Evaluace vlivu dotací na ekonomiku a kalkulace zemědělských společností v českém prostředí

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví

Evaluace vlivu dotací na ekonomiku a kalkulace zemědělských společností v českém prostředí Bakalářská práce

Autor: Jan Šimek Vedoucí práce: doc. Ing. Libuše Šoljaková, Ph.D. Rok: 2011

Prohlašuji na svou čest, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a pouze s použitím uvedené literatury.

Jan Šimek V Praze, dne 30. 4. 2011

1

Poděkování: Chci poděkovat vedoucí mé práce, paní doc., Ing. Lubuši Šoljakové, Ph. D. Její rady, připomínky a celkové vedení práce byly velmi podnětné a její kritika vždy konstruktivní. Dále chci poděkovat paní doc., Ing. Daně Dvořákové, Ph.D., která vedla mou předchozí seminární práci „Kalkulace nákladů v zemědělství a její specifika v oblasti živočišné výroby“, ze které předkládaná bakalářská práce čerpá, a která byla oceněna v soutěži „Studentská odborná soutěž“ na třetím místě a také byla oceněna ve sborníku „Excelentní studentské odborné práce 2010“. Dále chci poděkovat zaměstnancům skupiny společností ZZN Prachatice, především paní Evě Srbené, vedoucí účetního oddělení a paní Ing. Marie Plchové, náměstkyně pro finance, dotace a účetnictví.

2

Abstract: The principal aim of this thesis is to investigate the possible impacts of governmental interventions on the agricultural sector in the Czech Republic in order to propose possible deductions and identify possible gaps. Focus will be placed on the research results of a selected group of companies. Firstly, the most significant subsidies are outlined along with a brief overview of their acquisition. This is followed by an analysis of ratios and correlation coefficients of accounting information obtained from concrete agricultural companies in order to pinpoint possible connections with the aforementioned subsidies and their consequential governmental impact. Thesis also summarizes discussion between economists and offers its own logical deductions and explicates results of the analysis dealing with questionable topics.

Abstrakt: Cílem bakalářské práce je zhodnotit dopad státních zásahů na agrární sektor v České republice. V ekonomice se jen těžko hledá odvětví, které by bylo státem regulované v takové míře jako zemědělství. Proto logicky musí být předmětem zájmu mnoha ekonomů. Vliv státu je nutné hodnotit komplexně a hledat i na první pohled skrytá fakta. V práci je posouzení provedeno nejprve vyjmenováním dotací a stručným přehledem podmínek k jejich získání. Poté jsou pomocí poměrových ukazatelů a analýzy korelačních koeficientů analyzovány účetní závěrky konkrétních společností a hledány souvislosti s dotacemi a vlivem státu. Nakonec je poskytnut detailní pohled na blíže zkoumanou skupinu společností. Práce na několika místech shrnuje ekonomickou diskuzi a nabízí vlastní logické dedukce a interpretaci analýzy pojednávající o vybraných sporných tématech.

3

Obsah Úvod .................................................................................................................................................... 6 1.

Zemědělské dotace a Společná zemědělská politika Evropské unie ........................................... 7 1.1. Stručná historie Společné zemědělské politiky a příčiny zavedení dotací .............................. 8 1.2. Dotace – Přímé platby ............................................................................................................ 10 1.2.1. SAPS (single area payment scheme) ............................................................................... 10 1.2.2. TOP – UP .......................................................................................................................... 10 1.2.3. Ostatní ............................................................................................................................. 10 1.3. Program rozvoje venkova ....................................................................................................... 10 1.3.1. Osa 1 ................................................................................................................................ 11 1.3.2. Osa 2 ................................................................................................................................ 11 1.3.3. Osa 3 ................................................................................................................................ 12 1.3.4. Osa 4 ................................................................................................................................ 13 1.4. Dotace z PGLRF ....................................................................................................................... 13 1.4.1. Program zemědělec......................................................................................................... 13 1.4.2. Program půda .................................................................................................................. 14 1.5. Srovnání zemědělských podpor České republiky s jinými systémy........................................ 14 1.6. Hodnocení zemědělských podpor v EU a ČR .......................................................................... 15

2.

Vybrané kapitoly z prostředí zemědělství ................................................................................. 19 2.1. Finanční analýza podle Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF) ...................... 19 2.1.1. Postup vypracování analýzy ............................................................................................ 19 2.2. Finanční analýza některých společností skupiny ZZN Prachatice........................................... 21 2.3. Substituční efekt dotací .......................................................................................................... 22 2.4. Benefity ovlivňující trh práce v zemědělství........................................................................... 23 2.5. Vliv velikosti a právní normy zemědělských společností na jejich efektivitu ......................... 24

3.

Analýza vybraných zemědělských společností .......................................................................... 29 3.1. Způsob výběru dat do statistického souboru ......................................................................... 29 3.2. Analýza poměrových ukazatelů v zemědělství ....................................................................... 31 3.2.1. Průměrné ukazatele za jednotlivé okresy ....................................................................... 31 3.2.2. Poměrové ukazatele za jednotlivé roky .......................................................................... 34 3.3. Korelace mezi poměry vybraných ukazatelů .......................................................................... 36 3.3.1. Způsob výpočtu korelace................................................................................................. 36 3.3.2. Vybrané korelace mezi okresy ........................................................................................ 37 4

3.3.3. Vybrané korelace za jednotlivé roky ............................................................................... 40 3.4. Vyhodnocení analýzy poměrových ukazatelů a analýzy korelačních koeficientů .................. 42 4.

Analýza skupiny společností ZZN Prachatice ............................................................................. 46 4.1. Skupina společností ZZN Prachatice ...................................................................................... 46 4.2. Členění firemních provozů .................................................................................................... 47 4.3. Analýza majetku a zdrojů firem ............................................................................................. 48 4.3.1.

Zefa Nová pec s.r.o. ................................................................................................... 48

4.3.2.

Zefa Zbytiny s.r.o. ...................................................................................................... 49

4.3.3.

Agrup s.r.o. ................................................................................................................ 50

4.3.4.

EKO Agrup a EKO ZSCH .............................................................................................. 50

4.3.5.

Zhodnocení analýzy majetku a zdrojů ....................................................................... 51

4.4. Analýza výsledků provozů ..................................................................................................... 52 4.4.1.

Zefa Nová Pec ............................................................................................................ 52

4.4.2.

Zefa Zbytiny ............................................................................................................... 54

4.4.3.

Agrup – provoz rostlinné výroby Dub........................................................................ 55

4.4.4.

Agrup – provoz chovu skotu Javornice ...................................................................... 56

4.4.5.

EKO Agrup a EKO ZSCH .............................................................................................. 57

4.4.6.

Zhodnocení výsledků provozů ................................................................................... 57

4.5. Kalkulace na jednotku produktu ........................................................................................... 59 4.5.1.

Kalkulace na litr mléka (Zefa Zbytiny)........................................................................ 59

4.6. Kalkulace na jednotku zdroje – půda .................................................................................... 61 4.6.1.

Ekologické hospodaření bez tržní produkce mléka ................................................... 61

4.6.2.

Produkci mléka u společnosti Zefa Zbytiny ............................................................... 61

4.6.3. Kalkulace na hektar obhospodařované půdy u společnosti Agrup při výrobě obilnin, poskytování služeb ostatním společnostem skupiny a výkrmu býků ............................................ 62 4.7. Analýza celkových výsledků jednotlivých odvětví ................................................................. 62 5.

Závěr a doporučení .................................................................................................................... 64

6.

Zdroje......................................................................................................................................... 70

7.

Přílohy........................................................................................................................................ 73

7.1. Objem finančních prostředků vyplacených na jednotlivé dotační programy (1.1.2009 – 31.12. 2009)....................................................................................................................................... 73 7.2. Sazby dotace TOP-UP pro rok 2009....................................................................................... 75 7.3. Největší světoví exportéři...................................................................................................... 75 7.4. Základní statistický soubor pro analýzu ve třetí kapitole ....................................................... 76

5

Úvod Bakalářská práce si dává za cíl analyzovat náklady a výnosy ve vybraných zemědělských společnostech a jejich ovlivnění systémem zemědělských dotací. Hlavním přínosem práce by měla být ukázka vlivu dotací na rozhodování a prosperitu ve společnostech zemědělského sektoru. Diskuzi o potřebě dotací a dalších státních zásahů do zemědělství v odborné literatuře je možné přirovnat k diskuzi o centrálních bankách. Prakticky všichni se shodují nad potřebou existence, ale nad konkrétními body shoda neexistuje. V první části jsou popsány jednotlivé zemědělské dotace a představena Společná zemědělská politika Evropské unie. Nejprve je popsána historie společné zemědělské politiky a důvody jejího zavedení. Také jsou představena ekonomická specifika zemědělství a obecné pojednání o systému zemědělských dotací v Evropské unii. Dále jsou stručně zmíněny zemědělské politiky v Japonsku a USA. Nejsou uváděny dotace z operačních programů, protože byly jednak již poměrně dobře popsány a také je zemědělci mohou dostat pouze nepřímo, tedy ne na svou základní činnost. Při členění dotací byl kladen důraz na výklad „z pohledu zemědělských subjektů“. Druhá část se zabývá prostředím zemědělství. Je představena metodika výpočtu finančního zdraví pro získávání dotací od Státního zemědělského a intervenčního fondu, dále úvaha o Substitučním efektu dotací a teorie benefitů ovlivňujících trh práce aplikovaná pro zemědělství. Na konec je shrnuta diskuze o efektivnosti malých a velkých společnostech. Ve třetí části jsou zpracovány výsledky 109 zemědělských společností z okresů Prachatice, Český Krumlov, Klatovy, Strakonice a Písek za poslední čtyři roky (byly – li dostupné). Z těchto údajů jsou poté vypočítány celkové souhrnné ukazatele i ukazatele za jednotlivé roky. Poté jsou ukázány vybrané korelace mezi poměry jednotlivých položek. Výzkumy na podobném principu prováděl například Ronald Harry Coase. „Zveřejňované účetní výsledky jsou zdrojem ekonomických statistik, který by neměl být přehlížen (Coase 1990).“ Čtvrtá část se zabývá analýzou skupiny společností ZZN Prachatice. Nejprve jsou představeny aktivity skupiny společností. Poté jsou horizontálně i vertikálně analyzovány rozvahy a výkazy zisků a ztrát. Dále je zpracována kalkulace na jednotku výstupu (mléko) a kalkulace na jednotku vstupu (půda). Na závěr je provedeno slovní zhodnocení jak skupiny ZZN Prachatice tak celkové pojednání o systému dotací v EU. V příloze jsou uvedeny různé zajímavosti, které mohou některé poznatky rozšířit. Při psaní práce se autor snažil použít co největší množství odborných zdrojů mimo jiné ze zahraničních odborných časopisů. Všechny citace jsou přeloženy autorem, takže jejich přesné znění se nemusí doslovně shodovat, pokud byl některý článek nebo kniha do češtiny přeložen. Zdroje informací byly zdroje veřejně dostupné, ale i vnitrofiremní informace, které zveřejňovány nejsou. Z nezveřejňovaných informací to jsou především účetní výkazy jednotlivých firemních středisek skupiny ZZN Prachatice za poslední tři roky. Některé další informace byly získány z osobních konzultací a rozhovorů.

6

1. Zemědělské dotace a Společná zemědělská politika Evropské unie Celková výše zemědělských podpor v České republice je v roce 2011 podle schváleného rozpočtu 41 mld. Kč. Většina těchto peněz pochází ze společného rozpočtu Evropské unie.1 Význam a objem finančních prostředků na jednotlivé programy jsou značně rozdílné. Společná zemědělská politika má dva pilíře. První pilíř je zjednodušeně řečeno zaměřen čistě na zemědělce a zemědělskou produkci. Druhý pilíř je zaměřen na financování programů rozvoje venkova. Na celoevropské úrovni jsou dotace financovány ze dvou programů. EAGF (Evropský zemědělský záruční fond – 1. pilíř) a EAFRD (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova – 2. pilíř). Rozdělení na pilíře není oficiální a řada autorů si ho vykládá různě. „První pilíř zajišťuje aspekt produkce potravin, zatímco druhý pilíř zajišťuje environmentální aspekty (Jambor 2010).“ Nejvýznamnější podporu má program SAPS, tedy jednotná platba na plochu, která je ale plně hrazena z unijního rozpočtu a její výši nemůže Česká republika žádným způsobem ovlivňovat. Na druhé straně existuje řada méně významných dotací, které dosahují pouze několik milionů ročně. V příloze 7.1 je uvedena výše plateb za rok 2009. Níže je uveden graf výše celkových podpor a podpor z Českého rozpočtu.

30 000 000 25 000 000 20 000 000 15 000 000

z Českého rozpočtu celkem

10 000 000 5 000 000 0 Přímé platby

Rozvoj venkova

Společná organizace trhu

PGLRF

Graf 1: (tis. Kč); zdroj – Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF), Podpůrný garanční, lesnický a rolnický fond (PGLRF), vlastní výpočty

1

Pro srovnání: roční náklady na podporu fotovoltaických elektráren (vyrábějících méně než 2% celkové elektrické energie) budou podle studie VŠE přibližně 30 – 35 mld. Kč. Není to tedy velký rozdíl.

7

1.1. Stručná historie Společné zemědělské politiky (SZP) a příčiny zavedení dotací jako ústředního nástroje SZP Přestože bakalářská práce není primárně na společnou zemědělskou politiku zaměřena, znalost stručné historie je pro pochopení dnešní situace nutná.2 Po druhé světové válce byla situace v zemědělství velmi špatná. „V polovině 50. let v Evropě nedokázala produkce 17,5 miliónu zemědělců na 65 milionech hektarů uživit 150 milionů obyvatel. Ve stejné době v USA dokázali 4 miliony zemědělců hospodařících na 400 milionech hektarů uživit Obrázek 1: Sídlo Evropského parlamentu ve Strasbourgu; 200 milionu Američanů (zpráva Ev. Komise).“ Na zdroj: internet jedné straně byly z důvodů slabé poptávky velmi nízké ceny potravin a na druhé straně potřeba rozsáhlých investic. Problémem investování byla tedy jednak nízká rentabilita, ale také malá rozloha tehdejších farem, které u řady moderních strojů nedosahovaly dostatečné výtěžnosti. Nejprve se každý stát svým vlastním způsobem snažil produkci potravin podpořit. Problémem logicky bylo ovlivňování konkurenceschopnosti rozdílným přístupem jednotlivých států. Pro ilustraci je třeba poznamenat, že v některých zemích existoval Zemědělství Prac. síla přídělový systém na potraviny ještě v 50. letech 1955 / v zem./všichni (Neumann 2004). „Evropa v té době nebyla v produkci HDP zaměstnanci potravin soběstačná a výkonnost jejího zemědělství byla nízká. Absolutní nedostatek potravin hrozil přerůst v potravinovou krizi s vážnými následky, a proto se zemědělství dostalo i do středu zájmů evropských politiků (Tomšík 2009).“

Belgie

7,9%

9,3

Lucembursko

9,3%

19,4

Nizozemsko

11,4%

13,2

„První pokusy o vytvoření zemědělské integrace lze datovat již do počátku 50. let. Iniciativu v tomto směru vyvíjela zvláště Francie. Přípravných jednání se zúčastnilo až 17 zemí (Neumann 2004).“ Po krachu původních jednání3 byla existence SZP zakotvena přímo v Římské smlouvě v roce 1957.4 Cíle stanovené v této smlouvě jsou formálně platné dodnes (viz níže).

Německo

8,0%

18,5

Francie

11,4%

26,9

Itálie

20,7%

40,0

Velká Británie

4,8%

4,6

2

Tabulka 1: zdroj – OECD, statistics portal

Pro detailní studium této problematiky je možné doporučit: Neumann, P.: SZP EU: vznik, vývoj a reformy, mezinárodní komparace; Tomšík, K.: Vývoj a perspektivy Evropského venkova; Goulli, R.: Reforma společné zemědělské politiky Evropského společenství: protekcionismus, jednání GATT; perspektivy nebo Bednařík, Z. a kol.: Integrace zemědělství Evropského hospodářského společenství nebo Ingersent, K., Rayner, A.: Agricultural policy in Western Europe and the United States. 3 Důvodů byla celá řada, rozdílná vyspělost zemědělství v různých zemích, snaha Francie o silnou institucionalizaci, obava z vytvoření jednoho velkého trhu ze kterého by některé země měly větší výhody než jiné. Je nicméně pozoruhodné, že se tehdy každý stát snažil bránit vlastní zemědělce a žádný ty své nechtěl obětovat a nechat si do své země dovážet dotovanou produkci, čímž by teoreticky zvýšil svůj užitek. 4 Konkrétní realizace byla poté započata v roce 1958 na konferenci ve Strese.

8

„Bližší posouzení cílů však nutně vede k závěru, že cíle byly protichůdné (Tomšík 2010).“ První období je možné rozdělit do tří etap.5 V První etapě byla snaha vytvořit společný zemědělský trh, kterým mělo být dosaženo větší mezinárodní konkurenceschopnosti. Na druhé straně ale byla zdůrazňována podpora malých rodinných farem a potřeba ochrany vnitřního trhu. „Již při svém začátku byl zjevný rozpor mezi snahou o větší konkurenceschopnost a efektivitu a zároveň intervenování ve prospěch malých farmářů proti velkým (Tangermann 2010).“ Ve druhé a třetí etapě byly poté realizovány hlavní principy SZP: vytvoření devíti společně organizovaných trhů (hlavně mléka, mléčných výrobků, vepřového masa apod.), oficiálně formulovaná preference domácích produktů před zahraničními, zvyšování životní úrovně zemědělců a hlavně byl založen EAGGF (Evropský zemědělský a záruční fond), který od roku 1964 do roku 2007 zajišťoval vyplácení zemědělských dotací. Neslučitelnosti původních cílů SZP si všímá řada autorů. Už základní sociální cíl: udržet nízké ceny potravin a zároveň zvýšit příjmy zemědělců si odporuje. Postupně s rostoucí produktivitou klesal počet pracovníků v zemědělství, což hrozilo přerůst ve velký sociální problém. Po zavedení prvních dotací (ve formě doplácení rozdílů mezi tržní a garantovanou cenou pokud byla tržní cena nižší) a intervenčních nákupů začalo docházet k nadvýrobě. Je nutné zdůraznit, že růst produktivity nebyl rovnoměrný mezi Rok 1985 1989 1993 1997 2010 jednotlivými společnostmi (Neumann Rozpočet 27,9 40,8 64,8 82,4 138,5* 2004). Už tehdy se ukázalo, že větší EHS (ECU) společnosti jsou ekonomicky SZP (mld 20,4 25,8 37,9 44,9 45,9* ECU) racionálnější a efektivnější. SZP % 73,3 63,2 58,4 54,4 33,1 Přebytky komodit byly poté Tabulka 2: podíl výdajů SZP na rozpočtu EU; zdroj – The Community vyváženy mimo země tehdejší EHS. Budget: The Facts in Figures, European Commission; *=EUR Docházelo tak k zajímavým paradoxům. Zatímco probíhala studená válka, EHS dotovala vývoz do řady „nepřátelských“ států. Brzy tak začala snaha o vytváření takových nástrojů, které by nezapříčinily zvyšování produkce. Dalším kritizovaným problémem byla také finanční náročnost SZP, která ještě v roce 1985 představovala 73,3% celkového rozpočtu Evropské unie, což bylo přibližně 0,6% HDP Evropské unie (Neumann 2004). Na konci 70. let přišlo první omezení garantovaných cen ve formě tzv. daňe ze spoluodpovědnosti, protože během intervenčních nákupů vznikaly velké náklady na skladování surovin a na exportní dotace. „V roce 1975 byla přijata opatření k podpoře LFA (přírodně znevýhodněné oblasti). Toto rozhodnutí bylo přelomové, protože poprvé diferencovala území společenství podle přírodních podmínek pro zemědělskou činnost. Jeden z důvodů byl i přístup Velké Británie a Irska, kde jsou podmínky k zemědělství výrazně horší (Tomšík 2009).“ V roce 1984 byly zavedeny produkční kvóty a v roce 1988 tzv. záruční prahy, představující množství produkce, na něž se garantované ceny vztahovaly. Pokud zemědělci toto množství překročili, v dalším roce se proporcionálně snížila garantovaná výkupní cena. Také byla poprvé zavedena tzv. agroenvironmentální opatření podporující ekologické zemědělství a omezující použití umělých hnojiv a pesticidů. V 90. letech se SZP dále měnila, především tzv. McSharyho reformou v roce 1992. Hlavně byl dále podporován tzv. druhý pilíř. Zaveden byl například zvýhodněný důchod pro zemědělce, kteří ukončí svou činnost v 55 letech a tím uvolní místo nové generaci. Dále byla zavedena jednorázová dotace pro „mladé zemědělce“. Také byly zavedeny dotace na zalesňování půdy, které jsou dnes jak 5

Etapizace podle: Bednařík, Z. a kol.

9

jednorázové, tak provozní. Reformní kroky jsou většinou autorů hodnoceny pozitivně, zároveň již tehdy politici prohlašovali, že jde pouze o začátek reforem. Další změny byly předloženy v roce 1997 v dokumentu Agenda 2000. „V jednotlivých krocích nebyla reformní opatření nová, návrhy směřovaly de facto jen k důslednější realizaci závěrů z r. 1992 (Dostálová 1998).“ Veškeré změny přijaté od té doby jdou předem vytýčeným směrem.

1.2. Dotace – Přímé platby „Jako výsledek reforem na přelomu tisíciletí se přímé platby staly nejviditelnější a nejdůležitější součástí SZP, na které je využito kolem 2/3 celkového rozpočtu SZP. Poprvé byly zavedeny jako kompenzace za snížení garantovaných výkupních cen (Tangermann 2010).“ 1.2.1. SAPS (single area payment scheme) Jednotná platba na plochu, financovaná z rozpočtu Evropské unie. Nárok na ni má téměř každý zemědělský subjekt, hospodařící na minimálně jednom hektaru půdy. Dotaci je možné získat na ornou půdu, travní porost, vinice, chmelnice, ovocné sady, školky, zelinářské zahrady, rychle rostoucí dřeviny a další. Při přistoupení do Evropské unie byla pro nové členské státy dohodnuta výše 25% plateb ve starých členských zemí. Každý rok se zvyšuje o 5 (od roku 2007 o 10) procentních bodů. Stejné výše jako ve starých členských zemích by měla dosáhnout v roce 2013. Dotace byla v Evropské unii zavedena v roce 1992 v rámci tzv. McSharryho reformy. Cílem bylo snížit vliv intervenčních nákupů jako tehdy hlavní forma podpor (Tomšík 2009). „Saps je typická forma nezaměřené politiky. Zahrnuje podporu, která není závislá na objemu produkce. To znamená, že platby nejsou směřovány na současnou produkci farmářů, ale jsou založeny na historických výsledcích (Zahrnt 2010).“ 1.2.2. TOP – UP Doplňková platba k SAPS financovaná ze státního rozpočtu pouze v nových členských zemích. Může být až 30%, ale v součtu s platbou SAPS ne více než 100% platby SAPS ve starých členských zemích. Právě kolem této dotace bývá téměř každoročně nejvíce diskuzí, protestů, stávek a blokád. Všeobecné podmínky pro poskytnutí platby TOP-UP jsou shodné s podmínkami na platbu SAPS. 1.2.3. Ostatní Oddělená platba za rajčata, oddělená platba za cukr a dotace na energetické plodiny. Jde o speciální dotace pro omezený počet subjektů. Pro zajímavost, platba za cukr je téměř celá (97%) vyplácena společnosti Eastern Sugar.

1.3. Program rozvoje venkova Řídícím orgánem programu je ministerstvo zemědělství, zprostředkujícím subjektem je Státní zemědělský a intervenční fond. Program je rozdělen do čtyř, respektive pěti tematicky odlišných os (pátá je určena na provoz a monitoring systému). Není primárně určena zemědělcům, ale zemědělské subjekty získávají z této podpory značnou část. Rozvoj venkova se do cílů a strategie Evropské unie dostal po roce 1995 v rámci programu představeném tehdejším eurokomisařem Franzem Fischlerem (Tomšík 2010). Od té doby se program často mění a vyvíjí. V některých případech může docházet ke konfliktům s regionálními operačními programy. Níže jsou popsány významnější dotace, na které je

10

buď alokován vyšší objem finančních prostředků nebo jsou určeny pro zemědělské subjekty. Celkový výčet všech dotací programu je uveden v příloze spolu s objemem alokovaných peněz.6 1.3.1. Osa 1 „První osa Programu rozvoje venkova je zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zemědělské výrobě a v navazujícím potravinářství. Prioritní oblastí je modernizace zemědělských podniků, dále pozemkové úpravy a přidávání hodnoty zemědělským produktům (eAGRI)“. 









Modernizace zemědělských podniků o Podpora investic zlepšujících výkonnost a konkurenceschopnost zemědělských podniků. o Výstavba stájí, jímek, skleníků, skladů atp. Investice do lesů o Podpora lesního hospodaření a podpora mimoprodukčních funkcí lesa. o Obnova lesních porostů, lesnické techniky, lesních cest a další infrastruktury. Přidávání hodnoty zemědělských a potravinářských podniků o Zvyšování výkonnosti zpracovatelských podniků a rozvoj inovací. Vývoj nových produktů a jejich uvádění na trh. o Rekonstrukce jatek, mlékáren, pekáren apod. Zahájení činnosti mladých zemědělců o Pro zemědělce začínající svou činnost (do 40 let). Platba závisí na velikosti obhospodařované půdy, nicméně její maximální výše je značně omezena, takže jde o podporu pro drobné podnikatele. Podpora rodinného farmaření. o Jednotná platba vypočítaná podle rozlohy obhospodařované půdy na základě posouzení podnikatelského záměru. Předčasné ukončení zemědělské činnosti o Navazuje na zahájení činnosti mladých zemědělců. Po dosažení věku 55 let může v případě ukončení podnikání zemědělec získat podporu.

1.3.2. Osa 2 „Hlavní prioritou je zvýšení biologické rozmanitosti, zachování a rozvoj zemědělských a lesnických systémů s vysokou přidanou hodnotou a tradičních zemědělských krajin. Dále se podporuje ochrana vody a půdy (zejména zachování kvalitního přirozeného vodního režimu) a v neposlední řadě i snižování emisí skleníkových plynů (eAGRI)“. 

6

Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských a jiných znevýhodněných oblastech (LFA – less favoured areas) „Podpora LFA je v současné době klíčový komponent druhého pilíře SZP (Jambor 2010).“ o Podpora zemědělců v oblastech s nižšími produkčními možnostmi (méně úrodné půdy). Snaha o zachování zaměstnanosti na venkově a udržování krajiny. Ochrana životního prostředí.

Detailní popis je na portálu farmáře: www.eagri.cz

11

o







Platba se vztahuje na obhospodařovanou plochu a má různé sazby podle míry znevýhodnění. Oblast LFA je stanovena podle metodiky.7 Nejdůležitějším kritériem je nadmořská výška. Další jsou svažitost území, průměrná výnosnost zemědělské půdy, ale také hustota obyvatel nebo podíl pracovníků v zemědělství.

Natura o Pro zemědělce hospodařící na územích vyhlášených pod ochranou Natura 2000. Například v národních parcích a chráněných krajinných oblastech jako částečná kompenzace za mnoho restrikcí vyplívající z polohy pozemků. Například kompenzace zákazu hnojení v přírodně hodnotných lokalitách. o Hlavními cíli jsou ochrana ptactva, zlepšování trvalé skladby porostů, trvale udržitelné hospodaření a ochrana vodních zdrojů. Agroenviromentální opatření (AEO) o „Cílem AEO je podpora způsobů využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního prostředí a krajiny, podpora zachování obhospodařovaných území vysoké přírodní hodnoty, přírodních zdrojů, biologické rozmanitosti a údržby krajiny.“8 o Splnění podmínek této dotace je velmi náročné. V této dotaci se nachází několik typů podpor. Obecně je zde podpora zavádění technologií a postupů šetrných k přírodě. Podpora se vztahuje například na vytváření biopásů na loukách, přeměnu orné půdy na pastviny, pěstování meziplodin, péče o tzv. zranitelné půdy (např. ohroženy erozí) a také na nejpřísnější ekologické zemědělství. Tato skupina dotací má velmi mnoho náročných podmínek, ale zato je v poměru na hektar velmi vysoká. o Zavedena byla v roce 1992 v rámci McSharryho reformy. Zalesňování zemědělské půdy o Přeměna zemědělské půdy na lesní. Dále dotace zahrnuje i obnovu lesů po kalamitách nebo šetrnou péči o les. Hlavním cílem je trvalé snížení půdy využívané k intenzivnějšímu zemědělství. o Platba je hlavně jednorázová, ale v průběhu péče o les dostává žadatel pravidelnou částku na údržbu lesa.

1.3.3. Osa 3 





Diverzifikace činností nezemědělské povahy o Pro zemědělské podnikatele na zvýšení výnosů z nezemědělských činností. Podporována je také výstavba kotlů na biomasu nebo bioplynových elektráren. Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje o Snaha o zakládání mikropodniků (do 5 zaměstnanců) zabývajících se nezemědělskou činností. Podporovány jsou různé řemeslné dílny nebo obnovitelné zdroje elektřiny a tepla. Cílem je zvýšení zaměstnanosti v nezemědělském sektoru na venkově. Podpora cestovního ruchu

7

Štolbová, M. – Kučera, J. – Hlavsa, T.: Metodika stanovení méně příznivých oblastí; ústav zemědělské ekonomiky a informací 8 Metodika k provádění nařízení vlády 79/2007

12

o

Budování stravovacích, ubytovacích, sportovních, turistických zařízení nebo půjčoven. Dále jsou podporovány naučné stezky s informačními panely o místní lokalitě. Příjemcem může být podnikatel s kratší než dvouletou historií podnikání v oblasti cestovního ruchu, nezisková organizace nebo zájmové sdružení.

1.3.4. Osa 4 

Místní akční skupina o „Místní akční skupiny (dále též MAS) jsou společenství občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy (obcí, svazků obcí a institucí veřejné moci), které spolupracují na rozvoji venkova, zemědělství a při získávání finanční podpory z EU a z národních programů, pro svůj region, metodou LEADER (eAGRI)“. o MAS je moderní způsob podpory venkova se snahou o zapojení občanů principem „zdola-nahoru“. Víceméně na základě vlastního uvážení se poté sami rozhodnou, které oblasti podporovat. Oblasti podpory se velmi často zaměřují na rekonstrukce různých veřejných prostranství ale i soukromých zařízení (zemědělská stavení). Přestože je tato forma zajímavá, existuje zde asi největší riziko zneužití.

1.4. Dotace z Podpůrného a garančního lesnického a rolnického fondu (PGLRF) Podpora z PGLRF je určena pro ty projekty, na které není možné získat podporu z programu rozvoje venkova. Programy jsou zaměřené na dlouhodobé investice s cílem zvýšení efektivnosti, snížení výrobních nákladů, modernizaci nebo zlepšení jakosti. Nedosahují takové výše jako program rozvoje venkova nebo přímé platby, ale přesto jsou zajímavou součástí agrární podpory. Z hlediska výdajů státního rozpočtu je mnohými považována za velmi efektivní. „Ze studií vyplývá, že nejefektivnější je podpora PGLRF, multiplikátor podpory dosahuje až 5,5. To znamená, že na jednu korunu vydanou ze státního rozpočtu připadá 5,5 korun vydaných soukromými subjekty (Střeleček, Lososová, Zdeněk 2010).“ Problém takto vypočítávaného multiplikátoru podpory ovšem je, že čím nižší dotace je, tím vyšší je multiplikátor podpory. Z hlediska zemědělců tedy podpory z PGLRF tak výhodné nejsou. 1.4.1. Program zemědělec Cílem je rozvoj zemědělských podniků investicemi do strojního zařízení, technologických celků a vybavení. Forma podpory je dotování úroků z investičních úvěrů.

„ Základní sazba podpory ve formě dotace části úroků z úvěru je ve výši 4% a zvýhodnění pro mladého zemědělce je ve výši + 1,0% (PGLRF)“. Dotování úroků z investičních úvěrů lze považovat za vhodnou formu podpory. Na jedné straně se podnikům sníží významný náklad a významné riziko, na druhé straně jsou ale sami nuceni kalkulovat výhodnost vynaložené investice. Za problém může být považováno, že firmy se mohou předlužit bez toho, aby je vysoké náklady na úvěry včas „varovaly“. Dalším problémem může být vytváření rigidity zemědělských podniků. Pokud by nepříliš dobře hospodařící společnosti byly předlužené a platily by vysoké úroky, mohly by se dostat do hospodářských problémů a poté být převzaty společnostmi 13

hospodařícími efektivněji. Řada zemědělců také poukazuje na problém, že u úvěrů, dotovaných PGLRF, banky automaticky nabízejí úroky vyšší. 1.4.2. Program půda Cílem je podpořit zemědělce při kupování nestátní půdy za účelem provozování zemědělské výroby. Pokud by tato dotace byla opravdu významná, znamenala by ideální formu podpory, protože by pomáhala odstranit jeden z největších problémů a specifik v zemědělském podnikání a to oddělení vlastnictví hlavního výrobního prostředku (půdy) od jejího využívání (viz níže).

1.5. Srovnání zemědělských podpor České republiky s jinými systémy Systém dotací je v každé zemi Evropské unie odlišný. Podle některých mírně, podle jiných naopak v Evropské unii funguje 27 zemědělských politik.9 Obecně je možné říci, že odlišnosti mezi jednotlivými systémy jsou trochu menší než je tomu u strukturálních fondů. V každém státě existuje jednotná sazba na plochu, podpora oblastí LFA nebo agroenvironmentální opatření. Naprosto zásadní ale je, že sazby těchto dotací se v různých státech značně liší. „V České republice je průměrná dotace na hektar 6 tis. Kč, v Německu 10 tis. Kč a v Rakousku 12 tis. Kč“.10 Je také třeba zdůraznit, že oficiální dotace nejsou jedinou formou podpory. Existuje také značný rozdíl ve výkladech společných hygienických a bezpečnostních norem.11 Dále existuje řada skrytých podpor ze strany krajů nebo obcí. Někteří zemědělci například v zimě získávají zakázky na odklízení sněhu ze silnic (viz níže). Je velmi zajímavé porovnat zemědělství v Evropské unii, USA a Japonsku.12 „V USA je téměř trojnásobné množství úrodné a dobře obdělávatelné půdy (380,8 mil. ha) oproti většinou horší geograficko-přírodní situaci EU (130,8 mil. ha) nebo extrémně nepříznivé situaci Japonska. (4,7 mil. ha) (Neumann 2004).“ Zemědělství USA je velmi extenzivní, farmy s průměrnou velikostí kolem 300 ha jsou velice specializované. V zemědělství USA se bohatě uplatňují prvky z jiných sektorů hospodářství, například deriváty, kdy velká část produkce je prodána ještě před sklizením (kontraktační hospodářství). Výhodou je jednoznačně větší stabilita a predikce příjmů, ale nevýhody spočívají v nutnosti naprosto precizně zpracovat podmínky prodeje a také to, že se do výrobního řetězce dostává další stupeň, který logicky dlouhodobě část příjmů odčerpává. Dále je patrné silné vertikální propojení společností. Japonsko je vzhledem ke svým nepříznivým podmínkám jedním z největších dovozců zemědělských komodit a samo pokrývá pouze polovinu své produkce (po započtení krmiv). 75% pěstitelů rýže hospodaří na ploše menší než 1 hektar (Neumann 2004), je zde ale mnoho velkých společností a celkově je v Japonsku zdaleka největší podíl zemědělské techniky na hektar. Jak Japonsko, tak USA své zemědělce značně subvencuje. Zdaleka nejvyšší podpora je v Japonsku (trojnásobná oproti USA a o 50% větší než v Evropě). „Základním nástrojem podpory jsou cenové subvence. Přímé dotace, stále více praktikované v USA a EU, byly v 90. letech dosud velmi málo uplatňovány (Neumann 2004).“ Z toho je patrné, že Japonsko se svou zemědělskou politikou snaží na rozdíl od EU nebo USA produkci zvyšovat. 9

Europoslanec Hyaric P. L.,The CAP towards 2020, konference v Evropském parlamentu, 3.3. 2011 Poslanec ČR Seinfeld Josef; tamtéž 11 107. Žofínské fórum o zemědělství 12 Detailně se této problematice věnuje například již zmíněný Tomšík (2009), Neumann (2004) nebo Ingersent a Rayner (1999) 10

14

1.6. Hodnocení zemědělských podpor v EU a ČR Snahou zhodnotit dopady zemědělské politiky na agrární sektor se v současné době zabývá mnoho studií. Výdaje Evropské unie na podporu zemědělství (resp. podporu venkova, což není totéž) přesahují 30 % celkových unijních výdajů. Je zajímavé se zamyslet nad důvody, proč právě zemědělská politika byla přesunuta z členských států na úroveň centrálních institucí Evropské unie (čímž nad ní členské státy ztratily značnou část kontroly). Pro vlády jednotlivých států může být v dobách recesí nepopulární udržovat vysoké zemědělské dotace. Dále zemědělství vyrábí komodity (obilí, maso …), které jsou kvalitativně velmi podobné v různých zemí. Podobně je možné pozorovat, že úplně první centralizace Evropské unie se týkala uhlí, oceli, jaderné energie a dalších standardizovaných výrobků. Také v USA je federální stát nejvíce centralizovaný v oblastech výroby komodit. Ukazuje se tedy, že s rostoucí otevřeností a propojeností trhů se diskuze o budoucím směřování ekonomiky nejprve týká unitárních výrobků. Výrobci jsou až na výjimky „price takers“ a na rozdíl od monopolistické konkurence nemají žádnou kontrolu nad stanovením ceny svých výrobků. „Data očištěné od inflace ukazují, že světový HDP a objem světových vývozů se nepohybují stejně, ale že růst světového obchodu přesahuje rychlost růstu světového HDP. Světový růst HDP je tedy spojen s ještě větším růstem mezinárodního obchodu (Svatoš, Smutka 2010).“ U komodit, kde výrobci nedosahují vysoké rentability, se při vysoké propojenosti trhů značně projeví rozdílné politiky a ekonomické podmínky. To je i případ zemědělství v Evropské unii. Zemědělství má mnoho specifik, která managementu zemědělských společností velmi ztěžují činnost. Snad nejvýznamnějším ekonomickým specifikem je závislost na faktorech, které není možné ovlivnit ani naplánovat, především na počasí. Pokud by společnosti byly závislé pouze na prodeji vyrobené produkce, výsledky společností by v jednotlivých letech v závislosti právě na nekontrolovatelných faktorech extrémně kolísaly. Stálý přísun dotací tedy pouze nezlepšuje hospodářské výsledky (viz kapitola 3), ale hlavně znamená stabilní přísun určitého podílu výnosů.13 „Primárně je k zajištění potravinové bezpečnosti důležitá stabilizace příjmů zemědělců skrz přímé platby a limitování variability výnosů. (…) Velkým ekonomických problémem je nestabilita trhů se zemědělskými komoditami. Zemědělská produkce je extrémně závislá na externích vlivech, jako například počasí, které výrobce nemůže ovlivnit. Z toho ústí velká míra nejistoty (Jambor 2010).“ Nižší míra rizika například zlepší možnosti plánování investic, což může zlevnit financování. Na druhou stranu ale podle ekonomické teorie přestanou zemědělci dostávat prémii za riziko, takže v dlouhém období by měly být výsledky společností stálejší ale teoreticky nižší. Tento efekt se ale v praxi neprojevil, spíše je možné po zavedení dotací pozorovat zvýšení zisků. „Vlády by měly asistovat farmářům v zapojování nástrojů na zmírňování rizika a dotovat soukromé pojištění a podporovat vytváření trhů s těmito nástroji (Zahrnt 2010).“ „Jako odpověď na nejistotu a volatilitu na trzích s agrárními komoditami , nástroj na řízení rizika, pokud by byl dobře konstruovaný, by pro zemědělce byla velká pomoc. (Tangermann 2010)“ Dalším nepříliš často zmiňovaným specifikem je velký počet ekonomicky neracionálních subjektů. „Ve vzorku námi zkoumaných společností bylo (pouze) o něco více než 50% subjektů ekonomicky racionálních (Jelínek 2007).“ Jelínek ve své studii dochází k závěru, že u velkého množství zemědělců 13

Pokud je 100% výnosů společnosti z prodeje produkce (mléko, obilí) poté pokles cen o 20% bude znamenat dvacetiprocentní snížení výnosů (náklady zůstanou ve stejné výši) což například při ROA=10% v prvním roce bude znamenat ROA=-10% v roce s nižšími cenami. Pokud 50% výnosů budou dotace, poté pokles cen o 20% bude znamenat pokles výnosů pouze o 10%. Tedy ROA bude 0%

15

jednoprocentní růst nákladů vyvolá pouze 0,1% – 0,2% zvýšení výnosů. Iracionalitu je možné pozorovat u mnoha tradičně hospodařících malých rodinných farem s velmi vysokým podílem vlastního kapitálu (nemusejí si půjčovat, tudíž je banky nenutí vytvářet zisk). S trochou nadsázky lze říci, že drobní zemědělci za každou cenu chtějí, aby například jejich kukuřice byla co nejvyšší, přestože mezní náklady již mohou převyšovat mezní výnosy. Důsledkem tohoto efektu je omezená schopnost reakce agrárního sektoru na změnu výkupních cen. Do určité míry je zde možné pozorovat Efekt zbídačujícího růstu.14 Dále je možné toto pozorovat u menších společností (často družstev), kdy společnost je vlastněna svými zaměstnanci nebo lidmi žijícími v blízkém okolí. Pro management takovýchto společností může být poté snížení počtu zaměstnanců značně problematické. Obzvláště problematické to může být pro ty vedoucí pracovníky, kteří žijí ve stejné vesnici a své zaměstnance velmi často potkávají i mimo pracovní dobu. Ve větších společnostech s koncentrovaným vlastnictvím a profesionálním managementem hodnoceným podle hospodářských výsledků, je tento efekt minimální. Velkým problémem se v budoucnu (hlavně v postsocialistických zemích) může ukázat oddělení vlastnictví půdy a jejího obhospodařování. „Z hlediska sociálních dopadů dotací je třeba zdůraznit, že mezi jednotlivými farmáři je velký rozdíl. Ti farmáři, kteří půdu vlastní, potřebují výrazně menší objem podpor než ti, kteří si půdu musejí pronajímat (Zahrnt 2010).“ Těžko si například lze představit, že by továrna Škody Auto byla ve vlastnictví města Mladá Boleslav nebo ve vlastnictví svých zaměstnanců. Důsledky z tohoto oddělení vlastnictví od provozování by byly obrovské. V zemědělství je to ale běžné. Půda je roztříštěna mezi mnoho malých vlastníků, ale často je také vlastněna obcemi. Problémy, které z toho plynou, může být nižší péče o pronajaté pozemky a snaha momentálně půdu co nejvíce využít, dále značná nejistota zda společnost bude mít půdu v pronájmu i za několik let a tím i nejistota při plánování investic. V budoucnu je možné očekávat problém, kdy velké kapitálově silné společnosti budou za nepřiměřeně vysokou cenu kupovat nebo pronajímat půdu, na které hospodaří menší společnost, čímž ji odtrhnou od svého základního výrobního prostředku. Tento problém je ještě umocněn snahou různých převážně zahraničních fondů (např. Zemědělský investiční fond založený společnostmi Palmer capital partners a Bidwell) do půdy investovat za účelem kapitálového zhodnocení. „Na český trh se zemědělskou půdou přijde nový silný investor, který by mohl výrazně zahýbat s cenami. Zemědělský investiční fond založily dvě firmy, německá Palmer Capital Partners a britská Bidwells“.15 Tyto investice zvyšují cenu půdy takovým způsobem, že tržní hodnota několikanásobně převažuje hodnotu, která by byla určená při výnosovém ocenění. Pro racionální zemědělské podniky se tedy v podstatě stává nedostupná. „Velké společnosti s vysokými dotacemi na hektar mohou zvýšit cenu půdy, což způsobí zmizení společností s nízkým ziskem na hektar (Key, Roberts 2005).“ Pokud by docházelo k převzetí neefektivních společností efektivními, dalo by se to považovat za ekonomicky správné. Problémem se ale může stát výše zmíněné kupování půdy za neadekvátní ceny. Velké a silné skupiny společností, které mají zajištěný přísun peněž z jiných odvětví mohou například postupně pronajímat veškeré pozemky menší společnosti (maximální doba pronájmu je podle zákona 10 let). Během deseti let mohou teoreticky pronajmout veškerou půdu 14

Bhagwatti; tento efekt je sice popsán pro země závislé na vývozu jedné komodity, do určité míry platí ale i pro ekonomiku venkova. Ochota lidí na venkově změnit práci a přestěhovat se do měst v případě poklesu důchodu ze zemědělství je nízká. Důkazem je i níže zmíněná nízká přidaná hodnota v zemědělství v porovnání s jinými odvětvími. Efekt zbídačujícího růstu se projeví tam, kde jsou vysoké transakční náklady na změnu zaměstnání nebo dokonce na změnu bydliště. A ty jsou na venkově mimořádně vysoké. (Viz níže) 15 http://www.lidovky.cz/novy-fond-muze-v-cesku-zvysit-ceny-poli-fc6/ln_noviny.asp?c=A080916_000081_ln_noviny_sko&klic=227601&mes=080916_0

16

menšího podniku a tím ho zlikvidovat. Po skončení doby pronájmu pro ně poté nebude konkurence a budou moci nájmy opět snížit. Jde tedy o jakousi opačnou formu cenového dumpingu. Tento problém ve starých zemích EU není. Velkou pomocí pro zemědělské podniky hospodařící na pronajaté půdě může být zvýšení dotací PGLRF na nákup půdy (Program půda). Podpora dosahuje vysokého multiplikačního efektu, proto by její zvýšení nemělo být tak diskutabilní, jako zvyšování jiných dotací. Dalším klasickým specifikem je prakticky celosvětová nepříznivá věková struktura lidí pracujícím v zemědělství. „Mnoho farem skončí svou činnost, když jejich vlastník odejde do důchodu. Není proto překvapivé, že s nižší věkovou strukturou klesá riziko odchodu, nestability, ale také neinovativnosti zemědělců. S vyšším věkem také roste podíl úpadků farem (Key, Roberts 2005).“ Snaha řešit problém s věkovou strukturou se konkrétně projevuje v Ose 1 Programu rozvoje venkova dotacemi na začínajícího zemědělce a na ukončení činnosti. Tyto dotace lze také zařadit mezi dotace jednoznačně zvýhodňující drobné zemědělce oproti velkým, protože jsou zastropované. Zemědělství má samozřejmě řadu dalších důležitých specifik (biologický charakter výroby, dlouhodobost reprodukčního cyklu, problém intenzifikace výroby, nepřetržitý charakter výroby a z něj plynoucí malá flexibilita vůči požadavkům trhu, výkyvy v potřebě pracovních sil, sezónní charakter a nerovnoměrnost peněžních toků, sdružený charakter výroby, omezená možnost dlouhodobě skladovat výrobky, územní roztříštěnost a další). Tato specifika jsou však již poměrně dobře popsána a bakalářská práce se jimi nadále nebude zabývat. Velkým problémem v nových zemí Evropské unie je nižší objem dotací než ve starých členských zemích. „Zemědělské dotace byly od našeho vstupu do Evropské unie nastaveny pro naše zemědělce nevýhodně. Byly a stále jsou mnohem nižší, přestože náklady v Česku a v Německu se tolik neliší. Nafta, zemědělská technika ani služby u nás levnější nejsou. Levnější jsou pouze mzdové náklady. A i ty je v Německu u drobných farmářů problematické stanovit, protože mnoho prací vykonávají rodinní příslušníci zemědělců. Kromě toho, Volkswagen má také vyšší mzdové náklady než například česká Škodovka, a přesto prosperuje více než dobře a není to důvod ke státní intervenci. Moc se o tom nemluví, ale zemědělci ve starých zemí EU jsou podporovány kromě dotací více způsoby. Jako příklad je možné uvést kafilérie. V Česku se každé zvíře, které se třeba jen fyzicky zraní musí nechat porazit a zpracovat v kafilérii. Ve většině případů přitom maso zvířat nijak poškozeno není. V Německu jsou ale kafilérie placeny státem (Šimek 2010)“. Oficiálním důvodem nižších dotací v nových zemích EU je, že nové členské země přistoupily v období, kdy evropský rozpočet byl již předběžně naplánován do roku 2013. Tento argument ale není možné považovat za opodstatněný z několika důvodů. Dlouhodobý rozpočtový rámec EU je sice dokument, jehož vypracování je politicky nesmírně složité a dlouhotrvající, přesto by ale přistoupení 10 zemí (cca 80 milionů obyvatel !!!) mělo být dostatečným důvodem k přepracování. Dokonce i kdyby byl tento argument skutečně myšlen upřímně, znamená tak významnou konkurenční výhodu zemědělců ze starých zemí, že se v žádném případě nedá mluvit o volném trhu a svobodném pohybu zboží a bylo by pro to spravedlivější zavést dovozní omezení do té doby, než budou podmínky rovnocenné. Vzhledem k blížícímu se roku 2013 se začíná uvažovat o revizi Společné zemědělské politiky. Jeden z návrhů je zastropování dotací pro velké společnosti tak, aby od určitého objemu dotací se jejich příjem procentuálně snížil. To by znamenalo ještě větší pokřivení volného trhu, obrovskou konkurenční výhodu drobným zemědělcům, ale také (vzhledem k několikanásobně nižší průměrné velikosti zemědělských subjektů ve starých členských zemích (13ha oproti 83ha), obrovskou konkurenční výhodu zemědělců v některých starých členských zemích (a také potravinářských a maloobchodních společností – viz dotační substituční efekt). Problém 17

společné zemědělské politiky je, že každá změna má značně různý vliv na různé subjekty. „Velké snížení vládních dotací bude mít značně rozdílný dopad na farmy různých velikostí a odvětví (Key, Roberts 2005).“ „Studie ukazuje šest rozdílných subjektů, vypovídající hodnota průměru je malá. To jen dokazuje, že jakékoliv změny ve společné zemědělské politice nikdy nebudou mít stejný dopad na všechny (Viaggi, Raggi 2009).“ Problematika zastropování je dále probírána ve druhé kapitole. Při hodnocení Společné zemědělské politiky je třeba si všimnout významného paradoxu. Produktivita práce v zemědělství je nižší než v jiných sektorech ekonomiky. „Ve všech transitivních ekonomikách, stejně tak jako v podstatě všech zemích OECD je podíl lidí zaměstnaných v zemědělství vyšší než podíl zemědělství na HDP. To ukazuje, že produktivita práce v zemědělství je nižší než v jiných sektorech hospodářství. Pokud by trhy práce v transitivních ekonomikách fungovaly dokonale, dal by se očekávat odchod lidí ze zemědělství díky nižší produktivitě a s tím spojeným nižším příjmem. Nedostatečný růst celkové ekonomiky a vysoká nezaměstnanost toto znemožňuje (Lerman, Schreinemachers 2005).“ K podobnému závěru dochází také Schultz (1945), při pozorování americké ekonomiky v třicátých letech. Ukazuje se ale, že k výše zmíněnému efektu dochází i ve vyspělých ekonomikách. I v nejrozvinutějších státech (kromě Japonska a některých státu USA) jsou příjmy v zemědělství nižší než v jiných odvětvích ekonomiky. Důvodem by mohl být relativně nízký růst HDP rozvinutých zemí a tím i nedostatek pracovních příležitostí pro lidi, kteří by ze zemědělství odešli, ale spíše jde opět o důkaz ekonomicky neracionálního chování. Práce v zemědělství a život na venkově jsou pravděpodobně vnímány jako příjemnější než práce v průmyslu a život ve velkých městech. V některých oblastech může ale být i důvodem to, že drobní farmáři mají kromě příjmů ze zemědělství ještě například příjmy z agroturistiky nebo jiných vedlejších činností. Kvůli výše popsané nízké produktivitě zemědělství by bylo podle teorie komparativních výhod možné očekávat, že nejbohatší státy budou mít komparativní výhodu v oborech s vysokou produktivitou a naopak budou dovážet výrobky, kde je jejich produktivita relativně nižší. V zemích vyrábějící nejnáročnější investiční celky jako je Německo, by teoreticky měl být ekonomický tlak, aby lidé odcházeli z méně produktivního zemědělství do sektorů s vyšší přidanou hodnotou. Teoreticky by tedy staré země EU do nových vyvážely velmi náročné výrobky a naopak by dovážely komodity a potraviny. Tento teoretický předpoklad je ještě umocněn tím, že zemědělství v socialistických zemích nebylo ve srovnání se západními zeměmi o tolik méně efektivní (na rozdíl od sektoru průmyslu nebo služeb) a také tím, že v zemědělství se dalo očekávat rychlejší přiblížení k produktivitě ve západních zemích. Přesto ale tento předpoklad až na výjimky neplatí a nové členské země potraviny a zemědělské komodity spíše dovážejí. Logickou příčinou tohoto paradoxu je existence dotací, kdy z vysoce produktivních odvětví jsou dotována odvětví méně produktivní. V poslední době se můžeme setkat se snahou Evropské unie kontrolovat a omezovat private equity fondy. Přitom s trochou nadsázky bychom mohli říci, že Evropská unie je největší private equity fond na světě. Private equity fondy nejprve investují a poté se jim peníze v různých podobách vracejí. Podobné je to i s Evropskou unií. Nejprve přes různé dotace investuje a poté jsou dotace „spláceny“ formou vyšších daní. Cynik by tedy mohl říci, že Evropská unie se kontrolou private equity fondů snaží omezit svou konkurenci. Na druhou stranu je třeba si ale uvědomit, že i kdyby byly v Evropské unii daně nulové, stejně by cena práce nemohla ani zdaleka soutěžit s cenou práce v Číně, Indii a jiných zemí. Preference některých odvětví a snaha o zlevnění investic (a tím i podpora investic a zvyšování produktivity práce) je tedy dost možná jedinou cestou, jak Evropě zachovat konkurenční výhodu oproti zemím s mnohonásobně levnější pracovní silou. 18

2. Vybrané kapitoly z prostředí zemědělství 2.1. Finanční analýza podle Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF) Pro získání státní podpory ze SZIFu je velice důležitá finanční analýza (resp. metodika výpočtu finančního zdraví). Tato finanční analýza se nepoužívá při podávání žádostí o přímé platby, ale u žádostí do programu rozvoje venkova. Důvodů proč je vyžadována je více. Například snaha zabránit účelovému vytváření firem pouze pro získání dotací nebo snaha poskytnout finanční prostředky těm firmám, jejichž výsledky v minulosti hospodařily dobře a možnost bankrotu je tím nižší. Výpočet musí být doplněn účetními výkazy (rozvaha, výkaz zisků a ztrát) a daňovým přiznáním. Výpočet se liší pro subjekty vedoucí účetnictví a subjekty, které vedou pouze daňovou evidenci. Bakalářská práce se finanční analýzou pro subjekty s daňovou evidencí dále nebude zabývat. 2.1.1. Postup vypracování analýzy Finanční analýza se provádí za poslední tři roky. Pokud by ale došlo v jednom z posledních tří let k přírodní katastrofě nebo by jiným způsobem byla prokazatelně ovlivněna ekonomika podniku z důvodu vyšší moci, nebyl by tento rok zahrnut. Finanční analýza by se tedy prováděla pouze za dva roky. Podobně pokud společnost zahájila činnost později než před třemi lety, budou do finanční analýzy zahrnuty pouze dva. Výsledek je aritmetickým průměrem výsledků za uplynulé tři (resp. dva) roky.

Tabulka 3: zdroj – SZIF (Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty programu rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013 (dále jen Pravidla)

Maximální počet bodů je 31. Minimální počet bodů je 9, aby podnik splnil podmínky finančního zdraví, musí získat alespoň 15,01. Podle stupně finančního zdraví se podnik zahrne do jedné z pěti skupin. Na základě toho je mu přiřazen počet bodů do celkové žádosti. Celkem se sleduje 9 ukazatelů. Každému ukazateli je přidělen jeden, dva nebo tři body. Výjimkou jsou ukazatele celkové zadluženosti a doba splácení dluhů z cashflow (5 a 7).

19

1 2 3 4 5 6 7 8 9

VZOREC PVH  ZR *100 A RF  VHML  VH *100 A PH *100 NPZ  VS PVH  ZR  Odp *100 TPZ  Výk

Rozmezí hodnot a příslušný počet bodů <1,49 1

1,49 - 3,01 2

>3,01 3

<1,99 1

1,99 – 8,01 2

>8,01 3

<14,99 1

14,99 – 30,01 2

>30,01 3

<5,99 1

5,99 – 15,01 2

>15,01 3

CZ  DÚA  DÚP  R *100 P PVH  ZR NÚr CZ  DÚP  DÚA  R  KFM VHbč  Odp

<54,99 5

54,99 – 70,01 3

>70,01 1

<1,09 1

1,09 – 2,11 2

>2,11 3

<4,99 5

4,99 – 7,01 3

>7,01 1

OA  ČRA  KZ  KBÚ  KFV  ČRP  DÚP Zás Zás  KP  DÚA  KFM KZ  DÚP  KBÚ  KFM

<0,49 1

0,49 – 0,71 2

>0,71 3

<1,49 1

1,49 – 2,01 2

>2,01 3

Tabulka 4: zdroj – Pravidla; Vysvětlivky: PVH = provozní výsledek hospodaření, ZR = změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období, A = Aktiva, RF = rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku, VHML = výsledek hospodaření minulých let, VH = výsledek hospodaření za běžné období, PH = Přidaná hodnota, NPZ = Náklady vynaložené na prodej zboží, VS = výkonová spotřeba, Odp = odpisy, TPZ = Tržby za prodej zboží, Výk = výkony, CZ = cizí zdroje, DÚA = dohadné účty aktivní, DÚP = dohadné účty pasivní, R = rezervy, P = Pasiva, NÚr = nákladové úroky, KFM = krátkodobý finanční majetek, VHbč = výsledek hospodaření za běžnou činnost, OA = oběžná aktiva, ČRA/P = časové rozlišení aktivní/pasivní, KZ = krátkodobé závazky, KBÚ = krátkodobé bankovní úvěry, KFV = krátkodobé finanční výpomoci, Zás = zásoby, KP = krátkodobé pohledávky

Způsob výpočtu finančního zdraví naznačuje politiku SZIFu a v podstatě celé Společné zemědělské politiky. Je zajímavé si všimnout, že rentabilitní ukazatele (1 a 2) mají pro ziskové podniky poměrně malou váhu. Podnik s ROA (rentabilita aktiv) = 3,5 a podnik s ROA = 12 mají stejný počet bodů. Naopak velmi značný vliv na výsledek mají ukazatele zadluženosti (5 a v podstatě i 7 a 9). Tento způsob hodnocení zvýhodňuje drobné rodinné farmy oproti větším, které (pokud jsou ekonomicky racionální) mají za cíl zisk, a proto jsou pro ně důležitější rentabilitní ukazatele a naopak vyšší míry zadluženosti mohou být z důvodů finanční páky považovány spíše za výhodu. Malé farmy také nízké zadluženosti snáze dosáhnou. Pokud by nějaká společnost měla cizí zdroje 20% a neměla výraznou ztrátu, musela by získat minimálně 17 bodů, čímž tedy již překračuje minimální hranici. Pokud by se metoda výpočtu změnila například rozšířením hodnotových rozmezí nebo by více brala v úvahu rentabilitu, mohla by se do určité míry změnit struktura příjemců dotací tak, že by ji více dostávaly efektivně hospodařící společnosti. Níže je uvedena tabulka s vypočteným finančním zdravím vybraných společností skupiny ZZN Prachatice. Je možné si všimnout, že některé ukazatele jsou očištěné od čistě účetních operací. Například hned první, přidaná hodnota sečtená se změnou rezerv a vydělená hodnotou aktiv. Podobné je to u čtvrtého a šestého ukazatele. U pátého a sedmého ukazatele je možné vidět snížení cizích zdrojů o velikost rezerv. Rezervy, přestože uvedené v cizích zdrojích jsou svým způsobem zdroje vlastní. Důvod proč jsou účtovány mezi cizí zdroje je čistě účetní. Jejich tvorba je daňově uznatelný náklad. 20

Proto se o ně formálně sníží výsledek hospodaření a obecně vlastní kapitál a účtují se do cizích zdrojů. Je otázka, zda by analýza finančního zdraví neměla být přehodnocena. Devět ukazatelů samo o sobě není příliš, problémem spíše je, zda by se nedala výrazně zjednodušit a zpřehlednit. Například ukazatel číslo 2 by se dal interpretovat jako „objem vytvořeného zisku“ děleno aktiva. Není jasné, proč k tomuto objemu nejsou také připočteny rezervy z cizích zdrojů. Bylo by to logické, protože jak již bylo řečeno, rezervy spíše odpovídají vlastnímu kapitálu než typickým cizím zdrojům. Jednoznačně by stálo za úvahu změnit váhy jednotlivých ukazatelů. Je otázka, zda například obrátka aktiv má být hodnocena stejně jako zadluženost nebo rentabilita.

2.2. Finanční analýza některých společností skupiny ZZN Prachatice ZEFA Nová Pec ukazatele: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 celkem

hodnoty 25,47 60,26 -48,62 131,87 30,91 114,43 0,76 1,46 1,56 x

body 3 3 1 3 5 3 5 3 2 28 (A)

Zefa Zbytiny hodnoty 9,26 53,01 -23,11 27,33 41,22 17,41 2,56 0,92 0,86 x

body 3 3 1 3 5 3 5 3 1 27(A)

AGRUP hodnoty 6,96 19,30 -2,82 11,81 71,85 5,26 24,97 0,87 2,34 x

body 3 3 1 2 1 3 1 3 3 20(B)

Tabulka 5: zdroj – vlastní výpočty, účetní výkazy společností ZEFA Nová Pec, ZEFA Zbytiny a Agrup

Vypočtené finanční zdraví výše uvedených společností dokazuje tvrzení z předchozího odstavce. V případě ukazatele číslo 1, všechny společnosti velmi výrazně překračují hodnotu 3,01, tedy hodnotu od které společnost získá nejvyšší počet bodů. To ukazuje na vysokou rentabilitu společností, která ale jak již bylo řečeno nemá ve výpočtu rozhodující význam. Podobné je tomu u ukazatele 2. Zajímavé jsou záporné hodnoty všech společností u ukazatele 3 (především u Zefy Nová Pec a Zefy Zbytiny). Způsobeny jsou tím, že velká část výnosů (u Zefy Nová Pec je to 78% v roce 2009) jsou z dotací, které jsou ve výkazu zisků a ztrát pod položkou ostatní provozní výnosy a nezahrnují se do přidané hodnoty. Tento ukazatel tedy znevýhodňuje ty společnosti, které jsou na dotacích závislé, resp. je to pro ně výrazný zdroj příjmů. Jednoznačně se také ukázalo velká důležitost poměru zadlužení (5 a 7). Agrup s poměrem vlastního kapitálu 34% (což není úplně nejhorší hodnota) v kombinaci s téměř nulovým ziskem v roce 2009 vykázal v těchto ukazatelích velmi špatné výsledky. Celkově výsledky výpočtu finančního zdraví souhlasí s hodnocením podniků, které bude provedeno dále. Přesto ale nelze považovat tuto metodu za vhodnou k hodnocení podniků. Je to způsobeno jednak nedostatečným odlišením ziskových a velmi ziskových společností (Zefa Nová Pec x Zefa Zbytiny). Dále některé ukazatele mají až příliš velký význam, naopak se málo zohledňuje prvotní cíl obchodních společností v tržní ekonomice, tedy zisk. Pokud by rentabilitní ukazatele získaly vyšší váhu, bylo by postupem času možné více podporovat ty společnosti, které fungují hospodárně a efektivně a tvoří zisk.

21

2.3. Substituční efekt dotací „Nevýhoda nezacílených politik je, že většina peněz se k farmářům v konečném důsledku nedostane. Zvýšený příjem farmářů například zvyšuje nájem půdy, snižuje výkupní ceny apod. (Zahrnt 2010).“ „Zemědělské podpory by měly jít zemědělcům a ne bohatým vlastníkům půdy nebo velkým obchodním společnostem a mezinárodním zpracovatelům.16 Z analýzy ve třetí kapitole je vidět, že dotace tvoří v průměru 26% celkových zemědělských výnosů. Rentabilita výnosů je přibližně 5%. Jak je možné, že tržby z produkce nepokryjí celkové náklady? Zemědělské půdy a potenciální produkce je vždy více než kolik je skutečně potřeba. Navazující společnosti ve výrobním řetězci, tedy zpracovatelé a obchodní řetězce proto mohou stlačovat cenu pod výrobní náklady. Dotace se tedy zemědělcům nezůstávají, ale snižuje se o ně výkupní cena produkce. Substituční efekt může nabývat hodnot mezi 0 a 1. Pokud by byl jedna, znamenalo by to, že o celou výši dotací se sníží výkupní cena a efekt dotací bude pro zemědělce nulový. Pokud by se ale blížil nule, celá výše dotací by zemědělcům zůstala. Tento substituční efekt nemá pravděpodobně vliv pouze na zemědělce, ale ve výrobním řetězci pokračuje. Pokud by byl substituční efekt roven jedné v celém řetězci, pak by se o celou výši dotací snížila konečná cena potravin. Substituční efekt nepůsobí pouze ve vztahu zemědělců a odběratelů, ale také zemědělců a jejich dodavatelů, především půdy. Budou – li zemědělci dosahovat vyšší zisk, jejich nájemci budou požadovat vyšší nájem. Pokud by bylo hypoteticky možné statistický soubor použitý v kapitole 3 použít jako ukázkový výběr společností v celé Evropě, poté by bylo možné prohlásit, že substituční efekt je velmi blízko 1. Zemědělské společnosti nemohou dlouhodobě dosahovat nižší rentability než nyní dosahují. Proto pokud by dotace nebyly, společnosti by měly zisk přibližně stejný. To naznačuje, že většina dotací je pohlcena zvýšením nájemného a nakupovaných služeb a výrobků nebo snížením výkupních cen. Při vyjednávání o konečných cenách se s dotacemi již počítá. V konečném důsledku tedy dotace nezvyšují zisk pouze zemědělcům, ale také zpracovatelům, konečným prodejcům (maloobchodům) a také konečným spotřebitelům. „Rozdílný pohled na „aktivní farmáře“ a nepracující majitele půdy je široce diskutován. Zemědělská podpora (pokud je založena na hektarové bázi) se ale vždy projeví ve zvýšení hodnoty a nájmu půdy (Tangermann 2010).“ Je otázka, zda by vládní politika měla tento efekt podporovat nebo ne. Pokud bude cílem snížení ceny potravin, poté bude substituční efekt hodnocen kladně, pokud by ale cílem bylo zvýšit příjem zemědělců, pak je efekt jednoznačně záporný. Pokud by se SZP snažila substituční efekt minimalizovat a ponechat všechny dotace zemědělcům, bylo by toho možné dosáhnout pouze velice složitě. Bylo by nutné: 1) dotace, 2) minimální výkupní ceny, 3) kvóty na produkci (aby nedošlo k nadvýrobě) a 4) regulovat nájem půdy. Je jasné, že takto složitý mechanismus je prakticky nemožné a nevhodné zavádět. Substituční efekt dotací by si nicméně rozhodně zasloužil další výzkum.

16

The CAP towards 2020

22

2.4. Benefity ovlivňující trh práce v zemědělství Borjas (2009) popisuje benefity poskytované společnostmi zaměstnancům vedle mzdy a vysvětluje vliv těchto (často ze zákona povinných) výdajů. Obecně předpokládá negativní vliv na zaměstnanost a mzdu. To je způsobeno tím, že zaměstnavatel má povinnost zajišťovat zaměstnancům některou službu, jejíž cena ale obecně převyšuje užitek zaměstnance. „Původní rovnovážný bod byl P. po zavedení povinného mandátního výdaje (koláč, oběd …) se vlivem zvýšeného nákladu na zaměstnance (C) posunula křivka nabídky práce z D0 do D1. Je to podobný efekt jako při zdanění. Na rozdíl od zdanění ale mandátní benefit zvyšuje užitek zaměstnance, který je proto ochoten pracovat za nižší mzdu. Jeho nabídková křivka se tedy posune z S0 do S1 (Borjas 2009).“ Borjas předpokládá, že většinou je cena benefitu vyšší než jím způsobený užitek. Pokud by užitek přesahoval cenu, zaměstnanec by si tento statek sám koupil a benefit by pro něj byl

Graf 2: zdroj – Borjas, Labour Economics

indiferentní. Existují ale i takové benefity, kdy užitek přesahuje náklad zaměstnavatele. Důvodem nižší ceny než užitku mohou být například úspory z rozsahu při zabezpečování statku pro více lidí. V zemědělství a v potravinářství se velmi často může stát, že součástí mzdy je vlastní výrobek, při jehož produkci se do nákladů mohou počítat pouze variabilní náklady.17 Výrobek tedy bude levnější, než kdyby si ho zaměstnanci koupili v obchodě, kde by již mimo jiné zahrnoval i marži obchodníků.

Důsledkem pro zaměstnance je sice nižší mzda, celkově ale vyšší užitek a také vyšší zaměstnanost. Důsledkem pro zaměstnavatele je levnější pracovní Graf 3: zdroj – vlastní výpočty síla. Je třeba ale říci, že důsledky pouze vyplívají z teoretických poznatků z chování trhů práce. O tom, že mohou být správné mohou svědčit například nižší průměrné mzdy v zemědělství ve srovnání s jinými odvětvími (jak bylo uvedeno výše). Součástí mzdy pracovníků v zemědělství a potravinářství může být i celá řada benefitů, které reálný příjem zvyšují.

17

Předpokládejme pekárnu, která je vytížená z 80%. Variabilní náklady tvoří polovinu celkových nákladů, rovnají se tedy fixním nákladům. Pekárna se rozhodně zvýšit výrobu o 5procentních bodů a zadarmo je distribuovat zaměstnancům. V takovém případě budou mezní náklady na výrobky přibližně polovina běžné prodejní ceny, ale zaměstnancům mohou teoreticky přinášet užitek jen o málo nižší, než je cena, za kterou by je musely koupit v obchodě.

23

2.5. Vliv velikosti a právní normy zemědělských společností na jejich efektivitu Jsou efektivnější větší nebo menší zemědělské společnosti? To je asi nejdiskutovanější otázka jak mezi agrárními ekonomy, tak i politiky. Existuje mnoho navzájem protichůdných studií, snažících se tuto otázku rozřešit. Ústřední spor o nové SZP po roce 2013 se kolem tohoto tématu také vede. Nástroj podpory malých proti velkým by bylo zastropování dotací. Například, pokud by průměrná dotace na hektar byla 10 tis. Kč a strop by byl 300 tis. Kč ročně, tak zemědělec obhospodařující více než 30 hektarů by buď žádné dotace nezískal nebo by mu od tohoto stropu byly kráceny. V České republice je velká většina půdy obdělávána ve společnostech s velikostí převyšujících tisíc hektarů. Podobná situace, i když ne tak výrazná, je na Slovensku, Německu (převážně východním), Anglii, části Francie a pobaltských státech. Naopak velmi malé farmy jsou ve Francii, Španělsku, Řecku, Polsku nebo Itálii. Je tedy jasné, že zastropování by mělo naprosto fatálně rozdílný vliv na konkurenceschopnost zemědělství v různých zemích. I z tohoto důvodu je vůbec zarážející, že se takový návrh vůbec zcela vážně diskutuje! Zastánci zastropování uvádějí řadu argumentů. 



Na první pohled více odpovídá sociálnímu zaměření SZP, kdy podpora drobných farmářů, zaměstnávajících často jen vlastní rodinu, proti velkým společnostem je považována za ochranu sociálně slabších.18 Tento argument naprosto neplatí například pro družstva, která jsou vlastněna několika desítkami členů, často bývalých zaměstnanců, kteří rozhodně nejsou žádnými pozemkovými magnáty. „Není úplně jisté, že velcí farmáři mají automaticky vyšší příjmy. Řada menších farmářů má zemědělství pouze jako práci na částečný úvazek (Tangermann 2010).“ Kromě toho ale v cílech SZP sociální témata nejsou. Pokud by ale byla, rozhodně je sociálnější vyrábět levné potraviny, než uměle udržovat neefektivní způsoby produkce. Drobní farmáři prý hospodaří ekologičtěji a také jak se moderně říká více udržitelně. Toto je nicméně mnoha studiemi značně zpochybňováno. „Pokud by velké farmy byly z podpory vyňaty, pak je nutné se ptát jak je to konzistentní s názorem na vyplácení dotací za vytváření veřejných statků. Není žádný důvod se domnívat, že velké farmy veřejné statky nemohou poskytovat (Tangermann 2010).“ Podle mnoha autorů neexistuje žádná relevantní studie, která by dokazovala, že malé farmy jsou ekologičtější. Často je to právě naopak. U velkých farem dochází logicky k větší výtěžnosti fixních nákladů, například investice se rychleji opotřebují a dochází k jejich častějšímu nahrazování. V důsledku toho mají velké společnosti nižší průměrné stáří svých strojů. Z nových strojů například do půdy uniká méně ropných látek a také mají nižší výfukové zplodiny. Jestliže všechny návrhy na budoucnost SZP obsahují větší orientaci na zelené technologie, opět to znamená výhodu velkých společností, které do nich budou investovat ochotněji a flexibilněji. Větší

18

Na konferenci CAP towards 2020 v Evropském parlamentu zazněla řada velmi silných prohlášení, které jen dokumentují, jak je toto téma kontroverzní. Například: „je nutné před chránit rodinné farmáře proti velkému nadnárodnímu kapitálu; zemědělství se nesmí stát nástrojem nespravedlivého trhu apod. Když poté autor ve svém příspěvku mimo jiné přirovnal podporu drobných zemědělců proti velkým k podpoře výroby automobilů v dílnách namísto v továrnách, vysloužil si zamračený pohled jednoho španělského europoslance, nechápavé gesto představitele řecké agrární komory, ale také zdvižený palec německého poslance a po skončení i slova chvály od poslance českého.“

24









společnosti je také možné lépe kontrolovat. Čím méně bude existovat výrobních středisek, tím jednodušší a levnější jejich kontrola bude. Pokud nějaký drobný farmář hospodařící v režimu ekologického zemědělství bude chtít použít na svou půdu nějaký zakázaný ochranný prostředek, může to udělat sám a je malá pravděpodobnost, že to někdo zjistí. U větších společností je to ale výrazně obtížnější. Ředitel by to musel nařídit některému ze zaměstnanců. Pokud by tento zaměstnanec byl poté propuštěn, mohl by se mstít například udáním tohoto zakázaného jednání. Malé farmy jsou pro venkov tradiční protože v minulosti převládaly. „Jestliže by došlo k silné podpoře tradičního uspořádání hospodářství, tedy drobných farem, snížila by se rychlost reakce na měnící podmínky, zavádění nových technologií a trendů (Tangermann 2010).“ Kromě toho už samo slovo tradiční je velice sporné. Pokud by se ve Francii za tradici považovalo to, co bylo před Francouzskou revolucí, tak by naopak tradiční byly šlechtické velkostatky. Naopak pokud by v některých nových členských zemích bylo za tradici považovány to, co zde bylo za socialismu, tak jsou tradiční družstva. Pokud jsou některými kritiky družstva považována za přežitek socialismu, tak drobní farmáři musí logicky být přežitek feudalismu. V USA žijí tzv. Amiši. Nepoužívají žádné technické moderní vymoženosti, neorají pomocí traktorů, ale s koňmi. Nejezdí v autech, ale používají vozy. Proč ale se svou tradicí nejdou ještě dále? Vynález kola je také technická invence. Neměli by v zájmu tradičního života používat „smyk“ namísto kol? To jen ilustruje jak složitý je pojem tradice. Individuální hospodářství se lépe přizpůsobuje špatným hospodářským rokům. Podle některých lidí 19 jsou rodinné farmy stabilnější, protože neplatí žádné stabilní mzdy a ve špatných letech si prostě jen sníží osobní příjmy. Z tohoto pohledu je nicméně třeba vnímat velký kladný sociální efekt existence firem, neboť svým zaměstnancům vyplácejí stabilní mzdy a riziko nízkých výkupních cen nebo nízké produkce pokrývají ze svých rezerv. Podobně, pokud dojde na nějakém území ke krupobití nebo nějaké přírodní katastrofě, pro velké společnosti to může znamenat pouze malé procento půdy, ale pro drobné zemědělce to může znamenat zničení celé úrody, což bude mít za následek existenční problémy. „V rámci statistického souboru se u velkých farem prokázalo menší riziko úpadku. Tento poznatek je konzistentní nálezy v jiných sektorech hospodářství (Key 2006).“ Být zaměstnán je vždy stabilnější než se zaměstnávat sám. Z politického hlediska je nutné zdůraznit, že drobní farmáři mají mnohem více volebních hlasů než ti velcí. Také jsou pro politiky spíše podřízeným partnerem pro diskuzi a dají se lépe ovládat. Těžko nějaký drobný farmář například poletí do Bruselu o zemědělské politice diskutovat. U drobných farmářů jsou procentuálně vyšší transakční náklady spojené s žádostí o dotace, zahrnující například cestu na úřad, různé odborné posudky apod. To ale není nic jiného, než klasický příklad úspor z rozsahu.

Naopak proti zastropování (a tedy proti podpoře malých proti velkým) hovoří celá řada ekonomicky racionálních argumentů. 

19

„Podpora malých proti velkým pokřivuje hospodářskou soutěž a z toho vyplívající snížení konkurenceschopnosti, což je jeden z proklamovaných cílů SZP (Tangermann 2010).“ Tento

Táňa Králová, EURO

25









bod není jistě třeba více rozepisovat. Státní a zákonná preference nějaké právní normy nebo velikosti hospodářskou soutěž značně naruší a jednoznačně sníží konkurenceschopnost odvětví. „V případě technické inovace, které umožní geograficky přiblížit výrobní faktory, dojde ke zvětšování velikosti firem a to do té míry, do jaké nový postup nebude vyvážen vyšší neefektivností vyvěrající z růstu firmy. Stejně tak jakékoliv opatření, které umožní zvýšit manažerskou efektivitu, bude mít za následek růst velikosti firem (Coase 1937).“ V minulosti došlo k mnoha technickým inovacím, geograficky přibližující výrobní faktory. Už například mobilní telefon umožňuje řídit výrobu na větší ploše. Také stále silnější stroje, využívající úspor z rozsahu, jsou ekonomicky rentabilní na větší rozloze. Manažerskou efektivnost značně zvyšují například i dojící roboty nahrazující klasické dojírny, protože kontrolovat roboty a počítače je výrazně jednodušší než kontrolovat a motivovat lidskou práci. Podobný efekt mají i GPS vysílače, které umožní mít neustálý přehled o pozici a práci traktorů a dalších zemědělských strojů a také je možné na základě těchto údajů pracovníky odměňovat. Obecně je možné říci, že nové technologie neustále zvyšují efektivitu manažerského rozhodování a tím i podporují zvětšování společností. Je tedy logické, že s technickým rozvojem se bude hranice efektivního využití výrobních prostředků posunovat ke stále větším celkům. Není tedy jediný důvod se domnívat, že jestliže malé farmy byly efektivní v minulosti, dnes je tomu tak stejně. „V rozvojových ale i rozvinutých zemích je možné pozorovat, že v malých zemědělských celcích je využíváno více lidské práce na hektar půdy, než ve velkých. Malé farmy mají vyšší produktivitu vzhledem vztaženou k půdě, zatímco větší mají vyšší produktivitu práce. (…) Individuální farmaření je možné v transitivních ekonomikách považovat za utápění lidské práce. (…) V kontextu přechodné vysoké nezaměstnanosti v tranzitivních ekonomikách se dá podpora jako přechodné období pro přežití malých farem pochopit (Lerman 2005).“ V kontextu evropské unie by dlouhodobá snaha měla být naopak co nejvíce lidí ze zemědělství uvolnit, aby mohli být využiti v sektorech, ve kterých má Evropská unie komparativní výhody. Boj s nezaměstnaností umělým vytvářením neefektivních pracovních míst se z ekonomického pohledu rozhodně nedá doporučit.20 Důkaz o větší efektivitě větších farem založený na rozsáhlém statistickém souboru slovenských zemědělských společností přináší Fandel (2003). „Analýza výsledků ukazuje, že z pohledu technické efektivnosti, lepší výsledky rostou s velikostí farmy (Fandel 2003).“ Toto zjištění potvrzuje faktem, že se obhospodařovaná plocha těchto společností zvyšuje a jejich počet roste. „Podíl půdy obhospodařovanými velkými společnostmi v soukromém vlastnictví vzrostl z 0% v roce 1992 na 30% v roce 2001. Nové soukromé společnosti převzaly všechnu půdu bývalých státních statků (15%) a asi 10% od bývalých družstev (Fandel 2003).“ Větší manažersky řízené společnosti jsou na rozdíl od rodinných farem ekonomicky racionálnější. „Je pravda, že maličké podniky si většinou nevydělají více, než by si jejich vlastníci mohli vydělat s menším úsilím a s menším rizikem, kdyby pracovali pro někoho jiného. (…) Přesto lidé budou vždy chtít samostatně podnikat. Lidi vždy přitahuje příležitost zformulovat si vlastní plány a zdolávat rozmanité úkoly, které malý podnik vyžaduje

20

V extrémním případě by mohlo být navrhnuto nahrazování traktorů koňmi. V některých národních parcích v Evropě se nicméně takovéto úvahy objevily.

26









(Samuelson 1991).“ Ekonomická racionalita je pro ekonomiku velice důležitá mimo jiné proto, že zahrnuje značnou seberegulaci. Pokud by v Evropě velké společnosti převládaly, nebyly by v minulosti takové problémy jak s nadprodukcí, ale i s produkcí nedostatečnou. „Vývoj průmyslu v USA například prokázal, že produktivita velkých firem rostla v poválečném období mnohem dynamičtěji než produktivita menších podniků (Lustgarten – 1988).“ Jak bylo uvedeno v 1. kapitole, v USA je větší využití pojištění a zemědělských derivátů. Důvodem je větší množství velkých společností, které pro tyto produkty vytvořily poptávku. Jestliže v budoucnu mají být více využívány obnovitelné zdroje a energie z biomasy, tak to opět hovoří více ve prospěch větších společností. Efektivita elektráren na biomasu roste s velikostí. Proto ke každé efektivní elektrárně na cíleně pěstovanou biomasu je potřeba mít zajištěno více než 400 hektarů. Pokud by v oblasti kolem stavěné elektrárny byly dvacetihektarové farmy, bylo by velmi těžké je přesvědčit, aby místo komodit na potraviny (které pěstují celý život) začali pěstovat biomasu. S přechodem na jinou plodinu u velkého množství malých farem jsou spojeny mnohem vyšší transakční náklady než u větších společností. Větší společnosti si navíc tyto elektrárny mohou postavit samy, menší farmy musejí čekat, až elektrárnu postaví některý jiný investor. Velké společnosti mají větší vyjednávací sílu s navazujícími společnostmi výrobního řetězce. To je v současné době, kdy v potravinářství existuje oligopson, velice důležité. V České republice existuje pouze několik velkých maloobchodních řetězců, nicméně několik desítek až stovek zpracovatelů a několik desetitisíc zemědělců. „Farmáři mají malou vyjednávací sílu v rámci celého řetězce. Farmáři nemohou vždy naplnit přání řetězců a navazujícího zpracovatelského průmyslu (Jambor 2010).“ „Fundamentálním problémem je, že v dlouhém období podporují dotace především celý potravinářský sektor namísto farmáře (Jambor 2010).“ „Zemědělci stojí na začátku výrobního řetězce a mají malou tržní sílu (Pesce 2010).“ Potvrzuje se trend v současné ekonomice, že existuje převaha na straně nabídky a z toho důvodu existuje mnohem větší hrozba monopsonizace než monopolizace. „Existují 4 obecné důvody, proč jsou velké společnosti efektivnější – úspory z rozsahu, minimální množství některého výrobního faktoru, úspory v distribuci a skladování, zisky ze specializace některých zaměstnanců (Aiginger – 1984).“ Diskuze o efektivnosti se nevede pouze mezi velkými a malými společnostmi, ale také o efektivnosti mezi různými právními formami. Kromě větších společností s koncentrovaným vlastnictvím a osob samostatně výdělečně činných je v mnoha bývalých zemích socialistických zemích převládající formou družstvo. „Podle mnoha studií porovnávajících družstva a větší soukromé společnosti v transitivních zemích, technická efektivnost je ve družstvech nižší o 10% až 30% (Brada, Mendez 2009).“ Analýzu neúspěchu Čínské kolektivizace založené na družstvech ukazuje Lin (1988), o srovnání družstev a soukromých společností v Jugoslávii a výrazně nižší technické efektivnosti družstev píše Boyd (1987), podobné téma v Polsku zpracovává Brada a King (1993). V České republice se tímto zabýval Čuba (1989). Za nejlepší formu považuje akciovou společnost, za nejhorší státní podnik, u rodinné farmy vidí jak výhody tak nevýhody. Za výhodu považuje vysokou možnost aktivizace lidské práce, například v obdobích žní musí zemědělci pracovat mnohem více hodin než v zimě a pro rodinnou farmu je jednodušší přinutit pracovat své děti, než pro obchodní společnost zaktivizovat své zaměstnance.

27

Jestliže jsou tedy velké zemědělské společnosti s koncentrovaným vlastnictvím efektivnější a ziskovější, proč tedy nejsou převládající formou i ve starých členských zemích? Coasův Teorém zjednodušeně říká, že pokud by neexistovaly transakční náklady, pak by za určitou dobu nehledě na původní uspořádání bylo dosaženo ekonomické efektivnosti. Problémem tedy pravděpodobně budou extrémně vysoké transakční náklady. Pokud by nějaký drobný farmář hospodařící na venkově se svojí rodinou prodal nebo pronajal svou půdu, přišel by zároveň o zaměstnání a musel by se pravděpodobně se svou rodinou přestěhovat do města, zajistit si nové bydlení a novou úplně odlišnou práci. Náklady tedy nejsou pouze explicitní (nový byt, přestěhování), ale také nepřímé (opuštění venkovské přírody, opuštění vlastního domu, nalezení nové školy pro děti, hledání nového zaměstnání, zvyknutí si na jiný životní styl ve městě apod.). „Všichni se shodnou na jednom - původní alokace práv má vliv na rozdělení důchodů. Ostatně to je tou motivací, která způsobuje existenci coasovského vyjednávání a směřování k efektivitě bez ohledu na to, zda jsou transakční náklady nulové nebo ne (Zajíček, Zeman 2007).“ Pokud tedy zemědělec přímo nezkrachuje, nedá se předpokládat změna uspořádání a právě zemědělské dotace snižují tuto pravděpodobnost a tím zajišťují přežití drobných a méně efektivních malých zemědělců. Malé zemědělské společnosti v ekonomice své místo rozhodně mají. „Pokud bude konkurenceschopnost chápána jako schopnost odolávat tržním tlakům, bude životaschopnost malého a středního podnikání ovlivněna schopností vyplňovat mezery v ekonomických aktivitách velkých podniků (Mugler – 1993).“ Nikdo nezpochybňuje, že drobní farmáři mohou produkovat různé místní „malosériové“ výrobky. Překážkou drobného podnikání, např. minijatek a minimlékáren jsou nicméně velké byrokratické překážky, omlouvané potřebou kontrolovat dodržování přísných hygienických standardů. Snaha podpořit drobné podnikání by se tedy spíše měla zaměřit na odstraňování těchto často zbytečných překážek, než na jejich zvýhodňování formou dotací.

28

3. Analýza společností

vybraných

zemědělských

Pro analýzu vlivu dotací na ekonomiku zemědělských společností bylo vybráno 109 společností z okresů Prachatice, Český Krumlov, Písek, Strakonice a Klatovy. Základní statistický soubor má 15 stran a jeho ukázka je uvedena v příloze. Vybírány byly takové společnosti, u kterých je možné informace zjištěné z veřejně přístupné účetní závěrky považovat za spolehlivé. Vybrané společnosti se dají obecně považovat za středně velké. Do souhrnu nebyly vybrány větší skupiny, kvůli jejich složité provázanosti, kterou není možné spolehlivě oddělit. Informace by tedy nebyly kompletní. Zároveň nebyli zahrnuty drobní soukromí zemědělci, protože nemají povinnost svou účetní závěrku zveřejňovat a kteří si svůj výsledek hospodaření snáze optimalizují pro daňové účely. To se jistě dá považovat za nedostatek modelu, ale i tak se z modelu dá zjistit řada zajímavých informací. Ze základního statistického souboru byly vypočítány další údaje, a celý soubor má tak přes 80 stran.21

3.1. Způsob výběru dat do statistického souboru Způsob výběru společnosti probíhal tak, že nejprve na internetových stránkách Státního zemědělského a intervenčního fondu byl zjištěn název společností, které za posledních 6 let získaly větší objem dotací (cca od 25 mil.). Poté byly na webových stránkách ministerstva spravedlnosti vyhledány jejich účetní výsledky. Vybrané údaje za poslední čtyři roky byly poté přepsány do souboru programu MS Excel. Z celkového počtu 109 společností jich má kompletní údaje (tj. za všechny 4 roky) 96 (20 z okresu Strakonice a Klatovy, 24 z okresu Český Krumlov, 16 z okresu Písek a 14 z okresu Prachatice. Z rozvahy byly vybrány: bilanční suma (BS), dlouhodobý majetek (DM), vlastní kapitál (VK) a z výkazů zisků a ztrát: výkony (Výk), spotřeba materiálu a energie (Mat a en), služby, přidaná hodnota (PH) (nezahrnující obchodní marži), osobní náklady (ON), odpisy (Odp), ostatní provozní výnosy (OPV) (právě do OPV se účtují přijaté dotace), provozní výsledek hospodaření (EBIT), změna rezerv a výsledek hospodaření z běžné činnosti před zdaněním (EBT). Tyto položky byly využity samy o sobě, ale také z nich byly vypočítány některé další hodnoty a to výsledek hospodaření před zdaněním očištěný o změnu rezerv, provozní výsledek hospodaření očištěný o změnu rezerv a celkové výnosy jako součet výkonů a ostatních provozních výnosů. Tržby za prodané zboží mnoho společností nevykazuje, resp. v naprosto zanedbatelné míře (v řádu jednotek tisíc). Dále nebyly zahrnuty položky jako ostatní provozní náklady, daně atp. Také bylo abstrahováno od mimořádných výnosů a nákladů a rozdílu tržeb za prodej dlouhodobého majetku a materiálu a jejich zůstatkové ceny. Poté byl proveden součet položek celkově, za každý rok (2006 – 2009) a také za každý okres. Z těchto součtů byl poté proveden výpočet různých poměrových ukazatelů finanční analýzy. Do souhrnu za jednotlivé roky byly zahrnuty jen ty společnosti, které měly své účetní závěrky kompletní za všechny čtyři roky. Značným problémem byla absence údajů za rok 2009 a často i 2008. V některých případech naopak chyběly údaje za rok 2007 i když za 2008 a 2009 byly k dispozici. Některé společnosti své údaje nezveřejňují už více než pět let, přestože to je samozřejmě povinné. U některých výkazů byl také problém s čitelností, neboť někdy byly psány ručně a poté naskenovány.

21

Po dohodě s autorem je možné statistický soubor poskytnout k dalším účelům.

29

V další fázi byla každá hodnota vyjádřena jako poměr vůči celkovým výnosům a bilanční sumy, tedy například (přidaná hodnota/celkové výnosy). Z těchto poměrů byly nakonec vypočítány korelace, snažící se zjistit a popsat vzájemný vliv hodnot na jiné. Právě analýza korelací ukazuje na řadu velmi zajímavých a často neočekávaných faktů. Nedostatkem statistického souboru je, že z veřejných informací není možné spolehlivě zjistit velikost obhospodařované půdy. Pouze velmi málo společností ve své výroční zprávě tuto informaci zveřejňují. Při posuzování situace na základě účetních výsledků je možné pouze z hlediska jednoho zdroje – kapitálu, resp. zaměstnaných peněz. Pokud by pro každou společnost existovaly také údaje o obhospodařované půdě a průměrný přepočtený počet zaměstnanců, bylo by možné ukázat jak zemědělské společnosti využívají další dva ekonomické zdroje – půda a práce. Právě tímto směrem by se mohl ubírat další výzkum.

Klatovy Písek

Strakonice

Prachatice Český Krumlov Společnosti zahrnuté do statistického souboru jsou: VOD Svatobor, Agromachine, Agrospol Maly Bor, VOD Velky Bor, ZD Měčín, ZOD Kolínec, Farma Čihán, Statek Soběšice, JZD Budovatel se sídlem v Janovicích, ZOD Hlavnovice, Statek Kašperské hory, Šumavský statek Dlouhá ves, Ekofarma K+H, Žďár Chudenice, TZK Mysliv, Statek Benovy, První Víteňská, Rolnické družstvo Úhlava, ZD Kbel, Agro Polen, VOD Lidmovice, ZD Novosedly, ZOD Předslavice, Šumava, Zemcheba, Agro Sedlice, ZD Přeštovice, ZD Bělčice, Pošumaví, Agraspol Předmír, ZOD Škvořetice, ZOD Nemětice, Agro Čejetice, Zemědělství Blatná, VOD Kadov, ZOD Strašice, Ekochov, Skotcheba, ZD Jinín, DMP, AZ Delta, Prima Agri, ZOD se sídlem v Němčicích, Agrodružstvo Šumavské Hoštice, ZEMI Mičovice, ZEMPO-VOS Strunkovice, ZEAS Agro, Plzeňská farma, Zefa Nová Pec, Zefa Zbytiny, Agrup, ZS Chlumany, Farma Šumava, GW Farma, 1. Jihočeská zemědělská, ZOD Blata, ZOD Borovany, ZS Dubné, Sohors, Farma Chvalšiny, Sitter, Kerim, Agrocon Kájov, ZD Brloh se sídlem v Brloze, ZD Noví Dříteň, Agrodružstvo Žimutice, Kooprodukt, ZOD Olešník, ZD Podkleťan Křemže, Zemos Zubčice, Agra Zvíkov, Ekofarm Lipno, Agriprod, ZD Skalka, ZD Třebonín, ZD Hosín, Agrochov Dynín, ZOD Kolný, ZD Hrejkovice, ZD Bernartice, ZD Nemějice, ZOD Branice, ZD Krč, Agro družstvo Záhoří, ZD Sepekov, ZD Přeštěnice, ZOD Branice, ZOD Mirotice, ZD Selibov, Agro družstvo Ostrovec, Zemědělská farma VETO, SVOM Mišovice, OSEVA Protivín, CEF Cerhonice; 30

3.2. Analýza poměrových ukazatelů v zemědělství 3.2.1. Průměrné ukazatele za jednotlivé okresy průměrné: BS DM VK Výkony Mat a en Služby PH ON Odpisy OPV Výnosy ZR EBIT EBT EBIT+ZR EBT+ZR

Klatovy 74 316 43 513 36 908 32 736 18 065 6 428 8 243 12 269 4 970 12 377 45 113 170 2 706 2 158 2 876 2 328

Strakonice Prachatice Český Písek celkem Krumlov 85 753 56 258 97 266 71 969 79 520 50 734 35 014 56 505 43 136 47 036 48 782 32 698 46 493 39 186 41 642 43 153 23 188 44 519 34 667 36 867 24 527 12 744 27 294 18 353 21 053 9 591 6 560 7 972 8 584 7 882 9 035 3 643 9 591 8 670 8 416 13 683 8 019 14 977 10 913 12 397 5 760 3 287 7 544 4 861 5 526 12 103 10 757 17 180 10 766 13 030 55 256 33 945 61 699 45 433 50 030 130 -94 -210 88 11 2 019 2 622 3 351 2 832 2 734 1 432 2 311 2 934 2 263 2 242 2 150 2 528 3 142 2 920 2 745 1 563 2 217 2 681 2 351 2 243

Tabulka 6: zdroj - vlastní výpočty

V Tabulka 6 jsou výsledky za jednotlivé okresy v průměru za jednu společnost/rok. Největší společnosti se nacházejí v okresech Český Krumlov a Strakonice, naopak nejmenší v okrese Prachatice. Vzhledem k tomu, že do souboru nebyly zahrnuty všechny zemědělské subjekty, se výsledné hodnoty nedají interpretovat jako průměrná velikost společností. Nejmenší hodnota v Prachaticích je způsobena horšími podmínkami pro zemědělskou činnost, projevující se nižší intenzifikací a proto i nižší možností dosahování úspor z rozsahu. Výjimkou byly státní statky, které se zde zakládaly, protože v důsledku vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce byl na Šumavě velký podíl státní půdy. Tabulka 7 vychází z Tabulka 6, ale hodnoty jsou vyjádřeny procentem k bilanční sumě (v případě DM a VK a také pro výkony a výnosy pokud je uvedené v závorce) nebo k výnosům. Nejvyšší poměr vlastního kapitálu je v okrese Prachatice a pravděpodobně je způsoben dlouhodobě vyšší rentabilitou. Mohlo by se zdát, že dalším důvodem nižší zadluženosti v okrese Prachatice je menší průměrná velikost společností. Zároveň je tedy v průměru menší počet vlastníků podílů (v některých případech je majitel pouze jeden), kteří mají nad společností větší kontrolu než v případě velkých společností a tudíž bude v těchto společnostech větší tlak na snižování zadluženosti. Tato hypotéza se ale nepotvrdila, naopak větší společnosti korelují s větším podílem vlastního kapitálu. Dalo by se tedy říci, že v menších společnostech je větší tlak na vybírání zisků a výplatu dividend. Zajímavý je dále téměř dvacetiprocentní rozdíl ve výkonech v poměru k bilanční sumě mezi okresy Prachatice a Strakonice. Způsoben je extenzivnějším hospodařením v okrese Prachatice. Rozdíl v poměru výkonů k bilanční sumě v okresech Prachatice a Strakonice je 18%, zatímco rozdíl v poměru výkonů k celkovým výnosům je 12,5%. Extenzivní hospodaření se v účetních hodnotách projeví jak nižším podílem výkonů vzhledem k bilanční sumě, tak nižším podílem bilanční sumy vzhledem k 31

velikosti obhospodařované půdy. To však již z z rozvahy vidět není. Výrazný je také rozdíl v poměru nákladů na služby mezi okresy Prachatice a Český Krumlov. Je způsoben menšími společnostmi (které poptávají služby častěji, protože by některé větší stroje plně nevytížily), a patrně také extenzivnějším hospodařením, při kterém se opět některé stroje dostatečně nevytíží. Téměř dvojnásobný rozdíl mezi okresy Klatovy a Prachatice v přidané hodnotě je také způsoben rozdílem v intenzivnosti hospodaření. S tímto ukazatelem souvisí ukazatel podílu ostatních provozních výnosů (dotací) k celkovým výnosům, který je oproti (PH/Výnosy) opačný. Nakonec je možné zdůraznit ziskovou marži v různých okresech. V žádném okrese nedosahuje příliš vysokých hodnot. Nejnižší je v okrese Strakonice a nejvyšší v okrese Prachatice. Jak bude ukázáno níže, rentabilita mnohem více koreluje s objemem získaných dotací (OPV), než s výnosem z produkce (Výkony). %

Klatovy

BS 100,00% DM 58,55% VK 49,66% Výkony 72,56% Výkony(/BS) (44,05%) Mat a en 44,05% Služby 14,25% PH 18,27% ON 27,20% Odpisy 11,02% OPV 27,44% Výnosy 100,00% Výnosy(/BS) (60,70%) ZR 0,38% EBIT 6,00% EBT 4,78% EBIT+ZR 6,37% EBT+ZR 5,16%

Strakonice Prachatice Český Písek celkem Krumlov 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 59,16% 62,24% 58,09% 59,94% 59,15% 56,89% 58,12% 47,80% 54,45% 52,37% 78,10% 68,31% 72,15% 76,30% 73,89% (50,32%) (41,22%) (45,77%) (48,17%) (46,36%) 44,39% 37,54% 44,24% 40,40% 41,57% 17,36% 19,33% 12,92% 18,89% 15,53% 16,35% 10,73% 15,76% 19,08% 16,87% 24,76% 23,62% 24,27% 24,02% 24,85% 10,42% 9,68% 12,23% 10,70% 11,07% 21,90% 31,69% 27,85% 23,70% 26,11% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% (64,44%) (60,34%) (63,43%) (63,13%) (62,75%) 0,24% -0,28% -0,34% 0,19% 0,02% 3,65% 7,72% 5,43% 6,23% 5,48% 2,59% 6,81% 4,75% 4,98% 4,49% 3,89% 7,45% 5,09% 6,43% 5,50% 2,83% 6,53% 4,34% 5,17% 4,49%

Tabulka 7: zdroj – vlastní výpočty

V Tabulka 8 jsou vypočteny vybrané poměrové ukazatele. Některé z hodnot již byly uvedeny výše. Hned ukazatel rentability (průměr za 4 roky) ukazuje, že vybrané zemědělské společnosti dlouhodobě nedosahují přiměřeného zisku, tj. prakticky veškerý zisk je použit na reinvestice a splácení úvěrů na minulé investice. Hodnota ROA v okrese Strakonice je pouze 2,5% a to ještě před zdaněním a započtením úroků. Důležité je, že tato hodnota je nižší než průměrná úroková míra, což je základní požadavek finanční analýzy na prosperující společnost. Zajímavý je také poměr dotací k zisku. Je vidět, že v okrese Strakonice je z téměř osmi korun dotací vytvořena jedna koruna zisku před zdaněním, zatímco v okrese Prachatice je k vytvoření jedné koruny zisku potřeba necelých pět korun dotací. Ve všech okresech jsou ale dotace vyšší než přidaná hodnota. Tento ukazatel je mnohem důležitější než se může zdát. Mezi částí veřejnosti a některými politiky panuje názor, že zemědělci vytvoří zisk a k tomuto zisku ještě získají dotace, které tak jejich zisk ještě zvýší. Evidentně to není pravda. Naopak, bez dotací by v okrese Prachatice byla rentabilita -27% a v okrese Strakonice -19%.

32

Poměrové ukazatele ROA (EBIT/BS) ROE (EBT/VK) PH/BS PH/výnosy EBIT/výnosy EBT/výnosy OPV/výnosy OPV/EBT OPV/Os. N. VK/BS DM/BS Os. N./výnosy Odp./výnosy Odp./DM Výnosy/BS OPV/PH PH/Výkony EBIT/Výkony OPV/Výkony

Klatovy 3,87% 6,31% 11,09% 18,27% 6,37% 5,16% 27,44% 531,66% 100,88% 49,66% 58,55% 27,20% 11,02% 11,42% 60,70% 150,15% 25,18% 8,79% 37,81%

Strakonice Prachatice Český Písek Krumlov 2,51% 4,49% 3,23% 4,06% 3,20% 6,78% 5,77% 6,00% 10,54% 6,47% 10,00% 12,05% 16,35% 10,73% 15,76% 19,08% 3,89% 7,45% 5,09% 6,43% 2,83% 6,53% 4,34% 5,17% 21,90% 31,69% 27,85% 23,70% 774,45% 485,22% 640,89% 457,97% 88,46% 134,14% 114,71% 98,65% 56,89% 58,12% 47,80% 54,45% 59,16% 62,24% 58,09% 59,94% 24,76% 23,62% 24,27% 24,02% 10,42% 9,68% 12,23% 10,70% 11,35% 9,39% 13,35% 11,27% 64,44% 60,34% 63,43% 63,13% 133,97% 295,30% 176,72% 124,17% 20,94% 15,71% 21,84% 25,01% 4,98% 10,90% 7,06% 8,42% 28,05% 46,39% 38,59% 31,05%

celkem 3,60% 5,67% 10,58% 16,87% 5,74% 4,73% 26,11% 552,25% 105,10% 52,37% 59,15% 24,85% 11,0% 11,75% 62,75% 154,82% 22,83% 7,76% 35,34%

Tabulka 8: zdroj – vlastní výpočty

Pokud by tedy z nějakého extrémního důvodu (z legislativních důvodů to není možné, teoreticky je možné uvést případný krach států evropské unie) byly dotace zcela zrušeny, prakticky ŽÁDNÁ zemědělská společnost by nemohla přežít, pokud by nedošlo k VÝRAZNÉMU zvýšení cen komodit. Největší zvýšení cen by logicky muselo nastat u společností, u nichž je poměr dotací největší, například prvovýrobci chovající skot. Dále je vidět poměr dotací k osobním nákladům. Obecně se pohybuje okolo jedné, takže dotace přibližně pokryjí náklady na zaměstnance. Samozřejmě jde o hodnotu průměrnou, u intenzivněji hospodařících společností budou osobní náklady vyšší. Je ale zajímavé, že poměr osobních nákladů vzhledem k celkovým výnosům je ve všech okresech velmi podobný. Podobné je to u obrátky aktiv (výnosy/BS). Velký rozdíl v poměru dotací k přidané hodnotě je proto, že společnosti s vysokou přidanou hodnotou mají obvykle nižší dotace a naopak.

33

3.2.2. Poměrové ukazatele za jednotlivé roky V Tabulka 9 je vidět vývoj průměrných BS výsledků za poslední 4 DM roky. Jednoznačně VK nejlepší byl 2007. V roce Výkony 2007 byl nejvyšší Mat a en hospodářský výsledek. Služby S tím souvisí výrazný PH ON nárůst vlastního kapitálu Odpisy v tomto roce (18%) a také OPV bilanční sumy (10%). Výnosy V roce 2008 se tento ZR dobrý výsledek projevil EBIT investicemi do vyššího EBT dlouhodobého majetku, EBIT+ZR který ale nebyl financován EBT+ZR z vlastního kapitálu ale Tabulka 9: zdroj – vlastní výpočty nárůstem zadlužení. V roce 2009 naopak došlo k značnému propadu výkonů, zprostředkovaně i přidané hodnoty, výnosů a tedy i zisku. Snížení bilanční sumy mezi rokem 2008 a 2009 bylo více než čtyřikrát vyšší než snížení vlastního kapitálů. Vzhledem k tomu, že dlouhodobý majetek se o něco zvýšil, důvodem snížení bilanční sumy se na první pohled může zdát vyšší obrátka zásob nebo zkracování plateb. V řádku změny rezerv je ale vidět značné rozpuštění rezerv (snížení cizích v % 2007/06 2008/07 2009/08 2009/06 zdrojů ve prospěch vlastního kapitálu). min.roku Rozdíl v bilanční sumě je tedy BS 109,59% 105,12% 97,49% 112,32% v podstatě kopírován vlastním DM 109,19% 109,26% 101,66% 121,28% kapitálem, který fakticky poklesl VK 117,71% 101,08% 98,80% 117,54% přibližně o výši ztráty. Stojí však za Výkony 118,76% 101,02% 76,69% 92,01% povšimnutí, že snížení výkonů (o 9 mil. Mat a en 118,26% 104,08% 82,75% 101,85% Kč) se projevilo snížením zisku o cca 3,2 Služby 127,99% 107,91% 81,01% 111,88% mil. Kč. Tento rozdíl (5,8 mil. Kč) vznikl PH 150,25% 76,87% 47,58% 54,96% ON 103,74% 104,07% 92,29% 99,64% zvýšením dotací o cca 0,8 mil. Kč, 106,24% 106,95% 102,72% 116,71% snížením osobních nákladů o 1 mil. Kč, Odpisy 101,73% 100,93% 106,41% 109,26% snížením nákladů na služby o 1,8 mil. Kč OPV 114,18% 101,00% 84,79% 97,78% a nejvíce snížením spotřeby materiálu a Výnosy 145,80% 71,16% -321,15% -333,18% energie (4 mil. Kč). Zbylý rozdíl vznikl ZR EBIT 268,29% 42,44% 16,91% 19,26% zápornou obchodní bilancí. Ke snížení 270,52% 36,37% -12,12% -11,92% nákladů na služby a spotřebu materiálu EBT 254,49% 44,29% -18,14% -20,44% a energie došlo z kvantitativních i EBIT+ZR 255,11% 38,05% -53,19% -51,64% kvalitativních důvodů. Společnostem se EBT+ZR 2006 72 768 41 831 36 671 34 236 19 001 6 596 8 002 12 055 5 063 12 599 46 835 277 2 181 1 963 2 458 2 239

2007 79 748 45 675 43 164 40 659 22 470 8 442 12 023 12 507 5 379 12 817 53 476 404 5 851 5 309 6 254 5 713

podařilo některé náklady ušetřit, ale zároveň byly sníženy ceny jejich

2008 83 835 49 906 43 629 41 075 23 386 9 110 9 242 13 016 5 753 12 936 54 011 287 2 483 1 931 2 770 2 174

2009 81 729 50 734 43 105 31 500 19 353 7 380 4 398 12 012 5 909 13 766 45 798 -922 420 -234 -502 -1 156

celkem 79 520 47 036 41 642 36 867 20 744 7 749 8 416 12 397 5 526 13 030 49 897 11 2 734 2 242 2 745 2 243

Tabulka 10: zdroj – vlastní výpočty

34

dodavateli. Je tedy zajímavé vidět, že dodavatelé zemědělských společností svou cenu často stanovují podle aktuálních očekávaných výsledků a tedy ne na základě ziskové přirážky k nákladům. Ve špatných letech to může mít vliv kladný. Naopak v letech, kdy jsou očekávány dobré výsledky, dodavatelé své ceny zvyšují a snižují zisk zemědělců. Také to ukazuje na určitý monopol ve výrobě zemědělských vstupů Poměrně překvapivé se může zdát, že v roce 2006 2007 2008 2009 2007 (nejvyšší zisk) byly přibližně stejné (resp. o procento nižší) výkony než v roce 2008. Přesto mléko obiloviny hovězí maso rozdíl v přidané hodnotě a zisku mezi těmito Graf 4: Výroba komodit (2006= 100%); zdroj - Český statistický úřad dvěma roky je obrovský. A rozdíl je právě ve 180,00% 160,00% 140,00% 120,00% 100,00% 80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 0,00%

výrazně vyšší spotřebě materiálu a služeb. To může potvrzovat předchozí tezi, že oligopolní dodavatelé v letech s lepšími předpokládanými 200,00% výsledky výrazně zvyšují ceny! Na grafech níže je vidět vývoj výroby mléka, obilovin a 150,00% hovězího masa v jednotlivých letech a také 100,00% vývoj cen těchto komodit (jde o ceny, které dostávají prvovýrobci). Tabulka s indexy změn 50,00% vybraných hodnot podává podobné informace jako tabulka výše. Opět je možné si všimnout 0,00% korelace mezi změnou výkonů a změnou spotřeby materiálu a energie a služeb. Jedinou nákladovou položkou která rostla po celé mléko obiloviny hovězí maso období jsou odpisy. To ukazuje, že zemědělci Graf 5: Ceny komodit (2006 = 100%); zdroj - ČSÚ čím dál více investují. Osobní náklady například oproti roku 2006 velmi mírně poklesly. Tento pokles způsobila snaha ušetřit v roce 2009, ale také zavádění nových technologií a strojů, které vyžadují méně lidské práce. Jako jednoduchý příklad může posloužit nahrazení dvou starších traktorů jedním novějším a silnějším, čímž se nejen sníží stav o jednoho řidiče, ale zároveň je prostor pro snížení části pracovníka v dílnách, protože nové stroje nepotřebují tolik údržby jako staré. Zmíněny mohou být i změny rezerv, kdy je vidět, že v ziskových letech si tak společnosti odkládají daňovou povinnost, naopak ve ztrátovém roce rezervy rozpouštějí, možná za účelem vykazovat alespoň nějaký zisk například při jednání s bankami o nových úvěrech nebo se spolupracujícími společnostmi. Jak již bylo zmíněno výše, dobrý hospodářský výsledek v roce 2007 se projevil v první řadě vysokými výkony a zprostředkovaně vysokou přidanou hodnotou. Rozdíl mezi roky 2007 a 2009 je značný. Nižší poměr vlastního kapitálu k bilanční sumě v roce 2008 než v roce 2007 je dán jednak tvorbou rezerv, ale hlavně absolutním zvýšením cizích zdrojů, ze kterých byly investice do nových aktiv financovány. Během let se také zvýšil poměr dlouhodobého majetku na bilanční sumě. Během čtyř let bylo pravidelně investováno do pořizování dlouhodobého majetku, ale oběžná aktiva zůstávala v absolutní hodnotě pořád stejná. Podobně můžeme interpretovat ukazatele ve spodní části tabulky. 2006 2 3 4 2007 2 3 4 2008 2 3 4 2009 2 3 4

250,00%

35

Poměrové ukazatele ROA (EBIT/BS) ROE (EBT/VK) PH/BS PH/výnosy EBIT/výnosy EBT/výnosy OPV/výnosy OPV/EBT OPV/Os. N. VK/BS DM/BS Os. N./výnosy Odp./výnosy Odp./DM Výnosy/BS OPV/PH PH/Výkony EBIT/Výkony OPV/Výkony

2006

2007

2008

2009

3,38% 7,84% 3,30% 6,11% 13,24% 4,98% 11,00% 15,08% 11,02% 17,08% 22,48% 17,11% 5,25% 11,70% 5,13% 4,78% 10,68% 4,03% 26,90% 23,97% 23,95% 562,59% 224,34% 595,01% 104,51% 102,48% 99,39% 50,39% 54,13% 52,04% 57,49% 57,27% 59,53% 25,74% 23,39% 24,10% 10,81% 10,06% 10,65% 12,10% 11,78% 11,53% 64,36% 67,06% 64,43% 157,46% 106,61% 139,97% 23,37% 29,57% 22,50% 7,18% 15,38% 6,74% 36,80% 31,52% 31,49%

-0,61% -2,68% 5,38% 9,60% -1,10% -2,52% 30,06% -1190,43% 114,60% 52,74% 62,08% 26,23% 12,90% 11,65% 56,04% 313,03% 13,96% -1,59% 43,70%

Tabulka 11: zdroj – vlastní výpočty

3.3. Korelace mezi poměry vybraných ukazatelů 3.3.1. Způsob výpočtu korelace Korelační koeficient ukazuje vzájemný vztah dvou veličin. Pokud se rovná 1, znamená to, že jedna veličina se mění stejně jako veličina druhá. Naopak pokud je rovna -1, pohybují se dvě veličiny přesně proti sobě. Při nulové korelaci se pohybují nezávisle. Pokud spolu dvě veličiny velmi silně korelují, není to sice důkaz vzájemné závislosti, ale pokud je logicky zdůvodnitelná, je možné ji předpokládat. Pro výpočet korelace je nejprve nutné vypočítat kovarianci. Pro obě řady údajů spočítáme aritmetický průměr. Poté se provede součet odchylek každého čísla od aritmetického průměru příslušné řady. Kovariance se poté vydělí násobkem odmocnin rozptylů obou řad. Vzorec Pearsonova korelačního koeficientu vypadá následovně:

V programu MS Excel je pomocí funkce „Correl“ možné korelaci vypočítat velmi jednoduše ze dvou řad čísel. Korelacemi někteří autoři například zkoumají vztah kvality půdy na úrodě nebo vliv hnojení na hektarový výnos (Haberle, Mikysková 2006) a řadu dalších podobných vztahů.

36

3.3.2. Vybrané korelace mezi okresy Korelace

Klatovy

OPV/BS OPV/Výn Výk/BS Výk/Výn PH/BS PH/Výn OPV/BS OPV/Výn Odp/BS Odp/Výn ON/BS ON/Výn DM/BS

EBIT/BS EBIT/Výn EBIT/BS EBIT/Výn EBIT/BS EBIT/Výn PH/BS PH/Výn OPV/BS OPV/Výn OPV/BS OPV/Výn VK/BS

0,29 0,38 -0,02 -0,38 0,21 0,09 -0,68 -0,79 0,02 0,20 0,44 0,16 0,35

Strakonice Prachatice Český Písek celkem Krumlov 0,22 0,71 0,82 0,10 0,59 0,29 0,61 0,61 -0,21 0,42 0,13 0,11 -0,20 0,48 0,02 -0,29 -0,61 -0,61 0,21 -0,42 0,15 -0,46 -0,31 0,79 -0,03 0,07 -0,39 -0,34 0,75 0,01 -0,44 -0,86 -0,63 0,09 -0,65 -0,50 -0,86 -0,88 -0,54 -0,80 -0,33 0,49 0,30 0,30 0,20 -0,22 -0,01 0,20 -0,01 0,10 -0,08 0,13 0,11 0,73 0,14 -0,14 -0,53 -0,43 0,22 -0,21 0,78 0,25 -0,09 -0,10 0,26

Tabulka 12: zdroj – vlastní výpočty

Jak bylo uvedeno výše. Z původního souboru byly vyjádřeny jednotlivé poměrové ukazatele. Poté byl funkcí „correl“ v Ms Excel proveden výpočet korelace mezi vybranými páry. Jiná možnost by byla, že by korelace byla vyjadřována ne mezi poměry, ale přímo mezi dvěma hodnotami. Tedy například korelace dotací (OPV) k přidané hodnotě apod. Tento způsob je sice výrazně jednodušší, ale nemá zdaleka tak velkou vypovídající schopnost. Když byl tento způsob zkušebně použit, mezi výslednými hodnotami byly minimální rozdíly a všechny korelace byly kladné, protože přibližně všechny hodnoty rostou s velikostí podniku, i když v jiných proporcích. Aby se rozdíl ve velikosti společností eliminoval, byl pro vyjádření korelace použit poměr buď k celkovým výnosům nebo k bilanční sumě.

-0,6

0,8

0,8

0,6

0,6

0,4

0,4

EBIT/BS

PH/BS

Jestliže účelem podnikatelského a manažerského procesu je zisk, poté je nutné zjistit co hospodářský výsledek ovlivňuje nejvíce. Zemědělské společnosti mají dva hlavní zdroje příjmů, výkony a dotace. V prvních dvou řádcích je vidět korelace poměru dotací a zisku. V celkovém souboru je poměrně silná, v okresech Prachatice a Český Krumlov je dokonce až 70% (pokud jsou poměry vztaženy k bilanční sumě. V okrese Písek je korelace (u hodnot ve vztahu k výnosům) překvapivě

0,2 0 -0,4

-0,2-0,2 0

0,2

0,4

0,6

0,2 0 -0,2 0

-0,4 Ebit/BS

-0,4

Graf 5: zdroj – vlastní výpočty

0,5

1

1,5

OPV/BS

Graf 4: zdroj – vlastní výpočty

záporná. Dalším zdrojem příjmů jsou výkony. Zde je korelace ve vztahu poměrů k bilanční sumě neutrální, ale ve vztahu k celkovým výnosům záporná! Korelace zisku a přidané hodnoty je v celém souboru neutrální, ale v okresech Prachatice a Český Krumlov zřetelně negativní. Naopak v okrese 37

PH/Výnosy

Písek velmi silně pozitivní. Na základě posouzení obou základních druhů příjmů můžeme říci, že vyšší hospodářský výsledek je mnohem častěji dosahován, pokud se zemědělská společnost zaměří na takové hospodaření, při kterém se v první řadě snaží získat co největší objem dotací (většinou extenzivní hospodaření), než pokud se zaměří na více intenzivní hospodaření a je mnohem více závislá na prodeji vlastní produkce. Toto zjištění potvrzuje i Key (2006), který zkoumal vliv dotací a obecně vládních plateb na pravděpodobnost úpadku zemědělských společností. Je zde také velmi jasně vidět podpora ekologického zemědělství, které je mnohem méně zaměřené na produkci tržních statků, ale více na produkci veřejných statků, které jsou oceňovány právě ve formě dotací. Také jsou vidět specifika jednotlivých okresů. Okresy Prachatice a Český Krumlov jsou mnohem hornatější, nachází se zde Národní park Šumava a Chráněná Krajinná oblast Šumava a pro ekologické zemědělství jsou zde tedy příhodnější podmínky. Například je v těchto okresech možné získat dotace na LFA (znevýhodněné oblasti). Naopak 0,5 okres Písek leží v nižší nadmořské výšce, půda je úrodnější a tržní produkce výrazně 0 vyšší. Podmínky v okresech Klatovy a 0 0,5 1 1,5 Strakonice jsou někde mezi. -0,5

-1

Velmi zajímavá korelace je mezi přidanou hodnotou a přijatými dotacemi. Zde je korelace velmi silně záporná (kromě okresu Písek). To jen potvrzuje předchozí tezi, že

OPV/Výnosy

Graf 6: zdroj – vlastní výpočty

30 000 20 000 PH

10 000

OPV

0 2006

2007

2008

2009

zemědělci zjednodušeně volí mezi dvěma typy hospodaření (více produkční nebo více zaměřené na dotace). Zajímavá je korelace mezi osobními náklady a výší dotací. Situace je velmi rozdílná pro různé okresy. Opět se potvrzuje, že dotace jsou směřovány především pro extenzivně hospodařící společnosti, i když výsledek zde není jednoznačný. Další korelace (dlouhodobý majetek a vlastní kapitál) je již spíše doplňková. Dalo by se říci, že více investují společnosti s vyšším vlastním kapitálem, které již splatili větší část svých závazků.

Graf 7: zdroj – vlastní výpočty

Dále se můžeme pokusit zjistit, jak je výsledek hospodaření ovlivněn jednotlivými náklady. Ve výkazu zisků a ztrát jsou vždy uvedeny čtyři největší druhy nákladů: spotřeba materiálu a energie, služby, osobní náklady a odpisy. Ostatní náklady jako například zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku jsou v tuto chvíli zanedbány. Pro tento účel je nutné statistický soubor upravit. Je nutné vytvořit novou datovou řadu („celkové hlavní náklady“ (CHN), jako součet čtyř výše uvedených. Poté se vytvoří čtyři řady poměru (Mat a En/CHN; Slu/CHN; ON/CHN; Odp/CHN). A nakonec už je možné vypočítat korelace mezi jednotlivými položkami a ziskem (EBIT+ZR).

38

Analýza nákladových druhů M a E/CHN EBIT/BS M a E/CHN EBIT/Výn Slu/CHN EBIT/BS Slu/CHN EBIT/Výn ON/CHN EBIT/BS ON/CHN EBIT/Výn Odp/CHN EBIT/BS Odp/CHN EBIT/Výn

Klatovy -0,34 -0,40 0,16 0,12 0,19 0,24 0,24 0,39

Strakonice

Prachatice

-0,14 -0,26 -0,02 0,02 0,32 0,39 -0,14 -0,13

-0,47 -0,41 0,69 0,57 -0,62 -0,50 -0,18 -0,08

Český Písek celkem Krumlov -0,52 0,26 -0,36 -0,55 0,37 -0,30 0,48 -0,32 0,31 0,50 -0,45 0,18 0,09 0,21 0,01 0,07 0,24 0,10 0,11 -0,01 0,04 0,14 0,09 0,11

Tabulka 13: zdroj – vlastní výpočty

Ve výše uvedené tabulce není žádná velmi silná korelace pro celkové výsledky, pouze pro jednotlivé okresy. Je nicméně poměrně jasně vidět, u všech okresů kromě okresu Písek, protichůdné korelace mezi službami a spotřebou materiálu a energie. V okresech 60 000 Prachatice, Český Krumlov a Klatovy dosahují většího zisku ty společnosti, 50 000 které více využívají služeb externích 40 000 Mat a en společností. S tím souvisí i poměrně silně 30 000 Služby negativní korelace mezi ziskem a 20 000 ON osobními náklady v okrese Prachatice. 10 000 Odpisy Poněkud paradoxní je situace v okrese 0 Klatovy. Se ziskem zde pozitivně korelují 2006 2007 osobní náklady, odpisy a slabě i služby, 2008 2009 naopak negativně spotřeba materiálu a energie. Spíše by se dalo očekávat, že pokud budou osobní náklady a odpisy Graf 8: zdroj – vlastní výpočty vysoké, bude vysoká spotřeba materiálu a energie a naopak služby nižší. V okrese Klatovy je to naopak. Dále se opět potvrzuje značná odlišnost okresu Písek od ostatních okresů, kdy nejziskovější společnosti služeb využívají méně. Okres Prachatice je přesně opačný. Problematika služeb by mohla být doporučena k další analýze. Jsou-li společnosti využívající služby skutečně více ziskové, nabízí se otázka, zda společnosti náklady na výrobu ve vlastní režii nepodhodnocují nebo zda vlastní výkony nenadužívají. Pokud si nějakou činnost zajistí službou, tak její cenu přesně znají, pokud ji ale zajišťují ve vlastní režii, tak je stanovení nákladů obtížnější. Dále pokud se nějakou činnost rozhodnou zajišťovat ve vlastní režii a pořídí na ní nějaký stroj, mezní náklady využití tohoto stroje jsou poměrně malé (mnohem nižší než využití služeb). O volbě mezi zajišťování výkonů ve vlastní režii nebo pomocí služeb je tedy nutné velmi pečlivě zvažovat na delší období, především při pořizování nového aktiva. 22 Je nicméně nutné upozornit, že analýza jednoznačně nedokazuje vyšší efektivitu služeb oproti vlastní produkci, je teoreticky možné, že korelace zisku a služeb jsou následkem a ne příčinou.

22

Představme si, že zemědělská společnost nějaký stroj využívá 100 dní v roce a přímé náklady (benzín, opravy apod. – v podstatě mezní náklady) jsou 5tis. Kč/den a cena pořízení byla 2 mil. Kč. Zajišťování službou by stálo 10 tis. Kč/den. Společnost se tedy rozhoduje, zda tuto činnost nenahradí službou (a nebude tedy reinvestovat do nového stroje). Je velmi pravděpodobné, že bude – využívat službu, začne s výkonem více šetřit a bude stroj využívat méně než 100 dní v roce.

39

Níže jsou pouze pro přehlednost znovu uvedeny hlavní druhy výnosů a nákladů. Je důležité si všimnout, že mezi okresy jako celkem není příliš velký rozdíl v poměru jednotlivých nákladů (kromě služeb). To je velmi důležité pro potvrzení věrohodnosti výše uvedené metody zkoumání závislosti jednotlivých nákladů na rentabilitu. Přehled hlavních výnosů a nákladů Výnosy Výkony OPV Celkové hl. náklady Mat a En Slu ON Odp EBIT+ZR

Klatovy 100,00% 72,56% 27,44% 100,00% 43,29% 15,40% 29,40% 11,91% 6,37%

Strakonice Prachatice Český Písek Celkem Krumlov 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 78,10% 68,31% 72,15% 76,30% 73,89% 21,90% 31,69% 27,85% 23,70% 26,11% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 45,79% 41,63% 45,77% 42,97% 44,69% 17,91% 21,43% 14,72% 20,10% 16,69% 25,55% 26,20% 26,28% 25,55% 26,71% 10,75% 10,74% 13,24% 11,38% 11,91% 3,89% 7,45% 5,09% 6,43% 5,50%

Tabulka 14: zdroj – vlastní výpočty

3.3.3. Vybrané korelace za jednotlivé roky Korelace OPV/BS OPV/Výn Výk/BS Výk/Výn PH/BS PH/Výn OPV/BS OPV/Výn Odp/BS Odp/Výn ON/BS ON/Výn DM/BS

EBIT/BS EBIT/Výn EBIT/BS EBIT/Výn EBIT/BS EBIT/Výn PH/BS PH/Výn OPV/BS OPV/Výn OPV/BS OPV/Výn VK/BS

2006 0,76 0,48 -0,01 -0,48 -0,17 0,01 -0,54 -0,76 0,42 0,15 0,13 -0,30 0,27

2007 0,46 0,33 0,27 -0,33 0,09 -0,03 -0,69 -0,88 0,16 0,11 0,20 -0,05 0,29

2008 0,61 0,48 -0,22 -0,48 -0,18 -0,02 -0,75 -0,78 0,05 0,12 0,11 -0,23 0,27

2009 celkem 0,72 0,59 0,67 0,42 -0,38 0,02 -0,64 -0,42 -0,35 -0,03 -0,29 0,01 -0,69 -0,65 -0,74 -0,80 0,14 0,20 0,02 0,10 0,14 0,14 -0,33 -0,21 0,19 0,26

Tabulka 15: zdroj – vlastní výpočty

V horní části tabulky je vidět, jak se měnila závislost zisku na poměru dotací a výkonů. Ukazuje se, že závislost zisku na výši dotací se výrazně snížila v roce 2007, tedy v roce s nejlepším výsledkem hospodaření za celé zkoumané období. Zajímavé také je, že poměr osobních nákladů k dotacím vztažen k výnosům byl vždy záporný, zatímco pokud byl vztažen k bilanční sumě, byl kladný. Pro vysvětlení této a dalších situací, kdy se výsledky liší, je-li vztažen k bilanční sumě nebo k výnosům, by bylo potřeba znát velikost obhospodařované půdy. Obecně je možné konstatovat, že korelace jednotlivých veličin se během různých let mění výrazně méně, než například korelace jednotlivých okresů. Dále je evidentní, že v letech s vyššími výkony (vyšší hektarový výnos nebo vysoká cena výstupu) výrazně klesá závislost zisku na dotacích. Dotace působí jako výrazný stabilizační prvek.

40

Analýza nákladových druhů M a E/CN EBIT/BS M a E/CN EBIT/Výn Slu/CN EBIT/BS Slu/CN EBIT/Výn ON/CN EBIT/BS ON/CN EBIT/Výn Odp/CN EBIT/BS Odp/CN EBIT/Výn

2006

2007

2008

2009 Celkem

-0,36 -0,14 0,37 0,12 -0,07 0,13 0,29 0,28

-0,15 -0,20 0,27 0,24 0,23 0,58 0,08 0,42

-0,41 -0,34 0,28 0,16 0,14 0,27 0,13 0,21

-0,45 -0,40 0,58 0,53 0,03 0,01 0,06 0,12

-0,36 -0,30 0,31 0,18 0,01 0,10 0,04 0,11

Tabulka 16: zdroj – vlastní výpočty

Podobně jako pro okresy můžeme závislost zisku na různých druzích nákladů sledovat i podle jednotlivých let. A opět je vidět odlišnost roku 2007 oproti jiným rokům. Potvrzuje se, že nejvíce protichůdné hodnoty vycházejí pro služby a spotřebu materiálu a energie. Je možné konstatovat, že výsledky se na základě let liší výrazně méně než na základě okresů. Přehled hlavních výnosů a nákladů Výnosy výkony OPV Celk. hl. náklady Mat a En Služby Os. náklady Odpisy EBIT+ZR

2006

2007

2008

46 835 34 236 12 599 42 716 19 001 6 596 12 055 5 063 2 458

53 476 40 659 12 817 46 155 20 785 7 485 12 507 5 379 6 254

54 011 41 075 12 936 51 265 23 386 9 110 13 016 5 753 2 770

2009

2006

2007

2008

2009

45 798 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 31 500 73,10% 76,03% 76,05% 68,78% 13 766 26,90% 23,97% 23,95% 30,06% 44 654 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 19 353 44,48% 45,03% 45,62% 43,34% 7 380 15,44% 16,22% 17,77% 16,53% 12 012 28,22% 27,10% 25,39% 26,90% 5 909 11,85% 11,65% 11,22% 13,23% -502 5,25% 11,70% 5,13% -1,10%

Tabulka 17: zdroj – vlastní výpočty

41

3.4. Vyhodnocení analýzy poměrových ukazatelů a analýzy korelačních koeficientů Mluví výše uvedená analýza ve prospěch společné zemědělské politiky (SZP) nebo je spíše proti? Pro zodpovězení této otázky je nutné nejprve pojmenovat cíle, kterých má SZP dosahovat. Obecný popis cílů SZP je popsán přímo v Konsolidovaném znění Smlouvy o Evropské unii v článcích 38 až 44. Cíle jsou stanoveny následovně: A. „Zvýšit produktivitu zemědělství podporou technického pokroku a zajišťováním racionálního rozvoje zemědělské výroby a optimálního využití výrobních činitelů, především pracovní síly B. Zajistit tak odpovídající životní úroveň zemědělského obyvatelstva, a to zejména zvýšením individuálních příjmů osob zaměstnaných v zemědělství C. Stabilizovat trhy D. Zajistit plynulé zásobování E. Zajistit spotřebitelům dodávky za rozumné ceny23“ Ad A. Článek o zvýšení produktivity pochází z počátků evropské unie, dnes je snaha spíše opačná. Vzhledem k problémům s nadvýrobou je tendence efektivitu spíše snižovat. Je nutné zdůraznit, že je velký rozdíl v efektivním využívání každého ekonomického zdroje (půda, práce, kapitál). Nejvíce omezující je faktor půda. V minulosti došlo ale k takovému technickému pokroku, že pro zajištění dostatečného množství potravin pro obyvatelstvo již v žádném případě není nutné využívat veškerou zemědělskou půdu. Snaha o maximální produktivitu vzhledem k rozloze obdělávatelné půdy v Evropské unii by vedla k extrémní nadvýrobě, pro kterou by nebylo žádné využití (viz níže). Optimální využití lidské práce je již ale otázka jiná. Spíše se zdá, že od tohoto cíle se v poslední době nejen ustupuje, ale spíše je politická snaha efektivitu práce v zemědělství snížit a tím zvýšit zaměstnanost. Snaze o efektivní využití lidské práce jednoznačně odporuje podpora drobných rodinných farmářů proti velkým (viz výše). Přestože Evropská unie je největším světovým vývozcem zemědělských komodit (zároveň ale také největším dovozcem – tropické ovoce apod.) stále se v politických proklamacích objevuje požadavek zajištění dostatečného množství potravin.24 Evropští zemědělci a SZP jednoznačně zajišťují produkci dostatečného množství potravin pro obyvatelstvo Evropské unie. Konkurenceschopnost evropského zemědělství je samozřejmě snižována množstvím zákonných norem, například hygienických předpisů. „Významným důvodem podpory je argument, že evropští farmáři musí dodržovat mnoho hygienických, pracovněprávních a dalších standardů a to jejich produkci zdražuje oproti produkci mimo EU. Typickým případem je evropské maso oproti masu z Jižní Ameriky (Zahrnt 2010).“ Při uvalování nových nařízení a opatření by se měly pečlivě vážit klady a zápory každého opatření. Bylo by alibistické odmítat kritiku řady nařízení tím, že jejich negativní efekt je zanedbatelný, a proto ani nemá smysl ho měřit. Naopak, každý hygienický předpis vyžaduje zvýšení konkrétních nákladů a tím i snížení konkurenceschopnosti. „Kdyby byl Michael Phelps hozen do 23

Oficiálního překlad Konsolidovaného znění smlouvy o fungování Evropské Unie Autor byl velmi překvapen, když na veřejném slyšení „The CAP towards 2020“ v Evropském parlamentu, předseda jednoho odborového svazu zcela vážně prohlásil, že SZP selhala v cíli zajistit dostatek potravin. Je samozřejmě možné prohlásit, že zemědělství nezajišťuje dostatečné množství drahých hovězích steaků pro nezaměstnané, ale v tomto tvrzení je stejná logika, jako kritizovat automobilový průmysl za to, že nevyrábí dostatek cenově přijatelných mercedesů pro studenty. 24

42

bazénu se svázanýma rukama a nohama a byl by zatížen závažím, utopil by se i přesto, že je to nejlepší plavec na světě. Nebyla by to je to jeho neschopnost, ale vina toho, kdo ho svázal (Boettke 2010).“ „Je prokazatelné, že země v Evropě a Jižní Americe se výrazně více zajímají o péči o zvířata než v Asii, Jižní Americe a Afrických ekonomikách (Hennen 2010).“ Bez ohledu na normativní posuzování zda je větší péče o zvířata správná, náklady jednoznačně zvyšuje. Velmi přísné evropské normy jsou dále ještě přísnější v České republice. „Působí zde nedostatečná korelace našich veterinárních předpisů s okolními evropskými státy. To má dvě strany: jednak naši produkci brzdí, že (jako i jinde) jsme papežtější než papež a s tím souvisí náročná byrokracie pro naše výrobce. Na druhou stranu nedostatečná kontrola umožňuje dovoz nekvalitních a v některých případech i zdravotně rizikových výrobků ze zahraničí.“ 25 Jako vhodný příklad může posloužit hovězí maso z Jižní Ameriky. Býci jsou například poráženy na lodích a jejich zbytky házeny do moře. Kromě obecných proklamací ohledně jejich chovu a fotografií idylické přírody je velmi těžké získat nějaké relevantní informace o jejich původu, způsobu krmení nebo kvalitě života. Této produkci evropští chovatelé konkurují velice těžko. Ad B. Snaha zajistit určitou životní úroveň venkovského obyvatelstva je také dlouhodobým cílem SZP. Tento cíl spadá spíše do sociální než zemědělské oblasti. Zda se splnění tohoto cíle SZP podařilo je velmi sporné. Dotace sice zvyšují příjmy zemědělců, na druhé straně ale také snižují výkupní ceny (viz. substituční efekt). Otázka tedy je, o jak velkou část jsou výkupní ceny snižovány v důsledku dotací. Vzhledem k tomu, že před vstupem České republiky do Evropské unie bylo zemědělství jako celek několik let ve ztrátě, zatímco nyní je mírně ziskové, SZP pravděpodobně skutečně přispívá ke zvýšení příjmů zemědělců, i když rozhodně ne v plné výši dotací. Je nicméně zajímavé, že mzdy v zemědělském sektoru jsou snad ve všech státech nižší než mzdy v jiných sektorech. Řada studií se tímto problémem zabývá26. Významným důvodem, proč lidé z venkovských oblastí neodchází do měst jsou patrně také vysoké transakční náklady spojené s přestěhováním (viz výše). Nepochopení substitučního efektu dotací je spolu se snahou zvýhodnit některé státy proti jiným pravděpodobně jedním z hlavních důvodů, proč se o zastropování dotací zcela vážně diskutuje. Tento cíl je nicméně zpochybňován. „Snaha podpořit venkov a tím ovlivňovat kde mají lidé žít a pracovat je velmi sporná. Zakonzervování součastného stavu namísto flexibilním změnám je více než diskutabilní (Zahrnt 2010).“ Ad C. Jak již bylo zmíněno výše, zemědělské dotace přispívají ke stabilizaci zemědělských příjmů vytvořením příjmu alternativního. Ad D. Plynulé zásobování je spíše než pomocí SZP zajišťováno trhem. Ad E. SZP potraviny jednoznačně zlevňuje. Přestože určitá část podpory zvyšuje příjmy a zisky zpracovatelů a maloobchodních prodejců, snížení ceny poskytováním dotací je viditelné. Velice problematická by nicméně byla ještě větší podpora malých farmářů proti větším formou stropu na přijaté dotace. V takovém případě by evropské dotace nesnižovaly ceny, ale pouze by dotovaly neefektivní produkci. Podobně v minulosti fungovaly garantované výkupní ceny, kdy se přebytečná produkce vykupovala a s nemalými náklady skladovala.

25

Zdeněk Jandejsek; 107. Žofínské fórum o zemědělství a potravinářství; 2010 Např. Moretti, E. – Perloff, J.,M.: Minimum Wage Laws Lower Some Agricultural Wages nebo Brčák, J.: Labour Productivity in Czech Agriculture and Factors of its improvement 26

43

K těmto původním cílům (přestože jsou stále zakotveny v základním dokumentu Evropské unie) se postupem času přidaly další (ochrana životního prostředí, boj s nadprodukcí, snížení rozdílů mezi regiony …). Vše je z analýzy jasně patrné (záporná korelace OPV a PH apod.). Je také možné, že snaha chránit životní prostředí je pouze určitá záminka pro boj s nadprodukcí, neboť „zelenější hospodaření“ je jednoznačně extenzivnější a vzhledem k velikosti obhospodařované plochy méně produktivní. Podpora regionů s méně příznivými podmínkami k zemědělství je patrná nejen v platbách LFA, ale v přímých platbách vůbec. „Zavedení rovné platby 55,57EUR/ha v roce 2004 snížilo výhodu regionů s vysokými výnosy ve prospěch těch s nízkými (Pesce 2010).“ Je překvapivé, že SZP je asi nejvíce kritizovaná politika Evropské unie. Prakticky každá zájmová skupina a politická strana v ní vidí negativa a navrhuje vlastní reformu. Jako příklad mohou posloužit programy frakcí v Evropském parlamentu. Při jejich srovnání musí každý dojít k závěru, že se obecně příliš neliší nejen od sebe, ale ani od současné SZP. „Není jasné proč musí být představen úplně nový koncept přímých plateb (než revidován a doplněn ten současný). Také by bylo dobré rozumět, proč kvůli větší snaze o „ozelenění“ zemědělství je nutné představovat nový zelený komponent, když současná kontrola podmíněnosti (cross compliance) tyto prvky zahrnuje. Copak tyto problémy nebyly do současné doby řešeny (Tangermann 2010)?“ Celkově tedy analýza hovoří spíše ve prospěch SZP. Mnoho studií se zabývá dopadem mezinárodního obchodu se zemědělskými komoditami. Střetávají se dva základní protichůdné názory. 1. Evropská unie by v obchodě se zemědělskými komoditami měla mít přebytkovou obchodní bilanci. Z důvodů technické zaostalosti nebo z důvodů nepříznivých přírodních podmínek neprodukuje řada zemí dostatečné množství potravin a často dochází k hladomorům. Evropská unie by měla využít svůj ekonomický potenciál a pomocí dotací se snažit vyrábět co největší množství potravin, které by poté levně distribuovala do rozvojových zemí. 2. Evropská unie by v obchodě se zemědělskými komoditami měla mít deficitní obchodní bilanci s zemědělskými komoditami. Evropská unie pravděpodobně nemá v zemědělství komparativní výhodu. Řada rozvojových zemí ji sice má, ale kvůli dotované produkci ve vyspělých zemí ji nemůže využít. Přitom zemědělská výroba je pro řadu zemí jeden z mála potencionálních vývozních artiklů. Otevření Evropského trhu by pro řadu rozvojových zemí přineslo velmi potřebné investice. Oba dva názory mají určitou logiku, oba ale také naprosto zásadní problémy. Ad 1. Pokud by se Evropská unie snažila třetím zemím pomáhat tím, že by dotace směřovala na co nejvyšší produkci, která by poté byla levně prodávána v rozvojových zemích, v konečném důsledku by extrémně poškodila tamější zemědělce, kteří by ztratili odbyt pro své výrobky. Dále by se tím prohlubovala propast v efektivitě zemědělské produkce mezi rozvojovými a rozvinutými zeměmi, protože snížení rentability z důvodu snížení ceny potravin by vyústilo ve snížení míry investic do zemědělské prvovýroby rozvojových zemí. „Větší produkce potravin v Evropě jednoznačně nepřispěje k vyřešení problému hladomoru ve světě. Spíše právě naopak, výrazně ztíží rozvoj a investice zemědělců v rozvojových zemí a naruší jejich snahu zvyšovat příjmy a vytvářet pracovní příležitosti (Tangermann 2010).“ „Současná forma humanitárních pomocí všeho druhu rozhodně řešením není, neboť vývoz přebytků z vyspělého světa spíše nedostatek potravin v rozvojovém světě prohlubuje vzhledem k tomu, že fakticky nenutí rozvojový svět k vlastní zemědělské produkci. Nehledě na to, že skutečným příjemcem humanitárních pomocí obvykle nebývají ti nejpotřebnější (Havel 2010).“ Typický 44

případ této situace nastal v Somálsku. Na počátku devadesátých let byla v této dlouhodobě nestabilní zemi značná neúroda, která vyústila k řadu protestů a velkých lidových bouří. V rámci humanitární pomoci se USA rozhodly do země poslat velké množství obilí, které bylo prodáváno za symbolickou cenu. Situace se tím nicméně ještě zhoršila, protože zemědělci, tvořící velkou část populace, tím ztratili veškerý zdroj příjmů. Výsledkem byla totální destabilizace země a prakticky dodnes trvající občanská válka. „Politiky zaměřené na podporu produkce vytvářejí značné tržní nerovnováhy. Například evropští farmáři pěstují cukrovou třtinu, která by jinak nemohla soutěžit na volném trhu s cukrovou třtinou z Brazílie a Jižní Ameriky. Zaměření na produkci deformují komparativní výhody států a regionů (Zahrnt 2010).“ Ad 2. Opačný přístup situaci rozvojových zemí také příliš nezlepšuje. Mnoho zemí zemědělské komodity vyváží, přestože lidé v těchto zemích mají potravin nedostatek. Důvodem je vlastnická struktura půdy. Zemědělci, ať už drobní farmáři nebo větší společnosti, budou samozřejmě své produkty prodávat za nejvyšší možnou cenu, kterou ale místní obyvatelé nebudou schopni zaplatit. V mnoha rozvojových zemích se také stává, že půda je ve vlastnictví úzké skupiny oligarchů, často napojených na vládu. Podobná situace ve Venezuele vyústila k jednomu z historicky největších vyvlastnění půdy v dějinách. Velmi kritizovaný se stal například dovoz biopaliv z Brazílie, který přispěl k rozšiřování monokulturní zemědělské půdy na úkor pralesů. „Dovoz potravin z rozvojových zemí způsobí další tlak na kácení pralesů a životní situaci místních obyvatel příliš nezlepší (Wenjun 2005).“ „V roce 2007 vyvezla Uganda potraviny za 54 mil. dolarů. Nicméně ve stejné době bylo 19% Ugandských dětí podvyživeno. (…) Případ Ugandy ukazuje, že mnoho oblastí má velký produkční potenciál, který ale využívají k prodeji výroby na lukrativnějších zahraničních trzích (Nghatsane 2009).“ Za nejvhodnější se tedy dá považovat mírně přebytková obchodní bilance, kdy EU bude dovážet například tropické ovoce a zároveň vyvážet komodity do států, které evidentně nemají v produkci základních potravin komparativní výhodu a mají potenciál rozvinout svou ekonomiku v jiných sektorech.

45

4. Analýza skupiny společností ZZN Prachatice

Obrázek 2: Šumavská krajina; zdroj – ZZN Prachatice

4.1. Skupina společností Prachatice

O

ZZN

ZZN Prachatice je mateřská společnost skupiny sedmnácti společností, zabývajícími se zemědělstvím Obrázek 3: Logo skupiny ZZN Prachatice a potravinářstvím. Hospodaří na rozloze přibližně 12 500 ha, z toho přibližně 4 000 ha sama vlastní. Poměr vlastní půdy k pronajaté je mnohem vyšší než u většiny klasických zemědělských společností. To je velká výhoda a i kvůli tomu lze skupinu považovat za mimořádně stabilní. Skupina vlastní nadprůměrně velké množství pozemků proto, že společnosti leží v místech s velkým podílem pozemků v bývalém vlastnictví Pozemkového fondu. Státní vlastnictví půdy bylo způsobeno vysídlováním německého obyvatelstva v pohraničí po druhé světové válce. Dalším důvodem velkého poměru vlastní půdy je, že skupina svým pronajímatelům půdy aktivně nabízí její odkoupení. Společnosti se zabývají převážně zemědělskou prvovýrobou a to jak rostlinnou tak živočišnou. Živočišná výroba zahrnuje produkci mléka a výrobu masa. Mléko je prodáváno do mlékárny Madeta. Maso je zčásti zpracováno ve vlastních jatkách a zbytek je prodáván do Vimperské masny. Součástí skupiny jsou dále relativně velké skladovací prostory, konkrétně dvě sila s celkovou kapacitou 28 000 tun obilovin. Dále skupina vlastní výrobnu krmných směsí, pekárnu, loupárnu brambor a dva obchody s hospodářskými potřebami. Velká část pozemků skupiny se nachází v chráněné krajinné oblasti nebo přímo v Národním parku Šumava. Bakalářská práce se dále konkrétně zabývá analýzou několika provozů společností Zefa Nová pec, Zefa Zbytiny, Zefa Volary, Agrup, Eko Agrup a Eko ZSCH.

46

4.2. Členění firemních provozů Každá společnost skupiny je organizačně rozdělena na několik provozů. Každý provoz sestavuje vlastní výkaz zisků a ztrát a vedoucí provozu vyplňuje „Hodnocení efektivnosti provozů“. Způsob rozdělení společnosti do účetních provozů představuje typickou odpovědnostní strukturu. Ve výkazu zisků a ztrát každého provozu jsou právě ty položky, které daný vedoucí může přímo ovlivnit. Položky, které nemůže ovlivnit vedoucí provozu, ale například pouze ředitel, jsou v provozu správa. Proto se často stává, že některé provozy jsou samy o sobě neustále ve ztrátě, protože do jejich výsledků nejsou zahrnuty všechny výnosy, které by tam podle výkonnostní Obrázek 4: dojírna - Zefa Zbytiny; zdroj: vlastní foto vnitropodnikové struktury měly náležet. Výkaz zisků a ztrát provozu správa vždy kromě správních nákladů zahrnuje i úroky z úvěrů nebo nájem půdy. Tento fakt výkazy jednotlivých provozů poněkud zkresluje, protože například úroky z úvěrů na investice by pro větší věrnost bylo vhodnější přiřadit těm provozům, kterým jsou investice určeny. Neprovádí se to kvůli značně vyšší administrativní náročnosti a také proto, že řadu nákladů není vždy možné jednoduše přiřadit k jednotlivému provozu. V rámci skupiny společností poskytují některé provozy vnitropodnikové služby. Například provoz rostlinné výroby Dub společnosti Agrup a provoz technická brigáda společnosti Zefa Volary. Ceny za vnitropodnikové výkony jsou stanovovány většinou na rok dopředu podle cen služeb jiných společností, především Liva Předslavice a Daňhel Agro. Zajímavé je, že provoz technická brigáda je v mírné ztrátě i před připočtením některých nákladů správy, např. úroků. Z toho je možné usuzovat, že servisní části skupiny zřejmě nejsou tak efektivní jako jiné společnosti, které se poskytováním zemědělských služeb primárně zabývají nebo jsou ceny stanoveny příliš nízko, pod reálnými náklady. Druhá teze je také možná, protože obě výše uvedené společnosti (Liva Předslavice a Daňhel Agro) zabývající se službami mají jako svou hlavní činnost prodej zemědělské techniky. Pokud by služby poskytované provozem technická brigáda společnosti Zefa Volary skutečně jako příliš nízké, bylo vhodné očistit také provoz rostlinné výroby Dub o výnosy a náklady z prodeje služeb, což by pravděpodobně vedlo ke zlepšení výsledku hospodaření provozu, zároveň ale mírné zhoršení výsledků provozů a společností, které tyto služby nakupují. 

 

Zefa Nová Pec: správa, provoz chovu skotu Pěkná – provoz se zabývá chovem skotu bez tržní produkcí mléka, provoz chovu skotu Nová pec – provoz se zabývá chovem skotu bez tržní produkcí mléka Zefa Zbytiny: správa, provoz chovu skotu Zbytiny – provoz se zabývá chovem skotu s tržní produkcí mléka Agrup: správa, provoz rostlinné výroby Dub – provoz se zabývá rostlinnou výrobou, konkrétně pěstováním obilovin a pícnin, provoz chovu skotu Javornice – provoz se zabývá výkrmem býků

47

4.3. Analýza majetku a zdrojů firem Pro analýzu rozvah byly vybrány pouze poměrově významné položky. Při analýze byly posuzovány vybrané části rozvah společností Zefa Nová Pec, Zefa Zbytiny, Agrup, Eko Agrup a Eko ZSCH. Oprávky se během tří let příliš nezměnily, proto jsou ve zjednodušené rozvaze zobrazeny pouze hodnoty netto. Pouze ty oprávky, které byly v minulých letech významné, jsou uvedeny ve zvláštních tabulkách. V následující tabulce jsou zobrazeny hodnoty za rok 2009, 2008, 2007 dále podíl aktiva (pasiva) na celkových aktivech (pasivech) a nakonec index mezi roky 2009 a 2007. 4.3.1.

Zefa Nová pec s.r.o. Aktiva

název AKTIVA STÁLÁ AKTIVA pozemky stavby zákl. stádo OBĚŽNÁ AKTIVA zásoby výrobky Zvířata kr. pohl. z obch vztahů za ovlád. os. za státem kr. fin. maj. ČR - příjmy p.o.

2009

2008

2007

23694 2988 135 0 2440 10761 5889 1280 4584 3678 125 2720 701 4865 6122

18982 2230 135 0 1682 10019 5529 1295 4207 4125 1236 1900 906 2410 4675

13355 3077 135 0 2491 10251 4349 1310 2968 5838 630 0 774 65 13

a/A 2009 100,00% 12,61% 0,57% 0,00% 10,30% 45,42% 24,85% 5,40% 19,35% 15,52% 0,53% 11,48% 2,96% 20,53% 25,84%

a/A 2008 100,00% 11,75% 0,71% 0,00% 8,86% 52,78% 29,13% 6,82% 22,16% 21,73% 6,51% 10,01% 4,77% 12,70% 24,63%

a/A 2007 100,00% 23,04% 1,01% 0,00% 18,65% 76,76% 32,56% 9,81% 22,22% 43,71% 4,72% 0,00% 5,80% 0,49% 0,10%

I 09/07 177% 97% 100% 0% 98% 105% 135% 98% 154% 63% 20% 0% 91% 7485% 47092%

Tabulka 19: zdroj – účetní výkazy

PASIVA VLASTNÍ KAPITÁL rez. fondy VH m. l. VH b.o. CIZÍ ZDROJE KZ z obch. vzt. za státem bank. úvěry

B

K

N

2009 2008

6 903 5 679

4 462 3 997

2 441 1 682

2007

5 783

3 291

2 492

2009

100%

65%

35%

2008 2007

100% 100%

70% 57%

30% 43%

Tabulka 18: zdroj – účetní výkazy

Pasiva název

Oprávky - základní stádo a tažná zvířata

2009

2008

2007

23694 16789 7560 2613 6015 6538 5516 1031 0

18982 10773 60 7802 2311 5866 7912 10 0

13355 8462 60 5480 2322 4800 6316 272 -1516

a/A 2009 100,00% 70,86% 31,91% 11,03% 25,39% 27,59% 23,28% 4,35% 0,00%

a/A 2008 100,00% 56,75% 0,32% 41,10% 12,17% 30,90% 41,68% 0,05% 0,00%

Tabulka 20: zdroj – účetní výkazy

48

a/A 2007 100,00% 63,36% 0,45% 41,03% 17,39% 35,94% 47,29% 2,04% -11,35%

I 09/07 177% 198% 12600% 48% 259% 136% 87% 379% 0%

4.3.2.

Zefa Zbytiny s.r.o. Aktiva

název

2009

2008

2007 17434 7049

a/A 2009 100,00% 38,68%

a/A 2008 100,00% 35,78%

a/A 2007 100,00% 40,43%

19966 7723

19347 6922

dl. hm. maj.

5762

pozemky

1280

6045

6172

28,86%

31,25%

35,40%

93%

1278

1228

6,41%

6,61%

7,04%

104%

stavby zákl. stádo DL. FIN. MAJ.

1167

1210

1254

5,84%

6,25%

7,19%

0%

2365 1961

2570 877

2666 877

11,85% 9,82%

13,28% 4,53%

15,29% 5,03%

89% 224%

OBĚŽNÁ AKTIVA zásoby

7734 2512

10120 2519

9327 1585

38,74% 12,58%

52,31% 13,02%

53,50% 9,09%

83% 158%

výrobky zvířata

1328 1037

1239 1172

1133 271

6,65% 5,19%

6,40% 6,06%

6,50% 1,55%

117% 383%

kr. pohl. z obch vztahů za ovlád. os. za státem

3953 1154 2052 750

5230 2019 2200 1006

7692 1722 2600 1207

19,80% 5,78% 10,28% 3,76%

27,03% 10,44% 11,37% 5,20%

44,12% 9,88% 14,91% 6,92%

51% 67% 0% 62%

kr. fin. maj.

1267

124

50

6,35%

0,64%

0,29%

2534%

dohadné účty A ČR - příjmy p.o.

0 4383

0 2304

2162 1015

0,00% 21,95%

0,00% 11,91%

12,40% 5,82%

0% 432%

AKTIVA STÁLÁ AKTIVA

I 09/07 115% 110%

Oprávky - základní stádo a tažná zvířata 2009 2008 2007

B 6 693 6 425 6 117

K 4 328 3 855 3 451

N 2 365 2 570 2 666

2009 2008 2007

100% 100% 100%

65% 60% 56%

35% 40% 44%

Tabulka 21: zdroj – účetní výkazy Oprávky - stavby

Pasiva název

2009

2008

2007

2009

B 1 323

K 156

N 1 167

115%

2008

1 323

113

4 689

2007

1 323

69

3 545

2009 2008 2007

100% 100% 100%

12% 9% 5%

88% 91% 95%

PASIVA

19966

19347

17434

a/A 2009 100,00%

a/A 2008 100,00%

a/A 2007 100,00%

I 09/07

VLASTNÍ KAPITÁL

12107

9416

8269

60,64%

48,67%

47,43%

146%

rez. fondy kap. fondy VH m. l.

8060 0 1840

60 -1084 8693

60 -1084 7475

40,37% -5,43% 9,22%

0,31% -5,60% 44,93%

0,34% -6,22% 42,88%

13433% 100% 25%

VH b.o.

1607

1148

1218

8,05%

5,93%

6,99%

132%

CIZÍ ZDROJE KZ z obch. vzt. bank. úvěry

7298 6015 888

9623 8607 1016

9096 10037 -1191

36,55% 30,13% 4,45%

49,74% 44,49% 5,25%

52,17% 57,57% -6,83%

80% 60% -75%

Tabulka 22: zdroj – účetní výkazy

49

4.3.3.

Agrup s.r.o. Aktiva

název AKTIVA STÁLÁ AKTIVA dl. hm. maj. pozemky stavby zákl. stádo OBĚŽNÁ AKTIVA zásoby výrobky zvířata NV a polot. kr. pohl. z obch vztahů kr. fin. maj. čas. rozl.

2009

2008

2007 22494 6882 6365 878 3545 0 15005 10405 1172 6010 3093

a/A 2009 100,00% 30,48% 27,25% 4,83% 20,28% 0,00% 67,28% 48,31% 14,03% 21,07% 12,60%

a/A 2008 100,00% 32,88% 30,40% 4,66% 22,47% 0,00% 60,21% 53,11% 13,11% 23,47% 15,88%

a/A 2007 100,00% 30,59% 28,30% 3,90% 15,76% 0,00% 66,71% 46,26% 5,21% 26,72% 13,75%

I 09/07 99% 98% 95% 122% 0% 0% 99% 103% 266% 78% 90%

22185 6762 6045 1072 4500 0 14925 10717 3113 4674 2795

20872 6862 6345 972 4689 0 12566 11086 2736 4899 3315

3974 2841 233 498

1372 916 109 1444

3055 1470 1545 607

17,91% 12,81% 1,05% 2,24%

6,57% 4,39% 0,52% 6,92%

13,58% 6,54% 6,87% 2,70%

130% 0% 15% 82%

Oprávky - stavby 2009

B 7 481

K 2 981

N 4 500

2008

7 433

2 744

4 689

2007

6 057

2 513

3 545

2009 2008 2007

100% 100% 100%

40% 37% 41%

60% 63% 59%

Oprávky - sam. věci movité B

K

N

2009

9 415

8 981

434

2008

9 415

8 769

646

2007

9 279

8 667

612

2009

100%

95%

5%

2008

100%

93%

7%

2007

100%

93%

7%

Tabulka 23: zdroj – účetní výkazy

Pasiva název PASIVA VLASTNÍ KAPITÁL rez. fondy VH m. l. VH b.o. CIZÍ ZDROJE rezervy dl. závazky KZ z obch. vzt. bank. úvěry

2009

2008

2007

a/A 2008 100,00%

a/A 2007 100,00%

I 09/07

22494

a/A 2009 100,00%

22185

20872

6771 3420

4467 1020

3582 20

30,52% 15,42%

21,40% 4,89%

15,92% 0,09%

189% 17100%

947 404

2462 885

-26 3487

4,27% 1,82%

11,80% 4,24%

-0,12% 15,50%

-3642% 12%

14734 0 9126 4874

15983 1274 9889 4136

18537 1907 10156 6474

66,41% 8,60% 41,14% 21,97%

76,58% 0,00% 47,38% 19,82%

82,41% 8,48% 45,15% 28,78%

79% 0% 90% 75%

733

682

0

3,30%

3,27%

0,00%

99%

x

Tabulka 24: zdroj – účetní výkazy

4.3.4.

EKO Agrup a EKO ZSCH

Následující společnosti (EKO Agrup a EKO ZSCH) jsou účelově založené dceřiné společnosti, které by bez ostatních společností skupiny nemohly fungovat. Byly vyčleněny ze společností Agrup a ZSCH (jiná společnost skupiny) a je na nich provozováno ekologické zemědělství. Důvodem založení je, že pro získání dotací na ekologické zemědělství musí každá společnost mít v režimu ekologického zemědělství všechnu svoji obhospodařovanou půdu. Subjekt, který chce získávat podporu na ekologické zemědělství musí splňovat řadu velmi přísných podmínek. Hospodaření v režimu ekologického zemědělství je velmi extenzivní. Ekonomicky je rentabilní prakticky pouze v živočišné výrobě, v rostlinné výrobě zatím není ekonomicky smysluplné není. 50

ROZVAHA EKO - AGRUP 2009 a/A 2570 100,00% 0 0,00% 0 0,00% 649 25,25% 25 0,97% 25 0,97%

položka AKTIVA DL. HM. MAJ zákl. stádo OBĚŽNÁ AKTIVA ZÁSOBY výrobky zvířata KR. POHLEDÁVKY z obch. vztahů stát-daň dohadné účty A

EKO - ZSCH 2009 a/A 9894 100,00% 973 9,83% 973 9,83% 7272 73,50% 3927 39,69% 1122 11,34%

0 37 0 37

0,00% 1,44% 0,00% 1,44%

2804 1739 449 420

28,34% 17,58% 4,54% 4,24%

0

0,00%

869

8,78%

KR. FIN. MAJETEK

587

22,84%

1606

16,23%

ČAS. ROZL. - PPO PASIVA VLASTNÍ KAPITÁL

1920 2570 1725

74,71% 100,00% 67,12%

1642 9894 3424

16,60% 100,00% 34,61%

VH b. o. CIZÍ ZDROJE KZ z obch. vzt.

1525 844 463

59,34% 32,84% 18,02%

3224 6464 5314

32,59% 65,33% 53,71%

381 0

14,82% 0,00%

803 345

8,12% 3,49%

stát-daň. z. a dotace jiné závazky

Tabulka 25: zdroj – účetní výkazy

4.3.5.

Zhodnocení analýzy majetku a zdrojů

Rozvahy všech firem se liší v mnoha bodech, přesto se ale dá vysledovat řada společných znaků. 

Časové rozlišení: Časové rozlišení v pasivech je zanedbatelné. V aktivech (příjmy a náklady příštích období) má ale nezvykle vysoký podíl. Důvodem jsou dotace, které jsou vypláceny zpětně po skončení účetního období. Jsou ale schváleny a známy v době konečného sestavování účetní závěrky, tedy do března nebo června roku následujícím po konci účetního období. Proto nejsou účtovány jako pohledávka (k 31. 12. ještě nebyly schváleny, ani jako dohadná položka aktivní (výše je v podstatě předem známa).



Podíl zvířat na aktivech: Zemědělské společnosti mají logicky značnou část aktiv v podobě zvířat ať už jako dlouhodobá nebo oběžná aktiva. U Zefy Nové Peci tvoří zvířata 35% aktiv, u Zefy Zbytiny necelých 20%, u Agrupu 21% a u Eko ZSCH 38%. Eko Agrup žádná zvířata nevlastní.



Pronájem: Zefa Nová Pec nemá žádné stavby a prakticky ani žádné pozemky a samostatné movité věci. Poměr stálých aktiv k celkovým je pouze 15%. To ukazuje, že stavby, pozemky a samostatné movité věci si musí pronajímat. Většina těchto položek je pronajatá od jiných firem skupiny. V případě pozemků je část pronajímána od různých menších majitelů anebo opět od jiných společností skupiny. Zefa Zbytiny a Agrup již stavby a samostatné movité věci vlastní, s pozemky je to podobné jako u Zefy Nové Pece.

51



Převedení nerozděleného zisku do rezervních fondů: Mezi lety 2008 a 2009 došlo k převedení značné části nerozděleného zisku do rezervních fondů. Ty se tak staly v podstatě nejdůležitějšími zdroji. Motivy této operace mohou být různé. Jde ale čistě o účetní operaci, která na chod společnosti nemá vliv.



Rezervy: Mezi lety 2007 a 2008 došlo u Agrupu k rozpuštění rezerv. Pokud by k tomuto kroku nedošlo, firma by se v roce 2008 ocitla ve ztrátě. To by mohlo mít negativní dopady například na jednání s bankami a podobně. Analýza ve třetí kapitole ukazuje, že tento jev je velmi častý i v jiných společnostech.



Opravné položky: Výše opravných položek ukazuje, že daňové odpisy zvířat v dlouhodobém majetku příliš neodpovídají ekonomické realitě, protože zvířata jsou chována déle než 3 roky (1. odpisová skupina). U společnosti Agrup je zajímavé, že samostatné movité věci jsou již téměř odepsané.

4.4. Analýza výsledků provozů Pro analýzu výsledků provozů byly opět vybrány pouze významné položky. Na rozdíl od rozvah, výkazy zisků a ztrát jsou sestavovány za jednotlivé provozy. Některé náklady a výnosy jsou přiřazovány jednotlivým střediskům, ale mnoho z nich je pouze ve středisku správa. Pro účely hodnocení provozů jsou náklady střediska správy v roce 2009 přiřazeny na principu přiřazování podle poměru celkových nákladů. Položky přiřazované provozu správa jsou například: ostatní práce a služby, odpisy, dotace a výnosové a nákladové úroky. 4.4.1.

Zefa Nová Pec

Ve společnosti Zefa Nová Pec jsou kromě provozu správa ještě Provoz chovu skotu Pěkná a Provoz chovu skotu Nová Pec. Vzhledem k tomu, že oba dva provozy se zabývají podobnou činností, bude popsán pouze výkaz zisků a ztrát za celou firmu. Všechny provozy ve skupině také povinně sestavují „hodnocení efektivnosti provozů“. Níže uvedená tabulka je výběrem a součtem z výkazů obou provozů společnosti Zefa Nová Pec.

VYBRANÉ ÚDAJE Z HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI stav masných plemenic úhyn masných telat natalita masných krav stáří masných prvotelek spotřeba krmiv a steliv spotřeba PHM spotřeba ostatního materiálu plemenářské výkony veterinární výkony

běžný rok

minulý rok

326 ks 2,90% 76,60% 1025 dnů 70 tis. Kč 276 tis. Kč 158 tis. Kč 0 Kč 17 tis. Kč

220 ks 2,80% 84,00% 1049 dnů 1029 tis. Kč 364 tis. Kč 519 tis. Kč 93 tis Kč 84 tis. Kč

Tabulka 26: zdroj – Zefa Nová Pec s.r.o.

52

Zefa Nová Pec - provoz chovu skotu Nová Pec, Pěkná název

2009

2008

2007 17144 2128 718 969 -183 226

a/A 2009 100,00% 3,13% 0,52% 2,24% -1,08% 0,68%

a/A 2008 100,00% 14,17% 5,97% 5,58% -0,91% 1,42%

a/A 2007 100,00% 12,41% 4,19% 5,65% -1,07% 1,32%

I 09/07 79% 20% 10% 31% 80% 41%

NÁKLADY 13591 17306 MATERIÁL 425 2453 krmiva 71 1033 nafta 304 966 zelená n. - vratka -147 -157 léčiva, desinfekce, 93 246 hygiena OST. SLUŽBY 8542 8884 ost. práce 2335 704 ost. služby 0 1976 nájem mov. 445 373 nájem nemov. 2979 2979 obch. správa 1913 1913 OSOBNÍ NÁKLADY 2341 3055 ODPISY 1428 1427 VÝNOSY 20915 19617 T VL. VÝR. 3136 4655 Tržby za ost. výr 234 34 Tržby za mléko 0 2404 Tržby telata 1402 1113 Tržby jalovice 1500 1104 ZSZ ZVÍŘAT -1161 206 příchovky 443 386 přírůstky hm. 2555 2297 přírůstky vz. 282 359 prodej zv. -2504 -2212 nezaviněný úhyn -160 -30 převod do HIM -1776 -593 AKTIVACE ZVÍŘAT V 1776 593 DHM TRŽBY Z DHM 753 361 DOTACE 16376 13490 D-LFA 4531 3568 D-SAPS 0 2649 D-orná půda 0 1156 D-agroenviro 7736 4626 D-EKO 2210 644 D-vdj přežvýkavci 1828 788 výsledek 7324 2311 hospodaření Tabulka 27: zdroj – účetní výkazy

7888 105 2552 324 2976 1788 3223 1589 19466 5229 0 2761 1585 842 -1010 495 2355 222 -2096 -48 -1938 1938

62,85% 17,18% 0,00% 3,27% 21,92% 14,08% 17,22% 10,51% 100,00% 14,99% 1,12% 0,00% 6,70% 7,17% -5,55% 2,12% 12,22% 1,35% -11,97% -0,77% -8,49% 8,49%

51,33% 4,07% 11,42% 2,16% 17,21% 11,05% 17,65% 8,25% 100,00% 23,73% 0,17% 12,25% 5,67% 5,63% 1,05% 1,97% 11,71% 1,83% -11,28% -0,15% -3,02% 3,02%

46,01% 0,61% 14,89% 1,89% 17,36% 10,43% 18,80% 9,27% 100,00% 26,86% 0,00% 14,18% 8,14% 4,33% -5,19% 2,54% 12,10% 1,14% -10,77% -0,25% -9,96% 9,96%

108% 2224% 0% 137% 100% 107% 73% 90% 107% 60% x 0% 88% 178% 115% 89% 108% 127% 119% 333% 92% 92%

1188 11684 3727 2408 0 4291 0 1204 2322

3,60% 78,30% 21,66% 0,00% 0,00% 36,99% 10,57% 8,74% 35,02%

1,84% 68,77% 18,19% 13,50% 5,89% 23,58% 3,28% 4,02% 11,78%

6,10% 60,02% 19,15% 12,37% 0,00% 22,04% 0,00% 6,19% 11,93%

63% 140% 122% 0% x 180% x 152% 315%

53

4.4.2.

Zefa Zbytiny Zefa Zbytiny - provoz chovu skotu Zbytiny

název

2009

2008

2007

a/A2008

24266 5163 2915 87 33 998 -225 658

a/A 2009 100,00% 21,13% 12,96% 0,22% 3,00% 1,86% -0,95% 3,25%

100,00% 24,14% 14,62% 0,24% 2,17% 3,70% -0,63% 2,04%

a/A 2007 100,00% 21,28% 12,01% 0,36% 0,14% 4,11% -0,93% 2,71%

I 09/07 88% 88% 95% 54% 1948% 40% 91% 106%

NÁKLADY MATERIÁL krmiva - krávy mléčné krmiva - telata krmiva - jalovice nafta + benzín zelená n. - vratka léčiva, desinfekce, hygiena OST. SLUŽBY ost. práce ost. služby - různé nájem mov. nájem nemov. obch. správa

21416 4526 2776 47 643 399 -204 697

24550 5926 3590 58 532 909 -155 501

10605 4074 1139 404 3045 1798

10757 1006 4309 403 3045 1798

10611 268 5143 359 3045 1680

49,52% 19,02% 5,32% 1,89% 14,22% 8,40%

43,82% 4,10% 17,55% 1,64% 12,40% 7,32%

43,73% 1,10% 21,19% 1,48% 12,55% 6,92%

100% 1520% 22% 113% 100% 107%

OSOBNÍ NÁKLADY ZC PRODANÁ ZVÍŘATA ODPISY VÝNOSY T VL. VÝR. Tržby za ost. výr Tržby za mléko Tržby telata ZSZ ZVÍŘAT příchovky přírůstky hm. přírůstky vz.

3049 369 1542 23425 9642 8 8585 1049 -1500 472 452 189

3793 838 1579 25697 13728 41 12656 1017 -1947 527 432 254

3908 1315 1775 25484 14082 303 12738 1029 -2001 570 429 148

14,24% 1,72% 7,20% 100,00% 41,16% 0,03% 36,65% 4,48% -6,40% 2,01% 1,93% 0,81%

15,45% 3,41% 6,43% 100,00% 53,42% 0,16% 49,25% 3,96% -7,58% 2,05% 1,68% 0,99%

16,10% 5,42% 7,31% 100,00% 55,26% 1,19% 49,98% 4,04% -7,85% 2,24% 1,68% 0,58%

78% 28% 87% 92% 68% 3% 67% 102% 75% 83% 105% 128%

prodej zv. nezaviněný úhyn převod do HIM AKTIVACE ZVÍŘAT V DHM TRŽBY Z DHM DOTACE D-LFA D-SAPS D-orná půda D-agroenviro D-EKO D-vdj přežvýkavci D-natura výsledek hospodaření

-903 -59 -1650 1650 848 12447 3457 3042 971 2266 1959 582 101 2009

-943 -69 -2147 2147 1002 10310 3511 2604 1137 2151 0 665 94 1148

-1013 -30 -2105 2105 1548 9359 3669 2368 0 2153 0 1015 99 1218

-3,85% -0,25% -7,04% 7,04% 3,62% 53,14% 14,76% 12,99% 4,15% 9,67% 8,36% 2,48% 0,43% 8,58%

-3,67% -0,27% -8,36% 8,36% 3,90% 40,12% 13,66% 10,13% 4,42% 8,37% 0,00% 2,59% 0,37% 4,47%

-3,98% -0,12% -8,26% 8,26% 6,07% 36,73% 14,40% 9,29% 0,00% 8,45% 0,00% 3,98% 0,39% 4,78%

89% 197% 78% 78% 55% 133% 94% 128% x 105% x 57% 102% 165%

Tabulka 28: zdroj – účetní výkazy

54

VYBRANÉ ÚDAJE Z HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI Zefa Zbytiny běžný rok 340 1469 5,38% 87,10% 3513 tis. Kč 96 tis. Kč 732 tis. Kč 418 tis. Kč 128 tis. Kč

stav krav mléčných dodávka mléka úhyn mléčných telat natalita mléčných krav spotřeba krmiv a steliv spotřeba PHM spotřeba ostatního materiálu plemenářské výkony veterinární výkony

minulý rok 352 1546 3,71% 97,00% 4452 tis. Kč 91 tis. Kč 526 tis. Kč 496 tis. Kč 314 tis. Kč

Tabulka 29: zdroj – Zefa Zbytiny s.r.o.

4.4.3.

Agrup – provoz rostlinné výroby Dub AGRUP - provoz Rostlinné výroby Dub

název

2009

2008

2007

a/A 2009

NÁKLADY MATERIÁL spotřeba osiv nakoup. spotřeba hnojiv nakoup. spotřeba chem. ochr. pr. nafta + benzín+maziva zelená n. - vratka spotřeba pneu

16509 6426 718 1438 1211 2339 -405 198

18330 8430 1037 2037 1727 2808 -484 66

16476 7327 1160 1634 895 2636 -486 109

100,00% 38,92% 4,35% 8,71% 7,34% 14,17% -2,45% 1,20%

100,00% 45,99% 5,66% 11,11% 9,42% 15,32% -2,64% 0,36%

100,00% 44,47% 7,04% 9,92% 5,43% 16,00% -2,95% 0,66%

100% 88% 62% 88% 135% 89% 83% 182%

spotřeba náhr. dílů opravy a udržování OST. SLUŽBY ost. práce nájem mov. leasing obch. správa OSOBNÍ NÁKLADY PRODANÝ MATERIÁL OSTATNÍ PROV. N.- POJIŠ. ODPISY REZERVY PODLE ZVL. PŘ.

790 656 4826 300 714 1949 1265 2275 1709 442 448 -1002

1042 803 5406 514 443 1919 1419 2719 575 447 436 -496

1177 378 3571 203 303 1226 1307 3060 167 440 388 1497

4,79% 3,97% 29,23% 1,82% 4,32% 11,81% 7,66% 13,78% 10,35% 2,68% 2,71% -6,07%

5,68% 4,38% 29,49% 2,80% 2,42% 10,47% 7,74% 14,83% 3,14% 2,44% 2,38% -2,71%

7,14% 2,29% 21,67% 1,23% 1,84% 7,44% 7,93% 18,57% 1,01% 2,67% 2,35% 9,09%

67% 174% 135% 148% 236% 159% 97% 74% 1023% 100% 115% -67%

VÝNOSY T VL. VÝR. Tržby za obilí Tržby za ostatní výrobky TRŽBY Z PRODEJE SLUŽEB ZSZ VÝROBKŮ A NV TRŽBY Z PRODEJE MATER. DOTACE D-LFA D-SAPS D-orná půda D-meziplodiny

16493 5253 5088 165 3884 -140 1753 5186 46 3500 1104 437

20970 10249 10046 203 1342 1785 574 6758 749 3700 1586 523

19183 11739 10239 1499 2010 -714 286 6924 782 3400 0 2633

100,00% 31,85% 30,85% 1,00% 23,55% -0,85% 10,63% 31,44% 0,28% 21,22% 6,69% 2,65%

100,00% 48,87% 47,91% 0,97% 6,40% 8,51% 2,74% 32,23% 3,57% 17,64% 7,56% 2,49%

100,00% 61,19% 53,38% 7,81% 10,48% -3,72% 1,49% 36,09% 4,08% 17,72% 0,00% 13,73%

86% 45% 50% 11% 193% 20% 613% 75% 6% 103% x 17%

100 0 -16

252 0 2640

109 1704 2707

0,61% 0,00% -0,10%

1,20% 0,00% 12,59%

0,57% 8,88% 14,11%

92% 0% -1%

D-pojištění Ostatní mimoř. Výnosy výsledek hospodaření

Tabulka 30: zdroj – účetní výkazy

55

a/A 2008

a/A 2007

I 09/07

4.4.4.

Agrup – provoz chovu skotu Javornice AGRUP - provoz chovu skotu Javornice

název NÁKLADY MATERIÁL spotřeba krmiv - býci nafta + benzín+maziva zelená n. - vratka spotřeba el. energie OST. SLUŽBY ost. práce obch. správa OSOBNÍ NÁKLADY ODPISY VÝNOSY T VL. VÝR. Tržby za jalovice Tržby za skot ve výkrmu ZS - ZVÍŘAT přírůstky hmotnostní prodej zvířat nezaviněný úhyn nákup zvířat pořízení zvířat DOTACE D-VDJ přežvýkavci D-pojištění Ostatní fin. a mimoř. výnosy výsledek hospodaření

2009 3954 1690 1540 246 -111 274 814 30 345 707 0 4375 6861 0 6845

2008 5563 2248 1765 409 -73 207 972 30 379 847 0 3808 7615 0 7615

2007 6138 1986 1744 298 -80 60 742 0 373 770 0 6919 7865 742 7123

a/A 2009 100,00% 42,74% 38,95% 6,22% -2,81% 6,93% 20,59% 0,76% 8,73% 17,88% 0,00% 100,00% 156,82% 0,00% 156,46%

a/A 2008 100,00% 40,41% 31,73% 7,35% -1,31% 3,72% 17,47% 0,54% 6,81% 15,23% 0,00% 100,00% 199,97% 0,00% 199,97%

a/A 2007 100,00% 32,36% 28,41% 4,86% -1,30% 0,98% 12,09% 0,00% 6,08% 12,54% 0,00% 100,00% 113,67% 10,72% 102,95%

I 09/07 64% 85% 88% 83% 139% 457% 110% X 92% 92% 0% 63% 87% 0% 96%

-3136 3658 -6679 -116 -2912 2912 432 400 32 97

-4732 3325 -8018 -46 -3622 3622 450 400 50 0

-4939 3525 -8436 -89 -4598 4598 429 585 109 487

-71,68% 83,61% -152,66% -2,65% -66,56% 66,56% 9,87% 9,14% 0,73% 2,22%

-124,26% 87,32% -210,56% -1,21% -95,12% 95,12% 11,82% 10,50% 1,31% 0,00%

-71,38% 50,95% -121,93% -1,29% -66,45% 66,45% 6,20% 8,45% 1,58% 7,04%

63% 104% 79% 130% 63% 63% 101% 68% 29% 20%

421

-1755

781

9,62%

-46,09%

11,29%

54%

Tabulka 31: zdroj – účetní výkazy

56

4.4.5.

EKO Agrup a EKO ZSCH VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT

NÁKLADY MATERIÁL A ENERGIE SLUŽBY opravy a udržování ostatní práce ostatní služby nájem obchodní správa OSOBNÍ NÁKLADY ODPISY - zvířat ZC prod. DHM

EKO - AGRUP 2009 a/A 2009 1812 100,00% 14 0,77% 1252 69,09% 0 0,00% 749 41,34% 113 6,24% 206 11,37% 140 7,73% 0 0,00% 0 0,00% 406 22,41%

EKO - ZSCH 2009 a/A 2009 3861 100,00% 89 2,31% 3359 87,00% 74 1,92% 1729 44,78% 380 9,84% 818 21,19% 338 8,75% 45 1,17% 237 6,14% 111 2,87%

VÝNOSY T VL. VÝR. Tržby za telata Tržby za služby ZS - ZVÍŘAT ZS výr. rostlinné výroby příchovky přírůstky prodej zvířat převod do HIM AKTIVACE ZVÍŘAT TRŽBY Z PRODEJE DHM DOTACE dotace LFA dotace SAPS dotace Agroenviro dotace EKO dotace - kadávery dotace - VDJ

3719 237 69 147 -15 0 135 52 -179 -36 36 285 3176 737 1178 609 574 3 75

100,00% 6,37% 1,86% 3,95% -0,40% 0,00% 3,63% 1,40% -4,81% -0,97% 0,97% 7,66% 85,40% 19,82% 31,68% 16,38% 15,43% 0,08% 2,02%

7888 1137 489 648 416 1107 315 401 -987 -113 113 89 6133 1499 1919 1576 936 0 203

100,00% 14,41% 6,20% 8,22% 5,27% 14,03% 3,99% 5,08% -12,51% -1,43% 1,43% 1,13% 77,75% 19,00% 24,33% 19,98% 11,87% 0,00% 2,57%

výsledek hospodaření

1907

51,28%

4027

51,05%

název

Tabulka 32: zdroj – účetní výkazy

4.4.6.

Zhodnocení výsledků provozů

Výkazy zisků a ztrát, podobně jako rozvahy, ukazují mezi jednotlivými provozy řadu podobností, ale také odlišností. Především je zde vidět, která odvětví současného zemědělství jsou nejvýnosnější. Možnost srovnání je velmi dobrá už proto, že všechny firmy a provozy jsou součástí jedné skupiny společností a jsou řízeny jedním ředitelem. Nedá se tedy předpokládat, že by některá společnost měla lepší management, což by zkreslilo srovnání ziskovosti jednotlivých odvětví. 

Ve všech provozech je patrné snižování nákladů. Způsobeno je větší hospodárností, tedy nižším plýtváním zdroji, ale také přechodem na efektivnější činnosti s výrazně nižšími vstupy ale ne tak výrazně nižšími výstupy. Například Zefa Nová Pec snížila své náklady jednak v důsledku lepšího hospodaření, ale také zrušením chovu skotu s tržní produkcí mléka. Ve 57







výkazu zisků a ztrát z roku 2009 vidíme, že společnost přestala vykazovat výnosy z prodeje mléka. To se projevilo radikálním snížením spotřeby materiálu (krmiva, PHM, léčiva a další). Skot bez tržní produkce mléka má výrazně nižší nároky na vše výše uvedené. Snižování nákladů se ale neobešlo bez snížení výnosů. Nejlépe je to vidět na snížení natality masných krav v hodnocení efektivnosti provozů. U Zefy Zbytiny se šetření projevuje také a opět má za následek určité snížení výnosů. Snižování materiálových nákladů na chov skotu s tržní produkcí mléka se projeví nižší dojivostí. Toto snížení je vidět na snížení tržeb za mléko. Další důvod výrazného poklesu tržeb za mléko je velmi nízká výkupní cena mléka v roce 2009. Pokles dojivosti byl do značné míry předpokládaný a je vidět u většiny efektivně hospodařících zemědělských společnostech i mimo skupinu ZZN Prachatice. Potvrzuje se zde zákon rostoucích mezních nákladů, kdy na každý dodatečný litr mléka je potřeba vynaložit více nákladů a tudíž při poklesu ceny mléka se sníží i vyráběné množství. S poklesem výkupních cen se tedy snížila hranice ekonomicky efektivní dojivosti. Obdobné trendy jsou vidět i u obou provozů společnosti Agrup. Spotřeba krmiv se velmi liší u provozu výkrmu býků. Oproti Zefě Nové Peci je výrazně vyšší, a to proto, že skot se zde krmí ve stájích a není volně na loukách, kde by se živil trávou. Proto se musí krmiva nakupovat (od jiných společností skupiny). V Zefě Nové Peci je ale tato položka zanedbatelná, protože skot se pase na loukách a kromě zimního Obrázek 5: Chov masného skotu – Zefa Nová Pec; zdroj: vlastní foto období mu není nutné poskytovat větší množství krmiv. Nahrazování osobních nákladů službami je další trend, který je možné sledovat v rámci podniků celé skupiny. Náklady na služby jsou placeny jednak externím společnostem, například Liva Předslavice s.r.o., která nepatří do skupiny Agropodnik Prachatice, ale také společnostem v rámci skupiny (Zefa Volary, ZZN Prachatice, …). Tento přesun nákladů může ukazovat snahu o větší centralizaci některých činností a z toho plynoucí úspory z rozsahu (např. v důsledku vyšší výtěžnosti fixních nákladů). Je ale nutné pečlivě sledovat, zda nahrazování práce ve vlastní režii nakupováním externích služeb je skutečně výhodné. U některých činností by mohlo nastat i zvýšení nákladů. Jak se ale ukázalo ve třetí kapitole, vyšší využití služeb koreluje s vyšším ziskem. Je tedy pravděpodobné, že využívání služeb je ekonomicky výhodnější. Vratka zelené nafty souvisí s rozpočtovým určením spotřební daně z minerálních olejů. Výnosy z této daně jdou do Státního fondu dopravní infrastruktury a z těchto prostředků jsou poté například opravovány silnice. Zemědělské stroje nespotřebovávají naftu na silnicích, ale na polích, silnice nepoškozují, a proto mohou žádat o vrácení této daně. Z uvedených výkazů je ale patrné, že vratka je naprosto nedostatečná, protože například u provozu rostlinné výroby (kde je spotřeba PHM nejvyšší) dosahuje méně než 20% spotřeby nafty, přestože 58





naprostá většina nafty je spotřebována na polích a nikoliv na silnicích. Vratka zelené nafty je často kritizována z důvodů značné byrokracie, kterou je zatížena. Zemědělský podnik musí například rozlišit, zda byla nafta spotřebována při orbě nebo při přepravě zvířat. Při orbě nárok na vratku je, ale při přepravě zvířat není. U drobných zemědělců je zde přímá hrozba krácení daní. Mohlo by se snadno stát, že značnou část nakoupené nafty nespotřebují, ale prodají dále svým přátelům nebo sami spotřebují, ale přitom si o vratku zažádají. U větších společností je tato hrozba zanedbatelná. U Zefy Nové Peci je možné vidět značné snížení tržeb výrobků vlastní výroby. Naproti tomu je ale mnohem vyšší nárůst dotací. V roce 2009 byli dotace 78% všech výnosů! Toto obrovské procento ukazuje, jak moc jsou některá zemědělská odvětví na dotacích závislá, a jak ceny za zemědělské výrobky neodpovídají skutečným nákladům. Zvýšení dotací je převážně způsobeno přechodem na ekologické zemědělství, pro něž mají společnosti velké předpoklady mimo jiné proto, že se z velké části nacházejí v Národním parku Šumava. Z toho vyplývá mnoho omezení, které by ale měly být kompenzovány vyššími dotacemi. Přechod na ekologické zemědělství je patrný také u Zefy Zbytiny, kdy vyšší dotace kompenzovaly ztráty způsobené nižšími tržbami za mléko. Mimořádné výnosy u provozů společnosti Agrup vznikly v důsledku vykupování pohledávek lidí za společností za nižší než nominální cenu. Nesouvisí tedy s činností provozů.

4.5. Kalkulace na jednotku produktu 4.5.1.

Kalkulace na litr mléka (Zefa Zbytiny)

Níže je uvedena kalkulace nákladů na výrobu mléka na základě údajů zjištěných z výkazů Zefy Zbytiny za běžný a minulý rok. Problémem stanovení nákladů je hlavně nutnost oddělit náklady a výnosy související s chovem skotu od ostatních nákladů (především na splnění podmínek získávání dotací). Tento problém se projevuje běžný minulý index především u „ostatních služeb“ a rok rok 09/08 produkce mléka (tis. litrů) 1 469 1 546 95,02% „ostatní práce“. Níže jsou uvedeny tři náklady provozu (tis. Kč) 9 153 11 259 81,29% kalkulace, první pouze na základě údajů některé náklady správy (tis. Kč) 616 616 100,00% z výsledků provozu, tj. bez výnosů a odpisy zvířat (tis. Kč) 1 542 1 579 97,66% nákladů provozu správa. Druhá je na tržby za telata (tis. Kč) 1 049 1 017 103,15% zisk z prodeje DHM (tis. Kč) 479 164 292,07% základě údajů za celou společnost, tj. i náklady/mléko 6,66 Kč 7,94 Kč 83,89% správa. Třetí kalkulace je nejjednodušší a dotace VDJ (tis. Kč) 582 665 87,52% je v ní znázorněn bod zvratu. (náklady-dotace)/mléko průměrná cena mléka zisk z 1 litru mléka

6,26 Kč 5,84 Kč - 0,42 Kč

7,51 Kč 7,28 Kč - 0,23 Kč

83,42% 80,25% 185,65%

Tabulka 33: zdroj – Zefa Zbytiny s.r.o.; vlastní výpočty



 

V nákladech je zahrnuta spotřeba krmiv a ostatního materiálu, elektrické energie, osobní náklady a z provozu správa bylo dále přiřazeno 20% nákladů na obchodní správu, odpisy a rozdíl mezi tržby a náklady na prodej DHM. Stejně jako v celé skupině i v provozu chovu skotu Zbytiny došlo v roce 2009 k rozsáhlému snížení nákladů, téměř o 20 procent. Stejně jako minulý rok se provoz dostal do ztráty. Tato ztráta byla kompenzována dotacemi, převážně na údržbu krajiny, které jsou ale započítávány do provozu správa. 59

běžný rok produkce mléka (tis. litrů) průměrná cena mléka výnosy z prodeje mléka výnosy ostatní bez dotací výnosy z dotací Výnosy celkové N na materiál - krmiva - nafta (po odečtení z. vratky) - léčiva, desinsekce, hygiena N ostatní služby - ostatní práce - ostatní služby - nájem nemovitostí - obchodní správa osobní náklady odpisy DHM N celkové N celkové/mléko (N -dotace)/mléko zisk z 1 litru mléka

1 469 5,84 Kč 8 585 1 905 12 447 23 425 4 526 3 466 195 697 10 605 4 074 1 139 3 045 1 798 3 049 1 542 21 416 14,58 Kč 6,11 Kč 1,37 Kč

minulý rok

index 09/08

1 546 8,19 Kč 12 656 2 060 10 310 25 697 5 926 4 180 754 501 10 757 1 006 4 309 3 045 1 798 3 793 1 579 24 550 15,88 Kč 9,21 Kč 0,74 Kč

/litr

95,02% 71,39% 67,83% 92,48% 120,73% 91,16% 76,38% 82,92% 25,86% 139,12% 98,59% 404,97% 26,43% 100,00% 100,00% 80,38% 97,66% 87,23% 91,81% 66,29% 184,33%

x x 5,84 Kč 1,30 Kč 8,47 Kč 15,95 Kč 3,08 Kč 2,36 Kč 0,13 Kč 0,47 Kč 7,22 Kč 2,77 Kč 0,78 Kč 2,07 Kč 1,22 Kč 2,08 Kč 1,05 Kč 14,58 Kč x x x

x/X x x 36,65% 8,13% 53,14% 100,00% 21,13% 16,18% 0,91% 3,25% 49,52% 19,02% 5,32% 14,22% 8,40% 14,24% 7,20% 100,00% x x x

Tabulka 34: zdroj – Zefa Zbytiny s.r.o.; vlastní výpočty 2009

2008

index 09/08

produkce mléka

1 469

1 546

95,02%

Celkové N

21 416

24 550

87,23%

Celkové V

23 425

25 697

91,16%

V bez tržeb za mléko

14 840

13 041

113,79%

min. tržby za mléko do BZ

6 576

11 509

57,14%

min. cena za l mléka do BZ

4,48 Kč

7,44 Kč

60,13%

skutečná průměrná cena

5,84 Kč

8,19 Kč

71,39%

rozdíl

1,37 Kč

0,74 Kč

184,33%

Ve druhé tabulce jsou jednotlivé nákladové položky rozpočteny na litr mléka. Šipkami jsou znázorněny největší rozdíly mezi roky 2008 a 2009. Ve spodní části tabulky je možné si všimnout snížení celkových nákladů na výrobu mléka z 15,88 Kč na 14,58 Kč. Zároveň došlo ke zvýšení dotací, které ale bylo vykompenzováno snížením průměrné výkupní ceny. Je vidět,

že zatímco podle kalkulace z výsledků provozu (bez provozu správa) vychází 10000 výroba mléka ztrátová, z kalkulace na základě výsledků celé firmy je výroba mléka mírně 5000 zisková. Právě proto byla přidána ještě třetí 0 tabulka, kde je vypočítána cena mléka v bodu 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 zvratu (BZ). Tento třetí výpočet, přestože je -5000 nejjednodušší, má možná nejvyšší vypovídající -10000 hodnotu. Nesnaží se stanovit cenu mléka, protože v praxi není možné oddělit náklady -15000 vynaložené na výrobu mléka od nákladů VH 09 VH 08 vynaložené na splnění dotačních podmínek, ale rovnou vypočítává, při jaké výkupní ceně Graf 9: na horizontální ose je znázorněna cena mléka, na vertikální je bude společnost v zisku. zisk společnosti vzhledem k ceně; zdroj – vlastní výpočty Tabulka 35: zdroj – Zefa Zbytiny s.r.o.; vlastní výpočty

60

4.6. Kalkulace na jednotku zdroje – půda 4.6.1.

Ekologické hospodaření bez tržní produkce mléka ZNP

obhospodařovaná půda (ha) položka

EKO AGRUP 920

v tis. Kč

VÝNOSY CELKEM z dotací z prodeje telat z prodeje jalovic z prodeje DHM z prodeje služeb NÁKLADY CELKEM materiál - krmiva materiál - léčiva, desinf. materiál – nafta služby - ost. práce služby - nájem obchodní správa osobní náklady odpisy EBT EBT + 20%správa

20 915 16 376 1 402 1 500 753 0 13 591 71 93 157 2 335 3 424 1 913 2 341 1 428 7 324 7 707

x

EKO ZSCH

280

a/ha

x

v tis. Kč

22 734 Kč 17 800 Kč 1 524 Kč 1 630 Kč 818 Kč 0 Kč 14 773 Kč 77 Kč 101 Kč 171 Kč 2 538 Kč 3 722 Kč 2 079 Kč 2 545 Kč 1 552 Kč 7 961 Kč 8 377 Kč

a/ha

3 719 3 176 69 0 285 147 1 812 0 14 0 749 206 140 0 0 1 907 1 935

13 282 Kč 11 343 Kč 246 Kč 0 Kč 1 018 Kč 525 Kč 6 471 Kč 0 Kč 50 Kč 0 Kč 2 675 Kč 736 Kč 500 Kč 0 Kč 0 Kč 6 811 Kč 6 911 Kč

Tabulka 36: zdroj – vlastní výpočty

4.6.2.

Produkci mléka u společnosti Zefa Zbytiny

položka obhospodařovaná půda VÝNOSY CELKEM z dotací z prodeje mléka z prodeje telat z prodeje DHM NÁKLADY CELKEM materiál - krmiva (krávy mléčné) materiál - krmiva (telata + jalovice) materiál - léčiva, desinf. materiál - nafta(po odečtení zel. vratky) služby - ost. práce ostatní služby služby - nájem obchodní správa osobní náklady odpisy zůstatková cena DHM EBT EBT + 20% správa

Zefa Zbytiny 820 ha tis. Kč 23 425 12 447 8 585 1 049 848 21 416 2 776 690 697 195

a/ha 28 567 Kč 15 179 Kč 10 470 Kč 1 279 Kč 1 034 Kč 26 117 Kč 3 385 Kč 841 Kč 850 Kč 238 Kč

4 074 1 139 3 449 1 798 3 049 1 542 369 2 009 2 369

4 968 Kč 1 389 Kč 4 206 Kč 2 193 Kč 3 718 Kč 1 880 Kč 450 Kč 2 450 Kč 2 889 Kč

Tabulka 37: zdroj – vlastní výpočty

61

450 v tis. Kč 7 888 6 133 489 0 89 648 3 861 23 48 18 1 729 818 338 45 237 4 027 4 095

x a/ha 17 529 Kč 13 629 Kč 1 087 Kč 0 Kč 198 Kč 1 440 Kč 8 580 Kč 51 Kč 107 Kč 40 Kč 3 842 Kč 1 818 Kč 751 Kč 100 Kč 527 Kč 8 949 Kč 9 099 Kč

4.6.3.

Kalkulace na hektar obhospodařované půdy u společnosti Agrup při výrobě obilnin, poskytování služeb ostatním společnostem skupiny a výkrmu býků

položka obhospodařovaná půda VÝNOSY CELKEM z dotací z prodeje obilí z prodeje skotu ve výkrmu z prodeje služeb NÁKLADY CELKEM materiál - osiva materiál - hnojiva materiál - chem. ochrana materiál - nafta(po odečtení zel. vratky) materiál - pneu + náhradní díly spotřeba krmiv - býci opravy a udržování spotřeba el. energie služby - nájem + leasing obchodní správa osobní náklady odpisy pojištění EBT EBT + 20% správa

AGRUP 950 tis. Kč 20 868 5 618 5 088 6 845 3 884 20 463 718 1 438 1 211 1 934

a/ha 21 966 Kč 5 914 Kč 5 356 Kč 7 205 Kč 4 088 Kč 21 540 Kč 756 Kč 1 514 Kč 1 275 Kč 2 036 Kč

988 1 540 656 274 2 663 1 610 2 982 448 442 405 727

1 040 Kč 1 621 Kč 691 Kč 288 Kč 2 803 Kč 1 695 Kč 3 139 Kč 472 Kč 465 Kč 426 Kč 765 Kč

Obrázek 6: česká krajina; zdroj - internet

Tabulka 38: zdroj – vlastní výpočty

4.7. Analýza celkových výsledků jednotlivých odvětví Za ukazatele vhodné pro porovnání jednotlivých odvětví byly vybrány ukazatele ROA, obrátka aktiv a marže (zisk/tržby). Z ukazatelů zisku je nejvhodnější ukazatel EBIT (earnings before interest and taxation – zisk před zdaněním a úroky). Pro účely tohoto srovnání je vhodné do zisku nezahrnovat úroky (EBT – earnings before taxation – zisk před zdaněním), protože pak by se do srovnání projevila zadluženost některých společností. Dále například ukazatel EBITDA (earnings before interest, taxation, depreciation and amortization – zisk před zdaněním, úroky a odpisy) není v tomto případě vhodný proto, že společnosti Zefa Nová Pec a Zefa Zbytiny nevlastní žádné zemědělské stroje a musejí si tedy vše pronajímat od jiných společností skupiny. Agrup ale stroje v majetku má. Proto, pokud by byl použit ukazatel EBITDA, vykazoval by Agrup lepší výsledky, které by ale neodpovídaly realitě. Dále je jako ukazatel vybrána marže (EBIT/Výnosy). K zisku je poté připočítáno 20% z nákladu na obchodní správu. Obchodní správa je platba poskytovaná mateřské společnosti poskytující dceřiným společnostem účetní, řídící a jiné služby. Vzhledem k tomu, že společnost ZZN Prachatice má čistou marži 20%, je z výdajů na obchodní správu zahrnuto pouze 20%. Dále jsou od zisku odečteny mimořádné náklady, ale jsou ponechány náklady a výnosy z prodeje dlouhodobého majetku, protože s hlavní činností provozu souvisí.

62

Další uvedený ukazatel je obrátka aktiv. Tento ukazatel je u prvovýrobních podniků vždy výrazně nižší než u zpracovatelských a mnohem nižší než například u společností zabývajícími se službami nebo obchodem. Obecně se dá říci, že nezpracovaná surovina má relativně malou hodnotu, i když společnost může mít vysokou přidanou hodnotu. To platí pro všechny společnosti zabývající se produkcí výrobků, které jsou „na začátku“ výrobního řetězce. Řada dalších ukazatelů, například ukazatele běžné, pohotové a peněžní likvidity nejsou uváděny, protože cílem není zhodnotit finanční zdraví a prosperitu jednotlivých společností. Protože společnost Agrup zahrnuje dva značně odlišné provozy, je problém s rozlišením rozvahy na oba provozy. Pro rozdělení byla použita metoda rozdělení na základě poměru celkových nákladů provozu k celkovým nákladům společnosti. Původně byly součástí tabulky i průměrované hodnoty za poslední tři roky. Není je ale možné přesně vyčíslit, protože oblast činnosti společností se změnila. Například Zefa Nová Pec dříve chovala i skot s tržní produkcí mléka. V tabulce jsou tedy uvedeny pouze hodnoty za rok 2009. Ty sice mohou být ovlivněny krátkodobými vlivy, není ale možné uvést relevantní zprůměrované hodnoty. Zde již asi není nutné zvýrazňovat zajímavé hodnoty, protože každá hodnota v tabulce má značnou Obhospodařo920 820 950 0 vypovídající schopnost. Podle analýzy vaná půda (ha) výše uvedených čtyř provozů vychází A 23 694 19 966 17 898 4 287 jednoznačně nejlépe provoz chovu EBIT 7 769 2 495 397 433 skotu bez tržní produkce mléka ROA 32,79% 12,49% 2,22% 10,10% v ekologickém zemědělství. Naopak Výnosy 20 915 23 425 16 493 4 278 nejhůře dopadl provoz rostlinné EBIT/Výnosy 37,14% 10,65% 2,41% 10,12% výroby. Udržitelnost vysoké Obrátka A 88,27% 117,32% 92,15% 99,80% rentability ale závisí pouze na výši EBIT/ha 8,44 3,04 0,42 0,00 dotací. Pokud by se substituční efekt Dotace 16 376 12 447 5 186 432 dotací blížil jedné, bylo by možné Dotace/Výnosy 78,30% 53,14% 31,44% 10,10% očekávat postupné snižování Tabulka 39: zdroj – vlastní výpočty; v tisících Kč výkupních cen hovězího masa v důsledku projevování substitučního efektu a tím dalšího zvyšování poměru dotací na výnosech. Na výše uvedeném srovnání je vidět závislost současného zemědělství na dotacích. Ekonomicky nejlépe vychází provoz, který je relativně nejjednodušší a nejekologičtější. Například rostlinná výroba, která zahrnuje mnoho prací během celého roku, zdaleka nepřináší takové zisky. Je nicméně nutné zdůraznit, že v aktivech bilanční sumy není hodnota pozemků. Pokud by tam byly, rentabilita by byla menší než 10% i pro Zefu Novou Pec. Je třeba také zdůraznit, že skupina ZZN Prachatice je pravděpodobně jedna z nejefektivnějších společností hospodařící ve velmi specifických podmínkách, a proto tyto pozitivně vypadající údaje nelze považovat za vypovídající pro celé zemědělská odvětví.

Masný skot (ZNP)

Mléčný skot (ZZ)

RV (Agrup)

Výkrm býků (Agrup)

63

5. Závěr a doporučení Je evidentní, že dotace ovlivňují zemědělské subjekty mnoha způsoby. Dotace v průměru zvyšují hospodářský výsledek, nicméně velká většina plateb je pohlcena „substitučním efektem dotací“. Ovlivňují cenu půdy, takže i horská půda se dnes obchoduje za srovnatelnou cenu jako půda v úrodných oblastech. Směřují zemědělce k vyšší extenzifikaci a nižší produkci. Také se kvůli nim mohou chovat šetrněji k životnímu prostředí. Není ale možné přehlížet rozdílný vliv na rozdílné subjekty (výroba obilovin a intenzivní hospodaření vs. výroba hovězího masa a mléka v extenzivním hospodaření) v různých zemích (nové a staré členské státy, státy s velkými a malými farmami). Je vůbec správné, aby zemědělci dostávali dotace z daní ostatních subjektů? Když pomineme normativní aspekt této otázky, je možné vyjmenovat několik důvodů, proč by zemědělci dotace dostávat měli. „Panuje široká akademická shoda, že zajišťování veřejných statků je důležitým důvodem veřejné podpory (Jambor 2010).“ „Zemědělství má mnoho kladných vlivů na životní prostředí, které trh neodměňuje. Zemědělství podporuje biodiverzitu například tím, že udržuje taková prostředí, ve kterých určité druhy mohou přežít (Zahrnt 2010).“ SZP po roce 2013 by se na biodiverzitu mohla zaměřit více. Kromě zajišťování veřejných statků je třeba zmínit dopady řady regulací atd. Existují také důvody o kterých se nemluví. Pokud by dotace nebyly a zemědělci by byli závislí pouze na prodeji vlastní produkce, v letech se špatnými výnosy by mnoho zemědělců zkrachovalo a jejich půda by byla převzata (prodána nebo pronajata) větším společnostem, které ve výrobním řetězci na prvovýrobce navazují. Pomocí dotací se ve starých členských zemích po desetiletí udržuje současný systém vlastnického uspořádání a hospodaření. Na základě informací v předkládané práci je možné pro zemědělské společnosti uvést několik obecných doporučení. -

Jestliže velkým rizikem zemědělství je nestabilita výnosu z produkce, zemědělci by měli usilovat o zajištění stabilních příjmů. Typický příklad je výroba a spalováni biomasy. Při produkci zemědělských komodit obecně existují dvě neovlivnitelná rizika, nízký výnos z důvodů, které společnost nemohla ovlivnit a nízká cena. Při cíleném pěstování biomasy ale riziko nízké ceny odpadá. Výroba elektřiny z biomasy by samozřejmě nebyla ekonomicky efektivní bez silné státní podpory.27 Zemědělským společnostem by bylo možné doporučit využít podstatnou část obhospodařované plochy k cílenému pěstování energetické biomasy, která by byla spalována ve vlastni spalovně a dále vlastnit spalovnu na spalováni zbytků z primární výroby. Vedle

Obrázek 7: Zdroj – ČT24 Ta je poskytována jednak na jednorázovou investici (program rozvoje venkova), v rámci přímých plateb a také v podobně garantované výkupní ceny elektrické energie. Z hlediska výše výkupní ceny pro elektrickou energii vyráběnou z biomasy se zjednušeně řečeno rozlišují tři způsoby spalování. O1 - Cíleně pěstovaná biomasa primárně určena k energetickému využití, O2 - biomasa získaná jako vedlejší produkt rostlinné výroby (sláma, znehodnocené zrno, seno, travní hmota získaná z údržby krajiny, zbytková hmota z těžby dřeva atd.) a O3 - například piliny, hobliny, štěpka, palivové dřevo a další podobné zbytkové produkty. 27

64

spaloven biomasy existuje také odlišná podpora pro bioplynové elektrárny. Výkupní cena je rozlišena pro spalování plodin cíleně pěstovaných k budoucímu energetickému využití a pro spalování vedlejších produktů zemědělské prvovýroby. Některé společnosti z analýzy ve třetí kapitole, jako například ZOD se sídlem v Němčicích, již z výše zmíněného důvodu stavbu bioplynové elektrárny plánují. V některých místech je možné doporučit přehodnocení způsobu hospodaření. Z analýzy ve třetí kapitole vyplívá, že větší zisk dosahují společnosti s větším podílem dotací na celkových výnosech. Zemědělské společnosti by měly mít podrobný přehled existence všech potencionálních dotací a možností jejich získaní. Měly by také mít kontakt nebo být přímo členy místních akčních skupin, které není vhodné podceňovat, ale ani přeceňovat. Společnosti nacházející se v oblasti LFA by této (ne)výhody měly plně využít a zvážit přechod na ekologické zemědělství. Zájmová sdružení zemědělců (např. Agrární komora nebo Zemědělský svaz) by neměly podceňovat lobbing, ať už v národním nebo evropském parlamentu. Ve Společné zemědělské politice bude vždy mnoho protichůdných národních zájmů, a proto by měly být zastoupeny i české zemědělské zájmové organizace. Je při tom nutné rozlišovat lobbing a korupci, na lobbingu samo o sobe nic špatného není. Naopak, poslanci zemědělských výborů a jejich asistenti v zemědělství pracovali málokdy a bez externích informací se neobejdou.28 Zajímavou publikaci o vlivu komitologie a problémech rozhodování v Evropské unii přináší Guéguen (2010). Pro zmírnění problémů s odděleným vlastnictvím půdy by bylo vhodné obnovovat nájemní smlouvy před jejich vypršením. Tedy například pokud je uzavřena smlouva na 10 let (maximální legální hranice), snažit se uzavřít další smlouvu již po pěti letech, na pětileté období po vypršení původní nájemní smlouvy. Tím je možné zajistit větší stabilitu pro plánování investic. Větší využívání operativního leasingu. Při nákupu zemědělské techniky se obvykle používá leasing finanční. Přitom operativní by více odpovídal požadavkům. Při finančním leasingu dojde po splacení částky k převodu právního vlastnictví majetku. Při operativním nikoliv, je to tedy klasický pronájem. Pro ilustraci je možné uvést společnost, která chce využívat zemědělské stroje po dobu pěti let od zakoupení. Výhodou může být, že společnost nemusí vlastnit rozsáhlé dílny, protože nové stroje potřebují menší servis. Po pěti letech chce stroje prodávat jiným společnostem nebo soukromým zemědělcům, kteří budou poté provádět opravy ve vlastní režii. Pokud využije pětiletý finanční leasing, pak se okamžitě po převedení do vlastnictví začne snažit stroj prodat. To může být spojeno s určitými transakčními náklady, pokud společnost není na obchodní činnost s opotřebovanými stroji zaměřená. Pokud by ale využila operativní leasing, pak by po pěti letech stroj přešel do vlastnictví prodávajícího subjektu, který by ho poté mohl prodat dále. Pro tento subjekt by prodej byl výrazně jednodušší, neboť je na obchodní činnost zaměřen. Předpokladem operativního leasingu musí samozřejmě být přesně sepsaná smlouva, která bude zahrnovat nejenom dobu pronájmu, ale také předpokládaný počet ujetých kilometrů a penalizaci v případě překročení.

-

-

-

-

Práce na několika místech komentuje různé aspekty společné zemědělské politiky. Všechny myšlenky je těžké krátce shrnout. SZP není zaměřena na podporu vyšší produkce a ani to z řady důvodů není žádoucí. Lepších hospodářských výsledků dosahují společnosti s extenzivnějším hospodařením. Dále SZP pomáhá drobným zemědělcům před úpadkem a převzetím ze strany navazujících společností výrobního řetězce, které se nacházejí v oligopsoním postavení. Na druhou 28

Na konferenci: The CAP towards 2020 od jednoho poslance zaznělo: Nestydím se za to že lobuji, naopak, bez lobbistů bychom tady seděli jako olympští bohové ve zlatém paláci bez relevantního kontaktu s dotčenými subjekty.

65

stranu ale snížení pravděpodobnosti úpadku zavádí jistou rigiditu. Dotace se ale do výsledku hospodařeni nepromítnou v plné výši (viz substituční efekt dotaci). Důsledkem substitučního efektu je na jedné straně snížení zisku zemědělců, ale na druhé straně snížení ceny potravin. Sociální rozměr společné zemědělské politiky není možné přehlížet. Naopak, snaha zajistit kvalitní levné potraviny je velmi žádoucí a je to možná levnější a efektivnější cesta než například zvyšování sociálních dávek. Je otázka, zda by cíle SZP neměly pro další období být změněny a cíl snižování (resp. udržení) cen potravin by zahrnovaly. Několik obecných doporučení by mohlo být uvedeno i pro politiky a tvůrce budoucí Společné zemědělské politiky. V žádném případě nesnižovat efektivnost evropského zemědělství preferencí malých farem před velkými. Dále pečlivě vážit všechny existující byrokratická nařízení a spočítat jejich dopad. K systému dotací je možné některé nové dotace navrhnout. -

Jeden z největších problémů zemědělství je obecně velmi malá výtěžnost zemědělské techniky. V zimě například není pro zemědělské traktory (a zaměstnance) využití. Ve stejnou chvíli obce a silniční správa bojují se sněhem. Spolupráce zemědělců na odklízení sněhu ale příliš dobře nefunguje (na rozdíl například od Německa).29 Pro zahájení této spolupráce by nejprve mohly být (obcím nebo zemědělcům) poskytovány dotace na odklízení sněhu v případě použití zemědělské techniky. Další dotací, která by zemědělcům obzvláště v postkomunistických zemích nesmírně pomohla, by byla dotace na nákup půdy. Z ekonomického pohledu je sice diskutabilní, proč má jedna skupina obyvatel být zvýhodňována při kupování stejného statku jako jiná skupina, v praxi je ale takovýchto příkladů mnoho i v jiných sektorech. Pozitivní důsledky této dotace pro zemědělce by byly obrovské. Prakticky všechny návrhy na novou SZP se shodují na více zeleném hospodaření. Bylo by zajímavé vytvořit koncept „superekologického“ zemědělství nebo také bezemisního zemědělství. V současné době začínají fungovat elektrické automobily, jejichž pořizovací náklady výrazně převyšují pořizovací náklady klasických automobilů. Přestože provozní náklady jsou nižší, elektrické automobily z ekonomického hlediska nejsou efektivnější než klasické se spalovacími motory. Jejich výhodou, která by v zemědělství mohla být velmi oceněna, je jednodušší a méně poruchová konstrukce elektromotorů, které vyžadují méně údržby. V zemědělství by také nebyl problém s dobíjením. V noci většinou nejsou zemědělské stroje využívány. Elektrická energie by dokonce mohla být vyráběna ve vlastních elektrárnách na biomasu (v noci je spotřeba el. proudu nižší, což by opět bylo výhodné). Tento koncept není hudba budoucnosti, ale ekonomicky výhodný také není. Mohl by být zaveden pouze v případě značných dotací. Na druhé straně by výborně naplňoval představy řady ekologů a politiků. Určitý začátek by mohla být větší podpora (ne finanční ale administrativní) budování elektráren na biomasu zemědělskými subjekty v blízkosti průmyslových zón. Elektrická energie vyrobená z biomasy je výrazně levnější než například ze solárních elektráren.

-

-

29

Při osobních konzultacích je možné slyšet, že obce si raději na odklízení sněhu koupí vlastní traktor, místo aby se pokoušely o spolupráci se zemědělci. Je jasné, že některá technika (frézy apod.) se mezi zemědělci nevyužije, proto by určitě musely zůstat městské technické služby, ale mohly by být buď zredukovány nebo by sníh naopak mohl být odklizen vždy rychleji.

66

-

S výše uvedeným konceptem souvisí větší podpora biodiverzity a chovů netradičních zvířat. Typickým případem mohou být pratuři a zubři, chované společností GW Farma, patřící do skupiny ZZN Prachatice.30 Jejich chov je nákladnější než chov klasického skotu. Největším nákladem je vybudování velmi drahé ohrady, ale problematické a finančně náročné jsou i další úkony spojené s jejich chovem. Jejich existence se může stát velmi zajímavým cílem turistů a všeobecně přispívá Obrázek 8: Pratur – Křišťanov; zdroj – Prachatický deník k biodiverzitě přírody. Existuje také celá řada vymíracích plemen jako Česká červinka, které by se tímto způsobem mohly zachránit. „Zajímavá změna by bylo žádat o dotace například jednou za pět let a při úspěšné žádosti každý rok dostat určitou sumu (Tangermann 2010).“ Systém vyplácení dotací by mohl být přehodnocen. Snížení nákladů na vyplácení poskytováním dotací na více let přináší samozřejmě řadu rizik, je ale velmi zajímavé. „Začíná se také zdůrazňovat rozdíl mezi „aktivními farmáři“ a dalšími potenciálními příjemci dotací. Všichni se shodují, že například golfová hřiště by zemědělské dotace získávat neměly (Tangermann 2010).“ V této diskuzi je třeba spatřovat určitý protimluv. Na jedné straně nemá být SZP zaměřena na podporu produkce, na druhé straně je snaha podporovat „aktivní farmáře“, ať už tato definice znamená cokoliv. Nevyplácení dotací golfovým hřištím má sice logické opodstatnění, množství takto dotované půdy je ale naprosto zanedbatelné v porovnání s velikostí zemědělské půdy. Mnoho autorů doporučuje více podporovat různá zemědělská pojištění. To je ale velmi diskutabilní. Znamenalo by to vstup dalšího subjektu do výrobního řetězce, který by logicky v dlouhém období musel vykazovat zisk. Je však také otázka, proč tohoto rizika zemědělce zbavovat. Se snížením rizika je nutně spojena hrozba morálního hazardu. Pokud by se například nějaký obchodník zavázal vykoupit produkci z určité plochy půdy, zemědělec by neměl důvod se o co nejvyšší produkci snažit. Smluvně by to bylo velmi těžké ošetřit. Pokud by naopak dopředu stanovil cenu za kterou je ochoten vykupovat, což je v podstatě klasická opce, a byla-li by předem dohodnutá cena vyšší než aktuální v době sklizně, zemědělec by mohl tajně kupovat produkci jinde a vydávat jí za vlastní. Pokud by předem dohodnutá cena byla nižší, hrozil by opačný problém. Zemědělec by svou produkci mohl tajně prodávat jinde. Přesto se dnes různé tyto metody používají i v České republice. Problémem není jejich existence, ale spíše fakt, že by takto složitý instrument měl být nějak podporován a ovlivňován státem. V extrémním případě by se tímto SZP mohla vrátit ke garantovaným výkupním cenám a podobně.

-

-

-

30

http://prachaticky.denik.cz/zpravy_region/ptzubri20091012.html; http://www.ct24.cz/regionalni/14642-na-uzemicech-se-vraci-pratur/

67

Jaké využití by mohla mít analýza ve třetí kapitole? Kromě zjištění velmi zajímavých údajů popsaných výše, může zemědělským společnostem sloužit k porovnání vlastní produktivity s jinými subjekty. Případně může sloužit k nalezení vhodných akvizičních příležitostí. Jak v kontextu s ostatními zkoumanými společnostmi v analýze ve třetí kapitole vychází skupina společností ZZN Prachatice? Skupina poměrně přesně odhadla potenciál získávání dotací a jejich vyšší ziskovost ve srovnání s více produkčním hospodařením. Vzhledem k provázanosti společností skupiny není ale úplně možné jejich zhodnocení. Doporučení skupině do

25 20 15 10 5 0 -5

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

-

Obzvláště pečlivě by se tvůrci SZP měli zabývat návazností konkrétních nástrojů na předem schválené cíle. 31 Mnoho politiků kritizuje zábor půdy pro solární elektrárny. „Hovořilo se o neutěšeném stavu ochrany zemědělského půdního fondu. Zejména výstavba slunečních elektráren je příkladem hazardováním tímto nevratným a omezeným výrobním faktorem. Také výstavba různých skladišť a jiných objektů není motivována k minimalizaci záboru zemědělské půdy.“32 Z pohledu zemědělců je čistě z pragmatického hlediska zdůraznit, že skutečná potřeba je spíše opačná. Demografický vývoj Evropy do budoucna nepředpokládá nárůst počtu obyvatel, zato výrobní techniky se budou jistě stále zlepšovat. K výživě evropského obyvatelstva bude potřeba čím dál méně půdy. Ochrana půdního fondu tedy zemědělcům příliš výhod nepřinese. Spíše naopak, čím bude půdy v Evropě méně, tím vzácnější tento výrobní faktor bude, tím nižší bude zemědělská produkce a tím vyšší bude cena zemědělských komodit. Přestože zemědělská půda samozřejmě cenná je, její hodnotu nelze srovnávat s hodnotou továren a dalších staveb, které na ní mohou stát. Na 200 hektarech zemědělské půdy pracují 3 - 6 zaměstnanců. Na stejné ploše ale například v Mladé Boleslavi stojí továrna Škody Auto, kde pracuje několik tisíc lidí. Podobné je to se sklady nebo distribučními centry. Vždy je v nich zaměstnáno více lidí, než by bylo zaměstnáno při zemědělské činnosti a vytvořená přidaná hodnota je vyšší. Bohužel, při politických diskuzích o zemědělství se v politických proklamacích často namísto skutečných problémů zmiňuje právě toto.

EBIT/ha

-

-10

Cena mléka ZNP E/ha

ZZ E/ha

Graf 10: Na grafu je znázorněna závislost poměru zisku na jeden hektar Zefy Zbytiny na ceně mléka (na horizontální ose); v porovnání se ziskem na hektar společnosti Zefa Nová Pec. Ukazuje se, že aby ziskovost mléčné výroby vyrovnala ziskovost masné výroby, musí cena mléka přesáhnout 9 korun. Zdroj – vlastní výpočty

31

Autor se domnívá, že správně nastavená SZP by měla splňovat následující kritérium: Po splnění předem daných, odsouhlasených a přesně definovaných cílů by neměla mít žádné další vlivy. Důležité je slovo žádné. Někdo by mohl předpokládat, že pokud některé další vlivy budou kladné, měla by je SZP také podporovat. To je však problematičtější než se zdá. Všechny kladné vlivy by měly být předem vyjmenovány v oficiálních cílech. Pokud aplikující orgán při aplikaci SZP najde nějaký možnost dosažení dalšího kladného efektu, který ale v předchozích cílech nebyl vyjmenován, měl by být ignorován, protože evaluace je velmi problematická a mohlo by se stát, že další efekt, přestože vypadá kladně ve skutečnosti způsobí více škody než užitku. 32 107. Žofínské fórum o zemědělství a potravinářství

68

budoucna by mohla být maximální snaha o stavbu vlastních spaloven na biomasu O1 a O2. Především v blízkosti společností hospodařících intenzivněji s rostlinnou výrobou (AGRUP, ZOD Kluky …). Dále snaha jak o horizontální tak vertikální akvizice. Po posouzení statistického souboru v zemědělství prostor pro další konsolidaci vlastnictví a restrukturalizaci některých společností je. Pro další stabilizaci příjmů je vhodné mít zajištěný vlastní odbyt některých surovin. Tedy expanze vertikální. Výhodou skupiny je, že vlastní jak pekárnu tak jatka. Tyto dvě odvětví se dají společně propagovat nebo nabízet ve vlastních obchodech. Expanze pomocí vlastních obchodů je další doporučeníhodná věc. I pokud by obchody nebyly ziskové a jejich rentabilita by byla kolem nuly, měly by kladný efekt v podobě zvýšení odbytu. Doporučit by se také dalo přehodnotit pokračování výroby mléka. Pokud se státní podpora ekologického zemědělství a masného skotu nezmenší, bude zisk na jeden hektar masného a mléčného skotu stejný až pokud bude cena mléka vyšší než 9 korun. Je otázka, zda je tato cena reálná.

69

6. Zdroje 1. AIGINGER, K. – TICHY, G: Die Größe der Kleinen. Die überraschenden Erfolge kleiner und mittlerer Unternehmungen in den achtziger Jahren; Wien, Signum; 1984 2. BEDNAŘÍK, Z. a kol.: Integrace zemědělství Evropského hospodářského společenství; Academia, Praha 1970 3. BOETTKE, P.: What happened to the Efficient markets; The independent review; 2010 4. BOYD, M.L.: The Performance of Private and Cooperative Socialist Organization: Postwar Yugoslav Agriculture; Review of Economics and Statistics; 1987 5. BORJAS, G.: Labour economics; McGrow –Hill International edition; 2009 6. BRADA, J.C. – KING, A.E.: Is Private Farming More Efficient than Socialized Agriculture?; Economica; 1993 7. BRADA, J. – MENDEZ, J.: Technology, effort and efficiency of production: Labor-Managed versus Capitalist Firms; South-Eastern Europe Journal of Economics; 2009 8. BRČÁK, J.: Labour Productivity in Czech Agriculture and Factors of its improvement; Scientia Agriculturae Bohemica; 2009 9. COASE, R. H.: The Nature of the Firm; Economica 1937 10. COASE, R.H.: Accounting and the Theory of the Firm; Journal of Accounting and Economics; 1990 11. ČECHURA, L.: Zdroje a limity růstu agrárního sektoru, Wolters Kluwer, 2009 12. ČUBA, F.: Moderní pojetí zemědělské velkovýroby a předpoklady jejího dalšího rozvoje; Slušovice; 1989 13. DOSTÁLOVÁ, I.: Budoucí tvář evropského zemědělství, Ekonom, č. 26, 1998, 14. DVOŘÁKOVÁ, D.: Klasifikace biologických aktiv v účetnictví zemědělských podniků. Účetnictví v zemědělství. 2009. sv. XI, č. 2, s. 11--15. ISSN 1212-9453. 15. DVOŘÁKOVÁ, D.: Řešení problematiky oceňování biologických aktiv v IAS 41 - Zemědělství. Účetnictví v zemědělství. 2009. sv. XI, č. 8, s. 20--24. ISSN 1212-9453 16. FANDEL, P.: Technical and scale efficiency of corporate farms in Slovakia; Nitra, Slovak University of Agriculture; 2006 17. GOULLI, R.: Reforma společné zemědělské politiky Evropského společenství: protekcionismus, jednání GATT a perspektivy; Ekonomický ústav ČSAV, Praha 1992 18. GUÉGUEN, D.: Komitologie. Boj o moc v EU?; BMS creative; 2010 19. HAVEL, P.: Ceny potravin určuje spíše poptávka, více lidí, vyšší příjmy, vyšší poptávka, vyšší ceny; Vesmír 2/2010; str. 83-84 20. HABERLE, J. – MIKYSKOVÁ, J.: Relation of cekals yields and variability to soil-climate and production characteristics of districts of the Czech Republic; Journal of Central European Agriculture; 2006 21. HENNEN, L.: Animal – based Welfare monitoring; Final report; Official journal of the European Union; 2010 22. INGERSENT, K. – RAYNER, A.: Agricultural policy in Western Europe and the United States; 1999 23. JANSSEN, S. – ITTERSUM, M.: Assessing farm innovations and responses to policies: A review of bio-economic farm models; Agricultural Systems 94, Janssen, Sander, Ittersum Martin K. Van; 2007 70

24. JAMBOR, A.: Rural development in the CAP post 2013; document requested by the European Parliament´s Committee on Agriculture and Rural Development; 2010 25. JELÍNEK, L. : Impact OF applied technology on milk sector efficiency (Vliv aplikované technologie na efektivnost v sektoru mléka); Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Inproforum 2007, Jihočeská univerzita, České Budějovice 26. KEY, N. – ROBERTS, M.: Government payments and farm business survival; American Journal of Agricultural Economics, 2006, 382 – 392 27. LERMAN, Z. – SCHREINEMACHERS, P.: Individual Farming as a Labour Sink: Evidence from Poland and Russia; Comparative Economic Studies, 47, 2005, (675-695) 28. LIN, J.Y.: The Household Responsibility System in China´s Agricultural Reform: A Theoretical and Empirical Study; Economic Development and Cultural Change; 1988 29. LUSTGARTEN, S. A.: Firm size and productivity growth in manufacturing industrie. In small business in a regulated economy. Issues and implication; 1988 30. MACOURS, K. – SWINNEN, J.F.M.: Production organisation and efficiency during transitive: The case of East German agriculture. Review of Economics and Statistics, 83; 100-107; 2001 31. MATHIJS, E. – VRANKEN, L.: Farm restructuring and efficiency in transitive: Evidence from Bulgaria and Hungary. Annual Meeting American Agricultural Economics Association, Tampa FI, USA; 2000 32. MATHIJS, E. – BLAAS, G. – DOUCHA, T.: Organisational form and technical efficiency of Czech and Slovak farms, MOCT-MOST: Economic Policy in Transition Economies; 1999 33. MORETTI, E. – PERLOFF, J.,M.: Minimum Wage Laws Lower Some Agricultural Wages; University of California, Berkeley; 2000 34. MUGLER, J.: Betriebswirtschaftslehre der Klein- und Mittelbetriebe; Wien, Springer Verlag; 1995 35. NEUMANN, P.: SZP EU: vznik, vývoj a reformy, mezinárodní komparace; Vysoká škola ekonomická v Praze, nakladatelství Oeconomica, 2004 36. NGHATSANE, L.: Future of food: Markets, Prices, Security; OECD Forum 2009, 37. PESCE, A.: The evaluation of the impact of reforms that have affected the sector and the needs of european livestock system; document requested by the european parliaments committee on agriculture and rural development; 2010 38. PIESSE, J. – THIRTLE, C.: A stochastic frontier approach to firm level efficiency, technological change, and productivity during the early transitiv in Hungary, Journal of Comparative Economics; 2000 39. SAMUELSON, P. A. – NORDHAUS, W. D.: Ekonomie; Nakladatelství Svoboda; 1991 40. STŘELEČEK, F. – LOSOSOVÁ, J. – ZDENĚK, R.: Efficiency of budget expenditures to support investment in the agriculture: European and national programmes; SCIENTIA AGRICULTURAE BOHEMICA; 2010 41. SVATOŠ, M. – SMUTKA, L.: Development of competitiveness of agrarian trade in selected central european countries; SCIENTIA AGRICULTURAE BOHEMICA, 41, 2010 (3): 170–182 42. ŠIMEK, J.: Kalkulace vlastních nákladů v zemědělství a její specifika v oblasti živočišné výroby; ESOP, 2010 43. SOJKOVÁ, Z.: Assesment OF cooperatives efficiency using stochastic parametric approach. Agricultural Economics – Czech; 2001 44. ŠTOLBOVÁ, M. – KUČERA, J. – HLAVSA, T.: Metodika stanovení méně příznivých oblastí; ústav zemědělské ekonomiky a informací 71

45. TANGERMANN, S.: Direct payments in the CAP post 2013; Official journal of the European Union; study requested by committee on Agriculture 46. THIELE, H. – BRODERSEN, C.: Differencies in farm efficiency in West and East Germany, European Review OF Agricultural Economics; 1999 47. TOMŠÍK, K.: Vývoj a perspektivy Evropského venkova; Wolters Kluver; 2009 48. TRITTEN, C. – SARRIS, A.: Agrarian production organization under transition to a market economy in Albanie, The Czech and Slovak Republics, Katholieke Universitet Leuven; 2001 49. ULMANOVÁ, J.: Význam sledování efektivnosti v posuzování konkurenceschopnosti zemědělství; 1999 50. VALDER, A.: Účetnictví pro podnikatele v zemědělství. Praha: ASPI, 2008. ISBN 978-80-7357388-1 51. VIAGGI, D. – RAGGI, M. – SERGIO .G.: An integer programming dynamic farm-household model to evaluate the impact of agricultural policy reforms on farm investment behaviour; European Journal of operational research; 2009 52. WENJUN, Z. – YANHONG, Q. – Zhiguo, Z.: A long-term forecast analysis on worldwide land uses; research Institute OF Entomology, Thogsham University, Guangzhou; 2005 53. ZAHRNT, V.: Reforming the EU´s Common Agricultural Policy: Health Check, Budget Review, Doha Round; ECIPE 54. ZAJÍČEK, M. – ZEMAN, K.: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase; Nakladatelství VŠE; 2007 55. Consolidated version of the treaty on European Union and the treaty on the functioning of the European Union; Official journal of the European Union; 30. 3. 2010 56. Zákon č. 563/1991 57. Výkazy zisků a ztrát společností Zefa Nová Pec s.r.o., Zefa Zbytiny s.r.o., Agrup s.r.o. 58. Rozvahy společností Zefa Nová Pec s.r.o., Zefa Zbytiny s.r.o., Agrup s.r.o. 59. Hodnocení provozů společností Zefa Nová Pec s.r.o., Zefa Zbytiny s.r.o., Agrup s.r.o. 60. Různé informační zdroje Státního zemědělského intervenčního fondu 61. Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013; Ministerstvo zemědělství ČR

72

7. Přílohy 7.1. Objem finančních prostředků vyplacených na jednotlivé dotační programy (1.1.2009 – 31.12. 2009)

Finanční prostředky vyplacené (v tis. Kč) ČR EU 13 770 915 10 027 723 1 211 681 14 520 32 224 10 027 723 15 029 340

Přímé platby (SZIF) SAPS TOP-UP SSP (oddělená platba za cukr) STP (oddělená platba za rajčata) Energetické plodiny z EAGF Přímé platby celkem

v roce 2009 Celkem 13 770 915 10 027 723 1 211 681 14 520 32 224 25 057 063

Tabulka 40: zdroj – SZIF, vlastní výpočty

Finanční prostředky vyplacené v roce 2009 (v tis. Kč)

Společná organizace trhu (SZIF)

ČR 33 349 21 623 1 264 322 944 469 2 263 763

Finanční podpory (včelařství, ovoce a zelenina) Vývozní subvence Dotace a odvody (restrukturalizace) Intervenční nákupy Přímé platby celkem Tabulka 41: zdroj – SZIF, vlastní výpočty

73

EU 73 454 163 752 1 634 481 148 084 2 019 771

Celkem 106 803 185 375 2 898 803 1 092 553 4 283 534

Finanční prostředky vyplacené v roce 2009 (v tis. Kč) ČR EU Celkem

Program rozvoje venkova (SZIF) OSA I I.1.1. Modernizace zemědělských podniků I.1.2. Investice do lesů I.1.3. Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům I.1.4. Pozemkové úpravy I.3.1. Další odborné vzdělávání a informační činnost I.3.2. Zahájení činnosti mladých zemědělců I.3.3. Předčasné ukončení zeměd. činnosti I.3.4. Využívání poradenských služeb Osa I celkem OSA II

303 976 65 528 80 498

911 926 196 585 241 496

1 215 902 262 113 321 994

99 208 7 257

297 624 21 770

396 832 29 027

80 436 6 256 8 681 651 840

241 309 18 767 26 043 1 955 520

321 745 25 023 34 724 2 607 360

II.1.1. Platby za přír. znevýhodnění poskyt. v horských obl. a obl. s jinými znevýhod. II.1.2. Platby v rámci NATURA 2000 II.1.3. Agroenvironmentální opatření II.2.1. Zalesňování zemědělské půdy II.2.2. Platby v rámci NATURA 2000 v lesích II.2.4. Obnova les. potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesa Osa II celkem OSA III III.1.1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy III.1.2. Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje III.1.3. Podpora cestovního ruchu III.2.1. Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby III.2.2. Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova III.3.1. Vzdělávání a informace Osa III celkem OSA IV IV.1.1. Místní akční skupina IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie Osa IV celkem OSA V

257 765

1 031 060

1 288 825

198 315 163 10 805 25 9 743

791 1 260 584 43 219 100 38 973

989 1 575 747 54 024 125 48 716

593 699

2 374 727

2 968 426

119 036 48 387 18 163 282 419

357 110 145 159 54 487 847 258

476 146 193 546 72 650 1 129 677

21 816

65 447

87 263

4 474 494 295

13 423 1 482 884

17 897 1 977 179

17 491 10 801 28 292

69 963 43 206 113 169

87 454 54 007 141 461

V.1. Příprava, sledování, hodnocení, informování a kontrola v rámci programu V.2.1. Struktury potřebné pro rozvoj sítě V.2.2. Akční plán Osa V celkem Program rozvoje venkova celkem

4 897

14 691

19 588

215 1 180 6 292 1 774 418

645 3 541 18 877 5 945 177

860 4 721 25 169 7 719 595

Tabulka 42: zdroj – SZIF, vlastní výpočty

74

7.2. Sazby dotace TOP-UP pro rok 2009

Tabulka 43: zdroj - SZIF

7.3. Největší světoví exportéři

Graf 11: Fundamental Commentary on Financial and Commodity Futures Markets; IMF

75

7.4. Základní statistický soubor pro analýzu ve třetí kapitole BS 1

2

3

4

5

6

7

8

VOD Svatobor

Agromachine

Agrospol Maly Bor

VOD Velky bor

ZD Mecin

ZOD Kolinec

Farma Cihan

Statek Sobesice

DM

VK

Výkony

2006

151460

87331

100609

66390

Mat a en 33614

Služby 8049

24727

25651

10734

21813

88203

1105

9756

7480

10861

8585

2007

160484

90301

101871

64991

33798

9600

21593

25702

11432

23539

88530

283

7114

6110

7397

6393

2008

150987

90239

100949

65101

34110

9380

21611

24923

11148

22337

87438

-357

7923

6459

7566

6102

2009

143901

85546

97662

47753

26280

7959

13514

22477

12519

23534

71287

-1645

2612

1332

967

-313

2006

78022

41429

-7320

44569

23910

6921

13738

19653

3368

18933

63502

490

7576

7107

8066

7597

2007

108546

56493

1183

61755

28897

8274

24584

20711

3952

20419

82174

12765

5809

4889

18574

17654

2008

107980

53246

3542

51029

33674

9405

7950

21643

6389

18840

69869

12765

-14373

-15478

-1608

-2713

2009

98098

56870

27876

46907

28121

9669

9117

20309

7001

19513

66420

-25530

25121

24208

-409

-1322

2006

146442

100528

92530

54258

25376

8665

20217

18984

10950

16275

70533

130

3683

2257

3813

2387

2007

177987

118601

110092

72413

28447

11866

32100

19195

11283

19281

91694

-498

19400

18242

18902

17744

2008

210750

143416

113985

76482

39393

11233

25856

21136

13348

16541

93023

-293

6659

4321

6366

4028

2009

183226

135186

110535

68466

42150

13786

12530

20162

13674

19590

88056

-239

-1917

-3675

-2156

-3914

2006

111481

76479

73196

51311

26709

6947

17655

19718

5137

14158

65469

-20

5495

5464

5475

5444

2007

119592

79984

77896

64474

32681

7770

24023

20034

6929

19097

83571

5786

8606

7044

14392

12830

2008

125581

86416

74185

64178

34790

9511

19877

21112

7739

14846

79024

4914

-1991

-2873

2923

2041

2009

146453

113180

78610

46558

26534

7602

12422

19127

8307

16264

62822

-7686

5882

4935

-1804

-2751

2006

102462

56726

74656

69747

40986

6304

22457

27719

7163

16105

85852

-532

848

184

316

-348

2007

103060

56510

75852

61175

32883

8215

20077

23274

6826

17405

78580

2901

3371

2112

6272

5013

2008

114048

62267

72760

60419

34288

6725

19406

23003

7231

18487

78906

2078

2555

929

4633

3007

2009

102124

63090

65844

43759

28839

8379

6541

21460

8123

23436

67195

-2674

-4228

-5160

-6902

-7834

2006

135580

81109

98247

60291

37462

7580

15249

16995

9922

15167

75458

-652

3577

5603

2925

4951

2007

152104

94469

102890

67933

40156

6211

21566

17064

9995

15728

83661

-298

8068

6832

7770

6534

2008

159816

106678

103124

65661

45059

7915

12687

17153

9628

16175

81836

891

1298

1134

2189

2025

2009

164915

112067

103027

72902

49688

8729

14485

16318

10021

9100

82002

-227

2892

1264

2665

1037

2006

49474

21898

34869

19223

9798

11633

-2208

5365

2772

13272

32495

0

2627

2414

2627

2414

2007

50009

22998

36537

26084

10965

13878

1241

6470

3116

14119

40203

4457

1136

879

5593

5336

2008

60256

28250

36618

27312

12571

15500

-759

6531

3099

15702

43014

4457

154

155

4611

4612

2009

62550

35843

37486

14704

10972

11750

-8018

6244

3142

15441

30145

-3701

790

1013

-2911

-2688

2006

94499

55132

926

43287

22228

9300

11759

14452

6723

15769

59056

3655

2156

1664

5811

5319

2007

103784

59776

9091

57711

21493

9899

26319

14580

7865

16198

73909

3571

10517

9820

14088

13391

76

PH

ON

Odpisy

OPV

Výnosy

ZR

EBIT

EBT

EBIT+ZR

EBT+ZR

9

10

11

12

13

14

15

16

JZD budovatel se sidlem v Janovicich

ZOD Hlavnovice

Statek Kaspersko hory

Sumavsky statek dlouha ves

Ekofarma K+H

Zdar Chudenice

TZK Mysliv

Statek Benovy

2008

101508

60802

11333

52429

32998

12660

6771

14843

9427

15684

68113

-4917

2009

99164

58446

12834

48615

29487

2006

78226

34333

54762

16683

16697

2007

83797

34633

70452

26664

2008

89067

38457

76212

26145

2009

86631

39728

73765

2006

69202

45846

39766

2007

72084

47225

2008

71926

2009

60472

2006

-837

-2155

12915

6213

14889

9367

15116

63731

-2778

2433

3053

-3067

11459

2349

13245

29928

340

-3921

1701

-345

-1077

-4075

-3581

-3735

15164

2250

9250

11396

2307

12528

39192

0

8385

20072

2355

3718

11772

2557

12335

38480

0

5980

8233

8385

8233

5855

5980

5855

18686

15629

2788

269

11352

2680

11879

30565

0

34882

16865

7941

10076

17184

4989

11266

46148

-123

-2153

-2217

-2153

-2217

-448

-1787

-571

39417

36259

17757

7363

11139

17634

4851

11262

47521

-1910

212

-655

-2408

-443

-2196

43477

34816

34953

18602

7568

8783

18551

5063

12171

40279

32210

24158

14713

6197

3248

15805

4796

11213

47124

9

-2139

-4332

-2130

-4323

35371

-29

-5563

-7068

-5592

20017

9903

13504

5711

2613

3993

-895

4443

2000

-7097

10136

15847

-986

4638

4084

3652

3098

2007

22545

13980

16306

5074

2606

4012

-1544

4822

2008

22566

12879

18844

4816

3049

4375

-2608

5418

1991

10014

15088

136

3882

3272

4018

3408

2349

11518

16334

-1650

3577

2965

1927

2009

23680

12920

21419

5597

3048

3833

-1284

1315

5602

2653

12597

18194

-500

3655

3071

3155

2006

28728

9573

4682

7173

3357

4300

2571

-484

5098

1518

9483

16656

-943

3014

3319

2071

2376

2007

27466

11016

7037

7303

3528

2008

31704

12319

9458

8279

3806

4200

-425

5187

1411

9415

16718

-614

2704

2943

2090

2329

5000

-527

5133

1630

10578

18857

675

2322

2808

2997

2009

34316

14026

11987

7023

3483

3266

4000

-243

5483

2104

10694

17717

0

2733

3077

2733

2006

27176

12366

11577

3077

3651

1677

2500

-526

3462

2244

9341

12992

1579

-481

5559

1098

7138

2007

27762

13341

2008

36134

16439

15039

2186

1265

1500

-579

3377

2474

9052

11238

1737

5876

5671

7613

7408

20417

3569

1100

1894

575

3696

2692

10457

14026

-500

5505

5446

5005

2009

29577

17787

4946

24993

3796

1823

2500

-527

3776

3226

11307

15103

-2711

5631

5574

2920

2863

2006

52791

2007

46869

23980

573

25091

16001

6840

2250

6067

3663

8520

33611

0

-370

-740

-370

-740

27142

2840

30733

19053

5819

5861

8901

3343

12712

43445

3737

2567

2610

6304

6347

2008

52595

32172

7697

36215

24171

7772

4272

9472

4434

11995

48210

-4345

6582

6141

2237

1796

2009

52463

29081

8777

24145

12506

6861

4778

9033

5402

8630

32775

-2308

1274

1432

-1034

-876

2006

35609

12050

7133

19667

9257

4565

5845

9713

2934

8493

28160

-146

856

696

710

550

2007

38174

12665

10571

22261

9301

4746

8214

10039

3289

8773

31034

0

3604

3438

3604

3438

2008

37458

13295

11224

23048

11818

4761

6469

10915

3623

9154

32202

148

779

655

927

803

2009

37338

11118

10649

19995

10457

4931

4607

10341

3688

9656

29651

-10

-304

-533

-314

-543

2006

46625

23082

15464

36386

15377

5017

15992

13142

4497

9335

45721

3421

3245

2959

6666

6380

2007

54245

23455

1686

43049

17432

5570

20047

13230

4788

9564

52613

8413

1917

1694

10330

10107

2008

62469

36656

11097

35120

19893

4779

10448

13647

4786

9027

44147

6640

-7151

-6578

-511

62

77

4080

2762

17

18

19

20

21

22

23

24

Prvni Vitenska

Rolnicke druzstvo Uhlava

ZD Kbel

Agro Polen

VOD Lidmovice

ZD Novosedly

ZOD Predslavice

Sumava

2009

72535

50101

18891

29814

16274

4406

9134

12721

4376

6614

36428

-12127

9195

8032

-2932

-4095

2006

14218

5384

-5317

6420

3996

3518

-1094

3577

637

5817

12237

-31

646

606

615

575

2007

13282

4774

-3573

7044

4274

3568

-798

3893

393

7030

14074

0

895

807

895

807

2008

15074

5581

-3297

7442

5126

4997

-2681

4305

231

8466

15908

1000

-706

-902

294

98

2009

15704

5478

-3257

5617

4589

4984

-3956

4371

317

8492

14109

-1000

208

47

-792

-953

2006

37910

23134

18888

25149

14914

3507

6728

8329

3067

6490

31639

290

660

367

950

657

2007

38173

22328

20559

29197

16565

4941

7691

8374

3279

6965

36162

265

2112

1486

2377

1751

2008

46933

31983

15540

24321

16427

5804

2090

9452

3425

7162

31483

0

-4294

-4869

-4294

-4869

2009

42411

29706

12880

21088

11807

5116

4165

8276

4386

6835

27923

-119

2935

-3515

2816

-3634

2006

49120

31543

23034

17614

8186

3115

6313

7005

2038

5609

23223

0

2416

2262

2416

2262

2007

49195

30391

25565

22416

8625

3805

9986

6727

3290

5567

27983

3322

1716

567

5038

3889

2008

50603

33960

26196

23652

11090

4727

7835

7376

3840

5510

29162

1926

928

421

2854

2347

2009

43288

30388

21316

15901

10010

5344

547

6907

3996

5763

21664

-298

-4774

-5158

-5072

-5456

2006

25017

12837

11180

11133

6830

2052

2251

4614

1106

4675

15808

-1

828

819

827

818

2007

30259

13126

17559

16109

5946

2534

7629

4389

1018

4894

21003

-11

6781

6860

6770

6849

2008

33325

17633

19434

11425

5598

2209

3618

4258

1468

4525

15950

-21

2156

2210

2135

2189

2009

32184

16170

19142

8304

4651

2118

1535

4903

2105

5501

13805

0

-379

-271

-379

-271

2006

186925

111945

121189

88040

46561

11749

29730

25263

12203

21399

109439

3393

8961

7239

12354

10632

2007

210730

131443

130976

97541

51061

15242

31238

26319

12189

23943

121484

297

12387

12022

12684

12319

2008

205142

132759

131353

102215

55365

12820

34030

27358

13608

19776

121991

1433

9017

8437

10450

9870

2009

194770

123177

130881

76448

42500

13234

20714

25401

13834

21470

97918

-872

755

566

-117

-306

2006

148479

65439

75654

65761

34785

10039

20937

25364

12808

23254

89015

0

4203

3710

4203

3710

2007

155498

69274

85480

80063

36118

13337

30608

28110

12553

23711

103774

0

12101

11692

12101

11692

2008

158688

68502

92373

79705

40851

11731

27123

29845

13435

23863

103568

0

5785

5414

5785

5414

2009

152966

71740

90366

61215

36131

10919

14165

28994

12020

26343

87558

0

-1855

-3696

-1855

-3696

2006

109233

63867

64697

61096

39906

11526

9664

20516

9004

20159

81255

43

-1421

-1897

-1378

-1854

2007

108301

61984

73204

67627

36548

11683

19396

19797

8286

18260

85887

-16

8051

7830

8035

7814

2008

108630

65327

70347

66615

40151

11413

15051

20638

7799

17217

83832

0

1843

1458

1843

1458

2009

104349

64496

64323

49392

32833

10210

6349

18745

8820

17228

66620

26

-3364

-4967

-3338

-4941

2006

121552

91400

84899

39875

20015

11643

8217

15341

7333

17196

57071

0

-169

-1438

-169

-1438

2007

118424

85888

86562

41124

22623

10680

7821

14739

7844

17294

58418

-57

1317

49

1260

-8

2008

120331

84556

83598

40097

22477

12433

5187

15293

7979

16558

56655

0

-2477

-3666

-2477

-3666

2009

113346

82339

79861

28217

17087

9933

1197

13389

7459

19739

47956

0

-1246

-2410

-1246

-2410

78

25

26

27

28

29

30

31

32

33

Zemcheba

Agro Sedlice

ZD Prestovice

ZD Belcice

Posumavi

Agraspol Predmir

ZOD Skvoretice

ZOD Nemetice

Agro Cejetice

2006

109050

35737

3630

90313

49915

15133

25265

28877

10681

16678

106991

10

2099

338

2109

348

2007

114081

34706

21184

114560

55266

16922

42372

30949

10926

20716

135276

-13

20139

17561

20126

17548

2008

121483

37287

21216

118380

67004

18307

33069

33393

11294

16670

135050

0

3690

159

3690

159

2009

119166

41556

21320

93661

57558

16439

19664

31031

11884

27024

120685

0

3085

83

3085

83

2006

100504

57985

83433

51998

29337

5871

16790

16523

6173

13240

65238

0

5943

5600

5943

5600

2007

117818

65136

91506

64391

34142

5722

24527

17766

6830

13784

78175

920

11527

11211

12447

12131

2008

113835

68814

92746

65869

40327

10539

15003

18775

7173

13489

79358

-9

2316

2027

2307

2018

2009

124881

76666

92473

55922

36375

6498

13049

18149

7516

14329

70251

56

78

-273

134

-217

2006

152947

93727

40190

48999

30557

10692

7750

17528

8003

18778

67777

-61

-256

-466

-317

-527

2007

146462

89041

51977

61989

31693

10879

19417

17346

9795

16188

78177

205

8268

6903

8473

7108

2008

137672

85714

49576

62811

37188

11560

14063

18437

10486

15726

78537

353

-1624

-2663

-1271

-2310

2009

122571

81000

32971

39502

29482

12177

-2157

17487

11167

17476

56978

-117

-15139

-16399

-15256

-16516

2006

137605

83715

68058

70218

32269

13147

24802

24238

8546

15240

85458

-12

5682

4677

5670

4665

2007

146500

92704

71503

77281

35249

14211

27821

25689

9722

17752

95033

8

9044

8007

9052

8015

2008

151914

105147

72897

84047

43674

15013

25360

26890

9577

15452

99499

-8

5731

4457

5723

4449

2009

151189

103055

67270

69346

37529

11834

19983

26033

10210

16318

85664

0

-1508

-2999

-1508

-2999

2006

57231

30802

37171

45974

29770

5699

10505

11703

2827

9502

55476

0

4758

1337

4758

1337

2007

54667

29137

39381

50078

34886

5341

9851

12742

2893

9773

59851

0

2239

1749

2239

1749

2008

75550

46002

40058

57713

43311

7030

7372

13903

2800

12122

69835

0

603

950

603

950

2009

66147

42419

37425

25720

18929

6023

768

9208

3540

10349

36069

0

-1891

-2306

-1891

-2306

2006

86797

55028

73972

47768

24847

6941

15980

16416

6206

9678

57446

15

2663

2542

2678

2557

2007

103383

68973

78137

53674

26677

8695

18302

17618

6659

10121

63795

501

4952

4785

5453

5286

2008

100933

67722

80389

54192

28789

8127

17276

17628

6514

9546

63738

453

2594

2154

3047

2607

2009

93880

66376

79838

44904

25196

7319

12389

17115

6624

9749

54653

-1105

-318

-655

-1423

-1760

2006

52382

30862

28056

30022

17791

9674

2557

8981

3102

10961

40983

0

1099

212

1099

212

2007

54452

30880

30328

32294

17862

10135

4297

8786

3081

10267

42561

0

2489

2287

2489

2287

2008

56052

35134

30666

32648

21840

11142

-334

9738

2669

10047

42695

-107

-2844

514

-2951

407

2009

53425

34210

26631

25694

16642

10024

-972

8829

3092

10206

35900

4

-3440

-3894

-3436

-3890

2006

98704

66707

61113

34032

18077

7387

8568

10837

6066

10231

44263

-73

1237

1173

1164

1100

2007

103639

65777

66663

41093

19707

8375

13011

11395

6504

11496

52589

0

5518

5516

5518

5516

2008

97548

68500

69294

37905

21432

6890

9583

11828

6113

10551

48456

0

786

507

786

507

2009

86066

60633

66873

31824

18213

7282

6329

11368

6199

10889

42713

0

1003

598

1003

598

2006

39545

17827

13713

36687

26011

10502

174

10587

1502

9876

46563

-307

-3563

-3624

-3870

-3931

2007

44811

17617

24081

55532

30027

8714

16791

11461

1480

8589

64121

1

10546

10368

10547

10369

79

34

35

36

37

38

39

40

41

Zemedelstvi Blatna

VOD Kadov

ZOD Strasice

Ekochov

Skotcheba

ZD Jinin

DMP

AZ Delta

2008

48275

25278

24303

49691

34536

8606

6549

12072

1986

8513

58204

0

485

222

485

222

2009

49808

24610

22431

41848

2006

96469

69429

80789

26532

27300

8503

6045

12186

2522

9081

11989

13047

1496

5385

3152

8635

50929

0

-1556

-1949

-1556

-1949

35167

79

160

114

239

2007

102077

69884

82397

30299

13169

14881

2249

5740

2884

193

8462

38761

1481

453

750

1934

2231

2008

103893

75712

2009

97944

76735

83871

33008

13963

15357

3688

5522

84017

22391

11812

11897

-1318

6341

2693

8290

41298

1701

1824

1515

3525

3216

3002

8135

30526

-2910

-452

-361

-3362

-3271

2006

37485

22462

25437

23264

13218

3921

6125

7717

3378

7096

30360

0

2152

1817

2152

1817

2007 2008

38712

21934

27028

25387

13875

4695

35826

22553

25638

25053

15213

4823

6817

8210

3436

6682

32069

24

2318

1941

2342

1965

5017

8445

3417

6686

31739

0

-320

-416

-320

2009

36081

20970

23843

21272

13230

-416

4241

3801

8419

3076

6679

27951

0

-1276

-1382

-1276

-1382

2006

43654

29625

19009

11523

6533

3536

1454

4657

2313

5982

17505

-311

758

649

447

338

2007

43769

26609

20261

2008

41225

27648

18563

20503

11649

4475

4379

5366

4186

6849

27352

0

1406

1193

1406

1193

21902

14544

5106

2252

4816

4232

5878

27780

0

-1559

-1733

-1559

-1733

2009

36790

21952

13408

14147

10357

4010

-220

4827

4306

5876

20023

0

-3949

-5155

-3949

-5155

2006

11955

2007

12260

5077

2736

1328

1249

1679

-1600

1818

426

4617

5945

-2

778

733

776

731

5658

4579

1852

1312

918

-378

1883

314

4141

5993

0

1801

1663

1801

1663

2008

13643

5931

7480

1531

1074

1705

-1248

1719

401

5781

7312

0

3022

3078

3022

3078

2009

13739

5869

9472

1634

1537

1375

-1278

2151

527

5686

7320

0

2455

2273

2455

2273

2006

12024

431

-2838

4405

4769

3403

-3767

1127

450

5917

10322

0

715

550

715

550

2007

13951

419

-2787

4152

4121

3324

-3293

946

318

4818

8970

0

241

51

241

51

2008

12820

402

-2733

3749

5083

2758

-4092

747

350

5466

9215

0

287

54

287

54

2009

9953

741

-3623

1211

3213

3020

-5022

726

241

5135

6346

0

-667

-910

-667

-910

2006

22544

9222

15305

10400

6497

3025

878

4468

1704

5465

15865

1459

1876

1121

3335

2580

2007

27624

15759

12102

14235

7240

3332

3663

5095

1877

5184

19419

0

1956

1246

1956

1246

2008

33309

19822

9762

20259

10311

3630

6318

4899

3339

6336

26595

2610

2450

1278

5060

3888

2009

31916

16942

7515

13462

8001

3855

1606

4557

4044

7316

20778

2134

-1300

-2243

834

-109

2006

27057

15547

11912

12641

7997

2083

2561

4918

1319

4391

17032

-293

1312

1282

1019

989

2007

33926

20789

16040

16189

8696

2130

5363

5194

1839

4532

20721

-2

3516

3428

3514

3426

2008

31572

20132

17426

14761

9381

2598

2782

5273

1961

5276

20037

424

1052

948

1476

1372

2009

29708

19881

17713

11503

7689

2523

1291

5020

2040

5135

16638

-921

196

56

-725

-865

2006

69836

47571

33930

21207

10089

5079

6039

10284

4604

14032

35239

69

3970

2675

4039

2744

2007

79975

55365

36340

24872

11936

5456

7480

10973

5024

14078

38950

-30

5239

3006

5209

2976

2008

80282

58375

36754

24540

13031

5809

5700

11534

5814

15089

39629

0

4214

1078

4214

1078

2009

84115

59885

37881

21184

10913

5813

4458

10041

5703

15232

36416

0

4024

1304

4024

1304

80

42

43

44

45

46

47

48

49

Prima Agri

ZOD se sídlem v Němčicích

Agrodružstvo Šumavské Hoštice

ZEMI Mičovice

ZEMPO-VOS Strunkovice

ZEAS AGRO

Plzeňská farma

Zefa Nová pec

2006

96025

63033

41668

35459

22903

5461

7094

14015

3787

13028

48487

-562

1426

849

864

287

2007

79377

54365

47097

42982

24629

5341

13012

13913

4775

13550

56532

-184

6512

5399

6328

5215

2008

81627

55255

47535

43550

28979

5337

9234

14451

5360

14698

58248

144

2806

1500

2950

1644

2009

73523

52163

47612

32457

22240

4917

5300

11998

5432

14070

46527

-4

1089

215

1085

211

2006

133163

91611

86591

60177

33191

13397

13889

18214

6873

23348

83525

-854

1363

1001

509

147

2007

142032

90003

91051

69106

36408

14826

14802

18519

7201

15157

84263

382

4764

4301

5146

4683

2008

144947

94089

91313

80178

43941

15945

20292

19375

9049

14281

94459

1930

2019

1339

3949

3269

2009

138938

91958

91224

57245

33464

17999

5782

15311

8875

18583

75828

-2747

1515

1093

-1232

-1654

2006

51827

28511

35099

23738

11280

5637

6821

9981

1425

10329

34067

-145

4143

5140

3998

4995

2007

50562

28077

41024

28472

11440

8383

8649

10305

3345

10241

38713

-1375

6791

7625

5416

6250

2008

49200

25991

40245

22769

11482

6788

4496

10694

3151

12108

34877

494

683

1156

1177

1650

2009

49785

26804

42343

18364

9458

5705

3471

9303

2971

11529

29893

-1069

3174

3943

2105

2874

2006

65249

43752

52359

26368

13889

4671

7808

11784

5081

9608

35976

-59

242

127

183

68

2007

62891

42179

53111

29341

14522

4136

10683

12578

5809

8969

38310

169

389

259

558

428

2008

61005

39594

51586

31322

16564

3865

10893

13006

5492

8654

39976

0

32

-77

32

-77

2009

57926

36840

49757

20829

12989

3352

4488

10523

5312

9977

30806

0

-2090

-2149

-2090

-2149

2006

125617

94580

105348

37456

24996

4165

8325

12932

6951

9169

46625

43

-3185

-3251

-3142

-3208

2007

129191

98320

106614

41329

25153

3925

12251

12755

6794

9106

50435

-11

115

-283

104

-294

2008

123529

98521

104321

35822

24030

4071

7721

11791

6594

8330

44152

-36

-3203

-3387

-3239

-3423

2009

114189

91390

100505

25372

16617

3951

4804

10245

6040

8481

33853

-5

-5077

-5054

-5082

-5059

2006

58522

41027

-2984

31754

18500

5500

7667

13563

3593

7734

39488

-2860

-2648

-2626

-5508

-5486

2007

66016

44705

1167

38270

19584

5731

12898

13324

3838

9196

47466

0

4077

4027

4077

4027

2008

68047

44775

356

39387

21649

6755

10989

14959

4065

8460

47847

26

-513

-859

-487

-833

2009

60562

43288

525

27260

19500

5500

2012

12005

3572

16435

43695

-26

1208

728

1182

702

2006

22418

-5285

11484

13036

6223

3031

-604

1494

862

9279

22315

2546

5317

5596

7863

8142

2007

40748

11451

20158

31418

11414

12151

3688

2339

661

9813

41231

616

10996

11182

11612

11798

2008

50931

30179

28766

20650

9108

9430

1038

2930

955

8544

29194

-5709

12050

11883

6341

6174

2009

54931

36820

38310

15523

8258

3477

2847

2281

1401

10578

26101

0

13252

13126

13252

13126

2006

14676

2877

6140

7932

2715

7014

-1797

3563

1825

11033

18965

39

3860

3846

3899

3885

2007

13356

3078

8462

6581

2398

7889

-3706

3222

1589

11683

18264

781

3032

3014

3813

3795

2008

18983

2230

10773

5717

2753

8811

-5947

2191

1427

13490

19207

39

3028

2907

3067

2946

2009

23695

2950

16789

3805

749

8486

-5439

1731

1427

16403

20208

39

7473

7568

7512

7607

81

50

51

52

53

54

55

56

57

58

Zefa Zbytiny

Agrup

ZS Chlumany

Farma Šumava

GW farma

1. jihočeská zemědělská

ZOD Blata

ZOD Borovany

ZS Dubné

2006

14969

7713

7050

14417

4882

8915

620

3462

1879

9005

23422

46

3775

3708

3821

3754

2007

17434

7049

8269

14409

5939

10694

-2224

3908

2008

19347

6922

9416

14277

6799

10791

-3313

3793

1775

9359

23768

37

1441

1495

1478

1532

1579

10310

24587

28

1576

1541

1604

2009

19966

7723

12107

10103

5417

10654

-5968

1569

3063

1642

12495

22598

41

2159

2112

2200

2153

2006

22950

5424

94

10257

9419

3575

2007

22494

6882

3581

15962

9519

4718

-2737

3430

333

8064

18321

-5

802

534

797

529

1725

3454

389

7353

23315

1871

2789

1301

4660

3172

2008

20872

6862

4467

16773

10697

7082

-1305

3099

437

7258

24031

452

1755

1558

2207

2010

2009

22108

6762

6874

12604

2006

48850

27727

19083

11179

8449

6329

-1974

3745

446

5822

18426

463

123

387

586

850

6440

3555

1184

6043

2285

8209

19388

0

237

180

237

2007

44174

27596

26426

180

15132

6778

4525

3829

6748

2170

8173

23305

2500

511

475

3011

2975

2008

49255

28023

28353

18154

8305

6284

3585

6189

2068

8816

26970

2500

2135

2441

4635

4941

2009

45846

2006

19711

27563

28705

12817

7200

6673

-1056

4990

1742

3343

16160

-3677

357

433

-3320

-3244

7614

3316

8416

5444

4424

-1452

4492

1185

7688

16104

0

1558

1089

1558

2007

1089

26146

12855

10422

6922

2752

4588

-418

2988

1349

8275

15197

-2610

6288

5586

3678

2976

2008

29667

17846

12607

6241

3032

4298

-1029

3054

1701

11538

17779

970

4613

4391

5583

5361

2009

37167

18584

18732

7136

2405

6529

-1798

3060

1874

13650

20786

-712

7985

7611

7273

6899

2006

13541

2186

4001

1624

829

3267

-2472

1304

1555

7045

8669

137

2262

2189

2399

2326

2007

13679

3329

4231

2098

946

4012

-2860

1408

1212

6802

8900

450

467

465

917

915

2008

12088

3188

4961

2257

891

5089

-3723

1529

1154

7849

10106

587

1052

949

1639

1536

2009

12488

2588

7160

2296

510

3562

-1766

1178

628

7022

9318

8

2853

2770

2861

2778

2006

113205

28073

-3571

51450

29019

20640

1891

17059

4093

26224

77674

0

3010

2765

3010

2765

2007

137361

43545

56224

56196

30598

23109

2497

19842

5426

29954

86150

0

3657

3593

3657

3593

2008

157479

45391

55201

61311

38091

21842

1378

20954

5367

30250

91561

0

935

950

935

950

2009

156118

40999

55399

49647

32198

18760

-1311

20161

5312

32133

81780

0

532

199

532

199

2006

189393

103191

67173

89635

48234

10411

26350

36181

13534

26893

116528

86

2199

2800

2285

2886

2007

193502

103164

77084

105514

53938

14100

32647

36652

13532

25822

131336

635

8784

9678

9419

10313

2008

197765

109343

79507

115226

56145

13505

40977

40804

13556

23038

138264

7983

2036

2857

10019

10840

2009

194728

106078

81468

89906

47889

15778

21631

35065

13803

30002

119908

46

980

1666

1026

1712

2006

201238

120338

128000

104576

66098

11606

26872

28841

11892

23560

128136

1079

9781

9815

10860

10894

2007

215423

136824

137140

110417

68784

11324

30309

29611

11917

23265

133682

2314

7992

8222

10306

10536

2008

215215

132565

141735

114101

75353

13710

25038

29347

12593

24665

138766

2314

5159

11932

7473

14246

2009

214290

129728

144325

89973

60119

14803

15051

27485

11968

25327

115300

-616

1469

2224

853

1608

2006

197592

117533

149947

92645

46865

12694

33086

33219

11248

20972

113617

4049

1529

2533

5578

6582

82

59

60

61

62

63

64

65

66

Sohors

Farma Chvalšiny

Sitter

Kerim

Agrocon Kájov

ZD Brloh se sídlem v Brloze

ZD Nova Dříteň

Agrodružstvo žimutice

2007

213476

133735

157709

96778

50186

13730

32862

34056

11690

20970

117748

0

2008

211194

135442

164361

102539

55047

10490

30999

34761

12372

19611

122150

-7981

9775

9690

1794

1709

2009

330053

252403

134311

83233

48845

10022

17566

32029

12924

19804

103037

0

-11054

-11690

-11054

-11690

2006

86135

48697

42212

50283

34940

10227

5138

13776

5178

22559

72842

385

7410

7215

7795

7600

2007

88631

58835

50315

50114

35675

12232

2207

14359

4665

19881

69995

-5807

10129

10169

4322

4362

2008

90723

59841

59325

56482

38419

11790

6273

13999

4724

21860

78342

-1438

11623

11170

10185

9732

2009

99979

66939

62589

39421

27000

11071

1349

12760

4428

19225

58646

-3224

3755

3410

531

186

2006

48938

22395

7571

3167

2769

3233

-2825

2635

2515

15968

19135

3177

4500

4528

7677

7705

2007

49771

23327

14639

284

2877

6044

-9205

2660

2486

16195

16479

-9140

9688

9309

548

169

2008

54003

22768

19134

598

3209

5097

-7708

2971

2032

19221

19819

-1155

6662

5957

5507

4802

2009

49686

24305

24766

707

3198

6062

-8553

3341

2529

18868

19575

0

7371

7069

7371

7069

2006

78837

50861

22199

18302

9043

5463

3796

8862

5362

17162

35464

5117

1392

1543

6509

6660

2007

79222

48067

24101

18288

8872

3315

6101

8497

5959

16856

35144

4605

3524

2598

8129

7203

2008

76593

46207

27622

13332

8461,4

5111,6

-241

9049

6434

19115

32447

-2480

7102

4503

4622

2023

2009

82281

46120

31797

11033

8449,8

3157,2

-574

8613

5433

20575

31608

-620

6088

5066

5468

4446

2006

26231

2799

12623

3397

2209

5983

-4795

3282

1219

14615

18012

0

4939

4547

4939

4547

2007

18368

2515

11509

1729

1391

5068

-4730

3309

1046

14474

16203

0

5297

5117

5297

5117

2008

16270

2380

10436

1974

2215,5

6000,5

-6242

4042

842

16205

18179

0

4919

4980

4919

4980

2009

18896

2299

12203

3434

1579,2

5753,8

-3899

4888

911

18943

22377

0

9049

8986

9049

8986

2006

48049

27839

11359

16575

13268

5194

-1887

6525

5110

13481

30056

-1165

707

-726

-458

-1891

2007

68543

39230

14386

23354

17562

4333

1459

6943

4381

16066

39420

-1165

6964

3393

5799

2228

2008

66266

41392

15952

19170

7840

5682

5648

7167

4558

15782

34952

-1165

7144

2341

5979

1176

2009

80610

52172

23424

19379

15834

10729

-7184

7740

5412

19082

38461

-7006

8034

7948

1028

942

2006

125416

90066

45876

40550

24254

6322

9974

17387

19894

36474

77024

161

274

-246

435

-85

2007

132248

101675

132248

47385

22954

6541

17890

17551

20468

36446

83831

144

7048

5499

7192

5643

2008

126292

87342

53509

51410

25275

6804

19331

16142

23061

36951

88361

319

7452

4593

7771

4912

2009

114829

83219

49865

40161

22638

5673

11850

15030

23533

38084

78245

0

3292

-2638

3292

-2638

2006

87638

30388

61869

48489

30450

6737

11302

23897

5492

16010

64499

622

-2797

-3759

-2175

-3137

2007

107477

47272

67810

65319

33861

7969

23489

26144

5190

15957

81276

0

8273

6996

8273

6996

2008

123248

70677

67962

70495

40745

9014,8

20735

26271

6526

15131

85626

0

3541

1719

3541

1719

2009

113697

63062

62401

50945

29174

6866

14905

23504

7068

15840

66785

0

262

-3018

262

-3018

2006

93363

40284

38120

60924

39272

7860

13792

20515

8040

17684

78608

130

1313

2526

1443

2656

2007

90146

40017

49821

77119

37291

10086

29742

20147

7791

16533

93652

20

17506

17070

17526

17090

83

7476

7797

7476

7797

67

68

69

70

71

72

73

74

Kooprodukt

ZOD Olešník

ZD Podkleťan Křemže

Zemos Zubčice

Agra Zvíkov

Ekofarm Lipno

Agriprod

ZD "Skalka"

2008

108660

50871

51417

74622

39896

9494

25232

21535

8493

14007

88629

84

7672

6879

7756

6963

2009

109300

59251

35260

57733

37761

13841

6131

20832

9489

15229

72962

132

-12038

-13677

-11906

-13545

2006

55310

27058

38676

32864

24174

7415

1281

11466

2528

14487

47351

0

685

561

685

561

2007

97345

49800

41303

71290

45949

16535

8818

15607

3285

18620

89910

996

4686

3572

5682

4568

2008

109686

68917

41860

76034

50502

18453

7087

18376

5067

18826

94860

-998

2621

614

1623

-384

2009

96777

65370

42124

66553

49120

15062

2415

14450

5685

19680

86233

0

2697

516

2697

516

2006

101320

55910

51024

44493

23978

5031

15484

16732

6579

14748

59241

-66

6424

6604

6358

6538

2007

114363

66563

59352

52293

25455

4832

22006

18102

8614

13242

65535

-222

7887

7719

7665

7497

2008

122533

82365

62482

49141

27827

5481

15833

16374

9522

14075

63216

-37

3032

2566

2995

2529

2009

109445

76953

55961

30855

19321

3970

7564

15071

9794

13465

44320

-16

-4463

-5074

-4479

-5090

2006

143919

92243

97297

86075

60161

8178

17736

23458

8701

17009

103084

-924

1462

1274

538

350

2007

141605

89543

95278

85198

60367

7810

17021

24275

8899

16342

101540

-14

499

610

485

596

2008

134357

85926

92341

85222

56657

8818

19747

24223

8774

15771

100993

-2

-462

-205

-464

-207

2009

117287

84411

74224

75073

49220

7036

18817

21801

8520

16953

92026

-121

-19

224

-140

103

2006

38023

25240

20700

35672

17245

9764

8663

9410

14997

23229

58901

-496

7502

6554

7006

6058

2007

62570

40877

28400

40230

17790

10959

11481

10143

16432

24635

64865

-1665

10602

9732

8937

8067

2008

62192

44423

36651

47975

21420

10707

15848

10823

16485

23857

71832

-8

11747

10458

11739

10450

2009

51059

41093

37203

30640

15784

10468

4368

9535

18363

26745

57385

-1

2606

1472

2605

1471

2006

45537

36521

3539

24094

17639

5674

781

8130

2847

7452

31546

0

-2141

-1864

-2141

-1864

2007

47369

28211

10401

32373

15744

5842

10787

7679

2497

7290

39663

0

6881

6858

6881

6858

2008

62690

36640

14266

31205

18888

7969

4348

9267

3243

11918

43123

0

3295

3110

3295

3110

2009

67632

43146

15283

28374

16206

9403

2766

9295

4171

11681

40055

0

493

1017

493

1017

2006

9783

1915

6613

1766

594

1793

-621

1515

1386

9280

11046

3

5619

5540

5622

5543

2007

36679

27048

5083

1466

1446

4313

-4293

2502

74

8463

9929

691

365

-1860

1056

-1169

2008

34249

25231

8529

1830

1836

4165

-4171

2767

3294

9580

11410

691

-1734

-861

-1043

-170

2009

26505

24279

9500

2367

1715

3967

-3315

2773

3354

11439

13806

691

1420

1394

2111

2085

2006

39998

19322

19199

28753

15993

9266

3494

9161

3030

8720

37473

0

-1180

-916

-1180

-916

2007

90129

21853

43262

34482

17548

8317

8617

9098

3547

7986

42468

-273

2013

1857

1740

1584

2008

68368

22201

31065

33887

20870

8494

4523

10130

4164

7672

41559

0

-3808

-2831

-3808

-2831

2009

50101

25484

34746

27333

17783

7286

2264

10322

4479

8162

35495

16

-5804

-1528

-5788

-1512

2006

101952

66790

12486

25046

12812

6767

5467

10109

13679

18103

43149

0

-859

-1696

-859

-1696

2007

105061

73790

20827

28823

13965

6381

8477

9688

13883

18529

47352

-7323

9346

8071

2023

748

2008

107934

74729

23860

29320

15141

6375

7804

9258

13623

18524

47844

-15

3898

2492

3883

2477

2009

106564

74606

26107

26337

12202

6512

7623

8663

14737

20621

46958

70

3605

2186

3675

2256

84

75

76

77

78

79

80

81

82

83

ZD Třebonín

ZD Hosín

Agrochov Dynín

ZOD Kolný

ZD Hrejkovice

ZD Bernartice

ZD Nemějice

ZOD Branice

ZD Krč

2006

54260

34044

39698

20989

11549

3479

5961

8963

6040

9519

30508

-29

1071

960

1042

2007

53962

31941

41505

27539

12620

4430

10489

10397

6471

7371

2008

51966

29453

42802

32782

14602

5313

12867

10846

6535

7643

2009

49052

27313

40755

22715

12575

3947

6193

9911

5916

2006

90685

51197

38522

41287

22225

4680

14401

14863

2007

99047

53840

45520

48345

23064

4667

20614

15368

2008

102655

50120

49807

52187

26472

6396

19329

2009

95272

46626

46488

39141

23126

5210

2006

57012

33175

5851

38722

20858

5660

2007

59555

34758

10089

41813

20500

2008

62926

35746

11648

43134

2009

52170

32673

6082

2006

44134

28842

14229

2007

69779

52259

2008

69486

2009

68880

2006

70087

931

34910

0

2806

2665

2806

2665

40425

-471

2210

2104

1739

-2526

8680

31395

-471

-1952

-2055

-2423

-2526

6707

10393

51680

220

1965

1857

2185

2077

6611

8926

57271

-341

6430

6389

6089

6048

17438

7186

10560

62747

-26

4072

4121

4046

4095

10803

16487

6588

9485

48626

72

-4188

-3926

-4116

-3854

12204

14736

4737

9167

47889

-520

857

687

337

167

5875

15438

14142

4207

8785

50598

184

4592

4454

4776

4638

22757

7043

13335

13805

5634

8497

51631

-90

2535

2256

2445

2166

25604

15820

5378

4406

11535

4239

7906

33510

-64

-3834

-4217

-3898

-4281

27569

16982

6032

4555

6465

3205

8093

35662

257

512

420

769

677

15006

33802

18667

7209

7926

7461

4744

6564

40366

-105

1271

959

1166

854

48332

15157

34309

24210

6890

3209

7711

5207

11526

45835

-151

1228

486

1077

335

44230

40184

28044

16859

4640

6545

7038

4419

6133

34177

0

882

203

882

203

40867

55656

39866

20363

9795

9708

19177

8262

20035

59901

-69

2651

1818

2582

1749 5889

2007

92397

54584

63527

45140

21853

9508

13779

18852

8014

20526

65666

0

6864

5889

6864

2008

162675

109774

85939

50869

26468

12188

12213

19884

8506

21232

72101

-1

5171

3759

5170

3758

2009

151999

111533

82792

35993

20910

10567

4516

19227

8552

22294

58287

27

-1656

-3089

-1629

-3062

2006

150602

101958

76260

68169

40179

13810

14180

19816

9664

21850

90019

41

3288

2705

3329

2746

2007

162606

103664

88593

85079

41913

15465

27701

20371

10982

21171

106250

0

14268

13630

14268

13630

2008

201643

136240

96080

86824

43565

17503

25756

20939

9388

20899

107723

184

11726

10876

11910

11060

2009

201643

131320

98046

62057

34747

14101

13209

19879

9616

22856

84913

0

2308

1253

2308

1253

2006

54635

35586

22608

26942

16483

5958

4501

8315

3107

10041

36983

0

1800

301

1800

301

2007

57546

36743

29802

36601

17442

6500

12659

8721

3270

9250

45851

26

7867

7188

7893

7214

2008

62653

37861

31345

40587

22848

7479

10261

9825

4314

9159

49746

-7

2766

2168

2759

2161

2009

59856

35502

32022

33292

19586

6656

7050

9741

4614

10136

43428

-40

1250

803

1210

763

2006

50305

32841

18186

23553

13279

3279

6996

8821

3544

8026

31579

0

2829

1354

2829

1354

2007

55015

35046

23823

28238

13565

2719

11954

9227

4251

8051

36289

0

6671

4646

6671

4646

2008

52535

33363

22952

26236

15348

3180

7708

9716

4674

7669

33905

0

1129

-830

1129

-830

2009

47629

31478

18598

19379

12773

2609

3997

9979

4017

10032

29411

0

-1638

-3431

-1638

-3431

2006

46205

26272

31555

20482

11139

2959

6384

8375

2308

7250

27732

372

2607

2427

2979

2799

2007

52671

26331

39781

29582

12524

3677

13381

9091

2598

7636

37218

0

10427

10246

10427

10246

85

2008 84

85

86

87

88

89

90

91

Agro dr. Záhoří

ZD Sepekov

ZD Přeštěnice

ZOD Branice

ZOD Mirotice

ZD Selibov

Agro dr. Ostrovec

Zem. farma VETO

50491

25586

2009

48567

26240

2006

165697

78660

2007

196660

78425

2008

221267

2009

202887

2006

41358

24294

12111

5560

6623

40933

19092

10813

4604

3675

9341

2193

7874

26966

294

-529

-544

-235

-250

125099

102538

56054

13725

32759

26592

12040

26015

128553

3204

14595

14372

17799

17576

143980

121060

64503

13858

42699

28995

13015

25470

146530

310

23217

23143

23527

23453

111041

146584

124006

73222

112127

38446

33146

13848

25548

149554

3555

15348

16201

18903

19756

104376

154446

77625

66704

14996

-4075

32103

14798

40209

117834

-1863

-11684

-11480

-13547

-13343

96646

53369

64306

49558

26083

4541

18967

16505

9210

15063

64621

-20

7035

6489

7015

6469

2007

101133

55704

70138

56323

27952

6313

22079

17833

9212

15167

71490

-21

8180

7580

8159

7559

2008

106427

63381

73468

58947

29997

6809

22153

18970

9899

14445

73392

1033

4656

3970

5689

5003

2009

117064

67020

73538

47904

26977

6476

14458

16598

9791

15318

63222

879

651

123

1530

1002

2006

123770

94923

80054

48533

2674

8002

14456

16344

5269

15513

64046

100

7811

7202

7911

7302

2007

132377

93240

89846

59983

29034

9992

20957

16986

5874

14234

74217

-100

11775

10897

11675

10797

2008

161790

118357

82308

58195

36344

12524

9327

16861

6229

14684

72879

0

-127

-6399

-127

-6399

2009

141687

109565

73034

42411

28077

9905

4429

15667

6651

14373

56784

0

-5305

-7163

-5305

-7163

2006

50305

32841

18186

23553

13279

3279

6996

8821

3544

8026

31579

0

2829

1354

2829

1354

2007

55015

35046

23823

28238

13565

2719

11954

9227

4251

8051

36289

0

6671

4646

6671

4646

2008

52535

33363

22952

26236

15348

3180

7708

9716

4674

7669

33905

0

1129

-830

1129

-830

2009

47629

31478

18598

19379

12773

2609

3997

9979

4817

10032

29411

0

-1638

-3431

-1638

-3431

2006

45018

28001

6901

7389

2585

7269

-2465

2113

1105

1465

8854

0

-8359

-2102

-8359

-2102

2007

39839

22535

10181

16152

4251

11012

889

2471

995

7080

23232

0

3383

3473

3383

3473

2008

42086

21864

4117

8389

4416

12424

-8451

2583

646

6152

14541

0

-5722

-6024

-5722

-6024

2009

31511

21231

7994

6485

1744

4059

682

1609

411

3397

9882

0

604

656

604

656

2006

27809

16232

958

13299

6223

4245

831

4905

2252

5151

18450

0

-1751

-2025

-1751

-2025

2007

28464

15612

3483

18604

8666

4345

5593

4957

2414

5214

23818

0

2924

2564

2924

2564

2008

25838

14492

3511

17733

10797

4431

2508

5518

2318

6211

23944

0

284

51

284

51

2009

21419

12825

3187

11706

7125

4699

-118

4526

1934

6342

18048

0

-125

-301

-125

-301

2006

14327

4601

7444

13939

4300

1805

4600

5642

1093

4135

18074

115

1660

1522

1775

1637

2007

18446

7089

9599

15781

4695

2017

5364

5862

1100

4140

19921

115

2321

2166

2436

2281

2008

18327

6731

11206

16719

5098

2262

5654

6426

1442

4084

20803

115

1890

1551

2005

1666

2009

17445

5897

11352

13355

4244

2289

3108

5812

1362

4188

17543

115

-86

-289

29

-174

2006

21633

12584

14126

11194

5526

3318

2384

2774

1797

4082

15276

127

1144

984

1271

1111

2007

30059

18785

14598

15552

6900

3636

5017

3020

4744

4095

19647

259

1611

1333

1870

1592

2008

29690

20096

14203

12549

6448

2909

3192

3195

4161

3653

16202

-1080

144

-363

-936

-1443

2009

27522

17625

13169

10452

4926

2689

2858

2719

3495

3770

14222

0

-199

-733

-199

-733

86

9529

2456

8523

32817

488

2168

2234

2656

2722

92

93

94

SVOM Misovice

OSEVA Protivin

CEF Cerhonice

2006

32584

14584

4462

30089

14807

9222

6060

6422

3438

6581

36670

2007

36755

16057

7933

36727

16548

10547

9632

7541

3845

6875

2008

43682

22226

9364

32632

15936

11061

5635

7864

4658

7466

2009

39362

20481

5993

26069

14020

10996

1053

7393

5729

2006

19166

8447

12166

11751

6442

2450

2859

7599

2007

20381

8357

13206

16368

8288

4745

3335

7062

2008

27007

6770

12099

20993

13365

12572

-4944

5610

2009

26197

10659

12373

11177

8635

6451

-3909

2006

29850

15788

3637

17473

8550

3534

5389

2007

26765

15465

8698

21308

9050

3796

2008

30224

20736

12604

22181

10400

6070

2009

29962

21324

9129

15888

10100

5377

87

155

1956

1820

2111

1975

43602

230

4710

4453

4940

4683

40098

-384

1767

1431

1383

1047

8658

34727

-24

-3477

-3371

-3501

-3395

1672

4871

16622

0

-1640

-1459

-1640

-1459

1606

5145

21513

1478

1260

1124

2738

2602

976

5651

26644

-1478

-1609

-1479

-3087

-2957

1685

500

6390

17567

0

1074

455

1074

455

4350

2369

4650

22123

0

1450

1238

1450

1238

8462

4578

2272

5638

26946

0

6605

6440

6605

6440

5711

5501

2495

4485

26666

-2497

5254

4987

2757

2490

411

5536

2835

5109

20997

0

-2959

-3368

-2959

-3368