EKONOMICKÉ CYKLY V USA V 19. STOLETÍ

Masarykova Univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Hospodářská politika

EKONOMICKÉ CYKLY V USA V 19. STOLETÍ Nineteenth Century Business Cycles in the USA

Diplomová práce

Vedoucí práce:

Autor práce:

Ing. Zdeněk Rosenberg

Jan Predný Brno 2013

Masarykova Univerzita Fakulta Ekonomicko-Správní Katedra ekonomie Akademický rok 2012/2013

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro:

Jan Predný

Obor:

Hospodářská politika

Název tématu:

Ekonomické cykly v USA v 19. století

Název anglicky:

19th century business cycles in the USA

Zásady pro vypracování: Problémová oblast a cíl práce: 19. století bylo v USA obdobím značného hospodářského rozvoje. I v tomto období však docházelo k častým výkyvům, role státu navíc byla velmi omezená a ve srovnání s 20. stoletím docházelo pouze k minimálním snahám o korekci hospodářského cyklu. Cílem práce je analýza hospodářských cyklů v období od počátku 19. století do 1. sv. války z hlediska pravděpodobných příčin, průběhu a důsledků. Postup práce a použité metody: Práce spočívá převážně ve studiu související literatury a odborných prací zaměřených na hospodářské cykly 19. století. Jednotlivé poznatky pak budou navzájem konfrontovány na základě autorem zvolených kritérií.

Bibliografická identifikace

Jméno a příjmení autora: Jan Predný Název diplomové práce: Hospodářské cykly v USA v 19. století Pracoviště: Katedra ekonomie Vedoucí diplomové práce: Ing. Zdeněk Rosenberg Rok obhajoby diplomové práce: 2013 Počet stran bez příloh: 92 (vč. prázdných stran) Počet stran s přílohami: 109 Přílohy: 6 Abstrakt: Předmětem diplomové práce je analýza hospodářských cyklů v USA v 19. století z hlediska jejich klíčových charakteristik, důsledků, pravděpodobných příčin a trendů na základě dostupných pramenů. Klíčová slova: Hospodářský cyklus, recese, krize, konjunktura, expanze, kontrakce, USA, 19. století

Bibliographical identification Author’s first name and surname: Jan Predný Title of the thesis: 19th century business cycles in the USA Department: The Department of Economics Supervisor: Ing. Zdeněk Rosenberg The year of presentation: 2013 Number of pages w/o attachments: 92 (including blank bages) Number of pages with including attachments: 109 Attachments: 6 Abstract: The goal of presented thesis is analysis od business cycles in the USA in 19th century regarding their basic characteristics, impacts, expected causes and trends on the basis of available data resources. Keywords: Business cycle, recession, crisis, expansion, contraction, USA, 19 th century

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci „Hospodářské cykly v USA v 19. století“ vypracoval samostatně pod vedením Ing. Zdeňka Rosenberga a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne ….....................

Kontakt: E-mail: [email protected] Tel.: 724 814 598

Podpis ............................

Poděkování Rád bych zde vyjádřil poděkování za odborné vedení, cenné rady a pomoc svému vedoucímu bakalářské práce Ing. Zdeňku Rosenbergovi a také mé rodině a přátelům, kteří mne při zpracování diplomové práce podporovali a pomáhali mi.

Obsah 1

Úvod................................................................................................................................. 12 1.1 Cíl práce ........................................................................................................................... 14 1.2 Definice výzkumných otázek a použité výzkumné metody ............................................ 14 1.3 Způsob zpracování a metodický postup ......................................................................... 14

TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................................. 15 2 Teorie ekonomického cyklu ................................................................................................... 16 2.1 Teoretická definice ekonomického cyklu........................................................................ 16 2.2 Měření ekonomického cyklu .......................................................................................... 16 2.3 Fundamentální pohledy na ekonomický cyklus ............................................................. 17 2.4 Vývoj teorií ekonomického cyklu ................................................................................... 17 2.5 Rozdílné přístupy jednotlivých škol ............................................................................... 18 2.5.1 Neokeynesiánská teorie .......................................................................................... 18 2.5.2 Neoklasická teorie .................................................................................................. 19 2.5.3 Teorie reálného ekonomického cyklu .................................................................... 20 2.5.4 Rakouská teorie ..................................................................................................... 20 2.5.5 Monetaristická teorie ..............................................................................................22 2.6 Metodický postup pro zpracování praktické části..........................................................23 PRAKTICKÁ ČÁST ....................................................................................................................25 3

Ekonomický vývoj v USA v 19. století............................................................................. 26 3.1 Všeobecný vývoj USA ve zkoumaném období ............................................................... 26 3.2 Institucionální charakteristiky americké ekonomiky ve zkoumaném období .............. 28 3.3 Monetární systém USA v letech 1800-1913................................................................... 28 3.4 Vývoj klíčových ekonomických ukazatelů ve zkoumaném období ................................ 29 3.4.1 HDP ........................................................................................................................ 30 3.4.2 Cenová hladina ....................................................................................................... 35 3.4.3 Nezaměstnanost .................................................................................................... 38 3.4.4 Mzdy ...................................................................................................................... 40

4

Analýza hospodářských cyklů ..........................................................................................43 4.1 Rozdělení zkoumaného období do logických celků ........................................................43 4.2 Hospodářské cykly v období let 1801-1860....................................................................43 4.2.1 Přehled jednotlivých hospodářských cyklů v letech 1800-1860............................ 46 4.3 Hospodářské cykly v období let 1865-1914 ....................................................................56 4.3.1 Přehled jednotlivých hospodářských cyklů v letech 1865-1914 ............................. 58 4.4 Shrnutí charakteristik hospodářských cyklů ve zkoumaném období ........................... 68 4.4.1 Souhrnný přehled hospodářských cyklů 1801-1860 .............................................. 69 4.4.2 Souhrnný přehled hospodářských cyklů 1865-1914 .............................................. 69

4.4.3 Charakteristiky hospodářských cyklů v letech 1801-1860 .....................................70 4.4.4 Charakteristiky hospodářských cyklů 1865-1914 ...................................................70 4.5 Makroekonomické ukazatele v cyklech .......................................................................... 71 4.5.1 Reálný HDP per capita ............................................................................................ 73 4.5.2 Cenová hladina ....................................................................................................... 74 4.5.3 Reálné a nominální mzdy ....................................................................................... 75 4.5.4 Nezaměstnanost ..................................................................................................... 76 4.6 Analýza možných faktorů způsobujících či prohlubující hospodářské kontrakce .........78 4.7 Konfrontace získaných poznatků s moderní ekonomií .................................................. 79 5

Závěr ............................................................................................................................... 82

1 Úvod Otázka hospodářských cyklů provází lidstvo od nepaměti. Již ve starověku lidé zjišťovali, že se v určitých periodických intervalech střídají období hojnosti a útlumu, nikdo však po dlouhá staletí nedokázal vysvětlit, proč se tomu tak děje. Cykličnost ekonomiky se projevovala i v následujících obdobích historie a s rapidním rozvojem lidstva od počátku průmyslové revoluce nabývala na důrazu a zřetelnosti. Vyskytující se období recesí (případně krizí) a konjunktur mají zásadní dopad na stav celé společnosti, ovlivňují společenské klima, projevují se v kultuře i politice. Zajímavý je nicméně fakt, že i přes veškerý rozmach ekonomie ani dodnes neexistuje všeobecně uznávané vysvětlení, proč a jak ekonomické cykly vznikají. V makroekonomické teorii můžeme nalézt celou řadu rozličných proudů, které se navzájem liší v předpokladech, vysvětleních i doporučeních v souvislosti s hospodářskými cykly. Dopady cyklů jsou na druhou strany zmapovány poměrně detailně, především od počátku 20. století. Dobře víme, že v důsledku výkyvů ekonomiky docházelo k pádům vlád, válkám, revolucím a jiným zásadním událostem, které se ovlivnily budoucnost celého světa. Výkyvy ekonomiky však měly také výrazný dopad na pohled na samotnou hospodářskou politiku států a mnohdy způsobily absolutní obrat v názorech na uspořádání společnosti a roli státu v hospodářství. Dobrými příklady jsou například 30. léta v USA, kdy vlivem krize došlo k téměř kompletnímu přehodnocení hospodářské politiky a masivnímu nárůstu role státu, nebo 70. léta, kdy naopak dlouhodobá slumpflace vyústila v začátek aplikace liberálních (v evropském slova smyslu) reforem v USA, VB a dalších zemích. Samotná otázka, do jaké míry hospodářská politika ovlivňuje cykličnost ekonomiky, je neméně důležitá. Většina výzkumu hospodářských cyklů se zaměřovala na různá období po první světové válce, neboť z předcházejících období není k dispozici příliš mnoho spolehlivých dat; navíc logicky výzkum období od druhé poloviny dvacátého století se zdá být užitečnějším z důvodu, že struktura ekonomiky byla více podobná té současné a lze tedy najít více praktických ponaučení. To nás však staví do situace, kdy je drtivá většina výzkumu ekonomických cyklů zaměřena na období, ve kterém již stát aktivně zasahoval do chodu hospodářství a podíl státu na výkonu ekonomiky byl relativně vysoký. To je také jedním z důvodů, proč jsem si pro svou práci vybral USA 19. století. Jedná se totiž o velmi specifické období země, která se posléze stala světovou supervelmocí. Ve Spojených Státech Amerických v těchto letech byla aplikována hospodářská politika ve smyslu laissez-faire, existovalo zde tedy velmi liberální prostředí vyznačující se uvolněnou imigrační politikou, minimálními zásahy státu do hospodářství a v podstatě také velmi omezenými legislativními regulacemi. Část první poloviny 19. století se vyznačovala také velmi specifickým monetárním systémem tzv. svobodného bankovnictví, tedy bez existence centrální monetární autority, což byla politika, která již od té doby nikde jinde nebyla aplikována. USA se v tomto období podařilo přeměnit se ze souboru zemědělsky zaměřených bývalých britských kolonií na průmyslovou velmoc udávající trendy v oblasti technologií, organizace výroby, ale také demokracie a společenského uspořádání. Bylo to století překotného ekonomického rozvoje, který však byl zároveň doprovázen prudkými ekonomickými výkyvy a země v letech 1801-1914 zažila nemálo recesí a ekonomických krizí s drastickými sociálními dopady. Pohledy na příčiny a důsledky těchto výkyvů se liší a jedním z cílů mé práce je tedy poskytnout ucelený přehled vývoje ekonomiky v tomto období z hlediska ekonomických cyklů.

12

Zkoumané období má však z hlediska ekonomických dat nemálo úskalí. Zaprvé je složité zkoumat USA 19. století jako jeden celek, neboť samotné Spojené Státy v roce 1800 byly téměř úplně jiným státním útvarem než na přelomu první světové války. V roce 1800 byly USA stále tvořeny téměř pouze několika bývalými koloniemi na východním pobřeží, zatímco ke konci století již dosahovaly pacifického oceánu a jejich rozloha byla několikanásobně větší. Hlavním problémem zkoumaného období však je nedostatek dostupných relevantních ekonomických dat, neboť ekonomie v 19. století byla ještě stále relativně nerozvinutá věda a především v odlehlých oblastech nebyla prováděna žádná měření HDP, nezaměstnanosti či jiných ekonomických veličin. Většina klíčových ekonomických ukazatelů (popsal-li je vůbec někdo) z této doby je tedy spíše výsledkem odhadů a nepřímých kalkulací na základě jiných veličin. Nezbytnou součástí práce tedy musí být konfrontace a zhodnocení jednotlivých odhadů a názorů na vývoj v této době. Vzhledem k výše uvedeným předpokladům by hlavním přínosem práce měl být ucelený pohled na výkyvy ekonomického vývoje v USA ve zkoumaném období, který nám může přinést mnoho cenných poznatků užitečných i pro pochopení fungování tržního hospodářství a formování hospodářské politiky v současnosti, a který především dosud nebyl v takovémto rozsahu v české akademické obci zpracován.

13

1.1 Cíl práce 19. století v USA je z hlediska ekonomických cyklů relativně neprobádanou oblastí a publikací věnující tomuto tématu je spíše poskrovnu, ačkoli pochopení tohoto období nám může přinést cenné poznatky o fungování trhů a ponaučení pro budoucí vývoj hospodářské politiky. Cíl práce byl tedy detailněji definován následovně: Analýza ekonomického vývoje v USA mezi lety 1801-1914 z hlediska ekonomických cyklů se zaměřením na možné příčiny a důsledky ekonomických recesí a depresí. Shrnutí dostupných poznatků o datování cyklů a vývoji makroekonomických ukazatelů v obdobách expanze a kontrakce a jejich následná interpretace. Výstupem této diplomové práce poté bude komplexní přehled hospodářských fluktuací ve zkoumaném období včetně představení jejich klíčových charakteristik, trendů a faktorů, jež na ekonomické výkyvy měly vliv.

1.2 Definice výzkumných otázek a použité výzkumné metody Byly zvoleny tyto výzkumné otázky: 1) Jaký byl ekonomický vývoj v USA mezi lety 1801-1914 a jaké lze v tomto období nalézt významné ekonomické cykly? 2) Jaké klíčové charakteristiky vykazovaly hospodářské cykly ve zkoumaném období? Lze nalézt nějaké trendy či změny ve vlastnostech hospodářských cyklů v průběhu let 1801-1914? 3) Je možné identifikovat některé klíčové exogenní či endogenní faktory způsobující nebo ovlivňující hospodářské výkyvy ve zkoumaném období? 4) Jsou námi získané poznatky v souladu s předpoklady moderní ekonomie?

1.3 Způsob zpracování a metodický postup Na základě stanovených a vytyčených otázek byl zvolen metodický postup, který je uplatňován v celé práci. Jedná se o postup deskriptivní, spočívající ve sběru dostupných poznatků o hospodářském vývoji v USA v letech 1801-1914 a jejich následné interpretaci. Komparativními metodami poté budou tyto poznatky navzájem konfrontovány a bude sestaven jejich ucelený přehled napříč celým zkoumaným obdobím. Klíčová bude analýza souladu jednotlivých pohledů na dané ekonomické cykly za využití odborných makroekonomických znalostí. Dále dojde k identifikaci faktorů, jež mohly hospodářské fluktuace způsobovat či ovlivňovat. Výstup této analýzy poté bude stručně zhodnocen v kontextu s moderními ekonomickými teoriemi. Nakonec bude vysloven závěr spočívající ve zhodnocení získaných poznatků a poskytnutí uceleného pohledu na problematiku ekonomických cyklů v USA 19. století.

14

TEORETICKÁ ČÁST

15

2 Teorie ekonomického cyklu 2.1 Teoretická definice ekonomického cyklu Za definici ekonomického cyklu je všeobecně uznávána interpretace formulována Arthurem F. Burnsem a Wesley C. Mitchellem v jejich díle Measuring Business Cycles: „Hospodářské cykly jsou typem fluktuace agregátní ekonomické aktivity národů, které organizují svoji práci převážně formou podnikání: cyklus se skládá z expanze projevující se v mnoha ekonomických aktivitách následované recesí, poklesem a obnovou vedoucí k další fázi expanze, jež je součástí následujícího cyklu; doba trvání cyklu se pohybuje od v rozmezí od jednoho až do 12 let; jednotlivé cykly nejsou dělitelné do kratších úseků s podobnými charakteristikami s amplitudami blížícími se jejich vlastním.“1 (Burns a Mitchell, 1946, s. 3)

2.2 Měření ekonomického cyklu Hospodářsky vývoj lze z dlouhodobého hlediska hodnotit dle trendů, jenž představují vyrovnané hodnoty ekonomického růstu. Z krátkodobého a střednědobého hlediska se však hospodářství vyvíjí nelineárně a je charakteristické výskytem výkyvů (ekonomických cyklů) definovaných odchylkami od daného dlouhodobého trendu.

Graf 1: Vývoj reálného HDP USA v letech 1970-1990, hodnoty uvedeny v trilionech USD; zdroj dat: World Bank (online), cit. 2013-02-08

1

V originále definováno: “Business cycles are a type of fluctuation found in the aggregate economic activity of nations that organize their work mainly in business enterprises: a cycle consists of expansions occurring at about the same time in many economic activities, followed by similarly general recessions, contractions, and revivals which merge into the expansion phase of the next cycle; in duration, business cycles vary from more than one year to ten or twelve years; they are not divisible into shorter cycles of similar characteristics with amplitudes approximating their own.”

16

V grafu č. 1 můžeme vidět jednotlivé oscilace okolo dlouhodobého trendu. Období mezi lety 1970-1990 bylo v USA poměrně specifické z politicko-ekonomického hlediska a vyznačovalo se jistým posunem v hospodářské politice od nástupu prezidenta Ronalda Reagana, nicméně může posloužit jako dobrá ilustrace existence ekonomických výkyvů. Na grafu jsou dobře vidět jednotlivé fáze expanze následované kontrakcí; dalším aspektem je také proměnlivost jednotlivých fluktuací, lze tedy vidět, že každý z cyklů se vyznačuje různou hloubkou a také délkou trvání. Dlouhodobý trend je však významně pozitivní.

2.3 Fundamentální pohledy na ekonomický cyklus V moderní ekonomii můžeme nalézt mnoho pohledů a rozličných názorů na otázku ekonomických cyklů. Jednotlivé teorie se liší jak ve vysvětlení příčin, tak v následných doporučeních pro řešení jejich projevů. Jednou z klíčových neshod mezi jednotlivými teoriemi je otázka, zda jsou ekonomické výkyvy způsobeny endogenními či exogenními faktory, jinými slovy zda jsou příčiny fluktuací „zabudovány“ v samotném principu tržního systému, či leží mimo něj a jsou způsobeny vnějšími vlivy. Zastánci keynesiánské školy (a jiní další stoupenci ekonomie strany poptávky2) považují za příčiny ekonomických fluktuací vnitřní selhání samotného tržního systému, kdy se vlivem nedostatečné agregátní poptávky hospodářství krátkodobě dostává pod úroveň produkčních možností. Naopak zastánci např. neoklasické či monetaristické školy považují za příčiny ekonomických fluktuací exogenní faktory, tedy buď vnější šoky (např. technologického rázu) nebo státní regulace. V praxi však velká část ekonomické obce uznává, že příčiny ekonomických cyklů mohou být smíšené a nelze jednoznačně určit, zda jsou způsobeny exogenními či endogenními faktory, naopak na vývoj ekonomického cyklu zpravidla působí kombinace těchto různých faktorů. Norský ekonom Ragnar Frisch popsal jako nejvýznamnější rys hospodářských cyklů skutečnost, že délka cyklu a samotná tendence k recesím je zpravidla určována endogenními faktory, zatímco hloubka ekonomického propadu (či poklesu růstu) je převážně určována vnějšími impulzy. (Kydland, 1995, s. 3)

2.4 Vývoj teorií ekonomického cyklu Otázka ekonomických cyklů (a především jejich příčin) je jedním z klíčových předmětů ekonomického výzkumu. Ačkoli největšího pokroku bylo dosaženo až v éře moderní ekonomie 20. století, první novověké pokusy o pochopení hospodářského cyklu, a především tedy nastalých ekonomických krizí a recesí, můžeme nalézt v historii již o několik století dříve. Již v 16. století v Anglii, v době tzv. enclosure movement, kdy docházelo ke změnám vlastnických struktur zemědělských pozemků a jejich uzavírání pro veřejné využití (Kain, chapman a Oliver, 2004, s. 1-10), v důsledku čehož došlo k poklesu zemědělské produkce a nárůstu cen zemědělských komodit, spisovatel a teolog John Hales ve svém díle A Discourse of the Common Weal of This Realm of England vysvětluje neutěšenou ekonomickou situaci

2

Názorový proud považující za dominantní determinant hospodářského výkonu agregátní poptávku.

17

především výkyvy v oblasti obchodu (ke kterým skutečně docházelo vlivem znehodnocení anglické měny a nárůstu cen importů) způsobenými např. obchodními válkami nebo nerealistickými očekáváními obchodníků a jako řešení navrhuje striktně merkantilistická opatření podpory domácího trhu a ochrany před importy. Podobné interpretace a návrhů řešení se zpravidla drželi i jeho následovníci v merkantilistické teorii, jako např. Edward Misselden nebo Daniel Defoe, kteří však propagovali jako řešení i další nástroje využívané v moderní ekonomii, mj. monetární expanzi za účelem podpory obchodu. (Scarlett, The mercantilitst knowledge of Cycles (online), cit. 2013-04-01) Vysvětlení ekonomických cyklů se však, a to z pohledu různých ekonomických škol, až do počátku 19. století omezovalo převážně na externí faktory, válku, obchodní restrikce aj. V roce 1819 však přišel italo-švýcarský spisovatel a myslitel Jean Charles Léonard Simonde de Sismondi s odlišným pohledem na tuto otázku, který zformuloval ve svém díle Nouveaux Principes d'£conomie politique, v němž rozvádí myšlenku nadměrné produkce, nedostatečné spotřeby a nerovnosti příjmů, což jsou jedny z principů, na kterých staví i klíčové moderní teorie, mj. keynesiánství. (Scarlett, Over-production and Under-consumption (online), cit. 2013-04-01). Teorie ekonomického cyklu byly posléze rozvíjeny různými směry ekonomy z rozličných ekonomických škol, z nichž se do současnosti vyvinulo několik dominantních vysvětlení hospodářského cyklu: 

Neokeynesiánská teorie



Neoklasická teorie



Teorie reálného ekonomického cyklu (RBC)



Rakouská teorie



Monetaristická teorie

2.5 Rozdílné přístupy jednotlivých škol Jednotlivé teorie mají rozdílná teoretická východiska, liší se v metodologii a tedy i závěry jsou velmi různorodé. Všeobecně můžeme přístupy k pochopení hospodářských cyklů rozdělit do 3 hlavních kategorií: teorie vycházející z klasických předpokladů (neoklasická, monetaristická a teorie reálného ekonomického cyklu), teorie vycházející z keynesiánských předpokladů a rakouskou teorii hospodářského cyklu. Jak si ukážeme v následujících kapitolách, zatímco klasické a keynesiánské teorie a modely stojí na fundamentálně odlišných základech, kapitálově zaměřená rakouská teorie kombinuje předpoklady obou z nich, byť v omezené míře. (Ernst a Stockhammer, s. 3) Nyní si stručně představíme nosné myšlenky jednotlivých teorií. Pochopení jejich hlavních principů a předpokladů nám posléze pomůže zjistit, zdali naše zjištění o hospodářských cyklech v USA v 19. století korespondují s moderní teorií ekonomického cyklu.

2.5.1 Neokeynesiánská teorie Neokeynesiánská teorie z všeobecného hlediska vznikla jako reakce na kritiku keynesiánské teorie v souvislosti s její nekonzistencí s předpoklady klasické ekonomie. 18

Podobným způsobem tedy došlo i k vývoji neokeynesiánské teorie ekonomického cyklu, jež vyplývá ze základních teoretických principů keynesiánské školy. Těmito teoretickými principy jsou míněny základní stavební kameny keynesiánské teorie efektivní agregátní poptávky, jež analyzuje nestabilitu na trzích zboží a služeb a absenci/nefunkčnost automatických stabilizátorů, které by dokázaly dostat ekonomiku zpět na úroveň plné zaměstnanosti poté, co byla z této úrovně vychýlena směrem dolů. Vzniká nesoulad agregátní nabídky a poptávky a ekonomika zůstává chycena v tzv. pasti podzaměstnanosti. (Ernst a Stockhammer, s. 1) Zpochybnění automatických stabilizátorů, jež by vracely ekonomiku do rovnovážného stavu na úroveň plné zaměstnanosti je v neokeynesiánské teorii založeno na řadě předpokladů: (Galí, 2009, s. 5) 

Monopolistická konkurence. V prostředí heterogenních trhů, asymetrických informací a odlišných vyjednávacích pozic jsou ceny zboží a vstupů stanovovány prodejci s cílem maximalizace jejich vlastních zájmů, nedochází tedy vždy nutně ke vzniku tzv. Walrasianské rovnováhy3, v důsledku čehož může existovat i z dlouhodobého hlediska nesoulad poptávky a nabídky.



Rigidita nominálních cen. Firmy čelí určitým překážkám ve frekvenci a rozsahu, ve kterém mohou měnit ceny zboží a služeb, jež poskytují. Důvodem může být např. nedokonalá konkurence nebo případná existence dodatečných nákladů spojených se změnou cen (tzv. náklady změny jídelníčku).



Non-neutralita peněz v krátkém období. V důsledku nominálních rigidit se změny v úrokových sazbách nepromítnou okamžitě v plném rozsahu do očekávané inflace a vedou tedy k výkyvům reálných úrokových sazeb. Tyto výkyvy dále způsobují změny ve struktuře spotřeby, úspor a investic, a ve svém důsledku tedy také celkového výstupu a úrovně zaměstnanosti.

2.5.2 Neoklasická teorie Jak již bylo popsáno v kapitole 2.5, východiska pro neoklasickou teorii jsou fundamentálně odlišná od východisek pro neokeynesiánskou teorii hospodářského cyklu. Pojďme si uvést ty základní z nich: (Ernst a Stockhammer, s. 1-3)

3



Účastníci trhu mají racionální očekávání, předvídají tedy změny v nominálních veličinách a přizpůsobují tomu své plánování a chování.



Účastníci trhu nicméně trpí informační asymetrií, tedy jejich očekávání je budováno na základě neúplných informací.



Dochází k samovolnému čištění trhu, neboť ceny jsou pružné.



Hospodářství se stabilně nachází na křivce produkčních možností, neboť trh je vlivem čištění v rovnováze.



Nominální šoky nemají vzhledem k flexibilitě cen a neutralitě peněz vliv, přesněji řečeno vývoj hospodářství mohou ovlivnit pouze

Stav, kdy se trh nachází v dokonalé rovnováze, simultánní transakce se odvíjejí za jednotnou tržní cenu a tedy každý účastník maximalizuje svůj užitek vzhledem k rozpočtovému omezení. (Levin, 2006, s. 4)

19

neočekávané nominální šoky, zatímco jakékoliv očekávané nominální změny jsou absorbovány trhem. Naopak ekonomické fluktuace jsou z pohledu neoklasické teorie způsobeny reálnými šoky, tedy především šoky technologickými a změnami preferencí spotřebitelů a investorů (téma reálných šoků je pak dále hlouběji analyzováno v teorii reálného hospodářského cyklu, jež z klasických předpokladů víceméně vychází). Všeobecně lze konstatovat, že v kontrastu s neokeynesiánskou teorií, neoklasičtí ekonomové nevidí příčiny fluktuací v endogenních charakteristikách trhu, ale naopak v exogenních faktorech, které jeho fungování ovlivňují.

2.5.3 Teorie reálného ekonomického cyklu Teorie reálného hospodářského cyklu (dále jen RBC) vychází z neoklasické teorie, kterou jsme si představili v předchozí kapitole, a jedná se de facto o její rozšíření. Základním rozdílem ve srovnání s neoklasickou teorií je vnímání původu reálných šoků. Zatímco neoklasická teorie (společně s neokeynesiánskou) vysvětluje hospodářské výkyvy především šoky na straně poptávky, teorie RBC se zaměřuje především na šoky na straně nabídky, tedy šoky ovlivňující efektivitu výrobních faktorů a kapitálu. (Stadler, 1994, s. 1751) Teorie RBC, stejně jako neoklasická teorie hospodářského cyklu, předpokládá, že ceny jsou pružné, a tedy že neustále dochází k čištění trhu. V důsledku tohoto faktu se hospodářství nachází stále na křivce produkčních možností a fluktuace výstupu se děje nikoli v důsledku posunu pod křivku produkčních možností, ale posunu celé křivky produkčních možností. (Stadler, 1994, s. 1751) V souvislosti s reálnými šoky byly definovány následující předpoklady, z nichž modely RBC vycházejí: (Stadler, 1994, s. 1753) 

Modely se soustředí na analýzu chování reprezentativního účastníka trhu (firma či domácnost) za účelem zjednodušení a vyhnutí se problémům souvisejícím s agregací.



Firmy a domácnosti optimalizují svoje užitkové a produkční funkce vzhledem k omezeným zdrojům a technologickým překážkám, jimž čelí.



Hospodářský cyklus je způsoben posunem produkčních křivek způsobeným reálnými technologickými šoky. Síla těchto šoků na výstup je dále prohlubována efektem mezičasové substituce (např. práce a volného času v souvislosti se změnou produktivity).

Na výše uvedených předpokladech jsou stavěny modely, které popisují cykličnost hospodářství bez ohledu na rigiditu cen, informační asymetrie či monopolistickou konkurenci. Jedná se tedy o diametrálně odlišný přístup především ve srovnaní s neokeynesiánskou teorií hospodářského cyklu, která za hlavní příčiny ekonomických fluktuací považuje endogenní vlastnosti tržního mechanizmu.

2.5.4 Rakouská teorie Rakouská teorie hospodářského cyklu (nazývána také boom-bust theory, nebo kapitálová teorie hospodářského cyklu) považuje za hlavní příčiny cykličnosti ekonomie monetární faktory. Nosnou myšlenkou teorie je koncept přirozené úrokové míry: 20



Přirozená úroková míra představuje rozdíl v užitku ze současné a odložené spotřeby, jinými slovy nám tedy říká, o kolik více si spotřebitelé v průměru váží současné spotřeby, než spotřeby budoucí. Čím více společnost inklinuje k okamžité spotřebě, tím vyšší je přirozená úroková míra. Vliv přirozené úrokové míry na vysvětlení cykličnosti hospodářství je zásadní, neboť rakouská škola prostřednictvím nekonzistence skutečné a přirozené úrokové míry vysvětluje tendenci k nadměrným/nedostatečným investicím a následné distorze v relativních cenách. Rakouská teorie hospodářského cyklu říká, že pokud se skutečná úroková míra odchýlí od přirozené úrokové míry (určenou časovými preferencemi), na trh se v důsledku toho dostávají falešné signály ovlivňující investiční aktivitu. Investiční projekty, které by byly při přirozené úrokové míře považovány za (vzhledem k ceně kapitálu) nerentabilní, mohou být mylně považovány rentabilní. V důsledku toho dochází k přeinvestování (a tedy fázi cyklu nazývané boom) a vzniku podmínek pro následnou recesi. Jak již z předchozího odstavce vyplývá (a jak samotní rakouští ekonomové zdůrazňují), vznik příčin ekonomických recesí nenajdeme v období recesí samotných, ale naopak v předcházející fázi růstu (boomu). Rakouská teorie, navzdory tomu, že odmítá státní zásahy do ekonomiky, uznává existenci endogenních faktorů způsobujících cykličnost4. Nosnou myšlenkou tohoto přístupu je předpoklad, že k tomu, aby se ekonomika ze stavu růstu dostala do stavu recese, není nutný žádný externí zásah, neboť příčiny vzniku recese již vznikly v době růstu. Pokud byly úrokové sazby pod svojí přirozenou hodnotou, dochází ke zrychlenému růstu monetární báze, který musí dříve nebo později přejít do fáze kontrakce, a to především ze dvou důvodů: (KEELER, 2001, s. 334)



Nižší úrokové sazby zvýšily investiční aktivitu, nicméně nedošlo ke změně křivky produkčních možností. Dochází tedy k růstu cen investičních statků a poklesu reálné hodnoty zápůjčních fondů vedoucí opět k ochlazení ekonomiky.



Přizpůsobená očekávání účastníků trhu způsobí, že efekt nominálního růstu je absorbován trhem a úrokové sazby vlivem očekávané inflace opět vzrostou.

Projekty, které se v průběhu tohoto procesu staly nerentabilní, jsou opuštěny a kapitál do nich investovaný je zpravidla považován za „utopený“. Ztráty z tohoto kapitálů poté vedou k recesi. V souvislosti s rakouskou školou bývá zpravidla zmiňováno, že k poklesu úrokových sazeb pod přirozenou úroveň dochází nejčastěji vlivem zásahů centrální banky (a také samotní rakouští ekonomové jsou často kritiky centrálních bank jako takových). To však není jediný možný důvod, neboť jak uvádí Hayek ve svém díle Prices and Production, funkce peněz je plněna nejen oficiálními platidly (v současnosti běžně emitovanými formou státního monopolu), ale také různými alternativními substituty plnícími funkci prostředku směnu a uchování hodnoty. Je zde tedy naznačena endogenita peněz jako takových, a to se souvisejícími důsledky. (Hayek, 1967, s. 113) Především, jak již bylo řečeno, vliv endogenních faktorů na hospodářský cyklus znamená, že i bez existence externích šoků či selhání vlády hospodářství samo o sobě 4

Alespoň tedy v podání Hayeka. (Kaza, 2010, s. 79)

21

vykazuje charakteristiky cyklického vývoje. To by mohlo vést k očekávání, že je nutné ekonomiku stabilizovat a tím eliminovat její cykličnost – např. prostřednictvím státních intervencí. Rakouští ekonomové však takové závěry odmítají, neboť i přesto, že uznávají vliv endogenních faktorů, považují případné státní zásahy nikoli za řešení, ale naopak za krok ke zhoršení situace. Státní zásahy totiž dle nich pouze vnáší na trh další nerovnováhy.

2.5.5 Monetaristická teorie Monetarismus je ekonomický proud vycházející převážně z práce Miltona Friedmana a Anny Schwarz po 2. sv. válce. Tento myšlenkový proud byl založen převážně na kritice keynesiánství a důrazu na monetární politiku a její vliv na hospodářství. Ačkoli se z počátku jednalo spíše o okrajovou ekonomickou teorii, na významu začala významně sílit koncem 70. let a v 80. letech významně ovlivnila hospodářskou USA a VB, kde ji prosazoval americký prezident Ronald Reagan a britská ministerská předsedkyně Margaret Thatcher. Monetaristé jsou odpůrci státních intervencí a prosazují hospodářskou politiku ve smyslu laissez-faire. Jejich vysvětlení ekonomických cyklů se opírá změny v nabídce peněz, které z krátkodobého hlediska mohou ovlivnit výstup hospodářství. Po období monetární expanze, kdy se se zpožděním projeví nárůst cenové hladiny, však poté následuje období korekce, která s sebou nese následující náklady (Friedman, 1994): 

V případě, že expanze pokračuje, její vliv je vyvážen inflačními očekáváními. V takovém případě se pozitivní efekty expanze již neprojevují a zůstávají pouze náklady spojené s dlouhodobým růstem cen.



V případě, že je expanze ukončena, dojde vlivem nedostatečné nabídky peněz k poklesu hospodářské aktivity a tedy ke vzniku recese. Milton Friedman tento vztah monetární expanze/restrikce ve své knize Money Mismatch trefně přirovnal ke vztahu alkoholu a následné kocoviny.

Monetaristická teorie ekonomického cyklu se ve svých závěrech velmi podobá rakouské teorii, nicméně použitá metodologie je odlišná. Zde jsou hlavní rozdíly mezi teorií monetaristů a rakouských ekonomů (Maanen, 2004, s.1): 

Monetaristická teorie bere v potaz téměř výhradně všeobecnou cenovou hladinu, zatímco rakouská teorie se zaměřuje na relativní ceny statků. Na rozdíl od rakouské teorie, která zdůrazňuje především nárůst cen investičních a kapitálových statků a následné distorze v alokaci zdrojů, monetaristé se dívají na cenovou hladinu jako agregátní veličinu, jejíž růst odpovídá růstu nabídky peněz.



Monetaristická teorie na rozdíl od rakouské teorie nepracuje s teorií kapitálu, přesněji řečeno se změnou struktury kapitálu. Tento bod souvisí s předchozím bodem, neboť monetaristé vnímají posuny cenové hladiny agregátně a nerozlišují, zda se tyto změny projeví ve struktuře investic/spotřeby.

22

2.6 Metodický postup pro zpracování praktické části S výše zmíněnými poznatky se v následující části práce pokusíme analyzovat ekonomický vývoj v USA v 19. století a aplikovat různé přístupy jednotlivých ekonomických škol. Zpracování praktické části bude sestávat z následujících kroků: 1. Představení zkoumané oblasti v daném období, tedy USA v 19. století, z hlediska ekonomického vývoje a institucionálního uspořádání 2. Sestavení odhadů vývoje klíčových makroekonomických ukazatelů na základě dostupných dat 3. Identifikace jednotlivých ekonomických cyklů a kritických zlomů na základě dostupných datování 4. Detailní chronologická analýza jednotlivých cyklů a kritických zlomů 5. Komplexní analýza charakteristik a pravděpodobných příčin hospodářských cyklů ve zkoumaném období 6. Konfrontace s teoretickou částí (především tedy představenými ekonomickými směry) 7. Zhodnocení a závěr

23

24

PRAKTICKÁ ČÁST

25

3 Ekonomický vývoj v USA v 19. století Než se dostaneme k samotné analýze ekonomického vývoje a hospodářských cyklů, pojďme si představit několik základních srovnání, abychom získali přehled o tom, jakou cestou v průběhu 19. století tato země prošla. To nám pomůže pochopit případné odlišnosti v charakteristikách hospodářských cyklů napříč zkoumaným obdobím.

3.1 Všeobecný vývoj USA ve zkoumaném období Spojené státy Americké v 19. století zažily nebývalý ekonomický, společenský a mocenský rozmach. De facto došlo k přeměně seskupení několika bývalých kolonií na východním pobřeží Severní Ameriky na světovou velmoc ovládající prostor od Atlantiku až po Tichý oceán. 1800

1850

1900

Počet obyvatel

5,3 mil.

23,2 mil.

76 mil.

Rozloha5

867 980

2 944 337

2 974 159

6,1

7,9

25,6

12,5

32,9

(čtverečních mil)

Hustota osídlení (počet obyvatel/čtvereční míle)

Procento 4,0 populace žijící ve městech6

Tabulka 1: Klíčové ukazatele vývoje USA v letech 1800-1900, zdroj: Thorp, 1926, s. 108

Jak z výše uvedených dat vyplývá, v průběhu století se populace USA více než zdesetinásobila7 a přesunula významnou měrou z venkova do měst. Jak uvádí Willard Long Thorp, růst populace pokračoval (ba dokonce zrychlil) i po roce 1900, kdy v roce 1910 5

Bez Aljašky; popisky států jsou ilustrativní a odpovídají současnému rozložení země, v 19. století však bylo administrativní členění v některých oblastech odlišné.

6

Obce s počtem obyvatel větším než 8 000.

7

Detailní přehled vývoje populace lze nalézt v příloze č. 1.

26

populace USA dosáhla téměř 92 milionů při podílu městské populace 38,7 procent. V následující tabulce si shrneme dynamiku růstu populace USA v jednotlivých dekádách. Dekáda

Procentní nárůst populace

Průměrný meziroční nárůst populace

v průběhu dané dekády

1800-1809

36,38

3,15

1810-1819

33,13

2,90

1820-1829

33,49

2,93

1830-1839

32,67

2,87

1840-1849

35,87

3,11

1850-1859

35,58

3,09

1860-1869

26,64

2,39

1870-1879

25,96

2,34

1880-1889

25,50

2,30

1890-1899

20,73

1,90

1900-1909

21,02

1,93

1910-1919

14,94

1,40

Tabulka 2: Dynamika růstu populace USA v letech 1800-1920, zdroj: kalkulace na základě přílohy č.1

Tyto údaje jsou pro účely této práce důležité ze dvou důvodů: 

Ukazují nám, že USA v roce 1800 představovaly ze socio-geografického hlediska úplně jiný subjekt než v roce 1900, a tedy charakteristiky ekonomického vývoje v průběhu tohoto období se s velkou pravděpodobností budou výrazně měnit.



Z dat vyplývá, že pro případy práce s agregátními veličinami (jako je HDP) bude nutné tyto veličiny očistit o masivní nárůst populace, ke kterému v průběhu celého století docházelo.



Naznačují nám (především v souvislosti s hustotou osídlení a podílem městské populace), že se v průběhu zkoumaného období měnila i struktura ekonomiky, což si ověříme následujícími daty8: Celkem

Podíl zemědělství

Podíl průmyslu a služeb

Podíl těžby

1850

100,0

71,5

26,5

1,9

1870

100,0

56,3

40,1

3,5

1899

100,0

45,6

46,7

7,7

1919

100,0

42,6

51,0

6,4

Tabulka 3: Vývoj struktury ekonomiky USA v letech 1850-1919, zdroj: Thorp, 1926, s. 108

8

Souhrnná data popisující strukturu ekonomiky USA jsou dostupná od roku 1850.

27

Z hlediska struktury ekonomiky vidíme výrazný nárůst významu sféry průmyslu a služeb a pokles významu zemědělství, lze tedy očekávat, že i faktory ovlivňující cykličnost ekonomiky budou mít tendenci se s postupem času přesouvat směrem od zemědělství k dalším sektorům – např. tedy vliv přírodních faktorů by měl klesat.

3.2 Institucionální zkoumaném období

charakteristiky

americké

ekonomiky

ve

USA v 19. století se vyznačovalo velmi liberálním ekonomickým prostředím nesoucím se převážně v duchu laissez-faire. Ekonomická legislativa byla tvořena převážně na úrovni jednotlivých států a federální vláda (především v první polovině století) příliš neintervenovala do vnitřních trhů států, naopak prostřednictvím ústavy zajišťovala volný obchod v rámci unie a zaštitovala výstavbu komunikací mezi státy. Důležitou roli v ekonomice USA v jejich počátcích hrálo otrokářství. Zatímco v severních státech, v jejichž hospodářství v průběhu 19. století sílil význam průmyslu a obchodu, byla role otrokářství zanedbatelná, v zemědělsky zaměřených jižních státech otroci představovali klíčovou hnací sílu ekonomiky. Politická situace na serveru byla nakloněna spíše omezování otrokářství směřujícímu k jeho úplnému zrušení, naopak na jihu byly tendence otrokářství podporovat a nadále rozšiřovat. Neshody mezi severem a jihem poté, v roce 1860, po zvolení republikána Abrahama Lincolna9 prezidentem USA, vedly až o odtržení některých jižních států a následná občanská válka trvající 4 roky značně ovlivnila ekonomický vývoj celých USA. (Library of Congress, Civil War and Reconstruction (online), cit. 2013-03-20) Přestože lze vnitřní trh USA považovat za silně liberální, vůči k zahraničním trhům byl přístup amerických institucí výrazně odlišný. Zatímco Velká Británie v tomto období realizovala strategii volného obchodu, zahraniční obchod USA byl limitován relativně vysokými cly a tarify. Průměrná tarifní sazba v průběhu celého zkoumaného období neklesla pod 15 %, naopak nejčastěji se pohybovala v rozmezí 30-50 %. Svého vrcholu dosáhla v roce 1828 (po přijetí tzv. Tariff of Abominations), kdy dokonce přesáhla 60 % (Walton a Rockoff, 2005, s. 197).

3.3 Monetární systém USA v letech 1800-1913 Před vypuknutím občanské války fungoval v USA systém svobodného bankovnictví (tedy bez emisního monopolu) založený na zlato-stříbrném komoditním standardu, tedy bimetalizmu. Jednotlivé banky vydávaly bankovky směnitelné za zlato a stříbro, případně jiné formy obligací, emise peněz tedy byla decentralizovaná, a to i přes existenci Bank of United States10, která v letech 1791-1811 a 1816-1836 do určité míry plnila funkce centrální banky

9

Abraham Lincoln a republikánská strana v tomto období vedla silnou kampaň proti otrokářství.

10

First Bank of United States byla založena 1791 s platností jejích charteru na 20 let, Second Bank of United States byla založena 1816, opět s dvacetiletou platností charteru. Obě tyto banky musely usilovně obhajovat svoji existenci a stejně byl jejich charter nakonec ukončen, neboť byly v této

28

(ikdyž způsobem nesrovnatelným s moderní dobou). (Walton a Rockoff, 2005, s. 225-232) S příchodem války byla federální vláda nucena hledat nové formy financování válečných výdajů, což byl důvod vzniku nového systému, United States National Banking System, tedy systému národního bankovnictví, který de facto znamenal vznik nového monopolu federální vlády na emisi peněz, neboť vydávání peněz lokálními bankami bylo zatíženo 10 % daní. Z tržního hlediska tedy fakticky došlo k zákazu emise peněz mimovládními bankami. U.S. National Bank vydávala bankovky, tzv. greenbacky, které posléze pozbyly směnitelnost za zlato/stříbro, jednalo se tedy o fiat currency, tzv. nekryté nekomoditní peníze. (Rothbard, 2002, s.65-147) Po skončení války se země potýkala s vysokým veřejným dluhem a silným tlakem zájmových proinflačních skupin, především tedy dlužníků. Směnitelnost za zlato/stříbro nebyla obnovena a místo toho docházelo k pokračování fiat currency pod křídly U.S. National Bank. (Rothbard, 2002, s.148-159) K obnově komoditního standardu došlo počátkem roku 1879, kdy vešel v platnost zákon přijatý administrativou prezidenta Granta o provázání dolaru se zlatem. Spojené státy se tak, navzdory stále silné stříbrnné lobby, připojily do světového systému zlatého standardu. National Bank však nadále disponovala monopolem na emisi peněz, a to až do vzniku Federálního Rezervního systému v roce 1913. K obnově svobodného bankovnictví tedy v USA již nikdy nedošlo. (Rothbard, 2002, s.160-169)

3.4 Vývoj klíčových ekonomických ukazatelů ve zkoumaném období Nyní se pokusíme sestavit přehled vývoje klíčových ekonomických ukazatelů americké ekonomiky v 19. století. Zaměříme se na klasický „trojúhelník“ klíčových makroekonomických veličin, tedy reálné HDP, inflaci a nezaměstnanost, a dále se pokusíme představit si vývoj nominálních mezd ve zkoumaném období. To nám pomůže pochopit fungování trhů v dané době a také identifikovat případné mzdové a cenové rigidity. V souvislosti s touto otázkou je nutné vyřešit 2 základní problémy: 

Dostupnost dat se v průběhu celého století liší, většina veřejně dostupných prací poskytuje datové řady začínající až v období 60.-70. let 19. století.



Měření exaktních makroekonomických ukazatelů (HDP, inflace a nezaměstnanost) bylo v USA zahájeno převážně až na počátku 20. století, v rozsáhlejší míře dokonce až v období od 30. let tohoto století. U většiny dat, se kterými se tedy setkáme při analýze 19. století, se tedy bude jednat o estimace vyslovené na základě jiných dostupných údajů o hospodářské aktivitě a průmyslové produkci.

Existence 2 výše zmíněných problémů představuje komplikaci ve smyslu toho, že žádná dostupná data nelze považovat za 100 % spolehlivá a bude vždy třeba jejich správnost ověřovat, nebo alespoň konfrontovat s jinými odhady. První z uvedených problémů dále pro účely analýzy hospodářských cyklů znamená, že pravděpodobně nebudeme schopni v případě

době vnímány jako hrozba pro ekonomickou svobodu a cesta k monetárnímu monopolu. Dalším politickým problémem byl fakt, že banky byly soukromé a jejich podíly se často dostávaly do zahraničních rukou, především britských. (Walton a Rockoff, 2005)

29

první poloviny 19. století pracovat s dostatkem exaktních dat a nebudeme tedy schopni do analýzy zahrnout vývoj některých klíčových (z pohledu moderní ekonomie) ekonomických ukazatelů. V následujících kapitolách budeme pracovat s různými odhady makroekonomických veličin. Metodiku těchto odhadů si stručně popíšeme (bude-li dostupná), většina těchto odhadů byla sestavena na základě informací o zemědělské či průmyslové produkci, neboť právě komoditní statistiky (cena, objemy) jsou v tomto období výrazně rozšířenější než statistiky služeb a obchodu. S tím souvisí také fakt, že většina těchto statistik je úzce zaměřených na daný druh komodity či obchodu, a finální odhady tak zpravidla vznikají kompilací vícero různých statistik popisující aktivitu v daném sektoru. (Balke a Gordon, 1989, s. 4)

3.4.1 HDP Jako první se zaměříme na analýzu vývoje HDP ve zkoumaném období. Vývoj HDP nám může poskytnout cenné informace vztahující se především k hloubce jednotlivých ekonomických cyklů (měřeno mírou růstu/poklesu HDP). Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi komplexní agregátní veličinu, jejíž estimace na základě jiných ukazatelů představuje velmi složitý úkol, pokusíme se konfrontovat co nejvíce odhadů sestavených různými autory. Pro srovnání byly zvoleny práce, které na toto téma uskutečnili11: 

Nathan S. Balke a Robert J. Gordon12 (1989)



Christina Romer13 (NBER 1986)



Louis Johnston a Samuel H. Williamson14 (2013)

Hodnoty jednotlivých odhadů jsou představeny v tabulce v příloze č. 215. Pro

11

Jediné období, ve kterém máme k dispozici více odhadů meziročního vývoje reálného HDP, je mezi roky 1869-1914, v první polovině 19. století takové odhady (s výjimkou jednoho) neexistují.

12

Metodika odhadu Balke a Gordona spočívá v agregaci klíčových indexů zemědělské a průmyslové produkce (jako např. Frickey’s index) doplněných o indexy dopravy, komunikací, stavební aktivity a jiných veličin běžně korelovaných s reálným HDP.

13

Christina Romer při sestavování svého odhadu vycházela z Kuznetzovy regresní řady, jež upravila tak, aby lépe odrážela očekávanou volatilitu vývoje HDP, konkrétně např. umožněním, aby se senzitivita HDP na komoditních výstupech měnila v čase.

14

Metodika Williamsonova odhadu spočívala úpravě benchmarkové časové řady Roberta E. Gallmana o hodnoty zemědělské produkce, vládních výdajů, výnosů z výrobních faktorů a spotřebitelských nákupů a následném odhadu reziduí interpolací dle údajů Josepha H. Davise o průmyslové produkci. Pro získání odhadů reálného HDP byl použit deflátor HDP Paula A. Davida a Petera Solara.

15

Ve zdrojových datech jsou poskytnuty údaje o reálném HDP nominovaném ve fixních cenách z určitého roku. Balke a Gordon uvádějí hodnoty v cenách z roku 1982, Romer uvádí hodnoty v cenách z roku 1929, Johnston a Williamson uvádějí hodnoty v cenách z roku 2005. Pro účely srovnání byly absolutní hodnoty ignorovány a tabulka je sestavena pouze z autorem napočtených meziročních procentuálních změn, které jsou v souvislosti s analýzou ekonomických cyklů klíčové.

30

přehlednost lze tuto tabulku shrnout do spojnicového grafu, který nám poskytne vizuální představu o míře korelace jednotlivých odhadů16:

Graf 1: Vývoj jednotlivých odhadů růstu reálného HDP, v % meziroční změny reálného HDP. Zdroje: Romer (NBER, 1986), s. 31; Balke a Gordon, s.84; Johnston a Williamson (online), cit. 2013-04-07, data růstu populace lze nalézt v tabulce č. 2

Jak z tabulky i grafu vyplývá, v estimovaných hodnotách lze vysledovat určitou míru korelace (viz tabulka 4), nicméně rozdíly v jednotlivých ročních hodnotách jsou v některých případech tak významné, že můžeme konstatovat, že odhady jednotlivých ročních procentuálních změn (především v levé polovině grafu) mohou být do určité míry nepřesné. Toto je třeba mít na paměti při následné analýze hospodářských cyklů.

Christina Romer (1986)

Nathan S. Balke a Robert J. Gordon (1989)

Louis Johnston a Samuel H. Williamson (2013)

1.0000

0.5934

0.6273


1.0000

0.6653


1.0000


Tabulka 4: Korelační matice odhadů meziročního růstu reálného HDP 1869-1914, zdroje dat pro korelační analýzu: příloha č. 2a.

16

Vzhledem k tomu, že se jedná o agregátní veličinu, do grafu je zahrnuta také datová řada popisující průměrný meziroční nárůst populace v daných dekádách. Ta nám pomyslně rozděluje graf na vrchní část, kde reálný produkt roste rychleji než populace, a spodní část, kde růst reálného produktu nedosahuje tempa růstu populace.

31

Jak nám však graf naznačuje, přesnost odhadů se s postupem času zlepšuje. Zkusíme tedy ještě zpracovat korelační analýzu pro pravou polovinu grafu, počínaje rokem 1892: Christina Romer (1986)



1.0000

0.8058

0.8312


1.0000

0.7825


1.0000


Tabulka 5: Korelační matice odhadů meziročního růstu reálného HDP 1892-1914, zdroje dat pro korelační analýzu: příloha č. 2a.

Jak lze vyčíst z korelační matice, koeficienty korelace jsou pro období od roku 1892 výrazně vyšší a naznačují vysokou míru shody jednotlivých odhadů. Lze tedy potvrdit, že se přesnost odhadů ke konci století zlepšuje. Tyto odhady, jakkoli přesné či nepřesné, ukazují jednu poměrně zásadní věc: Po celé dané období (mimo krátkých propadů v letech 1893, 1895, 1903, 1907 a 1913) ekonomika Spojených Států vykazovala stabilně vysoký hospodářský růst fluktuující nejčastěji v rozmezí cca od 2 do 10 procent. Je nicméně třeba mít na paměti jednu věc. Vzhledem k tomu, že se jedná o agregátní veličinu, její dynamika může být více či méně ovlivněna populačním růstem. Jak nám graf 1 ukazuje, význam tohoto faktoru rozhodně nelze považovat za zanedbatelný, neboť se značná část odhadů vyskytuje pod čarou představující růst populace. To v praxi znamená, že přestože docházelo k růstu reálného agregátního produktu, reálný HDP per capita klesal. Pro účely analýzy hospodářských cyklů tedy bude vhodné sestavit také přehled vývoje HDP per capita. Toho docílíme očištěním odhadů vývoje reálného HDP o průměrný meziroční nárůst populace v daných dekádách (viz tabulka 2). Výsledkem je následující adjustovaný graf odhadů vývoje reálného HDP per capita:

32

Graf 2: Odhady meziročního růstu reálného HDP per capita v USA v letech 1869-1914, v %; zdroje: Romer (NBER, 1986), s. 31; Balke a Gordon, s.84; Johnston a Williamson (online), cit. 2013-04-07, data adjustována dle tabulky č. 2

Jak můžeme vidět na grafu 2, po očištění o nárůst populace jsou již zřetelná období ekonomického propadu, z nichž nejvýznamnější jsou období okolo let 1873, 1885, 1888, 1893, 1908 a 1914. V kapitole 4 si prověříme, zda námi vyslovené odhady korespondují s vnímáním hospodářských cyklů dané doby. Vzhledem k tomu, že výše uvedené časové řady obsahují odhady počínaje až rokem 1869, pokusíme se nyní ještě získat estimace vývoje HDP per capita v první polovině 19. století. Jedinými z výše uvedených autorů, kteří poskytují odhady hodnot meziročního růstu také v jednotlivých letech první poloviny 19. století, jsou Louis Johnston a Samuel H. Williamson (2013). Lze očekávat, že spolehlivost těchto dat bude nižší, než v případě odhadů z druhé poloviny 19. století. Abychom si mohli vytvořit představu o spolehlivosti těchto dat, srovnáme je alespoň s pracemi Paula A. Davida (1967) a Thomase J. Weisse (1992). Ty sice neobsahují jednotlivé meziroční hodnoty růstu, ale popisují odhady reálného HDP per capita v jednotlivých dekádách (příp. pětiletích). Na základě těchto odhadů jsme získali hodnoty průměrného růstu HDP per capita v jednotlivých letech17. Následující graf ukazuje srovnání jednotlivých odhadů18:

17 18

Shrnutí v tabulce v příloze č. 2c Pro účely srovnání je do grafu doplněna zprůměrovaná časová řada Johnston a Williamson, abychom si mohli povrdit, zda jsou odhadované hodnoty podobné odhadům Davida a Weisse.

33

Graf 3: Odhady meziročního růstu reálného HDP per capita v USA v letech 1801-1860, zdroje: Johnston a Williamson (online), cit. 2013-04-13; David (1967), Weiss (1992).

Jak graf naznačuje, jednotlivé odhady (vč. zprůměrovaného Johnstnova a Williamsonova odhadu) vykazují určité shodné znaky. Opět tedy sestavíme korelační matici, abychom si uvěřili úroveň korelace mezi jednotlivými odhady: Louis Johnston a Samuel H. Williamson (2013)

1

Paul A. David (1967)

Thomas J. Weiss (1992)

Johnston a Williamson (zprůměrované)

0,3234

0,2218

0,4524 Louis Johnston a Samuel H.

1

0,4772

0,7166 Paul A. David (1967)

1

Williamson (2013)

0,4883 Thomas J. Weiss (1992) 1 Johnston a Williamson (zprůměrované)

Tabulka 6: Korelační matice odhadů meziročního růstu reálného HDP per capita v USA v letech 1801-1860. Zdroje dat pro korelační analýzu: příloha 2c.

Korelaci nezprůměrovaného Johnstonova a Williamsonova odhadu můžeme z logiky věci považovat za irelevantní. Naopak korelace ostatních odhadů je pro nás velmi důležitá. Jak z korelační matice vyplývá, míra korelace se u těchto odhadů pohybuje mezi 0,45240,7166. To není průkazná úroveň, nicméně lze konstatovat, že s jistou pravděpodobností tyto odhady určitou relevanci mají. Opět však budeme muset být velmi opatrní ve vyvozování závěrů. Pro nás je však důležité, zda můžeme považovat za spolehlivý nezprůměrovaný odhad Johnstona a Williamsona (ten nám totiž pomůže v analýze hospodářských cyklů). Vzhledem k absenci jiných obdobných časových řad pro komparaci, nejsme schopni spolehlivost tohoto odhadu ověřit. Vzhledem však k tomu, že po zprůměrování tato časová řada vykazovala 34

srovnatelné vlastnosti s odhady Davida a Weisse, můžeme i tuto řadu v omezené míře pro účely analýzy hospodářských cyklů brát v potaz. Pro účely definice jednotlivých hospodářských cyklů si nyní sestavíme odhad vývoje reálného HDP per capita v celém zkoumaném období. Časová řada před rokem 1869 vychází z dat Johnstona a Williamsona, odhad následujících let pak vznikl zprůměrováním odhadů Romer, Balke a Gordona a Johnstona a Williamsona. Míra spolehlivosti dat se v průběhu zkoumaného období liší: 

1801-1869: nízká míra spolehlivosti (vycházíme z 1 odhadu, jehož koeficient korelace s dalšími střednědobými odhady se pohyboval mezi 0,45-0,7)



1870-1891: střední míra spolehlivosti (vycházíme ze 3 nezávislých odhadů, jejichž koeficient korelace se pohyboval okolo 0,6)



1892-1914: vysoká míra spolehlivosti (vycházíme ze 3 nezávislých odhadů, jejichž koeficient korelace se pohyboval okolo 0,8)



Graf 4: Kompilovaný odhad meziročního růstu reálného HDP per capita v USA v letech 1801-1914, zdroj: autor na základě příloh 2b, 2c

Další makroekonomickou veličinou, jež nám pomůže při analýze hospodářských cyklů, je inflace. Změna cenové hladiny totiž může často odhalit např. přehřívání ekonomiky, které bývá znakem tzv. malinvestments, a může přímo souviset se vznikem hospodářských výkyvů.

3.4.2 Cenová hladina V případě inflace (oproti reálnému HDP) můžeme předpokládat větší přesnost estimovaných dat, neboť se nejedná o agregátní veličinu popisující objem ekonomické 35

aktivity, nýbrž o veličinu určující průměrnou cenu statků v ekonomice. Lze tedy konstatovat, že pokud trhy dostatečně plní čistící funkci, cenová hladina na relativně malém vzorku dat bude přibližně odpovídat cenové hladině na celém trhu. Správnost odhadů inflace je tedy determinována především vyvážeností spotřebního koše, na jehož základě je odhad sestavován. I přes očekávanou větší přesnost odhadů se však autor práce rozhodl pro srovnání vícero nejčastěji citovaných odhadů vývoje cenové hladiny ve zkoumaném období. Jedná se o datové řady zpracované následujícími autory či institucemi: 

Federal Reserve Bank of Minneapolis19 (2013)



Robert C. Sahr20 (2008)



Samuel H. Williamson21 (2009)

Všechny tyto časové řady poskytují data v celém rozsahu let 1801-1914. Jednotlivé odhady jsou shrnuty v tabulce v příloze č. 3. Odhady Sahra a Williamsona se vyznačují obdobnou metodologií (jejich základ vychází z časové řady P. Davida a P. Solara), není zde tedy splněna podmínka nezávislosti. Z toho důvodu bude jejich vzájemná korelace ignorována a pro účely posouzení validity dat jim bude každému přikládána poloviční váha. Odhady si opět představíme formou spojnicového grafu:

19

Odhady zveřejněné Federal Reserve Bank of Minneapolis vycházejí v průběhu 19. století z různých zdrojů popisujících různé spotřební koše:  1800-1851 – Index of Prices Paid by Vermont Farmers for Family Living  1851-1890 – Consumer Price Index by Ethel D. Hoover  1890-1912 – Cost of Living Index by Albert Rees  1913- Consumer Price Index

20

Odhady Roberta C. Sahra vycházejí ze přehledu vývoje cen v Historical Statistics Millenial Edition (Cambridge University Press, 2006), jejichž základ tvoří časová řada P. Davida a P. Solara, doplněna o data od dalších autorů, např. S. B. Carter, S. S. Gartner, M. R. Haines aj.

21

Odhad S. H. Williamsona vychází z dat P. Davida a P. Solara (pro data 1800-1880) a A.Reese (pro data 1881-1914).

36

Graf 5: Odhady meziroční inflace v USA v letech 1801-1914, v %. Zdroje: Federal Reserve Bank of Minneapolis (online), cit. 2013-04-07; Sahr (2008), s. 10; Williamson, cit 2013-04-07

Jak výše uvedený graf vizuálně naznačuje, míra korelace je v průběhu celého sledovaného období ve srovnáním s odhady reálného HDP znatelně vyšší. Potvrdíme si to v následující korelační matici: Federal Reserve Bank of Minneapolis (2013)

Robert C. Sahr (2008)

Samuel H. Williamson (2013)

1.0000

0.9332

0.9289

Federal Reserve Bank of Minneapolis (2013)

1.0000

0.9975

Robert C. Sahr (2008)

1.0000

Samuel H. Williamson (2013)

Tabulka 7: Korelační matice odhadů meziroční inflace v USA v letech 1801-1914. Zdroje dat pro korelační analýzu: příloha č. 3.

Koeficienty korelace jsou velmi vysoké, navzdory drobným odchylkám tedy lze považovat estimovaná data za poměrně spolehlivá. Nejvyšší dosažená hodnota (0.9975) je ignorována, neboť se jedná o odhady, jež na sobě nejsou zcela nezávislé. Pro účely analýzy hospodářských cyklů si nyní sestavíme kompilovaný odhad inflace pokrývající celé zkoumané období22.

22

Kompilovaný odhad byl definován jako vážený průměr odhadů inflace, kde váha vzájemně závislých odhadů Sahra a Williamsona je oproti odhadu Federal Reserve Bank of Minneapolis poloviční.

37

Graf 6: Kompilovaný odhad vývoje meziroční inflace v USA v letech 1801-1914, v %, zdroje: Federal Reserve Bank of Minneapolis (online), cit. 2013-04-07; Sahr (2008), s. 10; Williamson (online), cit 2013-04-07

Jak z výše uvedených časových řad vyplývá, ekonomika USA se ve zkoumaném období potýkala s častými cenovými výkyvy v obou směrech, tedy jak s inflací, tak s deflací. To plně koresponduje s všeobecně uznávanými teoretickými poznatky o zlatém standardu, které předpokládají pohyb cenové hladiny na základě změn v tempu růstu produkce vůči objemu nově vytěženého/importovaného zlata. Další makroekonomickou veličinou, jejíž odhady si představíme, je nezaměstnanost. Ta nám pomůže vysvětlit především sociální dopady ekonomických výkyvů a také bude jakýmsi pomyslným pojítkem mezi vývojem reálného HDP per capita a mzdovou hladinou.

3.4.3 Nezaměstnanost Údaje o nezaměstnanosti v 19. století jsou obecně velmi těžko dostupné. Vzhledem k absenci správy sociálního zabezpečení a všeobecně nedostatečné evidenci obyvatelstva je obtížné sestavit jakýkoliv spolehlivý přehled míry nezaměstnanosti ve zkoumaném období. Nejdále v tomto směru pokročil Stanley Lebergott (1964), jenž ve svém díle Manpower in Economic Growth: The American Record since 180023 poskytuje jediný autorem nalezený komplexní přehled odhadované míry nezaměstnanosti mezi lety 1800 a 1890. Z těchto dat vyplývají následující skutečnosti:

23



V letech 1800-1840 se pohybovala nezaměstnanost dlouhodobě okolo 2,5 %, s výjimkou výkyvu koncem druhé dekády, kdy stoupla přibližně ke 4 %, a dalšího krátkodobého nárůstu na konci 30. let, kdy dosáhla hodnot okolo 7,5 %.



V letech 1840-1870 byla nezaměstnanost dlouhodobě na úrovni přibližně 5 %,

Lebergott ve svých odhadech vychází údajů ze sčítání lidu a dalších statistik o struktuře pracovní síly v různých odvětvích, na základě nichž vyslovil estimace dlouhodobé míry nezaměstnanosti v daných obdobích

38

s výjimkou konce 50. let, kdy došlo k dočasnému nárůstu na cca 7,5 %. 

V letech 1870-1880 byl dlouhodobý průměr nezaměstnanosti přibližně 10 %, přičemž v polovině dekády nezaměstnanost krátkodobě stoupla až na 12,5 %.



V letech 1880-1890 došlo k opětovnému poklesu nezaměstnanosti přibližně na úroveň 4 %, s opětovným krátkodobým nárůstem až na 7,5 % v polovině dekády.

Od roku 1869 (časová řada však končí rokem 1899) již máme k dispozici první odhady roční nezaměstnanosti, jež vznikly prací J. R. Vernona (1994). Od roku 1890 pak můžeme čerpat z dalších odhadů S. Lebergotta a C. Romer (UCP, 1986)24. Data jsou shrnuta v tabulce v příloze č. 4. Následující graf ukazuje, jakým způsobem do sebe jednotlivé časové řady zapadají:

Graf 7: Odhady nezaměstnanosti v USA v letech 1869-1914, v % pracovní síly, zdroje: Vernon (1994), s. 710; Romer (1986), s. 58

Jak je z grafu vidět, všechny odhady (alespoň tedy ve společných úsecích) zpravidla vykazují pohyb stejným směrem, nicméně se liší svojí amplitudou. Všeobecně se však zdá být míra korelace uspokojivá, což si potvrdíme zpracováním korelační matice: J. R. Vernon

C. Lebergott

C. Romer

1.0000

0.8657

0.9654

J. R. Vernon

1.0000

0.9594

C. Lebergott

1.0000

C. Romer

Tabulka 8: Korelační matice odhadů nezaměstnanosti v USA v letech 1869-1914. Zdroje pro korelační analýzu: příloha č. 4

Lze konstatovat, že Vernonovy estimace jsou nejkonzervativnější, zatímco Romer a 24

Odhady Lebergotta i Romer jsou společně srovnány v díle Spurious Volatility in Historical Unemployment Data (Romer, UCP, 1986)

39

Lebergott odhadují větší fluktuace v míře nezaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že data mezi lety 1869-1914 máme k dispozici pouze od J. R. Vernona, můžeme tyto estimace považovat za relativně spolehlivé z hlediska směru pohybu. Je však je třeba mít na paměti, že skutečná hloubka výkyvů nezaměstnanosti byla s největší pravděpodobností ve skutečnosti větší. Data od roku 1900 již vykazují stabilní průběh a budeme je tedy i vzhledem k míře korelace považovat za spolehlivá. Abychom tyto předpoklady aplikovali do číselných odhadů časových řad, sestavíme si nyní kompilovaný odhad25 nezaměstnanosti pro léta 1869-1914:

Graf 8: Kompilovaný odhad vývoje nezaměstnanosti v USA v letech 1869-1914, v %, zdroje: autor na základě přílohy č. 4

Jak z grafu vyplývá, nezaměstnanost se v letech 1869-1914 držela na předpokládané přirozené míře okolo 4-5 %, docházelo však k výraznému nárůstu mezi lety 1873-1880 a 1893-1900. Na datech tedy vidíme zřetelný náznak určité cykličnosti hospodářství. Co se týče Lebergottových odhadů úrovně nezaměstnanosti v jednotlivých dekádách první poloviny století, vzhledem k tomu, že, jak z výše uvedeného grafu vyplývá, jsou jeho odhady všeobecně spíše dynamičtější, budeme je s jistou rezervou považovat jako jakési mantinely odhadované nezaměstnanosti, neboť lze na základě námi získaných údajů předpokládat, že skutečné výkyvy v nezaměstnanosti byly spíše méně výrazné. Data pro jednotlivé dekády nám však při analýze hospodářských cyklů nepomohou, budeme je tedy považovat pouze za doplňkovou informaci.

3.4.4 Mzdy Další makroekonomickou veličinou, se kterou budeme v analýze pracovat, je vývoj mzdové hladiny. Vývoj mezd nám pomůže identifikovat případné mzdové rigidity a lépe pochopit dopady hospodářských cyklů na životní úroveň. Stejně jako u ostatních makroekonomických údajů ze zkoumaného období, i pro vývoj mezd platí, že neexistuje 25

Kompilovaný odhad vznikl pro období 1890-1914 zprůměrováním dostupných odhadů Vernona, Lebergotta a Romer, pro období 1869-1890 vycházíme s odhadu Vernona s navýšením amplitud oscilací okolo hladiny 4 % koeficientem 1,75 (koeficient byl určen na základě diference odhadů Vernona a průměru všech odhadů v letech 1890-1900)

40

žádný všeobecně uznávaný soubor dat, ze kterého bychom mohli vycházet, a je nutné data sbírat z jednotlivých odhadů vypracovaných na toto téma. V této práci budeme pracovat se 3 odhady vývoje mezd: 

Samuel H. Williamson (2009)26



Christopher Hanes (1993)27



J. C. Bowen (1934)28

Výše zmínění autoři sestavili odhady průměrných hodinových nominálních mezd v různých obdobích 19. století. Autor práce na základě těchto dat sestavil přehled odhadovaných meziročních změn mzdové hladiny v průběhu 19. století (viz příloha č. 5). Odhady si nyní shrneme do jednoho spojnicového grafu:

Graf 9: Odhady meziročních změn peněžních mezd v USA v letech 1801-1914, v %, zdroje: Williamson (2009); Hanes (1993), s. 753; Bowen (1934), s. 521

Jak z grafu vyplývá, přesnost odhadů se s postupem času pravděpodobně zlepšuje. Korelační analýza nám přinesla následující výsledky: S. H. Williamson (2009)

Christopher Hanes (1993)

J. C. Bowen (1934)

1.0000

0.7483

0.5695

S. H. Williamson (2009)

1.0000

0.7483

Christopher Hanes (1993)

1.0000

J. C. Bowen (1934)

Tabulka 9: Korelační matice odhadů meziročních změn peněžních mezd v USA v letech 1801-1914, zdroj dat pro korelační analýzu: příloha č. 5

Korelační koeficienty nám ukazují, že míra shody jednotlivých odhadů je relativně 26

Williamsonův odhad pokrývá celé období 1801-1914.

27

Hanesův odhad pokrývá období 1865-1907.

28

Bowenův odhad pokrývá období 1840-1914.

41

významná. Jak nám graf navíc naznačuje, očekávaná přesnost se s postupem času zvyšuje (především tedy po roce 1865). Zajímavý je velký rozptyl ročních změn v prvních dekádách 19. století (dle odhadu Williamsona). Lze očekávat, že odhady z počátku století jsou nepřesné a vzhledem k relativně malému objemu americké ekonomiky v této době mohou být vychýlení důsledkem zkreslení na základě externích vlivů a malého vzorku relevantních dat. Lze sice říci, že pokud tyto výkyvy dáme do kontrastu s odhady inflace z prvních dekád 19. století, může být nestálost mezd v tomto období logická v souvislosti s výraznými výkyvy cenové hladiny, nicméně ani tento argument nám neumožňuje vyvozovat z odhadů Williamsona vyvozovat nezpochybnitelné závěry. Pro účely analýzy hospodářských cyklů si nyní sestavíme kompilovaný odhad29 vývoje peněžních mezd v letech 1801-1914:

Graf 10: Kompilovaný odhad meziročního vývoje peněžních mezd v USA v letech 1801-1914, v %, zdroje: Williamson (2009); Hanes (1993), s. 753; Bowen (1934), s. 521

Očekávaná spolehlivost dat je následující:

29



1801-1840: nízká (vycházíme z 1 odhadu)



1841-1865: střední (vycházíme ze 2 odhadů)



1866-1914: vysoká (vycházíme po většinu tohoto období ze 3 odhadů, jejichž diference jsou relativně malé)

Kompilovaný odhad byl sestaven zprůměrováním dostupných odhadů Williamson, Hanese a Bowena.

42

4 Analýza hospodářských cyklů 4.1 Rozdělení zkoumaného období do logických celků Pro účely následné analýzy se nyní pokusíme identifikovat jednotlivé ekonomické cykly, jež vykazovala americká ekonomika ve zkoumaném období. Období mezi lety 18011914 rozdělíme do dvou logických celků: 

1801-1860: období před vypuknutím občanské války



1865-1914: období po skončení občanské války

Důvody pro toto dělení jsou především následující: 

Z analyzovaného období chceme vypustit období občanské války, neboť tato specifická léta vykazují výrazně odlišné charakteristiky ekonomického vývoje a mohlo by dojít ke zkreslení výsledků



Občanská válka ve svých důsledcích představovala poměrně významnou změnu institucionálního uspořádání a monetárního systému USA, která se projevila ve vývoji v poválečném období



Cca od 60. let 19. století se vlivem rozvoje ekonomické vědy výrazně rozšiřuje dostupnost relevantních ekonomických ukazatelů; do této doby jsou užitečné ekonomické údaje relativně těžko dostupné30

V následujících kapitolách si představíme datování hospodářských cyklů dle různých zdrojů v obou těchto obdobích. Dále si sestavíme detailní přehled jednotlivých cyklů vč. jejich charakteristik a očekávaných faktorů, jež měly na hospodářské fluktuace vliv.

4.2 Hospodářské cykly v období let 1801-1860 První polovina 19. století se v USA nesla především ve znamení značného rozmachu organizované manufakturní výroby, v důsledku čehož klesal podíl domácí práce a významně rostl význam specializace. (Walton a Rockoff, s. 184) Využití parního stroje umožnilo zefektivnit a zlevnit přepravu mezi jednotlivými státy, v důsledku čehož dochází ke stále významnější integraci trhů jednotlivých států. Samotné budování železnice má však ještě další významnou roli, a tou je obrovský objem kapitálu a práce investované do výstavby železniční sítě. Jak si ještě ukážeme, tyto faktory se také podepsaly na vývoji hospodářství 30

S exaktními údaji vypovídajícími o stavu ekonomiky je to ve zkoumaném období všeobecně obtížné (jak jsme se již přesvědčili při kompilování odhadů makroekonomických veličin), neboť v 19. století v USA ještě nefungovaly žádné oficiální statistické instituce mapující klíčové ekonomické veličiny. Již od roku 1810 sice United States Census Bureau (USCB) provádí tzv. Economic Census, nicméně jedná se především o demografické statistiky zaměstnanosti a výstupu prováděné každých 10 let, pro účely analýzy ekonomických cyklů jsou tedy naprosto nevhodné. (USCB, Economic Census (online), cit 2013-03-31)

43

USA a vzniku některých ekonomických fluktuací. Období konjunktur a recesí v tomto období popsal Willard Long Thorp (1926) ve svém velmi často citovaném díle The Annals of United States of America31. Dalším ekonomem, jež popisuje datování cyklů v tomto období (ovšem počínaje až rokem 1834), je Victor Zarnowitz (1992), a to v knize Business Cycles: Theory, History, Indicators, and Forecasting32. Vzhledem k tomu, že máme k dispozici námi kompilovaný odhad vývoje reálného HDP per capita, můžeme si nyní ověřit, zda naše odhady hospodářského růstu korespondují s datováním cyklů, jež popsali oba tito autoři.

31

Thorp však popisuje pouze časové rozložení jednotlivých období růstu a stagnace/poklesu, z jeho práce není možné získat přehled o dopadech hospodářských cyklů na makroekonomické veličiny

32

Zarnowitz ve svém díle kromě samotného datování cyklů uvádí i vývoj indexů hospodářské aktivity, jež nám budou rovněž nápomocné při analýze hospodářských cyklů

44

Kompilovaný odhad vývoje reálného HDP per capita

Willard L. Thorp (1926)

Graf 11: Časová osa odhadovaného vývoje reálného HDP per capita v letech 1801-1860 ve srovnání s datováním cyklů dle Thorpa a Zarnowitze, zdroje: autor, Thorp (1926), Zarnowitz (1992)

45

Victor Zarnowitz (1992)

Lze konstatovat, že datování cyklů Thorpa i Zarnowitze se téměř shoduje, pouze s drobnými odchylkami v letech 1836 a 1846. Stejně tak vývoj reálného HDP per capita (levá časová osa) víceméně odpovídá definovaným fázím expanze a kontrakce (kromě let 1826-27, kde Thorp datuje ekonomické oživení, a 1845-46, kde fáze kontrakce není v našich odhadech doprovázena poklesem HDP), zpravidla však za existence určité časové nekonzistence. Protože se datování cyklů ukazuje jako relativně spolehlivé, v následující analýze cyklů budeme vycházet z dat sestavených Thorpem33 (1926) a na základě nich upřesníme časové rozlišení našeho odhadu vývoje reálného HDP per capita34.

4.2.1 Přehled jednotlivých hospodářských cyklů v letech 1801-186035

1. cyklus: 1799-1803 (vrchol cyklu 1801) Délka

Změna reál. HDP

Změna cenové hladiny

per capita

Změna mzdové hladiny

Nezaměstnanost

nominální / reálné

minimum / maximum cyklu

Expanze 3 36 roky (+1,72 %)

(-0,35 %)

/

Nelze přesně určit

(+18,33 %) / (+18,68 %)

(odhad pro dekádu 2,5 %)

/


(-18,37 %) / (-8,58 %)


Kontrakce 2 roky (-1,39 %)

(-9,79 %)

Tabulka 10: Přehled vývoje klíčových makroekonomických ukazatelů v cyklu 1799-1803; zdroj: kompilované odhady autora

Ve fázi expanze můžeme sledovat předpokládaný znatelný nárůst nominálních mezd, 33

Důvodem pro volbu této časové řady je skutečnost, že pokrývá celé zkoumané období a navíc se jedná o respektované a velmi často citované dílo.

34

Budeme postupovat tím způsobem, že případné časové nekonzistence odstraníme vzájemným „napárováním“ jednotlivých období expanze a kontrakce definovaných vývojem reálného HDP per capita a datováním, jež uvádí Thorp (1926). Tuto úpravu budeme vždy provádět s maximálním posunem +- 1 rok, výsledné finální datování hospodářských cyklů tedy může být nepřesné s odchylkou +- 1 roku. To plně koresponduje se skutečností, že jednotlivé hospodářské výkyvy se mohly konat kdykoli v průběhu roku, zatímco my máme k dispozici pouze celoroční odhady růstu reálného HDP per capita.

35

36

Tabulky jsou pro přehlednost doplněny informativními znaky: 

Oranžový otazník znamená, že u uvedených dat existuje střední míra rizika nepřesnosti



Červený vykřičník znamená, že u uvedených dat existuje vysoké riziko nespolehlivosti

Dle dostupných zdrojů sice fáze kontrakce trvala 3 roky (již od roku 1799), my však máme k dispozici přehled makroekonomických veličin pouze pro 1 rok (1801).

46

zatímco cenová hladina přibližně stagnuje či mírně klesá. Růst reálného HDP je v kontrastu s nárůstem reálných mezd nízký, vzhledem k tomu, že se však jedná o data pouze za 1 rok z celé fáze růstu, lze předpokládat, že růst mezd je setrvačným projevem růstu produktu z předchozích let. Jak dále uvádí Thorp (1926, s. 138), roky 1800-1801 jsou ve znamení značného růstu hodnoty cenných papírů, což by mohlo naznačovat vznik spekulativní bubliny. Recese se naplno projevuje v roce 1802, kdy dochází k výraznému poklesu mezinárodního obchodu a cen komodit (mj. i vlivem dobré úrody). Nadále však dochází k růstu cenných papírů. Hospodářství se dále v roce 1803 propadá do mírné deprese spojené s dalším poklesem cen a mezinárodního obchodu. Teprve v roce 1803 dochází k poklesu hodnoty cenných papírů, s náznakem oživení na konci roku. (Thorp, 1926, s. 114)

2. cyklus: 1804-1809 (vrchol ekonomického růstu 1807) Délka

Změna reál. HDP


per capita


Nezaměstnanost



Expanze 3,5 roku (+4,27 %)

(+6,18 %)

/


(+51,14 %) / (+44,96 %)


/


(-21,22 %) / (-22,12 %)


Kontrakce 2,5 roku (-5,94 %)

(+0,9 %)


Od roku 1804 následuje prudký ekonomický rozmach spojený s opětovným nárůstem cen komodit i mezinárodního obchodu. Cenné papíry z počátku cyklu ztrácejí na hodnotě, kolem roku 1806 však začínají narůstat. V letech 1804-1806 vzniká řada nových bank a dochází k výraznému nárůstu peněz v oběhu, zvyšuje se míra spekulace. V roce 1807 je kogresem přijat tzv. Embargo Act37, který uvaluje všeobecné embargo na zahraniční obchod. V jeho důsledku dochází k paralýze ekonomické aktivity na východním pobřeží, především v New England a New Yorku, kde dochází k bankovní krizi. Dochází k četným bankrotům a nejistotě na trzích s cennými papíry. V důsledku těchto událostí je poté Embargo Act zrušen a nahrazen mírnějšími Non-Intercourse Acts, které mají již omezenou platnost pouze pro VB a Francii. Následně dochází k oživení. (Thorp, 1926, s. 115)

37

V důsledku napoleonských válek v Evropě dochází v tomto období k častému ohrožování amerických obchodních plavidel, jež bývají navzdory své neutralitě evropskými mocnostmi (VB a Francií) zajímány pro válečné účely. Prezident Thomas Jefferson s cílem přimět evropské mocnosti změnit jejich postoj k americkým obchodníkům prosadil tzv. Embargo act of 1807. Embargo však svůj cíl nesplnilo a naopak mělo silně negativní dopad na ekonomiku USA. (Encyclopaedia Britannica, Embargo Act (online), cit. 2013-04-27)

47


Změna reál. HDP


per capita


Nezaměstnanost




(+6,6 %)

/


(+40,97 %) / (+34,37 %)


/


(+1,1 %) / (-0,54 %)


Kontrakce 0,5 roku (+1,07 %)

(+1,64 %)


Již rok 1810 je ve znamení rapidního ekonomického oživení především na severu USA, ve státech nejvíce zasažených embargem. Dochází k nárůstu cen komodit (z něhož těží především jižní státy), finanční trhy jsou stabilní. Úroda je vynikající. V květnu 1810 jsou definitivně zrušena embarga a dochází k výraznému nárůstu mezinárodního obchodu. V roce 1811 vlivem uzavření United States Bank dochází k mírnému ochlazení, nicméně ekonomika pokračuje v růstu. Opět v tomto období vidíme prudký nárůst nominálních i reálných mezd. Pokud jsou naše data správná, lze předpokládat, že tedy došlo k výraznému zlepšení životní úrovně. V roce 1812 začíná válka s Anglií, dochází k blokádě východního pobřeží a ke krátkému ochlazení ekonomiky. Mezinárodní obchod opět klesá. Zasažena je opět především New England, která zažívá nejistotu na finančních trzích. Recese však trvá pouze několik . měsíců a následuje opět hospodářské oživení. (Thorp, 1926, s. 116)


Změna reál. HDP


per capita


Nezaměstnanost



Expanze

2,5 roku (+4,16 %)

(+26,1 %)

/


(+6,6 %) / (-19,5 %)


/

4%

(-29,8 %) / (+8,83 %)



(-38,63 %)


Také roky 1813-1814 se nesou ve znamení válečné aktivity. Mezinárodní obchod čelí 48

silným restrikcím a dochází k prudkému nárůstu cen. Přesto však hospodářství roste, pravděpodobně také v důsledku vysokých válečných výdajů. Pokud jsou naše údaje o růstu mezd správné, vlivem výrazného nárůstu cen reálné mzdy a tedy i životní úroveň klesají. Koncem roku 1814 dochází k uzavření míru, po němž dochází ještě k dalšímu zrychlení hospodářského růstu. Ceny komodit dosahují svého vrcholu a dochází k častým spekulacím především s půdou. V druhé polovině roku 1815 se začíná projevovat nestabilita na finančních trzích, jež nakonec vyústí v bankovní paniku a celkový pokles finančních trhů. Následně dochází k prudkému propadu hospodářství, mnoha bankrotům a výprodejům a nárůstu nezaměstnanosti. V následujících letech pokračuje nestabilita na finančních trzích gradující v roce 1819, kdy po vlně spekulativních nárůstů trhů dochází ke kolapsu finančního sektoru následovanému dalšími 2 roky hospodářského poklesu, propadu cen a nárůstu nezaměstnanosti. (Thorp, 1926, s. 117-119) Kontrakce v letech 1815-1821 byla do té doby nejzávažnější ekonomickou krizí v USA, provázenou 2 bankovními panikami, které dle Rothbarda (2002) byly způsobeny špatnou kondicí finančního sektoru související se zadlužením federální vlády z války s Anglií a velkými výkyvy v cenové hladině souvisejícími s uvolněním mezinárodního obchodu a neschopností čerstvě založené The Second Bank of United States zabránit nekontrolované dluhové expanzi. (Rothbard, 2002, s.72-90)


Změna reál. HDP


per capita


Nezaměstnanost




(-4,16 %)

/


(+10,45 %) / (+14,61 %)


Kontrakce 0,5 roku

/ (+0,66 %)

(+1,84 %)

(-8,11 %) / (-9,95 %)

Nelze přesně určit (odhad pro dekádu 2,5 %)


Od roku 1821 nastává oživení hospodářství doprovázené poklesem nezaměstnanosti a cenové hladiny. Nominální i reálné mzdy vykazují silný nárůst. Opět dochází k nárůstu spekulací v důsledku nabídky levných peněz, jež vrcholí v polovině roku 1822. Následuje pokles cen komodit38 i cenných papírů a hospodářství se propadá do mírné recese. (Thorp, 1926, s. 119)

38

Vzhledem k tomu, že recese trvala pouze několik měsíců, a my disponujeme pouze meziročními hodnotami inflace, lze předpokládat, že nárůst cenové hladiny námi identifikovaný v roce kontrakce je spíše spojen ještě s předchozím obdobím expanze.

49


Změna reál. HDP


per capita


Nezaměstnanost




(-18,41 %)

/


(+15,15 %) / (+33,56 %)


/


(-14,44 %) / (-13,7 %)



(-0,74 %)


Od roku 1823 opět přichází silné ekonomické oživení a výrazný pokles cen komodit. Reálné mzdy vykazují masivní nárůst. Vzniká mnoho nových bank, v důsledku čehož se zvyšuje dostupnost levných úvěrů. V letech 1823-1825 se postupně zvyšuje míra spekulací vedoucí k polovině roku 182540 ke vzniku a následnému splasknutí bubliny na komoditních a finančních trzích. Důsledkem run na banky doprovázený mnoha bankroty a nárůstem nezaměstnanosti. Hospodářství upadá do recese a nominální i reálné mzdy klesají. (Thorp, 1926, s. 119) Zajímavým aspektem paniky v roce 1825 je její globální kontext. Za pravý zdroj této krize je považována Anglie, jež prostřednictvím Bank of England spustila v roce 1822 rozsáhlou monetární expanzi vrcholící právě v roce 1825. I zde došlo ke vzniku spekulativní bubliny a následná monetární restrikce posléze vedla k odpisům mnoha investic, vč. zahraničních (především v Latinské Americe). Lze tedy konstatovat, že spekulativní tendence v letech 1823-1825 (vč. jejich důsledků) byly trendem globálním, nikoli pouze lokálním. (Bordo, 1998)

39

Thorp ve svém díle datuje v tomto období ještě další cyklus, jehož fáze kontrakce by měla být v v letech 1825/26 a expanze 1826/27. Vzhledem k tomu, že jej popisuje jako poměrně nevýznamný, a naše data (reálné HDP per capita a vývoj mezd) existenci tohoto cyklu neodpovídají, budeme jej ignorovat a pracovat pouze s cyklem datovaným v letech 1823-1828.

40

V tomto jediném roce z celého období expanze dochází k nárůstu cenové hladiny.

50


Změna reál. HDP


per capita


Nezaměstnanost




(-9,64 %)

/


(+0,11 %) / (+9,75 %)


/


(+2,84 %) / (+5,45 %)


Kontrakce

1 rok (-1,17 %)

(-2,61 %)


Po oživení v roce 1829 nastává stabilní hospodářský růst doprovázený poklesem cenové hladiny a nárůstem reálných mezd a objemu mezinárodního obchodu. Měnová politika je relativně uvolněná až do roku 1833, kdy dochází k nejistotě na finančních trzích a následné výrazné restrikci úvěrů. Následná bankovní panika způsobí propad hospodářství do krátké deprese. Propad produktu však není razantní a reálné mzdy nadále rostou. V souvislosti s těmito skutečnostmi lze předpokládat v roce 1834 mírný nárůst nezaměstnanosti. (Thorp, 1926, s. 121)


Změna reál. HDP


per capita


Nezaměstnanost




(+11,87 %)

/


(+31 %) / (+19,13 %)


/


(-15,73 %) / (-18,6 %)


Kontrakce

1 rok (-1,84 %)

(+2,87 %)


Roky 1834-1836 byly opět ve znamení hospodářského růstu doprovázeného vysokým růstem cen komodit a čilými spekulacemi především s půdou na jihu a západě USA. Inflační a spekulativní tlaky byly způsobeny masivním přílivem kapitálu (zlata a stříbra) z Mexika, Číny a Evropy přilákaným vysokými výnosy na americkém kapitálovém trhu, v jehož důsledku došlo k nárůstu měnové báze mezi lety 1832-1836 téměř na dvojnásobek. (Sylla, online, cit.

51

2013-04-28) V roce 1836 je definitivě ukončen charter Bank of United States a emise peněz je opět svěřena do rukou místních bank41, což vede k dalšímu nárůstu nabídky peněz a následných spekulací, v tento moment můžeme začít hovořit o vzniku významné realitní bubliny. Na významu také nabývá konstrukce železniční sítě. (Harvard Business School, online, cit. 2013-04-28) V polovině roku 1836 Bank of England přistupuje ke zvýšení úrokových sazeb v reakci na pokles zlatých rezerv, což rychle ovlivnilo dostupnost úvěrů také ve Spojených Státech. Společně s poklesem cen bavlny na počátku roku 1837 tato skutečnost dostává do insolvence nemálo obchodních firem, jejichž problémy způsobují nejistotu také na finančních trzích. (Sylla, online, cit. 2013-04-28) Na jaře 1837 dochází ke splasknutí realitní bubliny a v New Orleans propuká bankovní panika, jež se rychle rozšíří do celé země. Dochází ke krátkodobému pozastavení proplácení krytí bankovek zlatem a stříbrem a země se propadá do deprese. V následujícím roce dochází ke krátkému oživení, nicméně krize způsobená bankovní panikou v roce 1837 svými důsledky sahá až do roku 1842 (viz níže). (Thorp, 1926, s. 122)


Změna reál. HDP


per capita


Nezaměstnanost



Expanze

1 rok (+1,35 %)

(-4,28 %)

/


(+5,02 %) / (+9,3 %)


/

7,5 %

(-6,18 %) / (+4,96 %)

(odhad pro dekádu 5 %)

Kontrakce 4 roky (-2,87 %)

(-11,14 %)


Po krátkém ekonomickém oživení spojeném s opětovným nárůstem spekulací s půdou dochází na podzim roku 1939 k další bankovní panice, jež uvádí hospodářství opět do deprese. V následujících 4 letech dochází k poklesu hospodářského výkonu a nárůstu nezaměstnanosti. Cenová hladina se významně propadá v průběhu celého cyklu. (Thorp, 1926, s. 123) Celkově lze vývoj hospodářství v letech 1837-1842 považovat za důsledek spekulativní bubliny z let 1834-1836, jejíž splasknutí způsobilo kolaps finančních trhů a ekonomické problémy ústící v dlouhodobý propad reálného HDP a nárůst nezaměstnanosti z původně odhadovaných cca 2,5 % na cca 7,5 %. Jednalo se o do té doby nejzávažnější ekonomickou krizi v USA.

41

Ačkoli kroky k demontáží BUS byly postupně činěny již od roku 1832, kdy prezident Andrew Jackson vetoval zákon o obnovení jejího charteru. (Sylla, online, cit. 2013-04-28)

52

10. cyklus42: 1843-1848 (vrchol cyklu 1845) Délka

Změna reál. HDP


per capita


Nezaměstnanost




(-0,79 %)

/


(+1,02 %) / (+1,81 %)


/


(-3,28 %) / (+2,31 %)


Kontrakce 1 rok (-0,05 %)

(-5,59 %)


Léta 1843-1847 byly ve znamení prosperity a relativně stabilní cenové hladiny43. Překvapivý je nízký růst nominálních i reálných mezd (naše data o mzdách jsou ovšem v tomto období shledána nespolehlivými). Trh nejeví významné známky spekulativní činnosti. V roce 1847 dochází mj. v důsledku ukončení spekulativního boomu v rozvoji železnic k finanční krizi v Anglii. (Bordo a Schwartz, s. 234) Vlivem silných ekonomických vazeb se nejistota na finančních trzích přelévá také do USA, kde následně dochází k bankovní panice. Opět prudce klesají ceny bavlny, která tvoří především v jižních státech významnou exportní komoditu. Následná recese je však krátká a její důsledky nejsou nikterak závažné. (Thorp, 1926, s. 123)

42

Thorp i Zarnowitz v rámci let 1843-1848 určili ještě jeden cyklus, jehož fáze kontrakce měla trvat v letech 1945-1946. Sami autoři nicméně upozorňují, že definice tohoto cyklu je sporná, neboť pokles ekonomického výkonu byl malý. Naše data pro tyto roky ukazují průměrný ekonomický růst okolo 4 %, nebudeme tyto roky tedy považovat za recesi.

43

V roce 1843 ještě došlo k poklesu o 6,31 procenta pravděpodobně v důsledku odeznívající deprese, nicméně v následujících letech byly ceny stabilní až do roku 1847, kdy opět došlo k nárůstu o 5,67 procenta naznačující opět inflační tlaky před vypuknutím bankovní paniky.

53


Změna reál. HDP


per capita


Nezaměstnanost



Expanze

5 let (+15,22 %)

(-2,9 %)

/


(+13,09 %) / (+15,99 %)


/


(+5,15 %) / (-3,17 %)



(+8,32 %)


Roky 1848-1853 se opět nesou ve znamení vysokého hospodářského růstu, ceny jsou velmi stabilní a dochází k významnému nárůstu reálných mezd. Objevením nalezišť zlata v Kalifornii začíná nová éra kolonizace Západu vedoucí k postupnému přílivu této komodity a rozvoji západních států vč. budování rozsáhlé železniční sítě. K roku 1853 dochází opět k postupnému nárůstu spekulací, které se tentokrát kromě realitního trhu zaměřují také na akcie železničních společností. Ty dosahují svého vrcholu v druhé polovině roku 1853, kdy vlivem úvěrových restrikcí dochází k jejich poklesu. Následuje ochlazení ekonomiky a deprese. Ačkoli nedošlo k celonárodní vlně runů na banky, docházelo běžně v letech 1853-1854 k lokálním bankovním panikám a finanční nejistotě, především v San Franciscu. Výstavba železnice se v tomto období výrazně zpomaluje. Ceny komodit rostou. (Thorp, 1926, s. 124)


Změna reál. HDP


per capita


Nezaměstnanost



Expanze 2 roky (+2,1 %)

(+0,59 %)

/


(+8,64 %) / (+8,05 %)


/


(-4,18 %) / (-1,09 %)


Kontrakce 2 roky

(-2,24 %)

(-3,09 %)


V letech 1855-1857 opět dochází k ekonomickému oživení. Významný je především nárůst mezd a očekávání spojených s výnosy z investic na Západě. Stavba železnic opět nabírá na rychlosti a stejně tak míra migrace osadníků na západ prudce roste. Do určité míry lze 54

konstatovat, že pokračují trendy z počátku 50. let přerušené recesí z roku 1853. V roce 1857 však optimizmus vyprchává a začíná se ukazovat, že výnosy z investic na západě nebudou dosahovat očekávaných hodnot. Obrovské objemy těchto investic (především do železničních tratí) navíc zvyšují vzájemnou konkurenci a výnosy klesají. Mnoho investorů se dostává do insolvence a s tím přicházejí i problémy finančních institucí, především významné Ohio Life Insurance and Trust Co. Nejistota brzy ovládá celý finanční trh a následují série runů na banky, jež opět uvádějí hospodářství do deprese. (Calomiris a Schweikart, 1991)


Změna reál. HDP


per capita


Nezaměstnanost




(+2,4 %)

/


(4,67 %) / (+2,36 %)

(odhad pro dekádu,5 %)

Kontrakce / 0,5 roku

7,5 % (-1,33 %)

(+0 %)

(-0,93 %) / (-0,93 %)



Od roku 1859 opět následuje ekonomické oživení, díky dobré úrodě bavlny a jiných zemědělských komodit (a současné neúrodě v Evropě) vykazuje americký export rekordní hodnoty. Stejně tak průmysl na severu USA nejeví žádné známky problémů. Až v kontextu politické situace v souvislosti s otázkou otroctví se na trzích začaly projevovat známky nejistoty. V listopadu 1860 vyhrál volby A. Lincoln a jižní státy, jež v reakci na tuto volbu postupně ohlašovaly osamostatnění, se začaly připravovat na válku. New York, jakožto hlavní věřitel jižních států a clearingové centrum celých USA, pocítil dopady jako první. Řada obligací začala náhle ztrácet svoji hodnotu a věřitelé v obavách o své úspory začali podnikat runy na newyorkské banky. (Swanson, 1908, s. 212-218) Deprese sice znamenala náhlý obrat ve vývoji hospodářství, nicméně její trvání bylo krátké a dopady z celkového hlediska nebyly příliš zásadní. Oživení přichází již v prvním válečném roce, tedy roce 1861, nicméně to už je hospodářství přizpůsobováno potřebám války. (Thorp, 1826, s. 127)

55

4.3 Hospodářské cykly v období let 1865-1914 Nyní si sestavíme přehled hospodářských cyklů pro druhou polovinu 19. století až do počátku 1. sv. války. V těchto letech máme i nadále k dispozici chronologická data Willarda L. Thorpa (1926) a Victora Zarnowitze (1992). Data popsaná Zarnowitzem jsou navíc již oficálně uznána jako datování hospodářských cyklů National Bureau of Economic Research (NBER, online, cit. 2013-05-01). Jednotlivé fáze kontrakce i expanze si nyní opět představíme formou časové osy.

56

Kompilovaný odhad vývoje reálného HDP per capita

Willard L. Thorp (1926)

Graf 12: Časová osa odhadovaného vývoje reálného HDP per capita v letech 1865-1914 ve srovnání s datováním cyklů dle Thorpa a Zarnowitze, zdroje: autor, Thorp (1926), Zarnowitz (1992)

57

Victor Zarnowitz (1992)

Jak můžeme vidět na časové ose, i v období 1865-1914 se datování hospodářských cyklů Thorpa i Zarnowitze víceméně shoduje, liší se pouze v délce některých kontrakcí (konkrétně jsou rozdíly zřetelné u kontrakcí v letech 1900 a 1903). Stejně tak odhady vývoje reálného HDP per capita víceméně odpovídají datovaným cyklům. Pouze v roce 1902 náš kompilovaný odhad předpokládá stagnaci růstu, ačkoli Thorp ani Zarnowitz žádnou recesi nedatují. Budeme tedy tento rok pokládat jako součást fáze expanze cyklu 1901-1904. Abychom byli v identifikaci jednotlivých cyklů konzistentní s předchozím obdobím, budeme opět vycházet z dat poskytnutých Thorpem (1926), na základě nichž opět provedeme drobné korekce časového rozlišení našeho odhadu vývoje reálného HDP per capita44.

4.3.1 Přehled jednotlivých hospodářských cyklů v letech 1865-191445 14. cyklus: 1865-1867 (vrchol cyklu 1865) Délka

Změna reál. HDP


per capita


Nezaměstnanost



Expanze 0,5 rok (+0,51 %)

(+0,8 %)

/


(+10,54 %) / (+9,74 %)


/

7,5 %

(+4,48 %) / (+13,57 %)


Kontrakce

2,5 roku (-7,7 %)

(-9,09 %)


Počátkem roku 1865 (ke konci občanské války) dochází v severních státech ke značnému ekonomickému rozmachu, který však postupně v průběhu roku přechází do recese. Na jihu dochází ke kolapsu měny a vládních financí, hospodářství je v silné depresi. Měnová restrikce po skončení války vede k poklesu cen46. (Thorp, 1926, s. 129)

44

45

46

Budeme postupovat tím způsobem, že případné časové nekonzistence odstraníme vzájemným „napárováním“ jednotlivých období expanze a kontrakce definovaných vývojem reálného HDP per capita a datováním, které uvádí Thorp (1926). Tuto úpravu budeme vždy provádět s maximálním posunem +- 1 rok, výsledné finální datování hospodářských cyklů tedy může být nepřesné s odchylkou +- 1 roku. To plně koresponduje se skutečností, že jednotlivé hospodářské výkyvy se mohly konat kdykoli v průběhu roku, zatímco my máme k dispozici pouze celoroční odhady růstu reálného HDP per capita. Tabulky jsou pro přehlednost doplněny informativními znaky: 

Oranžový otazník znamená, že u uvedených dat existuje střední míra rizika nepřesnosti



Červený vykřičník znamená, že u uvedených dat existuje vysoké riziko nespolehlivosti

V průběhu války dle některých odhadů došlo k nárůstu cenové hladiny o více než 60 %, jedná se tedy do určité míry o částečnou korekci válečné inflace, která, jak uvádí Rothbard (2002) byla

58

Depresi v letech 1865-1867 lze považovat za příkladnou kontrakci spojenou s konsolidací ekonomiky z válečné výroby na výrobu mírovou. Primárně díky poklesu cenové hladiny sice došlo k nárůstu reálných mezd, stejně tak však stoupla nezaměstnanost až na odhadovaných 7,5 %.


Změna reál. HDP


per capita


Nezaměstnanost



Expanze

1 rok

/ (+1,39 %)

(-4,35 %)

(+1,79 %) / (+6,14 %)

3,95 %

Kontrakce 2 roky

/ (+0,12 %)

(-6,7 %)

(+0,42 %) / (+7,12 %)

3,16 %


V průběhu let 1868-1869 dochází k obnovení hospodářského růstu, poklesu nezaměstnanosti i cenové hladiny47. Ochlazení nastává v roce 1869 v důsledku nestability na zlaté burze, když se finančníci Jay Gould a James Fisk pokusili podvodně ovládnout trh se zlatem spekulativními útoky48. Vzhledem k významu zlata jakožto mezinárodní obchodní jednotky způsobily spekulativní výkyvy ceny zlata značné problémy hospodářství USA. Dle některých odhadů došlo krátkodobě k poklesu cen akcií až o 20 % a zemědělských exportů dokonce až o 50 %. (Kennedy, online, cit. 2013-04-28) Pokles byl sice krátkodobý, nicméně hospodářství stagnovalo až do roku 1871, než se dostalo zpět na růstovou trajektorii. Naše data nám však zároveň ukazují, že za celé dva roky kontrakce nedošlo k žádnému zásadnímu propadu makroekonomických veličin, ba naopak. Reálné mzdy stoupaly rychlým tempem a to dokonce za současného mírného poklesu nezaměstnanosti. Lze tedy konstatovat, že recese v letech 1869-1870 byla spíše nevýznamná a z určitého pohledu na ni lze nahlížet jako na pouhé zpomalení růstové fáze nadcházejícího cyklu.

způsobena opuštěním zlatého standardu a emisí nekrytých bankovek, tzv. greenbacků. 47 48

Měna stále, až do roku 1879, není kryta žádnou komoditou, jedná se o tzv. fiat currency. Jejich pokus spočíval v korupčním ovlivnění federální nabídky zlata (federální vláda po skončení války držela většinu zlatých rezerv v zemi) za účelem získání informační výhody s cílem ovládnout celý trh se zlatem. Pokus byl neúspěšný, neboť federální vláda v reakci na spekulativní nárůst ceny překvapivě přikročila k jednorázovému uvolnění velkého množství svého zlata do oběhu, v důsledku čehož se jeho cena opět náhle propadla a mnoho obchodníků utrpělo značné ztráty. (Kennedy, online, cit. 2013-04-28)

59


Změna reál. HDP


per capita


Nezaměstnanost



Expanze 2,5 roku

/ (+13,24 %)

(-5,85 %)

(+2,71 %) / (+8,58 %)

3,98 %

Kontrakce

5 let

/ (-0,14 %)

(-20,39 %)

(-19,37 %) / (+1,02 %)

11,44 %


Od počátku 70. let opět dochází k oživení rozmachu průmyslu a dopravy, především tedy výstavby železnice. Jsou budovány tisíce nových kilometrů tratí, nové přístavy aj. Obrovský investiční boom je mimo jiné důsledkem relativně dostupného kapitálu díky masivnímu přílivu ze zahraničí49, spekulativní náladě mezi investory a pozemkovým grantům poskytovaným federální vládou. Samotné banky se tohoto rozvoje intenzivně účastní, např. banka Jay Cooke and Company, jež se stala významnou v průběhu občanské války díky nákupu vládních dluhopisů, provádí obrovské investice do společností jako Northern Pacific Railway, která se posléze jako jedna z prvních ukáže jako značně přeinvestovaná a předlužená, a bude jednou z prvních obětí nadcházející krize v roce 1973. (Rothbard, 2002, s. 147-159) V důsledku těchto a jiných bankrotů, které se začínají projevovat v průběhu roku 1873, se odepsané investice promítají i do bilancí obchodních bank, které je financovaly. Stav podniků a bank je ještě zhoršen zpřísněním monetární politiky prezidentem Ulysses Grantem, na trhu začíná být nedostatek peněz a relativně méně výnosné nelikvidní investice jsou zatíženy drahými úvěry. (Friedman a Schwartz, 1993, s. 15-88) V září 1873 došlo k bankovní panice, když se začaly projevovat problémy jednotlivých bank. Nejvýznamnějším bankrotem tehdy byl pád již zmíněné Jay Cooke and Company, což zásadně otřáslo důvěrou na trhu a způsobilo řetězovou reakci, která mj. vedla k dočasnému uzavření New York Stock Exchange na 10 dní. Do roku 1875 došlo v USA ke krachu více než 18 tisíc podniků. Akcie železničních společností v poté v průběhu recese propadly o 60 %. (Rezneck, 1950, s. 494-496) Deprese v letech 1873-1878 představovala v tu dobu nejdelší ekonomickou krizi v historii USA. Cenová hladina se v průběhu deprese propadla o více než 20 %, nominální mzdy téměř kopírovaly tento trend, tudíž reálné mzdy zůstaly víceméně stabilní. Nárůst nezaměstnanosti téměř na úroveň 12 % (Rezneck uvádí dokonce 14 %) byl v tehdejší době z pohledu amerických měřítek bezprecedentní. To s sebou samozřejmě neslo i významné sociální dopady, vč. rozvoje prvních radikálních sociálních a ekonomických doktrín, např. prvních náznaků komunistického hnutí. (Rezneck, 1950, s. 495) Překvapivý je však dle našich dat nízký propad reálného HDP per capita. Lze jej sice 49

Již od roku 1864 dochází k přílivu zahraničního kapitálu v hodnotě okolo 100 mil. dolarů ročně (Friedman a Schwartz, 1993, s.74)

60

částečně vysvětlit razantním poklesem cen (nominální produkt tedy musel klesnout obdobným způsobem), nicméně dle vývoje nezaměstnanosti bychom spíše očekávali významější propad reálného HDP per capita.


Změna reál. HDP


per capita


Nezaměstnanost



Expanze 4 roky

/ (+28,89 %)

(+1,35 %)

(+7,86 %) / (+6,51 %)

2,76 %

Kontrakce 3 roky

/ (-3,10 %)

(-6,47 %)

(+2,05 %) / (+8,52 %)

5,09 %


V letech 1878-1882 opět dochází k razantnímu hospodářskému růstu – pokles cenové hladiny se již zastavil a reálné HDP per capita dle našich odhadů vzrostlo celkově o téměř 30 % za 4 roky. Nezaměstnanost v průběhu tohoto období poklesla z 11,44 % na 2,76 %, z čehož nejvýznamnější pokles připadá na první dva roky expanze (již v roce 1880 byla nezaměstnanost pouze 4,84 %). Jak uvádí Thorp (1926), toto období se neslo ve znamení nebývalého rozmachu především v segmentech průmyslu, dopravy a stavebnictví. Opět však dochází k nárůstu spekulací na akciových a realitních trzích. V roce 1882 přichází ochlazení, navzdory nadhodnocenému akciovému trhu však nebyly v tomto roce zaznamenány žádné významnější bankovní paniky. Recese přichází pozvolna a teprve v roce 1884 dochází k razantnímu propadu akciových trhů a bankovní panice. (Thorp, 1926, s. 133) Celkově lze období kontrakce považovat opět za cenovou depresi, u níž nejsme schopni identifikovat žádné externí faktory, jež by vysvětlovaly její vznik. Reálný produkt poklesl ve srovnání s obdobím expanze pouze mírně, stejně tak reálné mzdy i nadále vykazovaly růst. Nejvýznamnějším projevem hospodářského poklesu je tedy nezaměstnanost překračující 5 %.

61


Změna reál. HDP


per capita


Nezaměstnanost



Expanze 2,5 roku

/ (+5,53 %)

(-1,61 %)

(+5,06 %) / (+6,67 %)

4,53 %

Kontrakce

/

1 rok (-0,86 %)

(+0,0 %)

(+1,91 %) / (+1,91 %)

5,89 %


Cyklus v letech 1885-1888 byl poměrně nevýznamný, fáze expanze se opět vyznačovala oživením průmyslové a stavební aktivity i přes některé významné sociální nepokoje a stávky, které v tomto období vypukly. V roce 1888 můžeme sledovat ochlazení ekonomiky spojené s mírným poklesem reálného HDP per capita, jež se projevilo především v železném a ocelářském průmyslu. Ekonomika je však i přesto relativně stabilní a nezažívá žádné významné šoky. (Thorp, 1926, s. 135).


Změna reál. HDP


per capita


Nezaměstnanost



Expanze

1,5 roku

/ (+4,98 %)

(-1,46 %)

(+2,16 %) / (+3,62 %)

3,97 %

Kontrakce

1 rok

/ (+0,89 %)

(-0,73 %)

(+0,68 %) / (+1,41 %)

4,84 %


Od roku 1889 opět vidíme znatelné oživení ekonomiky. Dochází opět k extenzivnímu nárůstu stavebnictví (především v oblasti výstavby železnice) a také k růstu akciových trhů. Ty dosahují svého vrcholu v roce 1890, po němž přichází rychlý krátkodobý pád cen akcií. Ani v tomto roce však nedocházelo k významným runům na banky a lze konstatovat, že následná recese byla velmi malého významu a lze ji vnímat jako pouze zpomalení hospodářského růstu, což potvrzují i naše data. (Thorp, 1826, s. 136) 62


Změna reál. HDP


per capita


Nezaměstnanost



Expanze

1,5 roku (+3,75 %)

(0 %)

(0 %)

3,7 %

Kontrakce 2,5 roku

/ (-9,35 %)

(-4,6 %)

(-2,74 %) / (+1,86 %)

12,82 %


Celé období 80. let bylo hospodářsky velmi úspěšné a vyznačovalo se značnou industrializací a rozvojem, nicméně situace 90. let se začala velmi podobat stavu před rokem 1873, kdy vlivem dobrého sentimentu na trhu docházelo k přeinvestování především v oblasti dopravy, jmenovitě železnice. V červenci roku 1890 byl přijat pod tlakem stříbrné pro-inflační „stříbrné“ lobby50 The Sherman Silver Purchase Act za účelem umělé zvýšení ceny stříbra a vyvolání inflace. Zákon znamenal výrazné zvýšení mandatorních zákonných odkupů stříbra federální vládou a emisi nových peněz do ekonomiky, tzv. Treasury Notes, které byly směnitelné za zlato nebo stříbro. Efektivně se jednalo o monetizaci stříbra, nicméně dopady byly takové, že mnoho Treasury Notes bylo směňováno za zlato a vedlo k rychlému poklesu federálních zlatých rezerv a opětovným obavám o schopnost USA udržet silný zlatý standard. (Friedman a Schwartz, 1993, s. 89-134) Všechny tyto skutečnosti, tedy kombinace přehřívání ekonomiky, deflace a ztráty důvěry v americký zlatý standard, společně s hospodářským poklesem ve Velké Británii a zbytku Evropy (Whitten, online, cit. 2013-04-28) vyústily v květnu 1893 ve finanční krizi, kdy došlo k jevu nazývanému credit crunch, tedy zamrznutí úvěrování. Došlo k masivnímu odlivu kapitálu z USA a vyčerpání amerických zlatých rezerv. (Friedman a Schwartz, 1993, s. 89-134) Obavy střadatelů o své vklady způsobily runy na banky, které měly značné problémy s likviditou. V roce 1893 zkrachovalo 503 bankovních domů, finanční panika měla drastické dopady na americké hospodářství, nezaměstnanost v následujícím roce dosáhla dle našich dat téměř 13 % (dle Whittena až 18 %) a hospodářský růst se podařilo obnovit až v roce 1897. Jednalo se o do té doby nejzásadnější ekonomickou krizi v USA. (Whitten, online, cit. 2013-04-28) The Sherman Silver Purchase Act byl odvolán administrativou prezidenta Clevelanda v listopadu téhož roku. (Rothbard, 2002, s. 169)

50

Zástupci těžařů, na které doléhal pokles ceny stříbra v důsledky masivní těžby na západě USA, a zemědělců, kteří byli převážně dlužníky a trpěli deflací na zlatém standardu.

63


Změna reál. HDP


per capita


Nezaměstnanost



Expanze 0,5 roku

/ (+8,54 %)

(-2,98 %)

(+1,26 %) / (+4,24 %)

10,42 %

Kontrakce

1,5 roku

/ (-2,34 %)

(0 %)

(+0,34 %) / (+0,34 %)

11,5 %


V roce 1895 přišlo ekonomické oživení spojené především s rozmachem železářství a ocelářského průmyslu, nárůstem cen akcií a zvýšenou stavební aktivitou (opět hlavně v oblasti výstavby železnic). Reálný produkt sice vzrostl významně, nicméně nezaměstnanost poklesla pouze o cca o 2 %. Po roce 1896 pak akciové trhy opět klesají a hospodářství se vrací do stavu deprese. Všeobecně lze považovat kontrakci v těchto letech za pokračování hospodářských obtíží v důsledku krize v roce 1893. (Thorp, 1926, s. 137)


Změna reál. HDP


per capita


Nezaměstnanost



Expanze 3 roky

/ (+14,13 %)

(-0,56 %)

(+2,48 %) / (+3,04 %)

5%

Kontrakce 0,5 roku

/ (+0,92 %)

(+0,56 %)

(+3,13 %) / (+2,57 %)

4,36 %


V posledních letech 19. století hospodářství USA opět zažívá významný růst spojený se stabilní cenovou hladinou a významným poklesem nezaměstnanosti. Vzniká mnoho významných průmyslových koncernů. Akciové trhy jsou stabilní a zemědělská úroda je vysoká. V roce 1899 dochází ke krátkodobému spekulativnímu nárůstu na akciovému trhu, jež vrcholí v prosinci hromadnými výprodeji a poklesem. Nedochází však k runům na banky a 64

následné ekonomické ochlazení je mírné, přičemž reálný produkt i nadále roste a klesá nezaměstnanost. (Thorp, 1926, s.138)


Změna reál. HDP


per capita


Nezaměstnanost



Expanze 2,5 roku

/ (+9,32 %)

(+3,11 %)

(+9,38 %) / (+6,27 %)

3,99 %

Kontrakce

1 rok

/ (-1,93 %)

(+3,20 %)

(+0,22 %) / (-2,98 %)

5,23 %


Také v prvních letech 20. století americké hospodářství vykazuje vysoký hospodářský růst, nezaměstnanost klesá pod 4 % a dohází k mírnému nárůstu cenové hladiny. Produkce dosahuje historicky rekordních hodnot. V roce 1903 dochází k opět k ochlazení a hospodářství se krátce propadá do deprese spojené s nárůstem nezaměstnanosti. Ceny na akciových trzích klesají na minima a reálné mzdy vykazují dle našich dat poprvé od občanské války pokles. I přesto však kontrakce rychle odeznívá a následuje ekonomické oživení. (Thorp, 1926, s. 139)


Změna reál. HDP


per capita


Nezaměstnanost



Expanze 3 roky

/ (+10,67 %)

(+5,15 %)

(+10,24 %) / (+5,09 %)

2,51 %

Kontrakce / 1,5 roku (-9,78 %)

(-1,73 %)

(-2,33 %) / (-0,6 %)

7,07 %


Období po roce 1904 se nadále nese ve znamení silného hospodářského růstu a intenzivní industrializace USA. Navíc dochází k silnému přílivu kapitálu (a tedy i zlata) především z VB a Německa. V roce 1906 však Bank of England přistoupí k postupnému 65

zvýšení úrokových sazeb z původních 3,5 % na výsledných 6 %. Reichsbank provádí zvýšení v podobné míře. Bank of England dále vydává doporučení komerčním bankám ve Velké Británii, aby neprodlužovali splatnosti úvěrů poskytnutým do USA, to vše za účelem zmírnění a následného odvrácení odlivu zlata z VB do USA. Tato opatření se na ekonomice USA projevují poměrně rychle, a to prvním poklesem cen již v roce 1907. První známkou tohoto procesu je náhlý propad hodnoty cenných papírů na New York Stock Exchange v březnu 1907 – akcie společnosti Union Pacific oslabují během necelých dvou týdnů o 30 %. Navzdory následnému srovnání poklesu je mj. vlivem ukončení přílivu kapitálu hospodářský boom z prvních let 20. století u konce. (Friedman a Schwartz, 1993, s. 135-188) New York v éře National Banking čelil vždy velkým sezónním výkyvům úrokových sazeb a likvidity vlivem dovozu úrody z vnitrozemí USA a jejího dalšího vývozu do zahraničí. Nutnost financovat dopravu zpravidla New York výrazně finančně vyčerpala a bylo nutné získávat novou likviditu. Vzhledem k tomu, že v tomto období neexistovala v USA centrální banka, která by dokázala operativně poskytnout prostředky pro financování obchodů, docházelo zpravidla na podzim k nárůstu krátkodobých úrokových sazeb a následnému přílivu zlata především z Evropy. Protože však koncem roku 1906 dochází k náhlému zvýšení úrokových sazeb v Evropě a zmrazení přílivu kapitálu do USA, vlivem absence věřitele poslední instance dochází v New Yorku na podzim roku 1907 ke značnému poklesu likvidity místních bank. (Moen, online, cit. 2013-04-28) Počátek paniky je datován neúspěšným pokusem Augustuse Heinze o manipulování s cenou společnosti United Copper Company. Po vypuknutí skandálu je nucen odstoupit z pozice prezidenta Mercantile National Bank, která začíná okamžitě čelit runu střadatelů na svá depozita. Následné odhalení napojení Heinze na rozsáhlejší síť bankéřů podkopává důvěru v bankovní systém a runy se začínajá šířit na další banky v New Yorku. I přes snahu New York Clearinghouse (trustu založeného 5 bankami z New Yorku za účelem zvýšení stability bankovního trhu), která se pokuší poskytnout problémovým bankám potřebnou likviditu (během celé krize vydal dluhové certifikáty v objemu 256 mil. dolarů), se nakonec nedaří bankovní paniku zastavit ta se tak přelívá i do zdravých částí bankovního systému51. (Friedman a Schwartz, 1993, s. 135-188) Během bankovní paniky v roce 1907 dochází ke značnému podlomení důvěry v trhy a citelnému poklesu ekonomiky. Ačkoli krize netrvá dlouho, její následky jsou významné, produkt klesl během 1,5 roku téměř o 10 % a nezaměstnanost vzrostla z 2,51 % na více než 7 %. Došlo k bankrotu 73 bankovních domů. (Moen, online, cit. 2013-04-28)

51

Když došlo k runům na velké trustové společnosti Trust Company of America a Lincoln Trust, pět čelních představitelů největších trustových společností v New Yorku se sešlo aby prodiskutovalo možnost zastavení paniky. Výsledkem byla petice mířená vlivnému bankéři J. P. Morganovi s prosbou o pomoc. Morgan se rozhodl z vlastních zdrojů poskytnout prostředky Trust Company of America za účelem odvrácení bezprostředně hrozícího bankrotu, k pomoci se posléze přidal i J.D. Rockefeller a další bankéři. (Moen, online, cit. 2013-04-28)

66


Změna reál. HDP


per capita


Nezaměstnanost



Expanze

1 rok

/ (+6,65 %)

(-0,73 %)

(+1,17 %) / (+1,9 %)

5,12 %

Kontrakce 2 roky

/ (-0,10 %)

(+4,11 %)

(+3,39 %) / (-0,72 %)

6,5 %


Ekonomické oživení přichází v roce 1909, kdy výrazně roste reálné HDP per capita a klesá nezaměstnanost. Dochází opět k růstu trhů s cennými papíry a koncem roku také k výraznému oživení stavebního trhu. V průběhu roku 1910 však ekonomika postupně zpomaluje, až se dostává do recese. Trh s cennými papíry klesá a dochází opět k nárůstu nezaměstnanosti, nikoli však razantnímu. (Thorp, 1926, s. 141)


Změna reál. HDP


per capita


Nezaměstnanost



Expanze 1,5 roku

/ (+7,37 %)

(+5,12)

(+5,83 %) / (+0,71 %)

4,63 %

Kontrakce 1,5 roku

/ (-7,85 %)

(+1,14 %)

(+1,28 %) / (+0,14 %)

7,28 %


Počátkem roku 1912 se ekonomika opět pozvolna dostává do růstu spojeného s nárůstem cen i reálných mezd i poklesem nezaměstnanosti. Konjunktura je však hned v následujícím roce opět vystřídána depresí, reálný produkt per capita do roku 1914 klesá zhruba ve stejném poměru jako rostl v období expanze. V souvislosti s mezinárodní politickou situací dochází k poklesu zahraničního obchodu, s počátkem světové války se pak následně propadá akciový trh. Nezaměstnanost překračuje 7 %. Oživení poté přichází až se zahájením válečné výroby. (Thorp, 1926, s. 142) 67

4.4 Shrnutí charakteristik hospodářských cyklů ve zkoumaném období Nyní si provedeme souhrn a analýzu námi získaných poznatků o hospodářských cyklech. V prvním kroku si shrneme všechny identifikované cykly v první a druhé polovině zkoumaného období a srovnáme jejich klíčové charakteristiky. Poté se pokusíme identifikovat rozdíly v chování hospodářských cyklů v těchto dvou obdobích. Dalším krokem bude analýza vývoje klíčových makroekonomických veličin v průběhu celého zkoumaného období ve vztahu k ekonomickým cyklům, vč. identifikace jejich vzájemných souvislostí.

68

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

1801 1807 1812 1815 1822 1825 1833 1836 1839 1845 1853 1857 1860

1803 1809 1812 1821 1822 1828 1834 1837 1842 1848 1854 1858 1860

1 3,5 2,5 2,5 1,5 2,5 4,5 2,5 1,5 4,5 5 2 1,5 35

+1,72 +4,27 +8,36 +4,16 +3,17 +4,38 +15,61 +2,39 +1,35 +16,25 +15,22 +2,1 +6,14

2 2,5 0,5 5,5 0,5 3,5 1 1 3,5 1 1,5 2 0,5 25

Délka cyklu

v negativní fázi

Změna HDP

Délka kontrakce

v pozitivní fázi

Změna HDP

Délka expanze

Dno

Cyklus

Vrchol

4.4.1 Souhrnný přehled hospodářských cyklů 1801-1860

-1,39 -5,94 +1,07 -4,8 +0,66 -1,06 -1,17 -1,84 -2,87 -0,05 -0,19 -2,24 -1,33

5 6 3 8 2 6 5,5 3,5 5 5,5 6,5 4 2 60

Tabulka 36: Přehled hospodářských cyklů v letech 1801-1860, délky jsou uvedeny v letech, změny v %; zdroj: autor na základě předešlých poznatků

14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26

1865 1869 1873 1882 1887 1890 1893 1895 1899 1903 1907 1910 1913

1867 1870 1878 1885 1888 1891 1895 1897 1900 1904 1908 1911 1914

0,5 1 2,5 4 2,5 1,5 1,5 0,5 3 2,5 3 1 1,5 25

+0,51 +1,39 +13,24 +28,89 +5,53 +4,98 +3,75 +8,54 +14,13 +9,32 +10,67 +6,65 +7,37

2,5 2 5 3 1 1 2,5 1,5 0,5 1 1,5 2 1,5 25

-7,7 +0,12 -0,14 -3,1 -0,86 +0,89 -9,35 -2,34 +0,92 -1,93 -9,78 -0,1 -7,85

Délka cyklu

v negativní fázi

Změna HDP

Délka kontrakce

v pozitivní fázi

Změna HDP

Délka expanze

Dno

Souhrnný přehled hospodářských cyklů 1865-1914

Vrchol

Cyklus

4.4.2

3 3 7,5 7 3,5 2,5 4 2 3,5 3,5 4,5 3 3 50

Tabulka 37: Přehled hospodářských cyklů v letech 1865-1914, délky jsou uvedeny v letech, změny v %; zdroj: autor na základě předešlých poznatků

69

4.4.3 Charakteristiky hospodářských cyklů v letech 1801-1860 1801-1860 Počet hospodářských cyklů

13

Průměrná délka hospodářského cyklu

4,61 roku

Průměrná délka expanze

2,69 roku

Průměrná délka kontrakce

1,92 roku

Nejdelší hospodářský cyklus

8 let (1813-1821)

Nejdelší období expanze

4,5 roku (1829-1833 a 1842-1845)

Nejdelší období kontrakce

5,5 roku (1815-1821)

Nejvýznamnější expanze (reálného HDP per capita)

+16,25 % (1842-1845)

Nejvýznamnější kontrakce

-5,94 % (1807-1809)

(reálného HDP per

capita)

Tabulka 38: Klíčové charakteristiky hospodářských cyklů v letech 1801-1860. Zdroj dat: tabulka 36

4.4.4 Charakteristiky hospodářských cyklů 1865-1914 1865-1914 Počet hospodářských cyklů

13

Průměrná délka hospodářského cyklu

3,85 roku

Průměrná délka expanze

1,92 roku

Průměrná délka kontrakce

1,92 roku

Nejdelší hospodářský cyklus

7,5 roku (1871-1878)

Nejdelší období expanze

4 roky (1879-1882)

Nejdelší období kontrakce

5 let (1873-1878)

Nejvýznamnější expanze (reálného HDP per capita)

+28,89 % (1879-1882)

Nejvýznamnější kontrakce

-9,78 % (1907-1908)

(reálného HDP per

capita)

Tabulka 39: Klíčové charakteristiky hospodářských cyklů v letech 1801-1860. Zdroj dat: tabulka 37

Jak z našeho přehledu vyplývá, v obou částech zkoumaného období jsme identifikovali 13 hospodářských cyklů. Průměrná délka cyklu se však v období po roce 1865 zkrátila téměř o rok. Především je zajímavá skutečnost, že k tomuto zkrácení došlo pouze na úkor průměrné délky expanze, zatímco fáze kontrakce v průměru trvá stále 1,92 let. Pokud do roku 1860 byl poměr délky expanze a kontrakce téměř 1,4:1, v období po občanské válce se již tento poměr srovnal na 1:1. To v praxi znamená, že se americké hospodářství po roce 1865 potýkalo stejně často s obdobím expanze jako s obdobím kontrakce. Tato skutečnost by nás mohla vést ke zdání, že období 1801-1860 bylo hospodářsky úspěšnější než období 1865-1914, neboť vykazovalo delší období expanze. Opak je však 70

pravdou. Zatímco v první části zkoumaného období došlo dle našeho odhadu k nárůstu reálného HDP per capita celkem cca o 85 % za 60 let, v následujícím období reálný produkt vzrostl o více než 100 % za 50 let. Průměrný meziroční nárůst reálného HDP per capita byl tedy v jednotlivých obdobích následující52: 

1801-1860: 1,07 %



1865-1914: 1,48 %

Lze tedy konstatovat, že v druhé části zkoumaného období se oproti období prvnímu výrazně zrychlila dynamika hospodářství – docházelo k častějšímu střídání fází expanze a kontrakce (především od pol. 80. let) a ekonomika se častěji nacházela ve stavu recese či deprese. Na druhou stranu lze očekávat, že fáze expanze byly intenzivnější a amplituda hospodářských cyklů tedy byla v druhé části zkoumaného období vyšší. Tyto předpoklady si ověříme v následující kapitole, kde se budeme zabývat charakteristikami vývoje makroekonomických ukazatelů v souvislosti s hospodářskými cykly.

4.5 Makroekonomické ukazatele v cyklech Nyní si shrneme vývoj a vzájemné souvislosti klíčových makroekonomických veličin v cyklech. Meziroční hodnoty jsme zagregovali do jednotlivých cyklů, abychom si představili ucelený přehled o závažnosti jednotlivých cyklů z hlediska vývoje těchto veličin. Pro srovnání si je ukážeme formou sloupcových grafů znázorňujících rozdíl v makroekonomickém vývoji v období expanze a kontrakce.

52

Hodnoty hospodářského růstu jsou možná překvapivě nízké, nicméně je třeba si uvědomit, že celé zkoumané období se vyznačovalo vysokým populačním nárůstem, který nárůst agregátního produktu do značné míry absorboval. Tyto hodnoty (reálné HDP per capita) jsou tedy očištěny jak o změnu cenové hladiny, tak o populační růst.

71

Graf 13: Vývoj reálného HDP per capita v rámci jednotlivých cyklů, v %, zdroj: autor na základě kompilovaného odhadu

Graf 14: Vývoj cenové hladiny v rámci jednotlivých cyklů, v %, zdroj: autor na základě kompilovaného odhadu

Graf 15: Vývoj reálných mezd v rámci jednotlivých cyklů, v %, zdroj: autor na základě kompilovaného odhadu

72

Jak můžeme z grafů vyčíst, vývoj makroekonomických veličin v rámci cyklů je v průběhu celého zkoumaného období velmi proměnlivý. Zatímco v případě reálného HDP per capita je kontrast období expanze a kontrakce jednoznačný (vyplývá to koneckonců z faktu, že samotné cykly jsou definovány jako výkyvy produktu), vývoj inflace a reálných mezd již tak jednoznačný není. Pro lepší pochopení chování cyklů si nyní představíme několik základních statistických faktů:

4.5.1 Reálný HDP per capita 

Období 1801-1860  11 z 13 cyklů vykazovalo ve fázi kontrakce pokles reálného HDP per capita, jednalo se tedy o deprese  2 z 13 cyklů vykazovalo ve fázi kontrakce stagnaci nebo mírný růst reálného HDP per capita, jednalo se tedy o recese  Průměrný nárůst reálného HDP per capita za jednu fázi expanze je 6,6 %, průměrný meziroční růst reálného HDP per capita ve fázích expanze je tedy cca 2,44 %  Průměrný pokles reálného HDP per capita za jednu fázi kontrakce je 1,63 %, průměrný meziroční pokles reálného HDP per capita ve fázích kontrakce je tedy 0,85 %



Období 1865-1914  10 z 13 cyklů vykazovalo ve fázi kontrakce pokles reálného HDP per capita, jednalo se tedy o deprese  3 z 13 cyklů vykazovalo ve fázi kontrakce stagnaci nebo mírný růst reálného HDP per capita, jednalo se tedy o recese  Průměrný nárůst reálného HDP per capita za jednu fázi expanze je 8,84 %, průměrný meziroční růst reálného HDP per capita ve fázích expanze je tedy cca 4,6 %  Průměrný pokles reálného HDP per capita za jednu fázi kontrakce je 3,17 %, průměrný meziroční pokles reálného HDP per capita ve fázích kontrakce je tedy 1,65 %

Potvrzuje se tedy, že amplituda hospodářských cyklů (z hlediska reálného produktu na hlavu) se v druhé polovině 19. století výrazně zvyšuje. Hospodářské cykly se zrychlují a způsobují výraznější fluktuace hospodářského výkonu. Nutno však podotknout, že vyšší průměrná hodnota poklesu reálného HDP per capita v tomto období je tvořena především výraznými propady následujícími po letech 1866, 1893, 1907 a 1914. Lze tedy konstatovat, že většina hospodářského poklesu od roku 1865 souvisí s těmito 4 ekonomickými krizemi.

73

4.5.2 Cenová hladina Jak můžeme vidět na grafu 6, cenová hladina je v průběhu celého století velmi proměnlivá. Jak nám graf naznačuje, především v první polovině zkoumaného období dochází k silným fluktuacím, zatímco po odeznění několika deflačních cyklů53 po roce 1865 je trend relativně stabilní směrem k mírné inflaci na konci zkoumaného období. Nyní si opět představíme několik základních statistických faktů o inflaci v souvislosti s hospodářskými cykly54: 

Období 1801-1860  9 ze 13 cyklů vykazuje vyšší růst cenové hladiny v období expanze oproti období kontrakce  6 ze 13 expanzí je inflačních  7 ze 13 kontrakcí je deflačních  Průměrná roční inflace ve fázi expanze je 0,38 %  Průměrná roční inflace ve fázi kontrakce je -2,24 %



Období 1865-1914  7 ze 13 cyklů vykazuje vyšší růst cenové hladiny v období expanze oproti období kontrakce  5 ze 13 expanzí je inflačních  7 ze 13 kontrakcí je deflačních  Průměrná roční inflace ve fázi expanze je 0,08 %  Průměrná roční inflace ve fázi kontrakce je -1,63 %

Jak z výše uvedených faktů vyplývá, neexistuje jasné pravidlo výskytu inflace/deflace napříč hospodářskými cykly. Některé období expanze byly inflační, některé naopak deflační. Stejně tak v případě kontrakcí nelze jasně říci, kterým směrem se cenová hladina zpravidla pohybovala. Z průměrných hodnot inflace nicméně vyplývá, že inflace byla významnější ve fázích expanze, zatímco fáze kontrakce byly z celkového hlediska spíše deflační. K největším výkyvům docházelo mezi lety 1813-1821, kdy byla fáze expanze silně inflační a naopak fáze kontrakce silně deflační. Jak z našich poznatků vyplývá, v tomto vývoji hrálo nemalou roli zmražení zahraničního obchodu související s válkou s Anglií, v jehož důsledku výrazně vzrostly ceny komodit. Naopak po uvolnění zahraničního obchodu dochází opět k poklesu. Primárně zde tedy není přímá souvislost s hospodářským cyklem (resp. šok byl způsoben exogenními vlivy), nicméně zajímavý je dopad těchto cenových fluktuací – jedná se o jediný případ v celém zkoumaném období, kdy ve fázi expanze dochází vlivem 53

Především v prvních letech po roce 1865 souvisejících převážně s konsolidací cenové hladiny po občanské válce

54

Při interpretaci hodnot průměrné inflace je třeba mít na paměti, že z analýzy hospodářských cyklů vynecháváme období občanské války, kdy došlo k výraznému nárůstu cen. Ačkoli celé zkoumané období tedy nebylo nijak výrazně deflační, z našich dat o hospodářských cyklech tato skutečnost může vzejít.

74

masivní inflace k poklesu reálných mezd. Všeobecně tedy lze potvrdit, že v průběhu celého 19. století nebyl prokázán zásadní vliv hospodářských cyklů na směr vývoje cenové hladiny. Naopak lze předpokládat, že vývoj cenové hladiny je determinován jinými faktory a fáze hospodářského cyklu má pouze omezený vliv hodnotu inflace/deflace.

4.5.3 Reálné a nominální mzdy Graf reálných mezd nám ukazuje poměrně zřetelný vztah mezi fází hospodářského cyklu a vývojem této veličiny. Jak můžeme vyčíst z grafu, ve fází kontrakce vždy (až na jeden případ, který jsme si popsali v předchozí kapitole) dochází k růstu reálných mezd. Ve fázích kontrakce dochází k poklesu reálných mezd pouze v období do roku 1842, poté neevidujeme žádný pokles reálných mezd ani v období recesí či depresí. Nyní si opět představíme několik statistických faktů ohledně vývoje reálných mezd v souvislosti s hospodářskými cykly: 

Období 1801-1860  11 ze 13 cyklů vykazuje vyšší růst reálných mezd v období expanze než v období kontrakce  Průměrný růst reálných mezd v období expanze dosahuje 5,51 % ročně  Průměrný pokles reálných mezd v období kontrakce dosahuje 2,29 % ročně



Období 1801-1860  9 ze 13 cyklů vykazuje vyšší růst reálných mezd v období expanze než v období kontrakce  Průměrný růst reálných mezd v období expanze dosahuje 2,5 % ročně  Průměrný pokles reálných mezd v období kontrakce dosahuje 1,37 % ročně

Lze tedy konstatovat, že navzdory všeobecně vyššímu hospodářskému růstu v letech 1865-1914 je růst reálných mezd v tomto období pomalejší, avšak stabilnější, než na počátku 19. století. Paradoxně tedy v druhé polovině 19. století došlo ke zvýšení dynamiky vývoje reálného HDP per capita, avšak vývoj reálných mezd je v tomto období ve srovnání s první polovinou století naopak stabilnější. Zajímavá je skutečnost, že u 6 z celkových 26 cyklů ve zkoumaném období dochází k vyššímu nárůstu reálných mezd v období kontrakce, než v období expanze. Ve všech těchto případech je tomu tak z důvodu deflačního charakteru těchto kontrakcí, kdy je vliv poklesu cenové hladiny natolik významný, že překoná pokles nominálních mezd. Pro úplnost si představíme ještě graf vývoje nominálních cen v rámci jednotlivých cyklů.

75

Graf 16: Vývoj nominálních mezd v rámci jednotlivých cyklů, v %, zdroj: autor na základě kompilovaného odhadu

Z grafu je zřetelné, že nominální mzdy reagují velmi citlivě na fáze hospodářského cyklu. Nenajdeme jedinou fázi expanze, kdy by došlo ke zřetelnému propadu této veličiny, a to navzdory tomu, že vývoj nominálních mezd zpravidla úzce souvisí s vývojem cenové hladiny, o které již víme, že je na cyklech relativně nezávislá. I v našem případě tento vztah můžeme potvrdit, koeficient korelace cenové hladiny a nominálních mezd dosahuje hodnoty 0,48. Přesto však i v případě četných deflačních expanzí nedochází k poklesu nominálních mezd. Tato skutečnost může být vysvětlena dvěma způsoby: 

Růst produktivity ve fázi expanze byl vždy vyšší než míra deflace



Mzdy ve fázi expanze vykazují určitou míru rigidity

4.5.4 Nezaměstnanost Protože roční data nezaměstnanosti máme k dispozici pouze od roku 1869, představíme si nyní graf nezaměstnanosti separátně, počínaje cyklem 1868-1870:

Graf 17: Vývoj nezaměstnanosti v rámci jednotlivých cyklů, v %, zdroj: autor na základě kompilovaného odhadu

76

Data nám ukazují zřetelný vztah nezaměstnanosti a jednotivých fází hospodářského cyklu. Ve dvou případech (cykly 1868-1870 a 1897-1900) dochází ve fázi kontrakce k poklesu nezaměstnanosti. To lze vysvětlit skutečností, že se jedná o velmí mírné recese, které se navíc vyskytují krátce po skončení fáze závažné kontrakce předchozího cyklu a dochází tedy jistou setrvačností nadále ke korekci nezaměstnanosti z předchozích vysokých hodnot. Všeobecně lze konstatovat, že z hlediska nezaměstnanosti můžeme zaznamenat nejvyšší nárůst v případě cyklů v letech 1871-1878, 1891-1895 a 1904-1908. Ve všech těchto případech se jednalo o závažné recese spojené s krachem finančního sektoru a bankovními panikami.

77

4.6 Analýza možných hospodářské kontrakce

faktorů

způsobujících

či

prohlubující

Nyní se pokusíme zanalyzovat možné příčiny výskytu ekonomických fluktuací na základě dat, které máme k dispozici. Zásadní je zjištění, zda jsme schopni u jednotlivých hospodářských výkyvů identifikovat exogenní či endogenní příčiny. Významným exogenním faktorem je mezinárodní politická situace konkrétně se projevující restrikcemi mezinárodního obchodu či válečnou aktivitou. Tento faktor se významně projevil v případě cyklů prvních dvaceti let 19. století, kdy bylo hospodářství silně ovlivněno restrikcemi zahraničního obchodu v souvislosti s napoleonskými válkami v Evropě a také válkou s Anglií na počátku druhé dekády tohoto století. Dalším příkladem je politická krize z roku 1860, kdy vlivem volby Abrahama Lincolna prezidentem země stojí na pokraji občanské války. Po skončení občanské války poté dochází k poválečné depresi v letech 18651867. Stejně tak v roce 1914 je deprese projevem kritické mezinárodní situace související s počátkem 1. sv. války, kdy dochází ke značné nestabilitě na finančních trzích a poklesu zahraničního obchodu. Dalším exogenním faktorem je ekonomická situace v Evropě, jež byla po celé zkoumané období úzce spojena s hospodářským výkonem USA (především skrze zahraniční obchod a finanční trhy). Tento faktor se projevil např. hned na počátku 19. století, kdy vlivem nízké poptávky po amerických zemědělských komoditách v Evropě pokles jejich cen způsobil problémy americkým producentům a přispěl k nástupu recese v USA. Hospodářské problémy se také přelévaly z Evropy (především Anglie) v období okolo let 1836, 1845, 1893 a 1907, kdy vlivem monetárních restrikcí Bank of England a Reichsbank došlo k zamrznutí úvěrování a náhlému odlivu kapitálu z USA se závažnými důsledky pro americký finanční trh. Neméně významným faktorem byly také politické kroky federální vlády USA, které v některých případech způsobily závažné škody na americké ekonomice. Prvním takovým případem může být schválení Embargo Act z roku 1807 s cílem prosadit zahraničněobchodní zájmy USA ohrožené v souvislosti s napoleonskými válkami. Výsledek byl však naprosto opačný, očekávaná reakce obchodních partnerů v Evropě se nekonala a naopak hospodářství USA utrpělo silné ztráty v důsledku uzavření zahraničních trhů. Druhým příkladem je schválení Sherman Silver Act pod tlakem „stříbrné“ lobby55, které přispělo k destabilitě amerického měnového systému a následnému kolapsu finančních trhů v roce 1893. Samostatnou kapitolou v oblasti kroků federální vlády jsou nekonzistentní pokusy o regulaci měnového systému prostřednictvím Bank of United States, které byl v první polovině 19. století dvakrát udělen a následně odebrán charter na emisi národní měny. Z naší analýzy však vyplývá, že nejzásadnějším faktorem způsobujícím kontrakce hospodářství však byly spekulativní bubliny v segmentu půdy, komodit, nemovitostí, cenných papírů a investic do železniční sítě. Ty v některých případech gradovaly pokusy o manipulace s cenami a tzv. corneringem56, někdy dokonce za využití korupčních praktik. Dobrý příkladem jsou finanční krize z let 1869, kdy došlo ke spekulativnímu útoku na trh se zlatem,

55

Zástupci těžařů, na které doléhal pokles ceny stříbra v důsledky masivní těžby na západě USA, a zemědělců, kteří byli převážně dlužníky a trpěli deflací na efektivně zlatém standardu.

56

Pokus o ovládnutí daného trhu díky získání informační výhody či zneužití dominantního postavení na trhu.

78

či panika z roku 1907, kdy se skupina významných bankéřů pokusila manipulovat s cenami společností obchodovaných na burze a podlomila důvěru v celý finanční trh. I mimo tyto konkrétní pokusy však dochází pravidelně vlivem přílivu levného kapitálu ze zahraničí či uvolněné měnové politice k častým vznikům spekulativních bublin, jejichž prasknutí posléze způsobuje propady cen a hospodářské potíže. Všeobecně lze konstatovat, že jsme byli u většiny cyklů schopni identifikovat alespoň dílčí příčiny kontrakcí, ať už se jedná o exogenní či endogenní faktory. Samozřejmě námi uvedené vlivy mohly mít více či méně zásadní význam a je velmi pravděpodobné, že v průběhu celého zkoumaného období působily také faktory, které nebylo možné identifikovat. Přesto však nám tyto poznatky mohou pomoci lépe pochopit hospodářské fluktuace v USA 19. století. Souhrn poznatků o možných příčinách jednotlivých kontrakcí je uveden v příloze č. 6.

4.7 Konfrontace získaných poznatků s moderní ekonomií Nyní se pokusíme konfrontovat poznatky, které jsme získali v analýze hospodářských cyklů, s vnímáním hospodářských cyklů z pohledu moderní ekonomie. Vzhledem k tomu, že máme ve srovnání s moderní dobou (2. pol. 20. stol.) z námi zkoumaného období pouze omezené množství relevantních dat, budeme schopni provést pouze ilustrativní rozbor některých z předpokladů57, jež jsme schopni na základě dostupných dat posoudit. Všeobecně lze konstatovat, že námi získané poznatky o vývoji hospodářských cyklů ve zkoumaném období jsou víceméně v souladu s elementární makroekonomickou teorií. Hospodářské cykly v 19. století nevykazují žádné zásadně překvapivé charakteristiky, které by nebylo možné racionálně vysvětlit obecně známými argumenty. Specifický oproti moderní době je především vývoj cenové hladiny, který vykazoval obzvláště na počátku století velké cenové šoky. Stabilita cen pak v průběhu zkoumaného období stoupá. To lze vysvětlit celkovým nárůstem objemu ekonomiky a diverzifikací směrem od zemědělské produkce k průmyslu a službám. Důležitou roli ve vývoji cenové hladiny hrál také měnový systém založený převážně na komoditním standardu a absenci centrálního bankovnictví v moderním slova smyslu. Pro detailní analýzu této problematiky by bylo nutné provést výzkum dalších faktorů, především vývoje měnové báze a toků měnových komodit (zlata s stříbra). To však, ačkoli by si jistě zasloužilo pozornost, výrazně převyšuje rámec této diplomové práce a není jejím předmětem. Vysoké fluktuace cenové hladiny v relativně krátkých časových obdobích (viz graf 6) nám naznačují, že na zkoumané období nelze bez výhrad aplikovat předpoklad rigidity cen. Jak nám data ukazují, agregátní cenová hladina se velmi rychle přizpůsobovala oběma směry a z tohoto pohledu tedy plně neobstojí argument neokeynesiánské teorie o strnulosti cen jakožto jednoho z hlavních důvodů hospodářských fluktuací. Tato skutečnost platí především pro první polovinu 19. století a naopak ke konci zkoumaného období je možné jisté znaky rigidity cen sledovat. To však nejsme schopni bez detailnější analýzy měnového vývoje potvrdit. Stejně tak vývoj nominálních mezd nám ukazuje, že ve fázích kontrakce, především v první polovině 19. století, často docházelo k výrazným výkyvům nominálních mezd směrem

57

Jež jsme si představili v kapitole 2.5.

79

dolů. Tyto výkyvy byly zpravidla úzce spojeny s vývojem cenové hladiny, ačkoli jejich amplituda byla většinou nižší. Naopak ve fázích expanze, nehledě na vývoj cenové hladiny, k poklesům reálných mezd nedocházelo, což nám může naznačovat, že míra rigidity nominálních mezd byla ve fázích expanze zpravidla větší než míra rigidity cen. Pokud však nemáme k dispozici údaje o vývoji produktivity práce58, nejsme schopni toto tvrzení spolehlivě potvrdit ani vyvrátit. V naší analýze jsme identifikovali mnoho exogenních faktorů, které ovlivňují hospodářské cykly ve zkoumaném období. Stejně tak jsme si však ukázali některé kontrakce, u nichž nejsou žádné exogenní faktory zjevné, a tudíž lze předpokládat významný vliv endogenních faktorů. Nemáme k dispozici detailní rozbor případných technologických šoků či změn preferencí spotřebitelů, nicméně existence celé řady vnějších faktorů společně se skutečnostmi uvedenými v předchozích odstavcích naznačuje, že hospodářské fluktuace v průběhu zkoumaného období jsou v určitém souladu s neoklasickou teorií a teorií RBC. Na druhou stranu však nám však neposkytují uspokojivé vysvětlení hospodářských fluktuací, u nichž žádné exogenní faktory nejsou zjevné. Vzhledem k počtu hospodářských cyklů, u nichž jsme identifikovali vznik spekulativních bublin a přeinvestování ve fázi expanze, by nám toto vysvětlení mohly poskytnout teorie založené na principu boom-bust cycle, tedy především rakouská teorie a nepřímo i monetarismus. Ačkoli neznáme vývoj měnové báze ani úrokových sazeb, máme dostatečné údaje59 k tomu, abychom mohli spolehlivě tvrdit, že efekt přehřívání ekonomiky a následného ochlazení byl v USA v 19. století běžným fenoménem. Monetarismus předpokládá nárůst měnové báze vedoucí k vzestupu cenové hladiny ve fázi expanze. Tuto hypotézu však naše data, přestože jsme omezenou míru korelace fáze hospodářského cyklu a vývoje cenové hladiny identifikovali, dostatečně nepotvrzují. Rakouská teorie naopak pracuje se změnami struktury kapitálu a relativních cen investičních a spotřebních statků. To plně koresponduje s našimi poznatky o přeinvestování do jednotlivých dílčích segmentů trhu (jmenovitě především nemovitostí a výstavby železnice). K věrohodnému potvrzení tohoto tvrzení bychom však potřebovali mít více poznatků, mj. např. informace o vývoji úrokových sazeb a relativních cen. Další zajímavou charakteristikou hospodářských cyklů ve zkoumaném období je skutečnost, že předpokládané příčiny hospodářských cyklů a jejich charakteristiky jsou velmi podobné pro různé formy monetárních systémů. Jednalo se o různé kombinace komoditního standardu, fiat currency, svobodného bankovnictví i regulované národní měny, jež byly v různých obdobích v 19. století v USA aplikovány (viz kapitola 3.3). Z tohoto hlediska naše poznání opět víceméně koresponduje s předpoklady rakouské školy, jež očekává vliv endogenních faktorů na cykličnost ekonomiky a také naznačuje určitou míru endogenity peněz. Z dostupných poznatků tedy vyplývá, že ačkoli hospodářské cykly v USA v 19. století nevykazují žádné zásadně překvapivé charakteristiky, vzhledem k omezenému množství dostupných dat nejsme schopni definitivně vysvětlit cykličnost ekonomiky v průběhu celého zkoumaného období v nesporném souladu s žádnou z uvedených teorií hospodářského cyklu. Data nám naznačují, že nejvěrohodnější vysvětlení nám poskytuje tzv. boom-bust theory rakouské školy. Pro toto tvrzení však nemáme dostatek důkazů a je zcela možné, že při existenci dostatečných dat z tohoto období by byly závěry zcela odlišné. 58

Dostatečný nárůst produktivity práce by mohl v určitých případech ospravedlnit nárůst nominálních mezd v období deflace.

59

Pramenící především z letopisů a dílčích analýz.

80

81

5 Závěr V diplomové práci jsme se zaměřili na analýzu hospodářských cyklů v USA ve z tohoto hlediska velmi málo probádaném období. V průběhu celého 19. století, a především jeho první poloviny, je dostupnost relevantních makroekonomických ukazatelů extrémně problematická. Důvěryhodných zdrojů je málo a jsou obtížně dostupné. Veškeré získané poznatky jsme tedy museli podrobit konfrontaci s alternativními zdroji a makroekonomickou teorií. Pracovali jsme s rozličnými, více či méně přesnými, odhady růstu reálného vývoje HDP, inflace, vývoje mezd a nezaměstnanosti, na základě nichž jsme posléze sestavili vlastní kompilované odhady těchto makroekonomických ukazatelů pro různá období 19. století60. Z těchto odhadů vyplývá, že celé zkoumané období bylo, za předpokladu, že dostupná data odpovídají skutečnosti, ve znamení značných fluktuací těchto makroekonomických veličin. Vývoj reálného HDP, inflace, mzdy i nezaměstnanost vykazovaly značně nelineární trajektorie, což naznačuje vysokou míru cykličnosti hospodářství. Fluktuace cen a mezd byly nejvýznamnější v první polovině 19. století, což lze vysvětlit malou velikostí amerického hospodářství a jeho značným zaměřením na zemědělský sektor. Mzdová a cenová hladina tedy byla pravděpodobně značně ovlivněna přírodními faktory a kolísáním cen zemědělských komodit na světových trzích. Struktura americké ekonomiky se však v průběhu zkoumaného období výrazně změnila. V letech 1801-1914 narostla populace USA téměř patnáctinásobně a procento urbanizace vzrostlo ze 4 % na více než 32 %. Výrazně narostl podíl zaměstnanosti v průmyslu a službách na úkor zemědělství. V souvislosti s těmito trendy v průběhu zkoumaného období dochází k relativní stabilizaci vývoje cen a mezd a naopak se zvyšuje dynamika růstu reálného HDP. Za účelem identifikace jednotlivých hospodářských cyklů jsme naše odhady uvedli do srovnání s uznávanými a hojně citovanými letopisy Willarda L. Thorpa a také datováním hospodářských cyklů Victora Zarnowitze, jež se posléze stalo podkladem pro oficiální datování National Bureau of Economic Research pro druhou polovinu 19. století. Vzhledem k mírné časové nekonzistenci srovnávaných řad jsme identifikovali možnou nepřesnost v datování jednotlivých cyklů +- 1 rok61. V průběhu let 1801-1914 jsme identifikovali celkem 26 hospodářských cyklů62. Provedli jsme detailní rozbor jednotlivých cyklů z hlediska makroekonomického vývoje vč. 60

Je však třeba upozornit, že na základě dostupných zdrojů a použité metodologie jsme identifikovali různé míry rizika nepřesnosti těchto odhadů, které se však snižuje v čase a ke konci zkoumaného období je již minimální.

61

Tato skutečnost také pravděpodobně do značné míry vychází z celoročního charakteru našich dat, zatímco hospodářské výkyvy probíhaly v různých časech v průběhu roku a mohly někdy přesahovat do sousedních let, či se naopak v daném roce projevily pouze na jeho počátku či konci.

62

Z analýzy jsme vyřadili období let 1861-1864, neboť v těchto letech byla v USA velmi specifická situace v souvislosti s občanskou válkou. Došlo k rozdělení země a data z tohoto období vyznačující se významnou válečnou aktivitou by mohla vést ke zkreslení našich statistik.

82

identifikace důležitých událostí souvisejících s daným cyklem a možných faktorů ovlivňujících jeho vývoj. Z naší analýzy vyplývá, že průměrná délka cyklu v průběhu celého mírně přesahovala 4 roky. S postupem času se však měnila – zatímco mezi lety 1801-1860 dosahovala 4,61 roku, v období 1865-1914 klesla na 3,85 roku. Dynamika hospodářských cyklů se tedy v průběhu času zrychlovala. Zajímavý je především fakt, že došlo ke snížení poměru průměrné délky expanze a kontrakce z 1,4:1 v první části zkoumaného období na 1:1 v období po roce 1865. To v praxi znamená, že se americké hospodářství v průběhu poválečného období potýkalo stejně běžně s obdobími recesí a depresí jako s obdobími konjunktury. Přesto však ekonomika USA v poválečném období (po roce 1865) vykazovala vyšší průměrné hodnoty hospodářského růstu než na počátku století. Jak nám ukazují naše data, došlo nejen ke zkrácení cyklů, ale také k výraznému zvýšení jejich amplitudy. Průměrný meziroční hospodářský růst v období konjunktury je po roce 1865 téměř dvakrát vyšší než před občanskou válkou, podobný vývoj však můžeme sledovat i u míry poklesu ve fázích hospodářské kontrakce. Všeobecně lze tedy konstatovat, že rychlost i hloubka hospodářských cyklů se v průběhu století výrazně zvětšila – cykličnost hospodářství nabývá na významu především v druhé polovině 19. století. Vývoj reálného HDP per capita nám u 21 hospodářských cyklů naznačuje fázi deprese (tedy jeho pokles), zatímco u 5 ekonomických cyklů došlo k recesi (tedy pouze stagnaci či mírnému růstu). Z naší analýzy dále vyplývá, že neexistuje významná souvislost mezi fází hospodářského cyklu a směrem vývoje cenové hladiny. Přesto jsme však určitý vliv hospodářského cyklu na vývoj cenové hladiny identifikovali. Z hlediska průměrných hodnot lze tvrdit, že inflace byla všeobecně významnější ve fázích expanze než kontrakce, zatímco deflace byla naopak intenzivnější v období recesí a depresí. To plně koresponduje s ekonomickou teorií, jež očekává, že v období hospodářského útlumu vlivem poklesu poptávky dochází ke všeobecnému poklesu inflačních tlaků. Celkově však měly na cenovou hladinu primárně vliv jiné faktory, pravděpodobně související s komoditním měnovým standardem a jinými exogenními vlivy. Reálné mzdy vykazují po celé zkoumané období zřetelnou míru korelace s fází hospodářského cyklu, v konečném důsledku jsou však značně ovlivněny vývojem cenové hladiny, a tak v některých případech neplatí, že v období expanze dochází k vyššímu růstu reálných mezd než ve fázi kontrakce. Specifická jsou v tomto ohledu především období inflačních a deflačních šoků. Konkrétní data o roční nezaměstnanosti máme k dispozici až od roku 1869. Z nich je patrné, že hospodářské cykly měly v souladu s očekáváním zásadní vliv na vývoj této veličiny. Především významné krize z let 1873 a 1893 způsobily zřetelný nárůst nezaměstnanosti na úroveň nad 10 % (některé odhady mluví i o číslech přesahujících 15 %). Tato hladina z dnešního pohledu ani ve srovnání s hodnotami ve 30. letech 20. století nepůsobí kriticky, nicméně je třeba si uvědomit, že běžná nezaměstnanost v USA v tomto období se mimo krize pohybovala mezi 2-5 % a vzhledem k absenci sociálního systému měly tyto krize tedy zásadní sociální dopad. 83

V průběhu celého zkoumaného období jsme identifikovali několik nejvýznamnějších depresí, které se projevily někdy až mnohaletým propadem produktu, poklesem všeobecné životní úrovně a nárůstem nezaměstnanosti. Jednalo se především o krize v letech 1815, 1873, 1893 a 1807. Společným rysem těchto kontrakcí je jejich původ v bankovních panikách a krachu finančního sektoru po předcházejícím přehřívání ekonomiky spojeném se spekulativním nárůstem cen komodit, půdy či cenných papírů. Dále pak měla významný dopad na americké hospodářství poválečná deprese z roku 1865. Vznik spekulativních bublin je všeobecně velmi běžným fenoménem hospodářských cyklů ve zkoumaném období. Při analýze příčin ekonomických fluktuací jsme objevili mnoho konkrétních exogenních faktorů, jež pravděpodobně způsobily či alespoň do značné míry přispěly k obdobím kontrakcí. Jednalo se převážně o vliv restrikcí zahraničního obchodu, vojenských konfliktů, politických rozhodnutí, přelévání hospodářských problému z Evropy či změny v monetární politice evropských centrálních bank. Žádný z těchto faktorů však není tak rozšířený, jako syndrom přehřívání ekonomiky spojený s vysokou mírou spekulace na trzích. Lze tedy konstatovat, že významným činitelem v cykličnosti amerického hospodářství v 19. století bylo časté přeinvestování63 ve fázích expanze, ať už spojené s uvolněnou situací na úvěrovém trhu či přílivem zahraničního kapitálu. To mělo za důsledek nestabilitu finančního systému, v důsledku níž poté následná úvěrové restrikce či odliv kapitálu vedl k bankovním panikám a finančním krizím. Z hlediska moderní ekonomie se nám nepodařilo prokazatelně vysvětlit chování hospodářských cyklů žádnou z makroekonomických teorií. Z naší analýzy však vyplývá, že hospodářské cykly ve zkoumaném období všeobecně nesou charakteristiky tzv. boom-bust cycle, často doprovázeného exogenními faktory, jež mohly mít vliv jak na investice ve fázi expanze, tak na spouštění fází kontrakce. Význam těchto exogenních faktorů byl v rámci rozličných cyklů různý – někdy byl dominantní, jindy pouze okrajový. To nám tedy naznačuje, že ekonomika měla tendenci k přehřívání i bez vnějších vlivů, a to nehledě na měnový systém64. Na základě našich dat jsme tedy dospěli k názoru, že nejlépe vysvětluje chování hospodářských cyklů ve zkoumaném období rakouská teorie. Pro doložení tohoto tvrzení však nemáme dostatek dat a je zcela možné, že kdybychom měli k dispozici další makroekonomické ukazatele, naše závěry by byly zcela odlišné. I přes časté tendence k přehřívání však vývoj hospodářství USA ve zkoumaném období lze považovat za velmi úspěšný. Ačkoli hospodářství v této době ve srovnání se současností vykazuje větší známky nestability, dosahovalo dlouhodobě vysoké hodnoty růstu produktu i životní úrovně. Země se v této éře stala světovou velmocí, a to jak ekonomickou tak politickou. Střídání období růstu a stagnace/poklesu byla sice častá, nicméně až na několik významných krizí zpravidla kontrakce neměly zásadní dlouhodobý dopad a 63

Spojené především s realitním trhem, akciovým trhem a výstavbou železnice.

64

V USA bylo ve zkoumaném období aplikováno vícero modelů měnového systému. Jak jsme si popsali v kapitole 3.3, najdeme zde období s i bez komoditního standardu, období svobodného bankovnictví i dvou různých druhů regulovaného bankovnictví, ať už prostřednictvím Bank of United States či U.S. National Bank.

84

hospodářský pokles byl rychle srovnán nadcházející fází expanze. Diplomová práce nám navzdory značné neprobádanosti zkoumaného období poskytla ucelený pohled na hospodářské cykly v USA v 19. století. Autor práce ji považuje za o to přínosnější, že podobné dílo na dané téma v takovém rozsahu dosud nebylo v České republice nikým zpracováno. Všechny tyto poznatky nám mohou pomoci lépe pochopit fungování amerického hospodářství ve zkoumaném období, což je obzvláště důležité vzhledem ke skutečnosti, že USA v této době jsou jednou z příkladných ukázek aplikace politiky laissezfaire. Přestože určité regulace především v oblasti železniční sítě a zahraničního obchodu65 implementovány byly, vývoj hospodářství USA nám může posloužit jako názorná ukázka chování liberální (v evropském slova smyslu) ekonomiky v období průmyslové revoluce.

65

Zahraničněobchodní politika v některých letech zkoumaného období byla značně restriktivní.

85

Seznam použitých zdrojů (1) BURNS, A. F. a MITCHELL W. C. Measuring Business Cycles. 1. vyd. National Bureau of Economic Research, 1946. 590 s. ISBN 0-870-14085-X (2) KYDLAND, Finn E. Business cycle theory. Aldershot: Elgar reference collection, c1995, xvi, 525 s. ISBN 1-852-78751-1 (3) KAIN, R. J. P., CHAPMAN, J. a OLIVER R. The enclosure maps of England and Wales 1595-1918. 1. Vyd. Cambridge University Press, 2004. 436 s. ISBN 0-52182771-X (4) ERNST, E. a STOCKHAMMER, E. Macroeconomic Regimes: Business cycle theories reconsidered, working paper no. 99, 1. Vyd. Center for Empirical Macroeconomics, (5) GALÍ, J. Monetary Policy, Inflation, and the Business Cycle: An introduction to the New Keynesian Framework, 1. Vyd. Princeton University Press, 2009. 224 s. ISBN 1-400-82934-8 (6) LEVIN, J. General Equilibrium, Stanford University, 2006. 50 s. (7) STADLER, G. W. Real Business Cycles, Journal of Economic Literature, XXXII. Vyd., 1994. 33 s. (8) KAZA, G. The Austrian School in the NBER‘s Business Cycle Studies, The Quarterly Journal of Austrian Economics, Vol. 13, No. 2, 79-94, 2010. 16 s. (9) KEELER, J. P. Empirical Evidence on the Austrian Business Cycle Theory, The Review of Austrian Economics, 14:4, 331-351. Kluwer Academic Publishers, 2001. 21 s. (10) HAYEK, F. A. Prices and Production, 2. Vyd. Augustus M. Kelly, Publishers, New York, 1967. Library of Congress Catalogue Number: 67-19586 (11)

FRIEDMAN, M. Money Mischief, 2. Vyd. Mariner Books, 1994. 304 s. ISBN: 0156-61930-X

(12) MAANEN, P. R. A. Monetarist Business Cycle Theories: A Critique. University of Amsterdam, 2004. 27 s. (13) THORP, W. L. The Annals of the United States of America. 1. Vyd. UMI, National Bureau of Economic Research, 1926. 38 s. ISBN: 0-87014-007-8 (14) ROTHBARD, M. N. A history of money and banking in the United States: The Colonial Era to World War II. 2. Vyd. Ludwig Von Mises Institute, 2002. 512 s. ISBN: 0-945466-33-1 (15) GORDON, R. J. The American Business Cycle: Continuity and Change. 1. Vyd. National Bureau of Economic Research, 1986. 868 s. ISBN: 0-226-30452-3 (16) WALTON, G. M. a ROCKOFF, H. History of the American Economy. 10. Vyd. South-Western, Thomson Corp, 2005. 622 s. ISBN: 0-324-25969-7 (17) FRIEDMAN, M. a SCHWARTZ, A. J. A Monetary History of the United States, 1867-1960. 9. Vyd. Princeton University Press, Princeton, 1993. 860 s. ISBN: 0-691-00354-8 (18)

BALKE, N. S. a GORDON R. J. The estimation of Prewar Gross National 86

Product: Methodology and New Evidence, Journal of Political Economy. Vol. 97, No. 1. The University of Chicago Press, 1989. s. 38-92. (19) ROMER, R. The Prewar Business Cycle Reconsidered: New Estimates of Gross National Product, 1869-1918. Working paper no. 1969. National Bureau of Economic Research (NBER), 1986. 55 s. (20) SAHR, R. C. Inflation Convention Factors for Years 1774 to estimated 2008. 1. Vyd. Political Science Dept, Oregon State University, 2008. 16 s. (21) ROMER, R. 1986. "Spurious Volatility in Historical Unemployment Data," Journal of Political Economy. 94. Vyd. University of Chicago Press (UCP). 1986. s. 1-37 (22) VERNON, J. R. "Unemployment rates in postbellum America: 1869-1899," Journal of Macroeconomics, 16. Vyd. Elsevier, 1994. s. 701-714. (23) DAVID, P. A. The Growth of Real Product in the United States Before 1840: New Evidence, Controlled Conjectures, The Journal of Economic History. 28. Vyd. Cambridge University Press, 1967. s. 151-196. (24) WEISS, T. J. U.S. Labor Force Estimates and Economic Growth, 1800-1860. The American Economic Growth and Standards of Living before the Civil War. 1. Vyd. University of Chicago Press, 1992. 405 s. ISBN: 0-226-27945-6 (25) HANES, C. The development of Nominal Wage Rigidity in the late 19th Century, The American Economic Review. 83. Vyd. č. 4. American Economic Association, 1993. s. 732-756. (26) BOWEN, J. C., History of Wages In the United States From Colonial Times to 1928, Bulletin of the United States Bureau of Labor Statistics. Washington: U.S. Bureau of Labor Statistics, 1934. 583 s. (27) ZARNOWITZ, V. Business Cycles: Theory, History, Indicators, and Forecasting. Chicago: University of Chicago, 1992. 610 s. ISBN: 0-226-97890-7 (28) LEBERGOTT, S. Manpower in economic Growth: the American record since 1800. McGraw-Hill, New York, 1964. 561 s. (29) BORDO, M. D. Commentary. Federal Reserve Bank of St. Louis, St. Louis, 1998. 6 s. (30) BORDO, M. D. a SCHWARTZ, A. J. A Retrospective on the Classical Gold Standard, 1821-1931. University of Chicago Press, Chicago, 1984. ISBN: 0-22606590-1 (31)

CALOMIRIS, C. W. a SCHWEIKART, L. The Panic of 1857: Origins, Transmission, and Containment. Cambridge University Press, Cambridge, 1991. 28 s.

(32) SWANSON, W. W. The Crisis of 1860 and the First Issue of Clearing-House Certificates: II, Journal of Political Economy, 16. vyd. University of Chicago Press, 1908. 15 s. (33) REZNECK, S. Distress, Relief, and Discontent in the United States during the Depression of 1873–7, Journal of Political Economy, 58. vyd. University of Chicago Press, 1950. 19 s.

87

On-line zdroje: (1) The Word Bank Group, World Bank databank, 2013, dostupný na WWW < http://databank.worldbank.org/ > (2) SCARLETT, The mercantilitst knowledge of Cycles, History of Economic Theory and Thought, online, 2008, dostupný na WWW: < http://www.economictheories.org/2008/11/mercantilists-knowledge-ofcycles.html > (3) Library of Congress, Civil War and Reconstruction (online), 2012, Dostupný na WWW: < http://www.loc.gov/teachers/classroommaterials/presentationsandactivitie s/presentations/timeline/civilwar/index.html > (4) The United States Census Bureau, The United States Census Bureau, 2012, dostupný na WWW: < http://www.census.gov/ > (5) About.com, 19th Century History, < http://history1800s.about.com/>

2009,

dostupný

na

WWW:

(6) NBER, US Business Cycle Expansions and Contractions, 2010, dostupný na WWW: < http://www.nber.org/cycles.htm > (7) JOHNSTON L. a WILLIAMSON, S. H. "What Was the U.S. GDP Then?" MeasuringWorth, 2013, dostupný na WWW: < http://www.measuringworth.com/datasets/usgdp > (8) Federal Reserve Bank of Minneapolis, Consumer Price Index (Estimate) 18002013, dostupný na WWW: < http://www.minneapolisfed.org/community_education/teacher/calc/hist18 00.cfm? > (9) WILLIAMSON, S.H. "Seven Ways to Compute the Relative Value of a U.S. Dollar Amount, 1774 to present", MeasuringWorth, 2013, dostupný na WWW: < http://www.measuringworth.com/calculators/inflation/ > (10) WILLIAMSON, S. H., " An Index of the Wage of Unskilled Labor from 1774 to the Present" Meausringworth.org, February, 2009, dostupný na WWW: < http://eh.net/databases/unskilledwage/ > (11)Encyclopaedia Britannica, Inc. Encyclopaedia Britannica, 2013. Dostupný na WWW: < http://www.britannica.com > (12) Harvard Business School, 1837: The Hard Times, 2012. Dostupný na WWW: < http://www.library.hbs.edu/hc/crises/1837.html > (13) SYLLA, R. The Jacksonian Economy, EH.net, 2001. Dostupný na WWW: < http://eh.net/node/2748 > (14) KENNEDY, R.C. Gold at 160. Gold at 130. The New York Times, 2001. Dostupný na WWW: < http://www.nytimes.com/learning/general/onthisday/harp/1016.html > (15) WHITTEN, D.O. The panic of 1893. EH.net, 2010. Dostupný na WWW: < http://eh.net/encyclopedia/article/whitten.panic.1893 > (16) MOEN, J. The panic of 1907. EH.net, 2010. Dostupný na WWW: < http://eh.net/encyclopedia/article/moen.panic.1907 > 88

(17) SCARLETT, Over-production and Under-consumption, History of Economic Theory and Thought, online, 2008, dostupný na WWW: < http://www.economictheories.org/2008/11/over-production-and-underconsumption.html >

89

Seznam použitých zkratek USA – United States of America (Spojené státy americké) RBC – Real Business Cycle (reálný hospodářský cyklus) USCB – United States Census Bureau NBER – National Bureau of Economic Research UCP – University of Chicago Press BUS – Bank of United States

90

2 Seznam použitých obrázků, grafů a tabulek Graf 1: Vývoj jednotlivých odhadů růstu reálného HDP, v % meziroční změny reálného HDP. Zdroje: Romer (NBER, 1986), s. 31; Balke a Gordon, s.84; Johnston a Williamson (online), cit. 2013-04-07, data růstu populace lze nalézt v tabulce č. 2 ..................31 Graf 2: Odhady meziročního růstu reálného HDP per capita v USA v letech 1869-1914, v %; zdroje: Romer (NBER, 1986), s. 31; Balke a Gordon, s.84; Johnston a Williamson (online), cit. 2013-04-07, data adjustována dle tabulky č. 2 .................................. 33 Graf 3: Odhady meziročního růstu reálného HDP per capita v USA v letech 1801-1860, zdroje: Johnston a Williamson (online), cit. 2013-04-13; David (1967), Weiss (1992). .................................................................................................................................... 34 Graf 4: Kompilovaný odhad meziročního růstu reálného HDP per capita v USA v letech 1801-1914, zdroj: autor na základě příloh 2b, 2c ................................................................................................................................................................................................... 35 Graf 5: Odhady meziroční inflace v USA v letech 1801-1914, v %. Zdroje: Federal Reserve Bank of Minneapolis (online), cit. 2013-04-07; Sahr (2008), s. 10; Williamson, cit 2013-04-07 ........................................................................................................... 37 Graf 6: Kompilovaný odhad vývoje meziroční inflace v USA v letech 1801-1914, v %, zdroje: Federal Reserve Bank of Minneapolis (online), cit. 2013-04-07; Sahr (2008), s. 10; Williamson (online), cit 2013-04-07 ........................................................................ 38 Graf 7: Odhady nezaměstnanosti v USA v letech 1869-1914, v % pracovní síly, zdroje: Vernon (1994), s. 710; Romer (1986), s. 58 ............................................................................................................................................................................................................. 39 Graf 8: Kompilovaný odhad vývoje nezaměstnanosti v USA v letech 1869-1914, v %, zdroje: autor na základě přílohy č. 4 ......... 40 Graf 9: Odhady meziročních změn peněžních mezd v USA v letech 1801-1914, v %, zdroje: Williamson (2009); Hanes (1993), s. 753; Bowen (1934), s. 521 ....................................................................................................................................................................41 Graf 10: Kompilovaný odhad meziročního vývoje peněžních mezd v USA v letech 1801-1914, v %, zdroje: Williamson (2009); Hanes (1993), s. 753; Bowen (1934), s. 521 ........................................................................................................................................ 42 Graf 11: Časová osa odhadovaného vývoje reálného HDP per capita v letech 1801-1860 ve srovnání s datováním cyklů dle Thorpa a Zarnowitze, zdroje: autor, Thorp (1926), Zarnowitz (1992) ........................................................................................................... 45 Graf 12: Časová osa odhadovaného vývoje reálného HDP per capita v letech 1865-1914 ve srovnání s datováním cyklů dle Thorpa a Zarnowitze, zdroje: autor, Thorp (1926), Zarnowitz (1992) ........................................................................................................... 57 Graf 13: Vývoj reálného HDP per capita v rámci jednotlivých cyklů, v %, zdroj: autor na základě kompilovaného odhadu .......... 72 Graf 14: Vývoj cenové hladiny v rámci jednotlivých cyklů, v %, zdroj: autor na základě kompilovaného odhadu .......................... 72 Graf 15: Vývoj reálných mezd v rámci jednotlivých cyklů, v %, zdroj: autor na základě kompilovaného odhadu ........................... 72 Graf 16: Vývoj nominálních mezd v rámci jednotlivých cyklů, v %, zdroj: autor na základě kompilovaného odhadu .................... 76 Graf 17: Vývoj nezaměstnanosti v rámci jednotlivých cyklů, v %, zdroj: autor na základě kompilovaného odhadu ....................... 76

Tabulka 1: Klíčové ukazatele vývoje USA v letech 1800-1900, zdroj: Thorp, 1926, s. 108 ............................................................... 26 Tabulka 2: Dynamika růstu populace USA v letech 1800-1920, zdroj: kalkulace na základě přílohy č.1 ........................................ 27 Tabulka 3: Vývoj struktury ekonomiky USA v letech 1850-1919, zdroj: Thorp, 1926, s. 108 ........................................................... 27 Tabulka 4: Korelační matice odhadů meziročního růstu reálného HDP 1869-1914, zdroje dat pro korelační analýzu: příloha č. 2a. ..............................................................................................................................................................................................................31 Tabulka 5: Korelační matice odhadů meziročního růstu reálného HDP 1892-1914, zdroje dat pro korelační analýzu: příloha č. 2a. ............................................................................................................................................................................................................. 32 Tabulka 6: Korelační matice odhadů meziročního růstu reálného HDP per capita v USA v letech 1800-1860. Zdroje dat pro korelační analýzu: příloha 2c. ............................................................................................................................................................ 34 Tabulka 7: Korelační matice odhadů meziroční inflace v USA v letech 1801-1914. Zdroje dat pro korelační analýzu: příloha č. 3.37 Tabulka 8: Korelační matice odhadů nezaměstnanosti v USA v letech 1869-1914. Zdroje pro korelační analýzu: příloha č. 4 ...... 39 Tabulka 9: Korelační matice odhadů meziročních změn peněžních mezd v USA v letech 1801-1914, zdroj dat pro korelační analýzu: příloha č. 5 .............................................................................................................................................................................41 Tabulka 10: Přehled vývoje klíčových makroekonomických ukazatelů v cyklu 1799-1803; zdroj: kompilované odhady autora .... 46 Tabulka 11: Přehled vývoje klíčových makroekonomických ukazatelů v cyklu 1804-1809; zdroj: kompilované odhady autora .... 47 Tabulka 12: Přehled vývoje klíčových makroekonomických ukazatelů v cyklu 1810-1812; zdroj: kompilované odhady autora ..... 48 Tabulka 13: Přehled vývoje klíčových makroekonomických ukazatelů v cyklu 1813-1821; zdroj: kompilované odhady autora ..... 48 Tabulka 14: Přehled vývoje klíčových makroekonomických ukazatelů v cyklu 1821-1822; zdroj: kompilované odhady autora..... 49 Tabulka 15: Přehled vývoje klíčových makroekonomických ukazatelů v cyklu 1823-1828; zdroj: kompilované odhady autora .... 50

91

Tabulka 16: Přehled vývoje klíčových makroekonomických ukazatelů v cyklu 1829-1834; zdroj: kompilované odhady autora .... 51 Tabulka 17: Přehled vývoje klíčových makroekonomických ukazatelů v cyklu 1834-1837; zdroj: kompilované odhady autora ..... 51 Tabulka 18: Přehled vývoje klíčových makroekonomických ukazatelů v cyklu 1838-1842; zdroj: kompilované odhady autora .... 52 Tabulka 19: Přehled vývoje klíčových makroekonomických ukazatelů v cyklu 1843-1848; zdroj: kompilované odhady autora .... 53 Tabulka 20: Přehled vývoje klíčových makroekonomických ukazatelů v cyklu 1848-1854; zdroj: kompilované odhady autora.... 54 Tabulka 21: Přehled vývoje klíčových makroekonomických ukazatelů v cyklu 1855-1858; zdroj: kompilované odhady autora..... 54 Tabulka 22: Přehled vývoje klíčových makroekonomických ukazatelů v cyklu 1859-1860; zdroj: kompilované odhady autora .... 55 Tabulka 23: Přehled vývoje klíčových makroekonomických ukazatelů v cyklu 1865-1867; zdroj: kompilované odhady autora .... 58 Tabulka 24: Přehled vývoje klíčových makroekonomických ukazatelů v cyklu 1868-1870; zdroj: kompilované odhady autora.... 59 Tabulka 25: Přehled vývoje klíčových makroekonomických ukazatelů v cyklu 1871-1878; zdroj: kompilované odhady autora .....60 Tabulka 26: Přehled vývoje klíčových makroekonomických ukazatelů v cyklu 1878-1885; zdroj: kompilované odhady autora .... 61 Tabulka 27: Přehled vývoje klíčových makroekonomických ukazatelů v cyklu 1885-1888; zdroj: kompilované odhady autora .... 62 Tabulka 28: Přehled vývoje klíčových makroekonomických ukazatelů v cyklu 1889-1891; zdroj: kompilované odhady autora .... 62 Tabulka 29: Přehled vývoje klíčových makroekonomických ukazatelů v cyklu 1891-1895; zdroj: kompilované odhady autora .... 63 Tabulka 30: Přehled vývoje klíčových makroekonomických ukazatelů v cyklu 1895-1897; zdroj: kompilované odhady autora .... 64 Tabulka 31: Přehled vývoje klíčových makroekonomických ukazatelů v cyklu 1897-1900; zdroj: kompilované odhady autora .... 64 Tabulka 32: Přehled vývoje klíčových makroekonomických ukazatelů v cyklu 1901-1904; zdroj: kompilované odhady autora .... 65 Tabulka 33: Přehled vývoje klíčových makroekonomických ukazatelů v cyklu 1904-1908; zdroj: kompilované odhady autora.... 65 Tabulka 34: Přehled vývoje klíčových makroekonomických ukazatelů v cyklu 1909-1911; zdroj: kompilované odhady autora ..... 67 Tabulka 35: Přehled vývoje klíčových makroekonomických ukazatelů v cyklu 1912-1914; zdroj: kompilované odhady autora ..... 67 Tabulka 36: Přehled hospodářských cyklů v letech 1801-1860, délky jsou uvedeny v letech, změny v %; zdroj: autor na základě předešlých poznatků ........................................................................................................................................................................... 69 Tabulka 37: Přehled hospodářských cyklů v letech 1865-1914, délky jsou uvedeny v letech, změny v %; zdroj: autor na základě předešlých poznatků ........................................................................................................................................................................... 69 Tabulka 38: Klíčové charakteristiky hospodářských cyklů v letech 1801-1860. Zdroj dat: tabulka 36 ............................................ 70 Tabulka 39: Klíčové charakteristiky hospodářských cyklů v letech 1801-1860. Zdroj dat: tabulka 37 ............................................ 70 Tabulka 40: Vývoj populace a rozlohy USA v letech 1800-1920, zdroj: THORP, s.108 ................................................................... 94 Tabulka 41: Estimace vývoje reálného HDP ve zkoumaném období, v % meziroční změny reálného HDP. Zdroje: ROMER (NBER, 1986), s. 31; BALKE a GORDON, s.84; JOHNSTON a WILLIAMSON (online), cit. 2013-07-04; tabulka č. 2 ................. 96 Tabulka 42: Estimace vývoje reálného HDP per capita ve zkoumaném období, v % meziroční změny reálného HDP per capita. Zdroj: kalkulace na základě tabulek č. 2 a 14 ..................................................................................................................................... 98 Tabulka 43: Odhady meziročního růstu reálného HDP per capita v USA v letech 1800-1860, zdroje: JOHNSTON a WILLIAMSON (online), cit. 2013-04-13, David (1967), Weiss (1992). .......................................................................................... 100 Tabulka 44: Odhady meziroční inflace v USA v letech 1801-1914, v %. Zdroje: Federal Reserve Bank of Minneapolis (online), cit. 2013-04-07; Sahr, s. 10; WILLIAMSON, cit 2013-04-07 ................................................................................................................ 103 Tabulka 45: Odhady nezaměstnanosti v USA v letech 1869-1914, v % pracovní síly, zdroje: VERNON, s. 710; ROMER, s. 58 ... 105 Tabulka 46: Odhady meziročního vývoje peněžních mezd v USA v letech 1801-1914, v %, zdroje: Williamson (2009); Hanes (1993), s. 753; Bowen (1934), s. 521 ................................................................................................................................................. 108 Tabulka 47: Shrnutí potenciálních příčin hospodářských kontrakcí, zdroj: autor na základě analýzy .......................................... 109

92

Seznam příloh (1) Vývoj populace USA v letech 1800-1920 (2) a) Tabulka odhadů růstu reálného HDP v letech 1869-1914

b) Tabulka odhadů růstu reálného HDP per capita v letech 1869-1914 c) Tabulka odhadů růstu reálného HDP per capita v letech 1800-1860 (3) Odhady meziroční inflace, v % (4) Odhady nezaměstnanosti v USA v letech 1869-1914 (5) Odhady meziročního vývoje mezd v letech 1800-1914 (6) Potenciální příčiny hospodářských kontrakcí

Příloha č. 1: Vývoj populace USA v letech 1800-1920 Datum sčítání

Počet obyvatel

Rozloha

Hustota osídlení

Podíl městské populace

Čtvereční míle

Počet obyvatel / čtvereční míle

Podíl populace žijící v obcích s více než 8 tisící obyvateli

4. srpna 1800

5 308 483

867 980

6,1

4,0

6. srpna 1810

7 239 881

1 685 865

4,3

4,9

7. srpna 1820

9 638 453

1 753 588

5,5

4,9

1. června 1830

12 866 020

1 753 588

7,3

6,7

1. června 1840

17 069 453

1 753 588

9,7

8,5

2. června 1850

23 191 876

2 944 337

7,9

12,5

2. června 1860

31 443 321

2 973 965

10,6

16,1

2. června 1870

39 818 449

2 973 965

13,4

20,9

3. června 1880

50 155 783

2 973 965

16,9

22,7

3. června 1890

62 947 714

2 973 965

21,2

29,0

3. června 1900

75 994 575

2 974 159

25,6

32,9

15. dubna 1910

91 972 266

2 973 890

30,9

38,7

1. ledna 1920

105 710 620

2 973 774

35,5

43,8

Tabulka 40: Vývoj populace a rozlohy USA v letech 1800-1920, zdroj: THORP, s.108

Příloha č. 2a: Tabulka odhadů růstu reálného HDP v letech 1869-1914 Christina Romer (1986)



Průměrný meziroční růst populace

1870

-0,57

7,67

2,98

2,39

1871

-1,16

4,63

4,76

2,34

1872

18,41

4,09

8,37

2,34

1873

5,23

5,02

8,53

2,34

1874

-0,20

-0,62

1,82

2,34

1875

1,21

5,22

-0,18

2,34

1876

8,07

1,19

4,14

2,34

1877

6,57

3,24

4,98

2,34

1878

8,32

4,18

3,21

2,34

1879

8,38

12,32

11,66

2,34

1880

11,16

11,78

8,29

2,34

1881

2,48

3,56

12,50

2,30

1882

4,22

6,39

5,31

2,30

1883

1,67

2,44

2,77

2,30

1884

2,27

1,80

-1,65

2,30

1885

1,00

0,76

0,35

2,30

1886

4,39

3,01

8,13

2,30

1887

3,09

4,51

7,26

2,30

1888

-0,96

-0,47

5,75

2,30

1889

3,71

6,21

2,87

2,30

1890

4,81

1,43

9,71

2,30

1891

5,13

3,26

1,18

2,30

1892

7,16

4,69

5,10

1,90

1893

-1,53

-0,05

-5,80

1,90

1894

-1,59

-2,92

-4,74

1,90

1895

8,19

11,72

11,43

1,90

1896

2,60

-2,27

-1,65

1,90

1897

5,95

8,17

4,31

1,90

1898

3,39

2,37

10,93

1,90

1899

5,91

11,62

6,84

1,90

1900

3,98

1,96

2,51

1,90

1901

8,08

12,25

5,31

1,93

1902

1,85

1,71

5,14

1,93

1903

5,21

2,87

2,92

1,93

1904

-0,26

3,79

-3,54

1,93

1905

5,42

9,18

11,28

1,93

1906

9,50

4,11

4,09

1,93

1907

2,81

-1,55

2,57

1,93

1908

-5,29

-5,47

-10,81

1,93

1909

6,85

11,66

7,23

1,93

1910

3,95

0,44

1,08

1,93

1911

2,15

3,18

3,24

1,40

1912

3,87

5,78

4,69

1,40

1913

3,91

3,94

3,95

1,40

1914

-4,11

-7,58

-7,66

1,40

+438,41

+414,58

+407,91

+151,24

Celkový nárůst

Tabulka 41: Estimace vývoje reálného HDP ve zkoumaném období, v % meziroční změny reálného HDP. Zdroje: ROMER (NBER, 1986), s. 31; BALKE a GORDON, s.84; JOHNSTON a WILLIAMSON (online), cit. 2013-07-04; tabulka č. 2

Příloha č. 2b: Tabulka odhadů růstu reálného HDP per capita v letech 1869-1914 Christina Romer (1986)



1870

-2,96

5,28

0,59

1871

-3,50

2,29

2,42

1872

16,07

1,75

6,03

1873

2,89

2,68

6,19

1874

-2,54

-2,96

-0,52

1875

-1,13

2,88

-2,52

1876

5,73

-1,15

1,80

1877

4,23

0,90

2,64

1878

5,98

1,84

0,87

1879

6,04

9,98

9,32

1880

8,82

9,44

5,95

1881

0,18

1,26

10,20

1882

1,92

4,09

3,01

1883

-0,63

0,14

0,47

1884

-0,03

-0,50

-3,95

1885

-1,30

-1,54

-1,95

1886

2,09

0,71

5,83

1887

0,79

2,21

4,96

1888

-3,26

-2,77

3,45

1889

1,41

3,91

0,57

1890

2,51

-0,87

7,41

1891

2,83

0,96

-1,12

1892

5,26

2,79

3,20

1893

-3,43

-1,95

-7,70

1894

-3,49

-4,82

-6,64

1895

6,29

9,82

9,53

1896

0,70

-4,17

-3,55

1897

4,05

6,27

2,41

1898

1,49

0,47

9,03

1899

4,01

9,72

4,94

1900

2,08

0,06

0,61

1901

6,15

10,32

3,38

1902

-0,08

-0,22

3,21

1903

3,28

0,94

0,99

1904

-2,19

1,86

-5,47

1905

3,49

7,25

9,35

1906

7,57

2,18

2,16

1907

0,88

-3,48

0,64

1908

-7,22

-7,40

-12,74

1909

4,92

9,73

5,30

1910

2,02

-1,49

-0,85

1911

0,75

1,78

1,84

1912

2,47

4,38

3,29

1913

2,51

2,54

2,55

1914

-5,51

-8,98

-9,06

+117,65

+107,80

+105,16

Celkový nárůst

Tabulka 42: Estimace vývoje reálného HDP per capita ve zkoumaném období, v % meziroční změny reálného HDP per capita. Zdroj: kalkulace na základě tabulek č. 2 a 14

Příloha 2c: Tabulka odhadů růstu reálného HDP per capita v letech 1800-1860 Williamson

David

Weiss

1801

1,72

-0,39

0,50

1802

0,01

-0,39

0,50

1803

-1,40

-0,39

0,50

1804

0,73

-0,39

0,50

1805

2,08

-0,39

0,50

1806

1,46

-0,39

0,50

1807

-3,08

-0,39

0,50

1808

-2,86

-0,39

0,50

1809

4,39

-0,39

0,50

1810

2,40

-0,39

0,50

1811

1,57

0,89

0,24

1812

1,07

0,89

0,24

1813

2,79

0,89

0,24

1814

1,37

0,89

0,24

1815

-1,90

0,89

0,24

1816

-2,72

0,89

0,24

1817

-0,59

0,89

0,24

1818

0,58

0,89

0,24

1819

-1,10

0,89

0,24

1820

0,94

0,89

0,24

1821

2,33

2,20

0,69

1822

0,84

2,20

0,69

1823

0,66

2,20

0,69

1824

2,92

2,20

0,69

1825

1,47

2,20

0,69

1826

0,54

2,20

0,69

1827

0,06

2,20

0,69

1828

-1,66

2,20

0,69

1829

0,76

2,20

0,69

1830

6,01

2,20

0,69

1831

5,19

3,26

1,16

1832

3,64

3,26

1,16

1833

0,08

3,26

1,16

1834

-1,25

3,26

1,16

1835

2,39

3,26

1,16

1836

0,12

0,28

1,16

1837

-1,96

0,28

1,16

1838

1,35

0,28

1,16

1839

-0,09

0,28

1,16

1840

-2,44

0,28

1,16

1841

-0,62

0,89

0,95

1842

0,28

0,89

0,95

1843

2,04

0,89

0,95

1844

2,83

0,89

0,95

1845

3,36

0,89

0,95

1846

4,91

1,11

0,95

1847

3,38

1,11

0,95

1848

-0,05

1,11

0,95

1849

-2,03

1,11

0,95

1850

1,06

1,11

0,95

1851

4,31

3,01

1,98

1852

7,51

3,01

1,98

1853

4,37

3,01

1,98

1854

-0,19

3,01

1,98

1855

0,90

3,01

1,98

1856

1,20

1,37

1,98

1857

-2,24

1,37

1,98

1858

1,38

1,37

1,98

1859

4,76

1,37

1,98

1860

-1,33

1,37

1,98

Tabulka 43: Odhady meziročního růstu reálného HDP per capita v USA v letech 1800-1860, zdroje: JOHNSTON a WILLIAMSON (online), cit. 2013-04-13, David (1967), Weiss (1992).

Příloha č. 3: Odhady meziroční inflace, v % Federal Reserve Bank of Minneapolis

Robert C. Sahr

Samuel H. Williamson

1801

-2

1,3

1,31

1802

-14

-15,7

-15,73

1803

4,7

5,4

5,49

1804

0

4,4

4,38

1805

0

-0,7

-0,7

1806

4,4

4,3

4,23

1807

-6,4

-5,4

-5,41

1808

9,1

8,6

8,66

1809

-2,1

-2

-2,05

1810

0

0

0

1811

6,4

6,8

6,8

1812

2

1,3

1,26

1813

13,7

20

20,02

1814

8,6

9,9

9,89

1815

-12,7

-12,3

-12,29

1816

-7,3

-8,6

-8,65

1817

-5,9

-5,3

-5,36

1818

-4,2

-4,4

-4,34

1819

0

0

0

1820

-8,7

-7,8

-7,87

1821

-4,8

-3,5

-3,52

1822

0

3,7

3,65

1823

-10

-10,6

-10,65

1824

-8,3

-7,9

-7,88

1825

3

2,6

2,57

1826

0

0

0

1827

0

0,8

0,83

1828

-2,9

-5

-4,96

1829

-3

-1,8

-1,85

1830

0

-0,9

-0,89

1831

0

-6,3

-6,26

1832

-6,3

-1

-0,95

1833

-3,3

-1,9

-1,93

1834

3,4

2

1,97

1835

3,3

2,9

2,89

1836

6,5

5,7

5,62

1837

3

2,7

2,77

1838

-5,9

-2,6

-2,7

1839

0

0

0

1840

-6,3

-7,1

-7,1

1841

3,3

1

0,95

1842

-6,5

-6,7

-6,62

1843

-3,4

-9,2

-9,24

1844

0

1,1

1,12

1845

0

1,1

1,1

1846

-3,6

1,1

1,09

1847

3,7

7,6

7,69

1848

-7,1

-4

-4,14

1849

-3,8

-3,2

-3,14

1850

0

2,2

2,16

1851

0

-2,1

-2,11

1852

0

1,1

1,08

1853

0

0

0

1854

8

8,6

8,68

1855

3,7

3

2,95

1856

-3,6

-1,9

-1,91

1857

3,7

2,9

2,92

1858

-7,1

-5,7

-5,67

1859

3,8

1

1

1860

0

0

0

1861

0

6

5,96

1862

11,1

14,2

14,17

1863

23,3

24,8

24,28

1864

27

25,2

25,15

1865

-2,1

3,7

3,68

1866

-4,3

-2,6

-2,53

1867

-4,5

-6,8

-6,82

1868

-4,8

-3,9

-3,91

1869

0

-4,1

-4,14

1870

-5

-4,3

-4,24

1871

-5,3

-6,4

-6,4

1872

0

0

0

1873

0

-2

-2,03

1874

-5,6

-4,9

-4,83

1875

-2,9

-3,6

-3,62

1876

-3

-2,3

-2,35

1877

0

-2,3

-2,31

1878

-9,4

-4,8

-4,73

1879

-3,4

0

0

1880

3,6

2,5

2,48

1881

0

0

0

1882

0

0

0

1883

-3,4

-1,6

-2,02

1884

-3,6

-2,5

-2,06

1885

0

-1,7

-2

1886

0

-2,6

-2,15

1887

0

0,9

1,1

1888

0

0

0

1889

0

-2,6

-3,25

1890

0

-1,8

-1,12

1891

0

0

0

1892

0

0

0

1893

0

-0,9

-1,13

1894

-3,7

-4,6

-4,36

1895

-3,8

-1,9

-2,4

1896

0

0

0

1897

0

-1

-1,23

1898

0

0

0

1899

0

0

0

1900

0

1

1,24

1901

0

1

1,23

1902

4

1

1,21

1903

3,8

2,9

2,28

1904

0

0,9

1,17

1905

0

-0,9

-1,16

1906

0

1,9

2,23

1907

3,7

4,6

4,47

1908

-3,6

-1,8

2,09

1909

0

-1,8

-1,12

1910

3,7

4,6

4,42

1911

0

0

0

1912

3,6

2,6

2,06

1913

2,4

1,7

2,13

1914

1,3

1

0,94

Tabulka 44: Odhady meziroční inflace v USA v letech 1801-1914, v %. Zdroje: Federal Reserve Bank of Minneapolis (online), cit. 2013-04-07; Sahr, s. 10; WILLIAMSON, cit 2013-04-07

Příloha č. 4: Odhady nezaměstnanosti v USA v letech 1869-1914 J. R. Vernon

C. Lebergott

C. Romer

1869

3,97

1870

3,52

1871

3,66

1872

4,00

1873

3,99

1874

5,53

1875

5,83

1876

7,00

1877

7,77

1878

8,25

1879

6,59

1880

4,48

1881

4,12

1882

3,29

1883

3,48

1884

4,01

1885

4,62

1886

4,72

1887

4,30

1888

5,08

1889

4,27

1890

3,97

3,97

3,97

1891

4,34

5,42

4,77

1892

4,33

3,04

3,72

1893

5,51

11,68

8,09

1894

7,73

18,41

12,33

1895

6,46

13,7

11,11

1896

8,19

14,45

11,96

1897

7,54

14,54

12,43

1898

8,01

12,35

11,62

1899

6,20

6,54

8,66

1900

5,00

5,00

1901

4,13

4,59

1902

3,67

4,3

1903

3,92

4,35

1904

5,38

5,08

1905

4,28

4,62

1906

1,73

3,29

1907

2,76

3,57

1908

7,96

6,17

1909

5,11

5,13

1910

5,86

5,86

1911

6,72

6,27

1912

4,64

5,25

1913

4,32

4,93

1914

7,92

6,63

Tabulka 45: Odhady nezaměstnanosti v USA v letech 1869-1914, v % pracovní síly, zdroje: VERNON, s. 710; ROMER, s. 58

Příloha č. 5: Odhady meziročního vývoje mezd v letech 1800-1914 S. H. Williamson 1801

18,33

1802

5,63

1803

-24,00

1804

26,32

1805

-13,89

1806

38,71

1807

-19,77

1808

-1,45

1809

52,94

1810

-15,38

1811

3,41

1812

1,10

1813

-5,43

1814

11,49

1815

-5,15

1816

20,65

1817

-16,22

1818

-22,58

1819

4,17

1820

-10,67

1821

10,45

1822

-8,11

1823

17,65

1824

-2,50

1825

-11,67

1826

0,00

1827

-1,31

1828

-1,47

1829

1,49

1830

-1,47

1831

-2,99

1832

3,08

1833

2,84

1834

9,87

1835

0,00

1836

3,83

1837

17,30

1838

-15,73

1839

5,02

1840

-14,34

1841

5,58

Christopher Hanes

J. C. Bowen

3,03

1842

2,57

-2,94

1843

3,83

0,00

1844

-1,15

-3,03

1845

-2,57

3,13

1846

-1,19

3,03

1847

-6,55

0,00

1848

19,46

2,94

1849

-2,28

2,86

1850

1,10

-2,78

1851

-1,09

-2,86

1852

5,88

2,94

1853

-1,16

0,00

1854

5,74

5,71

1855

3,21

2,70

1856

1,07

2,63

1857

5,10

2,56

1858

-5,86

-2,50

1859

9,33

0,00

1860

-1,86

0,00

1861

2,00

2,56

1862

3,92

2,50

1863

14,15

7,32

1864

14,05

13,64

1865

5,07

16,00

1866

0,00

3,83

5,17

1867

0,00

1,17

3,28

1868

0,69

1,52

3,17

1869

0,00

1,14

1,54

1870

-2,74

-0,18

1,52

1871

0,00

2,79

1,49

1872

0,70

1,67

1,47

1873

-4,90

-0,57

0,00

1874

-3,68

-2,17

-2,90

1875

-4,58

-4,08

0,00

1876

-5,60

-3,47

-4,48

1877

-3,39

-4,85

-4,69

1878

-2,63

-4,50

-1,64

1879

-1,80

-2,01

-1,67

1880

6,42

6,16

1,69

1881

3,45

-0,67

3,33

1882

2,50

4,56

1,61

1883

4,07

1,60

1,59

1884

1,56

3,03

0,00

1885

-1,54

-4,17

0,00

1886

0,78

2,24

0,00

1887

2,33

5,13

4,69

1888

4,55

1,19

0,00

1889

0,00

2,35

1,49

1890

0,00

1,15

1,47

1891

0,00

2,05

0,00

1892

0,00

0,00

0,00

1893

0,00

1,00

0,00

1894

-4,35

-1,98

-2,90

1895

2,27

0,00

1,49

1896

-1,48

2,02

1,47

1897

0,00

-0,99

0,00

1898

1,50

0,00

0,00

1899

1,48

3,01

1,45

1900

2,19

2,92

4,29

1901

2,86

1,89

1,37

1902

2,78

3,66

4,05

1903

4,05

3,58

3,90

1904

0,65

0,00

0,00

1905

1,29

1,73

2,50

1906

5,10

3,40

3,66

1907

4,24

4,11

4,71

1908

-4,65

0,00

1909

1,22

1,12

1910

3,61

3,33

1911

-2,33

2,15

1912

1,79

2,11

1913

4,68

3,09

1914

0,56

2,00

Tabulka 46: Odhady meziročního vývoje peněžních mezd v USA v letech 1801-1914, v %, zdroje: Williamson (2009); Hanes (1993), s. 753; Bowen (1934), s. 521

Příloha č. 6: Potenciální příčiny hospodářských kontrakcí

Cyklus

Identifikované potenciální dílčí faktory způsobující či prohlubující fázi kontrakce

1799-1803

Pokles mezinárodního obchodu, splasknutí spekulativní bubliny

1804-1809

Embargo Act

1810-1812

Válka s Anglií, restrikce zahraničního obchodu

1813-1821

Spekulativní bublina v obchodu s půdou, nestabilita bankovního sektoru související se zadlužení federální vlády, výkyvy cen související s utužením a uvolněním restrikcí zahraničního obchodu, dluhová expanze

1821-1822

Splasknutí spekulativní bubliny (komodity, cenné papíry)

1823-1828

Splasknutí spekulativní bubliny (komodity, cenné papíry), krize v Anglii

1829-1834

Finanční nestabilita v důsledku náhlé úvěrové restrikce

1834-1837

Příliv a následný odliv kapitálu z Mexika, Číny a Evropy; splasknutí realitní bubliny; uvolněná a následně restriktivní měnová politika Bank of England

1838-1842

Splasknutí spekulativní bubliny

1843-1848

Přelití finanční krize z Anglie

1848-1854

Náhlé úvěrové restrikce

1855-1858

Přeinvestování do výstavby železnice a spekulace s novou půdou na západě USA

1859-1860

Politická situace v souvislosti s volbou Lincolna

1865-1867

Poválečná deprese

1868-1870

Spekulativní útok na zlato

1871-1878

Přeinvestování a předlužení finančních institucí v souvislosti s boomem železnice

1878-1885

Ochlazení po masivním boomu

1885-1888 1889-1891

Splasknutí spekulativní bubliny na finančním trhu

1891-1895

Sherman Silver Purchase Act – monetizace stříbra, obavy o schopnost USA udržet zlatý standard, pokles v Evropě

1895-1897

Doznívání hospodářských problémů z předchozího cyklu

1897-1900

Mírná recese po silném boomu, splasknutí spekulativní bubliny

1901-1904 1904-1908

Masivní příliv a následný odliv kapitálu z Evropy – restrikce Bank of England a Reichsbank vedoucí k náhlému růstu sazeb, ochromení důvěry v bankovní sektor v důsledku podvodných machinací

1909-1911 1912-1914

Mezinárodní politická situace v souvislosti s vypuknutím 1. sv. v., pokles zahr obchodu

Tabulka 47: Shrnutí potenciálních příčin hospodářských kontrakcí, zdroj: autor na základě analýzy

EKONOMICKÉ CYKLY V USA V 19. STOLETÍ

Recommend Documents