ŘEŠENÍ DEŠŤOVÝCH VOD V RÁMCI GENERELU ODVODNĚNÍ MĚSTA BRNA

ŘEŠENÍ DEŠŤOVÝCH VOD V RÁMCI GENERELU ODVODNĚNÍ MĚSTA BRNA Petr Prax1, Alexandra Hradská2, Oto Pospíšil3, Radek Hellebrand4,

Úvod Legislativa ČR vymezuje povinnost nakládání s dešťovými vodami na stavebním pozemku a to prostřednictvím vyhlášky 269/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných poţadavcích na vyuţívání území. Podle § 20 odst. (5) c) se stavební pozemek vţdy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno: vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití; přitom musí být řešeno 1. přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakování, 2. jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, nebo 3. není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace. § 21 odst. (3) Vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení je splněno [§ 20 odst. 5 písm. c)], jestliže poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě a) samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4, b) řadového rodinného domu a bytového domu 0,3. Takto formulované podmínky pouze deklarují povinnost „Nakládání s dešťovými vodami“ (NDV) na území ČR, bez odkazu na závazná technická kritéria, explicitně určující spolehlivost systému NDV, jejichţ plnění by bylo moţno odsouhlasit a v rámci kolaudace či zkušebního provozu téţ kontrolovat. Bez jasně formulovaných okrajových podmínek není moţno pro tuto variabilní, stochastickou hydrologickou úlohu nalézt srovnávací kritéria. Jejich absence pak brání vymahatelnosti práva a dodatečnou penalizaci investora za jejich porušování či prokazování vad v projektu NDV. Kritérium investičních nákladů vynaloţených na NDV není moţno podle podkladů získaných z projektu GAČR č. 103/07/0676 „Extrémní sráţkové scénáře pro rizikovou analýzu posouzení ekonomicky únosného a ekologicky šetrného návrhu stokových sítí“ povaţovat za

1 2 3 4

Ing. Petr Prax Ph.D., Pöyry Environment a.s., Botanická 834/56, 602 00 Brno, tel. 541 554 294, e-mail: [email protected] Ing. Alexandra Hradská, Pöyry Environment a.s., Botanická 834/56, 602 00 Brno, tel. 541 554 287, e-mail: [email protected] Mgr. Oto Pospíšil, AQUA Enviro, s.r.o., Ječná 1321/29a, 621 00 Brno, tel. 541 634 258, e-mail: [email protected] Ing. Radek Hellebrand, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav vodního hospodářství obcí, Ţiţkova 17, 602 00 Brno, [email protected]

určující řídící proměnnou pro vyhodnocení nejlepšího technického řešení NDV v urbanizovaném území. Jedná se o multikriteriální problém s širokými sociálně – ekonomickými dopady. V těchto podmínkách bylo velmi obtíţné stanovit a do Generelu odvodnění města Brna (GomB) zapracovat počáteční a okrajové podmínky, jeţ sjednotí všechny, často i velmi protichůdné poţadavky na městské odvodnění. Z teoretického pohledu má křivka překročení celkových objemů dešťových událostí v zájmovém území spojitý, hladký průběh, který neumoţňuje nalezení lokálního optima (viz. Graf. 1).

Graf 1 Objem dešťových událostí nad limitním odtokem q0 = 0 l.s-1.ha-1

Graf 2 - Histogram objemů dešťových událostí s limitním odtokem q0 = 0 l.s-1.ha-1

Graf 3 - Histogram objemů dešťových událostí s limitním odtokem q0 = 10 l.s-1.ha-1 Z čistě empirického pohledu, bez zapracování širších ekonomických, sociálních a ekologických aspektů technického řešení městského odvodnění, lze suboptimální objem zadrţovaných dešťových vod (bez započtení hydrologických ztrát a povoleného regulovaného odtoku) v městě Brně hledat v rozmezí 150 – 200 m3ha-1 (viz. Graf. 2 a Graf. 3 ).

Použité metody Pro výpočet dešťových průtoků a posouzení hydraulické spolehlivosti ve výhledovém stavu GomB byl pouţit syntetický návrhový Šifaldův déšť, upravený na dobu trvání 60 min. V zadávací dokumentaci GOmB byl v rámci výpočtů poţadován výpočet se zadáním plošně rozloţeného deště. V souladu s tímto poţadavkem byl proveden kontrolní výpočet. Výsledky porovnávané v různých částech města nevykazovaly zásadní rozdíly mezi oběma typy výpočtů - tedy při zadání obou druhů návrhové sráţky shodné (teoretické) frekvence výskytu - plošné sráţky či syntetického deště bez plošného rozloţení. Problém však nastal při snaze prezentovat výsledky výpočtu a při praktickém vyuţití a práci s výsledky výpočtů (pozn. výsledky s vyuţitím plošného rozloţení je nutno vykazovat jako třídní interval). Výsledky výpočtu se zadáním syntetického návrhového, plošně rozloţeného deště téţ nebylo moţné přímo vyuţít pro potřeby objemových úloh. Práce s výpočtem byla velmi náročná na čas a výsledky byly srovnatelné s jednodušším výpočtem, tedy se zadáním syntetického deště dle Šifaldy bez plošného rozloţení. Na základě těchto porovnání, po dohodě s objednatelem a odsouhlasení odbornou komisí, byly pro výhledový stav vyhodnoceny pouze výsledky pomocí syntetického Šifaldova deště bez plošného rozloţení. Pro určení vlivu kanalizace na vodní toky a pro vyhodnocení navrhovaných opatření byla provedena dlouhodobá simulace pro typický rok. Jako sráţkově typický rok byl statisticky vyhodnocen a doporučen rok 2004 ze záznamů monitoringu sráţek nad městem v letech 2003 aţ 2007 (tato situace zůstává nezměněna i po přezkumu dat z monitoringu do roku 2009).

Typický rok byl posouzen na základě statistického porovnání výsledků monitoringu ve všech 16 sráţkoměrných stanicích s porovnáním dlouhodobých hodnot celkových měsíčních úhrnů, které byly získány pomocí součtu nepřerušeného monitorování denních úhrnů na referenční stanici ČHMÚ ve sledované oblasti za období 1975 – 2006, leden – prosinec. Pro zadání odtoku dešťových vod z veškerých výhledových ploch do kanalizačního systému a do povrchových toků bylo zadáno, ţe max. odtok dešťových vod nepřekročí hodnotu 10 l.s-1 z neredukovaného hektaru. Pokud úprava plochy vykazuje vyšší odtok neţ výše uvedený, je nutné navrhnout reálný způsob hospodaření s dešťovými vodami v rámci řešené plochy. Výše uvedená hodnota odtoku dešťové vody je dána včetně komunikací, chodníků, zpevněných ploch pro parkování, střech a pod. V projektové dokumentaci pro kaţdou lokalitu je nutné prokázat, ţe předpokládaný návrh hospodaření s dešťovými vodami je technicky moţný a je v souladu s koncepcí GOmB. V případě návrhu zasakování bude doloţen hydrogeologický průzkum zpracovaný hydrogeologem pro konkrétní lokalitu. Metodika návrhu akumulačních objemů v rámci vlastních výhledových ploch bude předmětem samostatné kapitoly, doplněné v Městských standardech pro kanalizační zařízení. Pro plochy rekonstrukcí a přestaveb platí stejné podmínky jako pro výhledové plochy. Do modelu kanalizační sítě výhledového stavu např. pro I. variantu (4. milník) ÚPmB bylo zadáno 250 výhledových ploch pro bydlení. Dešťové vody z těchto výhledových ploch jsou zaústěny následně: -

do jednotné kanalizační sítě 39 ploch (15,6%) do jednotné kanalizační síťě je napojena část plochy, jedná se o 9 ploch(3,6%) zbývající plochy jsou napojeny do dešťových kanalizací, vyústěných přímo do vodních toků 202 ploch (80,8 %)

Jednotnou kanalizační síť města Brna bude dešťovými vodami zatěţovat 19,2 % výhledových ploch. Ze zbývajících 80,8 % výhledových ploch bude dešťová voda odvedena do povrchových vodních toků.

Obr. 1. Ukázka plochy vhodné pro zasakování (GomB, Hydrotechnická situace)

Obr. 2. Ukázka plochy nevhodné pro zasakování (GomB, Situace stokové sítě) Vyšetření sráţko-odtokového děje pro potřeby NDV v rozvojových plochách je pak jiţ samostatnou inţenýrskou úlohou časoprostorové objemové distribuce sráţkových vod. Teoreticky je úlohu moţno vyšetřit pomocí dvou přístupů: a) Deterministicky, na základě dlouhodobé simulace sráţko-odtokového děje s vyuţitím závazných, místně platných (autorizovaných) historických dešťových řad b) Empiricky, tedy stanovením retenčních objemů po předchozí analýze sráţkových dat do podoby „Uspořádaných náhradních dešťových intenzit“ Ad a) Metoda je přesnější, je však náročná na technickou erudici a je v úrovni projektové dokumentace velmi špatně kontrolovatelná nejen pro stavební úřad, ale téţ pro budoucího správce GomB a inţenýrských sítí (tedy Brněnské vodárny a kanalizace a.s., BKOM, etc.) Základním prvkem řešení je místně platná (autorizovaná) historická dešťová řada. Přestoţe město Brno pro potřeby GomB zahájilo v roce 2003 nejpodrobnější monitoring sráţkových událostí v zájmovém území na území ČR, bude moţno tato data z hlediska závaznosti pro NDV a popisovanou metodu vyuţívat aţ po ukončení a vyhodnocení měrné kampaně v roce 2010 (min. délka HDŘ je dle frekvenční analýzy cca. osm let, obecně je však v hydrologii, bez předběţného statistického šetření HDŘ, vyuţíván princip trojnásobné délky poţadovaného efektu). Metodika téţ vyţaduje specializovaný software. Závaznost této metody v uvaţované vyhlášce MMB by se pro řadu projekčních organizací stala diskriminujícím prvkem. S ohledem na rozsah některých staveb (např. výstavbu rodinných domků či drobných provozoven) téţ přehnaným poţadavkem. Tato metodika by mohla být doporučena pro komplexní přepočet velkých rozvojových území správcem GomB, u kterých lze očekávat řadu dílčích vodohospodářských řešení jeţ bude nutno v přepočtu generelu sjednotit. Spolehlivost systému NDV by měly minimálně splňovat parametry zabezpečenosti, jeţ budou dopočítány po ukončení dešťoměrné kampaně v roce 2011, při zajištění podmínek formulovaných v kapitole Zavěr, odstavec 2. Ad b) Závaţnost a aktuálnost vyřešení předmětné problematiky neumoţňuje odkládat řešení nakládání s dešťovými vodami s odkazem na absenci potřebných hydrologických podkladů v zájmovém území (tedy odklad do roku 2011). Technická veřejnost bude formou vyhlášky

informovaná o závazném postupu stanovení retenčních/vsakovaných objemů pomocí empirického výpočtového postupu s vyuţitím uspořádaných náhradních dešťových intenzit. Do roku 2011 (včetně) by pro tuto metodiku bylo povoleno pouţití hydrologických podkladů běţně vyuţívaných v ČR, tedy z podkladů VÚV Praha (Trupl, J. 1958). Po ukončení sráţkoměrné kampaně v roce 2011 bude téţ moţno vypracovat územně platnou statistiku z údajů monitorovací sítě (16 sráţkoměrných stanic s kontinuálním záznamem dešťových událostí od roku 2003) v podobě sestupných náhradních řad.

Výsledky a diskuze Nakládání s dešťovými vodami je v podmínkách zájmového území města Brna motivována především ekologickými problémy jeţ převaţují nad místně se vyskytující hydraulickou přetíţeností systému odvodnění. Splnění podmínky zařazení NDV do obecných principů GomB bylo stěţejním bodem naplnění opatření sníţení dopadů stávající jednotné stokové soustavy v zájmovém území města Brna na velmi málo vodné recipienty v zájmovém území. Z pohledu správce nejvýznamnějších vodních toků v zájmovém území (Povodí Moravy, a.s) jiţ nebude bez uplatnění co nejpřísnějších limitů kladených na NDV povolováno nové připojení splaškových vod z rozvojových oblastí města Brna a jeho satelitů na veřejnou kanalizaci. NDV má taktéţ napomáhat redukci povodňových stavů v místních vodotečích. Bude redukovat nepříznivý trend výskytu povodňových stavů, jeţ by nastaly zrychlením povrchového odtoku sráţkových vod, vyvolaných dalším rozšiřováním zpevněných ploch podle nově připravovaného ÚPmB. Metodika NDV je tedy navrţena a v plném rozsahu platí také pro oddílnou dešťovou stokovou soustavu, která je v rozvojových oblastech taktéţ vyţadována. Důvodem je časté napojení splaškové kanalizace oddílné stokové soustavy na stávající gravitační jednotnou kanalizaci.

Graf 4 - Porovnání platných hydrologických podkladů povodí města Brna a metodiky třídění dešťů dle Wussova

Prezentované přístupy výpočtu stanovení dosaţení podmínek regulovaného sráţkoodtokového procesu z rozvojových ploch jsou záleţitostí detailního hydrologického řešení v zájmové oblasti. V posouzení metodiky nakládání s dešťovou vodou byla variantně řešena hranice spolehlivosti navrhovaných systémů NDV. Z nabízených moţností stanovení povoleného překročení funkční spolehlivosti zařízení NDV (např. metodika podle Wussova, Graf.4) doporučujeme v GomB vyuţití hranice periodicity p= 0,2 rok-1 (tedy pětiletého deště, podle Reinholda). Navrţení této limitní hranice pro katastrofický lijavec (posuzovaného v pětiminutových intervalech max. průměrných intenzit v průběhu reálného deště) je v souladu s poţadavky ČSN EN 752. Poţadavek vyšší zabezpečenosti systému (například podle Wussowa) by s ohledem na platný legislativní rámec v ČR (EU) jistě přivedl město Brno do soudních sporů s investory. Hranice regulovaného dešťového průtoku podle odsouhlaseného GomB tedy činí 10 l.s-1 z neredukovaného hektaru a bude kontrolovatelná do sráţky vymezující limit katastrofického deště (podle Reinholda, p=0,2 rok-1). Přesná definice nakládání s dešťovými vodami na území města Brna je citovaná v závěru tohoto článku. V rámci aktualizace Generelu geologie, hydrogeologie a inţenýrské geologie města Brna, který spravuje OŢP MMB, byla do generelu v roce 2007 začleněna skupina vrstev diferencující 5 typů geologického prostředí podle míry vhodnosti soustředěného zasakování dešťových vod do horninového prostředí. V místě vymezených vrstev č.21 a č.22 je zasakování vhodné, v místě plošného výskytu vrstvy č.23 podmínečně vhodné, u vrstvy č.24 nevhodné a u vrstvy č.25 nerealizovatelné. Jelikoţ výše uvedené vrstvy byly s ohledem na značný plošný rozsah řešeného území vymezeny pouze na základě podrobných geologických map a geologických studií rozsáhlejších oblastí, slouţí pouze pro základní orientaci v problematice zasakování dešťových vod. Pro přesné stanovení moţnosti zasakování dešťových vod do horninového prostředí v konkrétní lokalitě je zapotřebí vţdy realizovat podrobný hydrogeologický průzkum, kterým budou upřesněny hydrogeologické podmínky v místě staveniště, a který vyhodnotí moţnosti zásaku neznečištěných dešťových vod pro konkrétní lokalitu ve vztahu k propustnosti horninového prostředí a k poţadavku na mnoţství zasakovaných vod. Je zapotřebí, aby při úvaze zasakování neznečištěných dešťových vod postupoval investor či projektant jiţ v rámci zpracování dokumentace k územnímu řízení v následujících krocích: 1. Na OŢP MMB se informovat, zda v místě projektovaného stavebního záměru není vymezena vrstva č.26 (dle Generelu geologie), která určuje rizikové oblasti z hlediska zasakování. Pozn.: V případě výskytu území typu B (prokázána kontaminace zemin a podzemních vod) a E (oblasti skládek odpadů) nesmí být zasakování v žádném případě povoleno. To platí i pro oblast A (propojení kvartérní a neogenní zvodně) pokud se průzkumem neprokáže, že v místě stavby je vyvinut izolátor neogenních jílů a pro oblast F, pokud se území zásaku nachází v místě výrazných projevů svahových nestabilit. U oblasti typu G lze povolit zasakování pouze v případě získání kladného stanoviska provozovatele či správce daného území k němuž je vyhlášeno ochranné pásmo. V případě ostatních dílčích rizikových oblastí (C a F – pouze členitý terén) musí být rizika vyplývající z těchto oblastí vyhodnocena při zpracování hydrogeologického průzkumu. 2.

Jiţ v rámci zpracování projektové dokumentace k územnímu řízení (DUR) musí být realizován vyhledávací hydrogeologický průzkum, a to minimálně v dále specifikovaném rozsahu:

-

-

-

pro kaţdý stavební záměr do velkosti zpevněné plochy 1500 m2 s uvaţovaným zásakem dešťových vod musí být realizován alespoň 1 hydrogeologický průzkumný vrt do hloubky minimálně 12 m (můţe být následně zabudován do vsakovacího systému), vystrojený PVC či HDPE DN minimálně 125 mm s perforací v celém úseku vrtu, opatření vrtu ochrannou ocelovou paţnicí, zaměření vrtu, petrografický popis vrtného jádra, údaje o naraţené a ustálené hladině podzemní vody; v případě překročení 1500 m2 zpevněné plochy z níţ je uvaţováno zasakování dešťových vod musí být realizováno větší mnoţství hydrogeologických průzkumných vrtů, a to vţdy 1 vrt na 1 – 1500 m2 zpevněné plochy, z níţ budou dešťové vody zasakovány (tedy např. 2 vrty na plochu 1800 m2, 3 vrty na plochu 3100 m2 atd.); v kaţdém vrtu ověření kvality podzemních vod na potenciální kontaminanty (pouze v případě pozice lokality ve vrstvě č.26-C dle Generelu geologie); v kaţdém vrtu realizace slug testu (jednorázové nálevové zkoušky) a následně buď hydrodynamické zkoušky v reţimu 3+1 hodin nebo 3-hodinové nálevové zkoušky s konstantním nálevovým mnoţstvím vody; vyhodnocení hydraulických parametrů horninového prostředí v místě kaţdého vrtu (především koeficientu filtrace), stanovení mnoţství zasakovaných odpadních dešťových vod prostřednictvím vrtu za dobu 24 hodin; zpracování hydrogeologického posudku řešícího moţnosti zasakování dešťových vod do horninového prostředí v dané lokalitě, a to nejen z hlediska propustnosti prostředí, ale i z hlediska ovlivnění okolních staveb a domovních studní.

Pozn.: Zasakování vody z komunikací či parkovacích ploch je možné pouze za předpokladu, že bude zabezpečena vyhovující kvalita zasakovaných vod z pohledu možného znečištění ropnými látkami. 3.

V rámci zpracování projektové dokumentace ke stavebnímu povolení (DSP) musí být realizován podrobný hydrogeologický průzkum, a to minimálně v dále specifikovaném rozsahu: - pro kaţdý projektovaný dílčí vsakovací systém (vsakovací jímku, systém voštin, drenáţ apod.) alespoň 1 hydrogeologický průzkumný vrt do hloubky minimálně 12 m (můţe být následně zabudován do vsakovacího systému), vystrojený PVC či HDPE DN minimálně 125 mm s perforací v celém úseku vrtu, opatření vrtu ochrannou ocelovou paţnicí, zaměření vrtu, petrografický popis vrtného jádra, údaje o naraţené a ustálené hladině podzemní vody; - v kaţdém vrtu ověření kvality podzemních vod na potenciální kontaminanty (pouze v případě pozice lokality ve vrstvě č.26-C dle Generelu geologie); - v kaţdém vrtu realizace slug testu (jednorázové nálevové zkoušky) a následně buď hydrodynamické zkoušky v reţimu 3+1 hodin nebo 3-hodinové nálevové zkoušky s konstantním nálevovým mnoţstvím vody; - vyhodnocení hydraulických parametrů horninového prostředí (především koeficientu filtrace), stanovení mnoţství zasakovaných dešťových vod prostřednictvím vrtu za dobu 24 hodin; - zpracování hydrogeologického posudku a stanovení kapacity vsakovacího systému (včetně zádrţné nádrţe) s ohledem na intenzitu 15-ti minutového přívalového (návrhového) deště a maximální denní sráţky, dle údajů o

mnoţství zpevněných ploch se započtením příslušných koeficientů odtoku; oproti výpočtu bude navrţená kapacita vsakovacího systému navýšena o 20% (bezpečnostní koeficient 1,2). Pozn.: Zasakování vody z komunikací či parkovacích ploch je možné pouze za předpokladu, že bude zabezpečena vyhovující kvality zasakovaných vod z pohledu možného znečištění ropnými látkami. Pozn.: Pokud budou pro vsakovací systém využity vrty hloubené v rámci vyhledávacího hydrogeologického průzkumu není zapotřebí další vrty a zkoušky provádět, pouze se musí vyhodnotit kapacity zádržných systémů ve vztahu ke srážkovým úhrnům. 4. Zpracovaná dokumentace pro stavební povolení bude v případě právnických osob předloţena na OVLHZ MMB, poněvadţ zasakování odpadních dešťových vod do horninového prostředí spadá do § 8 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb. a pro tento účel je nutno získat povolení k nakládání s vodami a povolení ke stavbě zasakovacího sytému. 5. Ve vodoprávním povolení k tomuto vodnímu dílu budou uvedeny kontrolní dny, v rámci nichţ bude ověřena kapacita vsakovacího a zádrţného systému, včetně hloubky vsakovacích objektů (vrtů). 6.

Ke kolaudaci vodního díla musí být dodána zpráva o provedení testu vsakovacího systému, a to alespoň na mnoţství vody spadlé na odvodňovanou plochu během přívalového deště.

Závěr Zasakování neznečištěných dešťových vod do horninového prostředí je jednoznačně pozitivním prvkem, a to především z hlediska doplňování zásob podzemních vod, které je v prostředí městské aglomerace s vysokým podílem zpevněných ploch značně omezeno. Uplatňování zasakování má dále vliv na sníţení objemu a rychlosti odtoku povrchových vod v urbanizovaném území, coţ má pozitivní dopad na redukci povodňových stavů ve vodních tocích. Jsou také zřejmé dopady na hydraulickou spolehlivost městského odvodnění, která by jiţ na mnoha místech v městě Brně limitovala novou výstavbu bez nákladných rekonstrukcí kanalizační sítě. Řešení nakládání s dešťovými vodami na území města Brna se ve smyslu vyhlášky 269/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných poţadavcích na vyuţívání území bude na území města upřesněno vyhláškou. 1.Vyšetření sráţko-odtokového děje pro potřeby NDV je inţenýrskou úlohou časoprostorové, objemové distribuce sráţkových vod. Návrh a posouzení dopadů nakládání s dešťovými vodami na systém odvodnění urbanizovaného území je moţné vyhodnotit: a) Deterministicky, pomocí dlouhodobé simulace sráţkoodtokového děje s vyuţitím závazných, místně platných historických deštových řad b) Empiricky, stanovení retenčních/vsakovaných objemů pomocí empirického výpočtového postupu s vyuţitím uspořádaných náhradních dešťových intenzit (obdoba výpočtu retenčních objemů pro dešťové nádrţe).

2. Dosaţení podmínek regulovaného sráţkového odtoku z rozvojových ploch na katastrálním území města Brna jsou záleţitostí detailního sráţko-odtokového řešení v zájmové oblasti. Maximální odtok ze zástavby podléhající stavebnímu povolení je limitován 10 l.s-1 z neredukovaného hektaru pro všechny reálné sráţky v zájmové oblasti (pro jednotnou i oddílnou dešťovou stokovou soustavu), které nepřekročí limitní hranici katastrofického lijavce. Ten je pro město Brno stanoven jako sráţka o periodicitě výskytu p=0,2 rok -1 (tedy pětiletý dešť, podle Reinholda). Celkový přítok sráţkových vod do místa napojení na veřejnou kanalizaci tedy nesmí překročit poměrnou část tohoto limitu podle skutečné rozlohy nemovitosti uvedené v katastru nemovitostí bez ohledu na stavbou vyvolané změny odtokového součinitele. Tato povinnost je závazná nejen pro schvalovanou projektovou dokumentaci, ale téţ po dobu následného uţívání nemovitosti. 3. Podmínky stanovené v bodě 2. je moţno povaţovat za dodrţené, jestliţe: a) na pozemcích staveb pro bydlení v případě samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí nejméně 0,4. Sráţkové vody ze zpevněných ploch budou na tyto plochy prokazatelně odváděny a vsakem zneškodňovány. b) na pozemcích staveb pro bydlení v případě řadového rodinného domu a bytového domu musí poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činit nejméně 0,3. Sráţkové vody budou ze zpevněných ploch na tyto plochy prokazatelně odváděny a vsakem zneškodňovány. Autoři článku děkují za možnost využití podkladů z projektu - grantový projekt č. 103/07/0676 „Extrémní srážkové scénáře pro rizikovou analýzu posouzení ekonomicky únosného a ekologicky šetrného návrhu stokových sítí“ podporovaného Grantovou agenturou ČR.

Literatura 1. TRUPL J.: Intensity krátkodobých dešťů v povodí Labe, Odry a Moravy, práce a studie (1958), Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský 2. WUSSOW G.: Untere Grenze dichter Regenfälle (1922), Meteorologische Zeitung 3. DHI a.s., PÖYRY ENVIRONMENT a.s. : Generel odvodnění města Brna (2009) 4. AQUA ENVIRO s.r.o.: Generel geologie, hydrogeologie a inženýrské geologie města Brna (2009)