Červenec Nová daň z hazardních her. Daňově dopady bezúplatných příjmů

Červenec 2016 Daňově dopady bezúplatných příjmů

Nová daň z hazardních her

Po zrušení zákona o dani dědické a darovací došlo od 1.1.2014 k přesunu zdanění bezúplatných příjmů do zákona o daních z příjmů. Zároveň tím došlo k určitým výkladovým problémům, a proto byly některé případy dopadů bezúplatných příjmů řešeny na Koordinačním výboru. Mezi nejdůležitější závěry jednání zástupců KDP ČR a Generálního finančního ředitelství patří:

Od roku 2017 bude zavedena nová daň z hazardních her, která nahradí odvody z hazardu dle současného zákona o loteriích z roku 1990. Návrh zákona byl schválen Poslaneckou sněmovou i Senátem a byl podepsán prezidentem dne 7. června 2016. Jeho účinnost nastane 1. ledna 2017. Nový zákon spolu s návrhem zákona o hazardních hrách zavádí nové definice jednotlivých hazardních herních systémů, povoluje (a zdaňuje) podnikání zahraničních on-line společností a obsahuje možnost blokovat webové stránky s nepovoleným hazardem. Dále zavádí rejstřík hráčů znemožňující hraní určitým skupinám osob, mění sazby daně pro jednotlivé herní systémy a mění rozpočtové určení daní. Dle Nového zákona se částky, o které úhrn přijatých a nevrácených vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher, bude zdaňovat následujícími sazbami:

 zvýšení základu daně o hodnotu bezúplatného příjmu, pokud se o tomto příjmu neúčtuje ve výnosech a nejedná se o příjem osvobozený od daně nebo příjem, který není předmětem daně a současně  možné snížení základu daně o hodnotu tohoto bezúplatného příjmu poplatníka, pokud je tento bezúplatný příjem využit k dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozené, a o bezúplatném příjmu nebylo účtováno v nákladech. V případě bezúročné zápůjčky, výpůjčky a výprosy, nebude u věřitele aplikováno ustanovení § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Výjimkou budou případy, kdy dochází k zastření skutečného stavu stavem formálně právním podle daňového řádu. V případě bezúročné zápůjčky společníka do obchodní korporace byla potvrzena dřívější praxe, že u obchodní korporace nejde o bezúplatný příjem, který by měl vést ke zvýšení základu daně na straně obchodní korporace. Obdobné platí i pro případ ručení společníka za obchodní korporaci. Hana Brothánková I Tax Manager +420 296 152 111 [email protected]

(a) 23 % pro dílčí základ daně z loterií, (b) 23 % pro dílčí základ daně z kursových sázek, (c) 23 % pro dílčí základ daně z totalizátorových her, (d) 23 % pro dílčí základ daně z bing, (e) 35 % pro dílčí základ daně z technických her, (f) 23 % pro dílčí základ daně z živých her, (g) 23 % pro dílčí základ daně z tombol a (h) 23 % pro dílčí základ daně z turnajů malého rozsahu. Pevnou část odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení nahrazuje minimální dílčí daň z technických her, která činí čtvrtletně součin

(a) součtu herních pozic jednotlivých povolených koncových zařízení uvedených v povolení k umístění herního prostoru a (b) částky 9 200 Kč, tj. cca 100 Kč za herní pozici a den. Již se nebude aplikovat žádná sleva na dani. Zuzana Kalincová I Tax Manager +420 296 152 111 [email protected]

Newsletter Grant Thornton Czech Republic

Červenec 2016 Daňové zatížení mezd v OECD Z nedávno zveřejněné zprávy OECD vyplývá, že průměrné daňové zatížení mezd v 34 členských zemích OECD zůstalo v roce 2015 na stejné úrovni jako v roce předešlém - činí 35,9 %. Daňové zatížení mezd (nazýváno také jako daňový klín) ukazuje, jaké procento z celkových mzdových nákladů (mzda+pojistné hrazené zaměstnavatelem) tvoří daně z příjmů zaměstnanců a odvody na sociální a zdravotní pojištění (zaměstnanců i zaměstnavatelů). Počítá se z průměrného příjmu svobodného, bezdětného zaměstnance. Rozdíly v míře zdanění mezi členskými zeměmi OECD jsou obrovské. Nejvyšší daňové zatížení mzdových nákladů má Belgie (55,3 %), blízko k 50 % má Rakousko, Německo, Maďarsko, Itálie a Francie. Česká republika se s 42,8 % umisťuje na 8. místě ze všech 34 členských zemí. Naopak nejnižší daňové zatížení mzdových nákladů – pod 20 % je v Chile, Mexiku a Novém Zélandu. Z evropských zemí vychází dobře také Švýcarsko, Irsko a Velká Británie. OECD studie provádí analýzu pro různé skupiny rodin. Zajímavé tak je např. porovnání daňového zatížení mzdových nákladů u rodiny se dvěma dětmi, kde pouze jeden z manželů má průměrnou mzdu a druhý nepracuje. Nejvyšší míra daňového zatížení mzdových nákladů je ve Francii (40,5 %), Belgii (40,4 %)a Itálii (39,9 %). Z analýzy vyplývá, že vlády v Řecku, Finsku a Švédsku formou daňového zvýhodnění rodiny téměř nepodporují, daňové zatížení je na stejné úrovni jako v případě bezdětného, svobodného zaměstnance (38-39 %). Česká republika se s 26,6 % umisťuje na průměru OECD. V České republice je oproti jiným státům vysoká daňová podpora rodin. Budeme-li uvažovat jiný ukazatel poměr daně a odvodů srážených zaměstnanci k hrubé mzdě u rodiny se dvěma dětmi (kdy oba dva průměrně vydělávají), je daňové zatížení takovéto rodiny druhé nejnižší ze všech zemí OECD - činí pouze 1,7 %. Z provedených analýz lze učinit závěr, že ČR patří k zemím s nízkým čistým daňovým zatížením hrubé mzdy, stát touto formou podporuje rodiny s dětmi. Jsou zde však vysoké odvody zaměstnavatele na pojistném, což průměrné daňové zatížení mzdových nákladů značně zvyšuje. Monika Chvalová | Tax Manager +420 296 152 111 [email protected]


Změna poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí V současné době je dle zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí (dříve daň z převodu nemovitostí) v případě koupě či směny převodce vlastnického práva, nedohodne-li se převodce s nabyvatelem jinak. V případě, kdy poplatníkem daně z nabytí je převodce, je nabyvatel ručitelem. Dohodnou-li se převodce s nabyvatelem, že poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí bude nabyvatel, institut ručení se neuplatňuje. V současné době projednává Poslanecká sněmovna ČR návrh novely tohoto zákonného opatření Senátu (sněmovní tisk č. 639). V návrhu je mimo jiné nově upravena osoba poplatníka daně tak, že poplatníkem daně by měl být vždy nabyvatel nemovité věci, přičemž institut ručitele daně již nebude uplatňován. Vzhledem k průběhu legislativních prací lze předpokládat, že se novela stane účinnou až ve druhé polovině roku 2016. Pro rozhodnutí, zda se bude převod nemovité věci řídit původním zněním zákona či navrhovanou novelou, bude stěžejní den právních účinků vkladu do katastru (u nemovitých věcí zapisovaných do katastru nemovitostí), či den účinnosti smlouvy (u nemovitých věcí nezapisovaných do katastru nemovitostí). Pokud tento den bude následovat po datu nabytí účinnosti novely zákonného opatření, poplatníkem daně z nabytí by měl být již nabyvatel. Lucie Veselá | Tax Senior Consultant +420 296 152 111 [email protected]

Červenec 2016 Oznámení osvobozených příjmů dle § 38v a 38w zákona o daních z příjmů – praktické otázky řešené na KOOV S účinností od 1.1.2015 byla do § 38v ZDP doplněna nová povinnost oznamovat osvobozené příjmy fyzických osob. Pokud poplatník – fyzická osoba obdrží příjem osvobozený od daně z příjmů fyzických osob, který je vyšší než 5 000 000 Kč, je povinen tuto skutečnost oznámit správci daně do konce lhůty pro podání daňového přiznání. Jak přistupovat k limitu 5 mil. Kč? Přitom podle závěrů Koordinačního výboru KDP ČR a Generálního finančního ředitelství se limit 5 mil. Kč posuzuje z hlediska jednotlivých dosažených příjmů s tím, že tyto příjmy se v průběhu zdaňovacího období nesčítají. To jinými slovy znamená, že pokud poplatník prodá například větší množství cenných papírů, je třeba rozdělit, jaký příjem se váže ke konkrétnímu cennému papíru, a pouze v případě, že příjem za tento cenný papír přesáhl 5 mil. Kč, pak je tento konkrétní příjem nutné oznámit správci daně. Výjimkou z tohoto přístupu jsou samozřejmě případy, kdy by se jednalo o úmyslné obcházení zákonné povinnosti a účelové rozkládání příjmů do plnění nepřesahujících zákonný limit. Příkladem může být „několik splátek“ uhrazených v jednom dni z jednoho titulu. Jak oznamovat příjem z titulu dědictví? I když právně nabývá dědic majetek smrtí zůstavitele, pro účely oznamovací povinnosti případných osvobozených příjmů z titulu dědictví bude rozhodující den pravomocného skončení dědického řízení. Pokud jde o výši příjmu, bude dle stanoviska Generálního finančního ředitelství správce daně zajímat celková hodnota zděděného majetku, nikoliv jen informace o jeho jednotlivých složkách. Navíc do limitu pro oznamovací povinnost se zahrnuje příjem z dědictví nesnížený o dluhy. Co všechno a jakým způsobem se oznamuje? V oznámení je poplatník povinen oznámit: Výši příjmu; Popis okolností nabytí příjmu; Datum, kdy příjem vznikl. Oznámení nemá předepsaný tiskopis. Ministerstvo financí však vydalo jako možný vzor nepovinný tiskopis „Oznámení o osvobozených příjmech podle § 38v zákona“(viz web).


Oznámení je také považováno za podání podle daňového řádu a lze jej učinit v souladu s ustanovením § 71 odst. 1 daňového řádu písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou. Co se naopak oznamovat nemusí? Podle zveřejněného „Sdělení k oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob“ není třeba oznamovat osvobozený příjem z prodeje nemovitostí (byt, rodinný dům, související pozemek). Jak určit výši osvobozeného příjmu? Zatímco u úplatných transakcí nebude stanovení výše osvobozeného příjmu zřejmě působit problém, jinak tomu může být v případě darování, resp. dědění. V těchto případech by se správce daně měl spokojit s odborně odhadnutým příjmem (např. srovnání obdobných nabídek) a nevyžadovat po poplatníkovi znalecký posudek podle zákona o oceňování majetku. Pokud se bude jednat o osvobozený příjem v cizí měně, měl by poplatník (nevedoucí účetnictví) pro přepočet na Kč a vůbec posouzení, zda hranici 5 mil. Kč přesahuje použít kurz k datu obdržení příjmu, resp. jednotný kurz Jaké hrozí sankce v případě nedodržení oznamovací povinnosti? Na § 38v ZDP navazuje nové ustanovení § 38w ZDP, které upravuje pokutu za neoznámení, případně pozdní oznámení osvobozeného příjmu. Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu, pokud nepodá oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob, ve výši  0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost splní, aniž by k tomu byl vyzván,  10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzván, nebo  15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě. Hana Brothánková I Tax Manager +420 296 152 111 [email protected]

Červenec 2016 Co se děje na poli mezinárodního zdanění v oblasti přímých daní a jaký je pohled českého MF? V poslední době se v odborných kruzích hodně diskutuje mezinárodní daňová optimalizace nadnárodních firem a s ní spojený projekt OECD tzv. BEPS (Base Erosion and Profit Shifting). Jeho výsledkem je vydání závěrečných zpráv, které obsahují určitá doporučení v oblasti legislativy, smluv o zamezení dvojího zdanění, postupů daňové správy a ekonomických analýz, které směřují k odstranění či alespoň omezení možnosti nadnárodních firem optimalizovat své daňové povinnosti. Česká republika jakožto členská země OECD projekt BEPS podporuje, a proto MF ČR zveřejnilo v dubnu 2016 materiál, ve kterém se vyjadřuje k jednotlivým akcím BEPS. Níže přinášíme stručný přehled navrhovaných opatření OECD: 1) Daňové výzvy digitální ekonomiky – znamená snahu definovat digitální ekonomiku a omezit prostřednictvím i ostatních opatření níže současný stav, kdy příjem není zdaňován v žádném daňovém řádu. 2) Neutralizace efektů hybridních schéma – jedná se o posouzení daňové transparentnosti či netransparentnosti subjektu a z toho vyplývající posouzení souvisejících plateb jako úroku či dividendy; cílem je, aby státy pohlížely na subjekt či hybridní instrument z pohledu zdanění stejně a aby nedocházelo k dvojímu nezdanění. V této souvislosti jsou navrhovány změny do modelové smlouvy OECD o zamezení dvojího zdanění i do bilaterálních smluv. 3) Zavedení efektivních pravidel pro zdaňování ovládaných zahraničních společností – tato pravidla mají odradit nadnárodní společnosti od umělého převádění zisků do států s nižším zdaněním, jedná se o regulaci příjmů typu úroky, licenční poplatky a dividendy. 4) Omezení odečitatelnosti úroků – navrhuje se limit daňové uznatelnosti pro výši čistých úroků (nikoli dluhu) cca mezi 10 a 30 % hrubého provozního zisku (EBITDA). 5) Efektivnější čelení škodlivým daňovým praktikám – cílem je omezit používání preferenčních daňových sazeb u příjmů z držby práv duševního


6)

7)

8)

9) 10) 11)

12) 13)

vlastnictví či aplikaci předběžných daňových rozhodnutí o poskytování daňových úlev Předcházení zneužívání smluv o zamezení dvojímu zdanění – diskutují se návrhy změn v Modelové smlouvě OECD např. časové testy nebo tzv. treaty shopping Předcházení umělému vyhýbání se statusu stálé provozovny – uvažuje se o rozšíření definice stálé provozovny, regulaci rozdělování činnosti do dílčích aktivit, změně výkladu v případě přípravných a pomocných činností atd. Přizpůsobení převodních cen ekonomické aktivitě – cílem je klást větší důraz na ekonomickou podstatu transakcí a správné nastavení převodních cen Měření a monitorování BEPS Povinné oznamování daňově optimalizačních schémat Dokumentace k převodním cenám a zpráva podle jednotlivých zemí – nově požadovaná dokumentace by se měla skládat ze tří částí (základní dokument, lokální dokument a zpráva dle jednotlivých zemí) Zefektivnění mechanismu řešení případů dohodou Mnohostranný nástroj pro změnu dvoustranných daňových smluvKč, 50.000 Kč při zohlednění důvodů (bude se vztahovat i na případy vzniklé před účinností této novely)

Zároveň je třeba připomenout, že na poli EU zareagovala Evropská komise na projekt BEPS balíčkem proti vyhýbání se daňovým povinnostem, ve kterém částečně přebírá opatření OECD, ale také přináší nové návrhy řešení. To znamená, že vedle sebe existují dva proudy možných řešení s tím, že zatímco doporučení OECD nejsou z principu závazná (i když jsou v praxi aplikována), směrnice EU v této oblasti by byla závazná pro všechny členské státy EU. Otázkou je však délka schvalovacího procesu v jednotlivých zemích, takže je obtížné odhadovat účinnost takové směrnice. O dalším postupu v této oblasti Vás budeme průběžně informovat.` Hana Brothánková I Tax Manager +420 296 152 111 [email protected]

Červenec 2016 Novely zákona o DPH V průběhu roku 2016 bylo či mělo by být schváleno několik novel zákona o DPH („ZDPH“). Zákon č. 113/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb, přináší tři změny ZDPH, a to s účinností od 1. 5. 2016. Tato novelizace se týká formy podání – novela zpřehledňuje dosud roztříštěnou právní úpravu. Elektronicky je nutné podat přiznání k DPH, souhrnné a kontrolní hlášení a přihlášku k registraci. Zásadní změnou je ale neúčinnost podání, které není učiněno elektronicky, byť tak mělo být učiněno a není učiněno v požadovaném formátu a struktuře. Takové podání bude posouzeno, jako by učiněno nebylo, se souvisejícími sankcemi. Další změnou, s účinností od 1. 12. 2016, je zařazení služeb stravovacích a podávání nápojů (s výjimkou prodeje alkoholických nápojů a tabákových výrobků) do 15% sazby daně. Novela zákona o DPH související s novelou celního řádu Tato novela byla schválena 1. 6. 2016 Poslaneckou sněmovnou a čeká na schválení Senátem a prezidentem. Novela přináší tyto hlavní změny:  promíjení pokut za porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášením – automatická liberace (i zpětně) pokuty 1.000 Kč (pokud prodlení při jeho podání vzniklo v daném roce poprvé) a možnost prominutí pokut 10, 30 a 50 tisíc Kč  zrušení osvobození od daně z přidané hodnoty při propuštění zboží do svobodného pásma, dodání zboží ve svobodném pásmu a poskytnutí služeb vztahujících se k tomuto zboží bude nově zdanitelným plněním s nárokem na odpočet daně  prodloužení lhůty pro reakci plátce na výzvu správce daně k odstranění pochybností týkajících se podaného kontrolního hlášení z pěti kalendářních dnů na pět pracovních dnů  daňovým dokladem při vývozu bude doklad dle §28/1 a) ZDPH („faktura“) a rozhodnutí celního úřadu o propuštění do režimu vývoz bude sloužit jako důkazní prostředek k prokázání vývozu  zpřesnění formulace časového období vzniku pohledávek přihlášených do insolvence, u kterých lze opravit DPH (stále jde o pohledávky starší 6 měsíců)  správcem daně pro osoby bez sídla či provozovny v ČR bude Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj


V souvislosti s novelou zákona o DPH související s novelou celního řádu považujeme za vhodné zmínit také novelu zákona o Finanční správě ČR, která ruší limit místní příslušnosti správců daně pro vyhledávací a kontrolní činnost, tj. správce daně bude moci vykonávat kontrolu kdekoli na území ČR. Senátní návrh změny zákona o DPH týkající se převodu pozemků. V Senátu je projednáván senátní tisk 253 - návrh změny zákona o DPH, týkající se zdanění převodu pozemků. Novela zákona o DPH účinná od 1. 1. 2016 zavedla zdaňování pozemků tvořících funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí. Zdanění pozemku se potom odvíjí od zdanění stavby, která se na pozemku nachází. Následkem toho je u nově dodávaných rodinných domů s pozemkem možné uplatnit osvobození pozemku až po 5 letech od kolaudace či započetí užívání domu. Pozemky to tedy zdražuje o 21% a zhoršuje dostupnost nového rodinného bydlení. Senátní novela obsahuje pozměněné formulace §56 a v konečném důsledku by měla vést k odstranění skokového a masového zdražení bydlení pro občany a snížení dostupnosti rodinného bydlení zejména pro méně majetné. Ondřej Štědrý Daňový poradce

Červenec 2016

Převodní ceny v hledáčku ministra financí Finanční správa zveřejnila na svých webových stránkách informaci, že v loňském roce provedla 800 kontrol zaměřených na převodní ceny mezi spojenými osobami, což přineslo dodatečné doměření daně z příjmů ve výši 450 mil. korun. Za první měsíce tohoto roku doměřila navíc dalších 500 mil. korun. Dle Generálního finančního ředitelství je problematika převodních cen v současné době vnímána jako vysoce riziková oblast, která bývá nadnárodními společnostmi využívána k agresivnímu daňovému plánování a často i k daňovým únikům. Proto je na tuto oblast zaměřena pozornost jak na lokální úrovni, tak na úrovni mezinárodní (např. iniciativa OECD v boji proti daňovým únikům „BEPS“). Na lokální úrovni se zaměření na převodní ceny významně projevilo v roce 2014, kdy byla vytvořena příloha daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob – „přehled transakcí se spojenými osobami“. Tato příloha je povinná pro poplatníky, kteří dosáhnou jednoho z kritérií pro povinný audit a zároveň uskuteční transakci se spřízněnou osobou (přímá či nepřímá kapitálová účast či podíl na hlasovacích právech převyšující 25 %). Data z této přílohy umožňují Finanční správě lépe cílit daňové kontroly na potenciálně rizikové subjekty a transakce, což zefektivňuje samotnou kontrolu


převodních cen. V roce 2015 vzrostl počet kontrol transferových cen oproti roku 2014 o 237 a doměřená daň byla vyšší o 387 mil. korun. Dále došlo ke snížení daňové ztráty u kontrolovaných subjektů o 391 mil. korun. Ministr financí Andrej Babiš uvedl, že daňové subjekty navíc začaly samy podávat dodatečná daňová přiznání, ve kterých své daňové povinnosti narovnávají. Kontroly se zaměřují především na následující oblasti:    

kde je místo skutečného vedení společnosti, kdo je skutečným vlastníkem příjmů, zda se deklarovaná transakce vůbec uskutečnila, zda vykazované náklady souvisejí s ekonomickou činností daňového subjektu,  správné nastavení cen mezi spojenými osobami,  rozdělení funkcí a rizik mezi společnostmi ve skupině a výběr metody stanovení ceny,  nepřiměřeně vysoké platby za manažerské služby, licenční poplatky a neobvyklé úrokové sazby. V trendu zvýšeného zájmu o tuto oblast přímých daní bude Finanční správa pokračovat i nadále. Rádi Vám poskytneme naši asistenci při přípravě dokumentace převodních či revizi současného cenového nastavení.

Lucie Veselá | Tax Senior Consultant +420 296 152 111 [email protected]

Červenec 2016

Okamžik zařazení dlouhodobého hmotného majetku do užívání aneb jak postupovat když se právní a účetní hledisko rozchází?

Na tuto otázku se pokouší odpovědět nová interpretace Národní účetní rady (dále jen „NÚR“) I-33, která se věnuje okamžiku zařazení dlouhodobého hmotného majetku do užívání. I když interpretace NÚR nejsou právně závazným předpisem, představují odbornou veřejností respektovaný názor na účetní problematiku. Z účetního pohledu je zařazení majetku do užívání upraveno vyhláškou č. 500/2002 Sb., dle které se věc stává dlouhodobým hmotným majetkem, pokud byla dokončena z ekonomického pohledu (uvedena do stavu způsobilého k užívání) a je způsobilá k provozu, tedy splňuje veškeré právní aspekty. Důvodem pro vznik interpretace č. I-33 je absence definice pojmu „dokončení věci“ a dále otázka, kdy je splněna podmínka způsobilosti k provozu, tj. zda již při faktickém splnění podmínek, či až při obdržení příslušných osvědčení. Koncepčně interpretace vychází z kumulativní povahy obou podmínek. Majetek nelze zařadit dříve, než dojde k jeho věcnému dokončení, tj. jsou splněny jeho technicko-ekonomické funkce (např. tedy dokončení výstavby budovy). Tato podmínka musí být splněna vždy. Současně však musí být splněna též podmínka způsobilosti k provozu, tj. musí být vydána veškerá povolení, bez nichž není možné majetek legálně provozovat (např. kolaudace budovy). Prakticky však interpretace doporučuje, aby podmínky způsobilosti k provozu byly posuzovány ve vazbě na ekonomickou podstatu a také na skutečnost, zda vydání osvědčení příslušného úřadu je podmínkou pro uvedení majetku do užívání nebo je pouze vydáno následně a pouze potvrzuje splnění podmínek. V některých případech může být osvědčení vydáno i dopředu a až okamžik ekonomického dokončení je pak rozhodující pro jeho zařazení do používání. Součástí interpretace je i aplikace uvedených zásad na ilustrativních příkladech. Interpretace tak například uvádí, že v případě zkušebního provozu je nutno testovat, zda situace nasvědčuje tomu, že povolení k užívání bude na konci zkušebního provozu vydáno. Pokud ano, zařadí účetní jednotka majetek už v průběhu zkušebního provozu; v opačném případě však nikoliv. Vzhledem k tomu, že stanovení okamžiku zařazení majetku do užívání může být v praxi komplikované (zejména u větších investičních akcích typu výstavby výrobní haly a současné pořízení výrobních technologií) a zároveň může mít jeho chybné provedení negativní dopady na výsledek hospodaření i daňový základ, doporučujeme každý případ posuzovat individuálně. Hana Brothánková I Tax Manager +420 296 152 111 [email protected]


Červenec 2016 Rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti na telekomunikace S účinností od 1. července 2016 v souladu s nařízením vlády č. 11/2016 má být režim přenesení daňové povinnosti nově aplikován také na telekomunikační služby poskytované na velkoobchodní úrovni. Režim se ovšem nebude vztahovat na poskytnutí telekomunikačních služeb konečnému zákazníkovi. Ministerstvo financí tímto reaguje na daňové úniky s cílem zamezit jejich přesunutí na území České republiky. Zároveň také platí, že reverse charge se uplatní pouze, pokud celková částka základu daně dodávaného zboží překročí částku 100 000 Kč. Tereza Zmelíková I Tax Consultant +420 296 152 111 [email protected]

Sdílená ekonomika "Lidé lidem" – mají se banky a zavedené instituce bát? Fenomén, který je v ČR na vzestupu je tzv. sdílená ekonomika neboli P2P (Peer-to-peer). Přeložit bychom je také mohli jako "lidé lidem". Jedná se o služby, které lidé sdílí s jinými lidmi. Půjčit si nebo pronajmout je v podstatě možné cokoli od tenisové rakety po dům. Pokud má někdo něco, co mu leží ladem, může tuto věc nabídnout přes internet. Projektů, které na principu "sdílené ekonomiky" běží, je celá řada. Aktuálně největší boom zažívají nebankovní půjčky (v ČR lidé půjčují lidem maximálně rok a za tu dobu už půjčili tisíce lidí stovkám jiných lidí přes 100 milionů korun) a dobře se prosazuje také carsharing (sdílení auta vícero osobami) nebo spolujízda (někam jedu, někoho za pár korun vezmu). Novinkou je sdílené pojištění. Ve světě se ale objevují další služby, které na této filozofii stojí, ať už se jedná o převody peněz (v jeden moment někdo platí z Česka do Německa, ale také z Německa do Česka - toho se využívá a transakce jsou


tak do cca 100.000 Kč úplně Kde se Sdílená ekonomika bere, a jak to že zažívá takový boom? Koncept „Lidé lidem“, nebo také Peer-to-peer (velmi často zkracované jako P2P) se dá přeložit jako rovný s rovným nebo rovný rovnému. Termín se původně objevil ve spojitosti s internetem, kdy si spolu počítače navzájem vyměňují data napřímo a nevyužívají nějaké centrální úložiště (server) do kterého někdo něco vkládá a jiný je opět bere. Důvod, proč zmiňuji historii termínu, je základem pro porozumění základní logiky konceptu jako celku. Základem tohoto systému jsou totiž vzájemná důvěra, svobodná volba jednotlivců a chybějící regulace nebo potřeba nějaké kontrolní instituce. Poptávka po tomto typu služeb je také vyvolána generační poptávkou, tedy lidmi, kteří dospívali na přelomu tisíciletí (generace Y). Tato generace reaguje na své rodiče, tedy ty, co pro získání bytu museli stát ve frontě u přepážky banky, museli vyplnit formulář a nechávat se prověřovat a zpovídat se zaměstnanci banky. Nejdále je v oblasti P2P půjček Velká Británie, kde vznikla v roce 2005 vůbec první společnost, která takové půjčky zprostředkovávala. Ve spojených státech byla první společnost až o rok později, ale o to dynamičtěji rozvíjí své podnikání. V České republice existuje již více než šest let jedna platforma nabízející P2P půjčky, kterou založil někdejší bankovní manager. Opravdový boom zažily P2P půjčky až tento rok, kdy jeden z hráčů na trhu rozjel velkou kampaň, ale je třeba dodat, že v Čechách je P2P drivováno velkým hráčem, který je vlastníkem firmy P2P. Jinak máme na trhu ještě zhruba další tři hráče. Samozřejmě jsou ale i zprostředkovatelé půjček omezeni a regulováni Českou národní bankou případně Českou obchodní inspekcí, tyto regulace nejsou ovšem tak přísné jako pro standardní banky. (Většinou mají společnosti poskytující tento typ půjček licenci malé platební instituce)… Jak si budou stát další služby P2P? V Čechách dle mého P2P koncept ještě nedosáhl svého vrcholu, ale zároveň se hůře predikuje vývoj poptávky po tomto typu služeb. P2P se probrali hlavně s rokem 2009, v době ekonomické krize, ale v současnosti ekonomika roste. Trend, který pozoruji je spojený se zhodnocováním peněz, kdy se vám dnes už pomalu nevyplatí spořící účty, hovoří se o záporných úrocích, kdy budete platit bance za to, že u ni máte peníze… David Pirner I Managing Partner +420 603 277 027 [email protected]

Červenec 2016 Zdanění mezd v České republice Mzdy v ČR podléhají dani příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Systém zdanění prošel již řadou změn, od roku 2008 se daň počítá z tzv. superhrubé mzdy. Dani podléhá jak mzda včetně veškerých bonusů, příplatků atd., tak i různá nepeněžní plnění - např. 1 % pořizovací ceny vozidla (vč. DPH) pokud zaměstnanec vůz může používat i pro soukromé účely, hodnota spotřebovaných pohonných hmot na soukromých cestách, přechodné ubytování nad 3.500 Kč měsíčně, apod.). Některé benefity jsou od daně (i ostatních zákonných odvodů) osvobozené, režim zdanění či osvobození vymezuje zákon o daních z příjmů. Daň z příjmů ze závislé činnosti je odváděna zaměstnavatelem finančnímu úřadu, jedná se zpravidla o zálohu na daň. Po skončení kalendářního roku zaměstnanec podá daňové přiznání nebo v případě, že mu nevznikla povinnost daňové přiznání podat, může zaměstnavatele požádat o roční zúčtování záloh. Sazba daně Daň činí 15 % z tzv. superhrubé mzdy. Superhrubá mzda je zdanitelný příjem navýšený o pojistné, které hradí zaměstnavatel za zaměstnance (34 % z hrubé mzdy). Solidární zvýšení daně Od roku 2013 podléhají příjmy převyšující 48násobek průměrné mzdy solidárnímu zvýšení daně. V roce 2016 se tak příjmy převyšující částku 1.296.288 CZK (108.024 CZK měsíčně) navíc zdaňují solidární daní 7 %. Sleva na dani :

Roční výše

Slevy na dani Zaměstnanec může uplatnit různé slevy na dani (viz tabulka). Na základní slevu na dani mají nárok všichni zaměstnanci/poplatníci. Daňoví nerezidenti (tj. zpravidla osoby, které mají bydliště v jiném státě), mají na další slevy nárok pouze v případě, že jejich příjmy ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90 % jejich celkových celosvětových příjmů. Odčitatelné položky od základu daně (nezdanitelné části základu daně) Zákon o daních z příjmů vymezuje odpočty, které může zaměstnanec odečíst od základu daně, čímž dojde ke snížení daňové povinnosti. Zaměstnanec může odpočty uplatnit v rámci daňového přiznání a v případě, že mu nevznikla povinnost daňové přiznání podat, může odpočty zohlednit jeho zaměstnavatel při ročním zúčtování záloh. Daňoví nerezidenti mohou tyto odpočty uplatnit pouze v rámci daňového přiznání, a to za podmínky, že jejich příjmy z ČR přesáhnou 90 % veškerých příjmů. Níže uvádíme přehled odpočtů a jejich výši: 1) Úroky z hypotečního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření, který je poskytnut na bytové účely – maximální možná částka, která lze odečíst za rok, je 300.000 Kč 2) Dary (bezúplatné plnění) – na humanitární, kulturní, sociální, sportovní, zdravotnické, atd. účely - celková hodnota darů musí činit alespoň 1.000 Kč nebo 2 % základu daně. Maximálně lze odečíst 15 % ze základu daně 3) Příspěvek na penzijní připojištění – odečítá se částka přesahující 12.000 Kč, maximálně lze odečíst 12.000 Kč 4) Pojistné na soukromé životní pojištění – za zákonem stanovených podmínek lze uplatnit maximálně 12.000 Kč

Měsíční výše

na poplatníka

24.840 CZK

2.070 CZK

na manželku

24.840 CZK

2.070 CZK

na 1. vyživované dítě

13.404 CZK

1.117 CZK

na 2. vyživované dítě na 3. vyživované dítě

15.804 CZK 17.004 CZK

1.317 CZK 1.417 CZK

Za umístění dítěte

9.900 CZK


Uplatnění

Nárok u jednoho zaměstnavatele Pokud má manželka příjmy do 68.000 CZK Pokud žije dítě s poplatníkem v domácnosti, v případě nulové daně se stává bonusem Lze uplatnit až za celý rok dle potvrzení mateřské školky či jiného předškol. zařízení

Červenec 2016 Sociální a zdravotní pojištění Zaměstnanci, kteří pracují pouze na území České republiky, mají zákonnou povinnost odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Pojistné hradí zaměstnavatel, přičemž část je jeho nákladem, část sráží zaměstnanci ze mzdy. Pro sociální pojištění je stanoven maximální vyměřovací základ (příjem) ve výši 48 násobku průměrné mzdy - pro rok 2016 činí 1.296.288 CZK. Sociální pojištění je odváděno měsíčně až do té doby, než kumulovaný příjem (vyměřovací základ) dosáhne tohoto stropu. U zdravotního pojištění od roku 2013 není žádný strop. Sazby pojistného jsou v následující výši: Druh pojištění

Zaměstnavatel

Zaměstnanec

Celkem

Pojistné na sociální zabezpečení

25,0%

6,5%

31,5%

Zdravotní pojištění

9,0%

4,5%

13,5%

Pojištění celkem

34,0%

11,0%

Efektivní zdanění Přestože je v ČR sazba daně 15 %, efektivní sazba daně je odlišná. Důvodem je výpočet ze superhrubé mzdy, uplatnění slev na dani a zdanění solidární daní. Zatímco u nižších příjmů bude v důsledku uplatnění slev na dani efektivní sazba klesat, u vyšších příjmů bude vyšší vlivem solidárního zvýšení daně. Uveďme si dopady u různých druhů příjmů, uvažovat budeme pouze základní slevu na dani: Měsíční mzda CZK Roční mzda CZK

20 000 240 000

40 000 480 000

80 000 960 000

120 000 1 440 000

160 000 1 920 000

300 000 3 600 000

Sociální pojištění Zdravotní pojištění Pojistné zaměstnanec celkem

15 600 10 800 26 400

31 200 21 600 52 800

62 400 43 200 105 600

84 259 64 800 149 059

84 259 86 400 170 659

84 259 162 000 246 259

Daň celkem Efektivní daň

23 400 9,75%

71 640 14,93%

168 120 17,51%

269 260 18,70%

381 340 19,86%

773 620 21,49%

Sociální pojištění zaměstnavatel Zdravotní pojištění zaměstnavatel Pojištění zaměstnavatel celkem

60 000 21 600 81 600

120 000 43 200 163 200

240 000 86 400 326 400

324 072 129 600 453 672

324 072 172 800 496 872

324 072 324 000 648 072

Odvody zaměstnance celkem Odvody zaměstnance celkem %

49 800 20,75%

124 440 25,93%

273 720 28,51%

418 319 29,05%

551 999 28,75%

1 019 879 28,33%

Mzdové náklady zaměstnavatele

321 600

643 200

1 286 400

1 893 672

2 416 872

4 248 072

U nadstandardních příjmů je efektivní zdanění vyšší. Na druhou stranu se snižuje celkové odvodové zatížení zaměstnance, a to vlivem dosažení maximální vyměřovacího základu pro sociální pojištění. Efektivní zdanění v ČR je přesto jedno z nejnižších v Evropské unii. Mezi země s nižším efektivním zdaněním patří Estonsko a Slovensko. Naopak například Německo, Francie, Itálie a severské země mají vysokou míru zdanění. Monika Chvalová I Tax Manager +420 296 152 111 [email protected]


Červenec 2016 Rozšíření a změny aplikace režimu tuzemského reverse-charge Ve vazbě na zjištění daňových úniků u obchodování s elektřinou a plynem bylo vydáno nařízení vlády č. 11/2016 Sb. S účinností od 1. února 2016 došlo tímto nařízením k rozšíření okruhu zboží a služeb, na které se vztahuje režim přenesení daňové povinnosti v tuzemsku dle § 92f zákona o DPH. Nově tomuto režimu podléhá bez ohledu na výši plnění dodání:  emisních povolenek,  certifikátů elektřiny a  dodání elektřiny nebo plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi dle § 7a zákona o DPH. S účinností od 1. února 2016 je taktéž dána možnost sjednání písemné dohody mezi poskytovatelem a příjemcem plnění uplatnit při dodání vybraného zboží (tj. obiloviny, kovy, mobilní telefony, integrované obvody, herní konzole, atd.) režim přenesení daňové povinnosti, a to i v případě, že celková částka základu daně dodávaného vybraného zboží nepřekročí limit 100.000 CZK pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti. Jitka Mrázová | Tax Consultant +420 296 152 111 [email protected]


Nová pravidla v oblasti zdravotního pojištění vyslaných zaměstnanců z/do USA Dne 1. května 2016 vstoupila v platnost doplňková smlouva ke smlouvě o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a USA. Nově tedy podléhají zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné pouze jednomu systému veřejného zdravotního pojištění a souběžná účast již dále není možná. Je tedy nutné prověřit, do kterého systému zdravotního pojištění se mají příspěvky odvádět. Podle základního pravidla by měl vyslaný pracovník podléhat pravidlům toho systému, kde vykonává svou činnost. V případě Vašeho zájmu o posouzení případných dopadů Vám budeme rádi nápomocni.

Anna Šatrová | Tax Consultant +420 296 152 241 [email protected]

Červenec 2016

Daňový kalendář červenec – září 2016 červenec - září pátek 1. 7.

daň z příjmů pojistné

pondělí 11. 7. pátek 15. 7. středa 20. 7.

spotřební daň silniční daň daň z přidané hodnoty odvod z loterií a jiných podobných her

 podání přiznání k dani a úhrada daně za rok 2015, má-li poplatník povinný audit nebo mu přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce  podání přiznání k pojistnému na důchodové spoření a úhrada pojistného za rok 2015, má-li poplatník povinný audit a přiznání podává a zpracovává daňový poradce  splatnost daně za květen 2016 (mimo spotřební daň z lihu)  záloha na daň za 2. čtvrtletí 2016  daňové přiznání a daň k MOSS

 podání hlášení k záloze na odvod z loterií a jiných podobných her a zaplacení zálohy za 2. čtvrtletí 2016

daň z příjmů  měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti pondělí 25. 7.

daň z přidané hodnoty

 daňové přiznání a daň za 2. čtvrtletí a za červen 2016  souhrnné hlášení za 2. čtvrtletí a za červen 2016  kontrolní hlášení za 2. čtvrtletí a za červen 2016

energetické daně spotřební daň

 daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za červen 2016  splatnost daně za květen 2016 (pouze spotřební daň z lihu)  daňové přiznání za červen 2016  daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za červen 2016 (pokud vznikl nárok)

pondělí 1. 8.

úterý 9. 8. pondělí 22. 8.

daň z příjmů zdravotní a důchodové pojištění OSVČ

 odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za červen 2016

spotřební daně

 splatnost daně za červen 2016 (mimo spotřební daň z lihu)

daň z příjmů

 podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2015 zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení, má-li poplatník povinný audit a přiznání podává a zpracovává daňový poradce

 měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnost

středa 24.8.

spotřební daň

 splatnost daně za červen 2016 (pouze spotřební daň z lihu)

čtvrtek 25. 8.

spotřební daň

 daňové přiznání za červenec 2016  daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za červenec 2016 (pokud vznikl nárok)


 daňové přiznání a daň za červenec 2016  souhrnné hlášení za červenec 2016  kontrolní hlášení za červenec 2016

Newsletter Grant Thornton Czech Republic energetické daně

 daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za červenec 2016

Červenec 2016

Daňový kalendář červenec – září 2016 červenec - září středa 31. 8.

pátek 9. 9.

daň z příjmů

 odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za červenec 2016

daň z nemovitých věcí

 splatnost 1. splátky daně (poplatníci provozující zemědělskou výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5 000 Kč)

pojistné

 konečná lhůta pro podání pojistných tvrzení na pojistné na důchodové spoření (opožděné řádné přiznání, vyúčtování včetně dodatečných)

spotřební daň

 splatnost daně za červenec 2016 (mimo spotřební daň z lihu)

čtvrtek 15. 9.

daň z příjmů

 čtvrtletní záloha na daň

úterý 20. 9.

daň z příjmů

 měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

pondělí 26. 9.

spotřební daň


 splatnost daně za červenec 2016 (pouze spotřební daň z lihu)  daňové přiznání za srpen 2016  daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za srpen 2016 pokud vznikl nárok)  daňové přiznání a daň za srpen 2016  souhrnné hlášení za srpen 2016  kontrolní hlášení za srpen 2016  daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za srpen 2016

energetické daně pátek 30. 9.

daň z příjmů

 odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za srpen 2016  žádost o vrácení DPH z EU dle § 82 zákona o DPH



Červenec 2016

www.grantthornton.cz / www.gti.org © 2016 Grant Thornton Advisory s.r.o., Grant Thornton Valuations, a.s. All rights reserved. Grant Thornton Advisory s.r.o. je členská firma Grant Thornton International Ltd. (Grant Thornton International). Grant Thornton Valuations, a.s. je dceřinou společností Grant Thornton Advisory s.r.o. Odkazy na Grant Thornton se vztahují ke Grant Thornton International nebo ke členským firmám. Grant Thornton International a členské firmy nejsou mezinárodním partnerstvím. Služby jsou nezávisle poskytovány jednotlivými členskými firmami. Grant Thornton Advisory s.r.o. is a member firm of Grant Thornton International Ltd. (Grant Thornton International). Grant Thornton Valuations, a.s. is a subsidiary of Grant Thornton Advisory s.r.o. References to Grant Thornton are to Grant Thornton International or its member firms. Grant Thornton International and the member firms are not a worldwide partnership. Services are delivered independently by the member firms.


Červenec Nová daň z hazardních her. Daňově dopady bezúplatných příjmů

Recommend Documents