoho měsíce do jednoho roku. V tomto období dochází k rychlému rozvoji mnoha kompetencí, které jsou předpokladem k postupnému osamostatňování, k němuž dochází v další vývojové fázi. V prvním roce života se ve větší míře objevují rozdíly jednotlivých dětí v prožívání, chování a celkovém vývojovém trendu. Individuálně typický průběh vývoje závisí na dispozičních základech, např. aktivační úrovni, adaptabilitě, intenzitě citových prožitků apod. Ale je samozřejmě ovlivněn i učením. Kojenec je schopen a motivován vnímat různé podněty z okolního světa a nějak na ně reagovat. Na počátku života jsou významné biologické potřeby. Pro dítě jsou důležité podněty, které souvisí s jídlem, teplem a celkovou tělesnou pohodou. Ústa jsou v kojeneckém věku důležitá i pro kontakt s okolím. Dítě jimi poznává, a jestliže chce nějaký objekt dobře prozkoumat, tak si jej cpe do pusy. Každý kojenec má tendenci brát věci do rukou a pak je strkat do úst. To čeho se zmocní, často odmítá vydat. Dítě takto získává zkušenosti se sebou samým i s okolním světem. Poznávání a učení probíhá na úrovni konkrétního kontaktu s reálným světem. Dítě poznává to, co vnímá, event. s čím může manipulovat. Rozvoj senzomotorické inteligence je podmíněn souhrou vnějších a vnitřních podmínek, závisí na dostupnosti podnětů a schopnosti získávat z různých, vesměs opakovaných situací zkušenosti. Zrakové vnímání je pro rozvoj poznávacích procesů nejdůležitější, protože podněty tohoto druhu jsou četné, dostatečně variabilní a dostupné. Snadno upoutávají pozornost malého kojence a také ji dovedou udržet. Zrakové vnímání je zdrojem mnoha informací a významným prostředkem orientace. Pokud by dítě nemělo k dispozici dostatek podnětů, zrakové vnímání by mohlo zůstat trvale omezené. Objekty, které se pohybují, upoutávají děti velmi brzy. Vnímání pohybu je považováno za velmi důležité, protože může poskytnout užitečnou informaci, např. o přiblížení se něčeho ohrožujícího. Rozvoj motoriky a poznávacích procesů je ve vzájemné interakci, zvídavost a potřeba poznávat okolí podporuje rozvoj motoriky, motorické kompetence naopak umožňují rozvoj poznávání. Prvním projevem souhry pohybových a poznávacích schopností je tendence k dosažení takové polohy těla, která by usnadňovala zrakové i sluchové vnímání okolí. Jakmile začne dítě sedět, má najednou možnost vnímat větší část svého okolí s mnoha různými objekty. Ke konci prvního roku začne lézt a postupně udělá první kroky. Vlastní aktivita se stává prostředkem poznávání.

33


Dítě má vrozenou dispozici vnímat a osvojit si řeč. Rozvoj řeči závisí na učení. Dítě musí mít možnost poslouchat mluvenou řeč, naučit se tyto zvuky rozlišovat a zapamatovat si je. Rodiče, resp. jiní lidé, poskytují dítěti mnoho příležitostí k osvojení řeči. Zahrnuje např. specifický způsob mluvení dospělého na malé dítě, komentář při prohlížení knížek, hraní různých her, učení říkanek.(Vágnerová, 2005) Dítě začíná okolo šestého měsíce poznávat nové chuti v podobě tuhé stravy, hlavní součástí však nadále zůstává mateřské mléko. Při nákupu potravin se jedná především o pokračovací mléka, ovocné výživy, maso-zeleninové příkrmy, kaše, ovoce, zelenina. Později kolem jednoho roku se přidávají další potraviny jako např. maso, pečivo, mléčné výrobky, různé čaje a nápoje. Z kosmetických přípravků je to stejné jako u novorozence, rozdíl je pouze ve velikosti používaných plen. S růstem dítěte se musí kupovat odpovídající velikosti oblečení. Textil je obsahově srovnatelný s textilem novorozence, v této věkové kategorii se může přidat potřeba obuvi, v případě, že dítě už chodí. Hračky – kojenec má rád hračky, se kterými si může snadno hrát. Pískací hračky, plyšové hračky, autíčka, panenky, maňásci, hračky do vody, hudební hračky, skládací krabičky, kostky, knížky a cd s nahrávkami písniček a říkanek, to vše pomáhá při fyzickém i citovém vývoji dítěte. Sportovní potřeby – vzhledem k rozvoji pohybových schopností je v tomto období vhodné pořídit dítěti míč. Ostatní – s příchodem tuhé stravy je potřeba dítěti pořídit misku, talířek, hrníček, lžičku a jídelní židličku, pro nácvik chůze je vhodné chodítko.

5.3.3 Batole Batolecí věk trvá od jednoho roku do tří let. Je obdobím, kdy dochází k výraznému rozvoji mnoha kompetencí i dětské osobnosti. Pohybové aktivity různého druhu bývají v počátcích svého rozvoje pro dítě zajímavé samy o sobě. Schopnost ovládat vlastní tělo, je novou zkušeností, které se dítě nemůže nabažit. Motorické

34


dovednosti jsou pro dítě samozřejmě i prostředkem k uspokojení jiných potřeb, např. orientace v prostředí. Dítě s chutí dojde, event. ze začátku doleze, tak daleko, jak potřebuje a jak je pro ně zajímavé. Radostně manipuluje s čímkoliv, čeho se zmocní. Jestliže není v jeho okolí nic, co by je přitahovalo, bývá mnohem méně aktivní, protože mu chybí motiv. Motorický vývoj umožňuje samostatnější uspokojování potřeby stimulace. Každé dítě potřebuje pro svůj rozvoj přiměřený přísun podnětů. Dítě potřebuje poznat svět, v němž žije, potřebuje se v něm orientovat. Zkušenost tohoto druhu uspokojuje také dětskou potřebu jistoty a bezpečí. Jistota spočívá i ve zjištění, že svět je poznatelný a platí v něm určitá pravidla. Batole je schopné zpracovávat a uchovávat představy jako symboly, které mu jsou kdykoliv znovu dostupné. Tato schopnost je rovněž podmínkou rozvoje řeči, protože dítě si musí zapamatovat různé slovní výrazy a musí se je naučit i správně užívat. Děti se učí jazyku, aby mohly formulovat a vyjádřit to, co mají na mysli, a sdělit to někomu dalšímu. Oblíbenou činností batolat je hra s řečí. Děti s novou dovedností různým způsobem experimentují a tak ji také rozvíjejí. V této době je řečová aktivita cílem i prostředkem zároveň. V batolecím věku se začnou děti samy hodnotit. Začínají se projevovat rozdíly mezi pohlavím. Rodiče dětem poskytují jiné informace o nich samých. Zaměřují jejich pozornost na jiné věci, dávají jim jiné oblečení a hračky, chlapcům častěji auta, dívkám spíše panenky. Chlapci se začínají ztotožňovat s požadavkem nedávat najevo svoje emoce, zejména strach, mohou projevit jen zlost a vztek, a tak to také činí. Cení si aktivity, zejména pohybové, samostatnosti, průbojnosti a agresivity. Proto preferují pohybové hry, v nichž se tyto vlastnosti mohou projevit. Projevují větší zájem o takovou hru a hračky, z nichž je možné něco vytvářet, např. stavět, s nimiž je možné manipulovat, něco transportovat apod. Dívky se nemusí stydět za své emoční projevy, dovedou dát najevo strach, mohou plakat a hledat pomoc a oporu. Preferují klidnější hry, zahrnující nějakou variantu péče, sociální aktivity, resp. domácí práce. V interakci otce s dítětem převažuje tělesná stimulace a společná hra, která bývá aktivnější než hra s matkou. Matky preferují klidnější hru s hračkami a s knížkami, více stimulují rozvoj řeči, dětem více vyprávějí a vysvětlují.(Vágnerová, 2005)

35


V této době už může dítě jíst společné jídlo s ostatními členy rodiny. Nákup potravin tedy zahrnuje širokou škálu výrobků od mléka a mléčných výrobků, přes pečivo, maso, ovoce a zeleninu, různé nápoje, cukrovinky. Vše záleží na stravovacích návycích rodiny. Kosmetika – v tomto období se výrazně vyvíjí růst zubů, proto z kosmetických výrobků přibývá kartáček na zuby, pasta a šampon na vlasy. Textil, obuv – protože dítě už chodí, obuv je samozřejmostí. V textilu se přechází od tzv. „miminkovských“ oblečků (bodyček a dupaček) spíše k tričkům a teplákům. Hračky – Stavebnice, hračky k tlačení, hračky s různými povrchy, modelovací hmoty, hračky na písek a do vody, skládanky, pastelky a papír, pexeso, knížky. Sportovní potřeby – záleží na schopnostech a zájmu každého dítěte, o kterou sportovní aktivitu projeví zájem. Zde už se nabízí široká škála sportovních potřeb pro děti v tomto věku. K dispozici jsou např. odrážedla, tříkolky, míče, hokejky. Ostatní – sportovní kočárek, nočník.

5.3.4 Předškolák Předškolní období trvá od 3 do 6-7 let. Konec této fáze není určen jen fyzickým věkem, ale především sociálně, nástupem do školy. Toto období je třeba chápat jako fázi přípravy na život ve společnosti. Vývojově podmíněné změny se odrazí ve hře, v předškolním období je novým projevem chování sdílená aktivita. Typickým znakem myšlení předškolních dětí je útržkovitost, nekoordinovanost a nepropojenost. Předškolní děti se leccos naučí od dospělých a starších dětí. Předškolní děti svůj vlastní názor na svět vyjadřují v kresbě, vyprávění nebo ve hře. Typickému způsobu uvažování a prožívání předškolních dětí odpovídají pohádky. Pohádkový děj je zjednodušený a řídí se jednoznačnými pravidly: dobro zvítězí a zlo je potrestáno. Předškolní děti neumí dobře odhadovat prostorové vztahy. Mají tendenci přeceňovat velikost nejbližších objektů, protože se jim zdají veliké, a podceňovat velikost vzdálenějších, protože je vidí jako malé. Pojem času se rozvíjí pomalu. Zvládnou pojmy „dříve“ a „později“, rozlišují delší a kratší dobu. Pro členění času využívají nanejvýš dnů v týdnu. Množství posuzují především vizuálně, chápou

36


základní kategorie, jako je „málo“ či „hodně“. Jazyk je chápán a používán na úrovni, která odpovídá stupni rozvoje poznávacích procesů. V předškolním věku se děti učí novým sociálním dovednostem. Rozvíjí se komunikace s jinými lidmi, než jsou rodiče. Mateřská škola je první institucí, s níž se dítě setkává. Jejím prostřednictvím vstupuje do společnosti jako samostatný jedinec a takto si potvrzuje své kompetence. Dítě se musí podřídit jejím požadavkům a tak si osvojí další sociální dovednosti. Mateřská škola představuje důležitý přechod mezi soukromím rodiny a institucí školy. Umožní dítěti získat potřebné zkušenosti, které mu usnadní nástup do první třídy. Nástup do mateřské školy vyžaduje zralost a připravenost. Většina předškolních dětí má potřebu kontaktu s vrstevníky, dozrávají na úroveň, kdy dovedou navazovat vztahy s cizími dětmi a sdílet s nimi různé aktivity. Nákup potravin pro předškolní děti se nijak neodlišuje od nákupu potravin pro batolata. Zahrnuje široké spektrum nejrůznějších druhů potravinového zboží. Z nákupů kosmetiky už odpadají pleny, protože v tomto věku už dítě zvládá základní hygienické návyky. Textil, obuv – vzhledem k tomu, že předškolní dítě může projevit zájem o různé sporty a kroužky, mohou se objevit nároky na koupi speciálních oděvů a obuvi, vedle základního oblečení. Hračky – spolu s textilem nadále nejnáročnější oblast. Záleží na zájmu dítěte, jakou hračku mu koupit. Objevují se zde společenské hry, různé skládačky, barvy a štětce, stavebnice typu lego, knížky, auta, panenky, modelovací hmoty. Sportovní potřeby – v tomto období dítě zkouší mnoho sportů, a proto mohou být požadavky na sportovní potřeby docela velké. Pro tyto děti už se mohou pořizovat sportovní potřeby jako koloběžky, kola, lyže, skateboardy, brusle, kolečkové brusle, přilby, chrániče, hokejky, tenisové rakety. Ostatní – požadavky na výrobky v této kategorii se nevyskytují, bereme-li v úvahu, že byly pořízeny pro děti v předcházejících vývojových stádiích.

37

Vyhodnocení dotazníku

5.4 Vyhodnocení dotazníku 5.4.1 Vyhodnocení identifikačních otázek Z celkového množství 438 respondentů, kteří odpovídali na otázky v dotazníku (viz příloha 1), bylo 88 %, tj. 384 žen a pouze 54 mužů, tj. 12 %. Graf 2

Pohlaví respondentů Pohlaví Muž

Žena 54, 12 %

384; 88 %

Zdroj: Vlastní výzkum

Nejvíce dotazovaných 240, tj. 55 %, patřilo do věkové kategorie 31 a více let, 143 respondentů, tj. 33 %, bylo ve věku mezi 26 a 30 lety, zbylá část 55, tj. 12 %, náleželo do kategorie 18-25 let. Graf 3

Věková kategorie respondentů

Věková kategorie 18-25

26-30

31 a více 55; 12 %

240; 55 %

143; 33 %


38


Vzdělání respondentů bylo v 263 případech, což dosahovalo téměř 61 %, středoškolské s maturitou. Toto dosažené vzdělání bylo nejčastěji se vyskytujícím z celkového počtu dotázaných. V 85 případech byli respondenti vyučení, v 84 to byli vysokoškoláci, každá kategorie tvořila 19 %. Nejmenší zastoupení bylo v kategorii základního vzdělání a to 6, tj. 1 % respondentů. Graf 4

Dosažené vzdělání respondentů

Dosažené vzdělání Základní

84; 19 %

Vyučený

SŠ

6; 1 %

VŠ

85; 19 %

263; 61 %


Největší zastoupení měli respondenti, jejichž domácnost má 2 děti. Z celkového počtu dotázaných to bylo téměř 56 %, tj. 245. Druhou skupinou byli respondenti s jedním dítětem v domácnosti, kterých bylo 169, tj. 39 %, a nejméně se vyskytovali respondenti se třemi a více dětmi. Těchto dotázaných bylo 24, tzn. 5 %. Graf 5

Počet dětí v domácnosti

Počet dětí v domácnosti 1

2

3 a více

24; 5 % 169; 39 %

245; 56 %


39


Nejčastějším bydlištěm respondentů bylo město od 5001 do 50000 obyvatel. 37 %, tzn. 162, dotázaných patřilo do této kategorie. Druhou nejvíce zastoupenou kategorií, 34 % tzn. 149 respondentů, byla kategorie město do 5000 obyvatel. 73 respondentů, tj. 17 %, bylo z města, které patřilo do kategorie od 50001 do 100000 obyvatel. Nejméně dotazovaných, 54, tj. 12 %, pocházelo z města nad 100000 obyvatel. Graf 6

Bydliště respondentů

Bydlení

Do 5000

Do 50000

Do 100000

Nad 100000

54; 12 % 149; 34 %

73; 17 %

162; 37 %


Respondenti, kteří odpovídali na otázky, měli u 192 případů, tj. 45 %, čistý měsíční příjem domácnosti 20001 až 30000 Kč. Druhou nejsilněji zastoupenou kategorií, 102 respondentů, tj. 23 %, byla kategorie s čistým příjmem domácnosti do 20000 Kč. 85 dotázaných, tj. 19 %, mělo čistý příjem domácnosti od 30001 do 40000 Kč. Čistý příjem domácnosti nad 40000 Kč se vyskytl v nejmenším počtu a to v 59 případech, což je 13 %. Graf 7

Čistý příjem domácnosti respondentů

Čistý příjem domácnosti

Do 20000

Do 30000

59; 13 %

Do 40000

Nad 40000 102; 23%

85; 19 %

192; 45 %

40

Vyhodnocení dotazníku Zdroj: Vlastní výzkum

5.4.2 Vyhodnocení ostatních otázek První otázka se věnovala tomu, kde respondenti nejčastěji nakupují jednotlivé druhy zboží, zařazené do výše uvedených skupin. Jednotlivé počty odpovědí jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 1

Nejčastější místo nákupu respondentů

Kde nejčastěji nakupujete?

Spec. prodejna

Supermarket

Bazar

E-shop

Potraviny

90

348

0

0

Textil, obuv

308

82

30

18

Kosmetika

282

144

0

12

Hračky

291

111

6

30

Sportovní potřeby

308

76

12

42

Ostatní

241

95

18

84

Zdroj: Vlastní výzkum Graf 8

Nejčastější místo nákupu respondentů

Nejča st ější m íst o n á ku pu Spec.pr odejn a

Su per m a r ket

Ba za r

E-sh op

350 300 250 počet

200 150 100 50 0 Potr av i ny

Tex ti l , obuv

Kosmeti k a

Hr ačk y

Spor tov ní potř eb y

Ostatní

pr odu kt y


Z uvedených údajů vyplynulo, že potraviny nejčastěji respondenti nakupují v supermarketech a to až 79 % respondentů, 21 % nákupů připadlo na specializované prodejny. Nákupy potravin se přes internet a v bazarech z pochopitelných důvodů nevyskytují. Specializované prodejny si drží prvenství při nákupu ve všech ostatních skupinách, textil 70 %, kosmetika 64 %, hračky 66 %, sportovní potřeby

41


70 % a ostatní zboží 55 %. Druhé pořadí, také ve všech skupinách, si drží supermarkety. Textil zde nakupuje 19 %, kosmetiku 33 %, hračky 25 %, sportovní potřeby 17 % a ostatní zboží 22 % respondentů. Nákupy v bazarech představují u textilu 7 % a v e-shopech 4 %. U všech ostatních skupin se nakupuje více přes internet než v bazarech. Kosmetika se v bazarech nenakupuje vůbec. Přes internet ji nakupují 3 % respondentů. E-shopy mají poměrně silné zastoupení při nákupu ostatního zboží a to v 19 %. 10 % respondentů zde nakupuje sportovní potřeby a 7 % hračky. V bazarech nakupují 4 % respondentů ostatní zboží, 3 % sportovní potřeby a 1 % hračky. Při vyhodnocení otázky dle identifikačních údajů byly zjištěny tyto skutečnosti: Vyhodnocení otázky dle pohlaví (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 2, tab. 1-2, graf 1-2): Nejčastějším místem nákupu u žen je v případě potravin supermarket (80 %), ve specializované prodejně nakupuje potraviny 20 % žen, bazar a e-shop není zastoupen. V ostatních skupinách je na prvním místě specializovaná prodejna. Textil 77 %, kosmetika 67 %, hračky 67 % sportovní potřeby 71 % a ostatní zboží 51 %. U těchto skupin je na druhém místě supermarket, který volí u textilu 18 % žen, kosmetiky 30 %, hraček 23 %, sportovních potřeb 20 % a u statního zboží 25 % žen. Velké zastoupení má také internetový obchod a to ve skupině ostatního zboží (20 %). Nákupy v bazarech a e-shopech ženy realizují v ostatních případech spíše výjimečně. Textil: bazar 4 %, e-shop 0 %, kosmetika: bazar 0 %, e-shop 3 %, hračky: bazar 2 %, e-shop 8 %, sportovní potřeby: bazar 3 %, e-shop 6 % a ostatní zboží: bazar 4 %. V případě mužů je situace v některých skupinách zcela odlišná. Nejčastějším místem nákupu u potravin (77 %) a kosmetiky (57 %) je supermarket. Hračky 59 %, sportovní potřeby 69 % a ostatní zboží 87 %, nakupují muži nejčastěji ve specializovaných prodejnách. Zásadním rozdílem od žen je nákup textilu a obuvi, kdy tento sortiment muži nakupují nejčastěji přes internet (33 %), internetový obchod je významným místem nákupu ještě v případě sportovních potřeb (31 %) a ostatního zboží (13 %), kde je druhým nejčastějším způsobem nákupu. Specializovaná prodejna je druhým nejnavštěvovanějším místem u potravin (23 %) a u kosmetiky (43 %). Nákup textilu ve specializovaných prodejnách, supermarketech a bazarech je téměř vyrovnaný (24 %, 23 %, 20 %). Muži nakupují v supermarketu také dost často hračky (41 %). Vyhodnocení otázky dle věkové kategorie (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 3, tab. 1-3, graf 1-3): Respondenti patřící do věkové kategorie 18-25 let nakupují všechno zboží buď ve specializovaných prodejnách, nebo v supermarketech. Potraviny nejčastěji nakupují v supermarketech 89 % a ve specializovaných prodejnách 11 %. Ostatní skupiny zboží nakupují nejčastěji ve 42


specializovaných prodejnách, textil 57 %, kosmetiku hračky, sportovní potřeby, ostatní zboží zde nakupuje shodně 67 % respondentů. Druhou nejčastější variantou je supermarket. Textil 43 %, kosmetiku, hračky, sportovní potřeby a ostatní zboží opět shodné procento respondentů a to 33 %. Vyšší věková kategorie tj. 26-30 let, již ke svým nákupům využívá i bazar a e-shop. Rozdělení mezi specializovanou prodejnou a supermarketem je shodné jako u předcházející skupiny, tzn. specializovaná prodejna: textil 76 %, kosmetika 76 % hračky 63 %, sportovní potřeby 72 %, ostatní zboží 59 % a potraviny 33 %, supermarket: potraviny 67 %, textil 8 %, kosmetika 20 % hračky 16 % sportovní potřeby a ostatní zboží 7 %. E-shop je ve vysoké míře využíván k nákupu ostatního zboží 30 %, dále zde nakupují respondenti hračky 17 %, sportovní potřeby 13 %, textil 7 % a kosmetiku 4 %. Bazar využívají k nákupu textilu 9 %, hraček 4 %, sportovních potřeb 8 % a ostatního zboží 4 %. Situace je velmi podobná i u respondentů z poslední věkové kategorie tj. 31 a více let. Nejčastějším místem nákupu u všech skupin zboží, opět kromě potravin, je specializovaná prodejna. Textil 70 %, kosmetika 57 %, hračky 67 %, sportovní potřeby 70 % a ostatní zboží 50 %, potraviny 15 %. Supermarket je nejčastějším místem pro nákup potravin 85 % a druhým nejčastějším místem pro zbylé skupiny zboží. Textil 20 %, kosmetika 40 %, hračky 30 %, sportovní potřeby 20 % a ostatní zboží 28 %. Bazar využívají respondenti z této skupiny pouze při nákupu textilu 8 % a ostatního zboží 5 %. E-shop využívají při nákupu ostatního zboží 17 %, textil 2 %, kosmetika 3 % hračky 3 % a sportovní zboží 10 % již zde nakupují méně. Vyhodnocení otázky dle vzdělání (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 4, tab. 1-4, graf 1-4): Z celkového počtu respondentů se základním vzděláním nakupuje nejčastěji potraviny 100 %, textil 67 %, kosmetiku 100 %, sportovní potřeby 67 % a ostatní zboží 83 % v supermarketu. Pouze u skupiny hraček je to vyrovnané, kde 50 % respondentů nakupuje nejčastěji v supermarketu a 50 % ve specializovaných prodejnách. Specializované prodejny jsou také druhým nejčastějším místem nákupu ve skupině textilu 33 %, sportovního zboží 33 % a ostatního zboží 17 %. Respondenti s tímto vzděláním v dotazníku další místo nákupu neuvedli. Vyučení respondenti nejčastěji nakupují všechny skupiny výrobků ve specializovaných prodejnách (textil 50 %, kosmetiku 57 %, hračky 58 %, sportovní potřeby 63 % a ostatní výrobky 51 %), pouze potraviny nakupují nejčastěji v supermarketu a to 80 % respondentů. Druhým nejčastějším místem nákupu u této skupiny dotázaných je supermarket (textil 36 %, kosmetika 43 %, hračky 27 % sportovní potřeby 15 % a ostatní zboží 30 %. U potravin je druhým nejčastějším místem nákupu specializovaná prodejna 20 %. Ostatní místa nákupu, pokud jsou využívá43


na, jsou v poměrně vyrovnaném poměru. Textil: bazar 7 %, e-shop 7 %, hračky: eshop 15 %, sportovní potřeby: bazar 7 %, e-shop 15 %, ostatní zboží: bazar 4 % a eshop 15 %. Co se týče nejčastějšího nákupu u respondentů se středoškolským vzděláním, je situace stejná jako u předešlé skupiny. Ve všech případech, kromě potravin, je opět na prvním místě specializovaná prodejna. Textil 79 %, kosmetika 68 %, hračky 72 %, sportovní potřeby 74 %, ostatní zboží 52 %. Potraviny nejčastěji nakupují tito respondenti v supermarketu 81 %, pak ve specializovaných prodejnách 19 %. U ostatních skupin výrobků je druhým místem nákupu specializovaná prodejna. Textil 14 %, kosmetika 27 %, hračky 26 %, sportovní potřeby a ostatní zboží 22 %. Významnou část v této skupině zaujímá nákup v e-shopu u ostatního zboží a to 21 %. E-shop se vyskytl ještě u textilu 2 % a u sportovního zboží 2 %. V bazaru nakupuje textil, kosmetiku a ostatní zboží 5 % respondentů, hračky a sportovní potřeby 2 %. Také ve skupině vysokoškoláků je situace obdobná. Nejčastějším místem u potravin je supermarket 71 %, u ostatních skupin je to specializovaná prodejna. Textil 66 %, kosmetika 64 %, hračky 58 %, sportovní potřeby 68 % a ostatní zboží 70 %. U potravin je toto druhé nejčastější místo nákupu - 29 %. Vysokoškoláci také více využívají e-shop a to při nákupu hraček 22 %, sportovních potřeb 28 % a ostatního zboží 22 %. Posledním místem nákupu byl bazar a to u textilu 14 %. Vyhodnocení otázky dle počtu dětí v domácnosti (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 5, tab. 1-3, graf 1-3): Respondenti s jedním dítětem v domácnosti opět potvrdili, že nejčastějším místem nákupu je specializovaná prodejna ve všech skupinách kromě potravin. Textil zde nakupuje 76 %, kosmetiku 68 %, hračky 65 %, sportovní potřeby 64 %, ostatní zboží 54 %, potraviny 14 % respondentů. Supermarket je nejčastějším místem pro nákup potravin a u ostatních skupin je to druhé nejčastější místo nákupu. Potraviny 86 %, textil 16 %, kosmetiku 32 %, hračky 35 %, sportovní potřeby 18 % a ostatní zboží 24 %. E-shop využívá 18 % respondentů při nákupu ostatního zboží, 14 % při nákupu sportovních potřeb a 4 % při nákupu textilu. Bazar využívají shodně 4 % respondentů při nákupu textilu, sportovních potřeb a ostatního zboží. Druhou skupinou jsou respondenti, kteří mají v domácnosti dvě děti. Tady je situace podobná jako u předcházející skupiny respondentů. Specializovaná prodejna opět zvítězila v četnosti nákupů u všech skupin výrobků, vyjma potravin. Ty respondenti nakupují nejčastěji v supermarketech. Spec. prodejna: potraviny 22 %, textil 68 %, kosmetika 61 %, hračky 66 %, sportovní potřeby 73 % a ostatní potřeby 51 % respondentů. Supermarket: potraviny 78 %, textil 17 %, kosmetika 34 %, hračky 19 %, sportovní potřeby 17 % a ostatní potřeby 22 %. Tito respondenti 44


využívají více e-shopu při nákupu ostatního zboží 22 %, hraček 12 %, sportovních potřeb 7 % kosmetiky a textilu 5 %. Bazary využívá při nákup textilu 10 %, ostatních potřeb 5 %, hraček a sportovních potřeb 5 %. Třetí skupina respondentů, tj. skupina se třemi a více dětmi v domácnosti uskutečňuje své nákupy pouze v supermarketech a specializovaných prodejnách. Bazary a e-shopy nevyužívají. Specializovaná prodejna: potraviny 50 %, textil 54 %, kosmetika 74 % hračka a sportovní potřeby 79 % a ostatní zboží dokonce 100 % respondentů. Supermarket: potraviny 50 %, textil 46 %, kosmetika 25 %, hračky a sportovní potřeby 21 %. Vyhodnocení otázky dle bydliště (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 6, tab. 1-4, graf 1-4):První skupina respondentů pocházející z města do 5000 obyvatel nejčastěji nakupuje ve specializovaných prodejnách textil 72 % kosmetiku 52 %, hračky 77 %, sportovní potřeby 75 %, ostatní zboží 40 %, potraviny 16 %, jsou druhým místem nákupu v těchto prodejnách. V supermarketech nakupuje nejčastěji potraviny 84 %, pro ostatní skupiny je to druhé nejčastější místo nákupu. Textil 24 %, kosmetika 45 %, hračky 23 %, sportovní potřeby 21 % a ostatní zboží 40 %. Nákup v e-shopu využívá u ostatního zboží 16 %, sportovních potřeb a textilu 4 % a kosmetiky 3 %. V bazaru nakupují 4 % respondentů ostatní zboží. Respondenti z města od 5001 do 50000 obyvatel nakupují nejčastěji také ve specializovaných prodejnách textil 75 %, kosmetiku 67 %, hračky 56 %, sportovní potřeby 68 % ostatní zboží 56 %, potraviny opět druhým nejčastějším místem 19 %. Naopak nejčastějším místem nákupu potravin je supermarket kde nakupuje 82 % respondentů, nákup u ostatních skupin v supermarketu je druhým nejčastějším místem nákupu. Textil 11 %, kosmetika 29 %, hračky 33 %, sportovní potřeby 21 %. Pouze ostatní zboží má druhé místo nákupu e-shop 26 %. V supermarketu toto zboží nakupuje 14 % a v bazaru 4 %. E-shop respondenti využívají ještě k nákupu textilu, hraček a sportovního zboží shodně 7 %, textil zde nakupují 4 %. Bazar je využíván k nákupu textilu u 7 % dotázaných, hračky, sportovní potřeby a ostatní zboží zde nakupují 4 %. Ve skupině respondentů, kteří bydlí ve městě od 50001 do 100000 obyvatel je situace velmi podobná. Opět nejčastějším místem nákupu je specializovaná prodejna u všech skupin, kromě potravin, kde je tímto místem supermarket. Ve spec. prodejně nakupuje textil 66 %, kosmetiku 83 %, hračky 76 %, sportovní potřeby 60 % a ostatní zboží 59 %, potraviny 33 % respondentů. V supermarketu nakupuje potraviny 67 %, textil, hračky a ostatní zboží 17 %, sportovní potřeby 15 % a hračky 7 % dotázaných. E-shop využívá shodně u nákupu hraček, sportovních potřeba ostatního zboží 17 % respondentů. Stejné procento využívá k nákupu

45


textilu bazar, ten je ještě využíván 7 % respondentů při nákupu sportovních potřeb a ostatního zboží. Poslední skupina respondentů pochází z města nad 100000 obyvatel. V supermarketu nakupuje nejčastěji potraviny 78 %, u textilu 32 %, kosmetiky a hraček shodně využívá toto místo 33 %, které je druhým místem nákupu. Specializovaná prodejna je nejčastější místo u textilu 57 %, kosmetiky 67 %, hraček 56 % sportovních potřeb 76 % a ostatního zboží 89 %. Sportovní potřeby 76 % a ostatní zboží 89 % nakupují tito respondenti pouze ve specializovaných prodejnách a v e-shopu (sport. potřeby 24 % , ostatní zboží 11 %). E-shop využívá ještě při nákupu hraček 11 %. Potraviny nakupuje 22 % respondentů ve specializované prodejně. Bazar využívají respondenti při nákupu textilu (11 %). Vyhodnocení otázky dle příjmu (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 7, tab. 1-4, graf 1-4): Respondenti s příjmem do 20000 Kč nejčastěji nakupují ve specializovaných prodejnách textil 60 %, kosmetiku 59 %, hračky 54 %. Ostatní zboží nakupuje shodně ve specializovaných prodejnách a v supermarketech 41 %. Potraviny 71 % a sportovní potřeby 47 % nakupuje nejčastěji v supermarketech. U těchto výrobků je druhým místem nákupu specializovaná prodejna. Potraviny 29 % a sportovní potřeby 29 %. Supermarket jako druhé místo nákupu je u textilu 40 %, kosmetiky 41 %, hraček 34 %. Tato skupina respondentů využívá i nákupy v bazarech a e-shopech to u hraček shodně 6 %, sportovního zboží shodně 12 % a ostatního zboží 12 % bazar a 6 % e-shop. Ve skupině s příjmy od 20001 do 30000 Kč je situace podobná. Nejčastějším místem nákupu je opět specializovaná prodejna ve všech skupinách zboží kromě potravin, tzn. textil 69 %, kosmetika 69 %, hračky 72 %, sportovní potřeby 82 %, ostatní zboží 47 %, u potravin je to druhé nejčastější místo (16 %). Supermarket vévodí u potravin, kde 84 % respondentů volí toto místo jako nejčastější, v ostatních skupinách zboží je supermarket druhým v pořadí. Textil 16 %, kosmetika 25 %, hračky 22 %, sportovní potřeby 12 %, ostatní zboží 25 %. Bazar využívá tato skupina respondentů pouze u textilu 9 % a ostatního zboží 3 %. E-shop je významným nákupním místem v případě ostatního zboží 25 % a u ostatních skupin, opět bez potravin, je to shodné 6 %. Skupina respondentů s příjmy od 30001 do 40000 Kč nakupuje nejčastěji také ve specializovaných prodejnách a supermarketech. Specializovaná prodejna je na prvním místě u textilu 86 %, kosmetiky 64 %, hraček 65 %, sportovních potřeb 80 % a ostatního zboží 79 %, u potravin je toto druhé nejčastější místo nákupu 21 %. Supermarket drží prvenství opět u potravin 79 %, u kosmetiky 36 %, hraček 20 % sportovních potřeb a ostatního zboží 5 % je na druhém místě v četnosti nákupu. Zajímavá situace nastala u textilu, kdy respondenti v této skupině příjmů 46


uvedli, že textil v supermarketu nenakupují vůbec, po specializovaných prodejnách se shodně místo nákupu rozdělilo po 7 % mezi bazar a e-shop. E-shop je také poměrně silně zastoupen ve skupinách hraček, sportovních potřeb a ostatního zboží, kde nakupuje shodně ve všech kategoriích 15 % respondentů. Skupina respondentů s nejvyššími příjmy tj. nad 40000 Kč opět potvrdila, že potraviny nejčastěji nakupuje v supermarketu 80 % a ostatní skupiny zboží ve specializovaných prodejnách. Textil 72 %, kosmetika 60 %, hračky 72 %, sportovní potřeby 90 % a ostatní zboží 70 %. Druhým nejčastějším místem nákupu u textilu 18 %, hraček 40 % a kosmetiky 28 % je supermarket. Textil nakupují tito respondenti ještě v bazaru (18 %). U sportovních potřeb a ostatního zboží respondenti nakupují hned po specializovaných prodejnách v e-shopu. Sportovní potřeby zde nakupuje 10 % a ostatní zboží 30 % respondentů. V druhé otázce respondenti odpovídali, na co kladou nejvíce důraz při nákupu jednotlivých druhů zboží. Počet odpovědí uvádí následující tabulka. Tab. 2

Důraz při nákupu

Na co kladete nejvíce důraz při nákupu?

cena

balení

složení

kvalita

výrobce

Potraviny

148

12

42

230

6

Textil, obuv

183

18

12

213

12

Kosmetika

125

12

72

205

24

Hračky

173

5

18

211

31

Sportovní potřeby

182

6

6

220

24

Ostatní

177

7

18

207

29


47

Vyhodnocení dotazníku Graf 9

Důraz při nákupu

Důraz při nákupu Cena

Balení

Složení Kvalita

Výrobce

250 200 počet

150 100 50 0 Potraviny

Textil, obuv

Kosmetika Hračky

Sportovní potřeby

Ostatní

produkty


Ve všech skupinách kladou respondenti největší důraz při nákupu zboží na kvalitu. U potravin si na kvalitu potrpí 52 % respondentů, dalším důležitým kritériem, při nákupu potravin, na které kladou dotázaní největší důraz je cena a to v 34 %. 10 % respondentů sleduje důkladně složení potravin, 3 % balení a 1 % výrobce. U textilu je opět nejdůležitější kvalita (48 %) a cena (42 %), 4 % respondentů sleduje balení, po 3 % dotázaných sleduje složení a výrobce. 47 % respondentů dává přednost kvalitní kosmetice, 29 % přihlíží k ceně, 16 % sleduje složení kosmetiky, 5 % výrobce a 3 % balení. 48 % dotázaných kupuje kvalitní hračky, 40 % dává důraz na cenu, 7 % sleduje výrobce, 4 % složení a 1 % balení. U sportovních potřeb klade důraz na kvalitu 50 % respondentů, na cenu pak 42 %, na výrobce necelých 6 % a po 1 % na balení a složení. U ostatních potřeb je hned po kvalitě (47 %) kladen důraz opět na cenu (40 %), poté na výrobce (7 %), 4 % sleduje složení a 2 % balení. Vyhodnocení otázky dle pohlaví (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 2, tab. 3-4, graf 3-4): Muži při svých nákupech kladou největší důraz u potravin 63 %, textilu 78 % a kosmetiky 53 % na cenu. Při nákupu potravin dále kladou důraz na balení 13 %, složení 13 % a kvalitu 12 %. U textilu zajímá 22 % respondentů kvalita. U kosmetiky 35 % kvalita a 12 % výrobce. Vyrovnaný stav nastal u hraček, kde shodně 44 % dotázaných klade největší důraz na cenu a kvalitu, 12 % u tohoto sortimentu zajímá výrobce. U sportovních potřeb si muži potrpí na kvalitu 53 %, cena zajímá 35 % a výrobce 12 % respondentů. U ostatního zboží hlídá 31 % mužů kvalitu 24 % cenu, 23 % složení, 13 % balení a 9 % výrobce. Ženy ve všech skupinách výrobků kladou důraz především na kvalitu. Potraviny 58 %, Textil 52 %, kosmetika 48 %, hračky, sportovní potřeby a ostatní zboží 49 %. 48


Na druhém místě opět u všech skupin zboží sledují cenu. Potraviny 30 %, textil 37 %, kosmetika 25 %, hračky 39 %, sportovní potřeby 42 % a ostatní zboží 43 %. U potravin dále sleduje 9 % žen složení, 2 % výrobce, 1 % balení. U textilu 5 % balení, složení a výrobce 3 %. 19 % žen sleduje složení kosmetiky, 5 % výrobce a 3 % balení. U hraček 6 % žen zkoumá výrobce, 5 % složení a 1 % balení. U sportovních potřeb sledují shodně 2 % balení a složení, 5 % pak výrobce. V případě ostatního zboží sleduje 6 % výrobce a 2 % složení. Vyhodnocení otázky dle věkové kategorie (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 3, tab. 4-6, graf 4-6):Nejmladší respondenti v kategorii 18-25 let kladou důraz především na kvalitu, která je na prvním místě ve všech skupinách zboží. Potraviny 57 %, textil 65 %, kosmetika 56 %, hračky 78 %, sportovní potřeby 100 % a ostatní zboží 87 %. U ostatního zboží kladou důraz ještě na balení 13 %. Cena jako druhý nejdůležitější faktor u nákupu je sledována u potravin 43 %, textilu 13 %, kosmetiky 22 % a hraček 22 % respondentů. U textilu ještě respondenti kladou důraz na balení 11 % a výrobce také 11 %. U kosmetiky na složení 22 %. Druhá skupina respondentů ve věku od 26-30 let klade největší důraz při nákupu také na kvalitu a cenu. Rozdíly zde nejsou tak markantní jako u předcházející skupiny. Kvalitu potravin sleduje 46 % respondentů, cenu 33 %, složení 18 % a výrobce 3 %. U textilu je to 58 % co se týče kvality a 42 % sleduje cenu. U kosmetiky sledují tito respondenti všechny uvedené faktory a to cenu 33 %, kvalitu 30 %, složení 21 %, balení a výrobce 8 % respondentů. U hraček zvítězila kvalita 46 %, následovala cena 34 %, výrobce 9 %, složení 8 % a balení 3 %. U sportovních potřeb je kvalita 49 % s cenou 47 % téměř vyrovnaná, figuruje tady ještě složení, které sledují 4 % dotázaných. U Ostatních potřeb zvítězila opět kvalita 51 % před cenou 42 %, zde sledují respondenti ještě složení 4 % a výrobce 3 %. Poslední skupina respondentů patří do věkové kategorie 31 a více let. Tito respondenti opět nejvíce sledují cenu a kvalitu, sledovanost ostatních faktorů je také vyšší než u předchozích skupin. U potravin sleduje 55 % kvalitu, 32 % cenu, 7 % složení, 5 % balení a necelé procento výrobce. U textilu naopak zvítězila cena 48 % před kvalitou 40 %, balením 5 %, složením 5 % a výrobcem 2 %. Asi největší rozdíl mezi kvalitou 55 % a cenou 28 % je u kosmetiky. Respondenti zde sledují ještě složení 12 % a výrobce 5 %. U hraček 47 %, sportovních potřeb 48 % a ostatního zboží 49 % zvítězila cena nad kvalitou. Hračky 43 %, sportovní potřeby 40 % a ostatní zboží 36 %. U všech tří skupin sledují respondenti ještě výrobce – hračky 8 %, sportovní potřeby a ostatní zboží 10 %- a složení – hračky a sportovní potřeby 2 %, ostatní zboží 5 %. Vyhodnocení otázky dle vzdělání (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha4, tab. 5-8, graf 5-8): Respondenti se základním vzděláním kladou důraz pouze na 49


dva faktory a to na cenu a kvalitu. U potravin zvítězila cena 67 %, kvalitu sleduje 33 % respondentů. U kosmetiky a hraček shodně sleduje cenu 83 % a kvalitu 17 % dotázaných. Vyrovnaná situace nastala v případě textilu a ostatního zboží, kdy je sledovanost ceny a kvality rozdělena mezi respondenty rovným dílem tj. 50 %. V případě sportovních potřeb zvítězila kvalita 67 % nad cenou 33 %. Vyučení respondenti kladou pouze u potravin důraz ve větší míře na kvalitu 64 % než na cenu 36 %. U ostatních skupin zboží zvítězí vždy cena. Textil 65 % cena, 27 % kvalita a 7 % sleduje výrobce. Kosmetiku dle ceny kupuje 51 %, dle kvality 36 % a dle složení 13 % respondentů. U hraček se sleduje v 64 % cena a 36 % sleduje kvalitu. Sportovní zboží podle ceny kupuje 79 % a podle kvality 21 % respondentů. U poslední skupiny tj. ostatního zboží sledují respondenti, ve 49 % cenu, 36 % kvalitu 8 % složení a 7 % výrobce. Vyhodnocení otázky dle počtu dětí v domácnosti (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 5, tab. 4-6, graf 4-6): Respondenti s jedním dítětem v domácnosti kladou jednoznačně největší důraz na kvalitu ve všech skupinách zboží. Potraviny 61 % textil 56 %, kosmetika 54 %, hračky 54 %, sportovní potřeba a ostatní zboží 67 %. Na druhém místě je cena také u všech skupin zboží. Potraviny 28 %, textil 33 %, kosmetika 25 %, hračky 28 %, sportovní potřeby 29 % a ostatní potřeby 26 %. U potravin sledují respondenti ještě složení 7 % a výrobce 4 %. U textilu balení 7 % a složení 4 %. U kosmetiky zajímá 14 % respondentů složení a 7 % výrobce. 14 % dotázaných sleduje výrobce u hraček a 4 % složení. U sportovních potřeb a ostatního zboží sledují respondenti ještě výrobce 4 % resp. 7 %. Důraz na cenu a kvalitu je u druhé skupiny respondentů, kteří mají v domácnosti 2 děti celkem vyrovnaný. Sledovanost ostatních faktorů je vyšší než u předchozí skupiny. Respondenti sledují u potravin nejvíce kvalitu 49 %, cenu 34 %, složení 12 % a balení 5 %. U textilu je to opět kvalita 46 %, cena 45 %, výrobce 5 % balení a složení 2 %. Kosmetiku kupují nejvíce podle kvality 44 %, ceny 26 %, složení 20 %, výrobce a balení 5 %. Hračky vyžadují respondenti také kvalitní, na kvalitu si potrpí 47 % respondentů, na cenu 43 %, na složení 5 %, na výrobce 3 % a balení 2 %. Sportovní potřeby a ostatní zboží nakupují respondenti nejvíce podle ceny. Sportovní potřeby takto nakupuje 49 %, dle kvality 39 %, dle výrobce 8 %, dle balení a složení 2 % respondentů. Obdobné je to i u ostatního zboží. Kvalitu ocení 49 %, cenu 36 %, výrobce 7 %, složení 5 % a balení 3 %. U poslední skupiny respondentů, kteří mají 3, a více dětí v domácnosti zvítězila jasně cena nad kvalitou. Potraviny – cena 75 %, kvalita 25 %, textil – cena 79 %, kvalita 21 %, kosmetika – cena 71 %, kvalita 29 %, hračky – cena 75 %, kvalita 25 %, sportovní potřeby – cena 54 %, kvalita 46 %. Pouze u ostatního zboží 50


zvítězila cena 54 % ne nad kvalitou, ale nad složením, které sleduje 25 % respondentů, kvalitu sleduje 21 %. Vyhodnocení otázky dle bydliště (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 6, tab. 5-8, graf 5-8): Z první skupiny respondentů pocházejících z města do 5000 obyvatel klade důraz na kvalitu u potravin 52 %, u textilu 59 %, u kosmetiky 52 %. Hračky kupuje podle ceny 52 %, sportovní potřeby 53 % a ostatní zboží 65 %. Druhým nejsilněji ovlivňujícím faktorem u potravin 36 %, u textilu 37 % a u kosmetiky 28 % je cena, naopak u hraček 44 %, sportovních potřeb 47 % a ostatního zboží 35 % je to kvalita. Respondenti sledují ještě u potravin výrobce 4 % a složení 8 %. U textilu složení 4 %, u kosmetiky složení 12 %, výrobce 5 % a balení 3 %, u hraček výrobce 4 %. U druhé skupiny respondentů, kteří pochází z města od 5001 do 50000 obyvatel, vyšlo najevo, že nejvíce kladou důraz na kvalitu a to ve všech skupinách zboží. U potravin je to 49 %, textilu 47 %, kosmetiky 37 % hraček 48 %, sportovních potřeb 51 % a ostatního zboží 59 % respondentů. Druhým nejvlivnějším faktorem je cena a to u potravin 29 %, textilu 41 %, hraček 30 %, sportovních potřeb 30 % a ostatního zboží 19 %. V případě kosmetiky respondenti považují za důležitější než cenu 22 %, složení, podle kterého se řídí 26 % respondentů. U všech skupin zboží sledují respondenti také ostatní faktory, kterými se řídí při nákupu. U potravin sleduje 19 % složení a 4 % balení, u textilu shodně 4 % sledují složení, balení a výrobce, u kosmetiky 10 % respondentů sleduje výrobce a 5 % balení, u hraček sleduje 11 % výrobce, 8 % složení a 3 % balení, u sportovních potřeb je situace podobná, 11 % se zajímá o výrobce, 4 % pak sledují jak balení tak složení, 15 % dotázaných sleduje výrobce u ostatního zboží a 7 % zde sleduje složení. Třetí skupina respondentů patřící do města od 50001 do 100000 obyvatel sleduje hlavně kvalitu a cenu u výrobků a rozdíly mezi důrazem na tyto faktory jsou minimální. Potraviny – kvalita 58 %, cena42 %, textil – cena 58 %, kvalita 33 %, výrobce 9 %, kosmetika - cena 48 %, kvalita 43 %, složení 9 %, hračky – kvalita 52 %, cena 48 %, sportovní potřeby – cena 50 %, kvalita 50 %, ostatní zboží – kvalita 48 %, cena 43 %, balení 9 % respondentů. Čtvrtou skupinou jsou respondenti bydlící ve městě nad 100000 obyvatel. V této skupině, zvítězila sledovanost kvality nad cenou ve všech skupinách. 56 % respondentů, sleduje kvalitu u potravin 43 % u textilu, 67 % u kosmetiky, 56 % u hraček, 54 % u sportovních potřeb a 45 % u ostatního zboží. Druhé kritérium tj. cenu sleduje u potravin 33 %, u textilu 35 %, u kosmetiky a hraček 22 %, u sportovních potřeb 35 % a u ostatního zboží 33 % respondentů. Balení sleduje u potravin 11 % a u textilu 22 % respondentů. Výrobce 13 % u hraček, 11 % shodně

51


u sportovních potřeb a ostatního zboží. 9 % sleduje složení u hraček a 11 % u ostatního zboží. Vyhodnocení otázky dle příjmu (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 7, tab. 5-8, graf 5-8): Skupina respondentů s nejnižšími příjmy, tzn. do 20000 Kč, preferuje cenu u výrobků ve všech skupinách zboží. U potravin 53 %, textilu 77 %, kosmetiky 53 %, hraček 59 %, sportovních potřeba ostatního zboží 66 % respondentů. Kvalitu upřednostňuje 47 % u potravin, 23 % u textilu, 35 % u kosmetiky, 35 % u hraček 34 % u sportovních potřeb a ostatního zboží. 12 % respondentů z této příjmové skupiny sleduje složení u kosmetiky a 6 % u hraček. Ve druhé příjmové skupině tj. od 20001 do 30000 Kč zvítězila nad cenou kvalita ve všech skupinách zboží. Respondenti sledují ve skupinách zboží jednotlivé faktory následovně: potraviny – kvalita 47 %, cena 34 %, složení 15 %, balení 3 % a výrobce necelé 1 %, textil – kvalita 53 %, cena 29 %, složení, balení a výrobce 6 %, kosmetika – kvalita 41 %, cena 22 % shodně se složením, výrobce 9 % a balení 3 %, hračky – kvalita 50 %, cena 37 %, výrobce 10 %, balení 3 %, sportovní potřeby – kvalita 56 %, cena 28 %, výrobce 10 %, balení a složení 3 %, ostatní zboží – kvalita 46 %, cena 29 %, výrobce 12 %, složení 9 % a balení 4 %. Třetí skupina respondentů s příjmem od 30001 do 40000 Kč se rozhoduje odlišně v jednotlivých skupinách zboží. Kvalitu upřednostňuje u potravin 65 %, u textilu 56 %, u kosmetiky 58 % a u hraček 43 % respondentů. U sportovních potřeb klade důraz na cenu 58 % a u ostatního zboží 51 % respondentů. Zatímco cena je druhým nejvýznamnějším faktorem u potravin 21 %, textilu 37 %, kosmetiky 21 % a hraček 36 %, u sportovních potřeb cena zvítězila 58 % a u ostatního zboží také a to 51 %. Respondenti zkoumají u potravin i složení 14 %, u textilu balení 7 %, u kosmetiky složení 21 % a u hraček také složení 14 %. U respondentů s nejvyššími příjmy tj. nad 40000 Kč, zvítězila ve všech skupinách kvalita. U Potravin na ni klade důraz 62 %, u textilu 70 %, u kosmetiky 72 %, u hraček 70 % u sportovních potřeb 73 % a u ostatního zboží 70 %. Cena je zde druhým faktorem, u potravin na ni klade důraz 18 %, u textilu 30 %, u kosmetiky 18 % u hraček, sportovních potřeb a ostatního zboží pak shodně 20 % respondentů. Respondenti kladou důraz u potravin ještě na balení a to 12 % a výrobce 8 %, u kosmetiky, hraček a ostatního zboží na výrobce shodně 10 % a u sportovních potřeb klade důraz na výrobce 7 % respondentů. Třetí otázka se týkala toho, zda respondenti kupují české nebo zahraniční výrobky, popř. to nerozlišují. Následující tabulka uvádí přehled získaných odpovědí.

52

Vyhodnocení dotazníku Tab. 3

Původ výrobků Kupujete častěji výrobky

české

zahraniční

nerozlišuji to

Potraviny

298

25

115

Textil, obuv

135

123

180

Kosmetika

103

155

180

Hračky

96

89

253

Sportovní potřeby

67

106

265

Ostatní

76

43

319


Původ výrobků Původ výrobků České

počet

Zahraniční

Nerozlišuji to

350 300 250 200 150 100 50 0 Potraviny

Textil, obuv

Kosmetika

Hračky

Sportovní potřeby

Ostatní

produkty


Co se týče původu výrobků, české výrobky jasně zvítězily u potravin, v následujících skupinách respondenti uvedli ve většině případů, že původ výrobků nerozlišují. U potravin kupují respondenti v 68 % české výrobky, 26 % dotázaných, to nerozlišuje a pouze 6 % respondentů kupuje zahraniční potraviny. U textilu, byly odpovědi respondentů vyrovnanější. 41 % respondentů, původ výrobků nerozlišuje, 31 % kupuje český textil a obuv a 28 % kupuje zahraniční zboží. Poměrně vyrovnaná situace nastala u kosmetiky, kdy 41 % dotázaných nerozlišuje původ a 35 % kupuje zahraniční kosmetiku, českou kosmetiku kupuje 24 % respondentů. Původ hraček v 58 % respondenti nerozlišují, 22 % dotázaných koupí raději českou hračku a 20 % raději zahraniční. U sportovních potřeb respondenti opět v nejvíce případech a to, v 61 %, původ nerozlišují, poté raději sáhnou v 24 % po zahraničních sportovních potřebách a 15 % respondentů upřednostňuje české výrobky této kategorie. Respondenti ve skupině ostatních výrobků v drtivé většině (73 %) původ nerozlišují, 17 % pak kupuje české výrobky a zbylých 10 % zahraniční.

53


Vyhodnocení otázky dle pohlaví (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 2, tab. 5-6, graf 5-6): Muži nakupují nejvíce české potraviny a 56 % a české hračky 45 %. Zahraniční potraviny nakupuje 33 % a hračky 31 %, původ výrobků u potravin nerozlišuje 11 % u hraček 24 %. Naopak zahraniční výrobky nakupuje nejčastěji u textilu 61 %, kosmetiky 67 %, sportovních potřeb 63 %. U textilu a kosmetiky shodně 11 % respondentů mužského pohlaví původ nerozlišuje, u sportovních potřeb je to 13 %. 70 % žen kupuje české potraviny, 28 % původ nerozlišuje a pouze 2 % nakupují zahraniční výrobky. 46 % u textilu a kosmetiky původ nerozlišuje, 31 % kupuje český textil a 23 % zahraniční, opačné pořadí je u kosmetiky, tzn. 31 %, kupuje zahraniční kosmetiku a 23 % českou. U ostatních skupin zboží zvítězilo také to, že ženy původ výrobků nerozlišují. U hraček tak činí 62 %, u sportovních potřeb 67 % a u ostatního zboží 75 %. 19 % žen kupuje české a zahraniční hračky a také zahraniční sportovní potřeby. 14 % kupuje české sportovní potřeby, 15 % české ostatní zboží a 10 % zahraniční. Vyhodnocení otázky dle věkové kategorie (číselné a grafické vyjádření viz příloha 3, tab. 7-9, graf 7-9): Respondenti s nejnižším věkem tj. 18-25 let nakupují hlavně české potraviny 89 %, 11 % původ nerozlišuje. U ostatních skupin zboží převládá názor, že původ výrobků nerozlišují. U textilu, kosmetiky, sportovních potřeb a ostatního zboží tak nakupuje shodně 56 % respondentů, u hraček 80 %. 44 % respondentů dává přednost u ostatního zboží českému původu. Zahraniční textil nakupuje 35 %, český textil 9 % dotázaných. Shodných 22 % nakupuje českou, zahraniční kosmetiku, české, zahraniční sportovní potřeby. 11 % kupuje české hračky a 9 % zahraniční. Věková skupina 26-30 let dává přednost českým potravinám a to v 57 %, 34 % původ potravin nerozlišuje, 9 % kupuje zahraniční potraviny. 46 % respondentů této skupiny kupuje zahraniční kosmetiku, 33 % původ nerozlišuje a 21 % kupuje českou. V ostatních skupinách převládá to, že respondenti nerozlišují původ výrobků, u textilu tak činí 46 %, u hraček 54 %, u sportovních potřeb 59 % a u ostatního zboží 80 % respondentů. 34 % kupuje zahraniční textil, 25 % zahraniční hračky, 24 % zahraniční sportovní potřeby, 8 % zahraniční ostatní zboží. Český textil kupuje 20 %, české hračky 21 %, české sportovní potřeby 17 % a české ostatní zboží 12 % respondentů. Poslední skupina respondentů tj. ve věku 31 a více let je na tom podobně jako předchozí, 70 % kupuje české potraviny, 25 % nerozlišuje jejich původ a 5 % kupuje zahraniční. 42 % kupuje český textil, 35 % nerozlišuje původ a 23 % kupuje zahraniční. U ostatních skupin zvítězilo opět to, že respondenti nerozlišují původ výrobků u kosmetiky 43 %, u hraček 55 %, u sportovních potřeb 62 % a u ostatního 54


zboží 73 %. 32 % respondentů kupuje zahraniční kosmetiku, českou 25 %. 20 % kupuje zahraniční hračky, 25 % české. Zahraniční sportovní potřeby kupuje 25 % respondentů, 13 % pak kupuje tyto výrobky české. U ostatního zboží je poměr mezi českými 14 % a zahraničními 13 % výrobky vyrovnaný. Vyhodnocení otázky dle vzdělání (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 4, tab. 9-12, graf 9-12): Respondenti se základním vzděláním kupují nejvíce české potraviny 68 %, 16 % z nich kupuje zahraniční a shodné procento původ nerozlišuje. 50 % respondentů kupuje textil český a 50 % zahraniční. 84 % respondentů dává přednost zahraniční kosmetice 16 % české. 84 % kupuje zahraniční hračky, 16 % původ nerozlišuje. Sportovní potřeby kupuje 68 % zahraniční, 16 % české a 16 respondentů původ nerozlišuje. U ostatního zboží si respondenti potrpí na české výrobky, které kupuje 68 %, 16 % pak kupuje zahraniční a stejné procento původ nerozlišuje. Vyučení respondenti kupují převážně (80 %) české potraviny, 20 % těchto respondentů původ nerozlišuje. U ostatních skupin zboží respondenti v převážné většině původ výrobků nerozlišují. U textilu tak činí 50 %, u kosmetiky 43 %, u hraček 59 %, u sportovních potřeb 50 % a u ostatního zboží 79 %. Mezi českými a zahraničními výrobky volí častěji české ve všech skupinách. Textil – české 35 %, zahraniční 15 %, kosmetika – česká 36 %, zahraniční 21 %, hračky – české – 33 %, zahraniční 15 %, ostatní zboží – české 21, zahraniční nenakupují. Respondenti se středoškolským vzděláním se chovají při nákupu podobně jako předcházející skupina. 68 % respondentů kupuje české potraviny, 27 % původ nerozlišuje a 5 % kupuje zahraniční. Textil – původ nerozlišuje 41 %, český textil kupuje 35 % a zahraniční 24 %. U kosmetiky 43 % původ nerozlišuje, 34 % kupuje kosmetiku českou a 23 % zahraniční. 61 % respondentů nerozlišuje původ u hraček, 21 % kupuje zahraniční a18 % české hračky. U sportovních potřeb 66 % nerozlišuje původ, 25 % kupuje tyto potřeby zahraniční a 9 % české. Ostatní zboží – 72 % nerozlišuje původ zboží, 17 % kupuje české výrobky a 11 % zahraniční. Respondenti s vysokoškolským vzděláním kupují opět nejčastěji české potraviny (56 %), 30 % původ nerozlišuje a 14 % kupuje zahraniční. U textilu zvítězil zahraniční původ u 51 % respondentů, 36 % původ nerozlišuje a 14 % kupuje textil český. U kosmetiky je na prvním místě také zahraniční původ, kdy tuto kosmetiku kupuje 50 %, 36 % nerozlišuje původ a 14 % kupuje kosmetiku českou. U ostatních skupin zboží ve většině případů respondenti původ výrobků nerozlišují. U hraček tak jedná 49 %, u sportovních potřeb 57 % a u ostatního zboží 73 %. 27 % kupuje zahraniční hračky, 29 % sportovní potřeby a 15 % ostatní zboží. České hračky kupuje 24 %, sportovní zboží 14 % a 12 % respondentů ostatní zboží.

55


Vyhodnocení otázky dle počtu dětí v domácnosti (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 5, tab. 7-9, graf 7-9): Respondenti s jedním dítětem v domácnosti nakupují nejčastěji české potraviny (75 %), 25 % původ výrobků nerozlišuje. U textilu kupuje 47 % zahraniční výrobky, 36 % nerozlišuje původ a 17 % kupuje výrobky české. Kosmetika – 50 % původ nerozlišuje, 35 % kupuje zahraniční a 15 % české výrobky. Hračky – 64 % nerozlišuje původ, shodných 18 % kupuje české a zahraniční výrobky. Sportovní potřeby – 57 % nerozlišuje původ, 25 % kupuje zahraniční a 18 % české zboží. 65 % respondentů nerozlišuje původ u ostatního zboží, 21 % kupuje české výrobky a 14 % zahraniční. Druhá skupina respondentů se dvěma dětmi v domácnosti se chová při nákupech obdobně. U potravin opět zvítězily české výrobky a to u 63 % respondentů, 29 % původ nerozlišuje a 8 % kupuje zahraniční. V ostatních skupinách zboží převažuje odpověď, kdy respondenti nerozlišují původ výrobků. U textilu je to 46 %, u kosmetiky 36 % u kosmetiky 56 % u sportovních potřeb 66 % a u ostatního zboží 84 %. České výrobky zvítězily nad zahraničními u textilu 41 % (13 %), hraček 24 % (20 %) a u ostatního zboží 11 % (5 %), kosmetiku kupuje českou i zahraniční stejné procento respondentů a to 32 %. Zahraniční výrobky zvítězily nad českými pouze u sportovních potřeb a to v poměru 22 % k 12 %. Poslední skupina respondentů má 3 a více dětí v domácnosti. Zde zvítězily české výrobky hned dvakrát a to u potravin, kdy je nejčastěji kupuje 75 % a u ostatního zboží, které kupuje 50 %. V ostatních skupinách zboží zvítězily výrobky zahraniční a to u textilu u 54 %, u kosmetiky 75 %, u hraček 46 %, u sportovních potřeb 42 %. Potraviny dále kupují respondenti zahraniční 25 %, u textilu kupuje 21 % české výrobky a 25 % původ nerozlišuje. U kosmetiky původ nerozlišuje 25 %, stejné procento kupuje české hračky. 29 % původ hraček nerozlišuje, stejné procento pak kupuje české sportovní potřeby a také původ těchto výrobků nerozlišuje. 25 % respondentů kupuje zahraniční ostatní zboží a stejné procento nerozlišuje u těchto výrobků původ. Vyhodnocení otázky dle bydliště (číselné a grafické vyjádření viz příloha 6, tab. 9-12, graf 9-12): Respondenti, kteří pochází z města do 5000 obyvatel, upřednostňují české potraviny v 72 %, 28 % původ nerozlišuje. U ostatních skupin původ výrobků většina dotázaných nerozlišuje. U textilu tak činí 50 %, u kosmetiky 59 %, u hraček 69 %, u sportovních potřeb 84 % a u ostatního zboží 80 %. Zahraniční výrobky preferuje u textilu 27 %, u hraček 19 %, u kosmetiky 24 %, u sportovních potřeb 16 % a u ostatního zboží 9 % respondentů. 23 % dotázaných kupuje český textil, 17 % českou kosmetiku, 12 % české hračky a 11 % ostatní zboží. Situace u další skupiny respondentů tj. z města do 50000 obyvatel je velmi podobná. České potraviny opět zvítězily a to u 73 % dotázaných. 4 % kupují 56


zahraniční a 23 % původ nerozlišuje. U ostatních skupin převážná většina původ výrobků nerozlišuje. 41 % shodně u textilu a kosmetiky, 67 % u hraček, 59 % u sportovních potřeb a 74 % u ostatního zboží. Zahraniční výrobky vyhledává 22 % respondentů u textilu, 37 % u kosmetiky, 11 % u hraček, 14 % u sportovních potřeb a 4 % u ostatního zboží. Český textil kupuje 37 %, českou kosmetiku, hračky a ostatní zboží kupuje shodně 22 %, sportovní potřeby pak 27 % dotázaných. Vyrovnanější stav je u respondentů z města do 100000 obyvatel. Potraviny českého původu sice zase zvítězily u 58 % respondentů (zahraniční kupuje 17 % a původ u nich nerozlišuje 25 %), zato zahraniční výrobky zvítězily u textilu (35 %), kosmetiky (42 %) a sportovních potřeb (50 %). Velmi vyrovnaná situace nastala u hraček, kde 33 % kupuje české a zahraniční hračky a necelých 34 % původ nerozlišuje. České výrobky u ostatních skupin zboží kupují respondenti následovně: textil 32 %, kosmetika 33 %, sportovní potřeby a ostatní zboží 17 %. Zahraniční výrobky kupuje u ostatního zboží 8 %. Původ nerozlišuje u textilu 33 %, u kosmetiky 25 %, u sportovních potřeb 33 % a u ostatního zboží 75 % respondentů. Poslední skupina respondentů tj. z města nad 100000 obyvatel nakupuje podobně jako předcházející. České potraviny nakupuje 56 % zahraniční 11 % a původ nerozlišuje 33 % respondentů. Textil kupuje český 31 %, zahraniční 36 % a původ nerozlišuje 33 %. Českou kosmetiku vyhledává 33 %, zahraniční 54 % a původ nerozlišuje 13 % dotázaných. U hraček shodně 33 % kupuje české a zahraniční výrobky, necelých 34 % původ nerozlišuje. Sportovní potřeby kupuje 22 % respondentů od českých výrobců, zahraniční 45 % a původ nerozlišuje 33 %. 22 % dotázaných kupuje české ostatní zboží, 33 % zahraniční a 45 % původ nerozlišuje. Vyhodnocení otázky dle příjmu (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 7, tab. 9-12, graf 9-12): Respondenti ze skupiny s příjmem do 20000 Kč kupují nejčastěji české potraviny, zahraniční 7 % a původ nerozlišuje 12 %. U všech dalších skupin většina původ výrobků nerozlišuje. U textilu je to 53 %, u kosmetiky 47 %, u hraček 60 %, u sportovních potřeb 59 % u ostatního zboží 76 % respondentů. Zahraniční výrobky kupuje shodně 30 % dotázaných u textilu a hraček, 41 % u kosmetiky, 35 % u sportovních potřeb a 6 % u ostatního zboží. České výrobky vyhledává 17 % respondentů u textilu, 12 % u kosmetiky, 10 % u hraček, 6 % u sportovních potřeb a 18 % u ostatního zboží. Respondenti ze skupiny, kde se příjem pohybuje od 20001 do 30000 Kč, kupují výrobky následovně. Potraviny – 80 % české, 4 % zahraniční a 16 % původ nerozlišuje. Textil – 34 % český, 25 % zahraniční, 41 % nerozlišuje původ. Kosmetiky – 29 % česká, 28 % zahraniční, 43 % nerozlišuje původ. Hračky – 26 % české, 9 % zahraniční, 65 % nerozlišuje původ. Sportovní potřeby – české 22 %, zahranič-

57


ní 13 % a původ nerozlišuje 65 %. Ostatní potřeby – české 19 %, zahraniční 3 %, původ nerozlišuje 78 % respondentů. U třetí skupiny respondentů, kteří mají příjem od 30001 do 40000 Kč, nastala změna, většina těchto respondentů nerozlišuje původ potravin a to až 64 % z nich. 29 % kupuje české a 7 % zahraniční potraviny. Změnou oproti předcházejícím skupinám je také to, že české výrobky vítězí u textilu 42 % a u kosmetiky 43 %. U zbylých tří skupin ve většině případů respondenti původ opět nerozlišují. U hraček 44 %, u sportovních potřeb 64 % a u ostatního zboží 65 %. U textilu tak činí 35 % a u kosmetiky 36 %. Zahraniční výrobky kupuje 23 % u textilu a ostatního zboží, 21 % u kosmetiky a sportovních potřeb, 27 % u hraček. České výrobky kupuje 29 % u hraček, 15 % u sportovních potřeba 12 % u ostatního zboží. Čtvrtá skupina respondentů s příjmem nad 40000 Kč nakupuje takto: Potraviny – české 62 %, zahraniční 8 % původ nerozlišuje 30 %. Textil – 28 % český, 42 % zahraniční, 30 % nerozlišuje původ. Kosmetika – 70 % zahraniční a 30 % nerozlišuje původ. Českou kosmetiku tito respondenti nekupují. Hračky – 20 % české, 30 % zahraniční a 50 % nerozlišuje původ. Sportovní potřeby – 12 % české, 47 % zahraniční a 41 % nerozlišuje původ. Ostatní zboží – 20 % české a zahraniční, 60 % respondentů nerozlišuje původ. Čtvrtá otázka se zabývala tím, jestli respondenty ovlivňuje pohlaví dítěte, při nákupu těchto výrobků. Získané odpovědi jsou uvedeny níže v tabulce. Tab. 4

Vliv pohlaví dítěte při nákupu výrobků Ovlivňuje Vás při nákupu pohlaví dítěte?

ano

ne

Potraviny

96

342

Textil, obuv

402

36

Kosmetika

165

273

Hračky

390

48

Sportovní potřeby

347

91

Ostatní

300

138


58


Vliv pohlaví dítěte při nákupu výrobků

Vliv pohlaví dítěte při nákupu výrobků Ano

Ne

450 400 350 300 250 počet 200 150 100 50 0 Potraviny

Textil, obuv

Kosmetika

Hračky

Sportovní potřeby

Ostatní

produkty


V tomto případě vyšlo najevo, že ve skupině potravin a kosmetiky pohlaví dítěte respondenty ve většině případů, 78 % u potravin a 62 % u kosmetiky, neovlivňuje. 22 % respondentů je ovlivněno pohlavím dítěte při nákupu potravin a 38 % při nákupu kosmetiky. V ostatních skupinách výrobků jasně pohlaví dítěte ovlivňuje nákup respondentů. U textilu je to téměř 92 % respondentů, kteří nakupují podle pohlaví, zbytek 8 % se nenechá pohlavím ovlivnit. Respondenti nakupující hračky se ovlivnit nechají v 89 % a v 11 % zůstávají bez ovlivnění. 79 % respondentů nakupujících sportovní potřeby přihlíží k pohlaví dítěte, 21 % naopak zůstává neovlivněno. 68 % dotázaných kupuje ostatní výrobky pro děti v závislosti na jejich pohlaví, zbylých 32 % se ovlivnit nedá. Vyhodnocení otázky dle pohlaví (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 2, tab. 7-8, graf 7-8): Respondenty mužského pohlaví ve většině případů ovlivňuje pohlaví dítěte při nákupu výrobků ze všech skupin zboží. Potraviny – 67 % ano, 33 % ne, textil – 78 % ano, 22 % ne, kosmetika – 55 % ano, 45 % ne, hračky – 89 % ano, 11 % ne, sportovní potřeby – 87 % ano, 13 % ne, ostatní zboží – 67 % ano, 33 % ne. 84 % žen se nenechá pohlavím dítěte ovlivnit při nákupu potravin, 16 % ano, 65 % se nenechá ovlivnit při nákupu kosmetiky a 35 % ano. U ostatních skupin většina žen přihlíží k pohlaví dítěte při nákupu výrobků. U textilu 94 % ano, 6 % ne, u hraček 89 % ano, 11 % ne, u sportovních potřeb 78 % ano, 22 % ne, u ostatního zboží 69 % ano, 31 % ne.

59


Vyhodnocení otázky dle věkové kategorie (číselné a grafické vyjádření viz příloha 3, tab. 10-12, graf 10-12): Respondenti patřící do věkové skupiny 18-25 let se všichni tj. 100 % nechají ovlivnit pohlavím dítěte při nákupu textilu a hraček. 87 % je ovlivněno u nákupu sportovních potřeb, 13 % ne. 78 % je ovlivněno u ostatního zboží, 22 % ne. U potravin nemá vliv pohlaví dítěte při nákupu pro 89 %, pro 11 % ano, u kosmetiky pro 57 % ano, pro 43 % ne. Respondenti z věkové kategorie od 26 do 30 let se nejvíce nechávají ovlivnit při nákupu textilu (92 % ano, 8 % ne), hraček (92 % ano, 8 % ne), sportovních potřeb a ostatního zboží (shodně 67 % ano, 33 % ne). Neovlivněna zůstává většina respondentů při nákupu potravin (67 % ne, 33 % ano) a při nákupu kosmetiky (59 % ne, 41 % ano). Respondenti z poslední věkové kategorie se nechávají výrazně ovlivnit pohlavím dítěte při nákupu textilu (90 % ano, 10 % ne), při nákupu hraček a sportovních potřeb (shodně 85 % ano, 15 % ne) a při nákupu ostatního zboží (68 % ano, 32 % ne). Při nákupu potravin se nenechá ovlivnit 82 %, 18 % ano, při nákupu kosmetiky 75 % ne a 35 % ano. Vyhodnocení otázky dle vzdělání (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 4, tab. 13-16, graf 13-16): První skupinu tvoří respondenti se základním vzděláním. Ti se 100 % nechají ovlivnit pohlavím dítěte při nákupu textilu, hraček a ostatního zboží. U sportovních potřeb e nechá ovlivnit 83 %, 17 % ne. Vyrovnaná situace je u kosmetiky a 50 % ano, ne. Neovlivnitelní jsou 100 % při nákupu potravin. Vyučení respondenti se ve většině případů nenechají ovlivnit při nákupu potravin (71 % ne, 29 % ano) a kosmetiky (79 % ne, 21 % ano). Silný vliv pohlaví dítěte se projevuje při nákupu textilu (85 % ano, 15 % ne), hraček (80 % ano, 20 % ne), sportovních potřeb (57 % ano, 43 % ne) a ostatního zboží (63 % ano, 37 % ne). Respondenti se středoškolským vzděláním se nejvíce nechají ovlivnit pohlavím dítěte při nákupu textilu (95 % ano, 15 % ne), hraček a sportovních potřeb (shodně 91 % ano, 9 % ne) a ostatního zboží (66 % ano, 34 % ne). Většinu těchto respondentů pohlaví neovlivňuje při nákupu potravin (84 % ne, 16 % ano) a kosmetiky (67 % ne, 33 % ano). Vysokoškolsky vzdělaní respondenti se ve většině případů nechají ovlivnit pohlavím dítěte při nákupu výrobků u všech skupin, kromě potravin (64 % ne, 36 % ano). U textilu má pohlaví dítěte vliv na 87 % respondentů, na 13 % ne, u kosmetiky na 68 % ano, 32 % ne, u hraček na 92 % ano, 8 % ne, u sportovních potřeb na 64 % ano, 36 % ne a u ostatního zboží na 78 % ano a 22 % ne.

60


Vyhodnocení otázky dle počtu dětí v domácnosti (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 5, tab. 10-12, graf 10-12): Většinu respondentů, kteří mají 1 dítě v domácnosti, ovlivňuje pohlaví dítěte při nákupu textilu (93 % ano, 7 % ne), hraček (96 % ano, 4 % ne), sportovních potřeb (82 % ano, 18 % ne) a ostatního zboží (68 % ano, 32 % ne). Pohlaví dítěte je nijak intenzivně neovlivňuje při nákupu potravin (88 % ne, 12 % ano) a kosmetiky (58 % ne, 42 % ano). Respondenti se 2 dětmi v domácnosti se nechají výrazně ovlivnit pohlavím dítěte při nákupu textilu (93 % ano, 7 % ne), hraček (88 % ano, 12 % ne), sportovních potřeb (78 % ano, 22 % ne) a ostatního zboží (68 % ano, 32 % ne). Pohlaví dítěte je výrazně neovlivňuje při nákupu potravin (74 % ne, 26 % ano) a kosmetiky (64 % ano, 36 % ne). U respondentů se 3 a více dětmi v domácnosti je situace podobná, až na hračky, při jejichž koupi se respondenti nechají ovlivnit pohlavím dítěte shodně 50 % s respondenty, kteří se ovlivnit nenechají. U potravin se většina respondentů ovlivnit nenechá (54 % ne, 46 % ano), stejně tak při nákupu kosmetiky není vliv pohlaví dítěte nijak zásadní (79 % ne, 21 % ano). U textilu a ostatního zboží převažuje vliv pohlaví dítěte na 75 % respondentů, 25 % se ovlivnit nenechá, 71 % se nechá ovlivnit při nákupu sportovních potřeb a 29 % ne. Vyhodnocení otázky dle bydliště (číselné a grafické vyjádření viz příloha 6, tab. 13-16, graf 13-16): Většina respondentů pocházejících z města do 5000 obyvatel se nechá ovlivnit pohlavím dítěte při nákup textilu (96 % ano, 4 % ne), hraček (88 % ano, 12 % ne), sportovních potřeb (84 % ano, 16 % ne) a ostatního zboží (77 % ano, 23 %ne). Pohlaví dítěte nemá vliv na 92 % respondentů při nákup potravin, 8 % ano. 73 % respondentů se nedá ovlivnit pohlavím dítěte při nákupu kosmetiky, 27 % ano. Situace ve druhé skupině tj. město od 5001 do 50000 obyvatel je podobná. U potravin vliv pohlaví dítěte 81 % ne, 19 % ano, u kosmetiky 68 % ne, 32 % ano, u textilu a hraček 89 % ano, 11 % ne, u sportovních potřeb 81 % ano, 19 % ne a u ostatního zboží 63 % ano, 37 % ne. Velmi podobné je to i u respondentů, kteří pochází z města od 50001 do 100000 obyvatel. Vliv pohlaví dítěte se výrazně objevuje u textilu (93 % ano, 7 % ne), hraček (93 % ano, 7 % ne), sportovních potřeb (67 % ano, 33 % ne), ostatního zboží (58 % ano, 42 % ne). 67 % respondentů se nenechá ovlivnit při nákupu potravina kosmetiky, 33 % ano.

61


Jiná situace je u respondentů, kteří bydlí ve městě nad 100000 obyvatel. Ve všech skupinách zboží převažuje u většiny respondentů vliv pohlaví dítěte při nákupu. Potraviny – 56 % ano, 44 % ne, textil – 93 % ano, 7 % ne, kosmetika – 67 % ano, 33 % ne, hračky – 87 % ano, 13 % ne, sportovní potřeby – 78 % ano, 22 % ne, ostatní zboží – 76 % ano, 24 % ne. Vyhodnocení otázky dle příjmu (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 7, tab. 13-16, graf 13-16):Respondenti s nejnižším příjmem tj. do 20000 Kč se nechají ovlivnit 100 % při nákupu textilu, při nákupu hraček je ovlivněno 82 %, 18 % ne, u sportovních potřeb 53 % ano, 47 % ne, u ostatního zboží 71 % ano, 29 % ne. Bez výrazného vlivu nakupují respondenti potraviny (24 % ano, 76 % ne) a kosmetiku (28 % ano, 72 % ne). Druhá skupina respondentů s příjmem od 20001 do 30000 Kč je na tom podobně. Bez silného vlivu nakupují potraviny (19 % ano, 81 % ne) a kosmetiku (34 % ano, 66 % ne). Naopak silně ovlivněni jsou při nákupu textilu (84 % ano, 16 % ne), hraček a sportovních potřeb (shodně 88 % ano, 12 % ne) a ostatního zboží (53 % ano, 47 % ne). U respondentů s příjmem od 30001 do 40000 Kč je největší vliv pohlaví dítěte při nákupu hraček a to 100 %. Ovlivnit se nechají také při nákupu textilu (93 % ano, 7 % ne), u sportovních potřeb a ostatního zboží (shodně 85 % ano, 15 % ne). Bez výrazného vlivu nakupují potraviny (21 % ano, 79 % ne) a kosmetiku (49 % ano, 51 % ne). Velmi výrazné ovlivnění pohlavím dítěte u respondentů s příjmem nad 40000 Kč je při nákupu textilu – 100 %, při nákupu hraček a ostatního zboží – shodně 90 % ano, 10 % ne. 88 % se nechá ovlivnit při nákupu sportovních potřeb a 12 % ne. 50 % na 50 % je to při nákupu kosmetiky a 30 % respondentů se nechá ovlivnit při nákupu potravin, 70 % ne. Pátá otázka se týkala sledovanosti bezpečnostních testů a testů nezávadnosti. Konečné počty odpovědí respondentů jsou shrnuty do následující tabulky.

62


Sledovanost bezpečnostních testů

Sledujete bezpečnostní testy a testy nezávadnosti?

ano

ne

Potraviny

312

126

Textil, obuv

259

179

Kosmetika

319

119

Hračky

376

62

Sportovní potřeby

261

177

Ostatní

329

109


Sledovanost bezpečnostních testů

Sledovanost bezpečnostních testů Ano

Ne

400 350 300 250 počet 200 150 100 50 0 Potraviny

Textil,

Kosmetika

Hračky

obuv

Sportovní

Ostatní

potřeby

produkty


U všech skupin výrobků vyšlo najevo, že respondenti sledují bezpečnost a nezávadnost výrobků. Nejvyšší sledovanost bezpečnosti je ve skupině hraček, tady testy sleduje 86 % respondentů a pouze 14 % ne. Druhou nejvyšší sledovanost bezpečnosti respondenti přiřadili skupině ostatních výrobků, kde 75 % dotázaných sleduje a 25 % nesleduje bezpečnost výrobků. 73 % respondentů sleduje nezávadnost u kosmetiky, 27 % ne. Vysoká sledovanost nezávadnosti je také u potravin, kde testy sleduje 71 % respondentů, 29 % nikoliv. Téměř shodnou sledovanost a to 60 %, resp. 59 % mají bezpečnostní testy u sportovních potřeb a textilu, zbylých 40 %, resp. 41 % tyto testy nesleduje. Vyhodnocení otázky dle pohlaví (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 2, tab. 9-10, graf 9-10): Muži 100 % sledují bezpečnostní testy u hraček, dále pak 83 % u sportovních potřeb, 17 % ne, 72 % sleduje testy u potravin a textilu, 28 %

63


ne, 67 % ano u ostatního zboží, 33 % ne, u kosmetiky testy sleduje 44 % a 66 % nesleduje. Ženy ve většině případů sledují bezpečnostní testy u všech skupin výrobků. Potraviny – 71 % ano, 29 % ne, textil – 57 % ano, 43 % ne, kosmetika – 74 % ano, 26 % ne, hračky – 58 % ano, 42 % ne, sportovní potřeby – 26 % ano, 44 % ne, ostatní zboží – 76 % ano, 24 % ne. Vyhodnocení otázky dle věkové kategorie (číselné a grafické vyjádření viz příloha 3, tab. 13-15, graf 13-15): Respondenti ve skupině 18-25 let 100 % sledují bezpečnostní testy u potravin, 87 % u kosmetiky a hraček, 13 % ne, 83 % u ostatního zboží, 17 % ne, 54 % u sportovních potřeb, 46 % ne a přesně polovina tj. 50 % sleduje a polovina ne testy u textilu. Věk 26-30 let. Zde respondenti ve většině případů sledují testy u potravin (52 % ano, 48 % ne), kosmetiky (65 % ano, 35 % ne), hraček (81 % ano, 19 % ne), ostatního zboží (65 % ano, 35 % ne). U textilu sleduje testy 41 %, 59 % ne, u sportovních potřeb 37 % ano, 63 ne. Respondenti ve věku 31 a více let převážně testy bezpečnosti sledují u všech skupin výrobků. Potraviny 76 % ano, 24 % ne, textil – 72 % ano, 28 % ne, kosmetika – 74 % ano, 26 % ne, hračky – 89 % ano, 11 % ne, sportovní potřeby - 75 % ano, 25 % ne, ostatní zboží 80 % ano, 20 % ne. Vyhodnocení otázky dle vzdělání (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 4, tab. 17-20, graf 17-20): Respondenti se základním vzděláním Sledují testy ve větší míře u kosmetiky a ostatního zboží a to 83 % ano, 17 % ne, u potravin a sportovních potřeb sleduje testy 67 %, 33 % ne, u textilu a hraček je to 50 na 50. Vyučení respondenti také sledují testy bezpečnosti ve většině případů. Potraviny – 57 % ano, 43 % ne, textil a sportovní potřeby 63 % ano, 37 % ne, kosmetika – 65 % ano, 35 % ne, hračky – 77 % ano, 23 % ne, ostatní zboží 73 % ano, 27 % ne. U středoškoláků je situace podobná. Potraviny sleduje 75 %, 25 % ne, textil – 61 % ano, 39 % ne, kosmetika – 76 % ano, 24 % ne, hračky – 91 % ano, 9 % ne, sportovní potřeby 55 % ano, 45 % ne, ostatní zboží – 73 % ano, 27 % ne. Vysokoškoláci také bezpečnostní testy sledují a to u potravin 75 % ano, 25 % ne, textilu 49 % ano, 51 % ne, u kosmetiky 69 % ano, 31 % ne, u hraček 82 % ano, 18 % ne, u sportovních potřeb 70 % ano, 30 % ne, u ostatního zboží 82 % ano, 18 % ne.

64


Vyhodnocení otázky dle počtu dětí v domácnosti (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 5, tab. 13-15, graf 13-15): Respondenti s 1 dítětem v domácnosti sledují testy bezpečnosti následovně: potraviny – 71 % ano, 29 % ne, textil – 45 % ano, 55 % ne, kosmetika – 66 % ano, 34 % ne, hračky – 84 % ano, 16 % ne, sportovní potřeby – 53 % ano, 47 % ne, ostatní zboží 80 % ano, 20 % ne. Podobná situace je i u respondentů se 2 dětmi. Potraviny – 71 % ano, 29 % ne, textil – 66 % ano, 34 % ne, kosmetika – 77 % ano, 23 % ne, hračky – 86 % ano, 14 % ne, sportovní potřeby – 61 % ano, 39 % ne, ostatní zboží 72 % ano, 28 % ne. Výjimku netvoří ani poslední skupina respondentů se 3 a více dětmi. Potraviny – 76 % ano, 24 % ne, textil – 72 % ano, 28 % ne, kosmetika – 74 % ano, 26 % ne, hračky – 89 % ano, 11 % ne, sportovní potřeby – 75 % ano, 25 % ne, ostatní zboží 80 % ano, 20 % ne. Vyhodnocení otázky dle bydliště (číselné a grafické vyjádření viz příloha 6, tab. 17-20, graf 17-20): Respondenti s města do 5000 obyvatel převážně nesledují bezpečnostní testy u potravin (92 % ne, 8 % ano) a u kosmetiky (73 % ne, 27 % ano), u ostatních skupin většina respondentů tyto testy sleduje. Textil – 96 % ano, 4 % ne, hračky – 88 % ano, 12 % ne, sportovní potřeby – 84 % ano, 16 % ne, ostatní zboží 77 % ano, 23 % ne. Podobná situace je i u respondentů z města od 50001 do 50000 obyvatel. Tito respondenti převážně nesledují bezpečnostní testy u potravin (81 % ne, 19 % ano) a u kosmetiky (68 % ne, 32 % ano), u ostatních skupin většina respondentů tyto testy sleduje. Textil – 89 % ano, 11 % ne, hračky – 89 % ano, 11 % ne, sportovní potřeby – 81 % ano, 19 % ne, ostatní zboží 63 % ano, 27 % ne. Sledovanost bezpečnostních testů u respondentů pocházejících z města od 50001 do 100000 obyvatel je následující: potraviny a kosmetika - 67 % ne, 33 % ano, textil – 90 % ano, 10 % ne, hračky – 93 % ano, 7 % ne, sportovní potřeby – 67 % ano, 33 % ne, ostatní zboží 58 % ano, 42 % ne. U poslední skupiny respondentů z města nad 100000 ve všech skupinách převažuje sledovanost testů. Potraviny – 56 % ano, 44 % ne, kosmetika - 89 % ano, 11 % ne, textil – 93 % ano, 7 % ne, hračky – 87 % ano, 13 % ne, sportovní potřeby – 78 % ano, 22 % ne, ostatní zboží 76 % ano, 24 % ne. Vyhodnocení otázky dle příjmu (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 7, tab. 17-20, graf 17-20): U všech respondentů vyšlo najevo, že bezpečnostní testy převážná většina sleduje u všech skupin výrobků. Respondenti s příjmem do

65


20000 Kč: potraviny – 64 % ano, 36 % ne, kosmetika - 81 % ano, 19 % ne, textil – 51 % ano, 49 ne, hračky – 70 % ano, 30 % ne, sportovní potřeby – 52 % ano, 48 % ne, ostatní zboží 63 % ano, 37 % ne. U respondentů s příjmem od 20001 do 30000 Kč vyšla sledovanost následovně: u potravin – 81 % ano, 19 % ne, u kosmetiky - 65 % ano, 35 % ne, u textilu – 59 % ano, 41 % ne, hračky – 87 % ano, 13 % ne, sportovní potřeby – 62 % ano, 38 % ne, ostatní zboží 71 % ano, 29 % ne. Podobná je i situace u respondentů s příjmem od 30001 do 40000 Kč. Potraviny – 68 % ano, 32 % ne, kosmetika - 77 % ano, 23 % ne, textil – 70 % ano, 30 % ne, hračky – 96 % ano, 4 % ne, sportovní potřeby – 63 % ano, 37 % ne, ostatní zboží 84 % ano, 16 % ne. Poslední skupina respondentů s příjmy nad 40000 Kč sleduje bezpečnost ve většině případů také ve všech skupinách. U potravin a textilu – 58 % ano, 42 % ne, u kosmetiky - 77 % ano, 23 % ne, u hraček a ostatního zboží – 95 % ano, 5 % ne, u sportovních potřeb – 60 % ano, 40 % ne. Respondenti odpovídali, zda sledují akční letáky a výprodejové akce na otázku č.6. Výsledná data jsou opět shrnuta v následující tabulce. Tab. 6

Sledovanost akčních letáků Sledujete akční letáky a výprodejové akce?

ano

ne

Celkem

323

115


Sledovanost akčních letáků

Sledovanost akčních letáků Ano

Ne

115; 26 %

323; 74 %


66


Z celkového počtu 438 respondentů sleduje akční letáky a výprodejové akce 323, tj. 74 % dotázaných ostatních 115, tj. 26 % tyto akce a letáky nesleduje. Vyhodnocení otázky dle pohlaví (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 2, graf 11-12): 43 %mužů sleduje akční letáky, 57 % ne. 78 % žen naopak letáky sleduje a 22 % ne. Vyhodnocení otázky dle věkové kategorie (číselné a grafické vyjádření viz příloha 3, graf 16-18): 89 % respondentů ve věku 18-25 let sleduje letáky, 11 % ne. 62 % respondentů ve věku 26-30 let sleduje akční letáky, 38 % ne. 72 % respondentů ve věku 31 a více let sleduje letáky a23 % nikoliv. Vyhodnocení otázky dle vzdělání (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 4, graf 21-24): 83 % respondentů se základním vzděláním sleduje akční letáky, 17 % ne. Vyučených respondentů tyto letáky sleduje 70 %, 30 % ne. Se středoškolským vzděláním sleduje akce 78 %, 22 % respondentů ne. 64 % vysokoškoláků letáky sleduje, 36 % ne. Vyhodnocení otázky dle počtu dětí v domácnosti (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 5, graf 16-19): Respondenti s 1 dítětem v domácnosti sledují letáky a to 82 %, 18 % ne. Se 2 dětmi v domácnosti sleduje akce 68 % respondentů 32 % ne. Respondenti se 3 a více dětmi sledují akce v 71 %, 29 % tyto akce nesleduje. Vyhodnocení otázky dle bydliště (číselné a grafické vyjádření viz příloha 6, graf 21-24): Respondenti ve městě do 5000 obyvatel sledují akce v 88 %, 22 % tyto akční letáky nesleduje. 70 % respondentů z města od 5001 do 50000 obyvatel sleduje letáky, 30 % ne. 65 % dotázaných z města od 50001 do 100000 obyvatel sleduje akce, 35 % ne. A nejmenší rozdíl je u respondentů s města nad 100000 obyvatel a to 56 % sleduje a 44 % nikoliv. Vyhodnocení otázky dle příjmu (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 7, graf 21-24): Respondenti s nejmenším příjmem tj. do 20000 Kč sledují nejvíce akční letáky z této skupiny a to 88 % ano, 12 % ne. Z výší příjmu postupně tato sledovanost klesá. Příjem od 20001 do 30000 Kč – 84 % ano, 16 % ne, příjem od 30001 do 40000 Kč – 57 % ano, 43 % ne a konečně příjem vyšší než 40000 Kč – 38 % respondentů sleduje letáky a 62 % ne. Další otázkou byli respondenti dotázáni, zda sledují reklamy a vyhledávají na jejich základě výrobky v obchodech. Níže uvedená tabulka uvádí přehled získaných odpovědí.

67


Vyhledávání výrobků na základě reklamy Vyhledáváte výrobky na základě reklamy?

ano

ne

Potraviny

200

238

Textil, obuv

143

295

Kosmetika

317

121

Hračky

208

230

Sportovní potřeby

153

285

Ostatní

141

297


Vyhledávání výrobků na základě reklamy

Vyhledávání výrobků na základě reklamy Ano

Ne

350 300 250 200 počet 150 100 50 0 Potraviny

Textil,

Kosmetika

Hračky

obuv

Sportovní

Ostatní

potřeby

produkty


V tomto případě jasně zvítězila sledovanost (72 %) reklamy a na jejím základě vyhledávání kosmetických výrobků. 28 % tyto výrobky nevyhledávají. V ostatních skupinách respondenti výrobky na základě reklamy spíše nevyhledávají. Nejvyrovnanější jsou poměry respondentů v potravinách, kde 54 % nevyhledává a 46 % respondentů vyhledává výrobky na základě reklamy. Podobné je to i u hraček. Zde výrobky nevyhledává 53 % a vyhledává 47 % dotázaných. Ve zbývajících třech skupinách jsou již rozdíly větší, 67 % respondentů u textilu, 65 % u sportovních potřeb a 68 % u ostatního zboží, výrobky nevyhledávají, 33 % dotázaných u textilu, 35 % u sportovních potřeb a 32 % u ostatního zboží, tyto výrobky na základě reklamy vyhledává. Vyhodnocení otázky dle pohlaví (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 2, tab. 11-12, graf 13-14): Muži ve většině případů nevyhledávají výrobky na základě reklamy u hraček (81 % ne, 19 % ano) a u ostatního zboží (61 % ne, 39 % ano), u ostatních skupin se spíše reklamou nechají ovlivnit. Potraviny – 57 % ano, 43 % 68


ne, textil – 56 % ano, 44 % ne, kosmetika – 76 % ano, 24 % ne, sportovní potřeby 78 % ano, 22 % ne. Ženy se nechají reklamou zlákat u kosmetiky (72 % ano, 28 % ne) a u hraček (52 % ano, 48 % ne), u dalších skupin zboží spíše výrobky nevyhledávají na základě reklamy. Potraviny – 56 % ne, 44 % ano, textil – 71 % ne, 29 % ano, sportovní potřeby – 71 % ne, 29 % ano, ostatní zboží 69 % ne, 31 % ano. Vyhodnocení otázky dle věkové kategorie (číselné a grafické vyjádření viz příloha 3, tab. 16-18, graf 19-21): Respondenti ve věku 18-25 let se nechají reklamou zlákat v případě potravin (68 % ano, 32 % ne), kosmetiky (89 % ano, 11 % ne), hraček a ostatního zboží (shodně 54 % ano, 46 % ne). U textilu na reklamy většinou nedají (56 % ne, 46 % ano), stejně tak u sportovních potřeb (57 % ne, 43 % ano). Respondenti od 26 do 30 let se nechají ve většině případů ovlivnit reklamou pouze u kosmetiky (79 % ano, 21 % ne), u ostatních skupin spíše na reklamu nedají. Potraviny – 58 % ne, 42 % ano, textil – 80 % ne, 20 % ano, hračky – 55 % ne, 45 % ano, sportovní potřeby a ostatní zboží – 67 % ne, 33 % ano. Situace je podobná i u respondentů ve věku 31 a více let, kdy se ve většině případů nechají ovlivnit reklamou pouze u kosmetiky (65 % ano, 35 % ne), u ostatních skupin spíše na reklamu nedají. Potraviny – 57 % ne, 43 % ano, textil – 62 % ne, 38 % ano, hračky – 52 % ne, 48 % ano, sportovní potřeby – 65 % ne, 35 % ano a ostatní zboží – 73 % ne, 27 % ano. Vyhodnocení otázky dle vzdělání (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 4, tab. 21-24, graf 25-28): Respondenti se základním vzděláním se nenechají mnoho ovlivnit u potravin (33 % ano, 67 % ne), u sportovních potřeb a ostatního zboží je to přesně 50 % na 50 %, u textilu a kosmetiky se nechá ovlivnit reklamou 83 % a 17 % ne a u hraček se nechá ovlivnit 67 %, 33 % respondentů nikoliv. Vyučení respondenti se nechají ovlivnit u všech skupin kromě sportovních potřeb (27 % ano, 73 % ne) a ostatního zboží (49 % ano, 51 % ne). V ostatních případech jsou reklamou ovlivněni více. Potraviny – 64 % ano, 36 % ne, textil – 56 % ano, 44 % ne, kosmetika – 93 % ano, 7 % ne, hračky – 63 % ano, 37 % ne. Středoškoláci se nechají výrazně ovlivnit pouze u kosmetiky (69 % ano, 31 % ne), u ostatních skupin spíše ne. Potraviny – 55 % ne, 45 % ano, textil – 72 % ne, 28 % ano, hračky – 59 % ne, 41 % ano, sportovní potřeby – 58 % ne, 42 % ano a ostatní zboží – 74 % ne, 26 % ano.

69


Vysokoškolsky vzdělaní respondenti jsou na tom podobně. Potraviny – 70 % ne, 30 % ano, textil – 79 % ne, 21 % ano, hračky – 50 % ne, 50 % ano, sportovní potřeby – 80 % ne, 20 % ano a ostatní zboží – 66 % ne, 34 % ano, kosmetika – 63 % ano, 37 % ne. Vyhodnocení otázky dle počtu dětí v domácnosti (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 5, tab. 16-18, graf 19-21): Respondenti s jedním dítětem se nechají ovlivnit u textilu a kosmetiky (shodně 71 % ano, 29 % ne) a u hraček (53 % ano, 47 % ne), u ostatních skupin jsou spíše neovlivněni reklamou. Potraviny – 57 % ne, 43 % ano, sportovní zboží 71 % ne, 29 % ano a ostatní zboží – 65 % ne a 35 % ano. Respondenti mající 2 děti jsou ovlivněni výrazně reklamou pouze u kosmetiky (76 % ano, 24 % ne), u ostatních skupin spíše ne. Potraviny – 53 % ne, 47 % ano, textil – 96 % ne, 4 % ano, hračky – 54 % ne, 46 % ano, sportovní potřeby – 61 % ne, 39 % ano a ostatní zboží – 71 % ne, 29 % ano. Respondenti se 3 a více dětmi jsou spíše neovlivněni reklamou. Potraviny a textil – 50 % ne, 50 % ano, hračky – 75 % ne, 25 % ano, sportovní potřeby – 62 % ne, 38 % ano a ostatní zboží a kosmetika – 54 % ne, 46 % ano. Vyhodnocení otázky dle bydliště (číselné a grafické vyjádření viz příloha 6, tab. 21-24, graf 25-28): Respondenti z města do 5000 obyvatel se nechají zlákat reklamou u kosmetiky (68 % ano, 32 % ne) a hraček (52 % ano, 48 % ne), u ostatních skupin zboží spíše ne. Potraviny – 55 % ne, 45 % ano, textil – 69 % ne, 31 % ano, sportovní potřeby – 77 % ne, 23 % ano a ostatní zboží – 69 % ne, 31 % ano. Bydliště od 5001 do 50000 obyvatel: zde se respondenti nechají ovlivnit pouze u kosmetiky (67 % ano, 23 % ne). Ostatní skupiny: potraviny – 59 % ne, 41 % ano, textil – 74 % ne, 26 % ano, hračky – 59 % ne, 41 % ano, sportovní potřeby – 64 % ne, 36 % ano a ostatní zboží – 78 % ne, 22 % ano. Skupina respondentů bydlících ve městě od 50001 do 100000 obyvatel se nechá ovlivnit u potravin (60 % ano, 40 % ne) a u kosmetiky (83 % ano, 17 % ne). Ostatní skupiny: textil – 67 % ne, 33 % ano, hračky – 68 % ne, 32 % ano, sportovní potřeby – 60 % ne, 40 % ano a ostatní zboží – 58 % ne, 42 % ano. Respondenti z města nad 100000 obyvatel se nechají ovlivnit u všech skupin, kromě potravin (56 % ne, 44 % ano). Kosmetika – 87 % ano, 13 % ne, textil – 56 %

70


ano, 44 % ne, hračky – 76 % ano, 24 % ne, sportovní potřeby – 56 % ano, 44 % ne a ostatní zboží–54 % ano, 46 % ne. Vyhodnocení otázky dle příjmu (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 7, tab. 21-24, graf 25-28): Skupina respondentů s příjmem do 20000 Kč je ovlivněna výrazně reklamou pouze u kosmetiky (76 % ano, 24 % ne). Potraviny – 64 % ne, 36 % ano, textil – 71 % ne, 29 % ano, hračky – 60 % ne, 40 % ano, sportovní potřeby – 65 % ne, 35 % ano a ostatní zboží – 66 % ne, 34 % ano. Příjem od 20001 Kč do 30000 Kč: zde je situace velmi podobná. Kosmetika - 72 % ano, 28 % ne, potraviny – 53 % ne, 47 % ano, textil – 63 % ne, 37 % ano, hračky – 59 % ne, 41 % ano, sportovní potřeby – 72 % ne, 28 % ano a ostatní zboží – 69 % ne, 31 % ano. Respondenti s příjmy od 30001 do 40000 Kč se nechají ovlivnit u potravin (58 % ano, 42 % ne), kosmetiky (86 % ano, 14 % ne) a hraček (63 % ano, 37 % ne). U ostatních skupin spíše ne. Textil – 71 % ne, 29 % ano, sportovní potřeby 58 % ne, 42 % ano, ostatní zboží – 80 % ne a 20 % ano. Poslední skupina respondentů je s příjmy nad 40000 Kč. Tito respondenti se nechají výrazně ovlivnit pouze u hraček (60 % ano, 40 % ne). Ostatní skupiny: u kosmetiky - 52 % ne, 48 ano, u potravin – 60 % ne, 40 % ano, u textilu – 70 % ne, 30 % ano, u sportovních potřeb – 52 % ne, 48 % ano a ostatní zboží – 50 % ne, 50 % ano. Předposlední otázka se zabývala tím, zda respondenti nakupují na základě doporučení a zkušeností jejich přátel. Odpovědi jsou vyobrazeny v tabulce. Tab. 8

Nakupování na základě doporučení

Nakupujete ne základě doporučení? Celkem

vždy

často

někdy

vůbec

6

143

259

30


71


Nakupování na základě doporučení

Nákup na základě doporučení Vždy

Často

30; 7 %

Někdy

Vůbec

6; 1 % 143; 33 %

259; 59 %


259 respondentů tj. 59 % nakupují na základě doporučení svých přátel někdy, 143, tj. 33 %, nakupuje často na základě doporučení, 30 dotázaných, tj. 7 %, nenakupuje na základě doporučení vůbec a 6 respondentů, tj. 1 %, dá na doporučení přátel vždy. Vyhodnocení otázky dle pohlaví (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 2, graf 15-16): Muži nakupují na základě doporučení někdy (35 %), často (20 %) a vůbec (45 %) Ženy: někdy – 62 %, často – 34 %, vždy – 2 % a vůbec 2 %. Vyhodnocení otázky dle věkové kategorie (číselné a grafické vyjádření viz příloha 3, graf 22-24): respondenti ve věku 18-25 let nakupují na základě doporučení často – 44 %, někdy – 44 % a vůbec – 12 %. Věk 26-30 let: vždy – 4 %, často – 37 %, někdy – 51 % a vůbec 8 %. 31 a více let: často – 28 %, někdy – 67 %, vůbec 5 %. Vyhodnocení otázky dle vzdělání (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 4, graf 29-32): Respondenti se základním vzděláním nakupují často na základě doporučení (83 %), někdy - 17 %. Vyučení: často – 21 %, někdy 72 % a vůbec – 7 %. Středoškoláci: vždy - 2 %, často – 36 %, někdy – 57 % a vůbec 12 %. Vysokoškoláci nakupují na základě doporučení často – 29 %. Někdy 57 % a vůbec 14 %. Vyhodnocení otázky dle počtu dětí v domácnosti (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 5, graf 22-24): Respondenti s jedním dítětem v domácnosti nakupují často (35 %), někdy (65 %) na základě doporučení. 2 děti v domácnosti:vždy – 2 %, často – 32 %, někdy 54 % a vůbec 12 %. 3 a více dětí: často – 21 %, někdy 79 %.

72


Vyhodnocení otázky dle bydliště (číselné a grafické vyjádření viz příloha 6, graf 29-32): Respondenti z města do 5000 obyvatel nakupují na základě doporučení často – 31 %, někdy 69 %. Město od 5001 do 50000 obyvatel: často – 25 %, někdy 75 %. Dotázaní z města od 50001 do 100000 obyvatel nakupují dle doporučení vždy – 8 %, často 44 %, někdy 15 % a vůbec 33 %. Respondenti z města nad 100000 obyvatel nakupují dle doporučení často 44 %, někdy 44 % a vůbec 12 %. Vyhodnocení otázky dle příjmu (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 7, graf 29-32): Respondenti s nejnižším příjmem tj. do 20000 Kč nakupují dle doporučení vždy – 6 %, často – 29 %, někdy – 59 % a vůbec 6 %. Příjem od 20001 do 30000 Kč: často – 44 %, někdy 53 %, vůbec 3 %. Příjem od 30001 do 40000 Kč: často – 21 %, někdy 72 %, vůbec 7 %. Podobně je to i s respondenty s příjmem nad 40000 Kč. Nákup dle doporučení často – 18 %, někdy 62 % a vůbec 20 %. Poslední otázkou bylo, zda ovlivňuje respondenty dítě při nákupu. Tabulka uvádí obdržené odpovědi. Tab. 9

Vliv dítěte při nákupu

Ovlivňuje Vás dítě při nákupu? Celkem

vždy

často

někdy

vůbec

neodpovědělo

20

79

242

79

18


Vliv dětí při nákupu

Vliv dětí při nákupu Vždy

Často

Někdy

Vůbec

18; 4 %

20; 5 %

79; 18 %

Neodpovědělo

79; 18 %

242; 55 %


Na poslední otázku odpovědělo 242 respondentů, tj. 55 %, že je dítě ovlivňuje při nákupu, shodným počtem 79, tj. 18 % dotázaných odpovědělo, že je dítě ovlivňuje často a vůbec, 20 respondentů, tj. 5 %, se nechá dítětem ovlivnit vždy, 18 respondentů, tj. 4 %, na tuto otázku neodpovědělo.

73


Vyhodnocení otázky dle pohlaví (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 2, graf 17-18): Muži se nechají ovlivnit dítětem při nákupu: vždy - 9 %, často - 22 %, někdy – 36 % a vůbec se nenechá ovlivnit 33 %. Ženy: někdy – 58 %, často – 17 %, vždy – 4 % a vůbec 16 %, na tuto otázku neodpovědělo 5 % žen. Vyhodnocení otázky dle věkové kategorie (číselné a grafické vyjádření viz příloha 3, graf 25-27): Respondenti ve věku 18-25 let se nechají dítětem ovlivnit vždy – 7 %, často – 13 %, někdy – 47 % a vůbec – 11 %. Druhá skupina respondentů ve věku 26-30 let se nechá ovlivnit pohlavím dítěte následovně: vždy – 10 %, často – 24 %, někdy – 56 % a vůbec 10 %. U poslední skupiny s věkem 31 a více let je míra ovlivnění následující: vždy – 2 %, často – 13 %, někdy – 60 %, vůbec 25 %. Vyhodnocení otázky dle vzdělání (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 4, graf 33-36): Respondenti se základním vzděláním se nechají dítětem ovlivnit vždy – 34 %, často – 33 % někdy – 33 %. Vyučení: vždy – 14 %, často – 12 %, někdy 60 % a vůbec – 14 %. Středoškoláci: vždy - 2 %, často – 18 %, někdy – 64 % a vůbec 16 %. Vysokoškoláci: často – 23 %, někdy 26 % a vůbec 30 %, neodpovědělo 21 %. Vyhodnocení otázky dle počtu dětí v domácnosti (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 5, graf 25-27): Respondenti s jedním dítětem v domácnosti se jím nechají ovlivnit při nákupu: vždy – 6 %, často – 26 %, někdy 61 %, vůbec – 25 %. Pokud mají 2 děti v domácnosti:vždy – 4 %, často – 15 %, někdy 47 % a vůbec 27 %, neodpovědělo – 7 %. Vliv na respondenty se 3 a více dětmi v domácnosti: někdy 100 %. Vyhodnocení otázky dle bydliště (číselné a grafické vyjádření viz příloha 6, graf 33-36): Respondenti z města do 5000 obyvatel se nechají dítětem ovlivnit vždy – 7 %, často – 17 %, někdy 51 %, vůbec – 21 %, neodpovědělo – 4 %. Město od 5001 do 50000 obyvatel: často – 22 %, někdy 67 %, vůbec – 41 %. Dotázaní z města od 50001 do 100000 obyvatel jsou dítětem ovlivněni: vždy – 6 %, často 25 %, někdy 28 % a vůbec 41 %. Respondenti z města nad 100000 obyvatel jsou ovlivněni vždy - 11 %, někdy - 67 % a vůbec - 22 %. Vyhodnocení otázky dle příjmu (číselné a grafické vyhodnocení viz příloha 7, graf 33-36): Respondenti s nejnižším příjmem tj. do 20000 Kč se nechají dítětem ovlivnit vždy – 4 %, často – 37 %, někdy – 29 % a vůbec 30 %. Respondenti s příjmem od 20001 do 30000 Kč: vždy – 3 %, často – 13 %, někdy 65 %, vůbec 13 %, neodpovědělo 6 %. Skupina respondentů s příjmem od 30001 do 40000 Kč: vždy – 5 %, často – 14 %, někdy 67 %, vůbec 14 %Podobně je to

74


i s respondenty s příjmem nad 40000 Kč: vždy – 10 %, často – 10 %, někdy 50 % a vůbec 20 %, neodpovědělo 10 % respondentů.

75

Diskuze

6 Diskuze Marketingový výzkum byl uskutečněn formou písemného dotazování. Tato metoda je založena na pokládání otázek respondentům s cílem získat potřebné údaje k řešení problému. V případě dotazníku respondent dostává dotazník předem a sám rozhoduje o tom, zda a kdy jej vyplní, to je úzce spojeno s hlavním problémem písemného dotazování, čímž je nízká návratnost. Toto se potvrdilo i v tomto případě kdy bylo osloveno 1110 respondentů a dotazník vrátilo 438. Dotazník byl sestaven z otázek uzavřených, byly zde použity i tzv. baterie, do nichž se spojuje několik otázek, u kterých se předpokládá, že zde mohou nastat stejné odpovědi. V případě baterie 1 a 2, kdy měli respondenti vybrat nejčastější místo nákupu a na co kladou největší důraz při nákupu zboží pro děti, byly možnosti odpovědí vybrány z nejběžnějších prodejních míst a nejběžnějších vlastností produktů, s nimiž se běžný spotřebitel při nákupu setkává. Problém mohl u respondentů nastat ve chvíli, kdy k nákupu využívají ještě jiná prodejní místa nebo kladou důraz při nákupu produktů na jiné vlastnosti, než které byly uvedeny v dotazníku. Výzkum byl uskutečněn na území Jihomoravského kraje. Pro kompletní vyhodnocení faktorů ovlivňujících spotřebitele v rámci celé České republiky by bylo nutné použít více personálu, finančních prostředků a také by celý výzkum trval delší časové období.

76

Závěr

7 Závěr Cílem této práce bylo zjistit faktory, které ovlivňují spotřebitele při nákupu výrobků pro děti do šesti let a na základě toho učinit závěr aplikovatelný do praxe obchodních firem. Informace byly získány pomocí dotazníku, následně byly vyhodnoceny dle celkového množství respondentů a také dle jednotlivých identifikačních údajů. Respondenti naznačili své chování při nákupu a také se vyjádřili k tomu, co je ovlivňuje. Samozřejmě se vždy najde někdo, kdo se chová úplně jinak než ostatní, ale dle získaných informací se může vyvodit závěr o chování většiny zákazníků, kteří jednají při nákupu stejným nebo podobným způsobem. Z marketingového výzkumu vyšly najevo tyto skutečnosti: Dotazníkem bylo osloveno 1110 respondentů, vrátilo se 438, kdy převážnou většinou byly ženy. Nejvíce respondentů patřilo do věkové skupiny 31 a více let. Početné zastoupení měli respondenti se středoškolským vzděláním. Nejvíce dotázaných mělo v domácnosti 2 děti. Bydlištěm respondentů bylo nejčastěji město od 5001 do 50000 obyvatel. Příjem respondentů se nejčastěji pohyboval v rozmezí od 20001 do 30000 Kč. V případě nejčastějšího místa nákupu vyšlo najevo, že potraviny kupují respondenti převážně v supermarketech a ostatní skupiny zboží ve specializovaných prodejnách. Odlišné chování bylo zaznamenáno u respondentů se základním vzděláním, kteří nejčastěji nakupují vše v supermarketu. Zásadní vliv u ostatních skupin respondentů dle jednotlivých identifikačních údajů nebyl zaznamenán. Dle mého názoru je to dáno dobrou dostupností supermarketů i v menších městech a taktéž specializovaných prodejen je dostatek. Rozmach zaznamenává i internetový obchod, který využívají respondenti hlavně u hraček a ostatního zboží. Co se týče největšího důrazu při nákupu, bylo zjištěno, že se respondenti nejvíce rozhodují mezi kvalitou a cenou výrobku. Rozdílné chování se projevilo již u základního dělení respondentů dle pohlaví. Zatímco muži vybírají převážně dle ceny, ženy si potrpí více na kvalitu. Respondenti do 30 let nakupují více kvalitní zboží, od 31 let se více dívají i na cenu. Dotázaní se základním vzděláním a vyučením dávají přednost většinou ceně, zatímco středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaní si potrpí na kvalitnější zboží. U respondentů dle počtu dětí v domácnosti se v závislosti na tomto počtu postupně mění důraz z kvality na cenu. Domácnosti se 3 a více dětmi kladou výrazně důraz na cenu. Tento obrat je způsoben tím, že rodiny s větším počtem dětí již málokdy počítají s dalším potomkem a tudíž dávají přednost ceně před kvalitou, neboť zakoupené výrobky po použití posledním 77

Závěr

potomkem většinou nenajdou dalšího využití. U skupiny respondentů dle bydlení nenastaly žádné odlišnosti od celkového výsledku. Ovšem obrat nastal u skupiny respondentů s příjmem do 20000 Kč, kteří z pochopitelných důvodů kladou největší důraz na cenu zboží Původ výrobků respondenti ve většině případů nijak nerozlišují. Pouze u potravin si respondenti převážně potrpí na české výrobky. Muži tvoří jednu z výjimek, kdy upřednostňují převážně zahraniční výrobky. Respondenti se základním vzděláním původ výrobků rozlišují, v každé skupině zboží se vyskytují buď převážně české, nebo zahraniční výrobky. Domácnosti se 3 a více dětmi si také více potrpí na zahraniční výrobky. Vyrovnaná situace, co se týče rozlišení původu, nastala i u bydliště ve městě od 50001 do 100000 a ve městě nad 100000 obyvatel. Pokud se jednalo o vliv pohlaví dítěte při nákupu výrobků, nebyl tento vliv zaznamenán v tak silné míře při nákupu potravin a kosmetiky. V ostatních skupinách je tento vliv pochopitelný, vzhledem k různým specifikům výrobků pro dané pohlaví. Muži a respondenti s města nad 100000 obyvatel jsou ovlivněni i při nákupu potravin a kosmetiky. Respondenti s vysokoškolským vzděláním jsou ovlivněni pohlavím dítěte také i při nákupu kosmetiky. Dalším zajímavým výstupem z dotazníku bylo to, že většina respondentů sleduje bezpečnostní testy a testy nezávadnosti u všech skupin výrobků. Respondenti ve věku 26-30 let nesledují tyto testy u textilu a sportovních potřeb. Vysokoškoláci u textilu, stejně tak respondenti s jedním dítětem v domácnosti. Respondenti s bydlištěm ve městě od 50001 do 100000 obyvatel nesledují tyto testy u textilu, sportovních potřeb a ostatního zboží. Sledovanost akčních letáků a výprodejových akcí vyšla celkově kladně. Drtivá většina tyto akce sleduje. V tomto případě nastal rozkol u pohlaví, kdy muži akce nesledují, ale ženy ano a situace se výrazně mění i u skupiny dle příjmu. S rostoucím příjmem sledovanost akčních letáků a výprodejových akcí klesá. Vliv reklamy na koupi výrobků se potvrdila v celkovém množství u kosmetiky, v ostatních skupinách se respondenti spíše ovlivnit nenechají. Co je ale jednoznačné, že muži jsou v tomto ohledu hodně ovlivnitelní, ovlivnit se nenechají pouze u hraček a ostatního zboží, jinak u všech skupin ano. Ženy se nechají ovlivnit u hraček. Nejmladší respondenti se nechají ovlivnit ještě u potravin, hraček a ostatního zboží. Respondenti se základním vzděláním a vyučení jsou také snáze ovlivnitelní, kdy vliv reklamy působí ještě u potravin, hraček a textilu. Respondenty s jedním dítětem ovlivňuje reklama ještě u hraček a textilu. Největší vliv má reklama na respondenty z města nad 100000 obyvatel, kdy jsou respondenti

78

Závěr

kromě potravin ovlivněni u všech skupin výrobků. Ze skupin dle příjmu se nejvíce nechá ovlivnit skupina s příjmem od 30001 do 40000 Kč a to ještě u potravin a hraček. Nákup na základě doporučení a zkušeností svých přátel je uskutečňován v největší míře někdy. Muži tvoří opět výjimku, kdy se doporučením ve většině případů neřídí vůbec. Respondenti se základním vzděláním a s bydlištěm ve městě od 50001 do 100000 obyvatel nakupují na základě doporučení často. Pokud se jedná o vliv dítěte na respondenta při nákupu, vyšlo najevo, že děti ovlivňují většinu respondentů někdy. Respondenty se základním vzděláním ovlivňuje dítě při nákupu vždy a naopak respondenty s vysokoškolským vzděláním vůbec. Dotázané z města od 50001 do 100000 obyvatel dítě při nákupu neovlivňuje. U respondentů s příjmem do 20000 Kč je vliv dítěte častým jevem. Z výše uvedeného rozboru marketingového výzkumu vyplývá, že hlavním faktorem, který respondenty ovlivňuje je již samotné narození dítěte a postupně se měnící potřeby v jednotlivých fázích vývoje. Ve většině případů, kdy se respondenti chovali odlišně, to byli respondenti ze skupiny dle vzdělání. Výrazný vliv na chování spotřebitelů má také jejich pohlaví a bydliště. K méně ovlivňujícím faktorům v tomto výzkumu patří počet dětí v domácnosti, věk a překvapivě příjem respondentů. Na základě těchto výsledků vyvozuji doporučení jak pro zákazníky, tak pro firmy.

Doporučení pro zákazníky Pokud zákazníkovi nevadí vyšší cena výrobku, doporučuji navštěvovat raději specializované prodejny, které nabízejí větší výběr kvalitnějšího zboží než supermarkety. Pro ty, co upřednostňují cenu před kvalitou, doporučuji jednoznačně navštěvovat supermarkety nebo bazary popř. e-shopy, kde se dá koupit jak kvalitní tak méně kvalitní zboží za nižší cenu než ve specializovaných prodejnách. Sledovanost bezpečnostních testů a testů nezávadnosti zboží je stále populárnější, zákazníci mohou oznámení o závadných výrobcích sledovat např. na www stránkách České obchodní inspekce www.coi.cz/cs/spotrebitel/rizikove-vyrobkyrapex nebo na stránkách www.spotrebitele.info/nebezpecne-vyrobky, které fungují v rámci informačního systému Evropské unie RAPEX.

79

Závěr

Doporučení pro firmy V případě prodeje se snažit zařadit do svého sortimentu kvalitní zboží, se kterým bude zákazník spokojen, i když bude cena vyšší. Troufám si říci, na základě výše uvedených výsledků výzkumu, že zákazník si raději připlatí za kvalitu. V případě, neprodaného zboží na skladě, doporučuji udělat výprodej popř. se snažit dostat do řetězců supermarketů, kde se může toto zboží zařadit mezi akční. V supermarketech je větší pohyb lidí a především sem zákazníci na různé akční výprodeje jezdí. Důležité také je, aby zboží, které firmy nabízejí bylo bezpečné a nezávadné.

80

Literatura

8 Literatura 8.1 Tištěné zdroje BÁRTOVÁ, H., BÁRTA, V., KOUDELKA, J. Spotřebitel: chování spotřebitel a jeho výzkum. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze Nakladatelství Oeconomica, 2007.254s. ISBN 978-80-245-1275-4. FORET, M. Marketing pro začátečníky. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 152 s. ISBN 978-80-251-1942-6. FORET, M., PROCHÁZKA, P., URBÁNEK, T. Marketing – základy a principy. 2. vydání, Brno: Computer Press, 2005. 149 s. ISBN 80–251–0790–6. KOTLER, P. Marketing Management. 7. vydání, Praha: Victoria Publishing, 1992. 789 s. ISBN 80-85605-08-2. KOTLER, P. Marketing management: Analýza, plánování, využití, kontrola. 9. vydání, Praha: Grada Publishing, 1998. 712s. ISBN 80-7169-600-5. KOUDELKA, J., VÁVRA,O. Marketing: principy a nástroje. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2007. 257s. ISBN 978-80-86730-19-6. KOZEL, R. A KOLEKTIV. Moderní marketingový výzkum. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2006. 280s. ISBN 80-247-0966-X. MOUDRÝ, M. Marketing: Základy marketingu. 1. vydání, Kralice na Hané: Computer Media, 2008.160s. ISBN 978-80-7402-002-5. PORTER, M. E. Konkurenční výhoda: Jak vytvořit a udržet si nadprůměrný výkon. 1. vydání. Praha: Victoria publishing, 1993. 626s. ISBN 80-85605-12-0. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I.: dětství a dospívání. 1. vydání. Praha: Univerzita Karlova v Praze Nakladatelství Karolinum, 2008. 467s. ISBN 978-80246-0956-0. VYSEKALOVÁ, J., VYDROVÁ, J., STRNAD, P., POSTLER, M. Marketing pro střední a vyšší odborné školy. 1. vydání. Praha: Nakladatelství fortuna, 2006. 248s. ISBN 807168-979-3.

81

Literatura

8.2 Elektronické zdroje Český statistický úřad [on line] [cit. 16. března 2010] Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/DD0030C663/$File/00010 90410.xls. Fisher price [on line] [cit. 10. března 2010] Dostupné na: http://www.maxikovyhracky.cz/katalog/podle-znacky/fisher-price/3/. Hipp, produkty [on line] [cit. 10. března] Dostupné na: http://www.hipp.cz/produkty/mlecna-vyziva.htm. Hipp, produkty [on line] [cit. 10. března] Dostupné na: http://www.hipp.cz/produkty.htm. Jídelní židličky [on line] [cit. 10. března 2010] Dostupné na: http://www.kocarkydavidek.cz/katalog.php?kategorie=49001. Kočárky – kombinované kočárky [on line] [cit. 10. března 2010] Dostupné na: http://www.kocarkydavidek.cz/katalog.php?strana=2&kategorie=48925. Kojenecké potřeby – krmení [on line] [cit. 10. března 2010] Dostupné na: http://www.kocarkydavidek.cz/katalog.php?kategorie=59457. Lego duplo [on line] [cit. 10. března 2010] Dostupné na: http://www.maxikovyhracky.cz/katalog/stavebnice/lego/lego-duplo. Panenky miminka [on line] [cit. 10. března 2010] Dostupné na: http://www.maxikovy-hracky.cz/katalog/panenky/panenky-miminka. Postýlky, ohrádky – cestovní postýlky [on line] [cit. 10. března 2010] Dostupné na: http://www.kocarkydavidek.cz/katalog.php?kategorie=48960. Sunárek [on line] [cit. 10. března] Dostupné na: http://www.hero.cz/SUNAREK/produktove-portfolio/850/. Tulec Trend [on line][cit. 10. března] Dostupné na: http://www.tulectrend.cz/index.php?action=kolekce&menu_id=59. Vozidla a vozítka [on line] [cit. 10. března 2010] Dostupné na: http://www.maxikovy-hracky.cz/katalog/hracky-na-zahradu/vozidla-avozitka/2/. Výrobky Huggies: naše produkty [on line] [cit. 10. března 2010] Dostupné na: http://www.huggiesclub.cz/script05/vyrobky.asp.

82

Faktory ovlivňující chování zákazníků při nákupu produktů pro děti do šesti let

Recommend Documents