Editorial. Vážení a milí čtenáři, členové Czech Institute of Directors, naši partneři a příznivci,

Obsah Náš rozhovor

Editorial 2

■ Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel společnosti ČEZ: „Jet na plný plyn“

Odborné téma

6

■ CG ve firmách vlastněných státem a územními celky ■ Luboš Řežábek: Potřeba zákona – výraz nevůle politiků, či jejich neschopnosti ■ David Ondráčka: Malý krůček místo potřebného skoku ■ Monika Zahálková: Kde si návrh zákona protiřečí

Anketa

10

■ Nová vládní iniciativa z pohledu firem

Ze zahraničí

12

■ Corporate Governance Watch 2012 ■ Ocenění Corporate Governance Asia

Okénko našich partnerů

13

■ Česká bankovní asociace se představuje ■ Ambruz & Dark / Deloitte Legal: Zákon roku a Paskvil roku 2011

Okénko CIIA

16

■ Assurance mapping

Slovo má…

17

■ Karolína Topolová, generální ředitelka AAA Auto

Životní styl

21

■ Zdravý životní styl je když… ■ „Nejtěžší je se odhodlat,“ říká Mgr. Olga Šípková ■ „Zdaleka nejde jenom o kalorie,“ tvrdí Ing. Petr Havlíček

Auta

26

■ Přišel jsem o body. Co mám dělat?

Zajímavosti

27

■ Byznys lety (nejen) po Evropě

Střípky z CIoD

28

Vážení a milí čtenáři, členové Czech Institute of Directors, naši partneři a příznivci, půlrok utekl jako voda a na vašem stole přistálo další vydání časopisu Corporate Journal. Podaří se mu opět vás zaujmout? Přitáhne vaši pozornost hlavní téma čísla, kterým je nová vládní iniciativa, ze které by se měl zrodit zákon obsahující ustanovení o výběru odborníků do funkcí ředitelů a členů dozorčích rad státních podniků a členů obchodních společností s majetkovou účastí státu a územních samosprávných celků? Pravda, název je to poněkud dlouhý a šroubovitý, ale obsah a cíl zákona je nad slunce jasný: POUZE a JEN odborníci do správních orgánů podniků, které zcela či částečně patří státu či obcím. Konec politickým hrátkám a trafikám za výsluhy! Stát musí být dobrým hospodářem a pečlivě dbát na řádné hospodaření se svým majetkem. Z televize se na nás hrnou čísla v řádu miliard, které ve státním rozpočtu chybí, finanční krize se nezdá být na ústupu. Zákon tedy přichází ve správnou chvíli, bude ale postačující k nápravě? Odpověď na položenou otázku se snaží najít tři respondenti – autoři názorů zveřejněných v rubrice Odborné téma. Zákon vítají, i když v jeho verzích, které byly aktuální začátkem podzimu, chybí řada ustanovení, která by byla

jednoznačnější jak co do definování odbornosti lidí, kteří se mají ujmout role ochránce státního majetku, tak způsobu jejich odměňování, jenž by měl být těsně navázaný na dosažené výsledky firmy. Leccos se ještě časem, v průběhu projednávání paragrafů příslušných ustanovení, může v dobré obrátit. Konečná verze zákona se může razantněji opřít o zahraniční zkušenosti, kde politikům je zakázáno působit v dozorčích radách státem ovládaných firem. Ale i kdyby se to všechno, v co Luboš Řežábek, David Ondráčka a Monika Zahálková doufají ve svých příspěvcích, naplnilo, zákon zůstane vždycky jen zákonem napsaném na papíru. Jakkoliv chytří lidé ho připravují a schvalují, ti podobně chytří nalézají skulinky, jak zákon obcházet. Chci tím říci, že nestačí: „co je psáno, to je dáno“. Rozhodující je lidský přístup, skutečná morální bezúhonnost a bezúplatnost lidí, kteří ke své práci ve správních orgánech státem či samostatnými územními celky vlastněných firem přistupují tak, jako by se jednalo o jejich vlastní firmu. To není snadno dosažitelná vize. Dokážeme se jí (se zákonem, anebo bez něho) přiblížit? Číslo obsahuje tři rozhovory, které vás mohou zaujmout, byť je každý z jiného ranku: Daniel Beneš, nejvyšší šéf ČEZu, si s námi povídal o práci, o osobním životě a o tom, že na přátelství v těch nejvyšších sférách není místo. Elegantní Karolína Topolová, nová generální ředitelka AAA Auto, nás nabila vlastní energií a drivem, který z ní doslova srší. A do třetice jsme se s Olgou Šípkovou zamýšleli nad tím, jak mají vysoce postavení manažeři skloubit svoji práci s pohybem. Zdravému životnímu stylu se snaží přijít na kloub i další články, například o tom, že „Nejde jen o kalorie“, jak tvrdí poradce pro zdravou výživu Petr Havlíček. Snad si z naší nabídky vyberete! Hezké dny vám přeje

Monika Zahálková výkonná ředitelka Czech Institute of Directors

Ročník 2, číslo 2/2012 (listopad 2012) ■ Časopis Corporate Journal vydává dvakrát ročně Czech Institute of Directors. Jeho součástí je elektronický newslettre Corporate Journal News, který vychází čtvrtletně. ■ Corporate Journal je registrován na Ministerstvu kultury ČR s evidenčním číslem MK ČR E 20324. ■ Redakční rada: Ing. Monika Zahálková, Ing. Šimon Mastný, MBA, Ing. Irena Šatavová ■ Šéfredaktorka: Ing. Irena Šatavová ■ Kontakt: Czech Institute of Directors, Na Ořechovce 55, 162 00 Praha 6 ■ [email protected] ■ www.ciod.cz ■ Texty a jejich části smějí být přetištěny pouze se souhlasem vydavatele.

1

ROZHOVOR

Rozhovor s Ing. Danielem Benešem, MBA, předsedou představenstva a generálním ředitelem společnosti ČEZ

Jet na plný plyn! Zajímavý chlapík! Jestli vám na první pohled připadne jako mnoho jiných mladých manažerů, druhý pohled (přesněji řečeno rozhovor s ním) váš názor podstatně poopraví. Nabitý energií. V očích pohotovost, rozhodnost a to něco navíc, co váš pohled přitáhne. Hovor má spád, Daniel Beneš je vnímavý a přirozeně sebejistý, přitom naslouchá... 15. září 2012 uplynul přesně rok, kdy jste stanul v čele představenstva nejvýznamnějšího energetického seskupení v regionu střední a východní Evropy – Skupiny ČEZ. Pojďme bilancovat: jaké plusy a mínusy vám přinesl? Otázkou je, zdali rok v životě generálního ředitele je doba dlouhá, nebo krátká. Určitě dlouhá z pohledu zlých jazyků, kteří při mém nástupu do funkce tvrdily, že se jara nedožiju. Avšak když chcete ve společnosti něco zásadního udělat, pak je rok dobou nesmírně krátkou. Já se nezaměřuji na věci v horizontu dvanácti měsíců, to by u firmy typu ČEZ nemělo smysl. Ve své hlavě pracuji s mandátem do roku 2017, který mi dala dozorčí rada. Přesto zkuste svůj první rok ve funkci generálního roku zhodnotit. Pro mě to byl zároveň osmý rok, kdy pracuji ve společnosti ČEZ. Posledních pět let jsem byl výkonným ředitelem, takže ta funkce

2

generálního ředitele – i když je trochu jiná – je té mé předchozí dost blízká, a tak mohu porovnávat. Z tohoto srovnání mi vyplývá, že šlo o nejtěžší rok za celou dobu, kdy jsem tady. Proč? Museli jsme řešit dost složitých věcí. Krize není jednoduchá pro nikoho. Stejně tak není jednoduchý tendr na dostavbu třetího a čtvrtého bloku JE Temelín. Ani jednání s uhelnými společnostmi nebylo snadné, podobně jako jednání s Evropskou komisí… Starostí to bylo víc než dost. Rozhodně jsme se nenudili!

Výkon do Guinessovy knihy rekordů A slavit jste stačili? Na letošek přece připadly dvacetiny ČEZu, který byl založen Fondem národního majetku 6. května 1992. Chvilku to vypadalo, že žádná oslava nebude. Ale nakonec jsem si řekl, že přece není možné neu-

„Firma ČEZ je dobře postavená a pracují v ní profesionálové. Kdo ji zná a chvíli v ní pracoval, musí na ni být hrdý,“ říká Daniel Beneš.

dělat vůbec nic. Dobře, nebudou to velké oslavy, které stojí peníze, ale sejít bychom se měli. Uspořádali jsme levný interní happening – v naší kavárně u recepce se sešli všichni zaměstnanci centrály, představenstvo ČEZu si obléklo zástěry a obsluhovalo je. Já jsem stál dvě a půl hodiny u kávovaru za barem a připravil jsem 164 café latté. To snad je rekord hodný zápisu do Guinessovy knihy rekordů! O týden později šel vyšší management na pivo. Tedy nic velkého ani drahého, ale sešli jsme se, zavzpomínali jsme a bylo to fajn. Jaké máte pro jubilanta narozeninové přání? Určitě bych ČEZu přál, aby v dlouhodobém horizontu byl minimálně stejně úspěšnou firmou, jakou je dnes. Aby se jí dařilo, aby byli spokojení jak akcionáři, tak občané a naši odběratelé, stejně jako zaměstnanci. Ono to vypadá, že to je automatická věc, ale kolik bylo úspěšných firem, které dneska už neexistují?

Sedm předností ČEZ je ale v současné době „na vrcholu“. Dokázal byste přednosti firmy vyjádřit v několika bodech? Dokázal a bude jich sedm: 1. Předně jsme česká firma, na kterou mohou být Češi pyšní. Byť ne všichni jsou, ale není důvod se jí nepyšnit. 2. Jsem přesvědčený, že jsme také moderní firma, která spolehlivě dodává elektřinu našim odběratelům a občanům, což vypadá jako samozřejmá věc, ale stojí za ní hodně práce. 3. Naši zaměstnanci mohou být hrdí na to, že pracují v ČEZu – firmě uznávané jak v domácím, tak v zahraničním měřítku. 4. I naši akcionáři musí být spokojení, neboť na vyplacených dividendách získali již více než 80 mld. korun. 5. Totéž platí o státu, kterému jsme do státní pokladny odvedli více než 413 mld. korun. 6. ČEZ má nejrozsáhlejší ekologický program v Evropě, do kterého investoval v 90. letech přibližně 50 mld. korun. 7. A naše Nadace ČEZ patří mezi ty nejštědřejší, ne-

boť rozdělila téměř 1,2 mld. korun. Shrnuto a podtrženo: firma ČEZ je dobře postavená a pracují v ní profesionálové. Kdo ji zná a chvíli v ní pracoval, musí na ni být hrdý. Nezmínil jste zahraniční expanzi firmy… Ta byla součástí naší strategie od roku 2004. Dneska jsme renomovaným hráčem na celoevropském trhu, takže když potkávám kolegy z velkých energetických firem západní Evropy, berou nás jako sobě rovné. .

Pilíře pro nastávající léta

A když se podíváme vpřed, kolik „bodů“ by bylo potřeba, abyste definoval hlavní úkoly společnosti pro následující desetiletí? Ty obsahuje našich pět vytčených priorit. První představuje výstavba třetího a čtvrtého bloku Temelína, stejně jako zvyšování účinnosti současných bloků JE v Dukovanech a Temelíně. Druhou prioritou je vyřešení naší uhelné bilance a vztahů s uhelnými dodavateli,

s čímž souvisí i naše jednání s Evropskou komisí. Priorita třetí – zvyšování efektivity firmy, což je nekončící příběh. Letos jsme spustili velký projekt snižování počtu našich dceřiných společností, který přinese po jeho dokončení v příštím roce značnou úsporu nákladů. Rozvoj regionální energetiky je čtvrtou prioritou, pátou představuje rozvoj obnovitelných zdrojů v zahraničí. To jsou základní pilíře naší práce pro příštích pár let. Pokud jde o dostavbu třetího a čtvrtého bloku JE Temelín, prohlásil jste, že jde celosvětově o jediný tendr, který probíhá podle pravidel zadávání veřejných zakázek. Jak jste to myslel? Zákon o zadávání veřejných zakázek považuji za velmi dobrý zákon, který má zpřísnit podmínky týkající se nákupů ve firmách, a tím zvýšit míru transparentnosti u těchto zakázek. Myslím si, že speciálně u temelínského tendru není vůbec na škodu, že musí být významně transparentní. Že je to první a jedi-

„ČLOVĚK MÁ DOBŘE DĚLAT TO, CO UMÍ, A NEMÁ SE TLAČIT DO VĚCÍ, KTERÝM NEVĚŘÍ, JEN PROTO, ABY NĚČEHO DOSÁHL.“

ný tendr na dodávku jaderné elektrárny v EU, to je shoda náhod, protože v současné době se v unii staví pouze dvě JE, a to ve Finsku a ve Francii. Dostavba Temelína představuje nejbližší budoucnost a my jsme první, na koho zákon o zadávání veřejných zakázek dolehl. A já si myslím, že je to dobře. Vše je nastaveno velmi transparentně a dopředu je známo, jak se celý proces bude chovat: jaká jsou kvalifikační a hodnotící kritéria, jak bude proces probíhat, co musí uchazeč splnit, aby vůbec prošel do hlavní soutěže… Kladete si ambice stát se vzorovým příkladem, který budou ostatní následovat? Hlavně si klademe ambice, aby všichni ocenili, že jsme to udělali správně!

Vsadili jsme na jádro Jaderná energie by v budoucnu měla pokrývat více než polovinu naší spotřeby, zatímco v současnosti je to třetina. Jak by měl podle vás vypadat ten správný energetický mix? To je primárně otázka na Ministerstvo průmyslu a obchodu, které aktualizuje energetickou koncepci státu. Do budoucna by vskutku jaderná energetika měla pokrývat 50 % spotřeby energie, zbytek by měl být generován částečně z uhelných elektráren, částečně z plynových elektráren a částečně z obnovitelných zdrojů. Není lehké do budoucna odhadnout vývoj ceny plynu, vývoj technologií pro obnovitelné zdroje atd., takže nelze vše vsadit na jednu kartu. Potřebujeme diverzifikovat riziko, a proto hovoříme o energetickém mixu.

3

ROZHOVOR podporujeme, neboť v ní do budoucna spatřujeme potenciálně zajímavý trh. Troufnete si odhadnout, kdy nastane doba masové bezemisní dopravy? Můj odhad (ale i já se mohu splést) je, že běžně budou elektromobily jezdit – aby jich bylo několik desítek procent na trhu – až kolem toku 2020. Aby jich bylo více než polovina, to potrvá určitě do roku 2030. Nečekejte, že za deset let budou jezdit jenom elektromobily! Vedle nich tu budou klasická auta s velice nízkými emisemi a hybridy elektromobilů se spalovacími motory.

Role dozorčí rady dle německého modelu „ČEZ je první, na koho zákon o zadávání veřejných zakázek dolehl. Jde o dostavbu JE Temelín a já si myslím, že je to dobře,“ tvrdí bez váhání Daniel Beneš.

Jak se tato státní koncepce promítá do strategických plánů ČEZu? I my pracujeme s podobným mixem. Vsadili jsme na jádro, ale ve svém portfoliu chceme mít také paroplynovou elektrárnu (v Počeradech), stejně jako uhelné elektrárny. U nich jsme přesně rozhodli, které zmodernizujeme, abychom na nich ještě jednu generaci vyráběli elektřinu z uhlí.

Horké léto pro uhelné společnosti Když zmiňujete uhelné elektrárny, letošní léto pro ně bylo opravdu „horké“ – rozhořela se válka mezi Tykačovým Czech Coal a EPH s Petrem Kellnerem. Válka o uhelnou elektrárnu, kterou jste se rozhodli prodat, abyste vyhověli požadavku Evropské komise a vyhnuli se pokutě za bránění konkurenci. V tuto chvíli je to sice otázka aktuální, neboť jsme právě obdrželi nabídky obou stran (rozhovor probíhal začátkem září 2012 – pozn. red.) a čekáme ještě na nabídky další. Jakkoliv zatím nevíme, jak to dopadne, v době vyjití časopisu už bude výsledek známý. Rád bych však řekl, že rozhodnutí prodat některou z uhelných elektráren vycházelo z naší interní strategie. Naše uhelné elektrárny jsme rozdělili na ty, které má smysl modernizovat, což jsou primárně pánevní elektrárny, a pak ty zbývající,

4

kde to smysl nemá. Nešlo tedy o rozhodnutí vynucené Evropskou komisí, ale o strategickou úvahu ČEZ. Druhou věcí je, že jsme jednali s Evropskou komisí a případ jsme uzavřeli vzájemnou dohodou. Rozhodnutí prodat jednu ze čtyř elektráren, které mají alespoň 800 MW (Počerady, Chvaletice, Dětmarovice, Mělník 3 s Tisovou), bylo naším vnitřním opatřením, které ČEZ učinil a Evropská komise je přijala.

Bezemisní doprava v dohlednu Zajímavou perličkou v programu ČEZ je zaměření na elektromobilitu. Testujete elektromobily, elektroskútry, elektrokola, elektroautobus a elektrododávku. Jak to zatím vypadá? Já osobně jsem měl na testování zapůjčený elektromobil střední třídy, značku nebudu uvádět. Bylo pro mě milým překvapením, jak jízda s ním byla příjemná. Jezdil jsem po Praze a auto jelo tiše jako golfový vozík. Vůbec žádný hluk, ale rychlost a zrychlení stejné jako u motorových osobních vozů. Na křižovatce jsem jim klidně ujel, protože elektromobil měl rychlejší odpich. Mně se to auto hrozně líbilo. ČEZ staví pro elektromobily dobíjecí stanice, takže tento segment je pro vás určitě zajímavý. Ano, už jsme otevřeli dvacet dobíjecích stanic a elektromobilitu

Ve společnosti ČEZ, v níž má majetkový podíl stát, je uplatněn tzv. německý model správy a řízení společnosti. Proč? Rozhodli o tom politici, neboť stát chtěl mít vysokou flexibilitu při ovlivňování firem, v nichž má majetkový podíl. Proto akceptoval tzv. německý model pojetí správních orgánů, v němž má velké pravomoci dozorčí rada, která může velice rychle vyměňovat generálního ředitele a zasahovat do řízení firmy. Dozorčí rada se v ČEZu stala velice odborným orgánem významně většího detailu, který rozhoduje o vysoce odborných věcech, což není možné bez detailní znalosti dané problematiky. Například k rozhodnutí, zda prodáme nějakou elektrárnu tomu či onomu a za jakých podmínek, musí dát dozorčí rada předchozí souhlas.

Představte si, že jste generálním ředitelem, který má firmu řídit se vší odpovědností. Svému přímému podřízenému máte nařídit, aby něco provedl, ale protože jako vedoucí divize je členem představenstva, tak je zároveň pod vámi (jako osoba podřízená generálnímu řediteli), ale i nad vámi (jako člen skupinového orgánu, kterým je představenstvo). To není vždy jednoduchá situace. Rozlišujete při práci, ve které chvíli sedíte na židli generálního ředitele a kdy rozhodujete jako předseda představenstva? Ne, ve své hlavě to nerozlišuji, ale při korporátních rozhodnutích a při podepisování to rozlišovat musím. Jinými slovy: přemýšlím „dohromady“, ale konám rozdílně.

Blahodárný vliv MF na státní firmy CIoD zpracoval letos už druhý průzkum o corporate governance (CG) u nás. Myslíte si, že CG je v ČR na dostačující úrovni? Myslím si, že obecně na tom nejsme se správou a řízením společností špatně. Určitě zaznamenáváme rostoucí trend. Více mohu posuzovat firmy částečně vlastněné státem a u nich musím říci, že působení Ministerstva financí a jeho poradců bylo v této oblasti velmi blahodárné.

V ČEZu předseda představenstva vykonává zároveň výkonnou funkci generálního ředitele. Jak se vám sedí na dvou židlích zároveň? Samozřejmě můžeme vést dlouhé debaty o tom, zdali exekutivní představenstvo je tím správným řešením. Ve firmách jako ČEZ však platí zavedená praxe, že představenstvo je exekutivní a předseda představenstva bývá často i generálním ředitelem. Má to své výhody, ale i nevýhody. Nejhorší variantou je kombinovaná verze, kdy je v představenstvu pár lidí exekutivních a zbytek ne.

A co si myslíte o iniciativě MF jmenovat do správních orgánů státem vlastněných firem odborníky? Určitě je správné, že stát má zájem na tom, aby jak v představenstvech, tak v dozorčích radách firem vlastněných částečně státem či samosprávnými územními celky byli zdatní odborníci, kteří rozumí dané problematice. Tato iniciativa je nespíš reakcí na to, že se občas stalo, že na nějaké pozice správního orgánu se někdo dostal nepochopitelným způsobem. Když ale já hovořím s politiky, tak většinou velmi dobře rozumí tomu, že v představenstvech musí zasedat odborníci. Nikdo z nich nebude riskovat, aby na exekutivní pozici generálního ředitele či člena představenstva jmenoval někoho, kdo není profesionál. U dozorčích rad se to až tak striktně nedodržuje, a proti tomu brojí nová vládní iniciativa. Já ji vítám.

Výhody jsou zřejmé. A ty nevýhody?

A jak je na tom dozorčí rada ČEZ?

Dvě židle, jedna hlava

O nezbytnosti její odbornosti v detailu jsem už hovořil. Je dvanáctičlenná a zastupuje naše akcionáře. Ve své skladbě vyváženě plní svoji roli a já myslím, že velmi kvalitně.

Tři rady, jak na to Jaké tři rady byste poskytl členům správních orgánů firem, které se o CG zajímají a chtějí se v této oblasti zdokonalit? První rada zní, aby se určitě důkladně proškolili v tom, co CG znamená a co obnáší. Nejhorší je, když někdo neznalý základních pravidel sedí ve správním orgánu – pak je to opravdu o velkém stresu. Druhá rada je, aby se učili na příkladech kvalitních firem, kde to dělají dobře. Prostě je třeba dívat se po vzorech! A za třetí: člověk by měl k firmě přistupovat, jako by to byla jeho vlastní firma. Každé rozhodnutí, které učiní, musí být pro firmu výhodné. Neměl byste zmínit i manažerskou pokoru? Ta je důležitá, ale nespadá do oblasti rad – to už je o morálce. Je důležité zachovat si určitý hodnotový žebříček a „nezhloupnout“ z funkce. A já už jsem viděl hodně lidí, kteří to udělali! Ono to sice vypadá, když jste v představenstvu nějaké velké firmy, že jste velká hvězda. Podívejte se však do historie takové firmy – před vámi tam byly desítky jiných, kteří tam dneska už nejsou a jejichž jména ani neznáte. A po vás přijdou zase jiní.

Soukromé hájemství Daniela Beneše Ve 42 letech jste jedním z nejvýše postavených manažerů v Česku. Jakou cenu jste za to musel zaplatit ve svém soukromém životě? Stálo mě to osm let života. Osm let jsem nedělal nic jiného, než že jsem pracoval. A to je náročné: ničí vám to zdraví, není to jednoduché ani pro osobní, rodinné a blízké

vztahy. Člověk si musí ohlídat, aby měl i nějaké svoje nepracovní soukromí, protože když pouze pracujete, jistě vás to posouvá dopředu, ale můžete z toho taky trochu „zhloupnout“. Když jste to všechno podstoupil, tak vám na druhé straně práce musí přinášet velké uspokojení. V čem? Dělám svou práci pro úspěch. Ano, uspokojuje mě, když odvedu dobrou práci a výsledek se dostaví. A všichni to vidí a ocení. Nemluvím o finančním ocenění, o tom to není, ale o morálním. Když řeknou: „Jo, zvládnul to!“ Tahle práce je nevyhnutelně spojená se stresy. Jak jim čelíte? Myslím, že jednou z mých silných stránek je právě to, že umím stres rychle vstřebávat a nedávám ho najevo svému okolí. To je důležitá dovednost. Občas ale i já musím stres vyventilovat – pár minut strávím sám a začnu přemýšlet o něčem jiném. Existuje na nejvyšších manažerských pozicích přátelství? Já si myslím, že když už jste hodně vysoko, na přátelství tu není prostor. Samozřejmě, někteří lidí jsou vám více sympatičtí než jiní, ale ryzí přátele člověk nachází do dvaceti let. Pak už je to o byznysových kamarádech, se kterými je vám třeba fajn, nějakou chvilku s nimi strávíte třeba nepracovně, nebo je vám s nimi dobře v práci, ale že bych je nazýval svými blízkými kamarády, to ne. Útočištěm pro člověka zůstává rodina a blízcí lidé, které zná celý život. A není to nic proti mým kolegům, tak to prostě v životě je. Naše cesty se mohou rozejít a jen málokdy se stane, že přejdete do jiné firmy a s bývalým kolegou udržíte blízký kontakt. Za to asi může nedostatek volného času…

… jistě. Ale kromě toho si všichni hlídají svoji židli a každý je potenciálním konkurentem. Hovořme tedy o vaší rodině. Kolik s ní trávíte času? Děti přes týden celkem nevidím, protože chodím z práce v době, když už spí. Proto se rodině věnuji o víkendech. Váš starší syn Sebastian bude už brzy plnoletý, ale Dominikovi jsou teprve čtyři roky, ten tátu ještě hodně potřebuje. Co spolu děláte? Chodíme do zoologické zahrady, do království vláčků, nebo se jen tak někam projít. A když máte „osobní volno“, jak odpočíváte? Snažím se sportovat, ale nemám na to čas. Posledních pár let jsem tvrdil, že mým nejoblíbenějším sportem je golf. Jenže člověk musí být sám k sobě férový, a tak jsem si musel přiznat, že ho nehraju dobře, protože nemám čas ho trénovat. Proto jsem se rozhodl, že se budu věnovat jinému sportu, který není časově tolik náročný – že se vrátím k tenisu, který jsem už řadu let nehrál. A tenis je pro mě relax. Způsob, jak uvolnit stres. Co vám říká příroda? Procházky po horách jsou fajn. Na hory jezdíme pravidelně vždy v zimě, v létě střídáme moře s horami. Tam to mám rád. Myslíte si, že toho děláte dostatek, abyste mohl mluvit o zdravém životním stylu? Obvykle na to TOP manažeři nemají ani čas, ani myšlenky. Máte pravdu, je to složité. Snažím se zlepšit svůj životný styl hlavně v oblasti stravovacích návyků. A protože ke všemu přistupuji manažersky, tak jsem zaúkoloval svoje sekretářky, co mi mohou dávat za jídlo, jak často a jak velké porce

(poloviční!). A musejí to dodržovat, i kdybych se tomu vzpíral. Při mém zatížení není jiná šance, jak to udělat. Ale funguje to! Řídíte se ve svém životě nějakým mottem? Myslím si, že když se člověk do něčeho pustí, měl by to dělat, jak nejlépe dokáže. Nedělat věci „jenom trochu“, ale jet na plný plyn! Anebo dělat něco jiného. Není žádná ostuda ani chyba, když se člověk rozhodne určitou kapitolu uzavřít a pustí se do něčeho jiného. Mám kolegy, kteří byli v ČEZu na vrcholných pozicích a rozhodli se tuto práci opustit, protože si buď přestavěli životní hodnoty, nebo se chtěli věnovat dětem, či si vyzkoušet jiný způsob života, případně je už současná práce nebavila a cítili se vyhořelí. Je mi sympatické, když je člověk schopen sebereflexe a udělá „v dobrém“ toto rozhodnutí. Určitě mnohem sympatičtější, než kdyby zůstal sedět ve své židli, ale už by práci nedával to, co by měl – nejel by na plný plyn. Privátní byznys vás neláká? Já už jsem ve své vlastní firmě pracoval a vím, co to obnáší. Byla to skvělá škola, a proto když nabírám nějaké manažery, vždycky pozitivně hodnotím, pokud měli svou vlastní firmu: že byli schopní pracovat sami za sebe a neschovávat se za nějakou korporaci, která jim zajistí výplatu. Tenhle kariérní postup „ze soukromé firmy do velkého byznysu“ je podle mne nejlepší – člověk je naučený nerozhazovat peníze, být zodpovědný a mít péči správného hospodáře, což se potom výborně hodí. Takže měnit byste nechtěl? Ne, nechtěl. Irena Šatavová Foto: Tomáš Dittrich

Ing. DANIEL BENEŠ, MBA (1970) vystudoval Strojní fakultu Vysoké školy báňské v Ostravě a Brno Business School Nottingham Trent University. V letech 1993 - 1997 působil jako vedoucí odbytu ve společnosti BOHEMIACOAL, poté jako ředitel společnosti HEDVIGA GROUP. V letech 2000 až 2004 byl ředitelem závodu TCHAS, importéra a obchodníka s palivy v ČR. V roce 2004 nastoupil do pozice ředitele úseku Nákup společnosti ČEZ, a. s. Od roku 2006 zastával pozici ředitele Divize Správa, od května 2006 byl zároveň místopředsedou představenstva. V září 2011 se stal předsedou představenstva a generálním ředitelem ČEZ, a. s. Zároveň zastupuje firmu v orgánech ovládaných společností.

5

ODBORNÉ TÉMA

Corporate governance ve firmách vlastněných státem a územními celky Strategie vlády v boji proti korupci na léta 2011-2012 uložila Ministerstvu financí a Ministerstvu vnitra úkol upravit podmínky pro nakládání s majetkem právnických osob zřizovaných státem nebo územními samosprávnými celky a společností s majetkovou účastí státu. V jeho rámci měla ministerstva předložit vládě materiál obsahující legislativní, organizační, systémová a další opatření směřující k tomu, aby zástupci státu jmenovaní do orgánů těchto společností byli vybíráni podle odbornosti. 6

Ministerstvo financí navrhlo předložit vládě nejdříve analýzu současného stavu s uvedením variant k rozhodnutí o dalším postupu (do 31. 7. 2011) a následně legislativní text (do 31. 12. 2011). Oba úkoly se termínově několikrát posouvaly, až konečně v srpnu 2012 vláda projednala návrh týkající se ustavení pravidel pro výběr od-

borníků do funkcí ředitelů a členů dozorčích rad státních podniků a členů orgánů obchodních společností s majetkovou účastí státu a územních samosprávních celků, a to formou zákona. V polovině září jsme požádali několik odborníků, aby se k této vládní iniciativě vyjádřili. Jejich stanoviska nyní přetiskujeme.

Luboš Řežábek

Potřeba zákona – výraz nevůle politiků, či jejich neschopnosti

konzultant

Nástroj eliminace zjevných excesů Za ideálních (možná by stačilo „za normálních“) podmínek by připravovaný zákon potřebný být neměl. Fungování obchodních společností je upraveno platným obchodním zákoníkem. Akcionářská reprezentace, která určuje záležitosti správy společnosti stanovami a rozhodnutími valné hromady, je také na úrovni ministerských útvarů a úředníků či zastupitelských orgánů jasně definovatelná. Kodexů či doporučení dobré praxe správy společností je dnes nepřeberné množství. Ze stávající praxe je však zřejmé, že k ideálním podmínkám máme významně daleko, a proto jakási úprava může být, je-li dobře připravena, minimálně nástrojem eliminace zjevných excesů v této oblasti. Nutno však podotknout, že nutnost existence takového zákona lze interpretovat buď jako zjevnou dosavadní nevůli politiků na všech úrovních chovat se vůči veřejnému majetku s péčí řádného hospodáře, či jako zjevnou neschopnost. Nicméně ani tento zákon, byť správně namířený, nemůže být finálním řešením. Tím je zcela jistě další privatizace a využití vhodného outsourcingu.

Pozor na přehnané aspirace Zákon tohoto typu nemůže mít nikdy přehnané aspirace. Zákonem dobrou správu společností a výběr expertů do orgánů zajistit nelze. Nicméně vytvořením a kodifikací struktur a procesů pro tato rozhodování lze zafixovat rámec a pravidla pro etablování řádné praxe správy společností, a tím významně zúžit prostor pro negativní excesy, jichž jsme byli dosud svědky. Rozhodující pro kvalitu, a tedy i vymahatelnost bude samozřejmě

konkrétní znění zákona, které musí být velmi striktní tak, aby bylo obtížné a viditelné stanovaná pravidla obejít. Což sice není v zákonné normě jednoduché, ale v zásadních věcech to při dobré vůli udělat lze. Kvalita se na první pohled ukáže mimo jiné i v tom, zda zákon bude obsahovat tak striktní ustanovení, jako například „Aktivní politik nesmí být členem orgánu obchodní společnosti se státní či municipální účasti,“ nebo „Přímí reprezentanti státu či municipalit nesmí představovat většinu v orgánu obchodní společnosti.“ To je ovšem čistě věcí politické vůle. Faktický věcný efekt by se v případě funkčnosti a důsledné aplikace takové právní normy měl projevit nejen v lepším hospodaření dotčených firem, ale i v dramatickém snížení míry korupce.

Složení komisí je determinující pro jejich výsledky Jak by měly být složeny případné komise a jakými pravidly by se měly řídit? To je samozřejmě klíčová otázka, která má více rozměrů. Na vydefinování statutu, způsobu sestavení, kompetencí, personálního obsazení, formy rozhodování apod. závisí úspěch této vládní iniciativy. Již složení takové komise bude determinovat její výsledky. Na jedné straně si stát musí udržet rozhodující pozici (má konečnou zodpovědnost), ale bez účasti renomovaných respektovaných osobností nebude mít kredibilitu ani schopnost plnit svou funkci. Role takové komise bude nezáviděníhodná. Jen udržení její nezávislosti jakožto klíčové charakteristiky bude jistě heroickým výkonem. Vzhledem k tomu, že dobrá správa společností nepatří ze zjevných

důvodů k protěžované ekonomické disciplíně, nebude jednoduchá byť jen identifikace vhodných kandidátů do orgánů společností, kteří by mohli splňovat potřebná kvalifikační kritéria a mohli být zároveň považováni za nezávislé, a tedy mohli sehrát roli neexekutivních členů. Komise se neobejde bez koncentrované zkušenosti jejích členů pro každý jednotlivý případ. Jinak vypadá např. výběr kandidátů pro dozorčí radu v případě čistě manažerského představenstva v rámci německého modelu, odlišně bude vypadat v případě převážně neexekutivního představenstva, byť jde stále o dvouvrstvé schéma správy společnosti. To jsou namátkou jen některá z mnoha úskalí týkajících se etablování a fungování navrhované struktury, jež musí vznikající právní úprava předjímat, má-li být úspěšná.

Vzory ne ze zahraničí, ale od soukromých firem Samozřejmě je užitečné poučit se v zemích, kde nějaké mechanismy nastaveny jsou, avšak v tomto případě bych to nepovažoval za klíčo-

„Zákonem dobrou správu společností a výběr expertů do orgánů zajistit nelze. Nicméně vytvořením a kodifikací struktur a procesů pro tato rozhodování lze zafixovat rámec a pravidla pro etablování řádné praxe správy společností, a tím významně zúžit prostor pro negativní excesy, jichž jsme byli dosud svědky.“

vé. Neexistuje v našem okolí žádný univerzální model, tato záležitost je v různých zemích řešena často významně odlišně. Co však je prakticky univerzální, to jsou existující kodexy, principy či doporučení dobré správy společností, kterých je k mání obrovské množství a které jsou obvykle prověřené dlouhodobou praxí v jednotlivých zemích. To, že jsou konstruovány primárně pro privátní obchodní společnosti, není překážkou. Naopak – co se osvědčilo v privátním byznysu, by mělo dobře fungovat i ve společnostech spravovaných státem či municipalitami. Drobná ilustrativní poznámka na závěr. Na jaře letošního roku se konala konference organizovaná OECD za spoluúčasti Ministerstva financí a Ministerstva zahraničních věcí k této problematice. Zahraniční experti referovali o způsobech zajištění vlastnické funkce státu v domácích ekonomikách a o zkušenostech s různými mechanismy. Účast kompetentních představitelů české státní správy byla méně než sporadická.

„Kvalita se na první pohled ukáže mimo jiné i v tom, zda zákon bude obsahovat tak striktní ustanovení, jako například „Aktivní politik nesmí být členem orgánu obchodní společnosti se státní či municipální účasti,“ nebo „Přímí reprezentanti státu či municipalit nesmí představovat většinu v orgánu obchodní společnosti.“

7

ODBORNÉ TÉMA

David Ondráčka ředitel Transparency International Česká republika

Považujete připravovaný zákon v Česku za potřebný? Za nejdůležitější považuji, aby vláda nerezignovala na vytváření pravidel pro státní firmy. Současný stav, kdy centrální pravidla chybí, vede k těžkým problémům. Pod pláštíkem určité liberálnosti se odsouvalo vytvoření pravidel pro státní firmy a jejich vnitřní fungování a ze státních a městských firem se bohužel stalo epicentrum korupce, nehospodárnosti a „trafik“. Největší problémy nespatřuji v lidovém pojetí „trafik“ plných politiků bez kompetence, kteří dostávají peníze a nic nedělají. Předně jde o to, že tyto firmy zakládají nejasné dceřiné společnosti, které se dostávají ještě o krok dál od veřejné kontroly a u nichž není úplně zřejmé, proč vlastně vznikají. Navíc tu je (a byl) velký tlak na jejich privatizaci, aniž by bylo jasné, zda je to pro stát výhodné – viz např. v nedávné minulosti České dráhy a jejich společnost CARGO. Druhý model je k vidění v Pražském dopravním podniku, kde šlo o naprosto otevřené tunelování této městské firmy. Souvisí to jednak s nedostatkem kontroly přes dozorčí orgány, jednak s tím, že management nebyl loajální, „utrhl“ se a začal městskou firmu chápat jako svoji „vlastní“ firmu. A proto opakuji: státní a městské firmy se staly středobodem či epicentrem celé řady nekalostí ve veřejném sektoru, včetně podezření na financování politických stran. Jaká pozitiva očekáváte od nové právní úpravy? V obecné rovině jde pochopitelně o definování vlastnické politiky státu a veřejnou kontrolu státních firem. Konkrétně by zákon měl za prvé přinést nastavení pravidel, kdy se zvýší osobní odpovědnost lidí uvnitř firem s majetkovou účastí státu a územních celků. Za druhé se nastaví pra-

8

Malý krůček místo potřebného skoku

vidla pro odměňování manažerů a členů statutárních orgánů v závislosti na výsledcích firmy. A za třetí tím, že tyto firmy budou lépe manažersky řízeny a kontrolovány, by měly lépe zapadnout do nějaké širší strategické koncepce vlády, která tu dnes zřetelně chybí. Stát by měl jasně říci, co chce se strategickými firmami dělat, jak je chce využívat a proč je vlastně má: z důvodu získání dividend, kvůli správě veřejného majetku či z nějakého strategického důvodu. Domníváte se, že by nový zákon mohl s sebou přinést i nějaké ohrožení, jehož by bylo třeba se vyvarovat? Nevidím v něm žádná dramatická rizika, pouze to, že bude planý a nebude mít žádný velký efekt. Po přijetí zákona je důležitý jeho výklad a naplnění praxí, a to záleží na konkrétních lidech, kteří tuto zodpovědnost ponesou. Přesto vám na návrhu něco vadí… Vadí mi především to, že je málo ambiciózní. Nesnaží se přesně definovat konkrétní odborné předpoklady nezbytné pro výkon funkcí členů správních orgánů, ani pravidla pro odměňování, ani nenastavuje sankce, pokud by zákon nebyl dodržen. Jde o minimalistickou variantu bez větších ambicí, což je částečně zdůvodňované liberálním postojem, částečně tím, že je to těžké vydefinovat. Obávám se však, že v srpnu předložený návrh nepředstavuje žádný zásadní posun vpřed. Je to jen malý krůček místo velkého skoku, který by byl potřeba vzhledem k alarmujícímu stavu, v němž se nacházíme. Když budeme rezignovat na snahu říci více o odbornosti členů statutárních orgánů, o tom, jak

by měla být specifikována, tak vlastně legitimizujeme současný stav a uchováváme možnost „trafik“. Myslíte si, že navrhované komise mohou zaručit plnou objektivitu při výběru kandidátů do správních orgánů? Já si především myslím, že by komise neměly vznikat při jednotlivých ministerstvech, ale měla by existovat jedna centrální entita, která bude provádět centrální politiku vůči všem státním firmám bez ohledu na to, pod jaké ministerstvo či územní orgán spadají. Ta by zodpovídala za vlastnickou politiku státu, přičemž by v ní měli zastoupení i zástupci rezortů. Komise na jednotlivých ministerstvech neznamenají posun vpřed, neboť v podstatě takové komise pod ministerstvy už prakticky fungují, pouze se jim neříká „komise“. Jsou složené z náměstků rezortu, kteří de facto rozhodují, koho vyšlou třeba do Budvaru nebo Českých drah. Rozptýlením do několika komisí při jednotlivých ministerstvech se podle mne rozptýlí i odpovědnost. Ať už půjde o komisi jednu, nebo jich bude více, kdo by v nich měl zasedat? Musí tam samozřejmě být představitelé vlády jako zástupci vlastníkastátu doplnění o právnické a ekonomické experty, ideálně mimo veřejný sektor. A dovedu si představit, že by do nich klidně mohl vstoupit někdo z akademické půdy či z nevládního sektoru. Je důležité, aby tato entita fungovala velmi otevřeně, aby vysvětlovala, v čem vlastnická politika státu spočívá, jak ji v konkrétních firmách hodlá prosazovat, a aby z toho, co dělá, skládala účty. Musí skončit praxe, kdy se informace kolem státních firem neuvěřitelně tají

pod pláštíkem toho, že jsou firmy v konkurenčním prostředí (i když mnohé jsou). Kdyby se prý řeklo, kolik berou jejich manažeři, tak by je okamžitě přeplatila konkurence; kdyby se prozradilo, jaké mají mechanismy rozhodování a řízení, tak by toho prý konkurence okamžitě zneužila atd. Tento pláštík je podle mne vytvářen proto, aby se vytvořil pocit nějakého tajemna a ve vzniklém pološeru se mohly dít pozoruhodné věci. Měli by v těchto komisích zasedat apolitičtí odborníci? Velmi bych si přál, aby státní správa začala fungovat apoliticky a profesionálně, takže aby náměstci ministrů byli zároveň experty, což dneska úplně neplatí. Co říkáte tomu, že se daná pravidla mají každý rok upřesňovat? Rozumím tomu tak, že tvůrci zákona tím chtějí dát možnost v budoucnu jmenovaným ministrům, aby do nich mohli vložit jiný aspekt a pravidla upravit. Podle mne by pravidla měla být minimálně střednědobá, na několik let. Existuje v zahraničí srovnatelný zákon? Můžete se k němu, respektive k přínosům z jeho aplikace, vyjádřit? V sousedním Německu a Rakousku, tedy zemích, které jsou s námi i kulturně srovnatelné, mají vydefinovanou střednědobou vlastnickou politiku státu k firmám a od ní odvíjejí způsob nominací lidí, kteří by ji měli hlídat a kontrolovat, způsob jejich odměňování i způsob jejich výběru. To si myslím také potřebujeme a není na tom zase nic až tak složitého a světoborného, abychom to neuměli sepsat sami. Irena Šatavová

Monika Zahálková výkonná ředitelka Czech Institute of Directors

Kde si návrh zákona protiřečí

Kde si návrh zákona protiřečí Na počátku tohoto léta přišla vláda ČR s návrhem vytvořit nový zákon, který by jasně určil pravidla pro výběr odborníků do správních orgánů ve státem vlastněných firmách či ve firmách vlastněných územně samosprávními celky. Iniciativa určitě více než chvályhodná. Jen mne tak napadla myšlenka, kdo vlastně do této doby ve správních radách zasedal. Takže vlastník přiznává, že s tou správou jím vlastněných firem to není až tak úplně v pořádku. Ale obraťme list a soustřeďme se na to, že je to velmi dobrý počin a chtějme věřit tomu, že vláda má snahu se správou a řízením firem jím vlastněných úplně nebo jen částečně něco dělat. Dovolím si upozornit na některé oblasti ve zmíněném návrhu, které si, z mého pohledu, minimálně protiřečí.

Strategie státu Důvodová zpráva říká, že členové statutárních orgánů ve státem vlastněných společnostech musí být vybíráni tak, aby svojí odborností, kvalifikací a pracovními zkušenostmi skýtali záruku, že obchodní společnost bude řízena v souladu se strategií státu nebo územního samosprávního celku na vysoké odborné úrovni. Problémem zůstává, zdali vůbec vláda takovou strategii má. Existuje vůbec nějaká vlastnická politika státu? Definoval stát vůbec zásady či pravidla, kterými by odpovědným osobám ve správních orgánech vytyčil svoji dlouhodobou strategii? Obávám se, že něco takového, alespoň ve střednědobém horizontu, vláda prostě nestanovila. O to těžší mají odpovědní lidé svoji práci.

Čistý štít Jedno ze základních kritérií pro postavení a činnost členů správ-

ních orgánů určuje zákon a ten praví, že členem správního orgánu může být osoba starší osmnácti let a musí být bezúhonná. Zákon nestanoví, že by to měla být zároveň osoba bezúhonná s vysokým morálním kreditem, která se nikdy historicky nezdiskreditovala a která má zkušenost s prací ve správním orgánu. Podle zákona stačí čistý rejstřík trestů. Ale opravdu to stačí pro funkci ve správním orgánu, kde bere jeho člen nejen hmotnou odpovědnost za mnohamilionové investice, ale především plnou morální odpovědnost za rozhodnutí řádného hospodáře? Návrh nového zákona vyžaduje důvěryhodnou a bezúhonnou osobu. Stačí prokázat svoji důvěryhodnost čistým rejstříkem trestů?

Jasná pravidla Vláda se v zásadě snaží vytyčit jasná pravidla resp. kritéria, podle kterých by vybírala odborníky do správních orgánů jím vlastněných společností. V návrhu je uvedeno vytvoření jakýchsi komisí, které by tyto odborníky vybíraly. Na tomto návrhu mi nesedí několik věcí. Jednak mi není jasné, proč by mělo existovat několik komisí na jednotlivých ministerstvech a proč si vláda nevytvoří jeden vládní výbor, který by se něčím podobným zabýval. Výběr odpovědných osob do těchto orgánů je natolik zásadní, že by vláda měla mít takový výbor pod přímou kontrolou. Další věc, která mi není jasná: kdo bude zasedat v těchto komisích a kdo určí pravidla pro výběr? Budou to opět zástupci politických stran, nebo to budou zkušení bezúhonní manažeři, kteří mají dlouholeté zkušenosti s řízením velkých firem i s prací ve správním orgánu? To jsou velmi zásadní momenty a bez těchto transparentní

kroků může celá snaha vyznít jako prázdný výkřik do tmy. A to by byla velká škoda.

Zahraniční zkušenost V návrhu na nový zákon se autor odvolává na zahraniční zkušenost. Skvělý nápad, proč vymýšlet něco, co v mnoha zemích okolo nás dávno existuje? Stačí se podívat do Švédska, kde tuto problematiku už vláda vyřešila přesně podle pravidel odbornosti, transparentnosti a podle pravidel péče řádného hospodáře. Nejvíce se mi líbil moment, kdy jsou jasně uváděny příklady jiných zemích, kde zástupci politických stran mají přímo zákaz účasti ve správních orgánech ve společnostech vlastněných státem. V jiné zemi existuje databáze kandidátů vhodných pro práci ve správních orgánech a stát v případě potřeby sáhne do předem vybraných seznamů a vybere si toho nejvhodnějšího kandidáta, který již před tím prošel testy. O vytvoření takové skupinky se náš Institut členů správních orgánů (Czech Institute of Directors – CIoD) snaží již dlouhá léta a takovou skupinku vytvořenou má. Nejen, že CIoD na trhu působí více než dvanáct let a pracuje s lidmi, kteří předávají svoji zkušenosti nejen zahraniční, ale i z domácího trhu. Nejen, že CIoD dlouhodobě spolupracuje s lidmi, kteří opravdu morální kredit čistý mají, ale od začátku je to zcela apolitická organizace pracující pouze v zájmu odborných znalostí.

Politik do politiky, odborník do správního orgánu Myslím, že se nemusíme opírat o zahraniční zkušenost, abychom

věděli, že každý politik bude vždy pracovat v zájmu své politické strany, nikoli v zájmu vlastníka. Kvalitní roli řádného hospodáře může hrát pouze osoba, která je kvalifikačně vzdělaná, zkušená a morálně zcela bezúhonná. Na tato kritéria asi ne vždy najdeme kvantifikační vzorce, ale český trh není zase tak velký, abychom nedokázali zjistit morální kredit kandidátů. A zase jsme zpátky na začátku. Vlastník si musí nastavit pravidla, vlastník se musí chovat jako řádný hospodář, takže musí to být především on, který výběr provede. Pokud dovolí spravovat svůj majetek nekompetentními osobami, není divu, že jeho konečný výsledek bude špatný pro obě strany. Doufejme, že tato vládní iniciativa je jen první krok k tomu, abychom si byli jisti, že se o státní majetek stará odborník se zkušenostmi a vysokým morálním kreditem.

„Myslím, že se nemusíme opírat o zahraniční zkušenost, abychom věděli, že každý politik bude vždy pracovat v zájmu své politické strany, nikoli v zájmu vlastníka. Kvalitní roli řádného hospodáře může hrát pouze osoba, která je kvalifikačně vzdělaná, zkušená a morálně zcela bezúhonná. Na tato kritéria asi ne vždy najdeme kvantifikační vzorce, ale český trh není zase tak velký, abychom nedokázali zjistit morální kredit kandidátů.“

9

ANKETA

Hospodaření ve státních firmách O čem se mluví

Předcházející stránky časopisu se věnují nové iniciativě vlády, která si klade za cíl, aby zástupci státu jmenovaní do správních orgánů obchodních společností s majetkovou účastí státu či územních samosprávných celků byli vybíráni podle odbornosti. V anketě jsme dali prostor členům CIoD, aby se k tématu také vyjádřili. Položili jsme jim dvě otázky:

1 Myslíte si, že nová vládní iniciativa, týkající se ustanovení pravidel pro výběr odborníků do funkcí statutárních orgánů společností, v nichž má stát více než třetinový vlastnický podíl, přispěje ke zvýšení transparentnosti při obsazování funkcí členů statutárních orgánů? 2 Pomůže tato iniciativa ke zvýšení prosperity společností s majetkovou účastí státu?

IIvo Geršl E EGE, spol. s r. o. g generální ředitel a jednatel

1 Nepochybně ano, neboť veřejnost je jistě většinově přesvědčena, že transparentnost je nulová a i kdyby objektivně nějaký systém již v praxi zaveden byl, tak nikoli systémově a na legislativním základě. Proto je jistě tato snaha krokem k větší profesionalitě v celém procesu obsazování takto důležitých postů. Navíc, pokud se zavede systém do výběru pro funkce ve statutárních orgánech, logicky vyvstane potřeba i poptávka po systému a pravidlech pro výkon této funkce. Současný stav svědčí jednak o značných mezerách v legislativě týkající se správy majetku státu a jednak o dosud značné lhostejnosti veřejnosti k těmto problematikám, která pochopitelně politikům vyhovovala.

2 Dle mého názoru zde objektivně neexistuje přímá závislost, spíše se jedná o podmínku nutnou, nikoli však postačující. A navíc – ne ve všech případech společností vlastněných státem je anebo by měl být zisk ve smyslu prosperity tím hlavním cílem. A také navzdory dnešní skepsi k řízení státních společností jistě najdeme dobré příklady úspěšných firem. Avšak obecně i zde bude platit, že čím je kvalitnější výběr pracovníků, tím kvalitnější a zodpovědnější je jejich práce. A činnost v orgánech společností by měla být především práce. Velmi zodpovědná práce.

Ladislav Dráb L Č Česká energie, a. s. p předseda představenstva

1 Ano, do určité míry a pouze na určitou dobu, spíše bych doporučil na tato místa české odborníky se zahraniční zkušeností/managery z privátní oblasti.

2 Ano, ale pouze bude-li zde zastoupení z bodu č. 1 a musí zde byt zainteresování na zisku s plnou trestněprávní odpovědností, tak jak je to v privátním sektoru, jinak celá iniciativita bude opět k ničemu.

10

Bořivoj P. Pražák B G Grant Thornton Advisory, s. r. o. S Senior Manager

1 Rozhodně ano. V navržených zásadách je mimo jiné jeden významný prvek podporující transparentnost v oblasti výkonu vlastnických práv ve společnostech s majetkovou účastí státu nebo územních správních celků, a sice povinnost zveřejnit jednak seznam všech obchodních společností, do jejíchž orgánů jsou jmenováni zástupci státu a územních samosprávných celků, jednak kvalifikační a další osobnostní podmínky, které musí splňovat osoby jmenované do statutárních orgánů takových společností. Veřejnost tak bude mít možnost posoudit, jak jsou nastaveny kvalifikační požadavky na členy statutárních orgánů a zda konkrétní osoby ve statutárních orgánech tyto požadavky splňují.

2 Ano, pomůže. Mezi stěžejní všeobecně uznávané principy správy a řízení společnosti patří obsazování statutárních orgánů lidmi, kteří budou schopni řídit a spravovat společnost tak, aby dosahovala prosperity. Takoví lidé musí mít kromě odpovídajícího morálního profilu a pracovních zkušeností také odborné předpoklady. Pokud tedy vláda přichází s iniciativou, která povede k obsazování statutárních orgánů nikoliv podle „zásluh“, ale podle odbornosti, je to rozhodně krok správným směrem, který zákonitě přispěje k efektivnější správě a řízení společností jako nutného předpokladu prosperity.

Radomír Šimek R E Eltodo dopravní systémy, s. r. o. p předseda dozorčí rady

1 Uvedená vládní iniciativa má právě za cíl přispět k transparentnosti při obsazování manažerských pozic u společností s účastí státu a já chci pevně věřit v to, že tomu tak také bude. Obsah připravovaných změn k tomu alespoň dává všechny předpoklady, je tady však jedno velké a zásadní ALE: všechno je v lidech a sebelepší iniciativa a sebeupřímnější úmysl nejsou k ničemu, když lidé na rozhodujících pozicích vědomě stanovená pravidla nedodržují. Teprve budoucnost tedy ukáže, do jaké míry přinese záměr vlády žádaný pozitivní efekt.

2 V případě výše uvedeného pozitivního efektu jsem naprosto přesvědčen o tom, že by došlo ke zvýšení prosperity státem vlastněných společností, a to hned ze dvou důvodů. Za prvé by společnosti byly vedeny skutečnými a zkušenými manažery, kteří přesně vědí, jak veškeré procesy společnosti nastavit a řídit s cílem dosažení co nejlepších výsledků (pro společnost). Za druhé by došlo k „odpolitizování“ v řízení společností, a tím k zamezení dopadu negativních vlivů spojených s vedlejšími zájmy politiků nebo politických popřípadě různých zájmových skupin a stran včetně eliminace vědomého korupčního jednání.

Petr Knap P E Ernst & Young v vedoucí partner pro veřejný sektor

1 Tato iniciativa může být jedním z důležitých kroků vedoucích ke zvýšení transparentnosti obsazování členů statutárních orgánů ve státem vlastněných společnostech i ke zvýšení odborné úrovně statutárního vedení. Sama o sobě však nemůže – podobně jako další kroky v oblasti boje proti korupci – transparentnost zajistit. Zásadní tak bude nejen její dodržování ze strany politiků, ale i snaha o naplnění původního záměru této iniciativy.

2 Je to samozřejmě běh na dlouhou trať a je třeba splnit i další podmínky pro úspěšné řízení těchto společností (např. jasné zadání vlastníka, rozumná dividendová politika apod.). Ovšem každá společnost, která je řízena odborně, kvalifikovaně a v souladu se svými dlouhodobými zájmy, má výraznější šanci na zvýšení prosperity oproti společnostem, které takto řízené nejsou.

Petr Fiman P E Electric Powersteering Components Europe, s. r. o. v viceprezident

1 Mohla by. Nicméně od iniciativy k prosazení a pak zejména k rozumnému uplatňování pravidel je dlouhá cesta. Doufejme, že se během ní nevytratí politická vůle a snaha o zlepšení současné situace ve správě těchto společností. Jde také o to, aby přijatá norma dávala prostor odborníkům na správu společností, ne pouze expertům pro daný obor podnikání. Správa společností je svébytná profese. To by si měli uvědomit jak předkladatelé normy a zákonodárci, tak především zástupci vlastníků těchto společností i uchazeči o funkci člena správního orgánu.

2 Ve světě (vyspělém i rozvojovém) existují studie prokazující, že řádná správa přispívá k tvorbě hodnoty společnosti. Takže opět: mohla by, pokud bude míněna vážně a uplatněna smysluplně.

11

ZE ZAHRANIČÍ

Corporate Governance Watch 2012 Stav corporate governance v Asii v roce 2012 Společnost Credit Lyonnais Securities Asia (dále CLSA) kromě své hlavní činnosti, což je zejména investiční poradenství a brokerské služby, také pravidelně zveřejňuje zprávu o stavu corporate governance v regionu Asia–Pacific. Tento průzkum je vydáván pravidelně již od roku 2000 pod názvem Corporate Governance Watch a představuje seriózní informaci o úrovni a trendech ve správě a řízení společností v celé Asii. Jelikož v letošním roce bylo do reportu zahrnuto 864 společností kótovaných na některém z trhů v Asii, včetně japonských

a australských firem, představuje tato zpráva nejkomplexnější informaci o asijském corporate governance (CG) z hlediska výkonnosti, problémů a trendů. Investoři čelí otázkám sahajícím od relativně malých firemních přestupků k významným obavám ohledně spolehlivosti účetní závěrky, případně úplného podvodu. Přesto je autor Corporate Governance Watch 2012 Jamie Allen poměrně optimistický, když říká, že „celkově se domníváme, že systémová kvalita CG v Asii se postupně zlepšuje, i přes nemalý počet podvodů a jiných porušo-

vání předpisů po celém regionu.“ Oproti předchozím ročníkům se v letošním průzkumu snížil počet hlavních otázek ze 46 na 30 témat CG, které pokrývaly pět klíčových oblastí: disciplínu, transparentnost, nezávislost, odpovědnost a spravedlnost. Na špičce toho „žebříčku“ se umístily firmy z Austrálie, zatímco Čína, Korea a Indonésie jsou obecně vnímány jako místa, kde dodržování zásad CG je skutečný problém. Největším problémem asijských společností je nezávislost boardu, včetně složení Výboru pro audit. Vzhledem k tomu, že správní orgá-

ny často nemají nezávislého předsedu a pouze málokterá společnost má větší počet nezávislých členů představenstva, je riziko střetu zájmů hlavním problémem. Podle autorů Corporate Governance Watch 2012 je CG hlavně otázkou dobré kontroly a vyvážení všech komponent. Můžeme použít paralelu s řízením auta: bohužel ne vždy jsou ta nejrychlejší auta vybavena nejlepšími brzdami, přestože by měla být. Investoři v asijském regionu budou muset intenzivněji zasáhnout do společností a pevněji řídit procesy implementace zásad řádného corporate governance.

Ocenění Corporate Governance Asia 3rd Asian Corporate Director Recognition 2012

B

ehind a well-managed and a transparent company is a group of men and women that made

it happens. It is not by accident that our awardees this year met our criteria to be considered for this prestigious award. These men and women have spent considerable time and effort to promote high standards of business ethics, while meeting the expectations of their shareholders in growing their business. In the aftermath of the Asian financial crisis in 1997, the boards of directors have experienced growing pressure and scrutiny from their shareholders following the high profile bankruptcies and collapses of several companies. This was again highlighted in the recent global financial turmoil as the actual time spent in the boardroom has increased significantly to look into every detail of the company operations. One of the changes we are seeing in the boardroom is the premium being placed in the quality of their composition amid the changing marketplace. While directors ideally would like to spend more time on strategic planning, now an equally significant portion of their time is being spent, among others, on reviewing risk management and compliance to ensure that they conform with the highest standards of corporate governance. They have to work harder than ever to keep abreast of the new regulatory requirements and new expectations. These are the men and women we are honouring as the recipients of the 3rd Asian Corporate Director Recognition Awards 2012. The awards recognize the outstanding corporate directors from boards of public and private companies in Asia and have been leaders in guiding their boards and executive management in growing their companies, and maintaining the ethics and conscience of their boards. This industry leadership award is a fundamental part of our continuing mission to enhance the corporate governance standards in Asia. We salute our winners recognize by their peers, investors, academicians as outstanding leaders and contributors in a public or private company boardroom. They help in steering a company through a period of extraordinary growth, financial/economic crisis and other events. In doing so, they have significantly protected and enhanced shareholder value and guide their companies in pursuing significant business opportunities.

Congratulations to our winners.

CORPORATEGOVERNANCEASIA 59 APRIL-JUNE 2012

Prestižní časopis Corporate Journal Asia, který se podobně jako náš Corporate Journal věnuje problematice CG, pravidelně vyhlašuje ocenění pro významné firmy i jednotlivce za dosažené úspěchy v oblasti správy a řízení společností. Tento kvartální magazín vychází v Hong-Kongu a mapuje CG v celé Asii se zaměřením na nejrozvinutější ekonomiky regionu. V rámci hlavní soutěže jsou pod názvem CG Recognition award oceněny společnosti, které nezpochybnitelně přispívají ke zlepšení a/nebo zvýšení standardů správy

12

a řízení společnosti během posledních 12 měsíců. Výběrová komise magazínu se zaměřuje na těchto sedm oblastí činnosti hodnocených firem: práva akcionářů; zveřejňování a transparentnost; vedení boardu a výkonného managementu; audit a výbor pro odměňování; Investor Relations; CG jako obchodní hodnota a společenská odpovědnost a péče o životní prostředí Mezi držiteli ocenění můžeme nalézt jak typicky asijské společnosti, tak i globální firmy, které operují na evropském trhu, jako např.

LG Electronics, Lenovo, Samsung Electronics, China Telecom, Egon Zehnder a další Za každou dobře řízenou a transparentní společností stojí vždy konkrétní osoby, které získávají individuální ocenění Asian Corporate Director Recognition. Toto ocenění je součástí dlouhodobé snahy magazínu přispět ke zlepšení standardů CG v Asii. Z hlediska regionálního jsou hodnoceni členové představenstev ve firmách primárně operujících v hospodářsky nejvýznamnějších zemích, jako je Hong-Kong, Singapur,

Thajsko, Malajsie, Filipíny, Tajwan, Čína a Korea. Skupina ocenění Asian Excellence Awards zahrnuje celou řadu kategorií, ve kterých je vždy vybrán nejlepší CEO, CFO, CSR, Investor Relations a Public Relations. U nositelů titulu za rok 2012 byly oceněny nejen úspěchy a vynikající výsledky v oblasti řízení, prozíravost, finančního řízení, sociální odpovědnost podniků, ale také prozíravost při řízení společnosti či péče o životní prostředí. Stránku připravil Šimon Mastný za použití zahraničních zdrojů

OKÉNKO NAŠICH PARTNERŮ

Česká bankovní asociace se představuje Výroční zpráva a Annu An nual Rep e ort 2011 – 2012

aktivity. Naší ambicí je, aby široká veřejnost vnímala banky nejen jako podnikatelský sektor a zdroj financování, ale čím dále tím více také jako důvěryhodného partnera, který má nejen zájem na řešení palčivých otázek naší současnosti, ale který chce také aktivně přispět do debaty o dalším směřování společnosti. V tomto rámci jsme identifikovali jako významné téma vzdělanost a rozvíjíme aktivity na její podporu, zaměřili jsme se ale také na otázku nekalých praktik na finančních trhu i na protikorupční aktivity.

Co nejsme a co neděláme

Jsem rád, že mohu čtenářům Corporate Journal podat zprávu o aktivitách i ambicích České bankovní asociace, která si právě v těchto dnech připomíná dvacáté výročí od svého ustavujícího shromáždění. Jsme dobrovolné sdružení právnických osob podnikajících v peněžnictví. Naše členská základna, čítající 38 členů, pokrývá podle bilančních ukazatelů prakticky v úplnosti celý český bankovní sektor.

tivních a regulatorních aktivit, jejich analýza a – v případě potřeby – tvorba společného názoru, zpracování stanovisek i návrhy změn, které pak, díky rozsáhlé síti našich kontaktů, prosazujeme tam, kde je třeba.

Expertní diskusní platforma

Odborné komise a pracovní skupiny

Asociace je především expertní diskusní platformou, kde se zástupci bank setkávají k výměně názorů a ke koordinaci stanovisek bankovního sektoru ke klíčovým legislativním iniciativám, ať už tuzemského původu, nebo stále více importovaným z Evropské unie. Asociace je pro své členy také zdrojem informací, servisní organizací i nositelem dohodnutého poselství vůči třetím stranám. Základní metodou práce je včasný širokospektrální monitoring legisla-

Základ asociační expertizy je ukotven celkem ve třinácti odborných komisích a pracovních skupinách, pokrývajících prakticky veškeré oblasti práva a regulace, relevantní pro fungování bankovního sektoru na českém trhu. V této struktuře je činných zhruba čtyři sta zástupců bank, jimž poskytuje podporu malý sekretariát, čítající méně než deset odborných pracovníků a nezbytné administrativní zázemí. Máme řadu i dalších odborných aktivit,

ČESKÉ BANKY JSOU S ČESKOU EKONOMIKOU NEODDĚLITELNĚ SPJATY: PROSPERUJÍ SPOLU S NÍ, JSOU OVLIVNĚNY JEJÍ KONDICÍ, ALE TAKÉ PŘISPÍVAJÍ K EKONOMICKÉMU RŮSTU. BANKY POTŘEBUJÍ A SOUČASNĚ SPOLUUTVÁŘEJÍ STABILNÍ A TRANSPARENTNÍ TRŽNÍ PROSTŘEDÍ, PODPORUJÍ KONKURENCI, A TO NEJEN NA FINANČNÍM TRHU, ALE I CELKOVĚ V EKONOMICE.

vznikajících buď ad hoc, anebo z poptávky našich členů – třeba odborné semináře, diskuse apod. Provoz asociace je tedy intenzivní, v našich konferenčních prostorách v rutinním provozu probíhají i dvě až tři odborné akce denně.

Vědecké grémium Asociace se ale neomezuje jen na sektorové otázky, ale zaobírá se, v kontextu společensko-odpovědnostní úlohy bank, také obecnějšími národohospodářskými a společenskými tématy. Vytvořili jsme vědecké grémium, složené z uznávaných odborníků zastupujících nejen banky, ale rekrutované z širšího odbornostního rámce. Díky tomu jsme přispěli a přispíváme významným dílem k diskusi o tak zásadních tématech, jako je třeba rozpočtová reforma a konsolidace veřejných financí, nebo stav, perspektiva a příspěvek bank ke konkurenceschopnosti ekonomiky.

Společenskoodpovědnostní aktivity V uplynulém období jsme rozvinuli i další společensko-odpovědnostní

Až doposud byla řeč o tom, co asociace je a co dělá. Je však třeba také upřesnit, co asociace není a co nedělá. V prvé řadě není řídícím ani arbitrážním subjektem stojícím nad bankami. Pracuje ze zásady na bázi konsensu, pokud navenek vystupuje ve jménu či v zastoupení celého bankovního sektoru, pak pouze na základě instrukce či zmocnění, které jí k tomu banky dávají. Asociace také není místem, kde by se řešily otázky obchodní strategie jednotlivých bank ani sektoru jako celku, to nám zapovídá zákon. V praxi se vyhýbáme tématům, která v sobě obnáší mezibankovní konkurenční prvek. A v neposlední řadě – jak z praktických, tak zejména z právních důvodů – ani neshromažďujeme od našich členů žádné faktické či statistické informace, tedy naše analytická aktivita a publikace se vždy opírají o veřejně publikovaná statistická data buď statistického úřadu, nebo centrální banky, či z jiných veřejně dostupných zdrojů.

Mezinárodní spolupráce Asociace je zapojena do mezinárodní spolupráce a kontaktů, a to nejen ve směru k Evropské bankovní federaci, ale stále více i na bilaterálním a multilaterálním základě, třeba s partnerskými asociacemi, a to nejen v našem regionu. Pavel Štěpánek výkonný jednatel České bankovní asociace

13

OKÉNKO NAŠICH PARTNERŮ

Nová legislativa očima podnikatelů Zákon roku 2011 Letos v květnu se již potřetí hodnotil nejlepší a nejhorší legislativní počin uplynulého roku. Prestižní anketu Zákon roku poprvé zorganizovala advokátní kancelář Ambruz & Dark / Deloitte Legal v roce 2010 a od té doby mohou české firmy každý rok zvolit na jedné straně legislativní počin roku, který považují za nejlepší a pro podnikání nejvíce potřebný, na straně druhé tzv. paskvil roku, tedy nejhorší právní předpis. Proč tato anketa vznikla? Na tuto otázku odpovídá advokát Ambruz & Dark / Deloitte Legal Tomáš Babáček z organizačního výboru ankety slovy: „Cílem ankety je přispět k diskusi mezi českými podnikateli, politiky a veřejností o kvalitě právních předpisů přijatých v uplynulém roce a jejich dopadech na podnikatelské

14

prostředí České republiky.“ A daří se tento cíl naplňovat? „Věříme, že se nám během tříleté historie ankety, a četné reakce to potvrzují, podařilo výrazně zapsat se do povědomí odborné i širší veřejnosti. Jsme velmi rádi, že se Zákon roku nezařadil po bok mnoha anket, cen a dalších projektů, které se po pompézním

prvním ročníku vypaří jako pára nad hrncem. I letošní ročník ankety proběhl za vzrůstajícího zájmu hlasujících firem, ohlasů odborné veřejnosti i pozornosti médií velmi úspěšně,“ tvrdí Tomáš Babáček.

Vstup do „ringu“ Nominace na vítěze vybírá organizátor ankety Ambruz & Dark / Deloitte Legal spolu s dalšími partnery z obecně závazných právních předpisů ČR či EU, jež nabyly platnosti v uplynulém roce: ústavní zákony, zákony, vyhlášky ministerstev, nařízení vlády, směrnice a nařízení EU, případně nové mezinárodní smlouvy s dopadem na podnikatelské prostředí ČR. Přednost mají předpisy se systémovým dopadem a vlivem na široký okruh podnikatelských subjektů. V kategorii nejhorší legislativní počin roku mohou být nominovány i takové právní předpisy, které v daném roce pozbyly platnosti, zejména v důsledku zrušení Ústavním soudem ČR či Soudním dvorem EU. V každé kategorii bylo tedy vybráno

pět právních norem a účastníci ankety jim dávali svoje hlasy (celkové výsledky i s procentuálním podílem naleznete v přiložené v tabulce na straně 15).

Rozhodnutí v rukou podnikatelů Respondenty ankety Zákon roku jsou podnikatelé, zástupci firem a další vybrané osobnosti českého hospodářství, kteří byli organizátorem ankety osloveni. O zákonu roku 2011 hlasovalo více než 100 významných firem českého byznysu.

Vítězí platby do 60 dnů Jako nejlepší legislativní počin loňského roku byla vyhodnocena směrnice Evropské komise, která přitvrzuje v boji proti opožděným platbám v obchodněprávních vztazích. „Tuzemské firmy ji nejvíce ocenily proto, že jim dává naději na vyřešení jednoho z nejpalčivějších nešvarů podnikání v Česku, a tím je opožděné proplácení faktur,“ komentoval výsledek Tomáš Babáček. „Jejich volba je podle nás zcela lo-

gická, protože podle řady statistik se platební morálka mezi firmami rok od roku zhoršuje, roste průměrná doba platby i počet nezaplacených faktur. Domníváme se, že tato směrnice může výrazně kultivovat podnikatelské prostředí a pomoci zvýšit důvěru v obchodních vztazích,“ doplnil své vysvětlení.

Paskvil – nesystémový postih švarcsystému Naopak za nejhorší legislativní počin roku 2011 považují české firmy nesystémový postih švarcsystému, definovaný v zákonu č. 367/2011 Sb., kterým se mění zákon o zaměstnanosti. Zákon iniciovalo MPSV ČR. Organizátory ankety tato volba nepřekvapila. „Nesystémové postihování švarcsystému vedení firem rozčiluje a považují to za závažnou komplikaci v jejich podnikání. Nejde přitom jen o zákaz jako takový, ale i o drastickou výši sankcí či přístup kontrolních orgánů, které například bez výslovné opory v zákoně nyní za švarcsystém považují i pouhou absenci pracovněprávní dokumentace na pracovišti. V oblasti zaměstnanosti tak stát připravil podnikatelům další překážku vedle nedávno zavedených až nesmyslně přísných pravidel vyžadovaných při zaměstnávání cizinců,“ řekl advokát Ambruz & Dark / Deloitte Legal Jan Procházka.

Lepší podpora než restrikce Neoblíbenost tvrdého postihování švarcsystému mezi podnikateli potvrzuje také nedávný průzkum, podle něhož dvě třetiny českých firem (63 %) nesouhlasí s politikou státu postihovat nelegální zaměstnávání na živnostenský list a tzv. švarcsystém by úplně legalizovaly. Devět firem z deseti navíc odmítá výši sankčních pokut, kterou zákon o zaměstnanosti stanovuje v širokém rozmezí od 250 tisíc do 10 milionů korun. K jejich názoru se přiklání i generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Eva Svobodová, podle které je vzkaz českého byznysu, vyplývající z této ankety, jednoznačný – finance, transparentnost a apel na stát na řešení nekoncepčních změn, jako je právě švarcsystém. „Vítáme potírání nelegální práce a stíhání všech, kteří obchází zákon, nicméně máme výhrady ke způsobu kontroly a k nerozlišení profesí, které nemohou být z důvodu zvyklostí či

charakteru práce (např. sezónní práce) prováděny jinak než švarcsystémem. Obecně považujeme za lepší podporu podnikání než restrikce.“

Souběh funkcí nominovaný na paskvil roku V tabulce na konci článku se v kategorii Zákon roku 2011 – Nejhorší legislativní počin pro podnikatelské prostředí objevuje (ne)řešení souběhu funkcí, které jako „paskvil“ zvolilo 12 % respondentů ankety. K tomuto nešvaru jsme se v časopisech vydávaných Czech Institute of Directors (CIoD) už vícekrát vraceli, přesto nelze přejít nepovšimnutu tuto skutečnost a nepoložit otázku čestnému prezidentovi CIoD Ing. Vratislavu Kulhánkovi: Změnilo se u nás něco v průběhu posledních let, kdy jste opakovaně označil souběh funkcí v Česku za jakéhosi bastarda – ani ryba, ani rak? Kterým směrem se vyvíjí vnímání souběhu funkcí na naší domácí scéně? „Příčinou souběhu funkcí byly zjednodušeně řečeno zákonné úpravy, které jednak vylučovaly možnost zahrnutí nákladů na představenstvo jako uznatelný daňový náklad a vylučovaly členy představenstva ze sociálního a nemocenského pojištění. Změnou těchto úprav v roce 2011 tyto důvody odpadly, a tím odpadly i důvody k souběhu funkcí a mohla být ve všech postižených společnostech provedena změna stanov a k 1. 1. 2012 situace uvedena do souladu. Přijetím dodatku k obchodnímu zákoníku byl tento rozumný a legální postup potlačen.

VÝSLEDKY ANKETY ZÁKON ROKU 2011 ZÁKON ROKU 2011 Nejlepší legislativní počin pro podnikatelské prostředí 1. Právo dostat zaplaceno včas 2. Flexibilnější nastavení pracovněprávních vztahů 3. Kriminální firmy z kola ven Trestní odpovědnost právnických osob 4. Snížení administrativní zátěže – Jednotné inkasní místo 5. Zavedení II. pilíře v rámci důchodové reformy PASKVIL ROKU 2011 Nejhorší legislativní počin pro podnikatelské prostředí 1. Nesystémový postih švarcsystému 2. Nekoncepční zavedení a zachraňování eura II. 3. Nedostatek konsensu u systémových opatření (tentokrát ve zdravotnictví) 4. Formalismus při ochraně životního prostředí (ekologická újma) 5. (Ne)řešení souběhu funkcí

Souběh funkcí však přes tento přílepek není podle mého názoru v souladu s právem. Proto si myslím, že může být hodnocen jako paskvil roku,“ říká Ing. Vratislav Kulhánek.

Předchůdci loňských „vítězů“ V předchozím ročníku ankety o nejlepší (a nejhorší) legislativní počin roku byla za rok 2010 nejlépe hodnocena evropská směrnice umožňující podnikatelům platit DPH až po přijetí platby od odběratele. V roce 2009 ocenili podnikatelé jako největší přínos novelu zákona o správě daní a poplatků. Také letošní paskvil roku má své nechvalně známé předchůdce: v roce 2010 byla jako nejhorší legislativní počin podnikateli zvolena

33 % 23 % 20 % 19 % 5%

40 % 21 % 14 % 13 % 12 %

série nesystémových opatření regulujících fotovoltaiku, o rok dříve získal prvenství v této kategorii ústavní zákon o zkrácení pátého volebního období poslanecké sněmovny. /red/ (Z podkladů společnosti Ambruz & Dark / Deloitte Legal a jejích partnerů, kterými v letošním roce byly: Deloitte, vydavatelství C.H. Beck a právní informační systém Beck-online, Česko-německá obchodní a průmyslová komora, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a platforma Byznys pro společnost, Hospodářské noviny a Ekonom.)

Podle vítězné směrnice 2011/7/EU by od jara 2013 nesměly lhůty splatnosti mezi podniky v zásadě překročit 60 dnů, mezi podniky a veřejnými orgány 30 dnů, od obdržení faktury, resp. příslušného plnění. Zákonný úrok z prodlení se zvýší o jedno procento a kromě nároku na náhradu externích nákladů spojených s vymáháním vznikne věřiteli automaticky nárok na náhradu souvisejících interních nákladů ve výši 1 000 Kč. Právo podnikatelů dostat zaplaceno včas by tak mělo být posíleno.

Nejhorším legislativním počinem roku 2011 a vítězem v kategorii Paskvil roku je nesystémový postih švarcsystému. Podle něj výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah byl doteď postižitelný pouze z hlediska nesprávného zdanění příjmu z dané činnosti, nově je možné jej sankcionovat jakožto tzv. nelegální práci. Nový zákon také stanovil vysoké pokuty pro právnické i fyzické osoby přistižené při švarcsystému.

Tomáš Babáček, advokát Ambruz & Dark / Deloitte Legal a člen organizačního výboru ankety Zákon roku 2011

15

OKÉNKO CIIA

Assurance mapping objevuje problémy a vytváří úspory Praktické rady při vytváření mapy

Výsledky nedávného průzkumu společnosti PwC v oblasti interního auditu jasně ukázaly, že prioritou ředitelů a výborů pro audit je zlepšení úrovně v klíčových oblastech řízení rizik. Podle průzkumu jsou těmito oblastmi například zaměstnanci a jejich rozvoj, anebo rozsáhlé projekty. Jednou z věcí, která trápí většinu šéfů firem, výbory pro audit i správní orgány, je to, jak udržet nebo dokonce zvýšit úroveň ujištění, kterou poskytuje interní audit v době neustálého tlaku na snižování nákladů. K tomu se musí audit potýkat i s problémem lidských zdrojů a s nedostatkem jejich dovedností. Z naší zkušenosti lze uvést dva hlavní přístupy, které pomáhají společnostem efektivně se vypořádat s problémy snižování nákladů a omezených lidských zdrojů v interním auditu: ■ větší transparentnost při určování hlavních rizik; ■ lepší pochopení rolí a rozsah činností, které provádějí různí poskytovatelé ujištění v rámci organizace.

Jaký dohled v organizaci máme a jaký potřebujeme? Zde je jádro celého problému. Interní audit je často žádán, aby se zaměřil na oblasti, u nichž již existuje určitá míra ujištění poskytnutá jinými odděleními v organizaci (například řízení rizik, compliance, řízení kvality apod.), a tím dochází k duplicitě činností. Na druhé straně stále existuje řada oblastí, u nichž neexistuje dostatečná záruka žádné z kontrolních funkcí. Proto může být velice užitečná aktivita „mapování ujišťovacích činností“ (assurance mapping).

Mapa ujištění (assurance map) má obvykle podobu barevně kódované tabulky, kde jsou klíčové oblasti rizik na straně jedné a různé formy poskytovatelů záruk na straně druhé (viz obrázek níže). Barvy reprezentují kvalitu a úroveň ujištění. Zatímco finální mapa může vypadat jednoduše, proces její přípravy bývá složitější.

Přínosy mapy ujištění

Důležité faktory, které je třeba vzít v potaz během přípravy mapy ujištění, jsou tyto: ■ Zajištění podpory klíčových stran – vedení i výbor pro audit musí souhlasit se zaměřením a mírou ujištění ve společnosti. ■ Identifikace hlavních rizik nebo oblastí vyžadující záruky vyžaduje zapojení středního managementu, aby byl zajištěn společný pohled s vedením společnosti. ■ Identifikace všech poskytovatelů ujištění může být zdlouhavá, protože v mnoha případech mohou být začleněni do procesů, ale nemusejí být jako poskytovatelé uvedeni. ■ Úroveň záruk poskytovaná jinými kontrolními funkcemi, stejně jako kvalita a nezávislost, musí být objektivně vyhodnoceny. ■ Zapojení externího moderátora může přinést nezávislý pohled a cenné zkušenosti nabyté jeho předchozí přípravou ujišťovacích map.

Proces přípravy mapy je sice náročný, po jeho dokončení však uživatelé získají platformu, ze které lze generovat úspory a identifikovat významné mezery. Mapa ujištění umožňuje: ■ odstranit duplicity, optimalizovat a integrovat záruky od různých poskytovatelů. ■ poskytnout užitečnou platformu pro užší spolupráci s externím auditem. ■ stanovit managementu ideální rámec ujištění zohledňující přístup k riziku a také realizovat plán k dosažení tohoto rámce. ■ v případě podpory ze strany vedení a výboru pro audit může mapa ujištění posloužit jako skvělý nástroj pro zdůraznění nejvýznamnějších problémů v organizaci. Představuje také dobrý základ pro určení dovedností, které interní audit opravdu potřebuje. Roman Pavloušek, ředitel, PwC Česká republika člen rady ČIIA

Jednoduchý příklad mapy ujištění Nezávislé ujištění

Manažerské ujištění sebeho-

řízení

speciální manažerské

dnocení

rizik

projekty

kontroly

právní

předsta-

externí

interní

sekretariát

venstvo

audit

audit

Finanční reporting Finanční kontroly Právní IT Treasury Daně, pojištění Lidské zdroje Zpronevěra Zdraví a bezpečnost vysoké ujištění

střední ujištění

nízké ujištění

žádné ujištění – ale oblast kde by ujištění být mělo

16

N/A

současná úroveň ujištění

budoucí úroveň ujištění

SLOVO MÁ…

Karolína Topolová o sobě říká:

„Nenechám se skolit a jdu dál” Mgr. Karolína Topolová, generální ředitelka AAA Auto, a. s., je jedinou ženou, která mezi dvaceti největšími evropskými prodejci ojetých vozů zaujímá pozici CEO. Navíc ženou mimořádně atraktivní. Pojďte se s ní seznámit.

„Chci, aby si všichni pracovníci prvního kontaktu se zákazníkem uvědomovali, že každý člověk, který s námi spojí svou cestu, se stává naším klientem navždy,” říká Karolína Topolová

Není to neobvyklé, aby v čele největšího prodejce ojetých aut v Evropě stála žena? Je pravda, že je to trochu nezvyklé, zvláště ve firmě zabývající se prodejem ojetých vozů. Mně osobně to ale neobvyklé nepřijde, protože si myslím, že záleží ne na tom, jde-li o ženu či muže, ale na jejich konkrétních dovednostech, zkušenostech a naturelu.

V čele módních firem stojí často muži. Proč tedy ženy, měřeno stejným metrem, neřídí automobilové firmy? Módní domy nebo kosmetické společnosti, jimž „vládne“ muž, nabízejí každodenní produkt, ke kterému mají blízko jak ženy, tak i muži.

Vůz je ale stále mužským fenoménem – muži jim prý více rozumějí, opravují je atd. Považuji to za přežitek, ale je to tak.

Máte nějaký argument pro to, že i ženy mohou být v tomto oboru mužům rovnocenné? Dělali jsme pokus, při němž prodejci našich aut byly ženy. A byly výborné, vynikající! Pravdou ale je, že extrémní klimatické podmínky přímo na place – kruté mrazy anebo naopak 35ti stupňová vedra – jsou pro ženy náročnější než pro muže, kteří jsou zvyklí manuálně pracovat i v těchto extrémních podmínkách. S pokusem jsme tedy skončili a dnes je u nás situace zdravě vyvážená: venku prodávají auta muži

a ženy zase působí jako poradkyně pro prodej finančních produktů v kancelářích.

ných žen, že v určité fázi svého života chtějí mít děti a věnovat se rodině.

A nestalo se, že by muži-kupci nechtěli auta kupovat od žen v roli prodejců?

Jaké byly vaše dívčí sny a plány?

Naopak, reakce mužů byla velice příznivá, chtěli se před ženami blýsknout svým rychlým rozhodováním, takže odpadla fáze „musím se poradit doma s manželkou“.

Proč si myslíte, že ve správních orgánech firem je tak málo žen? Já si nemyslím, že by ženy dostávaly méně šancí. Sama jsem žádné znevýhodnění či předsudky nikdy nepocítila. Je to spíš volba samot-

Vždycky jsem inklinovala k dominování. Vrcholově jsem dělala sportovní gymnastiku, tak jsem v sobě měla zažitý ten boj něčeho dosáhnout, a pokud mě něco zlomí, tak vstát a jít dál. Dívčí sny jsem ale měla také – nejdřív jsem chtěla být herečkou, pak jsem se chtěla vrhnout na profesionální sportovní dráhu.

Poznamenala vás tato léta sportování? Určitě mi sport pomohl v tom, že

17

SLOVO MÁ… budou ve firmě růst a budou mít nějakou vizi. To jsou většinou absolventi vysokých škol a studenti, kteří při škole pracují. To se nám osvědčilo a mnoho našich manažerů prodeje jsou odchovanci call centra. Naučili se tam vše od komunikace přes vedení lidí až k manažerským dovednostem.

I pro vás se call centrum stalo odrazovým můstkem do nejvyšších pater byznysu. Ano, mnohému jsem se tam naučila a bez velkého rizika jsem si odzkoušela, jaké možnosti může velký byznys nabídnout.

Co se pro vás změnilo, když jste z funkce výkonné ředitelky přešla do pozice CEO? Díky tomu, že jsem prošla velmi intenzivním školením corporate governance (CG), tak to pro mě nebyla oblast neznámá. Stále se hodně věnuji praktickému managementu a nepřestala jsem vykonávat činnosti, které jsem dělala dříve. Avšak je pravdou, že teď na mně leží více strategického rozhodování a také mandatorních záležitostí, neboť jsme společnost obchodovaná na burze.

Co na váš postup říkal manžel? Mám jeho absolutní podporu. Pracuje také v oboru jako analytik a tato práce je jeho velkým koníčkem, takže jsem si nemohla vybrat lépe. Navíc je velmi tolerantní a chápe, že v práci trávím většinu času.

Po vašem nástupu do funkce jste se nechala slyšet, že do prodeje ojetých aut chcete zavést více empatie. Co jste tím konkrétně myslela?

se nenechám skolit a jdu dál. Tuhle dravost v sobě sportovci mají a je důležitá i v naší profesi.

Váš kariérní postup v AAA Auto vypadá sympaticky a strmě. Napadlo vás při psaní vaší diplomové práce o call centrech, kam až vás tato specializace jednou přivede?

18

Ne, nenapadlo. V té době mě hrozně bavily moderní technologie a myslela jsem si, že půjdu tímto směrem. Fascinovaly mě novinky na trhu, pak jsem ale zjistila, že lidský kapitál je důležitější. Jakkoliv dobrou technologii máte, rozhodující jsou lidé. Na trhu si můžete koupit cokoliv, ale dobré lidi si musíte vychovat.

Z call centra AAA Auto, které jste zakládala, se stala líheň úspěšných manažerů. Čím je to podle vás způsobené? Hned zpočátku jsme si stanovili, že naše call centrum pojmeme jinak než běžné komerční call centrum, které pracuje na bázi outsourcingu, bez vztahu ke konkrétnímu produktu. Měli jsme zájem o lidi, kteří

Proces prodeje vozu je velmi zahlcen technicistními údaji: jak auto vypadá, co splňuje, jakou má spotřebu apod. Často se zapomíná na to, jakou užitnou hodnotu zákazník od vozu očekává, co s ním hodlá dělat. Stávalo se (doufám, že teď už ne, protože jsem k tomu velice tvrdě přistoupila), že když se na nás zákazník následně obrátí s nějakým problémem, obchodník od toho dává ruce pryč, protože obchod už byl uzavřen. Chci, aby si všichni pracovníci prvního kontaktu se zákazníkem uvědomovali, že každý člověk, který s námi spojí svou cestu, se stává naším klientem navždy. Jeho problémy s vozem

vyřešíme, budeme mu naslouchat a najdeme východisko z jeho problému.

Je možné docílit toho ve firmě, která má 1700 zaměstnanců? První výrazné kroky jsme už udělali. Stejně jako odměňujeme zaměstnance za pozitivní zpětnou vazbu od zákazníka, tvrdě je penalizujeme za tu negativní.

káže vzít i z negativních zkušeností to dobré – a to je velmi pozitivní.

A co strmý růst cen paliva, jehož jsme v posledních měsících svědky? Ani ten na váš byznys nedolehl negativně?

Na speciálně vytvořenou mailovou adresu mi zákazníci píší pochvaly i stížnosti na naše zaměstnance. Každému z nich odepisuji, případy nechávám prošetřovat a vyvozuji z toho důsledky. Je to piplavá práce, náročná na čas, ale vyplatí se. Zákazníka jsem postavila jako prioritu číslo jedna.

Naše cílová skupina je nesmírně senzitivní na ekonomicko-politické změny na trzích, kde působíme. Zároveň je ale velice rychle adaptabilní na nové podmínky. Ceny paliva se za posledních deset let zvedly diametrálně a naši zákazníci to pokaždé chvíli bojkotují a nákup vozu odkládají, ale nakonec si ho stejně koupí, protože vidí, že se zdražuje všechno. Možná to ovlivňuje výběr vozů a klienti dávají přednost těm s menší spotřebou, ale nikdy to neznamenalo, že by lidé přestali kupovat ojetá auta.

Kolik takových reakcí od zákazníků dostáváte?

Jakou pozornost ve firmě CG?

Asi dvacet týdně, z toho dvanáct bývá negativních a v osmi se objevuje něco pozitivního. V Česku nebývá zvykem, aby lidé psali o příjemných věcech, neboť je považují za samozřejmou věc, a tím více mě to těší.

Od uvedení společnosti na burzu máme tzv. Corporate Governance Statement, který obsahuje zásady správného řízení a správy naší společnosti. A jsem tomu ráda, neboť v běžném chodu se věnujeme především operativě a byznysu a CG jsme dříve vnímali jako sekundární.

Jak to funguje?

Jak se vaší firmy dotkla finanční krize? První dva roky nám sice hodně ublížila a my jsme se ocitli ve ztrátě. V konečném výsledku nás ale velice posílila. Naučila nás spoustu věcí, do kterých bychom nejspíš nepronikli (nebo alespoň ne tak rychle), pokud by tato krizová situace nenastala. Naučili jsme se firmu lépe řídit z hlediska nákladů a jejich optimalizace, změnili jsme obchodní model, přeškolili jsme zaměstnance tak, aby mohli zastávat více rolí… Přes počáteční negativismus, který doprovází každou změnu, se ukázalo, že to byl ten nejlepší krok z hlediska lidských zdrojů, který jsme mohli udělat. Z krize jsme nakonec vyšli silnější. Opakovaně se ukázalo, že naše společnost si do-

konný management se zase učí od lidí, jako je například pan Vratislav Kulhánek (člen nevýkonného představenstva – pozn. red.) s jeho obrovskými zkušenostmi s vedením velkých firem.

trávím hodně času, někdy i víkendy, doma s manželem také stále řešíme práci, což je dáno možná tím, že zatím nemáme děti. Nechci ale, aby to vypadalo, že jsme workoholici – nás naše práce prostě baví.

Zmínila jste Vratislava Kulhánka, dlouholetého šéfa Škody Auto. Neznervózňuje vás jeho renomé, které si v automobilové branži vydobyl?

Takže žádný koníček?

Samozřejmě že z něho máme velký respekt, ale on má stejný respekt k nám. Každý nový vůz se jednou stává vozem ojetým a mnoho principů nových a ojetých vozů je stejných či podobných. Pan Kulhánek může srovnávat oba sektory a my se pak snažíme kombinovat přednosti každého z nich. Například z hlediska služeb chceme být blíže novým vozům, což tu dosud chybělo.

věnujete

V AAA Auto funguje angloamerický model řízení, kdy na jedné straně stojí neexekutivní představenstvo plnící funkci dozorčí rady a na druhé výkonný management v čele s generálním ředitelem. Jak spolupracujete? Velmi dobře. Dříve jsme měli klasický německý model, ale vnímali jsme, že rodinné firmy, které vstupují na burzu, musí být transparentní. A my jsme chtěli otevřeně reportovat veškeré výsledky našeho hospodaření, tak jsme změnili model a pomohlo nám to. Spolupráce mezi výkonným managementem a nevýkonným představenstvem je výborná, neexekutivní členové vidí, jak firma funguje zevnitř, a vý-

Mimochodem – jakým autem jezdíte vy? Jezdím Mercedesem ML, a to už sedm let, což je v rozporu s tím, co radíme našim zákazníkům: že auto mají vyměnit za tři až pět let. Já ale jezdím velice málo, mám najeto jenom 63 000 kilometrů a toto auto stále považuji za úžasný vůz. Je po prvním majiteli, takže vím, co má za sebou.

To vyžaduje firemní loajalita, abyste jezdila ojetým autem? U nás ve firmě je to takový trend. Důvody jsou však více ekonomické, než aby šlo o věc loajality. Lidé z naší branže si uvědomují, že kupují-li nové auto nikoliv na firmu, kde by mohli odepisovat náklady, tak jejich nový vůz už v prvním roce ztrácí 30 až 50 % své ceny.

I když z vašeho CV je jisté, že práce patří mezi priority vašeho života, přece jen „nejen prací živ je člověk“. Co naplňuje váš život kromě práce? Hranici mezi osobním a pracovním životem příliš nevnímám. V práci

Vždycky jsem si nechávala prostor na sport, tím spíše, že moje práce je sedavé zaměstnání. To má značně degenerační důsledky jak z hlediska váhy, tak co do bolesti zad. Chodívala jsem do posilovny s trenérkou, baví mě běhání v jakékoliv roční době, zimní volné víkendy trávíme s manželem na horách na snowboardu. A v poslední době jsem se vrátila k nohejbalu, který jsem hrála už jako dítě se svými staršími bratry a nepřestal mě bavit.

Snažíte se pěstovat zdravý životní styl? Vždycky jsem měla problémy se stravováním – jedla jsem nepravidelně a zanedbávala pitný režim. Teď jsem více disciplinovaná a hodně mi v tom pomáhá moje asistentka, která je zároveň nutriční specialistkou. Mám i šikovnou kuchařku, která mi vaří jídlo do práce. Já vařím jenom o víkendech. Kromě pravidelného stravování a pohybu si neodpustím každou neděli osobního fyzioterapeuta, který mi dělá masáž.

Nechala jste se slyšet, že všechno děláte naplno, takže až budete mít rodinu, chcete alespoň čtyři děti jako vaše maminka. Pořád v to doufám, aniž bych si uvědomovala, jak ten čas běží. Nechtěla bych od těchto plánů ustoupit, fyzicky ani psychicky se necítím stará. Trvám na tom, že budu mít více než dvě děti. Vždycky jsem si přála alespoň jedno dítě adoptovat, tak věřím, že si tento sen splním. Irena Šatavová Foto: z archivu společnosti AAA Auto

KAROLÍNA TOPOLOVÁ (1976) studovala operativní management se zaměřením na training a call centra na britské univerzitě TTA s oxfordským výukovým programem a vystudovala Andragogiku na Univerzitě J. A. Komenského. V roce 1998 založila call centrum ve společnosti AAA Auto, po pěti letech dostala na starost lidské zdroje a v roce 2007 se stala viceprezidentkou firmy, kdy jako provozní ředitelka řídila prodeje, finanční a pojišťovací služby, IT, externí komunikaci, call centrum a personalistiku. Letos v květnu postoupila na post generální ředitelky, kde nahradila zakladatele firmy Anthonyho Jamese Dennyho.

19

Chcete zhubnout? ...a nehladovět? Máme řešení. A takhle to funguje: Na obrázcích je Váš žaludek, když jíte tolik, že nespálíte všechny kalorie, které přijmete:

žaludek

...takhle vypadá před jídlem, když je prázdný...

...a takhle po jídle, když je přeplněn...

...no a po určité době to TAKHLE vypadá zvenku!

Poradit si s tím, je pro mnohé z nás obtížné. Většinou to vnímáme jako problém – nejdříve jen estetický, omezuje nás v pohybu, ale časem může přerůst až ve zdravotní potíže. Pokud s ním bojujete a nedaří se Vám, máme pro Vás po™ mocníka, a ani nemusíte hladovět. Jmenuje se OBEZIN a je to doplněk stravy, který vytváří pocit nasycenosti a snižuje chuť k jídlu. Obsahuje PSC™– patentovaný rostlinný komplex přírodních viskózních polysacharidů.

OBEZIN™

30 minut před jídlem užijete OBEZIN™...

zapít 30 min

jídlo 1 /2 porce

žaludek zaplněn

...ten se v žaludku rozpustí, až stonásobně zvětší svůj objem a vytvoří vysoce viskózní a stabilní gelovou substanci, která se smíchá s jídlem.

Následně Váš zaplněný žaludek vyšle signál do mozku o tom, že jste již sytí, i když porce Vašeho jídla byla poloviční. OBEZIN™ zajistí, že můžete jíst méně a nebudete hladovět. Díky obsahu přírodních látek udržuje cholesterol a hladinu cukru v krvi v normálu. Žádejte ve své lékárně nebo na e-shopu www.obezin.cz

20

Vyrábí DANARE a.s. | Čsl. armády 1 | 253 01 Hostivice www.danare.cz | [email protected]

ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL

Zdravý životní styl je když… Hledala jsem definici, co je to „zdravý životní styl“. Definici jsem nenašla, ale návodů, jak ho dodržovat, existuje spousta. Jedni na to jdou přes zdraví, druzí přes pohyb, třetí kladou důraz na stravování, jiní volají: Vyvarujte se stresů, ordinujte si pohodu a dostatečný spánek! Všechny společně se snaží najít zázračnou formulku, jak docílit toho, abychom se cítili zdraví, spokojení, příjemně naladění a po všech stránkách „fit“.

částí péče o vytížené manažery. Nepodceňujte je, nepřepínejte se, dopřejte si čas uvědomit si, že něco nefunguje tak jako dřív, že vaše únava se neúměrně stupňuje. Neodkládejte řešení svých zdravotních problémů na POTOM, v práci to tak přece také neděláte! Postavte se k nim „manažersky“: definujte problém a přijměte opatření, jak ho vyřešit, ne odložit.

Prevence je to správné slovo Zdraví není položkou, o kterou se máme starat, až když nefunguje naplno. Prevence je znakem dobrého manažera, ať už jde o finanční řízení, nebo o udržování vlastní tělesné schránky. Říkají vám něco třeba spa welness pobyty? Nabízejí je skoro všechny lázně a můžete si vybrat, zda jim věnujete jenom volný víkend, nebo více dnů. Měly by vás navést ke zdravějšímu stylu života, a to ve všech jeho sférách. Well-

a s počítačem, večer usínáním u televize), nutně vede k obezitě. A když zase naopak téměř přes den nejíte, nastává v konečném důsledku stejný efekt – z každého vašeho občasného jídla si tělo uloží do zásoby všechno ve strachu, že další jídlo je v nedohlednu. Při pravidelném stravování se tak nechová, věřte mu!

Odpočinek je důležitý Každý si může zvolit relax podle svého, ale tělo potřebuje „dobíjet baterky“ – ať je to při sportu, kultuře, setkání s přáteli, provozování jiného koníčka či při lenošení. Nezapomeňte ani na spánek, který je neméně důležitý. Poslední výzkumy dokonce naznačují, že dostatečný noční spánek napomáhá udržení tělesné váhy, zatímco jeho nedostatek vede k nestabilitě hmotnosti, neboť prý zapříčiňuje spuštění metabolických procesů vedoucích k obezitě. I několikaminutové „zdřímnutí“ během dne představuje významnou prevenci proti hromadění únavy a nadměrnému stresu.

Last, but not least… pohyb

Na začátku nutno předeslat, že hledat jeden jediný a jedině správný návod na dodržování zdravého životního stylu je chiméra. Každý jsme jiný: pan A chodí rád běhat, panu B s jeho bolavými klouby vyhovuje plavání, paní C tloustne už jenom při pohledu do výlohy cukrárny, paní D spořádá menu o čtyřech chodech a je stále „šlank“. Přesto špičkoví manažeři, kterým jsou následující stránky určené, mají cosi společného: jsou pracovně nadměrně zatíženi, stress je jejich denním chlebem, nemají

čas na pravidelné stravování, ani si ho nevyšetří dostatek na nezbytnou relaxaci. Pro většinu z nich je wellness životní styl nedosažitelnou hodnotou. Vlastně ji ani jako cennou hodnotu nevnímají – tou je pro ně práce. Jenže „všeho dočasu“… Nechceme poučovat, jenom stručně shrnout, co by je mohlo přivést ke zdravějšímu způsobu života, jenž jim to bohatě vrátí v lepší pracovní výkonnosti.

Starejte se o své zdraví Pravidelné prohlídky bývají sou-

ness balíčky jsou šity tak, aby vám předestřely mix wellness procedur, optimální výživy a aktivního pobytu. Když už je nechcete absolvovat se členy rodiny, co takhle udělat si poradu představenstva po perličkové koupeli?

Jídlo – kámen úrazu Naše tradiční česká kuchyně, která není doplněná tradičním životním stylem našich předků, založeným na mnohem větším pohybu a manuální práci (žádné autem do práce a z práce, den strávený na poradách

Pohybu se manažerům při výkonu jejich řídících funkcí příliš nedostává. Když před nimi vyslovíte „fitness centrum“, mnozí se zhrozí. Makat na strojích jako kulturisti, u nichž svaly předčí mozek? Ne, do posilovny chodit nemusíte, byť fitness centra dnes nabízejí mnoho jiných pohybových aktivit, jak o tom hovoří Olga Šípková na dalších stranách. Klidně zamiřte ven z města do přírody – někdo rád chodí se psem, jiný má téměř jako drogu běhání, golf představuje příjemnou formu pobytu na čerstvém vzduchu (třeba i s pracovními partnery), jízda na kole je novodobým fenoménem. Nebo vás láká adrenalin, hory s jejich slézáním či lyžováním … no možností je nepřeberně. Pročistí se vám při tom hlava, odbouráte nahromaděný stres, uděláte něco pro svoje tělo a ještě si navíc nalejete do žil dobrou náladu (to ty endorfiny!). A když si najdete sportovní aktivitu společnou pro část či celou vaši rodinu, získáte návdavkem „žolíka“ v podobě společně prožitých chvil s vašimi nejbližšími, což je pro špičkové manažery také vzácné koření. Irena Šatavová

21

ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL A výsledek? Pak člověk zjistí, že mu cvičení dělá dobře, že jeho tělo je rovné, vitální, má sílu a on sám není unavený. A navíc tím, že se pravidelně ocitá mimo své pracovní a rodinné prostředí, si tam obvykle najde přátele a může začít i s jinými aktivitami, které fitness centra poskytují.

Olga Šípková tvrdí:

„Nejtěžší je se odhodlat” Slovo FITNESS, případně sousloví FITNESS CENTRUM, vyvolává u některých lidí husí kůži. „Brr, makat na strojích jako nějací svalovci, to je pod naši úroveň,“ tvrdí rezolutně. Skutečně je tomu tak? S touto otázkou jsme se obrátili na Mgr. Olgu Šípkovou, která je ve světě fitness osobou z nejpovolanějších a cítí se zde jako ryba ve vodě. Že jsou fitness centra jen pro muže narcistního typu, kteří honí svalové objemy, to je snad už překonaný předsudek z doby před dvaceti lety. V současné době lidé chodí do fitness kvůli nápravě svého zdraví a dobré náladě. Cvičení mají zapracované v diáři jako nedílnou součást svého týdenního programu, o kterou se nenechají ochudit. Vysocí manažeři, kteří na sobě pracují a cvičí, vědí moc dobře, že kvalitně mohou pracovat jen tehdy, když mají zdravé tělo a zdravou duši. Zkusme odtajnit tabu kolem posiloven – co čeká ty, kteří se odhodlají tam chodit?

22

Odhodlání vzít za kliku posilovny je tím nejtěžším. Pak stačí říci: „Dobrý den, nikdy jsem v posilovně nebyl. Teď to chci zlomit, začíná zima, nemůžu na kolo ani do přírody, tak se chci u vás starat o svou tělesnou schránku. Co mi můžete nabídnout?“ To je hrozně důležité: ptát se, ptát se a nestát v koutě. Ale lidé na vysokých pozicích se ptát umějí. Velké stroje v posilovnách by totiž dokázaly pochroumat naše tělo, pokud bychom postupovali špatně, jednou bychom se na nich zničili a pak na posilovnu zanevřeli. Dobrá, nejdřív se zeptáme. A co pak?

Na prvním místě musí být diagnostika. Pokud tělo není cvičené, podléhá dennímu stereotypu našeho všedního dne. To znamená, že některé svaly nám ochabují, jiné se zkracují, a pak vidíme hrbaté a pupkaté lidičky, kteří třeba nemají vůbec žádný tuk ani nejsou tlustí, ale prostě neumí nosit svoje tělo a nejsou protažení. Trenér ve fitness musí poznat, co má konkrétní člověk za nervosvalové disbalance, a začne ho učit protahovat se, uvolňovat a správně dýchat. Jakmile se tělo dostane do formy, není problém začít pracovat na svalech – někdo chce nabrat svalovou hmotu, jinému stačí mít tělo funkční, což já preferuji. Tomuto zákazníkovu přání pak trenér podřídí cviky na strojích, zátěžové váhy a jídelníček. Jinými slovy trenér sestaví cvičenci tréninkový plán. Ano. Je lepší v této fázi cvičit podle plánu s trenérem, anebo sám? Někoho stačí jen „nakopnout“ a se sestaveným plánem už chodí do posilovny a cvičí sám. Jednou za dva, tři měsíce si plán nechá zkontrolovat, trenér mu upraví váhy i cvičení. Jiný dává přednost cvičení s trenérem po celou dobu v posilovně, kdy ho trenér může hecovat, opravovat, nebo si prostě během cvičení jen tak povídají. Trénink s trenérem není o žádných velkých penězích, nad kterými by se manažeři museli zamýšlet.

Co kromě posilovny mohou fitness centra lidem nabídnout? Je toho mnohem více než jen „hopsání“ pro ženy a posilovny pro muže, což je zastaralá domněnka. Aerobní sály existují dnes i pro muže a nabízejí úžasnou škálu cvičení, která kopírují pohlaví, věkové zvláštnosti i temperament člověka. Například u nás máme tzv. funkční sál, kde mohou cvičit muži v menších skupinkách pod vedením lektora a za hudebního doprovodu. Posilují tu s různými nářadími a přístroji a hodina vyhovuje lidem, kteří nechtějí posilovat sami v posilovně, ale dávají přednost týmovému duchu cvičení. Podobných možností je spousta. I pro ženy? Jistěže. Ženy láká spíš cvičení s kamarádkami ve skupině. Tady je velmi důležité si zjistit, o jakou lekci jde, protože zde se vám nikdo nevěnuje individuálně. Proto se předem musíte informovat, o jakou obtížnost cvičení se jedná a jaká je náplň dané cvičební hodiny. Nestydět se za to, že je člověk začátečník, a nechat si poradit. Fitness centra nabízejí i spinning? Je oblíbený, i když jeho fenomén trochu klesá, protože lidé, kteří rádi jezdí na kole, jezdí především venku v přírodě a do fitness se uchylují v zimě. Někdo si ho ale oblíbí i celoročně, protože je tam lektor, který cvičence hecuje, pracuje se ve skupině a s hudbou, a to lidi baví. Čím pro vás osobně je sport a pohyb? Jak vás obdarovává za tu dřinu, která k němu také patří? Od malička jsem byla v pohybu. Jako vystudovaná učitelka tělovýchovy jsem musela kvalitně zvládat všechny sporty, abych je mohla předávat dětem. A čím je pro mě sport? Je to můj život, poslání, hobby, práce, obživa, obrovská radost, přátelé, rodina…Já jsem se pro něj narodila.

A co by podle vás mohl přinést manažerům, kteří pohyb sice příliš nemilují, ale zdravý rozum jim říká, že by se sebou měli něco dělat, a tak se odhodlají překročit práh fitness centra? Zdraví, relaxaci, přátele…Velmi důležité však je, aby nebyli odrazeni, aby kápli na to pravé fitness centrum, kde se jim budou věnovat inteligentní a milí lidé. Když tohle dohromady zafunguje, tak svoje rozhodnutí nakonec určitě ocení. Není to nedostatek času, který vrcholným manažerům v rozhodnutí „hýbat se“ brání? Je to spíš o výmluvách a o pohodlnosti. Neexistuje „nemám čas“, pokud vím, že cvičení bude pro

mě přínosné, nota bene když už mě bolí záda i hlava od krční páteře, když v noci nemohu spát kvůli bolesti beder, když během team buildingového víkendu nevyjdu bez zadýchání kopec, který ostatní zdolali bez problémů, když se již nevejdu do toho drahého saka... Stereotyp je pro dnešního moderního člověka strašným strašákem, proto by neměl vyznávat neměnný způsob života, když se okolnosti změnily. A pokud začlení pohyb do svého životního stylu, zjistí, že je vynikající nejen pro jeho tělo, ale také pro duši. A duše je základ všeho! Jakákoliv pohybová aktivita je užitečná, ale cvičení ve fitness centrech je vyloženě promyšlené pro protažení celého těla.

Zmínila jste, že lidé by měli chodit do „dobrého“ fitness centra. Podle čeho ho poznají? Na www stránkách každého fitcentra mají jednotliví trenéři jako ve výkladní skříni vystavené své CV – jaké mají vzdělání, na jaký druh cvičení se specializují, jaké absolvovali kurzy, jak dlouho trénují lidi apod. Nejlepší reklamou je ale osobní doporučení lidí, kteří už někam chodí, jsou tam spokojení a mohou říci, jakým způsobem se tam cvičí.

S určitostí vím, že lidé, kteří do cvičení proniknou, se ho už nikdy nechtějí vzdát. Milují na cvičení nejen to, že potrénují tělo, ale také že se odreagují. Seznámí se tu s jinými lidmi s podobným smýšlením, kteří na sobě chtějí pracovat a kteří mají rádi sport a pobývání mezi lidmi. Chodí se sem vlastně smát. Málokdo chodí z fitness centra naštvaný, A pokud snad ano, pak jen proto, že neodhadl sám sebe, že je unavený či má starosti, které překonaly veškerou jeho další aktivitu. Ale obvykle se cvičení stává pro lidi tou nejlepší drogou a závislostí!

Letos si připomínáte dvacet let své profesní dráhy cvičitelky a trenérky. Jak byste zkušenosti z těchto dvou desetiletí shrnula?

Irena Šatavová Foto: archiv Olgy Šípkové

Mgr. OLGA ŠÍPKOVÁ (1969) vystudovala FTVS UK, obor učitelka tělesné výchovy a biologie. Osmnáct let dělala moderní gymnastiku. V roce 1992 se začala věnovat sportovnímu aerobiku a vyhrála hned první mistrovství ČR. O pět let později se v Sydney stala mistryní světa v této disciplíně, v níž je též dvojnásobnou mistryní Evropy. Nastartovala tím u nás velký boom a ČR se stala světovou velmocí ve sportovním aerobiku. Olga Šípková je také držitelkou titulu vicemistryně světa ve fitness týmech kategorie step, trojnásobnou vítězkou ankety Instruktor roku a trenérkou juniorských i seniorských mistrů Evropy. Natočila na DVD řadu cvičebních programů pro širokou veřejnost a v televizi vedla cvičební pořady pro ženy i muže. Se svým manželem vlastní a provozuje dvě fitness centra v Praze (Family Fitness Metropole Zličín a Health Fitness Kongresové centrum), má dvě děti, syna Michaela (21) a dceru Adélku (8).

3D RELEX SMILE LASER STEREOTAKTICKÉ LASEROVÉ OPERACE BEZ NARUŠENÍ POVRCHU OKA POUZE V ČESKÉ REPUBLICE NA OČNÍ KLINICE HORNÍ POČERNICE PLASTICKÉ OPERACE OPERACE HORNÍCH A DOLNÍCH VÍČEK, ODSTRANĚNÍ MALÝCH ÚTVARŮ NA OBLIČEJI REFRAKČNÍ DNY NABÍZÍME MOŽNOST SPOJIT KONZULTACI I LASEROVOU OPERACI V JEDEN DEN

Život bez brýlí

KONTAKT OČNÍ KLINIKA HORNÍ POČERNICE tel. 281 865 664, 602 105 355 www.ocniklinikahp.cz

3D RELEX SMILE LASER

LASEROVÉ OPERACE DO 45 LET

REFRAKČNÍ OPERACE NAD 50 LET

STEREOTAKTICKÉ LASEROVÉ OPERACE

Zcela novou, špičkovou operační techniku při refrakčních nitroočních operacích nabízí

Špičkovou operační techniku nabízí femtosekundový laser LenSx®.

FEMTOSEKUNDOVÝ LASER

Umožňuje vidění do dálky i do blízka

3D RELEX SMILE LASER

IMPLANTACE TRIFOKÁLNÍCH ČOČEK

Operace bez lamely. Technologie je zásadní změnou v operacích oka. Při operaci se neodkrývá celá rohovka – povrch oka zůstává zcela neporušený.

ciod 190x116.indd 1

IMPLANTACE MULTIFOKÁLNÍCH ČOČEK

Umožňuje vidění do dálky i do blízka, vyřeší i vzdálenost na počítači

30.10.2012 7:59:01

23

ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Axiom třetí:

Ing. Petr Havlíček tvrdí:

Bez silné motivace to nejde Pokud jde o nápravu, nedělejme si iluze. „Sebeřízení či sebenáprava nám (ani většině manažerů) do rukou nepatří,“ tvrdí neoblomně Petr Havlíček. „Někdo zkrátka musí i ty nejschopnější manažery v této fázi „zmanageovat“. Pokud uznají, že jejich firma-tělo je skutečně v krizi a jsou rozhodnutí to řešit,“ dodává. Jejich motivace musí být jednoznačná a orientovaná na lepší kvalitu života, nikoliv jen na vzhled, tedy pouze na estetické a kosmetické úpravy.

Axiom čtvrtý, ale možná nultý: Soubor testů a pohovorů Ty jsou alfou a omegou celého procesu a musí předcházet sestavení individuálního jídelníčku a dalším doporučením včetně pohybových, aby vše respektovalo životní styl a zdravotní stav každého člověka.

Axiom pátý:

„Zdaleka nejde jenom o kalorie!” Když jsme si vybrali téma zdravého životního stylu, chtěli jsme vám nabídnout desatero zdravé výživy. Prostě aby manažeři, kteří trpí nedostatkem času a u nichž myšlenky na správnou životosprávu se propadly až někam na poslední příčku priorit, dostali stručný návod, jak jíst, aby byli štíhlí, zdatní a zdraví. Vypravili jsme se za výživovým specialistou Ing. Petrem Havlíčkem, který se v této branži pohybuje už čtvrt století, a ten se naší naivní představě vysmál. Po hodině jsme od něho odcházeli přesvědčení, že vážně nejde jenom o kalorie. Axiom první: Mít moc ještě neznamená být zdravý „Člověk orientovaný na vydělávání peněz přestává vnímat svoje tělo a ztrácí ze zřetele, co je opravdu důležité: aby se staral o svůj „výrobní nástroj“, který dostal od Pána Boha. Když o své tělo a mozek přestane pečovat, jeho produktivita a efektivita začnou výrazně klesat, začne dělat chyby a přijdou špatná

24

manažerská rozhodnutí,“ tvrdí Petr Havlíček.

Axiom druhý: Sebeanalýza aneb „Nekupuj koberec, oprav střechu! Pokud si člověk uvědomí axiom č. 1, nastupuje sebeanalýza. Nestačí zkonstatovat, že máte nadváhu a vysoký krevní tlak, je třeba přijít na kloub tomu, proč tomu tak je. Petr Havlíček radí i schopným ma-

nažerům, aby si na řešení tohoto problému přizvali odborníka, který ukáže na krizová místa v jejich životech, jež vyvolala onen nedobrý stav. „Když máte děravou střechu, kterou vám teče do pokoje na koberec, je nesmysl pořídit si nový koberec. Nejdřív musíte opravit střechu,“ používá výmluvný příměr. Jakkoliv manažeři mívají jasno ve své firmě, sami sebe a své potřeby nevnímají, a to je podle něho ten hlavní problém.

Stravování ve znamení individualizace Správné stravovací návyky vycházejí ze všeobecných (a známých) pravidel, ta se však nakonec musí striktně individualizovat podle konkrétní „firmy“ – rozuměj pohlaví, věku, výšky, váhy a hlavně zdravotního stavu (viz předchozí axiom). „Stravování musí přísně respektovat způsob života daného člověka, aby mu zajistilo zdraví a maximální výkonnost,“ poučuje nás Petr Havlíček. Takže žádné „desatero“ nebude (škoda!), jenom inspirace, jak na to a kde začít. Série testů vypoví o vašem těle více, a z těchto poznatků pak bude vycházet váš jídelníček. Když už pak člověk má nastavený svůj systém stravování, měl by ho respektovat. Velkým přínosem zejména pro lidi v řídících funkcích, kteří na stravování nikdy moc nedbali, je poučená asistentka. Ta, která šéfovi přinese v daných intervalech jídlo až na stůl dle rozpisu a šéf se tomu podřídí, když už jí tuto pravomoc delegoval. Že to v praxi funguje, to nám v rozhovorech potvrdili jak Daniel Beneš (str. 2-5), tak Karolína Topolová (str. 17-19).

Axiom šestý: Pohyb – náprava začíná „zevnitř“ Dalším stavebním kamenem zdravého životního stylu je pohyb. Tedy

pravidelný pohyb, abychom byli přesní.„ Z mého pohledu je člověk v manažerské pozici, který se léta nehýbe nebo si jenom chodí zahrát golf, různě zkroucený, zhroucený, ochablý, prostě je na tom celkově tělesně velmi špatně. Tady platí pravidlo, že nejdříve musí napravovat vnitřek,“ radí Petr Havlíček. Vnitřkem se rozumí hluboký stabilizační systém páteře, tj. svaly kolem páteře, bránice, svaly pánevního dna a břišní svaly. Na otázku, jak dlouhé a intenzivní by cvičení mělo být, odpovídá Petr Havlíček pragmaticky: „To se zjistí na základě testování. Rozhýbání by mělo probíhat s fyzioterapeutem, a v tom vidím u mužů největší kámen úrazu – oni přeci zvládnou úplně všechno a nebudou cvičit s vlastním tělem na balónu, na balančních plošinách a tak dále.“ Až poté a na základě vyšetření je možné zařazovat nějakou náročnější fyzickou aktivitu. A teprve když se člověk dostane do kondice, může začít s dalšími sporty.

Axiom sedmý: Gaučing povolen! Myslíte, že nadpis si z vás dělá legraci? Nikoliv. Ke zdravému životnímu způsobu neodmyslitelně patří nejen aktivní odpočinek (viz pohyb výše), ale i dostatek odpočinku pasivního. A právě tam patří gaučing a spánek. Pokud jde o gaučing, člověk si po práci potřebuje odpočinout a vyčistit si hlavu, třeba četbou či něčím jiným, prostě se musí odreagovat. To mu umožní, aby následně mohl usnout.

Axiom osmý: Aspoň osm hodin spánku Mezititulek nepřehání. „Pokud je člověk nemocný a má nadváhu, tak osm hodin představuje minimum,“ varuje Petr Hlaváček. Kroutíte hla-

vou, že osmihodinový spánek je pro vás nedostižitelnou metou? Máte se obrátit na lékaře? „Lékař s prášky určitě ne!“ nesouhlasí Petr Havlíček. „To by muselo jít opravdu o poruchu spánku, kterou musí řešit spánková laboratoř. Pokud je ale nespavost psychického původu, pak je na místě psycholog, gauč a terapie. Někdo, kdo dokáže člověku vyrušit myšlenky, aby mohl zrelaxovat a vypojit. I tzv. večerní modlitba, kdy si člověk v hlavě srovná myšlenky a upne se k nějakému přání, vede k uklidnění.“ Hlavní zásada zní: Nepracovat před spaním!

á v a r nka d Z ači sv

PŘI SPORTU, D O P Ř Í R O D Y, DO KANCELÁŘE

Celozrnné sušenky s v ysokým obsahem vlákniny p ro Váš akti vn í ž i vo t n í s t yl

Axiom devátý: Budete výkonnější Teď vás asi napadlo, že to všechno dohromady se prostě nedá stihnout. „Když člověk dodržuje dané zásady, je pak v práci rychlejší a všechno zvládá mnohem snáze a lépe,“ zní odpověď Patra Havlíčka.

Axiom desátý: Odborníka jak na počítač, tak i na tělo! „Manažeři bývají díky svému velkému egu stavu všechno, co tu bylo řečeno, odmítnout. Jak se mají stravovat, to prý vědí nejlépe sami. A já se ptám: Když se jim rozbije počítač, vrtají se v něm sami, nebo zavolají odborníka? A to počítač má v porovnání s lidským tělem hodnotu zcela zanedbatelnou,“ říká na závěr Petr Havlíček. Přeloženo to znamená: Pokud se vás problém nadváhy a zdraví týká, obraťte se nikoliv na obezitologa, dietologa nebo výživového specialistu, ale na pracoviště, které posuzuje člověka komplexně: pracoviště životního stylu. Irena Šatavová

Foto: archiv Petra Havlíčka

Petr Havlíček PETR HAVLÍČEK (1969) založil s dalšími odborníky před čtyřmi roky Centrum Vittore, které má několik tisíc klientů. „Nejlepším klientem je takový, který po skončení řekne, že se cítí dobře a přestal řešit, zdali má dvě či tři kila nadváhy,“ konstatuje Petr Havlíček, jehož pořad „Jste to, co jíte“ znají diváci TV Prima.

Obsahujíjí REZ REZIST REZISTENTNÍ IS ENT IST ENTNÍ NÍ ŠKR ŠKRO ŠKROB OB HHi-maize OBH i-maize unikátnípřírodnízdrojvlákniny unikátní přírodní zdroj vlákniny

Doporučuji vám i další celozrnné výrobky, které naleznete spolu s dalšími informacemi na

www.vitecojite.eu

25

AUTA

Přišel jsem o body. Co mám dělat? aby neváhali a do kurzu se přihlásili dříve, než počet nasbíraných bodů (třeba i nešťastnou náhodou) přeroste tolerovaný limit, kdy se ztráta řidičského průkazu stává tvrdou realitou,“ radí Ing. Petr Bold. Počet řidičů, kteří využili tento opravný prostředek v roce 2011, přesáhl 3 700 a v letošním roce za první pololetí jich bylo 1 800.

Vouchery pro firmy se slevou

Když přijde manažer o řidičský průkaz, pro jeho pracovní život je to doslova tragédie. Používání auta se při podnikání stalo naprostou nezbytností. O body však přicházejí nejen piráti silnic, ale i řidiči, kteří se snaží jezdit bezpečně s přiměřenou tolerancí, ale – holt – stane se…Co s tím? Kurzy bezpečné jízdy Společnost Global Assistance nabízí v rámci prevence nehodovosti tzv. kurzy bezpečné jízdy. Jsou určené nejen řidičům, kteří se chtějí naučit ovládat vozidlo v krizových situacích a správně zareagovat, ale také lidem, kteří přišli o body a absolvování kurzu jim umožní odečíst si tři body. „Je to pro ně samozřejmě jakási forma trestu, ale zároveň i velice užitečně strávený čas,“ tvrdí generální ředitel této společnosti Ing. Petr Bold.

Simulace krizových situací Obsah kurzu bezpečné jízdy je taxativně daný osnovou Ministerstva

26

dopravy. Během jednodenního kurzu si řidiči zopakují základy správné jízdy – správné brzdění, vyhýbání se překážkám, ale také například vyrovnávání smyku. Vyzkouší si svoje reakce v krizových momentech, které na silnici mohou snadno nastat. Pokud je má člověk nacvičené, nebývá jimi pak totálně zaskočen a znehybněn stresem, neboť ví, že danou situaci už „nanečisto“ zažil. „V dané chvíli je důležité vnitřní přesvědčení řidiče, že krizovou situaci zvládne,“ objasňuje Ing. Petr Bold. „Fyzikální zákony jsou totiž neměnné, ať jedete sebedokonalejším vozem. Při překročení adhese vám nepomůže ani nejlepší systém

ABS a nehoda je neodvratitelná. A právě to si mohou řidiči během kurzu vyzkoušet.“

Jen pro „drobné“ hříšníky Tato služba pro „bodové hříšníky“ však není dostupná všem. Pokud udělá řidič přestupek za šest bodů a více, ztrácí možnost odepsání tří bodů díky kurzu bezpečné jízdy. Navíc během kalendářního roku smí řidič absolvovat kurz pouze jednou, takže více než tři body vám odpuštěny za rok nebudou. „Radím řidičům, kteří udělají drobný přestupek a přijdou o pár bodů,

Cena kurzu bezpečné jízdy v areálu Global Assistance Racing Aréna Česká Lípa v Sosnové stojí 3 900 korun. Pro svoje dobré klienty zajistila společnost Global Assistance vouchery, díky kterým mohou kurz bezpečné jízdy absolvovat zdarma, případně za 1 000 korun, pokud jim jde o odpočet bodů. „Jsme připraveni nabídnout tyto vouchery s podstatnou slevou (kolem 30 %) také firmám, které o ně projeví zájem,“ prohlašuje Ing. Petr Bold.

Dostupnost areálů bezpečné jízdy Dostupnost autodromů poskytujících kurzy bezpečné jízdy za účelem odpočtu bodů je poměrně dobrá. Kromě zmíněného areálu v Sosnové se nabízí stejné služby v Mostě, Ostravě a Jihlavě. Nejhůř je na tom Praha a Jižní Čechy, jejichž řidiči by si podobný areál také zasloužili. Irena Šatavová

SPOLEČNOST GLOBAL ASSISTENCE poskytuje asistenční služby ve čtyřech základních oblastech. Jde o technickou asistenci motorových vozidel (odstranění poruchy přímo na místě, nebo odvoz vozidla do kvalitního servisu). Tzv. Home assistance představuje pomoc v domácnostech při problémech s vodou, plynem, zabouchnutými dveřmi apod. Třetí oblastí je zdravotní asistence z cestovního pojištění poskytovaná po celém světě. Spadá sem i repatriace, kterou do budoucna bude firma poskytovat pomocí vlastních letadel. Čtvrtou oblast nabízených služeb tvoří právní asistence (právní porady a právní zastoupení). Global Assistence kromě toho pomáhá řidičům v nouzových situacích také tím, že monitoruje dopravu na dálnicích a silnicích a má nejucelenější dopravní zpravodajství, které bezplatně šíří dál. Prevenci při nehodovosti napomáhá firma pořádáním kurzů bezpečné jízdy v areálu Sosnová.

ZAJÍMAVOSTI

Byznys lety (nejen) po Evropě

Čas jsou peníze a v podnikání to platí dvojnásob. Pokud často cestujete na delší vzdálenosti, letadlům se nevyhnete. Myslím letům klasickými aerolinkami. Možná ale nevíte, že i u nás si můžete pronajmout privátní letadla k firemnímu použití. Kdo? Tvrdíte, že tu taková možnost neexistuje? Ale existuje – zajišťuje ji akciová společnost Aeropartner, která vznikla v roce 2001. Jednou z jejích četných služeb je provozování flotily letadel pro zakázkovou přepravu osob, tedy letadel určených k pronajímání. Firmám, i jednotlivcům.

V České republice existuje pouze toto jediné a jeho specialitou je schopnost přistání jak na poli, tak třeba na golfovém hřišti či na krátkých drahách vysoko v horách. Posledním nabízeným letadlem je dvoumotorový Pipper Seneca, vhodné spíše na kratší lety, pomalejší než zbývající letadla, ale také ve srovnání s nimi levnější.

Co?

Za kolik?

Jaká letadla jsou tedy k dispozici? Jde o tři proudové letouny, z nichž každý je vhodný pro jiný účel letu. Dvě letadla VLJ Citation Mustang jsou určená zejména pro byznys lety po Evropě. Dolet mají 2000 km a vedle dvou pilotů se do nich vejdou čtyři pasažéři. Cessna Citation CJ2+ je dobře využitelná pro speciální lety – na její palubě cestoval dokonce i americký prezident Barack Obama. Má delší dolet než Mustangy a pojme šest pasažérů plus piloty. Pro speciální použití je k dispozici Cessna Grand Caravan, ideální letadlo pro lety například do Afriky.

Otázka v mezititulku nemůže nepadnout. Přesnou odpověď vám nedáme, neboť každá cesta se kalkuluje individuálně. Kromě základní taxy, která je cca 40 tisíc Kč za 1 hod. u VLJ Citation Mustang a 52 tisíc Kč za 1 hod. u Cessny Citation CJ+, ovlivňují konečnou cenu ještě další poplatky včetně přistávacích, které se mění destinaci od destinace. Zaručeně nejvyšší jsou na ruských letištích!

Proč ano Ptáte se, proč si pronajmou pro firemní účely soukromé letadlo a ne-

využít linkovou leteckou přepravu? Tak pro to existuje několik dobrých důvodů. ■ Na prvním místě je bezpečnost. Černé 11. září 2002 vyvolalo doslova boom privátní letecké dopravy, neboť u veřejných linek nemůžete – i přes všechna kontrolní opatření – nikdy mít stoprocentní jistotu, kdo jsou vaši spolucestující. U malých soukromých letadel pro čtyři, šest či osm lidí, jsou-li používány pro firemní lety, tu jistotu máte. ■ Bezpečnost zmíníme ještě jednou, tentokrát z pohledu posádky a tech-

nického stavu letadel. Lidský faktor je u dopravního létání vždy nanejvýš důležitý. Aeropartner nezůstává jen u zdravotních prohlídek pilotů, ale školí svůj personál na simulátorech, kde nacvičují nouzové situace, se kterými se třeba za celý profesní život ani nesetkají. Ale připraveni na ně být musejí! A pokud jde o technický stav flotily, letadla firmy Aeropartner jsou stará 2 až 4 roky. Pokud by vám to u auta nepřišlo dost bezpečné, letadla mají životnost dvacet až čtyřicet let. A bezpečnost zmiňme ještě z dalšího hlediska – privátní letadla létají ve vyšších letových hladinách než aerolinky. Co to znamená? Že je tu volnější provoz! ■ Třetím dobrým důvodem je flexibilita privátních letů, ať se to týká destinací (můžete si vybrat i takovou, která není v komerčních letových řádech), anebo konkrétního času, na kdy si let podle vlastní potřeby naplánujete. A když se vám jednání neočekávané prodlouží, žádný problém! Letadlo na vás prostě počká. ■ A nakonec vezměte do úvahy i prvek jisté exkluzivity, který tento způsob cestování poskytuje. Pokud piloti komentují, kudy letíte a co právě vidíte, jistě to není bez zajímavosti. Navíc při létání s firmou Aeropartner máte jistotu diskrétnosti o vašich letech, což může být někdy velmi důležité například s ohledem na konkurenci.

Kde? Flotila společnosti Aeropartner má základnu na mezinárodním letišti Praha Ruzyně. V případě potřeby nástupu mimo domovské letiště přistaví letadlo dle výběru klienta na místo určení za výhodnou „prázdnou“ sazbu.

Mezinárodní volací značka společnosti Aeropartner je „DARK BLUE“ a kód leteckého dopravce „DFC“. Je to zároveň zkratka pro „Distinguished Flying Cross“ – britské vyznamenání, které se uděluje letcům za výjimečné úspěchy v boji. Za 2. sv. války si DFC vysloužilo několik desítek Čechoslováků ve službách Royal Air Force. Letci Aeropartner někdy létají v „Battledressech“ Královského letectva z období 2. sv. války, čímž chtějí vyjádřit poctu československým letcům bojujícím v exilu v letech 1939-1945.

27

STŘÍPKY Z CIoD

Business breakfest k trestní odpovědnosti právnických osob

Konference Českého institutu interních auditorů

Pracovní snídaně pořádaná CIoD ve spolupráci s KPMG Česká republika a Českou bankovní asociací se uskutečnila 3. října 2012 v prostorách pražského hotelu Kempinski. K tématu tohoto business breakfest, jímž byla „Trestní zodpovědnost právnických osob a její vliv na práci správního orgánu“, vystoupili Jakub Chytil, viceprezident CIoD, Lukáš Zdvihal ze sdružení advokátů Mareš Partners a Pavel Kliment z KPMG Česká republika.

Za účasti zástupců CIoD proběhla 10.–11. října 2012 národní konference Českého institutu interních auditorů (CIIA), který je partnerem CIoDu. Konala se v mikulovském hotelu Galant a jejím hlavním mottem bylo měření kvality v interním auditu. Zajímavým přínosem bylo spektrum přednášejících, kteří zastupovali nejen finanční a průmyslové společnosti, ale také státní správu, samosprávu i konzultační společnosti. Šimon Mastný, člen Řídícího výboru CIoDCIoD (na foto vlevo), vedl hlavní panelovou diskusi, zaměřenou na porovnání metody sebehodnoce-

ní a plně externího posouzení kvality s ohledem na reálný přínos pro zvýšení kvality auditních služeb.

Zahájení podzimního běhu vzdělávání Program corporate governance Podzimní běh dalšího ročníku Programu corporate governance (PCG) odstartoval 18.–19. října 2012 v pražském hotelu Alchymist. Vzdělávací program se již tradičně skládá ze čtyř modulů (dvoudenních seminářů). Ty jsou zaměřené na hlavní principy řádné správy a řízení společností, modely řízení společností a aktuální trendy (I. modul 18.–19.

října 2012); právní aspekty práce členů správních orgánů (II. modul 1.–2. listopadu 2012); finanční desatero členů správních orgánů a informace k připravovanému zákonu o obchodních korporacích (III. modul 15.–16. listopadu 2012) a krizovou komunikaci, firemní hodnoty, leadership – tj. na měkké dovednosti (tzv. softskills) členů správních orgánů

(IV. modulu 29.–30. listopadu 2012). Podzimního běhu PCG se účastní 19 účastníků ze společností jako ČEZ, Česká spořitelna, O2, Hypoteční banka, Reico a Stavební spořitelna. Přednášejícími PCG jsou významné osobnosti a zkušení manažeři, kteří působili na předních manažerských pozicích nejen právního a finančního zaměření.

Mezinárodní konference CIFE Desátá mezinárodní konference CIFE, kterou letos opět pořádal CIoD pod záštitou ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga, proběhla 26. října 2012 v Paláci České spořitelny v Rytířské ulici. Zahraničním gestorem konference byla mezinárodní instituce Centre International de Formation se sídlem v Nice, Francie. S klíčovými prezentacemi na téma „Perspektivy eurozóny“

Vratislav Kulhánek, bývalý šéf a. s. Škoda Auto a zároveň první prezident CIoDu, je jedním z přednášejících PCG.

vystoupili guvernér ČNB Miroslav Singer, člen NERV Michal Mejstřík a další odborníci z České spořitelny a ČNB. Odpolední panelová diskuse byla zaměřená na společenské klima v ČR a svoje příspěvky přednesli zástupci průmyslových společností, nevládních organizací, ale i Vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí. Konference byla zakončena slavnostní večerní recepcí v Černínském paláci. Generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka při úvodním pozdravu (dále vpravo Luděk Sekyra, Monika Zahálková a Kamil Čermák)

Setkání Ethics and Compliance Officer Club CIoD ve spolupráci s Ernst & Young uspořádal 30. října 2012 další ze řady setkání Ethics and Compliance Officer Club (ECOC), které

28

bylo tentokrát věnováno tématu korupce v ČR. Během klubového večera byly prezentovány výsledky 12. ročníku globálního průzkumu

o korupci a podvodech „Ernst & Young Global Fraud Survey 2012“. Hlavní téma večera, tedy stav korupce v ČR, bylo po vlastní prezen-

taci výsledků průzkumu dále rozvinuto v rámci panelová diskuse, které se aktivně zúčastnila většina účastníků klubového večera.