UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKA F AKULT A KATEDRA PEDAGOGIKY
Rigorozni pnice
vYCHOVA K UCTE KE STARI Mgr. Dana K LEV E T 0 V
A
Vedouci pnice - doc. PhDr. Jifi Pelikan, CSc.
2005
Prohlasuji, ze jsem rigor6zni praci na tema "Vychova k ucte ke stafi" vypracovala samostatne a pouzila jen pramenu, ktere cituji a uvcidim v pfilozene bibliografii.
V Praze dne 30. 6. 2005 Mgr. Dana Klevetovci
2
Dekuji doc. PhDr. Jifimu Peliktmovi, esc., za ochotnou a odbornou pomoc pri vedeni me rigor6zni prace. Dekuji take svemu manzelovi a svym detem, zvlaste sve dcefi, za socialni oporu a podporu pri vytvareni podminek pro psani me prace.
3
Motto:
Ptal se jednou vnuk sveho prapraotce: "Dedo, co to znamena by-t blahoslaveny?" Stary muz se zamyslel a pravil:
,,Blahoslaveniiste vsichni, ktefi mate pochopeni pro mou pomalou chuzi a roztresene ruce a nesykate netrpelive, kdyz se belham a neumim uz hezky jist.
Blahoslaveni iste, ktefi vidite, ze me ucho se musi namahat, abych porozumel, a mluvite se mnou pomalu a zretelne.
Blahoslaveni isle, ktefi vidite, ze me oCi jsou zkaleny, me myslenky jsou smutne, a taktne mi pomuzete, v cern prave pomoci potrebuji.
Blahoslaveni iste, ktefi se u mne zastavite s pfivetivym usmevem a mate trochu casu si se mnou popovidat. A nedelate to se shovivavou ironii.
Blahoslaveniiste, kteri nerikate, ze jsem stary popleta, protoze poritd neco zapominam a ztracim.
Blahoslaveni iste, kteri umite ve mne vzbudit vzpominky na zasle easy a trpelive mne vyslechnete, kdyz si zavzpominam na to, jakjsem byl mlad.
Blahoslaveni iste, kteri davate najevo, ze nejsem jeste odepsan a nejsem tak docela sam.
Blahoslaveni jste vy vsichni, kteri mi nejak ulehcujete dny stafi, ktere mi jeste zbyvaji ujit po ceste do vecneho domova. AZ tam dojdu, budu 0 vas vypravet."
4
OBSAH
UVOD
7
1. STARf
9
1. 1. Definice stari
9
1. 2. Demograficka situace seniorske populace
12
1. 3. Dlouhovekost a kreativita ve vyssim veku
16
1. 4. Zmeny ve stari
17
1. 4. 1. Biologicke starnuti
17
1. 4. 2. Psychosocialni starnuti
19
2. STARf A vYCHOVA
24
2.1. Stai'i a vychova oCima minulosti
24
2. 2. Ce1ozivotni vzdelavani v dUe 1. A. Komenskeho (1592 - 1670)
29
2.3. Osvicenectvi a vychovne nazory 1. Locka (1632 -1704)
31
2. 4. Pedagogicke hodnoty v dile Jean-Jacquese Rousseaua (1712 - 1778)
34
2. 5. Vybrane vychovne nazory 20. stoleti
34
2. 6. Stari a spolecnost v soucasnosti
37
3. RODINA
47
3. 1. Definice, typy, funkce a zivotni faze rodiny
47
3. 2. Mezigeneracni souziti
55
3. 3. Rodina a stary clovek
57
3.4. Zakonna uprava rodinnych vztahu
59
3. 5. Vychovne styly v rodinach
61
3. 6. Ukoly rodicu pri vychove
65
4. SENIORSKE VZDELAvANf V CESKE REPUBLICE
71
4. 1. Schopnost uceni ve stari
74
4.2. Vzdelavani pracovniku pro peCi
0
seniory
75
5. LASKA, TRADICE A VYCHOVA
78
5. 1. Vychova a ki'est'anstvi
79
5. 2. Vychova k prosocialnimu chovani
81
5. 3. Vychovne principy v dUe M. Cipra (1918 - dosud)
86
6. UCTA
88
6. 1. Etika ucty k zivotu v dile Alberta Schweitzera (1875 - 1965)
89
6.2. Hodnotovy system
91
5
6. 3. Vzdelavani jako hodnota
92
7. vYZKUMNY UKOL
95
8. PRACOVNIHYPOTEZY
96
9. METODIKA vYZKUMU
97
9.1. Metodicky postup
97
9.2. Vyzkumny soubor
98
10. vYSLEDKY vYZKUMU
99
10.1. Sociodemograficka charakteristika
99
10.2. Prikladne chovani rodicu, oboustranna reflexe a vyuka na zakladni skole
105
10.3. Vychova k ucte ke stari a zmeny moralnich mezilidskych vztahu
113
11. DISKUSE
116
12. ZAVER
127
13. SHRNUTI/SUMMARY
135
14. SEZNAM POUZITE LlTERATURY
139
15. KLlCOvA SLOVAIKEYWORDS
144
16. PRILOHY
145
6
UVOD
Slozeni lidske populace se v soucasne doM meni. Na celem svete pribyva starsich lidi. S prodluzujici se delkou zivota se stale vice lidi doziva vysokeho veku. Podle statistickych progn6z ma bYt 21. stoleti stoletim senioru, alespoii v prvnich padesati letech. Behem 50 let bude poprve v historii lidstva zit na zemi vice lidi starsich 60 let nez osob mladsich 15 let. Jiz nyni stoup a pocet osob nad 80 let a tato skupina bude narustat. Z dosavadni temer dvacetilete prace autorky se seniory vyplynul poznatek, ze situace senioru je velmi znepokojiva. Stary clovek je casto prehlizen, odsouvan, neni mu dostatecne projevovana ucta a respekt. Mnozi senioti jsou velmi zavisli na peCi sve rodiny, ktera ji v mnoha ptipadech odmita a presouva ji na instituce zdravotni a socialni. Je take podceiiovan fakt, ze mnoho deti nasich senioru j sou sami senioti. Stale casteji selhavaji i profesionalove, kteri leci a osetfuji seniory ve zdravotnickych a socialnich zarizenich. Prestavaji chapat zmenene potreby senioru nebo jsou vycerpani fyzicky i psychicky a nedokazi pojmenovat syndrom vyhoreni. Jedna z cest reseni je nauCit se chapat zmeny starnouciho Cloveka a respektovat jeho potreby, jednat s nim jako s plnohodnotnym obcanem teto zeme. Zaclt pestovat skutecne lidske hodnoty a naucit se vychovavat sam sebe ke spravnemu chap ani smyslu sveho byti. Vychova je celozivotni proces, probiha v kazdem okamziku nejake Cinnosti. Vychova k ucte ke stari musi zacit od narozeni, je ukolem predevsim pro rodinu. Situace je vsak takova, ze mnoho rodin neplni svou funkci, a tak je nutne smerovat vychovu take k tem, kteri se
0
seniory staraji. Prace je rozdelena do sedmi casti. Tematem prvni casti je Clovek - starnouci jednotlivec. Autorka zde definuje zakladni pojmy, se kterymi dale pracuje: starnuti, stari, stary clovek. ZabYva se starnutim z pohledu demografickeho, biologickeho, psychosocialniho. Ve druM casti prace nahlizi pohledem minulosti na nektere postoje a nazory na vychovu a vztahy ke starsi generaci. Soucasne vybira a zmiiiuje ohrofujici jevy dnesni civilizace, ktere pusobi na vzajemne mezigeneracni souziti. Ve treti casti prace specifikuje vyvoj a vyznam rodiny. Popisuje typy a funkce rodiny a postaveni stareho cloveka v rodine. Venuje se vlivum, ktere pusobi na mezigeneracni souziti. Zabyva se zakonnymi upravami rodinnych vztahu. Priblizuje vychovne styly v rodinach vcetne extremnich a patoplastickych. Rozebira jednotlive ukoly rodicu pti vychove z pohledu vyvojovych potreb autoru Pesso - Boyden.
7
Ctvrta cast prace je venovana seniorskemu vzdelavani a jeho soucasnym moznostem v Ceske republice. Pfiblizuje proces uceni ve stari. Blize se zabyva odbornym vzdelavanim pro socialni pracovniky v peCi
0
seniory.
V pate casti uvadi pohledy kfest'anstvi na vychovu mladeze, vybira a definuje pojeti lasky ve vychove svateho lana Boska. Objasiiuje pojem a vyznam vychovy k prosocialnimu chovani. Pfiblizuje vychovne principy z dila Miroslava Cipra. V seste casti se zamysli nad etikou zivota v dile Alberta Schweitzera. A take analyzuje pojem hodnotoveho systemu v souvislosti s prioritni hodnotou vzdelavani v socialnim prostredi cloveka. V sedme casti uvadi vysledky vlastni vyzkumne prace zamerene na zhodnoceni nezavislych pohledu mlade a starsi generace na soucasne mezigeneracni vztahy. Cilem autorky bude zjistit nazory na ubytek moralnich vztahu ve spolecnosti a vychovy ucty ke stafi u vysokoskolskych studentu a soucasne u samotnych starych lidi. DalSim vyzkumnym ukolem bude ziskani informaci
0
vyuce problematiky stari. Ziskana data bude zpracovavat
matematicko-statistickymi metodami. V zaveru prace nastini moznosti vyuziti svych zjisteni a vysledku v praxi. Ve sve praci bude autorka vychazet z textu domacich a zahranicnich odbornikU, kteri se zabyvali a zabyvaji problematikou, ktera je v praci obsazena. Tato prace nepodava vycerpavajici vyklad, autorka ji poklada za pilotni sondu pfiblizujici nazory starsi a mlade generace na ubytek moralnich vztahu v soucasne spolecnosti a hledani cest ke vzajemnemu porozumeni a vychove k ucte ke stari.
8
1.
STAR!
"Krasni mladi fide jsou hlickou plirody, ale krasni stafi fide jsou umeleckCt dila. " J W Goethe
" Veda, jak zestarnout, to je mistrovske dilo moudrosti a jedna z nejditleiitejsich kapitol velkeho umeni iit. "
Henri Amiel
1. 1. Definice starf
Za poslednich 100 let se vek prodlouzil na dvojmisobek. Stoleti ditete se zmenilo na stoleti stafi. V kvetnu 1957 byl ve Vidni II. mezinarodni kongres socialni hygieny, kde byl jednim z bodu jednani take problem stafi. V roce 1960 jiz na tento jev upozonlovallekaf Frantisek Blaha ve sve knize "Prodlouzeni lidskeho veku". Pokusu
0
definovani starnuti a stari uz bylo ucineno mnoho, avsak zadna z definic neni
absolutni a konecna. Rada autoru uvadi, ze starnuti je specifickym, nevratnym a neopakovatelnym biologickym procesem, ktery je univerzalni pro celou pfirodu a jehoz prubeh je nazyvan zivotem. DeIka zivota je pfitom geneticky determinovana a pro kazdy pfirodni druh specificka. Tvaroh hovofi
0
starnuti jako
0
pochodu, ktery obecne vede k ubytku sil, ke zpomaleni az
uhasnuti zivotnich pochodu a jeho zakoncenim j e pfirozena smrt.
(136)
Pacovsky rozlisuje fyziologicky typ starnuti, kdy starnuti je normalni soucasti zivota, zakonitou epochou jeho ontogeneze. Dale pak hovofi
0
patologickem
starnut~
kterym muze
bYt napfiklad starnuti pfedcasne. Za patologicke starnuti pak povazuje starnuti u osob, jejichz \,
kalendarni vek je nizsi nez vek funkcni. Stafi chape jako zaverecnou etapu ontogenetickeho vyvoje, ktera rna stejne jako jina vyvojova stadia sve specificke znaky odlisujici ji od jinych zivotnich etap. Starnuti je podle nej vlastne cestou do stari, pfechodnym vyvojovYm obdobim mezi dospelosti a stafim. Tvrdi, ze oba jevy jsou geneticky dany, ze podlehaji formativnim vlivum prostfedi a vznikle zmeny j sou neopakovatelne a nezvratne. (92) Podle Haskovcove je stafi pfirozenym obdobim lidskeho zivota a Je vztahovano k zivotnimu obdobi detstvi, mladi a k dobe zralosti. Uvadi, ze oznaceni stary clovek se zaklada pfedevsim na spolecenske konvenci, ktera rna pfevazne ekonomicke duvody. Soucasna spolecnost povazuje za stareho Cloveka toho, kteremu vznikl narok na starobni duchod. (35) 9
Oznacovani cloveka prozivajiciho obdobi stari je ruznorode a rozmanite. Odboma literatura casto pracuje s pojmem geront, ktery vsak evokuje spiSe nesobestacneho cloveka a mnohdy v samotnych starych lidem vzbuzuje pocit hanliveho oznaceni. Take pojem
ditchodce je nevyhovujici, protoze oznacuje pouze Cloveka pobirajiciho duchod. Za nevhodne lze rovnez pokladat oznaceni senescent, jehoz pouziti je zastarale. Jako nejvhodnejsi se tak ustalil termin senior, ktery v soM nema zadny emocionalni nadech a oznacuje cloveka v celem vekovem obdobi stari Je to vyznamove neutralni pojem, ktery nahrazuje specificke oznaceni stareho cloveka z pohledu ruznych vedeckych disciplin (napr. medicina, psychologie, sociologie). Pojem senior se vsak nemusi vazat pouze k veku, nybr.z muze vyjadfovat take vazenou funkci bez ohledu na vek. Muzeme take chap at stareho cloveka jako obcana, ktery zije dele nez ostatni a rna vice zkusenosti nez ostatni.
Periodizace lidskeho veku Cesky psycholog Prihoda rozdeluje lidsky vek nasledovne: do 15 let clovek biologicky, psychicky a sexualne dozraje, od 15 do 30 let zraje predevsim socialne, doba vrcholu psychicke a fyzicke zralosti trva dalsich 15 let, obdobi 45 - 60 let je typicke svou stabilitou, ale jiz take skrytymi pocatky prichazejici involuce. Vek 60 - 75 let povafuje Prihoda za
senescenci (stari) a od 75 let za senectus (kmetstvi). (108) Stuart-Hamilton rozlisuje vek chronologickf; (podle data narozeni) a vek sociillni (vztahuje se ke spolecenskemu ocekavani, chovani primerenemu urCitemu biologickemu veku). Zmiiiuje se take
0
veku biologickem (posuzuje se podle telesnych znamek sUtmuti) a
psychologickem (zduraziiuji se dusevni stranky stamuti). (31) Pacovskyvymezuje vek kalendafni a vekjunkcni, ktery odpovida skutecnemu funkcnimu potencionalu Cloveka a zahmuje charakteristiky biologicke, psychologicke a socialni. Pro ucely ekonomicke klasifikace zavadi tzv. produkcni a poprodukcni vek. Zmiiiuje se take
0
veku socialnim, kterym oznacuje menici se zivotni styl, jeho znaky a vztahy v prubehu zivota jedince. (92) Svetova zdravotnicka organizace navrhla v 60. letech 20. stoleti rozdeleni lidskeho zivota na obdobi detstvi, dospivani, dospelosti a stari. Stafi je vymezeno touto vekovou hranici:
1) 60 - 74 ranne staN, 2) 75 - 89 vlastni stali,
3) 90 a vyse oznaCila jako dlouhovekost. Americka geriatricka spolecnost (American Geriatric Society) posunula hranici stari:
1) 65 - 74 let young old, mladi senioh 10
Z hlediska role ve spolecnosti muzeme toto obdobi take nazvat hledanim novych moznosti, vhodnych aktivit a velmi dulezita je seberealizace a smysIuplne vyuziti voineho casu. 2) 74 - 84 old old, staN seniofi
V tomto obdobi jiz pfibyvaji zmeny funkcni zdatnosti a zacina problematika chorob ve stMi 3) 85 - 94 very 01, velmi staN seniofi
V tomto obdobi j e velice dulezite sledovani sobestacnosti, zdravotniho a socialniho zabezpeceni. 4) 94 + longevity, dlouhovikost
Zaverecne obdobi zivota pfinasi nejenom vetSi duraz na preventivni opatfeni a sledovani zdravotniho stavu, ale i vytvafeni vhodnych podminek jak pro nesobestacne seniory, tak pro ty, ktefi jsou aktivni a plni zivotniho optimismu a elanu. VetSi je vsak pocet senioru pIne zavislych na peCi druhe osoby. V 70. Ietech 20. stoleti se objevil termin tfeti a ctvrty vek. Mohli bychom to nazvat socialni periodizaci ve vyvoji Cloveka nebo take ekonomickym clenenim.
1) Prvni vik - je oznacovan jako pfedproduktivni, obdobi detstvi a mladi, a vyznacuje se tim, ze clovek roste, vzdelava se, profesne se pfipravuje, ziskava zkusenosti.
2) Druhy vik - obdobi dospelosti, cIovek zaklada rodinu, vede produktivni biologicky zivot. 3) Treti vik - postproduktivni, je obdobim, kdy jedinec vede aktivni a nezavisly zivot ve stafL Nicmene toto pojmenovani svadi k myslence, ze v tomto obdobi jiz neni prostor pro sebevzdelavani, a zcela to potlacuj e roli pracovnL
4) etvrry vik - je obdobi, kdy je senior zavisly na druhych. Pusobi vsak dojmem, jako by bylo zakonite pro vsechny seniory bYt nesobestacnym.
(49)
CIovek starne od zacatku sveho zivota. Vnimani stafi je velice subjektivni. Muzeme si polozit otazku: "Kde lezi hranice, kdy se clovek povafuje za stareho?" Cicerovo "Senectus ipsa morbus" neboli stafi je choroba, je mylny nazor. Zdrave starnout je v rukou kazdeho Cloveka. Stafi je vysledkem naseho zivota, nese plody naseho snazeni, rna jinou kvalitu nez v pfedchazejicich obdobi a je na nas samych, jak se na zvIadnuti teto etapy pfipravime. Vyznamne je socialni klima a schopnost vykonavat nejakou Cinnost. Tato skutecnost je hluboce zakotvena v ontogenetickem vyvoji cloveka, a tudiz je obtizne se smifit s faktem, ze
ll(lS vykon se snizuje nebo dokonce chybi schopnost nejakou aktivitu vykonavat. Pfanim kazdeho z nas je dozit se stafi ve zdravi, a pokud to neni mozne, je lepe se ho nedozit, tvrdi mnoho lidi. Dokonce se setkavam s tvrzenim "ja se takoveho veku nedoziji". Za potfebne 11
take pokladam zminit kvalitu prozivanych let ve stari, schopnost pfijmout sva omezeni a mit smysl sveho zivota. Lide nestarnou stejne, cely proces starnuti probiha ve1mi individualne.
1. 2. Demograficka situace seniorske populace(137)
Demografie studuje zakonitosti vyvoje obyvatelstva, seznamuJe nas se strukturou vekoveho slozeni, provadi statisticke pfedpovedi, ktere nas upozoriiuji na rostoucl pocet osob vyssiho veku. Nekteri autori hovofi
0
sednoucl populaci, coz je prognoza budoucnosti sveta.
Stale neni ujednoceno, ktery vek budeme povazovat za zacatek stari. Je namiste pfehodnotit dosavadni deleni OSN a vek posunout podle navrhu gerontologu. Je to nutne i z pohledu socioekonomickeho. Konec 19. stoleti zaznamenal ve vsech vyspelych zemich celkovy narust poctu senioru. V polovine stoleti dvacateho i rozvojove zeme podstoupily zasadni zmenu populacni struktury a zvysil se pocet osob vyssiho veku. Tento jev se oznacuje jako demograficke starnuti (population ageing). Hranice stafi se tak doziva stale vetsi cast populace. Prestoze jde
0
zadoucl a veskrze pozitivni jev, jeho
dusledkem je narust poctu ekonomicky zavislych osob duchodoveho veku. Proto se objevil take termin "agequake" (analogicky se zemetresenim - earthquake), ktery zduraziiuje spolecenskou zavaznost tohoto jevu.
Soucasna demograjicka situace u nas i ve svete je charakterizovana: •
trvale klesajici porodnosti (snizujici se pocet deti, relativne narusta procento senioru),
•
trvale se sniilljici umrtnosti ve vsech vekovych skupinach,
•
trvale rostoucim poCtem velmi starych osob nad 80 let, rustem indexu jeminity u seniorske populace (vyssi pomer zen k mumm, narustajici predevsim ve vyssich vekovych skupinach, zpusobeny vyssi umrtnosti mum, v populaci nad 80 let tvori zeny 71 %, najednoho muze pripada 2,39 zeny).
•
(137)
prodluiovanim stledni dHky iivota. Stledni delka iivota (ocekavana doba doziti, life expectancy, LE) udava pravdepodobnost
preziti osoby x-Iete pri nezmenenem trendu specificke umrtnosti. Jedna se
0
ukazatel velmi
dulezity pro sledovanou oblast meho zkoumani. Vzhledem k odlisne umrtnosti obou pohlavi je LE ve vsech vekovych skupinach vyssi pro zeny nez muze. Tato diference dosahuje pri
CR dosahuje pravdepodobnost doziti prave narozene roku pro zeny a trvale narusta. LE tak zUstava v CR nizsi 0
narozeni v prumeru pet az sest let. V osoby 71,4 let pro muze a 78,1
dva az ctyri roky ve srovnani s vyspelymi zememi sveta a je srovnatelna s nekterymi
12
rozvojovymi zememi, kde dochazi k jejimu rychlemu prodlouzeni: Kostarika (77 let), Kuba (76), Jamajka (75), Argentina a Sri Lanka (73) atd. Tento rozdil byl jiz zaznamenan na pocatku 19. stoleti. Pro pfiklad uvedu rok 1901, kdy v Ceske republice prumerna doba doziti byla u mum 38,9 let a u zen 41,7 let. Napriklad ve Svedsku to bylo u muzu 54,5 a u zen 57 let. Prodluzovani lidskeho veku pro budoucnost znamena, ze pokud se clovek dozije 65 let, rna pred sebou muz 16 let zivota a zena dokonce 19 let. Pro 80lete predstavuje prodlouzeni veku dalsich 8 let zivota. Je dulezite zamyslet se nad temito lety, zejmena nad tim, jak je seniofi proziji. Jake podminky a pfistupy vytvofi nase spolecnost smerem k seniorum. Medicina svymi vymozenostmi prodlouzila lidsky vek, snazi se provadet narocne operacni vykony ve vyssim veku, a tak zkvalitnit zivot ve stafl. Ovsem stale se vyskytuje ageisticky pristup nekterych zdravotniku, je podcerlovana jejich sance na zlepseni. A tento fakt se odrazi i ve vztazich mnohych lidi
wei
starym lidem v nasi
spolecnosti. Autorka uvede nekolik statistickych udaju, ktere ukazuji jak se prodluzovala stredni delka zivota. Mladsi doba kamenna
26,9 let
Doba bronzova
32,1 let
Doba zelezna
27,3 let
Doba fimska
27,2 let
Stredovek
28,1 let
16 - 17. stoleti
20-25 let
18. stoleti
30 let
1900
muzi 38,9 let, zeny 41,7 let
1930
muzi 53,7 let, zeny 57,5 let
1957
muzi 67 let, zeny 72 let
1950
muzi 60,9 let, zeny 65,5 let
1970
muzi 68,5 let, zeny 72 let
1990
muzi 67,2 let, zeny 74,7 let
2001
muzi 71,5 let, zeny 84 let
Statisticke progn6zy uvadeji predpoklad pro rok 2020, ze muzi se mohou dozit 76,9 let a zeny 80,6 let. (97,42,147,149) Mirou starnuti je take tzv. index stall. Index staff se vypocitava jako podil populace ve veku 65+ na 100 osob mladsich 15 let. V Ceske republice v roce 1961 byl index stafi 58,7. V roce 1980 jiz 72,3 a v roce 2003 toto Cislo predstavovalo hodnotu 113,8. Progn6zy pro rok 13
2025 hovofi
0
eisle 243. I z hlediska teto miry se Ceska republika jednoznaene radi mezi
starnouci populace, s eimz prichazi rada otazek a problemu, ktere predesle generace nemusely resit. Svetova zdravotnicka organizace uvadi, ze pokud podil osob nad 65 let dosahne 12 %, je nutne se zabyvat systemem peee
0
seniory. 14 % je jiz udaj, ktery upozoriiuje, ze stafi se
stava zakladnim problemem spoleenosti. Presto se doposud stale resi zakon neni dokoneeno jednani
0
0
socialni peCi a
integraci zdravotni a socialni peee. Soueasne je nedostatek socialne
potfebnych zarizeni, stacionaru a velmi pomalu se rozviji aktivity pro seniorsky vek.
Jaka bude demograficka situace senioru v budoucnosti? V soueasne doM zije na svete priblizne 580 milionu osob starsich 60 let, z nich 355 milionu v rozvojovych zemich. V roce 2020 bude na svete zit vice nez miliarda lidi, kterym bude 60 let a vice. Demograficky nejstarsim kontinentemje Evropa s 20 % obyvatel nad 60 let, s predpokladanym narustem na 25 % v roce 2020. V celosvetovem meritku roste populace nad 65 let trikrat vice nez generace do dvaceti let. Mezi nejstarsi obyvatelstvo Evropy patri Svedsko (17,3 %), Italie (16,0 %), Recko (15,9 %). DalSi demograficky stare oblasti jsou Japonsko a Severni Amerika. Starnuti populaci bude daleko rychleji probihat v mene rozvinutych zemich. AZ 70 % vsech starych osob bude zit v zemich tfetiho sveta. Zememi s nejpoeetnejsi populaci senioru se do roku 2020 stane 5 statu z rozvojoveho sveta: Cina (230 milionu), Indie (142 milionu), Indonesie (29 milionu) Brazilie (27 milionu) a Pakistan (18 milionu).
Ceska republika se radi k demograficky mladsim evropskym zemim s 13,9 % osob nad 65 let veku, skupinu 80letych tvori 2,3 %. V roce 1950 bylo 8,3 % osob nad 65 let a 1 % nad 80 let. V roce 1970 jiz byl zaznamenan narust na 12,2 % osob nad 65 let a 1,7 % 8Oletych. A predpokladem pro rok 2025 je 23,1 % pro vek 65 let a 5,3% pro 80lete a viceY49) Starnuti bude pokraeovat a statisticke udaje uvadi, ze v roce 2020 dosahne podil 60letych a starsich temer 27 %, osoby nad 80 let budou predstavovat 4,3 %. V roce 2050 je predpoklad uvaden na 32,7 % 65letych a 9,5 % 8Oletych. Prevazuje poeet zen - ve vekove skupine nad 70 - 74 let je jich 0 polovinu vice nez mum ave vekove kategorii nad 80 let dokonce dvakrat vice. Dochazi ke zmene tvaru demograficke pyramidy ve tvar demografickeho stromu zivota, ktery kosati ve sve korune diky rostouci populaci nad 80 let. (Pfiloha e. 1)
14
Tabulka ukazuje demografickou progn6zu populace CR do roku 2030 dIe procentualniho zastoupeni - stredni varianta. (Cesky statisticky urad, 1999) Vekova skupina
Vekova skupina
Vekova
0-14
15-64
65+
1997
17,4
69,0
13,6
1998
17,0
69,3
13,7
1999
16,6
69,6
13,8
2000
16,2
70,0
13,8
2005
14,6
71,0
14,4
2010
13,7
70,1
16,2
2020
13,7
64,7
21,6
2030
12,4
63,5
24,1
lRok
skupina
Trendy vyvoje detske a seniorske populace v CR do roku 2030. (Ceskf; statistickf; urad, 1999) 2flJl,.-------------------,
18JO ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
~Nizka
2400
r--
yarianta
--Stfednf Y&riania ~Vysoka
vananla
~22JO
'".2-
........
/
0;
!2[JJ] ~
"5 c
I
I
'U
...,
............. 1::IJO
r---
~Nlzka
r--
-..,,,
___ Vysoka varianla
1[1])
ro
'"~
0
R
N
co 0 N
....
1000
vananta
-a-S1fednf varianla
1100
0..
R
:g
:;;:
CD 0
:;;:
0
N
0 N
~
....
CD
co
:;oj
:;oj
0N
a) vyvoj populace 0 - 15 let
0
~
N
rot
~
i"i
:;;:
N '"
:;;:
1BJO
""
CD
0
'" '" 0
N
0
N
b) populace 65 let a vice
Ocekavane demograficke zmeny budou mit krome politickych a ekonomickych dusledku i vyznamny dopad na zdravotni a socialni peCi. Vyznamne se zvysi podil "ekonomicky zavislych" osob v populaci, zatimco procento pracujicich osob bude trvale klesat. To si vyzada vyznamne zmeny v duchodovem zabezpeceni a lze dale ocekavat posouvani duchodoveho veku. Rust absolutniho poctu seniorU se odrazi i v poskytovani zdravotni pece.
15
Stari je provazeno ubytkem sil, snizenim aktivity, chronickymi nemocemi a casto take upoutanim na luzko a zavislosti na druhych. Stale vice nemocnych vsech lekarskych oborn bude v geriatrickem veku (geriatrizace mediciny). Nejvetsi narnst zaznamena skupina seniorn nad 80 - 85 let s vysokou nemocnosti, a az 4nasobne vyssi potrebou zdravotni pece ve srovnani se skupinou 20letych. Tato situace si vyzada zvyseny pocet luzek ve zdravotni i socialni peci a take podporu rodin, ktere se budou chtit starat
0
sve blizke. Bude dulezita
priprava zdravotnickeho i socialniho personalu v pristupu ke starym lidem. Ukolem zdravotni politiky statu bude pravni i ekonomicke posileni role rodiny a rodinnych pecovatelu, kteri budou ochotni a schopni se postarat vychova a umeni pece
0
0
sve starnouci cleny rodiny. Dalsim ukolem bude take
starnouci jedince. V soucasnosti chybi podpora statnich organu pro
rodiny, ktere by byly ochotne opustit zamestnani a venovat se peCi A take chybi pfipravenost tech, ktdi se staraji
0
0
nesobestacneho cloveka.
seniory, chybi pochopeni promen vyssiho
veku a take ucta k sedinam.
1. 3. Dlouhovekost a kreativita ve vyssfm veku
Antropologove se shoduji v tom, ze lidsky vek se bude dale prodluzovat, odhaduje se maximum 120 let. Lide si drive prali dozit se vysokeho veku ve zdravi. A tak se mnoho ucencu zabyvalo starnutim a doporucovalo, jak zustat dlouho ziv. Jiz v roce 1417 Marsilio Ficino napsal knihu: "Jak muze clovek prodlouzit svlij zivot". Zduraznoval vedle magiky dietu, pohyb, piti mlade krve a mleka z prsu mlade zeny. V omlazovaci silu krve verili i Rimane, ktefi se po smrti gladiatora vrhali do areny a pili jejich krev. Totez se delo i ve Spanelsku ph bycich zapasech. Pro zajimavost lze uvest, ze
0
dlouhovekosti je psano jiz v Knize MojziSove, kde je
uveden vek Metuzalema, ktery se udajne dozil 969 let, Ci Adama s 930 lety. Po teto etape pry nastalo zkracovani veku, protoze lide byli miSni a Buh je timto zpusobem potrestal. Abraham se dozil uz "jen" 175 let.
(35)
Nektere prameny uvadeji, ze cela rada lidi se dozila vice nez 100 let (napr. man.zelka Cicera se podle historiku dozila 103 let). Nektere udaje jsou vsak zkreslene, prokazatelne se uvadi, ze nejstarsi zenou byla Francouzka Jeanne Louise Calmentova, ktera zemrela ve svych 122 let. Nejstarsi muz byl v Japonsku, dozil se 120 let a 237 dni, zemrel v roce 1986.
(34,35)
Anglicke historicke prameny uvadi, ze Thomas Paar, narozen roku 1483, se dozil 152 let. Dokonce se pry ve 122 letech znovu ozenil, ve 140 letech ho portretoval Rubens. Pozdeji pobyval u jednoho lorda, kde byl hyckan a oslavovan, coz prispelo k jeho smrti, nebot' zmenil jidelnicek. Vymenil mleko, syr, chleb za tucna masita jidla a sladkosti, coz se mu stalo 16
osudnym. Pitval ho sam Harwey. V Anglii byly zavedeny rodne listy v roce 1837, a az v roce 1966 byla zjistena zena, ktera se v Anglii dozila 115 let.
(135)
V Norsku v roce 1797 1. Surrington zemfel jako 160lety. V roce 1934 v Turecku zernfe1 muz Zoro Aga ve svych 156 letech. Napadne dlouhoveci lide ziji v Abchazii a Gruzii. Takovychto pfikladu bychom mohli nalezt i vice a v jinych pramenech. Podle regionaInich televiznich zprav byla v roce 2003 v Ceske republice nejstadi obyvatelkou I100eta Emilie Dolezalova z Ochozu u Brna, ktera je dosud soMstacna a zije ve sve vlastni domacnosti. Cinorode stafi pfekvapuje kreativnimi schopnosti cloveka. Vac1av Prihoda zkoumal souvislosti veku a umelecke tvorby. Dvadi, ze dila vznikla ve vyssim veku vychazeji z osobni zkusenosti a vnitfni vyrovnanosti. Pfihoda zjistil zajimavy fakt, ze mnoM tyto dila v soM nesou prvky melancholie veku. Ztvarnene osoby vyjadfuji ubytek zivotnich sil a spiSe smutek, jednoduchost, chybi dynamicnost mladi. Vyzniva vsak soustfedeni se na samotnou zivotni lidskou podstatu. Pravem pokladejme dila tvofena v seniu za kotvy narodni kultury a moraIni katarze. (Prihoda 1994: 383) Autorka uvede jen nekolik znamych umelcu. V malifstvi Pablo Picasso maloval do svych 92 let, Tizian namaloval obraz Namofni bitva u Lepanta v 97 letech. Giuseppe Verdi komponoval Falstaffa ve svych 80 letech. Jaroslav Seifert napsal BYti basnikem v 82 letech a
1. W. Goethe dokonCil Fausta v 83 letech. G. B. Shaw napsal Milionafku v 80 letech a byl aktivni a spolecensky az do 94 let. (108, 136)
1. 4. Zmeny ve starf 1. 4. 1. Biologicke starnutf Biologicke starnuti oznacuje zmeny organismu, ktere probihaji na fyziologicke urovni. Zmeny postihuji telesne tkane a organy, avsak neprobihaji u kazdeho jedince stejne, jsou determinovany genetickymi dispozicemi a zivotnim stylem. J ednotlive systemy v tele zaznamenavaji zpomaleni a oslabeni drivejsich funkci a pokles biologickych adaptacnich mechanismu.
Pohybovy system Vyska tela se snizuje, meziobratlove plotenky se oplost'uji a vysychaji, ubyva kostni hmoty. Vazivo se stava mene pruzne, chrupavky tuhnou, zejmena v kloubech. Uby-va svalove hmoty a docMzi k poklesu svalove sHy. Zpomaluje se rychlost nervovych vzruchu a to zpusobuje zhorseni fizeni svalove prace. Pohyby starych lidi jsou pomalejsi, kosti fidnou a
17
stavaji se kreheimi, pribyva riziko urazu a nasledne fraktur. Pater se vice ohyba a stary elovek se hrbi. Kardiopulmonalni system
Funkce plic se snizuje, stary elovek pfijima z prostredi mene kysliku, protoze pohyby hrudniho kose jsou mensi. Klesa vitalni kapacita plic. Srdce preeerpava mensi mnozstvi krve, a tim dochazi ke snizenemu prutoku krve ostatnimi dulezitymi organy. Stena cev se stava nepruznou a tenei, dochazi ke kornateni cev se svymi dusledky na cely organismus. Travici system
Snifuje se mnozstvi travicich st'av, potrava se pomaleji rozklada a vstrebava. Klesa pruznost moeoveho mechyre. Jatra a slinivka bfisni jsou mene vYkonne. Snizena svalova sUa zapfiCini pokles tlusteho streva, coz se projevi chronickou zacpou, a take to byva i pfiCinou bolesti v bederni oblasti patere. Pohlavni organy a vylucovaci system
Dochazi k ubytku pohlavni Cinnosti, u muze se zacina snizovat potence, u zen konei menstruace. Zeny trpi poklesem delohy, muzi zbytnenim prostaty. Klesa ocist'ovaci a koncentraeni schopnost ledvin, meni se elasticita uretry a moeovy mechyr rna nizsi kapacitu. Koini system
Kuze ztraci pruznost a zteneuje se. Tvori se vrasky, vlasy sediveji a ridnou. Nervovy system
Snizuje se nerovnomerne poeet neuronu. Dochazi k biochemickym zmenam v neuronech, ktere maji vliv na rychlost vedeni vzruchu. Zmeny hlubokeho Citi se projevuji poruchami chuze a rovnovahy. Klesa tvorba hormonu a obranny mechanismus. Zpomaluji se regulaeni mechanismy, a tim se snizuje odolnost k zatezi a neschopnost adaptace na nove zivotni podminky. Smyslove organy
Dochazi ke zhorsenemu pfijimani vnimani signalu z okoli prostrednictvim smyslovych organu. Nejenom, ze se zhorsuje zrak a sluch, ale dochazi ke snizovani hmatovych schopnosti. To se nejvice projevi tak, ze senior rna problem odhadnout hloubku a vzdalenosti v prostoru. Mnohdy starsi lide nedokazi odhadnout teplotu. Z tohoto faktu prameni vysvetleni mnoha urazu. Tyto faktory ovliviiuji hodnoceni prostredi, ve kterem se seniori nalezaji. Vytvari se prostor pro jejich mnohdy nepochopenou nespokojenost s tim, co dostavaji, a jak to prijimaji. Pokud se k tomu pridaji obehove a respiraeni potize, vse se znasobi a vysledkem je, ze se senior obava tech situaci, kdy si nevefi, ze by je zvladl. Navenek pro ostatni lidi vetsinou 18
tvrdi, ze nikam nechteji, radeji prizn{waji nezajem nez sv-uj vlastni strach ze selhani nezvladnuti konkretni akce ci cinnosti. Proto pak vice kladou duraz na stabilni, stale prostfedi, kde se citi dobre a vedi, ze se dokazou orientovat a zvladat vse kolem. Velke zmeny hUfe snaseji nez lide mladsi. A proto je nutne, abychom to vedeli a prizpusobili prostfedi a sve chovani potrebam starych lidi a ucili se jiz ve skole, co obnasi stari, abychom byli pfipraveni umet je chapat.
1. 4. 2. Psychosocialnf starnutf
"Leta zvrrisni tvaf, ale nedostatek nadseni zvrasni dusi. Starosti, pochybnosti, neduvera v sebe, strach a zoufalstvf - to jsou ta dlouha leta, ktera ohnou zada a obrati rostouciho ducha zpatky v prach. Jste tak mladymi, jako je vase vira, a tak starymi, jako jsou vase pochybnosti, tak mladymi, jako je vase sebeduvera, a tak starymi, jako jsou vase strachy, tak mladymi, jako jsou vase nadeje a tak starymi, jako je vase zoufalstvi ". Zarathustra
Probihajici zmeny na zacatku etapy stafi i v jeho prubehu prinaseji zmeny nejen v oblasti biologicke, ale vzdy souviseji s prozivanim a chovanim seniora a jeho postavenim ve spolecnosti. Proto je nesmirne duleZite chap at stari v jeho souvislostech pohledem biopsychosocialnim. Medicina stale podceiiuje somatizaci psychickych problemu a hleda potize v telesnych organech namisto sledovani podrobne psychosocialni anamnezy. Hodnotime zmeny psychickych funkci, na jake urovni probihaji a jak senior tyto zmeny vnima, pokud se vyskytuji. Mnoho starych lidi si dokaze uchovat dusevni svezest, rovnovahu az do vysokeho veku. Ale na druM strane vyskyt nemoci, snizena sobestacnost a zmeny socialni role ovliviiuji psychicke prozivani a pusobi na kvalitu zivota seniora. Zivotni traumata, nepfijemne situace mohou stfidave mit podil na hodnoceni vlastniho stari. Jen cloveku byla dana moznost myslet a vytvaret dulezite vztahy. Ve stari, se stoupajicim vekem, pribyvaji chronicka onemocneni, ktera vedou ke zhorseni sobestacnosti. Snizena sobestacnost ovliviiuje ucast na spolecenskem zivote, senior se ocita v socialni izolaci, je pro nej obtizne pfijmout fakt zavislosti, ztraci svou identitu, mnozi si nedovoli fici
0
pomoc. Stary clovek obtizne snasi drobne zateze, nerad meni sv-uj zabehnuty
styl zivota. Situace je tiziva, kdyz odejde jeden z partneru a clovek ztrati chut' dal zit sam. Prichazi samota a osamelost, najednou je obtizne pfijmout novou roli vdovy - vdovce. Zmeny psychiky se mohou projevit zejmena v poznavacich schopnostech (vnimani, pozornost, 19
pamet', predstavy, mysleni). Casto dochazi ke snizene schopnosti adaptace na nove zivotni situace a podminky. Snizene vnimani oslabenymi smysly zpusobuje i strach a uzkost, prinasi nejistotu. Ta mnohdy vede k tomu, ze se senior nechce vydat yen, setkavat se s druhymi lidmi, je ostrazity a neduvetivy. V pozdejsim veku, zvlaste po 80. roce, se u nekterych senioru objevuji poruchy pameti, rozhodovacich schopnosti a poruchy osobnosti. Pribyva dusevnich onemocneni a take je zaznamenam narust demenci, zvl{lste Alzheimerovy demence. Ve strukture osobnosti seniora se muze presouvat poradi hodnot, potreb, zivotnich cilu v kontextu s prichazejicimi situacemi a zmenami socialniho prostredi. Zmeny nastavaji v oblasti citoveho zivota a jsou velmi individuaIni. Nazory psychologu na problematiku psychosocialniho starnuti jsou rozdilne, nejsou ptilis velke studie a ani nemame udaje
0
starnuti osob nad 80 let. Stary clovek je citiivejsi, vice emotivne proziva situace, snadno podlehne dojeti. Nektere vlastnosti se mohou menit a ve stari jsou viditelnejsi, napriklad hastefivy clovek jeste vice vyhledava sarvatky, setrny se stava lakomym. Neni to vsak norma. Velka cast senioru jsou snadno citove zranitelni, maji vetSi potrebu miklonnosti a ocekavaji ohledy a porozumeni. Zpomaluje se psychomotoricke tempo, ktere se projevuje zpomalenim pohybu predevsim ph chuzi. Objevuje se nerozhodnost, vahavost, snifuje se koncentrace pozornosti. To muze vest k tomu, ze senior ke zvladani beznych cinnosti potrebuje vice casu. Avsak tento ubytek muze by-t vyrovnan systematicnosti, duslednosti a dukladnosti v jednani. U nekterych starsich lidi take dochazi ke snizeni napaditosti a vynalezavosti, ale take se muze zvysovat vytrvalost ve fyzicke i dusevni cinnosti, stupiiovat se trpelivost a pochopeni. Zivotni zkusenosti mohu vest k rozvaze a take stoupajicimu zajmu
0
informovanost, rozhled a take smysl pro detaily a
kulturu projevu. Avsak tento ubytek muze by-t vyrovnan systematicnosti, duslednosti a dukladnosti v jednani. Zkusenosti autorky se shoduji s nazory Haskovcove a Pacovskeho, mnozi dnesni starsi lide nemaji program pro sve stari a nejsou na ne phpraveni. Snili 0 duchodovem odpocinku, a najednou si nevedi rady, co s casem pro sebe. Odchodem do duchodu se take ztraci pracovni pratelstvi, kontakt s lidmi, meni se rodinne vztahy. Castym jevem je nenaplnena role v touze stat se babickou, a vyplnit tak sve dny ve statio A na strane druhe take ubytek schopnosti a neochota phjmout zmeny ve svem zivote vedou casto k sociaIni izolaci a neschopnosti navazat nove kontakty. Prevlada touha po soukromi a pohodli, uzavreni se do sveho sveta a prijeti role v zajeti vlastnich nepratelskych postoju wei soM, okoli i cele spolecnosti. A snad nejhodi pro seniora je, ze prestava by-t soMstacny a potfebuje pomoc druhych, to nejvice 20
zatezuje psychosocialni starnuti. Na to myslel jiz Cicero, kdyz psal, ze nejbidnejsim faktem ve stari je, ze se citi byt na obtiz. Psychosocialni zmeny vychazeji z cele celistvosti osobnosti cloveka, z jeho zivotni drahy, z jeho vztahu k hodnotam, lidem a k sobe samemu. Jakym zivotem zil, kdo nasmeroval jeho prvni kroky, kdo pri nem stal v radosti i nepohode. Jakou mel a rna motivaci, schopnost vlile, a mohli bychom jmenovat dalSi psychicke funkce, ktere maji vliv na psychicke a socialni promeny ve stari. Zdrave starnuti muze bYt i st'astnym koncem zivota. Svlij zivot rna kazdy ve svych rukou - jak fika Viktor Frankl: "Neptejme se zivota, co nam da, ale ptejme se sami sebe, co ja sam dam svemu zivotu, jak naplnim jeho smysl". (Frankl 1996: 39) Dokazat mit odvahu pfijmout nevyhnutelne zmeny stafi a nauCit se chapat sve telo jako svlij domov a svlij dopravni prostredek a s laskou a nehou k soM samemu
0
nej dukladne pecovat. Nicmene
absolutni navod na starnuti nelze stanovit a ukolem kazdeho cloveka je naucit se starnout podle svych predstav a moznosti. "Co je pro stare lidi lepsi, zalezi na cele fade faktoru, jsou to napriklad financni situace(mohu si svlij zivotni styl dovolit?), zdravotni stay (nechybi mi k nekterym konickUm vitalita?) a typ osobnosti (vyhraneny introvert muze aktivni zivotni styl primo nesnaset)." (Hamilton 1999: 171) Nesmirne duleZita je pfiprava na stari jiz v mladsim veku. Zacit si planovat obdobi, kdy nekteri z nas budou postradat svou pracovni roli. NauCit se dat svym myslenkam spravny smer a vedet, jak nalozime se svym casem ve vyssim veku. Uvedomit si, co nyni mam, co jeste musim udelat a co skutecne chci. Polozit si otazku, kterou klade J. Peskova ve sve knize "Ja clovek". Odkud prichazim, kdo jsem a kam jdu ... ? (101) Zajimavy je Eriksomtv pohled na psychosocia1ni vyvo) Cloveka od narozeni az do stari. Jeho epigeneticky diagram vychazi z dlouhodobeho pozorovani lidi vsech vekovych kategorii. Erikson rozdelil nejdfive vyvoj osobnosti do 8 vyvojovych etap, pozdeji ve svych 91 letech jej doplnil
0
jazi devatou, a dokonCil tak cyklus stafi. Spolu s manzelkou
prezkoumal osme stadium a doplnil ho
0
moudrost nahledu sveho veku. Spolecne hodnoceni
vlastniho prozivani stari ho vedlo k nazoru "kdyz nase civilizace postrada zivotaschopny ideal stari, nedava skutecny utulek konceptu celeho zivota". (Erikson 1999: 109) Erikson kazde jednotlive etape pfipisuje jednu prioritni potrebu, kterou by mel clovek uspokojit. Podle zpusobu naplneni konkretni zivotni potreby v konkretnim vyvojovem case se rozvijeji pozitivni i negativni zakladni postoje cloveka ve vztahu k sobe a svemu okoli v pruMhu celeho jeho zivota. Podle Eriksona jsou i prechody mezi temito dvema poly.
21
Prvnifazi nazyva oralni, prisuzuje ji veku do jednoho a pul roku. Dite potrebuje kontakt a stimulaci, aby rozvinulo duveru ke svetu kolem sebe. Nedostatkem kontaktu nastava neduvera k okoli.
Druha faze odpovida veku asi do tfi let. Pro toto obdobi je nutny vyvoj zdraveho sebevedomi a sebeduvery ve vlastni schopnosti. Dite potrebuje peCi a porozumeni take pro sve chyby. Nedostava-li se mu pochopeni, upevnuje se pocit kfivdy, viny a studu a dite zaCina mit
0
sobe pochybnosti.
Treti faze - vek tri a pul az pet let. Role vychovavajiciho spociva v podpore pohybove aktivity ditete, ktera vede k pocitu svobody a iniciative, rozvoji jemne motoriky a reCi. Rodic vede dite k tvorbe vnitrnich pravidel a vlastniho svedomi. Opakem je pocit viny.
Ctvrtafaze je v obdobi veku do sesti let. Zde je prostor pro rozvoj schopnosti soustfedeni, vytrvalosti a usudku. A take tvoreni silnych pratelskych vazeb a zavislosti na rodine, ktere umozni rozvoj odpovednosti a prijeti sve role v rodine a spolecnosti. Opakem je pocit menecennosti.
Patti faze je v obdobi puberty, vek jedenact az osmnact. Nastava identifikace role muz zena. Upevneni prijeti "sveho ja" si zada bezpeci a porozumeni vychovavajiciho. Nenaplnenim role muze dite ziskat pocit menecennosti.
Sestti faze v rane dospelosti. Vek dvacet az tricet let. Vytvareni vztahu ve skupine a k zivotnimu partnerovi. Opakem muze dochazet k izolaci.
Sedma faze v dospelosti, vekove obdobi tricet aZ sedesat. Osobnost kazdeho se rozviji v Cinnostech, rodinnych a spolecenskych vztazich. Jedinec se zameruje na svou budoucnost, chybenim programu vznikne stagnace.
Osma faze j e fazi zrale dospelosti nad 60 let az do smrti. Clovek rekapitulace svlij zivot, hleda sebeuspokojeni nad dosazenymi schopnostmi. A take si muze polozit otazku: "Nezil jsem marne? Co jsem vlastne dokazal? Jsem schopen dal se rozvijet, nebo jsem zoufaly a neschopny prijmout sve stari? Jake vztahy jsem mel doposud, nemstanu sam proto, ze jsem nepestoval pratelstvi a vzdy se zabyval jen a jen sebou? Jak pak mohu ocekavat pozornost druhych? Dokazi si s laskavosti a usmevem rici
0
pomoc, kdyz ji budu potrebovat? Jsem rad
sam a v ustrani?" Stari, ktere ukoncuje vyvoJ, Je etapou, kdy nekdo uzavira uspesne svlij zivot, Je spokojeny, jiny je zoufaly a svou novou roli neunese. Prichazi zoufalstvi versus integrita.
V devate fazi Erikson dospiva k zaveru, ze ve vyssim veku clovek postrada jistotu mladi. Jeho vlastni stan mu dalo poznani ztraty snizeni vlastnich poznavacich smyslu, kterymi rozumel svetu, a to az v okamziku, kdyz tyto dary zivota prestavaji slouzit. Soucasne hovofi
0
22
omezenych a limitovanych vyhledech do budoucnosti. Integritu chape jako kontakt a dotyk, bez nejz neni rUstu. Spatfuje ji v potfebe vzajemneho lidskeho sdileni a spojitosti s okolnim svetem, mit schopnost ddet pohromade. Co ddi clovek ve stari? Kazdodenni fizeni malych i velkych veci, kontakt s beznymi vecmi, na kaZdem setkani zalezi, neco noveho se nabizi, laska, oddanost a pfatelstvi kvete, smutek je jemny, kfehkY. Obohacujici je pohled zpet. Co vsak pfinasi pfitomnost? Vek v devatem a desatem deceniu ma nove pozadavky. Mysleni nam uchovava vzpominky na krasu mIMi a schopnost b-yt sobestacny a nezavislY. Meli bychom dojit k pfehodnocovani a pfijetf skutecnosti, ze b-yt nezavisly je velkym omylem stari. Pfichazi kazdodenni obtize a problemy, necekane a nahle. Kazdym den, nekdy mene, jindy vice a vice, vznikaji situace necekanych biopsychosocialnich zmen. To, co jsme dokazali vcera, nemusime zvladat i zitra. I kdyz 0 tela pecujeme, slabne a funguje mene. I kdyz se snazime je udrzet a ovladnout, ztracime autonomii. Strasi nas v 80 letech zoufalstvi, ktere pokracuje do 90. roku, a tam je jiz duvernym spolecnikem, nebot' nevime, ktere ztraty hrozi. Je ohrozena nase nezavislost a sebeovladani, a tak slabne sebeucta a duvera v sebe. Nadeje a duvera, ktere byly kdysi oporou, nejsou pevne casti techto dni. Ukolem je objasnit vyzvy stafi a porozumet zaverecnemu zivotu a videt je ocima devadesatnika. Celit virou a pfimerenou pokorou wei zoufalstvi je tou nejmoudfejsi cestou. Staff je jadrem integrity, je propojeno minulosti, pfitomnosti a budoucnosti. Stat se moudrym, pfijmout lidsky osud, hrat si, uzivat si a smat se. Vime toho hodne
0
nasi planete, kolik toho vime
0
sobe? Pfesahuje nas to a pfesahuje to take
mezigeneracni vztahy. Je nasnade znovu prostudovat roli stafi. Ve staff bychom meli venovat pozornost i zvladnuti pfedeslych stadii. Zabyvat se tim, s jakymi tenzemi jsme se museli a musime vypofadat.
(24,100)
23
2.
STAR! A vYCHOVA
"Je stestim poznat v mladi pfednosti stitff a ve staff si udriet pfednosti mlitdi. (( J W Goethe
" Vedet, jak zestarnout, to je mistrovske dilo moudrosti a jedna z nejdUleiitejsich kapitol velkeho umeni iit. ((
Henri Amiel
2. 1. Starf a vychova oCima minulosti
V teto kapitole byeh se ehtela pokusit strucne eharakterizovat pohledy na stafi a vyehovu v minulosti tak, jak na ne bylo v te dobe nazirano. Tyto mlzory se nam doehovaly v podobe spisu od slavnyeh myslitelu. Vzhledem k poctu, v jakem se doehovaly, neni mou snahou uvest vseehny, vyberu pouze nektere.
Starovek
Kazdy spolecensky system vyj adroval odlisny postoj ke starsim lidem. Historik 1. Corvisier sledoval problem stari v literature a v umeni. Zjistil, ze Homer a Hesiodos piSe jen o vazenyeh starcieh, kteri zastavali celne misto v politiekem deni a spolecnosti. V Recku byl senat sestaven ze skupiny moudryeh a uctu si zasluhujicieh, take recke slovo senex znamena stary. V nekteryeh komediieh jsou vsak starei liceni jako nemohouci a nesehopni uplatnit se ve spolecnosti. Literarni prameny uvadeji, ze ve Sparte se verejne vyucovalo
0
uete ke starsim, ale v
Atenaeh siee vedi, jak by se meli ehovat ke starsim, ale necini tak. Reeky dejepisee a cestovatel Herodot piSe
0
jednom narode na Kavkazu a jeho slavnostnim obradu, kde se stary
clovek usmrtil a pak byl sneden. TakZe ten, kdo se nedozije vysokeho veku, vlastne prichazi
0
tuto poctu. Uz vsak neni znamo, jak to prijimali ti stari. Na druhe strane byli stari lide pro svoji ekonomiekou neproduktivitu odhaneni od jidla. Byli odstrceni na okraj spolecnosti a casto umirali vysilenim a hlady, nekde byli dokonce i zabijeni. Vaclav Prihoda uvadi, ze jeden kmen v Sibiri ustanovil syna, pritele nebo sauseda, aby probodl Ci obesil stareho muze, jenz prokazal svou zbytecnast. BYt stary je strasne, bYt odstrceny, nikym nemilovan, to vede k nazoru, ze stafi prinaseji jen nestesti.
(34,35,108)
24
Cicero ve svem slavnem dialogu "Kato starsi pokousi odstranit dobovou pfedstavu
0
0
stafi" se usty st'astneho starce Katona
nesnesitelnosti stafi, ktere oslabuje telo a pamer, take
bere telesne radosti i rozkose a neni pfilis daleko od smrti. Ve svych 85 letech Kato Tika, ze korunou stafi je jeho autorita, ktera rna vetSi cenu nez smyslne pozitky mladi. Sedive vlasy a vrasky nikomu nemohou ziskat uctu a vaznost. Stary clovek si uctu a vaznost ziska celozivotni moudrosti a pfikladnym stylem zivota. Kato dale uvadi, ze j sou starci popudlivi, nevrli, uzkostni a take netrpelivi, ba i hamizni. Ale to nejsou vady stafi, nybd jejich povahy. Stafi lide se domnivaji, ze je casto pfehlizime, ze si jich nevazime a snad se jim i posmivame. Tento dojem prameni vsak z poznani, ze pfi vetchem tele se cloveka bolestne dotyka kazda nesetrnost.
(35)
Z teto doby jsou zachovany nejen nazory na stafi, ale take na mladez. Nad ni se zamysleli napfiklad nektefi filosofove. lednim z nich byl Seneca, ktery v roce 50 piSe: "Nase mladez miluje pfepych, je spatne vychovana, vysmiva se pfedstavenym a wbec si nevazi starych lidi. Dnesni deti jsou hotovi tyrani. Nepovstanou, kdyz do mistnosti vejde stary clovek. Odmlouvaji rodicum. Receno jednoduse: ,,Jsou velmi spatni." (Diogenes 1995: 28) Recky basnik Hesiodos roku 720 pf. Kristem psal
0
ztrate vsech svych nadeji ve zlepseni
chovani tehdejsi mladeze. Hodnotil ji jako mladez neukaznenou, drzou a nesnesitelnou. Hlavne pochyboval, ze tato mladez bude schopna fidit budoucnost sve zeme. Mezi starymi Reky pfevladal nazor, ze pece
0
(20)
stare je povinnosti deti. Ti jim meli zajistit
spokojene stafi, pohfeb a posmrtny kult. Recke zakony take hovofi
0
rodice muze bYt trestana pokutou nebo pozastavenim obcanskych pray.
torn, ze spatna pece
0
(35, 108)
V. Smitka ve svem clanku "Staff oCima basnirky Sapia z Lesbu a spisovatele Oscara
Wilda" piSe, ze Sapfo, jako prvni zena v evropske kultufe, vyslovila strach ze starnuti a stafi.
Ve svych versich uvadela starobu jako nit, ktera opfada zvadle telo a vyryva na tvar tisice vrasek a buh mladi a touhy odletel navzdy pryc. Sve zacky pfipravovala na stan, ktere dokazala pfijimat ana srnrt nahlize1a jako na soucast zivota.
(106)
Pokud se pfesuneme v teto dobe do Egypta, zjistime, ze zde zilo starych lidi velice malo. Ale Egypt'ane si jich vazili, meli je v ucte a poslouchali jejich moudre rady. Povinnosti nejstarsiho syna, ktery byl bezne oznacovan jako "opora stafi sveho otce", bylo obetave se starat
0
sveho stareho otce a matku. V mnoha pfipadech jeste pfed smrti napsal otec zavet',
aby si zajistil povinnosti syna pravni cestou. Tykalo se to pfedevsim provadeni zadusnich kultu, pofadani vzpominkovych slavnosti na pocest zemfeleho rodice. Zabezpeceni posmrtneho zivota spocivalo v tom, ze syn nosil obeti ve forme jidla a napoje, ktere byly nezbytne pro posmrtny zivot. 25
I100ety vezir Ptahhotep ve svem nauceni piSe: "Prislo stafi, dostavila se slabost, roste unava a Clovek spi cely den jako dite. Oei jsou zeslable, usi nahluchle, sHu nahrazuje slabost, zmlkla usta uz nemluvi, znavena pamet' si uz nevzpomina, kosti boli. Dobre bylo nahrazeno zlym, vsechna chut' je pryc. Co stari zpusobuje lidem, je v kazdem ohledu zle, ucpany nos uz nedycha, bolest pusobi stat i sedet." (Vachala 2001: 78) Vyrok egyptskeho kneze 2000 let pred Kristem zni: "Nas svet je v kritickem stavu. Deti neposlouchaji rodice, neuci se, nemaji snahu po vzdeIani. Konec sveta neni pfilis daleko. CHern vychovy deti je vstipit uctu k pravde a radu, ucit sebeovladani a schopnosti umet se podridit celku. " (Vachala 2001: 102)
Mys/enky Konfucia
"Mladi potfebuje radost a lasku, dospeli praci a pfftele, staff mir a pokoj. " Konfucius
V cinske dynastii kolem roku 500 zil cinsky mudrc Konfucius (Kchung-Fu-c), ktery se pravdepodobne dozil 70 let. Jeho zakladni vzdelavaci system patri ke trem nabozenstvim Ciny. Jsou to taoismus, buddhismus a uceni Konfucia. Poselstvi Konfucia spociva hlavne v myslence humanismu a vyzve, aby se lidstvo ridilo mravnimi zasadami. CHern vsech lidi na svete rna by-t humannost, ktera je odkazem i pro priSti pokoleni. Byl Clovekem, ktery byl davan za pfiklad a take clovekem, ktery byl za sve myslenky odsuzovan. Na zacatku 20. stoleti byl hlavne odsuzovan jeho postoj k podfizenosti deti wei rodicum a pfilisna otcovska pfisnost, ktera nedovolovala mladym mit swj vlastni nazor. Na druhou stranu je dulezite zminit, ze jeho pravidla uceni pochazeji ze zakladnich zivocisnych instinktu. Jako priklad si muzeme uvest napodobovani chovani svych rodicu ci nutnost rodinne spoluprace pro preziti. Totez se rna uskutecnovat i ve state, kdy se maji zakladni zivoeisne instinkty pretvorit v podklady vyspele civilizace pomoci sebezdokonalovani. Ve svem dHe "Hovory" uvadi, ze vzdelani a uceni je ukolem pro cely zivot. Hlasal, aby vzdelani bylo dostupne vsem, aby se pestovaly ctnosti a byla dana vsem stejna pfilezitost ke vzdeIani. Presto vsak vyradil ze vzdelani zeny, a to z toho duvodu, ze pry nemaji dusi a jsou otrokynemi muzu, proto jim vzdelani neni treba. Za dulezite pokladal studovat a napodobovat mravni vzory. Sve vychovne zamereni rozdeloval do peti oblasti, ktere chapal jako chybejici vychovny clanek ve state. Povinnosti
26
spjate se vztahem otce a syna, panovnika a poddaneho, manZela a manZelky, starSiho a mladsiho bratra, pritele s pritelem. Synovska oddanost obsahovala 24 prikladu ctnosti, kterym se deti uCily. Jejich vYchova souvisela s napodobovanim a uvadenim prikladu tak, aby prijali ukaznene pravidla vhodneho chovani. V jednom svem pfibehu Konfucius uvadi, jak se syn nechal ubodat moskyty, protoze chtel ochranit sveho otce. Ve vYuce k ucte k rodicum vyzdvihoval synovskou oddanost, ktera vychazela ze stanovenych zivotnich i pohlebnich ritualu. Obrady u ctiv ani predkU meIi vyznam pro dalSi vzdelavani a pestovani mravnich hodnot spolecnosti. Konfucius hovoril
0
synovske oddanosti jako
0
korenu humannosti a dvojceti bratrske
ucty. Samozrejmosti byla poslusnost k rodicum, zodpovedna pece a zajisteni obzivy ve stafi. Druhou povinnosti bylo vypravit rodicum dustojny pohleb a predkladat nalezite obeti. V cinske kulture bylo typicke neposkodit sve hmotne telo, ktere pochazi od rodicu. Syn musel prokazat,ze ve svem zivote obstoji, ze si dokaze vybudovat zadouci osobnostni charakter a neposkodit svou povest, aby rodice nemeli ostudu, ale slavu ze svych deti. Myslenka synovske oddanosti vedla k prostredku udrZeni stability statu, poradku a soudrZnosti. Konfucius veril, ze pokud bude fungovat rodina, bude take fungovat stat.
(60)
Priklady z knihy Konfucia vedly k povzbuzeni ctizadosti mladych lidi uCit se. Okresni Ufednici meli za ukol kazdych 14 dni prednaset ze sbirek psanych prikazani. Pricemz synovska oddanost byla na prvnim miste. Z teto doby pochazi dodnes citovana moudrost - co nechces, aby delali tobe, nedelej druhym. Chovej se tak, jak by sis pral, aby se chovali lide k tobe.(60)
Konfucius vyucoval ctyrem predmetum - kulture, chovani, loajalite, duveryhodnosti. Uctivost a citlivost povazoval za znak humannosti. Podle jeho nazoru se vsichni lide rodi s predpokladem bYt schopen mravniho vYvoje. Mravni vYvoj chapal jako analogii rUstu zemedelske rostliny, ktera rna ctyri vyhonky - 4 zakladni ctnosti - humannost, dodrZovani ritualu, smysl pro povinnost a moudrost. Vyhonky zahynou, pokud nemaji kvalitni a staIou peCi. Z jeho myslenek vybiram: "Mladi muzi by se meli chovat synovsky, kdyz jsou doma, a uctive ke starsim, kdyz jsou mimo domov. Meli by bYt opravdovi a drZet slovo. MeIi by vsem venovat lasku, ale sblizovat se jen s temi, kdo jsou humanni. Jestlize jim po vykomini tech vsech povinnosti zbyva jeste nejaka energie, meli by ji pouzit k stu diu "kultury". (Konfucius 1995: 64)
27
Stfedovek
Stredovekem nazyvame dobu asi jednoho tisice let od padu riSe zapadofimske, od pateho stoled do sklonku sto1eti patnacteho. Evropsky stfedovek je charakterizovan predevsim vladou jedineho verovyznani a jednotou fimskokatolicke cirkve. Proto za konec stfedoveku muzeme povazovat take reformaci, jiz by1a tato jednota rozbita. Doba od konce 15. do poloviny 17. stoleti j e prechodnym obdobim od stredoveku k novoveku. Poeet starych lidi byl ve stredoveke populaci relativne velmi vysokY. Stafi lide meli vaznost a uctu pro svoje zkusenosti. Byli to starci - kmeti, kteri jak ve mestech, tak na vesnicich rozhodovali ve vaznych sporech. Hus hlasal postoj, ze spojovat uctu se statim lze pouze u mravnych starcu. Nemuzeme pry uctivat starce, ktefi ziji v hlichu a chovaji se jako deti. I kdyz maji vysoky vek, uctu ostatnich si nezaslouzi. Sva slova potvrzoval vysvetlenim, ze jiz MojziS hodnoti1 starce dokona1e a starce posetile. Petr Zitavsky ve sve Zbraslavske kronice liCi1 zpravy
0
tom, jak se stafi a rozumni lide smeji a divi novotam v oblekani.
Vyjadfoval pochybnosti
0
prijeti stareho mnicha do klastera, nebot' brzy zemfe. Ve sve
kronice, ale take uvade1 dulezitost moralnich pfikladu starSich lidi pro mlade lidi. I kdyz 1iterarni prameny liei stari v temnych barvach, zUstava ucta ke stari zakladnim pilifem stredovekeho mysleni.
(89)
K zasadni promene pfistupu ke stafi dochazi v obdobi rozmachu humanistickeho mysleni a zpusobu chovani. Starec prestava b,Yt zastupcem Boha na Zemi a vsemi uznavanou autoritou. Dochazi ke konfliktum mezi otcem a synem, tato ztrata autority vede k mnohym nedorozumenim. Nove mysleni bylo zamereno smerem k bohatemu vyuziti pozemskeho zivota bez oeekavani vyhod posmrtneho sveta. Humaniste neskryvali umysl vyuzit vsech kras zivota na Zemi, nezfikali se nijak a v nieem radosti, ktere zivot poskytuje. Mladez byla vychovavana v duchu anticke kalokagathie a veskrze svetsky. Stredem vseho uvazovani se stal Ciovek a jeho zajmy. Rostlo pochopeni pro pnrodu, pozorovani, zvetSovala se duvera ve smyslove poznani, ale take novy smer, jak vyuzit prirodni zdroje ku prospechu lidstva. Humanisticke mysleni zduraznova1o individualni zajmy. Mladi a radost mela prednost a uznani. Presto napfiklad Vac1av Prihoda uvadi, ze severska burzoazie se vracela k predkfest'anskemu judaismu a uctiva1a stafi.
(108)
28
2.2. Celozivotnf vzdelavanf v dfle Jana Amose Komenskeho (1592 -1670)
"Blaieny starce, jeni novym jsi obcanem praveho svita. Nadejde, Komenskj, cas, kdy zastupy slechetnych budou ctit, cos vykonal sam, ctit i nadiji Tvych sen. (( Leibnitz v roce 1670 ph umrti Komenskeho
UCitel narodu, myslitel, pedagog, ucenec, filosof, reformator a humanista, nejvetsi postava 17. stoleti. Posledni biskup jednoty bratrske, mluvci ceske protikatolicke emigrace byl nejvetsi postavou exilove literatury a vedy, kdy vyvrcholil pobelohorsky vyvoj ceske kultury. "Brana jazykU" byly nejvyhledavanejsim spisem 17. stoleti. Dilo 1. A. Komenskeho bylo poselstvim pro budouci narody sveta, vkladem ceske reformace do dejin evropske kultury.Ve svem vzdelavatelskem a vychovnem dile nebyl dosud prekonan a jeho myslenky jsou platne pro cele lidstvo i soucasnost. Je smutne, ze tento cesky velikan byl zadan v Evrope, Asii a Arnerice, ave sve rodne zemi nemohl zit. Jeho myslenky byly na svou dobu velmi pokrokove. Odmit! pozvani, aby vedl Harvardskou universitu. J ako prvni na svete kladl duraz na vychovu cloveka od prenatalniho vyvoje az do stafi. Byl take prilkopnikem psychohygienickych zasad se zduraznenim harmonickeho vyvoje tela i ducha a vsestranneho rozvoje osobnosti. Muzeme ho nazvat zakladatelem pedopsychologie i gerontologie. leho skvele promysleny uceleny vychovatelsky system je vychodiskem i pro soucasnou pedagogiku. Z jeho dila muzeme stale cerpat. Vychova rozumova, mravni a telesna ve vsem a vsestranne, aby byl clovek formovan na cely zivot, aby dokazal zastat sve zivotni role. J ako prvni formuloval myslenku skoly stari jako soucasti celozivotniho vzdelavani. leho skola detstvi a mladi byla oceiiovana a stala se vychodiskem svetoveho skolstvi, jeho skola stafi temer 300 let byla pouze soucasti jeho ulozenych rukopisu. leho obsahemje - "jak by mohl, dovedl a chtel stary clovek zit". Ve sve "Panpaedii" navrhl Komensky rozsifit stupne skol tak, aby se mohl Clovek vzdelavat cely zivot. leho myslenka byla naplnena az Universitou tretiho veku, tedy az za tri stoleti. 1. A. Komensky navrhl tyto skoly: zrozeni, detstvi, chlapectvi, jinosstvi, mladosti, muznosti, stari. liz ve skole muznosti byla obsazena prevence chronickych nemoci stafi. Clovek byl veden k moudrosti uzivat zivota a plnit svilj zivotni ukol na Zemi. Ve skole stafi mel prekonat chyby a choroby stareckych mravil. VYuka mela mit takovou koncepci, aby stari lide chteli a mohli vyuzivat zbytek zivota, jehoz soucasti bylo dokazat svilj zivot dobre uzavrit a pripravit se na odchod do zivota vecneho. Ucitel narodu fikaval, ze zemfit neni
29
zadne umeni, ale velkym umenim je dobre zemfit. AZ v roce 1948 vysla jeho kniha "Vsevychova", kde je zaverecna kapitola venovana skole stari. Skola stari mela mit tri tridy. Prvni trida je urcena pro ty, kteri jsou na prahu stari, maji za ukol zhodnotit, co dobreho dosud vykonali, jaka prace za nimi stoji, bilancuji dosavadni zivot. Moudre vyuziji dosavadni zivotni praci. Dnes bych ji prirovnala k veku 65 - 74 let. Druha trida je urcena pro ty, ktefi jiz nemaji schopnost neco noveho tvorit, ale musi dokoncit to, co jeste zbyva. V soucasnosti vek 75 - 89 let. Treti tfida rna ucit spravnemu postoji k prichazejici smrti. Celozivotni vzdelavani melD hlavne moralni a socialni smysl. Dnesni seniori by meli cerpat z dila naseho velikana, nebot' dnesni stari je bez programu a lide nejsou pripraveni na vyuziti ziskanych zkusenosti a moudrosti, aby byli prospesni sami sobe i cele spolecnosti. Hlavnim pozadavkem Komenskeho ve vzdelavani byla mravnost a vstepovani zboznosti. Pestovat ctnosti: moudrost, statecnost, umirnenost, spravedlnost. Jiz ve sve dobe zduraznil motivaci a chut' ucit se novemu. Jeho didakticky system stanovil jasne pedagogicke cile, propracoval obsah vzdelani, system skol a vytvoril jednotny system vzdelani. Veril ve vrozene schopnosti cloveka stat se dobrym, ktery se jedine spravnou vychovou stane osobnosti. Kladl duraz na jednotu poznani, vyjadfovani a konani (rozum, jazyk, ruka) za ustavicne pomoci, rizeni a vzoru vychovatele. Dulezitost spatroval ve smyslovych podnetech a prirozene aktivite deti. Vyzdvihoval roli matky a otce pri vychove, dulezitost bezpecnych hracek. Obdivuhodny byl jeho nazor na zivotospravu tehotne zeny a jeji dusevni staY, na telesny a citovy kontakt s ditetem pfed i po narozeni. Na titulni strance "Informatoria skoly materske" si muzeme precist, ze nejdulezitejsi vychovny zacatek je jiz v samotne kolebce ditete. Pozdeji se projevi, zda pocatecni vychova byla dobra, Ci zla. Spravne vykroceni bude mit uspech, pozdeji nikoliv. Pfirovnaval smer vyvoje k situaci, kdy za ojem vUz jde a za hlavou tela je a tak to proste zustane.
(55)
Vyzdvihoval individualni pristup k zakovi, respekt k jeho moznostem a prirozenemu vyvoji. Komensky kladl duraz na umeni vytvorit vhodne podminky pro studium, ale i pro socialni roli v konkretnim vYvojovem case. Shrnul zaklady mravniho chovani a zasady spravneho chovani, platne dodnes.
(56)
Za dulezite pokladam i Komenskeho stanoveni povinnosti rodicu a deti, ktere uvedl ve sve "Pansofii". Povinnosti rodicu je predevsim spolecna pece
0
vychovu ditete ku vlastnimu i
spolecenskemu prospechu. Uvedu nektere Komenskeho zasady v nekolika bodech. 1. Zabavna a smysluplna cinnost vede k pracovitosti. 30
2. Spatny Cin je dulezite pokarat, ale take objasnit jeho negativni dusledky. 3. UCit trpelivosti a mravnosti, sttidmosti v oblekani, v jidle a podobne. 4. Vedeni k rychlemu a kvalitnimu vyfizovani zadanych ukolu. 5. Dostatek ukolu odvadi od lenosti a podrazdenosti. 6. Umet vyuzit svych schopnosti a dokazat se v dospelosti uzivit. 7. Svymi dosaZenymi schopnosti a moralkou bYt uziteeny pro svou vlast. 8.
Pravdom1uvnost, eistota, prirozeny stud a us1echtilost rna mit prioritni misto v hodnotach eloveka. (56)
Zak1adni mys1enkou Komenskeho by10 chapani sveta jako skoly zivota a zivota jako ustavieneho procesu sebevzdelavani. Ve vychove se opirat 0 porozumeni vYvojovych potreb eloveka a ridit se platnymi moraInimi hodnotami. Komenskeho muzeme pravem pok1adat za prvniho psychologa a soueasne i gerontologa jeste pred tim, nez tyto vedy vznik1y.
2.3. Osvfcenectvf a vychovne nazory Johna Locka (1632 - 1704)
Osvicenectvi predstavovalo mohutne kulturni a duchovni hnuti 18. stoleti. Vzniklo koncem 17. stoleti v Holandsku a Velke Britanii. Odtud pronik1o do Francie, kde vyvrcholi1o v polovine 18. stoleti v podobe materialistickeho racionalismu. Tato zmena zasah1a souhrn predstav 0 e1oveku, 0 Bohu a 0 svete. Metitkem posuzovani lidskeho konani se stal lidsky rozum, v nem spoeiva1a nadeje na zmeny pojeti sveta. Novym zivotnim programem eloveka se stalo hledani rozmeru vlastniho stesti. Stesti neznamenalo jen uspokojeni zakladnich telesnych potreb, ale nalezeni svobody eloveka. Svobody, ktera rna potvrdit vyznam jeho velikosti a hodnoty. Stesti by10 spojovano s rozumo;ym jednanim s durazem na poznavani a vzdelavani. DalSi myslenka se opirala 0 nadeji, ze vzrustajici poznani pfinese svetu pokrok. Osvicenym rozumem prijde lidstvo k vzajemnemu pochopeni. Mravnost byla otazkou vedeni a vychovy. Vznika novy lidsky motiv - Clovek je od pfirozenosti dobry, a proto je prioritni vytvaret mu vhodne podminky k jeho rustu a sebezdokonalovani. Ma tedy pravo na sve vzdelani. Poprve v dejinach mysleni byla filosofie v principiaIni opozici vuei cirkvi, nabozenstvi a kfest'anstvi. Neohranieeny optimismus a bezmezna, nekdy az naivni vira v pokrok nastoupi1y misto dosavadniho respektu wei autoritam a tradici. Tato filosofie se lisila h1avne svym spoleeenskym dosahem, zamerenim k praktickym otazkam soueasnosti.
(91)
Anglicky filosof John Locke je povazovan za zak1adatele empirismu a kritickeho poznani. Jeho nauka pripravila cestu osvicenectvi. Locke se proslavil svym h1avnim politickym dilem:
Dve pojednani
0
vtade (Two Treatises of Government), v nemz vyzdvihova1 jako zak1adni 31
pr{tva rovnost, svobodu a nedotknutelnost osoby a majetku. Podle neho je vlada vysledkem dohody lidi, kterym rna zajist'ovat svobodu a rovnost. Vladu, ktera by tento ukol neplnila, maji lide pravo vymenit. Pusobil jako pedagog na univerzite, prirodovedec, lekar a diplomat. Jako empirik a senzualista podal duslednou kritiku idealisticko-racionalisticke teorie poznani. Dokazoval, ze do intelektu nemuze vstoupit nic, co by predtim nebylo v lidskych smyslech. Lockovy tfi hlavni spisy jsou myslenkove propojeny - Uvahy o vlade a Pojednani
0
0
vychove, Dve pojednani
lidskem rozumu, ktere vysly v obdobi 1689 - 1693. Nazory na
usporadani lidske spolecnosti, senzualisticka gnoseologie s etikou a obrazem lidske psychiky jsou v dile spojeny s nazorem na vliv dospelych na dospivajici mlade.l. (69) I v nekolika dalSich malych spisech podava Locke vychovne rady, predevsim rodicum. Navrhl vychovne uzitecny chudinsky zakon na konci 17. stoleti, kde uvedl ucel pracovnich skol. Deti chudiny zde byly prezentovany jako bfemeno doby, poukazoval na jejich liny a zahaICivy .livot. Skola bude pro ne od 3 do 14 let a jeji hlavni vyznam bude spocivat v tom, ze ziskaji nejenom vzdelani, ale i vY.livu a osaceni. Locke zduraznoval pro chudinske deti nabo.lenskou vychovu a pravidelne dochazeni do kostela. Ovsem pro vychovu deti vyssich vrstev toto opomijel. Modernim pfistupem v konceptu statu byla zminka
0
povinnostech obou rodicu, pricemz
vyznamne misto prisuzuje i matce. Prirozene pravo uklada rodicum a detem povinnosti i prava. Rodic rna prirozenou povinnost vychovy a dite rna povinnou uctu a lasku k rodicum. Po ziskani samostatnosti a nezavislosti ditete ucta k jeho rodicum nemizi. Dite nesmi ohrozit zivot tech, od nichz sv:Uj zivot pfijalo. Zavazuje se k ochrane, pomoci, pohodli a prokazuje rodicum uctu a laskavou peci podle toho, jake pece se mu od rodicu dostalo. To trva za vsech okolnosti az do konce jejich .livota. Ve vychove Locke kladl duraz predevsim na charakter, mravnost a rozvoj poznavacich a rozumovych vlastnosti cloveka. Muzeme fici, .le jeho vychovna koncepce nepostradala vyvojove psychologicke zasady. Nepou.lival psychologickou terminologii, presto vedel, ze se jedinec narodi s vrozenymi vlohami a individuaInimi rozdily. Jeho koncepce "tabula rasa" nebyla ve sve doM dostatecne pochopena. Poukazoval na vliv rozumoveho zpracovani vnejsich informaci, na psychicke funkce. Dilo Locka nese prvky hledani Cloveciho stesti s velkou snahou vyhnout se lidskemu trapeni. Vytvoril tak koncepci mravni vychovy, ktera vychazi z faktu, .le Clovek se nerodi s vrozenymi mravnimi postoji, ale ziskava je z pfikladu rodicu a vychovatelu, z cele spolecnosti kolem neho. Zduraznoval, ze .ladne financni prostfedky ani cas vychovatelu neprijdou nazmar, pokud se vlozi do spravne vYchovy.(69)
32
Hlavni cil jeho vychovnych uvah se ubira cestou moralky, uslechtilosti, ale je zamereny spiSe na vychovu tehdejsi anglicke burzoasie. Dulezite misto v jeho vychove rna vychova telesna a mravni, a potom teprve samotne vzdelavani. Svou vychovnou metodu propracoval nejenom jako pedagog, ale i jako lekar. Nezapominal na to, ze dite se rna od nejutlejsiho veku vychovavat k praci, naueit se nejakemu femeslu. Pfirozena aktivita ditete rna by! spravne vyuzita laskavym a jemnym pristupem rodieu a vychovatele. Byl zastancem individualni vychovy. Obaval se, ze ve skole je mnoho negativnich vlivu ostatnich zakU a ueitel se nemuze venovat vsem stejne. Odmital tresty ve skole. Deitel v jeho pojeti rna mit vsestranne vzdelani, mravni vyspelost a vystupovani s prirozenou autoritou. Rodina a ueitel spolupracuji, maji spoleene zajmy a nazory na vychovu, vzajemne se uznavaji. Tajemstvi Lockovy vychovy spoeiva ve zpusobu vedeni ditete. Dokazat zaroveii udrzet mysl ditete bystrou, aktivni a svobodnou, a pfitom ji zaroveii zddet od dychtivosti po vecech, ktere v danem momente nej sou podstatne. J sou to slova, z kterych muzeme eerpat i v soueasnosti, ne kazdemu vychovateli se to vsak podafi. Zduraziioval pracovitost, pravdomluvnost, vytrvalost, stateenost a schopnost prekonat obtize. Odmital povysene chovani vilei slabsim a nize postavenym. Duraz kladl take na pochvalu, povzbuzovani, smysl pro eest, na upevneni spravnych navyku duslednosti a prikladem. Zajem ueitele musi vychazet z poznani zakovych moznosti. Na tomto zaklade stanovit cile vychovy s vyuzitim vhodnych vychovnych prostfedku. Nesmi se zapominat na interaktivni spolupraci, na hru, na pohyb, zivotospravu, oblekani a pobyt na eerstvem vzduchu. Podminkou pro zdravy a st'astny zivot je telesny a dusevni soulad. Vyzdvihoval roli rozumu nad emocemi. Rozhodovaci procesy by mely by! vedeny disciplinou, villi a nazorem, a tudiz bychom nemeli podlehnout svodum zivota. Scholasticky pristup k ueeni zmenil tim, ze zpoeMku rozvijel matefsky jazyk psanim a etenim, pozdeji pfidaval kresleni s naslednou vyukou dalSich jazyku. Navazovalo dalSi vzdelavani v oborech - zemepis, aritmetika, obeanske pravo, zakonodarstvi... Lockova vychova se zpoeMku zamerovala na poznavani konkretnich pojmu a pozdeji na pojmy abstraktni. Velkou pozornost venoval take sebevychove a sebevzdelavani. I pres tfidni omezeni rna jeho dilo vyznamnou roli ve vyvoji pokrokove vYchovy a pedagogiky. Bylo pokusem
0
prekonani feudaIniho postoje k vychove. I kdyz se zameroval
na vychovu deti slechty, jsou mnohe jeho myslenky obecne platne.
(69)
Vybrane uryvky z jeho dila jsou uvedeny v pfiloze e. 2.
33
2. 4. Pedagogicke hodnoty v dfle Jean-Jacquese Rousseaua (1712 - 1778) Mezi vyrazne osobnosti francouzskeho osvicenectvi patril take filosof, spisovatel, skladatel a hudebni teoretik J ean-J acques Rousseau. J eho mizor, ze rozvoj vedy a techniky znamena nebezpeci pro spolecnost a kulturu, otrasl v polovine 18. stoleti stabilitou kultivovane a zjemnele spolecnosti rokoka. Rousseau byl presvedcenym stoupencem demokraticke vlady a bojovnikem za svobodu a rovnost lidi. V jistem smyslu se Rousseau vymykal osvicenecke vire ve vsemocnost rozumu. Zduraznoval citove hodnoty. Poukazoval na negativni stranky rozumu, korupce a bidy. Byl presvedcen, ze rozum neprinasi pouze pokrok. Vytusil, ze pricinou socialni nerovnosti mezi lidmi je soukrome vlastnictvi. Vychazel z presvedceni, ze lidska povaha je v zasade dobra, pokud neni zkazena civilizaci. Veril v hodnotu Cloveka a jeho poslani. Proto pozadoval navrat k prirode, v niz nachazel pro cloveka novou svobodu. Sve predstavy
0
pfirozenem a citove bohatem zivote vtelil do pedagogickeho
romanu "Emil aneb 0 vychove deti". Vychova ditete mela vest k tomu, aby se dite vyvijelo bez skodliveho vlivu civilizace, podle sveho prirozeneho nadani, aby se uCilo pozorovanim a zkusenosti, a tak se postupne zaclenilo do spolecnosti. Jeho dilo dalo podnet k navratu k rodinne peci. (11 5) Rousseau kritizoval tehdejsi vychovu, pedagogiku i skolstvi. Protestoval proti scholastice vyuky, proti ponizovani deti ve skole. Ponizovani chapal jako precin proti lidskosti a narusenou moralku vladnouclch vrstev v samotnem poslani vychovy. Hlasal, ze rodina musi vytvaret podminky pro prirozenou a svobodnou vychovu ditete, proto byl take odpurcem chuvy v rodine. Odmital vychovu deti v klasternich skolach, poukazoval na nerespektovani zakonitosti lidskeho vyvoje a prirody. Rousseau psal
0
vychove a ve sve dobe byl
prukopnikem prirozene vychovy a jejich zasad. Ovsem sve deti sveroval verejne dobroCinnosti. Nemusime s nim ve vsem souhlasit, ale jeho myslenky jsou inspirujicim vychovnym podnetern.
2. 5. Vybrane vychovne nazory 20. stoletf Vychovne mys/enky A. S. Makarenka (1889 - 1939) MakarenkUv postoj k vychove je protikladem liberalisticke vychovy a rousseauovskeho pedagogickeho naturalismu. V jeho dile se odrazi humanismus a optimismus, lidsky pfistup a respekt k osobnosti ditete. V praxi vyzkousel, jaky obrovsky vliv na dite rna kolektiv. Kladl duraz na mimotfidni a mimoskolskou Cinnost deti. Jeho kniha pro rodice obsahuje zasady spravne vychovy. Snazi se promlouvat k rodicum a vyzyva je pro uvedomeni, ze vychova deti je nejdulezitejsi oblasti
34
naseho zivota. "N ase deti j sou budoucimi obCany naseho statu, budoucimi obcany sveta, budou tvorit dejiny. Jsou budoucimi otci a matkami, tez oni budou vychovavat sve deti. Z nasich deti musi vyrust vynikajici lide. Nase deti jsou take nasim starim. Dobra vychova je nasim st'astnym starim, spatna vychova je nasim budoucim utrpenim, nasimi slzami, nasi vinou pred ostatnimi lidmi, pred narodem. Mili rodicove, mejte na zreteli, ze vychova je velmi dulezita Cinnost a jste za ni zodpovedni. Je snazsi dobre vychovavat, nez prevychovavat. Na prevychovu musite vynalozit mnoho sil, vice vedomosti, trpelivosti, a ne kazdy rodic je rna. Budete-li vychovavat od nejutlejsiho veku, nebude to wbec tezke, je to pfijemne a radostne a vy to dokazete." (Makarenko 1951: 275) Makarenkuv zasadni postoj k vychove byl obsazen v teto vete: "Co nejvice pozadavkU na dite, co nejvice ucty a lasky k nemu. Rodicovske pozadavky na sebe, rodicovska ucta ke sve rodine a rodicovska kontrola kazdeho vlastniho kroku, to je prvni a nejdulezitejsi vychovna metoda." (Makarenko 1951: 36) Makarenko chape kazdou rodinu jako samostatnou jednotku, kted rna swj zpusob zivota a svou vlastni moralku, jez vychazi z konkretnich zivotnich podminek. Kazda takova rodina musi samostatne reSit mnoho pedagogickych ukolu, a pritom nemuze cerpat z hotovych nebo prevzatych receptu, ale vylucne ze systemu vlastnich zivotnich zasad a vlastni moraIky. Makarenko poukazuje na casty jev v rodinach, kdy se rodice vymlouvaji na nedostatek casu pro vychovne duslednosti a souvislosti. PiSe
0
rodicich, ktefi nevhodne a neucelne voH
vychovne metody. Hlavne kritizuje zvysovani hlasu, peskovani a vzbuzovani pocitu viny v diteti. Takova vychovna opatreni povazuje za nesmyslna, sice vedou k slzam ditete, ale nic neresi, v diteti zustava naopak zlost a nepochopeni a probouzejici agresivita wci autoritam. Pripomeiime si take vyznamny prinos jeho vychovnych metod pro pomoc jedincum, ktefi nejakym zpusobem selhali a zili na okraji spolecnosti. Nebot' i soucasnost rna rizikove skupiny mladeze, ke kterym je dulezite najit cestu a vytvorit soulad mezi potrebami jedince a spolecnosti. (74) Vybrane uryvky zjeho dilajsou uvedeny v pfiloze c. 3.
35
Podnety v dfle T. G. Masaryka (1850 - 1937)
"Moderni Clovek nUl kouzelne heslo "humanita" - " Clovecstvi" - "Clovecenstvi ", kterymito heslem vystihuje vsechny sve tuiby asi tak, jako Clovek stfedovekj; vsechny sve tuiby vyjadroval slovem kfest'an. " T G. Masaryk
V zivote a dile Masaryka me1a vyznamne misto vychova v rodine a ve skole s durazem na detstvi a mladi. Rousseau ho inspiroval nazorem, ze prozitky z detstvi nas provazeji po cely zivotni cyklus. Ocenoval pedagogicky optimismus a system sebevychovy
a vzdelavani
dospelych v dile Komenskeho. Masarykovy kroky smerovaly k dosazeni kvalitni statni skoly cestou reformy. Reformu chapal celospolecensky. Masarykova moderni skola je skolou statnl, socialni a politickou, determinovana vedeckymi poznatky.
(76,77)
Masarykovo pojeti zmen spocivalo ve spravne zvolene metodice a obsahu vzdelani, ktere bude rozvijet narodnostni citeni a vest deti k humanite prostfednictvim kvalitni mravni vychovy a etickeho citeni. Ukolem republiky rna b,Yt moralni a ekonomicka podpora ucitelu, nebot' skolstvi bez financni pomoci nemuze plnit vychovne poslani. Ucitele se musi vzdelavat a musi najit novy pristup ke svym zakUm. Pfedpokladem pro dobreho uCitele je celozivotni sebevzdelavani. Za timto ucelem je dulezitym vstupem potfeba vytvofit vhodne ucebnice a system vzdelavani pro budouci ucitele. Masaryk kladl duraz na individualizaci vyucovani a socializaci v,Ychovy. Masaryk sde1uje: "Priklady tilinou a spolecnost je velkou skolou pro vyvoj jedince. Hlavne vlivy starsich ovlivnuji mladeho Cloveka, ale i jejich vzajemne vlivy. Kdo jini, nez starsi, musi jit pfikladem, vychovavat deti. S mladymi bych si jiz pomohl, ale se starymi to znamena take vychovavat sebe. Beda detem, kde starsi se nevychovavaji." (Masaryk 1990: 77) Rodina pro Masaryka znamenala prvni a hlavni skolu, vychova a vyucovani zaCina jiz prvnimi dny po narozeni. Masaryk pise: "UZ davno bylo feceno: eti otce sveho i matku svou!" Autorka mysli, ze marne k tomu pfidat: "A mej uctu k dusi sveho ditete! Pamatuj na generace budouci." (Masaryk 1999: 39)
36
2. 6. Starf a spolecnost v soucasnosti Ohrozujic[ jevy civilizace Pro pochopeni soucasnych globalizacnich tendenci sveta je podnetne zamysleni Stanislava Dekoje. Ukazuje smer motivacnich lidskych sil, ktere maji zaklad v davne historii lidske spolecnosti. Jake motivacni sily tedy v nas jsou?
1.
Pud ovtadat Uzemi. Clovek je geneticky vybaven k preziti, a tak jeho potreba mit vlastni prostor vzbuzuje teritorialni agresi. Clovek potrebuje prostor pro obydli, lov, pestovani zvirat i potravin k obZive. Cim vetSi uzemi, tim vetSi sance pro preziti jedince i cele skupiny. A tak s vyvojem lidstva vznikaly tendence pokorit ty druM, odebrat jim jejich majetek, zvitezit nad slabymi. Existoval v minulosti nejaky vladce sveta, ktery svou potrebu majetku i vitezstvi dokazal uspokojit trvale?
2.
Potfeba vlastnit. Silna potreba, fylogeneticky zakorenena. Mit vic nez druhy, mit zasoby k preziti. Bohatstvi nasobi moc a moc vitezi nad druhymi. Sila moci je obrovska a v lidske spolecnosti meni vztahy i osobnostni charakteristiky.
3.
Potreba ovtadat druhe. I tate potreba neni nikdy naplnena. Predstavuje zaklad rozdeleni cele spolecnosti podle spolecenskeho radu. Uznavame vice vyse postavene.
(ll2)
Dekoj pripomina staroveky rum, kdy ovladnuti velkeho uzemi zpusobilo ekologickou katastrofu a rozsahla ziskana uzemi se premenila v poust'. Dusledkem byla bida, migrace,miliony lidi zemrely jen pro blaho mocnych, kteri shromazdili nemyslne bohatstvi, ktere si snad ani nedokazeme predstavit. Az nastup industrializace v 19. stoleti prinesllidstvu technicke prostredky ke globalizacnim aktivitam. Ke starovekym a stredovekym praktikam nasili se pridala para a kapital. Zvysily se tak moznosti Cloveka kumulovat bohatstvi, dobyvat uzemi a hromadit moc. Valky v 19. stoleti j sou charakterizovany dravosti a bezzasadovosti kapitalu pri vysavani dobytych uzemi. Nejmocnejsimi nastroji byla levna ocel, presna dela a namornictvo. Karel Marx vystizne popsal kapital ve svem dile. Popsal kapital jako ohrozujici jev civilizace a urcil kategorie "prace" jako matku pokroku. Komunismus byl nechtenym dilem kapitalu. Je velky rozdil mezi penezi a kapitalem, to jiz znali lichvari ve staroveku. Dnes, co neprinasi zisk, neni dUlezite. Zisk za jakoukoliv cenu, treba i za cenu ekologicke katastrofy. Mezinarodni menovy fond a Svetova banka nuti chude staty prodavat lesy a dalsi pfirodni zdroje ke splaceni jejich dluhu. Anonymita managementu nadnarodnich spolecnosti vytvari podminky pro volne pusobeni archaickych sil cloveka. Ekonomicke a ekologicke dusledky exploatace svetoveho bohatstvi jsou hrozive. Socialni dusledky jsou navic otresne,
37
hlavne v hodnote lidske prace a hodnote Cloveka samotneho. Globalni kapital ohrofuje lidstvo.
(112)
Karel Chadt se zamysli nad soucasnymi hodnotami prumysloveho sveta, vidi je v nekolika bodech. 1. Tlak na rychle jednani misto kulturniho zachazeni s chybami. 2. Moralizujici obzaloby misto pfikladu. 3. Utajeny misto verejny obraz nepfitele. 4. Strach misto duvery. 5. Hektika misto rozvaznosti. 6. Povrchnost misto hledani pfiCiny. 7. Komunikace jako na trZisti misto jasnosti a pravdy. 8. Tlak misto solidarity. 9. Moralisticka orientace misto ekonomicke orientace na zakaznika. 10.
Naivni dogmatika misto profesionalni ostrosti. (RiegeI200l: 52 - 53) Nove manazerske role vyvolavaji diskusi na tema eticke chovani a jednani. Rozhodovani
o hranicich dobra a zla v lidech zasahuji oblasti psychiky, kognice, emoci, ville i motivace. Promeiiuji mysleni a postoje lidi, jejich zpusoby interakce a komunikace. Zrychleni zivota zpusobuje neschopnost prozivat, clovek zavodi se sebou samym. Pfestavame zdolavat pfekazky, tak dulezite pro zdravy vyvoj jedince. Je mozne obvinit novou technologii? Bylo by to velmi jednoduche, autorku napada otazka, proc tolik podlehame technickym vymozenostem? A tak maji zelenou adrenalinove sporty. Pfestaly existovat faktory, ktere by pusobily na rozvoj a zachovani norem socialniho chovani. Moc a uspech vytvafi nebezpeci pfehlednuti zavaznych lidskych hodnot. Vsichni ti, ktefi fidi velke organizace, politici, vedouci predstavitele musi v soM objevit zajem
0
etiku a moralni pozadavky. Vystupovat v
souladu s nimi a vyzadovat jejich plneni, ale take je kontrolovat u svych zamestnancu a dale je rozvijet v zajmu vefejnosti. Tymove hledat feseni, uvazlive rozhodovat, spravne jednat ve prospech celeho sveta.
(112,114)
Rozchod s tradicemi ma v dusledku nedostatek kontaktu mladych lidi se starsimi a to zpusobuje ztratu mezilidskeho porozumeni. Autorku pfekvapil vysledek pruzkumu, ktery provedl v roce 2001 plzeiisky Ustav socialniho lekafstvi. Byl zameren na mezigeneracni solidaritu a vzajemne pochopeni. 74 % respondentu ve veku 35 let odpovedelo, ze stari neni pfinosem pro spolecnost. Pouze 15 % hodnotilo stari jako pfinos a uznavalo moudrost a pomoc, zasluhy a moralni vstficnost.
38
Je to medialni svet, ktery silne ovliviiuje verejne mineni a ohrozuje postoje mladeze i dospelych. Vznika nazorova uniformita a roste lidska poddajnost viiei reklamam. Tento jev deformuje vrozeny smysl pro krasno a vkus, zacina absence moraInich zabran. Televize usiluje
0
zisk, a tak prodava hlouposti, nasili, sex, provokuje agresivitu v lidech.
Psychologove se shoduji v nazoru, ze sledovane nasili probouzi v detech jeho napodobovani. Rychly beh vytvafi nezdravy zivotni styl, farmaceuticke firmy nabizeji produkty a vnucuji lidem predstavu, ze zdravi se da koupit. Heslem je: Muzes se prejidat, dame Ti lek. Chces mit novou image: Marne novinku na Tve vrasky. Pracuj vic a vic, seIzes-Ii, dame Ti antidepresivum treti generace. Moderni komunikacni prostredky ochuzuji lidskeho spolecenstvi a take
0
0
lidske setkavani,
0
prozitky a zazitky
poznani lidskeho smyslu - bYt clovekem.
Kdo chce uspet, musi podavat vykony, ktere pohlcuji jeho volny cas, cas na rodinu a deti, cas na odpoeinek. Nastupujici dravejsi generace manazeru vytlacuje starsi pracovniky. V soucasnem svete pfestava existovat kariera na cely zivot. Zrychleni rozvoje komunikacnich technologii prinasi zasadni otazky pro sebevzdeIavani. Kdo chce obstat, musi se celozivotne vzdelavat. Jak obstoji starsi obcane? Jake otazky pro vychovne pusobeni se vynofi? Jaky ukol musi mit rodina a jaky ukol bude mit skola? Jak bude probihat socializace jedince? Jake prostredky budeme mit k uchovani dusevnich a fyzickych sil osobnosti? Boj
0
preziti? Kdo
zvitezi? Dokazeme vyuzit globalniho pusobeni ke svemu pro spechu, nebo se suneme k zaniku? Petrusek hovofi
0
zmenach zakladnich pojmu v sociologii, zmeni se cela strategie
psychologie prace? V kazdem pfipade nezastavime jeji vliv, v popredi dulezitosti stoji nastavit pravidla a probudit v lidech seberegulacni mechanismy, dat svetu rad, znovuobjevit pokoru, potrebu druheho, zastavit se a porozhlednout po krasach kolem a chtit je mit na svete. Vyuzit globalniho pusobeni ke svemu prospechu, chap at soucasne deni jako varovani a navratit obraz sveta a smysllidskeho konani k vzajemnemu porozumeni.(ll2, 114) NejvetSim bohatstvim naroda jsou lide. A jsou to prave lide, kteri nesou zodpovednost za svet, ve kterem ziji, kde bude mit vyznam slovo humanita viiei vsemu zivemu i nezivemu.
Staff v jinych kulturach
Autorka by chtela presunout pozornost take na vnimani stafi v jednotlivych zemich soucasnosti. V Indii, Tibetu nebo Cine nevadi starym mumm zit v jeskyni a rozjimat. Pfipravuji se na tuto roli cely zivot, nedesi je samota. Tesi se na navstevu mladsich, kteri pocitaji stirn, ze jim prine sou stravu. Byli celou spolecnosti oslavovani, ze opustili 39
spolecensky zivot a ziji v ustranni. Bylo to spravne? Mozna, ze odlouceni od spechu a toku vsedniho dne prineslo klid a ulevu do jejich duse. Eskymaci v severskych arktickych lesich maji take sve zvyklosti. Kdyz putuji za rybolovem, jde cele spolecenstvi s veskerym vybavenim a potravou. Pokud stary Clovek jiz nemuze, postavi mu iglu z ledu, kde ho ponechaji. Tento zvyk je starymi lidmi respektovan, neohrozuje vypravu celeho spolecenstvi a stary clovek neumrzne. Tento zpusob je pokladan za uctu. Stary clovek je tak sam, pripraven na mozny odchod. Blizky vychod stari cti a obecne je povazuje za vrchol zivota. Ukazuje to take fakt, ze slovo "sajch" znamena v puvodnim vyznamu stary clovek. Dodnes se timto slovem oznacuji vladci nekterych arabskych zemi nebo rodovych klanu. V zemich, kde vladne islam, je stale zachovana velkorodina, kde rna vedouci postaveni muzo Zena si zaslouzi uctu pouze v pfipade, ze porodi syna, nebot' syn je pokracovatel rodu a je vychovavan k zajisteni podpory rodicu ve stari. Stale plati, ze zeny jsou drzeny v dome, jsou povazovany za neschopne samostatne se rozhodovat, a take se
0
nich smysli, ze maji snizeny intelekt. Islamskou
velkorodinu muzeme take chapat jako regulator spolecenskych vztahu, jeslemi rodinneho zivota, nebot' vychovu deti zajist'uji nejenom rodice, ale i velke rodinne spolecenstvi strycu, synovcu a dalsich. Po siiatku mladeho paru rna tchyne velkou pravomoc zasahovat do citoveho vztahu sveho syna a je od nej take zahrnovana vetsi laskou nez jeho vlastni manzelka. Soucasne rna moznost disponovat s pracovni silou sve snachy. Pokud syn opousti svou zem a zacina vydelavat, pravidelne posila nejstarsi syn financni podporu svym rodicum i mladsim sourozencum, pokud si sami nevydelavaji. Zena v islamskych zemich ziskava vaznost az po klimakteriu, kdy neni povaZovana za "sexualne nebezpecnou" a take po padesatce jiz nebyva predmetem spolecenskeho dohledu. Muze pak vstupovat do sveta mum i se svym nazorem. Pravdou soucasnosti je fakt, ze mestske obyvatelstvo se zacina zbavovat zelezneho stereotypu a zacina menit hodnotovy system velkorodinneho zivota. A take zeny se chteji vymanit z osidel podceiiovani a mit sve postaveni. Spolecnost to dosud nestravila a v mnoha zemich je to skutecne zatim znemoziiovano. Otazkou zUstava, zda promeny islamske rodiny se nepromitnou do vnimani postaveni stareho cloveka.
(63)
U indianskych kmenu zeny pfi dovrSeni menopauzy zacnou nosit jiny sat a roste jejich spolecenske postaveni. V jinych, mensich tradicnich spolecenstvich maji zeny po menopauze vetSi sexualni svobodu, pravo ucastnit se vyznamnych ritualu a podilet se na fizeni zivota komunity. To vse na ukor domacich praci, ktere za ne dela nekdo jiny. Vcta ke stari je v techto skupinach take dana tim, ze vetSina lidi j e negramotna a informace i zkusenosti se pfedavaji ustne tzv. generacni stafetou. V japonske rodine maji velke slovo stare zeny.
(23)
40
Ageism us
Termin "ageismus" se zacal pouzivat v sedeseitych letech v USA a Je chapim jako diskriminace na zaklade veku. Soucasne zahrnuje negativni predstavy
0
stan. Vznikly tak
m,Yty jako: "stafi je ekonomicka zeitez, stan lide jsou vsichni stejni, stari nemaji, cim by nasi spolecnosti mohli prispet ... " 20. stoleti diky technicke vyspelosti nam jako dan dalo ubytek lidske vzajemnosti, potfebnosti druheho, nebot' vedomosti najdeme na internetu. Technika nahradila zkusenosti starsich, rozviji se telekomunikace, nektere medialni kampane zesmesnuji stare lidi, nepotrebujeme radu starsich. Televizni reklamy nam pokfivuji videni sveta a tedy i videni stari. Take v casopisech, reklamach nejsou videt starSi lidi, jako by starnouci svet prestal existovat. Stara tvar j e vyuzivana pouze pro reklamu na pomucky pro inkontinentni a farmaceuticke firmy zduraznuji potrebu lecit si ub,Yvajici pamet'. Spolecenskou prestiz rna mladi, krasa, ladnost, sila a dokonalost. lako bychom zapomneli, ze behem 20 let bude na svete vice starsich osob. Dvacate stoleti bylo stoletim detstvi, hodne se pro deti vytvorilo. Autorka si troufa rici, ze dvacate prvni stoleti bude stoletim stari. 1sme na to pripraveni? V roce 2000 byl proved en vyzkum vefejneho mineni. Byla zde polozena otazka: "Myslite si, ze staff a mladi j sou dva naprosto odlisne svety?" Odpovidala populace ve veku 14 - 79 let. 42 % tazanych odpovedelo spiSe ano, 34 % urcite ano. Zbytek populace uvadel ureite ne nebo spiSe ne. Prlizkumy ukazuji, ze se seniofi citi odstrceni, ztraceji sebeduveru ve vlastni zivot. Mnoho sociologu hodnoti nasi civilizaci jako zamerenou pouze na zisk, ktera chape produktivitu cloveka pouze podle vysledkU jeho prace. V dusledku teto predstavy neni stari uzitecnou ekonomickou investici. Lidsky vyvoj se rozdelil podle vekovych kategorii, kazde se pfisoudila nejaka role a stale casteji se stava, ze jednotlive skupiny se spolu nedokazi domluvit, vzajemne si porozumet, a snad nejvice se tento jev projevuje wei starsi generaci.
Rodf se novy fenomen zla?
V roce 2003 zilo v Ceske republice 277 osob nad 100 let a 107 574 lidi starsich 80 let. V nasi zemi je malo venovana pozornost zneuzivani starych osob v domacnosti, na verejnosti, ale take ve zdravotnickych a socialnich institucich. Chybi statisticke udaje
0
vsech formach
nasili wei staremu cloveku. Organizace spojenych narodu se touto problematikou zacala zabyvat od poloviny osmdesatych let, kdy se zacaly mnozit pfipady tyrani starych osob. Drive se svetova verejnost zabyvala pouze tyranim deti. Zamerne zneuzivani starych lidi nebo jejich omezovani muze b,Yt fyzicke, psychicke, ekonomicke, spolecenske, ale i sexualni ublizovani. Starsi clovek se nedokaze branit, chybi 41
prukazne materittly a jejich vlastni strach jim brimi sdelit prozite utrpeni. Zanechava vsak hluboke rany v dusi starych lidi. Ve vet sine pfipadu jsou to prakticti lekafi nebo sousedi, ktefi upozorni na neradostny osud stareho Cloveka. Nektefi sociologove upozonluji na skutecnost pfedavani nasilnickych postoju wei Clenum v rodine. Takove rodiny jsou izolovany od vzajemnosti sousedskych vztahu a take silne omezuji dalsi pfatelska setkavani s druhYmi. Stary clovek je zde zavisly na peei rodiny, brani se umistneni do socialniho zafizeni, a proto radeji tise trpi. Castym jevem je ekonomicke vydirimi nasich senioru v domovech duchodcu, ale i v jejich vlastnich domacnostech. Pravidelne mesicni navstevy jejich deti a vnukU je pfipravuji
0
zbytek financni penzijni podpory. Mnozi, kdyz nedaji, jsou i krute zbiti, a tak
radeji davaji dobrovolne. Jen malo senioru se obrati
0
pomoc na policii, to jen v pfipadech,
kdy je zatez jiz neunosna. Tyrani se msti za utrpene kfivdy z mladi, maji nizke sebevedomi, nedokonale komunikacni schopnosti. Pfidruzuji se okolnosti ztraty zamestnani, dusevni onemocneni, ale take vliv drog, alkoholu a sadisticke rysy osobnosti. Stale casteji dochazi k zabijeni starych lidi pro majetek, penize, ale i pro zabavu. Zmapovani poctu obeti a tyranu je mimofadne obtizne. (80) Zamysleme se nad povahou cloveka. V lidskych genech je zak6dovana michylnost jak ke krutosti, tak k soucitu. Dnesni lide pfevazne burcuji v sobe zlo, nez aby nechavali rust dobro. Ve vsech historickych etapach bylo muceni, popravy, ponizovani a pokofovani Cloveka. Byl to clovek, ktery byl ochoten vykofist'ovat blizniho, ranit ho a zpusobit mu utrpeni. Lidska krutost vymyslela ruzne zpusoby msty a jeji touha po slzach obeti rostla. Bolest druhych pfinasela poteseni nejenom jednotlivci, ale take davu, ktery pfihlizel. Silni vitezili nad slabymi. Podivne byly dejiny lidstva z pohledu zla. Lide si po staleti vypracovavali obranne mechanismy za ucelem pfeziti. Zmeny pfichazely zvolna a clovek mel sanci se pfizpusobit. Dnesni technicke vynaIezy a pfesycenost informacemi narusuje pravidla lidske sounaIezitosti. Dochazi take k tomu, ze clovek pojima vse ve smeru zuzitkovani, kde vsak materialni potreby vysoce prevysuji duchovni hodnoty. Stary clovek, ktery jiz nedokaze nic vytvaret, pfedstavuje zatez. Zkusenosti a rady starsich nepredstavuji smenitelne zbozi, nejsou zadany, a tak dnesni kulturni clovek zvolil jemnejsi a zaludnejsi formu tydllli a trapeni. Ve vsech zemich sveta je prokazany zvyseny vyskyt nasili. Stale vice a vice take dochazi k nasilnym akcim ze strany zakU nejenom na pude skoly a wei svym vrstevnikUm, ale i k ucitelum a na verejnem prostranstvi. Najednou se objevily terminy: sikana, ublizeni na zdravi, zastreleni ueitele, pobodani spoluzaka. Noviny prinaseji stale casteji informace
0
hromadnych ublizeni na zdravi, zastfeleni rodice pro nevyhoveni
pozadavkum svych deti a take
0
nejasnych duvodech. Cteme
0
nenapadnem studentovi, ktery 42
byl vzdy tichy, bezproblemovy, anebo
0
alkoholicke rodine, kde vychovne problemy byly
vzdycky. Co se to deje v nasi skole a ve spolecnosti? Dochazi k pokrouceni skupinove moralky? Muzeme ji nazvat mravni slepotou? Maji pravo rodinni pfislusnici, profesionaIni pecovatele, pratele, ale i cizi lide poslapavat dustojnost seniora? A vedi wbec, ze jejich chovani je nesluCitelne s pravy senioru? A kdo nauCiI deti touze nicit a zabijet ty, ktefi jednaji proti jejich zajmum?
Cesfa k fesenf dus/edku globalnfho sfarnutf
Spolecnost bude pfinucena reagovat na demograficke zmeny stamuti. Jednim z reseni je vypracovani zasadnich mezinarodnich dokumentu, ktere obsahuji konkretni navrhy na problematiku stamuti. Prvnim dokumentem byl Mezinarodni akcni plan pro problematiku stamuti (Videii 1982) a Zasady OSN pro seniory (1991). Nejnovejsim dokumentem OSN je Mezinarodni akcni plan pro problematiku stamuti, ktery byl pfijat 12. 4. 2002 na zaver II. svetoveho shromazdeni
0
stamuti v Madridu.
Dokument reaguje na aktuaIni problemy soucasneho stamuti a stafi. Vymezuje ukoly pro soucasnost i pro blizkou budoucnost. Poradni sbor vsech vladnich resortu v Ceske republice vypracoval z madridskych zaveru navrh, ktery byl schvalen 15. 5. 2002 usnesenim vlady jako Narodni program pfipravy na stamuti na obdobi let 2003 - 2007.
(86)
Hlavnim cHern dokumentuje dosahnout zmeny postoje
a pfistupu k seniorske populaci. Jednotliva ministerstva zodpovidaji za plneni stanovenych ukolu, ktere maji vest k dosazeni "spolecnosti pro vsechny generace". Pfedpoklada se, ze v roce 2007 bude provedeno zhodnoceni stanovenych ukolu a vytyceni dalSiho planu rozvoje spolecnosti na obdobi 2008 - 2012. Narodni program se obraci na celou spolecnost - mladou, stredni a starsi generacl. Vychazi z faktu, ze mlada generace neni pfipravena na stari a pIne nechape prinos seniorske populace pro spolecnost. V popredi zajmu je dulezitost prijeti principu nediskriminace a solidarity, uznani starSich obcanu jako pravoplatnych clenu spolecnosti a uvedomeni si pece
0
seniory j ako stale hodnoty v lidskem spolecenstvi. Stredni generace, jako ekonomicky aktivni cast spolecnosti, je zodpovedna za svou vlastni pfipravu na stamuti a prosazovani celospolecenskych opatreni ve prospech senioru. Nedilnou soucasti je vyzkum v oblasti rodiny, kvality zivota, nazoru a postoju stfedni populace, sledovani doddovani lidskych pray.
43
Seniorska generace svymi aktivitami a pfistupem rna prispet ke zmene vnimani procesu starnuti a stari. J e treba poskytovat seniorum dostatecny prostor a podminky k aktivni ucasti na spolecenskem a politickem zivote ve state. Zaroveii se seniofi sami musi snazit vyuzlt vsech moznosti, ktere jim spolecnost nabizi. Znamena to take jejich zodpovedny a aktivni pristup k vlastnimu zivotu, pece
0
zdravi, ucast na spolecenskych, kulturnich a dobrovolnych
aktivitach. Dokument j e rozdelen do kapitol:
1) Eticke principy. Pri vychove mlade generace zduraznit roli starsich lidi. Podporit vyznam mezigeneracni solidarity. Na vsech stupnich formruniho skolskeho systemu integrovat do vzdelavacich programu informace
0
starnuti a priprave na stari, koncipovat vzdelavaci programy s cilem
pozitivne ovliviiovat stereotypni pfistup k starSim lidem. Usilovat take
0
to, aby masmedia, vychovne instituce, nevladni orgamzace, vladni
instituce zarazovaly do svych programu pozitivni pohled na starnuti a seniorskou populaci. Vyvijet vzdelavaci programy, ktere budou predstavovat starsi jedince jako nositele a zdroj kulturnich hodnot. Zajistit, aby studenti pecujicich oboru byli vzdelavani ve znalostech a dovednostech v dulezitych oblastech geriatrie a pece
0
seniory.
2) Pfirozene soci61ni prostfed£. Snazit se podpofit rodiny, ktere vytvareji bezpecny prostor pro zivot senioru a umoziiuji jim udrZet si nezavislost ve svem znamem prostredi. Podporovat poradenstvi a pomoc, soucasne zvysit pocet sluzeb a programu v ramci sociaInich aktivit.
3) Pracovni aktivity. Vytvaret pro semory podminky pro setrvani
nebo opetovne zapojeni do pracovniho
procesu.
4) Hmotne zabezpeceni. Modernizovat systemy sociaIni ochrany a zajistit cilenou podporu spolecnosti tehdy, kdy seniofi nejsou schopni z vaznych zdravotnich a socialnich duvodu si dostatecne hmotne i financni prostredky zajistit.
5) Zdravy iivotni styi, kvalita iivota. Snazit se zvysovat informovanost obcanu, poradenskou cinnost a vytvaret podminky v oblasti ochrany zdravi a v oblasti prevence nemoci a urazU. Zduraziiovat odpovednost jedince za kvalitu sveho zivota.
44
6) Zdravotni pece.
Rozvijet integrovanou zdravotni peCi. Zvysovat uCinnost a ucelnost pece. Dodrzovat rovny pristup ke zdravotni peci.Vytvofit podminky pro multidisciplinarni pfistup k hodnoceni potreb pacienta seniora. Zamerit se na primarni a sekundarni prevenci. Vytvaret a rozvijet vzdelavaci programy svepomocnych pacientskych organizaci. 7) Komplexni socialni sluiby.
Vytvorit kvalitni system sluzeb, ktery bude dostupny vsem a bude se dotykat vsech sfer zivota. Stanovit kvalifikacni pfedpoklady pracujicich v socialnich sluzbach a zajistit jejich celozivotni vzdelavani. 8) Spoleeenske aktivity.
Umoznit seniorum ucast na politickem a spolecenskem zivote. Umoznit jim formulovat sve potreby a pozadavky a podilet se zejmena na j ejich realizaci. Zap oj it seniory do vytvareni vlastnich programu pro sebe i sve vrstevniky. Podporovat projekty, ktere budou zamefene na upevneni mezigeneracnich vztahu ana vzajemnou mezigeneracni toleranci. 9) Vzdeiavani.
Nezbytnym predpokladem zdraveho starnuti je sebevzdelavani v souladu s potrebami a zajmy cloveka. Podporit vzdeIavaci aktivity pro seniory, rozsifit obsah vzdelavacich programu v Universitach tfetiho veku. Zhzovat vzdeIavaci centra pro seniory. Vytvaret pro seniory moznosti pro ziskani informaci v oblasti informacni technologie. Rozvijet oblast vzdeIavani vsech vekovych kategorii v pfiprave na starnuti a stari se zamerenim na podporu vytvareni vhodnych postoju a vztahu. 10) Bydleni.
Vytvaret podminky pro dustojne a pfimerene bydleni senioru. Bydleni pfizpusobit jejich potrebam. Nadherne myslenky, ktere si zaslouzi oceneni. Je treti rok plneni, zatim zadna zprava
0
tom, zda se dari, ci nedari zavery napliiovat v praxi. Zadna mediaIni kampaii, zadna upozorneni pro obcana Ceske republiky, aby znal svlij ukol. Existuje take moderni celoevropsky program zdravotni vychovy pro stare obcany "Starnout zdrave v Evrope". CHern je dosahnout prodlouzeni aktivniho nezavisleho zivota senioru, zahrnuje take informace
0
zdravem zivotnim stylu a zdravotni vychove v
jednotlivych regionech. Do programu se zapojila obcanska sdruzeni, jako je Zivot 90, Gema aj. Program WHO "Zdravi 21" take obsahuje principy zdraveho starnuti. Zdravotnicke noviny sdelily, ze v bfeznu 2005 experti WHO a Institut zdravotni politiky a ekonomiky provedli analyzu a dosli k zaveru: 45
VCR se behem 10 let sniiil objem prostfedkit na pouhych 37 %. Koncepce je roztNstena, jsou pouze kratkodobe projekty. Chybi mezioborove zapojeni a komunikace smerem k obcanitm. A hlavne neschopnost prijeti vlastni zodpovednosti za sve zdravi.
46
3. RODINA
"Sebeucta je schopnost vnimat sebe sam a jako dostatecne schopneho k tomu, aby Ciovek zvladl obtiine situace, a jako bytost, ktera si zaslouii stesti. (( Nathaniel Branden "Mlade pokoleni ma pocit, ie s nim prichazi lepsi svet, zatimco starsi je presvedceno, ie s nim ten krasnejsi odchazi. (( K Capek 3.1. Definice, typy, funkce rodiny a zivotnf faze rodiny
Dejiny rodiny jsou dejinami vztahu mezi muzem a zenou, ktere se ridi zakonitostmi nejen biologickymi, ale i socialne psychologickymi, vytvarenymi v prubehu lidskeho sociaIniho souziti a mezigeneracniho vzajemneho predavani vychovnych modelu. Rodina je velice konzervativni spolecensky utvar, coz dokazuji mnoM odborne studie. Je produktem lidske civilizace, jez se rozviji zhruba 10 000 let. IdeaIem je rodina tvorena souzitim muze, zeny a deti, ktere udr.zuji kontakty s rodici a sourozenci obou partneru. V dnesni dobe se muzeme setkat s mnohymi definicemi rodiny, ve sve praci bych uvedla pouze nektere. Z pohledu biologickeho je rodina zpusob, jimz lidstvo zajist'uje
SVOJI
reprodukci a
setrvani mezi zivoCisnymi druhy. V psychologickem pojeti je rodina charakterizovana vzajemnym uspokojovanim zakladnich psychickych potreb, jejichz naplneni je zapotrebi k harmonickemu vyvoji ditete a osobnimu zrani rodicu. Rodice i deti se navzajem potrebuji a dopliiuji. Z pravniho pohledu se jedna
0
instituci, ktera je zalozena mailZelstvim. Manzelstvi je
trvale spolecenstvi muze a zeny, ustanovene zakonem mezi dvema dospelymi jedinci. Oba manzele jsou si v nem rovni. Hlavnim poslanim manzelstvi je zalozeni rodiny a radna vychova deti. Rodina j ako zakladni clanek nasi spolecnosti rna vsestranne ochranit rodinne vztahy. Existence Zakona
0
rodine vymezuje ve sve druhe casti vztahy mezi rodiCi a detmi,
kde jsou specifikovana jejich vzajemna prava a povinnosti. Sociologove naopak definuji rodinu jako primarni skupinu, v niz se intenzivne mohou rozvijet osobni interpersonaIni vazby a komunikace. Kazda rodina rna svou rodinnou hierarchii interpersonaInich vztahu a kazdy clen rodiny svou specifickou roli. Rodina jako celek rna vztah k jinym skupinam, k obecnym hodnotam, rna sva vnitrni pravidla souziti a skupinove normy. Sociologie rodiny se zvlast' zabyva postavenim, ulohou a funkci zeny v rodine a ve spolecnosti.
47
Jedna z velmi knisnych definic rodiny je od Z. Matejcka a J. Langmeiera, kterou uvadeji v knize Vypravy za clovekem: "Co je tedy rodina? Strucne feceno, je to spolecenstvi, kde se sdili cas, prostor, uzkost i nadeje, kde se souzitim vsichni "uci pro zivot", kde vsichni davaji a pfijimaji, kde formuji svou osobnost a maji moznost zrat k moudrosti - a kde podstatnou slozkou vseho je vzajemne sdilena a pusobena radost. A prave v tom je neco pro rodinu hluboce specifickeho: Je tu dana jedinecna pfilezitost, aby toto spolecenstvi bylo spolecenstvim radosti." (Matejcek, Langmeier 1981: 220)
Typy rodiny
Traditnf rodina Zhruba do pocatku 20. stoleti existovala tzv. tradicni rodina. Ta je charakteristicka svym vicegeneracnim souzitim a je typicka zejmena na venkove. Le Play ji popisoval jako rozvetvenou evropskou rodinu pfedindustriaIni minulosti. Tato rodina byla pevne semknuta v rodinnem dome, ktery ji patfil a jeilZ se dedil z generace na generaci. Dum symbolizoval rodinu a zajist'oval jeji trvani. Hlavou rodiny byl otec, ktery vlastnil a spravoval majetek a take fidil chod cele domacnosti az do sve smrti. Dum i majetek hlava rodiny dIe sveho uvazeni predavala pfi sve smrti prvorozenemu synovi. UZ za sveho zivota otec vtahoval sveho nastupce do zaIezitosti rizeni rodiny a zasvecoval ho do profesionaInich tajemstvi, nebot' s domem se predavala i rodinna profese. Dcery se provdavaly mimo dum a mladsi synove odchazeli s urCitym majetkem a zakladali vlastni rody. Ostatni deti zustavaly v rodine a pilne pracovaly za ucelem zvysovani rodinneho majetku. Pracovaly pod pfirozenou autoritou starsich. Zpusob soudrZnosti teto velke rodiny poskytoval nejenom ekonomickou pomoc, ale take kulturni a sociaIni zabezpeceni. I kdyz v mnoha pfipadech byl hospodar a otec rodiny postrachem vsech, zachovavali mu vsichni poslusnost a respekt. Projev ucty k otci byl samozrejmosti, nebot' jinak by se clen rodiny ocitl bez pomoci. Rodina byla pro jednotlive cleny socialni zarukou, starala se
0
ne v dobe nemoci, prijimala zodpovednost za sirotky i invalidy. Otec
fidil vychovu svych deti, rozhodoval
0
dalsim jejich zivote.
(34,35,39,42)
V tradicni rodine se vsichni ucastnili prace, vcetne starsich clenu, kdy odchod na "vejminek" neznamenal konec jejich pracovni cinnosti. Ubytek fyzickych sil ve stafi znamenal pouze orientaci na jiny druh prace. Muzova prace na poli byla zmenena v osetrovani dobytka. KoCi po dovrseni sedmdesatky pasl dobytek, nakonec housata. Zeny zamenily polni prace za praci ve chleve. Staraly se
0
domacnost, vafily a opatrovaly deti.
48
Tento zpusob umoznil pocit uzitecnosti a vedomi podilu na chodu rodiny. Pokracovala tak aktivita i ve vyssim veku, ktera branila rozvoji snizene sobestacnosti a posilovala sebeuctu, tolik potrebnou ve stafi. Stari lide meli praci, ktera neznamenala podceiiovani jejich osobnosti. Byli i nadale soucasti velkorodiny i cele spolecnosti. Jejich zkusenosti byly vyuzivany, jejich rady ceneny, a tak pravem ocekavali, ze se
0
ne jejich deti postaraji.
Musime take vzpomenout, ze odchod na "vejminek" dal moznost vzniku castecne izolace starych lidi. Historicke prameny nas seznamuji s mnoha tizivymi pribehy starych, odstrcenych a nechtenych osob. Podle Le Playe byl tento zpusob rodinneho souziti zejmena do konce 18. stoleti. Rozbit byl francouzskou revoluci a v cele Evrope pak po ni nasledujicimi valkami, socialnimi prevraty, industrializaci a poklesem moralnich hodnot. (34,35,39,42,136,145) 19. stoleti bylo jiz trochu jine, mMt'anske samostatne bydleni, rodice, deti, sluzebnictvo. Stary velky model rodiny prezival na vesnicich, v rolnicke a remeslnicke domacnosti a u venkovske slechty. Ojedinele preziva dodnes. Hospodar - mistr, byl stale hlavou rodiny, ale zmenil se vztah rodic - dite. Naplii tohoto vztahu byla hlavne v emocionalni sfere. Deti odmitaly poslusne prijimat narizeni rodicu, kterym smerem se ma ubirat jejich zivotni draha. Dochazi k velmi dulezite zmene. Funkce rodiny v predavani rad a zkusenosti je rozsirena v tom smyslu, ze deti jsou nuceny vzdelavat se i jinde nez v rodine (zkusenosti rodicu nestaCi). Tim dochazi k poklesu rodicovske autority, nicmene nazOf rodicu je pro deti rozhodujici. Ke zmene dochazi take v postaveni zeny v rodine, prichazi feministicke hnuti, vznikaji zenske spolky. Zeny se z dostatku casu zacinaly venovat kulturni Cinnosti, pecovaly
0
chude,
nemocne a zamerovaly svou pozornost na moznosti vzdelavat se. Rodice zen mnohdy nemeli prostfedky na uhradu vzdelani, proto stoupa pocet zamestnanych zen. Od roku 1890 divky mohly studovat na gymnaziich, od roku 1897 na filozoficke a lekarske fakulte. Pocet studentek postupne stoup a, zvlaste vzrostl v dobe 1. svetove valky, kdy muzi odchazeli na bojiste. Prichazi nastup planovaneho rodicovstvi, zvlaste v pmmyslovych centrech, kde priby-va neoddanych pam. Zeny chtely dosahnout stejneho postaveni s muzi v soukrome a verejne oblasti. Zduraznovaly, ze maji stejny dusevni a mravni potencial jako muzi, ktery musi bft rozvinut ve prospech cele spolecnosti. Po zrovnopravneni v oblasti vzdelani usilovaly
0
rovnopravnost v zamestnani a nakonec i stejna politicka prava. Svou dulezitou
ulohu mela i charitativni Cinnost od sedesatych let 19. stoleti, presto v teto dobe pomoc starym lidem byla predevsim zajist'ovana rodinou.
(34,35,136,145)
49
Modern! rodina
Emile Durkheim pro menu rodiny vystizne popsal ve svem dHe "Dvod do sociologie rodiny" a v posmrtne vydane studii "ManZelska rodina". Dvedl do teorie rodiny termin ,famille conjugale ", (manielska rodina), pozdeji rovnocenne pouzivane pojmy "nuklearni rodina ", "zakladni rodina ". Vyvoj rodiny podle jeho pojeti rna nasledujici faze: z puvodne difuzniho klanu se vydelila pfibuzenska rodina, ktera postupujici se delbou prace ztratila funkce nabozenske, ekonomicke, politicke a vojenske. Konecnou fazi vyvoje rodiny oznaCil jako nuklearni, manzelskou rodinu. Tento termin se dostal do obecneho podvedomi aZ po druhe svetove valce. Dnes je chapan jako oznaceni standardniho zpusobu rodinneho zivota vyspelych zapadoevropskych civilizaci.
(39)
Durkheim konstatoval, ze v prubehu modernizace se rodina stala v souvislosti s nuklearizaci mene zavislou na sirsi rodine. Zaroven se stala vice zavislou na statu, nebot' stat prevzal nektere z jejich funkci, napr. vychovnou a peci
0
nemocne. Statni system zaroven
vytvoril zachranou sit' v pfipade materialniho, ekonomickeho, zdravotniho Ci psychickeho ohrozeni rodiny. Tim doslo k paradoxu moderni rodiny, je soucasne vice soukroma i vice verejna. Clenove rodiny se casteji podfizuji svym osobnim cHum, a tim se oslabuji spolecna rodinna sdHeni a vzajemne chapani potreb. Nutne se tak pretrhavaji drivejsi socialni vazby. Tento stay lze oznacit jako zmeny prvni demograficke revoluceY24, 142) 20. stoleti prinasi postupne rozdelovani Clenu rodiny. Z rodiny odchazeji nejdfive jednotlivci, zpocatku pouze svobodni, pozdeji take ovdoveli a stale vice rozvedeni. Dochazi tak ke snizovani vicegeneracniho souziti, ktere zustava pouze na venkove a ph bydleni v rodinnych domcich, a tak omezene pretrvava dodnes. Je to dana zejmena tradicemi rodinneho zivota, podminkami bydleni a vytvoreneho zivotnimu stylu. Ve zpusobu zivota noveho modelu rodiny se promita mnoho zmen v oblasti pravni, spolecenske, ekonomicke i kulturni. Vyvoj moderni rodiny je velmi dynamickY. Vztahy mezi starsi a mladsi generaci prochazeji velkymi zmenami. Deti zacali rozhodovat
0
volbe sveho partnera,
0
svem povolani ,chteji se vytrhnout ze stalych rodinnych
pout a jit si svou vlastni cestou. Pfichazi krize manZelstvi v moderni spolecnosti. Prinasi s sebou caste rozvody, zmeny vztahu rodiny a skoly, zmeny funkci v rodine, zmeny role statu a ulohy rodiny v socializaci deti a v neposledni rade odlisne postaveni muze a zeny v rodine. Zmena role otee
Tradicni pojeti otcovstvi zahrnovalo ctyri hlavni role. Otec byl nenahraditelnym ochrancem a pecovatelem, vychovaval a predaval svym detem moralni zasady, byl hlavou
50
rodiny a jejim zivitelem. Vsechny tyto role ztratily v prubehu poslednfch dvou stoletf na dUlezitosti. Zacala se menit role otce ve vychove detf. Na zacatku devatemicteho stoletf mel otec stale jeste vetSi zodpovednost za dite nez matka a temer ve vsech pripadech rozvodu bylo dite sverovano jemu. V dusledku ekonomickeho rozvoje doslo k oddeleni pracovniho a domacfho prostredf. Muzi jako zivitele rodin opousteli domovy a travili mnohem vice casu v praci. Ztraceli autoritu a prestiz v sirsi spolecnosti a otcovstvi jako takove ztracelo na vaznosti. Zodpovednost za deti prechazela na matky. Zacalo se usuzovat, ze matky dokazi lepe uspokojit potreby malych detf. Otcove si udrZovali svuj formalni statut hlav rodiny, ale role vychovatelu deti pfipadala stale vice matkam. Do vychovy zasahovali, pouze kdyz matcina autorita selhala. Stoupala tendence muzu hledat smysl sveho muzstvi mimo domov. Mene se vztahovali k hodnote domova a rodicovstvi, prioritni hodnotou se staly individualni ambice a uspech.Otcovstvi se stalo mene dulezitou socialni rolf. V soucasne dobe se hovori
0
tzv. krizi otcu. Po predani odpovednosti za vychovu deti
zenam a odstoupeni od postaveni hlavni (i moralni) autority v rodine, zacali by-t muzi, vzhledem ke zvysujicfmu se pracovnimu uplatneni zen, nahraditelni i jako zivitele rodin. Na druhou stranu se ale soucasni muzi vice angazuji ve vychove a peCi
0
dite. Jejich aktivity jsou
jine povahy nez drive, kdy otcove pfistupovali k vychove vice z mocenske pozice. Nyni jsou otcove vice partnery sveho ditete, snad jsou i citove angazovanejsi, jsou primou soucasti zivota ditete. Dnes neni nic zvlastniho videt tatinky na materskych dovolenych, starajicf se
0
chod domacnosti, zatimco jejich manZelky prinaseji vetSi vydelek pro zajisteni rodiny.(124, 142) Ve vzdalenej sich castech Asie, Afriky a Oceanie se dodnes zachovala tradicni rodina. V Cine a Mongolsku se stat snazi omezit populacni rust tim, ze uplatiiuje ruzne programy na podporu mensich rodin, planovane rodicovstvi, antikoncepci. Je treba vzpomenout, ze romske rodiny si zachovavaji stale odlisny zpusob zivota, vfcecetne rodiny a take peci
0
sve stare
obcany. V socialnich zarizenfch a take v lecebnach dlouhodobe nemocnych neni mnoho starych romskych obcanu. A kdyz ano, navstevuje je cele spolecenstvi velke rodiny, a pokud to jen jde, berou si sveho clena zpet. Postoje a zmeny v ruznych kulturach sveta probihaji odlisne. (22, 10, 124,39) Sociologove zmenu rodiny charakterizuji takto : •
Snizeni poctu siiatku a zvyseni poctu dvojic nesezdanych.
•
Narust poctu rozvodu a rozchodu.
•
Zvyseny pocet rodin s jednim ditetem.
•
Narust nove zalozenych rodin, kde jsou deti z predeslych manzelstvf.
51
•
Snizeny pocet porodu a mlrust mimomailZelskych porodu.
•
VetS! zamestnanost zen.
•
Zamerenost na zajemjednotlivce.
•
Chybi ocekavani trvalosti vztahu, jednotlivec se nechce oMtovat zajmu rodiny, nechava si prostor pro zmenu na zaklade sveho svobodneho rozhodnuti.
•
Zralost partneru pri prvni intimni zkusenosti je casto pouze biologicka, ne psychologicka.
•
Omezovani bezprostfednich kontaktu mezi partnery a mezi detmi a rodiei nasledkem celkoveho zivotniho stylu.
•
Vysoka celospolecenska tolerance wei rozvodlim; rostouci liberalizace postoju k rozvodum v soucasne doM posiluje predstavy, ze rozvod je vhodnYm resenim nespokojenosti s momentaInim stavem manzelstvi.
•
Chybeni protirozvodovYch barier.
(124,142)
Funkce rodiny
Funkce rodiny se vyvijela v souvislosti se spolecenskymi zmenami, ktere ovlivnovaly postaveni rodiny ve spolecnosti i vztahy uvnitr rodiny. Modemi rodina pozbyla nektere ze svych dfivejsich funkci. line funkce pouze ztratily (popr. ziskaly) na dulezitosti. l. Vyrost uvadi ctyri zakladni funkce. (142) 1) Funkce reprodukcni 2) Funkce materiaIni Tato funkce meta v minulosti vYznamnejsi misto nez nyni, kdy funguje system sociaInich podpor a slabsi clenove rodiny nejsou tolik zavisli na silnejsich. 3) Funkce vYchovna Rodina poskytuje diteti zakladni orientaci v okolnim svete. Funguje jako regulator nezadoucich einnosti. 4) Funkce emocionaIni V teto oblasti je rodina jedinecna a nezastupitelna a naopak, pokud je rodina dysfunkcni, je pnive tato oblast nejvice zranujici. Rodina poskytuje vsem svYm clenlim uspokojeni rady potreb. Mezi jinymi potreby podpory, pomoci a prijeti, potreby spolecnych rituaIu, spolecnych planu apod.
52
Proto, aby rodina plnila uvedene funkce, je treba pfitomnosti vsech jejich elenu. Vzhledem k diteti tedy hlavne obou rodieu. Je vseobecne zmimo, ze absence jednoho z rodieu je pro socialni i emociomllni ryvoj ditete velmi skodliva a snad ani nemuze projit bez nasledku. Pokud je rozpad rodiny neodvratitelny, je treba udrZet vztahy mezi obema rodiei a ditetem na nejvyssi mozne urovni, aby zustalo zachovano co nejvice z ryse zmiiiovanych funkci. Po druhe svetove valce probihal na zapade delSi a ryznamnejsi "baby boom" nez na rychode. V CR pouze prvnich 5 let po valce. V povaleenem obdobi dochazi k podceneni ryznamu rodiny a k jinemu chapani jeji funkce. Uloha reprodukce v podvedomi spoleenosti ustupuje do pozadi. Muz a zena od zalozeni rodiny oeekavaji zejmena proziti emoenich vztahu a sexualni uspokojeni. Dochazi postupne k oslabovani funkce reprodukeni a rychovne a vice prevlada funkce spotrebitelska. Sedesata leta v zapadnich zemich jsou poznamenana eastejsim a rozhodnym gestem deti opustit rodinu a postavit se na vlastni nohy. Amerieti rodiee si ziji po svem, cestuji, sportuji, s detmi se vidi malo a wbec nesdili jejich zivotni tezkosti, ani jim finanene nepomahaji. Ceska rodina si nadale zachovava citovou vazbu, prarodiee se podili na reseni manzelskych krizi srych deti. Jsou to babieky a dedeekove, kteri stale pomahaji pri rychove vnoueat a prinaseji finaneni podporu. DovoHm si rici, ze je to mozna rysadou slovanske kultury lpet na tradicich, opeeovavat sve potomky, nabizet rady a pomoc. Ceska rodina se zaeala ryrazne menit az v 90. letech. Zakladaji se rodiny programove bezdetne, narok na rodinu uplatiiuji homosexualove, sex probiha s antikoncepci, tehotenstvi jsou prerusovana. Opakem bezdetnych rodin jsou neuplne rodiny a velmi modemi se take stava volne partnerske souziti. Ve snaze pochopit stavajici zmeny se rodina stala tradienim tematem sociologickych setreni. Vyzkumny ustav prace a socialnich veci provadi pravidelne ryzkumne prace zamerene na rodinu, na jeji hodnotovou orientaci, mezigeneraeni souziti, vzajemnou rypomoc deti a rodieu. Studie ukazuji, ze po roce 1989 doslo ke zmene chapani rodinnych vztahu. Nekteri Ii de voH pred zalozenim rodiny vice moznost cestovani, karieru a studium. Vice lidi si radeji zvoH zivot bez partnera a deti. Dale bylo zjisteno, ze prevlada odmitary postoj k souziti dvou generaci, na cemz se shodli mladi i staff respondenti. Chteji zit oddelene, ale v bHzkosti, aby si v pffpade potreby mohli pomoci. Pri srovnani ryzkumu z roku 1997 a 2001 muzeme konstatovat, ze rodina si svou hodnotu udrZela. (93)
53
Zivotni faze rodiny
o manZelstvi ve spojitosti s rodinou muzeme fici, ze probiha v techto fazich: (39) Faze vzajemneho poznavani - tato faze zacina uzavfenim siiatku, kdy konci hry citoveho ziskavani a ideal vysneneho partnera. Zacinaji se odhalovat i osobni nectnosti, vynofuji se skryte povahove rysy jako dominance ci nerozhodnost. V komunikaci se zacnou projevovat osvojene socialni role a identifikace z nukleamich rodin. V teto vyvojove etape individualni rodiny je nutne vytvofit pravidla pfijatelna pro oba partnery, dokazat pracovat s vlastnimi chybami, chap at vYznam sebekritiky, ocenit pozitivni stranky partnera a slevit ze svYch idealu. Jedine tak se posfli dusevni partnerstvi a nastane symbi6za vzajernne potfebnosti a dulezitosti. Vzajernna duvera a solidarita je podminkou i pro osarnostatneni rodiny ve smyslu socialnim a psychickem. Fungujici rodina musi mit moznost rozhodovat sarna
0
sobe a nest
sarna za sebe odpovednost.
Faze uplne rodiny - prubifskym karnenem manZelskeho vztahu je narozeni ditete. Pece
0
dite vyzaduje nove rozdeleni vYkonnych roli, zmeny zivotniho stylu, redukci osobnich prograrnu a potfeb. Dite je i testem kvality osobnich vztahu. Dosud skr-yvane rozpory mezi manzeli vystupuji na povrch ve forme vzajemnych sporu 0 bezvYznamne malickosti. Je to cas hledani a nalezani anebo take velkeho zklamani. Osvedcenou kamuflazi boje b-yva spor
0
0
dominanci
vYchovu ditete, a to v naprosto nezasadnich vecech. Vynofuji se i problemy
pfinesene ze zakladnich, nukleamich rodin, problemy v interakcich prarodicu s vnoucaty, problemy ekonomicke. Je velkym omylem, jestlize manzele mysll, ze se problemy jejich vztahu vyfesi narozenim ditete nebo tim, ze dite adoptuji. Dite je pro rodinu zkouskou lasky a dusevni vyspelosti obou partneruY9)
Faze opusteneho hnizda - jedna se
0
zavrsujici etapu v zivote rodiny, kdy deti dosahuji
dospelosti a opousteji rodinu. Tuto etapu lepe snasi rodice vice deti nez rodice s jedinackem. Otcove obtizne nesou odchod milovane dcery a matky milovaneho syna. Krize nastava v rodinach, jejichz jedinym pojitkem byly deti. Odchodem deti se jen rozbiha daISi kolo vyvoje rodinneho zivota, zamefene pfevazne na sledovani toho, jak si vedou jejich deti, jak pokracuji ve svem zivote. Rodice se svYmi detmi prozivaji jejich starosti, raduji se z jejich uspechu. Mnozi prarodice se snazi vstoupit znovu do rodicovskych roll a vytlacuji z nich rodice svych vnuku. Je mnoho znamek toho, ze archetypem lidske rodiny byla rodina vicegeneracni.(39)
Faze staff a iivotniho osifeni - je to konecna vyvojova etapa manzelstvi a zaveru zivota. Clovek se na sklonku sveho zivota ohlizi zpet a bilancuje ve vzpominkach obdobi radostnych
54
let i promarnenych sanci. Vznikaji i nove vztahy, pro mnoho jinych lidi nepochopitelne a neschvaIene, ale primiSejici tern, kteri maji odvahu znovu tvorit, midheme dny planovani budoucnosti. Vzpominky na mIMi sblizuji prarodice s vnoucaty. V mailZelskem pam se ve stari nekdy dostavuje "ponorkova nemoc".Ve stari krystalizuji povahove rysy, objevuji se jine naroky na souziti. Prevazna cast starych lidi svlij pozitivni vztah k zivotu opira jen
0
drobne
radosti a mala sociaIni pohlazeni. StaN je tezke a pro nektere lidi nesmime tezke. Je na nas pochopit a objevit odpoved', proc je stari pro mnoho lidi tak tezke a neprijatelne. Myslim si, ze tento pocit prameni z nedostatku casu pro starou generaci. StaN sleduji spechajici beh zivota a uspechanost svYch deti a netroufaji se je zdrzovat. Prarodice to odsuzuje k pocitu opustenosti a vede k myslenkam, ze stari je nanic. Mlada generace by nemela zapominat, ze stari ceka i je a ze v teto oblasti rodinnych vztahu davaji svYm detem identifikacni vzor. Nejde tolik
0
delku venovaneho casu, ale
0
jeho kvalitu pro vytvareni skutecnych lidskych
vztahu, kde rna misto laska, duvera a trpelivost.(39)
3.2. Mezigeneracni souziti
Vicegeneracni rodina se sklada z prarodicu, rodicu a deti. Dobre fungujici rodina poskytuje vsem clenum pocit bezpeci, pochopeni a vzajemnou pomoc v pripade potreby. Panuje zde prirozena ucta ke starSim, ale i respekt a podpora pray a naroku mladsich clenu. Souziti vsech clenu rodiny je postaveno na demokratickfch principech, solidarite, a predevsim lasce (rodicovske, sourozenecke, deti vuCi rodiclim). V etape hlubsiho poznavani se buduje zaklad pro fungovani nove rodiny, budovane na vzajemnem pochopeni a rozdeleni roli. Vzajemna duvera a solidarita je podminkou pro osamostatneni rodiny ve smyslu sociaInim a psychickem. Fungujici rodina musi mit moznost rozhodovat sarna
0
sobe a nest sarna za sebe odpovednost. Jsou znacne rozdily, jak tento
proces probiha v ruznych narodnich kulturach. V Americe a nekterych zapadnich evropskych zemich dochazi k hospodarske i teritoriaIni separaci mladych rodin. N apNklad v ItaIii a i u nas se udduji nektere tradice velkorodin doby patriarchaIni. Generacni rozluka muze bft hodnocena z rUznych hledisek. Separaci nove generace lze chapat jako prirozeny proces biologickeho chovani, napodobujici zivoCisne instinkty, jako je opusteni smecky apod. Psychologicky lze odluku nove generace od rodicovske hajit pravem nove populace na seberealizaci podle vlastnich predstav a potreb, sociologicky vJvojem spolecnosti. Pro generacni souziti hovori duvody vYchovne i eticke. Vcta ke staN je jednim ze zakladnich etickych humanitnich pozadavku.
55
Transgeneracni citove vztahy jsou obohacenim zivota deti i prarodicu. Generacni souziti muze resit problem opustenosti stmych lidi. Nezanedbatelmi je i moznost jednotne spolupnice pH rychove potomku. Sladeni uvedenych protichudnych hledisek je obtizne. Stale sili tendence oddeleneho zivota jednotlirych generaci. Respektuji se tim na jedne strane vice diferencovane zivotni zajmy a potreby lidi rUznych vekorych skupin, na druM strane se tim pretrhavaji nutne socialni vazby. Mladi lide odchazeji z rodin srych rodicu casto jeste v dobe studia a pripravy na povolani, zarizuji si zivot podle sveho a jen zridka se do sve rodiny vraceji. Generace prarodicu zije stale casteji samostatne, ale i v osamoceni. Snizuje se pocet intenzity vzajemnych vztahu a vazeb mezi jednotlirymi cleny. Zavaznost castejsiho rozkladu rodiny nespociva v tom, ze pribY"va domacnosti jednotlivcu, ale v tom, ze ve skutecnosti pribY"va jedincu skutecne osamelych, zbavenych zivotniho a citoveho zazemi nebo primo opory v doM zivotnich krizi.
(10,31,39)
Bezprostredni kazdodenni generacni souziti se neosvedcuje, je obtizne zabranit generacnim stretUm, jez pak eticke klady souziti znehodnocuji. Uvolnenim tradicnich rodinnych vazeb, upevnenim postaveni zeny v rodine a zmenou autority otce doslo ke zvetSeni nazororych rozdllu mezi generacemi - na svet, rodinu, hodnotory system, spolecnost a dalSi aspekty lidskeho zivota. Dochazi k citovemu oslabeni a v dusledku toho vazne duvemejsi komunikace mezi generacemi v ramci rodiny. Otazkou zustava, nakolikjsou strety prinosem pro rozvoj osobnosti k chapani potreb druhych. lako reseni se nabizi castejsi vzajemna pospolitost vsech generaci formou navstev, kratkodobych pobytu vnoucat, pfilezitostnych a slavnostnich rodinnych setkani.
(34,35,51)
Nazory na souziti ruznych generaci lze charakterizovat od idealniho, pozitivniho az po negativni: 1) rovnocenne (realisticke) stanovisko - Je nejzadanejsim zakladem ve vztazich uvnitr rodiny a je pohodou mezi generacemi, predpokladem jsou vyvazene osobnosti, ktere akceptuji zajmy starsi generace, 2) liberalni (volne) stanovisko - kaidy si dela, co chce, nejsou pravidla a urceni hranic, je zde patme zeslabeni citorych vazeb a neuvedomovani si povinnosti ke generacim starsim a nerespektovani jejich citorych, fyzickych a hmotnych potreb zejmena v obdobi neso bestacnosti, 3) podbizive stanovisko - rodice si kupuji sve deti, zvlaste v pripadech, kdy jejich deti
0
ne
nemaji zajem, je zde patma bezmocnost vuCi mladsi generaci a zachovan zdani dobrych vztahu,
56
4) nesmifitelne stanovisko - Je silne negativne vyhraneny, sobecky a nemonllnf postoj,
nepripoustf vzajemny styk mezi mladsf a starsf generacf, 5) vynucene stanovisko - nekolik generacf je nuceno spolu bydlet, nedobrovolne souziti generacf, ktere nemusi mit vzdy v sobe negativni stanoviska (peee
0
prarodiee v dobe
nemoei), 6) vychytrale stanovisko - vyuzivani rodieu nebo prarodieu za predstfranym zajmem
0
ne,
finaneni podporu, pomoc s detmi, v domacnosti atd. (10)
3.3. Rodina a star)' clovek
Ve staff znamena dobre fungujicf rodina Z:lruku pomoci psychicke, fyzicke i hmotne v pripade nesobestaenosti stareho eloveka. Dulezite jsou moznosti, yule, motivace a snaha rodiny pomoc poskytnout. Vyznam rna i zpusob bydleni rodiny, vzdaIenost bHzkych nebo pffbuznych osob. Rozhodujicf je take spoleeenske klima, moraIka, eticke normy, spolecenske i rodinne tradice, podpora legislativni i ekonomicka. Velkou pomocf v realizaci peee
0
stareho eloveka v domacfm prostredi jsou agentury domacf peee, strediska peeovatelske sluzby, domovinky, charitativni sdruzeni a dalSi sociaIni aktivity v ramci komunity. Rodinaje v peCi
0
nesobestaeneho stareho eloveka nezastupitelna. Mela by vsak poskytovat jen tu peCi,
kterou si stary elovek nemuze obstarat sam. Stava se take, ze je nekdy senior prepeeovavan, hovoffme
0
hyperprotektivnim syndromu, ktery se vyskytuje nejen v rodinach, ale i v
zarizenich pro seniory. Star;' elovek by mel mit snahu zustat co nejdele sobestaeny a chapat pffnos vlastni zodpovednosti za sve stari, co je schopen udelat pro sve stari, jak se na ne pripravi ajak se vyrovna s uskaHmi, ktere nekdy staff provazL Rodina musi spliiovat radu predpokladu pro dobrou peCi
0
nesobestaeneho elena, z nich
nejpodstatnej si j sou tyto: a)
moei - mit podminky fyzicke, sociaIni, psychicke, bytove, easove, finaneni atd.,
b)
chtit peeovat - mit dobrou vlili, snazit se hledat moznosti a reseni v dane situaci za prispeni vsech elenu rodiny,
c)
umet peeovat - veciet, jak pomoci, znat rozsah poskytovane pomoci.(147) (Jlohou spoleenosti je motivovat rodinu moraIne, legislativne, ekonomicky a sociaIne.
DalSim ukolem spoleenosti je soucasne vytvoreni dostateeneho spektra i kapacity socialnich sluzeb, ktere by pomahaly rodine tuto funkci plnit. Rodina umoziiuje staremu nepohyblivemu nesobestaenemu Cloveku kontakt s okolnim svetem a brani jeho socialni izolaci. Rodina i stamoucf elovek se k sobe urCitym zpusobem
57
vztahuji a vzajemne ovlivnuji. Ve velke, vicegeneracni, tradicni rodine byl urcen jeji socialni i ekonomicky status a spolecenske postaveni. Tato rodina byla mocnou skupinou natlaku, ochrany a zarukou urcite socialni jistoty. Stamouci lide v ni me Ii sve misto ziskane vekem, zkusenostl, moudrosti, majetkem a casem sice omezeny-mi, ale relevantnimi cinnostmi, ktere vykonavali ku prospechu vsechjejich clenu.(lO, 35) Tato role se v posledni doM velmi zmenila, coz velmi zkomplikovalo vztahy meZl generacemi. Zmenil se charakter pniv a povinnosti prarodicu v rodine. Dnes jsou prarodice vetsinou na rodinach svy-ch deti nezavisll a ziji samostatne. Presto vsak vliv prarodiCli ve vy-chove, zejmena v detstvi, muze by-t velmi silny a prispet k dobrym mezigeneracnim vztahum v rodine. Prarodice jsou pro rodinu a vnoucata nepostradatelnym prvkem, pusobi na ne svou zkusenosti, zklidnuji je a vnasi do jejich zivota zcela jiny uhel pohledu na svet. Deti potrebuji prarodice, nebot' to, co rodice z nedostatku casu nebo z psychickych indispozic nemohou dat, mohou poskytnout prarodice, dnes temer vice praprarodice. Rodinny zivot se stal otevrenejsi vliei socialnim a technicky-m vymozenostem. Staff lide nemaji moznost uplatnit sve dlouholete pracovni zkusenosti, brani tomu rychle rostouci technicky pokrok. Rychle zmeny ve vy-robe a v technice znehodnocuji zkusenosti starsich, a tim snizuji jejich sebevedomi. Zivotni moudrost a dobre minene rady starsich osob nejsou pfijimany tak jako drive, a tim uby-va socialni prestiz starych, zejmena ve vyspelych zemich. Stary Clovek rna vsak zkusenosti ze vzajemnych vztahu, muze prispet vytvarenim zivotnich souvislosti mezi prijimanymi informacemi, v tom je sUa jeho vkladu. Vnuk a dedecek se mohou vzajemne obohatit, vnuk nauci seniora zachazet s mobilem a senior vnuka nauci lasce k prirode, seznami ho s nekterymi remesly ci s historii naroda. Industrializace odstranila stare lidi z vy-robniho procesu a vynalezla duchody. V rozvojovy-ch zemich, kde neni tak velky tlak vy-robnich vztahu a modemich technologii, rna stale starsi generace svlij hlas a sve misto v predavani zivotnich zkusenosti a nazoru. Podle sociologu neni dosud vyresena otazka ulohy a postaveni jednotlivy-ch clenu rodiny. Pristupy k prijeti a plneni vymezene role v rodine mohou by-t rUzne. Role muze by-t plnena s dustojnosti a zajmem, ale take z duvodu rozumovy-ch, prospechovy-ch, nebo muze by-t zasadne odmitana.(80, 81, 82)
58
3. 4. Zakonna uprava rodinnych vztahu Ve vefejnem mineni a zcasti i v odbomych uvahach se casto objevuje nazor, ze za mnohe negativni jevy ve spolecnosti je zodpovedna rodinna vYchova. Rodice maji bYt pfipraveni zvladnout svou roli, zvolit ucelne vYchovne metody a bYt uvedomelym a zodpovednym za vsestranny dusevni a telesny rozvoj svYch deti, za jejich fadnou vYchovu. Vychova musi bYt vedena tak, aby deti ziskavaly stale sirsi a hlubsi vzdelani, aby si osvojily odpovedny postoj k praci a aby do jejich vedomi a jednani pronikly moralni zasady. Klademe na rodice mnoho pozadavku a nejsem si jista, zda nekdo pfipravoval budouci rodice na zvladnuti teto role. Psychologove a psychiatfi se casto setkavaji s poruchami osobnosti deti, kterym chybi spravny vYchovny pfiklad a kterym nevhodne rodinne klima zpusobuje traumata na cely zivot. Zpusob rodinneho zivota a rodinna vYchova musi bYt chap ana v kontextu cele spolecnosti, nejde jen
0
rodinnou soukromou zaleZitost. Rodice musi znat spravne zasady a
metody vYchovy, usilovat
0
vsestrannou, harmonickou pfipravu deti pro zivot. Rodina je
buiikou, kterou neni mozne nahradit. Zakon
0
rodine ve sve druhe casti upravuje vztahy mezi rodiCi a detmi. V hlave prvni se
zabYva rodicovskou zodpovednosti. Nektere casti tohoto oddilu, ktere vzhledem ke sve praci povazuji za vYznamne, zde budu citovat.(148) § 31 1) Rodicovska zodpovednost je souhrn pray a povinnosti
a) pfi peCi
0
nezletile dite, zahrnujici zejmena peCi
0
jeho zdravi, jeho telesny, citovY,
rozumovY a mravni vyYoj b) pfi zastupovani nezletileho ditete c) pfi sprave jeho majetku 2) Pfi vYkonu pray a povinnosti uvedenych v odstavci 1 jsou rodice povinni dusledne chranit zajmy ditete, fidit jeho jednani a vykonavat nad nim dohled odpovidajici stupni jeho vYvoje. Maji pravo uzit pfimefenych vYchovnych prostfedku tak, aby nebyla dotcena dustojnost ditete a jakkoli ohrozeno jeho zdravi, jeho telesny, citovY, rozumovY a mravni vyYoj. 3) Dite, ktere je schopno s ohledem na stupeii sveho vyYoje vytvofit si vlastni nazor a posoudit dosah opatfeni jeho se tYkajicich, rna pravo obdrZet potfebne informace a svobodne se vyjadfovat ke vsem rozhodnutim rodicu, tYkajicim se podstatnych zalezitosti jeho osoby, a bYt slyseno v kazdem fizeni, v nemz se 0 takovYch zalezitostech rozhoduje.
59
4) Dite, ktere zije ve spolecne domacnosti s rodici, je povinno podle svYch schopnosti jim pomahat. Je dale povinno prispivat i na uhradu spolecnych potreb rodiny, pokud rna vlastni prijem, popfipade majetek, ktereho lze poliZit pro spolecne potreby rodiny. § 32 1) Rozhodujici ulohu ve vYchove deti maji rodice.
2) Rodice maji by-t svYm osobnim zivotem a chovanim prikladem svjm detem.
§33 Na vYchove ditete se podili i malliel, ktery neni rodicem ditete, za predpokladu, ze s nim zije ve spolecne domacnosti.
§34 1) Rodicovska zodpovednost nalezi obema rodicum.
§ 35 Dite je povinno sve rodice ctit a respektovat. Druha hlava zakona se zaby-va vYchovny-mi opatrenimi. Vybinim nektera ustanoveni.
§42 Opatreni, kterym se omezuje rodicovska zodpovednost, muze uCinit jen soud.
§43 1) Vyzaduje-li to zajem na radne vYchove ditete, muze soud, neuCini-li tak organ socialne-
pravni ochrany deti, uCinit tato opatreni: (a) napomene vhodnym zpusobem nezletileho, jeho rodice a osoby, ktere narusuji jeho radnou vYchovu, (b) stanovi nad nezletilym dohled a provadi jej za soucinnosti skoly, obcanskych sdruzeni v miste bydliste nebo na pracovisti, (c) ulozi nezletilemu omezeni, ktera zabrani skodlivYm vlivlim najeho vYchovu, zejmena navstevu podniku a zabav pro nezletileho vzhledem k jeho osobe nevhodnych. V tfeti casti se zakon zaby-va vYzivnym. V hlave prvni ustanovuje vzajemnou vyzivovaci
povinnost rodicu a deti. § 87 1) Deti, ktere jsou schopne samy se zivit, jsou povinny zajistit svjm rodicum slusnou vYzivu, jestlize toho potrebuji. 2) Kazde dite plni tuto vyzivovaci povinnost takovYm dilem, jaky odpovida pomeru jeho schopnosti, moznosti a majetkovYch pomeru k schopnostem, moznostem a majetkovYm pomerum ostatnich deti.
60
3. 5. Vychovne styly v rodinckh
Vychova je produktern socialniho zivota lidstva, jehoz doba je pfilis kratka na to, aby se do genetickeho programu rnohl vclenit gen lidskeho vYchovneho chovani. Ve vYchove se clovek nemuze spolehat jenorn na sve instinkty, ale musi se opirat
0
zakonne normy a
pravidla spolecnosti, spravne vyuzivat svlij rozum a socialni zkusenost. Vychove to dava moznost velke variability, individualizace, lec take chybovosti a dopousteni se omylu. V kulturni historii lidstva se proto vYchova stalajednim ze zakladnich problemu filosofickych, a postupne se vyclenila vedni disciplina
0
vYchove - pedagogika. Vychova v rodine by mela
vychazet ze soucasnych poznatku neurobiologie v kontextu pedagogicko-psychologickern. V nynejsi dobe si rodina muze vybrat na kniznim trhu mnoho publikaci, ktere jsou venovany vYchove. V soucasnosti jsou take nabizeny kurzy s vYchovnou ternatikou a pfipravou na roli rodicovskou. V pedagogicke a psychologicke literature se setkame s vYctem a poplsem ruznych vYchovnych stylu. Charakteristiky vYchovnych stylu jsou vlastne popisem a rozborem uplatnovanych metod a zasad pfi vYchovne rodinne praxi. Pokud chapeme vYchovu jako vedomou racionalne fizenou Cinnost, jejimz smyslem je na jedne strane ochrana ditete a na druhe strane jeho pfiprava pro zivot, stoji kazdy rodic pfed zasadnim rozhodnutim, jak tyto dva ukoly sladit. Rozhodovaci proces rodicu pfirozene projevi osobnostni rysy, jejich hodnotovY system a schopnost vYchovne spoluprace a take ukaze nevedome komplexy rodice. Vychovny postoj rodicu rna vliv na vYber vYchovnych prostfedku a metod, jejichZ vYsledkem je formovani osobnosti ditete. Vyznamnyrn ukazatelem vYchovy v rodine je take ochota a pfipravenost rodicu chtit se stat rodicem, ktery rna zajem a cas venovat se svemu rodicovskemu poslani. Zpusob vYchovy vyjadfuje celkovou uroven vztahu mezi ditetem a dospelym s vyuZitim vYchovnych prostfedku, vYchovnych metod, ktere vzajemne ovlivnuji prozivani a chovani ditete a vychovatele. Silnym mechanismem je dimenze emocniho vztahu k diteti a fizeni vYchovy. Tradicnije ponekud zjednodusene typologicke vymezeni vYchovnych stylu. 1) Protektivni ctiicidostiwi vychova - vYchovna delegace ditete, pouzivajici povzbuzujici pozitivni motivace a citove zavislosti ditete. 2) Autoritativni ctiicidostivci vychova - opira se
0
kazen, pozadavky, tresty, submisi ditete.
Poskytuje maly prostor pro samostatnost a vyj
61
3) Liberalni empatickd vychova - vychazi vstric aktualnim potrebam a pranim ditete, neklade pozadavky a ciIe, nema kontroini system, opira se
0
bezprostredni motivace. Je
to vYchova, ktera kraci za ditetem.
4) Demokratickd empatickd vychova - respektuje prava, potreby a individualitu ditete a klade na ne primerene pozadavky ku prospechu yYvoje jeho osobnosti i jeho spolecenskeho uplatneni. Je to vYchova kooperujici s ditetem.
(79,80)
V konkretni vychove se vzdy uplatiiuji vsechny uvedene vYchovne kvality v urCite mire a vzajemnem pomeru, jenZ neni nikdy zcela rovnovazny. Zpusob vYchovy je determinovan Hemi podminkami, ktere spolu souvisi, vzajemne se prollnaji: •
Spolecenskohistoricke (ekonomika, politika, kultura, vYchovna tradice).
•
Osobnostni profil rodicu a jejich zivotni zkusenosti, vek.
•
VYvojove moznosti deti.
Extremni a patoplasticke vychovne styly Je nutne, aby vYchova byia vyvazena alespoii v obecnych rysech. Pouzite vYchovne prostredky musi prilehat objektivne k danym podminkarn a situaci. Co je v jednom pripade spravne, v jinem muze bYt chybne. Je mozne na zaklade pedagogickych zkusenosti a psychologickych rozborU urCit a oznacit nektere pedagogicke pristupy a techniky za zasadne nespravne a poskozujici dusevni yYvoj ditete. Tyto chybne postupy jsou vzdy odrazem neharmonickYch vztahu v rodine ci neharmonicke osobnosti nektereho z rodicu, pripadne vYrazem jejich vYchovne bezradnosti. Chybny vYchovny postup zpravidia postihuje dite komplexne, intelektove, citove i mravne. Popis zpusobu vYchovy a urceni jeji zakladni charakteristiky muze pomoci pri diagnostice hledani omylu a ovlivnit dalSi smer vYchovy.
(37,
39)
1) Vychova bez ldsky
Ditetem bez Iasky se muze stat dite nechtene, dite nechteneho pohlavi, dite zdravotne postizene, starsi sourozenec odsunury sourozencem mladsim, dite s roll ceme ovce v rodine. Dite poHebuje bYt citove pfijato vsemi cleny rodiny bez pozadavku a vYhrad. Chce se stat rovnopravnym clenem rodiny, v tomto prijeti mit pocit jistoty. Citlive vnima zejmena miru a zpusob komunikace s nim, udeIovani odmen a trestu. ZvYsene citlive jsou v tomto smeru deti adoptovane nebo deti znovuprovdanych matek Ci otcu. Dite ocekava od matky pohlazeni, od otce spolecenske aktivity.
62
Reakci na pocit nelasky je snaha po vyvolani pozomosti. Dite k tomu uziva strategie podbizeni se, demonstruje svoji zavislost a oddanost, vlichocuje se. Nepomaha-li k cHi strategie pokory, uchyluje se dite k provokacim a zlobeni. Tato taktika k vyvolani pozomosti bYva ucinna. Rodice reaguji trestem, casto i fyzickym, ktery je pro dite projevem jejich zajmu a paradoxne tedy odmenou. Vytvafi se zacarovany kruh. Je-li tento vYchovny styl provazen vysokymi naroky a direktivitou, zakonite vede za cas k odcizeni ditete a jeho protestnimu chovani (parta, uteky z domova, drogy). (39)
2) Vychova hyckajici
CHern vYchovy nemuze bYt vytvoreni a udrzeni citove zavislosti ditete na rodicich. Pupecni snura musi bYt vcas prestrihnuta a dite se musi osamostatnit. Dite, na ktere se nekladou zadne pozadavky, ktere nema pravidelne ukoly ve prospech spolecne rodinne komunity, se stava bezohlednym tyranem svYch rodicu a sveho okoli. Rodice vice a vice ustupuji ze sve vYchovne role a zacinaji dite podplacet, aby bylo spokojene. Dite se nauci vyuzivat sve moci a manipuluje s rodiCi, stava se malym vyderacem a overuje si ucinnost vlastnich prospecharskych metod. Takove dite ani nevi, ze se uci chovat hystericky. Produktem teto nekriticke lasky a ochrany ditete je profilovani narcisticke, egocentricke povahy. Hyckajici vYchova nemusi pramenit z nadmeme lasky k diteti, ale take ze spatneho svedomi. Nekteri rodice uplaceji sve svedomi i deti plnenim jakykoliv jejich prani, aby omluvili svou pracovnf vytizenost Ci sve spolecenske aktivity. Z takovYch deti se v budoucnu stavaji ti, ktefi nemaji zabrany uprednostnovat sva prani na ukor druhych i za cenu nasilneho ukonceni jejich zivota.(39)
3) Vychova omezujici
Vychovna hyperdirektivita a manipulace ditete je v podstate proJevem neduvery a nejistoty v sHu vlastnfch vYchovnych schopnosti. Dominantni rodic neduveruje diteti, ze splni jeho pozadavky, a tak ridi kafdy jeho krok. Uzkostna protektivni matka diteti nic nedovoli, aby se mu neco nestalo. Hystericka matka vykonava vse za dite a ocekava za to od nej vdecnost a vetSi zavislost na sve osobe. Takto vychovavanym detem je znemoznena samostatnost jednani a rozhodovani. Vytvafi se syndrom naucene bezmocnosti, poruchy sebehodnocenf, senzitivni vztahovacnost a take poruchy osobnosti. (39)
63
4) Vychova zaloiena na kdzni a poslusnosti Kombinace direktivity a autoritatisrnu mela v minulosti vedouci vYchovne postaveni. Kazen byla chaptma ve smyslu podrobeni se autorite jako vyssi vuli. Predstavitelem autority byl otec. Po vzoru bozskem mel by-t prisny a spravedlivY. Respekt k autorite rna pozitivni vliv na vedomi odpovednosti sarna za sebe, a tim i vedomi vlastni autonomie. Problem vsak nastava, pokud je kazen zalozena na strachu a oprena
0
zavislost a nesamostatnost ditete. Je
nutne rozlisovat zpusob uplatnovani autority v konkretni situaci a konkretnim veku ditete.
(39)
5) Vychova s nesrozumitelnymi poiadavky Makarenko tvrdil, ze vYchova zacina pozadavky, coz je pravda. Tyto pozadavky vsak musi by-t pro dite jasne, srozurnitelne, jednoznacne a proveditelne. Dite musi chap at jejich smysl a nemaji si vzajemne odporovat. Jednou ze zakladnich psychickych potreb je pocit jistoty a bezpecl. Podnety s menicim se nebo nejasnym vYznarnem vyvolavaji uzkost. Teto vYchovy se podle Matejcka casto dopousteji afektivne labilni rodice, manZeIe v rodinne krizi, matky nechtenych deti. Detem se tito rodice jevi jako nesrozurnitelni ve vYchovnych pozadavcich. Rodicovska vYchovna neduslednost maN veskere vYchovne usili, navic snizuje autoritu a uctu k rodicum. Pus obi nepriznive na mravni vy-voj ditete. Dei vypocitavosti a obojakosti.
(39)
6) Vychova ctiiadostiva Pro nektere rodice je dite nastrojem osobni ctizadosti a meritkern sociaIni prestize. Tento faktor hraje urCitou roli ve vsech rodinach. Matky se vzajemne meri v krase a roztomilosti deti a otcove v telesne a sportovni zdatnosti. Rodice za sebe deleguji deti k dosazeni met, kterych sarni nedosahli, projev lasky je podminen uspesnosti deti. Jmenovany vYchovny styl casto uplatnuji rodiny s vyssim sociaInim statutem. Patologicke podoby nabY"va tehdy, kdy rodicovska ctizadost pohlti dite natolik, ze se stane obeti nenaplnenych rodicovskych snu a je potlacovan prirozeny vy-voj a ohrozovano a fyzicke a dusevni zdravi ditete. Pocinani nekterych rodiCli hranici aZ s tYramm ditete. Nekteri rodice svym potomkem manipuluji jiz od narozeni, rozhoduji
0
jeho zajmech a budouci kariere. Deti
docasne vzdoruji, dosazene uspechy zlorni jejich odolnost a ubiraji se cestou svYch rodicu. Nektere deti se nauci sve rodice nenavidet. Jsou i rodice pozadujici, aby jejich dite bylo rnezi detmi ve vsern nejlepsi a utvrzuji dite v torn, ze je to v jeho silach. Detern timto zpusobem vstepuji hypertroficke sebevedomi, nadmemou soutezivost a snizuji frustracni toleranci pri neuspechu.
(39)
64
7) Vychova poniiujici
Vychova nadmeme ctiza.dostivy-ch rodicu. Na rozdil od predchozi vy-chovy je tento vy-chovny styl vy-razem hostility k diteti za nenaplnena rodicovska ocekavani. Dite stiha rodicovske opovrZeni, sleduji se pouze nedostatky a chyby v chovani ditete. Rodice si pri tom mysli, ze ustavicne pfipominani chyb a uvedomovani si nedostatku primeje dite k odstraneni jeho slabostLVe skutecnosti vedou dite k nizkemu sebehodnoceni, vyhybani se moznosti selhani a kladeni osobnich nesplnitelnych pozadavku. Kompenzace pocitu menecennosti vede k disocialnim projevilm, extremismu, yYtrznictvi, podlehani davovYm a skupinovy-m autoritam. Vcta sarna k soM je podminkou dustojne lidske existence. Vzpoura proti ponizovani vede k agresi proti ponizovateli, nekdy az k vrazdam. MnoM zavazne poruchy chovani deti a mladeze maji puvod v jejich ponizovani v rodine ave skole.
(39)
3. 6. Ukoly rodicu pri vychove Profesor Zdenek Matejcek stanovil vychovne tJkoly pro rodice.
1) Pomahat diteti vypestovat si svou vlastni identitu. 2) Respektovat jeho jedinecnost a citlive ho vest k probuzeni vseho dobreho, co v nem je. 3) UCit ho kontrole vsech negativnich vlastnosti, ktere v sobe kazdy jedinec rna. 4) Pomahat diteti naucit se mit rado sebe, protoze tim bude schopno milovat druhe lidi. 5) Pomahat diteti ziskat po cit, ze jeho cena je obsazena jiz v samotne jeho existenci. Bez tohoto vedomi se lide stavaji zavisli na druhych, kteri jimi manipuluji a ponizuji je. 6) Pestovat v diteti sebeuctu. Ta je zalozena na vedomi, ze dite rna svou vlastni cenu a hodnotu. 7) Pfijeti pohledu na vysoke sebevedomi, ktere neznamena nafoukanost, ale sebejistotu. 8) Vzbudit v diteti pocit, ze je schopne ovladat se a zvladat sve okolL 9) Pomahat diteti vytvaret si 0 sobe pozitivni predstavu. 10) By-t svemu diteti vzorem v neverbalni komunikaci a jednani s druhy-mi lidL Davat peclivypozor na vlastni pfikladne chovani.
(79)
Ukoly rodicu z pohledu vyvojovych potfeb cloveka ( Model Pesso -Boyden)
Behem sveho psychoterapeutickeho vy-cviku mel a autorka moznost seznamit se s prozitkovou psychoterapii manzelu Alberta Pessa a Diany Boyden (PBSP - Pesso - Boyden System Psycho - motor), kterou vytvorili v sedesaty-ch letech v USA. Metoda je urcena pro 65
hledani vYchodisek ze zivotnich traumat a dosazeni celistvosti osobnosti. Je zalozena na predpokladu, ze kazdy jedinec je po narozeni vybaven ureirym oeekavanim toho, co potfebuje bytostne najit ve svem zivote. Psychoterapeut tak znovu objevuje jedineene vlastnosti eloveka, ktere nebyly rozvinuty, nebot' je rodiee nehledali anebo je nedokazali ocenit. Byla tak vytvorena metoda zalozena na znalosti psychologickeho a ryzickeho yYvoje jedince. Vychazi z pojeti, ze nase pamet' si nese na svet zazitky z prenatalniho zivota a tyto informace jsou dulezirym pojitkem pro cely yYvoj eloveka. Autorka vyuziva tento model ve sve praxi pro poznani zivotnich traumat, ktere si seniori nesou z minulych zkusenosti, a objevuji tak cestu, jak by se mohli smirit se svou zavislosti na rodine. Zaroven povazuje znalost tohoto modelu za pfinos pro hledani cest ke spravnemu pojeti vYchovneho pusobeni rodieu od samotneho poeeti jejich potomka. Pesso - Boyden psychoterapie v souladu s modemi yYvojovou psychologii a soueasnymi poznatky z oboru neuroryziologie predpoklada, ze existuje vrozene nutkani prijmout a zvladnout yYvojove ukoly eloveka. Soueasne vychazi z psychoanalyzy, ze ego se vyviji v ranem detstvi, prostrednictvim interakci s rodiei a zkusenostmi s vnejsim svetem a lidmi v nem. Dite postupne ziskava svou identitu podle vzorcu chovani, ktere mu byly predkladany a do jake miry bylo uspokojovano zakladnich pet potreb. Jsou to potreby mista, ochrany, peee a vYzivy, podpory a limitu.
1. Potfeba mfsta
Ritual prijeti - mit sve ryzicke a mentalni misto v zivote. DeIoha je prvnim domovem. V matCine briSku bylo teplo, bezpeei a barva jasnych eervanku, ktera uklidnovala a davala pocit - je to moje misto, rna pevne steny, jsem chraneno a dostavcim vYzivu a vse, co potrebuji. Devet mesicu prenatalniho zivota v bezpeei dava poznat, ze se muzu na toto misto spolehnout. Porodem nastane zmena mista a zalezi hlavne na matce, aby i nadale dokazala vytvaret laskyplne misto pro sve dite. Dite oeekava, ze bude vitano, ze najde misto v nciruCi rodieu, ve skole ... Pokud dochazelo v prenatalnim yYvoji k problemlim, napfiklad se jednalo
0
nechtene
tehotenstvi, easte partnerske hadky, nasili, nebo matka uzivala drogy, po narozeni se vsechny tyto skuteenosti projevi v nenaplneni teto zakladni potreby a v neustalem hledani zivotniho mista.
66
2. Potreba ochrany
Materska deloha vytvafi ochranu pfed skodliyYmi vlivy. Po narozeni dite potfebuje bezpeci matefske naruce, potfebuje zajistit houpave pohyby a dotyky, ktere melo v deloze. Rodic by mel vedet, co jeho male bezbranne dite potfebuje. Mel by mu umoznit zakotvit v pfistavu milujici rodiny, kde rna svilj ostrov jistoty, kde se muze spolehnout na poskytnuti lasky, na pfijeti sve osoby bez jakYchkoli vYhrad. Svoboda alaska jsou nejvyssi hodnoty, pochopit jejich pravY vYznam pro yYvoj je nesmime dulezita vYchovna otazka. Male dite potfebuje verit ve sve rodice, v nekoho blizkeho, ktery 0 ne pecuje. Na svet se rodime s tzv. praduverou ve svet. Ta nam pozdeji pfinese duveru v sebe sarna, ale pouze za pfedpokladu, ze nam bylo bezpecno v naruCi mamy. Byla nam poskytnuta jistota, ze se z teto naruce muzu odvazit jit dal. Vim, kam aZ mohu uteci, pokud nejsem zrazovan. Nebot' mama vi, kde je nebezpeci, a vcas mne upozomi. Rodic musi umet dat volnost. Dat se diteti k dispozici se syYmi vedomostmi a pfedat je s laskou. Dite postupem casu ziskava vlastni zkusenosti, meni nahled na sve schopnosti. Pokud bude v detstvi hodne svazano, nemuze potom dostatecne rozvinout sve tvilrci schopnosti. Dite musime umet pfijmout pIne, i s jeho nedostatky, zvlastnostmi. Pokusit se najit neco, co lze rozvijet i u ditete postizeneho, nebot' i ono rna pravo na zivot. Bezpeci je jistota, v lasce je teplo, bez ktereho se nic nedafi. Dite musi vedet, ze je milovano, i kdyz neco rozbije. Rodic nesmi klast podminky pro poskytnuti sve lasky. Pokud casto pouziva slova typu: "kdybys ... , tak by", zacne vychovavat dite, ktere se citi vino za prohry jinych. Vhodnejsi vYchovny dopad je tehdy, kdyz rodic dokaze klidnYm hlasem a otevfene sde!it, jake pocity v nem vyvolava chovani ditete. Laska musi by! vetSi nez okamzita zlost. Bezpeci musi by! absolutni v dobrych i zlych casech. Pokud se ztrati bezpeci v rodine, dite ho hleda napfiklad v parte, pfistrojich, hracich automatech, jidle atd.
3. Potreba podpory
By! podporovan znamena take by! povzbuzovan. Prenatalni zivot ume! zajistit zkusenost podpory, kterou si neseme na svet a potfebujeme ji dale rozvijet a naplnovat. Ma-li dite zkusenost s podporou rodicu, dokaze si ji pozdeji v zivote ziskat a take ji dokaze davat. Porod je urcirym druhem krize. Ihned po narozeni je dulezite dite polozit na bficho Ci prsa matky, nechat dotepat pupecni snuru. Miminko rna tak moznost opet slyset tlukot srdce a hlas matky. Krize porodu dava moznost znovuzrozeni, ktere si zaslouzi peCi matky. Rodi se nove ,,1a", ktere je nezavisle na symbioze s matkou. V tomto jednom nadhemem okamziku soucasne neco ztraci, ale zaroven i ziskava. 67
Tato krize rna svuj vYznam pro ziskani odolnosti vliCi zatezi. Pokud dite nema sHu sarno zdolat prekazku, potrebuje mamu. Ta rna vedet, kdy pomyslnou siiuru prestrihne a rekne: "Ano, verim ti, ze dokazes plout a najit ty spravne brehy, najit mosty, kterymi lze prejit na druhou stranu, a najit spravne lidi a spravne Ukoly pro svlij smysl zivota." Dite neum! do tfi let oddelit ja a ty, do sedmi let zivY a nezivY Ci realitu a skutecnost. Proto je pro nej hracka pritelem. Deti by mely mit malo hracek, aby se mohla rozvijet jejich fantazie, tvofivost a predstavivost. Vetsinou dostavaji vse jiz hotove, coz jejich tvorivost zakriiuje. Mnoho deti je nuceno se divat na televizi, ale ta mu neposkytne maminu odpoved' Ci pohlazeni, spolecny strach nebo smich. Male dite si rado stavi male nory,jsou pripominkoujeho zivota v deloze. Vzajemne chovani rodicu i jejich vztahy k druhym lidem davaji diteti prikladne normy pro budouci chovani v jeho zivote. Ukazuji dulezitost vlastni opory i rozmer pomahani druhyro lidem. Do tfi let dite potrebuje poznat kvalitu vztahu pro vytvareni vztahu priStich. Davat i brat bylo uz v pohadkach. Tato symbolika je potrebna ve vYchove deti. V modemfch pohadkach se vsak ztraci neha, utecha, vemost, vzajemna laska, pomoc, libeznost ve slovech, soucit a pece. Nejistota podporuje negativni energii, zamezuje rozvoji soustredenosti, pozomosti a vede k nespravnym podnetum. Nektere deti biji druhe, ublizuji zvifatum. Dite musi vedet, kdy se rna branit, kdy je to prospesne. K vYchove take patfi nenechavat si ani v legraci ublizovat, aby se zpusob chovani nezak6doval a nestal normou. NauCit dite rozlisovat mezi hrou a skutecnosti. Dite rna obrovskou schopnost napodobovat. Napodobuje chovani matky, jeji peci. Podle toho se bude chovat i k ostatnim lidem. Dany vzor vnima vsemi smysly. Vzor je ucelna vYchova, nelze ji zamenit a je obrovskYm pfinosem, pokud ji rodic dokaze v ranem yYvoji vyuzit. Pomahat si a milovat se utvrzuje v diteti, ze to je jedina a spravna cesta k druhym lidem. Mit uctu a tolerovat rozdilnost nazoru svYch i druhych, nemstit se a neprosazovat za kazdou cenu, mit pravidla jednani, bez vyhrozovani a hrubosti, je cennym vkladem pro dalSi zivot kazdeho jedince. Puberta rna jine zakonitosti, zde rna dite pravo na vlastnf hledani identity. Je opet na rodiCi, jak se teto sve role zhosti. Moudrost tkvf v tom, ze dam spravnou motivaci. Napffklad necham lezet v blfzkosti jeho postele tu spravnou cetbu, obrazek, sdelim informaci
0
zajfmavem programu, udelam pfekvapeni, ktere ho chytf, vse podle jeho yYvojovYch moznosti. Pfi vYchove se musime nauCit rozlisovat, co je dulezite ted', a co pocka. Naucit se naslouchat, co mi vlastne dite chce fici, jak tomu rozumfm. Pokud se nekdy nedafi svlij hnev
68
krotit, moudry rodic se dokaze omluvit za svou unahlenost, a tim stoupne v ocich vlastniho ditete. Soucasne Je dulezite dokazat respektovat samostatnost ditete v chranenem prostoru rodiny, aby objevovalo a hledalo sve ja. Pfi vYchove musi by-t oba rodice jednotni, nemohou se hadat
0
vYchovu ditete. Dite pak rna zmatek a nevi, kdo rna vlastne pravdu. Pokud se v
rodine vyskytuji konflikty, rozvody a hadky, dite touzi po jednote. Citi, ze se nedostava druhemu lasky. Snazi se ji davat matce misto otci Ci naopak. Vznika nerovnovaha, dite pfestava by-t ditetem. Chrani slabSiho, je spojencem opovrhovaneho, je nastrojem vydirani. Dite ztraci sebejistotu, vinu hleda u sebe. Pessova teorie nabizi termin "stavat se citovou houbou", dite nasava verbalni i neverbalni nesoulad rodiCil a snazi se vlastnim pfiCinenim doplnit chybeni celistvosti "ja" u jednoho z rodicu. Pfichazi
0
svou roli v detstvi, muze ziskat
po cit, ze nedokazalo nahradit lasku druheho partnera, anebo se stava nenahraditelnym ochrancem dospeleho. Do dalSiho zivota si nese trauma a stale fesi svou nedokonalost, nemoznost prozivat stesti na ukor druheho cloveka, nebo si odnasi symbol, ze si stesti nezaslouzi.
4) Potfeba vyiivy a pece
Tato potfeba neznamena jen by-t vyzivovan jidlem, ale temi spravnYmi informacemi pro zivot a svilj yYvoj. Dostavat tu spravnou peCi, nehu, podnety, kontakty. Ziskavat vzdelani, moci mit sve zajmy. By-t dobfe "ziven" informacemi znamena zazit pocit naplneni sveho zivota. Dite vsak nespravnym vedenim muze by-t pfesyceno a trpi pocity prazdnoty. Ma take pravo vyptavat se a dostavat potfebne informace, kterym rozumi.
5) Hranice a limity
V ramci vYchovy je dulezite nauCit dite poznavat protiklady a najit hranici svYch moznosti. Rodice urcuji pravidla, vytvafeji cit pro hodnoty a uci sve deti otevfenosti a take podporuji schopnost mit rad druhe lidi. Pokud dite lasku dostava, umi ji take pfedavat. Do tfi let veku ditete musi by-t vYchova velmi dusledna, nesmime vsak dite pfetezovat vlastnimi pfanimi, ktere jsme sami nedokazali uspokojit. Dite musi mit moznost rozvinout i svou vlastni villi. Pokud dite pfetezujeme, neosamostatni se, ba naopak vytvlifime budouciho neurotika. Rodice nesmi stanovit vYchovna pravidla na ukor lasky. Vychova musi mit svuj fad a organizaci casu. Vymezime napfiklad pravidlo hry, odpoCinku, jidla, spanku, poledniho klidu. Opakovanim se toto pravidlo stane navykem. Opakovanim ritualu vznika duvera ve vlastni
69
schopnosti, pocit vyrovnanosti, spokojenosti. Nelze se zlobit na deti, ktefi nevedi, co chteji, pokudjim pri vYchove nikdo nedallimity. Presto udelat chyby neni nic hrozneho, nikdo z neis neni dokonalY. Podle schopnosti ditete se rozsifuji jeho hranice. V pfipade selhani se priblizi opet k matce, kteni mu rna poskytnout podporu a rozvinout odvahu zacinat znova. Kazde dite potrebuje vedenL Pokud rika rodic: "Ne", musi bYt dusledne, durazne a pevne. Dite ho pak prijme jako samozrejmost. Najit hranice mezi realitou a fantazii, usmemit agresivitu, dat energii k uzitku. Vzdor je vYvojove uzitecny ve druhem a tretim roce, ale take je dulezite nauCit dite zvladat zlost a poradit si s tvofici energii ve svuj prospech. Rodice musi dat vYrazne najevo, co je ano, a co ne, co dite muze, a co nemuze, proc to neni vhodne. Dite musi vedet, co si smi, a co nesmi dovolit. Rodic nese zodpovednost za pozadavky detL V detech je nase budoucnost. Musime chtit mit snahu, aby napravily to, co predchozi generace ohrozily -lidskost.
70
4. SENIORSKE VZOELAvANI V CESKE REPUBLICE
"Staff nema bpt koncem iivota, ale jeho korunou. " A. Repond "Nestarnout, to neni jen udriet se, ale pofCtd rust, porad ziskavat. (( T G. Masaryk
V padesatyeh leteeh vznikl novy medicinsky obor - gerontologie, a soucasne i vedni diseiplina gerontopedagogika (gerontagogika), ktera je soucasti andragogiky, vedy
0
vzdelavani a vyehove v dospelosti. Seniorske vzdelavani rna tedy pomerne kratkou tradiei. Gerontopedagogika v uzsim slova smyslu se zabyva vyehovou a vzdelavanim senioru ve stafi a ke stari. Ramee vzdeIavani a vychovy vede k pochopeni stari jako urciteho fenomenu zralosti jedince a zhodnoceni vlastni zodpovednosti k lidskemu poslani. Nova vedni disciplina se snazi hledat cesty, jakym zpusobem pfipravit cloveka na posledni etapu zivota, jak navratit dustojnost stari a vymezit ulohu Cloveka ve stari. Soucasne analyzuje hodnotove postoje lidi, hleda situace, ktere pusobi na zmenu prozivani a orientaci k celkovemu pojeti lidskeho zivota.
(84)
Gerontopedagogika v sirsim slova smyslu je prezentovana jako teoreticko-empiricka disciplina zamerena na pomoc, peci a podporu senioru. Jejim dulezitym poslanim je a bude najit uctu k vlastnimu byti a zodpovednosti za svlij zivot a vymezit novou roli stari v postmoderni dobe. Livecka vyzdvihuje vzdelavani v seniorskem veku na ctyri oblasti:
1. Preventivni - v prubehu dospelosti provadet opatreni, ktera dokazi ovlivnit pozitivne prubeh stari bez chronickych onemocneni a dusevnich obtizi.
2. Rehabilitacni - celozivotne a trvale venovat pozornost k uddeni a posilovani fyzickych a dusevnich schopnosti.
3.
Posilovaci - najit volnocasove aktivity, probudit zajem
0
nove veci, nauCit se znat svoje
potfeby a umet je naplnit. Dokazat nebat se pozadat
0
pomoc druhe a prijmout sva
omezeni. Muzeme ji take nazvat individualne stimulacni funkce.
4. Anticipacni - umet se pfipravit na budouci zmeny, najit svlij novy zivotni sty!.
(145)
Myslenka zalozit vzdelavani pro seniory vznikla v roce 1973 ve Francii, na univerzite v Toulouse. Profesor Pierre VeUas, sociolog, si pri navsteve domova duchodcu povsiml, ze seniori travi svlij cas prevazne v neCinnosti. Zacal organizovat pro seniory kurzy
0
malifstvi v
nekolika seminafieh a pfednaskach. Myslenka byla signalem k zalozeni mezinarodniho 71
sdruzeni univerzit tfetiho veku a v roce 1977 - AUITA (Association Internationale des Universites du Troisieme Age). Jejim hlavnim cHern byla a je podpora dalsich univerzit pro seniory, udrZovtmi vzajemnych kontaktu a spoluprace, koordinace vzdeIavani, vyzkum a spoluprace s organizacemi, ktere se zabyvaji problematikou stari. V roce 1978 v Tokiu zavery XI. gerontologickeho sjezdu krome zdravotni pece vymezily zakladni vychovne a vzdeIavaci cile vzdelavani dospelych. V roce 1980 byly rozpracovany otazky pro oblast vzdelavani ve stafi a pripraveny vzdelavaci cykly, ktere pokracuji i v soucasnosti. V tomtez roce generalni Valne shromazdeni OSN prijalo rezoluci cislo 33/52, ktera obsahovala navrhy na vzdelavani dospelych vcetne seniorU. Soucasne byl dan podnet k dalSimu jednani
0
problematice stafi a starnuti. V roce 1982 se ve Vidni konal prvni
mezinarodni kongres
0
celosvetovem starnuti. Tento rok byl vyhlasen Mezinarodnim rokem
seniorU a Den seniorU se slavi 1. rijna. Muzeme fici, ze to byl jeden z prvnich humanitarnich pfistupu neoddelovat seniory od systemu vzdelavani. Seniorska etapa celozivotniho vzdelavani se postupem casu rozvinula
1
u nas a v
soucasnosti rna tyto stupne: 1. Vseobecne vzdelavani - zamereno na vyuku znalosti z oblasti informatiky, vyuky jazyku,
cviceni pameti aj.
2. Inovace odbornych znalosti a dovednosti, ktera je zamerena na roZVO] nebo udrZeni kvalifikace. CHern je dosahnout reaktivizace seniorU, udrzet jejich sobestacnosti co nejdele a umoznit jim aktivni zapojeni do zivota spolecnosti. Vzdelavani v Ceske republice se zacalo rozvijet formou prednasek v klubech duchodcu a v kulturnich zarizenich. Vznikaly ucelene prednaskove bloky nazvane Akademie tretiho veku. V roce 1986 byl poprve cyklus prednasek organizovan na Universite Palackeho v Olomouci. V roce 1987 profesor V. Pacovsky zahajil studijni program Universita tretiho veku na 1. lekarske fakulte v Praze. Soucasna nabidka vzdelavacich programu pro seniorsky vek je na 45 vysokych skolach. Programy jsou velice diferencovane a rozmanite, j edna se
0
cykly popularne naucnych fakultativnich prednasek a
cykly zdravotni osvety. Ucelene vzdelavaci programy podporuji uceni v pozdejsim veku s vyuzitim novych komunikacnich technologii. Nektere university vstoupily do evropskeho Socrates - Grundtvig programu SoLiLL "Self - organised Learning in Later Life", tento program ovliviiuje tradicni osvojovani poznatkU, misto zde rna pro zitek a zkusenost, dialog a hodnoceni. Spoluprace je s peti studijnimi skupinami v zahranici (Nemecko, ItaIie, Holandsko, Francie a Spanelsko). Je pozoruhodne, ze u nas studuji ze dvou tretin vysokoskolaci a z j edne tfetiny stredoskolaci. V jinych zemich j e to naopak. 72
V roce 2003 se autorka zucastnila Prazskych gerontologickych dnu a slysela vystoupeni studenta U3V (M. Kohout), ktery zive hovoril
0
zabavne vyzkumne Cinnosti, ktera zkoumala
zivotni styly a mela pracovni nazev "V Evrope drive a dnes". Se zaujetim hovoril, jak zvladl pocitac a umoznil tak sam soM virtuaIni setkani se zajimavymi lidmi. Seznamil posluchace se tremi vyzkumnymi projekty, ktere spolecne se zahranicnimi studenty zvladli a pripravuji se na dalSi. V Praze kazdorocne probiha mezinarodni setkavani seniorskych studentu, jehoz cilem je vytvoreni platformy pro lepsi porozumeni mezi ucastniky jinych narodnosti. Seniori ziskavaji vztah k mentalite jinych narodu, uci se jejich zvyky, poznavaji jejich kulturni dedictvi a dokazi se orientovat ve specifickych formach seniorskeho vzdeIavani. Nejdulezitejsi je fakt, ze tate setkavani a wbec samotne vzdelavani aktivizuji psychicky a fyzicky potencial starsiho cloveka a prinaseji obohaceni, nova pratelstvi, nove poznatky a chut' znat vice. DalSi aktivitou pro seniory jsou University volneho casu. Zalozilaje ing. Dana Steinova v lednu 1993 jako osobni pfispevek k Evropskemu dni seniom, ktery mel podtitul "Porozumeni mezi generacemi". V roce 2002 zde studovalo 2400 studentu ve veku 18 let az 90 let. V soucasnosti je otevreno celkem 6 obom. Dale organizuje treninky pameti v domovech duchodcu, vzdeIavaci seminare pro pecujici
0
stare obcany. Je vedouci pracovni skupiny
seniorskeho vzdelavani Eurag. Vznikaji dalSi university volneho casu pri obcanskych sdruzenich ve mestech i na vesnicich, pfi knihovnach. Ce1ozivotni vzdeIavani se stava nutnosti, a je treba ho otevfit siroke verejnosti, ale take ziskat obcany pro tuto aktivitu. Vzdelavani pfispiva k posilovani sebeduvery, orientaci v modernim svete technologii a novych poznatkU. Prispiva preventivne k porucham kognitivnich funkci, a tim take zlepsuje kvalitu zivota ve stari a umoznuje plnohodnotny, nezavisly zivot osob vyssiho veku. Universita v Lovani a Centrum celozivotniho vzdelavani na Svobodne univerzite v Bruselu vypracovaly Chartu pray a svobod starsich lidi.
(84)
Podpora Ministerstvem skolstvi, mladeze a telovychovy je nulovc:l, a vse se deje diky aktivitam samotnych fakult. Muzeme konstatovat, ze vysoka uroven a oblibenost universit tretiho veku neni dusledkem prozirave politiky, ale pouze vysledkem usili rady obHavych nadsencu, ktefi kurzy se souhlasem fakult zdarma organizuji.
73
4. 1. Schopnost ucen f ve starf Nesmirny vyznam pro starsi jedince rna jejich zivotni pribeh, z ktereho cerpaji v soueasnosti a
0
ktery vyznamne opiraji svou budoucnost. U starsich lidi jsou upevnene
stereotypy, ktere nechteji menit. Mnozi se vzpiraji ziskavat nove vedomosti, vzpominaji na "stare zlate easy" a brani se zapojit do soueasneho moderniho zivota. Stava se, ze sve prozitky berou jako dogma a vydavaji je za zivotni praktickou zkusenost. To nekdy vede stareho Cloveka k zaujatosti a neduvere ke svemu okoli i odlisnemu nahledu na prijimani novych informaci. Senior musi chtit usilovat stari a mit zajem
0
0
plimovani einorodych aktivit az do vysokeho
sve telo a zpracovani zivotnich prozitku. My ostatni musime chtit najit ty
spravne motivaeni hybne paky v organismu stareho Cloveka, aby chtel usilovat
0
svlij
seberozvoj, pomahat mu zpracovat nahle emoeni ladeni, neoeekavane situace. Naucit je chapat sve tela jako svlij domov i dopravni prostredek, ktery si zaslouzi tu nejvetsi peCi. Proces uceni ve stari je odlisny nez v jine vekove kategorii. UCivo se ve stafi obtizne osvojuje, pokud nema logickou strukturu a prakticky dopad. Kratkodoba pamet' prestava fungovat a dlouhodoba pamer uklada vYberove. Dochazi ke zhorSeni mechanicke pameti, proto je nutne se zamerit na pamet' logicko-smyslovou. Ve stari take prevlada drivejsi model osvojovani poznatku memorovanim. Procvicovani a upeviiovani noveho potrebuje ve stafi vice easu. Snizeny vykon neni zpusoben neschopnosti stareho eloveka ueit se, ale nejistotou, ze na cinnost nezvladne. Upadek celoZivotnich dovednosti znamena ve stari vazne ohrozeni pocitu profesionMni zdatnosti, zkusenosti jsou zastarale, a tak je nutne zdokonalit dovednosti v novych pracovnich Cinnostech. Dulezitost spoCiva v pochvale a take ve zdrave soutezivosti, ne ve znevaZovani tech, kteri nestaci. Pri vyuce nezahlcovat seniory neprehlednosti informaci a velkymi naroky. Zaelenit vice prestavek, vice praktickych dovednosti, ueeni nepresouvat do vecernich hodin. Nejvhodnejsi je cas mezi 9.30 - 11.30 a 15.30 - 17 hodin.
(145)
Ph vzdeiawlni senioru je potrebne se zameht na tyto zasady: 1) Starsi Clovek k pochopeni noveho potrebuje svlij vlastni zpusob a vlastni tempo. 2) Potrebuje mit k dispozici prehledne, nazorne pisemne informace. 3) Objevte jeho schopnosti a opirejte se
0
jeho moznosti a dovednosti.
4) Vyjadfujme se pomalu, srozumitelne a ptejme se, zda jsme to rekli tak, aby nam rozumel. 5) Pfi nacviku pouzivani novych pomucek jednotlive kroky opakujte a dbejte na to, aby je senior sam zkousel. J edine tak odnaucime chyby v prvopocatku. 6) Pfilis mnoho informaci najednou nezvladne prijmout, rozdelte je na nekolik casti.
74
7) Starsi clovek se potfebuje pfesvedCit, ze to dela spravne, potfebuje oceneni za svou snahu a pili. Pocit uspechu pfinasi motivaci zvladnout dalSi ukoly 8) Nedavat pfilis mnoho ukolu najednou. Kazdy krok rna sv-uj vyznam, fadne je dokazat vysvetlit, aby logicky jednotlive ukoly na sebe navazovaly. 9) Nelze se uCit nazpamet'. Naucene je nutne opakovanim ulozit do dlouhodobe pameti. 10) Stary clovek potfebuje znat limity svych moznosti. Vedet, proc to dela a k cemu to vede. Uciteluv spravny pfistup dokaze, ze senior sam v soM objevi nove schopnosti a pfesvedceni, ze nikdy neni pozde chtit neco dokazat.
4. 2. Vzdelavanf pracovnfku pro peci
0
seniory
Zvysujici se pocet starych osob vede k nutnosti vytvofit vzdelavaci programy pro soucasne i budouci pomahajici profese v institucich a v terenu. Rozvijet profesionaIni pfistup, komunikacni dovednosti a znalosti
0
starnuti a stafi. Je vytvofen novy model sociaIni prace,
ktery se zameruje na tIi velke celky: 1) na praci s detmi a rodinou, 2) na praci se zdravotne postizenymi, kam zahrneme stare lidi, 3) na rizikove skupiny.
(134)
Odborne vzdelavani socialnich pracovnikU je cilene zamereno na ziskani odborne pfipravenosti pomahat starsim osobam a jejich rodinam vytvofit vhodne podminky zivota a dokazat se
0
sebe postarat nebo pfijmout pomoc druhych. Je kladen duraz na rozvijeni
sebeucty a vlastni zodpovednostijednotlivcu za osobni kvalitu sveho zivota. Vsichni, ktefi se venuji peci
0
seniory, musi bYt odborne i osobnostne pfipraveni pro svou
roli. Pomoc starsim osobam, ktere maji snizenou sobestacnost, jez meni dosavadni hodnoty, neni lehka. Stat se skutecnym profesionalem si zada opravdu schopne jedince se socialnim citenim a vrozenou touhou pomahat druhym. Stavat se kvalitnim profesionaIem znamena mit spravne schopnosti bYt pro druheho cloveka pruvodcem ve stafi. NauCit se pfedevsim zvladnout vlastni komunikacni styl, ktery neublizi. Chap at, ze stary clovek se nezlobi na pecujiciho, ale na situaci, ve ktere se nahle ocitl, na kterou neni pfipraven, s niz si nevi rady a ani vlastne nevi, co ocekavat, kam jit, jaka bude jeho budoucnost. Nektere neocekavane zdravotni potize ci socialni situace ho nuti opustit sve zname prostfedi. Pobyt v socialnim zafizeni mnozi seniofi obtizne pfijimaji a nekdy si na jine podminky nedokazou zvyknout. Situace je pro ne obzvlast' bolestiva, pokud se dostanou do sociaIniho zafizeni bez sveho souhlasu. Rodina zapomina, ze stary Clovek rna pravo rozhodovat
0
svem zivote, zapominaji
na to i zdravotnici. Nemuzeme se pak divit, ze tento zpusob jednani vzbuzuje v pocitech a 75
mysleni stareho cloveka neduveru a snizenou sebeuctu. Nema pak zajem spolupracovat na programovych aktivitach, ktere socialni zafizeni nabizi. A pokud byl cely zivot samotar, nema zajem 0 spolecnost vice lidi. Nektera zarizeni zamenuji pfirozenou lidskou pohybovou aktivitu a potrebu seniora bYt ve vztahu za slova hraj si, musiS, delej, co my si prejeme, snaz se, my nejlepe vime, co je pro tebe vhodne. Tudy cesta k ucte k jedinecnosti cloveka nevede. I stary clovek musi chtit a mit moznost svobodneho rozhodovani 0 sve Cinnosti. Profesional ukazuje seniorovi cestu, jak novou situaci uchopit a bYt s ni v rytmickem souladu smerovani dalSiho rozvoje role ve stan. Vzdelavani socialnich pracovnikU bylo leta podcenovano a chapano jako bUrZoazni prezitek. Po druhe svetove valce byl system socialni pripravy zrusen, to zpusobilo chybeni skutecnych profesionalnich pecujicich. Byl to hluboky omyl, jehoz dusledky nese soucasnost. Po roce 1989 zacala vznikat obcanska sdruzeni a cirkevni pracoviste, kteni zacala provadet pfipravu socialnich pracovnikU i pecujicich. Spolecenska potreba vzdelcivani v socialni praci privedla skoly k rozvoji systemu pripravy socialnich pracovnikU. Vznikaly studijni obory socialni prace v kombinaci s psychologii, sociologii, pravem a jinymi. KaMe pracoviste vzdelavalo v odlisne urovni. Z t610 potreby vznikla Asociace vzdelavatelu v socialni praci a koordinacni komise pro vytvoreni minimalnich standardu v socialni praci. Tento projekt podporila Agentura pro trh prace a socialni politiku Phare, vznikly celkem 3 projekty. V roce 1996 probehla konference na tema "Profesni profil socialni prace vCR". Vyvrcholenim setkani byl novy projekt na vypracovani vzdelavacich standardu v oblasti socialni prace pro stredoskolsky i vysokoskolsky stupen vzdeIani, ktery zpracoval Vyzkumny ustav odborneho skolstvi. Tym 25 odborniku ze tfi ceskych organizaci (Personal, Socium a Karolinum) byl doplnen 4 odborniky ze zahranici, doporucenymi Mezinarodni a Evropskou asociaci socialnich pracovnikU. Probehla narodni konference s mezinarodni ucasti. Zaver konference stanovil ukol zridit narodni komisi, ktera bude akreditovat skoly pro vzdelavani v socialni praci. Byl to prvni cesky pokus 0 sjednoceni konkretniho navrhu socialniho vzdelavani. Sedmilete usili odborniku dalo vznik zakladnimu standardu vzdelani a dalSiho rozvoje odborneho socialniho skolstvi. MSMT schvalilo vzdelavaci standardy, ucebni plany a osnovy, kde je take kladen duraz na pripravu ucitelu a vytvoreni ucebnich textu.(134) V soucasne dobe je vytvoren system strednich, vyssich i vysokych skol, kde je mozne studovat zdravotne-socialni problematiku. Skoly jsou statni, cirkevni a soukrome. Rada pracovist' statnich i nestatnich organizuje seminare s tematikou seniorske populace. 0 tyto aktivity je velky zajem hlavne z rad pracovnikU domovU duchodcu, kteri maji zajem zvysit si kvalifikaci a ziskat dalSi moznosti sebevzdelavani v oblasti zdravotne-socialni pece. Nelze
76
oddelit zdravotni a socialni peci ve vyssim veku. Vefim, ze budoucnost prinese vytvoreni integrovane zdravotne-socialni pece. Tato otazka je stale otevrena, probehla rada jednani, ale zatim bez konecneho vYsledku.
77
5. LASKA, TRADICE A vYCHOVA
"Nejkrasnejsi dilo, ktere muzeme konat ve stoleti, v nemi iijeme, je vyehova mladeie. (( Svatj; jaraf Jan Vianney "Moje pedagogika je dcerou lasky. Moji svefenci musi citit, ie jsou milovani. Je tfeba milovat to, co miluji iaei, a oni take budou milovat to, co se libi pfedstavenym. Vase autorita bude autoritou litsky, autoritou otee, ktery ma v rukou srdee synu, autoritou starsiho bratra, jehoi pouhy pokyn staCi, aby ho poslouehali (( sv. Jan Bosko
" ... stavas se navidy zodpovednym za to, cos k soM pfipoutal ... (( Antoine de Saint-Exupery
Soucasnost nabizi radu definic vychovy. Pro zajimavost autorka nektere uvede. liri Pelikc'm piSe, ze vychova znameml. proces zamerneho pusobeni na osobnost Cloveka s cHern dosahnout pozitivnich zmen v jejim vyvoji. Najit model vychovy, kde vedle primeho pedagogickeho pusobeni pujde predevsim
0
vytvareni podminek a prostoru pro samostatny a
osobity rozvoj kazdeho jedince v souladu s jeho individuaInimi predpoklady jako autenticke, integrovane a socializovane osobnosti schopne vlastniho byti se sebou samym, s druhymi lidmi, se spolecenstvim, s pfirodou. (Pelikan 2002: 20) Pelikan uvadi slova Hannah Arendtove: " ... vychova je ten bod, v nemz se rozhodujeme, zda milujeme svet tak, abychom za nej prevzali odpovednost a chranili ho pred zkazou, jez by se stala nevyhnutelnou, kdyby nebylo novych a mladych. Vychova je vsak zaroveii bod, kdy se rozhodujeme, zda milujeme sve deti tak, abychom je nevyhaneli ze sveta a neponechavali bez pomoci,
ani jim nevyrazeli z rukou sanci vytvorit neco noveho, pro nas
nepredvidatelneho, abychom je predem pripravovali k ukolu obnovit nas spolecny svet". (Pelikan 2002: 21) W. Brezinka smysli
0
vychove jako
0
jedne z mnoha lidskych Cinnosti, kde vychovatel
chce konkretnim zpusobem ovlivnit druheho Cloveka, a docilit tak urcite zmeny. Kvalitu osobnosti dosahne sociaIni aktivitou, diky ktere vychovavany v sobe zakoreni urcite schopnosti, dovednosti, znalosti, zpusoby chovani, presvedceni, nazory a trvalou pohotovost bYt pfipraven k prozivani a urCitemu chovani. Hovori
0
tzv. psychicke dispozici. Brezinkovo
78
pojeti vychovy smeruje k umeni ovIcidat sve emoce, znat sve moznosti, mozne cile, umet na sobe pracovat.
(7)
5.1. Vychova a krest'anstvi
Vychova nabozenska je spojovana s vychovou mravni. Rozvijela se prostfednictvim nabozenske viry a cestou autority vilei Bohu. CHern kfest'anske vychovy bylo a je dosazeni mravni osobnosti, ktera rna zodpovednost k soM ike spolecnosti, v niz zije. Vychovnym prostfedkem je pfiklad, slovo Bozi, modlitby a vzdeIany ucitel. Nabozenske city spocivaji v rozumu a ve villi radovat se z Boha a ze vseho, co rna k Bohu vztah. Huh je nejvyssi pravda, Dobro, Krasa a Svatost. Obsahuje slozky intelektove - cit radosti z pravdy, mravni - radost z mravniho dobra a esteticke - radost z krasna. (133) KardinaI a arcibiskup prazsky Frantisek Tomasek povazoval za nejdulezitejsi pracovni -usek apostolatu vychovu mladeze. V jeho pojeti rna vychova proniknout hluboko do nitra ditete a pomahat mu dosahnout harmonickeho rozvoje intelektovych, citovych i sociaInich schopnosti. Ve vychove rna dulezite misto laska vychovatele k detem, j eho trpelivost, pedagogicky jemnocit a porozumeni pro potfeby deti. Ovsem laska nesmi nic promijet a dovolovat, aby se nestala laskou slabosskou. Vychovnou silou je pestovat radost z krasna a citu pro cest a pravdu. Vychovatel musi studovat nejenom pedagogiku, ale i ostatni vedni discipliny, jako je napfiklad psychologie, sociologie, etika. Vzpomina na slova svateho Jana Zlato-usteho, ktery stale pfipominal rodicum, aby svym detem dali pfedevsim dobrou 'hovu. (133) vyc PfedstaviteIe kfest'anstvi zdurazlluji vychovu v jednotlivych vyvojovych stadiich cloveka. Pfedevsim kladou duraz na vychovu do sedmi let veku. Poukazuji na skutecnost, ze v pozdejsim veku je obtizna pfevYchova. Kfest'anska vychova uznava prenataIni vychovu a zdurazlluje matku jako prvni vychovatelku, ktera nesmi bYt pro sve deti sluzkou. KardinaI Tomasek pfipomina cinske pfislovi, ktere fika, ze pfisny otec vychova zdarneho syna, ale pfilis dobra matka vychova nestvilru. (133) V kfest'anske vychove rodina stale zUstava prvnim vychovnym einitelem. Vychovne pravo rodicu je vymezeno cHern vychovy a pravem deti na vychovu, pravem lidske spolecnosti na jeji Cleny a pozadavky mravniho fadu a je vzdy podfizeno svrchovanosti Bozi. V cirkevnim pravu z roku 1372 se uvadi, ze vychova deli je a zustane vzdy pravem a nejdUlezitejsi povinnosti rodicu. Rodice maji zodpovednost postarat se nabozenskou, mravni, telesnou a obcanskou, ale take
0
0
vychovu
pozemske dobro svych deti. 79
Kfest'ansht vychova uklada take detem uctu a poslusnost ke svym rodicum. V dospelosti poslusnost ustupuje do pozadi a pfetrvava laska a vzajemna ucta. "Deti, posiouchejte svych rodieu v Panu, nebot' je to spravedlive. eti sveho otce i svou matku, to je prvni pfikaz{mi se zaslibenim, aby se ti dobfe vedio a ty abys dIouho byl ziv na zemi. A vy, otcove, nepopouzejte ke hnevu svych deti, nybd vychovavejte je v kazni a napominani Pane." (Tomasek 1992: 98) Kfest'anska vychova klade na rodiee zavazek vzajemne spoluprace, matka rozviji stranku citovou a otec rozumovou. Pfitomnost dalSich deti v rodine vede k rozvoji spoIeeenstvi a podporuje vzajemne pomahani. Pfitomnost starsich lidi vede k vychove k ucte ke stari, vyrovnava a dopIiiuje vliv rodieu. I prarodiee je dulezite usmeriiovat, aby deti nerozmazlovali. Vychova nejlepe probiha pfi spoleenych pracich, vyletech, pfedavani zkusenosti. Televize nemuze nahradit pfibeh vypraveny otcem nebo matCinu ukolebavku pfed spanim. Pfiklad rodieu je pak odrazem v detskych ctnostech: v Iasce, poslusnosti, ucte a vdecnosti. Dobra rodina je zakladem dobre vychovy.
(133)
Tomasek dale zhodnotil soueasnou spoleenost jako pfilis konzumni, ktera v honbe za materialnimi hodnotami zapomina na vychovu deti. Hodnoti take samotnou rodieovskou vychovu jako pfilis povolnou. Na rodieovske konto pfipisuje nedostatek easu pro deti a take nevedomost
0
tom, co jejich dite dela, s kym se styka, co proziva a jake jsou jeho potfeby.
(133)
Laska ve vychove sv. Jana Boska (1815 - 1888) (133)
Laska, trpelivost a mirnost byly heslem vychovneho pusobeni svateho Jana Boska. Laska Kristova ho podnecovala a vedla jeho vychovne kroky na Zemi. Svetec Jan Bosko byl velkym ctitelem Frantiska z Assisi. Svaty Jan Bosko vychazel ze slov svateho PavIa: "Laska je trpeliva, laskava, nezavidi, laska se nevychlouba a neni domysliva. Laska nej edna neeestne, nehleda svUj prospech, neda se vydrazdit, nepoeita kfivdy, nema radost ze spatnosti, ale vzdycky se raduje z pravdy. At'se deje cokoliv, laska vyddi, laska veri, laska rna nadeji, laska vytrva. Laska nikdy nepfestava". (Tomasek 1992: 324) Svaty Jan Bosko mel vrozenou laskavost spojenou s moudrou pfisnosti. Jeho vychovne metody vychazely z nenasilneho uplatiiovani uCitelovy pravomoci s cHern ziskat si duveru svych sverencu. V srdci ditete videl skryte tajemstvi vYchovy. Pokud si uCitel ziska sveho zaka, dokaze vychovavat spravnym smerem. Zakazoval ponizovani, kfik a pokofujici slova, nebot' pfisnost nesmi bYt hruba a laskavost nema bYt slabosska. 80
Tento zpusob vychovy pokladal za nepfijatelny a naprosto nevhodny, vedouci pouze ke vznetlivosti zaku a jejich uzavfenosti pfed pusobenim vychovatele. "Vy vsichni, ktefi se venujete posvatnemu dilu vychovy, milujte, milujte sve deti. Je rozdil mezi laskou a laskou. Ja mluvim
0
lasce opravdove, hluboke, osvicenske,
0
lasce pastyfske i otcovske. Jen ta je
vsim a zmuze vse. Bud'te otci! To vsak nestaci! Bud'te matkami! Je tfeba bYt matkou! Je nutno milovat sve deti, aby citily, ze jsou milovany. Nestaci vyhybat se ve styku s nimi tvrdosti, nespravedlivemu chladu a pfepjate pfisnosti. Tfeba venovat detem co nejvetsi peCi a take je pfesvedcit
0
srdecne naklonnosti. Ukazat jim, ze je pro nas stestim bYt jim matkou. Je
tfeba se s dHmi ztotoznit nejen pfi praci, uceni, dozoru, vyucovani, nybd i v ostatnim zivote. Je tfeba si s nimi hrat, hovofit, jist, modlit se, zpivat, jednim slovem: bYt s nimi takfka neustale. Nesmime je nechat delat vse, co chteji. Ucitel je nepfistupny hnevu, avsak nepromine nic, co zasluhuje trestu. Je prosty ve svych vykladech, pracovity, dochvilny, pfilis nepozaduje, rad odpovi na otazky a s radosti je sam dava. Nesmi bYt na chvalu svych zaru ani lakomy, ani stedry. Bez lasky neni duvery a bez duvery neni vychovy. Poslusnost ma vychazet z lasky, a nikoliv ze strachu. Ai kdyz vychovatel ziska srdce sveho zaka s autoritou lasky, pak ho muze pfivest k lasce, k modlitbe a poznani nabozenskych povinnosti." (Tomasek 1992: 319)
5.2. Vychova k prosocialnfmu chovanf
(100)
Pelikan charakterizuje prosocialni chovani jako chovani laskave, ohleduplne, pomahajici druhemu ve svizelne situaci bez ohledu na motivaci - chovani altruisticke. Nektefi autofi dosli k zaveru, ze altruisticke jednani neni pro cloveka jednanim pfirozenYm. Jini autofi jsou pfesvedceni, ze alespon obcas jednaji lide pouze v zajmu druhych a nezamenuji svou pomoc za vlastni prospech. Prosocialni chovani je mozne rozclenit na dva okruhy pusobeni, na situacni ana osobnostni orientovany projev jedince v urCitych konkretnich podminkach.
(100)
Zeldin, Smal a Savin-Wiliams se pokusili vymezit tfi podminky pro cinnosti, ktere lze povazovat za prosocialni chovani: 1. aktivita ve prospech jine osoby Ci skupiny, 2. nesmi se jednat 0 pfimou povinnost, ktera je urcena pfijatou zivotni roll cloveka, 3. konkretni jednani ve prospech druheho neni za odmenu a neni vyzadane. Nektefi autofi uvadeji pet kategorii prosocialnich Cinnosti. Prvni dye kategorie jsou neverbalni fyzickou pomoci a sluzbou, ktere vedou k podpofe dosazeni urCiteho cile ci splneni konkretniho pozadavku. DalSi dye kategorie jsou slovni pomoci pfi objasneni splneni
81
ukolu Ci podporou pri prozivanem smutku. Posledni kategorii je schopnost rozdelit se
0
sve
jidlo nebo majetek. (100) Jednim z prvkli, ktere vedou k pochopeni potreb druhych, je znalost vyznamu slova empatie, kteni je predpokladem prosociaIniho chovani. Nekteri lidi si ji pletou s vyrazem sympatie a jejich empaticke kroky smeruji k zajisteni osobnich vyhod v dusledku lepsiho poznani druheho cloveka a casto na jeho ukor. Nemusi mi by-t sympaticke chovani Cloveka, presto se s nim mohu pokusit sdilet jeho obavy, nadeje a prozitky v situacich, kdy potfebuje lidskou blizkost a pomocnou ruku. Jde 0 zasadni - umet kvalitne darovat svlij cas ve prospech druhYch. Umet se zastavit, vyslechnout cloveka a by-t schopen nasadit vlastni sily je zarukou velikosti Cloveka, zarukou lidstvi, ktere je pfedpokladem prosociaIniho chovani. Vychova k prosocialnimu chovani zacina jiz v utlem detstvi. Jsou to predevsim rodice, ktefi davaji svemu diteti pfilezitost stavat se zodpovednou samostatnou bytosti, jez postupnym vYvoj em ziskava vlastni moznosti sebepece v zivotnich situacich. S rostouci zodpovednosti dostava postupne dite take vetsi svobodu. Se znalosti hranic svych moznosti dokaze svobodne pfijimat nepfekroceni hranice druhych lidi v konkretni spolecnosti a za konkretnich okolnosti. Rostouci svoboda by mela by-t podporovana pfijetim zakladnich podminek. Prvni podminkou je vazba svobody a zodpovednosti. Druhou podminkou je pfijeti zodpovednosti za sva rozhodnuti a jednani na zaklade osobni zkusenosti jedince, kde ma vyznamne misto vliv a nazory blizkych lidi, nabozenska i osobni vira a emocionaIni inteligence. (100) Pfi rozhodovani musi mit dite vzdy moznost volby z nekolika alternativ. Postupne s volbou bere na sebe i zodpovednost za nasledky sveho rozhodnuti. Rodice by tedy nemeli za deti vse vykonavat, ale naucit je samostatnemu rozhodovani, umoznit jim fesit vznikle situ ace, vest je k tomu, aby si dokazaly v podobnych situacich poradit samy. DalSi podminkou rUstu svobody je postupne vnimani jejich limitu. Dite musi by-t vedeno k tomu, ze je soucasti urCiteho spolecenstvi lidi, a tuto skutecnost musi respektovat. Nejprve se uci zit v rodine a postupne v sirsim spolecenstvi. Pokud by dite melo neustale v rodine vylucne postaveni, bude pofad stfedem pozornosti, muze dojit ke vzniku vlastnosti, jako je sobectvi, bezohlednost k druhym atd. Jiz od narozeni dite postupne pfijima urcite vzory chovani svych nejblizsich. Toto chovani zpocatku podvedome a pozdeji i vedome napodobuji. Deti sleduji sve vybrane idoly a jednaji podle nich. Vzorem pro dite nemusi byt rodic, pfibuzny, uCitel, ale take literarni hrdina Ci jina osoba. Podminkou je vsak vzdy urCita mira identifikace s danou osobnosti. Pokud se ma urCity clovek, zejmena pro sve prosociaIni chovani, stat pro dite pfita.zlivYm, je
82
dulezite, aby
Sl
dite uvedomilo reaInost vlastniho uspechu v pripade napodobeni daneho
vzoru. Skala chovani osoby, ke ktere dite citove prilne, se tak stava velice vyznamnym vkladem do budouciho zpusobu jednani ditete. Prinosnym vzorem je laskave, vstricne a tolerantni chovani k lidem, vzajemne respektujicim svobodu a prava na vlastni osobni rust a v)rvoj. Plati to vsak tehdy, pokud dite svou rodinu prijima a akceptuje, pak smefuje skuteene k pravemu lidstvi.(lOO) Pro vychovu, ktera pomaha detem stavat se schopnym vnimat vyznamnost vzajemne lidske pomoci a osobnich setkani, je proto velmi dulezite, aby se rodiee nestali pouze nastrojem deti. Rodieovske vychovne snaZeni postupne vytvari podminky pro princip vlastniho rozhodovani ditete. Pfevzeti zodpovednosti a spoluzodpovednosti umozni diteti sebereflexi z dusledku vlastniho jednani a rozhodovacich akci. Phnesou mu take zazitky z neuspechu, ktere posili j eho osobnostni charakter. (100) Ve vychove provazejici rna pro sveho zaka vyznamnou roli uCitel. Je nejen vzorem a vychovnym prikladem. Je take pruvodcem, ktery zakovi pomaha bYt sam sebou. Ve skolnich situacich je empatie dulezita jako prostredek pro hlubSi poznani zaka. Ma obrovsky vyznam pro navazani spoluprace a vzajemne duvery. Pokud dokaze uCitel vytvorit opravdovy vztah phrozene autority, bude zakem prijat a akceptovan a muze se stat pruvodcem ditete na jeho zivotni ceste behem skolnich let. Dite z prozivanych situaci pochopi, ze podobneho pruvodce potfebuje. Jeho vlastni potreba bude duverovat a chtit pomoc i v situacich, ktere zatim neovlada. Pokud vychazime z tradieniho pojeti roli uCitele a zaka, nemuzeme prekonat hranice oeekavani, tradiene chapajici roli ueite1e jako jednoznaene ridici a usmeriiujici, a roli zaka jako podrizujiciho se, nesamostatneho objektu, ktery muze bYt sam sebou pouze tehdy, pokud mu to uCitel dovoli. (l00) Lze konstatovat, ze eim mene deti citi, ze jsou vychovavany, tim lepe pro vychovu. Ukolem pedagoga je vyvolat v detech nenasilne potrebu vzdelavat se, projevovat zajem
0
poznani a kultivovat vlastni osobnost. Vzajemna interakce uCitele a zaka je zalozena na vytvoreni situace, ve ktere se zak uei svobodne rozhodovat, ale zaroveii i nest za sve rozhodnuti odpovednost. UCitel i zak se v takovem pojeti vztahu vzajemne respektuji a v urCite pracovni fazi spolupracuji. UCitel by se mel snazit neprimo pusobit na zaka. Toto pusobeni spoeiva v podpore, eventuaIne ve vytvareni situaci, ktere ziskaji zakovu pozornost. Zak potom smefuje k danemu cili, ne proto, ze musi, ale protoze chce. Ziskava zkusenost z prozite situace, ne pouze ze slov pedagogovych. Pro pedagoga je to naroenejsi, nebot' to vyzaduj e citlivy a promysleny pristup k zakovi i vyhledavani situaci, ktere by svym 83
zamefenim zaka oslovily, vzbudily jeho zajem a motivovaly jej k aktivite, ktera bude smefovat k substanci (cili, cinnosti, postoji) v dane situaci.
(100)
Novy vychovny model chape vztah vychovatele a ditete jako provazejici uskalim vstupu do sveta dospeleho. Dulezitym kriteriem je nejenom verbaIni vysvetleni pravidel mezilidskeho souziti, ale rozhodujici je zejmena osobni zkusenost. V popfedi zajmu vychovatele je, aby dite melo osobni prozitek z aktivni pomoci druhemu Cloveku. Soucasti vychovy je aktivni podiI deti na prosociaInim jednani dospelych a postupne vytvareni podminek pro samostatne prosocialni chovani. Variant teto formy pfipravy cloveka je cela fada a probiha na nekolika urovnich. 1) Uroven orientace
Dulezitym vstupem do zivota je mit informace
0
lidskem spolecenstvi, ktere zacina v
male komunite rodiny. Dite se nauCl chap at a orientovat ve zpusobech chovani svych nejblizsich. Zacina si uvedomovat sve byti pfedevsim tim, ze uz si musi nektere potfeby zajistit sarno. Ziska zkusenost, ze nelze spolehat jen na druhe. Dulezite je pfijeti faktu vnimat a respektovat lidi ve svem okoli.
(100)
2) Uroven rodinne spo/uitcasti
Nejdfive dite zacina mit podiI na spolecnem byti v domacnosti drobnymi ukoly (uklidi hracky). Nastupuje rozdeleni ukolu podle toho, co konkretne je dite schopno zvladnout, dulezite je podiIet se na cinnosti dospeleho ve stejnem case. Do podvedomi ditete se hluboce zasune vzajemna pomoc a spoluprace jako samozfejmost pro dalSi zivotni aktivity. V tfeti fazi jiz probiha skutecna pomoc elenum domacnosti. Dite rna zodpovednost za plneni trvaleho ukolu, ktery mu neni pfipominan dospelymi. Rodina vytvari pozitivni prosociaIni motivace tak, aby deti provadely i nepfitazlive Cinnosti.
(100)
3) Uroven pomoci blizkYm fidem nebo skupine
Naueena pomoc v rodine se postupne rozsifuje na okruh blizkych osob. Dite se uei respektovat odlisna pravidla konkretni skupiny nebo jedincu, kterym pomaha. Stirn vznika i vyssi mira samostatnosti pfi rozhodovani, nez tomu bylo v rodine, kde byla jasna a znama pravidla. Role pedagoga v teto fazi muze bYt v pomahani vzniku tolerance a vzajemne formovani pomoci. Sledujeme chovani a jednani deti v urCite situaci ve spoleeenstvi druhych. Nezapominame chvalit, ale take karat za nevhodne chovani. "Razny a veasny odpor dospeleho wCi vsemu nelidskemu, nehumannimu, je jednoznacnym poukazanim na tato zakladni pravidla lidskeho souziti." (Pelikan. 2002: 139) Velkym vyznam rna take tvofeni podminek, aby dite pocitilo, ze se bez pomoci druhych neobejde. Cilem je nauCit se vzajemne pomahat a spolupracovat ve dvojici i skupine. 84
Rozporuplne situace mezi uspokojenim potfeby jedince a skupiny ukazuji diteti model uvazovani, ktery vyuzije pro vlastni budoucnost. Pedagog pro tento vychovny model muze vyuzit i typy stimulacnich her.
(100)
4) Uroven prosocialniho chovani a pomoci vsem potrebnym fidem, a to item, ktefi se od nas lisi svou "jinakosti ". Pelikan chape "jinakost" jako urCitou odlisnost zpusobu chovani druheho cloveka, kterou je potfeba pIne pochopit a dokazat tolerovat. Potfebne je zejmena vytvafeni zkusenosti s lidmi, ktefi se svoji "jinakosti" necim odlisuji od lidi, s nimiz se zatim dite setkavalo. Dulezite je nejen navazani kontaktu a poznani, ze ona "jinakost" neni na pfekazku vzniku tolerantniho pfistupu, ale i vytvofeni podminek, aby se tato "jinakost" mohla bez obav projevovat. Osobni pozitivni zkusenost s onou "jinakosti" je zakladem budouci tolerance a do znacne miry i prosociaIniho chovani, ktere se neohlizi na to, ze ten, komu pomahame, je necim odlisny. Diky teto zkusenosti pozname i lidi odlisnych kultur, a prave poznani druhych je jednou z vyznamnych stranek vychovy k prosocialnimu chovani.(lOO) Lidska pfirozenost je b,Yt v kontaktu s druhymi. Cloveci setkavani s rUznymi typy lidi s odlisnym zpusobem chovani probouzi potfebu b,Yt ve vztahu s druhym a nauci citlive chapat problemy jinych jedincu. Pravidelna pfikladna pomoc rodicu ostatnim dokaze, ze si dite zafadi tento zpusob chovani do sveho hodnotoveho zebficku na prvni pficky. Naucena zvysena vnimavost k potfebam sveho okoli bude ziskanym prosociaInim chovanim. Podporujici prostfedi a osobni prozitky z vlastniho prosociaIniho chovani spolu s poznanim osob, pro ktere je pomoc samozfejmosti, dite prozije spolecne sdileni vzajemneho uspokojeni, ktere hraje ohromnou roli ve formovani jeho sociaIniho citeni. Davanim ze sebe sameho, pro zitek obetovani neceho osobne vyznamneho ve prospech druheho obohacuje a napliiuje nesmirnym bohatstvim uZitecnosti a take velikosti cloveka. Tento zazitek umociiuje spolecne sdilena radost s clovekem, kteremu se pomohlo. Narodili jsme se jako lide. Jen lidem byla dana schopnost myslet, tvofit, prozivat a hovofit o svych zazitcich. Pfijali jsme tuto roli, ktera rna zaroveii smerovat k probuzeni lidskosti vychovou k pochopeni promen vlastnich roli i roli druhych lidi a vzajemnych lidskych vztahu. Pestovat vedome vlili k vnimani zakladnich potfeb svych i potfeb druhych ve vzajemnych souvislostech potfeb celeho sveta. Dokazat uzavfit roli ditete a otevfit roli dospeleho, nebo take zastavat nekolik roli najednou v case i prostoru, ktery je nam dan. Budoucnost vychovy se musi ubirat cestou vytvareni podminek pro moznost spoluucasti deti na prosocialnim jednani dospelych. Laska k pomahani b,Yt druhym prospesnym je nejvetsi lidskou motivaci. Protoze clovek se stava pro sebe tim, cimje pro druhe.
(100)
85
5.3. Vychovne principy v drle M.Cipra (1918 - dosud)
Vychova je nepostradatelna pro jakykoliv spolecensky system, ktery musi nest zodpovednost za humanistickou vychovu kazde osobnosti. Cipro pri stanovovani svych principu vychazel i z myslenek J. A. Komenskeho. 1. Zivot je nejvyssi hodnota, zabit cloveka je nejvetsi zloCin. 2. Respektuj svobodu a prava druhych, abys byl sam svobodny a mohl uplatiiovat sva prava, priznavana ti spolecnosti. 3. VaZ si svych rodicu a cti stari, ktere i tebe ceka. 4. Vyhledavej dobre a cestne pratele a podilej se na jejich radostech i starostech. 5. Podporuj toleranci, dorozumeni a mir mezi lidmi a narody, rasami a nabozenstvimi i filosofickymi a poIitickymi nazory. 6. Jednej vzdy tak, abys prospival sve demokraticke vlasti tvofici pevny clanek miroveho retezu Spojenych narodu. 7. Rledej, mluv a zastavej vzdy pravdu a spravedlnost. 8. Bud' laskavy a trpelivy k detem, ale nerozmazluj je, nebot' tim bys jim skodil. 9. Vychovavat druM predpoklada vychovavat sebe. 10. Vzdelavej se cely zivot, o svoj uj si orientaci v modernich metodach sireni informaci, budvpo cely zivot zakem a uCitelem. 11. Seznamuj se s moderni technikou, abys ji mohl uzivat k svemu i obecnemu prospechu. 12. Respektuj cizi i verejny majetekjako nedotknutelnY. l3. Ve sve Cinnosti pracovni i zajmove uplatiiuj vynalezavost a tvorivost. 14. Bud' podnikavy hospodar se svymi hmotnymi prostredky tak, aby tve vydaj e neprevysovaly tve pfijmy. 15. V podnikani riskuj jen do te miry, aby ti i v pripade nezdaru zUstala dostatecna rezerva. Svlij majetek neponechavej nepoj isteny. 16. Vamj se podvadeni, podplaceni a brani uplatku. 17. Dodrfuj dusledne sve zavazky a sliby. Verolomnost a zradajsou opovrZenihodne. 18. Pomahej lidem v nouzi a v nestesti. 19. Jsi-Ii bohaty, sponzoruj dobroCinne a obecne prospesne organizace, instituce a nadace. 20. Dodduj pravidla bezpecnosti prace a silnicniho provozu, j ejichz porusovani stoji uhrnem vice zivotu a skod nez mnoM valecne konflikty a zivelne pohromy. 21. Nejprve konej svou praci a povinnosti, potom odpocivej a bay se. 22. Dbej na sve zdravi, osobni hygienu a Cistotu obydli a prostredi. 23. Vamj se omamnych drog, alkoholismu, nikotinismu a jinych navykovych drazdidel.
86
24. Neoddavej se pouhemu sexu bez lasky. V lasee bud' staIy a verny. 25. Oehraii prirodu, Cistotu vod a ovzdusi. 26. N etyrej zvirata. 27. Raduj se z krasy pi'irody a umeni a prispivej k ni vlastni aktivitou. 28. Bud' stridmy, setrnya skromny, ale take inieiativni a optimistiekY. 29. Cas jsou penize, ale take velka hodnota wbee, nepromariiuj je zbytecne. 30. Volny cas vyuzivej nejen ke sledovani televize, k lehke cetbe a podobne pasivni zabave, ale predevsim take k aktivni zajmove Cinnosti a sportu. 31. Bud' sebekritieky a napravuj sve omyly a nedostatky. (Cipro 1996: 118 - 120)
87
6.UCTA
"Byt Ciovek znamena nejen moinost byt jinym, ale moGi delat neeD jineho. (( V. Frank
"Pfestan ui vykladat 0 tom, jakY asi ma byt dobry C/ovek, a radeji jim ui bud: (( MAurelius Romano Guardini rika 0 uete: "Veta vyvera ze zdroje, jehoz povaha je nabozenska. Je poeitem eehosi posvatneho a nedostupneho, jimz davna Zivotni zkusenost obklopovala vse vznesene, moene a skvele. V tomto poeitu splyvaly rUzne prvky: tuseni svatosti a velikosti spolu s touhou po ueasti na nieh a zaroveii obava, ze jieh clovek neni hoden a ze by mohl vzbudit tajuplny hnev. V te mire, jak pokracoval kulturni vyvoj, jak se rozvijelo raeionaIni poznani a teehnieke
ovladani sveta, ustupoval nabozensky prvek do pozadi. Pfevladalo vedomi eehosi vyznamneho a hodnotneho, co budilo uetivy postoj, v nemz vsak jeste zaznival davny ostyeh - prave ten poeit uety,
0
nemz je ree, te uety, jiz jeste dnes prokazuje vsemu velikemu
spravne utvareny clovek. V uete se Clovek zrika neceho, co jinak rad dela - prestava si totiz veei pfivlastiiovat a pouzivat je pro vlastni ucely. Misto toho se stahuje do pozadi a udrfuje odstup. Tim vznika duehovni prostor, v nemz to, co je hodno uety, se muze naprimit, svobodne stat a zarit. eim vyse je nejaka skutecnost postavena, tim silneji se ji vyvolany poeit hodnoty spojuje s takovym zaehovanim odstupu. Ovsem prozitek hodnoty zaroveii vyvolava touhu po ueasti na nil A tak je pro nas, dnesni lidi, jeste blize urCit, proe ueta ustupuje do pozadi a nedere se kupredu. To, co si zada uetu, to jsou predevsim vlastnosti osoby, jeji dustojnost, svoboda, usleehtilost. Ale patti sem i vlastnosti lidskeho dila, v nemz se projevuje velikost i kfehkost. A koneene i prirodni utvary, jez vyjadfuji vznesenost i tajemstvi. Snad muzeme riei, ze skuteena kultura zaeina tam, kde elovek ustupuje do pozadi. Nevtira se, neuehvaeuje, ale vytvari odstup, aby dal vzniknout volnemu prostoru, v nemz se muze projevit osoba svou
dustojnosti,
dilo
svou krasou
a priroda svou
symboliekou
moei."(Pohunkova 1991: 7 - 8)
88
6.1. Etika ucty k zivotu v dfle Alberta Schweitzera (1875 - 1965)
"Eiementarni fakt, ktery si v kaidem okamiiku sve existence uvedomujeme, jest: Jsem iivot chtejici iit uprostied iivota chtejiciho iit. Tajupinost me vUle k iivotu je v tom, ie pocit'uji nutkani chovat se s ucasti ke kaide vitli k iivotu, ktera existuje vedie me. Podstatou dobra jest: uddet iivot, podporovat iivot, dovest iivot k jeho vysinam. Podstata zia jest: nicit iivot, skodit iivotu, branit iivotu ve vyvoji. Zakiadnim principem etiky je tedy ucta k iivotu. Vse dobre, co pPekaii nejakemu iivemu tvorovi, je v nejzazsi podstate pomoci, kterou jsem mu poskyti k zachovani a podpofe jeho existence. "
"Musi piijit nova renesance, hiubsi nei ta minuia, jei uCini nejvyssi pravdou etickj; moment, uctu k iivotu ". A. Schweitzer
NejvetSi osobnost 20. stoleti, filosof, lekar, teolog, humanista. leho jmeno byva predevsim spojovano s profesi lekare a zakladatele nemocnice v Lambarene. V roce 1928 prevzal cestny doktorat filosofie na prazske nemecke universite v Praze a byl prijat prezidentem Masarykem. Schweitzerovy vyzvy proti valce ve Vietnamu, pro zastaveni pouzivani jadernych zbrani a valceni sveta si pravem zaslouzily oceneni Nobelovou cenou miru v roce 1952. Velky humanista byl aktivni az do svych 90 let. Myslenky Schweitzera jsou ovlivneny Kantem, cinskymi mysliteli, Plat6nem a Aristotelem a take zivotnim poznanim mnoha utrpeni na svete. Dobu, ve ktere zil, hodnotil jako krizi mysleni a duchovni upadek lidstva. leho zkusenosti a uvahy vedly k nazoru, ze lide se prestali zabyvat nalehavymi zivotnimi problemy, vse jenom kritizuji a sami
0
zmenu
neusiluji, cerpaji z jiz objeveneho a nechteji nic menit. Schweitzer poukazoval na zvysujici se lidskou neschopnost uplatnit vlastni twrci cinnost, prace prestava mit duchovni vyznam, pro Cloveka to bude znamenat ubytek poznavacich i emocionalnich schopnosti. Schweitzer dale uvadel, ze organizovami, statni, nabozenska i soukroma spolecenstvi usiluji prijalo jiz hotove informace, aniz by
0
0
to, aby lidstvo
nich premyslelo. Clovek s vlastnim myslenim a
presvedcenim je pro soucasny svet nepohodlny. Lide nerozvijeji usili v praci tak jako drive, staci dovednost ovladat par knofliku, a je vyhrano. Nebezpeci specializovaneho odbornictvi ohrozuje jednotlivce a celou spolecnost. Prevladaji medialni kampane, ktere pfipravuji pudu pro to, aby Ii de prijali hotove vedeni. Okoli usiluje
0
to, aby cloveku vzalo jeho vlastni usili
myslet a premyslet. Ukazkou je skolni vyuka, reklamy, vnucovani rUznych presvEidceni. 89
Dochazi k velke materialni vykonnosti a chybeji zazitky k propracovani vlastniho poznani. Clovek je nucen prijmout nazor, ze sam nestaci svym myslenim uchopit dobu, a tak se rodi skepticismus postmoderniho cloveka. Schweitzer nalehave vyzyva k hledani a napliiovani lidskosti v sobe samem i ve svete kolem sebe. Je mravni povinnosti kazdeho z nas porozumet teto vyzve a naplnit ji v konecnou formu nazyvanou - humanita. Schweitzerova etika vychazi z vnitrniho pfijeti zodpovednosti a zivotni ville ryzi pravdivosti mit ke vsemu zivemu uctu stejnou merou jako k sobe samemu. V praxi to znamena dat ve svem projevu duraz na laskavost, vlidnost a trpelivost k druhych lidem. Vcta ke sve bytosti a k bytosti druheho se vzajemne prolinaji. Schweitzerova etika je subjektivni, extenzivni a intenzivni neohranicena zodpovednost wci zivotu, ktery vstupuje do sfery Cloveka. Jde
0
zodpovednost, kterou citi Clovek, vnitrne osvobozeny od sveta. Vkolem pro
etiku je sladit dva zakladni mravni principy - oddanost ke vsemu zivemu a smerovani k sebezdokonalovani. Dokazi-li to lide prijmout, bude spolecnost vytvaret bytosti mravni hodnoty. Takoveto osobnosti vybuduji mravni zaklad pro ozdraveni soucasne evropske kultury, vnesou nove myslenky a pfistupy. V dile Schweitzera autorku zaujala slova: "Vcta k zivotu mi nedoprava ani pIne osobni stesti. Ve chvilich, kdy bych se mel radovat, probouzi ve mne myslenky na utrapy, ktere j sem videl nebo ktere tusim. Tak jako vlna nemuze existovat sarna, ale podili se stale na vlneni oceanu, ani ja nemohu zit swj zivot jen pro sebe, nybd vzdy v souvislosti s veskerym prozivanim, ktere mne obklopuje. Prava etika mi kaze podivnou nauku. Jsi st'astny, fika, a proto jsi povolan k tomu, abys mnoho daval. Vse, ceho ti bylo doprano vic nez jinym, zdravi, nadani, vykonnost, uspechy, krasne detstvi, harmonicke rodinne pomery - to vsechno nesmiS prijimat jako samozrejmost. Musis za to zaplatit primerenou cenu. MusiS prokazat mimoradnou oddanost sveho zivota ostatnimu zivotu. Vcta k zivotu je neuprosnym veritelem. Chce po nas, abychom vsichni byli nejak a v necem k lidem lidsti. Ty, ktefi se wci bliznim nemohou lidsky projevovat ve svem povolani a nemaji jinak nic, co by jim venovali, nabada, aby obetovali trochu sveho volneho casu, i kdyz ho maji poskrovnu. Mejme oci otevrene a hledejme, kde nejaky clovek nebo Cinnost venovana lidem vyzaduje trochu casu, trochu pratelstvi, ucasti, spolecnosti a trochu lidske price. Snad jde
0
Cloveka osameleho Ci
0
nejakeho nesiku, pro ktereho muzes neco znamenat. Snad je to starec nebo dite. Anebo dobre dilo potfebuje dobrovolniky, ktefi mohou obetovat volny vecer nebo obstarat nejake pochuzky. Kdo by dokazal vypocitat vsechny podoby uplatneni, ktere muze mit onen cenny provozni kapital zvany clovek!" (Schweitzer 1989: 295 - 296)
90
6. 2. Hodnotovy system
Hodnotou pro eloveka je kazdy jev, ktery ma pro jednani a existenci eloveka zasadni vyznam. Hodnoty jsou take spojeny se zajmy a potfebami kazde osobnosti. Hodnotovy system kazdeho z nas je nejvice ovliviiovan pfikladem vychovatelu - nejvice rodicu a ueitelu. Kazdy z nas je odpovedny za svou volbu vyberu hodnotoveho meritka. V postmoderni spoleenosti pfevazne pfevladaji hodnoty materiaIni nad hodnotami duchovnimi a kulturnimi. Vystizne situaci zhodnotil Erich Fromm slovy "bYt nebo mit". Orientovat se na vztah vlastneni pfinasi pozadavek vyuzit vsech dostupnych prostfedkU bez ohledu na druhe. Pfinasi take touhu mit vic a vic, duraz na slovo chci mit majetek zivy ei nezivy. Orientovat se na pojem bYt, znamena bYt ke svetu otevfeny, pfijimat danou skuteenost, sva omezeni a dokazat eerpat smyslove a prozivat radost z byti sebe sarna. Majetek mohu v kratkem okaillZiku ztratit, ale prozite zkusenosti spolubyti, umelecke zazitky, ty se nikdy neztrati. Naopak nas mohou posilovat ve chvilich smutku a samoty. Zazitek z krasneho rana zaliteho sluncem zustava v srdci a j en j a vim, ze tam zUstava pro dny pfiSti. Najit tyto stale hodnoty neni slozite, je umenim je znova a znova nachazet a davat svym dnum sanci, aby zivot byl skuteene tim nadhernym smyslovym zazitkem davani sebe ve prospech svlij i druhych. Zazit vlastni svobodu rozhodnuti bYt clovekem.
(29)
Hodnoty muzeme rozdelit podle nekolika hledisek. 1) Historicko-kulturni hodnoty
Nastupujici generace pfebira dejinne tradice, muze je udrZovat a zaroveii ochraiiovat, nebo je take popirat a vytvafet jine. Pfival novych informaci a novych technologii otfasl moralnimi tradicemi pfedavanymi z generace na generaci. Nove situace a pokrok mravniho vedomi problematizuji vzdy znovu to, co se dfive jevilo jako samozfejmost. Mozna je to take dusledek rozpadu rodove spoleeenske soustavy. Formuje se nova moralka, ktera je zbavena poyer a viry v nadpfirozene bytosti, ktere by nas potrestaly za nemoralni jednani. Tfidni struktura zkomplikovala moraIni vztahy, vznikly nove normy a sankce za jejich poruseni. Situace je tim ozehavejsi, eim jasneji jsme si vedomi toho, ze elovek sam je tvlircem pravidel, ktera ho ovladaji. Ano, elovek je tvlircem pravidel, ktera dokaze v jednom okaillZiku porusovat a podruhe zachovavat. Rozdilnost pozadavkU vsech elenu spoleenosti vnasi nesoulad pohledu na vyklad, uznani a soueasne i na realizaci mravnych hodnot. Z hlediska tradice je mozne uvest materialni a duchovni hodnoty.
(145)
Ukolem vychovatele v rodine i ve skole je zasadni rozliseni chapani jejich funkce ve spoleenosti a objasneni jejich vyznamu pro zivot v nazornych pracovnich einnostech a 91
osobnich vztahu. Dosazeni vlastnich prozitkU spnl.vneho svobodneho rozhodnuti a uvedomeni si uzitecnosti stanoveni pevnych hranic nekterym svym pozadavkUm materiaInim ve prospech monl.1niho principu upevni zadouci zivotni postoje. 2) Obcansko-politicke hodnoty
Rodina dava zaklad hodnotovemu systemu ditete.
Skola je zakladnim pilifem
institucionalizovane vychovy rizene statem. Stat vymezuje jeji priority, pripravu uCitelu, ucebni osnovy. Skola rna vliv na zarazeni jedince do role obcana nasi zeme. StaIe zUstava mistem, kde se tato role spoluvytvari. Skola i rodina maji souMzne vliv na informace, ktere si dite odnese do budoucna a ktere se tykaji funkce statu a naplne jednotlivych roli v nem. Pri vytvareni techto hodnot musime vzdy vychazet z pozadavku spolecnosti. Je to ukol pro soucasnou rodinu a skolu.
(145)
3) Eticke hodnoty
Mravnost se velmi casto chape jako oblast regulace vztahu mezi lidmi. Toto pojeti je velice lizke. Tyka se jen jedne dimenze lidske existence - sfery sociaIni. MoraIni regulace se tyka celku zivota, tyka se i pomeru k pfirode a uspokojovani potreb vitaInich, civilizacnich, sociaInich a kulturnich v jejich vzajemnych vztazich a konfliktech. Clovek si utvari urcity rad, soustavu hodnot a norem, bere na sebe urCite povinnosti a uklada si take sva omezeni. Morruka v pravem slova smyslu existuje az tam, kde jedinec zacina prozivat vnitrni napeti mezi rUznymi variantami sveho vlastniho mozneho jednani v urcite situaci. Tak se cloveku otevira prostor pro aktivni utvareni vlastniho zivota.
(67)
Eticky vztah Cloveka ke skutecnosti je zakotven v bytostne potreM regulace chovani jedince jako biologicke jednotky i jako soucasti sociaIni skupiny. Lide miluji zivotni pfibehy, zabyvaji se lidskymi osudy, ktere se kolem nich odehravaji, a lidskym lidelem je konat dobro a hajit osobni mravnost. Eticke konflikty mezi spolecnosti a jedincem prameni ze situaci, kde clovek neodpovida jen za sebe, ale nese i nadosobni odpovednost. Je nucen delat rozhodnuti, ktera odporuji osobni mravnosti, a musi sve nadosobni odpovednosti obetovat neco ze sve lidskosti. Muze mit treba soucit s rodinou neschopneho pracovnika, presto ho musi v zajmu sveho podniku propustit.
(121)
6. 3. Vzdelavanf jako hodnota
Skola je mistem, kde zak ziskava zaklad vzdelanosti. Vzdelavani predstavuje hodnotu, ktera rna vyznam politicky i ekonomickY. Skola by soucasne meIa bYt mistem, kde se uskuteciiuje prave lidske setkavani zaka a uCitele, ktery ho provilzi k prijeti systemu hodnot k sobe samotnemu, k lidem, se kterymi se kazdodenne setkilvil a zije.
92
Hodnotovou vychovu se nedari rozvinout a zaradit do vychovne vzdelavaciho systemu. Uspech snad mela a rna jen nabozenska vychova, ktera tezi z nabozenskych tradic a take je vetsinou podporovana rodinou. V soucasne skole se ovsem role rodice a uCitele mijeji, mnohdy jsou proti soM, dite se ocita v zacarovanem kruhu a vypocitavy jedinec z teto situace rna dokonce prospech. Skola se ubira cestou zvetsujiciho se mnozstvi predmetu, traveni vice casu ve skole a skolnich lavicich. Deti maji z ucitele strach nebo vysmech. Rodice zajima vice prospech nez vhodne chovani. Skolni prace je zamerena na vykon, demoralizuje, zastrasuje. Stale plati dril a papouskovani toho, co rekl ucitel. Zaroveii chybi i kvalita uCitelu. DalSi vzdelavani uCitelu neni povinne, prestava fungovat kvalitni komunikace s rodinou. Vychova neni jen zaIezitosti jedince, ale cele spolecnosti, nas vsech, zahrnuje vsechny Cinnosti, ktere nam slouzi k sociaInimu zacleneni.(53) Aktualnim vychovnym problemem je vychova k rozvoji osobnosti, k posilovani ucty k lidskym pravlim, k rodicum, k narodnim a kulturnim hodnotam a prirodnimu prostredi. Zaroveii ale take k toleranci,
kooperaci,
solidarnosti
a vzajemnemu pochopeni
mezigeneracnich vztahu. Nezbytna je take vychova k mailZelstvi a rodicovstvi. Skola rna primy vliv na hodnotove predstavy a postoje detL Ukol skoly spociva v ziskani schopnosti zaka otevfit se svetu a dokazat si vybrat uzitecne informace ku prospechu sebe, druhych i cele spolecnosti. Je klamne videt poslani skoly jako pouM vstrebavani informaci a hromadeni novych poznatku bez vcleneni hodnotove orientace na prijeti role Cloveka. Deti potrebuji zazit socialni vztahy, zazit situace, kdy se musi rozhodnout a kultivovat svou individualitu. Je potfeba rozvijet interaktivni model vyucovaci hodiny, vyuzit prozitkova cviceni a zavest do nasich skol osobnostni a socialni vychovuY40) Vychova je jedna ze zakladnich sociaInich funkci, ktera spociva ve formovani osobnosti cloveka jako bytosti spolecenske, vybavene pro rozpeti rUznych zivotnich roll. Soucasti vychovy je vzdelavani jako prenos znalosti, dovednosti a navykli, ktere jsou nezbytne pro vykon sociaInich roll. Ziskat moralni zaklad pro zivot je v rukou rodicu a otazkou vlastni motivace a chteni. Poslanim vychovy a vzdelani je objevit jejich hybne paky, ktere by probouzely zajem chtit bft clovekem, ktery chape kulturu sve zeme a je schopen vcas rozeznat, zda jeho vlastni prospech nedusi pravo na sebeurceni jinych. Dokazat mit rad druM, i kdyz maji jiny nazor a jiny smer. Soucasne take dokazat vytvorit si mantinely proti pachani zla a niceni prace jinych. Zastavit se a skutecne videt a chranit prostfedi,ve kterem ziji. Pestovat udiv nad nadherou sveta, pfirodnimi ukazy, a dokazat mit radost z malickosti, z kazdeho lidskeho uspechu - to jsou hodnotne normy lidskeho jednanL Celozivotnim ukolem cloveka je rozvijet vlastni 93
schopnost chap ani mezilidskych vztahu a dosazeni rytmick6ho naladeni na odlisnost potreb jinych a dokazat jim porozumet.
94
7. vYZKUMNY UKOL Vyzkumna cast prace je rozdelena do t6 celkU.
Prvni cast prace je venovima sociodemograficke charakteristice zkoumaneho souboru respondentu, zamenlje se na vzajemne porozumeni studentu s rodiei, sleduje spoleene bydleni a vzajemnou vypomoc rodicu a prarodieu, existenci povinnosti vnukU k prarodieum a take pobirani kapesneho. Neopomiji ani ekonomickosociaJnj zavislost studentu na rodicich a financni situaci seniorU.
Druha cast prace sleduje poskytovani vY'chovnych pfikladu rodieu respondentu smerem ke starsim lidem a ochotu respondentu pomoci starsimu eloveku v
nepr~iemne
situaci. Snazi
se v procemech vyjidfit vzajemne pozitivni hodnoceni semonl a smdentu. Zkouma oboustrannou reflexi pozitivnich a negativnich vlastnosti studentu a seniorU. U obou skupin respondentu hleda odpovedi na otazku, zda a j ak probihala vyuka na tema stafi na zakladni skole netf cast prace se snazi ziskat IlCizory studentu a seniorU na otazku: "Kde spoCiva hlavni
duraz ve vychcwe k ucte ke stafi?" Pokusim se take otevfit stejnou otazku pro obe generace a zjistit jejich vlastni pfedstavu
0
tom, proc prestavaji fungovat moralni vztaby a vzajemna
lidska ucta. Pohled a zarnysleni dvou generaci nad vnimanim starych lidi a vytvarenim podminek ucty ke stari bude hledanim cest ke vzajemnemu mezlgeneraenimu porozumeni
95
8.
PRACOVNIHYPOTEZY
Hypoteza 1. Na zakladni skole chybi informovanost 0 problematice starnuti a stari. Hypoteza 2. Budovani ucty jako hodnotove orientace ovliviiuji socioekonomicke podminky soucasnosti. Hypoteza 3. Soucasna mlada generace povafuje rodinnou vychovu za prioritni ve formovani pozitivniho vztahu ke stari. Hypoteza 4. Predpokladam, ze seniofi sdileji stejny nazor na rodinnou vychovu jako mlada generace.
96
9. METODIKA vYZKUMU
9. 1. Metodicky postup
Geriatricka klinika 1. lekafske fakulty Univerzity Kadovy v Praze se zapojila do mezinarodniho evropskeho projektu "Seniofi v domaci peCi" AD HOC (Aged in Home Care), podpofeneho grantem Evropske komise, ktery probihal od poloviny roku 2001 do roku 2004. Vyzkumny tym Geriatricke kliniky 1. LF UK a VFN Praha pod vedenim hlavni fesite1ky profesorky MUDr. Evy Topinkove, CSc., navstevoval klienty v jejich pfirozenem domacim prostfedi a sledoval zdravotne-sociaIni problematiku seniorske populace v prazskem regionu. Tento tym a cely vyzkumny projekt koordinovala Mgr. Dana Klevetova. Spolupracovali jsme s agenturami domaci zdravotni pece a sociaInimi centry pecovatelske sluzby na Praze 2 a Praze 7. Zjist'ovani potfebnych udaju
0
souboru v nasem pnlfezovem vyzkumu jsme provadeli
standardizovanym rozhovorem spolu s celkovym hodnocenim klientu pomoci funkcniho geriatrickeho vysetfeni zamereneho na vyskyt zdravotne-sociaInich problemu. Technikou sberu a zaznamu empirickych dat byl dotaznik Minimalni soubor itdajit pro
domaci peCi - MDS-HC, verze 2.0 (Minimum Data Set for Home Care). MDS-HC je komplexnim
standardizovanym
protokolem,
speciaIne
vytvofenym
pro
hodnoceni
individualnich potfeb, aktuaInich problemu a rizik starych lidi zijicich v komunite v domacim prostfedi a je soucasti RAI-HC (Resident Assessment Instrument for Home Care - hodnotici
nastroj pro osoby v donuici peCi). Hodnotici nastroj RAl-HC je orientovan na klienta, je univerzaIne aplikovatelny a lze ho vyuzit pro komplexni a uce1ne planovani zdravotni, osetfovatelske a sociaIni pece v domacim prostfedi. Byl vytvofen mezinarodnim multidisciplinarnim tymem odbornikU (sestry, sociaIni pracovnici, lekafi) a je pouzivan v mnoha zemich sveta. RAl-HC obsahuje dva formulafe:
1. Minimalni soubor itdajit pro domaci peCi (MDS-HC). Tento protokol sleduje : •
somatickf stav: onemocneni, poruchy chuze, pady, funkci smyslu, sobestacnost, vyzivu, kUzi, leky, kontinenci, bolest, subjektivni potize,
•
psychickf stav: pfitomnost psychopatologie, depresivni ladeni, poruchy chovani,
•
ekonomickosocialni situaci: socialni integrace, rozsah spolecenskych aktivit, vztahy s rodinou, pfateli, s verejno sti, s kym zije a jak hodnoti kvalitu sveho zivota, rozsah poskytovanych sluzeb, financni moznosti. (Priloha c. 6)
2. Hodnotici protokol (Clinical Assessment Protocols - CAPs) se 30 problemovymi okruhy, na zaklade kterych jsou sestavovany individuaIni pUmy pece
0
klienty pro identifikovane 97
problemy propojene s l\1DS-HC a jsou definovana obecna doporuceni pro dalSi peCi a sluzby. l\1DS-HC je standardizovanym hodnoticim nastrojem. leho reliabilita a validita byly testovany odborniky v nekolika mezinarodnich studiich. (Ptiloha c. 7) Hodnoceni kazdeho klienta v domacim prostredi trvalo priblizne 1 - 1,5 hodiny a zjistene informace byly vpisovany primo do protokolu. Takto ziskana data byla vkladana z hodnoticich protokolu do tabulkoveho editoru MS Excel a statisticky zpracovana. Pro vedeni rizeneho rozhovoru a vypliiovani pripraveneho dotazniku vyzkumneho ukolu autorka zvolila treti a ctvrtou navstevu v byte seniorU. Seniori ji jiz znali, meli k ni duveru a byli ochotni spolupracovat. Tema rozhovoru: Vcta ke stari v soucasnosti a minulosti v Ceske republice. Prikladne
chovani rodicu ke starsim lidem. Vlastni predstava
0
vychove k ucte ke stari. MoraIni vztahy
a vzajemna lidska ucta. Nazory na skolu a uCitele. Dotaznikove okruhy: sociodemograficka situace, souziti s prarodiCi a rodiCi, kapesne,
povinnosti wCi prarodicum, plneni detskych prani, vyuka ve skole na tema stari, prikladne rodicovske chovani ke starsim lid em, hodnoceni pozitivnich a negativnich vlastnosti soucasne mladeze, moraIni vztahy a vychova k ucte ke stari ve spolecnosti. (Ptiloha c.8) Se skupinou studentu jsem vedla stejne rizeny rozhovor a pouzila stejny okruh dotaznikovych otazek. Navic jeden blok otazek byl zameren na financni zavislost studentu na rodicich a jejich vzajemne vztahy. (Ptiloha c. 9) K reseni stanovenych cilu setreni byly pouzity tyto zakladni vyzkumne metody: deskripce, analyza, synteza a komparace a studium odborne literatury.
Zpracovani textu vcetne tabulek realizovala autorka za uziti textoveho editoru Microsoft Word 2000.
9. 2. Vyzkumny soubor
Vyzkumny soubor zahrnoval dye skupiny. Prvni byla slozena ze 126 seniorU - klientu agentur domaci pece a pecovatelske sluzby,
zijicich ve svem pfirozenem domacim prostredi na uzemi Prahy. Autorka sestavila soubor vyberem ze skupiny 430 seniorU starSich 65 let. Pozadavkem pro vYber respondentu byly nezmenene kognitivni funkce a ochota ke spolupraci. Druhou skupinou byli nahodne vybrani studenti humanitniho smeru ze dvou prazskych
vysokych skol (medici, ekologove) ve stejnem poctu 126 osob, kteri meli zajem vyjadfit se k vyzkumnym ukolum.
98
10. vYSLEDKY vYZKUMU 10. 1. Sociodemograficka charakteristika
1) Vek a pohlavi Seniofi Prumerny vek 84 let. Soubor zahrnoval 44 muzu
0
prumernem veku 77 let a 82 zen
0
prumernem veku 81 let. Prevazovali klienti vyssich vekovych kategorii (69 %). Nejpocetnejsi skupinou byli klienti vekove kategorie 80 - 84 let.
(zaokrouhleno na eel,,- cisla)
Studenti Soubor 126 studentu cHal 87 divek a 29 chlapcu. Prumerny vek 24 let. (zaokrouhleno na eel,,- cisla)
2) Rodne prostledi Skupina
Velkomesto
Mesto
Vesnice
Viska
Seniori
21,22 %
35,68 %
22,31 %
20,79 %
Studenti
20,97 %
21,72 %
23,03 %
34,28 %
3) Rodinny stav Seniofi 58,12 % klientu bylo ovdovelych, 10,34 % svobodnych, 18,76 % man.zelskYch paru, 12,38 % rozvedenYch. Vyrazne prevazovaly zeny (61 vdov z celkoveho poctu 82 zen). U rozvedenych klientu prevazovaly rovnez zeny (10,6 %) nad muzi (v nasem vzorku byli pouze Hi rozvedeni muzi).
Studenti 100 % svobodni
99
4) Vzdilani Studenti Stredoskolske Studujici VS
Seniofi 10,08 % vysokoskolske 24,71 % stredoskolske 65,21 % zakladni (12,60 % nedokonceno)
5) Typ bydleni a souiiti Seniofi
Studenti 8,12 % bydli s rodiCi 63,25 % kolej 28,63 % podnajem 0%
vlastni byt
64,65 %
zije sam
18,76 %
manzelsky par
8,13 %
s detmi
6,04%
s jinymi osobami
Studenti, kteri by Ii ubytovani na koleji, by radeji bydleli v podnajmu. Jako duvod uvadeli nevhodne socialni i bytove podminky. Zmene bydleni brani financni neschopnost. Kolej v ulici Slavikove v Praze 3 studenti hodnotili nejhure. SociaIni zafizeni a moznost vareni je v jedne mistnosti. Vsichni seniori bydleli v Cinzovnich domech. Nekolik seniorU uvadi problemy s novymi majiteli domu (zvysovani najemneho, potreby oprav v dome, zavedeni vYtahu apod.). Vice seniorU ma nevyhovujici bytove podminky (We na pavlaCi, netece tepla voda a chybi koupelna, nebo neni koupelna vybavena pro snifujici se sobestacnost seniora). Presto seniori odmitaji jine bydleni.
100
6) Socialni integrace senioru ve spolecnosti
socialn; integrace seniorU
Deft! se osamele udava konflikty s rodinou o obtfZne vychaZ! s druh9mi o negativne prozrva omezen! • nevychaz! z bytu
Senion negativne prozivaji omezeni spolecensIcych aktivit, nepntomnost mivstev blizkYch. 72,12 % seniorU ocekava, ze Ulohou statu Ci jejich deti je vedet, jake potfebuji slliZby, nebo predvidat potfebu konkretni slliZby. Z rozhovorU se seniory je vYrazne znat, ze se zlobi na podminky, ktere maji, ale je vice tech, kten sami neumeji
0
slliZbu pozadat, a ani
nevedi, kam se obratit. Senion nejsou ochotni investovat do placene slliZby doprovodu yen a take neni dostatecna informace
0
formach socialnich slliZeb. NemoZnost jit yen prameni prevame z faktu, ze
senion bydli ve vyssich patreeh crnzovnieh domii, kde neni
vYtah,
nebo nemohou jit bez
doprovodu. Konflikty a obtiZne vychazeni s druhYmi rna predevsim duvod ve vzajemnem nepoehopeni zakladnieh zivotnich potfeb. Ze sledovaneho souboru bylo dokonce 2,24 % osob, ktere uvadely ryraru druhYmi, nejenom fyzieke, ale ptedevsim psychicIcy mitlak (vyhrozovaru majitelem domu, neshody s vlastnimi detmi). Vice nez 30 osob uve:idelo nepnjemne zkusenosti zjednaru se zdravotniky a pracovniky socialnich slliZeb. Uvadim nektere ryroky:
•
" ... snacha do mne strcila, aZ jsem spadla se sehodii, pnvezla mne na pohotovost s tim, ze jsem zakopla ... "
•
" ... mami, liZ jsi tu moe dlouho, byt pro nas obe je maly, budes muset zemfit nebo jit do domova duchodeu ... "
•
" ... syn mne Mda 0 uspory, ze pry je spravedlive rozdelf mezi sourozence, ale ja vim, ze je chce pro sebe ... "
101
" ... snaeha mi felda, ze kdyz pofad brecim, da mne do bhlzinee nebo do nejakeho ustavu, ale pred mesicem mi zemel manZel a ja tu bolest neunesu ... " "Spalili mi pied mYrna ocima sbirku dfevenyeh letadelek, pry jsem star)' a mel byeh uvolnit byt a jit nekam do ustavu .. ," " ... komu budou vent, mne, nebo blaznive 90lete starene, odvezu te na psyehiatrii a feknu, co vyvadis ... " " ... mas hlad, tak zer vodu a ehleba... " " ... mas maly duehod, kdo by te Zivil, liZ je na case, abys umfela ... " .pfibeh Pn spolecnem bydleni matky a rodiny jeji deery nekdo uzavira pnvod teple vody, je ysroubovana zarovka v pfedsiui, zamcena koupelna, ... deera zduvodiiuje biti sve matky tim, e kdyz byla mala, taky ji mama bila... . pfibeh Stara pam bydlela u sve netere, ktere odkazala svilj praZskY dUm, a ta ji zakazovala avstevy pratel, pry ji obtezovali a rusili. Nemohla si ani zatelefonovat a
0
obedy, ktere si
latila, se musela delit se synem netere. Kdyz pecovatelka pfinesla obed, vzal ji cast obeda s ysmeehem, ze je starn a jeji zuby liZ to maso neukousnou. Nakonee dostala odvahu a utekIa e znamYm, ktenji pomohli se odstehovat a zrusit zavet'.
Vjroky zdravotniku: ,,1ste liZ stara, co byste ehtela, kdybyeh ja se dozil vaSeho veku ... " " ... to vite, inkontinenee patn ke stili, s tim se neda nie delat ... " " ... to liZ nestoji za to, ponzovat yam elektriekY vozik ... " " ...jste se zblaznil, neehat se operovat v 90 letech," sdeluje lekafka, ktera provadi predoperacni vysetreni pfed operaci kYly den pred operaci na oddeleni, kde bude operovan (dnes 1 rok po operaci sobestacny) " ... ani pelech si neumite ustlat ... " " ... takova zdeehlina..." " ... ani jist neumite, zase jste polita ... " " ... kolik se dozila vaSe matka? ... 87 let? To uz nemate moe casu," pray! lekaf. " ... tak to boli, co byste ehtel ve vasem veku, musite si zvyknout ... " "Masaze byste ehtela? Prosim vas, zivot mate za sebou, liZ jste jednou byla v lazmch, mate vycerpano (sdeIuje lekafka 75lete zene, ktera je po prodelane tromb6ze dow koncetiny a zajimala se 0 lymfaticke masaze, ktere si byla oehotna zaplatit)
102
Senion si nechteji na sve blizke ani na profesiomily stezovat. Jsou si vedomi nespnivneho chovam svYch deti, zdravotnikU i placenych pecovatelu. Hovon
0
svem strachu, aby nebylo
ieste hili'e. Tyto zkusenosti v seniorech vzbuzuji sebehodnoceni, ze jsou na obtiz, a objevuji se myslenky, ze by skutecne bylo lepsi zemfit a uvolnit misto perspektivni osobe. Statistiky potvrzuji, ze ve staff je vice sebevra.zd nez v jinych vekovYch kategoriich.
7) Vzajemne porozumeni studentu s rodic;
72,11%
I
17,12%
caste hadky
11%
I
nema kontakt
vychazeji dobi'e
g) Ekonomickosocialni zavislost studentu na rodicich
Ve stan budu rodiciim pomab.at
46,23 %
Udrfujeme pravidelny telefonicky- kontakt
66,08 %
Nemluvime spolu
11%
Financni zavislost
58,97 %
Financni nezavislost Vzajemna financni pomoc
9,51 % 32,52 %
Z rozhovorU se studenty vyplynulo, ze pro 36 % z nich je nepnjemna fmancni zavislost na rodicich, nechteji je pnlis financne zatezovat a je jim lito, ze mnozi jejich spoluZcici jsou na vysoke zivotni Urovni. 1,49 % studentii pnjima financni pomoc od rodieu - vzajemne se llenavstevuji a neudrfuji zadny kontakt. Studenti si stezovali na nedostatek momosti pracovnich aktivit, kde by ziskali financni l>rostredky.
103
9) Financni situace senioru a financni pomoc od vlastnich dili
32,32 % seniorU uvadi fmancni problemy. 8,12 % seniorU dostava finanCnl podporu od svYch deti, (6,08 % deti zije v zahranici).
10) Pobiralijste kapesne od rodicu?
Skupina
Ano
Ne
Prilmemyvek
Castka
Seniori
52,43 %
47,57 %
ISlet
5-30Kc
Studenti
72,30 %
27,70%
12 let
Neuvadeli
Vysledky teto otazky pnblifuji zmenu navYseni kapesneho se zrysenim uhrady slliZeb a potravin. Skupiny respondentU se lisi pobicinim kapesneho Vypovida to
0
0
temer 20 % (19,87 %).
narustu poskytovani kapesneho rodiCi a posunuti pobirani kapesneho
0
3 roky
drive nez v obdobi pred 50 -70 lety. Seruofi i studenti, kten nedostavali kapesne, shodrte vypovfdali, ze pokud poffebovali fmancni pospevek, spolecne s rodici
0
tom diskutovali ave vetsine popadu nemeli problem
pouebnou penezm castku ziskat. Ti, kten nebyli vzdy uspokojeni, zhodnotili nyni, ze se alespon nauCili setfit a penez si vice vazit.
11) Povinnosti vnoucat k prarodicum
Skupina
Nic
jsem Prarodice o nic Radjsemje navstevoval
nemusel delat
nezadali
a pomahal podle poueby
Senion
16,41 %
3,59%
80,00 %
Studenti
16,37 %
12,23 %
73,40 %
Prarodice seniorU zOOali pomoc od svYch vnoucat
0
8,64 % vice nez prarodice studentU.
Senion pomahali rOOi svYch prarodicUm 0 6,60 % vice nez studenti.
104
12) Vzajemne souiiti a vYpomoc rodieu a prarodieu sledovaneho souboru iii studenti
Vzajemne souziti a vypomoc
Dsenioi'i
prarodice jiz nezili
nesnaseli se
rodice pravidelne pomahali
souziti rodic a prarodic
Vysledky ukazuji, ze vzajemmi pomoc rodicu a prarodicu se vYrazne behem padesati let nezmenila. Rodice respondentiI - seniorU pomahali syYm rodicUm
0
3,63 % vice nez rodice
soucasnych studentiI. I kdyz marne maly sledovany soubor je patrne, ze rodice sledovanych studentiI zili nebo jeste ziji spolecne se svYmi rodici
0
9,58 % vice nez rodice respondentiI - seniorU. Potvrzuje
se tak ceskY trend, ze souZiti dvou generaci stale existuje. Nabizi se take vysvetleni, ze vice studentiI pochazi z male visky, kde pretrvava system tradicni rodiny a vzajemne vY'pomoci Vyzkum take potvrzuje prodlouZeni stfedni delky zivota a zvysujici se pocet osob vyssiho veku a tedy i mOZnost narustu spolecneho souZiti. Ve sledovanem souboru respondentiI je u studentiI
0
6,46 % vice zijicich prarodicu nez
bylo u souboru respondentiI - seniorU.
10. 2. Pflkladne chovani rodicu, oboustranna ref/exe
a vyuka na zakladni skole
1) Vzpominka na nejake pfikladne chovani rodieu ke starsi generaci Skupina
Ano
Ne
Seniofi
92,06 %
7,94%
Studenti
73,53 %
26,47%
U skupiny seniorU je pfikladne chovam rodicu vYraznejsi
0
18,53 %. Ukazuje se, ze
pfikladneho chovam ubYva. anebo jsou deti mene casto s rodici.
105
Vjisledky rozhovoru Tema: Pnkladne chovimi rodicu ke starsi generaci. Vlastni pomoc starsim lidem. Seniofi Seniori byli prekvapeni znenim teto otazky. Shodne vypovidali, ze pomtihat starsim bylo samozrejmosti. Uvadeli pravidelnou sousedskou rypomoc, uvolneni mista v dopravnim prostredku, pomoc v hospodarstvi a domacnosti, prani pradla, vafeni. Soucasne vzpominali na stare easy, udrzovani sousedsk.ych vztahu, vecerni spoleene besedy pn drani pen, hrani ochotnickeho divadla, zpivani narodnich pisni, cvieeni v Sokole. Byli casto ve spolecnosti svych rodicu a starSich lidi, a tak se ucili pomtihat druhYm lidem a starsi generaci. Sousede je zadali
0
drobne pochUzky a nakupy, sami se sli zeptat, zda neco
nepotfebuji. Senion se shodovali v tom, ze celkove chybi vzajemne pozdraveni a nabidnuti pomoci i neznamYm lidem. Vzajemnou neduveru a neochotu spatfuji v narustani misili, pnbYvani vraZd, ktere v lidech budi strach z neznamych lidi. Mnozi senion meli zkusenost s okradenim ve svem byte, kdy vpustili neznamou osobu za ucelem udajneho zjist'ovani informaci pro zvyseni penze Ci kontrolu plynu apod. Senion maji strach z cizich lidi a take se boji, ze nabizena pomoc je zaminkou pro kradez jejich taSky apod. 90leta zena se setkava s velkou pomod od mladeze. Domniva se, ze je to tim, ze ona sama je usmevava, neboji se pozadat
0
pomoc a take ffidne za pomoc podekuje. Nikdy se ji
nestalo, ze by ji mlady elovek neuvolnil misto Ci nepomohl pn nastupu a vystupu z tramvaje. Nekolik seniorU bylo prekvapeno chovanim mladych maminek, ktere nechavaji sve deti v tramvaji sedet a samy stoji. Vzpominali na sve mladi, kdy si ani nedovolili usednout. Tn zeny ve veku 87 - 91 let hodnoti sve mladsi vrstevm'ky, ze maji nevhodne chovani wei mladezi a nevybiravYm zpusobem uplatiiuji narok na uvolneni sedadla, nebo mladez bez zjevneho duvodu osoeuji. Hovonly 0 tom, ze stan lide maji by! pnkladem slusneho chovani. Zaujal mne postoj 12 seniorU, kten uvadeli, ze starsi generace vychovala svoje deti, aby se mely Iepe nez oni, kladla na ne nizsi pozadavky a oni torez delaji u svych detL RJkali, tak trochu za to muzeme sami, ze se ztrad vzajemna pomoc a pfiklady slusneho chovani. Jeden nazor byl take ten, ze socialismus vedllidi, aby nei'ikali na verejnosti pravdu, doma se Hkalo, to nesmiS nikde nci, zavreli by nas. A tak se senion domnivaji, ze doba naueila lidi podvadet a stale pry plati, kdo nekrade, okrada svou rodinu. Poukazovali na to, ze stale odsuzujeme druhe, misto abychom hledali vinu take sami v sobe. Mnozi se boji vyjadfit swj nazor, nemaji odvahu verejne vystoupit. A maji zkuSenost, ze vlastni deti neberou jejich nazor, a tak se uzaviraji do sebe a jsou rozzlobeni na cely svet.
106
Studenti
73,53 % studenru jako pi11dadne chovam od syYch rodicu uvlideli uvolneni mista v dopravnim prostfedku, drobne ruikupy a osobni radu. Ctyfi studenti uvedli, ze jejich rodice obdrzeli dekovne dopisy od starsich lidi. Profese rodicu - fidic autobusu, lekaf, zdravotni sestra. Osobni zkusenost nekterYch studenru je, ze nabidnute misto v tramvaji senion odmitaji s tvrzenim, ze jeste nejsou tak stati. Take se setkavali s hrubosti senioru, zvlaste v tramvaji, kdy senion usiluji 0 uvolneni mista. Dva studenti uvadeli, ze je senior slovne i fyzicky napadl, ze nevidi stareho cloveka a hned nevyskoci ze sedadla. Pomlihaji starsim sousedfun pn ruikupech, domacich pracich. Objevuji se i informace
0
tom, ze neznamy senior odmita
pomoc s teZkou iaSkou. Z diskuse se studenty vyplynula domnenka, ze se senion boji, ze budou okradeni. Jeden student uvadel, ze starsi lide nemaji jezdit v tramvaji v odpolednich hodinach, kdy je dopravni spicka, na nakupy pry maji jezdit dopoledne. Mel zkusenost, ze ho swy pan pichal destnikem, aby mu uhnul z cesty, protoze mel v preplnene tramvaji malo mista.
2) Ochota pomoci starsimu c/oveku v nepfijemne situaci
Svedkem napadeni seniora
67,41% Dsenioi'i studenti
42,46% 24,17%
11,97%
nevSimam si pokusim se toho pomoci
mam strach,ze budusam napaden
107
3)Reflexe studentu a) Studenti na seniorech rtejvfce oceftujf Pozitivni vlastnost
Zn8.mka
Moudrost
1,99
Pochopeni pro mllidi
2,57
Financni velkorysost
3,06
Tolerance k prohfeskfun 3,65 Uprava zevnejsku
2,97
b) Studentum na seniorech nejvice vadi Negativni vlastnost
Zn8.mka
Lakota
2,74
Hastenvost
2,94
Negativni postoj k mllidi
3,22
Vyfuduji ustupky vzhledem ke svemu veku 2,98 Egoismus
3,07
Neupraveny zevnejsek
2,94
4)Reflexe senioru a) Seniofi nejvice ocenuji na mltidezi Pozitivni vlastnost
Znamka
Vsti'fcnost
2,54
Pochopenf pro pomale
1,97
starr Ochota pomoci
3,12
Ohleduplnost
2,33
Pomahajf bez potMani
2,88
108
b) Seniorum na mltidezi nejvice vadi Negativni vlastnost
Znolmka
potreba mit vse ihned
4,42
Zpusob vyjadrovolni
3,67
Nez8jem 0 poti'et>y starycll liar
3,31
Arogance
3,54
Negativni postoj ke stolri
3,07
Zpusob obh~kolni
2,40
5) Vztijemne pozitivni hodnoceni obou skupin (zaokrouhleno na celli cisla) Vzajemne pozitivni hodnoceni senioru a m1adeze
nevim
71%
ana
studenti 92%
osenion
ne
Senion hodnoti studenty lepe
0
celych 29 %. Ukazuje se, ze 25 % studentii nema
zkusenosti se seniory.
109
6) Splneni vasich detskjch pfcmi
Splnen. detskych prani
nedostaval jsem nie, je mi to dodnes lito
67,00% uznaval jsem jine hodnoty
mohl jsem mit vSe
~
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _- J
61,82%
~-,.,
studenti oseniori
Seniofi SeniorUm je
0
6,01 % vice lito nez studentUm, ze v detstvi nedostavali zadne darky.
MOZnost mit vse meli senion
0
3,17 % vice nez studenti. Nekolik: seniorU vzpominalo, ze po
prvni svetove valce bylo mnoho zbozi, ale nebylo za co nakoupit. Ostatni senion shodne uvadeli, ze nebylo co chtit, po druhe svetove valee byly prazdne obehody. Nove obleceni se nekupovalo, dedilo se po sourozencieh, po pfibuznyeh a znamyeh. Nektefi uvadeji, ze se nikam neehodilo, a tak nebylo tfeba spolecenske obleceni. Vzpominali na vlastni skromnost a
pokoru. Nedovolili si a take se pry bali neeD ehtit, nebylo mnoho penez, nebo bylo mnoho sourozeneu. Behem druhe svetove valky i po ni byly listky na potraviny, osaeeni. Vse bylo pfilis drahe, byia bida a nedostatek. Senion take srovnavali dfivejsi bydleni a vybaveni se soucasnosti. 12 seniorU vzpominalo, jak se jako mali ehodili divat na televizi k sousediim a jakou meli velikou radost, kdyz pozdeji otee televizi koupil. Darkem pro seniora take bylo ovoee, uzeniny nebo siadke pecivo. Nekolik seniorU si vybavilo zhotovovani panenek nebo ryrobu hracek ze dfeva. Vlastni podil na tvorbe hracek pfinasel radost a hezke vzpominky dodnes.
110
Studenti
Studenti uzmivali
jim~
hodnoty nez darky
0
6,18 % vice nez senion. Nezkoumala jsem,
jake darky respondenti chteIi, ani jake hodnoty uznavali. Neni mi znama zivotni moven rodieu, ktera by doplnila a ujasnila tuto otazku. Vetsina studenru pochazi z malych mest a vesnic. Studenti uvadeli, ze nechteji sve rodiee polis fmanene zatezovat. Jsou radi, ze je rodiee i prarodiee finanene podporuji pn studiu. Nekolik studenru se vyjadfilo, ze 0 svy-eh prameh s rodiei diskutovali a uznali, ze darek je vlastne zbyteeny. Rodiee je dokazali presvedeit, ze si sami pozdeji vydelaji a darek si koupi.
7) Tema problematika starn uti a staff na zakladni skole
Tema starn uti a stai. na ZS
prikladne chovani rozbor nevhodneho chovani 46,31%
nevzpominam si
seniori Ostudenti
44 % studenru a 46,31 % senioni si nevzpomina wbee. 21,81 % studenru a 14,26% senioni si vzpominaji na rozbor nevhodneho ehovam wei starSlm lidem. 34,19 % studenru a 39,43% senioni si vzpomina na konkretni pfiklady, jak se ehovat ke starSlm lidem.
Vyjadfeni senioru k vjuce na tema starnuti a staff
Samostatna problematika stan a starnuti nebyla obsahem vYuky. Tema ehovam ke starSlm lidem - senion shodne vypovidali, ze se nemuseli ve skole uCit, jak se ehovat ke starsi generaci. Hovonli
0
tom, ze bylo samozrejmosti chovat se slliSne ke
vsem lidem, zvlaste ke starSlm.
111
V hodimich nabozenstvi byl kladen velkY dfuaz na chovam ke starsim lidem. Jedna stara pani vzpominala na farare, ktery ji i jim~ spoluZaeky osahaval a delal i jine veci, ktere se baly zverejnit, protoze jim nikdo nebude verit. Nekten senion si mysli, ze kdyz dnesni ueitele nemaji zkusenost s bidou za valky a valeena leta ani nezaZili, nemohou zkusenosti z desivy-ch dob pIne predat. Dalsim nazorem je, aby si dnesni mladez vAZila nabite svobody a sarna se ueila ucte ke starSim, kten to nemeli wbee lehke. Pro vsechny seniory byl uCitel tim, kdo se musi respektovat (nekolik seniorU sdelilo, ze ueitel byl Boo), a rodiee je vedli k tomu, aby uCitele poslouchali. Tn senion uvadeli, ze i tehdy deti zlobily ve skole, vyhrozovaly uCiteli. 6 seniorU vzpominalo na sluZbu na statku a v domacnosti bohatYeh lidi slouZili jiz od 4 let, do skoly moc neehodili. Celkem 10 osob nedochodilo celou skolnf dochAzku, museli doma pracovat. Jedna zena uvadela, ze ji rodiee ozn
Zadny student nechodil na hodiny nabozenstvi. Nebyly soueasti vyueovam. Uvadeli, ze v hodinach obCanske nauky se obeas rozebiralo nevhodne chovam wei starsim lidem. Bylo to velice individualni, zalezelo na ueiteli, jake tema vybral. Nekten studenti vzpominali na ueitele, kten v nich zanechali smutne dojmy - ponizovam pied ostatnimi, nerespektovani jineho nazoru, vyzadovam stejneho zneni VY-kladu. Vzpominali i na situace, kdy ueitel nedokazal pnznat, ze jim pn vy-kladu podal nepravdive informace. Jedna studentka vypravela, jak se uCitelka snaZila ziskat informace, ktere by mohla pouzit proti zarum, ale i svy-m spolupracovnikUm. Z rozhovorU take vyplynulo, ze situace na stfedni i vysoke skole je podobna, stale se
vyZaduje striktnf plneni ueitelovy-ch ptikazU, studentUm chybi ptikladne chovam ueitele, chybi jim nazome ukAzky a zajimavejsi VY-klad. Odsuzuji zpozdeni pnchodu uCitelu do hodiny, nepnpravenost ueitele na probirane tema. Deset studenm srovnavalo zaky soueasne zakladni skoly se sebou, kdy oni chodili do zakladni skoly. Vzpominali na zajmove krouZky, spoleene brarnborove brigady i sber IeCivy-ch rostlin. Shoduji se, ze spoleeny zajem a prace je vice pnbliZovala k sobe navzajem i k sarnotnYm ueitelilm.
112
10.3. Vychova k ucte ke staff a zmeny mora/nich mezilidskYch vztahu 1) Nazory sledovaneho souboru na vYchovu k ucte ke staff Studenti
Seniori Zodpovednost rodinne vYchovy
87,56 %
Ph'kladem v rodine
40,12 %
Skolni vYchova a vzdelav8.ni
50,31 %
Skola
41,01 %
Pfiklad nas statjch lidi
50,87 %
Spolecml setkavani, besedy
34,67 %
Povinne nabozenstvi
72,43 %
Nevim
16,30 %
Matky zUstat s detmi doma
12,07 %
Vytvont vzajemny respekt
9,71 %
ZvYsit vzdelanost ucitelu
10,96 %
Vzajemne soliZiti generaci
5,12 %
Ucelna medialni informovanost 0 stan 3,32 %
Vice skolnich a domacich povinnosti
7,54%
Tresty ve skole (neni respekt k uciteli)
Mladsi by-t si vedomi, ze zestarnou
1,11 %
3,09% UdrZovat rodinne tradice
2,19%
113
2) Proc pfestavaji fungovat moralni vztahy a vzajemna lidskd ucta Nazory studentu
Nazory senioru
Prioritou duleiitosti jsou materiaIni hodnoty
Prioritou dulezitosti jsou materialnf hodnoty
- nejvice penize
64,12 %
- nejvice penize
68,07 %
Nedostatek casu pro druhe lidi
39,08 %
MediaIni dezinformace
52,65 %
TV, casopisy, filmy, radio, sex na odiv, tisk
Egocentrismus
36,31 %
Nedostatek cas
41,21 %
Lhostejnost a bezohlednost
34,52 %
Nezajem 0 potfeby druhych lidi
32,67 %
Nevim
16,75 %
Klesa vzdelanost ucitelu
23,64 %
Nedostatek zivotnich cilu
11,86 %
Chybi nabozenstvi
72,43 %
Socialni rozdily
10,58 %
Chybi soulad skola a rodina
68,32 %
Dezinformace mediaIni
9,09%
Chybi vzor (Masaryk)
32,29 %
Nedostatecna rodinna vYchova
9,32%
Snifuje se narodni hrdost
Chybi legislativni uprava
7,94%
Otevrenost hranic pnnasi pnlis materiaInich
3,07%
lakadel, ktere nuti brat si fmancni pujcky 3,64% Roste kriminalita cizincu
4,97%
Nedostatek pracovniho uplatneni
2,11 %
3) Kratki kazuistiky ze zivota senioru 1. kazuistika Stara dama sedi na lavicce v parku. Na dalSich Iavickach sedi nekolik starsich lidi. Dve lavicky jsou volne. Kolemjdouci mlada maminka fika svemu asi petiletemu diteti: "Pojd' pryc, tady jsou sami duchodci." Stara damaji odpovedela: "I vy jednou zestamete." A na to mlada zena zareagovala: "My se toho kvUli vam ani nedozijeme."
114
2. kazuistika
761et)'r mm pravidelne kaide nino chodi kolem stfedni skoly do blizkeho obchodu. Vypnivi 0 studentech, kten stoji pred skolou, koufi a vysmivaji se jeho pomaIe chUzi. Jednou pry po nem hodili z okna skoly svacinu. Obcas na nej take plivou z okna. Casto slysi: "Hni sebou, dedku" apod. Muz je rozezlen na ucitele, kten pry maji zamestnat sve zaky, a je take rozhorcen na rodice, kten sve deti spatne vychovavaji. R.J1cl, ze pnste vezme na studenty hill. 3. kazuistika
831eta vdova zijici sama v panelovem dome. Deti bydlf 150 km od jejiho bydliSte. Pravidelne ji navstevuji a poskytuji socialni oporu i dojemna prekvapeni. VzpominaIa na sve detstvi a sveho tatinka. Celorocne spoola do kasicky a tatinek pred StedIjrn dnem rekl: "Bozenko, jdi rozbit prasatko a pujdeme obdarovat chude do kostelicka." Bozence se nechtelo, jeste dnes vzpomina na svou malou pesticku svirajici par drobnych. Popomina i dobu, kdy zemel T. G. Masaryk a tatinek rekl: "Bozenko, jdeme na namesti, bude tam hodne lidi, uctime pamatku velikeho cloveka. Narod place, popojime se k jeho smutku. Tak mne tatinek uCiI narodni hrdosti. Byly to dobre casy, sice nebylo na chleba, ale vztahy mezi lidmi byly vstficne." 4. kazuistika
88leta vdova, uzasna zena, vzpomina na sve detstvi, na sourozenecke a rodicovske vztahy. Vzpomina na drani pen, na vypraveni sousedu po vecernich povidackach, na hrani ochotnickeho divadla, na spolecenske aktivity a vzajemnou pomoc. Ma slzy v ocich po vzpomince na svou babicku, ktera ji dala pod vanocni stromecek Babicku Bozeny Nemcove. Byla na babicku rozzlobena, protoze chtela pohMkovou kniZku, a tak darek hodila na zem a utekla. Tatinek za ni posel a fekl ji: "Lidusko, to nesmis delat. Babicka ti chtela udelat radost, a ty pfece viS, ze neumi cist. VybraIa knihu, ktera ji zaujala obalem. Ted' jdi a babicce se omluv a polib ji ruku." DaIsi kazuistika, s navodem jak uspesne stamout, je uvedena v pnloze cislo 10. V pfiloze cislo 11 je cast kopie pravniho jednaru pfedmanielske smlouvy, kde jsou take uvedeny povinnosti
budoucich manielu k rodicUm nevesty. Tento notarsky- spis z roku 1927 byl
zapujcen 69letou respondentkou.
115
11.DISKUSE
Lide vytvareji sve vlastni dejiny prostrednictvim lidskych vztahu, ucelnou tvofivou praci ve prospech svlij i ostatnich. Kazde predesle stoleti tvrdilo, ze mhidez je horsi a horsi a nedostatecne vyjadfuje uctu ke starsi generaci. Statistiky a sociologicke vYzkumy v druM polovine dvacateho stoleti upozomovaly na prodluzovani lidskeho veku a zvysujici se pocet seniorU, na krizi rodiny, negativni dusledky globalizace a postmodemi doby. Spolecnost jako by neslysela, jednotlivci jako by nedbali. Dusledkem je chybeni mezigeneracni solidarity a vytvareni negativniho obrazu stari, ktery je jeste vice zduraznen medialnimi prostfedky. Ekonomove strasi zhroucenim duchodoveho systemu. Modemi spolecnost uznava jen zdrave, snazive, schopne. LidskY svet se promenil ve svet techniky a vedy, lidstvi se nekam ztraci. Prohlubuje se propast mezi bohatYmi a chudymi narody, mezi idealy a skutecnosti, mezi mladim a starim. Mizi model tradicnich rodinnych vazeb a ochota zastavit se a jen tak bYt s nekyrn a pro nekoho bez ocekavcini odmeny. Tyto skutecnosti rnne inspirovaly k vYzkurnnemu Ukolu hledani cest k vYchove k ucte ke stari a nalezeni podminek pro mezigeneracni porozumeni. Prcice prinesla nekolik okruhu otazek a problemu, ktere autorka predklada k zamysleni .
1) Chapeme spravne sve staff? Historie lidstva ukazuje, ze se stfidala obdobi ucty a pohrdcini starim. Historie nam take pfipomina, ze stafi neni jen biologickou casovou hranici, ale bylo vzdy socialnim problemem, zvlaste stari nemocne a osamocene. le take dUlezite pripomenout fakt, ze soucasne stari neni kratkyrn usekem jako v minulosti, ale ze je to obdobi dlouhe i nekolik desitek let. Kazdy z nas se muze dozit vysokeho veku, a tak nesmime podcenovat pripravu na vlastni stafi a spolehat na slova "mne se to netyka, ja se toho nedoziji," nybrz cHene se dotazovat sam sebe: "Co jsem schopen udelat pro sve stafi? lakou sanci darn svemu zivotu ve stari?" Stale rosteme a zrajeme v kazdem okamziku zivota, proto potrebujeme aktualni a presne mentalni mapy, kam vlastne pujdeme, po jakych cestach se vydame, jaky dopravni prostredek pouzijeme, ktere prekazky prekoname a jaky si vybereme zpusob zivota. A proto vstup do dalSi zivotni faze znamena pfijmout osobni riziko dokazat vyradit nektere neucelne cesty a nekdy i starou mapu. Clovek rna moznost hledat nove informace a zdokonalovat sam sebe. A tak je sam sobe povinen prijmout zodpovednost za svlij zpusob hledani a orientaci ve sve mape zivota. Nove
116
informace vsak prichazeji velmi rychle, seniori (a nejen oni) jsou unaveni vybirat pro sebe uziteene, a proto vydavaji mnoho energiena obranu svy-ch zastaralych zivotnich map. Je i fada tech, kteri ztniceji vlastni sHu a energii v hledani viniku kolem sebe za nedodani novy-ch zivotnich smerovek, sami sobe si niei osobni rust. Jen eloveku je vlastni pfirozeny dusevni vy-voj, ktery mu umoznuje hledat pravdu a spravedlnost, a soueasne rna vlastni moc a sHu opravovat, zkoumat sva rozhodnuti, zastavit se na rozcestniku a take ujit kus cesty zpet. Pokud moznosti sveho vlastniho vy-voje utlaeuje nevhodnymi navyky, skodlivy-m smyslenim, jeho osobni rust jde odlisnyru smerem. Autorka se domniva, ze je obeas nutne pohfbit cast sveho ja, aby se narodilo nove, bohatSi 0 zkusenost nutnosti zmeny pro vstup do posledni faze vy-voje, neodklonit se od cesty dozrat jako elovek. Je pravdou, ze stari bylo a je modemi spoleenosti vyfazovcino z celospoleeenskeho uvazovani, a tim seniori postrcidaji dustojny kredit. Autorka veri ve vitezstvi dobra a rika:
"Nepropadejme demograficke pan ice a zacneme chapat staff jako duleiitou etapu v iivote, odstranme mytus, ie staff je nemoc, pfestanme posuzovat staff podle veku a nemoci. V popfedi duleiitosti stoji nutnost dokazat urCit spravne vztahy mezi prevenci a lecbou, zdravotni a socialni peci, a take stanovit rovnovahu mezi profesionalni a neformalni peCi. Ukolem kaideho z nas je a bude vytvofit si vlastni model aktivniho starn uti, domzat pfijimat a spravne vybirat pro sebe uiitecne nove informace, stale se vzdelavat, tvofive pracovat a kvalitne odpoCivat. "
2) Jak chapou profesionalove model zdravi a pffstup ke zmenam ve staff? Soueasna medicina pfinesla pokrok v leebe chronickych nemoci, ale zapomnela hledat cesty, aby elovek prevzal zodpovednost za sve zdravi, dodrZovalleeebne rezimy a zabudoval do sveho hodnotoveho systemu peCi
0
vlastni zdravi. Pfiby-va nesobestaenych senionl, kteri
jsou zavislf na pomoci druhe osoby. Negativni zkusenosti senioru s profesionci1ni peei dokazuji, ze chybi pripravenost lekafu, zdravotnich sester i socici1nich pracovniku porozumet potrebam starych lidi. Je treba nepodcenovat profesionci1ni komunikaci a dokazat vytvofit pfijatelne zivotni podminky pro chronicky nemocne osoby vyssiho veku, kde by seniofi vnimali ohleduplnost a porozumeni pro sva omezeni a take nadeji ve zlepseni.
Duleiitost profesionalni pfipravenosti Vzdelavaci programy pro pracovniky ve zdravotnictvi a socici1ni sfere musi obsahovat nejenom teoreticke poznatky
0
stcirnuti a stari, ale take prozitkove hodiny "vzit se do role
stareho" - jake to je zazit ztratu socici1ni role, jake pocity prinasi neschopnost sebepeee apod. Zkusenosti autorky s vy-ukou problematiky stari a stamuti u vysokoskolskych studentu prinasi 117
informaci, ze celkove chybeji poznatky z yYvojove a socialni psychologie zazitkovou formou. Biologicky model zdravi se musi premenit v biopsychosocialni, je treba naucit se chap at biopsychosocialni zmeny, ktere staff a nemoc prinaseji. Vychovne-vzdelavacim ukolem je dostatecny ryber zivotnich nametu k sebepoznani, sebeucte, kreativite, schopnosti chapat odlisnosti jinych a porozumet jim, a tak se stavat zralym profesionalem. Autorka byla sarna mile prekvapena s rysledky sebeprozitkovy-ch hodin. Kdyz zacala ve ctvrtem rocniku stredni zdravotnicke skoly uCit psychologii, jedna z hodin byla zamerena na hodnoty. Kazda studentka mela namalovat vlastni erb se sesti poli, kaide pole bylo odpovedi
na jednu zivotni otazku. Pracovaly doma, pfinesly vsechny. Spolecne hledaly a objevovaly sve ja. Studentky uvadely, ze se za cele tri roky nepoznaly tak jako za ctyfi spolecne stravene hodiny, kde vladla temer posvatna atmosfera. Spolecne sdileni skaly pocitu, pozmini, ze kazdy zapasi se zivotnimi prohrami, laskami, rodiCi, prineslo obrovske pratelstvi a citove souzneni. Jedne studentce matka zakazala ukazat erb, skupina to respektovala a dovolila ji ucast na poznavani druhych. Z vYrazu jejiho obliceje byla citelna litost, ze neziskala odpoved' na svou vlastni praci. Nebot' jedinecnost a original ita ostatnich erbu a obdiv druhych byl silnym argumentem, ze kazdy je vlastne vzdycky ryjimecnou lidskou bytosti. Autorka take pri vedeni prozitkorych seminaru dospelych v socialnich zarizenich umoziiuje ucastnikum prozit si na vlastni kuzi setkavani s nevhodnym profesionalnim chovanim. Napffklad hranim vlastnich rolf sami na sobe proziji, jak mohou promlouvat jejich ruce, jak jsou doteky prijemnou i neprijemnou zpravou pro ty, kteri jsou na jejich peCi zavislf. Vzdy lze vyuzit konkretnich situaci dennich Cinnosti na pracovisti a cHene vychovavat k ucte ke starf. Velmi podnetne jsou videoprojekce konkretnich situaci, kdy zdravotnicky nebo socialni pracovnik sam hodnoti svlij pristup a hleda dalSi mozna reseni ve spolupraci s odbomikem Ci celym zdravotnickym rymem. Jde
0
to neradit, nekritizovat, ale hledat osobni cesty k
vlastnimu sebeuspokojeni z dobre vykonane profesionalni prace. Na pracovistich je nutne zavest supervize a nauCit se pracovat se zatezi, kterou narocnost pomahajici profese prinasl.
3) Dokaieme vyuiit pokrok ku prospechu vlastniho byti?
Prival norych technickych vymozenosti, narust mnozstvi informaci, ktere se sifi celosvetove stale rychleji, vytvareji tlak na lidske mysleni a bouraji vzajemne porozumeni pro udrieni tradicnich lidskych hodnot. Cesta k pojeti cloveka jako hodinoveho stroje, kterou otevrel jiz Descartes, stale vice pronika do mezilidskych vztahu. Iluze vitezstvi rozumu nad
118
pfirodou probouzi v lidem touhu chtit vic a vic a klade do popfedi hodnotu vYkonu a misledny vYdelek. Seniofi jsou skupinou velice vnitme heterogenni, s1:ifi jednotlivce je velmi individualni, hluboce ovlivnene minulosti a soueasnosti. Mladi lide maji sve identicke potfeby, zajmy a postoje, ovlivnene hlavne soueasnosti a vYhledy do budoucnosti. CelosvetovY pfival inforrnaci zpusobuje, ze co bylo jeste pfed rokem nemenne a stale, to se najednou ztnici a my musime zmenit postoj a novou inforrnaci zabudovat do svYch myslenkovYch pochodu. Seniorum uby-va znama potfeba pfedavani inforrnaci z generace na generaci. Pro dnesni studenty je rychlejsi hledat inforrnace na intemetu, nez jit za svYrni prarodiCi, a pak mnoho seniorU nove inforrnace neznaji. Zapominame ovsem eerpat ze seniorskych celozivotnich zkusenosti, dosazenych osobnich i pracovnich cilu a chap ani sveta. Menici se struktura rodiny dosud nevytvofila novou roli pro stareho eloveka. VetSina starych lidi neni pfipravena na uskali sveho vyssiho veku, neeekali, ze se doziji tak vysokeho veku, a mozna to neeekaly ani jejich deti. Poprve v historii lidstva existuji etyfi generace rodinnych vztahu v jednom easovem horizontu, ktere nemaji ujasnene vzajernne role. Navic ani spoleenost nepfipravovala s odchodem eloveka do duchodu nejake programy pro seniory, ti dostali nalepku "duchodce" - a s tim zmizel jejich zivotni pfibeh. Autorka se dornniva, ze mnoho seniorU, ktefi jsou v duchodu jiz vice nez 15 - 20 let, mohou mit take syndrom vyhofeni z teto pfidelene role se vsemi jeho dusledky. Je vice seniorU, ktefi nechteji menit jiz vyzkousene, zname, a je tedy na nas, abychom jim na jejich ceste poznani budoucnosti stafi sami vysli naproti. Technicke vymozenosti zpusobuji, ze lidska zruenost a rueni prace se vytraceji. V popfedi zajmu stoji touha vlastnit a uzivat a chtit vic ziskat z nabidek techniky, a to stoji penize. Pfevlada princip majetkovY, ktery vsak neposkytuje trvalou radost z vlastni vykonane prace, spoleeneho projektovani a hledani moznych cest k uspesne oprave Ci zhotoveni vYrobku. Seniofi odsuzuji, ze stare, jeste pouzitelne veci se vyhazuji a kupuji se nove. Modemi vybaveni bytu, luxusni auta vsak nedaji sHu pfatelstvi, kouzlo domova, vemost, lasku a spolehlivost, porozumeni, lidske setkavani se neda vyeislit penezi. Materialni pokrok zranuje a borti hranice rodinneho spoleeenstvi, pokud mu to dovolime. Postmodemi doba a promena soueasne rodiny snizila vYznam ritualu a slavnostnich chvil. Dnes je vse dostupne, obchody otevfene nonstop i
0
statnich svatcich, daji se koupit hotova jidla, neomezene moznosti
pujeek lakaji k cestovnim nabidk
okamziku, ktere stmelovaly od nepameti lidskou spolecnost a ktere Ii de potrebuji mit ve strukture zakladnich potreb. Rodina v dnesnim shonu prestala sedet u stolu a organizovat spolecne volny cas. Rodice se neptaji, jak jeho dite prozilo hodiny ve skole a co se naucilo,
0
cern premyslelo, ale ptaji se, jakou znamku dostalo. Kazdy z nas rna svou vlastni predstavu fungovani sveta a chce mu davat sve zakony a svuj rad a tim dochazi k osobnim stretum mezi lidmi, nebot' kazdy si chnini to sve pojeti sveta a to mnohdy zpusobem pro druhe naprosto neprijatelnym. Vznikla tak chaoticka doba, ktera v lidech probouzi neklid a ten je silnym motorem pro rostouci agresivitu. Marne rozpadajici se a neuplne rodiny, otec a matka lzou, ustrasene a uplakane deti, nekteri lide zneuzivaji vzacne lidske city - predstiraji lasku, ochotu a pomoc k ziskani vlastnimu prospechu a tak panuje neduvera, podezirani, strach
a nespokojenost jinych. Nedostatek lasky dava pfilezitost
bezohlednosti, ktera se stava klicem k preziti. Pritom kazdy z nas touzi, aby byl milovan zadarmo a naporad. Budoucnost je nejista, a tak se ti, ktefi nebyli srymi rodiCi milovani, chopi jakekoliv pfilezitosti, ktera se nabizi, aby si uzili prave ted', a konali prave to, co je momentaIne napadne. Nejsou nikomu a nicemu zodpovedni, nikdo je nenauCiI sebekazni a sebeucty k vlastnimu zivotu. Nedostatek lasky zpusobuje vnitfui pohrdani sebou samym, ktere brani vytvaret laskyplne lidske vztahy. Nikdo je nevychovaval k ucasti na deni sveta, nikdo jim nevenoval svlij cas k pochopeni, ze jsou malou castici sveta a maji zodpovednost vuCi celku, kde se nachazeji. Muzeme rici, ze Zeme symbolicky znamena kus ze me vytvoreny, a tedy kazdy malicky kousek ,ja" je dulezitou, nepostradatelnou soucasti obrovskeho lidskeho kolace sveta. Kaidicka lidska bytost je proto nesmime ryznamna, a tedy i zodpovedna za sve chovani a svlij osobni prinos pro ostatni casti celku. Autorka veri, ze obdobi poslednich pades
120
nebo by-t alespon laskavY. I v tom je sUa lidstvi. Uvefit tomu vyzaduje odvahu, schopnost riskovat, ochotu pfijmout bolest i zklamani. Zastavme se na chvili, ale nepfeslapujme na miste a hledejme davno jiz objevene - uctu a lasku k cloveku. Vcta je kfehka a zranitelna, potfebuje chrcinit laskyplnou peci vsech lidi na svete. Temef kazdy clovek dostal od zivota nejkrasnejsi dary, skutecne zazraky, ktere mnoho lidi povazuje za samozfejme. Pfinosem pro vYchovu k ucte ke stafi bude dokazat tyto dary spravne pouzivat a pochopit smysl nasich smyslu. Marne oCi, kterymi muzeme sledovat krasu kolem a muzeme je kdykoliv pfivfit nebo i zavrit, je-li to potfeba. Marne usi, kterymi poslouchame nadhemou hudbu, zpev ptaku, ale take pozome naslouchame druhYm, abychom slyseli volani
0
pomoc. Muzeme take neslyset, co neni pro nas uzitecne. Marne jenom jedny
usta, abychom uvazlive volili spravna slova ve spravny okamzik, nebot' jednou vyslovene nevratiS zpet. Marne usta nejenom k libani, ale take k rozdavcini usmevU. Marne ruce, kterymi pracujeme, objimame a pomciharne soM i jinym. A nase nohy by mely citit pevnou zem, najit vrozenou rovnovahu a stabilitu. Vedet, kdy se musime rozbehnout, kdy zpomalit, kdy jit druhemu naproti, kdy pokome cekat. A take znat hranice svYch moznosti, dokazat je i rozsifit a upevnit, ale take pfiblizit, kdyz na ne nevidime, a dat jim jiny smer. Autorka pfeje vsem lidem sveta, aby rozumne a s laskou k sobe tyto nenahraditelne dary dokazali spravne vyuzit. Tyto dary se totiz nikde nekoupi.
4) Moderni ucitel a Komenskeho skola hrou?
Seniofi si svYch uCitelu vazili, radi na ne vzpominali, pamatovali si jejich jmena a z nekterych vypraveni jsem citila aZ posvatnou uctu k velike moudrosti jejich uCitelu. Naproti tomu studentum se vybavily hodiny, kde se nic nenauCili, kdy uCitelka odesla placici uprostfed hodiny ze tfidy, nebot' ji nikdo neposlouchal. Vzpominali, jak se behem hodiny bavili ve skupinkach a ucitel vykladal daI a spolecne cekali na zazvoneni. 20 senioru hodnotilo soucasllt!ho uCitele jako fackovaciho panaka a upozornovalo na nesoulad skoly a rodiny. Studenti uvadeli, ze uCitele i rodice je zastrasovali, kdyz nebudou podavat vYkony, nic dobreho z nich nevyroste. Pfevladaji pozadavky spiSe na skolni vYkon nez na zpusob chovani. Studenti vzpominali na nepfijemne vYroky uCitelu typu "zase jste se nepfipravil, ani jste se na to nepodival", ,Je vas tady pet a pul, kde jsou ostatni?" Studenti tato slova pokladali za neopravnenou a zcela nevhodnou kritiku. Jak mohou vedet, kde jsou ostatni? Tento uciteluv zpusob komunikace lze hodnotit jako vyjadfeni neucty k osobnosti studenta, ktera muze vzbuzovat smutek, ale i hnev. Muzeme pak chtit, aby si student vazil 121
tohoto typu uCitele? Jak muze tento ucitel bYt pro sve studenty vzorem, kdyz nedokaze pracovat s moci sve profese? UCitel by mel bYt nejenom dobrym uCitelem, ale take dobrym psychoterapeutem, a projit sebezkusenostnim v,Ycvikem v komunikaci a pfistupu k zaku.m. Kritika je cesta ke tvorbe vzdoru, ktery se projevuje u kaZdeho jinak. Ucitel rna uplatnit svou moc s hiskou k zakovi, to vyzaduje jeho sebekazeii. Najit si cas k pfemysleni a hledani odpovedi na otazky: "Slouzim rustu zaka, Ci sve potfebe pfevahy? Znam povahu sveho zaka, vim
0
jeho schopnostech? Pfemyslim
0
tom, proc je agresivni, co ho k tomu vede? Neni jeho
vzdor a nekazeii obranou vuCi rodine, nevhodnemu prostfedi?" UCitelovo sebezpytovani je take prostfedkem k jeho vlastnimu rustu a korigovani dalSiho v,Ychovne-vzdelavaciho pusobeni. Skolni v,Ychovne prostfedi by melD uskuteciiovat partnerske tvlirci setkani, kde se uCitel emocne angazuje a pracuje promyslene se svou energii a je tim, kdo vede, a zak dobrovolne vedeni pfijima. Pro uCitele to znamena vstoupit se zakem do vztahu, kde zak bude citit oporu a uznani. KaZde dite je emocne citliv,Y nastroj a pfijima vedeni, kteremu duvefuje a kde se citi bYt pfijat. Rozehrat tu spravnou strunu musi uCitel s rozvahou a skutecnou laskou a pokorou ke svemu povolani. Najit zpusob, kteremu zak rozumi, ana urovni, ktere je schopen. Kazde setkavani se studenty musi bYt dukladne pfipraveno, musi bYt dodrzovana stanovena pravidla, uCitel organizuje skolni praci, nasloucha a odpovida, vydava jasna rozhodnuti. Ucitelovo vystupovani a zpusob chovani sleduje nekdy i vice nez 20 paru oci, kazdy zak muze informace zpracovat jinak. Jaky signal uCitel ke sv,Ym posluchacUm vysila, takov,Y dostavcl. Autorka osobne pfijima model zivotnich potfeb Pesso-Boyden a uvedomuje si, ze student potfebuje mit sve misto ve tfide, plnou podporu a oporu meho pusobeni, dostavat uzitecne a jasne informace a peCi 0 jeho osobni rust a stanoveni nezavislych hranic me i jeho osobnosti a soucasne vymezeni limitu pro vytvofeni osobniho vztahu. UCitel musi umet naslouchat zivotnim situacim a poznat dulezitost pfekroceni sv,Ych pevnych hranic, setkat se bytostne se sv,Ym zakem, aby mu pomohl stavet vlastni hranice identity. UCitel kdykoliv muze vyuzit denni situace k v,Ychovnemu pusobeni a ziskani znalosti
0
studentech. Napfiklad pokud nektery zak nesplni zadany ukol, muzeme, pokud s tim student souhlasi, pozadat ostatni
0
zamysleni, proc se tak stalo. Dozvime se
0
situacich, ktere
studenty nuti davat pfednost jinym zajmum nez psanim domacich ukolu a take tfeba jaky ukol by vypracovali radi. Nenasilnou formou se dozvime
0
povaze zaka, pozname prostfedi, kde
vyrusta. Muzeme hledat i navrhy, jak to zmenit, jak si vzajemne pomoci.
122
Zaci zakladnich skol i studenti stredni a vysoke skoly si dnes mohou predavane informace ovefit na webovYch strankach. UCitel jiz nemuze by-t tim, kdo vsechno vi a zna, musi umet priznat vlastni chybu. Jakj vyznam meta nabaienstvi?
Je pozoruhodne, ze vsichni seniori si na hodiny nabozenstvi vzpominaji a vedi i to, co se uCili. VetSina z nich byla vericich. Nekteri studenti sdelovali, ze jsou ateiste, rada jich byla vericich, nektefi veri, a nevedi, v co vlastne veri. Autorku napada, ze napfiklad veri, ze se stanou lekari, a jejich vira je cesta k pravde by-t lekarem. Neni i toto nabozenstvi? Autorka by to nazvala osobnim nabozenstvim. Domniva se, ze nekteri rodice i uCitele vyuzivali nabozenstvi k posileni sve moci a autority nad detmi. Marne sklon verit tomu, v co veri druzi, predavame si zkusenosti, ale vlastni zivotni smysl a chapani sveta se rodi a dozrava sebeuvedomenim a sebezkusenosti. Dulezirym prinosem v hodinach nabozenstvi urCite byly zivotni pribehy apostolu, pfikladne dobre skutky a moraIni spolecenske vztahy. Vsichni lide maji radi pribehy, probouzeji jejich zvedavost, srovnavani s druh)'mi, napeti a touhu zazit dobrodruzstvi, uspech a vyhnout se zlobe a nebezpeci. Bylo by vhodne zavest vYchovne-vzdelavaci hodiny s nazvem napriklad "Nase zivotni pfibehy" nebo "Spolecne zivotni cesty", kde bude dan prostor pro spolecna setkavani - kazdy zak neco proziva, po necem touzi, kazda takova informace je nesmime dUlezita pro vzajemnou uctu. Na sve ceste do skoly potkavaji ostatni lidi, neco vidi a slysi - kazdou hodinu mohou uCitele vyuzlt k tomu, co je dnes prekvapilo, potesilo, nastvalo ... Zaci i studenti si sami pak uvedomuji dulezitost setkavani, fungovani vYberu a stimulujicich zivotnich okamziku pro zpusob chovani. Kazda vyucovaci hodina muze by-t take obohacena zaverecnym vyjadfenim zaka, co si dnes z hodiny odnasi. Tim se nauci chapat vYznam rozdilu pocitu a popisu udaIosti. I jedine slovo si uCitel muze zapsat a stane se pomuckou pro vytvoreni modelovYch zivotnich situaci. I mlceni je zpusob vyjadreni. 0 cempak moji studenti mlci? Kazdy zak chce by-t oslovovan kfestnim jmenem a vedet, ze 0 nem uCitel zna neco osobniho. KaZda doba mela sve hrdiny, ideaIy, svetce. Hrdinove soucasnosti nejsou pro mladez dobry-m prikladem, maji tisic zivotu, vyhledavaji nebezpeci a msti se svYm kamaradum. Predstavitel filmove role je zesmesnovan bulvamim tiskem. Jak se jim muzou priblfzit? A tak to zkousi, ale zmlaceni a nekdy i zabiti lide nevstavaji, aby se zasmaIi a zacala nova hra.
123
PNklad z vlastni praxe.
Autorka si vzpomimi na svou 17letou studentku, kteni ve druhem rocniku otehotnela. Pozadala ji
0
oporu behem porodu, nebot' matka a jeji partner meli strach. Byla jeji duverou
prekvapena a zaroveii vyznamenana. Studentka sdelila, ze autorka byla jedina z uCitelu, ktera ji nabidla pomoc, ktera hovofila
0
velke zodpovednosti privest na svet dite a soucasne
projevila duveru v jeji schopnosti zvladnout postupne obe dye dUlezite zivotni role - stat se matkou a pozdeji i zdravotni sestrou. Ostatni uCitele ji odsuzovali, ze si zkazila zivot, ze nedostuduje, at' uvazuje 0 potratu apod. Autorka je presvedcena, ze schopnost spravne naslouchat a volit vhodna slova, je v uCitelske profesi velmi uCinny pracovni nastroj k ziskani duvery a k zivotni motivaci studentu. Diky tomu mel a uzasnou moznost sdHet nadhemy okamzik narozeni a videt sHu jeji promeny v zodpovednou roli matky. Tento vlastni prozitek predala cele tridni skupine a nasledne hledaly spolecne klady a zapory jeji nove zivotni role. Mely tak pfilezitost k zamysleni: Jakym chci bYt rodicem? Jake podminky k tomu potrebuji? Kdo mne bude na me ceste podporovat? Co muzeme jako skupina pro Lenku udelat? Dnes rna bYvala studentka devitiletou dceru, dostudovala a pracuje na intemim oddeleni. Pavede navy skalskY zrikan ke zlepseni?
Autorka prostudovala inovaci vzdelavaciho programu zakladnich skol a zamefila se na mravni vYchovu, vYchovu ke zdravemu zivotnimu stylu, ochrane zivotniho prostredi. Vychovne-vzdelavaci modul obsahuje individuaIni rozvoj kaZdeho zaka s durazem na vytvareni sociaInich vazeb ve spolecnosti a vedeni k obcanske odpovednosti. Na prvnim stupni zakladni skoly by mel zak ziskat zakladni pravidla mezilidskeho souziti, v predmetech obcanska a rodinna vYchova, v prvouce a seminarich spolecenskovednich je dan prostor pro rodinnou vYchovu, vyuZiti volneho casu, upevneni mravnich hodnot. Jsou zde temata - lide a technika, clovek mezi lidmi, clovek a zdravi, rodinna a sexuaIni vYchova. Druhy stupeii zakladni skoly nema v tematech
0
cloveku kapitolu 0 problematice stamutf
a nepokracuje se ve vytvareni a vzajemnem posuzovani hodnotovYch norem. Pro vytvareni zakladnich zivotnich postoju je dulezitY zaklad v rodine. Ucitel by mel tento zaklad dopliiovat, umet prop oj it vzajemne mezipredmetove souvislosti a dat prostor zazitkovYm hodinam s vyuzitim zivotnich situacich, ve kterych se zaci nachazeji nebo je prozili Ci moma proziji. Ovsem musi se take zapojit a naladit se na prozivani svYch zaku. Tento zpusob spoluprace vnese schopnost naslouchat druhemu, naucit se uznavat pocity a respektovat nazory druhych, i kdyz s nimi nesouhlasim. Autorka si mysli, ze je treba
124
pfehodnotit kvantitu pfedavanych informaci, a zamefit se na kvalitu a pfipravenost zaka fesit zivotni situace. Neni si jista, zda novY skolsky zakon cislo 56112004 Sb., skoly vyuziji pro samostatnost v urcovani tzv. disponibilnich hodin a pro spolupraci zfizovatele skoly, rodicu zaku a pedagogickych pracovniku. Cas ukaze, zda ziskane moznosti tvorby individualniho vzdelavaciho programu pro zakladni vzdelani ZMU budou ptinosem ke skutecnemu prozitkovemu poznani dulezitosti vzajemneho lidskeho respektu a ucty ke statio
5) Jsou rodice pfipraveni na svou roli? Rodicovstvi je zavazek nejenom biologicky, ale take psychosocialni. Je to role nesmime zodpovedna a vyzaduje trvaly zajem
0
dite. Ucime se vsemu moznemu, ale vYuka ke
schopnosti bYt dobrym rodicem chybi. Kazdy rodic by mel znat vYvojova stadia cloveka a sve ukoly v nich. Stale je nedostatecne pochopen vYznam prenatcilniho zivota a vYvojove obdobi do sedmi let veku ditete. Rodicovska role vyzaduje milujici rodice s pravou laskou a kvalitou vYchovne discipliny. Laska znamena hodne pracovat na soM samem, aby byl clovek schopen pfijmout zodpovednost za vYvoj svYch deti. Je tfeba umet poskytnout pochvalu, pobidnuti, pokarani, usmemeni, drobne korekce, zasahy, utahnout a povolit oteze, sledovat deti zpovzdali, obejmout ... a najit rovnovahu mezi povolenim a utazenim osobnich cilu svYch deti. UCit se od svYch deti chapat jejich potfeby, pomahat jim k jejich dosazeni. Milujeme-li skutecne sve deti, dame jim pfedevsim svi'tj osobni cas a schopnost pozome jim naslouchat. Znamena to naladit se na jejich slova, docasne rezignovat na vlastni nazory, zajmy a znalosti a oddelit na chvili sve ja. Najit splynuti dvou bytosti, ktere k sobe nerozlucne patfi. A pak se zase vratit ke svemu zralemu ja a pfemyslet 0 pfijatYch zpravach. Uspokojit potfeby deti pfinasi take nutnost zmenit sami sebe a rust spolu se syYmi detmi. Ovefit si, zda jsme rozumeli, starat se a soucasne i trpet s nimi, kdyz se nedafi. Pece poskytovana pouze ekonomicky, s citovou chladnosti, nezajisti diteti jistotu, ze rna pro rodice svou cenu a sve misto v rodine. Vedomi bezpeci a jistoty rodinneho zazemi dava diteti zazit pocit, ze muze odlozit sve potfeby, protoze pfijde doba k uspokojeni. To se tYka pfedevsim organizace casu, nejdfive neodkladne povinnosti, a potom zabava. Pokud dite zazije hrozbu z opusteni a strachu z budoucnosti, rodi se v nem potfeba mit vse hned, protoze jinak je uspokojeni nejiste. Nevsimavost rodicu boli. Opetovne zklamani z nedoddeni slibeneho dite chape jako pocit "nejsem hoden lasky svYch rodicu". Schopnost odkladat vlastni uspokojeni pfedavaji rodice diteti svou ukaznenosti, trvalou peCi a opravdovosti. Rodicovska nevhodna omezeni rustu a nepochopeni, ze dite potfebuje 125
bYt skutecne milovano, zpusobuje detskou a pozdeji i dospelou fyzickou agresivitu vuCi celemu svetu, vuCi slabSim, a to jsou zejmena mladsi deti a stafi lide. Dite pfebira zivotni scenaf zpusobu chovani a vyjadfovani svYch rodicu. Pokud se rodice nedokazi ovladat, stava se pro dite normou chovani neovladat se, a tak se impulzivne zene do rvacek a svou energii venuje okamzitemu ziskcini pfevahy nad druhymi. Nektefi rodice nechteji pfijmout zodpovednost za delikty svYch deti, vini skolu, spoluzaky, spolecnost. Autorka se pta: "Jak vyuzivaji tito rodice vlastni cas ve prospech vYchovy? Chapou spravne umeni milovat sve deti a dokazat najit vYchovnou rovnovahu?" Rodicovskou povinnosti je znalost kazde vYvojove etapy ditete, ktera pfinasi jine potfeby. Spravny rodic musi umet pfistoupit na tyto dulezite zivotni zmeny rUstu svYch deti. Dite potfebuje ziskat orientaci ve svem vlastnim zivote a v prostfedi, ktere je obklopuje. Rodice mu pomahaji vytvofit si sve vlastni zivotni mapy, urCit vlastni postup vpfed a dokazat uCinit spravna zivotni rozhodnuti. Rodice reprezentuji svet, a tak to, co dite zazije v rodine, doda do sve mentalni zivotni mapy dospelosti. Ziska vlastni souhrn vnimani sveta a reaguje na nej zpusobem pfevzarym z detstvi. Pokud je v rozporu s moralni normou, je pro ne naprosto obtizne provadet zcela zasadni zmeny potfebne pro spolliZiti s druhymi lidmi. Nase deti potfebuji rodice zrale, pokud budeme rust a menit se spolu s detmi, ziskcime v jejich svete misto az do sve smrti, a tak si zajistime plnohodnotne stafi. Nemoc a vysoke stafi pfinasi take bezmoc nad zivotem a nase deti mohou jit obcas s nami a spoluvytvafet nove mapy, kterym musime umet rozumet.
126
12.
zAVER Budovani ucty ke stari vychazi z prostorove blizkych emocnich vztahu rodinnych, nelze
tedy mladsi generaci obviiiovat z neucty ke starSim obcanlim, aniz bychom nesledovali, jake chovani maji seniofi vliCi mladsim, jak na ne pus obi a jake hodnoty jim predavaji, jak probihaji jejich spolecna setkavani. Autorka proto oslovila dye skupiny respondentu - samotne seniory s prumemy-m vekem 84 let ze dvou prazskych casti a skupinu studentu ze dvou praZskych vysokych skol s prumemym vekem 24 let. Kazda skupina citala 126 osob. Metodikou pro zjist'ovani stanovenych ukolu byl dotaznik a rizeny rozhovor. Autorka zkoumala tfi zakladni okruhy: 1. Sociodemografickou situaci, socioekonomicke vztahy.
2. Prikladne chovani rodicu respondentu vliCi starSim lidem, oboustranne reflexe, vy-uku na zakladni skole. 3. Hledani odpovedi na soucasne zmeny moralnich mezilidskych vztahu a otazku, jak vychovavat k ucte ke staff. Samotne zpracovani dotazniku a rozhovory se studenty a semory byly pro autorku podnetne. Opet si autorka v praxi overila, jak jsou pro stare lidi dulezite vzpominky a socialni vazby. Jak potrebuji rozhovory 0 sve minulosti a pritomnosti. Jak potrebuji mit pocit uzitecnosti. Treti a ctvrta navsteva seniora v jeho vlastnim domacim prostredi ukazala, ze individualni rozhovor jim nebrani vyslovit svlij nazor a sdelit svoje potreby. Studenti se v rozhovorech zamefili vice na soucasnost a budoucnost. VypraveIi
0
svYch zivotnich
zkusenostech, nazorech, ale vetSina z nich sve nazory radeji napsala. Autorku potesilo, ze nekteff studenti meIi potfebu prijit po seminari za ni a otazku vYchovy ucty ke stari prodiskutovat individualne.
Vzajemne hodnoceni a pomoc obou skupin respondentu
VetSina senioru prozila jednu nebo dye valky, padesata leta, tri menove reformy, normalizaci i politicke zmeny po roce 1989. Jejich zivot pfinesl mnoho ztrat, uzkosti, na vlastni kuzi zazili nedostatek. Promeny doby poznamenaly hluboce jejich lidske osudy, nahled na soucasnost i vizi jejich budoucnosti. Museli si hodne odfikat, nauCili se zit skromne a jsou stale pripraveni myslet na horsi easy a setrit. Pro mnohe je obtime pfijmout fakt soucasnych moznosti a maji mlady-m lidem za zle, ze chteji vsechno ziskat ihned bez ohledu na budoucnost. Hodnotili to jako negativni vlastnost u mladeze znamkou 4,42 (posuzovaci
127
skala skolni znamkou 1 - 5). Pfitom prevazna cast senionl potvrdila, ze svYm detem financne pfispivala ci stale prispiva svYm vnoucatum na studia Ci nakladne darky, ana sebe zapomina. Vysledek potvrzuje skutecnost, ze tito seniori pocit uzitecnosti prijali ve forme poskytovani financni podpory, a za to od svYch deti ocekavaji vlidnost a pomoc, ale ona podle ocekavani nepfichazL Mnozi se take tesili na roli prarodicu, ale neziskali ji nebo pro ni nejsou svYmi detmi pfijati. Jsou rozhofceni a vinu pfesouvaji na soucasne vymozenosti a reklamni kampane a medialni informace. Z rozhovoru
0
vzajemnych vztazich s detmi je take patme, ze mnoho senioru castecne
prijalo zpusob ekonomickych vztahu ve spolecnosti, ktery tak zasadne odmitaji (dam ti penize a ty mi to vratls laskou a sam si vzpomenes, kdy ji budu nejvice potfebovat). Seniofi take ohodnotili znamkou 3,31 nezajem mladeze
0
potfeby starych lidi. Zpusob
vyjadrovani mladeze znamkovali 3,67. Pochopeni pro pomale stari ziskalo znamku 1,97, to je dobre sk6re pro mladez. Studenti na seniorech nejvice oceiiuji moudrost, znamkou 1,99. Vysledky take prokazuji, ze jejich prarodice nic nepromijeji, nebot' seniorskou toleranci k prohfeskum studenti ohodnotili znamkou 3,65. Ve sledovanych otazkach je znatelne videt, ze soucasni starsi lide pfestavaji sva vnoucata zadat
0
nejaky druh pomoci, a to
pomoc pozadani. Studenti take
0
0
8,64 % mene casto, nez byli sami svYmi prarodiCi
0
7,60 % mene radi navstevuji sve prarodice, nez tomu bylo u
skupiny senioru. V otazkach prikladneho chovani ke starsi generaci rodice studentu davaji
0
18,53 % mene
pfikladu nez rodice seniorU, a to i presto, ze u sledovaneho souboru studentu jejich rodice a prarodice zili spolecne 0 celych 9,58 % casteji nez rodice a prarodice seniorU. Pro autorku je pfekvapenim vYsledek, ze studenti budou svYm rodicum pomahat ve stari pouze ve 46,23 %, pritom ve svYch 23 letech jsou studenti financne zavisli v 58,97 % a vzajemnou financni pomoc s rodiCi rna 32,52 % studentu. Seniofi i studenti se shodli v tom, ze prarodice od nich nic nezadaji, nebot' chteji, aby volny cas venovali studiu. Tato zjisteni ukazuji skutecnost, ze nektefi seniofi vedou mladez k tomu, ze dulezitejsi nez vzajemna pomoc, je vzdelani. Vysledky potvrzuji nedostatecny pfiklad rodicu a nedostatecne vedeni mladeze rodiCi a prarodici k poskytovani pomoci. Starsi osoby nad 85 let jsou k mladYm lidem vstficnejsi a vice chapajici nez osoby kolem 70 let veku. Pfispiva k tomu fakt, ze si pamatuji detstvi po prvni svetove valce a za prvni republiky, ktere bylo jine nd utech seniorU, kteri jako deti zazili druhou svetovou valku. 128
Seniofi byli v rozhovorech na soucasnou mladez rozzlobeni, ale hodnotili ji pozitivneji nez studenti seniorskou populaci (0 celych 29 %). Autorku pfekvapilo, ze studenti v 25 % nevedeli, jak seniory hodnotit, zda pozitivne, ci negativne. Tento rysledek je pro ni alarmujici, nebot' z vice nez poloviny studentu budou lekafi a budou v budoucnu pfevazne leCit seniory.
Analyza hypotez H1) Na zakladni skole chybi informovanost 0 problematice starn uti a staff.
Hypoteza se potvrdila. Chybi informovanost 0 problematice stamuti a staTi. 44 % studentu a 46,31 % senioru si na toto tema nevzpomina wbec, 21,81 % studentu a 14,26 % senioru vzpomina na rozbor nevhodneho chovani wCi starym lidem, ktere vi deli nebo uCitel vybral nejaky pfiklad. Tematika vhodneho chovani ke starym lidem byla fesena nejvice v obcanske nauce, uvadi 34,19 % studentu a 39,43 % seniorU. Tyto rysledky potvrzuji, ze zpusob ryuky pfikladem a volba animacni koncepce vyucovani, kde bude misto pro zazitkove hodiny, pfinese rozvoj socialniho citeni jedince. Seniofi soucasne potvrdili, ze zpusob chovani ke starsim lidem se nauCili jiz v rodine a nepotfebovali se to uCit ve skole. Z rozhovoru se studenty se ukazalo, ze se vytraci rychovne pusobeni v oblasti citove a vztahove. UCitel se staval v mnoha pfipadech nepfijemnYm partnerem ve vyucovacim procesu. Studenti uv
soucasnosti. Hypoteza se potvrdila. Rozhovory se studenty a semory na tema: "Proc prestavaji fungovat moralni vztahy a vzajemna lidska ucta?", ukazaly, ze soucasnou lidskou prioritou jsou materialni hodnoty (mit dostupne technicke vymozenosti, luxusni wz, vybaveni domu, exoticke dovolene aj.), ktere nuti lidi ziskavat stale vic a vic financnich prostredku, a tim si zajistit prepychovou zivotni uroveii.
129
Penize na prvnim miste v zebricku hodnot uvedlo 68,07 % seniorU a 64,12 % studentu. Seniofi soucasne uvadeli, ze otevrenost hranic prinaSi prilis materialnich lakadel, ktera nuti lidi brat si pujcky, a pote musi venovat svlij cas splaceni vypujceneho (3,64 %). Na druhem miste 52,65 % seniorU uvadelo medialni dezinformaci. Upozomovali na televizni filmy a reklamy, ktere ukazuji nasili, nevhodne pfiklady a take negativni obraz stari a schopnost pomahat druhym. Hodnotili tiskove zpravy, kde se stale casteji objevuji vulgami vy-razy a nevhodna slova, hledaji se skandaly. V casopisech a v televizi je sex verejne vystavovan na odiv. Seniori tvrdili, ze rodice nemaji na sve deti cas. Jsou toho mizoru, ze vy-chovu za ne prebiraji pocltacovi hrdinove, filmovi gangsteri apod, a v detech se formuje prevzaty zpusob chovani. To vsichni seniofi odsuzovali a shodne se domnivali, ze to rna velky vliv na vytvareni neucty k cloveku. U skupiny studentuje na druhem miste nedostatek casu pro druhe lidi (v 39,08 %). Na tretim miste seniofi uvadeli v 41,21 % nedostatek casu vseobecne na vsechno, na vzajemne vztahy, na spolecne Cinnosti. Soucasne vsak sdelovali, ze nemuzou zadat sve deti
0
pomoc, protoze jejich deti maji malo casu, musi pracovat a vydelavat. Radeji prosi sousedy a socialni sluzby a ocekavaji pomoc statu. Jejich deti je chteji vzit na dovolenou, na chatu, a mnozi seniori tvrdi, ze pfece nebudou otravovat. Nabizenou pomoc odmitaji a nedovoluji svy-m detem sdileni spolecnych rodinnych chvil. Otazkou zustava, zda nevytvareji sami podminky pro neposkytovani pomoci v blizke budoucnosti, aZ ji skutecne budou potrebovat. Skupina nesobestacnych seniorU by naopak pfivitala ucast svy-ch deti, a to nejenom ryzickou pomoc, ale i emocionalni podporu. Treti skupinou jsou seniori, kteri jsou spokojeni se svy-mi detmi, jejich pomoci i pomoci od spolecnosti, vyhovuji jim soucasne zivotni podminky. Na tretim miste u studentu je egocentrismus v 36,31 %. Studenti uvadeIi, ze je vetSi zamerenost na vlastni prospech, a v soucasnosti podle jejich slov prevlada heslo "urvi, co muzes". Na ctvrtem miste seniori v 32,67 % uvadeIi nezajem
0
potreby druhych lidi a take prilisne
soustredeni na vlastni prospech jedince. U studentu byla na ctvrtem miste lhostejnost a bezohlednost (34,52 %). Seniori take uvadeli, ze pokles ucty rna pfiCinu v poklesu vzdeIanosti uCitelu - to si mysli 23,64 % seniorU, a 68,32 % seniorU se domniva, ze chybi soulad skoly a rodiny.
130
Starsi seniofi uvadeli, ze chybi narodni vzor, vzpominali na prvni republiku, na prezidenta Masaryka, kdy se budovala ucta v rodine a ve skole. Kladl se duraz na vzdeIanost uCitelu (32,29 %). Seniori rovnez uvadeli, ze chybi nabozenstvi, kde by se dbalo na uctu k lidem (72,43 %), a snizuje se narodni hrdost (3,07 %). Podle senioru take roste nedostatek pracovniho uplatneni (2,11 %). Studenti naopak
0
souladu skoly a rodiny, ani
0
nejakem vzoru a vzdelanosti ucitelu
neuvazovali. Nefungovani moralnich vztahu a klesani vzajemne lidske ucty take spatfuji v nedostatku zivotnich dIu (11,86 %) a v socialnich rozdilech (10,58%). Zodpovednost rodinne vYchovy za budovani ucty chape pouze 9,32 % studentu a medialni dezinformaci 9,09 % studentu. Soucasne se studenti zamysleli nad dnesni nedostatecnou legislativni upravou (7,94 %) a rostouci kriminalitou cizincu (4,97 %). H3) Soucasna mlada generace povazuje rodinnou vychovu za prioritni ve formovani
pozitivniho vztahu ke staff. Tato hypoteza se potvrdila zcasti. 40,12 % studentu zodpovednost za vYchovu ke staff pfisuzuji rodine (uvadeli hlavne pffkladem) a 41,01 % skole (rozdil Cini 0,89). DalSim nazorem studentu na to, jak ziskavat uctu ke stari, jsou spolecna setkcivani a besedy se seniory (34,67 %). 16,30 % nevi, jak vychovavat k ucte ke starf. 9,71 % studentu vidi vYchovu ke stari ve vytvoreni vzajemneho respektu a 5,12 % ve vzajemnem souziti se starsimi lidmi. 3,32 % studentu uvadi, ze by mela fungo vat ucelna medialni informovanost
0
starf. 1,11 % studentu se domniva, ze mladsi lide si musi by-t vedomi, ze take zestamou. Vysledky potvrzuji, ze existuje skutecna krize rodiny, chybi vYchovne rodinne priklady a smerovani k pozitivnimu vztahu ke starf. Muzeme tedy konstatovat, ze formovani pozitivniho vztahu ke stari studenti spatruji ve spolupraci rodiny a skoly. Mnoho studentu ve veku 24 let neni na roli rodicu pfipraveno, jejich obdobi dospivani je delSi nez bylo obdobi dospivani skupiny respondentu - senioru. Studenti uvadeli, ze touha po vysokoskolskem studiu jim brani vydelat penize, ktere potrebuji k zalozeni rodiny. UvadeIi, ze nekteri jejich vrstevnici jiz maji rodinu, auto a celkem si dobre ziji za podpory svYch rodicu. Studenti
0
zalozeni rodiny zatim neuvazovali.
Vyjadrovali strach, ze sve deti neliZivi, a mnozi se obavaji pozadavku svYch budoucich potomku mit vsechno to, co maji jine deti. Zamysleli se nad tim, kde by bydleli, najmy jsou draM, potrebuji prece auto k doprave na nakupy apod. Na jedne strane odsuzuji konzumni zivotjinych, ale svYm detem by ho nechteli brat.
131
Z rozhovonl byl videt rozdil pffstupu studentu ze Slovenka a z malych vfsek, kde pfetrvava tradicny model rodiny. Dennf setkavanf a souiitf se starymi lidmi u nich vede k vetSfmu chapani potfeb vyssiho veku. Je pro ne samozfejmosti mit uctu ke stafi a take starou generaci posuzujf s respektem. To potvrzuje dulezitost pffkladneho chovanf rodicu a ucasti detl na pomahani stars! generaci. H4) Pfedpoktadam, ze seniofi sdileji stejny nazor na rodinnou vychovu jako mlada
generace. Hypoteza se nepotvrdila. 87,56 % seniorU formovanf pozitivnfho vztahu ke stafi pfisuzuje zodpovednosti rodinne yYchovy, to je
0
47,44 % vice nez u studentu. Take jako studenti
pfikladaji yYznam skolni yYchove a vzdelavani, a to v 50,31 %,
0
9,30 % vice nez v pfipade
studentu. Seniofi se v 50,87 % domnfvali, ze sami must davat pffklad. Soucasne by 25,76 % senioru pfivitalo povinne nabozenstvi na skolach, kde by se formovala ucta ke staff. 12,07 % se domniva, ze pokud budou matky doma, budou mit cas fadne se venovat spravne yYchove, kde bude zahrnuta i yYchova ke starsim lidem. Seniofi by take v 10,96 % zyYsili vzdelanost ueitelu, aby lepe vedli mladez. 7,54 % seniorU by pfidalo vice skolnich a domacich povinnosti, v cemz vidi zajisteni vytvafeni vztahu k praci a traveni volneho casu. Tato skupina senioru je pfesvedcena, ze deti nebudou tak casto sedet pfed televizorem a hrat pocitacove hry. Seniofi sleduji zpravy a jsou pfekvapeni nedostatkem respektu k ueiteli. 3,09 % seniorU se domniva, ze situace se muze zlepsit zavedenim trestu ve skole. 2,19 % senioru uvedlo rodinne tradice, ktere zabezpeci yYchovu k ucte ke staff.
Zavery pro praxi. Obe skupiny respondentu se shodly na nevhodnych prioritach spolecnosti, ale ve yYchove ke stafi se rozchazejf. Vysledky prace pfinesly informaci, ze pfevazna cast mladych lidi ze sledovaneho souboru neni pfipravena na roli rodice a nema jasno ve zpusobu yYchovy k ucte ke staff. Soucasne ubYva pfikladneho chovani rodicu wei starsi generaci a temef polovina studentii nepocita stirn, ze by syYm rodiclim pomahala ve staff. 25 % studentu nevi, zda hodnotit seniory pozitivne ci negativne. Obe skupiny respondentu se shodly, ze projev ucty k cloveku je zakladni etickou normou, vztahuje se pfedevsfm na vnitfni postoj a citeni cloveka. Problemy stafi a mravni vedomi ucty
132
ke stari nikdy zcela nevyresi zakon, ale predevsim zodpovednost vy-chovneho pusobeni rodicu, uCitelu a vsech lidi. Vysledky take potvrzuji, ze ukol zdravotne-socialni politiky soucasnosti i budoucnosti spociva ve vytvoreni dostatecneho a kvalitniho spektra sluzeb ve vztahu k potrebam senioru a soucasne zkvalitneni pripravy profesionalu pro lecbu a peCi seniorske populace a take i predavani informaci
0
stavajicich moznostech lecby a pece. DalSim ukolem je vyjasneni
kompetenci jednotlivy-ch urovni statni spravy a samospravy v oblasti poskytovani sluzeb, zajisteni ekonomickych prostredku pro dustojne stari, prosazovani konceptu aktivniho stamuti a dusledne plneni Narodniho programu pripravy na stamuti na obdobi let 2003 2007. Jsme na samem zacatku tretiho tisicileti a marne prHezitost prehodnotit dosavadni zpusob zivota a pojeti mezigeneracnich vztahu. Prodlouzeni lidskeho zivota a vzajemne souziti mlade a starsi generace ve spolecnosti dava prostor k vytvoreni noveho modelu osobniho rUstu, kde nebudou vytvareny hranice mezi mladim, dospelosti a starim, kde bude lidsky zivot chap an jako jeden nepretrZitY celek. Etapa stari je stejne dulezita jako kazda jina a zaslouzi si stejny duraz na svuj rozvoj jako dospelost a mIMi. Zivotni zkusenosti seniorU i nazory studentu dokazuji, ze prioritnim prostredim pro vy-chovu k ucte ke stari je rodina a skola. Skupina senioru potvrdila, ze ucta ke stari vychazi z prirozeneho prostredi rodiny, ktera vytvari zaklad mravnich norem v kazdem cloveku. Seniori take potvrdili, ze vetSi rodinna komunita byla pro ne prostredim, kde se uCili vzajemnym vztahum a ucte ke starsim lidem, spolecna denni rodinna setkavani davaly prostor pro vzajemne poznavani a osobni vsrricnost k potrebam druhych. Skutecnost, ze clovek se clovekem v pravem slova smyslu teprve stava, znamena, ze musi bYt vychovavan k pfijeti zodpovednosti za svlij zivot, za sva rozhodnuti a za svuj zpusob chovani predevSim v rodine. UbYva vicecetnych domacnosti a uplnych rodin, proto je vy-znamne i prostredi skolni komunity k vytvareni vzajemneho porozumeni a chapani praveho vy-znamu ucty jako zivotniho principu. Je tedy nesmime dulezita profesni priprava uCitele, a zacleneni rozvoJe dovednosti v socialnich vztazich a umeni pracovat s vlastnimi emocemi, do celozivotniho vzdelavani uCitelske profese. MSMT podporuje seminare osobnostniho rozvoje uCitelu. Dlouhodobym cHern je take nutnost zarazeni pfipravy na rodicovstvi na vsech typech skol. 133
Zaverecne zhodnoceni vYzkurnneho ukolu pfineslo ctyfi zakladni pilife k vYchove k ucte ke stari a vytvafeni mezigeneracniho porozumeni: 1)
DUlezitost vytvofeni vlastniho projektu aktivniho
stamuti a vymezeni
celospolecenskeho programu pro etapu staff. 2)
Zkvalitnit peCi a pomoc starsim obeanfun, ktera je take vyjadfenim ucty ke stari.
3)
UCinne pedagogicky pusobitje moraIni odpovednosti ueitele.
4)
Budouci rodie musi by-t: zodpovedne pfipraven na vYznamnou rodieovskou roli a dokazat ji zcela naplnit ku prospechu sveho osobniho rUstu i rozvoje svYch deti.
134
13. SHRNUTI/SUMMARY Stojime na prahu 21. stoleti, kdy se v;'razne zmenila a bude se i nadale menit demograficka struktura populace - snizovanim porodnosti, prodluzovanim stredni delky zivota, zvysovanim se poctu osob vyssiho veku. Poprve v historii lidstva existuji v jednom casovem horizontu ctyfi vekove kategorie, ktere nemaji zcela ujasnene vzajemne role. Modemi rodina meni svou strukturu a vzajemne rodinne vazby. Stat castecne prevzal na sebe nektere rodinne funkce a seniorska populace osvobozuje sve mlade od povinnosti a stredni generace neciti zodpovednost pripravit se na vlastni stari ani vest sve deti k ucte ke stari. Atributem soucasne spolecnosti je tvrdy individualismus, usili dosahnout vzdelani, vytvareni osobitych zivotnich stylu, mizi schopnost pochopeni, ze clovek potrebuje zit s druhym a pro druhe a tak se nedafi dosahovat kvalitnich vzajemnych lidskych vztahu. Nekam se vytrlici laska k cloveku a pochopeni pro odlisnosti jinych. Stafi lide ztraceji dustojny kredit a citi se ohrozeni dobou, ve ktere ziji a upozomuji na nevhodne spolecenske klima a vYchovne vzory pro soucasnou mladez. Vychova je jedna ze zakladnich socialnich funkci, ktera spociva ve formovani osobnosti cloveka a jeho zivotnich postoju k vytvareni hodnotoveho principu, kde je zakladem schopnost chapani mezilidskych vztahu, tolerance, laskavost a ucta ke vsem lidem bez rozdilu veku. Nosnym tematem prace jsou zmeny ve stari, vYchovne modely minulosti i soucasnosti, ucta jako hodnotovY zivotni princip, dulezitost zdraveho rodinneho vYchovneho prostredi a spolupusobeni skoly pro osobni rozvoj socialni role cloveka a vYchovy k ucte ke stari. Vyzkumna cast overovala informovanost 0 problematice stamuti a stari na zakladni skole, zda socioekonomicke podminky soucasnosti ovlivnuji budovani ucty jako hodnotove orientace. Predpokladala, ze soucasna mlada i seniorska generace povaZuje rodinnou vYchovu za prioritni ve formovani pozitivniho vztahu ve stari. Autorka oslovila dye skupiny respondentu - seniory v poctu 126 s prumemym vekem 84 let a vysokoskolske studenty v poctu 126 s prumemym vekem 24 let. Pro ziskani potrebnych udaju byly vyuzity nektere informace z hodnoticiho protokolu MDC -HC pro zjist'ovani zdravotnesocialnich problemu seniorske populace z vYzkumneho projektu " Seniori v domaci peci ". Dale byl vytvoren dotaznik a pro vaden rizeny rozhovor s obema skupinami respondentu, se seniory v jejich domacim prostfedi a se studenty behem seminaru. Zaver prace prinesl informace, ze ubfya prikladneho chovani rodicu vuCi starsim lidem a sami seniori snizuji pozadavky na mladez. V popredi zajmu rozvoje osobnosti mladeze je jednostranne zamereni na dosazeni vyssiho vzdelani. Obe skupiny se shodli, ze prioritou hodnot ve spolecnosti
jsou penize a
nedostatek casu pro druM, ale rozchazeji se 135
v predstavach, jak vychovavat k ucte ke stari. Prevazna cast mladych lidi ze sledovaneho souboru neni doposud pripravena pfijmout roli rodice. Na zakladni skole chybi informovanost o problematice stamuti a stari. Zivotni zkusenosti senioru i nazory studentu dokazuji, ze prioritnim prostredim pro vYchovu k ucte ke stari je rodina a skola. Seniofi take potvrdili, ze vetSi rodinna komunita byla pro ne prostredim, kde se uCili vzajemnym vztahfun a ucte ke starsim lidem. Vzhledem k pribYvani neuplnych rodin a snizovanim vicecetnych domacnosti je nutne vyuzivat pro chapani lidskych vztahu skolni komunity. Dlouhodobym cHern soucasnosti a budoucnosti musi proto bYt nejenom zarazeni pripravy na rodicovstvi do vsech typu skol, ale take zodpovedna profesni priprava uCitele a celozivotniho rozvoje sociaInich dovednosti pro praci s detmi a mladezi. Ukolem statni politiky je a bude prosazovani konceptu aktivniho starnuti a vytvareni dostatecneho prostoru pro vzajemne mezigeneracni porozumeni a v neposledni rade zustava celozivotnim ukolem kaideho z nas prijmout zodpovednost za svuj zivot, zpusob chovani a vlastni etapu stari. Etapa stari je stejne dulezita jako mladi a dospelost a seniori si pravem zaslouzi uctu nas vsech.
Summary
We have been on the threshold of 21 century, where the structure of population is to be changed because of the decrease in natality, longer life expectancy and increase in number of advanced age people. For the first time in humankind history there are going to be four age categories, which have not realised their mutual roles yet. Contemporary family has been changing its structure and mutual family relationships. The state has taken control of some family functions so senior population has released its juniors from duties and the middle age generation neither feel the responsibility to prepare for their own old age or induce their children to respect the great age. There is a character of current society of hard individualism, the wish to get graduated, having their own life styles. The ability to understand people his or her need to live with somebody has disappeared. Hence it is quite difficult to achieve good relationships. The love for a man and understanding of the differences of the others has faded out somewhere. The old people are losing their dignity and feeling endangered of the time where they live. They stress inconvenient society nature and instructional patterns for contemporary youth. The upbringing is one of the basic social functions that are based on forming individuals and their lifestyles and values. Furthermore, there is a crucial need to understand
136
human relationships, tolerance and willingness to help or respect to all people, no matter of the age. The primary topic of my work is the changes in old age, instructional models of the past and the current, respect as a valuable attitude, the importance of good family nature and coordination of school for the individual development of human social role and the upbringing of the respect for old age. The research part dealt with the awareness of ageing and old age at basic school, if social and economic conditions influence the creation of respect as a value, assumed that junior and senior generations concern family upbringing as a priority in forming positive attitude to old age. The author has addressed two groups of respondents - seniors in number of 126 with the average age of 84 and university students in number of 126 with the average age of 24. For the obtaining of required data there has been used some information from Assessing protocol MDC-HC for the recognising health and social problems of senior population, the research project "AgeD in Home Care, AD HOC". The other part of work focused on the new questionnaire and regulated conversations with the both groups of respondents, seniors at their private home and the students during the seminars. The conclusion of my work has been on the fact that there is a decrease of the exemplary parents behaving to elderly people and those seniors themselves are decreasing their claims to the youth. There is a crucial need of the young people's development to get graduated. Both groups have corresponded that there is a priority in society as money and the common lack of time for helping the others, but diverged from the way of upbringing in respect to the old age. The majority of the young people in monitored set have assumed that they still are not ready to accept the role of parents. There is the lack of information about the constraints of ageing and old age. Life experience of seniors and students opinions proved that the primary environment for respecting old age is family and school. Seniors also confirmed that bigger family community was an environment to learn mutual relationships and respect for elderly people. According to the incomplete families and decrease of more numbered families it is crucial to equalise it in school community. Long-term present and future aim therefore must be not only in preparation for the parenthood at all types of school bit also responsible teacher training for the work with children and youth. The task of the state policy is and will be the promoting of the active ageing concept and creation of appropriate environment for mutual generation's 137
understanding and last but not least there is a whole life task of every individual that is to accept our own responsibility for our life, manners and the period of ageing. The time of old age is as important as young age and adulthood and seniors have the right to be respected by all of us.
138
14. SEZNAM POUZITE LlTERATURY
1. Alan, J.: Dialogy 0 obcanske spoleenosti. Praha: SIon, 1995. 2. Benes, M.: Uvod do andragogiky. Praha: Karolinum, 1997. 3. Blaha, K., Sebek, M.: Ja - tvuj iak, ty - muj ucitel. Praha: SPN, 1988. 4. Bettnerova, B. L.: Odvaha iit svuj iivot. Hradec KraIove: Konfrontace, 1995. 5. Blaha, F.: Prodlouieni lidskeho veku. Praha: Orbis, 1960. 6. Bortz, W. M.: Zdrave a uspesne ai do pfirozene stovky. Praha: Altemativa, 1995. 7. Brezinka, W.: Vychodiska k poznani vychovy. Bmo: MAREK, 2001. 8. Cach, J., Kyrasek, J.: J J Rousseau ajeho pedagogickj odkaz. Praha: SPN, 1967. 9. Carroll, J.: Humanismus. Bmo: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1996. 10. CibuIec, J.: Souiiti tff generaci. Praha: Astra, 1980. 11. Cipro, M.: Prllvodce dejinami vychovy. Praha 1984. 12. Cipro, M.: Spolecnost a vychova. Praha 1996. 13. Coan, R. W.: Optimalni osobnost a dusevni zdravi. Praha: Grada, 1999. 14. Cap, J.: Psychologie vyuky a vyucovani. Praha: Karolinum, 1993. 15. Capkova, D.: Myslitelsko - vychovatelskj odkaz J A. Komenskeho. Praha: CSAV, 1987. 16. Ctverak, V., Cadska, M.: Strucny pruvodce dejinami pedagogiky. Praha: Karolinum, 2001. 17. Damborska, M.: Staff fide. Olomouc 1947. 18. Dass, R.: Stale tady (pfijimani starn uti, zmen a smrti). Praha: Pragma, 2002. 19. Dawson, R.: Konfucius. Praha: Odeon, 1994. 20. Diogenes, Laertios: Zivoty, nazory a vyroky proslulych filosofu. Pelhlimov: Nova tiskama, 1995. 21. Dobson, J.: Vychova deti. Bmo: Nova nadeje, 1995. 22. Garczynski, S.: Souiiti snadne a sloiiti. Praha: Mlada fronta, 1977. 23. Gregor, 0.: Muii nestarnou? Ale ieny iiji dele. Kladno: Delta Macek. 24. Erikson, E.H.: Zivotni cyklus rozsifeny a dokonceny. Praha: NLN, 1999. 25. Fialova, L. aspol.: Pfedstavy mladych lidi 0 manielstvi a rodicovstvi. Praha: SIon, 2000. 26. Frankl,V.: Clovek hleda smysl. Edice psychoterapie sv. 05, 1994. 27. Frankl, V.: Uvod do logoterapie. Praha: Psychoanalyticke nakiadateistvi, 1994. 28. Frankl, V.: Lekafskci pece 0 dusi. Bmo: Cesta, 1996. 29. Fromm, E.: Mit nebo byt? Praha: Nase vojsko, 1994. 30. Halas, F.: Stare ieny. Praha: Maj, 1947. 139
31. Hamilton, LA.: Psychologie starn uti. Praha: Portal, 1999. 32. Hanzova, M. a kol.: Prava a povinnosti nasich deti. Praha: Victoria Publishing, 1995. 33. Hartl, P.: Komunita obcanslai a komunita terapeuticlai. Praha: Slon, 1997. 34. Haskovcova, H.: Manualek socialni gerontologie. Brno: IDVPZ, 2002. 35. Haskovcova, H.: Fenomen staff. Praha: Panorama, 1990. 36. Helus, Z.: Pojeti iaka a perspektivy osobnosti. Praha: SPN, 1982. 37. Helus, Z.: Vyznat se v detech. Praha 1984. 38. Hirschman, O.A.: Lidske vasne a osobni zajmy. Brno: CDK, 2000. 39. Hintnaus, L.: Clovek a rodina. C. Budejovice: JU ZSF, 1998. 40. Holm, N.G.: Uvod do psychologie naboienstvi. Praha: Portal, 1998. 41. Honzak, R., Novotna,V.: Jak se dohre citit mezi lidmi. Praha: Grada, 1999. 42. Horska, P. aspol.: Detstvi, rodina a staff v dejinach Evropy. Praha: Panorama, 1990. 43. Hocman,G.: Starn uti. Praha: Avicenum, 1985. 44. Homola, M.: Motivace lidskeho chovani. Praha: SPN, 1972. 45. Hovorka, J.: Cesta do staff. Praha: Astra Prace, 1986. 46. Hrabal,V.: Jakj jsem uCitel? Praha: SPN, 1988. 47. Jankovsky, J.: Etika pro pomahajici profese. Praha: Triton, 2003. 48. Jesensky, J.: Andragogika a Gerontagogika handicapovanych. Praha: Karolinum, 1999. 49. Kalvach, Z. a kol.: Uvod do gerontologie a geriatrie, Idil. Praha: Karolinum, 1997. 50. Kohoutek, R. a kol.: Zakladni socialni psychologie. Cerm 1998. 51. Kolektiv autoru: Rodina v ohnisku zajmu. Brno: Narodni centrum pro rodinu, 2002. 52. Kolektiv autoru: Dite, vychova a kulturni promeny sveta. Praha: PedF UK, 1995. 53. Kolektiv autoru PedF UK: Hodnoty a vzdelani. Praha: PedF UK, 1997. 54. Komaikova, E.: Jsem ui stara. Columbus 2000. 55. Komensky, J.A.: Informatorium skoly matefski. Praha: Kalich, 1992. 56. Komensky, J.A.: Vybrane spisy, sv. 1. Praha: SPN, 1958. 57. Komensky, J.A.: Obecna porada 0 naprave veci lidskych.3.svazek. Praba: Svoboda, 1992. 58. Komensky, J.A.: Didaktika. Puvodni vydani 1849. 59. Konfucius: Rozpravy. Praha: Mlada fronta, 1995. 60. Konfucius: Hovory. Bratislava: CAD PRESS, 1995. 61. Kratochvil, V.M.: Zivot JanaAmose. Praba: Ceskoslovensky spisovatel, 1968. 62. Kraus, B. aspol.: Clovek - prostfedi - vychova. Paido 2001. 63. Kiikavova, A. a spol.: Islam - ideal a skutecnost. Praha: Baset, 2002. 64. KiivohlavY, J.: Sdileni nadeje. Praha: Navrat domu, 1987. 140
65. Kfivohlary, 1., Kaczmarczyk, S.: Posledni usek cesty. Praha: Navrat domu, 1985. 66. Kubickova, M.: Staffjako iivotni sance. Onyx 1995. 67. Kucerova, S.: Clovek. Hodnoty. Vychova. Presov: ManaCon, 1996. 68. Kucharova, V.: Staff fide ve spolecnosti a v rodine. Praha: VUPSV, 1996. 69. Locke, J.: 0 vychove. Praha: SPN, 1984. 70. Lorenc, K: Takzvane zlo. Praha: MF, 1992. 71. Lorenc, K: Odumirani lidskosti. Praha: MF, 1997. 72. Lukasova, E.: Logoterapie ve vychove. Praha: Portal, 1997. 73. Makarenko, A.S.: Kniha pro rodice. Praha: Prace, 1951. 74. Makarenko, A.S.: Vybrane pedagogicke spisy. Praha: SPN, 1953. 75. Marikova, H.: Promeny soucasne ceske rodiny. Praha: Sociologicke nak!., 2000. 76. Masaryk, T.G.: Idealy humanitni. Melantrich 1990. 77. Masaryk, T.G.: 0 skole a vzdelani. Praha: SPN, 1990. 78. Matejcek, Z., Langmeier, J.: Vypravy za clovekem. Praha: Odeon, 1981. 79. Matejcek, Z.: Rodice a deti. Praha: Avicenum, 1989. 80. Matejcek, Z., Dytrich, Z.: Radosti a strasti prarodicu aneb, kdyi mame vnoucata. Praha: Grada,1999. 81. Matousek, 0.: Rodinajako instituce a vztahova sit'. Praha: Sociologicke nak!., 1997. 82. Mozny, I.: Sociologie rodiny. Praha: SIon, 1999. 83. Mozny, I.: Moderni rodina. Praha: SIon, 1999. 84. Miihlpachr, P.: Gerontopedagogika. Brno: Masarykova universita, 2004. 85. Nakonecny, M.: Socialni psychologie. Praha: SPN, 1971.
86. Narodni program pfipravy na starn uti na obdobi let 2003 - 2007 v Ceske repubfice. Praha: MPSV, 2003. 87. Neumann, S.K: Staff delnici. Praha: Ceskoslovensky spisovatel, 1950. 88. Niklicek, L., Stein, K: Dejiny mediciny v datech afaktech. Praha: Avicenum, 1985. 89. NodI, M.: Staff v pozdnim stfedoveku. Souvislosti. Apostrof 1997, c. 2. 90. Novacek, P.: Stav sveta na pfelomu tisicileti. Prostejov: Geoda, 2002. 91. Ochrana, F.: 0 smyslu naseho iivota. Praha: Ministerstvo obrany CR, 1994. 92. Pacovsky, V.: Proti veku neni leku, uvahy 0 starn uti a staff. Praha: Karolinum, 1997. 93. Paloncyova, J.: Zmeny ceske rodiny, mlada generace a demograjickf; v:f;voj. Praha: VUPSV, 2003. 94. Palous, R.: Cas vychovy. Praha: SPN, 1991. 95. Palous, R.: Ceskil zkusenost. Praha: Academia, 1994. 141
96. Patocka, J.: J A. Komenskj. Praha: Bochum, 1981. 97. Pavlik, Z. aspol.: Zaklady demograjie. Praha: Academia, 1986. 98. Pelikan, J.: Vychovajako teoretickj problem. Ostrava: Amosium, 1995. 99. Pelikan, J.: Vychova pro iivot. Praha: ISV, 1997. 100.
Pelikan, J.: Pomahat byt. Praha: Karolinum, 2002.
101.
Peskova, J., Schudkova,L.: Ja, clovek. Praha: SPN, 1994.
102.
Pichaud, C., Thareaunova, I.: Souiiti se starsimi lidmi. Praha: Portal, 1999.
103.
Pohunkova, D.: Ucta k iivotu. Praha: Zvon, 1991.
104.
Polisensky, J., Parizek, V.: J A. Komenskj ajeho odkaz dneSku. Praha: SPN, 1987.
105.
Pondelicek, I.: Starn uti: osobnost a sexualita. Praha: Avicenum, 1987.
106.
Popelova, J.: Cesta J A. Komenskeho k vsenaprave. Praha: SPN, 1958.
107.
Prekop, J.: Jak byt dobrym rodicem. Praha: Grada, 2001.
108.
Prihoda, V.: Ontogeneze lidske psychrky. Praha: SPN, 1994.
109.
prucha,J.: Prehled pedagogiky. Praha: Portal, 2000.
110.
Rheinwaldova, E.: Novodoba pece
111.
Rheinwaldova, E.: Rodicovstvi neni pro kaideho. Praha: Motto,1993.
112.
Riegel, K.: Globalizace a transformace. Praha: Agora, 2001.
113.
Rogge, J.U.: Deli potrebuji hranice. Praha: Portal, 1999.
114.
Rotter, R.: Dustojnost lidskeho iivota. Praha: Vysehrad, 1999.
115.
Rousseau, J.J.: Emil. Praha 1910.
116.
Ruchmanov, A.: Poznej sam sebe. Praha: Mlada Fronta, 1986.
117.
:Rican, P.: Cesta iivotem. Praha: Panorama, 1989.
118.
Saroyan, W.: 0 neumirani. Praha: Aurora, 1963.
119.
Schaefferova, E.: Coje rodina? Praha: Navrat domu, 1995.
120.
Schmidbauer, W.: Psychicka uskali pomahajicich profesi. Praha: Portal, 2000.
121.
Schweitzer, A.: Zastance kritickeho mysleni a ucty k iivotu. Praha: Vysehrad, 1989.
122.
Schweitzer, A.: Nauka ucty k iivotu. Praha: Supraphon, 1974.
123.
Schweitzer, A.: Z meho iivota a dila. Praha: Vysehrad, 1994.
124.
Singly, F.: Sociologie soucasne rodiny. Praha: Portal, 1999.
125.
Smitka, V.: StaN oCima basnirky Sapfa z Lesbu a spisovatele Oscara Wilda.
0
seniory. Praha: Grada, 1999.
Prakticky lekar. 2002, c. 4. 126.
Somr, M. a kol.: Dejiny skolstvi a pedagogiky. Praha: SPN, 1987.
127.
Steindl, R.: Kontinuita iivota. Prah: MF, 1987.
128.
Siklova, J.: Denik stare pani. Praha: Kalich, 2003.
142
129.
Simek, J.: Lidske pudy a emoce. Praha 1995.
130.
Spaemann, R.: ZakZadni mravni pojmy a postoje. Praha: Svoboda, 1995.
131.
Stampach, 1.0.: MaZy pfehled naboienstvi. Brno: Sursum, 1992.
132.
Tanski, N.: Procjdem mladym na nervy. Praha: Motto, 2001.
133.
Tomasek, F.: Pedagogika. Brno: Nibowaka, 1992.
134.
Tomes,L a spo1.: Vzdelavaci standardy v socialni praci. Praha: Sociopress, 1997.
135.
Trca, S.: Cesty k dlouhovekosti. Praha: Avicenum, 1987.
136.
Tvaroh, F.: Vsichni starneme. Praha: Avicenum, 1983.
137.
Tyl, J.a kol.: Kapitoly ze socialni mediciny a vefejneho zdravotnictvi. Praha: Karolinum, 1998.
138.
(nehla, J.: Umeni pomahat. Praha: Slon, 1999.
139.
Vachala, B.: Staff Egypt'ane. Praha: Libri, 2001.
140.
Valenta, J.: Ueit se bYt. Praha: Agentura Strom, 2003.
141.
Vesela, J.: Socialni sluiby poskytovani seniorum v domacnosti. Praha: VUPSV, 2003.
142.
Vyrost, J.: Aplikovana socialni psychologie. Praha: Portal, 1998.
143.
Vzdelavaci program zakladni skoly MSMT CR. Praha: Fortuna, 1996.
144.
Walterova, E. a ko1.: Rozvoj narodni vzdelanosti a vzdelavani ucitelu vevropskem
kontextu. Praha: PedF UK, 2000. 145.
Wolf, J. a kol.: Umeni iit a starnout. Praha: Svoboda, 1982.
146.
Wondrak, E.: Albert Schweitzer - portrety. Praha: Orbis, 1968.
147.
Zavazalova, H. a ko1.: Socialni likafstvi a vefejne zdravotnictvi. Praha: UK, 2004.
148.
Zakon 0 rodine c. 9411963 Sb., ve zneni pozdejsich zmen a dopliiku.
149.
Zdravotnicka rocenka UZIS, 1990,2003,2004.
143
15. KLicovA SLOVAIKEYWORDS Stafi
Age
Vychova
Education
Vzdelavani
Training
Rodina
Family
Ucta
Respect
Hodnota
Value
Seniorske vzdelavani
Age education
Skola
School
Globalizace
Globalize
144
16. PRiLOHY Seznam pffloh:
1. Demograficky vyvoj ceske republiky v letech 1950 -2050 2. Vyber z dila Johna Locka: 0 vychove. Praha: SPN, 1984. 3. Vyber z dfla A. S. Makarenka: Kniha pro rodice. Praha: Prace, 1951 4. Vyber z knihy M. Damborske: Starf lide. Olomouc 1947.
5. Starf v poezii F. Halase: Stare zeny. Praha: Maj, 1947. a S. K. Neumanna: Starf delnfci. Praha: CeskoslovenskY spisovatel, 1950. 6. Minimalnf soubor udaju pro domacf peci - MDS-HC, verze 2. 0 (Minimum Data Set for Home Care 7. Hodnotfcf protokol (Clinical Assessment Protocols - CAPs) 8. Dotaznfk pro seniory 9. Dotaznfk pro studenty
10. Recept na uspesne starnutf ocima devadesatilete zeny 11. Vynatek casti predmanzelske smlouvy - povinnosti hospodaru k vymenkarum 12. Basen z knihy Pichaud, C., Thareaunova, I.: Soubtf se starsimi Iidmi. Praha: Portal, 1999.
145
)i'iloha C. 1 Demograficky vyvoj Ceske republiky v letech 1950 - 2050
2000
1950
2050
160+
o 0-59
80
60 40
20
10
10
10
o
10
10
10
146
Pi'floha c. 2. Vyber z dfla Johna Locka: 0 vychove. Praha: SPN, 1984. 1) II Mravni vj;chova ajeji zasady (Locke 1984: 94 - 96) " ... je dalSim zakladnim Ukolem rozvijet nalezite ducha, aby byl za vsech okolnosti pfipraven podrobovat se jen tomu, co odpovida dustojnosti a postaveni tvora ... Spociva-li sila tela hlavne v schopnosti snaset utrapy, je tomu stejne s duchem. Hlavni zaklad vsi uslechtilosti a zdatnosti je v tom, ze clovek je schopen odpirat si vlastni zadosti, eel it syYm naklonnostem a delat jen to, co doporucuje rozum jako nejlepsi, i kdyz se chut' kloni k necemu jinemu. Velkou chybou nekterych rodicu pfi vy-chove deti bylo, ze ji nevenovali dost pece v pravy- cas. Ze duch nebyl podfizovan kazni a podrobovan rozumu hned zpocatku, kdy je nejcitlivejsi ada se nejsnaze ovlivnit. Rodice, kterym pfiroda moudfe stanovila, aby sve deti milovala, maji silny sklon, neni-li jejich rozum dost opatmy, dopoustet, aby se jejich laska zvrhla v nerozumnou zamilovanost. Miluji sve malicke, ale casto pfi tom hyckaji i jejich chyby. Toleruji male vy-stfelky a bavi se roztomilymi nezbednostmi,
0
nichZ se shovivave domnivaji, ze tomuto nevinnemu veku slus!."
"Mazlicek se smi naucit bit, nadavat, musi mit vse, po cern zaplace, smi delat, co se mu zlibi. Rodice kazi ve svy-ch detem pfirozene dobre zaklady tim, ze delaji, co jim na ocich vidi, a rozmazluji je, a pozdeji se divi, ze musi okouset hofke napoje, kdyz sami pfedtim otravili pramen. Kdyz deti vyrostly, vyrostly s nimi i jejich spatne navyky. Kdyz uz jsou pfilis velke na to, aby je otec houpal na kolenou, a jejich rodice uz je nemohou pouzivat jako hracek, stezuji si na sve potomky, ze jsou nevazani a nezdami. Pak jsou urazeni, kdyz je vidi svehlave, a jsou roztrpceni vsemi temi spatnymi navyky, ktere do nich sami vpravili a ktere podporovali. Pfilis pozde by radi vypleli vlastnorucne vypestovany plevel, ktery uZ vsak zapustil pfilis hluboke kofeny, aby mohl bft snadno vytrhan. Vzdyt' proc u toho, kdo si zvykl prosadit ve vsem svou vlili, pokud nosil detske saticky, bychom meli povazovat divne, ze to zada a vymaha i pak, kdyz uz chodi v kalhotach? Ovladal rodice, sotva dovedl zvatlat. A kdyz je ted' velky, silnejsi, chytfejsi, proc by musel bft nahle omezovan a drzen na uzde? Proc musi v sedmi, ctmacti nebo dvaceti ztratit vy-sadu, kterou dosud mel diky slabosti rodicu?" "Zkuste to se psem, s konem nebo jakymkoli jinfm tvorem a sledujte, zda se nepoddajne zpusoby, kterym se naucili v mladi, daji snadno napravit, kdyz uz se zakofenily. A nadto, zadny z techto tvoru neni ani zpolovice tak svevolny, pysny a zadostivy-, aby byl panem nad sebou i nad jinymi, jako clovek. Jsme obycejne dost moudfi, ze s temito tvory zaciname, kdyz jsou jeste velmi mali a podrobujeme si je zahy, chceme-li, aby byli uzitecni a k necemu dobfi. Jenom sve vlastni potomky po teto strance zanedbavame. Pfestoze jsme z nich udelali spatne
147
deti, ocekavame blahove, ze by mohli by-t dobrymi lidmi. Kdyz dite musi mit, kdykoliv si vzpomene, hrozny nebo bonb6ny, jen aby neplakalo nebo se nezlobilo, procpak by, kdyz vyroste, nemelo by-t take uspokojeno, kdyz ho jeho zadosti privedou k vinu nebo zemim? To jsou pfedmety, po niehZ tOuZi dospely, jako patfi k naklonnostem ditete to, pro co plakalo jako male. TakovYehto nedopatfeni se obycejne dopousteji ti, kdo budi dojem, ze venuji vYchove deti nejvetSi peci. Podivame-li se vsak, jak si deti vedou, budeme mit duvod divit se, ze pfi ve1kem upadku mravil, na ktery si svet stezuje, se jeste vilbee vyskytuji nejake pozustatky etnosti."
2) 14. 0 detskem sklonu ke krutosti (Locke 1984: 158 - 159) " ... a maji-li deti sklon ke krutosti a trapi zvifata, meli byehom je ucit opacnym zvykum. Zvyk trap it a zabijet zvifata povede postupne ke zhrubnuti jejieh mysli i vuCi lidem. Nebudou mit pak soucit k bytostem vlastnimu druhu. Mely by se uCit nie nenicit a nekazit. Navyknout deti zdvofilosti a oehote pomcihat druhYm."
148
Pffloha c. 3 Vybi:Jr z dila A. S. Makarenka: Kniha pro rodice. Praha: Prace, 1951. " ... 0
deti pecujme jako sadaf 0 ovocny strom ... "
" ... nejen vline, nejen barvy, nybd ovoce mis zajima, chopte se nuzek, kropici konve, okopavejte, zalevejte, oreZte suche vetvicky, korigujte, aby dobre plody jste sklizeli, ... " " .. ovocny strom je ziv ze zeme, vzduchu, slunce, vetry a boufe, pestuji v nem odolnost, sousedni stromy ho ochranuji pred zhoubnym osamocenim. Uvnitf i kolem stromu probihaji nejslozitejsi chemicke procesy. Co zmeni sadar na pnici zivota? Clovek opatme a jemne se pfirody dotYka, pouze do ni vmiSi svlij korektiv. Nase vYchovaje prave takovY korektiv - vest dite rozumne a pfesne cestami zivota - zalevat, okopavat, usmemovat - to muze kazdy clovek, jestlize to doopravdy delat chce. Vysledkem mu budou zrale, zdrave plody jeho prace a usili - dobre vychovane deti ... " (Makarenko 1951: 15 - 16)
"Rodina se stava pfirozenou zakladni buiikou spolecnosti, mistem, kde se uskutecnuje kouzlo lidskeho zivota, kam se uchyluji k odpoCinku vitezne sily cloveka, kde vyrustaji a ziji deti - nejvetSi radost zivota. Kazda rodina se vyznacuje svYm osobitYm zpusobem zivota a zivotnimi podminkami. Musi samostatne fesit mnoho pedagogickych ukolu a pfi tom nelze vychazet z hotovYch nebo pfevzatYch receptu, ale vYlucne ze systemu zivotnich zasad a vlastni moraIky." (Makarenko 1951: 26)
149
Pl'iloha
c. 4
Vybik z knihy M. Damborske: Staff /ide. Olomouc 1947.
Autorku upoutala kniha Marie Damborske z roku 1947, jejiz titul "Stari lide" vystihuje, cern vypnivi. 1eji povidky hovori
0
0
ucte i neucte ke stari. Ukazuji, ze problem pfijeti stareho
cloveka byl mnohdy velmi tiziry. Uvadi nekolik konkretnich prikladu: V povidce " Vzpominky (( si muzeme precist: "Ucta ke stari? Ta, jak by uz davno byla pochovana na Krchove," stezoval si stary- Bilek. "No neni to v kazde rodine. Kde rodice vedli deti v bazni a kazni, tam se dockali aj oni dobreho stari. Ale kde davali spatny priklad, nemozu cekat nebe," rozkladal starec. Zemanek, jemu se to mudrovalo. Syn - nadenik - ani se skarede nepodival. A snacha? Kdyz se vadila, tedy jen proto, ze starecek sedi zapoceny pod kulnou, kde fici vitro A druM deti pravidelne pamatovaly, aby starecka nemel jenom nejstarsi syn. Bylo to krasne staff, ale bohuzel, malo bylo takorych. Kde byla hodna dcera, byl "mrcha" zet'. Kde byl vdecny syn, nestala snacha za mnoho a vetSinou kakabusili oba. Kde mlcely deti, trapili vnuci, a kde ti byli slusni, delali peklo v dome starecci." ,,1a vzdycky ffkam," kazal stary Suryn, "dyz je prvni svatba v dome, maju se stari rodice obesit, aby mladi meli provazek pro stesti do dalSiho zivota. A kde to stari neudelaji, je peklo." "Drive bylo radostno stamout," vzpominal pan naduCitel. "Deti znaly sve povinnosti k rodicum a prat rymenkarlim smrt, byl hlich. Dnes jsou staff pfltezi a nejedno mlade oko sleduje lacne sipary dech stareckuv nebo starenCin. Stari pozbylo domova i chleba." (Damborska 1947: 7 - 8)
V povidce Stafenka Vajbarka autorka piSe: " ... starenka Vajbarka vychovala osm deti. Sedm zilo, posledni - Uliska - zemrela patnactileta. 1ako vdova mela se Vajbarka co ohanet. Deti jedno za druhyru - jak dorustalysly do sveta. Chlapci do uceni, devcata slouzit. Mala chalupa starenCina padla na nejakou tu kosili a sukni devcatlim, na UlisCiny souchotiny a pohleb. Kdyz nejmladsi umirala, objimala matku - jedina ze vsech deti - nebot' u nas v rodinach se nikdo nemazli. Volala: "Mami, mamicko, nenechte mne Umfit - ja yam vsechno vynahradim - ja yam stari ozlatim." Prodala chalupu, pujcila si penize a vypravila krasny pohleb. Na pohleb prijeli jen tri sourozenci nejblizsi. Kdyz se dozvedeli, co matka udelala, odjeli chladne. A pak prislo par dopisu, nejstarsi syn psal, ze myslel, ze bude pamatovat z chalupy neco pro jeho deti, ale vy jste se 150
stala mamotratnici na stani kolena, utratit tolik za pohfeb. Nikdo se nezeptal, kam pujdes mamo. Za kratky cas si Vajbarka uvedomila, ze neztratila jen Ulisku, ale i tech sedm zivYch. "Pujdes k detom, Francko?" ptala se Severinka. "A ke kterym ? Dyt' na me vsechny zapomnely," tise odpovidala. "Ba, ba dobfe se fika, ze jedna mama uzivi deset decek, ale tech deset, ze neliZivi jednu matku. Ale sak te Pambu neopusti." A neopustil. Chalupnik Vincuch, siroko daleko proslaveny zlodej, si ji vzal k sobe, komurku pro ni pfipravil. A tak nasla druhy domov. (Damborska 1947: 19 - 24) DaISi povidka Slowicki maminky vypravi
0
matkach, ktere byly mrstne v rozdavani
pohlavku, ale uplne hluche v chvale a slepe k pfednostem nadejnych dcer a synu. Pfitom v nitru radost mely, ale najevo ji nedavaly. "Toz tetieko, ze vas Francekje doktorem?" "Ale snad
v ."
" A co dela v Praze? " "Ale eerchmant vi. Chytreho beztak nic. K nemocnym nechodi, lapi nekde v kancelafi, toz co za doktora." A tim je fee
0
doktoratu Francka Zemankoveho - (Judr Frantiska Buzrle) v cele decline
vyfizena. Taky Franckovi na dovolene ani nenapadne delat pana. Mama ho honi po praci. Francek ani nemukne, popadne podavky a uz leti. (Damborska 1947: 102 -103) A jina panimama peskuje syna: "Boze, chlapee, same zlato na toM se ligoce. Mikulko, tady je sarna chudoba a zavist je zly hfich - fekl by - ze se nad ne vynasas. Nech si tu paradu pro mesto a tady si oblee obycejne. Pan falaf taky su ve sluzbe pfed Panem Bohem enom ve zlate a stfibfe ana ulici v cemem." Mikulka se usmeje, vysvlece uniformu a omlouva se: "To j a j sem yam chtel j en ukazat, j aky mam mundur. "(Damborska 1947: 104) V teto knize najdeme i povidku 0 matce, ktera se zadlliZovala kwli dcefi. Ta potom chtela vic a vic. Kdyz se dcera vdala, mafiZel si jeji matku nechtel vzit k sobe domu. Vzali si ji sousede, postel ji dali do chliva, kde ji hfal dobytek a pafak na brambory. Citila se na vYminku odstreena, davali ji to najevo slovy: "Co byjste chtela? Vlastni se
0
vas nepostara."
Byly to pro ni hofke vecery pfi svici. (Damborska 1947: 17) " ... Vy mladi neumite zit, tak jak zivot ide. Jednu zle, podruhe dobfe. Vy byste chceli enom pofad dobfe, a to nejde. Nescesti u cloveka je rosa na trave. Az se z neho vzpamatujes, budes jak okupany ... " Tak hovofila 87leta matka ke svemu 56letemu synovi. (Damborska 1947: 105)
151
Priloha c.5.
Staff v poezii F. Halase: Stare zeny. Praha: Maj, 1947. a S. K. Neumanna: Staff delnfci. Praha: Geskoslovensky spisovatel, 1950.
V roce 1935 vydal Frantisek Halas basen "Stare zeny". V cele basni sokuje bezohledne hodnoceni ryziologickych zmen zeny ve stafi a jeji emocni vyhasnuti, jako by staii bylo bez touhy, bez schopnosti neco si prat a milovat. Halasova basen inspirovala S. K. Neumanna k napsani basne "Staff delnici ". V uvodu napsal: "Frantiskovi Halasovi, ktery asi pochopi, ze mi nebezelo 0 lyrickou soutez, nybrz 0 neco mnohem zava.znejsiho". (Neumann 1950: 10) Halas byl sam prekvapen uspechem Starych zen. ChvaIil je Salda, Vaclavek, ale i dalSi. Byly prekladany do svetovYch jazyku, staly se udaIosti, byly oslavovany jako vrchol poezie. Ctenarsky ohlas Halase velmi zaskocil a v roce 1937 na to reagoval slovy: "Stare zeny, to je historie, ktere dost tezko rozumim, myslim totiz na odezvu, ktere se ji dostalo. Mam casto nepfij emny doj em, zda j ej ich uspech neprysti ze sentimentality ctenaru. "(Halas 1947: 30) Basne je take treba chapat z pohledu predvaIecne doby, ve ktere vznikly. Kazdy z basniku zastupoval jinou spolecenskou tridu. Nicmene smutek, bolest, umirani na strane jedne a vira a nadej e na strane druM - i to j e starf.
Pro ukazku autorka vybrala uryvky z obou sbirek. "Vy kliny starych zen bfime lasky neudrzely by jiz umirajici by vposled nevydechl tu a kojenec by se rozplakal neb kostlivec tam studi vy kliny starych zen zdvojene stesti nohou skoro nesvazujici a slavna lihen zivota vychladla vy kliny starych zen mrtva odpoledne nedelni smutna tvaremi starych zen v nichZ nic se jiz neobrazi jenom skomirani jenom nemoc neni vzpominky neni zasneni neni touzeni ani nadeje
152
jenom stari jenom eery jeste spici vy tvare starych zen s clonou minula tak tezce visici jen kuzi odhnlte a je to smrt vy tvare starych zen". (Halas 1947: 35 - 38)
" .... vy 06 starych zen yam svet nic neni yam krasa nic neni yam osklivost nic neni vy 06 starych zen hodin nesledujici za mijenim dnu se neotaeejici vy 06 starych zen". (Halas 1947: 16)
" .... vy ruce starYch zen tak zapominajici na sije muzu na vlasy deti vy ruce starych zen silne jen tak aby udrZely kapesnik k setreni slzy aby udrZely obrazek v rakvi aby udrZely kHz az zatlaeeny budou 06 vy ruce starych zen". (Halas 1947: 21)
" ... jakZ bychom zapomneli jejich pisni je robota celi tou pisni zneli kdyz stUl nam staveli chleb pro nas pekli soli dobYvali ti stari delnici". (Neumann 1950: 12) "ti stafi delnici
153
a jejich ruce predevsim ruce a jejich nohy a jejich bedra a jejich oce a jejich tvare dojemmi krasa starych delnikli (Neumann 1950: 15)
"nohy starych delnikli heroicka veta ty nohy starych delnikli do sly by jeste rady do noveho sveta".(Neumann 1950: 21)
"oCi starych delnikli po druhe detske posledni jiskfickou blikajici a stale svetske". (Neumann 1950: 26)
"stari delnici s hlavou sklonenou presto se do dalky radi divaji jake je pocasijaky je svet na toho blazna s usmevem ziraji...". (Neumann 1950: 25)
"stari delnici zadumani v strunach se chvejicich po dlouhem forte poslou nam nekdy traslave psani tvare k nam pozdvihnou lnene vraskami rozzarene . (Neumann 1950: 29)
154
Pi'Hoha C. 6
Minimalni soubor udaju pro domaci peei - MDS-HC, verze 2. 0 (Minimum Data Set for Home Care)
155
"
,
0
,
MDS-HC verze 2.0
,
,
MINIMALNI SOUBOR UDAJU PRO DOMACI PECI© MINIMUM DATA SET - HOME CARE (MDS -He) Verze 2.0 v ceskem jazyce
:enf stavu v uplynulych 3 dnech, pokud nenf udano jinak (nebo od poslednfho vysetrenf, pokud bylo provedeno pred mens nez 3 dny). A. :JMENOA IDENTIFIKACNIUDAJE o klienta
I a. prijmeni
I
zaznamu klienta (identifikacni kod)
38.
,I c. inicialy
b. jmeno
I
I
()SOBNIUDAJE (Vypliite Jen pri prvnimkontaktu)
..........
n narozeni
den, mesic, rok ............. 1.bila (kavkazska) ............. 10. jina, specifikujte ............. .... ......... 1. svobodny/svobodna .............. .4. rozlouceny/a ............. 2. zenatY I vdana .............. 5. rozvedeny la ............. 3. vdovecl vdova ................ 6.jine .............. 1. cestina ..............2. iiny, specifikujte ....................... Pocet let skolni dochazky
.~kYjazyk
limi vssi ukoneene)
1i odpovednost
J
I
I
,,'
Ivi
my-stav
I
..........
1. mui
I
I
2. zena
II
lJ
l
I
zatmnete, pokud piaU .............. 1. vyssi pomaturitni vzdelani ..............2. ukoncene vysokoskolske a. klient ma opatrovnika .............. 0. ne ............. 1. ana b. klient vyslovil prani neprovadet nektere lecebne v5'kony (napr. neresuscitova~ nehospitalizovat) ..............0. ne ............ 1. ana ..
KACE PRO DOMAci PEel (vypliiujte jen'pri prvnfmvysetreni) m(opakovaneholzah~enipece
Id pro odeslani
~ece
I od
posledni hospitalizace
Idient bydlel v dobe zahajeni pece
m klient Zil v dobe zahajeni pece
chazejici pobyt v LON I DO 4
tehovani
I
II
II
I
den, mesic, rok Zaskrtnete pouze jednu z uvedenych moznosU ·.............1. pohospitalizaeni pece ............. .4. zhodnoceni indikace domaci pece ·............ 2.dlouhodoba domaci pece .............. 5. denni pece (stacionaf) .............. 3. navm vhodneho umistneni .............. 6.jine Zaskrtnete, co si klient nebo rodina mysli (u kaideho policka uvedle bud' 0 = ne nebo 1= ano) .............. a. odboma osetrovatelska pece ..............d. edukace klienta/rodinnych prislusniku ..............b. sledovani k pfedchazeni komplikacim ............. e. respitni pece .............. c. rehabilitace ............. f. paliativni pece Uved'te dobu od ukonceni posledni hospitalizace, pokud byl klient v uplynulem pul roce hospitalizovan. ZaSkrtnete pouze jednu z uvedenych moznosti. .............. 0. zadna hospitalizace ............ 3. propuSten pred 15-30 dny .............. 1. od propuSteni mene nez tYden ............ .4. pi'ed vice nei mesicem ............. .2. prop_uSten pred 8-14 dny Vyberte pouze jednu z wedenych moznosti. ............. 1. vlastni domacnost bez sluzeb ............ .4. ustavni pece (LON, oSetr.luzko) ·............2. vlastni domacnost + sluzby v domacnosti .............. 5. domov duchodcu .............3. dum s peCovatelskou sluzbou .............6.jine Vyberte pouze jednu z wedenych moznosti. ............. 1. v jednoelenne domacnosti (sam) ........... .4.5 detmi .............2. s manzelemlmanielkou ............ 5. s jinymi osobami ·............3. s manzelem a dalsimi osobami ............ 6. skupinove bydleni (DO ap.) Pobyt v LON, DO nebo oS. Ostavu v poslednich 5 letech pfed zahajenim sluieb domaci pece ............0. ne ............. 1. ana V poslednich 2 letech se klient pfestehoval ............ 0. ne ............. 1. ana
§etreni (hodina,min):
: Geriatricka klinika, l.lekarska fakulta UK. Praha
Konec vysetreni (hodina,min):
MDS-HC verze
SEKCEA.
INFORMACE 0 VYSETRENI
1.
Datum vysetienf
Den, mesic, rok
2.
Duvod vysetrenf
Vyberte pouze jednu z wedenych moinosti ........... 1. vstupni hodnoceni .......... .2. kontrolni hodnoceni ...........3.hodnoceni v pravidelnych intervalech .......... .4. 30 dnu pi'ed ukoncenim pece
SEKCEB. 1.
II
I
CAP 8
I
............. S. po propusli'mi z nemocnice ............. 6. pi'i zmene stavu ............. .7. jine
KOGNITIVNI FUNKCE
Pamer - vybavnost
II
'.
Kodujte pro kaidou polozku na zaklade Vaseho posouzenf nebo dostupnych informaci a. Kratkodoba pamer bez poruchy, vybavuje si Udaje po Sminutach ............... 1. poruchy pameti ..............0. pamer bez poruchy b. Proceduralni pamer bez poruchy (dokaie provest vsechny nebo temei' vsechny kroky vicestupiiove Cinnosti/ukolu bez napovedy) ..............0. pamer bez poruchy .•............. 1. poruchy pameti
2.
Schopnost rozhodovat se v beznem zivote CAP 3 CAPS CAP 26
a. Jak se klient rozhoduje v beinem zivote (napf.kdy ma vstavat, jist, co si oblece, co bude delat) Vyberte pouze j~dnu ~ wedenych moznosti ............. 0. NEZAVIS~Y -s~mostatne, smysluplne a bezpecne se rozhoduje ............. 1. OMEZENA NEZAVISLOST - potiiev novych situacich ..............2. MINIMALNi PORUCHA - v nekterj'ch situacich nevhodnatnebezpecna rozhodnuti. Vyiaduje oocas napovedu nebo dohled . ............. 3. STREDNi PORUCHA - rozhoduje se spatne, vyiaduje dohled ............ .4. TEZKA PORUCHA - rozhodnuti temei' nikdy/nikdy neeini b. Zhorneni rozhodovacich schopnosti v uplynulych 90 dnech (od minuleho vyseti'eni) ...............0. ne ............... 1. ana
3.
Pi'iznaky deliria CAP 4 CAPS CAP 15 CAP 26
a. Nahla porucha nebo zmena psychickj'ch funkci za poslednfch 7 dnf ( napr. neschopnost udri pozomost, uvedomovat si prosti'edi, vyjadi'ovat se koherentne, vyrazne kolisani v prubehu dne ...............0. ne ............... 1. ana b. V poslednich 90 dnech (od minuJeho vyseti'enf) byl klient agitovany nebo dezorientovany do tl miry, ie to ohroiovalo jeho bezpecnost nebo byl nutny dohled ...............0. ne ............... 1. ana '.
SEKCEC.
SCHOPNOST KOMUNIKOVATFSLUCH
1.
Sluch CAP 5
2.
Vyjadi'ovaci schopnosti CAP 5
3.
Schopnost porozumet ostatnim CAP 1 CAP 2 CAPS
4.
Zhorseni schopnosti komunikovat
S naslouchadl~, pok.ud ho klient pouiiva. Vyberte pouze jednu z uvedeoych moinosti. ...........0. SLYSI OOBRE - beinou ree, televizi, telefon, zvonek ........... 1. MINIMAi.Ni PORUCHA - polfZe, neni -Ii v klidnem prostfedi ...........2. SLYSI JEN ZA ZVLASTNicH POOMINEK • druha osoba musi mlwit hlasile a zfetelne ...........3. TEZKA PORUCHA - prakticka hluchota Zda I jak je klient schopen sdelovat informace jakj'mkoli zpusobem. Vyberte pouze jednu z weden moinosti. ...........0. OOBRE - dokaze sdelit infOf!Tlace bez potfZi ........... 1. OBVYKLE LZE POROZUMET • obtiie najft slova nebo dokoocit myslenku NEBO Ma-Ji d ~u, lze porozumel bez ?otazovimi. .......... .2. C~STO LZE POROZUM~T - obtiZe najlt slova, dokoneit mySfenku, vyiaduje pomoc. ...........3. NEKOY LZE POROZUMET • schopnost omezena na zakladni komunikaci .......... .4. ZRIOKAI NIKOY NELZE POROZUMET Zda I jak je klient schopen porozumet slovnim informacim. Vyberte pouze jednu z wedenych moinesti. ........... 0. ROZUMi ........... 1. 9BVYKLE ROZ~MI- uniknou nektere eastilobsah sdeleni, ale nevyiaduje vysvetlovani. ...........2. CASTO ROZUMI- uniknou nektere castilobsah sdeleni, s vysvetlenim Casto porozumi. ........... 3 NEKOY ROZUMi - reaguje jen na jednoduche konkretni otazky a pokyny. .......... .4. ZRiOKAlVOBEC NEROZUMI Zhorseni schopnosti vyjadfovat se nebo porozumet ve srovnani se stavem pi'ed 90 dny(nebo od minuleho vySeti'eni) ............... 0. ne ............... 1. ana
©interRAI ceska verze Geriatricka klinika, l.lekal'ska fakulta UK Praha
MDS-HC verze 2.0
>.
ZRAK
ove omezeni I potize 6
Zrakove schopnosti za pi'imereneho osvetleni a s korekci brYlemi. Vyberte jednu z uvedenych moinosti. ........... 0.D9B~Y - vidi drobne detaiiy, beiny novinovy tisk ........... 1.MII3NA P9RUCHA -vidi pouze Dtulky ...........2.SYI3E~NI PORUCHA - neprecte titulky, rozeznava pfedmety v okolf ........... 3.TEZKA PORUCHA - rozeznani predmetU nejiste,sleduje ocima pohybujici se pfedmely/osoby .......... .4. VELMI TEZKA PORUCHA - vubec nevid! nebo jen obrysy, svetlo, barvy.OCima nesleduje pohyb predmetu Vidi· halo" nebo prstence kolem svetel, musky, zablesky nebo "zaclony". .......... O. ne .............1. ana
senizraku 6
ZhorSeni zraku v posledn!ch 90 dnech (od posledniho vySetfenf) ...........0. ne ............. 1. ana
6
E.·NALADAA CHovANi·· [atory deprese, uzkosti a smutne ~y
10
26
.
"
...
.
U kaide poloZky a-i zaznamenejte piltomnost pfiznaku v poslednich 3 dnech bez ohledu na jejich pricinu. Kodujte nasledovne: O. priznak nepritomen v upiynulYch 3 dnech 1. pfiznak pritomen 1-2 dny 2. pfiznak pritomen denne (vsechny 3 dny) ............. a. POCIT SMUTKU, DEPRESE ( iivot nestoji za nic, nema smysl, klient je nepotrebny, radeji by.nebyl n?iivu) • ..·............ b. PRETRVAVAJICI VZTEK NA SEBE NEBO NA DRUHE (snadno se rozzlob!, zlobny pi'i pi'ijimani peee) ..............c. NEOPODSTATNENE STRACHY/UZKOSTI (z opusteni, samoly, z druhych lidi) ..............d. OPAKOVANE STlzNOSTI NA ZDRAVOTNI STAY (pr. trvale vyhledavazdravotni peei, prehnane zamereni na telesne funkce) ..............e. OPAKUJICI SE UZKOSTNE POTlzE (pr. trvale se doiaduje pozomosti, ujisfovani 0 reiimu, jidle, oblekani, ve vztahu k druhYm) ............. .f. SMUTNY, BOLESTNY CI USTRASENY VZHLED .............g. OPAKUJiCi SE PLACTIVOST, LlTOSTIVOST ............. h. VZDANi SE OBLlBENYCH CINNOSTi ( pr. dlouhodobych kon!eku, ztrata socialnich zajmu, strani se rodiny nebo prate!) ............. .i. OMEZENI SOCIALNlcH VZTAHU
en! milady
Ve srovnani se stavem pi'ed 90 dny se poruchy nalady zhorsily. ...............0. ne ............. 1. ana
[chy chovani 9 26
Zaznamenejte pritomnost priznaku a moinost je ovlivnil Pro kaidou poloiku a-e vyberte jed no z nasledujicich hodnoceni: o. priznak v upiynulych 3 dnech nepfitomen 1. pi'iznak piitomen, snadno Ize ovlivnit. 2. priznak pritomen, obtiine ovlivnitelny ............ a. BLOUD~NI - prechazeni be~ pfi~iny, nedodriuje bezpeenost ............b. SLOVNI.AGRESE A OHROZOVANl- ohroiuje, ki'iei, nadava druhym ............c. FYZICKA AGRESE - bije, skrabe, ohroiuje, sexualne zneuiiva ostatni ............d. SPOLECENSKY NEVHODNEt NEKLIDNE CHOVANI- zneklidfJujici neprijemne zvuky, hluenost sebeposkozovani, sexualn! chovani ci odhalovani se, nevhodna manipulace s jidlel!l ~e~o vy~aiy, prohrabavani cizich veei, porucha cyklu spaneklbdeni rusici ostatni ............ e. ODMITANI PECE - klient odmita leky, injekce, cviceni, pomoc v ADL, jidlo, hygienu, polohovani ap.
en! behavioraln!ch symptomu 26
Behavioralni symptomy se zhorSiiy nebo jsou hure tolerovany rodinou ve srovnani se situaci pi'ed 90 dny. .......... 0. nezhorSiiy, beze zmeny ................. 1.ano
3 : Geriatrickli klinika, l.Iekai'skli fakulta UK Praha
MDS-HC verze 2.
SEKCEF. SOCIALN!INTEGRACE 1.
Zapojenl
a.Klient snadno vychazi s jin'imi lidmi (ij.ract travi cas ve spolecnosti druhych lid i) .............. 0. ana ............... 1.ne b. Klient udava konflikty a hactky se cleny rodiny a pfateli ............... 1.ano .............. 0. ne
2.
Zmena spolecenskYch aktivit CAP 12
3.
Socialni izolace CAP 12 CAP 22
Ooslo u klienta ke zmene ve spoleeensk'{ch aktivitach (nabozensk'{ch, politick'{ch, pracovnich nebo jin'{ch) oproti situaci pi'ed 90 dny (nebo od posledniho vysetfeni). Jak tyto zmeny klient proziva. Zaskrtnete jednu z uvedenych moznosti. .............0. nedoslo ke zmene ............. 1.aktivity omezeny, neni frustrovan .............2.aktivity omezeny, negativne proziva a. Jak dlouho behem dne (dopoledne a odpoledne) je klient sam v byte. Zaskrtnete jednu z uvedenych moznosti. ............0. nikdy, temer nikdy .............1.asi jednu hodinu ............ 2. dels! dobu (pr. cele dopoledne) ............. 3. stale b. Klient udava, ze se citi osamelY. .............. 1. ana ............. O. ne
SEKCEG. SLUZBY POSKYTOVANE RODINOU A LAIKY 1.
Dve nejdulezitejsi peeujici osoby
Primarni pecovatel(A) a Sekundarni pecovatel (8)
Jmena peeujicich osob (A) a. prijmeni ...................................
b.jmeno .......................................
(8) c. pi'ijmeni.. .........:.......................
d.jmeno .......................................
Do katde kolonky v obou sloupcich vypliite odpovidajlci udaj.
CAP 22 e. klient zije s peeovatelem ve spolocne domacnosti ............ 2. 0 klienta nikdo nepecuje ...... O.ano .............. 1. ne (v tom pripade otazky f-i preskoete) f. vztah ke klientovi (do katdeho sloupce uvedle, co plati) ........O.synldcera,snachalzef ............ 2. jin'i pi'ibuzny ........1. manzeUka ............ 3. nepribuzny(soused, pfitel) Oblasti pomoci: ...........0. pomaha ........... 1. nepomaha (zaznamenejte u katde polozky g-i do obou sloupcu) g. - rada nebo psychologicka podpora h. -IADL cinnosti i. - sebeobsluha, ADL cinnosti V pi'ipade poti'eby je pecujici ochoten (a schopen) pomoc rozsii'it (zaznamenejte u katde poloZky j-I do ohou sloupcu) ......... 0. 0 vice nez 2 hod denne ........ 1. 0 1 -2 hod denne 2. nelze zvYsit
2.
Situace pecujici osoby
j. - psychologicka podpora k. - IADL pece I. -AOLpefe Zatrhnete vSechny poloZky, ktere plati.
(A) Prim.
(8 SE
........
....
........
'"
......... ......... .........
'"
'" '"
......... .. ....."... .. ......... ..
.. ........... a peeujici osoba nemuze pokraeovatv pea (pr. pro zhorseni zdravot.niho stavu) .............b. pecujici neni spokojen s pomoci od ostatnich elenu rodiny a pratel .............c. peeujici vyjadfuje pocity stresu, zlosti nebo deprese .............d. nic z vYse uvedeneho
3.
Rozsah laicka pomoci (zaokrouhlene na cela hodiny)
Uvedle rozsah pete pi'i instrumentrunich a sebeobsluznych aktivitach poskytnutYch rodinou, prateli a sousedy souhmne za vsedni a vikendove dny v uplynulych 7 dnech
hodin •• o' •••
a. celkovy pacet hodin pete za posiednich 5 vsednich dnu b. celkovy poeet hodin za uplynulY vikend
©interRAI ceska verze Geriatricka klinika, l.lekarska fukuita UK Praha
~
•••••
.............
MDS-HC verze 2.0
i. FUNKCNisTAV instrumenteilnich Cinnostech (IADL) za poslednfch 7 dni. zeikladnich sebeobsluinychcinnostech (ADL) za posledni 3dny Ideni IADL cinnosti - Kodujte schopnosti klienta v beznych cinnostech v domacnosti a mimo domov za poslednich 7dnu. U polozek a - 9 se 'ete k obema sloupcum (A) i (8) iAMOSTATNOST PROVADENIIAOL v poslednich 7 dnech O. NEzAVISLY - provadi samostatne bez pomoci 1. S MALOU pOMoei - obcasna pomoc 2. vYRAZNA POMOe - pomoc nutna vZdy 3. PRovAoi ORUHA OSOBA 8. CINNOST NEPROvAoENA <00 OBTiZNOSTlIAOL - jak obtizne je (by bylo) pro klienta provest cinnost samostatne l. ZAONE POTtZE I. MiRNE OBTizNE - poti'ebuje pomoc, provadi pomalu, s unavou, s bolest! 2. VELMI OBTlzNE - velmi omezena I zadna schopnost zapoji! se do cinnosti 2, CAP4 (A) (8) iPRAVA JiDLA - jak si klient piipravuje jidlo ijidelnicek, vareni, pi'iprava potravin, pouiivanf nastrojii, servirovani) Provadeni Obtii nost :lNE DOMAci pRACE - jak vykonava heine prace v byte nebo dome (myti nadobi, vysavani, stlani, uklizeni, prani) a. IKLADANi S PENEzI - jak Idient plati Clay, udriuje vyrovnany rozpocet domacnosti
b. C.
:ivANi LEKU -jak je klient schopen uiivat leky (pamatovat si, kdy uzivat a jejich nazvy, oMrat lahvicky, uzivat Ifavnou davku, aplikovat masti, injekce
d.
.LEFONOVANi -jak klient telefonuje, odpov!da na zavolan! (s pomuckami pro zesilovacem zvuku, velke c!slice)
e.
~KupovANi - jak si klient obstarava nakupy potravin a potl'eb pro domacnost (pr. vyber zbozi, placeni, donaska)
f. g.
CESTovANi - jak klient cestuje do mist, kam nedojde pesky (rizeni vozidla nebo verejnou dopravou) VADENI ADL CINNOSTI- nasledujici otazky poki}tvaji schopnosti klienta provadet zakladni sebeobsluine vykony v uplynuiych 3 dnech.Pii oceni zohlednete vsechna provadeni dane cinnosti. Provadi-Ii klient cinnost samostatne, zaznamenejte tez potrebu slovni pobidky nebo dohledu. NEzAVISLY - pomoc ani dohled neni treba NEBO byly poskytnuty nejvyse 1-2 x za uplynule 3 dny PRiPRAVA CINNOSTI- pomoc pouze formou pripravy predmetU (napr. obleceni, hygienickYch potreb) 3x a vicekrat za uplynule 3 dny OOHLEO - dohled, pobizeni nebo napoveda poskytnuty 3 a vicekrat NEBO dohled plus fyzicka pomoc nejvyse 1-2 x za uplynule 3 dny MALA POMOe - fyzicka pomoc 3 a vicekrat ( pr.pohyb koncetinami) NEBO 1 epizoda vetsi pomoci (celkem pomoc nutna nejvyse 3x) ZNACNA POMOe - klien! provadi vice nez 50 % cinnosti, je vsak nutna fyzicka pomoc 3 a vicekrat bud' pii pohybu celeho tela NEBO provadeni cinnosti druhou osobou avsak ne kaidy den. Tyka se uplynulYch 3 dnii. MAXIMALNI POMOe - klient schopen vykonat mene nez 50 % Cinnosti, vyzaduje pomoc 2 osob pii posazovani nebo postavovani NEBO pomoc zcela druhou osobou 3 a vicekrat UPLNA zAVISLOST - cinnost provadena druhou osobou kaidy den CINNOST NEBYLA PRovAoENA 1, CAP4, CAP 19, CAP26
...
a. POHYBLIVOST NA LUZKU - zahmuje zmeny polohy, otaceni, posazovani
... ... .... ...
b. c. d. e.
PRESUNY· z kreslalvoziku do liiZka a zpet, postaveni (nezahmuje dolz vany a We) POHYBICHUZE PO BYTE - vcetne schopnosti pohybovat se na voziku POHYB MIMO BYTIDOMOV • vcetne schopnosti pohybovat se na voziku OBLEKANi HORNi POLOVINY TELA - zahmuje oblekani i svlekani bezneho denniho obleeeni vcetne orteztprotez ... f. OBLEKANi DOLNi POLOVINY TELA - zahmuje oblekani i svlekani bezneho denniho obleceni vcetne ortez/protez ... g. NAJEDENi - zahmuje prijem potravy jakYmkoli zpiisobem (vcetne sondy) .... h. POUZITi TOALETY - zahmuje pouZiti we, pokojoveho we, misy, urinalu, presun na toaletu, ocistu po vyprazdneni, vYmenu plen! pradla, manipulace s katetrem nebo stomi! ... i. OSOBNi HYGIENA· zahmuje cesan!, CiSteni zubii, holeni, umyti a osuseni oblicejelrukou a perinea (nezahmuje koupani/sprchovani) ... j. KoupANi - zahmuje sprchovani nebo koupani ve vane a umyvani vsech casU tela {Nezahmuje myti vlasu a zad}. K6dujte podle newelSi zavislosti v uplYnulych 7 dnech. seni ADL schopnosti Schopnost vykonavat AOL Cinnosti se zhorSiia ve srovnani se siavem pi'ed 90 dny. 1 .......... O. ne .......... 1. ana 4
rkly zpusob pohybu
a. pohyb v mistnosti, budove (zaskrtnete jednu z uvedenych moznosti) .... ...... O. bez pomiicky .......... 3. elektrickY vozik .... ...... 1. s hiilkou .......... 4. mechanickY vozik .... ...... 2. s berlemilchoditkem .......... 8. aktivitu neprovadi a. pohyb venku mimo dum (zaSkrtnete jednu z uvedenych moznosti) .......... O. bez pomiicky .......... 3. elektrickY vozik .......... 1. s hiilkou .......... 4. mechanickY vozik .......... 2. s berlemi/choditkem .......... 8. aktivitu neQl'ovadi
5 : Geriatricka klinika,
1.h~kai'ska
fukillta UK Praha
MDS-HC verze
5.
Chuze po schodech CAP 3
6.
Fyzicka aktiviia CAP 3 CAP 4
7.
Funkcni potencial CAP 2
~EKCE
1.
I.
Pomucky pro inkontinentni
Kontinence stolice CAP 19 CAP 29
Sthopnost klienta ov!adat vyprazdt'iovani moci v uplynuiych 7 dnech (od posledniho vyseti'e s pomuckami (Pl'. katetr, rehabilitacni program). Vyberte jednu z uvedenych moznosti
.......... O. KONTINENTNi - pine ovlada, nepouziva katetr, pn uniku nekolika kapek nedojde k promoeeni sP9dniho eradl? ............ 1. KONTINENTNI S MOCOVYM KATETREM nebo jinym sbemym systemem ............ 2. OByYKLE KONTINENTNj - unik moei nejvyse jedenkrat za tYden a mene ·.......... 3. OBCAS INKONTINENTNI - unik moci 2 a vicekrilt tYdne ale ne denne ............ 4. CASTO INKONTINENTNi - unik moci denne, ale obcas maCeni ovlivni .,. ....... 5. ZCELA INKONTINENTNi - chybi volni kontrola moceni, pomoceni nekolikrat denne .. ,....... 8. NEllE HODNOTIT - neni v}rdej moei z uretry (pl'. epicystostomie)
CAP 30
3.
;,
a.
CAP 4 CAP 26 CAP 30
2.
Zhodnotit, jak v uplynulYch 3 dnech klient chodil nahoru a dolU po schodech (ev. s oporou 0 zabradH Pokud po schodech nechodi, zhodnotle, zda a jak by byl cinnosti schopen. ZaSkrtnete jednu mozno~ .......... 0. nahoru a dolU bez cizi pomoci ............ 3. nechodi, ale mohl by s pomoci .......... 1. nahoru a dolu s pomoci ............ 4. nechodi a neni toho schopen ............2. nechodi, ale mohl by bez pomoci ............ 8. nelze posoudit a. Jak casto za poslednich 30 dnu klient vychazi yen z bytu (bez ohledu na delku vychazky) .......... O. kazcty den ............ 2. 1 den v tYdnu ............ 3. nevychazi ·......... 1. 2-6 dni v tYdnu b. Pocet hodin fyzicke aktivity v uplynulych 3 dnech (pl'. chuze, uklid, cviceni) .......... 1. mene nez 2 hodiny ......... O. 2 a vice hodin Zaskrtnete kazdou poloZku, ktera platl .......... a. kHent ven, ze by se jeho sobestacnost mohla zlepSit (ADL, IADL, pohyblivost) ....... b. pecujici osoba veri, ze by se sobestaenost kHenta mohla zlepsit (ADL, IADL,pohybl. .......... c. dobra progn6za zotaveni, Ize ocekavat zlepseni zdravotniho stavu .......... d. NIC Z vYSE UVEDENEHO
KONJINENC!=
Kontinence moci
b. Za uplynulych 90 dnl doslo u klienta ke zhorSeni kontinence. .......... 1. ana .......... O. ne Zaskrtnete vse, co plat! pro poslednich 7 dni (od posledniho vysetfeni) ......... a. pouziva absorpcni pomucky (podlozky, pleny, kalhotky, urinal) ..........b. zaveden permanentni katetr ..........c. NIC Z UVEDENEHO Jak kfient ovladal vypraz~novani stolice v poslednich 7 dnech (ad posledniho vysetreni) .......... O. KONTINENTNI - pine ovl~da vyprazdt'iovani stolice .......... 1. OBVYKLE KONTINENTNI- epizody uniku stolice mene nez1x tYdne .......... 2. OBCAS INKONTINENTNi - unik stolice 1x tYdne ·......... 3. CASTO INKONTINENTNi - unik stolice 2-3x tYdne .......... 4. ZCELA INKONTINENTNi - inkontinence stolice (temei') vtdy
.. SEKCEJ. NEMOCI A DlAGNDZY Onemocneni pi'itomno/ diagnostikovano lekarem a ovlivliuje stay klienta, vyi.aduje leebu nebo zmimeni potiZi. Uved'te tet nemoci, ktere vyZaduji dispenzarizaci nebo byly dwodem hospitalizace. TYka se obdobi uplynulych 90 dnli (nebo ad posledniho vysetfenQ. Vyjadi'ete se ke katde paid Pokud neni pritomno zadne onemocneni, zaskrtnete ac (nic z uvedeneho)
1.
~
policko nevyplneno - onemocnenf nepfitomno 1. onemocneni pntomno, neloceno ani nesledovano sestrou pro domaci peei 2. onemocneni J i'itomno, leeeno nebo sledovano sestrou pro domaci peci Onemocneni KARDIOVASKULARNI CAP 4 a. cevni mozkova prihoda a. CAP 15 b. srdeeni selhanilmestnava srdeeni slabost b. CAP 16 c. ischemicka choroba srdeenf c. CAP 23 d. arterialni hypertenze d. CAP 26 e. nepravidelny puis (arytmie) e. f. onemocneni perifemich cev f. NEUROLOGICKE g. Alzheimerova demence h. jine demence i. trauma hlavy j. hemiplegie/hemipareza k. roztrousena skleroza I. parkinsonism us
g. h. i. j. k. I.
POHYBOVEHO SYSTEMU m. arir6za/ artritida n. z10menina homi casti stehenni kosti O. jine zlomeniny (zapesti, obraM aj.)
m. n. o.
©interRAl ceska verze Geriatricka klinika, l.lekai'ska fukulta UK Praha
p. osteoporoza SMYSLY q. katarakta r. glaukom PSYCHIATRICKE s. jakakoliv psychiatricka diagn6za
~ i'----"
WL-
,.!:i---
~
-:--
INFEKCE t. HIVinfekce u. pneumonie v. tuberkul6za w. mocova infekce (v poslednfch 30 dnech)/ JINE ONEMOCNENi x. malignita (v poslednich 5 letech), ne kozni tumory y. diabetes mellitus z. emfyzem /OCHBPI astma aa. selhani ledvin abo tyreopatie (hyper nebo hypofunkce) ac. NIC Z vYSE UVEDENEHO
~ ~ ~ ~ ~
x.
L
~
~
~ ac.
MDS-HC verze 2.0
iOUCaSne nebo podrobnejs[ 6zy (uved'te k6d X. mezinarodni ikace nemoc[)
..
a. b. c. d.
ZDRAVOTNi STAV, POTizEA PREVENTIVNIOPATRENi
intivni opati'eni 15
..
Zaskrtnete vse. co plat!. TYka se uplynulYch 2 let
......... ..........
a. mereni krevniho tlaku b. ockovani proti chiipce .......... c. vyseti'eni stolice na pl'itomnost krve nebo preventivni koloskopie .......... d. U ZEN - vysetre,ni prsu nebo mamografie .......... e. NIC Z UVEDENEHO
mtni problemy pi'itomne 2 a vice 14 23
29
{Otni problemy
Zaskrtnete vsechny zdravotni potize piitomne 2 a vice dnu za 3 posledni dny. .......... a. prujem .......... b. obtizne moceni nebo nykturie 3 a vicekrat za noc .......... c. horecka (nad 38 st.) .......... d. ztrata chuti k jidlu .......... e. zvraceni .......... f. NIC Z UVEDENEHO Zaskrtnete vsechny zdravotni potize pfitomne kdykoli behem poslednich 3 dnu.
13
23 26 29
FYZICKE ZDRAvi .......... a. klidova nebo namahova bolest na hrudi .......... b. zacpa (chybeni stolice v poslednich 3 dnech) ........... c. zavraf nebo nejistota v prostoru .......... d. otoky .......... e. dusnost DUSEVNi ZDRAVi .......... f. iluze a bludy .......... g. halucinace .......... h. NIC Z UVEDENEHO
.t 18
a. pi'itomnost bolesti, klient opakovane udava ci projevuje bolest .......... O. bez bolesti .. ........ 2. bolest denne Oedna epizoda)
'vanamneze 26, CAP 15
1. bolest mene casto nez denne .......... 3. bolest denne (nekolik epizod) intenzita bolesti ........... O. bez bolesti .......... 3. velmi silna .......... 1. mima .......... 4. nesnesitelna ........... 2. stredni c. intenzita bolesti omezuje bezne cinnosti .......... O. ne .. ........ 1. ana d. charakter bolesti .......... O. bez bolesti .. ........ 2. generalizovana, vice mist .......... 1. lokalizovana- jedno misto e. bolest zmimena medikaci ........... O. ana nebo bez bolesti .......... 2. bolest piitomna, nelecena .......... 1. lecena, neucinne Do policka uvedle patet padu za upiynulych 90 dni (ad posledniho vyseti'eni); zoony pad (k6dujte "0"); vice nez 9 (k6dujte "9" )
..........
b.
opadu 26
nistyl alkoholu a koui'eni) 3
I
I
a. nejista/nestabilni chuze .............. 0. ne
............... 1. ana
b. klient omezuje vychazeni z bytu pro strach z poou .............. 0. ne ............... 1. ana a. v poslednich 90 dnech (od posledniho vyseti'eni) klient sam nebo jeho blizci radi, aby omezil piti alkoholu nebo vyjadfuji obavu z jeho piti .............. 0. ne ............... 1. ana
7
b. v poslednich 90 dnech (od posledniho vysetreni) si klient musi del! kazde rano sklenicku na uklidneni NEBO mel kvUli svemu piti potize .............. 0. ne ............... 1. ana c. kHen! denne kauri (nebo zvYka) tabak .............. 0. ne ............... 1. ana
7 : Geriatricka klinika, l.Iekafska fukulta UK Praha
MDS-He verze
8.
Indikatory zdravotniho stavu CAP 24
9.
Jine situace CAP 11
Zailkrtnete vile, co piaU. .......... a. klient udava spatny zdravotni stay .......... b. v dusledku choroby je zdravotni stav (kognice, ADL, nalada) klienta nestabilni, kolisa net se zhorSuje .......... c. dochazi ke vzplanuti chronicky-ch nebo recidivujicich potizl .......... d. behem poslednich 30 dnu doslo ke zmene lecby pro nove zdravotnl poUze .......... e. prognoza mene nez 6 mesfcil Zivota -Iekar upozomil klienta nebo rodinu , ze jeho onemoc,n~ni je termin~lni .......... f. NIC l VYSE UVEDENEHO Zailkrtnete vile, co plati. .. ........ a. klient rna strach ze elenu rodiny nebo z peeujicich osob .......... b. neobvykle spatna hygiena .......... c. nevysvetlene zraneni, zlomenina nebo popalenina .......... d. znamky zanedbani, zneuzivani nebo tYrani .......... e. fyzicke omezovani (omezeni pohybu koneetin, volneho prechazeni, opusteni lilZka) .......... f. NIC Z \lYSE UVEDENEHO
SEKCEL. STAVvYZIVYA HYDRATACE 1.
Hmotnost CAP 16
2.
Pi'ijem potravy CAP 14 CAP 16
3.
Polykani CAP 17
a. nezamysleny ubytek hmotnosti 5 % a vice v uplynutych 90 dnech nebo 10% a vice za posledn! pul roku .............. O. ne ............... 1. ana b. pfltomna zavainejSi malnutrice (kachexie) .............. O. ne ............... 1. ana d. pritomna mOrbidni obezita .............. O. ne .. ............. 1. ana a. v poslednich 3 dnech snool klient jedno nebo mene jidel denne .. ............ O. ne ............... 1. ana ~.v poslednich 3 dnech doslo k vyraznemu omezeni obvykleho mnozstvi potravy nebo tekutin .............. O. ne ............... 1. ana c. nedostateeny prijem tekutin v poslednich 3 dnech .............. O. ne ............... 1.ano e. vyziva enteralni sondou .............. O. ne ............... 1. ana Zaskrtnete jednu z uvedenych moznosti .......... O. BEl PORUCHY - bezpeene a efektivni polykani jidla jakekoli konzistence .......... 1. NUTNA UPRAVA STRAVY, umoziiujici polykat pevnou stravu (mleta dieta) .......... 2. NUTNA UPRA~A Sv~RAVY, jak pro pevnou stravu tak i tekutiny .......... 3. KOMBINOVANY PRIJEM SONDOU I PER OS .......... 4. NENi PERoRALNi PRiJEM
··SEKCEM; STAY CHRUPU (ORALNIZDRAvI) 1
StaY ustni dutiny CAP 17 CAP 23
Zailkrtnete vile, co piaU .......... a. pot1Ze s kousanim nOOo polykanim (pr. potiZe pfi ivYkani, porucha citlivosti nebo motoriky ust a hltanu, bolest pri jfdle) .......... b. sucho v ustech pfi jidle (xerostomie) .......... c. potiZe s eiStenim zubu nebo zubni protezy .......... d. NIC Z \lYSE UVEDENEHO ,
SEKCEN. 1. 2.
STAVKUZE
Kozni poUze CAP 20 CAP 23 Kozni vredy (dekubitalnilbercove) CAP 19
3.
Jine kozni leze vyiadujici letbu CAP 20
4.
Zhojeny dekubitalni vred vanamneze CAP 19
'.
Pritomnost jakYchkoli koznich zmen nebo potizi (popalenina, oderka, vyrazka, svedeni, ekzem, 51 .. ........ O. ne .......... 1. ana Pritomnost vfedu kdekoli na tete. Kodujte u kaide poloZky nejvysilt stadium. vred nepiltomen stadium 1, zarudnuti kuze 2. stadium 2, porucha koinf integrity 3. stadium 3, hlubokY krater v podkozi 4. stadium 4, hlubokY krater odhaluiici sval nebo kost .......... a. dekubitalni vred -Ieze vznikla tlakem nebo trenim, ktera vede k poskozeni tkani .......... b. berco..,yvred - kozni leze zpusobenajJoruchou cirkulace na dolnich koneetinact Zaskrtnete vile, co platt .. ........ a. popaleniny (II. a III. stupeii) .......... d. chirurgicka rima .......... b. koznUeze jina nez vredy/ poraneni ............ e. kui'i oka, kalus, deformity, pliseii,inf (pr. bazaliom) ............ f. NIC Z \lYSE UVEDENEHO .......... c. poraneni (tiZna/fezna rima) Klient mel kdykoli v minulosti dekubitus, ktery- se zhojil. .. ........ O. ne .......... 1. ana
O. 1.
©interRAI ceskll verze Geriatricka klinika, l.lekal'skll fakulta UK Praha
MDS-He verze 2.0
uoSetfovanf fany
I.
Odbome oseti'ovimi rany V uplynuJych 7 dnech. ZaSkrtnete vse, co plati. .......... a. lokalni nebo celkova letba antibiotiky .......... b. pi'evazy .......... c. oseti'eni chirurgicke rany .......... d. jine (pi'. odlouceni nekroticke tkane, pouiivani antidekubitalnich pomucek, polohovani, nutricni podpora) .......... e. NIC Z \lYSE UVEDENEHO
ZHOONOCENfpROSTREOI
fed! bytu l8
la bydJenf
Uvedene poloZky zvySuji riziko bydleni. Zaskrtnete vSe, co plati. .......... a. veeerni osvetleni (nedostateeneJZadne svetlo v jednotliI!Ych prostorach bytu) .......... b. podlahya koberce (nerovnosti, klouzajici kobereeky, elektricke SfllJry) .......... c. koupelna a toaleta (nefungujici WC, kapajici kohoutky, chybejici madla nebo protiskluzna vanova podlozka, WClvoda mimo byt) .......... d. kuchyfi (nebezpeeny sporak, nefungujici/chybejici lednice, paraziti) .......... e. topenilklimatizace (nefungujici nebo chybejici topeni, pi'ilis chladny/teply byt ap.) .......... f. osobni bezpecnost (byt v nebezpeene lokalizaci - kriminafita, silny dopravni provoz) .......... g. pfistup do bytu (potiZe pfi vstupu/opusteni bytu) .......... h. pi'istup 9~ jednollivych.casti bytu (schodiste u obtiZne mobilni osoby) .......... i. NIC Z VYSE UVEDENEHO a. doslo behem upJynuJych 90 dnu(od posJedniho vyseti'eni) ke zmene bydleni nebo bydliste a nebo osob, s nimiz klient bydU? .......... 0. ne .......... 1. ana b. klient nebo pecujici osoba se domnivaji, ze by bylo vhodnejsi jine bydleni .......... O. ne .......... 2. jen peeujici .. .. . ... .. 1. jen klient .... ...... 3. klient i pecujici
POSKYTOVANI PROFESJONALNicH SLUZEB (poslednich 7 dnu) !Sionalni sluiby Zaznamenejte rozsah prime i neprime zdravotni a socialni pete poskytnute klientovi v uplynulych 7 dnech. Uved'te pocet dni, ve ktery-ch byla sluiba poskytnuta a dale jeji trvani v hodinach a minutach (zaokrouhlete na desitky minut) (A) (8) (C) minuty PaCet dnl hodill'l a. domaci oseti'ovatelska pece a. b. navsteva sestry v byte b. c. pomoc v domacnosti, peeovatelka c. d. dovozobedu d. e. navsteva dobrovolniku (CSCK) e. f. rehabilitace, fyzikalhi letba f. g. rehabilitace, nacvik sobestaenosti g. h. logopedicka lecba h. i. denni stacionar i. j. navsteva socialni pracovnice j. ializovane Jecebne programy Zaznamenejte poskytovanou letbu a uCast na specializovanYch programech za upJynulych 7 dnl a dodriovani rezimu. TYka se sluzeb poskytovanych v domacnosti nebo v ambulantnim zarizeni. 21 24
po/iCko nevyplneno - sluiba neposkytovana 1.sluiby plimovany, reiim dodriovan 2.sluiby planovany, casteene poskytnuty 3.sluiby planovany. nepo~k}1nuty ,. Respiracnllecba a. podavimi kysliku a. b. respirator b. c. jine (dechova rehabilitace) c. Lecebne vy-kony d. odvykaclletba d. e. krevni transfuze e. f. chemoterapie f. g. dialyza Jt h. i. v. infuze - centralni zilni katetr h. i. Lv. infuze - perifemi zila i. j. aplikace injekci j. k. pete 0 stomie k. I. ozafovani I. m. pete 0 tracheostomii m. Rehabilitace n. letebna telesna vYchova n.
nacvik sobestacnosti. pracovni RH8
o.
Jl. fyzikalni letba (elektro-, vodolecbal
Jl.
o.
Lecebne pre>gramL denni stacionar r. denni nemocnice s. ho~cova.E..ece
q.
ambulantn~etfeni lekarem u. respitni pece v IUzkovem zafizeni ytkony provadene v domacnosti v. denni monitorovani sestrou (pl'. mefen! tlaku. vy-deje moei, ekg) w. monitor. sestrou mene nez denne x. signalizacn! zanzen! (Iekai'ska ci socialni signalizace) y. pece 0 kuzi z. dietn! stravovani aa. NIC Z \lYSE UVEDENEHO
t.
q. r. s.
t. u. v.
w.
x. y. z. aa.
9
: Geriatricka klinika, 1.16karska fukulta UK Praha
MDS-HC verze ;
3.
Manipulace s pomuckami (za posledni 3 dny)
Jak je klient schopen pouzivat specializovane pomilcky/pristroje.K6dujte pro kaZdou polozku aO. klient nepouziva 1. ovlada zcela samostatne 2. ovlada s dohledem/instrukci 3. nutna pomoc druhe osoby 4. .provadi druha osoba
CAP 1
.......... a aplikace kysllku 4.
5.
Zdravotni pece (v uplynulych 90 dnech nebo od posledniho vysetienij
Lecebn6 cite CAP 27
6.
Zmena v potfebe pece CAP 4 CAP 27
7.
Ekonomicka situ ace
SEKCEQ uzivANi LEKO Pacet leku
1. 2.
3.
4.
Lecba psychofarmaky
Kontrola medikace h~kafem
Compliance/ uzivani 16ku die doparucen[ CAP 21
5.
Seznam vsech uZivanych hiku
.......... b. i.v. injekce/linka ..........c. mocovY katetr .......... d. stomie Uved'te poeet epizod. K6du~e ,,0" - zMna, "fJ' pro devet a vice .. ........ a. poeet hospitalizaci .......... b. poeet akutnich osetreni v nemocnici .......... c. PaCet akutnich osetreni pohotovostni sluzbou/jinym lekarem nebo sestrou Bylo v uplynulych 90 dnech (ad posledniho vyseti'eni) dosazeno stanoveneho lecebneho cile IcilL .......... 0. ne .. ........ 1. ana Celkova sobestacnost klienta se pii srovnani se stavem pi'ed 90 dny vYznamne zmenila. .. ........ 0. nezmenila ......... ; 1. zlepsila, potfebuje meme pece ............ 2. zhorSila, potfebuje vice pece Pro omezene financni zdroje klient v poslednim meslci nemohl ziskat nasledujici sluzby (pfedepsane leky, topeni, lekafskou poci, dostateenou vYiivu, pomoc a poci doma . .......... 1. ana .......... O. ne
Zaznamenejte celkov'! poeet leku na pfedpis i volne prodejnych vcetne lokaine aplikovanych a oen kapek, ktere pacient pravideine nebo pfileZitostne uzival v poslednich 7 dnech (od minuC leho vysetreni) K6duje "0" - bez medikace, "9" pro 9 a vice leku Klient v uplynulych 7 dnech uzival psychofarmaka. U kaZde skupiny uved'te: = ne, neuzival 1 = ano, liZival
°
.......... c. antidepresiva .......... a. antipsychotika I neuroleptika .......... d. hypnotika .......... b. anxiolytika V poslednich 180 dnech byla veskera uzivana medikace souhmne posouzena osetrujicim lekafe .. ........ O. alespoii jednim lekafem nebo neuziva zadne leky .......... 1. nebyla komplexne zhodnocena lekarem Klient uziva spravne veSkerou lekafem ordinovanou medikaci. tyka se poslednich 7 dnu. .......... O. vZdy uziva spravne .......... 1. liZiva spravne v 80 % .......... 2. uziva spravne v mene nez 80 %, nevyzvedVnekoupii si doporuceny lek .......... 3. NEUZ[vA ZADNE LEKY Uved'te vsechny predepsane i volne prodejne leky, ktere klient uzival v poslednich 7 dnech (a) nazev a sila preparatu (b) 16kova forma - kodujte die zplisobu podani: 1. peroralni (p.o.) 8. inhalaeni 5. subkutanni (s.c.) 2. sublingvalni (s.l.) 6. rektalni (p.r.) 9. enteralni (sondou) 3.intramuskulami (i.m.) 7. lokilini/topicka 10.jine 4.intravenozni (i.v.) (c) poeet tabletlkapeklmnozstvi - Zaznamenejte paCet pii jednom podani (pr. 2 tbl, 15 kapek c (d) frekvence podani 16ku: Kodu~e, jak casto se lek podava. PouZijte nasledujicich zkratek: PR = die poti'eby BID = dvakrat denne 4W =Ctyrikrat tYdne QH = kaZdou hodinu TID =tiikrat denne 5W = petkrat tYdne Q2H = kaZde 2 hodiny QID =ctyiikrat denne 6W = sestkrat tYdne Q3H = kaZde 3 hodiny 50 = petkrat denne 1M = jednou mesicne Q4H = kaZde 4 hodiny QOD =obden 2M = dvakrat mesicne Q6H = kazctych 6 hodin QW = jednou tYdne C =kontinualne Q8H = kaZctych 8 hodin 2W =dvakrat tYdne o =jine QO = jedenkrat denne 3W =tiikrat tYdne (a) Nazev a silapreparatu a. b. c. d. e. f. g.
h. i. j.
k. ©interRAI ceska verze Geriatricka klinika, 1.h:kai'ska fukulta UK Praha
ATCskupina
(b) 16k. forma
(c) poeet tbl/amj3/gtts
(d) fre~
MDS-HC verze 2.0
DATUM A PODPIS VYSETRUJICIHO o a podpis vyseti'ujiciho o a podpis koordimltora n kontroly vyplneni (den, mesic, rok)
1
UKONCENi PECE·HOME.CARE(vynechte, pokud pece pokracuje} ukonceni pece (den,mesic,rok)
:e pi'i propusteni z pede
Zaskrtnete jednu z wedenych odpovedi ................ 1. vlastni domacnost bez sluzeb ............... 2. vlastni domacnost + sluzby ............... 3. dum s pecovatelskou sluzbou/pension ...... .... ..... 4. lecebna dlouhodobe nemocnych ............... 5. ooeti'ovatelskY ustav/odd'/IUZko
I
II
II
I
I
II
II
I
................. 6. domov duchodcu ................. 7. akutni nemocnicni pece ................ 8. psychiatricka lecebnalodd . .......•........ 9. rehabilitacni odd.! lIstav/lazne ............... 10. klient zemi'el
11 : Geriatricka klinika, l.Jekafska fukulta UK Praha
Pfiloha C. 7
Hodnof[c[ protokol (Clinical Assessment Protocols - CAPs)
156
UNIVERSITA KARLOVA 1.LEKARSKA FAKULTA
GERIATRICKA. KLINIKA VFN 12000 PRAHA 2, LONDYNsKA 15, TEL. (02) 2251 0106, FAX. (02) 22514294 PROF. MUDR. EVA TOPINKOVA., eSc.
e-mail:
ZDRAVOTNi A SOCIALNi PROBLEMY A POTREBY KLIENTA MINIMALNi SOUBOR UDAJU PRO DOMAci PECI© (MDS-HC), verze 2.0 LenO klienta: ltum vysetfeni: ............................ . inickj problem
Sobestacnost (ADL) a rehabilltacni potenchll Sobestacnost instrnmentalni cinnosti (IADL) Zdrary Zivotni styl Riziko 6stavni pece
Porncha komunikace Porucha zraku Alkoholismus Porucha kognitivnich funkci Poruchy chovani · Deprese/lizkost • Tyrani a zneuZfvani · Socialni aktivity · Kardiorespiracni potiZe · Dehydratace · Nestabilita a pady • Poruchy ryzivy · Oralni zdravi • Bolest · Dekubity · Jine komi problemy · Nedodriovani lecby · Problemy s pecujici rodinou · Problemy v uZivani leku • Paliativnilterminalni pece · Preventivni opatreni · UZivani psychofarmak · Ukonceni pece (zlepseni) · Rizika bydleni · Poruchy vyprazdnovani stolice · Inkontinence moci a katetr
piito pozmimka men
OsetrovatelskY phin
Pffloha
c. 8
Ootaznik pro seniory
157
Dotaznik pro seniory l.Kde jste vynlstal (a) ? a) pocet obyvatel do 5000 b) pocet obyvatel do 10 000 c) nad 10 000 do 50 000 d) nad 50 000 2. Bydleli vasi rodice spolecne s prarodiei ? a) ana b) ne c) nesmiseli se d) rodice pravidelne pomahali e) nezili jiz
3. Dostaval j ste j ako dite kapesne pravidelne a od j akeho veku ?
4. Vzpomin
7. Jste svedkem nejake nepffjemne udaIosti vtlei starsim lidem ?Jak se zachov
9. Co ocenuje na mladezi nejvice (zmunkujte 1 aZ 5 jako ve skole) vstncnost pochopeni pro pomale stan ochota pomoci ohleduplnost pomahaji bez pozadani
11. Co yam na mladezi vadi nejvice (znamkou 1-5 ) arogance obleceni vyjadfovani negativni postoj ke stan nezajem 0 naSe poueby poueba mit vse ihned 12. Byla plnena vaSe detska prani? a) mohl jsem mit vse, co jsem si pral b) rodice dokazali dat jine hodnoty c) nedosmvaljsem nic,je mi to dodnes lito
13.Mate nejakou vlastni predstavu, proc presmvaji ve spolecnosti fungovat moralni vztahy a vzajemna ucta ?
14. Mate vlastni predstavu, jak vychovavat k ucte ke stan ?
Pffloha c.9 Dotaznik pro studenty
158
Dotaznik pro studenty Muz zena Dosaiene vzdelani: ZS SS VS Vek: vdami
Rodinny stav: a) svobodny /a
l.Typ bydleni: a) s rodiei b) podnajem
c) kolej
b) zenatY/
d) vlastni byt
2 .Kde j ste vyrUstal (a) ? a) pocet obyvatel do SOOO b) pocet obyvatel do 10 000 c) nad 10 000 do 50 000 d) nad 50000 3. Bydleli vasi rod ice spolecne s prarodiCi ? a) ano b) ne c) nesnaseli se d) rodice pravidelne pomahali e) nezili j iz
4. Dosmvaljstejako dite kapesne pravidelne a odjakeho veku ?
S.Vzpominate si na nejake povinnosti wei prarodicilm? a) nic jsem nemusel delat b) 0 nic nezadali c) fadjsemje navstevoval a pomahal podle potreby d) .................................................... . 6.Vzpominate si na ryuku ve skole na tema stan? a) ano b) nevzpominam si Pokud ano, jakym zpusobem ? a) hovofili jsme 0 chovani wei starsim lidem b) rozebirali jsme nevhodne chovani, ktere jsme videli wci starsim lidem c) ............................................ . 7. Vzpominate si na nejaky priklad chovani vasich rodicu ke starsi generaci? a) ano, uve d'te neJak'y .............................. . b) ne c) v lastni postreh ................................. . V'
8. Jste svedkem nejak6 nepfijemne udaJosti wei starsim lidem? Jak se zachovate ? a) nevsimam si toho b) pokusim se pomoci c) mam strach , ze budu sam napaden 9. Hodnotite neco na seniorech kladneho ? a) ano b) ne c) nevim
10. Co oceiiuje nejvice (znarnkujte 1 az 5 jako ve skole) pochopeni pro mllidi moudrost toleranci k prohfeSkfun financni velkorysost upraveny zevnej sek 11. Co yam na seniorech vadi nejvice (znarnkou 1-5) lakota neupraveny zevnej sek hasterivost negativni postoj k mladi egoismus vyzadovani ustupku vzhledem ke svemu veku 12. Byla plnena vase detska prani ? a) mohl j sem mit vse, co j sem si praI b) rodice dokazali dat jine hodnoty c) nedostaval j sem nic, j e mi to dodnes lito 13.EkonomickosociaIni zavislost a) jsem financne na rodicich zavisly b) nic od nich nepotrebuji c) vzajemne si financne pomaharne d) ve stari svym rodicum budu pomahat 14.Vztahy s rodiCi a) marne caste hadky b) vychazime celkem dobre c) nemam s nimi kontakt d) ........................... . 15.Mate nejakou vlastni predstavu, proc prestavaji ve spolecnosti fungovat moraIni vztahy a vzajemna ucta ?
16. Mate vlastni predstavu, jak vychovavat k ucte ke stari ?
Pffloha C. 10 Recepf na uspesne sfarnuff ocima devadesafilefe zeny
Pani Alice Kohirova, ktera oslavila 3. 9. 2004 sve devadesatiny. Zije sarna, de era ji navstevuje asi tfikrat v mesici, obcas za ni dochazi syn a vnuk. Ma zavedenou pecovatelskou sluzbu. Povidat si s ni je obohaeenim dne a zazitek na dny priSti. Tolik lasky, nadeje a vstfienosti jsem jiz dlouho u stareho cloveka nevidela. Stale touzi poznavat nove veei, touzi mit nove zazitky, setkavat se s zajimavYmi lidmi, neeo noveho se dozvedet. Jeji zpusob zivota prameni hlavne z prijeti stavajicieh podminek a vyuziti danyeh moznosti ku svemu prospechu. Bovori o tom, ze jeste neehee umrit, rna ze smrti straeh a neni na jeji pfichod vubec pfipravena. Vyuziva moudrosti z Koranu: Zivot je slavnost, na kterou jsme byli pozvani. Rika: "Slysite, pozvani ... Hovofi take
0
svYeh mladsich sousedkach, kdyz za nimi pfichazi se svYm
choditkem pfisednout na lavicku: Nemohu je poslouehat, ty jejieh neustale stiznosti na vse kolem, na jejich bolesti, na mlade. Ony samy davaji spatny priklad mladezi a nechovaji se k nim s nalezitou uctou. Kdyz jsem drive jezdila tramvaji, nikdy se mi nestalo, ze by mne mlady clovek nepustil sednout, ale ja jsem ho dokazala oslovit a pozadat 0 pomoe." Autorka mme rici, ze diky vYzkumnemu projektu ziskala uzasne pratelstvi, jeji zivotni moudra a zkusenosti predava seniorum i studentlim. Autorka rna videozaznam rozhovoru, kde kazda jeji vyslovena myslenka je bohatstvim, ktere oslovi posluehace na myeh vystoupenich s tematikou stamuti. Jeji recept na uspesne stamuti: 1. Ve svYch 60 letechjsem zacala denne cviCitj6gu a behem roku mi zesilily svaly 0 1;4.
2. Jim nejvice tmavY chleb, ovoce, jogurty, zadne tucne maso. 3. Nikdy se neprejidam (Panbuh nas stvoril jako krasna mimina, a co my s tim telem udelame za 70 let zivota a i drive - zeny nekolik brad, hrby, a muzi bficha ... , jsem to Panu Bohu dluzna, ve 20 letechjsemjedla hodne, ve 40 mene, v 60 jeste mene ... ) 4. Obcas si dam kousek dortu, cokoladu, ale mam to jako odmenu, a kdyz nezapnu sukni, tak si to zakazu, ziji bez vazeni. 5. Venuji se budhisticke filozofii. 6. Uzivam pravidelne ctyfi leky, ktera mam predepsany a vim proc je beru.
7. Mam vydatny a pravidelny spanek. (a kdyz nemohu v noci spat, ctu si) 8. Cvicim denne ijine cviky, nezjej6ga. 9. Naucit se umet si poruCit! To je otazka sebevYchovy.
159
10. Doddovat pitny rezim - denne minenllky + caje kolem 2 litru. 11. Jist pravidelne cesnek a med.
12. Doplnit stravu 0 hofcik, zinek, vitamin C. 13. Pravidelne denni vychazky (nyni alespoii po chodbe nebo s doprovodem). 14. Denne cist zpravy 0 deni ve svete. 15. Cist knihy - beletrie i jine. 16. Kazdy den se tesim na 12.30 hod., kdy ctu knihy v anglictine a nemCine. 17. Je dulezite mit v byte kolem sebe pofadek, prinasi to klid duse a vyrovnanost. 18. Doma nesedet, ale pohybovat se. 19. Laska k lidem kolem sebe, jak k mladym, tak starym. 20. Mit smysl zivota.
21. Chtit zit a bojovat s nemoci. 22. Pfijmout zmeny, ktere v mem zivote pfichazeji (vzdy najdu alespoiijednu pozitivni). 23. Dokazat oslovit cizi lidi, navazat kontakt a mit nove pfatele.
24. Hledat ve svYch vzpominkach, co bylo hezkeho, a znovu to pro zit (me vzpominky na letani - kluzak a ja). 25. Mit radost z pfirody a divat se pozome kolem sebe (kus nebicka videt z okna) 26. Dokazat se radovat z kazdodennich malickostL 27. Laskyplny pfistup k lidem, umet odpoustet a rano se probouzet s nadeji. 28. Neskodit si svou ohleduplnosti k druhym a dokazatje pozadat 0 pomoc. 29. Planovat si rozvrh dne a celeho tYdne a zapsat ho do kalendare. 30. Postupne odskrtavat, co jsem udelala, a mit pocit uzitecnosti a sebeuspokojeni z toho, co
jsem splnila a dokazala, jsou to i malickosti - udelat si snidani, zalit kytky, podivat se z okna, kdyz nesviti slunicko, feknu si - ale mam hezke zaclony, taky bude novY kvet ... 31. Mit dobre vztahy se sousedy. 32. Novi pratele i ve stafi pfinaseji pocit pohody a teseni se na setkani. 33. Ddi mne laska a pozomost mych deti a vnoucat, (mam rada debaty s dcerou).
34. Nesmi chybet hudba, pfiroda, slunce, hory, kone, cestovani - a kdyz to nejde, aspoii ve vzpominkach. 35. Uspokojuje mne klavimi skladba - Mesicni sonata od Beethovena, sama hraji. 36. Co nemuzu zmenit, prijmu, nejdu hlavou proti zdi, pfizpusobim se okolnostem, (to jsem se nauCila az v 70 letech). 37. Nahradim Cinnosti, ktere jiz nezvladnu, jinou pro mne zajimavou - cetbou, poslechem hudby, vypravenim detl
0
lese, chalupe,
0
jejich cestovani. .. 160
;8. Neodmitam pomoc druheho, kdyz se nabizi,je tfeba dovolit druhym, aby nam pomohli. ;9. Z biblickeho desatera si vybrat, co je pro mne pfijatelne a chtit se tim fidit W. Vyzrat na stresy smysluplnou Cinnosti a syYm rozvrhem a postojem k tomu, co jeste muzu delat, a co jiz nezvladnu.
161
)riloha c.11 /ynatek casti predmanzelske smlouvy - povinnosti hospodaru k vymenkarum
162
Oh18.seno ku vymei"'eni poplatku pod cislem reg: 22'7. , Berni urad v
L.S.
:iCamenicj.m~ "~I'L. ·t~'
dne 8.
~imonovskt
u" 110ra
1927. -
J. Vacek
SNIMEK.
- -- - - - - Q1a).o 1ednaci.; 4586.
S PIS .
dna tratiho unora roku tisiciho davit1steho dvacateho sadmaho prada mnou Ladislavem Brabkem, notarem s uradnim s!dlem v Kamanici nad Lipou v ma notarske kancalari tamtez, za pritomnosti : - - - - - a/. ucastnikU podle udan! svepravnYch :- - ~ - 1/. pana Vojtecha
~ a l e p y, rolnika v Mnichu cp.15
2/. jaho manzalky pan! Julie
~
a 1 a p
v
0
e,
rolnica
bytem tamtez, - - - - - -- - 3/. obou prvnejsich deary slecny Josary
~ a 1 a p 0 va
by tam tamtez, jako navesty , - - - - - - - -
4/.
jej!ho zenieha pana Mateje
S v a d b y, tesara by-
tem v Mnichu, cpo 60 , - - - - - - - - - - - - - - - ---
.".
neb drivejiH zmene stavu opravneneho • - - - - -utraty budouci kvitance zaplati dluznici. - - - - - 3/. zbytek postupni ceny • • . • • • • . . . slovy
osm set
~edesat
~~
Ko
korun osl.- - - - - - - - - - -
kterymz jest postupni cene. • • • • • • • • • . 20.000 Kc vyUctovana jsou nastupujici povinni a zavazuji se rukou spolecnou a nerozdilnou rovnym dilem splatiti postupujicimve lhutach a castkach dIe jich pozadani bez knihovnihm spravne pod hypotekou nastupovanYch nemovitosti avsak bezurocne. - - Toto vyuctovani postupni ceny obe smIuvni strany prijimaji • Clapek 6tvrty
Beze srazky z ceny postupni a mimo
ni jsou nas tupujici Ma tej Svadba a Josefa Selepov8. povinni a zavazuji se rukou spolecnou , a nerozdilnou .~
jako realne bremeno a re:Hnou sluzabnQSt jim1 touto ,
smlouvou nastupovanYch nemovitosti postupujlcim manzelUm Vojtechu a Julii SelepovYm v usedlosti cpo 15 v IvInichu po oas jich zivota. bezpIatne: --- - - 1/., trpeti sluzebnost bytu spooivajici v uzivani svetnlce
8
vchodam primo za sime z dvema okny do
u110ky vadoucimi, mista na pUde dostateoneho pro
a
ukldani vymenkarskYch potrab a pice, mista va skIepe pro ukladani bramboru a mIska, mista pod kolnou na ukladani a stipani drivi, mista va chI eve pro ghov jedne kravy s prirUstkem, timto vsak jen do dOby jeho
ods~avu,
mista v kurniku pro chov
sest1 slepic, mista v zahrade k susen! pradIa, s
S.t£ana aesta._
pravem cerpahi vody ze studny hospodaru nalezajici se pred okny na zahradce s volnYm pohybem po dvore a sade a s volnYID pristupem i odchodem k vyhraze-' nym mistnostem a mistUm • - d/. plni ti vyminek' ;.,< kazdorocne ve lhutach a davkach na pozad£ni vyminkar u : dva metricke centy zita padesat kilogramu paenice, padesat kilogramu
jec~e
ue, jedno sto padesat kilogramu ovsa, obili cisteho a zdraveho zrna, osm metrickYch cantu zdravych a jedlych bramboru a vzdy prvniho kvetna tri metry polanoveho drivi obvykle lasni miry .Vyminka,ri budou opravneni pro svoji potreou kopat1 s1 na ranno brambory na tamz poli jako hospodar1 a brati s1 pro svoj1 potrebu kysele zeli ze zasob hospodaru
- - - - - - - -
Hospodari budou pov1nni na VYhrazenem stani meI
z1 vlastnim dobytkem chovati kravu vYm1nkarfi a ziviti j1 suchou a zelenou pici i napojem jako SVUj dobytak vlastni a na prilepsenou pro tuto kravu odvedou kazdoroObi na podzim s ulozenim ne vykazaue misto vyminkarUm pet matrickYch cantu sena, dva metricke centy sucheho jetele, tri metricke canty zitne slamy, tr1 matr1cke canty ovesne slamy, a tr1 metr1cke centy
krmne
repy. - - - - - - - - - -
Hospodar1 budou pov1nn1 vY'm1nkarUm v pripade nemoci neb pokrooileho veku poskytovat1 veskerou potrebnou posluhu osobni i
vecnou~
- - - - - - -
Po umrti jednoho z vYminkar u zUstane vymenek nezmenenY. - - - - - - - - - - - - -
-
---
-
-
-----
K objasneni povlnnostl ziveni kravy oini strany smluvni prohlaseni v tom smyslu, ze s pice a slamy a repy ktere hospodarl budou odvadetl vymlnkarOm budou t1to pov1nnl zlv1ti s1 kravu bez dalsiho prlspeni hospodaru od
pryeho_r~jna
kazdeho roku
do prveho kvetna kazdeho roku kdezto v ostatnich rocnich mesicich
~ivltl
budou haspodarl kravu
vyminkarUm z.e svych zasob. -- - - - - - - - - ~nek
aatY ; Beze srazky z ceny postupni a mimo
ni jsou nastupujici povlnni a zavazuji se
dale
plniti penezity vymenek Marle Zdenkove ve vlozce cislo
$
538 pozemkove knihy katastralni obce Mnich na
louce c.kat. 519 v Mnichu zjistenY na kteryz pozemek dle udani stran pripada roens jedna koruna dvacat haleru • - - - - - - - - - - - - - - - - Cl.anek sas t;t
Jineho
nepr~jimaji
llastupuj1ci snou-
benei niceho na sabe k pIneni, trpeni neb vybyvani a postupuj1ci ruei jim za to, ze na postoupenych
ne~
movitostech zjistene dluhy a zavady polmd nastupujieimi prevzaty nebyly zanikly splnenim a vaznou neplatne coz nastupujici barou na vedomi a prohlasuji, ze
0
j ieh vYmaz se sveho casu sami postaraj i • - - -
Clanek sedmY : Ohledne ceny
0
kterou skutecua hod-
nota postoupenych nemovltosti s prislusenstvim da-
,
ne uplaty snad prevysu,je, prohlasuji postupujiei, ze ji davaji sve deeri Josefe Selepove na ucet jejiho otcovskeho a m~terskehopop.ilu jejirnu zenichovi pak Matejl Svadbovi darem, coz oba nastupujiel prljirnaJOi • - - - - --
-------- -----
-- - - -
stt.ana deva:t!.t.
vzajemnY testament : - - - - - - - - Po umrti jednoho z nich nebudouli miti deti ze sveho man7elstvf. zdedi na zivu zUstaly z manzelu ve§kere jmeni po predemrelem a to tri etvrtiny z .titulu smlouvy.dedicke , jednu ctvrtinu zakonem k volnemu porizovani vyhrazenou z titulu vzajemneho testamentu nebot pro pripad bezdetnosti sveho manzelstvi povolavaji se snoubenci
nav~ajem
za univer-
salni dedice. - - - - - - - - - - - - - - - - ---Na zivu zUstaly z manzelu bude vsak jako
univ~r
salni dedic povinnen ostatnim dedicUm manzela predemreleho vyplatiti z eiste hodnony pozUstalotsni polovinu v penezich • - - Tato ustanoveni oba snoubenci vzajemne pr1jimaji.o tom
spis notarskY sepsan, pred obema
by~ ~ento
svedky v plnem pbsahu ueas~~ikUm precten a kdyz tlto prede onem! a prede muou prohlasili, ze jest dle jlch vUle sepsan a
ze
jej schvalujl a kdyz snoubenci e18,-
nak jedenacty za svoj1 pravou posledni vu11 uzna11, podepsali ucastnic1 vlastnoruene tanto spls a uclnill tak i oba svedkov6 zaroven jako svedkov9 poslednl vule, to
use
prede mnou notarem. - - - - - --
V Kamenici nad Lipou dne tretf.ho unora jeden tls!c devet set dvacet sedm. - - Honorap casu c11e sazby B .10
Vojtech Selepa
not. tar. po 3 a 1/2 hod.
Julije Selepova
.. 220.Kc
Josefa Selepova
cini psani •
22.Kc 50 h
koll{y
23.}'~c
Ma te j Svadba
Antonin Lorenc, svedek a co svedek
'tento svedc1ci Mateji Svadbovi a Josefe Selepov8 , souhlaS1 doslovne se spisem notarslqro , v mYch spisech pod 61Slem jednacim : 4586 not. ulozenYm , na trech arsich napsanYm , z nichz prvni arch kolkem za trinact korun , druhy a treti arch kolky po peti koruna.ch csl. jsou opatreny. ,
Notarstvi v Kamenici nad Lipou dne pateho unora roku jeden tisic devet set dvacet sedm • - - - - - - - - ----Napffani . .
22.1(c
vidimace . . .
34.Kc
kolky • • . . .
9.Kc
-
J~(>
tet::-
J,:~ti_;'
,>-:
i
.
~_-
'''-;':c)?''
.~.~,~~ __
.
;-i,'
1-- ,'"
,,~ v: ~., ~'.' / (5i(6~'t/~!.~3~'~I p>---I.,tu~ .L
--'~l(
V
,
"
t\~~:T~CL.~
.t.j~ t'f-
Priloha
c.
12
Basen z knihy Pichaud, C., Thareaunova, I.: Souiiti se starsimi lidmi. Praha: Portal, 1999.str.17
Dobry den, sestro staHl Ach, videla jsern te pfichazet z daleka a nepodala jsern Ti ruku. Dlouho jsern te nevlidne pozorovala. Zdala ses rni skareda, nest'astna, jako kdybys stale nosila srnutek a jako bys tahla za sebou pytel bidy, rlOfkych dnu, sarnoty, zchatralosti. ~e,
nechtelajsern, aby ses ke rnne pfiblizila!
fy vsak stojis tesne vedle rnne, dotYkas se rnne. vfusirn si asi zvyknout na tvou spolecnost, protoze rnne uz nikdy neopustiS. ;bohern rnladi! A navzdycky! ~udes
zabirat stale vice rnista v rnern zivote,
. proto s prornenou sveho srdce, ulfun ted' na tebe ve vsi upfirnnosti: "Sestro rnoje ... " 'ed', kdyz te vidirn zblizka, bjevuji tvilj puvab, las zkusenosti a vsechno, jak rna byt, avas vecern opravdovY vYznarn a rnilost, ;;vobozujes od strojenosti, zbytecnosti, pychy vnasiS me do pravdy. [e tela chatni, rna duse je vsak lehci, aby se rnohla lepe vznest. ~stro
stari, pfijirnarn te a rnarn te rada,
otoze jsern diky tobe volnejsi a pornalu se pfiblizuji k Bohu. Pani G.,85 let
163