ČERVENÉHO KŘÍŽE. Cena 10, Kč. SVÃTOV DEN»ERVEN HO KÿÕéE 2006 POSEDM V SEN TU. TOM ä KARGER A»ERVEN KÿÕé

ČERVENÉHO KŘÍŽE Ročník 13 (33)

Číslo 3 – 2006

SVÃTOV› DEN »ERVEN…HO KÿÕéE 2006 POSEDM… V SEN¡TU Pod z·ötitou a tentokr·t i za spolupo¯adatelstvÌ p¯edsedy Sen·tu Parlamentu »R MUDr. P¯emysla Sobotky se v historickÈ zasedacÌ sÌni Sen·tu ve ValdötejnskÈm pal·ci v Praze konalo v pondÏlÌ dne 15. kvÏtna 2006 jiû posedmÈ v novodobÈ historii »eskÈ republiky celost·tnÌ slavnostnÌ vyvrcholenÌ oslav SvÏtovÈho dne »ervenÈho k¯Ìûe 2006. Naöe organizace tak ˙spÏönÏ pokraËuje v prvorepublikovÈ tradici VelikonoËnÌch mÌr˘ »ervenÈho k¯Ìûe. ⁄ËastnÌky tohoto m·jovÈho setk·nÌ jsou jiû tradiËnÏ vybranÌ zaslouûilÌ ËlenovÈ, funkcion·¯i, pracovnÌci a dobrovolnÌci »eskÈho ËervenÈho k¯Ìûe ze vöech OblastnÌch spolk˘ »»K v »R, kte¯Ì zde p¯ebÌrajÌ PodÏkov·nÌ za dlouholetou obÏtavou pr·ci ve prospÏch vöech, kte¯Ì jejich pomoc pot¯ebujÌ. SpolupracujÌcÌ n·rodnÌ spoleËnosti »K tentokr·t zastupovala delegace HessenskÈho »K tvo¯en· jeho prezidentkou Hannelore Rˆnschovou, MBA a ¯editelem Thomasem Klempem, Slovensk˝ »K zastupoval jeho gener·lnÌ sekret·¯ Ing. Bohdan Telg·rsky. Na mÌstÏ v·ûen˝ch host˘ usedl takÈ Ëestn˝ Ëlen »»K a jeho b˝val˝ dlouholet˝ ˙spÏön˝ prezident MUDr. Zdenko Vlk, CSc., ¯editel Kancel·¯e p¯edsedy Sen·tu Parlamentu

Cena 10,– Kč

»R Edvard KoûuönÌk, (kter˝ p¯ednesl pozdravnÈ poselstvÌ p¯edsedy Sen·tu MUDr. P¯emysla Sobotky) a takÈ p¯edstavitelÈ kolektivnÌch Ëlen˘ »»K. SlavnostnÌ zased·nÌ ¯Ìdil ¯editel ⁄¯adu »»K JUDr. Ji¯Ì Proch·zka, hlavnÌ projevy p¯ednesli Ëestn· prezidentka »»K Viktorie äpidlov· a prezident »»K RNDr. Marek Jukl, Ph. D. Vöichni t¯i p¯edstavitelÈ »eskÈho ËervenÈho k¯Ìûe pak p¯ed·vali ocenÏnÌ. P¯i tÈto p¯Ìleûitosti bylo jiû poËtvrtÈ p¯ed·v·no nejvyööÌ vyznamen·nÌ »eskÈho ËervenÈho k¯Ìûe - Medaile Alice MasarykovÈ. P¯evzalo ji za svou celoûivotnÌ pr·ci v »eskoslovenskÈm a »eskÈm ËervenÈm k¯Ìûi dalöÌch öest zaslouûil˝ch Ëlen˘ »»K: MUDr. Jan Fiala (Jind¯ich˘v Hradec), Jaroslav Janeba (Chrudim), MUDr. VladimÌr Jukl (Olomouc), Alexandra KuËerov· (Brno-mÏsto), VÏra Pohlov· (Praha 10) a takÈ Mgr. Josef ävejnoha (Praha 10), vedoucÌ redaktor Novin »ervenÈho k¯Ìûe. I tÏchto öest nov˝ch nositel˘ Medaile Alice MasarykovÈ V·m postupnÏ v tomto a v p¯ÌötÌch ËÌslech naöich Novin »ervenÈho k¯Ìûe p¯edstavÌme podrobnÏji. Hodnotn˝ kulturnÌ program jiû tradiËnÏ p¯edvedl DÏtsk˝ pÏveck˝ sbor KlÌËek z Chrudimi. Vhodnou teËku za slavnostnÌm setk·nÌm p¯edstavovalo malÈ obËerstvenÌ, p¯i nÏmû jeho ˙ËastnÌci ûivÏ besedovali s p¯edstaviteli »»K a vzpomÌnali hlavnÏ na to dobrÈ, co v »ervenÈm k¯Ìûi zaûili a proûili. Mgr. Josef ävejnoha

TOM¡ä KARGER A »ERVEN› KÿÕé »lena divadelnÌho spolku Kaöpar - herce Tom·öe Kargera, nenÌ snadnÈ zastihnout. Jak s·m p¯izn·v·, jeho domovsk· scÈna Divadla v CeletnÈ ho v souËasnosti uv·dÌ hned v nÏkolika titulech. VidÏt ho m˘ûeme mimo jinÈ v inscenacÌch Mrz·k Inichmaansk˝, Richard III., Krysa¯ Ëi v HavlovÏ h¯e Audience. P¯iËteme-li k tomu jeötÏ Tom·öovo p˘sobenÌ v tamnÌ divadelnÌ spoleËnosti CD 2002, ˙Ëinkuje tady celkem v deseti hr·ch. Na mou ot·zku, zda by komornÌ scÈnu domovskÈho divadla vymÏnil za nÏkterÈ z vyhl·öen˝ch Ñkamenn˝ch divadelì, ¯Ìk·: ÑNaöe divadlo mi naprosto vyhovuje, KromÏ toho, ûe mi nabÌzÌ zajÌmavou pr·ci, je tam skvÏl· parta. U velkÈho divadla mi vadÌ pr·vÏ ta kamennost... Vyhovuje mi takzvan· Ñvoln· nohaì, kdy si s·m mohu rozhodnout o tom, kde, co a s k˝m budu dÏlatÖì. I kdyû Th·lie nenÌ k herci nijak skoup·, Tom·ö na svou velkou filmovou roli jeötÏ Ëek·: ÑV p·r filmech jsem si samoz¯ejmÏ zahr·l a na jedno novÈ filmov·nÌ se teÔ chyst·m. A moje vysnÏnÈ role?!? Bez velkÈho p¯em˝ölenÌ - VÏtrn· h˘rka, role Hiecklifa a nebo Marfhyho z P¯eletu nad KukaËËÌm hnÌzdem. Ty bych jednou moc r·d!ì S Tom·öem Kargerem se p¯ÌjemnÏ povÌd· a nejen o divadle. »lovÏk se s nÌm m˘ûe zastavit u mnoha tÈmat - »erven˝ k¯Ìû z nich nevyjÌmajeÖ Redakce Novin »K: ÑCo se V·m vybavÌ, kdyû slyöÌte o »ervenÈm k¯Ìûi?ì Tom·ö Karger: ÑMoje teta Jana. (SmÌch) Ne, opravdu. LÈta totiû pro

»erven˝ k¯Ìû pracuje a jejÌ jmÈno s nÌm proto logicky spojuji! Teta jistÏ promine, kdyû svou odpovÏÔ jeötÏ o nÏco m·lo rozvedu. S »erven˝m k¯Ìûem jsem p¯iöel do uûöÌho kontaktu uû na vojnÏ. Jako absolvent DivadelnÌ akademie jsem byl za¯azen k takzvan˝m lapiduch˘m a pozdÏji vyökolen na velitele prapornÌho obvaziötÏ. VojenskÈ zdravotnÌ sloûky tenkr·t ˙zce spolupracovaly s pracovnÌky »ervenÈho k¯Ìûe a my jsme se tak dostali hodnÏ blÌzko k jeho Ëinnosti. Dodnes si ho v·ûÌm pro to, co dÏl·. Vedle chronicky zn·m˝ch ˙kol˘ »ervenÈho k¯Ìûe, jako je ökolenÌ prvnÌ pomoci a snad nejzn·mÏjöÌho bezp¯ÌspÏvkovÈho d·rcovstvÌ krve, bych chtÏl vzpomenout VodnÌ z·chrannou sluûbu. Ta mÏ odjakûiva velmi p¯itahovala. KromÏ toho, ûe se jedn· o znaËnÏ atraktivnÌ disciplÌnu, je p¯edevöÌm smyslupln·. Na svÈm kontÏ m· stovky zachr·nÏn˝ch ûivot˘ a jejÌ ˙Ëinnost je tak snadno prokazateln·. ÑVodnÌciì slouûÌ lidem jak na vodÏ, tak i na suchu. OceÚuji, ûe se vÏnujÌ i prevenci, to je podle mne obrovsky d˘leûit· vÏc. V lÈtÏ u vody se nÏkdy hodnÏ hazarduje, a tak jÌ nenÌ nikdy dostÖ »erven˝ k¯Ìû pat¯Ì k organizacÌm, kterÈ majÌ v pop¯edÌ svÈho z·jmu ËlovÏka. StarajÌ se o nÏj a snaûÌ se mu pom·hat. A to je vûdycky dost dobrÈ. Mezi jeho Ëleny dnes uû najdeme hodnÏ mlad˝ch lidÌ a to znamen·, ûe m· co nabÌdnout. Zkr·tka, »erven˝ k¯Ìû nenÌ û·dnou abstrakcÌÖì. Text a foto: Otto Lokaj

1

O V›SLEDCÕCH NAäÕ PR¡CE O v˝sledcÌch naöÌ pr·ce by p¯edevöÌm mÏli hovo¯it ti, kter˝ch se t˝k·. SpoluobËanÈ a instituce, kter˝m jsme nÏjak prospÏli Ëi jinak pomohli, jak je naöÌm posl·nÌm. Samoz¯ejmostÌ by mÏla b˝t objektivnÌ informace od naöich ÑinvestigativnÌchì novin·¯˘ v naöich nez·visl˝ch sdÏlovacÌch prost¯edcÌch. Bohuûel vöe je ponÏkud jinak. SvÏt, a pro ten n·ö st·tnÌ dvoreËek to platÌ jeötÏ vÌce, je toho n·zoru, ûe dobrÈho pom·lu. PodÏkovat?†V˝jimeËnÏ! Pochv·lit? V û·dnÈm p¯ÌpadÏ. M·m pocit, ûe vÏtöina si myslÌ, ûe »esk˝ Ëerven˝ k¯Ìû a jeho pr·ce je historickou samoz¯ejmostÌ a sluönÈ v˝sledky povinnostÌ. NemyslÌm si, jistÏ spolu s v·mi, ûe jsme ve vöem a vöude vynikajÌcÌ. Ale p¯i rozsahu ËinnostÌ »»K, jejich realizaci pro velk˝ poËet lidÌ na vÏtöinÏ ˙zemÌ st·tu v souËasn˝ch podmÌnk·ch jsou v˝sledky naöÌ pr·ce velmi sluönÈ. NÏco o tom vypovÌd· i V˝roËnÌ zpr·va »»K za rok 2005, kterou jsme tak jako kaûd˝ rok p¯ed Ëasem vydali. Pokud ji nezn·te, m·te moûnost se s nÌ sezn·mit na vaöem OS »»K, kde je v nÏkolika v˝tiscÌch. Moûn· ti z v·s, kte¯Ì st·le jen ho¯ekujÌ, jak je to s n·mi öpatnÈ a ûe nic nejde, zÌskajÌ inspiraci, jak na to. Tuto V˝roËnÌ zpr·vu kaûdoroËnÏ rozesÌl·me vöem Ëlen˘m vl·dy »R, poslanc˘m, sen·tor˘m, krajsk˝m hejtman˘m. MÏla by pomoci p¯i propagaci naöÌ pr·ce. Samoz¯ejmÏ na ˙zemÌ toho oblastnÌho spolku, kter˝ nepracuje v˘bec a nebo si na Ëinnost jenom hraje z d˘vod˘ zachov·nÌ existence, û·dn· pozitivnÌ informace o dobrÈ pr·ci jinde nepom˘ûe. V souËasnÈ dobÏ za sebou jiû m·me prvnÌ pololetÌ roku 2006. M·me za sebou ¯adu d˘leûit˝ch jedn·nÌ na ˙rovni ministerstev, ⁄¯adu vl·dy »R a dalöÌch v˝znamn˝ch institucÌ. Jejich v˝sledky by mÏly p¯ispÏt k rozvoji Ëinnosti »»K. Poda¯ilo se zajistit finanËnÌ prost¯edky na naöe aktivity na ˙rovni OS »»K, na n·ö n·vrh vl·da »R schv·lila finance na dokonËenÌ rekonstrukce nemocnice v BÏlehradÏ, kterou ⁄¯ad »»K zajiöùuje. ProbÌhajÌ jedn·nÌ o spolupr·ci s Ministerstvem vnitra - Gÿ HZS »R, snad se jiû zaËne ze strany naöich partner˘ v NÏmeckÈm ËervenÈm k¯Ìûi naplÚovat dohoda o poskytnutÌ finanËnÌch prost¯edk˘ na konkrÈtnÌ programy, coû bude zase znamenat v˝znamnou pomoc pro OS »»K.

V˝konn· rada »»K zah·jila jedn·nÌ o vytvo¯enÌ ÑStrategie budoucnosti »»Kì. Jedn· se o d˘leûitou pr·ci, kter· by mÏla p¯ispÏt k naöemu spoleËnÈmu postupu na posÌlenÌ v˝konnosti, ale takÈ samostatnosti a nez·vislosti naöÌ N·rodnÌ spoleËnosti »»K. I OS »»K majÌ za sebou jiû kus pr·ce. AlespoÚ nÏkterÈ. Za zmÌnku a podÏkov·nÌ jistÏ pat¯Ì alespoÚ velk· akce k SvÏtovÈmu dni »K v Pal·ci Flora v Praze, kterou organizoval OS »»K Praha 3+6+8 nebo republikovÈ kolo soutÏûe HlÌdek mlad˝ch zdravotnÌk˘, organizovanÈ OS »»K ⁄stÌ nad OrlicÌ. O tÏchto i dalöÌch jsou nebo budou informace na jinÈm mÌstÏ v naöich Novin·ch »K. M·me za sebou takÈ dalöÌ povodnÏ. M·m na mysli ty jarnÌ. Ty letoönÌ byly ponÏkud jinÈ. Nejen rozsahem, kter˝ mimo dvÏ oblasti byl p¯ece jenom v˝raznÏ menöÌ. To p¯edznamenalo i menöÌ pot¯ebu naöÌ ˙Ëasti. Rychl· reakce vl·dy a vyhl·öenÌ finanËnÌ pomoci pro postiûenÈ takÈ d·le ovlivnilo snahu obËan˘ pom·hat. DÏkuji v·m vöem, kte¯Ì jste se do pomoci zapojili. Aû budete ËÌst tyto ¯·dky, budeme jiû mÌt za sebou jedn·nÌ Shrom·ûdÏnÌ deleg·t˘ »»K, kterÈ projedn· v˝sledky naöÌ pr·ce v roce 2005 a pl·n na rok 2006. VϯÌm, ûe z jedn·nÌ vyplynou i pozitivnÌ n·vrhy a z·vÏry pro budoucnost »»K. Budeme mÌt za sebou takÈ volby do PoslaneckÈ snÏmovny a moûn· novou vl·du. Pro n·s to znamen· obnovit a nav·zat znovu kontakty, nezbytnÈ pro zÌsk·nÌ podpory pro naöi pr·ci. Je to zpravidla n·roËn· pr·ce v dlouhÈm obdobÌ. VϯÌm, ûe pr·vÏ v˝sledky naöÌ pr·ce budou br·ny v ˙vahu, ûe nebudeme nuceni zaËÌnat zase znovu od zaË·tku. Z·leûÌ na kaûdÈm z n·s, jak se chopÌ pr·ce a jakÈ bude mÌt v˝sledky Jeden öpatn˝ v naöich pomÏrech bohuûel zastÌnÌ mnoho dobr˝ch. P¯eji n·m vöem, aù se n·m da¯Ì. M·me pro to vybudovanÈ dobrÈ z·klady. Jen je vyuûÌt. P¯ed sebou m·me letnÌ mÏsÌce. P¯eji v·m jen dobrÈ v˝sledky v pr·ci a takÈ, pokud bude Ëas, p¯Ìjemnou dovolenou. JUDr. Ji¯Ì Proch·zka, ¯editel ⁄¯adu »»K

ZAHRANI»NÕ AKTIVITY »»K JEDN¡NÕ S NÃMECK›M »K Dne 23. 3. 2006 se v Praze uskuteËnilo v˝znamnÈ jedn·nÌ s delegacÌ NÏmeckÈho »K vÏnovanÈ projedn·nÌ rozpoËtu dvou spoleËn˝ch projekt˘ »»K a NÏmeckÈho »K ÑP¯Ìprava na katastrofyì a ÑPrvnÌ pomocì na obdobÌ 2006 - 2007. Za NÏmeck˝ »K se jedn·nÌ z˙Ëastnili Frank Jˆrres (pracovnÌk ˙st¯edÌ N»K z BerlÌna) a Thomas Klemp (¯editel HessenskÈ-

ho »K), Ëeskou stranu zastupovali ¯editel ⁄¯adu »»K JUDr. Ji¯Ì Proch·zka a vedoucÌ ˙sek˘ ⁄¯adu »»K Ing. Helena JedliËkov·, RNDr. Josef KoneËn˝ a Mgr. Josef ävejnoha.

DELEGACE »»K NA SLOVENSKU Ve dnech 3. - 4. 5. 2006 se delegace »»K tvo¯en· prezidentem »»K RNDr. Markem Juklem, Ph. D., ¯editelem ⁄¯adu »»K JUDr. Ji¯Ìm

2

Proch·zkou a Ëestn˝m Ëlenem »»K a b˝val˝m dlouholet˝m prezidentem »»K MUDr. Zdenko Vlkem, CSc. z˙Ëastnila v BratislavÏ oslav SvÏtovÈho dne »ervenÈho k¯Ìûe 2006. Jejich souË·stÌ bylo i p¯ijetÌ prezidentem SlovenskÈ republiky Ivanem GaöparoviËem na BratislavskÈm hradÏ.

ZAHRANI»NÕ DELEGACE V PRAZE Dne 15. 5. 2006 se slavnostnÌho celorepublikovÈho setk·nÌ zaslouûil˝ch Ëlen˘ »»K v Sen·tu Parlamentu »R po¯·danÈho u p¯Ìleûitosti SvÏtovÈho dne »ervenÈho k¯Ìûe 2006 z˙Ëastnily dvÏ zahraniËnÌ delegace: Hessensk˝ »K zastupovala jeho prezidentka Hannelore Rˆnschov· a jeho ¯editel Thomas Klemp, Slovensk˝ »K pak jeho gener·lnÌ sekret·¯ Ing. Bohdan Telg·rsky. »lenovÈ obou delegacÌ rovnÏû jednali s prezidentem »»K RNDr. Markem Juklem, Ph. D., Ëestnou prezidentkou »»K ViktoriÌ äpidlovou a ¯editelem ⁄¯adu »»K JUDr. Ji¯Ìm Proch·zkou o dalöÌ spoluéena nutÌ manûela, aby vypil lÈk. - ÑAle vûdyù pr·ci. n·m to dal zvÏrolÈka¯ pro psaÖì. - ÑPr·vÏ, kdyû tÏ Azor uvidÌ, moûn· to vypije i onÖì.

ZPR¡VY Z ⁄ÿADU »ESK…HO »ERVEN…HO KÿÕéE V›KONN¡ RADA »»K 25. 3. 2006

NOVÕ NOSITEL… MEDAILÕ

V˝konn· rada »»K se na tomto svÈm jedn·nÌ zab˝vala p¯edevöÌm p¯Ìpravou kvÏtnovÈho zased·nÌ Shrom·ûdÏnÌ deleg·t˘ »»K. Proto v prvnÌ ¯adÏ projednala a schv·lila pÌsemnÈ materi·ly, kterÈ se na toto zased·nÌ p¯edkl·dajÌ: Zpr·vu o stavu SpoleËnosti »»K za rok 2005, Zpr·vu o v˝sledcÌch Ëinnosti »»K za rok 2005, Zpr·vy vedoucÌch pracovnÌch skupin VR »»K, Zpr·vy o Ëinnosti kolektivnÌch Ëlen˘ »»K, Zpr·vu o v˝sledcÌch hospoda¯enÌ »»K za rok 2005, Zpr·vu DozorËÌ rady »»K, Pl·n Ëinnosti »»K na rok 2006 - kvÏten 2007 a N·vrh rozpoËtu »»K na rok 2006. D·le VR »»K na tomto svÈm zased·nÌ projednala a schv·lila p¯Ìpravu oslav letoönÌho SvÏtovÈho dne »ervenÈho k¯Ìûe, n·vrhy na udÏlenÌ nejvyööÌho vyznamen·nÌ »»K ÑMedaile Alice MasarykovÈì, n·vrh novelizacÌ norem znalostÌ ÑDobrovoln· sestra »»Kì a ÑMaskÈr »»Kì a souhrnnou informaci o souËasnÈm stavu DÏtskÈ odbornÈ lÈËebny Ch. G. MasarykovÈ v Bukovanech. Schv·lila takÈ novÈ Ëleny Registru rozhodËÌch »»K. V r·mci informaËnÌch zpr·v vzala VR »»K na vÏdomÌ zpr·vu o Ëinnosti prezidenta »»K a ⁄¯adu »»K a p¯ehled o aktivit·ch ⁄¯adu »»K a OS »»K se sdÏlovacÌmi prost¯edky za uplynulÈ obdobÌ. Na vÏdomÌ rovnÏû vzala informaci o p¯ÌpravÏ zased·nÌ Komor »»K a o v˝sledcÌch zased·nÌ Rady Ml·deûe »»K republiky.

ALICE MASARYKOV… - 1. Ë·st MUDr. JAN FIALA (1912) »lenem »ervenÈho k¯Ìûe je od roku 1940. Svoji Ëinnost zaËÌnal v tehdejöÌm »eskoslovenskÈm ËervenÈm k¯Ìûi na jiûnÌ MoravÏ, pozdÏji se p¯es nÏkolik jihoËesk˝ch mÏst dostal do Jind¯ichova Hradce, kde p˘sobil ¯adu let jako obvodnÌ lÈka¯ a mÌstop¯edseda 1. MS »»K Jind¯ich˘v Hradec. UskuteËnil mnoho p¯edn·öek a besed pro svÈ pacienty i Ëleny »S»K a »»K, uËil na kurzech a ökolenÌch prvnÌ pomoci. Za svou mnohaletou ˙spÏönou spolupr·ci s »S»K a »»K zÌskal ¯adu jeho vyznamen·nÌ a ocenÏnÌ. Byl dlouholet˝m lÈka¯em i osobnÌm p¯Ìtelem ËestnÈ p¯edsedkynÏ »S»K panÌ Hany BeneöovÈ.

JAROSLAV JANEBA (1929) ZASED¡NÕ KOMOR »»K Dne 8. 4. 2006 se na svÈm zased·nÌ seöla v P¯erovÏ Moravskoslezsk· komora »»K. Jedn·nÌ ¯Ìdil jejÌ p¯edseda a viceprezident »»K Adolf äùastn˝. PodrobnÏ byly projedn·ny pÌsemnÈ materi·ly p¯edkl·danÈ na zased·nÌ Shrom·ûdÏnÌ deleg·t˘ »»K, kterÈ uvedli prezident »»K RNDr. Marek Jukl, Ph. D. a ¯editel ⁄¯adu »»K JUDr. Ji¯Ì Proch·zka. Se stejn˝m programem se na svÈm zased·nÌ seöla dne 22. 4. 2006 v Praze »esk· komora »»K. JejÌ jedn·nÌ ¯Ìdil ¯editel ⁄¯adu »»K JUDr. Ji¯Ì Proch·zka, kter˝ takÈ spolu s prezidentem »»K RNDr. Markem Juklem, Ph. D. uvedl pÌsemnÈ materi·ly p¯edkl·danÈ na Shrom·ûdÏnÌ deleg·t˘ »»K.

SHROM¡éDÃNÕ DELEG¡TŸ »»K V Praze se dne 20. 5. 2006 seöel ke svÈmu pravidelnÈmu v˝roËnÌmu zased·nÌ nejvyööÌ org·n naöÌ organizace - Shrom·ûdÏnÌ deleg·t˘ »»K, aby projednal v˝sledky Ëinnosti a hospoda¯enÌ »»K za rok 2005 a pl·n Ëinnosti a rozpoËet na rok 2006. Zpr·vu o stavu spoleËnosti »eskÈho ËervenÈho k¯Ìûe p¯ednesl jejÌ prezident RNDr. Marek Jukl, Ph. D., zpr·vu DozorËÌ rady »»K pak jejÌ p¯edsedkynÏ Stanislava Klicmanov·Ma¯Ìkov·. ⁄vodnÌ refer·t k bloku pÌsemn˝ch materi·l˘ zamϯen˝ p¯edevöÌm na v˝sledky Ëinnosti »»K v uplynulÈm roce s nastÌnÏnÌm v˝hled˘ na dalöÌ obdobÌ p¯ednesl ¯editel ⁄¯adu »»K JUDr. Ji¯Ì Proch·zka. Shrom·ûdÏnÌ deleg·t˘ »»K mj. takÈ vzalo na vÏdomÌ zpr·vy o Ëinnosti öesti kolektivnÌch Ëlen˘ »»K (VodnÌ z·chrannÈ sluûby »»K, HorskÈ sluûby »R, Svazu z·chrann˝ch brig·d kynolog˘ »R, SkalnÌ z·chrannÈ sluûby CHKO Broumovsko, SpeleologickÈ z·chrannÈ sluûby, »eskÈ unie n·mo¯nÌho jachtingu) a takÈ o Ëinnosti t¯Ì pracovnÌch skupin V˝konnÈ rady »»K (pro v˝uku a vzdÏl·v·nÌ, pro bezp¯ÌspÏvkovÈ d·rcovstvÌ krve a pro spolkovou Ëinnost). Ve schv·lenÈm usnesenÌ pak byly konkretizov·ny ˙koly na dalöÌ obdobÌ p¯edevöÌm pro OS »»K.

ÑMusÌm zajÌt k oËnÌmu lÈka¯iì, stÏûuje si svatoj·nsk· muöka. ÑVËera jsem se dvÏ hodiny dvo¯ila nedopalku cigaretyì.

»lenem »ervenÈho k¯Ìûe je od roku 1954. Po celou dobu svÈho ËlenstvÌ v »S»K aktivnÏ pracuje v MÌstnÌ skupinÏ »»K ve Svratouchu. Byl dlouholet˝m Ëlenem OblastnÌ v˝konnÈ rady »»K Chrudim a po t¯i volebnÌ obdobÌ takÈ aktivnÌm Ëlenem Shrom·ûdÏnÌ deleg·t˘ »»K. VÏnoval se zejmÈna spolkovÈ Ëinnosti a zÌsk·v·nÌ nov˝ch Ëlen˘ »S»K a »»K, uskuteËÚoval p¯edn·öky a besedy pro Ëleny MS »»K a jejÌ Ëinnost takÈ propagoval ve sdÏlovacÌch prost¯edcÌch. Za svou mnohaletou ˙spÏönou a obÏtavou pr·ci v »S»K a »»K zÌskal ¯adu ocenÏnÌ a vyznamen·nÌ »ervenÈho k¯Ìûe.

KATASTROFY.COM MODERNÕ ZPŸSOB PREZENTACE Na podzim loÚskÈho roku byl spuötÏn nov˝ zpravodajsk˝ port·l www.katastrofy.com. JednÌm z prvnÌch st·l˝ch smluvnÌch partner˘ port·lu se stal »esk˝ Ëerven˝ k¯Ìû, kter˝ tÌmto krokem udÏlal dalöÌ krok ve svÈ marketingovÈ strategii - komunikaci s mÈdii. Po nÏkolika mÏsÌcÌch fungov·nÌ si naöel port·l svÈ pravidelnÈ uûivatele a kaûd˝ t˝den ho navötÌvÌ vÌce jak 7.000 n·vötÏvnÌk˘, kte¯Ì p¯i surfov·nÌ v jednotliv˝ch rubrik·ch vygenerujÌ vÌce jak 100.000 zobrazenÌ t˝dnÏ. Internet je modernÌ mÈdium, kterÈ umoûÚuje tÈmϯ neomezenÈ moûnosti v oblasti informacÌ a marketingu. A jelikoû jednÌm z hlavnÌch bod˘ smlouvy o spolupr·ci mezi port·lem a »»K je podpora Ëinnosti tÈto humanit·rnÌ organizace, vybÌzÌme jednotlivÈ oblastnÌ spolky a mÌstnÌ skupiny »»K, aby prezentovaly svoji Ëinnost na tomto port·lu. Je t¯eba zmÌnit, ûe prezentace Ëinnosti »»Kje v redakËnÌ Ë·sti port·lu zcela zdarma. A to je jistÏ p·dn˝ d˘vod, proË vyuûÌt tÈto moûnosti a prost¯ednictvÌm elektronickÈ poöty informovat redakci port·lu ([email protected]) o akcÌch, kterÈ po¯·d·te, nebo kter˝ch se ˙ËastnÌte. Poskytujte informace mÈdiu, kterÈ je pro podporu Ëinnosti »»K urËenÈ!!! Vyberte ve svÈ organizaci ËlovÏka, kter˝ se bude o zasÌl·nÌ informacÌ starat. Nem·-li takov˝ ËlovÏk s podobnou ËinnostÌ zkuöenosti, m˘ûete ho nasmÏrovat na redakci port·lu a redakto¯i mu r·di poradÌ, jak postupovat. Forma je zcela jednoduch· - staËÌ zasÌlat kr·tkÈ Ël·nky se struËn˝m popisem akce (co, kdo, kdy, kde, jak, proË) doplnÏnÈ o p·r fotografiÌ. Petr Nov˝ (Katastrofy.com)

3

ZPR¡VY Z REGIONŸ äKOLENÕ IR¡CK›CH L…KAÿŸ Projekt ÑäkolenÌ ir·ck˝ch lÈka¯˘ì, kterÈ probÏhlo ve FakultnÌ nemocnici Praha-Motol, skonËilo v†polovinÏ letoönÌho b¯ezna. Cel· akce byla organizaËnÏ zajiöùov·na OS »»K MÏlnÌk na z·kladÏ smlouvy s†Ministerstvem zahraniËnÌch vÏcÌ »R o realizaci projektu ÑPomoc jihoir·ckÈmu regionu v†pÈËi o dÏti se srdeËnÌm onemocnÏnÌmì. Tento projekt volnÏ navazuje na program humanit·rnÌch evakuacÌ vl·dy »R MEDEVAC, v†jehoû r·mci bylo v†»R odoperov·no, a tÌm vylÈËeno, celkem 38 ir·ck˝ch dÏtÌ. V†p·tek 3. 3. 2006 v 10,00 hod. p¯evzali v†kardiocentru FN Praha-Motol z·stupci OS »»K MÏlnÌk speci·lnÌ lÈka¯skÈ p¯Ìstroje - ultrazvuk a EKG, na jejichû zakoupenÌ poskytlo finanËnÌ prost¯edky Ministerstvo zahraniËnÌch vÏcÌ »R, stejnÏ jako na zajiötÏnÌ celÈho projektu ökolenÌ ir·ck˝ch lÈka¯˘. BÏhem nÏkolika poslednÌch dn˘ ökolenÌ si pr·ci s†nimi jeötÏ procviËili Dr. Sawsan a Dr. Amer a potÈ se jiû ir·ËtÌ lÈka¯i vraceli do Basry. V†polovinÏ b¯ezna 2006 se pak uskuteËnilo p¯ed·nÌ tÏchto p¯Ìstroj˘ pplk. MUDr. Miloöem BohoÚkem z†⁄st¯ednÌ vojenskÈ nemocnice Praha-St¯eöovice v†Childern and maternity hospital Al Basrah, kde oba p¯Ìstroje budou slouûit k†vyöet¯ov·nÌ dÏtÌ. Alena Herinkov·, ¯editelka ⁄¯adu OS »»K MÏlnÌk

DÕKY, ST¡“O Kdyû jsem proËÌtala prvnÌ letoönÌ ËÌslo Novin »K, zastavila jsem se u Ël·nku ÑOpustila n·s MUDr. Anna Folprechtov·ì, kter˝ byl zamϯen na celoûivotnÌ pr·ci zesnulÈ lÈka¯ky a na jejÌ vztah k†»»K. A tu pr·vÏ jsem se zamyslela nad tÌm, proË se o vÏtöinÏ v˝znamn˝ch lidÌ dozvÌd·me teprve tehdy, aû opustÌ tento svÏt. MÏli bychom na nÏ upozornit, pokud jsou mezi n·mi. A to pr·vÏ v†tuto chvÌli ËinÌm j·. St·Úaì - tak ji zn· cel˝ kladensk˝ region. Je to neuvϯitelnÈ kolik el·nu, energie a v˘dËÌho ducha je skryto v†tÈto p¯ÌjemnÈ, sympatickÈ d·mÏ, kter· uû p¯ekroËila sedm˝ k¯Ìûek. Zn·m ji uû 55 let a proto V·m ji trochu p¯iblÌûÌm. Stanislava Klicmanov·-Ma¯Ìkov· se narodila 26. 11. 1933 v†L·nech, na coû je velmi pyön·; tam str·vila takÈ svÈ dÏtstvÌ a ml·dÌ. Po ukonËenÌ ökolnÌ doch·zky absolvovala 2-letou zdravotnÌ ökolu a nastoupila na umÌstÏnku do nemocnice v†ChomutovÏ. V†roce 1952 se provdala a mÏla 3 dÏti. PotÈ se p¯estÏhovala do H¯ebËe. V†roce 1954 se stala Ëlenkou p¯edsednictva OV »S»K Kladno. Absolvovala instruktorsk˝ kurz v†⁄st¯ednÌ ökole »S»K v†LÌönu a stala se vedoucÌ sboru ZI »S»K v†KladnÏ. Byla velitelkou zdravotnickÈ druûiny ve StochovÏ a vedoucÌ dorostu »S»K ve StochovÏ i v†TuchlovicÌch. V†roce 1969 byla St·Úa zadrûena p¯i manifestaci na StaromÏstskÈm n·mÏstÌ v†Praze. Po pat¯iËnÈm ÑupozornÏnÌì byla propuötÏna a za trest p¯eloûena jako dÏlnice do SONP Kladno. Pracovala jako je¯·bnice, pozdÏji se stala vedoucÌ skladu. Po celou dobu pracovala aktivnÏ v†»S»K, mj. ökolila ve svÈm z·vodÏ CO na tÈma ÑbojovÈ l·tkyì. Po odchodu do d˘chodu se vr·tila do zdravotnictvÌ, slouûila nÏjak˝ Ëas v†nemocnici Klad-

no. PotÈ jÌ onemocnÏl manûel a pot¯eboval jejÌ pÈËi. Po jeho smrti v†roce 1990 nastoupila na OS »»K Kladno, kde pracuje dodnes. DÌky jejÌ aktivitÏ spoleËnÏ s†ostatnÌmi pracovnÌky vybudovali hygienickÈ za¯ÌzenÌ, potom azylov˝ d˘m, jehoû je St·Úa vedoucÌ. Azylov˝ d˘m je o·zou pro vöechny, kdoû se pot¯ebujÌ zah¯·t, najÌst, vykoupat, oblÈknout. StarajÌ se zde takÈ o rozvoz jÌdel senior˘m. KromÏ tÏchto aktivit St·Úa zajiöùuje veöker· ökolenÌ prvnÌ pomoci v†celÈm kladenskÈm regionu, zajiöùuje oceÚov·nÌ d·rc˘ krve, jezdÌ na ozdravnÈ pobyty dÏtÌ jako hlavnÌ vedoucÌ, zajiöùuje s†ostatnÌmi soutÏû HMZ, pom·h· Ml·deûi »»K. Je p¯edsedkynÌ DozorËÌ rady »»K a tÈû p¯edsedkynÌ OVR »»K Kladno. ÿekla bych, ûe je to jen minimum, co jsem o pr·ci tÈto ne˙navnÈ Ëervenok¯iûaËky napsala. Byla nÏkolikr·t vyhodnocena a m· spoustu diplom˘ a medailÌ, ale Ëeho si nejvÌce cenÌ, je Medaile Alice MasarykovÈ. Kdyû nÏkdy utrousÌ, ûe je naËase, aby odeöla, nevϯÌme jÌ, protoûe vÌme jak miluje svou pr·ci, kter· je n·plnÌ jejÌho ûivota. Miluje lidi a uû v˘bec si neumÌm p¯edstavit OS »»K bez St·ni, kter· je duöÌ tÈto organizace a za jejÌ bytÌ bojovala vûdy jako lvice. Kdybychom postavili do ¯ady obËany i ml·deû, kterÈ vyökolila, myslÌm, ûe by n·m nestaËilo n·mÏstÌ. Ml·deû miluje svou St·Úu, ona jim p¯ed·v· svÈ vÏdomosti a zkuöenosti. Na soust¯edÏnÌch je vûdy ochotn· naslouchat jejich stesk˘m, p¯ipravovat r˘znÈ taöka¯ice, je laskav· jako m·ma. ChtÏla bych panÌ St·nÏ KlicmanovÈ-Ma¯ÌkovÈ podÏkovat za celoûivotnÌ aktivitu a pop¯·t jÌ jmÈnem vöech kladensk˝ch Ëervenok¯iû·k˘ hlavnÏ pevnÈ zdravÌ, dobrÈ nervy, aby jeötÏ dlouho tu admir·lskou h˘l drûela ve sv˝ch rukou. DÌky, m·me TÏ r·di, St·Úo. PavlÌna Hofmannov·, p¯edsedkynÏ MS »»K Slan˝, Ëlenka OVR »»K Kladno

N¡VRAT DO DOBY SAMARIT¡NŸ Jako v†dobÏ Samarit·n˘ a poË·tk˘ »ervenÈho k¯Ìûe v†p¯edminulÈm stoletÌ si mohli na prvnÌ pohled chvÌli p¯ipadat n·vötÏvnÌci, kte¯Ì se p¯ijeli podÌvat v†sobotu 8. dubna 2006 do Hradce Kr·lovÈ-B¯ezhradu. Na mÌstnÌm sportoviöti se totiû spoleËnÏ p¯edstavili hasiËi a zdravotnÌci. Nejednalo se ale o û·dnou historickou akci. Sbor dobrovoln˝ch hasiˢ B¯ezhrad zde uspo¯·dal III. roËnÌk kl·nÌ v†poû·rnÌm ˙toku s†n·zvem Memori·l Miroslava Pek·rka. OblastnÌ spolek »eskÈho ËervenÈho k¯Ìûe Hradec Kr·lovÈ zase p¯ipravil uk·zky prvnÌ pomoci, velmi vÏrohodn· zn·zornÏnÌ nejr˘znÏjöÌch ˙raz˘ a postaral se takÈ o zdravotnÌ zajiötÏnÌ akce. S†B¯ezhradsk˝mi dobrovoln˝mi hasiËi se n·m uû p¯ed Ëasem poda¯ilo nav·zat velmi dobrou spolupr·ci. TÈmϯ stovka dÏtÌ a na 160 dospÏl˝ch s†opravdov˝m z·jmem shlÈdlo uk·zky prvnÌ pomoci, resuscitace, namaskov·nÌ a n·slednÈ oöet-

¯enÌ r·ny na dolnÌ konËetinÏ, pozornost vzbudily i publikace o prvnÌ pomoci, »K a MHP. ÿada dobrovoln˝ch hasiˢ se takÈ vyptala na kurzy po¯·danÈ »»K s†vÏdomÌm, ûe se jim jejich obsah m˘ûe v†ûivotÏ i v†pr·ci leckdy hodit. NejvÏtöÌ z·ûitek ale mÏly dÏti, a to z†umÏl˝ch zranÏnÌ. Naöe pÏtice zdravotnÌk˘, naötÏstÌ vesmÏs z·roveÚ maskÈr˘, ani nestÌhala modelovat r˘zn· poranÏnÌ vöem z·jemc˘m. Byla to pro vÏtöinu dÏtÌ ˙plnÏ nov· hra, a jak vÌme, hrou se dÏti nejvÌce nauËÌ. Ne vûdy jsou ale bohuûel poranÏnÌ hrou. O tom svÏdËÌ i historie tÈto akce. Memori·l Miroslava Pek·rka je vzpomÌnkou na nehodu autobusu mÏstskÈ hromadnÈ dopravy na ûelezniËnÌm p¯ejezdu v†Hradci Kr·lovÈ-B¯ezhradu 4. dubna 2003. TragÈdie si tehdy vyû·dala 4 mrtvÈ a 6 zranÏn˝ch. Z·chran·¯i si od tÈ doby kaûdoroËnÏ p¯ipomÌnajÌ, ûe smrt si skuteËnÏ nevybÌr·. Onoho tragickÈho r·na dostihla i 17-letÈho dobrovolnÈho hasiËe Miroslava Pek·rka. Luk·ö Pochyl˝, p¯edseda OS »»K Hradec Kr·lovÈ

»ESK› »ERVEN› KÿÕé M¡ REKORD V†r·mci tradiËnÌ v˝stavy po¯·danÈ MS »»K SemanÌn nedaleko »eskÈ T¯ebovÈ se v†sobotu 10. dubna 2006 uskuteËnil pokus o rekord v†poËtu doma upeËen˝ch velikonoËnÌch ber·nk˘ shrom·ûdÏn˝ch na jednom mÌstÏ. Po¯adatelÈ akce oslovili MS »»K v†okrese ⁄stÌ nad OrlicÌ a ve¯ejnost a na z·kladÏ jejich v˝zvy se v†prostor·ch mÌstnÌho obecnÌho ˙¯adu poda¯ilo shrom·ûdit 214 ber·nk˘. Iva Jiruöov· z†pelh¯imovskÈ agentury Dobr˝ den pak po p¯epoËÌt·nÌ vyhl·sila tento poËet jako stanovujÌcÌ rekord, kter˝ bude registrov·n v†ËeskÈ datab·zi rekord˘. Ji¯Ì PreclÌk, ¯editel ⁄¯adu OS »»K ⁄stÌ nad OrlicÌ

POZV¡NKA NA SOU»INNOSTNÕ CVI»ENÕ SVAT› K¡MEN 2006 OS »»K »eskÈ BudÏjovice si V·s dovoluje pozvat na mezin·rodnÌ souËinnostnÌ cviËenÌ Svat˝ K·men 2006, kterÈ po¯·d·me ve dnech 21. - 24. z·¯Ì 2006 ve SvatÈm Kameni u DolnÌho Dvo¯iötÏ. CviËenÌ, kterÈho se z˙ËastnÌ i jednotky RakouskÈho »K, je zamϯeno na druhosledovou problematiku zvl·d·nÌ rozs·hl˝ch mimo¯·dn˝ch ud·lostÌ a krizov˝ch stav˘ se zamϯenÌm na nouzovÈ ubytov·nÌ, orientaci a vyhled·v·nÌ v terÈnu a zv˝öenÌ individu·lnÌch dovednostÌ ˙ËastnÌk˘ v oblasti prvnÌ pomoci a to vËetnÏ prvnÌ pomoci s pom˘ckami (pod vedenÌm profesion·l˘ ze ZZS). DalöÌm cÌlem je pak vz·jemn· v˝mÏna zkuöenostÌ a n·cvik spolupr·ce vÌce sloûek pod jednotn˝m velenÌm. »ty¯Ëlenn· druûstva »»K (vËetnÏ kolektivnÌch Ëlen˘) majÌ ˙Ëast na cviËenÌ zdarma. BliûöÌ informace a p¯ihl·öky naleznete na str·nk·ch www.cckcb.cz, p¯ÌpadnÏ na tel. 387318520. Uz·vÏrka p¯ihl·öek je 15. 7. 2006. CviËenÌ bylo podpo¯eno z DispoziËnÌho fondu Iniciativy SpoleËenstvÌ INTERREG IIIA v r·mci projektu ÑSpoleËn· p¯Ìprava »eskÈho a RakouskÈho ËervenÈho k¯Ìûe na katastrofyì. Josef äkola Pacient na operaËnÌm s·le ¯Ìk· chirurgovi: ÑTu masku si klidnÏ m˘ûete sundat, pane doktore. J· jsem v·s stejnÏ poznalì.

4

N¡ä HOST VLADIMÕR REMEK JmÈno VladimÌr Remek jiû je d·vno ve ökolnÌch uËebnicÌch. PrvnÌ Ëeskoslovensk˝ kosmonaut zajistil, ûe naöe zemÏ obsadila za SSSR a USA bronzov˝ stupÌnek v historii p¯i vysÌl·nÌ ËlovÏka do kosmu, o kter˝ n·s jiû nikdo nikdy nep¯ipravÌ. DneönÌ poslanec EvropskÈho parlamentu ochotnÏ odpovÏdÏl na naöe tradiËnÌ Ëty¯i ot·zky. Ot·zka: Pane poslanËe, m˘ûete se n·m trochu p¯edstavit? Co ve Vaöem ûivotÏ p¯edch·zelo VaöÌ dneönÌ v˝znamnÈ funkci? OdpovÏÔ: Mohu ¯Ìci, ûe toho nebylo tak m·lo. Jako nejv˝raznÏjöÌ moment se p¯itom zd· b˝t rok 1978, kdy jsem dostal moûnost st·t se prvnÌm Ëeskoslovensk˝m kosmonautem, z·roveÚ ale takÈ prvnÌm kosmonautem z jinÈ zemÏ, neû byly do tÈ doby velmoci v osvojov·nÌ vesmÌru - tedy SovÏtsk˝ svaz a SpojenÈ st·ty. Po p¯Ìchodu do EvropskÈho parlamentu jsem pak zaznamenal dokonce, ûe mne mnohÈ evropskÈ instituce - nejen odbornÈ - povaûujÌ i za vlastnÏ prvnÌho kosmonauta Evropy. Ale jeötÏ struËnÏ k tomu, co kosmickÈmu letu p¯edch·zelo a co poslÈze n·sledovalo. MusÌm p¯iznat, ûe jsem si letem kolem ZemÏ splnil klukovsk˝ sen. Ten jsem zaËal naplÚovat uû vstupem na dr·hu stÌhacÌho pilota, coû mi potom pomohlo i p¯i v˝bÏru do t˝mu kosmonaut˘. Po samotnÈm letu jsem pak pokraËoval na r˘zn˝ch pozicÌch v kariȯe letce - d˘stojnÌka arm·dy. Naposledy to bylo ve funkci öÈfa tehdejöÌho Muzea letectvÌ a kosmonautiky ve KbelÌch u Prahy. V roce 1995 zaËala moje lÈta opÏtnÈho p˘sobenÌ v Rusku, kde jsem nejprve byl z·stupcem »Z Strakonice, a. s. a pozdÏji - aû do zvolenÌ poslancem EvropskÈho parlamentu v roce 2004 - obchodnÌm radou velvyslanectvÌ »R v MoskvÏ. Ot·zka: Co povaûujete ve svÈ dosavadnÌ pr·ci za nejvÏtöÌ ˙spÏch? OdpovÏÔ: Dlouho jsem za takov˝ Ñ˙spÏchì samoz¯ejmÏ povaûoval kosmick˝ let. V poslednÌ dobÏ si ale s·m st·le vÌce povaûuji, ûe jsem se

FILM O HENRI DUNANTOVI Dne 10. b¯ezna 2006 mÏl v éenevÏ na mezin·rodnÌm festivalu o lidsk˝ch pr·vech premiÈru koprodukËnÌ francouzsko-öv˝carsko-italsk˝ hran˝ film ÑHenri Dunantì. Film volnÏ vych·zÌ z ud·lostÌ kolem vzniku »ervenÈho k¯Ìûe a p¯ijetÌ prvnÌ éenevskÈ ˙mluvy a podrobnÏ se zab˝v· ûivotem a dÌlem zakladatele »ervenÈho k¯Ìûe Henri Dunanta. Reûie filmu se ujala Dominique OtheninGirard, v hlavnÌ roli ztv·rnil Henri Dunanta francouzsk˝ herec Thomas Jouannet. V dalöÌch rolÌch se pak objevili mj. Emilie Dequenne, Noemie Kocher, Michel Galabru, Jean Francois Balmer, Tom Novembre, Vincent Winterhalter, Samuel Labarthe a dalöÌ. PoËÌt· se s tÌm, ûe film bude velmi brzy k dispozici i na DVD.

MISTROVSTVÕ REPUBLIKY JEDNOTLIVCŸ VZS »»K RESCUE 2006 Ve dnech 21. - 22. 4. 2006 probÏhlo jiû XII. MR jednotlivc˘ VZS »»K v disciplin·ch ILS (mezin·rodnÌ organizace vodnÌ z·chrany), kterÈ je z·roveÚ po¯·d·no jako Memori·l PaedDr. Mariana FilË·ka (letos jiû IX. roËnÌk). MistrovstvÌ se konalo v OstravÏ, po¯·d·nÌm byla povϯena MS VZS »»K Ostrava. Z˙Ëastnilo se celkem 91 vodnÌch z·chran·¯˘ z celÈ »R a z Polska. Celkem z·vodilo 19 druûstev Gynekolog je hodnocen u zkouöek v autoökole: ÑRozebr·nÌ motoru, odstranÏnÌ z·vady a sestavenÌ - 50 bod˘ a 50 bod˘ bonusì. - ÑAle proË bonus?ì - ÑProtoûe jste to celÈ dÏlal pouze v˝fukem!ì

Ñneztratilì ani po nÏm, ûe jsem naöel v˘li doslova zmÏnit ûivot i profese. V neposlednÌ ¯adÏ je pak pro mÏ urËitÏ Ñ˙spÏchemì, ûe jsem mohl podpo¯it svoje dvÏ dcery na jejich cestÏ st·t se dospÏl˝mi. Jedna uû dokonËila vysokou ökolu, druh· k tomu ˙spÏönÏ smϯuje. Kdyû k tomu doplnÌm pocit spokojenÈho manûelstvÌ, pak to, myslÌm, nenÌ m·lo. Ot·zka: S jak˝mi nejvÏtöÌmi problÈmy se ve svÈ souËasnÈ funkci pot˝k·te? OdpovÏÔ: J· bych se neomezoval jen na souËasnÈ p˘sobenÌ v ¯ad·ch poslanc˘ EvropskÈho parlamentu. ÿekl bych, ûe se cel˝ ûivot nejvÌc pot˝k·m s lidskou hloupostÌ, s neochotou p¯ekon·vat obecnÏ zaveden· kliöÈ, s pohodlnostÌ lidÌ. ProblÈmem je i podle mÈho n·zoru znaËn· zaujatost ve vztazÌch mezi lidmi, nechuù posuzovat okolÌ podle skuteËnÈho poËÌn·nÌ a ne jen podle n·lepek. Nem·m ani v ûivotÏ, ale ani v poslaneckÈ pr·ci r·d p¯ekotn˝ radikalismus, kter˝ br·nÌ pouûÌvat zdrav˝ rozum a norm·lnÌ ˙sudek. Pokud jde p¯Ìmo o aktivitu v EvropskÈm parlamentu, pak je pro mne urËit˝m problÈmem nejednota z·jmu poslanc˘ z »R shodnout se a dohodnout na nÏkter˝ch krocÌch v obecnÈm z·jmu naöÌ republiky. Ot·zka: Jak˝ je V·ö vztah k aktivit·m »eskÈho ËervenÈho k¯Ìûe? Co V·s z jeho Ëinnosti nejvÌce zajÌm·? OdpovÏÔ: MusÌm sebekriticky p¯iznat, ûe v poslednÌ dobÏ sleduji tyto aktivity tak trochu Ñz povzd·lÌì. P¯itom jsem se s ËinnostÌ tÈto organizace sezn·mil uû velice brzy, dÌky babiËce, kter· byla dobrovolnou sestrou »ervenÈho k¯Ìûe. A tak jsem uû jako dÌtÏ znal z·klady prvnÌ pomoci. PopravdÏ byl jsem i pyön˝ na to, kdyû jsem babiËku vÌdal, jak v typickÈ ÑuniformÏì »ervenÈho k¯Ìûe pom·hala se zdravotnÌ sluûbou p¯i r˘zn˝ch akcÌch. JeötÏ p¯ed dr·hou vojenskÈho pilota jsem byl i d·rcem krve, coû ale potÈ uû nebylo kv˘li regulÌm moûnÈ. UrËitÏ jsem ale r·d, ûe se v poslednÌ dobÏ prolÌnajÌ aktivity »ervenÈho k¯Ìûe a naöÌ »esko-ruskÈ spoleËnosti p¯i pomoci dÏtem z region˘ b˝valÈho SovÏtskÈho svazu, postiûen˝m hav·riÌ v »ernobylu. Jsem p¯esvÏdËen, ûe role »eskÈho ËervenÈho k¯Ìûe se ani v souËasnÈm svÏtÏ neztr·cÌ, a ûe je toho dost, na co je moûnÈ z tradic navazovat. Ot·zky kladl: Mgr. Josef ävejnoha

(11 muûsk˝ch, 8 ûensk˝ch a 3 druûstva z Polska). MistrynÌ republiky se stala Tamara Stonov· z MS VZS »»K Ostrava, v soutÏûi muû˘ obsadil prvnÌ mÌsto a mistrem republiky se stal Martin Kresta rovnÏû z po¯·dajÌcÌ MS VZS »»K Ostrava. V soutÏûi druûstev skonËili na prvnÌm mÌstÏ dÏvËata i hoöi z MS VZS »»K Neratovice. SoutÏû probÏhla v sobotu na bazÈnu bez problÈm˘, byla vzornÏ p¯ipravena. Naöe podÏkov·nÌ pat¯Ì vöem z·vodnÌk˘m, rozhodËÌm, sponzor˘m a v neposlednÌ ¯adÏ po¯adatel˘m - vöem Ëlen˘m MS VZS »»K Ostrava. Vöichni z·vodnÌci se jiû tÏöÌ na MistrovstvÌ republiky v soutÏûi druûstev a z·chrann˝ch t˝m˘ VZS »»K, kterÈ se kon· 24. - 25. 6. 2006 v SokolovÏ. Jana Kargerov·, gener·lnÌ sekret·¯ VZS »»K

90 LET OD NAROZENÕ RNDr. JERON›MA ÿEPY Zakladatel VodnÌ z·chrannÈ sluûby (VZS) »»K RNDr. Jeron˝m ÿepa (5. 3. 1916 - 23. 12. 1984) se narodil ve Velimi v rodinÏ evangelickÈho far·¯e. Toto prost¯edÌ ovlivnilo jeho cel˝ ûivot. Po maturitÏ na gymn·ziu v »eskÈm BrodÏ vystudoval ve druhÈ polovinÏ 30. let P¯ÌrodovÏdeckou fakultu UK. Do poË·tku 2. svÏtovÈ v·lky p˘sobil na gymn·ziÌch v Praze jako st¯edoökolsk˝ profesor. Po roce 1945 po zÌsk·nÌ doktor·tu z antropologie zaËal p˘sobit jako odborn˝ asistent na kated¯e antropologie P¯ F UK u prof. MalÈho. Na zaË·tku 50. let byl zakl·dajÌcÌm Ëlenem novÏ vznikajÌcÌ katedry tÏlesnÈ v˝chovy na tÈto fakultÏ, kde p˘sobil aû do odchodu do d˘chodu. Velkou l·skou Jeron˝ma ÿepy byla voda. Uû za prvnÌ republiky se velmi intenzivnÏ vÏnoval pr·ci v dobrovoln˝ch sborech zachr·nc˘ tonoucÌch v organizaci YMCA (K¯esùanskÈ sdruûenÌ mlad˝ch muû˘ - pro zajÌmavost rovnÏû zaloûenÈ zakladatelem »ervenÈho k¯Ìûe H. Dunantem r.

5

1855). Zde se projevuje jeho schopnost p¯ed·vat svÈ vod·ckÈ a z·chran·¯skÈ zkuöenosti mladÈ generaci. V p¯ÌsnÈ struktu¯e vzdÏl·v·nÌ z·chrann˝ch sbor˘ se postupnÏ st·v· Ëekatelem, juniorem, seniorem a instruktorem (tyto kvalifikace se pozdÏji staly z·kladem kvalifikaËnÌho systÈmu VZS »»K). Velk˝ vliv na nÏj mÏl v tomto obdobÌ autor prvnÌ ËeskÈ uËebnice z·chrany tonoucÌch J. A. First. To vöe ovlivnilo jeho odbornÈ zamϯenÌ na v˝öe uv·dÏnÈ kated¯e (kromÏ vod·ckÈho a z·chran·¯skÈho zamϯenÌ byl jednÌm z prvnÌch propag·tor˘ dnes velmi popul·rnÌho softbalu mezi vysokoökol·ky). Smutnou str·nkou jeho p˘sobenÌ na vysokÈ ökole byla (vzhledem k jeho p˘vodu a politickÈmu p¯esvÏdËenÌ) jeho ne˙spÏön· snaha o habilitaci jeho habilitaËnÌ pr·ce byla vûdy vr·cena. Od poË·tku 50. let se Dr. ÿepa snaûÌ prosadit zaloûenÌ celorepublikovÈ organizace VZS. Jeho ˙silÌ je vedeno p¯edevöÌm st·le nar˘stajÌcÌmi poËty utonul˝ch, kterÈ byly ve srovn·nÌ s ostatnÌmi evropsk˝mi (dokonce i p¯Ìmo¯sk˝mi) st·ty alarmujÌcÌ. Tuto myölenku se vöak poda¯ilo realizovat aû ve druhÈ polovinÏ 60. let. V roce 1966 se myölenkou z¯ÌzenÌ VZS poprvÈ zab˝v· plen·rnÌ zased·nÌ ⁄V »S»K. Form·lnÏ lze tedy rok 1967, kdy byla ustavena ⁄st¯ednÌ rada VZS, povaûovat za vyvrcholenÌ ÿepovy snahy. V roce 1968 jiû byl organizov·n prvnÌ kurs pro instruktory VZS v Olomouci. KromÏ p¯Ìpravy z·kladnÌch materi·l˘ VZS »S»K vytv·¯el Jeron˝m ÿepa vzdÏl·vacÌ systÈm, vËetnÏ odbornÈ publikaËnÌ Ëinnosti (S p·dlem na vodu, 1958; Nenechte je utonout, 1968; Abeceda z·chrany ÑAì, 1983, atd.). V souvislosti s pracÌ Dr. ÿepy pro VZS »»K je t¯eba p¯ipomenout jeho blÌzkÈ spolupracovnÌky a kamar·dy - MUDr. Rudolfa JedliËku a RNDr. Petra äÌmu, CSc. Dr. Jeron˝m ÿepa vychoval pro VZS »»K celou ¯adu specializovan˝ch z·chran·¯˘ a ti na ÑJerykaì dodnes s ˙ctou vzpomÌnajÌ. Dr. Tom·ö Miler, p¯edseda Sekce pro vzdÏl·v·nÌ a v˝cvik VodnÌ z·chrannÈ sluûby »»K

PÿEDSTAVUJEME N¡RODNÕ SPOLE»NOSTI »K A »P »ERVEN› KÿÕé FIDéI »erven˝ k¯Ìû byl na Fidûi zaloûen v roce 1954. ZpoË·tku byl pouze spolkem zaËlenÏn˝m do n·rodnÌ spoleËnosti »K VelkÈ Brit·nie a aû v roce 1973 byl uzn·n Mezin·rodnÌ federacÌ »K a »P jako samostatn· n·rodnÌ spoleËnost »K. PodobnÏ jako v jin˝ch zemÌch je »K Fidûi nejvÏtöÌ humanit·rnÌ a neziskovou organizacÌ v tomto st·tÏ. JejÌmi nejvyööÌmi org·ny jsou N·rodnÌ koncil a N·rodnÌ rada. Organizace je rozdÏlena do 15 aktivnÌch oblastnÌch spolk˘ »K Fidûi, kterÈ pokr˝vajÌ zhruba 80 % ˙zemÌ zemÏ. Tyto spolky tvo¯Ì z·kladnÌ systÈmovou sÌt pro realizace a propagaci r˘zn˝ch program˘ a sluûeb v komunit·ch po celÈ zemi a fungujÌ rovnÏû p¯i katastrof·ch. R˘znÈ projekty, sluûby a programy pom·h· naplÚovat 5.000 dobrovolnÌk˘, kte¯Ì mohou b˝t v p¯ÌpadÏ katastrofy okamûitÏ zmobilizov·ni.

HlavnÌmi programy »K na Fidûi jsou okamûit· pomoc p¯i katastrof·ch, v˝uka a poskytov·nÌ prvnÌ pomoci, bezp¯ÌspÏvkovÈ d·rcov-

stvÌ krve, ochrana lidskÈ d˘stojnosti, programy pro postiûenÈ HIV/AIDS, projekty zamϯenÈ na vyhodnocov·nÌ a odstraÚov·nÌ chudoby, projekty t˝kajÌcÌ se vody (jednak zamϯenÈ na ËiötÏnÌ vody, zÌsk·v·nÌ pitnÈ vody, ale takÈ na lekce plav·nÌ), propagace bezpeËnosti doma i v zamÏstn·nÌ a v neposlednÌ ¯adÏ programy zamϯenÈ na pomoc nemocn˝m a zdravotnÏ postiûen˝m obËan˘m. Programy ml·deûe se zamϯujÌ zejmÈna na ö̯enÌ z·kladnÌch princip˘ humanity na ökol·ch. SouË·stÌ tÏchto program˘ jsou mj. zajÌmav· a pouËn· loutkov· p¯edstavenÌ pro nejmenöÌ ökol·ky a zdravotnÏ v˝chovnÈ p¯edn·öky nap¯. o HIV/AIDS nebo drog·ch pro staröÌ û·ky a studenty. Linda Sochorov·, zahraniËnÌ ˙sek ⁄¯adu »»K

V›RO»Õ »ÕSLA ñ »EäTÕ L…KAÿI

UéITE»N… VYN¡LEZY

JIÿÕ DIVIä (4. 5. 1886 - 2. 7. 1959)

PARF…M

V˝znamn˝ Ëesk˝ chirurg se narodil ve v˝chodoËeskÈm mÏsteËku P¯elouËi. Za prvnÌ svÏtovÈ v·lky p˘sobil jako chirurg v polnÌ nemocnici na ruskÈ frontÏ, pozdÏji na chirurgickÈm oddÏlenÌ pos·dkovÈ nemocnice v BrnÏ. V roce 1922 nastoupil jako asistent na II. chirurgickou kliniku v Praze, kde byl p¯ednostou profesor Rudolf JedliËka - Diviö je povaûov·n za jeho nejv˝znamnÏjöÌho û·ka. O Ëty¯i roky pozdÏji zÌskal titul docenta z patologie a nemocÌ chirurgick˝ch a v tÈmûe roce se stal z·stupcem p¯ednosty II. chirurgickÈ kliniky v Praze. V roce 1930 nastoupil na mÌsto prim·¯e chirurgickÈho oddÏlenÌ nemocnice na Kr·lovsk˝ch Vinohradech v Praze, za t¯i roky na to je jmenov·n mimo¯·dn˝m profesorem a p¯ednostou II. chirurgickÈ kliniky, kter· byla p¯evedena z prostor PraûskÈho sanatoria v PodolÌ do nemocnice na Vinohradech. ÿ·dn˝m profesorem byl jmenov·n v roce 1946 s ˙ËinnostÌ od roku 1939. Je povaûov·n za zakladatele a pr˘kopnÌka naöÌ hrudnÌ chirurgie. Letos si p¯ipomÌn·me, ûe uplynulo 120 let od jeho narozenÌ.

V souËasnÈ dobÏ je na trhu vÌce neû 20.000 r˘zn˝ch parfÈm˘. Historie v˘nÌ zaËÌn· jiû 3500 let p¯. n. l. u star˝ch Sumer˘, kte¯Ì jiû tehdy r˘zn˝mi v˘nÏmi uctÌvali svÈ bohy. Legend·rnÌ kr·l Ur pr˝ p·lil myrhu, aby si boûstva naklonil. O 500 let pozdÏji ve starÈm EgyptÏ v˝robci parfÈm˘ nam·Ëeli vonnÈ rostliny do oleje a tekutinu ûdÌmali p¯es pl·tno, p¯ÌpadnÏ okvÏtnÌ pl·tky rostlin nam·Ëeli do tuku, aby je absorboval a udrûel jejich v˘ni. TakÈ sta¯Ì ÿÌmanÈ 500 let p¯. n. l. parfÈmy rozpraöovali v domech, om˝vali jimi prapory vÌtÏzn˝ch vojsk i dom·cÌ zv̯ata. V 7. st. ArabovÈ vyvinuli techniku destilace a zaËali ji vyuûÌvat p¯i v˝robÏ v˘nÌ. Byly objeveny novÈ vonnÈ esence, nap¯. piûmo. V 16. st. pak nast·v· rozvoj evropskÈho voÚavk·¯stvÌ. Ve Francii se velkou mÛdou staly parfÈmovanÈ rukaviËky. V roce 1709 se objevila prvnÌ kolÌnsk· voda (blÌûe viz Noviny »K Ë. 1/2006). V˝znamn˝ pokrok p¯edstavuje rok 1765, kdy byla ve Francii zaloûena skl·rna Baccarat, kter· zaËala vyr·bÏt flakÛny na voÚavky. V 19. st. v souvislosti s p¯Ìchodem efektivnÏjöÌch technologiÌ se parfÈmy zaËaly vyr·bÏt v pr˘myslovÈm mϯÌtku. V roce 1868 se objevuje prvnÌ syntetick˝ parfÈm a m· v˘ni ËerstvÏ poseËenÈ tr·vy. O dvacet let pozdÏji se zaËÌn· vyr·bÏt pr˘myslovÏ: tentokr·t vonÌ po fialk·ch a vanilce. V roce 1921 p¯ich·zÌ Gabrielle Chanelov· s parfÈmem, kter˝ se stal nejslavnÏjöÌ ûenskou v˘nÌ - Chanel Ë. 5. V roce 1930 v dÌlnÏ Jeana Patoua vznik· Joy, kter˝ je naz˝v·n ÑnejdraûöÌm parfÈmem na svÏtÏì (mezi nejn·kladnÏjöÌ v˘nÏ se ¯adÌ dodnes - 30 ml vyjde asi na 28.000,- KË). Od roku 1965 se parfÈmy objevujÌ i v podobÏ aerosolov˝ch sprej˘.

ZN¡ME PRAVIDLA SPOLE»ENSK…HO CHOV¡NÕ? N¡KUPY V OBCHODECH

∑ ∑ ∑ ∑ ∑ ∑ ∑

p¯i vstupu do obchodnÌch dom˘ a supermarket˘ nezdravÌme a d·v·me p¯ednost tÏm, co vych·zejÌ p¯i v˝bÏru zboûÌ je p¯Ìliö nep¯ebÌr·me, d·v·me je zpÏt na p˘vodnÌ mÌsto, pokud jej nemÌnÌme koupit p¯i n·kupu peËiva neosah·v·me jednotlivÈ kusy hol˝ma rukama, pouûÌv·me obvykle p¯iloûenÈ kleötÏ a mikrotenovÈ s·Ëky pot¯ebujeme-li up¯esÚujÌcÌ informaci od person·lu, vûdy sv˘j dotaz zah·jÌme pozdravem a slovy ÑProsÌm V·sì p¯i n·kupech jsme opatrnÌ na penÏûenky, nikde je neodkl·d·me, ûeny si neust·le hlÌdajÌ kabelky po zaplacenÌ zboûÌ si p¯ekontrolujeme ˙Ëtenku (nejlÈpe jeötÏ v obchodÏ) pro p¯Ìpadnou reklamaci p¯i n·kupu spot¯ebnÌho zboûÌ (nap¯. dom·cÌch spot¯ebiˢ) si zkontrolujeme, zda je spr·vnÏ vyplnÏn z·ruËnÌ list.

6

BabiËka u oËnÌho lÈka¯e. LÈka¯ ¯Ìk·: ÑP¯eËtÏte mi, co je naps·no na t¯etÌm ¯·dkuì. ÑTo si musÌte p¯eËÌst s·m, pane doktore, j· na to nevidÌmì.

NAäE DESATERO DESET RAD PRO PÿÕPAD PANDEMIE

V›RO»Õ »ÕSLA ñ SVÃTOVÕ L…KAÿI JEAN DOMINIQUE LARREY (6. 7. 1766 - 1. 8. 1842) Francouzsk˝ lÈka¯, jeden ze zakladatel˘ v·leËnÈ chirurgie, se narodil v mÏsteËku BeaudÈanu. Studium medicÌny dokonËil v roce 1786 v Toulouse. Po roce se stal chirurgem kr·lovskÈho n·mo¯nictva a v roce 1792 hlavnÌm chirurgem r˝nskÈ arm·dy. O Ëty¯i roky pozdÏji jiû p¯edn·öel na vojenskÈ lÈka¯skÈ ökole. PotÈ se jako hlavnÌ chirurg arm·dy z˙Ëastnil vöech hlavnÌch Napoleonov˝ch v·leËn˝ch taûenÌ. Proslavil se jako ˙spÏön˝ organiz·tor ˙ËinnÈ chirurgickÈ sluûby na bojiöti. VyuûÌval p¯itom svÈ bohatÈ zkuöenosti (za 22 let se z˙Ëastnil jako chirurg vÌce neû 400 bitev a vojensk˝ch sr·ûek, v nichû byl s·m t¯ikr·t ranÏn). Byl tv˘rcem vozÌku na odvoz ranÏn˝ch a autorem mnoha nov˝ch operaËnÌch z·krok˘. K prevenci gangrÈny, ËastÈ komplikace st¯eln˝ch ran konËetin, navrhoval vËasnou amputaci, jako prvnÌ v polnÌch podmÌnk·ch zavedl om˝v·nÌ ran soln˝m roztokem a jen obËasnÈ p¯evazy ran, p¯i otev¯enÈm pneumotoraxu pouûÌval tlakovÈ tampon·dy, aj. SvÈ bohatÈ zkuöenosti shrnul do 11 spis˘, z nichû nejv˝znamnÏjöÌ jsou Ëty¯dÌlnÈ ÑPamÏti v·leËnÈ a polnÌ chirurgieì. Po napoleonsk˝ch v·lk·ch se stal Ëlenem ZdravotnÌ rady arm·dy a LÈka¯skÈ akademie. Zem¯el v Lyonu pr·vÏ p¯ed 240 lety.

1. Vyh˝bejte se kontaktu s kaûd˝m, kdo m· p¯Ìznaky ptaËÌ ch¯ipky. 2. VÏnujte zv˝öenou pozornost hygienÏ, pouûÌvejte dezinfekËnÌ prost¯edky. 3. Myjte si ruce tak Ëasto, jak to jde. 4. Nedot˝kejte se jin˝ch lidÌ na ve¯ejn˝ch mÌstech, nepouûÌvejte v˝tahy. 5. BuÔte sexu·lnÏ zdrûenlivÌ, nebezpeËnÈ jsou i polibky. 6. Co moûn· nejmÈnÏ se dot˝kejte ploch v obchodech a na dalöÌch mÌstech. 7. Vyh˝bejte se pt·k˘m. UhynulÈ kusy oznamte ˙¯ad˘m. 8. Maso va¯te na 70 stupÚ˘, zejmÈna dr˘beûÌ. Nejezte syrov· vejce. 9. Dezinfikujte si kl·vesnici poËÌtaËe - na jeden ËtvereËnÌ centimetr tu p¯ipad· aû 500 bakteriÌ. 10. Je-li to moûnÈ, nechoÔte k lÈka¯i, nepouûÌvejte hromadnou dopravu a nezdrûujte se v kancel·¯Ìch. (Vyuûity informace z Ëasopisu 100+1 zahraniËnÌ zajÌmavost)

PTALI JSTE SE . . .

OSOBNOSTI »ERVEN…HO KÿÕéE VLADIMÕR J¡N éUFFA (1. 7. 1893 - 1. 12. 1974) Narodil se v LiptovskÈm Mikul·öi na Slovensku, studoval na evangelickÈm gymn·ziu v Keûmarku a pozdÏji farmacii na univerzit·ch v rumunskÈ Kluûi, v Budapeöti a v Praze. Jiû v dobÏ vysokoökolsk˝ch studiÌ v Budapeöti se zapojil do Ëinnosti »ervenÈho k¯Ìûe, od roku 1920 byl v˝znamn˝m funkcion·¯em »S»K v BratislavÏ (mj. mÌstop¯edseda SlovenskÈ divize »S»K). Byl spoluzakladatelem Ëasopisu Slovensk˝ lÈk·rnÌk i farmaceutickÈho ökolstvÌ na Slovensku. Po vypuknutÌ druhÈ svÏtovÈ v·lky byl aktivnÌm Ëlenem ileg·lnÌ odbojovÈ organizace Obrana n·roda. PozdÏji se p¯es Balk·n a St¯ednÌ V˝chod dostal aû do Lond˝na, kde byl jiû v hodnosti öt·bnÌho kapit·na jmenov·n do funkce prvnÌho mÌstop¯edsedy a Ëlena HlavnÌho öt·bu »S»K v zahraniËÌ. V tÈto funkci byl blÌzk˝m spolupracovnÌkem ËestnÈ p¯edsedkynÏ »S»K Hany BeneöovÈ. AktivnÏ se podÌlel takÈ na obnovÏ Ëinnosti »S»K na Slovensku po skonËenÌ druhÈ svÏtovÈ v·lky. VÏnoval se takÈ pov·leËnÈ obnovÏ lÈk·rnictvÌ na Slovensku, pracoval jako p¯ednosta odboru Ministerstva zdravotnictvÌ v BratislavÏ i jako vedoucÌ OblastnÌ ˙st¯edny antibiotik. Po roce 1953 byl nepr·vem pron·sledov·n a vystÏhov·n z Bratislavy. Jako d˘chodce ûil v DoböinÈ a od roku 1961 v rodnÈm LiptovskÈm Mikul·öi, kde takÈ zem¯el.

Ot·zka: Ñ»asto se u mÏ dostavuje brnÏnÌ nohou. R·d bych se dozvÏdÏla, ËÌm je zp˘sobov·no a co se s tÌm d· dÏlat?ì Jana ä., Praha 4 OdpovÏÔ: P¯ÌËin brnÏnÌ nohou m˘ûe b˝t cel· ¯ada. Nohy n·s mohou brnÏt nap¯. p¯i ˙navÏ, horeËce, v tÏhotenstvÌ, p¯i dehydrataci (kdyû chybÏjÌ tÏlu tekutiny), vitamÌny ¯ady B, ho¯ËÌk nebo v·pnÌk. A takÈ t¯eba v p¯Ìpadech, kdy nosÌme p¯Ìliö tÏsnÈ boty, p¯Ìliö vysokÈ podpatky nebo naopak p¯Ìliö nÌzkÈ. Kdyû delöÌ dobu sedÌme s jednou nohou p¯ehozenou p¯es druhou, utiskujeme cÈvy, kterÈ probÌhajÌ v podkolennÌ jamce a po Ëase se dostavÌ brnÏnÌ, protoûe krev se sice protlaËÌ tepnami do dolnÌ Ë·sti naöÌ konËetiny, ale tam v d˘sledku stisknut˝ch cÈv z˘st·v·. Nejde o nic z·vaûnÈho; staËÌ p·r uvolÚovacÌch pohyb˘, jejichû pomocÌ se obÏhovÈ pomÏry v noze urychlÌ. »ten·¯ka vöak spÌöe mÏla na mysli jinÈ typy brnÏnÌ nohou, kterÈ mohou souviset s p¯Ìpadnou chorobou. Pozornost by zcela jistÏ mÏlo vzbudit brnÏnÌ aû bolest nohou p¯i rychlejöÌ ch˘zi - to signalizuje cÈvnÌ nedostateËnost a tu je nutnÈ lÈËit. VarujÌcÌ m˘ûe b˝t takÈ opakovanÈ brnÏnÌ nohou v klidu. V tÏchto p¯Ìpadech vûdy vyhledejte pomoc lÈka¯e - odbornÌka.

OK…NKO SPR¡VN… V›éIVY HRUäKA

∑ ∑∑ ∑∑ ∑

poch·zÌ jak z Evropy, tak i z Asie - pÏstovali je jiû sta¯Ì FÈniËanÈ, éidÈ a ÿÌmanÈ. O velk˝ rozvoj jejich pÏstov·nÌ se zaslouûilo nÏkolik francouzsk˝ch a belgick˝ch pÏstitel˘ koncem 18. st. majÌ vysok˝ obsah p¯ÌrodnÌho cukru - proto jsou rychl˝m a vhodn˝m zdrojem energie jsou takÈ zdrojem vl·kniny, vitamÌnu C, ûeleza a draslÌku pat¯Ì do skupiny nejmÈnÏ dr·ûdiv˝ch potravin, coû jim zaruËuje d˘leûitÈ mÌsto v dÏtskÈ a dietnÌ stravÏ hodÌ se v˝bornÏ k s˝r˘m konzumovat se dajÌ syrovÈ, suöenÈ, v kompotu, ale i v dûemov˝ch smÏsÌch; vynikajÌcÌ n·poj je hruökovice destil·t z hruökovÈho vÌna hruöky takÈ dok·ûÌ velmi zjemnit nastrouhan· jablka p¯ipraven· jako n·plÚ do z·vinu (ötr˘dlu) - na 4 jablka d·v·ÑCo ti ¯Ìkal doktor?ì - Ñée m·m vodu me 1 hruöku. v kolenÏì. - ÑVidÌö, to je ten tv˘j hloup˝ zvyk d·vat si do whisky t¯i kostky ledu!ì

∑

7

POJMY Z HISTORIE »»K

ZEMÿEL PAN REDAKTOR POUSTKA Ve vÏku 83 let zem¯el v dubnu 2006 Jaroslav Poustka, prvnÌ redaktor obnoven˝ch Novin »ervenÈho k¯Ìûe v letech 1994 1999. Dlouholet˝ Ëlen Syndik·tu novin·¯˘ »R a jeho Klubu novin·¯˘ PraûskÈho jara, aktivnÌ Ëlen »»K, Svazu d˘chodc˘ »R a SpoleËnosti Ivana H·lka, bez ohledu na vÏk ne˙navn˝ pÏöÌ turista (mj. pravideln˝ ˙ËastnÌk popul·rnÌho pochodu Praha - PrËice) a pr˘vodce na pozn·vacÌch z·jezdech do NÏmecka i po pam·tk·ch naöÌ vlasti. »est jeho pam·tce.

VYääÕ OäETÿOVATELSK¡ äKOLA »S»K Spolek diplomovan˝ch sester ustavil poË·tkem Ëervence 1945 na n·vrh Jarmily HennerovÈ p¯Ìpravnou komisi a ta se obr·tila dopisem na »S»K, aby se ujal ˙kolu otev¯Ìt jednoletou VyööÌ oöet¯ovatelskou ökolu v Praze urËenou zejmÈna pro p¯Ìpravu ökolsk˝ch a vedoucÌch sester. Ministerstvo zdravotnictvÌ sv˝m v˝nosem z 21. 12. 1945 schv·lilo pro »S»K z¯ÌzenÌ tÈto ökoly v éitnÈ ulici Ë. 24 v Praze II. VedenÌm ökoly byla povϯena Jarmila Rouöarov·. PodmÌnkami p¯ijetÌ do tÈto VyööÌ oöet¯ovatelskÈ ökoly »S»K bylo absolvov·nÌ dvouletÈ oöet¯ovatelskÈ ökoly a nejmÈnÏ t¯Ìlet· praxe. Osnovy v˝uky zahrnovaly 40-42 vyuËovacÌch t˝dn˘, rozdÏlen˝ch do 580 hodin teoretickÈ p¯Ìpravy a 1.200 hodin praktickÈ p¯Ìpravy. HlavnÌmi p¯edmÏty byly: vedenÌ oöet¯ovatelsk˝ch ökol, vedenÌ oöet¯ovatelskÈ sluûby v lÈËebn˝ch ˙stavech, pojiöùovn·ch a am-

NOV… »INNOSTI V »»K

DEN »ERVEN…HO KÿÕéE V PAL¡CI FL”RA V PRAZE Ke SvÏtovÈmu dni »ervenÈho k¯Ìûe p¯ipravil aktivnÌ OS »»K Praha 3+6+8 velkou celopraûskou propagaËnÌ akci - Den »ervenÈho k¯Ìûe v Pal·ci FlÛra (pro mimopraûskÈ p¯ipomÌn·me, ûe Pal·c FlÛra je v˝znamn˝m obchodnÌm centrem situovan˝m na rozhranÌ Vinohrad a éiûkova). Dne 9. kvÏtna 2006 mohli jeho n·vötÏvnÌci po cel˝ den (od 09,00 do 20,00 hod.) v celkem 9 informaËnÌch st·ncÌch shlÈdnout v˝stavu fotografiÌ, sezn·mit se s vybavenÌm lÈk·rniËek, s publikacemi »»K, s ËinnostÌ OS »»K Praha 3+6+8 i s ËinnostÌ Ml·deûe »»K, vyzkouöet si poskytov·nÌ prvnÌ pomoci, kardiopulmon·lnÌ resuscitaci, nechat si zmϯit krevnÌ tlak a hladinu cukru v krvi, zÌskat informace o dÏtsk˝ch ˙razech i jejich prevenci a mohli takÈ darovat svou krev (p¯ihl·silo se 117 z·jemc˘ a bylo uskuteËnÏno 51 odbÏr˘ krve). P¯ed hlavnÌm vchodem byl umÌstÏn z·chran·¯sk˝ stan, u kterÈho probÌhaly kaûdou hodinu uk·zky prvnÌ pomoci na realisticky namaskovan˝ch zranÏnÌch. Pro dÏti byly p¯ipraveny omalov·nky s tÈmatikou prvnÌ pomoci nebo si mohly vyzkouöet oöet¯enÌ plyöovÈho pejska.

bulatoriÌch a soci·lnÏ-zdravotnick· sluûba. KromÏ ¯ady jin˝ch p¯edmÏt˘ se vyuËovala takÈ pedagogika, psychologie, ruötina a angliËtina. P¯edn·öky zajiöùovali profeso¯i, docenti, lÈka¯i a diplomovanÈ sestry. Absolventky skl·daly dÌlËÌ zkouöky z jednotliv˝ch p¯edmÏt˘, na z·vÏr pak psaly pÌsemnÈ pr·ce, p¯edkl·daly demonstraËnÌ pr·ce, p¯ipravovaly p¯edn·öky a studium zakonËily glob·lnÌ zkouökou. Ubytov·ny byly spoleËnÏ v intern·tu, o jehoû v˝stavbu se postaral »S»K. Studium v prvnÌm ökolnÌm roce 1946/1947 ˙spÏönÏ ukonËilo 29 posluchaËek. Diplomy jim p¯i slavnostnÌm zakonËenÌ studia dne 28. 6. 1947 ve velkÈ zasedacÌ mÌstnosti Ministerstva zdravotnictvÌ p¯ed·vali Ëestn· p¯edsedkynÏ »S»K Hana Beneöov·, zakladatelka »S»K PhDr. Alice Masarykov· a ministr zdravotnictvÌ Prof. Dr. A. Proch·zka.

MATEÿSK… CENTRUM V DOLNÕ DOBROU»I Mate¯skÈ centrum p˘sobÌ jako informativnÌ, v˝chovnÈ, vzdÏl·vacÌ a oddechovÈ centrum zejmÈna pro maminky na mate¯skÈ dovolenÈ a jejich malÈ dÏti, kter˝m nabÌzÌ moûnost hr·t si jinak neû doma. DÏtem nabÌzÌ p¯ipraven˝ program v˝tvarnÈ, pracovnÌ Ëi hudebnÌ Ëinnosti, cviËenÌ a hry rozvÌjejÌcÌ dÏtskou osobnost. Mate¯skÈ centrum pom·h· odstraÚovat izolaci ûen na mate¯skÈ dovolenÈ a usnadÚuje jim zvl·d·nÌ kaûdodennÌ pÈËe o dÏti. Rodiny se zde uËÌ lÈpe vyuûÌvat voln˝ Ëas, coû m· v˝znamn˝ vliv i v oblasti prevence kriminality. Centrum bude zpoË·tku otev¯eno kaûdÈ pondÏlÌ, ale p¯edpokl·d· se postupnÏ jeho vyuûÌv·nÌ i v dalöÌch dnech. Mate¯skÈ centrum ÑU krteËkaì je umÌstÏno v prostor·ch Mate¯skÈ ökoly. Jeho souË·stÌ je herna, v˝tvarn˝ koutek, öatna a vlastnÌ soci·lnÌ z·zemÌ, vËetnÏ kuchyÚky. RozhodujÌcÌ hybnou silou z¯ÌzenÌ Mate¯skÈho centra byla velmi aktivnÌ MS »»K DolnÌ DobrouË v Ëele s jejÌ p¯edsedkynÌ VÏrou äilarovou a takÈ osobnÌ aktivita nÏkolika dolnodobrouËsk˝ch maminek. V˝znamnou pomoc p¯i z¯ÌzenÌ centra poskytla takÈ obec DolnÌ DobrouË, kterou p¯i slavnostnÌm otev¯enÌ Mate¯skÈ-

ho centra dne 6. b¯ezna 2006 zastupoval jejÌ starosta Pavel Neumeister. Otev¯enÌ centra byl p¯Ìtomen takÈ ¯editel ⁄¯adu »»K JUDr. Ji¯Ì Proch·zka a samoz¯ejmÏ p¯edstavitelÈ OS »»K ⁄stÌ nad OrlicÌ - jeho p¯edsedkynÏ Marie Urbanov· a ¯editel ⁄¯adu OS »»K ⁄stÌ nad OrlicÌ Ji¯Ì PreclÌk.

Nechcete podobnou aktivitu zkusit takÈ u V·s? Chce to jen trochu odvahy, samoz¯ejmÏ hodnÏ pr·ce a neb·t se p¯ekon·vat ¯adu drobn˝ch potÌûÌ. Radost maminek a rozz·¯enÈ oËi dÏtÌ pak stojÌ za to.

VÕTE, éE . . . äTÕTN¡ éL¡ZA

Jednotliv˝mi stanoviöti na Dnu »ervenÈho k¯Ìûe v Pal·ci FlÛra v pr˘bÏhu dne proöly tisÌce obyvatel i n·vötÏvnÌk˘ naöeho hlavnÌho mÏsta, mezi nimi i p¯edstavitelÈ »»K - jeho prezident RNDr. Marek Jukl, Ph. D., kter˝ na mÌstÏ uskuteËnil sv˘j jiû v po¯adÌ 238. bezp¯ÌspÏvkov˝ odbÏr krve - a ¯editel ⁄¯adu »»K JUDr. Ji¯Ì Proch·zka. Z dalöÌch v˝znamn˝ch host˘ p¯ipomeÚme jeötÏ Mgr. Ji¯Ìho Janouöka z oddÏlenÌ krizovÈho ¯ÌzenÌ ⁄¯adu mÏstskÈ Ë·sti Praha 3 a takÈ z·stupce HasiËskÈho z·chrannÈho sboru Hl. mÏsta Prahy. PodrobnÏjöÌ report·û z tÈto zda¯ilÈ akce p¯ineseme v p¯ÌötÌm ËÌsle Novin »K. Mgr. Eva äùastná

∑∑ ∑∑ ∑ ∑ ∑ ∑ ∑

je mal˝ org·n uloûen˝ na p¯ednÌ stranÏ krku pod hrtanem a p¯ed pr˘duönicÌ v·ûÌ 15 - 30 g skl·d· se ze dvou spojen˝ch lalok˘ a tvarem p¯ipomÌn· mot˝la za norm·lnÌch okolnostÌ nenÌ ötÌtnou ûl·zu vidÏt, ani ji nelze nahmatat tvo¯Ì se v nÌ hormony ötÌtnÈ ûl·zy s obsahem jodu (L-tyroxin a trijodtyronin), kterÈ ¯ÌdÌ veökerÈ funkce l·tkovÈ v˝mÏny organizmu - zvyöujÌ obrat energie v tÏle t¯etÌ hormon ötÌtnÈ ûl·zy - kalcitonin - napom·h· zabudov·nÌ v·pnÌku do kostnÌ tk·nÏ a to je nezbytnÈ nap¯. pro spr·vn˝ rozvoj dÏtÌ ötÌtn· ûl·za pot¯ebuje dennÏ odpovÌdajÌcÌ d·vku jÛdu (tj. 150 - 200 mikrogram˘) - dost·v· jich vöak dennÏ obvykle pouze 80 mikrogram˘ chybnÈ funkce ötÌtnÈ ûl·zy jsou: snÌûen· funkce (hypofunkce) a zv˝öen· funkce (hyperfunkce), projevujÌcÌ se tvo¯enÌm nadbytku hormon˘ LÈka¯: ÑCo v·s bolÌ, babiËko?ì - ÑBolÌ mÏ komplikace ötÌtnÈ ûl·zy postihujÌ ËastÏji dÏvza krkemì. - ÑA nem·te moc pod hlavou?ì Ëata neû chlapce. ÑKdepak, pane doktore, jen deset tisÌcì.

8

N¡ä SERI¡L - MEZIN¡RODNÕ HNUTÕ »ERVEN…HO KÿÕéE A »ERVEN…HO PŸLMÃSÕCE - 3. Ë·st

MEZIN¡RODNÕ V›BOR »ERVEN…HO KÿÕéE (1. dÌl) Mezin·rodnÌ v˝bor »ervenÈho k¯Ìûe (MV »K) je - jak jsme zmÌnili v minulÈm dÌle - zakl·dajÌcÌ sloûkou HnutÌ. Vzniku MV »K p¯edch·zela pam·tn· bitva u Solferina (1859), jejÌmû bojiötÏm projÌûdÏl äv˝car Henri Dunant. Pohled na bojiötÏ posetÈ 40.000 ranÏn˝ch a umÌrajÌcÌch bez efektivnÌ pomoci jej vedl k dvÏma z·sadnÌm a spolu ˙zce propojen˝m n·vrh˘m - na zaloûenÌ pomocnÈ organizace a na zakotvenÌ z·sad p¯ÌpustnÈho vedenÌ v·lek systÈmem mezin·rodnÌch smluv. 17. ˙nora 1863 se v éenevÏ poprvÈ sch·zÌ Dr. Louis Appia, gen. Guillaume -Henri Dufour, Henri Dunant, Dr. Theodore Maunoir a Gustave Moynier - zakl·dajÌ Mezin·rodnÌ v˝bor pro pomoc ranÏn˝m voj·k˘m jako st·lou, nez·vislou a mezin·rodnÌ instituci. Tou se vöak v˝bor skuteËnÏ st·v· aû po nÏkolika mÏsÌcÌch - v ¯Ìjnu 1863 se v éenevÏ sch·zÌ Mezin·rodnÌ konference - ˙ËastnÌ se 16 vl·d a 4 soukromÈ organizace. V 10 rezolucÌch p¯ijat˝ch 29. ¯Ìjna 1863 se rodÌ Mezin·rodnÌ hnutÌ »K, formulujÌ se z·sady prvnÌ éenevskÈ ˙mluvy, vyz˝vajÌ k ustavov·nÌ n·rodnÌch v˝bor˘ (n·rodnÌch spoleËnostÌ »K), stanovujÌ pro Ëinnost ve prospÏch ranÏn˝ch rozezn·vacÌ znak - Ëerven˝ k¯Ìû na bÌlÈm poli - obr·cenou vlajku äv˝carska, a to jako projev dÌk˘ zemi, jejÌû vl·da pochopila v˝znam Dunantov˝ch idejÌ a spolu s MV »K svolala na rok 1864 diplomatickou konferenci k p¯ijetÌ ⁄mluvy o zlepöenÌ osudu ranÏn˝ch voj·k˘ v poli. Tak se zavröila realizace zprvu aû idealisticky vyhlÌûejÌcÌch idejÌ - zrodil se Mezin·rodnÌ

»erven˝ k¯Ìû tvo¯en˝ MV »K a jednotliv˝mi n·rodnÌmi spoleËnostmi a byla p¯ijata prvnÌ mnohostrann· ˙mluva humanizujÌcÌ v·lku. MV »K tak dos·hl postavenÌ, kterÈ trv· dodnes. »Ìm tedy MV »K je? Je institucÌ, na kterou mezin·rodnÌ spoleËenstvÌ (st·ty) p¯eneslo v˝znamnÈ ˙koly p¯i ochranÏ obÏtÌ v·lek a vnit¯nÌch nepokoj˘, jejÌ postavenÌ je d·no normami mezin·rodnÌho pr·va a Statutem MV »K (obojÌ je projevem souhlasnÈ v˘le st·t˘). M· mezin·rodnÏpr·vnÌ subjektivitu (m˘ûe p¯Ìmo navazovat vztahy se st·ty a udrûuje s nimi diplomatickÈ styky, do Ëinnosti jejÌho org·nu nem˘ûe nikdo zvenËÌ zasahovat) - nelze tedy MV »K ¯adit mezi nevl·dnÌ organizace, ale ani mezi organizace mezivl·dnÌ. MV »K m˘ûeme charakterizovat jako neutr·lnÌ, apolitickou a nez·vislou instituci sui generis (svÈho druhu), vytvo¯enou ke zcela specifickÈmu ˙Ëelu - chr·nit obÏti ozbrojen˝ch konflikt˘ a vnit¯nÌch nepokoj˘ (politickÈ bou¯e, rozs·hlÈ st·vky doprov·zenÈ zat˝k·nÌm apod.) a poskytovat jim pomoc, p˘sobit jako neutr·lnÌ zprost¯edkovatel v humanit·rnÌch ot·zk·ch (nap¯. v˝mÏny zajatc˘), dohlÌûet na dodrûov·nÌ humanit·rnÌch norem a ö̯it znalost humanit·rnÌch

princip˘ a mezin·rodnÌho humanit·rnÌho pr·va. P¯i vöech sv˝ch Ëinnostech m· MV »K tzv. pr·vo iniciativy - jeho Ëinnost nem˘ûe b˝t odmÌtnuta jako vmÏöov·nÌ do konfliktu Ëi vnit¯nÌch z·leûi-

tostÌ danÈho st·tu. V r·mci HnutÌ »K a »P Mezin·rodnÌ v˝bor »K jako jedin˝ uzn·v· N·rodnÌ spoleËnosti a koordinuje pomoc poskytovanou HnutÌm na vöech ˙zemÌch zasaûen˝ch v·lkou Ëi situacÌ vnit¯nÌch nepokoj˘. (DokonËenÌ v p¯ÌötÌm ËÌsle). RNDr. Marek Jukl, Ph. D., prezident »»K

FALEäN… M›TY V PRVNÕ POMOCI

RADA PRO V¡S ...

DÕL III. - M›TUS O STABILIZOVAN… POLOZE

DRUHY VEPÿOV…HO MASA

Stabilizovan· poloha na boku slouûÌ k uloûenÌ postiûen˝ch v bezvÏdomÌ, kte¯Ì majÌ zachovalÈ a dostateËnÈ ostatnÌ z·kladnÌ ûivotnÌ funkce - d˝ch·nÌ a krevnÌ obÏh. Pat¯Ì k z·klad˘m laickÈ prvnÌ pomoci a s jako takovou se s nÌ posluchaËi naöich kurz˘ seznamujÌ obvykle na samÈm zaË·tku. P¯ipomeÚme, ûe existuje ve vÌce moûn˝ch provedenÌch, z nichû û·dnÈ nenÌ podstatnÏ v˝hodnÏjöÌ neû ostatnÌ. Proto byly v roce 2000 formulov·ny obecn· mezin·rodnÌ doporuËenÌ pro stabilizovanou polohu (nÏkdy tÈû naz˝vanou ÑzotavovacÌ polohaì), kter· pak plynule p¯eöla do Ëesk˝ch Standard˘ prvnÌ pomoci z roku 2002. Spr·vnÏ proveden· stabilizovan· poloha na boku musÌ b˝t dostateËnÏ stabilnÌ, zaruËovat udrûenÌ voln˝ch d˝chacÌch cest (z·klon hlavy, otev¯en· ˙sta) a umoûÚovat k nim snadn˝ p¯Ìstup, musÌ b˝t moûnÈ postiûenÈho snadno a öetrnÏ p¯etoËit na z·da. Poloha nesmÌ omezovat d˝ch·nÌ postiûenÈho a nesmÌ zhoröovat jeho poranÏnÌ, p¯ÌpadnÏ poranÏnÌ zp˘sobit.

ÑTo zranÏnÌ m·m od lyûÌ, pane doktoreì, ¯Ìk· pacient. - ÑAno? A kdo v·s s nimi praötil?ì pt· se lÈka¯.

Na naposledy uvedenou podmÌnku se bohuûel Ëasto zapomÌn· a vznik· tak m˝tus o stabilizovanÈ poloze jako univerz·lnÌ poloze pro kohokoliv v bezvÏdomÌ. Ve skuteËnosti m˘ûe stabilizovan· poloha v ¯adÏ p¯Ìpad˘ stav postiûenÈho zhoröit - poranÏnÌ p·te¯e, hrudnÌku, zlomeniny dlouh˝ch kostÌ konËetin Ëi p·nve. V takov˝ch p¯Ìpadech je nutnÈ volit jinÈ zp˘soby udrûenÌ voln˝ch d˝chacÌch cest - optim·lnÏ p¯edsunutÌ dolnÌ Ëelisti (nespr·vnÏ naz˝vanÈ Ñtrojit˝ manÈvrì). V re·lnÈ situaci v p¯ÌpadÏ bezvÏdomÌ n·sledkem ˙razu nelze nikdy na z·kladÏ logiky vÏci vylouËit poranÏnÌ p·te¯e(porucha vÏdomÌ je v takovÈm p¯ÌpadÏ zcela pravidelnÏ n·sledkem ˙razu hlavy) a je tedy z·sadnÌ chybou do tÈto polohy ukl·dat zranÏnÈ v bezvÏdomÌ! V˝jimkou jsou situace, kdy hrozÌ nebezpeËÌ uz·vÏru d˝chacÌch cest zvratky nebo krvÌ Ëi nemoûnost dozoru v podmÌnk·ch hromadnÈho neötÏstÌ. Stabilizovan· poloha tak z˘st·v· vhodn˝m prost¯edkem zejmÈna pro postiûenÈ s poruchou vÏdomÌ na podkladÏ intoxikacÌ, epilepsie (po odeznÏnÌ z·chvatu), diabetu, cÈvnÌch mozkov˝ch p¯Ìhod apod. Josef äkola

9

PeËenÏ zahrnuje celou p·te¯nÌ Ë·st vep¯ovÈ p˘lky a obsahuje dlouhÈ silnÈ svaly. ÿÌk· se jÌ takÈ karÈ. Prod·v· se s kostÌ nebo bez, maso je libovÈ, vhodnÈ na peËenÌ v celku. Z peËenÏ se takÈ kr·jejÌ porce na kotlety, z vykostÏnÈho se p¯ipravuje rolka. Krkovice je krËnÌ Ë·st mezi hlavou a peËenÌ, celÈ tÈto Ë·sti se takÈ ¯Ìk· karÈ. Je tukem prorostl·, na ¯ezu mramorovan·. Je vhodn· na duöenÌ i peËenÌ, vep¯ov˝ ¯Ìzek z krkovice pat¯Ì mezi nejöùavnatÏjöÌ. Plec je Ë·st p¯ednÌ nohy, na zevnÌ stranÏ je pokryta k˘ûÌ. Je vhodn· na duöenÌ a peËenÌ, lze z nÌ takÈ p¯ipravovat rol·dy a gul·öe, z mletÈho plecka se p¯ipravuje nap¯. ËevapËiËi.

Vep¯ov· k˝ta je sloûena z ËistÈ svaloviny. Toto kvalitnÌ a chutnÈ libovÈ maso je vhodnÈ na ¯Ìzky, k p¯ÌpravÏ minutek i k duöenÌ. K˝ty z mlad˝ch prasat se udÌ, nakl·dajÌ, p¯ipravuje se z nich i öunka. Bok (b˘Ëek) obsahuje v p¯ednÌ Ë·sti chrupavky a zbytky ûeber, v zadnÌ Ë·sti je b˘Ëek mÏkkou b¯iönÌ stÏnou. Jedn· se o maso z tuËnÏjöÌ Ë·sti vep¯˘, pouûÌv· se p¯edevöÌm k peËenÌ nebo se plnÌ n·divkou. PouûÌv· se p¯i v˝robÏ uzenin nebo paötik, hodÌ se na segedÌnsk˝ gul·ö, na prejt nebo do pomaz·nek.

ZPR¡VY Z REGIONŸ P¡TRA»KA 2006 Jedno z nejvÏtöÌch cviËenÌ jihomoravsk˝ch z·chran·¯˘ - dobrovolnÌk˘ uspo¯·dal OS »»K Brno-mÏsto a odehr·lo se v sobotu 25. 2. 2006 v KanicÌch poblÌû Brna. V lese a na polÌch za obcÌ se seölo na 50 z·chran·¯˘ z Humanit·rnÌch jednotek »»K (Brno-mÏsto, Brno-venkov, Blansko), dobrovoln˝ch hasiˢ a psovod˘. MÏli za ˙kol najÌt poh¯eöovanÈ, kte¯Ì se ukryli p¯ed silnou v·nicÌ.

Jako kaûdÈ cviËenÌ i tohle mÏlo sv˘j smyölen˝ p¯ÌbÏh. Podle nÏj v lese a na polÌch vËera zabloudilo 10 - 15 lidÌ, kte¯Ì jsou pravdÏpodobnÏ podchlazenÌ, protoûe v noci byla siln· snÏhov· v·nice. Humanit·rnÌ jednotky (HJ) »»K, hasiËi a psovodi dorazili na mÌsto v 9 hod. r·no. Z·chran·¯i se rozdÏlili na dvÏ skupiny, jedna hledala poh¯eöovanÈ v rojnici - dobrovolnÌci tedy postupovali v rozestupech vedle sebe, ve druhÈ byli takÈ psovodi. Pomoc psa je v tÏchto podmÌnk·ch nedoceniteln·, jelikoû v noci a za nep¯ÌznivÈho poËasÌ, se vÏtöinou lidÈ nÏkam schovajÌ. Z·chran·¯ vöe neprohled·. Jeden·ct poh¯eöovan˝ch naöli z·chran·¯i zhruba za t¯i hodiny. Tohle cviËenÌ pro n·s bylo ˙plnÏ novÈ, necviËili jsme nikdy v takovÈ sestavÏ, cviËn˝ z·sah znovu provϯil schopnosti spolupr·ce vöech dobrovoln˝ch z·chran·¯˘ v tÏûk˝ch podmÌnk·ch n·roËnÈho lesnatÈho a kopcovitÈho terÈnu. Vladan Vlk, velitel HJ »»K Brno-mÏsto

V›CVIK DOBROVOLN›CH Z¡CHRAN¡ÿŸ PÌsek: SedmÈ pokraËov·nÌ soust¯edÏnÌ t˝m˘ dobrovoln˝ch hasiˢ a z·chran·¯˘ s n·zvem Red Cross Camp probÏhlo opÏt v osadÏ u rybnÌka SkaliËn˝ nedaleko PÌsku a to od 10. do 12. 3. 2006. Akce se z˙Ëastnilo na 40 osob z celÈ »R ve sloûenÌ: Z·chrann˝ sbor »R - jednotky Kamenice a P¯Ìbram, Jednotka hasiˢ P¯Ìbram 1, VodnÌ z·chrann· sluûba (VZS) SobÏslav, Skautsk˝ z·chrann˝ t˝m, Z·chran·¯i éatec - SDZ éatec a po¯·dajÌcÌ OS »»K PÌsek. Na kempu opÏt probÌhaly jiû osvÏdËenÈ z·sahy t¯i na t¯i, kdy si jedno druûstvo vymyslÌ situaci, druhÈ se s nÌ sezn·mÌ a na z·sahu hled· chyby a t¯etÌ zasahuje. Tak se prost¯ÌdajÌ vöechna druûstva. SystÈm m· za ˙kol odstranÏnÌ opakujÌcÌch se chyb zejmÈna ve zdravotnickÈ taktice a poskytov·nÌ prvnÌ pomoci. DalöÌ d˘leûitou n·plnÌ jsou motivaËnÌ a odpoËinkovÈ hry. Zkouöka techniky pro re·lnÈ z·sahy I tentokr·t bylo organiz·tory p¯ipraveno nÏkolik menöÌch z·sah˘. V p·tek veËer pomohli se z·sahy ËlenovÈ pÌseckÈho sdruûenÌ Cech ûivota a smrti. Ti p¯ipravili pro ˙ËastnÌky nÏkolik menöÌch situacÌ jako vyhled·v·nÌ osob v terÈnu, skupinu intoxikovan˝ch lidÌ, apod. Osoby byly oöet¯eny v terÈnu a p¯ed·ny do z¯ÌzenÈ polnÌ oöet¯ovny. V polnÌ oöet¯ovnÏ hasiËi pouûili svou osvÏtlovacÌ techniku a elektrocentr·lu, z pohotovostnÌho skladu »»K bylo p¯ivezeno naftovÈ topenÌ. Technika se tak alespoÚ provϯila p¯ed moûn˝m pouûitÌm v re·lnÈm z·sahu.

NÏkolik zdravotnÌch a technickÈ druûstvo V sobotu v podveËer byl p¯ipraven ÑhlavnÌ z·sahì, Jeho ˙kolem bylo provϯit moûnosti a formy spolupr·ce dobrovoln˝ch sloûek u mimo¯·dn˝ch ud·lostÌ. TÈmatem z·sahu byl p·d st¯echy s poranÏnÌm vÏtöÌho mnoûstvÌ obyvatel. Z·sah probÏhl ve st¯edisku NadÏje v PurkraticÌch u PÌsku. Jako figuranti byli do z·sahu zapojeny i dÏti ze zdejöÌho st¯ediska NadÏje. Jednotky dorazily na mÌsto z·sahu kolem 17,00 hod. RozdÏleny byly do t¯Ì zdravotnick˝ch druûstev, kde do kaûdÈho byl p¯idÏlen vûdy alespoÚ jeden hasiË. TechnickÈ druûstvo bylo sloûeno z hasiˢ a lezc˘. Ti mÏli na starosti pr˘zkum objektu a vyproötÏnÌ osob z pater budovy, jelikoû doölo ke z¯ÌcenÌ schodiöù. Do budoucna psychosoci·lnÌ intervenËnÌ t˝m Na mÌstÏ z·sahu bylo vytvo¯eno shromaûdiötÏ ranÏn˝ch a probÏhlo jejich t¯ÌdÏnÌ pomocÌ speci·lnÌ metodiky. T˝my nezapomnÏly ani na Ë·st humanit·rnÏ soci·lnÌ, takûe o nezranÏnÈ a lehce ranÏnÈ se starala humanit·rnÌ Ë·st t˝mu, kter· pod·vala Ëaj a p¯ikr˝vky. Na podnÏt p. Kubiöty z Adry »R bude do cviËenÌ p¯ÌötÏ zapojen i psychosoci·lnÌ intervenËnÌ t˝m, jehoû ˙loha je bohuûel v souËasnÈm IZS Ëasto podceÚov·na. Oöet¯eno bylo celkem 22 osob, z toho 5 tÏûce a 12 lehce ranÏn˝ch. Pr·vÏ lehce ranÏnÈ osoby by pravdÏpodobnÏ dobrovolnÌ z·chran·¯i p¯i skuteËnÈm z·sahu dostali Ñna starostì. Akce byla ukonËena po 19. hodinÏ. Na z·sahu nezjistili pozorovatelÈ ani ¯editelka OS »»K PÌsek Hana KomÌnkov· vÏtöÌ nedostatky.

NoËnÌ p·tr·nÌ ve skuteËn˝ch extrÈmnÌch podmÌnk·ch Po n·vratu do osady a nutnÈm odpoËinku byli ˙ËastnÌci nuceni zabezpeËit okolÌ proti snÏhovÈ v·nici a nep¯ÌzeÚ poËasÌ znemoûnila dalöÌ noËnÌ z·sah. I p¯esto se nÏkolik osob z˙Ëastnilo noËnÌho vyhled·v·nÌ v extrÈmnÌch podmÌnk·ch. V nedÏli dopoledne probÏhl poslednÌ z·sah ve stylu t¯i na t¯i a cviËenÌ bylo vöemi zhodnoceno. N·sledoval ˙klid osady a prokop·nÌ zav·tÈ cesty o dÈlce 0,5 km (aû 70 cm snÏhu). Kemp bude pokraËovat v Ëervenci 2006 a kv˘li rostoucÌmu poËtu z·jemc˘ hledajÌ organiz·to¯i vÏtöÌ objekt v okolÌ. Za podporu dÏkujeme st¯edisku NadÏje, mÏstu PÌsek a ¯editelce ⁄¯adu OS »»K PÌsek. Luk·ö Nebes, OS »»K PÌsek

ABY BYLI MALÕ ÿIDI»I V BEZPE»Õ Aby byl dopravnÌ provoz bezpeËnÏjöÌ, a to p¯edevöÌm pro malÈ ¯idiËe, p¯ipravil OS »»K Hradec Kr·lovÈ, MÏstsk· policie Hradec Kr·lovÈ a D˘m dÏtÌ a ml·deûe Smi¯ice spoleËn˝ projekt dopravnÌ v˝chovy a v˝uky z·klad˘ prvnÌ pomoci. Projekt je urËen dÏtem 4. roËnÌk˘ z·kladnÌch ökol. MalÌ cyklistÈ se p¯Ìmo na dopravnÌm h¯iöti budou uËit, jak se chovat v mÏstskÈm provozu, kde na nÏ ËÌh· ¯ada rizik, sezn·mÌ se s povinnou v˝bavou jÌzdnÌho kola a str·ûnÌci je takÈ upozornÌ na nejËastÏjöÌ p¯estupky, kter˝ch se cyklistÈ dopouötÏjÌ. HradeËtÌ str·ûnÌci tu ale nebudou vystupovat jako straö·ci, ale spÌöe jako

10

kamar·di, na kterÈ se dÏti mohou v p¯ÌpadÏ jakÈhokoli problÈmu s d˘vÏrou obr·tit. SouË·stÌ projektu je takÈ v˝uka z·klad˘ prvnÌ pomoci. DÏti si v praxi vyzkouöejÌ, co dÏlat ve chvÌli, kdy se jim samotn˝m nebo nÏkomu blÌzkÈmu v dopravÏ nÏco stane. Pr·vÏ dÏti se totiû bohuûel Ëasto st·vajÌ ˙ËastnÌky dopravnÌch nehod, ale stejnÏ Ëasto i jejich svÏdky. Uû od maliËka by proto mÏly zn·t z·kladnÌ postupy prvnÌ pomoci, aby se zbavily strachu z jejÌho poskytnutÌ. Na praktick˝ch stanoviötÌch si tak dÏti vyzkouöejÌ pr·ci s obvazem p¯i stavÏnÌ masivnÌho krv·cenÌ, nauËÌ se resuscitaci i pÈËi o ËlovÏka v bezvÏdomÌ. Cel˝ projekt odstartoval v druhÈ polovinÏ dubna a potrv· do Ëervna. PokraËov·nÌ je p¯ipraveno i na n·sledujÌcÌ ökolnÌ rok. V optim·lnÌm p¯ÌpadÏ se na h¯iöti postupnÏ vyst¯ÌdajÌ vöechny z·kladnÌ ökoly hradeckÈho okresu. Luk·ö Pochyl˝, p¯edseda OS »»K Hradec Kr·lovÈ

POVODNà 2006 Ve Ëtvrtek 30. 3. 2006 od 8,30 hod. vyhl·sil hejtman JihomoravskÈho kraje Ing. Stanislav Jur·nek STAV NEBEZPE»Õ pro celÈ ˙zemÌ kraje. Na z·kladÏ tÈto v˝zvy se seöel v BrnÏ na ätef·nikovÏ ulici krizov˝ öt·b. VelitelÈ Humanit·rnÌch jednotek (HJ) »»K byli n·slednÏ informov·ni o nutnosti uvedenÌ Ëlen˘ HJ do stavu pohotovosti. V sobotu 1. 4. 2006 vyjela Humanit·rnÌ jednotka »»K Brno-mÏsto a Blansko na û·dost starosty mÏsta Poho¯elice Ing. Josefa Svobody, kter˝ poû·dal »»K o pomoc p¯i evakuaci obyvatelstva. HJ »»K se dostavila na mÌsto v poËtu 30 Ëlen˘, se zdravotnick˝m a technick˝m vybavenÌm a dvÏma dod·vkov˝mi vozidly. Jednotka byla povϯena starostou k asistenci p¯i evakuaci obyvatel, k zabezpeËov·nÌ ubytov·nÌ a v˝deje stravy pro obyvatele v evakuaËnÌm st¯edisku. Z·sah byl ukonËen 2. 4. 2006. Tent˝û den veËer se 27 Ëlen˘ HJ p¯esunulo na û·dost ¯ÌdÌcÌho d˘stojnÌka HZS »R mjr. Ing. Huöka do obce Jeviöovka, kde mÏli asistovat rovnÏû p¯i evakuaci obyvatelstva a takÈ p¯i zabezpeËenÌ stravy vËetnÏ n·kupu a rozvozu p¯Ìmo na mÌsta z·sahu. Tuto Ëinnost prov·dÏli po celou dobu svÈ p¯Ìtomnosti. »·st jednotky v poËtu 15 Ëlen˘ byla dne 3. 4. 2006 odesl·na na û·dost velitele z·sahu do obce Novosedly. Z·sah celÈ HJ »»K byl ukonËen dne 3. 4. 2006. »lenovÈ Humanit·rnÌ jednotky »»K tentokr·t jiû v praxi vyuûili zÌskan˝ch zkuöenostÌ ze spoleËn˝ch cviËenÌ p¯i skuteËnÈ ud·losti. DÌky p¯ipravenosti vöech Ëlen˘ HJ, jejich aktivnÌmu p¯Ìstupu a ochotÏ, jsme pomohli lidem v postiûen˝ch oblastech a p¯ispÏli tak ke zmÌrnÏnÌ n·sledk˘ jarnÌch povodnÌ. DÏkuji vöem, kte¯Ì se zapojili a pomohli. Ivana Hol·skov·, ¯editelka ⁄¯adu OS »»K Brno-mÏsto

ÑVy jste lÈka¯, pane Svobodo?ì, pt· se soused. - ÑAno, pediatr, lÈËÌm dÏtiì. - ÑNu coû, kaûd˝ zaËÌn· nÏËÌm menöÌmì.

PÿIPOMÕN¡ME SI V »ERVEN…M KÿÕéI 50 LET SOUTÃéÕ HLÕDEK MLAD›CH ZDRAVOTNÕKŸ Nejd¯Ìve se musÌme vr·tit aû do roku 1953. Tehdy v n·vaznosti na nov˝ ökolsk˝ z·kon upravuje »S»K osnovy zdravotnickÈho ökolenÌ dÏtÌ a ml·deûe ve t¯ech n·vazn˝ch stupnÌch: dÏti ve vÏku 9 11 let v 8-hodinov˝ch kurzech ÑBuÔ p¯ipraven ke zdravotnickÈ obranÏ I. stupnÏì (BPZO I.), dÏti ve vÏku 11 - 14 let ve 12-hodinov˝ch kurzech ÑBuÔ p¯ipraven ke zdravotnickÈ obranÏ II. stupnÏì (BPZO II.) a ml·deû staröÌ 14 let ve 20-hodinov˝ch kurzech ÑP¯ipraven ke zdravotnickÈ obranÏì (PZO). PostupnÏ se vytv·¯ely z vyökolen˝ch dÏtÌ na z·kladnÌch ökol·ch, zejmÈna prvnÌch dvou stupÚ˘ ökolenÌ, tzv. t¯ÌdnÌ zdravotnickÈ hlÌdky. A pr·vÏ v roce 1956 - pr·vÏ p¯ed 50 lety - se uskuteËnily jejich prvnÌ soutÏûe. Tyto hlÌdky mÏly tehdy 5 Ëlen˘, stejnÏ jako dneönÌ hlÌdky mlad˝ch zdravotnÌk˘ (HMZ). SoutÏûilo se pouze na

JAK SE DÿÕVE L…»ILO PÿIKL¡D¡NÕ PIJAVIC P¯ikl·d·nÌ pijavic slouûilo podobnÏ jako pouötÏnÌ ûilou a s·zenÌ banÏk k odËerp·v·nÌ krve. Pijavice se k tomuto ˙Ëelu pouûÌvaly jiû v antice. Tato metoda se povaûovala za mÈnÏ drastickou neû pouötÏnÌ ûilou a uûÌvala se na citliv˝ch mÌstech (jako nap¯. u hemoroid˘) nebo u dÏtÌ a boj·cn˝ch pacient˘. SvÈho nejvÏtöÌho rozkvÏtu dos·hla tato metoda na poË·tku 19. st. ve Francii dÌky lÈka¯i Francoisu Josephu Victoru Broussaisovi. Nap¯. jen v roce 1812 bylo na jeho nemocniËnÌm oddÏlenÌ nasazeno pacient˘m 100.000 pijavic a v celÈ zemi ölo o mnoho milion˘. Brzy byly ve Francii pijavice v p¯ÌrodÏ tÈmϯ vyhubeny. Byly zakl·d·ny farmy na pÏstov·nÌ tÏchto hnÏd˝ch krouûkovit˝ch Ëerv˘. P¯i mal˝ch nevolnostech se obvykle p¯ikl·dalo 60 - 80 pijavic, ale p¯i v·ûnÏjöÌch onemocnÏnÌch se najednou p¯ikl·dalo takÈ 500 nebo aû 1.800 pijavic. NenÌ urËitÏ bez zajÌmavosti, ûe v poslednÌch letech se v USA, NÏmecku i v dalöÌch zemÌch pijavky lÈka¯skÈ (Hiruno medicinalis) zaËÌn· opÏt pouûÌvat nap¯. k lÈËenÌ kolennÌ artrÛzy, v ˙razovÈ chirurgii a p¯i bolestech zad. Aû 20 cm dlouhÈ pijavky dok·ûou ˙ËinnÏ dezinfikovat r·nu a jsou levnÏjöÌ neû bÏûnÈ lÈky. VyluËujÌ enzym hirudin, kter˝ p¯ech·zÌ do r·ny spolu se slinami pijavky a obsahuje protiz·nÏtlivÈ a uklidÚujÌcÌ l·tky. Pijavka se nech·v· s·t asi 1 hodinu. Za tu dobu zkonzumuje zhruba 20 ml krve. Dnes pouûÌvanÈ pijavice se pÏstujÌ umÏle a jsou hygienicky nez·vadnÈ.

POäTOVNÕ ZN¡MKY »K PODLE ABECEDY V abecedÏ jsme se tentokr·t dostali k pÌsmen˘m C a ». V ËeskÈ abecedÏ nenÌ mnoho zemÌ, jejichû jmÈna by zaËÌnala tÏmito pÌsmeny (Cejlon n·m p¯ejmenovali na SrÌ Lanku, »eskou republiku jsme vynechali a zbyly n·m »ad a »Ìna). é·dnou zn·mku s tematikou »ervenÈho k¯Ìûe z »adu jsme nenalezli, takûe n·m zbyla »Ìna. NabÌzÌme V·m dvÏ zn·mky vydanÈ ve prospÏch »ÌnskÈho »K. Na prvnÌ z nich jsou kromÏ textu v ËÌnötinÏ pouze symboly ËervenÈho k¯Ìûe, druh· z nich potom nabÌzÌ symboly srdce a uvnit¯ nich piktogramy cviËÌcÌch a oöet¯ujÌcÌch lidÌ.

P¯ijde muû do nemocnice a pt· se: ÑKde je ten muû, kterÈho p¯ejel parnÌ v·lec?ì Sestra odpovÌ: ÑV pokoji ËÌslo 11, 12 a 13ì.

˙rovni jednotliv˝ch ökol a okres˘. PrvnÌ n·rodnÌ (dnes republikovÈ) kolo soutÏûe HMZ, do nÏhoû postoupili vÌtÏzovÈ krajsk˝ch kol, se uskuteËnilo na ˙zemÌ dneönÌ »R aû v roce 1980. SoutÏûily pouze HMZ II. stupnÏ, konalo se v MikulovÏ u Teplic a zvÌtÏzila v nÏm HMZ ze z·kladnÌ ökoly DaËice (okr. Jind¯ich˘v Hradec). Dodejme, ûe stejnÏ jako tehdy m· i dneönÌ ökolenÌ mlad˝ch zdravotnÌk˘ (MZ) dva stupnÏ: I. stupeÚ je urËen pro dÏti ve vÏku 8 - 11 let a je v rozsahu 9 hodin, II. stupeÚ absolvujÌ dÏti ve vÏku 12 - 16 let v rozsahu 13 hodin. A stejnÏ jako tehdy m· i dneönÌ soutÏû HMZ v˝öe uvedenÈ dvÏ vÏkovÈ kategorie. LetoönÌ XXVI. celorepublikovÈ fin·le tÈto soutÏûe po¯·d· OS »»K ⁄stÌ nad OrlicÌ v »eskÈ T¯ebovÈ.

HADÕ FARMA THAJSK…HO »ERVEN…HO KÿÕéE Thajsk˝ »K kromÏ jin˝ch zajÌmav˝ch ËinnostÌ provozuje takÈ hadÌ farmu. Nach·zÌ se v centru hlavnÌho mÏsta Bangkoku a byla zaloûena jiû v roce 1923 p¯i Institutu kr·lovny Saovabha, kter˝ je jednou z institucÌ ThajskÈho »K. Po Butantanu v BrazÌlii jde o druhou hadÌ farmu na svÏtÏ. D˘vodem pro jejÌ z¯ÌzenÌ je skuteËnost, ûe v Thajsku ûije vÌce neû 180 druh˘ had˘, z nichû je 56 druh˘ jedovat˝ch. Dov·ûenÈ protijedy proti hadÌmu uötknutÌ nejsou v mÌstnÌch podmÌnk·ch vûdy dostateËnÏ ˙ËinnÈ. Proto se zde po dlouh· lÈta z odchycen˝ch had˘ odebÌral jed a vyr·bÏla z nÏj sÈra. Nastal vöak problÈm, s chyt·nÌm nÏkter˝ch st·le vz·cnÏjöÌch had˘ a proto se od roku 1994 chovajÌ hadi p¯Ìmo na farmÏ. V˝roba protijed˘ vyûaduje nutnost chovat takÈ konÏ, neboù kdyû se jed hadovi odebere, aplikuje se koÚ˘m, kte¯Ì se n·slednÏ st·vajÌ d·rci plasmy se specifick˝m protijedem. I tento chov konÌ se uskuteËÚuje pod z·ötitou ThajskÈho »K jiûnÏ od Bangkoku na pastvin·ch v okolÌ letoviska Hua Hin. Pr˘mÏrn· dÈlka ûivota konÏ chovanÈho na tÈto farmÏ je 25 let, k odbÏru plasmy a v˝robÏ protijedu se vöak vyuûÌvajÌ jen konÏ mezi 4. - 12. rokem ûivota, pak na farmÏ tr·vÌ zaslouûen˝ odpoËinek. HadÌ farma spolupracuje se SvÏtovou zdravotnickou organizacÌ i s univerzitami a v˝zkumn˝mi ˙stavy po celÈm svÏtÏ. KromÏ vÏdeck˝ch a v˝zkumn˝ch ˙kol˘ plnÌ farma takÈ roli velkÈ turistickÈ atrakce. PracovnÌci farmy r·di p¯edv·dÏjÌ poskytov·nÌ prvnÌ pomoci p¯i hadÌm uötknutÌ, krmenÌ had˘ Ëi odbÏr jedu. N·vötÏvnÌci farmy si mohou takÈ pochovat nebo vyfotografovat dospÏlÈho jedince nejedovatÈho hrozn˝öe kr·lovskÈho, kter˝ je jednÌm z nejzn·mÏjöÌch had˘-ökrtiˢ.

P¡TRACÕ SLUéBA »»K PROSÕ »TEN¡ÿE NOVIN »K O POMOC V·ûenÌ Ëten·¯i, prosÌme V·s o pomoc p¯i p·tr·nÌ po panÌ IvetÏ DemeterovÈ, nar. 4. 2. 1975 nebo 1976 ve SninÏ, okres HumennÈ na Slovensku. ⁄dajnÏ vyr˘stala v DÏtskÈm domovÏ Vesk· u Pardubic. Po panÌ DemeterovÈ p·tr· jejÌ sestra panÌ Anna Wendel, bytem v Kˆnigsbergu v Bavorsku (SRN). Pokud nÏkdo z V·s panÌ Ivetu Demeterovou zn· Ëi m· informace o jejÌm pobytu, prosÌme o jejich sdÏlenÌ na tel. 251 104 123. DÏkujeme. P·tracÌ sluûba »»K

11

OSOBNOSTI SPOJEN… S »ERVEN›M KÿÕéEM FRANK SINATRA (12. 12. 1915 - 14. 5. 1998) Jeden z bezesporu nejslavnÏjöÌch svÏtov˝ch zpÏv·k˘ popul·rnÌ hudby 20. stoletÌ - Francis Albert Sinatra - se narodil p˘vodem italsk˝m rodiˢm ve mÏstÏ Hoboken v americkÈm st·tÏ New Jersey. Jeho hvÏzdn· pÏveck· kariÈra je spojena se souborem Tommy Dorseye. Brzy se stal mil·Ëkem p¯edevöÌm americk˝ch dÌvek (prakticky cel· 40. lÈta 20. stoletÌ) a zÌskal svou slavnou p¯ezdÌvku ÑFrankieboyì. Hr·l v ¯adÏ americk˝ch film˘, ale byl takÈ hlavnÌm hrdinou nesËetn˝ch skand·l˘, milenkami a manûelsk˝mi rozvody poËÌnaje p¯es nadmÏrnÈ holdov·nÌ tvrdÈmu alkoholu aû po ˙dajnou spolupracÌ s mafiÌ.

Druh· vlna jeho popularity po urËitÈm ˙tlumu nastala v 60. letech 20. stoletÌ, kdy jednou s·m a podruhÈ duetem nazpÌvan˝m s vlastnÌ dcerou Nancy dvakr·t ovl·dl ûeb¯ÌËky hudebnÌch hitpar·d. Politicky podporoval americkÈ prezidenty Johna Fitzgeralda Kennedyho, Ronalda Reagana i George Bushe st. A jak je jeho jmÈno spojeno s »erven˝m k¯Ìûem? Je zn·mo, ûe jako Ëlen delegace AmerickÈho ËervenÈho k¯Ìûe pob˝val v kvÏtnu 1946 v tehdejöÌm »eskoslovensku. NavötÌvil mj. Karlovy Vary, kde poobÏdval v lesnÌ restauraci Svat˝ Linhart a do n·vötÏvnÌ knihy zapsal v angliËtinÏ: ÑPstruh byl v˝teËn˝!ì

MEZIN¡RODNÕ SOUTÃé HORSK… SLUéBY 2006 Jako kaûdoroËnÏ se i v dubnu 2006 stal äpindler˘v Ml˝n dÏjiötÏm letos jiû XXIX. roËnÌku Mezin·rodnÌ soutÏûe Horsk˝ch sluûeb. SoutÏûilo 225 dvouËlenn˝ch druûstev z Polska, Slovenska, Slovinska a z naöich horsk˝ch oblastÌ: Orlick˝ch hor, JesenÌk˘, Beskyd, Jizersk˝ch hor, Kruön˝ch hor a Krkonoö. Z·vodilo se ve dvou vÏkov˝ch kategoriÌch: do 40 let a nad 40 let.

VYZNAMEN¡NÕ »ERVEN…HO KÿÕéE RAKOUSKO-UHERSK¡ VYZNAMEN¡NÕ - 3. Ë·st St¯Ìbrn· a Bronzov· Ëestn· medaile »ervenÈho k¯Ìûe byla ov·lnÈho tvaru a byla raûen· ze st¯Ìbra nebo zlacenÈho bronzu. LÌcov· strana obou medailÌ nesla na svÈm st¯edu francouzsk˝ ötÌt s Ëerven˝m éenevsk˝m k¯Ìûem na bÌlÈm poli. V ˙loze ötÌtonoö˘ slouûila dvojice andÏl˘. V podnoûÌ medaile byl text ÑPATRIAE/AC/HUMANITATIì. Medaile s v·leËnou dekoracÌ mÏly popsan˝ reliÈf zmenöen˝ a plocha p¯i okraji medaile byla vyplnÏna zelenÏ smaltovan˝m dubov˝m a vav¯Ìnov˝m vÏncem. Rubov· strana medailÌ nesla na st¯edu letopoËty Ñ1864/1914ì, okraje medaile byly zdobenÈ perlovcem nebo vÏncem, byla-li medaile udÏlena s v·leËnou dekoracÌ. ObÏ medaile i »estnÈ vyznamen·nÌ II. t¯Ìdy byly noöeny na n·prsnÌch stuh·ch; muûi na stuh·ch troj˙helnÌkov˝ch, ûeny na stuh·ch ve tvaru mot˝lka. ObÏ medaile udÏloval zmocnÏnec rakousko-uherskÈho cÌsa¯e pro »erven˝ k¯Ìû. Na vyobrazenÌch jsou uvedeny St¯Ìbrn· a Bronzov· Ëestn· medaile »ervenÈho k¯Ìûe s v·leËnou dekoracÌ.

I TAK SE D¡ PROPAGOVAT »ERVEN› KÿÕé Tentokr·t jsme zap·trali v historii jeötÏ spoleËnÈ organizace - »eskoslovenskÈho ËervenÈho k¯Ìûe. Naöli jsme totiû d·rkovÈ balenÌ 10 krabiËek z·palek, na jejichû 20 stran·ch (p¯ednÌ a zadnÌ) se st¯Ìdaly 5x celkem 4 motivy: BezpeËnost dÏtÌ na cest·ch, P¯edvÌdej pohyb dÏtÌ, Humanitou k mÌru a Podpo¯ Fond solidarity »S»K. Na z·palk·ch se jeötÏ st¯ÌdavÏ objevoval text - ÑSmreËina a. s., z·vod Z·palk·reÚ, Bansk· Bystricaì, z Ëehoû je z¯ejmÈ, stejnÏ jako ze slovenskÈho textu, ûe z·palky si nechal vyrobit tehdejöÌ Slovensk˝ Ëerven˝ k¯Ìû. Ale n·pad to je dodnes dobr˝, coû takhle jej zkusit zopakovat?

PrvnÌ den Memori·lu Jana Messnera a ätefana Spusty - 6. 4. 2006 - probÏhla terÈnnÌ etapa v dÈlce cca 24 km. Traù vedla kr·sn˝mi h¯ebenov˝mi partiemi Krkonoö za n·dhernÈho sluneËnÈho poËasÌ, kterÈ vydrûelo po oba soutÏûnÌ dny. Druh˝ den - 7. 4. 2006 - n·sledoval ob¯Ì slalom na Ëas, ob¯Ì slalom se svozn˝m prost¯edkem, zjiötÏnÌ ˙razu a oöet¯enÌ pacienta v ËasovÈm limitu a jeho transport do cÌle z·vodu. V˝sledky soutÏûe vyhl·sil jejÌ ¯editel Adolf Klepö, n·ËelnÌk HorskÈ sluûby Krkonoöe. VÌtÏzovÈ v jednotliv˝ch disciplin·ch v obou kategoriÌch zÌskali ceny od sponzor˘ a poh·ry p¯edsedy Sen·tu Parlamentu »R MUDr. P¯emysla Sobotky. Poh·r ÑZa nejlepöÌ oöet¯enÌì zÌskali Stanislav Kubeö a Pavel Piln˝ z HorskÈ sluûby v Kruön˝ch hor·ch. »lenovÈ HorskÈ sluûby si za svÈ povol·nÌ vybrali kaûdodennÌ riziko - v jakÈmkoliv poËasÌ p·trajÌ po ztracen˝ch turistech, poskytujÌ jim prvnÌ pomoc, hlÌdkujÌ na sjezdovk·ch a zajiöùujÌ co nejrychlejöÌ p¯evoz ranÏn˝ch. Bez jejich nikdy nekonËÌcÌ pr·ce by naöe hory v˘bec nebyly tak bezpeËnÈ jak se n·m na prvnÌ pohled zdajÌ. Proto si zaslouûÌ naöi ˙ctu a podÏkov·nÌ, vûdyù Ëasto nasazujÌ sv˘j vlastnÌ ûivot, aby zachr·nili ten n·ö. DÏkujeme. Zdena KmonÌËkov·, ˙sek vnit¯nÌch vztah˘ ⁄¯adu »»K

Pomozte n·m pom·hat Fond humanity »»K ËÌslo konta

10030-7334011/0100 KomerËnÌ banka Praha 1

NOVINY »ERVEN…HO KÿÕéE vyd·v· 6x roËnÏ ⁄¯ad »eskÈho ËervenÈho k¯Ìûe Praha, I»O 00426547, redakËnÌ zpracov·nÌ Mgr. Josef ävejnoha ve spolupr·ci s ⁄sekem vnit¯nÌch vztah˘ ⁄¯adu »»K. Redakce, administrace a inzerce Thunovsk· 18, 118 04 Praha 1 - Mal· Strana, telefon 251 104 111. E-mailov· adresa Novin »K - [email protected] RegistraËnÌ ËÌslo MK »R E 7302 Cena dvoumÏsÌËnÌku 10,ñ KË

12

Z PR AVODA J ..... R

YO

C Z ECH

UTH

Á DE M L ČK Ž Č

ED

CR O

SS

. . . z Mládeže ČČK

RED CROSS CAMP 6

V·ûenÌ Ëten·¯i,

V†¯Ìjnu loÚskÈho roku probÏhla opÏt vzdÏl·vacÌ norma Ëlen˘ »»K PÌsek. P¯ibliûnÏ dvacet Ëlen˘ Ml·deûe »»K se sobotu co sobotu sch·zelo v†zasedacÌ mÌstnosti v†»echovÏ ulici v†PÌsku. TÈmata p¯edn·öek a besed byla r˘zn·. Za zmÌnku jistÏ stojÌ diskuse s†¯editelem pÌseckÈ z·chrannÈ sluûby Mudr. NÏmeËkem, p¯edn·öka PracovnÌ stres, vyho¯enÌ, kterou p¯ispÏl V·clav Vondr·öek z†ADRY »R nebo t¯eba N·vykovÈ l·tky, p¯Ìznaky a nebezpeËÌ, p¯edn·öenÈ sleËnou NÏmcovou z†krizovÈho centra Ark·da. Na z·vÏr celÈho ökolenÌ byly p¯ipraveny ˙stnÌ a pÌsemnÈ testy, kterÈ tÈmϯ vöichni splnili na v˝bornou. Na mÌsto praktickÈ Ë·sti se vÏtöina sjela v†p·tek 18. listopadu 2005 do jiû nÏkolikr·t provϯenÈ skautskÈ osady u rybnÌka SkaliËn˝. Tam i p¯es nep¯ÌzeÚ poËasÌ dorazilo takÈ z·chran·¯skÈ druûstvo ze éatce. Camp se mimo jinÈ skl·dal z†motivaËnÌch her, oblÌben˝ch z·sah˘ 3 na 3 a p¯ijelo takÈ nÏkolik velice zajÌmav˝ch n·vötÏv. Do tÈto kategorie se m˘ûe za¯adit hodinov· diskuse nevidomÈ Zuzky a Luk·öe, kte¯Ì hovo¯ili o svÈm handicapu, uk·zku a besedu pÌseckÈ z·chranky. ZajÌmav˝m zpest¯enÌm celÈho cviËenÌ byla i ˙Ëast t¯Ì student˘ medicÌny z Univerzity Karlovy v†Plzni. Ti sv˝m p¯Ìstupem vrhali na vöechno zase trochu jinÈ svÏtlo. VyvrcholenÌm campu lze nazvat z·sah v†sobotu veËer. NechybÏlo mu opravdu nic. Z†jednoho pokoje v†chatÏ ˙ËastnÌk˘ se bÏhem noci dokonce stala karantÈna, do nÌû se p¯in·öelo mnoho osob infikovan˝ch nezn·mou chorobou. Bohuûel se ale nakazilo i mnoho samotn˝ch z·chran·¯˘. Oöet¯ovala se ale i ìobyËejn·ì poranÏnÌ. Ta zap¯ÌËinila partiËka amatÈrsk˝ch pyrotechnik˘. A samoz¯ejmÏ nechybÏla ani tolik oblÌben· rojnice. V†nedÏli si kaûd˝ zabalil svÈ vÏci, sklidilo se a odpoledne uû prozrazovaly nÏjakÈ cviËenÌ »»K PÌsek jen opuötÏnÈ stopy ve snÏhuÖ Na ˙pln˝ z·vÏr by se jeötÏ hodilo podÏkovat organiz·tor˘m za vyda¯en˝ vÌkend!!! Kl·ra VanÌËkov·

chtÏl bych V·m pop¯·t p¯ÌjemnÈ poËtenÌ v†tÈto novÈ formÏ naöeho vaöeho Zpravodaje. Jsme jedna velk· k¯iû·ck· rodina a tak nenÌ ˙plnÏ öpatn˝ n·pad, spojit naöe tiskoviny a dozvÌdat se tak novÈ a novÈ informace o jednÈ Ëi druhÈ stranÏ. JakÈkoliv p¯ipomÌnky, n·mÏty, n·vrhy, zlepöov·ky, kritiky apod. v¯ele uvÌt·me. NezapomÌnejte, ûe toto je V·ö bulletin, ûe to jsou Vaöe noviny a vöe, co bylo, je a bude otisknuto je jen a jen Vaöe pr·ce. Nikdo nechce mÌt str·nky pr·zdnÈ, tak posÌlejte fotky, Ël·nky, report·ûe. Nenech·vejte si svÈ dojmy a z·ûitky pro sebe, ale podÏlte se o nÏ s†ostatnÌmi. Douf·m, ûe spolupr·ce bude fungovat a kaûd˝ z naöich Ëlen˘ i dobrovolnÌk˘ si zde najde to svoje. JaromÌr Ambrus viceprezident Ml·deûe »»K

RMR 2006 Tak m·me za sebou opÏt dalöÌ Radu Ml·deûe Republiky Ml·deûe »»K. Deleg·ti, kandid·ti, hostÈ se seöli v†L·znÌch BohdaneË nedaleko Pardubic, aby projednali a odhlasovali ot·zky a tÈmata, kterÈ n·s tÌûÌ, h¯ejÌ, zajÌmajÌ a jsou d˘leûitÈ a z·sadnÌ pro naöi Ëinnost. Cel˝ vÌkend probÏhl v†p¯ÌjemnÈ atmosfȯe a zda byl konstruktivnÌ, to se uk·ûe v n·sledujÌcÌch mÏsÌcÌch. A jak to vöechno v˘bec dopadlo????? P¯iblÌûÌm V·s aspoÚ kr·tce ty nejz·kladnÏjöÌ informace. BÏhem sobotnÌho veËera probÏhlo ocenÏnÌ PrezÌdia M»»K Ëlen˘m, kte¯Ì byli nejvÌce vidÏt za cel˝ ten dlouh˝ rok (hlavnÏ v†tom pozitivnÌm smÏru, lajd·ky a fl·kaËe p¯ece nebudeme podporovat ne?) a rozd·vali se tzv. ÑOska¯iì k†jednotliv˝m kategoriÌm. Zde si m˘ûete p¯eËÌst kompletnÌ v˝sledky: 1.Kategorie Ö cena projektu Help Trans OSM Litomϯice Ö za p¯Ìkladnou a skvÏle propracovanou Ëinnost se zdravotnÏ postiûen˝mi

2. Kategorie Ö cena projektu DÏti OSM ⁄stÌ nad OrlicÌ Ö za zrealizov·nÌ projektu Alenka ve VysokÈm M˝tÏ 3. Kategorie Ö cena projektu HIV/AIDS Ji¯Ì Frei Ö za celoûivotnÌ dÌlo a ˙silÌ v†tomto projektu, kterÈ ho st·lo spoustu nerv˘, Ëasu a trpÏlivosti 4. Kategorie Ö aktivista roku Jan ätÏp·n ñ OSM Pelh¯imov Ö za vyËerp·vajÌcÌ a neutuchajÌcÌ aktivitu v†projektech M»»K 5. Kategorie Ö vytrvalec roku Martina Bedn·¯ov· ñ OSM Louny Ö za vytrvalou a p¯Ìkladnou Ëinnost p¯edsedkynÏ ve svÈm rajÛnu 6. Kategorie Ö objev roku Alexandra MlËochov· ñ OSM Brno-venkov Ö za objevenÌ neskuteËn˝ch schopnostÌ ps·t grantovÈ û·dosti

13

-

R

YO

C Z ECH

UTH

Á DE M L ČK Ž Č

ED

CR O

SS

7. Kategorie Ö nej OSM roku OSM HavlÌËk˘v Brod Ö za zrealizov·nÌ prvnÌho region·lnÌho semin·¯e HIV/AIDS

Na spr·vnost a ˙Ëelnost jedn·nÌ a rozhodov·nÌ PrezÌdia bude ve dne v†noci bdÌt DozorËÌ rada, kter· byla zvolena ve sloûenÌ: P¯edseda DR »lenovÈ DR

8. Kategorie Ö nejpoËetnÏjöÌ OSM OSM Praha 1+13 ...za nejöiröÌ Ëlenskou z·kladnu Öberte si z†nich p¯Ìklad !!!!! 9. Kategorie Ö manipulaËnÌ technik roku Luk·ö Pochyl˝ Ö za neuvϯitelnou schopnost manipulovat s†lidmi vöech vÏkov˝ch kategoriÌ (a vyzn·nÌ a Ö.) 10. Kategorie Ö cena Prezidenta M»»K Kl·ra KoblÌûkov· Ö za to, co pro Ml·deû v†poslednÌm roce vykonala (teda aspoÚ douf·m -) Toù vöe , co se t˝Ëe Oskar˘. NynÌ lze p¯ejÌt k†vÏcem organizaËnÌm a internÌm, neboù bylo opÏt voleno PrezÌdium i DozorËÌ Rada. A jak to vöechno nakonec dopadlo??? VolebnÌ komise se dopoËÌtala tÏchto v˝sledk˘: Prezident M»»K Viceprezidenti M»»K »lenovÈ PrezÌdia

Igor Sack˝ Martina Kupcov· JaromÌr Ambrus Eliöka Pevn· V·clav Feigl

OSM Fr˝dek-MÌstek OSM Brno-venkov OSM ⁄stÌ nad OrlicÌ OSM HavlÌËk˘v Brod OSM Litomϯice

Jindra NÏmec Jakub KoneËn˝ Jakub Ryb·¯ David Voöick˝ Petra M·rov·

OSM Praha-z·pad OSM HodonÌn OSM Praha 1+13 OSM HavlÌËk˘v Brod OSM Praha-z·pad

Vöem zvolen˝m Ñorg·n˘mì p¯ejeme hodnÏ ötÏstÌ, trpÏlivosti, nerv˘ a pochopenÌ p¯i pr·ci s†Ml·deûnÌky a hlavnÏ, co nejmÈnÏ problÈm˘, potÌûÌ a krizov˝ch situacÌ. V†poslednÌ ¯adÏ bych takÈ ale nemÏl zapomenout na dalöÌ doplÚkovÈ soutÏûe. Ve Zpravodaji ËÌslo 58/05 byla vyhl·öena soutÏû Ñhled· se kr·vaì . Naöe malink· se nakonec naöla a jejÌm ˙spÏön˝m n·lezcem se stal Honza Fifka. Zde p¯ikl·d·m opis emailu, kter˝m reagoval na tuto soutÏû:

Ahojky, na z·kladÏ inzer·tu na str. 35 ve Zpravodaji Ë. 58/05 sdÏluji, ûe kr·va se z¯ejmÏ nach·zÌ na str. 8 tÈhoû ËÌsla Zpravodaje (d˘kaz p¯iloûen k tomuto e-mailu), kde byla poprvÈ zpozorov·na dne 12. 1. 2006 v 6:53 hodin v rychlÌku R 750 Orlice mezi zast·vkami T¯ebechovice pod Orebem a Bleöno, od tÈ doby se jejÌ pozice nemÏnÌ. Pokud na obr·zku nenÌ hledan· kr·va a je to jinÈ obÏöenÈ zv̯·tko, omlouv·m se, ale takto brzy r·no jsem jeötÏ polospÌcÌ. S pozdravy a p¯·nÌm hezkÈho vÌkendu. Honza TÌmto ale naöe soutÏû nekonËila, protoûe kraviËka byla nalezena a stala se tak Ëlenem naöÌ Ml·deûnickÈ rodiny. Proto byla hned v†z·vÏsu vyhl·öena soutÏû druh·, a to ÖÖnajdÏte jmÈno pro KraviËku - N·vrh˘ bylo celkem hodnÏÖ.Kl·ra, Karel, Biftek, BifteËek, Boûena atd (nÏkter· jmÈna byly dokonce hÛÛdnÏ nepublikovateln·) ÖÖ.ale nakonec rozhodl nejvÏtöÌ poËet hlas˘ pro jmÈnoÖÖÖ.DafnÈ !!!! Takûe vÌtej mezi n·s.

MOTIVA»NÕ VÕKEND M»»K Ve dnech 30.3. ñ 2.4.2006 se v Lomech u Jind¯ichova Hradce konal MotivaËnÌ vÌkend M»»K. Cel˝ vÌkend mÏl velmi nabit˝ program, ˙ËastnÌci se dozvÏdÏli mnoho zajÌmavÈho o projektech po¯·dan˝ch M»»K a vyzkouöeli si spoustu nov˝ch vÏcÌ. PrvnÌ veËer byl spÌöe seznamovacÌ. Druh˝ den se hr·lo nÏkolik her, p¯i nichû se ˙ËastnÌci dozvÏdÏli mnoho informacÌ o projektech Alenka a DÏti, odpoledne si mohli vyzkouöet, jakÈ to je, kdyû m· vedoucÌ ve skupinÏ hyperaktivnÌ Ëi naopak ˙plnÏ neaktivnÌ dÌtÏ. P¯iuËili se, co majÌ dÏlat, a jak si poradit. VeËer probÏhlo povÌd·nÌ o z·sad·ch a v˝chozÌch bodech M»»K a o r˘zn˝ch akcÌch, kterÈ M»»K po¯·d·. Z·roveÚ bylo toto povÌd·nÌ po-

zv·nkou a povzbuzenÌm, aby se vöichni zapojili do organizace Ëi se z˙Ëastnili tÏchto akcÌ. V sobotu odpoledne mÏli ˙ËastnÌci moûnost, na z·kladÏ zÌskan˝ch vÏdomostÌ, vypracovat vlastnÌ projekt, kter˝m by se M»»K mohla d·le zab˝vat. To byl n·roËn˝ ˙kol, p¯esto se ho vöichni zhostili velmi dob¯e a vznikly tak zajÌmavÈ n·vrhy. Po veËe¯i se konala beseda na tÈma HIV/ AIDS. ⁄ËastnÌci se pouËili, jak se virus ö̯Ì, jak je moûnÈ se chr·nit a jak· je situace u n·s i ve svÏtÏ. Prost¯ednictvÌm her si pak vyzkouöeli, jak snadno se ËlovÏk m˘ûe nakazit a o vöechno pak p¯ijÌt. Bylo to velice pouËnÈ. Beseda byla p¯eruöena neËekan˝m cviËenÌm prvnÌ pomoci. Organiz·to¯i si p¯ipravili, pomocÌ ˙ËastnÌk˘ soubÏûnÏ probÌhajÌcÌho semin·¯e,

nÏkolik zranÏnÌ, kterÈ ˙ËastnÌci museli oöet¯it. MÏli ale velmi öpatnÈ podmÌnky, bylo to venku, ve tmÏ, takûe nebylo v˘bec nic vidÏt a navÌc vybavenÌ lÈk·rniËek bylo minim·lnÌ. I p¯esto to dopadlo celkem dob¯e, zem¯el by pouze jeden zranÏn˝. V nedÏli dopoledne se vöem ˙ËastnÌk˘m zav·zaly oËi, aby si vyzkouöeli, jak tÏûkÈ to majÌ lidÈ, kte¯Ì nevidÌ. älo se na proch·zku se slepeck˝mi holemi, potÈ si mohli ö·tky sundat. Ale tÌm to nekonËilo. N·sledovala zkouöka, jak si poradÌ s jÌzdou na vozÌku. Tento program vyplnil tÈmϯ celÈ dopoledne, sotva se p¯ed obÏdem stihli ˙ËastnÌci sbalit. A po obÏdÏ nastalo louËenÌ a odjezd. Terinka OSM HavlÌËk˘v Brod

Ml·deû »»K Kontakt: Sekretari·t M-»»K, Thunovsk· 18, Praha 1, 118 04 Tel.: 251 104 253 Fax.: 251 104 267 Mobil: 776 177 320 e-mail: [email protected] web: http://www.mladezcck.org BankovnÌ spojenÌ: »esk· spo¯itelna a.s. Praha 1 »Ìslo ˙Ëtu: 1933865369/0800

14