Pùvodní práce
PSYC HIATR IE ROÈNÍK 10 2006 ÈÍSLO 2
ÈESKÁ VERZE DOTAZNÍKU KVALITY ŽIVOTA WHOQOL – PØEKLAD POLOŽEK A KONSTRUKCE ŠKÁL CZECH VERSION OF THE WORLD HEALTH ORGANIZATION QUALITY OF LIFE (WHOQOL) –TRANSLATION AND DESIGNING THE RESPONSE SCALES EVA DRAGOMIRECKÁ Psychiatrické centrum Praha
SOUHRN Vzrùstá potøeba instrumentù pro mìøení psychologických a sociálních aspektù zdraví, které umožní srovnání výsledkù v mezinárodním výzkumu. V této práci popisujeme vývoj èeské verze dotazníkù kvality života Svìtové zdravotnické organizace WHOQOL podle metodiky Svìtové zdravotnické organizace. Shrnujeme sémantické problémy, se kterými se setkáváme pøi pøekládání dotazníkù kvality života z angliètiny do èeštiny. Pro konstrukci škál odpovìdí jsme použili postup, kdy respondenti znázoròovali polohu výrazù frekvence a množství na 100milimetrové úseèce ohranièené krajními body škály. Pøedkládáme výsledky získané tímto postupem a diskutujeme jejich možné využití. Klíèová slova: kvalita života, dotazník, pøeklad, odpovìdní škály, WHOQOL
SUMMARY There is increasing demand for instruments measuring psychological and social indicators of health that are comparable in cross-cultural research. In this paper we describe development of the Czech version of the World Health Organization Quality of Life (WHOQOL) instruments according the WHO guidelines. We summarize semantic challenges that are typical when translating quality of life instruments from English to Czech. For designing the response scales we used procedure in which respondents placed frequency and intensity descriptors on 100 mm visual analogue scale with given anchor points. We present the results of the testing procedure and discuss the application of the methodology. Key words: quality of life, questionnaire, translation, response choices, WHOQOL Dragomirecká E. Èeská verze dotazníku kvality života WHOQOL – pøeklad položek a konstrukce škál. Psychiatrie 2006; 10(2): 68–73.
Úvod Kvalita života je pojem používaný v mnoha oblastech lidské èinnosti. Mùže zahrnovat charakteristiku pøírodního a sociálního prostøedí èlovìka, jeho fyzický a psychický stav, otázky smyslu a užiteènosti života i subjektivní hodnocení života v pojmech osobní pohody a spokojenosti. Ke kategorizaci konceptù kvality života pøispìla zásadním zpùsobem Veenhovenová (2000), u nás se vymezením tohoto pojmu v medicínì a psychologii zabývali Payne (2002), Køivohlavý (2001), Kováè (2003) a Dragomirecká (1997). V medicínì a psychologii se kvalita života považuje za vícerozmìrný, subjektivní a mìøitelný konstrukt, který je vhod-
1
2
nìjším indikátorem zdraví definovaného jako „stav celkové fyzické, duševní a sociální pohody, a ne pouze nepøítomnost nemoci“,1 než mortalita a morbidita. V této práci vycházíme z definice Svìtové zdravotnické organizace, která kvalitu života chápe jako to, „jak èlovìk vnímá své postavení v životì v kontextu kultury, ve které žije, a ve vztahu ke svým cílùm, oèekáváním, životnímu stylu a zájmùm“.2 Aś už mìøení kvality života slouží k hodnocení úèinnosti sociální nebo zdravotní péèe, zkoumání dopadu nemoci a léèby na život pacienta nebo nalezení faktorù s pozitivním vlivem na urèitou populaci, v poslední dobì pøibývá mezinárodních a mezikulturních studií. Zapojení více výzkumných
„Health is a state of complete physical, mental and social well-being and not merely the absence of disease or infirmity.“ Preambule ústavy Svìtové zdravotnické organizace pøijaté 22. 7. 1946 v New Yorku (WHO, 1946). „Quality of life is defined as an individual perception of his/her position in life in the context of the culture and value systems in which he/she lives, and in relation to his/her goals, expectations, standards and concerns.“ (WHOQOL Group in Orley 1994, s. 43).
68
Pùvodní práce
P S Y CH I A T R I E ROÈNÍK 10 2006 ÈÍSLO 2 center umožòuje odpovìdìt na otázku, do jaké míry je kvalita života univerzálním konceptem a které její aspekty jsou závislé na kultuøe a na jazyku. Mezinárodní výzkumné projekty dovolují zkoumat vliv odlišných sociálních a zdravotních podmínek na kvalitu života a v neposlední øadì zlepšují metodologické parametry studie, protože umožòují získat vìtší poèet pøípadù, uskuteènit složitìjší výzkumný design nebo výzkumné postupy replikovat. Z toho vyplývá potøeba instrumentù kvality života, které lze použít v rùzném kulturním a jazykovém prostøedí. Mìøení kvality života v mezinárodním výzkumu Vývoj mezinárodních instrumentù kvality života probíhal ve tøech etapách (Power 1999), pøièemž každá z nich obohatila proces vytváøení dotazníkù o nové metodologické postupy. a) Postupný (sekvenèní) model spoèívá ve vytvoøení instrumentu v jednom jazyce a následných pøevodech do dalších jazykù. Pøíkladem takto vytvoøených instrumentù je SF-36 Health Survey (SF-36), Sickness Impact Profile (SIP) nebo Nottingham Health Profile (NHP). Tento model vedl ke stanovení závazných metodologických postupù pro pøeklady testù a dotazníkù s cílem dosáhnout maximální shody nové jazykové verze s originálem (Bullinger, 1998; Herman, 1997). Následné pøekládání bez možnosti ovlivnit zdrojový instrument však není u dotazníkù kvality života vždy vhodné, protože se ukazuje, že pojetí kvality života pøijímané v rámci jedné kultury nemusí být sdíleno lidmi, kteøí žijí v prostøedí odlišných tradic, hodnot a životního stylu. b) Soubìžný (paralelní) vývoj bere ohled na odlišnosti kultur a prostøedí, pro které je instrument urèen. Mezinárodní tým vytváøí položky, které jsou relevantní pro rùzná kulturní prostøedí, ale tyto práce probíhají v jednom jazyce a položky jsou posléze pøeloženy do ostatních jazykù. Pøíkladem takto vytvoøeného mezinárodního instrumentu kvality života je EORTC QLQ-C30, EuroQol nebo COOP Charts/WONCA. c) Souèasný (simultánní) vývoj je metodou, která byla použita pøi vytváøení položek dotazníku Svìtové zdravotnické organizace WHOQOL (World Health Organization Quality of Life). Spolupracující centra vytvoøila vlastní definici rùzných aspektù kvality života a posléze i vlastní znìní položek, které byly teprve následnì pøekládány do spoleèného pracovního jazyka, do angliètiny. Tato metoda vychází z pøesvìdèení, že kulturní kontext je ústøedním faktorem kvality života, ne pouze nìèím, co mìøení kvality života ovlivòuje nebo zkresluje. Vytváøení dotazníku WHOQOL Podnìt k vytvoøení mezinárodního dotazníku pro mìøení kvality života dal Odbor duševního zdraví Svìtové zdravotnické organizace v r. 1991 (Skevington, 2004). Instrument s názvem WHOQOL mìl pøekonat a rozšíøit dosavadní pojetí kvality života, chápané jako subjektivní hodnocení zdravotního stavu a každodenních èinností, jak je pøedstavuje napø. SF-36. Dále bylo rozhodnuto, že dotazník bude vícedimenzionální, protože pøi hodnocení vlivu rùzných zdravotních a sociálních faktorù na kvalitu života je užiteèné se dozvìdìt, které oblasti života jsou postiženy, nebo v nich naopak dochází ke zlepšení. Pracovní skupina WHOQOL tvoøená zástupci 15 výzkumných center z celého svìta využila pøi vytváøení dotazníkù kvalitativní metodu skupinových rozhovorù (focus group), na jejichž základì sestavila první 236položkovou verzi dotazníku
a použila ji v pilotním šetøení s cílem ovìøit její psychometrické vlastnosti. Výsledky vedly k vytvoøení koneèné podoby instrumentu, který se skládá ze šesti oblastí (fyzické zdraví, prožívání, nezávislost, mezilidské vztahy, prostøedí a spiritualita), dále èlenìných na 24 podoblastí (facet). Dotazník má celkem 100 položek a oznaèuje se zkratkou WHOQOL-100 (WHOQOL Group, 1994; 1998a). Potøeby klinické praxe a další ovìøovací studie dotazníku vedly k vytvoøení zkrácené verze WHOQOL-BREF, která se skládá z 26 položek sdružených do ètyø oblastí (WHOQOL Group 1998b) a je v souèasnosti k dispozici v témìø 50 jazycích (Skevington, 2004). Pracovní skupina WHOQOL vypracovala pravidla pro vytváøení dalších jazykových verzí, podle kterých jsme pøi adaptaci a validizaci dotazníkù WHOQOL do èeštiny postupovali. V této práci chceme podrobnìji popsat metodologii pøekladu dotazníkových položek a konstrukci škál odpovìdí a shrnout naše zkušenosti spojené s pøevodem dotazníkù kvality života do èeštiny. Metoda Nová jazyková verze instrumentu kvality života se považuje za validní, pokud je vzhledem k originálu rovnocenná na tøech úrovních: funkèní ekvivalenci by mìlo zaruèit dodržení standardního postupu pøi pøekladu; škálová ekvivalence znamená, že škály odpovìdí jsou konstruovány tak, aby splòovaly požadavky na poøadový a ekvidistantní charakter; operaèní ekvivalence, tj. schopnost správnì mìøit to, k èemu je dotazník urèen, se ovìøuje pomocí klasických a moderních psychometrických metod (Bullinger, 1994). Pøeklad dotazníkových položek Cílem pøekladu je dosažení maximální možné rovnocennosti pùvodní a nové jazykové verze. Hovoøí se o pojmové, významové a technické ekvivalenci, pøièemž v každé z tìchto oblastí narážíme na jiný typ problémù. Dosažení pojmové ekvivalence je podstatnì snazší u dotazníkù, které byly vytvoøeny paralelním nebo simultánním postupem a zohledòují rùzné kulturní prostøedí. U dotazníkù vytvoøených v anglosaském prostøedí, které jsou následnì pøekládány do èeštiny, ztrácejí nìkteré položky svou rozlišující schopnost, napø. respondent, který nemá øidièský prùkaz, není nutnì závažnì postižený, stejnì jako není skuteènost, že se respondent nevìnuje tenisu, golfu ani dobrovolné práci, ukazatelem jeho špatného zdravotního stavu. Významová ekvivalence je výzvou pøi každém pøekladu. Problémùm s rùzným denotativním a konotativním významem slov lze pøedejít jen èásteènì a jsou dùvodem toho, proè i ve státech používajících spoleèný jazyk existují odlišné národní jazykové verze odrážející drobné významové posuny, jak je tomu napø. v americké, australské, britské a kanadské angliètinì. Technická ekvivalence zahrnuje odlišnosti v gramatice i skuteènost, že slovanské jazyky jsou ménì ekonomické než angliètina a potøebují k vyjádøení stejné myšlenky obvykle více slov. Dále sem patøí odlišnosti ve zpùsobu kladení otázek, napø. zacházení s tabuizovanými tématy nebo zpùsob formulace (vhodnost velmi konkrétních nebo obecnìjších otázek), popø. forma administrace otázek, která je dùležitá zvláštì u populací s nižší gramotností. Pøi pøekladu jsme postupovali podle standardní metodologie WHO (Sartorius, 1994), která zahrnuje pøeklad do cílového jazyka na základì dvou pøekladù vyhotovených nezávisle na sobì, posouzení jeho pojmové, významové a technické
69
Pùvodní práce
PSYC HIATR IE ROÈNÍK 10 2006 ÈÍSLO 2
ekvivalence bilingválním posuzovatelem a panelem osob reprezentujících populaci možných respondentù, kteøí neznají jazyk originálu, a zpìtný nezávislý pøeklad upravené pracovní verze do jazyka originálu s cílem nalézt a opravit pojmové a významové diskrepance. Konstrukce škál pro volby odpovìdí Položky dotazníku WHOQOL se hodnotí na pìtistupòové Likertovì škále, resp. na pìti škálách, které vyjadøují množství (vùbec ne – maximálnì), kapacitu (vùbec ne – zcela), frekvenci (nikdy – neustále) a hodnocení (velmi nespokojen – velmi spokojen; velmi špatný – velmi dobrý). S pøekladem krajních bodù nebývají problémy, protože výrazy jako „nikdy“ nebo „neustále“ mají v jiných jazycích jednoznaèný ekvivalent, což v èeštinì platí i pro škálové body hodnocení a kapacity. Pro druhý, tøetí a ètvrtý stupeò škál množství a frekvence jsme použili speciální postup (Sartorius, 1994; Szabo, 1997) vycházející z Thurstonovy metody stejných intervalù. Postup spoèívá v tom, že se pro každou vytváøenou škálu vyhotoví seznam alespoò 15 výrazù, které by mohly sloužit jako druhý, tøetí a ètvrtý bod, a tento seznam se pøedloží respondentùm spoleènì s 100mm úseèkou ohranièenou krajními body. Ke každému výrazu je vytištìna jedna úseèka. Respondenti mají za úkol udìlat na úseèce køížek tak, aby znázoròoval významovou vzdálenost pøíslušného výrazu od krajních bodù. Na základì odpovìdí respondentù se pro každý výraz spoèítá jeho prùmìrné umístìní na úseèce (v mm), smìrodatná odchylka a procento chybných zaøazení, které vyjadøuje, kolikrát dosáhl výraz, který oznaèuje malé množství, hodnoty vyšší než 50 mm a naopak. Pro druhý, tøetí a ètvrtý bod škály se následnì vyberou výrazy s prùmìrem okolo 25, 50 nebo 75 mm od nulového bodu, s nízkou smìrodatnou odchylkou a malým výskytem chybných zaøazení. Seznam testovaných výrazù jsme sestavili podle škál používaných èeských dotazníkù, které jsme doplnili o použitelné škálové body dotazníku WHOQOL v jiných jazycích (Szabo, 1997). Výsledky Pøeklad položek dotazníku WHOQOL Dotazník posuzovali bilingvální lékaøi a skupina sociálních pracovníkù; budoucí respondenty pøedstavoval soubor 19 osob s dlouhodobým zdravotním postižením. Vzhledem k tomu, že dotazník WHOQOL vznikal v rùzných kulturních prostøedích, nesetkali jsme se pøi pøekladu s žádným problémem na úrovni pojmové ekvivalence. Problémy, které jsme øešili ve snaze dosáhnout významové ekvivalence, lze rozdìlit do nìkolika kategorií: a) Jeden výraz v angliètinì je nutné pøekládat v èeštinì rùznými výrazy podle kontextu sdìlení, i když tak vzniknou odchylky ve zpìtném pøekladu. Anglické „to feel“ bylo v rùzných položkách pøeloženo jako „pociśujete“, „vidíte“ (napø. „Nakolik vidíte svou budoucnost pøíznivì?“), „myslíte si, že“, „máte pocit“ (napø. „Máte pocit, že dokážete plnit své povinnosti?“, „pøipadá Vám“ (napø. „Pøipadá Vám, že žijete v bezpeèném prostøedí?“) nebo „zdá se Vám“ (napø. „Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?“). Podobným pøípadem je sloveso „worry“, které jsme v souvislosti s negativním pøedmìtem ve vìtì pøekládali jako „trápíte se“, „obáváte se“, nebo „znepokojuje Vás“ (napø. „Znepokojuje Vás bolest nebo nepøíjemné pocity?“) a v položkách s neutrálním pøedmìtem jako „dìláte si starosti“ (napø. „Dìláte si starosti se svým zdravím?“).
70
Dalším pøíkladem je sloveso „enjoy“, které jsme podle kontextu vìty pøekládali jako „jak moc radosti pøináší“, „jak moc Vás tìší“ (napø. „Jak moc Vás tìší volný èas?“), „jak si užíváte“, popø. „jak jste spokojen“. Vìtšinou nelze použít doslovný pøeklad anglického „comfortable“, protože èeské slovo „pohodlný“ má užší významový rozsah. Kladnou podobu slova jsme proto pøeložili jako „pøíjemný“ („Jak pøíjemné je místo, kde žijete?“), záporné adjektivum jsme vyjádøili vazbou „necítit se dobøe“ („Je ve Vašem vzhledu nìco, kvùli èemu se necítíte dobøe?“). b) Angliètina má nìkolik termínù, pro které existuje jediný èeský ekvivalent. Jedná se o èastý jev, daný historickým vývojem angliètiny, jehož výsledkem je existence synonym starogermánského, francouzského a latinského pùvodu, napø. boldness, courage a tenacity nebo way, row a street. V dotaznících kvality života se s anglickými synonymy setkáváme u výrazù pro „bolest“ (pain a ache), „únavu“ (tiredness a fatigue), „nemoc“ (disease, illness a infirmity) nebo adjektiva „bezpeèný“ (secure a safe). Také obvyklé dotazníkové položky „are you happy“, „are you satisfied“ nebo „do you feel content“ mají v èeštinì jediný ekvivalent, a to „jste spokojen/a“; v záporné formì se v angliètinì objevuje navíc „unsatisfied“ a „dissatisfied“. Popisovaný jev pùsobí potíže zejména v pøípadì, kdy koordinátor pøekladu nebo autor anglického originálu trvá na doslovné shodì zpìtného pøekladu s originálem. U dotazníku WHOQOL se díky spoleènému vytváøení položek tìmto jevùm pøedešlo. c) Urèitá významovì si blízká slova v angliètinì jsou pøekládána jedním z okruhu podobných slov v èeštinì. Jsou to napø. slovesa concern, bother a worry, které jsou podle kontextu pøekládány jako „obtìžovat“, „vadit“ nebo „trápit“; dalším pøíkladem jsou slovesa restrict, limit a affect, pøekládaná jako „omezovat“, „narušovat“, „zasahovat“ nebo „negativnì ovlivòovat“. Místo snahy o doslovný pøeklad je tøeba se pøiblížit zpùsobu, jakým se na zjišśovanou skuteènost ptáme v èeštinì. Napø. položka „are you bothered by any difficulties in your sex life“ byla pøeložena jako „trápí Vás nìjaké problémy v sexuálním životì“, nikoli doslovnì použitím slovesa „obtìžovat“. d) Slova, slovní spojení nebo vìtné konstrukce typické pro angliètinu. V èeštinì mohou být u delších vìt potíže s anglickým „how much“ nebo „to what extent“, které bývá v otázkách èasto pociśováno jako nadbyteèné. Pokud je podle nabídnutých odpovìdí respondentovi jasné, že je tázán na množství nebo míru, je možné nìkdy pøíslovce míry vynechat. Otázku „how much do you worry about your health“ jsme pøeložili jako „dìláte si starosti se svým zdravím“, v jiných položkách jsme kvùli významové pøesnosti tázací zájmeno ponechali, napø. „jak moc si vìøíte“ nebo „jak moc si vážíte sám/sama sebe“. Pøi pokusech pøeložit slovo „ability“ èasto vznikají složité a jazykovì neústrojné formulace, na což poukazovali i naši respondenti bìhem lingvistickém testování. Zdá se, že anglické formulace nìkdy usilují o vyšší stupeò pøesnosti, než je bìžné v èeštinì, kde je pak doslovný pøeklad takové složité konstrukce nesrozumitelný. V nìkterých položkách jsme slovo „ability“nepøekládali, jako napø. v položce „jak jste spokojen s tím, co mùžete dìlat pro druhé“ („how satisfied are you with your ability to provide for or support others“). Dalším pøíkladem výrazu typického pro angliètinu je „body image“, který jsme v dotazníku pøeložili pomocí opisu „vnímání vlastního tìla“.
Pùvodní práce
P S Y CH I A T R I E ROÈNÍK 10 2006 ÈÍSLO 2 Tabulka 1: Výsledné charakteristiky výrazù množství a rozsahu výrazy množství
průměr
medián
SD
% chybně zařazených
velmi často
79
81
10,7
0,4
1,1
většinou
76
76
11,3
2,2
69
72
13,7
9,5
průměr
medián
SD
% chybně zařazených
velmi mnoho
88
90
7,5
0
velmi
80
81
9,7
výrazy frekvence
značně
79
81
11,0
1,6
poměrně často
výrazně
78
80
13,6
5,2
celkem často
68
70
13,6
9,6
převážně
78
79
12,9
2,8
často
66
71
14,9
12,5
hodně
76
77
10,7
2,6
docela často
66
69
13,7
12,5
spíše ano
66
67
15,3
9,3
obvykle
65
66
16,4
21
přiměřeně
53
52
9,0
-
středně
50
50
5,0
-
ve střední míře
49
50
6,7
-
občas
37
35
14,8
17,8
mírně
29
29
13,2
9,3
čas od času
35
33
16,2
20
málo
20
20
9,3
0,7
někdy
31
29
14,4
12,2
trochu
19
17
11,4
2,6
málokdy
18
17
8,5
0,4
spíše ne
20
17
13,5
0,7
zřídka
16
15
8,7
0,4
vzácně
10
7
9,4
0,7
slabě
17
16
11,0
1,6
velmi málo
10
9
7,3
0
Konstrukce škál odpovìdí dotazníku WHOQOL Pro výpoèet škálových bodù jsme zpracovali výsledky od 270 respondentù; materiály od 4 respondentù jsme vyøadili pro zjevné nepochopení úkolu. Respondenti pøedstavovali pøíležitostný vzorek, tazatelé mìli za úkol získat pøibližnì stejný poèet mužù a žen v orientaènì vymezených vìkových kategoriích, pøièemž pìtina respondentù mìla být ve vìku 60 a více let s ohledem na pøipravovaný modul dotazníku WHOQOL pro seniorskou populaci. Soubor tvoøilo 156 žen (58 %) a 114 mužù. Tøetina souboru (32 %) byla ve vìku do 29 let, témìø polovina (47 %) ve vìku 30–59 let a pìtina (21 %) ve vìku 60 a více let. Prùmìrný vìk èinil 45 let.Vìtšina respondentù mìla alespoò støedoškolské vzdìlání, šetøení probíhalo v Praze. Pøehled hodnocených výrazù, jejich støedové hodnoty a údaje o chybném zaøazení ukazuje tabulka 1 a 2. Na základì tìchto výsledkù, s pøihlédnutím k podobì škál v ostatních jazycích, jsme pro hodnocení míry a intenzity zvolili škálové body vùbec ne, trochu, støednì, hodnì a maximálnì, pro hodnocení frekvence škálové body nikdy, nìkdy, støednì, celkem èasto a neustále. Hlavním kritériem pøi rozhodování o vhodném výrazu byla snaha o ekvidistantní škálu. Pøehled všech škál použitých v dotazníku WHOQOL ukazuje tabulka 3.
Diskuze a závìr Úkolem pøekladu je nalézt kompromis mezi dvìma podmínkami, a to, že nová jazyková verze má vìrnì odrážet originál a zároveò být pøirozená. Aby se zdùraznilo to druhé, èasto zanedbávané kritérium kvality pøekladu, hovoøí se v terminologii pøekládání dotazníkù o „kulturní adaptaci“.
3
Tabulka 2: Výsledné charakteristiky výrazù frekvence
Pøi pøekladu dotazníku WHOQOL jsme ocenili výhody simultánního postupu pøi vývoji mezinárodního instrumentu, protože se tímto postupem pøedešlo problémùm s kulturními rozdíly mezi euroatlantickou a východoevropskou realitou, na které pøi pøekládání dotazníkù kvality života narážíme. Slovy Davida Himmelbergera (2003), prezidenta spoleènosti pro vývoj instrumentù na mìøení zdravotních indikátorù: „Translation is rarely the problem. The source is almost always the problem“. Pøi úsilí o významovou shodu jsme vycházeli z toho, že dotazník bude využíván k zjišśování dopadu nemoci nebo nepøíznivých životních podmínek a mìl by být proto srozumitelný rùzným populaèním skupinám. Snažili jsme se, pokud to bylo možné, o zjednodušení formulací a volbu bìžnì užívaných slov. Limitem této naší snahy mùže být skuteènost, že lingvistické testování a pilotní šetøení probíhalo na velkomìstské populaci, v prùmìru vzdìlanìjší a obeznámenìjší s dotazníkovými metodami. Na úrovni technické shody jsme provedli formální úpravy, které jsou pøi pøekladech z anglického originálu nezbytné, jako je napø. doplnìní mužských a ženských koncovek u sloves a pøídavných jmen. Dále jsme upravili pravopis velkých a malých písmen podle èeských pravidel, což se pøedevším týkalo malých písmen u škálových výrazù, jelikož v èeštinì není možné psát jednotlivá slova nebo neúplné vìty s velkým poèáteèním písmenem, a naopak velkých písmen u zájmena „vy“, protože dotazník je z gramatického hlediska považován za písemnost, ve které oslovujeme urèitého pøíjemce, a proto zde platí stejné pravidlo jako pøi psaní dopisù.3 Pøi pøekladu škál hodnocení a spokojenosti jsme – stejnì jako tomu bylo v ostatních jazycích – použili doslovný pøeklad. V tomto pøípadì jsme nevyhovìli pøipomínkám respondentù na zmìnu støedového bodu škály z neurèitého „ani nespokojen/a ani spokojen/a“, resp. „ani špatnì ani
Ústav pro jazyk èeský AV ÈR, konzultace, 2005.
71
Pùvodní práce
PSYC HIATR IE ROÈNÍK 10 2006 ÈÍSLO 2
Tabulka 3: Výsledná podoba škál použitých ve WHOQOL FREKVENCE (jak často) Never
Seldom
Quite often
Very often
Always
nikdy
někdy
středně
celkem často
neustále
1
2
3
4
5
INTENZITA (jak moc) Not at all
A little
A moderate amount
Very much
An extreme amount
Not at all
Slightly
Moderately
Very
Extremely
vůbec ne
trochu
středně
hodně
maximálně
1
2
3
4
5
KAPACITA (v jakém rozsahu) Not at all
A little
Moderately
Mostly
Completely
vůbec ne
spíše ne
středně
většinou ano
zcela
1
2
3
4
5
HODNOCENÍ (jak byste hodnotil/a) Very poor
Poor
Neither poor nor good
Good
Very good
velmi špatně
špatně
ani špatně ani dobře
dobře
velmi dobře
velmi špatná
špatná
ani špatná ani dobrá
dobrá
velmi dobrá
1
2
3
4
5
SPOKOJENOST (jak jste spokojen/a) Very dissatisfied
Dissatisfied
Neither satisfied nor dissatisfied
Satisfied
Very satisfied
Very unhappy
Unhappy
Neither happy nor unhappy
Happy
Very happy
velmi nespokojen/a
nespokojen/a
ani spokojen/a ani nespokojen/a
spokojen/a
velmi spokojen/a
1
2
3
4
5
dobøe“ na „nìkdy nespokojen/a, nìkdy spokojen/a“, resp. „nìkdy špatnì, nìkdy dobøe“. Díky takové formulaci, popisující pøirozenou promìnlivost jevù, by støedový bod volilo mnoho respondentù, což není žádoucí. Testování škálových výrazù pøineslo nìkteré užiteèné poznatky. Vhodným støedovým bodem se ukázala být pouze volba „støednì“ nebo „ve støední míøe“, podobnì jako v ruštinì, kde byla zvolena volba „average“. U škály frekvence byly v jiných jazycích jako støedový bod voleny dokonce výrazy, které v èeské škále pøedstavovaly druhý nebo ètvrtý bod pìtibodové Likertovy škály, a to „sometimes“ (= nìkdy) v australské angliètinì, hebrejštinì a kantonské èínštinì nebo „(quite) often“ (= (celkem) èasto) v britské angliètinì, hindštinì a portugalštinì (Szabo, 1997). Potvrdilo se tím, že škály odpovìdí není v dotaznících možno pøejímat doslovnì. Pøi replikaci testování škálových výrazù nás zajímalo, nakolik budou respondenti vùbec schopni tento úkol vyøešit a jak velká je variabilita v chápání nabídnutých výrazù. Soubor osob, které hodnotily škály, je proto pomìrnì rozsáhlý a zaøadili jsme do nìj i osoby starší a nemocné. Pøi tomto postupu je rozptyl získaných hodnot i poèet chybnì zaøazených výrazù celkem vysoký, pøedstavuje jakési prùmìrné, nepøíliš pøesné povìdomí o významu hodnocených výrazù. Bylo by zajímavé aplikovat zde popsanou metodu na menší homogenní soubor osob, u kterých se pøedpokládá kvalifikované zacházení s jazykem, a získat tak „ideální“ charakteristiky hodnocených pojmù. V naší práci jsme výsledky testování škálových výrazù použili pro sestavení pìtibodových škál, mohou však být využity i pro sestavení vícebodových škál.
72
Závìr Vzrùstá potøeba mìøit psychologické a sociální aspekty zdraví v mezinárodních studiích. Pro tento úèel je nezbytné vytváøet rovnocenné jazykové verze dotazníkù a testù, které umožní porovnání výsledkù. Svìtová zdravotnická organizace a další mezinárodní organizace vypracovaly metodiku pro pøekládání dotazníkù a testù, pøesto mohou pøi pøenosu instrumentu z jednoho kulturního prostøedí do jiných podmínek vznikat problémy na pojmové, významové nebo formální úrovni. Z tohoto hlediska je optimální, aby se na vývoji mezinárodních instrumentù spoleènì podílela výzkumná centra v zemích, kde bude používán. Od r. 1991 je tímto zpùsobem vyvíjen dotazník kvality života Svìtové zdravotnické organizace WHOQOL a jeho moduly. Popisujeme vývoj èeské verze dotazníku WHOQOL podle metodiky WHO pro pøeklad dotazníkových položek a konstrukci škál odpovìdí a shrnujeme své zkušenosti s pøekládáním dotazníkù kvality života a dalších subjektivních indikátorù zdraví. Podìkování: Ráda bych na tomto místì podìkovala Bc. Markétì Šoltysové-Klapuchové a Ing. Katarinì Dostálové za sbìr dat a Janì Ezrové za technickou spolupráci. Na pøekladu spolupracovala MUDr. Lucie Motlová, doc. MUDr. Hana Papežová, Csc. a MUDr. Jitka Horníková. Práce byla podpoøena grantem IGA MZ ÈR NO/7695-3. PhDr. Eva Dragomirecká Psychiatrické Centrum Praha Ústavní 91 181 03 Praha 8
[email protected]
P S Y CH I A T R I E ROÈNÍK 10 2006 ÈÍSLO 2
Pùvodní práce
LITERATURA Bullinger M. Ensuring International Equivalence of Quality of Life Measures: Problems and Approaches to Solutions. In Orley J, Kuyken W, eds. Quality of Life Assessment: International Perspectives. Berlin: Springer-Verlag 1994; 33–40. Bullinger M. et al. Translating health status questionnaire and evaluationg their quality: the IQOLA Project approach. International Quality of Life Assessment. Journal of Clinical Epidemiology 1998; 51: 913–23. Dragomirecká E, Škoda C. Kvalita života. Vymezení, definice a historický vývoj pojmu v sociální psychiatrii. Èes.-Slov. Psychiat 1997; 93,(2):102–108. Herdman M. ”Equivalence“ and the translation and adaptation of health-related quality of life questionnaires. Quality of Life Research 1997; 6:237–247. Himmelberger DU. Cultural adaptation: Should we do it? Pros and cons. Quality of Life Research 2003; 12 (7):726. Kováè D. Quality of life: A paradigmatic challenge to psychologists. Studia psychologica 2003, 45 (2):81–101. Køivohlavý J. Psychologie zdraví. Praha: Portál 2001;279. Payne J. a kol: Zdraví: hodnota a cíl moderní medicíny. Praha: Triton 2002;124. Sartorius N, Kuyken W. Translation of Health Status Instruments. In
Orley J, Kuyken W, eds. Quality of Life Assessment: International Perspectives. Berlin: Springer-Verlag 1994; 3–18. Skevington SM, Tucker Ch. Designing response scales for cross-cultural use in health care: Data from the development of the UK WHOQOL. Psychology and Psychotherapy 1999; 72: 51–61. Szabo S, Orley J, Saxena S. An approach to response scale development for cross-cultural questionnaires. European Psychologist 1997; 2: 270–276. Veenhoven R. The Four Quality of Life. Ordering Concepts and Measures of the Good Life. Journal of Happiness Studies 2000; 1:1–39. WHOQOL Group. The Development of the WHO Quality of Life Assessment Instrument (The WHOQOL). In Orley J, Kuyken W, eds. Quality of Life Assessment: International Perspectives. Berlin: Springer-Verlag 1994; 41–60. WHOQOL Group. The World Health Organization Quality of Life Assessment (WHOQOL): Development and general psychometric properties. Social Science in Medicine 1998; 46, (12): 1569–1585. WHOQOL Group. Development of the World Health Organization WHOQOL-BREF Quality of Life Assessment. Psychological Medicine 1998; 28: 551–558. World Health Organization: Constitution of the World Health Organization, July 22, 1946. In http://w3.whosea.org/aboutsearo/const. htm
73
