Křesťanská sociální etika Jabok / ETF 2013
10. EKOLOGIE, GLOBÁLNÍ SOCIÁLNÍ SPRAVEDLNOST
10
Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF 2013
2
Oblasti křesťanské sociální etiky
Úroveň státní:
09
Politika, právo (GS II-4; Centesimus annus) Hospodářství (GS II-3; Rerum novarum, Centesimus annus) Práce (Laborem exercens) Rodina (GS II-1, Familiaris consortio) Vzdělání, kultura, média (GS II-2)
Úroveň globální:
Ekologie Mír (GS II-5,1; Pacem in terris) Sociální spravedlnost (GS II5,2; Populorum progressio, Solicitudo rei socialis, dokument Ghana)
Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF 2015
3
Ekologie
10
Oikos = dům (řec.): věda o společném domě. Věda o vztazích mezi organismy a prostředím (E. Haeckel, 1868), později posun na vztah mezi člověkem a přírodním prostředím. Environmentalistika je obor, který využívá poznatků různých vědních oborů (ekologie,chemie,fyziky,ekonomie) a zkoumá vzájemné působení člověka a ekosystémů, zabývá se tedy i prevencí znečišťování životního prostředí, nápravou vzniklých škod a nežádoucích zásahů. Environmentalistika zahrnuje také ochranu přírody, monitoring složek životního prostředí, využívání přírodních zdrojů, nakládání s energiemi, péče o zdraví lidské populace apod. Zabývá se také prevencí znečišťování prostředí a nápravou vzniklých škod a prevencí nežádoucích zásahů. Ekologický problém je dnes zároveň problémem sociálním; je důsledkem jednosměrného pojetí rozvoje jako lidské činnosti, jejímž cílem je využívání přírody jako prostředku k uspokojování potřeb člověka. Důsledky: utilitarismus, konzumismus, hédonismus. Alternativa: hledání kvality života ve všech jeho dimenzích, k nimž patří také úcta k životu druhých, láska a respekt k životu ve všech jeho podobách. Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF 2013
4
Biblické aspekty
10
Muž a žena jsou v Božím plánu povoláni, aby si jako Boží „správcové“ podmanili zemi. Tato svrchovanost nesmí být svévolná a destruktivně panovačná. Muž a žena jsou povoláni k tomu, aby měli účast na Boží prozřetelnosti vůči ostatním tvorům podle příkladu Stvořitele, který „miluje všechno, co je“ (Mdr 11,24). Z toho vyplývá jejich odpovědnost za svět, který jim Bůh svěřil. (KKC 373) První člověk byl stvořen nejen jako dobrý, ale byl postaven do přátelství se svým Stvořitelem a do harmonie se sebou i s okolním tvorstvem, kterou překoná jedině sláva nového stvoření v Kristu. (KKC 374) Ježíš často hovořil o přírodě v obrazech a podobenstvích, vyzýval lidi k pozitivnímu vztahu k ní; sám se projevil také jako vládce nad přírodou (např. utišení bouře, rozmnožení chleba). Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF 2013
5
Křesťanská tradice
10
František z Assisi Hildegarda z Bingen Teilhard de Chardin Matthew Fox Jürgen Moltmann Ekologická teologie – jeden ze směrů teologie osvobození Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF 2013
6
Historické příčiny současné krize
Křesťanská antropologie přistoupila ve středověku na ptolemaiovský obraz světa a prohlásila člověka za střed světa. Tato naivní centralizace však byla postupně odmítnuta moderními vědami:
10
Astronomie (Galilei): Co je člověk na této zemi vzhledem k nekonečným prostorům vesmíru? Biologie (Darwin): Je člověk náhodným zásahem selekce nebo je smysluplným pozdním zrozencem evoluce? Psychologie (Freud): Je lidská duše pánem ve vlastním domě nebo pouze míčem nevědomých sil?
Křesťanská antropologie po dlouhou dobu tyto objevy odmítala, aby zachránila důstojnost a mravnost člověka. Tím stavěla člověka do nadřazené pozice vůči přírodě, a tak podporovala její devastaci ve jménu lidského pokroku. Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF 2013
7
Ekologická teologie
10
Proti dosavadnímu „Podmaňte si zemi“ (nepřímý důvod ničení přírody ze strany křesťanské kultury) nastupuje úcta ke stvoření, jehož autorem je Bůh (stejně tak podložená Biblí). Ten je zároveň mimo přírodu (transcendence) i uvnitř, jako duch, který všechno oživuje (imanence) = panenteismus (nikoli panteismus!). Vztah člověka k ostatním přírodním bytostem (rostlinám, živočichům) se stává vztahem dvou subjektů, nikoli subjektu k objektu, jak to bylo dosud chápáno. To je odstup od hierarchického chápání přírody (Bůh – člověk – živá – neživá příroda) k síťovému (vzájemná závislost). Ekologie je další oblastí (vedle kultury, vzdělání a sociální politiky), která nemůže být ponechána volnému trhu. Proto je zde nutná intervence státu a na globální úrovni také nadnárodních organizací. Centesimus annus annus,, 37; Caritas in veritate 48 – 52 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF 2013
8
Společná odpovědnost
10
Ochrana životního prostředí představuje výzvu pro celé lidstvo, jde o společnou a univerzální povinnost respektovat kolektivní dobro. Tato odpovědnost se vztahuje i k budoucím generacím. Odpovědnost vůči životnímu prostředí musí dojít svého odpovídajícího výrazu také v právní oblasti. Také každá ekonomická aktivita musí dbát na ochranu životního prostředí a kalkulovat s náklady na ni – zde je nutná regulace státu, protože tržní ekonomika s ekologickým rozměrem nepočítá. (KSNC 466466-470) Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF 2013
9
Životní prostředí a sdílení statků
10
Aplikace zásady univerzálního určení statků: ekologická krize postihuje především ty nejchudší, proto především k nim by měly směřovat snahy o nápravu. Současné ekologické problémy, které mají planetární rozměry, mohou být účinně řešeny jedině díky mezinárodní spolupráci, která je s to zajistit větší koordinaci využívání pozemských zdrojů. Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF 2013
10
Univerzální určení statků a soukromé vlastnictví Bůh daroval zemi všem lidem, proto všichni lidé mají mít podíl na hmotných statcích. Každý člověk musí mít možnost dosáhnout takové úrovně blahobytu, která je nezbytná k jeho plnému rozvoji.
• Tento princip vyplývá ze zásady společného dobra. Jde o přirozené právo každého člověka. Má vyšší hodnotu než právo na soukromé vlastnictví.
Právo vlastnit majetek patří k základním lidským právům, je součástí lidské důstojnosti. Je zdůrazněno ve všech sociálních encyklikách.
• To se týká i vlastnictví pozemků a výrobních prostředků, jejich užívání však musí přinášet prospěch všem. Společné dobro je cílem, soukromé vlastnictví prostředkem. • Sociální stát stanovuje nutné přerozdělování zisků zákonem.
10
Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF 2013
11
Nový životní styl
10
Závažné ekologické problémy vyžadují účinnou změnu mentality, která by vedla k přijetí nového životního stylu, „v němž by určujícími prvky při rozhodování o spotřebě, šetření a investicích bylo hledání pravdy, krásy, dobra a spojení s ostatními v zájmu společného růstu“ (Centesimus annus, 36). Charakteristiky: střízlivost, umírněnost, sebekázeň na rovině osobní i společenské; opuštění logiky pouhého konzumu a podpora takových forem produkce, které budou respektovat řád stvoření a uspokojovat základní potřeby všech; vědomí vzájemné závislosti, která propojuje všechny obyvatele Země; postoj vděčnosti a uznání vůči Bohu – Stvořiteli. (KSNC 486486-487) Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF 2013
12
Pokoj a dobro: VII. Humánní ekologie
10
44: Populace roste v zemích, kde neroste spotřeba, a spotřeba roste v zemích, kde neroste populace. Tento vývoj je nerovnovážný a trvale neudržitelný. 46: Reálný socialismus byl méně úspěšnou a ekologicky nešetrnou variantou vývoje. Snaha o růst spotřeby v nevýkonném systému se uskutečňovala často na úkor poškozování životního prostředí. 47: V 90. letech se realizovala mnoho ekologických projektů (odsiřovací zařízení, čističky odpadních vod, ekologicky šetrné způsoby výroby, třídění odpadu, filtrace vzduchu a zachycování emisí…), blížíme se úrovni západních zemí. 49: životní styl dobrovolné skromnosti, kultura služby a dávání, opuštění výlučného důrazu na kvantitativní materiální růst. Příklad Ježíšova života, odkaz na osobnost sv. Františka z Assisi (pokoj a dobro). Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF 2013
13
Globální sociální situace
Kdyby byli obyvatelé světa soustředěni do vesnice o tisíci obyvatelích, pak:
Narůstají sociální rozdíly jak mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi, tak také uvnitř jednotlivých zemí. Se vzrůstajícím ekonomickým bohatstvím vzrůstá také relativní chudoba. Z přibližně 190 států světa se asi 130 počítá mezi státy rozvojové:
Polovina z nich by žila v chudobě 700 by bylo barevných a 300 bílých 60 lidí by vlastnilo polovinu veškerého majetku, 940 lidí druhou polovinu
Nachází se v jižní části planety Země Žije v nich 85% obyvatelstva Využívají ¼ světové produkce V posledních 60 letech se v nich odehrávají téměř všechny války Dochází v nich k mnoha sociálním konfliktům Stále se zvětšuje jejich dluh vůči rozvinutým státům (1960: 18 miliard dolarů, 1996: 2 bilióny dolarů, tj. 115krát víc)
Odpovědnost za tento stav leží na obou stranách Sociální dokumenty církve (PP, GS IIII-5,2, SRS) nedávají shrnující analýzu problematiky rozvojových zemí – reflexe církve zde potřebuje doplnění. 10
Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF 2013
14
Aplikace principů
10
Lidská důstojnost: důstojnost: respekt k základním lidským právům bez ohledu na sociální, etnická nebo kulturní východiska. Společné dobro: mají do něj být zahrnuti všichni lidé planety Země. Solidarita:: nejen mezi jednotlivci, ale Solidarita také na úrovni politické a ekonomické. Subsidiarita:: vytvářet prostor pro vlastní Subsidiarita rozvoj, ne pouze paternalisticky pomáhat. Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF 2013
15
Populorum progressio
Encyklika Pavla VI. – 1967
10
Téma: sociální konflikty na globální úrovni, hledání řešení problému nerovnosti mezi vyspělými a rozvojovými státy. Úhel pohledu: svět je nemocný; chudé národy světa s hněvem povstanou proti bohatým; je třeba hledat nové formy světové vlády. Důrazy: vzdělání – alfabetizace, demografický růst (zdůraznění svrchovaného práva rodičů rozhodovat odpovědně o počtu dětí; není zde zmínka o antikoncepci – před vydáním HV), založení komise Iustitia et Pax (5) a Caritas Internationalis (46); dialog mezi kulturami a inkulturace; omluva za nedostatečnou inkulturaci historických křesťanských misií (12) Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF 2013
16
Solicitudo rei socialis
10
Encyklika Jana Pavla II., 1987 – 20 let po PP Reakce na stálé prohlubování ekonomických a sociálních rozdílů mezi rozvinutým a rozvojovým světem Povinnost církve a křesťanů angažovat se pro chudé Témata: vzdělání, diskriminace, vykořisťování, lidská práva, ekologie, lidský rozvoj (rozbor problémů ve světle teologie) Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF 2013
17
Smlouva pro hospodářskou a ekologickou spravedlnost
10
Závěrečný dokument 24. valného shromáždění Světové aliance reformovaných církví v Akkře (Ghana) 30. 7. - 13. 8. 2004 Základní příčiny masivního ohrožení života jsou především produktem nespravedlivého ekonomického systému, který je obhajován a chráněn politickou a vojenskou mocí. Tato krize je v přímém vztahu k rozvoji neoliberální ekonomické globalizace. 10. Tato ideologie, která o sobě tvrdí, že k ní neexistuje žádná alternativa, žádá od chudých a od stvoření nekonečné oběti. Falešně slibuje, že může svět zachránit nastolením bohatství a blahobytu. Vystupuje s nárokem, že chce ovládnout všecky životní sféry a žádá absolutní následovnictví, což se rovná modloslužbě.
Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF 2013
18
10
16. Na pozadí naší reformované tradice a pochopení znamení časů prohlašuje valné shromáždění Světové reformované aliance, že globální ekonomická spravedlnost je podstatná pro integritu naší víry v Boha a naše následování jako křesťanek a křesťanů. Věříme, že integrita naší víry je v sázce, jestliže mlčíme nebo odmítáme jednat tváří v tvář neoliberální ekonomické globalizaci. Proto vyznáváme před Bohem a mezi sebou navzájem: 19. Proto odmítáme dnešní světový hospodářský řád, zaváděný globálním neoliberálním kapitalismem. kapitalismem. Říkáme Ne také ke všem jiným hospodářským systémům - včetně absolutně plánovaných ekonomik - které opovrhují Boží smlouvou tím, že z plnosti života vylučují chudé a zranitelné a celek stvoření. Odmítáme každý nárok na ekonomické, politické a vojenské impérium, které podvrací Boží svrchovanost nad životem a jedná v rozporu s Boží spravedlivou vládou. 25. Proto odmítáme každou ideologii nebo ekonomický režim, který staví zisk nad lidi, který nepečuje o celé stvoření a ty Boží dary, které jsou určeny pro všechny, vyhlašuje za privátní vlastnictví. vlastnictví. Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF 2013
19
Koncepce rozvojové politiky
10
Teorie mnohem většího koláče = teorie globálního ekonomického růstu: makroekonomická teorie, která zdůrazňuje, že celkový ekonomický růst a liberální tržní mechanismy způsobí zbohatnutí nejen bohatých, ale i chudých, a že globální ekonomický růst je jediným možným způsobem pro snížení chudoby. (Stoupající příliv zvedne všechny lodě.) Hlásí se k ní především konzervativní liberálně zaměření ekonomové. Teorie přerozdělení koláče je protikladnou teorií: zdrojů je dostatek a extenzivní rozvoj (mnohonásobné zvýšení průmyslové výroby) není únosný a udržitelný. Příčinou chudoby jsou ekonomické mechanismy, které způsobují i přes ekonomický růst prohlubování rozdílu mezi bohatými a chudými. Vyvlastňování a koncentrace půdy v rukou několika tisíc boháčů mají za následek migraci obyvatel do měst, kde však často žijí pod hranicí bídy, protože zde není dostatek práce. Hlavní příčina ekologických problémů a bídy je v nadměrném konzumu vyspělých států na úkor rozvojových zemí. Řešení: dobrovolná skromnost vyspělých zemí, politickopoliticko-ekonomické změny mající za následek podporu místního podnikání v zemích třetího světa. Bližší levicovému a ekologickému myšlení. Trvale udržitelný rozvoj je teorie integrující oba principy. Je třeba hledat rovnováhu mezi oběma koncepcemi, jejich zastánci se však liší v tom, jak je vyvážit. Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF 2013
20
Rozpory s názorem některých křesťanských církví (např. katolická, evangelikální)
10
Antikoncepce jako prostředek k regulaci porodnosti a prevence přelidnění (MDG, cíl 5.3) Problém přelidnění: už není aktuální, porodnost se snižuje se vzrůstajícím blahobytem, očekává se stagnace na 9 – 10 mld. kolem r. 2050. Prezervativ jako nástroj k prevenci HIV/AIDS (cíl 6.2) – Easterly 263.
Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF 2013
21
Zadlužení rozvojových zemí
10
Už více než čtvrt století představuje dluhová krize jeden z nejpalčivějších problémů s nímž se potýkají málo rozvinuté země, ale i některé středně silné ekonomiky. Nesplatitelné dluhy znemožňují nejen ekonomický rozvoj, ale zároveň omezují přístup obyvatel ke vzdělání a uspokojení základních životních potřeb. Nedostatečné příjmy nejzadluženějších a nejchudších zemí stačí sotva na splácení úroků a nezbývá dostatek prostředků na zdravotnictví a boj s pandemiemi, jakými je HIV/AIDS, malárie, tuberkulóza a malomocenství. Dluhová krize je také jednou z hlavních příčin toho, že denně umírá na sto tisíc lidí hladem a podvýživou. Již déle než dvacet let mezinárodní finanční instituce, OSN a vlády věřitelských zemí přicházejí s řešeními, která jsou, jak se vždy znovu ukazuje, neúčinná. Právě v případech, kdy dlužnické země přesně plnily všechny uložené podmínky, spojené s restrukturalizací nebo odpuštěním části dluhu, se často dostaly znovu do stejných nebo i horších potíží. Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF 2013
22
Hodnoty, na nichž má být založeno mezinárodní společenství
10
Tématem globální sociální spravedlnosti se zabývají encykliky Populorum progressio (Pavel VI. 1967) a Solicitudo rei socialis (Jan Pavel II. 1987). Mezinárodní společenství musí vycházet z ústředního postavení lidské osoby a jeho uspořádání musí účinně směřovat k univerzálnímu společnému dobru. Mezinárodní soužití se zakládá na týchž hodnotách, jaké musí charakterizovat soužití mezi lidskými bytostmi: pravda, spravedlnost, solidarita a svoboda (KSNC 433). Vytvoření takového společenství nebude možné, dokud budou existovat státní ideologie, které tyto hodnoty neuznávají (materialismus, rasismus, nacionalismus, náboženská nesnášenlivost apod.). Mezinárodní vztahy musí být regulovány právem, které všechny zúčastněné státy přijmou jako závazné. Mezinárodní společenství se pak stává právní komunitou, která se zakládá na suverenitě každého členského státu bez vazeb poddanosti, které by popíraly nebo omezovaly jeho nezávislost (KSNC 434). Existence práva závazného pro více států (příp. pro všechny státy) předpokládá shodu o základních hodnotách a etických principech. V současné době kulturní a náboženské plurality je velmi náročné této shody dosáhnout (jeden z pokusů: světový étos). Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF 2013
23
Nástroje změny
10
Regulace mezinárodního obchodu, aby nediskriminoval produkty pocházející z chudých zemí Podpora ochrany lidských práv i v méně rozvinutých oblastech Rozvoj občanské společnosti tak, aby byly podporovány kulturní a etnické menšiny Regulace mezinárodního finančního systému tak, aby vycházel z reálné ekonomiky a sloužil jí Snížení vnější zadluženosti rozvojových států Podpora všech stupňů a všech forem vzdělání v rozvojových zemích Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF 2013
24
OSN a její podpora ze strany církve
10
Katolická církev považuje za nutné ustanovit „celosvětovou, všemi uznávanou veřejnou autoritu, která by měla účinnou moc zajišťovat všem bezpečnost, spravedlnost a respektování práv“ (GS 82). V současné době tuto úlohu plní Organizace spojených národů (zal. 1945), která je proto církví podporována. Veřejná moc světového společenství však nemá omezovat pravomoci jednotlivých vlád, ale naopak má usilovat o to, aby na celém světě vznikly takové podmínky, v nichž by veřejné autority i jednotlivci mohli s větší jistotou uskutečňovat své poslání , plnit své povinnosti a užívat svých práv (Pacem in terris, 141). Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF 2013
25
Právní osoba Svatého stolce
Svatý stolec (Apoštolský stolec) má plnou mezinárodní subjektivitu jakožto suverénní autorita, která realizuje vlastní právní působnost.
Diplomatická služba Svatého stolce je nástroj, který působí ve prospěch svobody církve, ale také ve věci obrany a rozvoje lidské důstojnosti, a zasazuje se ve prospěch společenského uspořádání, které se zakládá na hodnotách spravedlnosti, pravdy, svobody a lásky (KSNC 444, 445). Mezinárodní aktivity Svatého stolce:
10
Vnitřní suverenita uvnitř církve, která je organizačně jednotná a nezávislá Vnější suverenita uznávaná v rámci mezinárodního společenství
Aktivní i pasivní právo na diplomatické zastupování Jednání se státními autoritami o situaci církve v daném státě Účast v mezivládních organizacích, zejména těch, které jsou zřízeny pod záštitou OSN Zprostředkování v případě konfliktů Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF 2013
26
Tematické okruhy k testu
Základní pojmy: sociální a individuální etika, sociální skutečnost, křesťanská sociální etika (obecná a speciální), sociální nauka církve. Historický kontext: sociální a církevní situace 19. století (dělnická otázka), vznik a vývoj SNC, sociální encykliky, list Pokoj a dobro, Iusititia et Pax. Alternativní směry: protestantská, pravoslavná soc. etika, teologie osvobození. Zásady (principy) KSE: lidská důstojnost, společné dobro, solidarita, subsidiarita. Ke každé speciální oblasti sociální etiky:
10
zásady, kterými by se měla řídit, jejich teologické (biblické) zdůvodnění, dokumenty, které o ní mluví. Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF 2013
27
