2013/14 Petr Jandejsek JABOK/ETF UK
Jandejsek, P. a kol, Hledání Ježíšovy tváře. Christologická čítanka. Praha: Jabok, 2008, 2010. Bockmuehl, Markus N. A., The Cambridge companion to Jesus. Cambridge : Cambridge University Press, 2001. Brinkman, M. E., The non-western Jesus : Jesus as bodhisattva, avatara, guru, prophet, ancestor or healer? London ; Oakville, CT : Equinox, c2009 Ford, David F. with Rachel Muers (eds.), Modern theologians : an introduction to Christian theology since 1918. Mandeln, MA : Blackwell Publishing, 2005. Schweitzer, Don, Contemporary christologies : a Fortress introduction. Minneapolis, MN : Fortress Press, 2010.
Partikulární-konkrétní postava: člověk - muž, náboženstvím a národností Žid, Asijec, tmavé barvy pleti, popraven jako náboženský a politický buřič, žijící asi před 2000 lety (Geza Vermes) Proč právě tento člověk? Má nějaký universální význam? Co znamená mluvit o jeho universálním významu v současném kulturně a nábožensky pluralitním a multicentrickém světě?
Židům 1:1 Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k otcům ústy proroků. Jan 14:6 Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne“.
Musí platit buď jedno nebo druhé? Nahrazuje jedno druhé? Zahrnuje jedno druhé? Je druhé světlem k rozpoznání prvního? Christologie v procesu setkávání s jinými náboženskými tradicemi: různé duchovní cesty v jednom Božím plánu spásy (Jacques Dupuis)
Dochází k „pojižnění“ církve A TEOLOGIE Ne-evropské tváře Krista: inkulturace Krista (viz Brinkman) Proces dvojí transformace: když je pojem přenesen do jiné kultury, mění se sám koncept i přijímající kultura (Jon Sobrino) Musí Ježíš zůstat „řeckým“ (viz první koncily, první inkulturace evangelijní zvěsti)?
Kritické připomínky: 1) Západní teologie je také kontextuální a proto nemůže být jednoduše přenesena do jiných kontextů 2) Západní teologie ztratila kontakt s konkrétní životní situací západních lidí a stala se abstraktní, akademickou aktivitou 3) Západní teologie je modelována zcela podle nároků platných pro západní vědu, která je stále plně orientovaná na požadavky osvícenství
Christologie: konkrétní cesty k porozumění Ježíšovu spásnému významu (spásnému = ne porozumění Ježíši an sich, ale Ježíši/Bohu, který přišel „pro nás a pro naší spásu“) (Rudolf Bultmann) „Remembered Jesus“ (Dunn) jako počáteční bod: vše, co o Ježíši víme, víme skrze jeho současníky, lidi, kteří jej hluboce obdivovali, a proto předávali dál svůj obdiv
Za růzností christologií jsou různá porozumění tomu, co je hřích a co je spása (D. Schweitzer)
Má-li být pro nás dnes nějaká christologie srozumitelná, musí brát vážně naše porozumění hříchu a spáse (Karl Rahner)
Christologie se vyvíjejí ve vztahu k vnějším faktorům: sociální, politické, kulturní (Begbie) Současné christologie se vyvíjejí v reakci na osvícenství, zejména filosofii 19. st.: Schleiermacher, Hegel, Kant (viz Ford) Současné christologie se vyvíjejí ve vztahu k událostem ve 20. st.: sekularismus, marxismus, válka (Bonhoeffer, Moltmann), shoa, komunismus (Staniloae), útisk chudých (Sobrino)
1. zkušenosti Ježíšových učedníků – evangelia 2. objev lidí v řecko-římské světě v oblasti středozemí, že jsou schopni rozeznat a vyslovit tyto zkušenosti ve svých intelektuálních kategoriích - koncily 3. zkušenosti poznání současných věřících, kteří vidí tutéž božskou blízkost v Ježíši skrze řeckořímský pojmový aparát (4. zkušenosti poznání evangelijního Krista mimo řecko-římské kategorie?)
1. biblický text 2. prvotní vyznání víry a věroučné texty 3. interpretace dalšími teology 4. naše porozumění Ježíši skrze předchozí interpretační vrstvy
Pokud má historický Ježíš (viz úvodní poznámky) universální smysl, tedy i smysl pro nás, pak k tomuto smyslu nedojdeme skrze abstrakci, ale skrze koncentraci na tady a teď Skrze zkušenost, která se podobá zkušenosti Ježíše/Ježíšových učedníků, budeme schopni porozumět, kdo je Ježíš a Ježíšův Bůh Náboženství nám může (a nemusí) posloužit k otevření očí, abychom tuto podobnost ve své současné situaci rozpoznali zkušenost prvních učedníků může rezonovat s naší zkušeností jde o zkušenost svobody, osvobození, odpuštění, milosrdenství, lásky (Lk 4) můžeme pod tuto zkušenost zařadit také praxi sociální a pastorační práce?
