Český ICT medvěd. i regionální úrovni

ICT VE STÁTNÍ A VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

Český ICT medvěd Tuzemské centrální a regionální úřady utratí za informační a komunikační technologie desítky miliard korun ročně. Na jaké projekty jdou tyto peníze? Jsou vynakládány efektivně? Který úřad disponuje největším ICT rozpočtem? Daří se státní a veřejné správě efektivně čerpat dotace z EU? Informační a komunikační technologie stále významněji ovlivňují fungování českých úřadů státní a veřejné správy. Pro efektivní poskytování služeb občanům, firmám a dalším úřadům je využití ICT technologií nezbytnou nutností. Z celé řady informačních systémů a různých služeb postavených na moderních technologiích se stala natolik kritická část úřednické infrastruktury, že případné ICT problémy mohou funkčnost organizací doslova paralyzovat. Protože jsme si v CIO Business Worldu rostoucí důležitosti technologií v segmentu státní a veřejné správy vědomi, rozhodli jsme se tuto oblast alespoň částečně zmapovat. Oslovili jsme se sadou byznysově-technických otázek všech čtrnáct ministerstev, Úřad vlády, třináct krajských úřadů, Magistrát hlavního města Prahy a osm největších měst v Česku. Přes dostatečný časový prostor část 14

CIO – Business World | Duben 2014

z nich vůbec neodpověděla nebo poslala jen dílčí informace. Avšak reakce těch zodpovědných, které vám přinášíme, jsou často zajímavé a možná i vám poslouží jako „sonda“ do ICT úřadů na centrální i regionální úrovni.

Desítky miliard, nebo stovky miliard? Česká státní a veřejná správa je opakovaně kritizována kvůli neefektivnímu vynakládání prostředků do ICT oblasti. Nejsme v CIO Business Worldu zastánci bezhlavé kritiky, obzvlášť bez ověřených dat a faktů. Jenže právě nedostatečná (nebo spíše žádná) komplexní data o „veřejnoprávním“ ICT jsou prvním pro-

blémem, na který při tvorbě textu narazíme. Bohužel jak na úrovni celého státu, tak i ve vládním sektoru neexistuje žádný úřad, který by tato data sbíral a evidoval. A protože jednotlivá ministerstva mají podobný „problém“ – tedy nedostupnost detailních informací od svých podř ízených organizací, státních či polostátních firem nebo jiných právních subjektů spadajících do jejich gesce – je nereálné se dobrat k nějakému kvalifikovanému odhadu a o celkových ICT útratách státu můžeme jen spekulovat. V médiích je opakovaně citována suma 100 miliard korun, které se mají ročně protočit v úřadech v informačních a komuni-

ICT VE STÁTNÍ A VEŘEJNÉ SPRÁVĚ kačních technologiích, jako hrubý odhad ji prezentuje i ICT Unie, největší české profesní sdružení firem z tohoto oboru. Tato suma zahrnuje jak ICT výdaje úřadů centrální správy, tak krajů, měst, obcí a dalších organizací veřejné správy.

než čtyřikrát větší Polsko. Nicméně po přepočtení útrat na jednoho obyvatele vychází české státní ICT útraty (61,6 dolaru) na dvojnásobek hodnoty Polska či Maďarska a zhruba o třetinu více než Slovensko. Důvodů může být několik, bezpochyby jed-

tu, resortů a orgánů veřejné moci. Řešení se nakupují ad hoc, tak jak přicházejí legislativní změny, nebo stará řešení dožívají. Díky tomu se celá řada komponent zbytečně mnohokrát opakuje, informatika celku, jako je stát, je mnohem

Eurokomisařka míří do Hradce Králové

© Kamaga – Fotolia.com

Oslovili jsme proto lokální zastoupení renomovaných analytických firem. Gartner tuto problematiku na úrovni jednotlivých států nesleduje (anebo považuje tyto údaje za citlivé know-how a směrem do médií je nekomunikuje), společnost IDC má poslední data za rok 2012. Podle analytiků IDC utratily české úřady na centrální a regionální úrovni 648 milionů dolarů, tedy necelých třináct miliard korun (viz tabulka Visegrádská čtyřka a IT útraty).

Chybějí koncepce a strategie V rámci středoevropského regionu je naše země zhruba na polovičních číslech

ním z nejzásadnějších bude absence národní ICT strategie, která by zabránila pořizování duplicitních systémů, softwarových děl či technologických platforem. „Neefektivní vynakládání veřejných prostředků bude trvat do té doby, než vznikne jednoznačná a právně vymahatelná architektura centrálních služeb e-governmentu. Jinak se bude stávat, že si každý resort individuálně tvoří obdobný systém, který už přitom vytvořilo jiné ministerstvo či úřad a který by šel mezi nimi sdílet,“ hodnotí David Frantík, ředitel Microsoftu pro sektor veřejné správy. „Na rozdíl od komerčního sektoru zde neexistuje dlouhodobá ICT strategie a architektura všech zúčastněných stá-

Témata, kterým se věnujeme v tomto vydání našeho magazínu, budou bezpochyby hojně diskutována na tradiční konferenci Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS). V tradičním termínu na začátku dubna se v kongresovém centru Aldis v Hradci Králové sejdou dvě tisícovky špiček domácí politické scény s top manažery firem působících v oblasti informačních technologií a komunikací. V posledních letech se hlavní část ISSS věnovala největším projektům e-governmentu, a budoucnost elektronizace české státní správy bude i letos klíčovým bodem dvoudenní akce. Kromě osobní účasti předsedy vlády, ministra vnitra, dalších ministrů, politiků krajů a představitelů obou komor parlamentu se letos vypraví do Hradce Králové i Neelie Kroesová, místopředsedkyně EK a eurokomisařka pro digitální agendu.

větší, dražší a kuriózně i méně funkční, než by mohla být,“ říká otevřeně Pavel Hrabě, manažer české pobočky SAP. Výčet doplňuje o neochotu či neschopnost lidí ve státní správě převzít zodpovědnost za návrh, zavedení a provozování nějakého IT řešení.

Lék: Centralizace, koordinace Břetislav Moc, ředitel Ness Czech pro veřejný sektor a telekomunikace, navíc upozorňuje na často zbytečně objednávané projekty. „Nezanedbatelné a zároveň neefektivní prostředky se ve státní a veřejné správě utrácejí za „zbytečné“ projekty, u kterých není zcela jasné, proč se vůbec www.cio.cz | www.bw.cz

15


Evropské peníze – velké rozdíly Úřady centrální správy se dramaticky liší ve využívání evropských dotačních peněz na ICT projekty. Z oslovených resortů například zahraničí, životní prostředí, kultura či školství nečerpaly vůbec nic (či drobné minimum), naopak třeba ministerstvo pro místní rozvoj bylo velmi úspěšné ve vyjednání evropských peněz na ICT – dosud získalo celkem 680 milionů a do roku 2015 má v plánu vyčerpat dalších 580 milionů. „V období 2016 až 2020 je pak předpokládána částka zhruba 2,1 miliardy korun,“ říká mluvčí MMR Radka Burketová. Ministerstvo spravedlnosti získalo za posledních pět let 217 milionů pro IT projekty a v dalších šesti letech by chtělo dosáhnout na další zhruba půlmiliardu korun.

uskutečňují, co je vlastně jejich záměrem nebo ku prospěchu koho mají sloužit,“ vypočítává. Často se také dělají zbytečně maximalistické záměry podle principu „proč bych si měl stavět rodinnou vilku, když mám peníze na mrakodrap“. Konstruktivní kritika kupodivu přichází i z řad samotných úředníků. Kupříkladu Radek Ležatka, mluvčí ministerstva financí, uvádí: „Prostor pro zefektivnění je v elektronizaci dokladů i faktur a především pak v posílení centralizace ICT a zpracování nové koncepce řízení veřejných investic do moderních technologií a e-governmentu s cílem zlepšit efektivitu výdajů.“ Podobně hovoří i Jiří Korbel z ministerstva vnitra: „Bylo by vhodné posílit koordinaci a řízení provozu klíčových informačních systémů mezi jednotlivými Visegrádská čtyřka a IT útraty v roce 2012 (v mil. dolarů) Centrální Regionální IT útrata na projekty projekty občana (v dolarech) Česká republika 495,9 151,7 61,6 Maďarsko 224,8 47 27,4 Polsko 837,1 259,8 28,5 Slovensko 193,2 54,6 45,8 Zdroj: IDC, 2014

16


resorty. V tomto směru by se stát měl poučit z privátní sféry, kde je běžné, že subjekty mající stejného vlastníka sdílejí jeden systém jako společnou službu.“ V této souvislosti uvádí, že ekonomický, personální a mzdový systém ministerstva vnitra používá více než padesátka samostatných organizací podřízených resortu s více než 65 tisíci zaměstnanci.

Úředníku, rozhlédni se Podobný recept nabízí Martin Řehořek, ředitel společnosti newps.cz: „Před realizací, respektive před vypsáním tendru, se stačí podívat kolem sebe, co je kde už hotové, které služby lze využít, a nové řešení poskládat jako stavebnici.“ Takovým příkladem je třeba spolupráce pražské firmy Syscom Software, která pro ministerstvo financí vyvinula komplexní informační systém, který je pak v rámci multilicence volně využitelný jakýmkoliv jiným úřadem v Česku. Zcela zdarma. „Ministerstvo prosazuje zajímavou a logickou myšlenku, a to, že stát je jen jeden, stejně jako státní peníze jsou jen jedny. Takže náš systém může využívat kdokoliv další ze státní či veřejné správy, zaplatí si jen implementaci a zaškolení lidí,“ popisuje šéf Syscomu Kamil Bouška. Oproti pořízení nového systému prý vyjde multilicenční model o řád levněji. Podle Jaroslava Ráčka ze společnosti IBA CZ se na neefektivitě projevují i výběrová řízení, kde zadavatelé kombinují různé části ICT, které spolu příliš nesouvisejí. Jen vloni zaplatil stát podle jeho názoru řády desítek milionů korun. „Více Největší ICT investice českých úřadů v letech 2011 a 2012 Zadávající úřad Počet Celková hodnota kontraktů (v mil. dolarů) Ministerstvo vnitra 58 131,81 Ministerstvo financí 89 112,18 Ministerstvo zemědělství 21 71,32 Hl. město Praha 20 55,67 Min. práce a soc. věcí 19 47,66 Ministerstvo obrany 38 47,52 Min. pro místní rozvoj 15 38,93 Ředitelství silnic a dálnic 3 23,27 Správa základních registrů 5 18,06 Český úřad zeměměřický 10 15,58 a katastrální Pramen: IDC

menších projektů by podle mého názoru dodalo kvalitnější výsledky za nižší cenu,“ říká Ráček.

Superúředník, nebo superpolitik? Aleš Kučera, šéf Novellu, pak upozorňuje na aspekt, který přineslo negativní vnímání některých nepovedených ICT projektů – soutěžení tendrů výhradně „na cenu“. „Zákon 137/2006 o veřejných zakázkách je možná dobrý, ale jeho praktické používání je špatné. Posuzovat nabídky na složitá inženýrská díla pouze podle nejnižší ceny je chyba. Sumy, které je stát ochoten platit za řešení, neodpovídají důležitosti a potřebné stabilitě systémů. A podfinancované projekty končí nutně špatně, z toho pak rezultuje i špatná pověst ICT ve státní správě,“ soudí Kučera a přiznává: „Pokud se mě zeptáte, jak z toho, tak nevím.“ V souvislosti se všemi připomínkami „kapitánů“ technologického průmyslu a v podstatě i zástupců úřadů se nabízí téma vytvoření pozice státního superúředníka pro ICT branži. „Rozhodně podporujeme všechny kroky vedoucí k centralizovaným nákupům, spolupráci resortů a výměně zkušeností v rámci „best practices“. Zcela evidentně by to mělo přinést značné úspory státních výdajů,“ uvedlo ministerstvo v reakci na dotazy CIO BW. Mluvčí ministerstva spravedlnosti Miroslav Kovadlina tvrdí, že v rámci jejich resortu se o centralizaci nákupů hlavních ICT komodit snaží již několik let. „Stejně tak většina systémů je pro resort justice Vítězové státních ICT tendrů v letech 2011 a 2012 Firma

Získané zakázky (v mil. dolarů)

IBM

97

Telefónica

72

AutoCont

38

HP

34

Gordic

27

ICZ

27

Your System

23

Tesco SW

22

Datasys

18

ATS

17 Pramen: IDC


Výdaje na ICT 2013 (v %)

Celkové výdaje 2014 (v mld. Kč)


Úřad Ministerstvo financí


ICT na českých ministerstvech

15,796

7,32

16,760

6,35

3,10

6,254

3,08

Ministerstvo zahraničních 6,156 věcí

Největší ICT projekty v posledních letech (popis, náklady, dodavatel) Integrovaný informační systém Státní pokladny, IBM, 2 848 mil. Kč

Připravované velké ICT projekty (popis, odhadované náklady, v mil. Kč) Není definitivně rozhodnuto

Vybudování a provoz WAN mezi ústředím N/A MZV ČR a cca 120 zast. úřady, konsorcium GTS Novera a GiTy 230 mil. Kč Ministerstvo obrany 42,053 1,90 41,990 3,34 Softwarové produkty Microsoft, dodavatel Výstavba datové sítě MO – globální Fujitsu Technology Solution 363 mil. Kč datové sítě 680 mil. Kč, výstavba datových center MO, 190 mil. Kč Ministerstvo vnitra 55,119 16,47 54,030 15,84 Registr obyvatel 485 mil. Kč, registr Multiagendový informační systém práv a povinností 570 mil Kč, Informační 200 mil. Kč systém základních registrů 437 mil. Kč Ministerstvo 21,349 2,79 22,121 2,58 N/A Nákupy PC, notebooků, LAN spravedlnosti switchů, diskových polí, komunikační infrastruktura Ministerstvo pro místní 16,452 0,30 11,711 0,30 Úpravy inf. systému IRAP, CCA Group Obnova HW a SW, technická rozvoj 4,2 mil. Kč podpora existujících produktů Ministerstvo životního 14,151 0,19 11,632 0,33 Modernizace telefonní ústředny, Nákup výpočetní techniky 30,5 prostředí BusinessCom 935 tis. Kč mil. Kč Ministerstvo kultury 8,900 0,25 10,400 0,23 Žádné výrazné projekty nebyly Plán není definitivně hotov, v posledních dvou letech uskutečněny ministerstvo uvažuje například (oficiální citace) o nové webové prezentaci Ministerstvo průmyslu 30,204 0,15 35,012 0,16 Úprava registru živnost. podnikání, ICZ, Nákupy PC a notebooků 36,8 mil. Kč a obchodu 99 mil. Kč, zavedení el. licenční správy, IBM ČR, 39 mil. Kč Ministerstvo školství, 140,411 0,02 137,301 0,01 N/A Zabezpečení síťové infrastruktury, mládeže a tělovýchovy 4 mil. Kč Pozn.: údaje nedodaly ministerstva průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí, dopravy, zemědělství, zdravotnictví a školství; nekompletní informace dodaly resorty spravedlnosti, financí a především kultury

vyvíjena jednotně. Je to efektivní jak z hlediska ekonomického využití zdrojů, tak zvýšení kvality servisu,“ vypočítává. „Rozhodně vznik této funkce vítáme, především z důvodů úspor a zvyšování efektivity,“ říká Ležatka. „V obecné rovině tuto myšlenku rozhodně podporujeme, mohlo by to vést k úsporám, ale resort obrany má určitá specifika, s tím je třeba k tomu přistupovat,“ naznačuje Petr Sýkora, mluvčí ministerstva obrany. Šéf newps.cz Řehořek je v tomto tématu obezřetný: „Nevěřím na Supermana, navíc jsem proti koncentrování moci do rukou jedné osoby. Kult osobnosti jsme tu už měli. Pokusme se raději potlačit resortismus, který je největším nepřítelem státní správy, a zamysleme se nad financováním IT projektů napříč resorty.“ Frantík k tomu dodává: „Mnohem důležitější je pozice ,superpolitika‘ pro ICT. Mezi současnou vládní garniturou musí existovat osobnost, která bude ,tlačit‘ chaotický rozvoj e-governmentu jasně sta-

noveným směrem. Elektronické služby veřejné správy by měly nabízet občanům takový komfort, na který jsou zvyklí např. u bank nebo internetových obchodů. Takové služby by měly předvídat, co od nich občan může chtít, a nabízet mu to, o co obvykle mívá zájem. ,Superpolitik‘ je nutný i pro sjednocení komunikační strategie o e-governmentu směrem ke klientům veřejné správy. Úředník pro ICT je samozřejmě důležitý, ale nejdříve musí být jasné a silné politické zadání!“

Otevřenost vs. arogance úředníků Pojďme na konkrétní data poskytnutá ministerskými úředníky. Zde je třeba pochválit pracovníky několika resortů (vnitro, obrana, místní rozvoj, životní prostředí), kteří k vypracování odpovědí přistoupili zodpovědně a poskytli maximálně možný objem dat a informací. Naopak zcela bez povšimnutí a jakékoliv reakce zůstaly odpovědi na mi-

Evropské peníze – realizované a připravované projekty (popis, náklady v mil. Kč) Celkem 63 mil. Kč (IS auditního orgánu 15 mil. Kč, IS Viola 14 mil. Kč)/protikorupční opatření EHP – Norsko 35 mil. Kč Nečerpalo

Univerzita obrany Brno 21 mil. Kč, modernizace komplexního cerebrovaskulárního centra ÚVN v Praze 16,5 mil. Kč 12 významných projektů kofinancovaných z EU fondů, celkové náklady 4,142 mld. Kč 217 mil. Kč/500 mil. Kč a výše

680 mil. Kč/580 mil. Kč Nečerpalo N/A

Úprava registru živnost. podnikání, 84 mil. Kč

N/A Pramen: IDG, ministerstva 2014

nisterstvech průmyslu a obchodu, zemědělství, zdravotnictví a bohužel i na organizaci samotného premiéra, tedy Úřadu vlády. Ministerstvo práce a sociálních věcí avizovalo již dopředu, že nestihne – s ohledem na údajnou složitost témat – dodat odpovědi. (Poznámka na okraj: tiskové oddělení MPSV čítá sedm zaměstnanců!) Nepřesné informace pak dodal resort, kde by to nikdo nepředpokládal: ministerstvo financí.

Největší ICT rozpočet? Vnitro Z uvedených reakcí přesto vyplývá řada zajímavých informací. Například zjištění, že největším ICT rozpočtem v centrální správě disponuje ministerstvo vnitra. Letošní rozpočet resortu počítá s ICT výdaji ve výši 2,655 miliardy korun (z toho investice činí 853 milionů), vloni to bylo 2,282 miliardy (113 milionů) a v roce 2012 rekordních 3,183 miliardy korun (21,17 % celého rozpočtu www.cio.cz | www.bw.cz

17

ICT VE STÁTNÍ A VEŘEJNÉ SPRÁVĚ 0,8 miliardy korun, letos má v plánu 1,4 miliardy (rekordní byl rok 2008 s 1,8miliardovým rozpočtem na ICT). Z podrobných informací vyplývá, že obrana nejvíce investuje do programového vybavení: vloni přes 233 milionů, letos počítá s 270 miliony. Naproti tomu výpočetní technika vloni spolkla 86 milionů, letos je počítáno se 115 miliony. Největší jednorázové projekty vojáků v posledních třech letech byly: Systémová integrace řízení letového provozu (dodavatel LOM Praha, objem 90,1 milionu s DPH), Pozemní rádiový systém (KonekTel, 94,6 mil.) a především pak pořízení deseti tisíc softwarových licencí pro produkty Microsoftu (v rámci licenčního programu Enterprise). Dodavatel Fujitsu Technology Solutions v rámci tohoto kontraktu inkasoval 362,5 milionu. „Do roku 2016 počítáme s výstavbou globální dato-

resortu), přičemž investice tehdy činily 405 milionů. Z velkých projektů vnitra lze jmenovat především projekt Komunikační infrastruktura informačních systémů veřejné správy, který během let 2008 až 2015 přijde na 610 milionů korun. Registr práv a povinností stál během čtyř let 570 milionů, registr obyvatel 485 milionů, Informační systém základních registrů (ISZR) 437 milionů a například CzechPOINT 264 milionů korun. „K základním registrům, datové základně české veřejné správy, je aktuálně připojeno přes dva a půl tisíce agentových informačních systémů, celkem jich je pak registrováno přes pět a půl tisíce,“ popisuje Korbel.

Vojenská síť za 680 milionů Další ze silových resortů, ministerstvo obrany, vloni vydal na rozvoj a provoz ICT

vé sítě resortu s předpokládanou cenou 680,2 milionu korun a vybudováním datových center resortu za předpokládaných 190 milionů,“ řekl magazínu CIO BW mluvčí ministerstva obrany Petr Sýkora.

Andreji, udělej si tam pořádek! Ministerstvo financí vloni vynaložilo na ICT 1,156 miliardy korun, pro letošek počítá s 1,064 miliardy. V porovnání s celkovým rozpočtem ministerstva je to letos 6,35 procenta, podle mluvčího Ležatky je poměr (vůči celkovému objemu výdajů ministerstva) dokonce 26,16 procenta. Jeho tvrzení však nelze ověřit, na rozdíl od výše zmiňovaných otevřených úřadů nedodaly finance přesné údaje o rozpočtu resortu. A data, která dorazila, byla zmateně popsána. (Přesná citace odpovědi mluvčího: „Rozpočet nalez-

Kraje a města: Sázka na regionální e-government a technologická centra Zatímco stát má první vlnu budování e-governmentu za sebou, na úrovni krajských úřadů je tato tematika vysoce aktuální. Vlastní regionální e-gov. připravují například ve Středočeském kraji (zde dokonce rozvíjejí další fázi), v Ústeckém, Jihomoravském, Olomouckém či Moravskoslezském kraji. Druhým trendem, který instituce na regionální úrovni spojuje, je budování (či rozšiřování) technologických center. Staví je kupříkladu v Plzeňském, Pardubickém, Zlínském a Moravskoslezském kraji. Liberecký kraj a úřad Kraje Vysočina jeho vybudování připravují. V úřadu Ústeckého kraje se uskutečnila

kompletní digitalizace spisové služby a nasazení interních schvalovacích e-procesů. Takže veškeré objednávky, dovolenky, žádanky či „cesťáky“ obíhají výhradně elektronicky. Středočeský kraj v současné době úspěšně uvádí do života krajský e-government, v rámci kterého bylo vytvořeno technologické centrum, digitální úložiště pro e-dokumenty a další moderní prvky. Celkové náklady se za čtyři roky vyšplhaly na 128,5 milionu korun, kraj na něj z unijních peněz sehnal 47 milionů. To v Libereckém kraji technologické centrum teprve chystají, nicméně na něj již získali z evropských dotačních fondů 135 mi-


9,772

cca 2,26 10,140

Ostrava

8,477

2,90

7,342

N/A

Plzeň

5,950

cca 3

6,549

cca 3

Liberec

1,600

cca 2,19

1,600

cca 2,19

cca 2

1,799

cca 2

Úřad Brno

Hradec Králové 2,130

18




ICT v největších městech

Největší ICT projekty v posledních letech (popis, náklady, dodavatel) cca 2,45 Třetí etapa Metropolitní sítě Brno, Telefónica O2, cca 71 mil. Kč


Rozvoj metropolitní komunikační infrastruktury, Perfected, 80 mil. Kč Sjednocení ERP měst. organizací, datový sklad, business intelligence Výměna ekonomického systému, změna designu int. stránek města Elektronizace evidence majetku, Ortex, 1,9 mil. Kč, modernizace úřední desky AV Media 1,5 mil. Kč

Připravované velké ICT projekty (popis, odhadované náklady v mil. Kč) N/A

Obnova IT struktury a pořízení diskových polí 7,4 mil. Kč Tiskové řešení cca 4–5 mil./rok, IS pro městskou policii 1–1,5 mil. Kč Projekt IOP 09, vnitřní integrace úřadu, cca 29 mil. Kč Multilicenční programy Microsoft pro školy zřizované městem, 19 mil. Kč

Evropské peníze – realizované a připravované projekty (popis, náklady v mil. Kč) Třetí etapa Metropolitní sítě Brno cca 60 mil. Kč, digitalizace Archivu města Brna cca 34 mil. Kč/plánovaný identity management cca 5 mil. Kč Veškeré projekty cca 177 mil. Kč Datový sklad, business intelligence 55 mil. Kč/plán 6 mil. Na SIEM, IPS, zálož. en. zdroj. datového centra 5 mil. Kč Technologické centrum ORP HK 3 mil. Kč, Územně anal. podklady 1,1 mil. Kč/chystá se konsolidace síťové infrastr. a pilotní virtualizace desktopů MMHK max. 6 mil. Kč

ICT VE STÁTNÍ A VEŘEJNÉ SPRÁVĚ nete na webu MF. Níže uvedené údaje se týkají ministerstva financí“). Nedávno inaugurovaný ministr financí a zkušený podnikatel Andrej Babiš sliboval, že udělá ve státních penězích pořádek. Možná by bylo na místě, aby začal u úřadu, který sám řídí. Zdaleka největším ICT projektem financí byl Integrovaný informační systém Státní pokladny (IISSP), za který inkasovala česká pobočka IBM v letech 2009 až 2013 celkem 2,849 miliardy korun (z toho 2,357 miliardy za vytvoření, zbytek pak za provoz). „Souvisejícím projektem je pak Aplikační podpora IISSP s vynaloženými prostředky ve výši 586,2 milionu korun,“ dodává Ležatka. Za zmínku stojí i akce Služby a provoz bezpečného datového centra (BDC), které prozatím (od roku 2009) stálo resort přes 913 milionů korun (dodavatelé Anect a Datasys).

Skromnost menších Další ministerstva, která dodala odpovědi na otázky našeho magazínu, pracují s výrazně menšími rozpočty. Výjimkou je ministerstvo zahraničí, které vloni na ICT vynaložilo 191 milionů, letos počítá se 193 miliony. Ještě v roce 2010 přitom činily ICT výdaje 300 milionů korun. „Největší investicí bylo vybudování sítě pro datovou komunikaci ústředí se zhruba 120 zastupitelskými úřady v cizině. Náklady za čtyři roky dosáhly 230 milionů, dodavatelem bylo konsorcium GTS Novera a GiTy,“ uvedli úředníci „zamini“ v odpovědích, které však nepodepsala žádná osoba. Příkladem skromnosti v ICT může být například ministerstvo životního prostředí, které od roku 2009 snižuje čerpání za IT. Z původních 48 milionů korun (0,38 procenta všech výdajů resortu) to vloni bylo 32,9 milionu (0,19 %). Pro následující

lionů korun. Jinak je úřad, čítající téměř čtyři stovky zaměstnanců, skromný – roční rozpočet na ICT činí 17 milionů korun (0,76 % výdajů kraje) a největším investičním projektem loňska je nákup serverů za milion korun. Zůstaňme pod Ještědem a podívejme se na tamní magistrát: ICT rozpočet 35 milionů (2,19 % výdajů města) je v posledních pěti letech neměnný. Brno, druhé největ-

období chystá resort investici 30,5 milionu bez DPH do nové výpočetní techniky, čtyř milionů do antivirové ochrany, čtyř milionů do antispamu a 9,1 milionu korun půjde v pěti následujících letech na servery a další technickou infrastrukturu. Nejmenším „procentem“ (poměrem výdajů na ICT vůči celému rozpočtu) se pak může pochlubit ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy – 0,0147 %. Úřad letos na ICT vyčlenil 20,2 milionu, celkové výdaje pak dosahují 137,3 miliardy korun, z čehož 122 miliard putuje do škol (na platy učitelů, příspěvky školám atd.). Kompletní znění odpovědí ministerstev, krajských úřadů a magistrátů budeme zveřejňovat na našem webu „CIO.cz“.

Ondřej Hergesell Autor je šéfredaktorem CIO BW

ší město Česka, letos v ICT oblasti hospodaří s 248 miliony korun, z čehož jde 184 milionů na provoz a 37 milionů na investice. „Dokončili jsme třetí, konečnou etapu metropolitní sítě, digitalizaci archivu a implementaci GINIS. Celková investice těchto projektů se blíží 150 milionům korun,“ popisuje vedoucí odboru informatiky Jaromír Emmer.





ICT na krajských úřadech

16,155

cca 0,1

16,169

cca 0,1

Plzeňský kraj

4,968

3,00

4,317

2,30

Ústecký kraj

N/A

0,11

13,018

0,11

Liberecký kraj

2,246

0,76

2,266

0,76

Úřad Středočeský kraj

Největší ICT projekty v posledních letech (popis, náklady, dodavatel) Rozvoj e-gov. ve St. kr., 128,6 mil. Kč, více firem Technologické centrum Plz. kr. + CamelNET, 71,2 mil. Kč Rozvoj služeb e-gov. v Úst. kr., 125,3 mil. Kč, více firem Nákup serverů a diskového pole cca 2 mil. Kč Oaza-net

Připravované velké ICT projekty (popis, odhadované náklady) Pokračování projektu, cca 80 mil. Kč Jednotný EKIS, 71,2 mil. Kč Nechystá

Rozšíření funkcionalit Kart. centra Lib. kraje 2 mil. Kč, nákup prac. stanic pro KÚ 1,5 mil. Kč Pardubický kraj 3,277 0,26 4,850 0,15 Technologické centrum Par. kr., Projekty z Výzvy 19, evidence Autocont 39,5 mil. Kč muzejních sbírek, rozvoj ICT ve zdravotnictví 30 mil. Kč Vysočina 7,580 0,50 7,619 0,50 WAN síť ROWANet, různé firmy, cca 80 Nemocniční informační systém mil. Kč, technologické centum kraje Vys., 50–100 mil. Kč Autocont 30 mil. Kč Jihomoravský kraj 15,623 0,17 15,874 0,21 e-goverm. v kraji, Technologické N/A centrum kraje, 100 mil. Kč, AutoCont CZ Olomoucký kraj 3,939 0,57 3,836 0,73 Rozvoj e-gov. v Olom. kr., AutoCont CZ Technologie pro zdrav. záchrannou službu, 31 mil. Kč Zlínský kraj 8,831 cca 0,2 8,698 N/A Technologické centrum Zl. kr.,Impromat N/A computer Moravskoslezský kraj 16,914 cca 0,07 18,656 cca 0,16 Technologické centrum kraje, Vítkovice Krajské digit. úložiště 15 mil. Kč, IT Solutions, cca 53 mil. Kč komplexní IS pro operační sály 15,2 mil. Kč Pozn.: údaje nedodaly Praha, Jihočeský, Karlovarský a Královéhradecký kraj; neúplné informace poskytl Ústecký a Zlínský kraj

Evropské peníze – realizované a připravované projekty (popis, náklady v mil. Kč/odhadované náklady) Rozvoj e-gov 47 mil. Kč/předpoklad dalších 92 mil. Kč Několik projektů 218 mil. Kč/jednotný EKIS 80 mil. Kč N/A Projekt technol. center 135 mil. Kč

35 mil. Kč/rozhodnutí o celkové výši dotací 120 mil. Kč Celkem za posledních 5 let 166 mil. Kč, z toho Technologické muzeum 75 mil. Kč/služby Technologického centra kraje 33,5 mil. Kč e-goverment v kraji 85 mil. Kč, předpoklad cca 20 mil. Kč Rozvoj e-govermentu 132 mil. Kč cca 300 mil. Kč Probíhá projekt e-gov. v kraji – celkem 154,3 mil. Kč, celkem předloženy žádosti s rozpočtem 190 mil. Kč/předpoklad dalších 126 mil. Kč Pramen: IDG, úřady 2014

www.cio.cz | www.bw.cz

19

Český ICT medvěd. i regionální úrovni

Recommend Documents