FÓRUM ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ 9. ročník 5.3.2013
CO SE MUSÍ STÁT, ABY MĚLO STAVEBNICTVÍ V ČR BUDOUCNOST? ČESKO VERZUS OKOLNÍ SVĚT – Úvodní vystoupení Ing. Václav Matyáš, prezident SPS
Vážení páni (ministři…?), milí zahraniční i tuzemští hosté, dámy a pánové, kolegyně a kolegové!
V předchozím bloku jsme měli možnost vyslechnout zprávy o tom, jak na ekonomickou krizi a recesi ve stavebnictví reagují vlády některých zemí, Evropský parlament a máme k dispozici také podrobné zprávy z FIECu (Evropského svazu stavebního průmyslu), jehož jsme členy. Jsme si dobře vědomi toho, že každá země má svá specifika, rozdílný ekonomický potenciál, odlišnou skladbu HDP a podíl stavebnictví na něm. Víme ale také, že hlavním mottem politického rozhodování v současné době je rozhýbání ekonomiky, v prvé řadě pomocí investic. Toto řešení situace pochopili ve většině evropských zemí, i když lze vidět řadu nejednoznačností a rozdílností.
Propad stavebnictví pokračuje Nedovedeme si zodpovědět otázku, proč to není stejně vnímáno u nás? Nikdo nám dosud nedokázal, že námi navrhovaná opatření jsou negativní vůči HDP, že nemají fiskální přínos pro státní rozpočet. Nikdo nám nezdůvodnil, proč s námi o nich nechce diskutovat. Prohlubující se propad ekonomiky řeší naše vláda – bohužel – odlišně, a sice radikálními škrty v rozpočtu veřejných investic. Ve stavebnictví jsou tyto negativní zásahy nadproporční, postihují sektor stavebnictví a následně i průmysl výroby stavebních hmot a průmyslová odvětví dodávající výrobky pro stavebnictví. Samozřejmý je i dopad na projektanty. Negativní odezva je i při volbě povolání, právě tak při rozhodování o studiu na stavebních středních i vysokých školách. Stavebnictví je jediné odvětví, které je již čtvrtým rokem v recesi a na tuto situaci není u politické reprezentace patrný žádný adekvátní ohlas. Reakcí
firem na tuto skutečnost je drastické snižování nákladů a pochopitelné propouštění zaměstnanců. Z trhu zmizelo hodně malých a středních firem, ekonomika mnohých je nestabilní. Stavbaři mají podíl na rostoucí nezaměstnanosti a zvyšují počet žadatelů o podporu.
Mezi 19 zeměmi EU, členy Euroconstructu, bylo české stavebnictví svými výsledky za konjunkturní období 2000 – 2008 na 6. místě, za období 2008 – do pololetí 2012 propadlo na 14. místo, na konci roku 2012 kleslo až na 16. místo. Je to smutný obraz.
V loňském roce propadl celkový objem stavební výroby oproti roku 2011 o 6,5%, což je hlubší výpadek, nežli byl náš odhad ještě v pololetí, kdy jsme předpokládali 5%. Zatímco v pozemním stavitelství bylo meziroční snížení o 3,4%, v inženýrském stavitelství, jehož podstatnou část tvoří dopravní infrastruktura, to bylo 17,4%. Nechci své vystoupení zaměřovat na čísla, ale přece jen ještě připomenu srovnání s posledním předkrizovým rokem 2008. Od té doby se snížila stavební výroba o 17%, tj. o téměř o 117 mld. Kč, v pozemní stavitelství o 16,8% a v inženýrském stavitelství o 17,4% a kumulativně za 4 roky (2009 – 2012) je to 283 mld. Kč.
Nečinnost vlády Vytrvale jsme usilovali o podporu zodpovědné politické reprezentace a vlády této republiky přímými intervencemi i prostřednictvím našeho dominantního postavení v Poradním sboru předsedy vlády pro oblast stavebního průmyslu. Očekávali jsme odpověď na otázky, jaká prorůstová opatření vláda chystá, kam budou směřovat, kdy budou nastartována, co konkrétního pro stavebnictví přinese Národní program reforem. Teprve ve čtvrtém čtvrtletí jsme se dočkali dokumentu „Návrh opatření vlády ČR pro zlepšení podmínek rozvoje hospodářství, podporu podnikání a zaměstnanosti“. Mezi 71 vyjmenovanými prioritami jich k našemu uspokojení je 15 se vztahem na stavebnictví, a to z oblasti legislativy, podpory bydlení prostřednictvím programů rozvojových priorit, rozvoje dopravní infrastruktury včetně přijetí nové sektorové strategie a harmonogramu financování a tvorby národních zdrojů a také vymezení Operačních programů v novém rozpočtovém období 2014 – 2020. Nedělali jsme si sice žádné velké iluze o tom, že se vzápětí jejich přijetí projeví v zásadních změnách státního rozpočtu a rozpočtů Státních fondů na rok 2013, ale jejich realizace a naplňování v nás zatím budí rozpaky.
Bytová politika Podpora snižování energetické náročnosti budov, stávajících i nově budovaných domů, je bez diskuse jednou z nejefektivnějších forem jejího dosažení. Opětovné zahájení programu Panel 2013+ je výsledkem našeho společného úsilí. Svaz však opakovaně upozorňuje na nedostatečný rozsah prostředků vyčleněných pro tento program, což dokazuje skutečnost, že za měsíc bylo již přijato žádostí za 200 mil. Kč., tedy více než třetina vyčleněného finančního objemu. Věříme proto, že bude schváleno dalších 500 mil. Kč, o které žádá správní rada Státního fondu rozvoje bydlení. Ambiciózní je program Nová zelená úsporám, který se vztahuje na snižování energetické náročnosti stávajících budov, na výstavbu budov s velmi nízkou energetickou náročností a na efektivní využití zdrojů energie. Pro zahájení zdárné realizace však dosud není jasno o výši finančních zdrojů, které by měly být generovány z prodeje emisních povolenek. V období 2013 – 2020 mělo být do programu vyčleněno celkem 27 mld. Kč, tedy více než 3 miliardy ročně, poslední vývoj v této záležitosti hovoří ale jen o 200 – 300 mil. Kč, tedy pouhých 25 – 30 milionů ročně! Svaz proto žádá vládu o hledání cest, jak dodržet plánovanou a dle našeho názoru jedinou možnou podporu tohoto důležitého programu. Věříme rovněž, že dobře rozběhnutý program podpory nájemního bydlení nezemře také na nedostatek finančních prostředků.
Dopravní infrastruktura Rád bych zdokumentoval, jaká je realizace již zmíněného „Návrhu opatření vlády ČR pro zlepšení podmínek rozvoje hospodářství, podporu podnikání a zaměstnanosti“. Bod 33 ukládá ministru dopravy: „Obhájit dopravní stavitelství jako prioritu státního rozpočtu s ohledem na multiplikační efekty výstavby, podporu ekonomiky, strategii konkurenceschopnosti a čerpání OP Doprava.“ Ministerstvo dopravy má předložit do vlády Dopravní sektorovou strategii do 30. června letošního roku. Dokument, sepsaný v deseti knihách, má rozsah 2 000 stran! O čitelnost takového rozsáhlého materiálu si nedělám žádné iluze. K harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury, který je aktualizací Programu výstavby dopravní infrastruktury 2008 – 2013 pro letošní rok, se vláda postavila tak, že ho pouze vzala na vědomí! Nikomu nic v této souvislosti neuložila, nerozhodla o finančních zdrojích, neurčila zodpovědnost za jeho dodržení! Sám zpracovatel v něm na mnoha stránkách hovoří o tom, jak je takto postavený harmonogram nejistý, jak je ohroženo dočerpání Operačního programu Doprava I i příprava
Operačního programu 2014+, tvorba národních zdrojů pro dofinancování. Kdyby nešlo o tak závažný dokument, řekl bych, že je to velice úsměvné čtení. Dovedu si představit, jak by asi pochodil stavbyvedoucí u svého nadřízeného, kdyby mu v boudě na staveništi předložil harmonogram s takovýmto zpochybňujícím komentářem třeba na kanalizační přípojku v zapadlé vesnici někde na Šumavě! Nedovedu si ale odpovědět na otázku, jak je toto možné v mnohem důležitější kanceláři na břehu Vltavy. Je to totální rezignace na pozemské problémy?
Nemohu si odpustit ještě jedno připomenutí závažné okolnosti a tou je téměř zastavená investorská příprava dopravních staveb. Problém výše prostředků na přípravu staveb je limitujícím pro využití zdrojů EU v období 2014+. Je to osudový vklad této škrtající vlády pro budoucnost a nekonkurenceschopnost naší republiky. Pociťuje za tento stav svoji zodpovědnost?
Sekce č. 3 - Jak řídit firmu ve zlých časech? Řídit firmu (a nezáleží na její velikosti) za takových podmínek a v takto nejisté době není snadné. Proto jsme jako jedno z témat odpoledního jednání v sekcích věnovali právě problematice Jak řídit firmu ve zlých časech?
Sekce č. 2 – Veřejné zakázky, jejich cena a konkurence Pokles realizovaných zakázek a pokračující tendence úbytku poptávky přivádí firmy do situace, že v tendrech předkládají extrémně nízké nabídky. Důvodem je nejen nedostatek zakázky, ale především obava zadavatele, že pokud nevybere uchazeče s nejnižší nabídkovou cenou, bude nařčen z neprůhlednosti, případně z korupce. Nejnižší nabídnutá cena v zadávacím řízení je pod vypočitanými náklady nutnými k realizaci zakázky a mnohdy vyústí v nutné vícepráce. Má také vliv na nižší kvalitu díla, použité materiály, na dodržování bezpečnostních předpisů. Naše kritika směřuje k neřešení dumpingových cen, nepožadované nebo neprověřované úrovně referencí,
zejména ale použití jediného kritéria – nejnižší
nabídkové ceny. Je to v rozporu nejen s prostou logikou, ale i s dodržováním principu 3E = ekonomičnost, efektivita, účelnost. Závažnost problematiky je tématem jednání sekce Veřejné zakázky, jejich cena a konkurence.
Sekce č. 1 - Mediální obraz stavebnictví Pro média není vděčnější téma nežli stavebnictví. Seriozní informace jsou ovšem nezajímavé, takže se jim nedostává prostoru. Avšak nepravdy nebo zkreslená fakta jsou živnou půdou. Nikdo nikdy nepředložil důkaz nebo výpočet ceny dálnice, ale celý národ je živen zaručenými informacemi o tom, že jsou předražené. Kvalita stavebních prací je údajně neúnosná, úroveň dělníků a techniků nedostatečná. Tvrdí to novináři, politici, slyší to národ a tak všichni ihned pochopí, proč nejsou ve státní kase peníze na zdravotnictví, školství, na důchody. Není to jenom urážka poctivých lidí, kteří vykonávají těžkou a zodpovědnou práci na stavbách, v manažerských funkcích nebo v projekčních kancelářích. Je to také signál pro mladé lidi, aby věděli, kam nechodit, až se budou rozhodovat o svém budoucím povolání. Naším společným a nesnadným úkolem zůstává změna negativního obrazu stavebnictví v očích široké veřejnosti, ale i politiků všech úrovní. Albert Einstein kdysi řekl, že je snazší rozbít atom, než rozbít předsudky. Nejsilnějším přesvědčovacím prostředkem o opaku zkresleného mediálního obrazu stavebnictví je kvalita
staveb, udržování bezpečného a životnímu prostředí
přívětivého stavění a etické chování firem v obchodních vztazích. Nad touto problematikou se budou zamýšlet v sekci Mediální obraz stavebnictví příslušní odborníci.
Sekce č.4 – Okno do budoucnosti Nechci tady zasahovat do problematiky sekce Okno do budoucnosti, která se bude věnovat novým poznatkům z techniky a technologií a nových materiálů. Jistě ale bude důležitým tématem energetická úspornost. Tady bych chtěl připomenout, že právě prudce vzrůstající cena energií je největší hrozbou pro naši konkurenceschopnost a řešení problému je opět úkol pro vládu. Závěr Jsme si vědomi, že naše úsilí při prosazování prorůstových opatření nesmí skončit. Budeme spolu se zástupci ostatních institucí ve stavebnictví i nadále pokračovat v diskuzi s vládou, politiky, nezávislými ekonomy. Budeme jednat o důsledcích neřešeného kritického vývoje našeho oboru, o zodpovědnosti za ekonomický a současně i sociální vývoj v zemi a o nezbytnosti provést opatření k obnovení dynamiky v oblasti investic, které napomohou rozvoji národní ekonomiky. Jde o budoucnost naší republiky, její přiblížení vyspělé Evropě, zvýšení konkurenceschopnosti a její politické a ekonomické úrovně. Specifický přístup české vlády k řešení současné hospodářské krize obětováním českého stavebnictví se všemi důsledky do budoucna, což neaplikovala žádná rozumná vláda, je
opravdu nejméně vhodným řešením pro zabezpečení růstu s nejdéle působícími negativními účinky nejen pro odvětví stavebnictví, ale pro celé české národní hospodářství. Přesto, že stavebnictví prožívá těžké období, vznikají po celé republice hodnotné a pěkné stavby, které jsou vizitkou umu a dovednosti našich stavebních firem, důkazem, že umíme vytvářet díla, která snesou nejnáročnější měřítka a zasluhují obdiv a úctu, že nezůstáváme nijak pozadu za evropskou úrovní stavitelství a architektury.
O tom všem o čem jsem tady hovořil, by měla být naše dnešní diskuze.
