EDU.R. EG E I G O I N O

EDU.REGION Report 2013

2

Impressum

Majitel média a vydavatel:

NÖ Landesakademie Körperschaft öffentlichen Rechts (podle ( Zákona o Dolnorakouské zemské akademii akademi 1995, ve znění z r. 2008) jednatel: Dr. Christian Milota

Neue Herrengasse 17A, 3109 St. Pölten Tel.: 02742-294 Fax: 02742-294-17404 E-mail: [email protected] DVR 0571768

Další informace:

Sprachkompetenz. Zentrum Tel.: 02247-51933 E-mail: [email protected] www.sprachkompetenz.at

Zpracovatel:

Wallenberger & Linhard Regionalberatung GmbH, Horn, n, 2013

Podkladem pro zpracování EDU.REGION REPORT byla zpráva „Kick off Bericht Edu.Region“ (2012) Národohospodářské společnosti čnosti Vídeň/Dolní Víde Rakousko (Volkswirtschaftliche Gesellschaft Wien/NÖ) vypracovaná z pověření ení Dolnorakouské zemské akademie (NÖ (NÖ Landesakademie) a „Analýza geografických a hospodářských ských ukazatelů ukazatel regionů sousedících s regionem Dolní Rakousko“ (2012), kterou zpracovalo Empirické centrum Vysočiny Vyso na Vysoké škole polytechnické Jihlava z pověření krajské vzdělávací organizace Vysočina a Education.

Text této publikace byl vypracován s maximální pečlivostí livostí a odráží osobní názory jejích autorů. Údaje uvedené v tomto díle jsou i přes řes velmi pečlivé pe zpracování bez záruky. Záruka vydavatele a autorů autor je vyloučena. Dílo je chráněno no na základě základ autorského práva. Dolnorakouská zemská akademie si vyhrazuje všechna práva k tomuto dílu, a to zvláště právo na šíření, rozmnožování, překlad, řeklad, tisk a reprodukci na fotomechanickém nebo podobném principu, principu ukládání do zařízení ízení pro zpracování dat, dat a rovněž předávání celého díla nebo jeho částí třetím řetím osobám k dalšímu využití.

3

Popis regionu Správní jednotky Každá země se člení na různé správní jednotky. jednotk Nejmenší ejmenší správní jednotky na obou stranách jsou obce (Rakousko: Gemeinde). Po nich následují n okresy (Rakousko: Bezirk). Vyšší územně územn správní jednotky se v Rakousku nazývají spolkové země (Bundesländer), v Česku Č jsou to kraje (Regionen). V této brožuře se soustředíme ředíme na rakouský region Waldviertel, části regionu Weinviertel a sousedící české kraje Jihočeský, český, Jihomoravský a Vyso Vysočina.

Regiony NUTS

Zdroj:: Wallenberger & Linhard Regionalberatung GmbH Gmb Projektové území zahrnuje pět ět výše uvedených regionů a patří do něj ěj celkem 8 okresů na rakouské a 19 na české eské straně straně. Regiony mají společnou nou hranici v délce více než 330 km. Na celkové ploše přibližně 33.000 km² žije téměř 1,86 mil. obyvatel, z toho asi.. 343.000 na rakouské straně. Správní právní jednotky jednotlivých zemí lze – pokud vůbec – jen s obtížemi statisticky srovnávat. srovnávat Statistický úřad Evropské unie proto zavedl klasifikaci NUTS (francouzsky francouzsky: Nomenclature des

4

unités territoriales statistiques - „Systemizace izace územních statistických jednotek“). jednotek“) Ta se používá, jestliže chceme srovnat správní jednotky různých r zemí. Úrovně NUTS UTS jsou v celé Evropě stanoveny na základě počtu obyvatel. obyvatel NUTS zahrnují 3 úrovně: Úroveň NUTS 1 - větší regiony NUTS 2 - střední regiony NUTS 3 - menší regiony nebo velká města

Horní hranice

Dolní hranice

7.000.000 3.000.000 800.000

3.000.000 800.000 150.000

Jako úroveň NUTS I se v Rakousku označují ozna skupiny tvořené několika spolkovými spolkový zeměmi (např. jednotku Východní Rakousko tvoří tvoř Burgenlandsko, Dolní Rakousko a Vídeň). ). V České republice je úroveň NUTS I celá Česká eská republika. republika Úroveň NUTS II představují edstavují v Rakousku spolkové zem země, v České republice celky složené z několika krajů. Jednotkami úrovně NUTS III jsou v Rakousku regiony jako Waldviertel nebo části regionu Weinviertel, v České eské republice jsou to kraje kraje.

Waldviertel

Jednotka NUTS III Waldviertel má rozlohu přibliženě 6.400 km², nachází se v severozápadní části Dolního Rakouska a tvoří ji okresy Gmünd, Horn, Waidhofen/Thaya, Zwettl a části okresů Krems/Donau a Melk. Nejdůležit ůležitějšími městy jsou okresní města, sta, která se nazývají stejn stejně jako okresy. V regionu Waldviertel žije v současnosti sou asi 220.000 lidí, počet čet obyvatel mírně klesá. Pro region Waldviertel je charakteristický charakteristick vysoký podíl lesů, jejichž dřevo řevo se vždy intenzívně využívalo a dosud využívá. Z toho se vyvinula vedoucí v pozice v oblasti produkce bioenergií a dřevostaveb. Krásná krajina, nízká nízk cena půdy a atraktivní vzhled vesnic a měst mě činí z části regionu Waldviertel (téměř 60 %) s trvalými sídly oblast s vysokou kvalitou života. Mezinárodní mistrovství v obci Groß-Siegharts Groß je významnou událostí v oblasti sportu pro osoby s tělesným postižením v Rakousku. Rakousku

5

V cestovním ruchu představují silné s stránky krásná krajina a chráněná ě přírodní řírodní území, kter která již jsou známá díky ochranné známce mce „Waldviertel“. Nacházejí se tu cyklostezky, stezky pro pěší p nebo jízdu na koni, golfové resorty pro zkušené golfisty i začátečníky a také velice kvalitní wellness zařízení jako například solné lázně (Sole-Felsenbad) v Gmündu. Velký zájem je také o netradiční netradi aktivity, jako je například sjíždění ění řeky ř Dyje na kánoi, které doplňují nabídku rekreačních rekrea aktivit. Pro milovníky kultury z Rakouska i zahraničíí se nabízí pestré spektrum akcí jako nap např. „Schrammel-Klang-Festival“ (Festiva Festival dechovky), „Literatur im Nebel“ (Literatura v mlze), „Shakespeare Festspiele“ (Shakespearovské slavnosti) a „Glatt und Verkehrt“ (Hladce a obrace). Závod Waldviertler-Werkstätte se sídlem ve městě m Schrems je poslední výrobnou obuvi v Dolním Rakousku. To, že se výrobu daří dař neustále rozšiřovat, je výsledkem jedinečné jedine podnikatelské filozofie a trvalé věrnosti velkého počtu po zákazníků. Region Waldviertel je známý také svými vysoce kvalitními produkty zemědělské zem země a živočišné výroby. Brambory, mák, kapři ři nebo dobytek chovaný na pastvinách pocházejí převážně p z biologické produkce. Speciality, které se z nich vyrábějí, už jsou dnes svého druhu ochrannou známkou místní gastronomie a obchodu. obchod

Weinviertel

Region Weinviertel je jednotka úrovně NUTS III o rozloze přibližně 2.400 km², která leží v severovýchodní části ásti Dolního Rakouska Rakouska. Zahrnuje okres Hollabrunn a části okres okresů Gänserndorf a Mistelbach. V současnosti zde žije ž téměř 124.000 lidí a počet et obyvatel narůstá. narů Zbývající části okresu Gänserndorf a Mistelbach patří do regionu NUTS III Okolí Vídně - sever (Wiener Umland Nord), který nepaříí k území, jímž se zabývá tato práce práce. Pro region je typický vysoký podíl otevřené otev ené krajiny. Nabízí atraktivní a vysoce kvalitní prostředí prost pro odpočinek a rekreaci lidí z městských ěstských region regionů (rekreační funkce lokalit v blízkosti Vídně). Vídn Proto je tu řada důležitých výletních cílů:: národní park Podyjí/Thayatal, národní park Donau-Auen, termální lázně Laa. Turisty láká také vinařství vinař se sklepními ulicemi a mladým vínem,, cyklostezky, stezky pro pěší či jízdu na koni, tematické stezky a různorodá r kulturní krajina. Pro region a značku zna Weinviertel

6

jsou rovněž charakteristické příznivé klimatické podmínky pro pěstování určitých zemědělských produktů, jako jsou vinná réva, obilí a zelenina. Přibližně 15.800 ha vinic činí z regionu největší vinařskou oblast Rakouska. Sklepní ulice se nacházejí téměř výlučně v regionu Weinviertel, přilehlých oblastech České republiky, v Burgenlandsku a v maďarském příhraničí. Mnoho historických lisoven vína je památkově chráněno. Slavnosti vína ve sklepních ulicích jsou známy i za hranicemi Rakouska. Zemědělské výrobky pocházející z regionu Weinviertel se zpracovávají v tradiční potravinářské výrobě a výrobě pochutin na vysoce hodnotné a zdravé potraviny. Spolu se zvyšováním kvality vína, péčí o krajinu a agroturistikou to představuje velkou šanci pro region. K tvorbě přidané hodnoty v regionu kromě toho významně přispívají zásoby ropy a štěrku. Regionální tvorba hodnot znamená, že určitý region vytváří ekonomicky významné hodnoty, například prostřednictvím poskytování služeb nebo výroby produktů. V oblasti kultury a sportu region Weinviertel těží z toho, že zde žijí a pracují někteří velmi známí současní umělci a umělkyně. Jako příklad zde lze uvést Hermanna Nitsche und Petera Turriniho. Ze sportovců můžeme jmenovat bývalého olympijského vítěze ve vzpírání Matthiase Steinera, který reprezentoval Německo.

7

Jihočeský kraj

Zdroj: Wikipedia Jihočeský region sousedí na jihu s Rakouskem a Německem. Celková délka společné hranice činí 323 km. V okresech České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor žije kolem 627.000 obyvatel. Jižní Čechy tak mají nejmenší hustotu osídlení v Česku. V regionu je celkem 623 obcí. Jeho rozloha je 10.057 km². Hospodářským a správním centrem je krajské město České Budějovice (Budweis), které má kolem 95.000 obyvatel. Jižní Čechy byly dlouhou dobu vnímány jako vyhraněně zemědělská oblast, ve které převažuje pěstování olejnin, pícnin a brambor. Dlouholetou tradici má chov ryb. Třetinu plochy tvoří lesy a 4 % zaujímají vodní plochy – ke krajině neodmyslitelně patří 7.000 rybníků. Region leží v průměru v nadmořské výšce 400 - 600 m. S tím jsou spojeny tvrdší klimatické podmínky. Průmysl se zde vyvinul až v minulém století a jeho těžiště spočívá ve zpracovatelských odvětvích. Většina průmyslových podniků se nachází v okolí Českých Budějovic a v okresech Tábor a Strakonice. Podíl na celkové průmyslové výrobě v České republice činí 5 %. Jihozápadně od Týna nad Vltavou leží jaderná elektrárna Temelín. Nejvýznamnější železniční trať v regionu je trať Praha–České Budějovice–Linz. Světovou proslulost si získalo pivo Budějovický Budvar. Lední hokej je v České republice jedním z nejoblíbenějších sportů a má zde dlouhou tradici. Tento sport provozuje více než 95.000 Čechů. Proto je v zemi extrémně vysoká hustota krytých hokejových hal a klade se důraz na velmi dobrou práci s mládeží. Není divu, že Česká republika je v tomto sportu pětinásobným mistrem světa. Přírodní bohatství jihočeského regionu spočívá ve velkých porostech jehličnatých lesů v Českém lese (Böhmerwald) a Novohradských horách (Gratzener Gebirge). Regionem protéká Vltava a leží na ní přehrada Lipno – největší přehrada v České republice, která je atraktivním a navštěvovaným rekreačním cílem. Podobnou turistickou hodnotu má přehrada Orlík, která leží na severu kraje. Rekreační význam regionu je velmi vysoký, a to díky celkově nízkému znečištění životního prostředí, které je zde nejčistší z celé republiky.

8

Mnohá jihočeská města – České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Prachatice, Slavonice, Tábor a Třeboň – jsou nejen oblíbeným turistickým cílem, ale některá z nich jsou také zařazena na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Nacházejí se zde četné historické budovy jako zámek Hluboká nad Vltavou, zámek Český Krumlov, zámek Blatná a zámek Červená Lhota. Za zmínku stojí rovněž lidová architektura, především tzv. „selské baroko“, které můžeme obdivovat například na návsi v Holašovicích.

Jihomoravský kraj

Zdroj: Wikipedia Jihomoravský kraj hraničí se Slovenskem a Rakouskem a skládá se ze 7 okresů (Blansko, Brnoměsto, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo) a 673 obcí, z čehož je 48 měst. Na rozloze 7.196,5 km² žije asi 1,13 mil. lidí. Přibližně 60 % celkové rozlohy se využívá k zemědělským účelům. Pěstuje se zejména obilí, cukrová řepa, vinná réva a ovoce. Správním a hospodářským centrem je Brno (Brünn), druhé největší město České republiky se zhruba 379.000 obyvatel. Brno je významné centrum obchodu, vzdělávání a výzkumu a významné univerzitní a veletržní město. Ročně se zde koná asi 50 odborných veletrhů. Nejvýznamnějším hospodářským odvětvím je zpracovatelský průmysl. V městské části Tuřany se nachází mezinárodní letiště. Brno je křižovatka železničních tratí, které spojují Prahu, Vídeň, Bratislavu a Slezsko. Z Brna vede dálnice D1 do Prahy a Bratislavy. Jihomoravský kraj je již po mnoho staletí důležitou křižovatkou cest mezi severní a jižní Evropou. Jihomoravský kraj má relativně dobrou kvalitu ovzduší a je oblíbenou destinací pro cykloturistiku a vinařskou turistiku. Přeshraniční národní park Podyjí/Thayatal nabízí turisticky atraktivní lokality. Dalšími oblíbenými výletními cíli jsou: ●

Moravský kras s mnoha jeskyněmi a nejhlubší propastí v České republice Macochou

9

●

čtyři památky zařazené řazené na seznam světového sv kulturního dědictví ědictví UNESCO: Lednickovaltický areál, biosférická rezervace Pálava, Bílé Karpaty a vila Tugendhat Tugen v Brně

●

Slavkovské bojiště

Také ve sportu má region co nabídnout. nabídnout Od roku 1965 se na Masarykově ě okruhu koná nejv největší sportovní událost v zemi – jeden z motocyklových závodů série MotoGP. Co se týče kultury v regionu, stojí za zmínku, zmínku že národní divadlo v Brně ně je pojmenováno po slavném moravském hudebním skladateli Leoši Janáčkovi.

Vysočina

Zdroj: Wikipedia Kraj Vysočina se skládá z okresů Jihlava, Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč řebíč a Žďár nad Sázavou. V tomto regionu se nachází 704 obcí, z toho 34 měst, ve kterých žije dohromady kolem 511.000 obyvatel. Region má rozlohu 6.796 km² a nachází se v centrální části České republiky. republiky Nehraničí bezprostředně s Rakouskem, nabízí však vzhledem ke své blízkosti k oběma oběma rakouským regionům region NUTS III mnoho příležitostí pro přeshraniční př spolupráci. Kraj Vysočina je řídce ídce osídlený a leží ve vyšší průměrné pr nadmořské ské výšce než jiné regiony na území,, kterým se zabývá tato práce – německým ekvivalentem slova „vysoč ysočina“ je „Hochland”. Osídlení je řídké a především ředevším mladí lidé často odcházejí do měst. Důvodem ůvodem je j nedostatek pracovních příležitostí a nedostatečná nedostateč infrastruktura v menších místech. Počet Poč podniků – region zaujímá podle tohoto kritéria předposlední ředposlední místo v České republice – ilustruje, proč pro je situace v nabídce pracovních míst takřka řka dramatická. dramatick U obce Dolní Rožínka se nachází jediný dosud fungující uranový důl v zemi.. Tradičně významnou roli zde hraje zemědělství. V relativně relativn chladném klimatu se daří především edevším bramborám a olejnatým plodinám. Dalším důležitým ležitým hospodářským hospodá odvětvím je chov dobytka. Centrální poloha kraje Vysočina přilákala v posledních letech do regionu řadu zahraničních ních investorů investorů.

10

Krajem prochází významná evropská dálnice D1/E50/E65 (Berlín - Praha - Brno - Vídeň/Bratislava - Budapešť), která je však v relativně špatném stavu. Dosud příliš nepokročila ani výstavba komunikací spojujících sever a jih. V kraji se nacházejí tři památky světového kulturního dědictví UNESCO: ●

historické jádro města Telč, jednoho z nejkrásnějších historických měst v České republice,

●

poutní kostel Zelená Hora u Žďáru nad Sázavou a

●

židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči

Díky pobytům na Vysočině jsou s regionem spjati také slavní hudební skladatelé Gustav Mahler a Bedřich Smetana. Gustav Mahler (* 7. července 1860 v Kališti/Vysočina; † 18. května 1911 ve Vídni) strávil převážnou část svého mládí v Jihlavě. Byl nejvýznamnějším skladatelem přechodu od pozdního romantismu k moderně. Mahler byl jedním z nejvýznamnějších dirigentů své doby a jako ředitel opery reformoval Hudební divadlo (Musiktheater).

Ve Žďáru nad Sázavou na Vysočině vyrostla několikanásobná česká olympijská vítězka, rychlobruslařka Martina Sáblíková. Je to vícebojařka, která se specializuje na dlouhé a střední tratě. Vedle rychlobruslení se prosazuje také v cyklistice. Na olympijských hrách ve Vancouveru 2010 získala dvě zlaté medaile na tratích 3.000 a 5.000 m.

11

Geografické a sociální podmínky Pro část projektového území ležící v Dolním Rakousku a sousedních krajů České republiky (Waldviertel, Weinviertel, JIhočeský kraj, Vysočina, Jihomoravský kraj) jsou charakteristická pohoří dosahující výšky pahorkatiny až vysočiny, říční úvaly (např. podél Dyje a Moravy) a mnoho jezer. Hranice byly stanoveny po první světové válce. Avšak rozvoj příhraničního regionu ovlivnily také události po druhé světové válce (např. Benešovy dekrety). Hranice, které byly vytyčeny v minulém století jako důsledek obou světových válek, od sebe oddělily fungující regionální hospodářské celky. Regiony se tak dále nemohly rozvíjet společně a byly odříznuty od společných trhů. Tomuto prostoru dominuje město Brno (kolem 400.000 obyvatel), které je také druhým největším městem České republiky. Nejvýznamnějším hospodářským odvětvím regionu je na rakouské i na české straně zemědělství. Jihomoravský kraj je největším zemědělským producentem v České republice. Z hospodářského a společenského hlediska je velmi důležitá a zajímavá část projektového území ležící v příhraničí mezi Rakouskem, Slovenskem a Maďarskem. Tento dílčí region zahrnuje Dunaj a jeho přítoky (Morava) a přilehlé lužní lesy, Vídeňský les (Wienerwald) západně od Vídně, Malé Karpaty severně od Bratislavy a výběžky Malé uherské nížiny na jihu. V tomto prostoru se nacházejí dvě hlavní města – Vídeň a Bratislava. Obě města jsou politickými a administrativními centry a největšími regionálními a nadregionálními centry hospodářského a pracovního trhu v tomto regionu. Také Györ jako metropole západního Maďarska je funkčně velmi úzce napojen na osu Vídeň - Bratislava. V evropském kontextu v takovém případě hovoříme o „prostoru interregionálních městských aglomerací“.

12

Obyvatelstvo v obcích projektového území v roce 2001

Rozvojové faktory Pod pojmem rozvojové faktory chápeme výchozí podmínky, které hrají rozhodující úlohu v dalším rozvoji regionu. Zde uvádíme několik příkladů významných rozvojových faktorů ●

utváření povrchu (topografie): Pohoří lze například překonat pomaleji a obtížněji než nížiny.

●

sídelní struktura: Kolik se zde nachází měst a obcí? Jaká je hustota osídlení regionu?

●

stávající a plánovaná infrastruktura: silnice a železnice, elektrorozvodná telekomunikační síť, zásobování pitnou vodou, likvidace odpadních vod atd.

13

síť,

●

nabídka veřejné dopravy: železniční a autobusové spojení

●

přírodní zdroje, například nerostné bohatství, ale také zvlášť hezká krajina

●

počet a velikost stávajících podniků

●

mentalita obyvatel: je mimo jiné výsledkem působení historických a politických událostí v minulosti a současnosti, kultury, tradic, jazyka

●

stávající kontakty a propojení mezi podniky a správními orgány

●

politické, právní a správní systémy

Rozvojové faktory se navzájem ovlivňují. Například výstavba infrastruktury většinou vede ke zvyšování hustoty zalidnění. Jestliže na rozvojové faktory pohlížíme jako na celek, pak hovoříme o „kvalitě lokality“ regionu. Čím je tato kvalita vyšší, tím lépe se v regionu žije a podniká. Z hlediska rozvojových faktorů se od sebe dolnorakouské regiony podél státní hranice velmi liší. Analogicky je také odlišná rychlost a stupeň jejich rozvoje. Lépe jsou na tom především ty regiony, ve kterých byla vybudována kvalitní dopravní infrastruktura a veřejná doprava. To zvýšilo jak dostupnost velkých měst (a tím i jejich hospodářských zón), tak i kvalitu samotných regionů. Pro kvalitu lokality jsou dále rozhodující tyto faktory:

Sídelní struktura Sídelní struktura rozvojového prostoru na území Dolního Rakouska, České republiky, Slovenska a Maďarska je charakterizována třemi faktory: ●

velkým počtem malých a středně velkých obcí

●

velkým počtem malých a středně velkých měst zejména v České republice

●

velkými městskými hospodářskými centry, která jsou současně středisky pracovních příležitostí ○

Vídeň (1,6 mil.)

○

Linz (184.000)

○

St. Pölten (50.000)

○

Brno (380.000)

○

České Budějovice (100.000)

○

Jihlava (50.000) a

○

Bratislava (400.000)

Především oblasti v dosahu působnosti Vídně (samotné město a příměstské oblasti) jsou značně provázány vztahy souvisejícími s dojížděním za prací, nákupy a volnočasovými aktivitami. Do této oblasti se přistěhovává mnoho nových obyvatel a probíhá zde intenzivní výstavba.

14

Spolkové země a jednotlivé obce k tomu přispívají tím, že ochotně poskytují plochy pro zástavbu a provozují aktivní politiku bytové výstavby. Příměstská rychlodráha ve směru na Mistelbach, Gänserndorf a Laa zlepšila dostupnost všech okolních obcí a značně zvýšila jejich atraktivitu pro bydlení. Plánovaná rozšíření sítě dálnic, silnic a železnic kolem Vídně a výstavba dálnice A5 tento trend ještě posílí. Tento rozvoj osídlení má však i stinné stránky. Cenově dostupné stavební pozemky v nevhodných lokalitách vedou k živelnému růstu okrajových částí města a s ním spojeným nevýhodám: ●

vysoké náklady na infrastrukturu (budování přípojek elekřiny, vody, plynu, kanalizace, stavba komunikací apod.)

●

zvyšování zastavěnosti ploch

●

zhoršení kvality krajiny

●

vysoké zatížení životního prostředí individuální dopravou (zplodiny, hluk atd.)

V regionu byla v uplynulých letech vybudována především na okrajích větších měst specializovaná velká a ošklivá nákupní střediska. V méně rozvinutých regionech se tím sice do značné míry zastavilo vysídlování, avšak na úkor vysoké zastavěnosti ploch a velmi špatného vzhledu krajiny.

Dopravní a hospodářské osy Region je křižovatkou mezinárodních silničních tahů. Je tak propojen se všemi významnými evropskými hospodářskými centry. Hlavní dopravní tahy spojují velká města, která jsou zpravidla také ekonomickými centry. Na evropské úrovni je patrný trend směřující k zlepšování dopravního spojení regionu s velkými evropskými metropolemi. Když hovoříme o „osách“ ve smyslu prostorového uspořádání, je nejprve třeba rozlišovat „dopravní osy“ a „rozvojové osy“. Dopravní osa je důležitá nadregionální komunikace, která spojuje dvě nebo více velkých aglomerací. Obvykle se jedná o velkokapacitní silniční nebo železniční spojení, případně obojí. Dopravní osy a aglomerace, které jsou jimi propojeny, jsou zase nejdůležitějšími prvky rozvojových os. Obvykle se podél dopravních os postupem času usídluje stále více podniků a lidí, a dopravní osy se tak stávají rozvojovými osami. Vzhledem k tomu, že dolnorakouské a české regiony dříve ležely na okraji železné opony, nestavěly se v Rakousku dlouho žádné velkokapacitní komunikace vedoucí směrem na sever a severovýchod. Po otevření hranic zemí bývalého východního bloku a zejména poté, co naše sousední země vstoupily do EU, se však i tímto směrem postupně buduje dopravní infrastruktura. Často se znovu používají staré komunikace. Na projektovém území tak vznikly nové osy, jejichž význam se bude v budoucnu stále zvyšovat. Osa Vídeň-Brno Význam této osy stále více roste spolu s pokračující výstavbou dálnice A5 („severní dálnice“, Nordautobahn). Na stávající, avšak silně přetížené Brněnské silnici (Brünner Straße) se již především poblíž Vídně usídlilo mnoho podniků. Dálnice A5 tento trend jistě ještě posílí. Osa má prospěch také z výstavby železniční trasy z Vídně přes Mistelbach do Laa/Thaya a dále do Brna.

15

Osa Vídeň-Bratislava Žádná jiná dvě evropská hlavní města neleží tak blízko u sebe jako Vídeň a Bratislava. Vzdálenost činí jen kolem 60 km (pro srovnání: to odpovídá asi vzdálenosti Vídeň-St. Pölten). Od dokončení dálnice A6 („severovýchodní dálnice“, Nordost-Autobahn) v roce 2007 disponuje tato osa velkokapacitním spojením. Také rozšíření železničního spojení Vídeň-Marchegg-Bratislava znamenalo pro tuto osu důležitý impulz. Osa Vídeň - Hollabrunn - Znojmo Osa mezi Hollabrunnem a Znojmem je spíše nová. Tato trasa je už několik let silně frekventovaná především díky bývalé bezcelní zóně (Duty-Free Gebiet) a nynějšímu outletovému centru u Haugsdorfu. Díky částečně dokončenému a částečně plánovanému rozšíření komunikace B303 (Weinviertler Bundesstraße) do Haugsdorfu bude význam této osy dále narůstat. Trasu využívá s oblibou dálková kamionová přeprava ve směru Jihlava - Praha - Drážďany, ačkoli především na české straně jsou silnice často úzké a vedou přes mnoho malých obcí. Tato trasa je oproti alternativní trase přes Brno úspornější z hlediska počtu najetých kilometrů. Rychlostní železnice Vídeň - Hollabrunn - Retz byla v roce 2009 doplněna o elektrifikaci tratě Retz - Znojmo, a tak je nyní toto spojení ještě atraktivnější. Osa Vídeň-České Budějovice Neméně zajímavá je velmi široká osa Vídeň-České Budějovice, kterou tvoří tři silné dopravní tepny. Na jedné straně to je pozemní komunikace B4 (Horner Bundesstraße) a také komunikace B2 (Waldviertler Bundesstraße) ze Stockerau do Gmündu, která byla v posledních letech zčásti rozšířena na tříproudovou a svedena mimo obce. Na druhé straně jsou zde komunikace S5 (Stockerauer Schnellstraße), B37 (Kremser Straße) a B38 (Böhmerwald Straße), které také byly rozšířeny v úseku mezi městy Stockerau a Zwettl. U této osy nelze zapomenout na Dráhu císaře Františka Josefa (Franz-Josefs-Bahn), jejíž atraktivita se zřejmě bude v příštích letech také zvyšovat. Osa Waidhofen/Thaya - Telč - Jihlava Tato osa ještě není příliš rozvinutá, má však potenciál. Silnice na této trase sice zatím nejsou nijak zvlášť kvalitní, přesto se však do tohoto spojení v současnosti vkládá mnoho podnikatelské invence. Do Telče zamíří každoročně asi 300.000 návštěvníků na jednodenní výlet, což je enormní turistický potenciál, z něhož by mohl těžit také okres Waidhofen/Thaya.

16

Centra, dopravní a hospodářské osy v Dolním Rakousku Zdroj: Dolnorakouská zemská vláda, oddělení Prostorové uspořádání, životní prostředí a doprava

Demografický přechod – lidé se mění Tzv. demografický přechod nebo také demografická revoluce zahrnuje změny, které se týkají těchto demografických kritérií: ●

přistěhování a odstěhování (migrační bilance)

●

narození a úmrtí (přirozený přírůstek)

●

podíl jednotlivých věkových skupin na celkovém počtu obyvatel (věková struktura)

●

podíl mužů a žen

●

podíl určitých skupin obyvatel na celkovém počtu obyvatel (např. místní obyvatelé/cizinci)

Nejedná se vlastně o nic nového. Složení obyvatelstva se odjakživa měnilo. Demografického přechodu si jenom většinou nevšímáme, protože změny jsou velmi dlouhodobé. Avšak rychlost změn se zvýšila. Politika a hospodářství se tomu musejí rychleji přizpůsobovat. Přitom je důležité, abychom se nezaměřovali jenom na číselné údaje. Po lidech, kteří se odstěhovali jinam, zůstaly společenské mezery. Přistěhovalci s sebou přinášejí své vlastní myšlenky, které jsou mnohdy nové a jiné, a přinášejí nové impulzy. Tyto kvalitativní aspekty je také vždy nutno mít na zřeteli.

17

V poslední době jsou vlivy demografického přechodu stále zjevnější. Zde je několik důležitých trendů, které mají svůj význam také pro posuzovaný region.

Ubývá mladých, zato ale přibývá starších lidí. Jedná se o pravděpodobně nejzávažnější rys demografického vývoje současnosti. V posledních letech došlo ke značnému poklesu počtu nově narozených. Díky moderní lékařské péči se lidé dožívají stále vyššího věku, populace stárne. To má velký dopad na mnoho oblastí. Budou ještě mladí schopni financovat důchody pro staré? Více starších lidí také znamená, že budou stoupat požadavky na poskytování péče. Jsou na to náš zdravotní systém a pečovatelská služba připraveny? Rovněž podniky budou muset změnit myšlení. Zákaznická skupina „starší lidé“ se bude zvětšovat. Tito lidé jsou navíc oproti minulosti zdravější a v lepší kondici. Mají však jiné potřeby než mladší lidé, a proto také jinak nakupují.

Pyramida složení obyvatelstva k 1.1.2012 podle státní příslušnosti Rakousko rok narození - věk muži – ženy

18

Český překlad legendy: a. padlí v 2. světové válce b. pokles porodnosti v 1. světové válce c. pokles porodnosti během světové hospodářské krize v 30. letech d. baby-boom po „anšlusu“ Rakouska v r. 1938 e. pokles porodnosti ke konci 2. světové války f. baby-boom v 60. letech g. pokles porodnosti v 70. letech h. pokles porodnosti v 90. Letech Zdroj: Statistik Austria, statistika složení obyvatelstva k 14.5.2012

Věková pyramida České republiky, stav 2008 Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ)

Mění se životní styly a formy bydlení Tématem, které rovněž spadá do oblasti demografické revoluce, je druh a způsob, jak lidé žijí a kde žijí. V tomto případě se jedná o otázky jako: ●

Jakému způsobu života dávají lidé přednost?

●

Jakou infrastrukturu k tomu potřebují a kde se tato infrastruktura nachází?

19

●

Kde má smysl budovat určitý druh infrastruktury?

Několik důležitých aspektů (ale zdaleka ne všechny), které je při tom třeba brát v úvahu: ●

kulturní základ

●

sociální vrstvy (např. dolní, střední, horní vrstva)

●

celková orientace (např. tradiční, moderní/individualistická, nově orientovaná)

●

prostorová flexibilita (např. míra usedlosti, mobilita)

Příklad: V současnosti je patrný trend k individualismu. To znamená, že stále více lidí dává přednost tomu, aby žili sami ve vlastním bytě, a to i přesto, že udržují pevný partnerský vztah. Je zapotřebí stále více bytů pro svobodné. To generuje tento problém: když lidé žijí sami, potřebují dohromady více obytné plochy, než když bydlí společně.

Velká města a jejich okolí rostou Stále větší počet lidí se stěhuje do měst nebo jejich okolí. Očekávají zde lepší kvalitu života a lepší pracovní místa. Vzhledem k tomu, že v samotných městech je k dispozici jen omezený prostor, uchylují se mnozí do jejich okolí. Předměstí pak rychle rostou a vytvářejí takzvaný „suburbanizovaný pás”. Pro obce je to sice v zásadě pozitivní, ale na druhé straně to s sebou nese problémy. Například je třeba rychle vybudovat nové obytné domy včetně potřebné infrastruktury. Větší počet lidí také znamená více dopravy, a tedy i další zátěž.

20

Vzdělání v projektovém regionu Vzdělávací systém – vzdělání a kvalifikace Rakouský a český vzdělávací systém se klasifikuje podle ISCED (International Standard Classificaton of Education). Jedná se o model UNESCO, který umožňuje vzájemné srovnání odlišných vzdělávacích systémů v jednotlivých zemích. Za tímto účelem bylo definováno několik úrovní (levels), do nichž zařazujeme typy škol, vzdělávacích zařízení a druhů vzdělání.

Oblast předškolní výchovy Na elementární úrovni (ISCED 0) se v oblasti péče o děti v Dolním Rakousku nabízejí dětská centra a mateřské školky. V projektovém regionu se v roce 2011 nacházelo přibližně 30 dětských center a asi 300 mateřských škol, z nichž je kolem dvou třetin v regionu Weinviertel. V regionu Waldviertel je v tomto směru patrný rozdíl mezi jižními a severními částmi. Kromě Kremsu je po jednom dětském centru ještě v městech Horn a Zwettl. Do elementární úrovně patří také zajištění předškolní výchovy pro děti školou povinné, které však ještě nedosáhly školní zralosti. (viz: Statistisches Handbuch des Landes NÖ, s. 293, St. Pölten, říjen 2011). Děti od věku 2,5 let věku navštěvují mateřskou školu dopoledne zdarma. Odpolední péče je placená. Kromě toho nabízejí své služby také placené pečovatelky nebo pečovatelé (Tagesmutter, Tagesvater). Jejich výhodou je rodinné prostředí, individuální přístup a flexibilita. Od podzimu 2009 existuje zákonná povinnost, aby každé dítě navštěvovalo v posledním roce před nástupem do školy na půl dne mateřskou školu. Náklady hradí spolková země Dolní Rakousko. Ta také poskytuje příspěvek na péči o dítě, který se přiznává s ohledem na příjmy rodiny.

Od začátku září 2010 funguje dvoujazyčná mateřská školka v Mitterretzbachu. Jedná se o mateřskou školku bez hranic, v níž si společně hrají a učí se rakouské a české děti. Velkou podporu tomuto projektu poskytl mimo jiné rakouský velvyslanec v Praze, Dr. Ferdinand Trauttmansdorff: „Studia jazyků nemůže být nikdy dost, protože jazyk je nejdůležitějším nástrojem spojení mezi námi lidmi.“ (časopis NÖN Hollabrunn) Mateřské školky v České republice jsou určeny pro děti v předškolním věku, tedy pro 3 až 6leté děti. Celkem 93 % českých dětí dobrovolně navštěvuje mateřskou školku. Mateřské školky jsou součástí českého vzdělávacího systému a spadají pod dohled ministerstva školství. V Jihomoravském kraji, Jihočeském kraji a kraji Vysočina je na 1.200 mateřských škol. Většinu z nich provozují stejně jako v Rakousku obce. Soukromá nebo církevní zařízení jsou spíše výjimkou. Pro děti ve věku do tří let existují dětské jesle, které spadají do kompetence ministerstva zdravotnictví. Jsou však využívány jen zřídka. Pouze 0,5 % všech českých dětí v tomto věku chodí do dětských jeslí, protože české matky mají nárok na rodičovskou dovolenou do 3 let věku dítěte. Zdroj: Analýza VŠP Empirické centrum Vysočiny První mateřskou školu oficiálně otevřel Friedrich Wilhelm August Fröbel v roce 1840. Zdroj: www.wikipedia.org

21

Povinná školní docházka Povinná školní docházka začíná v České republice i v Rakousku po dovršení věku šesti let a trvá 9 let. Rozdílná je pouze délka trvání prvního stupně (ISCED 1). V Rakousku trvá čtyři roky (národní škola, Volksschule) a v České republice pět let. Návštěva školy v rámci povinné školní docházky je v obou zemích bezplatná. Po ukončení čtyřletého prvního stupně začíná v Rakousku tzv. Sekundarstufe I neboli druhý stupeň I (ISCED 2), který zahrnuje 5. - 8. třídu. Žáci a žákyně pak mají tyto možnosti (s odlišnými podmínkami pro nástup resp. přijetí do školy): ●

druhý stupeň základní školy (Hauptschule)

●

nižší stupeň všeobecně vzdělávací vyšší školy (AHS)

●

nabídky speciální pedagogiky

Po skončení docházky na druhý stupeň I je v Rakousku nutno absolvovat ještě jeden rok povinné školní docházky, tzv. Sekundarstufe II neboli druhý stupeň II (ISCED 3 und 4), protože na rozdíl od České republiky totiž žáci chodili do školy teprve osm let. Mohou si vybírat z následujících možností: ●

polytechnická škola (ISCED 3C)

●

střední odborné školy (BMS, ISCED -3B)

●

vyšší střední odborné školy (BHS, ISCED 3 A / 4 A)

●

všeobecně vzdělávací vyšší školy (AHS) - vyšší stupeň (ISCED 3 A)

●

roční příprava na zaměstnání a integrativní profesní vzdělávání (učební obor).

Rakouské Sekundarstufe I odpovídá v České republice 6. až 9. ročník základní školy. To znamená, že přechod z prvního na druhý stupeň probíhá automaticky. První a druhý stupeň pokrývají společně povinnou školní docházku. Po 5. nebo 7. roce školní docházky může být žák přijat na gymnázium a povinnou školní docházku ukončit zde. O přijetí rozhoduje přijímací zkouška. Na gymnázium lze přejít také po 9. ročníku základní školy.

Vyšší školní a profesní vzdělávání V Rakousku lze po ukončení povinné školní docházky pokračovat ve vzdělávání na těchto typech škol: ●

střední odborné školy (BMS, ISCED -3B)

●

vyšší střední odborné školy (BHS, ISCED 3 A / 4 A)

●

všeobecně vzdělávací vyšší školy (AHS - vyšší stupeň, ISCED 3 A)

●

učňovské školy a učební poměr (duální systém)

22

●

vzdělávání pro zdravotnická povolání (např. pečovatel/pečovatelka, masér/masérka zdravotnický pracovník a masér/masérka pro léčebnou rehabilitaci aj.)

Na úrovni 4 (postsekundární neterciární stupeň) lze po absolvování 10 školních tříd navštěvovat zdravotnické a pečovatelské školy. Do úrovně ISCED 4 patří také nástavbové kurzy a odborná maturita. Po ukončení střední nebo vyšší všeobecné nebo odborné školy lze navštěvovat neuniverzitní terciární stupeň (ISCED 5 B), (podnikovou) mistrovskou školu, specializované nástavbové kurzy (Kolleg) nebo akademii. Kromě toho existují na terciární úrovni univerzity a vysoké školy technického zaměření.

Regiony Waldviertel a Weinviertel potřebují nové nabídky kvalifikace a vzdělávání Regiony Waldviertel a Weinviertel leží z hlediska počtu osob s univerzitním resp. středním a vyšším vzděláním (AHS, BHS) výrazně pod dolnorakouským průměrem. Region kolem Vídně naopak svůj dosavadní náskok v této oblasti ještě zvýšil. Z obou prvně jmenovaných regionů navíc nadále odchází značný počet osob s dobrým vzděláním. Základní životní podmínky jsou přitom v regionu zajištěny dobře. Je proto třeba zvýšit úsilí k tomu, aby se kvalifikační úroveň obyvatelstva zlepšila: ●

rozšířit síť vzdělávacích zařízení a vytvořit nabídky vzdělání odpovídající potřebám regionálního hospodářství (např. vyšší odborné školy, včetně technických)

●

společné rakousko-české, resp. rakousko-slovenské nabídky vzdělávání a studia

●

nabídky dalšího vzdělávání, které podporuje profesní samostatnost zaměstnanců

●

projekty dalšího vzdělávání speciálně pro malé a střední podniky (MSP)

V České republice mohou žáci volit po ukončení povinné školní docházky následující nepovinné vyšší sekundární vzdělávání: Studenti mohou navštěvovat střední školu nebo gymnázium, které po složení maturitní zkoušky umožňují přístup k vysokoškolskému vzdělání. Existují tyto typy středních škol ●

střední průmyslové/střední odborné školy

●

střední ekonomické školy a

●

střední pedagogické školy.

Většina českých žáků absolvuje po skončení základní školy profesní vzdělávání ve středních odborných školách (SOŠ). Jedná se o školy, které jsou výrazně zaměřeny na praxi a jsou rovněž zakončeny maturitní zkouškou. Podle druhu školy probíhá praktická výuka buď v učebních dílnách, nebo přímo v provozu. Existují střední odborné školy vzdělávající v oboru kuchař/číšník, zahradník, kadeřník/kosmetik, prodejce nebo v technických oborech jako stavebnictví, strojírenství, elektrotechnika, informační a telekomunikační technologie a další odborná zaměření.

23

V poslední době jsou stále oblíbenější školy, které poskytují vzdělání v oblasti bankovnictví, hotelnictví a managementu. Studium v středních odborných školách trvá zpravidla čtyři roky. Zvláštním typem SOŠ je konzervatoř, kde studium trvá šest až osm let a závěrečné vysvědčení potvrzuje dosažení vyššího odborného vzdělání. Po absolvování povinné školní docházky pokračuje v České republice kolem 95 % žáků v dalším vzdělávání. Odborné školy přitom většinou dostávají přednost před všeobecně vzdělávacími. Na konci sekundárního stupně proto mnoho žáků získává osvědčení o získání profesní kvalifikace.

Nabídky ve středním a vyšším školství Nabídky v oblasti středního a vyššího školství v Dolním Rakousku jsou v jednotlivých regionech značně odlišné. V městských regionech, jako jsou St. Pölten, Wr. Neustadt, Mödling, Krems, Hollabrunn, Mistelbach a Baden, poskytují velká školská centra pestrou nabídku dalšího vzdělávání. Ve venkovských regionech je oproti tomu nabídka vyšších škol nižší. Hustota nabídky zde není taková jako v městských regionech.

Mapa školských zařízení poskytujících v Dolním Rakousku střední vzdělání s maturitou (2011/12). Zdroj: Příručka Zaměstnanecké komory Dolního Rakouska – Dolní Rakousko a jeho regiony, čísla/fakta 2011

24

Na rozdíl od Rakouska je v České republice v Jihomoravském kraji, Jihočeském kraji a v kraji Vysočina bohatá nabídka vyššího školního vzdělání. Masarykova Univerzita v Brně je druhá největší univerzita v České republice. Vysoká škola, která byla založena v roce 1919, se dnes skládá z devíti fakult, na nichž studuje asi 30.000studentů. ● ● ● ● ● ● ● ● ●

Filozofická fakulta Právnická fakulta Přírodovědecká fakulta Lékařská fakulta Pedagogická fakulta Ekonomicko-správní fakulta Fakulta informatiky Fakulta sociálních studií Fakulta sportovních studií

Tomáš Garrigue Masaryk (* 7. března 1850 v Hodoníně na Moravě; † 14. září 1937 v Lánech) byl český filozof, spisovatel, politik a rovněž spoluzakladatel a první prezident Československa (1918– 1935). V Jihočeském kraji navštěvuje kolem 17.000 studentů následující vysoké školy: ●

Jihočeská univerzita

●

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

●

Fakulta managementu v Jindřichově Hradci a

●

2 soukromé vysoké školy v Písku.

Vysoká škola polytechnická Jihlava vznikla v roce 2004 jako první česká veřejná vysoká škola neuniverzitního zaměření. V současnosti nabízí bakalářská studia v následujících oborech ●

finance

●

cestovní ruch

●

informatika a

●

zdravotnictví a pečovatelství.

Učňovské vzdělávání v Rakousku a České republice Učňovské vzdělávání umožňuje mnoha mladým lidem ukončit školní docházku na úrovni sekundárního stupně II a zároveň získat uznávanou profesní kvalifikaci.

Učňovské vzdělávání v Rakousku Učňovské vzdělávání v Rakousku trvá v závislosti na učebním oboru 2 až 4 roky. U většiny oborů trvá tři roky. Zvláštností rakouského učňovského vzdělávání je „duální systém vzdělávání“.

25

Rozumí se tím, že učení probíhá na dvou různých výučních místech, která se navzájem doplňují. Většina výuční doby (kolem 80 %) probíhá v podniku. Asi 20 % doby stráví učňové v odborném učilišti. Návštěva odborného učiliště je povinná. Vyučují se zde všeobecně vzdělávací předměty a teoretický základ, které tvoří doplněk praktických znalostí a dovedností. O tom, které konkrétní učiliště budou studující navštěvovat, rozhoduje regionální příslušnost podniku. Praktické vzdělávání probíhá v podniku pod dohledem mistrů odborného výcviku. Pro každý obor je stanoven rámcový vzdělávací plán (svého druhu osnovy), který slouží jako podklad pro vzdělávání. Rámcové plány určuje a předepisuje Spolkové ministerstvo hospodářství a práce. Podíváme-li se na tři nejžádanější učební obory (Top 3), zjistíme, že mladí lidé preferují v závislosti na pohlaví velmi tradiční povolání.

Muži

Ženy

Top 1

automechanik

prodavačka

Top 2

elektroinstalatér

kadeřnice/ parukářka

Top 3

stolař

obchodní referentka

Tři nejžádanější učební obory v Rakousku Zdroj: f-bb (Výzkumný ústav pro odborné vzdělávání a přípravu – Forschungsinstitut Betriebliche Bildung)

26

Učňovské vzdělávání v Dolním Rakousku podle odvětví, 2010 Český překlad legendy: živnosti/řemesla 48% průmysl 13 % obchod 14 % bankovnictví/pojišťovnictví 1 % doprava 1% cestovní ruch/volný čas 9 % informace/poradenství 1 % nečlenové HK 4 % §29, §30 9 %

V současnosti se v rakouských podnicích mohou vyučit také mladí lidé ze zahraničí. Tato možnost však dosud byla využívána velmi zřídka. Důvodem je to, že při uznávání vzdělání lze narazit na zákonné překážky. Potíže se často vyskytují také v opačném směru, když se jedná o uznávání zahraničního učebního oboru v Rakousku. Vyučení se uznává jen tehdy, když je uvedeno v takzvané dohodě o učebních oborech. Tu má Rakousko v současnosti uzavřenou jen s Maďarskem, Německem a Jižním Tyrolskem. Občané jiných zemí musí podat formální žádost Spolkovému ministerstvu pro hospodářství, rodinu a mládež. Kontaktní institucí v těchto záležitostech je Národní informační centrum pro uznávání kvalifikace (Nationales Informationszentrum für akademische Anerkennung, ENIC-NARIC), které je součástí Spolkového ministerstva pro vědu a výzkum. http://www.bmwf.gv.at/startseite/studierende/academic_mobility/enic_naric_austria/

27

Učňovské vzdělávání v České republice Podobně jako v Rakousku trvá v České republice vzdělávání v učebním oboru 2 až 4 roky a mladí lidé se zde připravují na řemeslnické profese. Toto vzdělávání je uzavřeno získáním výučního listu. Na rozdíl od rakouského duálního systému vzdělávání navštěvují čeští učňové během celého výučního procesu jednu střední odbornou školu (SOU). Zde probíhá asi polovina výuky formou praktického profesního vzdělávání v učňovských dílnách nebo podnicích. České podniky požadují u profesního vzdělávání větší sepětí s praxí. Studující takové školy mají možnost získat vedle výučního listu také maturitní zkoušku. Vzdělávání však v takovém případě trvá 4 roky. S maturitou mohou buď pokračovat ve studiu na terciární úrovni (více v kapitole Práce a zaměstnanost), nebo hned vstoupit na trh práce. Česká republika

Obor Nejoblíbenější střední školy bez maturity

kuchař-číšník

automechanik a technické práce v autodílnách

mechanik hospodářských strojů

Nejoblíbenější střední školy s maturitou

gymnázium

management

ekonomika a management

Jihomoravský kraj

%

Obor

%

18,9

kuchař-číšník

8,0

8,4

automechanik a technické práce v autodílnách

7,2

3,5

kadeřník

5,3

22,0

gymnázium

23,9

12,2

ekonomika a management

10,2

11,4

management

9,5

Jihočeský kraj

Nejoblíbenější střední školy bez maturity

kraj Vysočina

Obor

%

Obor

%

kuchař-číšník

18,9

kuchař-číšník

17,8

automechanik a technické práce v autodílnách

8,4

automechanik a technické práce v autodílnách

8,8

mechanik hospodářských

3,5

mechanik hospodářských

7,5

28

strojů Nejoblíbenější střední školy s maturitou

strojů

gymnázium

22,0

gymnázium

20,1

management

12,2

management

17,3

ekonomika a management

11,2

ekonomika a management 11,4

Učební obory potřebují ekonomiku – ekonomika potřebuje učební obory Vzdělávání a ekonomika jsou spolu úzce spojeny. Ekonomické požadavky a potřeby společnosti se budou v budoucnu stále rychleji měnit. Aby na to podniky mohly včas reagovat, bude nutno ještě více spojit vzdělávání pracovních sil s praxí a především více orientovat na budoucí potřeby.

10-10-10 Hospodářské fórum Waldviertel (www.wfwv.at) vyhlásilo iniciativu 10-10-10. V jejím rámci se 10 učitelů z regionu Waldviertel seznamuje během 10 dnů praxe v 10 špičkových podnicích s potřebami a ekonomickými požadavky podniků. Tyto poznatky pak promítnou do výuky.

Trendy Na trhu práce jsou patrné nové vývojové tendence. Poskytovatelé IT služeb a takřka všechna technická odvětví, zejména pak podniky v oblasti obnovitelných energií, intenzivně hledají pracovní síly. Dobré vyhlídky mají lidé přicházející z jiných odvětví, například ze stavebnictví. Tento trend trvá a bude v příštích letech ještě více sílit. Hospodářství potřebuje dobře kvalifikované pracovníky, protože ti jsou základem hospodářského úspěchu podniků a celého regionu. Právě v oblasti obnovitelných energií (technologií) se podnikům v pohraničních regionech nabízejí velké příležitosti. Bude je však možné využít jen tehdy, když budou k dispozici kvalifikované pracovní síly v oblasti IT a technologií. Velké obraty ve světových dějinách nastaly tehdy, když se nové formy energie setkají s novými formami komunikace. Jeremy Rifkin, Das Ende der Arbeit und ihre Zukunft (Konec práce a její budoucnost), s. 29, 3. vyd., červen 2011 V dolnorakouských okresech Gmünd, Zwettl, Hollabrunn a Mistelbach se od roku 1980 značně snížil počet učňů – v regionu Waldviertel téměř o 49 %, v regionu Weinviertel dokonce takřka o 59 %. Od roku 2009 dochází opět k mírnému vzestupu. Pokles má dva hlavní důvody: ●

Zvyšuje se podíl mladých lidí, pro které už učební obor není atraktivní. Dávají přednost návštěvě školy, která umožňuje další pokračování ve studiu.

●

Vzhledem ke klesající atraktivitě učebního oboru klesá počet podniků, které vzdělávají učně.

29

Výpadek učebních míst – tj. rozdíl mezi počtem osob hledajících podnik pro vyučení a počtem nabízených učňovských míst – se v posledních letech výrazně snížil. Podařilo se toho dosáhnout díky takzvanému „mezipodnikovému vzdělávání“ („Überbetriebliche Ausbildungsmaßnahmen“), které nabídla rakouská agentura služeb zaměstnanosti (Arbeitsmarktservice Österreich, AMS). Každý, kdo se chce vyučit, ale nenajde učňovské místo, může vstoupit do mezipodnikového vzdělávání a stává se tak učněm. V roce 2010 bylo v regionu Waldviertel zařazeno do mezipodnikového vzdělávání 6,3 % učňů. V regionu Weinviertel to bylo 14 %.

Pomoc při výběru povolání Spolková země Dolní Rakousko zahájila ve školním roce 2012/2013 novou pilotní iniciativu „Dolní Rakousko mapuje nadání“ (NÖ Begabungskompass). Cílem této bezplatné nabídky je seznámit žáky a žákyně se strukturou jejich nadání a poskytnout jim informace a poradenství při volbě povolání. Nabídka se skládá ze tří částí: ●

osvědčeného testu TALENTE CHECK Dolnorakouské zemské akademie,

●

analýza potenciálu, kterou provádí institut pro další vzdělávání WIFI (Weiterbildungsinstitut der Wirtschaftskammer), a

●

osobní poradenský rozhovor s odborným psychologem.

V České republice poskytují žákům, absolventům a uchazečům o zaměstnání řadu informací ohledně volby povolání a bezplatné poradenství Informační a poradenská střediska (IPS) pro volbu a změnu povolání při úřadech práce. IPS disponují informacemi o všech školách a vzdělávacích zařízeních a o jednotlivých oborech a profesích. Nabízejí také zjišťování struktury nadání a testy k výběru povolání.

Celoživotní vzdělávání – cesta k uplatnění v moderním světě práce Aby člověk obstál na pracovním trhu, potřebuje dobré vzdělání. Získanou kvalifikaci je pak třeba stále doplňovat dalším vzděláváním, aby neustále odpovídala aktuální úrovni a požadavkům. Moderní svět práce podléhá stálým změnám. Globalizace, nové technologie a profily oborů kladou na zaměstnance trvalé nároky. V dolnorakousko-českém příhraničí hraje vzájemná hospodářská výměna velkou roli. Český trh je pro rakouské firmy velmi zajímavý a totéž platí i v opačném směru. Po otevření trhu se úkoly změnily: práci je nutno připravovat, plánovat a provádět společně s partnery. Také to si vyžaduje další vzdělávání. Potřeba kvalifikovaných a dobře vzdělaných odborníků a řídicích pracovníků je také v České republice vysoká. Dostupnost kvalifikovaných pracovníků je podle 44 % českých podniků nedostatečná. Spolková země Dolní Rakousko poskytuje zaměstnancům podporu při dalším vzdělávání v oboru, které slouží k udržení pracovního místa; výše podpory činí 50 %, resp. 80 % nákladů na kurz (maximálně 2.640,-- euro během 6 let od prvního podání žádosti). Dva největší instituty dalšího vzdělávání v Rakousku jsou WIFI (Weiterbildungsinstitut der Wirtschaftskammer) a bfi (Berufsförderungsinstitut). Kromě toho existuje velký počet poskytovatelů dalšího vzdělávání nejrůznějšího charakteru, kteří nabízejí obrovský počet vzdělávacích akcí. Rozpětí akcí sahá od krátkodobých nabídek dalšího profesního vzdělávání a kurzů zvládání

30

životních situací přes rekvalifikační kurzy pro nezaměstnané až po speciální výcvik manažerů a vědeckou přípravu na vysokých školách. Portál www.erwachsenenbildung.at Spolkového ministerstva školství, umění a kultury nabízí dobrý přehled o možnostech dalšího profesního vzdělávání včetně kontrolního seznamu, který každému umožní nalézt vhodné další vzdělávání: www.checklist-weiterbildung.at. Dobrý přehled o dalším vzdělávání, které nabízejí různí poskytovatelé, se nachází také na portálu Dolnorakouského fóra pro vzdělávání dospělých F.E.N (Forum Erwachsenenbildung in Niederösterreich): www.fen.at Pracoviště služeb zaměstnanosti (Arbeitsmarktservice/AMS, protějšek českých úřadů práce) hradí značkou část nákladů na další vzdělávání nezaměstnaných a poskytují poradenství na cestě k samostatnému podnikání. AMS přitom často podporuje také založení nového nebo převzetí existujícího podniku. Jedná se o atraktivní možnost opětovné integrace do trhu práce. V České republice není nabídka vzdělávání pro dospělé tak přehledná jako v Rakousku. Existuje několik institucí a sdružení, které nabízejí a koordinují vzdělávání dospělých. Patří k nim například: ● ● ● ● ●

Asociace institucí vzdělávání dospělých České republiky Asociace univerzit třetího věku Národní centrum distančního vzdělávání Česká andragogická společnost Národní vzdělávací fond

Vedle toho působí řada komerčních vzdělávacích zařízení. Díky kulturní a historické tradici země také existuje velký počet kulturní zařízení, která rovněž poskytují další vzdělávání. Relativně dobrý přehled o nabídce dalšího vzdělávání v České republice lze získat na následujících webových stránkách: ●

www.edumenu.cz

●

http://najisto.centrum.cz/vzdelavani-a-veda/vzdelavani-dospelych/

Úřad práce České republiky nabízí rekvalifikační kurzy, jejichž cílem je zvýšit atraktivitu nezaměstnaných pro trh práce. Náplň kurzů vychází z dosavadní kvalifikace účastníků a také z toho, o které profese je momentálně větší zájem na trhu práce. Kurzy se organizují a realizují ve spolupráci se školami a jinými vzdělávacími institucemi. Nabídka a rozsah vzdělávání dospělých v České republice se nachází pod průměrem EU. Lidé, kteří už mají vyšší vzdělání a zaujímají v sociální hierarchii vyšší postavení, jsou výrazně více zainteresováni na dalším vzdělávání. Méně kvalifikované osoby se ve srovnání s nimi zajímají o vzdělávání méně nebo vůbec, ačkoli by právě lepší vzdělání zvýšilo jejich šance na uplatnění na trhu práce. Zdroj: Guide Weiterbildung, 2009

31

Cizí jazyky jako osobní kapitál V Evropě, která se stále více integruje, patří právě znalost cizích jazyků k nejdůležitějším klíčovým kvalifikacím. Přeshraniční výměna, ať již hospodářská, kulturní nebo personální, se v příhraničních regionech stala běžným jevem. Obyvatelé rakousko-českých příhraničních regionů získávají něco navíc, pokud ovládají jazyk sousední země. K nastolení důvěry, a tím i vytvoření základu pro přátelství nebo další spolupráci přitom často stačí jenom několik českých nebo německých slov. „Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem“, říká české přísloví.

Regionální nabídky přeshraničního dalšího vzdělávání Zvlášť je třeba vyzvednout jazykové projekty Dolnorakouské zemské akademie. Od září 2003 probíhá také v Dolním Rakousku úspěšná akce Dolnorakouská jazyková ofenzíva, která nabízí dolnorakouským dětem, mládeži, ale i dospělým mnoho příležitostí k tomu, aby se naučili jazyky svých sousedů. Dolnorakouská jazyková ofenzíva podporuje osvojování sousedních jazyků češtiny, slovenštiny nebo maďarštiny už od dětství. Seznamování začíná už v mateřských školkách, ve kterých se setkávají malé děti z obou zemí a činí tak první krůčky v cizím jazyce. V oblasti školství je nabídka výuky jazyků pestrá – sahá od nepovinných cvičení přes volitelné předměty až po maturitní zkoušku. Navíc existuje i speciální program pro dospělé. Mnoho škol z projektového regionu je už mnoho let otevřeno také žákům a žákyním ze sousední země. Jedná se například o HLT Retz, HAK Retz a HAK Gmünd. Dalším příkladem z praxe je přeshraniční mateřská škola Mitterretzbach, v níž o děti z oblasti Retz a Znojmo pečují vychovatelky hovořící oběma jazyky.

32

Hospodářství v projektovém regionu Srovnání hospodářských podmínek Srovnání rakouských a českých příhraničních regionů ukazuje, že v samotném Jihomoravském kraji, který je přibližně stejně velký jako Waldviertel a Weinviertel, sídlí podstatně více středně velkých podniků (v roce 2010 přibližně 8.100) než v regionech Waldviertel a Weinviertel dohromady (v r. 2009 asi 4.700). Jihomoravský kraj patří mezi české kraje s největším ekonomickým potenciálem. Desetina veškerého českého hrubého domácího produktu se vytváří na jižní Moravě. Pro ekonomiku regionů Waldviertel a Weinviertel jsou charakteristické „starousedlé“ podniky. Více než tři čtvrtiny (77 %) podniků totiž působí na trhu více než deset let, 47 % dokonce více než 20 let. Pětina podniků v regionech Waldviertel a Weinviertel, především velké podniky v oblasti gastronomie a hotelnictví, zaměstnávají české občany. Z toho je asi 65 % zaměstnáno jako kvalifikované pracovní síly a asi 29 % pracuje v pomocných profesích. Více než 10 % podniků zaměstnává české pracovníky s maturitou, resp. s vysokoškolským vzděláním. Ekonomická odvětví jsou v příhraničním regionu rozložena odlišně. Na rakouské straně zaujímá první místo s výrazným náskokem obchod. V České republice představovaly v roce 2010 většinu středních podniků výrobní závody, za nimiž následovaly s těsným odstupem obchod a jiné služby (mimo obchodu a cestovního ruchu). Zdroj: Institut pro výzkum malých a středních podniků KMU Forschung Austria

Příležitosti a tendence Pokud podniky v příhraničním regionu chtějí obstát v mezinárodní konkurenci, musí se specializovat na několik klíčových odvětví, jako jsou například obnovitelné energie, dřevo, cestovní ruch, rekreace a zdraví. Velmi tím přispívají k udržitelnému rozvoji hospodářství a společnosti. V uplynulých letech se například několik podniků v dolnorakouském příhraničním regionu úspěšně soustředilo na podnikání v oblasti obnovitelných energií, kde vyvíjejí nové technologie a produkty, jejichž prostřednictvím lze vyrábět energii z obnovitelných zdrojů přímo na místě. To má pozitivní vliv na regionální hospodářství a společnost: ●

pracovní místa v regionu

●

tvorba přidané hodnoty v regionu

●

menší podíl dovozu a přepravy jiných nosičů energie

●

vyšší bezpečnost zásobování elektrickou energií Zdroj: Haas, Biermayr, Kranzl: Technologien zur Nutzung Erneuerbarer Energieträger wirtschaftliche Bedeutung für Österreich, Wien (Technologie pro využívání obnovitelných nosičů energie – hospodářský význam pro Rakousko); Vídeň, leden 2006

33

Brzdy a bariéry Výše uvedená iniciativa a další podobné aktivity jsou sice dobré, ale samy o sobě nestačí k trvalému oživení hospodářství v regionu. K tomu ještě chybí, aby byla splněna podmínka „kritického množství“ podniků. Vzestupný trend může mít trvalý charakter pouze tehdy, když v regionu funguje dostatečný počet kvalitních podniků. Slabými stránkami proto jsou: ●

příliš málo kvalitních podniků

●

příliš málo vlastního kapitálu v podnicích

●

nízká kvalita pracovních míst

●

žádná nebo nedostatečná kooperace se sousedními regiony.

Hospodářství v Rakousku Celkový HDP 2011 činil v Rakousku kolem 301 mld. euro (+5,0%). V roce 2011 dosáhlo Rakousko hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele ve výši 35.700 euro, což byla pátá nejvyšší hodnota HDP na obyvatele v EU. Hrubý domácí produkt (HDP) je ukazatelem výkonnosti ekonomiky země. Zjednodušeně řečeno je to souhrn hodnot všech produktů a výkonů vyrobených resp. realizovaných v zemi během jednoho roku, vyjádřený v eurech. Ukazatel „hrubý regionální produkt na jednoho obyvatele“ umožňuje vzájemné porovnání hospodářské síly různých regionů. Ekonomická stabilita Rakouska se projevuje v konstantně vysoké a dosud ještě stoupající zaměstnanosti. Nízká míra nezaměstnanosti řadí Rakousko na jedno z prvních míst nejen ve srovnání s ostatními státy EU, ale i v celosvětovém měřítku (nezaměstnanost v září 2012: 5,9 %, podle propočtu EU: 3,7 %). Ekonomika je v Rakousku stejně jako v České republice rozdělena zhruba do tří sektorů: ●

Primární sektor zahrnuje ekonomická odvětví, v nichž dochází k přeměně přírodních zdrojů do základních produktů/surovin, tedy zemědělství a hornictví.

●

Sekundární sektor představuje ekonomická odvětví, v nichž dochází ke zpracování surovin a produkci hmotných statků, tedy průmysl a výrobu.

●

Terciární sektor, který se také nazývá sektor služeb, zahrnuje vedle obchodu a podniků poskytujících služby také veřejnou správu.

34

Následující tabulka zachycuje podíl jednotlivých hospodářských sektorů na hrubém domácím produktu Rakouska a podíl zaměstnanců v těchto sektorech. HDP

Zaměstnanci

Primární sektor (zemědělství a lesnictví, rybářství)

2%

1%

Sekundární sektor (zpracování surovin, výroba zboží, energetický průmysl a vodohospodářství, stavebnictví)

33 %

27 %

Terciární sektor (poskytování služeb)

65 %

68 %

Procentuální hodnoty jsou zaokrouhlené Zdroje: Statistik Austria, Wirtschaftskammer Österreich Z těchto čísel není obtížné zjistit, že velká část tvorby hodnot v Rakousku připadá na sektor poskytování služeb. Přitom ještě v nedávné minulosti patřilo první místo sektoru průmyslu a výroby. Proces přesunu tvorby velké části hodnot ze sekundárního do terciárního sektoru se nazývá strukturální změna. Hovoříme také o postindustriálním prostředí. Seřadíme-li rakouské podniky podle odvětví, pak většina z nich působí v následujících sektorech: 1

obchod

2

poskytování služeb v rámci výkonu svobodných povolání

3

ubytování a gastronomie

4

stavebnictví

5

výroba zboží

6

nemovitosti a bydlení

7

informace a komunikace

8

doprava

9

jiné ekonomické služby

10 finančnictví a pojišťovnictví. Zdroj: Statistik Austria

Export Rakouský zahraniční obchod představuje nejdůležitější faktor domácí ekonomiky a významnou složku hospodářského růstu. Podíl exportu na HDP činí v Rakousku kolem 58 % a přibližně 40.000 rakouských podniků jsou vývozci. To znamená, že domácí podniky vytvářejí hodnoty z velké části díky zahraničnímu obchodu. (Zdroj: Wirtschaftskammer Österreich)

35

Od poloviny roku 2011 už míra exportu z Rakouska dále neroste, avšak zůstává víceméně na stejné úrovni. Příčinou je slabá poptávka v odběratelských zemích, která má svůj původ v hospodářské krizi. Obchod (export a import) s Českou republikou má pro Rakousko velký význam. Rakousko sem vyvezlo v roce 2011 zboží v hodnotě 4.763.253.874 euro a dovezlo zboží v hodnotě 4.879.005.163 euro. Česká republika je tak pro Rakousko nejdůležitější obchodní partner ze všech zemí EU (27 včetně Rakouska) a šestý nejdůležitější ve světovém měřítku. (Zdroj: AUSSENWIRTSCHAFT AUSTRIA, Internationale Marktanalysen, Österreichs Außenhandel 2011 nach Regionen – Analýzy zahraničního trhu, rakouský zahraniční obchod v roce 2011 podle regionů)

Dolní Rakousko V roce 2009 se v Dolním Rakousku nacházelo téměř 13.000 podniků o velikosti od 5 do 249 zaměstnanců (=malé střední podniky, MSP), z toho asi 4.700 v regionech Waldviertel a Weinviertel. Je to více než čtvrtina všech podniků v projektovém regionu. V těchto podnicích pracovalo přes 77.000 zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Tržby (netto) dosáhly přibližně 12,1 mld. euro Zdroj: KMU Forschung Austria V září 2012 ohlásilo Dolní Rakousko rekordní výsledek na trhu práce. Počet zaměstnaných překročil poprvé za období druhé republiky hranici 600.000 osob. Počet zaměstnaných vzrostl zejména v oblasti výzkumu a vývoje: ●

o 16 % v oblasti farmacie,

●

o 14 % v oblasti informatiky a

●

o 11 % v oblasti komunikačních technologií.

Zdroj: www.noe.gv.at V posledních 30 letech došlo v regionální ekonomice Dolního Rakouska k velkým změnám. Stejně jako v celém Rakousku se ve všech regionech značně snížil počet pracovních míst v zemědělství a lesnictví. Ve většině regionů ubylo pracovních míst v průmyslu a malovýrobě. Narůst pracovních míst byl zaznamenán jen v odvětvích služeb. Dolní Rakousko

Waldviertel

Weinviertel

Primární sektor (zemědělství a lesnictví, rybářství)

3%

5%

7%

Sekundární sektor (zpracování surovin, výroba zboží, energetický průmysl a vodohospodářství, stavebnictví)

32 %

29 %

26 %

Terciární sektor (poskytování služeb)

66 %

66 %

67 %

Hrubá tvorba hodnot podle sektorů, údaje za rok 2009, zaokrouhleno Zdroj: Statistik Austria

36

Tento trend byl patrný také ve vývoji příhraničních oblastí. Zrušená místa v sektoru zemědělství a lesnictví a rovněž ve výrobním sektoru se však nepodařilo nahradit nově vytvořenými místy v oblasti služeb.

Podíl podniků v tržně orientované ekonomice v Dolním Rakousku v % podle odvětví, 2009 Zdroj: KMU Forschung Austria Český překlad legendy: výroba - stavebnictví - obchod - ubytování a gastronomie - ostatní služby W3 – Wald-& Weinviertel – jižní Dolní Rakousko – celé Dolní Rakousko

Waldviertel

Weinviertel

Primární sektor (zemědělství a lesnictví, rybářství)

17 %

19 %

Sekundární sektor (zpracování surovin, výroba zboží, energetický průmysl a vodohospodářství, stavebnictví)

23 %

19 %

Terciární sektor (poskytování služeb)

59 %

63 %

Podíl výdělečně činných osob v místě výkonu práce podle sektorů, údaje za rok 2009, zaokrouhleno Zdroj: Statistik Austria Výraz „výdělečně činné osoby v místě výkonu práce“ znamená, že výdělečně činné osoby pracují v určitém regionu (v tomto případě v regionech Waldviertel a Weinviertel), jejich bydliště se však může nacházet jak v regionu, tak i jinde (např. ve Vídni).

37

Export Česká republika je třetím nejdůležitějším exportním trhem Dolního Rakouska. První místo zaujímá Německo a druhé místo Itálie. K nejdůležitějším exportním položkám patří ●

elektrické stroje

●

zařízení a elektrotechnické zboží a

●

mechanické přístroje.

Česká republika se v roce 2011 současně stala třetím největším zahraničním trhem pro dolnorakouský cestovní ruch. V roce 2000 přenocovalo v Dolním Rakousku 30.408 českých návštěvníků, v roce 2011 to už bylo 86.617 osob. To odpovídá nárůstu o 140 %. Jen od roku 2010 do roku 2011 přenocovalo v zemi o 11 % více českých turistů. Důležitost hospodářských vztahů mezi Dolním Rakouskem a Českou republikou dokládá mimo jiné i skutečnost, že v zemi severních sousedů už má provozovny kolem 150 dolnorakouských podniků.

Waldviertel – řemeslná výroba, dřevo a žula Většina zaměstnanců se zabývá výrobou hmotných statků, na druhém místě následuje obchod. Velký podíl připadá na stavebnictví. Významnými výrobci jsou dřevozpracující podniky a průmyslová výroba v oboru jemné mechaniky. Severní Waldviertel se proslavil sklářskou výrobou, která zde má několikasetletou tradici. Textilní průmysl, který dříve zaměstnával velké množství lidí, přesunul své závody do zemí s levnější pracovní silou. Známou značkou je Waldviertler Granit – žula, která se těží na řadě míst regionu Waldviertel. Také v regionu Waldviertel stoupá počet zaměstnanců v sektoru služeb, kde hraje nejdůležitější roli tzv. „měkký“ cestovní ruch. Mnoho lidí dojíždí v současné době za prací do větších měst, jako jsou St. Pölten, Krems, Linz a Wien. Cílem rozvojových institucí regionu Waldviertel je vytvoření pracovních míst, která by omezila vysidlování a dojíždění za prací. Zdroj: www.rm-waldviertel.at

Weinviertel – víno, zemědělství a ropa Vinařství a zemědělská výroba jsou nejen přítomny v názvu regionu Weinviertel, ale dobře charakterizují také jeho ekonomickou situaci. Díky suchému a teplému klimatu Panonské nížiny a úrodným sprašovým půdám se v regionu Weinviertel daří zejména vinařství. Region Weinviertel je se svými přibližně 15.800 hektary největší vinařskou oblastí v Rakousku. K nejznámějším vinařským lokalitám patří obce Retz, Falkenstein, Poysdorf, dále Matzenská vrchovina, Wolkersdorfská plošina, Hagenbrunn a Bisamberg. Dalšími důležitými odvětvími jsou potravinářský průmysl, průmysl stavebních hmot a chemický průmysl. V okolí obcí Neusiedl an der Zaya, Zistersdorf, Matzen, Auersthal a Prottes se nacházejí

38

ložiska ropy a zemního plynu. Pro cestovní ruch má oblast význam jako výletní destinace, protože leží nedaleko Vídně. Malé podniky dominují. Pro regiony Waldviertel a Weinviertel jsou charakteristické podniky s méně než 5 zaměstnanci. Do této kategorie spadaly v roce 2009 téměř tři čtvrtiny všech zdejších firem. U 37 % se dokonce jednalo o individuální podnikatele. Zdroj: KMU Forschung Austria

39

Hospodářství v České republice Z bývalých komunistických zemí měla Česká republika (hned po Slovinsku) nejstabilnější a nejzdravější ekonomiku. Vstup České republiky do EU měl na zemi velmi pozitivní hospodářské dopady. Země získala lepší přístup k zahraničním investicím. Prostředky ze strukturálních fondů EU pro regionální rozvoj přinesly pozitivní podněty. Technicky vzdělaní lidé mohli – s určitými výjimkami, které zahrnovaly také Rakousko, – pracovat v jiných státech EU. Tím se podařilo překonat ekonomické bariéry, což všeobecně posílilo výkonnost české ekonomiky. Dnes patří Česká republika k průmyslově nejvyspělejším průmyslovým zemím ve střední a východní Evropě. Nejdůležitějšími průmyslovými odvětvími jsou ●

hutnický průmysl

●

strojírenství

●

výroba motorových vozidel

●

elektronika

●

chemický průmysl

●

potravinářský průmysl a výroba nápojů

●

sklářský průmysl

●

farmaceutický průmysl

●

textilní a papírenský průmysl.

Největší podíl na HDP má sektor služeb, na který připadá 55 %. Průmyslový sektor vytváří dohromady 41 % hrubého národního produktu (HDP). Zemědělství přispívá k tvorbě HDP 5 %, jeho podíl je tedy velmi malý. Konjunkturální zotavení ekonomiky, které v České republice začalo v roce 2010, v druhé polovině roku 2011 opět zesláblo. Po růstu, který v roce 2010 činil 2,3 procenta, se v roce 2011 podařilo i přes stabilní vzestup českého zahraničního obchodu dosáhnout HDP nárůstu ve výši pouze 1,7 procent. K nejdůležitějším obchodním partnerům České republiky patří vedle Německa (31,9 %) také Slovensko, Polsko, Francie, Rakousko, Itálie, Nizozemí, Rusko, Velká Británie, Čína a Spojené státy americké. Asi 70 % celkového exportu zajišťují dceřiné společnosti zahraničních firem. České hospodářství je relativně silně orientované na průmysl a v jeho rámci hlavně automobilový průmysl. Ochrana životního prostředí, zejména pak energetické otázky, se v České republice těší zvlášť velké pozornosti. Většina politiků a obyvatelstva však přesto zaujímá vstřícný postoj k dalšímu budování atomové energetiky. Česká republika se během následujících let bude snažit o rozšíření své jaderné elektrárny v Temelíně o další dva reaktory. Jak v Jihomoravském kraji, tak i v Jihočeském kraji a kraji Vysočina jsou pracovní síly koncentrovány především v oblasti služeb a průmyslu. Počet osob zaměstnaných v sektoru služeb trvale stoupá, zatímco počet pracovníků v průmyslu pomalu, ale trvale klesá. V primárním sektoru je ve všech třech regionech zaměstnán nejmenší počet osob.

40

Jihomoravský kraj

Jihočeský kraj

Vysočina

2,6 %

5,3 %

9,1 %

Průmysl a stavebnictví 37,2 %

31,2 %

43,9 %

Služby

53,3 %

47,0 %

Lesnictví a zemědělství

59,9 %

Rozložení pracovních sil podle sektorů 2009

Jihomoravský kraj – strojírenství a zemědělství Na jižní Moravě je nejdůležitějším hospodářským odvětvím a současně největším zdrojem pracovních míst strojírenství. Nejvýznamnější výrobní závody se nacházejí v Brně (turbíny, traktory), Blansku, Kuřimi, Boskovicích a Břeclavi. V tomto regionu má také velkou tradici elektrotechnický průmysl. Mnoho pracovních míst tradičně nabízí potravinářský průmysl. Především na jihu a východě jižní Moravy jsou koncentrována taková odvětví jako masný průmysl, cukrovarnictví a výroba piva. Jižní Morava se vyznačuje nejmírnějším klimatem v České republice. Proto se zde koncentruje zemědělská výroba a vinařství, které nabízejí řadu pracovních míst. Znojemské okurky V roce 1868 byla ve Znojmě, centru produkce okurek, založena firma „Löw & Felix“. Herbert Felix, potomek zakladatelské rodiny, se narodil v roce 1908 a vyrostl ve Znojmě. Pracoval v konzervárně svého otce, která exportovala okurky do různých zemí.

Jihočeský kraj – cestovní ruch vytváří pracovní místa V kraji převažuje zpracovatelský průmysl – výroba potravin, nápojů, dopravních prostředků, strojů, textilu a oděvů. Průmyslová centra se nacházejí především v oblasti kolem Českých Budějovic a okresech Tábor a Strakonice. Jižní Čechy se v posledních letech stávají stále významnější turistickou a rekreační oblastí. Cestovní ruch se v posledních letech podílel největší měrou na vzestupu aktivit podniků a vzniku pracovních míst v regionu. Takřka tři čtvrtiny všech podniků jsou podniky s jedním zaměstnancem. Zdroj: www.kraj-jihocesky.cz Koh-i-Noor Hardtmuth a.s. Jedná se o výrobce tužek s celosvětovou působností, který sídlí v Českých Budějovicích. Historie podniku sahá až do 18. století, a podnik je tak jedním z nejstarších výrobců tužek ve světě.

Vysočina Severní část regionu se nachází v centrální části republiky. Prochází jím dálnice D1, což je hlavní dopravní osa země, která spojuje Prahu s Jihlavou a Brnem a pokračuje do Bratislavy. Tato strategická poloha přitahuje do kraje a především do hlavního města regionu Jihlavy mnoho zahraničních investorů. Z výše uvedených průmyslových odvětví je zvlášť třeba vyzvednout strojírenství, kovozpracující průmysl, textilní průmysl, zpracování dřeva a potravinářský průmysl.

41

Přesto patří kraj Vysočina k hospodářsky nejslabším regionům v zemi. Z hlediska koncentrace průmyslu je kraj na předposledním místě. Hrubá mzda zde patří k nejnižším v České republice. Nezaměstnanost je v rámci regionu rozložena velmi nerovnoměrně.

42

Práce a zaměstnanost Odborné a jazykové znalosti jsou žádané Pojem práce Práce je cílená, sociální, plánovitá a vědomá tělesná a duševní činnost. Původně byla práce proces zápasu člověka s přírodou o bezprostřední zajištění existence; díky narůstající sociální diferenciaci a dělbě práce a vzniku směnného a peněžního hospodářství postupně získávala zprostředkovaný charakter. Zdroj: http://wirtschaftslexikon.gabler.de Vzrůstající internacionalizace a globalizace mění ekonomiku a vytváří nové oblasti činnosti a profesní profily. Z toho vyplývá potřeba dobrého porozumění mezi nejrůznějšími lidmi. Kvalifikované pracovní síly s dobrými jazykovými znalostmi mají na mezinárodním pracovním trhu výborné příležitosti k získání zaměstnání. Pro zahraniční zaměstnavatele je rovněž důležitým kritériem schopnost pozitivní a motivující komunikace s lidmi. Patří k tomu i znalosti sociálních a kulturních zvláštností různých zemí. Speciální požadavky na odborné znalosti a kompetence se v různých oborech a zemích liší. V každém případě je velmi žádané kreativní a týmové myšlení. Kromě toho se vždy očekává, že pracovník bude angažovaný a iniciativní. Nestačí už dělat jen to, co se po člověku požaduje. Každý musí být schopen rozpoznat problémy sám a dokázat najít jejich řešení. Kdo je navíc ještě mobilní a ochotný cestovat, má ještě lepší vyhlídky na kariéru a na postup. V současné době jsou vyžadovány především tyto kvalifikace a měkké dovednosti: Zdravotnictví a sociální práce V oblasti zdravotnictví a sociální práce a v oblastech výchovy a vzdělávání je stále poptávka převážně po diplomovaných zdravotních sestrách a ošetřovatelkách, ale také po lékařích, pečovatelské službě pro seniory s odborným vzděláním, pomocnicích v domácnosti, osobách zajišťujících denní péči o děti, učitelích – obecně po pracovnících v oblasti péče, poradenství, ošetřování, výuky. Důležitými kompetencemi jsou v závislosti na oboru působnosti schopnost pracovat se zdravotnickými informačními systémy a znalost managementu kvality, projektového managementu, péče o zdraví a zdravotní prevence. Vedle psychologických znalostí se vyžadují především meziregionální kompetence, dobrá frustrační tolerance, dobré komunikační dovednosti a ochota učit se. Obchod a prodej, hotelnictví a gastronomie, cestovní ruch, volnočasové aktivity a sport V oblastech obchodu a prodeje, hotelnictví a gastronomie, cestovního ruchu, volnočasových aktivit a sportu nabývají na významu e-commerce, podniková ekonomika a znalost oborových IT systémů. K důležitým sociálním kompetencím patří v těchto odvětvích schopnost komunikace, zaměření na služby, flexibilita, odolnost proti stresu, ochota učit se a vynikající znalost angličtiny a jiných jazyků.

43

Elektronika, elektrotechnika, telekomunikace, informační technologie, stroje/motorová vozidla Pro oblasti elektroniky, elektrotechniky, telekomunikací a informačních technologií, strojírenství, kovozpracujícího průmyslu a výroby motorových vozidel jsou podstatné odborné znalosti podnikových systémů, řízení počítačových systémů, podniková ekonomika, energetická zařízení a technologie a management kvality. K nejdůležitějším měkkým dovednostem v této oblasti patří schopnost práce v týmu, znalost cizích jazyků, meziregionální kompetence (práce v mezinárodních týmech) a ochota učit se. Stavebnictví a dřevozpracující průmysl Ve stavebnictví a dřevozpracujícím průmyslu jsou předností odborné znalosti v oblasti sanace staveb, hospodaření s odpady, likvidace odpadů a specifické znalosti informačních technologií. Spolupráci usnadňují schopnost týmové spolupráce, ochota podávat vysoký pracovní výkon a meziregionální kompetence. Administrativa, ekonomika, finančnictví a právo V oblasti administrativy, ekonomiky, finančnictví a práva je pro pracovníky výhodné disponovat speciálními technickými znalostmi, ale i znalostí podnikové ekonomiky, systému SAP a problematiky elektronického podnikání. Z měkkých dovedností se preferuje schopnost týmové práce, ochota podávat vysoký pracovní výkon, jazykové znalosti (zvláště výborná znalost angličtiny) a meziregionální kompetence. Zdroj: AMS NÖ Platforma „JOBTOUR“ poprvé umožnila srovnání profesních profilů v Rakousku, České republice, na Slovensku a v Maďarsku. Jsou zde k dispozici shromážděné informace o vzdělání a kvalifikaci pro různá povolání a důležité informace o výkonu povolání v sousední zemi. Sociální partneři a pracoviště služeb zaměstnanosti v regionu pro tento účel cíleně vybrali 150 povolání, která odpovídají aktuálním potřebám trhu práce v regionu. Zdroj: www.wko.at

Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti je ukazatelem, který rychle reaguje na hospodářský vývoj. V ekonomice vzniká nezaměstnanost, jestliže nabídka pracovních sil na trhu práce aktuálně převyšuje poptávku soukromých podniků a veřejné sféry. Zdroj: http://wirtschaftslexikon.gabler.de

44

Nezaměstnanost v dolnorakouské části projektového území Okres

%

Okres

%

AMS Gänserndorf

6,20

AMS Mistelbach

5,10

AMS Gmünd

8,60

AMS Waidhofen/Thaya

6,60

AMS Hollabrunn

5,90

AMS Zwettl

5,60

AMS Horn

5,50

Míra nezaměstnanosti v roce 2011 ve vybraných okresech v Dolním Rakousku Zdroj: AMS NÖ

Jihomoravský kraj

7,5 %

Jihočeský kraj

5,5 %

Vysočina

6,4 %

Míra nezaměstnanosti v roce 2011 na české části projektového území Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ)

45

Značná část nezaměstnaných má nízkou kvalifikaci Osoby, které jsou registrovány jako nezaměstnaní, mají často spíše nižší úroveň kvalifikace. Nezaměstnanost je nejvyšší mezi osobami se základním nebo učňovským vzděláním. Většinou jim zcela chybí speciální znalosti. Někteří navíc vykazují takzvané „závažné překážky pro umístění“ (chybějící měkké dovednosti, sociální problémy, fyzické nebo psychické postižení apod.). Jednou z takových skupin jsou například ženy (např. v obchodě), které mají vedle chybějící kvalifikace také omezenou možnost mobility a flexibility, protože se musí starat o děti. Většina nezaměstnaných osob spadala v dubnu 2011 do následujících odvětví resp. oblastí činnosti: ●

pomocné profese

●

obchodní profese

●

ekonomičtí referenti

●

úklidová povolání

●

kancelářská povolání

●

skladový personál

●

dopravci a řidiči vozidel

●

číšníci (sezónní nezaměstnanost)

Nezaměstnaností jsou zvlášť postiženy okresy Gmünd a Waidhofen. Zdroj: AMS Pro mladé lidi je vstup do profesního života i nadále obtížný. V Dolním Rakousku byl v dubnu 2011 počet vypsaných učňovských mnohem nižší než počet osob zájemců o učňovská místa (301:859). Mladiství a mladí dospělí také byli v roce 2011 zvlášť silně postiženi nezaměstnaností. Nezaměstnanost mladých lidí v Dolním Rakousku však byla v dubnu 2011 oproti předchozímu roku o 8 % nižší.

Nezaměstnanost v české části projektového území Míra nezaměstnanosti se v Jihočeském kraji v posledních letech snížila díky příznivému hospodářskému vývoji. V září 2012 činila míra nezaměstnanosti 7,01 %, a byla tedy dlouhodobě nižší než národní průměr (stav v září 2012: 8,4%). V Jihomoravském kraji dosáhla míra nezaměstnanosti v září 2012 hodnoty 9,43 % a překročila tak celostátní průměr. Také kraj Vysočina patří k regionům s vysokou nezaměstnaností (stav v září 2012: 8,51 %). Existuje však několik výjimek, např. okres Třebíč, v němž v roce 2011 činila míra nezaměstnanosti 12,64 %. Zdroj: Český statistický úřad Počet volných pracovních míst se v době hospodářské krize v letech 2007-2009 značně snížil. V roce 2010 počet pracovních míst opět stoupl, ale zároveň se zvýšila i míra nezaměstnanosti.

46

Tento vývoj naznačuje, že sice byla vytvořena nová pracovní místa, ale ta vyžadovala kvalifikovanou pracovní sílu. Situace je tedy podobná jako v Dolním Rakousku. Zdroj: Texty VŠP

47

Náš společný pracovní trh Pro zaměstnance 1. května 2011 skončily přechodné lhůty pro členské státy EU Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Polsko, Českou republiku, Slovensko, Slovinsko a Maďarsko. Pracovní síly z těchto zemí mají od uvedeného data volnost pohybu a mohou přijmout a vykonávat jakékoli zaměstnání za stejných podmínek jako rakouští státní občané. Mají nárok na stejný hrubý výdělek jako rakouští zaměstnanci na základě platných kolektivních smluv a ujednání o minimální mzdě. Musí se samozřejmě přihlásit k platbám sociálního pojištění. Začlenění českých zaměstnanců v Rakousku funguje v zásadě dobře. Pracovníci mají velký zájem o práci. Často jim však chybějí znalosti němčiny. Čeští pracovníci však oproti očekávání nejsou zdaleka tak mobilní a ochotní cestovat. Mzdy v Rakousku jsou sice výrazně vyšší, ale reálně se snižují kvůli cestovním nákladům a případně nákladům na přestěhování a bydlení. Nejobvyklejším pracovním poměrem je v Rakousku stejně jako v České republice klasický zaměstnanecký poměr s pevným platem podle kolektivní smlouvy. Pracovníci také bývají stále častěji zaměstnáváni na základě provize. Týká se to především oblasti obchodu a prodeje. Jihomoravský kraj

23.253,- Kč (asi 945 euro)

Jihomoravský kraj

21.682,- Kč (asi 881 euro

Vysočina

21.629,- Kč (asi 879 euro

Průměrný měsíční hrubý příjem osob nesamostatně výdělečně činných v České republice, stav k 30.06.2012, přepočet podle kurzu pro říjen 2012 (1 euro = 24,60 Kč) Zdroj: CSÚ Rakousko

1.902 euro

Dolní Rakousko

1.850 euro

Okres Horn

1.633 euro

Okres Zwettl

1.711 euro

Okres Waidhofen/Thaya

1.729 euro

Okres Gmünd

1.833 euro

Okres Hollabrunn

1.518 euro

Okres Mistelbach

1.663 euro

Medián hrubého příjmu vybraných rakouských regionů, stav v roce 2010 Zdroj: Dolnorakouská zaměstnanecká komora Medián příjmu označuje výši příjmu, která leží přesně uprostřed všech příjmů. 50% zaměstnanců vydělává více a 50 % méně, než činí uvedená částka.

48

Pro zaměstnavatele Podniky se sídlem v Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku, České republice, na Slovensku, ve Slovinsku a v Maďarsku mohou od 1. května 2011 nabízet služby v Rakousku, aniž by zde musely mít trvalou provozovnu. Volné poskytování služeb zahrnuje také právo podniku provádět výkony prostřednictvím vlastních pracovníků. Při přeshraničním poskytování služeb je nutno dodržovat ustanovení rakouského živnostenského řádu. Informace k tomuto tématu poskytují Spolkové ministerstvo hospodářství, rodiny a mládeže (Bundesministerium für Wirtschaft, Familie und Jugend, BMWFJ) a pracoviště Rakouské hospodářské komory zabývající se zahraničním obchodem. Přeshraniční aktivity na obou stranách dolnorakouské hranice jsou doposud málo intenzivní. S českými podniky zatím například spolupracuje pouze 16 % malých a středních podniků, a to v následujících oblastech:

Typ kooperace, podíl kooperujících podniků (v %) v severní části Dolního Rakouska, možnost více odpovědí Zdroj: KMU-Forschung Austria Český překlad legendy: sousední region je subdodavatel/dodavatel 71 % společná realizace zakázek 32 % marketing, získávání zákazníků 27 % vývoj produktů 9 % (další) vzdělávání 6 % technologie 5 % inovace, výzkum 4 % Mnoho rakouských podniků si po změně režimu v roce 1989 založilo v České republice pobočky. Většina těchto dceřiných společností však nezahájila aktivní činnost. Příčinou byla například obava z hospodářské nestability, právní nejistota nebo jazyková bariéra.

49

V příhraničním regionu se však nachází řada rakouských podniků, které už řadu let úspěšně působí na českém hospodářském trhu: ●

Egston Eggenburg/Znojmo, Jemnice

●

Schmircher Kleinriedenthal/Znojmo

●

Sonnentor Sprögnitz/Čejkovice/Hodonín

●

Eaton Gmünd/Praha

●

ELK Schrems/Planá nad Lužnicí

●

Pollmann Karlstein/Jindřichův Hradec.

Eaton zaměstnává ve svých závodech v Praze, Suchdolu nad Lužnicí, Pohořelicích a Chomutově kolem 1.700 pracovníků. Zahraničními zákazníky firmy Eaton jsou mimo jiné VW Group, Volvo, E.ON, HP, IBM a České dráhy. V lednu 2012 otevřel Eaton společně se svými partnery – agenturou CzechInvest a Českým vysokým učením technickým Praha (ČVUT) – nové mezinárodní inovační centrum. Nové zařízení ve Vědeckém a technologickém parku v Roztokách u Prahy je pro firmu Eaton první institucí svého druhu v Evropě a pátou v celosvětovém měřítku. Další se nacházejí ve Spojených státech, Indii a Číně. Rakouskou ekonomiku zastupuje v české republice obchodní oddělení rakouského velvyslanectví v Praze (Centrum zahraničního obchodu / AußenwirtschaftsCenter) a marketingová kancelář v Brně. Rakouské Centrum zahraničního obchodu v Praze nabízí seznam provozoven rakouských firem (poslední verze 2012). Seznam obsahuje přes 700 provozoven rakouských podniků a jointventures. Tento přehled usnadňuje propojení a jeho úkolem je podpořit navazování kontaktů českých a zahraničních firem s rakouskými partnery. Největšími překážkami toho, aby podniky obou zemí investovaly v sousední zemi, jsou ●

jazykové bariéry

●

nedostatek kvalifikovaných pracovníků

●

nedostatečná znalost sousedního trhu

●

nejistota v oblasti právního řádu

České podniky kromě toho mají obavy z vyšších nákladů, které jsou dány vyšší úrovní mezd v Rakousku. Podporu a informace pro české firmy, které jsou ochotné investovat, poskytuje rakouská vládní agentura pro podporu investic (Austrian Business Agency). Zdroj: www.wko.at

50

Výzvy Atraktivita pracovních míst Znalosti a schopnosti pracovníků významně posilují konkurenceschopnost firem. V národní ekonomice a podnikové ekonomice se pro ně také vžilo označení „lidský kapitál“. Pojem lidský kapitál se už dnes příliš nepoužívá, protože ho lidé vnímají jako dehonestující. V roce 2004 byl zvolen za „nevhodné slovo roku”. Patří sem například: ● ● ● ● ● ● ● ●

znalosti a zkušenosti pracovníků mimopodnikové propojení pracovníků (např. zaměstnanci v terénu) investice do školení a dalšího vzdělávání pracovníků investice do rozvoje motivace pracovníků pracovní podmínky a organizace práce vazby mezi zaměstnanci styl vedení

Poptávka po pracovních silách se obecně liší v závislosti na odvětví, dislokaci a velikosti podniku. V některých odvětvích ve sledovaných regionech Dolního Rakouska a České republiky však již nyní panuje velký nedostatek pracovních sil. Firmy, které chtějí získat pracovníky, se pak mohou pokusit o zvýšení atraktivity kvalifikovaných pracovních míst. K tomu, aby se atraktivita regionu pro (potenciální) zaměstnance zvýšila, je však zapotřebí určitého minimálního počtu firem. Například již ve školách lze realizovat první akce, které umožní vzájemné poznávání mezi žáky (potenciálními zaměstnanci) a firmami a ukáží zajímavé pracovní příležitosti v regionu. Podniky by se obecně měly navenek více prezentovat jako potenciální zaměstnavatelé. Opatření je třeba zacílit na podporu komunikace těchto firem s veřejností. Zdroj: KMU Forschung Austria Hospodářské fórum Waldviertel pořádá od roku 2011 jednou ročně veletrh pracovních příležitostí („Waldviertler Jobmesse“), kde se firmy regionu Waldviertel mohou prezentovat jako zaměstnavatelé. Veletrh má velmi dobrou návštěvnost a je výbornou příležitostí k navázání prvních osobních kontaktů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.

51