Gymnázium kapitána Jaroše v Brně
Čtyřleté všeobecné studium
Monika Šenková
INSTITUCIONÁLNÍ ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI DO TŘÍ LET V EVROPĚ
Vedoucí práce: Mgr. Aleš Pospíšil
BRNO 2015 1
Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou maturitní práci zpracovala samostatně pod vedením vedoucí práce a že jsem použila jen uvedené informační zdroje.
V Brně 5.3.2015
Monika Šenková
2
Poděkování Děkuji Mgr. Alešovi Pospíšilovi za cenné rady, podněty a připomínky při zpracování závěrečné maturitní práce. V neposlední řadě děkuji také všem respondentům, kteří mi pomohli při sběru údajů.
3
Abstrakt Závěrečná práce zjišťuje, která výchovná zařízení v Evropě jsou vhodná pro děti do tří let věku. Většina informací je zjištěna ze zdrojů literatury a webových stránek určitých zařízení. Výchovná zařízení jsou posuzována podle určitých kritérií, která jsem stanovila za důležité body k výběru správného výchovného zařízení pro dítě:
Denní program
Věková skupina
Prostředí, ve kterém je dítě během pobytu v zařízení
Strava
Počet pracovníků na počet dětí
Kapacita zařízení
Cena
Odpolední aktivity pro rodiče s dětmi
Také tato práce může být podkladem pro tvoření denního programu ve výchovných zařízeních pro děti do 3 let nebo základní příručkou pro maminky, které neví, co mají se svým dítětem v určitém období jeho života rozvíjet.
4
Anotace Příjmení a jméno autora: Šenková Monika Instituce:
Gymnázium kapitána Jaroše v Brně
Název práce:
Institucionální zařízení pro děti do tří let věku v Evropě
Vedoucí práce:
Mgr. Aleš Pospíšil
Počet stran: Rok obhajoby: Klíčová slova:
2015 Jesle, dítě, rodiče, výchovná zařízení
5
Obsah
Strana Úvod …………………………………………………………………………... 8
1.
Dítě do tří let ……………………………………………………………….. 9
1.1.
Rozvojové činnosti podpořené výchovou matky …………………………….. 9
1.1.1.
Od narození do třetího měsíce …………………………………………….... 9
1.1.2.
Od třetího do šestého měsíce ……………………………………………….. 10
1.1.3.
Od šestého do devátého měsíce …………………………………………….. 10
1.1.4.
Od devátého do dvanáctého měsíce ……………………………………….... 11
1.2. 1.2.1.
Rozvojové činnosti v kolektivu dětí v institucionální zařízeních……………. 11 Od prvního do třetího roku …………………………………………………. 11
1.2.1.1. Od dvanáctého do dvacátého třetího měsíce ……………………………… 12 1.2.1.2. Od dvacátého čtvrtého měsíce do tří let …………………………………... 15
2.
Volnočasová institucionální zařízení pro děti do tří let v ČR …... 17
2.1.
Yamaha ……………………………………………………………………….. 17
2.1.1.
Robátka ……………………………………………………………………... 17
2.1.2.
První krůčky k hudbě ……………………………………………………….. 17
3.
Denní institucionální zařízení pro děti do tří let v ČR …………… 18
3.1.
Jesle …………………………………………………………………………... 18
3.1.1.
Typy učení ………………………………………………………………….. 19
3.1.2.
Stravování …………………………………………………………………... 20
3.1.3.
Cena ………………………………………………………………………… 22
4.
Denní institucionální zařízení pro děti do tří let v Evropě ……… 23
4.1.
Švýcarsko ……………………………………………………………………. 23
4.1.1.
Biologické potřeby ………………………………………………………….. 23
4.1.2.
Vztahy ………………………………………………………………………. 23
4.1.3.
Vzdělávání ………………………………………………………………….. 24
4.1.4.
Společně na cestě ………………………………………………………….... 24
4.1.5.
Švýcarské strukturní modely péče o děti v jeslích ………………………….. 25
4.2.
Velká Británie ………………………………………………………………… 25
4.2.1.
Tops Boscombe ……………………………………………………………... 26
4.2.2.
Tops Newport ……………………………………………………………….. 29
4.3.
Francie ………………………………………………………………………... 31 6
4.3.1.
Rodičovské jesle ……………………………………………………………. 31
4.3.1.1. Le Cabanon des Minots …………………………………………………... 31 4.3.1.2. La Coccinelle ……………………………………………………………... 31 4.3.1.3. Centrum mateřských asistentek Les Pipaudouns ……………………………….... 31
4.3.1.4. Bébécars …………………………………………………………………... 32 4.3.2.
Mikro-školka ………………………………………………………………... 32
4.4.
Švédsko (Stockholm) ………………………………………………………..... 34
4.5.
Rakousko (Vídeň) …………………………………………………………….. 34
4.6.
Německo ……………………………………………………………………… 36
5.
Porovnání všech výchovných zařízení ………………………………... 38
6.
Internetové diskuse ……………………………………………………….. 40
6.1.
Příběhy maminek ……………………………………………………………... 41
Závěr …………………………………………………………………………. 45 Seznam použitých zdrojů ………………………………………………………. 46
7
Úvod Každá žena, která má nebo plánuje děti si pokládá otázku: „Kdy se vlastně mám vrátit do práce a co s dítětem?“ Mateřská dovolená bývá docela dlouhá a peníze za ni nejsou moc velké a matky samoživitelky nemají šanci tři roky uživit samy domácnost. A každá z maminek nemá hodnou babičku v důchodu, která by se mohla starat o své vnouče pět dní v týdnu. Tento problém není jenom u nás v České republice, ale v každé zemi na světě. Já se chci pouze zaměřit na Evropu. Problémem nejsou jen peníze, které musí maminky nebo rodiče dát za hlídání svých dětí, ale také způsob výchovy jejich dětí, prostředí, kde by se o jejich děti měli starat nebo vychovatelky, které se o děti starají během dne. Je velmi těžké najít zařízení, které by vyhovovalo dítěti i rodičům a bylo finančně přijatelné. Mají na výběr ze tří základních možností. Mohou dát dítě do jeslí (státní zařízení), do soukromé školky nebo ho svěřit do péče chůvě. Každá žena vychovává své dítě jinak, ale měla by naučit své dítě základním činnostem, které v životě bude potřebovat a jsou potřeba vyvíjet v prvních třech letech života. Dítě není jen nějaká hračka, kterou si můžete koupit v obchodě a staráte se oni jen, když se vám chce. Dítě potřebuje pozornost, čas, který tráví se svoji matkou a potřebuje rozvíjet své schopnosti. Každé dítě je jedinečné a potřebuje ten nejlepší start života.
8
1. Dítě do tří let Lidé i odborníci si dříve mysleli, že dítě je po narození zcela bezbranné. Říkali, že novorozenec je slepý, hluchý a nepřemýšlí. Ale studie prokázaly, že vidí, slyší, přemýšlí a dokonce jsou schopné se učit dlouho před narozením1. Dítě po narození se začíná rychle vyvíjet ve všech směrech – ve schopnostech poznávacích či intelektových, ve fyzickém růstu a ovládání svých pohybů, v rozvoji vlastní osobnosti včetně vyjadřování emocí, uvědomování si sama sebe a sociálních dovednostech. Vývoj dítěte je nastartován v okamžiku, kdy se děťátko začne zajímat o okolní svět a snaží se ho pochopit. 1.1.
Rozvojové činnosti podpořené výchovou matky
1.1.1. Od narození do třetího měsíce Jelikož dítě je na tomto světě úplně nové, tráví spoustu času tím, že se snaží pochopit okolní prostředí. Matka může potřebu dítěte, poznat svět a pochopit okolní prostředí, podpořit jednoduchou hrou. Nachystá si několik měkkých a barevných hraček, které bude postupně dítěti ukazovat a popisovat mu, co je to za hračku a co vydává za zvuky. Ve chvíli, kdy se dítě podívá na matku, hračku přikryje nějakým šátkem a zase odkryje, takto to několikrát opakuje. Cílem této hry je dítě zabavit, ukázat mu co nejvíce předmětů a zlepšit jeho schopnosti vnímání. Také se v tomto období začíná rozvíjet po fyzické stránce, zlepšuje se mu motorika díky prvním pokusům sladit zrak s pohybem rukou až po schopnost chodit, běhat, lézt. Tato cesta je velmi zdlouhavá, ale když dítě pilně cvičí a hraje různé hry, tak bude lozit, coby dup. Matka může cvičit s dítětem na balóně, který má v průměru 60 – 90 cm, a pomalu dítě na balón přikládá, aby se naučil koordinovat pohyb nohou a rukou. Dítě má rádo barevné věci, které dělají zvuk, proto zajímavou hrou pro dítě je s bačkůrky. Maminka koupí miminku barevné bačkůrky a našije na ně rolničky nebo chrastítka, dítě po obutí bačkůrků sleduje své nohy a kope s nimi, aby rolničky cinkaly. Tím se naučí zkoordinovat zrak s pohybem nohou a rukou a zlepší si motoriku. Rovněž se začínají rychlým tempem rozvíjet psychologické a sociální dovednosti dítěte, od prvních kontaktů očima po schopnost vyjádřit vlastní emoce, budovat vztahy s druhými lidmi a porozumět vlastní jedinečnosti. Hraní rozvíjí tyto osobnostní schopnosti a pomáhá dítěti stát se psychicky vyrovnaným, společenským jedincem, který dovede vyjádřit 1
Warner Penny, 160 her a činností pro první tři roky života dítěte, Praha 2009.1778 s. ISBN 978-80-7367-633-9 s. 13
9
své pocity. Tyto dovednosti se u dítěte rozvíjí postupem času, protože pořád přichází něco nového. Pro začátek stačí posadit dítě před zrcadlo a ukázat mu jak vypadá. Matka mu může ukazovat části jeho těla, aby to dítě bavilo, může ho maminka různě oblákat a hrát si s ním jako s panenkou.
1.1.2. Od třetího do šestého měsíce V tomto období se u miminek hlavně rozvíjí všech pět smyslů, po narození mělo nejvíce vyvinutý čich a sluch. Už dokáže rozeznávat některé zvuky, třeba maminčin či tatínkův hlas, štěkání psa, ale umí i rozpoznat vůni maminky. Sluch se dá rozvíjet různými způsoby například zpíváním písniček, pouštěním různých zvuků nebo chrastěním, cinkáním, bubnováním atd. Dokonce dítě může samo začít vydávat různé zvuky. Rádo si hraje s hračkami, které si může prohlédnout a zároveň ohmatat. Pro zlepšení hmatového smyslu existují nejrůznější hračky, ale dítěti nezáleží na tom jestli je hračka koupená v obchodě nebo vyrobená doma. Na výrobu této hračky stačí staré punčocháče nebo nějaká pevnější látka a různé předměty, různých tvarů například hrách, kostky, vata atd. Slouží k rozeznání různých materiálů a poznání světa hmatem. Také mu pomáhá, když ho maminka nosí a dotýká se ho, ale nedokáže si dlouhodobě zapamatovat bolest. Zrak a chuť se u dítěte rozvíjejí pomaleji, teprve v třetím měsíci vidí věci vzdálenější 30 cm. Dítě rádo pozoruje obličeje, protože jsou zajímavé a každý je úplně jiný. Rozvíjet zrak může jednoduchou činností, buď prohlížením barevné knížky, ale to dítě za chvíli přestane bavit, nebo prstovými maňásky. Prstoví maňásci jsou pro dítě atraktivnější a zajímavější, můžou se jakkoliv pohybovat, zdobit a měnit. Dítě si tím procvičuje a zlepšuje zrak, rozvíjí si zásobu slov a pozná něco nového. Ve věku od tří do šesti měsíců dítě začíná všechno strkat do pusy, není to protože by chtělo znát chuť věcí, ale poznává jestli je ta věc studená nebo teplá, hrubá nebo hladká, měkká nebo tvrdá či dokonce velká nebo malá.
1.1.3. Od šestého do devátého měsíce Zhruba v šestém měsíci začíná dítě překypovat energií. Brzo dítě bude samo sedět, lozit dokonce i stát a tím si zdokonaluje koordinaci všech pohybů, které už umí. Už se nesnaží všechno chytat dlaní, ale začíná zapojovat i prsty. Proto je důležité s dítětem stále cvičit, třeba na balóně nebo ho stavět na nohy, ale musíte ho pevně držet. Také je na čase, aby se dítě 10
naučilo samo jíst nebo aspoň držet lžíci a pít z hrnečku. Jeho oblíbenou činností bude otevírání všelijakých skříněk, šuplíků a také hraní s kuchyňským nádobím – bubnování lžícemi nebo vařečkami do hrnce. Sice asi všichni v domě budou šílet, ale dítě si tím rozvíjí svoji jemnou motoriku. Miminko už vnímá všechna slova a snaží se najít jejich význam – rozvíjí si slovní zásobu. Už umí dokonale komunikovat gestikulací, zamávat, ukázat na něco. Dítě si v tomto věku chce hrát se svými vrstevníky a chce poznávat cizí lidi. Velmi důležité je nejen v tomto období u dítěte posilovat sebedůvěru, když se mu něco nepovede, tak ho aspoň pochválit za snahu a podpořit ho v dalších pokusech.
1.1.4. Od devátého do dvanáctého měsíce Teď je dítě odhodlané se konečně naučit pořádně chodit s oporou i bez opory nebo i běhat. Už to není ten malý uzlíček jako na začátku, teď je veliké a už dokáže spoustu věcí, ale je potřeba je stále procvičovat a zvyšovat úrovně obtížnosti, tak aby to dítě bavilo a zároveň se zdokonalovalo. Například, když se dítě naučí lozit a chodit, tak mu maminka může postavit překážkovou dráhu. Je to zábavné a nijak náročné. Chůzi už začíná ovládat bez problému, tak je na řadě jemná motorika. U jídla už se dítě stává samostatnějším a je třeba i v jiných věcech pokročit. Třeba naučit dítě držet pastelky a naučit ho něco málo nakreslit, např. kolečko nebo čmáranici, i tak to bude skvostný výtvor vašeho dítěte. Blíží se den, kdy dítě, buď už mluví, nebo teprve vysloví své první slovo. Procvičování sluchu, rozvíjení slovní zásoby, poskytnutí mnoha podnětů pro rozvoj řeči, mu velmi pomohou v jeho prvním slovním vyjádření i v těch dalších. Vyjadřování emocí už mu nedělá žádný problém. Umí se vztekat, urážet, plakat, ale i smát, radovat atd. Hodně mu ve vyjadřování svého já pomůže hraní se svými vrstevníky, protože potřebuje poznat své postavení v kolektivu dětí a vyjádření „To jsem já a to je moje!“ Poznává tím tak své pravé já. 1.2.
Rozvojové činnosti v kolektivu dětí v institucionální zařízeních
1.2.1. Od prvního do třetího roku Dítě od jednoho roku svého života může začít navštěvovat zařízení určená pro děti této věkové kategorie. Většina těchto zařízení je pouze pro děti do tří let.
11
Díky těmto zařízením mohou maminky nastoupit do práce a dítě se začíná začleňovat do kolektivu. První návštěvou i těmi dalšími těchto zařízení se úloha matky, která dítě učí všem základním činnostem, přenáší na pracovnice těchto zařízeních, kde ve většině případech se dítěti nevěnují individuálně. Dítě si začíná zvykat na jiné prostředí, „jinou maminku“ a jiný přístup, kterým se k němu chovají. Ale stále platí to, co řekne maminka!!
1.2.1.1. Od dvanáctého do dvacátého třetího měsíce Dětské období od dvanáctého do čtrnáctého měsíce je velmi náročné, kdy dítě má velkou potřebu zkoumat všechno kolem sebe, ale tentokrát si už k tomu předmětu může přilézt nebo dokonce dojít samo. Oblíbená jsou dvířka od skříní. Ale začínají se objevovat i známky strachu. Dítě umístěné v zařízení může být šťastné, protože poznává nové prostředí, nové hračky, nové lidi, ale naopak se bojí, že už se pro něj maminka nevrátí, začíná období dětských strašáků. Bojí se třeba cizích lidí nebo hluku. V tomto období děti rádi překonávají překážky. Učí se jemné motorice, kdy se snaží chytat malé předměty, pít z hrnečku nebo samo jíst lžičkou. Sice, když dítě jí, tak je kolem nepořádek nebo je samo celé špinavé, ale to by neměl být důvod k zakazování této činnosti, naopak by se tato dovednost mělo podporovat. Nejlepší období, kdy začít dávat dítěti jasné hranice, co smí, co nesmí. Tyto pravidla se naučí nejlépe v dětských zařízeních, kdy začíná brát ostatním dětem okolo sebe hračky nebo je začne bouchat atd. Ale je důležité tyto pravidla dodržovat i doma nebo někde jinde. Právě hračky ostatních jsou nejoblíbenější, protože se hýbou, ale dítě neví, že hračku oživí jenom člověk. Tady začínají spory s ostatními dětmi, ale vztahy s dospělými má velmi harmonické. Snaží se získat obecenstvo. Oblíbenými hračkami jsou ty, které vydávají zvuky nebo se dají popotahovat za provázek. Většina dětí v tomto věku už chodí, pokud ne nelze to nějak ovlivnit, dítě musí chtít samo, ale můžete to podpořit např. pomocným chodítkem nebo ho držet za ruku. V dětských zařízeních probíhá tzv. tělesná výchova, kdy děti tančí na písničky, zpívají si u toho nebo si hrají na zvířátka. Tyto cvičení nerozvíjí pouze tu fyzickou dovednost dítěte, ale zároveň zachycuje slova, která se snaží vyslovit. Zdokonaluje si tím i sluch. Dítě v období mezi 15. a 17. měsícem už umí chodit, snaží se všechny své naučené pohyby zdokonalit hlavně chůzi. Dítě už má volné ruce a začíná lozit na všechno, co uvidí.
12
Například v dětských zařízeních nechávají děti lézt na žebřiny (pouze za dozoru) nebo děti chodí po lavečce, kloužou se na skluzavce atd. Když už začne chodit, tak ruce ztrácejí ten původní smysl, proto je musí zapojit do jiné činnosti. Například zkoumá tvrdost a měkkost předmětů, které většinou strká do pusy, nebo se učí házet třeba s balónem. Díky těmto činnostem se dítěti zdokonaluje nervový systém a zpevňují svaly. Nová objevená činnost v tomto věku je kreslení, tedy jenom pouhé čmárání tužkou. V dětských zařízeních rozvíjí tuto činnost v tzv. výtvarné výchově, kdy děti vytváří různé výtvory pro dané roční období nebo si jen tak kreslí různými pastelkami, voskovkami nebo vodovými barvami. Nemůžeme čekat žádné velké výtvarné umění, ale i tak jsou výtvory vašeho dítěte nádherné, protože to je od něj. Řeč se vyvíjí dál a dál a dítě získává větší slovní zásobu, ale přišel čas se naučit slovíčko „ne“. Začíná být tvrdohlavé a vyjadřuje svůj názor. Slovní zásobu získává opakováním slov, které slyšel u ostatních, takže byste si měli dávat pozor na pusu, aby nezačalo opakovat slova, která nejsou pro něj vhodná. Další oblíbenou činností je hra s vodou, dítě se rádo čvachtá ve vodě, přelévá vodu z jedné nádoby do druhé atd. Dokonce už dítě začíná vnímat pořádek, takže věci, které nejsou na svém místě hned vrací zpět. První panenka! Neznamená pouze obyčejnou hračku, kterou musí mít vaše dítě ve své sbírce, ale je to velmi důležitá hračka, která rozvíjí u dítěte vciťování, sebedůvěru a lepší představivost. Dítě si hraje s panenkou, protože většinou napodobuje své rodiče nebo panenka může napodobovat i někoho jiného. Když se řekne panenka, tak si každý představí hrající si malou holčičku. Ale i pro kluka je tato hračka velmi přínosná. Boj za samostatnost – je především typické pro období mezi osmnáctým a dvacátým měsícem. Vývoj dítěte dovršil do stádia, kdy dítě chce všechno dělat samo a nechce od nikoho pomoct, protože ještě nedokáže přesně vyjádřit, co vlastně chce, většinou se začne vztekat a „kopat“ kolem sebe. Vyjadřuje tak nespokojenost. Dětem v tomto období vyhovuje pobyt v dětských zařízeních, kdy mají kolem sebe spoustu ostatních dětí a učí se samostatnosti, protože nelze se věnovat každému dítěti individuálně, když nemáte na starosti jenom to jedno dítě. Učí se například sami malovat, sami se najíst (zatím lžičkou), sami si umýt ruce, dojít na nočník nebo se samo obléknout (samozřejmě s menší pomocí). Nyní dítě už umí chodit, dokonce i pozpátku, samo se posadit na židli, proto bude chtít lézt úplně všude, ale zatím neví, co je pro něho bezpečné a co ne, to je právě na vás ho to naučit. Také už začíná používat jen jednu ruku, ale zatím si není ještě jisté, např. postaví věž 13
z kostek, začne házet balónkem, vždy když slyší pápá, tak zamává nebo hurá, tak zvedne ruce. Učí se kombinovat pohyby rukou i nohou se slovy, které vyjadřují nějaký posunek nebo jsou pro něj typická. V dětských zařízeních se snaží naučit děti, co nejvíce slovům, tak aby poznaly většinu zvířátek a vše na co by mohli ve svém okolí narazit. Pro zdokonalení této dovednosti je nejlepší dětem ukazovat různé obrázky a popisovat je, dítě si tato slova zapamatuje a po nějaké době je samo schopno popsat obrázek, který už vidělo. Děti v tomto období jsou schopné přiřazovat zvuky k věci nebo zvířeti, ke kterému patří, proto je dobré učit děti podle obrázku a zároveň vydávat zvuky, které by mohli slyšet, kdyby tu věc nebo zvíře viděli ve skutečnosti. Oblíbené hry a hračky se v tomto věku rozrostly, už dítěti nestačí pouze panenka nebo plyšák, se kterým může pouze někoho napodobovat nebo se s ním mazlit. Oblíbí si stavebnice, ze kterých může stavět věže nebo kelímky, které musí poskládat podle velikosti, navlékat velké korálky na šňůrku. Potřebuje nějakou akční hračku. Oblíbenou hrou se stává napodobování rodičů, uklízení, vaření, telefonování nebo zatloukání hřebíků atd. Další oblíbenou činností se stane pohybování do rytmu anebo učení se říkadel a básniček, které ho něco naučí např. části těla, členy rodiny, barvy atd. Období dalších tří měsíců představuje velký boj o tom, kdo o všem rozhoduje. Dítě ve věku mezi dvacátým prvním a dvacátým třetím měsícem získává sebedůvěru a chce o všem rozhodovat, snaží se, aby se točilo všechno jen podle něho, ale když má dítě nastavené hranice, tak by neměl vzniknout žádný zásadní konflikt. V dětských zařízeních dítě nemá šanci nebo by nemělo mít začít vzdorovat, protože není tam samo a nemá nikoho, kdo by mu mohl domlouvat a ustupovat, kdy si zamane. Dítě si začne uvědomovat tři pojmy – hygiena (chození na nočník nebo umývání rukou), pořádek (vše má svoje místo a přes to nejede vlak) a vlastnictví (moje, tvoje, jeho…). V tomto období se děti rádi zdokonalují v pojmenovávání věcí nebo stavění puzzle, skládaček, dokonce už rozeznávají tvary, takže můžou vkládat kostky do krabice podle otvorů. Také napodobování zvuků třeba zvířat, aut atd. Dítě už umí chodit, a proto začíná zvyšovat úroveň této dovednosti, začíná chodit do schodů a ze schodů. Oblíbenou činností se stává také oblíkání do různých převleků navlékání na sebe různých doplňků (už to zvládne sám, nemusí si maminka ho oblékat maminka a hrát si s ním jako s panenkou), snaží se napodobovat různé situace – stává se takovou „živou panenkou“.
14
Nastal pravý čas vyrazit s dítětem na hřiště, kde může lézt na průlezky nebo si hrát v písku s lopatkou a kyblíkem, skákat na trampolíně nebo se houpat ne houpačce. K tomuto období patří smích a humor, proto se často bude schovávat nebo se vás bude snažit vylekat. 1.2.1.2. Od dvacátého čtvrtého měsíce do tří let Dítě dosáhlo věku dvou let a v tomto věku má v oblibě špinit jak sebe tak všechno okolo. U dvouletých dětí vzniká zájem o hygienu. Chtějí všechno čistit, ale nejprve to musí být špinavé. Proto v tomto období dítě rádo tvoří různé výtvory, hraje si s plastelínou, maluje temperami, vodovými barvami, lepí obrázky atd. Chůze je u dvouletého dítěte už očekávanou schopností, ale teď jsou na řadě pohyby rukama. Je čas naučit dítě čistit si zuby, samo se oblékat a vyslékat. Lepší se v malování, učí se otvírat dveře, otáčet listy v knížce, tak aby je neroztrhalo, zvládne šroubovat kohoutkem nebo některé dokonce zvládne i sešroubovat matičku se šroubkem. Všechny tyto schopnosti se dítě naučí jen za podpory rodičů, samo by nikdy nepřišlo na konání takovýchto činností. Učí se způsobem napodobování. Plně ovládají základní fyzické dovednosti, tak se chtějí zdokonalit ve schopnosti řeči, už před druhým rokem svého života ovládají jednoduché věty. Nejčastější věta, kterou budou používat, bude „Co to je?“. Díky jejich zvědavosti si rozšiřují slovní zásobu a poznávání nových věcí. Pro dítě je důležité přesně věci pojmenovávat a vysvětlovat k čemu určitá věc slouží. Ze začátku výslovnost nebude zcela správná, ale když bude pilně trénovat často mluvit, tak se to brzy naučí. Dobré cvičení pro správnou výslovnost je např. říkání a učení různých říkadel nebo básniček nebo hra s plyšáky nebo autíčkami doprovázené mluveným slovem. Dva roky to už si každé dítě začíná uvědomovat, jakého je pohlaví. Začne si podle toho vybírat hračky a změní se způsob jejich her. Kluci začínají obdivovat všechny hračky, které se mohou nějakým způsobem pohybovat, ale nejraději mají tříkolky nebo odrážedla, na kterých můžou jezdit sami. Holčičky v sobě začínají hledat dívku, převlékají se do šatů, nosí máminy lodičky a snaží se získat pochvalu od tatínka. O tři měsíce později si děti začínají uvědomovat pravidla, které mají nastavená. Začínají dodržovat všechny denní rituál, snaží se pomáhat, když to není dokonale, ale snaha se má také ocenit. Všechny upozorňují na daná nebezpečí a snaží se zapojit všechny okolo do svých denních rituálů. Zapojují logické myšlení. Do této chvíle dítěti stačil malý plácek nebo zahrada před domem. Přejí si zdolávat velké překážky, ale ještě pořád neznají tu pravou hranici nebezpečí. Vyhovují jim různé 15
procházky do přírody, kde mohou běhat, lozit na všelijaké překážky atd. Potřebují velká dobrodružství pro svůj vývoj. Dokonce většina dětí už umí stříhat nůžkami a pít ze sklenice. Ještě stále dítě baví si vymýšlet všelijaké příběhy. Ale mnohem zajímavější je rozebírání různých věcí a zkoumání, jak to přesně funguje. Horší je potom postavit tu věc do původního stavu. Stále oblíbenými činnostmi zůstává malování, kreslení a modelování, tyto činnosti rozvíjí fantazii, podporují jeho city a na nějakou chvíli ho to zabaví. V dětských zařízeních se dětem nejlépe rozvíjí fantazie, mají možnost kreslení a malování a vždy tvoří různé výrobky na dané téma a získávají inspiraci od dětí stejného věku. Rozvíjí si schopnosti řeči, protože děti si mezi sebou rozumí nejlépe. Naučí se o věci dělit. Získají pravidelný režim, vyzkouší si nové prostředí a vyzkouší nové věci. Dvouapůlleté děti a starší, se mění ve velké holčičky a chlapečky. Ztrácí baculaté tvary a rostou do výšky a zeštíhlují se. Teď dítě získalo sebedůvěru a z větší části ví, co chce. Umí si o všechno říct, zná svoje místo jak doma, tak mezi svými vrstevníky a zjišťuje, že všichni se od sebe liší. V tomto věku už se u dítěte vyvíjí jen souhra očí a rukou (skládání puzzle) a koordinace rukou. Dítě už si dokonale rozumí se svým tělem a teď už se může pohybovat dle svého uvážení. Dítě si vždy bude chtít s něčím hrát, když mu bude pět nebo deset, ale v této části života bude mít oblíbené hudební nástroje nebo hrací knížky, jednoduché společenské hry (člověče nezlob se, loto, atd.). Kolem třetího roku mají děti největší fantazii, takže si rádi budou vymýšlet imaginární přátele nebo smyšlené příběhy.
16
2. Volnočasová institucionální zařízení pro děti do tří let v ČR 2.1. Yamaha Je hudební škola, která působí v Brně, ve všech krajských městech i na Slovensku. Má volnočasové aktivity pro nejmenší. Pro děti od čtyř měsíců do osmnácti měsíců jsou Robátka. Pokračovací program je pro děti od osmnácti měsíců do čtyř let, jmenuje se První krůčky k hudbě. Tyto programy jsou určeny k rozvoji hudby u dítěte a rozvoj sluchu a poznání nového kruhu poznání. 2.1.1. Robátka Úkolem tohoto programu je proces "volného objevování". Dítěti dává možnost pozorovat a objevovat nabízené předměty s přihlédnutím k individuální úrovni smyslového vnímání.2 Děti se na každé hodině můžou dočkat společný zpěvu, poslechu hudby a hudebněpohybových her. Úloha rodičů spočívá v zajištění a zaopatření dětí. Hodiny doprovází figurka tuleň Robbie, který s dětmi prožívá jejich každodenní režimové aktivity. Ke každé aktivitě se děti jsou písničku a učí se „taneček“. Tento program se snaží rozvíjet řeč dětí, která je podpořena hudbou, dítě poslouchá a vnímá rozdíl mezi různými hláskami. Učí se imitací zvuků, které kolem sebe slyší. Právě ve čtvrtém měsíci se u dětí otvírá tzv. „časové okno“, které umožňuje načerpání a zpracování informací z hlediska řeči, motoriky, prostorové a časové představivosti. 2.1.2. První krůčky k hudbě U tohoto programu jsou děti starší a ve většině případech už vnímají hudbu, tóny a zvuky, proto je s nimi lehčí spolupráce a děti vnímají, co se kolem nich děje. Děti už se můžou učit jednoduché písničky, tanečky k nim nebo hraní na rytmické nástroje, výtvarné činnosti doplňující hudební vystoupení nebo hry. Děti si zvykají v kolektivu a vytvářejí a učí se sociálním vztahům. Díky hravé metodě učení s i dítě neuvědomuje, že si rozvíjí přirozenou zvědavost. Chobotnice Jája je maskotem prvních krůčků. Každé její chapadlo určuje jednu dovednost, kterou se děti můžou naučit např. fantazie a kreativita, hra na hudební nástroj(triangl, tamburína, zvučná dřívka) /rytmu.
2
http://www.yamahaskola.cz/cs/programy/predskolni-hudebni-programy/robatka
17
3.
Denní institucionální zařízení pro děti do tří let v ČR
3.1. Jesle – Brno (státní) Jesle jsou jediné státní zařízení pro děti do tří let v České republice, ale některé mateřské školy přijímají děti už od dvou let zejména soukromé. Do třetího měsíce roku 2012 jesle patřily pod zdravotnictví, ale ne pod školství jako mateřské školy. Teď se jesle označují jako institucionální péče o děti do tří let. Když ještě jesle patřily pod zdravotnictví, mohly tam pracovat jen kvalifikované zdravotní sestry, teď v těchto zařízeních můžou pracovat nejen kvalifikované zdravotní sestry, ale i sociální pracovnice, učitelky mateřských škol nebo učitelky se speciální pedagogikou. V České republice není docházka do jeslí povinná, ale kvůli dvouleté mateřské mnoha maminek tyto služby využívá. Naše jesličky v Brně mají kapacitu 35 dětí, otevírací doba je od 6:30 do 17:00. Přijímají děti od jednoho roku do tří let. Jesličky jsou rozděleny na dvě oddělení – mladší děti a starší děti. Jesle nabízejí tři možnosti docházky. Takovou základní docházkou do jeslí je denní. Dítě do jeslí chodí každý den, jako do školky nebo do školy, termín prázdnin v jeslích záleží na samotném zařízení a hlavně na vedení. Druhou docházkou je návštěva jeslí pouze pět dní v měsíci. Maminka vždy dá dopředu vědět, kterých pět dnů dítě v měsíci navštíví. A nejnovější službou je hlídání jenom na dobu určitou třeba šest hodin, maminka si zavolá do zařízení, že by chtěla ten den a na tolik hodin pohlídat dítě a je možnost dítěti objednat svačinky nebo oběd. Když se maminka rozhodne, kterou možnost docházky využije, tak musí podat přihlášku asi půl roku dopředu (pouze denní nebo pětidenní docházka), dítě se zařadí na čekací listinu. Až vedoucí zařízení příjme dítě pozve si maminku i s dítětem na pohovor, kde se maminka dozví všechno o průběhu dne v jeslích a domluví se na dni, kdy dítě nastoupí do jeslí. Týden před nástupem dítě chodí na adaptaci, aby si zvyklo na nové prostředí a delší dobu bez maminky. Adaptační týden většinou je velká změna pro dítě, proto se musí začínat velmi pomalu. Po adaptaci dítě začne navštěvovat jesle pravidelně, proto se může začít učit nové věci.
18
Denní program: 06:30 - 8:30
postupně příjem dětí, osobní hygiena, volná hra, snídaně
08:30 - 8:40
ranní cvičení,
08:40 - 9:00
osobní hygiena, svačina
9:00- 9:30
skupinové a individuální výchovné zaměstnání - rozumová, pracovní, tělesná, hudební, výtvarná výchova
9:30 - 11:00
pobyt venku
11:00 - 12:00
osobní hygiena, oběd, ukládání ke spánku
12:00 - 14:00
polední klid, spánek dětí
14:00 - 15:00
postupné vstávání, osobní hygiena ,odpolední svačina.
15:00 - 17.00
volná hra, v letních měsících na zahradě, postupný odchod dětí domů
U nás v České republice se spíše soustředí na různé druhy učení, jak poznat svět kolem nás. 3.1.1. Typy učení
Prožitkové učení (na základě prožívání různých situací v reálném světě) o podporuje vnímání reálného okolního světa, dítě se neučí pouze verbálně, ale používá všechny smysly (čich, sluch, hmat…) o dítě si rozvíjí všechny smysly a lépe si zapamatuje věci o přímé zážitky přirozeně rozvíjí dětskou zvídavost, dokonce prožitkové učení rozvíjí i emoční stránku o př. lepší než obrázek pampelišky, je vzít dítě na zahradu a ukázat mu ji, ono si ji očichá, ohmatá a některé i ochutná
Kooperativní učení (spolupráce s lidmi kolem sebe) o spolupráce je pro dítě velmi přínosná – už od narození spolupracují s rodiči, sourozenci, později i se svými vrstevníky o dítě v kolektivu rozvíjí komunikaci a tvořivost o většina dětí se snaží vyrovnat ostatním a navzájem se napodobují 19
o učit se spolupracovat s druhým by mělo obohatit i jedince
Situační učení (učení chování v určité situaci) o dítě hledá své individuální postavení ve světě, sebepoznání o dítě si zkouší různé situace a učí se jak v které se zachovat (člověk si zapamatuje své nejlepší chování v dané situaci a pak ho využívá) o např. uvedené dětí do divadelního představení, děti doplňují zvuky nebo věty, které v dané situaci využívají i v realitě
Sociální učení (osvojování si určitých způsobů chování a jednání i prožívání v různých situacích ve společnosti3) o učení odměnou a trestem, musí to mít nějaká pravidla o určení hranic a pravidel o napodobování jiného člověka a identifikace (ztotožnění se)
3.1.2. Stravování Každé dítě dostane ráno snídani podle jeho příchodu, potom polední svačinku, oběd a odpolední svačinu. Jídlo se připravuje v zařízení.
3
R.Kohoutek, 2008
20
21
3.1.3. Cena 4 Rodina nebo osamělý rodič s celkovým příjmem rovným nebo
1000,- Kč
nižším než 1,5 násobek životního minima 1 Rodina nebo osamělý rodič s celkovým příjmem vyšším než je 1,5
2000,- Kč
násobek životního minima Rodina nebo osamělý rodič s celkovým příjmem rovným nebo
3500,- Kč
vyšším než 2,4 násobek životního minima Rodina nebo osamělý rodič s celkovým příjmem rovným nebo
6000,- Kč
vyšším než je trojnásobek životního minima Paušální poplatek při nepřítomnosti dítěte v jesličkách
4
50 Kč/den
http://www.polza.cz/sites/default/files/z_domaciho_radu_jeslicek_stam.pdf
22
4. Denní institucionální zařízení pro děti do tří let v Evropě 4.1.
Švýcarsko Ve Švýcarsku fungují dvě zařízení specializující se na péči o nejmenší děti. Je to zařízení Tandem (od tří měsíců do tří let), je to obdoba českých jeslí. Tandem je
v Curychu a ve Winterthuru. Hlavní myšlenkou je péče o děti ve společném kolektivu mladších a starších dětí. Druhým zařízením je Enfantasie (fantasie d´enfant – dětská fantazie), které působí v Bienne. Toto zařízení je určeno dětem od tří měsíců do šesti let (jesle a mateřská škola dohromady). Přístup k dětem je zde založen na partnerství – dítě je partnerem dospělému vychovateli, je respektována dětská osobnost, samostatnost dítěte a jeho individuální potřeby.5 Dítě si samo určuje, co kdy bude dělat (kdy a jakou hru bude hrát, kdy bude jíst, kdy půjde spát atd.)
4.1.1. Biologické potřeby V prvé řadě musí být zajištěna bezpečnost dítěte, musí mít volný prostor k pohybu, ale nesmí ho něco vážně ohrozit, aby se mu něco nestalo. Vychovatelé musí mít přehled o všech dětech, které jsou přítomny v jeslích. Například batole si nemůže hrát bez dozoru s kojenci nebo s dětmi před školního věku. Děti přibližně do dvou let by se měly stravovat v době, kterou si určí samy. V pozdějším věku už se mohou připojit ke společnému stravování. Unavené děti by neměly jíst s čilými dětmi, protože je u jídla rušeno a nemá klid se soustředit na svoje jídlo. Každému dítěti by měl podávat jídlo pouze jeden vychovatel, aby byl posílen vztah mezi dítětem a jeho vychovatelem a aby nebylo dítě ničím rušeno. Jídlo má být příjemným zážitkem a dobře stráveným časem. Na jídlo by mělo být dostatek času. Dítě by mělo mít možnost odpočinku, sice pro vychovatele je snazší dát děti spát ve stejnou dobu, ale ve Švýcarsku podporují přirozené vyjadřování pocitů a emocí dětí. Proto má každé dítě nebo především děti do dvou let možnost si kdykoliv odpočinout. 4.1.2. Vztahy Každé dítě má svého tzv. hlavního vychovatele, který je dítěti nejblíže. Navozuje mu pocit bezpečí a jistoty, umí číst signály dítěte jako je pláč, nářek, pohled či pohyby. Vychovatel by na tyto signály měl vždy zareagovat 1. krok – podívat se na dítě, pak s ním 5
Kateřina Rysová, Péče o děti v jeslích z českého a švýcarského pohledu, Praha 4 2014
23
promluvit; 2. krok – dát dítěti oblíbenou nebo nějakou hračku; 3. krok – dotyky. Třetí krok je považován za nouzové řešení, snaží se, aby si dítě dokázalo „vyřešit“ své pocity nebo problémy samo. Nejtěžší fáze pro dítě a rodiče je odloučení. Dítě při nástupu do zařízení může pociťovat různé pocity (stesk, ztrátu…). První návštěvy v zařízeních mohou doprovázet i rodiče, ale mohou narušovat bezpečné prostředí ostatních dětí. Dítě si začíná zvykat na vychovatele, který bude představovat jeho novou blízkou osobu. V případě rozdělení dětí na věkové skupiny, kdy dítě postupně bude přecházet z jedné skupiny do druhé, by dítě mělo poznat děti i z ostatních skupin. Proto je dobré, třeba umožnit dítěti návštěvy dětí, se kterými bude ve skupině nebo zapojovat děti do společných aktivit. 4.1.3. Vzdělávání Děti jsou podporovány ve zkoumání okolního světa, které vede k získání pozice ve světě. Na druhou stranu opatrnost nade vše, proto v některých případech je omezen volný pohyb dítěte. Zejména batolata a kojenci se nejlépe učí vlastním jednáním nebo-li prožitkově. Vychovatelé by neměli znemožňovat se učit jejich vlastním způsobem, dítě na to reaguje vztekem a je frustrované. Řešení je takové, že by vychovatelé měli nabídnout dětem takové aktivity při nichž se mohou spontánně rozvíjet. Zařízení by mělo být plně vybaveno, aby se dítě mohlo rozvíjet a vychovatelé měli možnost nabídnout dětem, co nejvíce aktivit. 4.1.4. Společně na cestě Výhodou těchto zařízeních je možnost pobytu dětí v kolektivu. Děti se učí spolupráci a společně řeší konflikty a problémy. Buď zařízení pracují s věkově různými skupinami (Tandem) nebo jsou rozděleny na oddělení podle věku. Mezi dětmi dochází často ke konfliktům. Hádají se, někdy koušou, dokonce i bijí. Nikdy by konflikt neměl dospět do fáze, kdy se děti začnou bít, ale vychovatelé se snaží, aby si děti konflikt vyřešily mezi sebou samy. Vychovatel konflikt pouze pozoruje a potom komentuje (př. „Ale to si vzala první Mařenka, ty jsi jí to vzal!“), vychovatel by neměl hrát roli urovnávače sporů. Dítě se učí dát najevo své pocity a ovládat je. Vychovatelé by měli informovat rodiče o chování dítěte v zařízení, aby rodiče věděli, co u chování dítěte zlepšit.
24
4.1.5. Švýcarské strukturní modely péče o děti v jeslích Věkově různorodá skupina by neměla mít více než jedenáct dětí ve věku od tří měsíců do věku, kdy děti chodí do mateřské školy (v jedné skupině všechny věkové stupně dětí). Tento model je nejrozšířenější v německé části Švýcarska. Dítě se setkává nejen se svými vrstevníky, ale i se staršími nebo mladšími dětmi. Mladší děti se tak mohou učit od starších a vybrat si tzv. „svůj vzor“. Tento model by měl napodobovat situaci v rodině (mladší nebo starší sourozenec). Výhodou je, že si děti nemusí zvykat na starší děti z jiného oddělení. Někdy se stává, že jsou sourozenci v jedné skupině, na jednu stranu jim to může pomáhat v rozvoji, na druhou stranu jim to může vadit. Pro vychovatele jsou tyto skupiny velmi náročné na vytvoření denního programu atd. I děti mohou u tohoto modelu strádat, chybí jim více vrstevníků a nemohou hrát některé hry, na které je potřeba více dětí (stejného věku). Tzv. model Götti dělí děti do dvou skupin děti do osmnácti měsíců (max. šest dětí) a děti od devatenácti měsíců do pěti let. Každá skupina má svoji místnost, svůj denní program a svého hlavního vychovatele. Nevýhodou tohoto modelu je přesun dětí z jedné skupiny do druhé. Mladší děti jsou na přestup připravovány – společné aktivity. Přínos modelu je lepší věnování se kojencům a uspokojit jejich přirozené potřeby – pocit bezpečí, přehlednosti a klidu. Model Tandem, který je také uplatňován u nás v jeslích. Dělí děti na dvě rovnoměrně rozdělené skupiny – od tří měsíců do dvou a půl let (max. 8 dětí z toho max. 5 dětí mladších 18 měsíců) , od dvou a půl let do věku dětí v mateřské škole (max. 12 dětí). Obě skupiny se mohou vidět např. na zahradě nebo při společných aktivitách – tvořivé dílny. Každá skupina má svůj prostor, svůj denní program a své vychovatele, toto rozdělení umožňuje se zaměřit na jednotlivé vývoje dětí v určitém věku. Vrstevníci, dělají stejné pokroky a mají větší důvod dělat pokroky, protože jsou všichni od sebe vývojově jen o kousek. 4.2.
Velká Británie Ve Velké Británii fungují jesle (Day nurseries) pro děti od 3 měsíců do školního věku.
Všechny jesle mají otevřené od 8 do 6 hodin po většinu roku. Dítě může navštěvovat jesle buď celý den nebo jen ráno nebo odpoledne. Cena za pobyt v jeslích se liší podle věku dítěte (za nejmenší děti je větší cena, protože potřebují zvláštní péči a individuální dozor) a podle délky pobytu v jeslích. Na jihu Velké Británie je rozšířen řetězec zařízení Tops, jsou to soukromá zařízení, která se starají o děti od tří let do školního věku.
25
4.2.1. Tops Boscombe Starají se o děti od 3 měsíců do tří let a mají také oddělení Mini Beats pro děti od 5 do 11 let. Nabízejí flexibilní péči o děti – rodiče platí jen za dobu strávenou v jeslích. Snaží se děti u dětí najít jejich talent – mají výtvarné dílny, hry v měkkém hřišti, kreativní hry, sporty, hudba a tanec. Teď nově zavedli tzv. Tops Forest School, jsou to výlety v přídě, kde se děti učí o přírodě (vždy jednou v týdnu, pouze pro děti předškolního věku). Děti mají dostatek volného pohybu a spoustu prostoru na hraní a učení. Otevírací doba je od šesti do osmi do večera od pondělí do pátku po celý rok. Zařízení podporuje děti se speciálními vzdělávacími potřebami nebo zdravotním postižením a děti, které mluví i jiným jazykem než anglickým. V tomto zařízení 25 zaměstnanců a čtyři pomocníci, z nichž deset má speciální kvalifikaci pro péči o děti v raném věku. Zařízení je rozděleno na dvě patra, v první patře jsou starší dětské skupiny a v druhém patře jsou skupiny nejmladších dětí. Zařízení mají rozdělené na různé herny, každá je určena pro jinou rozvojovou činnost – př. výtvarná herna, na podporu fantazie, „dramatická“ herna. Děti chodí ven, aby poznaly své okolí, ve kterém žijí. U dětí ve věku dvou a tří let zaměstnanci zjišťují jejich pokrok, o kterém jsou informovány jejich rodiče. Učí děti využívat všechny smysly, které mají, aby rozšířily škálu znalostí o okolním světě – např. děti se učí si hrát s pískem, převážení písku, stavění bábovek; učí se rozeznávat hrubost, velikost a materiál věcí (mouka, čočka, kostky) = hmat; hnětení těsta a tvarování = koordinace rukou a očí. Organizují různé festivaly a akce pro děti, aby měly různé zážitky. Zaměstnanci se snaží efektivně naplánovat denní program pro skupinu dětí, tak aby zahrnoval možnost pokroku jejich vývoje. Nechávají děti experimentovat s různými předměty, aby samy přišly k čemu se využívají. Zaměstnanci se zapojují do her s dětmi, aby je podpořily a v případě nouze pomohli. Hlavně se snaží rozvíjet řeč dětí, chtějí po dětech, aby jim jednoduše popsaly, co dělají nebo co s čím by chtěly pomoct.Také u nich rozvíjejí rytmus, takže tancují, zpívají, hrají na jednoduché hudební nástroje (bubínky, chrastítka). Děti jsou rozděleny do skupin podle věku a proto se přesunují do skupin se staršími dětmi. Je to pro ně velmi těžké, proto při přestupu do jiné skupiny můžou rodiče navštěvovat zařízení s nimi. Každé dítě má svoji klíčovou osobu, která nahrazuje jejich rodiče po dobu pobytu v jeslích a komunikuje s jejich rodiči. Každý zaměstnanec má na starosti více dětí. Ale zaměstnanec musí mít i někdy dovolenou nebo je nemocný, musí se dítěti připomenout nějaká spojitost s jeho klíčovým vychovatelem. 26
Jídlo vaří přímo v zařízení, mělo by být výživné a zdravé. Musí splňovat dietní pravidla pro děti. V tomto zařízení se snaží dítě osamostatnit, takže každé dítě jí samo – samozřejmě, když má dítě problém, tak mu vychovatel pomůže. Děti se učí základním hygienickým návykům. Vychovatelé jim nastaví řád, kdy si mají chodit umývat ruce, jak se oblékat. Vychovatelé rozvíjejí pohybové schopnosti dětí. Každý den navštěvují zahradu, kde se děti učí lozit na různé průlezky a učí se bezpečnému pohybu po nich. Pohyb nerozvíjejí jenom v exteriéru, ale i v interiéru – učí se chodit nebo lozit po schodech. Starší děti se učí skákat – skáčou do měkké žíněnky. A hlavní motivací pro děti je povzbuzení, podpora – vychovatelé se snaží děti chválit za každý malý pokrok. Vychovatelé mají za úkol dodržovat bezpečnost dětí a mít je neustále na očích, naučit je něco nového a dělat pokroky ve vývoji dítěte. Každé dítě je jiné a proto rodiče vyplňují tzv. „My World“ informační listy, kde udávají, klíčová slova, která děti používají, jak se chovají nebo jestli nemají alergie nebo neužívají léky. Díky těmto informacím vychovatel najde rychle cestu k dítěti a může mu pomoci v jeho vývoji. Vychovatelé na oplátku informují rodiče o pokrocích jejich dětí (většinou na schůzích rodičů) a pomáhají jim zlepšit výchovu dětí a motivovat je k používání určitých pravidel, které si děti z jeslí odnesou.
27
Obr 1 - zdroj: http://www.topsdaynurseries.co.uk/nursery/tops-boscombe/
28
4.2.2. Tops Newport Toto zařízení sídlí v kampusu vysoké školy a stará se o děti od tří měsíců do věku, kdy jsou děti schopné nastoupit do školy. Také nabízí možnost postarat se o starší děti např. v době, kdy jsou zavřené školy nebo v nouzovém případě. Zařízení má kapacitu max. 61 dětí. Mají 11 zaměstnanců, které se starají o děti, z nichž 9 musí mít profesní kvalifikaci a dva mohou být učni. Provozní dobu mají od 7:30 do 8:30 od pondělí do pátku celý rok s výjimkou státních svátků. Docházka dětí je flexibilní v rozmezí otvírací doby. Dětem je poskytován dostatek aktivit, při kterých si užijí legraci, mají možnost poznat a naučit se něco nového a poskytují jim dostatečný pokrok v jejich vzdělání a rozvoji. Mají možný přístup na venkovní hřiště, kde mají děti větší volnost a mohou se naučit i něco o přírodě– upřednostňují venkovní prostředí, protože děti mají větší volnost a možnost různých průlezek, které se do budovy nevlezou, mohou poznávat okolní život (rostliny, brouky). Hlavním cílem těchto jeslí je učení hrou a učení z činností, které děti dělají. Vysvětlují a učí děti, co je špatné, co je dobré a proč – snaží se jim přiblížit jejich okolní svět. Např. děti chodí na vycházky, kde se učí přecházet přes přechod nebo se učí připínat své výtvory na nástěnku. Děti jsou vedeny k prohlížení knížek a učení z části podle obrázků. Ve Velké Británii mají zavedené denní zprávy o svých dětech (nejmenší děti), kde najdou vše, co ten den dělaly, jak se chovaly a co se naučily. Vychovatelé plánují denní aktivity podle informací o dětech, které získali od rodičů a také podle vlastního pozorování dětí. Tím vytváří individuální program pro každou skupinu dětí zvlášť. Zařízení je chráněno před šířením bakterií nebo infekcí. Každý den se všechny hračky čistí a všude se uklízí i děti se učí základní hygienické základy – umývání rukou, česání, převlékání atd. Svačiny a obědy jsou vařeny v budově a každý den jsou čerstvá. Splňují nutriční hodnoty dětí a jsou zdravá. Rodiče si mohou požádat, aby byla dodržovaná dieta, na kterou je dítě zvyklé z domu.
29
Obr 2 - zdroj: http://www.topsdaynurseries.co.uk/nursery/tops-newport/
30
4.3.
Francie Ve Francii mají spoustu zařízení pro děti do tří let, ale dříve tomu tak nebylo. V dnešní
době je zařízeních denní péče ve Francii 50% obecních, 40% NNO a 10% firemních (od roku 2010 počet firemních zařízení roste). Velkým hitem ve Francii jsou rodičovské jesle. 4.3.1. Rodičovské jesle Ve většině případech založeny přímo rodiči nebo obdoba klasických jeslí (např. obecné). Podmínkou pro rodiče je zapojení do chodu jeslí např. nákup, příprava jídla nebo přímá péče o děti atd. Na jednoho pracovníka může být maximálně pět nechodících dětí nebo osm chodících. Dítě může navštěvovat jesle pravidelně nebo nepravidelně. Kapacita zařízení je 20 (25) dětí. 4.3.1.1.
Le Cabanon des Minots
Le Cabanon des Minots je kombinované zařízení rodičovské jesle a mikrojesle. Kapacita tohoto zařízení je 20/25 dětí od 3 měsíců do 6 let (někde i 4 děti se zdravotním postižením). Děti můžou docházet do jeslí pravidelně, nepravidelně anebo příležitostně. Francouzi kladou důraz na adaptační fázi, kdy děti navštěvují jesle i s rodiči. Jesle mají otevřeno vždy jedenáct hodin denně (rodiče pomáhají vždy čtyři hodiny dopoledne a odpoledne). Snaží se vytvářet individuální přístup k dětem, rodič je primárním vychovatelem, proto rodiče s profesionálním personálem hledají kompromisy se výchově dětí. 4.3.1.2.
La Coccinelle
Toto zařízení má kapacitu 26 dětí od jednoho roku. V tomto zařízení by měla být vyšší odborná úroveň než v ostatních rodičovských jeslí. Adaptační fáze – děti i rodiče se seznamují s prostředím a pravidly. Profesní projekt rodiny – uspořádání rodinného a „druhého“ života (pracovní, studijní…). Semináře, workshopy pro rodiče - možnost přípravy rodičů na své budoucí povolání s kombinací výchovy svého dítěte. 4.3.1.3.
Centrum mateřských asistentek Les Pipaudouns
Jsou to centra pro mateřské asistentky – každá asistentka se stará o jednu rodinu, ale v centru a ne u nich doma. V centru jsou max. 4 asistentky se 4 dětmi. Tyto centra mají něco do sebe, děti se socializují a asistentky se mohou mezi sebou poradit. Rodič má možnost
31
podepsat smlouvu, o tom že v případě nepřítomnosti jejich asistentky, může se o dítě starat dočasně jiná asistentka. Rodiče se mohou zapsat buď telefonicky nebo doporučením od známých. Smlouva mezi rodiči a asistentkou na dobu neurčitou – otvírací doba flexibilní na základě domluvy, hygienické potřeby a jídlo musí rodiče do centra nosit. Financování dle smlouvy (16 různých smluv). 4.3.1.4. Bébécars Jsou to autobusy pro krátkodobou péči o děti 1-4 let – dětský koutek. Autobusy jezdí do sociálně špatných oblastí městských čtvrtí a venkovských oblastí, kde je mnoho nezaměstnaných rodičů, matek samoživitelek a mj. Snaží se překonávat sociální izolaci rodin, podpora socializace a výchovy dětí ze sociálně slabých rodin. Krátkodobá péče max. 3 hodiny, max. počet dětí je 10 (při špatném počasí jen 7). Možnosti hlídání v době 9:00 – 12:30 a 13:30 – 16:30. Mnoho dětí autobusy navštěvuje pravidelně a autobusy mohou jen dohlížet na sociálně slabé rodiny. Vždy na stanovišti jsou vždy 3 autobusy po 4 skupinách tříčlenných týmů (vychovatelka, puéricultrice6, pomocník s CAP) a 1 koordinátorka. Autobus má vždy stanoviště u nějakého zařízení (jesle, mateřská školka…) – připojení k elektrickému zařízení, možnost místnosti při špatném počasí, přístup vody. Děti dostávají svačinu. Rodiče si musí koupit poukázku na stanovišti bébécars (pracovnice nesmí nakládat s penězi) – bloček s lístky 5/8 €, 12/16 € → cena 1,30 €/hod. Všechny děti platí stejnou cenu. 4.3.2. Mikro-školka Je místo, kde jsou děti zapojeny do různých činností, které jim pomáhají objevovat okolní svět a otevřít se mu. Je to také místo průzkumu a probuzení smyslů např. vnímání hudby a melodie. Toto zařízení nebo projekt bylo vytvořeno na základě spojení rodinného a pracovního života. Jsou to zařízení, která jsou v různých firmách, které zajišťují hlídání dětí svých zaměstnanců a tím umožňují práci i ženám s dětmi. Přijímají 10 dětí od 10 týdnů jejich věku. Fungují po celý týden od 8:00 do 19:00 hodin – pomáhají zorganizovat Váš život a život vašeho dítěte. Organizují různé oslavy a akce pro děti i rodiče. Chtějí, aby dítě mělo harmonický fyzický, emociální a intelektuální rozvoj.
6
dětská sestra, která se stará o zdravé nebo nemocné děti.
32
Hodnoty:
Bezpečnost: o Fyzická bezpečnost - aby vaše dítě rozvíjelo motoriku a koordinaci hrou bez obav. o Psychologické zabezpečení v pečující části a v návaznosti na rodinné prostředí, aby se dítě cítilo respektováno a poslouchalo.
Otevřenost: o Specialista stimuluje kreativitu a rozvoj vašeho dítěte, kterou dítě provádí prostřednictvím sebe samého, ostatních a světa kolem něj. o Otevření se světu, je stimulace smyslů (např. kreslení, hudbu nebo objevovat nové chutě), usnadnit interakci s ostatními dětmi a dospělými, a zkoumáním příroda, životního prostředí a společnost.
Potěšení: o Školka je místo radosti a zábavy pro děti, kde hrou rozvíjejí svoje schopnosti a objevuje svět. Tým pomáhá dítěti k jeho rozvoji v jeho vlastním tempu a povzbuzuje ho zkoušet nové věci.
O děti se starají čtyři specialisté na výchovů dětí raného věku. Snaží se vytvořit pro děti harmonické prostředí, ve kterém jsou podporovány a povzbuzovány k dalším pokrokům svého vývoje. Jejich tým nabízí celou řadu zábavných aktivit, které podporují zábavu a kreativitu vašeho dítěte, včetně:
Stimulaci fantazie prostřednictvím čtení a hry.
Rozvíjení smyslů prostřednictvím hudby a zpěvu, objevování nových chutí a nových materiálů.
Psychomotorický rozvoj, koordinaci, rovnováhu a kontrolu prostoru a pohybu.
Manuální a tvořivé aktivity, jako je malování, lepení a barvení.
Cena za pobyt v tomto zařízení se určuje podle roční mzdy rodičů, za děti do 3 let se cena pohybuje v rozmezí € 303 a € 419.
33
4.4.
Švédsko (Stockholm) Ve Švédsku mají povinnost mít v každém městě či čtvrti jedno zařízení pro děti
předškolního věku. Děti ve Švédsku chodí do školy v 7 letech. Ve Švédsku mají buď samostatné budovy se zařízeními pro děti nebo jsou přímo u opatrovatelky doma. V denních jesličkách jsou děti od 1 roku do 10 let, o které se stará opatrovatelka. Skupinku na jednu opatrovatelku tvoří 3 – 4 děti předškolního věku. Ve výjimečných případech zařízení navštěvují i děti mladší než jeden rok (velké příspěvky na ně). V jesličkách se svými prostory mohou pracovat i rodinné opatrovatelky , které mají pouze 90 – 100 hodinový seminář o péči dětí. Ostatní pracovníci mají normální pedagogické vzdělání. Dříve ve Švédsku tato zařízení byla pouze nabízena městy nebo obcemi, ale v nynější době tato zařízení mohou provozovat rodiče doma tzv. kooperativní školka (jednotřídky 15 dětí) nebo privátní podniky (30% všech zařízení). Kooperativní školky přijímají i cizince a lepší individuální přístup k dětem. Platba za dítě v jeslích závisí na příjmu rodiny (1-3% z jejich příjmu), na počtu dětí (1. dítě max. 140€ za měsíc, 2. dítě max. 93€ za měsíc, 3. dítě max. 47€ za měsíc, další děti zdarma) a na čase, které dítě je v jeslích. Finanční ztrátu za děti, které neplatí plnou částku nahrazuje stát. Ve Skandinávii jsou velmi sociálně zaměřeni, podporují otce na rodičovské dovolené, nabízejí flexibilní pracovní dobu, teleworking atd. Proto nikdo nepociťuje potřebu zakládat firemní zařízení péče o děti. 4.5. Rakousko (Vídeň) Zařízení pro děti od narození až do konce školní docházky se nazývají Kindertagesheim. Každé zařízení spadá pod magistrát Vídně a musí splňovat určité podmínky. Každoročně všechna tato zařízení kontrolovaná.
Podmínky:
minimální plocha 3 potřebám
2
na jedno dítě, vybavené pro děti, odpovídající hygienickým
vlastní hřiště v přírodě nebo aspoň nějaké v blízkosti, které je možno navštěvovat
osoby pečující o děti, které dětem zaručí duševní a tělesný rozvoj
pedagogické vzdělání pracovníků 34
musí se konat aspoň jedna informační schůzka pro rodiče ve školním roce
Město Vídeň provozuje tři typy zařízení: jesle, mateřské školky a družiny. Jesle nebo-li Kinderkrippe se starají o děti od jednoho roku do tří let (městské, privátní). Také jsou provozovány firemní školky, které pouze patří určitým firmám, ale jsou provozovány profesionální agenturou péče o děti nebo přímo Vídní. Počet zaměstnanců je přizpůsoben individuální potřebě nejmenších dětí. Maximální počet dětí ve skupině je 15. Na jednu skupinu je vždy 1-2 pedagožky a jedna pomocnice. Ve Vídni je zhruba 5000 míst v 290 zařízeních pro děti mladší 3 let.
Měsíční náklady na jedno dítě: Forma zařízení
Cena za návštěvu v EUR
Cena za stravu v EUR
Jesle a školka – celý den
214,28
57,41
Jesle a školka – část dne
155,25
57,41
Jesle a školka – půldne bez jídla
126,82
Družina
141,02
57,41
Jesle (tři dny)
118,07
57,41
Každé dítě má nárok na snídani, dopolední svačinu (7,27€), oběd a odpolední svačinu. Rodiče mají slevu na základě jejich příjmu. Nutný předpoklad pro přijetí dítěte je sociální pojištění dítěte a jeho zákonného zástupce. Provozní doba je od 6:30 do 17:30, ve výjimečných případech od 6:00 do 18:00. Částečný pobyt 6:00 – 14:00 nebo 12:00 – 18:00 nebo půldenní pobyt 8:00 – 12:00 nebo 13:00 – 17:00. Výjimkou je pět zařízení, která jsou otevřena od 6:00 do 20:00. Také ve Vídni existují církevní zařízení, které zřizují jesle, školky i družiny – Kindergartenwerk.
35
Měsíční náklady na jedno dítě: celý den včetně stravy
EUR 295,00
polovina dne
EUR 195,00
polovina dne včetně stravy
EUR 255,00
celý den včetně stravy
EUR 25,00
polovina dne včetně stravy
EUR 21,00
polovina dne
EUR 17,00
Jesle pro děti do 3 let
Jednodenní péče pro děti, které chodí nepravidelně
Nejstarší firemní školkou je nemocnice Wilhelminenspital (1985) otevírací doba přizpůsobena otevírací době nemocnice od 6:00 do 19:30. Dříve byly otevřeny pouze dvě skupiny - pro děti od 1 roku do 3 let a pro děti od 3 let do 6 let, nyní je otevřených 5 skupin i včetně družiny. Dalšími privátními zařízeními jsou rodinné skupiny nebo-li Familiengruppen – možnost péče o dítě od 2 let a ž po ukončení školní docházky, max. počet dětí ve skupině ne 20 – 22. Také existují denní opatrovatelé tzv. denní matka nebo denní otec jsou osoby, které pečují o děti do 16 let v domě jejich rodičů. Je to taková alternativa k jeslím především pro děti mezi 1. – 3. rokem. Opatrovatel se stará max. o pět dětí. Poplatky za tyto služby jsou v rozmezí 181 – 283 euro měsíčně za 40 hodin. Ještě existují skupinky dětí – pedagogicky vzdělaná osoba pečuje o malou skupinku dětí pod kontrolou rodičů. Maximální počet dětí je 14 současně každý den opatrovaných dětí. 4.6. Německo V Německu mají také jesle, v některých případech se dělí podle věku ( ležící, chodící). Ve většině případech už nalezneme tuto věkovou skupinu dětí ve věkově smíšených skupinách (např. Kindertagesstätten). Jesle a školy patří pod „Kinder- und Jugendhilfe.“ Zaměstnány jsou vychovatelky, dětské zdravotní sestry a pěstounky. V Německu jsou tato zařízení podporována státem, stát se snaží zlepšit začátek života dítěte a posílit jeho emocionální, sociální a kognitivní rozvoj. Podnikové jesle se snaží vyhovět potřebám dítěte (např. krmení během pracovní doby). Dříve byl názor na jesle v Německu velmi kritický, byli nakloněni k názoru, že dítě v tak útlém věku si musí zvykat pouze na jednu osobu a tou je matka. V roce 2008 bylo podpořeno budování jeslí, ale pořád v Německu není jednotný názor na jesle, proto se prosazuje služba chův tzv. Tagesmutter. 36
Jesle jsou zařízení pro děti ve věku 0-3. Dítě může navštěvovat jesle celodenně nebo jenom část dne. Otevřeno mají celý rok kromě státních svátků od 7:00/7:30 do 18:00. Hlavní věkovou skupinu dětí v jeslích tvoří děti od 10 měsíců do věku nástupu do školky. Každé dítě má nárok na snídani, přesnídávku, oběd, svačinu a dokonce částečnou večeři. Děti jsou pod dohledem kvalifikovaných pedagogů (sociální pedagog). Poplatky za pobyt se určuje podle počtu dětí a příjmu rodičů. Firemní jesle tvoří pouze 0,5%, firmy se moc neangažují do takových to projektů. Podnikové jesle nebo-li firemní mohou být založeny samotnou firmou, kdy firma má zodpovědnost za personál, prostory, děti, jejich otevírací dobu, výchovu a rozvoj dítěte. Nebo si firma může najmout agenturu, která povede jesle a firma na tom bude mít zodpovědnost jen z malé části, ale podmínkou je, že polovinu dětí musí tvořit děti nezaměstnanců té jisté firmy. Nutností k provozování jeslí je povolení od úřadu péče o mládež.
K získání povolení je nutno splnit tyto podmínky:
vhodné prostory v blízkosti podniku, velikost podle věku a počtu dětí (cca 3-4
kvalifikovaný pedagogický personál
upřesnění formy zařízení (jesle, mateřská školka…)
2
)
Maximální počet dětí v zařízení je 33, tyto děti se dělí do tří skupin podle věku a pokročilosti jejich vývoje. Otevírací doba je od pondělí do pátku, vždy devět hodin od 9:00 do 18:00. Poplatky od rodičů měsíčně je zhruba EUR 373 plus cena za jídlo. Další možností jsou rodičovské spolky, které se starají o děti a ve většině případech jdou podporovány svojí firmou. Tyto spolky mohou založit tzv. „Síť pro děti“, která umožňuje pedagogický dozor nad dětmi v přítomnosti jejich rodičů. Na tuto organizaci stát přispívá zhruba 40%. Rodiče platí pouze za přítomnost pedagogického dozoru (EUR 6,39/hod.), ten se může starat o skupinu 12 – 15 dětí ve věku od dvou let do dvanácti.
37
Je upraven podle počtu a věku dětí, větší ohled se bere na nejmladší děti. Dvě skupiny dětí, každá má svůj program, ale během dne tráví i nějakou dobu spolu. Denní program je přizpůsoben dovednostem dětí v obou skupinách (společné aktivity na zahradě.)
1 – 3 roky děti do 18 měsíců děti od 19 měsíců do 5 let od 3 měsíců do 2,5 roku od 2,5 roku do věku nástupu do MŠ
prostory, v nichž se děti pohybují, by měly být uzpůsobeny tak, aby dětem pomáhaly v jejich přirozeném rozvoji, měly by podporovat dětské učební procesy
Denní program je sestaven na základě počasí a počtu dětí. Denní program sestavují podle domluvy s rodiči (snaží se, aby byly děti více s rodinou). Do denního programu se snaží zapojit i rodiče, aby dítě si bylo vědomo, že ho rodiče neopustili. Podpora, aby se dítě rozvíjelo samo a umělo si hrát a zabavit se.
1 – 4 roky
1 – 10 let
děti ve věku 1 – 3 roky děti od 3 do 6 let děti ve věku 0 – 3 roky
autobus, venkovní prostory, vnitřní prostory
rodinné prostředí, v domě opatrovatelky
šatny, cvičební prostory, jídelna, umývárny, zahrada
Německo
Rakousko (Vídeň)
Švédsko (Stockholm)
Bébécars
Rodičovské jesle
Velká Británie
Francie
38
zahrada, herna, jídelna, umývárna
Snaží se vytvořit individuální denní program pro každé dítě.
od 3 měsíců do 6 let
herna, jídelna, koupelna, zahrada
Denní program je přizpůsoben hlavně hrám na hřišti a pevně dané hygienické návyky a činnosti vevnitř.
od 3 měsíců do 3 let od 5 let do 11 let
Model Tandem
Tzv. model Götti 2 skupiny dětí (0-12 měs.) a (1-5 let)
Věkově smíšené skupiny
Česká republika
Švýcarsko
zařízení je rozděleno na herny, každá má svůj účel, zahrada
Pevně daný, dopoledne zahrnuje rozvojové činnosti a pobyt venku, odpoledne mají děti spíše volné a mohou si vybrat jakoukoliv činnost.
1-3 roky mladší (1-2) starší (2-3)
dvě oddělení s hernou, jídelnou, koupelnou, ložnicí a společná zahrada
Denní program
Věkové skupiny
Prostředí
5. Porovnávání všech výchovných zařízení
39
1 hl. pracovník 1 pomocník na 6 dětí a na 12 11 pracovníků na 61 dětí
6
6 12 61
pedagogický dozor na 12 – 15 dětí
12 – 15 373 euro + cena za jídlo
1 opatrovatelka na 3 – 4 děti 1-2 pedagožky 1 pomocnice na 15 dětí
max. 140€ měsíčně
vychovatelka, dětská sestra pomocník na 10 dětí
5000 (celá Vídeň)
15
1,30 €/hod 1€ = 27,3 Kč
181 – 283 euro měsíčně za 40 hodin
10
€ 303 a € 419 měsíčně
workshopy, oslavy a různé akce
večírky, oslavy, mikulášské nadílky
20 (25)
£3.80 za hodinu £1 = 37.8 Kč
workshopy vaření, výtvarné …
1 pracovník na 5 – 8 dětí
1 hl. pracovník 1 pomocník na 6 dětí
11
1200 SFR měsíčně 1SFR = 25 Kč
2 odborné dozory na 11 dětí
35
1000 – 6000 Kč měsíčně
4 odborné dozory 1 pomocnice na 35 dětí
Počet pracovníků na
karnevaly, drakiáda výtvarné dílny, mikulášské nadílky
Kapacita počet dětí
Cena
pro rodiče s dětmi
Odpolední aktivity
snídaně, přesnídávka, oběd a částečná večeře
snídaně, dopolední svačina (příplatek), oběd odpolední svačinka
domácí strava 3 – 5 krát denně
rodiče musí dětem do zařízení nosit jejich vlastní jídlo
svačiny, obědy, zdravé a výživné, vařeny v zařízeních
jídlo čtyřikrát denně zdravé výživné chystáno podle denních norem živin pro dítěte
4 jídla denně čerstvá strava, vařena v zařízení
Strava
6. Internetové diskuse Většina maminek hledá nějaké hlídání pro své nejmenší děti, protože potřebují nastoupit do práce nebo potřebují aspoň jeden den v týdnu den pro sebe. Mají možnost dát dítě do jeslí nebo najmout si chůvu. Podle diskusí na internetových blogách se většina maminek přiklání k výchově dětí v jeslích. Maminky, které dávají děti do jeslí, jsou velmi spokojené, nikdy nikdy by neměnily za žádné jiné zařízení. Děti se toho naučí víc než doma, protože vychovatelky ví, jak s dětmi pracovat a co je pro ně v daném věku nejvhodnější. Dítě se naučí pracovat s kolektivem dětí stejně starých a naučí se pracovat s cizími lidmi. Naopak aopak maminky, které nechtějí dávat děti do jeslí, chtějí s dětmi prožít celé první tři roky života jejich dítěte nebo mají špatné zkušenosti s těmito zařízeními. Častými obavami je častá nemocnost dítěte nebo se bojí, že jejich děti budou špatně reagovat na nové prostředí a nové lidi, proto většina těchto maminek volí variantu chůvy. Myslí si, že pro dítě je nejlepší individuální přístup.
Úspěšnost jeslí u maminek v ČR Jesle od 2 let 15%
Dítě doma 16% Chůva 15%
Jesle od 1 roku 54%
40
6.1. Příběhy maminek7 Německo: Dceru v práci kojila denně Každý den, dokud dcerce nebylo 13 měsíců, vozil Markus Kreuzer jednou za den své ženě Kláře do práce malou Emu, aby ji nakojila. Češka z Plzně, která žije v německém Regensburgu, se do práce vrátila už osm týdnů po porodu. Spěchala, protože jí 14 dnů před narozením dcery končila smlouva na dobu určitou a zaměstnavatel - studijní oddělení regensburské univerzity - jí slíbil prodloužení o devět měsíců. Později jí nabídli smlouvu na neurčito. "Kdybych nenastoupila hned, přišla bych o práci - a situace v Německu není růžová," říká Klára Kreuzerová. Využila tak pouze mateřskou, která je tu šest týdnů před porodem a osm po něm. Na mateřskou s ní nastoupil i její manžel, který pak doma s holčičkou zůstal. Ve firmě byl prvním mužem, který o to požádal. Na rodičovské může být až do tří let věku dítěte, což asi udělá, ale příspěvek od státu (67 procent z čistého platu) dostával jen 12 měsíců. Tuto podporu využívá většina matek, zůstávají doma rok, ale i déle, pokud to finanční situace dovolí. V Německu je ale málo jeslí a jsou dost drahé (350 až 400 eur za měsíc, pokud tam dítě tráví pouze půl dne). "Pracovat na poloviční úvazek a dát dítě do jeslí se nevyplatí. Spousta lidí však zkrácené úvazky využívá, když dá děti do školky, do školy," říká Klára. Školka je levnější, stojí od 80 do 120 eur měsíčně, k tomu je nutné připočítat 60 eur na jídlo. Školek je dost, ale ne vždy se rodičům podaří umístit dítě blízko bydliště. Když pak nastoupí do školy, vzniká další problém: družina je jen málokde a míst je málo. "Proto by pak manžel rád pracoval na poloviční úvazek,“ dodává Klára. Slovensko: Nastoupila po roce a půl, nechtěla ztratit kontakt Barbora Jánošová dlouho pracovala jako slovenská reportérka televize Nova. Práce ji strašně bavila, i když noční přejezdy přes celé Slovensko nebyly výjimkou. Když se jí před dvěma lety narodila dcera Laura, zpět do zaměstnání hned nespěchala. Ale dlouho to doma nevydržela, po roce a půl nastoupila na plný úvazek do slovenské televize JOJ. "Nechtěla jsem ztratit kontakt s prací, člověk rychle přijde o zručnost. Musela jsem si například znovu zopakovat, jak stříhat příspěvky," říká Barbora. "A také jsem začala mít dojem, že se okruh mých komunikačních témat zúžil," dodává pobaveně.
7
http://finance.idnes.cz/pribehy-peti-zen-ktere-se-snazi-skloubit-peci-o-dite-a-karieru-pth/podnikani.aspx?c=A110106_1509880_firmy_rady_hru
41
Malou dceru jí hlídala babička nebo manžel. "Věděla jsem, že se na mámu mohu maximálně spolehnout, mohla jsem se plně soustředit na práci, neměla jsem žádné výčitky svědomí," říká. Nebyla však v práci každý den, měla ještě spoustu nevybrané dovolené, kterou si průběžně čerpala. Teď už je zase doma: před Vánocemi se jí narodila druhá holčička, Tamara. Mateřská dovolená trvá na Slovensku 34 týdnů a vyplácí se 60 procent platu. Spousta maminek ale využívá i rodičovské dovolené, na které mohou zůstat do tří let věku dítěte. "Mám ovšem spoustu kamarádek, které do práce spěchaly, protože mají na krku hypotéku nebo dělají zajímavou práci, o niž nechtějí přijít," říká Barbora. O děti se pak většinou starají babičky nebo chůvy, které často suplují i mateřskou školku. Těch je totiž v Bratislavě málo. A jesle je nutné si objednat i několik měsíců dopředu. Francie: Doma byla pár měsíců, ale do práce se jí nechtělo Pochází z Králové u Uničova, už několik let však žije ve Francii. Jitka Daligaud se sem vdala, je matkou dvou chlapců. Než odešla na mateřskou, pracovala pro firmu Lactalis jako obchodní manažerka exportu. Do práce se vracela brzy. Využila mateřské, která je v zemi galského kohouta šest týdnů před porodem a deset po porodu. "Do práce se mi nechtělo. Prodlužovala jsem si to, jak jen to šlo. Měla jsem celkem dost dovolené, využila jsem také neschopenku, lékařka mi ji napsala dvakrát na čtrnáct dnů na kojení,“ říká mladá žena, která dnes bydlí v Aix en Provence. K dětem si sehnala chůvu, protože získat jesle je velmi obtížné. "Přidělují se podle výše platu rodičů, je tu ovšem spousta ,nounous‘ na hlídání," vysvětluje Jitka. Valné to ve Francii není ani s polovičními úvazky. Spíše se vám jej podaří získat ve státní sféře než v soukromém sektoru. Lepší je to se školkami. Těch je ve Francii dost, jsou zdarma, platí se pouze obědy, což bývá 80 eur na měsíc za jedno dítě. Tři roky na rodičovské dovolené zůstává ve Francii málokdo, většinou ji matky zvolí až při třetím dítěti. "I když na jihu Francie, kde žiji, matky rodičovské dovolené docela využívají," doplňuje Jitka. USA: Za jesle v Kalifornii platí 2 450 dolarů měsíčně První syn nastoupil do jeslí, když mu bylo sedm měsíců, druhý ve třech měsících. V Kalifornii v USA, kde žije Martina Hsu, původem Slovenka, je to tak normální. Ženy se bojí, že přijdou o práci.
42
"A to je ještě Kalifornie považovaná za americký stát s nejlepšími právy, co se týká mateřské," říká. Garantuje šest týdnů mateřské se stoprocentním platem. Martinina firma jí jako zaměstnanecký bonus nabídla dalších šest týdnů volna. Martina pracuje jako manažerka provozu v marketingové firmě a do práce se vracela hlavně kvůli dobrému místu. "Propouštění je tady na denním pořádku, kdybych se nevrátila hned po druhé mateřské, o práci bych přišla," vysvětluje. Na první mateřské zůstala sedm měsíců, čtyři měsíce čerpala neplacené volno. Nevracela se pak v rámci firmy na stejné místo, ale nabídli jí podobné. Po narození druhého syna do práce nastoupila mnohem dříve. "Byla jsem strašně zničená," vzpomíná na dobu, kdy začala tříměsíčního Marcela dávat do jeslí. Byl malinký, nechtěl jíst, půl roku se v noci budil každé dvě hodiny. Snažila se ho kojit šest měsíců, což znamenalo, že v práci chodila každé tři hodiny odstříkávat mléko. "Všechno byl jeden velký chaos," říká. Po uplynutí mateřské děti nastupují do jeslí, těch je zde sice dostatek, ale jsou strašně drahé: od 1 200 do 1 600 dolarů měsíčně za jedno dítě. "Máme dva syny - ročního a tříletého, jen za školku měsíčně zaplatím 2 450 dolarů. Kdyby jednoho z nás propustili, museli bychom to přehodnotit," dodává Martina. Útěchou jí zůstává, že se dětem v jeslích líbí a chodí tam rády. Martina uznává, že kalifornská mateřská je opravdu krátká. Bojí se ale, že tři roky doma, tak jak to je obvyklé v Česku či na Slovensku, by jí zase přišly dlouhé. "Ale nikdy jsem to nevyzkoušela," směje se. Velká Británie: Návrat do práce se jí nevyplatí Lucie Tobyšková žije už jedenáct let v Londýně, má anglického přítele a je matkou devítiměsíčního Arthura. Před odchodem na mateřskou dovolenou pracovala dva a půl roku ve státní správě jako sociální pracovnice v nemocnici pro londýnský městský obvod The Royal Borough of Kensington and Chelsea. Tam se také bude v březnu vracet. Na mateřskou nastoupila měsíc před porodem, do práce se vrátí, až bude synovi rok. "Kdyby to šlo, zůstala bych déle," říká 33letá matka. Zaměstnavatel jí nabídl možnost práce na poloviční úvazek - tři dny v týdnu. Podobně pracuje i několik dalších kolegyň v jejím oddělení. "Práce mě moc baví, mám velmi pěkný vztah s manažerkou i ostatními, těším se na kontakt s dospělými a chci také pokračovat ve své kariéře," říká Lucie. Přiznává však, že z finančního hlediska se jí návrat do práce příliš nevyplácí. Chlapečka jí bude tři dny v týdnu hlídat paní, které se v Británii říká "childmender". Shodou okolností pochází z Prahy. Ta má oprávnění hlídat až šest dětí, rodiče je vodí k ní 43
domů. "Účtuje si od pěti do sedmi liber za hodinu," dodává Lucie. Školka by ji však přišla ještě dráž: 65 liber na den. Londýn je totiž město s nejdražšími školkami na světě, jak nedávno napsal britský list Guardian. Pokud by si najala "nanny", paní na hlídání, která by chodila k ní domů a Arthurovi by se věnovala individuálně, musela by si připlatit: obvyklá cena je asi 10 liber za hodinu. Lucie se do práce těší, ale je to pro ni také nutnost. "Sociální pracovníci se musí pořád doškolovat. Kdybych se do práce nevrátila, ztratila bych registraci, která se vydává na tři roky," dodává mladá maminka.
44
Závěr Nic a nikdo není dokonalý, ale může se blížit k dokonalosti. Každá země a každé výchovné zařízení v ní je individuální, proto je velmi těžké z nich vybrat pouze jedno „dokonalé“ výchovné zařízení. Našla jsem dvě zařízení, která jsou jedna z nejlepších, jsou to jesle u nás v České republice, i když trochu cenově náročné, ale jsou to jedny z nejlevnějších zařízení v porovnání s ostatními evropskými zařízeními. Druhým zařízením jsou jesle ve Švýcarsku, ale jsou to nejdražší zařízení. Jejich nejlepší denní program je ve věkově smíšených skupinách. Výhodou Švýcarska je, že nabízí tři druhy zařízení, která mají rozdílné typy učení a jiné věkové rozdělení. Denní program pro dítě je nejlepší ve výchovných zařízeních ve Velké Británii. Snaží se využívat možnosti zahrady a venkovního hřiště, i když ve Velké Británii není příznivé počasí snaží se děti učit hlavně venku. Nejvhodnějšími věkovými skupinami jsou skupinky dětí v rozmezí od tří měsíců do 2 let a od 2 let do 3 roků. Děti nemají mezi sebou velké věkové rozdíly a učí se věci, které odpovídají jejím věku. Strava by měla být zdravá a čerstvá, tak malé děti nesmí jíst žádné umělé potraviny. Jídlo by měly děti dostávat pravidelné a všichni stejné, protože v tak raném věku chtějí mít všechno, co mají ostatní děti kolem, takže by mohli vzniknout velké spory. Cenové nejpřijatelnějšími jsou výchovná zařízení ve Švédsku, kde rodiče platí měsíčně kolem 3000 Kč. Je to země, kde jsou tato zařízení nejvíce podporována. Odpolední aktivity pro rodiče s dětmi jsou dobrovolné a každé výchovné zařízení nemusí vyvíjet vztah mezi dítětem a jeho rodinou. Věřím, že každý rodič touží pro své dítě udělat to nejlepší a každý si vybere výchovné zařízení nebo člověka, který se o jejich dítě nejlépe postará.
45
Seznam použitých zdrojů: 160 Her a cvičení pro první tři roky života dítěte – Penny Warner Vaše dítě ve věku od 1 do 3 let – Anne Bacus Péče o děti v jeslích z českého a švýcarského pohledu – Kateřina Rysová Francouzské příklady dobré praxe jako inspirace pro Českou republiku – Jana Paloncyová, Jana Barvíková Příklady zahraniční praxe: jaké mají jesle v Stockholmu, Vídni a Německu – Barbora Petrová, Helena Skálová Písemné zpracování přehledu příkladů dobré praxe, porovnání spektra a systému služeb ve vybraných zemích EU - Rešerše služeb institucionálního hlídání dětí ve vybraných zemích EU (Německo, Švýcarsko, Rakousko) - Eva Lábusová, Miloš Matúšek http://www.yamahaskola.cz/cs/programy/predskolni-hudebni-programy/robatka http://www.polza.cz/nase-jeslicky http://www.admin.cam.ac.uk/univ/childcare/student/university.html http://www.topsdaynurseries.co.uk/nursery/tops-boscombe/ http://www.topsdaynurseries.co.uk/nursery/tops-newport/ http://www.nouvellescreches.fr/index.php http://diskuse.dama.cz/d.php?d=10135 http://diskuze.maminkam.cz/jesle-ve-dvou-letech-ano-ci-ne http://finance.idnes.cz/pribehy-peti-zen-ktere-se-snazi-skloubit-peci-o-dite-a-karieru-pth/podnikani.aspx?c=A110106_1509880_firmy_rady_hru
46
Přeji všem maminkám i tatínkům, aby vybrali svým dětem to nejlepší a aby byli všichni šťastní a spokojení. 47