přátelé přírody 1|2016 | bulletin spolku Přátelé přírody z. s. | www.pratele-prirody.cz | zdarma
Společně za ochranu Bečvy
Vynesli Moranu, přišlo jaro
Velká rodina Sylvie Staňkové
Česko bude mít strategii biologické rozmanitosti, ochráncům přírody se nelíbí PRAHA (ČTK) - Česko má první strategii, která ukazuje, jak zabránit úbytku rostlin a zvířat v krajině. Dokument o ochraně biologické rozmanitosti ČR, který vytvořilo ministerstvo životního prostředí, schválila vláda. Opatření, která materiál navrhuje, podle ekologů z Hnutí Duha ale neodpovídají vývoji vědeckých poznatků v ochraně přírody. Přijatý dokument je podle aktivistů jen bezzubou analýzou bez jasných cílů. Strategie má platit do roku 2025. Biodiverzita čili rozmanitost přírody se snižuje v celé Evropě a podle odhadů může způsobit mnohamiliardové ztráty v evropské ekonomice. Dokument ministerstva vytyčil na 70 cílů a navrhuje přes 120 opatření, aby se mimo jiné omezilo šíření invazních druhů a intenzivní hospodaření v krajině a aby se zvýšila ochrana vzácných rostlin a zvířat i míst, kde se vyskytují. Ekologickým aktivistům se nelíbí, že ministerstvo pro místní rozvoj požadovalo ochranu přírodních procesů a divočiny v rámci meziresortního připomínkového řízení vyřadit. Poukazují na to, že divoká příroda zaujímá v ČR už jen 0,3 procenta celkové plochy státu. Jak uvádí dokument ministerstva životního prostředí, Evropská komise má k dispozici souhrnnou analýzu ekonomických rizik spojených se ztrátami evropské biodiverzity. Pokud se nebudou řešit, může to každoročně do roku 2020 způsobit evropské ekonomice ztráty v objemu 50 miliard eur.
Ptákem roku byla vyhlášena červenka obecná Praha - Česká společnost ornitologická (ČSO) vyhlásila ptákem roku 2016 červenku obecnou. Upozorňuje tak na skutečnost, že i běžným a široce rozšířeným druhům může hrozit nebezpečí — například prosklené zastávky hromadné dopravy. „Ptákem roku se nemusí stát jen vzácný a ohrožený druh. I červenka, která patří mezi 15 nejběžnějších ptáků Česka, nám poskytne dostatek prostoru pro poznávání přírodních tajemství i pro zamyšlení, co všechno bychom mohli ve svém okolí změnit k lepšímu,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO. Červenky jsou docela nenápadní ptáčci velikosti vrabce. Všímavý pozorovatel je ale nalezne takřka všude. Melancholický zpěv červenky můžeme slyšet ze stinných lesů, zarostlých břehů řek i z městských parků nebo z udržovaných zahrad. Podmínkou pro zdárný život tohoto sympatického ptáčka je jen trocha hustšího porostu a křoví v okolí. Pokračování na str. 2
Na pohled vypadají červenky něžně, ale jsou to velcí rváči. Dokonce každá desátá dospělá červenka končí svůj život na následky soubojů. A boje nejsou jen výsadou samečků. Kromě doby hnízdění má každá červenka, bez ohledu na pohlaví, své vlastní teritorium, které urputně brání před všemi příslušníky svého druhu a často i před ostatními ptáky. Jako signál k útoku přitom slouží právě červená náprsenka protivníka. „Zajímavostí, která bude zřejmě v ptačí říši rozšířenější, než si myslíme, jsou zpívající samičky. Je to ovšem pochopitelné, když víme, že i samičky si potřebují vyznačovat a hájit teritorium, k čemuž slouží právě zpěv,“ vysvětluje Zdeněk Vermouzek. Červenky v zahradách 2
Usnadnit život červenkám v našem okolí není složité. Hlavně majitelé zahrad se mohou zamyslet, zda nejsou červenka a kos lepší, než chemicky ošetřený trávník. A zda by hromada větví ze zimní prořezávky nemohla zůstat na zahradě až do podzimu. Nejhorší je potom kácení křovin nebo pálení hromad klestí v hnízdní době, protože tím můžeme snadno zničit nejen dobře ukryté hnízdo červenky, ale i životní prostředí nejrůznějších druhů broučků, motýlů a dalších drobných živočichů, kteří slouží ptákům jako potrava. Bezpečné zastávky zastavky.birdlife.cz V prostředí měst a vesnic, která červenky obývají spolu s námi, se vyskytuje řada nástrah. Snad každý se již setkal s drobným ptáčkem zabitým o skleněnou výplň velkého okna nebo o protihlukovou stěnu. Smutně pak koukáme na chladnoucí hromádku peří a přemýšlíme o mláďatech, která možná někde poblíž čeká smrt hladem. V poslední době se objevuje stále víc prosklených zastávek, často velice nebezpečných — zastávky jsou u země, kde ptáci často létají, a nezřídka je těsně vedle park, vodní tok či jen skupina keřů, což jsou pro ptáky oázy v okolní betonové šedi. Prosklená zastávka na takovém místě je pak smrtelnou pastí. Celkově se odhaduje, že na světě ročně zahyne jedna miliarda ptáků po nárazu do skleněných ploch! Přitom o každý metr čtvereční se ročně zabije zhruba jeden pták. „Při obrovských počtech ptáků zabitých o sklo je až s podivem, že třeba červenek může vůbec přibývat. Vysvětluje to jen obrovská nadprodukce potomstva, ke které v přírodě dochází. Například každá samička červenky vyvede zhruba sedm mláďat ročně. Ale rozhodně ne proto, aby se tato mláďata zabíjela o bez rozmyslu postavené skleněné stěny,“ zdůrazňuje Vermouzek. Jako reakci na množící se skleněné plochy spouští Česká společnost ornitologická kampaň Bezpečné zastávky. Pomocí jednoduchého webového dotazníku, ke kterému se lze připojit i z mobilu přímo na ulici (zastavky.birdlife.cz), může kdokoli ohodnotit nebezpečnost zastávky ve svém okolí. „Věříme, že se nám podaří s pomocí mnoha lidí zmapovat velké množství zastávek v krátkém čase,“ říká Zdeněk Vermouzek. „Informace o nebezpečných zastávkách budeme pak předávat obecním úřadům a dopravním podnikům a budeme je žádat, aby zastávky zabezpečily. Není to nic složitého, mnoho dobrých řešení je popsáno na www.ochranaptaku.cz. Jen si nesmíme myslet, že stačí jedna nalepená černá silueta.“ □ Zdroj: tisková zpráva ČSO, foto Jiří Sedláček a Kateřina Ševčíková
Náš rozhovor
Sylvie Staňková: Přátelé přírody jsou pro mě jedna velká rodina 3
„Jsem holka z Jizerských hor, která, kdo ví proč, trochu zestárla a stala se z ní v průběhu života čtyřnásobná babička. To všechno po boku jednoho manžela. Jizerským horám jsem zůstala věrná a žiju s rodinou v Jablonci nad Nisou. Jsem rozená ve znamení raka, což mě předurčuje, abych se s radostí starala o rodinu, čím větší, tím lépe,“ říká o sobě Sylvie Staňková z naší členské organizace Přátelé přírody Jablonec nad Nisou, z. s. Kromě toho, co Tě v životě živí nebo živilo? Věnovala jsem se po celý svůj profesní život výchově mládeže, vyučovala jsem na několika středních školách němčinu. Profesi zůstávám věrná i teď v důchodovém věku, vedu u nás ve městě kurzy němčiny pro seniory, které pro ně pořádá CSS města, a občas také kurzy pro firmy. Všichni mladí se dnes učí angličtinu, což je v pořádku, ale praxe ve firmách často ukáže naléhavou potřebu znalosti němčiny - pak se rychle rozjíždějí intenzivní kurzy. No a jak se žije u vás na severu Čech? Mám a vždy jsem měla ráda přírodu, jinak bych asi nebyla v řadách Přátel přírody. Těší mě, že Jizerky, které v minulých desetiletích krutě trpěly a kterým hrozil zánik vegetace, se vzpamatovaly a krásně nám zarůstají.
Stálo to ale mnoho úsilí. S Přáteli přírody i jako učitelka si pamatuji, že jsme některé lokality brigádnicky osazovali několik let po sobě stále znovu, protože ani odborníci nevěděli přesně, které odrůdy stromů se „chytí“. Je to radost chodit nebo jezdit na běžkách novými lesními porosty. Má to ale i jeden háček: ráda fotografuju a musím si pospíšit, protože z některých vrcholů už jsou výhledy zarostlé. To ale oželíme. Jizerky mají dost rozhleden! Jsi součástí jablonecké organizace Přátel přírody. Co Tě k nim přivedlo? Vlastně se ani nepamatuju na konkrétní okamžik vstupu do spolku Přátel přírody. Došlo k tomu nějak logickým vývojem. Už se v bulletinu několikrát zmiňovalo, že u nás v Jablonci a Liberci byla založena první obnovená organizace Přátel přírody v republice. To díky osvícenosti pana Karla Pawien-
ského, který byl v té době činovníkem turistického oddílu. Členové tohoto oddílu se vlastně věnovali stále stejné činnosti, jenže přešli pod vlajku Přátel přírody, jejichž filozofie a zásady se jim líbily. A chtěli jsme do Evropy, jak se tehdy říkalo. Tak tomu bylo i u nás s manželem Vlastíkem. Jsem vděčná, že jsem tu dobu mohla prožít a nikdy jsme nelitovali. A co Ti členství dává a bere? Myslím, že jsme docela fajn parta. Jsme velká skupina, a tak samozřejmě jsou mezi námi tahouni a pak také ti, kteří se převážně vezou. Největším tahounem je - bez urážky! - naše současná předsedkyně Drahomíra Jotovová, řečená Dáša. Ona je motorem všech cestovatelských a poznávacích akcí. V posledních letech se účastníme s manželem převážně cyklistických akcí a je nabíledni, že sám bez noclehu a podpory autobusu by
4
člověk tolik koutů naší republiky nepoznal. No a na oplátku se snažím přispět svou trochou do spolkového života. Letos chceme nově vyzkoušet výlety babiček a dědečků s vnoučaty nebo kreativní tvořivé dílny. „Bastlování“, jak tomu krásně říkají Němci, mě vždycky bavilo a chci se podělit s ostatními. Takže mi vlastně členství bere jen čas a ten dávám svobodně a ráda. Všiml jsem si, že s Vlastíkem na vlastní kůži zažíváte heslo, že Přátelé přírody jsou jedna velká světová rodina… Znovu se musím vrátit ke vzniku spolku Přátel přírody před pětadvaceti lety v Jablonci. Silným motivem pro všechny, kdo spolek tehdy zakládali, byla výzva přátel z partnerského města Löbau v Sasku. Tam Přátelé přírody po sjednocení Německa obnovili svou činnost, neměli v tehdejších „nových německých zemích“ mnoho společníků, a tak tuto myšlenku naočkovali nám, dřívějším partnerům na turistických cestách. Jako němčinářka jsem logicky vždycky měla ke spolupráci s Němci blízko. Löbau je tedy náš první partner. Pak se zcela náhodně, jak to v životě někdy bývá, setkala na výletě po Krkonoších naše parta s neznámou partou německou. Dali jsme se do řeči a ukázalo se, že jsou to Přátelé přírody až z dalekého Tübingen. Ti se zaradovali a řekli, že už dlouho hledají nějaké partnery „na východě“, že by kro-
mě naší krajiny moc rádi poznali i naši kulturu a vůbec život v Čechách. Tak vzniklo druhé zahraniční partnerství. Jinak postavené než s Löbau, ale také krásné. Uskutečnili jsme během let několik vzájemných návštěv. Pak se uplatnil fenomén řetězení a přes přátele z Tübingen jsme se zkontaktovali s přáteli ve Francii. To byla zcela nová zkušenost, protože pokud jsem samozřejmě vždycky u společných mezinárodních akcí figurovala jako pomocník, bylo to hlavně z důvodu jazyka, i když musím říct, že v našem regionu je hodně lidí, kteří mluví německy. Ne tak francouzsky… Poprvé jsem si zkusila, jaké to je, organizovat něco pro někoho, komu vůbec nerozumíte. Tentokrát situaci držel pevně v rukou Vlastík, který hbitě oprášil maturitní znalosti francouzštiny. Tato spolupráce vyvrcholila velkým setkáním partnerských skupin Přátel přírody tři zemí
u nás v Jizerských horách. Byla to velká legrace a velký zážitek. Vznikly ze spolupráce vašich organizací i nějaké osobní vazby? Pokud se ptáš na osobní kontakty, tak samozřejmě, jak už jsem zmínila, v každém spolku je jádro těch aktivních členů, a protože jsme s Vlastíkem patřili u nás vždycky mezi ty aktivnější, podíleli jsme se na všech pobytech našich přátel z ciziny - dokonce i na jižní Moravě. To pak logicky vzniknou osobní vazby, všichni si vás pamatují, obracejí se na vás, když něco potřebují, ale také když chtějí prostě jen poděkovat. Tak se stalo, že například naše děti neměly problém hledat letní brigády v cizině… u přátel v Německu nebo ve Francii se vždycky místo našlo. No a loni jsme u nás na chalupě měli česko-německo-francouzské setkání „ministrů zahraničí“ přátelských organizací. Bylo to setkání už na zcela soukromé úrovni, setkání manželských párů, které se staly přáteli na platformě Přátel přírody. Jo a letos pojedeme na oplátku do Tyrolska! Máš nějaké „tajné“ tipy pro ty, co by si přeshraniční spolupráci chtěli taky zkusit? Nebát se toho! Není co ztratit, dá se jedině získat. S žádnou cestovní kanceláří nepoznáte cizí kraje tak jako s domorodci. Nikdy nepoznáte cizí kuchyni tak, jako když vám uvaří v rodině. Z žádného hotelu nepoznáte opravdový obyčejný život v cizí zemi.
A to je přece cílem Přátel přírody nejen chodit po lese, ale také se zajímat, kdo ten les vysadil, kdo a proč o něj pečuje. Poznala jsem, že Přátelé přírody jsou opravdu jedna velká rodina. My do ní patříme, máme co nabídnout, není důvod se ostýchat. Chce to jen nadšení a trochu práce, ale vyplatí se. 5
Jak se Ti líbí u českých Přátel přírody? Co bys jim přála?
s dětmi nějakou lokalitu v Česku, pronajmeme si tam chaloupku a trávíme čas společně od rána do večera. Rodina se rozrůstá, letos nás bude už dvanáct! Je to prima. No, a když se dívám do kalendáře, máme v plánu ještě tři cyklopobyty s naší jabloneckou skupinou Přátel přírody, jeden z nich bude společný s Přáteli přírody Löbau u Berlínských jezer. Na to se taky těším.
Je moc fajn, že se podařilo stmelit české Přátele přírody. Je to běh na dlouhou trať, ale co je naše historie proti stoleté historii zakládajících rakouských a německých organizací. Takže máme ještě čas na tom praco-
Jak to máš s vařením? Máš nějaký oblíbený recept?
vat… Přátelům přírody přeju, aby se jim podařilo zaujmout a přilákat všechny generace a aby skupiny fungovaly věkově kontinuálně. V tom vidím největší úkol.
čtyřicet let manželství i vypracovala k nějaké kvalitě. Dnes vím, co jednotliví členové rodiny ocení a ráda jim to uvařím. Samozřejmě ne každou neděli! Tak třeba svíčková od maminky, míněno mojí maminky, segedínský guláš, jihočeské kudlanky - protože tatínek pocházel z jižních Čech, krkonošské kyselo nebo hubník - protože babička z matčiny strany byla z Krkonoš a mohla bych pokračovat. A když tříletý capart po obědě praví: „Zase za tebou, babi, přijedu, když uvaříš něco takového dobrého“, to srdce babičky úplně roztaje.
Zima se letos moc nepředvedla a je tu už jaro. Kam se chystáš letos, na co se těšíš? … ale my jsme si u nás stejně zalyžovali! A plány na léto? Jak už jsem se zmínila, pojedeme soukromě do Tyrolska zase se po roce setkat s přáteli „Přáteli“. Pak se těším na náš tradiční týdenní staňkovský pobyt. Termín je každoročně pevně daný, vždy zvolíme
Jako matka tří dětí jsem vařit vždycky musela, i když to nebyl můj největší koníček. A snad jsem se za těch skoro
A co kultura? Jak je na tom Jablonec? Je kam chodit, a chodíte? Jablonec je malé padesátitisícové město, má ale krásné secesní divadlo, které zve soubory z celé republiky. Má také svoje muzeum, Památník manželu Scheybalových s výstavní síní a řadu kostelů, ve kterých se v létě koná tradiční koncertní cyklus. Takže je kam chodit a chodíme. Však se přijeďte podívat! Letos na podzim bude celostátní setkání Přátel přírody u nás a Jablonec oslaví 150 let od povýšení na město. Chceš závěrem něco vzkázat čtenářům?
Nebojte se mluvit cizími jazyky! Nebojte se, že si s cizinci nebudete rozumět. Za prvé, každý cizinec ocení, když se někdo snaží hovořit jeho jazykem, a za druhé, domluvit se člověk může i bez dokonalé znalosti jazyka. Evropu bychom měli propojit hlavně zdola, aby měla stabilnější základnu, jak říká náš přítel Naturfreund z Tübingen. Tak se mějte všichni společně hezky! □ ptal se Hynek Pečinka Foto: archiv Sylvie Staňkové
Co je u nás nového
6
Ochutnejte z nabídky akcí jabloneckých Přátel přírody Přátelé přírody z Jablonce nad Nisou mají tradičně pestrou nabídku turistických akcí a zájezdů za poznáním přírody a kultury v rámci Česka i za hranicemi. Seznamte se například s jejich jednodenními autobusovými zájezdy. Startují v půlce dubna a konají se až do prosince. Díky poloze Jablonce na pomezí tří států se účastníci nepodívají jen do okolí svého města na českou stranu, ale také do přilehlých německých a polských oblastí. Na některých akcích se budou podílet také partneři jabloneckých Přátel přírody ze saského Löbau. Přidejte se, pokud vás nabídka akcí oslovila a máte to poblíž. Na jednodenní zájezdy se můžete hlásit mailem, SMS nebo v klubu. Napoví i web www.prateleprirody-jablonec.cz
Čtvrtek 3. 3. K praseti :: vede L. Jančíková, tel: 774 144 229 :: 9.00 sraz Ostrý roh, bus č. 1 v 8.45 hod. z ČSAD :: pěšky Ostrý roh - Rýnovice – Lukášov – Kunratice - Vratislavice (za příznivého počasí přes Prosečský hřeben) :: cca 8 km
Čtvrtek 10. 3. Z Višňové do Frýdlantu :: vede L. Krejcar, tel. 605 359 053 :: 8.57 vlak z Jbc do Lbc, 9.33 vlak z Lbc do Višňové :: pěšky Višňová – Předlánce - Bulovský potok – Frýdlant, rozhledna - Frýdlant :: cca 11 km
Čtvrtek 17. 3. Na Javorník :: vede V. Bláha, tel. 605 789 796 :: 9.00 z ČSAD Jbc bus č. 15 na odbočku k Rádlu :: pěšky Rádlo – Milíře – Javorník - Hodkovice :: cca 12 km
Čtvrtek 24. 3. Z Těpeř na Haratinu :: vede J. Vít, tel. 732 206 764 :: 8.15 z ČSAD do Těpeř :: trasa: Těpeře – Chlístov – Haratina - Železný Brod :: cca 11 km
Čtvrtek 31. 3. Z Borku do Sedmihorek :: vede E. Vlachová, tel. 604 132 133 :: 8.15 bus č. 1 z ČSAD do Rychnova, vlakem do Borku :: pěšky Borek – Vidlák - Sedmihorky :: cca 11 km
Čtvrtek 7. 4. Skalní hrádek – Drábovna :: vede H. Juhasová, tel. 731 764 703 :: 8.36 z ČSAD bus z nást. č. 7 na náves Frýdštejn :: pěšky Voděrady – Záborčí – Drábovna –Bukovina – Turnov :: cca 11 km
Čtvrtek 14. 4. Na Zdenčinu skálu :: vede D. Zůbková, tel. 606 307 436 :: 8.15 z ČSAD bus č. 1 do Rychnova, vlakem do Turnova :: pěšky Boží voda – Záholice - Zdenčina skála – Turnov :: cca 14 km
Čtvrtek 21. 4. Z Jablonného do Zdislavy :: vede J. Hradilová, tel. 723 028 795 :: vlak z ČD v 7.59 do Jablonného :: pěšky Jablonné – Lemberk – Zdislava :: cca 15 km, možno krátit
Čtvrtek 28. 4. Riegrova stezka :: vede A. Pavlisová, tel. 608 171 814 :: 7.38 z ČSAD bus do Semil, nást. č. 14 :: pěšky Semily – Spálov - Železný Brod :: cca 10 km, možno prodloužit
V Krčmani vynášeli Moranu Přátelé přírody z olomoucké skupiny Malá liška pomohli místním patriotům a nadšencům v sobotu 19. března zorganizovat oslavu svátků jara v obci Krčmaň napůl cesty mezi Olomoucí a Přerovem. Takto o tom referoval regionální Olomoucký deník: Krčmaň – Průvod v čele s velkou Moranou prošel dnes dopoledne Krčmaní. Lidé v krojích, maskách a dobových kostýmech z dvacátých a třicátých let minulého století se přišli podívat na akci nazvanou Svátky jara – vynášení Morany s podtitulem Vážně i nevážně pro děti i dospělé. 7
Kostýmovaný průvod vyrazil obcí z návsi od kostela v 11 hodin, doprovázela ho živá dechová kapela. Veselá skupina se zastavila v několika domácnostech, kde pro ně hospodyně měly připravené občerstvení. Následovalo symbolické zničení Morany u mostku. Odpolední program začal ve 14 hodin před místní hospodou.
Přidejte se: Jednodenní turistické výlety libereckých Přátel přírody Jste z Liberce nebo jeho okolí a máte chuť poznat kraj, kde žijete, trochu jinak? Liberecká skupina Přátel přírody zve na své jednodenní výlety. Od dubna do září se jednou měsíčně uskuteční výjezd za poznáním přírody a kultury severočeského regionu. Začíná se v dubnu výletem do Mimoně, v květnu čeká výletníky Mnichovo Hradiště. V červnu se můžete vydat do okolí Javorníku u Liberce, v červenci na Lemberk a do Jablonného v Podještědí. V srpnu navštíví Přátelé přírody slavnosti na hradě Grabštejně a v září ukončí cyklus výletů v Rumburku. 19. 4. 2016 Mimoň 18. 5. 2016 Mnichovo Hradiště 22. 6. 2016 Javorník u Liberce 12. 7. 2016 Jablonné v Podještědí srpen 2016 Grabštejn u Chotyně 21. 9. 2016 (5. 10.) Rumburk Podrobnosti najdete na www.pratele-prirody.cz/clenske-organizace/pratele-prirody-liberec
8
ZDRAVÍME Z VÝPRAVY! Přátelé přírody z Nového Města na Moravě (skupina Javory) na výletě v okolí Liberce, kde v únoru strávili jarní prázdniny. Fotku zaslala vedoucí skupiny Majka Mertlíková.
Severští pánové se cvičili na „svém“ zámku O víkendu 5. - 7. února jsme pořádali malé soustředění historického šermu na zámku v Rudolticích ve Slezsku. Byli pozvaní i hosté z Bruntálu. Všichni - dospělí i děti, se snažili poctivě cvičit, aktivně odpočívat a únavou i spát v sedě. Poděkování patří Geňovi za výcvik, maminkám Ivaně a Katce za parádní oběd, mamince Marušce za sladkou tečku po obědě a všem za to, že nic nešidili a poctivě cvičili. Atmosféra na zámku je kouzlo, které působí na všechny. Byl to super víkend, těšíme se zase na další shledání. □ Zdenek Chroboczek, Přátelé přírody – skupina Společenství Severských pánů, Krnov
Únorová kulturní nálož, aneb posila zimou zkoušeného ducha Druhý letošní měsíc byl v našem podání docela kulturní. A bylo třeba, protože takové to zimní/nezimní počasí je docela psychicky vysilující. Co se u nás na poli kulturních aktivit událo, přibližuje Radek Hrachovec, který je má pod palcem. 9
Cvičení s Marií - jóga jinak v úterý 2. února. Jógu nemusí nutně předcvičovat jen kráska v legínách, platí to stejně, i když nám pozitivní energii předává aktivní babička jedenácti pravnoučat Marie. Stejně tak platí, že jóga není jen cvičení těla, ale i ducha – bez pozitivního přístupu a dobré nálady se nám cvičení nikdy nebude dařit tak dobře, jako když jsme veselí a příjemně naladění. A Marie umí i z mráčku na čele svým přátelským přístupem udělat zase sluníčko. A nejdůležitější ze všeho – nezapomenout dýchat… Cestovatelský večer ve čtvrtek 11. února na téma Arménie a Gruzie. Tentokrát jsme požádali cestovatelku Ivu Dvořákovou, aby nám popovídala o své cestě po jihovýchodní Evropě. Nebyla to jen přehlídka kostelů a údolíček, ale fascinující náhled do nám málo známé kultury, krajiny, i společnosti. Mě osobně nejvíce zaujalo pojetí tamního náboženství, což je samozřejmě křesťanství, ale ne katolické jako ve střední Evropě. V Arménii je křesťanství založeno na Zmrtvýchvstání Ježíše Krista, ne na jeho Ukřižování. Proto v kostelech nenajdete žádné kříže. Viděli jsme i lesk a bídu obyvatel, kdy nadnárodní korporace staví svítivé mrakodrapy přímo mezi socialistickými paneláky, aby je v polovině stavby nechali ležet ladem a nedokončené. Finální obraz je více než tragický. Pak jsou tu samozřejmě i turistická letoviska, kde pozlátku razí do očí, ale jen sejdete o dvě uličky dále, a už je tu zase chudoba. A to nemluvíme o šílených projektech, jako Radnice v gruzínském hlavním městě, hypermoderní architektura zasazená mezi staleté budovy. Vysloveně pěst na oko. Vypravování bylo tak zajímavé, že jsme poslouchali skoro do půl deváté, a i potom jsme se velmi dlouho rozcházeli. Malé zimní folkování v úterý 16. února. Velmi zralý výběr z tvorby Vlasty Redla a Jaroslava Samsona Lenka proložený trochou Čechomorů a Fleretů jsme v podání Hynka Pečinky, Mariana Jandy, Zdeňka Šupiny a Květoše Janošíka ochutnali v úterý 16. února ve Fox clubu. K tomu se výborně hodilo červené i bílé víno ne z naší zahrádky, ale poblíž. Setkání s knížkou – Poetika houpacího koně ve čtvrtek 25. února. Kralkvakvakve, Koranere! Setkání s knížkou, netypicky ve čtvrtek, jsme zahájili lehkým recitálem klasické dadaistické básně Velké Lalulá. Půltucet účastníků v kavárně Druhý domov obdivoval, jak jsem se to dokázal takhle naučit; bylo to jednoduché, měl jsem v ruce nápovědu… Během další půlhodinky jsme probrali prakticky vše, co o dadaismu je známo, včetně několika nejznámějších literárních děl. Inu, ono krásné šestileté období, za které dadaismus stihl vzniknout, rozkvést, a uvadnout, nedalo příliš prostoru pro silnější vlivy… Přesto, dada dalo základy pro vznik surrealismu. Po literární teorii jsme se rozhodli, že se sami staneme básníky pod vlivem dada, sebrali jsme hromadu novin, rozstříhali je na jednotlivá slova, řádky, půlslova, pak je náhodně poslepovali dohromady, vyzdobili pár omalovánkami, a bylo to! A podobně jako u původních dadaistů propukly i mezi námi hádky, co je a co není umění, čímž jsme si prošli myšlenky i pocity Appolinaira, Tzary a dalších. Bylo nás pár, takže jsme to zvládli hodně rychle, ale kultury stačilo. V březnu se s námi můžete potkat zase, a to třikrát na kulturních akcích, třikrát na turistice a neformálně na Posedu. Tak do toho! □ Radek Hrachovec, Přátelé přírody – skupina Malá liška, Olomouc
10
Co se děje jinde Startuje 8. ročník soutěže ekologických oskarů, novinkou je kategorie Stavba ČESKÉ BUDĚJOVICE - Již poosmé se v České republice uskuteční národní kolo světové soutěže Energy Globe Award, která paralelně probíhá ve 177 zemích světa. Její česká verze pod názvem E.ON Energy Globe Award ČR startuje registrací projektů. Až do 15. dubna se může přihlásit každý, jehož projekt přispívá k úsporám energií či ochraně životního prostředí. Autor vítězného projektu získá ekologický vůz ŠKODA a možnost zúčastnit se světového finále soutěže. Novinkou letošního ročníku soutěže ekologických oskarů je rozšíření počtu základních kategorií o novou kategorii Stavba. 11
„V minulých ročnících se nám do soutěže přihlásila řada unikátních a přínosných staveb. Jsme přesvědčeni, že je potřeba jim věnovat větší pozornost, proto jsme letos pro ekologické budovy připravili samostatnou kategorii,“ říká Michael Fehn z energetické společnosti E.ON, která soutěž v České republice pořádá. Celkový počet základních kategorií soutěže díky tomu narostl na šest. Zatímco kategorie Obec, Firma, Mládež, Kutil a Stavba jsou určeny již dokončeným projektům, do kategorie Nápad budou zařazeny všechny rozpracované projekty či myšlenky. V případě zajímavého nápadu pomůže společnost E.ON a další partneři s jeho realizací. Možnost přihlašování projektů do soutěže E.ON Energy Globe Award ČR mají zájemci až do 15. dubna na webových stránkách www.ekologickyoskar.cz. „Přihlásit mohou autoři každý projekt bez ohledu na to, v jakém stádiu příprav je. Důležitá je pouze základní myšlenka chránit životní prostředí nebo spořit energie,“ vysvětluje Fehn. Po uzavření přihlášek proběhne v polovině června tisková konference, na níž budou představeny vítězné projekty jednotlivých kategorií, které postoupí do finále a zúčastní se slavnostního vyhlášení vítězů. Záštitu 8. ročníku soutěže převzala stejně jako v minulých letech Akademie věd ČR. „Naším cílem je pomoci při výběru nejlepších ekologických projektů. Na hodnocení se proto podílí řada odborných pracovišť Akademie věd, univerzit a dalších institucí,“ vysvětluje za Akademii věd ČR Bedřich Moldan z Univerzity Karlovy. Hlavním partnerem E.ON Energy Globe Award ČR bude i v letošním roce, v rámci 8. ročníku soutěže, značka ŠKODA, která poskytne ceny pro nejlepší projekty základních kategorií i celkového vítěze. Obdobně jako loni, kdy se vítězem stalo sdružení TEREZA s projektem ekologických vzdělávacích programů do škol, odjede i letos autor nejlepšího projektu s vozem ŠKODA Octavia Combi G-TEC s pohonem na stlačený zemní plyn (CNG). „Tentokrát půjde o vůz v provedení s automatickou převodovkou DSG, která je u modelu Octavia G-TEC novinkou v nabídce značky a na trhu se objeví ve druhé polovině letošního roku,“ doplňuje Michal Pres, vedoucí marketingu ŠKODA AUTO Česká republika. „Vítězům dílčích kategorií dále zapůjčíme k ročnímu bezplatnému užívání náš nejekologičtější a nejhospodárnější model Citigo, rovněž s pohonem na stlačený zemní plyn,“ uzavírá Michal Pres.
Velký jarní úklid proběhne již 16. dubna BRNO - Dnem D, kdy se v nově pojmenované kampani Ukliďme svět, ukliďme Česko bude uklízet opravdu v celé republice, je sobota 16. dubna. Uklízet nepořádek v přírodě však bude možné i v jiných termínech. Důležité je, se co nejdříve přihlásit na www.UklidmeCesko.cz. Vyjdete si zjara do přírody, okolo potoka, proběhnete se v parku po trávníku, ale pozor, všude jsou střepy, obaly od všeho možného, pneumatiky… Pláži plné petek a igelitových sáčků se vyhnete obloukem. Černé skládky a pohozené odpadky hyzdí okolí a představují nebezpečí nejen pro člověka ale i pro okolní přírodu. Když už někdo černou skládku nahlásí, její řešení skončí mnohdy na hádání, kdo je za to zodpovědný a kdo to uklidí. Některé hromady odpadu tak v přírodě čekají na své uklizení i mnoho let nebo zarostou zelení a tím je problém „vyřešen“. Jiným řešením je dát dohromady dostatečný počet nadšenců, kteří jsou ochotní s nepořádkem kolem nás společnými silami „zatočit“. O to se snaží organizátoři z Českého svazu ochránců přírody, spolku Ekosmák a dalších zúčastněných organizací. „Pokud je Vám myšlenka dobrovolnické úklidové akce blízká, neváhejte se připojit a zorganizujte si úklid ve Vašem okolí. Snažíme se organizátorům místních úklidů organizaci co nejvíce ulehčit a podpořit je nejen radami, mediální kampaní ale i materiálně, zasláním balíčků s pytli a rukavicemi pro dobrovolníky,“ říká jeden z organizátorů akce, Miroslav Kubásek.
„Abychom věděli, kolik účastníků se letos chystá uklízet a mohli jim materiál včas přichystat a rozeslat, potřebujeme, aby se nám přihlásili co nejdříve, ať už jsou z obcí, zájmových sdružení, škol, či firem…“, dodává Kubásek.
12
„Někdy opravdu stačí dobrovolníky jen popostrčit zasláním pár pytlů a rukavic, jejich nadšení pak leckdy velmi překvapí. Nebojí se přispět třeba upečenou bábovkou pro dobrovolníky nebo doprovodným programem pro děti“, říká koordinátorka projektu z Českého svazu ochránců přírody Kateřina Landová a dodává: „Jsme pouhými prostředníky. Snažíme se v lidech podpořit energii udělat něco užitečného pro zdraví svého okolí, zapojit vlastní ruce, ukázat, že to jde a nakonec se společně těšit z čistého a bezpečného prostředí. Rádi bychom, kdyby se lidé zároveň zamysleli i nad tím, zda obal sebraný teď kdesi v přírodě vůbec musel vzniknout.“ Hlavním cílem kampaně Ukliďme svět, ukliďme Česko není uklidit všechny černé skládky, ale především motivovat dobrým duchem akce širokou veřejnost k nevytváření skládek nových. Kontakt: Radek Janoušek, Spolek Ekosmák, tel. 777 176 675,
[email protected]
Spojená Bečva – ochránci přírody se sdružují pro záchranu řeky OLOMOUC - Probíhající příprava vodního díla Skalička vyvolává oprávněné obavy ekologů o řeku Bečvu, která je naším největším štěrkonosným tokem. Nevládní ekologické organizace z regionu Pobečví proto vytvářejí novou občanskou platformu, která bude podobu VD Skalička bedlivě sledovat a usilovat o to, aby realizace této stavby nevedla k nevratným negativním dopadům na celkový ekologický stav řeky. V propojení svých organizací vidí ochránci přírody účinnou cestu k prosazení protipovodňových opatření, jež budou v souladu s moderními trendy ekologické správy vodních toků uplatňovaných již řadu let ve vyspělých zemích. Název neformální platformy je symbolický: „Spojená Bečva“. Miroslav Dvorský, který v platformě zastupuje Severomoravské regionální sdružení Českého svazu ochránců přírody (ČSOP), které sdružuje desítky ZO ČSOP, k věci uvádí: „Již od povodně z r. 1997 se mluví o tzv. Teplickém poldru, což má být suchá nádrž na místě kdysi plánované velké vodní nádrže Teplice, jež pochází ještě z dob komunismu. Tato mamutí přehrada měla sloužit jako zdroj vody pro jadernou elektrárnu Blahutovice. Teprve v loňském roce byl název poldru změněn na VD Skalička a současně se vodohospodáři vrátili k myšlence přehrady se stálou vodní plochou“. Jiří Pavelka, zástupce téhož sdružení k tomu dodává: „Přehrada s trvalým vzdutím vody zásadně mění vodní režim řeky, především má negativní dopad na splaveninový režim, neboť zachytává přirozený chod štěrků a také představuje nepřekonatelnou překážku pro migrující živočichy. To je v případě Bečvy, která je naší největší štěrkonosnou řekou, katastrofický scénář pro možnosti její ekologické obnovy. Rovněž již samovolně zpřírodněné úseky Bečvy by byly ztrátou splavenin poškozeny“. Proč tomu tak je, vysvětluje Michal Krejčí z Unie pro řeku Moravu, která se ochranou vodních toků dlouhodobě zabývá, konkrétně říká: „Zastavení chodu štěrků vodním dílem Skalička ještě znásobí již tak závažné problémy se zahlubováním koryta Bečvy, které nastalo v důsledku její regulace. Řeka zbavená štěrků, na jejichž odnos jinak vynakládá značnou část své energie, si takto uvolněnou sílu vybije v dnové erozi. Tímto procesem se z původně štěrkonosných řek s mělkým a širokým řečištěm stávají hluboké kaňony zaříznuté do podloží.“ K takovému jevu například došlo na toku Morávky nad Frýdkem-Místkem po té, co byla vybudována v. n. Morávka. Nevládní ekologické organizace nyní plánují diskuzní workshop s Povodím Moravy, s. p., které je investorem vodního díla Skalička. Účelem setkání je výměna informací a názorů. □ Zdroje článků v této rubrice: tiskové zprávy v textu zmíněných organizací
Přátelé přírody z. s. / Friends of Nature Czechia A: Senovážné nám. 24, CZ 110 00 Praha 1 T: +420 602 431 149 E:
[email protected] W: www.pratele-prirody.cz
„Každý přece potřebuje přátele – lidé i příroda“
