Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a účetnictví
Šeky a Evropská Unie Bakalářská práce
Autor:
Viktoriya Gosteva
Bankovní management, specializace komerční bankovnictví Vedoucí práce:
Praha
Ing. Ivana Šímova
duben, 2010
Čestné prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně s pouţitím uvedené literatury. V Praze dne 10.04.2010 Viktoriya Gosteva
Děkuji Mgr. Ivaně Šímové za ochotné vedení práce, za účinnou odbornou a pedagogickou pomoc a jiné cenné rady při zpracování bakalářské práce. Praha 2010
OBSAH Název práce: Šeky a Evropská Unie Autor: Viktoriya Gosteva Katedra: Financí a účetnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Ivana Šímová
Anotace: Jak z názvu této práce vyplývá, zabývá se platebním instrumentem - šekem. Celá práce obsahuje čtyři hlavních kapitoly. První čast je obecná a předkládá zakladní informace týkající šeku, tzn. učastniky šekových vztahů, operace realizované se šeky, druhy šeků, a oblasti šekových zakonů. Druhá čast předkláda informace o šecích v Evrorske Unii. V několika vybraných zemích, ve kterých je šek stále hojně vyuţíván v platebním styku. Třeti kapitola je věnována pouţivaní šeků v České Republice, vysvětluje snahy o rozšíření pouţívání šeku v platebním styku, obsahuje nabízené šekové sluţby několika bank. V poslední časti je provedena komparační analýza šeku s dalšími platebními instrumenty. Title: Cheques and the European Union Author: Gosteva Viktoriya Department: Bank Institute Supervisor: Ing. Ivana Šímová Annotation: The purpose of this work is to research the use of the cheques as a means of payment within European Union. Structurally, the analysis is divided into four main parts. The first part is introductory and provides basic information about cheques, i.e. types of cheques and operations with cheques, participants in cheque relations, legislative regulations of cheque use. The second part is focused on the functioning of cheques in The European Union, particularly in the states, where cheque is a popular means of payment. The third part is dedicated to the use of cheques in Czech Republic, it explains endeavours to increase cheque share in the system of payments, and considers some cheque services currently offered by local banks. In the last part, a comparative analysis of cheques and another pay instruments is made.
Obsah ÚVOD.............................................................................................................................................. 1 1. Základní informace o šeku .......................................................................................................... 2 1.1 Oblasti šekových zákonů ....................................................................................................... 2 1.2 Šek v českých zákonech ........................................................................................................ 4 1.3 Účastníci šekových vztahů .................................................................................................... 8 1.4 Operace realizované se šeky .................................................................................................. 9 1.5 Druhy šeků........................................................................................................................... 10 2. Šek v Europské unii ................................................................................................................... 14 2.1
Šek v Německu ............................................................................................................... 14
2.2 Šek ve Francii ...................................................................................................................... 15 2.3 Šek ve Velké Británii........................................................................................................... 17 2.4 Statistika v kaţdé ze zemí.................................................................................................... 21 3. Šek v České Republice .............................................................................................................. 26 3.1 Porovnání nabídky šekových sluţeb v českých bankách .................................................... 26 3.2 Šek a druţstevní záloţny ..................................................................................................... 28 4. Porovnání šeků s dalšími platebními prostředky ....................................................................... 29 4.1 Příkaz k úhradě a šek ........................................................................................................... 29 4.1.1 Příkaz k úhradě a šek bankovní .................................................................................... 31 4.1.2 Příkaz k úhradě a šek soukromý ................................................................................... 31 4.1.3 Platba příkazem k úhradě a šekem do zahraničí ........................................................... 32 4.2 Platební karty a šeky ............................................................................................................ 33 4.2.1 Karta a bankovní šek .................................................................................................... 33 4.2.2 Karta a soukromý šek .................................................................................................. 34 4.2.3 Platba kartou do zahraničí ............................................................................................ 36 4.3 Cestovní šek a šek ............................................................................................................... 37 4.3.1 Cestovní šek a šek soukromý ....................................................................................... 38 4.3.2 Cestovní šek a šek bankovní......................................................................................... 38 Vlastní výzkum .............................................................................................................................. 38 Výsledky ................................................................................... Chyba! Záloţka není definována. Závěr .............................................................................................................................................. 48 Seznam pouţité literatury a pramenů ............................................................................................ 49 Seznam tabulek a grafů.................................................................................................................. 53
ÚVOD Slovo šek přišlo do českého jazyka z Perského چكchek, a z americké angličtiny (check), coţ znamená kontrola. Šek je krátkodobým obchodovatelným cenným papírem, platebním příkazem a úvěrovým nástrojem, který má zákonem předepsané parametry. Princip placení je zaloţen na tom, ţe
vystavitel šeku přikazuje třetí osobě (šekovníkovi, obvykle bance), aby za
něj zaplatil určitou částku osobě na šeku uvedené. Jak vystavitel, tak i majitel mohou být fyzickou nebo právnickou osobou. Šek je potomkem cizí směnky, která v prastarém bankovním systému usnadnila obchod při nákupu sluţeb a zboţí, a hlavně tím, ţe omezila potřebu nosit s sebou velké mnoţství zlata nebo peněz. Na začátku své práce jsem se rozhodla uvést teoretické poznatky o šeku, zejména v oblasti šekových zákonů, operacích realizovaných se šeky, seznámení s druhy šeků a tak dále. Tím se zabývá 1. kapitola. Ve 2. a 3. kapitole jsem se snaţila odpovědět na otázku, jaká je situace s platbou šekem v současném platebním systému jak v České Republice tak i ve vybraných státech Evropské Unie. V poslední 4. kapitole jsem porovnala šeky s jinými platebními prostředky, a to platební kartou, cestovním šekem a příkazem k úhradě. Není tajemstvím, ţe v současné době se šek nejvíc pouţívá ve Spojených Státech Amerických. Cílem této práce je zjistit, jaké zaujímá šek místo v současném platebním styku v Evropské Unii a srovnat ho s vybranými platebními prostředky, a dále pokusit se vysvětlit pojem šek a uvědomit si rozdíly mezi různými druhy šeků.
1
1. Základní informace o šeku Tato kapitola se zabývá oblastí šekových zákonů, vysvětluje jaké druhy šeků existují, přibliţuje různé pozice účastníků šekových vztahů a vypráví, jaké operace se šeky se provádějí.
1.1 Oblasti šekových zákonů Šekové zákony jednotlivých zemí vychází ze dvou světových oblastí: Ţenevské konvence a oblasti angloamerické.
Oblast Ţenevské konvence Úmluvy o šecích a směnkách byly podepsány následujícími státy: Albánie Belgie Bulharsko Brazílie Československo Dánsko Ekvádor Finsko Francie Indonésie Islandia
Itálie Japonsko Původní Jugoslávie Kolumbie Lucembursko Lichtenštejnsko Maďarsko Monako Německo Nizozemsko Norsko
Peru Polsko Portugalsko Rakousko Řecko San Marino Původní SSSR Sutinám Španělsko Švédsko Turecko
Na stejném základě jako ţenevské úmluvy je postaveno směnečné právo v : Argentině Burundi Číně Etiopii Guatemale Hondurasu Iráku
Íránu Kambodţi Laosu Libanonu Libyi Maroku Mexika
Nikaragui Rwandě Sýrii Tunisu Venezuele Zairu
A ve francouzské jazykové skupině afrických států.1
1
Zdroj: Karpíšková, Dana. Šek a jeho postavení v současnem platebním styku. Bakalářská práce VŠE, 2008.
2
Oblast anglosaská (angloamerická) Vyplývá z následujících právních norem: -The Bills of Exchange Act, který je platný ve Velké Británii; -The Uniform Commercial Code, který platí v USA. Angloamerický systém se v řadě otázek liší od systému ţenevského, a to znamená, ţe některé vlastnosti šeku závisejí na přislušnosti země výstavce, které patří buď do oblasti Ţenevské konvence, nebo do oblasti angloamerické. Jedním z nejvíc důleţitých bodu odlišnosti oblasti Ţenevské od oblasti Angloamerické jsou lhůty předloţení šeku k proplacení. Lhůty předloţení šeku k proplacení v oblasti Ţenevské konvence:
8 dnů - šeky vystavené a splatné v jednom státě,
20 dnů - šeky vystavené a splatné ve dvou různých státech na témţe kontinentu,
70 dnů - šeky vydané a splatné ve dvou různých státech na různých kontinentech;2 Anglosaská oblast má jednu lhůtu předloţení šeku k proplacení, tj. tzv. “reasonable
time“ nebo „rozumný čas“, který je definován jako 90 dnů, není-li šekovou doloţkou stanoveno jinak. V anglosaské oblasti jsou obvyklé doloţky upřesňující lhůtu předloţení šeku k proplacení, která se můţe od lhůty 90 dnů lišit. Pokud je na šeku vydaném v anglosaské oblasti uvedena doloţka, platí z praxe lhůta předloţení šeku k proplacení uvedená na doloţce.3 Pro vysvětlení podstaty oblastí Ţenevské a Anglosaské, uvádím tabulku, která nám pomůţe pochopit podobnosti a odlišnosti těchto dvou oblastí. Komentář k tabulce Tabulka nám přehledně ukazuje podstatné a nepodstatné náleţitosti Ţenevské a anglosaské oblasti, uvádí rozdíly mezi nimi. Pokud chybí některá z podstatných náleţitostí šeku, nemůţe být listina povaţována za šek. V případě, kdy chybí nepodstatná náleţitost, je ohroţena kvalita šeku.
Zdroje: 2
Soldánová, Marcela; Schlossberger, Otakar. Platební styk. BIVŠ 2005. ISBN 80-7265-072-6
3
JUDR. Píšek, Zdeněk;Voţenílková, Blanka. Směnky a šeky. Praha 1995
3
Podstatné a nepodstatné šekové náleţitosti v Ţenevské a Anglosaské oblasti
Šekové náleţitosti Oblast
podstatné Formální
nepodstatné Obsahové 1. Slovo šek nebo 1.Číslo šeku označení šek uvedené v textu listiny
1.Jeden jazyk, ve kterém musí 2.Bezpodmínečný 2.Údaj osoby, které má být celá listina příkaz být šek zaplatit určitou vyplacen. sepsána šekovou sumu.
Ţenevská
3. Jméno toho, kdo má 3. Číslo šekového účtu platit 4. místo šeku 2.Písemná forma
5. datum vystavení
proplacení a
4. Druhý údaj peněţní částky místo (např. jednou slovy a podruhé číslicí)
6. Podpis výstavce
1.Slovo šek nemusí být v textu listiny uvedeno
Anglosaská
2.Bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou Mají identifikační charakter a nejsou šekovou přesně sumu vymezeny 3.Jméno toho, kdo má platit a místo šeku
proplacení
4.Podpis výstavce
Tabulka 1. Zdroj: Soldánová, Marcela; Schlossberger, Otakar. Platební styk. BIVŠ 2005. ISBN 80-7265-072-6
4
1.2 Šek v českých zákonech Šek v České Republice byl právně regulován aţ zákonem č. 84/1906 ř.z. o šeku. Po vzniku samostatného Československa se tento zákon stal v roce 1918 součástí právního řádu nové republiky a byl platným aţ do akupace nacistickým Německem. Po první světové válce Společnost Národů se zaměřila i na problematiku šeků a po konferenci o sjednocení práva směnečného v roce 1930 následovala konference o sjednocení práva šekového, která skončila dne 19. března 1931 podpisem Úmluv o sjednocení šekového práva. Tyto úmluvy jsou tři: 1. Úmluva o jednotném zákoně šekovém ( Convention portant loi uniforme sur les cheques, resp. Convention providing a Uniform Law fir Cheques). K úmluvě jsou připojeny dvě přilohy, a to vlastní Jednotný zákon šekový (Loi uniforme, Uniform Law), který i zde představuje přímo znění přislušné zákonné normy určené k přijetí do právního řádu jednotlivého státu. Dále je přílohou této úmluvy seznam výhrad, kde je uvedeno celkem 31 reserv k textu Jednotného zákona; 2. Úmluva o střetech zákonů, upravující kolizní právo šekové(Convention destinée á regler certains conflicts de lois en matiére de cheques, resp. Convention for the Settlement of certain Conflicts of Laws in connection with Cheques); 3. Úmluva o šekových poplatcích( Convention relative au droit de timbre en matiére de cheques, resp. Convention on the Stamp Laws in connection with Cheques). Jako aktivní účastník konference šekové úmluvy ji podepsalo také Československo. Osud ţenevského práva šekového byl stejný jako u směnky. Teprve okupace vnutila ČR přijetí ţenevského šekového práva prostřednictvím vládního nařízení protektorátní vlády ze dne 18. září 1940 č.372/1941 Sb. Ţenevské právo bylo přijato prostřednictvím šekového zákona německého z roku 1933, který nabyl účinosti dne 1. dubna 1934 a platí dosud. To se opět odrazilo především v otázce protestace šeku. Vedle toho čl. X. vl. nař. omezil moţnost křiţovaných šeků jen na šeky cizozemské opět dle německého vzoru. Z dosavadního šekového práva ponechalo vládní nařízení v platnosti ustanovení o poštovních šecích ustanovením čl. IX. Slovenský stát recipoval ţenevské právo šekovým zákonem č.256/1941 Sl.z. Proto také nyní platný zák. č. 191/1950 Sb.,
5
směnečný a šekový, zrušil všechny výše uvedené šekověprávní předpisy, tedy zákon č.84/1906 ř.z.,vl. nař. č. 372/1941 Sb. a zak. č. 256/1941 Sl.z. 4 Zároveň tímto došlo ke sloučení směnečného a šekového práva v jednom právním předpise, coţ nejen není vlastní české tradici, neboť jak jsme viděli, vyvíjelo se směnečné i šekové právo odděleně, ale zároveň tím vznikla a legislativní kuriozita, pro kterou se těţko hledá obdoba jinde. 5 Ze zákona šek nemá přesnou definici, ale určuje ho podstatnými náleţitostmi. To se rozdělují na dvě časti: I.
Náleţitosti formálního charakteru
písemná forma
listina musí být sepsána v jednom jazyce, slovo šek musí být uvedeno v souvislém textu
listiny. II.
Náleţitosti obsahového charakteru
Označení, ţe jde o šek, v textu listiny a v jazyce, v němţ je listina sepsána;
Bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněţní sumu
Jméno toho, kdo má platit(šekovníka),
Místo, kde má být placeno,
Místo a den vystavení
Podpis výstavce Pokud listina neobsahuje jednu z těchto náleţitosti, pak není šekem, aţ na následující
upřesnění: -
chybí-li místo platební, platí, ţe místo uvedené u jména šekovníka (adresa)je místem
platebním. Je-li uvedeno několik míst u jména šekovníka, je šek splatný v místě uvedeném nejprve. Není uvedeno místo platební vůbec, je šek splatný v místě, kde má šekovník svůj hlavní závod(centrálu). -
není- li místo vystavení, platí za místo vystavení místo uvedené u jména výstavce.6 Mimo podstatných náleţitostí šeky většinou obsahují i náleţitosti nepodstatné.
Nepodstatné náleţitosti: Zdroj: 4 Kovařík, Zdeněk. Směnka a šek v České Republice. 4. vyd. Praha, 2001. ISBN 80-7179-549-6 Zdroje: 5
Kovařík, Zdeněk. Směnka a šek v České Republice. 4. vyd. Praha, 2001. ISBN 80-7179-549-6
6
Zákon směnečný a šekový ze dne 20. Prosince 1950 č. 191/1950SB.
6
číslo šeku,
číslo účtu, k tíţi kterého je šek vystaven,
druhý údaj peněţní částky v pravém rohu nahoře číslicemi
údaj osoby, které je šek určen.7 Chybí-li některá z nepodstatných náleţitostí, můţe být ovlivněna kvalita šeku. Ve svých
všeobecných podmínkách banky často specifikují tyto nepodstatné náleţitosti a uvádějí je jako povinné vůči svým klientům. Šeková částka Šeková částka na šeku se uvádí vţdy slovy a číslicemi. Kromě údaje částky musí být patrna také určitá měna. Pokud částka uvedená slovy a čísly není stejná, platí suma vyjádřena slovy. Pokud by suma byla udána několikrát slovy nebo číslicemi a údaje nebyli stejné, platí suma nejniţší. V praxi se dále postupuje tak, ţe pokud má být vyplacena vţdy částka niţší. Promlčení šeku Promlčení postihových nároků majitele vůči indosantům, výstavci a ostatním šekově závázaným nastává po šesti měsících od uplynutí lhůty k předloţení šeku. Promlčení postihových nároku jednotlivých osob zavázaných k placení šeku vůči jiným šekovým dluţníkům nastává po půl roce ode dne, kdy dluţník šek zaplatil nebo kdy jeho nárok vůči němu byl uplatněn soudní cestou. Promlčení nároku na vydání obohacení vůči výstavci, jehoţ postihový závazek zanikl tím, ţe šek nebyl včas předloţen nebo se promlčel, nastává v jednom roce od vystavení šeku. Odvolání šeku Šek předloţený po uplynutí shora uvedených lhůt je zastaralý a nemusí byt šekovníkem proplacen. Je to proto, ţe šek můţe být po uplynutí lhůty k předloţení odvolán. Pokud šek nebyl odvolán, můţe šekovník platit i po uplynutí shora uvedených lhůt. Smrt výstavce ani ztráta jeho způsobilosti k právním úkonům nemá vliv na platnost šeku, jeţ nastala po vystavení. V oblasti anglosaské zpráva o smrti výstavce dává právo šekovníku odmítnout výplatu šeku.
8
Zdroje: 7 JUDR. Píšek, Zdeněk;Voţenílková, Blanka. Směnky a šeky. Praha 1995 8 JUDR. Píšek, Zdeněk;Voţenílková, Blanka. Směnky a šeky. Praha 1995
7
1.3 Účastníci šekových vztahů Na šeku se můţeme setkat s osobami šekové zavázanými a oprávněnými. I zde záleţí na tom, v jaké funkci jsou tyto osoby na šeku uvedeny. Do tabulky jsem uvedla účastníky, kteří přicházejí v úvahu.
Účastníci šekových vztahů Tabulka 2. Účastník šekových vztahů
Charakteristika
Majitel
Osoba, která je majitelem šeku a z toho důvodu má právo poţadovat, aby při předloţení byl jí šek šekovníkem proplacen.
Výstavce
Osoba, která šek vytvořila a podepsala se na něm. Je strůjcem šekověpravního vztahu, majitelem účtu a vţdy dluţníkem.
Remitent
První vlastník cenného papíru. Výstavce šeku vydává šek ve prospěch určité osoby, šek je emitován určité osobě – remitentovi.
Šekovník
Osoba, která má šek platit, vţdy peněţní ústav. Osoba, která je šekem určená, aby právě jí samou byl šek majiteli proplacen, jde o adresáta příkazu výstavce k placení.
Domiciliát
Třetí osoba, u níţ má být šek předloţen k placení. Domiciliát není sám o sobě šekové zavázanou osobou, můţe jím být například banka, která má z účtu šekovnika proplatit šek.
Indosant
Osoba, která převádí cenný papír rubopisem (indosamentem)
Indosatář
Osoba, na čí řad se indosamentem (rubopisem) převádí cenný papír; nabyvatel.
Nepřímý dlužník
Osoba, která odpovídá zároveň s výstavcem za zaplacení šeku šekovníkem, pokud nastane postih.
Předchůdci následníci
a Osoby, které jsou určeny, pokud je šek předmětem postihu ve druhém nebo dalším stupni; má podstatný význam rozlišování pořadí, ve kterém se jednotlivé osoby na šeku podepsaly.
Zdroj: Pavlík, Emanuel; Píšek, Zdeněk. «Směnky a šeky v mezinárodním obchodě». Praha, 1986.
8
1.4 Operace realizované se šeky 1.
Ţirování šeku – písemný převod šeku na dalšího majitele. Pro srozumitelnost dalšího vykladu hned uvedu, rovnost pojmu:
Ţirování = rubopis =indosament Osoba na řadu šeku uvedená můţe dále rubopisem provést svá práva. Rubopis se můţe uskutečnit dvojím způsobem: biankoformou a nebo slovy „za mě na řad“ (jméno koktretní osoby). Ţirování biankoformou je v prostém podepsání šeku, provedeném přesně podle znění řadu.9 Vyplněným indosamentem majitel šeku slovy „za mě na řad“ (jméno koktretní osobý) a svým vlastním podpisem provedeným přesně tak, aby odpovídal řadu šeku, můţe převést svá práva na dalšího majitele. Podpis indosanta musí být vlastnoruční, nepostačuje pouhé razítko nebo faksimile. Jsou tři významů rubopisu: převodní, garanční, legitimační. Převodním se převádí na dalšího indosatáře veškerá práva ze šeku vyplývající. Garančním indosant ručí šekově kaţdému pozdějšímu majiteli šeku, ţe bude šek zaplacen, a je solidárně vázán a ostatními šekovými dluţníky. A legitimační prokazuje, kdo je řádný majitel šeku.10 2.
Křiţování a krosování je zákaz indosace.
Křiţování = krosování Křiţování šeku – zvláštní opatření proti zneuţití šeků. Křiţování můţe byt zvláštním a všeobecným.
Zdroje: 9
Pavlík, Emanuel; Píšek, Zdeněk. «Směnky a šeky v mezinárodním obchodě». Praha, 1986.
10
Soldánová, Marcela; Schlossberger, Otakar. Platební styk. BIVŠ 2005. ISBN 80-7265-072-6
9
Zvláštní křiţování je křiţování, kdyţ mezi čárami je vypsáno jméno peněţního ústavu. Šekovník můţe platit pouze označenému peněţnímu ústavu nebo, je-li označený peněţní ústav šekovníkem, svému klientovi. Všeobecné křiţování je křiţování, kdyţ mezi čarami není označení, nebo je uvedeno označení peněţní ústav. Šekovník můţe platit pouze peněţnímu ústavu nebo svému klientovi. 3.
Stop payment - zastavení placení, kdyţ se šek ztratí nebo zcizí. Odvolání šeku činí
výstavce
vůči
šekovníkovi.
Stop
payment
se
prostřednictvím
mezibankovního
telekomunikačního systému SWIFT oznamuje všem bankám, které jsou na něj napojeny. Existuje také moţnost zastavení placení, jeţ vstupuje v platnost aţ uplynutím lhůt k předloţení šeku k proplacení. 4.
Protest šeku je úřední úkon zkoumající zjištění, ţe šek byl v zákonné lhůtě předloţen
k proplacení a nebyl proplacen. Provádí se notářem a obecními úřady. O protestu je proveden písemný záznam, tzv. protestní akt. Je to de facto veřejná listina, kterou zjišťuje, ţe osoba šekově zavázaná nesplnila závazek ze šeku plynoucí. Protest šeku můţe být nahrazen potvrzením šekovníka.
1.5 Druhy šeků Existuje několik typů šeků a podle toho se v praxi pouţívají.
Bankovní šek Vystavuje banka nebo jiná finanční instituce na ţádost svého klienta na jakéhokoliv šekovníka. Šek je bankou plně krytý a vystavuje se bankou jenom tehdy, kdy za něj klient zaplatil. Proto bankovní šeky jsou povaţovány za velmi kvalitní druh šeků. Šekovou částku klient můţe zaplatit z bankovního účtu nebo v hotovosti. Pak klient šek od banky dostane fyzicky do ruky a nebo můţe poţádat ji o jeho doručení za poplatek příjemci. V zahraničním obchodu se však bankovní šeky pouţívají dosti zřídka. Stává se to zpravidla v případech, kdy jde o platební podmínku zahraničně obchodní smlouvy, podle které se dodává zboţí velmi poptávané, nebo poskytují sluţby vzácně poskytované, které je obvykle potřeba při převzetí nebo dokonce před dodávkou zaplatit v hotovosti. Přitom hodnota smlouvy je přesně specifikována a zahraniční kupující přejímá zboţí v tuzemsku osobně nebo pomoci svých zmocněnců.11
Zdroj: 11 Kovařík, Zdeněk. Směnka a šek v České Republice. 4. vyd. Praha, 2001. ISBN 80-7179-549-6
10
Soukromý šek Vystavuje soukromá osoba, tedy klient, u kterého je v bance vedený účet. Klient zpravidla má šekovou kniţku, pomoci které přikazuje šekovnikovi (bance), aby vyplatil na šeku napsanou částku peněz. Soukromé šeky jsou dost rizikové pro věřitele, který takový šek přijímá k úhradě své pohledávky. Můţe se stat, ţe šek není krytý. Dochází k tomu v situaci, kdyţ majitel šekové kníţky vypisuje šek a současné s tím nemá na svém bankovním účtu dost peněz. Z toho důvodů, ţe soukromé šeky nejsou kryty bankou, v zahraničním
obchodě se
vyhýbají placení svých pohledávek pomocí ně, a s přijetím šeků souhlasí zejména v případech, kdy se tím sniţuje riziko, ţe jí bude placeno ještě později, nebo riziko, ţe by pohledávka nemusela být s různých důvodů splacena vůbec.12 Kdyţ jsem zkoumala druhy šeku, přišla jsem k tomu, ţe ze soukromého šeku vznikly takové zvláštní druhy jako blankošek a eurošek.
Blankošek Blankošek- druh soukromého šeku, specifický tím, ţe je podepsán výstavcem bez uvedení částky. Výstavce uzavírá s majitelem šeku zvláštní smlouvu o podmínkách, za kterých můţe majitel šeku vyplnit před jeho předloţením k honorování. Platba blankošekem je dost riskantní operace, zaloţená na důvěře výstavce šeku k jeho majiteli, v některých případech však je nezbytná. Blankošek se pouţívá například k úhradě zvláštních nákladů, k níţ se výstavce šeku zaváţe, nicméně její výše není v době vystavení šeku známa, při čemţ odklad plnění závazku výstavce šeku by byl pro něho spojen s dalšími náklady.
Eurošek (Zaručený šek) Eurošek existoval jako modifikovaná forma soukromého šeku. Eurošek byl produktem mezinárodní bankovní asociace EUROPAY Int., která tento systém v Evropě a Středomoří provozovala několik desítek let. Součástí eurošeku byla záruční karta, která potvrzovala bonitu šeku a zaručovala jeho proplacení. Šek a záruční karta sniţovaly riziko při ztrátě nebo odcizení, působily proti zneuţití šeků. Eurošek mohl být pouţit jak k bezhotovostnímu placení, tak i k výběru hotovosti na přepáţkách členských bank. Vystavení jednoho šeku bylo limitováno 12
Zdroje:1.Měsec.cz. Článek: Chvátal, Zdeněk.” Platíme šekem: Jak vypsat šek a jak ho inkasovat?” 5. 12. 2008. [online],[cit. 2009-10-21] Dostupný z WWW: < http://www.mesec.cz/clanky/platime-sekem-jak-vypsat-sek/>. 2.Kovařík, Zdeněk. Směnka a šek v České Republice. 4. vyd. Praha, 2001. ISBN 80-7179-549-6
11
maximální přípustnou částkou 300 CHF (nebo ekvivalentu v jiné měně) Banka, která vydávala eurošek a kartu, garantovala proplacení šeku. Tady, šeky byly na pobočkách členských bank bezpodmínečně akceptovány a ihned proplaceny, aniţ by bylo třeba ověřovat krytí šeku. Eurošeky zvláště působily v Německu. Po roce 2000 je nahradila tzv. EC karta, coţ je elektronická karta Maestro, cobrandovaná s domácím uzavřeným německým platebním systémem Electronic Cash ("EC"). Této kartě se dodnes lidově říká «EC karta»
Výhody eurošeku:
-
Šlo o osvědčený systém pouţívaný převáţně v evropských a středomořských turistických
oblastech. -
Omezovaly potřebu hotovosti.
- Zúčtování transakce probíhalo přibliţně aţ za 30 dnů od vystavení šeku - do té doby byly prostředky úročeny na účtů.
Nevýhody eurošeku:
-
Vzhledem k tomu, ţe české banky vydávaly, na rozdíl od zahraničních bank, záruční
kartu bez moţnosti výběru hotovosti v bankomatu, představovaly platební karty mnohem lákavější alternativu. -
Eurošeky byly poměrně lehce zneuţitelné zvláště v případě odcizení šeků, karty a pasu
zároveň.13 Podařilo se zjistit, ţe v současné době eurošek se ještě pouţívá ve Velké Britanii, většinou v podnikatelství a v dost malých hodnotách. Dále soukromé šeky lze dělit podle: 1. V čí prospěch je šek vystaven: Šek na řad – šek označený určitým jménem a výslovnou doloţkou „na řad“. Na jméno – šek označený určitým jménem; Na doručitele – šek označený textem „ na doručitele“ . Rektašek – šek označený určitým jménem a doloţkou „nikoliv na řad“. Tento šek není moţné převést na někoho jiného. 13
Zdroj: Měšec.cz. Článek: Chvátal, Zdeněk. Eurošek[cit. 2009-10-02] Dostupný z WWW:
.
12
2. Způsob proplácení šeku: 1)
K hotovému placení - je honorován šekovníkem nebo osobě na šeku uvedené. Šekovník
přitom odpovídá za splnění doloţky “na řad” nebo “nikoli na řad”. 2)
K zúčtování – doloţkou napsanou napříč na líci šeku, můţe výstavce nebo majitel šeku
doloţka, zakázujcí majitele nebo výstavce šeku, aby šek byl honorován v hotovosti. Obvykle zní „jen k zúčtování“ apod. Šekovník jej neproplácí, ale knihuje k dobru na účet oprávněného majitele. Pro zdůraznění se někdy tato doloţka píše mezi dvě rovnoběţné čáry napříč šeku. Doloţka platí, i v tom případě, kdyţ je na šeku prostě napsaná. Nelze ji škrtnout. Pokud je šekovníkovi předloţen šek, na němţ je tato doloţka škrtnuta, zachází s ním, jako by škrtnuta nebyla. Šekovník odpovídá za splnění příkazu uděleného tuto doloţkou do výše šekové částky. 3. Jakým způsobem křiţován: 1)
Všeobecně křiţovaný – křiţovaný dvěma rovnoběţnými čarami z rohu šeku. Mezi nimi
můţe být doloţka „peněţní ústav“. Všeobecně křiţovaný šek můţe šekovník honorovat jen peněţnímu ústavu nebo svému zákazníkovi. 2)
Zvláštně křiţovaný odlišný od všeobecně křiţovaného tím, ţe mezi křiţovací čáry je
napsán název peněţního ústavu a jen tomuto peněţnímu ústavu můţe šekovník šek honorovat. V případě, kdyţ označený peněţný ústav je současně šekovníkem, můţe jej proplatit jen svému zákazníkovi. K vybrání šeku však můţe označený peněţný ústav pouţít i jiný peněţní ústav.
Cestovní šek Cestovní šek - zvláštní druh šeků, jehoţ právní úpravu obsahuje §720 aţ 724 Obchodního Zákoníku (Zákon Směnečný a Šekový není pouţitelný na cestovní šeky ani podpůrně). Cestovní šek, na rozdíl od bankovního a soukromého šeku, není cenný papír. Cestovní šek se pouţívá při cestách do zahraničí, v případě, kdy není k dispozici platební karta. Šek lze proměnit v bankách či směnárnách za valuty, ale stejně se v hotelích, restauracích a obchodech po celém světě.14 Cestovní šek lze koupit v bankách, cestovních kancelářích, směnárnách a zahraničních poštách. Při proplácení tohoto šeku je nutné šek znovu podepsat, a to za přítomnosti pokladního, který zkontroluje správnost podpisu. Zdroj:14 Kalimera.cz. Článek: “ Co s penězi na cestách?” Cestovní šeky. Platební karty. Kreditní karty. [cit. 200910-12] Dostupný z WWW:
.
13
V případě, kdy cestovní šek je ztracen nebo ukraden, majitel dostane náhradní šeky v zákaznickém centru společnosti, která šek vydala. Cestovní šeky se vydávají v různých měnách a nominálních hodnotách, oboje je na šeku předtištěno.
2. Šek v Evropské unii V severní Americe je šek jednou z nejběţnějších platebních metod, zatímco v Evropě se pouţívá čím dál tím méně. V některých zemích jako ve Finsku, nebo Švédsku se v současnosti jiţ nepouţívá vůbec. V této kapitole se podíváme na situace pouţiti šeků v
konkrétních
vybraných zemích EU.
2.1 Šek v Německu Přímé bankovní převody a elektronické platby vytlačily šeky v mnoha státech, např. i v Německu. Ale na rozdíl od takových zemí jako Francie a Velká Britanie, Německo patří k zemím, kde šek zůstal jako doplňková sluţba, kterou banky zpracovávají individuálně. Za špatně vyplněné šeky výstavce můţe zaplatit i pokutu. Neproplacení šeku je pro banku dost drahá záleţitost. Od roku 1950 pouţívají banky pro přijetí a odeslání regulárních plateb, jako například mzdy, nájemné a zásilkové faktury, tak zvané Ţiro účty(běţné účty). V Německu se všechny druhy faktur proplácejí peněţním převodem (německy Überweisungen). Velmi běţné je v bankovní praxi souhlas s automatickým strháváním peněz z účtu plátce věřitelem (německy - Lastschrifteinzug, česky - inkasní platba). K takovému placení potřebuje věřitel jenom číslo účtu a banku plátce. Od roku 1990 je tato sluţby dostupná i pro obyčejné obchodníky. I z těchto důvodů se v Německu platební karty pouţívají spíše jako úvěry, neţ jako bezhotovostní platby debetní kartou. 15 Důleţité je taky zdůraznit, ţe na konci 90.-let byl dalším důvodem poklesu zájmu o klasický šek tzv. Eurošek.
15
Zdroje: 1. Navajo. Otevřená encyklopedie. Šek v Evropě. [cit. 2009-10-22] Dostupný z WWW: < http://sek.navajo.cz/>. 2. Answers.com. Cheque in Europe. [cit. 2009-10-22] Dostupný z WWW: < http://www.answers.com/topic/cheque-1#Europe>.
14
Eurošeky vyráběla mezinárodní bankovní asociace EUROPAY Int., která tento sytém provozovala několik desítek let v Evropě a Středomoří, ale největší úspěch zaznamenal eurošek právě v Německu. Eurošek byl zdokonalenou formou soukromého šeku, součástí kterého byla záruční karta. Tato karta potvrzovala bonitu šeku, zaručovala jeho proplacení, sniţovala moţná rizika proti zneuţití šeků v případě ztráty nebo odcizení. Jednou z výhod eurošeků byla moţnost pouţití jak k bezhotovostnímu placení, tak i k výběru hotovosti na přepáţkách členských bank. Avšak z bezpečnostních důvodů byla klasická alternativa platební karty lákavější - v případě odcizení šeků, karty a pasu zároveň, eurošeky byly lehce zneuţitelné. Proto po roce 2000 eurošeky nahradila elektronická karta Maestro, které se dodnes říká „EC karta”.16 V Německu šekové právo funguje na základě Ţenevských úmluv.
2.2 Šek ve Francii Na začátku uvedeme, ţe ve Francii šekové právo funguje na základě Ţenevských úmluv. Ve Francii jsou šeky levné a jednoduché v pouţití platební nástroje, ale teď uţ se vyuţívají výrazně méně neţ dříve, a spousta obchodů uţ vůbec nepřijímá šeky jako platební prostředky. Jestli ostatní zemí pouţívají šeky jako doplňkovou
sluţbou a banky je zpracovávají
individuálně, ve Francii funguje automatizovaný šekový systém. Pro francouzské spotřebitele jsou šekové transakce bezplatné a pro společnosti je jejích cena relativně nízká, a to znamená, ţe ve Francii je stále poměrně velký zájem o šeky. Navíc ve Francii fungují některé instituce, které jako platební prostředek přijímají jenom šeky. Například, rodiče v určitých městech mohou platit za obědy jejich dětí (ve státních školách) pouze šekem. Proto je pravděpodobné, ţe šeky tam alespoň nějakou dobu ještě budou. Zajímavé je, ţe pouţití hotovosti v současné době klesá jak na spotřebitelském, tak i korporačním trhu. V podstatě víc neţ polovina šeků vypsaných v Evropě pochází z Francie. A teprve v posledních několika letech překročilo mnoţství transakcí platební kartou počet transakcí šekem.
Zdroj: 16Měšec.cz. Článek: Chvátal, Zdeněk. Eurošek[cit. 2009-10-02] Dostupný z WWW: .
15
Francouzská šeková kníţka se jmenuje Chequiers nebo Carnet de cheques, a šek se nazývá chèque. Francouzské šekové kníţky nejsou stejného typu jako například v Velké Britanii. Klient můţe poţádat banku, aby mu ukázala správné vyplnění šeku. Na druhou stranu i většina prodejců nebo restaurací jsou ochotné to vyplnit za klienta. Dokonce hodně obchodů má automatické vyplnění šeků, a zákazník ho musí jen potvrdit a podepsat. Zákazník se uvádí v prvním řádku slovy Payez contre ce Chebe a jméno věřitele ve druhém řádku, zatím co ve Velká Britanii je to opačně. Zákazník můţe být taky poţádán o uvedení místa, kde šek byl vypsán Fait a, pak datum Le a podpis v pravé spodní časti šeku. Všechny šekové kníţky mají perforovanou (děrovanou) část, do které je moţné přidat detaily ke kaţdému šeku, který drţitel vypsal a nebo běţný totální balanc. Jestli klient nepoţádá jinak, všechny šeky jsou krosovány bankou. Většina obchodů a restaurací přijímá k placení šeky, ale šeky nejsou obecně akceptované kvůli problémům s nevyplacenými a ukradenými šeky. Ve Francii je nelegální vypisovat šeky bez dostatečných finančních prostředků na účtu chèque sans provision. Záruční systém ve Francii není stejný jako to má Velká Britanie. Tedy, trest za vystavení nekrytého šeku je ve Francii vyšší. Za nezákonnou manipulaci nebo za provedení nezákonných úkonů se šeky můţe být osoba potrestaná pokutami anebo zakázáním vypsání šeků aţ po dobu 5 let. Nicméně, pravidla nejsou tak přísná. Jak některí pozorovatelé zjistili, většina bank se snaţí vyvarovat se trápení jejich klientů. Jestli se to stává s jejích zákazníkem, reakce banky pravděpodobně bude závislá na okolnostech a vztazích s jejich klientem. Banka můţe zaplatit šek
a
k tomu
dovolit
klientovi
ho
přečerpaní.
Jestli jsou prostředky na depositním účtu klienta, můţe klient poţádat o převod z depozitního účtu na druhý (šekový). Další alternativou je, ţe banka vrátí šek trasantovi (příjemci peněz) označenému jako impayé faute de provision a poţádá klienta o uloţení dostatečných prostředků na účet. Banka můţe taky trvat na vrácení šekové kníţky a to do doby, neţ budou na účtě dostatečné peněţní prostředky. Jestli zákazník nestihl vyřešit svojí situaci, bude jeho jméno zaneseno do registru Fichier Central de Chèque (FCC), coţ znamená zakázání vypisovaní šeků na dobu 5 let. Banka zaplatí poplatky a klient bude zavázán pokutou před Tresor Public.
16
V případě placení šekem velké částky peněz, můţe klient získat bankovní šekovou záruku stejně jako to je ve Velké Britanií. Banka za takovou sluţbu můţe naúčtovat poplatek, na druhou stranu klient nemusí být nervózní. Je taky nezákonné vypisování šeků s uplynulým datem splatnosti, zatímco antedatovaní (časové předcházení) je zákonné. Doba platnosti šeků je jeden rok, pak banka odmítá jeho přijetí. Emitent po vypsání šeku ho nemůţe zrušit kromě případů, kdyţ šek je
ztracen ukraden falešný insolvence příjemce
Pokud zákazník zrušil šek kvůli podvodu nebo ztracení, můţe být patřičná částka dočasně blokovaná na jeho účtu, zatímco bude jeho pozice ověřena. Děje se tak hlavně z důvodu, aby bylo moţné se zachránit před penále příjemce.17
2.3 Šek ve Velké Británii Právní úprava šeku ve Velké Británii vyplývá z oblasti Anglosaské, a přesně z Bills of Exchange Act (který taký platí v Severním Irsku) Šek byl přijat ve Velké Britanii, aţ po přijeti ve Francii. První reference anglickým zákonem bylo ustanovení ze 14. století, které ustanovilo, ţe směnky mohou být pouţity a vně země. Směnky se pouţívaly v zahraničním obchodě, a aţ pak, v budoucnosti, začali to pouţívat i vnitřní země. Do 17. století směnku pouţívali jak pro zahraniční,tak pro domácí platby. Šek, jako druh směnky, začal vyvíjet. Původně šeky byli známy jako „drawn notes“, coţ s angličtiny znamená umořitelný cenný papír. Zákazníkům bylo umoţněno vybírat peněţní
prostředky
s jejich bankéřem a poţádat o okamţitou platbu. Jeden z prvotních ručně vypsaných šeků
byl vystaven Messrs Morris a Clayton,
bankéřem z Londýna, 16 února 1659. Platba byla určená pro Mr Delboe a podepsaná Nicholasem Vanackerem. Částka sestavovala Ł400 coţ je dnes okolo Ł42,000. Tento šek je známý jako jeden z prvních existujících ve Velké Britanii (Foto toho to šeku je uvedeno v příloze) teď se nachází v archivu Royal Bank ve Švýcarsku. Ačkoli datům vypsání šeku je 16 února 1659, byl skutečně vystaven 16 února 1660 roku. Vyplývá to přechodu kalendáře
Zdroj:17 Frenchproperty.com.
French cheque. [cit. 2009-11-01] Dostupný z WWW: < http://www.french-property.com/guides/france/finance-taxation/banking/cheques/>.
17
Gregoriana na kalendář Juliana, a fakt, ţe od roku 1751 zákonný rok v Anglii, a začínal se 25 března, ale ne prvního ledna.
Clearing šeků Clearing šeků je operační soustava nebo systém, který umoţňuje šek vyměnit a zúčtovat mezi bankou nebo pobočkou a vůči klientovi. Dnes ve Velké Britanii sám proces účtování šeků je hodně zautomatizován.
The Cheque and Credit Clearing Company C&CCC The Cheque and Credit Clearing Company coţ se dá přeloţit jako šeková a kreditní clearingová společnost, je nezisková organizace, zaloţená jako akciová společnost, řídící šekový clearingový systém v Anglii a Walesu od 1985 a v celé Velké Britanii od roku 1996, Stejně jako clearing šeku, systém provádí další formy plateb:
Stanoveni společnosti šeku Poštovní poukázky Záruky Státní platební příkazy Cestovní šeky Bankovní traty (směnky)
C&CCC takţe řídí systém pro kreditní clearing(clearing bankovních papírů- ţiro kredity)a eurošeky(euro clearing)
Šekový trh Objem šeků dosáhl vrcholu v 1990, kdy bylo vydáno 4 miliardy šeků. Z toho 2,5 miliardy byly zaúčtovány vnitř bankovním clearingem, C&CCC(The Cheque and Credit Clearing Company), 1,5 miliardy šeků byli vypsány domácnostmi, a proplaceny na pobočkách, které nebyly propojeny přes clearing. Kdyţ objem šeků začal klesat před clearingovou společnosti stala otázka: jak prospět k technologickému zlepšení ve zhoršující se podnikové situaci. Od té doby, kdy v roce 1990 vydání šeků dosahovalo 4 miliardy, šekový trh stále klesal. V roce 2008, 1.4 miliardy šeků byly pouţity pro platbu a získaní hotovosti. Pokles šeku hlavně souvisí s růstem pouţití debetních karet a elektronických plateb. Nejsilnější vliv na současný rychlý úpadek způsobili supermarkety a maloobchody, které přestaly akceptovat soukromé šeky. Některé telekomunikační firmy nepřijímají šeky jako platební proste dek. Některé obchodnici opačně zavazuji zákazníků platit šekem. Jako výsledek, jenom malé vlastní platby se provádí šekem.
18
Dále jsem uvedla graf, na kterém můţeme vidět podíl transakcí šekem v roce 1990 a 2008. Od roku 1990 se mnoţství transakcí šekem ve Velké Bretánii změnšilo skoro v tří krat. Čísla jsou uvedeny v bilionech.
Šekový trh ve Velké Británii Graf 1.
Zdroj: http://www.chequeandcredit.co.uk/files/candc/history_publication_final_-_small_version.pdf
V podnikání objem pouţití šeků taky klesá. Celkově, placení šekem v podnikatelské sféře kleslo více, neţ v zákaznické. Nicméně, šeky zůstali jako jedinečná flexibilní metoda placení, která můţe se pouţívat pro skoro všechny typy plateb a transferů, jak vzdáleně, tak osobně. V některých trţních sektorech, kde šek hodně se pouţívá, často není moţná elektronická alternativa. Například, domácnosti často platí šekem obchodníkům, zatímco malé nebo střední firmy stále vypisuje a přijímají vice šeků, neţ jiné podnikatelské sektory.
Eurošeky a Eurošekový clearingový systém Banky ve Velké Británii vydávají eurošeky pro placení za zboţí a sluţby. Clearingový systém britského eurošeku byl zaveden v roce 1999 smlouvou se spuštěním EUR. Banky, které nabízí svým zákazníkům sluţbu eurošeku vedou klientské účty jak v librách, tak i v eurech. Tento druh šeku mohl být pouţit jenom ve Velké Británii a kdyţ eurošeky je placeno na eurové účty v Britanii, proces jejich účtování prochází přes eurošek clearing, který řídí C&CCC. Eurošeky se pouţívají většinou podnikateli a ve velmi malých hodnotách. Roční clearingová hodnota pro eurošek dosáhla vrcholu v roce 2003 do 729,000 transakcí a s toho momentu hodnota klesá kaţdý rok. Počet eurošeku je v současnosti menší neţ půl milionu ročně. 19
V roce 2009 C&CCC slavila 350 jubilei šeku, ale vypadá to tak, ţe další 350 let šek se pouţívat ne bude.18 V prosinci roku 2009 Londýnská Platební rada oznámila, ţe se v zemi do devíti let přestane platit šeky a k cílovému datu 31. října 2018 centrální proplácení šeků bude uzavřeno. Pro starší lide a malé podnikatelé, pro které je љek иasto jedinou formou platebnнho styku Platebnн rada bude hledat vhodnou alternativu. Jak to uvedl výkonný ředitel Platební rady Paul Smee: "Ve 21. století existuje mnohem více účinnějších způsobů platby neţ papír. Doba je zralá, aby celá ekonomika měla prospěch z jeho nahrazení".19
Pouţívání základních platebních nástrojů v EU (2000-2008) Podíváme se na graf dole, který zobrazuje vývoj pouţití v Evropské Unie platebních karet, šeků, Inkasní formy placení a úhrad (kreditní operace). Na grafu zobrazeno číslo transakcí za rok 2000 aţ 2008 v miliardách. Graf 2.
Zd roje: http://www.ecb.eu/press/pr/date/2009/html/pr090911.en.html - ECB
1.
2.
18
Zdroj: Check and credit clearing company. The Cheque and Credit Clearing Company is a membershipbased industry body which manages the cheque clearing system in Great Britain.[cit. 2009-12-02], Dostupný z WWW: < http://www.chequeandcredit.co.uk/>. 19
Zdroj: Finanse.aktualně.cz. Eko, Red. „Příběh po 350 letech končí, Británie dává šeku sbohem“. [22.12.2009-online], [cit. 2010-02-15]. Dostupný z WWW: .
20
Číslo transakcí provedených se všemi platebními nástroje (mimo hotovostní transakce) vyrostlo do 5% v roce 2008. Posledním trendem pro platební karty je výrazný růst aţ na 10% za rok a přes tu dobu. Pouţívání bezhotovostního placení vzrostlo o 5% a 6% za rok příslušně. Naproti tomu, transakce se šeky klesly průměrně o 5% za dobu 9 let.20
2.4 Statistika v kaţdé ze zemí Podíváme se teď podrobně na statistiku a situace v kaţdé z vybraných zemí. V přiloţených dolu tabulkách se porovnávají šeky s platebními karty, elektronickými peníze, úhradami a inkasní formou placení od roku 2003 aţ do roku 2007. V kaţdé z prvních tabulek jsou uvedeny data jen pro nebankovní sektor, ve druhých jsou uvedeny data celkové.
Německo Ukazatele pouţívaní platebních instrumentů a terminálů nebankovním sektorem v Německu: objem transakcí za rok (v miliónech.) Tabulka 3. 2003
2004
2005
2006
2007
Šeky
131.80
110.88
107.48
108.90
81.85
Platební karty Vydané v zemi Elektronické peníze
2,016.52
2,236.38
2,372.09
2,435.63
2,076.14
37.37
38.31
37.78
42.28
52.71
Úhrady (kreditní operace)
5,787.58
6,170.89
6,713.15
7,262.19
5,177.66
Inkasní forma placení (přímé debety)
5,458.84
6,056.02
6,662.10
7,363.34
6,903.66
Platební instrumenty
Zdroj:www.ecb.eu
20
Zdroje: Check and credit clearing company. The Cheque and Credit Clearing Company is a membership-based
industry body which manages the cheque clearing system in Great Britain.[cit. 2009-12-02], Dostupný z WWW: < http://www.chequeandcredit.co.uk/>.
21
Ukazatele pouţívaní platebních instrumentů a terminálů v Německu: objem transakcí za rok (EUR miliardy) Tabulka 4. 2003
2004
2005
2006
2007
Šeky
669.24
559.94
516.49
602.29
398.86
Platební karty Vydané v zemi
140.40
150.05
158.44
163.16
136.39
Elektronické peníze
nav
nav
nav
nav
nav
Úhrady (kreditní operace)
28,352.60
28,495.56
31,140.93
31,719.39
47,105.01
Inkasní forma placení (přímé debety)
3,320.49
3,411.81
3,371.25
3,665.48
9,126.67
Platební instrumenty
Zdroj:www.ecb.eu
Z tabulek vyplývá, ţe ze všech forem placení v Německu převládá inkasní forma, tedy přímé debety. Šeky stále klesají, a od roku 2003 klesly skoro dvojnásobně. Pomocí jednoduchých propočtu, dá se říct, ţe objem šekových transakcí od roku 2003 do roku 2007 klesl skoro o 40%. Mezi tím účel inkasní formy placení v Německu pořad roste, a za stejnou dobu vyrostl aţ na 170% nebo ve tři krát. Objem transakcí úhrad (kreditních operací)vzrostl o 34%.
Velká Británie Ukazatele pouţívaní platebních instrumentů a terminálů nebankovním sektorem ve Velké Británii: objem transakcí za rok (v miliónech.) Tabulka 5. Platební instrumenty Šeky Platební karty Vydané v zemi Elektronické peníze Úhrady (kreditní operace) Inkasní forma placení (přímé debety)
2003
2004
2005
2006
2007
2 089,0
1 931,0
1 778,0
1 600,0
5 412,0
5 899,0
6 283,0
6 726,0
7 200,0
nav
Nav
nav
nav
nav
2 210,8
2 598,4
2 983,7
3 059,0
3 120,5
2 429,9
2 589,9
2 722,2
2 857,8
2 963,5
2 251,0
Zdroj:www. ecb.eu
22
Ukazatele pouţívaní platebních instrumentů a terminálů v Velké Británii: objem transakcí za rok (EUR miliardy) Tabulka6. Platební instrumenty Šeky Platební karty Vydané v zemi Elektronické peníze Úhrady (kreditní operace) Inkasní forma placení (přímé debety)
2003
2004
2005
2006
2007
1 843,28
1 779,64
1 682,15
1 686,37
1 648,73
261,92
292,63
315,14
343,49
379,02
nav
Nav
nav
nav
nav
74 853,62
76 502,40
80 523,57
91 058,55
104 470,49
662,19
750,38
797,04
844,83
883,59
Zdroj:www.ecb.eu
Z tabulek vyplývá, ţe objem šekových transakcí plynule klesá, však není tak dramatické jak to je Německu, a konkrétně na jenom o10%. Pouţití platebních karet vzrostlo o 45%, objem kreditních operací o 40%, transakce inkasní formou placení se zvětšily o 34%.
Francie Ukazatele pouţívaní platebních instrumentů a terminálů nebankovním sektorem ve Francii: objem transakcí za rok (v miliónech.) Tabulka 7. Platební instrumenty Šeky Platební karty Vydané v zemi Elektronické peníze Úhrady (kreditní operace) Inkasní forma placení (přímé debety)
2003
2004
2005
2006
2007
4 261,5
4 133,8
3 916,3
3 827,0
3 650,4
4 341,5
4 650,0
5 243,8
5 615,4
6 144,7
18,1
16,0
17,0
20,1
26,4
2 587,5
2 599,2
2 408,4
2 617,1
2 615,1
2 353,2
2 542,7
2 512,8
2 736,8
2 909,8
Zdroj:www.ecb.eu
23
Ukazatele pouţívaní platebních instrumentů a terminálů ve Francii: objem transakcí za rok (EUR miliardy) Tabulka 8. Platební instrumenty Šeky Platební karty Vydané v zemi Elektronické peníze Úhrady (kreditní operace) Inkasní forma placení (přímé debety)
2003
2004
2005
2006
2007
2 433,6
2 084,2
2 175,7
2 207,7
2 174,3
204,0
219,6
260,2
282,9
310,6
0,07
0,05
0,04
0,04
0,05
98 095,6
107 554,3
13 462,3
17 717,6
20 964,4
755,6
782,5
906,7
980,7
1 020,7
Zdroj:www.ecb.eu
Ve Francii objem šekových transakcí stejně jako ve Velké Britanii klesl
o 10%.
Domnívám se, ţe je to způsobeno tím, ţe jak uţ bylo řečeno, v těchto zemích zákaznici britských a francouzských bank jsou osvobozeny od poplatků. Skoro dvojnásobně vzrostly objemy transakcí inkasní formy placení, a o 78% se zmenšil objem transakcí kreditních operací. Pro lepši náhled dat a čísel předchozích tabulek uvádím graf, ukazující srovnání těchto zemí v pouţiti šeku. Graf znázorňuje
pouţívaní šeků nebankovním sektorem v Francii, Velká Britanii a
Německu: objem transakcí za rok 2004 aţ 2007 (v miliónech.
24
Pouţiti šeku ve vybraných státech EU. Graf 3.
Autor: Viktoriya Gosteva
Na konci jsem přišla k tomu, ţe pouţiti šeku se v Evropě nezávisle na zemi a na míře poklesu sniţuje. Jediné, ţe v takových zemích jako Francie a Velká Britanie se vyskytuje ten pokles miň kvůli automatizovanému šekovému systému, státní podpoře a institucím, které stále přijímají platby pouze šekem. Pokud budeme počítat i s informaci, ţe do roku 2018 šek ve Velké Británii úplně zmizí, lze očekávat, ţe pravděpodobně šeky v Evropě po 10 letech zůstanou jenom ve Francii.
25
3. Šek v České Republice Pro zjištění situace s platbou šekem v České republice jsem se rozhodla podívat se do nabídky čtyř největších bank, působících na území ČR a na nabídky mladší finanční instituce neţ je banka - druţstevní záloţny.
3.1 Porovnání nabídky šekových sluţeb v českých bankách Banky lze dělit na malé, střední a velké podle jejích bilanční sumy. Do skupiny velkých bank, působících na území České Republiky, patří Komerční banka,a.s. (KB), Česká spořitelna,a.s. (ČSAS), Československá obchodní banka (ČSOB), a.s., a Raiffeisenbank (RF), a.s.. Podívejme se na porovnání cen v těchto bankách. Pro sběr dat jsem se rozhodla pouţít nejen informace na webových stránkách, ale i údaje, které jsem dostala přímo na pobočkách bank. Bylo zajímavé pro mě nejen zkoumat nabídku kaţdé z bank, ale i pozorovat reakce manaţerů na mé prosby. Zkoumala jsem zvlaště porovnání cenové nabídky cestovního, bankovního a soukromého šeku.
Cestovní šeky Tabulka 9. KB Zprostředk ování prodeje Proplacení šeku připsáním na účet vedený u zkoumané banky Proplacení hodnoty šeku po inkasu Proplacení šeku v hotovosti v české měně
ČSAS
RF
2% z částky min.100-max. 2000Kč 2% z částky min.100-max. 5000Kč 1% z částky min.100-max. 5000Kč 2% z částky min.100-max. 5000Kč
ČSOB
2% z částky,min.50Kč
-------------Okamţité proplacení cestovního šeku 2% min 80,-
Proplacení šeku v 1% z částky hotovosti v cizí min.100-max. měně 5000Kč Prodej cestovních 2% z částky šeků z účtu min.100-max. Prodej cestovních 2000Kč šeku v hotovosti Zpracováno samostatně k 03.03.2010.
-------------2% z částky,min.300Kč 5% z částky,min.300Kč 1% částky
26
z šekové
Z definice soukromého šeku vyplývá, ţe při vystavení soukromého šeku klient musí mít v bance vedený účet, ke kterému je tiskopis vydán. Zpravidla to banky vyţadují i pro vystavení šeků bankovních, avšak není tomu tak vţdycky. Například podmínky KB nestanoví, ţe klient banky pro vystavení bankovního šeku musí mít vedený účet.
Bankovní šeky Tabulka 10. KB Vystavení šeku 2% z částky z účtu české min.200-max. měně 2000Kč Vystavení šeku 2% z částky v hotovosti v min.100-max. cizí měně 2000Kč Okamţité 200Kč proplacení šeku Blokace nebo 200Kč odvolání (Pokud odvolání bankovního ze zahraničíšeku/vrácení 200Kč +výlohy bankovního zahraničních šeku bank) Zpracováno samostatně k 03.03.2010.
ČSAS
RF
ČSOB
1% z částky,min.500Kč
1% z částky min.500max. 3000Kč
zdarma
--------
150Kč
500Kč
60Kč
200Kč+telekomunikační náklady
Soukromé šeky Tabulka 11. KB Vydání tiskopisu šeku Proplacení šeku
Bez poplatků 100Kč
Blokace nebo odvolání šeku/ 200Kč Zrušení blokace odvolání šeku Zpracováno samostatně k 03.03.2010.
ČSAS
RF
ČSOB
Bez poplatků
300,-/ 20ks.,15,-/1ks
zdarma
0,25% z částky,min.500Kč
zdarma
150Kč
500Kč
200Kč+telekomunikační náklady
5,-/1 ks
Zajímavé je, ţe v ČS soukromý šek lze vystavit jak k běţnému, tak i sporoţirovému účtu.
27
Komentář k výzkumu Údaje z tabulek byly zjištěny samostatně přímo na pobočkách a vébových stránkách uvedených bank. Během výzkumu jsem dospěla k několika zajímavým výsledkům. Začít je třeba tím, ţe ne kaţdý hned (resp. vůbec) pochopí, co sluţba uvedená v sazebníku znamená. V praxi jsem zjistila, ţe to bývá obtíţné i pro některé z pracovníků bank. Zadruhé, kdyţ jsem se ptala na šeky, vţdy to pracovníci museli někde vyhledat nebo se zeptat někoho z kolegů. Bylo vidět, ţe šeky často nepouţívají. Třetím zajímavým zjištěním pro mě bylo to, ţe dvě z největších bank - ČSOB a ČSAS cestovní šeky uţ vůbec neposkytují. Na webových stránkách České spořitelny můţeme najít ještě pár poloţek spojených s cestovními šeky, avšak v praxi jsem zjistila od manaţerů poboček, ţe cestovní šeky uţ nevedou.
3.2 Šek a druţstevní záloţny Druţstevní záloţny jsou finanční instituce, které se liší od bank tím, ţe jejich klienti jsou jejích členy. To znamená, ţe pro vyuţívání jejích sluţeb museli na začátku podepsat přihlášku, potom sloţit členský vklad a v některých případech ještě navíc vklad vstupní.21 Co se týče nabídky druţstevních záloţen, lze říci, ţe je poměrně rozmanitá. Ze zákona o spořit. a úvěrních druţstvech plyne, ţe druţstevní záloţnou je druţstvo, které pro podporu hospodaření svých členů provozuje následující finanční činnosti: přijímání vkladů, poskytování úvěrů, ručení a poskytování finančních sluţeb v různých formách. Z pohledu běţného občana (nepodnikatele) patří mezi nejvíce vyuţívané sluţby: zřízení běţného či spořicího nebo vkladového účtu, zajištění platebního styku či čerpání vypůjčených finančních prostředků (úvěru).22 Druţstevní záloţna leckdy poskytuje svým členům sluţby za relativně výhodných podmínek. Například v druţstevní záloţně AKCENTA je vedení běţného učtu, zřízení příkazu k úhradě a inkasa a vydání karty k Akcenta Konto pro její členy zdarma. Zdroje:
21
Měsíc.cz. Petr Janda. Článek: „Druţstevní záloţny. Pro koho a za kolik?“ [cit. 2010-03-24].Dostupný z WWW: < http://www.mesec.cz/clanky/druzstevni-zalozny-pro-koho-a-za-kolik/>. 22
Finexpert.cz. Muller, Roman. “Záloţna nebo banka.” [cit. 2010-03-24]. Dostupný z www:.
28
Coţ je dosti výhodné ve srovnání s bankami, kde klienti např. musí měsíčně odvádět docela vysoké poplatky za vedení běţného účtu. Co se týče šeku, ţádná z 20 druţstevních záloţen působících v současné době na území ČR šekové sluţby neposkytuje. Je docela zajímavé, ţe finanční instituce, která se objevila značně později neţ banky, vyloučila šeky ze své nabídky. Pokusím se vysvětlit, proč tomu tak je. Vraťme se k tomu, ţe banka je především podnik. Podnik se vţdy snaţí zabývat se produkty a sluţbami, které jsou likvidní, aby mohl vrátit své vloţené investice. Na území České republiky působí jenom zahraniční banky, tedy velké obchodní domy, které funguji nejen tady, ale i v jiných zemích. Proto si jakoţto velké podniky mohou dovolit mít ve své nabídce takový specifický pracovní nástroj, jakým je šek. A ten je opravdu „pracovní“: kaţdý šek se zpracovává manuálně, kaţdý šek prochází rukama pracovníků banky. Logicky z toho plynou dodatečné náklady na zaměstnance, coţ je pro jakýkoli podnik neţádoucí. Pro menši finanční instituce takové jako druţstevní záloţny - je značně citelnější obchodovat s takovým nákladným produktem - je to pro ně proto neefektivní. Druţstevní záloţny mají uţší nabídku, zahrnují do ní jen
nejuţívanější bankovní produkty.
4. Porovnání šeků s dalšími platebními prostředky Tato kapitola se zabývá porovnáním šeků s jinými platebními prostředky. Tím zjistíme, jaké výhody a nevýhody má šek oproti jiným platebním instrumentům. Pro toto porovnání jsem vybrala příkaz k úhradě, platební kartu a cestovní šek. Na konci kapitoly jsou informace o výzkumu, který jsem prováděla pomocí dotazníku, s cílem zjistit místa šeku v mezí jinými platebními nástroji.
4.1 Příkaz k úhradě a šek Příkaz k úhradě je platební příkaz z podnětu plátce. „Platební příkaz je pokyn klienta jeho bance, aby na vrub jeho účtu provedla určitou platbu ve prospěch účtu třetí osoby.23 „
Zdroj:23 Soldánová, Marcela; Schlossberger, Otakar. Platební styk. BIVŠ 2005. ISBN 80-7265-072-6
29
Na rozdíl od šeku platební příkaz je jednodušším a velmi rychle zpracovatelným platebním instrumentem. Kdyţ se podíváme na lhůty pro provádění, uvidíme, ţe příkaz k úhradě má své výhody. Zákon o Platebním styku24 § 8 o lhůtách pro provádění převodů v bodech 2 a 5 říká: „Provádí-li převádějící instituce příkazce převody na území České republiky v české měně a) mezi různými převádějícími institucemi, je povinna zajistit připsání částky převodu ve prospěch účtu převádějící instituce příjemce a předat jí podklady nutné k poskytnutí částky převodu příjemci nejpozději následující bankovní pracovní den po dni účinnosti příkazu k převodu, nebyla-li dohodnut lhůta kratší, b) v rámci téţe převádějící instituce, je povinna poskytnout částku převodu příjemci v den, kdy nastala účinnost příkazu k převodu, nebo následující bankovní pracovní den, není-li den účinnosti příkazu k převodu bankovním pracovním dnem. Převádějící instituce příjemce připíše částku převodu ve prospěch účtu příjemce nebo zajistí, aby částka převodu byla příjemci k dispozici, nejpozději následující bankovní pracovní den po dni, kdy byla částka převodu připsána ve prospěch účtu převádějící instituce příjemce a kdy tato převádějící instituce obdrţela podklady nutné k poskytnutí částky převodu příjemci, nebyla-li dohodnuta lhůta kratší.“ Jinými slovy, je-li ъиet klienta v jinй bance, neћ kterб penнze odeslala, pшi odeslбnн penмz v pracovnн den musejн bэt ze zбkona pшipsбny pшнjemci do dvou pracovnнch dnщ. Tuto lhщtu oznaиujeme jako D+2 (den odeslбnн + 2 pracovnн dny). Je-li pшevod uskuteиnмn v rбmci stejnй banky, musн banka penнze pшipsat nejpozdмji nбsledujнcн pracovnн den. Tuto lhщtu oznaиujeme jako D+1 (den odeslбnн + 1 pracovnн den). Kdyћ se pшipsбnн penмz opozdн, mбte prбvo na ъhradu ъroku ve vэљi dvojnбsobku diskontnн sazby ИNB.25 Jak jiћ bylo zmнnмno, je v pшнpadм љeku v rбmci Ћenevskэch Konvencн minimбlnн lhщta proplacenн po pшedloћenн 8 dnн; a to je v rбmci jednoho stбtu. Tedy nenн ћбdnэ rozdнl mezi tнm, zda je finanиnн instituce, kterб љek vydala a finanиnн instituce klienta, kterйmu mб bэt zaplaceno stejnб nebo nikoli. 24
Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku
Zdroje: 25Měsec.cz. Článek: Chvátal, Zdeněk. [online 2008-08-08],” Jak dlouho trvá převod peněz z jedné banky do druhé”. [cit. 2010-03-01].Dostupný z WWW: .
30
Ještě lze říci, ţe další výhodou příkazu k úhradě oproti šeku v obchodním styku je to, ţe platební příkaz k úhradě můţe byt vyhotoven s přesným datem splatnosti dle poţadovaných termínů dodavatele zboţí nebo jiného příjemce platby. Pochopitelně se šekem taková moţnost neexistuje. Podle §3, odst. 2 vyhlášky musí příkaz k úhradě obsahovat vţdy: o Označení, ţe se jedná o příkaz k úhradě o Bankovní spojení příjemce o Částku v české měně o Podpis nebo elektronický podpis o Konstantní symbol, pokud se jedná o platbu, která je příjmem státního rozpočtu nebo je výdajem státního rozpočtu; stanoví-li tak zvláštní právní předpis. Pokud chybí tyto údaje, můţe ho banka odmítnout a vrátit klientovi bez zpracování. Do dalších náleţitostí patři: o Datum splatnosti - den, kdy mají být odepsány peněţní prostředky z účtu plátce. o Variabilní symbol - identifikace platby pro příjemce a plátce o Specifický symbol – pro plátce a příjemce o Textová zpráva o Datum vystavení příkazu k úhradě26 Je zajímavé, ţe v případě příkazu k úhradě (narozdíl od šeku), datum vystavení patři do náleţitostí, bez kterých příkaz bude zpracován, přestoţe lhůta, během které má peněţní ústav platbu převést, jak u šeku tak i příkazu k úhradě, běţí od data vystavení.
4.1.1 Příkaz k úhradě a šek bankovní Příkaz k úhradě, jakoţ i bankovní šek, je příkazem klienta jeho bance zaplatit ve prospěch třetí osoby. Rozdíl je v tom, ţe platebním příkazem majitel účtu přikazuje bance převést peníze přímo na účet třetí osoby, zatímco příkazem k vystavení šeku, klient banky(teoreticky nemusí v případě s bankovním šekem mít v bance ani běţný učet) přikazuje vystavit šek ve prospěch věřitele, případně zaslat na adresu věřitele za poplatek.
4.1.2 Příkaz k úhradě a šek soukromý
26
Zdroj: Soldánová, Marcela; Schlossberger, Otakar. Platební styk. BIVŠ 2005. ISBN 80-7265-072-6
31
Soukromý šek má výhodu proti příkazu k úhradě v tom, ţe jeho majitel šekové kníţky má jeho vţdycky k dispozici a můţe jim zaplatit kdykoliv, dnem i nocí, coţ nelze říct o příkazu k úhradě. Pokud pobočky banky jsou uzavřeně (o svátcích, o víkendu) příkaz k úhradě vystavit nelze.
4.1.3 Platba příkazem k úhradě a šekem do zahraničí Kdyţ plátce a příjemce se dohoduji na platbu formou příkazu k úhradě, automaticky se dohoduji na dokumenty nezávaznou, nezajištěnou platbu, která se provádí prostřednictvím jejích bank a předpokladem je důvěra k plátci. V případě šeku soukromého, platba proběhne šekem klienta vystaveným na jeho banku. Také se pouţívá při dobrých vztazích mezí dvěma zahraničními partnery. Platba bankovním šekem probíhá prostřednictvím banky plátce, šekem vystaveným bankou na korespondenční banku. V mezinárodním platebním styku platba probíhá tímto způsobem pokud: 1)
Si to výslovně přeje příkazce
2)
Platba musí proběhnout v třetí měně
3)
V zemi příjemce pouţiti šekové platby je běţné (jak např. v USA)
4)
Není známo bankovní spojení příjemce platby27 V bodě 4. spočívá jedná z výhod šeku oproti kartě: můţeme zaplatit věřiteli i kdyţ
nemáme na něj bankovní spojení. Stejné
jako v případě
se
šeku bude
platba
do zahraničí
probíhat
pomoci
korespondenčních vztahů. A to se odráţí na poplatcích, kterých jsou několik. Jsou to poplatky, které účtuje banka plátce (zpravidla se pohybují kolem 1%) a výlohy všech bank zapojených do řetězce - tedy korespondenčních bank, kterým platba projde. 28 Z časového hlediska ze zákona o platebním styku §8 odstavec 3 plyne, ţe částka musí být převedena na účet příjemce během maximálně 5 bankovních pracovních dní, coţ je oproti šeku (30 pracovních bankovních dní podle Ţenevských konvenci) mnohem rychlejší.
Zdroje: 27
Kolektiv Autorů Bankovního institutu. Bankovnictví. 6. vyd. Praha, 2006. ISBN 978-80-7265-099-6
28
Peníze.cz. Dušan Hradil. Zahraniční platby? Sloţitý a drahý špás![cit. 2010-03-23].Dostupný z WWW: http://www.penize.cz/15999-zahranicni-platby-slozity-a-drahy-spas!
32
4.2 Platební karty a šeky Platební karta je nástroj k bezhotovostní platbě fyzických i právnických osob, za jehoţ vystavení a za výběry hotovosti z bankomatu jeho prostřednictvím klient platí bance poplatky. Co se týče transakcí klienta u obchodních partnerů banky, poplatky za to jsou ztrhávány z částky, kterou nakonec obdrţí obchodní partner. Součástí můţe být i nadstandardní cestovní pojištění, bezplatné vstupy do letištních salónků, slevy a další sluţby. Mezi největší asociace platebních karet patří především: Diners Club, Visa, MasterCard, American Express, JCB získali si důvěru bank i běţných klientů, protoţe prokázaly svou velkou inovační schopnost a spolehlivost. Jejich klienti vědí, ţe
jejich karta bude přijata v obchodě nebo bankomatech
kdekoli na světě Platební karta stejné jako šek je vhodná pro nahrazování hotovosti a umoţňuje nenosit hotovost stalé s sebou, avšak mít moţnost v případě potřeby uskutečnit nákup. Ovšem hlavní výhoda karty je v tom, ţe ji člověk můţe pouţít i o víkendu, kdyţ pobočky a banky mají zavřeno.29 Platební karta je kousek plastu, a uţ v tom má svoje výhodu proti šeku. Člověk nemusí stále platit za tiskopisy, zaplatí jednou poplatek za její vydání. Z časového hlediska platební karta má opět výhodu. V jakémkoliv obchodě můţeme zaplatit za kupované zboţí nebo sluţby hned a bez poplatku. Vpodstatě zaplatíme poplatek jen v případě, kdy vybíráme peníze z bankomatu.
4.2.1 Karta a bankovní šek Platební karty a bankovní šeky mají shodnou výhodu v tom, ţe jsou plně kryty bankou. Rozlišují se 2 druhy platebních karet: debetní (pokud lze čerpat jen vlastní prostředky) a kreditní (s moţností čerpaní kredit od banky). Při platbě buď kreditní nebo debetní kartou obchodník hned rozpozná jestli jsou na té kartě platební prostředky. Bankovní šek je také bankou plně krytý a vystavuje se bankou na ţádost svého klienta jenom tehdy, kdy za něj klient uţ zaplatil. Kdyţ klient platí bankovním šekem, musí na začátku zaplatit své bance a aţ pak ji poţádat, aby vystavila šek na jakéhokoli věřitele. Platební kartou za zboţí a sluţby je moţné zaplatit ihned. Je vidět, ţe je pro klienta jednodušší pouţít v tomto případě platební kartu.
Zdroj:
29
Juřík, Pavel. Encyklopedie platebních karet: historie, současnost a budoucnost peněz a platebních karet
ISBN 80-247-0685-7
33
4.2.2 Karta a soukromý šek Soukromý šek a platební karta mají společný bod v tom, ţe
jak ve prvním, tak i
ve druhem případě člověk, který má u sebe první nebo druhý platební prostředek je vţdy solventním. Soukromý šek není oproti kartě krytý bankou, z čeho plyne riziko a v tom právě spočívá jeho hlavní nedostatek. Nevýhoda platební karty spočívá v tom, ţe pokud obchodník platební kartu neakceptuje, a bankovní automat není dostupný, tak zákazník nemá moţnost kartou zaplatit. Podívejme se do tabulky, ve které jsem zobrazila opatření proti zneuţití šeku a platební karty neoprávněnou osobou. Tabulka 12. Opatření proti zneuţiti šeku a karet neoprávněnou osobou Platební karta
Šek
Limitování
Křiţování
sjednaný limit částky peněz, kterou klient banky
křiţovaní dvěma rovnoběţnými čárami z rohu
můţe čerpat za jeden den nebo týden.
šeku, mezi kterými je doloţka „peněţní ustáv“
Co má obsahovat platební nastroj 1.jméno drţitele,
označení, ţe jde o šek,
2. jméno vydávající banky,
bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou
3. měsíc a rok do kterého karta platí,
peněţitou sumu;
4. značka systému, ve kterém karta pracuje,
jméno toho, kdo má platit (šekovníka);
5.hologram (obrázek měnící motiv a barvy podle
údaj o místě, kde má být placeno
úhlu pohledu),
datum a místo vystavení
6. prouţek s podpisem drţitele, který porovnáním s
podpis výstavce.
podpisem
na
účtence
v
obchodě
umoţní
obchodníkovi ověřit drţitelovu totoţnost. Zdroj:finanční vzdělávání.cz
Autor:Viktoriya Gosteva
Narozdíl od šeků, které jsou opatřeny jenom textovými symboly, platební karta má i symboly grafické, takové jako značka systému, ve kterém karta pracuje a hologram, coţ ji více zabezpečuje před falzifikací. 34
Tím pádem, platební karta, jakoţto jednoduchý platební nastroj, umoţňující pohotový přístup k penězům svému drţiteli, má více výhod neţ šeky. Dále jsem uvedla tabulku, ve které je zmapováno pouţívání šeků a platebních karet v Evropské Unii. Uvedená data pro tyto instrumenty jsou za roky 2005 aţ 2008, je tedy zobrazen jejich vývoj během čtyř let.( číslo transakcí v milionech).
Pouţívání šeků a platebních karet v EU Tabulka 13. šeky
platební karty
2005
2006
2007
2008
2005
2006
2007
2008
Belgie
15.69
13.40
10.59
8.82
738.53
797.38
861.49
934.09
Bulharsko Česká republika Dánsko
-
-
-
-
14.67
22.64
10.38
12.69
0.45
0.43
0.37
0.32
79.28
93.57
129.41
147.51
25.80
19.43
16.51
13.69
665.21
771.71
852.15
935.93
Německo
107.48
108.90
73.93
65.18
2,372.09
2,435.63
2,010.23
2,244.36
Estonsko
0.02
0.01
0.01
0.01
81.88
106.76
130.84
148.33
Irsko
131.50
127.00
124.60
117.20
175.69
204.73
262.64
317.85
Řecko
27.83
27.83
29.46
28.82
67.19
71.67
77.54
84.73
Španělsko
198.80
164.27
153.46
136.04
1,467.89
1,682.38
1,945.66
2,098.36
Francie
3,916.26
3,826.97
3,650.41
3,487.44
5,243.83
5,615.36
6,144.66
6,542.50
Itálie
465.58
453.75
426.38
384.93
1,196.35
1,236.57
1,329.26
1,395.92
Kypr
25.35
25.36
26.19
26.77
19.55
21.58
25.87
30.19
Lotyšsko
0.04
0.03
0.03
0.03
40.44
57.28
76.65
95.13
Litva
0.00
0.31
0.28
0.25
51.53
64.23
83.47
88.94
Lucembursko
0.13
0.36
0.24
0.21
37.26
40.78
45.40
50.20
Maďarsko
0.00
0.00
0.00
0.00
85.54
110.23
134.79
166.30
Malta
12.18
12.54
13.9
11.94
5.32
6.40
8.15
10.13
Nizozemsko
-
-
-
-
1,418.91
1,548.95
1,659.06
1,874.11
Rakousko
6.00
6.00
3.00
3.00
263.07
289.37
315.68
344.29
Polsko
0.04
0.02
0.03
0.04
264.18
353.91
461.77
576.67
Portugalsko
209.93
186.13
183.08
173.26
745.87
791.37
843.10
893.61
Rumunsko
10.74
9.73
11.39
10.58
41.31
21.58
48.47
69.25
Slovensko
1.35
0.92
0.29
0.32
96.60
102.93
104.41
108.64
Slovensko
0.13
0.11
0.09
0.08
37.45
43.69
72.86
87.33
Finsko
0.70
0.60
0.60
0.60
674.00
815.00
918.00
1,011.00
Švédsko Spojené království Eurozona celkem
1.00
1.00
1.00
1.00
1,057.00
1,191.00
1,339.00
1,634.00
1,931.00
1,778.00
1,403.00
1,403.00
6,283.00
6,726.00
7,200.00
7,595.00
5,079.89
4,915.19
4,444.53
4,444.53
14,409.65
15,529.20
16,553.1 1
17,939.98
Celá EU
7,077.25
6,753.36
5,834.80
5,834.80
23,176.61
25,178.47
27,126.9 2
29,465.75
Zdroj: Statistics PocketBook -ECB( september 2009).
35
Z tabulky vyplývá, ţe v roce 2008 bylo skoro 3x víc transakcí platební kartou neţ šekem. Proto je moţné říci, ţe od roku 2005 pouţívání šeků jenom klesalo, zatímco ve stejném období číslo transakcí platební kartou stále rostlo. Takovou situace s klesáním pouţití šeků je moţné vysvětlit komplikovaností a komplikacemi při jejích pouţiti.
4.2.3 Platba kartou do zahraničí Avšak existuji případy, kdy kartou zaplatit nelze. Například kdyţ obchodník platby kartou neakceptuje nebo neakceptuje platby kartou ze zahraniин. Platby za zboћн do zahraniин je moћnй rozdмlit na 2 skupiny: 1) v rбmci Evropy a 2) mimo Evropu. Pokud mluvнme o platbм napшнklad do USA, zde je pravdмpodobnм moћnй se s dodavatelem dohodnout na platbм pomocн nмkterйho z mikroplatebnнch systйmщ. V takovэch pшнpadech se nejиastмji pouћнvб PayPal. Velkou vэhodou systйmu PayPal napшнklad pшi nбkupu na eBay je to, ћe se posнlanб ибstka penмz pojiљќuje. V pшнpadм, kdy prodejce zboћн nezaљle, dostane kupujнcн po podanй reklamaci penнze zpмt. Mнnusem takovйho systйmu jsou nevэhodnй kurzy a poplatek na stranм pшнjemce platby. Proto pak mnohdy pшнjemce (prodбvajнcн) ъиtuje tento poplatek do ибstky, kterou mб kupujнcн zaplatit. Pro pшedstavu шekneme, ћe ten poplatek bэvб kolem 3% (jak je tomu u Nмmeckй spoleиnosti eBay). Proto specialistй doporuиujн nastavit svщj ъиet tak, ћe konverze bude provбdмt banka, kterб kartu vydala, a nikoli mikrosystйm (PayPal). Dбle existujн takovй mikroplatebnн systйmy jako eGold, kterэ je urиen pro anonymnн platby. Nelze u nмj vystopovat pшнmй spojenн mezi odesilatelem a pшнjemcem platby, coћ logicky znemoћтuje reklamaci. V pшнpadм љeku jsou takй poplatky a zpravidla banka ъиtuje inkaso љeku zahraniиnнm partnerem jako obecnou zahraniиnн platbu. Pak vznikajн nбklady na stranм pшнjemce platby. 30
Pшi rozhodovбnн, jak platit do zahraniин – zda љekem nebo kartou, plбtce musн
spoинtat, co je je pro nмj vэhodnмjљн, jakб varianta vэjde jako levnмjљн a bezpeиnмjљн, coћ zбvisн na finanиnн instituci, kterб platebnн instrument vydala, pшнpadnм na mikroplatebnнm systйmu.
30
Zdroj:
Měsíc.cz. Článek:Patrik Chrz. [cit. 2010-03-22].Dostupný z WWW: < http://www.mesec.cz/clanky/jakymi-zpusoby-platit-do-zahranici/>.
36
4.3 Cestovní šek a šek Cestovní šek - je zvláštní druh šeku, určený zejména pro cesty do zahraničí. Vpodstatě je to listina, kterou klient podepisuje jednou při nákupu ve své bance, a podruhé při prodeji v zahraniční bance, kde za něj dostane peníze v měně, kterou potřebuje (dolary, eura nebo jiná měna). V případě, ţe klient cestovní šek nepouţil, můţe ho zpětně odprodat ve stejném místě, kde ho koupil. Abychom měli co největší jistotu, ţe šek lze proměnit v zemi, do které jedeme, je vhodné zvolit jednu z celosvětově uznávaných institucí (American Express, Visa, Thomas Cook a další ), které v současné době jiţ získaly důvěru zákazníků. Výhoda cestovního šeku spočívá v tom, ţe vţdy lze při odcizení nebo ztracení získat nový během několika hodin bez sankčního postihu drţitele (nemusí hradit poplatek za stoplistaci). Proto v případech krádeţe či ztráty, cestovní šek je vhodnější neţ platební karta.V případě nedostupnosti bankomatů nebo platebních terminálů, cestovní šek má také oproti platební kartě výhodu. Vpodstatě šek cestovní a obecný, spojuje jen slovo „šek“, protoţe jsou velmi rozdílnými platebními instrumenty. Mají různou právní úpravu a rozdílný účel. Pro přehlednost rozdílů a shod jsem uvedla přehlednou tabulku s údaji obecného a cestovního šeku.
Porovnání náleţitostí obecného a cestovního šeku Tabulka 14. Cestovní šek
Šek Co mají obsahovat
Označení „cestovní šek“
slovo „šek“ v textu listiny
Název výstavce
Jméno toho, kdo má platit – tedy jméno nebo název šekovníka (v současnosti jim je většinou banka)
Podpis výstavce nebo dostatečná náhrada jeho podpisu (bude-li připojen kontrolní podpis vlastníka (majitele) cestovního šeku). Příkaz nebo příslib vyplatit určitou sumu peněz
Bezpodmínečný příkaz zaplatit šekovou částku;
Právní úprava §720 aţ 724 Obchodního Zákoníku
Zákon Směnečný a Šekový
Účel platebního instrumentu Nahrazování valuty
Nahrazování hotovosti
Autor:Viktoriya Gosteva
37
Z tabulky vidíme, ţe to jsou skutečně dva zcela různé platební nástroje. Avšak pokusme se je porovnat - a to zejména cestovní šek se šekem bankovním a soukromým.
4.3.1 Cestovní šek a šek soukromý Pro porovnání cestovního a soukromého šeku se obrátíme na postup a průběh pouţiti těchto platebních nástrojů. Kdyţ přijedeme do zahraničí, půjdeme do banky a vyměníme svůj cestovní šek za hotovost. Hotovost je nejlikvidnější platební nástroj. Hotovostí můţeme zaplatit za jakékoliv sluţby a zboţí. Zatímco soukromý šek je cenný papír, který, jak jiţ bylo zmíněno, můţe být i nekrytým. Pravděpodobně málokdo z obchodníků ho bude chtít přijmout.
4.3.2 Cestovní šek a šek bankovní Podívejme se na podstatu cestovního šeku. Cestovní šek je způsobem přepravy peněz do jiné země v jiném tvaru, neţ v hotovosti. Pak v cizí zemi pouţíváme hotovost, nikoli šek. Těţko si lze představit, jak bychom zaplatili bankovním šekem v zahraničí. V supermarketu by se to určitě nepodařilo. Avšak v případě obchodního styku firem, kdy mluvíme o dodání zboţí by se to mohlo stát.
Vlastní výzkum Pro pochopení místa šeku v současnem platebním styku jsem rozhodla provést dotazník. Vzhledem k tomu, ţe jsem původem z Ruská a mám hodně známých i z jiných zemi, pouţila jsem moţnost vyzkoumat, jak vypadá situace se šekem i tam. Ptala jsem se na otázky dotazníku občanů z České Republiky, jiných zemí EU, zemi mimo EU a z Ruska.
Cílem
tohoto
výzkumu bylo zjistit, jaké názory mají muţi a ţeny různého věku, stupňů vzdělání a v různých zemích na některé z platebních prostředků.
Pro splnění cílu, ptala jsem na další otázky: 1. Jaký platební prostředek pouţíváte nejvíc? A. B. C. D. E. F.
šek soukromý šek bankovní platební kartu příkaz k úhradě hotovost e-banking 38
2. Jaký platební nastroj je s vašeho pohledu nejbezpečnější? A. B. C. D. E.
Hotovost Platební karta Šek Příkaz k úhradě E-banking
3. Co je pro vás při výběru platebního nástrojů nejvíc důleţité? A. Rychlost B. Spolehlivost C. Výše poplatků 4. Prováděl/a jste někdy platbu prostřednictvím bankovního nebo soukromého šeku? A. Ano
B. Ne 5. Pokud NE, chtěl/a byste vyzkoušet platbu šekem? A. Ano B. Ne 6. Pokud NE, proč? A. B. C. D.
Nevím o takové moţnosti Připadá mi ten nástroj nebezpečným Připadá mi pomalým a drahým Nevím, jak se to dělá
7. A. B. C.
Pouţíváte cestovní šek? Ano Někdy Nikdy
8. Pokud nikdy proč? A. Neznám o takové moţnosti B. Zdá se mi to nebezpečným C. Hotovost a platební karta je pro mě pohodlnější 9. Odpovídá- li z vašeho pohledu takový platební instrument jako šek současné době?
39
Protokol výzkumu EU (Evropská Unie mimo ČR) Výzkumu se zúčastnilo 5 osob:
2 ţeny s vysokoškolským vzděláním od 24 do 60 (dále jen ţena VŠ/ 2 ţeny VŠ),
2 muţi s vysokoškolským vzděláním od 24 do 60 (dále muţ VŠ/ 2 muţi VŠ),
1 muţ se vzděláním středním od 24 do 60 (dále jen muţ SŠ).
1. Pět z pěti nejčastěji pouţívají platební kartu (2 ţeny VŠ; 2 muţi VŠ, muţ SŠ). 2. Za nejbezpečnější platební nástroj tři z pěti povaţuji platební kartu (2 ţeny VŠ, muţ VŠ), jeden člověk počítá za nejbezpečnější hotovost (muţ SŠ). Jeden člověk za nejvíc bezpečný povaţuje šek (ţena VŠ). 3. Za nejvíc důleţité při výběru platebního nástroje: 3 lidi z 5 počítají rychlost (2 ţeny VŠ; muţ VŠ). 2 lidi z 5 počítají cenu (muţ VŠ, muţ SŠ). 4. Tři lidí z pěti prováděli platbu šekem (2 muţi VŠ, jedna ţena VŠ). 5. Ani jeden ze zbylých dvou platbu šekem zkoušet nechtěl. 6. Tito dva nechtěli by zkoušet platbu šekem, protoţe nevědí, jak se to provádí (ţena VŠ; muţ SŠ). 7. Jenom jeden z pěti někdy pouţívá cestovní šek (muţ SŠ). 8. Ostatní čtyři nepouţívají cestovní šek protoţe: Všichni čtyři počítají platební kartu a hotovost za víc pohodlnější platební prostředek neţ šek. 9. Na devátou otázku „Odpovídá-li z vašeho pohledu takový instrument jako šek současné době?“ odpovědi byli: „Nevidím ţádnou výhodu“ (muţ SŠ), „ Nevidím výhody proti kartě“ (muţ VŠ),
40
„Asi ano, odpovídá“ (ţena VŠ), „Zastaral, pouţívá se ne v kaţdé zemi“ (muţ VŠ).
ČR Výzkumu se zúčastnilo 19 osob:
jeden muţ s doktorským vzděláním od 24 do 60 (dále jen muţ VŠ Dr.),
sedm lidí (5 ţen, 2 muţi) se středním vzděláním od 24 do 60 (dále jen osoba SŠ),
dva muţe se vzděláním vysokým nedokončeným, od 24 do 60(dále jen muţ VŠ nedok./muţi VŠ nedok.),
devět lidí (5 muţů a 4 ţeny) se vzděláním vysokoškolským od 24 do 60 (dále jen osoba VŠ).
1. Třináct lidí z devatenácti nejčastěji pouţívá hotovost (muţ VŠ Dr., šest osob SŠ, muţ VŠ nedok.; pět osob VŠ). Čtyři lidé nejvíc pouţívají kartu (dvě osoby VŠ, muţ VŠ nedok., jedna osoba SŠ). 2. Za nejbezpečnější platební nastroj lidé počítají: Sedm z devatenácti počítá za nejbezpečnější nástroj e-banking, (dvě osoby VŠ, dva muţi VŠ nedok, tři osoby SŠ ). Sedm povaţuje za nejbezpečnější platební kartu (tři osoby VŠ, dva muţi VŠ nedok.; dvě osoby SŠ), jeden říká, ţe šek (osoba VŠ), čtyři hotovost.(dvě osoby VŠ, dvě osoby SŠ). 3. Za nejvíc důleţité při výběru platebního nástroje: 14 z 19 povaţuje rychlost (2 muţi VŠ nedok., jeden muţ VŠ Dr., 6 osob SŠ,.; 5 osob VŠ) .4 osoby VŠ počítají, ţe spolehlivost, jedna osoba VŠ, ţe cena. 4. Z 19 lidí v ţivotě pouţili šek jenom 3, a to jeden muţ VŠ Dr., dvě osoby VŠ. 5. Nikdo z 16 lidí by nechtěl vyzkoušet šek. 6. Důvody k tomu byly: 5 lidí neví, jak se platba šekem provádí (3 osoby SŠ, 2 osoby VŠ),
41
9 lidi počítají šek za pomalý a drahý (3 osoby SŠ, 6 osob VŠ), 2 lidi počítají šek za nebezpečný (jeden muţ VŠ nedok; jeden muţ VŠ). 7. Dva lidé z 19 někdy pouţívají cestovní šek: Osoba VŠ, Muţ VŠ nedok. 8. Ostatních 17 nepouţívají cestovní šek protoţe: 8 z nich neví o takové moţnosti, 9 počítají kartu a hotovost za víc pohodlný platební nástroj. 9. Na devátou otázku „Odpovídá-li z vašeho pohledu takový instrument jako šek současné době?“ jsem dostala odpovědi: Nejčastější odpovědi: Neodpovídá, protoţe: „Pomalý, nepohodlný“ (muţ VŠ Dr.), „Drahý“ (osoba SŠ), „Nebezpečný“ (osoba VŠ), „Nemohu posoudit, protoţe nepouţívám“ (osoba VŠ), „Neodpovídá potřebám současného denního ţivota“ (osoba VŠ).
Společenství nezávislých států (SNS) Výzkumu se zúčastnilo 5 osob:
dva muţi od 24 do 60 se vzděláním vysokoškolským (dále jen muţ VŠ/ 2 muţi VŠ),
jedna ţena do 24 se vzděláním vysokoškolským nedokončeným (dále jen ţena),
dvě ţeny od 24 do 60 s vysokoškolským vzděláním (dále jen ţena VŠ/ 2 ţeny VŠ).
1. Lidé víc preferují platit v hotovosti: čtyři lidé z pěti (muţ VŠ, ţena VŠ a ţena), jeden z pěti preferuje platební kartu (muţ VŠ).
42
2. Za nejbezpečnější platební nástroj počítají tři z pěti hotovost (2 muţi VŠ, ţena), jeden z pěti platební kartu (ţena VŠ) a jeden příkaz k úhradě (ţena VŠ). 3. Při výběru platebního nástroje je nejvíc důleţité: pro tři lidi z pěti rychlost, pro jednoho z pěti cena(muţ VŠ), jeden z pěti počítá za nejdůleţitější bezpečnost (ţena VŠ). 4. Jeden člověk z pěti pouţil alespoň jednou ve svém ţivotě šek (muţ VŠ) 5. Ostatní čtyři by zkoušet platbu šekem nechtěli. 6.
Důvody, které je k tomu vedou: tři z nich nevědí o takové moţnosti (ţena VŠ; ţena; muţ VŠ), jeden z nich počítá šek za příliš pomalý platební nastroj (ţena VŠ).
7. Nikdo z pěti lidí cestovní šek nepouţívá. 8. Tři lidé z pěti povaţují kartu i hotovost při cestovaní za pohodlnější (muţ VŠ, 2 ţeny VŠ), zbylí dva nevědí o takové moţnosti. 9. Na poslední otázku jsem obdrţela následující odpovědi: „ Je zastaralý“(ţena VŠ) „V Rusku takový systém není rozšířen“ (ţena) „Ne“ (muţ VŠ). „Falsifikáty šeků se začnou vyrábět rychleji a snadněji, neţ karet.“ (muţ VŠ).
Mimo EU Výzkumu se zúčastnily 4 osoby:
ţena od 24 do 60 s vysokoškolským vzděláním (dále jen ţena VŠ),
ţena do 24 se vzděláním vysokoškolským (dále pak ţena VŠ do 24),
2 muţi od 24 do 60 se vzděláním vysokoškolským (dále jen muţ VŠ/ 2 muţi VŠ).
1. Dva ze čtyř lidí nejčastěji pouţívají e-banking (ţena VŠ, ţena VŠ do 24) Jeden ze čtyř nejvíc preferuje platební kartu (muţ VŠ), jeden hotovost (muţ VŠ) 2. Za nejbezpečnější platební nástroj lidé počítají: Hotovost (ţena VŠ do 24; muţ VŠ).
43
Platební kartu (muţ VŠ). E-banking (ţena VŠ). 3. Za nejvíc důleţité při výběru platebního nástroje tři ze čtyř povaţují rychlost, jeden spolehlivost (muţ VŠ). 4. Dva lidé ze čtyř alespoň jednou prováděli platbu šekem (ţena VŠ; muţ VŠ). 5. Jenom jeden z nich chtěl by ve svém ţivotě vyzkoušet platbu šekem (ţena VŠ do 24). 6. Jeden ze čtyř by nechtěl zkoušet placení šekem, protoţe nevěděl o takové moţnosti (ţena VŠ do 24). 7. Jeden ze čtyř lidí pouţívá někdy cestovní šek (muţ VŠ [z Kanady]). 8. Dále jeden ze tří neví o takové moţnosti (ţena VŠ do 24), dva ze tří preferují platební kartu a hotovost (muţ VŠ, ţena VŠ). 9. Na poslední otázku odpovědi byly: „Ano“ (muţ VŠ). „Ne“ – ostatní 3 (ţena VŠ; ţena VŠ do 24; muţ VŠ).
44
Výsledky Bylo pro mě velice zajímavé vyhodnocovat výsledky dotazníku, které byly základem mého výzkumu. Výzkumu se zúčastnily osoby z různých zemí, různého pohlaví, věku i vzdělání. Musím říct, ţe mě do jisté míry překvapilo, ţe se v kaţdém z regionů, který jsem vyhodnocovala, našel alespoň jeden člověk, který šek ve svém ţivotě pouţíval. Coţ znamená, ţe šeky ještě nezanikly, ţe ještě mají své místo. Došla jsem během výzkumu k několika zajímavým závěrům. A to, ţe platba šekem v zemích SNS (Sdruţení nezávislých států) opravdu není moc rozšířena. Zjistila jsem, ţe důvodem k tomu je nejen to, ţe je šek poměrně zastaralý platební nástroj, ale i to, ţe v těchto zemích se falsifikáty šeků začnou vyrábět rychleji a snadněji neţ karet. Tento bezpečnostní důvod zde zaujímá velmi významné místo. Dále jsem zjistila, ţe lidé v zemích SNS více preferují platební karty a hotovost, zatímco v České republice více kartu a e-banking. Coţ, z mého pohledu, svědčí o větší vyspělosti České republiky. Lze taky poznamenat, ţe v zemích SNS lidé více preferuji platbu v hotovosti, většina ji povaţuje i za nejbezpečnější způsob placení. Hotovost je i nejrychlejším platebním prostředkem, proto ve většině případů dobře vyhovuje lidem, pro které je nejdůleţitější kvalitou platebního nástroje jeho rychlost. Cestovní šek nikdo z účastníků výzkumu ze SNS nevyuţívá. Nelze říct přesně, na kolik je rozšířen šek v zemích mimo Evropskou unii. Závisí to na kaţdé jednotlivé zemi. Avšak podařilo se mi zjistit, ţe šek je pouţíván občas občany Izraele, a poměrně často občany Kanady. Nejdůleţitěji hodnocená kvalita platebního nástroje tady je rychlost. K nejčastěji pouţívaným platebním nástrojům patři e-banking. Při vyhodnocení dotazníku ze zemí EU (mimo ČR) vyšlo mi, ţe 3 osoby ze čtyř ve svém ţivotě pouţily šek. Můţe se zdát, ţe je to dost značný ukazatel, ale není tomu tak. Tyto 3 osoby jsou totiţ emigranti z Izraele do Švýcarska, pravděpodobně tedy mohli vyuţit šek i v Izraeli. Kdyţ jsem se zeptala na to, jestli pouţívají ve Švýcarsku šeky, odpověděli mi, ţe ne, a vůbec tam šeky nikdy neviděli. Jsem si všimla zajímavého trendu – pět lidí z pěti nejčastěji pouţívá platební kartu. Za nejbezpečnější nástroj 3 z 5 osob povaţují kartu také, hotovost povaţuje za nejbezpečnější nástroj jeden člověk. Vyhodnocení dotazníku z území ČR by mělo popsat situaci nejpřesněji, protoţe v tomto výzkumu se zúčastnilo nejvíc lidí. Výzkum ukazuje na to, ţe šek stále má své určité místo v platebním styku – z 19 lidí šek pouţily tři osoby, cestovní šek někdy pouţívají dvě. Mezi tím 45
značný počet osob o moţnosti placení šekem vůbec neví nebo ho počítá za pomalý a drahý. Za nejbezpečnější platební prostředek lidi počítali e-banking (8 osob z 19) a platební kartu (7 osob z 19). Co se týče hodnocení výsledků dotazníků dle pohlaví, projevilo se to hlavně v otázce, jaký faktor povaţují za nejdůleţitější (otázka č. 3) Odpovědi muţů se relativně rovnoměrně rozdělily na 2 skupiny: „rychlost“ a „cena“. Avšak pouze jedna ţena z celého výzkumu uvedla, ţe u platebního nástroje je pro ni nejdůleţitější jeho cena. Ostatní preferovaly rychlost. Dále mi z výsledků výzkumu vyplynulo, ţe muţi nejčastěji platí v hotovosti a kartou (hlasy se rozdělily skoro půl na půl – kartou 10 osob, hotovostí 9), ţeny k platbě preferuji hotovost (9 osob, jenom 4 e-banking, a 4 platební kartu). Za nejbezpečnější platební nástroj muţi povaţují kartu (5 hlasů) a hotovost (7 hlasů), ebanking (6 hlasů); ţeny se domnívají, ţe nejbezpečnějším platebním nástrojem je platební karta (9 hlasů), na druhém místě je hotovost (5 hlasů), pak po jednomu hlasu za šek, platební příkaz, e-banking) Zjistila jsem, ţe nejvýznamnější kvalitou platebního nástroje pro ţeny je rychlost (15 hlasů), po jednom ţenském hlasu za cenu a bezpečnost). Pro muţe je také rychlost (13 hlasů), pak (po 3 hlasech) za cenu platebního nástroje a spolehlivost. Dál z výzkumu vyplynulo, ţe celkově muţi pouţívají šek více neţ ţeny (ze všech účastníků výzkumu šek pouţilo 6 muţů a jenom 3 ţeny). Podobná je situace u cestovních šeků (4 muţi z celého výzkumu, ţádná ţena). Rozdělení podle vzdělání nevyjevilo nějaký konkrétní trend v pouţívání šeku ve vztahu k dosaţenému vzdělání. Lze říci, ţe mnoho lidí jak se středním tak i vysokoškolským vzděláním šek ani jednou v ţivotě nevyuţilo. Vypovídá to spíše o celkovém trendu dlouhodobého poklesu vyuţívání šeku jako platebního nástroje. Z těch mála, co šek pouţili, šek vyuţívají více lidé s vysokoškolským vzděláním (z celého výzkumu 7 osob s vysokoškolským vzděláním, jenom jedna osoba s nedokončeným vysokoškolským). A zde jsou nejčastější odpovědi na mou poslední otázku, „Odpovídá- li z vašeho pohledu takový instrument jako šek současné době?“, „Šek neodpovídá současné době, protoţe je“: Pomalý, nepohodlný Drahý Nebezpečný Nemohu posoudit, protoţe nepouţívám
46
Nevidím ţádnou výhodu tohoto platebního nástroje Neodpovídá potřebám současného denního ţivota Nepouţívá se v kaţdé zemi
Někteří lidí v současné době o moţnosti placení šekem ani nevědí. A někteří prostě nevidí ţádné výhody šeku oproti moderním platebním prostředkům. Spolu s takovými nástroji jako je např. hotovost, platební karta nebo e- banking, vybírají rychlost a spolehlivost (např. kdyţ cestujeme po Evropě, máme jistotu, ţe kartou zaplatíme všude: v hotelu, restauraci, u čerpací stanice, atd.) Co se týče mě, šek jsem ani jednou v ţivotě nepouţila. Také ho povaţuji za platební nástroj, který neodpovídá potřebám současného ţivota. Preferuji hotovostní platbu a e-banking, protoţe ho povaţuji za moderní, levný, pohodlný a rychlý způsob placení.
47
Závěr Šek je obchodovatelný krátkodobý převoditelný cenný papír a uvěrový nástroj, podléhající zákonem stanoveným parametrům. Zjistila jsem, ţe šek v Evropě pravděpodobně obhájí relativně významnější postavení především ve Velké Britanii a Francii, kde funguje proplácení šeků pomoci centrálně spravovaného systému. Ale je téměř nevyhnutelné, ţe šek pravděpodobně zmizí uţ poměrně brzy i tam. Ve Velké Britanii je jiţ i známo předpokládané datum, a to konec roku 2018. Co se týče Německa, tam šeky uţ dávno vytlačily přímé bankovní převody a elektronické platby, a teď šek v německých bankách zůstal jenom jako doplňková sluţba, která se zpracovává individuálně. Šek je ve srovnání s moderními platebními prostředky tak zastaralý a tak sloţitý, ţe se to projevuje dokonce i v reakci a chování pracovníků banky při styku s nimi. Ne kaţdý z nich je schopen poskytnout informace o produktu, který v podstatě nabízí. Aby klient pouţil šek, musí také mít určité ekonomické znalosti, coţ logicky znamená, ţe není dostupný, resp. vhodný pro kaţdého. Můj vlastní výzkum ukázal, ţe vyuţívání šeku jako platebního nástroje stále klesá. Hodně lidí a nejen v Evropě v současné době o moţnosti placení šekem ani nevědí, a ti kteří vědí, nevidí ţádné výhody proti moderním platebním nástrojům (platební kartě nebo e-bankingu), vybírají pro sebe rychlejší a levnější platební nástroje. Většina lidí při výběru platebního nástroje se orientuje na jeho rychlost, coţ nelze říct o pomalém a pracném šeku. Bylo zajímavé pro mě psát tuto práci a pokusit se zjistit, zda šek v současné době ještě opravdu má svůj ekonomický význam v platebním styku v Evropě. Dospěla jsem k názoru, ţe má, ale velmi malý. Šek se pouţívá někdy při placení velkých částek v podnikání, někdy při placení velkých částek do zahraničí, někdy v případech, kdy se dodavatel domnívá, ţe mu vůbec nebude zaplaceno. Šek je platební nástroj, který zůstal z dob, kdy banky neměly počítače. Od té doby se však mnohé změnilo a pro moderního člověka pomalý, drahý šek není nijak pohodlný. Na místo šeku přišly instrumenty výrazně účinnější, lépe odpovídající potřebám současného ţivota.
48
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A PRAMENŮ Kniţní zdroje
1.
KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka a šek v České Republice. 4. vyd. Praha, 2001.
ISBN 80-7179-549-6. 2.
PAVLÍK, Emanuel; PÍŠEK, Zdeněk. Směnky a šeky v mezinárodním obchodě. Praha,
1986. 3.
JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie platebních karet: historie, současnost a budoucnost peněz a
platebních karet . ISBN 80-247-0685-7. 4.
SOLDÁNOVÁ, Marcela; SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební styk. BIVŠ 2005.
ISBN 80-7265-072-6. 5.
KARPÍŠKOVÁ, Dana. Šek a jeho postavení v současnem platebním styku. Bakalářská
práce VŠE, 2008. 6.
JUDR. PÍŠEK, Zdeněk; VOŢENÍLKOVÁ, Blanka. Směnky a šeky. Praha 1995( ISBN
ještě neexistoval). 7.
Kolektiv Autorů Bankovního institutu. Bankovnictví. 6. vyd. Praha, 2006.
ISBN 978-80-7265-099-6. 8.
Statistics PocketBook -ECB( september 2009).
9.
Blue book Payment and securities settlement systems In the Europian Union (data
pro 2003-2007 roky ).
Internetové zdroje 1. Wikipedia, the free encyclopedia. Cheque [cit. 2009-10-02] Dostupný z WWW: . 2. Finance.cz. Bankovní a cestovní šeky. [cit. 2009-10-02] Dostupný z WWW: . 3. Měšec.cz. Článek: Chvátal, Zdeněk. Eurošek[cit. 2009-10-02] Dostupný z WWW: . 4. CSAS.cz. Webové stránky České Spořitelny. Sazebník-šeky. [cit. 2010-02-12] Dostupný z WWW: .
49
5. ČSOB.cz. Webové stránky Československé obchodní banky. Sazebník-šeky. [cit. 201002-12] Dostupný z WWW: < http://www.csob.cz/cz/Csob/Caste-dotazy/Stranky/Caste-dotazySeky.aspx#1>. 6.KB.cz. Webové stránky Komerční banky. Sazebník-šeky. [cit. 2010-02-12] Dostupný z WWW: . 7. businessinfo.cz. Oficiální portál pro podnikání a export. Platební podmínky v mezinárodním obchodu . [cit. 2009-10-08] Dostupný z WWW: . 8. business.center.cz. Pojmy. [cit. 2009-10-08] Dostupný z WWW: < http://business.center.cz/business/pojmy/p103-avalat.aspx>. ECB.eu. Webové stránky Evropské centrální banky. 11 September 2009 - Statistics on payments and securities trading, clearing and settlement – data for 2008 [cit. 2009-10-09] Dostupný z WWW: < http://www.ecb.eu/press/pr/date/2009/html/pr090911.en.html>. 10.
11.
GTnews. Perspectives Guiding Global Treasury and Finance. Interwiew. Pierre Fersztand.
. [cit. 2009-10-10]
Dostupný z WWW: . Kalimera.cz. Článek: “ Co s penězi na cestách?” Cestovní šeky. Platební karty. Kreditní karty. [cit. 2009-10-12] Dostupný z WWW: . 12.
Finexpert.cz. Druhy šeku.Bankovní/Soukromý. Výhody a Nevýhody šeku.[cit. 200910-12] Dostupný z WWW:. 13.
Měsec.cz. Článek: Chvátal, Zdeněk.”Platíme šekem(1)” 9. 7. 2008. [online] [cit. 2009-10-20] Dostupný z WWW: < http://www.mesec.cz/clanky/platime-sekem-1/>. 14.
Měsec.cz. Článek: Chvátal, Zdeněk.”Platíme šekem(2)” 4. 9. 2008. [online] [cit. 2009-10-20] Dostupný z WWW: < http://www.mesec.cz/clanky/platime-sekem-2-druhyseku/>. 15.
Financnivzdelovani.cz. Společný vzdělávací projekt finančních asociaci,ČNB, MFČR. Šek. [cit. 2009-10-20] Dostupný z WWW: < http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=323>. 16.
Wikipedia. Otevřená encyklopedia. Platební karta.[cit. 2009-10-20] Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Platebn%C3%AD_karta>. 17.
Měsec.cz. Článek: Chvátal, Zdeněk.” Platíme šekem: Jak vypsat šek a jak ho inkasovat?” 5. 12. 2008. [online] [cit. 2009-10-21] Dostupný z WWW: < http://www.mesec.cz/clanky/platime-sekem-jak-vypsatsek/>. 18.
50
Navajo. Otevřená encyklopedie. Šek v Evropě. [cit. 2009-10-22] Dostupný z WWW: < http://sek.navajo.cz/>. 19.
Answers.com. Cheque in Europe. [cit. 2009-10-22] Dostupný z WWW: < http://www.answers.com/topic/cheque-1#Europe>. 20.
Frenchproperty.com. French cheque. [cit. 2009-11-01] Dostupný z WWW: < http://www.french-property.com/guides/france/financetaxation/banking/cheques/>. 21.
.Howbankswork.com. Current UK Cheque Clearing Process. Tripp, Robert [January 2007]-online. [cit. 2009-11-01] Dostupný z WWW: < http://www.howbankswork.com/15.1.html>. 22.
Check and credit clearing company. The Cheque and Credit Clearing Company is a membership-based industry body which manages the cheque clearing system in Great Britain.[cit. 2009-12-02], Dostupný z WWW: < http://www.chequeandcredit.co.uk/>. 23.
Finanse.aktualně.cz. Eko, Red. „Příběh po 350 letech končí, Británie dává šeku sbohem“. [22.12.2009-online], [cit. 2010-02-15]. Dostupný z WWW: . 24.
Měsec.cz. Článek: Chvátal, Zdeněk. [online 2008-08-08],” Jak dlouho trvá převod peněz z jedné banky do druhé”. [cit. 2010-03-01]. Dostupný z WWW: . 25.
Maturitníotazky.cz. Zaručený šekový systém. [cit. 2010-03-17]. Dostupný z WWW: www.vysokeskoly.cz/maturitniotazky/otazky/.../PlatebniStyk.doc.> 26.
Měsíc.cz. Článek:Patrik Chrz. Způsoby platit do zahraničí[cit. 2010-03-22].Dostupný z WWW: < http://www.mesec.cz/clanky/jakymi-zpusoby-platit-do-zahranici/>. 27.
Peníze.cz. Dušan Hradil. Zahraniční platby? Sloţitý a drahý špás![cit. 2010-0323].Dostupný z WWW: http://www.penize.cz/15999-zahranicni-platby-slozity-a-drahy-spas! 28.
Měsíc.cz. Petr Janda. Článek: „Druţstevní záloţny. Pro koho a za kolik?“ [cit. 2010-03-24].Dostupný z WWW: < http://www.mesec.cz/clanky/druzstevni-zalozny-pro-koho-a-za-kolik/>. 29.
30.
Finexpert.cz. Muller, Roman. “Záloţna nebo banka.” [cit. 2010-03-24]. 51
Dostupný z www:http://www.finexpert.cz/Platebni-karty/Zalozna-nebo-banka/sc-68-sr-1-a25301/default.aspx Vebové stranky druţstevní zaloţny Artesa. Historije druţstevních zíloţen. [cit. 201003-24].Dostupný: . 31.
52
Seznam tabulek a grafů Seznam tabulek 1) Tabulka 1
Podstatné a nepodstatné šekové náleţitosti v Ţenevské a Anglosaské
oblasti 2) Tabulka 2
Účastnici šekových vztahu
3) Tabulka 3
Ukazatele poţívání platebních instrumentu a terminálu nebankovním
sektorem v Německu 4) Tabulka 4
Ukazatele poţívání platebních instrumentu a terminálu v Německu
5) Tabulka 5
Ukazatele poţívání platebních instrumentu a terminálu nebankovním
sektorem ve Velké Britanii 6) Tabulka 6
Ukazatele poţívání platebních instrumentu a terminálu ve Velké Britanii
7) Tabulka 7
Ukazatele poţívání platebních instrumentu a terminálu nebankovním
sektorem ve Francii 8) Tabulka 8
Ukazatele poţívání platebních instrumentu a terminálu v Francii
9) Tabulka 9
Porovnání šekových sluţeb v českých bankách – Cestovní šeky
10) Tabulka10
Porovnání šekových sluţeb v českých bankách – Bankovní šeky
11) Tabulka 11
Porovnání šekových sluţeb v českých bankách – Soukromé šeky
12) Tabulka 12
Opatření zneuţiti šeku a karet neoprávněnou osobou
13) Tabulka 13
Pouţívání šeků a platebních karet v EU
14) Tabulka 14
Porovnání náleţitostí obecného a cestovního šeku
Seznam grafů 1) Graf 1
Šekový trh ve Velké Británii
2) Graf 2
Pouţívání základních platebních nástrojů v EU
3) Graf 3
Pouţiti šeků ve vybraných státech EU
53
