Dopady směrnic EK z hlediska národních trhů

Dopady směrnic EK z hlediska národních trhů prezentace pro 5. Energetický kongres ČR, 22.-24. února 2005, Praha

Michal Mejstřík, EEIP, a.s. Spoluautoři: Kateřina Holická, Julie Chytilová

Dopady směrnic EK z hlediska národních trhů

Slide 1 www.eeip.cz

Obsah

1. Základní koncepty regulace a deregulace 2. Vývoj rámce EU pro liberalizaci energetiky 3. Výsledky liberalizace trhů


Slide 2 www.eeip.cz

Obsah: 1. 2. 3.


Základní koncepty regulace a deregulace Vývoj rámce EU pro liberalizaci energetiky Výsledky liberalizace trhů

Slide 3 www.eeip.cz

Základní koncepty regulace a deregulace utilit (1)

! Ještě v 80. letech se všechny veřejně prospěšné společnosti (utilities) poskytující veřejně prospěšné statky stále považovaly za přirozenou a klíčovou součást veřejného (státem vlastněného) sektoru a takto to bylo i vykládáno ve většině učebnic ekonomie (Samuelson…), byť díky stagnující konkurenceschopnosti se postupně prosazovaly akademické názory, že je třeba tuto situaci změnit. ! Diskuse věnované reformě regulace pak bývaly zaměřeny na dvě základní oblasti: i) na metody transformace řízení a vlastnictví státních utilit a ii) na metody konstrukce režimu regulace. Diskuse obou témat zdůrazňovaly tvorbu nejlepšího souboru motivů efektivního řízení a provozu vertikálně integrovaných státních utilit. Zatímco privatizace patřila ke klíčům prvního okruhu problémů, systémy „motivační regulace“ typu cenových limitů naznačovaly cestu řešení druhého okruhu problémů.


Slide 4 www.eeip.cz

Základní koncepty regulace a deregulace utilit (2) V průběhu 90. let dochází pod tlakem řady okolností k zásadnímu obratu: Jak většina teoretických, tak praktických ekonomů – Cole (2003); Newbery (1999); Pittman (2003); Kikeri, Nellie (2002); Kerf, Giradin (2000); Megginson, Netter (2001); Scarpetta (2003); Wright, Mason, Miles (2003) - se pod tlakem empirie shoduje : I. Privatizace, či alespoň významná účast soukromého sektoru obvykle zvyšuje efektivnost státních utilit. II. Prohloubení pravidel a institucí regulace: tradiční regulace na základě míry výnosnosti („oprávněné náklady a přiměřený zisk“) se řadí k nejméně účinným motivačním systémům pro efektivní fungování podniků v podmínkách ekonomické regulace a navíc podporují tendence k neefektivnímu přeinvestování. Dle některých např. US praktiků (Pittman (2003)) může být nicméně vhodná v případech, kdy vládní prostředky jsou vysoce nedostatkové a kdy nejsou k dispozici ani další mechanismy zavazující vládu směrem k investorům. Je třeba dopracovat a pochopit vlastnosti pružnějšího mechanismu, který podpoří zvýšení statické i dynamické efektivnosti. III. Deregulace a vertikální restrukturalizace utilit: Jak technický pokrok, tak hlubší ekonomické poznání zásadně překonaly dřívější přesvědčení, že sektor utilit obecně fungoval nejefektivněji a zákaznicky nejpřínosněji v podobě vertikálně integrovaných monopolů, ať již státem vlastněných nebo/a státem regulovaných. U všech veřejně prospěšných služeb existuje přinejmenším možnost (nyní již ve světě mnohdy realizovaná) konkurenční nabídky neboli vstupu do odvětví v obchodní či jisté výrobní fázi, atÿ se již jedná o výrobu elektřiny, zemního plynu, mobilní telefony nebo provozu nákladové železniční dopravy, tak aby spotřebitelé měli možnost volby dodavatele. Existují předběžné propočty US přínosů (Center Phoenix (2004)). Na straně druhé, většina analytiků nepřehlédne, že v těchto sektorech přetrvává jakýsi prvek „přirozeného monopolu“ ve formě existující fyzické sítě (přenosová síť elektřiny, plynovody, místní fixní telefonní síť, dopravní cesta nebo signální infrastruktura), která však může být konkurenty přinejmenším doplňována či nahrazována sítí technicky vyspělejší.


Slide 5 www.eeip.cz

Základní koncepty regulace a deregulace utilit (3)

!

A právě od povahy deregulace a liberalizace utilit se odvíjí živá diskuse. Důsledným východiskem je příznivé vnímání efektu konkurence, uvědomění si nákladů regulace a to zejména v rozvíjejících se zemích se slabou institucionální základnou, což vyúsťuje v doporučení k nahrazení regulace konkurencí a k důslednému vertikálnímu oddělení konkurenčních či potenciálně konkurenčních sektorů ze zbývajících „přirozeně monopolních“ sítí (např. World Development Report 2000, u nás např. Dušek (1998), Zajíček (2000),(2001)).

!

Oproti tomu jiní ekonomové (Newbery (1999), Pittman (2003)) upozorňují, že z hlediska teorie a praxe nelze takové důsledné zobecnění přijmout: očekávané konkurenční přínosy z vertikálního oddělení se zatím mnohdy nedostavily a některé synergické efekty vertikální integrace utilit byly, či mohou být po oddělení ztraceny. Jednotlivé diskutující strany konkrétně uvádějí neúspěch britského modelu železnic nebo kalifornské elektroenergetiky (i ENRON), oproti tomu se uvádí úspěch mexických železnic nebo chilských telekomunikací. Nepanuje ani shoda v interpretaci uvedených případů.


Slide 6 www.eeip.cz

Základní koncepty regulace a deregulace utilit (4) !

Deregulace a liberalizace utilit dle směrnic EU (1996 a 2003) volí poměrně radikální přístup k liberalizaci a deregulaci s tím, že i nadále podporuje regulaci cen a nediskriminačního přístupu třetích stran do přepravních a distribučních sítí a zásobníků plynu (TPA), regulovaný provoz sítě (např. poskytování systémových služeb), licence vstupu do odvětví. Přístup se liší i v rámci rozhodovacího „trojúhelníku“ EU s tím, že Komise EU se zdá být radikálnější než Evropský parlament. Největší rozdíly v názorech se pak projevují na úrovni Evropské rady a vládních představitelů jednotlivých členských států EU, kde se velmi zdrženlivě chová zejména Francie.

!

Vznikla i řada nových národních i mezinárodních regulačních institucí, které využívají i zjednodušených nástrojů monitorování plnění přijatých závazků v podobě srovnávacích zpráv (benchmarking reports), tabulek scorecards, jež jsou předmětem diskuse a postupného dohadování (May (2003), Parker (2003)).

!

Na straně druhé se objevila i další institucionální změna v podobě horizontální integrace: vznik multi-utilit pohybujících se v mnohonárodním rámci, což vyvolává další diskusi o obsahu regulace (Geradin (2001)).

!

Přijetí nedomyšlených regulačních opatření vyvolává pak teoretické i praktické spory o porušení regulačních smluv (Sidak et al. (1996), Sidak et al. (2002)).


Slide 7 www.eeip.cz

Obsah: 1. 2. 3.



Slide 8 www.eeip.cz

Rozvoj institucionálního rámce Cíl: ustavit jednotný energetický trh k zefektivnění výroby a spotřeby energie – právní rámec liberalizace a regulace: od roku 1991 příprava Směrnic EC a jejich prosazování s iniciativou EK !

Směrnice 96/92/EC a 98/30/EC o liberalizaci trhu s elektřinou (resp. plynem) v EU

!

Srovnávací zprávy (hodnocení postupu) - první za rok 2001 (poslední čtvrtá zpráva za rok 2004 vydána 5. ledna 2005)

!

2001-2003 politika zájmového vyjednávání o novelizaci směrnic (summit Barcelona – březen 2002, summit Brusel – listopad 2002,…)

!

Směrnice 2003/55/EC a 2003/54/EC týkající se společných pravidel pro vnitřní trh s plynem a elektřinou ze dne 26. června 2003 " " " "

!

Otevření trhu pro všechny zákazníky kromě domácností od července 2004, pro domácnosti od července 2007 Právní unbundling pro přenos do července 2004, distribuce do července 2007; manažerský unbundling v platnosti od července 2004; ne vlastnický unbundling – EU striktně odmítla Regulovaný přístup Ustavení regulátora s dobře definovanou působností ve všech členských státech

V roce 1999 Evropská komise iniciovala založení Madridského fóra s cílem jednat o otázkách vytvoření skutečného vnitřního trhu s plynem, jimiž se směrnice nezabývá. Poslední (deváté) setkání se uskutečnilo 3. prosince 2004.

!

V listopadu 2003 EK ustavila European Regulators Group for Electricity and Gas (ERGEG), nadnárodní instituci konzultativního charakteru schopnou diskutovat harmonizaci EU regulace a otázky mnhonárodních utilit.


Slide 9 www.eeip.cz

Zajištění fungování efektivního trhu: Hlavní pilíře ! Otevírání trhů Poskytnout zákazníkům možnost výběru dodavatele. " Zintenzivnění konkurence, možnost vstupu nových subjektů na trh " Zvýšení efektivnosti energetických trhů " Srovnání tempa otevírání trhů v jednotlivých zemích ! Unbundling (oddělení v rámci vertikální restrukturalizace) Přejít od vertikálně integrovaných monopolů poskytujících „svázané“ služby za jedinou sazbu ke konkurenčním trhům s oddělenými regulovanými (monopolními) a neregulovanými (konkurenčními) aktivitami a zvláštními sazbami pro každou činnost. " Zamezit případnému konfliktu zájmů integrovaných utilit " Zabránit společnostem přesouvat náklady mezi regulovanými a neregulovanými aktivitami a překonat informační asymetrii " Dovolit oddělenou kalkulaci nákladů služeb, transparenci a zavedení konkurence Bohužel existuje množství problémů s implementací „vertikální restrukturalizace“. ! Regulovaný přístup třetích stran (TPA) ! Nezávislý regulátor Dopady směrnic EK z hlediska národních trhů

Slide 10 www.eeip.cz

Povaha a okolnosti vzniku směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/54/EC a 2003/55/EC a nařízení č. 1228 (1) Nový spolurozhodovací proces: " Návrh novely obou směrnic původně vyžádán usnesením Rady EU již v březnu 2000 v Lisabonu a potvrzen usnesením Evropského parlamentu v červnu 2000. " Složitý až dramatický legislativní proces trval celé tři roky. 1)

Již 2. května 2001 předložila Evropská komise návrh novelizující obě směrnice.

2)

3. října 2001 předložil svůj názor Hospodářský a sociální výbor EC; Výbor regionů se rozhodl svůj názor nepředložit. Rada EU v Barceloně v březnu 2002 doporučila zrychlení harmonogramu pro otevírání trhu (postupně do roku 2005).

3)

Evropský parlament schválil svoje stanovisko během prvního čtení 13. března 2002. Ve světle tohoto stanoviska předložila 10.6.2002 Evropská komise svůj upravený návrh.

4)

3. února 2003 přijala Rada EU svá společná stanoviska spočívající v Rozhodnutí Rady EU a zaslala texty Evropskému parlamentu obdobně jako Komise. Cílem Rozhodnutí bylo urychlit liberalizaci plynárenství a elektroenergetiky a zapracovat do směrnice celou řadu podstatných pozměňovacích návrhů schválených Evropským parlamentem.

5)

Evropský parlament texty projednal v rámci tzv. spolurozhodovacího procesu. Aby se EP vyhnul tzv. smírčímu procesu, scházeli se intenzivně zástupci všech tří stran, kteří vyjednávali kompromisní dohody až do vlastního hlasování 4. června 2003, kdy bylo přijato – nikoliv však jednomyslně – přes 40 dodatků oproti únorovým společným stanoviskům Rady EU; Rada EU a Evropská komise předjednané dodatky již nerozporovaly. Dne 26.června pak již vyšlo závazné znění směrnic a nařízení.



Povaha a okolnosti vzniku směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/54/EC a 2003/55/EC a nařízení č. 1228 (2) Proč se jednalo o tak složitý proces? Evropští zákonodárci, Rada EU i Komise usilující o postupné vytváření jednotného evropského energetického trhu, vstupovali do terénu, kde se křížily národní zájmy strategie rozvoje energetiky (lze doložit pravidelně zpracovávanými srovnávacími zprávami EU (benchmarking reports on the implementation of the internal electricity and gas market)): ! na straně jedné některé státy své energetické společnosti stále ještě ani nezprivatizovaly a chápou je jako veřejný statek (a veřejně prospěšné společnosti), ! na straně druhé, většina států EU svoje energetické společnosti zprivatizovala a každé nové „kvantitativní“ nebo „kvalitativní“ ustanovení právní úpravy musí důkladně vážit z pohledu důsledků této právní úpravy nejen pro státem ovládané veřejně prospěšné společnosti, ale i pro soukromé společnosti. " hrozba porušení soukromovlastnických práv vyvolaných nedokonalou právní úpravou způsobující škody soudně vymáhané poškozenými stranami (hovoří se o regulatory contract breach).



Obsah: 1. 2. 3.




Očekávání od liberalizace energetických trhů !

Vznik a rozvoj konkurence na trzích " vstup nových subjektů (dodavatelů, obchodníků) na trh nabízejících různé ceny a různé služby (konkurence cenou a produkty) " možnost volby dodavatele, ale i obsahu služeb ze strany „nechráněných“ zákazníků (největší zákazníci dokonce možnost sjednání individualizovaných služeb a podmínek) " mezinárodní konkurence

!

Efektivní a konkurenční ceny energie " očekáváno snížení cen díky konkurenci " objektivizace nákladů - zlevnění pro velké odběratele – odstranění křížových dotací

!

Objektivní a nediskriminační přístup dodavatelů a obchodníků fixován pravidly trhu " zvýšení transparentnosti mj. díky unbundlingu a informační otevřenosti " dohled národních nezávislých regulátorů a stanovení sazeb regulovaných činností (zejména pro přístup třetích stran do přepravních sítí) " dohled antimonopolního úřadu (EK+ navázaná na národní úřady)

!

Zvýšení kvality služby minimálně zajištění spolehlivosti a bezpečnosti dodávek " Rozvoj kvality a struktury služeb " Směrnice o zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu 2004/67/EC

!

Vznik trhu a konkurence generuje nová rizika na straně zákazníků, dodavatelů a obchodníků "

Optimalizace řízení rizika v rámci daného institucionálního rámce zvyšuje efektivnost



Výsledky liberalizace energetických trhů (1) !

Rozvoj konkurence na evropském trhu s plynem se vědomě opožďuje i za situací na trhu s elektřinou - řada specifických faktorů " nikoliv konkurenční produkce a nákup, ale vedle Velké Británie, Nizozemska převážně dovoz z několika málo stejných zdrojů - zejména z Ruska, Norska, Alžírska, tj. ze států nevázaných Směrnicemi EU " většina velkoobchodních dovozně-nákupních kontraktů dlouhodobých, take-or-pay s omezující teritoriální klausulí, malé přeshraniční obchody (omezené institucionálně a gas hubs), omezená flexibilita Nabídka zemního plynu EU-30

! Země EU-15 jsou závislé na dovozu z 47 %.

čistý dovoz

! Země EU-25 téměř z 50 % ! Dovozní závislost podle předpovědí vzroste na 61 % v roce 2010, 75 % v roce 2020 a přes 80 % v roce 2030. ! Rusko momentálně pokrývá 50 % dovozů do EU-25. vlastní produkce

Zdroj: World Energy Investment Outlook, IEA 2003



Výsledky liberalizace energetických trhů (2) !

!

!

Rozvoj konkurence na evropském trhu s plynem se vědomě opožďuje i za situací na trhu s elektřinou "

řada specifických faktorů -…..

"

modely trhu s plynem v rámci EU zatím velice fragmentovány, harmonizace daleko

Pokrok v otevírání trhů s elektřinou a plynem a prosazení unbundlingu "

V roce 2004 byl trh otevřen plně v 6 zemích.

"

Od července 2004 je podle druhé Směrnice povinné otevření trhů pro všechny zákazníky kromě domácností

"

Do 6/2007 musí být nejen přepravní, ale i distribuční sítě jak účetně tak právně odděleny od obchodu

"

Zpoždění v implementaci Směrnic nejen v nových členských zemích, ale i v řadě klíčových států – Francie (dokončení až v nejzazším termínu 2007).

Adekvátnější regulatorní rámec a existence racionálního regulátora "

Vylepšení struktury přepravních tarifů – postupné omezování tarifů závisejících na vzdálenosti

"

Zvýšení transparentnosti s ohledem na dostupnost kapacit

"

Zajištění flexibilnějšího přístupu třetích stran do sítí dozorovaného regulátorem

"

Příznivější podmínky pro vyrovnání odchylek nových subjektů a bilancování jen postupně

!

Samotné otevření distribučních a obchodních trhů bez rozvoje mezinárodního velkoobchodu s dodávkami není dostačující podmínkou pro rozvoj konkurence.

!

Oproti potenciálním výnosům konkurence vystupuje růst transakčních nákladů v systému – jak ztrátou synergického efektu vertikálně integrovaných utilit, tak nezvládnutím tržních rizik účastníky trhu (např. novými obchodníky), tak rostoucími regulačními náklady včetně transakčních nákladů z rizika (neracionální pře)regulace a z nastavení vágních regulačních smluv a zákonů.



Přehled otevírání trhu s plynem (1)

Deklarované Oddělení: otevření přeprava trhu (%) Rakousko Belgie Dánsko Francie Německo Irsko Itálie Lucembursko Nizozemí Španělsko Švédsko VB

100 90 100 70 100 86 100 72 100 100 50 100

právní právní vlastnické právní účetní * manažerské právní manažerské právní právní účetní vlastnické

Struktura přepravního tarifu

Oddělení: distribuce právní právní právní účetní účetní manažerské právní manažerské právní právní účetní vlastnické

Tarify \ přístup třetích stran

vstup-výstup** vysoké nebo nepružný vstup-výstup v normě \ pružný vstup-výstup** v normě \ pružný vstup-výstup vysoké nebo nepružný smíšená** *** vysoké a nepružný vstup-výstup vysoké a nepružný vstup-výstup v normě \ pružný poštovní známka není známo vstup-výstup v normě \ pružný poštovní známka vysoké nebo nepružný poštovní známka* ** vysoké a nepružný vstup-výstup v normě \ pružný

* V některých případech právní - dobrovolně **Nové údaje nebyly poskytnuty, odhady na základě třetí benchmarkingové zprávy *** BOB a Ruhrgas zavedly nedávno režim přístupu s prvky vstup-výstup


Koncentrace na Podmínky vyrovnání velkoobchodním odchylek příznivé pro trhu - největší nové hráče přepravce příznivé některé příznivé prvky některé příznivé prvky některé příznivé prvky některé příznivé prvky některé příznivé prvky příznivé nepříznivé nebo nejasné nepříznivé nebo nejasné některé příznivé prvky některé příznivé prvky příznivé

>90% >90% není známo >90% 50-90% < 50% 50-90% >90% 50-90% < 50% >90% < 50%

Zdroj: 4th Annual Report on the Implementation of the Gas and Electricity Internal Market, 2005


Přehled otevírání trhu s plynem (2) Nové členské státy (bez Malty a Kypru) Deklarované Oddělení: otevření přeprava trhu (%) Estonsko Lotyšsko Litva Polsko Česká republika Slovensko Maďarsko Slovinsko

95 0 70 34 0 34 69 91

účetní účetní účetní právní žádné * manažerské právní právní

Oddělení: distribuce

Struktura přepravního tarifu

účetní účetní účetní účetní žádné * manažerské účetní účetní

poštovní známka poštovní známka poštovní známka poštovní známka není známo poštovní známka poštovní známka poštovní známka

* Podle české legislativy nedošlo ke změně a je požadováno účetní oddělení

Koncentrace na Podmínky vyrovnání velkoobchodním Tarify \ přístup odchylek příznivé pro trhu - největší třetích stran nové hráče přepravce vysoké a nepružný nepříznivé nebo nejasné 50-90% vysoké nebo nepružný nepříznivé nebo nejasné >90% vysoké a nepružný nepříznivé nebo nejasné 50-90% vysoké a nepružný nepříznivé nebo nejasné >90% vysoké a nepružný nepříznivé nebo nejasné >90% vysoké a nepružný nepříznivé nebo nejasné >90% v normě \ pružný některé příznivé prvky >90% v normě \ pružný některé příznivé prvky >90% Zdroj: 4th Annual Report on the Implementation of the Gas and Electricity Internal Market, 2005

K dosažení plného souladu s požadavky Směrnice v otázce unbundlingu je třeba ještě významného posunu. Trh s plynem v tomto směru znatelně zaostává za trhem s elektřinou. Během roku 2005 se ale očekává výrazné zlepšení, především v oblasti unbundlingu pro přepravu. U distribuce se neočekává implementace právního oddělení před požadovaným termínem.



Přehled otevírání trhu s plynem (3) V tabulkách jsou zvýrazněna vykazovaná významná zlepšení v oblastech otevření trhu a unbundlingu mezi lety 2003 a 2004. Je ovšem třeba odlišit deklarace a realitu otevírání trhu. Oddělení

Deklarované otevření trhu (%)

Rakousko Belgie Dánsko Francie Německo Irsko Itálie Lucembur. Nizozemí Španělsko Švédsko VB Estónsko Lotyšsko Litva Polsko Česká rep. Slovensko Maďarsko Slovinsko

2003 100 83 100 37 100 85 100 72 60 100 51 100 80 0 80 34 0 33 0 50

2004 100 90 100 70 100 86 100 72 100 100 50 100 95 0 70 34 0 34 69 91

Rakousko Belgie Dánsko Francie Německo Irsko Itálie Lucembur. Nizozemí Španělsko Švédsko VB Estónsko Lotyšsko Litva Polsko Zdroj: 4th Annual Česká rep. Report on the Implementation Slovensko of the Gas and Maďarsko Electricity Internal Market Slovinsko

2003 Přeprava Distribuce právní právní právní právní vlastnické právní účetní účetní manažerské účetní manažerské manažerské právní právní manažerské manažerské manažerské právní právní právní účetní účetní vlastnické vlastnické žádné žádné právní právní účetní účetní účetní účetní účetní účetní právní právní právní účetní účetní účetní

2004 Přeprava Distribuce právní právní právní právní vlastnické právní právní účetní účetní účetní manažerské manažerské právní právní manažerské manažerské právní právní právní právní účetní účetní vlastnické vlastnické účetní účetní účetní účetní účetní účetní právní účetní žádné ** žádné ** manažerské manažerské právní účetní právní účetní

* Podle české legislativy nedošlo ke změně a je požadováno účetní oddělení



Přehled otevírání trhu s elektřinou (1)

Deklarované Oddělení: Oddělení: otevření přenos distribuce trhu (%) Rakousko Belgie Dánsko Finsko Francie Německo Řecko Irsko Itálie Lucembursko Nizozemí Portugalsko Španělsko Švédsko VB

100 90 100 100 70 100 62 56 79 57 100 100 100 100 100

právní právní právní vlastnické právní právní právní právní vlastnické manažerské vlastnické vlastnické vlastnické vlastnické vlastnické

právní právní právní účetní manažerské účetní žádné manažerské právní manažerské právní účetní právní právní právní

Celkové tarify vysoké vysoké normální normální normální vysoké normální normální vysoké vysoké normální normální normální normální normální

Podíl 3 Podmínky vyrovnání největších odchylek příznivé pro výrobců na nové hráče trhu (%) některé příznivé prvky 75 nepříznivé nebo nejasné 95 příznivé není známo příznivé není známo některé příznivé prvky 95 nepříznivé nebo nejasné 70 nepříznivé nebo nejasné 100 (1) příznivé 90 některé příznivé prvky 75 není známo není známo některé příznivé prvky 80 některé příznivé prvky 80 příznivé 80 příznivé 40 příznivé 40 Zdroj: 4th Annual Report on the Implementation of the Gas and Electricity Internal Market,2005



Přehled otevírání trhu s elektřinou (2) Nové členské státy (bez Malty a Kypru) Deklarované Oddělení: Oddělení: otevření přenos distribuce trhu (%) Estonsko Lotyšsko Litva Polsko Česká republika Slovensko Maďarsko Slovinsko

10 76 není známo 52 47 66 67 75

právní účetní právní právní právní právní právní právní

Celkové tarify

právní účetní právní účetní není známo účetní manažerské účetní účetní

Podíl 3 Podmínky vyrovnání největších odchylek příznivé pro výrobců na nové hráče trhu (%) nepříznivé nebo nejasné některé příznivé prvky některé příznivé prvky nepříznivé nebo nejasné některé příznivé prvky některé příznivé prvky některé příznivé prvky některé příznivé prvky

100 100 80 35 75 85 65 95

Zdroj: 4th Annual Report on the Implementation of the Gas and Electricity Internal Market,2005

Pro přenos je úroveň oddělení téměř ve všech státech v souladu s požadavky Směrnice. U distribučních společností se do roku 2007 požaduje pouze účetní oddělení a jen některé státy implementovaly v předstihu vyšší stupeň oddělení. Otevírání trhu s elektřinou má v naprosté většině evropských států náskok před otevíráním trhů s plynem.



Přehled otevírání trhu s elektřinou (3) V tabulkách jsou zvýrazněna významná zlepšení v oblastech otevření trhu a unbundlingu mezi lety 2003 a 2004. Oddělení

Deklarované otevření trhu (%)

Rakousko Belgie Dánsko Finsko Francie Německo Řecko Irsko Itálie Lucembur. Nizozemí Portugal. Španělsko Švédsko VB Estónsko Lotyšsko Litva Polsko Česká rep. Slovensko Maďarsko Slovinsko

2003 100 80 100 100 37 100 34 56 66 57 63 45 100 100 100 10 11 17 51 30 41 30 64

2004 100 90 100 100 70 100 62 56 79 57 100 100 100 100 100 10 76 N/A 52 47 66 67 75

Zdroj: 3rd and 4th Annual Report on the Implementation of the Gas and Electricity Internal Market


Rakousko Belgie Dánsko Finsko Francie Německo Řecko Irsko Itálie Lucembur. Nizozemí Portugal. Španělsko Švédsko VB Estónsko Lotyšsko Litva Polsko Česká rep. Slovensko Maďarsko Slovinsko

2003 Přenos Distribuce právní účetní právní právní právní právní vlastnické účetní manažerské účetní právní účetní pr./manaž. účetní pr./manaž. manažerské vlas./právní právní účetní účetní vlastnické právní vlastnické manažerské vlastnické právní vlastnické právní vlastnické právní účetní účetní právní právní právní právní manažerské účetní právní účetní právní právní účetní účetní právní účetní

2004 Přenos Distribuce právní právní právní právní právní právní vlastnické účetní právní manažerské právní účetní právní žádné právní manažerské vlastnické právní manažerské manažerské vlastnické právní vlastnické účetní vlastnické právní vlastnické právní vlastnické právní právní právní účetní účetní právní právní právní účetní právní účetní právní manažerské právní účetní právní účetní


Dopady liberalizace trhů na spotřebitele – konkurence (1)

! Právo výběru dodavatele " Omezená konkurence v mezinárodním velkoobchodu – několik většinou stejných zdrojů plynu… " Většina evropských domácností a maloodběratelů ještě „chráněna“, ostatní již zvažují konkurenční produkty a typové diagramy " Individuální struktura služeb, smluvní podmínky pro „oprávněné“, ale většina zákazníků při sjednávání podmínek riziko ještě neumí optimalizovat ! Aktivita na trzích – změny dodavatele " Podíl oprávněných zákazníků měnících dodavatele ve většině zemí vyšší na trhu s elektřinou než v případě trhu s plynem. " Výjimkou je Velká Británie (producent plynu!), kde na obou trzích došlo k významnému počtu změn dodavatele, a to i mezi maloodběrateli a domácnostmi. " V nových členských zemích je míra změn nízká = málo rozvinuté trhy. " Konkurencí ovlivněni i ti, kdo dodavatele nezmění



Dopady liberalizace trhů na spotřebitele – konkurence (2) Je třeba rozlišovat mezi konkurencí „de jure“ (deklarované otevření trhu) a konkurencí „de facto“ (koncentrace na velkoobchodním trhu, podíl tří největších výrobců,…) Významní účastníci na trhu s elektřinou Prodecenti

Dodavatelé

>6

UK, Skandinávie, PL

UK, Skandinávie, IT, CZ

3-6

AT, DE, BE, NL, LU, IT, ES, PT, CZ, SK, SI, HU

AT, DE, IE, NL, PT, ES, PL, SK

<3

FR, GR, IE, EE, LT, LV

BE, FR, GR, LU, EE, LV, LT

Pouze u některých států (Skandinávie, Velká Británie) je vysoký stupeň „de facto“ konkurence. Na mnoha trzích navíc přetrvávají dlouhodobé smlouvy o odkupu elektřiny. Prostor pro konkurenci je tak i při větším počtu účastníků poměrně úzký (Polsko, Maďarsko).

Významní účastníci na trhu s plynem Velkoobchod

Dodavatelé

Největší přepravce <50%

IE, ES, UK

>6

DE, UK, PL, CZ, HU

Největší přepravce 50 – 90%

DE, IT, EE, LT, NL

3-6

AT, BE, DK, IE, IT, NL, ES, SE, LT, SI

Největší přepravce >90%

AT, BE, FR, LU, SE, LV, PL, CZ, SK, HU, SI

<3

FR, LU, EE, LV, SK


Ve většině zemí přetrvává vysoká koncentrace na trhu s plynem. Také stupeň integrace národních trhů je nízký, přestože většina plynu je během dodávky přepravována mezinárodně. V některých zemích působí větší počet dodavatelů, obvykle však pouze na menším území. Slide 24 www.eeip.cz

Dopady liberalizace trhů na spotřebitele – konkurence (3) Počet zákazníků, kteří změnili dodavatele

Rakousko Belgie 8 Dánsko Finsko Francie Německo Řecko Irsko Itálie Lucembur. Nizozemí Portugal. Španělsko Švédsko VB Norsko Estonsko Lotyšsko

Elektřina Oprávnění 1 Maloodběratelé velkoodběratel + domácnosti

Plyn Oprávnění Maloodběratelé velkoodběratel + domácnosti

Elektřina Oprávnění Maloodběratelé velkoodběratel + domácnosti

Plyn Oprávnění Maloodběratelé velkoodběratel + domácnosti

Od Od začátku Během začátku Během otevírání roku 2003 otevírání roku 2003 trhu trhu 22% 2 7% 3% 1%

Od Od začátku Během začátku Během otevírání roku 2003 otevírání roku 2003 trhu trhu



35% 8% >50% 22% >50% 16% 22% --35% 4 --0% 0% >50% 6% 15% --10% --30% --9% 7% 18% 5% >50% 5% >50% -->50% 15% 0% 0% 0% 0%

19% 3 5% ----6% 5 --1% ----35% 1% 0% 6 -->50% >50% -----

19% 5% 4% ------1% ------1% 0% 10% 22% 19% -----

9% 60% 30% --25% 7% -->50% 30% <5% 30% -->50% -->50% --20% 0%

9% --3% --5 ----1% --------22% --19% --0% 0%

0,5% 4% --- 9 ----<2% ----35% --2% --5% --47% -------

1 – obecně se vztahuje na zákazníky se spotřebou vyšší než 1 GWh/rok 2 – 100% se znovu sjednanou smlouvou 3 – pouze Flanderský region 4 – zbývajících cca 65% se znovu sjednanou smlouvou 5 – dalších cca 25 – 50% se znovu sjednanou smlouvou


0,5% 4% ------0% ----35% ------5% --13% -------

Litva 17% Polsko 10% Česká rep. --Slovensko 10% Maďarsko 24% Slovinsko 10% Kypr 0% Malta 0% kandidátské země Rumunsko 24% Bulharsko 0% 7 Turecko 2% Chorvatsko 0% ostatní sousedící země Bosna 0% Srbsko-Č.H. 0% Albánie 0%

17% 7% --3% 19% 10% 0% 0%

------4% ---------

-----------------

13% 0% 2% ---

---------

---------

0% 0% 0%

-------

-------

0% 0% 0% 0% 0% 0% -----

0% 0% 0% 0% 5% 0% -----

>50% >50% 0% 0% ----0% 0% -------

-------

-----------------

-----------------

---------

---------

-------

-------

Zdroj: 4th Annual Report on the Implementation of the Gas and Electricity Internal Market

6 – cca 18% se znovu sjednanou smlouvou 7 – 2-3 velkoodběratelé změnili dodavatele během roku 2004 8 – pro plyn: velkoodběratelé: Flandry 90%, Valonsko 40%; maloodběratelé: pouze Flandry 9 – okolo 3% maloodběratelů změnilo dodavatele během roku 2004


Dopady liberalizace trhů na spotřebitele – ceny (1)

! Efekt na ceny elektřiny a plynu " Obecně byly ceny v letech 2003 a 2004 nižší v zemích nejpokročilejších v otevírání trhů. " Nedošlo k žádnému výraznému poklesu cen v reakci na liberalizaci trhů. " U cen plynu se dá očekávat spíše nárůst " zdražování ropy " růst nákladů na produkci z nově osvojovaných nalezišť " Růst nákladů na dopravu ze vzdálenějších nalezišť " částečné zahrnutí nákladů na unbundling " náklady na marketing (odlišit se od konkurence) " nové služby pro zákazníky " Možnost snižování cen u největších odběratelů



Dopady liberalizace trhů na spotřebitele – ceny (1): Požadované nové dodávky ve srovnání s potenciálními novými projekty



Dopady liberalizace trhů na spotřebitele – ceny (1): Očekávaná nabídková křivka SZE do roku 2020 – existující technologie



Dopady liberalizace trhů na spotřebitele – ceny (2) Ceny plynu zůstávají pod silným vlivem mezinárodních cen ropy, které jsou často zabudovány ve smlouvách mezi dovozci plynu a produkujícími zeměmi. Nárůst cen ropy v roce 2004 se projevil ve zvýšení velkoobchodních cen zemního plynu na 10 až 12 EUR/MWh.

!

Ačkoliv jsou si velkoobchodní ceny ve většině členských států velmi blízké, ceny pro konečné zákazníky vykazují podle informací Eurostatu významné rozdíly.

!

Ceny pro velkoodběratele se pohybují v rozmezí od 10 EUR/MWh v Estonsku do 25 EUR/MWh ve Švédsku.

!

Ceny pro domácnosti se pohybují v rozmezí od 15 EUR/MWh v Estonsku do více než 45 EUR/MWh v Portugalsku.


Porovnání cen plynu pro konečné spotřebitele Červenec 2004 (Ceny jsou uvedeny bez daní)

Euro MWh maloodběratelé

!

Euro MWh velkoodběratelé



Dopady liberalizace trhů na spotřebitele – ceny (3) Vývoj cen plynu pro malé zákazníky v letech 1997-2004 (420 GJ/rok = cca 120 MWh) Rozpětí cen, které se v předchozích letech (s výjimkou Portugalska a Itálie) zúžilo, se v loňském roce začalo znovu rozšiřovat (Švédko, Dánsko).




Dopady liberalizace trhů na spotřebitele – ceny (4) Vývoj cen plynu pro domácnosti v letech 1997-2004 (16 GJ/rok = cca 4,5 MWh) Rozdíly v cenách mezi jednotlivými státy přetrvávají; projevuje se rostoucí trend.




Dopady liberalizace trhů na spotřebitele – ceny (5) 2)

Vývoj cen plynu pro: 1) 2) 3)

Domácnosti (16 GJ/rok = cca 4,5 MWh) Velkoodběratele (420 TJ/rok = cca 120 GWh) Maloodběratele (420 GJ/rok = cca 120 MWh)

v letech 2000-2004: EU 15 vs. nové členské státy

1) 3)




Dopady liberalizace trhů na spotřebitele – ceny (6)

S výjimkou Itálie konvergovaly v roce 2004 velkoobchodní ceny elektřiny k hladině 30 EUR/MWh.

!

Podobně jako u plynu, ceny pro konečné zákazníky vykazují značné rozdíly.

!

Ceny elektřiny pro velkoodběratele se pohybují v rozmezí od 40 EUR/MWh v Lotyšsku do 80 EUR/MWh v Itálii.

!

Podobně ceny pro maloodběratele a domácnosti se pohybují v rozmezí od 60 EUR/MWh v Estonsku do 120 EUR/MWh v Německu.

Porovnání cen elektřiny pro konečné spotřebitele: Červenec 2004 (Ceny jsou uvedeny bez daní)

Euro MWh maloodběratelé

!

Euro MWh velkoodběratelé




Dopady liberalizace trhů na spotřebitele – ceny (7) Vývoj cen elektřiny pro malé zákazníky v letech 1995-2004 (50 MWh/rok) Rozpětí cen, které se v předchozích letech znatelně zúžilo, se v loňském roce začalo mírně rozšiřovat (Německo, Lucembursko).




Dopady liberalizace trhů na spotřebitele – ceny (8) Vývoj cen elektřiny pro domácnosti v letech 1995-2004 (3,5 MWh/rok) Rozdíly v cenách mezi jednotlivými státy přetrvávají; rozpětí cen se výrazně nemění.




Dopady liberalizace trhů na spotřebitele – ceny (9) 2)

Vývoj cen elektřiny pro: 1) 2) 3)

Domácnosti (3,5 MWh/rok) Velkoodběratele (24 GWh/rok) Maloodběratele (50 MWh/rok)

v letech 2000-2004: EU 15 vs. nové členské státy

1) 3)




Dopady liberalizace trhů na společnosti (1)

! Snaha o nákladovou konkurenceschopnost " zeštíhlování společností " redukce počtu zaměstnanců " odprodej / outsourcing některých činností

! Rozvoj multi-utilit " rozšiřování aktivit do oblasti jiných síťových odvětví " elektroenergetika " vodárenství " odpadové hospodářství



Dopady liberalizace trhů na společnosti (2)

! Expanze na zahraniční trhy " harmonizace regulace usnadňuje fungování napříč zeměmi " diverzifikace rizika " konsolidace společností na evropském trhu " zintenzivňování akvizičních aktivit

" riziko nahrazení národních monopolů celoevropskými oligopoly " prostor pro pravidla na ochranu konkurence v EU a jejich aplikaci



Závěrem !

!

Přechod od monopolního ke konkurenčnímu EU trhu přináší rychlou změnu prostředí a struktury trhu " Při omezeném počtu globálních zahraničních dodavatelů a jejich monopolnímu postavení došlo k přechodu ke konkurenčnímu trhu „nižšího řádu“ na úrovni regionálních dodavatelů a obchodníků a tudíž i relativnímu snížení prodejních cen v řadě zemí EU, přesto však trvají rozdíly v cenách i obsahu služeb " Omezený úspěch při pokusech o přístup k přepravní soustavě – zjednodušit a sjednotit směrnice – připravuje se třetí generace směrnic EK " Rozsah zavádění má přímý vliv na úroveň konkurence, pravidla trhů dále v rámci EU fragmentována, nelze tudíž očekávat brzkou harmonizaci , což je suplováno přípravou EU pravidel na přeshraniční obchodování " 13 společností začalo působit ve více než jedné zemi ALE i nové zdroje „státních zásahů“ odrážejících mnohdy i národní zájmy – nutno sladit s podmínkami konkurenčního trhu " Nové prostředí, kdy celková odpovědnost za bezpečné zajištění dodávek nespočívá pouze na jediném aktérovi, „vyžaduje nové kompatibilní návrhy“ na zvýšení bezpečnosti dodávek elektřiny a plynu. Zejména některé členské státy EU zdůrazňují problematiku veřejných služeb – otázkou obsah řešení např. zajištění bezpečných a spolehlivých dodávek a vysoké úrovně služeb pro všechny odběratele. Nový návrh směrnice 2004/67/EC je již méně protitržní a omezuje tak prosazování specifických zájmů. " Diskuse o evropské energetické infrastruktuře včetně prioritních projektů se zaměřuje na odstraňování mezer a úzkých míst…(?), na kogeneraci (Směrnice EP a Rady EU 2002/0185 o podpoře kogenerace založené na efektivní poptávce po teplu na vnitřním energetickém trhu), …



Dopady směrnic EK z hlediska národních trhů

Recommend Documents