EVROPSKÝ PARLAMENT TEXTY PŘIJATÉ. na zasedání konaném. v úterý 8. července 2008 P6_TA-PROV(2008)07-08 PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ PE 410

2009 - 2010

EVROPSKÝ PARLAMENT

TEXTY PŘIJATÉ na zasedání konaném v úterý 8. července 2008

P6_TA-PROV(2008)07-08

CS

PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ

PE 410.853

CS

OBSAH PŘIJATÉ TEXTY

P6_TA-PROV(2008)0315 Evropský nástroj sousedství a partnerství ***I (A6-0271/2008 - Zpravodaj: Jacek Saryusz-Wolski) Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1638/2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství (KOM(2008)0308 – C6-0200/2008 – 2008/0095(COD)) .............................................................................................. 1 P6_TA-PROV(2008)0316 Režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky * (A6-0270/2008 - Zpravodaj: Neil Parish) Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (KOM(2008)0247 – C6-0208/2008 – 2008/0088(CNS))............. 2 P6_TA-PROV(2008)0317 Minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (kodifikované znění) ***I (A6-0290/2008 - Zpravodajka: Lidia Joanna Geringer de Oedenberg) Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o pozměněném návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (kodifikované znění) (KOM(2008)0111 – C6-0127/2008 – 2006/0214(COD)).................................................. 3 P6_TA-PROV(2008)0318 Ochrana divoce žijícího ptactva (Přizpůsobení regulativnímu postupu s kontrolou) ***I (A6-0259/2008 - Zpravodaj: Miroslav Ouzký) Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi (KOM(2008)0105 – C6-0088/2008 – 2008/0038(COD)) ........................................................................................... 4 P6_TA-PROV(2008)0319 Společný systém daně z přidané hodnoty * (A6-0232/2008 - Zpravodaj: Dariusz Rosati)

PE 410.853\ I

CS

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění různá ustanovení směrnice 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (KOM(2007)0677 – C6-0433/2007 – 2007/0238(CNS)).......................................................................................................................... 5 P6_TA-PROV(2008)0320 Protokol o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k Úmluvě EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států podepsané v Espoo roku 1991* (A6-0221/2008 - Zpravodaj: Bogusław Sonik) Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o návrhu rozhodnutí Rady o schválení Protokolu o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k Úmluvě EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, podepsané v Espoo roku 1991, jménem Evropského společenství (KOM(2008)0132 – C6-0161/2008 – 2008/0052(CNS)) ........................................................... 11 P6_TA-PROV(2008)0321 Přistoupení Lichtenštejnska k dohodě EU/ES/Švýcarsko o provádění, používání a rozvoji schengenského acquis * (A6-0246/2008 - Zpravodajka: Ewa Klamt) Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření – jménem Evropského společenství – protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (KOM(2006)0752 – C60089/2008 – 2006/0251(CNS))................................................................................................... 12 P6_TA-PROV(2008)0322 Přistoupení Lichtenštejnska k dohodě ES/Švýcarsko o určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku * (A6-0247/2008 - Zpravodajka: Ewa Klamt) Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu mezi Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku (KOM(2006)0754 – C6-0090/2008 – 2006/0252(CNS))........................................................................................................................ 14 P6_TA-PROV(2008)0323 Protokol mezi ES, Švýcarskem a Lichtenštejnskem o dohodě ES/Švýcarsko o určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států, ve Švýcarsku nebo v Lichtenštejnsku * (A6-0261/2008 - Zpravodajka: Ewa Klamt) Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o návrhu rozhodnutí Rady o podpisu protokolu mezi Evropským společenstvím, Švýcarskem a Lichtenštejnskem o přistoupení Lichtenštejnska k dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států, ve Švýcarsku nebo v Lichtenštejnsku (KOM(2006)0753 – C6-0091/2008 – 2006/0257(CNS)) .............................. 16 II /PE 410.853

CS

P6_TA-PROV(2008)0324 Jednotný vzor víz * (A6-0268/2008 - Zpravodaj: Gérard Deprez) Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o návrhu nařízení Rady o změně nařízení (ES) č. 1683/95, kterým se stanoví jednotný vzor víz, pokud jde o číslování víz (KOM(2008)0188 – C6-0187/2008 – 2008/0074(CNS)) ................................... 18 P6_TA-PROV(2008)0325 Obnovení Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a vládou Indické republiky * (A6-0254/2008 - Zpravodaj: Christian Ehler) Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody, kterou se obnovuje Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a vládou Indické republiky (16681/2007 – KOM(2007)0576 - C6-0073/2008 – 2007/0207(CNS)).............................................................. 19 P6_TA-PROV(2008)0326 Žádost o zbavení poslanecké imunity pana Witolda Tomczaka (A6-0277/2008 - Zpravodajka: Diana Wallis) Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o žádosti, aby byl Witold Tomczak zbaven poslanecké imunity (2008/2078(IMM)).......................................................... 22 P6_TA-PROV(2008)0327 Ochrana výsadních pravomocí Evropského parlamentu před vnitrostátními soudy (A6-0222/2008 - Zpravodaj: Giuseppe Gargani) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o ochraně výsad Evropského parlamentu před vnitrostátními soudy (2007/2205(INI))............................................................ 24 P6_TA-PROV(2008)0328 Schvalování Komise (změny jednacího řádu Parlamentu) (A6-0198/2008 - Zpravodaj: Andrew Duff) Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o změnách jednacího řádu Parlamentu, pokud jde o schvalování Evropské komise (2007/2128(REG)).............................. 27 P6_TA-PROV(2008)0329 Jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin ***II (A6-0179/2008 - Zpravodajka: Åsa Westlund) Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin (16673/2/2007 – C6-0138/2008 – 2006/0143(COD)) ................ 32 P6_TA-PROV(2008)0330 Potravinářské přidatné látky ***II (A6-0180/2008 - Zpravodajka: Åsa Westlund) Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 ke společnému postoji Rady s ohledem na přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o potravinářských přídatných látkách (16675/2/2007 – C6-0141/2008 – 2006/0145(COD)) ....... 44

PE 410.853\ III

CS

P6_TA-PROV(2008)0331 Látky určené k aromatizaci a některé složky potravin vyznačující se aromatem ***II (A6-0177/2008 - Zpravodajka: Mojca Drčar Murko ) Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 a nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a směrnice 2000/13/ES (16677/3/2007 – C6-0139/2008 – 2006/0147(COD)) ............................................................................................ 75 P6_TA-PROV(2008)0332 Potravinářské enzymy ***II (A6-0176/2008 - Zpravodajka: Avril Doyle) Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o společném postoji Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o potravinářských enzymech a o změně směrnice Rady 83/417/EHS, nařízení Rady (ES) č. 1493/1999, směrnice 2000/13/ES, směrnice Rady 2001/112/ES a nařízení (ES) č. 258/97 (16676/1/2007 – C60140/2008 – 2006/0144(COD)) ................................................................................................ 106 P6_TA-PROV(2008)0333 Změna směrnice 2003/87/ES tak, aby se činnosti v oblasti letectví začlenily do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství ***II (A6-0220/2008 - Zpravodaj: Peter Liese) Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o změně směrnice 2003/87/ES tak, aby se činnosti v oblasti letectví začlenily do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (5058/3/2008 – C6-0177/2008 – 2006/0304(COD)) .................................................................................................................. 123 P6_TA-PROV(2008)0334 Práce v plénu a zprávy z vlastního podnětu (změna jednacího řádu) (A6-0197/2008 - Zpravodaj: Richard Corbett) Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o změně jednacího řádu Evropského parlamentu na základě návrhů pracovní skupiny pro parlamentní reformu ve věci práce v plénu a zpráv z vlastního podnětu (2007/2272(REG)) ......................................... 155 P6_TA-PROV(2008)0335 Rozpočet na rok 2009: První úvahy o mandátu PNR na rok 2009 a mandát pro dohodovací řízení (A6-0262/2008 - Zpravodajka: Jutta Haug) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o rozpočtu na rok 2009: první úvahy o předběžném návrhu rozpočtu na rok 2009 a o mandátu pro dohodovací řízení Oddíl III - Komise (2008/2025(BUD)) ..................................................................................... 161 P6_TA-PROV(2008)0336 Dopad plánované výstavby ropovodu, který povede po dnu Baltského moře a který bude spojovat Rusko a Německo, na životní prostředí (A6-0225/2008 - Zpravodaj: Marcin Libicki) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o ekologickém dopadu plánovaného plynovodu v Baltském moři, který má spojovat Rusko a Německo (petice 0614/2007 a petice 0952/2007) (2007/2118(INI)).................................................................... 175 IV /PE 410.853

CS

P6_TA-PROV(2008)0337 Stabilizace Afghánistánu: výzvy pro EU a mezinárodní společenství (A6-0269/2008 - Zpravodaj: André Brie) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o stabilizaci Afghánistánu: výzvy pro EU a mezinárodní společenství (2007/2208(INI))................................................... 186

PE 410.853\ V

CS

P6_TA-PROV(2008)0315 Evropský nástroj sousedství a partnerství ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1638/2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství (KOM(2008)0308 – C6-0200/2008 – 2008/0095(COD))

(Postup spolurozhodování: první čtení) Evropský parlament, -

s ohledem na návrh (KOM(2008)0308),

Komise

předložený

Evropskému

parlamentu

a

Radě

-

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a články 179 a 181a Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0200/2008),

-

s ohledem na článek 51 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu,

-

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A6-0271/2008),

1.

schvaluje návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

PE 410.853\ 1

CS

P6_TA-PROV(2008)0316 Režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky * Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (KOM(2008)0247 – C6-0208/2008 – 2008/0088(CNS))

(Postup konzultace) Evropský parlament, -

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2008)0247),

-

s ohledem na článek 37 smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0208/2008),

-


-

s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0270/2008),

1.


2.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

4.


2 /PE 410.853

CS

P6_TA-PROV(2008)0317 Minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (kodifikované znění) ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o pozměněném návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (kodifikované znění) (KOM(2008)0111 – C6-0127/2008 – 2006/0214(COD))

(Postup spolurozhodování – kodifikace) Evropský parlament, -

s ohledem na pozměněný návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0111),

-

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 137 odst. 2 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0127/2008),

-

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 – zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů1,

-

s ohledem na články 80 a 51 jednacího řádu,

-

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0290/2008),

A.

vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise došla k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,

1.

schvaluje návrh Komise pozměněný v souladu s doporučeními, která dala poradní skupina složená ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.


1

Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2. PE 410.853\ 3

CS

P6_TA-PROV(2008)0318 Ochrana divoce žijícího ptactva (Přizpůsobení regulativnímu postupu s kontrolou) ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi (KOM(2008)0105 – C6-0088/2008 – 2008/0038(COD))

(Postup spolurozhodování: první čtení) Evropský parlament, -

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0105),

-

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0088/2008),

-

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-

s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0259/2008),

1.


2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.


4 /PE 410.853

CS

P6_TA-PROV(2008)0319 Společný systém daně z přidané hodnoty * Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění různá ustanovení směrnice 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (KOM(2007)0677 – C6-0433/2007 – 2007/0238(CNS))


s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2007)0677),

-

s ohledem na článek 93 Smlouvy o ES, na jehož základě Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0433/2007),

-

s ohledem článek 51 jednacího řádu,

-

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A6-0232/2008),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.


4.


5.


Pozměňovací návrh 1 Návrh směrnice – pozměňující akt Bod odůvodnění 2 Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2) Vzhledem k tomu, že se jedná o ustanovení týkající se dovozu a místa zdanění dodávek zemního plynu a elektřiny, nevztahuje se speciální režim uvedený ve směrnici Rady 2003/92/ES ze dne 7. října 2003, kterou se mění směrnice

(2) Podle stávajících pravidel je DPH za zemní plyn a elektřinu vyměřována v místě, kde pořizovatel elektřinu skutečně spotřebovává. Tato pravidla tak brání jakémukoli narušení hospodářské soutěže mezi členskými státy. Vzhledem k tomu, že PE 410.853\ 5

CS

77/388/EHS, pokud jde o pravidla týkající se místa dodání plynu a elektrické energie, na dovoz a dodávky zemního plynu prostřednictvím plynovodní sítě, která není součástí distribuční soustavy, a zejména plynovodní sítí dopravní sítě, kterou jsou prováděny téměř všechny přeshraniční transakce plynovodní sítě. Proto je třeba rozšířit oblast působnosti speciálního režimu o dovoz a dodání zemního plynu prostřednictvím všech plynovodních sítí.

se jedná o ustanovení týkající se dovozu a místa zdanění dodávek zemního plynu a elektřiny, nevztahuje se speciální režim uvedený ve směrnici Rady 2003/92/ES ze dne 7. října 2003, kterou se mění směrnice 77/388/EHS, pokud jde o pravidla týkající se místa dodání plynu a elektrické energie, na dovoz a dodávky zemního plynu prostřednictvím plynovodní sítě, která není součástí distribuční soustavy, a zejména plynovodní sítí dopravní sítě, kterou jsou prováděny téměř všechny přeshraniční transakce plynovodní sítě. Oblast působnosti speciálního režimu je příliš omezená, neodpovídá hospodářské realitě a měla by být proto rozšířena o dovoz a dodání zemního plynu prostřednictvím všech plynovodních sítí. Navíc je zapotřebí větší jednoznačnosti, aby se zajistilo jednotné uplatňování a výklad směrnice 2006/112/ES v celém Společenství v souladu s definicemi uvedenými v článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem1, které objasňují, co se rozumí přepravou a distribucí plynu prostřednictvím potrubní sítě. __________ 1

Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 57.

Pozměňovací návrh 2 Návrh směrnice – pozměňující akt Bod odůvodnění 3 Znění navržené Komisí (3) V současné době se speciální režim nevztahuje ani na dovoz a ani na dodávky zemního plynu prostřednictvím plavidel převážejících zkapalnělý zemní plyn, přestože tento zemní plyn má stejné vlastnosti jako zemní plyn dovážený nebo dodávaný plynovodní sítí a po znovuzplynění je přepravován do plynovodní sítě. Je třeba rozšířit oblast působnosti speciálního režimu o dovoz a 6 /PE 410.853

CS

Pozměňovací návrh (3) V současné době se speciální režim nevztahuje ani na dovoz a ani na dodávky zemního plynu prostřednictvím plavidel převážejících zkapalnělý zemní plyn, přestože tento zemní plyn má stejné vlastnosti jako zemní plyn dovážený nebo dodávaný plynovodní sítí a po znovuzplynění je přepravován do plynovodní sítě. Je třeba rozšířit oblast působnosti speciálního režimu o dovoz a

dodávky zemního plynu prostřednictvím plavidel převážejících zkapalnělý zemní plyn.

dodávky zemního plynu prostřednictvím plavidel převážejících zkapalnělý zemní plyn mezi plynovody.



(4) Do provozu již byly uvedeny první přeshraniční teplené a chladicí sítě. Problematika týkající se dodávek a dovozu tepla nebo chlazení je stejná jako problematika týkající se dodávek a dovozu zemního plynu a elektrické energie. Již současná pravidla pro zemní plyn a elektrickou energii zajišťují, že DPH je vybírána v místě, kde pořizovatel elektřinu spotřebovává. Tato pravidla tak brání jakémukoli narušení hospodářské soutěže mezi členskými státy. Stejný režim jako pro zemní plyn a elektrickou energii by se měl použít pro teplo a chlazení.

(4) Do provozu již byly uvedeny první přeshraniční tepelné a chladicí sítě. Problematika týkající se dodávek a dovozu tepla nebo chlazení je stejná jako problematika týkající se dodávek a dovozu zemního plynu a elektrické energie. Stejný režim jako pro zemní plyn a elektrickou energii by se měl použít pro teplo a chlazení.



(6) Zkušenost s nedávným prováděním nyní platného postupu, podle nějž se musí Komise vyjádřit k tomu, zda existuje riziko narušení hospodářské soutěže z důvodu použití snížené sazby DPH na zemní plyn, elektřinu a dálkové vytápění ukázala, že je zastaralý a zbytečný. Pravidla, podle nichž se stanoví místo zdanění, zaručují, že DPH je vybíraná v místě, kde pořizovatel zemní plyn, elektrickou energii, teplo a chlazení spotřebovává. Tato pravidla tak brání jakémukoli narušení hospodářské soutěže mezi členskými státy. Nicméně i nadále je důležité zajistit, aby Komise a členské státy

(6) Zkušenost s nedávným prováděním postupu stanoveného v článku 102 směrnice 2006/112/ES, podle nějž se musí Komise vyjádřit k tomu, zda existuje riziko narušení hospodářské soutěže z důvodu použití snížené sazby DPH na zemní plyn, elektřinu a dálkové vytápění, ukázala, že je zastaralý a zbytečný. Pravidla, podle nichž se stanoví místo zdanění, zaručují, že DPH je vybíraná v místě, kde pořizovatel zemní plyn, elektrickou energii, teplo a chlazení skutečně spotřebovává, čímž se sazba DPH neutralizuje. Tato pravidla tak brání jakémukoli narušení hospodářské soutěže PE 410.853\ 7

CS

byly dostatečně informováni o zavedení snížené sazby určitým členským státem v této velmi citlivé oblasti. Proto je nutné předem konzultovat výbor pro DPH.

mezi členskými státy. Nicméně i nadále je důležité zajistit, aby Komise a členské státy byly dostatečně informováni o zavedení snížené sazby určitým členským státem v této velmi citlivé oblasti. Proto je nutné předem konzultovat výbor pro DPH.



(7) Společné podniky a ostatní subjekty vytvořené podle článku 171 Smlouvy o ES jsou pověřeny prováděním politik Společenství. Aby se zabránilo vlivu zdanění ve prospěch členského státu, do nějž je daň odváděna, avšak v neprospěch jiných členských států a Evropských společenství, je nutné udělit společným podnikům založeným Společenství, které mají právní subjektivitu a skutečně dostávají příspěvky ze souhrnného rozpočtu v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, osvobození od DPH pro nákupy uskutečněné na vstupu.

(7) Společné podniky a ostatní subjekty vytvořené podle článku 171 Smlouvy o ES jsou pověřeny prováděním politik Společenství. Aby se zabránilo vlivu zdanění ve prospěch členského státu, do nějž je daň odváděna, avšak v neprospěch jiných členských států a Evropských společenství, je nutné udělit společným podnikům založeným Společenstvím, které mají právní subjektivitu a skutečně dostávají příspěvky ze souhrnného rozpočtu v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, osvobození od DPH pro nákupy uskutečněné na vstupu, za předpokladu, že nevykonávají ekonomickou činnost ve smyslu čl. 9 odst. 1 druhého pododstavce směrnice 2006/112/ES.



(10) V této souvislosti je třeba toto pravidlo uplatnit na nemovitosti, které jsou svěřeny osobě povinné k dani, a na důležité služby související s těmito nemovitostmi,

(10) V této souvislosti je třeba toto pravidlo uplatnit na nemovitosti, které jsou svěřeny osobě povinné k dani, a na důležité služby související s těmito nemovitostmi,

8 /PE 410.853

CS

které jsou dodávány. Tyto situace představují nejvýznamnější případy, na jedné straně s ohledem na hodnotu a životnost nemovitosti a na straně druhé s ohledem na v praxi zcela běžné smíšené použití těchto nemovitostí.

které jsou dodávány a jež mohou být na základě své hospodářské hodnoty začleněny do pořízení nemovitého majetku. Tyto situace představují nejvýznamnější případy, na jedné straně s ohledem na hodnotu a životnost nemovitosti a na straně druhé s ohledem na v praxi zcela běžné smíšené použití těchto nemovitostí. Drobné opravy a úpravy, které mají omezený hospodářský význam, by naopak měly být z působnosti této směrnice vyňaty.

Pozměňovací návrh 7 Návrh směrnice – pozměňující akt Čl. 1 – bod 3 a (nový) Směrnice 2006/112/ES Hlava V – kapitola 1 – oddíl 4 – název Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh (3a) V hlavě V kapitole 1 oddílu 4 se název mění takto: „Dodání zboží prostřednictvím přepravních nebo distribučních sítí“

Pozměňovací návrh 8 Návrh směrnice – pozměňující akt Čl. 1 – bod 4 Směrnice 2006/112/ES Čl. 38 – odst. 1 Znění navržené Komisí


1. V případě dodání zemního plynu plynovodní sítí nebo plavidly převážejícími zkapalnělý plyn nebo v případě dodání elektřiny nebo tepla nebo chlazení tepelnými nebo chladicími soustavami obchodníku povinnému k dani se za místo dodání považuje místo, kde má tento obchodník povinný k dani sídlo ekonomické činnosti nebo stálou provozovnu, pro niž se zboží dodává, nebo nemá–li takové sídlo či provozovnu, místo,

1. V případě dodání zemního plynu plynovodní sítí nebo plavidly převážejícími zkapalnělý plyn mezi plynovody nebo v případě dodání elektřiny nebo tepla nebo chlazení tepelnými nebo chladicími soustavami obchodníku povinnému k dani se za místo dodání považuje místo, kde má tento obchodník povinný k dani sídlo ekonomické činnosti nebo stálou provozovnu, pro niž se zboží dodává, nebo nemá–li takové sídlo či provozovnu, místo, PE 410.853\ 9

CS

kde má bydliště, nebo místo, kde se obvykle zdržuje.

kde má bydliště, nebo místo, kde se obvykle zdržuje.

Pozměňovací návrh 9 Návrh směrnice – pozměňující akt Čl. 1 – bod 4 Směrnice 2006/112/ES Čl. 39 – odst. 1 Znění navržené Komisí


V případě dodání zemního plynu plynovodní sítí nebo plavidly převážejícími zkapalnělý plyn nebo v případě dodání elektřiny nebo tepla nebo chlazení, na která se nevztahuje článek 38, se za místo dodání považuje místo, kde pořizovatel skutečně zboží využívá a spotřebovává.

V případě dodání zemního plynu plynovodní sítí nebo plavidly převážejícími zkapalnělý plyn mezi plynovody nebo v případě dodání elektřiny nebo tepla nebo chlazení, na která se nevztahuje článek 38, se za místo dodání považuje místo, kde pořizovatel skutečně zboží využívá a spotřebovává.

Pozměňovací návrh 10 Návrh směrnice – pozměňující akt Čl. 1 – bod 11 Směrnice 2006/112/ES Čl. 168 a – odst. 1 Znění navržené Komisí


V případě pořízení zboží, stavby, renovace nebo významné přestavby nemovitostí je původní nárok na odpočet, vzniklý v okamžiku, kdy vzniká daňová povinnost, omezen v poměru ke skutečnému využívání pro plnění, u nichž je nárok na odpočet.

V případě pořízení zboží, stavby, renovace nebo významné přestavby nemovitostí je původní nárok na odpočet, vzniklý v okamžiku, kdy vzniká daňová povinnost, omezen v poměru ke skutečnému využívání pro plnění, u nichž je nárok na odpočet. Drobné opravy a úpravy jsou vyňaty z oblasti působnosti tohoto ustanovení.

10 /PE 410.853

CS

P6_TA-PROV(2008)0320 Protokol o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k Úmluvě EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států podepsané v Espoo roku 1991* Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o návrhu rozhodnutí Rady o schválení Protokolu o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k Úmluvě EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, podepsané v Espoo roku 1991, jménem Evropského společenství (KOM(2008)0132 – C6-0161/2008 – 2008/0052(CNS))


s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2008)0132),

-

s ohledem na Protokol o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k Úmluvě EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, podepsané v Espoo roku 1991,

-

s ohledem na čl. 175 odst. 1 a čl. 300 odst. 2 první pododstavec první větu Smlouvy o ES,

-

s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0161/2008),

-


-

s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0221/2008),

1.

schvaluje uzavření protokolu;

2.

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Evropské hospodářské komisi Organizace spojených národů.

PE 410.853\ 11

CS

P6_TA-PROV(2008)0321 Přistoupení Lichtenštejnska k dohodě EU/ES/Švýcarsko o provádění, používání a rozvoji schengenského acquis * Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření – jménem Evropského společenství – protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (KOM(2006)0752 – C60089/2008 – 2006/0251(CNS))



-

s ohledem na protokol mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis,

-

s ohledem na článek 62, čl. 63 odst. 3 písm. a) a b), články 66 a 95 a čl. 300 odst. 2 první pododstavec Smlouvy o ES,

-

s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0089/2008),

-

s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrhovanému právnímu základu,

-

s ohledem na článek 51, čl. 83 odst. 7 a článek 35 jednacího řádu,

-

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A60246/2008),

1.

schvaluje pozměněný návrh rozhodnutí Rady a schvaluje uzavření protokolu;

2.

vyhrazuje si právo hájit své výsady, které mu uděluje Smlouva;

3.

pověřuje svého předsedu, aby tento postoj předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Lichtenštejnského knížectví.

12 /PE 410.853

CS

Pozměňovací návrh 1 Návrh rozhodnutí Rady Právní východisko 1 Znění navržené Komisí s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 62, čl. 63 bod 3 písm. a) a b), a články 66 a 95 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem druhou větou a čl. 300 odst. 3 prvním pododstavec této smlouvy,

Pozměňovací návrh s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 62, čl. 63 odst. 3 písm. a) a b), a články 66 a 95 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem druhou větou a čl. 300 odst. 3 druhým pododstavcem této smlouvy,

Pozměňovací návrh 2 Návrh rozhodnutí Rady Právní východisko 3 Znění navržené Komisí s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

Pozměňovací návrh s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,

PE 410.853\ 13

CS

P6_TA-PROV(2008)0322 Přistoupení Lichtenštejnska k dohodě ES/Švýcarsko o určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku * Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu mezi Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku (KOM(2006)0754 – C6-0090/2008 – 2006/0252(CNS))



-

s ohledem na protokol mezi Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku,

-

s ohledem na čl. 63 prví odrážku odst. 1 písm. a) a čl. 300 odst. 2 první pododstavec Smlouvy o ES,

-

s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0090/2008),

-


-


-


1.


2.


3.

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Lichtenštejnského knížectví.

14 /PE 410.853

CS

Pozměňovací návrh 1 Návrh rozhodnutí Rady Právní východisko 1 Znění navržené Komisí


s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 63 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou a čl. 300 odst. 3 prvním pododstavcem této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 63 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou a čl. 300 odst. 3 druhým pododstavcem této smlouvy,



PE 410.853\ 15

CS

P6_TA-PROV(2008)0323 Protokol mezi ES, Švýcarskem a Lichtenštejnskem o dohodě ES/Švýcarsko o určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států, ve Švýcarsku nebo v Lichtenštejnsku * Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o návrhu rozhodnutí Rady o podpisu protokolu mezi Evropským společenstvím, Švýcarskem a Lichtenštejnskem o přistoupení Lichtenštejnska k dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států, ve Švýcarsku nebo v Lichtenštejnsku (KOM(2006)0753 – C6-0091/2008 – 2006/0257(CNS))



-

s ohledem na protokol mezi Evropským společenstvím, Švýcarskem a Lichtenštejnskem k dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států, ve Švýcarsku nebo v Lichtenštejnsku,

-

s ohledem na čl. 63 odst. 1 písm. a) první pododstavec a čl. 300 odst. 2 první pododstavec Smlouvy o ES,

-


-


-


-


1.


2.


3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentům Švýcarské konfederace a vládě a parlamentu Lichtenštejnského knížectví.

16 /PE 410.853

CS

Pozměňovací návrh 1 Návrh rozhodnutí Rady Právní východisko 1 Znění navržené Komisí


s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 63 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou a čl. 300 odst. 3 prvním pododstavcem této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 63 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou a čl. 300 odst. 3 druhým pododstavcem této smlouvy,



PE 410.853\ 17

CS

P6_TA-PROV(2008)0324 Jednotný vzor víz * Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o návrhu nařízení Rady o změně nařízení (ES) č. 1683/95, kterým se stanoví jednotný vzor víz, pokud jde o číslování víz (KOM(2008)0188 – C6-0187/2008 – 2008/0074(CNS))


s ohledem na návrh Komise (KOM(2008)0188),

-

s ohledem na čl. 62 odst. 2 písm. b) bod iii) Smlouvy o ES,

-

s ohledem na článek 67 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0187/2008),

-


-

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0268/2008),

1.


2.


3.


4.


18 /PE 410.853

CS

P6_TA-PROV(2008)0325 Obnovení Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a vládou Indické republiky * Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody, kterou se obnovuje Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a vládou Indické republiky (16681/2007 – KOM(2007)0576 - C6-0073/2008 – 2007/0207(CNS))



-

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (16681/2007),

-

s ohledem na čl. 170 odst. 2 a čl. 300 odst. 2 první pododstavec Smlouvy o ES,

-


-


-

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0254/2008),

1.

schvaluje pozměněný návrh rozhodnutí Rady a schvaluje uzavření dohody;

2.

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě Indické republiky.

Pozměňovací návrh 1 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 3a (nový) Znění navržené Radou

Pozměňovací návrh (3a) Tato dohoda je klíčovým prvkem k uskutečnění cílů strategického partnerství EU-Indie z roku 2004 a k cestě za uskutečňováním širších politických cílů.

Pozměňovací návrh 2 PE 410.853\ 19

CS

Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 3b (nový) Znění navržené Radou

Pozměňovací návrh (3b) Za účinnou koordinaci a usnadnění spolupráce odpovídá podle dohody řídící výbor pro vědecko-technickou spolupráci ES-Indie. Je třeba, aby se výbor každoročně sešel k přezkoumání pracovního programu a aby jeho jednací řád byl založen na zásadách transparentnosti a odpovědnosti.

Pozměňovací návrh 3 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 3c (nový) Znění navržené Radou

Pozměňovací návrh (3c) Prioritními cíli společného výzkumu prováděného na základě této dohody by mělo být poskytování srovnatelných informací a zlepšení evidence údajů.

Pozměňovací návrh 4 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 3d (nový) Znění navržené Radou

Pozměňovací návrh (3d) V rámci provádění dohody by obě strany měly vyvinout úsilí ke zvýšení účasti Společenství a Indie na vzájemných výzkumných programech, ke zvýšení počtu výměn výzkumných pracovníků mezi Společenstvím a Indií a ke zlepšení mobility výzkumných pracovníků obecně.

Pozměňovací návrh 5

20 /PE 410.853

CS

Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 3e (nový) Znění navržené Radou

Pozměňovací návrh (3e) V rámci provádění dohody je také třeba věnovat prvořadou pozornost politikám v oblasti energetiky a životního prostředí, stejně jako nezbytnému vývoji inovačních technologií v energetice. Je třeba vyvinout společné úsilí a iniciativy například při vývoji úsporných technologií zachycování a uchovávání uhlíku a obnovitelných technologií, jež jsou v zájmu obou partnerů.

Pozměňovací návrh 6 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 3f (nový) Znění navržené Radou

Pozměňovací návrh (3f) Při provádění dohody je třeba klást zvláštní důraz na zásadu vzájemnosti.

Pozměňovací návrh 7 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 3g (nový) Znění navržené Radou

Pozměňovací návrh (3g) Je vhodné, aby v polovině období bylo provedeno posouzení provádění této dohody.

PE 410.853\ 21

CS

P6_TA-PROV(2008)0326 Žádost o zbavení poslanecké imunity pana Witolda Tomczaka Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o žádosti, aby byl Witold Tomczak zbaven poslanecké imunity (2008/2078(IMM))

Evropský parlament, -

s ohledem na žádost zástupce varšavského prokurátora o zbavení Witolda Tomczaka imunity v souvislosti s trestním řízením vedeným obvodní prokuraturou města Varšava (Warszawa Śródmieście Północ), Polsko, která byla podána dne 14. prosince 2007, postoupena polským generálním prokurátorem dne 31. ledna 2008 a oznámena na plenárním zasedání dne 10. března 2008,

-

poté, co se dne 28. května 2008 Witold Tomczak dostal možnost vyjádřit, v souladu s čl. 7 odst. 3 jednacího řádu,

-

s ohledem na články 9 a 10 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965 a na čl. 6 odst. 2 Aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

-

s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropských společenství ze dne 12. května 1964 a 10. července 19861,

-

s ohledem na článek 105 polské ústavy,

-

s ohledem na čl. 6 odst. 2 a článek 7 jednacího řádu,

-

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0277/2008),

A.

vzhledem k tomu, že Witold Tomczak byl zvolen do Sejmu (dolní komory polského parlamentu) dne 21. září 1997 a dne 23. září 2001; vzhledem k tomu, že po podpisu smlouvy o přistoupení dne 16. dubna 2003 se stal pozorovatelem; vzhledem k tomu, že od 1. května 2004 do 19. července 2004 byl poslancem Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že do Evropského parlamentu byl zvolen dne 13. června 2004 a jeho funkční období v polském parlamentu skončilo dne 16. června 2004,

B.

vzhledem k tomu, že Witold Tomczak je obviněn ze způsobení škody, která se odhaduje na 39 669 PLN (přibližně 11 500 EUR), na soše nazvané „Devátá hodina“, jež zobrazuje papeže Jana Pavla II zavaleného kamenem, v galerii Zachęta ve Varšavě dne 21. prosince 2000, čímž porušil článek 288(1) polského trestního zákoníku2,

1

Věc 101/63, Wagner v. Fohrmann a Krier, Recueil 1964, věc 149/85, Wybot v. Faure a další, Sb. rozh. 1986, s. 2391.

2

ustanovení článku: „Kdokoli zničí, poškodí či znehodnotí majetek jiné osoby bude odsouzen k odnětí svobody na dobu 3 měsíců až 5 let.“ (polský originál: "Kto cudzą rzecz niszczy, uszkadza lub czyni niezdatną do uŜytku, podlega karze pozbawienia wolności od 3 miesięcy do lat 5)."

22 /PE 410.853

CS

C.

vzhledem k tomu, že úřad obvodního prokurátora města Varšava shromáždil proti Witoldovi Tomczakovi důkazy, ale ten odmítl otázky týkající se události v galerii Zachęta zodpovědět,

D.

vzhledem k tvrzení Witolda Tomczaka, že činem, kterého se dopustil na sochařském díle, se snažil bránit náboženské cítění své i dalších osob a rovněž chránit důstojnost papeže; vzhledem k tomu, že nesouhlasí s výší škody, kterou údajně způsobil, a v každém případě je toho názoru, že cílem jeho jednání byla ochrana vyšší hodnoty – tj. cti papeže v očích polských katolíků,

E.

vzhledem k tomu, že podle získaných informací není Witold Tomczak chráněn poslaneckou imunitou v souvislosti s žádným z obvinění, o nichž byl informován předseda Evropského parlamentu,

1.

rozhodl, aby byl Witold Tomczak zbaven imunity;

2.

pověřuje svého předsedu, aby toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru neprodleně předal příslušnému úřadu Polské republiky.

PE 410.853\ 23

CS

P6_TA-PROV(2008)0327 Ochrana výsadních pravomocí Evropského parlamentu před vnitrostátními soudy Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o ochraně výsad Evropského parlamentu před vnitrostátními soudy (2007/2205(INI))



-

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro ústavní záležitosti (A6-0222/2008),

A.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament nemá právní subjektivitu; vzhledem k tomu, že následkem toho často naráží při ochraně svých výsad před vnitrostátními soudy na překážky, které vyplývají z jeho zvláštní povahy,

B.

vzhledem k tomu, že Parlament respektuje právo Komise na iniciativu, avšak zdůrazňuje, že on sám má podle článku 192 Smlouvy o ES právo požádat Komisi, aby předložila legislativní návrhy,

C.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament v tomto směru disponuje řadou opravných prostředků uvedených ve Smlouvě, které mu zaručují ochranu těchto výsad vůči ostatním orgánům Společenství, jako je například žaloba pro nečinnost (článek 232 Smlouvy o ES) nebo zrušení aktů Společenství (článek 230 Smlouvy o ES),

D.

vzhledem k tomu, že judikatura Soudního dvora Evropských společenství stanoví, že členské státy jsou odpovědné v případě nesplnění povinností, které pro ně vyplývají ze Smluv, ať už byla příčinou nesplnění činnost nebo nečinnost jakéhokoli státního orgánu včetně ústavně nezávislé instituce1,

E.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament nicméně dosud nedisponuje podobnými přímými nástroji k ochraně svých výsad před vnitrostátními soudy, zejména v případě vnitrostátního rozsudku, který je s těmito výsadami v rozporu, a nemůže se účastnit vnitrostátních soudních řízení ani se přímo obrátit na Soudní dvůr, aby svá rozhodnutí obhájil,

F.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament nemůže v krajním případě zahájit ani řízení pro nesplnění povinnosti (podle článku 226 Smlouvy o ES) proti členskému státu, neboť se jedná o výhradní pravomoc Komise,

G.

vzhledem k tomu, že absence vhodných nástrojů na účinnou ochranu jeho rozhodnutí může Evropskému parlamentu jako politickému a legislativnímu orgánu bránit vykonávat řádně svou činnost,

H.

vzhledem k tomu, že zásada loajální spolupráce mezi institucemi Evropské unie a zásada

1

Rozsudek ze dne 18. listopadu 1970, Komise v. Itálie (8/70, Recueil s. 961).

24 /PE 410.853

CS

řádné správy vyžadují, aby činnosti orgánů Společenství probíhaly transparentním a srozumitelným způsobem, aby důvody, které vedly k přijetí či nepřijetí určitého kroku, byly zřejmé, I.

vzhledem k tomu, že k vyřešení výše uvedených problémů by bylo vhodné posílit prostředky na ochranu parlamentních výsad, a to nikoli změnou Smlouvy o ES, nýbrž vyčleněním opravných prostředků užívaných vnitrostátními parlamenty, které by odpovídaly specifickým potřebám Evropského parlamentu,

J.

vzhledem k tomu, že výsledky studie, která byla za tímto účelem provedena za použití širokého vzorku členských států, jasně ukazuje, že většina vnitrostátních právních řádů přiznává svým parlamentům opravné soudní prostředky, které zaručují nejen ochranu zájmů parlamentů jako celků, ale i jejich jednotlivých členů,

K.

vzhledem k tomu, že členské státy jsou povinny dodržovat zásadu „upřímné a loajální spolupráce“ zakotvenou v článku 10 Smlouvy o založení Evropského společenství a že na základě judikatury Soudního dvora mají tyto členské státy povinnost „vytvořit systém soudních a procesních opravných prostředků umožňující zajistit dodržování práva na účinnou soudní ochranu“1,

L.

vzhledem k tomu, že by bylo vhodné přidělit Evropskému parlamentu podobné,pokud ne stejné, nástroje na ochranu jeho výsad před soudní mocí, ať už je tato moc zastupována Soudním dvorem či vnitrostátními soudy, po vzoru ochranných nástrojů, které vnitrostátní právní řády poskytují svým národním parlamentům,

1.

vyzývá Komisi, aby brala zřetel na žádosti Evropského parlamentu o zahájení řízení pro nesplnění povinnosti proti jakémukoliv členskému státu, který porušuje parlamentní výsady, a žádá, aby v případě, že se sbor členů Komise rozhodne neuskutečnit požadované kroky, podal příslušný komisař podrobné vysvětlení;

2.

navrhuje změnit Statut soudního dvora tak, aby byl Evropský parlament oprávněn předkládat své poznámky Soudu ve všech případech, kdy jsou přímo či nepřímo zpochybněny jeho výsady, aby zapojení Evropského parlamentu v případě, že formálně není součástí tohoto procesu, nebylo ponecháno na uvážení Soudního dvora, jak to v současné době stanoví čl. 24 odst. 2 Statutu;

3.

navrhuje, aby bylo důkladně přezkoumáno, zda se na případy vážného ohrožení výsad Evropského parlamentu může použít právní mechanismus uvedený v čl. 300 odst. 6 Smlouvy o ES, který by Parlamentu umožnil požádat Soudní dvůr o to, aby se vyjádřil ke slučitelnosti uvedeného vnitrostátního právního aktu s primárním právem Společenství, aniž by byla dotčena výlučná pravomoc Komise zahájit či nezahájit řízení pro nesplnění povinnosti proti členskému státu, který se případně dopustil porušení předpisů;

4.

žádá příslušný výbor, aby připravil změnu článku 121 jednacího řádu Parlamentu tak, aby se vztahoval na všechna soudní řízení probíhající před jakýmkoli soudem a aby u zrychlených či naléhavých řízení před Soudním dvorem umožňoval použití zjednodušeného postupu;

1

Rozsudek Soudního dvora ze dne 25. července 2002, Unión de Pequeños Agricultores v. Rada (C50/00 P, Recueil, s. I-6677). PE 410.853\ 25

CS

5.

domnívá se, že je vhodné podporovat politiku spolupráce mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními soudy, která se již v některých členských státech osvědčila, a rozvíjet procesní postupy, jež Evropskému parlamentu umožní účastnit se soudních řízení, probíhajících před vnitrostátními soudy , týkajících se jeho výsad;

6.

vyzývá Komisi, aby navrhla vhodná legislativní opatření, která Parlamentu zaručí plnou účinnost právní obhajoby jeho výsad;

7.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států.

26 /PE 410.853

CS

P6_TA-PROV(2008)0328 Schvalování Komise (změny jednacího řádu Parlamentu) Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o změnách jednacího řádu Parlamentu, pokud jde o schvalování Evropské komise (2007/2128(REG)) Evropský parlament, -

s ohledem na dopis svého předsedy ze dne 14. prosince 2006,

-

s ohledem na své usnesení ze dne 1. prosince 2005 o pravidlech pro schvalování Evropské komise1,

-


-

s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A6-0198/2008),

1.

se rozhodl změnit jednací řád tak, jak je uvedeno níže;

2.

upozorňuje, že změny vstupují v platnost prvním dnem příštího dílčího zasedání;

3.

pověřuje svého předsedu, aby pro informaci předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.

Pozměňovací návrh 1 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 99 - odst. 2 Původní znění 2. Výbor vyzve navrženého kandidáta, aby učinil prohlášení a odpověděl na otázky.

Pozměňovací návrh 2. Výbor vyzve kandidáta na komisaře, aby učinil prohlášení a odpověděl na otázky. Slyšení jsou pořádána způsobem, který kandidátům na komisaře umožní sdělit Parlamentu všechny relevantní informace. Ustanovení týkající se organizace slyšení jsou stanovena v příloze jednacího řádu1. 1

Viz příloha XVI b.

Pozměňovací návrh 2 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 99 – odst. 6 1

Úř. věst. C 285 E, 22.11.2006, s. 137. PE 410.853\ 27

CS

Původní znění 6. V případě změn v oblastech působnosti během funkčního období Komise jsou příslušní komisaři pozváni před výbor příslušný pro danou oblast.

Pozměňovací návrh 6. V případě významné změny v oblastech působnosti během funkčního období Komise, obsazení volného mandátu nebo jmenování nového komisaře po přistoupení nového členského státu, jsou příslušní komisaři pozváni před výbory příslušné pro dané oblasti v souladu s odstavcem 2.

Pozměňovací návrh 3 Jednací řád Evropského parlamentu Příloha XVI b (nová) Původní znění

Pozměňovací návrh PŘÍLOHA XVI b Pravidla pro schvalování Evropské komise 1. Pro vyjádření souhlasu Parlamentu s celým sborem komisařů platí tyto zásady, kritéria a opatření: a) Základ pro hodnocení Parlament hodnotí kandidáty na komisaře na základě jejich celkové způsobilosti, evropanství a osobní nezávislosti. Hodnotí znalosti v jejich budoucí oblasti působnosti a komunikační schopnosti. Parlament bere zvláštní ohledy na rovnováhu mezi počtem žen a mužů. Může se vyjádřit k rozdělení oblastí působnosti zvoleným předsedou. Parlament může požadovat jakékoli informace podstatné pro jeho rozhodnutí o způsobilosti kandidátů na komisaře. Očekává úplné zveřejnění informací týkajících se jejich finančních zájmů. b) Slyšení Každý kandidát na komisaře bude vyzván k účasti na jednom slyšení v příslušném výboru nebo výborech.Tato slyšení jsou veřejná.

28 /PE 410.853

CS

Slyšení jsou pořádána společně Konferencí předsedů a Konferencí předsedů výborů. Pokud jsou oblasti působnosti smíšené, učiní se příslušná opatření za účelem sdružení příslušných výborů. Mohou nastat tři případy: (i) oblast působnosti kandidáta na komisaře se shoduje s oblastí působnosti jediného výboru; v tomto případě vede slyšení kandidáta na komisaře tento jediný výbor; (ii) oblast působnosti kandidáta na komisaře se shoduje přibližně rovnoměrně s oblastí působnosti několika výborů; v tomto případě vedou slyšení kandidáta na komisaře společně dané výbory; (iii) oblast působnosti kandidáta na komisaře se z velké části shoduje s oblastí působnosti jednoho výboru a pouze okrajově s oblastí působnosti jiného nebo několika dalších výborů; v tomto případě vede slyšení kandidáta na komisaře hlavní příslušný výbor, který přizve ke slyšení jeden nebo více dalších výborů; Praktická opatření budou plně konzultována se zvoleným předsedou Komise. Parlamentní výbory předloží kandidátům na komisaře v dostatečném časovém předstihu před slyšeními otázky k písemnému zodpovězení. Počet podstatných otázek k písemnému zodpovězení je omezen na pět na jeden příslušný výbor. Slyšení probíhají za takových okolností a podmínek, které kandidátům na komisaře poskytnou rovnou a spravedlivou příležitost představit sebe i své názory. Kandidáti na komisaře jsou vyzváni k úvodnímu ústnímu prohlášení, které nepřesáhne dvacet minut. Cílem slyšení je rozvinout mnohostranný politický dialog mezi kandidáty na komisaře a poslanci. Před ukončením slyšení je kandidátům na komisaře poskytnuta příležitost učinit

PE 410.853\ 29

CS

stručné závěrečné prohlášení. c) Hodnocení Do 24 hodin je veřejnosti k dispozici indexovaný videozáznam slyšení. Výbory se sejdou neprodleně po ukončení slyšení a provedou hodnocení jednotlivých kandidátů na komisaře. Tyto schůze jsou neveřejné. Výbory jsou vyzvány, aby se vyjádřily k tomu, zda jsou kandidáti na komisaře podle jejich názoru způsobilí být členy sboru a vykonávat specifické úkoly, které jim byly přiděleny. Pokud výbor v těchto dvou bodech nedospěje k dohodě, nechá jeho předseda v krajním případě o obou rozhodnutích tajně hlasovat. Hodnotící zprávy výborů jsou zveřejněny a předloženy na neveřejné společné schůzi Konference předsedů a Konference předsedů výborů. Po výměně názorů a pokud se nerozhodnou požádat o další informace, prohlásí Konference předsedů a Konference předsedů výborů slyšení za uzavřená. Zvolený předseda Komise představí celý sbor kandidátů na komisaře a jejich program na zasedání Parlamentu, na které je pozvána celá Rada. Poté následuje rozprava. Na závěr rozpravy může jakákoli politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců předložit návrh usnesení. Použije se čl. 103 odst. 3, 4 a 5. Po hlasování o návrhu usnesení hlasuje Parlament o tom, zda souhlasit, nebo nesouhlasit se jmenováním zvoleného předsedy a kandidátů na komisaře jako celku. Parlament rozhodne většinou odevzdaných hlasů, hlasuje se jmenovitě. Parlament může hlasování odložit na následující zasedání. 2. V případě změny složení nebo významné změny v oblasti působnosti sboru komisařů během jeho funkčního období se použijí tato opatření: a) Pokud je třeba obsadit mandát uvolněný z důvodu odstoupení, odvolání nebo úmrtí, vyzve Parlament neodkladně kandidáta na komisaře k účasti na slyšení 30 /PE 410.853

CS

za stejných podmínek jako v odstavci 1. b) V případě přistoupení nového členského státu vyzve Parlament kandidáta na komisaře k účasti na slyšení za stejných podmínek jako v bodě 1. c) V případě významné změny v oblasti působnosti jsou komisaři, kterých se tato změna týká, vyzváni k účasti v příslušných výborech, než se ujmou svých nových funkcí. Odchylně od postupu stanoveného v odst. 1 písm. c) třetím pododstavci se v případě, kdy se hlasování na plenárním zasedání týká jmenování jediného komisaře, hlasuje tajně. (Tento pozměňovací návrh částečně reprodukuje znění usnesení Evropského parlamentu o pravidlech pro schvalování Evropské komise – Úř. věst. C 285 E, 22.11.2006, s. 137)

PE 410.853\ 31

CS

P6_TA-PROV(2008)0329 Jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin ***II Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin (16673/2/2007 – C6-0138/2008 – 2006/0143(COD))

(Postup spolurozhodování: druhé čtení) Evropský parlament, -

s ohledem na společný postoj Rady (16673/2/2007 – C6-0138/2008)1,

-

s ohledem na své stanovisko v prvním čtení2 k návrhu Komise předloženému Parlamentu a Radě (KOM(2006)0423),

-

s ohledem na pozměněný návrh Komise (KOM(2007)0672),

-

s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

-


-

s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0179/2008),

1.

schvaluje pozměněný společný postoj;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předložil stanovisko Parlamentu Radě a Komisi.

1

Úř. věst. C 111 E, 6.5.2008, s. 1. Přijaté texty, P6_TA(2007)0320.

2

32 /PE 410.853

CS

P6_TC2-COD(2006)0143 Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 8. července 2008 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2008 , kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin

(Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise, s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru1, v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy2, vzhledem k těmto důvodům: (1)

Volný pohyb bezpečných a zdravých potravin je důležitým hlediskem vnitřního trhu a významně přispívá ke zdraví a blahu občanů a k jejich sociálním a hospodářským zájmům.

(2)

Při provádění politik Společenství je třeba zajistit vysokou úroveň ochrany lidského života a zdraví.

(3)

V zájmu ochrany lidského zdraví musí být před uvedením na trh Společenství posouzena bezpečnost přídatných látek, enzymů a látek určených k aromatizaci pro použití v potravinách.

(4)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/… ze dne … o potravinářských přídatných látkách3+, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/… ze dne … o potravinářských enzymech4++ a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/… ze dne … o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách5+++ (dále jen „právní předpisy jednotlivých odvětví

1

Úř. věst. C 168, 20.7.2007, s. 34. Postoj Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 10. března 2008 (Úř. věst. C 111 E, 6.5.2008, s. 1), postoj Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008. Úř. věst. L ... Úř. věst.: doplňte prosím číslo, datum a odkaz na zveřejnění v Úředním věstníku. Úř. věst. L .... Úř. věst.: doplňte prosím číslo, datum a odkaz na zveřejnění v Úředním věstníku. Úř. věst.L ......

2

3 + 4 ++ 5

PE 410.853\ 33

CS

potravinového práva “) stanoví harmonizovaná kritéria a požadavky pro posuzování a povolování těchto látek. (5)

Cílem zejména je, aby v souladu s podmínkami stanovenými v jednotlivých odvětvových potravinářských předpisech bylypotravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin uváděny na trh a používány v potravinách k lidské spotřebě , pouze pokud jsou uvedeny na seznamu povolených látek Společenství, přičemž bezpečnost látek určených k aromatizaci potravin musí být posouzena v souladu s nařízením (ES) č. …/…++++ [o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačující se aromatem ]

(6)

Transparentnost při výrobě potravin a zacházení s nimi je pro zachování důvěry spotřebitelů naprosto zásadní.

(7)

V této souvislosti je vhodné pro tyto tři kategorie látek stanovit jednotný posuzovací a povolovací postup Společenství, který by byl účinný, časově omezený a transparentní, s cílem usnadnit volný pohyb těchto látek na trhu Společenství.

(8)

Tento jednotný postup musí být založen na zásadách řádné správy a právní jistoty a tyto zásady musí být při jeho provádění dodržovány.

(9)

Toto nařízení tak doplní regulační rámec pro povolování látek stanovením jednotlivých fází postupu, s nimi souvisejících lhůt, úloh zúčastněných stran a použitelných zásad. U některých hledisek postupu je však nezbytné zohlednit zvláštní povahu jednotlivých odvětvových potravinářských předpisů.

(10) Lhůty stanovené postupem zohledňují dobu nezbytnou pro zvážení různých kritérií stanovených ║právními předpisy jednotlivých odvětví potravinového práva, jakož i dobu umožňující odpovídající konzultaci při přípravě navrhovaných opatření. Zejména devítiměsíční lhůta, kterou má Komise na předložení návrhu nařízení, jímž se aktualizuje seznam Společenství, by neměla vylučovat možnost předložení v kratším termínu. (11) Po obdržení žádosti by měla Komise zahájit řízení, a je-li to nutné, požádat Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin1, o stanovisko co nejdříve po posouzení platnosti a použitelnosti žádosti. (12) V souladu s rámcem pro posuzování rizika v oblasti bezpečnosti potravin stanoveným nařízením (ES) č. 178/2002 může být uvedení látek na trh povoleno až po co nejdůkladnějším nezávislém vědeckém posouzení rizik, která mohou mít látky pro lidské zdraví. Po tomto posouzení, které musí být provedeno pod vedením úřadu, musí následovat rozhodnutí o řízení rizika, které přijme Komise v rámci regulativního postupu zajišťujícího úzkou spolupráci mezi Komisí a členskými státy. +++

++++ 1

Úř. věst.: doplňte prosím číslo, datum a odkaz na zveřejnění v Úředním věstníku. Úř. věst.: doplňte prosím číslo dokumentu. Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 202/2008 (Úř. věst. L 60, 5.3.2008, s. 17).

34 /PE 410.853

CS

(13) Kritéria pro povolování stanovená v právních předpisech jednotlivých odvětví potravinového práva by měla být splněna rovněž při povolování podle tohoto nařízení. (14) Je uznáváno, že vědecké posouzení rizika nemůže v některých případech samo o sobě poskytnout veškeré informace, na nichž by mělo být založeno rozhodnutí o řízení rizika, a že lze zohlednit další významné faktory týkající se dané záležitosti, včetně sociálních, hospodářských, tradičních, etických a environmentálních, a dále proveditelnost kontrol. (15) Ve snaze zajistit, aby hospodářské subjekty v dotčených odvětvích a veřejnost byli informováni o platných povoleních, by povolené látky měly být zahrnuty na seznam Společenství, který vytváří, vede a zveřejňuje Komise. (16) Za určitých okolností může být ochrana vědeckých údajů a jiných informací poskytnutých žadatelem případně stanovena po určitou dobu právními předpisy jednotlivých odvětví potravinového práva. V tomto případě by právní předpisy jednotlivých odvětví potravinového práva měly obsahovat podmínky, za nichž nesmějí být tyto údaje použity ku prospěchu jiných uchazečů. (17) Jednou ze základních zásad fungování úřadu je propojení mezi úřadem a organizacemi členských států působícími v oblastech, které spadají do oblasti působnosti úřadu. V důsledku toho může úřad při přípravě svého stanoviska využít této sítě, která je mu k dispozici podle článku 36 nařízení (ES) č. 178/2002 a podle nařízení Komise (ES) č. 2230/20041. (18) Jednotný postup povolování látek musí splňovat požadavky transparentnosti a informování veřejnosti, přičemž musí být zajištěno právo žadatele zachovat důvěrnost některých informací. (19) S cílem ochránit postavení žadatele v rámci hospodářské soutěže je třeba mít neustále na zřeteli zajištění důvěrnosti některých aspektů žádosti. Informace týkající se bezpečnosti látky, mimo jiné toxikologické studie, jiné bezpečnostní studie a primární údaje samy o sobě, by však za žádných okolností neměly být důvěrné. (20) Na základě nařízení (ES) č. 178/2002 se na dokumenty, které jsou ve vlastnictví úřadu, vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise2. (21) Nařízení (ES) č. 178/2002 stanoví postupy pro přijímání mimořádných opatření, pokud jde o potraviny pocházející ze Společenství nebo dovezené ze třetí země. Umožňuje Komisi přijmout tato opatření v situacích, kdy potraviny mohou představovat závažné riziko pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo životní prostředí a kdy se nelze s tímto rizikem úspěšně vypořádat pomocí opatření přijatých dotyčným členským státem nebo státy. 1

2

Nařízení Komise (ES) č. 2230/2004 ze dne 23. prosince 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, která se týkají sítě organizací působících v oblastech, které podléhají poslání Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (Úř. věst. L 379, 24.12.2004, s. 64). Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43. PE 410.853\ 35

CS

(22) Ve snaze o účinnost a zjednodušení právních předpisů je třeba ze střednědobého hlediska posoudit možnost rozšířit oblast působnosti jednotného postupu na další právní předpisy v oblasti potravin. (23) Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být z důvodu rozdílů mezi vnitrostátními právními předpisy uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nebytné pro dosažení těchto cílů. (24) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi1. (25) Zejména je třeba zmocnit Komisi k aktualizaci seznamů Společenství. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky jednotlivých odvětvových potravinářských předpisů, včetně jejich doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES. (26) Z důvodů účinnosti by se měly zkrátit obvyklé lhůty pro regulativní postup s kontrolou v případě doplňování látek na seznam Společenství a v případě doplňování, vyjímání nebo změny podmínek, specifikací nebo omezení souvisejících s uvedením látky na seznamech Společenství. (27) Pokud ze závažných naléhavých důvodů nelze dodržet lhůty obvykle použitelné v rámci regulativního postupu s kontrolou, měla by mít Komise možnost použít k vyjmutí látky ze seznamů Společenství a k doplnění, vyjmutí nebo změně podmínek, specifikací a omezení souvisejících s uvedením látky na seznamech Společenství postup pro naléhavé případy stanovený v čl. 5a odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: KAPITOLA I OBECNÉ ZÁSADY Článek 1 Předmět a oblast působnosti 1.

Toto nařízení stanoví jednotný ▌postup pro posuzování a povolování (dále jen „jednotný postup“) potravinářských přídatných látek, potravinářských enzymů, látek určených k aromatizaci potravin a výchozích materiálů látek určených k aromatizaci potravin

1

Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí Rady 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s.11).

36 /PE 410.853

CS

a složek potravin vyznačujících se aromatem, používaných nebo určených k použití v potravinách (dále jen „látky“), který přispívá k volnému pohybu potravin ve Společenství a k vysoké úrovni ochrany lidského zdraví a ochrany spotřebitele, včetně ochrany zájmů spotřebitele. Toto nařízení se nevztahuje na kouřové aromatické přípravky spadající do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2065/2003 ze dne 10. listopadu 2003 o kouřových aromatických přípravcích používaných nebo určených k použití v potravinách1. 2.

Jednotný postup stanoví procedurální podmínky, jimiž se řídí aktualizace seznamů látek, jejichž uvádění na trh ve Společenství je povoleno na základě nařízení (ES) č. …/… [o potravinářských přídatných látkách ], (ES) č. …/… [o potravinářských enzymech ]a (ES) č. …/… [o látkách určených k aromatizaci potravin a složkách potravin vyznačujících se aromatem, používaných nebo určených k použití v potravinách ]* (dále jen „právní předpisy jednotlivých odvětví potravinového práva “).

3.

Kritéria, na základě kterých mohou být látky zahrnuty na seznam Společenství uvedený v článku 2, obsah nařízení uvedeného v článku 7 a případně přechodná ustanovení týkající se probíhajících řízení jsou stanoveny v jednotlivých odvětvových potravinářských předpisech. Článek 2 Seznam látek ve Společenství

1.

Podle jednotlivých odvětvových potravinářských předpisů se látky, jejichž uvádění na trh ve Společenství je povoleno, zařadí na seznam, jehož obsah je stanoven uvedenými předpisy (dále jen „seznam Společenství“). Seznam Společenství aktualizuje Komise. Zveřejňuje se v Úředním věstníku Evropské unie.

2.

„Aktualizací seznamu Společenství“ se rozumí: a)

doplnění látky na seznam Společenství;

b)

vyjmutí látky ze seznamu Společenství;

c)

doplnění, vyjmutí nebo změna podmínek, specifikací nebo omezení, které souvisejí s uvedením látky na seznamu Společenství. KAPITOLA II JEDNOTNÝ POSTUP Článek 3 Hlavní fáze jednotného postupu

1 *

Úř. věst. L 309, 26.11.2003, s. 1. Úř. věst.: vložte prosím čísla příslušných dokumentů ║. PE 410.853\ 37

CS

1.

Jednotný postup aktualizace seznamu Společenství může být zahájen buď z podnětu Komise, nebo na základě podání žádosti. Žádost může podat členský stát nebo zúčastněná strana, která může zastupovat více zúčastněných stran, v souladu s podmínkami stanovenými v prováděcích pravidlech uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. a) (dále jen „žadatel“). Žádosti se zasílají Komisi.

2.

Komise požádá o stanovisko Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“), který je vydá v souladu s článkem 5. Pokud jde o aktualizace podle čl. 2 odst. 2 písm. b) a c), nemusí Komise požádat o stanovisko úřadu v případě, že tyto aktualizace pravděpodobně nemají vliv na lidské zdraví.

3.

V souladu s článkem 7 končí jednotný postup přijetím nařízení Komise, kterým se provádí aktualizace.

4.

Odchylně od odstavce 3 může Komise jednotný postup v jakékoli fázi zastavit a upustit od plánované aktualizace, pokud se domnívá, že tato aktualizace není odůvodněná. Komise případně zohlední stanovisko úřadu, názory členských států, všechna příslušná ustanovení právních předpisů Společenství a další významné faktory důležité pro posuzovanou otázku. V těchto případech Komise případně informuje přímo žadatele a členské státy, přičemž ve svém dopise uvede důvody, na jejichž základě se domnívá, že aktualizace není odůvodněná. Článek 4 Zahájení postupu

1.

Jakmile Komise obdrží žádost, jejímž předmětem je aktualizace seznamu Společenství, a)

zašle žadateli písemné potvrzení o přijetí ve lhůtě čtrnácti pracovních dní ode dne přijetí žádosti;

b)

případně co nejdříve informuje o žádosti úřad a požádá jej o stanovisko podle čl. 3 odst. 2.

Komise zpřístupní žádost členským státům. 2. Pokud Komise zahájí postup z vlastního podnětu, informuje členské státy a případně požádá úřad o stanovisko. Článek 5 Stanovisko úřadu 1.

Úřad vydá stanovisko ve lhůtě devíti měsíců od přijetí platné žádosti.

2.

Úřad své stanovisko zašle Komisi, členským státům a případně žadateli.

38 /PE 410.853

CS

Článek 6 Dodatečné informace týkající se posuzování rizika 1.

V řádně odůvodněných případech, kdy úřad od žadatele požaduje dodatečné informace, lze lhůtu uvedenou v čl. 5 odst. 1 prodloužit. Po konzultaci s žadatelem stanoví úřad lhůtu, v níž mohou být tyto informace poskytnuty, a informuje Komisi o potřebné dodatečné lhůtě. Pokud Komise nevznese námitku během osmi pracovních dní od oznámení informace úřadem, lhůta uvedená v čl. 5 odst. 1 se automaticky prodlužuje o dodatečnou lhůtu. Komise o prodloužení uvědomí ostatní členské státy.

2.

Nejsou-li dodatečné informace poskytnuty úřadu v dodatečné lhůtě podle odstavce 1, úřad vypracuje stanovisko na základě již poskytnutých informací.

3.

Pokud žadatel předkládá dodatečné informace z vlastního podnětu, zasílá je úřadu a Komisi. V těchto případech vydá úřad stanovisko v původní lhůtě, aniž je dotčen článek 10.

4.

Úřad zpřístupní dodatečné informace členským státům a Komisi. Článek 7 Aktualizace seznamu Společenství

1.

Ve lhůtě devíti měsíců od vydání stanoviska úřadu předloží Komise výboru uvedenému v čl. 14 odst. 1 návrh nařízení, kterým se aktualizuje seznam Společenství, přičemž zohlední stanovisko úřadu, všechna příslušná ustanovení právních předpisů Společenství a další významné faktory důležité pro posuzovanou otázku. V případech, kdy se nežádá o stanovisko úřadu, začíná devítiměsíční lhůta dnem, kdy Komise obdržela platnou žádost.

2.

V nařízení, kterým se aktualizuje seznam Společenství, jsou objasněny úvahy, z nichž nařízení vychází.

3.

Pokud není návrh nařízení v souladu se stanoviskem úřadu, Komise vysvětlí důvody pro své rozhodnutí.

4.

Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky jednotlivých odvětvových potravinářských předpisů, související s vyjmutím látky ze seznamu Společenství se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 14 odst. 3.

5.

Z důvodu účinnosti se opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky jednotlivých odvětvových potravinářských předpisů, včetně jejich doplněním, týkající se doplnění látky na seznam Společenství a doplnění, vyjmutí nebo změny podmínek, specifikací a omezení souvisejících s uvedením látek na seznamu Společenství přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 14 odst. 4.

PE 410.853\ 39

CS

6.

Ze závažných naléhavých důvodů může Komise použít postup pro naléhavé případy podle čl. 14 odst. 5 k vyjmutí látky ze seznamu Společenství a k doplnění, vyjmutí nebo změně podmínek, specifikací a omezení souvisejících s uvedením látek na seznamu Společenství. Článek 8 Dodatečné informace týkající se řízení rizika

1.

Pokud Komise požaduje od žadatele dodatečné informace o záležitostech týkajících se řízení rizika, stanoví po dohodě s žadatelem lhůtu, v níž mohou být tyto informace poskytnuty. V těchto případech může být o příslušnou dobu prodloužena lhůta uvedená v článku 7. Komise informuje o prodloužení členské státy a zpřístupní jim dodatečné informace, jakmile je obdrží.

2.

Nejsou-li dodatečné informace poskytnuty v dodatečné lhůtě uvedené v odstavci 1, Komise jedná na základě již poskytnutých informací. KAPITOLA III RŮZNÁ USTANOVENÍ Článek 9 Prováděcí pravidla

1.

2.

Regulativním postupem podle čl. 14 odst. 2 přijme Komise nejpozději 24 měsíců od přijetí jednotlivých odvětvových potravinářských předpisů prováděcí pravidla k tomuto nařízení, která se týkají zejména a)

obsahu, vypracování a podání žádosti podle čl. 4 odst. 1;

b)

způsobů kontroly platnosti žádosti;

c)

druhu informací, které musí být uvedeny ve stanovisku úřadu podle článku 5.

S cílem přijmout prováděcí pravidla uvedená v odst. 1 písm. a) Komise konzultuje úřad, který jí do šesti měsíců ode dne vstupu jednotlivých odvětvových předpisů v platnost předloží návrh týkající se údajů potřebných pro posuzování rizika dotčených látek. Článek 10 Prodloužení lhůt

Za výjimečných okolností může lhůty uvedené v čl. 5 odst. 1 a v článku 7 prodloužit Komise z vlastního podnětu nebo mohou být případně prodlouženy na žádost úřadu, odůvodňuje-li to povaha dané záležitosti, a to aniž je dotčen čl. 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 1. V těchto případech Komise případně informuje žadatele a členské státy o prodloužení a o jeho důvodech.

40 /PE 410.853

CS

Článek 11 Transparentnost Úřad zajistí transparentnost svých činností v souladu s článkem 38 nařízení (ES) č. 178/2002. Zejména neprodleně zveřejňuje svá stanoviska. Kromě toho zveřejňuje všechny žádosti o stanoviska, jakož i prodloužení lhůt podle čl. 6 odst. 1. Článek 12 Důvěrnost 1.

Z informací sdělených žadatelem lze přiznat důvěrné zacházení těm informacím, jejichž zpřístupnění by mohlo významně poškodit postavení žadatele v rámci hospodářské soutěže. Za důvěrné se za žádných okolností nepovažují tyto informace: a)

název a adresa žadatele;

b)

název a přesný popis látky;

c)

odůvodnění používání látky v určitých potravinách nebo kategoriích potravin;

d)

informace důležité pro posouzení bezpečnosti látek;

e)

případně metoda nebo metody analýzy.

2.

Pro účely použití odstavce 1 označí žadatel mezi poskytovanými informacemi ty, pro něž vyžaduje důvěrné zacházení. V těchto případech musí být uvedeno ověřitelné odůvodnění.

3.

Komise po konzultaci se žadatelem rozhodne o tom, které informace mohou zůstat důvěrné, a oznámí to žadateli a členským státům.

4.

Žadatel má po sdělení stanoviska Komise třítýdenní lhůtu na stažení své žádosti v zájmu zachování důvěrnosti poskytovaných informací. Až do uplynutí této lhůty je důvěrnost zachována.

5.

Komise, úřad a členské státy přijmou v souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001 nezbytná opatření, aby zajistily odpovídající důvěrnost informací, které obdržely podle tohoto nařízení, s výjimkou informací, které musí být zveřejněny, pokud to okolnosti vyžadují za účelem ochrany lidského zdraví, zdraví zvířat nebo životního prostředí.

6.

Pokud žadatel svou žádost stáhne, Komise, úřad a členské státy nezveřejní důvěrné informace ani informace, na jejichž důvěrnosti se Komise a žadatel neshodli.

7.

Prováděním odstavců 1 až 6 není dotčen tok informací mezi Komisí, úřadem a členskými státy.

PE 410.853\ 41

CS

Článek 13 Mimořádné události V případě mimořádné situace týkající se látky uvedené na seznamu Společenství, zejména s ohledem na stanovisko úřadu, se přijímají opatření postupy podle článků 53 a 54 nařízení (ES) č. 178/2002. Článek 14 Výbor 1.

Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, zřízený článkem 58 nařízení (ES) č. 178/2002.

2.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí. Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a čl. 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

4.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a odst. 5 písm. b) a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí. Lhůty stanovené v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES jsou dva měsíce v případě odst. 3 písm. c), dva měsíce v případě odst. 4 písm. b) a čtyři měsíce v případě odst. 4 písm. e) uvedeného článku.

5.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1, 2, 4 a 6 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí. Článek 15 Příslušné orgány členských států

Do šesti měsíců od vstupu každého odvětvového potravinářského předpisu v platnost sdělí členské státy Komisi a úřadu ohledně každého odvětvového potravinářského předpisu název a adresu vnitrostátního příslušného orgánu pro účely jednotného postupu, jakož i kontaktní místo v jeho rámci. KAPITOLA IV ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 16 Vstup v platnost

42 /PE 410.853

CS

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Ve vztahu k jednotlivým odvětvovým potravinářským předpisům se použije ode dne použitelnosti pravidel uvedených v čl. 9 odst.1. Článek 9 se použije ode dne …*. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V ║dne

Za Evropský parlament předseda

*

Za Radu předseda nebo předsedkyně

Den vstupu tohoto nařízení v platnost. PE 410.853\ 43

CS

P6_TA-PROV(2008)0330 Potravinářské přidatné látky ***II Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 ke společnému postoji Rady s ohledem na přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o potravinářských přídatných látkách (16675/2/2007 – C6-0141/2008 – 2006/0145(COD))



-

s ohledem na své stanovisko v prvním čtení2 k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0428),

-

s ohledem na pozměněný návrh Komise (KOM(2007)0673),

-


-


-


1.


2.


1

Úř. věst. C 111, 6.5.2008, s. 10. Texty přijaté dne 10.7.2007, P6_TA(2007)0321.

2

44 /PE 410.853

CS

EP-P6_TC2-COD(2006)0145 Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 8. července 2008 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2008 o potravinářských přídatných látkách (Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise, s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru1, v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy2, vzhledem k těmto důvodům:

(1)


(2)


(3)

Tímto nařízením se nahrazují předchozí směrnice a rozhodnutí týkající se potravinářských přídatných látek povolených pro použití v potravinách s cílem zajistit efektivní fungování vnitřního trhu, vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a spotřebitelů, včetně jejich zájmů, komplexními a zjednodušenými postupy.

(4)

Tímto nařízením se harmonizuje používání potravinářských přídatných látek v potravinách ve Společenství. To zahrnuje použití potravinářských přídatných látek v potravinách, na které se vztahuje směrnice Rady 89/398/EHS ze dne 3. května 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu3, a používání některých potravinářských barviv pro označování zdravotní nezávadnosti masa a pro dekorační barvení a razítkování skořápek vajec. Harmonizuje se

1

Úř. věst. C 168, 20.7.2007, s. 34. Postoj Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 10. března 2008 (Úř. věst. C 111 E, 6.5.2008, s. 10), postoj Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008. Úř. věst. L 186, 30.6.1989, s. 27. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

2

3

PE 410.853\ 45

CS

jím také používání potravinářských přídatných látek v potravinářských přídatných látkách a potravinářských enzymech, čímž se zajišťuje jejich bezpečnost a kvalita a usnadňuje se jejich skladování a používání. To nebylo dříve na úrovni Společenství právně upraveno. (5)

Potravinářské přídatné látky jsou látky, které se běžně nekonzumují přímo jakožto potraviny, ale záměrně se přidávají do potravin pro technologické účely popsané v tomto nařízení, jako je konzervace potravin. Toto nařízení by se mělo vztahovat na všechny přídatné látky, a proto by se seznam funkčních tříd měl aktualizovat s ohledem na vědecký pokrok a technologický vývoj. Látky by se však neměly považovat za potravinářské přídatné látky, pokud se používají za účelem dodání vůně nebo chuti nebo z výživových důvodů, jako jsou náhražky soli, vitamíny a minerály. Kromě toho by do oblasti působnosti tohoto nařízení neměly spadat ani látky považované za potraviny, jež lze používat pro technologické účely, jako například kuchyňská sůl nebo šafrán pro barvení a potravinářské enzymy. Avšak přípravky získané z potravin a dalších materiálů z přírodních zdrojů, jež mají mít technologický účinek v konečné potravině a jež se získávají selektivním oddělením složek (např. pigmentů) vzhledem k výživovým nebo aromatickým složkám, by měly být považovány za přídatné látky ve smyslu tohoto nařízení. Na potravinářské enzymy se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/... ze dne … o potravinářských enzymech1+, kterým je použití tohoto nařízení vyloučeno.

(6)

Na látky, které se nekonzumují přímo jakožto potraviny, ale záměrně se používají při zpracování potravin a které zůstávají jen jako rezidua v konečných potravinách a nemají žádný technologický účinek v konečném produktu (činidla), by se toto nařízení rovněž nemělo vztahovat.

(7)

Potravinářské přídatné látky by měly být schváleny a používány, pouze pokud splňují kritéria stanovená v tomto nařízení. Použití potravinářských přídatných látek musí být bezpečné, musí být omezeno jen na případy, kdy je to z hlediska technologie nezbytné, nesmí spotřebitele uvádět v omyl a musí mu přinášet užitek. Uvedení spotřebitele v omyl zahrnuje, kromě dalších možných případů, otázky týkající se povahy, čerstvosti, jakosti použitých složek, přirozenosti produktu či výrobního postupu nebo výživové jakosti produktu, včetně obsahu ovoce a zeleniny v produktu. Při schvalování potravinářských přídatných látek by se měly zohlednit rovněž další významné faktory, včetně sociálních, hospodářských, tradičních, etických a environmentálních, zásada obezřetnosti a dále proveditelnost kontrol. Používání a maximální úrovně potravinářských přídatných látek by mělo zohlednit příjem potravinářských přídatných látek z jiných zdrojů a vystavení těmto látkám ze strany zvláštní skupiny spotřebitelů (např. spotřebitelů trpící alergiemi).

(8)

Potravinářské přídatné látky musí být v souladu se schválenými specifikacemi, které by měly obsahovat údaje, podle nichž lze potravinářskou přídatnou látku odpovídajícím způsobem identifikovat, a to včetně původu, a popisovat přijatelná kritéria pro čistotu. Specifikace dříve vypracované pro potravinářské přídatné látky zařazené do směrnice Komise 95/31/ES ze dne 5. července 1995, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu náhradních sladidel pro použití v potravinách2, směrnice Komise 95/45/ES ze dne 26. července 1995, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu týkající se barviv pro

1

Úř. věst. L ... Úř. věst: doplňte prosím číslo, datum a odkaz na vyhlášení v Úředním věstníku. Úř. věst. L 178, 28.7.1995, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/128/ES (Úř. věst. L 346, 9.12.2006, s. 6).

+ 2

46 /PE 410.853

CS

použití v potravinách1, a směrnice Komise 96/77/ES ze dne 2. prosince 1996, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu potravinářských přídatných látek jiných než barviva a náhradní sladidla2, by se měly zachovat, dokud nebudou odpovídající přídatné látky uvedeny v přílohách tohoto nařízení. Tehdy by specifikace týkající se těchto přídatných látek měly být stanoveny nařízením. Uvedené specifikace by se měly týkat přímo přídatných látek zařazených na seznamy Společenství v přílohách tohoto nařízení. Vzhledem ke komplexní povaze a podstatě těchto specifikací a dále v zájmu jasnosti by neměly být začleněny na uvedené seznamy Společenství jako takové, ale měly by být stanoveny v jednom nebo více samostatných nařízeních. (9)

Některé potravinářské přídatné látky jsou povoleny pro specifická použití pro některé povolené enologické postupy a zpracování. Používání těchto potravinářských přídatných látek by mělo být v souladu s tímto nařízením a se zvláštními ustanoveními podle odpovídajících právních předpisů Společenství.

(10) V zájmu zajištění harmonizace by se mělo posouzení rizika a schválení potravinářských přídatných látek provádět postupem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/…║ ze dne …, kterým se stanoví společný schvalovací postup pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin3+. (11) Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin4 a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, má být k otázkám, jež by mohly mít vliv na veřejné zdraví, konzultován Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“). (12) Potravinářská přídatná látka, která spadá do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech5, by měla být povolena jak v souladu s uvedeným nařízením, tak i podle tohoto nařízení. (13) Potravinářská přídatná látka již schválená podle tohoto nařízení, jež je připravena výrobními postupy nebo za použití výchozích materiálů, které se výrazně liší od výrobních postupů nebo výchozích materiálů zahrnutých do posouzení rizika provedeného úřadem nebo které se liší od výrobních postupů nebo výchozích materiálů, na něž se vztahují stanovené specifikace, by měla být předložena úřadu k hodnocení. Výraznou odchylkou by mohla být mimo jiné změna výrobního postupu od extrakce z rostlin k výrobě kvašením, za použití mikroorganismu nebo genetické modifikace původního mikroorganismu, změna výchozích materiálů nebo změna velikosti částic, včetně použití nanotechnologie.

1 2 3 + 4

5

Úř. věst. L 226, 22.9.1995, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/33/ES (Úř. věst. L 82, 21.3.2006, s. 10). Úř. věst. L 339, 30.12.1996, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/129/ES (Úř. věst. L 346, 9.12.2006, s. 15). Úř. věst. L ... Úř. věst: doplňte prosím číslo, datum a odkaz na vyhlášení v Úředním věstníku. Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 202/2008 (Úř. věst. L 60, 5.3.2008, s. 17). Úř. věst. L 268, 18.10.2008, s. 1. PE 410.853\ 47

CS

(14) Potravinářské přídatné látky by měly být trvale sledovány a v případě potřeby musí být kdykoliv přehodnoceny z hlediska měnících se podmínek použití a nových vědeckých informací. V případě potřeby by Komise měla společně s členskými státy zvážit provedení náležitých kroků. (15) Členským státům, které k 1. lednu 1992 zachovávaly zákazy použití některých přídatných látek v určitých specifických potravinách, jež jsou považovány za tradiční a jsou vyráběné na jejich území, by se mělo povolit nadále tyto zákazy používat. Pokud jde o produkty jako „Feta“ nebo „Salame cacciatore“, neměla by navíc být tímto nařízením dotčena přísnější pravidla spojená s používáním některých označení podle nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin1 a nařízení Rady (ES) č. 509/2006 ze dne 20. března 2 2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality . (16) Není-li podřízena dalším omezením, může být přídatná látka v potravinách, do nichž nebyla přímo přidána, přítomna jakožto důsledek přenosu ze složky, v níž byla přídatná látka povolena, a to pokud úroveň přídatné látky v konečné potravině není vyšší než ta, jež by byla vznikla použitím složky v rámci patřičných technologických podmínek a správného výrobního postupu. (17) Na potravinářské přídatné látky se nadále vztahují obecné povinnosti týkající se označování stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy3 a případně v nařízení (ES) č. 1829/2003 a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů4. Kromě toho by toto nařízení mělo obsahovat zvláštní ustanovení o označování potravinářských přídatných látek prodávaných jako takové výrobcům nebo konečným spotřebitelům. (18) Sladidla povolená tímto nařízením mohou být používána ve stolních sladidlech, která jsou prodávána přímo spotřebitelům. Výrobci takových výrobků by měli spotřebitelům patřičným způsobem poskytnout informace pro jejich bezpečné používání. Tyto informace by mohly být poskytnuty řadou způsobů, včetně svého uvedení na štítku výrobku, internetových stránek, infolinek pro spotřebitele nebo na místech prodeje. Za účelem přijetí jednotného přístupu k uplatňování tohoto požadavku mohou být nezbytné pokyny na úrovni Společenství.

1 2 3 4

Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 417/2008 (Úř. věst. L 125, 19.5.2008, s. 27). Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 1. Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2007/68/ES (Úř. věst. L 310, 28. 11. 2007, s. 11). Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 24.

48 /PE 410.853

CS

(19) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi1. (20) Zejména je třeba zmocnit Komisi ke změně příloh tohoto nařízení a k přijetí vhodných přechodných opatření. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES. (21) Z důvodu účinnosti by běžné lhůty pro regulativní postup s kontrolou měly být omezeny na přijetí určitých změn příloh II a III, pokud jde o látky již schválené v rámci právních předpisů Společenství a o jakákoli přechodná opatření týkající se těchto látek. (22) V zájmu tvorby a aktualizace právních předpisů Společenství týkajících se potravinářských přídatných látek je nezbytné shromažďovat údaje, sdílet informace a koordinovat činnost mezi členskými státy. Za tímto účelem může být užitečné uskutečnit studie, jež by se zabývaly konkrétními otázkami s cílem usnadnit rozhodovací proces. Je vhodné, aby tyto studie financovalo Společenství jako součást svého rozpočtového procesu. Na financování těchto opatření se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat2. (23) Členské státy mají provádět úřední kontroly k zajištění dodržování tohoto nařízení v souladu s nařízením (ES) č. 882/2004. (24) Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovit pravidla Společenství pro potravinářské přídatné látky, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být v zájmu jednotnosti trhu a vysokého stupně ochrany spotřebitele lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. (25) Po přijetí tohoto nařízení by Komise, které bude nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, měla přezkoumat všechna stávající povolení pro kritéria jiná než bezpečnost, jako jsou příjem, technologická potřeba a možnost uvedení spotřebitele v omyl. Všechny potravinářské přídatné látky, které mají být nadále povoleny ve Společenství, by měly být převedeny na seznamy Společenství v přílohách II a III tohoto nařízení. Příloha III tohoto nařízení by měla být doplněna o ostatní potravinářské přídatné látky používané v potravinářských přídatných látkách a potravinářských enzymech, jakož i o nosiče živin a podmínky jejich používání podle nařízení (ES) č. …./...+ [kterým se stanoví jednotný schvalovací postup pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin]. Ustanovení v příloze III jiná než 1 2 +

Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí Rady 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11). Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1. Opravené znění v Úř. věst. L 191, 28.5.2004, s. 1. Nařízení ve naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 301/2008 (Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 85). Úř. věst.: vložte prosím číslo ║. PE 410.853\ 49

CS

ustanovení týkajících se nosičů potravinářských přídatných látek a potravinářských přídatných látek v aromatických látkách by se neměla používat až do 1. ledna 2011, aby se poskytlo vhodné přechodné období. (26) Dokud nebudou vytvořeny nové seznamy Společenství obsahující potravinářské přídatné látky, je nebytné stanovit zjednodušený postup, který umožní aktualizaci současných seznamů potravinářských přídatných látek uvedených ve stávajících směrnicích. (27) Aniž je dotčen výsledek přezkumu uvedeného ve 25. bodě odůvodnění, měla by Komise do jednoho roku od přijetí tohoto nařízení stanovit program hodnocení pro úřad, kterým by se znovu vyhodnotila bezpečnost potravinářských přídatných látek, které byly ve Společenství již schváleny. Uvedený program by měl definovat potřeby a pořadí priorit, podle nichž se mají potravinářské přídatné látky prověřovat. (28) Tímto nařízením se zrušují a nahrazují tyto právní předpisy: směrnice Rady 62/2645/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se barviv povolených pro použití v potravinách určených k lidské spotřebě1, ║ směrnice Rady 78/663/EHS ze dne 25. července 1978, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu emulgátorů, stabilizátorů, zahušťovadel a želírujících látek pro použití v potravinách2, ║první směrnice Komise 81/712/EHS ze dne 28. července 1981, kterou se stanoví analytické metody Společenství, jimiž se ověřuje splnění kritérií pro čistotu u některých přídatných látek použitých v potravinách3, směrnice Rady 89/107/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravinářských přídatných látek povolených pro použití v potravinách určených k lidské spotřebě4, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/35/ES ze dne 30. června 1994 o náhradních sladidlech pro použití v potravinách5, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/36/ES ze dne 30. června 1994 o barvivech pro použití v potravinách6, směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/2/ES ze dne 20. února 1995 o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a náhradní sladidla7, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 292/97/ES ze dne 19. prosince 1996 o zachování vnitrostátních právních předpisů zakazujících použití některých přídatných látek při výrobě některých specifických potravin8 a rozhodnutí Komise 2002/247/ES ze dne 27. března 2002 o pozastavení uvádění na trh a dovozu želé cukrovinek obsahujících potravinářskou přídatnou látku E 425 konjac9. Je však třeba, aby některá ustanovení uvedených právních předpisů zůstala v platnosti během přechodného období, čímž se poskytne čas na vypracování seznamů Společenství v přílohách tohoto nařízení,

1 2 3 4

5 6 7 8 9

Úř. věst. L 115, 11.11.1962, s. 2 645. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 95/45/ES (Úř. věst. L 226, 22. 9. 1995, s. 1). Úř. věst. L 223, 14.8.1978, s. 7. Směrnice ve znění směrnice Komise 92/4/ES (Úř. věst. L 55, 29.2.1992, s. 96). Úř. věst. L 257, 10.9.1981, s. 1. s. 1. Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 27. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003. Úř. věst. L 237, 10.9.1994, s. 3. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/52/ES (Úř. věst. L 204, 26. 7. 2006, s. 10). Úř. věst. L 237, 10.9.1994, s. 13. Směrnice ve znění nařízení (ES) 1882/2003. Úř. věst. L 61, 18.3.1995, s. 3. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/52/ES. Úř. věst. L 48, 19.2.1997, s. 13. Úř. věst. L 84, 28.3. 2002, s. 69.

50 /PE 410.853

CS

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE Článek 1 Předmět Toto nařízení stanoví pravidla pro potravinářské přídatné látky s cílem zajistit účinné fungování vnitřního trhu a zajistit současně také vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a spotřebitelů, včetně ochrany jejich zájmů a poctivého jednání v obchodu s potravinami, případně s ohledem na ochranu životního prostředí. Pro uvedené účely se v tomto nařízení stanoví: a)

seznamy Společenství obsahující schválené potravinářské přídatné látky uvedené v přílohách II a III;

b)

podmínky použití potravinářských přídatných látek v potravinách, v potravinářských přídatných látkách, v potravinářských enzymech, na které se vztahuje nařízení (ES) č. …/…+ [o potravinářských enzymech], a v látkách určených k aromatizaci potravin, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/… ze dne… o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách1++;

c)

pravidla pro označování potravinářských přídatných látek prodávaných jako takové. Článek 2 Oblast působnosti

1.

Toto nařízení se vztahuje na potravinářské přídatné látky.

2.

Toto nařízení se nevztahuje na následující látky, pokud se nepoužívají jako potravinářské přídatné látky:

+ 1 ++

a)

činidla;

b)

látky používané k ochraně rostlin a produktů rostlinného původu v souladu s pravidly Společenství týkajícími se zdraví rostlin;

c)

látky přidávané do potravin jako živiny;

Úř. věst.: vložte prosím číslo ║. Úř. věst. L ... Úř. věst.: vložte prosím číslo, datum a odkaz na vyhlášení v Úředním věstníku. PE 410.853\ 51

CS

d)

látky používané ke úpravě vody pro lidskou spotřebu spadající do oblasti působnosti směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě1;

e)

látky určené k aromatizaci spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. …/...+ [o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách].

3.

Toto nařízení se nevztahuje na potravinářské enzymy spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. …./….+ [o potravinářských enzymech], a to s účinkem od data přijetí seznamu Společenství týkajícího se potravinářských enzymů v souladu s článkem 17 uvedeného nařízení.

4.

Toto nařízení se použije, aniž jsou dotčena případná zvláštní pravidla Společenství týkající se použití potravinářských přídatných látek a)

ve zvláštních potravinách;

b)

pro jiné účely, než na které se vztahuje toto nařízení.

Článek 3 Definice 1.

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v nařízení (ES) č. 178/2002 a v nařízení (ES) č. 1829/2003.

2.

Pro účely tohoto nařízení se dále rozumí: a)

„potravinářskou přídatnou látkou“ látka, která není obvykle určena ke spotřebě jakožto potravina a ani není obvykle používána jako charakteristická složka potraviny, ať má či nemá výživovou hodnotu, a jejíž záměrné přidání do potraviny z technologického důvodu při výrobě, zpracování, přípravě, úpravě, balení, dopravě nebo skladování má nebo pravděpodobně bude mít za následek, že se tato látka nebo její vedlejší produkty stanou přímo či nepřímo složkou této potraviny.

Za potravinářské přídatné látky se však nepovažují

1 +

i)

monosacharidy, disacharidy nebo oligosacharidy a potraviny obsahující tyto látky používané pro své sladivé vlastnosti;

ii)

potraviny ve formě sušené nebo koncentrované, včetně látek určených k aromatizaci potravin začleněných během výroby potravinových směsí pro jejich aromatické, chuťové nebo výživové vlastnosti spolu s druhotným barvicím účinkem;

Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32. Směrnice ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003. Úř. věst. vložte prosím číslo ║.

52 /PE 410.853

CS

b)

iii)

látky používané v krycích nebo ochranných materiálech, které netvoří součást potravin a nejsou určeny ke konzumaci s uvedenými potravinami;

iv)

produkty, jež obsahují pektin a jsou získávány ze sušených jablečných výlisků nebo kůry citrusových plodů nebo kdoulí nebo z jejich směsi působením zředěné kyseliny s následnou neutralizací sodnými nebo draselnými solemi („tekutý pektin“);

v)

žvýkačkové báze;

vi)

bílý nebo žlutý dextrin, pražený nebo dextrinovaný škrob, škrob pozměněný působením kyselin nebo alkálií, bělený škrob, fyzikálně pozměněný škrob a škrob ošetřený amylolytickými enzymy;

vii)

chlorid amonný;

viii)

krevní plazma, jedlá želatina, bílkovinné hydrolyzáty a jejich soli, mléčné proteiny a gluten;

ix)

aminokyseliny a jejich soli jiné než kyselina glutamová, glycin, cystein a cystin a jejich soli, které nemají technologickou funkci;

x)

kaseináty a kasein;

xi)

inulin;

„činidlem“ látka, která i)

se sama o sobě nekonzumuje jako potravina;

ii)

se záměrně používá při zpracování surovin, potravin nebo jejich složek ke splnění určitého technologického účelu během úpravy nebo zpracování; a

iii)

může vést k nezamýšlenému, avšak technicky nevyhnutelnému výskytu reziduí látky nebo jejích derivátů v konečném produktu za podmínky, že nepředstavují žádné zdravotní riziko a nemají žádný technologický dopad na konečný produkt;

c)

„funkční třídou“ jedna z kategorií stanovených v příloze I a založených na technologické funkci, kterou přídatná látka vykonává v potravinách;

d)

„nezpracovanou potravinou“ potravina, která neprošla žádnou úpravou, jejímž důsledkem by byla podstatná změna původního stavu potraviny, přičemž pro tento účel se za úpravu vedoucí k podstatné změně nepovažuje: dělení, porcování, oddělování, vykosťování, sekání, zbavení kůže, okrajování, loupání, drcení, krájení, čištění, ořezávání, hluboké zmrazení, zmrazení, chlazení, mletí, vylupování, balení nebo rozbalování;

e)

„potravinou bez přidaných cukrů“ potravina, která neobsahuje i)

žádné přidané monosacharidy nebo disacharidy;

PE 410.853\ 53

CS

ii)

žádné přidané potraviny obsahujících monosacharidy nebo disacharidy používané pro své sladivé vlastnosti;

f)

„potravinou se sníženým obsahem energie“ potravina s obsahem energie sníženým alespoň o 30 % vzhledem k původní potravině nebo podobnému produktu;

g)

„stolními sladidly“ přípravky z povolených náhradních sladidel, které mohou obsahovat jiné potravinářské přídatné látky nebo potravinářské složky a které jsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli jakožto náhražka cukrů;

h)

pojmem „quantum satis“ skutečnost, že není stanovena žádná maximální číselná hodnota a látky se používají v souladu s osvědčenou výrobní praxí v množství nikoli větším, než je nezbytné pro dosažení zamýšleného účelu, a za předpokladu, že spotřebitel není uveden v omyl.

KAPITOLA II SEZNAMY SPOLEČENSTVÍ OBSAHUJÍCÍ SCHVÁLENÉ POTRAVINÁŘSKÉ PŘÍDATNÉ LÁTKY Článek 4 Seznamy Společenství obsahující potravinářské přídatné látky 1.

Potravinářské přídatné látky lze uvádět na trh jako takové jen v případě, že jsou zahrnuty na seznamu Společenství v příloze II, a v potravinách je lze používat jen za podmínek stanovených v uvedené příloze.

2.

V potravinářských přídatných látkách, potravinářských enzymech a v látkách určených k aromatizaci potravin lze používat jen potravinářské přídatné látky uvedené na seznamu Společenství v příloze III, a to za podmínek v ní stanovených.

3.

Potravinářské přídatné látky se zapisují na seznam v příloze II na základě kategorií potravin, do nichž se smějí přidávat.

4.

Potravinářské přídatné látky se zapisují na seznam v příloze III na základě potravinářských přídatných látek, potravinářských enzymů, látek určených k aromatizaci a živin nebo jejich, do nichž se smějí přidávat.

5.

Potravinářské přídatné látky musí být v souladu se specifikacemi podle článku 14. Článek 5 Zákaz nevyhovujících potravinářských přídatných látek nebo nevyhovujících potravin

Nikdo nesmí uvést na trh potravinářskou přídatnou látku ani žádnou potravinu, v níž je taková látka přítomna, není-li použití dané potravinářské přídatné látky v souladu s tímto nařízením.

54 /PE 410.853

CS

Článek 6 Obecné podmínky pro zařazení potravinářských přídatných látek na seznamy Společenství a jejich použití 1.

2.

3.

Potravinářskou přídatnou látku lze zařadit na seznamy Společenství v přílohách II a III, pouze pokud splňuje tyto podmínky, a případně další významné faktory, včetně faktorů týkajících se životního prostředí: a)

na základě dostupných vědeckých důkazů nepředstavuje použití při navrhované míře žádné zdravotní riziko pro spotřebitele a

b)

existuje odůvodněná technologická potřeba, které nelze dosáhnout jinými hospodářsky a technologicky proveditelnými prostředky, a

c)

použití potravinářské přídatné látky neuvádí spotřebitele v omyl.

Aby byla potravinářská přídatná látka zařazena na seznamy Společenství v přílohách II a III, musí poskytovat výhody a přínos pro spotřebitele, a tudíž sloužit jednomu nebo více z těchto účelů: a)

zachování výživové jakosti potraviny;

b)

dodání potřebných složek nebo součástí do potravin vyráběných pro skupiny spotřebitelů se zvláštními výživovými požadavky;

c)

zlepšení schopnosti potravin zachovat jakost a stálost nebo zlepšení organoleptických vlastností za předpokladu, že nedojde ke změně povahy, podstaty nebo jakosti potraviny způsobem, který by mohl uvést spotřebitele v omyl;

d)

pomoc při výrobě, zpracování, přípravě, úpravě, balení, dopravě nebo skladování potravin, včetně potravinářských přídatných látek, potravinářských enzymů a látek určených k aromatizaci potravin, za předpokladu, že potravinářská přídatná látka není použita ke skrytí následků použití vadných surovin nebo případných nežádoucích postupů nebo technik (včetně postupů nebo technik nehygienických) v průběhu kterékoliv z těchto činností.

Odchylně od odst. 2 písm. a) může být na seznam Společenství v příloze II zařazena potravinářská přídatná látka, která snižuje výživovou jakost potraviny, pokud a)

potravina netvoří významnou složku běžné stravy; nebo

b)

potravinářská přídatná látka je nezbytná pro produkci potravin pro skupiny spotřebitelů se zvláštními výživovými požadavky.

PE 410.853\ 55

CS

Článek 7 Zvláštní podmínky pro náhradní sladidla Potravinářskou přídatnou látku lze zařadit na seznam Společenství v příloze II do funkční třídy náhradních sladidel, pouze pokud kromě toho, že slouží jednomu nebo více účelům podle čl. 6 odst. 2, slouží jednomu nebo více z těchto účelů: a)

nahrazení cukrů pro produkci potravin se sníženým energetickým obsahem, potravin, které chrání před zubním kazem, nebo potravin bez přidaných cukrů; nebo

b)

nahrazení cukrů v případech, kdy toto nahrazení umožňuje zvýšení trvanlivosti potraviny; nebo

c)

produkci potravin určených pro zvláštní výživu ve smyslu definice v čl. 1 odst. 2 písm. a) směrnice 89/398/EHS.

Článek 8 Zvláštní podmínky pro barviva Potravinářskou přídatnou látku lze zařadit na seznam Společenství v příloze II do funkční třídy barviv, pouze pokud kromě toho, že slouží jednomu nebo více účelům podle čl. 6 odst. 2, slouží jednomu nebo více z těchto účelů: a)

obnovení původního vzhledu potravin, jejichž barva byla dotčena zpracováním, skladováním, balením a distribucí, čímž mohla být narušena jejich přijatelnost co do vzhledu;

b)

zvýšení vizuální přitažlivosti potravin ▌;

c)

obarvení jinak bezbarvých potravin. Článek 9 Funkční třídy potravinářských přídatných látek

1.

Potravinářské přídatné látky mohou být v příloze II a III přiřazeny k jedné z funkčních tříd v příloze I na základě hlavní technologické funkce dané potravinářské přídatné látky. Přiřazení potravinářské přídatné látky k funkční třídě nevylučuje, aby se tato potravinářská přídatná látka používala pro několik funkcí.

2.

Je-li to z důvodu vědeckého pokroku nebo technologického vývoje nezbytné, přijmou se regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 3 opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení a týkají se dodatečných funkčních tříd, jež mohou být doplněny do přílohy I. Článek 10 Zařazení potravinářských přídatných látek na seznamy Společenství

56 /PE 410.853

CS

1.

2.

3.

1.

Potravinářská přídatná látka, která splňuje podmínky stanovené v článcích 6, 7 a 8, může být postupem podle nařízení (ES) č. …/…+ [kterým se stanoví společný schvalovací postup pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin] zařazena na a)

seznam Společenství v příloze II tohoto nařízení; nebo

b)

seznam Společenství v příloze III tohoto nařízení.

V zápisu potravinářské přídatné látky na seznamy Společenství v přílohách II a III se uvádějí a)

název potravinářské přídatné látky a příslušné číslo označení E;

b)

potraviny, do nichž lze potravinářskou přídatnou látku přidávat;

c)

podmínky, za nichž lze potravinářskou přídatnou látku používat;

d)

případná omezení přímého prodeje potravinářské přídatné látky konečnému spotřebiteli.

Seznamy Společenství v přílohách II a III se pozměňují postupem podle nařízení (ES) č. …/… +[kterým se stanoví společný schvalovací postup pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin]. Článek 11 Používaná množství potravinářských přídatných látek Při stanovení podmínek použití podle čl. 10 odst. 2 písm. c) a)

se používané množství stanoví na nejnižší množství nezbytné k dosažení požadovaného účinku;

b)

používané množství zohlední i)

jakýkoliv přijatelný denní příjem látky nebo rovnocenný odhad stanovený pro potravinářskou přídatnou látku a její pravděpodobný denní příjem ze všech zdrojů;

ii)

pokud se potravinářská přídatná látka používá v potravinách požívaných zvláštními skupinami spotřebitelů, pravděpodobný denní příjem spotřebitelů v těchto skupinách.

2.

Pokud je to namístě, číselně vyjádřené maximální množství se pro potravinářskou přídatnou látku nestanoví (quantum satis). V uvedeném případě se potravinářská přídatná látka používá podle zásady quantum satis.

+

Úř. věst: vložte prosím číslo ║. Úř. věst: vložte prosím číslo ║.

+

PE 410.853\ 57

CS

3.

Maximální množství potravinářských přídatných látek stanovená v příloze II se použijí na potraviny, jak jsou uváděny na trh, není-li uvedeno jinak. Odchylně od této zásady se maximální množství týkající se sušených nebo koncentrovaných potravin, jež je nutné rozředit, vztahuje na potraviny rozředěné podle pokynů na štítku s ohledem na minimální ředicí faktor.

4.

Maximální používaná množství pro barviva stanovená v příloze II se použijí na množství barvicí složky obsažené v barvicím přípravku, není-li je uvedeno jinak. Článek 12 Změny ve výrobním procesu nebo výchozích materiálech potravinářské přídatné látky již zařazené na seznam Společenství

Pokud je již potravinářská přídatná látka zařazena na seznam Společenství a nastane zásadní změna ve výrobních postupech, výchozích materiálech nebo změna ve velikosti částic, např. pomocí nanotechnologie, považuje se potravinářská přídatná látka připravená za použití těchto nových postupů nebo materiálů za odlišnou přídatnou látku a před jejím uvedením na trh se vyžaduje nový zápis do seznamu Společenství nebo změna jejích specifikací. Článek 13 Potravinářské přídatné látky spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1829/2003 1.

Potravinářskou přídatnou látku spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1829/2003 lze zařadit na seznamy Společenství v přílohách II a III podle tohoto nařízení pouze poté, co byla schválena v souladu s nařízením (ES) č. 1829/2003.

2.

V případě, že se potravinářská přídatná látka, která již byla zařazena na seznam Společenství, vyrábí z jiného zdroje spadajícího do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1829/2003, nevyžaduje nové povolovací řízení podle tohoto nařízení, pokud byl tento nový zdroj schválen v souladu s nařízením (ES) č. 1829/2003 a potravinářská přídatná látka je v souladu se specifikacemi stanovenými tímto nařízením.

Článek 14 Specifikace potravinářských přídatných látek Je-li potravinářská přídatná látka zařazena na seznamy Společenství v přílohách II a III poprvé, přijmou se postupem stanoveným v nařízení (ES) …/…+[kterým se stanoví společný schvalovací postup pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin] specifikace potravinářských přídatných látek týkající se zejména původu, kritérií pro čistotu a případných jiných nezbytných informací.

+

Úř. věst: vložte prosím číslo ║.

58 /PE 410.853

CS

KAPITOLA III POUŽÍVÁNÍ POTRAVINÁŘSKÝCH PŘÍDATNÝCH LÁTEK V POTRAVINÁCH Článek 15 Používání potravinářských přídatných látek v nezpracovaných potravinách V nezpracovaných potravinách se potravinářské přídatné látky nesmějí používat, není-li takové použití výslovně stanoveno v příloze II. Článek 16 Používání potravinářských přídatných látek ve výživě pro kojence a malé děti Potravinářské přídatné látky se nesmějí používat ve výživě pro kojence a malé děti podle směrnice 89/398/EHS, včetně dietní výživy pro kojence a malé děti pro zvláštní léčebné účely, není-li jejich používání výslovně stanoveno v příloze II tohoto nařízení. Článek 17 Používání barviv pro označení Pro účely označení zdravotní nezávadnosti podle směrnice Rady 91/497/EHS ze dne 29. července 1991, kterou se mění a kodifikuje směrnice 64/433/EHS o hygienických otázkách obchodu s čerstvým masem uvnitř Společenství za účelem rozšíření jejích ustanovení na produkci čerstvého masa a jeho uvádění na trh1, a ostatních označení vyžadovaných na masných výrobcích, pro dekorační barvení skořápek vajec a pro razítkování skořápek vajec podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, lze používat pouze potravinářská barviva uvedená v příloze II tohoto nařízení2. Článek 18 Zásada převedení 1.

1 2

Výskyt potravinářské přídatné látky je povolen a)

v jiných vícesložkových potravinách, než které jsou uvedeny v příloze II, pokud je potravinářská přídatná látka povolena v jedné ze složek vícesložkové potraviny;

b)

v potravinách, do nichž byly přidány potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy nebo látky určené k aromatizaci potravin, přičemž dané potravinářské přídatné látky

Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1. 24.9.1991, s. 69. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1). Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55. Opravené znění v Úř. věst. L 226, 25. 6. 2004, s. 22. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1243/2007 (Úř. věst. L 281, 25.10.2007, s. 8). PE 410.853\ 59

CS

c)

i)

jsou v potravinářských přídatných látkách, potravinářských enzymech nebo látkách určených k aromatizaci potravin povoleny v souladu s tímto nařízením a

ii)

a byly do potravin převedeny prostřednictvím potravinářských přídatných látek, potravinářských enzymů nebo látek určených k aromatizaci potravin a

iii)

v konečné potravině nemají žádnou technologickou funkci;

v potravině, která se má používat výhradně při přípravě vícesložkových potravin, a za podmínky, že daná vícesložková potravina odpovídá tomuto nařízení.

2.

Odstavec 1 se nepoužije na recepty pro počáteční a pokračující kojeneckou výživu, na zpracovanou obilnou a ostatní výživu pro kojence a na dietní výživu pro zvláštní léčebné účely určené pro kojence a malé děti ve smyslu směrnice 89/398/EHS, není-li výslovně stanoveno jinak.

3.

Pokud je potravinářská přídatná látka v látce určené k aromatizaci potravin, potravinářské přídatné látce nebo potravinářském enzymu přidána do potraviny a má v uvedené potravině technologickou funkci, považuje se za potravinářskou přídatnou látku uvedené potraviny, a nikoli za potravinářskou přídatnou látku přidané látky určené k aromatizaci, přidané potravinářské přídatné látky ani přidaného potravinářského enzymu, přičemž musí být v souladu s podmínkami stanovenými pro použití ve vztahu k dané potravině.

4.

Aniž je dotčen odstavec 1, je přítomnost potravinářské přídatné látky použité jako náhradní sladidlo povolena ve vícesložkových potravinách bez přidaných cukrů, ve vícesložkových potravinách se sníženým obsahem energie, ve vícesložkových dietních potravinách určených pro nízkokalorické diety, ve vícesložkových potravinách, které chrání před zubním kazem a ve vícesložkových potravinách s prodlouženou trvanlivostí za podmínky, že náhradní sladidlo je povoleno v jedné ze složek vícesložkové potraviny. Článek 19 Rozhodnutí o výkladu

Je-li to nezbytné, může být regulativním postupem podle čl. 28 odst. 2 rozhodnuto, a)

zda určitá potravina náleží do některé z kategorií potravin uvedených v příloze II;

b)

zda je určitá potravinářská přídatná látka uvedená v přílohách II a III této směrnice a povolená podle zásady „quantum satis“ používána v souladu s kritérii podle čl. 11 odst. 2; nebo

c)

zda určitá látka splňuje definici potravinářské přídatné látky v článku 3.

60 /PE 410.853

CS

Článek 20 Tradiční potraviny Členské státy uvedené v příloze IV smějí nadále zakazovat používání některých kategorií potravinářských přídatných látek v tradičních potravinách produkovaných na jejich území, které jsou vyjmenovány v uvedené příloze.

KAPITOLA IV OZNAČOVÁNÍ Článek 21 Označování potravinářských přídatných látek, které nejsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli 1.

Potravinářské přídatné látky, které nejsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli, lze bez ohledu na to, zda jsou prodávány samostatně, ve směsi nebo ve směsi se složkami ve smyslu čl. 6 odst. 4 směrnice 2000/13/ES, uvádět na trh pouze s označením podle článku 22 tohoto nařízení, které je snadno viditelné, jasně čitelné a nesmazatelné. Tyto informace musí být uvedeny v jazyce, který je kupujícím snadno srozumitelný.

2.

Členský stát, v němž je produkt uváděn na trh, může na svém území v souladu se Smlouvou stanovit, že informace stanovené v článku 22 musí být uvedeny v jednom nebo více úředních jazycích Společenství, které tento členský stát určí. To nevylučuje, aby byly dotyčné informace uvedeny ve více jazycích. Článek 22 Obecné požadavky na označování potravinářských přídatných látek, které nejsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli

1.

Jsou-li potravinářské přídatné látky, které nejsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli, prodávány samostatně, ve směsi nebo ve směsi s jinými složkami potravin, nebo do nichž byly přidány další látky, musí být na jejich obalech uvedeny tyto informace: a)

název nebo číslo označení E stanovené v tomto nařízení s ohledem na každou potravinářskou přídatnou látku nebo obchodní označení, které zahrnuje název nebo číslo označení E každé potravinářské přídatné látky;

b)

slova „do potravin“ nebo slova „omezené použití v potravinách“ nebo podrobnější údaj o určeném použití v potravinách;

c)

je-li to nezbytné, zvláštní podmínky pro skladování nebo použití;

d)

značka udávající šarži či partii;

e)

návod k použití v případě, že by jeho neuvedení znemožnilo správné použití potravinářské přídatné látky;

PE 410.853\ 61

CS

f)

jméno nebo obchodní firma a adresa výrobce, balírny nebo prodejce;

g)

údaj o maximálním množství pro každou složku nebo skupinu složek, jejichž množství v potravině podléhá množstevnímu omezení, nebo příslušná informace jasně a snadno srozumitelná a umožňující kupujícímu řídit se tímto nařízením nebo jinými příslušnými právními předpisy Společenství; pokud se stejné množstevní omezení vztahuje na skupinu složek používaných samostatně nebo ve směsi, může být uvedeno celkové procentní zastoupení jako jeden údaj; množstevní omezení se vyjadřuje číselně nebo podle zásady quantum satis;

h)

čisté množství;

i)

datum minimální trvanlivosti nebo datum spotřeby;

j)

případně informace o potravinářské přídatné látce nebo jiných látkách, které jsou uvedeny v tomto článku a jsou vyjmenovány v příloze IIIa směrnice 2000/13/ES, pokud jde o uvedení složek nacházejících se v potravinách.

2.

Prodávají-li se potravinářské přídatné látky ve směsi nebo ve směsi s jinými složkami potravin, uvede se na jejich obalech nebo nádobách seznam všech složek v sestupném pořadí podle procenta jejich hmotnostního podílu v celku.

3.

Pokud se látky (včetně potravinářských přídatných látek) přidávají do potravinářských přídatných látek s cílem usnadnit jejich skladování, prodej, standardizaci, ředění nebo rozpuštění, uvede se na jejich obalech nebo nádobách seznam všech složek v sestupném pořadí podle procenta jejich hmotnostního podílu v celku.

4.

Odchylně od odstavců 1, 2 a 3 mohou být informace požadované v odst. 1 písm. e) až g) a v odstavcích 2 a 3 uvedeny pouze v zásilkové dokumentaci, která je zasílána se zásilkou nebo před jejím dodáním, pokud je na snadno viditelné části balení nebo nádoby dotyčného produktu uveden údaj „nikoli pro maloobchodní prodej“.

5.

Pokud jsou potravinářské přídatné látky dodávány v cisternách, uvedou se odchylně od odstavců 1, 2 a 3 veškeré informace pouze v doprovodné zásilkové dokumentaci, která má být doručena s dodáním této zásilky. Článek 23 Označování potravinářských přídatných látek, které jsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli

1.

Aniž je dotčena směrnice 2000/13/ES, směrnice Rady 89/396/EHS ze dne 14. června 1989 o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří1, a nařízení (ES) č. 1829/2003, lze potravinářské přídatné látky prodávané samostatně, ve směsi nebo ve směsi s jinými složkami potravin, které jsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli, uvádět na trh, pouze jsou-li na jejich obalu uvedeny tyto informace:

1

Úř. věst. L 186, 30.6.1989, s. 21. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 92/11/EHS (Úř. věst. L 65, 11.3.1992, s. 32).

62 /PE 410.853

CS

a)

název nebo číslo označení E stanovené v tomto nařízení s ohledem na každou potravinářskou přídatnou látku nebo obchodní označení, které zahrnuje název nebo číslo označení E každé potravinářské přídatné látky;

b)


2.

Odchylně od odst. 1 písm. a) musí obchodní označení stolního sladidla obsahovat slova „…stolní sladidlo na bázi …“ s uvedením názvu nebo názvů náhradního sladidla nebo sladidel v jeho složení.

3.

Označení stolního sladidla obsahujícího polyalkoholy nebo aspartam nebo sůl aspartamoacesulfamu musí obsahovat tato upozornění: a)

u polyalkoholů: „při nadměrné spotřebě může mít projímavé účinky“;

b)

u aspartamu / soli aspartamu-acesulfamu: „obsahuje zdroj fenylalaninu“.

4.

Výrobci stolních sladidel poskytnou patřičným způsobem informace pro bezpečné používání výrobku spotřebiteli. Pokyny pro provádění tohoto odstavce lze přijmout regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 3.

5.

Pokud jde o informace stanovené v odstavcích 1 až 3 tohoto článku, použije se odpovídajícím způsobem čl. 13 odst. 2 směrnice 2000/13/ES. Článek 24 Požadavky na označování potravin obsahujících některá potravinářská barviva

1.

Aniž je dotčena směrnice 2000/13/ES, v označení potravin obsahujících potravinářská barviva uvedená v příloze V tohoto nařízení musí být uvedeny doplňující informace stanovené ve zmíněné příloze.

2.

Na informace stanovené v odstavci 1 tohoto článku se odpovídajícím způsobem vztahuje čl. 13 odst. 2 směrnice 2000/13/ES.

3.

Na základě výsledků vědeckého pokroku nebo technického vývoje se příloha V případně změní prostřednictvím opatření jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení v souladu s regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 4. Článek 25 Jiné požadavky na označování

Články 21 až 24 nejsou dotčeny podrobnější nebo rozsáhlejší právní nebo správní předpisy týkající se vah a měr nebo vztahující se k obchodní úpravě, klasifikaci, balení a označování nebezpečných látek a přípravků nebo na dopravu těchto látek.

PE 410.853\ 63

CS

KAPITOLA V PROCESNÍ USTANOVENÍ A PROVÁDĚNÍ Článek 26 Informační povinnost 1.

Výrobce nebo uživatel potravinářské přídatné látky Komisi neprodleně sdělí veškeré nové vědecké nebo technické informace, jimiž by mohlo být dotčeno posouzení bezpečnosti potravinářské přídatné látky.

▌ 2.

Výrobce nebo uživatel potravinářské přídatné látky informuje Komisi na její žádost o skutečném použití potravinářské přídatné látky. Tyto informace Komise zpřístupní členským státům.

Článek 27 Sledování příjmu potravinářských přídatných látek 1.

Členské státy udržují systémy pro sledování spotřeby a používání potravinářských přídatných látek na základě přístupu založeném na posouzení rizika a o svých zjištěních v náležitých odstupech zpravují Komisi a úřad.

2.

Po konzultaci s úřadem bude regulativním postupem podle čl. 28 odst. 2 přijata společná metodika pro členské státy pro shromažďování informací o dietárním příjmu potravinářských přídatných látek ve Společenství. Článek 28 Výbor

1.

Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat.

2.


3.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

4.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a odst. 5 písm. b) a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí. Lhůty stanovené v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES jsou dva měsíce v případě odst. 3 písm. c), dva měsíce v případě odst. 4 písm. b) a čtyři měsíce v případě odst. 4 písm. e).

64 /PE 410.853

CS

Článek 29 Financování harmonizovaných politik Společenstvím Právním základem pro financování opatření, která vycházejí z tohoto nařízení, je čl. 66 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 882/2004.

KAPITOLA VI PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 30 Vytvoření seznamů Společenství obsahujících potravinářských přídatných látek 1.

Potravinářské přídatné látky, které jsou povoleny k použití v potravinách podle směrnic 94/35/ES, 94/36/ES a 95/2/ES, ve znění podle článku 31 tohoto nařízení, a podmínky jejich použití se zapíší do přílohy II tohoto nařízení po prověření jejich souladu s články 6, 7 a 8 tohoto nařízení. Opatření týkající se zápisu těchto přídatných látek do přílohy II, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijmou regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 4. Tento přezkum nezahrnuje nové posouzení rizika provedené úřadem. Tento přezkum se dokončí do …∗. Potravinářské přídatné látky a způsoby jejich použití, které již nejsou potřebné, se do přílohy II nezapisují.

2.

Potravinářské přídatné látky schválené k použití v potravinářských přídatných látkách uvedené ve směrnici 95/2/ES a podmínky jejich použití se zapíší do části 1 přílohy III tohoto nařízení po přezkoumání jejich souladu s článkem 6 tohoto nařízení. Opatření týkající se zápisu těchto přídatných látek do přílohy III, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijmou regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 4. Tento přezkum nezahrnuje nové posouzení rizika provedené úřadem. Tento přezkum se dokončí do …∗. Potravinářské přídatné látky a způsoby jejich použití, které již nejsou potřebné, se do přílohy III nezapisují.

3.

Potravinářské přídatné látky povolené k použití v potravinářských látkách určených k aromatizaci uvedené ve směrnici 95/2/ES a podmínky jejich použití se zapíší do části 4 přílohy III tohoto nařízení po přezkoumání jejich souladu s článkem 6 tohoto nařízení. Opatření týkající se zápisu těchto přídatných látek do přílohy III, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijmou regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 4. Tento přezkum nezahrnuje nové posouzení rizika provedené úřadem. Tento přezkum se dokončí do …*. Potravinářské přídatné látky a způsoby jejich použití, které již nejsou potřebné, se do přílohy III nezapisují.

∗ ∗

Dva roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Dva roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. PE 410.853\ 65

CS

4.

Specifikace potravinářských přídatných látek, na které e vztahují odstavce 1, 2 a 3 tohoto článku, se přijmou v souladu s nařízením (ES) č. …/… +[kterým se stanoví společný schvalovací postup pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin] v okamžiku zápisu uvedených potravinářských přídatných látek do příloh podle uvedených odstavců.

5.

Opatření týkající se případných přechodných opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jeho doplněním, se přijmou regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 3. Článek 31 Přechodná opatření

Dokud nebude dokončeno vytvoření seznamů Společenství obsahujících potravinářské přídatné látky podle článku 30, změní se přílohy směrnic 94/35/ES, 94/36/ES a 95/2/ES, a to případně prostřednictvím opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky uvedených směrnic, přijatých Komisí regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 4. Potraviny, jež nejsou v souladu s čl. 22 odst. 1 písm. i) a odst. 4 ║a které byly uvedeny na trh nebo označeny před …∗∗ mohou být prodávány do dne jejich minimální trvanlivosti nebo data spotřeby. Potraviny uvedené na trh nebo označené před …***, které nejsou v souladu s článkem 24, mohou být prodávány do dne jejich minimální trvanlivosti nebo data spotřeby. Článek 32 Přehodnocení schválených potravinářských přídatných látek 1.

Potravinářské přídatné látky, které byly povoleny ke dni …∗, podrobí úřad novému posouzení rizika.

2.

Po konzultaci s úřadem se pro uvedené potravinářské přídatné látky přijme regulativním postupem podle čl. 28 odst. 2 program hodnocení, a to do ….∗∗. Tento program hodnocení se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Článek 33 Zrušení

1.

Zrušují se tyto předpisy: a)

+ ∗∗ *** ∗ ∗∗

směrnice 62/2645/EHS;

Úř. věst: vložte prosím číslo ║. 12 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. 18 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Den vstupu tohoto nařízení v platnost. Jeden rok ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

66 /PE 410.853

CS

║ b)


║

2.

c)


d)


e)

směrnice 94/35/ES;

f)

směrnice 94/36/ES;

g)

směrnice 95/2/ES;

h)

rozhodnutí 292/97/ES;

i)

rozhodnutí 2002/247/ES.

Odkazy na zrušené předpisy se považují za odkazy na toto nařízení. Článek 34 Přechodná ustanovení

Odchylně od článku 33 zůstávají následující ustanovení použitelnými až do doby dokončení převodu podle čl. 30 odst. 1, 2 a 3 tohoto nařízení potravinářských přídatných látek povolených již ve směrnicích 94/35/ES, 94/36/ES a 95/2/ES: a)

čl. 2 odst. 1, 2 a 4 a příloha směrnice 94/35/ES;

b)

čl. 2 odst. 1 až 6, 8, 9 a 10 a přílohy I až V směrnice 94/36/ES;

c)

články 2 a 4 a přílohy I až VI směrnice 95/2/ES.

Bez ohledu na písmeno c) se zrušují povolení pro E 1103 invertázu a E 1105 lysozym stanovená ve směrnici 95/2/ES, a to s účinkem ode dne použitelnosti seznamu Společenství týkajícího se potravinářských enzymů podle článku 17 nařízení (ES) č. …/….+ [o potravinářských enzymech] Článek 35 Vstup v platnost Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne …∗ + ∗

Úř. věst.: vložte prosím číslo ║. Jeden rok ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. PE 410.853\ 67

CS

Ustanovení čl. 4 odst. 2 se však použije na přílohu III části 2, 3 a 5 ode dne 1. ledna 2011 a čl. 23 odst. 4 se použije ode dne ….∗∗. Článek 24 se použije ode dne …***. Článek 31 se použije ode dne …****. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V║ Za Evropský parlament předseda nebo předsedkyně

∗∗ *** ****

předseda nebo předsedkyně

Dva roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Osmnáct měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Den vstupu tohoto nařízení v platnost.

68 /PE 410.853

CS

Za Radu

PŘÍLOHA I Funkční třídy potravinářských přídatných látek v potravinách a potravinářských přídatných látek v potravinářských přídatných látkách a potravinářských enzymech 1.

„Náhradními sladidly“ se rozumějí látky používané k tomu, aby se potravinám nebo stolním sladidlům dodala sladká chuť;

2.

„barvivy“ se rozumějí látky, které potravině dodávají barvu nebo barvu obnovují a zahrnují přírodní složky potravin a přírodních zdrojů, jež jako takové nejsou obvykle požívány jako potraviny a nejsou obvykle používány jako charakteristické složky potravin. Ve smyslu tohoto nařízení jsou barvivy přípravky získané z potravin a dalších jedlých materiálů z přírodních zdrojů extrakcí fyzikální nebo chemické povahy, která má za následek selektivní oddělení pigmentů vzhledem k výživovým nebo aromatickým složkám;

3.

„konzervanty“ se rozumějí látky, které prodlužují trvanlivost potravin tím, že je chrání proti zkáze způsobené mikroorganismy, nebo které potraviny chrání před růstem patogenních mikroorganismů;

4.

„antioxidanty“ se rozumějí látky, které prodlužují trvanlivost potravin tím, že je chrání proti zkáze způsobené oxidací, například proti žluknutí tuků a barevným změnám;

5.

„nosiči“ se rozumějí látky, které se používají k rozpouštění, ředění, disperzi nebo k jiné fyzikální úpravě potravinářské přídatné látky nebo látky určené k aromatizaci potravin, potravinářského enzymu, živiny nebo další látky přidané do potraviny pro nutriční nebo fyziologický účinek s cílem usnadnit jejich použití a nakládání s nimi, aniž přitom mění jejich funkci (a aniž vykazují jakýkoliv vlastní technologický účinek);

6.

„kyselinami“ se rozumějí látky, které zvyšují kyselost potraviny nebo jí udělují kyselou chuť;

7.

„regulátory kyselosti“ se rozumějí látky, které mění nebo řídí kyselost nebo alkalitu potraviny;

8.

„protispékavými látkami“ se rozumějí látky, které snižují sklon jednotlivých částic potraviny ulpívat vzájemně na sobě;

9.

„odpěňovači“ se rozumějí látky, které zabraňují vytváření pěny nebo snižují pěnění;

10.

„plnidly“ se rozumějí látky, které přispívají k objemu potraviny, aniž významně zvyšují její využitelnou energetickou hodnotu;

11.

„emulgátory“ se rozumějí látky, které umožňují vytvořit nebo uchovat v potravině stejnorodou směs dvou nebo více nemísitelných fází, například oleje a vody;

12.

„tavicími solemi“ se rozumějí látky, které převádějí bílkoviny obsažené v sýru do disperzní formy za účelem homogenního rozložení tuků a ostatních složek;

13.

„zpevňujícími látkami“ se rozumějí látky, které činí tkáně ovoce nebo zeleniny pevnými nebo křehkými nebo udržují jejich pevnost nebo křehkost nebo látky, které reakcí se želírujícími látkami vytvářejí nebo ztužují gel; PE 410.853\ 69

CS

14.

„látkami zvýrazňujícími chuť a vůni“ se rozumějí látky, které zvýrazňují stávající chuť nebo vůni potraviny;

15.

„pěnotvornými látkami“ se rozumějí látky, které umožňují vytváření stejnorodé disperze plynné fáze v kapalné nebo tuhé potravině;

16.

„želírujícími látkami“ se rozumějí látky, které udělují potravině texturu tím, že vytvářejí gel;

17.

„lešticími látkami“ (včetně lubrikantů) se rozumějí látky, které po nanesení na vnější povrch udělují potravině lesklý vzhled nebo vytvářejí ochranný povlak;

18.

„zvlhčujícími látkami“ se rozumějí látky, které chrání potravinu před vysycháním tím, že působí proti účinkům vzduchu s nízkou relativní vlhkostí nebo podporují rozpouštění práškovitých potravin ve vodném prostředí;

19.

„modifikovanými škroby“ se rozumějí látky získávané jednorázovou nebo vícenásobnou chemickou úpravou jedlých škrobů, které mohly být předtím podrobeny fyzikální nebo enzymatické úpravě a mohly být pomocí kyselin nebo zásad štěpeny nebo běleny;

20.

„balicími plyny“ se rozumějí plyny jiné než vzduch, které se zavádějí do obalu před, během nebo po umístění potraviny do tohoto obalu;

21.

„propelenty“ se rozumějí plyny jiné než vzduch, které vytlačují potravinu z obalu;

22.

„kypřicími látkami“ se rozumějí látky nebo směsi látek, které uvolňují plyn, a tak zvyšují objem těsta;

23.

„sekvestranty“ se rozumějí látky, které vytvářejí chemické komplexy s ionty kovů;

24.

„stabilizátory“ se rozumějí látky, které umožňují udržovat fyzikálně-chemický stav potraviny; mezi stabilizátory patří látky, které umožňují udržet jednotný rozptyl dvou nebo více navzájem se nesměšujících látek v potravinách, látky, které stabilizují, udržují nebo zintenzivňují stávající barvu potravin, a látky, které zvyšují pojivost určité potraviny, včetně vytváření vzájemných vazeb mezi bílkovinami, které umožňují spojení kusů potravin do rekonstituované potraviny.

25.

„zahušťovadly“ se rozumějí látky, které zvyšují viskozitu potraviny;

26.

„látkami zlepšujícími mouku“ se rozumějí látky (jiné než emulgátory), které se přidávají do mouky nebo těsta pro zlepšení jejich pekařské jakosti.

70 /PE 410.853

CS

PŘÍLOHA II Seznam Společenství obsahující potravinářské přídatné látky schválené pro použití v potravinách a podmínky použití. __________________________

PE 410.853\ 71

CS

PŘÍLOHA III Seznam Společenství obsahující potravinářské přídatné látky schválené pro použití v potravinářských přídatných látkách, potravinářských enzymech a látkách určených k aromatizaci potravin a podmínky jejich použití. Seznam Společenství obsahující nosiče obsažené v živinách a podmínky jejich použití. Část 1

Nosiče v potravinářských přídatných látkách

Část 2

Potravinářské přídatné látky jiné než nosiče v potravinářských přídatných látkách

Část 3

Potravinářské přídatné látky, včetně nosičů, v potravinářských enzymech

Část 4

Potravinářské přídatné látky, včetně nosičů, v látkách určených k aromatizaci potravin

Část 5

Nosiče v živinách a ostatní látky přidané pro nutriční nebo fyziologický účinek. __________________________

72 /PE 410.853

CS

PŘÍLOHA IV Tradiční potraviny, u nichž mohou některé členské státy zachovat zákaz používání některých kategorií potravinářských přídatných látek Členský stát Německo Francie Francie Francie Francie Rakousko Finsko Švédsko Finsko Dánsko Dánsko Španělsko Itálie

Itálie

Potravina Tradiční německé pivo („Bier nach deutschem Reinheitsgebot gebraut“) Tradiční francouzský chléb Tradiční francouzské konzervované lanýže Tradiční francouzští konzervovaní hlemýždi Tradiční francouzská husa a kachna zalitá v sádle („confit“) Tradiční rakouský sýr „Bergkäse“ Tradiční finská kaše „mämmi“ Tradiční švédské a finské ovocné sirupy Tradiční dánské masové kuličky „kødboller“ Tradiční dánská pomazánka „leverpostej“ Tradiční španělský salám „lomo embuchado“ Tradiční italský salám „mortadella“

Tradiční italské uzeniny „cotechino e zampone“

Kategorie přídatných látek, pro které může být zákaz zachován Všechny kromě propelentů Všechny Všechny Všechny Všechny Všechny kromě konzervantů Všechny kromě konzervantů Barviva Konzervanty a barviva Konzervanty (kromě kyseliny sorbové) a barviva Všechny kromě konzervantů a antioxidantů Všechny kromě konzervantů, antioxidantů, látek pro úpravu pH, látek zvýrazňujících chuť, stabilizátorů a balicích plynů Všechny kromě konzervantů, antioxidantů, látek pro úpravu pH, látek zvýrazňujících chuť, stabilizátorů a balicích plynů

________________________

PE 410.853\ 73

CS

PŘÍLOHA V Seznam potravinářských barviv, na která odkazuje článek 24 a u nichž musí označení potravin obsahovat doplňující informace Potraviny obsahující jedno nebo více těchto potravinářských barviv Žluť SY (E 110)* Chinolinová žluť SY (E 104)* Azorubin (E 122) *

informace „název nebo číslo E barviva/barviv: mohou nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí“

Červeň allura (E 129)* Tartrazin (E 102) * Ponceau 4R (E 124)*

* S výjimkou potravin, u nichž bylo barvivo/barviva použita pro účely označení zdravotní nezávadnosti či jiných označení masných výrobků, popřípadě pro razítkování či dekorační barvení skořápek vajec.

74 /PE 410.853

CS

P6_TA-PROV(2008)0331 Látky určené k aromatizaci a některé složky potravin vyznačující se aromatem ***II Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 a nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a směrnice 2000/13/ES (16677/3/2007 – C6-0139/2008 – 2006/0147(COD))



-


-


-


-


1.


2.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Radě a Komisi.

P6_TC2-COD(2006)0147 Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 8. července 2008 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2008 o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96, nařízení (ES) č. 110/2008 a směrnice 2000/13/ES (Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

1 2

Úř. věst. C 111 E, 6.5.2008, s. 46. Texty přijaté dne 10.7.2007, P6_TA(2007)0323. PE 410.853\ 75

CS

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise, s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru1, v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy2, vzhledem k těmto důvodům: (1)

Směrnici Rady 88/388/EHS ze dne 22. června 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se látek určených k aromatizaci pro použití v potravinách a výchozích materiálů pro jejich výrobu3 je třeba s ohledem na technický a vědecký vývoj aktualizovat. V zájmu jasnosti a účinnosti by měla být nahrazena tímto nařízením.

(2)

Rozhodnutí Rady 88/389/EHS ze dne 22. června 1988 o vypracování seznamu výchozích materiálů a látek používaných při přípravě látek určených k aromatizaci4 ze strany Komise stanoví vypracování uvedeného seznamu do 24 měsíců ode dne přijetí uvedeného rozhodnutí. Uvedené rozhodnutí je již zastaralé a mělo by být zrušeno.

(3)

Směrnice Komise 91/71/EHS ze dne 16. ledna 1991, kterou se doplňuje směrnice Rady 88/388/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se látek určených k aromatizaci pro použití v potravinách a výchozích materiálů pro jejich výrobu5, stanoví pravidla pro označování látek určených k aromatizaci. Uvedená pravidla se nahrazují tímto nařízením a uvedená směrnice by nyní měla být zrušena.

(4)

Volný pohyb bezpečných a zdravých potravin je důležitým hlediskem vnitřního trhu a významně přispívá ke zdraví a blahu občanů a k jejich společenským a hospodářským zájmům.

(5)

Za účelem ochrany lidského zdraví by se toto nařízení mělo vztahovat na látky určené k aromatizaci, na výchozí materiály pro látky určené k aromatizaci a na potraviny, které obsahují látky určené k aromatizaci. Mělo by se rovněž vztahovat na některé složky potravin vyznačující se aromatem, jež se do potravin přidávají především za účelem dodání chuti nebo vůně a jež významně přispívají k přítomnosti některých přirozeně se vyskytujících nežádoucích látek v potravinách (dále jen „složky potravin vyznačující se aromatem“), jakož i na jejich výchozí materiál a na potraviny, které tyto složky obsahují.

(6)

Syrové potraviny, které neprošly žádným zpracováním, a jednosložkové potraviny jako koření, byliny, čaje a odvary (například ovocný nebo bylinný čaj), jakož i směsi koření

1

Úř. věst. C 168, 20.7.2007, s. 34. Postoj Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 10. března 2008 (Úř. věst. C 111 E, 6.5.2008, s. 46), postoj Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008. Úř. věst. L 184, 15.7.1988, s. 61. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1). Úř. věst. L 184, 15.7.1988, s. 67. Úř. věst. L 42, 15.2.91, s. 25.

2

3 4 5

76 /PE 410.853

CS

nebo bylin, čajové a odvarové směsi, pokud jsou konzumovány jako takové nebo nejsou přidávány do potravin, nespadají do oblasti působnosti tohoto nařízení. (7)

Látky určené k aromatizaci se používají ke zlepšení nebo úpravě vůně a/nebo chuti ve prospěch spotřebitele. Látky určené k aromatizaci a složky potravin vyznačující se aromatem by měly být používány, pouze pokud splňují kritéria stanovená v tomto nařízení. Jejich použití musí být bezpečné, a proto by měly být některé látky určené k aromatizaci podrobeny posouzení rizika předtím, než jsou povoleny pro použití v potravinách. Pokud je to možné, měla by být věnována pozornost tomu, zda mohou mít nepříznivý dopad na zranitelné skupiny. Použití látek určených k aromatizaci nesmí spotřebitele uvádět v omyl, a jejich přítomnost v potravinách by proto měla být vždy vhodným způsobem označena. Látky určené k aromatizaci by se však neměly používat takovým způsobem, aby uvedly spotřebitele v omyl, mimo jiné pokud jde o otázky týkající se povahy, čerstvosti, kvality použitých složek, přirozenosti produktu nebo výrobního postupu a výživové jakosti produktu. Při schvalování látek určených k aromatizaci by se měly zohlednit rovněž další významné faktory pro zvažovanou oblast, včetně sociálních, hospodářských, tradičních, etických a environmentálních faktorů, zásady předběžné opatrnosti a proveditelnosti kontrol.

(8)

Od roku 1999 vyjádřily Vědecký výbor pro potraviny a následně i Evropský úřad pro bezpečnost potravin zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin1, (dále jen „úřad“) stanoviska k celé řadě látek přirozeně se vyskytujících ve výchozích materiálech látek určených k aromatizaci a složkách potravin vyznačujících se aromatem, které podle Výboru odborníků Rady Evropy pro aromatické látky představují riziko z hlediska toxicity. Látky, u nichž potvrdil Vědecký výbor pro potraviny riziko z hlediska toxicity, by měly být považovány za nežádoucí látky, jež by jako takové neměly být přidávány do potravin.

(9)

Nežádoucí látky by mohly být vzhledem ke svému přirozenému výskytu v rostlinách přítomny v aromatických přípravcích a složkách potravin vyznačujících se aromatem. Rostliny se tradičně používají jako potraviny nebo složky potravin. Pro přítomnost těchto nežádoucích látek v potravinách, jež se nejvíce podílejí na příjmu těchto látek člověkem, by s ohledem na nutnost ochrany lidského zdraví a jejich nevyhnutelnou přítomnost v tradičních potravinách měla být stanovena přiměřená maximální množství.

(10) Maximální množství pro některé přirozeně se vyskytující nežádoucí látky by se měla soustředit na potraviny a kategorie potravin, které se nejvíce podílejí na denním příjmu potravy. Pokud další přirozeně se vyskytující nežádoucí látky představují riziko pro zdraví spotřebitele, měla by být stanovena jejich maximální množství na základě stanoviska úřadu. Členské státy by měly v závislosti na riziku organizovat kontroly v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady ze dne 29. dubna 2004 (ES) č. 882/2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních

1

Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 202/2008 (Úř. věst. L 60, 5.3.2008, s. 17). PE 410.853\ 77

CS

podmínkách zvířat1. Výrobci potravin však musí vzít přítomnost těchto látek v úvahu, pokud používají složky potravin vyznačující se aromatem nebo látky určené k aromatizaci při přípravě všech potravin, aby zajistili, že látky, které nejsou bezpečné, nebudou umístěny na trh. (11) Na úrovni Společenství by měly být stanoveny zákaz a omezení použití některých materiálů rostlinného, živočišného, mikrobiologického nebo nerostného původu, jež představují riziko pro lidské zdraví při výrobě látek určených k aromatizaci a složek potravin vyznačujících se aromatem a při jejich použití při výrobě potravin. (12) Posuzování rizika byla měl provádět úřad. (13) V zájmu zajištění harmonizace by se mělo posuzování rizika a schvalování látek určených k aromatizaci a výchozích materiálů, jež musí být podrobeny vyhodnocení, provádět postupem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. … ze dne …, kterým se stanoví společné schvalovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin2+. (14) Aromatické látky jsou definované chemické látky, které zahrnují aromatické látky získané chemickou syntézou anebo izolované za použití chemických procesů a přírodní aromatické látky. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2232/96 ze dne 28. října 1996, kterým se stanoví postup Společenství pro aromatické látky používané nebo určené k použití v potravinách3, probíhá program pro hodnocení aromatických látek. Podle uvedeného nařízení má být do pěti let od přijetí zmíněného programu přijat seznam aromatických látek. Pro přijetí tohoto seznamu by měla být stanovena nová lhůta. Tento seznam bude navržen k doplnění k seznamu uvedenému v čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. …/…+ [kterým se stanoví společné schvalovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin]. (15) Aromatickými přípravky jsou látky určené k aromatizaci, jiné než definované chemické látky, získané z materiálů rostlinného, živočišného nebo mikrobiologického původu vhodnými fyzikálními, enzymatickými nebo mikrobiologickými procesy, buď v surovém stavu materiálu, nebo po zpracování za účelem lidské spotřeby. Aromatické přípravky vyrobené z potravin nemusí podléhat hodnocení ani schvalovacímu postupu pro použití v potravinách, pokud neexistují pochyby o jejich bezpečnosti. Bezpečnost aromatických přípravků vyrobených z nepotravinářského materiálu by však měla být posouzena a schválena. (16) Nařízení (ES) č. 178/2002 definuje potravinu jako jakoukoli látku nebo produkt, zpracované, částečně zpracované nebo nezpracované, které jsou určeny ke konzumaci člověkem nebo u nichž lze důvodně předpokládat, že je člověk bude konzumovat. Materiály rostlinného, živočišného nebo mikrobiologického původu, u nichž lze 1 2 + 3 +

Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1. Opravené znění v Úř. věst. L 191, 28.5.2004, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 301/2008 (Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 85). Úř. věst. L ... Úř. věst. : vložte prosím číslo, datum a odkaz na vyhlášení v Úředním věstníku. Úř. věst. L 299, 23.11.1996, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003. Úř. věst.: Vložte prosím číslo║.

78 /PE 410.853

CS

dostatečně prokázat, že byly dosud používány pro výrobu látek určených k aromatizaci, se pro tento účel považují za potravinářské materiály, ačkoli některé z těchto výchozích materiálů, jakými je například růžové dřevo a list jahodníku, nemohou být používány pro potraviny jako takové. Tyto materiály není třeba posuzovat. (17) Obdobně nemusí podléhat hodnocení ani schvalovacímu postupu pro použití v potravinách látky určené k aromatizaci získané tepelným postupem, které jsou vyrobené z potravin za stanovených podmínek, pokud neexistují pochyby o jejich bezpečnosti. Bezpečnost látek určených k aromatizaci získaných tepelným postupem, které jsou vyrobeny z nepotravinářského materiálu nebo postupem, který neodpovídá určitým podmínkám výroby, by však měla být posouzena a schválena. (18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2065/2003 ze dne 10. listopadu 2003 o kouřových aromatických přípravcích používaných nebo určených k použití v potravinách1 stanoví postup pro posuzování bezpečnosti a schvalování kouřových aromatických přípravků a klade si za cíl stanovit seznam primárních kouřových kondenzátů a primárních dehtových frakcí, jejichž použití je povoleno s vyloučením všech ostatních. (19) Prekurzory určené k aromatizaci, jako jsou sacharidy, oligopeptidy a aminokyseliny dodávají potravinám chuť či vůni chemickými reakcemi, k nimž dochází při zpracování potravin. Prekurzory určené k aromatizaci vyrobené z potravin nemusí podléhat hodnocení ani schvalovacímu postupu pro použití v potravinách, pokud neexistují pochybnosti o jejich bezpečnosti. Bezpečnost prekurzorů určených k aromatizaci, které jsou vyrobeny z nepotravinářského materiálu, by však měla být posouzena a schválena. (20) Jiné látky určené k aromatizaci, které nespadají pod definice dříve uvedených látek určených k aromatizaci, lze použít v potravinách nebo na jejich povrchu poté, co byly podrobeny hodnocení a schvalovacímu postupu. Příkladem mohou být látky určené k aromatizaci získané zahřáním oleje či tuku na velmi vysokou teplotu po velmi krátkou dobu, což dodává aroma grilovaného jídla. (21) Materiál rostlinného, živočišného, mikrobiologického nebo nerostného původu jiného než potravina lze povolit pro výrobu látek určených k aromatizaci pouze poté, co bylo provedeno vědecké posouzení jeho bezpečnosti. Může být nezbytné povolit použití pouze některých částí daného materiálu nebo stanovit podmínky použití. (22) Látky určené k aromatizaci mohou obsahovat potravinářské přídatné látky povolené podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/… ze dne … o potravinářských přídavných látkách2+ nebo jiné složky potravin pro technické účely, jako například jejich skladování, standardizace, ředění nebo rozpouštění a stabilizace. (23) Látka určená k aromatizaci nebo výchozí materiál, které spadají do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o

1 2 +

Úř. věst. L 309, 26.11.2003, s. 1. Úř. věst L ... Úř. věst.: doplňte prosím číslo, datum a odkaz na vyhlášení vÚředním věstníku. PE 410.853\ 79

CS

geneticky modifikovaných potravinách a krmivech1, by měly být schvalovány podle uvedeného nařízení i podle tohoto nařízení. (24) Na látky určené k aromatizaci se nadále vztahují obecné povinnosti týkající se označování stanoené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin2, jejich obchodní úpravy a související reklamy a případně v nařízení (ES) č. 1829/2003 a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů3. Kromě toho by toto nařízení mělo obsahovat zvláštní ustanovení o označování látek určených k aromatizaci prodávaných jako takové výrobcům nebo konečným spotřebitelům. (25) Aromatické látky nebo aromatické přípravky by měly být označeny jako „přírodní“, pouze pokud splňují určitá kritéria zajišťující, že spotřebitelé nejsou uváděni v omyl. (26) Zvláštní požadavky na informace by měly zajistit, že spotřebitelé nejsou uváděni v omyl, pokud jde o výchozí materiál používaný na výrobu přírodních látek určených k aromatizaci. Zejména v případě, kdy se termín „přírodní“ užívá k popisu chuti či vůně, by použité aromatické složky měly být zcela přírodního původu. Kromě toho by měl být označen zdroj látek určených k aromatizaci, s výjimkou případů, kdy by uvedené výchozí materiály nebylo možné v aromatu nebo chuti potraviny rozeznat. Pokud je uveden zdroj, mělo by být z uvedeného materiálu nejméně 95 % aromatické složky. Protože používání látek určených k aromatizaci by nemělo uvádět spotřebitele v omyl, ostatních nejvýše 5 % lze použít pouze ke standardizaci nebo s cílem dodat látce určené aromatizaci například čerstvější, pronikavější, silnější, syrovější apod. ráz. Pokud bylo použito méně než 95 % aromatické složky získané z uvedeného zdroje a aroma zdroje lze přesto rozeznat, měl by být zdroj uveden s uvedením, že byly přidány další přírodní látky určené k aromatizaci, příkladem čehož je kakaový extrakt, do něhož byly přidány jiné přírodní látky určené k aromatizaci za účelem dodání banánového rázu.▌ (27) Spotřebitelé by měli být informováni, pokud kouřová příchuť určité potraviny vznikla přidáním kouřových aromatických přípravků. V souladu se směrnicí 2000/13/ES by označení nemělo uvádět spotřebitele v omyl, pokud jde o to, zda byl dotyčný produkt ošetřen tradičním procesem uzení čerstvým kouřem nebo zda byl ošetřen kouřovými aromatickými přípravky. Směrnici 2000/13/ES je nutno přizpůsobit definicím látek určených k aromatizaci, kouřových aromatických přípravků a výrazu „přírodní“ pro popis látek určených k aromatizaci stanoveným v tomto nařízení. (28) Pro účely hodnocení bezpečnosti aromatických látek z hlediska lidského zdraví mají informace o spotřebě a použití aromatických látek zásadní význam. Množství aromatických látek přidávaných do potravin by proto měla být pravidelně kontrolována.

1 2 3

Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením ║ (ES) č. 298/2008 (Úř. věst. 97, 9.4.2008, s. 64). Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2007/68/ES (Úř. věst. L 310, 28.11.2007, s. 11). Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 24.

80 /PE 410.853

CS

(29) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi1. (30) Zejména je třeba zmocnit Komisi ke změně příloh tohoto nařízení a k přijetí vhodných přechodných opatření týkajících se vypracování seznamu Společenství. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES. (31) Pokud ze závažných naléhavých důvodů nelze dodržet lhůty obvykle použitelné v rámci regulativního postupu s kontrolou, měla by mít Komise možnost použít k přijetí opatření popsaných v čl. 8 odst. 2 a změn příloh II až V postup pro naléhavé případy stanovený v čl. 5a odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES. Přílohy II až V tohoto nařízení by měly být podle potřeby přizpůsobeny vědeckému a technickému pokroku, přičemž by měly být zohledněny informace poskytnuté výrobci a uživateli látek určených k aromatizaci nebo informace vyplývající ze sledování a kontrol prováděných členskými státy. (32) Přílohy II až V tohoto nařízení by měly být podle potřeby přizpůsobeny vědeckému a technickému pokroku, přičemž by měly být zohledněny informace poskytnuté výrobci a uživateli látek určených k aromatizaci nebo informace vyplývající ze sledování a kontrol prováděných členskými státy. (33) V zájmu přiměřené a účinné tvorby a aktualizace právních předpisů Společenství týkajících se látek určených k aromatizaci je nezbytné shromažďovat údaje, sdílet informace a koordinovat činnost mezi členskými státy. Za tímto účelem může být užitečné uskutečnit studie, jež by se zabývaly konkrétními otázkami s cílem usnadnit rozhodovací proces. Je vhodné, aby tyto studie financovalo Společenství jako součást svého rozpočtového procesu. Na financování uvedených opatření se vztahuje nařízení (ES) č. 882/2004. (34) Dokud nebude stanoven seznam Společenství, mělo by být zajištěno hodnocení a schvalování aromatických látek, na něž se nevztahuje hodnotící program stanovený v nařízení (ES) č. 2232/96. Měl by proto být stanoven přechodný režim. Tyto aromatické látky by měly být hodnoceny a schvalovány v rámci uvedeného režimu postupem podle nařízení (ES) č. .../…+ [kterým se stanoví společné schvalovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin]. Období stanovená v uvedeném nařízení pro přijetí stanoviska úřadem a pro předložení návrhu nařízení o aktualizaci seznamu Společenství Komisí Stálému výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat by se však neměla použít, neboť by měla být dána přednost probíhajícímu hodnotícímu programu. (35) Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovení pravidel Společenství pro používání látek určených k aromatizaci a některých složek potravin vyznačujících se aromatem v potravinách nebo na jejich povrchu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto je může být v zájmu jednoty trhu a vysoké úrovně ochrany 1 +

Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11). Úř. věst.: vložte prosím číslo ║ . PE 410.853\ 81

CS

spotřebitele lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství opatření přijmout v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. (36) ║Nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 ze dne 10. června 1991, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů1 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin2 je nutné přizpůsobit některým novým definicím stanoveným v tomto nařízení. (37) Nařízení ║ (EHS) č. 1601/91, (ES) č. 2232/96 a (ES) č. 110/ 2008 a směrnice 2000/13/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: KAPITOLA I PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE Článek 1 Předmět Toto nařízení stanoví pravidla pro látky určené k aromatizaci a složky potravin vyznačující se aromatem pro použití v potravinách s cílem zajistit účinné fungování vnitřního trhu a zároveň zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a vysokou úroveň ochrany spotřebitele včetně ochrany zájmů spotřebitele a poctivého jednání v obchodu s potravinami, případně s ohledem na ochranu životního prostředí. Pro uvedené účely se v tomto nařízení stanoví a)

seznam Společenství obsahující látky určené k aromatizaci a výchozí materiály schválené pro použití v potravinách, obsažený v příloze I (dále jen „seznam Společenství“);

b)

podmínky použití látek určených k aromatizaci a složek potravin vyznačujících se aromatem v potravinách nebo na jejich povrchu;

c)

pravidla pro označování látek určených k aromatizaci. Článek 2 Oblast působnosti

1.

Toto nařízení se vztahuje na

1

Úř. věst. L 149, 14.6.1991, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2005. Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16.

2

82 /PE 410.853

CS

2.

a)

látky určené k aromatizaci používané nebo určené k použití v potravinách, aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení nařízení (ES) č. 2065/2003;

b)

složky potravin vyznačující se aromatem;

c)

potraviny, které obsahují látky určené k aromatizaci nebo složky potravin vyznačující se aromatem;

d)

výchozí materiály pro látky určené k aromatizaci a složky potravin vyznačující se aromatem.

Toto nařízení se nevztahuje na a)

látky, které mají výhradně sladkou, kyselou nebo slanou chuť;

b)

syrové potraviny;

c)

jednosložkové potraviny, jako jsou, ale nikoli výlučně, čerstvé, sušené nebo mražené směsi koření nebo bylin, čajové nebo odvarové směsi jako takové, pokud se nepoužívají jako složky potravin. Článek 3 Definice

1.

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v nařízení (ES) č. 178/2002 a v nařízení (ES) č. 1829/2003.

2.

Pro účely tohoto nařízení se dále rozumí: a)

„látkami určenými k aromatizaci“ produkty: i)

neurčené ke spotřebě jako takové, které jsou přidávány do potravin za účelem dodání nebo úpravy vůně nebo chuti;

ii)

vyrobené nebo sestávající z těchto kategorií: aromatických látek, aromatických přípravků, látek určených k aromatizaci získaných tepelným postupem, kouřových aromatických přípravků, prekurzorů určených k aromatizaci nebo jiných látek určených k aromatizaci nebo jejich směsí;

b)

„aromatickou látkou“ definovaná chemická látka vyznačující se aromatem;

c)

„přírodní aromatickou látkou“ aromatická látka získaná vhodnými fyzikálními, enzymatickými nebo mikrobiologickými procesy z materiálů rostlinného, živočišného nebo mikrobiologického původu, buď jako taková, nebo po zpracování za účelem lidské spotřeby jedním nebo více tradičními způsoby přípravy potravin uvedenými v příloze II. Přírodní aromatické látky odpovídají látkám, které se přirozeně vyskytují a lze je nalézt v přírodě;

PE 410.853\ 83

CS

d)

„aromatickým přípravkem“ produkt jiný než aromatická látka získaný i)

z potravin vhodnými fyzikálními, enzymatickými nebo mikrobiologickými procesy, buď jako takový, nebo po zpracování za účelem lidské spotřeby jedním nebo více tradičními způsoby přípravy potravin uvedenými v příloze II; nebo

ii)

e)

z materiálu rostlinného, živočišného nebo mikrobiologického původu jiného než potraviny vhodnými fyzikálními, enzymatickými nebo mikrobiologickými procesy, z materiálu jako takového či upraveného jedním nebo více tradičními způsoby přípravy potravin uvedenými v příloze II;

„látkou určenou k aromatizaci získanou tepelným postupem“ produkt získaný tepelným postupem ze směsi složek, které se samy nemusí nutně vyznačovat aromatem, z nichž alespoň jedna obsahuje dusík (aminoskupina) a další je redukujícím cukrem; složkami pro výrobu látek určených k aromatizaci získaných tepelným postupem mohou být i)

potraviny; nebo

ii)

výchozí materiál jiný než potraviny;

f)

„kouřovým aromatickým přípravkem“ produkt získaný frakcionací a purifikací kondenzovaného kouře, z něhož vznikají primární kouřové kondenzáty, primární dehtové frakce nebo sekundární kouřové aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 3 bodech 1, 2 a 4 nařízení (ES) č. 2065/2003;

g)

„prekurzorem určeným k aromatizaci“ produkt, který se sám nemusí nutně vyznačovat aromatem, záměrně přidávaný do potravin za jediným účelem aromatizace prostřednictvím rozkladu nebo reakcí s ostatními složkami při zpracování potravin; lze jej získat i)

z potravin; nebo

ii) h)

„jinou látkou určenou k aromatizaci“ látka určená k aromatizaci přidávaná do potravin nebo určená k přidávání do potravin za účelem dodání vůně nebo chuti, která nespadá do definic podle písmen b) až g);

i)

„složkou potravin vyznačující se aromatem“ složka potravin jiná než látky určené k aromatizaci, již lze přidávat do potravin, přičemž hlavním účelem je dodat jim chuť nebo vůni nebo jejich chuť nebo vůni upravit, a která výrazně přispívá k tomu, že se v potravinách přirozeně vyskytují určité nežádoucí látky;

84 /PE 410.853

CS

z výchozího materiálu jiného než potraviny;

j)

„výchozím materiálem“ materiál rostlinného, živočišného, mikrobiologického nebo nerostného původu, z něhož se vyrábějí látky určené k aromatizaci nebo složky potravin vyznačující se aromatem; může jít i)

o potravinu; nebo

ii) k)

o výchozí materiál jiný než potraviny;

„vhodným fyzikálním procesem“ fyzikální proces, jenž záměrně neupravuje chemickou podstatu složek látek určených k aromatizaci, aniž by byl dotčen seznam tradičních způsobů přípravy potravin v příloze II, a nezahrnuje mimo jiné použití singletního kyslíku, ozonu, anorganických katalyzátorů, kovových katalyzátorů, organokovových činidel nebo ultrafialového záření.

3.

Pro účely definic uvedených v odst. 2 písm. d), e), g) a j) se výchozí materiály, o jejichž dosavadním používání k výrobě látek určených k aromatizaci existují významné důkazy, pro účely tohoto nařízení považují za potraviny.

4.

Látky určené k aromatizaci mohou obsahovat potravinářské přídatné látky povolené podle nařízení (ES) č. …/…+ [o potravinářských přídavných látkách] nebo další potravinové složky dodané pro technické účely. KAPITOLA II PODMÍNKY POUŽITÍ LÁTEK URČENÝCH K AROMATIZACI, SLOŽEK POTRAVIN VYZNAČUJÍCÍCH SE AROMATEM A VÝCHOZÍCH MATERIÁLŮ Článek 4 Obecné podmínky použití látek určených k aromatizaci a složek potravin vyznačujících se aromatem

V potravinách nebo na jejich povrchu lze používat pouze látky určené k aromatizaci a složky potravin vyznačující se aromatem, které splňují tyto podmínky: a)

na základě dostupných vědeckých důkazů nepředstavují žádné bezpečnostní riziko pro zdraví spotřebitele a

b)

jejich používání neuvádí spotřebitele v omyl. Článek 5 Zákaz nevyhovujících látek určených k aromatizaci nebo nevyhovujících potravin

+

Úř. věst.: vložte prosím číslo ║. PE 410.853\ 85

CS

Nikdo nesmí uvést na trh látku určenou k aromatizaci ani žádnou potravinu, v níž je taková látka určená k aromatizaci nebo složka potravin vyznačující se aromatem obsažena, není-li jejich použití v souladu s tímto nařízením. Článek 6 Výskyt některých látek 1.

Látky uvedené v části A přílohy III se nesmějí přidávat do potravin jako takové.

2.

Aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 110/2008, nesmějí být maximální množství některých látek, které se přirozeně vyskytují v látkách určených k aromatizaci nebo složkách potravin vyznačujících se aromatem, jakož i ve vícesložkových potravinách uvedených na seznamu v části B přílohy III, překročena v důsledku použití látek určených k aromatizaci nebo složek potravin vyznačujících se aromatem v uvedených potravinách a na jejich povrchu. Maximální množství látek uvedených v příloze III se použijí pro potraviny uváděné na trh, není-li uvedeno jinak. Odchylně od této zásady se maximální množství u sušených nebo koncentrovaných potravin, jež je nutné rozpustit, uplatňují pro potraviny připravené podle pokynů na štítku, při zohlednění minimálního ředícího faktoru.

3.

Prováděcí pravidla k odstavci 2 lze přijmout regulativním postupem podle čl. 21 odst. 2, případně na základě stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“). Článek 7 Použití určitých výchozích materiálů

1.

Výchozí materiály uvedené na seznamu v části A přílohy IV se nesmějí použít pro výrobu látek určených k aromatizaci nebo složek potravin vyznačujících se aromatem.

2.

Látky určené k aromatizaci nebo složky potravin vyznačující se aromatem vyrobené z výchozích materiálů uvedených na seznamu v části B přílohy IV lze používat výhradně za podmínek uvedených v dané příloze.

Článek 8 Látky určené k aromatizaci a složky potravin vyznačující se aromatem, u nichž se nepožaduje hodnocení a schválení 1.

Za předpokladu, že vyhovují článku 4, lze v potravinách nebo na jejich povrchu používat následující látky určené k aromatizaci nebo složky potravin vyznačující se aromatem i bez hodnocení a schválení podle tohoto nařízení: a)

aromatické přípravky uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě i);

b)

látky určené k aromatizaci získané tepelným postupem uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. e) bodě i), které vyhovují podmínkám výroby látek určených k aromatizaci získaných tepelným postupem a maximálním množstvím některých látek v látkách určených k aromatizaci získaných tepelným postupem uvedeným v příloze V;

86 /PE 410.853

CS

2.

c)

prekurzory určené k aromatizaci uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. g) bodě i);

d)

složky potravin vyznačující se aromatem.

Bez ohledu na odstavec 1, vyjádří-li Komise, členský stát nebo úřad pochyby ohledně bezpečnosti látky určené k aromatizaci nebo složky potravin vyznačující se aromatem uvedených v odstavci 1, úřad u této látky určené k aromatizaci nebo složky potravin vyznačující se aromatem provede posouzení rizika. Články 4 až 6 nařízení (ES) č. …/…+ [,kterým se stanoví společné schvalovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin] se následně použijí obdobně. Je-li to nezbytné, přijme Komise na základě stanoviska úřadu a regulativním postupem s kontrolou podle čl. 21 odst. 3 opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jeho doplněním. Tato opatření se stanoví v přílohách III, IV nebo případně v příloze V. Komise může ze závažných naléhavých důvodů použít postup pro naléhavé případy pole čl. 21 odst. 4. KAPITOLA III SEZNAM SPOLEČENSTVÍ OBSAHUJÍCÍ LÁTKY URČENÉ K AROMATIZACI A VÝCHOZÍ MATERIÁLY SCHVÁLENÉ PRO POUŽITÍ V POTRAVINÁCH Článek 9 Látky určené k aromatizaci a výchozí materiály, u nichž se požaduje hodnocení a schválení

Tato kapitola se vztahuje na a)

aromatické látky;

b)

aromatické přípravky uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě ii);

c)

látky určené k aromatizaci získané tepelným postupem, které vznikly zahřáním složek, jež částečně nebo zcela spadají pod čl. 3 odst. 2 písm. e) bod ii), nebo které nevyhovují podmínkám výroby látek určených k aromatizaci získaných tepelným postupem nebo maximálním množstvím pro některé nežádoucí látky uvedené v příloze V;

d)

prekurzory určené k aromatizaci uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. g) bodě ii);

e)

jiné látky určené k aromatizaci uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. h);

f)

výchozí materiály jiné než potraviny uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. j) bodě ii). Článek 10 Seznam Společenství obsahující látky určené k aromatizaci a výchozí materiály

+

Úř. věst.: vložte prosím číslo ║. PE 410.853\ 87

CS

Z látek určených k aromatizaci a výchozích materiálů uvedených v článku 9 lze uvádět na trh jako takové a používat v potravinách nebo na jejich povrchu pouze látky určené k aromatizaci a výchozí materiály, které byly zařazeny na seznam Společenství, případně za podmínek použití v něm stanovených. Článek 11 Zařazení látek určených k aromatizaci a výchozích materiálů na seznam Společenství 1.

Látku určenou k aromatizaci nebo výchozí materiál lze na seznam Společenství zařadit postupem podle nařízení (ES) č. …/…+ [,kterým se stanoví společné schvalovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin] , pouze pokud vyhovuje podmínkám stanoveným v článku 4 tohoto nařízení.

2.

V zápisu látky určené k aromatizaci nebo výchozího materiálu na seznam Společenství se uvádějí

3.

a)

označení schválené látky určené k aromatizaci nebo výchozího materiálu;

b)

je-li to nezbytné, podmínky, za nichž lze látku určenou k aromatizaci používat.

Seznam Společenství se mění postupem stanoveným v nařízení (ES) č. …/…+ [,kterým se stanoví společné schvalovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin] Článek 12 Látky určené k aromatizaci nebo výchozí materiály spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1829/2003

1.

Látku určenou k aromatizaci nebo výchozí materiál spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1829/2003 lze zařadit na seznam Společenství pouze poté, co byly schváleny v souladu s nařízením (ES) č. 1829/2003.

2.

Pokud je látka určená k aromatizaci, která je již zařazena na seznamu Společenství, vyrobena z jiného výchozího materiálu spadajícího do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1829/2003, nebude vyžadovat nové schválení v rámci tohoto nařízení, pokud se na nový výchozí materiál vztahuje povolení podle nařízení (ES) č. 1829/2003 a látka určená k aromatizaci je v souladu se specifikacemi stanovenými tímto nařízením. Článek 13 Rozhodnutí o výkladu

Je-li to nutné, může být regulativním postupem podle čl. 21 odst. 2 rozhodnuto,

+ +

Úř. věst.: vložte prosím číslo ║. Úř. věst.: vložte prosím číslo ║.

88 /PE 410.853

CS

a)

zda určitá látka nebo směs látek, výchozí materiál nebo druh potravin spadá do kategorií uvedených v čl. 2 odst. 1 či nikoli;

b)

ke které z konkrétních kategorií uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. b) až j) daná látka náleží;

c)

zda určitý produkt náleží ke kategorii potravin nebo je potravinou podle přílohy I nebo části B přílohy III. KAPITOLA IV OZNAČOVÁNÍ

Článek 14 Označování látek určených k aromatizaci, které nejsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli 1.

Látky určené k aromatizaci, které nejsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli, lze uvádět na trh pouze s označením podle článků 15 a 16, které je snadno viditelné, jasně čitelné a nesmazatelné. Informace stanovené v článku 15 musí být uvedeny v jazyce, který je kupujícím snadno srozumitelný.

2.

Členský stát, v němž je produkt uváděn na trh, může na svém území v souladu se Smlouvou stanovit, že informace stanovené v článku 15 musí být uvedeny v jednom nebo více úředních jazycích Společenství, které tento členský stát určí. To nevylučuje, aby byly dané informace uvedeny ve více jazycích.

Článek 15 Obecné požadavky na označování látek určených k aromatizaci, které nejsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli 1.

Jsou-li látky určené k aromatizaci, které nejsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli, prodávány samostatně či ve směsi nebo ve směsi s jinými složkami potravin nebo do nich byly přidány další látky podle čl. 3 odst. 4, musí být na jejich obalech nebo nádobách uvedeny tyto informace: a)

prodejní označení: buď slova „látka určená k aromatizaci“, nebo přesnější název nebo označení látky určené k aromatizaci;

b)


c)


d)


e)

sestupně podle podílu na hmotnosti výčet: i)

kategorií přítomných látek určených k aromatizaci a

PE 410.853\ 89

CS

ii)

názvů každé z ostatních látek nebo každého z ostatních materiálů obsažených v produktu, nebo případně jejich čísla „E“;

f)


g)

údaj o maximálním množství pro každou složku nebo skupinu složek, jejichž množství v potravině podléhá množstevnímu omezení, nebo příslušná informace jasně a snadno srozumitelná a umožňující kupujícímu řídit se tímto nařízením nebo jinými příslušnými právními předpisy Společenství;

h)

čisté množství;

i)


j)

případně informace o látce určené k aromatizaci nebo jiných látkách, které jsou uvedeny v tomto článku a jsou vyjmenovány v příloze IIIa směrnice 2000/13/ES, pokud jde o uvedení složek nacházejících se v potravinách.

2.

Odchylně od odstavce 1 mohou být informace požadované v písmenech e) a g) zmíněného odstavce uvedeny pouze v zásilkové dokumentaci, která je zasílána se zásilkou nebo před jejím dodáním, pokud je na snadno viditelné části balení nebo nádoby dotyčného produktu uveden údaj „nikoli pro maloobchodní prodej“.

3.

Pokud jsou látky určené k aromatizaci dodávány v cisternách, lze odchylně od odstavce 1 veškeré informace uvést pouze v doprovodné zásilkové dokumentaci, která má být doručena s dodáním této zásilky. Článek 16 Zvláštní požadavky pro použití výrazu „přírodní“

1.

Pokud se k popisu látky určené k aromatizaci v prodejním označení uvedeném v čl. 15 odst. 1 písm. a) používá výraz „přírodní“, použijí se odstavce 2 až 6 tohoto článku.

2.

Výraz „přírodní“ lze používat pro popis látky určené k aromatizaci pouze v případě, sestává-li aromatická složka pouze z aromatických přípravků nebo přírodních aromatických látek.

3.

Výraz „přírodní aromatická látky / aromatické látky“ lze používat pouze pro látky určené k aromatizaci, v nichž aromatická složka obsahuje výhradně přírodní aromatické látky.

4.

Výraz „přírodní“ lze používat pouze ve spojení s odkazem na potravinu, kategorii potravin nebo rostlinný či živočišný zdroj aromatu, pokud alespoň 95 % hmotnostních aromatické složky bylo získáno z uvedeného výchozího materiálu.▌ Označení zní „přírodní <<potravina/potraviny nebo kategorie potravin nebo výchozí materiál/materiály>> látka určená k aromatizaci“.

5.

Výraz „přírodní <<potravina/potraviny nebo kategorie potravin nebo výchozí materiál/materiály>> látka určená k aromatizaci s jinými přírodními látkami určenými

90 /PE 410.853

CS

k aromatizaci“ lze použít pouze v případě, je-li aromatická složka částečně získána z uvedeného výchozího materiálu, jehož chuť či vůni lze snadno rozpoznat. 6.

Výraz „přírodní látka určená k aromatizaci“ lze použít pouze v případě, je-li aromatická složka získána z různých výchozích materiálů a pokud by uvedení výchozích materiálů neodráželo jejich vůni nebo chuť.

Článek 17 Označování látek určených k aromatizaci, které jsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli 1.

Aniž je dotčena směrnice 2000/13/ES, směrnice Rady 89/396/EHS ze dne 14. června 1989 o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří1, a nařízení (ES) č. 1829/2003, lze látky určené k aromatizaci prodávané samostatně, ve směsi nebo ve směsi s jinými složkami potravin nebo do nichž byly přidány další látky, které jsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli, uvádět na trh, pouze je-li na jejich obalu uvedeno „do potravin“ nebo „omezené použití v potravinách“ anebo přesnější údaj o určeném použití v potravinách, přičemž tyto údaje musí být snadno viditelné, jasně čitelné a nesmazatelné.

2.

Pokud se k popisu látky určené k aromatizaci v prodejním označení uvedeném v čl. 15 odst. 1 písm. a) používá výraz „přírodní“, použije se článek 16. Článek 18 Jiné požadavky na označování

Články 14 až 17 nejsou dotčeny podrobnější nebo rozsáhlejší právní nebo správní předpisy týkající se vah a měr nebo vztahující se k obchodní úpravě, klasifikaci, balení a označování nebezpečných látek a přípravků nebo na dopravu těchto látek. KAPITOLA V PROCESNÍ USTANOVENÍ A PROVÁDĚNÍ Článek 19 Podávání zpráv provozovateli potravinářských podniků 1.

Výrobce nebo uživatel aromatických látek nebo zástupce takového výrobce nebo uživatele Komisi na požádání sdělí množství látky přidávané do potravin ve Společenství během období dvanácti měsíců. Informace poskytnuté v této souvislosti budou považovány za důvěrné údaje, pokud tyto informace nebudou požadovány k posouzení bezpečnosti. Informace o množství k použití pro konkrétní kategorie potravin ve Společenství zpřístupní Komise členským státům.

1

Úř. věst. L 186, 30.6.1989, s. 21. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 92/11/EHS (Úř. věst. L 65, 11.3.1992, s. 32). PE 410.853\ 91

CS

2.

V případě látky určené k aromatizaci, která již byla schválena podle tohoto nařízení a která se připravuje výrobními postupy nebo za použití výchozích materiálů, které se významně liší od výrobních postupů nebo výchozích materiálů zahrnutých do posouzení rizika provedeného úřadem, poskytne výrobce nebo uživatel před uvedením dané látky na trh Komisi údaje nezbytné k tomu, aby úřad mohl provést hodnocení dané látky určené k aromatizaci s ohledem na změněný výrobní postup nebo vlastnosti.

3.

Výrobce nebo uživatel látky určené k aromatizaci nebo výchozích materiálů Komisi neprodleně sdělí veškeré nové vědecké nebo technické informace, které jsou mu známé a dostupné a které by mohly ovlivnit posouzení bezpečnosti této aromatické látky.

4.

Prováděcí pravidla k odstavci 1 se přijmou regulativním postupem podle čl. 21 odst. 2. Článek 20 Sledování a podávání zpráv členskými státy

1.

Členské státy na základě přístupu založeném na posouzení rizika zřídí systémy pro sledování spotřeby a používání látek určených k aromatizaci uvedených na seznamu Společenství a spotřeby látek uvedených v příloze III a o svých zjištěních v náležitých odstupech zpravují Komisi a úřad.

2.

Po konzultaci s úřadem bude regulativním postupem podle čl. 21 odst. 2 a do ... *přijata společná metodika pro členské státy pro shromažďování informací o spotřebě a používání látek určených k aromatizaci uvedených na seznamu Společenství a látek uvedených v příloze III. Článek 21 Výbor

1.


2.


3.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

4.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1, 2, 4 a 6 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí. Článek 22 Změny příloh II až V

*

Dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost.

92 /PE 410.853

CS

Změny příloh II až V tohoto nařízení v zájmu zohlednění vědeckého a technického pokroku, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvků tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 21 odst. 3, v případě potřeby na základě stanoviska úřadu. Komise může ze závažných naléhavých důvodů použít postup pro naléhavé případy pole čl. 21 odst. 4. Článek 23 Financování harmonizovaných politik Společenstvím Právním základem pro financování opatření, která vycházejí z tohoto nařízení, je čl. 66 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 882/2004. KAPITOLA VI PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 24 Zrušení 1.

Směrnice 88/388/EHS, rozhodnutí 88/389/EHS a směrnice 91/71/EHS se zrušují s účinkem ode dne …∗.

2.

Nařízení (ES) č. 2232/96 se zrušuje s účinkem ode dne použitelnosti seznamu uvedeného v čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení.

3.

Odkazy na zrušené předpisy se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 25 Zavedení seznamu Společenství obsahujícího látky určené k aromatizaci a výchozí materiály a stanovení přechodného režimu 1.

Seznam Společenství se stanoví uvedením seznamu látek určených k aromatizaci podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 2232/96 do přílohy I tohoto nařízení v době jeho přijetí.

2.

Dokud nebude stanoven seznam Společenství, použije se pro hodnocení a schvalování látek určených k aromatizaci, na něž se nevztahuje hodnotící program stanovený v článku 4 nařízení (ES) č. 2232/96, nařízení (ES) č. …/…+ [,kterým se stanoví společné schvalovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin] . Odchylně od uvedeného postupu se období šesti a devíti měsíců uvedená v čl. 5 odst. 1 a článku 7 nařízení (ES) č. …/…+ [,kterým se stanoví společné schvalovací řízení pro

∗ +

Dvacet čtyři měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost. Úř. věst.: vložte prosím číslo ║ PE 410.853\ 93

CS

potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin]na tato hodnocení a schvalování nepoužijí. 3.

Veškerá vhodná přechodná opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 21 odst. 3.

▌ Článek 26 Změna nařízení (EHS) č. 1601/91 V článku 2 nařízení (EHS) č. 1601/91 se odstavec 1 mění takto: 1.

V písm. a) třetí odrážce se první pododrážka nahrazuje tímto: „-

aromatických látek nebo aromatických přípravků, jak jsou vymezeny v čl. 3 odst. 2 písm. b) a d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/... o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách∗+, nebo

____________________ *

2.

V písm. b) druhé odrážce se první pododrážka nahrazuje tímto: „-

3.

Úř. věst. L ……“;

aromatických látek nebo aromatických přípravků, jak jsou vymezeny v čl. 3 odst. 2 písm. b) a d) nařízení (ES) č. …/…++, nebo“.

V písm. c) druhé odrážce se první pododrážka nahrazuje tímto: „-

aromatických látek nebo aromatických přípravků, jak jsou vymezeny v čl. 3 odst. 2 písm. b) a d) nařízení (ES) č. …/…++, nebo“. Článek 27 Změna nařízení (ES) č. 2232/96

V článku 5 nařízení (ES) č. 2232/96 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1.

Seznam látek určených k aromatizaci uvedený v čl. 2 odst. 2 se přijme postupem podle článku 7 do 31. prosince 2008.“ Článek 28

+

++

Úř. věst.: doplňte prosím číslo, datum a odkaz na vyhlášení tohoto nařízení v Úředním věstníku. Úř. věst. doplňte prosím číslo tohoto nařízení.

94 /PE 410.853

CS

Změna nařízení (ES) č. 110/2008 Nařízení (ES) č. 110/2008 se mění takto: 1.

V čl. 5 odst. 2 se písmeno c) nahrazuje tímto: „c)

2.

V čl. 5 odst. 3 se písmeno c) nahrazuje tímto: „c)

3.

obsahovat aromatické látky vymezené v čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../... + o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách a aromatické přípravky vymezené v čl. 3 odst. 2 písm. d) uvedeného nařízení;“

obsahovat jednu nebo více látek určených k aromatizaci vymezených v čl. 3 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. .../...+;“

V příloze I se bod 9 nahrazuje tímto: „9)

Aromatizace Aromatizací se rozumí postup, kdy se při výrobě lihoviny použije jedna nebo více látek určených k aromatizaci, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. .../...+.“

4.

Příloha II se mění takto: a)

v bodu 19 se písm. c) se nahrazuje tímto: „c)

b)

v bodu 20 se písm. c) nahrazuje tímto: „c)

c)

Jiné aromatické látky, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/...+ nebo aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení, nebo aromatické rostliny nebo části aromatických rostlin, ale organoleptické vlastnosti jalovce musí být zřetelné, třebaže někdy zeslabené.“

Při výrobě ginu se použijí pouze takové aromatické látky, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/…+, nebo takové aromatické přípravky , jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. d) uvedeného nařízení, aby nápoj chutnal převážně po jalovci;“

v bodu 21 písm. a) se podbod ii) nahrazuje tímto: „ii)

směs produktů takové destilace a ethanolu zemědělského původu, který má stejné složení, stejnou čistotu a stejný obsah alkoholu; k aromatizaci destilovaného ginu mohou být rovněž použity aromatické látky nebo aromatické přípravky, jak jsou uvedeny v kategorii 20 písm. c).“

PE 410.853\ 95

CS

d)


e)

v bodu 24 se písm. c) se nahrazuje tímto: „c)

f)

Väkevä glögi nebo spritglögg je lihovina vyrobená aromatizací ethanolu zemědělského původu aromatem hřebíčku nebo skořice, přičemž se používá jeden z těchto postupů: macerace nebo destilace, redestilace alkoholu za přítomnosti částí výše uvedených rostlin, přidáním aromatických látek,

Úř. věst. doplňte prosím číslo tohoto nařízení.

96 /PE 410.853

CS

Při výrobě vaječného likéru nebo advocaatu nebo avocatu nebo advokatu mohou být použity výhradně aromatické látky, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. …/…+, a aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. d) uvedeného nařízení.“

v bodu 44 se písm. a) nahrazuje tímto: „a)

+

Při výrobě likéru mohou být použity aromatické látky, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. …/…+, a aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. d) uvedeného nařízení. Při výrobě následujících likérů však mohou být použity výhradně přírodní aromatické látky, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. …/…+, a aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. d) uvedeného nařízení:“


i)

Hořké lihoviny nebo bitter jsou lihoviny s převládající hořkou chutí vyrobené aromatizací ethanolu zemědělského původu aromatickými látkami, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. …/…+, a/nebo aromatickými přípravky, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. d) uvedeného nařízení.“

v bodu 32 písm. c) se první pododstavec a návětí druhého pododstavce nahrazují tímto: „c)

h)

Je povoleno doplňující použití přírodních aromatických látek, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. …/…+, nebo aromatických přípravků, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. d) uvedeného nařízení, avšak aroma těchto nápojů musí pocházet především z destilátů semen kmínu (Carum carvi L.) nebo semen kopru (Anethum graveolens L.), přičemž použití éterických olejů je zakázáno.“

v bodu 30 se písm. a) nahrazuje tímto: „a)

g)

Mohou být rovněž dodatečně použity jiné aromatické látky, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) …/…+, nebo aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. d) uvedeného nařízení, ale musí být zachována převládající chuť kmínu.“

jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č.…/…+, z hřebíčku nebo skořice, či kombinací těchto metod.“ j)


Mohou být použity také jiné látky určené k aromatizaci, aromatické látky nebo aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. h), b) a d) nařízení (ES) …/…+, ale chuť uvedeného koření musí převládat.“

k)

V písm. c) bodů 25, 26, 27, 28, 29, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 42, 43, 45 a 46 se výraz „přípravky“ nahrazuje výrazem „aromatické přípravky“. _______________ ∗ Úř. věst. ... “

Článek 29 Změna směrnice 2000/13/ES Ve směrnici 2000/13/ES se příloha III nahrazuje tímto: „Příloha III POJMENOVÁNÍ LÁTEK URČENÝCH K AROMATIZACI NA SEZNAMU SLOŽEK 1.

2.

Aniž je dotčen odstavec 2, látky určené k aromatizaci se označují slovy -

„látky určené k aromatizaci“ nebo přesnějším názvem nebo popisem látky určené k aromatizaci, obsahuje-li aromatická složka látky určené k aromatizaci, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. b), c), d), e), f), g) a h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/… ze dne … o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách*++;

-

„kouřový aromatický přípravek“, nebo „kouřové aromatické přípravky“ vyrobené z <<potraviny nebo potravin nebo z kategorie potravin nebo výchozího materiálu nebo materiálů>> (např. kouřový aromatický přípravek vyrobený z buku), obsahuje-li aromatická složka látky určené k aromatizaci, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. f) nařízení (ES) č. …/…+, a dodává-li potravinám kouřové aroma.

Slovo „přírodní“ se pro popis látek určených k aromatizaci použije v souladu s článkem 16 nařízení (ES) č. …/…+

____________________ *

+ ++ +

Úř. věst. L ……“.

Úř. věst.: vložte prosím číslo tohoto nařízení. Úř. věst.: vložte prosím číslo, datum a dokaz na vyhlášení tothoto nařízení v Úředním věstníku. Úř. věst.: vložte prosím číslo tohoto nařízení. PE 410.853\ 97

CS

Článek 30 Vstup v platnost Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode ...∗. Článek 10 se použije po uplynutí 18 měsíců ode dne použitelnosti seznamu Společenství. Články ▌26 a 28 se použijí ode dne použitelnosti seznamu Společenství. Článek 22 se použije ode ... ∗∗. Potraviny zákonně uvedené na trh nebo označené před …*, které nejsou v souladu s tímto nařízením, mohou být uváděny na trh do konce doby minimální trvanlivosti nebo data spotřeby.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V ║ dne Za Evropský parlament předseda

∗ ∗∗

24 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Den vstupu tohoto nařízení v platnost.

98 /PE 410.853

CS


PŘÍLOHA I Seznam Společenství obsahující látky určené k aromatizaci a výchozí materiály schválené pro použití v potravinách

PE 410.853\ 99

CS

PŘÍLOHA II Seznam tradičních způsobů přípravy potravin řezání

potahování

zahřívání, vaření, pečení, smažení (do 240°C při atmosférickém tlaku) a vaření za vyššího tlaku (do 120°C)

chlazení

krájení

destilace/rektifikace

sušení

emulgace

odpařování

extrakce, včetně extrakce za pomoci rozpouštědel podle směrnice 88/344/EHS

kvašení

filtrace

mletí louhování

macerace

mikrobiologické procesy

mísení

loupání

perkolace

lisování

mražení/zamražování

pražení/grilování

mačkání

máčení

100 /PE 410.853

CS

PŘÍLOHA III Přítomnost některých látek Část A:

Látky, které nelze přidávat do potravin jako takové

kyselina agaricinová Aloin kapsaicin 1,2-benzopyron, kumarin hypericin beta-asaron 1-allyl-4-methoxybenzen, estragol kyselina kyanovodíková menthofuran 4-allyl-1,2-dimethoxybenzen, methyleugenol pulegon quassin 1-allyl-3,4-methylendioxybenzen, safrol teukrin A thujon (alfa a beta) Část B:

Maximální množství některých látek přirozeně se vyskytujících v látkách určených k aromatizaci a složkách potravin vyznačujících se aromatem v některých konzumovaných vícesložkových potravinách, k nimž byly přidány látky určené k aromatizaci nebo složky potravin vyznačujících se aromatem

▌

PE 410.853\ 101

CS

Název látky

Vícesložkové potraviny, v nichž je omezena přítomnost látky

Maximální množství v mg/kg

beta-asaron

alkoholické nápoje

1,0

1-allyl-4methoxybenzen,

mléčné výrobky

50

zpracované ovoce, zelenina (včetně hub pěstovaných i volně rostoucích, kořenů a hlíz, luštěnin a luskovin), ořechy a semena

50

produkty rybolovu

50

nealkoholické nápoje

10

nugát, marcipán nebo jejich náhražky nebo podobné produkty

50

konzervované peckové ovoce

5


35

cukrovinky obsahující mátu nebo mátu peprnou, kromě mikrocukrovinek na osvěžení dechu

500

mikrocukrovinky na osvěžení dechu

3 000

žvýkačky

1 000

alkoholické nápoje obsahující mátu nebo mátu peprnou

200

estragol∗

kyselina kyanovodíková

menthofuran

4-allyl-1,2-dimethoxyb mléčné výrobky enzen, přípravky z masa a masné výrobky, včetně methyleugenol* drůbeže a zvěřiny

pulegon

quassin

102 /PE 410.853

CS

20 15

přípravky z ryb a produkty rybolovu

10

polévky a omáčky

60

pochutiny k přímé spotřebě

20


1

cukrovinky obsahující mátu nebo mátu peprnou, kromě mikrocukrovinek na osvěžení dechu

250

mikrocukrovinky na osvěžení dechu

2 000

žvýkačky

350

nealkoholické nápoje obsahující mátu nebo mátu peprnou

20

alkoholické nápoje obsahující mátu nebo mátu peprnou

100


0,5

pekařské výrobky

1


1,5

1-allyl-3,4methylendioxybenzen, safrol*

teukrin A

přípravky z masa a masné výrobky, včetně drůbeže a zvěřiny

15

přípravky z ryb a produkty rybolovu

15

polévky a omáčky

25


1

hořké lihoviny nebo lihoviny bitter1

5

2

thujon (alfa a beta)

likéry s hořkou chutí

5

jiné alkoholické nápoje

2

alkoholické nápoje, kromě nápojů vyráběných z pelyňku rodu Artemisia

10

alkoholické nápoje vyráběné z pelyňku rodu Artemisia nealkoholické nápoje vyráběné z pelyňku rodu Artemisia kumarin

tradiční nebo sezónní pekařské zboží označené jako obsahující skořici „snídaňové cereálie“ včetně müsli jemné pečivo s výjimkou tradičního nebo sezónního pekařského zboží označeného jako obsahující skořici dezerty

35 0,5

50 20

15 5

*

1 2

Nejvyšší přípustná množství se nebudou vztahovat na vícesložkové potraviny, které neobsahují žádné přídatné látky určené k aromatizaci a kde jediné složky vyznačující se aromatem, které byly do potraviny přidány, jsou čerstvé, sušené nebo mražené byliny a koření. Pokud to bude vhodné, navrhne Komise změny této výjimky po konzultaci s členskými státy a úřadem na základě údajů poskytnutých členskými státy, nejnovějších vědeckých informací a s ohledem na používání bylin a koření v přírodních aromatických přípravcích. Jak jsou definovány v příloze II bodu 30 nařízení (ES) 110/2008. Jak jsou definovány v příloze II bodu 32 nařízení (ES) 110/2008. PE 410.853\ 103

CS

PŘÍLOHA IV Seznam výchozích materiálů, na něž se vztahují omezení z hlediska jejich použití při výrobě látek určených k aromatizaci a složek potravin vyznačujících se aromatem Část A:

Výchozí materiály, které se nepoužijí na výrobu látek určených k aromatizaci a složek potravin vyznačujících se aromatem

Výchozí materiál Latinský název

Obecný název

tetraploidní forma Acorus calamus L.

tetraploidní forma puškvorce obecného

Část B:

Podmínky použití látek určených k aromatizaci a složek potravin vyznačujících se aromatem vyrobených z některých výchozích materiálů

Výchozí materiál Obecný název

Quassia amara L. a Picrasma excelsa (Sw)

výtažek z hořkoně stepilé (kvasie) a hořkoně obecné

Látky určené k aromatizaci a složky potravin vyznačující se aromatem vyrobené z tohoto výchozího materiálu lze používat pouze k výrobě nápojů a pekařských výrobků.

Laricifomes officinales (Vill.: Fr) Kotl. et Pouz nebo Fomes officinalis

troudnatec lékařský

Látky určené k aromatizaci a složky potravin vyznačující se aromatem vyrobené z tohoto výchozího materiálu lze používat pouze k výrobě alkoholických nápojů.

Hypericum perforatum L.

třezalka tečkovaná

Teucrium chamaedrys L.

ožanka kalamandra

104 /PE 410.853

CS

Podmínky použití

Latinský název

PŘÍLOHA V Podmínky výroby látek určených k aromatizaci získaných tepelným postupem a maximální množství některých látek v látkách určených k aromatizaci získaných tepelným postupem Část A:

Část B:

Podmínky výroby: a)

Teplota produktů během zpracování nepřesáhne 180°C.

b)

Doba trvání tepelného zpracování nepřesáhne 15 minut při teplotě 180°C, přičemž za nižších teplot se tato doba odpovídajícím způsobem prodlouží; tj. doba ohřevu se zdvojnásobí při každém poklesu teploty o 10°C, a to až na maximální dobu 12 hodin.

c)

Úroveň pH by v průběhu zpracování neměla přesáhnout hodnotu 8,0.

Maximální množství některých látek

Látka

Maximální množství µg/kg

2-amino-3,4,8-trimethylimidazo [4,5-f] chinoxalin (4,8-DiMeIQx)

50

2-amino-1-methyl-6-fenylimidazol [4,5-b] pyridin (PhIP)

50

PE 410.853\ 105

CS

P6_TA-PROV(2008)0332 Potravinářské enzymy ***II Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o společném postoji Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o potravinářských enzymech a o změně směrnice Rady 83/417/EHS, nařízení Rady (ES) č. 1493/1999, směrnice 2000/13/ES, směrnice Rady 2001/112/ES a nařízení (ES) č. 258/97 (16676/1/2007 – C6-0140/2008 – 2006/0144(COD))



-


-


-


-


1.


2.


1

Úř. věst, C 111 E, 6.5.2008, s. 32. Texty přijaté dne 10.7.2007, P6_TA(2007)0322.

2

106 /PE 410.853

CS

P6_TC2-COD(2006)0144 Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 8. července 2008 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2008 o potravinářských enzymech a o změně směrnice Rady 83/417/EHS, nařízení Rady (ES) č. 1493/1999, směrnice 2000/13/ES, směrnice Rady 2001/112/ES a nařízení (ES) č. 258/97

(Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise, s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru1, v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy2, vzhledem k těmto důvodům: (1)


(2)


(3)

Potravinářské enzymy jiné než enzymy používané jako potravinářské přídatné látky nejsou v současnosti právně upraveny nebo jsou upraveny v rámci činidel právními předpisy členských států. Rozdíly mezi vnitrostátními právními a správními předpisy týkajícími se posuzování a povolování potravinářských enzymů mohou být překážkou jejich volného pohybu a mohou vytvářet nerovné a nespravedlivé podmínky hospodářské soutěže. Je proto nezbytné přijmout pravidla Společenství pro harmonizaci vnitrostátních předpisů týkajících se použití enzymů v potravinách.

(4)

Toto nařízení by se mělo vztahovat pouze na enzymy, které jsou do potravin přidávány z důvodu technologické funkce při výrobě, zpracování, přípravě, úpravě, balení, dopravě nebo skladování potravin, včetně enzymů používaných jako činidla (dále jen „potravinářské enzymy“). Oblast působnosti tohoto nařízení by proto neměla být rozšířena na enzymy, které se nepřidávají do potravin z důvodu technologické funkce, ale jsou určeny k lidské spotřebě, jako například enzymy pro účely výživy nebo podpory

1

Úř. věst. C 168, 20.7.2007, s. 34. Postoj Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 10. března 2008 (Úř. věst. C 111E, 6.5.2008, s. 32), postoj Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008.

2

PE 410.853\ 107

CS

trávení. Mikrobiální kultury tradičně používané při výrobě potravin, například sýra a vína, které mohou enzymy nahodile produkovat, ale nejsou zvlášť používány k jejich výrobě, by neměly být považovány za potravinářské enzymy. (5)

Potravinářské enzymy používané výhradně při výrobě potravinářských přídatných látek, které spadají do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/… ze dne … o potravinářských přídatných látkách1+, by měly být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeny, neboť bezpečnost těchto potravin je již vyhodnocena i právně upravena. Pokud jsou však tyto potravinářské enzymy použity jako takové v potravinách, toto nařízení se na ně vztahuje.

(6)

Potravinářské enzymy by měly být schváleny a používány, pouze pokud splňují kritéria stanovená v tomto nařízení. Použití potravinářských enzymů musí být bezpečné, musí být omezeno jen na případy, kdy je to z hlediska technologie nezbytné, a nesmí spotřebitele uvádět v omyl. Uvedení spotřebitele v omyl zahrnuje, kromě dalších možných případů, otázky týkající se povahy, čerstvosti, jakosti použitých složek, přirozenosti produktu či výrobního postupu nebo výživové jakosti produktu. Při schvalování potravinářských enzymů by se rovněž měly zohlednit další příslušné faktory, včetně faktorů sociálních, hospodářských, tradičních, etických a environmentálních, zásada předběžné opatrnosti a proveditelnost kontrol.

(7)

Některé potravinářské enzymy jsou povoleny pro zvláštní použití, například v ovocných šťávách a některých podobných produktech, v některých mléčných bílkovinách určených k lidské spotřebě a při některých povolených enologických postupech a ošetřeních. Použití takových potravinářských enzymů by mělo být v souladu s tímto nařízením a zvláštními ustanoveními příslušných právních předpisů Společenství. Směrnice Rady 2001/112/ES ze dne 20. prosince 2001 o ovocných šťávách a některých podobných produktech určených k lidské spotřebě2, směrnice Rady 83/417/EHS ze dne 25. července 1983 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se některých druhů mléčných bílkovin (kaseinů a kaseinátů) určených k lidské spotřebě3 a nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem4 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny. Protože by se toto nařízení mělo vztahovat na všechny potravinářské enzymy, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin5 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)

Potravinářské enzymy, jejichž použití je ve Společenství povoleno, by měly být uvedeny na seznamu Společenství, jenž by měl jasně tyto enzymy popsat a upřesnit veškeré podmínky jejich použití včetně jejich funkce v konečné potravině. Tento seznam by měl

1 + 2

3 4 5

Úř. věst. L ...: Úř. věst.: doplňte prosím číslo, datum a odkaz na vyhlášení v Úředním věstníku. Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 58. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1182/2007 (Úř. věst. L 273, 17.10.2007, s. 1). Úř. věst. L 237, 26.8.1983, s. 25. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 807/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 36). Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 479/2008 (Úř. věst. L 148, 6.6.2008, s. 1). Úř. věst. L 43, 14.2.1997, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

108 /PE 410.853

CS

být doplněn o specifikace, a to zejména specifikace jejich původu, ve vhodných případech včetně informací o alergizujících vlastnostech, a specifikace kritérií pro čistotu. (9)

V zájmu zajištění harmonizace by se mělo posuzování rizika potravinářských enzymů a jejich zařazení na seznam Společenství provádět postupem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/… ze dne …, kterým se stanoví společný schvalovací postup pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin1+.

(10) Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin2, má být k otázkám, jež by mohly mít vliv na veřejné zdraví, konzultován Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“). (11) Potravinářský enzym, který spadá do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech3, by měl být povolen jak v souladu s výše uvedeným nařízením, tak i podle tohoto nařízení. (12) Potravinářský enzym již zařazený na seznam Společenství podle tohoto nařízení, jenž je připraven výrobními postupy nebo za použití výchozích materiálů, které se výrazně liší od výchozích materiálů zahrnutých do posouzení rizika provedeného úřadem nebo které se liší od výchozích materiálů, na něž se vztahuje schvalovací postup a specifikace podle tohoto nařízení, by měl být předložen úřadu k hodnocení. Výraznou odchylkou by mohla být mimo jiné změna výrobního postupu od extrakce z rostlin k výrobě kvašením, za použití mikroorganismu nebo genetické modifikace původního mikroorganismu, změna výchozích materiálů nebo změna velikosti částic. (13) Vzhledem k tomu, že na trhu Společenství je již mnoho potravinářských enzymů, mělo by být vypracováno ustanovení, které by zajistilo, že přechod k seznamu Společenství obsahujícímu potravinářské enzymy proběhne hladce a nenaruší stávající trh s potravinářskými enzymy. Žadatelům by měla být poskytnuta dostatečná doba na to, aby předložili informace nezbytné pro posouzení rizika těchto produktů. Mělo by být proto povoleno počáteční období dvou let ode dne použitelnosti prováděcích opatření, která mají být stanovena v souladu s nařízením (ES) č. …/…+[, kterým se stanoví společné schvalovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin], aby měli žadatelé dostatečnou dobu pro předložení informací o stávajících enzymech, které by mohly být zařazeny na seznam Společenství, jenž má být vypracován podle tohoto nařízení. V průběhu počátečního období dvou let by rovněž mělo být možné podat žádosti o povolení nových enzymů. Úřad by měl neprodleně

1 + 2 3

+

Úř. věst.L ... Úř. věst.: doplňte prosím číslo, datum a odkaz na vyhlášení v Úředním věstníku. Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 202/2008 (Úř. věst. L 60, 5.3.2008, s. 17). Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 298/2008 (Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 64). Úř. věst. : prosím vložte číslo ║. PE 410.853\ 109

CS

vyhodnotit všechny žádosti o potravinářské enzymy, k nimž budou v průběhu uvedeného období předloženy dostatečné informace. (14) S cílem zajistit rovné a spravedlivé podmínky pro všechny žadatele by měl být seznam Společenství vypracován jednorázově. Tento seznam by měl být zaveden poté, co skončí posuzování rizika všech potravinářských enzymů, k nimž budou v průběhu počátečního období dvou let předloženy dostatečné informace. Posouzení rizik jednotlivých enzymů úřadem by se však měla zveřejňovat neprodleně po jejich dokončení. (15) V uvedeném počátečním období dvou let se očekává značný počet žádostí. Může proto být třeba dlouhého období, než skončí posuzování těchto žádostí z hlediska rizika a bude vypracován seznam Společenství. V zájmu zajištění rovného přístupu nových potravinářských enzymů na trh po uplynutí počátečního období dvou let by mělo být stanoveno přechodné období, v jehož průběhu bude možno uvádět na trh a používat potravinářské enzymy a potraviny vyráběné za pomoci potravinářských enzymů v souladu se stávajícími vnitrostátními předpisy v členských státech do té doby, než bude vypracován seznam Společenství. (16) Potravinářské enzymy E 1103 invertáza a E 1105 lysozym, jež byly povoleny podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/2/ES ze dne 20. února 1995 o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a náhradní sladidla1, jakož i podmínky jejich použití by měly být ze směrnice 95/2/ES převedeny na seznam Společenství poté, co bude na základě tohoto nařízení vypracován. Nařízením Rady (ES) č. 1493/1999 se navíc povoluje použití ureázy, beta-glukanázy a lysozymu ve vínu za podmínek stanovených v nařízení Komise (ES) č. 423/2008 ze dne 8. května 2008, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem a zavádí se kodex Společenství pro enologické postupy a ošetření2. Tyto látky jsou potravinářskými enzymy a měly by spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení. Měly by proto být doplněny na seznam Společenství po jeho vypracování, a to pro použití ve víně v souladu s nařízením (ES) č. 1493/1999 a nařízením (ES) č. 423/2008. (17) Na potravinářské enzymy se nadále vztahují obecné povinnosti týkající se označování stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy3 a případně v nařízení (ES) č. 1829/2003 a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů4. Kromě toho by toto nařízení mělo obsahovat zvláštní ustanovení o označování potravinářských enzymů prodávaných jako takové výrobcům nebo spotřebitelům.

1

2 3 4

Úř. věst. L 61, 18.3.1995, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/52/ES (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 10). Úř. věst. L 127, 15.5.2008, s. 13. ║. Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29 Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2007/68/ES (Úř. věst. L 310, 28.11.2007, s. 11). Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 24.

110 /PE 410.853

CS

(18) Na potravinářské enzymy se vztahuje definice potraviny v nařízení (ES) č. 178/2002, a proto se požaduje, jsou-li používány v potravinách, aby byly při označování potravin uváděny jako složky v souladu se směrnicí 2000/13/ES. Potravinářské enzymy by měly být označeny podle technologické funkce v potravině a dále specifickým názvem potravinářského enzymu. Měla by však být upravena odchylka od ustanovení o označování v případech, kdy enzym v konečné produktu neplní technologickou funkci, avšak je v potravině přítomen pouze jako výsledek přenosu z jedné nebo více složek potraviny nebo je používán jako pomocná látka. Směrnice 2000/13/ES by měla být odpovídajícím způsobem změněna. (19) Potravinářské enzymy musí být trvale sledovány a kdykoli v případě potřeby Kdykoliv přehodnoceny z hlediska měnících se podmínek použití a nových vědeckých informací. (20) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi1. (21) Zejména je třeba zmocnit Komisi k přijetí vhodných přechodných opatření. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.. (22) V zájmu tvorby a aktualizace právních předpisů Společenství týkajících se potravinářských enzymů je nezbytné shromažďovat údaje, sdílet informace a koordinovat činnost mezi členskými státy. Za tímto účelem může být užitečné uskutečnit studie, jež by se zabývaly konkrétními otázkami s cílem usnadnit rozhodovací proces. Je vhodné, aby tyto studie financovalo Společenství jako součást svého rozpočtového procesu. Na financování uvedených opatření se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat2. (23) Členské státy mají provádět úřední kontroly za účelem dodržování tohoto nařízení v souladu s nařízením (ES) č. 882/2004. (24) Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovení pravidel týkajících se potravinářských enzymů, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být v zájmu jednoty trhu a vysoké úrovně ochrany spotřebitele lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: 1 2

Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí ║ 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11). Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1. Opravené znění v Úř. věst. L 191, 28.5.2004, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 301/2008 (Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 85). PE 410.853\ 111

CS

KAPITOLA I PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE Článek 1 Předmět Tímto nařízením se stanoví pravidla pro potravinářské enzymy používané v potravinách, včetně enzymů používaných jako činidla, s cílem zajistit účinné fungování vnitřního trhu a současně zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a ochrany spotřebitele, což se vztahuje i na ochranu zájmů spotřebitele a poctivé jednání v obchodu s potravinami, případně s ohledem na ochranu životního prostředí. Pro uvedené účely se v tomto nařízení stanoví a)

seznam Společenství obsahující schválené potravinářské enzymy;

b)

podmínky použití potravinářských enzymů v potravinách;

c)

pravidla pro označování potravinářských enzymů prodávaných jako takové. Článek 2 Oblast působnosti

1.

Toto nařízení se vztahuje na potravinářské enzymy definované v článku 3.

2.

Toto nařízení se nevztahuje na potravinářské enzymy používané při výrobě

3.

a)

potravinářských přídatných látek spadajících do oblasti působnosti nařízení (ES) č. .../… + [o potravinářských přídavných látkách ];

b)

činidel.

Toto nařízení se použije, aniž jsou dotčena jakákoli zvláštní pravidla Společenství týkající se použití potravinářských enzymů a)

ve specifických potravinách;

b)

pro jiné účely, než na které se vztahuje toto nařízení.

4.

Toto nařízení se nevztahuje na mikrobiální kultury tradičně používané při výrobě potravin, které mohou enzymy nahodile produkovat, ale nejsou zvlášť používány k jejich výrobě.

+

Úř. věst.: doplňte prosím číslo ║.

112 /PE 410.853

CS

Článek 3 Definice 1.

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v nařízení (ES) č. 178/2002, nařízení (ES) č. 1829/2003 a v nařízení (ES) č. …/… +[o potravinářských přídavných látkách ].

2.

Dále se rozumí: a)

b)

„potravinářským enzymem“ produkt získaný z rostlin, zvířat či mikroorganismů nebo z jejich produktů, a to i produkt získaný kvasným procesem za použití mikroorganismů: (i)

obsahující jeden nebo více enzymů schopných katalyzovat specifickou biochemickou reakci; a

(ii)

přidávaný do potravin za technologickým účelem v kterékoli fázi výroby, zpracování, přípravy, úpravy, balení, dopravy nebo skladování potravin;

„potravinářským enzymatickým přípravkem“ směs skládající se z jednoho či více potravinářských enzymů, v níž jsou obsaženy látky jako přídatné látky či jiné potravinové složky s cílem usnadnit skladování, prodej, standardizaci, ředění nebo rozpouštění.

KAPITOLA II SEZNAM SPOLEČENSTVÍ OBSAHUJÍCÍ SCHVÁLENÉ POTRAVINÁŘSKÉ ENZYMY Článek 4 Seznam Společenství obsahující potravinářské enzymy V souladu se specifikacemi a podmínkami použití stanovenými v čl. 7 odst. 2 lze uvádět na trh jako takové a používat v potravinách pouze potravinářské enzymy, které byly zařazeny na seznam Společenství. Článek 5 Zákaz nevyhovujících potravinářských enzymů nebo nevyhovujících potravin Nikdo nesmí uvést na trh potravinářský enzym ani žádnou potravinu, v níž je takový enzym použit, není-li použití tohoto enzymu v souladu s tímto nařízením a s prováděcími opatřeními k němu. Článek 6 Obecné podmínky pro zařazení potravinářských enzymů na seznam Společenství +

Úř. věst.: doplňte prosím číslo ║. PE 410.853\ 113

CS

Potravinářský enzym lze zařadit na seznam Společenství, pouze pokud splňuje tyto podmínky, a případně při výskytu dalších významných faktorů: a)

na základě dostupných vědeckých důkazů nepředstavuje použití při navrhované míře žádné zdravotní riziko pro spotřebitele a

b)

existuje odůvodněná technologická potřeba a

c)

použití potravinářského enzymu neuvádí spotřebitele v omyl. Uvedení spotřebitele v omyl zahrnuje mimo jiné otázky týkající se povahy, čerstvosti a kvality použitých přísad, přírodního charakteru produktu nebo výrobního procesu či výživové hodnoty produktu. Článek 7 Zařazení potravinářských enzymů na seznam Společenství

1.

Na seznam Společenství může být postupem podle nařízení (ES) č. …/…+[, kterým se stanoví společné schvalovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin] zařazen potravinářský enzym, který splňuje podmínky stanovené v článku 6.

2.

V zápisu potravinářského enzymu na seznam Společenství se uvádějí

3.

a)

název potravinářského enzymu;

b)

specifikace potravinářského enzymu, včetně jeho původu, kritérií pro čistotu a jakýchkoli dalších nezbytných informací;

c)

▌potraviny, do nichž lze potravinářský enzym přidávat;

d)

▌podmínky, za nichž lze potravinářský enzym používat; v příslušných případech se maximální množství potravinářského enzymu nestanoví. V takovém případě se potravinářský enzym používá v souladu se zásadou quantum satis;

e)

případná omezení spotřebiteli;

f)

je-li to nezbytné, zvláštní požadavky na označování potravin, v nichž jsou použity potravinářské enzymy, aby se zajistila informovanost konečného spotřebitele o fyzickém stavu potraviny nebo o zvláštní úpravě, kterou prošla.

přímého

prodeje

+

Úř. věst.: doplňte prosím číslo ║. Úř. věst.: doplňte prosím číslo ║.

114 /PE 410.853

CS

enzymu

konečnému

Seznam Společenství se mění postupem stanoveným v nařízení (ES) č. …/…+[, kterým se stanoví společné schvalovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin]. Článek 8

+

potravinářského

Potravinářské enzymy spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1829/2003 1.

Do seznamu Společenství lze zařadit potravinářský enzym spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1829/2003 pouze v případě, že byl schválen v souladu s nařízením (ES) č. 1829/2003.

2.

Jestliže potravinářský enzym, který již byl zařazen na seznam Společenství, pochází z jiného zdroje spadajícího do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1829/2003, nevyžaduje se u něho podle tohoto nařízení nové povolení za předpokladu, že se na nový zdroj vztahuje povolení v souladu s nařízením (ES) č. 1829/2003 a daný potravinářský enzym splňuje specifikace stanovené tímto nařízením. Článek 9 Rozhodnutí o výkladu

Je-li to nezbytné, může být regulativním postupem podle čl. 15 odst. 2 rozhodnuto, a)

zda určitá látka vyhovuje či nevyhovuje definici potravinářského enzymu uvedené v článku 3;

b)

zda určitá potravina náleží do některé z kategorií potravin na seznamu Společenství obsahujícím potravinářské enzymy. KAPITOLA III OZNAČOVÁNÍ Článek 10 Označování potravinářských enzymů a přípravků obsahujících potravinářské enzymy, které nejsou určeny pro prodej konečnému spotřebiteli

1.

Potravinářské enzymy a potravinářské enzymatické přípravky, které nejsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli, lze bez ohledu na to, zda jsou prodávány samostatně, ve směsi nebo ve směsi s jinými složkami potravin ve smyslu čl. 6 odst. 4 směrnice 2000/13/ES, uvádět na trh pouze s označením podle článku 11 tohoto nařízení, které je snadno viditelné, jasně čitelné a nesmazatelné. Informace stanovené v článku 11 musí být uvedeny v jazyce, který je kupujícím snadno srozumitelný.

2.

Členský stát, v němž je produkt uváděn na trh, může na svém území v souladu se Smlouvou stanovit, že informace stanovené v článku 11 musí být uvedeny v jednom nebo více úředních jazycích Společenství, které tento členský stát určí. To nevylučuje, aby byly dotyčné informace uvedeny ve více jazycích. Článek 11 Obecné požadavky na označování potravinářských enzymů a přípravků obsahujících potravinářské enzymy, které nejsou určeny pro prodej konečnému spotřebiteli

PE 410.853\ 115

CS

1.

Jsou-li potravinářské enzymy a potravinářské enzymatické přípravky, které nejsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli, prodávány samostatně, ve směsi nebo ve směsi s jinými složkami potravin, musí být na jejich obalech nebo nádobách uvedeny tyto informace: a)

název stanovený tímto nařízením u každého potravinářského enzymu či obchodní označení obsahující název každého potravinářského enzymu, případně pokud takový název neexistuje, přijatý název stanovený v názvosloví Mezinárodní unie pro biochemii a molekulární biologii (IUBMB);

b)


c)


d)


e)

návod k použití v případě, že by jeho neuvedení znemožnilo správné použití potravinářského enzymu;

f)


g)

údaj o maximálním množství pro každou složku nebo skupinu složek, jejichž množství v potravině podléhá množstevnímu omezení, nebo příslušná informace jasně a snadno srozumitelná a umožňující kupujícímu řídit se tímto nařízením nebo jinými příslušnými právními předpisy Společenství; pokud se stejné množstevní omezení vztahuje na skupinu složek používaných samostatně nebo ve směsi, může být uvedeno celkové procentní zastoupení jako jeden údaj; množstevní omezení se vyjadřuje číselně nebo podle zásady quantum satis;

h)

čisté množství;

i)

aktivita potravinářského enzymu / potravinářských enzymů;

j)


k)

případně informace o potravinářském enzymu nebo jiných látkách, které jsou uvedeny v tomto článku a jsou vyjmenovány v příloze IIIa směrnice 2000/13/ES.

2.

Prodávají-li se potravinářské enzymy nebo potravinářské enzymatické přípravky ve směsi nebo ve směsi s jinými složkami potravin, uvede se na jejich obalech nebo nádobách seznam všech složek v sestupném pořadí podle procenta jejich hmotnostního podílu v celku.

3.

Na obalech nebo nádobách potravinářských enzymatických přípravků se uvede seznam všech složek sestupně podle jejich procentního podílu na celkové hmotnosti.

4.

Odchylně od odstavců 1, 2 a 3 mohou být informace požadované v odst. 1 písm. e) až g) a v odstavcích 2 a 3 uvedeny pouze v zásilkové dokumentaci, která je zasílána se zásilkou nebo před jejím dodáním, pokud je na snadno viditelné části balení nebo nádoby dotyčného produktu uveden údaj „nikoli pro maloobchodní prodej“.

116 /PE 410.853

CS

5.

Pokud jsou potravinářské enzymy a potravinářské enzymatické přípravky dodávány v cisternách, uvedou se odchylně od odstavců 1, 2 a 3 veškeré informace pouze v doprovodné zásilkové dokumentaci, která má být doručena s dodáním této zásilky.

Článek 12 Označování potravinářských enzymů nebo potravin obsahujících potravinářské enzymy, které jsou určeny pro prodej konečnému spotřebiteli 1.

2.

Aniž je dotčena směrnice 2000/13/ES, směrnice Rady 89/396/EHS ze dne 14. června 1989 o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří1, a nařízení (ES) č. 1829/2003, lze potravinářské enzymy a potravinářské enzymatické přípravky prodávané samostatně, ve směsi nebo ve směsi s jinými složkami potravin, které jsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli, uvádět na trh, pouze jsou-li na jejich obalu uvedeny tyto informace: a)

název stanovený tímto nařízením u každého potravinářského enzymu či obchodní označení obsahující název každého potravinářského enzymu, případně pokud takový název neexistuje, přijatý název stanovený v názvosloví Mezinárodní unie pro biochemii a molekulární biologii (IUBMB);

b)

slova „do potravin“ nebo slova „omezené použití v potravinách“ nebo podrobnější údaj o určeném použití v potravinách.

Pokud jde o informace stanovené v odstavci 1 tohoto článku, použije se odpovídajícím způsobem čl. 13 odst. 2 směrnice 2000/13/ES. Článek 13 Jiné požadavky na označování

Články 10 až 12 nejsou dotčeny podrobnější nebo rozsáhlejší právní nebo správní předpisy týkající se vah a měr nebo vztahující se k obchodní úpravě, klasifikaci, balení a označování nebezpečných látek a přípravků nebo na dopravu těchto látek a přípravků. KAPITOLA IV PROCESNÍ USTANOVENÍ A PROVÁDĚNÍ Článek 14 Informační povinnost 1.

Výrobce nebo uživatel potravinářského enzymu neprodleně vyrozumí Komisi o veškerých nových vědeckých nebo technických informacích, které by mohly ovlivnit posuzování bezpečnosti potravinářského enzymu.

1

Úř. věst. L 186, 30.6.1989, s. 21. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 92/11/EHS (Úř. věst. L 65, 11.3.1992, s. 32). PE 410.853\ 117

CS

2.

V případě potravinářského enzymu, který již byl schválen podle tohoto nařízení a který se připravuje výrobními postupy nebo za použití výchozích materiálů, které se výrazně liší od výrobních postupů či výchozích materiálů zahrnutých do posouzení rizika provedeného Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“), poskytne výrobce nebo uživatel před uvedením potravinářského enzymu na trh Komisi údaje nezbytné k tomu, aby úřad mohl provést hodnocení daného potravinářského enzymu s ohledem na změněný výrobní postup nebo vlastnosti.

3.

Výrobce nebo uživatel potravinářského enzymu informuje Komisi na její žádost o skutečném použití potravinářského enzymu. Tyto informace Komise zpřístupní členským státům. Článek 15 Výbor

1.


2.


3.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí. Článek 16 Financování harmonizovaných politik Společenstvím

Právním základem pro financování opatření, která vycházejí z tohoto nařízení, je čl. 66 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 882/2004. KAPITOLA V PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 17 Vytvoření seznamu Společenství obsahujícího potravinářské enzymy 1.

Seznam Společenství obsahující potravinářské enzymy se vypracuje na základě žádostí podaných podle odstavce 2.

2.

Zúčastněné strany mohou podat žádosti o zařazení potravinářského enzymu na seznam Společenství.

118 /PE 410.853

CS

Lhůta pro podávání těchto žádostí je 24 měsíců ode dne použitelnosti prováděcích opatření, která mají být stanovena v souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. …/…+[, kterým se stanoví společné schvalovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin]. 3.

Komise zavede rejstřík všech potravinářských enzymů (dále jen „rejstřík“), které mají být zvažovány z hlediska zařazení na seznam Společenství, k čemuž je v souladu s odstavcem 2 podána žádost splňující kritéria platnosti, jež mají být stanovena v souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. …/…+[, kterým se stanoví společné schvalovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin]. Rejstřík je přístupný veřejnosti. Komise žádosti předloží úřadu k vyjádření.

4.

Seznam Společenství Komise přijme postupem podle nařízení (ES) č. …/…+[, kterým se stanoví společné schvalovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin], jakmile úřad vydá stanovisko ke každému enzymu zařazenému do rejstříku. Odchylně od tohoto postupu však

5.

a)

čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. …/…+[, kterým se stanoví společné schvalovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin] se nepoužije na přijetí stanoviska úřadem;

b)

poprvé schválí Komise seznam Společenství poté, co úřad vydá stanovisko ke všem enzymům uvedeným v rejstříku.

Je-li to nezbytné, přijmou se veškerá vhodná přechodná opatření pro účely tohoto článku, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jeho doplněním, regulativním postupem s kontrolou podle čl. 15 odst. 3. Článek 18 Přechodná opatření

1.

+ +

Bez ohledu na články 7 a 17 tohoto nařízení bude seznam Společenství již po vypracování obsahovat tyto potravinářské enzymy: a)

E 1103 invertáza a E 1105 lysozym s uvedením podmínek jejich použití stanovených v příloze I a v části C přílohy III směrnice 95/2/ES;

b)

ureáza, beta-glukanáza a lysozym pro použití ve víně v souladu s nařízením (ES) č. 1493/1999 a prováděcími pravidly k tomuto nařízení.

Úř. věst.: doplňte prosím číslo ║. Úř. věst.: doplňte prosím číslo ║. PE 410.853\ 119

CS

2.

Potravinářské enzymy, potravinářské enzymatické přípravky a potraviny obsahující potravinářské enzymy, které byly uvedeny na trh nebo označeny před … a které nejsou v souladu s články 10 až 12, mohou být prodávány do dne jejich minimální trvanlivosti nebo do uplynutí lhůty pro spotřebu. Článek 19 Změny směrnice 83/417/EHS

V oddíle III písm. d) přílohy I směrnice 83/417/EHS se odrážky nahrazují tímto: „-

syřidlo splňující požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/… ze dne …* o potravinářských enzymech+,

-

jiné enzymy koagulující mléko splňující požadavky nařízení (ES) č. …/…**.

____________________ +

Úř. věst. L ... ... ***“. Článek 20 Změna nařízení (ES) č. 1493/1999

V článku 43 nařízení (ES) č. 1493/1999 se doplňuje nový odstavec, který zní: „3. „3.

Enzymy a enzymatické přípravky používané při schválených enologických postupech a ošetřeních uvedených na seznamu v příloze IV splňují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/… ze dne …* o potravinářských enzymech+.

____________________ +

Úř. věst. L ... ... ***“.

Článek 21 Změny směrnice 2000/13/ES Směrnice 2000/13/ES se mění takto: 1)

V článku 6 se odstavec 4 mění takto: a)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

*

Dvanáct měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.

*

Úř. věst.: doplňte prosím číslo a datum tohoto nařízení. Úř. věst.: doplňte prosím číslo tohoto nařízení. Úř. věst.: doplňte prosím odkaz na vyhlášení tohoto nařízení v Úředním věstníku.

** ***

120 /PE 410.853

CS

„a)

2)

„složkou“ se rozumí jakákoli látka, včetně přídatných látek a enzymů, která je použita při výrobě nebo přípravě potraviny a je v konečném produktu stále přítomna, i když případně ve změněné formě;“

b)

v písm. c) bodě ii) se úvodní slova „přídatné látky“ nahrazují slovy „přídatné látky a enzymy“;

c)

v písm. c) bodě iii) se slova „přídatných látek nebo látek určených k aromatizaci potravin“ nahrazují slovy „přídatných látek nebo enzymů nebo látek určených k aromatizaci potravin“.

V čl. 6 odst. 6 se doplňuje nová odrážka, která zní: „-

enzymy jiné než uvedené v odst. 4 písm. c) bodě ii) musí být označeny názvem jedné ze skupin složek uvedených na seznamu v příloze II, po kterém následuje jejich specifický název,“. Článek 22 Změny směrnice 2001/112/ES

V oddíle II odst. 2 přílohy I směrnice 2001/112/EHS se čtvrtá, pátá a šestá odrážka nahrazují tímto: „„-

Pektolytické enzymy splňující požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/… ze dne … o potravinářských enzymech+;

-

Proteolytické enzymy splňující požadavky nařízení (ES) č…./…**;

-

Amylolytické enzymy splňující požadavky nařízení (ES) č. …/…**.

____________________ +

Úř. věst. L ... ... ***“ Článek 23 Změna nařízení (ES) č. 258/97

V čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 258/1997 se doplňuje nové písmeno, které zní: „d)

potravinářské enzymy spadající do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/… ze dne …* o potravinářských enzymech+.

____________________ ** *** *

Úř. věst.: doplňte prosím číslo tohoto nařízení. Úř. věst.: doplňte prosím odkaz na vyhlášení tohoto nařízení v Úředním věstníku. Úř. věst.: doplňte prosím číslo a datum tohoto nařízení. PE 410.853\ 121

CS

+

Úř. věst. L ... ...**“ Článek 24 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Článek 4 se použije ode dne použitelnosti seznamu Společenství. Do tohoto dne se v členských státech nadále používají platné vnitrostátní předpisy týkající se uvádění na trh a použití potravinářských enzymů a potravin vyráběných za pomoci potravinářských enzymů. Články 10 až 13 se použijí ode dne ….*.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V ║ dne Za Evropský parlament předseda nebo předsedkyně

** *

Úř. věst.: doplňte prosím odkaz na vyhlášení tohoto nařízení v Úředním věstníku. Dvanáct měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

122 /PE 410.853

CS


P6_TA-PROV(2008)0333 Změna směrnice 2003/87/ES tak, aby se činnosti v oblasti letectví začlenily do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství ***II Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o změně směrnice 2003/87/ES tak, aby se činnosti v oblasti letectví začlenily do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (5058/3/2008 – C6-0177/2008 – 2006/0304(COD))



-


-


-


-

s ohledem na doporučení pro druhé čtení poskytnuté Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0220/2008),

1.


2.

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

1 2

Úř. věst. C 122 E, 20.5.2008, s. 19. Texty přijaté dne 13.11.2007, P6_TA(2007)0505. PE 410.853\ 123

CS

EP-P6_TC2-COD(2006)0304 Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 8. července 2008 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/.../ES, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem začlenění činností v oblasti letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise, s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru1, s ohledem na stanovisko Výboru regionů2, v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy3, vzhledem k těmto důvodům: (1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství4 zavedla systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství s cílem podpořit snižování emisí skleníkových plynů nákladově efektivním a ekonomicky účinným způsobem.

(2)

Konečným cílem Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), která byla jménem Evropského společenství schválena rozhodnutím Rady 94/69/ES5, je stabilizovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by zabránila nebezpečnému působení lidské činnosti na klimatický systém.

(3)

Evropská rada na zasedání dne 8. a 9. března 2007 v Bruselu zdůraznila, že dosažení strategického cíle, kterým je omezit zvýšení průměrné globální teploty o nejvýše 2 °C oproti úrovni před průmyslovou revolucí, má zásadní význam. Nejnovější vědecké poznatky, které Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) uvedl ve své čtvrté hodnotící zprávě, ještě jasněji dokazují, že negativní dopady změny klimatu stále více ohrožují ekosystémy, produkci potravin a dosažení udržitelného rozvoje a rozvojových cílů

1

Úř. věst. C 175, 27.7.2007, s. 47. Úř. věst. C 305, 15.12.2007. s. 15. Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. listopadu 2007 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku)společný postoj Rady ze dne 18. dubna 2008…(Úř. věst. C 122 E , 20.5.2008, s. 19) a postoj Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Rozhodnutí Rady ze dne … Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32. Směrnice ve znění směrnice 2004/101/ES (Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 18). Úř. věst. L 33, 7.2.1994, s. 11.

2 3

4 5

124 /PE 410.853

CS

tisíciletí, jakož i lidské zdraví a bezpečnost. K tomu, aby bylo možné dosáhnout cíle 2 °C, je nezbytné stabilizovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře v souladu s objemovou koncentrací ekvivalentu CO2 ve výši okolo 450 ppm, což vyžaduje, aby celosvětové emise skleníkových plynů dosáhly vrcholu během příštích 10 až 15 let a aby se na celém světě do roku 2050 výrazně snížily emise nejméně na 50 % jejich hodnoty před rokem 1990. (4)

Evropská rada zdůraznila, že Evropská unie je odhodlána přeměnit Evropu v energeticky vysoce účinnou ekonomiku s nízkými emisemi skleníkových plynů, a předtím, než bude uzavřena celosvětová a komplexní dohoda pro období po roce 2012, přijala pevný nezávislý závazek, že EU sníží do roku 2020 emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 alespoň o 20 %. Omezení emisí skleníkových plynů z letecké dopravy je zásadním příspěvkem v souladu s tímto závazkem.

(5)

Evropská rada zdůraznila, že se EU zavázala k dosažení celosvětové a komplexní dohody pro snižování emisí skleníkových plynů po roce 2012, která by měla být účinnou, účelnou a vyváženou reakcí na problémy spojené se změnou klimatu v rozsahu, v němž je zapotřebí. Potvrdila, že příspěvkem EU k celosvětové a komplexní dohodě pro období po roce 2012 je do roku 2020 snížení emisí skleníkových plynů o 30 % ve srovnání s úrovněmi v roce 1990, a to za předpokladu, že se další rozvinuté země zaváží ke srovnatelnému snížení emisí a že se hospodářsky vyspělejší rozvojové země zaváží přispět úměrně svým povinnostem a odpovídajícím možnostem. EU i nadále zaujímá vedoucí postavení v jednáních o ambiciózní mezinárodní dohodě, jejímž prostřednictvím bude dosaženo cíle omezení nárůstu celkové teploty o 2 °C, a je povzbuzena pokrokem, kterého bylo v souvislosti s tímto cílem dosaženo na 13. zasedání Konference smluvních stran UNFCCC, která se v prosinci roku 2007 konala na Bali. EU bude usilovat o to, aby tato celosvětová dohoda zahrnovala opatření na snížení emisí skleníkových plynů z letecké dopravy, a v tomto případě by Komise měla posoudit, jaké změny této směrnice jsou zapotřebí, pokud jde o její použití na provozovatele letadel.

(6)

V únoru 2007 přijal Evropský parlament usnesení o změně klimatu, v němž poukázal na cíl omezit zvýšení průměrné globální teploty nejvýše na 2° C oproti úrovni před průmyslovou revolucí, naléhal na EU, aby si udržela vedoucí úlohu při jednáních o vytvoření mezinárodního rámce pro změnu klimatu po roce 2012 a aby dbala na zachování vysokých ambicí při budoucích diskusích s mezinárodními partnery, a v němž rovněž zdůraznil, že je třeba, aby všechny průmyslové země do roku 2020 dosáhly celkového snížení emisí o 30 % ve srovnání s mírou emisí v roce 1990, aby bylo možné dosáhnout do roku 2050 snížení řádově o 60 až 80 %;

(7)

UNFCCC požaduje, aby všechny strany vypracovaly a provedly národní a případně regionální programy obsahující opatření na zmírnění změny klimatu.

(8)

Kjótský protokol k UNFCCC, který byl jménem Evropského společenství schválen rozhodnutím Rady 2002/358/ES1, vyžaduje, aby rozvinuté země v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) omezily nebo snížily emise skleníkových plynů z letecké dopravy, na které se nevztahuje Montrealský protokol.

1

Úř. věst. L 130, 15.5.2002, s. 1. PE 410.853\ 125

CS

(9)

I když Společenství není smluvní stranou Chicagské úmluvy z roku 1944 o mezinárodním civilním letectví (dále jen „Chicagská úmluva“), jsou všechny členské státy smluvními stranami uvedené úmluvy a členy ICAO. Členské státy nadále podporují spolupráci s ostatními státy, jež jsou členy ICAO, na vypracování opatření, včetně tržně orientovaných nástrojů, zaměřených na řešení dopadů letectví na změnu klimatu. Na šestém zasedání výboru ICAO pro ochranu životního prostředí v letectví v roce 2004 bylo dohodnuto, že systém obchodování s emisemi určený pro letectví založený na novém právním nástroji pod záštitou ICAO se nezdá být dostatečně zajímavý, a neměl by tedy být nadále prováděn. Proto rezoluce A35-5 přijatá na 35. shromáždění ICAO, které se konalo v září roku 2004, nenavrhovala nový právní nástroj, ale místo toho potvrdila otevřené obchodování s emisemi a možnost, aby státy začlenily emise z mezinárodního letecké dopravy do svých systémů obchodování s emisemi. Příloha L rezoluce A36-22 přijaté na 36. shromáždění ICAO, které se konalo v září roku 2007, naléhavě vyzývá smluvní státy, aby nepoužívaly systém obchodování s emisemi na provozovatele letadel jiných smluvních států, pokud spolu tyto státy neuzavřou vzájemnou dohodu. Členské státy Evropského společenství a patnáct dalších evropských států připomněly, že Chicagská úmluva výslovně uznává právo každé smluvní strany uplatňovat nediskriminačním způsobem vlastní právní předpisy týkající se letectví na letadla všech států, vznesly k této rezoluci námitku a vyhradily si podle Chicagské úmluvy právo na přijetí a nediskriminační uplatňování opatření na všechny provozovatele letadel všech států poskytující služby z jejich území, na něj nebo v rámci něj.

(10) V šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí zavedeném rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES1 se stanoví, že Společenství určí a přijme zvláštní opatření na snížení emisí skleníkových plynů z letectví, pokud takové opatření nebylo schváleno v rámci ICAO do roku 2002. Ve svých závěrech z října roku 2002, prosince roku 2003 a října roku 2004 Rada opakovaně vyzvala Komisi, aby navrhla opatření na snížení dopadů mezinárodní letecké dopravy na změnu klimatu. (11) Aby se dosáhlo nezbytného podstatného snížení, je třeba politiky a opatření provádět na úrovni členských států a na úrovni Společenství ve všech odvětvích hospodářství Společenství. Pokud by vliv letectví na změnu klimatu nadále vzrůstal, značně by to oslabilo snížení, jichž za účelem boje proti změně klimatu dosáhla jiná odvětví. (12) Ve sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 27. září 2005 nazvaném „Snižování dopadů letectví na změny klimatu“ nastínila Komise strategii týkající se snižování dopadů letectví na klimatické podmínky. Jako součást komplexního souboru opatření navrhovala strategie začlenit letectví do systému Společenství pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a stanovila vytvoření vícestranné pracovní skupiny pro letectví jako součást druhé etapy Evropského programu pro změnu klimatu, která posoudí, jakým způsobem letectví do systému Společenství začlenit. V závěrech ze dne 2. prosince 2005 Rada uznala, že začlenění letectví do systému Společenství se jeví jako nejlepší řešení z hlediska hospodářského i z hlediska životního prostředí, a vyzvala Komisi, aby do konce roku 2006 předložila legislativní návrh. Ve svém usnesení ze dne 4. července 2006 o omezování dopadu letectví na změnu klimatu2 uznal Evropský parlament, že obchodování s emisemi by mohlo hrát klíčovou úlohu v rámci komplexního souboru 1 2

Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1. Úř. věst. C 303 E, 13.12.2006, s. 119.

126 /PE 410.853

CS

opatření pro řešení dopadů letectví na klimatické podmínky za předpokladu, že bude vhodně navrženo. (13) Komplexní soubor opatření by měl rovněž zahrnovat provozní a technologická opatření. Zlepšení v oblasti řízení letového provozu v rámci programů jednotného evropského nebe a SESAR by mohla napomoci zvýšit celkovou účinnost paliva až o 12 %. Emise z letectví by dále mohl snížit výzkum nových technologií, včetně výzkumu metod na zlepšování účinnosti paliva. (14) Cílem změn směrnice 2003/87/ES provedených touto směrnicí je snížit dopady na změnu klimatu, které souvisejí s letectvím, začleněním emisí z činností v oblasti letectví do systému Společenství.

PE 410.853\ 127

CS

(15) Provozovatelé letadel se nejvíce podílejí na přímé kontrole typu provozovaných letadel a způsobu jejich letu, a proto by měli být odpovědní za plnění povinností ukládaných touto směrnicí, včetně povinnosti vypracovat plán monitorování a v souladu s ním monitorovat a podávat zprávy o emisích. Provozovatele letadel lze označit prostřednictvím kódu ICAO nebo jiného uznávaného kódu užívaného pro označení letu. Pokud není totožnost provozovatele letadla známa, měl by za něj být považován vlastník letadla, pokud neprokáže, která jiná osoba je provozovatelem letadla. (16) S cílem zabránit narušení hospodářské soutěže a zlepšit efektivitu z hlediska životního prostředí by měly být od roku 2012 do systému začleněny emise z letů přilétajících na letiště ve Společenství a odlétajících z letišť ve Společenství. (17) Společenství a jeho členské státy by měly i nadále usilovat o dosažení dohody o globálních opatřeních na snížení emisí skleníkových plynů z letectví. Systém Společenství může sloužit jako vzor pro využití obchodování s emisemi na celém světě. Společenství a jeho členské státy by měly být při provádění této směrnice nadále v kontaktu s třetími stranami a vybízet třetí země, aby přijaly odpovídající opatření. Pokud třetí země přijme opatření na omezení dopadu letů do Společenství na klimatické podmínky, která budou mít minimálně srovnatelný dopad na životní prostředí jako tato směrnice, měla by Komise po konzultaci s touto třetí zemí zvážit dostupné možnosti s cílem zajistit optimální součinnost mezi systémem Společenství a opatřeními dané země. Systémy pro obchodování s emisemi vyvíjené nyní ve třetích zemích v souvislosti s jejich pokrytím letectví začínají umožňovat optimální součinnost se systémem Společenství. Dvoustranná opatření týkající se propojení systému Společenství s ostatními systémy obchodování s cílem vytvořit společný systém či zohledňování rovnocenných opatření, aby se předešlo zdvojení právních předpisů, by mohly vést k uzavření celosvětové dohody. V případech, kdy jsou tato dvojstranná opatření přijata, může Komise pozměnit druhy činností v oblasti letectví zahrnuté do systému Společenství, a to včetně následných úprav celkového množství povolenek, které mají být vydány provozovatelům letadel. (18) V souladu se zásadou zlepšení tvorby právních předpisů by některé lety měly být ze systému vyňaty. S cílem předejít nepřiměřené administrativní zátěži by měly být ze systému vyňati provozovatelé obchodní letecké dopravy, kteří po tři po sobě jdoucí čtyřměsíční období uskuteční v každém tomto období méně než 243 letů. Pomohlo by to leteckým společnostem poskytujícím omezené služby v rámci systému Společenství, a to i společnostem z rozvojových zemí. (19) Letectví ovlivňuje klimatické podmínky na celém světě prostřednictvím vypouštění oxidu uhličitého, oxidů dusíku, vodní páry a částic síranů a sazí. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) dospěl k závěru, že celkové dopady letectví jsou v současné době dvakrát až čtyřikrát vyšší, než jaké měly v minulosti samotné emise oxidu uhličitého. Nedávný výzkum ve Společenství ukázal, že celkové dopady letectví by mohly být přibližně dvakrát vyšší než dopady samotného oxidu uhličitého. Žádný z těchto odhadů však nezohledňuje vysoce nestálé účinky cirové oblačnosti. V souladu s čl. 174 odst. 2 Smlouvy musí být politika Společenství v oblasti životního prostředí založena na zásadě obezřetnosti. Dokud nedojde k dalšímu vědeckému pokroku, všechny dopady letectví by měly být řešeny v co největším rozsahu. Otázka emisí oxidů dusíku bude řešena v jiném právním předpise, který navrhne Komise v roce 2008. Je třeba podporovat výzkum

128 /PE 410.853

CS

vytváření kondenzačních pruhů a cirové oblačnosti včetně provozních a technických opatření.

i účinná zmírňující opatření,

(20) Aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže, měla by být stanovena harmonizovaná metodika přidělování pro stanovení celkového množství vydávaných povolenek a pro jejich distribuci provozovatelům letadel. Určitá část povolenek bude přidělena v dražbě v souladu s pravidly, která vypracuje Komise. Měla by být vyčleněna zvláštní rezerva povolenek, která by zajistila přístup na trh novým provozovatelům letadel a podporu provozovatelům, kteří prudce zvýší počet tunokilometrů provozovaných letadel. Provozovatelům letadel, kteří ukončujíc svou činnost, by měly být i nadále vydávány povolenky do konce období, pro které již byly bezplatné povolenky přiděleny. (21) Plná harmonizace podílu povolenek vydaných zdarma všem provozovatelům letadel účastnícím se na systému je vhodná za účelem zajištění stejných podmínek pro provozovatele letadel, a to s ohledem na skutečnost, že každý provozovatel letadla bude, pokud jde o všechny lety uskutečňované do EU, z ní nebo v jejím rámci, podléhat regulaci jediného členského státu, a ustanovením nediskriminaci dvoustranných dohod o leteckých službách se třetími zeměmi. (22) Letectví přispívá k celkovému dopadu lidské činnosti na změnu klimatu a dopad emisí skleníkových plynů z letadel na životní prostředí lze zmírnit prostřednictvím opatření zaměřených na boj proti změně klimatu v EU a ve třetích zemích, zejména v rozvojových zemích, a na financování výzkumu a vývoje v oblasti snižování emisí a přizpůsobování se změnám klimatu, zejména včetně letectví a letecké dopravy. Rozhodnutí o státních veřejných výdajích jsou v souladu se zásadou subsidiarity ponechána členským státům. Aniž je dotčen tento postoj, příjmy z dražby povolenek nebo rovnocenná částka v případě nadřazených rozpočtových zásad členských států, jako je jednotnost a všeobecnost, by měly být použity na snižování emisí skleníkových plynů, na přizpůsobení se dopadům změny klimatu v EU a ve třetích zemích, na financování výzkumu a vývoje v oblasti zmírňování a přizpůsobování a k pokrytí nákladů na správu systému. Příjmy získané z dražby by rovněž měly být použity na dopravu s nízkou produkcí emisí. Výnosy z dražby by měly být zejména použity na financování příspěvků do Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii a opatření proti odlesňování a usnadnění přizpůsobování se změnám klimatu v rozvojových zemích. Ustanoveními této směrnice týkajícími se použití příjmů by nemělo být dotčeno rozhodnutí o budoucím použití příjmů z dražeb povolenek v širší souvislosti celkového přezkumu směrnice 2003/87/ES. (23) Ustanovení právních předpisů týkající se využívání finančních prostředků z dražby by měly být sděleny Komisi. Toto sdělení nezbavuje členské státy povinnosti informovat o některých vnitrostátních opatřeních, jak stanoví čl. 88 odst. 3 Smlouvy. Touto směrnicí by neměly být dotčeny výsledky jakýchkoli budoucích postupů a řízení o státní podpoře podle článků 87 a 88 Smlouvy. (24) Za účelem zvýšení nákladové efektivnosti systému by měli mít provozovatelé letadel možnost používat certifikované jednotky snížení emisí (dále jen „CER“) a jednotky snížení emisí (dále jen „ERU“) z projektových činností, aby mohli plnit závazky ohledně vyřazování povolenek až do harmonizovaného limitu. Používání CER a ERU by mělo odpovídat kritériím schvalování systému obchodování s povolenkami, jak je stanoveno v této směrnici. Průměr procentních podílů stanovených členskými státy pro použití CER a ERU pro první období závazků v rámci Kjótského protokolu činí přibližně 15 %. PE 410.853\ 129

CS

(25) Evropská rada ve svých závěrech z jarního zasedání 2008 uznala, že v globálním kontextu konkurenceschopných trhů vyvolává riziko přesunu emisí uhlíku obavy, které je třeba analyzovat a naléhavě řešit v nové směrnici o evropském systému obchodování s emisemi tak, aby v případě selhání jednání na mezinárodní úrovni mohla být přijata odpovídající opatření. Nejlepším způsobem, jak řešit tuto problematiku, zůstává uzavření mezinárodní dohody. (26) Aby se snížila administrativní zátěž provozovatelů letadel, měl by být za každého provozovatele letadla odpovědný jeden členský stát. Po členských státech by se mělo požadovat, aby zajistily, že provozovatelé letadel, jimž byla v uvedeném státě vydána provozní licence, nebo provozovatelé letadel bez provozní licence nebo ze třetích zemí, jejichž emise ve výchozím roce lze většinou připsat uvedenému členskému státu, splňují požadavky této směrnice. V případě, že provozovatel letadla nesplňuje požadavky této směrnice a jiná donucovací opatření členského státu správy jejich dodržování nezajistila, měly by členské státy postupovat společně. Členský stát správy by tedy měl mít možnost požádat v krajním případě Komisi, aby u daného provozovatele letadla rozhodla o uložení zákazu provozu na úrovni Společenství. (27) S cílem zachovat celistvost účetního systému pro systém Společenství vzhledem ke skutečnosti, že emise z mezinárodní letecké dopravy nejsou začleněny do závazků členských států podle Kjótského protokolu, by měly být povolenky přidělené odvětví letectví použity pouze ke splnění závazků provozovatelů letadel týkajících se vyřazení povolenek podle této směrnice. (28) Pro zajištění rovného zacházení s provozovateli letadel by se členské státy měly v souladu se zvláštními pokyny, které vypracuje Komise, řídit harmonizovanými pravidly pro správu provozovatelů letadel, za něž mají odpovědnost. (29) S cílem zajistit celistvost systému z hlediska životního prostředí by měly být jednotky vyřazené provozovateli letadel započteny pouze do těch cílů snižování emisí skleníkových plynů, které tyto emise zohledňují. (30) Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu (Eurocontrol) může mít informace, které by mohly pomoci členským státům nebo Komisi při plnění jejich závazků vyplývajících z této směrnice. (31) Ustanovení systému Společenství týkající se monitorování, podávání zpráv, ověřování emisí a sankcí použitelných vůči provozovatelům by se měla rovněž vztahovat na provozovatele letadel. (32) S ohledem na zkušenosti s uplatňováním směrnice 2003/87/ES by měla Komise přezkoumat její fungování v souvislosti s činnostmi v oblasti letectví, a poté by měla podat zprávu Evropskému parlamentu a Radě. (33) Přezkum fungování směrnice 2003/87/ES v souvislosti s činnostmi v oblasti letectví by měl zohlednit strukturální závislost na letectví v zemích, v nichž neexistují odpovídající a srovnatelné alternativní způsoby dopravy, a které jsou proto ve značné míře závislé na letecké dopravě, a v nichž z odvětví cestovního ruchu plyne vysoký příspěvek k HDP těchto zemí. Zvláště je třeba zohlednit opatření ke zmírnění, nebo dokonce odstranění 130 /PE 410.853

CS

jakýchkoli problémů spojených s dostupností a konkurenceschopností, jimž čelí nejvzdálenější regiony ve smyslu čl. 299 odst. 2 Smlouvy, a problémů v případě závazků veřejné služby, k nimž dochází v souvislosti s prováděním této směrnice. (34) Prohlášení ministrů o letišti Gibraltar dohodnuté dne 18. září 2006 v Córdobě během prvního ministerského zasedání fóra pro dialog o Gibraltaru nahradí společné prohlášení o tomto letišti učiněné dne 2. prosince 1987 v Londýně a plné dodržování tohoto prohlášení ministrů bude považováno za dodržování prohlášení z roku 1987. (35) Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi1. (36) Zejména je třeba zmocnit Komisi k přijetí opatření týkající se dražby povolenek, které nemusí být vydány bezplatně, k přijetí prováděcích pravidel pro fungování zvláštní rezervy pro určité provozovatele letadel a pro postupy související s žádostmi adresovanými Komisi, aby rozhodla o uložení zákazu provozu v případě určitého provozovatele letadla, a ke změnám činností v oblasti letectví uvedených v příloze I, pokud třetí země zavede opatření na snížení dopadů letectví na změnu klimatu. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice včetně jejím doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou podle článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES. (37) Jelikož cíle této směrnice nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni jednotlivých členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu či účinků navrhované směrnice lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. (38) V souladu s bodem 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů2 jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily. (39) Směrnice 2003/87/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna, PŘIJALA TUTO SMĚRNICI Článek 1 Změny směrnice 2003/87/ES Směrnice 2003/87/ES se mění takto:

1 2

Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11). Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1. PE 410.853\ 131

CS

1)

Před článek 1 se vkládá nový nadpis , který zní: „Kapitola I Obecná ustanovení“

2)

V článku 2 se doplňuje odstavec, který zní: „3.

3)

Tato směrnice se použije pro letiště Gibraltar, aniž jsou dotčeny právní postoje Španělského království a Spojeného království ve sporu o svrchovanost nad územím, kde se letiště nachází“.

Článek 3 se mění takto: a)

písmeno b) se nahrazuje tímto: „b)

b)

4)

„emisemi“ rozumí uvolňování skleníkových plynů do atmosféry ze zdrojů v zařízení nebo uvolňování plynů určených ve vztahu k činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze I z letadel vykonávajících takovou činnost;“;

doplňují se nová písmena, která znějí: „o)

„provozovatelem letadla“ rozumí osoba, která provozuje letadlo v době, kdy vykonává činnost v oblasti letectví uvedenou v příloze I, nebo v případě, že tato osoba není známa či ji vlastník letadla neidentifikoval, vlastník letadla;

p)

„provozovatelem komerční letecké dopravy“ rozumí provozovatel, jenž za úplatu poskytuje pravidelné nebo nepravidelné letecké služby veřejnosti za účelem přepravy cestujících, nákladu nebo poštovních zásilek;

q)

„členským státem správy“ rozumí členský stát odpovědný za správu systému Společenství ve vztahu k provozovateli letadla podle článku 18a;

r)

„emisemi způsobenými letectvím“ rozumí emise ze všech letů v rámci činností v oblasti letectví uvedených v příloze I, které odlétají z letiště umístěného na území členského státu nebo přilétají na takové letiště ze třetí země;

s)

„historickými emisemi z letectví“ rozumí průměrná střední hodnota ročních emisí z letadel vykonávajících v kalendářních letech 2004, 2005 a 2006 činnost v oblasti letectví uvedenou v příloze I.“

Za článek 3 se vkládá nová kapitola, která zní: „Kapitola II Letectví Článek 3a Oblast působnosti

132 /PE 410.853

CS

Tato kapitola se vztahuje na přidělování a vydávání povolenek, pokud jde o činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze I. Článek 3b Činnosti v oblasti letectví Do…∗ vypracuje Komise regulativním postupem podle čl. 23 odst. 2 pokyny týkající se podrobného výkladu činností v oblasti letectví uvedených v příloze I. ▌ Článek 3c Celkový počet povolenek pro letectví 1.

Pro období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012 se celkové množství povolenek, které mají být přiděleny provozovatelům letadel, rovná 97 % historických emisí z letectví.

2.

Pro období uvedené v čl. 11 odst. 2 počínající dnem 1. ledna 2013 a nedojde-li k žádným změnám v návaznosti na přezkum podle čl. 30 odst. 4 pro každé následující období se celkové množství povolenek, které mají být přiděleny provozovatelům letadel, rovná 95 % historických emisí z letectví vynásobených počtem let v daném období. Tento procentní podíl lze přezkoumat v rámci všobecného přezkumu této směrnice.

3.

Komise přezkoumá celkové množství povolenek, jež mají být přiděleny provozovatelům letadel podle čl. 30 odst. 4.

4.

Do …∗ Komise rozhodne o historických emisích z letectví na základě nejlepších dostupných údajů, včetně odhadů vycházejících z aktuálních informací o dopravě. Toto rozhodnutí bude posouzeno výborem uvedeným v čl. 23 odst. 1. Článek 3d Způsob přidělování povolenek pro letectví prostřednictvím dražby

1.

V období uvedeném v čl. 3c odst. 1 se vydraží 15 % povolenek.

2.

Od 1. ledna 2013 se vydraží 15 % povolenek. Tento procentní podíl lze v rámci všeobecného přezkumu této směrnice zvýšit.

3.

Bude přijato nařízení obsahující podrobná ustanovení pro dražby povolenek, které nemusí být vydány zdarma, podle odstavců 1 a 2 tohoto článku nebo čl. 3f odst. 8 prováděné členskými státy. Množství povolenek, která mají v každém období jednotlivé členské státy vydražit, je úměrný jejich podílu na celkovém množství emisí způsobených letectvím ve všech členských státech za referenční rok, za který byla podána zpráva podle čl. 14 odst. 3 ověřená podle článku 15. Pro období uvedené v čl. 3c odst. 1 je referenčním rokem rok 2010 a pro každé následující období uvedené v článku 3c je referenčním

∗ ∗

Pro Úř. věst.: vložte prosím datum - šest měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost. Pro Úř. věst.: vložte prosím datum - šest měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost. PE 410.853\ 133

CS

rokem kalendářní rok končící 24 měsíců před začátkem období, k němuž se dražba vztahuje. Uvedené nařízení, jež má za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijme regulativním postupem s kontrolou podle čl. 23 odst. 3. 4.

Způsob použití příjmů z dražby povolenek určí členské státy. Tyto příjmy by se měly využít za účelem boje proti změně klimatu v EU a třetích zemích mimo jiné na snižování emisí skleníkových plynů, na přizpůsobení se dopadům změny klimatu v EU a ve třetích zemích, zejména v rozvojových zemích, na financování výzkumu a vývoje v oblasti zmírňování a přizpůsobování se, zejména včetně letectví a letecké dopravy, na snížení emisí prostřednictvím dopravy s nízkou produkcí emisí a na pokrytí nákladů na správu systému. Výnosy z dražby by měly být použity také na financování příspěvků do Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii a opatření proti odlesňování. Členské státy informují Komisi o opatřeních přijatých podle tohoto odstavce.

5.

Poskytnutí informací Komisi na základě této směrnice nezbavuje členské státy oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy. Článek 3e Přidělování (alokace) a vydávání povolenek provozovatelům letadel

1.

Pro každé období uvedené v článku 3c mohou všichni provozovatelé letadel požádat o přidělení povolenek, které mají být přiděleny zdarma. Žádost lze podat u příslušného orgánu v členském státě správy prostřednictvím předložení ověřených údajů o tunokilometrech pro činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze I vykonané uvedeným provozovatelem letadel za sledovaný rok. Pro účely tohoto článku se sledovaným rokem rozumí kalendářní rok končící 24 měsíců před začátkem období, k němuž se v souladu s přílohami IV a V vztahuje, nebo, pokud jde o období uvedené v čl. 3c odst. 1, rok 2010. Žádosti se podávají nejméně 21 měsíců před začátkem období, ke kterému se vztahují, nebo, pokud jde o období uvedené v čl. 3c odst. 1, do 31. března 2011.

2.

Nejméně 18 měsíců před začátkem období, k němuž se žádost vztahuje, nebo v souvislosti s obdobím uvedeným v čl. 3c odst. 1 do 30. června 2011, předloží členské státy Komisi žádosti, které obdržely podle odstavce 1.

3.

Nejméně 15 měsíců před začátkem každého období podle čl. 3c odst. 2, nebo v souvislosti s obdobím uvedeným v čl. 3c odst. 1 do 30. září 2011, vypočte Komise a rozhodnutím stanoví: a)

celkový počet povolenek, které mají být přiděleny pro uvedené období v souladu s článkem 3c;

b)

počet povolenek, u nichž má být v daném období provedena dražba v souladu s článkem 3d;

134 /PE 410.853

CS

c)

počet povolenek ve zvláštní rezervě pro provozovatele letadel pro dané období v souladu s článkem 3f odst. 1;

d)

počet povolenek, jež mají být přiděleny zdarma v daném období odečtením počtu povolenek podle písm. b) a c) z celkového množství povolenek, o nichž bylo rozhodnuto podle písm. a); a

e)

referenční hodnotu, která bude použita při přidělování povolenek zdarma provozovatelům letadel, jejichž žádosti byly předloženy Komisi v souladu s odstavcem 2.

Referenční hodnota uvedená v písmenu e), vyjádřená jako počet povolenek na tunokilometr, se vypočítá vydělením počtu povolenek uvedených v písmenu d) součtem tunokilometrů uvedených v žádostech předložených Komisi v souladu s odstavcem 2. 4.

5.

Do tří měsíců od data, kdy Komise přijme rozhodnutí podle odstavce 3, vypočte a zveřejní každý členský stát správy: a)

celkový počet povolenek přidělených na období jednotlivým provozovatelům letadel, jejichž žádost byla předložena Komisi v souladu s odstavcem 2, vypočtený vynásobením tunokilometrů uvedených v žádosti referenční hodnotou uvedenou v odst. 3 písm. e) a

b)

počet povolenek přidělených jednotlivým provozovatelům letadel na každý rok, který se stanoví vydělením celkového počtu přidělených povolenek za období vypočtených podle písmene a) počtem let v období, v němž uvedený provozovatel provádí činnost v oblasti letectví uvedenou v příloze I.

Do 28. února 2012 a v následujících letech vždy do 28. února vydá příslušný orgán členského státu správy každému provozovateli letadla počet povolenek přidělený uvedenému provozovateli pro daný rok podle tohoto článku nebo podle článku 3f. Článek 3f Zvláštní rezerva pro určité provozovatele letadel

1.

V každém období podle čl. 3c odst. 2 se vyčlení 3 % z celkového počtu povolenek, které mají být přiděleny, do zvláštní rezervy pro provozovatele letadel: a)

kteří začínají s vykonáváním činnosti v oblasti letectví podle přílohy I po sledovaném roce, za který byly předloženy údaje o tunokilometrech podle čl. 3e odst. 1 s ohledem na období uvedené v čl. 3c odst. 2; nebo

b)

u jejichž údajů o tunokilometrech dochází k růstu v průměru o více než 18 % ročně mezi sledovaným rokem, za který byly předloženy údaje o tunokilometrech podle čl. 3e odst. 1 s ohledem na období uvedené v čl. 3c odst. 2, a druhým kalendářním rokem tohoto období;

a jejichž činnost podle písm. a) nebo dodatečná činnost podle písm. b) není zcela ani zčásti pokračováním činnosti v oblasti letectví, jež byla dříve vykonávána jiným provozovatelem letadla. PE 410.853\ 135

CS

2.

Provozovatel letadla, jenž je podle odstavce 1 způsobilý, může požádat o přidělení povolenek zdarma ze zvláštní rezervy tak, že podá žádost příslušnému orgánu členského státu správy. Žádost se podává do 30. června třetího roku období uvedeného v čl. 3c odst. 2, k němuž se vztahuje. Provozovateli letadla nesmí být podle odst. 1 písm. b přiděleno více než 1 000 000 povolenek.

3.

Žádost podle odstavce 2: a)

musí obsahovat ověřené údaje o tunokilometrech pro činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze I uskutečněné provozovatelem činnosti v oblasti letectví ve druhém kalendářním roce období uvedeného v čl. 3c odst. 2, k němuž se tato žádost vztahuje, v souladu s přílohami IV a V;

b)

poskytuje důkazy o tom, že kritéria pro způsobilost podle odst. 1 jsou splněna a

c)

v případě provozovatelů letadel spadajících pod odst. 1 písm. b) uvede: i)

procentní nárůst tunokilometrů dosažených daným provozovatelem letadla mezi sledovaným rokem, za nějž byly údaje o tunokilometrech předloženy podle čl. 3e odst. 1 s ohledem na období uvedené v čl. 3c odst. 2, a druhým kalendářním rokem tohoto období;

ii)

absolutní nárůst tunokilometrů dosažených daným provozovatelem letadla mezi sledovaným rokem, za nějž byly údaje o tunokilometrech předloženy podle čl. 3d odst. 1 s ohledem na období uvedené v čl. 3c odst. 2, a druhým kalendářním rokem tohoto období a

iii)

absolutní nárůst tunokilometrů dosažených daným provozovatelem letadla mezi sledovaným rokem, za nějž byly údaje o tunokilometrech předloženy podle čl. 3e odst. 1 s ohledem na období uvedené v čl. 3c odst. 2, a druhým kalendářním rokem tohoto období, jehož hodnota je vyšší než procentní podíl uvedený v odst. 1 písm. b).

4.

Členské státy předloží Komisi žádosti přijaté podle odstavce 2 nejpozději do šesti měsíců od uplynutí lhůty pro podávání těchto žádostí.

5.

Komise rozhodne o referenční hodnotě, jež se použije pro přidělení povolenek zdarma provozovatelům letedel, jejichž žádosti byly předány Komisi v souladu s odstavcem 4, nejpozději do dvanácti měsíců od uplynutí lhůty pro podávání žádostí podle odstavce 2. S výhradou odstavce 6 se referenční hodnota vypočítá vydělením počtu povolenek ve zvláštní rezervě součtem: a)

údajů o tunokilometrech pro provozovatele letadel spadajících pod odst. 1 písm. a) zahrnutých do žádostí předložených Komisi v souladu s odst. 3 písm. a) a odstavcem 4; a

136 /PE 410.853

CS

b)

hodnoty absolutního nárůstu tunokilometrů, jež je vyšší než procentní podíl uvedený v odst. 1 písm. b) pro provozovatele letadel spadající pod odst. 1 písm. b) zahrnuté do žádostí předložených Komisi v souladu s odst. 3 písm. c) bodem iii) a odstavcem 4.

6.

Následkem referenční hodnoty vypočtené podle odstavce 5 nesmí být roční přidělení povolenek na tunokilometr vyšší než roční přidělení povolenek na tunokilometr provozovatelům letadel podle čl. 3e odst. 4.

7.

Do tří měsíců ode dne, kdy Komise přijme rozhodnutí podle odstavce 5, vypočte a zveřejní každý členský stát správy: a)

b)

přidělení povolenek ze zvláštní rezervy všem provozovatelům letadel, jejichž žádost byla předložena Komisi v souladu s odstavcem 4. Toto přidělení se vypočte vynásobením referenční hodnoty zveřejněné podle odstavce 5: i)

v případě provozovatelů letadel spadajících pod odst. 1 písm. a) tunokilometrů zahrnutých do žádostí předložených Komisi v souladu s odst. 3 písm. a) a s odstavcem 4;

ii)

v případě provozovatelů letadel spadajících pod odst. 1 písm. b) hodnoty absolutního nárůstu tunokilometrů, jež je vyšší než procentní podíl uvedený v odst. 1 písm. b), zahrnutých do žádostí předložených Komisi v souladu s odst. 3 písm. c) bodem iii) a odstavcem 4; a

přidělení povolenek všem provozovatelům letadel na každý rok, které se stanoví vydělením počtu povolenek přidělených danému provozovateli podle písm. a) počtem celých kalendářních let zbývajících v období podle čl. 3c odst. 2, k němuž se přidělení vztahuje.

8.

Nepřidělené povolenky ve zvláštní rezervě členské státy vydraží.

9.

komise může přijmout podrobná pravidla pro nakládání se zvláštní rezervou podle tohoto článku, včetně hodnocení zaměřeného na to, jak jsou splněna kritéria způsobilosti podle odstavce 1. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 23 odst. 3. Článek 3g Plány pro monitorování a vykazování

Členský stát správy zajistí, aby každý provozovatel letadla předložil příslušnému orgánu v daném státě plán pro monitorování stanovující opatření pro monitorování a vykazování emisí a údajů o tunokilometrech pro účely podání žádosti podle článku 3e, a že tyto plány příslušný úřad schválí v souladu s pokyny přijatými podle článku 14.“ 5)

Vkládají se nový nadpis a článek, které znějí: „Kapitola III Stacionární zařízení PE 410.853\ 137

CS

Článek 3h Oblast působnosti Tato kapitola se vztahuje na povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů a na přidělování a vydávání povolenek, pokud jde o činnosti uvedené v příloze I kromě činností v oblasti letectví.“ 6)

V čl. 6 odst. 2 se písmeno e) nahrazuje tímto: „e)

7)

povinnost vyřadit povolenky jiné než povolenky vydané podle kapitoly II ve výši rovnající se celkovým emisím zařízení v každém kalendářním roce, ověřené podle článku 15, do čtyř měsíců od konce uvedeného roku.“

Za článek 11 se vkládá nadpis, který zní: „Kapitola IV Ustanovení týkající se leteckých a stacionárních zařízení“.

8)

V článku 11a se vkládá nový odstavec, který zní: „1a. ▌Pro období uvedené v čl. 3c odst. 1 mohou provozovatelé letadel využívat CER a ERU až do výše 15 % počtu povolenek, které musí být podle čl. 12 odst. 2a vyřazeny. Pro následující období by měl být procentní podíl ▌CER a ERU použitelných v souvislosti s činnostmi v oblasti letectví přezkoumán jako součást všeobecného přezkumu této směrnice a při zohlednění vývoje mezinárodního režimu změny klimatu Komise zveřejní tento procentní podíl nejméně šest měsíců před začátkem každého období podle článku 3c.“

9)

V čl. 11b odst. 2 se slova „ze zařízení“ nahrazují slovy „ z činností“.

10)


v odstavci 2 se za slovo „účely“ vkládají slova „splnění závazků provozovatele letadla podle odstavce 2a nebo“;

b)

vkládá se nový odstavec , který zní: „2a. Členský stát správy zajistí, aby do 30. dubna každého roku každý provozovatel letadla vyřadili počet povolenek rovnající se celkovým emisím z činností v oblasti letectví uvedených v příloze I, které tento provozovatel letadla uskutečňuje, za předchozí kalendářní rok, ověřeným podle článku 15. Členské státy zajistí, aby povolenky vyřazené podle tohoto odstavce byly následně zrušeny.“;

c) 138 /PE 410.853

CS

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.

Členské státy zajistí, aby do 30. dubna každého roku provozovatel každého zařízení vyřadil počet povolenek jiných než povolenek vydaných podle kapitoly II rovnající se celkovým emisím z uvedeného zařízení během předchozího kalendářního roku, ověřeným podle článku 15, a aby uvedené povolenky byly následně zrušeny.“

11)

V čl. 13 odst. 3 se slova „čl. 12 odst. 3“ nahrazují slovy „čl. 12 odst. 2a nebo 3“.

12)


b)

v odstavci 1 první větě: i)

se za slova „těchto činností“ doplňují slova „a údajů o tunokilometrech pro účely žádosti podle článku 3e nebo 3f “;

ii)

se zrušují slova „do 30. září 2003“;

odstavec 3 se nahrazuje tímto: „3.

13)

Členské státy zajistí, aby každý provozovatel nebo provozovatel letadla v souladu s těmito pokyny podal příslušnému orgánu zprávu o emisích ze zařízení během každého kalendářního roku nebo od 1. ledna 2010 z letadel, která provozuje, po skončení uvedeného roku.“

Článek 15 se nahrazuje tímto: „Článek 15 Ověřování Členské státy zajistí, aby zprávy, které provozovatelé nebo provozovatelé letadel předložili podle čl. 14 odst. 3, byly ověřeny v souladu s kritérii stanovenými v příloze V a veškerými podrobnými ustanoveními přijatými Komisí v souladu s tímto článkem a aby o tom byl příslušný orgán informován. Členské státy zajistí, aby provozovatel nebo provozovatel letadla, jehož zpráva nebyla do 31. března každého roku se zřetelem na emise předchozího roku posouzena jako uspokojující v souladu s kritérii stanovenými v příloze V veškerými podrobnými ustanoveními přijatými Komisí v souladu s tímto článkem a, nemohl provádět další převody povolenek do doby, než bude zpráva uvedeného provozovatele nebo provozovatele letadla posouzena jako uspokojující. Komise může přijmout podrobná ustanovení týkající se ověření zpráv předkládaných provozovateli letadel podle čl. 14 odst. 3 a žádostí podle článků 3e a 3f, včetně postupů ověřování, které mají používat ověřovatelé, a to regulativním postupem podle čl. 23 odst. 2.“

14)


v odstavci 1 se zrušují slova „nejpozději do 31. prosince 2003“; PE 410.853\ 139

CS

b)

c)

odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto: „2.

Členské státy zajistí, aby byla zveřejněna jména provozovatelů a provozovatelů letadel, kteří porušují požadavky na vyřazení dostačujícího množství povolenek podle této směrnice.

3.

Členské státy zajistí, aby každý provozovatel a provozovatel letadla, který do 30. dubna každého roku nevyřadí dostačující množství povolenek ke krytí svých emisí během předchozího roku, musel zaplatit pokutu za překročení emisí. Pokuta za překročení emisí činí 100 EUR za každou vypuštěnou tunu ekvivalentu oxidu uhličitého, pro kterou provozovatel nebo provozovatel letadla nevyřadil povolenky. Platba pokuty za překročení emisí nezprošťuje provozovatele nebo provozovatele letadla povinnosti vyřadit povolenky ve výši tohoto překročení emisí, až bude vyřazovat povolenky pro následující kalendářní rok.“;

doplňují se nové odstavce, které znějí: „5.

V případě, že provozovatel letadla nesplňuje požadavky této směrnice a jiná donucovací opatření jejich dodržování nezajistila, může jeho členský stát správy požádat Komisi, aby rozhodla o uložení zákazu provozování letecké dopravy dotčenému provozovateli letadla.

6.

Jakákoliv žádost členského státu správy podle článku 5 musí obsahovat: důkazy, že provozovatel letadla nesplnil své povinnosti stanovené touto směrnicí;

b)

podrobné informace o donucovacích opatřeních přijatých daným členským státem;

c)

odůvodnění uložení zákazu provozování letecké dopravy na úrovni Společenství a

d)

doporučení týkající se oblasti působnosti zákazu provozování letecké dopravy na úrovni Společenství a veškeré podmínky, jež by měly být požadovány.

7.

Pokud jsou žádosti, jako například žádosti uvedené v odstavci 5, určeny Komisi, uvědomí Komise ostatní členské státy (prostřednictvím jejich zástupců ve výboru uvedeném v čl. 23 odst. 1 v souladu s jednacím řádem výboru).

8.

Před přijetím rozhodnutí na základě žádost podle odstavce 5 proběhnou, je-li to možné a proveditelné, konzultace orgánů zodpovědných za regulační dohled nad dotčeným provozovatelem letadla. Konzultace budou pokud možno prováděny společně s Komisí a členskými státy.

140 /PE 410.853

CS

a)

15)

9.

Pokud Komise zvažuje přijetí rozhodnutí na základě žádosti podle odstavce 5, sdělí dotčenému provozovateli letadla základní údaje a důvody, na nichž se dané rozhodnutí zakládá. Dotčený provozovatel letadla má možnost předložit do deseti pracovních dnů po tomto sdělení písemné připomínky Komisi.

10.

Na žádost členského státu může Komise postupem podle čl. 23 odst. 2 přijmout rozhodnutí o uložení zákazu provozování letecké dopravy dotčenému provozovateli letadla.

11.

Každý členský stát prosazuje na svém území rozhodnutí přijatá podle odstavce 10. Uvědomí Komisi o veškerých opatřeních přijatých za účelem provádění těchto rozhodnutí.

12.

V případě potřeby se stanoví podrobná pravidla týkající se postupů podle tohoto článku. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem podle čl. 23 odst. 3.“

Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 18a Členský stát správy 1.

Pokud jde o provozovatele letadel, je členským státem správy: a)

v případě provozovatele letadla s platnou provozní licencí vydanou členským státem v souladu s ustanoveními nařízení Rady (EHS) č. 2407/92 ze dne 23. července 1992 o vydávání licencí leteckým dopravcům*, členský stát, který uvedenému provozovateli letadla provozní licenci vydal; a

b)

ve všech ostatních případech členský stát s nejvyšším odhadovaným množstvím emisí způsobených leteckým provozem a pocházejících z letů uskutečněných uvedeným provozovatelem letadla v základním roce.

2.

Pokud v prvních dvou letech kteréhokoliv období uvedeného v článku 3c žádné emise způsobené leteckým provozem a pocházející z letů uskutečněných provozovatelem letadla, na nějž se vztahuje odst. 1 písm. b), nejsou způsobeny jeho členskému státu správy, je v následujícím období tento provozovatel letadla převeden k jinému členskému státu správy. Novým členským státem správy se stává členský stát s nejvyšším odhadovaným množstvím emisí způsobených leteckým provozem, pocházejících z letů uskutečněných uvedeným provozovatelem během prvních dvou let předchozího období.

3.

Komise na základě nejlepších dostupných informací: a)

zveřejní do 1. února 2009 seznam provozovatelů letadel, kteří ke dni 1. ledna 2006 nebo po tomto datu vykonávají činnost v oblasti letectví uvedenou v příloze I, a v souladu s odstavcem 1 uvedou u jednotlivých provozovatelů letadel členský stát správy; a

PE 410.853\ 141

CS

b)

aktualizuje do 1. února každého následujícího roku seznam tak, aby obsahoval provozovatele letadel, kteří začali vykonávat činnost v odvětví letectví uvedenou v příloze I po uvedeném datu.

4.

Komise může v souladu s regulativním postupem uvedeným v čl. 23 odst. 2 vypracovat pokyny, které se budou týkat správy provozovatelů letadel podle této směrnice členskými státy správy.

5.

Pro účely odstavce 1 se „základním rokem” v souvislosti s provozovatelem letadel, jenž začal vykonávat svou činnost ve Společenství po 1. lednu 2006, rozumí první kalendářní rok provozu a ve všech ostatních případech kalendářní rok začínající 1. lednem 2006. Článek 18b Pomoc ze strany Eurocontrolu

Pro účely plnění svých závazků podle čl. 3c odst. 4 a článku 18a může Komise požádat o pomoc Eurocontrol nebo jinou příslušnou organizaci a může s uvedenými organizacemi v tomto smyslu uzavřít odpovídající dohody. ____________________________ * Úř. věst. L 240, 24. 8. 1992, s. 1. ”. 16)

V článku 19 se odstavec 3 mění takto: a)

poslední věta se nahrazuje tímto: „Toto nařízení rovněž zahrnuje ustanovení o používání a identifikaci CER a ERU v systému Společenství a ustanovení o monitorování úrovně tohoto používání a ustanovení, jejichž cílem je začlenit činnosti v oblasti letectví do systému Společenství.“;

b)

doplňuje se nový pododstavec, který zní: „Nařízení týkající se normalizace a zabezpečení systému registrů zajistí převedení povolenek, CER a ERU vyřazených provozovateli letadel na účty členských států pro odebrání pro první období závazků v rámci Kjótského protokolu pouze v takovém rozsahu, aby uvedené povolenky , CER a ERU odpovídaly emisím zahrnutým v národních souhrnech vnitrostátních soupisů členských států pro dané období.“

17)

V článku 23 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3.

18)

Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.“

Vkládá se nový článek, který zní:

142 /PE 410.853

CS

„Článek 25a Opatření třetích zemí na snížení dopadu letectví na změnu klimatu 1.

Pokud třetí země přijme opatření na snížení dopadu letů odlétajících z této země a přistávajících ve Společenství na změnu klimatu, Komise po konzultaci s danou třetí zemí a členskými státy v rámci výboru uvedeného v čl. 23 odst. 1 zváží dostupné možnosti s cílem zajistit optimální součinnost mezi systémem Společenství a opatřeními dané země. V případě potřeby může Komise přijmout změny umožňující vyloučení letů přilétajících z dotčené třetí země z činností v oblasti letectví uvedených v příloze I nebo umožňující jakékoliv další změny činností v oblasti letectví uvedených v příloze I, jež jsou vyžadovány na základě dohody podle čtvrtého pododstavce. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 23 odst. 3. Jakékoliv další změny této směrnice mohou být Komisí navrženy Evropskému parlamentu a Radě. V souladu s čl. 300 odst. 1 Smlouvy může Komise rovněž případně předložit Radě doporučení týkající se zahájení jednání s cílem uzavřít dohodu s dotčenou třetí zemí.

2.

19)

Společenství a jeho členské státy i nadále usilují o dosažení dohody o celosvětových opatřeních na snížení emisí skleníkových plynů z letectví. S ohledem na uvedenou dohodu Komise zváží, zda jsou změny této směrnice, pokud jde o provozovatele letadel, nezbytné.“


v odstavci 3 se písmeno b) nahrazuje tímto: „b)

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto: „4.

20)

který je odchylně od čl. 6 odst. 2 písm. e) a čl. 12 odst. 3 odpovědný za vyřazení povolenek, jiných než povolenek vydaných podle kapitoly II, rovnajících se celkovým emisím ze zařízení ve sdružení; a“;

Odchylně od čl. 16 odst. 2, 3 a 4 podléhá správce sankcím použitelným pro případ porušení požadavků vyřadit dostatečné množství povolenek, jiných než povolenek vydaných podle kapitoly II, k pokrytí celkových emisí ze zařízení ve sdružení.“

V článku 30 se doplňuje odstavec, který zní: „4.

Na základě monitorování a zkušeností s uplatňováním této směrnice Komise přezkoumá do 1. prosince 2014 její fungování v souvislosti s činnostmi v oblasti letectví uvedenými v příloze I a případně může předložit návrhy Evropskému parlamentu a Radě podle článku 251 Smlouvy. Komise zejména zváží:

PE 410.853\ 143

CS

a)

dopad této směrnice na celkové fungování systému Společenství a její důsledky;

b)

fungování trhu s povolenkami v oblasti letectví, zejména veškerá možná narušení trhu;

c)

účinnost systému Společenství z hlediska životního prostředí a množství, o nějž by mělo být sníženo celkové množství povolenek, které mají být podle článku 3c přiděleny provozovatelům letadel, v souladu s celkovými cíli EU týkajícími se snížení emisí;

d)

dopad systému Společenství na odvětví letectví, včetně problematiky konkurenceschopnosti, zejména s přihlédnutím k účinku politik v oblasti změny klimatu, jež se uplatňují pro letectví mimo EU;

e)

pokračování zvláštní rezervy pro provozovatele letadel s přihlédnutím k pravděpodobnému sblížení míry růstu v rámci celého průmyslového odvětví;

f)

dopad systému Společenství na strukturální závislost ostrovů, enklávních, nejvzdálenějších a okrajových regionů Společenství na letecké dopravě;

g)

zda by měl být zahrnut systém „bran“ pro usnadnění obchodování s povolenkami mezi provozovateli letadel a provozovateli zařízení, a přitom zajistit, aby se z žádného převodu nestal čistý převod povolenek provozovatelů letadel na provozovatele zařízení;

h)

předpoklady vymezujících prahových hodnot, tak jak jsou uvedeny v příloze I jako certifikovaná maximální vzletová hmotnost a počet letů ročně uskutečněných provozovatelem letadla; a

i)

dopad vynětí určitých letů vykonávaných v rámci závazků veřejné služby uložených v souladu s nařízením (EHS) č. 2408/92 ze dne 23. července 1992 o přístupu leteckých dopravců Společenství na letecké trasy uvnitř Společenství* ze systému Společenství.

j)

vývoj, a to včetně potenciálu budoucího vývoje, v efektivitě letectví a zejména pokroku při dosahování cíle Poradní rady pro výzkum letectví v Evropě (ACARE) zaměřeného na rozvoj a předvedení technologií, které by snižovaly spotřebu pohonných hmot do roku 2020 o 50%, a zjištění, zda jsou třeba další opatření ke zvýšení efektivity.

k)

vývoj vědeckého pojetí dopadů kondenzačních pruhů a cirové oblačnosti, jež jsou způsobeny leteckým provozem, na změnu klimatu s cílem navrhnout účinná opatření ke zmírnění.

Komise poté podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě. __________________________ * Úř. věst. L 240, 24.8.1992, s. 8. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).“; 144 /PE 410.853

CS

21)

Za článek 30 se vkládá nadpis, který zní: „Kapitola V Závěrečná ustanovení“.

22)

Přílohy I, IV a V se mění v souladu s přílohou této směrnice. Článek 2 Provedení

1.

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do …∗. Znění těchto předpisů sdělí neprodleně Komisi. Tyto předpisy přijaté členskými státy obsahují odkaz na tuto směrnici nebo je takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.

Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. Komise o nich uvědomí ostatní členské státy. Článek 3 Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Článek 4 Určení Tato směrnice je určena členským státům. V … dne

Za Evropský parlament Radu předseda nebo předsedkyně nebo předsedkyně

∗

Za předseda

Úř. věst.: Vložte prosím datum - 12 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost. PE 410.853\ 145

CS

PŘÍLOHA Přílohy I, IV a V směrnice 2003/87/ES se mění takto: 1)

Příloha I se mění takto: a)

název se nahrazuje tímto: „KATEGORIE ČINNOSTÍ, NA KTERÉ SE VZTAHUJE TATO SMĚRNICE“;

b)

v odstavci 2 se před tabulku vkládá pododstavec, který zní: „Od 1. ledna 2012 se začleňují všechny lety, které přilétají na letiště umístěné na území členského státu, na které se vztahuje Smlouva, nebo které z uvedeného letiště odlétají. “;

c)

doplňuje se tato kategorie činností:

“ Letectví Lety, které odlétají z letiště umístěného na území členského státu, na které se vztahuje Smlouva, nebo které na uvedené letiště přilétají. Tato činnost nezahrnuje:

146 /PE 410.853

CS

Oxid uhličitý

a) lety vykonávané výhradně za účelem přepravy vládnoucího panovníka a jeho nejbližší rodiny, hlav států, předsedů vlád a vládních ministrů jiné země, než je členský stát, během jejich služebních cest, pokud je tato skutečnost doložena příslušným označením statusu na letovém plánu; b) vojenské lety vykonávané vojenskými letadly a lety celních a policejních orgánů; c) pátrací a záchranné lety, protipožární lety, humanitární lety a lety letecké záchranné služby schválené příslušným orgánem; d) veškeré lety vykonávané výlučně podle pravidel letu za viditelnosti podle přílohy 2 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví; e) lety končící na letišti, ze kterého letadlo vzlétlo, během nichž nedošlo k mezipřistání;

PE 410.853\ 147

CS

f) cvičné lety vykonávané výlučně za účelem získání licence nebo získání kvalifikace v případě letové posádky v kabině pilota, pokud je tato skutečnost doložena příslušnou poznámkou v letovém plánu a za předpokladu, že let neslouží k přepravě cestujících nebo nákladu či k přemístění nebo dopravení letadla; g) lety vykonávané výlučně za účelem vědeckého výzkumu nebo kontroly, testování či udělování osvědčení pro letadla nebo vybavení, a to leteckého i pozemního; h) lety vykonávané letadly o certifikované maximální vzletové hmotnosti méně než 5 700 kg.

148 /PE 410.853

CS

i) lety vykonávané v rámci závazků veřejné služby nařízené v souladu s nařízením (EHS) č. 2408/92 na trasách v nejvzdálenějších regionech uvedených v čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES nebo na trasách, na nichž nabízená kapacita nepřesahuje 30 000 míst ročně a j) lety, jež by jinak spadaly pod tuto činnost, vykonávané poskytovatelem komerční letecké dopravy, jenž bud´ – po tři po sobě jdoucí čtyřměsíční období provozuje méně než 243 letů za období; nebo – lety s celkovou roční produkcí emisí nižší než 10 000 tun za rok. Lety uskutečňované výhradně za účelem přepravy vládnoucího panovníka a jeho nejbližší rodiny, hlav států, předsedů vlád a vládních ministrů členských států EU během jejich oficiálního poslání, nemohou být z tohoto bodu vyloučeny; ”.

PE 410.853\ 149

CS

2)

Příloha IV se mění takto: a)

za název přílohy se vkládá nadpis, který zní: „ČÁST A – Monitorování a podávání zpráv o emisích ze stacionárních zařízení“;

b)

doplňuje se nová část, která zní: „ČÁST B – Monitorování a podávání zpráv o emisích z činností v oblasti letectví Monitorování emisí oxidu uhličitého Emise se monitorují pomocí výpočtu. Pro výpočet emisí se použije vzorec: spotřeba paliva x emisní faktor. Spotřeba paliva zahrnuje palivo spotřebované pomocným palubním zdrojem. Je-li to možné, použije se skutečná spotřeba paliva pro každý let, která se vypočte za použití tohoto vzorce: množství paliva obsaženého v nádržích letadla, jakmile je dokončeno doplnění paliva pro let – množství paliva obsaženého v nádržích letadla, jakmile je dokončeno doplnění paliva pro následující let + palivo doplněné pro tento následující let. Nejsou-li k dispozici údaje o skutečné spotřebě paliva, k odhadu údajů o spotřebě paliva se použije standardní stupňová metoda, přičemž se vychází z nejlepších dostupných informací. Použijí se normalizované emisní faktory Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) uvedené v bilančních pokynech IPCC za rok 2006 nebo v následných aktualizovaných pokynech, pokud nejsou emisní faktory stanovené pro danou činnost a získané nezávislými akreditovanými laboratořemi používajícími uznávané analytické metody přesnější. Emisní faktor pro biomasu je nula. Pro každý let a pro každé palivo se provádějí samostatné výpočty. Podávání zpráv o emisích Všichni provozovatelé letadel uvedou ve své zprávě podle čl. 14 odst. 3 tyto informace: A. Identifikační údaje o provozovateli letadla, včetně:

150 /PE 410.853

CS

–

jména provozovatele letadla;

–

jeho členského státu správy;

–

jeho adresy, včetně poštovního směrovacího čísla a země a jeho kontaktní adresy v členském státě správy, pokud se liší;

B.

–

poznávacách značek letadel a typů letadel používaných v období, za které se zpráva podává, při provádění činností provozovatele letadla v odvětví letectví uvedených v příloze I;

–

čísla osvědčení leteckého provozovatele a provozní licence, na jejichž základě byly prováděny činnosti provozovatele letadla uvedené v příloze I, a orgánu, který je vydal;

–

adresy, telefonu, faxu a e-mailové adresy kontaktní osoby; a

–

jména vlastníka letadel.

Pro každý druh paliva, z něhož se vypočítávají emise: –

spotřeba paliva;

–

emisní faktor;

–

celkové agregované emise ze všech letů vykonávaných během období, za které se zpráva podává, které spadají do činností provozovatele letadla v oblasti letectví uvedených v příloze I;

–

agregované emise:

–

–

–

ze všech letů vykonaných během období, za které se zpráva podává, které spadají do činností provozovatele letadla v oblasti letectví uvedených v příloze I a které odlétly z letiště umístěného na území členského státu a přilétly na letiště umístěné na území téhož členského státu;

–

ze všech dalších letů vykonaných během období, za které se zpráva podává, které spadají do činností provozovatele letadla v oblasti letectví uvedených v příloze I;

agregované emise ze všech letů vykonaných během období, za které se zpráva podává, které spadají do činností provozovatele letadla v oblasti letectví uvedených v příloze I a které: –

odlétly z jednotlivých členských států; a

–

přilétly do jednotlivých členských států ze třetí země;

míra nejistoty.

Monitorování údajů o tunokilometrech pro účely článku 3e a čl. 3f Pro účely žádostí o přidělování povolenek v souladu s čl. 3e odst. 1 nebo čl. 3f odst. 2 se objem činností v oblasti letectví vypočte v tunokilometrech za použití tohoto vzorce: PE 410.853\ 151

CS

tunokilometry = vzdálenost x užitečné zatížení, kde: „vzdáleností“ se rozumí vzdušná vzdálenost mezi letištěm odletu a letištěm příletu plus dodatečný fixní faktor 95 km a „užitečným zatížením“ se rozumí celková hmotnost přepravovaného nákladu, pošty a cestujících. Pro účely výpočtu užitečného zatížení: – počet cestujících je počet osob na palubě s výjimkou členů posádky; – provozovatel letadla si může pro cestující a odbavená zavazadla uvedené v dokumentaci o hmotnosti a vyvážení pro příslušné lety zvolit použití skutečné nebo standardní hmotnosti či použít na každého cestujícího a jeho odbavená zavazadla standardní hodnotu 100 kg. Podávání zpráv o údajích o tunokilometrech pro účely článku 3e a článku 3f Každý provozovatel letadla uvede ve své žádosti podle čl. 3e odst. 1 nebo čl. 3f odst. 2 tyto informace: A.

Identifikační údaje o provozovateli letadla, včetně: –

B.

–

jeho členského státu správy;

–

jeho adresy, včetně poštovního směrovacího čísla a země a jeho kontaktní adresy v členském státě správy, pokud se liší;

–

registračních značek letadel a typů letadel používaných během roku, na který se žádost vztahuje, při provádění činností provozovatele letadla v odvětví letectví uvedených v příloze I;

–

čísla osvědčení leteckého provozovatele a provozní licence, na jejichž základě byly prováděny činnosti provozovatele letadla uvedené v příloze I, a orgánu, který je vydal;

–

adresy, telefonu, faxu a e-mailové adresy kontaktní osoby;a

–

jména vlastníka letadla.

Údaje o tunokilometrech: –

152 /PE 410.853

CS

jména provozovatele letadla;

počet letů podle dvojic letišť;

3)

–

počet osobokilometrů podle dvojic letišť;

–

počet tunokilometrů podle dvojic letišť;

–

zvolená metoda pro výpočet hmotnosti cestujících a odbavených zavazadel;

–

celkový počet tunokilometrů pro všechny lety vykonané během roku, za který se zpráva podává, spadající do činností provozovatele letadla v oblasti letectví uvedených v příloze I.“

Příloha V se mění takto: a)

za název přílohy se vkládá nadpis, který zní: „ČÁST A – Ověřování emisí ze stacionárních zařízení“;

b)

doplňuje se nová část, která zní: „ČÁST B – Ověřování emisí z činností v oblasti letectví 13.

Při ověřování zpráv o emisích z letů spadajících do činností v oblasti letectví uvedených v příloze I se použijí všeobecné zásady a metodika stanovené v této příloze. Za tímto účelem: a)

odkaz na provozovatele v odstavci 3 se považuje za odkaz na provozovatele letadla a odkaz na zařízení v písmenu c) uvedeného odstavce se považuje za odkaz na letadla používaná pro výkon činností v oblasti letectví, na něž se zpráva vztahuje;

b)

odkaz na zařízení v odstavci 5 se považuje za odkaz na provozovatele letadla;

c)

odkaz na činnosti prováděné v zařízení v odstavci 6 se považuje za odkaz na činnosti v oblasti letectví, na které se vztahuje zpráva a které vykonává provozovatel letadla;

d)

odkaz na místo zařízení v odstavci 7 se považuje za odkaz na místa používaná provozovatelem letadla pro vykonávání činností v oblasti letectví, na něž se zpráva vztahuje;

e)

odkazy na zdroje emisí v zařízení v odstavcích 8 a 9 se považují za odkazy na letadla, za která je provozovatel letadla odpovědný; a

f)

odkazy na provozovatele v odstavcích 10 a 12 se považují za odkazy na provozovatele letadla.

Další ustanovení týkající se ověřování zpráv o emisích v oblasti letectví PE 410.853\ 153

CS

14.

Ověřovatel zejména zjistí, zda: a)

všechny lety spadající pod činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze I byly zohledněny. V tomto úkolu ověřovateli napomáhají údaje z časového plánu a další údaje o provozu provozovatele letadla, včetně údajů od Eurocontrolu, které si tento provozovatel vyžádal;

b)

jsou agregované údaje o spotřebě paliva a údaje o palivu zakoupeném nebo jiným způsobem dodaném do letadla vykonávajícího činnost v oblasti letectví celkově v souladu.

Další ustanovení týkající se ověřování údajů o tunokilometrech předložených pro účely článku 3e a článku 3f 15.

Všeobecné zásady a metodika používané pro ověřování zpráv o emisích podle čl. 14 odst. 3 stanovené v této příloze se případně použijí obdobným způsobem i při ověřování údajů o tunokilometrech v oblasti letectví.

16.

Ověřovatel zejména zjistí, zda v žádosti podle čl. 3e odst. 1 a čl. 3f odst. 2 daného provozovatele byly zohledněny pouze lety, za něžje provozovatel odpovědný, které byly skutečně vykonány a spadají do činností v oblasti letectví uvedených v příloze I. V tomto úkolu ověřovateli napomáhají údaje o provozu provozovatele letadla, včetně údajů od Eurocontrolu, které si tento provozovatel vyžádal. Kromě toho ověřovatel zjistí, zda užitečné zatížení nahlášené provozovatelem letadla odpovídá záznamům o užitečném zatížení, které vede daný provozovatel z bezpečnostních důvodů.“

154 /PE 410.853

CS

P6_TA-PROV(2008)0334 Práce v plénu a zprávy z vlastního podnětu (změna jednacího řádu) Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o změně jednacího řádu Evropského parlamentu na základě návrhů pracovní skupiny pro parlamentní reformu ve věci práce v plénu a zpráv z vlastního podnětu (2007/2272(REG))


s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů ze dne 25. října 2007 a 12. prosince 2007,

-

s ohledem na dopisy svého předsedy ze dne 15. listopadu 2007 a 31. ledna 2008,

-

s ohledem na první průběžnou zprávu pracovní skupiny pro parlamentní reformu na téma Plénum a kalendář činnosti, která byla předložena konferenci předsedů dne 6. září 2007, a na její závěry ve věci zpráv z vlastního podnětu,

-

s ohledem na článek 199 Smlouvy o ES,

-


-

s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A6-0197/2008),

1.

se rozhodl změnit jednací řád tak, jak je uvedeno níže;

2.

upozorňuje, že změny vstupují v platnost prvním dnem příštího dílčího zasedání, kromě bodů 2 a 3 nové přílohy IIa, které vstoupí v platnost prvním dnem volebního období Parlamentu, které začne v červenci 2009; poukazuje na to, že čl. 45 odst. 1a se stejným způsobem použije i na zprávy schválené před vstupem uvedeného ustanovení v platnost;

3.

rozhoduje, že pozměňovací návrh 5 týkající se čl. 39 odst. 2 v jeho rozhodnutí ze dne 13. listopadu 2007 o změně jednacího řádu Evropského parlamentu v souvislosti se statutem poslanců1 vstoupí v platnost prvním dnem příštího dílčího zasedání;

4.

podle čl. 204 písm. c) rozhoduje, že rozhodnutí konference předsedů o pravidlech a postupech ve věci zpráv z vlastního podnětu ve znění rozhodnutí konference předsedů ze dne 12. prosince 2007 a ze dne 14. února 2008 bude zveřejněno jako příloha jednacího řádu; pověřuje svého generálního tajemníka, aby v souladu s budoucími rozhodnutími konference předsedů v této oblasti přílohu aktualizoval;

5.

pověřuje svého předsedu, aby pro informaci předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.

Pozměňovací návrh 1

1

Přijaté texty, P6_TA(2007)0500. PE 410.853\ 155

CS

Jednací řád Evropského parlamentu Článek 38a (nový) Původní znění

Pozměňovací návrh Článek 38a Právo podnětu udělené Parlamentu Smlouvami V případech, kdy Smlouvy udělují Parlamentu právo podnětu, může příslušný výbor rozhodnout o vypracování zprávy z vlastního podnětu. Zpráva se skládá z: a) návrhu usnesení, b) v případě potřeby návrhu rozhodnutí nebo předběžného návrhu; c) vysvětlujícího prohlášení případně zahrnujícího finanční prohlášení. Vyžaduje-li přijetí aktu Parlamentem schválení nebo souhlas Rady a stanovisko nebo souhlas Komise, může Parlament po hlasování o navrženém aktu a na návrh zpravodaje rozhodnout o odkladu hlasování o návrhu usnesení do doby, než Rada nebo Komise vyjádří své stanovisko.

Pozměňovací návrh 2 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 45 – odst. 1a (nový) Původní znění

Pozměňovací návrh 1a. Návrhy usnesení obsažené ve zprávách z vlastního podnětu se projednávají v Parlamentu formou krátkého přednesení stanoveného v čl. 131a. Změny těchto návrhů usnesení nejsou přípustné k projednání v plénu, pokud nejsou kvůli zohlednění nových informací předloženy zpravodajem, nicméně v souladu s čl. 151 odst. 4 mohou být předloženy alternativní návrhy usnesení. Tento odstavec se nepoužije, splňuje-li předmět zprávy podmínky pro zařazení na přednostní rozpravu, je-li

156 /PE 410.853

CS

zpráva navržena podle práva podnětu podle článků 38a nebo 39, nebo může-li být zpráva podle kritérií stanovených konferencí předsedů považována za strategickou1. ______________ 1

Viz příslušné rozhodnutí konference předsedů reprodukované v příloze [...] jednacího řádu.

Pozměňovací návrh 3 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 45 – odst. 2 – pododstavec 1 Původní znění 2. Tento článek se použije obdobně v případech, kdy smlouvy přisuzují právo podnětu Parlamentu.

Pozměňovací návrh 2. V případě, že předmět zprávy spadá do práva podnětu podle článku 38a, lze svolení odepřít pouze na základě nesplnění podmínek stanovených ve Smlouvách.

Pozměňovací návrh 4 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 45 – odst. 2 – pododstavec 2 Původní znění V těchto případech Konference předsedů rozhodne do dvou měsíců.

Pozměňovací návrh 2a. V případech uvedených v článcích 38a a 39 Konference předsedů rozhodne do dvou měsíců.

Pozměňovací návrh 5 Jednací řád Evropského parlamentu. Čl. 110 – odst. 1 Původní znění 1. Kterýkoli poslanec může položit Radě nebo Komisi otázku k písemnému zodpovězení. Za obsah otázek jsou odpovědni výhradně tazatelé.

Pozměňovací návrh 1. Kterýkoli poslanec může položit Radě nebo Komisi otázku k písemnému zodpovězení v souladu s pokyny1. Za obsah otázek jsou odpovědni výhradně tazatelé. PE 410.853\ 157

CS

______________ 1

Viz příloha IIa

Pozměňovací návrh 7 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 111 – odst. 1 Původní znění 1. Kterýkoli poslanec může položit Evropské centrální bance otázku k písemnému zodpovězení.

Pozměňovací návrh 1. Kterýkoli poslanec může položit Evropské centrální bance otázku k písemnému zodpovězení v souladu s pokyny1. ______________ 1

Viz příloha IIa

Pozměňovací návrh 8 Jednací řád Evropského parlamentu Článek 131a (nový) Původní znění

Pozměňovací návrh Článek 131a Krátké přednesení Na žádost zpravodaje nebo na návrh konference předsedů může také Parlament rozhodnout, že bod nevyžadující řádnou rozpravu bude projednán formou krátkého přednesení zpravodajem v plénu. V takovém případě má Komise možnost vystoupit a každý poslanec má právo reagovat dodatečným písemným prohlášením podle čl. 142 odst. 7.

Pozměňovací návrh 9 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 142 – odst. 5

158 /PE 410.853

CS

Původní znění 5. Komise a Rada vystoupí v rozpravě ke zprávě zpravidla bezprostředně po zpravodaji. Avšak při rozpravě o návrhu Komise vyzve předseda Komisi, aby hovořila jako první a stručně představila svůj návrh, a při rozpravě k návrhu Rady může předseda vyzvat Radu, aby hovořila jako první. Poté v obou případech vystoupí zpravodaj. Komise a Rada mohou vystoupit znovu, zejména v reakci na projevy poslanců Parlamentu.

Pozměňovací návrh 5. Komise a Rada vystoupí v rozpravě ke zprávě zpravidla bezprostředně po zpravodaji. Komise, Rada a zpravodaj mohou vystoupit znovu, zejména v reakci na projevy poslanců Parlamentu.

Pozměňovací návrh 10 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 151 – odst. 4 Původní znění


4. Politická skupina může předložit alternativní návrh usnesení k návrhu nelegislativního usnesení obsaženému ve zprávě výboru.

4. Politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců může předložit alternativní návrh usnesení k návrhu nelegislativního usnesení obsaženému ve zprávě výboru.

V tomto případě nesmí skupina předložit pozměňovací návrhy k návrhu usnesení příslušného výboru. Návrh usnesení předložený skupinou nesmí být delší než návrh výboru. O návrhu se hlasuje v jediném hlasování v plénu bez možnosti předkládat pozměňovací návrhy.

V tomto případě nesmí skupina nebo dotčení poslanci předložit pozměňovací návrhy k návrhu usnesení příslušného výboru. Alternativní návrh usnesení nesmí být delší než návrh výboru. O návrhu se hlasuje v jediném hlasování v plénu bez možnosti předkládat pozměňovací návrhy. Ustanovení čl. 103 odst. 4 se použije obdobně.

Pozměňovací návrh 11 Jednací řád Evropského parlamentu Příloha IIa (nová) Původní znění

Pozměňovací návrh PŘÍLOHA IIa Pokyny k otázkám k písemnému zodpovězení podle článku 110 a článku PE 410.853\ 159

CS

111 1. Otázky k písemnému zodpovězení: - spadají do působnosti a odpovědnosti příslušného orgánu a jsou v obecném zájmu; - jsou věcné a obsahují srozumitelný dotaz; - neobsahují urážlivá vyjádření; - se netýkají čistě osobních záležitostí. 2. Pokud otázka tyto pokyny nesplňuje, poradí sekretariát autorovi, jak může otázku navrhnout, aby byla přípustná. 3. Pokud byla během předcházejících šesti měsíců položena a zodpovězena totožná nebo podobná otázka, předá sekretariát autorovi kopii předchozí otázky a odpovědi. Nová otázka nebude předložena dotčenému orgánu, pokud se autor nedovolá nových významných událostí nebo nepožaduje-li další informace. 4. Pokud autor v otázce požaduje věcné nebo statistické informace, které jsou již k dispozici v knihovně Parlamentu, informuje sekretariát poslance, který může svou otázku stáhnout. 5. Otázky týkající se souvisejících záležitostí lze zodpovědět společně.

160 /PE 410.853

CS

P6_TA-PROV(2008)0335 Rozpočet na rok 2009: První úvahy o mandátu PNR na rok 2009 a mandát pro dohodovací řízení Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o rozpočtu na rok 2009: první úvahy o předběžném návrhu rozpočtu na rok 2009 a o mandátu pro dohodovací řízení Oddíl III - Komise (2008/2025(BUD))


s ohledem na předběžný návrh rozpočtu na rozpočtový rok 2009, který přijala Komise dne 6. května 2008,

-

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení1 (IID),

-

s ohledem na článek 272 Smlouvy o ES a na článek 177 Smlouvy o Euratomu,

-

s ohledem na svá usnesení ze dne 24. dubna 2008 o roční politické strategii Komise na rok 20092 a o rozpočtovém rámci a prioritách pro rok 20093,

-

s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Bruselu ve dnech 19. a 20. června 2008,

-

s ohledem na článek 69 a na přílohu IV jednacího řádu,

-

s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A6-0262/2008),

A.

vzhledem k tomu, že podle Lisabonské smlouvy, kterou se mění Smlouva o Evropské unii a Smlouva o založení Evropského společenství (Lisabonská smlouva)4, bude-li ratifikována, bude mít od roku 2009 Evropský parlament v legislativní a rozpočtové oblasti konečně stejné pravomoci jako Rada a Evropské unii budou svěřeny nové pravomoci, a to vše bude mít výrazný dopad na rozpočet EU;

B.

vzhledem k tomu, že roční rozpočtový proces jako celek bude muset být v důsledku ustanovení nové smlouvy zásadním způsobem změněn a již nebudou rozlišovány povinné a nepovinné výdaje a nebude se uplatňovat (maximální) míra zvýšení u nepovinných výdajů;

C.

vzhledem k tomu, že dne 16. dubna 2008 se všechny tři orgány ve společném prohlášení

1

Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. Dohoda naposledy pozměněná rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady 2008/371/ES (Úř. věst. L 128, 16.5.2008, s. 8). Přijaté texty, P6_TA(2008)0174. Přijaté texty, P6_TA(2008)0175. Úř. věst. C 306, 17.12.2007, s. 1.

2 3 4

PE 410.853\ 161

CS

dohodly na tom, že co nejdříve zahájí diskuse o potřebné úpravě postupu v rozpočtových otázkách souvisejících s Lisabonskou smlouvou, se zřetelem k tomu, že v roce 2009 bude zvolen nový Parlament a jmenována nová Komise a oba tyto orgány musí být plně připraveny na změny, které vyplynou z nové smlouvy, bude-li ratifikována, Předběžný návrh rozpočtu na rok 2009 1.

konstatuje, že předběžný návrh rozpočtu (PNR) na rok 2009 má celkovou výši 134 394,9 milionu EUR v prostředcích na závazky a 116 736,4 milionu EUR v prostředcích na platby, ponechává tedy pod stropem u závazků rozpětí ve výši 2 638,1 milionu EUR a u plateb rozpětí ve výši 7 443,6 milionu EUR; povinné výdaje představují 33 % závazků a 38 % plateb;

2.

upozorňuje, že závazky v PNR na rok 2009 odpovídají 1,04 % HND, což znamená celkové zvýšení oproti roku 2008 o 3,1 %, povinné výdaje vzrostly o 4,7 %, a to v důsledku postupného zavádění přímých podpor pro nové členské státy, a nepovinné výdaje se zvýšily o 2,4 %;

3.

se zájmem zjišťuje, že platby v PNR na rok 2009 odpovídají 0,90 % HND, což znamená snížení oproti rozpočtu na rok 2008 o 3,3 %, platby u povinných výdajů vzrostly o 4,8 % ve shodě s vývojem u závazků, u nepovinných výdajů se naopak snížily o 7,6 %;

4.

bere na vědomí priority PNR, jak je stanovila Komise:

5.

-

podpora udržitelného růstu a zajištění hospodářského klimatu, v němž se daří vytvářet pracovní místa; podpora inovací:

-

pokračování v politice soudržnosti s cílem snížit nerovnosti mezi regiony Unie;

-

boj proti změně klimatu a podpora výzkumu v oblasti čisté energie a jejího účinného využívání; vytvoření energetické politiky EU, kterou charakterizuje nezávislost a bezpečnost;

-

vytvoření společné integrační politiky a vytvoření společného prostoru práva;

-

podpora mírového procesu na Blízkém východě a stability v Kosovu a na celém Balkáně;

-

poskytování potravinové pomoci a posílení environmentálního aspektu rozvojové spolupráce;

připomíná priority Evropského parlamentu vyjádřené ve výše uvedeném usnesení ze dne 24. dubna 2008 o roční politické strategii Komise na rok 2009;

Obecné úvahy 6.

vyjadřuje přesvědčení, že Evropská unie musí mít k dispozici zdroje ve výši, která je nezbytná k tomu, aby mohla v plném rozsahu provádět své současné politiky a činnosti a zároveň být dostatečně flexibilní, aby se vyrovnala s novými politickými výzvami;

7.

poznamenává, že zdaleka největší část celkového rozpětí v PNR ve výši 2 638 milionů

162 /PE 410.853

CS

EUR, tj. částka 2 027 milionů EUR, pochází z rozpětí u výdajů souvisejících s trhem a přímých plateb v okruhu 2 (první pilíř SZP); 8.

se zájmem bere na vědomí závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 19. a 20. června 2008, a rozpočtové dopady, které by některé z těchto závěrů mohly mít; domnívá se, že tyto rozpočtové požadavky mohou být splněny pouze za využití prostředků, které poskytuje IID, a to především její body 21 až 23;

9.

poukazuje na to, že v důsledku velmi malých rozpětí pod ostatními stropy víceletého finančního rámce, zejména v okruzích 1a, 3b a 4, je schopnost Unie reagovat z hlediska rozpočtu na změny v politikách velmi omezená; současně zdůrazňuje možnost využít k překonání nedostatku finančních prostředků ustanovení interinstitucionální dohody;

10.

soudí, že jako rozpočtový orgán odpovídá za zajištění toho, aby finanční prostředky přidělené do rozpočtu EU byly vynakládány se snahou o optimální využití omezených zdrojů; má v úmyslu usilovat ve spolupráci se specializovanými výbory – a s ohledem na jejich požadavky – o ambicióznější, vyvážený a koherentní rozpočet;

11.

nevidí vždy jasnou souvislost mezi politickými prioritami Komise uvedenými v její roční politické strategii a v PNR a zvýšením rozpočtových prostředků v příslušných rozpočtových položkách a oblastech politiky; stále není spokojen se snahou Komise začlenit priority Parlamentu do PNR; není například přesvědčen, že se prioritní postavení změny klimatu skutečně projevuje v celém rozpočtu, který Komise navrhuje; přeje si obdržet více přesnějších informací o metodice, jejíž použití vedlo k závěru, že více než 10 % rozpočtu EU, tedy 14 miliard EUR, je vydáváno na cíle v oblasti životního prostředí; žádá souhrnnou prezentaci všech rozpočtových výdajů souvisejících s klimatickými změnami, včetně rozvoje venkova a strukturálních fondů, aby byl schopen vyhodnotit souvislost mezi politickými a rozpočtovými prioritami; upozorňuje, že je třeba pozměnit stávající programy v polovině období s cílem lépe v nich zohlednit cíle spojené se změnou klimatu a posílit soudržnost politik;

12.

rád by zahájil dialog s Radou a Komisí ohledně využívání prostředků, které umožňuje IID, s cílem zvýšit financování opatření, jejichž účelem je boj proti změně klimatu, s ohledem na globální dohodu o tomto boji pro období následující po roce 2012;

13.

vyjadřuje svůj zájem o úzkou spolupráci s Radou a Komisí, která by vedla k brzkému nalezení účinné dohody o balíčku opatření týkajících se energie a změny klimatu včetně zachycování a skladování uhlíku (CCS); konstatuje, že EU by měla i nadále dokazovat, že hospodářský růst a rozvoj lze uvést do souladu s nízkouhlíkovým hospodářstvím; připomíná Radě výše zmíněné závěry předsednictví;

14.

vyjadřuje vážnou obavu, že nastal čas, kdy rozpětí, která jsou k dispozici, jsou čím dál častěji důsledkem „kreativního rozpočtování“, např. dodatečného přidělování prostředků stávajícím víceletým programům, přičemž se nedostává na rozpočtové požadavky, o kterých se již dobře ví a jsou předvídatelné, a dalších podobných praktik; domnívá se, že takové postupy porušují zásadu řádného sestavování rozpočtu, a znovu požaduje, aby příští rok byl předložen PNR, v němž se budou věrně promítat rozpočtové potřeby; vyzývá Komisi a Radu, aby spolupracovaly s cílem přijmout nezbytná rozhodnutí k dosažení uspokojivé výše prostředků pro rozpočet na rok 2009;

15.

zdůrazňuje význam toho, aby byl rozpočet Evropské unie překládán v jasné, konzistentní PE 410.853\ 163

CS

a transparentní podobě, což je naprostou nutností i s ohledem na to, že je třeba evropské občany informovat o tom, jak jsou finanční prostředky EU vynakládány; je znepokojen tím, že je stále obtížnější rozlišovat mezi provozními a správními výdaji Komise a že již značná část výdajů, které jsou správní povahy a měly by být ve skutečnosti financovány v rámci okruhu 5, jsou financovány z provozních prostředků; 16.

vyslovuje politování nad tím, že v této chvíli nejsou nijak jasně uvedeny přesné změny, které byly oproti předchozí verzi provedeny v nově předloženém dokumentu o finančním plánování, ani není známo, zda, nebo jak budou kompenzována zvýšení prostředků v určitém konkrétním roce a jak bude probíhat zpětné a předběžné přidělování prostředků; soudí, že to není v souladu s ustanoveními bodu 46 IID, a vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu plnila své povinnosti;

17.

zdůrazňuje, že je obzvláště důležité sledovat dopady předběžného a dodatečného přidělování prostředků víceletým programům v celém rozpočtu, a to s cílem zajistit koherentní plánování závazků po celou dobu platnosti VFR, které bude respektovat priority Parlamentu, jak je uvedeno v IID;

18.

je překvapen extrémně nízkou výší prostředků na platby (116 736 milionů EUR) navrhovaných Komisí v PNR; poukazuje na to, že prostředky na závazky schválené v rozpočtech na rok 2007 a 2008 dosahovaly celkové výše 126 500 milionů EUR (2007) a 129 100 milionů EUR (2008);

19.

žádá Komisi, aby pokračovala v prověrce stavu zaměstnanců zahájené v roce 2007 a aby jasně uvedla další informace týkající se politiky v oblasti lidských zdrojů, uplatňování strategie přesunu pracovníků a míry externalizace úkolů pro rok 2009; žádá, aby mu do 30. dubna 2009 byla předložena navazující zpráva, která bude zahrnovat závěry Komise týkající se její vnitřní organizace; bere na vědomí zprávu Komise z roku 2008 navazující na dokument „Plánování a optimalizace lidských zdrojů Komise s ohledem na priority EU“, v níž Komise potvrzuje svůj závazek nepožadovat až do roku 2013 žádná nová pracovní místa kromě poslední vlny míst souvisejících s rozšířením, která by chtěla vytvořit v roce 2009;

20.

bere na vědomí výrazný nárůst počtu vnějších vyšetřování vedených úřadem OLAF v oblasti vnější pomoci, a vyzývá tudíž Komisi, aby zajistila, že úřad OLAF bude mít k dispozici nezbytné zdroje; vyzývá Radu, aby zlepšila spolupráci členských států s Komisí v boji proti podvodům v EU; vyzývá Radu, aby zajistila, že po vyšetření podvodů bude ze strany členských států následovat další řádný postup včetně vymáhacího řízení;

K podokruhu 1a 21.

konstatuje, že závazky v PNR pro podokruh Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost činí 11 690 milionů EUR, což ponechává rozpětí ve výši 82 milionů EUR; tato částka představuje oproti roku 2008 nárůst o 5,5 %; konstatuje, že platby se také zvyšují, a to o 5,3 %, na celkovou částku 10 285,2 milionu EUR;

22.

vítá záměr Komise uskutečnit klíčové kroky v oblasti vytváření pracovních míst a podpory inovace, malých a středních podniků a výzkumu; zdůrazňuje, že stávající iniciativy v této oblasti, jako je rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci a další iniciativy týkající se malých a středních podniků, musí být řádně prováděny a sledovány;

164 /PE 410.853

CS

23.

vítá prioritu PNR, kterou Komise stanovila na podporu výzkumu čisté a účinné energie, a má v úmyslu zajistit, aby na ni byly poskytnuty nezbytné zdroje (vedle sedmého rámcového programu), protože energetická účinnost je klíčovou strategií k řešení problému změny klimatu;

24.

zdůrazňuje, že je důležité poskytnout nezbytné rozpočtové prostředky na všechna opatření, která usnadňují podporu a zavádění programů vzdělávání ve sdělovacích prostředcích a nové technologie;

25.

lituje toho, že je v podokruhu 1a k dispozici jen omezené rozpětí, což nasvědčuje tomu, že nebude možné financovat nové priority přerozdělením prostředků, aniž by se to výrazně dotklo důležitých probíhajících programů, a proto doporučuje přidělit dodatečné prostředky, pokud mají být stanoveny nové priority;

26.

je přesvědčen, že vzhledem k omezenému rozpětí, které je v okruhu 1a k dispozici, by mělo být prioritou řádné provádění a vyhodnocení probíhajících pilotních projektů a přípravných akcí, musí však být samozřejmě i nadále možné zavádět nové pilotní projekty a přípravné akce;

27.

pokládá plánovaný akt o drobném podnikání za důležitou strategii na podporu malých a středních podniků; s nadšením očekává přesné návrhy na financování tohoto nového strategického nástroje; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby k tomuto účelu také více využívaly zdroje, které jsou k dispozici v rámci strukturálních fondů; konstatuje, že vzhledem k tomu, že pozdními platbami jsou postiženy zejména malé a střední podniky, musí Evropská unie pozdním platbám zabránit tím, že vytvoří účinný a transparentní systém monitorování k zajištění toho, aby byly platby prováděny ve stanovené lhůtě;

K podokruhu 1b 28.

konstatuje, že závazky v PNR pro podokruh Soudržnost pro růst a zaměstnanost se zvyšují o 2,5 % na celkových 48 413,9 milionu EUR, což ponechává rozpětí ve výši 14 milionů EUR pouze u přídělu prostředků na technickou pomoc; bere na vědomí, že celkové zvýšení o 2,5 % je důsledkem výrazného nárůstu prostředků ve Fondu soudržnosti (o 14 % oproti roku 2008), zatímco prostředky pro strukturální fondy zůstávají ve stejné výši;

29.

vyjadřuje politování nad prudkým poklesem výše plateb, které se oproti roku 2008 snižují o 13,9 % na 34 914,1 milionu EUR; zejména nepokládá za přesvědčivé důvody pro úpravu prognóz výše prostředků na platby směrem dolů, konkrétně snížení o 30 % u EFRR konvergence, o 13 % u EFRR regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, o 85 % u EFRR územní spolupráce a o 50 % u Fondu soudržnosti pro nové programy na období 2007–2013;

30.

domnívá se, že by Komise měla uvést, zda je tento prudký pokles přímým nebo nepřímým důsledkem nového akčního plánu pro posílení dohledu nad strukturálními opatřeními a zlepšení jejich sdíleného řízení, zejména proto, že by to mohlo souviset s nedostatečnou první kontrolou v členských státech;

31. chce se ujistit, že budou i nadále zaručeny nezbytné zdroje pro politiky soudržnosti, aby byly schopny se vyrovnat se současnými a budoucími výzvami v souvislosti s principem PE 410.853\ 165

CS

solidarity v rámci Evropské unie; K okruhu 2 32.

konstatuje, že závazky v PNR pro podokruh Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi jsou stanoveny na 57 525,7 milionu EUR, což znamená zvýšení oproti roku 2008 o 3,5 % a pod stropem je ponecháno rozpětí ve výši 2 113,3 milionů EUR; dochází také ke zvýšení plateb, a to o 3,0 % na 54 834,9 milionu EUR; v té části okruhu 2, která je určena na výdaje související s trhem a přímé podpory, činí prostředky na závazky 42 860,3 milionu EUR a prostředky na platby 42 814,2 milionu EUR;

33.

zdůrazňuje, že na priority v oblasti životního prostředí se využívá pouze 0,5 % prostředků z okruhu 2, přestože existují environmentální opatření v rámci programování rozvoje venkova a environmentální normy, na nichž je založen systém podmíněnosti pro přímé platby, zatímco valná většina prostředků je přidělena na přímé podpory a výdaje související s trhem;

34.

vítá zvýšení o částku 20,9 milionu EUR u programu LIFE+, ale s jistým politováním zjišťuje, že pouze část tohoto zvýšení má směřovat na zintenzivnění činností v oblasti změny klimatu; domnívá se, že tyto částky neodrážejí odpovídajícím způsobem skutečnost, že boj proti změně klimatu je horizontální rozpočtovou prioritou;

35. připomíná, že prvořadým cílem společné zemědělské politiky je zaručit stabilizaci trhu, bezpečnost dodávek a rozumné ceny pro spotřebitele, a proto vyzývá Komisi, aby do rozpočtu na rok 2009 začlenila nezbytná opatření pro řešení nových potřeb vzešlých ze stávající potravinové krize, zejména zlepšení dostupnosti potravin pro nejchudší osoby, které jsou touto krizí nejvíce poškozeny; 36.

vítá obecný trend snižování vývozních náhrad na zemědělské produkty, k němuž dochází v důsledku příznivých podmínek na trhu, a úspory, které tak vznikají;

37.

konstatuje, že závazky v PNR pro rozvoj venkova zůstávají téměř beze změny – prostředky na závazky činí 13 401 milionů EUR (včetně dobrovolného odlišení) a prostředky na platby 10 926 milionů EUR, což znamená snížení oproti roku 2008 o 4 %;

38.

považuje tyto částky za orientační prvky v rámci „kontroly stavu SZP“, jejíž návrh předložila Komise dne 20. května 2008;

39.

poukazuje na velké těžkosti s využíváním Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova; lituje toho, že v roce 2007 zůstala v prostředcích nevyužita částka 2 830 milionů EUR, že částka 1 361 milionů EUR byla převedena do roku 2008 a částka 1 469 milionů EUR byla přeprogramována na období 2008–2013 podle bodu 48 IID; vyslovuje znepokojení nad přeprogramováním takových značných částek, protože povede k výraznému zpoždění v uvolňování prostředků určených pro venkovské oblasti;

K podokruhu 3a 40.

konstatuje, že závazky v PNR pro podokruh Svoboda, bezpečnost a právo se zvyšují o 15 % na 839,1 milionu EUR, což ponechává rozpětí ve výši 32,9 milionu EUR; dochází také ke zvýšení plateb, a to o 11,7 % na 596,7 milionu EUR;

166 /PE 410.853

CS

41.

poukazuje na to, že toto výrazné zvýšení oproti roku 2008 je hlavně důsledkem značného zvýšení prostředků v kapitolách „Solidarita – Vnější hranice, vízová politika a volný pohyb osob“ (o 44,4 milionu EUR, tj. o 15,6 %), „Migrační toky – Společné přistěhovalecké a azylové politiky“ (o 43,3 milionu EUR, tj. o 18,9 %) a „Bezpečnost a zachování svobod“ (o 20,8 milionu EUR, tj. o 27,1 %);

42.

bere na vědomí zvýšení prostředků na závazky u zvláštního programu „Prevence trestné činnosti a boj proti ní“ o 36,3 % a bude se zabývat důvody tohoto zvýšení;

43.

je zneklidněn nízkým financováním činnosti „Základní práva a spravedlnost“, u níž se prostředky na závazky zvýšily o pouhé 0,2 % a u prostředků na platby došlo dokonce ke snížení oproti rozpočtu na rok 2008 o 10 %;

44.

poukazuje na skutečnost, že je v PNR zachováno zvýšení prostředků, které bylo odhlasováno v roce 2008 pro Evropskou agenturu pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX), ale s určitým znepokojením zjišťuje, že se změnilo vyvážené rozdělení dotace přesunem částky 5,7 milionu EUR z provozních výdajů do správních výdajů; žádá o navýšení prostředků na rok 2009 pro agenturu FRONTEX, aby mohla dodržet svůj závazek uskutečňovat stálé a nepřerušené mise, zejména na jižních hranicích Unie (Hera, Nautilus a Poseidon);

45.

zdůrazňuje, že Evropský pakt o migrační politice by měl zahrnovat otázky týkající se řešení nelegálního přistěhovalectví, řízení legálního přistěhovalectví, integrace státních příslušníků třetích zemí a posílení ochrany hranic a současně plně zohledňovat zásadu solidarity a nejvyšší ochranu základních práv;

K podokruhu 3b 46.

konstatuje, že závazky v PNR pro podokruh Občanství činí celkově 628,7 milionu EUR, což znamená zvýšení o 1,0 %, pokud porovnáváme tuto částku s prostředky v podokruhu na rok 2008 bez prostředků pro Fond solidarity a přechodného nástroje pro Bulharsko a Rumunsko; zbývá rozpětí ve výši 22 milionů EUR, prostředky na platby se zvyšují o 0,7 % na 669 milionů EUR;

47.

lituje toho, že malé rozpětí ve výši 22 milionů EUR, které zbývá pod stropem podokruhu, ponechává velmi malý manévrovací prostor pro pilotní projekty a přípravné akce;

48.

upozorňuje na potřebu zvýšit účinnost a zlepšit koordinaci evropských zásahů civilní ochrany, mimo jiné rozvíjením metodik společné civilní ochrany mezi členskými státy, rozvíjením systémů včasného varování a systémů prevence a zlepšováním zařízení pro přepravu pomoci civilní ochrany s cílem připravit EU na to, aby mohla lépe chránit své občany;

49.

vyjadřuje politování nad skutečností, že zvýšení, které navrhuje Komise v tomto podokruhu, který se týká zásadních politik s přímým dopadem na každodenní život evropských občanů, je výrazně nižší než průměrné zvýšení prostředků na závazky, tj. 3,1 %; zejména lituje toho, že zvláště u činností, které jsou pro občany Evropy důležité, došlo oproti roku 2008 k nejmenšímu nárůstu, nebo dokonce k poklesu prostředků;

50. vyjadřuje znepokojení nad sníženími, která Komise navrhuje u řady rozpočtových položek, z nichž jsou financovány komunikační činnosti, zvláště v souvislosti s úkoly a novými PE 410.853\ 167

CS

výzvami, s nimiž bude nutno se v této oblasti vyrovnat v roce 2009 – mj. se budou konat volby do Evropského parlamentu nebo je možné, že vstoupí v platnost Lisabonská smlouva; 51. soudí, že hlavním úkolem komunikační a informační politiky je informovat občany EU o krocích a programech, které EU uskutečňuje, a o zlepšeních, ke kterým došlo v posledních letech; 52. připomíná, že všechny instituce mají právo provádět komunikační politiku v rámci své institucionální samostatnosti, jak stanoví článek 49 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství1 (finanční nařízení), a to v mezích společného rámce a s určitou mírou jednotnosti při prezentaci tak, aby postupem času vznikla dobře rozeznatelná „obchodní značka EU“, která by se používala při všech komunikačních opatřeních; 53. uznává, že je třeba koordinovat různé komunikační politiky, které provádějí jednotlivé instituce, v rámci interinstitucionální skupiny pro poskytování informací a komunikaci; připomíná, že komunikace je dlouhodobě pro Parlament důležitou prioritou; domnívá se, že je nutné, aby Parlament hrál v tomto procesu klíčovou roli, neboť zaručuje kontinuitu a účinnost této politiky, zejména s ohledem na blížící se volby do Evropského parlamentu; v této souvislosti zdůrazňuje, že by měla být zvýšena informovanost občanů o jejich právech, jež vyplývají z uplatňování právních předpisů EU; K okruhu 4 54.

konstatuje, že závazky v okruhu EU jako globální hráč se zvyšují o 1,8 % na 7 440,4 milionu EUR, k dispozici je tedy rozpětí ve výši 243,6 milionu EUR; platby se snižují o 6,6 % na 7 579,5 milionu EUR;

55.

konstatuje, že toto zvýšení o 1,8 % je nižší než průměrné celkové zvýšení v souhrnném rozpočtu EU, které činí 3,1 %; pokládá to za velmi neblahé znamení vzhledem k tomu, že okruh 4 patří tradičně mezi ty oblasti rozpočtu Unie, ve kterých jsou nároky největší;

56.

je hluboce znepokojen podfinancováním okruhu 4 a důrazně odsuzuje vágní přístup k sestavování rozpočtu, který Komise zvolila a který vůbec nebere v potaz potřeby, které lze v této oblasti realisticky očekávat; konstatuje, že v důsledku toho působí současné rozpětí ve výši 243,6 milionu EUR jako naprosto nepodložený údaj; domnívá se, že tento problém lze řešit pouze celkovou revizí víceletého finančního rámce, která povede ke zvýšení stropu okruhu 4 pro období 2009–2013;

57.

upozorňuje, že ještě před předložením PNR požadoval Parlament ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 24. dubna 2008 takový PNR, který bude realistickým odrazem všech rozpočtových potřeb, zejména v okruhu 4 VFR; domnívá se, že PNR se v tomto okruhu neřídí zásadou řádného finančního řízení;

58.

se znepokojením tedy konstatuje, že Komise již v této rané fázi rozpočtového procesu

1

Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1525/2007 (Úř. věst. L 343, 27.12.2007, s. 9).

168 /PE 410.853

CS

dala najevo, že prostředky pro Kosovo, pro Blízký východ, na potravinovou pomoc a na makrofinanční pomoc jednoznačně nebudou stačit ke splnění stávajících závazků EU ve světě, nehledě k očekávaným dalším potřebám; v PNR se například navrhuje 161 milionů EUR v prostředcích na závazky a 100 milionů EUR v prostředcích na platby na pomoc Palestině a na mírový proces, i když odhlasované částky v rozpočtu na rok 2008 činily 300 milionů EUR, resp. 200 milionů EUR, a po několika převodech se prostředky na platby v současné chvíli zvýšily na 350 milionů EUR; pokud jde o Kosovo, prostředky na misi EULEX se v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) snížily o 15,7 %; považuje to za nepřijatelné a vyzývá k nastolení nového přístupu k výdajům pro Palestinu a Kosovo; domnívá se, že s ohledem na rozhodnutí výrazně zvýšit původní počet odborníků pracujících v policejní misi Evropské unie v Afghánistánu (EUPOL) je již v této fázi možno předpokládat nedostatek finančních prostředků; 59.

připomíná, že podporuje provádění prohloubené a rozrůzněnější evropské politiky sousedství; zdůrazňuje, že je třeba, aby evropský nástroj sousedství a partnerství disponoval odpovídajícím množstvím finančních prostředků, které by odráželo závazek EU vůči jejím východoevropským a jihoevropským sousedům; konstatuje, že došlo k mírnému zvýšení prostředků vyčleněných pro tuto oblast na rok 2009 a zdůrazňuje, že nová iniciativa „Barcelonský proces: Unie pro Středomoří“ nesmí ani komplikovat snahy o dosažení rovnováhy mezi prostředky na závazky pro východní a pro jižní evropské sousední země, ani v žádném případě vést ke zvýšení rozpočtového napětí v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství;

60.

vyjadřuje politování nad skutečností, že v otázce financování těchto dalších potřeb nebyla předložena žádná rozpočtová řešení a ani náznaky takových řešení; znovu naléhavě žádá vysvětlení, pokud jde o celkové potřeby v okruhu 4, včetně kapitoly SZBP;

61.

opakuje, že je přesvědčen, že ani nástroj pružnosti, ani rezerva na pomoc při mimořádných událostech (ve výši 244 milionů EUR) nesmějí být používány k jiným účelům nebo zneužívány k financování dlouhodobě plánovaných politik a činností EU, a je pevně odhodlán v průběhu rozpočtového procesu tento postoj hájit;

62.

s obavami poukazuje na prohlubující se světovou potravinovou krizi a účinky změny klimatu a zdůrazňuje, že je nutné, aby EU byla schopná splnit své závazky ohledně dodávek potravinové pomoci a záchranných prací v případě přírodní katastrofy v rozvojových zemích; se skutečným zneklidněním zjišťuje, že v PNR na rok 2009 byla na potravinovou pomoc přidělena částka pouze o 6,8 milionu EUR (tj. o 3 %) vyšší než v roce 2008 a že již koncem dubna 2008 požaduje Komise převod prostředků ve výši 60 milionů EUR na pokrytí zvýšených nákladů na potravinovou pomoc v roce 2008 (zvýšení o 26,88 % v prostředcích na závazky); žádá, aby byly v roce 2009 za tímto účelem poskytnuty další zdroje všemi dostupnými rozpočtovými prostředky;

63.

vítá navýšení prostředků vyčleněných pro země na západním Balkáně v rámci složky „budování institucí“ nástroje předvstupní pomoci a zejména záměr Komise poskytovat více stipendií a zvýšit financování dialogu s občanskou společností; žádá Komisi, aby podpořila sociální agendu pro balkánské státy;

64.

zdůrazňuje, že nové finanční prostředky v rámci podpory na rozvoj obchodu by měly být poskytnuty navíc ke stávající rozvojové pomoci a nové závazky v rámci podpory na rozvoj obchodu by neměly vést k přesouvání zdrojů již vyčleněných na jiné rozvojové PE 410.853\ 169

CS

iniciativy; znovu opakuje požadavek, aby Komise poskytla informace o původu přislíbených 1 000 milionů EUR; 65.

vítá iniciativy Komise vytvořit Alianci pro globální změnu klimatu a Fond pro globální energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie jako důležité kroky, které podpoří rozvojové země v tom, aby se přizpůsobily změně klimatu a zmírnily její dopady; zdůrazňuje však, že dosud přidělené finanční prostředky jsou nedostatečné; žádá, aby byly zvýšeny prostředky, které budou na tyto iniciativy bezprostředně k dispozici v rozpočtu na rok 2009, a to nad rámec plánovaných závazků pro rozvojovou pomoc; dále zdůrazňuje, že je důležité posílit tyto iniciativy zabezpečením dlouhodobých finančních prostředků;

66.

bere na vědomí, že u Záručního fondu pro úvěry je v PNR na rok 2009 zapsána částka 92,46 milionu EUR narozdíl od původního finančního plánování, které předpokládalo, že fondu bude přidělena částka 200 milionů EUR; poukazuje na to, že podstatná část rozpětí, které je k dispozici v PNR na rok 2009, konkrétně částka 107,54 milionu EUR z celkových 243,6 milionu EUR, vznikla uměle, jelikož je výsledkem tohoto manévru; s velkým znepokojením zdůrazňuje, že je velmi pravděpodobné, že tyto „úspory“ v rozpočtovém přídělu pro Záruční fond pro rok 2009 bude třeba kompenzovat vyššími výdaji v příštích letech, v důsledku čehož budou v okruhu 4 ponechána ještě menší rozpětí než ta, která se plánují nyní;

67.

upozorňuje na to, že institucionální struktura pro vysokého představitele, předsedu Evropské rady a evropský útvar pro vnější činnost (EEAS) dosud nebyla definována; nezbytné rozpočtové prostředky by proto měly být uvolňovány postupně s tím, jak se bude vyjasňovat rozsah působnosti a úloha nových organizačních struktur; zdůrazňuje, že ani institucionální změny, ani ustanovení nové společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) by neměly vytvářet další tlak na současnou výši prostředků na závazky v okruhu 4;

68.

zdůrazňuje politický význam pilotních projektů a přípravných akcí, které byly schváleny rozpočtovým orgánem v rámci okruhu 4; vyzývá Komisi, aby je prováděla včas a proaktivně a plně při tom využívala přidělených závazků;

K okruhu 5 69.

konstatuje, že navrhované správní výdaje se jako celek zvyšují oproti roku 2008 o 5 % a dosahují nyní celkové výše 7 647,9 milionu EUR oproti 7 281,5 milionu EUR pro rok 2008 a že pod stropem finančního rámce je ponecháno pouze nevelké rozpětí ve výši 129,1 milionu EUR (to odpovídá 1,7 % objemu výdajů);

70.

vítá sice skutečnost, že nová pracovní místa, která Komise žádá, jsou pouze místy v rámci již dříve ohlášené poslední vlny související s rozšířením, tj. 250 míst pro „EU-2“, konstatuje nicméně, že navrhované zvýšení správních výdajů je přesto vyšší než průměrné zvýšení prostředků v celém rozpočtu; připouští, že to může do značné míry souviset s náklady na indexaci platů a důchodů, a do určité míry i s politikou v oblasti nemovitostí; zdůrazňuje, že v tomto směru budou možná nutné změny během rozpočtového roku 2009, pokud vstoupí Lisabonská smlouva v platnost; je v tomto ohledu rozhodnut prozkoumat správní výdaje v interinstitucionálním kontextu s cílem zjistit potřeby orgánů na rok 2009 a dále;

170 /PE 410.853

CS

71.

i přesto, že dostává více informací a že podle předběžných závěrů Komise přispívají výkonné agentury ke zvýšení kvality programů EU, se domnívá, že různé finanční/správní důsledky jejich činnosti pro okruh 5 je stále třeba podrobněji objasnit; je například udiven tím, že plánované vytvoření 947 pracovních míst ve dvou výzkumných agenturách (o kterém hovoří zpráva navazující na prověrku stavu zaměstnanců) povede k tomu, že v tomtéž období bude v odděleních Komise uvolněno pouhých 117 míst;

72.

je znepokojen tím, že obecně vedl příklon Komise k využívání externích dodavatelů spolu s poslední změnou služebního řádu k situaci, kdy stále větší počet pracovníků, které zaměstnává EU, není uveden v plánu pracovních míst jednotlivých orgánů, který schválil rozpočtový orgán, a jejich platy nejsou hrazeny z okruhu 5 VFR; hluboce lituje, že v této oblasti panuje takový nedostatek transparentnosti, který se týká i zaměstnávání národních odborníků; vyzývá k široké veřejné diskusi se všemi zúčastněnými o budoucnosti evropské správy;

73.

vítá zprávu navazující na zprávu o prověrce stavu zaměstnanců z roku 2007, kterou nedávno obdržel jako reakci na rozpočtové pozměňovací návrhy k rozpočtu na rok 2008; má v úmyslu tento dokument důkladně analyzovat, aby na jeho základě vyvodil závěry pro rozpočet na rok 2009;

74.

táže se Komise, jaká opatření jsou přijímána za účelem dosažení cíle, jímž je snížení administrativní zátěže v EU do roku 2012 o 25 %, a žádá o prověření, zda je zásada jednoho správního místa za účelem snížení byrokracie do budoucna uskutečnitelná;

75.

hodlá prozkoumat prostředky na správní výdaje a žádosti o nová pracovní místa u ostatních institucí s cílem zvýšit úspory z účinnosti, a to včetně přesunu zaměstnanců podle stanovených priorit, kdekoli je to možné; poznamenává, že navrhované průměrné zvýšení u ostatních institucí činí 4,8 %, tj. nárůst z 2 673, 8 milionu EUR na 2 803,2 milionu EUR, což je jen těsně pod mírou zvýšení, která se navrhuje pro Komisi;

K okruhu 6 76.

konstatuje, že v roce 2009, který je posledním rokem poskytování rozpočtových náhrad Bulharsku a Rumunsku, je výše závazků a plateb stanovena na 209,1 milionu EUR, což znamená zvýšení oproti roku 2008 o 1,2 %; zbývá tudíž malé rozpětí ve výši 0,9 milionu EUR;

K pilotním projektům a přípravným akcím 77.

lituje, že v PNR Komise ze zásady nebývají obsaženy žádné prostředky na závazky na pilotní projekty a přípravné akce, tyto činnosti je tedy nutno financovat z rozpětí v příslušných okruzích VFR; vyjadřuje údiv nad několika výjimkami z výše uvedeného obecného pravidla: v PNR je již obsaženo několik málo pilotních projektů a přípravných akcí, na nichž má Komise, jak se zdá, zájem, a jsou u nich zapsány prostředky na závazky;

78.

připomíná, že Komise má podle bodu 46a IID povinnost předložit u ročních akcí víceleté odhady a rozpětí zbývající v mezích schválených stropů;

79.

zdůrazňuje, že IID omezuje celkovou částku na pilotní projekty na 40 milionů EUR v každém rozpočtovém roce a celkovou částku na přípravné akce na 100 milionů EUR, PE 410.853\ 171

CS

z čehož lze na nové přípravné akce přidělit maximálně 50 milionů EUR; 80.

potvrzuje své odhodlání – jak je již vyslovil ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 24. dubna 2008 – využít v plné výši roční částky určené na pilotní projekty a přípravné akce, uvedené v IID, pokud to bude nutné s ohledem na počet a rozsah těchto navrhovaných projektů a akcí, protože je pokládá za nezbytný nástroj, kterým Parlament připravuje základy pro nové politiky, které sledují zájem evropských občanů;

81.

připomíná, že pro rozpočtový rok 2008 schválil Parlament pilotní projekty a přípravné akce s prostředky na závazky v celkové výši 107,32 milionu EUR; v podokruhu 1a činí prostředky na tyto projekty a akce 38 milionů EUR, v okruhu 2 činí 25,15 milionu EUR, v podokruhu 3a činí 3 miliony EUR, v podokruhu 3b činí 9,5 milionu EUR a v okruhu 4 dosahují 31,67 milionu EUR;

82.

zdůrazňuje, že pokud by se Parlament rozhodl pro podobnou výši financování pilotních projektů a přípravných akcí v roce 2009, byla by již nyní takto vázána téměř polovina dostupných rozpětí v okruzích 1a a 3b, i když v roce 2008 výše výdajů na pilotní projekty a přípravné akce ani nedosáhla maximálních částek, které připouští IID;

83.

vyjadřuje ochotu předložit Komisi ještě před letními prázdninami první předběžný seznam svých záměrů, pokud jde o pilotní projekty a přípravné akce pro rozpočtový proces pro rok 2009, a to v souladu s přílohou II části D interinstitucionální dohody, aby usnadnil vytvoření vyváženého a koherentního výsledného souboru; zdůrazňuje, že tento seznam nebrání předložení jakýchkoli dalších návrhů nebo změn pilotních projektů a přípravných akcí jednotlivými poslanci, specializovanými výbory a politickými skupinami při podzimním prvním čtení; trvá na tom, že k tomuto kroku je nutné, aby ve všech okruzích a podokruzích byla k dispozici dostatečná rozpětí;

84.

rád by si s Komisí a Radou vyjasnil jak uskutečnit výzvu Parlamentu na ustavení evropského vyslance pro práva žen;

K agenturám 85.

konstatuje, že prostředky přidělené v PNR decentralizovaným agenturám se v prostředcích na závazky zvyšují o 1,76 % na 563,9 milionu EUR a v prostředcích na platby se snižují o 6 milionů EUR (tj. o 1 %);

86.

upozorňuje, že i přesto, že celkově došlo u všech agentur dohromady k minimálnímu zvýšení prostředků, u podskupiny agentur z okruhu 1a byly prostředky oproti rozpočtu na rok 2008 sníženy o 3,29 %, tj. o 8,9 milionu EUR, v souladu s rozhodnutím rozpočtového orgánu z dohodovacího řízení v listopadu 2007 provést v období 2009–2013 lineární škrt ve výši 50 milionů EUR a použít tyto prostředky k financování projektu Galileo;

87.

bere na vědomí skutečnost, že tento škrt u agentur v okruhu 1a nebyl „lineární“ ve smyslu závěrů dohodovacího řízení; má v úmyslu podrobně posoudit míru a rozložení rozpočtových snížení; znovu opakuje, že je na rozpočtovém orgánu, aby o těchto návrzích Komise rozhodl;

88.

bude klást zvláštní důraz na plnění rozpočtu agentur a bude důkladně zkoumat možné přebytky, aby se ujistil, že při sestavování rozpočtů agentur na rok 2009 budou vzaty v potaz účelově vázané příjmy;

172 /PE 410.853

CS

89.

vyjadřuje lítost nad skutečností, že Komise dosud nepředložila rozpočtovému orgánu podrobnosti o tom, jak navrhuje financovat dvě nové agentury, o nichž se právě diskutuje a z nichž jedna je již uvedena v PNR na rok 2009 se zápisem p.m., a vyzývá Komisi, aby co nejdříve jasně předložila více informací o této otázce; dospěl k závěru, že za současného stavu rozpětí by měly být pro financování nových subjektů, které částečně plní administrativní úkoly, využity veškeré možnosti, které skýtá IID; připomíná, že pro financování jakékoli nové agentury je v souladu s bodem 47 IID požadována předběžná dohoda rozpočtového orgánu;

90.

znovu zdůrazňuje, že výše finančních prostředků pro současné a budoucí decentralizované agentury budou mít bezprostřední dopad na rozpětí, která jsou k dispozici v jednotlivých okruzích VFR; poznamenává, že IID ukládá Komisi povinnost posoudit při sestavování návrhu na vytvoření nové decentralizované agentury rozpočtové dopady na příslušný okruh výdajů; bude se snažit zajistit, aby působení decentralizovaných agentur vytvářelo přidanou hodnotu a sloužilo naplňování zájmů občanů EU;

91.

vítá záměr Komise dát podnět k interinstitucionálnímu dialogu o úloze všech subjektů podle článku 185 finančního nařízení a jejich postavení v rámci evropské správy; znovu opakuje, jak je důležité zabezpečit, aby se na interinstitucionální úrovni systematicky uplatňoval postup stanovený v bodě 47 IID;

K výkonným agenturám a jiným tendencím k outsourcingu 92.

bere na vědomí, že další rozšiřování výkonných agentur a dalších jim podobných subjektů ad hoc bude financováno z celkového přídělu finančních prostředků na příslušný program; vyjadřuje však znepokojení nad tím, že jakýkoli nárůst výkonných agentur a dalších subjektů sníží provozní prostředky, které jsou k dispozici v rámci celkových přídělů na programy, a povede k přesunu v tom smyslu, že administrativní úkoly z okruhu 5 VFR budou financovány v rámci provozních okruhů;

93.

je znepokojen tím, že vytváření výkonných agentur a dalších subjektů ad hoc může vést k netransparentnímu růstu počtu úředníků a smluvních zaměstnanců EU, zvláště pokud nebude odpovídajícím způsobem snížen počet míst v příslušném generálním ředitelství Komise nebo nebudou tato místa přesunuta; naléhavě žádá, aby bylo dodržováno pracovní ujednání o zřizování výkonných agentur (revidovaná pravidla), zejména pokud jde o parlamentní kontrolu financování agentur a vytváření a obsazování pracovních míst v nich;

Závěry a mandát pro dohodovací řízení 94.

soudí, že následující body mají zvláštní důležitost v souvislosti s dohodovacím řízením týkajícím se rozpočtu, které se má konat v červenci 2008: -

odpovídající výše prostředků na platby;

-

dodržování zásady sestavování rozpočtu v souladu se řádným finančním řízením, zejména pokud jde o realistickou představu o potřebách v okruhu 4;

-

závazek Komise předkládat v případě Fondu solidarity a Evropského fondu pro PE 410.853\ 173

CS

přizpůsobení se globalizaci opravné rozpočty, jejichž jediným účelem je uvolnění finančních prostředků tak, aby nedošlo k jakémukoli zpoždění při poskytování finanční pomoci;

95.

-

odpovídající reakce na požadavky v oblasti potravinové pomoci a zajišťování potravin;

-

poskytnutí kvantifikovaných informací o finančních dopadech závěrů předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 19. a 20. června 2008, Radou, v souladu s ustanoveními finančního nařízení a především jeho článkem 28; je připraven zahájit jednání, a to i za využití veškerých prostředků, které poskytuje IID;

-

situace ohledně provádění bodu 44 IID a bodu 5 písm. (N) akčního plánu Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly (KOM(2006)0009);

-

dostatečné zdroje pro Evropu občanů;

-

prozatímní nástin záměrů rozpočtového orgánu, pokud jde o pilotní projekty a přípravné akce;

-

jasná a přehledná formální podoba rozpočtu, zvláště pokud jde o správní výdaje a lidské zdroje a využívání externích dodavatelů pro tyto úkoly;

-

přidělení odpovídajících rozpočtových prostředků, které umožní reagovat na priority EU „konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“, „boj proti změně klimatu v souladu s akčním plánem z Bali a podpora udržitelné Evropy“ a „realizace společné přistěhovalecké politiky“;

-

závazek Rady, že zlepší informační strategii EU a to na profesionální úrovni a v úzké spolupráci s Parlamentem a Komisí;

vyjadřuje velké politování nad zvykem Rady provádět paušální škrty v prvním čtení rozpočtu EU, aniž by přesně vysvětlila důvody; vyzývá Radu, aby při schvalování svého návrhu rozpočtu postupně zkoumala každou položku v rozpočtu a uplatňovala přitom kritéria účinnosti, hospodárnosti a evropské přidané hodnoty; podotýká, že sestavování rozpočtu EU je vrcholně politický akt, nejen pouhé účetnictví, a doufá, že Rada během tohoto rozpočtového procesu vytvoří podmínky pro skutečný politický dialog s Parlamentem; o o

96.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

174 /PE 410.853

CS

o

P6_TA-PROV(2008)0336 Dopad plánované výstavby ropovodu, který povede po dnu Baltského moře a který bude spojovat Rusko a Německo, na životní prostředí Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o ekologickém dopadu plánovaného plynovodu v Baltském moři, který má spojovat Rusko a Německo (petice 0614/2007 a petice 0952/2007) (2007/2118(INI))


s ohledem na petici č. 0614/2007 Radvile Morkunaiteové, pod kterou je více než 20 000 podpisů, petici č. 0952/2006 Kryzstofa Mączkowského a další petice předložené Evropskému parlamentu týkající se tématu tohoto usnesení,

-

s ohledem na Lisabonskou smlouvu, kterou podepsaly všechny členské státy dne 13. prosince 2007,

-

s ohledem na sdělení Komise o tematické strategii ochrany a zachování mořského prostředí (KOM(2005)0504),

-

s ohledem na šestý akční program Evropského společenství pro životní prostředí1,

-

s ohledem na směrnici Rady 97/11/ES ze dne 3. března 1997, kterou se mění směrnice 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí2, a na směrnice Rady 92/43/EHS3 a 79/409/EHS4, které společně stanovují soubor právních opatření týkajících se soustavy Natura 2000,

-

s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2006 o tematické strategii ochrany a zachování mořského prostředí5,

-

s ohledem na své usnesení ze dne 16. listopadu 2006 o strategii pro region Baltského moře v rámci Severní dimenze6,

-

s ohledem na Úmluvu o ochraně mořského prostředí Baltského moře (Helsinská úmluva),

-

s ohledem na doporučení Helsinské komise a zejména na její doporučení 17/3 ze dne 12. března 1996, v němž se požaduje, aby se vypracovalo hodnocení vlivu na životní prostředí a aby proběhly konzultace se státy, na něž může mít plánovaný projekt negativní dopad,

-

s ohledem na Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států

1

Viz rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES dne 22. července 2002 o šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí (Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1). Úř. věst. L 73, 14.3.1997, s. 5. Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1. Úř. věst. C 314E, 21.12.2006, s. 131. Úř. věst. C 314E, 21.12.2006, s. 330.

2 3 4 5 6

PE 410.853\ 175

CS

ze dne 25. února 1991 (Úmluva z Espoo), -

s ohledem na Úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně ve věcech životního prostředí ze dne 25. června 1998 (Aarhuská úmluva),

-

s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS),

-

s ohledem na zásadu obezřetnosti, kterou judikatura Evropského soudního dvora zahrnuje mezi obecné zásady acquis communautaire a jež představuje jeden z aspektů udržitelného rozvoje v rámci právních předpisů EU a mezinárodních právních předpisů,

-

s ohledem na zásadu řádné správy věcí veřejných, která je jednou z obecných zásad právních předpisů EU,

-

s ohledem na činnost pracovní skupiny Evropského parlamentu pro pobaltskou Evropu,

-

s ohledem na návrhy, které byly výsledkem veřejného slyšení dne 29. ledna 2008,

-

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1364/2006/ES ze dne 6. září 2006, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě1 a které uznává, že Nord Stream je projektem evropského,

-

s ohledem na akční plán pro Baltské moře přijatý na schůzi ministrů životního prostředí pobaltských států v Krakově dne 15. listopadu 2007,

-

s ohledem na článek 10 Smlouvy o založení Evropského společenství, který členským států ukládá povinnost zachovávat vůči Společenství loajalitu,

-

s ohledem na čl. 192 odst. 1 jednacího řádu,

-

s ohledem na zprávu Petičního výboru a na stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0225/2008),

A.

vzhledem k tomu, že u Baltského moře leží osm členských států EU a že 80 % jeho pobřeží je územím Evropské unie; vzhledem k tomu, že společnost OAO Gazprom má v projektu Nord Stream většinový podíl,

B.

vzhledem k tomu, že ochrana životního prostředí v Baltském moři je jedním z hlavních cílů akčního plánu Severní dimenze Evropské unie, což opakovaně potvrdila sdělení Komise a usnesení Parlamentu,

C.

vzhledem k tomu, že zemědělská a průmyslová odvětví všech pobaltských členských států a Ruska jsou největšími znečišťovateli Baltského moře a představují největší hrozbu pro jeho ekologickou rovnováhu,

D.

vzhledem k tomu, že Unie dbá zejména na ochranu životního prostředí včetně prostředí mořského,

E.

vzhledem k tomu, že při řízeních u Evropského soudního dvora Komise opakovaně

1

Úř. věst. L 262, 22.9.2006, s. 1.

176 /PE 410.853

CS

potvrdila, že ochrana životního prostředí je jedním z klíčových cílů Společenství, a že Soudní dvůr uznal pravomoci Společenství v oblasti ochrany a zachování mořského prostředí, F.

vzhledem k tomu, že v současnosti existují plány na výstavbu řady projektů infrastruktury v oblasti Baltského moře (Nord Stream, větrné elektrárny, projekt Scanled Baltic Pipe, plynovod spojující Finsko a Estonsko, elektrické vedení spojující Švédsko a Litvu, terminály pro zkapalněný zemní plyn ve Świnoujścje atd.),

G.

vzhledem k tomu, že Evropa potřebuje najít způsoby, jak reagovat na zásadní otázku zabezpečení dodávek energie,

H.

vzhledem k tomu, že rostoucí příspěvek zemního plynu k energetické rovnováze Evropy je zejména po roce 1990 jediným významnějším zdrojem snížení emisí oxidu uhličitého (CO2),

I.

vzhledem k tomu, že zásada obezřetnosti uvedená v čl. 174 odst. 2 smlouvy o ES vyžaduje, aby veškeré zúčastněné subjekty vynaložily úsilí nezbytné pro posouzení dopadu přijetí nových rozhodnutí nebo zahájení prací na životní prostředí, a aby učinily přiměřená preventivní opatření tam, kde existuje reálná pravděpodobnost, že bude ohroženo životní prostředí,

J.

vzhledem k tomu, že, v souladu se zásadou, že požadavky na ochranu životního prostředí musí být začleněny do odvětvových politik, je třeba věnovat náležitou pozornost těmto požadavkům při uskutečňování všech činností Společenství a naplňování veškerých jeho cílů,

K.

vzhledem k tomu, že článek 194 budoucí Smlouvy o fungování Evropské unie ve znění zavedeném Lisabonskou smlouvou výslovně uvádí, že energetická politika EU by měla být uskutečňována v duchu solidarity mezi členskými státy a s ohledem na potřebu chránit a zlepšovat životní prostředí,

L.

vzhledem k tomu, že zvláštní zranitelnost Baltského moře vůči ekologickým hrozbám byla potvrzena Mezinárodní námořní organizací, která jej označila za extrémně zranitelnou oblast,

M.

vzhledem k tomu, že Baltské moře je dnes jednou z nejvíce znečištěných mořských oblastí a vzhledem k tomu, že zejména koncentrace nebezpečných látek v jeho vodách i v organismech, které v něm žijí, jsou i nadále nepřiměřeně vysoké,

N.

vzhledem k tomu, že Baltské moře je moře klasického vnitrozemního typu s malou hloubkou a že cyklus výměny vody mezi ním a světovým oceánem trvá, stejně jako u Černého moře, přibližně 30 let, tj. nejdelší dobu na celém světě,

O.

vzhledem k tomu, že životnost potrubí zemního plynu je odhadována na padesát let a objem prací při jeho odstavení z provozu bude svým rozsahem obdobný plánované instalaci; vzhledem k tomu, že toto hledisko je třeba zvážit vzhledem k době potřebné pro celkovou regeneraci rostlinstva a volně žijících živočichů k dosažení jejich původního stavu, pokud zvážíme environmentální a hospodářské dopady projektu,

P.

vzhledem k tomu, že vystavení působení těžkých kovů, znečišťujících látek a dalších PE 410.853\ 177

CS

škodlivých látek představuje zdravotní rizika a důsledky pro potravní řetězec, které je zapotřebí přezkoumat, Q.

vzhledem k tomu, že z mnoha důvodů, mezi něž patří dlouhá doba zadržování vody, stratifikovaný vodní sloupec, rozsáhlé oblasti průmyslového rybolovu a zejména intenzivnější zemědělství v Pobaltí, je Baltské moře obzvlášť vystavené ekologickým rizikům,

R.

vzhledem k tomu, že vykonávání prací za zvláštních podmínek v Baltském moři by mohlo mít za následek nenadálé zvýšení populace mořských řas, které by mohlo být rizikem zejména pro Finsko, Švédsko a Německo a pobaltské státy,

S.

vzhledem k tomu, že dalším významným ekologickým nebezpečím je přibližně 80 000 tun munice, která je na dně Baltského moře potopena od konce druhé světové války a která obsahuje toxické látky jako např. yperit, sírový yperit, dusíkový yperit, lewisit, látky Clark I a Clark II či adamzit, které ohrožují jak prostředí Baltského moře, tak i životy a zdraví lidí,

T.

vzhledem k tomu, že po roce 1945 pokračovala řada států ve skládkování kontejnerů s municí na mořském dně, a to až do konce šedesátých let,

U.

vzhledem k tomu, že tyto kontejnery s municí jsou navíc v katastrofálním stavu a podle odhadů jsou z 80 % zrezivělé, a vzhledem k tomu, že jejich přesnou polohu nelze vždy určit,

V.

vzhledem k tomu, že akční plán pro Baltské moře přijatý dne 15. listopadu 2007 v Krakově požaduje, aby státy na pobřeží Baltského moře zajistily bezpečná úložiště pro staré zásoby chemických látek a zařízení, která nebezpečné látky obsahují,

W.

s přihlédnutím k možnému dopadu plynovodu na životní prostředí v oblasti Baltského moře a na státy na jeho pobřeží,

X.

vzhledem ke zvýšenému dopravnímu ruchu v Baltském moři ve smyslu námořnictva a ropných tankerů a vzhledem k tomu, že v důsledku poškození plynovodu může během výstavby, instalace a provozu dojít k požáru, ke ztrátě plovatelnosti a k potopení plavidel, a vzhledem k případným dopadům na osoby a životní prostředí nebo hospodářským dopadům,

Y.

vzhledem k tomu, že Nord Stream má v plánu vybudovat 1200 km dlouhý a přibližně 2 km široký podmořský koridor, čímž vznikne největší podmořská stavba na světě,

Z.

vzhledem k tomu, že budování, instalace a provoz projektu může mít nepříznivý dopad na rybolov, cestovní ruch a lodní dopravu, což by mohlo mít pravděpodobně negativní dopady na hospodářství pobřežních regionů,

AA. vzhledem k tomu, že v článku 123 Úmluvy OSN o mořském právu, která je nedílnou součástí acquis communautaire, se požaduje, aby státy hraničící s polouzavřeným mořem vzájemně spolupracovaly při výkonu svých práv a povinností a aby koordinovaly uplatňování svých práv a povinností s ohledem na ochranu a zachování mořského prostředí,

178 /PE 410.853

CS

AB. vzhledem k tomu, že podle čl. 2 odst. 1 Úmluvy z Espoo musí její smluvní strany učinit jednotlivě nebo společně veškerá vhodná a účinná opatření k zamezení, snížení a kontrole výrazně nepříznivého přeshraničního vlivu, který by na životní prostředí měly navrhované činnosti, AC. vzhledem k tomu, že podle článku 5a Úmluvy z Espoo se konzultace se stranami dotčenými působením škodlivých účinků přeshraničních projektů mohou týkat i možných alternativ navrhovaných projektů, včetně odmítnutí těchto projektů, AD. vzhledem k tomu, že podle článku 12 Helsinské úmluvy musí její smluvní strany učinit všechna opatření k zamezení znečištění životního prostředí v oblasti Baltského moře, které by mohl způsobit výzkum mořského dna, těžba na něm či jakékoliv související činnosti, AE. vzhledem k tomu, že navrhovaná trasa severoevropského plynovodu povede přes oblasti, které jsou součástí soustavy Natura 2000 a které jsou směrnicí 92/43/EHS klasifikovány jako zvláštní oblasti ochrany, AF. vzhledem k čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43/EHS, který stanoví, že členské státy přijmou vhodná opatření, aby ve zvláštních oblastech ochrany zabránily poškozování přírodních stanovišť a stanovišť druhů, AG. vzhledem k čl. 6 odst. 3 směrnice 92/43/EHS, který stanoví, že členské státy odpovídajícím způsobem a z hlediska cílů ochrany dané lokality posoudí důsledky jakéhokoli plánu nebo projektu, který s ní přímo nesouvisí nebo není pro péči o ni nezbytný, avšak bude mít pravděpodobně na tuto lokalitu významný vliv, AH. vzhledem k čl. 6 odst. 3 směrnice 92/43/EHS, který stanoví, že s přihlédnutím k výsledkům uvedeného hodnocení příslušné vnitrostátní orgány tento plán nebo projekt schválí až poté, co se ujistí, že nebude mít nepříznivý účinek na celistvost příslušné lokality, a poté co si v případě potřeby opatří stanovisko široké veřejnosti, AI.

vzhledem k tomu, že navrhovaný plynovod by byl nejdelším dvoukanálovým podmořským plynovodem na světě, který by byl zároveň umístěn v nejmenší hloubce, a že by tak mohlo s vysokou pravděpodobností dojít k jeho poškození,

AJ. vzhledem k tomu, že v rozhodnutí 1364/2006/ES je severoevropský plynovod zahrnut mezi prioritní projekty evropského zájmu, AK. vzhledem k tomu, že každá rozsáhlá technická konstrukce vybudovaná v mořských vodách musí být kvůli s ní souvisejícím rizikům podrobena zvláště podrobné a důkladné analýze a posouzení dopadu na životní prostředí, jak to předepisuje Úmluva z Espoo, Helsinská úmluva a další relevantní evropské a vnitrostátní právní předpisy, AL. vzhledem k tomu, že podle Úmluvy z Espoo by měl každému projektu tohoto typu předcházet rozbor alternativních řešení, v tomto případě možnosti vedení plynovodu po zemi, přihlížející zejména k nákladům na jejich realizaci a k ekologické bezpečnosti, AM. vzhledem k tomu, že některé části plánovaného plynovodu byly již převezeny do finského města Kotka ke zpracování,

PE 410.853\ 179

CS

AN. vzhledem k článku 1 Aarhuské úmluvy, v němž se požaduje, aby každá její smluvní strana zaručila práva na přístup k informacím, účast veřejnosti na rozhodování a přístup k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, AO. vzhledem k tomu, že právní požadavky související s přípravou přesného posouzení dopadu na životní prostředí musí zohlednit všechna výše zmíněná nebezpečí, AP. vzhledem k tomu, že je rovněž nezbytné analyzovat hrozbu teroristického útoku a schopnost podniknout účinná protiopatření, 1.

zastává názor, že plynovod Nord Stream je projektem v oblasti infrastruktury, který má široký politický a strategický rozměr pro EU i Rusko; vyjadřuje porozumění členským státům EU, jež vyslovily své obavy v souvislosti s výstavbou a údržbou plynovodu; zdůrazňuje, že schopnost malých přímořských států zajistit bezpečnost energetických dodávek v pobaltském regionu nelze vnímat odděleně od schopnosti EU působit jako jeden celek a zaujmout v oblasti energetiky jednotný postoj, a připomíná své usnesení ze dne 26. září 2007 o společné evropské zahraniční politice v oblasti energetiky1; zdůrazňuje, že rozhodnutí 1364/2006/ES (zahrnující pokyny pro transevropské energetické sítě) uznává, že Nord Stream je projektem evropského zájmu, který v budoucnu napomůže k uspokojení energetických potřeb EU; zdůrazňuje, že tento projekt i další doplňkové plynovody, např. Yamal II a Amber, by měly být plánovány v duchu společné evropské zahraniční politiky v oblasti energetiky a měly by zcela zohledňovat jejich dopad na životní prostředí a na bezpečnost členských států EU;

2.

znovu připomíná své stanovisko, že vzhledem k rostoucí závislosti EU na omezeném počtu energetických zdrojů, dodavatelů a dopravních tras je nezbytně nutné podporovat iniciativy zaměřené na jejich diverzifikaci jak geografickou, tak i v podobě vývoje udržitelných alternativ; upozorňuje zejména, že je zapotřebí podpořit rozvoj přístavní infrastruktury používané k překládání paliv; připomíná, že Nord Stream je jen jedním z mnoha projektů v oblasti infrastruktury zemního plynu, mezi něž se řadí plynovody a zařízení pro zkapalněný zemní plyn, které budou mít zásadní význam při uspokojování poptávky Společenství po zemním plynu, jehož spotřeba podle mnohých studií v následujících letech významně vzroste, a jež zároveň umožní nahradit méně ekologická fosilní paliva; považuje za nezbytné posoudit dlouhodobý vliv nové infrastruktury rozvodu plynu na životní prostředí s ohledem na to, že je důležité zaručit stabilní dodávky plynu;

3.

podporuje návrh obsažený ve výše zmíněném usnesení Parlamentu ze dne 14. listopadu 2006, které stanoví, že výsledkem budoucí strategie EU pro mořské prostředí musí být povinné nadnárodní závazky, které mohou také zahrnovat společné závazky ve třetích zemích;

4.

zdůrazňuje, že zabezpečení dodávek energie musí být považováno za podstatnou součást celkové bezpečnosti Evropské unie, a proto by se definice zabezpečení energetických dodávek již neměla omezovat na nedostatek produkce uvnitř EU, ale měla by rovněž zohlednit geopolitická hlediska závislosti na dovozu, a s tím související možnost politicky motivovaných přerušení dodávek; domnívá se, že třetí energetický balíček sníží energetickou závislost každého členského státu, neboť na plně liberalizovaném a integrovaném trhu s energií nemůže být žádný stát odpojen od dodavatele, kterým je třetí

1

Přijaté texty, P6_TA(2007)0413.

180 /PE 410.853

CS

země; 5.

domnívá se, že problém zabezpečení dodávek energie při dodržení závazku k ochraně životního prostředí a udržitelnému rozvoji vyžaduje provádění soudržné a koordinované evropské politiky pro dodávky zemního plynu vycházející z důkladného zhodnocení environmentálních hledisek alternativních řešení na celoevropské úrovni a ze vzájemné solidarity mezi členskými státy;

6.

lituje, že EU, zejména Komise, hraje v tomto projektu jen okrajovou úlohu; poukazuje na to, že větší zapojení EU by snížilo nejistotu, kterou řada členských států v souvislosti s projektem Nord Stream pociťuje;

7.

bere na vědomí protesty ze strany některých členských států k projektu plynovodu plánovanému v oblasti Baltského moře, který je společným přínosem pro státy na jeho pobřeží, nikoli záležitostí dvoustranných vztahů mezi jednotlivými státy; domnívá se proto, že by projekt měl být realizován ve spolupráci se všemi státy na pobřeží Baltského moře v souladu s Úmluvou z Espoo, Helsinskou úmluvou a dalšími relevantními právními předpisy; zdůrazňuje význam, který má dokončení ratifikace Úmluvy z Espoo ze strany Ruska;

8.

vyjadřuje v této souvislosti nesouhlas s uskutečněním investičního záměru v navrženém rozsahu bez předchozího hodnocení dopadu na životní prostředí s kladným výsledkem;

9.

je přesvědčen, že tyto energetické projekty týkající se členských států EU a třetích zemí by měly být předmětem společného evropského zájmu a pozornosti celé Evropské unie a jejích občanů;

10.

uznává, že konsorcium Nord Stream nadále provádí posouzení dopadů na životní prostředí, které má být předloženo ke schválení „stranám původu“ (Rusku, Finsku, Švédsku, Dánsku a Německu), jak je stanoveno v Úmluvě z Espoo; naléhavě vyzývá toto konsorcium, aby výsledky studií a celý soubor údajů o výzkumu ekologické situace v lokalitě projektu získaný během šetření v oblasti životního prostředí poskytlo nejen těmto státům, ale i Helsinské komisi a všem přímořským státům;

11.

zdůrazňuje, že dlouhodobě udržitelné řešení vyžaduje plnou transparentnost pro všechny zúčastněné strany, a to ve stadiu výstavby i provozu, a že důvěra v tento projekt se zvýší, budou-li státy na pobřeží Baltského moře moci práce sledovat;

12.

vyzývá proto Komisi a Radu, aby se plně zavázaly, že budou analyzovat dopad výstavby severoevropského plynovodu na životní prostředí, a to zejména v situacích, kdy je podle čl. 6 odst. 4 směrnice 92/43/EHS nutné stanovisko Komise;

13.

zdůrazňuje, že pokud se vzájemná závislost mezi EU a Ruskem má rozvinout v partnerství, je třeba plně respektovat zásadu vzájemnosti v souvislosti s investicemi; konstatuje, že třetí země velkou měrou těží z evropského otevřeného trhu, avšak evropským investorům v Rusku se takových výhod nedostává;

14.

vyjadřuje politování nad tím, že Komise nepřijala návrh obsažený ve výše uvedeném usnesení Parlamentu ze dne 16. listopadu 2006, aby Komise připravila objektivní hodnocení dopadů, které by na životní prostředí měly navrhované projekty, a opakovaně požaduje, aby se tato hodnocení připravila prostřednictvím nezávislého orgánu PE 410.853\ 181

CS

jmenovaného při zohlednění stanovisek všech přímořských států; 15.

vyzývá Radu a Komisi, aby podrobně zhodnotily otázku, zda realizace projektu je v souladu s právními předpisy Společenství a mezinárodními právními předpisy;

16.

vyjadřuje své znepokojení nad harmonogramem projektu přijatým konsorciem Nord Stream, při jehož dodržení nebudou mít zainteresované státy, nevládní organizace a odborníci z Helsinské komise prostor pro důkladnou analýzu výsledků posouzení vlivu na životní prostředí; zdůrazňuje, že důkladná analýza výsledků posouzení vlivu na životní prostředí vyžaduje patřičný harmonogram;

17.

zdůrazňuje, že provádění stavebních prací v Baltském moři v oblasti o rozloze 2 400 km² za použití velkého množství plavidel a dalšího zařízení by mohlo představovat vážnou hrozbu pro biologickou rozmanitost a pro počet přírodních stanovišť a také pro bezpečnost a hladký provoz lodní dopravy v této oblasti;

18.

očekává, že součástí posouzení dopadu na životní prostředí bude případný zásah plynovodu do mořského dna v průběhu výstavby;

19.

vyzývá developerskou firmu, aby do svého návrhu zprávy o posouzení dopadu na životní prostředí zahrnula i souhrnný soupis podkladů, a to tím, že poskytne jasný popis stávajících environmentálních podmínek lokality a údaje o geomorfologii lokality v trojrozměrné podobě;

20.

vyjadřuje své hluboké znepokojení nad tím, že podle určitých zpráv má investor v úmyslu použít před zahájením provozu plynovodu vysoce toxickou sloučeninu známou pod názvem glutarový aldehyd; vyzývá investora, aby od použití této látky upustil;

21.

vyzývá Komisi, aby provedla spolehlivou a nezávislou studii životního prostředí, která prozkoumá emise ze zemědělství a průmyslu znečišťující Baltské moře, a aby zhodnotila situaci v porovnání s možnými ekologickými hrozbami spojenými s potrubími, která jsou v současnosti v Baltském moři položena; dále vyzývá Komisi, aby zhodnotila dodatečný dopad na Baltské moře zapříčiněný projektem Nord Stream;

22.

vyzývá projektanta, aby zajistil, že výstavba a provoz plynovodu neohrozí přítomné množství druhů ryb a ptáků, ani existenci pouze šestisetčlenné populace sviňuch, což je druh vyskytující se výhradně v této zeměpisné oblasti;

23.

považuje ochranu životního prostředí v Baltském moři za jednu z klíčových součástí akčního plánu EU Severní dimenze a domnívá se, že by měla být ochrana životního prostředí případně zvážena i v rámci strategie pro Baltské moře;

24.

konstatuje, že prosperita pobřežních regionů a konkurenceschopnost jejich hospodářství jsou velice citlivé na poškození pobřežních oblastí a na narušení mořského prostředí a že je jimi ohrožena; zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, do jaké míry jsou pobřežní regiony ovlivňovány námořními činnostmi a politikami, je dlouhodobá udržitelnost z hlediska životního prostředí předpokladem ochrany jejich hospodářské, sociální a ekologické prosperity;

25.

zdůrazňuje, že chybí jakákoli strategie, která by se zabývala strukturálními nedostatky a vnějšími vlivy ohrožujícími bezpečnost plynovodu; zdůrazňuje, že je třeba jasně

182 /PE 410.853

CS

vymezit veškeré aspekty týkající se bezpečnosti a havarijních plánů, včetně finančních zdrojů, činitelů, jejich úloh a také postupů; 26.

zdůrazňuje, že vzhledem ke zvyšující se poptávce EU po plynu by se měly zanalyzovat a podporovat alternativní trasy plynovodu s přihlédnutím k ekologickým i hospodářským hlediskům i k časovému harmonogramu těchto tras; poznamenává, že Nord Stream je povinen předložit hodnocení alternativních tras, které byly zvoleny v posouzení dopadu na životní prostředí;

27.

vyzývá Komisi, aby provedla takovouto analýzu v rámci dialogu se zúčastněnými přímořskými státy, investorem, Helsinskou komisí a s přihlédnutím ke stanoviskům relevantních nevládních organizací;

28.

zdůrazňuje, že otázka finanční náhrady za jakékoli selhání nebo poškození musí být zcela vyjasněna ještě před samotným zahájením prací; zdůrazňuje, že závažná porucha plynovodu může státům na pobřeží Baltského moře způsobit komplikace a pro mořské životní prostředí by byla zničující; domnívá se, že plnou odpovědnost za náhrady by mělo převzít konsorcium Nord Stream;

29.

vyzývá Komisi a členské státy, aby provedly důkladné posouzení ekonomických a rozpočtových hledisek a hledisek souvisejících s transparentností projektu Nord Stream a v něm zapojených společností;

30.

vyzývá Komisi, aby v rámci partnerství Severní dimenze prověřila možnosti povinného ekvivalentu „výnosu z plánování“ od konsorcia Nord Stream v souvislosti s případnými projekty regenerace ve finsko-ruské hraniční oblasti, kde má plynovod začínat, nebo v kontextu strategie pro Baltské moře;

31.

bere na vědomí následující rozhodnutí orgánů členských států:

32.

-

rozhodnutí švédské vlády ze dne 12. února 2008, v němž žádá konsorcium Nord Stream AG o další dokumentaci kvůli vážným procedurálním a hmotným nedostatkům a zejména kvůli tomu, že nebyla analyzována možnost vést plynovod alternativní trasou a možnost od jeho výstavby zcela upustit;

-

postoj litevského parlamentu ze dne 27. března 2007, který zdůraznil, že je třeba realizaci rozsáhlých projektů infrastruktury v Baltském moři pozastavit do doby, než bude vypracována hloubková analýza alternativních řešení a než bude nezávisle a důkladně posouzen dopad na životní prostředí;

-

rozhodnutí estonské vlády ze dne 21. září 2007 neudělit povolení k provedení podmořských studií v estonské výhradní hospodářské oblasti kvůli pochybnostem o účinku a rozsahu těchto studií;

lituje, že se zelená kniha nazvaná „Směrem k budoucí námořní politice Unie“ nezabývá problémem rozsáhlých projektů, jakými jsou například podmořská potrubí a že ve svých právních nástrojích a sděleních týkajících se strategií pro mořské oblasti Komise zpravidla nevěnuje pozornost problému podmořských potrubí, který má zásadní význam jak z hlediska ochrany životního prostředí, tak z hlediska zabezpečení dodávek energie pro EU;

PE 410.853\ 183

CS

33.

požaduje, aby bylo nezávislé posouzení dopadu na životní prostředí zpřístupněno pro účely podrobné konzultace s příslušnými orgány a širokou veřejností všech přímořských států;

34.

zdůrazňuje, že je zapotřebí uplatňovat transparentní komunikační strategii v souvislosti s kroky týkajícími se výsledků posouzení dopadu na životní prostředí a aktivně podávat informace o těchto výsledcích všem členským státům EU, a zejména přímořským baltským státům;

35.

opakuje proto svou výzvu obsaženou již ve výše uvedeném usnesení ze dne 14. listopadu 2006, aby byl vypracován návrh závazného mechanismu pro jednání mezi členskými státy, a opětovně zdůrazňuje svůj požadavek, aby Rada na mezinárodní úrovni jednala s cílem vypracovat povinná posuzování dopadů na životní prostředí ve vztazích mezi EU a třetími zeměmi;

36.

konstatuje, že vedení severoevropského plynovodu by mělo splňovat strategické a hospodářské cíle uvedené v rozhodnutí 1364/2006/ES, aniž by se napáchaly jakékoli škody na životním prostředí;

37.

vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby zajistily, že výstavba plynovodu Nord Stream bude plně v souladu s právními předpisy EU, které se týkají posouzení dopadů na životní prostředí, a se všemi mezinárodními úmluvami;

38.

vyzývá Komisi, aby zajistila zejména dodržování ustanovení výše uvedených dokumentů, konkrétně Úmluvy OSN o mořském právu, Helsinské úmluvy, Úmluvy z Espoo, Aarhuské úmluvy, směrnic 85/337/EHS, 97/11/ES, 92/43/EHS a 79/409/EHS a článku 10 Smlouvy o ES a zásady obezřetnosti a zásady udržitelného rozvoje a aby v případě nedodržení výše zmíněných povinností zahájila řízení podle článku 226 Smlouvy o ES;

39.

v souvislosti se současnou ruskou politickou situací a geopolitickými ambicemi se domnívá, že je nanejvýš důležité, aby Rusko projevilo dobrou vůli ohledně spolupráce v rámci evropské energetické politiky; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby Rusko ratifikovalo Smlouvu o energetické chartě, včetně protokolu o tranzitu k této smlouvě, neboť to sníží možnost vzniku konfliktů u projektů, jako je plynovod Nord Stream;

40.

vyzývá Komisi, aby v rámci svých pravomocí vyhodnotila situaci týkající se hospodářské soutěže na trhu v důsledku případného dokončení plynovodu Nord Stream a aby v případě potřeby přijala opatření, jimiž zabrání společnosti Gazprom v získání dominantního postavení na trzích EU se zemním plynem, aniž by byla zaručena reciproční práva společnostem EU ke vstupu na ruský energetický trh;

41.

navrhuje vytvoření systému společného dozoru nad plynovodem, který by zahrnoval všechny země v pobaltském regionu; dále navrhuje, aby povinnost platit náhradu za škody na životním prostředí spočívala výhradně na konsorciu Nord Stream;

42.

konstatuje, že neexistují institucionální struktury, které by byly schopny adekvátně reagovat na otázky environmentální a geopolitické bezpečnosti spojené s tímto projektem; navrhuje proto, aby Komise zřídila příslušnou funkci, která by se zabývala současnými a budoucími projekty a jenž by spadala do oblasti pravomoci vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedy Komise;

184 /PE 410.853

CS

43.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států.

PE 410.853\ 185

CS

P6_TA-PROV(2008)0337 Stabilizace Afghánistánu: výzvy pro EU a mezinárodní společenství Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 o stabilizaci Afghánistánu: výzvy pro EU a mezinárodní společenství (2007/2208(INI))


s ohledem na řadu svých dřívějších usnesení o Afghánistánu a své poslední usnesení k této otázce, které bylo přijato dne 18. ledna 20061,

-

s ohledem na plán zvaný Dohoda s Afghánistánem (Afghanistan Compact), který byl schválen na londýnské konferenci dne 1. února 2006, a na skutečnost, že afghánská vláda a mezinárodní společenství uznaly, že za účelem úspěchu Dohody s Afghánistánem je zapotřebí se z hlediska politického, bezpečnostního a finančního pevně zavázat k dosažení příslušných kritérií ve stanovených lhůtách s tím, že úspěch Dohody závisí na účinném koordinačním a monitorovacím mechanismu,

-

s ohledem na deklaraci vedoucích představitelů států, které se účastní operace Mezinárodních bezpečnostních podpůrných sil (ISAF) v Afghánistánu, zveřejněnou na summitu NATO v Bukurešti dne 3. dubna 2008,

-

s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN o situaci v Afghánistánu a jejích dopadech na mezinárodní mír a bezpečnost, kterou předložil dne 21. září 2007,

-

s ohledem na výsledky mezinárodní konference na podporu Afghánistánu, která se konala dne 12. června 2008 v Paříži,

-

s ohledem na národní strategii afghánské vlády pro boj proti drogám přijatou na výše uvedené londýnské konferenci,

-

s ohledem na své doporučení Radě ze dne 25. října 2007 o výrobě opia pro lékařské účely v Afghánistánu2,

-

s ohledem na veškeré příslušné závěry Rady, zejména na závěry Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy ze dne 10. března 2008, 29. dubna 2008 a 26.–27. května 2008,

-

s ohledem na společnou akci Rady 2007/369/SZBP ze dne 30. května 2007 o zřízení policejní mise Evropské unie v Afghánistánu (EUPOL AFGHANISTAN)3 a společnou akci Rady 2007/733/SZBP ze dne 13. listopadu 2007, kterou se mění společná akce 2007/369/SZBP4,

-

s ohledem na schválení rozpočtu Evropské unie na rok 2008,

1

Úř. věst. C 287 E, 24.11.2006, s. 176. Přijaté texty, P6_TA(2007)0485. Úř. věst. L 139, 31.5.2007, s. 33. Úř. věst. L 295, 14.11.2007, s. 31.

2 3 4

186 /PE 410.853

CS

-

s ohledem na národní orientační program Komise, v němž bylo v rozpočtovém období 2007–2010 na Islámský stát Afghánistán vyčleněno 610 milionů EUR,

-

s ohledem na návštěvu delegace afghánského parlamentu (Wolesi džirga) v Evropském parlamentu, která se uskutečnila ve dnech 26.–30. listopadu 2007,

-


-

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro rozvoj (A60269/2008),

A.

vzhledem k tomu, že se Afghánistán nyní nachází na křižovatce, jak to dokládá nárůst teroristických činů a násilných akcí odboje, vážně se zhoršující bezpečnostní situace, rostoucí produkce opia a rostoucí nespokojenost obyvatelstva v důsledku korupce a selhání vlády; vzhledem k tomu, že navzdory úsilí mezinárodního společenství a částečně úspěšné obnově občanské společnosti se životní podmínky četných skupin afghánského obyvatelstva nezlepšily; vzhledem k tomu, že s hrozbou, které Afghánistán v současnosti čelí, je třeba se vypořádat krátkodobou akcí, ale že dlouhodobá řešení lze zavést pouze celkovým zlepšením správy a vytvořením silnějšího státu,

B.

vzhledem k tomu, že Spojené státy zahájily – za podpory Spojeného království – dne 7. října 2001 operaci „Trvalá svoboda“; vzhledem k tomu, že čtyři další členské státy EU, a to Česká republika, Francie, Polsko a Rumunsko, patří ke koaličním silám, které se této operace účastní; vzhledem k tomu, že s výjimkou Kypru a Malty přispívají všechny členské státy EU svými jednotkami k misi ISAF vedené organizací NATO; vzhledem k tomu, že první provinční rekonstrukční tým (PRT) zahájil svou činnost koncem roku 2001 a že v současnosti působí v celé zemi přibližně 25 takových týmů,

C.

vzhledem ke značnému nepoměru mezi finančními částkami, které mezinárodní společenství věnuje na vojenské operace na straně jedné, a na obnovu občanské společnosti a humanitární pomoc na straně druhé,

D.

vzhledem k tomu, že více než polovina obyvatelstva Afghánistánu žije pod hranicí chudoby a že hospodářství země patří mezi nejslabší na světě, s nezaměstnaností dosahující 40 %,

E.

vzhledem k tomu, že afghánské zdravotnictví začalo přinášet první slibné výsledky, jako je 24% pokles dětské úmrtnosti od pádu Tálibánu, nižší úmrtnost kojenců před prvním rokem života a vyšší procento Afghánců, kteří mají přímý přístup k základní zdravotnické péči,

F.

vzhledem k tomu, že afghánský vzdělávací systém vykazuje první známky pozitivního vývoje, k nimž patří například rostoucí počet dětí, zejména dívek, studentů a učitelů, kteří se vrátili do škol, pokračující obnova základních škol a vzdělávání učitelů,

G.

vzhledem k tomu, že i když neexistují žádné oficiální údaje o počtu úmrtí civilistů v Afghánistánu, výroční zpráva generálního tajemníka OSN ze dne 6. března 2008 o situaci v Afghánistánu zdůrazňuje, že „v roce 2007 se činnost vzbouřenců a teroristů oproti předchozímu roku výrazně zvýšila. V roce 2007 bylo zaznamenáno průměrně 566 případů za měsíc, ve srovnání s 425 případy za měsíc v předešlém roce. Z více než 8 000 úmrtí souvisejících s ozbrojeným konfliktem v roce 2007 bylo více než 1 500 civilistů“, PE 410.853\ 187

CS

což je nejvyšší počet obětí od svržení Tálibánu v roce 2001, H.

vzhledem k tomu, že nová afghánská ústava nezaručuje úplnou náboženskou svobodu, protože opuštění islámu zůstává trestným činem,

I.

vzhledem k tomu, že Společná rada pro koordinaci a monitorování pro Afghánistán, která zasedala dne 5. a 6. února 2008 v Tokiu, začala připravovat mezinárodní konferenci k přezkoumání pokroku realizace plánu přijatého na londýnské konferenci v roce 2006 (Dohoda s Afghánistánem),

J.

vzhledem k tomu, že hodnotící Zimní přehled produkce opia v Afghánistánu z roku 2008 (který vypracoval Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC)) potvrzuje trend vývoje, který naznačil přehled v roce 2007, podle něhož může počet provincií zbavených opia klesat na severu a ve středu země, ale rozsah pěstování na jihu a na západě země patrně poroste; vzhledem k tomu, že zpráva za rok 2007 na jedné straně opakuje mylnou představu, že provincie, kde se mák pěstuje v malé míře nebo nepěstuje vůbec, jsou „provincie bez opia“, na druhé straně však zdůrazňuje souvislost mezi nedostatkem bezpečnosti a výrobou omamných látek; vzhledem k tomu, že základními nástroji politiky boje proti omamným látkám jsou vymýcení plodin, prohibice (jež zahrnuje víc než zatýkání obchodníků) a rozvoj (alternativní způsoby obživy), jež jsou prováděny současně,

K.

vzhledem k tomu, že v rámci tajného zadržování osob Spojenými státy jsou v rozporu s mezinárodním humanitárním právem a zásadami v oblasti lidských práv stále drženy stovky afghánských vězňů v různých vězeňských zařízeních, jako jsou vojenské základny Bagram a Guantánamo; vzhledem k tomu, že na osoby zadržované v Afghánistánu je nadále uplatňován donucovací systém, který nesplňuje minimální normy právního státu a dodržování základních lidských práv,

1.

je toho názoru, že v důsledku vývoje afghánské historie v posledních 30 letech, jež se vyznačovala sovětskou okupací, boji mezi různými skupinami mudžáhidů a represí v době režimu vedeného hnutím Tálibán, země teprve zahájila důležitou a nelehkou přestavbu společnosti a musí pokračovat v úsilí o posílení vlastních institucí a lepší uspokojování základních potřeb svých občanů v takových oblastech, jako jsou vzdělávání, bydlení, zdravotní péče, výživa a veřejná bezpečnost; vítá snahy a pokrok, kterého bylo dosaženo od roku 2002 afghánským lidem při vytváření právního státu a demokracie a při hledání stability;

2.

je přesvědčen, že se tato země stala prubířským kamenem mezinárodní rozvojové pomoci a dvoustranné a vícestranné rozvojové spolupráce; zdůrazňuje, že je nutné, aby mezinárodní společenství nadále spolupracovalo s afghánskou vládou a lidem Afghánistánu, aby prokázalo, že je schopné zastavit začarovaný kruh násilí a chudoby a zajistit této zemi vyhlídky na udržitelný mír a rozvoj; vyzývá Radu a Komisi, aby předložily iniciativu k založení mezinárodní rady složené z hlavních dárců a organizací OSN, nejspíše pod vedením mise OSN na pomoc Afghánistánu (UNAMA), a to na základě koncepce Komise OSN pro budování míru s cílem harmonizovat různé snahy o rekonstrukci Afghánistánu;

3.

upozorňuje na trvající důsledky válek, které v zemi proběhly, miliony obětí, postižených, uprchlíků a vysídlených osob i materiální náklady v důsledku zničení téměř veškeré základní infrastruktury;

188 /PE 410.853

CS

4.

důrazně odsuzuje teroristucký útok proti indickému velvyslanectví v Kábulu dne 7. července 2008, který si vyžádal více než 40 obětí, z nichž 4 byly zaměstnanci velvyslanectví; vyjadřuje rodinným příslušnímům, zraněným a afghánské a indické vládě hlubokou soustrast;

5.

domnívá se, že významným zdrojem nestability v této oblasti jsou vztahy mezi Afghánistánem a Pákistánem, a proto dospěl k závěru, že pro stabilizaci regionu je nezbytné vytvořit komplexní politiku zaměřenou na vztahy těchto dvou zemí; doufá, že nová vláda v Pákistánu bude novým impulzem pro zlepšení těchto dvoustranných vztahů; domnívá se však, že tyto dvě země nebudou schopny vyřešit problematické vzájemné vztahy bez aktivní účasti a pomoci mezinárodního společenství; uznává, že bezpečnost v Afghánistánu do značné míry závisí na demokratizaci Pákistánu; naléhavě žádá mezinárodní společenství, aby iniciovalo a podpořilo opatření, která sníží napětí mezi Afghánistánem a Pákistánem, včetně dlouhodobého programu stabilizace a rozvoje přeshraniční oblasti, a to za účasti zainteresovaných subjektů na obou stranách;

6.

vítá snahy a pokrok, kterého bylo dosaženo od roku 2002 afghánským lidem a afghánskými orgány při vytváření právního státu a demokracie a při hledání stability; považuje tyto úspěchy za zvláště důležité vzhledem ke strukturálním problémům a nedostatku zákonnosti a respektování lidské důstojnosti, které charakterizovaly Afghánistán během sovětského režimu a vlády hnutí Tálibán;

7.

považuje zejména vysokou volební účast při různých volbách v zemi za potvrzení touhy obyvatel Afghánistánu podílet se na budování země založené na zásadách aktivní a participační demokracie; zdůrazňuje, že tyto volby byly příkladem v regionálním kontextu i pro rozvojové země, které procházejí vážnými ozbrojenými konflikty;

8.

zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby afghánské úřady pokračovaly v boji proti všem formám korupce a aby uplatňovaly účinné politiky na zlepšení sociálních podmínek obyvatelstva;

9.

konstatuje, že v Afghánistánu je Evropská unie především známá jako humanitární organizace, domnívá se však, že je rovněž potřeba, aby byla EU vnímána jako hráč se silnějším politickým vlivem, a žádá proto Komisi, aby navrhla strategie, s jejichž pomocí – s vědomím přirozené svrchovanosti afghánského lidu – by EU mohla posílit svou viditelnost při posilování občanských, politických a správních institucí, dokud vládní infrastruktura nedosáhne větší stability a stálosti;

10.

zdůrazňuje potřebu, aby mezinárodní společenství lépe koordinovalo své snahy při poskytování účinné a udržitelné civilní pomoci; žádá proto rovněž, aby byl přijat vyrovnaný rozpočet, který bude přidělovat dostatečné finanční prostředky na obnovu občanské společnosti a humanitární pomoc, vzhledem k tomu, že vytváření bezpečnosti a respektování právního státu jsou záležitosti zásadního významu;

11.

vítá skutečnost, že na výše zmíněné mezinárodní konferenci na podporu Afghánistánu, která proběhla dne 12. června 2008, zazněl nejen přislib dalších 21 miliard USD, ale došlo i k přezkoumání procesů nutných k účinnějšímu a přesnějšímu zaměření mezinárodní pomoci na priority a k zabránění korupci;

12.

zdůrazňuje, že je potřebné zásadní posílení politické vůle a odhodlání, jež by mělo být spojeno nejen s vůlí poskytnout další bojové jednotky v nejobtížnějších oblastech, jež nebudou omezovány národními výhradami, ale i s naléhavým a odhodlanějším úsilím o PE 410.853\ 189

CS

návrat k občanské společnosti s cílem upevnit dosažené úspěchy a obnovit důvěru afghánského obyvatelstva na dlouhodobém a udržitelném základě; zejména se domnívá, že operace „Trvalá svoboda“ může být vnímána jako kontraproduktivní, pokud vojenský tlak na povstalce nebude doprovázet intenzivnější politický proces, jehož prostřednictvím afghánské úřady naváží kontakt se všemi vrstvami obyvatelstva, které uznávají ústavu a jsou ochotny složit zbraně; v této souvislosti rovněž konstatuje, že humanitární společenství – OSN a nevládní organizace – musí prohloubit vzájemnou spolupráci, vyvarovat se iniciativ ad hoc, rozvíjet svou připravenost a zahájit pohotovostní plánování; 13.

zdůrazňuje, že Evropská unie by měla v procesu stabilizace a rekonstrukce Afghánistánu využít zkušeností a odbornosti, které získala během svých misí, a zkušeností a odbornosti těch členských států, které jsou již civilně či vojensky přítomny na území Afghánistánu;

14.

podporuje snahy sil NATO o zlepšení bezpečnosti v zemi a zastavení místního a mezinárodního terorismu a považuje přítomnost těchto sil pro zajištění budoucnosti země za nezbytnou;

15.

naléhavě žádá EU a její členské státy o podporu v boji proti terorismu, náboženskému extremismu, etnickému extremismu, etnickému separatismu a o podporu veškerých činů zaměřených proti podrývání územní celistvosti, jednoty státu a státní svrchovanosti Afghánistánu;

16.

upozorňuje, že EU a její členské státy by měly podporovat Afghánistán při tvorbě vlastního státu se silnějšími demokratickými institucemi schopnými zajistit státní svrchovanost, jednotu státu, územní integritu, udržitelný hospodářský rozvoj a prosperitu lidu Afghánistánu a respektovat přitom historické, náboženské, duchovní a kulturní tradice všech etnických a náboženských skupin na afghánském území;

17.

konstatuje, že potřeba výstavby je důležitá pro celý Afghánistán, avšak rozdělování pomoci a bezpečnost představuje problém zejména v oblasti ovládané Paštúny, a žádá proto, aby byly urychleny činnosti související s obnovou jižního Afghánistánu;

18.

upozorňuje na skutečnost, že by EU měla povzbuzovat evropské investory a pomáhat jim v zapojení se do rekonstrukce Afghánistánu, aby byli přítomni přímo na místě a rozvíjeli své podnikání;

19.

poukazuje na to, že hlavním problémem, s nímž se země potýká, je obnovení bezpečnosti a vytvoření fungujícího státu; poznamenává, že bezpečnostní problémy Afghánistánu jsou komplexnějšího charakteru a nespočívají pouze ve válce proti teroru, a vyžadují proto více než jen vojenské řešení; upozorňuje, že bezpečnost a právní stát jsou vzájemně provázány, což vytváří atmosféru příznivou pro lidský rozvoj, a že posílení právního státu je nezbytné, aby mohli občané dané země provádět hospodářské a sociální volby, které jim umožní vést smysluplný a zdravý život, přičemž je třeba, aby toto posílení bylo doplněno o opatření zaměřená na obnovu fungujícího státu, jejichž cílem je ochrana právního státu, zabezpečení dostupnosti základních veřejných služeb a zajištění rovných příležitostí pro obyvatele;

20.

vítá závazek vyjádřený v Dohodě s Afghánistánem, totiž závazek „usilovat o stabilní a prosperující Afghánistán s řádnou správou věcí veřejných a ochranou lidských práv všech obyvatel zajišťovanou podle zásad právního státu“; zastává názor, že pro případ, že by chyběly jasné priority nebo jasný sled kroků, by v Dohodě s Afghánistánem měly být

190 /PE 410.853

CS

definovány hlavní směry postupu vedoucího k dosažení těchto ambiciózních cílů, a zdůrazňuje proto, že je nutné, aby dárci zajistili soulad svých programů s těmito prioritami na centrální úrovni i na úrovni provincií, jakož i přiměřenost a účinné vynakládání přidělených prostředků; 21.

podtrhuje naléhavou potřebu vypracovat vyvážený a udržitelný způsob, jak reformovat bezpečnostní sektor a zajistit při tom profesionální národní armádu a policii; zdůrazňuje, že afghánské soudnictví zoufale potřebuje investice a že je naléhavě potřeba zaměřit se na zlepšení jeho kapacity a způsobilosti;

22.

upozorňuje na skutečnost, že i přes některé dosažené úspěchy je celkový výsledek pětiletého úsilí o reformu policie zklamáním, což poukazuje na vážné obtíže, jimž čelí mezinárodní společenství v terénu, pokud jde o budování institucí; důrazně vyzývá mezinárodní společenství jako celek, a zejména policejní misi EU, aby pokračovaly ve svém úsilí o vytvoření vlastních afghánských policejních sil, které se budou vyznačovat dodržováním lidských práv a zásad právního státu;

23.

upozorňuje na skutečnost, že z pověření mise EUPOL vyplývá úkol „podporovat vazby mezi policií a širším právním řádem“, a vyzývá proto Radu a Komisi, aby své činnosti nadále úzce koordinovaly, a zajistily tak větší soudržnost a účinnost politik EU; domnívá se, že je rovněž důležité, aby EU značně rozšířila zdroje, a to jak personální, tak i finanční, které mají být vyčleněny pro účely mise EUPOL; zdůrazňuje skutečnost, že důkladná reforma ministerstva vnitra je nezbytná a že tento krok je spíše politický úkol než technický problém, neboť bez této reformy nebudou úspěšné snahy o reformu policie, a přikládá proto velký význam dalšímu cíli mise EUPOL, jmenovitě „sledovat, instruovat, radit a cvičit na úrovni afghánského ministerstva vnitra, regionů a provincií“; vyjadřuje podporu programu ve výši 2,5 milionu EUR v rámci nástroje stability1, jež se zabývá opatřeními na reformu jmenování soudců a státních zástupců, a očekává, že tento pilotní projekt pomůže rozvoji rozsáhlého programu dlouhodobé reformy systému soudnictví na rok 2009;

24.

upozorňuje na skutečnost, že mise EUPOL doposud – více než deset měsíců od svého zahájení dne 15. června 2007 – nedosáhla plného stavu, a konstatuje, že i když bude rozmístěna v plném počtu, bude se skládat z pouhých 195 osob, které budou dohlížet na rozhodování na vysoké úrovni v Kábulu a v centrech provincií; bere na vědomí nedávné prohlášení afghánského ministra zahraničí, že země naléhavě potřebuje nejméně 700 dalších instruktorů, i to, že tento nedostatek přispívá ke skutečnosti, že úmrtnost mezi policisty je mnohem vyšší než úmrtnost v armádě; zdůrazňuje, že německá vláda nabídla zvýšit vlastní příspěvek z 60 na 120 instruktorů, pokud podobný závazek přijmou i ostatní země EU; vyzývá k větší koordinaci úsilí EU a USA souvisejícího s výcvikem afghánských civilních policejních sil;

25.

žádá Radu a Komisi, aby se v rámci programu pomoci pro Afghánistán zavázaly k reformě právního systému s cílem profesionalizace afghánského soudnictví prostřednictvím jeho hlavních orgánů, především nejvyššího soudu, státního zastupitelství a ministerstva spravedlnosti, s cílem ochrany práv obžalovaných, poskytnutí potřebné právní pomoci zranitelným skupinám a zaručení práv obhajoby; žádá, aby se dodržování rezoluce valné hromady OSN 62/149 ze dne 18. prosince 2007 požadující moratorium na

1

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1717/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o zřízení nástroje stability (Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 1). PE 410.853\ 191

CS

výkon trestu smrti stalo jednou z priorit evropských snah o reformu soudního systému v Afghánistánu; 26.

je pevně přesvědčen, že PRT by se měly soustředit na konkrétní cíle spojené s bezpečností, výcvikem a spoluprací s afghánskou policií a armádou a měly by podporovat vliv ústřední vlády v oblastech, v nichž není zajištěna bezpečnost; zdůrazňuje, že je třeba opětovně definovat úlohu PRT, zejména co se týče jejich koordinace a vzájemné výměny osvědčených postupů; je přesvědčen, že ačkoli jsou bezpečnost a rozvoj v Afghánistánu vzájemně provázány, existuje jasná hranice mezi vojenskou a humanitární činností, která by měla být zachována, a že by se tudíž profesionálové v oblasti bezpečnosti a rozvoje měli soustředit na své silné stránky a odborné znalosti; domnívá se, že je třeba zvýšit počet Afghánců pracujících v PRT a že by místní vlastnictví mělo být co nejvíce prohloubeno;

27.

důrazně podporuje názor, že v Afghánistánu je nezbytně nutné rozvíjet a posilovat rodící se občanskou společnost a že bude třeba hodně času a úsilí, aby bylo postupně vytvořeno široké povědomí o významu lidských práv, demokracie a základních svobod, především rovného postavení žen a mužů, vzdělání a ochrany menšin; zdůrazňuje, že silná občanská společnost se může rozvíjet jen v politickém prostředí vyznačujícím se stabilními a efektivními institucemi a dobře organizovanými politickými stranami; domnívá se, že s cílem překonat „kulturu násilí“, jež převládá v afghánské společnosti, by mezinárodní dárci měli finančně a technicky podporovat místní projekty zaměřené na dosažení smíru; je přesvědčen, že Evropská unie musí hrát stále větší úlohu v podpoře afghánské občanské společnosti; zdůrazňuje, že je třeba, aby se afghánský parlament a občanská společnost plně podílely na plánování rozvojové spolupráce EU, a zejména na vypracovávání strategických dokumentů pro danou zemi a ročních akčních plánů;

28.

je přesvědčen, že posilování afghánské občanské společnosti bude úspěšné jen tehdy, budou-li zde zastoupeny a vyslyšeny všechny etnické a náboženské skupiny, což rovněž zahrnuje spolupráci s tradičními kmenovými vůdci (jak to již činí tzv. „styčný úřad pro kmeny“);

29.

zdůrazňuje, že svoboda sdělovacích prostředků je nezbytná pro vytváření demokratické společnosti; je velmi znepokojen rostoucím počtem útoků na novináře a žádá afghánské úřady, aby tyto delikty vážně vyšetřily; vítá práci nezávislých sdělovacích prostředků v Afghánistánu, které v zemi obnovily základy plurality informací po desetiletích neexistence svobody projevu; domnívá se, že svoboda tisku a svoboda projevu jsou základními předpoklady sociálního rozvoje země a vztahů mezi Afghánistánem a Evropskou unií; vyjadřuje své znepokojení nad tím, že prezident Karzáí odmítl dne 15. prosince 2007 podepsat návrh zákona o sdělovacích prostředcích poté, co jej schválily obě parlamentní komory; vyzývá prezidenta, aby objasnil status návrhu zákona o sdělovacích prostředcích, a připomíná, že v Dohodě s Afghánistánem se vláda zavázala rozvíjet „nezávislé a pluralitní“ sdělovací prostředky; vyjadřuje své znepokojení nad stavem svobody projevu, která je ohrožena rozsudky proti nezávislým novinářům a tvůrcům blogů, a žádá afghánskou vládu, aby se zavázala, že zaručí účinnou svobodu slova pro všechny své občany, počínaje svobodou internetu;

30.

zdůrazňuje význam progresivního zákona o sdělovacích prostředcích pro vytvoření společnosti, která bude více integrující, tolerantnější a demokratičtější a která bude respektovat náboženské a kulturní hodnoty země, aniž by omezovala činnost a nezávislost

192 /PE 410.853

CS

sdělovacích prostředků pod záminkou národní bezpečnosti nebo náboženství a kultury; 31.

vyjadřuje své obavy ohledně fyzické bezpečnosti paní Malalai Joyaové, poslankyně Wolesi džirgy, a žádá afghánské orgány, aby zajistily její ochranu; vyzývá afghánské úřady, aby propustily Latifa Pedrama, zakladatele Afghánské strany národního kongresu, z domácího vězení, zrušily obvinění, jež proti němu byla vznesena, a poskytly záruky jeho bezpečnosti;

32.

opakovaně vyzývá afghánské úřady k zavedení moratoria na výkon trestu smrti; vyjadřuje nejvyšší obavy o život Perveze Kambaše a desítek dalších osob, které čelí rozsudku smrti v soudním systému, který prozatím není schopen zajistit spravedlivý soudní proces, a žádá prezidenta Karzáího, aby jejich rozsudky zmírnil;

33.

vítá pokrok, kterého Afghánistán dosáhl při zvyšování zastoupení žen v politice; vyjadřuje solidaritu se všemi ženami v zemi, které bojují o ochranu a podporu svých práv; je i nadále znepokojen velkými rozdíly mezi příjmy mužů a žen, velmi nízkou mírou gramotnosti žen, bezprávím páchaným na základě kulturních zvyklostí, kterým trpí ženy a dívky, jak co se týče přístupu k základním službám, jako je zdravotní péče a vzdělání, ve kterém jim brání jejich rodinní příslušníci i komunity, a chybějících pracovních příležitostí, tak i častého výskytu domácího násilí a diskriminace; zdůrazňuje naléhavou potřebu začlenit do právní a politické reformy opatření, jejichž účelem bude ochrana práv žen; vyzývá Radu a Komisi, aby takovou iniciativu aktivně podporovaly a vyčlenily finanční zdroje na opatření, jako jsou např. aktivní kroky usilující o zvýšení počtu dívek přihlášených do škol a žen přijímaných do učitelského povolání, která přispějí k vytvoření kapacit nutných k ochraně práv žen, dívek a dětí, protože dívky a děti se rovněž stávají oběťmi domácího násilí, sexuálního zneužívání způsobeného kulturními zvyklostmi a vykořisťovatelské práce a obchodování; dále požaduje zvláštní opatření, která by řešila problémy, s nimiž se afghánské ženy potýkají ve zdravotnictví a školství;

34.

upozorňuje na skutečnost, že Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky pomohl od března roku 2002 3,69 milionu afghánských uprchlíků k návratu do Afghánistánu, což byla největší operace zajišťování návratu do země v historii tohoto úřadu, ale že i navzdory těmto masovým návratům zůstává přibližně 3,5 milionu registrovaných i neregistrovaných Afghánců stále v Pákistánu a Íránu; vyjadřuje své znepokojení nad poklesem finančních prostředků určených afghánským uprchlíkům a zdůrazňuje, že zachování úspěšného repatriačního programu si pravděpodobně vyžádá vyšší náklady, jelikož uprchlíci zůstávající v Pákistánu a Íránu mají méně prostředků a slabší vazby na Afghánistán než ti, kteří se vrátili již dříve; podtrhuje, že bezpečný a dobrovolný návrat afghánských uprchlíků a vysídlených osob by měl zůstat jednou z hlavních priorit Afghánistánu a mezinárodního společenství; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily množství finančních prostředků na reintegraci uprchlíků;

35.

vyslovuje své hluboké znepokojení nad stále se šířícím pěstováním opia a expandujícím obchodem s tímto produktem, což má vážné dopady na politiku a vnitrostátní bezpečnost v Afghánistánu a sousedních zemích; zdůrazňuje, že ekonomika těžící z opia je nadále zdrojem korupce a podrývá veřejné instituce, zejména instituce působící v oblasti bezpečnosti a v soudnictví; jelikož neexistuje žádné přímočaré rychlé řešení a jelikož represivní opatření, jejichž cílem je likvidace této plodiny, nemohou sama o sobě přinést očekávané výsledky, vyzývá mezinárodní společenství v čele s afghánskou vládou, aby vypracovaly dlouhodobou strategii zaměřenou především na celkový rozvoj venkova, PE 410.853\ 193

CS

včetně vybudování nezbytné infrastruktury a fungujících správních orgánů; vítá posílení dialogu mezi Afghánistánem, Íránem a mezinárodním společenstvím o způsobech omezení výroby a vývozu opia; 36.

vyzývá vládu USA, aby upustila od své politiky likvidace plodin, jmenovitě od leteckého rozprašování látky Roundup, která představuje závažná ekologická a zdravotní rizika, neboť útoky na pěstitele máku pouze posílí zášť vůči přítomnosti mezinárodních jednotek;

37.

je znepokojen rozsáhlými sociálními a zdravotními problémy způsobenými závislostí na drogách obecně a sociálními a hospodářskými důsledky pro závislé afghánské ženy zvláště; odkazuje na průzkum Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu z roku 2005, podle nějž bylo v daném roce v Afghánistánu 920 000 uživatelů drog, z nichž bylo 120 000 žen; zdůrazňuje tvrzení obsažené v tomto průzkumu, že afghánská společnost nevnímá drogovou závislost jako sociální problém, ale jako problém individuální, a řada žen užívá drogy z léčebných důvodů ke zmírnění nebo léčbě řady fyzických a psychických problémů; konstatuje, že i když jsou za pěstování, pašování a užívání drog stanoveny přísné tresty, vláda v Afghánistánu není v současnosti schopná vymáhat dodržování těchto zákonů; naléhavě žádá afghánskou vládu a mezinárodní společenství, aby vypracovaly, financovaly a realizovaly příslušné programy, činnosti a osvětové kampaně zaměřené na drogově závislé ženy a jejich rodiny;

38.

podporuje snahy Komise pomoci Afghánistánu a vyzývá Komisi, aby s cílem dosáhnout větší transparentnosti pravidelně hodnotila efektivitu finanční pomoci, kterou poskytuje Evropská unie, zejména příspěvku, který Komise vkládá do svěřeneckých fondů; naléhavě Komisi žádá, aby o výsledcích tohoto hodnocení náležitě informovala Parlament;

39.

připomíná iniciativu Evropského parlamentu v rámci rozpočtu pro rok 2008, jež usiluje o podporu budování demokracie spolu s parlamenty třetích zemí, a rozhodl se využít této iniciativy k budování kapacit a k poskytnutí technické pomoci zaměřené na zlepšení schopnosti afghánského parlamentu vydávat zákony a monitorovat výkonnou složku, zejména prostřednictvím podpory zásad právního státu a dodržování lidských práv, zvláště práv žen;

40.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, generálnímu tajemníkovi OSN a generálnímu tajemníkovi NATO a vládám a parlamentům členských států a Islámského státu Afghánistán.

194 /PE 410.853

CS

EVROPSKÝ PARLAMENT TEXTY PŘIJATÉ. na zasedání konaném. v úterý 8. července 2008 P6_TA-PROV(2008)07-08 PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ PE 410

Recommend Documents