Cahiers du CEFRES N° 24, L’enseignement supérieur en France et en République tchèque : perspectives européennes = Vysoké školství v České republice a ve Francii: evropské perspektivy
Antoine Marès, Dominique Sotteau, Věra Šťastná (Ed.)
________________________________________________________________ Françoise DIVISIA Strukturální fondy a vysoké školy. Francouzská zkušenost
________________________________________________________________ Référence électronique / electronic reference : Françoise Divisia, « Strukturální fondy a vysoké školy. Francouzská zkušenost », Cahiers du CEFRES. N° 24, L’enseignement supérieur en France et en République tchèque : perspectives européennes = Vysoké školství v České republice a ve Francii: evropské perspektivy (ed. Antoine Marès, Dominique Sotteau, Věra Šťastná). Mis en ligne en / published on : mars 2010 / march 2010 URL : http://www.cefres.cz/pdf/c24/divisia_2001_strukturalni_fondy_fr.pdf Editeur / publisher : CEFRES USR 3138 CNRS-MAEE http://www.cefres.cz Ce document a été généré par l’éditeur. © CEFRES USR 3138 CNRS-MAEE
1
STRUKTURÁLNÍ FONDY A VYSOKÉ ŠKOLY FRANCOUZSKÁ ZKUŠENOST ------------
Françoise Divisiová Pověřenec pro koordinaci politiky strukturálních fondů Ministerstva školství Francie
Obsah a souvislosti Účelově strukturované fondy představují jeden z finančních nástrojů, jejichž prostřednictvím Evropská unie - v souladu s ustanoveními článků 130 A a 130 B Maastrichtské dohody přispívá ke svému ekonomické a sociálnímu sjednocování, zvláště pak k vyrovnávání rozdílů mezi jednotlivými regiony jakož i k zastavení zaostávání rozvoje v nejméně vyvinutých regionech. Vysoká úroveň nezaměstnanosti vedla Evropskou unii k tomu, aby pro období 2000-2006 učinila z otázky zaměstnanosti svou prioritu, jíž budou přidělovány významné částky z evropského rozppočtu, zejména z rozpočtových položek na strukturální akce. Členské státy se rozhodly přistoupit ke koordinaci svých politik zaměstnanosti na zasedání mimořádné rady pro zaměstnanost, které se uskutečnilo z iniciativy Francie v Lucemburku v r. 1997. Nová a ambiciózní strategie opírající se o o analýzu situace a společných cílů, která byla vytyčena Evropskou unií, spočívá v definování hlavních linií politiky zaměstnanosti. "Evropská strategie zaměstnanosti" se opírá o čtyři "pilíře": zlepšování kapacitních podmínek při zařazování do pracovního procesu, rozvíjení podnikavosti, napomáhání adaptabilitě a zajišťování rovnosti šancí pro ženy a muže. V každém členském státu jsou na základě této strategie každoročně vypracovávány národní akční plány zaměstnanosti. Úlohou strukturálních fondů tedy je a bude zajišťovat podporu strategických plánů zaměstnanosti vypracovávaných v rámci národních akčních plánů. Je zřejmé, že jejich podstatnou složkou tvoří i politické strategie v oblasti výchovy a školství. Rozhodující úloha konkurenceschopnosti evropských zemí v oblasti politiky poznávání výzkumu, technologických inovací - je široce podporována Komisí i v AGENDĚ 2000, která stanavuje společný rámec politických linií pro období 2000-2006 s tím, že se výhledově předpokládá jejich další rozšiřování. Je tu tedy dvojí motivace, politická a finanční, která by měla být výzvou pro školské a výzkumné resorty k tomu, aby se o získání podpory ze strukturálních fondů ucházely.
I.
Cíle a zásady činnosti strukturálních fondů
2
Záměr, jehož cílem je vyrovnávání rozdílů, a současně zvýšené nároky na kontrolu veřejných financí vyžadují, aby již od v programových koncepcích na r. 2000 docházelo k demokratičtějšímu a transparentnějšímu využívání fondů EU. Krom toho je opětovně akcentována i platnost principů, na nichž je činnost strukturálních fondů postavena. 1-1 Principy činnosti strukturálních fondů Činnost strukturálních fondů je založena na těchto zásadách : Zaměření činnosti na prioritní cíle; Partnerská spolupráce mezi Evropská komisí a příslušnými orgány každého státu na národní, regionální i místní úrovni; Doplňkovost, která předpokládá, že pomoc EU nesmí fungovat jako náhrada finančních snah členského státu, ale jako jejich podpora; Spolufinancování: evropské fondy napomáhají národním finančním úřadům v pohyblivé výši v rozmezí 25% -75% celkových nákladů na činnost v závislosti na sledovaných cílech a povaze přijatých opatření Programová koncepčnost, jejímž cílem je koherentní činnost rozvržená na víceleté období. 1-2
Jak fondy fungují Finance ze strukturálních fondů nejsou určeny na projekty, nýbrž na rozvojové programy, zahrnujících individuální projekty. Všeobecná nařízení upravují na stanovené období (7 let pro 2000/2006) kritéria pro kandidaturu jednotlivých akcí (která umožňují stanovit výši finančních částek přidělovaných jednotlivým státům) jakož i metodiky programových koncepcí, řízení, sledování, vyhodnocování a kontroly, které jsou pro všechny členské státy společné. Podle těchto všeobecných pravidel každý stát vypracovává programový dokument (DOCUP) obsahující priority činnosti, programové návrhy s tematickým záměrem a regionální programové dokumenty pro územní cíle.
1-3 Specifická zaměření jednotlivých fondů Existují celkem čtyři fondy : Evropský fond regionálního rozvoje (FEDER), Evropský sociální fond (FSE), Evropský fond zemědělských záruk (FEOGA) a Finanční nástroj orientace rybolovu (IFOP). Pro oblast vysokých škol přicházejí v úvahu především dva fondy : FEDER a FSE. Úlohou fondu FEDER je vyrovnávat rozdíly v rozvoji mezi jednotlivými regiony Evropské unie. Jsou z něho hrazeny především investice do výroby a do infrastruktury související s regionálním rozvojem (doprava, telekomunikace, výzkum, nové technologie, školící zařízení) v regionech, které přicházejí v úvahu. Fondu FSE přispívá na akce související s podporou zaměstnanosti a rozvojem lidských zdrojů. Z fondu FEOGA lze financovat akce v oblasti vědy a výzkumu.
3
Činnost fondů se řídí podle třech hledisek : 1) na základě geografických záměrů, to jest v oblastech, předem vybraných podle kritérií uvedených ve všeobecných nařízení; 2) na základě tematických záměrů, zahrnujích celá území. 3) na základě vlastních iniciativ EU. II- Programové rozvržení pro období 2000-2006 2-1 Hlavní inovační změny zaváděné pro léta 2000-2006 : V zájmu optimalizace efektivnosti fondů bylo rozhodnuto snížit počet prioritních cílů z původních šesti, jak platilo v předchozích programových koncepcích, na tři. Dva z těchto cílů se týkají geografických oblastí, které podle velmi přesných kritérií, stanovených ve všeobecných pravidlech, se o podporu fondu mohou ucházet v důsledku své obtížné situace. Třetí cíl je tematický a týká se celého území. Kromě priority, kterou - jak bylo zmíněno - je zaměstnanost, se v programovém rozvrhu klade důraz na trvalý hospodářský rozvoj a konkurenceschopnost. Za strukturálně problémové zóny jsou nyní nově pokládány vedle územních zón, v nichž probíhá průmyslová restrukturace, též zóny městské. 2-2
Prioritní cíle pro období 2000-2006
2-2-1 Geografické záměry "Záměr 1" se týká nejchudších regionů Evropské unie, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75% průměru v rámci EU. K naplňování tohoto záměru slouží všechny čtyři fondy: FEDER, FSE, FEOGA, IFOP. "Záměr 2" : podpora ekonomické a sociální transformace regionů, které vykazují strukturální problémy v důsledku průmyslové transformace či dezertifikace venkova, jak tomu bylo v minulosti. Vedle toho je však nově zohledněna i problematika, které souvisí se situací ve městech (problémové fenomeny týkající se předměstí, násilí apod). K naplňování tohoto záměru přispívají tři fondy : FEDER, FEOGA a FSE, s tím, že účast fondu FSE musí být koordinována s investicemi poskytnutými FEDERem na podporu integračních akcí v rámci celkové strategie rekonverze oblasti. 2-2-2 Tematický záměr "Záměr 3" se týká nejvýznamnější změna nové programové koncepce. Zatímco v minulosti byla pozornost soustřeďována především na průběžné vzdělávání zaměstnanců a uchazečů o zaměstnání, jeho nový obsah rozšiřuje povahu jeho záběru na adaptaci a modernizaci školských, vzdělávacích a školících systémů v zemích Evropské unie. Jediný fondem určeným k naplňování tohoto cíle je FSE (Evropský sociální fond), který se tak stává skutečně významným finančním nástrojem podpory Eropské strategie zaměstnanosti. V každém členském státě vytváří akční zázemí pro FSE tzv. Národní akční plány zaměstnanotsi (PNAE). Politické záměry Evropské strategie vykazují skutečně zřetelnou konvergenci s pěti oblastmi záběru FSE, jejichž cílem je: • rozvíjet a podporovat aktivní politiku na trhu práce s cílem zabránit a předcházet dlouhodobé nezaměstnanosti,
4
• podporovat rovnost možností pro všechny v přístupu k trhu práce se zvláštním zřetelem k osobám ohrožených sociální marginalizací, • podporovat a zlepšovat odborné vzdělávání, výchovu a poradenství v rámci politiky školství a celoživotního vzdělávání, • podporovat schopné, vzdělané a pružné pracovní síly, inovace, adaptabilitu, organizaci práce; přispívat k rozvoji podnikání a podmínek usnadňujících vytváření pracovních míst; posilovat potenciál pracovních sil v oblasti vědy, výzkumu a technologií, • zlepšovat možnosti přístupu žen k trhu práce a jejich podíl na něm. Napříč těmito pěti oblastmi musí být přihlíženo i k podpoře lokálních iniciativ směřujících ke zvýšení zaměstnanosti, na sociální dimenzi i na položku « zaměstnanost » informační společnosti jakož i na zahrnutí cíle rovnosti šancí do veškeré činnosti hrazené z prostředků FSE. 2 -3 Čtyři programy evropských iniciativ "pokusného" zaměření jako doplněk k "záměrům" … Tyto programy byly vytvořeny spolu se třemi prioritními záměry jako pobídka inovačních strategií zejména proto, že mají závazně mezinárodní charakter. Oproti předchozím zvyklostem je každý z nich financován pouze z jediného fondu. Iniciativa s názvem EQUAL, čerpající z fondu FSE, si klade za cíl povzbuzovat nové metody a praktiky směřující k potírání všech druhů diskriminace a nerovnoprávnosti na trhu práce. INTERREG podporuje mezinárodní, příhraniční a meziregionální spolupráci a jeho finančním garantem je FEDER. LEADER subvencuje lokální akce směřující k rozvoji venkova a je hrazen z prostředků FEOGA. URBAN, využívající fondů FEDERu, usiluje o trvalou podporu rozvoje krizových měst, aglomerací a oblastí. III - Jak realizovat regionální programy v rámci vysokých škol? Strukturální fondy, zejména pokud jde o záměry 1 et 2, mají za cíl podněcovat dynamiku hospodářského a sociálního rozvoje na úrovni strukturálně problémového území. V důsledku toho musí zvolené strategie odpovídat i plánované představě o budoucnosti teritoria. Tyto strategie musí být globálně vypracovány v návaznosti na rozvojový plán, který se následně štěpí do jednolivých operačních oakcí. V neposlední řadě spočívají i na partnerské spolupráci mezi všemi aktéry - státem, územními jednotkami, sociálními partnery i podniky. Každý region, ať již je zahrnut do záměru 1 nebo 2, si proto musí stanovit jakousi teritoriální diagnózu, zahrnující i analýzu nedostatků a možností regionálního rozvoje. Na základě této diagnózy odpovědní činitelé regionu navrhují takovou strategii rozvoje, která maximálně napomáhá překonávání zjištěných problémů především v oblastech zaměstnanosti, životního prostředí a rovnoprávnosti možností u žen a mužů. Tato stategie se pak následně promítá do společných akcí, do nichž se zapojují další regionální a lokální aktéři.. Celkový text, zahrnující diagnózu i strategii, je vypracován formou rámcového dokumentu, neboli "programového dokumentu" (DOCUP), v němž jsou detailně uvedena také předpokládaná konkrétní opatření a indikační finanční plán: jednotlivé operace musejí být rychle realizovatelné, neboť ve všeobecných podmínkách se napříště počítá s dvouletou lhůtou pro nevyužité subvence a jejich návratem zpět do Komise (podle jednacího ustanovení o tzv. "uvolnění z úřední moci").
5
3-1 Jak by se měly v tomto rámci vysoké školy vymezovat ? Univerzity a ostatní vysoké školy si napříště již nebudou moci "hrát jen na vlastním písečku", kam neproniknou žádné vlivy zvenčí. Jsou totiž součástí teritoriálního rozvoje svých oblastí. Je nepochybné, že vzdělávací a výzkumné struktury vysokých škol, vědecká a technologická pracoviště a přítomnost aktérů, kteří se aktivně podílejí na šíření poznávání, vytvářejí dohromady páky napomáhající ekonomickému rozvoji regionů i celých států. Z tohoto titulu musejí i rektoři vysokých škol (v zahraničí univerzitní prezidenti) být v neustálém kontaktu se všemi hospodářskými i územněsprávními aktéry v regionu a musejí se podílet na přijímání všech významných rozhodnutí, které se dotýkají území, v němž jejich univerzita či vysoká škola působí.. Ve Francii vysokým školám při jejich vyjednávání se strukturálními fondy pomohly dvě věci: jednak souběžně probíhala jednání a dohodách o plánování mezi státem a regionem na základě prováděcích nařízení Zákona o decentralizaci z r. 1981, jednak tato ujednání mezi státem a regionem stanovují finanční závazky státu a regionů týkající prioritních, časově ohraničených investic. 3-2- Hlavní osy regionálních programů pro oblast vysokých škol ve Francii Referát pana Cohena se zaměřil na určitý okruh rozvojových tendencí ve vysokém školství, jakými jsou bylo např. otevírání se vůči podnikům či podílení se na dynamizaci teritoria. Tyto rozvojové trendy potvrzuje i všeobecná orientace strategií na oblast lidských zdrojů a zaměstnanosti v celoevropském měřítku.. Cílem Evropského sociálního fondu (FSE) je sehrávat úlohu páky a opory těchto politických trendů. V oblasti vysokých škol se přednostně uplatňují tři politické osy pokud jde o podporu ze strany FSE : profesionalizace vysokoškolského vzdělávání, celoživotní vzdělávání a valorizace výzkumu. 3-2-1 Profesionalizace vyskoškolského vzdělávání příklad: odborné bakalářské studium na Pikardské unoverzitě Vycházejíc ze zjištěné skutečnosti, že hospodářská struktura Pikardie je tvořena malými podniky, které trpí nedostatkem vzdělaných kádrů, žádá Pikardská univerzita o příspěvek z fondu FSE za účelem vyškolení zaměstnanců, schopných rychlého operativního zařazení do praxe, a tím i přispění ke zvýšení vzdělanosti v pikardských podnicích. Zavádí odborná bakalářská studia (na základě maturity + 3), jejichž obsah spolu s vhodně volenou pedagogickou metodikou je vypracováván ve spolupráci s příslušnými profesními odborníky.. 3-2-2 Celoživotní vzdělávání Zohlednění, či validace odborných poznatků a zkušeností se jeví jako klíčový moment rozvoje celoživotního vzdělávání. Umožňuje totiž každému, kdo vykonává placené či neplacené zaměstnání po dobu pěti let a usiluje o získání diplomu, aby byl osvobozen od části zkoušek nutných k jeho získání. Pro období 2000-2006 se na základě příspěvku z fondů FSE rozbíhá experiment, jehož cílem je napomoci vysokým školám ve vytváření systému validačních kritérií pro odborné poznatky a zkušenosti, který bude koherentní a čitelný.
6
Krom toho je tu i výzva na adresu vysokých škol, aby vytvářely střediska průběžného vzdělávání pro dospělé formou výchovy poradenského personálu pro potřeby podniků, osob, individualizace vzdělávání i užívání nových technologií (v Lille například fond FSE spolufinancuje univerzitní studia pro dospělé v oboru technologie). 3-2-3 Zhodnocování výzkumu Výzkum představuje významný dynamizující ekonomický faktor v řadě špičkových oborů, k nimž patří i biotechnologie a informační technologie. Jednou z forem zhodnocování výzkumu mohou být i tzv. "rojové podniky" vzniklé na základě výsledků výzkumu z iniciativy vědeckých pracovníků. Díky finanční pomoci FSE jsou vytvářeny struktury zvané "inkubátory", s nimiž spolupracují navrhovatelé projektů. Tyto "inkubátory" zajišťují navrhovatelům materiální i personální rámec, vhodný k rychlejšímu "zrání" podnikových projektů. Tyto struktury se vytvářejí na vysokých školách nebo výzkumných pracovištích s cílem přispět k vytváření podniků s vysokou úrovní technologie.. Finanční zdroje FSE jsou v těchto oblastech často doplňovány finančními zdroji z Evropského regionálního fondu (FEDER), který napomáhá "financování investic do infrastruktur, jejichž modernizace nebo zřízení skýtá předpoklady pro rozvoj aktivit, jejichž cílem je vytváření pracovních míst"; jedná se o "integrované akce", do nichž je zahrnuto i vybavování pracovišť a rozvoj lidských zdrojů… 3-2-4 Vybavení vysokých škol a výzkumných pracovišť financované FEDERem FEDER může napomoci rozvoji vysokých škol i tímto způsobem: byolo tak např. navrženo zřízení univerzitního právnického střediska a vybavení knihoven na Univerzitě v Artois. Nejčastěji je žádána finanční podpora FEDERu na vybavení a technologické investice technickými univerzitami a vysokými školami: například Univerzita ve Valenciennes zřídila výzkumné středisko robotiky, laboratoře a další vybavení pro studium "biomasy a paliv" a výzkumná laboratoř byla rovněž vybudována v severofrancouzském Institut elektroniky a mikroelektroniky. Univerzita na ostrově Réunion staví geosférické středisko, jehož význam bude nesmírným přínosem pro celou oblast Indického oceánu. Nové technologie jsou oborem, do nějž FEDER směřuje své investice přednostně, zejména v těch případech, když univerzita či vysoká škola ve své činnosti spolupracuje s malými a středním podniky, jako např. Alsaská univerzita. Závěr Posláním strukturálních fondů není nahrazovat činnost veřejnoprávních orgánů ani pokud jde o financování infrastruktur, ani pokud by mělo jít o okleštění výsadního práva vysokých škol ve věci studijních obsahů. Stále platí princip subsidiarity, jenž kompetence činnosti orgánů EU limituje. Programová koncepčnost fondů nutí všechny aktéry zainteresované na územním rozvoji, aby se ve výhledově dohledné době zapojili do konkrétní veřejné akce. Úlohou fondů je pomáhat uvést do života modernizační procesy, napomoci všem partnerům uplatňovat své schopnosti a potenciál, iniciovat inovační změny i experimentální procesy.
7
Předpokladem však zůstává, že zbylý rámec si stát či příslušné územněsprávní orgány vymezují samy. V tomto duchu je bezpochyby ku prospěchu vysokých škol, aby se o možnosti dotací z evropských finančních zdrojů ucházely. Umožňují totiž nejen modernizaci infrastruktur, ale také nutí vysokou školu vyprostit se ze své výsostné izolovanosti. Zakotvením do celkového hospodářského rámce získává vysoká škola možnost přispět k lokálnímu rozvoji, k profesionálnímu zařazení svých studentů do praxe a sehrávat prvoplánovou úlohu při celoživotním vzdělávání.
8
