Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Evropská hospodářská, správní a kulturní studia
EVROPSKÝ TRH PRÁCE VÝVOJ A REGIONÁLNÍ SPECIFIKA European labour market - development and regional specifics Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Autor: Jana MEZIHORÁKOVÁ
RNDr. Josef KUNC, Ph.D.
Brno, 2010
J mé no a p ř í j mení aut or a: Ná z e v di pl omové pr áce: Ná z e v pr áce v angličt i ně: Ka t e dr a: Ve doucí di pl omové pr áce: Rok obhaj oby:
Jana Mezihoráková Evropský pracovní trh – vývoj a regionální specifika European labour market – development and regional specifics regionální ekonomie a správy RNDr. Josef Kunc, Ph.D. 2010
Anotace Cílem bakalářské práce je analýza a hodnocení evropského trhu práce, přičemţ zvláštní důraz je kladen na fenomén nezaměstnanosti. Úvodní část práce je věnována pracovnímu trhu obecně a vývoji evropského pracovního trhu. Dále je práce zaměřena na nejproblematičtější oblasti
evropského
pracovního
trhu
–
dlouhodobá
nezaměstnanost,
rozdílnost
v nezaměstnanosti muţů a ţen a nezaměstnanost mladých lidí. V poslední části je práce věnována regionálním specifikům evropského pracovního trhu.
Annotation The aim of the submitted these is the analysis and evaluation of European labour market, with special emphasis on the phenomenon of unemployment. Introductory part is devoted to the labour market in general and the development of European labour market. In the following the thesis focuses on the most problematic areas – long-term unemployment, gender gap in the labour market and youth unemployment. The last section is devoted to the regional specifics of the European labour market.
Klíčová slova evropský pracovní trh, Evropská unie, nezaměstnanost, EUROSTAT
Keywords European labour market, European Union, unemployment, EUROSTAT
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Evropský pracovní trh – vývoj a regionální specifika vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Josefa Kunce, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 7. července 2010 vlastnoruční podpis autora
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu této práce, RNDr. Josefu Kuncovi, Ph.D., za odborné vedení, cenné připomínky, podněty a doporučení při zpracování bakalářské práce.
OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 8 1 ZÁKLADNÍ ANALÝZA PRACOVNÍHO TRHU ......................................................................................... 10 1.1 PRÁCE JAKO VÝROBNÍ FAKTOR ..................................................................................................................... 10 1.2 TRH PRÁCE.................................................................................................................................................... 10 1.3 ZÁKLADNÍ UKAZATELE TRHU PRÁCE ............................................................................................................ 11 1.4 NEZAMĚSTNANOST ....................................................................................................................................... 13 1.4.1 Nezaměstnanost v ekonomické teorii................................................................................................... 14 1.4.2 Determinanty nezaměstnanosti ............................................................................................................ 15 1.4.2 Druhy nezaměstnanosti........................................................................................................................ 16 2 EVROPSKÝ TRH PRÁCE .............................................................................................................................. 18 2.1 CHARAKTERISTIKA EVROPSKÉHO TRHU PRÁCE ............................................................................................. 18 2.2 VÝVOJ EVROPSKÉHO TRHU PRÁCE ................................................................................................................ 19 2.2.1 Období od počátku do 20. století po první ropnou krizi ....................................................................... 19 2.2.2 Období od první ropné krize do konce 80. let ....................................................................................... 20 2.2.3 Období od počátku 90. let do roku 2008 ............................................................................................... 22 2.2.4 Období od celosvětové hospodářské krize v roce 2008 po současnost ................................................. 23 3 DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST ....................................................................................................... 26 3.1 VÝVOJ DLOUHODOBÉ NEZAMĚSTNANOSTI V EU ........................................................................................... 26 3.2 DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST V ZEMÍCH EU .......................................................................................... 28 3.3 SKUPINY NEJVÍCE OHROŢENÉ DLOUHODOBOU NEZAMĚSTNANOSTÍ............................................................... 29 3.3.1 Dlouhodobá nezaměstnanost dle věkových skupin................................................................................ 29 3.3.2 Dlouhodobá nezaměstnanost dle pohlaví.............................................................................................. 31 4 NEZAMĚSTNANOST MLADÝCH LIDÍ ...................................................................................................... 33 4.1 NEZAMĚSTNANOST MLADÝCH LIDÍ V ZEMÍCH EU ......................................................................................... 33 4.2 KRÁTKODOBÁ VS. DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST MLADÝCH LIDÍ ........................................................... 36 4.3 NÁSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI MLADÝCH LIDÍ ............................................................................................ 37 5 NEZAMĚSTNANOST MUŢŮ A ŢEN ........................................................................................................... 39 5.1 DISKRIMINACE ŢEN NA TRHU PRÁCE ............................................................................................................. 40 5.1.1 Mzdová diskriminace žen ...................................................................................................................... 41 5.1.2 Profesní diskriminace žen ..................................................................................................................... 43 5.2 VYSOKÝ PODÍL ŢEN PRACUJÍCÍCH NA ČÁSTEČNÝ ÚVAZEK ............................................................................ 43 6 REGIONÁLNÍ SPECIFIKA............................................................................................................................ 45 ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 49 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ .................................................................................................................... 51 SEZNAM OBRÁZKŮ ......................................................................................................................................... 56 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ................................................................................................................ 58 SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................................................................. 59
ÚVOD Jedním z primárních cílů Evropské unie je „podporovat hospodářský a sociální pokrok a vysokou úroveň zaměstnanosti a dosahovat vyváženého a udržitelného rozvoje, zejména prostřednictvím prostoru bez vnitřních hranic, posilováním hospodářské a sociální soudržnosti a zavedením hospodářské měnové unie“1, a tím všem občanům členských států EU zajistit blahobyt. Jedním z nejdůleţitějších předpokladů, který dosaţení stěţejního cíle EU umoţní, je rovnováţný pracovní trh, tedy dosaţení plné zaměstnanosti. Evropská společenství (ES)/EU se nicméně jiţ od počátku 70. let 20. století potýká s nezadrţitelným růstem nezaměstnanosti, který představuje hlavní bariéru pro prosperitu a blahobyt společnosti. Situace se výrazně nezměnila ani po vytvoření jednotného trhu bez vnitřních hranic garantující čtyři základní svobody a po zavedení hospodářské měnové unie. Naopak se situace výrazně zhoršila po propuknutí finanční a hospodářské krize v roce 2007, díky které došlo k výraznému poklesu tempa růstu HDP většiny zemí EU a k hospodářskému poklesu, coţ mělo za následek nepřijatelně vysokou míru nezaměstnanosti. Cílem této bakalářské práce je analýza a hodnocení evropského trhu práce, přičemţ zvláštní důraz je kladen na fenomén nezaměstnanosti. Práce je rozdělena do tří, vzájemně navazujících, částí. Úvodní část je věnována uvedením do problematiky, která nastíní hlavní teoretická východiska a definice, jeţ jsou nezbytná pro pochopení následujících prakticky zaměřených kapitol bakalářské práce. Po teoretické části přechází práce do části praktické. V úvodu je stručně nastíněna charakteristika evropského trhu práce včetně historického vývoje problematiky nezaměstnanosti v Evropě, od počátku 20. století aţ po současnost. Pro praktickou část jsem si vymezila tři okruhy problémů, které jsou pro evropský trh práce nejcharakterističtější. Jedná se o dlouhodobou nezaměstnanost, nezaměstnanost mladých lidí a o rozdíl v nezaměstnanosti mezi muţi a ţenami. Poslední část práce je zaměřena na regionální specifika evropského trhu práce. Jelikoţ se jedná o integrované seskupení sedmadvaceti členských států, skládajících se z 271 NUTS 2 regionů, nebylo by správné hodnotit evropský pracovní trh globálně. Závěrem jsou shrnuty všechny získané poznatky. V bakalářské práci je pouţita metoda deskripce, analýzy, komparace, syntézy a generalizace. Deskriptivní metoda je pouţita v úvodní teoretické části a pro charakteristiku jednotlivých období vývoje nezaměstnanosti v Evropě. Analýza je pouţita při práci se 1
Smlouva o Evropské unii, čl. 3, uveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie – CS – C 115/15
8
statistickými údaji (časové řady, grafy a tabulky), získané především z Evropského statistického úřadu. Pomocí metody komparace je jednak srovnáván vývoj nezaměstnanosti v EU se současným stavem, jednak vývoj nezaměstnanosti na úrovni NUTS 1 (národní úroveň) a NUTS 2 (regionální úroveň). Metoda generalizace je poté pouţita pro celkový pohled na evropský pracovní trh. Pro shrnutí získaných poznatků a výsledků analýzy je pouţita syntéza. Při tvorbě bakalářské práce jsem vycházela z kniţních publikací, především v teoretické části, a z elektronických zdrojů, jejichţ předností je především vysoká aktuálnost a dobrá dostupnost dat z oblasti evropského trhu práce.
9
1 ZÁKLADNÍ ANALÝZA PRACOVNÍHO TRHU 1.1 Práce jako výrobní faktor Práce je vedle půdy a kapitálu řazena mezi základní výrobní faktor, nicméně mezi nimi zaujímá specifické postavení. Práce je cílevědomou lidskou činností vykonávanou za účelem uspokojení potřeb, jejíţ výjimečnost je dána její neoddělitelností od osobnosti člověka, který ji vykonává. (Kubíček, 2006) Ke klíčovým charakteristikám lidské práce patří: vzácnost – objem dostupné práce je omezen počtem pracovníků, jejich schopností vykonávat práci a časem, jejţ mají k dispozici, neodlučitelnost od svého nositele, diverzifikace – vlivem specializace vzniká celá řada dílčích trhů, mezi nimiţ pracovníci mohou přecházet, moţnost pracovníků zvyšovat svoji vlastní produktivitu akumulací lidského či společenského kapitálu (Kubíček, 2006).
1.2 Trh práce Trh práce můţeme definovat jako místo, kde dochází ke střetu nabídky práce s poptávkou po práci. Trh práce je charakterizován určitými znaky, kterými se podobá trhu statků a sluţeb, ale v jistém pohledu se od něj značně liší. „Na rozdíl od trhu finálních statků, kde stranu poptávky tvoří jednotlivci (domácnosti) a stranu nabídky firmy, na trhu práce vytvářejí jednotlivci nabídku práce, zatímco firmy přicházejí na tento trh jako poptávající.“ (Hořejší, a další, 2009: 375) Rovnováha na trhu práce nastává v bodě, kde se křivka nabídky práce protne s křivkou poptávky po práce. Na rozdíl od ostatních trhů však v tomto případě nefungují normální, standardní trţní mechanismy, které by automaticky vyrovnávaly nabídku a poptávku prostřednictvím ceny práce. (Duben, 1999) Důvodem jsou pomalejší reakce mzdových sazeb na změny probíhající na trhu práce, jeţ můţe být vysvětlena pomocí následujících specifik trhu práce: mimoekonomické preference (rizikovost profese, kvalita pracovního prostředí, atd.), vztahy na trhu práce jsou dlouhodobějšího charakteru neţ na trhu finálních statků, trh práce je geograficky a profesně segregovaný, 10
odbory, mechanismus kolektivního vyjednávání a pracovně-právní zákonodárství výrazně sniţuje flexibilitu mezd
1.3 Základní ukazatele trhu práce Pro analýzu pracovního trhu je potřeba rozlišit obyvatelstvo na osoby ekonomicky aktivní a osoby ekonomicky neaktivní. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo se dále dělí na zaměstnané a nezaměstnané a dohromady tvoří pracovní sílu.2 Z výchozích rozdělení populace je poté moţné definovat základní ukazatele trhu práce: míra ekonomické aktivity, míra zaměstnanosti a míra nezaměstnanosti. Zaměstnaní (podle definice ILO a prováděcí metodiky EUROSTATu) jsou „osoby patnáctileté a starší, které během referenčního týdne pracovaly alespoň po dobu jedné hodiny za mzdu či pro zisk či nepracovaly, ale měly pracovní místo, tj. nepracovaly pouze dočasně“. (Kadeřábková, a další, 2006: 231) Nezaměstnaní (podle definice ILO a prováděcí metodiky EUROSTATu platné od roku 3
2001 ) zahrnují osoby ve věku 15 – 74 let, které splňují současně následující podmínky: osoby byly v referenčním týdnu nezaměstnané (tj. neměly práci v placeném zaměstnání či sebezaměstnání); byly připraveny nastoupit do zaměstnání nejpozději do dvou týdnů a aktivně práci hledaly (v předchozích 4 týdnech podnikly příslušné kroky při hledání placeného zaměstnání či sebezaměstnání nebo našly práci, do níţ nastoupí nejdéle do 3 měsíců) (Kadeřábková, a další, 2006) Mezi ekonomicky neaktivní obyvatelstvo se řadí důchodci (starobní a invalidní), studující, osoby v domácnosti, osoby na mateřské/otcovské dovolené, osoby neschopné nastoupit do zaměstnání ze zdravotních důvodů, osoby neschopné nastoupit do zaměstnání do 14 dnů, popřípadě neschopné nastoupit z jiných důvodů.4 Obecně se mezi ekonomicky neaktivní obyvatelstvo řadí osoby, které nespadají do skupiny zaměstnaných nebo do skupiny nezaměstnaných. Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo lze dále rozdělit na závislé a nezávislé. Závislé osoby nemají zpravidla svůj vlastní příjem nebo jeho výše nedostačuje, a proto jsou 2
Velká část států při analýze pracovního trhu vychází z doporučení ILO, Evropská unie se řídí metodikou EUROSTATu, která je však odvozena z metodiky ILO. 3 Definice ILO neuvádí v definici horní hranici pro klasifikaci nezaměstnaných, metodika EUROSTATu byla změněna 2001, kdy byla stanovena horní hranice 74 let. 4 Učni, studenti, důchodci, osoby v domácnosti a další osoby zabývající se mimoekonomickými aktivitami, kteří však byli v referenčním období zaměstnaní, jsou povaţováni za zaměstnané.
11
závislé na ţiviteli (ţeny v domácnosti, děti). Mezi nezávislé osoby patří např. důchodci, kteří mají samostatný zdroj obţivy. Významné je rozdělení neaktivních osob starších 15 let podle ochoty pracovat: pracovat nechce (např. studenti), pracovat chce, ale zaměstnání nehledá (např. z důvodu odrazení, nedostatečné či nevhodné nabídky), není schopna nastoupit do stanovené doby do zaměstnání (Kadeřábková, a další, 2006) Míra ekonomické aktivity vyjadřuje v případě zaměstnaných skutečnou ekonomickou aktivitu populace a tedy relativní velikost nabídky práce dostupné pro produkci zboţí a sluţeb. Míra ekonomické aktivity je vypočítána jako podíl pracovní síly na populaci (stejné věkové či jinak vymezené skupiny. V případě potencionální míry aktivity se jedná o podíl populace v produktivním věku na celkové populaci, tj. včetně ekonomicky neaktivních osob. (Kadeřábková, a další, 2006) Míra zaměstnanosti je procentní podíl zaměstnaných na celkové populaci. „Vyšší míra zaměstnanosti je obecně považována za příznivou charakteristiku, takové hodnocení však vyžaduje
hlubší
podzaměstnanosti,
analýzu úrovně
„kvality“ pracovních
zaměstnanosti, podmínek,
např. rozsahu
z hlediska
výše
neformálního
mezd,
sektoru.“
(Kadeřábková, a další, 2006: 235) Dalším ukazatelem, patřící mezi nejvýznamnější ukazatele ekonomického a sociálního vývoje ekonomiky, patří míra nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl nezaměstnaných na pracovní síle. Vzhledem k faktu, ţe se zaměstnanost vztahuje k celkové populaci a nezaměstnanost pouze k pracovní síle, nemusí být nutně pracovní trhy s nízkou mírou nezaměstnaností charakterizovány i vysokou zaměstnaností. (Abrhám, 2008) „Nezaměstnanost sice nemá takovou vypovídající schopnost o hospodářském rozvoji regionu jako zaměstnanost, nicméně je poměrně přesným indikátorem sociálních nerovností.“ (Abrhám, 2008: 83) Proto je při analýze nezaměstnanosti vhodné se zaměřit na specifické míry nezaměstnanosti s ohledem na pohlaví, věk, vzdělanost či délku nezaměstnanosti, které mají mnohem vyšší vypovídací hodnotu neţ globální pohled. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti dle ILO označuje podíl osob, které přišly o práci a déle neţ 12 měsíců usilují o nalezení nového zaměstnání, na celkové pracovní síle.5 Pro 5
Definice dlouhodobé nezaměstnanosti dle ILO je vyuţívána i EU, na rozdíl od ČR či USA, kde se za dlouhodobě nezaměstnaného počítá osoba bez práce jiţ od 6 měsíců
12
mezinárodní srovnávání dále EUROSTAT pouţívá harmonizovanou míru dlouhodobé nezaměstnanosti, která uvádí podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných. Nezaměstnanost mladých lidí dle ILO označuje nezaměstnané osoby ve věku 15 aţ 24 let a můţe být měřena dvěma různými způsoby. Standardně
se míra nezaměstnanosti
v populaci 15 aţ 24 let uvádí jako procentuální podíl nezaměstnaných mladých lidí na celkové pracovní síle mladistvých, tzn. zaměstnaných i nezaměstnaných (youth unemployment rate). Za účelem mezinárodního srovnávání je dále především EUROSTATEM pouţívána harmonizovaná
míra
nezaměstnanosti
mladých
lidí,
která
uvádí
procentní
podíl
nezaměstnaných mladých lidí na celkové populaci osob této věkové skupiny (youth unemployment ratio).6 Důvodem pro dvě různé míry je zkreslený obraz, který míra nezaměstnanosti mladých lidí vůči celkové populaci při porovnání trhů práce mladistvých z jednotlivých zemí způsobuje. Přesněji řečeno, pouţití pracovní síly mladých lidí ve věku 15 aţ 24 let ve jmenovateli můţe vést k mylným výsledkům ve srovnání zemí s různými mírami ekonomické aktivity mladých lidí. To znamená, ţe míra nezaměstnanosti mladých lidí ve dvou různých zemích se můţe lišit, i kdyţ počet nezaměstnaných mladých lidí a celkový počet populace této věkový skupiny je shodný. Země s vyšším podílem neaktivní populace ve věku 15 aţ 24 let, např. z důvodu vzdělání, bude dosahovat vyšších hodnot míry nezaměstnanosti mladistvých neţ země s niţším podílem. Nejen u nezaměstnanosti mladistvých, ale i u ostatních specifických měr nezaměstnanosti výpočet a analýzu komplikuje specifická pracovní síla, která je na úrovni niţších územních jednotek těţko zjistitelná.
1.4 Nezaměstnanost „Nezaměstnanost je běžným společenským jevem a určitá výše nezaměstnanosti je dokonce atributem fungujícího trhu práce. Je-li však vysoká a přetrvává-li dlouhou dobu, stává se složitým problémem s multidimenzionálními důsledky. Vedle nepříjemných ekonomických ztrát jde i o problémy sociální, psychologické či politické.“ (Broţová, 2006 str. 105) Výše nezaměstnanosti, k níţ trh práce dlouhodobě tenduje, představuje přirozenou míru nezaměstnanosti. Je to výše nezaměstnanosti, která na trhu přetrvává, kdyţ je trhu práce v 6
Internationa Labour Organization. 2009. Key Indicators of the Labour Market. Geneva : International Labour Office, 2009. ISBN 978-92-2-122684-0.
13
rovnováze. Výše přirozené míry nezaměstnanosti se značně liší mezi zeměmi i v čase, v závislosti na subjektivních preferencích a motivacích lidí hledat si práci, na snaze přizpůsobit se měnícím se podmínkám trhu práce, na institucionální organizaci trhu, na mzdové strnulosti, na výši podpor v nezaměstnanosti a na sociálních zvyklostech a tradicích. (Broţová, 2006). V případě, ţe ceny a mzdy odpovídají očekávání lidí, na trhu práce je dosaţená přirozená míra zaměstnanosti. Za podmínek dokonalé konkurence a dokonalé informovanosti, by se přirozená odvíjela pouze od preferencí lidí, technologií a dostupnosti zdrojů. Pokud se však očekávání lidí neshodují s aktuálními mzdami a cenami, potom se aktuální míra zaměstnanosti od míry přirozené liší. (Snower, a další, 1997)
1.4.1 Nezaměstnanost v ekonomické teorii Rovnováţné situace na trhu práce dosáhneme vyrovnáním poptávky a nabídky práce jednotlivců. Tato rovnováha je však provázena existencí nezaměstnanosti, která je od trhu práce neoddělitelná. Příčinou jsou protichůdné tendence nabídky a poptávky.7 (Buchtová, 2002) Rovnováţný trh práce je znázorněn pomocí obr. 1. Obr. 1: Rovnováha na trhu práce a dobrovolná nezaměstnanost
w
w*
zaměstnaní
E
dobrovolně nezaměstnaní
ekonomicky aktivní obyvatelstvo
LE
L‘
L
Zdroj: vlastní zpracování
Při dobrovolné nezaměstnanosti je existující reálná mzda povaţována za příliš nízkou, a proto je volný čas upřednostňován před zaměstnáním. K teorii dobrovolné nezaměstnanosti dospěla neoklasická ekonomie, která vychází z předpokladů, ţe subjekt nabízející práci je v pozici volby mezi vynakládáním práce a volným časem a ţe na rozhodování subjektů má 7
S klesající mzdou roste ochota najímat větší mnoţství práce. S rostoucí mzdou roste ochota nabízet větší mnoţství práce.
14
vliv reálná mzdová sazba. Pokud by byl trh práce dokonale konkurenční, pak by utváření rovnováhy dospělo k řešení, kdy nezaměstnanost by byla pouze dobrovolná. (Buchtová, 2002) Zásluhou J. M. Keynese a jeho díla Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz se teorie ekonomie rozšířila o pojetí tzv. nedobrovolné nezaměstnanosti, jejíţ příčinou jsou především existence nepruţných mezd a tím je porušen čistící efekt trhu práce. (Buchtová, 2002), viz obr. 2. Obr. 2: Nedobrovolná nezaměstnanost
w
w
zaměstnaní
nedobrovolně nezaměstnaní
dobrovolně nezaměstnaní
E
w*
ekonomicky aktivní obyvatelstvo
LE
L‘
L
Zdroj: vlastní zpracování
Vlivem nepruţných mezd, např. setrvají-li na vyšší mzdové hladině neţ je odpovídající rovnováţná mzdová hladina (obr. 2), vznikne přebytek nabídky práce, který zobrazuje ty, kteří jsou ochotni při této mzdové sazbě pracovat, ale neexistuje pro ně pracovní příleţitost – nedobrovolně nezaměstnaní. (Buchtová, 2002) Při niţší mzdě, neţ je mzda rovnováţná, nastává převis poptávky po práci nad nabídkou práce. To znamená, ţe existuje nedostatek pracovníků, kteří by byli ochotni, za danou reálnou mzdu pracovat. Vzniká konkurence na straně poptávky, která tlačí nominální mzdy nahotu tak dlouho, dokud se na trhu opět nedosáhne rovnováhy.
1.4.2 Determinanty nezaměstnanosti Mezi determinanty, které ovlivňují rovnováhu nezaměstnanosti a tím z nezaměstnanosti vytváří celoevropský problém, patří státní sociální politika a systém dávek v nezaměstnanosti, aktivní politika zaměstnanosti, míra zdanění důchodů, hospodářský růst, reálná úroková míra, demografické faktory, překáţky pro pohyb pracovních sil, regionální disparita, nedostatečná 15
kvalifikační struktura nebo síla odborů a rozsah koordinace při vyjednávání o mzdách. (Layard, a další, 2005) Na evropské úrovni je nejdůleţitější determinantou hospodářský růst, růst úrokových měr a s ním spojená cenová hladina. Na regionální úrovni mezi determinanty na straně poptávky patří síla ekonomického růstu, která jednak zjevně ovlivňuje investice do vytváření nových míst a jednak má značný dopad na místní fiskální politiky, a průměrná mzdová hladina regionu8. Na straně nabídky pak mezi determinanty nezaměstnanosti patří relativní podíl mladých lidí (čím vyšší podíl mladých lidí na celkové pracovní síle, tím vyšší nezaměstnanost) a genderová disparita v odměňování za práci. (Galbraith, a další, 2007)
1.4.2 Druhy nezaměstnanosti Frikční nezaměstnanost vzniká jako důsledek toho, ţe lidé opouštějí svá původní zaměstnání a hledají nová. To však určitou dobu trvá, neţ naleznou zaměstnání, které odpovídá jejich kvalifikaci a preferencím. V tomto případě se počet volných míst a počet osob, které hledají práci, shoduje, zároveň profesionální a regionální struktura volných míst odpovídá kvalifikační a regionální struktuře osob, které práci hledají. (Soukup, a další, 2009) Frikční nezaměstnanost nevyvolává důvody k obavám. Většinou dosahuje kolem jednoho procenta, trvá pouze krátkodobě a naopak působí produktivně. (Borjas, 2008) Sezónní nezaměstnanost je specifickou součástí nezaměstnanosti frikční. Lze ji pozorovat v těch odvětvích, kde výroba kolísá v závislosti na ročním období (např. stavebnictví nebo v zemědělství). (Soukup, a další, 2009) Strukturální nezaměstnanost způsobuje rozdílnost v kvalifikaci osob, které práci hledají, s nároky na kvalifikaci pro výkon volných pracovních míst a rozdílnost v regionálním rozmístění nezaměstnaných s dislokací volných pracovních míst. I v tomto případě se shoduje celkový počet volných míst a celkový počet osob, které práci hledají. Specifickým důvodem strukturální nezaměstnanosti můţe být mzdová rigidita. (Soukup, a další, 2009) Strukturální nezaměstnanost představuje skutečný problém pracovního trhu, řešení jsou nákladnější a dlouhodobějšího charakteru neţ v případě nezaměstnanosti frikční. Cyklická nezaměstnanost je spojena s krátkodobými ekonomickými fluktuacemi. Na trzích zboţí a sluţeb dochází ke kolísání rovnováţného objemu produkce a cen, na které firma reaguje změnami ve výši poptávky po práci. Cyklická nezaměstnanost jednoduše odráţí
8
U regionů s vyšší mzdovou hladinou je předpokládán vyšší daňový výnos, proto je více lidí zaměstnáno ve veřejném sektoru, coţ více otevírá moţnosti na pracovním trhu v oblasti sluţeb.
16
situaci, kdy je nabídka vyšší neţ poptávka po práci. Tato nezaměstnanost je povaţována za nedobrovolnou a její hlavní příčinou je rigidita pracovního trhu. (Borjas, 2008)
17
2 EVROPSKÝ TRH PRÁCE 2.1 Charakteristika evropského trhu práce Základním charakteristickým rysem evropského trhu práce je vysoká nezaměstnanost. Dalo by se říci, ţe průměrná míra nezaměstnanosti členských států EU prudce a téměř nepřetrţitě roste jiţ od počátku 70. let, viz obr. 4. „I přesto, že v celé druhé polovině 20. století byl v Evropské unii zaznamenán ekonomický růst, nebyl tento růst provázen dostatečnou tvorbou pracovních míst a v důsledku toho se počet lidí, kteří hledali práci, neustále zvyšoval a počátkem 90. let se stala vysoká nezaměstnanost součástí sociálněekonomické reality Evropy.“ (Kotýnková, 2006 str. 21) Abychom
pochopili
příčiny
tohoto
velmi
negativního
trendu,
nesmíme
nezaměstnanost v EU brát jako jednotný evropský problém, nýbrţ se musíme zaměřit na dílčí problémy evropského trhu. V první řadě, míra nezaměstnanosti dosahuje napříč státy Evropské unie velmi odlišných hodnot, coţ je samozřejmě dáno historickým i politickým vývojem. Mezi země stabilně vykazující nízkou míru nezaměstnanosti patří země Beneluxu nebo skandinávské země. Na opačném konci stojí země, které permanentně bojují s vysokou nezaměstnaností, mezi ty patří například Španělsko nebo Polsko. Jak vysoké rozdíly jsou mezi těmito protipóly, naznačuje obr. 3. Např. v roce 2002 dosahovala míra nezaměstnanosti Evropské unie (EU 15) 7,6 %, přičemţ ve srovnání s ostatními neevropskými zeměmi (Austrálie, Kanada, USA, Švýcarsko, Norsko nebo Japonsko) byla značně nejvyšší. Nicméně, při pohledu na míry nezaměstnanosti jednotlivých členských států (obsahuje příloha č. 4) zjistíme, ţe z patnácti členských států EU většina, celkem 9 států, měla míru nezaměstnanosti niţší, neţ činí průměrná hodnota. Dalo by se říci, ţe v tomto období, před vstupem nových členských států do EU, byla nezaměstnanost primárně problémem 4 velkých kontinentálních států (Francie, Německa, Španělska a Itálie), Belgie a Finska. (Layard, a další, 2005) Se vstupem nových členských států v roce 2004 se míra nezaměstnanosti zvýšila o celý procentní bod ve srovnání s předchozím rokem. Mezi státy, které měly na zvýšení největší podíl, byly pobaltské státy a Polsko. S nástupem celosvětové hospodářské krize v roce 2008 se nezaměstnanost stala problémem napříč celou Evropskou unií. Podrobněji o historickém vývoji evropského pracovního trhu a nezaměstnanosti pojednávají následující podkapitoly. 18
Obr. 3: Nezaměstnanost ve Španělsku, Polsku, Nizozemí, Dánsku a EU 27 25 20 EU 27
15
Španělsko Polsko
10
Nizozemí Dánsko
5 0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj: data z EUROSTATu, Labour Force Survey (LFS) – Unemployment rate (květen 2010), vlastní zpracování
Dalším významným charakteristickým rysem evropského trhu práce je vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných, vysoký počet nezaměstnaných mladých lidí a rozdíl v nezaměstnanosti mezi muţi a ţenami. Tyto problematiky budou analyzovány v rámci samostatných kapitol.
2.2 Vývoj evropského trhu práce 2.2.1 Období od počátku do 20. století po první ropnou krizi Nezaměstnanost a sociální důsledky nezaměstnanosti se poprvé staly hlavními sociálními problémy na přelomu 19. a 20. století, přičemţ z počátku byla nezaměstnanost povaţována za lokální záleţitost a nebyla přisuzována trţní ekonomice. Po skončení první světové války, která nezaměstnanost prakticky odstranila, nastala v 20. letech deprese, která vyvrcholila v 30. letech masovou nezaměstnaností a s ní spojeným traumatickým dopadem na společnost. (Winkler, a další, 1999) Od druhé světové války do konce 60. let se nezaměstnanost udrţovala v rozmezí od dvou do tří procent, a to hlavně díky poválečnému hospodářskému rozkvětu Evropy. Akcelerační účinek na celou ekonomiku měla rozsáhlá investiční činnost, která v podmínkách zrychlujícího se technického pokroku podnítila spolu s všeobecně vyšší vzdělanostní a kvalifikační úrovní pracovní síly růst produktivity práce a následkem toho i růst ţivotní 19
úrovně obyvatelstva. (Faltus, a další, 2003) Konkrétně výkonnost Evropy podnítil vysoký růst investic do strojního zařízení a přenos technologií ze Spojených států. Výrazně se projevila změna struktury evropské ekonomiky, ve které docházelo k přesunu výrobních faktorů (práce, kapitálu) ze zemědělství směrem k produktivnějším odvětvím. Stimulační účinky měla prohlubující se mezinárodní dělba práce, snadnější přístup k zahraničním finančním zdrojům, rostoucí otevřenost a integrace západní Evropy, coţ mělo umoţnit lepší vyuţití komparativních výhod a úspor z rozsahu a jejich pozitivního dopadu na ziskovost podnikových investic. (Kadeřábková, 2002)
2.2.2 Období od první ropné krize do konce 80. let Do počátku 70. let problém zaměstnanosti spočíval ve strukturálních a regionálních rozdílech v celkovém kontextu plné zaměstnanosti. V první polovině dekády řada velmi variabilních ekonomických faktorů vedla k rychlému zhoršení situace v zaměstnanosti v ES a ke strmému nárůstu míry nezaměstnanosti, viz obr. 4. (Moussis, 2003) Hlavní příčinou nepříznivého vývoje byly ropné šoky a s nimi spojené negativní nákladové šoky, které ve svém důsledku vedly k všeobecnému vzestupu cenové hladiny. Od října 1973 do ledna 1974, kdy se odehrál první ropný šok, vzrostly ceny ropy téměř čtyřikrát. (Faltus, a další, 2003) Dalšími příčinami nepříznivé situace v nezaměstnanosti v první polovině 70. let byla vysoká konkurenceschopnost nových industrializovaných asijských zemí s levnou pracovní sílou, vysoký stupeň nasycení poptávky po průmyslovém zboţí a vývoj ekonomiky a evropských podniků postindustriálním směrem, jejímţ následkem se stalo mnoho pracovních míst nadbytečnými. Samozřejmě byla zároveň vytvářena nová pracovní místa, kvalifikační poţadavky však neodpovídaly kvalifikacím potenciálních zaměstnanců. Více neţ 50 % nezaměstnaných v této době tvořili muţi a ţeny starších 25 let se základním vzděláním. (Moussis, 2003) Po odeznění recese v polovině 70. let se růstová výkonnost západní Evropy nikdy nevrátila na úroveň zaměstnanosti v 50. a 60. let. Došlo k trvalému zpomalení růstu HDP na hlavu, produktivity práce a souhrnné produktivity faktorů ve srovnání se zlatým věkem (50. a 60. léta). (Kadeřábková, 2002) Vlivem 2. ropné krize z roku 1979 se situace nadále zhoršovala, vzestupný trend hospodářství přešel na přelomu 70. a 80. let do nové hospodářské krize, která se v západoevropských zemích protáhla aţ od roku 1983. Pokles výroby byl tentokrát mírnější neţ v letech 1974-1975, ale krize byla vleklejší a do nebývalých rozměrů narostla 20
nezaměstnanost. V západní Evropě bylo registrováno kolem 13,5 miliónu nezaměstnaných (Faltus, a další, 2003) Míra nezaměstnanosti činila na konci 70. let téměř 5 %, více neţ dvojnásobek hodnoty z předchozího desetiletí. Obr. 4: EU 15 – vývoj míry nezaměstnanosti od 60. let (v %)
Zdroj: Blanchard, Olivier. European Unemployment: The Evolution of Facts and Ideas. 2005 [Online]. [Citace: 14. 06 2010.] Dostupný z WWW: http://www.nber.org/papers/w11750.pdf?new_window=1. NBER Working Paper No. 11750.
V 80. letech nezaměstnanost stále pokračuje v rostoucím trendu – z 5 % hodnoty (1980) na 8 % na konci desetiletí, přičemţ svého vrcholu dosáhla v roce 1986, kdy nezaměstnanost dosáhla hodnoty 9,5 %. Evropská ekonomika byla v tomto období charakteristická tím, ţe vykazovala ekonomický růst, avšak při nízké intenzitě zaměstnanosti, při které nedocházelo k dostatečné tvorbě pracovních míst. Tím se míra růstu zaměstnanosti udrţovala aţ do roku 1985 pod hranicí 1 %, s výjimkou let 1986-1990, kdy míra růstu zaměstnanosti a dosahovala v průměru 1,3 %. Dlouhodobě nízká intenzita zaměstnanosti a nedostatečná tvorba pracovních míst nemohla kompenzovat růst zdrojů pracovních sil a výsledkem byl růst nezaměstnanosti, který trval aţ do poloviny 90. let. (Kotýnková, 2006) Nárůst v první polovině desetiletí byl připisován především restriktivní měnové politice, která byla nasazována proti boji s inflací, která v roce 1980 v EU15 dosáhla 12,5 %. Evropa boj s inflací vyhrála, v roce 1986 dosahovala inflace hodnoty 3 %. Tento úspěch byl však 21
doprovázen velkým nárůstem míry nezaměstnanosti. Po zbytek dekády si inflace udrţela na stabilní hodnotě. Díky téměř pětiletému hospodářskému růstu v závěru dekády dosáhla nezaměstnanost v tomto období nejniţší úrovně – okolo 7 %.9
2.2.3 Období od počátku 90. let do roku 2008 I v 90. letech je průměrná míra nezaměstnanosti v Evropě stále velmi vysoká, svého vrcholu dosáhla v roce 1993, kdy míra nezaměstnanosti EU 15 činila 10,4 %, coţ dosahuje počtu téměř 16 miliónu nezaměstnaných osob. Rok 1993 je navíc zajímavý zlom z hlediska Smlouvy o Evropské unii (Maastrichtská smlouva), která právě v tomto roce vstoupila v platnost. Nadměrná nezaměstnanost v 90. letech je dávána za vinu především politikám řízeným na evropské úrovni od roku 1992. V tomto ohledu, hlavními podezřelými v 90. letech byla striktní měnová politika Evropské centrální banky a konvergenční kritéria pro přijetí společné evropské měny. (Galbraith, a další, 2007) Mezi další faktory ovlivňující nezaměstnanost v 90. letech patří především technologický šíření nových technologií, expanze světového trhu a s tím spojený růst významu mezinárodní konkurence. (Winkler, a další, 1999) V 90. letech se na evropském trhu práce začíná projevovat značná heterogenita ve vývoji v jednotlivých zemích, která přetrvává dodnes. Nejniţší nezaměstnanost v tomto období stabilně vykazovalo například Rakousko, míra nezaměstnanosti se pohybovala okolo 4 %. Naopak nejvyšších hodnot dosahovalo Španělsko, v roce 1994 míra nezaměstnanosti činila 19,8 %. Další hodnoty míry nezaměstnanosti ostatních vybraných členských státu Evropské unie v rozmezí let 1990-2001 jsou obsaţeny v Příloze 3 (Vývoj míry nezaměstnanosti v EU a ve vybraných členských státech v letech 1990 – 2001). Na konci 90. let lze z obr. 4 vyčíst značný pozitivní trend, kdy průměrná míra nezaměstnanosti EU 15 poklesla aţ na hodnotu 7,7 %, přičemţ klesající trend zaznamenaly téměř všechny členské státy. Tento pozitivní trend na konci 90. let lze přičíst uvolněné měnové politice ECB a vzestupné tendenci růstu domácí poptávky.(Layard, a další, 2005) Díky tomu bylo v průběhu let 1995-2001 vytvořeno 12 miliónů pracovních míst, v roce 2002 dalších půl miliónu. Míra zaměstnanosti vzrostla z hodnoty 61,4 % (1998) na 63,4 % (2000) a v roce 2005 dosáhla hodnoty 65,1 %. (Kotýnková, 2006) Nicméně na počátku nového desetiletí začala nekontrolovatelně stoupat 9
Blanchard, Olivier. 2005. European Unemployment: The Evolution of Facts and Ideas. The National Bureau of Economic Research. [Online] 11 2005. [Citace: 14. 06 2010.] Dostupný z WWW: http://www.nber.org/papers/w11750.pdf?new_window=1.%20NBER%20Working%20Paper%20No.%2011750
22
inflace (nad dvouprocentní strp stanovený ECB). Reakcí ECB bylo zpřísnění měnové politiky, jejímţ následkem došlo k úpadku domácí poptávky a nezaměstnanost začala v polovině roku 2001, kdy dosáhla svého minima, opět růst. (Layard, a další, 2005) Další pozitivní trend míry nezaměstnanosti členských států EU nastal v roce 2004, jak dokazuje obr. 5. Míra nezaměstnanosti se pohybovala do roku 2006 v rozmezí mezi 8 – 9 %, svého minima dosáhla v roce 2008, kdy klesla na hodnotu 7 % a vrátila se tak na hodnotu z roku 2000. Mezi faktory pozitivně ovlivňující trend bezpochyby patří růst evropské ekonomiky, přijetí Amsterodamské smlouvy, jejímţ cílem bylo zahrnutím politiky zaměstnanosti mezi komunitární politiky sjednocení přístupů k nezaměstnanosti jednotlivých členských států a schválení Lisabonské strategie, jejímţ cílem bylo vytvořit z Evropské unie konkurenceschopnou ekonomiku s plnou zaměstnaností. Obr. 5: Vývoj míry nezaměstnanosti v období 2000 - 2008 (v %) 9.5 9 8.5 8
EU 15
7.5
EA 16
7
EU 27
6.5 6 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Zdroj: Data z EUROSTATu, LFS: Unemployment rate (květen 2010) vlastní zpracování
2.2.4 Období od celosvětové hospodářské krize v roce 2008 po současnost V březnu 2008, po třech letech stále klesajícího trendu, začala nezaměstnanost prudce růst jako důsledek celosvětové hospodářské krize, viz obr. 6. Tento nárůst pocítil kaţdý členský stát, nicméně jeho závaţnost se v jednotlivých státech značně liší. Od počátku krize (březen 2008) do května 2009 vzrostl průměrný počet nezaměstnaných v EU o 5,4 miliónu osob na 21,5 milionu nezaměstnaných osob, viz obr. 7. Trend i nadále pokračuje rostoucím tempem, aktuální nezaměstnanost Evropské unie v dubnu 2010 činila 9,7 %, přičemţ v eurozóně nezaměstnanost dosahovala 10,1 %.
23
Obr. 6: Počet nezaměstnaných osob v EU v období 2000-2009 (v miliónech)
Zdroj: EUROSTAT: Statistics in Focus 53/2009 Obr. 7: Změna počtu zaměstnaných osob v EU (v mil.)
Zdroj: EUROSTAT: Statistics in Focus 79/2009
Tento nárůst pocítil kaţdý členský stát, nicméně jeho závaţnost se v jednotlivých státech značně liší. Ve většině členských států se míra nezaměstnanosti průměrně zvyšovala o 0,1 – 0,2 procentních bodů měsíčně. Mnohem výraznější nárůst zaznamenaly pobaltské státy a Španělsko. V Estonsku nezaměstnanost rostla o celý 1 procentní bod měsíčně. Počet nezaměstnaných osob se od dubna 2008, kdy dosahovala míra nezaměstnanosti hodnoty 3,7 %, vzrostl z 26 000 na 114 000 obyvatel (míra nezaměstnanosti 15,6 %). Španělský trh práce byl zasaţen jiţ v květnu roku 2007. Míra nezaměstnanosti rostla velmi rychlým tempem, coţ o 2 roky později zapříčinilo nárůst nezaměstnaných osob o 2,6 milionu osob (míra nezaměstnanosti 19,7 %). Vzhledem k tomu, ţe se jedná o jeden z největších členských států 24
Evropské unie, má nezaměstnanost ve Španělsku velmi výrazný vliv na průměrnou nezaměstnanost EU. Aktuální hodnoty míry nezaměstnanosti jednotlivých členských států, včetně průměrné míry nezaměstnanosti EU jsou znázorněny v obr. 8. Obr. 8: Míra nezaměstnanosti - duben 2010 (v %)
Míra nezaměstnanosti v %
25.0
22.5 19.7
19.0
20.0
17.40
15.0
14.1
13.2
9.7 9.610.1 10.0 8.2 8.8 7.7
7.0 7.1
7.60 6.3
7.0
6.8 5.4
5.0
10.8 9.9
10.4
10.2 10.1 8.9
4.1
8.8 9.3
4.9
EU 27 EU 15 EA 16 Belgie Bulharsko ČR Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemí Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovensko Slovinsko Finsko Švédsko
0.0
Zdroj: data z EUROSTATu, LFS: Unemployment rate – monhly avereage (červen 2010), vlastní zpracování Poznámka: data pro Lucembusko, Rumunsko – z prosince 2009; UK – z ledna 2010, Litva, Estonsko – z března 2010
25
3 DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST Jedním ze specifických rysů evropského trhu práce je dlouhodobá nezaměstnanost. Nezaměstnanost je samozřejmě typická i pro stabilní pracovní trhy, kdy mnoho lidí se stanou nezaměstnanými, kdyţ vstupují mezi pracovní sílu nebo hledají práci novou. V posledních desetiletích se však značně prodluţuje délka trvání, po kterou nezaměstnaní práci hledají. Dlouhodobá nezaměstnanost můţe mít váţné následky jak pro nezaměstnané osoby, tak pro celou ekonomiku. Zaprvé, dlouhodobá nezaměstnanost způsobuje u lidí jak fyzické tak duševní problémy. Dále se dá předpokládat, ţe dlouhodobá nezaměstnanost je příčinou nerovnosti příjmů společnosti, coţ ve svém důsledku vede k chudobě domácností v produktivním věku ve všech evropských státech. Za druhé, dlouhodobě nezaměstnaní hrají slabou roli v konkurenčním boji o volné pozice a tím jsou svým způsobem od pracovního trhu odděleni, coţ ve svém důsledku sniţuje efektivnost tlaku na sniţování mezd, coţ způsobuje nárůst celkové míry nezaměstnanosti.10 Mezi rizikové skupiny osob, jichţ se dlouhodobá nezaměstnanost nejpravděpodobněji týká, patří: lidé s niţší úrovní vzdělání, lidé se zhoršeným zdravotním stavem, osoby často diskriminované ze strany zaměstnavatelů, mladí lidé, lidé z venkovských oblastí, osoby nedostatečně flexibilní a osoby předdůchodového věku.
3.1 Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti v EU Počet osob dlouhodobě nezaměstnaných tvoří aktuálně v EU asi třetinu z celkového počtu nezaměstnaných, přičemţ mezi lety 2000 a 2006 se míra dlouhodobé nezaměstnanosti, podíl dlouhodobě nezaměstnaných k celkovému počtu nezaměstnaných, dlouho pohybovala v rozmezí 45-46 %. To znamená, ţe téměř polovina lidí, kteří byli bez práce, nebyli zaměstnaní déle neţ jeden rok. Aţ v posledních pár letech můţeme sledovat výraznější klesající tendenci. Podrobné údaje o vývoji průměrné dlouhodobé nezaměstnanosti v EU jsou znázorněny v obr. 9.
10
Machin, Stephen a Manning, Alan. 1998. The Cause and Consequences of Long-Term Unemployment in Europe In: Handbook of Labour Economics. [Online] 07.1998. [Citace: 13. 06.2010.] Dostupný z WWW: http://eprints.lse.ac.uk/20255/1/The_Causes_and_Consequences_of_Long-Term_Unemployment_in_Europe.pdf
26
Obr. 9: Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti v EU (v %) 50.0 46.8
46.4
45.1
45.6
44.9
46.1
45.9
42.8
37.0
33.1
2008
2009
0.0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
EU 27
Zdroj: data z EUROSTATu, LFS: Long-term unemployment as a percentage of the total unemployment (červen 2010), vlastní zpracování
Výrazný pokles podílu dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti od roku 2007 má velmi jednoduché a jasné vysvětlení – celosvětová hospodářská krize, jejímţ následkem byly propuštěny milióny lidí. Konkrétně v EU je aktuálně 23 miliónu osob (březen 2010) bez zaměstnání, ve srovnání s dvěma roky starou hodnotou, kdy počet nezaměstnaných osob v EU činil 16 miliónů osob. Masivním propouštěním v době celosvětové hospodářské krize tak došlo k vysokému nárůstu míry nezaměstnanosti, tedy především krátkodobé nezaměstnanosti a tím klesl podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti. Tento trend dokazuje obr. 10. Obr. 10: Počet nezaměstnaných v EU dle délky trvání (v mil.)
25 1.7 20 1.7 15
1.8 0.8 1.6 2.6
10
1.9 1
48 a více měsíců
2.5
24-27 měsíců 18-23 měsíců
4.6
6-11 měsíců 3.5
2.2 5
12-17 měsíců 3-5 měsíců 1-2 měsíce
3.4
4.0
1.9
2.0
méně než 1 měsíc
0 3. čtvrtletí 2008
3. čtvrtletí 2009
Zdroj: data z EUROSTATu, LFS:Unemployment by detailed duration of unemployment (červen 2010), vlastní zpracování
27
Ve 3. čtvrtletí 2009 bylo kolem asi 2 miliónu osob zaměstnaných méně neţ 1 měsíc a další 4 milióny osob byly nezaměstnané v délce trvání 1 aţ 2 měsíce. I kdyţ jsou tyto hodnoty v meziročním srovnání o něco vyšší, markantnější rozdíly nastávají v meziročním srovnání u déle nezaměstnaných osob. Prudký nárůst ve srovnání s 3. čtvrtletím 2008 můţeme sledovat u skupiny osob nezaměstnaných 3 aţ 5 měsíců, a dále u nezaměstnaných 6 aţ 11 měsíců, kdy jejich počet narostl o celé 2 milióny (tj. o 75 %) na 4,6 milióny osob. Z toho vyplývá, ţe velká část nezaměstnaných, kteří ztratili práci na přelomu roku a v prvních měsících roku 2009, práci ještě stále hledali. Navíc z celkového počtu 16 miliónu nezaměstnaných ve 3. čtvrtletí 2008, o rok později práci stále hledalo 7,1 miliónu osob. Z grafu vyplývá, ţe se skupina dlouhodobě nezaměstnaných ve srovnání s předchozím rokem příliš nezměnila. Avšak vzhledem k nárůstu počtu nezaměstnaných vlivem celosvětové hospodářské krize se dá očekávat, ţe počet dlouhodobě nezaměstnaných prudce vzroste v roce 2011.
3.2 Dlouhodobá nezaměstnanost v zemích EU I v případě dlouhodobé nezaměstnanosti se míra nezaměstnanosti mezi členskými státy EU značně liší, viz obr. 11. Hlavní příčinou jsou odlišné, více či méně úspěšné národní politiky, které s dlouhodobou nezaměstnaností bojují. Vysoká procenta nezaměstnaných, kteří jsou bez zaměstnání více neţ 2 roky a více, v mnoha případech dokonce 4 a více, nalezneme v Německu, Belgii, Francii nebo Itálii. U skupiny osob nezaměstnaných více neţ 2 roky je zřejmé, ţe o zaměstnání přišli jiţ před vypuknutím celosvětové hospodářské krize. Ta jim nicméně situaci velmi ztíţila. Proto například v případě Německa můţeme sledovat velmi vysoký podíl nezaměstnaných více neţ 48 měsíců, kdy celkový počet dosahuje více jak půl miliónu osob. Ve srovnání se Španělskem, kde je celkový počet nezaměstnaných téměř tak vysoký, jako v Německu, počet nezaměstnaných déle neţ 48 měsíce je značně niţší, činí pouhých 121 000 osob. Moţným vysvětlením vysokého počtu dlouhodobě nezaměstnaných v Německu je štědrý systém sociálních dávek, jehoţ důsledkem nezaměstnaní lidé nejsou ochotni přijmout hůře ohodnocenou práci, coţ jen prohlubuje hrozbu dlouhodobé nezaměstnanosti v Německu. Navíc sociální dávky pro dlouhodobě nezaměstnané jsou v Německu
vysoko
nad
evropským
průměrem.11
V prvních
dvanácti
měsících
nezaměstnanosti nezaměstnaný získává v průměru 65 % poslední čisté mzdy. Kdo je 11
OECD. 2007. Benefits and Wages 2007. Paris : Organisation for Economic Co-operation and Development, 2007. ISBN 978-92-64-02378-9
28
nezaměstnaný déle jak dvanáct měsíců, má nárok na tzv. Arbeitslosengeld II (v překladu: podpora v nezaměstnanosti II), jehoţ výše činí 345 eur, navíc jsou mu propláceny náklady na bydlení.12 Obr. 11: Počet nezaměstnaných dle délky trvání (v 1000) v 3. čtvrtletí 2009 1600.0 1400.0 1200.0 1000.0 800.0 48 a více 600.0
24-47
400.0
18-23m
200.0
12 - 17 měsíců
Belgium Bulgaria Czech Republic Denmark Germany Estonia Ireland Greece Spain France Italy Cyprus Latvia Lithuania Luxembourg Hungary Malta Netherlands Austria Poland Portugal Romania Slovenia Slovakia Finland Sweden United Kingdom
0.0
Zdroj: data z EUROSTATu, LFS:Unemployment by detailed duration of unemployment (červen 2010), vlastní zpracování
3.3 Skupiny nejvíce ohroţené dlouhodobou nezaměstnaností 3.3.1 Dlouhodobá nezaměstnanost dle věkových skupin Významné nesrovnalosti v mírách dlouhodobé nezaměstnanosti můţeme pozorovat vzhledem k věkové struktuře obyvatelstva. Pro věkovou skupinu 15-24 průměrný podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti činil ve 4. čtvrtletí roku 2009 v EU 25,3 %. Nejniţší míry dosahovaly severské země, Nizozemí, Rakousko a Kypr (pod 15 %), naopak nejvyšší míry dlouhodobé nezaměstnanosti u mladých lidí zaznamenaly Irsko, Itálie a Slovinsko (37 - 46 %). Oproti 3. čtvrtletí 2008, ve všech členských státech EU došlo vlivem celosvětové hospodářské krize k nárůstu míry dlouhodobé nezaměstnanosti, viz obr. 12.
12
Ohne Job : In Deutschland gibt es viele Langzeitarbeitslose. Welt Online [online]. 11.08.2007, 08/2007, [Citace: 01.07.2010]. Dostupný z WWW: http://www.welt.de/wirtschaft/article1098402/In_Deutschland_gibt_es_viele_Langzeitarbeitslose.html
29
V průměru hodnota vzrostla o necelé čtyři procentní body, přičemţ např. v Irsku tento rozdíl činil celých osmnáct procentních bodů. Obr. 12: Dlouhodobá nezaměstnanost dle věkových skupin (v %) 70.0 60.0 50.0 40.0 30.0 20.0 10.0 0.0
15-24 25-49 50-74
Zdroj: data z EUROSTATu, LFS: Long-term unemployment as a percentage of the total unemployment for a given age group (červen 2010), vlastní zpracování
Dlouhodobá nezaměstnanost mladých lidí je bezpochyby velmi váţný problém, kterému by se mělo věnovat mnohem více pozornosti. Následky se v dlouhodobější perspektivě mohou projevit v podobě niţší úrovně lidského kapitálu, sníţení mezd nebo v oslabení účasti pracovní síly v budoucnu.13 Pro věkovou skupinu 25 - 49 let aktuální míra dosahuje hodnoty 35,5 %. Minimální hodnoty dosahují opět Kypr, Švédsko, Dánsko a Nizozemí. Celkem 9 států mělo na konci roku 2009 hodnotu dlouhodobé míry nezaměstnanosti věkové skupiny 25 - 49 let vyšší jak 40 %, přičemţ maximální hodnoty dosahovalo Slovinsko (55,3 %). Procento nezaměstnaných, kteří byli bez práce déle neţ 12 měsíců, je ze všech věkových skupin nejvyšší u skupiny osob ve věku 50 - 74 let. Průměrná hodnota EU 27 činí 47, 2 % (4. čtvrtletí 2009). Pro evropský pracovní trh to představuje stejný problém jako nezaměstnanost mladistvých. Jedním z moţných vysvětlení je tzv. věková diskriminace ze strany zaměstnavatele. Tento fenomén je těţko prokazatelný a řešitelný, nicméně je více neţ zřejmé, ţe v těţkých časech, jako je například aktuální celosvětová hospodářská krize, je pro starší pracovníky mnohem pravděpodobnější, ţe právě oni o práci přijdou a potom o to horší, novou pracovní pozici získat. Dalšími strukturálními příčiny vysoké dlouhodobé nezaměstnanosti věkové skupiny 50 – 74 let jsou specifické znalosti a dovednosti, často 13
Mroz, Thomas A. a Savage, Timothy H. 2003. The Long-Term Effects of Youth Unemployment. Yale Department of Economics. [Online] 7 2003. [Citace: 16. 6 2010.] Dostupný z WWW: http://www.econ.yale.edu/seminars/labor/lap03/mroz-030912.pdf.
30
zastaralé, kvůli kterým jsou nuceni práci hledat selektivněji. Ze strany zaměstnavatelů je to obava, ţe starší lidé budou méně přizpůsobiví a ochotni zvyšovat svou kvalifikaci v dané oblasti a radši pozici vymění za méně technologicky a kvalifikačně náročnou.14
3.3.2 Dlouhodobá nezaměstnanost dle pohlaví Míra dlouhodobé nezaměstnanosti EU 27, měřená jako procentní podíl na aktivní populaci, je v průměru vyšší u ţen neţ u muţů, konkrétně ve 13 členských státech. V minulé dekádě došlo k pozitivnímu sníţení rozdílu v dlouhodobé nezaměstnanosti mezi muţi i ţenami, kdy se rozdíl sníţil oproti roku 2000 o 0,9 procentních bodů (z 1,1 % na 0,2 %). Při pohledu na jednotlivé členské státy mnohé z nich vykazují mnohem větší rozdíly, neţ činí průměr EU, např. Řecko, Španělsko, Itálie nebo Portugalsko. I kdyţ je průměrná míra dlouhodobé nezaměstnanosti vyšší u ţen neţ u muţů, 14 států z 27 eviduje vyšší hodnoty u muţů. Jedná se např. Lotyšsko, Rumunsko, Spojené království nebo Irsko, kde rozdíl dosahuje 3,1 procentního bodu (muţi – 4,8 %, ţeny – 1,7 %). Co se týče harmonizované míry dlouhodobé nezaměstnanosti, která uvádí procentní podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných, je v průměru vyšší u muţů neţ u ţen. Průměrná celková nezaměstnanost muţů činí asi 55 %. Tato hodnota se však velmi liší v závislosti na délce trvání nezaměstnanosti. Co se týče dlouhodobé nezaměstnanosti (12 měsíců a více), hodnoty se pohybují pouze v prvním období (12 – 17 měsíců) lehce nad průměrem, v dalších obdobích jiţ značně pod průměrem. Jak naznačuje obr. 13, mnohem vyšší hodnoty dosahuje u muţů krátkodobá nezaměstnanost, především délka nezaměstnanosti 6 aţ 11 měsíců. Tento trend odpovídá vlivu celosvětové hospodářské krize, která zasáhla především odvětví zaměstnávající muţe, jako např. finanční sektor, strojírenství, stavebnictví nebo automobilový průmysl. V budoucnosti proto lze očekávat prudký nárůst dlouhodobé nezaměstnanosti muţů.
14
Lowrey, Annie. 2010. Too Young Not to Work but Too Old to Work: Age discrimination Plagues the LongTerm Unemployed. [Online] 17. 06 2010. [Citace: 20. 06 2010.] Dostupný z WWW: http://washingtonindependent.com/87333/too-young-not-to-work-but-too-old-to-work.
31
Obr. 13: Podíl muţů a ţen15 dle délky nezaměstnanosti v EU 27 v 4. čtvrtletí 2009 65 60 55 % 50 45 40 35 méně než 1-2 1 měsíc měsíce
3-5 měsíců
6-11 měsíců
12-17 měsíců
Ženy
18-23 měsíců
24-47 více než celkem měsíců 48 měsíců
Muži
Zdroj: data z EUROSTATu, LFS: Unemployment by sex and detailed durativ of unemployment (červen 2010), vlastní zpracování
15
Podíl nezaměstnaných muţů a ţen na celkovém počtu nezaměstnaných, součet se rovná 100 %.
32
4 NEZAMĚSTNANOST MLADÝCH LIDÍ Přestoţe podíl mladých lidí na celkové populace neustále klesá a vzdělanost mladých lidí je vyšší, při vstupu na pracovní trh se tato skupina stále setkává s mnohými překáţkami. Navíc, i kdyţ mladí lidé absolvují přestup ze vzdělání do zaměstnání úspěšně, většinou zastávají jejich kvalifikaci neodpovídající práce za nepřijatelných podmínek. To sebou samozřejmě přináší velmi negativní účinky, nejen na finanční a sociální situaci mladých lidí, ale na ekonomickou a sociální soudrţnost obecně.16 Nezaměstnanost mladých lidí zahrnuje všechny osoby ve věku mezi 15 a 24 let, které jsou nezaměstnané. Míra nezaměstnanosti mladých lidí poté uvádí podíl nezaměstnaných této věkové skupiny v porovnání s celkovou pracovní silou v této věkové skupině. Zde je nutno zdůraznit, ţe vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí neznamená, ţe skutečný počet nezaměstnaných ve věku 15-24 let tvoří velkou skupinu. Vysoká míra nezaměstnanosti v sobě můţe odráţet nízké zapojení mladých lidí do pracovní síly, respektive nízkou míru ekonomické aktivity. Mezi státy s vysokou mírou ekonomické aktivity mladistvých patří Nizozemí, Německo (země s duálním systémem vzdělávání17), skandinávské země, Velká Británie, Irsko (vysoký podíl mladistvých, kteří si při studiu přivydělávají). Naopak mezi státy s nízkou mírou ekonomické aktivity mladistvých patří nové členské státy EU, Lucembursko, Řecko, Itálie, Belgie nebo Francie.18 To z velké části vysvětluje, proč je míra nezaměstnanosti mládeţe obecně mnohem vyšší neţ celková míra nezaměstnanosti nebo míra nezaměstnanosti jiných věkových skupin, nicméně se v ní odráţí obtíţnost, které mladí lidé při hledání práce čelí.
4.1 Nezaměstnanost mladých lidí v zemích EU Míra nezaměstnanosti mladých lidí velmi často dosahuje aţ dvojnásobné hodnoty celkové míry nezaměstnanosti. Pokud zhodnotím absolutní hodnoty, mezi lety 2000 a 2008
16
Evropská komise. Directorate-General for Employment, Social Affairs and Equal Opportunities. 2007. Employment in Europe 2007. Luxembourg : Office for Official Publications of the European Communities, 2007. ISBN 978-92-79-06669-6. 17 Učňovská příprava v duálním vzdělávacím systému probíhá uţ v rámci pracovního poměru. Učeň je tedy zaměstnán a je povaţován za ekonomicky aktivního. 18 Vojtěch, Jiří; Chamoutová, Daniela. Vývoj vzdělanostní a oborové struktury ţáků a studentů ve středním a vyšším odborném vzdělávání v ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se stavem v EU [online]. Praha : Národní ústav odborného vzdělávání, 2010 [cit. 2010-06-28]. Dostupné z WWW: http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/FStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStranky=9.0.45
33
míra nezaměstnanosti jak věkové skupiny 15-24 let, tak celková poklesla. V období 2005 a 2008, které se vyznačovalo pozitivním hospodářským vývojem, bylo dosaţeno značného pokroku ve sniţování nezaměstnanosti mládeţe, míra nezaměstnanosti poklesla z hodnoty 18,3 % na 15,3 % v roce 2007. Opačný trend nastal s nástupem celosvětové hospodářské krize, viz obr. 15. Rostoucí trend přetrvává i dnes, nicméně se dá v budoucnu očekávat, ţe demografické změny pozitivně ovlivní skupinu mladých lidí na trhu práce, jelikoţ jejich podíl na celkové populaci klesá a v dalších desetiletích stále klesat bude.
Míra nezaměstnanosti v %
Obr. 14: Míra nezaměstnanosti mladých lidí do 25 let - EU 27 25.0 20.0 15.0 Total
10.0
15-24 5.0 0.0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj: data z EUROSTATu, LFS: Unemployment rate, annual average by age groups (červen 2010), vlastní zpracování
V současné době skupina obyvatel ve věku 15 – 64 let ve 27 členských státech EU čítá 327 miliónů osob, z toho asi 62 miliónů spadá do věkové kategorie 15 – 24 let. Podíl skupiny osob ve věku 15 – 24 let na skupině osob v produktivním věku klesl z hodnoty 20 % (rok 2000) na hodnotu 18,8 % (rok 2008), viz obr. 16. Dá se očekávat, ţe v dlouhodobém horizontu počet populace ve věku 15-24 let bude klesat i nadále, dle EUROSTATu by počet mladých lidí mohl v roce 2020 klesnout oproti současnému stavu o dalších téměř 12 %, přičemţ populace v produktivním věku o pouhá 2 %.19
19
Evropská komise. Directorate-General for Employment, Social Affairs and Equal Opportunities. 2007. Employment in Europe 2007. Luxembourg : Office for Official Publications of the European Communities, 2007. ISBN 978-92-79-06669-6.
34
Obr. 15: Podíl mládeţe (15-24 let) na pracovní síle (15-64), (v %) 19.9 19.7 19.5 19.3 19.1 18.9 18.7 18.5 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Zdroj: data z EUROSTATu, LFS: Population, activity, inactivity – Annual averages (duben 2010), vlastní zpracování
V rámci analýzy nezaměstnanosti mladých lidí je opět potřeba odhalit rozdíly mezi jednotlivými členskými státy a různými skupinami mladých lidí, které průměrná míra nezaměstnanosti skrývá. Obr. 16: Míra nezaměstnanosti mladých lidí v EU v letech 2007-2009 (v %) 40.0 35.0 30.0 25.0 20.0 2007
15.0
2008
10.0
2009
5.0
UK
Finsko
Švédsko
Slovinsko
Slovensko
Rumunsko
Portugalsko
Polsko
Rakousko
Malta
Nizozemí
Maďarsko
Litva
Lucembursko
Kypr
Lotyšsko
Itálie
Francie
Španělsko
Irsko
Řecko
Estonsko
Německo
ČR
Dánsko
Belgie
Bulharsko
EU 16
EU 27
0.0
Zdroj: data z EUROSTATu, LFS: Unemployment rate, annual average by age groups (červen 2010), vlastní zpracování
Z 27 členských států EU nejniţší nezaměstnanost mladých lidí vykazuje Dánsko, Nizozemí a Rakousko, přičemţ pouze poslední dva jmenované státy si udrţely nezaměstnanost i v roce 2009 pod hranicí 10 %, kdy ve všech státech bez výjimky nezaměstnanost vlivem celosvětové hospodářské krize prudce stoupla vzhůru. Opačným extrémem jsou státy vykazující více neţ 20 %, mezi které v roce 2009 patří varující počet 35
států – Belgie, Estonsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Finsko a Švédsko, přičemţ nejvíce postiţeny byly baltské státy a Španělsko, kde nezaměstnanost mladých lidí dosahuje 37,8 %. Ve srovnání s Nizozemím, kde je nezaměstnanost z celé EU vůbec nejniţší, dosahuje hodnota ve Španělsku téměř o 600 % vyšší hodnotu. Ve 14 členských státech, mezi nimiţ je 10 nových členských států (kromě Malty a Rumunska) nezaměstnanost vzrostla na konci roku 2009 ve srovnání s rokem starou hodnotou o více neţ 40 %. Vůbec největší nárůst nezaměstnanosti mladých lidí zaznamenala Česká republika (89 %)20. Mladí lidé se stali nejohroţenější skupinou
v době
celosvětové
hospodářské
krize.
Přestoţe
v době
ekonomického
hospodářského růstu tvořili největší skupinu nezaměstnaných lidí lidé starších 50 let, v období recese jsou nejčastěji propouštěni mladí lidé. Navíc je trh práce v období zasaţen sezónním trendem, kdy není schopen pojmout čerstvé absolventy. Co se týče obrovského nárůstu nezaměstnanosti mladých lidí v České republice, ve srovnání s ostatními státy EU, osobně bych tento trend přikládala velmi neflexibilnímu vztahu mezi vzdělávacími institucemi a budoucími zaměstnavateli, který se právě v období recese projevil a naprostá disharmonie mezi poţadavky zaměstnavatelů na kvalifikovanou pracovní sílu a českým vzdělávacím systémem. Navíc mají zaměstnavatelé v České republice v období hospodářských problémů tendenci vyuţívat tzv. švarc systém nebo dohody o provedení práce, které nezaměstnanost zvyšují, především u skupiny mladých lidí.
4.2 Krátkodobá vs. dlouhodobá nezaměstnanost mladých lidí Z celkového počtu nezaměstnaných lidí v EU necelá čtvrtina tvoří skupina lidí ve věku 15 aţ 24 let, viz obr. 17.21 Pokud se však na nezaměstnanost podíváme z hlediska délky trvání nezaměstnanosti, získáme hodnoty odlišné. Vyššího podílu dosahuje skupina lidí ve věku 15-24 při krátkodobém nezaměstnání. Ve 4. čtvrtletí 2009 celkem 28, 4 % mladých lidí bylo bez zaměstnání méně neţ 1 měsíc, kolem 30 % 2 aţ 5 měsíců. S rostoucí délkou trvání nezaměstnanosti hodnoty klesají pod průměrnou hodnotu. Například mladých lidí bez práce 48 a více měsíců je jen 6 %, ve srovnání s věkovou kategorií 25-49 let, kde hodnota dosahuje téměř desetinásobku. Vysvětlením můţe být schopnost mladé generace najít si novou práci mnohem snadněji, během několika měsíců, nebo fakt, ţe mladí lidé v případě neúspěšného vstupu na pracovní trh volí další vzdělávání a tím si zajišťují lepší šanci v budoucnosti. Je 20
European Commission. YOUTH : Latest figures on youth unemployment [online]. 12.01.2010 [cit. 20.06.2010]. Dostupné z WWW:
21 Podíl nezaměstnaných dle věkových skupin: 23,3 % (15-24 let), 59,2 % (25-49 let), 17,5 % (50-74 let).
36
však nutné zdůraznit, ţe i kdyţ jsou u mladé generace procentní podíly dlouhodobé nezaměstnanosti niţší neţ u ostatních věkových skupin, skupina mladých lidí dlouhodobě nezaměstnaných (déle neţ jeden rok) činí více neţ 400 000 nezaměstnaných, z toho asi 100 000 nezaměstnaných déle neţ dva roky, coţ je výrazné varující znamení pro evropský pracovní trh. Obr. 17: Podíl nezaměstnaných dle délky trvání a věku v EU 27 ve 4. čtvrtletí 2009 (v 1000) 5000 4500 4000 3500 3000 2500
50-74
2000
25-49
1500
15-24
1000 500 0 méně než 1-2 měsíce 3-5 1 měsíc měsíců
6-11 měsíců
12-17 měsíců
18-23 měsíců
24-47 více než měsíců 48 měsíců
Zdroj: data z EUROSTATu, LFS: Unemployment by age groups and detailed duration of unemployment (červen 2010), vlastní zpracování
4.3 Následky nezaměstnanosti mladých lidí Nezaměstnanost mladých lidí v sobě skrývá velmi závaţné hrozby. Z dlouhodobého hlediska představuje značnou hrozbu časté zaměstnávání mladých lidí na částečný úvazek na základě dohody o provedení činnosti, u kterých zaměstnavatelům nevzniká povinnost vyplácet další benefity. To sice způsobí nárůst počtu pracovní míst v Evropě a sníţení nezaměstnanosti, avšak z mladé generace tyto pracovní pozice vytvoří skupinu zranitelných zaměstnanců s nízkým výdělkem, s ţádnou zárukou, bez nároku na odstupné. Ve Velké Británii se této generaci začalo trefně říkat „IPOD generation – insecure, pressured, overtaxed and debt-ridden (v překladu: nejistá, pod tlakem, přetíţená, hnaná do dluhů). Pokud situace přetrvá i nadále, můţe dojít ke vzniku tzv. nové ztracené generace, generace mladých lidí bez vize, bez dostatečných zkušeností, kvalifikací a sebevědomí. V extrémním důsledku pak situace můţe způsobit sociální vyloučení, deprese, horší zdravotní stav, vyšší výskyt
37
kriminality, sebevraţdy.22 Nezaměstnanost mladých lidí je jak tiše tikající bomba, jejíţ následky můţou být nedozírné. Určité akce byly na půdě EU a na národní úrovni sice jiţ zahájeny, jejich realizace je však velmi pomalá a zatím neúčinná.
22
Lowrey, Annie. 2009. Europe's New Lost Generation. Foreign Policy. [Online] 13. 07 2009. [Citace: 10. 06 2010.] Dostupný z WWW: http://www.foreignpolicy.com/articles/2009/07/13/europes_new_lost_generation.
38
5 NEZAMĚSTNANOST MUŢŮ A ŢEN Obecně lze říci, ţe nezaměstnanost muţů byla vţdy menší neţ u ţen, přičemţ v posledním desetiletí jsme mohli sledovat značný trend zvyšování nezaměstnanosti muţů a sniţování nezaměstnanosti ţen, čímţ se v roce 2009 vyrovnal rozdíl mezi pohlavími v zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti muţů dokonce mírně převýšila nezaměstnanost ţen (obr. 18).
Míra nezaměstnanosti v %
Obr. 18: Míra nezaměstnanosti v EU 27 dle pohlaví 12.0 10.0 8.0 6.0 4.0 2.0 0.0 -2.0
2000
2001
2002 Muži
2003
2004
2005
Ženy
2006
2007
2008
2009
Gender gap
Zdroj: data z EUROSTATu, LFS: Unemployment rate, annual average by sex (květen 2010), vlastní zpracování
Tyto změny byly vyvolány především celosvětovou hospodářskou krizí, která zejména ovlivnila ta odvětví, kde je zaměstnáno více muţů neţ ţen, jako je například stavební průmysl, strojní průmysl, automobilový průmysl nebo finanční sektor. Velký vliv na daný trend má také nabídka práce ţen. Ţeny dosahují nyní ve všech členských státech vyšší vzdělanosti. Ve srovnání s rokem 2000, pracovní síla obecně vykazuje vyšší vzdělanost, nicméně nejmarkantněji se v posledním desetiletí vyvíjel trend vyššího podílu vysokoškolsky vzdělaných ţen, který je nyní vyšší, neţ podíl vysokoškolsky vzdělaných muţů. Zároveň můţeme sledovat jistou korelaci mezi úrovní vzdělání muţů a ţen a účastí na trhu práce. Obecně, čím vyšší dosaţené vzdělání, tím vyšší míra vzdělanosti. V roce 2009 míra zaměstnanosti ţen s ukončeným základním vzděláním byla pouhých 37,7 %, zatímco u ţen s ukončeným vysokoškolským vzděláním činila 79,8 %. V období od roku 2002 do roku 2007 se rozdíl mezi nezaměstnaností muţů a ţen pohyboval kolem 1,3 %, přičemţ v roce 2008 klesl pod 1 % a v květnu roku 2009 jiţ dosahoval záporné hodnoty. Nicméně stále ve 12 členských státech ţenská nezaměstnanost 39
převyšovala, nejmarkantněji v Řecku (rozdíl 6,3 %), v Itálii (2,5 %), v České republice (1,8 %) a ve Slovensku (1,4 %). Mezi státy, kde naopak nezaměstnanost muţů markantně převyšuje nezaměstnanost ţen, patří Irsko (6,9 %), Litva (6,7 %), Lotyšsko (6,4 %) a Estonsko (6,3 %), viz obr. 20. Obr. 19: Nezaměstnanost v členských státech EU dle pohlaví v roce 2009
Míra nezaměstnanosti v %
25.0 20.0 15.0 10.0
Muži Ženy
5.0
EU 27 EU 16 Belgie Bulharsko ČR Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemí Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko UK
0.0
Zdroj: data z EUROSTATu, LFS: Unemployment rate, annual average by sex (květen 2010), vlastní zpracování
S nezaměstnaností dle pohlaví jsou spojeny další velmi často diskutované problémy: ţenská diskriminace obecně, s ní spojený niţší výdělek ţen ve srovnání s výdělkem muţe a relativně vysoký podíl ţen pracujících na částečný úvazek.
5.1 Diskriminace ţen na trhu práce Právo
na
rovné
zacházení
a
ochrana
proti
diskriminaci
jsou
zakotveny
v mezinárodních právních dokumentech ILO, v primárním prameni práva EU a ve všech vnitrostátních zákonech členských států EU. Přesto však realita zákonu neodpovídá. Efektivní ochrana tohoto základního lidského práva zajištěna není a ţeny v celé Evropě jsou nadále diskriminovány nejen v širším rámci pracovních sil, ale i v oblasti sociální sféry.23
23
Parlamentní shromáţdění Rady Evropy. 2009. Diskriminace ţen v rámci pracovních sil obecně a na pracovišti (Doporučení 1700 (2005). Rada Evropy. [Online] 23. 2 2009. [Citace: 22. 6 2010.] http://www.radaevropy.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=126&Itemid=99.
40
Na trhu práce lze rozlišit čtyři typy diskriminace ţen: mzdová diskriminace – ţeny jsou odměňovány hůře neţ muţi, i kdyţ jejich produktivita je srovnatelná (diskriminace je zaloţena na jiném faktoru, neţ je rozdíl v produktivitě práce) zaměstnanecká diskriminace – zaměstnáváni jsou přednostně muţi, i kdyţ jsou stejně produktivní jako ţeny profesní diskriminace – ţenám jsou kladeny vysoké bariéry pro vstup do určitých profesí a jsou vytlačovány do typicky ţenských profesí diskriminace v přístupu k lidskému kapitálu – ţeny mají těţší přístup k příleţitostem zvyšujícím produktivitu práce (Broţová, 2006)
5.1.1 Mzdová diskriminace ţen Dalším významným rozdílem v zaměstnanosti muţů a ţen je značný rozdíl v odměňování za vykonanou práci24. Rozdíly v odměňování ţen a muţů má mnoho příčin. Ţeny jsou většinou zaměstnány na pozicích, které jsou hůře ohodnoceny neţ podobné pozice tradičně zastávány muţi. To je ještě posíleno segregací na trhu práce, kdy ţeny často pracují v odvětvích, kde je práce ţeny ohodnocena hůře, neţ odvětví kde dominují muţi. Příčinou segregace je tradice a stereotyp, který hraje roli uţ při výběru vzdělání, tudíţ budoucí kariéry. Ţeny poté při nástupu do zaměstnání naráţí na bariéry bránící jejich kariérnímu postupu, proto jsou ţeny tak zřídka zastoupeny v řídících pozicích. V průměru ţeny v Evropě vydělávají skoro o 18 % méně neţ muţi, zastávající podobnou pozici. Dobrou zprávou je, ţe se rozdíl v posledním desetiletí sniţuje, špatnou zprávou je, ţe velmi pomalým tempem, v některých státech dokonce mírně vzrostl. Z odhadů EUROSTATu vyplývá, ţe mezi jednotlivými členskými státy existují značné rozdíly, v tomto případě bez závislosti na faktu, zda se jedná o starý (EU 15) nebo nový členský stát (NMS 12), viz obr. 20. Nejextrémnější rozdíly existují např. v Rakousku, České republice nebo Estonsku, kde rozdíl přesahuje hranici 25 %, na druhé straně nejniţší rozdíly (do 10 %) v odměňování jsou například v Itálii, Slovinsku, Belgii nebo Rumunsku.
24
Rozdíly v odměňování představují průměrnou diferenci v hodinové odměně za práci muţe a ţeny v rámci celé ekonomiky.
41
Obr. 20: Rozdíly v odměňování ţen a muţů v členských státech EU v roce 2008 (v %)
Itálie Slovinsko Belgie Rumunsko Malta Portugalsko Polsko Lucembursko Lotyšsko Bulharsko Dánsko Irsko Španělsko Švédsko Maďarsko EU 27 Francie Nizozemí Finsko Slovensko UK Kypr Litva Řecko Německo Rakousko ČR Estonsko
35 30 25 20 15 10 5 0
Zdroj: data z EUROSTATu, Structure of Earning Survey source: Gender pay gap in adjusted form (červen 2010), vlastní zpracování Poznámka: hodnoty pro Estonsko a Irsko – z roku 2007; hodnoty pro Španělsko, Francii, Kypr a EU 27 – předběžné
Samozřejmě je potřeba se podívat na rozdíly v odměňování ţen za vykonanou práci v širších souvislostech, neţ je diskriminace ţen, která je často povaţována za hlavní důvod. Ve většině zemí, kde je míra zaměstnanosti ţen nízká (například Malta, Itálie, Polsko, Maďarsko nebo Rumunsko), je rozdíl v odměňování ţen a muţů niţší neţ evropský průměr, coţ můţe odráţet malý podíl nízce kvalifikovaných nebo nekvalifikovaných ţen na pracovní síle. Významnou roli hraje vysoká segregace pracovního trhu, která má tendenci vést k vyšším rozdílům v odměňování. Mezi oblasti s nejvyšší segregací trhu patří například Estonsko, Litva, Slovensko nebo Finsko. Vysoký podíl pracujících ţen na částečný úvazek zdůvodňuje vysoký rozdíl v Nizozemí, Rakousku, Německu, Velké Británii nebo ve Švédsku.25 Sníţení, v lepším případě odstranění rozdílu je zásadní nejen pro vytvoření rovné příleţitosti a sociální spravedlnosti, ale i pro efektivní hospodářství. Zavedení rovnosti ţen a muţů v zaměstnání pozitivně působí na pracovní prostředí, důvěru zaměstnanců, vyuţití lidských zdrojů, konkurenceschopnost a produktivitu. Navíc podceňování práce ţen a nevyuţití kvalifikací a znalostí ţen představuje značnou ztrátu pro ekonomiku a společnost. 25
Evropská unie. 2010. Tackling the Gender Pay Gap. EUROPA Press Releases Rapid. [Online] 05. 03 2010. [Citace: 13. 06 2010.] http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=MEMO/10/65&format=HTML&aged=0&language=E N&guiLanguage=en.
42
Spravedlivější oceňování práce ţen povede k z výšení motivaci, zvýšení výkonnosti, coţ ve svém důsledku povede ke zlepšení jejich ekonomické nezávislosti.
5.1.2 Profesní diskriminace ţen Hlavní příčinou jsou zaţité genderové stereotypy týkající se rodičovství, které mají z dlouhodobého hlediska významný vliv na participaci ţen na pracovním trhu. Od ţeny, čerstvé absolventky vstupující na pracovní trh, se očekává, ţe brzy odejde na mateřskou, a bude tak na 2 aţ 3 roky z pracovního procesu vyřazena. V roce 2008, míra zaměstnanosti ţen mající dítě do 12 let byla 67 %, přičemţ u bezdětných ţen 78,5 %. Zajímavé je, ţe míra zaměstnanosti muţů mající dítě do 12 let byla o 6,8 procentních bodů vyšší neţ u bezdětných muţů (91,6 % vs. 84,8 %). Ve srovnání jednotlivých členských států, nejvyšších rozdílů v zaměstnanosti matek a bezdětných ţen dosahují Irsko a Slovensko (více jak 20 procentních bodů) a Maďarsko a Česká republika (více jak 25 procentních bodů). Oproti tomu nízký vliv rodičovství na zaměstnanost ţen (méně jak 5 procentních bodů) je zaznamenán v Belgii, Portugalsku nebo ve Slovinsku. Dánsko je jedinou zemí, kde má rodičovství na zaměstnanost matek pozitivní vliv.26 Dánsko je jednou z mála zemí EU, která úspěšně podnikla kroky k odstranění genderové segregace na trhu práce a zajistila tak rovnost příleţitostí muţů a ţen. Pojem ţena v domácnosti je v Dánsku téměř neznámy, míra participace ţen na trhu práce je vysoká a neustále roste. Systém mateřské dovolené je velmi flexibilní, coţ umoţňuje mnohem jednodušeji zkombinovat zaměstnání s rodinným ţivotem. Navíc sektory zaměstnávající především ţeny často poskytují nadstandardní benefity, jako je například dlouhodobější placená mateřská dovolená nebo vyšší stupeň zabezpečení pracovní pozice do budoucnosti.27
5.2 Vysoký podíl ţen pracujících na částečný úvazek Práce na částečný úvazek28 se stala během posledního desetiletí velmi běţnou, přibliţně 19 % z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstvo EU pracovala na částečný úvazek. Nicméně zvlášť v tomto případě platí nerovnoměrné rozloţení jak mezi 26
European Commision. 2010. Report on Equality between Women and Men 2010. Luxembourg : Publications Office of the European Union, 2010. ISBN 978-92-79-14219-2. 27 ANDERSEN, Agnete. Women on the labour market in Denmark. Peer Review in Social Protection [online]. 18.11.2008, 11/2008, [Citace: 2010-07-01]. Dostupný z WWW: http://www.peer-review-socialinclusion.eu/peer-reviews/2008/return-of-women-to-the-labour-market 28 Ve statistickém měření se hodnotí jako podíl zaměstnanců pracujících na částečný úvazek z celkového počtu zaměstnanců.
43
zeměmi, věkovými skupinami, ale hlavně mezi pohlavími. V průměru EU 27 pracovalo 7,4 % muţů na částečný úvazek, hodnota u ţen činí téměř čtyřnásobek, 31 %. Obr. 22 nám opět znázorňuje, co v sobě skrývá průměrná hodnota a jak se podíly v jednotlivých členských státech značně liší. Extrémních hodnot dosahuje většina nových členských států vstupujících do EU v roce 2004, jejichţ hodnoty nepřesahují 10 %, jak u muţů, tak u ţen. Opačným extrémem je Nizozemí, které markantně vyčnívá ve srovnání se všemi členskými státy. Nizozemí jednoznačně vykazuje nejvyšších hodnot, jak u muţů (23,6 %), tak u ţen (75,7 %). To znamená, ţe na částečný úvazek pracují 3 ze 4 ţen. Vedle Nizozemí vysokých hodnot dosahují severské země a země Beneluxu. Obr. 21: Podíl zaměstnaných na částečný úvazek z celkového počtu zaměstnanců v EU v roce 2009 (v %) 80.0 60.0 40.0 20.0
UK
Švédsko
Finsko
Slovinsko
Slovensko
Rumunsko
Polsko
Portugalsko
Rakousko
Malta
Nizozemí
Maďarsko
Litva
Lucembursko
Kypr
Muži
Lotyšsko
Itálie
Francie
Španělsko
Irsko
Řecko
Estonsko
Dánsko
Německo
ČR
Belgie
Bulharsko
EU 16
EU 27
0.0
Ženy
Zdroj: data z EUROSTATu, LFS: Part-time employment as percentage of the total unemployment for a given sex (červen 2010), vlastní zpracování
Otázkou je, zda je vysoký rozdíl mezi muţi a ţenami co se týče podílu zaměstnaných na částečný z celkového počtu zaměstnanců pozitivní nebo negativní. Faktem je, ţe rozhodnutí pracovat touhle formou je dobrovolné a mnoha ţenám tato forma umoţňuje skloubit jak pracovní tak rodinné závazky. Z hlediska pracovních podmínek je však práce na částečný úvazek spojena s řadou negativ, jako jsou například niţší mzda, méně příleţitostí k dalšímu vzdělávání v rámci zaměstnání, slabé vyhlídky kariérního postupu nebo nízký nárok na benefity a další sociální jistoty nabízené zaměstnavatelem.
44
6 REGIONÁLNÍ SPECIFIKA Velká rozmanitost mnoha ekonomických a sociálních charakteristik neexistuje pouze na úrovni členských států EU, ale především na úrovni NUTS 2 regionů, jejichţ počet čítá v EU 271, a NUTS 3 regionů. Statistika EUROSTATu uvádí, ţe pouhých 94 NUTS 2 regionů v roce 2008 dosáhlo vyšší míry zaměstnanosti neţ 70 %, přičemţ rozdílnost mezi regiony je ohromující: 82,5 % ve finském regionu Aland, 42,5 % v italském regionu Campania. Kompletní přehled všech NUTS 2 a jejich rozmanitost ve výši zaměstnanosti obsahuje Příloha 5. Nejstabilnějšími NUT 2 regiony vykazující nejvyšší míru zaměstnanosti jsou regiony v jiţním Německu a Rakousku, severské regiony v Dánsku, Finsku, Švédsku, Spojeném království a Nizozemí. Protipólem je 12 NUTS 2 regiónu, jejichţ míra zaměstnanosti nepřesahuje práh 50 %: pět regiónů v jiţní Itálii, čtyři francouzské zámořské departementy, dva ve východním Maďarsku a autonomní oblast Melilla ve Španělsku. Co se týče nezaměstnanosti, 38 z 271 NUTS 2 regionů vykazovalo v roce 2008 dvoucifernou míru nezaměstnanosti. Jde především o regiony ve východní části Německa, jiţního Španělska, francouzské zámořské departementy, jiţní regiony Itálie a některé regiony Belgie, Maďarska a Slovenska. Na druhé straně nejniţších hodnot dosahovaly regiony Nizozemí, Rakouska, severní regiony Itálie a region Praha. Obr. č. 22 a 23 ukazuje rozptýlení regionální zaměstnanosti a nezaměstnanosti29 na úrovních NUTS 2 a 3 za poslední desetiletí, do roku 200730. Tento ukazatel měří, jak odlišné jsou regionální míry mezi jednotlivými regiony EU 27. Z obrázku lze zaprvé vyvodit, ţe rozptýlení jak regionální zaměstnanosti, tak nezaměstnanosti je vyšší na úrovni NUTS 2 neţ na úrovni NUTS 3. To je způsobeno především tím, ţe na úrovni NUTS 3 jsou zohledňovány rozdílnosti mezi spádovými oblastmi v rámci NUTS 2 regionů. Za druhé, v posledních letech, avšak před nástupem celosvětové hospodářské krize, se dařilo regionální soudrţnost upevňovat, kdy rozptýlení regionálních měr zaměstnanosti a nezaměstnanosti se pomalu sniţovalo.
29
Rozptýlení regionální míry zaměstnanosti či nezaměstnanosti je dána variačním koeficientem míry zaměstnanosti či nezaměstnanosti. 30 Aktuální hodnoty rozptýlení regionální zaměstnanosti nejsou známy.
45
Obr. 22: Rozptýlení regionální míry nezaměstnanosti (v %) 80.0 70.0 60.0 50.0 40.0 1999
2000
2001
2002 2003 2004 NUTS 2 NUTS 3
2005
2006
2007
Zdroj: data z EUROSTATu, Dispersion of regional unemployment rates (říjen 2009), vlastní zpracování Obr. 23: Rozptýlení regionální míry zaměstnanosti (v %) 16.0 14.0 12.0 10.0 1999
2000
2001
2002 2003 2004 NUTS 2 NUTS 3
2005
2006
2007
Zdroj: data z EUROSTATu, Dispersion of regional employment rates (říjen 2009), vlastní zpracování
Ve srovnání jednotlivých členských států EU dosahují nejvyšších rozptylů v míře nezaměstnanosti Itálie a Belgie. V Belgii dosahovaly nejniţší míry nezaměstnanosti provincie Vlaams-Brabant (4,2 %) a nejvyšší Región de Bruxelles-Capitale (17,6 %). V Itálii nejvyšší nezaměstnanost, v regionu Sicílie, dosahovala pětkrát vyšší hodnoty neţ region s nejniţší mírou nezaměstnaností, Autonoma Bolzano (2,6 %). Mezi další státy s vysokým rozptýlením patří mimo jiné i Česká republika, Slovensko, Rakousko či Německo. Na druhou stranu mezi státy s nízkým rozptýlením nezaměstnanosti patří např. Nizozemí nebo Švédsko.
46
Obr. 24: Rozptýlení regionální nezaměstnanosti ve vybraných členských státech EU v roce 2007 70.0 60.0 50.0 40.0 30.0 20.0 10.0 0.0
NUTS 2
NUTS 3
Zdroj: data z EUROSTATu, Dispersion of regional unemployment rates (říjen 2009), vlastní zpracování
Alternativním způsobem měření výkonnosti jednotlivých regionů v rámci členských států EU je porovnání regionální míry zaměstnanosti či nezaměstnanosti s celostátním či evropským průměrem. Pro regiony, jejichţ míra zaměstnanosti dosahuje méně neţ 90 % celostátního průměru, či regiony, jejichţ míra nezaměstnanosti dosahuje vyšších hodnot neţ 150 % celostátního průměru, se v evropské terminologii zavedl pojem „underperforming“ regiony.31 V roce 2007, na úrovni NUTS 2 regionů bylo celkem 48 „underperforming“ regionů (z celkového počtu 271), co se týká míry zaměstnanosti, přičemţ v průměru v těchto regionech ţije asi 17 % celkové populace všech členských států. V Itálii nebo Maďarsku je to kaţdý třetí občan. Co se týče nezaměstnanosti, „underperforming“ regionů na úrovni NUTS 2 bylo v roce 2007 celkem 38 (v 10 členských státech EU), v nichţ ţije asi 12,7 % občanů EU. Zatímco ve Španělsku či Francii bylo zasaţeno asi jen 2,5 % populace, v Rakousku, v Belgii, v České republice nebo v Itálii hodnota překročila dvacetiprocentní hranici, viz obr. 26. Nejvyšší procento dosáhla Itálie, především kvůli jednoznačnému rozdělení mezi severními a jiţními regiony. Severní regiony Itálie dosahují mnohem niţší míry nezaměstnanosti, v rozmezí 3 % (Piemonte) a 7,5 % (Lazio), neţ regiony jiţnější, kde míra nezaměstnanosti dosahuje aţ 13,5 % (Sicílie).
31
. EUROSTAT: Statistics in focus: Regional labour market disparities are narrowing. [Online] 19. 9 2008. [Citace: 21. 6 20010.] http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-SF-08-084/EN/KS-SF-08-084EN.PDF.
47
Obr. 25: Podíl populace ţijících v „underperforming“ regionech ve vybraných členských státech EU, vzhledem k nezaměstnanosti, v roce 2007 (v %) 30.0 25.0 20.0 15.0 10.0 5.0 0.0
Zdroj: data z EUROSTATu, Underperforming regions regarding unemployment (srpen 2009), vlastní zpracování
48
ZÁVĚR V bakalářské práci se věnuji problematice evropského pracovního trhu, přičemţ jsem se zaměřila především na fenomén nezaměstnanosti. Jedním z dílčích cílů bylo poskytnout stručný přehled o vývoji evropského pracovního trhu, opět se zaměřením na nezaměstnanost. Nezaměstnanost je hlavním sociálním, ekonomickým a politickým problémem ES/EU jiţ od počátku 70. let. V posledních letech se situace ještě více zdramatizovala vlivem celosvětové hospodářské krize a způsobila na evropském pracovním trhu značné sociální a politické napětí. Hlavním cílem bakalářské práce je analýza a hodnocení aktuální situace evropského pracovního trhu. Pro tento účel jsem si vymezila, dle mého názoru, nejkomplikovanější a nejspecifičtější problémové oblasti: dlouhodobá nezaměstnanost, nezaměstnanost mladých lidí a rozdíl v zaměstnanosti muţů a ţen. K dosaţení tohoto cíle jsem především pouţila statistické informace Evropského statistického úřadu. Po sběru a zpracování dat nastala fáze hodnocení, jehoţ výsledky ilustrují četná grafická znázornění v podobě obrázků. Dlouhodobá nezaměstnanost se v posledním desetiletí vyznačuje pozitivním trendem. Avšak přesto, ţe od roku 2000 klesl podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných o celých třináct procentních bodů, současně je kaţdý třetí nezaměstnaný občan EU nezaměstnán déle neţ rok. Navíc lze předpokládat, ţe se tento problém bude vlivem celosvětové hospodářské krize dále prohlubovat. Z členských států EU je dlouhodobou nezaměstnaností nejvíce zasaţeno Německo. Nezaměstnanost mladých lidí představuje jeden z nejváţnějších problémů evropského trhu práce, především z dlouhodobého hlediska. Vývoj nezaměstnanosti pod vlivem celosvětové hospodářské krize dokázal, ţe mladiství jsou nejzranitelnější skupinou na trhu práce. Míra nezaměstnanosti mladých lidí vzrostla ve všech členských státech bez výjimky, přičemţ nejzávaţnější situace na trhu práce mladistvých je ve Španělsku a pobaltských státech. V budoucnosti lze však díky pozitivním demografickým změnám očekávat zlepšení. Nezaměstnanost muţů a ţen je jedna z mála oblastí, kde došlo v posledních letech k pozitivnímu vývoji. Hlavní příčinou je opět celosvětová hospodářská krize, která zasáhla především odvětví zaměstnávající muţe. Tím došlo k odstranění negativního rozdílu míry nezaměstnanosti dle pohlaví. Genderová segregace na evropském trhu práce je nicméně stále aktuálním tématem, přičemţ nejvýrazněji se projevuje mzdová a profesní diskriminace ţen. Dalším typickým ukazatelem zaměstnanosti ţen je vysoký podíl ţen zaměstnaných na 49
částečný úvazek. Nejvyšších hodnot dosahují severské země a země Beneluxu, např. v Nizozemí 3 ze 4 ţen pracují na částečný úvazek. Cílem EU je zavedení rovnosti muţů a ţen na pracovním trhu, coţ přispěje nejen k sociální spravedlnosti, ale i k efektivnějšímu vyuţití lidských zdrojů, zvýšení produktivity či konkurenceschopnosti. Část práce věnovaná regionálním specifikům evropského trhu práce odhalila, co v sobě skrývá agregátní nezaměstnanost Evropské unie. Rozmanitost pracovních trhů na regionální úrovni je obrovská, např. míra zaměstnanosti se mezi regionem s nejniţší a regionem s nejvyšší mírou zaměstnanosti činil celých čtyřicet procent. Mezi nejstabilnější regiony patří regiony jiţního Německa a Rakousko, protipólem jsou regiony východního Maďarska a některé regiony Španělska. Celosvětová hospodářská krize, která evropský trh zasáhla po relativně úspěšném období hospodářského růstu, kdy bylo vytvořeno téměř deset miliónů nových pracovních míst, způsobila nárůst nezaměstnanosti do nevídaných rozměrů. I kdyţ se vliv krize v jednotlivých členských státech liší, nárůst nezaměstnanosti zaznamenaly všechny státy bez výjimky, přičemţ nejvíce utrpěl britský a španělský pracovní trh. Nyní je největší výzvou EU tento negativní trend zastavit, minimalizovat ztrátu pracovních míst, zabránit zvyšování podílu dlouhodobě nezaměstnaných a připravit půdu pro hospodářskou obnovu a udrţitelný hospodářský růst.
50
SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ I.
Kniţní díla:
1) Abrhám, Josef. 2008. Komparativní ekonomika EU. Praha : MAC, spol. s r.o., 2008. ISBN 978-80-86783-34-5. 2) Borjas, George. 2008. Labor Economics. New York : McGraw-Hill Irwin, 2008. ISBN 978-0-07-340282-6. 3) Broţová, Dagmar. 2006. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha : Oeconomica, 2006. ISBN 80-245-1120-7. 4) Buchtová,
Boţena
a
kolektiv.
2002.
NEZAMĚSTNANOST
Psychologický,
ekonomický a sociální problém. Praha : Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-9006-8. 5) Duben, Rostislav. 1999. Teorie a praxe sociální politiky. Praha : Vysoká škola ekonomická, 1999. ISBN 80-7079-479-8. 6) Faltus, Jozef a Průcha, Václav. 2003. Všeobecné hospodářské dějiny 19. a 20. století. Praha : Oeconomica, 2003. ISBN 80-245-0499-5. 7) Galbraith, James K. a Garcilazo, Enrique. 2007. Unemployment, Inequality and the Policy of Europe: 1984-2000. In: Empirical Post Keynesian Economics. New York : M. E. Sharpe, Inc., 2007. ISBN-13: 978-7656-1329-5. 8) Hořejší, Bronislava, a další. 2009. Mikroekonomie. Praga : Management Press, 2009. ISBN 978-80-7261-150-8. 9) Kadeřábková, Anna a Ţďárek, Václav. 2006. Makroekonomická analýza. Praha : Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. ISBN 80-86730-05-0. 10) Kadeřábková, Anna. 2002. Úvod do ekonomické analýzy. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. ISBN 80-245-0280-1. 11) Kotýnková, Magdalena. 2006. Trh práce na přelomu tisíciletí. Praha : Oeconomica, 2006. ISBN 80-245-1149-5. 12) Kubíček, Jan a kol. 2006. Hospodářská politika. Plzeň : Aleš Čeněk, 2006. ISBN: 80-86898-99-7. 51
13) Layard, Richard, Nickell, Stephen a Jackman, Richard. 2005. UNEMPLOYMENT. Macroeconomic Performance and the Labour Market. New York : Oxford University Press Inc., 2005. ISBN 0-19-927916-0. 14) Moussis, Nicholas. 2003. Access to European Union: law, economics, policies. Rixensart : European Study Service, 2003. ISBN 2-930119-33-0. 15) Snower, Dennis J. a Dehesa, Guillermo de la. 1997. Unemployment policy: government options for the labour market. Cambridge : Cambridge University Press, 1997. ISBN 0-521-57139-1. 16) Soukup, Jindřich, a další. 2009. MAKROEKONOMIE Moderní přístup. Praha : Management Press, 2009. ISBN 978-80-7261-174-4. 17) Winkler, Jiří a Wildmanová, Mirka. 1999. Evropské pracovní trhy a průmyslové vztahy. Praha : Computer Press, 1999. ISBN 80-7226-195-9. 18) Internationa Labour Organization. 2009. Key Indicators of the Labour Market. Geneva : International Labour Office, 2009. ISBN 978-92-2-122684-0. 19) OECD. 2007. Benefits and Wages 2007. Paris : Organisation for Economic Cooperation and Development, 2007. ISBN 978-92-64-02378-9
II.
Elektronické prameny
1) Andersen, Agnete. Women on the labour market in Denmark. Peer Review in Social Protection [online]. 18. 11. 2008, [Citace: 01. 07. 2010]. Dostupný z WWW: http://www.peer-review-social-inclusion.eu/peer-reviews/2008/return-of-women-tothe-labour-market 2) Blanchard, Olivier. 2005. European Unemployment: The Evolution of Facts and Ideas. The National Bureau of Economic Research. [Online] 11 2005. [Citace: 14. 06 2010.] Dostupný z WWW: http://www.nber.org/papers/w11750.pdf?new_window=1.%20NBER%20Working%2 0Paper%20No.%2011750 3) Lowrey, Annie. 2009. Europe's New Lost Generation. Foreign Policy. [Online] 13. 07. 2009. [Citace: 10. 06 2010.] Dostupný z WWW: http://www.foreignpolicy.com/articles/2009/07/13/europes_new_lost_generation.
52
4) Lowrey, Annie. 2010. Too Young Not to Work but Too Old to Work: Age discrimination Plagues the Long-Term Unemployed. [Online] 17. 06 2010. [Citace: 20. 06 2010.] Dostupný z WWW: http://washingtonindependent.com/87333/tooyoung-not-to-work-but-too-old-to-work. 5) Machin, Stephen a Manning, Alan. 1998. The Cause and Consequences of LongTerm Unemployment in Europe In: Handbook of Labour Economics. [Online] 07.1998. [Citace: 13. 06.2010.] Dostupný z WWW: http://eprints.lse.ac.uk/20255/1/The_Causes_and_Consequences_of_LongTerm_Unemployment_in_Europe.pdf 6) Mroz, Thomas A. a Savage, Timothy H. 2003. The Long-Term Effects of Youth Unemployment. Yale Department of Economics. [Online] 7 2003. [Citace: 16. 6 2010.] Dostupný z WWW: http://www.econ.yale.edu/seminars/labor/lap03/mroz030912.pdf. 7) Vojtěch, Jiří; Chamoutová, Daniela. 2010.Vývoj vzdělanostní a oborové struktury ţáků a studentů ve středním a vyšším odborném vzdělávání v ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se stavem v EU [online]. Praha : Národní ústav odborného vzdělávání, 2010 [Citace: 2010-06-28]. Dostupný z WWW: http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/FStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&Ko dStranky=9.0.45 8) Evropská komise. Directorate-General for Employment, Social Affairs and Equal Opportunities. 2007. Employment in Europe 2007. Luxembourg : Office for Official Publications of the European Communities, 2007. ISBN 978-92-79-06669-6. Dostupný
také
z WWW:
http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=MEMO/07/508&format=HT ML&aged=1&language=EN&guiLanguage=en 9) Evropská komise. Directorate-General for Employment, Social Affairs and Equal Opportunities. 2009. Employment in Europe 2009. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2007. ISBN 978-92-79-13372-5. Dostupný
také
z WWW:
http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=113&newsId=642&furtherNews =yes
53
10) Evropská komise. Directorate-General for Employment, Social Affairs and Equal Opportunities. 2010. Report on Equality between Women and Men 2010. Luxembourg : Publications Office of the European Union, 2010. ISBN 978-92-7914219-2. Dostupný také z WWW: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=418 11) Evropská komise. Directorate-General for Education and Culture. 2010. YOUTH. Latest figures on youth unemployment. [Online] 12. 1 2010. [Citace: 20. 6 2010.] Dostupný z WWW: http://ec.europa.eu/youth/news/news1666_en.htm. 12) Evropská unie. EUROSTAT. 2008. Statistics in Focus: Regional labour market disparities are narrowing (84/2008). [Online] 19. 9 2008. [Citace: 21. 6 2006.] Dostupný z WWW: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-SF-08084/EN/KS-SF-08-084-EN.PDF 13) Evropská unie. EUROSTAT. 2009. Statistics in Focus: Sharp increase in unemployment in the EU (53/2009). [Online] 17. 7 2009. [Citace: 18. 6 2006.] Dostupný z WWW: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-SF-09053/EN/KS-SF-09-053-EN.PDF 14) Evropská unie. EUROSTAT. 2009. Statistics in Focus: The impal of the crisis in employment (79/2009). [Online] 29. 10 2009. [Citace: 18. 6 2006.] Dostupný z WWW: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-SF-09-079/EN/KS-SF-09079-EN.PDF 15) Evropská unie. 2008. Smlouva o Evropské unii. In Úřední věstník Evropské unie. 2008, C 115/13, s. 5. Dostupný z WWW: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2008:115:0013:0045:CS:PDF 16) Evropská unie. 2010. Tackling the Gender Pay Gap. EUROPA Press Releases Rapis. [Online] 05. 03 2010. [Citace: 13. 06 2010.] Dostupný z WWW: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=MEMO/10/65&format=HT ML&aged=0&language=EN&guiLanguage=en. 17) Parlamentní shromáţdění Rady Evropy. 2009. Diskriminace ţen v rámci pracovních sil obecně a na pracovišti (Doporučení 1700 (2005). Rada Evropy. [Online] 23. 2 2009. [Citace: 22. 6 2010.] Dostupný z WWW: http://www.radaevropy.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=126&Item id=99. 54
18) Ohne Job: In Deutschland gibt es viele Langzeitarbeitslose. Welt Online [online]. 11. 08. 2007, [Citace:01. 07. 2010]. Dostupný z WWW: http://www.welt.de/wirtschaft/article1098402/In_Deutschland_gibt_es_viele_Langzeit arbeitslose.html 19) Vojtěch, Jiří; Chamoutová, Daniela. Vývoj vzdělanostní a oborové struktury ţáků a studentů ve středním a vyšším odborném vzdělávání v ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se stavem v EU [online]. Praha : Národní ústav odborného vzdělávání, 2010 [Citace: 26.08.2010]. Dostupný z WWW: http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/FStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&Ko dStranky=9.0.45
III.
Internetové stránky
1) EUROSTAT: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/
55
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Rovnováha na trhu práce a dobrovolná nezaměstnanost ..............................................14 Obr. 2: Nedobrovolná nezaměstnanost .....................................................................................15 Obr. 3: Nezaměstnanost ve Španělsku, Polsku, Nizozemí, Dánsku a EU 27 ...........................19 Obr. 4: EU 15 – vývoj míry nezaměstnanosti od 60. let (v %) .................................................21 Obr. 5: Vývoj míry nezaměstnanosti v období 2000 - 2008 (v %) ...........................................23 Obr. 6: Počet nezaměstnaných osob v EU v období 2000-2009 (v miliónech) ........................24 Obr. 7: Změna počtu zaměstnaných osob v EU (v mil.)...........................................................24 Obr. 8: Míra nezaměstnanosti - duben 2010 (v %) ...................................................................25 Obr. 9: Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti v EU (v %) .............27 Obr. 10: Počet nezaměstnaných v EU dle délky trvání (v mil.) ...............................................27 Obr. 11: Počet nezaměstnaných dle délky trvání (v 1000) v 3. čtvrtletí 2009..........................29 Obr. 12: Dlouhodobá nezaměstnanost dle věkových skupin (v %) ..........................................30 Obr. 13: Podíl muţů a ţen dle délky nezaměstnanosti v EU 27 v 4. čtvrtletí 2009 .................32 Obr. 14: Míra nezaměstnanosti mladých lidí do 25 let - EU 27 ...............................................34 Obr. 15: Podíl mládeţe (15-24 let) na pracovní síle (15-64), (v %) .........................................35 Obr. 16: Míra nezaměstnanosti mladých lidí v EU v letech 2007-2009 (v %).........................35 Obr. 17: Podíl nezaměstnaných dle délky trvání a věku v EU 27 ve 4. čtvrtletí 2009 (v 1000) ..................................................................................................................................................37 Obr. 18: Míra nezaměstnanosti v EU 27 dle pohlaví ................................................................39 Obr. 19: Nezaměstnanost v členských státech EU dle pohlaví v roce 2009 .............................40 Obr. 20: Rozdíly v odměňování ţen a muţů v členských státech EU v roce 2008 (v %) ........42 Obr. 21: Podíl zaměstnaných na částečný úvazek z celkového počtu zaměstnanců v EU v roce 2009 (v %) ................................................................................................................................44 Obr. 22: Rozptýlení regionální míry nezaměstnanosti (v %) ...................................................46 Obr. 23: Rozptýlení regionální míry zaměstnanosti (v %) .......................................................46 56
Obr. 24: Rozptýlení regionální nezaměstnanosti ve vybraných členských státech EU v roce 2007 ..........................................................................................................................................47 Obr. 25: Podíl populace ţijících v „underperforming“ regionech ve vybraných členských státech EU, vzhledem k nezaměstnanosti, v roce 2007 (v %) ..................................................48
57
SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK EA
Eurozóna (Euro Area)
EA 16
16 států eurozóny - Belgie, Finsko, Francie, Irsko itálie, Kypr, Malta, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko
ES
Evropské společenství
EU
Evropská unie
EU 15
15 původních států Evropské unie (před východním rozšířením) - Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Spojené království, Španělsko, Švédsko
EU 27
27 členských států Evropské unie - Belgie, Bulharsko, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko
EUROSTAT
Evropský statistický úřad
HDP
Hrubý domácí produkt
ILO
Mezinárodní organizace práce (International Labour Oranisation)
LFS
Labour Force Survey (výběrové šetření pracovních sil
NMS 12
12 nových členských států EU, které přistoupili v roce 2004 a 2007 (New Member States)
NUTS
Nomenklatura územních statistických jednotek (Nomenclature of Units for Territorial Statistics)
NUTS 2
region
NUTS 3
kraj
58
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Zkratky 27 členských států EU Příloha 2: Makroekonomické ukazatele trhu práce EU 27 v období 2000-2008 Příloha 3: Vývoj míry nezaměstnanosti v EU a ve vybraných členských státech v letech 1990 -2000 (v%) Příloha 4: Vývoj míry nezaměstnanosti v členských státech EU v letech 1999-2009 (v %) Příloha 5: Míra zaměstnanosti – NUTS 2 regiony, 2008 (v %)
59
Příloha 1: Zkratky 27 členských států EU BE BG CZ DK DE EE IE EL ES FR IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SK SI FI SE UK
Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemí Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovensko Slovinsko Finsko Švédsko Spojené království
Zdroj: vlastní zpracování
Příloha 2: Makroekonomické ukazatele trhu práce EU 27 v období 2000-2008 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Celkový počet populace (v tis.)
474 647
477 983
479 214
480 395
482 081
484 303
486 303
488 328
490 446
Populace ve věku 15-64
319 598
320 968
322 184
323 183
324 209
326 311
327 846
329 164
330 375
Počet zaměstnaných osob (v tis.)
209 443
211 487
212 262
213 049
214 506
216 557
220 108
224 072
226 330
Zaměstnaná populace ve věku 15-64
198 900
200 792
200 901
202 299
204 104
207 403
211 410
215 354
217 843
Míra zaměstnanosti v % (15-64)
62,2
62,6
62,4
62,6
63,0
63,6
64,5
65,4
65,9
Míra zaměstnanosti v % (15-24)
37,5
37,5
36,7
36,1
36,2
36,1
36,6
37,4
37,6
Míra zaměstnanosti v % (24-54)
76,0
76,2
76,0
76,2
76,7
77,2
78,2
79,1
79,6
Míra zaměstnanosti v % (55-64)
36,9
37,7
38,5
40
40,7
42,3
43,5
44,7
45,6
Ekonomická míra aktivity v % (15-64)
68,6
68,6
68,6
68,9
69,3
69,8
70,3
70,5
70,9
Ekonomická míra aktivity v % (15-24)
45,9
45,6
45
44,3
44,4
44,3
44,2
44,2
44,5
Ekonomická míra aktivity v % (25-54)
82,6
82,5
82,6
82,9
83,4
83,8
84,3
84,4
84,8
Ekonomická míra aktivity v % (55-64)
39,7
40,3
41,1
42,7
43,6
45,3
46,4
47,3
48,1
19 508
19 201
20 211
20 517
29 907
29 759
19 241
16 943
16 768
Míra nezaměstnanosti (v %, 15+)
8,7
8,5
8,9
9
9
8,9
8,2
7,1
7
Míra nezaměstnanosti (v %, 15-24)
17,3
17,3
17,9
18
18,4
18,3
17,1
15,3
15,4
4
3,9
4
4,1
4,2
x
3,7
3
2,6
Počet nezaměstnaných osob (v tis.)
Dlouhodobá míra nezaměstnanosti (v %)
Zdroj: Employment in Europe: Labour Market indicators: EU 27 (2009), vlastní zpracování Příloha 3: Vývoj míry nezaměstnanosti v EU a ve vybraných členských státech v letech 1990 2000 (v%) EU 15 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
BE
DK
FI
EL
IE
NL
PT
ES
8,1
AT
6,6
7,2
3,2
6,4
13,4
5,8
4,8
13,1
8,1
6,4
7,9
6,6
7,1
14,7
5,5
4,2
13,2
8,8
7,1
8,6
11,7
7,9
15,4
5,3
4,3
14,9
10,1
3,9
8,6
9,5
16,4
8,6
15,6
6,2
5,6
18,6
10,5
3,8
9,8
7,7
16,6
8,9
14,3
6,8
6,9
19,8
10,1
3,9
9,7
6,7
15,4
9,2
12,3
6,6
7,3
18,8
10,2
4,4
9,5
6,3
14,6
9,6
11,7
6
7,3
18,1
10
4,4
9,2
5,2
12,7
9,8
9,9
4,9
6,8
17
9,4
4,5
9,3
4,9
11,4
10,9
7,5
3,8
5,2
15,2
8,7
4
8,6
4,8
10,2
11,9
5,6
3,2
4,5
12,8
7,8
3,7
6,9
4,4
9,8
11
4,3
2,9
4,1
11,3
Zdroj: data z EUROSTATu, LFS: Unemployment rate, annual average (červen 2010), vlastní zpracování
Příloha 4: Vývoj míry nezaměstnanosti v členských státech EU v letech 1999-2009 (v %) EU 27 EU 25 EU 15 EA 16 BE BG CZ DK DE EE IE EL ES FR IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SK SI FI SE UK
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
x 9,1 8,5 9,3 8,5 x 8,6 5,2 8,2 x 5,6 12 12,5 10,4 10,9 x 14 13,7 2,4 6,9 x 3,2 3,9 13,4 4,5 7,1 7,3 16,4 10,2 6,7 5,9
8,7 8,6 7,7 8,4 6,9 16,4 8,7 4,3 7,5 13,6 4,2 11,2 11,1 9 10,1 4,9 13,7 16,4 2,2 6,4 6,7 2,8 3,6 16,1 4 7,3 6,7 18,8 9,8 5,6 5,4
8,5 8,4 7,3 8 6,6 19,5 8 4,5 7,6 12,6 3,9 10,7 10,3 8,3 9,1 3,8 12,9 16,5 1,9 5,7 7,6 2,2 3,6 18,3 4,1 6,8 6,2 19,3 9,1 5,8 5
8,9 8,8 7,6 8,4 7,5 18,2 7,3 4,6 8,4 10,3 4,5 10,3 11,1 8,6 8,6 3,6 12,2 13,5 2,6 5,8 7,5 2,8 4,2 20 5,1 8,6 6,3 18,7 9,1 6 5,1
9 9 8 8,8 8,2 13,7 7,8 5,4 9,3 10 4,6 9,7 11,1 9 8,4 4,1 10,5 12,5 3,8 5,9 7,6 3,7 4,3 19,7 6,4 7 6,7 17,6 9 6,6 5
9,1 9,1 8,1 9 8,4 12,1 8,3 5,5 9,8 9,7 4,5 10,5 10,6 9,3 8 4,7 10,4 11,4 5 6,1 7,4 4,6 4,9 19 6,7 8,1 6,3 18,2 8,8 7,4 4,7
8,9 8,9 8,1 9 8,5 10,1 7,9 4,8 10,7 7,9 4,4 9,9 9,2 9,3 7,7 5,3 8,9 8,3 4,6 7,2 7,2 4,7 5,2 17,8 7,7 7,2 6,5 16,3 8,4 7,6 4,8
8,2 8,2 7,7 8,3 8,3 9 7,2 3,9 9,8 5,9 4,5 8,9 8,5 9,2 6,8 4,6 6,8 5,6 4,6 7,5 7,1 3,9 4,8 13,9 7,8 7,3 6 13,4 7,7 7 5,4
7,1 7,2 7 7,5 7,5 6,9 5,3 3,8 8,4 4,7 4,6 8,3 8,3 8,4 6,1 4 6 4,3 4,2 7,4 6,4 3,2 4,4 9,6 8,1 6,4 4,9 11,1 6,9 6,1 5,3
2008 7 7,1 7,1 7,5 7 5,6 4,4 3,3 7,3 5,5 6,3 7,7 11,3 7,8 6,7 3,6 7,5 5,8 4,9 7,8 5,9 2,8 3,8 7,1 7,7 5,8 4,4 9,5 6,4 6,2 5,6
2009 8,9 9 9 9,4 7,9 6,8 6,7 6 7,5 13,8 11,9 9,5 18 9,5 7,8 5,3 17,1 13,7 5,4 10 6,9 3,4 4,8 8,2 9,6 6,9 5,9 12 8,2 8,3 7,6
Zdroj: data z EUROSTATu, LFS: Unemployment rate, annual average (červen 2010), vlastní zpracování
Příloha 5: Míra zaměstnanosti – NUTS 2 regiony, 2008 (v %)
Zdroj: EUROSTAT: Statistics Explained. Regions of Europe (září 2009)
