České vysoké učení technické v Praze Fakulta architektury Ústav stavitelství
Ing. Vladimír Jirka
POLYFUNKČNÍ DOMY INTEGRACE BYDLENÍ SE ZAŘÍZENÍMI OBČANSKÉHO VYBAVENÍ VE SPOLEČNÉM OBJEKTU Doktorský studijní program: Architektura a urbanismus Studijní obor: Architektura a stavitelství
Praha, červen 2005
Disertační práce byla vypracována v distanční formě doktorského studia na ústavu stavitelství fakulty architektury ČVUT v Praze. Obhájena dne 22. června 2005 na fakultě architektury ČVUT v Praze před komisí, které předsedal doc. Ing. Miloslav Pavlík, CSc., ČVUT Praha Oponenti: Prof. Ing. Arch. Imrich Tužinský, PhD. STU Bratislava Prof. Ing. Arch. Vladislav Dlesek, DrSc. ČVUT Praha S úplným zněním disertace je možno se seznámit: na děkanátě fakulty architektury ČVUT v Praze, na oddělení pro vědeckou a výzkumnou činnost Thákurova 7, 166 34 Praha 6.
1
1. PŘEDCHÁZEJÍCÍ STAV PROBLEMATIKY V uplynulých desetiletích se zaměření bytové výstavby a objektů integrujících funkce obchodu, služeb apod. v naší zemi soustředilo k jediné, naprosto převažující formě, kterou byla typizovaná a unifikovaná výstavba vytvářená pomocí technologie železobetonových stěnových panelových soustav (co se týká naprosté většiny bytových objektů) a technologie železobetonového montovaného skeletu (co se týká části staveb pro objekty integrující funkce obchodu, služeb apod. místního významu). Z urbanistického hlediska pak docházelo, hlavně zpočátku, ke striktnímu oddělování funkce obytné a funkcí ostatních na bydlení bezprostředně navazujících jako jsou obchod, služby, veřejné stravování, zdravotní a sociální péče, školství, kultura, sport, trávení volného času apod. Obytné domy se stavěly roztroušeně, v sídlištích, obklopené sice zelení ale plnily funkci výhradně obytnou. Objekty integrující funkce obchodu, služeb apod. se soustřeďovaly v jakýchsi uzlových místech, centrech, tvořených samostatnými, izolovanými objekty. Jednotlivá zařízení byla striktně dimenzována na velikost daného obytného souboru a málo umožňovala nějakou variabilitu či flexibilitu, která by odrážela charakter a potřeby toho kterého sídla či oblasti, složení obyvatelstva, tradice a jiné městotvorné faktory. Tento vývoj probíhal od let padesátých až téměř do konce let sedmdesátých. Teprve v létech osmdesátých lze zaznamenat první jiskérky poznání neúnosnosti vzniklého stavu a od let devadesátých se začíná systematičtěji přistupovat k jeho nápravě. Tradiční městský dům s obchody či jinými zařízeními služeb apod. v dolních nebo nejvyšším patře a byty v ostatních běžných podlažích tak dnes získává zpět svůj význam, ovšem v podmínkách jiných než tomu bylo v době jeho vzniku a největšího uplatnění. Technický pokrok, požadavky na bydlení, na technické vybavení obytných i obchodních prostorů je již zcela jinde, vychází z jiných priorit, klade jiné nároky a otevírá zcela odlišné problémy, než tomu bylo v minulosti. A protože právě díky proběhlému vývoji lze tvrdit, že mnohé v tomto ohledu bylo pozdrženo a zanedbáno, je nezbytné se hlouběji zabývat i touto problematikou. Lze tvrdit, že současné trendy ve výstavbě obytných domů a integrovaných zařízení pro obchod, služby a další vybavenost směřují k realizacím polyfunkčních domů zahrnujícím v převažující míře funkce obytnou, vybavenost (obchod, služby apod.), administrativu a dopravu v klidu (garáže). Je asi potřeba se ptát: jaké poznatky přinášejí jejich nové realizace v oblasti investiční, projekční, dodavatelské i provozní? Uvažovat o míře uplatnění z urbanisticko-architektonického hlediska, o jejich perspektivnosti v hromadné bytové výstavbě, stupních funkční variability i konstrukční adaptibility a konečně o souvislostech architektonických a konstrukčně-technických aspektů.1 Vedle toho je zapotřebí si povšimnout i právních souvislostí a nově vyvstávajících vztahů mezi tvůrci, vlastníky i uživateli této poněkud složitější struktury – kterou polyfunkční integrovaný dům bezesporu je.
2. CÍLE DISERTAČNÍ PRÁCE Cílem disertační práce bylo vytvořit pokud možno aktualizovaný pohled na širokou problematiku navrhování polyfunkčních domů v městech a větších obcích v době současné a poskytnout vizi pravděpodobného vývoje v budoucnosti blízké nebo vzdálenější. Vzhledem k rozsahu tématu práce upřednostnila otázky určování funkcí v polyfunkčním domě, jejich sestavování v rámci vybraného prostoru, stavební flexibility a prostorové universality. Důležitou částí se stala analýza základních zásad pro navrhování a integraci funkcí. Práce se zaměřila především na podlažní objekty, dotkla se i budov výškových, novostaveb i rekonstrukcí, realizací či projektů tuzemských a zahraničních, objektů izolovaných i celých souborů vč. tzv.domů kolektivních. Vedle toho se zabývala vztahy polyfunkčních objektů a polyfunkčních integrovaných struktur nebo polyfunkčních zonálních struktur. Podstatným cílem disertační práce bylo vytvoření základny pro zpřehlednění nejdůležitějších soudobých technických požadavků na výstavbu dotčených objektů. V části věnované statické problematice vertikálně kombinovaných stavebních soustav, pro tyto domy často využívaných, byl analyzován způsob návrhu propojení skeletové podnože objektu se stěnovou soustavou nad ní. Oblast technických zařízení zkoumala otázky řešení bezkolizního prostupu četných rozvodů a sítí ve funkčně i uživatelsky vymezených částech polyfunkčního objektu. Specifickou pozornost práce zaměřila na možné způsoby řešení dopravy v klidu v podzemních hromadných garážích i bezprostředním okolí objektu, stejně jako potřebám zásobování obchodní části domu. 1
úvod ke sborníku ze symposia „Multipurpose buildings – architecture and construction“, Bratislava 29.11.2000
2
Součástí zmíněných cílů bylo provázání technických požadavků na výstavbu polyfunkčních objektů s aspekty změněné a stále se měnící právní základny státu vstupujícího do Evropské unie. Cílem bylo vysledování nejdůležitějších vazeb a vztahů majitelů, uživatelů, realizátorů a v neposlední řadě i projektantů (architektů) v této poměrně složité struktuře.
3. METODY ZPRACOVÁNÍ Při zpracování disertační práce byly použity metody obvykle používané pro řešení problematiky navrhování staveb: studium odborné a technické literatury zaměřené na problematiku navrhování obytných domů, objektů integrujících funkce obchodu, služeb, administrativy apod. a řešení dopravy v klidu. studium právních a technických předpisů dotýkajících se problematiky výstavby, majetkových a nájemních vztahů studium odborné a technické literatury zabývající se otázkami navrhování a provozu polyfunkčních domů, především s funkcí obytnou, komerční, administrativní a dopravy v klidu. vyhledávání a rozbor víceúčelových objektů zmiňovaného zaměření realizovaných nebo alespoň vyprojektovaných v poslední či nedávné době v tuzemsku i zahraničí ověření poznatků vlastní projektovou praxí v oblasti výstavby bytů a objektů zahrnujících funkce komerčního využití, administrativy či dopravy v klidu prověření poznatků osobní praktickou zkušeností jako dlouholetého obyvatele polyfunkčního obytného domu s 84 byty 3+1, 6 obchody v rozšířené podnoži, lékařským střediskem a kancelářemi. Na základě analýzy jednotlivých údajů získaných excerpcí a při současném doplňování souboru tuzemských a zahraničních realizací a ověření nabytých poznatků vlastním návrhem polyfunkčního objektu byla disertace uspořádána a zpracována metodou syntézy. Na polyfunkční dům je nahlíženo komplexně, jako na celek – složitou strukturu fungující pomocí četných propojujících se vazeb, která je neustále ovlivňována nově vznikajícími požadavky, technickým rozvojem okolního světa, sociálními, právními a dalšími aspekty uspořádání a života moderní společnosti. Přes veškerou snahu o ucelený pohled na polyfunkční dům práce upřednostňuje především technické požadavky na výstavbu, ve kterých se zohledňují zásady pro navrhování a integraci užitných funkcí vč. jejich sestavování v rámci vybraného prostoru, které přihlížejí právním vazbám ve vztazích majitelů, uživatelů, realizátorů a v neposlední řadě i projektantů těchto staveb.
4. VÝSLEDKY Obhájená práce byla pokusem shromáždit a uspořádat souhrn obecných technických požadavků na výstavbu polyfunkčních domů integrujících bydlení se zařízeními tzv. občanského1 vybavení ve společném objektu. Zobecnění zásad pro navrhování polyfunkčních domů. V této části práce čerpá ze zahraničních pramenů a zkušeností vč. poznatků získaných sledováním tvorby tuzemské. Je zde řešena otázka definice pojmu polyfunkčního domu integrujícího funkci bydlení s funkcemi ostatními, určování funkcí a jejich sestavování v rámci vybraného prostoru, navrhování objektů využitelných k několika účelům. Obsahuje výčet nejčastěji uplatňovaných funkcí, stanovení optimálního modulu vzdáleností svislých podpor vč. vhodného konstrukčního systému a stavebního principu. Z konstrukčně technických a statických otázek řešení polyfunkčních integrovaných budov práce vybírá otázku navrhování vertikálně kombinované soustavy pro podnože. Je to jednak řešení výpočtové spolu se stanovením zásad pro podchycení malorozponové stěnové části konstrukcí parteru o vět1
zařízení fungující na komerční bázi, administrativa, zdravotnictví, školství, doprava v klidu apod.
3
ších vzdálenostech nosných prvků. Problematika řešení technických zařízení je zastoupena analýzou a vyhodnocením potřeb v oblasti vytápění objektu, vzduchotechniky, zdravotních a elektrických instalací, které je vždy nutno uspořádat a větvit tak aby jednotlivé nezávislé části (ve funkčním i provozním smyslu) disponovaly samostatným připojením, měřením, uzavíráním, regulací a rozvodem dodávaného média, přičemž zařízení jedné části nesmí rušit ani ohrožovat provoz části jiné. Technické požadavky jsou doplněny přehledem věcných a právních souvislostí zohledňovaných při návrhu a provozu polyfunkčních domů. Tato část rozebírá fungování objektu z hlediska právních vztahů subjektů, které jsou nějak dotčeny, tedy vlastníka či spoluvlastníků, nájemníků-uživatelů, dodavatele, projektanta, úřadů, státu či obce apod. Analyzuje hlavní funkce z hlediska organizování jejich provozu, umístění v objektu či vhodnosti uplatnění v určitém typu polyfunkčního domu – novostavbě, rekonstrukci tradičního či panelového domu, historické zástavbě apod. Vlastnické a nájemní vztahy v polyfunkčních budovách jsou dotčeny řadou právních ustanovení a norem z nichž nejpodstatnější byly obsaženy v: zákoně č.72/1994 Sb. ze dne 24. března 1994, kterým byly upraveny některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů) zákoně č.40/1964 Sb. ze dne 26. února 1964, občanský zákoník zákoně č.116/1990 Sb. ze dne 23. dubna 1990 o nájmu a podnájmu nebytových prostor jejichž pro věc podstatný výtah je prací citován. Přehled nejdůležitějších právních předpisů a technických norem dotýkajících se nějakým způsobem návrhu polyfunkčních domů obsahuje příloha disertační práce. Výsledkem analýzy shromážděného přehledu1 víceúčelových objektů zmiňovaného zaměření realizovaných nebo alespoň vyprojektovaných v poslední či nedávné době v tuzemsku i zahraničí je v podstatě potvrzení teoretických úvah o skutečnostech, že: provozně dispoziční základnou, centrem polyfunkčního obytného domu a těžištěm architektonického řešení je úroveň pohybu pěších a společenského setkávání, tedy parter nejčastěji integrovanými funkcemi je bydlení, práce (administrativa, vhodná výroba), obchod a služby, odstavování nebo parkování vozidel. Schopnost integrace funkcí ostatních je závislá na míře slučitelnosti s bydlením. Na tomto vztahu závisí i prostorové uspořádání. 10x 7,500
10.N.P.
BYTOVÁ KOMUNIKACE KANCELÁŘE ADMINISTRATIVY KANCELÁŘE ADMINISTRATIVY OBCHODY, SLUŽBY A JINÁ ZAŘÍZENÍ
KOMUNIKACE ADMINISTRATIVY
ÚNIKOVÁ KOMUNIKACE
HLAVNÍ VERTIKÁLNÍ KOMUNIKACE
10x 3,00 m
SPOJOVACÍ CHODBA
4.N.P.
ÚNIKOVÁ KOMUNIKACE 1.N.P.
PARKING ADMINISTRATIVY, OBCHODU A SLUŽEB ODSTAVOVÁNÍ VOZIDEL NÁJEMCŮ BYTŮ
2.P.P.
výškové polyfunkční domy jsou tvořeny nezávislými, samostatnými, vertikálně řazenými sekcemi, převládá v nich funkce administrativní, z níž se očividně vyvinuly nejvýhodnější konstrukční systém pro polyfunkční domy se jeví železobetonový skelet realizovaný monolitickou technologií o vzdálenosti vertikálních podpor 7,5 m. Často užívané jsou vertikálně 1
s fotografiemi a doprovodnými texty převzatými z odborných časopisů i elektronických médií
4
kombinované konstrukce: skeletová podnož a stěnový systém pro obytnou část nebo propojování primární (nosné) a sekundární (výplňové) struktury. Ve většině objektů se objevila funkce obytná doplněná (odspodu) řešením dopravy v klidu, pronajímatelnými prostory pro obchod či služby, případně jiné v dané lokalitě žádané činnosti. Velké zastoupení má administrativa (sídla firem, úřadů, sociálních služeb apod.), plochy pro oddych a trávení volného času. V nejvyšších podlažích se často objevují byty o dvou podlažích s terasami nebo ateliéry, vyhlídkové restaurace, solária apod. Ověření teoretických závěrů na praktické realizaci Ukázka autorské práce zpracovatele je příkladem umístění polyfunkčního domu (souboru pěti propojených objektů) v asanaci centrální části středočeského města Kladna. Projekt ke stavebnímu řízení byl vypracován komplexně. Na části statické, vzduchotechnické a požární bezpečnosti byla přijata spolupráce specialistů. Vzhled po dokončení je patrný z přiložené fotografie: Pro praktické ověření teoretických závěrů měl zvolený stavební soubor především tyto předpoklady: investor stavby nárokoval všechny nejpotřebnější a nejčastěji se vyskytující funkce: řešení dopravy v klidu hromadnou podzemní garáží pro odstavování cca 20 osobních automobilů umístění čtyř souborů prostor sloužících komerčnímu využití o celkové ploše cca 350 m2 na úrovni parteru umístění administrativně-správního komplexu (± 445 m2 užit. pl.) pro management firmy, která stavbu financovala i realizuje vytvoření 18 bytových jednotek jako výpomoc řešení bytové otázky ve městě o skladbě: 4 byty kat. 1+1 (do užit.plochy 45 m2), 12 bytů kat. 2+1 (do užit.plochy 55 m2), 1 byt kat. 2+2 (užit. plochy 66 m2) a 1 byt kat. 3+1 (užit.plochy 80 m2). 8 bytů umístěno v podkroví sedlové střechy. integrace úplného, předpisy žádaného, domovního vybavení objekt se nachází na území plošné asanace města, ve středně svažité konfiguraci terénu – tedy svázán podmínkami předchozí zástavby uvažované řešení stavebního využití popsaného území bylo postaveno na principu blokové zástavby, zahrnující tři vzájemně technicky i provozně propojené objekty, sjednoceného charakteru průčelí, výškově navazujících v závislosti na sklonu přilehlého terénu, resp. komunikací. návrh musel respektovat vyhlášené architektonicko kompoziční zásady a regulativy, zejména omezení výšková, počtu podlaží, poměru ploch bytových a nebytových prostor apod. investor byl srozuměn s uplatněním lokálního, nezávislého zajištění vytápění, dodávek vody a plynu do jednotlivých bytů a provozních částí jako varianty hospodárnější a flexibilnější, předcházející ztrátám na dlouhých trasách primárních rozvodů a usnadňující regulaci i měření jednotlivých okruhů. investor uvažuje nakládání s dokončeným objektem na komerční bázi, a to cestou: prodeje či pronájmu provozoven obchodu v parteru domu vlastního využívání, příp. pronájmu či odprodeje administrativního komplexu prodeje bytových jednotek svým zaměstnancům event. potencionálním zájemcům z řad občanů města vlastního využívání podzemních garáží event. provozování parkingu za úhradu Tím se otevřela možnost dalšího praktického sledování souvislosti stavebně-technického návrhu objektu a majetko-právních vztahů různých jeho majitelů a uživatelů vč. uspokojování obecných zájmů města.
5. ZÁVĚRY Polyfunkční budovou lze nazvat objekt ve kterém jsou zahrnuty různé funkční složky (bydlení, obchod, služby, doprava v klidu, zájmová činnost a odpočinek, kultura apod.), který rovněž, více či méně, umožňuje stavební flexibilitu a prostorovou universalitu. Domy zahrnující více funkcí se staví od nepaměti a stanou se i objekty budoucnosti. Nedávný vývoj v naší zemi, dokumentovaný v úvodní části práce, uměle nasměrovaný k monofunkčnosti a poslé-
5
ze se vracející k přirozeným víceúčelovým formám tomu dává za pravdu. Dnešek opět upřednostňuje polyfunkčnost. Při analýze nově postavených budov lze zjistit, že naprostá většina obsahuje více funkcí. Monofunkční objekty se v současnosti vyskytují málo. Obytný dům sestává z bytů, které slouží svým obyvatelům už nejen k bydlení, odpočinku ale díky např. vyspělé síťově propojené výpočetní technice kombinované s další elektronikou k práci i komunikaci. V podzemí a přízemí domů jsou garáže – dopravní funkce. Do uvolněných prostor některé dnes již nepotřebné domovní vybavenosti (společné prádelny, kočárkárny apod.) se umisťují hobby dílny, posilovny, fit centra – funkce trávení volného času. Polyfunkční budovy jsou objekty budoucnosti. Proces globalizace urychluje dotváření polyfunkční zonální struktury, jejímž atributem jsou polyfunkční domy. I monofunkční objekt má v nové struktuře, systému, polyfunkční charakter. Problematika navrhování polyfunkčních budov představuje ohromný prostor naplněný nevyřešenými otázkami, netušenými vztahy a souvislostmi. Tento prostor zasahuje jak do oblasti technické, stavební, tak i do sféry života společnosti, člověka samotného, jeho podnikání, bydlení, uspokojování potřeb, trávení volného času a dalších. Každý zmíněný aspekt může být samostatnou vědní disciplínou a stát se předmětem zkoumání. Pokud by bylo užitečné věnovat některé části tohoto prostoru více zájmu, pak za pozornost by stály následující dvě oblasti: vytváření stavebně-technických předpokladů pro stavební flexibilitu a projekčně dispozičních schémat pro prostorovou univerzalitu polyfunkčních objektů podchycení měnících se či vznikajících nových právních vztahů mezi projektanty, dodavateli, vlastníky i obyvateli (uživateli) polyfunkčních domů nebo jejich částí.
Seznam v tezích dotčené literatury výběr z příspěvků do sborníku vydaného Fakultou architektúry STU v Bratislave při konání symposia „Multipurpose buildings, architecture and construction“, Slovenská republika, Bratislava 2000 projekt ke stavebnímu řízení víceúčelového obytného komplexu (polyfunkčního domu) v Kladně, ulice L.Janáčka, Floriánská a Ctiborova, parc.č. 6469-6472, 6440/107-108 (asanace městského centra). vypracovaný 04/1997 ing.Vl.Jirkou Projektování bytových domů s vestavěným občanským vybavením realizovaných s použitím stěnových a skeletových stavebních soustav; TSm STÚ Praha, publikace č.1416 z r.1985 Zřizování služeb, prodeje a výroby v bytových domech - Zásady; STÚ Praha, listopad 1993 Navrhování a výpočet kombinovaných panelových a skeletových stavebních konstrukcí; TSm STÚ Praha, publikace č.1503 z 05/1985 Unifikované monolitické konstrukce; TSm-v STÚ Praha, publikace č.1474 z 1984 zákon č.50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) vyhláška č.137/1998 MMR o obecných technických požadavcích na výstavbu zákon č.72/1994 Sb. ze dne 24. března 1994, kterým byly upraveny některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů) zákon č.40/1964 Sb. ze dne 26. února 1964, občanský zákoník zákon č.116/1990 Sb. ze dne 23. dubna 1990 o nájmu a podnájmu nebytových prostor články a fotografie publikované v odborných časopisech: Stavba, Fórum architektury & stavitelství, Architekt a internetových stránkách: www.e-architekt.cz, www.archinet.cz, www.archiveb.cz
Seznam prací autora Přehled projektové dokumentace výběr z oblasti blízké předmětu disertační práce vypracované v rámci řešitelských kolektivů: STÚ Praha: Integrovaná zařízení občanské vybavenosti obytných souborů pro 1000, 1500 a 3000 obyvatel v MS II.kat. S 1.2 STÚ (návrh TP v úrovni prováděcí dokumentace) 1976-77 - Jirka Vladimír: stavebně technické řešení části kulturně-společenská střediska. Spolupráce: ing. arch.K.Gronwaldt hl.proj., ing.arch.V.Ška-bradová, ing.K.Skřivan, p. J.Volf STÚ Praha: Bytové domy s vestavěným občanským vybavením umístěným v železobetonové monolitické podnoži tvořené technologií stavebnicového systémového bednění IS-NOE, OUTINORD, HÜNNEBECK apod. Návrh TS 1982-83, jako člen kolektivu vedeného akad.arch.V.Frajerem, spoluřešitelé: Ing.V.Vimmr, CSc, Ing.J.Čadinová
6
STÚ Praha, Ing. Jirka Vladimír: Hromadné garáže pro osobní automobily v MS II.kat. S 1.2 STÚ, parking o 300 stáních, odstavná garáž s 500 stáními (TS 1980 a návrh TP 1981). Spolupráce: odb. konzultanti ing.arch.V. Langr, ing.arch.B.Rybář, statika: ing.J.Mžík STÚ Praha, Ing. Jirka Vladimír: Bytové domy s vestavěným občanským vybavením, realizované s použitím stěnových a skeletových stavebních soustav. Novela TSm pro projektování, 1984-85. Spolupráce: ing.J.Tomášek. vypracované individuálně v soukromé praxi: Ing. Jirka Vladimír: vinárna Nirvána – adaptace parteru obytného domu č.87, ulice Na spojce, Praha – Vršovice. Projekt ke stavebnímu řízení 03/1992, rozhodnutí o povolení stavby 06/1992, realizace stavby 12/1992. Řešení průčelí parteru a interiéru: ing.arch.P. Václavek, vzduchotechnika ing.V.Sedláček, měření a regulace S.Matejček, požární bezpečnost L.Havránek. Ing. Jirka Vladimír: administrativně-správní prostory pro firmu Helena Lincová – Velkoobchod s nápoji, č.p.1448, ulice Josefa Hory, Kladno. Víceúčelový objekt. Dokumentace ke stavebnímu řízení 04/1993, RPS 06/93, RS 06/1994. Ing. Jirka Vladimír: kancelářský soubor pro komerční využití – adaptace podkroví víceúčelově využívaného domu č.1448, ul.J.Hory, Kladno. Studie architektonicko-provozního návrhu 06/1994. Ing. Jirka Vladimír: prodejna smíšeného zboží v obytném domě č.843, ulice Fráni Šrámka, Kladno-Rozdělov, adaptace parteru. Dokumentace ke stavebnímu řízení 06/1995, RPS 1995, RS 1996. Ing. Jirka Vladimír: zařízení veřejného stravování – restaurace KOKOS, náměstí Sítná 3105, Kladno-Kročehlavy. Rekonstrukce bufetu, rozšíření provozovny o kuchyň a vinárnu s barem. Dokumentace ke stavebnímu řízení 01/1996, RPS 1996, RS 1996. Požární projekt ing.P.Havlíček. Ing. Jirka Vladimír: administrativně-správní prostory pro firmu TEPO Kladno s.r.o. KladnoRozdělov, ulice Mládežnická č.2210. . Studie architektonicko-provozního návrhu rekonstrukce objektů bývalé teplárny 02/1996. Nerealizováno. Ing. Jirka Vladimír: víceúčelové rodinné sídlo v Přelíci u Slaného, K novému mlýnu 27, parc.č.58. Adaptace hospodářské usedlosti (býv.šternberského mlýna) na objekt sloužící rodinnému bydlení, rekreaci a společenskému životu vč.úprav nejbližšího okolí. Studie a projekt ke stavebnímu řízení 04/1996, RPS 07/1996, realizace stavby proběhla v zásadně pozměněné podobě. Spolupráce arch. Benešová – návrh zahradních úprav. Ing. Jirka Vladimír: víceúčelový obytný komplex (polyfunkční dům) v Kladně, ulice L.Janáčka, Floriánská a Ctiborova, parc.č. 6469-6472, 6440/107-108 (asanace městského centra). Studie 03/1996 a projekt ke stavebnímu řízení 04/1997, RPS 03/1999, realizace v částečně pozměněné podobě probíhá. Spolupráce: statika ing.J. Forman, ing.S.Babka, vzduchotechnika K.Kachlík, ekonomie ing. M.Jirka, požární projekt ing.P. Havlíček. Ing. Jirka Vladimír: víceúčelová rodinná vila v Praze 6 – Vokovicích, ulice Kladenská č.388/56. Rekonstrukce bytů v patrech, kancelářských prostorů v parteru, vestavba podkrovního bytu a přístavba garáží se sklady. Energetický audit 12/1997 a projekt k územnímu a stavebnímu řízení 08 a 12/1998. RPS 12/2000, RS 04/2002. Spolupráce: ing.arch.J.Maňák studie architektonicko provozního řešení, statika ing.V.Jansta, požární bezpečnost ing.P.Havlíček. Vedle uvedeného je zpracovatel disertační práce autorem desítek převážně realizovaných projektů novostaveb či rekonstrukcí zaměřených na individuální bytovou výstavbu.
Přehled publikací Příspěvek do sborníku a vystoupení na konferenci Společnosti silniční a ČSVTS Jihomoravského kraje „Dopravně zklidněné a obytné ulice“, Brno, budova Fakulty stavební VUT, 05/1985 na téma: „Hromadné garáže pro osobní automobily v MS II.kat. S 1.2 STÚ, parking o 300 stáních, odstavná garáž s 500 stáními.“ Článek do odborné publikace Typizace ve výstavbě – Zpravodaj 1988, vydávaného v rámci Československého katalogu pro výstavbu s tematikou: „Poznatky ze sledování kvality realizace objektů komplexní bytové výstavby na vybraných lokalitách krajů ČSR“ prováděného v létech 1986-87. Odborná stať zpracovaná, na základě podkladů kolektivu spolupracovníků do „Výroční publikace založení STÚ Praha“ na téma: „Technickoekonomická expertiza, jako jedna z oblastí činnosti ústavu.“, 10/1988. Příspěvek do sborníku vydaného ČVUT Praha, Fakultou architektury při příležitosti pořádání vědecké konference s mezinárodní účastí „Konstrukce a architektura technické a výtvarné determinanty architektonické tvorby ve vzájemném vztahu. Metodika a obsah výuky technických předmětů ve strukturovaném studiu a ve vztahu k EU.“ na téma „Kombinovaná stavební soustava pro polyfunkční domy.“ Skalský Dvůr 06/2003 – Praha 06/2004.
7
RESUMÉ Předkládaná doktorská disertační práce ukazuje výsledky dosažené během sedmileté badatelské činnosti autora zaměřené na otázky navrhování polyfunkčních domů integrujících bydlení se zařízeními komerčního i nekomerčního využití (obchodu, služeb, administrativy či jiných) vč. dopravy v klidu (parking a odstavné garáže). Základnou zmíněné činnosti, vytvořenou v čase předchozím, se stala tvůrčí projektová praxe bezprostředně se dotýkající zkoumané oblasti zachycená ve výstupech charakteru projektových podkladů nebo konkrétních projektů převážně zakončených realizací stavby. V nedávné minulosti docházelo k oddělování funkce obytné a funkcí ostatních, na bydlení bezprostředně navazujících, jako jsou obchod, služby, veřejné stravování, zdravotní a sociální péče, školství, kultura, sport, oddych apod. Obytné domy se stavěly roztroušeně, v sídlištích, obklopené sice zelení ale monofunkční. Současné trendy směřují obnově tradičních forem městského stavění, k realizacím polyfunkčních domů integrujících ve vyšších podlažích funkci obytnou, v nižších (v parteru, podzemí) a podstřeší pak slučitelné funkce ostatní. Vzhledem k proběhlému vývoji lze tvrdit, že mnohé bylo pozdrženo a zanedbáno, zatímco technický i společenský vývoj dospěl na jinou úroveň a proto je třeba se touto problematikou hlouběji zabývat. Disertační práce je rozdělena do tří hlavních oddílů a přílohové části. Úvodní kapitola vymezuje východiska práce podáním přehledu o vývoji ve výstavbě obytných domů a tzv. „občanské vybavenosti“ v nedávné minulosti let 1945 – 1989, ovlivněném legislativně direktivními, typizačními a unifikačními metodami. Ve druhém oddíle se práce zabývá problematikou navrhování polyfunkčních domů integrujících dříve zmíněné funkce. Nahlíží na objekt z pohledu projektanta, a to z hlediska výběru a uspořádání funkcí, provozu, vkomponování do urbanistických souvislostí, technických otázek nosné konstrukce, rozvodu instalací zajištění vnitřní pohody z hlediska stavební fyziky. Doplněním toho je přehled a analýza nejdůležitějších právních vztahů mezi různými vlastníky, uživateli i tvůrci složitého celku. Třetí oddíl je praktickým uplatněním a ověřením teoretických závěrů části předchozí cestou vytvoření konkrétního projektu a sledování probíhající realizace polyfunkčního domu v podmínkách vybrané asanace městského centra. Návaznou etapou se zde může stát analýza dopadů vytvořené stavební formy na skutečný provoz a vzájemné vztahy uživatelů s vlastníky nebo širším okolím. V přílohách disertační práce nabízí charakteristický výběr poly-funkčních domů shromážděný z odborných publikací, elektronických medií i vlastním postupem, členěný na realizace či projekty tuzemské, zahraniční, jednotlivé objekty či celé soubory, novostavby či rekonstrukce, podlažní či výškové budovy. Vedle toho je zde rovněž uveden přehled nejdůležitějších souvisejících právních předpisů a hlavních českých norem.
8
SUMMARY Vladimir Jirka: „Multipurpose buildings – Integration of Dwelling and Civic Amenities in a Common Object” PhD Dissertation at the Faculty of Architecture of the Czech Technical University in Prague The submitted doctoral thesis performs the results gained through author´s seven-years research work focused to the problems of the multipurpose buildings design that integrate the dwelling with the commercial and non-commercial exploitation ((i.e. the shopping and service spaces, administrative part e.t.c.) inclusive the inactive transport (parking and layby garages). The creative design practice – concerning the searched sphere and recorded in the outputs like design data or concrete plans capped in the realized building – became a platform for the mentioned activity generated during the preceding time. The functions of dwelling and other ones – like shopping, services, public catering, health and social care, education, culture, sports, recreation – used to be separated in the recent past. Residential houses were scattered in the housing estates, surrounded with the greenery, nevertheless monofunctional. The contemporary trends head for the restoration of traditional forms of the town development, as well as for the realization of multipurpose buildings that integrate both the dwelling function in upper stories and other compatible functions in lower stories (groundstorey, basement) and in attic. It is possible to state with respect to the elapsed history that many things were delayed and neglected, whilst the technical and social development has reached a different level and therefore it is necessary to engage the research more deeply into these problems. The thesis is divided into three main sections plus one attached supplement. The introductory chapter states the starting points of the paper with the survey on the history of the housing and so called civic amenities of the recent past of years 1945-1989, that were influenced by the legislative directive and by the typification and unification methods. In the second section of thesis the problems of the design of multipurpose buildings, integrating the above mentioned functions, are dealt with. It examines the object from the designer´s point of view: e.g. the choice and arrangement of functions, operation, setting into the urban context, technical problems of bearing structures, distribution of piping and wiring, provision of the interior comfort from the building physics point of view. The review and analysis of most important legal relations between various owners, users and creators of the complex whole stand as a supplement here. The third section contains a practical application and verifying of theoretical conclusions of the previous section by the means of working out a concrete design and by monitoring the realization of a multipurpose building in the condition of a chosen redevelopment of the town centre. The analysis of impacts of the created building form to the actual use and to mutual relations of the users and owners of the wider surrounding stands here as the linking stage. The thesis offers in the supplement a characteristic choice of multipurpose buildings gathered from expert publications, electronical media as well as by the author´s own method. It is divided into the realized or designed projects of domestic or foreign origin, individual objects or whole ensembles, new or rehabilitated houses and standard or high-rise buildings. A survey of the most important related legal regulations and main Czech standards is presented besides that.
9
