Černobílá fotografie. digitální úpravy pro dokonalý tisk GEORGE SCHAUB

E

Dále doporučujeme:

ČERNOBÍLÁ FOTOGRAFIE

N

C

Y

K

L O

P

E

D

I

E

G

R

A

F

I

K

A

A

F

O T O

G

R

A

F

I

E

ENCYKLOPEDIE GRAFIKA A FOTOGRAFIE

digitální úpravy pro digitální tisk GEORGE SCHAUB

Černobílá fotografie E

N

C

Y

K

L

O

P

E

D

I

E

G

R

A

F

I

K

A

A

F O

T

O

G

R

A

F

I

digitální úpravy pro dokonalý tisk

E

PORTR ÉT

Č E R N O B Í L Á F OTO G R A F I E

› naučte se fotografovat kreativně ‹

Bryan Peterson

Černobílá fotografie je tak stará, jako f otografie sama, avšak s k nihou George Schauba ČERNOBÍLÁ FOTOGRAFIE – digitální úpravy pro dokonalý tisk vstoupíte do nového království vzrušujících možností.

E N C Y K L O P E D I E

G R A F I K A

A

F O T O G R A F I E

fotolovy

naučte se fotografovat dobře zvířata v přírodě

NAUČTE SE Nechejte se vést zkušeným fotografem a naučte se, jak pořídit skvělé fotografie zvířat ve volné přírodě. Poznejte možnosti přiblížení se ke zvířatům a přečtěte si co, kdy, kde a jak fotografovat a jakou fotografickou

Pod logem ENCYKLOPEDIE – GRAFIKA A DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE vycházejí publikace určené pro všechny zájemce o g rafické aplikace a f otografii, zejména fotografii digitální. Od ryze praktických příruček a prův odců až po komplexní publik ace o v šem, co potřebuje profesionální grafik, ale také třeba fotograf amatér. ZONER software, s.r.o. Nové sady 18, 602 00 Brno tel.: 532 190 883 fax: 543 257 245 e-mail: [email protected] Kompletní nabídka publikací a další informace: http://www.zonerpress.cz

DOPORUČENÁ CENA:

329 KČ KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZR520

Rostislav Stach

E N C Y K L O P E D I E

G R A F I K A

A

techniku použít.

F O T O G R A F I E

Scott Kelby

Digitální fotografie

GEORGE SCHAUB

Černobílá digitální fotografie je jedním z nejaktuálnějších t émat současné f otografické tvorby. Proč? Černobílá fotografie zvyšuje kreativní potenciál každého fotografa o mno žství technik od restaurace starých archivních fotografií po zachycení bohatství tónů a hodnot, které jsou jedinečné při v ytváření nadčasových fotografií v dokumentárním stylu. Geor ge Schaub, známý autor a školitel, nabízí všechny náměty a techniky, jež fotograf potřebuje pro vytváření působivých a dokonalý ch černobílých obrazů pořizovaných digitálním aparátem nebo naskenováním z fotografií a filmů. Krok za krokem vám autor pomůže zvládnout: kontrast, expozici a ostatní prvky dobré černobílé fotografie ztmavení a zesvětlení, rozostření a zostření, režimy prolínání a masky a všechny ostatní nástroje digitální temné komory skenování, nastavení a řízení tisku, výběr papírů a další témata

ISBN 978-80-86815-59-6

9 7 8 8 0 8 6 OBALKA.4.indd 1

8 1 5 5 9 6

Chcete, aby vaše fotografie vypadaly jako od profíků? Scott Kelby, světově uznávaný autor řady knižních bestsellerů, vás povede krok za krokem a odhalí vám mnohá „tajemství“, proč se vaše snímky tak liší od obdivovaných snímků profesionálních fotografů.

www.zonerpress.cz 16.2.2007 14:56:01

www.zonerpress.cz

GEORGE SCHAUB

George Schaub

Černobílá fotografie digitální úpravy pro dokonalý tisk

Digital black and white printing: Techniques for creating high quality Prints George Schaub Originally published as AMPHOTO’S GUIDE TO DIGITAL BLACK AND WHITE PRINTING: TECHNIQUES FOR CREATING HIGH QUALITY PRINTS by George Schaub, Copyright © 2005. First published by Amphoto Books, an imprint of Watson-Guptill Publication, a division of VNU Business Media, Inc., 770 Broadway, New York, NY 10003, USA. No part of this book may be reproduced or transmitted in any form or by any means, electronic or mechanical, including photocopying, recording or by any information storage retrieval system, without permission from Amphoto Books. Originální vydání vyšlo pod názvem AMPHOTO’S GUIDE TO DIGITAL BLACK AND WHITE PRINTING: TECHNIQUES FOR CREATING HIGH QUALITY PRINTS. Autor George Schaub, Copyright © 2005. První vydání vydal Amphoto Books nákladem Watson-Guptill Publication, divize VNU Business Media, Inc., 770 Broadway, New York, NY 10003, USA. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována nebo předávána žádnou formou nebo způsobem, elektronicky ani mechanicky, včetně fotokopií, natáčení ani žádnými jinými systémy pro ukládání bez výslovného svolení Amphoto Books.

Černobílá fotografie digitální úpravy pro dokonalý tisk Autor: George Schaub Copyright © ZONER software, s.r.o. První vydání v roce 2007. Všechna práva vyhrazena. Zoner Press Katalogové číslo: ZR520 ZONER software, s.r.o. Nové sady 18, 602 00 Brno Překlad: Petr Volný a Alena Volná Odpovědný redaktor: Miroslav Kučera Odborná korektura: Karel Vlček Šéfredaktor: Ing. Pavel Kristián DTP: Miroslav Kučera Foto na obálce: George Schaub Informace, které jsou v této knize zveřejněny, mohou byt chráněny jako patent. Jména produktů byla uvedena bez záruky jejich volného použití. Při tvorbě textů a vyobrazení bylo sice postupováno s maximální péčí, ale přesto nelze zcela vyloučit možnost výskytu chyb. Vydavatelé a autoři nepřebírají právní odpovědnost ani žádnou jinou záruku za použití chybných údajů a z toho vyplývajících důsledků. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku či v jiném systému bez výslovného svolení vydavatele, s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí. Veškeré dotazy týkající se distribuce směřujte na: Zoner Press ZONER software, s.r.o. Nové sady 18, 602 00 Brno tel.: 532 190 883, fax: 543 257 245 e-mail: [email protected] http://www.zonerpress.cz

ISBN 978-80-86815-59-6

Věnováno Grace a našim společným vizím a cestám

OBSAH ÚVOD 9 KAPITOLA 1: OCEŇTE ČERNOU A BÍLOU 17

KAPITOLA 4: ZÁKLADNÍ NÁSTROJE 75 Diagnosticke nástroje Vrstvy úprav A režimy prolnutí

Síla černé a bílé

Masky vrstev

Černobílý fotografický tisk

Nástroje ztmavení a zesvětlení

Vůně nostalgie

Úrovně a křivky

Studujme odkaz svých předchůdců

Práce s nástroji pro výplň

Umění a řemeslo

Zostření a změkčení

KAPITOLA 2: PRVKY ČERNOBÍLÉ FOTOGRAFIE 33

KAPITOLA 5: SPECIALIZOVANÉ NÁSTROJE 115

Tonální stupnice Kontrast Expozice Tonální konzistence Kontrola nad jasy

KAPITOLA 3: NEZBYTNÉ VYBAVENÍ 55

Nástroje pro výběr Modifikátory výběru Tónování a kolorování monochromatických obrázků

KAPITOLA 6: PAPÍR A INKOUST 147 Papír pro vaši tiskárnu Volba inkoustu Nastaveni tiskárny a tisku

Jak získat obrázek v elektronické podobě Digitální fotoaparáty

SLOVNÍČEK CIZÍCH SLOV 158

Skenery Výběr obrázků pro zpracování

REJSTŘÍK 160

7

TONÁLNÍ STUPNICE Široký rozsah tónů vytváří stíny a světlá místa a propůjčuje fotografickému obrázku jeho emocionální váhu. Fotografické obrazy se nabízejí iluzi kontinuálních tónů a vytvářejí obrazy pomocí černé, šedé a bílé, které plynule tečou v rámci toho, co můžeme nazvat spektrem šedé stupnice. Všechny černobílé fotografie samozřejmě nevykazují plný tonální rozsah od zcela bílé až po plnou černou. Místo toho jejich emocionální dopad vychází např. ze zdůrazněných tmavých tónů (tmavě šedá a černá neboli low-key obrázky) nebo světlých tónů (světle šedá a bílá neboli high-key obrázky), nebo dokonce z pouhé černé a bílé bez mezitónů nebo pouze s jejich nepatrným podílem. Fotografie mohou být tónované nebo mohou mít převažující závoj v hnědé, sépiové nebo nafialovělé barvě. Některé mohou dokonce obsahovat barevné oblasti. Rozsah tónů, které jsou na fotografii reprodukovány, se nazývá tonální stupnicí. Tóny představují černou, bílou a stupně šedé, které dohromady vytvářejí samotný obraz. Nemůžete vytvořit tóny, které neexistují na negativu nebo na obrázku zaznamenaném senzorem digitálního aparátu, takže při pořizování snímku musíte usilovat o to, abyste zaznamenali tak široký rozsah všech těchto tónů, jak je to jenom možné. Při fotografování zaznamenáváte hodnoty jasu, které ve scéně existují. Jasná místa jsou označována jako světla, tmavá místa jsou stíny. Na dvě Častou stížností na digitální tisk je to, že není schopen reprodukovat hodnoty, které může zaznamenat klasická bromostříbrná fotografie. Dovoluji si nesouhlasit. Tento digitálně vytištěný obrázek, který byl připraven z naskenovaného černobílého negativu, poskytuje takový tonální rozsah, jaký by mě velmi potěšil, kdybych ho dosáhl u klasické fotografie.

34

KAPITOLA 2  PRVKY ČERNOBÍLÉ FOTOGRAFIE

oblasti je potřeba zejména upozornit. Jasy představují nejsvětlejší oblasti scény, kde je ještě pozorovatelná struktura (na rozdíl od spektrálních jasů, což jsou zcela bílé odlesky a světelné záblesky podobné např. těm, jež můžeme pozorovat pozdě odpoledne na vlnách na hladině jezera). Stíny jsou tmavé oblasti na snímku, kde ještě lze rozeznat detaily nebo obrazovou informaci. Hluboké stíny jsou pak zcela tmavá místa bez detailů, jaké se například vytváří za velmi jasného dne. Vaše fotografie samozřejmě obsahuje více než jenom velmi světlá a velmi tmavá místa – plný rozsah (resp. stupnice) tonálních hodnot se pohybuje od téměř černé po téměř bílou s nesčetnými možnostmi mezi nimi. Někteří fotografové rozdělují tuto stupnici do jedenácti zón číslovaných od nuly do desítky (kde nula znamená čistě černou a desítka čistě bílou). V digitální fotografii obsahuje tonální stupnice celkem 256 úrovní (při osmi bitovém zpracování obrazových dat). Nejdůležitější je, že tonální stupnice zaznamenaná při expozici určuje rozsah možností tisku fotografie. Pokud váš obrázek obsahuje širokou stupnici tónů, můžete vytvořit širokou stupnici tónů i při samotném tisku, nebo minimálně vytvořit lepší fotografii v porovnání s jinou fotografií, která obsahuje podstatně menší tónový rozsah.

Volba tónů má podstatný vliv na to, jak vnímáme obraz a jeho objekt. V některých případech budete usilovat o dosažení maximálního možného tónového rozsahu – tedy věrné zaznamenání světelných hodnot fotografované scény. Tato fotografie z pouště obsahuje rozsah tónových hodnot pohybujících se od jasů s ještě patrnou strukturou až po hluboké stíny. V tomto případě bylo cílem mých sofistikovaných fotografických postupů spíše udržet tonální hodnoty originálu, než je uměle interpretovat takovým způsobem, aby stíny byly tmavší a jasy světlejší v porovnání s originální scénou.

ČERNOBÍLÁ FOTOGRAFIE  DIGITÁLNÍ ÚPRAVY PRO DOKONALÝ TISK

35

Rozsah tónů může být široký nebo úzký – v závislosti na tom, co chcete svým snímkem říci. Tento snímek jsem pořídil v poledne jednoho slunečného dne v Bisti Badlands ve státě Nové Mexiko. Ostré bílé jasy, hluboké stíny a tmavě šedé pozadí pomáhají vyjádřit drsnou krajinu tím, že byl využit každý možný tón.

Při hledání vhodné expozice se můžete spoléhat na to, že v digitální temné komoře lze snadno provádět úpravy kontrastu. Pokud kontrast fotografie není příliš velký, nastavte takovou expozici, která zahrne maximální možný rozsah tónů. Tuto scénu jsem pořídil digitálním aparátem, u kterého jsem uzamkl expozici v oblasti stínů a nastavil kompenzaci expozice na hodnotu -1 EV. Výsledkem je velmi dobré podání detailů ve stínech.

Jas v podobě paprsků slunce odrážejících se od vodní hladiny může mít nežádoucí účinky na jiné části obrazu. Jeden ze způsobů, jak ovlivnit tyto jasy, spočívá v jejich soustředění do oblastí tmavšího tónu. Pomůže ztmavení celého obrázku ve stadiu editace nebo lokální ztmavení a následné zesvětlení kolem odlesků – spektrálních jasů (viz str. 34). Vyvarujte se vytváření snímků, které obsahují jasy u okrajů obrazu, neboť by bylo obtížné je na výsledné fotografii oddělit od bílého okraje papíru.

36


OMEZENÍ TONÁLNÍHO ROZSAHU Hodnoty jasu scény mohou být ztlumené, i když jste použili správnou expozici. Tento problém obvykle vzniká zploštěním nebo omezením potenciálního tonálního rozsahu při skenování nebo tisku. Abych použil příkladu z hudební terminologie, zaznamenáte-li nějaký koncert na magnetofonový pásek a budete doufat, že věrně zaznamenáváte zvuk orchestru, budete při přehrávání nahrávky hodně zklamáni. Vaše nahrávka zploštila basy a ořezala výšky, flétny budou znít řezavě, ztratí se rozdíl v basech produkovaných kontrabasem a tubou, přičemž oba nástroje budou znít jako nevýrazné pobrukování. Ve vizuální terminologii splynou všechny nejvyšší jasy do ostré bílé a stíny splynou s hlubokými tmavými tóny do tmavé masy. Můžete dokonce tonální škálu zkomprimovat do té míry, že všechny odstíny splynou do jediné šedé plochy s téměř neznatelnými přechody. Při převodu zaznamenaného obrazu do tištěné podoby je určitá ztráta tonálního rozsahu nevyhnutelná. K jisté ztrátě dochází už při záznamu scény – například rozsah jasů snímané scény může překročit záznamové schopnosti filmu. Navíc fotografická média vidí scénu poněkud odlišně než oko a vůči ně-

kterým tonálním přechodům ve fotografované scéně mohou být skutečně slepá. Když se díváte na obrázek na displeji, vnímáte světlo vyzařované, zatímco tehdy, když jej vytisknete, pozorujete pouze odraženou část světla dopadajícího na obraz, což samo o sobě způsobuje určitou ztrátu kvality. Svůj podíl má také použitá technologie – v některých případech můžeme fotografovat nebo skenovat v šestnáctibitové hloubce, ale editovat a tisknout budeme obvykle při osmi bitech na složku barvy. I vzdor „objektivním“ překážkám se ovšem můžete naučit překonávat tato nepříjemná omezení. Když se to naučíte, budete schopni zaznamenat maximální možný tónový rozsah a také jej dokonce reprodukovat na vytištěné fotografii. Když jste pak v digitální temné komoře a upravujete obrázek pro tisk, můžete zvyšovat a upravovat tonální hodnoty různými způsoby. Vybraná místa můžete zesvětlit nebo ztmavit nebo zvýšit či snížit kontrast. To, že určité oblasti uděláme tmavší, se označuje jako ztmavení (burning). A naopak – zesvětlení určitých oblastí se nazývá zjasnění (dodging, nadržování). Mnoho různých postupů jak kontrolovat, zvyšovat nebo dokonce opravovat tonální rozmanitost je obsaženo v této knize.

KONTRAST Kontrast je vizuální hrou mezi okolním světlem a objekty na scéně. Kontrast je vztah mezi světlem a tmavými tóny obrazu – to jest vztah mezi jasy a stíny. Při jasných dnech s tmavými černými stíny získáme poměrně vysoký kontrast. Ve dnech se zataženou oblohou bez vržených stínů máme kontrast nízký. Kontrast není určován pouze celkovou hodnotou světla. Úroveň kontrastu rovněž ovlivňují přítomné objekty a jejich odraz na scéně. Pokud například máte jeden jasný lesklý objekt při jinak „plochém“ osvětlení, může se jednat o situaci s vysokým kontrastem, právě tak jako můžete získat nízký kontrast za jasného dne na zasněženém poli. Nejjasnější a nejtmavší místa scény změříme expozimetrem a míru kontrastu (dynamický rozsah scény) odvodíme z rozdílu mezi těmito hodnotami. Expoziční hodnota scény je absolutní veličina informující o množství světla ve fotografované scéně. Umožní fotografovi nastavit kombinaci clony, rychlosti závěrky a ISO citlivosti, tak aby získal co nejlepší snímek. Často můžete snížit nebo zvýšit kontrast obrazu proto, abyste mu dodali vizuální účinek. Existuje mnoho způsobů, jak ovliv-

Fotografie je schopna sdělit charakter okolního světla, a dokonce i denní dobu a teplotu vzduchu! Tuto opuštěnou boudu v poušti jsem vytvořil uprostřed léta, kdy se vzduch chvěl nad rozpálenou zemí. Zdůraznění jasných partií tlumočí pocity okamžiku, v němž byl snímek pořízen. Povšimněte si, že jsem se snažil zachovat strukturu i na těch nejsvětlejších částech, které tvoří jasy.

38


nit kontrast – můžete dělat kroky pro úpravu rozložení tonality při nevýrazné nebo zatažené obloze, kompenzovat podexpozici scény s vysokým kontrastem nebo zeslabit jasy, v nichž je pouze slabě patrná struktura a detaily povrchu. Pokud chcete z kreativních důvodů zvýšit kontrast, můžete měnit poměr mezi tmavými a světlými oblastmi – například můžete přidat kontrast, abyste zvýšili abstraktní dojem města, nebo naopak kontrast potlačit, abyste zesílili romantickou povahu scény. Při zhotovování digitální fotografie (stejně jako fotografie klasické) je často vaším nepřítelem nadměrný kontrast. K tomu dochází, když ztrátou detailů ve stínech a přesvětlenými jasy dostane fotografie ostrý vzhled postrádající jakoukoliv strukturu. V klasické fotografii se tomu můžete do určité míry bránit nadržením při vyvolávání a tím dodat určité tóny výsledné fotografii (i když neexistující detaily v jasech získat nemůžete). V případě digitálního tisku nemůžete potlačit jasy prostřednictvím expozice – abyste na snímku vytvořili místa s kresbou, musíte na papír nanést určité množství inkoustu.

Tuto fotografii (snímek nahoře) jsem pořídil na černobílý film s použitím červeného filtru. Tato technika zvýšila kontrast a prohloubila modř oblohy, avšak jejím výsledkem byl nadměrný celkový kontrast a dalo mi dost práce dostat jej pod kontrolu. Má rada zní: vyvarujte se použití takto kontrastních filtrů na vašem aparátu, ať už filmovém nebo digitálním, a proveďte potřebnou změnu kontrastu až v digitální temné komoře. Jediný filtr, který jsem ve své fotografické brašně ponechal, je polarizační filtr. Snímek dole je výsledkem snížení kontrastu za použití nástrojů Výběr a Úrovně.


39

NASTAVENÍ DIGITÁLNÍHO APARÁTU – FORMÁT OBRAZOVÉHO SOUBORU A ROZLIŠENÍ Fotografujete-li digitálním aparátem, obvykle máte možnost si jej nastavit podle svých požadavků. Zde je několik pokynů, které vám umožní dosahovat maximálně kvalitních obrázků. Pokud používáte digitální aparát, který umožňuje specifikovat velikost obrazového souboru, nastavte maximální velikost souboru. Pokud máte možnost určit konkrétní rozlišení, použijte to nejvyšší. Pokud tedy máte možnost volit mezi 640 × 480, 1280 × 960 nebo 2 560 × 1 920, vyberte 2 560 × 1 920. To zajistí, že vás snímek bude obsahovat všechny informace, které je váš senzor schopen zaznamenat. Používejte co nejmenší kompresi (v případě JPEG). Pokud váš aparát umožňuje zvolit kvalitu obrázku, např. pomocí hodnot „super fine“, „fine“ a „normal“, vyberte „super fine“. Komprese je způsob ukládání dat, který zajišťuje, že obrázky

zabírají na paměťové kartě méně místa, ovšem na úkor kvality fotografie. Nevylepšujte obrázky nastavením silnějšího kontrastu nebo ostrosti. Tyto úpravy je vhodné provádět až na PC, které nabízí větší kontrolu. A konečně – vyhněte se použití digitálního zoomu. Pokud si chcete objekt přiblížit, použijte buď optický zoom, nebo se k fotografovanému objektu více přibližte po vlastních nohou. Máte-li aparát, který vám umožňuje volit mezi formátem JPEG a TIFF, zvolte formát TIFF a nastavte mu maximální nabízené rozlišení. Snímek sice zabere na kartě podstatně více místa, nicméně alespoň máte jistotu, že snímek nebude zkomprimován se ztrátou obrazových dat. Při fotografování ve formátu TIFF se obvykle neobejdete bez karty s větší kapacitou, popř. s náhradní kartou. Buďte připraveni kartu raději vyměnit, než přejít na úspornější JPEG.

Největší fotografie, kterou jsem byl schopen vytisknout v přijatelné kvalitě z tohoto snímku pořízeného digitálním aparátem se třemi megapixely, měla rozměr 13 × 18 cm. Při fotografování digitálním aparátem nečekejte, že při daném rozlišení dosáhnete nějakého zázraku. Některé programy pro úpravu fotografií sice mohou odvést dobrou práci při převzorkování obrázku, nicméně výsledek je v mnoha případech odlišný od originálních dat, protože vysoké převzorování obvykle zhoršuje kvalitu obrazu.

60

KAPITOLA 3  NEZBYTNÉ VYBAVENÍ

Barevný obrázek, který jste získali ze svého digitálního aparátu, můžete snadno převést na černobílý.Jednoduchý způsob konverze spočívá v tom, že v programu Adobe Photoshop kliknete na menu Obraz, kde vyberete volbu Přizpůsobení a zvolíte Míchání kanálů. V dialogovém okně, které se vám nyní otevře, pak zatrhněte volbu Monochromatický (nachází se ve spodní části tohoto dialogu). Jezdci pro jednotlivé kanály vám následně umožní přizpůsobit konverzi podle vašeho přání.


61

Uživatelé digitálních aparátů začínají stále více používat formát RAW, protože nabízí – v porovnání s klasickými grafickými formáty – nesrovnatelně větší možnosti přizpůsobení fotografie požadavkům uživatele. Nevýhodou je, že od uživatelů vyžaduje větší podíl jejich práce, protože proces vytvoření finální fotografie se přenáší z aparátu do počítače – RAW totiž obsahuje surová obrazová data, která nebyla zpracována procesorem fotoaparátu. RAW je kvalitnější než JPEG, protože zachovává veškerá data, a praktičtější než TIFF, neboť zabírá podstatně méně místa jak na paměťové kartě, tak i na harddisku. Horní obrázek ukazuje náhledy fotografií ve formátu RAW z Nikonu D70 v programu Zoner Photo Studio. Spodní obrázek demonstruje možnosti úprav fotografie ve formátu RAW v programu Camera RAW, který je nedílnou součástí Adobe Photoshopu.

62


Pokud máte digitální aparát, který vám dovoluje volit mezi formátem JPEG, TIFF a RAW, jednoznačně nastavte formát RAW. Soubory v tomto formátu totiž zaberou na pamětové kartě až o polovinu méně místa v porovnání s TIFF. A to ani nemluvím o největší výhodě tohoto formátu, kterou je skutečnost, že data jsou uložena na pamětovou kartu bez toho, aby byla nějak zpracována procesorem digitálního aparátu – to znamená, že na paměťovou kartu se ukládají surová data přímo ze senzoru. Jediným nedostatkem formátu RAW je to, že při práci s ním se pochopitelně neobejdete bez speciálního softwaru, který dokáže podle vašich požadavků

vytvořit finální podobu snímku. Tyto programy vlastně suplují práci procesoru v digitálním aparátu. Tento software je ovšem běžně dostupný – nabízejí jej jak výrobci samotných aparátů, tak i nezávislí výrobci třetích stran, jako je například společnost Adobe. Pro pohodlné zpracování obrázku ve formátu RAW je potřeba, aby vaše PC mělo dostatek paměti RAM a rychlý procesor. Fotoaparáty s podporou formátu RAW navíc umožňují ukládat fotografie v alespoň 10–12 bitech na kanál (standardně je to 8 bitů/kanál). To jednoduše znamená, že ve snímku je zachyceno více informací – alespoň pokud jde o tonalitu, kontrast a sytost barev.

Vytisknout v podstatě můžete libovolný snímek, který jste kdy nafotili. Tento barevný diapozitiv jsem pořídil v roce 1975 na film Kodachrome. O více než čtvrtstoletí později jsem ho naskenoval, převedl jsem ho do černobílé podoby a provedl rychlou úpravu obrázku, abych odstranil některé obrazové vady (např. prach a škrábance), zvýšil kontrast a vylepšil tonalitu.


63

SKENERY Jestli jste někdy fotografovali na film, pak je nezbytnou součástí vybavení vaší digitální temné komory skener. Budete možná překvapeni kvalitou detailů, jež může skener poskytnout. Ploché skenery používané ke skenování fotografií a filmů vypadají a pracují obdobně jako kancelářské kopírky. Když spustíte skenování, CCD snímač postupuje po předloze a digitalizuje řádek po řádku. Plochý skener můžete použít nejenom pro skenování fotografií na papíru. Já například jsem svůj skener využil i ke skenování obrazů na skle nebo na kovu atd. Dražší skenery jsou vybaveny adaptérem na film, který lze použít pro skenování negativů a diapozitivů. K témuž účelu můžete sice použít i jednoúčelové filmové skenery, nicméně jsem zjistil, že skutečně kvalitní plochý skener s filmovým adaptérem je pro skenování negativů a diapozitivů zcela dostačující. Většina skenerů umožňuje vedle skenování v režimu RGB (barevném) práci i v černobílém režimu. Já skenuji všechny své černobílé obrázky v režimu RGB a následně je převedu do černobílých obrázků za použití nástroje Míchání kanálů, o kterém budeme hovořit v následujících kapitolách. Pokud spěchám, použiji k provedení konverze jednoduchý příkaz Obraz -> Přizpůsobení -> Odbarvit. Některé novější skenery fungují lépe v černobílém režimu než v barevném. Vyzkoušejte si váš vlastní skener, abyste zjistili, kdy podává nejlepší výsledky. Pamatujte si rovněž, že budete-li pracovat v černobílém režimu, bude velikost vašich souborů oproti stejným souborům v RGB třetinová. Toto však žádným způsobem neovlivní celkový stupeň rozliše-

ní nebo kvality. Protože některé skenery pracují lépe v režimu RGB a hůře v černobílém, přičemž některé skenery práci v černobílém režimu nezvládají vůbec, zjistěte si tyto informace předem – ještě před samotnou koupí skeneru.

SOFTWARE SKENERŮ A ÚPRAVY OBRAZŮ Dost často bývám překvapen úrovní detailů, které mi můj skener poskytuje, zejména tehdy, srovnám-li obrázek na monitoru s fotografií na papíru, již jsem předtím vyrobil v konvenční temné komoře. A stejně tak překvapena je řada mých kolegů. Vypadá to, jako by se skener doslova „zakousl“ do obrázku a odhalil detaily a bohatství tónů, které byste jinak nalezli pouze při prosvícení filmu a použití silné lupy. Jestliže kvalita negativu, který skenujete, je problematická (je například podexponovaný či poškrábaný, některé jeho části jsou přepálené či vybledlé), můžete použít software, jenž je dodáván ke skeneru, abyste tato místa opravili předtím než obrázek uložíte do počítače a začnete jej upravovat. To, zdali prostřednictvím skeneru provádět některé zásadnější úpravy, je ovšem otázka do diskuse. Já se například snažím o určitý kompromis, kdy některé menší úpravy provádím přímo ve skeneru a zbytek pak pomocí specializovaného softwaru pro úpravu obrázků. Skener je v digitální temné komoře skutečně nezbytným nástrojem. Obzvláště praktické jsou ploché skenery, neboť vám umožní obnovit staré fotografie z rodinného alba nebo vytvářet kopie z fotografických materiálů, které jsou obtížně zpracovatelné i v klasické temné komoře. Tento negativ na skleněné desce pocházející z roku 1890 jsem vložil do plochého skeneru, překryl listem čistého bílého papíru a naskenoval. Výsledkem mé práce byla výborná fotografie o rozměru 28 × 35 cm.

64


CO VYTVOŘÍ NEJLEPŠÍ FOTOGRAFII: NASKENOVANÝ FILM NEBO KVALITNÍ SNÍMKY Z DIGITÁLNÍHO APARÁTU? Jak digitální aparáty nabízejí snímky se stále vyšším rozlišením, neustále se diskutuje o tom, jak dosáhnout nejlepších výsledků při tisku fotografií. Ve své první knize vydané před sedmi lety, kde se popisovalo toto téma, jsem se postavil na stranu filmu. V této knize a u svých nových fotografií jsem už o tom přesvědčen méně. Stále pracuji se svým archívem filmů a hledám zajímavé fotografie, které bych po naskenování mohl digitálně vytisknout. Stále fotografuji na film. Avšak stále více zjišťuji, že dávám přednost pořizování fotografií přímo digitálním aparátem. Kvalita fotografie je pochopitelně závislá na mnohem větším počtu faktorů, než je pouhý počet pixelů, stejně jako kvalita obrázků z filmu je výsledkem správné expozice, vyvolání, výběru objektivu atd. Obě média jsou závislá na dovednosti fotografa a na tom, jak fotograf umí pracovat se světlem, s expozicí a s daným fotografickým námětem. Pokud dáváte přednost fotografování na film a nemůžete investovat do dobrého skeneru, existuje spousta provozoven, kde vám snímky rádi naskenují. Ovšem stejně jako u fotolabů i zde můžete narazit na firmu podávající mizerné výsledky. Má rada zní – otestujte si firmu vybranými vzorky různých filmů (s různými expozicemi) a přesvědčte se o kvalitě jejich práce předtím, než jim svěříte nějakou větší zakázku.

Ať už v počítačí pracujete se snímky, které byly pořízeny digitálním aparátem nebo se snímky naskenovanými z filmu, nejlepších výsledků dosáhnete tehdy, když obrazový soubor, s nímž pracujete, bude obsahovat maximální množství detailů. Různé činnosti, jako je zesvětlení obrázku, ztmavení obrázku, přidání kontrastu atd., provádějte až dodatečně v počítači, nikoliv při vlastním fotografování nebo skenování snímku. Tento obrázek jsem například vytiskl bez jakékoliv úpravy, přičemž věrně odpovídá své předloze. Správně naskenované nebo dobře exponované fotografie vám dokáží velmi usnadnit proces převodu fotografií do jejich papírové podoby.

Při skenování lze do určité míry opravit chyby v expozici. Toto je možné provést i později pomocí technik, o nichž se zmíním ve čtvrté kapitole. Zde je jednoduchý příklad. Negativní snímek na této stránce nahoře je na první pohled jasně podexponovaný. Pokud bychom pořídili tištěnou podobu jeho pozitivní verze bez jakýchkoliv úprav, dostali bychom výsledek, který demonstruje fotografie na protější straně nahoře. Obrázek jejího histogramu to dokládá více než jasně. Podle histogramu (pro obrázek vpravo nahoře) jsou stíny i světla ořezané, nicméně hlavní ztráty se projevují v oblastech stínu. Když v tomto dialogovém okně posuneme malý bílý trojúhelníček zcela vpravo směrem více vlevo, získáme vyšší kontrast a lepší tonální podání, a to bez další ztráty detailů ve stínech (ale v tomto případfě za cenu mírného ořezání světel). Schopnost upravit pouze jednu část tonální křivky, např. pouze stíny, aniž bychom současně provedli totéž v oblasti světel, odlišuje tento přístup od práce s kontrastním papírem v klasické temné komoře. (Poznámka: podobné úpravy, ale bez ořezání světel a bez zvýšení celkového kontrastu, můžete dosáhnout posunem středního trojúhelníčku vlevo. Obvykle vede k uspokojivému výsledku kombinace několika úprav.)

66



67

MASKY VRSTEV Toto je jeden z nejužitečnějších nástrojů, které máte k dispozici. Dovolí vám totiž zkombinovat jednotlivé prvky z různých vrstev, které jste vytvořili. Ve fotografické temné komoře je maskování založeno na technice, která nějakým způsobem omezuje dopad světla – na film nebo barvivo – aby jeho řízeným přísunem bylo možné upravit kontrast nebo expozici na konkrétních místech obrazu. Masky jsou převážně nejčastěji používány v reklamní fotografii, i když je pravda, že umělečtí fotografové tyto triky rovněž znají. V digitální temné komoře je ekvivalentem této techniky maska vrstvy, což je jeden z nejvíce užitečných nástrojů, které máte Tyto nádrže na chemikálie na předměstí Kallispellu v Montaně můžeme vylepšit tak, že jim přidáme kontrast a expozici za použití režimu prolnutí Závoj (obrázek s nádržemi dole na této stránce). Dalším a posledním krokem bylo zpětné domalování oblohy a okolí za použití masky vrstvy (další popis je na straně 87) a vylepšení úrovní (prostřednictvím vrstvy úprav) pro nádrže na fotografii. Paletka Vrstva ukazuje tyto jednoduché kroky.

86

KAPITOLA 4  ZÁKLADNÍ NÁSTROJE

v Adobe Photoshopu k dispozici. Maska vrstvy slouží k tomu, abyste mohli odkrýt vrstvu (nebo vrstvy), jež je pod vrstvou, která vytváří zamýšlený efekt – tímto způsobem můžete vzájemně zkombinovat jednotlivé prvky z různých vrstev, jež jste vytvořili. Řekněme například, že chcete na nějaký obrázek použít režim prolnutí Násobit, čímž jej ztmavíte. Nicméně si však nepřejete, aby byl ztmaven celý obrázek, ale pouze některé jeho části. Postup je velmi jednoduchý. Načtěte si do Photoshopu

nějaký obrázek a zduplikujte vrstvu s pozadím. Na tuto novou vrstvu pak aplikujte režim prolnutí Násobit. Do této vrstvy pak vložte masku vrstvy (Vrstva -> Přidat masku vrstvy -> Odkrýt vše) a nastavte barvu popředí na černou. Pak už jenom z plovoucí paletky Nástroje vyberte nástroj Štětec a malujte s ním v obrázku všude, kde chcete mít neztmavené části. Poznámky k práci na maskách vrstev: Můžete používat štětec o libovolném průměru a tvrdosti stopy. Obojí můžete snadno změnit prostřednictvím panelu Volby, která se nachází pod hlavním menu Photoshopu nebo kliknutím pravým tlačítkem myši. Když malujete štětcem, můžete mu pro jednotlivé tahy nastavit úroveň krytí, čímž vlastně specifikujete, jak budou tahy štětcem účinné. Když je krytí štětce nastaveno na 100 %, dostanete se na nižší vrstvu jedním jediným tahem. Při používání štětce zvažte možnost použití nástroje Lupa, abyste mohli jemně upravovat některé detaily oblasti obrázku. Pokud malování štětcem nějakým způsobem přeženete

– např. zasáhnete místo, které jste zasáhnout nechtěli – je velmi snadné se vrátit zpět: jednoduše nastavte barvu popředí na bílou a opravte zasažené oblasti. Když zasaženou oblast opravíte, opět nastavte popředí na černou barvu a pokračujte dále. Stručně řečeno – černá barva na popředí ukrývá části vrstvy, bílá barva na popředí je naopak zobrazuje. Když při vytváření masky prostřednictvím paletky Vrstvy přidržíte klávesu ALT (nebo z menu Vrstva -> Maska vrstvy vyberete volbu Skrýt vše), vyplníte masku vrstvy černou barvou, což znamená, že celý proces obrátíte – tzn. budete malovat na původním obrázku, přičemž štětcem s nastavenou barvou popředí na bílou budete určovat oblasti, kde se bude projevovat efekt Prolnutí. Černou barvou na popředí pak můžete opravit místa, která jste zasáhnout nechtěli. Takže místo toho, abyste efekt prolnutí Násobit aplikovali přímo na celý obrázek, a pak malováním označovali místa, kde nechcete mít efekt prolnutí, zde budete malováním naopak určovat místa, kde chcete, aby se efekt prolnutí projevil.


87

1

2

3

4

88


Vrstvy a Masky vrstvy jsou užitečnými nástroji pro velmi jemné vylepšení obrazu a provádění drobných oprav. Jednotlivé efekty je možné zkombinovat, přičemž pro dosažení vzhledu, který si přejete, můžete použít větší počet vrstev. Obrázku (1) s trsem kapradí jsem nejprve přidal hustotu použitím režimu prolnutí Násobit (2). Pro tuto vrstvu jsem pak nastavil úroveň Krytí na 47 %. Pak jsem zkopíroval vrstvu pozadí a aplikoval na ni filtr Gaussovské rozostření (3). Do této vrstvy jsem přidal masku (kliknutím na ikonku masky dole v paletce Vrstvy) a pomocí nástroje Štětec vymazal část rozostření, jak to ukazuje obrázek (4). Poslední vylepšení (5) jsem provedl za použití další vrstvy úprav s úrovněmi, aby se rozjasnil celý záběr. Paletka Vrstvy (6) názorně ukazuje, jaké vrstvy jsem při tomto postupu použil a jak jsem nadefinoval jednotlivé masky.

5

6


89

Tato scenerie, která byla vyfotografována v Tent Rocks v Novém Mexiku, názorně ukazuje, jak můžete prostřednictvím vrstev upravit jak hodnoty expozice, tak i barevný tón. Původní obrázek se nachází zcela vlevo. Jednotlivé kroky úprav jsou pak zobrazeny zleva doprava. První úpravou bylo použití režimu prolnutí Násobit a následně domalování určitých oblastí, abych dosáhl požadovaných tonálních hodnot. Po dosažení tonální vyváženosti jsem použil masku vrstvy, abych mohl obarvit některé oblasti. A pak už stačilo pouze přidat novou vrstvu úprav pomocí Vrstva -> Nová vrstva úprav -> Odstín a sytost, abych dosáhl teplého hnědého odstínu fotografie.

90



91

NÁSTROJE PRO VÝBĚR PODOBNÝCH PIXELŮ Tyto nástroje vám umožní pracovat se specifickou skupinou pixelů uvnitř obrázku tak, že můžete měnit jednu tonální hodnotu (nebo definovaný rozsah hodnot) v obrázku bez ohledu na to, kde přesně se tato hodnota nachází.

Pokud obrázek obsahuje mnoho tonálních variací, použijte nástroj Kouzelná hůlka. Vyberte jej, upravte hodnoty pro výběr (např. zatrhněte volbu Sousedící a specifikujte další parametry, jako je třeba Tolerance) a umístěte kurzor na

požadované místo v obraze. Tímto způsobem můžete vybrat jasnou oblohu nebo jiná světlá místa, která chcete ztmavit, nebo tmavá místa, jež chcete zesvětlit. Pokud váš obrázek obsahuje větší počet jemných linií, nastavte menší toleranci. Pokud obsahuje oblasti se stejnými nebo podobnými tóny, nastavte větší toleranci. Funkce Rozsah barev, kterou naleznete v menu Výběr, vám umožní specifikovat obecný rozsah barev v obrázku a ten pak vybrat. Hlavními volbami jsou Světla, Střední tóny a Stíny. Např. řekněme, že chcete vybrat velké jasy na okvětních lístcích květu, které se nachází proti tmavému zbytku rostliny. Stačí použít Výběr ->Rozsah barev -> Světla. Pak se vám vybere každý jednotlivý okvětní lístek. Nástroj Kapátko sice není v pravém slova smyslu nástrojem pro výběry, ale patří mezi neocenitelné pomocníky. Řekněme, že jste Kouzelnou hůlkou vybrali vybledlou oblohu, kterou chcete vyplnit tmavším tónem. Kapátkem zvolte tonální hodnotu z jiné části obrazu, a tou pak pomocí funkce Vyplnit nebo pomocí vrstvy přizpůsobení vyplňte oblohu. Krytí výplně nastavte na nízkou hodnotu (20 %), abyste ve vybrané oblasti nemuseli přemalovávat každý detail.

Pro výběr a změnu barvy použijte Rozsah barev z menu Výběr. Pro černobílé fotografie je možné použít tyto zajímavé volby – Světla, Stíny a Střední tóny. Na malé fotografii vlevo nahoře, která byla pořízena za velmi jasného světla na jednom z ostrovů Hongkongu, jsou poněkud vypálené jasy. Rozsah barev jsem tedy nastavil na Světla a použil Úrovně (Obraz -> Přizpůsobení -> Úrovně), abych je dostal více pod kontrolu.

122

KAPITOLA 5  SPECIALIZOVANÉ NÁSTROJE

Abych mohl na tomto obrázku nadefinovat tonální hranice mezi cihlovou stěnou a okolním dřevem, použil jsem Magnetické laso, kterým jsem táhnul po okraji zdi. Poté, co jsem ohraničil oblast, s níž jsem chtěl pracovat, použil jsem úrovně pro ztmavení cihlové zdi.


123

MODIFIKÁTORY VÝBĚRU Stejně jako mnoho jiných nástrojů i nástroje pro výběr mají modifikátory, které pomáhají ve vytvoření takového výběru, který potřebujete. Tyto modifikátory nabízejí mnoho způsobů, jak specifikovat parametry výběru předtím, než jej vytvoříte a rovněž umožňují modifikovat váš výběr poté, co je vytvořen. PROLNUTÍ Prolnutí specifikuje, jak vybraná oblast splyne se svým okolím. Tento nástroj rozšiřuje oblast vašeho výběru, ale provádí to se snižujícím se krytím. Výsledkem je, že vybraná oblast přirozeněji přechází do nevybrané oblasti. Úroven prolnutí můžete specifikovat kdykoliv. Jděte na Výběr -> Prolnout okraje, kde Když provádíte v obrázku nějaké úpravy, pečlivě zvažte všechny následky, které bude mít tato činnost na zbytek fotografie. Například můžete zesílit barvu oblohy, abyste pak zjistili, že i zbytek snímku potřebuje podobné úpravy. V takové situaci se vám bude velmi hodit možnost převrátit výběr (Výběr -> Doplněk). V tomto originálním obrázku (vlevo nahoře) jsem si přál zesílit dojem z oblohy. Vybral jsem tedy nástroj Mnohoúhelníkové laso a táhnul jej podél linie horizontu. Prolnutí jsem nastavil na hodnotu 22 (vidíte ten jemný přechod v režimu Rychlé masky – viz obrázek vlevo dole?). Pak jsem použil Úrovně pro přizpůsobení oblohy (viz obrázek vpravo nahoře). Následně jsem si ovšem uvědomil, že spodní nezvýrazněná část snímku vypadá v kombinaci se zvýrazněnou oblohou divně. Takže jsem výběr převrátil (Výběr -> Doplněk) a upravil i tuto část, viz obrázek vpravo dole. Tato technika je užitečná zejména tehdy, když chcete upravit obrázek ve dvou nebo třech oblastech a nepřejete si provádět úpravy ve všech částech snímku najednou.

124


specifikujte hodnotu prolnutí. Čím je toto číslo nižší, tím jsou hranice mezi vybranými a nevybranými oblastmi zřetelnější. Když vybírám objekt, který chci mít jako siluetu, použiji nižší číslo. Když vybírám horizontální linii, použiji větší číslo, protože nechci mít mezi zemí a oblohou ostrou hranici.

Za určitých světelných podmínek (které vznikají např. při zatažené obloze) může expozice způsobit, že obloha na fotografii je zcela bezvýrazná. To je třeba případ tohoto snímku (viz obrázek vlevo nahoře), který jsem chtěl upravit tak, aby obloha obsahovala nějakou barvu (čímž bych dosáhl toho, aby se na oblohu použil alespoň nějaký inkoust při tisku – v žádném případě jsem nechtěl, aby obloha byla tak bílá, jako bude bílý papír, na nějž se fotografie bude tisknout). Takže jsem pomocí Kouzelné hůlky vybral tuto nevýraznou oblohu (viz obrázek vpravo nahoře) a použil Kapátko pro nabrání šedého tónu z obrázku (všimněte si, že tato barva se nastavila jako barva popředí). Dále jsem zduplikoval vrstvu pozadí pro pozdější úpravy. V menu Úpravy jsem vybral položku Vyplnit, krytí jsem nastavil na 50 % a potvrdil kliknutím na OK. Obloha se vyplnila zvoleným šedým odstínem, viz obrázek uprostřed vpravo. A pak jsem si už jenom hrál s jezdcem Krytí v paletce Vrstvy, dokud obloha nedostala takovou sytost, jakou jsem si přál (krytí na 40 %, viz obrázek vpravo dole).


125

TOLERANCE Tento modifikátor je k dispozici při práci s nástroji, které z obrázku vybírají podobné pixely. Tolerance určuje, jak moc mají být jednotlivé pixely podobné, aby mohly být vybrány. Tento nástroj vybírá pouze podobné pixely, ovšem nastavením vyšší hodnoty Tolerance můžete rozšířit definici pixelů, které budou zahrnuty do výběru. Řekněme například, že chcete změnit hodnoty oblohy, a to tak, aby ostatní části snímku nebyly změněny. Obloha může být jednotvárná nebo různorodá. Metodou pokus-omyl nakonec naleznete takové hodnoty Tolerance, abyste vybrali pouze ty části, s nimiž budete chtít pracovat.

PŘIDAT K VÝBĚRU/ODEČÍST OD VÝBĚRU Představte si, že používáte nástroj Laso a při vytváření výběru vynecháte kus oblasti. Co s tím? Klikněte na ikonku Přidat k výběru, která se nachází v liště Volby a dokreslete vynecha-

nou část. Tento modifikátor je možné použít i k tomu, abyste do výběru přidali jinou část obrázku, která se nenachází v oblasti původně vybrané. A naopak – když omylem vyberete oblast, kterou nechcete mít ve výběru, klikněte na ikonku Odečíst z výběru a označte oblast, kterou chcete z výběru odstranit. Oba modifikátory lze použít u libovolného nástroje pro výběr.

SOUSEDÍCÍ/NESOUSEDÍCÍ Provádíte-li výběr pomocí Magické hůlky, zatrhnout (nebo odtrhnout) položku Sousedící. Když je tato položka vybrána, budou vybrány všechny podobné pixely, které se nachází uvnitř nějaké tonální hranice. Pokud máte snímek nějaké krajiny a kliknete do oblohy, vyberou se podobné pixely pouze z oblasti oblohy. Pokud tato volba nebude zatržena, budou vybírány podobné pixely z celého obrázku, bez ohledu na tonální okraje.

Pokud pracujete s nástrojem Kouzelná hůlka, je velmi užitečné otestovat efekt zatržené a nezatržené volby Sousedící, která se nachází v liště Volby pod hlavním menu Photoshopu. Scény jako je tato jasně demonstrují prospěšnost této volby. Na obrázku vlevo byla volba Sousedící zatržena, což Kouzelné hůlce zabránilo překračovat tonální hranice. Na obrázku vpravo byla naopak tato volba vypnuta, abych mohl vybrat podobné pixely v rámci celého obrázku.

126


ROZŠIŘOVÁNÍ VÝBĚRU Modifikátor Rozšířit (Výbět -> Rozšířit) pomáhá vylepšit nepřesný výběr tak, že rozšíří rozsah výběru na všechny podobné pixely, které se nacházejí ve vámi specifikované toleranci. Volba Výběr -> Změnit ->Rozšířit (případně Zúžit) slouží ke specifikování počtu pixelů, o které se výběr rozšíří (resp. zúží). Pokud použijete příkaz Výběr -> Podobné, rozšíříte výběr tak, že bude zahrnovat všechny podobné pixely v obrázku. Pokud potřebujete nějaký výběr jemně posunout v libovolném směru, použijte k tomu šipky na klávesnici.

PŘEVRÁCENÍ VÝBĚRU (DOPLNĚK) Příkaz Doplněk slouží k převrácení výběru. Předpokládejte, že na obrázku máte vybranou nějakou část obrázku, třeba oblohu. Provedete požadované úpravy a pak zjistíte, že je potřeba upravit i zbývající část obrázku. Takže jednoduše zvolíte Výběr -> Doplněk, což povede k tomu, že se vám vybere zbývající část obrázku (přičemž původně vybraná obloha nyní vybrána nebude). Tímto způsobem můžete provádět změny v různých částech obrazu (např. pro dosažení vizuální rovnováhy).

RYCHLÁ MASKA Toto je výborný způsob, jak vylepšit již vytvořený výběr. Poté, co máte v obrázku vytvořený nějaký výběr, klikněte v paletce Nástroje na ikonku Úpravy v režimu rychlá maska. Tato ikonka se nachází pod čtverečky specifikující barvu popředí a pozadí. Oblast, která se nachází mimo výběr, se zbarví červenou barvou (barvu masky a její průhlednost je možné změnit). Pokud chcete použít opačný režim masky (tzn. aby oblast ve výběru byla zbarvené červeně, klikněte na rychlou masku se stisknutou klávesou ALT). Nyní je možné výběr libovolně změnit prostřednictvím nástroje Štětec, který pracuje na stejném principu jako v případě masky vrstvy, nebo prostřednictvím nástroje Guma. Aby se vám lépe pracovalo s detaily, použijte nástroj Lupa. Po provedení všech požadovaných operací se vraťte do normálního režimu.

Získat tuto fotografii pomocí konvenční temné komory bylo poněkud obtížné, protože popředí snímku bylo příliš světlé a oblast ve stínu obsahovala velké množství detailů (viz obrázek vpravo nahoře). Takže jsem fotografii naskenoval a začal s ní pracovat ve Photoshopu. Brzy jsem zjistil, že použití nástrojů pro ztmavení a zesvětlení je příliš zdlouhavé (nehledě na to, že tento postup vyžadoval vytvoření spousty zkušebních výtisků), takže jsem hledal jinou cestu pro rychlé vylepšení snímku a našel ji v podobě nástroje Stíny a světla, který podstatně urychlil vytištění obrázku v podobě, jakou jsem si představoval (viz obrázek vpravo dole.)


127

Černobílá fotografie. digitální úpravy pro dokonalý tisk GEORGE SCHAUB

Recommend Documents