Šéfky. Ženy ovládly v Česku řadu mužských oborů. podnikatelský magazín. Vychází s deníkem Mladá Fronta E15

číslo 11 27. května 2013 Samostatně neprodejné

Šéfky

Ženy ovládly v Česku řadu mužských oborů

podnik atelsk ý magazín. V ychází s deníkem Ml adá Fronta E15

inzerce

A130004591

editorial  PROFIT

OBSAH

Když chceš, tak můžeš Ženy v byznysu. O tomhle tématu už byla obecně napsána spousta stránek, v podstatě kontinuálně se diskutuje o jejich zastoupení ve vedení firem, o tom, zda by něčemu pomohly kvóty, o výši jejich mezd ve srovnání s mužskými protějšky atd. Ovšem ženy coby šéfky v oborech, které byly ještě nedávno výhradní doménou mužů, to je trochu jiná káva. V technických profesích jsou totiž ženy v manažerských funkcích stále spíše výjimkou. Dalibor Dostál, autor hlavního tématu tohoto vydání, pro vás připravil portréty čtyř mimořádně zajímavých dam, které se dostaly na pomyslný vrchol, po němž nepochybně touží řada mužů. Máte se na co těšit, protože příběhy majitelky slévárny, šéfky půjčovny luxusních aut a dalších slibují téměř dobrodružné čtení. Jejich recept na úspěch? Jak z textu vyplývá, je to v  prvé řadě zaujetí pro práci. „Moje krédo zní: Když chceš, tak můžeš. To mi pomáhá jít za svým cílem. Houževnatost, snad až tvrdohlavost asi také hrají svou roli,“ říká například Olga Kupec, jednatelka společnosti Abydos, která se zabývá opracováním litinových odlitků převážně pro slévárny a automobilový průmysl v Německu, Rakousku a Česku. Velmi zajímavou osobnost vám představíme také v  rubrice Rozhovor. Robert Schönfeld, který získal titul Sociální podnikatel roku 2012, nejen že už 15 let šéfuje jedné z největších mezinárodních hudebních škol v ČR. Zároveň je zakladatelem investiční a poradenské skupiny RSBC, která úspěšně působí

vydavatelství: Mladá fronta a. s. Mezi Vodami 1952/9 143 00 Praha 4 www.mf.cz www.profit.cz [email protected] www.facebook.com/profit.cz Generální ředitel: David Hurta Ředitel divize EURO E15: Tomáš Skřivánek publisher: Igor Záruba adresa redakce: Pod Kotlářkou 3 150 00 Praha 5 tel.: 225 347 298 e-mail: [email protected] www.profit.cz www.facebook.com/profit.cz

například ve Velké Británii, střední a východní Evropě nebo v jihovýchodní Asii. A její přístup je do určité míry výjimečný. RSBC se zaměřuje na výrobní podniky. Jak říká pan Schönfeld, na firmy, u kterých si jde na něco sáhnout. „Je tady spousta zajímavých firem, kde dochází ke generačním obměnám, to je to, co nás zajímá. Jsou tu firmy, které hledají dlouhodobého investora. Nikdo z těch lidí nechce vidět svoji firmu rozřezanou na díly, rozstřílenou. Nemáme žádné klasické limity, tedy držet podnik pět až sedm let a pak ho se ziskem prodat. Chceme to dělat jinak než ostatní, primárně nás zajímá příběh firmy. Hodně se snažíme vnímat lidskou stránku,“ vysvětluje. Český cibulák a jeho úspěšný příběh, který sahá až do předminulého století, visegrádská čtyřka coby sázka na jistotu v zahraničním obchodu nebo spravování peněz ve více měnách, to jsou některá z dalších témat nového Profitu. Dámy a pánové, přeji vám inspirativní čtení.

Top události���������������������������������������������4 V Česku se rozjíždějí zahraniční stáže pro nové podnikatele��������������������������5 Téma: Šéf v sukních����������������������������� 6 Zapomeňte na kosmetiku nebo módu. Ženy dobývají obory, které byly donedávna výsadou mužů. Řídí kamionovou dopravu, půjčovny luxusních vozů i strojírenské společnosti. Jak se dostaly na vrchol, který je snem mnoha manažerů? Rozhovor: Robert Schönfeld������� 10 Podnikatel a filantrop Robert Schönfeld, zakladatel investiční a poradenské skupiny RSBC a mezinárodní hudební školy International School of Music and Fine Arts, získal prestižní ocenění Sociálně prospěšný podnikatel roku 2012. V rámci nového privátního fondu nyní chystá nákupy českých podniků za stovky milionů. Příběh úspěchu: Vladimír Feix, Český porcelán���������� 14 Srdce svátečního servisu Znát svoji práci od prvního do posledního úkonu. Být součástí každého klíčového rozhodnutí po několik dekád. Vladimír Feix by mohl dávat generálním ředitelům lekce. Úspěšně řídí továrnu na ikonický český cibulák už přes čtyřicet let a odcházet rozhodně nechce. Jeden den podnikatele/Názor�� 16

Martin Zika,

šéfredaktor

REDAKCE: Šéfredaktor: Martin Zika, 225 347 298, [email protected]

TISK: Tiskárna EUROPRINT a. s.

Redaktoři: ([email protected]) Dalibor Dostál Tomáš Stingl

Předplatné deníku Mladá fronta E15: Postservis, 800 248 248 [email protected]

Jazyková redakce: Irena Kovářová Rostislav Taud Markéta Teuchnerová VYDAVATELSTVÍ: Ředitel inzerce: David Korn, 225 347 250 Ředitelka marketingu: Hana Holková, 225 276 276 Brand manager: Jaroslav Tošer, 225 276 363 Ředitelka výroby a distribuce: Soňa Štarhová, 225 276 252 Sekretariát: Martina Minaříková, 225 347 298

Reg. zn: MK ČR E 6590 © Mladá fronta a. s. Veškerá práva vyhrazena. Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. Titulní strana: Olga Kupec, jednatelka společnosti Abydos (foto: Tomáš Novák)

Zahraničí: Sousedská sázka na jistotu�������������� 18 Slovensko, Polsko, Maďarsko a Česko. Tohle tradiční sousedské uskupení zvané visegrádská čtyřka je ještě pořád pro české firmy i přes všechno volání po exportu do nových teritorií spolehlivou jistotou. Směřuje sem desetina celkového českého vývozu. seminář: Dodavatelé o e-tržištích často nevědí������������������ 19 Další kolo seminářů magazínu Profit zaměřené na oblast veřejných zakázek se konalo v Ostravě. Mluvilo se především o zadávacích kritériích a neinformovanosti dodavatelů. Servis���������������������������������������������������������� 20 Poradna���������������������������������������������������� 21

Číslo 11 / 27. května 2013 Profit vychází od roku 1990

Portrét: Petr Kudláček������������������� 22

3

PROFIT  TOP UDÁLOSTI

Češi si zamilovali mobilní internet, firmy na to zatím nezareagovaly

Podniky v České republice zatím nejsou připraveny na nástup rychlého mobilního internetu. Třetina malých a středních podnikatelů vůbec nemá vlastní webové stránky. Pro chytré mobilní telefony nebo tablety mají svou internetovou prezentaci upravenu dokonce pouhá dvě procenta firem. Vyplývá to z  průzkumu Agentury Najisto, která vycházela z  databáze více než 400 tisíc tuzemských firem a výsledky obohacovala i o kvalitativní dotazování mezi podnikateli.

„Nejvíce mě překvapilo, že vlastní internetové stránky stále vůbec nemá polovina českých restaurací a řemeslníků,“ říká k výsledkům průzkumu ředitel komerční divize Centrum Holdings Pavel Vopařil. Téměř polovina menších firem podle něj také nemá e-mail na vlastní doméně a využívá freemail. Čeští podnikatelé by podle organizátorů průzkumu měli zareagovat na to, že stále více lidí vyhledává služby na internetu přímo v terénu přes mobilní zařízení. „V situaci, kdy se už 1,5 milionu Čechů připojuje k internetu přes mobil či tablety, je fungující mobilní web pro firmy velkou konkurenční výhodou,“ míní Miroslav Rojek, produktový manažer Najisto.cz. Agentura proto přišla s novým produktem, který zahrnuje vedle běžné tvorby firemního webu i jeho optimalizaci pro chytré telefony a tablety. „Jde o takzvaný responsibilní design internetových stránek, který se přizpůsobuje konkrétnímu použitému zařízení,“ vysvětluje Rojek. Poznámka Profitu: Nástup ­mobilního internetu dokládá i údaj, podle nějž se jen za poslední rok zvýšil ­počet přístupů na web z mobilních ­zařízení zhruba o 300 procent.

Kooperativa potřetí Pojišťovnou roku V soutěži Pojišťovna roku 2012 vyhrála společnost Kooperativa v  nejsledovanější kategorii Pojištění průmyslu a  podnikatelů a  brala vítězství i  v  Pojištění občanů a Autopojištění. Anketa je cenná zejména tím, že vítěze nevolí laická veřejnost, ale hlasují v ní profesionální pojišťovací makléři. Výsledky dobře ilustrují kvalitu přístupu jednotlivých pojišťoven jak k makléřům, tak i ke koncovým zákazníkům. V  kategorii Životní pojištění v  anketě letos vyhrála Pojišťovna České spořitelny. Specializovaným pojistitelem roku byla zvolena ERV pojišťovna. Od loňska v rámci soutěže vybírají pojišťovny nejlepší pojišťovací makléře. Podle výkonného ředitele České asociace pojišťoven Tomáše Síkory byly ovšem rozdíly mezi nejlepšími velice malé. „Proto zvolena pětice nejlepších makléřů. Jsou to společnosti C.E.B., Insia, Pojišťovací makléřství Inpol a společnosti Renomia a Respect,“ uvedl Síkora. Poznámka Profitu: Podle odborníků začíná českému pojišťovnictví chybět „mladá krev“. Osobností pojistného trhu byl i proto letos zvolen profesor Jaroslav Daňhel, který se snaží na vysokoškolské půdě získávat nové talenty pro tento obor.

Sněmovna schválila novelu zákona o  pohonných hmotách, která má omezit daňové úniky při obchodování s benzinem a naftou. Zavádí hlavně dvacetimilionové kauce pro obchodníky. Společenství čerpacích stanic ČR, které kauci již dříve kritizovalo, uvedlo, že pokud novela projde Senátem a podepíše ji prezident, napadne ji u soudu. Podle ministra financí Miroslava Kalouska se daňové úniky odhadují na pět až osm mi­ liard korun ročně. Novela má zabránit zejména takzvaným karuselovým podvodům, kdy se pohonné hmoty přeprodávají v řetězci účelově založených firem. Kauce má ztížit zakládání těchto firem. Řetězce, přes které se podvody odehrávají, údajně obsahují někdy

4

z trhu stovky poctivých firem. Podle předsedy společenství Ivana Indráčka zákon de facto likviduje hospodářskou soutěž. „Povede k monopolizaci trhu a jeho ovládnutí kartelem dvou či tří nejsilnějších firem,“ říká Indráček. Podle něj kvůli novele skončí většina malých a středních prodejců pohonných hmot. (Tématu jsme se věnovali v rubrice Polemika v letošním Profitu číslo 3).

až 70 nastrčených firem. Daňoví podvodníci by za každou z nich museli složit dvacetimilionovou kauci. Podle Společenství čerpacích stanic ČR ale jde o rozporuplné opatření, které odstraní

Poznámka Profitu: Nad kaucemi se už dříve pozastavil také antimonopolní úřad. Podle jeho názoru by jednotná kauce pro všechny podnikatele v oboru bez ohledu na jejich tržní sílu mohla narušit soutěž na trhu.

Foto: Hynek Glos (euro), Jan Rasch

Poslanci schválili kauci na obchod s benzinem, menší prodejci se bouří

TOP UDÁLOSTI PROFIT

Podpora začínajících firem

V Česku se rozjíždějí zahraniční stáže pro nové podnikatele V programu Evropské unie Erasmus pro nové podnikatele, který financuje stáže zájemců o rozjezd vlastní firmy nebo majitelů mladých firem u zahraničních podnikatelů, je pro české uchazeče letos a příští rok 37 míst.

Foto: profimedia.cz

Začínajícím podnikatelům z Česka se letos poprvé otevírá možnost jet na podnikatelskou stáž do některé ze zemí Evropské unie. Vybraný zahraniční podnikatel se stane na jeden až šest měsíců jejich mentorem a koučem. Pomůže jim ujasnit si vlastní plán na založení či rozvoj mladé firmy. K dispozici je letos a příští rok celkem 37 míst. Náklady pobytu hradí Evropská komise z programu Erasmus pro nové podnikatele. Zájemci se musejí obrátit na jedno ze tří tuzemských kontaktních míst, tedy Jihomoravské inovační centrum, Asociaci malých a středních podniků (AMSP) nebo neziskovou organizaci Nová ekonomika. Program je určen lidem, kteří teprve firmu chtějí založit nebo kteří podnikají kratší dobu než tři roky. Podmínkou pro výjezd do zahraničí je životopis a smysluplný byznys plán. „Podnikatelský záměr nemusí být nutně nějak inovativní. Cílem je podpora podnikavosti a  podnikání,“ vysvětluje Jindřich Weiss z Jihomoravského inovačního centra (JIC). Musí být také jasné, proč chce zájemce jet k danému podnikateli a jaké schopnosti a dovednosti se od něj naučí. To vše posoudí pracovníci kontaktních organizací, kteří s doladěním byznys plánu dokážou uchazeči pomoci. Dva už jsou venku Zatím se do zahraničí dostali dva zájemci. Jednomu zprostředkovalo JIC pobyt u belgické firmy Djengo. „V půlce května odjel do Itálie mladý podnikatel, který se chce

by jejich firma měla dospět za tři či pět let. Na stáži u partnerského podnikatele to uvidí, a mohou tak lépe plánovat své další podnikání,“ vysvětluje Helena Továrková z JIC. Finanční dotace na pobyt ve vybrané zemi je stanovená pro každý stát indivi­duál­ně. Stáž se dá přerušit, nicméně dokončit ji podnikatel musí do dvanácti měsíců.

JAK SE DĚLÁ BYZNYS JINDE. Začínající čeští podnikatelé si mohou díky evropským fondům hledat v zahraničí mentory.

inspirovat, jak může malá firma poskytující mediální obsah spolupracovat s velkými médii,“ říká Jaroslav Faltýn z neziskové společnosti Nová ekonomika. Administrativa spojená s výjezdem není složitá. „Vyslání do Belgie se zařizovalo zhruba čtrnáct dnů,“ říká Weiss z JIC. Pokud dostane byznys plán na kontaktním místě zelenou, má zájemce o stáž tři možnosti, jak si partnerskou firmu v zahraničí vybrat. Když se s firmou domluví sám, stačí, když se vybraná firma zaregistruje do databáze Erasmu. Nebo si lze mentora vybrat z podnikatelů, kteří už v evropské databázi jsou. Třetí možností je, že vhodného podnikatele pomohou sehnat české kontaktní organizace přes partnery v zahraničí. „Erasmus pro nové podnikatele má velký profesní přínos. Spousta mladých lidí má dobrý nápad, ale nedokáže si představit, kam

Hledají se mentoři Všechny tři organizace, které v Česku podnikatelům výjezdy zprostředkovávají, tvrdí, že nebude problém volná místa v příštích dvou letech obsadit. Jejich úkolem ovšem není jen pomáhat s výjezdy. Musejí vytvořit také síť českých podnikatelů, kteří budou sloužit jako mentoři pro cizince, kteří se budou chtít něco přiučit v Česku. Podnikatelů, kteří by se chtěli věnovat cizincům a předávat jim zkušenosti, ovšem zatím moc není. Zvlášť když jediným přínosem bude právě kontakt s dotyčným mladým člověkem, od něhož lze získat například informace o jeho zemi a tamním trhu. Finanční odměnu za mentoring nedostávají. „Věříme ale, že se situace pomalu obrátí a podnikatelů, kteří se budou chtít jako mentoři programu účastnit, bude přibývat,“ říká Jakub Škába z AMSP. Šanci nejspíš budou mít i po uplynutí tohoto dvouletého cyklu. Evropská komise chce Erasmu pro nové podnikatele zvýšit finanční podporu. A čeští zprostředkovatelé chtějí být i v dalších letech u toho. JAN STUCHLÍK, E15

5

PROFIT  téma

Foto: archiv

RŮZNÉ TVÁŘE LUXUSU. Po několika letech v pozici manažerky francouzské kosmetické společnosti začala Petra Neumanová šéfovat půjčovně luxusních vozů Dream-Cars.

6

téma  PROFIT

Manažerky v mužských oborech

Šéf v sukních Zapomeňte na kosmetiku nebo módu. Ženy dobývají obory, které byly donedávna výsadou mužů. Řídí kamionovou dopravu, půjčovny luxusních vozů i strojírenské společnosti. Jak se dostaly na vrchol, který je snem mnoha manažerů? Když před patnácti lety zakládal německý majitel v západních Čechách strojírenskou společnost Abydos, potřeboval rychle najít někoho, kdo pomůže s tlumočením mezi německy a česky mluvícími manažery. Olga Kupec pro to měla všechny předpoklady díky svému předchozímu působení ve výzkumném ústavu v Mnichově i Škodě Auto Mladá Boleslav. Tak odstartovala kariéru ve firmě, která se zabývá opracováním litinových odlitků převážně pro slévárny a automobilový průmysl v Německu, Rakousku a Česku, v níž začala po čase šéfovat. Na přelomu let 2011 a 2012 se pak stala její majitelkou. Že se prosadila v ryze technickém oboru, v němž by většina žen rychle dostala migrénu, nepovažuje za příliš překvapivé. „K technice jsem neměla daleko. Nejprve jsem vystudovala fyziku a teprve potom jsem se dala na ekonomii. Právě ze studií fyziky jsem zvyklá pohybovat se v oboru, kde jsem většinou obklopená muži,“ říká Olga Kupec. Kromě odborných kvalit se podle svých slov prosadila do čela firmy i díky své houževnatosti. „Ve firmě působím roky, a tak jsem měla možnost si vše postupně ,osahat‘. Moje krédo zní: Když chceš, tak můžeš. To mi pomáhá jít za svým cílem. Houževnatost, snad až tvrdohlavost asi také hrají svou roli,“ pokračuje manažerka. Příliš kolegyň v  oboru nemá. „V  technických oborech jsou ženy v manažerských funkcích spíše výjimkou. Najít je ve vedení strojírenských firem určitě není tak časté jako třeba v bankovnictví. Ve slévárnách je již žena skutečnou raritou. Tam musí ukázat, že opravdu ví a zná,“ porovnává jednatelka společnosti Abydos. Právě proto pro ni bylo velkou neznámou, jak ji budou současní, ale i budoucí zákazníci vnímat v roli majitelky. „Zatím nás žádný zákazník neopustil, naopak jsme v loňském roce

získali nového významného partnera s mezinárodní působností,“ zmiňuje Olga Kupec. Pro práci manažerky podle svých slov nemusí znát jednotlivé výrobní postupy a použité technologie až do detailů. „Tím, že jsem nebyla ve funkci spojené přímo s výrobou, to nebylo nutné. V technice nejde ani tolik o to, znát vše do úplných podrobností, jako spíše nemít z ní strach. U mnoha žen, když se řekne technika, se objeví v hlavě bloky a zapomenou logicky myslet,“ popisuje Olga Kupec. Ve firmě přitom musela zvládnout i obtížné období, nástup ekonomické krize podnik velmi těžce poznamenal. V letech 2008 a  2009 se výroba společnosti propadala o 40 i 60 procent. Přišlo období velkých škrtů i propouštění, ale firmě očista prospěla. „V období před krizí jsme hodně rostli a zároveň byli pod silným tlakem, aby se stihly všechny zakázky a zákazník byl spokojen. Nebyl příliš čas udělat si pořádek v domě. Takže recese měla ozdravný dopad, mohli jsme se podívat, jak to ve firmě funguje, co je třeba zlepšit,“ vysvětluje Olga Kupec. V Abydosu se v rámci protikrizových opatření zaměřili hlavně na vzdělávání zaměstnanců. Připravili také „útok“ nákupčích na dodavatele, vyjednali si u nich nižší ceny i další vylepšení oproti předchozím nákupním podmínkám. Zvládnutí prvního náporu krize přitom podle ní dává firmám nové šance. Dostanou se totiž k zakázkám svých konkurentů, kteří těžké období ekonomického propadu nepřežili. I když je řeč čísel a ekonomických výsledků pro každou firmu klíčová, podle Olgy Kupec by to nemělo být jediné kritérium. „Manažeři by neměli zapomínat, že musejí mít vizi a strategii. Aby neupadali jen do operativy. U zaměstnanců by měli umět vytvořit pocit sounáležitosti s firmou, aby nedostávali pouze úkoly a věděli, jaký smysl mají věci, které dělají,“ upozorňuje Olga Kupec.

Její postupy při řízení firmy oslovily rovněž porotu, která ji zvolila Manažerkou roku 2012. K úspěchu přispělo také to, že se před dvěma roky nebála převzít odpovědnost za firmu a odkoupila ji od zakladatele a většinového vlastníka, který již chtěl skončit s podnikáním. Společnost rovněž navázala vzorovou spolupráci se školami. Právě díky dlouholetému napojení na německého vlastníka se firma inspirovala systémem duálního vzdělávání u našich západních sousedů, kde se podniky výrazně zapojují do praktické výuky tamních učilišť. Abydos navázal spolupráci nejenom s učni ze Střední integrované školy v Chebu, ale také s Vysokou školou ekonomickou v Praze nebo s místní základní školou. „Její žáci si mohou u nás provést některá měření a vyzkoušet si fyziku a chemii v praxi,“ říká Olga Kupec. Luxus na kolech Pro Petru Neumanovou již řadu let znamená slovo luxus synonymum pro její práci. Působila jedenáct let v Brně v různých manažerských pozicích. Nejdříve ve firmě, která byla výhradním distributorem francouzské dermatologické značky na českém trhu. Poté, když společnost koupila francouzská kosmetická firma, pokračovala v pozici finanční manažerky pro její české a slovenské zastoupení a poté jako manažerka pro další kosmetickou značku z Francie. V roce 2012 si dala od práce na tři měsíce pauzu, kterou vyplnila hlavně cestováním po světě, a pak nastoupila do pozice ředitelky půjčovny luxusních vozů Dream Cars. „Byla jsem na přímo oslovena majitelem firmy a pozice mi byla nabídnuta. Neváhala jsem dlouho, supersportovní auta mě vždy bavila a lákala. Najednou jsem k nim byla ještě blíže,“ vzpomíná Petra Neumanová. Řídit společnost, která půjčuje rudá ferrari,

7

PROFIT  téma

RODINNÁ JÍZDA. Jednatelka dopravní společnosti Šmídl Martina Šmídlová dokázala spojit manažerské povinnosti ve firmě s rodinou. Loni přivedla na svět druhého potomka.

8

ne? Musím říci, že muži jsou ke mně vstřícní a chovají se s respektem a někdy i snáze dosáhnu dohody. Ale rozhodně nelze obchodní jednání stavět jen na tom, že jsem žena.“ Snaží se o každém z vozů v nabídce získat maximum informací, včetně technických parametrů. Devadesát procent jich sama řídila a vyzkoušela na vlastní kůži. Nezajímá se jen o veškeré novinky, ale také o historii vozů, Nejvíce šéfek je v Norsku Počet manažerek ve vrcholných funkcích vzrostl v České republice oproti loňsku o čtyři desetiny procenta na celkových osm procent. Vyplývá to z výzkumu Deloitte Corporate Governance Centra z března letošního roku. Výrazně rychleji rostlo zastoupení šéfek například ve Francii, kde kvůli zavedení kvót stouplo oproti roku 2012 zhruba o deset procent na 22,5 procenta. Relativně vysoký podíl manažerek má i sousední Německo s 12,3 procenta, přestože zavedení kvót odmítá. Nejvíce manažerek je v Norsku, kde ženy představují 36,3 procenta šéfů firem. Země se zavedením kvót snaží přiblížit ke čtyřicetiprocentnímu podílu. Řada významných manažerek v Česku však zavedení povinných kvót na zastoupení žen ve vedení firem odmítá. (dal)

jednotlivých řad, sleduje výsledky testů a rovněž automobilové závody. O to, že by se půjčování luxusních vozů přestalo kvůli krizi dařit, se ředitelka společnosti bát nemusí. Letos firma zaznamenala nárůst pronájmu vozů o 25 procent. Navíc se postupně mění trend a namísto půjčování na hodiny nebo jednotlivé dny se stále častěji nablýskané vozy půjčují na několik týdnů či měsíců. A  jak to vypadá, když si chce Petra Neumanová odpočinout od vozů na čtyřech kolech? Relaxuje na motocyklu Harley-Davidson. „S manželem jsme za poslední rok na motorce společně najeli již hodně přes 10 tisíc kilometrů, nejdále jsem byla v Bar­ celoně. Zatím ještě neřídím, ale věřím, že již příští sezonu na tradiční Faaker See v Rakousku dojedu sama a na vlastním stroji Harley,“ plánuje Petra Neumanová. Sen s vůní benzinu Svůj dětský sen si díky autům splnila také Anna Gruberová, od začátku letošního roku ředitelka divize Audi společnosti Porsche Česká republika. „O auta jsem se zajímala už jako malá holka. Od nějakých čtrnácti patnácti let jsem si představovala, že bych jednou chtěla v této branži pracovat. Což se mi povedlo o pár let později, ve dvaadvaceti, kdy jsem nastoupila k firmě Porsche Inter Auto,“ říká Anna Gruberová.

Foto: archiv, tomáš novák (euro)

nadupaná porsche nebo lamborghini, nepovažuje oproti svému předchozímu působišti za dramatický rozdíl. „Hodně lidí se ptá, proč najednou auta. Ale luxus bude vždycky luxus, ať je zabalen do hezkého flakonu či krabičky, nebo to jsou klíčky od ferrari či porsche,“ říká Petra Neumanová. Určité rozdíly však připouští. „Musím najednou řešit jiné věci, jako jsou výměna oleje, technické parametry vozů a tak dále. Povinným se pro mě stal Autosalon, Top Gear a další motoristické pořady. Najednou si místo Elle kupuju Speed,“ říká s nadsázkou. Tak trochu se přitom vrátila do svých dětských let. Do osmnácti vyrůstala v Dolní Kalné v  podhůří Krkonoš na zemědělské usedlosti svého otce. „Od malička jsem jezdila v traktoru a první řidičský průkaz jsem měla již v patnácti letech na malou motorku. Táta ze mě chtěl mít kluka,“ dodává s úsměvem. Prosadit se ve světě rychlých kol pro ni nebylo nejdříve úplně jednoduché. „Zpočátku jsem cítila určitou nedůvěru a rozpaky, které jsem však dokázala rychle rozptýlit. Po dvou letech v oboru se to změnilo. V oblasti aut je jen jediná šance, jak vás začnou muži respektovat, a to je znalost aut. Dokázat tomu druhému v debatě, že víte, o čem mluvíte. Bez znalostí a zkušeností, vám k respektu nepomůže ani hluboký dekolt,“ pokračuje Petra Neumanová s nadsázkou a dodává: „Někdy využívám ženských zbraní, ale která žena

téma  PROFIT Auta rozhodně nepozoruje pouze zvenku. „Řízení mě vyloženě baví, mám i řidičák na velkou motorku. Takže práce u aut mě naplňuje a o nové modely se hodně zajímám, což platilo už v mé předchozí práci ve vedení importéra sportovních vozů Porsche. Audi i Porsche jsou technologicky velmi zajímavé a vyspělé značky, takže bez důkladnějších znalostí by to nešlo,“ popisuje Anna Gruberová. Z toho, že je ve vedení společnosti jediná žena, si nic nedělá. „Ve vrcholných pozicích je to spíše výjimka, i když v minulosti zde ženy ve vedení importérských firem již byly. Ovšem u našich prodejců pracuje v autosalonech hodně žen a vedou si velmi dobře. Znám zákazníky i zákaznice, kteří právě ženámprodejkyním dávají přednost, když potřebují poradit při výběru nového vozu,“ popisuje šéfka českého Audi svoji zkušenost. Ani v manažerské funkci se neobejde bez technických znalostí. Musí vědět, čím jsou vozy jedinečné, jak se odlišují po technické stránce od konkurence. „Nemusím znát detaily, ale rozumět, jaká je podstata hlavních inovací typu lehká konstrukce Audi ultra, systémů konektivity Audi connect, samozřejmě takovým pojmům jako quattro, TDI, TFSI a podobně. Tyto znalosti se mi hodí, ovšem moje hlavní role je někde jinde: vytvářet prodejní síti co nejlepší podmínky pro prodej a starat se o neustálé zvyšování spokojenosti našich zákazníků,“ tvrdí Anna Gruberová. Oproti výrazným propadům v celkových prodejích automobilů došlo v letošním roce na českém trhu u Audi jen k mírnému poklesu poptávky. Díky novým modelům, jako je například Audi A3 Sportback, už ale prodejci letos v dubnu zaznamenali desetiprocentní nárůst registrací. Další novinky, jako sportovní verze S a RS, by tento trend měly potvrdit. inzerce

Těžká jízda Pro Martinu Šmídlovou je působení v čele jednoho z největších kamionových dopravců v České republice celkem logickou volbou. I když řadu let působila ve farmaceutické firmě, později dala přednost rodinnému podniku, který založil její otec. Od firmičky, která začínala s jediným nákladním vozem, se za dvacet let změnil v podnik se čtyřmi stovkami zaměstnanců. Martině Šmídlové se v roli jednatelky podařilo zvládat nejenom různá ekonomická úskalí, včetně ekonomického propadu v roce 2009 způsobeného krizí a rostoucích cen pohonných hmot, ale také věnovat se mateřství a přivést na svět dvě děti. Po prvním synovi se jí loni narodila holčička. „Tentokráte je to mnohem jednodušší. Mám více zkušeností jako matka i jako manažerka. Dokážu si lépe určovat priority, hospodařit s časem. Ale největším faktorem úspěchu je narození velmi hodné holčičky a babička na plný úvazek,“ říká Martina Šmídlová. Zároveň připomíná, že spojit kariéru s rodinou nemusí být vždy jednoduché. „Pracovat ve vlastní soukromé firmě, kde si podmínky pro práci vytvářím sama, je samozřejmě značnou výhodou. V okruhu svých přátel mám pár manažerek, které pracují z domu, mají upravenou pracovní dobu tak, aby mohly skloubit mateřství s prací. Ovšem jsou to spíše výjimky než pravidlo,“ míní jednatelka dopravní společnosti. Spíše než kvóty plánované Evropskou unií podle Martiny Šmídlové pomůže ženám prosadit se v manažerských pozicích až to, když se vedení firem přesvědčí o jejich přednostech. „Manažerky mají své výhody, které se dají v byznysu velmi dobře využít. Osobně dávám pro oblast obchodu přednost ženám, neboť umějí naslouchat, jsou empatické,

KRÁLOVNA ODLITKŮ. Podle Olgy Kupec, šéfky společnosti Abydos zaměřené na opracování odlitků, mají ženy z technických oborů často zbytečné obavy.

a pokud dostanou manažerskou příležitost, pracují tvrdě, aby uspěly,“ je přesvědčena Martina Šmídlová. Automobilová doprava přitom nezažívá právě jednoduché období. Rok 2007, kdy zisky dopravců raketově rostly, se jen tak nezopakuje. „Loňský rok nás silně zasáhl propadem, který přinesl podzim. Opět jsme se detailně podívali na naše zdroje, kde je možno ušetřit, na co se zaměřit, aby se výsledky zlepšily,“ říká Martina Šmídlová. První čtvrtletí letošního roku naproti tomu dopadlo z pohledu výnosů velmi dobře. „Meziročně rosteme o 16 procent, což je velký úspěch. Pokud se cena nafty udrží, nebo ještě lépe sníží, budeme spokojeni,“ uzavírá Martina Šmídlová. DALIBOR DOSTÁL

A130003161

9

PROFIT  Rozhovor

ROBERT SCHÖNFELD

NA ZAČÁTKU BYLO NADŠENÍ, ŽÁDNÝ BYZNYS PLÁN Podnikatel a filantrop Robert Schönfeld, zakladatel investiční a poradenské skupiny RSBC a mezinárodní hudební školy International School of Music and Fine Arts, získal prestižní ocenění Sociálně prospěšný podnikatel roku 2012. V rámci nového privátního fondu chystá nákupy českých podniků za stovky milionů. Vaším hlavním byznysem je společnost RSBC působící v oblasti investičních fondů. Jak jste se coby zakladatel umělecké školy dostal k tomuto oboru? Jako rodinu nás oslovovali různí investoři, že by chtěli odkoupit některé z našich nemovi­ tostí. Říkal jsem jim, že nic nebudu prodávat, ale že jim zkusím sehnat něco jiného. Tak jsem získal společníky z Anglie, kteří tady tehdy kupovali byty nebo činžovní domy. Postupně jsme se začali bavit o tom, že by­ chom to rozjeli ve větším v Anglii a využili zase jejich vazby. Dostal jsem se do velmi příjemné skupiny lidí a založili jsme firmu RSBC, která se zaměřila na správu investič­ ních fondů.

Jak se nemovitostním fondům dařilo v době krize? To byl samozřejmě problém, protože fondy nedosahovaly výsledků, které jsme slibovali. Ale všechny přežily, pouze jeden je v lik­vidaci. V roce 2008 jsme se rozhodli, že si rozdě­ líme podíly. Já jsem odprodal asijskou část a  převzal londýnskou divizi. V  roce 2010 jsme podepsali globální kontrakt se švéd­ ským Saabem, výrobcem letounů Gripen, asistujeme jim při financování jejich offseto­ vých obligací. To byla naše největší zakázka v krizových letech, to nás obrovsky vystřelilo nahoru. Loni jsme oslovili české investory a udělali jsme private equity fond v České republice. Teď jsme v období nákupu.

Jak se vám v tomto byznysu daří? Dosud jsme vytvořili devět investičních fondů. Většina z nich investuje v Anglii, vesměs jsou to nemovitostní fondy. V roce 2005 jsme za­ ložili společnost Epic Asset Management v Hongkongu, která tyto aktivity přenesla do jihovýchodní Asie. V roce 2007 jsme vytvořili v Londýně naši největší věc, fundraising pro asijský REIT (Real Estate Investment Trust), což je forma kombinující akciovou společnost s investičním fondem. Bylo to první úspěšné umístění asijských REIT na britských finan­ čních trzích. Díky tomu si mě v Londýně do­ dnes pamatují, protože i jim přišlo výjimečné, že ho dělal kluk z Česka.

Na jaký typ investic se zaměřujete? Na výrobní podniky. Firmy, u kterých si jde na něco „sáhnout“. Ne služby, ne obchod. Zároveň nechceme jít úplně do těžkého prů­ myslu, který je příliš vázaný na komodity. Tam se dá velmi špatně předvídat další vý­ voj a jsou tam většinou velmi malé marže. Je tady spousta zajímavých firem, kde dochází ke generačním obměnám, to je to, co nás za­ jímá. Jsou tu firmy, které hledají dlouhodo­ bého investora. Nikdo z těch lidí nechce vidět svoji firmu rozřezanou na díly, rozstřílenou. Nemáme žádné klasické limity, tedy držet firmu pět až sedm let a pak ji se ziskem pro­ dat. Můžeme mít podnik třeba dvacet let.

10

Proč jste zvolili odlišný přístup? Takhle jsme se dohodli s investory. Máme v tom vlastní podíl, takže jdeme do stejného rizika. Chceme to dělat jinak než ostatní, pri­ márně nás zajímá příběh firmy. Hodně se snažíme vnímat lidskou stránku. Jak velký je to byznys? Kolik lidí tvoří firmu, jaký máte obrat? Teď je nás dvanáct. Obrat vlastní investiční společnosti není z pohledu investic tolik pod­ statný, důležitější je objem, který chceme pro­ investovat. A ten je v řádu stovek milionů korun do konce letošního roku. Už patnáct let funguje vaše škola, kolik žáků jí za tu dobu prošlo? Jde o tisíce dětí a stovky vyučujících. Aktuálně máme kolem pěti set žáků. V prvním roce jsme měli dvanáct žáků, ve druhém kolem čtyřiceti. Poté to postupně rostlo, v pátém roce jsme již měli kolem dvou set padesáti žáků. Nicméně začátky byly opravdu skromné. Byl jsem to já a dva učitelé. Šlo to spíše díky nadšení, než že bych měl nějaký byznys plán. Proč jste se v roce 1997 rozhodl založit právě mezinárodní hudební školu? Jednak kvůli rodinné tradici. Moje rodina ještě před nástupem komunismu podporovala umění. Kromě toho mě restituce vytrhly z uměleckého světa a toto byl pro mě způsob, jak se do něho

11

Foto: hynek glos (Euro)

PROFIT  Rozhovor Robert Schönfeld (42) Podnikatel a filantrop, zakladatel investiční a poradenské skupiny RSBC. Vystudoval Akademii múzických umění v Praze s ma­ gisterským titulem v historii hudby, umění a houslí. Po roce 2000 se začal ­orientovat na realitní investiční fondy, jejich řízení a správu majetku na trhu ve Velké Británii, střední a východní Evropě a následně jihový­ chodní Asii. V roce 2005 založil společnost Epic Asset Management Limited v Hong­ kongu jako součást skupiny RSBC. V roce 2007 přivedl Epic Asset Management na londýnské finanční trhy společnost ARA Strategic Capital I Pte ze Singapuru (člen skupiny Cheung Kong, Hongkong), kde pů­ sobil jako jediný poradce spolu se společ­ ností Matrix Group při fundraisingu ve výši 100 milionů dolarů do fondu ARA Pan Asia REIT v hodnotě 500 milionů dolarů. Od roku 2011 spolupracuje RSBC Investment Solu­ tions Ltd se společností SAAB AB v oblasti poradenství při financování offsetových obli­ gací ve více než 20 zemích. Je zakladatelem ­International School of Music and Fine Arts, jedné z největších mezinárodních škol v ČR.

Jak se stalo, že vás restituce nasměrovaly mimo umění? Velmi jednoduše, jak už jsem naznačil před chvílí. V roce 1990 se spustil restituční pro­ ces. V  té době jsem nastupoval na AMU. Zároveň jsem musel začít řešit právní as­ pekty restitucí nemovitostí, které stát vracel naší rodině, vztahy s nájemníky, účetnictví. Studoval jsem dějiny umění a zároveň jsem musel načítat různé zákoníky. Zpátky ke škole. Jak jste zjistil, že právě tento typ zařízení v Česku chybí? Jako u mnoha věcí v životě to byla svým způ­ sobem náhoda. Volal mi známý z finské am­ basády, že potřebuje hudební výuku v ang­ ličtině pro své dítě – housle, klavír nebo jiný nástroj. Řekl jsem: V Praze to přece nebude problém. Vzal jsem Zlaté stránky a začal te­ lefonovat do základních uměleckých škol. Obvolal jsem jich asi dvě desítky a všude mi řekli, že výuku v angličtině neposkytují. A tak jsem oslovil svoje známé a kamarády, kteří se vyučování v angličtině ujali. Pak už šlo jenom o to, dát tomu kabát instituce.

12

Neměli jste problém sehnat dostatek jazykově vybavených učitelů, když jste vyčerpal zásobu svých známých? Ani ne. Okruh mých známých se samozřejmě poměrně rychle vyčerpal, takže jsme museli dávat inzeráty na AMU a pražské konzer­ vatoři. Ale s jazykovým problémem jsme se nesetkali. Ani u základních uměleckých škol nešlo o to, že by v angličtině vyučovat ne­ uměly, jen jim to neumožňovaly osnovy. Jak jste jako nový subjekt dávali vědět o své existenci? Protože impulzem k založení byl zájem ci­ zinců žijících v Praze, zaměřili jsme náš mar­ keting hlavně na mezinárodní školy. Právě na nich škola ekonomicky vyrostla. V současné době je poměr našich zahraničních studentů stále převažující nad těmi českými, nicméně česká komunita nás bude v budoucnu víc a víc zajímat. Jak se škole dařilo po finanční stránce? První roky jsem ji financoval já, od pátého už se dokázala zaplatit sama. Já jsem pouze pomáhal hradit individuální záležitosti, na­ příklad české žáky, kteří si studium nemohli dovolit, byli handicapovaní a podobně.

Kdo je váš typický žák? Z jaké země pochází a na jaký nástroj hraje? Je to velmi rozmanité. Cílem školy je přiblí­ žit dítě světu kreativity, umožnit mu něco tvořit a tvořit to tak, že ho to baví. Není pod­ statné, jestli má větší nebo menší talent, zda je z Laosu, USA nebo z Česka. Také je jedno, jestli je to bohaté, nebo chudé dítě. Jejich potřeby jsou naprosto stejné. Dítě z bohaté rodiny může trpět stejně nebo daleko více než dítě z chudé rodiny, protože na ně rodiče nemají čas. Máte podobné zkušenosti? Někteří učitelé nám popisují, že když večer odcházejí, dítě na nich visí a brečí, protože doma je čeká pouze chůva nebo dvě či tři. Ale jediný, kdo k němu má v tu chvíli vztah, je právě učitel. Takže ani obklopení luxusem nehraje pro vnitřní život dítěte tu nejvýznam­ nější roli. I proto se snažíme o maximálně citlivý přístup. Žákům se přizpůsobujeme nejenom hudebním žánrem, ale také tempem výuky, počtem koncertů a podobně. Díky perfektně propracované hudební metodice výuky, osnovám a organizačnímu schématu školy umíme našim studentům poskytnout mimořádnou míru individuálního přístupu.

Foto: hynek glos (Euro)

vrátit. Abych mohl být jeho součástí a neztratil vazbu na prostředí, které mám hrozně rád.

Rozhovor  PROFIT Jak se vám to daří? Je to strašně náročné pro management. Tým, který školu vede, má obrovské excelové ta­ bulky. Ty jsou mnohem sofistikovanější, než jaké používáme u našich fondů při miliardo­ vých obchodech. Snažil jsem se něco podob­ ného najít ve školách v Londýně, Mnichově nebo Vídni, ale takhle propracovaný systém nikde nemají. Na druhou stranu právě nároč­ nost agendy odrazuje další zájemce o půso­ bení v tomto oboru. Za patnáct let se objevilo nejméně deset pokusů založit v Praze kon­ kurenční školu, drtivá většina z nich po čase zanikla, právě kvůli organizační náročnosti podobné instituce. V čem se ještě individuální přístup projevuje? Individuální lekce se uskutečňují částečně v rodinách dětí, částečně ve školách, které na­ vštěvují a kde si pronajmeme prostory. Kromě toho děláme i skupinové lekce. Připravujeme je v pěti nebo šesti budovách, které máme na několika místech v Praze. Mít vlastní budovu v centru se nám neosvědčilo, studenti nechtěli daleko dojíždět, takže jsme se museli přiblížit

k nim. Individuální přístup nemáme jen ke studentům, ale i k pedagogům. Ti mohou dál koncertovat, budovat svoji kariéru. Nabízíme jim možnost stabilních příjmů. A navíc ta­ kový úvazek, který jim vyhovuje. U většiny vzdělávacích zařízení totiž dostanou celý či poloviční úvazek, nebo nic. Zavedli jste stipendia, kolik studentů je využívá? Až dosud jsme neměli stanovené nějaké kvóty nebo limity. Reagoval jsem vždy na konkrétní potřeby. Letos v červnu budeme poprvé vy­ pisovat stipendia pro dvě kategorie. Jedna bude určena talentovaným žákům, druhá pro zdravotně handicapované studenty. Právě díky projektu hudební školy jste se stal Sociálně prospěšným podnikatelem roku 2012. Je podle vás jednoduché skloubit podnikání a pomáhání? Je to jednoduché, pokud cítíte, že to máte dě­ lat. V reálném životě je to samozřejmě složité. Vezmete peníze, které můžete investovat zpět do firmy, a dáte je na účel, který vaši společ­ níci považují za vyhození z okna. Měl jsem

společníky z Německa, z Číny, z Anglie... Každý na to měl jiný pohled. Proto jsem školu podporoval výhradně ze svých peněz. Druhý problém je čas. Po pěti letech jsem měl krizové období, kdy jsem viděl, že škola je schopná se samostatně uživit, ale zároveň jsem jí věnoval nesmírné úsilí. Skloubit byz­ nys, školu a rodinu je velmi náročné. Jak to množství všech aktivit zvládáte? Vytvořil jste si nějaký osobní management systém? Při zakládání školy jsem nedokázal odhad­ nout, jak časově náročné bude vybudovat si re­ nomé a získat důvěru rodičů, kteří nám svěřují své děti. Fungování školy si vyžádalo vysokou míru mé osobní angažovanosti a sebralo vět­ šinu mého času. Po patnácti letech od založení je ale situace jiná. Jak International School of Music and Fine Arts, tak RSBC Group má nesmírně kvalitní tým lidí, bez kterých bych všechny své pracovní aktivity nezvládl. DALIBOR DOSTÁL

KOMERČNÍ PREZENTACE

RWE SPUSTILA VLNU ZLEVŇOVÁNÍ PLYNU Razantní snížení cen zemního plynu vyvolalo bouřlivou reakci trhu. RWE snížila od května ceny v průměru o více než deset procent a na tento krok české plynárenské jedničky museli nutně zareagovat i další významní dodavatelé, aby neoslabili svůj tržní podíl. Na masivní vlně zlevňování vydělala většina odběratelů plynu v České republice. RWE dodává zemní plyn 1,6 milionu domácností. Ceny snížila všem skupinám zákazníků od nejmenších odběrů až po ty domácnosti, které zemní plyn využívají nejen k vaření, ale i k ohřevu vody a k topení. „Reakce na snížení cen jsou pozitivní. Zákazníci oceňují jak pokles cen, tak i prémie a bonusy, které jsme pro ně připravili,“ říká Martin Chalupský, tiskový mluvčí RWE. Právě v bonusech a v prémiích pro věrné zákazníky spočívá další kouzlo aktuální nabídky RWE, které ještě zvyšuje jejich úsporu. ÚSPORA AŽ NĚKOLIK TISÍC ROČNĚ Dokonce i když nezapočítáme bonusy a prémie, vyjde roční úspora až na tisíce korun. Příkladem může být rodina žijící v domě s roční spotřebou kolem 25 megawatthodin. Za zemní plyn do května platila s programem Standard ročně více než 42 600 Kč. Po snížení cen této rodině poklesnou úhrnné roční platby na úroveň mírně nad 39 000, což znamená úsporu 3500 Kč.

Adekvátní je úspora u zákazníků, kteří spotřebují méně. Například rodina s odběrem 11,5 megawatthodin platila dosud ročně přes 21 200 Kč a nově již jen necelých 19 600. Úspora tedy činí 1600 Kč ročně. Podobně zákazník, který používá zemní plyn pouze na vaření, uspoří při odběru 5 megawatthodin ročně více než 700 Kč. Z částky převyšující 10 000 Kč klesnou jeho platby pod 9500 Kč. DALŠÍ TAHÁK: PRÉMIE Desetiprocentní snížení ceny ale není vše, co RWE svým současným zákazníkům od května nabízí. Všichni klienti s dobrou platební morálkou navíc dosáhnou na speciální prémii, jež může být v závislosti na spotřebě až několikatisícová. Podmínkou jejího vyplacení je, aby zákazník s produktem Standard odebíral k 1. červenci 2013 plyn od RWE a dodavatel za ním neměl žádné pohledávky, ani mu v posledních šesti měsících neposlal žádnou upomínku. „Na tuto prémii dosáhne drtivá většina současných zákazníků s produktem RWE Standard,“ ubezpečuje Martin Chalupský. Zákazníci o ni nemusejí žádat, najdou ji započtenou v pravidelném vyúčtování. U domácností s nejnižší spotřebou bude tato prémie činit 100 Kč. Protože je její výše závislá na spotřebě, logicky nejvíce získají ty domácnosti, které plyn využívají k vaření, topení a ohřevu vody v rodinném domě. Může dosáhnout až 3000 Kč. Například rodina s roční spotřebou 25 megawatthodin zaplatí díky snížení cen a započtení prémie za rok o 5576 Kč méně. Domácnost se spotřebou 18 megawatthodin ušetří po slevě a započtení prémie 4500 Kč za rok a zákazníci se spotřebou 11,5 megawatthodin o 2600 Kč méně než dosud.

MOŽNOST DALŠÍHO SNÍŽENÍ PLATEB Úspora za plyn ale může být ještě vyšší. Současní zákazníci RWE mohou přejít z tarifu Standard na tarif Optimal. Získají díky tomu výhodnější bonus, který může v závislosti na spotřebě dosáhnout až 3500 Kč, a zároveň po roce trvání dodatku ke smlouvě získají jistotu dalšího poklesu ceny. Naprázdno nevyjdou u RWE ani zákazníci s fixovanou cenou. Pokud si prodlouží kontrakt o 23 měsíců, dostanou opět v závislosti na spotřebě bonus až 3250, který jim bude vyplacen ihned jednorázově na účet, nebo poštovní poukázkou. Více informací získáte na internetových stránkách www.rwezlevnuje.cz.

13

PROFIT  PŘÍBĚH ÚSPĚCHU

Český porcelán

Srdce svátečního servisu Znát svoji práci od prvního do posledního úkonu. Být součástí každého klíčového rozhodnutí po několik dekád. Vladimír Feix by mohl dávat generálním ředitelům lekce. Úspěšně řídí továrnu na ikonický český cibulák už přes čtyřicet let a odcházet rozhodně nechce. Bílý porcelán s modrými ornamenty a rokokovým nádechem je natolik spojený se svátečním stolováním Čechů, že jej lze označit za ikonu. Výroba porcelánu se na území České republiky, konkrétně do Dubí, dostala už v 19. století. Dubský průmyslník Anton Tschinkel v 80. letech neustál ničivou krizi a původní porcelánku prodal v roce 1885 německé firmě O. C. Teuchert z nedaleké Míšně, kde se cibulák vyráběl. A tak se z továrny stala filiálka německého cibuláku Meissen. Německá firma měla kupodivu největší problémy s  rakousko-uherským

byrokratickým aparátem. Úředníci se rozhodli cibuláku házet klacky pod nohy, například nedovolili vyvážet porcelán do Maďarska. Po jedenácti letech Němci celou zavedenou filiálku raději prodali, než aby se dál trápili. Výroba se dostala do rukou průmyslníka Bernarda Blocha, který český cibulák vlastnil až do roku 1938. Továrnu oficiálně „vykoupila“ třetí říše a Bloch byl i s rodinou odsunut do koncentračního tábora. V roce 1945 se porcelánka dostala do správy českého státu a o tři roky později byla znárodněna.

Výroba porcelánu, nebo opravna tanků? Z dnešního pohledu byl pro fungování porcelánky nejdůležitější rok 1947, kdy zde do učení nastoupil Vladimír Feix, muž, který se stal skutečným srdcem podniku a stál prakticky u všeho, co formovalo dnešní podobu továrny. V roce 1991 ji i zprivatizoval a do dnešního dne výrobu cibuláku řídí. „Znám se osobně s  dcerami Bernarda Blocha, vycházel jsem s nimi velice dobře. Už za starého režimu, protože jsem zde ředitelem 42 let, jsem je vodil do továrny a ony

Důvěrně známý a familiérně nazývaný cibulák dokáže překvapit. Cibulka, jablíčko a české kvítí, které na porcelánu spatřujete, nejsou tím, čím se zdají. Ve skutečnosti se na servisu skví stylizované asijské motivy. Jak se na typicky český porcelán dostaly? Čínský porcelán představoval v 18. století velmi žádané zboží a symbol luxusu,

14

který si mohly dovolit pouze bohatší šlechtické rody. Stal se symbolem vznešeného stolování, který si ovšem nechtěly upřít ani méně zámožnější rody. Překreslit vzory žádaného čínského porcelánu dostal za úkol malíř Johan David Kretschmar a práci dokončil v roce 1729. Motiv cibulky, podle kterého získal nový porcelán trochu posměšné jméno, je tak ve

skutečnosti granátovým jablíčkem, symbolizujícím plodnost a hojnost zdravých dětí. Na typicky českém servisu dále najdete bambusovou větev porostlou liánou, pivoňkový keř symbolizující bohatství a vznešenost či větvičku chryzantémy s květem. I když právě zde se historici neshodují a stejný motiv lze vnímat i jako lotus či astru v Asii znázorňující motiv času.

Foto: hynek glos (EURO)

Český cibulák na asijské motivy

PŘÍBĚH ÚSPĚCHU  PROFIT mi vypravovaly o její historii,“ říká 81letý generální ředitel o svém vztahu k původním dědičkám porcelánky. Právě on společně s dcerami Bernarda Blocha dokázal z dochovaných střípků rekonstruovat historii cibuláku z Dubí. Ke konci druhé světové války totiž továrna fungovala jako opravu tanků a mimo jiné byl zničen i archiv. Vladimír Feix se postaral o jméno českého cibuláku. Jako ředitel určil zásady, které se dodržují už dekády. Například trval na tom, že si zákazník může kdykoli dokoupit jakoukoli část, kterou nedopatřením rozbil. Výroba žádného vzoru cibuláku nebyla zrušena. To ovšem neznamená, že porcelánka neinovuje. I kvůli současné krizi, která citelně oslabuje zájem o nový porcelán, se dívá ředitel na prodej hned několika pohledy. „Je třeba mít šest různých prodejních úrovní. Tři finančního a tři věkového charakteru, a na to všechno musíte dbát při inovacích,“ říká a dodává, že nelze dělat inovace jenom pro jednu určitou skupinu lidí, kteří mají peníze nebo jsou přiměřeného věku. Výrobní řadu továrna upravuje pro všechny cílové skupiny. Proto se firma Český porcelán, jak se od roku 1991 továrna nazývá, zaměřuje jak na levné produkty, tak i na výrobky pro střední třídu. Pro bohaté je zde cibulák. Pro mladší generaci vyrábí designový porcelán, myslí ale i na vkus střední a starší generace. Krize překonány Díky této strategii je Český porcelán jediná ze čtrnácti porcelánek na našem území, která v posledních dvaceti letech nepadla do insolvence a výrazněji ji nezasáhla ani krize. I když… Nedá se tvrdit, že by si továrna neprošla složitými časy, zejména po revoluci. V roce 1991 se ze státního podniku stala akciová společnost se zaměstnanci coby většinovými vlastníky. Akcie ale získaly i další subjekty jako Česká pojišťovna a Pražský AB Real. Na přelomu tisíciletí porcelánka začala čelit ekonomickým tlakům v podobě levnější asijské konkurence, propadu prodejů a potřebě investovat do nových technologií. Obraty kolísaly. V roce 1998 měla porcelánka výnos 255 milionů, rok na to 215 milionů. I ziskovost společnosti se snižovala. Přestože se Vladimíru Feixovi podařilo udržet porcelánku nad vodou a nepropadnout do insolvence, právě snižující se výnosy vedly k druhé těžké zkoušce. V roce 2004 se Česká spořitelna jako minoritní vlastník začala na valné hromadně detailně vyptávat na hospodaření. Podle

zasvěcenců se začalo hrát o to, kdo získá nad firmou kontrolu. Po mediální přestřelce se nakonec Vladimír Feix, v té době už majoritní vlastník s 50,8 procenta akcií, s Českou spořitelnou dokázal dohodnout a krizi vlastníků ustál. Současnou ekonomickou krizi Vladimír Feix zmiňuje jako důvod, proč firmu nechce předávat svým synům, kteří pro něj v porcelánce pracují. Jeden jako šéf dceřiné továrny, druhý jako šéf výroby. Firmu chce Feix nejstarší provést i touto nejistou dobou. „Nedovedete si představit, jak je výhodné, když se znáte osobně s odběrateli a setkáváte se s nimi. Takový vztah je daleko silnější, než když si s někým mailujete a ani nevíte, jak vypadá,“ zmiňuje jeden z důvodů, proč je klidnější, když firmu vede sám. Ředitel na sebe skutečně navazuje neuvěřitelné množství kontaktů. Když procházíme výrobou kolem porcelánu s mysliveckými motivy, okamžitě se dozvídáme, že šlo o přání německého zákazníka. Vladimír Feix si rychle vybavuje umělce, který dokázal navrhnout kresby dle požadavků. Přirozená autorita Porcelánce se díky dlouholetým vztahům daří i na exportních trzích, kde si ostatní výrobci lámou zuby. Například vyváží do Japonska, které je velmi přísné, pokud jde o kvalitu a servis. „Dálný východ nás drží. Zrovna po vás mě čeká návštěva velkého odběratele z  Japonska. A  Korea pro nás představuje ještě větší trh. Obecně jde ale o zákazníky, které jsme nesehnali před rokem, obchodujeme s nimi minimálně třicet let,“ zdůrazňuje ředitel. Přestože už měl několik vážných zájemců, nikomu porcelánku neprodal, nepotřeboval to. „Plat mi stačí a jsem rád, že když už jsem tomu dal název Český porcelán, firma zůstává v českých rukou,“ vysvětluje Vladimír Feix. Právě tato rozhodnutí společně s tím, že si skutečně prošel v podstatě každou pozicí ve firmě, mu dodávají nepsanou, přirozenou autoritu. Co ředitel řekne, to platí a nikdo o tom nepochybuje. Ostatně nikdo s porcelánkou nestrávil tolik času jako on. A právě přirozená autorita se objevila ve výčtu důvodů, proč letos v dubnu jmenovali Vladimíra Feixe do síně slávy v rámci soutěže Manažer roku. Zatímco si řada současných manažerů stěžuje, že po deseti letech ve firmě už jen těžko hledají motivaci k práci, šéf Českého porcelánu má opět jasný recept. „Musíte si umět dávat cíle. Já jsem Blíženec a o nich je

České rodinné stříbro Porcelánek, které si dodnes udržely tradiční výrobu cibuláku, je jen několik. Kromě věhlasné míšeňské porcelánky patří mezi klíčové dodavatele i firma Český porcelán, sídlící v Dubí a navazující na nepřerušenou tradici z konce 19. století. Továrna dokázala ustát čtyři změny režimů a jako jedna z mála přežila i ekonomické problémy, které postihly všechny české výrobce porcelánu. Dnes na obzoru vyhlíží novou, doposud neznámou překážku – nedostatek kvalifikovaných sil. Například vycvičit pevnou ruku pro kresbu linek na cibulák trvá i několik let a tomuto řemeslu se nelze učit za provozu. Příslušné učební obory přitom zanikají a lidé stárnou.

známo, že mají neustále nápady, ale nic nedotahují do konce. A já chci, aby mé nápady byly realizované, tak k tomu vedu svoje spolupracovníky a podřízené. Musejí se naučit brát nápady za své a realizovat je podle mých představ,“ dodává ředitel. Petr Švihel, Obchod a finance

15

PROFIT  jeden DEN podnikatele

PROFIT  NÁZOR

Denní chleba? Pizza a mražené knedlíky

Online komunikace se zákazníkem?

Bariéra dodavatele z východního bloku Vyjíždím v 6.30, o hodinu později už beru hrnek kávy a vyrážím za kolegy do všech kanceláří. Není nad to, probrat se všemi celý den, vyřešit drobnosti a dozvědět se, jestli jde všechno jako na drátkách. Jen v pátek mám navíc porady. A to je právě dnes. Když jsem se stal spolumajitelem společnosti FrostFood, musel jsem se začít věnovat především rozvojovým projektům a hledání obchodních příležitostí. Nic naplat, český trh trpí v potravinářském sektoru recesí, takže jsme museli obrátit pozornost do zahraničí – především je to Norsko, Dánsko, Švédsko, Německo a v poslední době se naše aktivity velmi slibně rozvíjejí na anglickém trhu. Prosadit se tam znamená nejen dodržet velmi přísné požadavky na kvalitu, ale mnohdy také překonat psychologickou ba­riéru obav z „dodavatele z východního bloku“, což vyžaduje řadu osobních jednání. Ač to může znít paradoxně, vyplácí se nám pozvat naše zákazníky až k nám do Orlických hor. Pro mnohé to je nezapomenutelný výlet, ale na jednom se shodují všichni – dokážeme vyrábět kvalitní potraviny. Každý musí ochutnat Porada končí okolo 12.30. A pokud jsem si dosud trochu stěžoval, nyní přichází na řadu hlavní výhoda potravinářské společnosti – jdeme ochutnávat! Zastávám názor, že každý zaměstnanec musí znát a ochutnat naše výrobky a má plné právo mít k nim jakékoli připomínky. Úplně nejlepší jsou přitom ochutnávky nových receptur. Myslíte, že jsou dobré knedlíky s brusinkami, nebo naopak s nugátem? Věřte mi, že tato část mojí práce je opravdu příjemná. Měl bych asi upozornit, že degustace probíhají prakticky každý den. Naštěstí máme tolik příchutí, že to lze

16

vydržet. A navíc vyvíjíme stále nové a nové chuťové varianty. Mimochodem pokud teď někdo z vás ohrnuje nos nad takovou stravou, měl bych poznamenat, že se u nás ochutnávají i výrobky mířící na západní trhy. Tam jsou ochotni a schopni platit za kvalitu, takže jsme například uspěli ve Skandinávii s plněnou pizzou Calzone, která na českém trhu není. A jelikož je u nás hlavním problémem levná konkurence z Polska, tak nevím, jestli někdy bude.

Je třeba se udržovat Ale zpět ke stroji. Sedám k počítači a hodinu až dvě vyřizuji e-mailovou korespondenci, připravuji se na nadcházející jednání a analyzuji zaslané podklady – cenové nabídky a nové poptávky od zákazníků. To mi nakonec vydrží až do páté hodiny. Je čas na cestu domů, a jelikož mi to trvá hodinu, jak jsem uvedl, je to čas na telefonáty, které mohly počkat právě až na odpoledne. Vzhledem k výše uvedeným ochutnávkám se po večerech snažím udržovat v kondici a v přijatelné váhové kategorii. V zimě se minimálně třikrát do týdne chodím hýbat, ideálně s míčem, případně košíkem, abych nezapomněl na badminton, v létě jezdím na kole. V každém případě, ať je mráz nebo teplo, po sportu následuje oficiální a povinný rozbor dosažených výsledků s kamarády nad půllitrem piva. Domů se obvykle vracím okolo desáté. Přečtu si noviny a usínám s rozečtenou knihou kolem půlnoci. Jiří Vlček,

spolumajitel a ředitel společnosti FrostFood

Osobní kontakt zůstává při komunikaci se zákazníky stále nesmírně důležitým a pro mnoho projektů klíčovým, přesto je někdy vhodnější využít nové komunikační technologie. Dnes je možné komunikovat online efektivně i v kritickém časovém tlaku a zároveň se zpětnou vazbou od zákazníka, ať již sedí kdekoli na světě. Jsem přesvědčen, že vhodné použití nových komunikačních online nástrojů zvyšuje efektivitu práce a že z jejich použití lze také odhadnout, jaký je pracovní styl ve společnosti. Zajímavé je, že mnohé komunikační nástroje vedení firem dříve zakazovalo v domnění, že zaměstnanci jejich prostřednictvím pouze komunikují s kamarády a nepracují. Tak na konci minulého století vznikly tzv. chaty, později instant messaging. Ten je dnes nepostradatelnou komunikační platformou B2B společně s viditelností, kdo je online, a možností vytvoření společných prostor pro řešení projektových otázek. K základním komunikačním nástrojům, jakými jsou telefon, Skype, e-mail a chat, se rychle zařadily také nástroje pro sdílení ploch. Když jsem poprvé, a je tomu již řada let, použil nástroje pro sdílení ploch, byl to skvělý zážitek. Nejenom že jsme mohli sdílet dokumenty, ale také zdarma kvalitně telefonovat, a navíc vidět, kdo právě hovoří. Později se začaly čím dál více prosazovat – osobnímu setkání velmi podobné – videokonference. Na projektech se zase postupně kromě verzovacích nástrojů, tedy nástrojů, které umožňují zachování historie provedených změn v souborech, postupně začaly používat nástroje pro sledování chyb a změnových požadavků systémů. V mnoha případech, kdy je veliké množství změnových požadavků apod., je tak vysloveně vhodné nahradit e-mail nebo osobní setkání online systémem, v němž vidíte celý životní cyklus jednotlivých požadavků. Osobní kontakt pro mě zůstává stále velmi důležitým, ale rád využívám možností nových komunikačních technologií, které práci v mnohém zefektivňují. Jak jste na tom vy?

Řehoř Vykoupil,

výkonný ředitel společnosti Mautilus, výrobce aplikací pro chytrá zařízení

foto: Archiv

Jsem asi jeden z mála lidí, kteří jezdí do práce s oblibou přes Polsko. Mám to z bydliště v Polici nad Metují do továrny na mraženou pizzu a knedlíky v Rokytnici v Orlických horách 75 kilometrů. V létě se vyplatí jet přes polské lyžařské středisko Zieleniec, neboť je tam nádherná příroda a hodinu pohody ozvláštní i několik jelenů. Mám během cesty opravdu klid na rozmýšlení o tom, co mě dnes čeká.

PROFIT  ZAHRANIČÍ

Visegrádská čtyřka

Sousedská sázka na jistotu Slovensko, Polsko, Maďarsko a Česko. Tohle tradiční sousedské uskupení zvané visegrádská čtyřka je ještě pořád pro české firmy i přes všechno volání po exportu do nových teritorií spolehlivou jistotou. Směřuje sem desetina celkového českého vývozu. Košile je bližší než kabát. Tohle rčení ještě pořád platí pro export do sousedních středoevropských zemí sdružených v rámci visegrádské čtyřky. Vedle toho, že jsou tamější odběratelé, co by kamenem dohodil, je v současné době novou motivací i to, že si region drží celkem slušný potenciál ve srovnání s většinou skomírajících evropských ekonomik. Slovensko loni vykázalo dvouprocentní hospodářský růst, o čemž si může většina západoevropských zemí nechat zdát. Polsko a Maďarsko mají sice velké strukturální problémy, ale masivně čerpají evropské dotace, díky nimž modernizují infrastrukturu. „Do zemí Visegrádu směřuje asi desetina českého exportu a se všemi členskými zeměmi má Česko dlouhodobě aktivní obchodní bilanci. Zejména Slovensko a Polsko patří mezi naše nejvýznamnější obchodní partnery. Exportéři se dnes často obracejí na východní trhy a hledají tam příležitost pro nový růst, středoevropský region však zůstává perspektivní díky teritoriální i kulturní

OBILÍ V POHYBU. Mezi Slovenskem, Českem a Polskem běží velmi čilý, byť poněkud zamotaný obchod s potravinami.

blízkosti,“ míní Tomáš Hron, ředitel Global Transaction Banking UniCredit Bank. V regionu jsou v současné době zajímavá zejména hýbající se škatulata potravin. Česko vyváží každý rok do zahraničí potraviny za 100 miliard korun a plných 40 procent z toho jde na Slovensko. Zejména tam české firmy vyvážejí vejce, mléko, obiloviny či sladkovodní ryby. Současně ale Česko hodně nakupuje potraviny v Polsku. A aby to nebylo tak

jednoduché, v loňském roce se rapidně zvedl zase dovoz potravin ze Slovenska do ČR, dosáhl růstu přes 12 procent. Mezi nejvíce dovážené zboží patří cukr, med či mléčné výrobky. Velký prostor je u středoevropských zemí v  rozvoji infrastruktury za unijní peníze. V Polsku získávají české firmy velké kontrakty při budování železnice, v Maďarsku je šance mimo jiné v energetice. „V zemích visegrádské čtyřky se zaměřujeme zejména na Unií podporované obory, jako je využívání biomasy. V Polsku či Maďarsku máme kupodivu ještě lepší jméno než doma. Znají tam české turbíny instalované už v sedmdesátých či osmdesátých letech minulého století. Mají s nimi dobrou zkušenost, což nám teď pomáhá jako reference,“ říká František Ambrož, obchodní ředitel společnosti PBS Energo z Velké Bíteše, která vyrábí parní a expanzní turbíny. „V Maďarsku jsme například právě teď v jednom výběrovém řízení na dodávku turbíny, Maďaři nás sami oslovili. Chtějí evropské dodavatele, ne asijské,“ dodává František Ambrož. Tomáš Stingl

Na visegrádskou čtyřku se letos zaměřila také kategorie Exportér teritoria v soutěži Exportní cena DHL UniCredit. To je prestižní klání malých a středně velkých českých vývozců, které vstoupilo minulý týden už do svého 16. ročníku. Soutěž je jakousi výkladní skříní českého exportu. Nebere v potaz jen absolutní objem vývozu, ale především jeho meziroční nárůst. I relativně malý podnik tedy může získat cenu coby exportní šampion.

18

V kategorii Exportér regionu budou letos soupeřit nejlepší vývozci z Libereckého kraje. V kategorii Exportér teritoria se utkají firmy, které vyvážejí do zemí visegrádské čtyřky. Dvě speciální ocenění udělí proexportní agentura CzechTrade. Do soutěže mohou vstoupit jen firmy majoritně vlastněné českými majiteli. Objem vývozu v roce 2011 musela mít firma minimálně 100 tisíc korun. Do soutěže nemohou

vstoupit podniky vyvážející zbraně, starožitnosti, suroviny či zboží poškozující životní prostředí. Podrobné podmínky soutěže a jednoduchou přihlášku lze nalézt na webových stránkách www.exportnicena.cz. Výsledky budou vyhlášeny na slavnostním galavečeru v Kongresovém centru Praha 25. listopadu. (tos)

Foto: Martin Pinkas (euro)

Na Visegrád si letos posvítí Exportní cena DHL UniCredit

SEMINÁŘ  PROFIT

Elektronizace veřejných zakázek

DODAVATELÉ O E-TRŽIŠTÍCH ČASTO NEVĚDÍ Další kolo seminářů magazínu Profit zaměřené na oblast veřejných zakázek se konalo v Ostravě. Mluvilo se především o zadávacích kritériích a neinformovanosti dodavatelů.

Foto: archiv

NOVELA NOVELY. S připravovanými změnami vloni přijaté novely zákona o veřejných zakázkách účastníky semináře seznámil Milan Šebesta z advokátní kanceláře MT Legal.

Veřejné zakázky a především jejich elektronizace přivedly před několika dny zájemce o tuto problematiku do ostravského hotelu Mercury, kde se konal další seminář Profit. Jako obvykle vystoupili úvodem reprezentanti právnické obce. Milan Šebesta z advokátní kanceláře MT Legal mimo jiné zmínil dílčí výsledky průzkumu, který si nechala zpracovat Asociace pro veřejné zakázky. Z něj například vyplynulo, že pro 90 procent respondentů neklesla po zavedení novely zákona o veřejných zakázkách administrativní zátěž spojená s vypisováním tendrů. Milan Šebesta také krátce pohovořil o chystané technické novele zákona, která by podle něj neměla být razantním zásahem. Úpravy by měly postihnout zhruba pět až šest ustanovení zákona. Například současné nařízení, že

v případě, kdy se přihlásí pouze jeden uchazeč, musí být výběrové řízení zrušeno. Nejvíce se ovšem, tak jako i během předchozích seminářů Profit, řešily problémy z  praxe. Mimo jiné z  řad účastníků akce znovu zazněly stížnosti, že zadavatelé příliš často používají jako jediné kritérium výběru nejnižší cenu. Velký prostor byl také věnován tomu, jakým způsobem a jaká kritéria kromě ceny lze vůbec stanovit, aby zadavatel získal skutečně takový produkt či službu, kterou poptává. A zástupci zadavatelů z řad státní správy, kteří podle zákona musejí pro vyhlášení výběrového řízení používat elektronická tržiště, jako jeden z největších problémů uvedli fakt, že se jim často přihlásí jeden, popřípadě žádný uchazeč.

Kromě toho, že zakázky v hodnotě okolo pěti tisíc korun nejsou pro řadu firem zajímavé, byť je úřad s celostátní působností musí vypsat pomocí elektronického tržiště, to ukazuje na obecný problém – povědomí nezanedbatelného množství živnostníků a malých firem o existenci elektronických tržišť a veřejných zakázkách tímto způsobem vypisovaných není na příliš vysoké úrovni. „Doporučuji všem zadavatelům, aby ve chvíli, kdy se rozhodnou zaregistrovat na elektronickém tržišti, tuhle informaci hned poslali všem svým dodavatelům a vyzvali je, aby se na daném tržišti zaregistrovali také,“ řekl v reakci na stížnosti zadavatelů Zbyněk Miklík, obchodní ředitel sdružení Tendermarket. MARTIN ZIKA

19

PROFIT  servis

Akce pro podnikatele

Daňové termíny

30. KVĚTNA

PONDĚLÍ 27. KVĚTNA

Dodavatelské fórum pro jeden z největších evropských řetězců s hobby tematikou OBI Group Sourcing, divize LUX Tools Germany. Firmy se mohou v Plzni zúčastnit individuálních rozhovorů o konkrétních nabídkách s nákupčími mateřské společnosti OBI. Více na e-mailu [email protected].

• spotřební daň – splatnost daně za březen 2013 (pouze spotřební daň z lihu) – daňové přiznání za duben 2013 – daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za duben 2013 (pokud vznikl nárok) • daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za duben – souhrnné hlášení za duben – výpis z evidence za duben • energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za duben 2013

5. ČERVNA

Co může firmám přinést existence na sociálních sítích a co jim na opak bere? To je tématem celodenní konference Firmy v sociálních sítích 2013 v Praze. Na konferenci bude řeč i tom, co se vyplácí, čeho se vyvarovat, jak využít monitoring sociálních sítí a jak vyhodnocovat benefity firemní angažovanosti. Více na www.tuesday.cz.

• daň z nemovitostí – splatnost celé daně (poplatníci s výší daně do 5000 Kč včetně) – splatnost 1. splátky daně (poplatníci s daní vyšší než 5000 Kč s výjimkou poplatníků provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb) PONDĚLÍ 10. ČERVNA

• spotřební daň – splatnost daně za duben 2013 (mimo spotřební daň z lihu) PONDĚLÍ 17. ČERVNA

• daň z příjmů – čtvrtletní nebo pololetní záloha na daň ČTVRTEK 20. ČERVNA

PÁTEK 31. KVĚTNA

• daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za duben 2013

• daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

6. ČERVNA

ÚTERÝ 11. ČERVNA

Regionální seminář Profitu se bude konat v Českých Budějovicích v Clarion Congress Hotelu. Hlavním tématem podnikatelského setkání budou veřejné zakázky a využití takzvaných elektronických tržišť. Více informací na e-mailu [email protected]. 15.–22. ČERVNA

Již popáté proběhnou v Ostravě Dny Ruska, které si kladou za cíl otevřít dveře pro oboustranně prospěšnou spolupráci Ruské federace a České republiky nejen v oblasti obchodu. Více na stránkách www.dnyruska.cz.

20

Knihovna podnikatele Moderní přístupy ke společenské odpovědnosti firem a CSR reportování Kašparová Klára, Kunz Vilém

Ekonomie evropské integrace Baldwin Richard, Wyplosz Charles

Publikace se zaměřuje na moderní přístupy a nástroje společenské odpovědnosti firem, jako jsou created share value, work-life balance, corporate community involvement či společensky odpovědné investování. Kniha se také podrobně věnuje standardům upravujícím společensky odpovědné chování firem a problematice CSR reportování. Obsahuje výsledky aktuálně provedených výzkumů v těchto oblastech, stejně jako devět případových studií ukazujících různé přístupy k CSR v každodenní podnikové praxi v České republice.

Čtvrté vydání renomované publikace dává k dispozici srozumitelný přehled skutečností, teoretických zdůvodnění a diskusí spjatých s rychlými změnami v Evropě. Autoři vhodně propojují informace o milnících novodobé evropské historie, evropských institucích, právu a politice s jasnou interpretací ekonomických zákonitostí stojících za evropskou integrací. Výsledkem je zasvěcená analýza stavu, v jakém se dnes proces evropské integrace nachází.

Grada, 160 stran, cena 249 Kč, ISBN: 978-80-247-4480-3

Grada, 584 stran, cena 499 Kč, ISBN: 978-80-247-4568-8

FOTO: archiv

Osobní setkání českých výrobců s německými a rakouskými nákupčími se bude konat v Plzni. Čeští zájemci budou mít příležitost jednat nejen o kooperačních nabídkách v oboru strojírenství, ale také vést konzultace s německým zastoupením Ministerstva průmyslu a obchodu a exportními konzultanty CzechTrade. Více na e-mailu [email protected].

poradna  PROFIT

Jak účinně spravovat peníze ve více měnách? Naše firma od loňského roku spolupracuje se zahraničními obchodními partnery, nedávno se však naše působnost rozrostla a kromě českých korun a eur nově pracujeme i s forinty a rubly. V současné době vlastníme běžný podnikatelský účet v korunách a devizový účet v eurech. Je nějaká možnost, jak mít veškeré měny pod jedním účtem, nebo musíme pro každou měnu zakládat samostatný devizový účet? Ondřej M., Pardubice V případě, že pracujete s větším počtem měn, zvažte zřízení multiměnového účtu, který se hodí pro podnikatele a firmy všech velikostí. Pod jedním číslem účtu můžete mít až několik desítek měnových složek, včetně běžného korunového účtu. V případě, že zahájíte obchod s měnou, která ještě není aktivní součástí účtu, můžete ji jednoduše přidat pouze prostřednictvím internetového či mobilního bankovnictví. Tento typ účtu také nabízí výhodnější konverzi mezi

inzerce

A131006014

jednotlivými měnami a samotná směna probíhá téměř okamžitě na základě vašich potřeb a požadavků. Díky směně prostředků za lepších podmínek a bez transakčních nákladů můžete s měnami libovolně pracovat a využít účet i jako efektivní způsob řízení likvidity v jednotlivých měnách. Díky rychlé konverzi funguje i jako ochrana proti riziku finančních ztrát v důsledku nepříznivého vývoje měnového kurzu. Multiměnový účet je výhodný i z účetního a administrativního hlediska. Neplatíte zbytečné poplatky za vedení většího množství účtů a  vzhledem k  jedinému číslu účtu nedochází ke zmatkům při fakturaci a správa firemních financí probíhá efektivněji. Veškeré platební operace provádíte v rámci jedné aplikace internetového bankovnictví, takže probíhají rychleji, i systém kontroly je jednodušší. Internetové bankovnictví je navíc možné propojit s účetním systémem a importovat do něj větší množství platebních příkazů připravených

ke schválení a rozeslání. V případě příchozích i odchozích zahraničních plateb systém sám automaticky rozezná měnu a přiřadí ji ke konkrétní měnové složce. Nedochází tak k převodu měn směnným kurzem a ke ztrátám v důsledku nechtěné měnové konverze. Stejně je tomu i v případě platby kartou v některé z cizích měn. Martina Arnold Rubín

generální ředitelka společnosti Citfin

A130003011 A130004077 

PROFIT  PORTRÉT

inzerce

Podnikatel ve vývoji softwaru

Obchoduji od Minska až po Londýn Petr Kudláček, spolumajitel firmy Memos

Čech pomohl při krizi Britům Další neobvyklý, leč úspěšný mezinárodní tah se Kudláčkovi povedl ve Velké Británii. Už od roku 2005 vyvíjel Memos programy pro britskou společnost Invenias. Jednalo se o software, který slouží k vyhledávání špičkových manažerů, dnes ho využívají personální agentury v mnoha částech světa.

22

pohybuje na úrovni 20 milionů liber. Z pohledu Kudláčka to tedy byla skvělá investorská trefa. „Inveniasu se daří, vedle již existujících poboček v Londýně a v Singapuru letos otevírá další i v americkém New Yorku,“ podotýká k tomu český podnikatel. Případný zisk z této investice ve Velké Británii chce Kudláček v budoucnu vložit do rozvoje obchodu v Bělorusku, Rusku a dalších východních zemích, které považuje za mimořádně perspektivní trhy.

Petr Kudláček (35) Pochází ze Zlína. Dlouhodobě žije v Praze, kde vystudoval Vysokou školu ekonomickou. V roce 2003 založil s několika partnery společnost Memos, k níž dnes patří i projekty Memos Outsourcing či eWay. V roce 2008 otevřel Memos svou pobočku v běloruském Minsku. Petr Kudláček je svobodný, mezi jeho koníčky patří cestování a amatérské divadlo, zajímá se o investování do akcií. Jako své náboženské vyznání uvádí taoismus.

Když ale přišla v roce 2008 krize, britská firma se dostala do finančních problémů. Kudláček jí tehdy pomohl peněžní injekcí, a vstoupil tedy do Inveniasu i jako jeden z investorů a získal v podniku menšinový podíl. Od té doby vzrostla hodnota společnosti asi dvacetinásobně. Cena Inveniasu se dnes

Strach z originálních nápadů nemám Petr Kudláček je prostě prototypem nové generace českých podnikatelů v tom, že neustále dumá nad neotřelými nápady, i když ne všechny musejí být nutně realizovány. „V současnosti například přemýšlím nad softwarovým řešením pro NFC platby, kdy má uživatel v telefonu zabudován čip, díky němuž může telefonem elektronicky platit podobně jako platební kartou,“ uvádí podnikatel. Spekuloval také o možnosti natáčet nejrůznější chytlavá videa v angličtině, která by vydělávala díky masivní sledovanosti. Poněkud výstředním nápadem se původně zdála myšlenka, o níž Kudláček jednal s pražskou zoologickou zahradou. Šlo o možný prodej zvířecích exkrementů. Nakonec z nápadu sešlo, protože byl proti veterinář, leč obchody s exkrementy dnes v určité podobě beztak fungují. Sympatickým rysem Kudláčkova přístupu k podnikání i přes všechen entuziasmus zůstává jistá pokora. Nebere ze svých podnikatelských aktivit peníze pro soukromou spotřebu, ale zisky znovu investuje do obchodního kolotoče. Je totiž kam růst. Při onom velkorysém pojetí byznysu, který přerůstá české hranice, zbývá na pěti kontinentech k dobývání ještě spousta teritorií. Tomáš Stingl

Foto: archiv

Typický představitel nastupující generace českých byznysmenů, to je Petr Kudláček. Vsadil na to, že v obchodu už nestačí omezit se jen na malý český dvoreček. Tím spíš, že firma Memos, jejímž je spolumajitelem, vyvíjí počítačový software. Tedy zboží, které lze docela dobře tvořit i prodávat na dálku. Kudláček díky tomu mohl vybudovat chytrý obchodní model. Když se společnost Memos prosadila na domácím, tedy českém trhu a rostla, přenesl část její činnosti do lacinějšího Běloruska. Tam získal levné a přitom vzdělané programátory. Najal zároveň obchodnice, které po telefonu oslovují s nabídkami Memosu půlku planety. V praxi to vypadá tak, že Memos získá zakázku třeba v  ústředí Evropské unie v Bruselu, softwarové řešení vyvinou programátoři v běloruském Minsku a celý obchod řídí Kudláček pohodlně z Prahy. Někdy zprostředkuje nejenom dodávku softwaru, ale vyšle také běloruského programátora na několik týdnů na práci přímo ke klientovi v západní Evropě. „V Minsku máme v současnosti zhruba 20 zaměstnanců. Loni dosáhl obrat běloruské větve Memosu už asi 16 milionů korun,“ říká Kudláček. Telefonní operátorku lze prý v Minsku najmout zhruba už za 500 dolarů měsíčně. Platy kvalitních programátorů se sice kvůli inflaci i v Bělorusku blíží české úrovni, díky nižším běloruským daním jsou ale tamější pracovníci v součtu stále výrazně levnější.

REGiONálNÍ SEMiNáŘE

KdE 11. 6. 2013 Clarion Congress Hotel České Budějovice vstup na akci je po registraci ZDARMA. v případě dotazů nás neváhejte kontaktovat. Počet míst v sále je omezen.

„

Podnikatelský magazín Profit vás zve na sérii regionálních seminářů na téma

Jak pomocí elektronických tržišť efektivně nakládat s veřejnými zakázkami

vÍCE iNfORMACÍ Andrea Minaříková tel.: 725 875 775 e-mail: [email protected] seminare.profit.cz

“

Program

• Uvedení do problematiky veřejných zakázek (Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR) • Změna legislativy při zadávaní veřejných zakázek (Advokátní kancelář CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ) • Co přináší elektronické tržiště dnes a jeho možné využití do budoucna (Český trh) • E-tržiště jako součást komplexního řešení pro administraci veškerých veřejných zakázek (Tendermarket) • Nový systém elektronických nákupů z pohledu provozovatele E-tržiště (Gemin) • Zkušenosti z praxe se zadáváním veřejných zakázek (zástupce Konica Minolta) •

Změna programu vyhrazena

PATRON

ZáŠTiTA

PARTNEŘi

AVZ Logo existuje ve dvou variantách.

1

1) Původní podoba 2) Prostorově úsporná verze

asociace pro veřejné zakázky

MEdiálNÍ PARTNEŘi A ORGANiZáTOŘi