Efektivita redukčních pobytů v Dětské léčebně Křetín Bakalářská práce

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví

Efektivita redukčních pobytů v Dětské léčebně Křetín Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

Mgr. Michaela Hejmalová

Jan Daněk Regenerace a výživa ve sportu

BRNO

2013

Efektivita redukčních pobytů v Dětské léčebně Křetín

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Michaely Hejmalové. Uvedl jsem všechny literární prameny a publikace, ze kterých jsem čerpal. V Brně dne

Jan Daněk

……………………. Jan Daněk

2


Poděkování Děkuji Mgr. Michaele Hejmalové za odborné vedení, ochotu, konzultace a cenné rady při vypracování této bakalářské práce. Děkuji také doc. Mgr. Erikovi Sigmundovi, Ph.D., Ing. Ivě Hrnčiříkové, Ph.D. a Mgr. Pavlovi Semanovi za odborné připomínky a komentáře. Dále děkuji své přítelkyni Haně Ocáskové a našim rodinám za trpělivost a podporu. Jan Daněk

Jan Daněk

3


Souhlasím s tím, že má bakalářská práce a její elektronická kopie může být použita k vnitřním potřebám školy a ke studijním účelům. ……………………………

Jan Daněk

4


Abstrakt Bakalářská práce se zabývá problematikou dětské nadváhy a obezity včetně terapeutických možností. Obezita představuje nejčastější civilizační onemocnění, které v současnosti dosahuje charakteru pandemie a je spojeno s celou řadou zdravotních, sociálních a ekonomických komplikací. Jednotlivé kapitoly teoretické části jsou věnovány popisu obezity jako takové, tzn. definici, etiopatogenezi, komplikacím aj. Praktická část práce se zabývá efektivitou redukčních pobytů v Dětské léčebně Křetín.

Abstract The thesis deals with children overweight and obesity treatment schemes. Obesity has become one of the major diseases of civilization which has reached the scale of pandemics and has serious health, social and economic consequences. Children are a particularly vulnerable group. The theoretical part of the theses describes the definition of obesity among children, its types, causes, epidemiology, diagnostics, health risks and relation to nutrition and lifestyle. Efficiency of the four-week-long weight reduction schemes in children obesity treatment has been analysed in the empirical part of the thesis. The case study has been the children obesity treatment schemes as applied in the Children Diagnostic and Treatment Facility in Křetín, Czech Republic.

Klíčová slova obezita, dětský věk, Dětská léčebna Křetín, efektivita redukčních pobytů, antropometrické charakteristiky

Key words obesity, childhood, children´s hospital Křetín, efficiency of reduction stays, antropometric characteristics Jan Daněk

5


Seznam použitých zkratek BMI

body mass index – index tělesné hmotnosti (kg/m2)

ČR

Česká republika

DLK

Dětská léčebna Křetín

DM

diabetes mellitus

DTK

diastolický krevní tlak

DVD

Digital Versatile Disc (česky digitální víceúčelový disk)

HDL

vysokodenzitní lipoprotein (z angl. high density lipoprotein)

LDL

nízkodenzitní lipoprotein (z angl. low density lipoprotein)

p. o.

příspěvková organizace

PA

pohybová aktivita

STK

systolický krevní tlak

Thom.

Thomayerova

TRX

Total-Body Resistance Exercise (cvičení pro celkovou odolnost), závěsný systém

vz.

Jan Daněk

vzdálenost

6


Obsah Abstrakt ................................................................................................................................................. 5 Abstract ................................................................................................................................................. 5 Klíčová slova ......................................................................................................................................... 5 Key words ............................................................................................................................................. 5 Seznam použitých zkratek..................................................................................................................... 6 1

2

3

Úvod ............................................................................................................................................. 9 1.1

Úvod do problematiky ........................................................................................................... 9

1.2

Cíl práce ................................................................................................................................ 9

Teoretická část ............................................................................................................................ 10 2.1

Obezita ................................................................................................................................ 10

2.2

Rozdělení obezity ................................................................................................................ 11

2.3

Dětská obezita ..................................................................................................................... 11

2.4

Epidemiologie, výskyt ......................................................................................................... 12

2.5

Civilizační choroby ............................................................................................................. 13

2.6

Příčiny vzniku obezity ......................................................................................................... 14

2.7

Diagnostika obezity ............................................................................................................. 15

2.7.1

Body mass index ......................................................................................................... 16

2.7.2

Z-skóre ........................................................................................................................ 17

2.8

Léčba ................................................................................................................................... 21

2.9

Výživa ................................................................................................................................. 22

2.10

Pohybová aktivita ................................................................................................................ 25

2.11

Komplikace ......................................................................................................................... 27

2.12

Možnosti léčby dětské obezity ............................................................................................ 28

2.13

Křetín................................................................................................................................... 29

2.14

Dětské léčebny .................................................................................................................... 29

2.15

Dětská léčebna Křetín ......................................................................................................... 30

2.16

Jihomoravské dětské léčebny, p. o. ..................................................................................... 31

Praktická část .............................................................................................................................. 32 3.1

Antropologie ....................................................................................................................... 32

Jan Daněk

7


4

3.2

Vyšetřovací metody............................................................................................................. 33

3.3

Zjišťování tělesné hmotnosti dětí ........................................................................................ 33

3.4

Měření výšky ....................................................................................................................... 33

3.5

Zjišťování BMI ................................................................................................................... 34

3.6

Měření tělesných obvodů .................................................................................................... 34

3.6.1

Obvod paží .................................................................................................................. 34

3.6.2

Obvod pasu.................................................................................................................. 34

3.6.3

Obvod boků ................................................................................................................. 34

3.6.4

Obvod stehen ............................................................................................................... 35

3.7

Thomayerova vzdálenost..................................................................................................... 35

3.8

Krevní tlak ........................................................................................................................... 35

3.9

Měření na přístroji InBody .................................................................................................. 36

3.10

Stravování dětí v léčebně .................................................................................................... 36

3.11

Pohybová aktivita v léčebně ................................................................................................ 39

Výsledky ..................................................................................................................................... 41 4.1

Soubor vyšetřovaných dětí .................................................................................................. 41

4.2

Tělesná hmotnost................................................................................................................. 42

4.3

BMI ..................................................................................................................................... 43

4.4

Obvody ................................................................................................................................ 45

4.4.1

Obvod paží .................................................................................................................. 45

4.4.2

Obvod pasu.................................................................................................................. 48

4.4.3

Obvod boků ................................................................................................................. 49

4.4.4

Obvod stehen ............................................................................................................... 51

4.5

Thomayerova vzdálenost..................................................................................................... 54

4.6

Krevní tlak ........................................................................................................................... 55

4.7

Přínos pro děti ..................................................................................................................... 56

5

Závěr ........................................................................................................................................... 57

6

Seznam literatury ........................................................................................................................ 59

Přílohy ................................................................................................................................................. 63

Jan Daněk

8


1

Úvod

1.1

Úvod do problematiky „Obezita je multifaktoriálně podmíněná metabolická porucha charakterizovaná

zmnožením tělesného tuku.“ (Hainerová, 2009, s.15) Z této definice vyplývá, že obezita je onemocnění, které je determinováno mnoha faktory. Její vznik souvisí s životními podmínkami a životním stylem. Na začátku nového tisíciletí se tato nemoc stává celosvětovou epidemií. Celá společnost by měla brát obezitu jako onemocnění, které má výrazný vliv na snižování kvality života a jeho délky. Nadváha i obezita mají řadu následků, jak zdravotních, tak i psychických a sociálních. Velmi důležitá je tedy prevence a léčba, zejména u dětí. Prevence i léčba obezity se skládají ze složky pohybové a složky dietetické. Obě tyto složky jsou stejně významné a jedna nemůže nahradit druhou, intervence jen jedné z nich není tak účinná jako obou dohromady. Obezitu dětí vidím jako jeden z největších problémů současné společnosti. K výběru této odborné problematiky jako tématu bakalářské práci mne inspirovala týdenní stáž v Dětské léčebně Křetín (DLK) v rámci mého studia. Zde mě zaujala práce zejména s obézními dětmi, i když se DLK specializuje i na jiné diagnózy, např. respirační onemocnění. Díky vstřícnosti personálu měření proběhlo úspěšně a nyní lze ze získaných dat hodnotit efektivitu redukčních pobytů.

Cíl práce

1.2

Cílem této bakalářské práce je zjištění efektivity redukčního pobytu v Dětské léčebně Křetín, který proběhl v únoru a březnu 2013, prostřednictvím analýzy naměřených hodnot a prezentace zjištěných výsledků. Hypotézou ověřovanou v této práci je: Absolvování redukčního pobytu v Dětské léčebně Křetín se projeví snížením tělesné hmotnosti všech zúčastněných dětí.

Jan Daněk

9


2

Teoretická část

2.1

Obezita Z obezity se stává celosvětový problém dětské populace. Nadváha a obezita se

vyskytují čím dál tím více u mladších dětí. Je to pandemie, která má stále vzrůstající trend. Současné společenské prostředí je pro děti značně obezitogenní (Mencová, 2012). Obezita je řazena mezi civilizační choroby. Z obezity se v současné době stává celosvětový problém. V hospodářsky vyspělých zemích západní Evropy a v severní Americe neustále narůstá prevalence obezity u dospělých jedinců, ale i dětské populace (Juříková, 2012). Obezita je onemocnění, které vzniká z více různých příčin. Můžeme ji charakterizovat zmnožením tělesného tuku. Je důsledkem společného působení genetických dispozic s faktory zevního prostředí. Obezita zvyšuje morbiditu i mortalitu a významně snižuje kvalitu života. Obezita je nadměrné zmnožení tukové tkáně v organismu (Hainerová, 2009, s. 15). V jiných zdrojích můžeme najít obezitu popsanou jako civilizační chorobu, která díky zvýšenému riziku kardiovaskulárních onemocnění (ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, plicní embolie), některých nádorových onemocnění (kolorektální karcinom, karcinom endometria, prsu, prostaty) a ventilační nedostatečnosti (u morbidní obezity, kde dochází ke spánkové apnoi) může působit na zkrácení délky života a současně výrazně snižuje kvalitu života (DM 2. typu a jeho komplikace, imobilita, deprese, kardiovaskulární onemocnění s nefatálním průběhem). Její výskyt celosvětově vzrůstá, zejména ve vyspělém světě, zároveň se zvyšují přímé i nepřímé ekonomické náklady, které s ní souvisí (Müllerová, 2003, s. 74). Problém obezity se netýká pouze dospělé populace, ale i dětí. Výskyt obezity v dětství znamená velkou pravděpodobnost obezity v dospělosti (Rikanová, 2012).

Jan Daněk

10


V současnosti narůstá počet dětí, které trpí obezitou. Dětská obezita je jedním z největších společenských problémů dnešní doby (Hrnčiříková, 2010). Nadváha a obezita jsou stavy, kdy se v organismu hromadí přebytečný tuk. U mužů je normální podíl tukové tkáně od 10 do 25 %, u žen je vyšší, mezi 18 a 30 %. S věkem procento tuku v těle stoupá (Novotný, 2009, s. 261).

Rozdělení obezity

2.2

Jedno z hledisek, jak lze obezitu klasifikovat, je podle umístění uloženého tuku v organismu. Zde mluvíme o obezitě androidní neboli obezitě mužského typu, při které je většina tuku akumulovaná v oblasti břicha a hrudníku. Druhým typem je obezita gynoidní neboli obezita ženského typu, která je charakteristická zmnožením tuku na hýždích a stehnech. S androidní obezitou se pojí větší riziko kardiovaskulárních onemocnění a metabolických poruch než s gynoidní obezitou, která je problémem spíše estetickým a nepředstavuje tak velké kardiovaskulární a metabolické riziko. Jiné označení pro androidní typ obezity je například obezita horního typu, viscerální nebo tvaru jablka. Gynoidní typ obezity označujeme také obezitou dolního typu nebo obezitou tvaru hrušky (Luňáčková, 2006). Toto dělení a tyto typy obezity ale nejsou vázány pohlavím (Prokop, 2010).

Dětská obezita

2.3

Dnes nelze přehlédnout skutečnost, že prevalence dětské obezity celosvětově neustále narůstá a promítá se do nižších věkových kategorií. Pokud se společenská situace nezmění, během několika let lze očekávat zhoršení této situace. (Holá, 2009) Obezita u dětí a dospívajících má stejné příčiny vzniku jako u dospělých, tedy vysoký příjem a nízký výdej energie. Dalším důvodem vzniku obezity bývají genetické faktory. Částečnou vinu má i nesprávné a nepravidelné stravování. K základům zdravé výživy musíme zařadit stravování 5-6 krát denně, nevynechávat snídaně. Pravidelná snídaně je významnou položkou zdravé výživy dětí. Nepravidelná snídaně má vliv na kognitivní Jan Daněk

11


funkce jednotlivce, ovlivňuje schopnost učit se, zvyšuje tělesnou hmotnost a hladinu tuku v krvi a u dětí tak vzniká vysoké riziko vzniku obezity. Naopak u dětí, které pravidelně snídají, je pravděpodobnost vzniku obezity nižší (Kalman, 2011, s. 59). Výživa zajišťuje přívod látek pro obnovu organismu, přísun energie a přívod substrátů pro tělesný růst. Složení výživy ovlivňuje zdravotní stav populace. Dítě může výživou ovlivnit svoje zdraví. A to v pozitivním i negativním smyslu. Výživa v dětství dokáže ovlivnit vznik obezity či jiných civilizačních onemocnění v dospělosti (Frühauf, 2003, s. 7). Děti se učí již od mala od svého okolí více jíst a neprovozují téměř žádnou pohybovou aktivitu. Do školky a školy je rodiče vozí autem. Odpoledne si místo hraní venku na hřišti s kamarády raději sednou doma k televizi nebo počítači a dají si něco dobrého k jídlu. Děti se učí a přebírají vzory nejen od rodičů a příbuzných, ale i z okolního prostředí, které vidí všude kolem sebe. Definice dětské obezity je mnohem složitější než definovat obezitu jako takovou, slouží k ní percentilové grafy a jejich rozdělení. Dětem se během růstu a vývoje mění BMI křivka. Proto se můžeme setkat s různými definicemi dětské obezity. Nadváha bývá často definována intervalem mezi 85. a 95. percentilem BMI a obezita je od 95. percentilu BMI výše. V České republice se doporučuje hodnotit nadváhu 90.-97. Percentilem BMI a obezitu od percentilu BMI 97., obě hodnoty vztažené k věku a pohlaví. Často je nadváha definována 85. - 95. percentilem a obezita ≥95. percentilem BMI. V ČR je doporučeno BMI ≥ 97. percentilem hodnotit jako obezitu a BMI 90.-97. percentilem jako nadváhu, obě hodnoty vztažené k věku a pohlaví (Hainerová, 2009, s. 15).

Epidemiologie, výskyt

2.4

Od druhé poloviny minulého století poměrně rychle narůstá počet obézních lidí, a to nejen v České republice, ale i celosvětově. Vzestupný trend pozorujeme nejenom u dospělé populace, ale zvláště rizikový z celospolečenského pohledu je nárůst počtu obézních dětí. Podle světové zdravotnické organizace (WHO) je problém nadváhy a obezity od roku 2002

Jan Daněk

12


šestým nejvýznamnějším zdravotním rizikem ohrožujícím lidské zdraví, čímž představují vyšší riziko než kouření (Hlúbik, 2005). Dříve byla obezita problémem hlavně vyspělých zemí, nyní její prevalence rapidně vzrůstá i v mnoha rozvojových zemích. Ve většině zemí západní Evropy se prevalence u dospělých jedinců pohybuje od 10 do 20 %, v Severní Americe od 20 do 25 %. Ještě horší je situace ve východní Evropě, kde je obézních dokonce přes 40 % obyvatel. V současné době se obezita začíná objevovat i v zemích, kde se s tímto problémem v minulosti nesetkávali (např. Čína, Thajsko, Indonésie). Prevalence obezity v České republice je na jednom z předních míst v celé Evropě. 16 % mužů a 20 % žen z České republiky je obézních a až 66 % mužů a 54 % žen má nadváhu (Luňáčková, 2006). V České republice je obézních asi 6 % chlapců a 5,6 % dívek. Pokud se nezmění výchova dětí a dospívajících, tak se počet obézních dětí a mladých lidí s nadváhou zvýší. Významnou roli v utváření stravovacích návyků hraje nejen škola, kam dětí chodí, ale i rodina a rodinné prostředí. Rodinné stravovací zvyklosti mají velký vliv na výskyt obezity u dětí. Důležité je také zmínit zde postoj státu, bylo by vhodné změnit složení potravin distribuovaných dětem (Hainer, 2004, s. 293, Müllerová, 2003, s. 74-76). Výskyt nadváhy a obezity v dětském věku může mít velmi vážné zdravotní následky v oblasti fyzické (kosterní, svalový a kardiovaskulární systém), psychické i sociální. Ve všech věkových skupinách je obézních více chlapců než dívek. Preventivní opatření zaměřené na boj s nadváhou a obezitou u dětí by měla být zaměřena na zvýšení pohybové aktivity a na zlepšení stravovacích zvyklostí, a to jak doma v rodině, tak mimo domov například ve školní jídelně (Kalman, 2011).

Civilizační choroby

2.5

S obezitou, nejen dětskou, roste i počet civilizačních onemocnění. K těm řadíme několik nemocí, které se vyskytují v moderní civilizaci ve vyspělém světě, především ve velkých průmyslových městech. Civilizační nemoci souvisejí s nezdravým životním stylem, k hlavním rizikovým faktorům patří kouření, špatné stravovací návyky (přejídání se, Jan Daněk

13


nepravidelnost, nevyvážený přísun složek potravy, dopoledne se jí málo, odpoledne a večer moc), nadměrný příjem alkoholu, zvýšený krevní tlak, cukrovka a hlavně nedostatek pohybové aktivity. Mezi civilizační onemocnění řadíme kromě obezity také aterosklerózu, srdeční infarkt, vysoký krevní tlak, cévní mozkové příhody, diabetes mellitus, cukrovku, rakovinu, nádory, deprese, dislipidemii, chronický únavový syndrom či předčasné porody a potraty (Vokurka, 2005, s. 39, Müllerová, 2003, s. 13). Civilizační nemoci můžeme v některé literatuře najít popsané také jako chronické neinfekční choroby hromadného výskytu. Tato onemocnění negativně ovlivňují zdravotní stav téměř ve všech vyspělých zemích, v řadě z nich se ale podařilo jejich růst zastavit. V České republice se ale tyto choroby nadále vyskytují. Rizikové faktory vzniku civilizačních chorob jsou známé a dělíme je na vnitřní (neovlivnitelné) a zevní (ovlivnitelné). Mezi vnitřní faktory řadíme genetickou zátěž a geneticky podmíněnou úroveň imunity. Zevní faktory dělíme na faktory životního stylu a způsob života, životní prostředí a zdravotní péče.

Způsob života a současný životní styl zodpovídá asi za 50 – 60 %

negativních změn na zdraví. K nejvýznamnějším faktorům životního stylu a způsobu života patří kuřáctví, nezdravá výživa, nízká pohybová aktivita, nadměrná zátěž a stres, nadměrná konzumace alkoholu, drogová závislost a nevhodné sexuální chování. Životní a pracovní prostředí způsobuje asi 20 % komplikací veřejného zdraví. Zdravotní péče také ovlivňuje zdraví lidí, a to přibližně z 20 % (Podstatová, 2001, s. 178 – 181).

Příčiny vzniku obezity

2.6

K nejvýznamnějším příčinám vzniku obezity řadíme nepoměr mezi příjmem a výdejem energie, který může být způsoben nadměrným příjmem energie a nedostatečnou pohybovou aktivitou. Hlavním důvodem vzniku je velké množství stravy. Pro udržení stálé tělesné hmotnosti je potřebné zachovávat rovnovážnou energetickou bilanci, kdy příjem energie z potravy je v rovnováze s jejím výdejem. Při vzniku a prohlubování obezity dochází k nerovnováze mezi energetickým příjmem a výdejem ve prospěch energie přijaté, tzv. pozitivní energetické bilanci. Celkový energetický příjem Jan Daněk

14


potravy závisí na skladbě jídelníčku, nejvíce na obsahu základních živin (sacharidy, bílkoviny, tuky), vlákniny a alkoholu (Dostálová, 2007). Energetický výdej je celková spotřeba všech energetických zdrojů v organismu nutná k zabezpečení existence organismu (Sigmund, 2011, s. 7). Je pouze málo jasně identifikovatelných příčin vzniku obezity. Obezita vzniká většinou na základě několika podmínek. Faktory ovlivňující vznik obezity u dětí můžeme rozdělit na vnitřní a zevní. K vnitřním faktorům patří dědičnost (genetické faktory). Dalšími vnitřními

faktory

jsou

nesprávná

hormonální

sekrece

(metabolické

faktory)

a

farmakologická léčba; některé léky podporují vznik tukové tkáně. Mezi zevní faktory řadíme hlavně sociální, psychologické, výživové a pohybové determinanty. Dále k nim můžeme přiřadit vliv prostředí a médií, stravovací zvyklosti a nutriční výchova a výživové zvyklosti v rodině (Hrnčiříková, 2009). Kromě výživy jsou i další příčiny vzniku obezity, které můžeme rozdělit na ovlivnitelné zdravotní příčiny a neovlivnitelné zdravotní příčiny. K ovlivnitelným patří například mimořádně snížený klidový výdej energie, který vzniká při poruše štítné žlázy, nedostatečná produkce růstových hormonů, podávání psychofarmak, předčasné podávání antikoncepce, nadbytek kortizolu nebo porucha činnosti mozku. Z neovlivnitelných je nejdůležitější příčinou dědičnost, u dětí, které mají obézní rodiče je vyšší pravděpodobnost vzniku nadváhy nebo obezity než u dětí, které mají rodiče s ideální váhou (Valentová, 2010).

2.7

Diagnostika obezity Diagnostika obezity by měla vycházet z podrobné rodinné anamnézy, osobní

anamnézy, při které by měly padnout otázky tázající se na údaje o kouření, alergiích, podávaných lécích, nástup a dosavadní léčbu obezity, stravovací zvyklosti, fyzickou aktivitu a psychiku. Při základním somatickém vyšetření sledujeme výšku, hmotnost, BMI, obvod pasu a boků. Laboratorní vyšetření by mělo zahrnovat stanovení glykémie nalačno, lipidový profil v séru (celkový, HDL a LDL cholesterol), kyselinu močovou a jaterní enzymy.

Jan Daněk

15


Při diagnostice nadváhy a obezity lze využít i moderních zobrazovacích metod jako počítačová tomografie (CT), nukleární magnetická rezonance (NMR) aj. 2.7.1

Body mass index Definice dětské obezity je mnohem složitější než u dospělých jedinců. Jako

standardní ukazatel míry obezity se celosvětově používá Body mass index (BMI), ačkoliv nebere v úvahu, tělesnou distribuci, rasové rozdíly aj. Vzhledem k tělesnému vývoji dětí se používají percentilové grafy BMI (viz obrázek 1, 2, příloha č. 1, 2). Výpočet BMI znázorňuje rovnice č. 1.

Rovnice č. 1: Výpočet BMI Hodnocení nadváhy a obezity dle BMI u dospělých Hodnocení BMI pro dospělé: nadváha je klasifikována intervalem BMI 25,0-29,9, obezita je při BMI ≥ 30,0. Zdravotně velmi nebezpečná je obezita III. stupně (morbidní obezita). Více v níže uvedené tabulce (Tabulka 1). Tabulka 1: Klasifikace hmotnosti podle BMI Stupeň podváha normální váha nadváha obezita I. stupně obezita II. stupně obezita III. stupně (morbidní obezita) (World Health Organisation, 2010)

BMI (kg/m2) <18,5 18,5-24,9 25,0-29,9 30,0-34,9 35,0-39,9 ≥40

Hodnocení nadváhy a obezity dle BMI u dětí U dětí se obezita nehodnotí pouze podle hodnoty BMI, ale slouží k tomu percentilové grafy. Percentilové grafy porovnávají jednotlivé dítě s populační normou stejně starých dětí. Jan Daněk

16


Do grafu se na osu x udává věk dítěte v letech a na osu y jeho BMI v kg/m2. Grafy jsou různé pro dívky a chlapce. V rámci percentilových grafů se vymezuje pásmo, ve kterém se hodnota BMI považuje za normální, tj. hodnota BMI dítěte odpovídá jeho věku a pohlaví. Křivky v níže uvedených grafech ukazují kolik procent dětí ve stejném věku má stejnou hodnotu BMI. Pásmo mezi 25. a 75. percentilem, v němž se nachází 50 % všech hodnot, je posuzováno jako pásmo středních hodnot. Za nadváhu u dětí jsou často brány hodnoty ležící v grafu nad 85. percentilem a za obezitu nad 95. percentilem. Naopak hodnoty podváhy se nachází ve spodní části grafu, pod křivkou označující 3. percentil a v intervalu mezi 3. a 10. percentilem leží nízká váha. Níže jsou grafy (Obrázek 1, Obrázek 2), ve kterých jsou vyznačeny křivky ukazující 3., 10., 25., 50., 75., 90. a 97. interval. Jsou to grafy, které jsou určené pro českou dětskou populaci, ale jsou velmi podobné percentilovým grafům Světové zdravotnické organizace, která tvoří grafy celosvětově. Percentilové grafy Světové zdravotnické organizace jsou mezi přílohami této práce. Percentilové hodnoty jsou shrnuty v tabulce níže (Tabulka 2). Tabulka 2: Klasifikace hmotnosti podle percentilu u dětí ČR

svět

nadváha

90. – 97. percentil BMI

85. – 95. percentil BMI

obezita

> 97. percentil BMI

> 95. percentil BMI

těžká obezita

> 99. percentil BMI

(Hainer, 2011) 2.7.2

Z-skóre Dalším možným způsobem míry obezity je výpočet z-skóre BMI, který představuje

odchylku od průměru (viz. rovnice č. 2).

Rovnice 2: Z-skóre

Jan Daněk

17


V běžné i klinické praxi se k diagnóze nadváhy a obezity používá BMI (Body Mass Index). Obezita se dá lépe diagnostikovat pomocí antropometrických měření pomocí kaliperu, protože při výpočtu BMI nerozlišujeme svalovou a tukovou tkáň. Je vhodné, když kaliperem měří vyškolená osoba s praxí, jinak hrozí zkreslení výsledků (Vlčková, 2010).

Jan Daněk

18


Obrázek 1: Percentilový graf – hoši (BMI CHLAPCI, 2013) Jan Daněk

19


Obrázek 2: Percentilový graf – dívky (BMI DÍVKY, 2013) Jan Daněk

20


Léčba

2.8

Je velmi potřebné, aby se nápravou problému dětské obezity účastnili kromě dětských lékařů také rodiče, školy a jiná zařízení, které dané děti navštěvují, dietologové a další odborníci. Léčba obézních lidí nebo lidí s nadváhou je zaměřena na úbytek hmotnosti a snížení podílu tukové tkáně. V rámci léčby obezity se uplatňuje komplexní přístup. Jako první je samozřejmě nízkoenergetická dieta a pohybová aktivita. Léčba hladovkami není doporučována vzhledem k četným závažným nežádoucím účinkům, mezi které patří negativní dusíková bilance a nedostatek důležitých živin, vitamínů a minerálů. Dalším záporem hladovek bývají také poruchy srdečního rytmu a dlouhodobé hladovění může vést k degeneraci svalových vláken. K dietní terapii je doporučována řada diet, ale mnohé z nich jsou nevyvážené a bývají spojeny s nedostatkem některých důležitých nutričních faktorů. Komerčně šířené redukční diety často opomíjejí psychologickou intervenci a jsou zaměřeny na jednorázové rychlé zhubnutí, což může navodit poruchy příjmu potravy a následný jo-jo efekt (Loyková, 2008). Pravidelná pohybová aktivita podporuje zdraví, zlepšuje prevenci vzniku obezity a je přirozeným nástrojem její redukce. Pohyb pomáhá snižovat krevní tlak a zlepšuje prokrvení ve všech částech těla. Pohybovou aktivitu z hlediska energetického výdeje můžeme charakterizovat jako jakýkoliv tělesný pohyb zabezpečovaný kosterním svalstvem sloužící ke zvýšení energetického výdeje nad úroveň bazálního metabolismu (Sigmund, 2011, s. 5-6). Dále se podporuje udržení již dosažené hmotnosti a tvorba svalové tkáně, zpevnění kosterního svalstva. Mezi základní metody léčby obezity patří dieta se sníženým obsahem energie, zvýšená pohybová aktivita a změna chování se změnou životního stylu. Další léčebnou metodou je farmakoterapie a u morbidně obézních (BMI ≥40) se může použít chirurgická léčba (Kunešová, 2004). Prevence a léčba obezity vyžaduje komplexní přístup. Děti si špatné výživové i pohybové návyky vytvářejí, přebírají chování svých rodičů. Je vhodné těmto špatným vzorům chování předcházet. U dětí je snadnější změna špatných návyků než u dospělých. Jan Daněk

21


Cílem prevence je vytvořit u dětí vhodné výživové a stravovací návyky a ty dlouhodobě dodržovat, vytvořit u dítěte potřebu pohybové aktivity a zapojit do procesu redukce tělesné hmotnosti celou rodinu (Hrnčiříková, 2009).

Výživa

2.9

Výživa je významný a důležitý faktor životního stylu, který ovlivňuje zdraví jedince. Poskytuje pokrytí základních energetických potřeb a jednotlivých živin potřebných k životu. Hlavní složky výživy se označují jako nutrienty. K základním komponentům výživy patří voda, makronutrienty, mikronutrienty a seminutrienty. Makronutrienty jsou nositeli energie a jsou to sacharidy (cukry a škroby), lipidy (tuky), proteiny (bílkoviny), alkohol a polyfenoly. Mikronutrienty dělíme na vitamíny a minerální látky. Ty se podle množství přijatého za den dělí na základní látky a makroelementy (přijímány v denních dávkách větších než 100 mg), mikroelementy (přijímány v množství 1-100 mg za den) a stopové prvky (dávky v μg denně). Seminutrienty, někdy také označované jako látky nenutriční povahy nejsou pravděpodobně pro život nezbytné, ale jejich působení vykazuje důležité fyziologické účinky s dlouhodobě příznivým dopadem na organismus (Müllerová, 2003, s. 14-15). Příjem potravy je řízen pocitem hladu a žízně. Bílkoviny se využívají především k tvorbě vlastních bílkovin, tuky a sacharidy jsou hlavními zdroji energie a voda je hlavní stavební složkou lidského těla a zajišťuje vhodné prostředí pro většinu chemických reakcí (Dylevský, 2000, s. 304-307). Dnešní stravování je zvláště ve vyspělých zemích v rozporu s tisíciletým vývojem trávicího ústrojí. Ještě před několika tisíciletími byla strava našich předků obecně chudá, přičemž rozhodující podíl na krytí energetických potřeb měly škroby. Z relativního nadbytku vzniká v současnosti řada civilizačních problémů ve výživě, jako hlavní můžeme zmínit nadváhu a obezitu. Na druhou stranu bychom si měli uvědomit, že zhruba polovina lidstva trpí špatnou výživou. Část živin organismus potřebuje k růstu a přestavbě vlastní živé hmoty, část ke krytí energetických potřeb a zbytek ukládá do zásoby (Trojan, 2002, s. 35).

Jan Daněk

22


Dětský organismus má díky růstu a vývoji zvláštní potřeby na výživu. Příjem energie a některých látek se proto zdá být vyšší než jejich výdej. To je kvůli tomu, že růst i kvantitativní změny některých orgánů i celého organismu dítěte jsou podmíněny nároky na vyšší přísun energie a kvalitních bílkovin, vápníku a železa. Správnou a vyváženou stravu můžeme vyjádřit modelem výživové pyramidy, jejíž základnu tvoří potraviny, které jsou základem všech jídel. Patří tam obilné produkty, chléb, těstoviny, rýže, brambory. Tyto potraviny sytí rychle a dlouhodobě. Ve vyšším patře pyramidy se vyskytují potraviny, které konzumujeme také každý den, ale již nejsou tak objemné. Zde je zastoupeno ovoce a zelenina. Čím více zeleniny, tím lépe: více vitaminů, minerálních látek a vlákniny. V dalším patře na výživové pyramidě můžeme najít maso, ryby, mléčné výrobky, vejce, luštěniny. Nejvýše na pyramidě se nachází potraviny, které by se měly v jídelníčku vyskytovat jen občas nebo spíš výjimečně. Jsou zde sladkosti, tuky a alkohol. Zdravá výživa dětí by měla být vždy pestrá, aby zaručovala plynulý příjem všech nutrientů (Frühauf, 2003, s. 24). Základ denního jídelníčku by mělo tvořit 3-6 porcí obilovin, rýže, těstovin nebo pečiva. Každý den bychom měli podle výživové pyramidy sníst 3 – 5 porcí zeleniny a 2 – 4 porce ovoce. Mléko či mléčné výrobky bychom měli konzumovat v množství 2 – 3 porce denně a ze skupiny ryby, maso, drůbež, vejce, luštěniny správný denní jídelníček má 1 – 2 porce. Sůl, tuky a cukry bychom měli konzumovat pouze střídmě. Více viz Obrázek 3, na kterém je potravinová pyramida podle doporučení Potravinářské komory České republiky. Zdrojem obrázku je informační systém Potravinářské komory ČR.

Jan Daněk

23


Obrázek 3: Potravinová pyramida (Potravinářská komora České republiky, 2012) Strava dětí by měla být chutná, pestrá, vyvážená a rozdělena do 5-6 porcí během dne. Nikdo by neměl vynechávat snídani a neměl by jíst v nočních hodinách. Dobré je také omezení příjmu tuků a zvýšení přijatého množství ovoce (150-250 g/den) a zeleniny (až 500 g/den). Sladkosti by se v jídelníčku měly objevovat pouze výjimečně. Důležité je také dodržování pitného režimu, nejlépe pitnou vodou (Hainerová, 2009, s. 92-95). Velký vliv na vznik obezity mají také nežádoucí způsoby výživy. V průběhu posledních let došlo ke změnám životního stylu a chování dětí a tím se změnily i stravovací zvyklosti. Podstatné pro tuto změnu je například snižující se počet dětí v rodině, práce žen mimo domov, technologická příprava stravy a pokroky v zemědělství, urbanizace obyvatelstva, stále větší vliv médií (hlavně televize), dřívější nástup do školy, snaha o

Jan Daněk

24


samostatnost malých dětí, zvyšující se množství peněz, které děti mohou utratit bez kontroly rodičů. Děti se brzy naučí stravovat se mimo domov v zařízeních tzv. „fast food“, kde má strava obvykle vysoký obsah kalorií, obsahuje velké množství tuků, cukrů a soli, ale je zde nízký obsah mikronutrientů (vitamínů a minerálních látek). Dalším rizikem je častá konzumace tvz. „soft drinků“. To jsou nealkoholické nápoje, ve kterých je vysoký obsah cukru nebo umělých sladidel s oxidem uhličitým. Pro děti (ale nejen pro ně) je to většinou zbytečně velká kalorická nálož. Vlivem reklamy v médiích je konzumace takových nápojů stále větší. Z nutričních rizik větší konzumace těchto nápojů představuje kromě vzniku obezity také rozvoj zubního kazu, zvýšení krevního tlaku. Konzumace některých „soft drinků“ vede také ke konzumaci kofeinu s možným rizikem závislosti (Frühauf, 2003, s. 4849).

Pohybová aktivita

2.10

Základní fyziologickou potřebou člověka je pohyb. I když člověk nepociťuje nedostatek fyzické aktivity tak intenzivně jako nedostatek tekutin a potravy, je PA nutná ke správnému vývoji a funkci lidského organismu. Již od narození se díky přirozenému pohybu vyvíjí růst dítěte, resp. jeho svalového aparátu. Pro každého, nejen pro dítě, je pohybová činnost nezbytnou životní potřebou a investicí do budoucnosti. Pro zdravotní stav jedince není důležitý dosahovaný výkon či výsledek, pro zdraví je rozhodující objem, intenzita a typ zatížení (Strnadová, 2009). Pohyb pomáhá rozvíjet tělesnou zdatnost, snižuje tělesnou hmotnost, prodlužuje aktivní dlouhověkost a podporuje zdraví. Mezi základní doporučení k provádění PA pro podporu zdraví patří zejména realizace aktivního pohybu je přínosnější než jeho neprovádění, zdravotní přínosy PA převažují nad jejími zdravotními riziky, vyšší intenzita, častější frekvence a delší doba k realizaci pohybu zvyšuje podporu zdraví, zdravotní prospěch fyzické aktivity je nezávislý na věku, pohlaví, rasové a národnostní příslušnosti jedince. Zdravotně orientovaná doporučení k provádění PA jsou odvozována od pohybu střední a vysoké intenzity, který se projevuje pocením, rychlejším dýcháním a zvýšením Jan Daněk

25


srdeční frekvence. Jde o tělesně náročnou práci, při které je spotřeba energie až 6krát vyšší než klidový bazální metabolismus (Sigmund, 2011, s. 40-41). Zvyky týkající se pravidelné PA v dětství pomáhají udržovat tělesnou hmotnost i v dospělosti. Děti, které provozují fyzickou aktivitu, mají větší pravděpodobnost stát se zdravými dospělými jedinci. Upřednostňují se aerobní sportovní aktivity vytrvalostního charakteru. U dětí je kladen důraz na to, aby pohyb byl zábavný a tudíž provozován pravidelně. Doporučuje se 30-60 minut PA 5 dní v týdnu. Úprava pohybových zvyklostí vyžaduje aktivní přístup od celé rodiny (Hainerová, 2009, s. 96-97). Pravidelná PA podporuje zdraví a zabraňuje vzniku řady nemocí, zlepšuje společenské začlenění jedince a udržuje kvalitu života. Je prevencí vzniku obezity a přirozeným nástrojem její redukce. V dětství a dospívání se utváří a formují postoje a názory dětí a mládeže k pohybu. Pravidelná aktivní účast dětí při PA příznivě ovlivňuje její častější provádění v dospělosti. Celosvětovým problémem je negativní vývoj pohybové aktivity dětí a mládeže, popř. nárůst pohybové inaktivity a zvyšující se BMI u dětí (Kalman, 2011, s. 69). Neaktivní životní styl se v současnosti stává určitou hrozbou společnosti. Alarmující je pokles PA u českých dětí školního věku. Energetický výdej z pohybu u nich během jedné generace klesl asi o třetinu. Jedním z nejdůležitějších důvodů, proč udržovat dostatečnou tělesnou zdatnost je přínos, kterým zdatnost přispívá ke zdraví. Dostatek pohybu v dětství je jednou z metod, jak udržet fyzickou zdatnost a pohyblivost až do stáří (Máček, 2011). Cvičení i přirozená PA jsou spolu a odpovídajícím příjmem energie nejlepším a nejbezpečnějším prostředkem prevence obezity. Hlavní složkou preventivních opatření a terapie obezity je právě fyzická aktivita. Pohyb a sport mají pozitivní vliv na lidský organismus, pomáhají zvyšovat vytrvalost, sílu, obratnost, zdatnost a imunitu. Je vhodné, aby při prevenci i léčbě obezity dítě i jeho rodiče a okolí zařadilo do svého denního režimu také fyzickou aktivitu. Pro udržení tělesné hmotnosti nebo její snížení je potřebné zapojit pravidelnou PA do života obézního jedince. Děti by měly být vedeny k tomu, aby raději šly pěšky místo jízdy autem nebo hromadnou dopravou, aby místo jízdy výtahem šly po

Jan Daněk

26


schodech a aby se ve volném čase aktivně věnovaly hrám a sportům místo sezení či ležení v pohodlí domova (Hrnčiříková, 2009).

2.11

Komplikace Se zvýšenou tělesnou hmotností člověka se zvyšuje i fyzická zátěž organismu.

Obézní děti trápí například bolesti kloubů, kyčlí a zad. Ke komplikacím totiž patří artritida, protože vysoká tělesná hmotnost způsobuje vyšší opotřebení kloubů a kloubních spojení, kloubní chrupavky se pod vlivem vysoké zátěže mohou rozdrolit. Dále obezita zvyšuje riziko vzniku různých nádorů, nejvíce nádory zažívacího traktu a močového ústrojí, někdy také gynekologické nádory. Dále u žen může nastat neplodnost, poruchy menstruace nebo komplikace v těhotenství a při porodu. Mezi trávicí potíže obézních můžeme zařadit pálení žáhy, plynatost, zácpu, hemeroidy nebo jaterní a žlučníkové komplikace. Obezita může mít vliv i na onemocnění srdce a cév, některá onemocnění dýchacího systému a kožní onemocnění, například vyrážku, ekzémy nebo strie. Dále zvyšuje krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi. U morbidně obézních jedinců může nastat syndrom spánkové obstrukční apnoe. Mimo jiné obezita narušuje i psychosociální pohodu jedince, snižuje sebevědomí, může mít za následek vznik depresí a paradoxně díky obezitě někdy následuje mentální anorexie či bulimie. Vznikají poruchy příjmu potravy. Obézní děti se stávají terčem šikany v kolektivu (Hainerová, 2009, s. 56-87). Obezita je významným rizikovým faktorem, který se může podílet na vzniku a rozvoji různých somatických onemocnění. Může docházet ke kornatění cév s projevy ischemické choroby srdeční. U obézních se častěji vyskytuje náhlá smrt následkem poruch srdečního rytmu (Luňáčková, 2006). U obézních dětí se také objevují kožní problémy. Nejčastěji to bývají opruzeniny, to je poškození povrchní vrstvy kůže způsobené třením dvou vlhkých ploch kůže o sebe. Vlhkost kůže bývá vyvolána nejčastěji potem, u dětí popřípadě močí či rýmou. U obézních vznikají nejčastěji v podpaží, pod prsy, v záhybech kůže na břiše, na stehnech a hýždích. U dětí dále se mohou objevit také v podkolení, pod krkem a při rýmě kolem nosu. Opruzeniny Jan Daněk

27


se projevují zčervenáním a zduřením pokožky. Někdy na postižené kůži vznikají také mokvající puchýřky (Rozsypalová, 2002, s. 198-199).

Možnosti léčby dětské obezity

2.12

Primární prevence dětské obezity spadá v rámci preventivních prohlídek do kompetence praktických lékařů pro děti a dorost. Vzhledem k multifaktoriální etiopatogenezi a různým působícím činitelům na vznik dětské obezity je pro úspěch prevence a léčby potřebná spolupráce lékařů a dalších odborníků. Důležitá je edukace rodiny a motivace všech rodinný příslušníků k dlouhodobým změnám stravovacích návyků (Pastucha, 2010). Léčba dětské obezity závisí na její tíži a na věku dítěte. Základem terapie je změna životního stylu. Většinou je úspěšná léčba velmi náročná, důležitá je vytrvalost, protože se vždy jedná o dlouhodobý plán, který by měl být vytvořen individuálně podle možností konkrétního dítěte. Nutná je změna jídelních zvyklostí, pohybové aktivity a vhodná je podpora rodiny a okolí (Hainerová, 2009, s. 91). Pokud dítě již má nadváhu nebo je obézní a nezvládá svou léčbu samo či s pomocí rodiny, existují v České republice různá dětská obezitologická pracoviště, ve kterých dítě může najít specialisty na obezitu a její léčbu. Téměř ve všech regionech ČR má zázemí terapeutické občanské sdružení STOB, které se zaměřuje na současnou léčbu matky i dítěte. V Praze začíná pobočka zaměřující se na děti s nadváhou STOBík. Obezita 2. či 3. stupně je určena do specializovaných dětských obezitologických ambulancí pro děti a dorost, které ale zatím nemají zázemí po celé ČR. Na území ČR je síť ozdravoven, léčeben a lázní s několikatýdenními

intenzivními

redukčními

pobyty,

které

dosahují

vynikajících

krátkodobých výsledků, ale pro dlouhodobý úspěch a vyřešení problému s obezitou je nutná spolupráce s obezitologickým terapeutem v řádu několika let (zdravotnické noviny, 2010). Léčbu obezity je možné podpořit léčbou v lázních nebo pobytem dítěte na redukčním táboře. Lázeňská léčba má v ČR dlouhou tradici. Nevýhodou této léčby je to, že úbytek tělesné hmotnosti je velmi rychlý a může dojít k jo-jo efektu, kdy dítě po návratu domů opět získá svoji původní hmotnost, nebo ji překročí (Šlesingerová, 2006). Jan Daněk

28


Mezi lázně zabývající se léčbou obezity a redukcí tělesného tuku v ČR můžeme zařadit například Lázně Poděbrady, Sanatoria Klimkovice, Státní léčebné lázně Bludov, lázně Kynžvart, Olivova dětská léčebna v Říčanech u Prahy, Dětská léčebna ve Křetíně, Léčebna Dr. Filipa v Poděbradech. Je patrné, že tyto místa specializovaná na léčbu dětské obezity se nacházejí po celém území ČR. Pro měření výsledků pro tuto práci jsem se domluvil v Dětské léčebně Křetín, kde jsem se zúčastnil stáže v rámci projektu Metabolický syndrom.

Křetín

2.13

Křetín se nachází v údolí říčky Křetínky nedaleko od vodní nádrže Letovice. Obec leží v Jihomoravském kraji v okrese Blansko, asi 5 km na západ od města Letovice. Ve Křetíně žije 508 obyvatel (podle posledního sčítání lidu ke dni 1. 1. 2012). První písemná zmínka o Křetíně (Krenithin) je údajně z roku 1043, ale později bylo zjištěno, že se jedná o padělek z 13.století. Skutečná první písemná zmínka je tedy až z roku 1308 a později až z 16. století, kdy byl ze staré původní tvrze vybudován renesanční zámeček. Stavitelem byl architekt Jindřich Vojenický z Vojenic. Roku 1852 zámek vyhořel a na jeho místě byla roku 1861 postavena klasicistní venkovská vila, která sloužila jako dětská ozdravovna a nyní v této budově sídlí dětská léčebna Křetín. Z dalších architektonických pamětihodností můžeme zmínit kostel svatého Jeronýma, původně gotický, později přestavěn renesančně.

Dětské léčebny

2.14

Dětské léčebny jsou specializovanými zdravotnickými zařízeními, jejichž cílem je zlepšení zdravotního stavu dětí, které v nich pobývají. Většinou to jsou příspěvkové organizace, náklady na léčbu jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Přímo v léčebnách se hradí jen regulační nemocniční poplatek. V Dětské léčebně Křetín činí tento poplatek 100,Kč za den.

Jan Daněk

29


Dětská léčebna Křetín

2.15

Již několik let se zabývá problémem dětské obezity. Kromě dětí s nadváhou a obezitou jsou zde léčeny také děti s poruchami příjmu potravy, s dechovými potížemi a s poruchou pohybového ústrojí. Léčebné pobyty probíhají celoročně a jsou určeny pro děti ve věku od 2 do 18 let. Kapacita Dětské léčebny Křetín je nyní 40 lůžek. Bližší informace o léčebně můžeme zjistit na: http://www.detskelecebny.cz/kretin/index.php. Budova léčebny je obklopena velkým zámeckým parkem z 19. století, jehož součástí je naučná stezka kolem vzácných dřevin a kondiční FIT-trasa, na které děti vykonávají různé cviky a závodí mezi sebou. V blízkosti budovy léčebny slouží dětem v teplém počasí otevřený bazén, který je vyhřívaný, takže se děti mohou kopat od května do října. Přímo v budově léčebny je pro děti k dispozici malá tělocvična, posilovna, sauna a prostor pro vodoléčbu (perličková vana s vířivkou, vaničky na střídavé nožní koupele). V posilovně je několik rotopedů, trenažerů na běhání, několik činek a v tělocvičně je mnoho cvičebních pomůcek. Jsou tam fitbaly, bosu, balanční plošiny, závěsné posilovací systémy TRX, obruče, švihadla a mnohé další. Některé fotografie z areálu léčebny jsou v přílohách (Příloha 5, Příloha 6) V areálu parku je ještě pavilon Sýpka, jedná se o nově zrekonstruovanou budovu, ve které se nachází mateřská a základní škola, které děti během svého pobytu v léčebně navštěvují. Vedení léčebny má na starost paní ředitelka MUDr. Kateřina Bednaříková, která má na starost vedení celé léčebny. S hladkým chodem zařízení jí pomáhají nejvíce hlavní sestra Jana Novotná a staniční sestra Jaroslava Pavlů. V dětské ordinaci působí MUDr. Olga Nádeníčková a pod jejím vedením se o pohybovou rehabilitaci dětí starají Marie Štemberová, DiS. a Lucie Gloserová, DiS. Jako kondiční trenér v léčebně působí Roman Dočekal. Výživu dětí a sestavování vhodných jídelníčků má za úkol nutriční terapeutka Markéta Bednaříková, DiS. Dále se o děti a jejich program stará několik vychovatelek.

Jan Daněk

30


Jihomoravské dětské léčebny, p. o.

2.16

Dětská léčebna Křetín je jedním ze tří pracovišť, která se sdružují pod organizaci Jihomoravské dětské léčebny, příspěvková organizace. Jsou to specializovaná zdravotnická zařízení, která poskytují komplexní odbornou následnou péči pro děti různých věkových kategorií. Kromě Dětské léčebny Křetín sem patří Dětská léčebna pohybových poruch Boskovice a Dětská léčebna se speleoterapií Ostrov u Macochy. Dětská léčebna pohybových poruch Boskovice se specializuje na léčbu onemocnění pohybového aparátu a jiných komplikací, při kterých mají děti problémy s pohybem. Dětská léčebna se speleoterapií Ostrov v Macochy je odborný léčebný ústav, zabývající se léčbou dýchacích problémů, zejména alergických komplikací.

Jan Daněk

31


Praktická část

3

V praktické části je popsané měření dětí, které se zúčastnily redukčního pobytu v únoru a březnu 2013 v Dětské léčebně Křetín. Pobyt trval pět týdnů, antropometrická měření proběhla 7. 2. a 7. 3., rozdíl mezi měřeními byl tedy čtyři týdny. Nyní, před začátkem měření, musíme říci, že hubnutí, nejen u dětí, ale i u dospělých, je velice individuální, proto nemůžeme očekávat stejné výsledky u všech měřených dětí.

3.1

Antropologie Je vědou, která se zabývá člověkem. Nezkoumá pouze člověka jako jeden živý

organismus, ale popisuje také lidstvo, společnost, kulturu. Antropologie zkoumá tělesné (somatické) vlastnosti člověka, studuje také lidstvo jako takové, jeho rasy, vývoj, růst, dospívání a stárnutí (Haladová, & Nechvátalová, 1997, s. 7). Antropologii můžeme rozdělit na dvě větve. Fyzická antropologie zkoumá fyzickou stánku člověka, kde je kladen důraz na celek lidského těla, na jeho fyziologické vlastnosti a fylogenetický i ontogenetický vývoj. Kulturní a sociální antropologie se zabývá lidskými kulturami, porovnáváním různých kultur a jejich vlivem na člověka. Dále se budu věnovat fyzické antropologii, protože pro praktickou část této práce jsou důležité somatické vlastnosti pozorovaných dětí. Antropometrické metody patří k nejjednodušším způsobům jak určit obezitu. Jejich výhodou je hlavně to, že jsou neinvazivní, časově nenáročné a finančně dostupné pro většinu klientů. Pro posouzení tělesné stavby a pro hodnocení žádoucí redukce je doporučováno hodnotit tělesné charakteristiky, které jsou měřitelné bez účasti antropologa (např. index BMI, obvodové rozměry) nebo takové, při kterých je nutná aktivní spolupráce s antropologem, zejména při interpretaci získaných hodnot (rozměry pro určení komponent složení těla podle Matiegkových rovnic, některé indexy tělesné hmotnosti, indexy centrality) (Bláha, 2002).

Jan Daněk

32


Vyšetřovací metody

3.2

Ke zjišťování a měření zvolených antropometrických ukazatelů nadváhy a obezity budu používat metody, které se v léčebně používají běžně při vstupní a výstupní analýze, to je při příjezdu dítěte do léčebny a v závěru jeho pobytu v léčebně. Bývá to antropometrické vyšetření. K základním vyšetřovacím metodám patří vážení dětí, měření jejich výšky, obvodu paží, pasu, boků a stehen, měření na přístroji InBody 220, dále byla měřena Thomayerova vzdálenost a krevní tlak. Velmi důležitý je výběr vhodných měřících pomůcek. Musí být přesné, jednoduše ovladatelné, schopné opakovaného měření a měly by být stále kontrolovány a kalibrovány. Měření by měly provádět vyškolené a zkušené osoby.

Zjišťování tělesné hmotnosti dětí

3.3

Hmotnost těla je jedním z nejvíce využívaných znaků měření, je poměrně snadno měřitelná. Vážení se provádí na osobní lékařské pákové váze. Vyšetřované dítě stojí v klidu uprostřed nášlapné plochy váhy, je oblečeno pouze (pokud možno) ve spodním prádle. Při opakování vážení je třeba použít stejnou váhu a vážit nejlépe ve stejnou denní dobu. Normy hmotnosti jsou dány podle výšky, věku a pohlaví (Kleinwӓchterová, 2001, s. 30).

Měření výšky

3.4

Pokud člověka měříme ve stoje, mluvíme o výšce, při měření vleže se jedná o délku (Haladová, & Nechvátalová, 1997, s.15). Všichni probandi byli měřeni vestoje, proto v této práci budu pracovat s výškou dětí. Při měření tělesné výšky jsou děti vyzuté, mají nohy u sebe a jejich paty, hýždě, lopatky a týl se dotýkají stěny. Měří se vzdálenost nejvyššího bodu na hlavě od podložky, na které vyšetřované dítě stojí. Hlava je v poloze svisle vzhůru jako při pohledu do dálky (frankfurtská horizontála), nesmí být skloněna dopředu, ani zakloněna dozadu nebo ukloněna stranou. K měření se používá antropometr, popřípadě se děti mohou měřit u zdi, na které je

Jan Daněk

33


označena vzdálenost jednotlivých bodů od země. Přesnost měření je 1 cm (Krásničanová, 2001).

Zjišťování BMI

3.5

BMI (Body Mass Index) se v léčebně počítá standartním způsobem. Hmotnost daného dítěte v kilogramech se vydělí druhou mocninou jeho výšky v metrech. S počítáním BMI nebyl žádný problém. Po zadání výšky a hmotnosti do systému v počítačích byly hodnoty BMI automaticky vypočítány. Po získání jednotlivých hodnot BMI byly zařazeny do percentilových grafů, více v kapitole 2.7 Diagnostika obezity.

Měření tělesných obvodů

3.6

Tělesné obvody byly měřeny krejčovským metrem s přesností na 1 cm. Metr při měření těsně obepíná kůži, ale nestlačuje ji. Děti při měření stály v mírném stoji rozkročném a nezatínaly břišní ani jiné svalstvo. Obvod paží

3.6.1

Měří se v polovině délky mezi loketním a ramenním kloubem přes největší obvod svalstva. Paže při měření volně visela podél těla, svaly byly uvolněné. Nejdříve jsem měřil obvod pravé, hned potom i levé paže. Většina dětí měřených v léčebně má stejný obvod pravé i levé paže (Haladová, & Nechvátalová, 1997, s. 18). 3.6.2

Obvod pasu Délku obvodu pasu jsem měřil v horizontální rovině v nejužším místě při pohledu

zepředu, asi 1-2 cm nad pupíkem. Břicho při měření nebylo zatažené. Obvod boků

3.6.3

Měří se opět v horizontální rovině, nyní v nejširším místě boků, ve výši velkých trochanterů, v místech největšího vyklenutí hýždí.

Jan Daněk

34


3.6.4

Obvod stehen U sledovaných dětí jsem měřil asi 10-12 cm nad kolenním kloubem. Při měření je

proband mírně rozkročen, hmotnost těla je rozložena rovnoměrně na obě nohy. Zde jsem měřil nejdříve pravou nohu, ihned poté levou. Rozdíly mezi obvodem pravého a levého stehna nebyly nijak zvlášť patrné.

Thomayerova vzdálenost

3.7

Slouží k hodnocení celkové ohebnosti a pohyblivosti páteře. Vestoje děti provedly hluboký předklon s napnutýma nohama a měřila se vzdálenost od špičky třetího prstu k podlaze. Při normální pohyblivosti by se prsty měly dotknout země (Růžičková, 2006). Na dětech v léčebně bylo dobře vidět, že páteř nemají dostatečně pohyblivou, jen velmi málo z nich dosáhlo na zem.

Krevní tlak

3.8

Je to tlak, kterým působí krev na vnitřní stěnu cév při svém transportu oběhovým systémem. Tlak není v různých místech krevního řečiště a v různou dobu stále stejný, jeho velikost se mění. Většinou se tlakem krve myslí tlak tepenný (arteriální), to je tlak ve velkých tepnách. Krevní tlak je pro každého velice důležitý, pomáhá rozvádět okysličenou krev do celého těla a tím udržuje organismus ve zdraví. Tlak se mění v závislosti na čase, nejvyšších hodnot dosahuje při vypuzovací práci srdce (systolický tlak) a nejnižších při opětovném plnění srdce krví (diastolický tlak). Takto změřené hodnoty se zapisují jako dvě čísla oddělená lomítkem, první hodnota je systolický krevní tlak (STK) a druhé číslo značí hodnotu diastolického krevního tlaku (DTK) (Luňáčková, 2006). V Dětské léčebně Křetín krevní tlak měří doktorka tonometrem. K tomuto vyšetřování dětských pacientů jsem neměl přístup, proto nemohu potvrdit, zda byl tonometr digitální

Jan Daněk

35


nebo rtuťový. Při měření jsem nebyl, pouze jsem od fyzioterapeutů dostal změřené hodnoty, abych je mohl zmínit v této práci.

Měření na přístroji InBody

3.9

InBody je přístroj určený k diagnostice a analýze složení lidského těla. Je to bioimpednanční analyzátor, který dokáže určit množství tuku v těle. Při této metodě prochází tělem slabé, pro lidské tělo naprosto bezpečné a nepostřehnutelné elektrické proudění. Měření je založeno na skutečnosti, že elektrický proud prochází snadněji tekutinou v lidských svalech než tukem. Ze získaných výsledků je nejdůležitější procentuální množství tuku, množství svalové hmoty a množství tělesné vody. Dále na přístroji InBody můžeme zjistit množství bílkovin a minerálních látek v organismu. Podle množství tělesné vody můžeme určit stupeň hydratace. Měření na přístroji InBody 220 bylo poměrně rychlé a jednoduché. Děti šly vždy ke slečně nutriční terapeutce po jednom, vždy se před stoupnutím na plošinu na přístroji vyzuly a naboso si stouply na InBody. Nutriční terapeutka vždy do systému zadala pohlaví, věk a výšku daného dítěte a do rukou mu podala dvě sondy, které během měření mělo držet. Výsledky byly asi za půl minuty a děti se mohly obout a odejít. Ukázka z měření na přístroji InBody 220 a fotografie přístroje InBody 220 je mezi přílohami této práce (Příloha 3, Příloha 4).

Stravování dětí v léčebně

3.10

Tvorbu jídelníčku pro děti v Dětské léčebně Křetín má na starosti nutriční terapeutka. Děti mají denní stravu rozdělenou do 5 – 6 jídel, které konzumují po 2 – 3 hodinách. Níže je pro ukázku uveden týdenní jídelní lístek, který je určen pro děti, které do Křetína přijely na redukční pobyt (Obrázek 4).

Jídelní lístek

Jan Daněk

36


18.2. - 24.2. 2013

de n PO

snídaně Müsli s bílým jogurtem a s ovocem

přesnídávka Ovocný tvarohový dezert

18.2 .

ÚT

Kmínový chléb, máslo, plátkový sýr, zelenina

Ovoce

oběd Polévka mrkvová, Kapustové závitky s drůbežím masem, brambory, salát

Polévka kmínová, Hovězí na paprice, těstoviny

19.2 .

ST 20.2 .

ČT

Dýňová kostka, rostlinný tuk, debrecínská pečeně, zelenina

Termix

Šmakoun na zelenině, brambory

svačina Sezamová bulka pomazánka z červené řepy

Rýže se sójovým masem a zeleninou

Cereální sušenka, ovocné zakysané mléko

Bramborový guláš, kmínový chléb

Celozrnný rohlík, žervé, ovoce

Celozrnný chléb, sardinková pomazánka, zelenina

22.2 .

II. večeře: ovoce

II. večeře: zelenina

II. večeře: ovoce Kukuřičné lupínky s mlékem a s ovocem

Ovoce

Polévka celerová, Kuře na žampiónech, rýže, salát

Celozrnná kaiserka, ovocné mléko

21.2 .

PÁ

večeře

Tmavý suk, drožďová pomazánka, zelenina

Jan Daněk

Ovocná přesnídávka

Hovězí maso vařené, rajská omáčka, těstoviny - kolínka

Sýrový toast, zelenina

Vepřový plátek přírodní, šťouchané brambory s pažitkou, zeleninová obloha II. večeře: zelenina Vločkový nákyp se zeleninou II. večeře: ovoce

37


SO 23.2 .

NE 24.2 .

Kmínový chléb, máslo, marmeláda, mléko

Sezamová kostka, žervé s pažitkou, zelenina

Bílý jogurt + ovoce

Ovocný jogurt

Polévka hrášková, Rybí filé v těstíčku, bramborová kaše, salát

Vepřová játra na cibulce, rýže, ovocný kompot

Celozrnný chléb, rostlinný tuk, kuřecí šunka

Ovocná bublanina, mléko

Obložená celozrnná bagetka s křenovým tvarohem a vejcem, zeleninová obloha II. večeře: ovoce Celozrnný chléb, pomazánka z červené čočky, zelenina II. večeře: ovoce

Obrázek 4: Jídelní lístek 18. 2. – 24. 2. 2013 Jídla z uvedeného jídelníčku byla pro děti připravena v týdnu od 18. do 24. února 2013 během jejich redukčního pobytu. Z jídelníčku můžeme vyčíst, že obézní děti v léčebně konzumují 6 krát denně. Přesnídávka, svačina a II. večeře bývají pouze objemově malé pokrmy s nízkou energetickou hodnotou. Snídaně, oběd a večeře jsou hlavní jídla, z nichž děti dostávají většinu přijaté energie během dne. Pokrmy na všechny dny vycházejí z doporučení Státního zdravotního ústavu a jídelní lístek je vytvořen podle výživové pyramidy. V průběhu každého dne děti sní alespoň 3 porce ze skupiny potravin těstoviny, rýže, obiloviny a pečivo, minimálně 2 porce ovoce a 3 porce zeleniny, nejméně 2 porce mléka nebo mléčných výrobků, 1 porci ze skupiny potravin ryby, maso, drůbež, vejce a luštěniny a minimum sladkostí, cukrovinek a tučných potravin.

Jan Daněk

38


Pohybová aktivita v léčebně

3.11

Mnoho dětí trpí výraznou hypokinezí (nedostatkem pohybu). Z hypokineze se stává charakteristický rys současného životního stylu a negativně ovlivňuje zdravotní stav. Tělesná neaktivita je spojována s množstvím zdravotních potíží a komplikací. Pravidelná PA snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, reguluje tělesnou hmotnost, zlepšuje funkčnost svalstva a celého pohybového aparátu, zdokonaluje se koordinace těla, což napomáhá prevenci úrazů a onemocnění pohybového ústrojí. Pohyb přispívá ke zlepšení fyzické i duševní kondice. V současnosti je doporučováno věnovat se PA alespoň 30 minut denně po většinu dní v týdnu (Střeštíková, 2011). Většina dětí školního věku je nedostatečně pohybově aktivní. Stále více dětí svůj volný čas tráví pasivním sledováním televize a užíváním počítače. Pro děti jsou různé důvody k provádění PA, mezi velmi důležité patří vypadat dobře, posilovat zdraví, spřátelit se, vyhrát a užít si zábavu (Kalman, 2010, s. 68-73). Plán pro obézní děti v Dětské léčebně Křetín je realizován podle doporučení, které říkají, že každý den by děti měly trávit nejméně dvě hodiny aktivním prováděním různých pohybových činností. Během redukčního pobytu je pro děti připraven celodenní program, ve kterém je dostatek času vyhrazen na PA a rehabilitaci. Na začátku a na konci redukčního pobytu se provádí orientační testování fyzické zdatnosti. Jedná se o souhrn pohybových úkonů. Získaná data se zaznamenávají do rehabilitační karty klienta, děti mají možnost nahlédnout do výsledků a porovnat je. Obézní děti mají každý den na programu alespoň dvě hodiny aktivního pohybu, buď přímo v budově léčebny v tělocvičně či posilovně, nebo v areálu zahrady na hřišti blízko léčebny, nebo v přírodě v okolí Křetína. PA se v léčebně provádí různými metodami, kterými jsou pohybové hry, sportovní hry, kruhová cvičení, doplňková cvičení, cvičení na TRX, aerobní běhy s prvky fit trasy, turistika a využívání bazénu. Tyto metody se střídají a upravují, aby děti neměly stereotypní program.

Jan Daněk

39


Vhodně zvolené pohybové hry jednou z nejúčinnějších metod pro redukci nadměrné tělesné hmotnosti dětí školního věku. Jejich výhodou je přirozenost pohybu, který může mít různý charakter a intenzitu. Je nutné v průběhu her dbát na udržování kázně a dodržování pravidel. Sportovní hry jsou zvláště v létě nezastupitelnou součástí pohybového programu v léčebně. Jako motivace jsou zařazovány turnaje družstev o různé ceny a odměny. Kruhové tréninky jsou oblíbenou řízenou a organizovanou cvičební jednotkou. Výhodou je využití různých cvičebních pomůcek (balanční čočky, overbaly, gymbaly, švihadla, činky apod.). V průběhu roku se kruhové tréninky upravují a mohou se provozovat uvnitř v tělocvičně i venku na hřišti či na zahradě. Základem kruhových tréninků je správná práce s vlastním tělem a zařazování cvičebních úkonů, které nevedou k jednostrannému přetěžování svalů, kloubů či vazů. Při extrémnějších případech nadváhy a obezity je nutné zařadit jednodušší varianty cviků. Kruhovým tréninkům předchází ukázka správného provedení cviku, metodika a edukace dětí. Jako doplňková cvičení se v Dětské léčebně Křetín používají například následující formy cvičení, je to strečink (statický, dynamický), koordinační cvičení na míčích, cvičení podle DVD, aerobik, opičí dráhy, základy jógy a cvičení na TRX. V areálu parku a zahrady jsou k dispozici stanoviště fit trasy, kde děti mají za úkol splnit nějaký pohybový úkon. Fit trasa je využívána zejména při lehčích bězích v přírodním terénu v blízkém okolí léčebny. Pro vycházky vzdálenější od budovy léčebny nabízí příroda řadu zajímavých míst nedaleko Křetína. Turistická hra geocaching se poslední dobou stala dobrou motivací dětí k výletům do přírody. Při vycházkách děti mohou využít turistické hole a nacvičit si severskou chůzi. V letních měsících je k dispozici menší bazén. Plavání a pohyb ve vodě je oblíbenou činností dětí a je vhodným prostředkem k posílení svalových skupin, které se při pohybu na břehu nezapojují a neposilují.

Jan Daněk

40


Výsledky

4

V této části jsou ukázány konkrétní výsledky a hodnoty získané při měření dětí, které absolvovaly redukční pobyt v Dětské léčebně Křetín. V tabulkách jsou ukázány rozdíly mezi jednotlivými dětmi a mezi chlapci a děvčaty. V grafech jsou graficky znázorněny rozdíly mezi pohlavími.

Soubor vyšetřovaných dětí

4.1

V Dětské léčebně Křetín bylo v době měření na redukčním pobytu přítomno devět dětí. Sedm dívek a dva hoši. Průměrný věk dětí byl 11 let. Děvčata jsou stará průměrně 10,6 let a kluci mají věk průměrný věk 12,5 let. Všechny děti mají trvalé bydliště na Moravě, tedy nepříliš daleko od Křetínské léčebny. Obce, ve kterých děti bydlí, jsou uvedeny v následující tabulce (Tabulka 3). V několika dalších tabulkách budou uvedena pouze počáteční písmena jmen a příjmení z důvodu zachování anonymity. Dále v těchto tabulkách uvádím pohlaví a věk, abychom si při pohledu do tabulky mohli vytvořit podrobnější představu o konkrétních dětech. Tabulka 3: Bydliště dětí obec

kraj

žena

věk (roky) 11

Břeclav

Jihomoravský

G

žena

15

Brno

Jihomoravský

H

H

žena

11

Domanín

Vysočina

T

H

žena

9

Břeclav

Jihomoravský

M

H

muž

10

Břeclav

Jihomoravský

M

K

žena

13

Vrbátky

Olomoucký

E

K

žena

8

Staré Město

Pardubický

Z

N

žena

7

Prostějov

Olomoucký

M

S

muž

15

Velké Pavlovice

Jihomoravský

jméno

příjmení

pohlaví

V

F

A

Jan Daněk

41


Tělesná hmotnost

4.2

V průběhu redukčního pobytu v léčebně byl u dětí zjištěn průměrný úbytek tělesné hmotnosti 3,57 kg. Jsou zde vidět individuální rozdíly, nejvyšší úbytek byl 5,8 kg, jedno dítě zredukovalo pouze 2,3 kg ze své hmotnosti. V procentech byl průměrný úbytek váhy 2,7 %, nejvíce zredukoval jeden mladík 5,1 % své hmotnosti, méně než 1,2 % své se během redukčního pobytu snížila tělesná hmotnost dvěma slečnám. V tabulce níže (Tabulka 4) jsou uvedeny podrobně všechny tělesné hmotnosti, které byly v léčebně během výzkumu změřeny. Tabulka 4: Rozdíl tělesné hmotnosti věk hmotnost jméno příjmení pohlaví (roky) před (kg) V F žena 11 84,4 A G žena 15 80,5 H H žena 11 117,2 T H žena 9 47,6 M H muž 10 67,9 M K žena 13 75,1 E K žena 8 45,5 Z N žena 7 49,0 M S muž 15 94,0 aritmetický průměr 11 73,5

hmotnost po (kg) 78,6 78,0 114,9 45,1 64,2 70,8 42,9 46,0 88,6 69,9

rozdíl (kg) 5,8 2,5 2,3 2,5 3,7 4,3 2,6 3,0 5,4 3,6

rozdíl (%) 4,9 2,0 2,7 1,2 2,5 3,2 1,2 1,5 5,1 2,6

V následující tabulce (Tabulka 5) si můžeme všimnout rozdílu mezi chlapci a děvčaty. Slečny svoji hmotnost zredukovaly průměrně o 3,3 kg ze své váhy a mladí muži o něco víc, 4,6 kg. U dívek byl rozdíl hmotností 4,6 %, mladí muži svoji hmotnost zredukovali o 5,7 %. Tabulka 5: Rozdíl tělesné hmotnosti hmotnost před hmotnost po (kg) (kg) všechny 73,5 69,9 děti ženy 71,3 68 muži 81 76,4

Jan Daněk

rozdíl (kg)

rozdíl (%)

3,6

4,9

3,3 4,6

4,6 5,7

42


V grafu níže (Graf 1) je znázorněn rozdíl mezi chlapci a děvčaty v redukci nadměrné tělesné hmotnosti. U kluků je i na grafu jasně vidět, že svoji hmotnost snížili více než dívky. Graf 1: Rozdíl tělesné hmotnosti 85,0

80,0

75,0 hmotnost před (kg) hmotnost po (kg)

70,0

65,0

60,0 všechny děti

4.3

ženy

muži

BMI Výsledky snížení hodnoty BMI u dětí nejsou nijak zvlášť výrazné. Vliv na nevelké

rozdíly v hodnotách BMI má také to, že žádné dítě během redukčního pobytu nevyrostlo ani centimetr do výšky, pouze hublo. Při měření na začátku pobytu v léčebně byla průměrná hodnota BMI 30,21 a to ukazuje, že průměrně měly děti obezitu I. stupně. Hodnota BMI u tří dětí byla v intervalu mezi 23 a 24, to znamená, že tyto děti měly před příchodem do léčebny normální váhu. Nejvyšší hodnota BMI před redukčním pobytem byla 56,52. Zde se jedná o morbidní obezitu, která už může být pro dítě nebezpečná a je nutný dohled lékaře. Měření na konci pobytu dětí ve Křetíně ukazuje, že se hodnota BMI snížila průměrně o 1,45 na 28,76. Největší rozdíl mezi BMI před pobytem a po pobytu byl 2,16 a nejmenší 0,82. V tabulce níže (Tabulka 6) jsou napsány hodnoty BMI a je zde vypočítán rozdíl, ze kterého můžeme snadno určit, jak se dětem podařilo během redukčního pobytu upravit svoji postavu.

Jan Daněk

43


Tabulka 6: Rozdíl BMI jméno V A H T M M E Z M

příjmení

pohlaví

F žena G žena H žena H žena H muž K žena K žena N žena S muž aritmetický průměr

věk BMI před (roky) 11 31,38 15 26,29 11 56,52 9 23,28 10 28,26 13 27,25 8 23,55 7 23,96 15 31,41 11 30,21

BMI po rozdíl 29,22 25,47 55,41 22,05 26,72 25,69 22,20 22,49 29,60 28,76

2,16 0,82 1,11 1,22 1,54 1,56 1,35 1,47 1,80 1,45

Mladé ženy snížily hodnotu BMI o 1,38 (4,6 %) a mladým mužům se podařilo snížit tuto hodnotu o 1,67 (5,6 %). Všichni dohromady posunuli hodnotu BMI o 1,45 (4,8 %) a to pro všechny zúčastněné děti je jistě velký úspěch. Hodnoty jsou uvedeny v tabulce (Tabulka 7). Tabulka 7: Rozdíl BMI BMI před BMI po rozdíl rozdíl (%) všechny děti 30,21 28,76 1,45 4,8 ženy 30,32 28,94 1,38 4,6 muži 29,83 28,16 1,67 5,6 Rozdíly mezi pohlavími jsou graficky znázorněné v grafu na následující straně (Graf 2). Můžeme si všimnout, že ženy i muži snížili hodnoty BMI poměrně výrazně.

Jan Daněk

44


Graf 2: Rozdíl BMI 30,50 30,00 29,50 29,00 BMI před 28,50

BMI po

28,00 27,50 27,00 všechny děti

4.4

ženy

muži

Obvody Měřil jsem stejným způsobem při prvním i druhém měření. Na konci pobytu bylo

měření tělesných obvodů trošku jednodušší než měření na začátku, protože děti již věděly, co je po nich žádáno a částečně spolupracovaly. Obvod paží

4.4.1

Při úvodním měření měly všechny děti obvod paže v intervalu od 25 do 37 cm. Rozdíl mezi obvodem před a po redukčním pobytu byl minimální, průměrně se zmenšil o 1,2 cm. Jedna slečna zřejmě posílila svalstvo na paži, obvod se jí o 1 cm zvětšil, u dvou (resp. tří) dětí se obvod paže nezměnil a ostatní na pažích zhubly. Největší rozdíl byl 5 cm na pravé (resp. 4 cm na levé) paži u jedné slečny. U všech ostatních se rozdíl pohyboval pouze v malém rozpětí, od 1 do 2 cm. Rozdíly ve snížení obvodů paží nejsou nijak zvlášť patrné, z grafů můžeme vypozorovat, že chlapci snížili obvod paží více než dívky.

Jan Daněk

45


Níže jsou nejdříve uvedeny tabulky (Tabulka 8, Tabulka 9) a graf (Graf 3) s hodnotami pravé paže, teprve poté jsou znázorněny hodnoty levé paže v tabulkách (Tabulka 10, Tabulka 11) a na grafu (Graf 4). Tabulka 81: Rozdíl obvodů pravé paže věk jméno příjmení pohlaví před (cm) (roky) V F žena 11 32 A G žena 15 27 H H žena 11 37 T H žena 9 27 M H muž 10 30 M K žena 13 31 E K žena 8 25 Z N žena 7 26 M S muž 15 31 průměr 11 29,6

po (cm)

rozdíl (cm)

30 28 36 22 28 31 25 25 30 28,3

2 -1 1 5 2 0 0 1 1 1,2

Tabulka 92: Rozdíl obvodů pravé paže před po rozdíl (cm) (cm) (cm) všechny děti 29,6 28,3 1,2 ženy 29,3 28,1 1,1 muži 30,5 29 1,5

Jan Daněk

46


Graf 3: Rozdíl obvodů pravé paže 31 30,5 30 29,5 před (cm)

29

po (cm)

28,5 28 27,5 27 všechny děti

ženy

Tabulka 10: Rozdíl obvodů levé paže věk jméno příjmení pohlaví před (cm) (roky) V F žena 11 30 A G žena 15 27 H H žena 11 37 T H žena 9 27 M H muž 10 30 M K žena 13 31 E K žena 8 25 Z N žena 7 26 M S muž 15 31 průměr 11 29,3

muži

po (cm)

rozdíl (cm)

30 28 36 23 28 31 25 25 30 28,4

0 -1 1 4 2 0 0 1 1 0,9

Tabulka 11: Rozdíl obvodů levé paže před po rozdíl (cm) (cm) (cm) všechny děti 29,3 28,4 0,9 ženy 29 28,3 0,7 muži 30,5 29 1,5 Jan Daněk

47


Graf 4: Rozdíl obvodů levé paže 31 30,5 30 29,5 před (cm)

29

po (cm)

28,5 28 27,5 27 všechny děti

4.4.2

ženy

muži

Obvod pasu Největší obvod pasu byl na začátku 121 cm, nejmenší 76 cm a u všech dětí průměrně

měřil 92,4 cm. Nejvíce délku obvodu pasu snížily tři děti a to 8 cm, nejméně ji snížila dvě slečny 2 cm. Průměrně během redukčního pobytu děti zredukovaly obvod pasu o 6,8 cm. Všechny změřené hodnoty jsou uvedeny v tabulce níže (Tabulka 12). Tabulka 32: Rozdíl obvodů pasu věk jméno příjmení pohlaví před (cm) po (cm) rozdíl (cm) (roky) V F žena 11 97 91 6 A G žena 15 95 90 5 H H žena 11 121 119 2 T H žena 9 85 83 2 M H muž 10 91 85 6 M K žena 13 86 78 8 E K žena 8 85 79 6 Z N žena 7 76 68 8 M S muž 15 96 88 8 aritmetický průměr 11 92,4 85,7 6,8

Jan Daněk

rozdíl (%) 6,2 5,3 1,7 2,4 6,6 9,3 7,1 10,5 8,3 6,1

48


Rozdíl mezi pohlavími je 1,5 cm. Dívky během redukčního pobytu snížily obvod pasu průměrně o 6 cm, chlapci o 7,5 cm. Rozdíly jsou zapsány v tabulce 13. Tabulka 43: Rozdíl obvodů pasu před po (cm) (cm) všechny děti 92,4 86,8

rozdíl (cm)

rozdíl (%)

5,7

6,1

ženy

92,1

86,9

5,3

6

muži

93,5

86,5

7

7,5

V grafu (Graf 5) můžeme zřetelně vidět rozdíl mezi chlapci a děvčaty. Mladí muži redukovali délku obvodu pasu více než dívky. Graf 5: Rozdíl obvodů pasu 96 94 92 90 před (cm) 88

po (cm)

86 84 82 všechny děti

ženy

muži

Obvod boků

4.4.3

Na obvod boků má poměrně velký vliv genetika. Ženy mívají v poměru k výšce a váze větší obvod boků než muži. U dětí v léčebně byl největší obvod boků u již výše zmíněné morbidně obézní slečny 131 cm. Nejmenší naměřený obvod byl 90 cm u dvou jiných dětí. Průměrně měly děti před příchodem do Křetínské léčebny obvod boků 102,9 cm. Jan Daněk

49


Při redukčním pobytu v Dětské léčebně Křetín obvody boků u dětí byly sníženy průměrně o 3,6 cm, největší rozdíl byl 8 cm a nejmenší 1 cm. Konkrétní rozdíly můžeme vidět v následující tabulce (Tabulka 14). Tabulka 54: Rozdíl obvodů boků věk jméno příjmení pohlaví před (cm) po (cm) rozdíl (cm) rozdíl (%) (roky) V F žena 11 111 106 5 4,5 A G žena 15 107 105 2 1,9 H H žena 11 131 129 2 1,5 T H žena 9 91 83 8 8,8 M H muž 10 95 94 1 1,1 M K žena 13 101 98 3 3,0 E K žena 8 90 87 3 3,3 Z N žena 7 90 84 6 6,7 M S muž 15 110 108 2 1,7 aritmetický průměr 11 102,9 99,3 3,6 3,5 U obvodů boků je to naopak než při rozdílu obvodů pasu. Délku obvodů boků snížily dívky průměrně o 4,1 cm, to je o 2,6 cm více než kluci, kteří délku obvodů boků zkrátili o 1,5 cm. Rozdílů si můžeme všimnout v následující tabulce (Tabulka 15). Tabulka 65: Rozdíl obvodů boků před po (cm) (cm) všechny děti 102,9 99,3

rozdíl (cm)

rozdíl (%)

3,6

3,5

ženy

103,0

98,9

4,1

4,0

muži

102,5

101,0

1,5

1,5

Graficky (Graf 6) je dobře vidět rozdíl mezi chlapci a děvčaty. U kluků je rozdíl obvodů boků menší než u dívek.

Jan Daněk

50


Graf 6: Rozdíl obvodů boků 104 103 102 101 před (cm)

100

po (cm)

99 98 97 96 všechny děti

4.4.4

ženy

muži

Obvod stehen U obvodu stehen musíme přiznat, že byly velké rozdíly mezi jednotlivými dětmi.

Některé měly při prvním měření obvod stehen mnohem větší než jiné děti. Největší obvod byl 70 cm a nejmenší 45 cm, průměrný obvod stehna byl 53,3 cm. Nejvíce si ho zmenšily dvě slečny o 5 cm (resp. o 4 cm). Všechny ostatní děti v průběhu redukčního pobytu zhubly přes stehna od 0 do 3 cm. Chlapci snížily délku obvodů stehen více než dívky. U všech dětí účastnících se redukčního pobytu je rozdíl obvodů stehen dobře vidět (viz Tabulka 16, Tabulka 17, Tabulka 18, Tabulka 19). Rozdíl mezi děvčaty a chlapci je jasně patrný v grafech (Graf 7, Graf 8).

Jan Daněk

51


Tabulka 76: Rozdíl obvodů pravého stehna věk jméno příjmení pohlaví před (cm) po (cm) rozdíl (cm) (roky) V F žena 11 59 54 5 A G žena 15 55 53 2 H H žena 11 70 70 0 T H žena 9 45 43 2 M H muž 10 50 46 4 M K žena 13 49 48 1 E K žena 8 46 46 0 Z N žena 7 45 43 2 M S muž 15 60 58 2 aritmetický průměr 11 53,2 51,2 2 Tabulka 87: Rozdíl obvodů pravého stehna před (cm) po (cm) rozdíl (cm) všechny děti 53,2 51,2 2 ženy 52,7 51 1,7 muži 55 52 3 Graf 7: Rozdíl obvodů pravého stehna 56 55 54 53 před (cm) 52

po (cm)

51 50 49 všechny děti

Jan Daněk

ženy

muži

52


Tabulka 9: Rozdíl obvodů levého stehna věk jméno příjmení pohlaví před (cm) po (cm) rozdíl (cm) (roky) V F žena 11 59 54 5 A G žena 15 55 53 2 H H žena 11 75 73 2 T H žena 9 45 43 2 M H muž 10 49 44 5 M K žena 13 49 48 1 E K žena 8 44 43 1 Z N žena 7 45 42 3 M S muž 15 60 58 2 aritmetický průměr 11 53,4 50,9 2,6 Tabulka 109: Rozdíl obvodů levého stehna před (cm) po (cm) rozdíl (cm) všechny děti 53,4 50,9 2,6 ženy 53,1 50,9 2,3 muži 54,5 51 3,5 Graf 8: Rozdíl obvodů levého stehna 55 54 53 před (cm)

52

po (cm) 51 50 49 všechny děti

Jan Daněk

ženy

muži

53


Thomayerova vzdálenost

4.5

Podle měření na začátku pobytu byly děti poměrně málo ohebné. Pouze jedna slečna se při první měření dotkla země. Průměrná vzdálenost od země, kam děti dosáhly, byla 11,4 cm. Nejhůře ohebná byla jedna slečna, která v hlubokém předklonu dosáhla 19 cm nad podložku, na které stála. Při měření na konci redukčního pobytu se průměrná délka Thomayerovy vzdálenosti snížila o 3,1 cm na hodnotu 8,3 cm. Nyní se země dotkly již dvě děti a nejdelší vzdálenost mezi konci prstů a podlahou byla 14 cm. Pohyblivost páteře si během svého pobytu v léčebně nejvíce zlepšila jedna dívka, a to o 7 cm. Naopak jedna slečna si svoji ohebnost o 1 cm zhoršila. U jednoho děvčete se ze zdravotních důvodů Thomayerova vzdálenost neměřila. Všechny změřené rozdíly jsou v následujících tabulkách (Tabulka 20, Tabulka 21). Tabulka 110: Thomayerova vzdálenost věk Thom. vz. jméno příjmení pohlaví (roky) (cm) V F žena 11 19 A G žena 15 0 H H žena 11 T H žena 9 14 M H muž 10 17 M K žena 13 3 E K žena 8 4 Z N žena 7 18 M S muž 15 16 aritmetický průměr 11 11,4

Thom. vz. (cm) 12 0

rozdíl (cm) 7 0

10 14 0 5 13 12 8,3

4 3 3 -1 5 4 3,1

Dívky během redukčního pobytu v Dětské léčebně Křetín zlepšily svoji ohebnost více než hoši. Rozdíl mezi pohlavími ale nebyl zvlášť velký, 0,5 cm. Mladé ženy byly před redukčním pobytem více ohebné než muži.

Jan Daněk

54


Tabulka 21: Thomayerova vzdálenost před (cm) po (cm) rozdíl (cm) všechny děti

11,4

8,3

3,1

ženy

9,7

6,7

3

muži

16,5

13

3,5

Na grafu (Graf 9) je jasně vidět, že dívky mají kratší Thomayerovu vzdálenost. Z toho vyplývá, že kluci, kteří se účastnili redukčního pobytu ve Křetínské léčebně, jsou méně ohební než dívky absolvující stejný pobyt. Graf 9: Thomayerova vzdálenost 18 16 14 12 10

před (cm)

8

po (cm)

6 4 2 0 všechny děti

ženy

muži

Krevní tlak

4.6

Z níže uvedené tabulky (Tabulka 22) je patrné, že většina sledovaných dětí má normální, popř. mírně zvýšený krevní tlak. U dětí je obvyklé, že mají oproti dospělým o něco vyšší krevní tlak, proto získané hodnoty nejsou nijak zvlášť špatné. Tři děti z léčebny odjely o něco dříve, proto se u nich nezměřil krevní tlak po absolvování redukčního pobytu. Rozdíly mezi tlakem při prvním a druhé měření jsou malé, Jan Daněk

55


protože pobyt, který trvá pouze jeden měsíc, je příliš krátký na to, aby se za tu dobu nějak výrazně krevní tlak změnil. Získané hodnoty jsou dobrým předpokladem pro další snižování tlaku, ale o to by se děti měly pokoušet samostatně, případně ve spolupráci se svými rodiči a blízkým okolím a pod dohledem svého lékaře. Tabulka 22: Rozdíl krevního tlaku Věk jméno příjmení pohlaví (roky) V F žena 11 A G žena 15 H H žena 11 T H žena 9 M H muž 10 M K žena 13 E K žena 8 Z N žena 7 M S muž 15 aritmetický průměr 11

STK před 120 135 140 130 130 125 105 125 145 128,3

STK po 130 140 130 130 120 120 128,3

DTK před 75 85 100 85 75 75 70 75 80 80,0

DTK po

rozdíl STK

rozdíl DTK

70 95 80 70 70

5 0 0 0 5

15 5 5 5 5

70

5

5

75,8

2,5

6,7

Přínos pro děti

4.7

Pobyt ve Křetínské léčebně byl pro děti určitě přínosný. Všichni zúčastnění během jednoho měsíce redukovali svou nadměrnou tělesnou hmotnost a naučili se pracovat se svým tělem. Většina z nich si pohybovou aktivitu oblíbila. Našli návod jak i nadále v domácím prostředí bojovat proti obezitě, a jak by se měli starat se o své tělo, jak po stránce zdravé a správné výživy, tak po stránce fyzické aktivity, včetně odpočinku a regenerace. Zúčastněné děti si také dokázaly z psychického hlediska zvýšit sebevědomí a sebedůvěru. Také je pro všechny děti důležitá schopnost socializace ve společnosti. Všechny tyto pozitivní vlastnosti by si všechny děti měly odnášet z Křetína s sebou do svých životů.

Jan Daněk

56


Závěr

5

Ve své práci zpracovávám aktuální téma – dětská obezita, nadváha a způsoby jejich řešení. Jedno ze správných řešení nadváhy a obezity u dětí je zcela jistě pobyt dítěte v léčebně, která se zabývá léčbou obezity. Důležitá je i prevence. Zde by měla hrát hlavní roli výchova ke zdravému životnímu stylu. Každé dítě je ovlivňováno ze všech stran. Snažme se jít mu dobrým příkladem a působit na něj pozitivně. Cílem práce bylo zjištění efektivity redukčního pobytu v Dětské léčebně Křetín. Zde můžeme říci, že pobyt a program pro děti je opravdu úspěšný a že všechny děti, které redukční pobyt absolvovaly, svou nadměrnou tělesnou hmotnost zredukovaly. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že na začátku stanovenou hypotézu, absolvování redukčního pobytu v Dětské léčebně Křetín se projeví snížením tělesné hmotnosti všech zúčastněných dětí, můžeme potvrdit, protože z výše uvedených hodnot jasně vyplývá, že všechny zúčastněné děti mají po redukčním pobytu nižší tělesnou hmotnost. Obezitu neurčujeme pouze podle tělesné hmotnosti, ale i podle jiných hodnot. Některé z nich byly v této práci také zmíněny. Například tělesné obvody, délku obvodu pasu a boků si všechny zúčastněné děti snížily. To nám také ukazuje, že během redukčního pobytu v Dětské léčebně Křetín děti svou nadměrnou hmotnost a obvody opravdu zredukovaly. V předchozí kapitole jsou veškeré naměřené hodnoty, jejich zpracování a interpretace. Zde by někdo mohl říci, že měřené děti svou nadměrnou hmotnost zredukovaly málo, že za úspěch můžeme považovat větší úbytek jejich nadměrné hmotnosti. Možná by někteří mohli být po redukčním pobytu štíhlejší, ale ve Křetínské léčebně je veškeré hubnutí pod dohledem lékařky a zhubnout během jednoho měsíce více než 5 % své hmotnosti by mohlo být nezdravé až nebezpečné. Cílem léčebny není pouze to, aby svěřené děti rychle zhubly, ale také to, aby se naučily správně stravovat, aby si děti oblíbily pohyb a pravidelně provozovaly nějaký sport a hlavně aby svůj problém se zvýšenou hmotností řešily aktivně. Dále se děti snaží vybídnout ke změně chování a zaučených stereotypů. Řekněte ne Jan Daněk

57


každodenní přeslazené limonádě, balíčku brambůrek, nekvalitní čokoládě a pasivnímu sledování televize. Místo toho si vezměte sladké jablko, sklenku vody a běžte ven, projít se, hrát si nebo se proběhněte. Jestli mají úspěch i tyto „výchovné“ metody teď nemůžeme nijak ověřit ani prozkoumat, tento fakt by mohl být námětem k další práci, ve které by kontrolní měření byla provedena po uplynutí stanovené doby, například 12 a 24 měsíců. Dětská léčebna Křetín je místem, kde je obézním dětem ukázán způsob, jakým by mohly své problémy vyřešit a během měsíčního pobytu jsou děti k tomuto stylu a způsobu života vedeny. Na úplný závěr práce si ještě dovoluji zmínit můj názor na Dětskou léčebnu Křetín. Myslím si, že vše, co je připravené pro děti, jejich stravování, učení, výchova, pohyb, odpočinek, regenerace, léčba, zkrátka celý program, je nachystané velice dobře.

Jan Daněk

58


6

Seznam literatury

Bláha, Pavel (2002). Využití antropometrických metod v obezitologii [Online]. Dostupné z http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/vyuziti-antropometrickych-metod-vobezitologii-145102 (vid. 23. března 2013) BMI DÍVKY [Online]. Dostupné z http://content.plusprovas.cz/bmi/BMI_divky.jpg (vid. 4. dubna 2013) BMI CHLAPCI [Online]. Dostupné z http://content.plusprovas.cz/bmi/BMI_chlapci.jpg (vid. 4. dubna 2013) Dostálová, Zuzana (2007). Dětská obezita [Online]. (BP, MU, FSpS, Brno, ČR) Dostupné z https://is.muni.cz/auth/th/142866/fsps_b/Bakalarska_prace.pdf (vid. 21. března 2013) Dylevský, Ivan (2000). Somatologie (2. vyd.). Olomouc, ČR: EPAVA, 2000. ISBN 8086297-05-5 Frühauf, Pavel, Bayer, Milan, Kutílek, Štepán, Urbanová, Zuzana & Votruba, Václav (2003). Fyziologie a patologie dětské výživy. Praha, ČR: Univerzita Karlova v Praze, 2003. ISBN 80-246-0069-2 Hainer, Vojtěch (2004) Základy klinické obezitologie. Praha, ČR: GRADA, 2004. ISBN 80247-0233-9 Hainerová, Irena Aldhoon (2009). Dětská obezita (1.vyd.). Praha, ČR: MAXDORF, s.r.o., 2009. ISBN 978-80-7345-196-7 Haladová, Eva, & Nechvátalová, Ludmila (1997). Vyšetřovací metody hybného systému (1. vyd.). Brno, ČR: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1997. ISBN 807013-237-X Hlúbik, Pavol (2005). Epidemiologie a etiopatogeneze obezity [Online]. Dostupné z http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/epidemiologie-a-etiopatogeneze-obezity165979 (vid. 5. února 2013) Holá, Michaela (2009). Dětská obezita [Online]. Dostupné z http://obezita.zdrave.cz/detskaobezita/ (vid. 5. února 2013) Hrnčiříková, Iva (2009). Program snižování nadváhy u dětí ve věku 10-15 let – jeho tvorba a následné ověření metodiky v praxi v kursech snižování nadváhy pro děti [Online]. (disertační práce, MU, LF, Brno, ČR) Dostupné z https://is.muni.cz/auth/th/77502/lf_d/prace.pdf (vid. 2. dubna 2013) Juříková, Jana (2012). Vliv stravovacích zvyklostí a pohybové aktivity na vznik obezity u vybraných skupin populace lišících se různou tělesnou zátěží [Online]. (habilitační práce, MU, FSpS, Brno, ČR) Dostupné z

Jan Daněk

59


https://is.muni.cz/do/rect/habilitace/1451/33088086/33088137/Hablilitacni_prace_ Jurikova.pdf (vid. 29. března 2013) Kalman, Michal, Sigmund, Erik, Sigmundová, Dagmar, Hamřík, Zdeněk, Beneš, Luděk, Benešová, Dana & Csémy, Ladislav (2011). Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků (1. vyd.). Olomouc, ČR: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. ISBN 978-80244-2983-0 Kleinwӓchterová, Hana & Brázdová, Zuzana (2001). Výživový stav člověka a způsoby jeho zjišťování (2. vyd.). Brno, ČR: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2001. ISBN 80-7013-336-8 Kunešová, Marie (2004). Obezita – etiopatogeneze, diagnostika a léčba [Online]. Dostupné z http://www.solen.cz/pdfs/int/2004/09/04.pdf (vid. 19. února 2013) Krásničanová, Hana (2001). Výška těla in Kompendium pediatrické auxologie [Online]. Dostupné z http://www.ojrech.cz/lesny/kompendium/height.htm (vid. 24. března 2013) Loyková, Kateřina (2008). Jak na obezitu [Online]. http://obezita.zdrave.cz/obezita-jak-na-ni/ (vid. 5. února 2013)

Dostupné

z

Luňáčková, Martina (2006). Pohybová léčba obézních pacientů: vývoj kardiovaskulárních parametrů [Online]. (DP, MU, LF, Brno, ČR) Dostupné z https://is.muni.cz/auth/th/142601/lf_m/dipl.-text.pdf (vid. 20. března 2013) Máček, Miloš, Radvanský, Jiří et al. (2011). Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity (1. vyd). Praha, ČR: Galén, 2011. ISBN 978-80-7262-695-3 Mencová, Gabriela (2012). Ověření efektivity systematické edukace základů potravinové pyramidy u vybraného vzorku dětí MŠ prostřednictvím intervenčního programu „Pyramidáček“ [Online]. (DP, MU, LF, Brno, ČR) Dostupné z https://is.muni.cz/auth/th/258174/lf_m/DP_Gabriela_Mencova.pdf (vid. 6. dubna 2013) Müllerová, Dana (2003). Zdravá výživa a prevence civilizačních nemocí ve schématech (1. vyd.). Praha, ČR: TRITON, s.r.o., 2003. ISBN 80-7254-421-7 Novotný, Ladislav (2009). Epidemiologie kardiovaskulárních onemocnění, metabolického syndromu a diabetu 2. typu. In Eva Kudlová (Ed.), Hygiena výživy a nutriční epidemiologie (1. vyd., p. 257-266). Praha, ČR: Karolinum, 2009. ISBN 978-80-246-1735-0 Pastucha, Dalibor, Ripplová, Dana, Vávrová, Petra, Hyjánek, Jiří & Chrastina, Jan (2010). Management multioborové spolupráce při léčbě dětské obezity. PROFESE ON-LINE, ročník III/3 [Online]. ISSN 1803-4330 Dostupné z http://profeseonline.upol.cz/upload/soubory/2010_03/c2010-3-5.pdf (vid. 3. dubna 2013) Podstatová, Hana (2001). Mikrobiologie – epidemiologie – hygiena (1. vyd.). Olomouc, ČR: EPAVA, 2001. ISBN 80-86297-07-1

Jan Daněk

60


Potravinářská komora České republiky (2012). Potravinová pyramida [Online]. Dostupné z http://zdravi.foodnet.cz/cze/pages/potravinova-pyramida (vid. 24. března 2013) Prokop, Michal (2010) Vybrané chronické neinfekční choroby a jejich didaktická implikace do učiva výchovy ke zdraví na základní škole [Online]. (DP, MU, PdF, Brno, ČR) Dostupné z http://is.muni.cz/th/166139/pedf_m/DIPLOMOVA_PRACE_MP.pdf (vid. 16. dubna 2013) Rikanová, Iveta (2012). Obezita u dětí [Online]. (BP, MU, LF, Brno, ČR) Dostupné z https://is.muni.cz/auth/th/358998/lf_b/Obezita_u_deti.pdf (vid. 2. dubna 2013) Rozsypalová, Marie & Šafránková, Alena (2002). Ošetřovatelství I (1. vyd.). Praha, ČR: Informatorium, spol. s.r.o., 2002. ISBN 80-86073-96-3 Růžičková, Kateřina (2006). Problematika skoliózy [Online]. (BP, MU, FSpS, Brno,ČR) Dostupné z http://is.muni.cz/th/102502/fsps_b/Problematika_skoliozy.pdf (vid. 20. března 2013) Sigmund, Erik & Sigmundová, Dagmar (2011). Pohybová aktivita pro podporu zdraví dětí a mládeže (1. vyd). Olomouc, ČR: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. ISBN 978-80244-2811-6 Strnadová, Kateřina (2009). Zdravý životní styl žáků na II. stupni základní školy [Online]. (DP, MU, PdF, Brno, ČR) Dostupné z http://is.muni.cz/th/129298/pedf_m/Diplomova_prace.pdf (vid. 6. dubna 2013) Střeštíková, Radka (2011) Analýza pohybové aktivity žen ve věku 30 – 45 lets ohledem na vybrané faktory životního stylu [Online]. (disertační práce, MU, FSpS, Brno, ČR) Dostupné z http://is.muni.cz/th/22334/fsps_d/Disertacni_prace1.pdf (vid. 14. dubna 2013) Šlesingerová, Kateřina (2006). Dětská obezita [Online]. (BP, MU, FSpS, Brno, ČR) Dostupné z http://is.muni.cz/th/63699/fsps_b/Bakalarska_prace_-_Katerina_Slesingerova__Detska_obezita.pdf (vid. 6. dubna 2013) Trojan, Stanislav & Schreiber, Michal (2002). Atlas biologie člověka (1.vyd.). Praha, ČR: Scientia, spol. s.r.o., 2002. ISBN 80-7183-257-X Valentová, Hana (2010). Obezita a její prevence u dětí mladšího školního věku [Online]. (BP, MU, PdF, Brno, ČR) Dostupné z http://is.muni.cz/th/237100/pedf_b_b1/obezita_a_jeji prevence u_deli_ mladsiho_skolniho_veku_-_opravena.pdf (vid. 5. dubna 2013) Vlčková, Jana (2010). Obezita a možnost její léčby – II. diagnostika a léčba obezity [Online]. Dostupné z http://www.szu.cz/svi/hygiena/archiv/h2010-1-05-full.pdf (vid. 19. února 2013) Vokurka, Martin & Hugo, Jan (2005). Kapesní slovník medicíny. Praha, ČR: MAXDORF, s. r. o., 2005. ISBN 80-7345-053-4 World Health Organisation (2010). Redefining obesity and its treatment [Online]. Dostupné z http://www.wpro.who.int/nutrition/documents/docs/Redefiningobesity.pdf (vid. 3. dubna 2013) Jan Daněk

61


World Health Organization (2013). Growth reference 5-19 years: BMI-for-age (5-19 years) [Online]. Dostupné z http://www.who.int/growthref/who2007_bmi_for_age/en/index.html (vid. 23. března 2013) Zdravotnické noviny (2010). Možnosti léčby dětské obezity [Online]. Dostupné z http://www.zdravky.cz/kongresovy-list/archiv/moznosti-lecby-detske-obezity (vid. 3. dubna 2013)

Jan Daněk

62


Přílohy

Příloha 1: Percentilový graf – hoši

Příloha 2: Percentilový graf – dívky Jan Daněk

63


Příloha 3: Měření na přístroji In-body 220

Příloha 4: Přístroj InBody 220 Jan Daněk

64


Příloha 5: Budova Dětské léčebny Křetín

Příloha 6: Areál léčebny Jan Daněk

65

Efektivita redukčních pobytů v Dětské léčebně Křetín Bakalářská práce

Recommend Documents