BUDOUCNOST EVROPSKÉHO TRHU S ENERGIÍ Energosummit, 10. května 2016
Mgr. Petr Štulc, Dr. ředitel útvaru Rozvoj podnikání, ČEZ, a.s.
VÝVOJ ENERGETIKY 2016 1990
1995
2000
2005
2010
2015
2020
2025
Plně regulovaná energetika
Liberalizace
Nástup OZE a kolaps energetických trhů Přechod na decentrální energetiku
1
PROCES LIBERALIZACE – NASTAVENÍ TRHU S ELEKTŘINOU 1
Nastavení pravidel trhu s elektřinou
• Unbundling a nastavování principů regulace pro síťové společnosti • Vytváření burz s elektřinou a jejich propojování • Vznik prodejních společností
2 • • • •
Investice
Nadkritické uhlí Paroplyny Jádro OZE jen jako doplněk
3
Konsolidace
• Konsolidace sektoru v evropském měřítku • vznik velkých nadnárodních energetik
• Rozdělení původně vertikálně integrovaných energetik na regulované síťové podniky a liberalizovanou výrobu a prodej • Řešení otázky místních monopolů a likvidity trhu 2
PROCES LIBERALIZACE – INVESTICE DO NOVÝCH ZDROJŮ 1
Nastavení pravidel trhu s elektřinou
• Unbundling a nastavování principů regulace pro síťové společnosti • Vytváření burz s elektřinou a jejich propojování • Vznik prodejních společností
3
2 • • • •
Investice
Nadkritické uhlí Paroplyny Jádro OZE jen jako doplněk
3
Konsolidace
• Konsolidace sektoru v evropském měřítku • vznik velkých nadnárodních energetik
•
Riziko nedostatku výkonu v období prosperity a růstu spotřeby
•
Rozhodování o investicích poprvé v tržním prostředí a s tržním rizikem
•
Klíčový faktor v rozhodování o snižování emisí CO2 (díky tržnímu mechanismu obchodování s povolenkami CO2)
NOVÉ INVESTICE PŘISPĚLY K VÝZNAMNÉMU SNÍŽENÍ EMISÍ CO2
Měrné emise CO2 1,1
T CO2/MWh 0,8
0,4
4
0,0
0,0
Jádro
OZE
Paroplyn
Nadkritický zdroj
Starý hnědouhelný zdroj
PROCES LIBERALIZACE – KONSOLIDACE TRHU 1
Nastavení pravidel trhu s elektřinou
• Unbundling a nastavování principů regulace pro síťové společnosti • Vytváření burz s elektřinou a jejich propojování • Vznik prodejních společností
5
2 • • • •
Investice
Nadkritické uhlí Paroplyny Jádro OZE jen jako doplněk
3
Konsolidace
• Konsolidace sektoru v evropském měřítku • vznik velkých nadnárodních energetik
•
Privatizace dříve státních energetik, konsolidace fragmentovaných trhů a vznik silných národních hráčů (např. Německo)
•
Konvergence elektřiny a plynu
•
Akvizice v rámci evropských zemí a posléze i mimo Evropu
NÁSTUP OZE A KOLAPS ENERGETICKÝCH TRHŮ
6
Investice především do regulovaných aktiv, zejména velkých OZE
• Investice do OZE s nízkým rizikem díky podpoře • Kapacita OZE srovnatelná s konvenčními zdroji
Investice do konvenčních zdrojů zastavené
• Trh s elektřinou postupně přestává být relevantní pro dlouhodobé rozhodování díky vlivu netržních efektů • Konkurence dotovaných OZE, nové paroplyny stojí • Kolaps cen povolenek (úspory CO2 hlavně díky OZE)
Pokusy o integraci OZE a řešení stability na národní úrovni a fragmentace evropského trhu
• Problémy se stabilitou sítí díky OZE a díky odstavování ztrátových konvenčních zdrojů • Specifická národní opatření (např. kapacitní platby) • Snižování přeshraniční kapacity pro obchodování díky rostoucím přetokům OZE elektřiny
První známky skutečné decentralizace energetiky a její digitalizace
• Střešní FV panely se blíží konkurenceschopnosti na „grid parity“ • Při klesajících cenách baterií vznikají systémy pro společné řízení výroby a spotřeby
Velké energetiky v krizi
• Dramatický pokles cen vymazal zisky, vynutil divestice, způsobil růst zadlužení a pokles ratingu
CHAOTICKÝ TRH POVOLENEK CO2
Cena povolenek CO2, EUR / t CO2 35
Skutečné emise nižší než původní očekávání
Přebytek povolenek díky poklesu spotřeby energie s nástupem krize
30 Přechodný efekt odstavení jaderných zdrojů v Německu po Fukušimě
25
20 15
Přebytek povolenek díky trvalému růstu OZE a stagnujícímu HDP
10 5 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 7
Zdroj: eex.eua.spot.price
PŘÍKLAD - E.ON
2000 - 2010
2011 - 2015
“CLEANER & BETTER ENERGY”
“EMPOWERING CUSTOMERS. SHAPING MARKETS”
Vznik E.ON sloučením prům. skupin VIAG a VEBA (6/2000) Vstup na trhy USA, Švédsko Akvizice Ruhrgas (plyn. spol.) Nákup klasických zdrojů 12,2GW v Itáli a Španělsku CDM projekty v Číně Výstavba větrných farem v USA, UK, Portugalsku, PL, offshore v DE Vodárenství Gelsenwasser CCGT v Itálii, Švédsku a DE Nákup Yuzhno Russkoye gas field, nákup 70% v OGK4 (ruské elektrárny) Strategie “Cleaner & Better Energy” – reakce na okolí
Úsporný program jako reakce na uzavírání JE a výkonnost portfolia (finanční krize) Cost cutting Dostavba CCGT v DE, RUS Orientace na OZE v Evropě Dovoz LNG micro-CHP s Cash&Carry Nová strategie „Empowering customers. Shaping markets” Prodej aktiv v Itálii (klasika+voda) a výroby ve Španělsku Modulární baterie, veřej. sektor
2015 + ROZDĚLENÍ FIRMY Rozdělení na: E.ON Provoz a rozvoj OZE (vítr, PV) Distribuční sítě Služby zákazníkům UNIPER (Unique performace) Výroba EE z konvenčních zdrojů (včetně jádra) Globální obchod s energiemi Ropný business Plynárenský business
ROSTOUCÍ KAPACITA OZE ZATLAČUJE KONVENČNÍ ZDROJE Instalovaný výkon non-OZE (GWe) Instalovaný výkon OZE (GWe)
1 200 1 000
800
161 172 182 149 143 120 126 136
234 199 220
283
317 341 364 389 396
600 400 575 576 577 587 590 593 599 608 614 618 636 627 631 617 598 578 578
200 0
9
Zdroj: Eurostat, ČEZ
PŘÍKLAD - DIVESTICE EVROPSKÝCH ENERGETIK Prodávající
Země
Předmět
Rok
RWE
CZE
Net4Gas, 3 500 km plynovodů
2013
E.On
GER
důl Helmstedt + HU Buschhaus (390 MW)
2013
E.On, GDF
SVK
Slovenský plynárenský podnik
2013
RWE
GER
divize RWE pro těžbu ropy a plynu
2014
E.On
SPA, POR Veškeré aktivity, celkem 4 GW
2014
E.On
CZE
Pražská plynárenská
2014
Enel
SVK
Slovenské elektrárny
2015
Eggborough Power Ltd.
GB
1*ČU (2 GW)
2015
E.On
ITA
1*ČU (0.6 GW), 6*PPC (3.9 GW)
2015
EDF
HUN
Budapesti Eromii Zrt., CHP >400 MWe
2015
Vattenfal
GER
doly, uhelné (8 GW) a vodní elektrárny (3 GW)
2016
10
PŘECHOD NA DECENTRÁLNÍ ENERGETIKU
Rostoucí podíl OZE a malých zdrojů
Další růst OZE (dle EU cílů l r.2030) ale již s relativně malou podporou/ bez podpory díky klesajícím cenám technologií Rostoucí podíl malých zdrojů (střešní FV, malé kogenerace na úkor velkých OZE) na úrovni domácností, podniků a municipalit
Integrace a inteligentní řízení malých zdrojů
Online řízení velkého počtu malých energetických systémů výroby a spotřeby energie Aktivní řízení energetických sítí Tržní mechanismy pro integraci malých zdrojů a vyrovnávání odchylek
Investice do skladování energie
Potřeba skladování energie – baterie, Power-to-Gas, …
Změny v dalších sektorech s dopadem na energetiku 11
Elektromobilita a autonomní dopravní prostředky Odpady a jejich energetické využití
BUDOU JEŠTĚ KONVENČNÍ ELEKTRÁRNY A PÁTEŘNÍ SÍTĚ TŘEBA? I když podíl decentrálních zdrojů významně poroste, velkou část spotřeby bude nutné krýt z konvenčních zdrojů.
Přechodná fáze bude trvat několik desetiletí.
Energetiku je třeba řídit konzervativním způsobem dostupnost elektřiny je hlavním podmiňujícím faktorem naší civilizace.
12
HLAVNÍ TÉMATA PRO NASTAVOVÁNÍ REGULACE 1
Market design
Udržení stejných pravidel pro všechny („level playing field“): Různá pravidla pro dodatečné (např. kapacitní) platby v různých zemích jsou zdrojem konkurenčních výhod/nevýhod vzhledem k tomu, že cena silové elektřiny je v zemích střední Evropy stejná
OZE
Integrace OZE: povinnost nominovat a zodpovědnost za odchylku, stanovení platby za OZE v aukci nebo jiným tržním způsobem, nemá být podpora při záporných cenách (vše povinné pro nové velké OZE v EU od 2017) Přizpůsobení trhu potřebám OZE: aby mohlo OZE efektivně balancovat na trhu, je nutné zkrátit obchodní interval na 15 minut a méně a obchodovat do poslední chvíle před dodávkou.
2
Dekarbonizace
Obnovit funkčnost EU ETS (nízká cena nemotivuje vyrábět v účinných zdrojích) je ekonomičtější řešení než jiná opatření (např. povinné odstavování zdrojů). Vznikají národní systémy jako v UK (speciální daň pro CO2 v energetice), podobné řešení připravuje i Francie.
Energetická účinnost
Z cílů pro 2020 nejméně sledovaný – málokdo ho plní a EK bude plnění vymáhat důsledněji Evropský parlament indikuje snahu zvýšit cíl z 27% na 30% pro období 20202030.
3
4
13
