PŘEHLED ZPRÁV ČESMAD: "VYSOKÉ CENY NAFTY NIČÍ HLAVNĚ MALÉ DOPRAVCE" ........................................... 2 Liberecký kraj ruší silničářský tendr za miliardy ............................................................................... 2 Levnější benzín prý musí vykoupit dražší mýtné ............................................................................... 4 Ředitelství silnic a dálnic řeší nečekaný problém.............................................................................. 4 Mýtné po pěti letech - Dojná a hubená ................................................................................................ 6
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
1
PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV ČESMAD: "VYSOKÉ CENY NAFTY NIČÍ HLAVNĚ MALÉ DOPRAVCE" Dopravní noviny
06. 09. 2012
Rubrika: Kombinovaná doprava
Ceny nafty dosáhly nového rekordu. Litr paliva na českých čerpacích stanicích v předposledním srpnovém týdnu zdražil o 0,42 Kč na rekordních 37,04 Kč, vyplývá z údajů společnosti CCS. Vysoké ceny těžce dopadají na poskytovatele dopravních služeb. Negativně postihují hlavně malé dopravce, kteří nejsou schopni do smluv se zákazníky promítnout cenu paliva prostřednictvím prosazení palivových doložek, řekl na konci srpna mluvčí Sdružení ČESMAD Bohemia Martin Felix. Malí dopravci, kteří provozují jeden až pět kamionů, tvoří čtyři pětiny všech českých dopravních firem. Podle Martina Felixe lze očekávat, že řada z nich zkrachuje. Velcí dopravci se snaží alespoň částečně promítnout zdražení nafty do svých cen. Podle ředitele poskytovatele logistických služeb C. S. Cargo Aleše Willerta je společnost schopna navýšení cen ve většině případů přenést na zákazníky. "Vzhledem k rozsahu pokrytí výnosů naftovými doložkami nám nárůst nafty zásadní problémy nezpůsobuje," řekl. Podobně se vyjádřil i spolumajitel společnosti M+L Logistik Josef Melzer. "Máme s klienty domluvené palivové doložky. Na každém propáleném litru teď tratíme dvě až tři Kč. Musíme promítnout zdražení do cen, pokud to neuděláme, skončíme," řekl. Zdražovat naopak neplánuje rodinná Autodoprava Antonín Klimeš z Hustopečí. "Na rostoucí ceny nereagujeme nijak, protože to ani nejde. Trpíme, ale zvýšit cenu za dopravu nelze, protože bychom přišli o zákazníky. Kilometr jízdy nás teď stojí asi o osm procent více," uvedl její zástupce Miroslav Vašíček. Autobusoví dopravci kvůli vysoké ceně nafty zatím neplánují zdražení jízdného. "Nemáme v plánu zvyšovat ceny jízdného a aktuální výkyvy ceny nafty neřešíme, nákupy pohonných hmot máme nasmlouvané. Proto na nás nemá krátkodobý výkyv žádný vliv," řekl mluvčí společnosti Student Agency Aleš Ondrůj. Podle ředitele společnosti Veolia Transport Východní Čechy Jindřicha Poláčka však drahá nafta dopravce doslova ničí. "Náklady stále rostou a objednavatelé, což jsou většinou kraje, na to nereagují. Pokud ceny pohonných hmot nezačnou klesat nebo pokud na to objednavatelé nezareagují, bude to mít fatální dopad na obnovu vozového parku," řekl. Sdružení ČESMAD Bohemia v této situaci opět vznáší požadavek na snížení spotřební daně z paliv. Podle Martina Felixe o to usiluje již přes dva roky, v současnosti by údajně stačilo přechodné snížení daně, které přijala například Francie. Sdružení je přesvědčeno, že Vedle pomoci dopravcům a motoristům by snížení sazby přineslo i zvýšení výběru spotřební daně. Ceny pohonných hmot jsou v České republice totiž nejvyšší z okolních zemí, řada tranzitujících dopravců proto palivo tankuje v zahraničí, čímž státní rozpočet přichází o nemalé prostředky.
Liberecký kraj ruší silničářský tendr za miliardy tyden.cz
05. 09. 2012
Liberecký kraj zrušil tendr na správu a údržbu krajských silnic. Zadání desetileté zakázky za 2,25 miliardy korun kritizovala od začátku opozice, připomínky však měli i uchazeči. Kraj proto rozhodl, že Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
2
zakázku připraví znova, aby se vyhnul tomu, že se někdo z uchazečů odvolá k antimonopolnímu úřadu a zakázku zmaří. Novinářům to ve středu řekl liberecký hejtman Stanislav Eichler (ČSSD). Liberecký kraj zrušil tendr na správu a údržbu krajských silnic. Zadání desetileté zakázky za 2,25 miliardy korun kritizovala od začátku opozice, připomínky však měli i uchazeči. Kraj proto rozhodl, že zakázku připraví znova, aby se vyhnul tomu, že se někdo z uchazečů odvolá k antimonopolnímu úřadu a zakázku zmaří. Oznámil to liberecký hejtman Stanislav Eichler (ČSSD). Více než dvoumiliardový tendr na léta 2013 až 2023 vyhlásila Krajská správa silnic Libereckého kraje 30. března. Bylo to těsně předtím, než vstoupila v platnost novela, která výrazně zpřísnila podmínky pro zadávání veřejných zakázek. "Zakázka navíc vypadá šitá na míru pro loni založenou krajskou akciovou společnost Silnice LK," řekl již dříve lídr opozičního hnutí Starostové pro Liberecký kraj Martin Půta. Opozice se proto obávala, že to odradí případné další zájemce a kraj pak za údržbu komunikací zaplatí mnohem víc, než by bylo nutné. Podle hejtmanova náměstka Martina Seppa byly hlavním důvodem zrušení zakázky nejasnosti v některých hodnotících kritériích a kraj také nebyl schopen specifikovat požadavky na zajištění dispečinku. "Ukazuje se, že v současnosti ovlivňují nastavení dispečinku mimo jiné nejasnosti kolem údržby silnic I. třídy, proti předpokladu nebylo dosud ministerstvem dopravy vyhlášeno výběrové řízení na dodavatele," řekl Sepp. V kraji je podle něj údržba státních silnic úzce provázána s údržbou krajských. "Mohlo by se stát, že bychom vysoutěžili řešení, které nebude kompatibilní s údržbou a nastavením dispečinku na silnicích I. tříd." Liberecký kraj dává ročně na provoz správy silnic, opravy a údržbu krajských komunikací zhruba 300 milionů korun. O silnice se ještě loni starala Krajská správa silnic, která byla založena 1. ledna 2002 jako příspěvková organizace kraje. Firma s půlmiliardovým obratem a 340 zaměstnanci spravovala přes 2100 kilometrů komunikací nižších tříd v kraji a údržbu bezmála 400 kilometrů silnic první třídy pro Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Od Nového roku je však jen servisní organizací a práce fyzicky převzala akciová společnost Silnice LK, kterou kraj navzdory obavám opozice z výprodeje majetku loni založil. Podle Seppa je to výhodnější z pohledu daní a také efektivnější. I když se vypsání tendru na údržbu silnic zpozdí, zimní údržba krajských silnic pro přelom let 2012 a 2013 je zajištěna. Na základě příkazní smlouvy ji provede Silnice LK, smlouvu má do dubna 2013. Pak by měla údržbu převzít firma, jež zvítězí ve veřejné soutěži. Firma Silnice LK před pár dny přidělila šestiletý kontrakt na dodávku nafty společnosti Movi Oil, která přitom nemá zkušenosti (jak požadovalo zadání tendru), neboť vznikla v únoru. Druhý uchazeč Čepro byl vyloučen. Podle Čepro je nabídka nevýhodná a podobný názor má i šéf sdružení autodopravců Česmad Bohemia Vladimír Starosta. Informovala o tom liberecká příloha Mladé fronty Dnes. Podle Starosty mají kamionové firmy dohodu s řetězci na slevu kolem dvou korun za litr oproti ceně pro ostatní řidiče. Silnice LK získaly od firmy Movi Oil slevu 2,15 procenta, což při současných cenách dělá asi 80 haléřů na litru. Cena však nebyla jediným kritériem v soutěži, která byla vypsána těsně před účinností novely zákona o veřejných zakázkách - 30. března. Movi Oil vlastní Tomáš Blažek, jenž dříve působil v dopravní společnosti BusLine spolu s Jiřím Vařilem, členem dopravního výboru krajského zastupitelstva. BusLine je největším dopravcem, který pro kraj zajišťuje regionální autobusovou dopravu.
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
3
Levnější benzín prý musí vykoupit dražší mýtné ifaster.tiscali.cz
05. 09. 2012
Případné snížení spotřební daně z paliv musí být navázáno na zvýšení sazeb elektronického mýtného. V diskusním pořadu České televize to 2.srpna řekl ministr financí Miroslav Kalousek. Dělá si z nás srandu? Požadavky na snížení spotřební daně z benzinu a nafty se v posledních týdnech objevily v souvislosti s rekordními cenami paliv. Cena nejběžnějšího benzinu – Natural 95 v minulém týdnu v průměru vzrostla o 13 haléřů na 38,17 koruny za litr. Zvýšení mýtného pro kamiony a vozidla nad 3,5 tuny ale podle Kalouska musí nejprve předcházet zpoplatnění všech rychlostních komunikací a silnic v Česku. Teprve po splnění této podmínky by bylo možné bavit se o protisměrném snížení spotřební daně z paliv. To požadují například automobiloví dopravci, podle kterých současné ceny paliva ubírají ze zisků především malým firmám, které si v dlouhodobých smlouvách nejsou schopné vymínit příplatky za vyšší palivo. Malé společnosti s jedním až pěti kamiony v Česku tvoří podle odhadů Sdružení automobilových dopravců Česmad zhruba 80 procent všech firem. Kvůli cenám nafty podle dopravců hrozí, že část těchto společností zkrachuje. Podle Kalouska není možné od snížení spotřební daně očekávat, že se prodej paliva v Česku skokově zvýší a na dani se tak vybere více peněz. Elasticita poptávky by totiž na snížení spotřební daně o jednu až dvě koruny, což by pro státní rozpočet znamenalo poměrně velký výpadek, reagovala minimálně, nebo vůbec. Snížení daně by tak podle ministra bylo čistě ztrátové a nic by do státního rozpočtu nepřineslo. My jsme v redakci ale toho názoru, že motoristé a řidiči cpou státu do kapsy nedobrovolně tolik peněz, že jsou už silně znechuceni a přínos do státní kasy je to poslední, co je zajímá… Na nutnosti zdražení mýtného se ministr financí shodl se šéfem Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslavem Zavadilem. Podle něj se výše ceny mýtného, která se dnes v průměru pohybuje kolem pěti korun za kilometr, měla zvýšit už dávno. Česká republika je vzhledem ke své poloze tranzitní zemí a je proto velká škoda, že stát z toku tranzitujících kamionů nic nemá, doplnil předák největší odborové centrály. Otázkou zpoplatnění silnic prvních tříd se už zabývá ministerstvo dopravy. Podle předběžné vize úřadu by od roku 2016 musela být všechna vozidla s hmotností nad 3,5 tuny pro jízdu po silnicích první třídy a rychlostních silnicích označena papírovým kupónem. Jde o obdobný systém, který v současnosti funguje u osobních vozidel na zpoplatněných dálnicích.
Ředitelství silnic a dálnic řeší nečekaný problém ČRo
05. 09. 2012
Lenka BLAŽEJOVÁ, moderátorka: Ředitelství silnic a dálnic řeší nečekaný problém. Kvůli tomu, že Poláci mají velké potíže se stavbou navazujícího úseku k dálnici D1, zůstává poslední část směrem od Bohumína nevyužitá. Navíc neexistuje žádná objízdná trasa. Kdo z toho má naopak radost jsou cyklisté a bruslaři. Jak zjistil Martin Knitl, z dálnice je teď zřejmě nejluxusnější cyklostezka v republice. osoba: Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
4
Ještě kdyby to kousek prodloužili, nebyly tady ty předěly, tak by se nám to líbilo úplně nejvíc. osoba: Nemusí s tím doděláváním dálnice příliš pospíchat. Martin KNITL, redaktor: Psal se rok 2007 a Ostravou se šířila jako blesk zpráva, že po ještě neotevřené dálnici D47 nebo D1 se dá jezdit na kole. Teď, o 5 let později, mají šanci v Bohumíně. Starší paní tlačí kolo od dálnice a září spokojeností. osoba: Nádherně. To je asi 6 kilometrů, mám dojem. A jezdí se fakt výborně. No, je to ... Martin KNITL, redaktor: Taková hezká cyklostezka teď. osoba: Krásná, ale proč to nedokončili, to nevím. Martin KNITL, redaktor: Dálnici bez aut mohou na Karvinsku vychutnávat přinejmenším do poloviny příštího roku. To by polská strana snad už mohla vyřešit svůj problém se špatným mostem, u kterého se zjistila podstatná závada. Nezvládne silniční provoz. Šéf Ředitelství silnic a dálnic David Čermák se ale také tváří ustaraně. David ČERMÁK, šéf Ředitelství silnic a dálnic: Tam já spíš řeším problém, co s tou dálnicí, protože vím, že mi ji rozkradou celou. Vlastně když zůstane nehlídaná, tak veškeré ty věci, které nedrží pevně, tak tam nezůstanou. I ty, co drží pevně, ano, pravda, no. Martin KNITL, redaktor: Rozhodně ví, o čem mluví. V Ostravě za poslední roky zmizely celé úseky kovových spojnic, dokonce přímo uprostřed dálnice za plného provozu. Lubomír Hýbl ze silničního ředitelství už dříve popsal příklad za všechny. Lubomír HÝBL, Ředitelství silnic a dálnic: Rozbití cirka 60 skleněných polí na protihlukové stěně, poté pachatelé odcizili upevňovací kovové lišty a nám přitom vznikla škoda na těch rozbitých sklech zhruba 3 miliony korun. Martin KNITL, redaktor: Milovníci cyklistiky na širokých silnicích se proto musí připravit na to, že na posledním dálničním úseku u polské hranice na auta nakonec narazit mohou. Budou patřit bezpečnostní agentuře a hlídačům. Martin Knitl, Český rozhlas Ostrava.
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
5
Mýtné po pěti letech - Dojná a hubená Auto.cz
05. 09. 2012
Rubrika: Profi
Z dopravců se kvůli navyšování mýtných poplatků staly vyhublé subjekty. Náklady na použití dálnice se zvýšily v řádu tisíců procent. Několik tisíc podnikatelských subjektů v Česku drsně soupeří o zakázky na silniční transport. Ceny za něj během posledních deseti let stagnovaly, či dokonce klesaly. Doba hojnosti a přebytků se během tří let změnila v boj o holé přežití. Důvod? Hůře než ekonomická recese dopadl na dopravce přechod ze známek na mýto. Například v letech 1995-1997 stálo nákladní vozidlo roční používání téměř 414 km dálnic jen 1000/2000 korun v závislosti na celkové hmotnosti (hranice 12 tun). Poplatek kamionu za roční používání (nájezd 50 000 km) jednoho kilometru dálnice činil 4,83 Kč. O pět let později, na přelomu tisíciletí, se na tuzemském území nacházely dálnice o celkové délce 499 km, což je více než dvě třetiny současné délky v Česku. V roce 2000 však dopravci za vozidlo nad dvanáct tun zaplatili roční paušál 12 000 korun a mohli jezdit 365 dní v roce, známka pro 3,5 až 12 tun stála 6000 korun. Roční "operativní pronájem" jednoho kilometru dálnice vyšel kamion na 24,05 koruny. Za dalších pět roků do roku 2005 přibylo 28 km dálnic, poplatky pro užitková vozidla stouply o šestinu. Velký zvrat nastal od začátku roku 2007, kdy vozidla a soupravy nad dvanáct tun začaly platit mýto. Na celkové délce necelých tisíc kilometrů zpoplatněných úseků dopravci platili sazbu za každý ujetý kilometr. Ve velmi střízlivém nájezdu kamionové soupravy 50 000 km ročně po zpoplatněných silnicích to při nejpříznivější sazbě určené pro vozidla Euro 3 a vyšší znamenalo skok na 210 000 korun ročně. Tehdy však ještě nebyla výjimkou vozidla Euro 2, pro která byla odpovídající roční platba za použití dálnic a rychlostních komunikací v hodnotě 270 000 korun téměř infarktová. Dopravci zažili obrovský šok, ale značná poptávka po transportu zboží dovolila zvýšenou tvorbu cen za dopravní služby. Z vybrané částky však do státní kasy a potažmo fondu rozvoje dopravní infrastruktury přešel skromný objem, protože stát během čtyřletého období až do roku 2010 splácel náklady na vybudování mýtného systému hodnotě 4,751 mld. Kč. Již v lednu 1997 vydalo Ředitelství silnic a dálnic zprávu o tom, že za prvních šestnáct dnů mýto "vydělalo" 200 milionů korun. V dané větě však chyběl předmět. Přesnější informace by zněla, že mýtný systém od dopravců vybral 200 milionů korun. Splátky státu za vybudování mýtného systému (viz tabulka) a jeho provozování (viz tabulka) vyšly na 10,499 miliard, zbytek činil 13,327 mld. korun. Teprve loňský rok byl očištěn od splátek za výstavbu, ale přesto odhad 2,2 miliardy korun za technický provoz systému v loňském roce z celkově vybraných osmi miliard tvoří více než čtvrtinu. Desetiletá smlouva státu s firmou Kapsch na vybudování a provozování mýtného systému po dobu deseti let na částku 22 miliard znamená při nákladech na výstavbu cca 3 mld. korun částku za provozování 19 mld. korun. Tato hodnota je úměrná počtu mýtných bran, palubních OBU jednotek, distribučních míst atd. Společnost Kapsch tedy musí část z předpokládané průměrné roční utržené částky 1,9 mld. korun předat na subdodavatele – telekomunikační sítě atd. Přesto se průměrný roční poplatek za technické provozování systému nejeví jako minoritní částka, protože průměrná roční vybraná částka během prvních let činí 6,4 mld. korun.
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
6
V roce 2011 česká státní kasa po zaplacení poplatku za provozování mýta utržila z něj přibližně o dvě miliardy více než předloni. Přesto si vláda před veřejností obhájila své nařízení 354/2011 Sb., čímž navýšila mýtné poplatky většinou o 25 procent. Obrovské peníze proudící do státní kasy se projevily paradoxně také tím, že hlavní dálniční tepna D1 byla u Ostravy postavena na skládce. Zdá se, že množství skutečného přínosu z mýta nemá velký vliv na rozvoj dopravní infrastruktury, ale ve velké míře jde spíše o záplatování nedostatku státních financí a využití hojně podporované nevole vůči nákladní dopravě. Na ní jsme však všichni závislí co do přístupu k produktům. Také však tím, že zvýšené náklady za transport se musejí pomalu či rychleji odrážet v cenách výrobků, které kupují příznivci i odpůrci nákladní dopravy. Ti první platí za své služby, druzí doplácejí na to, že se nechávají zneužívat. Pro všechny motoristy je však varující přibližně tisícinásobný nárůst poplatku kamionů za použití dálnice při přechodu ze známek na elektronické mýtné. Je jasné, že v segmentu osobních automobilů tak drastickou změnu nelze politicky provést, ale je vidět, že sneseme až příliš mnoho.
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
7
