Ženy ve finančním sektoru v České republice: Trendy zaměstnanosti 1994-2012 Klára Kalíšková CERGE-EI1
1. Úvod Tato studie se zabývá trendy zaměstnanosti a měnící se skladbou žen pracujících ve finančním sektoru v České republice od roku 1994 do roku 2012. Finanční sektor zaznamenal v ČR ve sledovaném období významný rozvoj. V první polovině 90. let došlo k velkému nárůstu počtu bank a dalších finančních institucí v ČR (Vencovský, 1999), zatímco druhá polovina 90. let byla poznamenána především dvěma bankovními krizemi, které postihly nově vznikající i starší bankovní instituce.2 V 90. letech také významně rostl podíl zahraničního kapitálu v českém finančním sektoru, přičemž tento růst byl v bankovním sektoru završen kolem roku 2000, kdy byla dokončena privatizace České spořitelny a Komerční banky. V roce 2001 již činil podíl zahraničního kapitálu 94,2 % (ČNB, 2001). V této studii se zaměřuji především na vývoj struktury zaměstnanosti žen ve finančním sektoru v ČR. Analýza trendů zaměstnanosti vychází z individuálních dat Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), což je reprezentativní šetření realizované Českým statistickým úřadem na čtvrtletní bázi, které zahrnuje čtvrtletně téměř 58 000 osob.3 V této studii využívám data z VŠPS od roku 1994 do roku 2012, popisuji tedy téměř dvacetileté trendy zaměstnanosti zahrnující období transformace ekonomiky v 90. letech i dopady doznívající ekonomické krize.
2. Základní koncepty a metodologie V této studii se zaměřuji na ženy pracující ve finančním sektoru v ČR. Analýza vychází z dat Českého statistického úřadu Výběrové šetření pracovních sil, které obsahuje detailní informace o socio-demografických charakteristikách šetřených osob a jejich ekonomickém postavení, přičemž u zaměstnaných osob jsou uvedeny základní informace o zaměstnání včetně odvětví a klasifikace zaměstnání. Osoby zaměstnané jsou ve VŠPS definovány v souladu s definicí Mezinárodní organizace práce (ILO): za zaměstnaného je považován ten, kdo v průběhu referenčního týdne4 pracoval alespoň 1 hodinu za mzdu, plat nebo jinou odměnu, nebo sice nebyl v práci, ale měl formální vztah k zaměstnání. Zaměstnaní jsou tedy všichni zaměstnanci a podnikatelé, a to bez ohledu na charakter jejich činnosti – zaměstnanost zahrnuje i krátkodobě
A joint workplace of the Center for Economic Research and Graduate Education, Charles University, and the Economics Institute of the Academy of Sciences of the Czech Republic. 2 Českou finanční krizi 90. let rozebírá podrobně např. studie Musílek (2004). 3 Více informací o VŠPS na webu ČSÚ: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_vsps 4 Šetření probíhá v průběhu celého roku a dotazuje se na ekonomickou aktivitu šetřených osob v předcházejícím (referenčním) týdnu. 1
1
nebo sezonně zaměstnané, nebo například studenty a důchodce, kteří si přivydělávají výdělečnou činností.5 Finanční sektor definuji na základě reportovaného odvětví činnosti. Odvětví činnosti bylo do roku 2007 klasifikováno podle odvětvové klasifikace OKEČ, od roku 2008 pak podle klasifikace CZ-NACE. Finanční sektor je definován jako odvětví „Finanční zprostředkování“ podle klasifikace OKEČ (pro roky 1994-2007) a jako odvětví „Peněžnictví a pojišťovnictví“ podle klasifikace CZ-NACE (pro roky 2008-2012). Definice finančního sektoru podle klasifikace OKEČ a CZ-NACE jsou však v podstatě shodné – pro roky 2008 a 2009 jsou v datech VŠPS reportovány údaje obou klasifikací a shodují se v 99.5 % případů. Změna klasifikace odvětví v roce 2008 by tedy neměla nijak ovlivnit výsledky této studie. Podrobný popis metodologie výpočtů je v příloze.
3. Srovnání zaměstnanosti žen a mužů ve finančním sektoru
150000 100000
0
50000
počet osob
200000
250000
Finanční sektor v ČR zaznamenal od roku 1994 do současnosti významný nárůst počtu pracovníků, podle výsledků VŠPS pracovalo v roce 1994 ve finančním sektoru asi 68 000 osob, v roce 2012 to byl již téměř dvojnásobek – více než 129 000 osob. Strukturu osob pracujících ve finančním sektoru v ČR podle pohlaví a podle typu ekonomické činnosti (rozdělené na zaměstnance, podnikatele bez zaměstnanců a podnikatele se zaměstnanci) ilustruje Graf 1.
1994
1996
1998
2000
2002
2004
2006
2008
2010
2012
rok
Graf 1.
ženy zaměstnankyně ženy podnikatelky bez zaměstnanců
muži zaměstnanci muži podnikatelé bez zaměstnanců
ženy podnikatelky se zaměstnanci
muži podnikatelé se zaměstnanci
Struktura zaměstnanosti ve finančním sektoru podle pohlaví a typu ekonomické činnosti Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil (1994-2012), vlastní výpočty
Definice zaměstnanosti je také důležitá ve vztahu k mateřským a rodičovským dovoleným, kde ženy na mateřské dovolené se podle ILO počítají do zaměstnanosti, protože splňují definici formálního vztahu k zaměstnání ve smyslu dočasné nepřítomnosti a možnosti se do zaměstnání vrátit. Ženy na rodičovské dovolené v ČR se již do zaměstnanosti nepočítají, protože jejich nepřítomnost není krátkodobého charakteru. 5
2
Finanční sektor je sektorem, kterému dominují ženy. Zejména z počátku sledovaného období byl podíl žen pracujících ve finančním sektoru mnohem vyšší než podíl mužů (v roce 1994 pracovalo ve finančním sektoru asi 46 000 žen a 22 000 mužů), ke konci sledovaného období se tento rozdíl částečně smazal, ale ženy stále tvoří převážnou většinou zaměstnanců finančního sektoru (72 000 žen a 57 000 mužů pracujících ve finančním sektoru v roce 2012). Hlavní příčinnou relativního poklesu žen vůči mužům je klesající počet žen v pozici zaměstnanců od roku 2000 do roku 2006. Oproti tomu počet podnikajících subjektů bez zaměstnanců rostl po celé sledované období a to jak u mužů, tak u žen, ačkoli ke konci sledovaného období je nárůst u mužů o něco výraznější. Hlavní příčinnou tohoto raketového nárůstu počtu podnikatelů ve finančním sektoru je vzrůstající počet podnikatelů v oblasti finančního poradenství. Finančnímu sektoru tedy po celé sledované období dominují osoby v pozici zaměstnanců, jejich počet se však v průběhu sledovaného období snižuje (především u žen) a jsou tak částečně nahrazováni podnikateli bez zaměstnanců, jejichž počet výrazně roste již od počátku 90. let a tento růst neustává ani v posledních letech. Podnikatelé se zaměstnanci jsou naopak ve finančním sektoru spíše výjimkou, přestože v posledních letech se počet mužů podnikatelů se zaměstnanci lehce zvyšuje.
4. Struktura zaměstnanosti žen ve finančním sektoru podle základních charakteristik V další části studie se již zaměřím na ženy pracující ve finančním sektoru (do analýzy tedy zahrnuji jak ženy zaměstnankyně, tak podnikatelky) a pokusím se odhalit trendy ve struktuře zaměstnanosti podle jejich základních charakteristik (věk, vzdělání atd.). Graf 2 nabízí vývoj věkové struktury žen pracujících ve finančním sektoru. Nejvýraznější změnou mezi roky 1994 a 2012 je klesající podíl žen ve věkové skupině 15-24 let, což je způsobeno především prodlužující se dobou studia a tedy pozdějším nástupem žen na trh práce. Naopak podíl žen ve věku 55 let a více se v čase zvyšuje, což je způsobeno rostoucím věkem odchodu do důchodu. Tyto trendy můžeme pozorovat v zaměstnanosti žen i v ostatních sektorech národního hospodářství ČR (viz Kalíšková a Münich, 2012). Pokud se zaměříme na ženy v primárním produktivním věku (25-54 let), finanční sektor zaznamenal především v posledních několika letech příliv mladých žen ve věku 25-34 let (tyto ženy tvoří v roce 2012 31 % všech žen pracujících ve finančním sektoru), zatímco žen ve starším produktivním věku ve finančním sektoru v posledních letech spíše ubývá. Příliv mladých žen spojený s měnící se strukturou vzdělanosti žen v ČR6 také ovlivnil změny vzdělanostní struktury žen pracujících ve finančním sektoru (viz Graf 3). Zatímco středoškolsky vzdělané7 ženy tvoří jednoznačně největší procento žen zaměstnaných ve finančním sektoru, jejich podíl se v průběhu sledovaného období výrazně snížil – z 83 % v roce Vzdělanostní struktura žen v ČR vzrostla od počátku 90. let velmi výrazně, zatímco v roce 1991 mělo pouze 5.1 % českých žen vysokoškolské vzdělání, zatímco v roce 2011 to bylo již 11.7 % (zdroj ČSÚ, Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel starších 15 let dle výsledků sčítání lidu: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989). 7 Středoškolské vzdělání je definováno jako ukončené středoškolské vzdělání (bez maturitní zkoušky nebo s maturitní zkouškou), jedná se o kategorie klasifikace vzdělání ISCED 3 a 4. 6
3
0
20
40
procent
60
80
100
1994 na 64 % v roce 2012. Stejně tak podíl žen se základním vzděláním (bez středoškolského vzdělání) se v průběhu sledovaného období snížil, ačkoli jejich počet nebyl ve finančním sektoru vysoký ani na počátku sledovaného období (3.2 % v roce 1994, méně než 0.5 % v roce 2012).
1994
Graf 2.
1996
1998
2000
2002
2004
2006
věk 15-24
věk 25-34
věk 45-54
věk 55 a více
2008
2010
2012
věk 35-44
Struktura žen pracujících ve finančním sektoru podle věku
40 0
20
procent
60
80
Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil (1994-2012), vlastní výpočty
1994
1996
1998
2000
2002
2004
2006
2008
2010
2012
rok
Graf 3.
Základní vzdělání, finanční sektor Středoškolské vzdělání, finanční sektor
Základní vzdělání, ostatní sektory Středoškolské vzdělání, ostatní sektory
Vysokoškolské vzdělání, finanční sektor
Vysokoškolské vzdělání, ostatní sektory
Vzdělanostní struktura žen pracujících ve finančním sektoru a v ostatních sektorech národního hospodářství Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil (1994-2012), vlastní výpočty
4
Vzdělanostní struktura se tedy výrazně změnila ve prospěch žen s vysokoškolským vzděláním, kterých bylo na počátku sledovaného období ve finančním sektoru pouhých 14 %, v roce 2012 pak již téměř 36 %. K nejvyššímu nárůstu došlo zhruba mezi roky 2006 a 2012, kdy se podíl vysokoškolsky vzdělaných žen zvýšil o 17 procentních bodů. Tento nárůst byl opravdu velmi výrazný a převyšoval nárůst v ostatních sektorech národního hospodářství, kde během těchto 6 let došlo k nárůstu podílu vysokoškolsky vzdělaných žen pouze o 7 procentních bodů. V grafu 3 je na první pohled zřejmý rozdíl mezi vývojem vzdělanostní sktruktury finančního sektoru a ostatních sektorů národního hospodářství, kde ve finančním sektoru se podíl vysokoškolsky vzdělaných žen zvyšuje v čase mnohem rychleji než v ostatních sektorech národního hospodářství.
20 0
10
počet osob
30
40
Zajímavou otázkou pak je, zda rostoucí podíl žen ve finančním sektoru s vysokoškolským vzděláním byl způsoben pouze přílivem mladých vzdělaných žen nebo zda i ženy starší si v průběhu posledních let začaly doplňovat vysokoškolské vzdělání. Graf 4 ilustruje měnící se strukturu žen pracujících ve finančním sektoru podle vzdělání a věku. Na první pohled je viditelný markantní nárůst počtu žen s vysokoškolským vzděláním ve věkové skupině 25-39 let po roce 2006. Ačkoli tedy počet vysokoškolsky vzdělaných žen rostl v tomto období i mezi ženami staršími (ve věku mezi 40 a 55 lety), celkový nárůst vzdělanosti ve finančním sektoru byl způsoben především ženami mladými, které po ukončení vysoké školy přicházely na trh práce.
1994
1996
1998
2000
2002
2004
2006
2008
2010
2012
rok
Graf 4.
Základní vzdělání, věk 25-39 Středoškolské vzdělání, věk 25-39
Základní vzdělání, věk 40-54 Středoškolské vzdělání, věk 40-54
Vysokoškolské vzdělání, věk 25-39
Vysokoškolské vzdělání, věk 40-54
Počet pracujících žen ve finančním sektoru podle vzdělání a věku Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil (1994-2012), vlastní výpočty
Graf 5 dále ilustruje, jak se v čase měnila struktura VŠ vzdělaných žen pracujících ve finančním sektoru podle oboru studia. Údaje o oboru studia jsou ve Výběrovém šetření pracovních sil dostupné pouze od roku 2000 do 2010, ale i v tomto období došlo k výrazným změnám v oborové skladbě žen pracujících ve finančním sektoru. V letech 2000 až 2002 byla 5
největší část vysokoškolaček pracujících ve finančním sektoru vzdělaných v oboru obchod, správa a management, zatímco v roce 2003 došlo k velkému přílivu žen vzdělaných v oboru ekonomie, sociálních a politických věd.
60 0
20
40
procent
80
100
V roce 2006 již ženy vzdělané v oboru ekonomie, sociálních a politických věd tvořili většinu všech vysokoškolsky vzdělaných žen ve finančním sektoru. Tento nárůst počtu absolventů ekonomicky zaměřených oborů byl dán velkým počtem nově vznikajících soukromých vysokých škol s ekonomickým zaměřením i vzrůstajícím počtem absolventů veřejných ekonomických VŠ (v roce 2008 tvořili absolventi ekonomických oborů největší podíl absolventů veřejných i soukromých vysokých škol v ČR).8
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Obor studia - obchod, správa a management Obor studia - ekonomie, sociální a politické vědy Obor studia - jiné
Graf 5.
Struktura vysokoškolsky vzdělaných žen pracujících ve finančním sektoru podle oboru studia Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil (2000-2010), vlastní výpočty
5. Struktura zaměstnanosti žen ve finančním sektoru podle bližší klasifikace zaměstnání Vzrůstající počet vysokoškolsky vzdělaných žen ve finančním sektoru vedl také k narůstajícímu podílu žen vykonávajících práci na vyšších pracovních pozicích. Graf 6 ilustruje strukturu žen ve finančním sektoru podle klasifikace zaměstnání KZAM.9 Na první pohled je vidět markantní nárůst podílu žen vykonávajících vědeckou nebo odbornou duševní činnost a žen na pozicích technických a pomocných odborných pracovníků. Naopak žen vykonávajících Absolventi ekonomických oborů tvořili 26,6 % všech absolventů veřejných vysokých škol a 49,2 % absolventů soukromých škol v roce 2008 (MŠMT, 2009). 9 Údaje o klasifikaci zaměstnání podle KZAM jsou dostupné pouze do roku 2010. Bližší informace o metodice třídění do klasifikace zaměstnání je možné nalézt na webu ČSÚ: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_zamestnani_(kzam_r) 8
6
nižší administrativní nebo úřednickou práci začalo především po roce 2000 relativně ubývat. Je tedy zřejmé, že vyšší vzdělání žen ve finančním sektoru se odrazilo také v jejich vyšších pracovních pozicích.
60 0
20
40
procent
80
100
Tento trend měl samozřejmě vliv i na nadprůměrný růst mezd ve finančním sektoru. Výběrové šetření pracovních sil nenabízí údaje o mzdách šetřených subjektů, z agregátních statistik ČSÚ však vyplývá, že průměrná hrubá měsíční mzda ve finančním sektoru vzrostla v období 2000 až 2012 více než dvojnásobně (z 25 125 Kč v roce 2000 na 51 351 Kč v roce 2012), přičemž průměrné mzdy celé ekonomice vzrostly méně než dvojnásobně (z 13 219 Kč v roce 2000 na 25 112 Kč v roce 2012).10
1994
Graf 6.
1996
1998
2000
2002
2004
2006
2008
2010
Vedoucí a řídící pracovníci Techničtí a pomocní odborní pracovníci
Vědečtí a odborní duševní pracovníci Nižší administrativní pracovníci
Úředníci ve službách a obchodě
Ostatní pracovníci (provozní pracovníci atd.)
Struktura žen pracujících ve finančním sektoru podle klasifikace zaměstnání Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil (1994-2010), vlastní výpočty
Z výše uvedeného je pak také zřejmé, že mzdy ve finančním sektoru nejen že zaznamenaly nadprůměrný nárůst, ale i svou velikostí výrazně převyšují mzdy v jiných sektorech národního hospodářství. Podle statistik ČSÚ je finanční sektor sektorem s vůbec nejvyššími průměrnými mzdami v ČR – průměrná mzda ve finančním sektoru dosáhla v roce 2012 více než dvojnásobku průměrné mzdy v celém národním hospodářství (ve velikosti průměrné mzdy je finanční sektor těsně následován sektorem zabývajícím se informačními a komunikačními činnostmi). Přestože počet žen na vyšších pozicích ve finančním sektoru roste, žen na nejvyšších – vedoucích – pozicích je stále relativně málo (po celé sledované období se pohybuje mezi 3 a 6 % - viz graf 6). Graf 7 se zaměřuje na vysokoškolsky vzdělané ženy a muže a ilustruje jejich podíl ve Jedná o údaje přepočtené na práci na plný úvazek. Zdroj: ČSÚ, Průměrná hrubá měsíční mzda podle odvětví sekce CZ-NACE: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pmz_cr 10
7
vedoucích pozicích ve finančním sektoru a v ostatních sektorech národního hospodářství (graf ilustruje podíl mužů a žen ve vedoucí pozici na všech mužích a ženách v dané kategorii). Vysokoškolsky vzdělaných mužů na vedoucí pozici bylo v 90. letech více než 20 %, v čase jejich podíl klesl asi k 15 % a to jak ve finančním sektoru, tak i v ostatních sektorech národního hospodářství. To může být způsobeno měnící se věkovou strukturou mužů s VŠ vzděláním – ve vedoucích pozicích jsou většinou spíše starší zaměstnanci, což v kombinaci přílivem mladých mužů s VŠ vzděláním vede k relativnímu poklesu podílu vysokoškoláků ve vedoucí pozici.
0
10
procent
20
30
Podíl žen s VŠ vzděláním ve vedoucích pozicích je jen asi 7 % (ostatní ženy s VŠ vzděláním pracují na nižší pozici). U žen ale na rozdíl od mužů nedochází ke snižování jejich relativního zastoupení ve vedoucích pozicích v čase. I přes vzrůstající počet vysokoškolsky vzdělaných žen se tedy pravděpodobnost zaměstnání ve vedoucí pozici mezi vysokoškolačkami nesnižuje. Ve finančním sektoru je navíc podíl vysokoškolsky vzdělaných žen ve vedoucí pozici o něco vyšší než v ostatních sektorech, v roce 2007 dosáhl dokonce 17 %. Vedoucí pozice ve finančním sektoru byly ale podle grafu 7 také mnohem výrazněji zasaženy přehřátím ekonomiky v letech 2005-2007 a následnou ekonomickou krizí – podíl vysokoškolsky vzdělaných žen i mužů ve vedoucích pozicích vzrostl ve finančním sektoru velmi výrazně v letech 2005-2007 a zaznamenal stejně prudký pokles po roce 2008.
1994
Graf 7.
1996
1998
2000
2002 rok
2004
2006
2008
2010
Ženy s VŠ vzděláním, finanční sektor
Muži s VŠ vzděláním, finanční sektor
Ženy s VŠ vzděláním, ostatní sektory
Muži s VŠ vzděláním, ostatní sektory
Podíl mužů a žen ve vedoucí pozici na všech mužích a ženách v dané kategorii Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil (1994-2010), vlastní výpočty
Na závěr studie nabízíme analýzu odvětvové struktury zaměstnání pro ženy pracujících ve finančním sektoru. Graf 8 ilustruje relativní zastoupení žen v jednotlivých odvětvích a jeho změny v čase. Na počátku sledovaného období byl největším podíl žen zaměstnán v odvětví peněžního zprostředkování, které zahrnuje především přijímání vkladů a poskytování úvěrů 8
60 0
20
40
procent
80
100
komerčními bankami, spořitelnami a úvěrovými družstvy. Druhý nejvýznamnějším odvětvím bylo pojišťovnictví a penzijní financování, které zahrnuje všechny služby spojené s pojištěním kromě povinného sociálního zabezpečení. V čase se však struktura odvětví, ve kterých pracují ženy ve finančním sektoru, měnila především ve prospěch centrálního bankovnictví a pomocných činností souvisejících s finančním zprostředkováním.11
1994
1996
1998
2000
2002
2004
2006
Pojišťovnictví a penzijní financování Ostatní finanční zprostředkování (leasing, úvěry)
2008
2010
2012
Peněžní zprostředkování Centrální bankovnictví
Pomocné činnosti související s finančním zprostředkováním
Graf 8.
Struktura žen pracujících ve finančním sektoru podle odvětví
Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil (1994-2012), vlastní výpočty
6. Závěr Tato studie se zabývá strukturou zaměstnanosti žen ve finančním sektoru v ČR od roku 1994 do roku 2012. Ve sledovaném období došlo k významnému nárůstu počtu zaměstnanců ve finančním sektoru, jejich počet se během necelých 20 let téměř zdvojnásobil. Přestože finančnímu sektoru dominují osoby v pozici zaměstnanců, nárůst v počtu osob pracujících ve finančním sektoru byl způsoben především růstem počtu samostatně výdělečně činných osob podnikajících ve finančním sektoru, v posledních letech pak především nárůstem počtu finančním poradců. Finanční sektor byl již od počátku 90. let sektorem, kterému dominují ženy. Na počátku sledovaného období pracovalo ve finančním sektoru dokonce více než dvojnásobné množství žen než mužů. V průběhu sledovaného období se relativní podíl žen vůči mužům o něco snížil Pomocné činnosti zahrnují zajišťování fyzických nebo elektronických trhů k usnadnění nákupu a prodeje akcií, akciových opcí, dluhopisů nebo komoditních smluv a také práci agentů (makléřů), kteří prodávají finanční produkty a uzavírají pojistné smlouvy (zdroj: http://www.hbi.cz/cs/NACE2/peneznictvi-pojistovnictvi/). 11
9
(především v důsledku poklesu počtu žen zaměstnankyň), ženy však stále tvoří převážnou většinu osob zaměstnaných ve finančním sektoru. Věková a vzdělanostní struktura žen zaměstnaných ve finančním sektoru se v průběhu sledovaného období výrazně měnila ve prospěch žen v mladším produktivním věku (25-34 let) a žen s vysokoškolským vzděláním. Finanční sektor zaznamenal nadprůměrný příliv mladých žen s vysokoškolským vzděláním, který v jiných sektorech národního hospodářství nebyl tak výrazný. Příliv mladých vzdělaných žen do finančního sektoru byl mimo jiné způsoben zvyšujícím se počtem absolventek ekonomicky zaměřených vysokých škol v druhé polovině 90. let a především po roce 2000 (nově vznikající soukromé ekonomické VŠ i růst počtu studentů ve veřejných školách s ekonomickým zaměřením). Atraktivita finančního sektoru pro mladé absolventky vysokých škol je také dána velmi vysokými mzdami v tomto sektoru národního hospodářství. Finanční sektor je sektorem s nejvyššími průměrnými mzdami, v roce 2012 byla průměrná mzda ve finančním sektoru více než dvojnásobkem průměrné mzdy ve všech sektorech národního hospodářství (průměrná mzda ve finančním sektoru byla 51 351 Kč, zatímco průměrná mzda v celé ekonomice 25 112 Kč). Zvyšující se podíl vysokoškolsky vzdělaných žen ve finančním sektoru pak také vedl k vyššímu podílu žen pracujících na vyšších pracovních pozicích. Žen v pozicích vedoucích je však v průběhu celého sledovaného období mnohem méně než mužů, a to platí i pro srovnání vysokoškolsky vzdělaných žen a vysokoškolsky vzdělaných mužů – vzdělaní muži mají téměř dvakrát vyšší pravděpodobnost práce na vedoucí pozici než ženy. Finanční sektor je však sektorem, ve kterém mají vzdělané ženy vyšší šanci postupu na vedoucí pozice než je tomu v jiných sektorech národního hospodářství. Ženy i muži ve vedoucích pozicích ve finančním sektoru byli však oproti jiným sektorům více zasaženi nedávnou ekonomickou krizí.
Literatura Česká
národní banka (2001). Bankovní dohled. Dostupné online (1. 6. 2013): http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhr nne_informace_fin_trhy/archiv/banky/download/bd_2001_c.pdf
Kalíšková, K. a Münich, D. (2012). Změny celoživotních profilů zaměstnanosti českých žen v mezinárodním srovnání. Demografie, 54(3), 2-16. MŠMT (2009): Výroční zpráva o stavu vysokého školství za r. 2008. MŠMT, Praha. Dostupné online (4. 6. 2013): http://www.msmt.cz/vzdelavani/vyrocni-zprava-o-cinnosti-vysokych-skol-zarok-2008 Musílek, P. (2004). Analýza příčin a důsledků české finanční krize v 90. letech. VŠE, Praha. Podporováno Grantovou Agenturou České Republiky, projekt GA402/02/1308. Vencovský, F. a kol. (1999). Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Bankovní institut, Praha.
10
Příloha: Podrobný popis dat a metodologie výpočtů Definice základních konceptů pro výpočet zaměstnanosti ve finančním sektoru jsou uvedeny v kapitole 2. V této studii pracuji se vzorkem všech zaměstnaných žen (v některých částech práce i se zaměstnanými muži) z dat Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) pro roky 1994 až 2012. Pracuji s časovými řadami VŠPS, které obsahují konzistentní definice většiny proměnných a umožňují tak porovnání výsledků pro různé roky mezi sebou. VŠPS je čtvrtletním šetřením a do roku 2010 jsou data z časových řad dostupná pro všechna čtvrtletí, pro tyto roky tedy pracuji s daty pro všechna čtvrtletí (reportované výsledky jsou průměrem za všechna čtyři čtvrtletí). Od roku 2011 se však zmenšil rozsah sbíraných dat ve čtvrtletním šetření a některé důležité proměnné se již sbírají jen na roční bázi, přičemž velikost vzorku v ročním souboru je ještě o něco nižší, než velikost vzorku za jednotlivá čtvrtletí. Od roku 2011 tedy využívám data jen z tohoto ročního souboru (čtvrtletní soubory neobsahují všechny důležité informace) a výsledky jsou tedy založeny na menším souboru respondentů (ačkoli se jedná také o soubor reprezentativní české populace). Při výpočtu počtu mužů/žen zaměstnaných ve finančním sektoru v daném roce využívám informace o počtu zaměstnaných osob ve finančním sektoru v šetřeném souboru, který je poté pomocí uvedené váhy jedinců přepočítán na velikost příslušné populace. Data VŠPS navíc obsahují speciální roční a čtvrtletní váhy, které umožňují přepočítání výsledků z ročních souborů, tak aby odpovídali souborům čtvrtletním. Využití ročního souboru namísto souborů čtvrtletních pro roky 2011 a 2012 by tedy nemělo ovlivnit výsledky studie.
11
