ČESKÝ VOLIČ. Červenec 2013

ČESKÝ VOLIČ

Červenec 2013 Herzmann s.r.o., Otopašská 12/806, 158 00 Praha 5, zapsaná v obchodním rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 147461, IČ 285 18 390, DIČ CZ 285 18 390

Úvod Studie Český volič se bude pokoušet o globální zhodnocení poznatků různých výzkumných agentur, jejich syntézu a celkové zhodnocení. Výzkumné agentury při zkoumání pravděpodobného voličského chování využívají různé přístupy a zveřejňují různé typy výsledků. Media obvykle prezentují jednotlivé výstupy odděleně a poznatky z jednotlivých průzkumů interpretují individuálně. Analytická oddělení politických stran a hnutí patrně postupují obezřetněji, ne ve všech případech však mají k dispozici dostatek informací a metodických znalostí k posouzení významu rozdílů, které se mezi výsledky různých agentur objevují. Cílem pravidelné studie Český volič není nahrazovat výstupy jednotlivých agentur a v žádném případě s agenturami nesoupeří o rychlost zveřejňování nových stranických preferencí a volebních modelů.

Strana 2

Metodiky jednotlivých výzkumných agentur Tento přehled obsahuje základní fakta o metodikách práce jednotlivých agentur a moje osobní komentáře k nim. Nenahrazuje podrobné informace agentur. CVVM

Median

ppm factum

 Dotazování: osobní PAPI

 Dotazování: osobní CAPI

 Dotazování: osobní CAPI

 Opora výběru: statistiky ČSÚ

 Opora výběru: není známo

 Opora výběru: statistiky ČSÚ

 Výběrový postup: kvótní

 Výběrový postup: stratifikovaný náhodný adresní

 Výběrový postup: kvótní

 Trvání terénního sběru dat: cca 1 týden

 Trvání terénního sběru dat: cca 1 měsíc

 Trvání terénního sběru dat: cca 1 týden

 Počet dotázaných: cca 1.000

 Počet dotázaných: cca 1.000

 Počet dotázaných: cca 1.000

 Otázka na preference: otevřená

 Otázka na preference: otevřená

 Otázka na preference: uzavřená

 Zveřejněné informace: deklarovaná volební účast, stranické preference, volební model (procenta pro strany s preferencí aspoň 1 %)

 Zveřejněné informace: deklarovaná volební účast, volební model (procenta pro strany přes 2 % zaokrouhlená na 0,5 %), volební jádra a potenciál

 Zveřejněné informace: odhadovaná volební účast, volební model (procenta pro strany přes 2 %), odhad mandátů

 Výpočet volebního modelu: filtrování (preference bez nerozhodných a nevoličů)

 Výpočet volebního modelu: nezveřejněný matematický model

 Výpočet volebního modelu: nezveřejněný matematický model

Strana 3

Metodiky jednotlivých výzkumných agentur Tento přehled obsahuje základní fakta o metodikách práce jednotlivých agentur a moje osobní komentáře k nim. Nenahrazuje podrobné informace agentur. STEM

SANEP

 Dotazování: osobní PAPI

 Dotazování: on-line

 Opora výběru: statistiky ČSÚ

 Opora výběru: super-panel (soubor dobrovolníků)

 Výběrový postup: kvótní  Trvání terénního sběru dat: cca 10 dnů

 Výběrový postup: kvótní z výsledků ankety  Trvání terénního sběru dat: cca 1 týden

 Počet dotázaných: cca 1.100  Otázka na preference: otevřená  Zveřejněné informace: stranické preference (bez jasné hranice), volební model (procenta pro strany přes 5 %), odhad mandátů  Výpočet volebního modelu: nezveřejněný matematický model

 Počet dotázaných: odpovědi na anketu cca 21.000, použitý výběrový soubor cca 7.000  Otázka na preference: neuvádí  Zveřejněné informace: volební model (procenta pro strany bez jasné hranice), odhad mandátů  Výpočet volebního modelu: filtrování (preference bez nerozhodných a nevoličů)

Strana 4

Stranické preference

Strana 5

Stranické preference v populaci 

 



Výzkumné agentury převážně nezveřejňují údaje o stranických preferencích v populaci jako celku, tedy mezi všemi oprávněnými voliči. S laskavým svolením ppm factum můžeme v této analýze uvést výsledky červnového průzkumu stranických preferencí včetně základních sociodemografických odlišností. Téměř dvě třetiny populace mají podle ppm factum nějaké stranické preference (64,3 %). Jde o podstatně více občanů, než se podle odhadu ppm factum zúčastní voleb. Žádnou stranu nepreferuje ani pětina oprávněných voličů, s výjimkou ČSSD preferuje každou politickou stranu méně než desetina oprávněných voličů. Pouze pětina populace deklaruje, že se voleb nezúčastní. Zkušenost ukazuje, že nevoličů ve skutečnosti bude nejméně dvakrát tolik.

Strana 6

Podpora „velkých“ stran

Strana 7

Definice „velkých stran“ Pro účely této studie jsme rozdělili politické strany a hnutí do dvou skupin podle toho, jak jsou v průzkumech různých agentur reprezentovány svými příznivci – voliči. Do první skupiny jsou zařazeny strany a uskupení, které by podle dlouhodobých výsledků nejméně podle dvou agentur překročily pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. Ukazuje se, že příslušnost k této skupině není jednoznačně dána historií té které strany, jejím výsledkem ve volbách roku 2010 (pokud již tehdy kandidovala), počtem členů nebo registrovaných příznivců ani skutečností, zda je či není v Poslanecké sněmovně reprezentována aspoň jedním poslancem, který se k ní hlásí.

Pro účely této studie jsme pro tuto skupinu použili pracovní označení „velké strany“. Toto označení se vztahuje výhradně k faktu, že příslušné strany nebo uskupení jsou v průzkumech různých agentur reprezentovány relativně velkým počtem příznivců a tedy potenciálních voličů. Typické je, že údaje o jejich podpoře jsou systematicky k dispozici ve výsledcích více výzkumných agentur. V další analýze strany uvádíme v abecedním pořadí. Strana 8

ČSSD   

U všech agentur ČSSD dlouhodobě vede žebříček podle volebních modelů. Nejpříznivější jsou pro ni výsledky CVVM (i přes 40 %), nejméně příznivé pak ppm factum a SANEP (kolem 21 % těsně po volbách a na podzim 2012). Ve výsledcích CVVM sociální demokracie od počátku roku 2013 spíše oslabuje, u ostatních agentur naopak spíše získává. Červencové výsledky se neshodují v tom, zda na vládní krizi ČSSD vydělala nebo prodělala. Vyhlídky dalšího vývoje podpory této strany je proto obtížné odhadnout.

CVVM

Median

ppm factum

SANEP

STEM

Strana 9

KDU-ČSL  

Výsledky KDU-ČSL ve volebních modelech jednotlivých agentur se dosti liší. Zdá se, že horší jsou při použití otevřené otázky na volební preference (CVVM, Median, STEM). V poslední době signalizují pro tuto stranu překonání pětiprocentní hranice výsledky všech agentur, hodnoty se ve volebních modelech pohybují v poměrně úzkém pásmu 5,5 – 7,5 %. Z tohoto lze soudit, že podpora KDU-ČSL je víceméně stabilizovaná a vytváří potenciál pro návrat do PSP.

CVVM

Median

ppm factum

SANEP

STEM

Strana 10

KSČM   

Podpora KSČM od voleb 2010 dlouhodobě pozvolna narůstá, podle všech agentur by tato strana získala patrně větší procento hlasů než ve volbách 2010. Může to souviset i s nižší očekávanou volební účastí. Loňské údaje CVVM o podpoře KSČM přesahující 20 % výrazně vybočují z rámce ostatních časových řad. V posledním období podpora KSČM podle většiny agentur stagnovala (SANEP) nebo rostla (CVVM, Median, ppm factum), překvapivě protichůdný trend signalizuje STEM.

CVVM

Median

ppm factum

SANEP

STEM

Strana 11

ODS  

Dlouhodobý trend podpory ODS je sestupný, výrazný negativní posun lze pozorovat od počátku roku 2013. Podle ppm factum dosáhla podpora ODS v červnu 2013 historicky nejnižší úrovně, SANEP v červenci ukazuje stejně nízkou hodnotu. Z obecného trendu existují mnohé výjimky. CVVM udávala prakticky po celé období od voleb do zimy 2012 ODS vyšší podporu než odpovídalo volebnímu výsledku strany v roce 2010. Od jara 2013 pak výsledky značně kolísají. Podpora ODS je patrně momentálně velmi nestabilní.

CVVM

Median

ppm factum

SANEP

STEM

Strana 12

SPOZ  

Údaje pro SPOZ jsou neúplně, jediná kompaktní časová řada je k dispozici od ppm factum. Podle ní SPOZ překonala pětiprocentní hranici poprvé v červnu 2012 a od té doby se nad ní drží. Aktuálně se ppm factum , SANEP a STEM shodují na výsledku SPOZ kolem 7 %. Podle CVVM a Medianu by však tato strana měl získat jen kolem 3 %. Zdálo se, že horší výsledky získává SPOZ v průzkumech používajících otevřenou otázku na stranické preference. Červnový průzkum STEM ovšem tuto hypotézu popírá.

CVVM

Median

ppm factum

SANEP

STEM

Strana 13

TOP 09 a SN   

Dlouhodobé trendy jsou ve shodě: podpora TOP 09 a SN s určitými výkyvy klesala od podzimu 2010 až do závěru roku 2012. Pak strmě vzrostla a podle většiny agentur se nyní drží nad úrovní 15 %. Výjimku představuje SANEP, podle nějž podpora TOP 09 a SN po „vládní kauze“ klesla k 10 %. Většina agentur kromě STEM se shoduje, že aktuálně je podpora TOP 09 a SN vyšší než podpora ODS, u STEM udává červnový průzkum pro obě strany stejnou hodnotu.

CVVM

Median

ppm factum

SANEP

STEM

Strana 14

Migrace voličů „velkých stran“  



   

Ve spolupráci s agenturou ppm factum jsem pro nejsilnější politické strany vytvořil odhad celkového počtu platných hlasů podle volebního modelu z konce června 2013 a také odhad hlavních zdrojů, odkud se „voliči vzali“. ČSSD by podle tohoto odhadu získala 1,25 mil. hlasů, z toho 724 tisíc (58 %) ji volilo v roce 2010, 185 tisíc z nich volilo v roce 2010 budoucí vládní koalici ODS, TOP 09 spolu se Starosty a nezávislými a VV. Plných 286 tisíc nynějších voličů ČSSD v roce 2010 nevolilo. KSČM by získalo téměř 700 tisíc hlasů, z toho 498 tisíc „stabilních (72,8 %). Nové voliče získala tato strana hlavně od Věcí veřejných, což lez považovat za ryze protestní hlasy. TOP 09 a Starostové by získali přes 600 tisíc hlasů, z toho 400 tisíc „věrných“ (62,8%). Od oslabující ODS by k ní přešlo 117 tisíc voličů, 77 tisíc jejich nynějších voličů tehdy nevolilo. ODS by měla pouhých 340 tisíc platných hlasů, z toho 86,8 % „věrných“. Kromě 36 tisíc někdejších nevoličů žádnou velkou skupinu příznivců ODS nezískala. KDU-ČSL by vstoupila do PS s více než 300 tisíci hlasy, z toho tvoří „věrní“ 198 tisíc (62,1 %) a někdejší voliči ODS 49 tisíc. SPOZ by získala necelých 300 tisíc hlasů, pocházejících z velmi rozmanitých zdrojů. Pouhých 59 tisíc z toho (21,0 %) tvoří její „věrní“.

Strana 15

Podpora „malých stran“

Strana 16

Definice „malých“ stran Do druhé skupiny jsou zařazeny strany a hnutí, jejichž výsledky se alespoň občas objevují ve zveřejněných datech výzkumných agentur, které by ovšem podle dostupných výsledků agentur zatím pravděpodobně nepřekročily pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. Ukazuje se, že ani příslušnost k této skupině není jednoznačně dána historií té které strany/hnutí, jejím/jeho výsledkem ve volbách roku 2010 (pokud již tehdy kandidovala/o), počtem členů nebo registrovaných příznivců ani skutečností, zda je či není v Poslanecké sněmovně reprezentována/o aspoň jedním poslancem, který se k ní/němu hlásí. Pro účely této studie jsme pro tuto skupinu použili pracovní označení „malé“ strany. Toto označení se vztahuje výhradně k faktu, že příslušné strany jsou v průzkumech různých agentur reprezentovány relativně malým počtem příznivců a tedy potenciálních voličů. Pro „malé“ strany je typické, že jsou ve zveřejněných výsledcích volebních modelů uváděny spíše nepravidelně. V další analýze uvádíme v abecedním pořadí strany a hnutí, pro něž zjistily aspoň dvě agentury opakovaně podporu vyšší než 1%. Strana 17

„Malé strany“ celkem  



Pokud by se podpora některých „malých stran“ výrazně nezvýšila, hlasy odevzdané těmto subjektům by „propadly“ – při výpočtu mandátů v PSP by se neuplatnily. Ve volbách 2010 takto „propadlo“ 18,9% platných hlasů. Údaje agentur používajících osobní dotazování s otevřenou otázkou na stranické preference signalizují dlouhodobě menší podporu skupině „malých stran“ jako celku. Extrémní je to v případě CVVM. Je možno vyslovit hypotézu, že osobní dotazování s otevřenou otázkou pozici „malých stran“ podceňuje. Přímo potvrdit či zamítnout tuto hypotézu ovšem nelze. V posledních měsících patrně pozice „malých stran“ celkově posiluje – potvrzují to hlavně ppm factum a SANEP.

CVVM

Median

ppm factum

SANEP

STEM

Strana 18

ANO 2011  

Jedinou dlouhodobě konzistentní časovou řadu pro ANO 2011 nabízí Median, od srpna 2012 jsou k dispozici také údaje ppm factum, ostatní agentury zveřejnily podporu této strany ojediněle. Výsledky se (až na jednu výjimku) pohybují v pásmu 1 – 3 % a tudíž jsou extrémně závislé na náhodném kolísání. Zdá se však, že od počátku roku 2012 pozice tohoto hnutí spíše oslabuje.

CVVM

Median

ppm factum

SANEP

STEM

Strana 19

NS-Lev 21  

Informace o podpoře NS-Lev 21 lze u výzkumných agentur najít jen ojediněle, výjimkou jsou ppm factum a od jara 2013 také SANEP. Podle žádného z dostupných údajů nepřekročila podpora NS-Lev 21 nikdy hranici 3,5 %. Objevují se dokonce výsledky blízké nule, patrně ale budou důsledkem náhodného kolísání. S velkou mírou nejistoty je možné vyslovit hypotézu, že podpora NS-Lev 21 je víceméně stabilizovaná na úrovni někde 1 – 3 % a rozhodně neroste.

CVVM

Median

ppm factum

SANEP

STEM

Strana 20

Strana zelených   

Téměř do pololetí 2012 byly ke SZ k dispozici jen údaje CVVM a ppm factum, které se rozcházely co do úrovně i trendů změn. Postupně se objevily i výsledky jiných agentur a časové řady se poněkd stabilizovaly. Podpora SZ zřejmě zaznamenala pokles počátkem roku 2013, kdy strana v období prezidentské volby „nebyla vidět“. Od března 2013 signalizují agentury protichůdné trendy: CVVM nárůst podpory, Medián její pokles, ostatní agentury stagnaci. Poslední dostupné výsledky jsou v úzkém rozmezí 2 – 3,5 % a signalizují spíše setrvalý stav.

CVVM

Median

ppm factum

SANEP

STEM

Strana 21

Suverenita (SBB)  

Jedinou dlouhodobě konzistentní časovou řadu pro SBB nabízí ppm factum. Podle ní se podpora SBB vyvíjí ve střednědobých cyklech, Vyšší byla po parlamentních volbách a znovu pak po celý rok 2012, nízká v roce 2011. Od „technického neúspěchu“ Jany Bobošíkové v prezidentské volbě má podpora SBB klesající tendenci. Žádný z aktuálních volebních modelů jí nepřisuzuje více než 3 %, historická zkušenost však ukazuje, že v reálu by mohlo procento hlasů pro tuto stranu být vyšší než signalizují agentury.

CVVM

Median

ppm factum

SANEP

STEM

Strana 22

Svobodní  

Údaje o podpoře Svobodných jsou k dispozici jen od ppm factum a nepravidelně od Medianu. Nejvyšší byla podpora Svobodných zřejmě v polovině roku 2012, kdy podle ppm factum překročila 4 %. Od té doby pozvolna klesá. Aktuální výsledky naznačují, že Svobodní by v současné době mohli získat mezi 1 a 2 % platných hlasů, což by mohlo stačit na získání státního příspěvku.

CVVM

Median

ppm factum

SANEP

STEM

Strana 23

Věci veřejné  

Po volbách 2010 signalizovalo CVVM téměř dvojnásobnou podporu VV než ppm factum. Postupně se však výsledky obou agentur sblížily a z obou časových řad je jasně patrný strmý pokles popularity VV v průběhu roku 2011. Od června 2012 do května 2013 nepřekročil v žádném volebním modelu výsledek VV hranici 2 %. Podle Medianu se tak stalo v červnu a červenci 2013, ppm factum ani SANEP to však nepotvrzují.

CVVM

Median

ppm factum

SANEP

STEM

Strana 24

Shrnutí

Strana 25

Shrnutí  „Síla“ jednotlivých politických stran, měřená procentem hlasů, které jim připisují jednotlivé výzkumné agentury ve volebních modelech, se v průběhu volebního období změnila poměrně málo. Výjimkou jsou Věci veřejné, které podporu ztratily.  Agentury se shodují v tom, že po celou dobu od voleb 2010 má pozici nejsilnější strany ČSSD. Jistotu překročení pětiprocentní hranice mají podle volebních modelů (v abecedním pořadí) také KSČM, ODS i TOP 09 a SN. ODS v poslední době významně oslabila, její účast v PSP však aktuálně ohrožená není.  Není jisté, zda pětiprocentní hranici překročí KDU-ČSL a SPOZ. Ve výsledcích agentur používajcích osobní dotazování a otevřenou otázku na stranické preference se to tak nejeví, při použití dotazovacích metod bližších reálné volební situaci spíše ano.  Zdrojem podpory pěti ze stran nad pětiprocentní hranicí jsou především jejich někdejší voliči. Nejvice je to u ODS (86,8 %), málo u ČSSD (58,2 %), která by získal přes ¼ miliónu hlasů někdejších nevoličů. SPOZ „bere ze všech směrů“.  Pro strany pod pětiprocentní hranicí by mohla hlasovat až pětina zúčastněných voličů. Je to patrně především odrazem velmi roztříštěné politické scény a nedůvěry voličů vůči politickým stranám. Žádná z mimoparlamentních stran kromě KDU-ČSL a SPOZ se zatím podle žádné z agentur pětiprocentní hranici neblíží. Strana 26

 Analýza obsažená v tomto dokumentu tvoří součást duševního vlastnictví společnosti Herzmann s.r.o. Jakékoli užití této analýzy nebo její části (s výjimkou údajů publikovaných zde citovanými výzkumnými agenturami) je možné pouze s písemným souhlasem společnosti Herzmann s.r.o.  Kontakty:

RNDr. Jan Herzmann jednatel Herzmann s.r.o., Otopašská 12/806, 158 00 Praha 5 tel: +420 731403699 e-mail: [email protected]

Strana 27