Èís lo: 11 Roè ník: 2008 Ce na: 5, Kè. Zpra vo daj mìs ta Hor šov ský Týn

Èíslo: 11

Roèník: 2008

Cena: 5 ,– Kè

Zpra vo daj mìs ta Hor šov ský Týn Uvnitø èísla najdete: * Volební výsledky * Vítání nových obèánkù * Juniorfest 2008 je úspìšnì za námi * ADVENTNÍ A VÁNOÈNÍ ÈAS V HORŠOVSKÉM TÝNÌ * Složky IZS zasahovaly na zámku * Další pohádky skøítka Bonifáce jsou na svìtì * Støíbrné svatby na zámku * Sportovní úspìchy* Slavnostní vernisáž "Literárního shrabování 2008" *

AKTUÁLNÌ Domažlická v provozu Do mažlic ká uli ce by la ote vøe na po celkové rekonstrukci. Horšovský Týn tak získal díky spolupráci s Krajským úøadem Plzeòského kraje další pìknou komunikaci. Drobné dodìlávky již budou realizovány za provozu. Dìkujem obèanùm Domažlické, Pionýrské, ÈSLA, Nezvalovy, U Studánky, U Støelnice, U Potoka, Janáèkovy Fibichovy a Sme ta no va ná mìs tí za po cho pe ní a trpìlivost, kterou museli snášet po celé období rekonstrukce. Tajemník MìÚ

Z jednání radnice RM na svých jednáních ve dnech 17. 9., 1. 10., 8. 10. a 15. 10. 2008 Schválila: * použití èástky 50 tis.Kè na opravu oken (lakýrnické práce) v sálu Besedy èp.102 nám. Republiky. Ty to prostøedky budou èerpány z rezervy Programu regenerace pro rok 2008. RM uložila øeditelce MKZ zajistit tuto akci a pøedložit vyúètování; * dodatek è.1 ke Smlouvì o dílo mezi mìstem Horšovský Týn a spoleèností Stavby silnic a železnic a.s. ve vìci „Horšovský Týn – rekonstrukce Domažlické ulice (chodníky vè. vjezdù na po zem ky, opìr né zíd ky, prodloužení vodovodu, veøejné osvìtlení, pøekládka NN a sdìl. vedení, oprava šoupat a hydrantù)“; * na základì doporuèení hodnotící komise jako nejvýhodnìjší nabídku spoleènosti SÚS Domažlice na „Rekonstrukci místní komunikace Dolní Metelsko“; * návrh Smlouvy o zøízení vìcného bøemene mezi mìstem a Øímskokatolickou farností Horšovský Týn. Vìcné bøemeno spoèívá v právu vedení vodovodu, vjezdu a vstupu pro potøeby oprav a údržby vodovodu na èástech pozemkù v k.ú. Horšov, ve prospìch oprávnìného: Mìsta Horšovský Týn - vlast-

1

níka a správce vodovodu. Vìcné bøemeno se zøizuje za jednorázovou úplatu ve výši 30.000,- Kè; Projednala a odsouhlasila: * žádost SDH Horšovský Týn o pøíspìvek ve výši 5 tis. Kè na konání 8. roèníku „Vzpomínkového memoriálu“ v požárním útoku; * žádost SDH Horšovský Týn o pøíspìvek 2 500,- Kè na èásteèné dofinancování stuhy k praporu pro hasièe v mìstì Nabburg, kde byl vyšit nápis „Vìnuje mìsto a sbor dobrovolných hasièù Horšovský Týn“; * cenovou nabídku spoleènosti Silnice Horšovský Týn a.s. na provedení opravy chodníku v ulici Lidická. RM nemá výhrady k pøedložené nabídce a uložila odboru MIM èinit další kroky k realizaci stavby ještì v letošním roce; * žádost manželù Ficových, Jindøicha Jindøicha o vyøešení odvodu deš•ové vody pøed jejich domem. Veškerá voda z místní komunikace teèe na jejich pozemek. Žadatelé požadují vybudovat pøed jejich nemovitostí ulièní vpust. RM souhlasí s navrhovaným øe še ním, uliè ní vpust by by la za ús tì na do deš•ové kanalizace. RM uložila odboru MIM, aby ve spolupráci s Bytesem zajistil odstranìní popsaného závadného stavu; * návrh starosty na øešení prostoru v sousedství areálu bažantni ce v Horšovském Týnì, kde se nachází socha pany Marie s pøístupem pouze z areálu bažantnice. Parcela na níž se socha nachází je v majetku mìsta a je ohranièena pùvodními sloupky. RM souhlasí s oplocením sochy a zajištìním pøístupu z místní komunikace. Po skonèení vegetaèní sezóny RM doporuèuje zkrátit tvarovacím øezem vìtve sousední lípy, která sochu degraduje jak pohledovì, tak i stavebnì; * informaci starosty o jednání s pracovníky Centra protidrogové prevence a terapie, o.p.s., když na základì komunitního plánu vznikla potøeba „zajištìní terénního programu a krizové linky pro uživatele drog a jejich blíz ké.“ Podle do stup ných zdro jù pa t øí Horšovskotýnsko z hlediska problému závislosti mezi nejrizikovìjší regiony v Plzeòském kraji. Finanèní spoluúèast mìsta zajistí realizaci projektu v našem mìstì pravidelnì 1 x týdnì. RM souhlasí s úèastí mìsta v projek tu Pro vo zo vá ní te ren ní ho pro gra mu v Horšovském Týnì a doporuèí ZM schválit v rozpoètu pro rok 2009 pøíslušnou èástku; * informaci Správce bytového fondu Bytes HT ve vìci uvolnìných bytù pro potøeby nájemníkù v objektu Klášter (Gorkého 43 a Gorkého 6) a souhlasila se zveøejnìním volných bytù následovnì: byt è. 8, Lidická 262 pro Ing. Radka Posledního, uvolòuje byt è.12 v Jelení 92 pro paní Marii Tomanovou Gorkého 43; byt è. 4, nám. Republiky 102 pro paní Marii Ehrlichovou, Gorkého 43; byt è. 3, Prokopa Holého 57, pro paní Pavlínu Frèkovou, Gorkého 43; byt è. 2, Jelení 92, pro paní Rùženu Fryèovou, Gorkého 6; Pøidìlila: * byt è.014 o velikosti 1+1 a výmìøe 40, 60 m2, Lidická 263, Horšovský Týn panu Leoši Prav do vi, do sud by tem Van èu ro va 231, Horšovský Týn; * garáž è.1 o výmìøe 18m2 v ulici Littrowa , Horšovský Týn do pronájmu paní Jiøinì Michelové dle Pravidel pro uzavírání nájemních smluv pro nebytový prostor; * byt è.1 o velikosti 1+1 a výmìøe 50,10 m2, Lobkovicova 116, Horšovský Týn panu

Zpravodaj mìsta Horšovský Týn

Jo se fu Gon de ko vi, do sud by tem Dol ní Metelsko 2; Vzala na vìdomí: * žádost chataøù z Podhájí u Horšovského Týna ve vìci prodeje pramic a šlapadel umístìných v areálu Podhájí. Celkem je na Podhájí 8 ks pramic a 3 ks šlapadel. RM souhlasí s do po ru èe ním správ ce are á lu pra mi ce ani šlapadla neprodávat; * stížnost nájemníkù DPS na porušování domovního øádu návštìvníky bytu è.3 pøidìleného paní Kotlárové. Stížnost je øešena správcem Bytes HT ve smyslu „Domovního øádu“. V pøípadì jeho porušování lze využít znìní nájemní smlouvy, která v takových pøípadech umožòuje její neprodloužení; * oznámení øeditelky MŠ Horšovský Týn o zvýšení ceny za stravné ve školních jídelnách od 1. 9. 2008 v souladu s vyhláškou è. 107/2005 Sb., o školním stravování; * vyúètování Anenské pouti bez pøipomínek, Vý še vy bra ných po plat kù mìs tem za prodejní stánky èinila 102 tis. Kè; * že dne 2. 11. 2008 konèí tøíleté funkèní období èlenùm školské rady pøi Základní škole Horšovský Týn, okres Domažlice, pøíspìvková organizace jmenovaným za zøizovatele. V souladu se školským zákonem stanovil zøizovatel poèet èlenù na 6 a vydal volební øád. Zøizovatel rovnìž jmenuje tøetinu èlenù školské rady. Podle platného volebního øádu do Školské rady pøi ZŠ Horšovský Týn jme nuje RM za zøi zo va te le Mìsto Horšovský Týn, Mgr. Petra Plášila a paní Ivanu Matulkovou; * žádost pana Jiøího Suka, Horšovský Týn o vyjádøení k zámìru – zøízení malé dílny v garáži rodinného domu v Plzeòské ulici na opravu pneu os. aut a motocyklù, vèetnì oprav silnièních vozidel a souhlasu ke zøízení parkovištì pro 3 – 5 os. automobilù pøed domem. RM nesouhlasí se zøízením parkovacích míst pro plánovanou provozovnu dle pøiložené situace. Dùvodem rozhodnutí RM je absence chodníkù v dané èásti mìsta. RM nesouhlasí se zøizováním nových závazkù pøed plánovanou rekonstrukcí Plzeòské ulice; * ob sah „PETICE ZA ZÁCHRANU ŠUMAVY“, apelující na Vládu a Parlament Èeské republiky ve vìci ochrany pøírodních hodnot lesù v Národním parku Šumava. RM souhlasí s umístìním petièních listin v Infocentru - nám. Republiky 50; * žádost pa na Ko ke še, ja ko jed no ho z vlastníkù RD v horní èásti Gorkého ulice, kde bylo pøed 15 lety pøi kolaudaci novostaveb RD (údajnì) pøislíbeno zøízení chodníkù. Pøi leh lé po zem ky jsou za pla vo vá ny deš•ovými vodami z vozovky. RM povìøila starostu svoláním schùzky s majiteli RD èp. 131,132,133, 134 a 135; * žádost o obnovení a doplnìní dìtského høištì v lokalitì U Garáží, Horšovský Týn. V žádosti podepsané 23 rodièi je uvedeno, že v dané lokalitì byly odstranìny herní prvky z dùvodu nevyhovujících podmínek. RM zastává názor, že v souèasné dobì, kdy jsou v Horšovském Týnì dvì dìtská høištì jsou požadavky na tuto zábavu vy kry ty. Jedno z nich je od pøedmìtné lokality vzdáleno cca 300m; * zápis z dílèího pøezkoumání hospodaøení ÚSC Horšovský Týn za rok 2008, provedený Krajským úøadem Plzeòského kraje. V závìru kontrolní zprávy bylo kostatováno, že nebyly zjištìny chyby a nedostatky;

***

LISTOPAD 2008

* zprávu starosty z jednání 10.snìmu mìst a ob cí Pl zeò ské ho kra je, kde mìs to Horšovský Týn obdrželo cenu za 3. místo v soutìži „My už tøídit umíme“ s finanèním ohodnocením 15 tis. Kè. RM doporuèila použít finanèní prostøedky v odpadovém hospodáøství; * informaci Správce nebytových prostor Bytes HT ve vìci zmìny sortimentu prodávaného zboží v nebytovém prostoru èp. 97 nám. Republiky, Horšovský Týn. RM nemá k realizovaným zmìnám pøipomínek za dodržení všech stavebních pøedpisù. Zároveò RM projednala žádost nájemce nebytových prostor v objektu nám. Republiky 97, Horšovský Týn o odpuštìní nebo stanovení slevy na nájem ném. RM neshledala opodstatnìné dùvody ke snižení nájemného. Zpracoval: tajemník MìÚ

Informace ze 14. jednání zastupitelstva mìsta Pøítomno 16 èlenù ZM, omluvena Ivona Kováèová. V úvodu starosta konstatoval, že k zápisu z pøedchozího jednání nebyla vznesena žádná námitka ani pøipomínka. Zastu pi te lé schvá li li do pl nì ný pro gram jednání, návrhovou komisi a ovìøovatele zápisu. Vzali na vìdomí zprávu o pøijatých opatøeních k plnìní usnesení min. jednání ZM a stavu jejich plnìní. Výsledek hlasování je uvádìn v závorce: 1. údaj - poèet pøítomných v sále, 2.údaj - hlasujících pro, 3. údaj - zdrželo se hlasování, 4. údaj - hlasující proti.

Rozhodování o majetku mìsta Smìna pozemkù v Horním Valdorfu ZM na minulém zasedání schválilo zámìr smìnit èást pozemku o výmìøe cca 85 m2 z vlastnictví mìsta Horšovský Týn za èást pozemku o výmìøe cca 47 m2 v k.ú. Horšovský Týn, která je ve vlastnictví manželù Jana a Hany Krèmových. Zámìr mìsta byl zveøejnìn na úøední desce mìstského úøadu a internetových stránkách mìsta a nebyly k nì mu po dá ny žád né dal ší na bíd ky, ani vzneseny žádné námitky èi pøipomínky. K bodu rozprava nebyla. ZM schválilo smìnu èásti pozemku KN 2398/1 o výmìøe cca 85 m2 v k.ú. Horšovský Týn z vlastnictví mìsta Horšovský Týn za èást pozemku KN 2398/2 o výmìøe cca 47 m2 v k.ú. Horšovský Týn, která je ve vlastnictví manželù Jana a Hany Krèmových, bytem II. pìtiletky 122, Hor šov ský Týn. Smì na se usku teè ní s finanèním dorovnáním (80 Kè/m2). Náklady spojené se smìnou pozemkù (vè. znaleckého posudku pro úèely daòového pøiznání) a nákladù na zaplacení danì z pøevodu nemovitostí hradí manželé Krèmovi (14-13-1-0). Prodej pozemku v Horním Valdorfu ZM na minulém zasedání schválilo zámìr prodat èást pozemku o výmìøe cca 1500 m2 v k.ú. Horšovský Týn. Zámìr mìsta byl zveøejnìn na úøední desce mìstského úøadu a internetových stránkách mìsta a nebyly k nì mu po dá ny žád né dal ší na bíd ky, ani vzneseny žádné námitky èi pøipomínky. K bodu rozprava nebyla. ZM schválilo prodej èásti pozemku KN 1399/5 o výmìøe cca 1500 m2 (výmìra bude upøesnìna geometrickým plánem) v k.ú. Horšovský Týn paní Stanislavì Tränkle, trvale bytem Tiergartenweg 7, Busch za cenu 64 Kè/m2 navýšenou o náklady spojené s pøevodem nemovitostí a náklady na uhrazení danì z pøevodu

***

Strana è. 2

nemovitostí. Kupní cena bude uhrazena nejpozdìji v den podpisu kupní smlouvy (14-14-0-0). Prodej pozemkù ve Vìvrovì ZM na minulém zasedání schválilo zámìr prodat pozemky o výmìøe cca 85 m2 v k.ú. Vìvrov. Zámìr mìsta byl zveøejnìn na úøední desce mìstského úøadu a internetových stránkách mìsta a nebyly k nìmu podány žádné další nabídky, ani vzneseny žádné námitky èi pøipomínky. K bodu rozprava nebyla. ZM schválilo prodej pozemku KN 8/2 o výmìøe 691 m2 a èást pozemku KN 106/1 o výmìøe cca 85 m2 (výmìra bude upøesnìna geometrickým plánem) v k.ú. Vìvrov panu Pavlu Leflerovi, Míøkov 57 za cenu 60 Kè/m2 navýšenou o náklady spojené s pøevodem nemovitostí a náklady na uhrazení danì z pøevodu nemovitostí. Kupní cena bude uhrazena nejpozdìji v den podpisu kupní smlouvy (14-14-0-0). Zámìr prodat pozemky v Domažlické ulici RM projednala materiál odboru MIM týkající se dokonèení demolice stodol v Domažlické ulici. Vzala na vìdomí žádost pana Mi lo ka Ku ra èe va, by tem uli ce Pi o ný rù o odkoupení èásti pozemku po demolici stodol v Domažlické ulici o výmìøe cca 20 m2 za úèelem vybudování garáží. Garáže mìly být umístìny èásteènì na jeho pozemku a èásteènì zasahovat do pozemku, který je pøedmìtem jednání. H.T. Projekt s.r.o., který vyhotovil projektovou dokumentaci pro demolici stodol, zpracoval jednoduchou studii na umístìní øadových garáží do tohoto prostoru tak, aby bylo vyøešeno uzavøení areálu majitele sousedních nemovitostí pana Kreysy. Pan Kuraèev mìl èas na rozmyšlenou, zda svùj zámìr bude realizovat èi nikoli. Dne 13.8.2008 se dostavil na radnici a oznámil, že od zámìru výstavby garáží odstupuje a žádá mìsto o souhlas s použitím pozemku mìsta pro zøízení pøíjezdu na jeho pozemek, pøípadnì odkoupení tohoto pozemku. Téhož dne se na radnici dostavil majitel sousedních nemovitostí pan Rubáš, vlastník domu èp. 46 v Domažlické ulici, že prý jednal s panem Kuraèevem o odkoupení jeho pozemku a zároveò, že by odkoupil i èást pozemku po demolovaných stodolách, pøípadnì celý prostor. Zájem o odkoupení èásti pozemku potvrdil ústnì i druhý vlastník sousední nemovitosti pan Kreysa. RM doporuèila ZM schválit zámìr prodat èást pozemkù KN 812 a 813 v k.ú. Horšovský Týn, po oddìlení èásti pro budoucí chodník, majitelùm pøilehlých zahrad za cenu 90 Kè/m2. K tomuto bodu rozprava nebyla. ZM schválilo zámìr prodat èásti pozemkù KN 812 a 813 v k.ú. Horšovský Týn, po oddìlení pozemku pro budoucí chodník, majitelùm pøilehlých zahrad za cenu 90 Kè/m2 navýšenou o náklady spojené s pøevodem nemovitostí a náklady na uhrazení danì z pøevodu nemovitostí. Kupní cena bude uhrazena nejpozdìji v den podpisu kupní smlouvy (14-14-0-0). Zámìr prodat pozemky v Horšovském Týnì – bý va lý are ál ZETES (smìr Valdorf) RM pro jed na la žádost pa na Mar ti na Kuzdase, Horšovský Týn o koupi pozemkù v areálu bývalých ZS v Cihláøské ulici, k.ú. Horšovský Týn o celkové výmìøe 9732 m2 za úèelem vybudování manipulace a skladu palivového døeva. Jedná se o areál, který se po dlou hé do bì po da øi lo zís kat do vlastnictví mìsta Horšovský Týn jako his-

Zpravodaj mìsta Horšovský Týn

torický majetek. Mìsta vlastní pouze pozemky, stavby na pozemcích jsou ve vlastnictví firmy J&V spol. s r.o., Nad Rybníèkem 108, Horšovský Týn. Ve vìci staveb je nutné poznamenat, že firma J&V je v konkurzu a konkurzní správce požádal stavební úøad o vydání potvrzení, že se na pozemcích žádné stavby nenacházejí. Z pozemkù byly odstranìny nadzemní èásti budov, základy vè. èástí zdiva jsou na pozemku doposud. K odstranìní zbytkù tìchto staveb a pøevzetí pozemku mìstem má dojít do konce letošního roku. Po krátké rozpravì, ze které vy ply nulo, že pozemek je vhodný pro rùzné podnikatelské úèely, ZM schválilo zámìr prodat pozem ky KN è. 1309/2, 1309/3, 1309/5, 1309/6, 1309/13, 1309/14, 1309/15, 1309/16, 1309/17, 1309/18, 1309/19, 1309/20, 1309/21, 1309/22 k.ú. Horšovský Týn o celkové výmìøe 9732 m2 v k.ú. Horšovský Týn min. za cenu stanovenou dle Pravidel navýšenou o náklady spojené s pøevodem nemovitostí a náklady na uhrazení danì z pøevodu nemovitostí. Zájemce pøedloží svùj podnikatelský zámìr (15-13-0-2). Zámìr smìny pozemkù v k.ú. Horšovský Týn v Plzeòské ulici Mìsto Horšovský Týn pøenechalo smlouvou o výpùjèce TJ Dynamo Horšovský Týn èást pozemku za úèelem vybudování tenisových kurtù vè. sociálního zázemí. Po zamìøení skuteèného stavu zhotovené stavby bylo zjiš tì no, že èást stav by mír nì za sa hu je do sou sed ní ho po zem ku, kte rý je ve vlastnictví pana Petra Jeøábka. Bylo proto zahájeno jednání s panem Jeøábkem. S ohledem na dispozici celého tenisového areálu se nabízí jako nejoptimálnìjší øešení smìna pozemkù, kdy z vlastnictví mìsta do vlastnictví pana Petra Jeøábka by po oddìlení pøešla èást pozemku mìsta o výmìøe cca 5 m2 a z vlastnictví pana Jeøábka do vlastnictví mìsta pak stejná výmìra. RM doporuèuje ZM schválit zámìr smìny. Náklady spojené s pøevodem nemovitostí v plné výši uhradí mìsto, mìsto bude rovnìž spoleèným zástupcem pøi øízení s Finanèním úøadem v Horšovském Týnì ve vìci podání pøiznání danì z pøevodu nemovitostí a její úhrady. TJ Dynamo se zavázala uhradit veškeré náklady vzniklé pøi tomto øízení. Po krátké rozpravì ZM schválilo zámìr smìnit s panem Petrem Jeøábkem pozemky v k.ú. Horšovský Týn. Z vlastnictví mìsta do vlastnictví pana Petra Jeøábka, Plzeòská 11, Horšovský Týn pøejde èást pozemku KN 141/1 o výmìøe cca 5 m2 v k.ú. Horšovský Týn, z vlastnictví pana Jeøábka do vlastnictví mìsta pak èást pozemku KN 141/4 o stejné výmìøe cca 5 m2 v k.ú. Horšovský Týn. Smìna se uskuteèní bez finanèního dorovnání, veškeré náklady spojené se smìnou pozemkù uhradí mìsto. Tyto náklady bude mìsto úètovat TJ Dynamo (16-15-1-0). Souhlas majitele s pøipojením telefonní pøípojky Pro spoleènost Telefonica O2 a.s. se zpracovává projektová dokumentace pro pøipojení bytového dvojdomu èp.285 a 286 ve Vanèurovì ul. v Horšovském Týnì. Projektant žádá majitele o souhlas k této investièní akci. Mìsto vlastní 51 % tohoto bytového dvojdomu. Ve vzdálenosti cca 100 m od tìchto budov je sí•ový rozvadìè, ze kterého bude vedena trasa otevøeným výkopem v travnatém porostu a v zámkové dlažbì. Po skonèení pokládky kabelù se všechny povrchy uvedou do pùvodního stavu. Na stavbu bude vydáno územní rozhodnutí. Veškeré náklady nese

***

LISTOPAD 2008

investor. RM doporuèuje ZM souhlasit s touto ak cí, stej nì tak sou hla sí i Ná jem ní družstvo Malé pøedmìstí. K tomuto bodu rozprava nebyla. ZM následnì souhlasilo s investièní akcí pøipojením bytového domu èp. 285 a 286 ve Vanèurovì ulici v Horšovském Týnì a to vý stavbou te le fonní pøípojky, jejímž investorem je Telefonica O2 Czech Republic a.s. Praha (16-16-0-0). Schválení rozpoètového opatøení è. 5 roku 2008 RM projednala pøedložený návrh na rozpoètové opatøení è. 5/2008, které pøedložil vedoucí odboru finanèního a školství MìÚ. RM nemìla k pøedloženému návrhu námitek a tento návrh doporuèila ZM ke schválení. FV roz poèto vé opat øe ní è.5 do po ru èil ke schválení. Ze strany zastupitelù dotazù k navrženému opatøení neby lo. Vedoucí finanèního odboru pøedložil jednu zmìnu na do po ru èe ní ve dou cí od bo ru ma jet ku a investic. Tato byla do usnesení zapracována. ZM ná sled nì schvá li lo roz poèto vé opatøení è. 5/2008 s celkovými pøíjmy 116 271 tis. Kè, financování 11 583 tis. Kè a výdaji 127 854 tis. Kè; v kapitole vodní hospodáøství se doplòuje øádek 14 - dokonèení vodovodu ve Vodní ulici ve výši 130 tis. Kè, v pøíjmech se mìní kapitálové pøíjmy - prodej nemovitostí na 7 095 tis. Kè (16-16-0-0). Schvá le ní zadání zmì ny è. 8 a è. 9 územní ho plá nu sí del ní ho útva ru Horšovský Týn Místostarosta k pøedloženým písemným materiálùm uvedl, že zmìna è. 8 zahrnuje èást, vìtší èást nebo polovinu pole vedle Lidické ulice smìrem k Horšovské oboøe. Zaèíná zhruba šedesáti metrovým odstupem od silnice, protože tento pruh od silnice do pole øeší zmìna è.9. Ta upravuje dnes nìjaký stav, který je tam navržený. Nad to se to rozšiøuje zmìnou è.8. Je to od Nové Vsi k dnešnímu objektu pana Kopfa. Dnešní schválení zadání povede doplnìní úkonù stavebního úøadu a tato zmìna bude v øádu nìko li ka mì sí cù pøed ložena ke schvá le ní. Po krátké diskusi ZM schválilo zadání zmìny è. 8 územního plánu sídelního útvaru Horšovský Týn (16-16-0-0) a zadání zmìny è. 9 územního plánu sídelního útvaru Horšovský Týn (16-16-0-0). Dotazy k jednání RM Ing. Vlasák sdìlil, že se obrátil na RM se žádostí o zmìnu podmínek stanovených ZM ve vìci kupních smluv na pozemky v Gorkého ulici. Starosta mu sdìlil, že stanovené podmínky mùže mìnit pouze ZM, které je schválilo. Tajemník upozornil na skuteènost, že pokud již došlo k uzavøení smluv za prvotnì stanovených podmínek a nyní dojde k jejich zmìnì, mùže být tato skuteènost napadnuta tìmi, kteøí smlouvu podepsali za pùvodních podmínek. Starosta uvedl, že již k podpisu smluv došlo. Místostarosta uvedl, že obèan mùže požádat o cokoli, že to není nic proti nièemu. Doporuèil, aby to bylo umožnìno i pøípadným dalším žadatelùm. Stanovisko tajemníka potvrdila Mgr. Filipová a dodala, že podmínky se v prùbìhu akce mìnit nemají a uvedla pøíklad pozemkù v Janáèkovì ulici, kde ZM na zmìny nepøistoupilo. Ing. Vlasák na základì diskuse svoji žádost vzal zpìt. Mgr. Tomášková se vrátila k bodu projednávanému na minulém jednání ZM - prodej pozemku za Amaretem. Uvedla, že ji neuspokojilo podané vysvìtlení starostou mìsta. Domnívá se, že v daném pøípadì nebyly do-

***

Strana è. 3

drženy rovné podmínky všech úèastníkù øízení a že nabídka pøedložená v obálce paní Krátkou nemìla být vùbec do rozhodování o prodeji zaøazena. Po diskusi se starostou mìsta na téma zpùsobu èi formy doruèení nabídky paní Krátké Mgr. Tomášková sdìlila, že se domnívá, že došlo k zneužití pravomoci veøejného èinitele a má v úmyslu podat v této vìci trestní oznámení. Dalších dotazù k RM nebylo a ZM vzalo zprávu z jednání RM za období od 1. 9. 2008 do 7. 10. 2008 na vìdomí. Rùzné, diskuse Ing. Písaøík vystoupil a uvedl, že volnì navazuje na pøedcházející diskusi. Nejprve se vrátil k vìci projednávané na minulém jednání ZM a to prodeji pozemku panu Èenkovi. Následnì pøešel k pøedkupnímu právu u pøevodu asfaltového kurtu v Masarykovì ulici a vyzval tajemníka k odstoupení, protože ZM projednávalo vìc, která být na ZM nemìla. Ing. Jánský podal Ing. Písaøíkovi vysvìtlení, že pochybení není na stranì mìsta, ale Katastrálního úøadu, kde nedošlo k pøevodu pøedkupního práva z TJ Dynamo na mìsto Horšovský Týn a k dnešnímu dni je toto právo stále ve prostìch TJ Dynamo. Proto nemìla být vìc projednávána na ZM. Pøitom dle smluvního ujednání toto právo by mìlo náležet mìstu. K vìci vystoupila Mgr. Filipová a uvedla, že pøedkupní právo je zøízeno ve prospìch vlastníka parcely è.390/1 a tím je mìsto Horšovský Týn. Proto bylo mìsto požádáno o vyjádøení. Pøesto je k dnešnímu dni pøedkupní právo zøízeno ve prospìch Dyna ma. Ka tast rál ní úøad ne ní po vi nen zjišto vat, zda pøed kup ní prá vo svìd èí cí ve prospìch nìkoho bylo øádnì uplatnìno. Zá vìr vy znìl v tom smylu, že mìsto Horšovský Týn má pøedkupní právo ze smlouvy, která je uložena na Katastrálním úøadì, na výpisu z KN ze dne 17.10.2008 je zapsáno pøedkupní právo ve prospìch TJ Dynamo. Mgr. Tomášková se dotázala nejprve na prùbìh jednání ve vìci smlouvy o užívání sálu v hotelu Šumava, pan starosta odpovìdìl, že jednání se blíží k úspìšnému závìru. Další dotaz smìøoval k uzavøení smlouvy mezi mìstem a NPÚ a ukonèení užívání NPÚ sýpky v Masarykovì ulici. Pan starosta odpovìdìl, že dùvody k ukonèení užívání sýpky NPÚ vedla mìsto ta skuteènost, že tam byl nepoøádek a hrozilo nebezpeèí vzniku vìtších škod, napøíklad požáru. Ohlednì smlouvy s NPÚ starosta uvedl, že k prodlevì dochází ze strany NPÚ a nikoli mìsta. Pan Vejvoda se dotázal na stav modernizace mìstského rozhlasu. K tomu odpovìdìl tajemník, že mìstský rozhlas je plnì funkèní od konce roku 2007. Pan Vejvoda požádal o odstranìní konzol, po kterých byl drátový rozhlas veden. Starosta pøislíbil øešení tohoto problému. Starosta ukonèil diskusi a vrátil se k majetkovému bodu ve vìci prodeje pozemku pro výstavbu RD na Výhledech. Návrhová komise pøedložila usnesení, které schválilo odložení prodeje èásti pozemkù KN 1102/1 a 2597 v k.ú. Horšovský Týn o výmìøe cca 1364 m2 (16-16-0-0). Kráceno: tajemník MìÚ

Jednání zastupitelstva mìsta H. Týn se uskuteèní 8. 12. 2008 od 17.00 hodin v sále MKZ H. Týn Zpravodaj mìsta Horšovský Týn

Slovo starosty Výsledky tøetího roèníku soutìže mìst a obcí Plzeòského kraje v tøídìní odpadu Na X. øádném snìmu Sdružení mìst a obcí Plzeòského kraje, který se konal 10. øíjna v protorách radnice Magistrátu mìsta Plznì, byly vyhlášeny výsledky III. roèníku soutìže mìst a obcí Plzeòského kraje v tøídìní odpadu. Soutìž vyhlásila autorizovaná obalová spoleènost a Plzeòský kraj ve spolupráci s Regionální rozvojovou agenturou Plzeòského kraje. Zášti tu nad sou tìží pøe vzal rad ní Pl zeò ské ho kra je pro ob last život ní ho pro støe dí doc. MUDr.Boris Kreuzberg CSc. Cílem je ještì více zapojit samosprávy obcí a jejich obèany do tøídìní obalových složek komunálního odpadu, zejména papíru, plastu, skla a nápojových kartónù. Do letošního roèníku, který se konal pod názvem "My už tøídit umíme" byly zaøazeny všechny obce zapojené do systému tøídìní odpadù spoleènosti EKO-KOM, tedy celkem 460 mìst a obcí. Soutìž je rozdìlena do dvou kategorií: obce do 1000 obyvatel a obce nad 1000 oby va tel. Hod no tí se cel ko vé množství vytøídìných odpadù na jednoho obyvatele a rok, hustota kontejnerù, poøádek na kontejnerových stáních a úroveò propagace tøídìní odpadù v obci. Do finále se dostalo 25 mìst a obcí, z toho 15 v kategorii do 1000 obyvatel a 10 v kategorii nad 1000 obyvatel. V kategorii malých obcí zvítìzila obec Nìmèovice, která již zvítìzila v prvním roèníku krajské soutìže v roce 2006. Druhé místo obsadil loòský vítìž Štichov a na místì tøetím se umístila šumavská obec Srní. V kategorii obcí nad 1000 obyvatel obsadila první místo obec Štìnovice, která by la úspìšná i v celostátním kole, kde se umístila na 3. místì. Na druhém místì byla Železná Ruda a tøetí místo obsadil vítìz minulého roèníku mìsto Horšovský Týn. Všechny obce ve finále obdržely certifikáty o umístìní a keramické pøedmìty, obce na prvních tøech místech ještì finanèní odmìny. Zájem obcí o letošní roèník soutìže v tøídìní odpadu byl opìt znaèný a to dává organizátorùm chu• a sílu pokraèovat v organizace soutìže i v dalších letech. Plzeòský kraj si ve srovnání s dalšími kraji vede v tøídìní odpadu velmi dobøe. V roce 2006 byl dokonce na prvním místì v celé Èeské republice, v loòském roce pak obsadil místo tøetí, ale v množství vy tøí dì né ho plas tu by li ob èa né kra je nej lep ší. Podle sta tit stic kých úda jù agen tu ry EUROSTAT se Èeská republika již dostala na první místo v tøídìní plastového odpadu v celé Evropì. Je to i zásluha mìst a obcí Plzeòského kraje a jejich obèanù. Ing. Josef Holeèek, starosta mìsta

Dìkuji všem volièùm, kteøí mi poskytli svùj hlas ve volbách do zastupitelstva Plzeñského kraje. Ing. Josef Holeèek

MÌSTSKÝ ÚØAD INFORMUJE VOLBY DO ZASTUPITELSTEV KRAJÙ KONANÉ DNE 17. - 18. 10. 2008 Výsledky hlasování za krajské zastupitelstvo Kraj: Plzeòský kraj èíslo

název

1

Komunistická strana Èech a Moravy

6

Zelení

18 20

platné hlasy celkem

platné hlasy v %

31369

17,53

490

0,27

Strana zelených

6826

3,81

Dìln. strana NE americkému radaru

2639

1,47

23

NEZÁVISLÍ DEMOKRATÉ

2075

1,16

26

Èeská strana národ. socialistická

681

0,38

30

Strana pro otevøenou spoleènost

2869

1,60

32

Strana zdravého rozumu

1248

0,69

33

Sdruž. pro rep. - Republ. strana Èsl.

360

0,20

36

Koalice pro Plzeòský kraj

12899

7,21

37

SDŽ - Strana dùstojného života

996

0,55

39

Balbínova poetická strana

580

0,32

41

Spojení demokraté - Sdruž. nezáv.

442

0,24

42

Volte Pr. Blok - www.cibulka.net

1272

0,71

47

Obèanská demokratická strana

47879

26,76

48

Èeská strana sociálnì demokratická

65066

36,37

58

Koruna Èeská (monarch. strana)

1174

0,65

***

LISTOPAD 2008

***

Strana è. 4

MÌSTSKÝ ÚØAD INFORMUJE Výsledky hlasování za územní celky Kraj: Plzeòský kraj, Okres: Domažlice, Pøebírací místo: Horšovský Týn

Mezi prvními volièi byl i pan Karban z DPS Horšovský Týn

http://www.volby.cz

MÌSTSKÁ KNIHOVNA Nové knihy Pro dívky jsou urèeny dvì knihy Petry Brau no vé „Bo rùv ko vé lé to s Te re zou“ a volné pokraèování této knihy „Terezománie“. První kniha má podtitul - Budu filmová hvìzda! a dru há - Fil mo vá hvìzda? Už nikdy! Pro malé ètenáøe je kniha Daniely Krolupperové „Sedmilháø Josífek“. Prvòáèek Josífek je malý neposlucha, rád si vymýšlí a èasto i lže. A ne a ne se to odnauèit. Rodièe s ním mají velké trápení, a tak se rozhodnou, že s lhaním udìlají rázný konec. O jarních prázdninách Josífek prožije pekelný týden. A co si rodièe na svého sedmilháøe vymysleli? To si dìti pøeètou samy. Boj o pøežití v krutém žaláøi je hlavním tématem knihy spisovatelky Kerstin Cameron, která

Zpravodaj mìsta Horšovský Týn

èíslo

název

1

Komunistická strana Èech a Moravy

6

Zelení

18 20

platné hlasy celkem

platné hlasy v %

578

25,17

1

0,04

Strana zelených

55

2,39

Dìln. strana NE americkému radaru

42

1,82

23

NEZÁVISLÍ DEMOKRATÉ

17

0,74

26

Èeská strana národ. socialistická

3

0,13

30

Strana pro otevøenou spoleènost

17

0,74

32

Strana zdravého rozumu

10

0,43

33

Sdruž. pro rep. - Republ. strana Èsl.

2

0,08

36

Koalice pro Plzeòský kraj

83

3,61

37

SDŽ - Strana dùstojného života

11

0,47

39

Balbínova poetická strana

13

0,56

41

Spojení demokraté - Sdruž. nezáv.

4

0,17

42

Volte Pr. Blok - www.cibulka.net

22

0,95

47

Obèanská demokratická strana

583

25,39

48

Èeská strana sociálnì demokratická

842

36,67

58

Koruna Èeská (monarch. strana)

13

0,56

se narodila v Nigérii nìmeckým rodièùm a vyrùstala v rùzných afrických zemích. Když se její druhý muž zastøelil, netušila, že o dva roky pozdìji stráví plných tøi sta sedm de sát dní v otøes ných pod mín kách tanzanského vìzení, ochromená strachem, zda ještì vùbec nìkdy spatøí své milované dì ti. Ná zev kni hy je „Stín af ric ké ho slunce“. Nadìjná nìmecká autorka Kathinka Wantula vystudovala germanistiku a anglistiku. Rostoucí zájem o historii v ní probudil chu• vìnovat se literární tvorbì. Ètenáøi se mohou seznámit s její románovou prvotinou „Bílý amulet“. Prvotina hereèky Jany Paulové „Jak bìžet do kopce“ vychází s pùvabnými barevnými ilustracemi autorèiny dcery Adély Svobodové. Je to osobité, duchov nì a ces to pis nì-bi o gra fic ky-fejetonis tic ky za cí le né díl ko a au tor ka v drobných útvarech nahlíží svìt a vlastní úèinkování v nìm s humorem sobì vlastním.

***

LISTOPAD 2008

***

Strana è. 5

MÌSTSKÁ KNIHOVNA Týden knihoven Týden knihoven sice zaèal v pondìlí 6. øíjna, ale v Mìstské knihovnì v Horšovském Týnì jsme s jeho zahájením zaèali trochu døíve. V úterý 30. záøí totiž naši knihovnu navštívila spisovatelka Ivona Bøezinová, autorka knih pro zaèínající i pokroèilé dìtské ètenáøe a dospívající mládež. S paní spisovatelkou besedovali v prostorách dìtského oddìlení knihovny žáci 1. a 5. tøíd Základní školy a ta jim s úsmìvem vyprávìla všechno, co ví o psaní, o knížkách a ètení. Posluchaèi se dozvìdìli spoustu zajímavých vìcí o tom, jak se stát spisovatelem a jak vzniká kniha. Seznámili se s autorèinou tvorbou a prvòáèci si dokonce zahráli loutkové divadlo.

Spoleèného ètení z knihy Karla Èapka „Devatero pohádek“ se zúèastnili žáci 4. tøíd ZŠ v úterý 7. 10. Na besedu o zajímavých knihách a trochu si zasoutìžit pøišly dìti ze Školní družiny v úterý a ve ètvr tek. Do knihovny také pøišly maminky s dìtmi a trochu jsme si pohráli, prohlíželi knížky a pøeèetli 2 pohádky. V Týdnu knihoven do knihovny pøišlo 293 návštìvníkù a všichni obèané mìsta si mohli prohlédnout tablo, kte ré in for mo va lo o všech za jí ma vých akcích, které knihovna poøádá.

POZVÁNKA V úterý 25. listopadu 2008 se v 15.00 hodin koná v sále MKZ Horšovský Týn, nám. Republiky 105 Slavnostní vernisáž „LITERÁRNÍHO SHRABOVÁNÍ 2008“ Pøi vernisáži budou zároveò vyhlášeni vítìzové soutìže „Co se mi líbí na podzimu “. Celou akci bude provázet bohatý kulturní program a práce všech úèastníkù "Literárního shrabování 2008" i všechny ostatní práce budou vystaveny. Knihovnice srdeènì zvou všechny, kteøí poslali své pøíspìvky do výše jmenovaných akcí. Zároveò se tìšíme na všechny ostatní, kteøí o vernisáž projeví zájem. Zpravodaj mìsta Horšovský Týn

KØES•ANSKÉ

OKÉNKO

V minulém èísle byl èlánek velmi tìžký a ti, kteøí doèetli dokonce, se asi museli hodnì zapøít. Jeden z ohlasù na èlánek z minulého èísla: Bùh hovoøí k filozofùm øeèí filozofù a k prostým duším øeèí pros•áèkù. A pouze tìm posledním zjevuje pravdy ukryté pøed uèenými a moudrými tohoto svìta. /Speranza/ Vìøím, že postupnì bude vše jednodušší - jednou øeèí, protože i každý opravdový vìdecký vynález fascinuje svou jednoduchostí. Tyto úvahy jsou vzaty z knihy P. Františka Opletala, která se (ve „své dobì“ jako samizdat) jmenovala „Listy víry“. Druhé vydání se jmenuje „Vìøím v Boha“.

CO PØEDPOKLÁDÁ ØÁD SVÌTA Svìt a pøíroda není zmatek (chaos), ale harmonie, uspoøádání, øád (kosmos). Svìt není jen nìjaké náhodné seskupení tìles a sil, ale vše je ovládáno obdivuhodným øádem, všude platí úžasná zákonitost, úèelnost a poøádek. Z toho pak povstává velkolepý a dokonale sladìný celek, který vzbuzuje v èlovìku pocit krásy. Proto mnozí pøírodu nejen obdivují, ale opravdovì milují. Ve svìtì je tedy mnoho pøíkladù øádu. Vezmìme jen tøi dùležité oblasti: život, složení hmoty a vesmír. Život: Nahlédneme-li do kterékoli uèebnice biologie, vidíme úžasnì složité uspoøádání každé sebemenší èásti rostlinného, živoèišného nebo lidského tìla. Buòky jsou seskupeny v tkánì, orgány a celé soustavy orgánù, a celá soustava funguje jako dokonale sladìný celek. Všechny jednotlivé èásti jsou podøízeny funkci celku a pracují pro jeho dobro. Proto každou živou bytost chápeme jako nìco organizovaného, jako organismus. Složení hmoty: Skála, hlína, úlomky hornin, všechno to, èemu øíkáme "mrtvá hmota", má také své podivuhodné složení. Pevné látky jsou složeny z krystalù, a ty zase mají velmi dùmyslnou stavbu molekul a atomù. I atomy jsou však složeny a mají své uspoøádání a pøesnou konstrukci (i ony jsou projevem toho úžasného øádu, který všude ve svìtì panuje). Vesmír: Ten vždy svou úžasností pøímo èlovìka fascinoval. Odjakživa vzbuzoval svou velikostí, poøádkem a krásou jeho obdiv. Všude v nìm totiž platí pevné zákony, podle nichž povstává nové, vše se pohybuje, mnohé se rozvíjí a mìní, stárne a zaniká. Moderní vìda se snaží jen co nejvíc poznat tu ohromující zákonitost a øád vesmíru, dnes hlavnì proto, aby toho využila k dalšímu pronikání do vesmíru. Všude ve svìtì je tedy mnoho pøíkladù obdivuhodného øádu. Znaèná inteligence je èlovìku potøebná k tomu, aby tento øád poznával, pochopil, pøípadnì vysvìtlil. A že by nebylo tøeba tím vìtší inteligence k zavedení tak úžasného øádu? Tento øád svìta a vesmíru nutnì pøedpokládá rozum, který jej vytvoøil. Myslící èlovìk jasnì chápe, že je to tvrzení samozøejmé. Vždy• nic na tomto svìtì nepovstává samo od sebe, ale vždycky z. nìèeho, vlivem nìjaké pøíèiny. Proto i každý øád, a• kdekoliv, vyžaduje nutnì poøadatele, který jej zavedl. A žádný øád není vysvìtlitelný náhodou, to znamená bez rozumné pøíèiny. Náhoda vùbec neexistuje sama o sobì. Existuje jen jako vlastnost urèité události nebo nìjakého úkazu (toho, co už je, existuje). Proto je potøeba rozlišoval mezi náhodou a pøíèinou. Když se potkají ve mìstì pøátelé, kteøí se už léta nevidìli, nazveme sice jejich setkání náhodným (protože se stalo bez pøímého zámìru obou), ale pøíèinou setkání jsou oni dva. Setkání tedy nezpùsobila náhoda, ale oni, protože šli za jistým cílem a v tu jistou dobu. Proto je lépe užíval výrazu náhodný nebo náhodnì, ponìvadž jde vždy o nìco pøidaného k tomu, co už lady je, existuje. A z toho je také dokonale zøejmé, že z "náhody" nemùže nic povstat. Uspoøádání všeho ve svìtì a vesmíru je tedy bez rozumné pøíèiny nemyslitelné. Avšak: kde se vzal tento projev rozumu, odrážející se ve všech zákonech svìta? Jediným zdrojem, z nìhož všechna zákonitost svìta i vesmíru vychází, mùže být pouze nejvyšší Rozum, který je toho všeho pøíèinou. A tento nejvyšší Rozum nazýváme Bohem. Tak tedy dospíváme k závìru: Svìt byl stvoøen rozumným Tvùrcem. Øád ve svìtì má svùj pùvod v rozumném Uspoøadateli, v Bohu. POZNÁMKA: Pøemýšleli jste už nìkdy nad dokonalostí lidského tìla? Medicína patøí mezi nejrozsáhlejší vìdní obory a už po tisíciletí zkoumá skladbu a funkce lidského tìla. Tisíce lidí se podílely na tìchto výzkumech a množství jich v tom oboru pracuje stále. Co to už všechny ty, kteøí se zasloužili o lékaøské objevy, stálo èasu a námahy, kolik inteligence museli vynaložit, a pøece nikdy nebudou moci øíci, že už všechno objevili a že už všechno znají. Je-li však lidské tìlo s tak nesmírnou inteligencí uspoøádáno a zaøízeno, že zástupy vìdeckých pracovníkù nebudou nikdy u konce s jeho poznáváním, netuší èlovìk aspoò onu nesmírnou tvùrèí inteligenci, která to vše tak uspoøádala a zaøídila, a která se za tím vším skrývá? P. Josef Prchal

V tìchto dnech vzpomínáme na naše drahé zemøelé. Zdobí se hroby kvìtinami, zapalují se svíce... Jakoby nám chtìli øíci: „Co jste Vy, byli jsme i my a co jsme my, budete i Vy.“ Vìnujme jim také modlitbu a Mši svatou. V nedìli 2. 11. 2008 bude kromì obvyklé Mše svaté v 10.30 hodin ještì odpoledne v Horšovì v 15.00 hodin. ***

LISTOPAD 2008

***

Strana è. 6

H AS I È I

INFORMUJÍ

V nedìli 28. záøí 2008 se uskuteènil na travnatém høišti TJ Dynama v Horšovském Týnì již 8. roèník vzpomínkového memoriálu v požárním útoku. Soutìžilo se podle pravidel požárního sportu, probíhaly dva pokusy a dosažené èasy se sèítaly. Nádherné sluneèné poèasí pøilákalo na soutìž celkem 19 družstev, z toho 7 družstev žen a 12 družstev mužù. Horšovskotýnští sice nemìli soutìžní družstvo, dokázali se však postarat o bezproblémový prùbìh memoriálu. Na vítìzky již tradiènì èekala krabice sektu a na vítìze sud piva.

VÝSLEDKOVÁ LISTINA 8. ROÈNÍK VZPOMÍNKOVÉHO MEMORIÁLU 28. záøí 2008 Horšovský Týn start. èíslo

soutìžní družstvo

1.

SDH ÈESKÁ KUBICE

2. 3.

kategorie 1. èas 2. èas souèet celkové poøadí muži

23,13

22,44

SDH PODRÁŽNICE

ženy

54,62

N

SDH PASEÈNICE

muži

23,09

21,56

44,65

2.

4.

SDH VÌVROV

muži

83,91

36,69

123,60

11.

5.

SDH PLASTIK HT

ženy

28,19

41,71

69,90

5.

6.

SDH BØEZÍ

muži

33,90

34,38

68,28

7.

7.

SDH PASEÈNICE

ženy

29,25

29,16

58,41

2.

8.

SDH SEMOŠICE

muži

58,16

40,91

99,07

9.

9.

SDH NEUMÌØ

muži

25,19

34,65

59,84

6.

10.

SDH PRAPOØIŠTÌ

muži

N

23,50

N

12.

11.

SDH SEMOŠICE

ženy

35,09

50,75

85,84

6.

12.

SDH KOUT NA ŠUMAVÌ

muži

20,69

36,02

56,71

5.

13.

SDH ÈESKÁ KUBICE

ženy

25,43

34,00

59,43

3.

14.

SDH PODRÁŽNICE

muži

55,57

50,97

106,54

10.

15.

SDH PODÌVOUSY

muži

17,90

21,65

39,55

1.

16.

SDH STRÝÈKOVICE

ženy

23,22

24,81

48,03

1.

17.

SDH MECLOV

ženy

32,25

32,56

64,81

4.

18.

SDH PLASTIK HT

muži

44,44

42,47

86,91

8.

19.

SDH ŠTÍTARY

muži

26,00

23,25

49,25

4.

Zpravodaj mìsta Horšovský Týn

***

45,57

3.

N

7.

LISTOPAD 2008

Taktické cvièení složek IZS Požár Státního hradu a zámku Horšovský Týn Cvi èe ní se usku teè ni lo 7. øíj na 2008 v dobì od 9.00 do 13.30 ho din. Námìt cvièení - bìhem pøednášky v Erbovním sále do šlo v sou se dí cí tech nic ké míst nos ti k požáru. Z dù vo du akut ní ho ohrožení splodinami hoøení je zapotøebí, aby zamìstnan ci hra du eva ku o va li všech ny pøítomné, tj. 66 dìtí se ètyømi uèiteli z místní základní školy. Dále je nutné evakuovat 6 osob, které se ocitly nad místem požáru bez možnosti úniku pomocí výškové techniky. Vzhledem k tomu, že nìkteøí z evakuovaných budou potøebovat ošetøení a lékaøský dohled do druhého dne, je pro nì tøeba zajistit nou zo vé uby to vá ní. Hasi èi pro vá dì li prùzkum v dýchací technice v zakouøeném prostøedí, utváøeli dálkovou dopravu vody z pøilehlého rybníka a vyzkoušeli si evakuaci zranìných a zdravotnì postižených i chodících osob po mo cí výš ko vé tech ni ky. Zdravotníci zajiš•ovali ošetøení zranìných a Policie uzavírala místo zásahu a evidovala všechny evakuované. ZZS a Policie se také aktivnì zapojili do práce s výškovou technikou, pøi èemž si vy zkou še li pøe mís tì ní pomocí au to mo bi lo vé plo ši ny i vý stup po automobilovém žebøíku. Pro evakuované bylo na strategické úrovni zajištìno pracovní skupinou ochrany obyvatel krizového štábu ORP Hor šov ský Týn nou zo vé uby to vání. Námìtové cvièení provìøilo nasazení a spolupráci složek IZS pøi požárním zásahu, evakuaci osob, ošetøení zranìných a pøípravì nouzového ubytování. Zúèastnìné složky IZS: JHZS Domažlice, JHZS Staòkov, JSDH Hor šov ský Týn, Po li cie ÈR a Mìst ská policie Horšovský Týn, ZZS Domažlice, Krizový štáb ORP Horšovský Týn

***

Strana è. 7

H AS I È I

INFORMUJÍ

7. øíjna 2008 TAKTICKÉ CVIÈENÍ SLOŽEK IZS Požár Státního hradu a zámku Horšovský Týn

MLADÍ HASIÈI

Závod požárnické všestrannosti v Luženicích V sobotu 4. øíjna 2008 jsme se zúèastnili „Závodu požárnické všestrannosti“ v Luženicích. Dvou a pùl kilometrovou tra• absolvovala pìtièlenná hlídka, ve složení: Radek Soukup, Marek Jurgovský, Vítek Vrba, Patrik Šrámek a Iveta Hötzelová v kategorii starších. Hlídka musela absolvovat co nejrychleji celou tra• a plnit následující úkoly: støelba ze vzduchovky (na špalíèky), uzlování, požární ochrana (technické a hasební prostøedky), základy topografie (urèování topografických znaèek a azimutu, zorientování mapy pomocí buzoly), pøekonání pøekážky (vodorovné lano) a základy první pomoci. Závod si také poprvé vyzkoušeli v kategorii mladších: MíraJanèa, Vašek Svoboda, Honza Svoboda a Petr Štoger. Závod absolvovalo celkem 14 hlídek ve starší kategorii (naši obsadili 12. místo) a 9 hlídek v mladší kategorii (naši obsadili 7. místo). Výsledky závodu se zapoèítávají do celkového hodnocení celoroèní hry Plamen.

Zpravodaj mìsta Horšovský Týn

***

LISTOPAD 2008

***

Strana è. 8

SPOLEÈENSKÁ RUBRIKA VÍTÁNÍ OBÈÁNKÙ

Adam Šnirc

Oliver Pikáli

V mìsíci øíjnu se v obøadní síni radnice uskuteènilo nìkolik obøadù uví tá ní no vých ob èán kù mìs ta Horšovský Týn do života. Starosta Ing. Josef Holeèek a místostarosta pan Václav Mothejzík slavnostnì pøivítali tyto dìti: Matìje Kvasnièku, Adama Šnir ce, Janu Wegschmiedovou, Vikto rii Ko vá èi ko vou, Jana Nedvìda, Jana Herziga, Olivera Pikáli a Evu Gillovou. Dìti obdržely dárky, na které pøíspívá stavební firma Josefa Škopka. Alena Nedvìdová, matrikáøka MÚ Matìj Kvasnièka

Jana Wegschmiedová

STØÍBRNÉ SVATBY Dne 27. 9. 2008 si v erbovním sále Státního hradu a zámku Horšovský Týn pøipomnìlo 11 manželských párù 25. výroèí jejich spoleèného živo ta - støí br nou svat bu. To to významné jubileum ocenil projevem pøi slav nost ním ob øa du sta ros ta mìsta Ing. Jo sef Ho leèek. Všem jubi lan tùm pøe je me do dal ších spoleèných let mnoho štìstí, pohody a vzájemné lásky. Alena Nedvìdová, matrikáøka MÚ

Zpravodaj mìsta Horšovský Týn

***

LISTOPAD 2008

***

Strana è. 9

KULTURNÍ PØEHLED MKZ Horšovský Týn a kolektiv fotografù Plzeòského kraje: Jiøí Michal, Ladislav Vít, Jan Veber, Bohumil Mášek, Bartolomìj Kobes, Josef Janovec, Ladislav Vogeltanz, Ladislav Vogeltanz ml. a Petr Lang Vás zvou na výstavu fotografií

21. listopadu 2008 Koncert dechové kapely z podhùøí Novohradských hor "JIHOÈESKÁ PODHORANKA"

"KRÁSY PØÍRODY"

kinosál Horšovský Týn, od 19.00 hodin poøádá: MKZ Horšovský Týn PØEHLED ŠKOLNÍCH POØADÙ

Výstava se uskuteèní od 8. do 21. listopadu 2008 v Mìstském kulturním zaøízení Horšovský Týn.

POZVÁNKA V sobotu 8. 11. 2008 se od 20.00 hodin uskuteèní „POU•OVÁ ZÁBAVA“ v Semošické hospodì. K tanci a poslechu zahraje Milan Khás. Tímto všechny srdeènì zveme. POZVÁNKA NA REPRÍZU Divadelní soubor MKZ Horšovský Týn uvádí paøížský vaudeville Georges Feydeau a Maurice Desvalliéres MANŽELSTVÍ NA DRUHOU ANEB BARILLONOVA SVATBA 14. 11. 2008 od 20.00 hodin kinosál Horšovský Týn Odehrává se v mìstì Paøíži a blízkém okolí poèátkem 20. let minulého století.

Pøedprodej a rezervace vstupenek: Regionální informaèní centrum 5. kvìtna 50, Horšovský Týn tel: 379 415 151, fax: 379 415 152

Zpravodaj mìsta Horšovský Týn

5. 11. 2008 "Šípková Rùženka" Dìti dostanou krátkou lekci ze správné mluvy od Jana Pøeuèila, zatanèí si na plese, dìvèátka si zahrají na sudièky, všichni spoleènì pomohou hodnému zahradníkovi,aby pøemohl stoletý spánek i nebezpeèné trní. Úèinkují: E. Hrušková a J. Pøeuèil od 10.00 hodin, kinosál H. Týn pro dìti MŠ a žáky 1. a 2. tøídy ZŠ 5. 11. 2008 "Povìsti èeské" Na jevišti se odvíjí pøíbìhy praotce Èecha, knìžny Libuše a silného Bivoje i drama Ctirada a Šárky. Dìti si zpívají spolu s herci, zúèastní se dìje na jevišti a nauèí se novou píseò o Libuši: "Libuši to sluší!" od 8.30 hodin, kinosál H. Týn pro žáky 3. - 5. tøídy ZŠ 12. 11. 2008 Filmové pøedstavení "Ïáblova dílna" a beseda s Adolfem Burgerem slovenským Židem, nar. 12. srpna 1917 ve Ve¾ké Lomnici. V roce 1942 byl Adolf Burger zatèen a transportován, nejdøíve do Žiliny a poté do Osvìtimi. Jelikož byl povoláním tiskaø, byl pøesunut do Sachsenhausenu, kde probíhala operace Bernhard, pøi níž vìzòové padìlali bankovky a dokumenty. Je posledním žijícím pamìtníkem této akce, o které napsal knihu Ïáblova dílna. Film podle této knihy získal v roce 2008 cenu Oscar za nejlepší cizojazyèný film. Od roku 1945 žije v Praze. kinosál H. Týn pro žáky 6. - 9. tøíd a studenty SŠ ***

LISTOPAD 2008

JAZYKOVÉ KURZY 2008/2009 I v letošním školním roce poøádá MKZ jazykové kurzy nìmeckého a anglického jazyka pod vedením lektorù: Dagmar Glatzové, Mgr. Blanky Cihláøové a Mgr. Anny Ježkové.

pondìlí: AJ - zaèáteèníci 18.00 - 19.30 hodin úterý: NJ - mírnì pokroèilí 18.30 - 20.00 hodin NJ - pokroèilí 18.00 - 19.30 hodin ètvrtek: AJ - pokroèilí 18.00 - 19.30 hodin

ANGLIÈTINA PRO DÌTI Každý ètvrtek od 15.15 do 16.00 hodin probíhá jazykový kurz anglického jazyka pro dìti pod vedením lektorky Mgr. Vìry Táborské v sále MKZ H. Týn.

SETKÁNÍ OBÈANÙ NÌMECKÉ NÁRODNOSTI SE USKUTEÈNÍ 15. 11. 2008 od 13.30 hodin v sále Mìstského kulturního zaøízení Horšovský Týn.

UPOZORNÌNÍ Ve dnech 22. 12. 2008 - 2. 1. 2009 bude Regionální informaèní centrum uzavøeno. *************************

Nové e-mailové adresy:

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] UZÁVÌRKA ZPRAVODAJE: prosincové èíslo - 15. 11. 2008 lednové èíslo - 10. 12. 2008 ***

Strana è. 10

ADVENTNÍ A VÁNOÈNÍ ÈAS V HORŠOVSKÉM TÝNÌ

Zpravodaj mìsta Horšovský Týn

***

LISTOPAD 2008

***

Strana è. 11

POZVÁNKA NA ZAJÍMAVOU AKCI

Z UPLYNULÝCH AKCÍ DVÌ ÚSPÌŠNÉ AKCE TJ HORŠOV

„CHODSKÝ KVÍTÍ“ a VÝSTAVA VÝROBKÙ

V sobotu 27. 9. 2008 se uskuteènily jezdecké závody, které poøádala TJ Horšov spolu se Školním statkem. Ve tøech soutìžích bylo v základním kole 78 star tù. Do ro ze ska ko vá ní po stou pi lo celkem 16 dvojic, pøièemž prv ní soutìž se jela na èas bez rozeskakování. O kvalitì pøedvedených výkonù svìdèí i to, že všich ni di vá ci vy drželi až do samotného závìru a odmìnili jezdce bouølivým potleskem. Výsledky soutìží: Skok ,, ZM “: 1. Zahoø Jan – Modeta JS Parkur Horš. Týn 2. Dobbertinová – Sandra SJK Hostouñ 3. Kubošová Vìra - Korsika Vega TJ JK Klatovy Luby Skok ,,Z“: 1. Zahoø Jan – Modeta JS Parkur Horš. Týn 2. Koutník Filip – Petty JK Kout na Šumavì 3. Tureèek Jan – Tango TJ Horšov Skok ,,L“: 1. Laiblová Pavla – Tizian JS Prela Nové Svržno 2. Zahoø Jan – Modeta JS Parkur Horš. Týn 3. Tureèek Jan – Tango TJ Horšov V sobotu 25. 10. 2008 se uskuteènila Huber to va jíz da, kte rou jsme po øá da li spoleènì s JS Parkur Horšovský Týn. Tato jízda již tradiènì uzavírá jezdeckou sezonu. Na startu se sešlo celkem 20 koní. Lovnou zvìø - lišku - pøedstavovala domácí jezdkynì Eva Svobodová. Na sledování její stopy byli vy brá ni ,,psi“ z TJ JK Kla to vy Lu by. Vedoucím jezdcù – lovcù byl ing. Václav Tureèek spolu s Pavlem Záhoøem. První èást trasy vedla Horšovskou oborou, kde jezdci absolvovali asi 30 pøírodních pøekážek. Potom následovala pøestávka na krátký odpoèinek a obèerstvení. Druhá èást jízdy, která vedla po lesních cestách za par kem a èás teè nì i na ším krásným parkem, byla ukonèena dostihem. V dostihu zvítìzila a tím vyhrála i celou loveckou jízdu Laiblová Pavla s Lunetkou z JS Prela Nové Svržno. Poslední soutìž ,,minimaxi“ , vyhrál Pavel Záhoø s Modetou JS Parkur Horšovský Týn. Na úplný závìr jsme se sešli v restauraci Parkur, kde byli odsouzeni všichni høíšníci a odmìnìni nejúspìšnìjší jezdci. Na tomto místì chci podìkovat všem pøíznivcùm za zájem o naší èinnost. Ing. Tureèek

V poøadí již 4. roèník soutìže ve vazbì a aranžová ní kvì tin pod ná zvem: „CHODSKÝ KVÍTÍ“ a VÝSTAVA VÝROBKÙ probìhl ve dnech 24. – 30. záøí 2008 ve vý stav ním sá le Mìst ské ho kulturního zaøízení v Horšovském Týnì. Soutìže se úèastnily cel kem tøi týmy. Domácí ze Základní školy a Odborné školy Hor šov ský Týn, z Od bor né ho uèi liš tì a Praktic ké školy Pl zeò a ze Støed ního odborného uèilištì v Toužimi. Každou školu pak zastoupili tøi soutìžící. Žáci tvoøili aranžmá „na lidovou písnièku“ a to pou ze ze su chých kvì tin. Dal ším soutìžním úko lem by lo vy tvo øit vazby ze suchých a živých kvìtin a to na téma „Svatá Mar ky ta ho di la srp do žita“. Pøi posledním úkolu s názvem „Už pomalu Meluzína zase fouká do komína“ mohli soutìžící použít jak živé a suché kvìtiny, tak i rozlièné druhy podzimních plodù a dalších pøírodnin. Jak uvedla uèitelka odborného výcviku ZŠ a OŠ H. Týn Ja na Èížko vá: „ Sou tìž je zamìøe na na chod ské li do vé zvy ky a tradice, jako jsou žnì, podzim nebo úroda. Je to malé pøipomenutí toho, jak lidé døíve žili a pracovali. Jaké používali nástroje a co jedli“. Ho to vá „díl ka“ na ko nec zhod no ti la odborná po ro ta a ne mì la to vskut ku jednoduché. Pøihlížela k estetickému pojetí, od bor né mu a tech nic ké mu pro ve de ní a celkovému dojmu. V neposlední øadì se posu zo va lo, zda vý ro bek od po ví dá danému té ma tu. Všich ni sou tìžící by li odmìnìni diplomem, tøi nejlepší si odnesli dárkové pøedmìty. Z nádherných aranžmá, za která si všechny dìti zaslouží pochvalu, vznikla výstava, která byla k vidìní do posledního záøijového dne.

Zpravodaj mìsta Horšovský Týn

VÝSLEDKY SOUTÌŽE „CHODSKÝ KVÍTÍ“ Družstva: 1. ZŠ a OŠ Horšovský Týn 2. SOU Toužim 3. OU a PrŠ Plzeò Jednotlivci: 1. Kristýna Váchová, H. Týn 2. Lucie Ratajcsková, Toužim 3. Karolína Hoblová, H. Týn

Další setkání se skøítkem Bonifácem Uplynul rok a na svìtì je nová knížka o malém sice, ale velmi mocném lesním skøítkovi Bonifácovi. Ti, kdo èetli tu první knížku, nazvanou Podivuhodné pøíbìhy lesního skøítka Bonifáce, už vìdí, co všechno Bonifác zpùsobil ve svìtì zvíøat. Vìdí už, proè krtci žijí pod zemí a poøád tam hrabou, proè už psi nelítají jako døív, proè mají žirafy krky jako tovární komíny a zebry chodí v pyžamu, jak pøišli klokani k té své krásné kapse pøes bøicho, proè stonožky mají sto nohou a nic nestíhají a mnoho dalších vìcí, které tady všechny nemùžeme ani vyjmenovat. A už je tu další povídání o tomto malém nezbedovi. Právì totiž vychází knížka nazvaná Pohádky skøítka Bonifáce. Co se z ní dozvíte: proè pštrosové strkají hlavu do písku, proè tuèòáci chodí ve fracích, kam zmizeli všichni draci, proè myši mají velké uši a žáby žádné, proè mají velryby v puse cedník a další a další pravdivé vymyšlenosti. A také se dozvíte, že Bonifác umí být také hodný a laskavý. To se jednou stalo, že v hájovnì one moc nì la hol èiè ka Li bìn ka, dce ruš ka hajného a skøítek Bonifác jí tam chodil vyprávìt pohádky tak dlouho, až ji z té nemoci vyléèil. Chcete vìdìt, jaké? Nic jednoduššího, pøijïte na autogramiádu, kde si tuto knížku (a pokud ji nemáte, tak i tu první) za sníženou vánoèní cenu zakoupit i s vlastnoruèním vìnováním autora. Bezpochyby by to byl pìkný vá noè ní dá rek pro Va še dì ti èi vnouèata. A víte co? Vezmìte je na autogramiádu sebou, aby si mohli s autorem popovídat tøeba o tom, jak se taková kniha dìlá. Autorem knihy je horšovskotýnský obèan Ivan Vièar, èlen Západoèeského støediska spisovatelù. Je to už jeho tøetí kniha v poøadí, která se dostává mezi ètenáøe. Krásné obrázky do knížky opìt namaloval pražský malíø, pan Jaromír F. Palme. A co øíká o knížce o Bonifácovi známý spisovatel a esejista, Ivo Fencl? „…Ivan Vièar nám pøipomíná námìty svých pohádek pøedevším Miloše Macourka, i když bez jeho charakteristických souvìtí. Je skoro nemožné téhle jeho knize nepropadnout a neváhat, zda se pod autorovým jménem ve skuteènosti neskrývá spíš ten „vel ký vy pra vìè“ Ke ca lo sau rus ze strany 77… Skoro bych vìøil, že ano.“

Petra Hofmeisterová

Autogramiáda se uskuteèní v sále Mìstského kulturního zaøízení v Horšovském Týnì,

4. prosince 2008 od 18.00 hodin. ***

LISTOPAD 2008

***

Strana è. 12

Zpravodaj mìsta Horšovský Týn

***

LISTOPAD 2008

***

Strana è. 13

* F*I*L*M*O*V*É * T*I*P*Y * NESTYDA støeda 5. listopadu 2008, od 17.00 a 19.30 hodin Oskar (Jiøí Macháèek) by mìl být podle všech pøedpokladù š•astný. Jako milovaný manžel, starostlivý otec a populární moderátor televizní pøedpovìdi poèasí drží v ruce všechny trumfy úspìšného muže v nejlepších letech. Kde je problém? Oskar zaèíná ztrácet hlavu. Hnán neurotickým strachem, že mu život bez opravdové lásky utíká mezi prsty, opouští svoji ženu kvùli mladé milence s dokonale plnou postavou a úplnì prázdnou hlavou. Je snad tohle láska? Na cestì z extrému do extrému se pak Oskar zaplétá se slavnou zpìvaèkou Norou (Emília Vášáryová), která je sice krásná, inteligentní a jemná, leè ponìkud v nejlepších letech. Oskar je opilý svobodou a jeho život se mìní v divokou jízdu ztøeš tì ných si tu a cí... Film na mo tivy best sel le ru Mi cha la Viewegha, Po víd ky o manželství a sexu... Režie: Jan Høebejk Hra jí: Ji øí Ma chá èek, Emí lia Vášáry o vá, Si mo na Bab èá ko vá, Pa vel Liš ka, Pavel Landovský, Nina Divíšková, Ady Hajdu, Roman Luknár

STAR WARS: KLONOVÉ ÚTOÈÍ sobota 22. listopadu 2008, od 19.30 hodin nedìle 23. listopadu 2008, od 17.00 a 19.30 hodin Galaxií se šíøí nièivá vlna Klonových válek a udatní rytíøi øádu Jedi dìlají všechno pro to, aby znovu nastolili øád a mír. Galaktická Republika se pod chodidly nekoneèných armád bojových droidù otøásá v základech a silám temna podléhá jeden solární systém za druhým. Anakin Skywalker a jeho Padawan - uèednice Ahsoka Tano se vydávají na cestu, která pro nì bude mít dalekosáhlé dùsledky : jejich osudy se totiž zkøíží se zlovolným Jabba Huttem. Hrabì Dooku a jeho nohsledové - zejména ohavná Asajj Ventress - se nezastaví pøed žádným zloèinem, jen aby Anakin s Ahsokou na své misi neuspìli. Obi-Wan Kenobi a Mistr Yoda se zatím v èele armády klonù postavili v bojových liniích silám temna na odpor…

QUANTUM OF SOLACE sobota 29. listopadu a nedìle 30. listopadu 2008, od 19.30 hodin Filmem QUANTUM OF SOLACE pokraèuje vysokooktanové dobrodružství Jamese Bonda (DANIEL CRAIG) ve filmu CASINO ROYALE. Agent 007, zrazen Vesper, ženou, kterou miloval, bojuje s nutkáním, aby ze své poslední mise uèinil osobní misi. Bond, který je odhodlán odhalit pravdu, spolu s M (JUDI DENCH) vyslýchají pana Whitea (JESPER CHRISTENSEN), od kterého se dozví, že organizace, která vydírala Vesper, je mnohem spletitìjší a nebezpeènìjší než kdokoli tušil. Soudní zpráva spojí zrádce Mi6 s bankovním úètem na Haiti, kde se Bond díky zámìnì identity setká s krásnou, ale prudkou Camillou (OLGA KURYLENKO). Je to žena, která touží po své osobní vendetì. Camilla dovede Bonda pøímo k Dominicu Greenovi (MATHIEU AMALRIC), bezcitnému obchodníkovi a hlavnímu šéfovi tajemné organizace. Bond se spojí se starými pøáteli na poli plném zrady, vražd a podvodu, aby v této bitvì odhalil pravdu. A dostává se blíže k tomu, aby našel muže zodpovìdného za zradu Vesper. Musí být o krok napøed pøed CIA, teroristy a dokonce i M, aby rozpletl hrozivý plán pana Greena a zastavil jeho organizaci.

24. prosince 2008 - filmová pohádka na Štìdrý den "VESMÍRNÍ OPIÈÁCI" kinosál Horšovský Týn, od 14.00 hodin

Zpravodaj mìsta Horšovský Týn

***

LISTOPAD 2008

***

Strana è. 14

Z HISTORIE Maxmilián z Trauttmansdorffu a Albrecht z Valdštejna Letošní rok konèící osmièkou, která ohranièuje zaèátek a konec Tøicetileté války (1618 – 1648) skýtá øadu pøíležitostí pøipomenout si mnohé osobnosti s tímto prvním globálním evropským konfliktem spojené. V našem prostøedí se vzpomíná pøedevším postavy Maxmiliána z Trautmansdorffu a jeho úlohy pøi uzavøení Vestfálského míru. Trauttman sdorffo vým vrs tev ní kem by la i osobnost, která snad nejvýraznìji charakterizuje rozpory oné bouølivé doby. Od narození Albrechta z Valdštejna uplyne letos na podzim ètyøi a ètvrt století. Co mìly obì osoby spoleèného, kde se jejich cesty osudu shodovaly, kde se rozbíhaly a kde se protínaly? Oba dva pa t øi li ke stej né ge ne ra ci, Trauttmansdorff byl o pouhý rok starší. Oba pocházeli ze starých, ale nemajetných šlechtických rodù. Oba si uvìdomovali, že jejich pøípadný spoleèenský vzestup záleží na tom, aby se vy ma ni li z do sa vad ní ho pro testantského prostøedí. Oba dva tedy volili cestu konverze ke katolické církvi a službu u císaøského dvora. Jeden jako úøedník a diplomat, druhý jako voják. Oba dva byli ctižádostiví a toužili po majetku. Obìma se válka stala pøíležitostí, jak své touhy a snažení uskuteènit. Zde však vzájemná podobnost konèí. Trauttmansdorff byl chladný poètáø, který vždy uvažoval naprosto racionálnì a jednal s rozmyslem Byl si vìdom limitù svého mocenského vzestupu, a ty ho vždy upozornily na to, aby byl v intencích zájmù císaøù Ferdinanda II. a Ferdinanda III., kterým vìrnì sloužil. Úspìch jejich politiky znamenal i rùst Trauttmansdorffovy spoleèenské a rodové prestiže. Valdštejn byl z jiného tìsta. Jeho bezmezná ctižádost podnìcovaná až patologickou vírou ve hvìzdná znamení a horoskopy ho èasto vedly k rozhodnutím, která i jeho pøíznivci a pøáteli byla pøijímána s rozpaky a která ho posléze pøivedla na cestu zrady císaøské vìci a znamenala nakonec i jeho zkázu. Poprvé se osudy obou našich hrdinù setkaly po porážce stavovského povstání v letech 1621 a 1622, kdy se rozhodovalo o dìlení obrovského majetku zkonfiskovaného poraženým stavùm. Trauttmansdorff byl už tehdy vlivným rádcem císaøe Ferdinanda II. a Valdštejn stál na poèátku své závratné vojenské kariéry. Oba dva pak prokázali vynikající podnikatelské schopnosti. Rozhodli se jít cestou zástav konfiskovaného majetku za finanèní pùjèky a služby poskytnuté císaøi. Pøíkladem šel Trauttmandorff. Vyhlédl si horšovskotýnské panství Viléma z Lobkovic, kte rý byl nej vyš ším hof mis trem neš•astného „zimního krále“ Fridricha Falckého. Majetek, který mu Ferdinand II. zastavil, byl desátým nejvìtším majetkem v pøedbì lo hor ských Èe chách. Roz hod nu tím z 30.bøezna 1622 postoupil císaø Trauttmansdorffovi panství Horšovský Týn s pøilehlými panstvími Miøkov a Èeèovice za 200.000 zl., pøièemž odhad Èeské komory (hluboko pod skuteènou cenou ) èinil 308.000 zl. Z této sumy si Trauttmansdorff srazil 60.000 za vìrné služby a 105.000 za výši zástavy a zbytek zùstal císaøi dlužen, nezaplatil tedy ani krejcar. Byla to první pobìlohorská majetková transakce v tomto stylu.

Zpravodaj mìsta Horšovský Týn

Následoval strýc Albrechta z Valdštejna, Adam z Valdštejna, tehdy nejvyšší purkrabí. Ten zaplatil za panství zkonfiskované Václavu Berkovi z Dubé 20.000 zl., když mu zbylých 240.000 zl.z ceny v kupní smlouvì císaø za vìrné služby odpustil. K naprosté dokonalosti pak toto koøistìní z konfiskovaného majetku pøivedl Albrecht z Valdštejna, který si èinil nároky na nejvìtší sousto, majetek rodu Smiøických, pøed válkou nejvìtší v Èechách, oceòovaný na víc než milión zlatých. Valdštejn ho nejprve postupnì dostal do zástavy a pak ho získal za 536.000 zl.. Nezaplatil však ani polovinu, nebo• si vyúètoval 277.312 zl. za postavení ètyø císaøských plukù. Zbylé peníze pak získal prodejem svých bývalých zpustlých panství na severní Moravì. Stejným zpùsobem nabytý majetek pak udìlal z Trauttmansdorffa a Valdštejna svým zpùsobem spoleèníky, kteøí se pøi mocenském vzestupu navzájem podporovali. Platilo – li známé Clausewitzovo heslo, že válka je pokraèováním politiky, pak pøi prvním úspìšném Valdštejnovì generalátu v èele císaøské armády na konci 20.let 17.století musela být jejich vzájemná spolupráce prospìšná pro oba dva, i když Trauttmansdorff nepatøil k nejbližším Valdštejnovým pøátelùm na císaøském dvoøe. Jejich vztahy však byly velmi korektní. Trochu stínu do nich vneslo Valdštejnovo odvolání z funkce vrchního velitele 13.srpna 1630. Stìží však mohl Valdštejn Trautmansdorffovi vyèítat, že se ho více nezastal. Vzájemný respekt mezi císaøovým ministrem zahranièí a ministrem války øeèeno moderními pojmy panoval i po návratu Valdštejna do èela armády. Druhé Valdštejnovo velitelské období však už bylo plnì ve znamení jeho vlastních mocenských ambicí, které se pøestaly shodovat se zájmy císaøské politiky. Trauttmansdorff urèitì nic nevìdìl o navázání kontaktù Valdštejna s císaøovými nepøáteli – Švédy, Francouzi a Sasy v roce 1631 a o jejich pokraèování v roce 1632. Liknavé vedení váleèných operací ze strany Valdštejna a zejména uzavøení nevýhodného pøímìøí se Sasy dávalo nìco tušit. Valdštejnových nepøátel na císaøském dvoøe, kterých nikdy nebylo málo, valem pøibývalo. Je pøíznaèné, že jako první, kdo varoval dopisem v záøí 1633 Valdštejna, že jeho pozice u císaøského dvora je vážnì ohrožena, byl Maxmilián z Trauttman sdorf fu. Vald štejn bral Trauttmansdorffovo varování vážnì a slíbil, že okamžitì zahájí proti císaøovým nepøátelùm váleèné tažení. Bylo však již pozdì a Vald štej no va po zi ce se ne bez peè nì zhoršovala. V listopadu 1633 dorazil Valdštejn v èele své armády do Plznì, odkud chtìl pokraèovat v tažení do Bavorska. Jeho zdravotní stav však byl velmi bídný a neustále se zhoršoval. To nadále komplikovalo jeho složité postavení. V Plzni na Valdštejna èekal kdo jiný, než Maxmilián z Trautmansdorffu. Vyslal ho sem císaø, aby vyzvìdìl, jaké má Valdštejn další plány. Císaø nevybral Trauttmansdorffa ná hod nì. Vì dìl o je jich vzá je mých korektních vzta zích a oèe ká val od Trauttmansdorffa ob jek tiv ní zprá vu o Valdštejnovì situaci. Schùzka probìhla dvakrát v Trauttmansdorffovì domu na námìs tí. Vald štejn se snažil pøed Trautmansdorffem obhájit a slíbil okamžitì

***

LISTOPAD 2008

zahájit tažení do Bavorska. Na Trauttmansdorffa Valdštejn zøejmì neuèinil valný dojem. Vidìl pøed sebou pøedèasnì zestárlého, nemocí znièeného èlovìka na pokraji smrti, který se marnì snažil vysvìtlit nevysvìtlitelné. Pøesto se Trauttmansdorff zachoval tehdy k Valdštejnovi èestnì, zbyteènì ho neoèeròoval a polínko k všeobecné protivaldštejnské hysterii si nepøihodil. Poté, co zkrachoval Valdštejnùv výpad do Bavorska a švédská armáda dobyla Øezno, což byl klíè k postupu do Èech i Rakouska, se sta lo Vald štej no vo po sta ve ní neudržitel ným. Na vídeòském dvoøe se už otevøenì mluvilo o nutnosti Valdštejna nejen odstranit z èela armády, ale i o jeho fyzické likvidaci. Plán na Valdštejnovu vraždu dostával zøetelné obrysy. Jenom císaø Ferdinand II.stále váhal. Valdštejnovy pøedchozí zásluhy, kdy pro císaøe dobyl celé Nìmecko, a jeho dosavadní loyalita vyvažovaly pochybnosti i zákeøné pomluvy jeho nepøátel. V tomto okamžiku se císaø obrátil o dobrozdání na své tøi nejbližší rádce – bývalé Valdštejnovy pøátele, z nichž na prvním místì figuroval Maxmilián z Trauttmansdorffu. Byl poslední z císaøových spolupracovníkù, kdo se s Valdštejnem setkal. Nezávis le na so bì mì li cí sa øi sdì lit, jak s Valdštejnem naložit. Trauttmansdorffovi stejnì jako jeho dvìma spoleèníkùm bylo jasné, že Valdštejnùv osud je zpeèetìn a pokud se od nìho nebudou dostateènì distancovat, mohl by je jeho pád strhnout s sebou. Pro to ne vá ha li a jednoznaènì císaøi doporuèili,aby se Valdštejna za každou cenu zbavil. Zde se prù se èí ky Vald štej no va a Trautmansdorffova života naposledy protínají. Zatímco Valdštejn konèí svùj život 24.února 1634 na podlaze chebského domu s ranou v hrudi, Maxmilián z Trautmansdorffu nastupuje vrcholnou dráhu císaøského diplomata, slavnì zakonèenou jeho podpisem na prvním místì vestfálské mírové smlouvy. L.Thomayer

Všichni svatí v Horšovì Slovy Všichni svatí je oznaèován 1. listopad v katolickém kalendáøi , 2. listopad pak je vìnován Památce zesnulých. Všem svatým byly také zasvìcovány jedny z prvních kostelù v èeských zemích. Kostel Všech svatých stojí i v Horšovì. A to už nejménì od 12. století, jak dokazuje zdivo jižní a západní zdi lodi a také kostelní vìž. I když se z pùvodnì jednoho z významných center pražského biskupství stala postupnì pouhá poddanská ves, kostel v ní si svùj význam zachoval. Dnes by se mohl stát i malou praktickou uèebnicíc dìjiny architektury - ve 14. století získávají nìkteré jeho èásti podobu gotickou a samozøejmì se na kostele Všech svatých v Horšovì po roce 1648 (stejnì ja ko na vìt ši nì je mu po dobných) podepisuje i baroko. Interiér pak by mohl ožít díky zasvìcenému výkladu i jako uèebnice pøíbìhù (nejen) z Bible. Je velkým štìstím, že se tuto památku podaøilo zachránit a nádhernì zrestaurovat. Škoda jen, že pro mnoho lidí (a bohužel hlavnì z mladší generace) zùstávají církevní pa mát ky pou hý mi mrt vý mi ob jek ty a že se ignoruje jejich (nejen církevní), ale hlav nì kul tur ní a mo rál ní posleství. Marie Špaèková

***

Strana è. 15

Z HISTORIE K devadesátému výroèí vzniku Èeskoslovenska Po rážka èes ké ho sta vov ské ho vojska 8. listopadu 1620 v bitvì na Bílé hoøe byla po èát kem „kon ce èes ké sa mo stat nos ti“. Vìtšina politické elity èeského národa musela emigrovat z náboženských dùvodù a byla nahrazena cizinci, kteøí sloužili Habsburkùm a ti je zato štìdøe odmìòovali z majetku zabaveného nekatolíkùm. Èeský jazyk byl v úøedním sty ku postupnì nahrazen nìmèinou a v 18. století mluvil èesky jen lid. V období národního obrození v letech 1780 až 1848 se jako první aktivizovala inteligence. Staroèeši spolupracovali s èeskou šlechtou a mladoèeši se opírali o vznikající èeskou buržoazii. Od poèátku 20. století se významnou složkou èeské politiky stala èeskoslovanská sociální demokracie. Dne 28. èervence 1914 vy po vì dì lo Ra kousko – Uher sko vál ku Srbsku a vznikla první svìtová válka. Základem protirakouské strany byl zahranièní odboj v èele s Tomášem Garrigue Masarykem, který byl rozhodujícím faktorem v boji za samo stat ný èes ko slo ven ský stát. Po da øi lo se mu pøesvìdèit velmoci o nutnosti zaèlenit èeskoslovenské požadavky do váleèných cílù Dohody. Významnì k tomu pøispìly èeskoslovenské legie, které úspìšnì bojovaly proti vojskùm centrálních mocností (Nìmecko, Rakousko – Uhersko) v Rusku, Francii a Itálii. Dne 28. øíjna 1918 pøinesly noviny zprávu, že Rakousko - Uhersko kapitulovalo. Lidé v Praze zastavili práci, vyšli do ulic, strhávali rakouské dvouhlavé orly a vyvìšovali èervenobílé prapory. Zástupci Národního výboru se odebrali na místodržitelství, oznámili, že pøebírají moc a v odpoledních hodinách vyhlásili vznik samostatného èeskoslovenského státu. Vedení Národního výboru pøevzalo pro zásobování klíèový obilní úøad, po nìm místodržitelství a nakonec i velení nad vojenskými útvary. Sokolové vytvoøili dobrovolnické oddíly a ve mìstech vznikaly místní národní výbory, které pøebíraly moc. Èeští železnièní a poštovní úøedníci pøevzali dopravu a spoje, aparáty politických stran a národní aktivisté zaujali okamžitì místa tìch, kteøí se ještì báli vypovìdìt pøísahu císaøi. Vìtšina okresních hejtmanù a jiných úøedníkù pøešla dobrovolnì pod autoritu nového státu. Hodnì se slavilo a jásalo. Byla to masová akce celého národa. Národní a demokratická revoluce probìhla v èeských oblas tech ja ko blesk a bez kr vepro li tí. Po pøevratu pøevládala mezi Èechy radost z toužebnì oèekávaného míru a ze znovunabyté svobody. Hlavní problém nového státu vyplýval ze skuteènosti, že v èeských zemích žily tøi miliony Nìmcù. Tito pøíslušníci døíve vládnoucího národa se nechtìli stát v novém státì menšinou. Ustavili v okrajových oblastech své vlastní vlády a považovali se za souèást nové Rakouské republiky. Èeské vojsko obsadilo celé nìmecké území bez vážného odporu. Konec války a vyhlášení Èeskoslovenské republiky vyvolaly mezi èeskými vojáky na frontì obrovské nadšení. Zpívali, hráli na harmoniky a støíleli do vzduchu. Pøeplnìné nákladní vlaky je pomalu odvážely domù. Svobodná vlast je pøivítala èervenobílými prapory a naléhavými výzvami, aby nastoupili ke svým pùvodním útvarùm a zajistili poøádek v mladé republice, proti které se bouøili nìmeètí nacionalisté. Stanislav Gryc (pokraèování pøíštì)

Zpravodaj mìsta Horšovský Týn

Z pedagogických zkušeností pìti uèitelských generací… (IV. èást) V èasech císaøovny Marie Terezie a jejího následníka – syna Josefa II. (mezi lety 1740 – 1790), pùsobily v rakouském soustátí vesnické školy „triviální“ a ve vìtších dùležitìjších místech „hlavní“. Všechny školy, vèetnì vyšších „latinských“ byly pak svìøeny dozoru i pedagogickému vlivu katolických „duchovních pánù“. Na vesnických „školièkách“ se vyuèovalo takzvanému „triviu“ (èíst, psát a poèítat v obou zemských jazycích, tj. èesky a nìmecky). Vedle tìchto tøí základních oborù vyuèoval na „triviální“ škole nìkterý z duchovních „náboženství“ (tj. základùm køes•anské víry, mravnosti, lidského soužití a také orientaci v Bibli). Uèitel i duchovní mìli tehdy neobyèejnì širokou a mnohostrannou možnost všestrannì pùsobit na výchovu svých žákù a žákyò! Zejména v hudbì a zpìvu dosahovali venkovští „kantoøi“ víc než pozoruhodných výsledkù a vychovali velikou øadu dodnes známých skladatelù, orchestrálních dirigentù a virtuózù na nejrùznìjší hudební nástroje. Prakticky na každém kostelním kùru pravidelnì pùsobil dobrý smíšený orchestr, pìvecký sbor se sólisty – a samozøejmì schopný varhaník – improvizátor. Hráèe na jednotlivé nástroje si „kantor“ sám vychoval. Tato dlouhodobá tradice se hodnì zmìnila až na sklonku 60. let pøedminulého století zestátnìním skoro všech škol a pøijetím nejrùznìjších a neovìøených pedagogických soustav z velkých zemí svìta, zejména z Ameriky. Dá se naprosto spravedlivì øíci, že už tehdy dostala první „velkou ránu“ do té doby naprosto nezpochybnitelná školní kázeò. A nejen to, bylo tehdy naprosto zpochybnìno J. A. Komenským v polovinì XVI. století zcela jasnì vyjádøené „základní“ vzdìlání i køes•anská mravní výchova, navazující logicky a bezprostøednì na „školu mateøskou“, již tentýž J. A. K. vìnoval samostatný spis („Informatorium školy mateøské“). Až do osudového požáru mého rodného domku v Domažlicích (22. bøezna 2005) jsem uchovával v rodinném archivu výmluvný a pozoruhodný dopis našeho pøedka Jana Evangelisty Kramaty (1773 – 1837), psaný staršímu bratru Martinovi (1769), katolickému duchovnímu v Bøeznici, v máji (kvìtnu) 1798. Tam mezi jiným stálo: „Mohútné veøejné a obèanské otøesení, které k nám pøišlo z Francouzska i Englicka, zaèíná vnášet zlobu, nepokoje, nelad i neøád také do vlasti naší a nachází domov svùj postupnì více a více i v školách našich vlastenských! Bude-li tomu také i „dáleji“ doširoka otevøeno taktéž u stavùv duchovních, musíme se po právu obávati zásadního zhoršení mravnosti veøejné, právì tak jako vzdìlanosti i umu všeho národa našeho…“ Žel, že se nakonec uskuteènilo všechno to, co J. E. K. „ v máji“ 1798 pøedpokládal… Mgr. Jan Prokop Holý, Hostouò

Setkání po 30 letech Nejen na maturitu, ale hlavnì na krásné (z dnešního pohledu) doby svého studentského života si pøišli v sobotu 11. 10. do "Amareta" zavzpomínat absolveti tehdejší Støední zemìdìlské technické školy v Horšovském Týnì. Mnohé zážitky jim pøipomnìla jejich vzornì vedená tøídní kronika (škoda, že už její vedení v dnešní dobì "není moderní"). Do této kroniky pak také pøi každém setkání zapisují nové údaje, které se týkají pøedevším rodinných záležitostí a také samozøejmì zamìstnání. Øada z tìchto absolventù ( dnes již témìø padesátníkù) zùstala zemìdìlství vìrna, a• už jako soukromí podnikatelé èi zamìstnanci rùzných zemìdìlských spoleèností. Na svoji "zetéešku" vzpomínají vìtšinou rádi, nìkteøí z nich do støední školy (SOŠ a SOU) v Horšovském Týnì (i když už ne SZTŠ) poslaly studovat i své dìti. Na absolventy z roku 1978, stejnì jako na vìtšinu starších roèníkù, vzpomínají rádi i jejich tehdejší uèitelé. Pøes všechny jejich školní "prùšvihy" se od souèasných žákù èi uèòù pøece jen lišili. Nechybìla jim jistá úcta ke starším a také dávali podstatnì ménì najevo, že svìt patøí jenom jim. Marie Špaèková

SRAZ 8. TØÍD PO 25 LETECH (rok ukonèení ZŠ - 1983) se bude konat 15. 11. 2008 od 18.00 hodin v restauraci „Parkurbar“ (Akvabar - P. Záhoø) v Horšovském Týnì Tøídní uèitelé: Mgr. Vìra Mifková - 8.A Mgr. Vlasta Hulcová - 8.B Mgr. Vladimír Batel - 8.C Paed.Dr. Vladislav Menšík - 8.D Všichni, kdo se chcete sejít a spoleènì zavzpomínat na staré èasy, ozvìte se na tel. èísla: 607 601 593 Pavlína Kaufnerová (Divišová), 731 538 731 Jiøí Šimek ***

LISTOPAD 2008

***

Strana è. 16

CESTOPISY - tentokrát s Jiøím Horským Monte Casale/Parete centrale 1636 m (oblast Arco) Via Transylvánia 1.300 m VII UIAA Oblast v okolí jezera Lago di Garda je právem na zý vá na za hra dou Itá lie. Nad nej vìt ším, ale i nejkrásnìjším jezerem v Itálii se tyèí strmé vápencové stìny Gardských hor. Jsou protkány množstvím cest a stezek, které jsou památkami na krvavé boje I. svìtové války.

Èerven 2008 Cestu via Transylvánia jsem našel na netu. Zatím není v žádném prùvodci. Cestu udìlali rakušané: Florin Ularu, Sylvia Waldhausen, 17. 05. 2007. Zde je prùvodce od autorù: Brzy ráno okolo 4 hodiny pøijíždíme do Arca. Postavíme stany v kempu ZOO, který je pøímo pod stìnou Colodri. Odpoledne odjíždíme do nové oblasti: "Corno Di BÓ". Plotna dlouhá 110 m, max. obtížnost 5c. Lezení u jezera Lago di Garda. Druhý den na protažení tìla lezeme cestu Oceano 7a/AO (600m) na plotnách Plache Zebratte. Slunce nás spaluje.Cesta je osazena nýty. Dvì délky obtížnosti 7a jdou hákovat (A0), nýty jsou od sebe vzdáleny asi 1,5 m. S Mikulášem pøelézáme vše OS, nebo jak se to mezi skalkaøi dnes hodnotí. Staøí klasici si o zkratkách OS, RP, PP, atd. myslí své. Po 4 hodinách jsme nahoøe. O dvì hodiny rychleji než uvádí prùvodce. Pøesuneme se autem o 10km dále na sever. Vesnice jménem Pietra Murata je náš cíl. Vidíme impozantní masív Monte Casale, obhlížíme dalekohledem velikost stìny. Odhadujeme kudy vede via Transylvánia. Dojedeme až do následující vesnice Sarche (2km). Na malém námìstí lze parkovat u restaurace. Nad vesnicí se vypíná další hora Picol Dain (971m). Lezeme cestu: Amazonia VI (340m) od Zanettiho z roku 2005. V tìžších místech je osazena po 2 metrech žlutými nýty. Soubìžnì vede cesta také od Zanettiho: Orizzonti Dolomitici V+, použity bílé nýty. Nahoøe jdeme stále do kopce asi 5 minut a poté zaèíná hlavní masív hory. Stìna je 600m vysoká s nìkolika pøevisy. Zaèíná pršet. Chtìli jsme pokraèovat další cestou nahoru až na vrchol. Bohužel musíme se vrátit do kempu. První tøi dny po pøíjezdu do Arca, nám po obìdì vždy zaèíná pršet. Veèer po 18 hodinì, když se všichni vracejí ze stìny za kempem, lezeme s Mikym cestu: Via Ape Maja 7- (220m). Další den jedeme obhlédnout nástup do stìny, opìt chvílemi prší. Stoupáme cestièkou okolo lomu na vápenec. Musíme vystoupit o 300 výškových metrù. Slabì prší. Doufáme, že zítra bude sluneèno. Èím více se pøibližujeme ke stìnì, tím více se kolmo zvedá stìna a mizí v mracích. Nástup nacházíme snadno. Je zde oznaèena velikým mužíkem a první nový nýt je 1,5m vysoko. Vidíme po levé stranì asi 5m od nástupu další nový nýt žluté barvy. V popisu k cestì se píše, že žluté nýty jsou další nový projekt, který není zatím hotový. Vracíme se do kempu v Arcu. Zaèínáme balit do stìny. Chceme nejpozdìji v 7 hodin ráno být již ve stìnì. Podle prùvodce staèí do stìny jen jedna sada friendù a vklínìncù,smyce a 8 ks presek. Výstup trvá okolo 11 hodin. Takže balíme vìci a jídlo na dva dny. Kdybychom mìli nìjaké neèekané pøekážky a museli jsme ve stìnì bivakovat. Stìnou Monte Casale vede i nová Via ferrata Ernesto Che Guevara. Auto parkujeme u lomu. Zde se nachází veliké parkovištì. Od hlavní silnice je vyznaèena cesta na parkovištì ukazateli na Ferratu Che Guevara. Miky je tak natìšen, že zapomnìl zásobu pitné vody do stìny v kempu. Ale veèer si vše peèlivì pøipravil. Hlavní je voda, povídal. Mìl strach jestli mu budou staèit 3 l vody. V autì mám 1,5 l vody, musí Mikymu vystaèit. Mám také 1,5 l vody. Ráno je lom ještì uzavøen, vycházíme v 6 hodin ráno. Dírou v plotì prolézáme a jdeme po široké cestì, což není takové stoupání. Za 30 minut jsme na nástupu. Máme za sebou 300 výškových metrù, upoceni až na …. Nastupujeme cestu: Via Transylvánia VII. 1100 m. První délky jsou lehké, obtížnost 5+ až 7-.Ve druhé délce slyším zvuk padající pet láhve. Miky odhazuje jedinou svou vodu do údolí. Samozøejmì nechtìl, ale vypadla z batohu. Tak nahoru je to už jen pouhých 18 délek, 1000m a máme 1,5 l vody na dva muže. Kdo se napije první je srab!!! Lezeme rychle, jsou vidìt nové nýty po 8-12 m. Nìkteré délky jsou mírnì lámavé. Také jedna veliká police s mírným sklonem 45% (150m) se celá sype, obtížnost 3. Ale i zde jsou po 20 m nýty! Štandy jsou osazeny dvìma nýty. Délky jsou vetšinou 55 – 60 m. V topu mají zakresleny køížky (nýty), tak poèet pøesnì sedí. V 18 délce je vrcholová kniha. Cesta má zatím tøetí pøelez. První dva pøelezy jsou od autorù cesty, podruhé je zapsána jako inspekèní cesta. Jen dolez poslední délky nás zmátl. Pùvodní nýty na štand jsou uøezány. Musí se traverzovat (50 m) na pravou stranu, po výrazné polici, široké 1 metr. Jsou vidìt 4 nýty. Na konci cesty jsou pod kamenem lezaèky la Sportiva Fiveten, zøejmì od prvovýstupu. Nejtìžší je 19 délka obtížnost 7. Nejvíce se nám líbí délky obtížností: 6, 6+, 7-, 7, které jsou v pevné skále. Lezení si každý užije dostateènì. Rajbasy v plotnách, mírné pøevisy, kolmé stìny, kouty, atd… Uznáváme, že cesta je krásná linie. Za 8 hodin pìkného lezení jsme nahoøe. Není to vrchol. Ten je o 300m výše, 45 minut chùze. Sestup trvá dvì hodiny. Musí se ještì nastoupat asi 50 m po levé stranì, pøi hranì stìny. Dále kudykoli dolù na západ, pøíkrým klesáním. Sestupuje se hustým lesem kde je vlhkost a chvílemi to pìknì klouže. Narazíte na èervenou znaèku CAI - èíslo 427, která vede z vrcholu do vesnice Sarche. Zde je na malém námìstí zastávka autobusu, jezdí do Arca skoro každou hodinu. Nebo návrat k autu do vesnice Pietra Murata pìšky. Vzdálenost pøibližnì 2 km. Via Transylvánia doporuèujeme všem, kdo si chtìjí zalézt dlouhou cestu na vápnì. Horolezci: Jirka Horský (UltraAnt climbing club Praha, HO Union Plzeò)¨a Mikuláš Krutský (AdrenalinePit Praha)

Zpravodaj mìsta Horšovský Týn

***

LISTOPAD 2008

***

Strana è. 17

KLUB ÈESKÉHO POHRANIÈÍ Neonacismus a souèasný svìt! Na toto téma 3. 10.2008 hovoøila europoslankynì Evropské unie Jana Bobošíková v Lidicích na vzpomínkové akci. Nejprve vysvìtlila, že neonacismus je politickým hnutím, navazující na nacismus. V souèasné dobì, kdy je znovu na vzestupu, modernizuje metody své propagace, využívá právních klièek, neèinnosti policie i politikù v nìkterých zemích. Novým jevem je také zakládání paramilitantních neonacistických organizací, napøíklad v Maïarsku „Maïarská garda“ i u nás v Èesku oddíly „Národní gardy“ a „Dìlnické strany“, ultrapravice v Rusku a USA. Neofašisté se zvedají v Itálii, USA, Velké Británii. Podobné organizace jsou v Belgii, Litvì, Lotyšsku, Estonsku, Švýcarsku, Francii, Rumunsku, Chorvatsku, Bos nì, Na Ukra ji nì, Dán sku, Nor sku, Švédsku, Polsku, Nizozemí, Argentinì a koneènì i v sousedním Rakousku, kde výraznì posílili pravicoví populisté, kteøí se netají svým antisemitismem. Bláhovì jsme se domnívali po druhé svìtové válce, že svìt už nikdy nedovolí, aby se nacisté a fašisté mohli spolèovat a veøejnì vystupovat. Nedbali jsme ani u nás varovných slov bývalého prezidenta Eduarda Beneše z prosince r. 1945, kdy mluvil o nacistech a fašistech. „Pøijde chvíle, kdy se tito viníci budou pøed svìtem a sebou samými oèiš•ovat z toho, co napáchali. A budou svým lžím sami vìøit. A koneènì pøijdou opìt, aby od oèiš•ová ní pøe šli k útoku.“ Od slov prezidenta Beneše uplynulo 63 let. A lidé jakoby zapomnìli. Organizovaných neonacistù je jen v Èeské republice od pìti do deseti tisíc, v Evropì desítky tisíc, celosvìtovì statisíce. Pronikají do armádních a bezpeènostních jednotek. Pøihlížíme tomu, jak roste poèet rasistických útokù. Neonacisté a pravicoví extremisté usilují o odstranìní demokracie, pøitom jsou ochotni použít nìkteré z forem násilí. Musíme udìlat všechno proto, abychom zabránili vzestupu neonacismu a nacionalismu všeho druhu. Nesmíme èekat, až se mezi neonacisty našimi, evropskými nebo svìtovými znovu objeví charisma tic ký vùd ce, schop ný ma nažer, všehoschopný demagog. Neonacismus je nutné každo den nì po jme no vá vat, každo den nì odmítat. Paní Bobošíková nezapomnìla pøipomenout, že neonacistùm nahrávají i nìkteré církve! Vatikán dlouho nechtìl vidìt existenci koncentraèních táborù a v 30 letech uzavøel konkordát s Hitlerem. Souèasný katolický papež byl ve svém mládí èlenem mládežnické nacistické organizace „Hitlerjugent“. I souèasné kontakty sudetonìmeckého landmanšaftu, katolické církve a nìkterých politikù jsou kdykoliv doložitelné. Pokud jde o muslimy, je tøeba øíci, že islamisté v masovém mìøítku vìtšinu myšlenek neonacistù podporují. Napøíklad Mufti z Jeruzaléma byl ce lou vál ku jed ním z po rad cù Hit le ra. V Egyptské Káhiøe je možné si koupit mnoho nacionalistických knih. Jsou to jen výòatky z proslovu Jany Bobošíkové, které, jak sama øekla, jsou doložitelné a pro nás všechny, kteøí nechceme, aby se vrátily hrùzy koncentraèních táborù, výstrahou, nebýt neteèné k obnovì neonacismu! My, jako klub èeského pohranièí, jsme si plnì vìdomi, co pro naší ze mi zna me na la ztrá ta na še ho úze mí po zrádné mnichovské dohodì, po které nakonec celé naše území se stalo protektorátem „Èechy a Morava“, pod Hitlerovským Nìmeckem. Ještì dnes žijí pamìtníci krutostí,

Zpravodaj mìsta Horšovský Týn

které nacismus a fašismus napáchal. I proto jsme pro studenty SOŠ a SOU v Horšovském Týnì 25. 9. 2008 uskuteènili zájezd do Lidic, aby mládež vìdìla, co nacistické hnutí zapøíèinilo. Pøikládám k tomuto èlánku dojmy nìkterých studentù ze zájezdu do Lidic a vìøím, že pro nì byl opìt výlet pouèením pro jejich další život. I beseda pro studenty s panem Václavem Volfíkem jistì pomohla studentùm pøiblížit dobu po „Mnichovské dohodì“ pro náš národ tak tragickou. Vìøím, že se budou sami snažit dále získat další vìdomosti z historie našeho národa a podle možností nedovolí, aby se znovu nacistické myšlenky dále šíøily. Pøipomínáme vše co nacismus napáchal ne pro od pla ty, ale pro po zná ní skuteèností, kterou lidstvo musí vždy znovu prožívat v podobì válek a násilností – dovolí-li takovému hnutí dále se rozvíjet. Za KÈP Horšovský Týn, Popelková

Zážitky a dojmy studentù SOŠ a SOU Horšovský Týn, Lidice 25. 9. 2008 Lidice Lidice, spálená vesnice, hoøí tu jen svíce, a pár vzpomínek na krásné útoèištì, kde prosperita byla, a krutost jedním mávnutím, život mnoha lidí ukonèila. Když na památném místì stojím, kolena se mi hrùzou chvìjí, co všech život lidí v popel, Nìmci promìnili, aniž by krásu svìta ochutnali. A kdo jim právo vše krásné nièit dal, když nevidìli tento svìta kraj. Proto, Bože, v dobré vùli, chraò nás pøed zlem, pøed režimy, v nichž vládne krutá ruka… …Vý let do Li dic bych na zva la vel mi zajímavým. Jsem ráda, že jsem se dozvìdìla nìco nového o hrùze, která je souèástí nejen dìjin Èechù, ale i celého svìta. Myslím si, že by se do lidického muzea mìl podívat každý. Jelikož ten, který by uslyšel ètení dopisù dìtí, co psaly svým rodinám z koncentraèního tábora, by musel být dojat. Urèitì by mu zùstala hluboká stopa v duši. Kdybych mohla, doporuèila bych tento výlet do Lidic pøedevším lidem, kteøí ve svém srdci fašismus stále mají a propagují ho. Možná by ta návštìva jejich srdce obmìkèila… Li di ce na mì za pù so bi ly ja ko mís to, kde se stala velká tragédie. I v souèasné dobì, po tolika letech od tìchto událostí, jsme pocítili velkou úzkost a smutek. Tato exkur ze by la pro nás vel kým pøí no sem do budoucího života. Myslím si, že toto místo by mìl na vští vit každý mla dý èlo vìk, aby vidìl, co patøí k èeské minulosti… Celý výlet se mi moc líbil a jsem ráda, že se nìkdo snaží, abychom nezapomnìli, co èeský národ prožíval v minulosti. Snad nejvíce mì zaujaly sochy dìtí, které se již nikdy domù nevrátily. Ale musím pøiznat, že mì za u ja lo úpl nì vše. Moc dì ku ji a doufám, že se budou takovéto výlety konat i do budoucna…

***

LISTOPAD 2008

SOUKROMÁ ZŠ ADÉLKA MAŠOVICE Také vám pøijde neuvìøitelné, že už skoro dva mìsíce nejsou prázdniny? Ani jsme se nenadáli a je pøed ná mi spousta práce, povinností, ale také prima zábavy, pøi které se hodnì nauèíme. My jsme s èástí žákù v záøí odcestovali do Španìlska, abychom poznali kus Evropy, její památky, pøívìtivost lidí, nekoneènou hladinu moøe, vysoké vlnobití, ale také tøeba historické španìlské slavnosti. Cestou jsme navštívili francouzské mìsto Montpelier, kde jsme si prohlíželi øímský akvadukt, vítìzný oblouk a další historické objekty. Ve Španìlsku jsme letos zvolili pobyt ve starobylém mìstì Peòiscola, které je charakteristické pøedevším hradem, na kterém pøebýval svého èasu Pa pa Lu na. Uby to vá ni jsme by li pøí mo u pláže a ve vlnách se dìti dostateènì vyskotaèily. Èást dne jsme se uèili, èást vìnovali radovánkám v moøi a veèer procházkám v his to ric ké èás ti. Mì li jsme štìs tí, že se po celý týden konaly maurské slavnosti s mnohým kulturním doprovodem. Nevynechali jsme ani pøíležitost zajet si do tamìjších dvoutisícových hor, poznat hrad Morella - byl úchvat ný (vèet nì ochutnávek sýrù a klobás ..mòam), neménì zajímavý byl i klášter a roz hovor s mnichem. Blíz ko apartmánù jsme pro zmìnu èasto mluvili s èernochem, který tam prodával africké sošky, a skoro na èestné slovo jsme mu museli slíbit, že mu pøíští rok pøivezeme nevìstu, protože jsou prý Èeši moc prima lidi. Cestu od moøe domù jsme nemìli v jednom kuse, ale prošli jsme si ještì nejnavštìvovanìjší èást Barcelony a Ženevu. Krásné parky poblíž jezera byly i s rùznými prùlezkami, kde se dìti mohly protáhnout pøed dalším sezením v autobuse. Také jsme vidìli sídlo OSN a v klidu prochodili botanickou zahradu. Pro zemìpis, dìjepis a zážitkopis jsme udìlali opravdu dost.

Po ná vra tu od mo øe jsme ne moh li se staršími žáky vynechat výlet do Prahy, kde byly u pøíležitosti 40. výroèí vstupu okupaèních vojsk - 21. srpna 1968 - mnohé akce a výstavy. Co jsme vidìli, nám z hlavy jen tak nevyklouzne.

***

Strana è. 18

SOUKROMÁ ZŠ ADÉLKA MAŠOVICE

Mezinárodní filmový festival pro dìti a mládež Juniorfest 2008

Další výroèí 28. záøí, sv. Václav Pracovali jsme ve skupinì, práce byla pøíjem ná. Jed na sku pi na zjis ti la život o Václavu, druhá vše o jeho vraždì a 3., ve které jsem byl i já, hledala pranostiky o sv. Václavu a písnièku o nìm. Pøipravili jsme si pro ostatní divadlo. Po hodinì jsme se pøe mís ti li do tì lo cviè ny, kde každá skupina pøedvedla svoje divadlo. Dozvìdìli jsme se, že ho nechal zavraždit jeho bratr Boleslav ve Staré Boleslavi 28. 9. 935 n. l. Po své smrti byl prohlášen za svatého. Michal 6. tøída

"Expedice voda" V mì sí ci øíj nu jsme se pøi pra vo va li na „Expedici voda“, což znamenalo, že jsme se cosi dozvídali o vodì pøímo ve škole a na závìr jsme se vydali vlastními autobusy za poznáním do reálu. Voda nám byla natolik naklonìna, že od rána lilo jako z konve... Dorazili jsme do Klatov, kde jsme se ponoøili do ta jù èis tiè ky, a pak jsme vy ra zi li do úpravny vody Milence. Byli jsme mile pøijati odborníky, kteøí nám vše ukazovali a vy svìt lo va li. Pro vo zy jsou chrá nì ny pøísnými bezpeènostní mi pravidly, takže ve chvíli, kdy se jeden z žákù v labyrintu cho deb ztra til, byl vzá pì tí ob je ven bezpeènos tí ka me rou a pøí sluš ným pracovníkem odveden na vrátnici. Pøehradu Nýrsko už jsme zkoumali v pláštìnkách a kvùli dešti jsme museli oželet výpravu do pøírody za nalezením nìjakého prvotního vodního pramínku...

Zpravodaj mìsta Horšovský Týn

Vážení a milí ètenáøi, obyvatelé Horšovského Týna mezinárodní filmový festival pro dìti a mládež JUNIORFEST 2008 je minulostí. V nedìli 21. záøí 2008 se v sále kina v Horšovském Týnì uskuteènilo slavnostní zakonèení festivalu. Samozøejmì nesmìlo chybìt ani základní zhodnocení festivalu. Jak to vše dopadlo? Na festivalu, který zaèal ve ètvrtek 18. záøí 2008, bylo uspoøádáno 15 filmových projekcí a øada doprovodných akcí, které zhlédlo více jak 4 500 dìtských i dospìlých divákù. V den slavnostního zahájení všechny (a pøedevším herce Stanislava Fišera) okouzlily hrané scénky místních ochotníkù, v èele s panem Kunešem. Byla to opravdu skvìle vymyšlená a zahraná podívaná. Dìkujeme! Festivalová auta s festivalovými hosty v rámci organizace festivalu najezdila více jak tøi tisíce kilometrù! Tímto velmi dìkujeme panu Šmuclerovi za podporu! Bìhem festivalu pøipravovali dìtští novináøi s herci, poøadateli a režiséry rozhovory, které byly otištìny v jejich festivalových novinách. Upøímnì dìkujeme za jejich vydávání celému týmu novináøù v èele s paní uèitelkou Horáèkovou a pány Thomayerem a Strakou. Obrovským lákadlem pro diváky bylo setkání s režisérem filmu „Tøi oøíšky pro Popelku“ Václavem Vorlíèkem a nejkrásnìjším princem Pavlem Trávníèkem. Toto setkání v Erbovním sále hradu a zámku Horšovský Týn si nenechalo ujít více než 200 divákù. Tímto patøí velké díky panu kastelánovi Rosendorfskému za propùjèení tak krásných, pohádkových prostor. Dìtské publikum nejvíce zaujala premiéra poøadu „Bludištì na cestách“ za úèasti oblíbeného moderátora ostravského stutia Èeské televize Romana Pastorka. Všichni festivaloví hosté byli atmosférou mìsta Horšovský Týn i samotného festivalu nadšeni, což deklarovali podìkováním organizátorùm a slibem, že festival v pøíštím roce znovu navštíví. Svou pøítomností poctil festival Stanislav Fišer, který zahájil v Horšovském Týnì svou výstavu obrazù probíhající na hradu a zámku. Festival dále navštívili tito umìlci: herec Jiøí Lábus, herec Miroslav Táborský, režisér Jiøí Strach, hereèka Bára Štìpánová, hereèka Eva Hrušková, herec Jan Pøeuèil, sourozenci Matyáš a Anièka Valentovi, herec Pavel Trávníèek, herec Lukáš Langmajer, hereèka Dana Bartùòková, zpìvaèka Milena Soukupová, hereèka a zpìvaèka Petra Èernocká s Jiøím Pracným, moderátor Roman Pastorek, dramaturgynì Marcela Pittermannová, dramaturg Václav Èapek a další. Je jednoznaèné, že se jedná o festival, který má jedineènou rodinnou atmosféru. Diváci i hosté si pochvalují vzájemné setkávání s tvùrci pøi projekcích èi jen tak na ulici. Byli jsme svìdky velké øady krásných setkání hereckých osobností s veøejností. Dovolte, abych Vám všem touto cestou podìkovala za Vaši podporu festivalu Juniorfest. Dìkujeme pøedevším zástupcùm mìsta Horšovský Týn za podporu, všem sponzorùm, hotelu Gurmán za profesionální a pøesto rodinný pøístup k hostùm, zamìstnancùm MKZ Horšovský Týn za jejich obìtavou práci bìhem festivalu a všem dalším, kteøí nám pomohli uspoøádat hezký festival. Tìším se na setkání na pøíštím roèníku Mezinárodního filmového festivalu pro dìti a mládež JUNIORFEST 2009. S pøátelským pozdravem Bc. Judita Soukupová, øeditelka festivalu

***

LISTOPAD 2008

***

Strana è. 19

Mezinárodní filmový festival pro dìti a mládež Juniorfest 2008 jenom zavøení u televi zorù a provozuje se tady èilý spoleèenský život. Kdybyste se nestala dramaturgem, jaké povolání byste zvolila? Já jsem si pùvodnì myslela, že bych chtìla být lékaøka, ale mìla jsem moudrého tatínka a ten mì dobøe znal. A tak se velmi shovívavì usmíval a šel a pøinesl slepici a øekl mi: „Vykuchej ji!“ A tak už jsem pak nechtìla být lékaøkou, protože bych to nikdy nedokázala. A jsem tomu ráda, protože jsem potom byla celý život dramaturgem a moc mì to bavilo. A proè právì dramaturg?

Juniorfest nás zaujal Ve dnech 18.–21. záøí v našem mìstì poprvé probìhl mezinárodní filmový festival festival pro dìti a mládež Juniorfest. Z deseti filmù si mohl každý vybrat podle svého gusta. Byly promítány pohádky, dobrodružné i pouèné filmy. Nám se nejvíce líbil nový film Prosincoví kluci a starší pohádka Zubejda a Lotrando. Celý Juniorfest byl krásnì pøipraven a bylo tam spoustu zajímavých doprovodných akcí: prùvod hercù, vernisáž obrazù herce Stanislava Fišera, televizní Bludištì, besedy s filmovými herci a režiséry atd. Je velice tìžké vybrat tu akci, která se nám nejvíce líbila. Ale když musíme volit, tak u nás zvítìzí akce „Vaøíme na zámku“. Soutìže se úèastnila celkem ètyøi družstva pod vedením slavných osobností napøíklad Petry Èernocké, nebo Jiøího Langmajera. Týmy soutìžily ve škrábaní brambor, ve výrobì ovocného salátu a hodu oškrábaných brambor do kruhu. Vyhrálo družstvo Petry Èernocké. Byla pøipravena i soutìž pro diváky „O nejkrásnìjší vaøeèku“. Vyhrál ji èlen redakce našeho školního èasopisu Štìpán Rubáš. Na besedách jsme si povídali s herci sourozenci Valentovými, s paní Bárou Štìpánovou, panem Miroslavem Táborským a panem Jiøím Lábusem a dalšími významnými osobnostmi filmu. Nejvíce nás okouzlila svým šarmem a skrom nos tí dra ma tur gy nì Mar ce la Pit ter man no vá. Ni kdo si asi ne u vì do mu je, že po režisérovi je hlavním èlovìkem dramaturg. Paní Pittermannová stojí za celou øadou známých filmù a pohádek. Rozhovory a aktuality z festivalu jsme uveøejòovali dennì v bulletinu Juniorfest. Dva z nich se uskuteènily až v nedìli a nebyly uveøejnìny, nabízíme je proto ètenáøùm zpravodaje:

ROZHOVOR S JIØÍM LÁBUSEM Jak si stále udržujete veselou náladu? Já? A jak víš, že mám poøád veselou náladu? Co? To tak vy pa dá, viï? Tak já se snažím nièím se nerozèilovat, tak je to. Mùžu se zeptat, jestli to není tajné, jaký byl váš nejvìtší trapas? Trapas. Tak jaký byl mùj nejvìtší trapas? Každou chvilku se mi nìco pøihodí. Jel jsem nedávno tramvají a vedle mì stál nìjaký pán a „mobiloval“ manželce. A pak øekl: „Hele, vedle mì stojí pan Lábus, on ti nìco hezkýho øekne! Pane Lábus, prosím vás, øeknìte nìco tady mojí manželce do telefonu, ona neví, že jezdíte taky v tramvaji.“ No a já jsem vzal ten mobil a povídám: „ Dobrý den, tady Lábus.“ A ona odpoví: „To na mì nezkoušej, já tì stejnì poznám, ty debile!“ Tak pánovi povídám: „Ona vám øekla, že jste debil a že vás stejnì pozná!“ A manžel si vzal telefon a hned jí øekl: „ Prosím tì, je to on! Proè bych ho asi napodoboval? To víš, že jo!! “ A zaèal se tam s ní pìknì hádat… To bylo pìknì nepøíjemný, to byl pro mì trapas… Máte rád humorné nebo dramatické role? Když je dobrá humorná role, tak velice rád hraju humornou. A když je dobrá dramatická role, tak pro zmìnu hraju rád dramatickou. To záleží na tom, jak je ta role napsaná, víš? Hrajete èasto pro dìti. Proè? No protože jsem byl za prvé èasto obsazován do rolí pro dìti. A za druhé, tyhle scénáøe bývají èasto mnohem kvalitnìjší než scénáøe pro dospìlé.

Zpravodaj mìsta Horšovský Týn

Kdo je vaším nejlepším kamarádem? Kamarádem? Tak já mám pøátel dost, musím øíct, za ty léta. Hlavnì v divadle, kde hra ju, jsme všich ni hod nì ka ma rá di, ale opravdu mým velkým pøítelem a kamarádem je pro mì pan Oldøich Kaiser, protože jsme tak nìjak naladìni na jednu stejnou notu… Máte svou práci rád? Stále ještì ano. Mám svou práci rád! A otázka na závìr, hrajete ještì poøád v Ypsilonce? Hraji ještì v Ypsilonce, ale ještì úèinkuji i v jiných divadlech – napøíklad v divadle Kalich ve Viole a v divadle Ungelt. Pøijïte se podívat! Tak dìkujeme a nashledanou.

ROZHOVOR S DRAMATURGYNÍ MARCELOU PITTERMANOVOU By la jste už nì kdy v mi nu los ti v Horšovském Týnì? Nebyla, a lituji toho, protože je to krásné mìsteèko, nebo spíše mìsto, pardon, abych se vás nijak nedotkla. Jsem ráda, že jsem mìla možnost sem pøijet. Co vás tady nejvíce zaujalo? Co mì tady zaujalo? No mì pøedevším moc pøekvapilo, že tady nejsou vidìt hned z centra mìsta žádné paneláky a že je tady taková prima atmosféra. Že se tady hraje ochotnické divadlo, že je zde veliké kino, že je zkrátka vidìt a cítit, že tady lidé nežijí

***

LISTOPAD 2008

Mìla jsem odjakživa ráda filmy. Poøád jsem chodila do kina na všechno, co bylo mládeži pøístupné, a naše babièka o mnì vždycky s legrací øíkala: „To je naše biografáøka ! A potom jsem byla v Èeských Budìjovicích a tam mìli ètyøi kina. Já jsem chodila do všech poøád dokola, nìkdy i dvakrát dennì. Proto jsem se chtìla podílet na tvorbì vlastních filmù. Poznávají vás lidé na ulici? Ne, díky bohu ne… Protože dramaturg je takový pìknì schovaný, on vlastnì nemá být vidìt, ale musí být díky nìmu všechno okolo filmu v poøádku. Když všechno hezky klape, to je jeho dobrá vizitka. Na jakém filmu byste se v budoucnu podílela nejradši? Ur èi tì na nì ja ké po hád ce… Já jsem vždycky nejradìji spolupracovala na pohádkách a komediích. Dìlala jsem tøeba Dívku na koštìti, nebo Šest medvìdù s Cibulkou, nebo pohádku – Tøi oøíšky pro Popelku, ale také tøeba Páni kluci s paní režisérkou Vìrou Plívovou. A na co se tedy mùžeme tìšit právì teï? Právì teï spolupracuji na nové pohádce se Zdeòkem Troškou, pracovní název naší pohádky zní Èerná princezna a je podle Boženy Nìmcové – Neohrožený Bohumil. Díváte se stále ráda na své filmy? Ale jo, na ty, které mám ráda, se s radostí znovu a znovu podívám. A jaký máte pocit, když se na nì díváte? Pocity mám èasto smíšené. Nìkdy si tøeba pomyslím – tak tohle se moc povedlo, anebo naopak, tohle mohlo být lepší, jenže u filmu už se to nedá zmìnit, protože je to jednou provždy natoèené a hotovo. Tøeba u divadla mùžete s každým pøedstavením ještì i pozdìji pracovat a mìnit jej, ale u filmu už to nejde. A tak to se po tom trá pím, když vidím, že nìco mohlo být udìláno lépe. A naše poslední otázka, jaké máte záliby ve svém volném èase? Ve volném èase? Já mám šest vnukù, tak jsem vytížená babièka, a také mám malou koèièku, kterou mám moc ráda a øíkám jí „Fucht le“, pro tože je oprav du vel mi svérázná. No a také ráda ètu a moc ráda vaøím… Pa ní Pit ter ma no vá, dì ku je me za rozhovor. Adam Hrubý, Martin Steiner, Veronika Tomanová, Olina Tøeštíková, ze školní redakce ZŠ Horšovský Týn

***

Strana è. 20

ZE SPORTU

STØELCI Obèanské sdružení Støelci Horšovský Týn uspoøádalo dvì akce pro pracovníky Chránìné dílny Soutìž ve støelbì ze vz. pušky se konala 4. èervence na støelnici za høbitovem. Zúèastnilo se 13 závodníkù z CH. D. plus dva poøadatelé. Poøadí: 1. Václav Hájek 2. Václav Terzl 3. Marta Huïová 4. Jana Macánová 5. Zdenìk Kvasnièka 6. Jana Macánová ml. 7. Jana Sedláèková 8. Iva Lisá 9. Zdena Cákoóvá 10. Boži Andìlová 11. – 13. místo si stejným poètem bodù rozdìlili Alena Ludvíková, Marek Adamec a Josef Verunìk. První tøi soutìžící dostali diplom a cenu. Tím to nekonèilo, úèastníci si na ohni opéka li špe káè ky, hrá lo se na ky ta ru, mandolinu a zpívalo povìtšinou trampské písnièky až do pozdních noèních hodin. Pro „vel ký di vác ký ohlas„ se dal ší støelecká soutìž konala o 14 dní pozdìji na stejném místì znovu. Prùbìh byl stejný, pouze støelba se nehodnotila a byla brána jako trénink na možné další akce. Vel ký dík pa t øí pa nu M. Sed láè ko vi za zajiš tì ní a do voz pa li vo vé ho døe va na oheò. Všem zúèastnìným se obì soutìže líbily, do konce roku možná uspoøádáme další. Po tìch to ak cích pøi šla ješ tì jed na, rozsahem mnohem vìtší a tou byla opìt velká støelecká soutìž o putovní Svatoanenský pohár. Úèastníkù bylo kolem 160-ti a zde jsou výsled ky: Vzdu cho vá pis to le – do spì lí: 1. Purnochová Pavla - 44 bodù 2. Janda Pavel - 42 b. 3. Solnièka Miroslav – 40 b. mládež: 1. Klauber Luboš - 36 b. 2. Vlasák Jan - 36 b. 3. Vébr František - 28 b. Vzduchová puška - dospìlí: 1. Barták Josef - 45 b. 2. Klauber Ludìk - 43 b. 3. Janda Pavel - 43 b. Mládež: 1. Pospíšil Patrik - 34 b. 2. Klauber Luboš - 29 b. 3. Èervený Jaroslav - 29 b. Majitelem putovního poháru se stal pan Barták Josef. Soutìž probìhla za pìkného poèasí a my si budeme pøát pøíští rok zrovna takové. Ví tì zùm te dy bla ho pøe je me a ostat ní si zatím doma potrénují, aby byli na dalších støeleckých soutìžích ještì lepší. Za výbor horšovskotýnských støelcù: Jiøí Bezpalec a Ivan Popoviè

Zpravodaj mìsta Horšovský Týn

VODÁCKÝ ODDÍL "SEDMIÈKA" Slalomy v Blovicích (4. øíjna 2008) Blovická „šupna“. Pojem mezi vodáky. Neèekejte nic smrtelnì nebezpeèného. Je to jen úžasné korýtko, které musí v Blovicích každý rok nainstalovat na tamní jez, aby jej závodníci dokázali zdolat. Ten, kdo ji netrefí (a každý rok se to nìkomu podaøí), pak k velikému obveselení všech pøihlížejících drncá po jezu a snaží se dohnat nepøíjemnou ztrátu. Jako prémii získává s tímto výkonem spojenou popularitu. Prostì závody, kam se všichni jezdí hlavnì pobavit a v podstatì se i rozlouèit se sezónou. Takže v sobotu ráno se navzdory velice chladnému poèasí našlo dost „šílencù“, kteøí témìø potmì nakládali lodì na vlek a vyráželi do Blovic. Díky nízkému poètu závodníkù se program závodu „scvrknul“ do jednoho dne. Znamenalo to dvojnásobný poèet jízd a samozøejmì i podstatnì vìtší fyzickou zátìž. Zase ale nebyla šance na bøehu tolik „vychladnout“. Zejména ti, kteøí se rozhodli startovat ve více kategoriích nevìdìli kam døív skoèit. Snaha se ale vyplatila mìrou vrchovatou a odpoledne pøi vyhlášení výsledkù znìlo jméno našeho mìsta velmi èasto. Zejména v kanoistických disciplínách jsme témìø v každé vìkové kategorii mìli svého zástupce na stupních vítìzù. Takže si na závìr sezóny skoro všichni rozšíøili svoji sbírku diplomù. Docela dobrá motivace pro pøíští rok. Soupeøi, tøeste se!! Ahoj vodáci

***

LISTOPAD 2008

***

Strana è. 21

ZE SPORTU Florbalová sezóna se rozbìhla naplno, všechny naše oddíly se již zapojily do bojù ve svých soutìžích

Muži již mají odehránu celkem 6 zápasù (2 kola CFBU Domažlice a Klatovy a 1 kolo BLMF v Ne zvìs ti cích) z to ho pou ze 1 vítìzství a 1 remíza a junioøi 4 zápasy (2 kola CFBU v Chebu) 1 vítìzství, 1 remíza a 2 prohry. Za FBC GO-GO Horšovský Týn Karel Hencl

1. kolo Juniorù – 5. 10. 2008 Cheb

ELÉVOVÉ Naši nejmenší vstoupili de sezony 19. 10. 2008 v pro nás nové soutìži, pod hlavièkou ÈFBU, elévù. Sice vìtšina klukù by ještì mìla hrát soutìže pøípravek, ale v Plzeòském kraji není dostatek takto mladých týmù. Hned prv ní tur naj byl na šim domá cím. Bohužel stejnì jako muži a junioøi musí i elévové odehrát své domací zápasy ve sportovní hale v Domažlicích, jelikož v Horšovském Týnì ne ní roz mì ro vì vhod ná tì lo cvièna. V tomto první kole jsme podlehli v prvním zápase FBC Plzeò 1:8 a pak i Huricanu Karlovy Vary 2:12 ve tøetím zápase jsme porazili Slavii VŠ Plzeò 7:2. Další zápasy nás èekaji 9. 11. v Plzni a 23. 11. v Nové Roli u Karlových Varù.

DÍVKY Holky už mají za sebou 8 zápasù 6 v ženské sou teži BLMF a 2 v Cho tì šov ské žákovské lize. 5. 10. 2008 odehrály 3 zápasy BLMF v Chrástu. Zde holky uhrály remízu 2:2 s Koterov Ladies, 1:1 s FBC Staòkov a 1:1 s SK Notorfloric Plzeò. 10. 10. vyrazily dìvèata na první kolo Chotìšovské ligy. Zde holky ukázaly, že souboje v BLMF se staršími soupeøky z nich dìlaji zkušené hráèky. V obou zápasech nedaly svým soupeøkám šanci. Nejdøíve porazily vysoko Nýøany 13:1 a pak bez vìtších problémù porazily i Chotìšov B 3:0. 19. 10. vyrazily holky na další zápasy BLMF do Plznì. Nejdøíve podlehly PSAF Koterov 3:4, ve druhém zápase porazily Sokol Plzeò 3:2 a ve tøetím podlehly Nezvìsticím 0:2. 8. 11. je èekají domácí zápasy soutìže BLMF. Toto je soutìž v malém florbale, kdy hrajou v poli pouze 3 hráèky + brankáøka. Tato soutìž se hraje na menším høišti, a proto mùžeme naše domácí zápasy odehrát ve sportovní hale zde v Horšovském Týnì. Tímto bych chtìl pozvat všechny fanoušky 8. 11. 2008 na 3 kolo BLMF. Pøijïte podpoøit naše dìvèata. Urèitì uvidíte i plno dalších zajímavých zápasù. Zaèátek turnaje plánujeme kolem 10.00 hod a konec kolem 18.00 hod.

STARŠÍ ŽÁCI I naši starší žáci již mají za sebou své první zá pa sy le toš ní se zó ny. V Cho tì šov ské žákovské lize porovnali kluci síly s Chotìšovem B a Nýøany. Pprvním soupeøem byl Chotìšov B, tento soupeø vsadil velmi dobøe na poctivé brání a rychlé úniky do samostatných nájezdù tato taktika se soupeøi vydaøila a porazil naše kluky 3:0. V dalším zápase jsme porazili Nýøany 5:3. Sezonu zaèali i týmy mužù v soutìžích BLMF a CFBU a junioøi v soutìži CFBU.

Zpravodaj mìsta Horšovský Týn

V této sezónì jsme do soutìží poøádaných ÈFbU pøihlásili další družstva z nichž jedno do 3. ligy juniorù, která se hraje spoleènì v regionech Plzeò a Karlovy Vary. Soutìže se úèastní junioøi (roèníky 1989 a 1990), dorostenci (1991 a 1992) a nejstarší roèník starších žákù (1993). Kromì našich juniorù v této soutìži nastupují družstva Tachova, Chebu, Sokolova a Nýøan.

patrný úbytek sil (obì utkání proti nám hrál sou peø s dvì ma kom plet ní mi pìt ka mi). Na zaèátku tøetí tøetiny soupeø zvýšil na 1:2 a naši hráèi pomalu pøestávali hrát, což vyústilo v další branku v naší síti a stav 1:3. Nìkolik minut nato jsme dostali výhodu pøesilovky, ale díky nepozornosti a nedùrazu soupeø v oslabení znovu skóroval. Vylouèený hráè vyrazil slavit se spoluhráèi a „vykoledoval“ si trest v podobì vylouèení do konce utkání za opuštìní trestné lavice v prùbìhu trestu, což nám mìlo pøinést další výhodu tentokrát v podobì pìtiminutové pøesilovky navíc. Tuto výhodu jsme opìt zahodili, nejenže jsme žádný gól nevsítili, ale další jsme inkasovali. Po výmìnì brankáøe se nám podaøilo ještì korigovat skóre na 2:5, ale na víc už nám síly nestaèily. Nepozornost a nedùslednost pøi pøesilovkách, nepovedený den brankáøe, ale zároveò i ubývající síly tak rozhodli v náš neprospìch. Soupeø vyhrál zaslouženì, ale z utkání naši hráèi odcházeli se ctí nejen za výdrž a obìtavost. Go-Go vs. FbC Vulcane Cheb 2:5 (1:1, 0:0, 1:4), støely: 42:44 (9:13,10:17,23:14), branky: 2x Korpáš (Èerný, Boroš), pøesilovky: 6:0, sestava : Dufek/Krátký - Popela, Císler, Èerný, Boroš, Korpáš, Müller

Na první dva zápasy v chebské hale, jsme vyrazili v hodnì okleštìné sestavì kvùli zranìní èi hráèských a trenérských povinností nìkterých hráèù. Výsledkem bylo pouze šest hráèù do pole a dva brankáøi. Oèekávalo se, že se vrátíme s „bohatými nadílkami“ od soupeøù, ale nakonec tomu bylo ponìkud jinak. V prv ním zá pa se pro ti nám na stou pi lo družstvo Tachova. Zvolenou taktiku – pozornì bránit a èekat na „brejky“ – kluci perfektnì dodržovali. Nástup soupeøe se nám podaøilo odrazit a postupem èasu se hra obou družstev vyrovnala, soupeø narážel na naší obranu, která bez váhaní zaklekávala do støel nebo hbitì odebírala míèe, a brankáøe Dufka, ze kterého byli útoèníci soupeøe doslova neš•astní. Po dvì tøetiny zùstával stav 0:0. Dokonce se nám podaøilo i zahodit trestné støílení, kdy na støelce – Dušana Boroše – „zívala“ prázdná branka a brankáø ležel u druhé tyèky. Skóre otevøel prudkou støelu pod bøevno Ondra Císler a vedli jsme 1:0. Nedlouho poté však došlo k chybì a Tachovu se podaøilo po individuální akci pøekonat ze støedu høištì jinak bezchybného brankáøe Radka Dufka. Skóre se již nemìnilo a tak jsme si z prvního utkání naší „juniorky“ odnesli cenný a zaloužený bod za remízu.

Celkovì však mohli být trenéøi s pøedvedenou hrou za daných podmínek spokojeni stejnì tak jako s jedním bodem do úvodu soutìže. Na další utkání jsme vyrazili v nedìli 19. 10. opìt do Chebu, kde jsme se utkali s družstvy Nýøan a Sokolova. Bližší informace z tìchto utkání pøidáme v pøíštím vydání Zpravodaje. V listopadu se vydáme na dvì hrací kola – v sobotu 15. 11. do Tachova, kde nás opìt èeká Tachov a Cheb, v nedìli 23. 11. pak poøádáme v Domažlicích a soupeøi nám budou družstva Nýøan a Sokolova (poslední a první tým soutìže). Zveme tedy všechny diváky do Domažlic na tato naše utkání. Jako malé lákadlo na gólové hody poslouží jistì výsledek zápasu s Nýøanami 15:7, který se nám podaøilo vy hrát 19.10. v Chebu, ale o tom opravdu až pøíštì. Za juniory Go-Go Horšovský Týn Michal Kokeš – vedoucí družstva

Go-Go vs. FLK TJ Slavoj Tachov 1:1 (0:0, 0:0, 1:1), støely 27:35 (6:12, 11:12, 10:11), branky: Císler (Boroš), pøesilovky: 3:2 Ve druhém zápase nás èekal soupeø z Chebu. Z poètu hráèù vyplývající taktika zùstala stejná, nicménì oproti pøedchozímu utkání mìl ponìkud více ze hry soupeø. Do brány na stou pil zhru ba po pùlroè ní zá pa so vé pøestávce Michal Krátký. Kvalita soupeøe byla víceménì srovnatelná, avšak chebští mìli ve svém týmu více výraznìjších individualit než Tachov. Utkání jsme opìt zahájili vedením (David Korpáš), na které ale soupeø zareagoval ještì v první tøetinì. Vyrovnaný stav vydržel i ve druhé tøetinì, ale už byl

***

LISTOPAD 2008

***

Strana è. 22

ZE SPORTU Oddíl TJ Dynamo BIKETRIAL Horšovský Týn Velká Bystøice 2008 - BIKETRIAL Pøedposlední závod seriálu Mistrovství Èeské republiky v Biketrialu hostil Olomouc. Samotný závod se konal ve Velké Bystøici, kam pøijeli závodit i slovenští trialisté. Bylo se opravdu na co tìšit, jelikož každý, kdo si pøed závodem prošel sekce / kontrolní úseky / , byl velice zaskoèen obtížností každého úseku. Závod zaèal v 10 hodin a naši borci už zajíždìli první výsledky v úvodním kole. Nejlépe si vedl Tomáš Kaufman, který po prvním kole mìl veliký náskok a tento rozdíl si udržel i v kole druhém a TJ Dynamo Horšovský Týn už mìlo jednu zlatou trofej v kapse. Pavel Jirsa se po prvním kole pohyboval okolo páté pøíèky a s tímto umístìním se nakonec musel spokojit. Petr Šos po prvním kole strácel jen nìkolik bodù na vedoucího Rosslera a ve druhém kole mìl jasný cíl, a to zajet lepší výsledek. Body zùstaly stejné a Petr byl tedy støíbrný. Filip Klouèek, mladý talentovaný jezdec závodí v kategorii Benjamin, aè by mìl závodit v kategorii 8-9 let. Stupnì vítìzù utekly o kousek, ale Filip jel velice pìknì mezi závodníky, kteøí jsou i o 3 roky starší než on. Želízkem v ohni byl Jarda Kašpar, který chtìl prorazit mezi èeské Seniory a urvat co nejlepší výsledek. Úseky byly, ale opravdu nároèné a zkušenìjší jezdci si s nimi poradili lépe a Jarda na bednu nakonec nedosáhl. Poslední závod pøed finále M ÈR se jede druhý týden v øíjnu v Jílové u Dìèína. Zde se bude v nìkterých kategoriích bojovat o úèast na finále v Brnì. Na závìr bychom chtìli podìkovat firmám Plastik HT a Reha-Arnika s.r.o. za podporu na tomto závodì. Výsledky: T. Kaufman

1. místo

Hobby

P. Šos

2. místo

Beg. A

J. Kašpar

7. místo

Senior

P. Jirsa

5. místo

Hobby

Jílové u Dìèína – 11. 10. 2008 Sobotní závod v Jílové u Dìèína byl plný pøekvapení. V nìkterých kategoriích, kde byly výsledky z celého seriálu M ÈR vyrovnané, se rozhodovalo o úèasti na finálovém závodì. Na závodníky èekalo pouze sedm kontrolních úsekù v každé kategorii, ale velice obtížných. Pro nìkteré závodníky byl tento závod velice dùležitý, napøíklad v kategorii Beginner A mìl úèast na finále jistou pouze první jezdec. Petr Šos byl v prùbìžném bodování na druhé pøíèce, ale bodový rozdíl až k pátému místu byl v rozmezí jen deseti bodù. Petr tedy potøeboval zajet lepší výsledek než jezdci na tøetím až pátém místì. Petr skonèil na tøetím místì a udržel druhé místo v celkovém bodování a zajistil si tak úèast v Brnì. Jaromír Kašpar urval pìkné páté místo v nabité kategorii Senior a uvidíme jak si povede v listopadovém závodì, který se koná pøi sportovním veletrhu Sport Life. Má relativní šanci postoupit do kategorie Elite, kde závodí 20 top jezdcù z ÈR. Pavel byl po prvním kole kousek od bronzové pøíèky, ale druhé kolo nìkteøí jezdci zajeli lépe a Pavel skonèil šestý. Výsledky: Petr Šos

3. místo

Beg. A

Jaromír Kašpar

5. místo

Senior

Pavel Jirsa

6. místo

Hobby

Filip Klouèek

4. místo

Benjamin

Zpravodaj mìsta Horšovský Týn

***

LISTOPAD 2008

***

Strana è. 23

MOŽNOSTI CVIÈENÍ V HORŠOVSKÉM TÝNÌ NOVÌ OTEVØEN SPIN FIT E. Beneše 94 (nad lékárnou Bílá Labu•), Horšovský Týn, tel.: 720 160 120. Rezervace nutná z dùvodu omezeného poètu kol! Je energeticky úèinné skupinové cvièení na stacionárních kolech, které spojuje hudbu, motivaci a pøedstavivost do jednoho celku s pøesnì dávkovaným tréninkem. Tento originální cyklistický program nabízí fyzické a psychické prvky sportovního tréninku lidem každého vìku a úrovnì zdatnosti. SPINNING, INDOOR CYCLING, AE CYCLING CVIÈENÍ S PRVKY AEROBICU, PILATES, BALANTES, P-CLASS, JOGY, KICK BOXU, TONNINGU, STEPU Pondìlí – ètvrtek od 19.00 do 20.00 hodin – intenzivnìjší cvièení, støeda od 18.00 do 19.00 hodin – pomalé zdravotní cvièení. Navíc: overbally, velké rehabilitaèní míèe, žhavou novinkou flexi-bar (prevence bolesti zad). Cvièení vždy probíhá v Horšovském Týnì ve sportovní hale Støední zemìdìlské školy za prodejnou potravin „Delta“. Zápisné na rok: 200,- Kè, hodina: 20,- Kè. Tìší se na Vás cvièitelka Boženka a spol., tel.: 776 322 204 CVIÈENÍ ZAMÌØENÉ NA BOLESTI ZAD PODLE LUDMILY MOJŽÍŠOVÉ Pod vedením fyzioterapeutù Heleny Šosové a Evy Svobodové, 20. 11. 2008 od 18.30 hodin ve velkém sále MKZ, s sebou volný odìv, karimatku, ruèník. Poøádají: REHA ARNIKA s.r.o., Rehabilitace Horšovský Týn a Mìstské kulturní zaøízení Horšovský Týn.

Zpravodaj mìsta Horšovský Týn

***

LISTOPAD 2008

***

Strana è. 24