Ekomická teorie nabídky a drogový trh Ing. Mgr. Vendula Belackova
[email protected] HODINA II.
Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika 1. lf UK v Praze a VFN v Praze Katedra institucionální ekonomie, Národohospodářská fakulta VŠE
Výuka v ZIMNÍM SEMESTRU 2010 DATUM
TÉMA
NÁPLŇ
7.10.
Úvod do ekonomie Poptávka po drogách
Racionalita a elasticita poptávky
11.11.
Trh a firma Nabídka drog
Koncové trhy a rozvojové země
9.12.
Hodnocení efektivnosti drogové politiky
Invididuální služby, drogové politiky
leden
Prezentace studentů
Zvolené téma
NÁPLŇ DNEŠNÍ VÝUKY
1/ Opakování • Poptávka po drogách a elasticita křivky
2/ Nelegální trh s drogami • Produkt • Tvorba ceny • Organizace na trhu s drogami
Opakování…
Poptávka a její křivka • Jak vypadá křivka poptávky? • Co znamená cenová elasticita? • Jaké jsou její přibližné hodnoty pro různé NL? • Co z toho vyplývá?
Organizace trhu – DOKONALÁ KONKURENCE vs. MONOPOL • existuje velký počet kupujících a prodávajících, z nichž žádný nemůže ovlivnit cenu nebo velikost výstupu odvětví – drogový trh: ANO?
• produkce odvětví je homogenní: produkt všichni stejný – drogový trh: ANO?
• neexistují bariéry vstupu do odvětví a výstupu z něj – drogový trh: ANO / NE?
• neexistují patenty, ochranné a obchodní známky, které by zvýhodňovaly jeden prodávající subjekt v prodeji daného typu nebo skupiny zboží před ostatními – drogový trh: ANO?
• všichni prodávající a kupující mají dokonalé informace o cenách a množstvích zboží směňovaných na trhu • firmy maximalizují zisk, spotřebitelé maximalizují užitek – drogový trh: ANO / NE?
Specifika nelegálního trhu s drogami •
I. produkt na nelegálním drogovém trhu
•
II. cena na nelegálním drogovém trhu
•
III. organizace na nelegálním drogovém trhu
7
I. produkt na nelegálním drogovém trhu
8
ŽELEZNÝ ZÁKON PROHIBICE • nezamýšlené důsledky prohibice (Richard Cowen: How the narcs created crack, 1986) • čím intenzivnější vymáhání práva, tím koncentrovanější produkt – ochrana před záchyty (výrobce) – rychlejší spotřeba (uživatel) – Př: alkoholová prohibice X crack cocaine ?
9
MÝTUS o vysoké koncentraci ?? – Konopí nejsilnější v Nizozemí (source: EMCDDA, Cannabis monography) • Ex: kouřit méně – lepší pro zdraví X přídavné látky
10
•
DÁLE: nižší koncentrace – drogy ředěné
11
Kvalita produktu na trhu LEGÁLNÍ TRH: - spotřebitel využívá ochranu vlastnictví: - vymáhání smlouvy; reklamace
- regulace trhu jako ochrana proti informační asymetrii - kvalitu produktu kontroluje instituce - čím nebezpečnější konzumace, tím vyšší kontrola
NELEGÁLNÍ TRH: - nelze se bránit a reklamovat (jedině vlastním vymáháním práva x uživatel nemá) - KONKURENCE? může jít jinam nebo ne? - nikdo před vstupem na trh nekontroluje
12
Pololegální vs. kontrolovaný trh Nizozemí: léčebné konopí v lékárnách VS. coffeeshopy: NÁKUP 10-ti gramů COFFEESHOPY: „přední dveře“ prodej není sankcionován X „zadní dveře“ nákup na černém trhu, od Vietamců apod.
• léčebné konopí dražší - MED 10g: 18 % THC = 94 EUR, 13 % THC = 82 EUR - Coffeeshop 10 g (10 – 20 % THC): 50 – 70 EUR
• coffeeshopy - vždy méně než 10 g (8,5 g, 9 g apod.) - obsahovalo houby a bakterie (pesticidy, těžké kovy?)
Hazekamp (2006) An evaluation of the kvalita of medicinal grade cannabis in the Netherlands
13
Kvalita produktu na nelegálním trhu • KVALITA NEZNÁMÁ → riziko předávkování heroinem; „silný skunk“ apod. → riziko zdravotního poškození z příměsí → u konopí: nekvalitně vyráběná a „zkažená“ droga – hnojiva, plíseň • Rizikovější užívání ?
– „binge drinking“, inijekční užívání •
MÉNĚ RIZIKOVÉ UŽÍVÁNÍ? – titrování dávky (méně karcinogenů do plic) – kde je kvalitnější droga: méně riziková konzumace Př: v Nizozemí 80 % uživatelů heroinu kouří X rizikovější pro náhodné uživatele – silnější drogy nemusí být problém X problem is we don´t know the potency
II. cena na nelegálním drogovém trhu
15
Zdroje dat o ceně • Policejní zdroje: – zatčení a záchyty: zadržení dealeři mají pobídku podceňovat – policejní vlastní nákupy • System to Retrieve Information from Drug Evidence (STRIDE)
• Celopopulační studie • Etnografické studie
16
I. CENA JE VARIABILNÍ • variabilita /rozdíly mezi blízkými trhy Př: 25 000 USD za 1 kg kokainu v New Yorku, 30 000 USD v Bostonu X 2 hodiny jízdy = prostor pro ARBITRÁŽ – neurčuje přímo VZDÁLENOST OD ZDROJE – určeno VZDÁLENOSTÍ od kanálu – nižší ceny na místech koncentrované nabídky X vyšší ceny na periferiích – dáno tržní organizací: MONOPOL má vyšší ceny, DOKONALÁ KONKURENCE ceny nižší
17
II. VELKÉ MNOŽSTEVNÍ SLEVY • každý další gram stojí až polovinu předchozího, tím více ve velkém • • • •
riziko zabavení a potrestání nesnadné skladování produktů velkoobchodní povaha trhu multi-level marketing: pobídky pro to stát se distributorem (mít méně zákazníků a prodávat za víc) & inzerce „MOUTH TO MOUTH“
18
Caulkins, Pacula (2006): Marijuana markes – inferences from household survey.
III. CENY JSOU VYSOKÉ • vysoké ceny na jednotku váhy – zlato se prodává za 300 USD/unci, kokain 1100 USD/unci = 30 g) – cena heroinu je 20x, kokainu 8x a marihuany 15x dražší než kdyby droby byly legální (Moore, 1990)
→ kvůli PROHIBICI • CENA VÝROBNÍCH FAKTORU VYSOKÁ 19
DEKOMPOZICE CENY: modely „rizika“ • the cena na nelegálním trhu zahrnuje (Reuter, 1998) : 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
práce /13% ceny/ riziko zatčení /24% ceny/ riziko násilí a zranění /33% ceny/ riziko zabavení produktu /8-11% ceny/ import /12% ceny/ "administrativní" náklady / 2-6% ceny/ cena kokainu v Kolumbii /1% ceny/
Caulkins, Reuter: What cena data tell us about drug markets. 20 1998
1. Cena práce • 1988 průměrný prodejce drog prodal za měsíc kokain v hodnotě 3600 USD • prodával cca 66 hodin měsíčně • hodinová mzda 7 USD/hodinu (462 USD měsíčně) → 13% of 3600 USD (cena práce /tržní cena)
Caulkins, Reuter: What cena data tell us about drug markets. 21 1998
2. Riziko zatčení • v roce 1994 bylo uvězněno celkem 325 000 osobo-roků za drogové trestné činy • kompenzace za rok ve vězení for a year in prison požadovaná dealery 43 500 USD • celkem 14,14 miliard USD (ze 60 miliard koncového trhu) • „TAX“
→ 23,6% ceny/trhu Caulkins, Reuter: What cena data tell us about drug markets. 22 1998
3. Riziko násilí / zranění / zabití • riziko úmrtí a zranění 1,4 větší než riziko uvěznění • 50-80% vražd v USA spojeno s drogami? → 200 vražd ve Wshingtonu D.C. in 1988 & 14 000 full-time dealers • → 1,4% pravděpodobnost of zabití (100x vyšší než v běžném zaměstnání) • 7% pravděpodobnost zranění • → hodnoty a jejich podíl na 60 miliardovém trhu
→ 33% riziko the cena/trh
Caulkins, Reuter: What cena data tell us about drug markets. 23 1998
Dealer´s riziko seizure calculation • 98 tun zabaveného kokainu od DEA (federální Drug enforcement agency) v roce 1995 • hodnota 1 kg 20 000 USD na koncovém trhu • celková hodnota trhu 60 miliard USD → 4% trhu • 800 millionů zabaveno na majetku podezřelém z DTČ - 1,3% trhu • státní & místní policie až 3% → 8% cena/trh
Caulkins, Reuter: What cena data tell us about drug markets. 24 1998
NOT JUST RETAILERS.. • Podnikatelé, kterým drogy patří 50% • Nezávislí prodejci 25% • Nájemní prodejci na místě 10% • „Hodinoví“ pracovníci 3% → výdělky nerovnoměrně rozdělené (in the gang, Levitt, Venkatesh, 2000) → MÝTUS: drogy na ulici jsou výdělečný byznys Levitt: proč žijí dealeři se svými matkami.. ? • mohou také operovat ve ztrátě: za drogu a práci zaplatí X za riziko ne • různá averze k riziku: SNIŽUJE ZISK 25 Caulkins, Johnson (1999): Wht drug dealers tell us about their costs of doing business.
III. CENY JSOU NÍZKÉ • Ceny kokainu a heroinu v USA klesaly v průběhu 90. let, mezi roky 1980 and 1996 na 1/6
Cvičení: Co se stalo??? Vysvětlení a jejich znázornění (nabídka / poptávka) ..
Caulkins, Reuter (1997): What cena data tell us about drug markets.
26
A/ Proč ceny klesaly – POPTÁVKA? Use of any illegal drug in the U.S. 45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00
Lifetime Last 12 months
19 7 9 19 8 5 19 8 8 19 9 0 19 9 3 19 9 6 19 9 8 19 9 9 20 0 0 20 0 1
Last 30 days
SOURCE: National household study for drug use and health, USA.
27
B/ Proč ceny klesaly – NÁKLADY? • • • • •
žádné daně žádné skladování žádné sociální dávky žádná reklama žádné balení • (Miron, 2003: The Effect of Prohibition on cenas of heroine and Cocaine)
& pokles nákladů: technologie – komunikace, letecká přeprava
28
C/ Proč ceny klesaly – VYMÁHÁNÍ PRÁVA? 1/ zatčení „predátorů“ a „monopolistů“: snížilo náklady pro ostatní a umožnilo vstup do odvětví 2/ rozsah prohibice stoupnul, intenzita klesla? stoupnul počet dealerů ve vězení X ne počet na kg • pokud trh rostl rychleji než prohibice nebo se zatýkali uživatelé 3/ dealery vyměnili noví, po výstupu z vězení: nízká oportunitní mzda 4/ větší prohibice, množstevní slevy Caulkins, Reuter (2006): Can supply restrictions lower cena?
29
Proč ceny klesaly? POSUN KŘIVEK • Pokles ceny: – levnější technologie, mzdy a větší konkurence posunuly nabídku doprava – poptávka mírně stoupla a posunula se doprave
30
D/ Proč ceny klesaly? MNOŽSTEVNÍ SLEVY • a/ množství, čistota apod. • b/ fixní náklady na transakci – zaměření na nižší dealery efektivtní: zvýší cenu
• c/ multiplikátor – každý další článek násobí cenu konstantou - zaměření na vyšší dealery efektivtní: zvýší cenu Caulkins (1993): Quantity discounts and kvalita premia for illicit drugs.
31
Vymáhání práva a množstevní slevy • Vymáhání práva – čím volnější, tím více zákazníků přijme – čím přísnější prohibice, tím vyšší variabilní náklady a tím nižší počet zákazníků – čím větší prohibice, tím větší slevy → čím větší slevy, tím nižší průměrné ceny (zákazníci nakupují ve větším)
Caulkins, J. (1997) Modeling the distribution network for illicit drugs.
32
E/ Proč ceny klesaly? ELASTICITA NABÍDKY • Nabízející s rostoucí cenou rychle dodávají více zboží • VYSOKÁ: (i) neomezené suroviny ? (ii) nízké výrobní náklady ? • NÍZKÁ: (i) problém se skladováním; (iii) jiné drogy - různé zdroje: propojení +
• PROHIBICE se snaží o snížení elasticity nabídky 33
ELASTICITA poptávky a nabídky • Poptávka elastičtější než nabídka: cena klesá (ex: customers have better availability to substitute produkts in consumption- such as regulated and prescribed - than suppliers have to substitute in selling them) • Nabídka elastičtější než poptávka: cena roste
34
Shrnutí – vysvětlení poklesu cen POPTÁVKA: •
méně lidí užívalo / elasticity?
NABÍDKA • konkurence – trh EFEKTIVNĚJŠÍ • náklady – mobilní telefony, letecká přeprava..(pokles jako u počítačů) PROHIBICE • náklady obětované příležitosti, rozbití kartelů • enforcement from a certain level – limited effectiveness, ZÁKON KLESAJÍCÍCH MEZNÍCH VÝNOSU
35
Organizace na nelegálním trhu s drogami
36
Structura prezentace • I./ drogové trhy v rozvojových zemích • Afghanistan, Mexico and Latin America
• II./ koncové drogové trhy • konopí
37
Vývoj ceny na trhu - 1980
• poslední dvě úrovně 75% ceny • export level – většina zisku zůstává v rozvinutých zemích
Reuter (1986): Risks and cenas: An Economic Analysis of Drug Enforcement
38
Vývoj ceny na trhu - 2007
•export level – PODÍL V ROZVOJOVÝCH ZEMÍCH KLESÁ
39
Heroin 844x cena máku..
40
Kokain 262x cena koky…
41
Kávové zrno? 3x nebo 100x víc?
42
Čokoláda? Heroin jen 2x dražší?
43
Pivo? Heroin jen 2x dražší ?
44
I. Jak drogy putují po světě..
45
Velikost nelegálního trhu • • • • •
produkce 13 miliard USD (UNODC) 2,8 % HDP rozvojových zemí velkoobchod 95 miliard USD (UNODC) – 12% of global export of chemicals – 14% of global export zemědělské produkce – more than exports of all agricultural products from Latin America
• • • •
koncový trh 322 miliard - 500 miliard USD (UNODC) adjusted for seizures and losses 0,91% světového HPD 46
Koncový trh SPOTŘEBA DROG v koncových zemích • 60 miliard USD: trh s nelegálními drogami v USA USA (Rhodes, 1997) = 0,42 % HDP (1,5 million of participants on the supply side) • průměrné výdaje na nelegální drogy v Evropě = 0.15% of GDP in EU (0.35% UK, 0.66% Holandsko) • GLOBAL RETAIL (koncový) trh • higher that GDP of 88% countries in the world • ¾ of GDP of Sub-Saharian Africa countries
47
Záchyty heroinu - vývoj
48
Global poppy cultivation - podíly
49
Záchyty kokainu - dynamics
50 Colombia, USA, Venezuela, Spain, Ecuador and México.
Produkce kokainu - podíly
51
Mexiko a drogový trh PRODUKCE: Bolívie, Kolumbie, Peru X 88% kokainu pro USA přes Mexiko X Mexiko 0,4% uživatelů kokainu v poledním roce vs. 2,8% in USA /cocaine use on the rise in America Latina/ • 1,5 – 4% HDP • 6 – 20% exportů → 2000 vražd ročně souvisí s drogami Vývoj násilných úmrtí v Mexiku v letech 2003 - 2008 – 60% kokainu do Mexika na lodích, 30% po zemi, 10% vzduchem 14 12 10 8
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Nevládní zdroj
12,4
11,2
10,7
10,9
9,6
11,6
Zdravotní statistiky
11,3
10,6
10,5
11,2
52
Řešení? • víme, kde se drogy vyrábí.. • záchyty: efektivní? → farmáři nemají jiné zdroje obživy • ekonomické příležitosti: bariéry pro zemědělské produkty /EU, USA/ • politický systém: korupce, banky.. → nestabilní • oficielní poptávka po drogách: opium (voluntary erradication, buying the crops) – 250 milion USD by stála roční úroda
53
The World Bank: Innocent bystanders: Developing countriest and the war on drugs
Pšenice – 725 million tons
54
Kukuřice – 784 million ton 150 mil. ha
55
Užívání konopí ve světě
56
Vývoj užívání konopí
57
Záchyty hašiše
58
Záchyty konopí
59
Záchyty konopí
pokles záchytů: užívá se méně? •
•NEBO se méně pašuje? • PROTOŽE pěstují místně?
60
Why do we produce cannabis? • • • •
objemné obtížné pašovat velké výnosy na malých polích specializace produktu dostupnost semen a pěstíren Ex: Netherlands produces 130 – 300 tons and consumes rather 80 tons annualy
61
Supply of methamphetamine
Global drug markets •
Global drug markets – estimation technique: • ODHADY ZALOŽENÉ NA POPTÁVCE (EC report)
a/ household survey data (NEPTAJÍ SE NA MNOŽSTVÍ) / (i) last month users (ii) last year but not month users b/ výdaje na drogy • Odhady založené na nabídce
63
64
Market estimation – EK report (Reuter) • users the last month: 1 gram on a use day • users in the last year: 0,5 gram a day (???) • assume 0 to 40% of underreporting (???)
65
Market estimation – EK report (Reuter)
•How to control for quantity discounts? •How to control for kvalita? /up to date, no survey in Europe had asked/
66
Market estimation – Czech republic (VB) •
last time acquisition method considered as typical
• different cenas for indoor (164 CZK), outdoor (134 CZK) and hashish (225 CZK) and different market shares • no. of days marijuana used in the last year – ONLY THOSE WHO BOUGHT AND GREW Total in CZK
% of GDP
Commercial cannabis market
2,7 billion
0,07
Self-supply
1,5 billion
0,04
TOTAL
4,2 billion
0,11
67
Trends on CZ cannabis markets
•
Vietnameese groups
68
SMUGGLING and immigrant groups
•Immigrants oftentimes marginalised income groups •Coming from producing or trafficking countries •Speak a language that is harder to detect •Maintain family relationships that lower costs •Historical immigration issues in western countries 69
Trends on CZ cannabis and drug markets
70
Household survey • How did you get marijuana you used last time? – – – – –
bought it got it by sharing got it for free grew it another
• differences between social situations and „market“ • Czech survey differenciates „got for free vs. recieved by sharing“ – with infrequent users, shared for free – with frequent users, reciprocity: subcultural form to overcome cuts in supply
71
cena of cannabis in the Czech republic Oftentimes reported cena per gram of indoor cannabis is 250 CZK, lately 200 CZK X many respondents can acquire it for a better cena, often 100-149 CZK non-commercial acquisitions Whe n you last bough cannabis, how much did you pay for a gram? % 25
21,77
20 15,32 12,9
15 10
12,9
9,68
11,29
9,68
5,65
5
0,81
0 neplatil/a méně než 50-99 Kč jsem 50 Kč
100-149 Kč
150-199 Kč
200-249 Kč
150-299 Kč
300-349 Kč
více než 350 Kč
72
Amount purchased in the Czech rep. most commonly purchased amount was one gram x seller can pretend it is a gram while it is not
When you last bought cannabis, how much did you buy? % 30
26,98
25,4
25 20
18,25
15,87
15 10
6,35 2,38
5
4,77
0 méně než 1 gram
1g
2g
3-4g
5-9g
10 a více g
neuvedeno
73
kvalita of cannabis on the market Indoor dominates the market outdoor sold less, hashish rather sold 62% growers indoor, 38% outdoor growing (n=53) Naposledy koupený druh marihuany
Naposledy získaný druh marihuany
nevim 29%
nevim 33%
indoor 37%
indoor 48%
hašiš 5% hašiš 3% outdoor 27%
outdoor 18%
74
Way of acquiring cannabis in CR different understanding of „for free“ in the U.S. (NSDUH) just 1% growers X in CR 8% How did you get cannabis used last time? VS1.
vypěstoval 8%
jinak 2%
koupila 16%
How did you get cannabis you used last time? VS2.
vypěstoval 8%
jinak 3%
koupila 17%
sdílel/a 24% dostal/a zdarma 23%
dostal/a zdarma 50%
sdílel/a 49%
75
Place of purchase and sharing „street corner“ is 1/3 of transactions maximum places of use and purchase don´t differ that much (hang out?) Where did you last get cannabis to share only?
bar, restauran t or club 39%
elsew her 1%
public place 20% hom e, private party 30%
w orking place 8%
Where did you get cannabis you bought last time?
public place 28% bar or club 33%
sellers place 2% elsew here 2%
w orkplace, school 10%
home, private event 14%
dealer´s hom e 13%
76
Relationship between the seller and the dealer black market based on friendship – 2/3 of transactions between friends and relatives Od koho získal/a marihuanu, kterou jste užil/a naposledy?
od kam aráda 58%
internet, coffee shop, dodávka apod. 1%
Od koho koupil/a marihuanu, kterou jste užil/a naposledy? od znám ého 32%
od znám ého 20%
od neznám é vypěstoval osoby 7% 4%
od kam aráda 33%
od dealera 5% příbuzný / partner 5%
internet, coffee shop, dodávka apod. 3%
od neznám é osoby 3%
od dealera 28%
příbuzný / partner 1%
77
Comparing different drug policy frameworks CR 2008
U.S. / SAMSHA 2001
Last year prevalence of cannabis use15 %
12%
Recieved marihuana for free or by cca sharing 75%
58%
Recieved marihuana from his friend or 70% relative
89%
Private place (home + dealer´s place)34%
57%
Public place (public + school + bar) 66%
43% 78
CR Regular quantity Regular quantity /small/
2 – 3 grams 1 gram
Florida 3,5 grams (1/8 ounce) 1,7 grams (1/16 ounce)
200 – 250 CZK cena per gram of high grade cannabis /indoor/ 10 – 13 USD
50 – 60 1/8 ou 14 – 17 USD
100 – 150 CZK cena per gram of outdoor cannabis 5 – 8 USD
25 – 30 1/8 ou 7 – 10 USD
Average income cena of beer
1270 USD/month
3750 USD/month
1 – 2 USD
2 – 5 USD
more expensive in comparison with alcohol and to income, and sold in smaller quantity
cheaper with respect to alcohol and income, and sold in bigger quantity
79
IMPLICATION I. • What is the effectiveness of drug policy? • 1/ harsher drug policy doesn´t lower drug use • 2/ drugs for free even under prohibition • 3/ SUCCES of US drug policy: hide drugs • 4/ dismantle from organised crime to enterpreneurship x everybody is a criminal (RESULT of drug policy)
80
