ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEOINFORMATIKA DIPLOMOVÁ PRÁCE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEOINFORMATIKA

DIPLOMOVÁ PRÁCE ZPRACOVÁNÍ PROJEKTU COST PROCESSING OF COST PROJECT

Vedoucí práce: doc. Ing. Lena Halounová, CSc. Katedra mapování a kartografie (K–153)

leden 2013

Vladimír HOLUBEC

ZDE VLOŽIT LIST ZADÁNÍ

Z důvodu správného číslování stránek

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „ Zpracování projektu COST“ jsem vypracoval samostatně a v souladu s Metodickým pokynem o dodržování etických principů při přípravě vysokoškolských závěrečných prací. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v seznamu zdrojů.

V Praze dne

...............

.................................. (podpis autora)

PODĚKOVÁNÍ Velice děkuji doc. Ing. Leně Halounové, CSc. za vedení práce, statistická data města Jablonce nad Nisou, připomínky, konzultace projektu, pomoc a trpělivost při zpracování této práce. Dále děkuji Ing. arch. Karlu Vepřekovi za pomoc při zpracování dat dle jeho metodiky, Haně Štrickové a Martině Linhartové ze stavebního úřadu v Jablonci nad Nisou za data starých územních plánů města, Ing. Heleně Šandové a Růženě Chaloupecké z ČÚZK za data ortofoto snímků a ÚHDP, Ing. Tomáši Krebsovi z Dopravního podniku měst Liberce a Jablonce nad Nisou za data MHD v Jablonci nad Nisou, Ing. Petru Soukupovi, Ph.D. za přístup k serveru GEO1 a možnost práce v Adobe InDesign při tvorbě atlasu, Ing. Miroslavu Těhlemu a Ing. Vitaliji Kostinovi za poskytnutí dat měst projektu COST a konzultace k nim, dále pak Ing. Martinu Landovi, Ph.D. za připomínky při tvorbě programu PM–View, Bc. Nikole Němcové za obrazovou část k použití programu PM–View a jeho testování. Můj díky patří také rodině za velkou podporu a trpělivost po celou dobu studia.

ABSTRAKT Tato diplomová práce pojednává o zpracování projektu COST. Ten se zabývá určením změn funkčních tříd ploch ve vybraných městech České republiky podle metodiky Ing. arch. Karla Vepřeka. Postup analýz projektu COST je představen na analýze Jablonce nad Nisou, která je prováděna mezi roky 1970 a 2011. Ve městě je také sledován vývoj dopravy a obyvatel. Vývoj ploch je sledován na základě obrazových dat (ortofoto, DPZ, rastrových dat územních plánů), vektorových dat (aktuálních územních plánů, ZABAGED, RÚIAN) a statistických dat (počet obyvatel, počet automobilů, ÚHDP). Zpracovaná data jsou uchovávána v ESRI geodatabázi a databázi Microsoft SQL Server, pro kterou byl v rámci této práce vytvořen na platformě .NET databázový klient. Součástí práce je i prezentace a to jak webová (vytvořena na platformě Silverlight), tak i tištěná ve formě atlasu.

KLÍČOVÁ SLOVA Vývoj funkčních ploch, Land Use, ArcGIS, programování, .NET, Microsoft SQL Server ,C#, webové aplikace, Silverlight, InDesign

ABSTRACT Diploma project discusses about processing of COST project. This project is about analysis of changes in functional classes of areas in selected cities in the Czech Republic by methodics of Ing. arch. Karel Vepřek. The processing of analysis is presented in analysis of Jablonec nad Nisou which is performed between years 1970 and 2011. Developmnent of number of inhabitants and development of traffic is analysed as well. Development of areas is based on raster data(orthophoto, remote sensing, rasters of land use plan), vector data(actual land use plan, ZABAGED, RÚIAN) and statistic data(number of inhabitants, amount of traffic and Land Use). Porcessed data are stored in ESRI geodatabase and in Microsoft SQL server database. A client was developed for this database in .NET platform. Project presentation is performed as a web presentation (based on Silverlight platform), and as a printed atlas.

KEYWORDS Development of functional areas, Land Use, ArcGIS, application development, .NET, Microsoft SQL Server, C#, web application, Silverlight, InDesign

Obsah 1 Úvod

9

2 Základní popis

11

2.1

Cíle diplomové práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

2.2

Použité technologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 2.2.1

Programování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

2.2.2

Použité programy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

2.2.3

Použitá data . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

2.2.4

Zpracování dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

2.3

Popis databáze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

2.4

Popis metodik, podle kterých je možné data projektu COST zpracovat 21 2.4.1

Česká metodika [1] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

2.4.2

Finská metodika [3] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

2.4.3

Porovnání obou výše uvedených metodik . . . . . . . . . . . . 24

3 Program PM-View

26

3.1

Odůvodnění tvorby programu PM–View . . . . . . . . . . . . . . . . 26

3.2

Cíle programu PM–View . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

3.3

3.2.1

Externí knihovny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

3.2.2

Tvorba GUI – graphics user interface . . . . . . . . . . . . . . 27

Program PMView - uživatelské rozhraní . . . . . . . . . . . . . . . . 29 3.3.1

Práce s databází . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

3.3.2

Práce s daty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

3.3.3

Graf . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

3.3.4

Načtení dat z XML / Update databáze . . . . . . . . . . . . . 35

3.3.5

Nápověda a podpora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

3.3.6

Externí projekty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

4 Webová prezentace projektu 4.1

Proč Silverlight?

41

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

4.2

Technické řešení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 4.2.1

4.3

Základní html stránka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

Popis webových stránek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 4.3.1

Stránka načítání

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

4.3.2

Úvodní strana . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

4.3.3

Města . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

4.3.4

Software . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

4.3.5

Popis výstupů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

4.3.6

Odkazy

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

5 Jablonec nad Nisou

48

5.1

Základní charakteristika města . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

5.2

Historie města . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

5.3

Vymezení zájmové oblasti města . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

5.4

5.3.1

Správní území města a jeho vývoj . . . . . . . . . . . . . . . . 53

5.3.2

Vymezení jádrového území města . . . . . . . . . . . . . . . . 53

5.3.3

Obyvatelstvo města . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

5.3.4

Hospodářství města . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

5.3.5

Nezaměstnanost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

5.3.6

Kultura, sport a zdravotnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

5.3.7

Dopravní řešení města . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

Data pro analýzy a jejich úprava

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

6 Zpracování dat Jablonce nad Nisou

67

6.1

Analýza dopravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

6.2

Analýza jednotlivých období města . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 6.2.1

6.3

6.4

Vyhodnocení změn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

Komplexní analýza - vývoj ploch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 6.3.1

Vývoj ploch v rámci celého správního území . . . . . . . . . . 86

6.3.2

Vývoj ÚHDP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89

Korelační analýzy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 6.4.1

Hustota dopravy v závislosti na vývoji dopravních ploch . . . 92

6.4.2

Vývoj počtu obyvatelstva v závislosti na vývoji obytných ploch 93

6.4.3

Vývoj počtu obyvatel v porovnání s vývojem nezaměstnanosti

7 Závěr 7.1

94

95

Zhodnocení dosažených výsledků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 7.1.1

Hodnocení programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

7.1.2

Zhodnocení prací na webových stránkách . . . . . . . . . . . . 96

7.1.3

Zhodnocení prací na analýze vývoje funkčních tříd ve městě Jablonec nad Nisou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

7.2

Odpovědi na předložené otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

Použité zdroje

99

Seznam symbolů, veličin a zkratek

105

Seznam příloh

111

A Grafy složek ÚHDP rekreace

112

B Atlas projektu COST

114

C Popis tříd programu PM–View

118

C.0.1 Popis tříd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 C.0.2 Výpis funkcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133

D Databáze COST_mesta

135

D.1 Výpis sloupců tabulek databáze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135

E Diagram databáze

147

ČVUT Praha

1

ÚVOD

Úvod

Tato práce je jakýmsi shrnutím několikaletého projektu doc. Ing. Leny Halounové, CSc. a Ing. arch. Karla Vepřeka, kteří se v rámci projektu COST zabývali vývojem urbánních tříd ve městech České republiky - dále jen ČR (zkoumán byl reprezentativní vzorek 50 měst). Než však bude popsán projekt samotný, dovolím si na tomto místě udělat malou filozofickou odbočku ohledně významu historie pro dnešní dobu. Tento citát pochází z knihy Architektura – historie – umění od doc. PhDr. Oldřicha Ševčíka, CSc.

Minulostí se nezabýváme jen proto, abychom věděli "jak to vlastně bylo", ale ptáme se ve filosofii podstatnějším způsobem, to jest tážeme se po přítomnosti minulého v našem aktuálním světě. Dialog s minulostí není dialog o tom, co z minulosti přežívá, ale rozhovor, který jde přes staletí, o tom, co stojí za zamyšlení a co mělo a má vždy význam, neboť spoluutváří naši současnost. [5] Důvod uvedení tohoto citátu v ryze technické práci je prostý. Práce se v základu zabývá historií a právě tento citát vystihuje přesně význam celého projektu a to: zkoumáme minulost, abychom mohli lépe utvářet naši současnost a budoucnost (alespoň tedy v otázce urbanistické). Přesto, že se jedná o čistě technickou práci, neměli bychom zapomínat na myšlenkovou podstatu věci. Projekt vznikl z potřeby analyzovat vývoj našich měst a to v kontextu rozvoje společnosti, průmyslu, dopravy, obyvatel a také dopravní infrastruktury, neboť tyto změny za posledních více než 40 let se velkou měrou promítly do životního prostředí a životní úrovně obyvatel ČR. Jak je již zmíněno výše, tato práce projekt COST shrnuje a navíc k již zpracovaným městům z projektu přidává město další - Jablonec nad Nisou. Vývoj Jablonce nad Nisou byl zpracován standardní metodikou Ing. arch. Karla Vepřeka. Další částí práce je databázový klient, který spravuje textová data projektu (výměry jednotlivých ploch v různých obdobích a počty obyvatel, číselníky druhů pozemků) v databázi Microsoft SQL Server (vstupy a výstupy dat, včetně exportu výsledků do CSV, XML a grafů), a dále samotná prezentace projektu, a to jak webová

9

ČVUT Praha

ÚVOD

(platforma Silverlight), která je dostupná na webové adrese cost.fsv.cvut.cz, tak i textová, která je reprezentována atlasem popisujícím vývoj jednotlivých měst. Na závěr je ještě dobré zmínit, že projekt COST je typickým příkladem využití potenciálu informačních a geoinformačních technologií při analýze dat, jehož výsledky je možné použít jako podklad při plánování budoucího rozvoje území.

10

ČVUT Praha

2

2. ZÁKLADNÍ POPIS

Základní popis

V této části jsou popsány datové a technologické základy a postupy, které byly použity při programování, analýzách a při tvorbě výstupů.

2.1

Cíle diplomové práce

Jak je uvedeno v úvodu, tato práce se skládá z několika samostatných částí, kterým také odpovídají jednotlivé cíle. Cílem analytické části je provedení kompletní analýzy vývoje využití ploch ve městě Jablonec nad Nisou v souvislosti s vývojem dopravy, průmyslu a počtu obyvatel, a určení, jaký vliv mají tyto související činitele na vývoj funkčních ploch. Projekt COST je zapsán u Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy pod názvem Modelování urbanizovaných území s cílem snížit negativní vlivy lidské činnosti (OC10011). Projekt byl zpracováván mezi roky 2010 – 2012. Hlavním cílem projektu byla tvorba metodiky, podle které by bylo možné charakterizovat změny a vývoj v urbanizovaných oblastech tak, aby bylo možné minimalizovat negativní dopad automobilové dopravy na evropská města při zachování jejich udržitelného rozvoje [24]. Cílem programovací bylo vytvoření klienta, pomocí nějž je možné statistická data získaná z analýz spravovat v databázi. Posledním cílem práce byla tvorba webové prezentace projektu a prezentace ve formě atlasu.

2.2

Použité technologie

Zde jsou stručné popsány technologie, na kterých byl založen program a webová prezentace, programy, ve kterých byla práce zpracována a data, která byla pro tuto práci použita.

2.2.1

Programování

Programový a programovací základ práce je plně založen na platformě firmy Microsoft – .NET. Tato platforma byla zvolena z důvodu majoritního podílu operačního

11

ČVUT Praha

2. ZÁKLADNÍ POPIS

systému Windows na trhu. Dalším důvodem byla možnost v rámci programu Microsoft Dream Spark (viz níže) si zdarma vyzkoušet profesionální produkty, běžně dostupné za desítky tisíc za licenci.

Micorsoft Dream Spark Dream Spark je pro program firmy Microsoft, který umožňuje, aby studenti mohli zdarma vyzkoušet profesionální nástroje pro vývoj desktopových a webových aplikací pro PC, XBOX a mobilní zařízení pro práci s databázemi, či pro grafické práce [25]. V rámci práce byly z programu Dream Spark použity tyto nástroje:

∙ Visual Studio 2010 Professional SP1 (C#, WFP, Silverlight) ∙ SQL Server 2008 R2 SP1

.NET .NET je softwarová platforma vyvinutá společností Microsoft v roce 2002. Základní částí této platformy je .NET framework, jejíž základní funkce by se daly popsat ve třech základních bodech: [12]

∙ je prostřední potřebné pro běh aplikací[12]. ∙ spojuje schopnosti vývoje desktopových aplikací, webových aplikací pod ASP.NET, webových služeb (WCF), grafického uživatelského rozhraní (WPF) a objektový přístup k databázi, XML a objektech (LINQ) [13]

∙ obsahuje velmi širokou řadu knihoven a tříd usnadňujících řadu úkolů (bezpečnost, komunikaci, práci s databázemi a datovými zdroji)[12]. .NET framework přináší vylepšené mechanismy správy paměti – tzv. Garbage Collector monitorující paměť a zdroje, které jsou v aplikaci použity, a dle potřeb je vrací zpět systému. Toto ošetření podstatně zlepšuje práci (například se špatně napsaným kódem, kdy by nemělo dojít k totálnímu vyčerpání systémových prostředků a následnému vyřazení serveru) [12]. Výhodou platformy .NET je, že nepředepisuje

12

ČVUT Praha

2. ZÁKLADNÍ POPIS

povinnost používat určitý jeden programovací jazyk, ale programátor si může vybrat ze širokého spektra jazyků (C#, F#, J#, VB.NET, IronPython, aj.). Napsaný kód se pak vždy přeloží do mezijazyka Common Intermediate Language [13].

C# C# je vysokoúrovňový objektový a typově bezpečný programovací jazyk, který je určen pro vývoj aplikací na platformě .NET [26]. Tento jazyk, ač je často označován jako nástupce C++, je spíše konceptem vycházejícím z toho nejlepšího z programovacích jazyků JAVA a výše zmíněného C++.[21] První verze byla vydána v roce 2002. Jazyk je standardizován komisemi ECMA (ECMA-334) a ISO (ISO/IEC 23270). Ačkoliv se jedná o proprietární jazyk firmy Microsoft, existuje dnes i možnost psát i mimo vývojové prostředí Visual Stuido a platformu .NET a to díky platformě MONO[27].

WPF Windows Presentation Foundation (dále jen WPF) je podmnožinou .NET Frameworku od verze 3.0, která používá značkovací jazyk XAML pro vytvoření uživatelsky bohatého rozhraní (dále jen GUI). Předchůdcem WPF jsou Windows Forms (WinForms)[18]. WPF nabízí nové možnosti hlavně v oblasti grafického zpracování aplikace, které například v jeho předchůdci - WinForms nejsou možné. WPF je zaměřeno na uživatelsky bohaté aplikace. Uživatel může využít následujících možností [15]

∙ vektorové grafiky - umožňuje graficky bezeztrátovou změnu velikosti prvků, barevné gradienty, používání geometrických tvarů

∙ animace - časová nebo za použití framů, rotace, přechod barev, 3D animace a mnoho dalších

∙ multimédia - práce s audiem a videem (avi, mpeg, wmv) ∙ efekty - stíny, záře, rozostření, průhlednost nebo zrcadlení

13

ČVUT Praha

2. ZÁKLADNÍ POPIS

∙ interaktivní 3D aplikace - poskytuje podmnožinu funkcní z Direct3D zaměřenou na multimédia, dokumenty a uživatelské rozhraní

∙ DataBinding - provázání dat v aplikaci.

Silverlight Silverlight je odlehčenou verzí platformy .NET Framework, která je zacílena na tvorbu web aplikací, a je tak například konkurentem pro Adobe Flash nebo Flex. Důvodem proč pro tvorbu webové prezentace projektu byla zvolena platforma Silverlight je to, že je postavena na stejném základu jako celá aplikace PM–View, a také proto, že návrh GUI Silverlight je postaven na bázi XAML jazyka – stejně jako tvorba GUI na .NET Framework.

Transact-SQL Jedná se o proprietární nadstavbu SQL firem Microsoft a Sybase pro použití pro dotazování a správu databází v Microsoft SQL Serveru [22].

Silverlight Toolkit Jedná se o doplňkovou knihovnu obsahující prvky, které nejsou součástí hlavní distribuce instalačního balíčku Silverlight. Tato knihovna se do grafického rozhraní importuje skrze namespace:xmlns:sdk="http://schemas.microsoft.com/winfx/2006/

xaml/presentation/sdk" a xmlns:toolkit="http://schemas.microsoft.com/winfx/ 2006/xaml/presentation/toolkit"

WPF Toolkit WPF Toolkit je sada ovládacích prvků určených pro Windows Presentation Foundation, které jsou zdarma dostupné, včetně zdrojových kódů. Jedná se o funkce, které se mohou stát plnohodnotnými funkcemi další verze .NET Frameworku. Pro aplikaci PMView – vykreslování grafů byl nainstalován WPF Toolkit ze stránek: http:

//wpf.codeplex.com/. Návod byl stažen z webu: http://www.c-sharpcorner. com/uploadfile/mahesh/charting-in-wpf/.

14

ČVUT Praha

2. ZÁKLADNÍ POPIS

Excel Library Cílem knihovny je poskytnutí .NET řešení pro vytváření, čtení a úpravu souborů Excel bez použití COM interoperability nebo OLEDB connection. V současné době je touto knihovnou podporován formát .xls, a to jak pro čtení, tak i pro zápis. Tato knihovna je dostupná z webových stránek: http://code.google.com/p/

excellibrary/

XML XML (Extensible Markup Language) je obecný značkovací jazyk, který byl vyvinut a standardizován konsorciem W3C. Jazyk je určen především pro výměnu dat mezi aplikacemi a pro publikování dokumentů, u kterých popisuje strukturu z hlediska věcného obsahu jednotlivých částí [16]. XML není závislý na operačním systému. Syntaxe spočívá v používání tagů (podobně jako html). Prvky tagů jsou definovány slovníky – soubory XSD. Ty vlastně zajišťují onu velkou variabilitu. Tudíž použitím určitého slovníku může být jazyk XML rozšířen například o zápis polohových informací – formát GML, či právě v případě použití slovníků WPF může sloužit jako jazyk pro tvorbu grafického rozhraní - zjednodušená představa o jazyku XAML. [18]

2.2.2

Použité programy

Esri ArcGIS 10.1 for Desktop ArcGIS je jeden z nejrozšířenějších software pro zpracování a analýzu geografických dat. Je vyvíjen americkou firmou ESRI, která v červnu 2012 vydala zatím poslední verzi ArcGIS for Desktop 10.1. Spolu s desktopovou verzí ještě existují serverové verze, mobilní verze a online verze.Tento software v ČR využívá většina státní správy a část soukromé sféry [28]. Jeho funkčnost je možné doplnit placenými extenzemi (jak přímo od společnosti ESRI, tak od jiných), nebo zdarma dostupnými uživatelskými extenzemi, které je možné získat na webu ESRI Developer Network, případně si uživatel další rozšíření může naprogramovat sám za použití jazyka Python (modul ArcPy), nebo knihoven ArcObjects – zde ArcGIS podporuje jazyky Visual Basic.

15

ČVUT Praha

2. ZÁKLADNÍ POPIS

NET, C#, C++ a JAVA [30]. ArcGIS zahrnuje velké množství funkcí, které se váží na GIS. Jsou zde funkce pro převody rastrů, tvorbu digitálního modelu terénu (dále jen DMT), různé konverze, výpočty a vizualizace svahů na základě DMT, vodní toky atd. [29]. ArcGIS podporuje mnoho souřadnicových systémů (včetně několika variant S-JTKS). Nativním vektorovým typem souboru je SHP (shapefile). Další typy souborů je možné v ArcGIS otevřít díky nadstavbě Data Interoperability (kterou má ESRI licencovanou od Safe Software), otevřít lze i další typy souborů, jako jsou výkresy formátu DXF, DGN aj., případně GML, ve kterém jsou dodávána data Výměnného formátu RÚIAN.

Microsfot Visual Studio 2010 SP1 Visual Studio je grafické vývojové prostředí pro tvorbu projektů, pro desktopové, webové, databázové a jiné druhy programů (záleží na nainstalovaných programovacích šablonách) na platformě .NET. To zahrnuje jazyky C#, VB.NET, C++, F#, aj. GUI (tzn. grafické uživatelské rozhraní) je zde navrhováno buď pomocí standardního kódu (WinForms), případně pomocí jazyka XAML (WPF). Výhodou je možnost rozšíření aplikace díky integrovanému správci doplňků. Vývojové prostředí dále umožňuje celá hotová řešení publikovat do instalačních balíčků. Toto prostředí je vyvíjeno firmou Microsoft [32]. Kromě placených verzí je zdarma dostupná i základní verze Express.

Microsfot SQL Server 2008 R2 SQL Server 2008 je produkt vyvinutý společností Microsoft. Dovoluje ukládat data ze strukturovaných, částečně strukturovaných i nestrukturovaných dokumentů, jako jsou obrázky a multimediální soubory, přímo v rámci databáze. SQL Server 2008 nabízí širokou škálu integrovaných služeb, které je možné provádět rovnou v rámci grafického rozhraní SQL Server Management studia (například: operace s daty, dotazy, vyhledávání, synchronizaci, generování sestav a analyzování uložených dat) [33]. Stejně jako u Visual Studia nabízí Microsoft kromě placených verzí i funkčně omezenou, ale zdarma dostupnou verzi Express [22].

16

ČVUT Praha

2.2.3

2. ZÁKLADNÍ POPIS

Použitá data

V předposlední kapitole (zabývající se popisem základních stavebních prvků této práce) jsou popsána data, která byla v rámci celého projektu COST zpracována.

Rastrová data ∙ Současné ortofoto snímky: český úřad zeměměřický a katastrální (dále jen ČÚZK) poskytl pro účely zpracování ortorektifikované snímky jednotlivých měst, georeferencované do souřadnicového systému.

∙ Data z fotogrammetrického snímkování (historické): Tyto snímky sloužily jako základní data pro určení druhů využití ploch v historickém období. Snímky poskytl ČÚZK (snímky z počátku 21. století ) a Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad Dobruška - dále jen VGHMÚř (historické snímky z 50. - 90. let 20. století).

∙ Družicové snímky: Byly použity pro určení typů ploch tam, kde nebyl dostatek informací fotogrammetrických. Pro mapování změn ploch v krajině je možné použít data z mnoha typů družic, nicméně pro zpracování tohoto projektu byla nejčastěji použita data Landsat (rozlišení 79 m pro viditelné a blízké infračervené pásmo, respektive 237 m pro infračervené termální pásmo u Landsat 3).

∙ Ofocené historické územní plány: Některé odbory územního plánování měly archivovány papírové verze starších územních plánů (takových úřadů však bylo málo). Tyto verze byly nasnímkovány a data použita pro určení ploch spolu s historickými fotogrammetrickými daty a daty družicovými.

Vektorová data ∙ Územní plán města - dále jen ÚP) (včetně podpůrných dat, jako hranice území): Tato data byla poskytnuta městskými úřady a magistráty jednotlivých měst. V naprosté většině případů byly územní plány měst ve vektorové podobě a v souřadnicovém systému.

17

ČVUT Praha

2. ZÁKLADNÍ POPIS

∙ Vektorová data Základní báze geografických dat (dále jen ZABAGED): Aktuální georeferencovaná vektorová data byla použita pro určení výchozího stavu.

∙ Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (dále jen RÚIAN): Se spuštěním základních registrů (1.7.2012) se objevila možnost využití zdarma dostupných vektorových dat územní identifikace RÚIAN distribuovaných ČÚZK ve formátu GML. Tato data obsahují veškeré potřebné informace o druhu a využití plochy jednotlivých parcel obce a potřebné informace o počtu stavebních objektů. Data jsou poskytována zdarma na adrese http://vdp.cuzk.cz

Statistická data Kromě vektorových a rastrových dat byla získána data statistická, a to hlavně od Ing. arch. Karla Vepřeka, ČÚZK, Český statistický úřad (dále jen ČSÚ) a Ředitelství silnic a dálnic ČR (dále jen ŘSD). Jednalo se o:

∙ data intenzity dopravy (pentlogramy) ∙ data úhrnů hodnot druhů pozemků (dále jen ÚHDP) ∙ počty obyvatel ∙ doplňkové informace o městě (roční úhrny srážek, roční průměrné teploty apod.)

2.2.4

Zpracování dat

Prvním krokem, který bylo nutné při zpracování každého města učinit, bylo zjištění, jaká data (respektive data pro jaká období) a v jakém typu je možné získat od orgánů státní správy ČR, či od samosprávy jednotlivých měst. Byla požadována data přibližně odpovídající rokům 1970, 1980, 1990, 2000, 2005 a aktuální data, která sloužila pro určení výchozího stavu; Daty od státní správy a samosprávy jsou myšlena data územních plánů, ortofota a letecké snímky a statistická data ÚHDP.

18

ČVUT Praha

2. ZÁKLADNÍ POPIS

V průběhu let však došlo k tomu, že všechna data ve všech organizacích se nedochovala, a to zvláště tam, kde byla data uložena podle místní působnosti – jako data ÚHDP, či územní plány. Pro případy, kdy nebylo možné získat dostatečné množství především geografických dat, byla pro určení ploch použita data dálkového průzkumu Země (dále jen DPZ).

Zpracování dat rastrových Pokud byl územní plán dodán ve formátu PDF, tak jej bylo nutné převést do formátu PNG, který byl následně v ArcMap transformován na vektorový podklad v souřadnicovém systému JTSK East–North. Pro takto referencovaný územní plán byly v ArcCatalog vytvořeny třídy polygonů pro funkční třídy (dle metodiky Ing. arch. Vepřeka). V Editoru ArcMapu byly pak následně jednotlivé plochy v územním plánu vektorizovány a zařazovány do příslušných tříd. Ortofota dodávaná ČÚZK nebylo nutné nijak upravovat. Letecké snímky dodané VGHMÚř bylo nejprve nutné oříznout podle zobrazovaného území (tím byly odstraněny části rámových značek), dále pak byl snímek georeferencován podle vektorového podkladu. Ortorektifikace nebyla prováděna. Družicová data byla zpracována ve specializovaném programu PCI Geomatics. Nejprve byly snímky transformovány do S-JTSK. Následovalo oříznutí snímků a transformace jednotlivých vrstev (pásem) na sebe tak, aby vznikl jeden soubor obsahující všechny vrstvy ze všech požadovaných let. Pro určení vegetace z družicových snímků bylo použito normovaného vegetačního indexu [34]. Letecké, ortofoto a družicové snímky byly dále zpracovány stejně jako rastrová data územních plánů.

Zpracování dat vektorových Vektorová data ZABAGED, pokud byla dodána ve formátu shapefile v souřadnicovém systému JTSK, nebylo nutné pro další zpracování nijak upravovat. Pokud byla dodána v jiném souřadnicovém systému, bylo je nutné nejprve transformovat. V případě, že data byla v jiném formátu, bylo třeba načíst je přes Data interoperability

19

ČVUT Praha

2. ZÁKLADNÍ POPIS

toolbox. Při této konverzi však občas došlo k chybám [34] a musela být provedena oprava pozice územního plánu. Následně byla atributová tabulka takto upraveného územního plánu doplněna o informaci, do jaké ze základních funkčních tříd daná plocha plánu spadá. Nakonec byl územní plán rozdělen do geodatabáze podle odpovídajících funkčních tříd. Třídy funkčních ploch vytvořené z aktuálního územního plánu byly použity jako výchozí stav pro další určování ploch. Data RÚIAN byla použita pouze při zpracování města Jablonec nad Nisou a pouze jako pomocná při zařazení některých ploch územního plánu. Potenciálu těchto dat nebylo využito více proto, aby byl zachován okruh vstupních dat pro zpracování mezi všemi analyzovanými městy a z důvodu, že až během podzimu 2012 se objevily GIS programy, které jsou schopny tento formát načítat.

Zpracování dat statistických Statistická data (vyjma dat dopravy, která nebyla nijak upravována) byla nejprve vyčištěna a upravena do jednotného formátu, který pak sloužil pro vytvoření struktury databáze, do které byla statistická data následně naplněna. Více o zpracování dat je popsáno na konkrétním případě zpracování dat města Jablonce nad Nisou.

2.3

Popis databáze

Databáze COST_mesta sestává z osmi tabulek statistických dat pro jednotlivá období (tabulky pro roky: 1965, 1970, 1980, 1990-91, 1995, 2000-01, 2005, 2008-10) a ze tří informačních tabulek pro plochy, číselníky druhů a způsobu využití pozemků. Návrh databáze vychází z potřeb zpracovatelů projektu COST, struktura tabulek statistických dat ze struktury zdrojových dat a z návrhu Query Builderu a Updateru programu PM–View. Především kvůli návrhu programu nebyly tabulky normalizovány. Tudíž je v každé tabulce uveden sloupec obec, obyvatelstvo a typy sledovaných ploch, což by se sice dalo řešit tvorbou samostatných tabulek těchto prvků ve tvaru: ID a název_obce pro tabulku obcí, ID a letopočet pro tabulku jednotlivých sledovaných období, ID_obce, rok_ID, výměra pro jednotlivé sledované prvky; nicméně

20

ČVUT Praha

2. ZÁKLADNÍ POPIS

to by značně ztížilo vývoj dotazovacích a aktualizačních metod. Kvůli tomu a spolu se znalostí rozsahu databáze, kde by výše uvedenou normalizací nedošlo ke zvýšení výkonu databáze, byl ponechán návrh v denormalizované formě. Struktura tabulek číselníků druhů a využití pozemků byla převzata z dat, která poskytuje ČÚZK. Tyto tabulky nemají žádný vztah k tabulkám statistických dat, v databázi jsou vedeny v současné chvíli pouze pro zjednodušení přístupu zpracovatelů projektu k číselníkům pro případ, že by při zpracování byla využívána data RÚIAN, kde jsou informace o druhu a využití pozemku vedeny jen kódy [43]. Do budoucna, spolu s přípravou programu PM–View 2.0, se počítá zcela od základu změnit datovou strukturu databáze i dotazovací a aktualizační prvky programu. Výpis sloupců jednotlivých tabulek spolu s grafickým znázorněním databáze je zobrazen v příloze.

2.4

Popis metodik, podle kterých je možné data projektu COST zpracovat

V této části je představena česká metodika zpracování dat, podle které byla všechna města zpracovávána. Jejím autorem je Ing. arch. Karel Vepřek. Jelikož je COST celoevropským projektem, je zde zmíněna i metodika použitá ve Finsku. Na závěr jsou obě metodiky stručně porovnány.

2.4.1

Česká metodika [1]

Projekt je součástí projektu COST – OC 10011 a navazuje na projekt VZ 05 CEZ MSM 684077006, zabývá se posouzením důsledků realizace silničních tras na urbanistický rozvoj českých měst. Má ověřit hypotézu, zda se realizace silničních koridorů (jejich regionální / celostátní význam) projeví v rozvoji daného území. V rámci metodiky se věnujeme důsledkům urbanistickým a příbuzným vlivům v oblasti demografické, sociální, hospodářské a životního prostředí. Jsou hledány indikátory a

21

ČVUT Praha

2. ZÁKLADNÍ POPIS

parametry urbanistického rozvoje, které mohou korelovat s realizovanými dopravními stavbami. Je uvažován stav, kdy hlavním nositelem celospolečenského rozvoje jsou výroba, směna a spotřeba zboží – jejichž objem závisí na kapacitě a bezpečnosti tras. Je prováděna analýza, za jak dlouho se nové dopravní trasy staly přínosem pro celé město. Rozvoj měst není možné posuzovat pouze podle počtu obyvatel, neboť jejich počet ve velkých a středních městech stagnuje. Tato metodika tedy určuje urbanistický rozvoj na základě růstu umělých antropogenních prvků území – růstu zastavěných a ostatních ploch (intravilánu). Vývoj ploch je možné sledovat ze statistik ČÚZK a jednotlivých katastrálních pracovišť, leteckých a družicových snímků a územních plánů. Pomocnými indikátory jsou například demografický vývoj, složení a migrace obyvatelstva, ekologická a sociální situace (nezaměstnanost, zločinnost, zdravotní stav obyvatel), případně i nová výstavba, avšak ta nemusí být doprovázena růstem počtu obyvatel, ale spíše změnou využití území. Ekonomickým atributem může být vývoj podnikatelské sféry na sledovaném území a vývoj počtu pracovních míst. Dalším důležitým faktorem je sledování vývoje zatížení dopravních tras v intravilánu a stupeň výstavby tras v tangenciální poloze (přeložky, obchvaty, průtahy měst).

Vymezení rozsahu analýz Dle výše uvedených hledisek je pro analyzování území nutné vymezit odpovídající územní jednotku, u které jsou dobře sledovatelné uvedené indikátory a vlivy. Jako nejvhodnější územní jednotka byla zvolena obec. V rámci analýzy bylo vybráno 50 velkých a středních měst, neboť takováto města jsou stabilní sídlení jednotkou s funkční dopravní infrastrukturou (hlavní složkou je silniční infrastruktura). Města byla volena s ohledem na jejich vývoj za posledních 50 let v administrativně správním uspořádání, který byl zapříčiněn nejen ekonomickými vlivy (získání výhod ze zvětšení svého území bez ohledu na urbanistický ráz připojovaných obcí), ale i vlivy politickými. Byl definován pojem jádrové území, což je urbanisticky ucelená oblast navazující

22

ČVUT Praha

2. ZÁKLADNÍ POPIS

na historické jádro obce, které administrativně odpovídá katastrálnímu území města v období 70. let 20. století. Později připojené oblasti (od 70. let), které nemusí plynule navazovat na jádrové území (jsou například odděleny zemědělskou půdou), se nazývají přidružená území. Posledním definovaným pojmem je periferní území

měst, ta odpovídají částem, které byly dříve součástí měst, ale později se od města odtrhly, avšak byl do nich promítnut vliv realizované dopravní infrastruktury města. Z toho vyplývá, že dnešní správní území města je rovno jádrovému území spolu s přidruženým územím.

Problematika indikátorů V rámci analýzy jsou indikátory Land Use / ÚHDP určeny průměrně dosahovanými hodnotami ve městech. U indikátorů sociálních a demografických je posuzována změna oproti průměru ČR za předpokladu, že jsou tato data k dispozici. Indikátory jsou sledovány v jednotlivých časových úsecích. Z důvodu dostatečného času na vyhodnocení vlivu výstavby dopravní infrastruktury je zvolen časový úsek na 5 až 10 let. Jsou voleny tyto časové etapy: 1965, 1970, 1980, 1990 – 91, 1995, 2000, 2005, 2010 – 2012

2.4.2

Finská metodika [3]

Druhou použitou metodikou, podle které je možné data zpracovávat, je tzv. Finská metodika, jejímž autorem je Mika Ristimäki z Finnish Enviroment Institue. Tato metodika je založena na předpokladu vztahu mezi urbánní formou a dopravou. Vyplynula z procesu vzrůstání počtu vozidel v urbánním regionu města Helsinky. Metodika si klade za cíl odpovědět na otázku, jak růst populace způsobený urbanizací využít v rozvoji ploch ve prospěch konsolidace urbánní formy, tvorby městských subcenter a posílení tras veřejné dopravy. Metodika byla postavena na dojížděcí oblasti Helsinského regionu. Oblast byla rozdělena do tří zón podle hlavních typů dopravy v nich na pěší zónu, zónu veřejné

23

ČVUT Praha

2. ZÁKLADNÍ POPIS

dopravy a automobilovou zónu. Helsinský region bylo nutné kvůli jeho rozmanitým částem definovat jako region polycentrický. Jako hlavní kritérium byla zvolena vzdálenost od Helsinského městského regionu a jako pomocné faktory byla použita úroveň železniční dopravy a stupeň dojezdnosti do Helsinského městského regionu. Celá oblast je tedy rozdělena na oblasti:

∙ městský region ∙ vnitřní příměstská oblast s dobrým vlakovým spojením ∙ ostatní vnitřní příměstská oblast ∙ středně velká města s dobrým vlakovým spojením ∙ ostatní středně velká města ∙ malá města na okraji regionu ∙ venkovské oblasti Každá z výše uvedených zón byla rozdělena na podzóny dle hlavního typu dopravy. Na takto rozdělených zónách byl zkoumán vývoj obyvatelstva (mezi roky 1985 – 2007), denní cestovní úhrn pro obyvatele (hodnotící kritérium průměrně

najeté km obyvatel za týden ) a nakonec průměrné emise CO2 způsobené cestami obyvatel (hodnotící kritérium gram CO2 na osobu za týden ).

2.4.3

Porovnání obou výše uvedených metodik

Hlavním rozdílem jednotlivých metodik je plošné vymezení sledovaných oblastí. V metodice vypracované Ing. arch. Vepřekem je hlavně sledován vývoj jednotlivých ploch v závislosti na socio-ekonomicko-dopravních změnách. Naopak finský řešitelský tým rozděluje oblasti na základě vzdálenosti od centra města a způsobu dopravy do centra, s přihlédnutím k denně najeté vzdálenosti obyvatel, a tudíž i k objemu vyprodukovaného CO2.

24

ČVUT Praha

2. ZÁKLADNÍ POPIS

Vzhledem k velikosti českých měst by tato metodika byla vhodná pro velká města jako Praha, Brno a Ostrava. Pro ostatní města ČR by bylo nutné tuto metodiku poupravit. Například pro město Jablonec nad Nisou by bylo nutné metropolitní oblast zaměnit za okres, případně na kraj a některé podtřídy jako kupříkladu středně

velká města s dobrým vlakovým spojením úplně zrušit.

25

ČVUT Praha

3

Program

Program PM-View

3.1

Odůvodnění tvorby programu PM–View

Cílem této části práce bylo vytvoření aplikace, kterou budou využívat studenti v rámci zpracovávání dalších měst programu COST (v současné době je zpracováno 35 z 50 měst). Aplikace vznikla nejen z potřeb projektu COST, ale také z určité reflexe cílů studijního plánu oboru Geoinformatika na FSv ČVUT v Praze, který mimo jiné uvádí, že student magisterského stupně je jak uživatelem geoinformačních technologií (což je dokumentováno v části zabývající se zpracováním dat města Jablonce nad Nisou), tak i jejich tvůrcem. Dalším důvodem bylo vlastní studium jazyka C# a seznámení se s možnostmi WPF a vyzkoušení knihoven ArcObjects pro .NET [30].

3.2

Cíle programu PM–View

Tento program byl vytvořen jako nástroj pro práci s daty projektu COST (OC10011) a začal vznikat již v rámci předmětu Projekt Informatika 2. Slouží jako databázový klient, který na základě T-SQL dotazu získá a vizualizuje data z databáze. Získaná data může dále exportovat do formátů XML a XLS a také je zobrazovat do grafů. Exportovaná data ve formátu XML lze dále zpětně načíst, tedy je možné tato data vizualizovat v grafu i bez stálého připojení k internetu. Verze programu 1.0 má implementovanou prohlížečku geografických dat založenou na ESRI ArcObjects. Od verze programu 1.1 byla tato prohlížečka (vzhledem k problémům s licencováním knihoven ArcObjects) vyřazena a z toho důvodu není ani součástí této práce, na druhou stranu byly možnosti programu rozšířeny o funkce aktualizace databáze na základě uživatelsky vytvořených dat. Vlastní dotazování na data uložená v databázi je možné zadávat dvěma způsoby, a to buď vybráním předpřipravených dotazů v ComboBoxu, a nebo sestavením hlavního dotazu pomocí integrovaného Query Builderu. Doplňkovým prvkem programu je webový prohlížeč aplikace projektu COST, který vytvořili studenti Jiří Kratochvíl a Hana Kadlecová [35].

26

ČVUT Praha

Program

Celý projekt byl naprogramován v jazyce C# v prostředí Microsoft Visual Studio 2010 Proffesional pod Microsoft Framework 4.0. Grafická část byla navržena na platformě Windows Presentation Foundation. Dotazy byly psány v jazyku Microsoft T-SQL. Ve výsledku je program publikován do tzv. One-Click instalátoru, který program instaluje do složky AppData (bez možnosti jiné volby cesty instalace uživatele). Instalátor je jednoduchý na použití a to včetně možnosti online aktualizací programu z nastavené složky. Aktuální verzi programu je možné stáhnout na stránkách http://geo1.fsv.cvut.cz/cost/actual_release/. Programové řešení je popsáno výpisem tříd a metod v příloze této práce.

3.2.1

Externí knihovny

Pro vývoj byly použity knihovny frameworku Microsoft .NET, dále knihovna WPF Toolkit a knihovna ExcelLibrary. Více o těchto knihovnách je uvedeno v sekci 2.2.1.

3.2.2

Tvorba GUI – graphics user interface

Mimo klasické kódové tvorby uživatelského rozhraní (známé jako WinForms) dává Microsoft vývojářům možnost vytvořit svá GUI na platformě Windows Presentation Foundation (WPF) v jazyce XAML [18]. A právě na ní byla založena grafická část tohoto programu. XAML je značkovací jazyk vycházející z jazyka XML. Microsoft přišel s první verzi v roce 2003. Od té doby možnosti WPF značně rozšířil například o Interaktivní 3D podporu vícedotykového ovládání a o nové prvky jako kalendář, DataGrid atd. [18]. Díky XAML je možné psát funkční grafické rozhraní programu bez nutnosti používat Visual Studio. To je patrné v ukázce jednoduchého tlačítka.

<Button xmlns=http://schemas.microsoft.com/winfx/2006/xaml/presentation Content ="OK"/> Pokud bychom tento kód uložili jako XAML a načetli ho do Internet Explorer, zobrazí se nám toto tlačítko. Z příkladu je vidět, jak jednoduché je vytvořit GUI

27

ČVUT Praha

Program

pomocí XAML, jedná se pouze o určitou XML strukturu, kde jednotlivé elementy jsou prvky GUI. Další velkou výhodou je propojení XAML a C# kódu, kdy můžeme u elementu XAML napsat jeho událost (například Click) a tu pak pouze rozepsat v C#.

<Button xmlns=http://schemas.microsoft.com/winfx/2006/xaml/presentation Content ="OK"Click="button_click"/> Základem GUI je element Window, v případě tohoto programu RibbonWindow, jehož podelementy jsou různé "skupinové"prvky (například Stack Panel, Grid, Wrap Paenl atd.), ve kterých jsou umístěny prvky jako je Combo Box, Buton aj [23]. Ukázka kódu:

<Window x:Class="PM$\_$view.about$\_$win" xmlns="http://schemas.microsoft.com/winfx/2006/xaml/presentation" xmlns:x="http://schemas.microsoft.com/winfx/2006/xaml" Title="O Programu" Height="181" Width="614" ResizeMode="NoResize"> V ukázce nejprve definujeme prvek okna a jméno třídy, které ho v kódu reprezentují <Window x:Class="PM_view.about_win" Dále definujeme slovníky XMAL xmlns="http://schemas.microsoft.com/winfx/2006/xaml/presentation" xmlns:x="http://schemas.microsoft.com/winfx/2006/xaml" Základní charakteristiky okna jsou jméno, velikost a možnost změny velikosti: Title="O Programu"Height="181"Width="614"ResizeMode="NoResize">

28

ČVUT Praha

Program

Nakonec definujeme prvek, do kterého budeme ovládací prvky ukládat - zde se jedná o GRID - . Uvnitř pole pak definujeme jednotlivé prvky, zde například textové pole
3.3

Program PMView - uživatelské rozhraní

Po spuštění programu se otevře základní okno, ve kterém následně probíhá veškerá práce s databází.

Obr. 3.1: PM–View: Úvodní obrazovka

Okno je rozděleno na tři části. V horní části se nachází ribbon panel. Ribbon (česky označovaný jako "pás karet") je panel obsahující tlačítka a ikony. Panel obsahuje veškeré funkce, které program poskytuje, uspořádané do záložek. Byl vytvořen hlavně proto, aby byly uživateli jednotlivé funkce aplikace snadněji a rychleji přístupné za použití menšího počtu kliknutí. Tím, že jsou všechny funkce a příkazy

29

ČVUT Praha

Program

aplikace sloučeny do souvisejících skupin a umístěny pouze v jednom snadno rozeznatelném místě, uživatel už nemusí prohledávat několikaúrovňová menu a množství nástrojových lišt, aby nalezl požadovaný příkaz. Menu ve formě ribbonu bylo využito například v programu Microsoft Office 2007.

Obr. 3.2: PM–View: Ribbon panel

Pod ribbonem se část zobrazující stav připojení k databázi (červená = připojení není nastaveno; zelená = připojení nastaveno, je možné provádět dotazy, update databáze apod.) a panel ovládání, jaké výstupy je možné zobrazit (tabulka, graf, případně okno prohlížeče webové aplikací; pro PM–View verze 1.0 je ještě možné zobrazit okno s jednoduchou ArcGIS prohlížečkou (levý obrázek)).

Obr. 3.3: Diagramy tabulek 2005, 2008-10 a tabulky pro druhy a využití pozemků

Ve spodní části se nachází Zobrazovací oblast, ve které se vykreslí graf nebo tabulka.

Obr. 3.4: PM–View: Zobrazovací oblast

30

ČVUT Praha

3.3.1

Program

Práce s databází

Po zvolení záložky Práce s databází se zobrazí menu, ve kterém je možné nastavit připojení k SQL serveru, či vytvářet SQL dotazy.

Připojení k databázi Pro jakoukoliv práci s daty je nutné nejprve se připojit k databázi. Po kliknutí na ikonu Nastavte připojení k SQL serveru se otevře okno Připojení k serveru. Uživatel zvolí z nabídky znázorněné pomocí radioboxů Lokální server, či FSv server. Po zvolení Lokálního serveru se aktivuje Seznam lokálních serverů, ve kterém jsou vypsány všechny dosažitelné servery (aby bylo možné najít lokální SQL server, musí být PC připojen alespoň do lokální sítě). K připojení se k FSv serveru je nutné mít přihlašovací údaje, které se zadají do aktivovaných polí. Pro připojení k vybranému serveru pak stačí jenom stisknout tlačítko Připoj k DB.

Obr. 3.5: PM–View: Okno připojení k serveru

SQL dotazy Pro získání dat z databáze je možné vybrat si jeden z předem formulovaných dotazů nebo si vytvořit nový SQL dotaz pomocí Query Builderu. Základní dotazy se vyberou z comboboxu, přičemž se v textboxu vypíše daný SQL dotaz. Dojde-li během dotazu k chybě, zobrazí se chybové hlášení v tomto textboxu. 31

ČVUT Praha

Program

Obr. 3.6: PM–View: Výběr a zobrazení přednastaveného dotazu Pro sestavení vlastního SQL dotazu je možné využít vestavěný Query Builder, který se spouští kliknutím na příslušnou ikonu na kartě Práce s databází. Otevřením se načte z databáze seznam tabulek a sloupců, ze kterých si uživatel vybere. K základnímu dotazu je možné připojit do příslušného textového pole omezující podmínku. Pro její aktivaci stačí zaškrtnout checkbox Za podmínky. Celý dotaz je zobrazen ve spodním okně (Výsledný dotaz ). Stisknutím tlačítka Proveď dotaz se okno QueryBuilderu zavře, vybraná data se zobrazí v tabulce.

Obr. 3.7: PM–View: QueryBuilder a zobrazení výsledku dotazu

32

ČVUT Praha

3.3.2

Program

Práce s daty

Po zvolení záložky Práce s daty se objeví ikony pro import a export dat a pro aktualizace z databáze. Export dat je možný do formátů .XLS a .XML. Import dat do programu a aktualizaci databáze je možné provést z formátu .XML.

Obr. 3.8: PM–View: Karta pro práci s daty

Obr. 3.9: Data exportovaná do XML zobrazená v Internet exploreru

33

ČVUT Praha

3.3.3

Program

Graf

Vybraná data je možné znázornit do grafu na kartě Graf. Stisknutím ikony Graf se otevře Okno pro tvorbu grafu.

Obr. 3.10: PM–View: Okno volby prvků, které budou zobrazeny v grafu Z nabídky si uživatel zvolí dvojice – veličinu a město, pro které chce zobrazit hodnoty, dále zvolí typ grafu (histogram, sloupcový, koláčový, bodový, liniový, liniový s výplní). Vybrané dvojice se po stisknutí tlačítka Přidej dvojici vypíší ve spodním textboxu, po ukončení výběru a po stisknutí tlačítka Hotovo/Zobraz se v pravé části

Zobrazovací oblasti vykreslí požadovaný graf (tedy za předpokladu, že je zaškrtnutý checkbox k zobrazení grafu). Výsledný graf viz obr.3.11 na str.34. Graf je možné exportovat do formátu .PNG stisknutím ikony na kartě grafů Ex-

portuj graf. Na téže kartě je možné graf vymazat. Pokud totiž uživatel graf nevymaže a otevře okno pro tvorbu grafu, bude okno otevřeno v takové podobě, v jaké bylo při poslední tvorbě grafu. Tlačítko Hotovo/Zobraz v okně grafů volá metodu, která okno nezavře, ale schová ho, neboť pokud by otevřením okna vznikala pokaždé nová instance třídy okna grafů, nebylo by možné graf již jednou vytvořený editovat.

34

ČVUT Praha

Program

Obr. 3.11: PM–View: Zobrazení grafu

3.3.4

Načtení dat z XML / Update databáze

Popis vstupních dat Pokud uživatel načítá data z externího XML, je nutné, aby dodržel jeho strukturu. Ačkoliv u načítání dat by i pro data, která nejsou součástí databáze COST, šlo provádět grafické výstupy, tak při importu dat do databáze by byl import dat zastaven. Níže je popsán formát vstupních dat na příkladu dat XML města Břeclav pro rok 1970.

35

ČVUT Praha

Program

Následují data pro jednu obec a jeden rok Břeclav2

36

ČVUT Praha

Program

Update databáze Pro Update databáze je nutné mít nastavené připojení k databázi (stejně tak jako v případě dotazování). Po stisknutí ikony SQL Importer na kartě Práce s daty se objeví okno:

Obr. 3.12: PM–View: Okno pro updatování dat v databázi V tomto okně jsou dva ComboBoxy, které jsou při otevření okna naplněny příslušnými daty z databáze (seznam obcí a seznam období, které odpovídá jménu tabulky). Po stisknutí tlačítka Načti data se zobrazí dialogové okno průzkumníka, ve kterém je vybrán příslušný aktualizační soubor:

Obr. 3.13: PM–View: Okno pro updatování dat v databázi

37

ČVUT Praha

Program

Pokud není vybrán žádný soubor, a nebo soubor, který nemá správnou strukturu dat je nevalidní (nejsou uvedeny povinné prvky (obec, ID), případně nejsou správně tyto tagy napsány), zobrazí se v box s příslušnou zprávou o chybě. Pokud načtení dat proběhlo bez problémů, je v tabulce zobrazen rozdíl mezi stávajícím stavem databáze a stavem, do kterého by databáze po aktualizaci přešla: Změny dat mezi jednotlivými stavy jsou barevně odlišeny:

∙ zelná barva značí novou hodnotu, která ve stávajícím stavu databáze měla hodnotu NULL

∙ červeně je zobrazen řádek, kde mezi dvěma stavy dat dochází k jejich změně ∙ černá barva značí data, která nepodléhají změně

Obr. 3.14: PM–View: Okno updatu databáze po načtení dat Po aktualizaci je vygenerován LOG, který se vytvoří na předem nastavené cestě (implicitně C:\).

38

ČVUT Praha

Program

Obr. 3.15: PM–View: Log, který je vygenerován po updatu databáze

3.3.5

Nápověda a podpora

Poslední karta obsahuje dva prvky, a to odkaz na soubor off-line nápovědy ve formátu

htm, která se otevře v okně prohlížeče integrovaném v programu. Druhé tlačítko uživateli zobrazí informace o verzi programu a datu sestavení.

Obr. 3.16: PM–View: Karta nápovědy a informací o programu

Obr. 3.17: PM–View: Informace o programu

39

ČVUT Praha

Program

Obr. 3.18: PM–View: Nápověda

3.3.6

Externí projekty

K dispozici je také webový prohlížeč pro webovou aplikaci pro celý projekt COST, jejíž demoverzi vytvořili pro město Jihlava studenti oboru Geoinformatika Hana Kadlecová a Jiří Kratochvíl. Mapy jsou zpracovány pro jádrové území, zachycují vývoj hranic města a hlavně hranic intravilánu. Data byla zpracována také statisticky a je možné zobrazit koláčové grafy vývoje ploch.

Obr. 3.19: Externí webová aplikace

40

ČVUT Praha

4

Webová prezentace projektu


V této části je popsána webová prezentace projektu COST, která je založena na platformě Silverlight a je hostovaná na serveru katedry mapování a kartografie

geo1.fsv.cvut.cz

4.1

Proč Silverlight?

Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že použití platformy Silvelight pro tvorbu webové prezentace není ideální volbou, jsou zde pro toto rozhodnutí zdůvodněny základní argumenty. Vzhledem k podobnosti mezi platformami Silverlight a .NET, která byla použita pro tvorbu programu PM-View, byla pro tvorbu webové prezentace použita právě platforma Silverlight. Tato podobnost nevyžaduje studium nových technologií a zároveň poskytuje dostatečnou robustnost pro tvorbu jak základních, tak hlavně multimediálních webových prezentací. Její nevýhodou může být instalace dodatečných knihoven, jako tomu je například i u Adobe Flash, a oficiální podpora pouze webových prohlížečů (Internet Explorer, Firefox, Chrome a Safari). Avšak to neznamená, že by na ostatních prohlížečích Silverlight nepracoval. Tato práce byla testována na prohlížeči Opera 12 a problémy se zobrazením se objevily pouze při změně velikosti obrazovky. Poslední nevýhodu mohou mít uživatelé s pomalejším připojením k internetu, neboť Silverlight se načítá jako celek a ne po částech, jako například klasická HTML stránka.

4.2

Technické řešení

Celé řešení je možné rozdělit na dvě části. První částí je rozhraní mezi webovou stránkou a vlastní aplikací. Druhou částí je vlastní Silverlight aplikace.

4.2.1

Základní html stránka

Jedná se o klasickou html stránku, která hostuje vlastní Silverlight aplikaci a stránku, respektive Silverlight animaci, která se v prohlížeči zobrazí při načítání vlastní

41

ČVUT Praha


webové aplikace. Definuje se v ní základní zobrazení chování stránek (například zobrazení scroll barů při změně velikosti). Základem této stránky je html definice.

Následuje hlavička definující výše zmíněné chování stránky a styl, který je definován v samostatném souboru kaskádových stylů (css ).

COST_web <style type="text/css"> html, body { height: 100%; overflow: auto; min-height:500px; min-width:700px; } body { padding: 0; margin: 0; } #silverlightControlHost { height: 100%; text-align:center; } Dále je zde definována animace načítací stránky včetně javascriptu, který definuje postup animace. Tyto dva soubory byly v původním řešení uloženy v samostatných souborech, nicméně při testování se osvědčilo tyto prvky mít přímo zakomponované v základní html stránce.

42

ČVUT Praha


Načítací strana Načítací strana je definována v XAML, který definuje jednotlivé prvky, jejich barevné přechody a případně transformace (pro load bar). To, co pak následně rozpohybuje animace, je metoda:

function onSourceDownloadProgressChanged(sender, eventArgs) která volá dvě události: první

\textit{eventArgs.progress.toString()} nastavuje textu (Web od COST project is Loading...) jeho viditelnost:

\textit{sender.findName("textBlock1").Opacity} Druhá událost dynamicky mění grafické zobrazení stavu načítání webové aplikace:

\textit{eventArgs.progress} a posílá hodnotu postupu obdélníku v XAML a nastavuje jí měřítko na ose X od nuly do 1:

\textit{sender.findName("scaleTransform").ScaleX = eventArgs.progress}

Silverlight část Druhou částí, a z pohledu tvorby aplikace částí hlavní, je část Silverlight. Zde byl vytvořen layout aplikace a její obsah. Hlavní okno je dáno prvkem Grid – Mřížka, který je rozdělen na dva sloupce a tři řádky. První a třetí řádek obsahují pouze textové informace v prvcích typu Label. Na druhém řádku v prvním sloupci jsou tlačítka (typ prvku Button ), která obsahují metody pro zobrazení příslušného textu v prvku RichTextBox. Zobrazení textu je řešeno tak, že jsou na sebe umístěny jednotlivé prvky RichTextBox a při stisku příslušného tlačítka se nastaví vlastnost Visibility == Visible pro příslušný prvek

RichTextBox a všem ostatním prvkům RichTextBox se nastaví tato vlastnost na

43

ČVUT Praha


Hidden – to znamená, že ačkoliv je na jednom místě několik stejných prvků nad sebou, je zobrazen vždy jen jeden. Tento způsob je použit proto, že prvek RichTextBox neobsahuje žádnou vlastnost pro nastavení textu prvku, neboť prvek RichTextBox umí pracovat pouze s textem ve formátu XAML, který lze zapsat přímo jako text uvnitř bloku prvku RichTextBox. Zdrojový kód metod a událostí je napsaný v jazyku C#. V souboru Main-

Page.xaml.cs se nacházejí dvě proměnné typu System.Windows.Media.Effects.DropShadowEffect, které obsahují hodnoty 0 a 10 pro nastavení stínu tlačítek. Dále jsou zde dvě metody:

private void collaps_cse() která nastavuje všem prvkům RichTextBox vlastnost viditelnosti na Hidden, a metoda

private void reset_efekt() která nastavuje všem tlačítkům hodnotu stínu na 10. Tyto metody jsou následně volány v událostech stisknutím jednotlivých tlačítek, aby se příslušnému tlačítku nastavila hodnota stínu na 0 (aby vypadalo tlačítko jako stisknuté) a zobrazí se příslušný prvek RichTextBox.

4.3

Popis webových stránek

Webová prezentace se skládá z pěti tématických částí a animované úvodní stránky, která se zobrazí při načítání.

4.3.1

Stránka načítání

Zobrazuje se při načítání hlavní části aplikace. Text stránky se z neviditelného postupně objevuje a "load bar"se postupně zaplňuje modrou barvou.

4.3.2

Úvodní strana

Tato kapitola se zabývá obecným úvodem do projektu COST. Ve stručnosti popisuje cíle projektu a představuje řešitelský tým. 44

ČVUT Praha

4.3.3


Města

V této kapitole jsou stručně popsány sledované indikátory v jednotlivých městech a následně je vysvětlen základní pojem jádrové území a zobrazen na příkladu města Liberce.

4.3.4

Software

Stránka popisující dva základní programy pro zpracování dat projektu COST, a to ESRI ArcGIS a PM-View.

4.3.5

Popis výstupů

V sekci popis výstupů jsou zobrazeny ukázky výstupů, a to jak mapových (příklad výstupů ve městě Mělník), tak i výstupů ve formě grafů a tabulek.

4.3.6

Odkazy

Tato sekce obsahuje odkazy na stránku katedry mapování a kartografie FSv ČVUT v Praze (geo.fsv.cvut.cz ) a na stránky doc. Ing. Leny Halounové, CSc. (http://www.isprs2016-

prague.com/Lena-Halounova/index.html ), která, jak je v této práci uvedeno, zaštiťuje celý projekt COST. Vzhledem k úspoře místa není obrázek této stránky uveden.

Obr. 4.1: Obrázek načítácí stránky

45

ČVUT Praha


Obr. 4.2: Obrázek úvodní stránky

Obr. 4.3: Obrázek stránky popisující města

46

ČVUT Praha


Obr. 4.4: Obrázek stránky popisující použité programy

Obr. 4.5: Obrázek stránky zabývající se výstupy z projektu

47

ČVUT Praha

5

Zpracování dat obce Jablonec nad Nisou

Jablonec nad Nisou

V rámci komplexního zpracování dat projektu COST byl zpracován vývoj města Jablonce nad Nisou za posledních 40 let.

Obr. 5.1: Přehledka ČR

5.1

Základní charakteristika města

Než bude popsána vlastní charakteristika města, je vhodné znát souvislosti územní identifikace tohoto města. Jablonec nad Nisou je správním centrem stejnojmenného okresu, který, spolu s okresy Česká Lípa, Liberec a Semily, tvoří nejsevernější územní celek krajů České republiky – Liberecký kraj. Kraj se skládá z 10 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (obce III. stupně) a v rámci nich z 21 územních obvodů pověřených obcí (obce II. stupně). V celém kraji se nachází 6 významných chráněných krajinných celků – Krkonošský národní park (část) a chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jizerské hory, Lužické hory, Český ráj a okrajem Kokořínsko a České středohoří. Celý kraj má rozlohu 3 163 km2 a zabírá tak 4,0 % z celého území České republiky. Zemědělská

48

ČVUT Praha


půda zaujímá 44,2 % rozlohy kraje (z toho orná půda 20,7 %) a lesní půda 44,4 % rozlohy kraje [49]. Samotný okres má rozlohu 402 km2, a patří tak mezi nejmenší okresy ČR. V okrese se nachází 34 obcí, z toho 8 měst. Území okresu je velmi členité (nejnižší bod má výšku 254 m n. m. a nejvyšší 1 084 m n. m. Lesní půda zaujímá 55,5 % , zemědělská půda 32 % plochy okresu. Díky přírodním krásám je okres atraktivním turistickým místem (zmiňme alespoň osadu Jizerka v Jizerských horách a soutěsky řeky Kamenice nad Spálovem). Zajímavou technickou památkou je ozubnicová železniční trať z Tanvaldu do Kořenova; za návštěvu stojí také přehrady na Kamenici v Josefově Dole, na Nise v Jablonci nad Nisou, na Černé Desné na Souši a zejména Protržená přehrada na Bílé Desné. Významným odvětvím průmyslu je průmysl zpracovatelský [50].

Obr. 5.2: Územní identifikace města Město samo se rozkládá okolo údolí horní části Lužické Nisy v podhůří Jizerských hor nedaleko krajského města Liberce. Poloze města odpovídá i jeho geomorfologie,

49

ČVUT Praha


která je více než rozmanitá. Pro představu výškové členitosti města je uveden 3D model města (obr. 5.3) založený na datech digitálního výškového modelu ASTER druhé generace [38].

Obr. 5.3: Výškový model města Osu půdorysu města tvoří tři za sebou položená náměstí (Dolní, Mírové a Horní) [6]. Samotné jméno města bylo po mnoho let synonymem pro bižuterii. Jablonec nad Nisou je městem, na kterém je možné velmi dobře demonstrovat závislost mezi politicko-ekonomickým vývojem a demograficko-urbanistickým vývojem, s přihlédnutím na stav životního prostředí. Proto bylo do zpracování projektu COST vybráno. Obr. 5.4: Vlajka města; zdroj: [42] 50

ČVUT Praha


Níže v tabulce jsou základní informace o městě:

Základní informace o městě Název prvku

Hodnota

Zdroj

Status obce

Město

[43]

Kód obce

563510

[42]

Výměra správního území (2012)

3138,06 [ha]

[42]

Počet obyvatel (31.12.2011)

45 206

[47]

Hustota osídlení

14,41 [obyv. / ha]

—

Zeměpisná šířka

50∘ 43’26.437"s.š. (Mírové náměstí)

[46]

Zeměpisná délka

15∘ 10’16.159"v.d. (Mírové náměstí)

[46]

Dlouhodobá průměrná denní teplota

5,5∘ C

[45]

Úhrn srážek

1100 – 1200 mm

[45]

Trvání slunečního svitu

1642 h/rok

[45]

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

101,7/rok

[45]

Počet stavebních objektů (2012)

12219

[42]

Počet ulic (2012)

369

[42]

Počet základních sídelních jednotek (2012)

53

[42]

Počet katastrálních území

8

[42]

Počet částí obce

8

[42]

Tab. 5.1: Tabulka základních informací o městě

5.2

Historie města

Historie města sahá do roku 1356, kdy byla okolo Lužické Nisy vysazena ves. Vývoj města nebyl harmonický. Dle pramenů byla oblast roku 1538 pustá a znovu osídlena byla ve 2. polovině 16. století [6]. Roku 1548 zde Vartenberkové založili první sklárnu. Po třicetileté válce dochází k rozšiřování sklářské výroby díky renomé čes-

51

ČVUT Praha


kého skla a jeho exportu do zámoří [7]. Ještě začátkem 18. století bylo dnešní město jen větší vesnicí, avšak právě 18. století je pro Jablonec nad Nisou zlomovým obdobím – stává se centrem sklářského průmyslu. Na počátku 19. století (1808) obdrželo titul městys a došlo k založení Starého trhu, který se stal základem centrálního náměstí, okolo kterého se začaly stavět další budovy, a tím vznikl základ budoucího města. V dalších letech Jablonec nad Nisou prošel velkým hospodářským vývojem, se kterým šel ruku v ruce i stavební rozvoj [11] (od pozdního klasicismu přes historizující slohy a secesi k funkcionalismu [8]). Právní titul město nabylo roku 1866 [10]. Tím došlo k architektonickému rozmachu města. Roku 1869 bylo podle návrhu architekta Sacherse vybudováno nové náměstí s radnicí. Nově byly postaveny páteřní komunikace a železniční trať a v 70. letech byl Jablonec nad Nisou propojen s Libercem úzkorozchodnou elektrickou dráhou [7]. Stavební rozvoj je možné rozdělit do tří architektonických etap, přičemž třetí a poslední končí v meziválečném období. Začátkem 20.století bylo postaveno městské divadlo podle návrhu slavné architektonické kanceláře Fellner a Helmer, na počátku 30.let vybudována nová radnice a byla dokončena stavba jablonecké přehrady [7]. Druhou světovou válkou se stavební rozmach města zastavuje, aniž by se po jejím konci opět nějak významně rozeběhl. Roku 1962 je postaven areál podniku Jablonex. V 70.letech 20.století se na okrajích města rozrostla panelová sídliště na úkor dřívější zástavby. Začátkem 90. let dochází k řadě změn (nový územní plán, vyhlášení městské památkové zóny, rekonstrukce fasád) [11].

5.3

Vymezení zájmové oblasti města

Zájmovou oblast pro analýzy je možné rozdělit na dvě základní skupiny. První skupinou je administrativní území, které odpovídá aktuálnímu stavu složení města z nižších územních celků (katastrálních území). O vývoji administrativního území je pojednáno níže. Druhou skupinu tvoří plochy jádrového území, což je dle metodiky [1] území, které odpovídalo správnímu území v 70. letech. Více o jádrovém území je uvedeno v této práci v kapitole 5.3.1:

52

ČVUT Praha

5.3.1


Správní území města a jeho vývoj

Dnešní Jablonec nad Nisou se podle aktuálních dat základního registru územní identifikace (RÚIAN) skládá z osmi katastrálních území:

∙ Jablonec nad Nisou ∙ Jablonecké Paseky – nová osada prvně zmíněna roku 1687, od roku 1904 samostatná obec, 1964 osada Jablonce nad Nisou [10].

∙ Vrkoslavice – roku 1608 jako Wrkoslawice, 1964 osada Jablonce nad Nisou [10]. ∙ Rýnovice – roku 1559 obec Reynowitz, roku 1924 byl název počeštěn na Rýnovice a roku 1964 proběhlo připojení k Jablonci nad Nisou [10].

∙ Lukášov – 1576 zde bylo vysazeno panství Joachima Ulricha z Rosenfeldu, od roku 1904 samostatná obec, 1964 osada Jablonce nad Nisou [10].

∙ Mšeno nad Nisou – od roku 1964 osada Jablonce nad Nisou [10]. ∙ Kokonín – je součástí města od 1.7.1980 [10] [47]. ∙ Proseč nad Nisou – je součástí města od od 1.7.1980 [47].

5.3.2

Vymezení jádrového území města

Jádrové území bylo určeno na základě aktuálního stavu a informací o odtržení nebo o přidružení okolních obcí. Tyto informace nebylo snadné získat, protože oficiální stránky obcí zprávy o změnách v naprosté většině vůbec neuvádějí; ve snaze data získat byli kontaktování zástupci odpovídajících orgánů samosprávy, ale zde byl buďto dotaz ignorován, a nebo nebyl zodpovězen. Ani v historických knihách není tato sumarizace často úplná. Jako nejlepší zdroj se nakonec ukázal ČSÚ, který v rámci výstupů z Databáze demografických údajů za obce ČR uvádí informace o připojení či odtržení částí obcí [47]. Dle tohoto zdroje bylo jádrové území určeno jako území skládající se z katastrálních území:

53

ČVUT Praha


∙ Jablonec nad Nisou ∙ Jablonecké Paseky ∙ Vrkoslavice ∙ Rýnovice ∙ Lukášov ∙ Mšeno nad Nisou což bylo následně potvrzeno kontrolou Ing. arch. Vepřeka. Níže je uveden mapový výstup města se zvýrazněnou částí jádrového území.

Obr. 5.5: Mapa města se zvýrazněným jádrovým územím

54

ČVUT Praha

5.3.3


Obyvatelstvo města

Jablonec nad Nisou je se svými více jak 45 000 obyvateli nejlidnatějším městem okresu. Podle údajů ČSÚ byl poměr pohlaví obyvatel 48 % muži a 52 % ženy. Detailnější dělení prozrazuje, že:

∙ počet obyvatel do 14 let je necelých 15% (průměr ČR je 14,7%), ∙ počet obyvatel v rozmezí 15–64 let necelých 69% (průměr ČR je 69%), ∙ počet obyvatel nad 64 let přibližně 16,2% (průměr ČR je 16,2%). z čehož vyplývá , že (v porovnání s čísly za stejné období za celou republiku) hodnoty v Jablonci nad Nisou odpovídají věkovému rozložení v celé České republice. Počet obyvatel se od roku 1970 až do roku 1994 zvyšoval. Od roku 1994 do roku 2004 dochází ke stagnaci, od roku 2004 počet obyvatel opět roste. Tento demografický vývoj opět koresponduje s vývojem v celé ČR .

Obr. 5.6: Graf přírůstku obyvatel

55

ČVUT Praha

5.3.4


Obr. 5.7: Počet obyvatel v letech 1971 – 1990

1

Obr. 5.8: Počet obyvatel v letech 1991 – 2011

1

Hospodářství města

Město je známo především díky vyrobě bižuterie. Dříve toto odvětví bylo zastoupeno společností Jablonex, která se dnes již bižuterií nezabývá. Z oblasti bižuterie a sklářství město reprezentují například firmy Opál, Preciosa a G&B beads. Po rozpadu Československa byla v Jablonci nad Nisou založena Česká mincovna [55]. Kromě toho je město známé strojírenským průmyslem. Ten v minulosti představovala firma LIAZ, na jejíž jméno se snaží navázat firmy Tedom a TRW Automotive, 1 Body

jednotlivých měřených období představují diskrétní hodnoty, jejich spojnice je zde pouze

pro lepší představu vlastního vývoje.

56

ČVUT Praha


které se zabývají výrobou brzd a brzdových komponentů pro různé automobilky. Elektrostrojírenský průmysl ve městě zastupuje firma Jablotron [54]. Zemědělství není ve městě (ani v okolí) výrazně rozvinuto, a to především díky poloze města.

5.3.5

Nezaměstnanost

Ve sledovaném období se do roku 1989 pojem nezaměstnanost ve statistikách nevyskytuje. Se zásadní politickou změnou se od 90.let spolu s vývojem populace a hospodářství ve městě vyvíjí také nezaměstnanost. Zde nebylo možné získat vypovídající rozsah dat, a proto tedy je nezaměstnanost sledována pouze pro období 31.12. 2000 - 31.12. 2011, nicméně i tak je možné tato data využít k ucelené představě o městě a k alespoň částečným korelačním analýzám .

Obr. 5.9: Graf vývoje nezaměstnanosti pro město Jablonec nad Nisou od roku 2000

57

ČVUT Praha


Vývoj nezaměstnanosti od roku 2000 Rok Hodnota - JnN Hodnota - ČR Zdroj 2000

4,8

8,8

[44]

2001

6,2

8,1

[44]

2002

7,6

7,3

[44]

2003

7,8

7,8

[44]

2004

7,7

8,3

[44]

2005

6,1

7,9

[44]

2006

5,3

7,1

[44]

2007

4,1

5,3

[52]

2008

5,6

4,4

[52]

2009

10

6,7

[52]

2010

9

7,3

[52]

2011

7,7

6,5

[51]

Tab. 5.2: Tabulka nezaměstnanosti pro město Jablonec nad Nisou od roku 2000 v porovnání s nezaměstnaností ČR

5.3.6

Kultura, sport a zdravotnictví

Jablonec nad Nisou je centrem kulturního života okresu. Je zde městské divadlo, kino, dále pak Muzeum skla a bižuterie, které připomíná místní tradiční výrobu [54]. Regionální význam má městská nemocnice [53]. V městě funguje fotbalový klub (v současné době hrající na špici nejvyšší české fotbalové soutěže), hokejový klub (hrající třetí nejvyšší hokejovou soutěž), pak také atletické a lyžařské oddíly (v dnešní době zejména úspěšný biatlonový oddíl), veřejnosti slouží bazén, stadiony a jiná tělovýchovná zařízení [55]. Z architektonických památek je nutné zmínit původně barokní kostel svaté Anny, městské divadlo z počátku 20. století, neorenesanční Starou radnici, konstruktivistic-

58

ČVUT Praha


kou Novou radnici [54], návštěvníka mohou zaujmout také v poslední době opravené secesní fasády ve vilové části města. Jablonec je i zajímavým turistickým místem. Jižně nad městem se tyčí vyhlídka Černá Studnice, severně od města pak leží vstupní brána do Jizerských hor – Bedřichov, který je ve světě znám jako obec, kde se každoročně pořádá dálkový závod v běhu na lyžích "Jizerská 50".

5.3.7

Dopravní řešení města

Velkým problémem současného města je jeho dopravní řešení, neboť městem prochází hlavní tah tranzitní dopravy směrem na Harrachov. Podle dopravních generelů z počátku 90. let existovalo několik variant jak odlehčit centru města, nicméně do dnešních dnů se žádný z těchto návrhů nerealizoval.

Silniční síť Současná přetížená dopravní síť je tvořena dvěma hlavními tahy a to silnicí I/14, která dále pokračuje na Tanvald a silnicí I/65, která do města přivádí dopravu od rychlostní komunikace R35 spojující Turnov a Liberec.

Železniční síť Městem prochází lokální trať z Liberce do Tanvaldu, a propojuje tak dva významné železniční uzly.

Síť MHD Městskou hromadnou dopravu ve městě zajišťuje společnost Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce n. N. Ve městě je dnes provozováno 24 autobusových linek a 1 linka tramvajová. Kromě pokrytí vlastního území města zajišťuje MHD osobní dopravu i do okolních vesnic (Rychnov, Janov, Bedřichov aj.). Tramvajová linka již nejezdí v takovém rozsahu, jak tomu bylo v polovině 20. století [54], nicméně i tak hraje významnou roli a to především z důvodu propojení měst Jablonce nad Nisou a Liberce. Technickou zajímavostí tratě je jak její rozchod

59

ČVUT Praha


1100 mm, tak i to, že je jednokolejná a vozy se na ní vyhýbají pouze ve speciálních úsecích [56].

Obr. 5.10: Dopravní řešení města

Ostatní druhy dopravy Z ostatních dopravních staveb je dobré doplnit, že v nedalekém Liberci je mezinárodní letiště s travnatou přistávací drahou.

60

ČVUT Praha

5.4


Data pro analýzy a jejich úprava

V této kapitole je popsáno, jaká data byla použita pro vlastní analýzy Jablonce nad Nisou. Vzhledem k tomu, že základní popis dat byl již proveden v kapitole 2.2.3, je zde uveden popis zpracování konkrétních dat.

Vektorová data Hlavním zdrojem vektorových dat byl aktuální územní plán města, který byl získán od Městského úřadu v Jablonci nad Nisou ve formátu shapefile. Nejprve bylo nutné pro tato data provést kontrolu topologie. Proto bylo testováno pravidlo Must

not Overlap (polygony v rámci plánu se nesmí překrývat). Bylo nalezeno 113 chyb a všechny byly opraveny automatickou opravou Create feature, která na překrývajících se polygonech vytvoří z vrchní plochy nový prvek a ve spodní části tuto plochu vyřízne. Další topologickou chybou, která se objevila, byla neúplná data plánu. Ve chvíli, kdy byly z plánu odstraněny plochy návrhů a rezerv, vznikly v plánu "díry". Při konzultaci s Odborem územního plánování jsem byl informován, že plochy návrhů reprezentují stávající stav; proto byla použita data RÚIAN. Nejprve pro ověření správnosti druhu využití ploch návrhů, a u některých ploch, kde se druh využití plochy mezi RÚIAN a územním plánem rozcházel, byla místo dat územního plánu použita data RÚIAN. Tyto ověřené plochy spolu s dalšími padesáti typy ploch v územním plánu byly následně převedeny podle způsobu jejich využití do pěti základních funkčních tříd ploch [1]

∙ obytné plochy (zobrazované růžově) ∙ rekreační plochy (zobrazované zeleně) ∙ dopravní plochy (zobrazované šedě) ∙ výrobní plochy (zobrazované modře) ∙ ostatní plochy (zobrazované žlutě)

61

ČVUT Praha


Vztah ploch územního plánu a funkčních tříd Plocha územního plánu

Funkční třída

bydlení v RD městského typu

obytné plochy

bydlení v RD venkovského typu

obytné plochy

bydlení v obytných domech

obytné plochy

dobývací prostor

ostatní plochy

dopravní plochy

dopravní plochy

dráha

dopravní plochy

garáže

dopravní plochy

hřbitov

rekreační plochy

hřbitov, urnový háj

rekreační plochy

jiná plocha

ostatní plochy

koryto vodního toku přirozené nebo upravené

ostatní plochy

kulturní a osvětová plocha

obytné plochy

les jiný než hospodářský

rekreační plochy

les, vysoká zeleň

rekreační plochy

lesní pozemek

rekreační plochy

louky

rekreační plochy

manipulační plocha

dopravní plochy

neplodná půda

ostatní plochy

nízká zeleň

rekreační plochy

občanská vybavenost, smíšená centrální zóna

obytné plochy

orná půda

výrobní plochy

ostatní komunikace

dopravní plochy

památné zahrady

rekreační plochy

parkoviště

dopravní plochy

podnikatelské aktivity

výrobní plochy

pole

výrobní plochy

průmysl

výrobní plochy (pokračování na další straně)

62

ČVUT Praha


(pokračování tabulky)

Plocha územního plánu

Funkční třída

rekreační a sportovní plochy

rekreační plochy

silnice

dopravní plochy

skleník, pařeniště

rekreační plochy

smíšené bydlení v centru

obytné plochy

společný dvůr

ostatní plochy

sportoviště a rekreační plocha

rekreační plochy

technická vybavenost

ostatní plochy

trvalý travní porost

rekreační plochy

veřejná zeleň

rekreační plochy

vodní nádrž umělá

rekreační plochy

vodní plochy

rekreační plochy

významné domy

obytné plochy

zahrada

rekreační plochy

zahradnictví

ostatní plochy

zahrádkové kolonie

rekreační plochy

zamokřená plocha

ostatní plochy

zastavěná plocha a nádvoří

obytné plochy

zbořeniště

ostatní plochy

zeleň

rekreační plochy

zemědělská výroba

výrobní plochy

zklidněné komunikace

dopravní plochy

čerpací stanice

ostatní plochy

železnice

dopravní plochy

Tab. 5.3: Tabulka přiřazení ploch územního plánu do funkčních tříd

63

ČVUT Praha


Pro analýzu dopravy, respektive pro mapové výstupy pro oblasti dopravy, byla z geoportálu Zeměměřického úřadu (dále jen ZÚ) získána data ZABAGED, ze kterých byla využita liniová data silnic a železnic (železnice + tramvajové tratě).

Rastrová data Rastrová data zaujímají největší objem všech získaných dat. Na žádost poskytl Zeměměřický úřad georeferencované ortofoto snímky ve formátu .JPG z let 2011-2012. Prostřednictvím doc. Ing. Halounové, CSc. byly od Armády ČR získány historické letecké snímky (na základě žádosti je pro projekt COST poskytl VGHMÚř Dobruška). Jedná se o černobílá 8bitová data ve formátu .TIF. Tato data byla nejprve pomocí funkce Clip podle vektorové masky zbavena mimorámových údajů a takto upravené snímky byly dále georeferencovány pomocí funkcí ze stejnojmenného panelu (jedná se o 3 snímky z roku 1970, 5 snímků z roku 1980 a 7 snímků z roku 1990). Dalšími použitými snímky byly ofocené starší územní plány. Úprava těchto snímků (tedy ořez a georeferencování) byla totožná s úpravou historických leteckých snímků. Celkově bylo takto nafoceno 11 snímků pro územní plán z roku 1966 (určeno dle razítka na plánu) a 9 snímků pro územní plán z roku 1984. Nicméně tato data musela být použita s daty historických fotogrammetrických snímků, neboť údaje z těchto historických územních plánů nekorespondovaly s administrativním územím v té době platným. Tabulka použitých snímků spolu s přesností georeferencování je zobrazena v následující tabulce. Jako transformační metoda byla použita polynomická transformace III. třídy.

Výpis hodnocení georeferencování snímků Snímek

Rok RMS [m] Počet bodů Typ dat

MG_5115

1966

9,03576

69

ÚP

MG_5114

1966

12,6984

65

ÚP

MG_5113

1966

4,47231

29

ÚP

MG_5111

1966

14,5007

74

ÚP

MG_5110

1966

13,4107

76

ÚP

(pokračování na další straně)

64

ČVUT Praha



Snímek

Rok RMS [m] Počet bodů Typ dat

MG_5107

1966

13,1775

80

ÚP

MG_5106

1966

19,5157

86

ÚP

MG_5104

1966

21,109

113

ÚP

MG_5103

1966

9,95276

78

ÚP

MG_5102

1966

13,1176

72

ÚP

15661

1970

15,6066

41

ftg

15663

1970

25,6039

55

ftg

10697

1984

17,8487

52

ftg

10668

1984

16,3096

58

ftg

10666

1984

17,2057

29

ftg

MG_5131

1983

16,9228

56

ÚP

MG_5133

1983

10,8492

49

ÚP

MG_5135

1983

13,4666

42

ÚP

MG_5127

1983

12,5429

53

ÚP

MG_5061

1983

7,24802

30

ÚP

MG_5062

1983

6,79157

55

ÚP

MG_5063

1983

10,6308

26

ÚP

MG_5065

1983

7,60305

30

ÚP

MG_5064

1983

6,64121

23

ÚP

20029

1990

13,5826

40

ftg

20090

1990

14,9583

27

ftg

20088

1990

15,3142

53

ftg

20062

1990

9,9651

54

ftg

20060

1990

5,79114

23

ftg

20033

1990

11,6527

48

ftg

20031

1990

11,808

31

ftg

Tab. 5.4: Tabulka hodnocení georeferencování snímků

65

ČVUT Praha


Statistická data Spolu s prostorovými a obrazovými daty bylo pro výsledné analýzy získáno a využito velké množství statistických dat. Pro stěžejní analýzu ploch nebylo možné získat data ÚHDP od Katastrálního úřadu v Jablonci nad Nisou, neboť dle vyjádření zástupců úřadu tato data nemají, že byla předána do okresního archivu. Nicméně ani tam nebylo možné data dohledat, neboť ve studovnách jsou na toto téma data dostupná pouze do roku 1945, další data v současné době nejsou kategorizována, a tudíž nejsou dostupná. Jedinými zdroji dat ÚHDP byla tedy data, která poskytli Ing. arch. Karel Vepřek (ta jsou v současné době archivována v databázi COST_mesta) a Ing. Helena Šandová z ČÚZK, která pro zpracování poskytla data ÚHDP od roku 1993 do roku 2012. Dále byla od doc. Ing. Halounové, CSc. získána data dopravy – sumy a průměry intenzity silniční dopravy, a to jak z pohledu jednotlivých vozidel, tak i z pohledu parametru tzv. Jednotkového vozidla (dále jen JV), které je definováno jako:

𝐽𝑉 = 2𝑇 + 𝑂 + 0.5𝑀 kde

∙ T značí počet těžkých vozidel ∙ O značí počet osobních vozidel ∙ M značí množství motocyklů Z dat ČSÚ byla získána data pro vývoj obyvatelstva města od roku 1971. Data nezaměstnanosti ve městě byla získána spojením dat ČSÚ, dat sociálně demografické analýzy Jablonce nad Nisou z roku 2008 a dat Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen MPSV).

66

ČVUT Praha

6

6. ZPRACOVÁNÍ DAT JABLONCE NAD NISOU

Zpracování dat Jablonce nad Nisou

Tato kapitola se zabývá vlastní analýzou dat a zobrazením jejich výsledků. Analýzy byly prováděny jak na vývoji funkčních tříd ploch, tak i na vývoji dopravy za sledované období. Nakonec byly určeny závislosti mezi jednotlivými sledovanými analýzami (plochy, doprava, obyvatelstvo, nezaměstnanost (ta pouze od roku 2000)).

6.1

Analýza dopravy

Jak již bylo zmíněno v popisu dopravní situace města, Jablonec nad Nisou se potýká s vysokou intenzitou dopravy, neboť leží na tranzitní cestě mezi Libercem, Tanvaldem a cestou do Polska. Z dopravních generelů, které byly vytvořeny na počátku 90. let, vyplývá nutnost zdokonalení dopravní infrastruktury, ale k řešení stále nedochází. Posouzení spočívá v porovnání hodnot intenzity dopravy v jednotlivých úsecích pro roky 1968, 1973, 1980, 1990, 1995, 2000 a 2005 (jsou-li pro tato období dostupná data). Intenzita dopravy pro sledovaný rok je udávána průměrem denní intenzity dopravy v obou směrech v daném úseku. Zdrojem dat je Ředitelství silnic a dálnic ČR, které tyto hodnoty zpracovává do přehledových tabulek, takzvaných pentlogramů. Sledovány jsou průměry denní intenzity průjezdu základních typů vozidel (těžká vozidla, osobní vozidla a motocykly), ze kterých jsou pak vypočteny hodnoty jednotkových vozidel (definice jednotkového vozidla viz 5.4). Sledováno bylo 9 úseků. Tyto úseky byly vybrány podle kvantity obdržených dat a podle subjektivního posouzení důležitosti silnice. Dále je zobrazen vývoj intenzity dopravy pro každý úsek se zvýrazněným začátkem a koncem sledovaného úseku.

67

ČVUT Praha


Sledované úseky komunikací Název komunikace

Úsek

Začátek úseku

Konec úseku

Místní komunikace

4-1531

Generála Mrázka, Hasičská

Liberecká, Budovatelů

I/14

4-1322

I/65 a I/14

Mlýnská, Podhorská

I/14

4-1323

Liberecká, Budovatelů

I/65 a I/14

I/14

4-1324

Mlýnská, Podhorská

Podhorská, Pionýrů

I/65

4-1302

silnice I/65 a II/287

silnice I/65 a I/14

Místní komunikace

4-1304

Generála Mrázka, Hasičská

Palackého, U Přehrady

29029

4-1305

29029 a I/14

29029, Palackého

I/65

4-1541

konce zástavby města

I/65 a II/287

29029

4-1331

Želivského, Harrachovská

Želivského, Čs. armády

2

2

Tab. 6.1: Tabulka sledovaných úseků silnic

Hlavní silnicí ve městě je silnice I/14, která směřuje dopravu od Liberce "jižní cestou"(od Vratislavic nad Nisou). Silnice město protíná v centru a pokračuje z města ve směru na Tanvald. Na této silnici je sledován příjezd do města od Liberec (úsek 4-1323),

Obr. 6.1: Úsek 4-1323; zdroj: Mapy.cz 2 Začátek

a konec úseků je definován na křižovatkách v tabulce uvedených ulic respektive silnic

68

ČVUT Praha


který začíná na křižovatce ulic Liberecká a Budovatelů a končí na křižovatce, kde se na silnici I/14 napojuje silnice I/65. Níže je uveden vývoj intenzity jednotkových vozidel na tomto úseku, ze kterého vyplývá, že od 70. let doprava v úseku nepatrně stagnuje, aby pak od začátku 90. let opět rostla, z čehož vyplývá i neustále se zvyšující zatížení centra města.

Obr. 6.2: Graf vývoje intenzity dopravy na úseku 4-1323 Na tento úsek přímo navazuje od spojnice silnic I/14 a I/65 úsek 4-1322,

Obr. 6.3: Úsek 4-1322; zdroj: Mapy.cz

69

ČVUT Praha


který prochází centrem města kolem autobusového nádraží a končí na křižovatce silnic Mlýnská a Podhorská, která je hlavní křižovatkou v centru a tudíž jakékoliv zvýšení dopravy zde velice zatěžuje dopravu v centru.

Obr. 6.4: Graf vývoje intenzity dopravy na úseku 4-1322 Z koncové křižovatky výše uvedeného úseku pokračuje další měřený úsek 4-1324, který dopravu vyvádí ve směru na Tanvald, a končí na křižovatce ulic Podhorské a Pionýrů (nedaleko kruhového objezdu, který odlehčuje dopravu silnici I/14 do úseku 4-1305, ten bude popsán později). Na tomto úseku se projevuje veškerý objem dopravy směřující z města směrem na Tanvald. Sdružuje jak dopravu, která vyjíždí z centra města, tak i z Nové Vsi.


70

ČVUT Praha


Obr. 6.6: Graf vývoje intenzity dopravy na úseku 4-1324 Jak je uvedeno výše, na úsek 4-1324 nepřímo navazuje úsek 4-1305 vedoucí od kruhového objezdu silnice I/14 a silnice 29029 až na křižovatku s ulicí Palackého, nedaleko městské přehrady.

Obr. 6.7: Úsek 4-1305; zdroj: Mapy.cz Tento úsek je velmi vytížený, neboť je nejkratší spojnicí mezi vjezdem do města a ulicí Palackého, která navazuje na severní cestu do Liberce (přes Kunratice). Cesta

71

ČVUT Praha


také vede kolem městského krytého bazénu i kolem přehrady. Jak je uvedeno výše, ulevuje přetížené I/14.

Obr. 6.8: Graf vývoje intenzity dopravy na úseku 4-1305 Měřený úsek 4-1305 na svém konci přechází do sledovaných úseků 4-1531 a 41304, které propojují severní cestu do Liberce s cestou jižní a to nepřímo skrze centrum města v kolmém směru na I/14.

Obr. 6.9: Úsek 4-1531; zdroj: Mapy.cz Tato spojnice vede kolem Horního náměstí a přivádí tak část dopravy přímo do centra města. Díky tomu je dopravní situace (především na rozhraní úseků 4-1531

72

ČVUT Praha


a 4-1304) ztížena. Těmto úsekům však alespoň částečně ulevuje úsek 4-1305, který může tranzitní dopravu odvádět mimo město rovnou k I/14.

Obr. 6.10: Úsek 4-1304

Obr. 6.11: Graf vývoje intenzity dopravy na úseku 4-1304

73

ČVUT Praha


Obr. 6.12: Graf vývoje intenzity dopravy na úseku 4-1531 Druhým hlavním dopravním tahem ve městě je silnice I/65, která dopravu směřuje k rychlostní komunikaci R35 spojující přímo Liberec a Turnov. I/65 je zde reprezentována dvěma sčítacími úseky 4-1302 a 4-1541.


74

ČVUT Praha


První sčítací úsek vede od kruhového objezdu, na kterém se spojují silnice I/14 a I/65, a vede do kopce jihozápadním směrem k R35. Měřený úsek končí na křižovatce silnic I/65 a II/287. Odtud pokračuje dále měřený sčítací úsek 4-1302, který přímo vyvádí dopravu na konec zastavěné části města, a je tak přímým analyzátorem intenzity dopravy ze směru R35.



75

ČVUT Praha


Obr. 6.16: Graf vývoje intenzity dopravy na úseku 4-1302 Poslední sledovaný úsek č. 4-1331 vede od dopravně důležitého křížení ulic Želivského a Harrachovská směrem ke křižovatce Želivského a Čs. armády po komunikaci č.29029. Tato komunikace je hlavní dopravní spojnicí z centra ve směru na Bedřichov.


76

ČVUT Praha



Z uvedených analýz je možné udělat stručnou sumarizaci dopravy ve městě. Vývoj celkové dopravy ve městě má vzestupnou tendenci, skokově zesílila po roce 1990. Z níže uvedeného druhého grafu (obr.6.20 Graf vývoje intenzity dopravy jednotlivých tříd vozidel) je možné určit, že intenzita osobní dopravy za sledované období neustále stoupá na rozdíl od dopravy těžkých vozidel, která se drží přibližně kolem stále stejné hodnoty a zvyšuje se až od roku 2005. Poměrně zajímavou skutečností je výrazný pokles intenzity motocyklové dopravy.

77

ČVUT Praha


Obr. 6.19: Graf vývoje intenzity dopravy jednotkových vozidel

Obr. 6.20: Graf vývoje intenzity dopravy jednotlivých tříd vozidel

78

ČVUT Praha

6.2


Analýza jednotlivých období města

V této části je řešena analýza vývoje ploch v Jablonci nad Nisou za sledované období. Vzhledem ke kvantitě zdrojových dat jsou vlastní změny určeny pro období 70. let (data ÚP 1966 a ftg 1970), 80. let (data ÚP 1983 a ftg 1984), 90. let (ftg 1991) a výchozí stav z let 2011 až 2012 (aktuální ÚP, ftg 2011, ftg 2012, RÚIAN 2012).

6.2.1

Vyhodnocení změn

Nejprve byl určen výchozí stav ploch, z topologicky opravených vektorových dat, které byly vizualizovány na základě rozdělení do jednotlivých funkčních tříd. Pod něj byly položeny georeferencované historické letecké snímky. Snímky byly systematicky prohledávány a v případě neshody typu plochy územního plánu a snímku byl této ploše přiřazen příslušný atribut využití plochy. Pokud byla takováto neshoda identifikována jen na části plochy, byla příslušná vektorová plocha upravena tak, aby výsledek co nejvíce odpovídal informacím na snímku. Sledování vývoje ploch probíhalo chronologicky od roku 2011 zpětně po rok 1970. Tímto postupem vznikla vektorová vrstva využití ploch pro jednotlivá období, ze kterých byly vypočteny jednotlivé statistiky. Aby se zamezilo chybám vyplývajícím z mechanického zpracování dat, byly vytvořeny ArcGIS modely. První určená vektorová vrstva byla ořezána podle jádrového území a zastavění plochy. Z takto upravených dat byly vypočteny statistiky výměr jednotlivých tříd ploch v hektarech a následně exportovány do tabulek.

Obr. 6.21: Obrázek modelu výpočtu výměr ploch pro jednotlivé třídy ve městě.

79

ČVUT Praha


Aktuální stav rozdělení ploch Jak již je uvedeno výše, výchozím stavem pro vyhodnocení ploch byl rok 2011. Tento stav vychází z aktuálního územního plánu města, doplněný o data RÚIAN. Rozdělení ploch pro tento rok je níže zobrazeno v mapovém výstupu doplněném o následný graf, s procentuálním rozdělením jednotlivých tříd.

Obr. 6.22: Mapa stavu ploch pro rok 2011

80

ČVUT Praha


Obr. 6.23: Graf vývoje rozdělení ploch pro rok 2011 Z grafických dat je jasně patrná převaha rekreačních ploch a to především díky rozsáhlé zalesněné oblasti okolí města. Obytné plochy jsou soustředěny okolo centra města a pak do částí Mšeno nad Nisou a Rýnovice. Výrobní plocha je soustředěna v průmyslových areálech v Rýnovicích a na zemědělských plochách v jižní části Proseče nad Nisou.

90. léta Dalším vyhodnoceným obdobím byl počátek 90. let. Na níže uvedeném grafu je vidět rozdělení jednotlivých funkčních tříd.

Obr. 6.24: Graf vývoje rozdělení ploch pro rok 1991

81

ČVUT Praha


Z grafu vyplývá, že oproti roku 2011 se rozložení ploch nijak výrazně nezměnilo. Došlo k nepatrnému úbytku obytných, rekreačních a dopravních ploch na úkor zvýšení zastoupení ploch výrobních. Výše uvedené zhodnocení je dále zobrazeno v mapovém výstupu.


82

ČVUT Praha


80. léta Mezi roky 1984 a 1991 došlo k úbytku rekreační plochy na úkor přírůstku ploch dopravních, ostatních ploch a ploch obytných, jejichž poměrové zastoupení vzrostlo cca o 1%. Z porovnání mapových výstupů je zřejmý především rozvoj výstavby na rozhraní mezi katastrálními územími Mšeno nad Nisou a Rýnovice.


83

ČVUT Praha



70. léta Posledním, podle leteckých snímků, analyzovaným rokem byl rok 1970. Tehdy ještě součástí správního území města nebyla katastrální území Proseč nad Nisou a Kokonín. Z níže uvedeného grafu a grafu odpovídajícímu roku 1984 je patrný úbytek rekreačních ploch mezi těmito dvěma obdobími.


84

ČVUT Praha



6.3

Komplexní analýza - vývoj ploch

V této kapitole je sumarizován vývoj ploch za celé sledované období určený z dat, která byla získána na základě porovnání obrazových dat pro jednotlivá období. Tato analýza je doplněna vývojem ÚHDP mezi roky 1993 a 2011. Nakonec je zde uvedeno několik korelačních analýz.

85

ČVUT Praha

6.3.1


Vývoj ploch v rámci celého správního území

Výše uvedené analýzy jednotlivých období však nezobrazují celkový vývoj ploch za celé sledované období. Tento vývoj je shrnutý v následujících grafech a to jak pro celé administrativní území, tak i pro jádrové území. Vzhledem k tomu, že pro rok 1970 bylo jádrové území rovno administrativnímu území, jsou výměry jednotlivých ploch stejné. Grafy3 se stručným popisem vývoje jsou zde uvedeny v tomto pořadí: obytná plocha, dopravní plocha, rekreační plocha, výrobní plocha a ostatní plocha.

Obr. 6.30: Graf vývoje obytných ploch za celé sledované období Z výše uvedeného grafu je vidět postupný nárůst obytné plochy, který je i zřetelný z mapových výstupů. Největším nárůstem je období mezi roky 1970 a 1984, a to především díky obytné zástavbě, které se rozvíjela hlavně v okolí přehrady. Druhým grafem je vývoj dopravní plochy. Z grafu je patrný neustálý nárůst dopravní plochy a to jak v intravilánu, tak i v celém území. Tento nárůst vypovídá o rozvoji dopravní infrastruktury ve městě. 3 Jednotlivé

grafy vývoje funkčních tříd jsou ve skutečnosti grafy diskrétních hodnot. Spojnice

jejich bodů jsou zde pouze jen pro lepší grafickou představu vlastního vývoje ploch.

86

ČVUT Praha


Obr. 6.31: Graf vývoje dopravních ploch za celé sledované období V intravilánu rozloha rekreační plochy klesá díky rozvoji města. Nárůst ve správním území v období 1970 - 1984 je důsledkem rozšířením území města v roce 1980.

Obr. 6.32: Graf vývoje rekreačních ploch za celé sledované období

87

ČVUT Praha


Dopravní plocha roste nejvíce v období 1970 - 1984. Po roce 1991 pak nastává pokles, který je zapříčiněn především rušením zemědělských ploch.

Obr. 6.33: Graf vývoje výrobních ploch za celé sledované období

Obr. 6.34: Graf vývoje ostatních ploch za celé sledované období

88

ČVUT Praha


Nárůst ostatní plochy mezi roky 1970 - 1991 (hlavně v zastavěné oblasti) je zapřičiněn jak rozšířením správního území města v roce 1980, tak i dalším rozvojem města. Od roku 1991 podíl ostatní plochy klesá.

6.3.2

Vývoj ÚHDP

Vývoj ploch v posledních dvaceti letech je možné provést o něco podrobněji, neboť rozestup posledních dvou sledovaných období byl doplněn dostupnými daty ÚHDP (1993 - 2011), která meziobdobí perfektně vyplňují. Zde sledovaný vývoj ÚHDP je rozdělen do grafů4 s rozdělením druhů ploch tak, aby přibližně odpovídaly funkčním třídám. Jedná se o druhy ploch:

∙ ostatní plocha (je rovna funkční třídě ostatní plocha) ∙ zastavěná plocha a nádvoří (je rovna funkční třídě obytná plocha) ∙ lesní pozemek + vodní plocha a rybníky + trvalý travní porost + ovocný sad + zahrada (jsou spojeny do grafu ploch rekreačních, grafy jednotlivých částí jsou uvedeny v příloze)

∙ orná půda (je rovna funkční třídě výrobních ploch)

Obr. 6.35: Graf vývoje ÚHDP ploch zastavěných a nádvoří 4 Jednotlivé

grafy vývoje ÚHDP jsou ve skutečnosti grafy diskrétních hodnot. Spojnice jejich

bodů jsou zde pouze jen pro lepší grafickou představu vlastního vývoje ploch.

89

ČVUT Praha


Ačkoliv je průběh výměry obytných ploch proměnlivý, pokud by se bral v potaz pouze rok 1993 a 2011, je z grafu vidět nárůst této plochy, což odpovídá určení změn ploch vyhodnocených z leteckých snímků.

Obr. 6.36: Graf vývoje ÚHDP ploch ostatních Vývoj ostatní plochy nekoresponduje s vývojem ploch určených z leteckých snímků. Tento stav je možné přiřadit k různému zařazení ploch mezi plochami ÚHDP a plochami funkčních tříd.

Obr. 6.37: Graf vývoje ÚHDP ploch rekreačních Graf vývoje ÚHDP relativně souhlasí s nárůstem rekreačních ploch určených z leteckých snímků. 90

ČVUT Praha


Vývoj ÚHDP orné půdy také relativně odpovídá vývoji funkční třídy výrobní plochy, kde je její pokles nejspíš zapříčiněn právě poklesem orné půdy. Trend poklesu rozlohy orné půdy je možné sledovat v rámci celé ČR.

Obr. 6.38: Graf vývoje ÚHDP ploch orné půdy Z výše uvedeného porovnání je vidět podobnost mezi vývojem ploch ÚHDP a vývojem ploch určených z leteckých snímků (kromě vývoje ostatních ploch). Možné odlišnosti mezi vývoji těchto dat (především absolutní hodnoty dat) je možné zdůvodnit metodikou. ÚHDP jsou počítány přímo z jednotlivých ploch tak, jak jsou vedeny v katastru nemovitostí, kdežto vývoj funkčních tříd je založen na přibližném určení území, jak je vedeno v územním plánu města, a díky určení změn na základě leteckých snímků.

91

ČVUT Praha

6.4


Korelační analýzy

V rámci poslední části jsou popsány korelační analýzy zabývající se především vývojem dopravy a obyvatelstva v závislosti na vývoji dopravních ploch, respektive ploch pro bydlení, a na vývoji nezaměstnanosti.

6.4.1

Hustota dopravy v závislosti na vývoji dopravních ploch

Níže je zobrazen graf5 porovnávající vývoj dopravy a vývoj dopravních ploch ve městě.

Obr. 6.39: Porovnání vývoje dopravy a dopravních ploch Trend vývoje dopravní plochy a počtu jednotkových vozidel má podobný trend do 80. let. Od 80. let rozloha dopravní plochy stoupá na rozdíl od dopravy daleko méně, což by vedlo k všeobecně známému faktu přetížené dopravní infrastruktury města. 5 Lomové

hodnoty grafu vývoje dopravní plochy jsou diskrétní hodnoty. Spojnice těchto bodů

je zde pouze jen pro lepší grafickou představu vlastního vývoje plochy.

92

ČVUT Praha

6.4.2


Vývoj počtu obyvatelstva v závislosti na vývoji obytných ploch

Předposlední analýzou je grafické6 porovnání vývoje obyvatelstva a obytných ploch.

Obr. 6.40: Porovnání vývoje obyvatel a obytných ploch Nárůst obyvatel od 70. do 80. let věrně kopíruje vývoj obytné plochy. Od 80. do 90. roste počet obyvatel o něco výrazněji než rozloha obytné plochy. Od 90. let počet obyvatel nepatrně stagnuje, kdežto vývoj obytné plochy pokračuje v podobném vývoji jako mezi 80. a 90. léty. Pokud bychom porovnávali podrobnější data vývoje obyvatel a data ÚHDP, je vidět trend, kdy zastavěná plocha se zvětšuje, kdežto počet obyvatel stagnuje. Zde je možné najít závislost mezi výstavbou rodinných domů a snižováním hustoty obyvatel (stěhování obyvatel z panelové zástavby do rodinných domů). 6 Lomové

hodnoty grafu vývoje obytné plochy jsou diskrétní hodnoty. Spojnice těchto bodů je

zde pouze jen pro lepší grafickou představu vlastního vývoje plochy.

93

ČVUT Praha

6.4.3


Vývoj počtu obyvatel v porovnání s vývojem nezaměstnanosti

Jednou z vedlejších analýz je analýza závislosti mezi počtem obyvatel města a vývojem nezaměstnanosti. Vzhledem k dostupnosti dat je i tato korelační analýza prováděna pouze na období 2000 - 2011. Data jsou zobrazena do grafu7 :

Obr. 6.41: Graf porovnání vývoje nezaměstnanosti a obyvatel Z tohoto grafu jednoznačně vyplývá, že vývoj počtu obyvatel v Jablonci nad Nisou nemá vliv na vývoj nezaměstnanosti ve městě (mimo období růstu populace od roku 2004 a růstu nezaměstnanosti od roku 2008, kde by mohla být hloubkovou analýzou nalezena určitá závislost). To jen potvrzuje fakt, že data o počtu obyvatel ČR a Jablonce nad Nisou mají podobný vývoj (viz kapitola 5.3.3), kdežto vývoj nezaměstnanosti pro ČR a město je jiný.

7 Lomové

hodnoty grafu vývoje počtu obyvatel jsou diskrétní hodnoty. Spojnice těchto bodů je

zde pouze jen pro lepší grafickou představu vlastního vývoje obyvatelstva.

94

ČVUT Praha

7

ZÁVĚR

Závěr

7.1

Zhodnocení dosažených výsledků

Tato práce zasahuje do několika rozdílných oblastí. Nebylo by úplně správné hodnotit všechny části dohromady, proto je celkové hodnocení rozděleno do tématických částí, které jsou popsány níže. Práce byla časově velmi náročná a to jak z programátorského hlediska, tak i z hlediska sběru dat a zpracování analýzy města. Obecným přínosem této práce jsou sumarizované informace o projektu a o dílčích podprojektech (PM-View, Webové stránky).

7.1.1

Hodnocení programu

Hlavním cílem tvorby programu bylo vytvoření klienta, který by umožnil centralizovanou správu statistických dat projektu COST. A tento cíl byl splněn. Hlavní síla programu tkví v možnosti výstupů (xls, xml, grafické) i v relativně snadné aktualizaci databáze pomocí XML. Za slabé místo projektu by se dalo označit vyhledávání lokálních serverů a aktualizace, při které je nutné dodržet přesnou strukturu aktualizačního souboru, což může nezkušeným uživatelům působit potíže. Program jsem v této práci využil při zpracování Jablonce nad Nisou, a byl použit i při zpracování bakalářských prací s obhajobou v červnu 2012. Předchozí verze programu byla hodnocena a to v rámci předmětu Projekt Informatika 2. Hlavní výtkou k programu byla volba instalátoru. Lze souhlasit s tím, že pevně daná cesta instalačního souboru není zcela vhodná, ale v dané situaci se jednalo o optimální řešení, nicméně do budoucna bude uvažováno o využití plně funkčního instalátoru (napříkald Wix). Současnou verzí 1.1 celý vývoj aplikace nekončí. Vzhledem k existenci geodatabáze, která sdružuje prostorová data projektu, je plánováno program upravit i do podoby, ve které bude schopen zobrazovat tato prostorová data. V tomto směru je zde značný prostor pro využití knihoven ESRI ArcObjects.

95

ČVUT Praha

ZÁVĚR

Dalším splněným cílem této práce bylo nabytí znalostí programování na platformě .NET, které bych rád v rámci nadcházejících projektů dále rozvíjel.

7.1.2

Zhodnocení prací na webových stránkách

Při zpracování webových stránek byly především využity znalosti jazyka XAML načerpané při tvorbě programu. Bylo dosaženo optimálního výsledku a webové stránky

COST na serveru geo1.fsv.cvut.cz slouží svému účelu. Přes některé nedostatky je Silverlight ve spojení s C# velmi mocným nástrojem, a tudíž je optimální volbou pro další webovou prezentaci projektu COST. Cíle, dané pro tento úkol, byly tedy také splněny. Byla zprovozněna plně funkční webová prezentace projektu, která má potenciál pro další rozvoj. Spolu s psaním tohoto projektu byly získány nové zkušenosti a poznatky jak s WPF a Silverlight, tak i s webovými technologiemi, ať už při tvorbě skriptování načítací obrazovky, optimalizaci zobrazení při změnách velikostí, či vlastní práce s webovým serverem.

7.1.3

Zhodnocení prací na analýze vývoje funkčních tříd ve městě Jablonec nad Nisou

Zpracování města Jablonce nad Nisou přineslo cenné znalosti o vývoji tohoto města. Město samo se vyvíjí i dnes poměrně dynamicky. Části obce Mšeno nad Nisou, Rýnovice, Kokonín a Proseč nad Nisou jsou oblasti s pomalu houstnoucí satelitní zástavbou. Město samotné má dobrý výhled do budoucna. Od roku 2009 klesá nezaměstnanost, za což město vděčí především rozrůstajícímu se průmyslu. Velkým problémem města je (i díky rostoucí dopravě) nedostatečná silniční infrastruktura, především pak chybí jakýkoliv obchvat pro transitní dopravu, který však díky údolní poloze města bude velmi nákladné vybudovat. Co se týče vývoje jednotlivých tříd ploch v porovnání s celorepublikovým vývojem; vývoj obytné plochy má trend mnohem strmější než vývoj v ČR. Vývoj dopravní plochy v ČR je již několik let vyrovnaný, kdežto v Jablonci nad Nisou neustále stoupá. Vývoj rekreačních ploch města se výrazně neliší od vývoje této třídy

96

ČVUT Praha

ZÁVĚR

ploch v republice. Naopak vývoj výrobních ploch v ČR spíše lehce stoupá, na rozdíl od Jablonce nad Nisou, kde vykazuje sestup. Vývoj ostatních ploch je v tomto porovnání zcela odlišný. Z dostupných dat, ostatní plocha v ČR od 70. let klesá, kdežto v Jablonci nad Nisou, dle analýz, do 90. let vykazovala růst. Ze zpracovatelského pohledu měla tato část práce velký osobní přínos, především v rámci rozvoje zkušeností práce se softwarem ArcGIS 10.1 a zejména se skriptováním v jazyce Python a Model Builderu.

7.2

Odpovědi na předložené otázky

V rámci každého zpracování města byly zodpovězeny otázky, které se týkaly vývoje ploch ve zpracovávaném městě, jež byly předloženy Ing. arch. Vepřekem. 1. Ve kterém časovém období došlo k největším změnám v růstu (úbytku) jednotlivých druhů funkčních ploch v jádrovém území města?

Na tuto otázku lze vypovídajícím způsobem odpovědět pouze na jádrovém území města. Z grafů, které jsou uvedeny v kapitole 6.3.1, je patrné, že největší nárůst ploch obytných, dopravních, výrobních a ostatních byl mezi sledovanými roky 1970 a 1984. V tom samém období byl na základě vyhodnocení leteckých snímků zjištěn největší úbytek rekreační plochy. 2. Ve kterém časovém období byly realizovány na území města nové dopravní trasy, event. významné realizace v dopravní infrastruktuře a jaké?

Významné dopravní stavby (ve smyslu průtahu nebo obchvatu města) nebyly doposud realizovány. V průběhu sledovaného období však došlo k úpravám stávajícího dopravního řešení města a to především v propojení silnic 29029 a 29024 a dále pak v propojení na silnici I/14. Toto propojení by se dalo označit za jakýsi náznak průtahu města. 3. Ve kterém časovém období byly realizovány nové dopravní trasy v širším zázemí města (cca do 20 km).

97

ČVUT Praha

ZÁVĚR

Největší dopravní stavbou v okolí města je bezesporu rychlostní komunikace R35 z Turnova do Liberce, která probíhala od konce 80. let v návaznosti na budovanou rychlostní komunikaci R10 z Prahy do Turnova. Práce na tomto úseku byly ukončeny v srpnu 2008 modernizací úseku mezi Jeřmanicemi a Rádelským Mlýnem. V posledním desetiletí byla R35 prodloužena až do trojmezí v Hrádku nad Nisou. Plánováno je její jižní prodloužení přes Český ráj ve směru do Hradce Králové. 4. Ve kterém časovém období došlo k největšímu růstu intenzit dopravy (nárůst počtu j.v. - jednotkových vozidel )?

V rámci uvedených sledovaných úseků došlo k největšímu nárůstu dopravy, jak vyplývá z grafu 6.19, mezi roky 2000 a 2005, kdy se počet jednotkových vozidel zvýšil téměř o 50%. Největší nárůst v tomto období je sledován na úseku 4-1541 na silnici I/65, a to více než 40 %. Z grafu 6.20 vyplývá, že za nárůstem intenzity dopravy stojí především nárůst dopravy osobními vozidly. 5. Ve kterém časovém období došlo k poklesu intenzity dopravy na území města ?

Jak je uvedeno v kapitole 6.1, ve městě doposud nedošlo k výstavbě žádného obchvatu, což má za následek neustálý růst dopravy ve městě, neboť silnice I/65 i I/14 jsou hlavními tranzitními tahy od Liberce na východ. V žádném ze sledovaných období k poklesu intenzity dopravy ve městě nedošlo, pouze se výrazně snížila intenzita dopravy ve třídě motocyklů (pokles však souvisí se změnou preferencí k využívání těchto dopravních prostředků, a vyskytuje se u všech analyzovaných měst).

98

ČVUT Praha

POUŽITÉ ZDROJE

Použité zdroje [1] VEPŘEK, K.; Metodika hodnocení efektivnosti rozvoje silniční sítě z hlediska

urbanizace ; 2009 [2] VEPŘEK, K.; Požadavky na jednotný způsob zpracování a hodnocení analýzy

vývoje funkčních ploch a českých měst v konfrontaci s vývojem infrastruktury silniční dopravy ; 2000 [3] RISTIMÄKI, M.; KALENOJA, H.; Travel-related Zones of Urban Form in Ur-

ban abd Peri-Urban areas; Track 11 at the 3rd World Planning School Congress ; Perth; červenec 2011 [4] RŮŽKOVÁ,

1869-2005

J;

ŠKRABAL,

II.díl ;

Český

J;

et

statistický

al.;

Historický

úřad;

2006;

lexikon ISBN:

obcí

ČR

80-250-1311-

1; dostupný online ve formátu pdf k 1.11.2012 na webové adrese

http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/92004043AA/\protect\ T1\textdollarFile/13n106cd2.pdf [5] ŠEVČÍK, O.; Architektura - historie - umění ; Grada Publishing; 2002; ISBN: 80-247-0345-9 [6] kolektiv autorů; ABC kulturních památek Československa ; Panoráma; 1985; 11076-85 [7] KOTALÍK, J. T.; VÁVRA, D.; FRIČ, P.; Obrazy z dějin české architektury ; Titanic, Grada; 2003; ISBN: 80-85909-94-4 (Titanic), 80-247-0755-1 (Grada) [8] POCHE, Emanuel a kolektiv.; Umělecké památky Čech 1. až 4. díl ; první vydání; Academia; Praha; 1977; 403-22-858 [9] BOLDIŠ, P.; Bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO

690-2 ; [online]; 2001; poslední aktualizace 11. 11. 2004; Dostupné z URL http:

//www.boldis.cz/citace/citace.html [10] MLEZIVA, Š. ; KUČA, K.; Historický lexikon městysů a měst ; Baset 2006; ISBN: 80-7340-092-8 99

ČVUT Praha

POUŽITÉ ZDROJE

[11] LIPUS, R.; VÁVRA, D.; Šumná města ; Petrov 2002; ISBN: 80-7227-125-3 [12] Svět hostingu; Co je .NET framework ; [online]; 2012; [cit:2012-5-22]; Dostupné z URL: http://svet-hostingu.cz/2009/10/12/co-je-net-framework/ [13] Wikipedia; .NET ; [online]; 2012; [cit:2012-12-11]; Dostupné z URL: http://

cs.wikipedia.org/wiki/.NET [14] Wikipedia; Windows Presentation Foundation ; [online]; 2012; [cit:2012-5-22]; Dostupné z URL: http://cs.wikipedia.org/wiki/Windows_Presentation_

Foundation [15] ŠTURALA, A.; Začínáme s WPF ; [online]; 2012; [cit:2012-5-22]; Dostupné z URL: http://www.vyvojar.cz/Series/3-zaciname-s-wpf.aspx [16] Wikipedia; Extensible Markup Language ; [online]; 2012; [cit:2012-5-22]; Dostupné

z

URL:http://cs.wikipedia.org/wiki/Extensible_Markup_

Language [17] Wikipedia; Sídelní kaše ; [online]; 2012; [cit:2012-5-22]; Dostupné z URL:http:

//cs.wikipedia.org/wiki/Sídelní_kaše [18] NATHAN, A.; WPF 4 Unelashed ; SAMS; 2011; [cit:2012-5-22]; ISBN: 10-0-67233119-5 [19] MAREŠ, A.; 1001 tipů a triků C# 2010 ; Computer Press; 2011; [cit:2012-5-22]; ISBN 978-80-251-3250-0 [20] PRATT, S.; Mistrovství v C++ ; Computer Press; 2007; [cit:2012-5-22]; EAN 9788025117491 [21] SHARP, J.; Microsoft Visual C# 2008 ; Computer Press; 2009; [cit:2012-5-22] [22] AGARWAL, V. V.; HUDDLESTON, J.; Databáze v C# 2008: průvodce progra-

mátora ; Computer Press; 2009; [cit:2012-5-22]; ISBN 9788025123096

100

ČVUT Praha

POUŽITÉ ZDROJE

[23] Stackoverflow.com; Steps to construct WPF ribbon based applications ; [online]; 2012; [cit:2012-5-22]; Dostupné z URL: http://stackoverflow.com/

questions/4766980/steps-to-construct-wpf-ribbon [24] Výpočetní a informační centrum Českého vysokého učení technického v Praze;

Webová aplikace: Informační systém výzkumu; projekt OC10011 ; [online]; 2012; [cit:2012-12-04]; Dostupné z URL:http://www.isvav.cz/projectDetail.do?

rowId=OC10011 [25] Výpočetní a informační centrum Českého vysokého učení technického v Praze;

Microsoft Dream Spark ; [online]; 2012; [cit:2012-12-04];Dostupné z URL: http:

//www.civ.cvut.cz/info/info.php?&did=770 [26] Microsoft MSDN; Visual C#; [online]; 2012; [cit:2012-12-04]; Dostupné z URL:

http://msdn.microsoft.com/en-us/library/kx37x362.aspx [27] ČERNOHORSKÝ, P.; Historie a vývoj jazyka C (od C až po C#; kolokviální práce do předmětu Historie a vývojové trendy ve výpočetní technice); [online]; 2003; [cit:2012-12-04]; Dostupné z URL:http://www.fi.muni.cz/usr/

jkucera/pv109/2003p/xcernoh1.htm [28] ArcData Praha s.r.o.; ArcGIS ; [online]; 2012; [cit:2012-12-04]; Dostupné z URL:

http://www.arcdata.cz/produkty-a-sluzby/software/arcgis/ [29] ESRI; Introducing ArcGIS for Desktop ; [online]; 2012; [cit:2012-12-04]; Dostupné z URL:http://resources.arcgis.com/en/help/main/10.1/index.

html#//00v200000005000000 [30] ESRI; ArcObjects Help for .NET developers ; [online]; 2012; cit:2012-12-04]; Dostupné z URL: http://resources.arcgis.com/en/help/arcobjects-net/

conceptualHelp/ [31] Adobe; Adobe InDesign ; [online]; 2012; [cit:2012-12-04]; Dostupné z URL: http:

//www.adobe.com/cz/products/indesign.html [32] Microsoft; VISUAL STUDIO ; [online]; 2012; [cit:2012-12-04]; Dostupné z URL:

http://www.microsoft.com/cze/msdn/vstudio/ 101

ČVUT Praha

POUŽITÉ ZDROJE

[33] Microsoft; SQL Server 2008 R2 - Informace o produktu ; [online]; 2012;[cit:201212-04];Dostupné z URL: http://www.microsoft.com/cze/sqlserver2008/

produkt/default.aspx [34] ŘEHÁK, M.; Určení časových změn urbánních tříd ve městě Mělník a jejich

závislost na změně hustoty silniční dopravy za uplynulých 40 let ; bakalářská práce; ČVUT v Praze; 2010; [cit:2012-5-22] [35] Studenti magisterského oboru geoinformatika; 153PIN2 Projekt - Informatika 2

- 2012 ; [online]; ČVUT v Praze; 2012; [cit:2012-5-22];Dostupné z URL: http:

//geo.fsv.cvut.cz/gwiki/153PIN2_Projekt_-_Informatika_2_-_2012 [36] PATTERSON, D.; Split Layer By Attributes; Dan Patterson, ESRI; 2012;[cit:2012-09-02]; Dostupné z URL: http://arcscripts.esri.com/

details.asp?dbid=14127/ [37] RENDALL, S.; ArcGIS 10 - export to Excel ; Stacy Rendall, ESRI; 2012;[cit:2012-09-02];

Dostupné

z

URL:

http://forums.arcgis.com/

threads/35206-ArcGIS-10-export-to-Excel [38] NASA, METI; ASTER GDEM v2 ; [online]; NASA, METI; 2012; [cit:2012-1211]; Dostupné z URL: http://gdem.ersdac.jspacesystems.or.jp/ [39] NASA; GDEM SRTM ; [online]; NASA; 2012; [cit:2012-12-11]; Dostupné z URL:

http://srtm.jrc.ec.europa.eu/ [40] Magistrát města Jablonce nad Nisou; Územní plán města ; město Jablonec nad Nisou; 2012; [cit:2012-09-02] [41] Zeměměřický úřad; data Základní báze geografických dat ; ČÚZK; 2012; [cit:2012-09-02] [42] Sekce centrální databáze ČÚZK; Základní registr územní identifikace ; ČÚZK; 2012; [cit:2012-09-02]

102

ČVUT Praha

POUŽITÉ ZDROJE

[43] Sekce centrální databáze ČÚZK; Číselníky ISÚI ; [online, ve formátu XLS]; ČÚZK; 2012; [cit:2012-5-22]; Dostupné z URL: http://www.cuzk.cz/

Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID=10769&AKCE=DOC:10-CISE_ISUI [44] Kolektiv; Sociálnědemografická analýza Jablonce nad Nisou ; [online, ve formátu PDF]; Tima Liberec s.r.o.; 2008; [cit:2012-5-22]; Dostupné z URL:

www.mestojablonec.cz/filemanager/files/file.php?file=2385 [45] HENELOVÁ, V.; et al; Město Jablonec nad Nisou – územní energetická kon-

cepce města - aktualizace 2007 ; ENVIROS s. r. o.; 2007; dostupný online ve formátu pdf k 1.11.2012 na webové adrese: http://www.mestojablonec.cz/

filemanager/files/file.php?file=5553 [46] Seznam.cz, a.s.; Mapy CZ ; webová aplikace; [online]; Seznam.cz a.s.; 2012; [cit:2012-12-11]; dostupné z URL: www.mapy.cz [47] Český statistický úřad; Databáze demografických údajů za obce ČR ; [online]; ČŠÚ; 2012; [cit:2012-12-04]; dostupné z URL: http://www.czso.cz/cz/obce_

d/index.htm [48] Český statistický úřad; Databáze vývoje obyvatelstva ČR ; [online]; ČŠÚ; 2012; [cit:2012-12-04]; dostupné z URL: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/

obyvatelstvo_hu [49] Krajská správa ČSÚ v Liberci; Charakteristika Libereckého kraje ; Český statistický úřad; [online]; 2012; [cit:2012-12-04]; dostupné z URL: https://www.

czso.cz/xl/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje [50] Krajská správa ČSÚ v Liberci; Charakteristika okresu Jablonec nad Nisou ; Český statistický úřad; [online]; 2012; [cit:2012-12-04]; dostupné z URL: https:

//www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_jn [51] Generální ředitelství Úřadu práce ČR; Statistiky nezaměstnanosti z územního

hlediska ; MPSV, Integrovaný portál; [online]; 2012; [cit:2012-12-04]; dostupné z

URL:

http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem/?_piref37_240429_

37_240428_240428.statse=2000000000011&_piref37_240429_37_240428_ 103

ČVUT Praha

POUŽITÉ ZDROJE

240428.statsk=2000000000013&_piref37_240429_37_240428_240428. send=send&_piref37_240429_37_240428_240428.stat=2000000000011&_ piref37_240429_37_240428_240428.obdobi=L&_piref37_240429_37_ 240428_240428.rok=1999&_piref37_240429_37_240428_240428.uzemi= 120000&ok=Vybrat [52] Český statistický úřad; Uchazeči o zaměstnání ve vybraném území -

TPR6010UC ; Český statistický úřad, Veřejná databáze; [online]; 2012;[cit:201212-04];

dostupné

z

URL:

http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?

kapitola_id=15&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1&childsel0= 5&childsel0=5&cislotab=TPR6010UC&vo=null&pro_4_65=563510&voa= tabulka&str=tabdetail.jsp [53] Regionální informační servis; Jablonec nad Nisou ; Centrum pro regionální rozvoj ČR; [online]; 2012; [cit:2012-12-05]; dostupné z URL: http://www.risy.

cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=563510 [54] Wikipedia; Jablonec nad Nisou ; [online]; 2012; [cit:2012-5-22]; dostupné z URL:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Jablonec_nad_Nisou [55] Magistrát města Jablonec nad Nisou; Jablonec nad Nisou ; [online]; 2012; [cit:2012-5-22]; dostupné z URL: http://www.mestojablonec.cz/ [56] Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou, a. s.; MHD Jablonec nad

Nisou ; [online]; 2012; [cit:2012-5-22]; dostupné z URL: http://www.dpmlj.cz/

mhd-jablonec-nad-nisou/ [57] Ředitelství silnic a dálnic; INTENZITA DOPRAVY - stav v roce 2005 ; [online]; 2012; [cit:2012-5-22]; dostupné z URL: http://www.scitani2005.rsd.

cz/html/tab_li.htm [58] Ředitelství silnic a dálnic; INTENZITA DOPRAVY - stav v roce 2000 - CZ0512

- okres Jablonec nad Nisou ; [online]; 2012; [cit:2012-5-22]; dostupné z URL:

http://www.rsd.cz/doprava/scitani_2000/html/tab_li.htm

104

ČVUT Praha

SEZNAM SYMBOLŮ, VELIČIN A ZKRATEK

Seznam symbolů, veličin a zkratek ČVUT České vysoké učení technické v Praze FSv

Fakulta stavební ČVUT

WPF Windows Presentation Foundation ČSÚ

Český statistický úřad

MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky ZÚ

Zeměměřický úřad

RÚIAN Registr územní identifikace adres a nemovitostí VGHMÚř Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad ČÚZK Český úřad zeměměřický a katastrální ŘSD

Ředitelství silnic a dálnic ČR

ÚP

Územní plán města

DPZ

Dálkový průzkum Země

S-JTSK Systém jednotné sítě trigonometrické katastrální ÚHDP Úhrnné hodnoty druhů pozemků ZABAGED Základní báze geografických dat GUI

Graphics user interface - Grafické uživatelské rozhraní

ČR

Česká republika

105

ČVUT Praha

Seznam použitého softwaru

Seznam použitého softwaru Programování PM–View ∙ Microsoft Visual Studio 2010 Pro

Programování Webové stránky ∙ Microsoft Visual Studio 2010 Pro ∙ webový server Microsoft IIS 7

Zpracování dat Jablonce nad Nisou ∙ ESRI ArcGIS for Desktop 10.1 (ArcMap 10.1) ∙ PM–View 1.1 a Microsoft Excel 2003 ∙ Microsoft SQL Serveru 2008 R2

Obecné - zpracování této práce ∙ Microsoft Windows Vista Bussiness 64 bit ∙ DTP systém LaTex, založený na jádře MikTex 2.9 ∙ Texmaker 3.5.2 ∙ Pomocné programové vybavené při zpracování tvořil kancelářský balík aplikací Microsoft Office 2003 a webové prohlížeče (především pro testování webových stránek) Internet Explorer 9, Opera 12 a různé verze prohlížeče Mozilla Firefox

106

Seznam obrázků 3.1

PM–View: Úvodní obrazovka

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

3.2

PM–View: Ribbon panel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

3.3

Diagramy tabulek 2005, 2008-10 a tabulky pro druhy a využití pozemků 30

3.4

PM–View: Zobrazovací oblast . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

3.5

PM–View: Okno připojení k serveru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

3.6

PM–View: Výběr a zobrazení přednastaveného dotazu . . . . . . . . . 32

3.7

PM–View: QueryBuilder a zobrazení výsledku dotazu . . . . . . . . . 32

3.8

PM–View: Karta pro práci s daty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

3.9

Data exportovaná do XML zobrazená v Internet exploreru . . . . . . 33

3.10 PM–View: Okno volby prvků, které budou zobrazeny v grafu . . . . . 34 3.11 PM–View: Zobrazení grafu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 3.12 PM–View: Okno pro updatování dat v databázi . . . . . . . . . . . . 37 3.13 PM–View: Okno pro updatování dat v databázi . . . . . . . . . . . . 37 3.14 PM–View: Okno updatu databáze po načtení dat . . . . . . . . . . . 38 3.15 PM–View: Log, který je vygenerován po updatu databáze . . . . . . . 39 3.16 PM–View: Karta nápovědy a informací o programu . . . . . . . . . . 39 3.17 PM–View: Informace o programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 3.18 PM–View: Nápověda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 3.19 Externí webová aplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 4.1

Obrázek načítácí stránky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

4.2

Obrázek úvodní stránky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

4.3

Obrázek stránky popisující města . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

4.4

Obrázek stránky popisující použité programy . . . . . . . . . . . . . . 47

4.5

Obrázek stránky zabývající se výstupy z projektu . . . . . . . . . . . 47

5.1

Přehledka ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

5.2

Územní identifikace města . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

5.3

Výškový model města . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

5.4

Vlajka města; zdroj: [42] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

5.5

Mapa města se zvýrazněným jádrovým územím . . . . . . . . . . . . 54

107

5.6

Graf přírůstku obyvatel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

5.7

Počet obyvatel v letech 1971 – 1990 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

5.8

Počet obyvatel v letech 1991 – 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

5.9

Graf vývoje nezaměstnanosti pro město Jablonec nad Nisou od roku 2000 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

5.10 Dopravní řešení města . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 6.1

Úsek 4-1323; zdroj: Mapy.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

6.2

Graf vývoje intenzity dopravy na úseku 4-1323 . . . . . . . . . . . . . 69

6.3


6.4


6.5


6.6


6.7


6.8


6.9


6.10 Úsek 4-1304 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 6.11 Graf vývoje intenzity dopravy na úseku 4-1304 . . . . . . . . . . . . . 73 6.12 Graf vývoje intenzity dopravy na úseku 4-1531 . . . . . . . . . . . . . 74 6.13 Úsek 4-1541; zdroj: Mapy.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 6.14 Úsek 4-1302; zdroj: Mapy.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 6.15 Graf vývoje intenzity dopravy na úseku 4-1541 . . . . . . . . . . . . . 75 6.16 Graf vývoje intenzity dopravy na úseku 4-1302 . . . . . . . . . . . . . 76 6.17 Graf vývoje intenzity dopravy na úseku 4-1331 . . . . . . . . . . . . . 76 6.18 Úsek 4-1331; zdroj: Mapy.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 6.19 Graf vývoje intenzity dopravy jednotkových vozidel . . . . . . . . . . 78 6.20 Graf vývoje intenzity dopravy jednotlivých tříd vozidel . . . . . . . . 78 6.21 Obrázek modelu výpočtu výměr ploch pro jednotlivé třídy ve městě. . 79 6.22 Mapa stavu ploch pro rok 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 6.23 Graf vývoje rozdělení ploch pro rok 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . 81 6.24 Graf vývoje rozdělení ploch pro rok 1991 . . . . . . . . . . . . . . . . 81 6.25 Mapa stavu ploch pro rok 1991 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

108

6.26 Mapa stavu ploch pro rok 1984 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 6.27 Graf vývoje rozdělení ploch pro rok 1984 . . . . . . . . . . . . . . . . 84 6.28 Graf vývoje rozdělení ploch pro rok 1970 . . . . . . . . . . . . . . . . 84 6.29 Mapa stavu ploch pro rok 1970 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 6.30 Graf vývoje obytných ploch za celé sledované období . . . . . . . . . 86 6.31 Graf vývoje dopravních ploch za celé sledované období . . . . . . . . 87 6.32 Graf vývoje rekreačních ploch za celé sledované období . . . . . . . . 87 6.33 Graf vývoje výrobních ploch za celé sledované období . . . . . . . . . 88 6.34 Graf vývoje ostatních ploch za celé sledované období . . . . . . . . . 88 6.35 Graf vývoje ÚHDP ploch zastavěných a nádvoří . . . . . . . . . . . . 89 6.36 Graf vývoje ÚHDP ploch ostatních . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 6.37 Graf vývoje ÚHDP ploch rekreačních 6.38 Graf vývoje ÚHDP ploch orné půdy

. . . . . . . . . . . . . . . . . 90 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91

6.39 Porovnání vývoje dopravy a dopravních ploch . . . . . . . . . . . . . 92 6.40 Porovnání vývoje obyvatel a obytných ploch . . . . . . . . . . . . . . 93 6.41 Graf porovnání vývoje nezaměstnanosti a obyvatel . . . . . . . . . . . 94 A.1 Graf vývoje ÚHDP ploch lesa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 A.2 Graf vývoje ÚHDP ploch ovocných sadů . . . . . . . . . . . . . . . . 112 A.3 Graf vývoje ÚHDP ploch trvalého travního porostu . . . . . . . . . . 113 A.4 Graf vývoje ÚHDP vodních ploch

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113

A.5 Graf vývoje ÚHDP ploch zahrad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 B.1 Sumarizace dopravy v jednotlivých městech . . . . . . . . . . . . . . 115 B.2 Sumarizace vývoje obytných ploch B.3 Stránka města Mělník – O městě

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

B.4 Stránka města Hradec Králové – Statistika obyvatel a dopravy + mapové výstupy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 E.1 Diagramy tabulek 1965, 1970 a 1980 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 E.2 Diagramy tabulek 1990-91, 1995 a 2000-01 . . . . . . . . . . . . . . . 150 E.3 Diagramy tabulek 2005, 2008-10 a tabulky pro druhy a využití pozemků151

109

Seznam tabulek 5.1

Tabulka základních informací o městě . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

5.2

Tabulka nezaměstnanosti pro město Jablonec nad Nisou od roku 2000 v porovnání s nezaměstnaností ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

5.3

Tabulka přiřazení ploch územního plánu do funkčních tříd

. . . . . . 63

5.4

Tabulka hodnocení georeferencování snímků . . . . . . . . . . . . . . 65

6.1

Tabulka sledovaných úseků silnic

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

D.1 Schéma tabulky pro rok 1965 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 D.2 Schéma tabulky pro rok 1970 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 D.3 Schéma tabulky pro rok 1980 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 D.4 Schéma tabulky pro roky 1990-91 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 D.5 Schéma tabulky pro rok 1995 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141 D.6 Schéma tabulky pro roky 2000-01 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 D.7 Schéma tabulky pro rok 2005 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 D.8 Schéma tabulky pro roky 2008-10 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 D.9 Schéma tabulky pro Číselník způsobu využití pozemku . . . . . . . . 145 D.10 Schéma tabulky pro Číselník druhu pozemku . . . . . . . . . . . . . . 146 D.11 Schéma tabulky pro Kombinace druhu s způsobu využití pozemku . . 146 E.1 Tabulka s výpisem primárních klíčů pro tabulky 1965, 1970, 1980,199091, 1995 a 2000-01 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147 E.2 Tabulka s výpisem primárních klíčů pro tabulky 2005, 2008-10 a tabulky pro druhy a využití pozemků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148

110

ČVUT Praha

SEZNAM PŘÍLOH

Seznam příloh A Grafy složek ÚHDP rekreace

112

B Atlas projektu COST

114

C Popis tříd programu PM–View

118

C.0.1 Popis tříd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 C.0.2 Výpis funkcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133

D Databáze COST_mesta

135

D.1 Výpis sloupců tabulek databáze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135

E Diagram databáze

147

111

ČVUT Praha

A

A. GRAFY SLOŽEK ÚHDP REKREACE

Grafy složek ÚHDP rekreace

Pro doplnění jsou zde uvedeny grafy4 druhů ploch ÚHDP, které byly při sumarizační analýze v kapitole 6 zařazeny do ploch rekreace.

Obr. A.1: Graf vývoje ÚHDP ploch lesa

Obr. A.2: Graf vývoje ÚHDP ploch ovocných sadů 4 Jednotlivé

grafy vývoje ÚHDP jsou ve skutečnosti grafy diskrétních hodnot. Spojnice jejich

bodů jsou zde pouze jen pro lepší grafickou představu vlastního vývoje ploch.

112

ČVUT Praha

A. GRAFY SLOŽEK ÚHDP REKREACE

Obr. A.3: Graf vývoje ÚHDP ploch trvalého travního porostu

Obr. A.4: Graf vývoje ÚHDP vodních ploch

Obr. A.5: Graf vývoje ÚHDP ploch zahrad

113

ČVUT Praha

B

B. ATLAS PROJEKTU COST

Atlas projektu COST

Jedním z finálních výstupů z projektu je připravovaný atlas 35 zpracovaných měst z projektu COST. Zdrojem dat byla jak hrubá data přímo od studentů, kteří zpracovávali jednotlivá města (tak jako je v této práci zpracován Jablonec nad Nisou), tak data již vyčištěná, která jsou uchovávána v centrální ESRI geodatabázi. Zdrojem dat statistických jsou data Ing. arch. Vepřeka a ČSÚ, která jsou uložena v databázi MS SQL Serveru COST_mesta. Pro údaje o územní identifikaci byla použita data RÚIAN, data výškového modelu ASTER, jednotlivé stránky měst a obcí, případně i portál wikipedia. Atlas byl zpracováván v typografickém programu Adobe InDesign CS5. Vzhledem k celkovému stavu zpracování a rozsahu nebyl nakonec do této práce včleněn jako celek, ale jsou zde uvedeny jen dílčí ukázky díla. InDesign je univerzální program pro počítačovou sazbu, který vyvíjí v rámci svého kompletního řešení firma Adobe. Program umožňuje interaktivně navrhnout grafické rozložení stránky pomocí boxů, do kterých lze vložit text, obrázky, a nebo grafické efekty pro docílení optimálního vzhledu stránky. Design stránky je možné sdílet v rámci celé knihy pomocí vzorových stran [31]. Atlas by se dal rozdělit do tří částí – Obecné informace o atlasu a projektu COST, analýza jednotlivých měst a komplexní analýza vývoje funkčních ploch, dopravy a obyvatel za sledované období za všechna města dohromady. Každému městu jsou věnovány tři strany. První strana a polovina strany druhé je zaměřena na obecné informace o městě – územní identifikace, výškový model města, aktuální základní statistické údaje o městě a vývoj dopravy a obyvatel za sledované období. Zbytek vyplňují mapy města pro jednotlivá období s vizualizovanými funkčními třídami ploch doplněné koláčovými grafy s jejich procentuálním rozdělením. Počet období jednotlivých měst se pohybuje mezi třemi až pěti. Nakonec je zde uvedeno několik výstupů tak, aby si bylo možné alespoň rámcově udělat představu o tomto díle.

114

ČVUT Praha


Obr. B.1: Sumarizace dopravy v jednotlivých městech

Obr. B.2: Sumarizace vývoje obytných ploch

115

ČVUT Praha


Obr. B.3: Stránka města Mělník – O městě 116

ČVUT Praha


Obr. B.4: Stránka města Hradec Králové – Statistika obyvatel a dopravy + mapové výstupy

117

ČVUT Praha

C

C. POPIS TŘÍD PROGRAMU PM–VIEW

Popis tříd programu PM–View

C.0.1

Popis tříd

Program se skládá z těchto tříd (pokud je za názvem třídy uvedeno v závorce W znamená to, že třída má vlastní okno definované v souboru s příponou XAML):

∙ about_win (W) ∙ DB_conn_win2 (W) ∙ Dotazy ∙ MainWindow (W) ∙ napln_graf_win (W) ∙ Prohlizec (W) ∙ QueryBuilder (W) ∙ App (W)

Třída about_win Třída definuje okno, které podává informace o programu – název, verze, datum sestavení, kdo vytvořil. Dědí od třídy Window.

Metody třídy : public about_win() Konstruktor, který má výpis informací o programu na starosti. V bloku try catch je ošetřena možnost, kdy aplikace je z určitého důvodu spouštěna bez řádné instalace. V té chvíli se nezobrazuje verze programu.

118

ČVUT Praha


Třída DB_conn_win2 Třída definující okno slouží k nastavení připojovacího řetězce k SQL serveru. Dědí od třídy Window.

Metody třídy: public DB_conn_win2() – implicitní kontruktor pripoj_DB_Click(object sender, RoutedEventArgs e) Událost definující chování po stisknutí tlačítka pro nastavení připojení k databázovému serveru.

private void local_radio_Checked(object sender, RoutedEventArgs e) Událost, která popisuje připojení, pokud je vybráno připojení k lokálnímu serveru. Nejprve jsou lokální servery vyhledány. V případě, že není žádný lokální server nalezen, metoda tuto skutečnost zahlásí a navrátí se do stavu po inicializaci okna.

private void remote_radio_Checked(object sender, RoutedEventArgs e) Událost popisuje případ, kdy je vybráno připojení na MS SQL Server nainstalovaný na serveru FSv ČVUT - geo1. Je zde ošetřeno, že pokud není zadané žádné uživatelské jméno, není možné nastavit připojení.

private void other_remote_radio_Checked(object sender, RoutedEventArgs e) Událost popisuje případ, kdy je vybráno připojení na jiný vzdálený MS SQL Server. Je zde ošetřeno připojení a to tak, že není možné do doby, než jsou vyplněny položky serveru a přihlašovacího jména. Pokud je pole vymazáno, zápis hesla, uživatel a připojení k databázi je opět zakázán.

private void name_of_user_TextChanged(object sender, TextChangedEventArgs e) 119

ČVUT Praha


Událost se zavolá, pokud je změněn text pole uživatele. Povolí zápis hesla a zároveň je povoleno tlačítko pro potvrzení výběru volby MS SQL Serveru. Pokud je pole vymazáno, zápis hesla a připojení k databázi je opět zakázáno (podmínka, že délka textu uživatele musí být > 0).

private void local_servers_SelectionChanged(object sender, SelectionChangedEventArgs e) Událost povolí tlačítko připojení k lokálnímu serveru pouze tehdy, je-li vybrán nějaký server ze seznamu.

private void server_text_string_TextChanged(object sender, TextChangedEventArgs e) Událost, která pro připojení k libovolnému MS SQL Serveru povolí vyplnění položky uživatele. Funkcionalita podobná události - name_of_user_TextChanged.

private void VycistPole() Metoda, která v případě změny volby typu serveru (změna volby RadioButtonu ) vyčistí textová pole a seznam lokálních serverů proto, aby zde pro přehlednost nezůstávaly elementy vyplněné v předešlém kroku.

Třída Dotazy Třída definuje a zároveň obsahuje statické SQL dotazy, které se zobrazují v Combo-

Boxu hlavního okna.

Proměnné třídy : Dictionary<string, string> SlovnikDotazu = new Dictionary<string, string>() 120

ČVUT Praha


Slovník definující SQL dotaz pro ComboBox. První string je hodnota, která se uživateli ukáže v ComboBoxu, jedná se o klíčovou hodnotu, není možné ji zde mít dvakrát. Nicméně vzhledem k tomu, že není možné dotazy dynamicky přidávat, nahrávat, není nutné tuto skutečnost kontrolovat pomocí bloku try catch. Druhý string definuje vlastní dotaz.

Metody třídy : public Dictionary<string, string> naplnslovnik() Metoda, která po zavolání vrací slovník naplněný daty uvedenými v těle. Příklad naplnění:

SlovnikDotazu.Add("Vyber vše z roku 1965", @"SELECT * FROM [COST_mesta].[dbo].[1965]");

Třída MainWindow Definuje třídu MainWindow, která je odvozená od RibbonWindow. Tato třída definuje hlavní okno programu.

Proměnné třídy: string zbytek = ""; - proměnná, do které se ukládají data pro připojovací řetězec k SQL serveru.

public Dictionary<string, int> data_paru = new Dictionary<string, int>(); - slovník, do kterého se kopírují páry z okna pro nastavení grafu.

public Dictionary<string, double> data_paru2 = = new Dictionary<string, double>(); 121

ČVUT Praha


- slovník párů, které se předávají pro zobrazení grafu.

public List<string> nazev_sl = new List<string>(); - list názvů sloupců, které se používají v metodě pro zobrazení grafů.

napln_graf_win okno_graf; - deklarace okna grafů.

Prohlizec webProhlizec; - deklarace webového prohlížeče.

QueryBuilder query; - deklarace okna query builderu.

Dotazy SQLdotaz = new Dotazy(); - deklarace třídy dotazů.

DataSet dSet = new DataSet(); - deklarace DataSetu, který je z SQL dotazu naplněn.

int pocet_sloupcu2 = 0; int pocet_radku2 = 0; - proměnné, které hlídají, zda je okno grafů již něčím naplněné nebo ne.

Metody třídy : 122

ČVUT Praha


public MainWindow() Konstruktor hlavního okna. Při inicializaci definuje napojení třídy Dotazů na prvek

ComboBox pro výběr statických dotazů. Inicializuje objekt okna pro zobrazení grafů - inicializován je zde z výkonnostních důvodů.

DataSet Pripojeni(string retezec_pripojeni, string dotaz) Metoda provádějící připojení k databázi vracející naplněný DataSet.

private void vizualizujData(DataSet data) Metoda, která vrácený DataSet z připojení vizualizuje v tabulce. Zobrazí pomocí

Ellipse fill červené / zelené kolečko (semafor) signalizující, zda je DataSet naplněn nějakými daty.

private void CB_dotazy_SelectionChanged(object sender, SelectionChangedEventArgs e) Událost, která provede dotaz na databázi při změně ComboBoxu. Provede dotaz, jehož alias je vybrán.

private void Menu_ClearTab_Click(object sender, RoutedEventArgs e) Událost, která vymaže obsah tabulky. Nastaví semafor na červenou. Zakáže sama sebe, načtení grafu a exporty do XLS a XML. Pokud je zobrazen graf vymaže ho.

private void create_XML_Click(object sender, RoutedEventArgs e) Událost stisknutí tlačítka, která následně provede pro export tabulky do XML.

private void create_XLS_Click(object sender, RoutedEventArgs e) 123

ČVUT Praha


Událost stisknutí tlačítka, která následně provede export tabulky do Excelu. Pro export je externí knihovna ExcelLibrary.dll.

public static void CreateWorkbook2(String filePath, DataSet dataset) Metoda pro export do Excelu – metoda, která se nachází ve výše zmíněné knihovně, musela být opravena a explicitně napsána. Důvodem bylo ošetření případů pro DB NULL hodnoty.

private void spojeniDB() Metoda, která zobrazí okno pro výběr typu připojení, z okna přebere argumenty a nastaví proměnná připojení (cestu, heslo, uživatelské jméno). Je možnost tří typů připojení na:

∙ FSV server v GEO1

∙ Lokální server

private void zobraz_data(napln_graf_win okno_graf) Metoda pro zobrazení grafu. Přebírá hodnoty z okna grafů.

private void nacti_graf_Click(object sender, RoutedEventArgs e) Událost, která zobrazí okno pro tvorbu grafů. Je zde varianta, že pokud není v grafu nic načteno, projde celá tato procedura – to znamená, že do tabulky možných proměnných v okně grafu jsou načteny prvky. V případě, že již nějaká data načtena jsou, je předpoklad, že okno je jen schováno (HIDE ), tudíž je přeskočeno načítání obsahu a okno se jen zobrazí.

124

ČVUT Praha


private DataSet XML_load() Metoda, která načítá XML soubor. Otevře dialog pro otevření souborů, XML soubor se načte do DataSetu a vrátí ho.

private void load_XML_Click(object sender, RoutedEventArgs e) Událost volá metodu XML_Load a vrácený dataset zobrazí v tabulce. Dále se s daty může pracovat jako v případě výsledku z SQL dotazu. Tato funkce je zde proto, aby mohl uživatel opětovně pracovat s daty, která si předtím z databáze vyexportoval. Pro zobrazení grafu nastaví proměnné, aby se graf nově otevřel.

private void smaz_graf_Click(object sender, RoutedEventArgs e) Událost stisknutí tlačítka, která smaže vytvořený graf.

private void check_tab_Checked(object sender, RoutedEventArgs e) Událost po zaškrtnutí zobrazí tabulku.

private void check_tab_Unchecked(object sender, RoutedEventArgs e) Událost po odškrtnutí tabulku schová.

private void check_graf_Checked(object sender, RoutedEventArgs e) Událost po zaškrtnutí zobrazí graf.

private void check_graf_Unchecked(object sender, RoutedEventArgs e) Událost po odškrtnutí graf schová.

125

ČVUT Praha


private void export_graf_Click(object sender, RoutedEventArgs e) Událost, pokud je nějaký graf aktivní, je po stisku exportován do .PNG. Pokud je graf prázdný, uživatel je na to upozorněn.

private void graf_export(int sirka, int vyska, string obr_cesta) Metoda pro vlastní export obrázku do .PNG. Vstupuje zde rozměr obrázku a cesta k němu.

private void check_web_Checked(object sender, RoutedEventArgs e) Událost, po zaškrtnutí se objeví okno s webovou prohlížečkou nastavenou na projekt

Kadlecová-Kratochvíl.

private void uncheck() Metoda, která je přidána do prohlížeče jako delegát, říká, že po odškrtnutí se okno webového prohlížeče zavře.

private void QueryBuild_DB_win_Click(object sender, RoutedEventArgs e) Událost stisknutí tlačítka, otevře okno Query Builderu.

private void Hlavni_okno_SizeChanged(object sender, SizeChangedEventArgs e) Událost, při změně rozměru hlavního okna, která hlídá to, aby při zapnutých grafech a tabulce měly oba prvky maximálně polovinu celého prostoru. Událost počítá s různými eventualitami zaškrtnutých checkboxů.

private void About_Click(object sender, RoutedEventArgs e)

126

ČVUT Praha


Událost stisknutí tlačítka, otevře okno a zobrazí informace o programu.

private void Help_Click(object sender, RoutedEventArgs e) Událost stisknutí tlačítka, zobrazí okno nápovědy.

private void import2Sql_Click(object sender, RoutedEventArgs e) Událost navázaná na tlačítko Import dat v záložce Práce s daty. Naplní data Com-

boBoxy pro rok dat a obec v okně importéru příslušnými hodnotami.

Třída napln_graf_win Třída, které definuje okno prvků pro výběr veličin a nastavení, tvorbu a vizualizaci grafů, dědí od třídy Window.

Proměnné třídy :

private Dictionary<string, int> dvojice = new Dictionary<string, int>(); private List<string> sloupce = new List<string>(); private int typgrafu;

Metody třídy : public napln_graf_win() Hlavní konstruktor třídy, inicializuje okno a vyčistí ho.

private Dictionary<string, int> dvojice = new Dictionary<string, int>(); private List<string> sloupce = new List<string>(); private int typgrafu; Třídní proměnné definující vybrané dvojice do grafu, sloupec grafu a typ grafu.

127

ČVUT Praha


public Dictionary<string, int> d public List<string> s public int t Vlastnosti, které nastavují veřejný přístup k proměnným třídy - slovníku dvojic, listu sloupců a typu grafu. Tyto vlastnosti dovolí jen hodnotu získat a nikoliv nastavit, což mimo třídu není třeba.

private void addPair_Click(object sender, RoutedEventArgs e) Událost stisku tlačítka, která přidává dvojice do ListBoxu dvojic.

private void hotovo_close_Click(object sender, RoutedEventArgs e) Událost stisku tlačítka, které jen zavře toto okno, čímž umožní doběhnout volací metodu ze souboru MainWindow.cs. Doběhnutí je umožněno voláním ShowDialog, takto dojde k zobrazení grafu. V podmínce If je ošetřen případ, kdy nejsou vybrány žádné dvojice.

private void radio_hist_Checked(object sender, RoutedEventArgs e) Vybráním tohoto RadioButtonu nastaví uživatel typ grafu na histogram (vertikální sloupce).

private void radio_sl_Checked(object sender, RoutedEventArgs e) Vybráním tohoto RadioButtonu nastaví uživatel typ grafu na sloupcový (horizontální sloupce).

private void radio_pie_Checked(object sender, RoutedEventArgs e) Vybráním tohoto RadioButtonu nastaví uživatel typ grafu na koláčový.

128

ČVUT Praha


private void radio_point_Checked(object sender, RoutedEventArgs e) Vybráním tohoto RadioButtonu nastaví uživatel typ grafu na bodový.

private void radio_line_Checked(object sender, RoutedEventArgs e) Vybráním tohoto RadioButtonu nastaví uživatel typ grafu na liniový.

private void radio_vypln_lin_Checked(object sender, RoutedEventArgs e) Vybráním tohoto RadioButtonu nastaví uživatel typ grafu na liniový, s výplní pod linií.

private void remove_all_Click(object sender, RoutedEventArgs e) Událost stisku tlačítka, vymaže všechny vybrané dvojice.

private void remove_pair_Click(object sender, RoutedEventArgs e) Událost stisku tlačítka, odebere vybranou dvojici z ListBoxu dvojic. Pokud uživatel stiskne tlačítko (v případě, že není vybrána žádná dvojice), zobrazí se mu příslušná varovná zpráva.

private void Window_Closing(object sender, System.ComponentModel.CancelEventArgs e) Událost, která uměle vyřadí zavírání okna při stisknutí křížku v pravém horním rohu okna. Pokud uživatel okno zavře, tak ho ve skutečnosti jen schová, tudíž je možné po znovu otevření pokračovat s již nastavenými hodnotami.

129

ČVUT Praha


Třída Prohlizec Tato třída, která dědí od Window, neobsahuje žádný kód, jen v XAML kódu je definovaný Webový prohlížeč se staticky nastavenou URL, na projekt PIN 2 skupiny Bc. Hany Kadlecové a Bc. Jiřího Kratochvíla. Není pro tento projekt nijak podstatný, nicméně je zde ponechán jako zajímavost, kterak lze jednoduše vytvořit Webový browser. Prozatím se zde mohou objevovat problémy s ArcGIS JavaScriptem. Z výše uvedených důvodů není tento problém ošetřen.

Třída QueryBuilder Definice okna pro sestavování uživatelských SQL dotazů. Uživatel si může výsledný SQL dotaz upravit v okně Výsledný dotaz, nicméně to není doporučováno vzhledem k tomu, že zde není možná validace SQL dotazů. Třída dědí od Window.

Metody třídy : public QueryBuilder() - implicitní kontruktor třídy.

private void treeView1_MouseDoubleClick(object sender, MouseButtonEventArgs e) Událost, která vybírá prvky do SELECT, a nebo WHERE boxu. Na prvek je nutné pro výběr udělat dvou-klik. V případě, že uživatel klikne na jméno tabulky, je tato výjimka zachycena v catch bloku.

private void aktualizace() Tato metoda při každém svém zavolání zobrazí v příslušném poli aktuální stav dotazu, zároveň změna povolí tlačítko provedení dotazu, neboť se předpokládá, že nebude-li uživatel dotaz nijak upravovat, měl by být platný.

130

ČVUT Praha


private void button15_Click(object sender, RoutedEventArgs e) Událost stisknutí tlačítka zavře okno, kontroluje zda je v dotazu nějaký text. Délka je vybrána z toho důvodu, že musí jít minimálně o text: Select * From A, což je právě alespoň 15 znaků. Do budoucna zde bude umístěn validátor.

private void checkBox1_Checked(object sender, RoutedEventArgs e) Přepne výběr z tabulek z prvku SELECT na podmínku WHERE (jen v případě, že je již v SELECT nějaký prvek vybrán, do té doby je tento checkbox zakázán).

private void delBtn_Click(object sender, RoutedEventArgs e) Tlačítko, které smaže vše a uvede okno do stavu jako při spuštění.

private void checkBox1_Unchecked(object sender, RoutedEventArgs e) Při odškrtnutí Where checkboxu se smaže celá oblast podmínky Where a to jak z jeho boxu, tak i z výsledného dotazu; vybrané prvky se budou opět zapisovat do

SELECT. Nakonec box sám sebe zakáže.

Dále je zde oblast popisující 27 událostí pro jednotlivá tlačítka, která jsou vstupem pro zápisky podmínky Where. Jedná se o čísla 0-9, matematické znaky +, - , =, , *, >, <, složené jednoduché závorky () a dále pak operátory IS, NOT, NULL, BETWEEN, LIKE, SUM, COUNT, AVG. Události jsou ve tvaru:

private void buttonPRVEK_který_má_být_zobrazen_Click(object sender, RoutedEventArgs e) { WhereBox.Text = WhereBox.Text + "PRVEK"; } 131

ČVUT Praha


Třída App Jedná se o specifickou třídu. Generuje se automaticky s projektem. Dědí od Ap-

plication a je specifická z toho důvodu, že neobsahuje žádné viditelné metody ani proměnné. Jedná se o startovací bod programu. Přes tento soubor je možné nastavit chování programu. Metoda Main náleží této třídě, nicméně je do ní generována až při samotné kompilaci [21].

Třída Importer Jedná se o třídu reprezentující okno pro import uživatelských dat do MS SQL databáze. Je odvozená od třídy Window. Metody třídy :

void rozdel_a_zobraz_tab() Metoda, která se stará o načtení uživatelských dat obce v XML a existujících dat této obce z DB a zapíše do tabulku porovnání vstupních a existujících dat

void zapis_zmenu() Funkce provádějící zápis dat načtených z XML do databáze

void zapisLog(string mesto, string rok, string cesta, List eleme Tato funkce zapisuje do textového souboru log s popisem změn dat v databázi

bool kontrola_dat_vstup() Funkce na vstupu kontroluje validitu načítaného XML, zda obsahuje data za stejnou obec (každé vstupní XML musí obsahovat položku ObecRok a ID ) a příslušný rok. Vše je pak spouštěno pomocí událostí na tlačítkách pro načtení dat a provedení zápisu do databáze.

132

ČVUT Praha

C.0.2


Výpis funkcí

Základní výpis funkcí programu PM–View.

∙ připojení k databázi (lokální a vzdálený server) ∙ provedení dotazu ∙ update databáze ∙ zavření okna ∙ vyčištění tabulky a opětovné připojení ∙ dotaz z databáze lze exportovat do XML a XSL (zde pomocí externí knihovny ExcelLibrary).

∙ zobrazuje data z databáze na WPF DataGrid ∙ dataGRID je možné zobrazit nebo zavřít pomocí CheckBoxu, to samé platí i pro graf

∙ možnost simultáního zobrazení grafu a tabulky ∙ volba dotazu v TextBoxu ∙ základní kreslení grafu ∙ kreslení grafu - několik dvojic ∙ barevným kruhem se znázorňuje zda je DataSet prázdný nebo ne ∙ exportuje graf do .PNG ∙ ve verzi PRO si uživatel může načíst a pracovat s MXD a Shapefily, pokud má licenci (pouze pro PM–View verze 1.0)

∙ internetový prohlížeč na webovou aplikaci projektu COST (prozatím jen město Jihlava)

∙ atraktivní Ribbon Menu, s možností použití klávesových zkratek přes klávesu Alt 133

ČVUT Praha


∙ automatická aktualizace - při každém spuštění se kontroluje na webu nová verze

∙ Query Builder ∙ import do datasetu z XML ∙ html Help

134

ČVUT Praha

D D.1

D. DATABÁZE COST_MESTA

Databáze COST_mesta Výpis sloupců tabulek databáze Tabulka: 1965 Jméno sloupce

NULL

Typ sloupce

obec1965

Ne

nvarchar (255)

obyvatelstvo1965

Ano

float

plocha_intravilánu1965

Ano

float

plocha_obytná1965

Ano

float

plocha_výrobní1965

Ano

float

plocha_dopravní1965

Ano

float

rekreační_plocha1965

Ano

float

ostatní_plocha1965

Ano

float

op_a_vy1965

Ano

float

plocha_ost_jádro1965

Ano

float

ID

Ne

int

Tab. D.1: Schéma tabulky pro rok 1965

Tabulka: 1970 Jméno sloupce

NULL

Typ sloupce

obec1970

Ne

nvarchar (255)

obyvatelstvo1970

Ano

float

rozloha_správní_území1970

Ano

float

rozloha_jádrové_území1970

Ano

float

rozloha_přidružené_území1970

Ano

float

obyvatelstvo_jádrové_území1970

Ano

float


135

ČVUT Praha



Jméno sloupce

NULL

Typ sloupce


Ano

float

plocha_obytná1970

Ano

float


Ano

float

plocha_dopravni1970

Ano

float


Ano

float

ostatní_plocha1970

Ano

float

op_a_vy1970

Ano

float

plocha_ostatní_jádro1970

Ano

float

zpevněná_jádro1970

Ano

float

zemědělská_půda1970

Ano

float

lesní_půda1970

Ano

float

vodní_plochy1970

Ano

float

zastavěná_plocha_a_nádvoří1970

Ano

float

ostatní_plochy_a_neplodná_půda1970

Ano

float

administrativní_území1970

Ano

float

jádrové_území1970

Ano

float

jádro_zastavěná_plocha1970

Ano

float

obyvatelé_jádro1970

Ano

float

obyvatelé_správní_území1970

Ano

float

jádro_lesní_půda1970

Ano

float

jádro_zastavěné_území1970

Ano

float

jádro_ostatní_a_neplodná_půda1970

Ano

float

jádro_celkem1970

Ano

float

přidružená_zemědělská_půda1970

Ano

float

přidružená_lesní_půda1970

Ano

float

přidružená_zastavěná_plocha_a_nádvoří1970

Ano

float

přidružené_ostatní_plochy_a_neplodná_půda1970

Ano

float

přidružená_celkem1970

Ano

float


136

ČVUT Praha



Jméno sloupce

NULL

Typ sloupce

ID

Ne

int



NULL

Typ sloupce

obec1980

Ne

nvarchar (255)

obyvatelstvo1980

Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float

plocha_obytná1980

Ano

float


Ano

float

plocha_dopravní1980

Ano

float


Ano

float

ostatní_plocha1980

Ano

float

op_a_vy1980

Ano

float

plocha_ostatní_jádro1980

Ano

float


Ano

float


Ano

float

lesní_půda1980

Ano

float

vodní_plochy1980

Ano

float


Ano

float


Ano

float


137

ČVUT Praha



Jméno sloupce

NULL

Typ sloupce


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float

jádro_celkem1980

Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float

ID

Ne

int


Tabulka: 1990-91 Jméno sloupce

NULL

Typ sloupce

obec1990-91

Ne

nvarchar (255)

obyvatelstvo1990-91

Ano

float

rozloha_správní_území1990-91

Ano

float

rozloha_jádrové_území1990-91

Ano

float

rozloha_přidružené_území1990-91

Ano

float

obyvatelstvo_jádrové_území1990-91

Ano

float


138

ČVUT Praha



Jméno sloupce

NULL

Typ sloupce

plocha_intravilánu1990-91

Ano

float

plocha_obytná1990-91

Ano

float

plocha_výrobní1990-91

Ano

float

plocha_dopravní1990-91

Ano

float

rekreační_plocha1990-91

Ano

float

ostatní_plocha1990-91

Ano

float

op_a_vy1990-91

Ano

float

plocha_ostatní_jádro1990-91

Ano

float

zpevněná_jádro1990-91

Ano

float

zemědělská_půda1990-91

Ano

float

lesní_půda1990-91

Ano

float

vodní_plochy1990-91

Ano

float

zastavěná_plocha_a_nádvoří1990-91

Ano

float

ostatní_plochy_a_neplodná_půda1990-91

Ano

float

administrativní_území1990-91

Ano

float

jádrové_území1990-91

Ano

float

jádro_zastavěná_plocha1990-91

Ano

float

obyvatelé_jádro1990-91

Ano

float

obyvatelé_správní_území1990-91

Ano

float

jádro_lesní_půda1990-91

Ano

float

jádro_zastavěné_území1990-91

Ano

float

jádro_ostatní_a_neplodná_půda1990-91

Ano

float

jádro_celkem1990-91

Ano

float

přidružená_zemědělská_půda1990-91

Ano

float

přidružená_lesní_půda1990-91

Ano

float

přidružená_zastavěná_plocha_a_nádvoří1990-91

Ano

float

přidružené_ostatní_plochy_a_neplodná_půda1990-91

Ano

float

přidružená_celkem1990-91

Ano

float


139

ČVUT Praha



Jméno sloupce

NULL

Typ sloupce

ID

Ne

int

Tab. D.4: Schéma tabulky pro roky 1990-91


NULL

Typ sloupce

obec1995

Ne

nvarchar (255)

obyvatelstvo1995

Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float

lesní_půda1995

Ano

float

vodní_plochy1995

Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float

jádro_celkem1995

Ano

float


Ano

float


140

ČVUT Praha



Jméno sloupce

NULL

Typ sloupce


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float

ID

Ne

int



NULL

Typ sloupce

obec2000-01

Ne

nvarchar (255)

obyvatelstvo2000-01

Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float

op_a_vy2000-01

Ano

float

plocha_ostatní_jádro2000-01

Ano

float


Ano

float


Ano

float


141

ČVUT Praha



Jméno sloupce

NULL

Typ sloupce

lesní_půda2000-01

Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float

ID

Ne

int



NULL

Typ sloupce

obec2005

Ne

nvarchar (255)

obyvatelstvo2005

Ano

float


142

ČVUT Praha



Jméno sloupce

NULL

Typ sloupce


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float

lesní_půda2005

Ano

float

vodní_plochy2005

Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float

jádro_celkem2005

Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float

ID

Ne

int


143

ČVUT Praha



NULL

Typ sloupce

obec2008-10

Ne

nvarchar (255)

obyvatelstvo2008-10

Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float

op_a_vy2008-10

Ano

float


Ano

float


Ano

float

lesní_půda2008-10

Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


144

ČVUT Praha



Jméno sloupce

NULL

Typ sloupce


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float


Ano

float

ID

Ne

int


Tabulka: Číselník způsobu využití pozemku Jméno sloupce

NULL

Typ sloupce

KOD

Ne

float

NAZEV

Ne

nvarchar (255)

PLATNOST_OD

Ano

datetime

PLATNOST_DO

Ano

nvarchar (255)

TYPPPD_KOD

Ano

float

ZKRATKA

Ano

nvarchar (255)

Tab. D.9: Schéma tabulky pro Číselník způsobu využití pozemku

145

ČVUT Praha


Tabulka: Číselník druhu pozemku Jméno sloupce

NULL

Typ sloupce

KOD

Ne

float

NAZEV

Ne

nvarchar (255)

ZEMEDELSKA_KULTURA

Ano

nvarchar (255)

PLATNOST_OD

Ano

datetime

PLATNOST_DO

Ano

datetime

ZKRATKA

Ano

nvarchar (255)

TYPPPD_KOD

Ano

float

STAVEBNI_PARCELA

Ano

nvarchar (255)

POVINNA_OCHRANA_POZ

Ano

float

POVINNY_ZPUSOB_VYUZ

Ano

nvarchar (255)

Tab. D.10: Schéma tabulky pro Číselník druhu pozemku

Tabulka: Kombinace druhu a způsobu využití pozemku Jméno sloupce NULL

Typ sloupce

DRUPOZ_KOD

Ne

float

ZPVYPO_KOD

Ne

float

Tab. D.11: Schéma tabulky pro Kombinace druhu s způsobu využití pozemku

146

ČVUT Praha

E

E. DIAGRAM DATABÁZE

Diagram databáze

V následujících tabulkách je výpis integritních omezení jednotlivých tabulek (primární a cizí klíče). Pak následují obrázky chronologicky seřazených diagramů tabulek statistických dat databáze COST. Uveden je i diagram tabulek číselníků druhů a

využití pozemků včetně zobrazení jejich vzájemných vazeb. Zlatý klíč značí v každé tabulce její primární klíč.

Soupis integritních omezení jednotlivých tabulek Tabulka

Sloupec

Integritní omezení Typ omezení

1965

ID

pk_1965

Primární klíč

1965

obec1965

pk_1965

Primární klíč

1970

ID

pk_1970

Primární klíč

1970

obec1970

pk_1970

Primární klíč

1980

ID

pk_1980

Primární klíč

1980

obec1980

pk_1980

Primární klíč

1990-91

ID

pk_1990-91

Primární klíč

1990-91

obec1990-91

pk_1990-91

Primární klíč

1995

ID

pk_1995

Primární klíč

1995

obec1995

pk_1995

Primární klíč

2000-01

ID

pk_2000-01

Primární klíč

2000-01

obec2000-01

pk_2000-01

Primární klíč

Tab. E.1: Tabulka s výpisem primárních klíčů pro tabulky 1965, 1970, 1980,1990-91, 1995 a 2000-01

147

148 ZPVYPO_KOD DRUPOZ_KOD DRUPOZ_KOD

Spojení_druh_a_využití



FK_Spojení_druh_a_využití_Číselník_způsob_využití_pozemku

FK_Spojení_druh_a_využití_Číselník_druhu_pozemku

PK_Spojení_druh_a_využití

PK_Spojení_druh_a_využití

PK_Číselník_způsob_využití_pozemku_1

PK_Číselník_druhu_pozemku

pk_2008-10

pk_2008-10

pk_2005

pk_2005

Integritní omezení

Cizí klíč

Cizí klíč

Primární klíč

Primární klíč

Primární klíč

Primární klíč

Primární klíč

Primární klíč

Primární klíč

Primární klíč

Typ omezení

Tab. E.2: Tabulka s výpisem primárních klíčů pro tabulky 2005, 2008-10 a tabulky pro druhy a využití pozemků

DRUPOZ_KOD


obec2008-10

2008-10 KOD

ID

2008-10

Číselník_způsob_využití_pozemku

obec2005

2005

KOD

ID

2005

Číselník_druhu_pozemku

Sloupec

Tabulka

Soupis integritních omezení jednotlivých tabulek

ČVUT Praha E. DIAGRAM DATABÁZE

ČVUT Praha


Obr. E.1: Diagramy tabulek 1965, 1970 a 1980

149

ČVUT Praha


Obr. E.2: Diagramy tabulek 1990-91, 1995 a 2000-01

150

ČVUT Praha


Obr. E.3: Diagramy tabulek 2005, 2008-10 a tabulky pro druhy a využití pozemků

151

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEOINFORMATIKA DIPLOMOVÁ PRÁCE

Recommend Documents