Evropská průmyslová iniciativa pro chytré sítě. Cestovní mapa a Podrobný plán implementace

Evropská průmyslová iniciativa pro chytré sítě

Cestovní mapa 2010–2018 a Podrobný plán implementace 2010–2012

25. května 2010

1 Evropská průmyslová iniciativa pro chytré sítě, Cestovní mapa a Plán implementace 25. května 2010 Revize V2

Shrnutí Cíle v oblasti snižování emisí v evropském regionu k roku 2020 a dále, stanovené plánem SET (Strategic Energy Technology Plan), vyžadují urychlený vývoj a nasazení úsporných nízkoemisních technologií výroby elektřiny. Jednotná, silnější a inteligentnější evropská chytrá energetická síť bude hrát v procesech masivní implementace technologií výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a decentralizace výrobních zdrojů hlavní roli. Evropská průmyslová iniciativa pro chytré sítě (EEGI) předkládá návrh devítiletého programu pro výzkum, vývoj a realizaci pilotních projektů (RD&D). Tento program vzešel z iniciativy společností zajišťujících přenos a distribuci elektřiny a jeho účelem je urychlit inovace a vývoj v oblasti chytrých přenosových sítí v Evropě, tzv. Smart Grid. Síť Smart Grid bude zaměřená na uživatele, na trh, interaktivní, spolehlivá, flexibilní a dlouhodobě udržitelná. Implementace těchto sítí bude masivně probíhat zejména mezi roky 2010 a 2030 a výsledkem budou především tyto přínosy: 

zvýšená kapacita pro přenos elektřiny vyrobené z obnovitelných a decentralizovaných výrobních zdrojů;



integrace národních distribučních soustav do tržně zaměřené, pravé panevropské sítě;



vysoká kvalita dodávky elektřiny ke všem odběratelům;



aktivní účast odběratelů na trhu a na zajištění energetické účinnosti;



předpoklad rozvoje inovativních technologií, např. progresivní elektrifikace dopravy;



ekonomicky výhodná implementace sítí příští generace s výhodami pro uživatele sítě;



nové obchodní a tržní příležitosti pro nové hráče na kolbišti chytrých sítí.

Evropská průmyslová iniciativa EEGI především zastřešuje iniciativy implementace nízkoemisních technologií podle plánu SET, a to zejména zdrojů na výrobu elektřiny ze sluneční energie a větru. Přenosové sítě příští generace tyto nové výrobní zdroje propojí s konečnými odběrateli a umožní řízení komplexní interakce mezi výrobci a odběrateli. Plánování a implementace programu výzkumu, vývoje a realizaci pilotních projektů RD&D evropské iniciativy EEGI má zabránit nežádoucí duplikaci aktivit, podpořit distribuci poznatků o nových technologiích a výměnu nejlepších postupů v praxi. V případě evropských přenosových soustav a trhů je klíčovou záležitostí zajistit adekvátní přeshraniční koordinaci plánování a činností. Iniciativa bude také podporovat řešení, která budou navržena a provedena podle zásad evropské standardizace a kompatibility. Předložený program RD&D se zaměřuje spíše na inovaci systému než technologií a týká se zejména integrace nových technologií do přenosové sítě za skutečných provozních podmínek a při potvrzení předpokládaných výsledků. Provozovatelé distribučních sítí odpovídají za bezpečný provoz celé soustavy: proto potřebují funkčnost nových řešení otestovat na pilotních projektech v rozsáhlém měřítku. Pilotní projekty nových technologií umožní vyhodnotit jejich přínos, stanovit náklady a zpracovat plán jejich rozšíření a zavedení všemi distributory elektrické energie. Pilotní projekty také vyžadují součinnost výzkumných týmů a účastníků trhu, např. výrobců elektřiny, odběratelů, maloobchodních prodejců, distribučních společností, poskytovatelů ICT (informačních a komunikačních technologií) a výrobců chytrých měřičů smart meters. Všichni jmenovaní účastníci již byli kontaktování a jsou připraveni hrát významnou roli v procesu realizace projektů. Současná verze dokumentu navrhuje devítiletý program RD&D pro přenosové sítě s odhadovanými náklady přibližně 2 mld. EUR včetně plánované účasti regulovaných sítí, účastníků trhu, výzkumných středisek a univerzit. Tato částka nezahrnuje náklady na zavedení příslušných inovativních řešení napříč Evropou. Dokument také obsahuje podrobný plán implementace se stanovením prioritních 2 Evropská průmyslová iniciativa pro chytré sítě, Cestovní mapa a Plán implementace 25. května 2010 Revize V2

projektů, jejichž realizace bude zahájena v letech 2010–2012. Výše investic do těchto prioritních projektů pro celou dobu jejich trvání se odhaduje na 1 mld. EUR. Provoz přenosových soustav je regulován a zpoplatněn tarify stanovenými regulačními úřady. Současné tarify většinou neposkytují dostatečné stimuly projektům RD&D v širokém měřítku. Předpokládáme, že se tato situace bude dále vyvíjet, jelikož Třetí energetický balíček podporu výzkumných aktivit tarifními stimuly předpokládá. Očekáváme, že regulační úřady budou hrát ve vývoji a implementaci programu důležitou roli, a proto byly přizvány, aby úzce spolupracovaly při jeho zpracování. Vzhledem k tomu, že hrozí zpoždění realizace prioritních projektů z důvodu nedostupnosti stimulačních tarifů, je nutné, aby byly tyto projekty významně podpořeny z veřejných zdrojů (EK a členských států) tak, aby v této přechodové fázi byli distributoři elektřiny motivováni k implementaci programu. Podpora z veřejných zdrojů bude zřejmě muset také směřovat do vývoje konkrétních inovativních technologií nebo do motivačních programů pro účastníky trhu s elektřinou, např. pro maloobchodníky s elektřinou. Provozovatelé přenosových soustav (TSO) založili asociaci ENTSO-E, zastřešenou Třetím energetickým balíčkem. Provozovatelé distribučních sítí (DSO) následně ustavili asociaci ad hoc s názvem Evropská asociace DSO pro chytré sítě, která je otevřena všem adekvátním zájemcům. Tyto dvě asociace budou hrát významnou roli v plánování, sledování a distribuci výsledků projektů ke všem operátorům a zajistí otevřenost a transparentnost iniciativy. Bude ustaven výbor účastníků iniciativy, který bude zajišťovat rovnou účast všech zainteresovaných stran v plánování a implementaci programu. Iniciativa EEGI také zajistí spolupráci s dalšími průmyslovými iniciativami v rámci plánu SET, zejména s iniciativami, které se zabývají výrobou elektřiny ze sluneční a větrné energie. Koordinace bude také usilovat o vývoj a implementaci v těchto dvou oblastech.


Obsah Shrnutí ............................................................................................................................... 2 Obsah................................................................................................................................. 4 1 Vize a cíle ......................................................................................................................... 6 1.1

Obecný úvod.............................................................................................................. 6

1.2

Iniciativa provozovatelů sítí ........................................................................................ 7

1.3

Vize provozovatelů elektrizačních soustav pro rok 2020 ............................................ 8

2 Výzvy a překážky, jež je nezbytné překonat ...................................................................... 9 3 Účastníci iniciativy ...........................................................................................................10 3.1

Úlohy a závazky účastníků iniciativy .........................................................................10

3.2

Úlohy provozovatelů přenosových soustav ...............................................................10

3.3

Úlohy ostatních hlavních účastníků programu EEGI .................................................11

4 Rozsah činností programu ...............................................................................................11 5 Náplň iniciativy .................................................................................................................13 5.1

Model chytré sítě ......................................................................................................13

5.2

Činnosti související s přenosovými soustavami.........................................................15

5.3

Činnosti související s distribučními soustavami .........................................................16

5.4

Činnosti nezbytné pro koordinaci přenosových a distribučních soustav ....................17

5.5

Evropská přidaná hodnota ........................................................................................18

5.6

Rozpočet ..................................................................................................................18

6 Přínosy a hlavní výkonové ukazatele (KPI) ......................................................................19 6.1

Přínosy a hlavní výkonové ukazatele (KPI) ...............................................................19

6.2

Hlavní výkonové ukazatele navržené pro řízení programu a projektů .......................21

7 Financování programu .....................................................................................................23 7.1

Principy financování ..................................................................................................23

7.2

Závazky ....................................................................................................................24

8 Principy řízení ..................................................................................................................25 8.1

Úvod .........................................................................................................................25

8.2

Účast provozovatelů soustav ....................................................................................25

8.3

Ostatní účastníci iniciativy .........................................................................................26

9 Volba projektu / posouzení...............................................................................................26 9.1

Navrhovaný proces posuzování / volby projektů .......................................................26

9.2

Přechodné období ....................................................................................................28 4 Evropská průmyslová iniciativa pro chytré sítě, Cestovní mapa a Plán implementace 25. května 2010 Revize V2

10 Zásady vlastnictví poznatků a jejich sdílení ......................................................................29 10.1

Zásadní poznatky a duševní vlastnictví .....................................................................29

10.2

Sdílení poznatků .......................................................................................................29

10.3

Prototypy a modely ...................................................................................................30

11 Podrobný plán implementace 2010–2012 ........................................................................30 11.1

Prioritní činnosti na přenosových soustavách ...........................................................30

11.2

Prioritní činnosti na distribučních soustavách ............................................................32

11.3

Prioritní činnosti pro koordinaci činností na přenosových a distribučních soustavách34

12 Koordinace s ostatními iniciativami ..................................................................................39 12.1

Koordinace s iniciativou SEII – fotovoltaika ...............................................................40

12.2

Koordinace SEII – solárně-tepelné elektrárny (STE) .................................................40

12.3

Koordinace s iniciativou EWI – větrná energie ..........................................................41

12.4

Koordinace s EERA – Aliance pro energetický výzkum .............................................42

12.5

Koordinace s ostatními iniciativami ...........................................................................42

13 Příloha 1: Návrh financování předložený provozovateli soustavy .....................................43


1

Vize a cíle

1.1

Obecný úvod

Současné přenosové a distribuční sítě v Evropě většinou pracují na základě nejméně 30 let staré technologie a potřeba jejich renovace byla doposud velmi omezená. Soustavy byly navrženy pro jednosměrný tok elektřiny z velkých centralizovaných plně regulovatelných zdrojů až ke koncovému odběrateli na opačné straně soustavy. Nedávný vývoj předznamenává nutnost stávající soustavy renovovat a provést na nich potřebné úpravy pro napojení nových technologií. Podněty těchto změn jsou jak externí, např. tlak na snižování emisí skleníkových plynů, tak interní, např. renovace zastaralé infrastruktury. Jedním z hlavních stimulů je tzv. Klimaticko-energetický balíček EU, který nastavil pro rok 2020 a dále tyto hlavní cíle: 

snížení emisí skleníkových plynů o 20 % (ve srovnání s objemem emisí v roce 1990),



20% podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v energetickém mixu EU 27 (v současnosti 6,5 %),



20% snížení spotřeby primární elektřiny (úspora 13 % v porovnání s rokem 2006).

Cíle odpovídají třem pilířům energetické politiky EU (tj. bezpečnost dodávek, energetická účinnost a funkční trh s elektřinou). Vzhledem k velké nepravděpodobnosti faktu, že ostatní hlavní sektory spotřebovávající elektrickou energii, a to doprava a vytápění, dosáhnou podílu 20 % elektřiny získané z obnovitelných zdrojů, musí oblast výroby elektřiny zajistit vyšší podíl zelené energie, než je požadovaných 20 %, pravděpodobně přibližně 30–35 %. V důsledku těchto politických cílů byl zpracován plán SET, který stanoví technologie potřebné pro dosažení těchto cílů a zároveň poskytuje evropským společnostem výhodné obchodní příležitosti vyplývající z nového přístupu k výrobě elektřiny a její spotřebě. Přenosové a distribuční sítě jsou v plánu SET uvedeny jako jedna z klíčových oblastí, na kterou je nutné se při plánování a realizaci nízkoemisních opatření zaměřit. Současně s plánem SET stimuluje Třetí energetický balíček, schválený Evropským parlamentem a Radou v červenci 2009, jednotlivé členské státy, regulační úřady a distribuční společnosti k zavádění chytrých měřičů (smart meters) nebo chytrých sítí (smart grids) a obecně k realizaci inovativních projektů s odpovídajícími motivačními programy pro provozování přenosových a distribučních sítí, konkrétně: 

v regulačním pásmu platném pro provozovatele přenosové soustavy

„… Asociace ENTSO-E zavede provozní nástroje jednotné sítě tak, aby zajistila součinnost při provozování soustavy v běžných i nouzových provozních podmínkách včetně společné stupnice klasifikace událostí. Asociace bude také realizovat příslušný plán výzkumu.“ „… Roční plán činností bude obsahovat seznam a popis označení sítí, které budou připraveny pro úpravy, plán koordinace provozu sítě a činnosti výzkumu a vývoje na konkrétní rok, včetně indikativního harmonogramu.“ 

v regulačním pásmu platném pro provozovatele přenosové a distribuční soustavy

„… Nastavením nebo schválením tarifů nebo metodiky a vyrovnávacích služeb zajistí regulační úřady vhodné stimuly, a to jak dlouhodobé, tak krátkodobé, provozovatelům přenosových a distribučních 6 Evropská průmyslová iniciativa pro chytré sítě, Cestovní mapa a Plán implementace 25. května 2010 Revize V2

soustav. Tyto stimuly zvýší efektivitu a podpoří tržní integraci, bezpečnost dodávek a rovněž související výzkumné činnosti.“ 

Budoucí úloha chytrého měření spotřeby elektrické energie

„… Členské státy budou stimulovat modernizaci distribučních sítí, např. zaváděním tzv. chytrých sítí, které podporují realizaci decentralizovaných výrobních zdrojů a energetickou účinnost.“ „… Členské státy a jejich regulační úřady budou podporovat energetickou účinnost a prosazovat, aby se energetické společnosti podílely na optimalizaci spotřeby elektřiny, např. poskytováním služeb řízení spotřeby elektrické energie, vyvíjely inovativní cenové vzorce nebo zaváděly systémy chytrého měření a chytré sítě tam, kde je to možné.“ „… Členské státy zajistí implementaci systémů chytrého měření, které podporují aktivní spoluúčast odběratelů na odběratelském trhu s elektřinou. Zavádění těchto systémů může být předmětem finančních analýz všech dlouhodobých nákladů a přínosů pro trh a konečného odběratele nebo rozhodování, která forma chytrého měření je pro konkrétní projekt nejvhodnější a nejvýhodnější, včetně časového rámce realizace projektu.“ Závěrem lze říci, že inovativní technologie představují řadu významných změn pro celou energetickou soustavu a že stanovených cílů nelze dosáhnout tradičními přístupy a postupy.

1.2

Iniciativa provozovatelů sítí 1

2

V rámci plánu SET stanovila skupina provozovatelů přenosových a distribučních soustav tzv. Evropskou průmyslovou iniciativu pro chytré sítě (EEGI) a program výzkumu, vývoje a realizace pilotních projektů (RD&D) za účelem posílení vývoje inovativních technologií a urychlení řešení klíčových energetických otázek tak, aby bylo dosaženo energetických a klimatických cílů stanovených pro rok 2020 a dále. Evropské klimatické cíle předznamenávají zásadní změny v evropských přenosových a distribučních soustavách, protože tyto sítě budou muset přenést a vyrovnat velké objemy elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů a z mnoha decentralizovaných menších zdrojů. Takový přenos vyžaduje velké systémové změny, které zajistí kapacitu přenosových a distribučních sítí pro dosažení ekologických cílů. Současný objem investic vynaložený na výzkum a vývoj elektrizačních soustav je nedostatečný a je nutné jej navýšit a vývoj změn urychlit. První návrh podrobného plánu s popisem projektů RD&D včetně rozpočtů předložila iniciativa EEGI v červenci 2009. Návrh poté připomínkovali ostatní účastníci, a to jak na konferenci k plánu SET, konané v říjnu roku 2009 ve Stockholmu, tak při speciálních workshopech zorganizovaných společně s regulačními úřady, členskými státy EU, Evropskou komisí a Evropskou technologickou platformou (ETP) pro chytré sítě, kde se k návrhu vyjádřili všichni hlavní účastníci. Program byl následně podle připomínek hlavních účastníků iniciativy upraven. Program popsaný v tomto dokumentu navrhuje reorganizaci činností RD&D v oblasti elektrizačních sítí a v hlavních rysech popisuje devítiletý obecný program včetně podrobného plánu implementace pro roky 2010–2012 a příslušných nákladů, přínosů a finančního plánu. Podrobný plán implementace bude každoročně revidován tak, aby bylo zajištěno průběžné a neustále aktuální plánování činností. Náklady na realizaci devítiletého programu jsou odhadovány na přibližně 2 mld. EUR a celkové náklady pilotních projektů, které budou zahájen v letech 2010–2012, na cca 1 mld. EUR.

1

Plán pro přenosové soustavy byl navržen sedmi evropskými provozovateli přenosových soustav: Amprion, Elia, Red Electtrica, RTE, Tennet, Transpower a 50Herz. 2 Plán pro distribuční soustavy byl navržen sedmi evropskými provozovateli distribučních soustav, jejichž objem odběratelských míst tvoří zhruba 60 % celkového objemu odběratelských míst v Evropě: ČEZ, E.ON, Enel, Erdf, Iberdrola, RWE a Vattenfall.


Iniciativa pro chytré sítě se od ostatních iniciativ definovaných v plánu SET odlišuje zvláštními prvky. Za prvé mnoho základních technologií a komponentů nové generace bylo vyrobeno v posledních 10 až 20 letech. Hlavní výzvou dneška je integrace inovativních a pokrokových technologií do elektrizačních soustav a ověření jejich výkonnosti za skutečných provozních podmínek. Program se proto zaměřuje spíše na inovaci elektrizačních soustav, přirozený i právní závazek provozovatelů sítí, než na inovaci technologií, o kterou usilují především jejich výrobci. Program také stanoví pravidla distribuce a zavádění inovací tak, aby cestou asociací provozovatelů sítí inovace brzy zavedli i provozovatelé sítí, kteří se iniciativy přímo neúčastní. Za druhé řešení, jež se budou ověřovat v rámci programu iniciativy pro chytré sítě, umožní realizaci všech dalších iniciativ rozvoje energetických technologií, zejména v oblasti výroby zelené elektřiny ze sluneční a větrné energie: zvýšení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů v energetickém mixu skutečně vyžaduje silnější a inteligentnější síť, schopnou přebírat elektřinu z více decentralizovaných zdrojů (DER). Za třetí musí provozovatelé sítí vést projekty RD&D, protože ověření výkonnosti vyvinutých inovací vyžaduje jejich realizaci na skutečných přenosových a distribučních soustavách za skutečných provozních podmínek. Provozovatelé sítí přímo odpovídají za bezpečný provoz sítí za všech podmínek, včetně testování nových řešení pomocí plošných pilotních projektů. Ostatní účastníci, např. výrobci elektřiny, výrobci průmyslových zařízení a komponentů, poskytovatelé informačních a komunikačních služeb apod. byli a budou na programu aktivně participovat. Za čtvrté podléhá provoz elektrizačních sítí regulaci s tarify stanovenými regulačním úřadem. Ve většině evropských zemí tyto tarify neposkytují dostatečné stimuly pro spuštění plošných projektů RD&D, které jsou nezbytné pro splnění programu EEGI. Program EEGI definuje plán pro roky 2010–2018, první výsledky by se měly začít objevovat postupně od roku 2015. Využívání těchto výsledků by mělo započít současně s programem RD&D tak, aby bylo možné dosáhnout cílů stanovených pro rok 2020 s tím, že příslušné aktivity budou pokračovat i po tomto roce.

1.3

Vize provozovatelů elektrizačních soustav pro rok 2020

Iniciativa EEGI byla ustavena provozovateli sítí za účelem urychlení vývoje elektrizačních soustav příští generace v Evropě, tzv. Smart Grids, tedy sítí, které dokáží splnit požadavky kladené novými výzvami. Chytré sítě Smart Grids jsou zaměřené na odběratele, interaktivní, spolehlivé a udržitelné a jejich provozovatelé musejí při jejich vývoji hrát hlavní úlohu. Podle vize provozovatelů sítí by měly 3 sítě příští generace do roku 2020 splňovat tyto požadavky : 1. Aktivně začleňovat inovativní účinné modely výroby a spotřeby elektřiny, zvláště:  začlenit nové občasné zdroje elektřiny z obnovitelných zdrojů na různých napěťových hladinách,  umožnit a začlenit aktivní poptávku od koncových odběratelů,  umožnit a začlenit nové příležitosti pro využití elektřiny, např. infrastrukturu dobíjecích stanic pro elektromobily a zvýšení objemu topení elektřinou (tepelná čerpadla),  podporovat a umožnit konečným odběratelům energeticky účinná řešení,  umožnit nové obchodní příležitosti a inovace pro účastníky trhu.

3

Do roku 2020 by se měly v Evropě s těmito novými řešeními provozovat všechny přenosové soustavy a nejméně 50 % distribučních soustav.


2. Zajistit koordinaci plánování a provozu celé elektrizační soustavy:  koordinovat plánování a provoz panevropské přenosové sítě pomocí asociace ENTSO-E s použitím řešení stanovených programem EEGI,  koordinovat plánování a provoz mezi jednotlivými přenosovými a distribučními sítěmi s použitím řešení stanovených programem EEGI. 3. Prozkoumat a navrhnout nová pravidla pro trh s elektřinou a maximalizovat prosperitu v evropském regionu:  prozkoumat a doporučit nová tržní pravidla pro trhy na národní i evropské úrovni. Převedení vize v realitu brání několik překážek, které je nezbytné překonat. Tyto překážky jsou stručně popsány v následující kapitole.

2

Výzvy a překážky, jež je nezbytné překonat

Mnoho otázek, které nové výzvy generují, by teoreticky mohla vyřešit tradiční řešení. Příkladem tradičního přístupu je výstavba nových linek a transformoven pro začlenění přenosu energie z nových obnovitelných zdrojů, zatímco inovativní přístup formou Smart Grid zohledňuje vývoj a nová řešení v oblasti komunikačních technologií, která umožňují přenášet pomocí stávajících linek a transformoven vyšší objemy elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů. V tomto případě by se nabízelo aplikovat tradiční řešení, ale bylo by nákladnější a možná také neproveditelné z důvodu nemožnosti realizace nové infrastruktury nebo nedostatku časových rezerv. To neznamená, že při aplikaci řešení Smart Grid nepotřebujeme využít tradiční infrastrukturu, inovace Smart Grid znamená, že dokážeme úkoly realizovat efektivněji a v dlouhodobém horizontu také ekonomičtěji. Musíme si povšimnout faktu, že většina stávajících tarifních schémat by ve výše uvedených případech umožňovala posílení linek, nicméně by nemusela znamenat možnost aplikace „chytřejších“ řešení. Zvláštní úsilí věnované vývoji chytrých sítí v oblasti RD&D se potýká zejména s těmito překážkami:  Technologické překážky, např. požadavky norem a předpisů, nekompatibilita, počítačová bezpečnost a ochrana osobních údajů; přestože existují technická řešení těchto překážek na úrovni jednotlivých komponent, tak rozsáhlý systém jako Smart Grid vyžaduje systémovou implementaci a systémová řešení, např. řízení a začlenění energie z občasných výrobních zdrojů, podpora standardizace a kompatibility technologických řešení, čímž dojde k úsporám nákladů.  Překážky v organizaci výzkumu, vývoje a realizace pilotních projektů (RD&D), včetně rozčlenění činností přes hranice jednotlivých zemí a v rámci hodnotového řetězce elektrizačních soustav.  Výpadky a deformace trhu, náklady a přínosy činností RD&D jsou asymetrické: zatímco investice do chytrých sítí vynakládají zejména provozovatelé soustav, o přínosy se dělí všichni účastníci iniciativy (společnost, elektrizační soustavy, odběratelé, výrobci apod.). Tento fakt stávající tarifní systémy nezohledňují: stávající stimuly jsou nedostatečné pro motivaci provozovatelů sítí investovat do speciálně zaměřených aktivit RD&D, ale také do pilotních projektů nebo zavádění nových technologií. Současné regulační režimy navíc ne vždy odrážejí skutečné náklady na činnosti uživatelů sítí, a proto nepodporují aplikaci nejúčinnějších řešení.  Veřejné překážky, včetně začlenění odběratelů a obecný souhlas veřejnosti s nezbytným vývojem infrastruktury. 9 Evropská průmyslová iniciativa pro chytré sítě, Cestovní mapa a Plán implementace 25. května 2010 Revize V2

Součástí programu EEGI jsou návrhy, jak tyto překážky překonat. Navržená řešení vycházejí zejména z Třetího energetického balíčku schváleného Evropským parlamentem a Radou v červenci 2009, který spolu s další legislativou poskytuje Evropě potřebný regulační rámec pro realizaci nízkoemisních řešení.

3

Účastníci iniciativy

3.1

Úlohy a závazky účastníků iniciativy

Směrnice 2003 o vnitřním trhu s elektřinou iniciovala masivní transformaci vertikálně uspořádaných společností účastnících se výroby a distribuce elektrické energie, a to do čtyř skupin oddělených, ale navzájem úzce spolupracujících hráčů:  Regulované přenosové (TSO) a distribuční (DSO) soustavy: elektrizační soustavy jsou dlouhodobě přirozenými monopoly, a to zejména z důvodu zamezení nežádoucí duplicity infrastruktury a zajištění rovných příležitostí všem účastníkům trhu.  Výrobci elektřiny: tradičními výrobci jsou zejména velké elektrárny dodávající elektřinu do přenosové soustavy (soustava VVN). V současné době je tato dodávka doplňována elektřinou z dalších velkých zdrojů, např. z větrných parků, ovšem v budoucnosti budou k podružným přenosovým a k distribučním soustavám postupně připojovány také menší výrobní zdroje (např. solární elektrárny a menší větrné parky) s různými charakteristikami.  Maloobchodní prodejci elektřiny a zprostředkovatelé, jejichž podnikatelským záměrem je dodávat elektřinu odběratelům a účtovat jim výrobu, dopravu, distribuci a maloobchodní přirážku.  Regulační úřady, jejichž úkolem je zajistit, aby společnosti, na něž se vztahují regulační předpisy, zůstaly ekonomicky výdělečné a aby jak výrobci, tak maloobchodníci používali poctivé a transparentní obchodní metody vůči odběratelům s dodržením energetické politiky stanovené jednotlivými členskými zeměmi v souladu s třemi pilíři definovanými na úrovni EU. Ostatními klíčovými účastníky jsou výrobci energetických zařízení a komponentů a poskytovatelé informačních a komunikačních služeb (ICT), kteří přispívají k renovaci infrastruktury dodávkou moderních technologií a řešení. Jejich příspěvek k programu EEGI jim také dodá potřebnou znalost řešení a parametrů elektrizačních soustav příští generace v Evropě po roce 4 2020 .

3.2

Úlohy provozovatelů přenosových soustav

Všichni účastníci iniciativy budou na programu EEGI spolupracovat, ovšem provozovatelé soustav by měli hrát v těchto aktivitách vedoucí úlohu, a to z několika důvodů:  Program EEGI se zaměřuje na systémové inovace a jejich ověření a následná distribuce je přirozenou a právní odpovědností provozovatelů elektrizačních soustav.  Provozovatelé soustav musí vést pilotní projekty, aby zajistili bezpečný provoz soustav v době testování inovativních řešení za skutečných provozních podmínek. Bezpečnost sítě je jednou z klíčových povinností provozovatele soustavy.

4

Viz např. projekt IRENE 40, podporovaný EU (http://www.irene-40.eu/).


 Provozovatelé soustav zajistí, že nová řešení zajistí rovné obchodní podmínky všem účastníkům na trhu.  Provozovatelé soustav se ve spolupráci s regulačními úřady zaměří na optimalizaci celkové účinnosti elektrizačních soustav.

3.3

Úlohy ostatních hlavních účastníků programu EEGI

Při zpracování programu již proběhla intenzivní jednání s některými účastníky iniciativy. Platforma pro chytré sítě zorganizovala dne 10. března 2010 v Bruselu specializovaný workshop, kde s několika účastníky analyzovala a diskutovala detaily podrobnosti programu. Následně některé z připomínek začlenila do textu dokumentu. Přítomní účastníci iniciativy navrhli program doplnit o:  Výrobce elektřiny a výrobce energetických technologií, zejména ty zabývající se výrobou elektřiny ze sluneční a větrné energie.  Maloobchodníky a zprostředkovatele, nezbytné pro ověření úlohy jednotlivých účastníků systému s cenovými signály v reálném čase a tzv. energetickými krabičkami („energy box“).  Výrobce komponent pro přenos a distribuci elektřiny a výrobce IT technologií, jejichž výrobky budou nezbytné pro integraci inovativních řešení do evropských elektrizačních soustav na základě parametrů specifikovaných provozovateli soustav a kteří budou mít brzy přístup k budoucím potřebám elektrizačních soustav.  Odběratele, jejichž současné a budoucí potřeby (inteligentní budovy, inteligentní přístroje, elektromobily apod.) a ochrana osobních údajů (ochrana soukromí apod.) budou mít zcela jistě vliv na vývoj bezpečného a ještě účinnějšího systému řízení soustav.  Týmy pro výzkum a technologický vývoj, které budou ověřovat řešení navržená provozovateli soustav ještě před jejich realizací.  Státní a regulační orgány, které budou hrát významnou roli ve fázi podpory a schválení rozsáhlých pilotních projektů zahrnujících spolupráci velkého počtu odběratelů. Zástupci regulačních úřadů se účastnili workshopů konaných v květnu a říjnu 2009 a v březnu 2010. Počet účastníků zainteresovaných v iniciativě se bude postupně zvyšovat, a to i poté, co bude zahájena realizace programu. Program EEGI je otevřená platforma a plně respektuje principy fungování liberalizovaného trhu s elektřinou. Pilotní projekty proto budou zahrnovat účast provozovatelů soustav, výrobce elektřiny, výrobce technologií, maloobchodníky, sdružení odběratelů a výzkumné týmy. Spolupráce se řídí na projektové úrovni. Některé z pilotních projektů budou vyžadovat aktivní spoluúčast regulačních orgánů z důvodu zvláštních povolení provést operace, které nelze předvídat ve stávajícím regulačním systému nebo v běžných operacích stávajících provozů. Předpokládáme, že po spuštění iniciativy bude sestaven výbor účastníků, který bude vyhodnocovat návrhy všech účastníků iniciativy a bude pravidelně aktualizovat program EEGI.

4

Rozsah činností programu

Program EEGI zahrnuje výzkum, vývoj a realizaci pilotních projektů podle následující definice:  Výzkum a vývoj znamená aktivity vykonávané převážně u pracovního stolu, v laboratoři nebo ve zkušebnách, přičemž tyto činnosti se zaměřují na nalezení nových systémových znalostí a ověření výkonu technologií nebo produktů, které mohou nabídnout potenciální přínosy v oblasti elektrizačních soustav.  Rozsáhlé pilotní projekty znamenají aktivity realizované ve skutečném prostředí (se skutečnými odběrateli, skutečnými napěťovými hladinami, skutečnými soustavami, a to v měřítku vhodném pro další distribuci nových řešení) a zaměřené na ověření životaschopnosti 11 Evropská průmyslová iniciativa pro chytré sítě, Cestovní mapa a Plán implementace 25. května 2010 Revize V2

inovativních řešení (technologie, trhy, regulace, souhlas veřejnosti), které mohou nabídnout přínosy elektrizačním soustavám i odběratelům.  Nasazení znamená implementaci ověřených řešení v elektrizační soustavě v plném měřítku. Program EEGI stanoví činnosti, které nasazení předcházejí, včetně výzkumu a vývoje a pilotních projektů (RD&D), které jsou nezbytné pro určení požadavků, parametrů a inovativních řešení. Náklady na nasazení inovativních řešení v plném měřítku v evropských soustavách nejsou součástí nákladů vyčleněných na program EEGI. Činnosti spojené s nasazením řešení budou zahájeny současně se spuštěním programu EEGI. Pro účinné řešení všech klíčových otázek a pro zabránění nežádoucí duplicitě jsou činnosti RD&D uspořádány do skupin, dále do funkčních projektů, lokálních pilotních projektů a výzkumných projektů takto: Skupiny

Funkční projekty

Lokální pilotní projekty (Demo) / Výzkumné projekty (R)

 Skupina se skládá z určitého počtu funkčních projektů a zabývá se obecnými otázkami, které je třeba vyřešit z důvodu nežádoucí duplicity aktivit. Skupina poskytuje garance co nejkomplexnějšího řešení těchto otázek.  Funkční projekt znamená funkční popis a definici pilotních a/nebo výzkumných aktivit nezbytných pro dosažení konkrétních funkčních cílů a zahrnuje rozpočtové údaje a hlavní výkonové parametry (KPI) pro sledování a vyhodnocení výkonnosti. Funkční projekt není projekt fyzický a neprobíhá na jednom určeném místě. Nezbytným základem dosažení cílů funkčního projektu je realizace několika pilotních projektů a/nebo výzkumných aktivit.  Lokální pilotní projekt znamená praktickou realizaci pilotních aktivit popsaných ve funkčních projektech. Lokální pilotní projekty se realizují na konkrétních místech za skutečných provozních podmínek za účasti skutečných odběratelů. Počet pilotních projektů musí odpovídat potřebám a požadavkům funkčního projektu v reprezentativním vzorku různých provozních podmínek vzhledem k tomu, že ve většině případů je nutné otestovat různé lokální podmínky (podmínky soustav, klimatické podmínky, chování odběratelů apod.) a pak určit nejefektivnější řešení. Jeden lokální pilotní projekt může sloužit pro více funkčních projektů.  Výzkumný projekt znamená praktickou realizaci výzkumných aktivit popsaných ve funkčním projektu.


Zjednodušený, ilustrativní příklad vztahu mezi funkčními projekty a lokálními pilotními/výzkumnými projekty uvádí tato matice:

Funkční projekt 1

Místní pilot. projekt A

Místní pilot. projekt B

Výzkumný projekt C

X

X

X

Funkční projekt 2 Funkční projekt 3 …

…

X X

…

X …

V tomto případě vyžaduje splnění cílů funkčního projektu 1 realizaci dvou lokálních pilotních projektů (A a B) a jednoho výzkumného projektu (C). Dva lokální pilotní projekty jsou nezbytné pro otestování řešení stanovených funkčním projektem v různých lokalitách s odlišnými místními podmínkami (odlišná soustava, geografické podmínky, chování odběratelů, regulační schéma). Funkční projekt 2 naopak vyžaduje pouze jeden pilotní projekt (B), zatímco funkční projekt 3 potřebuje jeden pilotní projekt (A) a jeden výzkumný projekt (C). Navrhovaný postup zohledňuje odlišnosti různých infrastruktur, provozů a národních regulačních schémat, které napříč celou evropskou 27 znamenají omezení výkonnosti soustav. Potřeba funkčních znalostí může být pokryta jedním nebo více adekvátními technologickými řešeními. Proto je neustále zdůrazňována nezbytnost realizace různých projektů RD&D, jejichž konkurenční soutěž nabídne více možných řešení s možností volby toho nejvhodnějšího a nejúčinnějšího. Zavedení programu na evropské úrovni zajistí realizaci dostatečného počtu pilotních projektů pro ověření inovativních řešení v různých podmínkách a pro nalezení odpovědí na všechny otázky stanovené funkčními projekty.

5

Náplň iniciativy

5.1

Model chytré sítě

Chytré sítě (smart grids) lze definovat několika způsoby, např. Evropská technologická platforma pro chytré sítě definuje smart grid jako „elektrizační soustavu, schopnou inteligentní integrace aktivit všech k ní připojených uživatelů – výrobců, odběratelů a zákazníků, kteří jsou jak výrobci, tak odběrateli, za dodržení podmínek účinné, udržitelné, ekonomicky výhodné a bezpečné dodávky elektrické energie“. Vzhledem k tomu, že již existuje několik definic chytrých sítí, iniciativa EEGI se spíše zaměřuje na definici jejich zvláštních funkcionalit, nezbytných pro dosažení vize a cílů programu EEGI, než na definici sítí samotných. Pro splnění tohoto cíle byl zpracován model chytré sítě, který slouží jako podpora pro stanovení funkcionalit a požadavků konkrétních projektů a zajišťuje, aby byly vyřešeny všechny otázky a nedocházelo k nežádoucí duplicitě.


Model je uveden na následujícím obrázku.  Úroveň 0 se týká centralizovaných technologií výroby elektřiny, z nichž většina je připojena k evropské přenosové soustavě a umístěna kdekoliv v Evropě nebo mimo Evropu, včetně stávajících i budoucích větrných parků a solárních elektráren.  Úroveň 1 je zaměřena na oblast přenosových soustav v odpovědnosti jejich evropských provozovatelů.  Úroveň 2 obsahuje úkoly spadající výhradně do působnosti provozovatelů distribučních soustav.  Úroveň 3–5 zahrnuje otázky, které vyžadují součinnost provozovatelů distribučních soustav, uživatelů sítě napojených na distribuční soustavu (např. výrobci a odběratelé) a účastníků trhu s elektřinou (např. maloobchodníky a zprostředkovatele).

Úroveň 5: Chytří odběratelé Informovaní a aktivní odběratelé

Úroveň 4: Řízení chytré energie Řízení koncové energetické účinnosti, kumulace, maloobchod

Funkční úroveň

CHYTRÉ SÍTĚ

Úroveň 3: Chytrá integrace Elektřina z obnovitelných zdrojů, přímá výroba elektřiny, zásobníky elektrické energie, kumulace elektřiny

Úroveň 2: Chytrá síť a procesy Automatizovaná VN distribuce se samoregeneračními schopnostmi Monitorování a řízení soustav nn Monitorovací procesy podporované IT

Úroveň 1: Chytrá panevropská přenosová soustava Nové přístupy ve vývoji panevropské soustavy Dostupné technologie pro přestavbu soustav na chytré a flexibilní sítě Klíčové stavební prvky pro bezpečný a spolehlivý provoz sítí v reálném čase Technologie pro simulaci tržního prostředí pro vytvoření jednotného evropského trhu s elektřinou

Úroveň 0: Technologie nové generace


Činnosti související s přenosovými soustavami

5.2

Činnosti související s přenosovými soustavami jsou uspořádány do čtyř skupin odpovídajících čtyřem základním aktivitám provozovatele přenosové soustavy (plánování, investice, provoz a trh s elektřinou), viz levou stranu tabulky: Model chytré sítě

Funkční projekty

Úroveň 1: Chytrá panevropská přenosová soustava T1 Skupina 1: Architektura panevropské přenosové soustavy Nové přístupy ve vývoji panevropské soustavy

T2

CHYTRÉ SÍTĚ

Funkční úroveň

T14 T3 Skupina 2: Technologie v energetice Dostupné technologie pro přestavbu soustav na chytré a flexibilní sítě

T4 T5 T6

Skupina 3: Provoz a řízení sítí Klíčové stavební prvky pro bezpečný a spolehlivý provoz sítí v reálném čase

T7 T8 T9

Skupina 4: Pravidla trhu s elektřinou Technologie pro simulaci tržního prostředí pro vytvoření jednotného evropského trhu s elektřinou

T10 T11 T12 T13

Nástroje pro vyhodnocování architektury nové soustavy Nástroje pro analyzování možností rozšiřování panevropské soustavy Inovativní postupy pro zlepšení vnímání nadzemních vedení širokou veřejností Ukázky nových technologií umožňujících větší flexibilitu sítě Ukázky nových technologií vhodných pro novou architekturu soustavy Ukázky postupů začleňování nových ekologických zdrojů Nástroje pro monitorování panevropské přenosové soustavy Nástroje pro koordinované operace s vyhodnocením míry stability Zlepšené školicí nástroje pro zlepšení koordinace Nástroje pro vyhodnocení spolehlivosti panevropské přenosové soustavy Nástroje pro panevropské vyrovnávací trhy Moderní nástroje pro řízení zahlcení Nástroje pro začlenění zelené energie na trh podle aktuální poptávky Nástroje pro vyhodnocení začlenění zelené energie na trh podle aktuální poptávky

Skupiny 1, 3 a 4 souvisejí zejména s aktivitami výzkumu, zatímco skupina 2 obsahuje jak výzkumné, tak pilotní projekty. Pravá strana tabulky uvádí obsah skupin ve smyslu funkčních projektů. Je nutné zdůraznit, že navržené funkční projekty jsou úzce navázány na probíhající projekty RD&D podporované Evropskou komisí: 

SAFEWIND, WINGRID, IS-POWERS, které se zabývají začleněním větrných parků na pevnině,

 PEGASE, projekt řešící techniky simulace fungování soustavy v reálném čase,  OPTEVIATE, zabývající se nástroji pro simulaci propojení trhu s elektřinou,  REALISEGRID, vyhodnocující analýzy nákladů/přínosů investic do přenosových soustav,  TWENTIES, řešící pilotní projekty technologií vhodných pro elektrizační soustavy v případě masivního začleňování energie z větrných parků v rámci EU27. Každý z těchto projektů dodá první výsledky v roce 2012, několik z nich bude mít přímý vliv na podporu začlenění energie z pobřežních větrných parků. Projekty, které budou zahájeny koncem roku 2010 a později, se budou také integrací elektřiny z pobřežních větrných parků zabývat, zejména T1, T2, T5, T7, T9, T10). Níže uvedená tabulka uvádí harmonogram realizace funkčních projektů v letech 2010–2018 5 a napojení na stávající aktivity na úrovni EU .

5

Tyto probíhající aktivity na úrovni EU jsou nedílnou součástí programu RD&D soustav, nicméně nejsou zahrnuty v nákladech iniciativy EEGI.


Funkcionality chytrých sítí Architektura panevropské soustavy (R&D) Energetické technologie (pilotní projekty)

Funkční projekt T1 T2 T3 T4

Provoz a řízení sítě (R&D)

ROK 2010

2011

2012

2015

2016

2017

2018

2019

2020

19 21 80 120

SAFEWIND.WINGRID.IS POWERS. TWENTIES – Ukázky postupů začleňování nových ekologických zdrojů (pokrač.)

T6

PEGASE – Nástroje pro monitorování panevropské přenosové soustavy

12

T7

Nástroje pro koordinované operace s vyhodnocením míry stability

24

130

T8

Zlepšené školicí nástroje pro zlepšení koordinace

25

T9

Nástroje pro vyhodnocení spolehlivosti panevropské přenosové soustavy

14

Nástroje pro panevropské vyrovnávací trhy Nástroje pro panevropské vyrovnávací trhy

T11 T12

18 21

OPTIMATE – Nástroje pro začlenění zelené energie na trh podle aktuální poptávky

14

Nástroje pro vyhodnocení začlenění zelené energie na trh podle aktuální poptávky

T13 Architektura panevropské přenosové soustavy (R&D)

2014

T5

T10 Návrhy nového uspořádání trhu (R&D)

2013

Nástroje pro vyhodnocování architektury nové soustavy REALISEGRID Nástroje pro analyzování možností rozšiřování panevropské soustavy Ukázky nových technologií umožňujících větší flexibilitu sítě Ukázky nových technologií vhodných pro novou architekturu soustavy

Náklady (mil. EUR)

12

Inovativní postupy pro zlepšení vnímání nadzemních vedení širokou veřejností

T14

50

Celkem

560

Tento program je shodný s aktivitami R&D asociace ENTSO-E, které byly projednány ve veřejném řízení počátkem roku 2020.

Činnosti související s distribučními soustavami

5.3

Činnosti související s distribučními soustavami v letech 2010–2018 jsou uspořádány do čtyř skupin podle modelu chytrých sítí s 12 funkčními projekty:

CHYTRÉ SÍTĚ

Funkční úroveň

Model chytré sítě

Funkční projekty

Úroveň 5: Chytří odběratelé

D1

Informovaní a aktivní odběratelé

D2

Úroveň 4: Řízení chytré energie

D3 D4

Řízení koncové energetické účinnosti, kumulace, maloobchod

Úroveň 3: Chytrá integrace Elektřina z obnovitelných zdrojů, přímá výroba elektřiny, zásobníky elektrické energie, kumulace elektřiny

Úroveň 2: Chytrá síť a procesy Automatizovaná VN distribuce se samoregeneračními schopnostmi Monitorování a řízení soustav nn Monitorovací procesy podporované IT

D5 D6 D7 D8 D9 D10 D11 D12

Skupina 1: Začlenění chytrých odběratelů Reakce na aktuální poptávku Energetická účinnost jako výsledek napojení chytrých budov Skupina 2: Začlenění chytrého měření Infrastruktura chytrého měření Zpracování dat z chytrého měření Skupina 3: Začlenění decentralizovaných zdrojů zelené energie a nových využití Integrace malých zdrojů do přenosové soustavy Systémová integrace středních zdrojů Začlenění skladu do řízení soustav Infrastruktura pro nabíjení elektromobilů a hybridních vozidel Skupina 4: Chytrá distribuční soustava Monitorování a řízení sítě nn Automatizace a řízení sítě VN Metodika a systémová podpora Integrovaná komunikační řešení


Každý funkční projekt vyžaduje realizaci několika lokálních pilotních projektů a doprovodných aktivit výzkumu a vývoje. Počet pilotních projektů odpovídá potřebám a požadavkům funkčního projektu v reprezentativním vzorku různých provozních podmínek vzhledem k tomu, že ve většině případů je nutné otestovat různé lokální podmínky (podmínky soustav, klimatické podmínky, regulační schéma apod.) a pak určit nejefektivnější a nejkonkurenceschopnější řešení. Potřeby aktivit výzkumu a vývoje je vhodnější organizovat spíše na úrovni jednotlivých funkčních projektů než na úrovni konkrétních pilotních projektů, v opačném případě by mohlo dojít k nežádoucí duplicitě činností RD&D a překrývání aktivit. Riziko duplicity hrozí zejména při přípravě pilotních projektů a/nebo při vyhodnocování jejich výsledků. Níže je uvedena cestovní mapa 12 funkčních projektů včetně souvisejících nákladů.

Funkcionality chytrých sítí Reakce na aktuální poptávku a integrace chytrých budov Infrastruktura a zpracování dat chytrého měření Integrace decetralizov. zdrojů a elektromobilů

Funkční projekt

2010

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

ADDRESS – Reakce na aktuální poptávku

190

D2

BEWARE (chytré budovy, chytré sítě) – Integrace chytrých budov

120

D3

OPENMETER – Infrastruktura chytrého měření

150

D4

Zpracování dat z měření

D5

Aktivní distrib. síť Aktivní distrib. síť

20

Integrace malých zdrojů do přenosové soustavy

Systémová integrace středních zdrojů

90 150

D7

Technologie skladování

D8

Elektromobily

Integrace elektromobilů

100

D9

Aktivní distrib. Síť

Monitorování a řízení sítě nn

100

D10

Aktivní distrib. síť

D11 Integrovaná komunikační infrastruktura

2011

Náklady (mil. EUR)

D1

D6

Plánování, monitorování a řízení

ROK

D12

Aktivní distrib. síť

Integrace technologií skladování

60

Monitorování a řízení sítě VN

90

Metodika a systémová podpora

80

Integrovaná komunikační řešení

50

Celkem 1 200 Funkční projekty mají vliv na příslušné probíhající projekty a investice vynaložené na národní a evropské úrovni. Probíhající aktivity jsou nedílnou součástí programu RD&D, ovšem nejsou součástí rozpočtu iniciativy EEGI.

5.4

Činnosti nezbytné pro koordinaci přenosových a distribučních soustav

Přenosové a distribuční soustavy budou muset intenzivně koordinovat svůj provoz a navzájem si vyměňovat data v reálném čase. Soustavy se na tyto aktivity musejí připravit a navrhnout následující činnosti RD&D tak, aby odstranily případné potíže v časovém horizontu let 2010–2018.


Funkční projekty Vyšší sledovatelnost elektrizačních soustav pro řízení a kontrolu soustav Začlenění řízení poptávky do činnosti provozovatelů přenosových soustav Podpůrné služby poskytované provozovateli distribučních soustav

TD1

Funkční úroveň

CHYTRÉ SÍTĚ

Úroveň 2: Chytrá distribuční soustava a procesy

TD2

Koordinace aktivit mezi přenosovými a distribučními soustavami

TD3 TD4

Zlepšení plánů ochrany a regenerace

TD5

Společné úkoly v oblasti protokolů a norem IT

Úroveň 1: Chytrá panevropská přenosová soustava

Cestovní mapa výše uvedených pěti funkčních projektů, včetně nákladů: Náklady (mil. EUR)

ROK

Funkční projekt 2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

TD1

Vyšší sledovatelnost elektrizačních soustav pro řízení a kontrolu soustav

45

TD2

Začlenění řízení poptávky do činnosti provozovatelů přenosových soustav

70

TD3

Podpůrné služby poskytované provozovateli distribučních soustav

50

TD4

Zlepšení plánů ochrany a regenerace

45

TD5

Společné úkoly v oblasti protokolů a norem IT

20 Celkem

5.5

230

Evropská přidaná hodnota

Plánování a implementace programu EEGI RD&D na evropské úrovni zamezí nežádoucí duplicitě aktivit, zajistí plné pokrytí a vyřešení klíčových otázek, podpoří distribuci nových technologií a výměnu nejlepších pracovních postupů. Evropské zastřešení také urychlí ověření nových řešení (např. propojení sítí), včetně kompatibility nových technologií.

5.6

Rozpočet

Celkové náklady na program EEGI se odhadují na přibližně 2 mld. EUR, viz níže uvedenou tabulku. Odhad celkových nákladů programu vychází z podrobně rozpracovaných rozpočtů funkčních projektů. Činnosti Činnosti na obou soustavách Činnosti na přenosové soustavě Činnosti na distribuční soustavě Celkem

Náklady na výzkum (mil. EUR)

Náklady na pilotní projekty (mil. EUR)

Celkové náklady (mil. EUR)

90

140

230

270

290

560

240

960

1200

600

1390

1990

6

6

Údaj neobsahuje náklady na balíčky nástrojů a nových znalostí, které vyvine asociace ENTSO-E pro rychlé převzetí nových řešení provozovateli přenosových soustav, kteří se přímo neúčastní programu EEGI.


Údaje obsažené v tabulce zahrnují nezbytné náklady pro realizaci programu RD&D a neměly by se překrývat s náklady programů organizovaných ostatními evropskými průmyslovými iniciativami (např. programy na využití větrné a sluneční energie, zavádění ekologických vozidel nebo energeticky účinných budov). Rozpočet neobsahuje náklady na rozšiřování větrných parků, solárních panelů, elektromobilů nebo energeticky účinných domácích přístrojů, např.:  Projekty větrných nebo fotovoltaických elektráren jsou částečně realizovány ze stávajících zdrojů vyčleněných na podporu těchto výrobních kapacit, částečně ze zdrojů vyhrazených pro již rozbíhající se projekty, které budou dokončeny ještě před spuštěním pilotních projektů. Většina zemí, ve kterých by pilotní projekty měly probíhat, již má podány žádosti o připojení větrných a fotovoltaických elektráren, jejichž počet více než uspokojí potřeby programu EEGI. Více ekologických zdrojů by také měly do programu EEGI začlenit plánované koordinační činnosti mezi EEGI a větrnými a fotovoltaickými iniciativami.  Náklady na zavádění elektromobilů budou pokryty zákazníky na základě stimulačních pobídek 7 automobilového průmyslu .  Domácí přístroje nejsou v nákladech uvedeny z důvodů shodných s elektromobily. Tyto náklady tedy ponesou zákazníci s podporou stimulačních pobídek výrobců těchto přístrojů. Nicméně náklady na energetické krabičky, řídicí energetické systémy a na propojení a komunikaci s přístroji v domácnostech byly do rozpočtu zahrnuty, zejména u projektů na úrovni 5.

6

Přínosy a hlavní výkonové ukazatele (KPI)

6.1

Přínosy a hlavní výkonové ukazatele (KPI)

Základním cílem programu EEGI je důkladná příprava efektivního zavedení chytrých sítí v evropském regionu. Přínosy programu budou lze tedy nejlépe popsat pomocí přínosů, které vykážou realizované chytré sítě. Níže uvedená tabulka obsahuje návrh přínosů včetně potenciálních hlavních výkonových ukazatelů (KPI):

Přínosy

Potenciální KPI

1. Vyšší udržitelnost

Kvantifikované snížení emisí CO2 Hostitelská kapacita decentralizovaných ekologických zdrojů 2. Odpovídající kapacita přenosové/distribuční soustavy pro přenos elektřiny z malých zdrojů Snížení výpadků malých zdrojů z důvodu zahlcení sítě k odběratelům Maximální přípustný objem připojení bez rizika zahlcení sítě 3. Harmonizace a standardizace postupů pro připojení Zkrácení doby potřebné pro připojení nového uživatele k soustavám umožňující připojení všem typům Jednotná pravidla pro připojení k síti uživatelů

7

Tento přístup již byl úspěšně aplikován v pilotních projektech v malém měřítku.


4. Vyšší bezpečnost a kvalita dodávky elektřiny

5. Vyšší efektivita a lepší služby v provozu přenosových soustav a přenosu elektřiny

6. Efektivní podpora panevropských trhů s elektřinou řízením toku zatížení pro zmírnění toku smyček a zvýšení propojovací kapacity 7. Koordinované plánování a rozvoj soustavy s pomocí jednotných evropských, regionálních a lokálních procesů s optimalizací infrastruktury přenosové soustavy 8. Efektivita nákladů zvolených řešení (investičních + neinvestičních)

Snížení podílu špičkové poptávky Vyšší podíl zelené energie Snížení počtu výpadků na odběratele Vyšší napěťové výkonové parametry Vyšší koordinovanost mezi přenosovými a distribučními soustavami Vyšší efektivita řízení prevence a nouzových situací Koordinovaná obnova dodávky po výpadku Snížení ztrát v soustavách Vyšší účast na straně poptávky Umožnění energeticky účinných řešení odběratelům Hostitelská kapacita elektromobilů Vyšší dostupnost komponent soustavy Skutečná dostupnost kapacity soustavy Dostupnost podpůrných služeb v přenosové i distribuční soustavě Zvýšení přeshraniční propojovací kapacity

9. Umožnění nových obchodních modelů a vývoje inovativních produktů a služeb

Je nezbytné, zejména v případě využití tarifů jako zdroje financování, rozlišovat mezi náklady/přínosy 8 pro uživatele sítí (interní přínosy sítě) a externími náklady/přínosy (externí přínosy sítě), které nelze uživatelům sítě v žádném případě přiřadit:  Interní přínosy sítě jsou přímé nebo nepřímé výhody pro uživatele sítě. Přínosy vycházejí zejména z implementace chytrých řešení v soustavě a jedná se o řešení, která byla vyvinuta v rámci nezbytných aktivit RD&D.  Externí přínosy sítě jsou přímé nebo nepřímé výhody pro externí hráče, kteří nejsou uživateli sítě, včetně výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů, výrobců energetických technologií, výrobců elektromobilů apod. Při jednáních s evropskými regulačními úřady bylo zřejmé, že tarify mohou být využity pouze pro financování činností RD&D, které povedou k získání interních přínosů, a že aktivity RD&D spojené s externími přínosy budou muset být financovány z jiných zdrojů, např. z veřejných zdrojů a/nebo z příspěvků účastníků trhu s elektřinou. Přínosy a hlavní výkonové ukazatele (KPI) budou dále zkoumány společně s informačním systémem SET (SETIS). Musíme nicméně zdůraznit, že návrh řešení a KPI musí podrobně posoudit interní a externí přínosy sítě se zvláštním důrazem na projektovou úroveň. Vliv investic do chytrých sítí na energetickou účinnost a snížení emisí uhlíku bude například vycházet z vysokého počtu interních (vyšší hostitelská kapacita, nižší ztráty v síti) a externích projektů (masivní nasazení ekologických zdrojů, využívání elektromobilů) s komplexními vztahy.

8

Uživatelé sítí se nazývají odběratelé (consumers), výrobci a společnosti, které elektřinu jak vyrábějí, tak odebírají, se nazývají profesionální zákazníci (professional consumers = prosumers).


Kromě přínosů vyplývajících z nasazení inovativních řešení mohou účastníci aktivit RD&D také profitovat z určitých omezených, převáženě nefinančních přínosů plynoucích z účasti na programu, např.:  z možnosti ovlivnit zvolené trasy činností RD&D včetně výsledných výstupů pro rychlé interní zavedení řešení,  z možnosti předvídat nezbytné změny v porovnání s konkurencí, která se programu neúčastní,  z možnosti budovat nové dovednosti a zkušenosti díky plošným pilotním projektům realizovaným v reálných podmínkách,  z vyšší přeshraniční spolupráce a výměny dat (provozovatelé přenosových soustav),  z finančních výnosů spojených se zůstatkovou hodnotou pilotních projektů (v závislosti na regionu a lokálních projektech provozovatelů distribučních sítí). Účast v pilotních projektech také zahrnuje „rizika prvního zhotovitele“ při prvním zavádění nových technologií, zatímco „výhody prvního zhotovitele“ se omezují na provozovatele soustav z důvodu regulace provozu elektrizačních soustav. U neregulovaných hráčů lze předpokládat určité přínosy z účasti na plošných pilotních projektech ve smyslu marketingu a lepšího ohodnocení požadavků na inovativní služby a produkty.

6.2

Hlavní výkonové ukazatele navržené pro řízení programu a projektů

Hlavní výkonové ukazatele budou posléze zahrnovat tři stupně výkonového měření cestovní mapy EEGI, a to v souladu se třemi stupni pravidel řízení EII, viz kapitolu 8.

KPI stupně 1 Hlavní výkonové ukazatele (KPI) indikují schopnost splnit požadavky Evropské energetické koncepce do roku 2020 za vynaložení přijatelného objemu investic, po realizaci výsledků projektů RD&D v rámci evropské 27 podle navrhovaných pravidel distribuce inovativních řešení. Pro srovnání využíváme aktuální obvyklé postupy (např. energetická cestovná mapa IEA pro Evropu): předpokládané investiční a neinvestiční náklady lze vypočítat, porovnat a vyjádřit tak účinnost chytrých řešení.

KPI stupně 2 Hlavní výkonové ukazatele jsou nastaveny pro měření:  ex ante: ekonomická efektivita zvolených inovativních řešení ověřených programem EEGI,  ex post: technická a realizační efektivita programu EEGI. Konkrétněji nám tyto ukazatele indikují následující parametry: 1. Ekonomická efektivita: kvantifikace maximálních očekávaných ekonomických dopadů inovativních řešení na základě pravidel o jejich šíření a realizaci. Je nezbytné porozumět tomu, že tento parametr je horní mez cílových hodnot KPI stupně 1, že tedy předpokládá maximální teoretické nasazení výsledků RD&D za účelem dosažení cílů stanovených Evropskou energetickou koncepcí. 2. Technická efektivita: kvantifikace všech možností technické inovace soustav obsažených v cestovní mapě EEGI, jejich řešení a ověření na základě studií proveditelnosti. Tento parametr se měří čtyřmi ukazateli platnými pro období 2010–2020, jejichž hodnota by měla ideálně růst od 0 až po 100 před koncem roku 2020: 21 Evropská průmyslová iniciativa pro chytré sítě, Cestovní mapa a Plán implementace 25. května 2010 Revize V2

o Ukazatel udržitelnosti sítě  Vyšší hostitelská kapacita ekologických zdrojů (včetně fotovoltaických) a decentralizovaných výrobních zdrojů  Vyšší flexibilita v plnění poptávky  Vyšší energetická účinnost o Ukazatel koordinace sítě: Vyšší/lepší koordinovanost činností v oblasti plánování a provozu elektrizačních soustav o Ukazatel pravidel trhu s elektřinou: návrhy nových pravidel trhu s elektřinou, která budou zohledňovat začlenění malých ekologických zdrojů o Ukazatel propojenosti soustav: vyšší propojení zdrojů na pevnině / na pobřeží mezi členskými státy Tyto ukazatele jsou přímo napojeny na veškeré výsledky projektů RD&D. 3. Efektivita Plánu implementace: Tento parametr měří efektivitu činností RD&D při získání očekávaných výsledků: o Pokrytí Plánu implementace (počet zahájených projektů RD&D v porovnání s celkovým počtem projektů RD&D původně plánovaných pro konkrétní rok) o N1: počet dodaných výsledků podle výše uvedeného sledování efektivity programu EEGI (tj. výsledky odpovídající některému z výše uvedených čtyř ukazatelů) o N2: počet dodaných výsledků připravených pro použití v praxi (tj. připravených pro rozšíření do všech příslušných regionů) o procento zákazníků provozovatelů přenosových i distribučních soustav, dotčených nasazením inovativních řešení (pro jednotlivé výsledky, které již byly úspěšně zavedeny a provozovány v praxi) Obecně lze říci, že stačí sledovat parametr N1 > N2, který uvádí závislost nasazení výsledku projektů RD&D na možnosti rozšiřování a nasazení inovativních řešení a/nebo regulačních schématech.

KPI stupně 3 Tyto ukazatele jsou projektové KPI, které jsou stanoveny pro jednotlivé projekty zvlášť a přispívají k vybudování výše uvedených výkonových parametrů, jež finalizují hlavní účastníci iniciativy EEGI.

Na závěr můžeme uvést, že způsob vyhodnocování výše uvedených tří stupňů výkonových ukazatelů bude všemi účastníky programu dále projednáván a řešen, zejména je nezbytné dořešit tyto otázky: 1. Převod projektových výstupů ze stupně 2 na dopad na program na stupni 1. 2. Vyhodnocení ekonomické efektivity programu s použitím prvních odhadů poskytnutých provozovateli elektrizačních soustav včetně údajů na základě běžných současných postupů poskytnutých cestovní mapou IEA. 3. Navázání ukazatelů ekonomické a technické efektivity na činnosti rozšiřování a nasazování nových řešení.


Ano, věříme, že výše uvedená hierarchie hlavních výkonových ukazatelů také usnadní:  sledování konzistentnosti a vyváženosti výsledků projektového portfolia s politickými cíli stanovenými na úrovni EU (udržitelnost, bezpečnost dodávky, jednotný trh s elektřinou)  měření otevřenosti iniciativy (počet zainteresovaných provozovatelů soustav a počet napojených odběratelů a sítí)  měření celkové časové (předpokládané výsledky získané ve stanoveném časovém období) a ekonomické (předpokládané výsledky získané v rámci stanoveného rozpočtu) efektivity programu Hlavní výkonové ukazatele finalizují provozovatelé elektrizační soustavy ve spolupráci se SETIS a dále je předávají týmu EII pro další implementaci a případné revidování programu.

7

Financování programu

7.1

Principy financování

Provoz elektrizačních soustav je v rámci evropského regionu regulovanou obchodní činností, a proto pobídky pro vynakládání investic na zavádění nových technologií úzce souvisejí s tarifními schématy stanovenými regulačními úřady v jednotlivých členských státech. Podle Třetího energetického balíčku by měly tarify zajistit, aby provozovatelé soustav byli dostatečně motivováni, a to jak krátkodobě, tak i dlouhodobě, ke zvyšování účinnosti, k podpoře integrace trhu s elektřinou a k zajištění vyšší bezpečnosti dodávky elektrické energie. Tyto stimuly by měly provozovatele také pobízet k vyšší podpoře činností v oblasti výzkumu a vývoje (RD&D). Pobídky v oblasti výzkumu a vývoje jsou v současnosti spíše výjimkou než pravidlem, ovšem některé regulační úřady v Evropě se této výzvy již chopily a tyto stimuly zavedly. Např. britský regulační úřad OFGEM založil fond s rozpočtem 500 mil. GBP na podporu činností RD&D v oblasti napojení nízkoemisních zdrojů na elektrizační soustavu. Také regulační úřad v Itálii nedávno vydal rozhodnutí o poskytování pobídek projektům zaměřeným na chytré sítě, s dalšími 2 % návratnosti investice navázané na zvláštní pilotní projekty na soustavách VN. Nicméně toto jsou zatím v rámci evropské 27 dvě výjimky. Očekáváme, že zavádění výsledků programu bude v evropských elektrizačních soustavách pokryto z nově upravených tarifních schémat a mechanismů odpovídajících zásadám Třetího energetického balíčku. Činnosti spojené s přípravou nasazení nových řešení, včetně výzkumu a vývoje a pilotních projektů, jejichž výstupem budou příslušné požadavky, technické parametry a inovativní řešení, jsou obsaženy v programu EEGI, ovšem náklady na nasazení těchto výsledků do praxe v evropských soustavách nejsou obsaženy v rozpočtu programu. Předpokládáme, že nová tarifní schémata nebudou v letech 2010–2012 ještě ve většině členských zemí zavedena. Proto bude nezbytné tyto činnosti provozovatelům elektrizační soustavy v přechodové fázi financovat z veřejných zdrojů tak, aby byly včas zahájeny veškeré pilotní projekty nezbytné pro dosažení stanovených cílů v roce 2020. Schémata podpory programu vycházejí zejména z těchto principů:  První etapa, pravděpodobně v letech 2010–2012; pobídky nejsou součástí tarifních schémat, realizaci činností programu je nezbytné zajistit z veřejných zdrojů (EU / členské státy) tak, aby byly včas zahájeny veškeré pilotní projekty nezbytné pro dosažení stanovených cílů v roce 2020. 23 Evropská průmyslová iniciativa pro chytré sítě, Cestovní mapa a Plán implementace 25. května 2010 Revize V2

 Druhá etapa, pravděpodobně od roku 2013; nové mechanismy včetně adekvátně upravených tarifních schémat prakticky nahradí financování z veřejných zdrojů (EU / členské státy) a podpora z veřejných zdrojů bude přesměrována na urychlení vývoje technologií příští generace nezbytných pro realizaci inovativních řešení nebo účast hráčů na liberalizovaném trhu, např. maloobchodníků, zprostředkovatelů, výrobců technologií a výrobců elektrické energie. Podíl nákladů uhrazených z veřejných zdrojů EU podpoří plánování a spolupráci na úrovni EU a zamezí nežádoucí duplikaci aktivit a podpoří implementaci řešení, která budou napomáhat standardizaci a kompatibilitě evropské elektrizační soustavy. Pilotní projekty, které na úrovni regionu poskytují podstatné přínosy a neobnášejí žádná neúnosná rizika, budou hrazeny převážně z národních veřejných zdrojů. Níže uvedené schéma zobrazuje financování pro pokrytí externích i interních přínosů sítě:

Financování

Veřejné dotace EU

Pokryjí až 100 % investic provozovatelů soustav do činností RD&D, jež poskytnou přínosy na úrovni EU

Pokryjí 50–75 % investic účastníků trhu s elektřinou do činností RD&D, jež poskytnou přínosy na úrovni EU

Veřejné dotace členského státu

Pokryjí až 100 % investic provozovatelů soustav do činností RD&D, jež poskytnou přínosy na úrovni členského státu

Pokryjí 50–75 % investic účastníků trhu s elektřinou do činností RD&D, jež poskytnou přínosy na úrovni členského státu

Tarify

Pokryjí část investic provozovatelů soustav do činností RD&D

Bez příspěvku

Interní přínosy sítě

Externí přínosy sítě

Přínosy

Očekáváme, že v první etapě bude financování z tarifních zdrojů velmi omezené, protože pobídky pro podporu aktivit RD&D nebyly v mnoha zemích doposud zavedeny. Předpokládáme však, že podíl tarifních pobídek bude v důsledku úpravy tarifních schémat ve druhé etapě narůstat a nahradí tak velkou část veřejného financování. Nicméně ani upravená tarifní schémata nepokryjí externí náklady/přínosy, které nelze přičítat uživatelům sítí. Tyto náklady/přínosy bude nezbytné dále hradit z veřejných zdrojů, včetně nákladů/přínosů účastníků volného trhu s elektřinou tak, aby plnili svůj závazek sdílení zkušeností nabytých účastí na programu EEGI.

7.2

Závazky

Během realizace plošných pilotních projektů ve skutečných podmínkách, se souhlasem regulačního úřadu, hrozí provozovateli soustavy určité riziko, že bude jeho obchodní činnost negativně ovlivněna realizací projektu přesto, že budou všechna předvídatelná rizika řešena již ve fázi návrhu a přípravy projektu. Existují dva typy závazků, které by se v souvislosti s potížemi při realizaci mohly vyskytnout:  Závazky vůči (významným) uživatelům soustavy, kteří se také účastní projektu: tyto závazky budou konkrétně řešeny smlouvou o konsorciu, uzavřenou pro jednotlivé projekty.


 Závazky vůči uživatelům soustavy, kteří se projektu neúčastní, ale které by mohly ovlivnit případné výpadky projektu: tento závazek spadá plně do kompetencí provozovatele soustavy, který odpovídá za realizaci daného pilotního projektu. V případě, že se vyskytnou problémy, bude je provozovatel s uživatelem řešit případ od případu svými běžnými provozními postupy.

8

Principy řízení

8.1

Úvod

Struktura řízení plánu SET řeší několikastupňovou hierarchii odpovědnosti podle zdrojů financování.  Stupeň 1: Řídicí výbor plánu SET, který stanoví komplexní strategii a pravidla implementace (úroveň EU a členských států).  Stupeň 2: EII tým iniciativy EEGI, který sleduje přípravu, zavádění a revidování programu. Tým se bude skládat ze zástupců státních orgánů (členské státky, EU) a zástupců účastníků řetězce výroby a prodeje elektřiny.  Stupeň 3: úroveň implementace a provozu inovativních řešení, která bude zahrnovat zavedení a sledování jednotlivých projektů. Provozovatelé soustav se budou účastnit řízení na stupních 2 a 3.

8.2

Účast provozovatelů soustav

Provozovatelé soustav budou hrát klíčovou úlohu v řízení programu, protože budou na vlastních soustavách realizovat řešení vyvinutá v rámci programu. Provozovatelé přenosových soustav (TSO) založili asociaci ENTSO-E, zastřešenou Třetím energetickým balíčkem. Provozovatelé distribučních sítí (DSO) následně ustavili asociaci ad hoc s názvem Evropská asociace DSO pro chytré sítě (EDSO-SG), která je otevřena všem adekvátním zájemcům. Tyto dvě asociace budou hrát významnou roli v plánování, sledování a distribuci výsledků projektů ke všem operátorům a zajistí otevřenost a transparentnost iniciativy. Bude ustaven výbor účastníků iniciativy, který bude zajišťovat rovnou účast všech zainteresovaných stran v plánování a implementaci programu. Dvě výše uvedené asociace budou hlavními šiřiteli nových poznatků a zkušeností dalším provozovatelům, kteří se přímo neúčastní realizace programu EEGI tak, aby bylo dosaženo maximálních přínosů navrhovaných programem. Adekvátní koordinace aktivit asociací ENTSO-E a EDSO-SG bude zajištěna pomocí smlouvy o spolupráci, na jejímž znění v současné době obě asociace pracují. Smlouva bude obsahovat principy řešení společných otázek včetně ustavení společného koordinačního týmu. Výsledky a nově nabyté poznatky a zkušenosti s realizací nových řešení na elektrizační soustavě bude pomáhat distribuovat také evropské průmyslové sdružení EURELECTRIC. Návrh struktury distribuční činnosti se právě zpracovává.


8.3

Ostatní účastníci iniciativy

Padl také návrh na založení výboru ostatních účastníků iniciativy, který by se pravidelně účastnil schůzek s týmem EII tak, aby se na programu aktivně podíleli i ti, kteří nejsou přímo členy týmu EII.

9

Volba projektu / posouzení

Očekáváme, že v první etapě programu bude výběr projektů spadat do kompetencí státních úřadů, které budou postupovat v souladu s jejich běžnými postupy a vypíší otevřená výběrová řízení. V případech, kdy budou asociace provozovatelů elektrizační soustavy (ENTSO-E a EDSO-SG) provádět interní a transparentní monitorování projektu, mohou také celý projekt posoudit ještě před finální volbou zdrojů financování. Proces posouzení má státním orgánům usnadnit volbu typů projektů, a to poskytnutím předběžného posudku iniciativy, zda projekt splňuje předpoklady a požadavky programu a přispěje požadovaným způsobem k dosažení stanovených cílů.

9.1

Navrhovaný proces posuzování / volby projektů

Posouzení poskytne zásadní informace, a to, zda zvolený projekt splňuje požadavky programu EEGI a zda pokrývá klíčové oblasti. Posouzení také zabrání nežádoucí duplicitě aktivit. Navrhovaný proces je stručně zobrazen na následujícím grafu:


NÁVRHY PROJEKTŮ - politika standardizace a kompatibility soustav KRITÉRIA OPRÁVNĚNOSTI PROJEKTU: - politika počítačové bezpečnosti - politika aktualizace systému - zajištění spolehlivosti soustavy - pravidla sdílení poznatků a zkušeností KRITÉRIA VHODNOSTI PROJEKTU:

Přenosová soustava Klíčové parametry, jež zajistí: - ověření - šíření - kopírování technologií

Distribuční soustava Místní podmínky, které se týkají: - prostředí soustavy - geografického prostředí - zákaznického prostředí - regulačního prostředí

KRITÉRIA HODNOCENÍ:

- shoda s cíli funkčního projektu - předpokládané náklady a přínosy zavedení - existence a kvalita plánu zavedení POSOUZENÉ / ZVOLENÉ PROJEKTY


Každý projekt musí nejprve splnit minimální stanovené požadavky, tzv. kritéria oprávněnosti projektu, na účast v programu EEGI, včetně:     

politiky standardizace a kompatibility soustav politiky počítačové bezpečnosti politiky aktualizace systému zajištění spolehlivosti soustavy pravidel sdílení poznatků a zkušeností

Kompletace funkčního projektu u přenosových soustav vyžaduje předložení plánu aktivit RD&D několika (nejméně dvěma) provozovateli soustav. Tyto aktivity musejí být navrženy tak, aby řešily klíčové parametry, které:  zajistí ověření výsledků asociací ENTSO-E  zajistí distribuci výsledků v regionu působení  připraví distribuci metodiky nebo výsledků pilotních projektů napříč Evropou z důvodu řešení otázek klíčových pro celý tento region, např. problematika prostředí soustav (s důrazem na vyspělost technologií, existence měření, řetězce napájení, charakteristiky sítí apod.) nebo regulační prostředí (s důrazem na vliv stávajících regulačních tarifů) Kompletace funkčního projektu u distribučních soustav vyžaduje předložení plánu realizace 9 minimálního počtu pilotních projektů, a to buď jedním, nebo více provozovateli soustavy . Tyto projekty musejí být navrženy tak, aby pokrývaly různé lokální podmínky za účelem důkladného otestování realizovaných řešení a aby připravily půdu pro další distribuci a zavádění těchto řešení na úrovni EU. Místní podmínky zahrnují:  prostředí soustavy (s důrazem na vyspělost technologií, existenci měření, řetězce napájení, charakteristiky sítí, běžné provozní parametry, např. napětí, frekvence, fakturace apod.).  geografické prostředí (s důrazem na klimatické a topografické rozdíly)  zákaznické prostředí (s důrazem na městské, příměstské a venkovské regiony)  regulační prostředí (s důrazem na vliv stávajících regulačních tarifních schémat) Na závěr provozovatelé elektrizační soustavy navrhnou kritéria hodnocení, která budou sloužit pro výběr konkrétního projektu. Tato kritéria zahrnují:  shodu s cíli funkčního projektu  předpokládané náklady a přínosy testovaného řešení na evropské úrovni za předpokladu stanovení a ověření pravidel pro šíření a realizaci těchto řešení  existenci a kvalitu plánu nasazení ověřených řešení s podporou projektů pro distribuci těchto řešení v rámci evropské 27

9.2

Přechodné období

Během přechodného období (2010–2012) budou o realizaci projektů a jejich financování rozhodovat především státní orgány. Hodnota přidaná asociacemi ENTSO-E a EDSO-SG slouží k povzbuzení konkurenčního konsorcia, aby předkládalo návrhy řešení v souladu s pravidly EU. Sdružení EDSO-SG

9

Jeden pilotní projekt může řešit problematiku několika funkčních projektů, proto může několik provozovatelů distribučních soustav realizovat některé projekty společně a tím ušetřit náklady na realizaci většího počtu nezávislých projektů.


je také od samého počátku připraveno převzít odpovědnost při posuzování/volbě projektů, zatímco sdružení ENTSO-E se v první etapě programu této úlohy nezhostí.

Zásady vlastnictví poznatků a jejich sdílení

10

Proces sdílení znalostí se zaměřuje na distribuci zásadních poznatků získaných při vývoji projektů.

10.1

Zásadní poznatky a duševní vlastnictví

Zásadní poznatky získané v rámci programu EEGI mohou být různé povahy, např.:  funkcionality a technický výkon nového testovaného řešení  přínosy získané pomocí testovaného řešení, včetně zlepšení spolehlivosti, snížení ztrát apod.  výpočty nákladů na distribuci a realizaci testovaného řešení, včetně předpokládaných investičních i neinvestičních výdajů při zavedení testovaného řešení v plošném rozsahu  navrhovaná nová pravidla provozu soustavy, včetně řízení aktivní reakce na poptávku a začlenění decentralizovaných výrobních zdrojů  nové koordinační postupy mezi přenosovými a distribučními soustavami pro optimalizaci využití elektrizační soustavy za běžných a nouzových provozních podmínek  zkušenosti nabyté při řízení inovativních projektů, včetně plánování plošných projektů  podrobnosti technické realizace projektů Poznatky a s nimi související právo duševního vlastnictví vlastní strana, která prováděla činnost, při které poznatek vznikl, pokud nebylo dohodnuto jinak. Pokud se na činnostech podílí více stran a projekt nelze přičítat pouze jedné straně, společně realizované aktivity vyústí ve společně vlastnictví nabytých poznatků, a to ve stejném poměru, v jakém jednotlivé strany přispěly k realizovaným činnostem.

10.2

Sdílení poznatků

Sdílení zásadních poznatků závisí v souladu s legislativou ochrany duševního vlastnictví na zdroji financování a vychází z těchto zásad:  Technické funkcionality řešení a obecné výsledky pokusů se na vyžádání zpřístupní všem účastníkům iniciativy.  Sdílení duševního vlastnictví, souvisejícího s podrobným technickým řešením realizace projektů, závisí na zdroji financování a na zainteresovaných účastnících: o Sdílení poznatků získaných při projektech financovaných převážně z veřejných zdrojů závisí na pravidlech stanovených konkrétním schématem financování, nicméně v zásadě by měly být tyto poznatky bezplatně poskytnuty všem ostatním provozovatelům soustav podle platné legislativy na ochranu duševního vlastnictví. o Při financování projektů z tarifních schémat jsou získané poznatky zpravidla poskytovány zdarma provozovatelům soustavy, kteří dodávají proud uživatelům, již přispěli na financování projektu. Ostatní provozovatelé tyto poznatky získají za rozumnou cenu (v rámci prevence nelegálního kopírování).  Provozovatelé soustav zajistí členům asociací provozovatelů soustav (ENTSO-E a EDSO-SG) za rozumný poplatek přístup k nově vytvořeným softwarovým řešením.


Přístup ke stávajícím znalostem a zkušenostem provozovatelů soustav bude poskytnut v případech, kdy je tyto informace nezbytné využít na základě příslušných smluv za předpokladu, že vlastník poznatku prokazatelně s předáním znalostí souhlasil. Sdílení poznatků mezi účastníky iniciativy a provozovateli soustavy, kteří se iniciativy přímo neúčastní, bude probíhat na základě pravidel stanovených sdruženími provozovatelů soustav. Tato pravidla zajistí rovný přístup k informacím a usnadní proces sdílení, jelikož provozovatelé elektrizační soustavy nejsou konkurenti a mají na sdílení získaných výsledků společný zájem. Každá kategorie poznatků bude upravena podle stupně podrobností vyžadovaných zainteresovaným účastníkem (od nejpodrobnějších informací po velké informační celky).

10.3

Prototypy a modely

Veškeré nové přístroje, prototypy nebo modely realizované na sítích během projektů programu EEGI vlastní provozovatelé soustav a/nebo výrobci těchto zařízení, kteří se projektu účastní. Vlastnické vztahy se řeší v uzavřených projektových smlouvách.

Podrobný plán implementace 2010–2012

11

Program činností výzkumu a vývoje na elektrizační soustavě navrhuje v současné podobě devítiletý plán s odhadovanými celkovými náklady přibližně 2 mld. EUR, včetně předpokládané účasti provozovatelů regulovaných soustav, účastníků trhu s elektřinou, výzkumných ústavů a univerzit. Náklady nepokrývají realizaci navržených řešení ve skutečných provozních podmínkách v Evropě. V této kapitole je uveden podrobný plán implementace s vyjmenováním prioritních projektů, které by měly být zahájeny neprodleně, tj. v období 2010–2012. Investice do prioritních projektů se odhaduje na 1 mld. EUR; tato částka pokryje náklady projektu po celou dobu jeho realizace. Plán implementace bude pravidelně revidován, čímž bude zajištěno průběžné a neustále aktuální plánování prioritních aktivit RD&D. Sdružení provozovatelů soustav (ENTSO-E a EDSO-SG) budou v aktualizaci plánu hrát klíčovou úlohu stejně jako další účastníci iniciativy a členové týmu EII.

11.1

Prioritní činnosti na přenosových soustavách Prioritní činnosti na přenosových soustavách k zahájení v letech 2010–2012

Rok zahájení

Funkční projekt

Odhadované 10 náklady

Architektura panevropské přenosové soustavy (R&D) 2011

Nástroje pro posouzení architektury nové sítě panevropské přenosové soustavy Vývoj architektury panevropské přenosové sítě bude v nadcházející dekádě ovlivňovat několik nových technologií (HVDC, linky izolované plynem, FACTS apod.). Dostupnost těchto technologií nabídne nové možnosti řešení architektury soustavy, přičemž tyto technologie je třeba hodnotit jak z ekonomického, tak i technického hlediska (včetně provozní bezpečnosti). Účelem této sady nástrojů bude umožnit simulaci architektury soustavy, ve které bude možné porovnat několik různých návrhových řešení jak z ekonomické, tak i provozní stránky.

10

Víceletý rozpočet pro každý funkční projekt pro období 2011–2017.


19 mil. EUR

Prioritní činnosti na přenosových soustavách k zahájení v letech 2010–2012 Rok zahájení

Funkční projekt


2012

Moderní nástroje pro analýzu možností rozšíření panevropské přenosové soustavy podle evropských energetických scénářů

21 mil. EUR

Provozovatelé přenosových soustav vyvíjejí a sdílejí sadu nástrojů pro analýzu možností rozšíření panevropské přenosové soustavy v souvislosti s energetickými cíli stanovenými k roku 2020. Přenosová soustava po roce 2020 musí být schopna:  dále začleňovat elektřinu z ekologických i konvenčních zdrojů,  využívat zařízení pro regulaci toku elektřiny,  řešit úkoly generované aktivní poptávkou (regulovatelné zatížení),  zohlednit možnosti akumulace elektřiny. Přenosové soustavy musí tyto úkoly řešit již na úrovni EU, nikoli na úrovni jednotlivých členských států. Tyto nástroje slouží jako doplněk nástrojů pro navrhování architektury soustavy.

2011

Metodika pro zlepšení vnímání nadzemního vedení širokou 11 veřejností

30 mil. EUR

Sociální přijetí existence nadzemních vedení se stává jedním z předpokladů splnění stanovených evropských cílů ve smyslu integrace ekologických zdrojů, vytvoření vnitřního trhu s elektřinou a zajištění bezpečnosti dodávek. Na základě víceoborové analýzy doporučujeme navrhnout a zpracovat předpis obsahující postupy nejlepší praxe v Evropě s využitím zkušeností dlouhodobě zavedených společností, které navrhují a realizují nadzemní vedení, i s přihlédnutím k ekologickým a sociálním hlediskům této problematiky.

Řízení a provoz soustavy (R&D) 2011

Inovativní nástroje pro koordinované operace s vyhodnocením míry 24 mil. EUR stability Spolu s výstupy projektu PEGASE se tento projekt zaměřuje na vývoj simulačních nástrojů, které budou schopny posoudit míru harmonizace provozních postupů a koordinace mezi jednotlivými provozovateli přenosových soustav a které těmto provozovatelům umožní:  vyrovnat se s novými nejistotami při výrobě a přenosu elektřiny, generovanými zejména začleňováním ekologických zdrojů (požadavkem jsou výstupy v oblasti vyšší sledovanosti systému jako celku),  dosáhnout lepší regulovatelnosti soustavy a dosáhnout tak lepšího řízení systému jako celku. Prototyp simulačních nástrojů umožní zvolit návrhovou politiku provozu včetně harmonizace stávajících pravidel a dosažení vyšší koordinovanosti aktivit.

11

Sdružení ENTSO-E tuto problematiku začlenilo do 13 svých funkčních projektů navržených v revizi programu EEGI z července 2009.


Prioritní činnosti na přenosových soustavách k zahájení v letech 2010–2012 Rok zahájení

Funkční projekt


2011

Inovativní nástroje a nové přístupy pro posouzení spolehlivosti panevropské přenosové soustavy

14 mil. EUR

Cílem projektu je provést revizi nástrojů a pravidel tak, aby byla nová panevropská přenosová soustava schopna zajistit stejnou úroveň bezpečnosti dodávek jako doposud. Projekt vyhodnotí možnosti nahrazení stávající bezpečnostní praxe N-1 v návrhové i provozní fázi panevropské přenosové soustavy. 2010– 2012

11.2

Náklady na prioritní projekty na přenosových soustavách v letech 2010–2012 celkem

108 mil. 12 EUR

Prioritní činnosti na distribučních soustavách Prioritní činnosti na distribučních soustavách k zahájení v letech 2010–2012

Rok zahájení

Funkční projekt

13


Infrastruktura a zpracování dat chytrého měření (smart meters) 2012

Infrastruktura chytrého měření

150 mil. EUR

Přestože již v Evropě proběhla zaváděcí kampaň chytrých měřičů (smart meters), zejména v Itálii a ve Švédsku, jedná se o první generaci chytrého měření založenou na patentovaných technologiích. Cílem projektu je ověřit využitelnost chytrých měřičů příštích generací plošně v evropském regionu na základě jednotných pravidel. Tato nová řešení by měla také zlepšit informovanost odběratelů o jejich potřebě přímo v jejich domácnostech. 2011

Zpracování dat chytrého měření

20 mil. EUR

Další vývoj chytrého měření se zaměří na řešení nových obchodních případů na základě vygenerovaných dat. Cílem projektu je ověřit ekonomicky výhodná nastavení pro výměnu dat mezi účastníky a vhodné způsoby zpracování dat pro maximalizaci výhod vyplývajících ze zavedení chytrého měření.

Začlenění ekologických zdrojů, akumulace elektřiny a elektromobilů 2012

Začlenění malých ekologických zdrojů do distribuční soustavy

12

90 mil. EUR

Tato částka nezahrnuje náklady na distribuci výsledků sdružením ENTSO-E, které nebyly doposud vyčísleny. Upozornění: některé rozpočtové závazky pro rok 2010 se přesunou na projekty, které budou zahájeny počátkem roku 2011. 14 Víceletý rozpočet pro každý funkční projekt pro období 2011–2015. 13


Prioritní činnosti na distribučních soustavách k zahájení v letech 2010–2012 Rok zahájení

Funkční projekt

13


Další expanze malých decentralizovaných ekologických zdrojů vyžaduje jejich přehlednější začlenění do distribuční soustavy, včetně zajištění lepší regulace zatížení. Cílem projektu je ověřit návrhové parametry vylepšené distribuční soustavy nn, u které je nezbytné navýšit hostitelskou kapacitu při udržení stávající bezpečnosti a vysoké kvality dodávky elektřiny. 2011

Systémové začlenění středních ekologických zdrojů

150 mil. EUR

Cílem projektu je řešit výzvy související se začleňováním nových středních občasných ekologických zdrojů do distribuční soustavy při zachování současné bezpečnosti a vysoké kvality dodávek. Projekt se zaměřuje zejména na návrh a testování nových řešení v širokém měřítku, které by bylo možné využít pro navýšení hostitelské kapacity elektřiny dodávané občasnými ekologickými zdroji s pomocí aktivních integrovaných technik řízení distribuce elektřiny v reálném čase. 2012

Začlenění elektromobilů

100 mil. EUR

Projekt se zabývá úpravami soustavy, které je nezbytné provést pro zajištění stále se zvyšujícího provozu elektromobilů v evropském regionu. Projekt také navrhne řešení infrastruktury dobíjecích stanic tak, aby dobíjení elektromobilů bylo jednoduché, bezpečné a flexibilní. Návrh zahrnuje vyhodnocení skutečného dopadu infrastruktury na distribuční soustavu, kdy se tento stav otestuje současným nabíjením většího počtu elektromobilů rozdělených do různých oblastí infrastruktury. Proběhne také testování jiných obchodních modelů.

Plánování, monitorování a řízení 2012

Zlepšené procesy plánování, monitorování a řízení sítí nn

100 mil. EUR

Zavádění chytrých měřičů poskytuje provozovateli soustavy velké množství užitečných dat a možnost využití komunikačního kanálu. Schopnosti chytrých měřičů je nezbytné dále prozkoumat a využít ke zlepšení:  parametrů budoucí hromadné výroby nízkonákladových zařízení, která umožní lepší monitorování sítě nn,  vývoje evropských norem pro monitorování a řízení. 2011

Automatizace a řízení sítě VN

90 mil. EUR

Současná schémata ochrany a řízení sítě VN neposkytují možnost komunikace a možnosti jejich nastavení jsou velmi omezené: zařízení jsou provozována odděleně s velmi omezenou interakcí mezi jednotlivými sekcemi soustavy. Zlepšování spolehlivosti dodávek, začleňování malých ekologických zdrojů a zavádění chytrého měření bude vyžadovat vyšší pružnost soustavy včetně vyšší interakce v oblasti monitorování a řízení. 2011

Metodika a systémová podpora


80 mil. EUR

Prioritní činnosti na distribučních soustavách k zahájení v letech 2010–2012 Rok zahájení

Funkční projekt

13


Politika a metodika údržby, renovace, zvyšování kapacity a vývoje soustavy musí být revidována a aktualizována. Do předpisů je nezbytné zapracovat:  zdokonalené znalosti o chování a potížích distribučních sítí získané z chytrých měřičů a infrastruktury chytrého měření,  přesnější informace o stárnutí materiálů: je nezbytné vyvinout nové IT nástroje, které umožní chytré sledování životnosti různých komponentů soustavy.

Integrovaná komunikační infrastruktura 2012

Integrovaná komunikační řešení

50 mil. EUR

Je nezbytné vyvinout nová, ekonomicky výhodná a standardizovaná komunikační řešení, jež budou moci být využita v širokém měřítku tak, aby byly zajištěny všechny distribuční uzly soustavy pro distribuci elektřiny. Účinnost navržených řešení infrastruktury je nezbytné otestovat v reálných podmínkách. Nová, výkonnější komunikační řešení by měla do provozu distribuční soustavy vnést více „inteligence“ pomocí přenesení sběru specifických dat a funkcionalit řízení soustavy z velínů na rozvody VN a nn. 2010– 2012

11.3

Náklady na prioritní projekty na distribučních soustavách v letech 2010–2012 celkem

830 mil. EUR

Prioritní činnosti pro koordinaci činností na přenosových a distribučních soustavách

Koordinační činnosti na přenosových/distribučních soustavách k zahájení v letech 2010–2012 Rok zahájení

2011

15

Funkční projekt


Nástroje pro zlepšení sledovatelnosti systému a interakce soustav (v kompetenci provozovatelů distribučních soustav)

18 mil. EUR

Modelování zatížení a výroby elektřiny na základě sběru dat pro jasné stanovení kompetencí provozovatelů přenosových soustav, distribučních soustav, výrobců, maloobchodníků a odběratelů

7 mil. EUR

Víceletý rozpočet pro každý funkční projekt pro období 2011–2017.



Funkční projekt


Tyto nástroje má již zpracované každý z provozovatelů soustavy. V současnosti musí spolupracovat na základě datových toků, které odpovídají všem napěťovým úrovním a vzájemným provozním činnostem. Výzvou v této oblasti je tedy sběr dynamických dat pro modelování zatížení a výroby elektřiny v decentralizovaných zdrojích v různých časových horizontech (operace v reálném čase – krátkodobý horizont, plánování – dlouhodobý horizont). Tento klíčový projekt zároveň vyvolá spuštění některých dalších činností v oblasti sledovatelnosti soustavy. 2012

Začleňování předpovědních nástrojů pro přesnější analýzy výroby a zatížení

5 mil. EUR

Předpovědní nástroje se využívají pro bezpečné a včasné zajištění spolehlivých rezerv. Tyto nástroje generují předpovídané hodnoty a křivky nejistoty, které budou sloužit jako podklady pro stanovení potenciálních provozních rizik řádově v hodinách. Takové informace jsou cenné zejména v oblasti výroby elektřiny z větrné energie, kdy může dojít k přetažení turbíny vlivem silného větru nebo k velkým odchylkám v objemu dodávané elektřiny. Začlenění malých ekologických zdrojů do distribuční soustavy bude také vyžadovat, aby provozovatelé těchto soustav řídili dodávku elektřiny z těchto zdrojů do sítě, jedná se zejména o elektřinu ze solárních a větrných elektráren a z kogeneračních zdrojů. Provozovatelé tedy jistě ocení nasazení předpovědních nástrojů, které jim umožní přesnější řízení elektřiny z decentralizovaných zdrojů.

2012

Proveditelnost požadavků na připojení decentralizovaných zdrojů (DZ), které umožní nasazení řídicích středisek DZ pro řízení omezení na straně přenosové i distribuční soustavy

6 mil. EUR

Je nezbytné písemně zpracovat zásady připojení decentralizovaných zdrojů (princip „připoj a zapomeň“) tak, aby se co nejvíce minimalizoval vliv připojení těchto zdrojů na soustavu; na DZ bude realizován stanovený stupeň řízení, který umožní DZ monitorovat, předpovídat a řídit podle potřeb provozovatelů přenosových a distribučních soustav. Poté by bylo možné zajistit efektivní regulaci toku elektřiny, regulaci zatížení i schopnost ostrovního provozu.

2012

Začlenění řízení poptávky do provozu přenosových soustav

7 mil. EUR

Provozní implementace aktivní poptávky (v kompetenci provozovatelů přenosových soustav)

7 mil. EUR



Funkční projekt


Specifikace pro stanovení potenciálních přínosů regulace zatížení, např. špičkových úspor nebo úspor energie, při zahrnutí koncových odběratelů ve velkém měřítku, je nezbytné zpracovat ještě před posouzením jejich vlivu na plánování a provoz přenosové soustavy. Nasazení nových technologií, např. chytrých měřičů nebo energetických krabiček, znamená přidanou hodnotu tradičních vzorců řešení poptávky, čímž dojde ke zvýšení povědomí o spotřebě energie a k podpoření aktivní účasti odběratele na trhu s elektřinou. Specifikace bude obsahovat tyto prvky:  údaje, které provozovatelé přenosových soustav potřebují pro plánovací nástroje panevropské soustavy,  provozní úkony provozovatelů přenosových soustav pro snížení poptávky po elektřině v době špičky (10–15 %), a to pomocí aktivní spoluúčasti odběratele,  požadavky plánovacích nástrojů při využití údajů z chytrého měření,  modely zákaznického chování a segmentace.

2011

Podpůrné služby poskytované provozovateli distrib. soustav (v kompetenci provozovatelů distribučních soustav)

10 mil. EUR

Technické otázky a nová řešení pro řízení napětí a jalového výkonu na rozhraní provozovatelů přenosových a distribučních soustav (dopad na budoucí podpůrné služby s vysokým podílem elektřiny z decentralizovaných zdrojů)

5 mil. EUR

Začlenění přímých výrobních zdrojů do distribučních soustav bude vyžadovat aktivní spoluúčast provozovatelů DS v oblasti řízení rezerv činného a jalového výkonu, regulace napětí a frekvence a renovace distribuční soustavy. Vývoj elektrizační soustavy a trhu s elektřinou také přispěje k přesunu zatížení do oblasti podpůrných služeb a na trh s nimi. Sdružení (i malých) obchodních i domácích objemů lze zavést společně s novými schématy, čímž by došlo k nahrazení výpadků z důvodu přetížení. Provozovatelé přenosových a distribučních soustav musejí prostudovat a posoudit velké množství možností v poskytování podpůrných služeb, včetně jejich vlivu na elektrizační soustavu: distribuovaná výroba a ekologické zdroje mohou vykazovat velká omezení v možnosti zapojení do podpůrných služeb vzhledem k jejich vysoce proměnlivému a těžko předvídatelnému provozu, který může poskytování podpůrných služeb naopak zkomplikovat. Řešením tohoto problému může být realizace regulace zatížení, která poskytne provozovatelům distribuční soustavy více pružnosti než některá jiná inovativní řešení.

2011

Právní, smluvní a regulační aspekty podpůrných služeb poskytovaných distribuovanou výrobou a/nebo zatížením, umožňující sdružení více obchodních modelů


5 mil. EUR


Funkční projekt


Distribuční společnosti přispívají k poskytování podpůrných služeb v přenosové soustavě jednoduchým způsobem: kompenzací jalového výkonu na straně VN transformátoru, schématy redukce zatížení pro omezení poklus frekvence v případě výrobních ztrát apod. Vývoj v energetickém sektoru a začlenění nových hráčů, např. zprostředkovatelů, bude mít na činnost provozovatelů přenosových a distribučních sítí velký dopad: provozovatelé musejí věnovat zvláštní pozornost právním, smluvním a tržním aspektům tohoto vlivu.

2011

Zlepšení plánů ochrany a regenerace (v kompetenci provozovatelů přenosových soustav)

14 mil. EUR

Simulační nástroje pro stanovení slabých míst scénářů připojení decentralizovaných výrobních zdrojů

7 mil. EUR

V Evropě doposud neexistují žádná společná a závazná pravidla pro řešení potíží s dodávkou elektřiny z obnovitelných zdrojů (zejména z větrných parků) během nouzových situací. Provozovatelé obnovitelných zdrojů nenesou vůči provozu elektrizační soustavy žádnou odpovědnost. Distribuční soustavy by pravidla doplnily o plán ochrany pomocí inteligentních domácích přístrojů. Chytrými domácími přístroji máme na mysli elektrická zařízení (TV, klimatizace), která dokážou detekovat a vyhodnotit změny frekvence a adekvátně na tuto změnu zareagují. V případě poklesu frekvence chytré domácí a pravděpodobně i průmyslové přístroje sníží svou spotřebu nebo se v nezbytných případech i automaticky vypnou, a to podle priority nastavené jejich uživatelem. Plán ochrany by sofistikované schopnosti těchto přístrojů využil a v případě nouzové situace by pouze snížil zatížení namísto odstavení celé části soustavy. Cílem projektu je provést příslušné výzkumné aktivity a zpracovat společnou strategii pro všechny členské státy, které strategii řízení decentralizovaných a ekologických výrobních zdrojů v nouzových situacích dále zapracují do svých národních legislativních předpisů. Zpracování strategie vyžaduje nasazení simulačních nástrojů, které jsou schopny detekovat slabá místa panevropské přenosové soustavy a navrhnout evropská pravidla pro regeneraci sítě. Tyto nástroje se budou dále vyvíjet spolu s vývojem panevropské soustavy. Jedním z účelů využití simulačních nástrojů je školení provozovatelů přenosových i distribučních soustav, zejména pak při simulaci kritických situací v soustavě a vyrovnání zatížení v kontextu celé elektrizační soustavy.

2012

Regulační a technická opatření pro zavedení plánu regenerace na panevropské úrovni


7 mil. EUR


Funkční projekt


Při zpracování plánu regenerace na panevropské úrovni je nezbytné zohlednit regulační, technické, ekonomické a sociální otázky. Přestože provozní příručka UCTE uvádí některá doporučení a požadavky, ukazuje se, že plná regenerace evropské soustavy může být velmi dlouhodobý proces. Před zpracováním nového předpisu je nezbytné, aby provozovatelé přenosové i distribuční soustavy spolupracovali na řešení těchto úkolů:  zpracování simulačních nástrojů pro posouzení rizik rozpadu během opětovného zapnutí soustavy,  schopnost samospuštění větrných turbín,  vliv mikrosítí a ostrovních provozů,  školení operátorů, zejména v oblasti úprav národních regulačních schémat tak, aby byla zajištěna koordinovanost činností. Společná pracovní skupina pro zpracování systémových protokolů a standardů IT (v kompetenci provozovatelů distribučních soustav)

19 mil. EUR

Chytré sítě budou využívat obousměrné komunikační technologie pracující v reálném čase, které odběrateli umožní přímo se spojit s dodavatelem elektřiny. Toto řešení vyžaduje:  rámec zajištění kompatibility: pracovní skupina bude odpovídat za koordinaci vývoje rámce, včetně protokolů a modelů standardů. Účelem jednotných protokolů a standardů je zajistit kompatibilitu chytrých zařízení a systémů,  vysokoúrovňovou architekturu chytrých sítí včetně koncepčního modelu s principy architektury,  shodu na klíčových standardech a realizaci nezbytných vývojových činností. Hlavním úkolem provozovatelů soustav je zajistit pevné propojení soustav a zapojit se do realizace standardizačních a harmonizačních aktivit, a to jak na evropské, tak i na celosvětové úrovni, za současného navrhování evropského prostředí pro správu dat, které bude v budoucnu minimalizovat investiční i neinvestiční náklady vynaložené na inovativní systémy IT, kdy budou chytré měřiče zasílat obrovský tok údajů o spotřebě elektřiny v jednotlivých odběrných místech. 2011

Protokoly výměny dat v chytrých sítích Na základě koncepčního modelu interaktivních přenosových a distribučních soustav a jejich zavádění podle stanovené architektury umožňující podporu nových technologií a nových obchodních řešení budou navrženy protokoly pro výměnu dat tak, aby splňovaly podmínky kompatibility soustav na evropské úrovni.


6 mil. EUR


Funkční projekt


2012

Sémantické modely pro měření, uspokojení poptávky a výměnu dat o spotřebě energie

8 mil. EUR

Očekáváme, že nejširší spektrum aplikací, včetně automatizované měřicí infrastruktury (AMI), uspokojení poptávky (DR), nabíjecích elektromobilů (PEV), informovanosti odběratelů v širokém měřítku (WASA), decentralizovaných výrobních zdrojů, přímé výroby elektřiny a komunikace, bude řešeno na úrovni EU, a to za účelem zajištěné nezbytné kompatibility v celém evropském regionu. Cílem projektu je vyvinout a navrhnout společný sémantický model (zahrnující minimálně chytré měření, uspokojení poptávky a přenos elektřiny) tak, aby provozovatelé elektrizační soustavy mohli řádně koordinovat aktivity včetně účasti různých průmyslových podniků a urychlit přijetí jednotného sémantického modelu pro stanovené účely.

2012

Informační modely pro evropské chytré sítě

5 mil. EUR

Bezpečnostní požadavky na chytré evropské sítě musí zohlednit také obchodní interakce a fyzické procesy probíhající při dodávce elektřiny, tj. narušení nebo přerušení obchodní komunikace v důsledku přerušení dodávky elektrického proudu. Klíčovou oblastí informačních modelů je splnění požadavků na identifikaci a autorizaci uživatelů, ochranu soukromí a zajištění přístupu do systému. Na zpracování nového informačního modelu budou spolupracovat provozovatelé přenosových a distribučních soustav. 2010– 2012

Náklady na prioritní projekty RD&D pro koordinaci činností na přenosových/distribučních soustavách v letech 2010–2012 celkem

68 mil. EUR

Schéma financování navržené pro projednání účastníky iniciativy je uvedeno v Příloze 1.

12

Koordinace s ostatními iniciativami

Koordinace a spolupráce mezi Evropskou iniciativou pro chytré sítě (EEGI) a ostatními evropskými 16 průmyslovými iniciativami je nezbytná pro splnění všech stanovených cílů v oblasti nízkoemisních výrobních zdrojů. Koordinace aktivit také zabrání nežádoucí duplicitě aktivit. Koordinace a spolupráce začala již v počáteční fázi a plánování koordinačních činností bude dokončeno na bilaterálních jednáních naplánovaných na počátek května roku 2010. Nezbytnost koordinace je nutné zohledňovat i v dalších plánovacích i realizačních etapách všech iniciativ. Koordinace bude jedním z klíčových požadavků při řízení iniciativy a koordinační aktivity se zaměří zejména na vyřešení následujících otázek:

16

Zejména s iniciativou EWI (větrná energie) a SEII (fotovoltaika a koncentrovaná solární energie).


 Jak mohou elektrizační soustavy usnadnit začleňování nových ekologických výrobních zdrojů do systému (fotovoltaika, větrné parky apod.)?  Jak mohou nové technologie přispět k efektivnímu a stabilnímu provozu soustavy?  Jaké jsou požadavky na komunikaci a propojení nových proměnlivých výrobních zdrojů ve smyslu zajištění provozu a řízení sítě?  Jaké jsou požadavky na kompatibilitu a společné standardy komunikace a výměny dat a informací?

12.1

Koordinace s iniciativou SEII – fotovoltaika

Evropská průmyslová iniciativa pro solární energii (SEII) zpracovala jeden program pro výrobu elektřiny ze sluneční energie (fotovoltaika – PV) a jeden program pro koncentrovanou solární energii (CSP). Program fotovoltaiky se zabývá širokým rozsahem výroby elektřiny ze sluneční energie, od malých solárních elektráren napojených na distribuční soustavu až po velkoplošné fotovoltaické elektrárny, které lze v budoucnu napojit na přenosovou soustavu. Hlavními cíli v oblasti integrace fotovoltaických zdrojů elektřiny do systému jsou:  Sledovatelnost malých fotovoltaických zdrojů (zhruba 100 kW)  Účast fotovoltaických zdrojů na regulaci napětí ve spolupráci s ostatními nástroji regulace napětí v distribučních soustavách a v souladu s plánem ochrany sítě  Prevence nežádoucího ostrovního provozu a ochrana zákazníka (s úzkým napojením na technická kritéria připojení a požadavků na instalaci invertorů)  Technické sdružení fotovoltaických a ostatních ekologických výrobních zdrojů distribuční společností za účelem integrovaného řízení přenosové soustavy  V případech, kdy se fotovoltaické elektrárny stanou účastníky trhu s elektřinou: komerční sdružení fotovoltaických elektráren by realizovali účastníci trhu  Bezpečnost zálohování soustavy VN pomocí nízkonapěťových fotovoltaických zdrojů – zbývá dořešit, včetně vlivu na osobní bezpečnost  Zajištění kvality výsledného toku elektřiny, zejména při vysokém podílu elektřiny dodávané z fotovoltaických zdrojů Proběhlo společné projednání a posouzení cílů a činností navržených pro integraci fotovoltaických zdrojů do soustavy, včetně rozdělení jednotlivých aktivit mezi iniciativy EEGI a SEII tak, aby byla zajištěna prevence duplicity realizovaných činností. Činnosti přidělené iniciativě EEGI jsou uvedeny ve funkčních projektech D5 a D6 v části distribuční soustavy. Povšimněte si, že přibližný rozpočet iniciativy SEII obsahuje také náklady na realizaci pilotních projektů fotovoltaických zdrojů a akumulace elektřiny, čímž se vysvětlují patrné rozpory mezi částkami rozpočtů stanovených oběma iniciativami na integraci fotovoltaických zdrojů do elektrizační soustavy.

12.2

Koordinace SEII – solárně-tepelné elektrárny (STE)

Cílem koordinace je určit, zda vývoj technologií CSP (koncentrované solární energie neboli solárnětepelných elektráren) předpokládá zavedení akumulačních skladů elektřiny, čímž by se navýšila míra disponibility s touto elektřinou a takové fotovoltaické elektrárny by pak ve smyslu dodávky elektřiny fungovaly jako klasické tepelné elektrárny. Společná studie iniciativ EEI a SEII-CSP bude zahrnovat simulaci plánování a provozu a nastaví tak parametry dalšího vývoje pro integraci těchto solárnětepelných zdrojů následovně: 40 Evropská průmyslová iniciativa pro chytré sítě, Cestovní mapa a Plán implementace 25. května 2010 Revize V2

1. Jsou zdroje STE schopny dodávat elektřinu v jakékoli denní či noční době a mohou elektřinu dodávat ve špičce podle předem stanoveného harmonogramu? 2. Zdroje STE mají schopnost nabídnout primární, sekundární i terciární rezervy. Studie rovněž předloží návrh potenciálního plošného pilotního projektu, který by měl ověřit parametry zkoumaných technologií a jejich napojení na soustavu. Přístup aplikovaný v projektu bude obdobný 17 s přístupem projekt EU-DEEP .

12.3

Koordinace s iniciativou EWI – větrná energie

Aktivity vyžadující koordinaci mezi iniciativami Evropskou iniciativou pro chytré sítě (EEGI) a Evropskou iniciativou pro větrnou energii (EWI) zahrnují činnosti pracovní skupiny pro integraci zdrojů do soustavy (EWI3) a některé z činností uvedených u funkčních projektů T3, T4 a T5 iniciativy EEGI na přenosové soustavě. Členové iniciativ EEGI a EWI již zahájili praktickou koordinaci v kontextu projektu TWENTIES, plošného pilotního projektu zahájeného v květnu 2010. Projekt zahrnuje také významné výzkumné činnosti (RD&D), jejichž výsledky přispějí k aktivitám pracovní skupiny EWI3 a k aktivitám stanoveným pro projekty Skupiny 2 činností na přenosové soustavě iniciativy EEGI. V rámci funkčních projektů T3, T4 a T5 iniciativy EEGI bude navíc nezbytné ověřit nové energetické technologie v plošných projektech v provozních podmínkách tak, aby se vyřešily potenciální potíže s jejich nasazováním do panevropské přenosové soustavy, jež je v plánu po roce 2015. Projekty by měly především ověřit a umožnit:  spolehlivý a stabilní provoz páteřní energetické sítě pro vnitřní evropský trh s elektřinou  vyšší míru propojení systému selektivními posilami nebo pomocí přenosu ultravysokého napětí a/nebo připojením DC (tzv. supersíť)  spolupráci s větším množstvím proměnlivých obnovitelných zdrojů za účelem řízení vyššího toku elektřiny při přenosu (primární síť)  ověření regionálních propojení a regionální přenosové architektury (tj. včetně minisítí a mikrosítí) s novými schématy řízení a ochran. Po dokončení projektu TWENTIES (v polovině roku 2013) navrhujeme také realizovat plošný pilotní projekt pro ověření masivního nasazování vybraných propojení HVDC, a proto vytvořit stejnosměrnou síť s vícenásobnou vazbou na soustavu 380 kV. Výsledky těchto koordinovaných pilotních projektů (např. TWENTIES) by měly přinést poznatky zejména několika plánovaným projektům na evropském pobřeží i pevnině a také ostatním projektům, které jsou doposud ve fázi studií proveditelnosti. Další plánování těchto projektů bude záviset na míře neovlivnitelných externích faktorů. Evropská komise navrhla v Druhé strategické energetické koncepci, vydané v listopadu 2008, vybudování přenosové soustavy na pobřeží Severního moře. Tento projekt byl v rámci činností na infrastruktuře evropské 27 určen jako prioritní: přenosová soustava na pobřeží Severního moře by se měla stát jedním z pilířů budoucí evropské supersítě. Politické prohlášení příslušných států o závazku

17

Viz www.eudeep.com.


vybudovat soustavu na pobřeží Severního moře bylo podepsáno dne 7. prosince 2009 na půdě Energetického výboru EU a signatáři tohoto prohlášení jsou: Německo, Velká Británie, Francie, Dánsko, Švédsko, Nizozemsko, Belgie, Irsko a Lucembursko. Později se se svým podpisem přidalo i Norsko. Iniciativa EEGI v současné době očekává vydání politických rozhodnutí o organizaci a rozdělení kompetencí projektu s tím, že by měla zájem o účast na plánování a procesech technického vývoje vzhledem k faktu, že tyto činnosti budou zahrnovat také „spoluúčast sdružení ENTSO-E a národních provozovatelů přenosových soustav na technické proveditelnosti 18 a implementaci řešení, včetně řešení tržních aspektů“ .

12.4

Koordinace s EERA – Aliance pro energetický výzkum

Cílem spolupráce s Evropskou aliancí pro energetický výzkum (EERA) je maximalizace vlivu výsledků činností RD&D na zavádění chytrých sítí na úrovni EU. Spolupráce by také měla zabránit nežádoucímu překrývání aktivit realizovaných iniciativou EEGI a aliancí EERA. Aliance se při vývoji chytrých sítí zaměří především na:  činnosti, které podpoří přípravu plošných pilotních projektů, např. ověřování moderních řešení R&D, vývoj generických simulačních modelů nebo ověřování řešení ve zkušebnách  vývoj metodiky distribuce a kopírování přístupů, které budou řešit potíže s plošným zaváděním chytrých sítí  činnosti spojené s vývojem technologií, které nespadají do kompetencí iniciativy EEGI (např. aktivity R&D v oblasti skladování elektřiny)

12.5

Koordinace s ostatními iniciativami

Koordinace s ostatními iniciativami, např. s projekty PPP na zavádění elektromobilů a výstavby chytrých budov, budou zahájeny ihned po spuštění programu tak, aby byla zajištěna koordinovanost aktivit zaměřených na začleňování těchto prvků do elektrizační soustavy. S projekty PPP bude navázána spolupráce prostřednictvím platformy Smartgrids.

18

7. prosinec 2009 – politické prohlášení o Iniciativě pro výstavbu přenosové soustavy v Severním moři.


13

Příloha 1: Návrh financování předložený provozovateli soustavy

V souladu se zásadami uvedenými v kapitole 7 provozovatelé soustavy předložili k projednání níže uvedený návrh financování první etapy programu:  Řízení programu, studie distribuce a kopírování řešení pro zajištění rozšíření výsledků činností v celém evropském regionu a činnosti zaměřené na komptabilitu a standardizaci budou 100% hrazeny z evropských fondů, protože nejvíce přínosů těchto aktivit se nachází právě na straně EU.  Výzkum a vývoj (R&D): Aktivity budou společně hrazeny z evropských fondů, prostředků členských států a z příspěvků účastníků liberalizovaného trhu. Evropské fondy budou hradit větší část nákladů, protože z výsledků těchto aktivit bude profitovat celá Evropa. Členské státy budou hradit omezenou část nákladů na výzkum a vývoj v oblasti distribučních soustav, protože určitá část těchto činností se bude úzce vztahovat právě k jejich regionu. Veřejné zdroje by měly pokrýt také část nákladů vynaložených účastníky trhu s elektřinou a institucí R&D tak, aby tito účastníci mohli závazek sdělovat a distribuovat poznatky získané během účasti na programu.  Pilotní projekty: Náklady na projekty budou společně hrazeny z prostředků členských států, evropských fondů, tarifních schémat a z prostředků účastníků trhu podle následujícího poměru: o Většinu nákladů na pilotní projekty uhradí členské státy, a to jak interní náklady spojené se zaváděním nových řešení na soustavách z důvodu současné neexistence motivačních tarifních schémat pro provozovatele soustav, tak i většinu nákladů vynaložených účastníky trhu s elektřinou tak, aby měli tito účastníci závazek sdělovat a distribuovat poznatky získané během účasti na programu. o Z evropských fondů bude hrazena část nákladů spojená především s „rizikem prvního zhotovitele“, protože tato rizika by mohla bránit zhotovitelům v testování nadějných řešení. o Ze stávajících tarifů se bude hradit část interních nákladů na realizaci aktivit na elektrizační soustavě, tj. tato úhrada bude sloužit jako motivace provozovatelů soustav. o Účastníci trhu s elektřinou se budou hrazení nákladů rovněž účastnit, protože i oni budou z těchto aktivit profitovat. Níže uvedené tabulky uvádějí souhrn nákladů na realizaci plánu implementace pro období 2010–2012 a navrhují podíly úhrady nákladů v jednotlivých kategoriích činností podle výše uvedeného popisu. Musíme zdůraznit, že tyto podíly jsou pouze indikativní a rozhodně se nebudou přesouvat i do druhé etapy projektu (od 2013), kdy by měly být aktivity programu většinově hrazeny z nově upravených tarifních schémat.


Plán pro přenosové soustavy 2010–2012 Náklady

Financování

Celkové náklady Fondy EU Členské státy na program, mil. % % €

Činnosti Řízení, distribuce a kopírování 19 výsledků

Tarify Účastníci trhu % %

20–30

100

0

0

0

80–90

60

0

30

10

Pilotní projekty

0

0

0

0

0

CELKEM

108

65–70

0

25–30

5–10

20

Výzkum a vývoj

Plán pro distribuční soustavy 2010–2012 21

Náklady

Činnosti Řízení, distribuce a kopírování výsledků

Financování Celkové náklady Fondy EU Členské státy Tarify Účastníci trhu 22 na program, mil. € % % % % 60–140 100 0 0 0

Výzkum a vývoj

80–170

50

25

0

25

Pilotní projekty

520–690

20–30

40–60

10–35

10–15

CELKEM

830

30–40

40–50

10–30

10–15

Plán pro koordinační aktivity přenosové a distribuční soustavy 2010–2012 Náklady

Financování

Celkové náklady Fondy EU Členské státy na program, mil. € % %

Činnosti

Tarify Účastníci trhu % %

Řízení, distribuce a kopírování výsledků

10–15

100

0

0

0

Výzkum a vývoj

55–60

60

0

30

10

67

65–70

0

25–30

5–10

Pilotní projekty CELKEM

19

Náklady na distribuci výsledků provozovatelům přenosových soustavy doposud sdružení ENTSO-E nevyčíslilo. Aktivity R&D by měly být složeny ze zhruba 60 % aktivit provozovatelů přenosových soustav a ze 40 % externích výzkumných činností prováděných především institucemi ve veřejném sektoru. 21 Zapojení dalších zdrojů financování by snížilo potřebu financování ze zdrojů uvedených v tabulce. 22 Financování pomocí stávajících tarifů a nově upravených motivačních tarifních schémat (viz např. OFGEM). V případě, že objem financování z ostatních zdrojů nedosáhne 100 %, měly by tarify tento rozdíl pokrýt, i kdyby měl tento rozdíl přesáhnout hranici 30 % uvedenou v tabulce. 20


Evropská průmyslová iniciativa pro chytré sítě. Cestovní mapa a Podrobný plán implementace

Recommend Documents