EDGAR RICE BURROUGHS
cena 19,90 Kcs
Edgar Rice Burroughs
Tarzan, pan
diungle 11. DiL
Edgar Rice Burroughs; T ARZAN, pAN DZUNGLE, 1 L svazek - 1992 TARZAN, LORD OF THE JUNGLE
~~~~~,Pt81~~~FuT~Er JC~~LE~ Copyrigh t It! 1927. 1928 Conso lidated.. Magazines Co rporation "T rademark TARZAN owned by EDGAR RICE BURROUGHS, I NC. , . and used by permission . II
Translation Leo Kustos. 1992 Illustrations Milan Fibiger, 1992 © 1992 Edgar Rice Burroughs, Inc . VydtlV8 © f\I1AGNET -PRESS. s .p. Vladislavova 26.11 366 Praha. talefon 26 06 51 Sazba: Sdruteni MAC, Jungmannova 24,11366 Pralla 1, talefon 26 06 5 1, linka 4 51
Tisk: Ubertas. a.s., Steranikova 43. Praha 5 Rozsifuji : PNS, distributori, knihkupci, kolportefi a vydavatelstv( Magnet- Press. s.p. (administrace) Ne2eivazna doporucena spotfebitelska cena 19 ,90 Ke5 ke dni vydani ISBN 80-85110-43-1 (celysoubor) ISBN 80·851 10-49-0
-v BEDUiNSKEM STANU
to r neznal nenavist k li dem - ani k b~ l o chum . Nenavist , mstivost , zavist , hrabi vost, skodo libost - to byly jevy pro neho, stejne jako pro ostaln i zvira ta, naprosto Miho tave a spore svet/o papfroveho Jampi6nu jen slabe osveUovalo rozsahly nezname a vyhrazene jen c loveku. Stejne stan. Tarzan z rodu ve/eopu spatril kruty jako osta tn f zvirata ani on neznal straeh. vyraz (vare bedufnskeho otrokafe Tol/oga Znal jen obavu z nebezpeci a ostra2.itost. a vyckaval. Vide/, j8k 5e k nemu nervor T u ostralitost, kte ra nut[ gazelu nebo zebru, aby se nepfibli2.ovaly k napajedlu , zvolna blitr. a pozoroval vrazedny kintal v j eho napfaiene ruee. kdy:!. tam lovl hladova lvice, nebo Iva, aby Pojednou se r 01109 5e zufivym vykfikem se nevrhal do ohne hoi'ic f stepi. vrhl vpfed. Mul z rodu veleopu jeho s irasTan tor , stejne jakO jeho druzi z pralesa, nou ranu srazil s lranou B otrokaf. 5e zu,;se lidem a belochum pi'edevsim peclive yOU k le tbou na f tech, padl k zemi. Okavyhybal. Kdyby se vsak tohoto dne zd e miUe 5e zvedl a poskakuje ko/em Tarza objevil ne;aky nahodny eestovatel, neveril na, snafil 5e ho napadnoul zezadu. Pan by syYm oc fm . To, co by zde spati'il. by dtungle se pokusif (yehle obram, ale svamohl pokladat bud za pralesnf fatu morzane nohy ho zradily 8 mut Z rodu veleoganu, pokud by neco tak oveho existova10, nebo za salen( smyslu . Na slonove pu pad/ k zemi. Teef byJ vydan Tollogovi skoro cernem hrbete toti! , ve stinu bao na milos r a nemi/os i! Plisemy uSklebek odkryl beduinovy 28babu, ovfvan TantoroyYma mocnyma usima, di'fmal snedy m ladenee. I pres pralesi lou tle zuby . .. Ter;t...zemfes, Daure! " iVai jako sileny. nf stiny byto jasne, 1e jde 0 beloeha ! AJe V rom okamliku se cely s tan zachve! japroto~e tam ~adn f svedci nebyli,' Tantor ko ve vichfici a prudce vzle tJ do oblak. i Ta rzan - nebyl to toti2. nikdo jiny ne~ Pan To llogOv nem1visrny lev se zmenil ve vyd~ungl e osobne - spokojene dfimali dal. kfik hrOzy. N ad nim se (yeila obrovska hlaDUsne vedra jen obcas porusoval slaby va, v nil rude pMly rozzufene oei. severni vanek, k te,-y vsak bystn3mu clehu mu1e z rodu veleopu nepi'i nasel ~adne varovani. Nad d1unglf le1el mir a pokoj hork eho letnfho poledne. Kapitola I. Tento dojem vsak byl k lamny . Tarzan a Tanto r nebyli v tomto lese ani .zdaleka jen sami. Nedaleko lovili Fahd a Mo tlog, Sion Tantor pi'islusnfei kmene eI·Harb, jemu! va vesni ci el-Guad vladl mocny sejk Ibn Jad z BeSion Tantor si hovel va stfnu pralesa . ny Salemu . Spolu s rimi se pralesem namahave p rodiral zastup cernych otrOku. Jeho mohulny trup se zvolna kolebal ze s trany na stranu, tak jako to bYvalo v jeho Postupovali tise a opatrne po cerstve 510rod~ zvykem u~ od nepameti. Da ngo, n f stope, jejf1 paeh pro arabske o trokare Sheela i moeny lev Numa jako by pro neznamenal m01nost ziskani cenne slonoviho neexistovali. By! klidny a ospaly poled- . ny a p ro hladove otroky nadeji na moena nim sluncem steine jako kterYi
~~~t J:~~ j:~~~2c~~ ~i~~$j~hgoj: !:~~fe';;'i k~; ~~~~~ep~:~~~~I~eho ~ivota
mapa, kterou si otrokai' pi'ipravil pod!e rad domorodeho ko uzelnika Sahara. Nanestasti vSak Fejjuan neznal ani pi'esne m fsto, kde stal jeho rodny dum, ani nevedel nie a Ibn Jadovyeh planeeh a jeho mape. A tak jen Mil a jeho sny 00 obohaeovaly pi'edstavau hromady cerstveho sloniho masa, klere mbina bude dnes vecei'et. Uslovf pralesa se nad hlavami loveu jen slabe ehveHo a ani nejmenSi vanek ci sumot nevarovaly pi'ed neprateli Tarzana ' a jeho slonfho pi'flele, klei'i odlud di'fmali, jen co by kamenem dohodil. Pan diungle i Tantor spokojene odpac ivali a jejieh oslraiile smysly ukolebalo k naprosle Iho stejnosti polednf slunee. Fejjuan, otrok z kmene Galla, se obe zi'etne zastavil , Pokynul i ostatnfm. aby zusta]i tiSe stat, a neme jim ukazal na mohulny sloni trup, zvolna 00 ko lebaj iei za uzkou hradbou ki'ovi pred nimi. Fejjuan pokynul Fahdovi, aby se pripliiil k jeho baku. Pak mu ukazal na slabe znatelnou stezku k my tine . Fahd pozvedl k liei pra staro u musketu el-Lazzary a zam l1il. Ozvala se strasna rana, z htavne starobyle zbrane vySlehl blesk. sian zai'val a nazra nen se vrhl smerem ke streter. V okamiiku. kdy Tantor vyrazil. vztycil 59 na jeho hi'bete i Tarzan, ktery vSak v rozespalosti prehh:}d l mohulnou velev. pi'ehrazujiei slezku, a mo ena rana do hlavy ho v bezvedomi srazila ze slonfho hi'bel u k zemi. Vydeseny Tantor ted pi'emySiei jen a uteku do bezpe~ i a Tarzanuv pad vubec nezaregistroval. Na svem zbesilem uprku sraiel m lade stromy, zdupaval travu a p roraiel ki'ovi jako obrovsky l ank, neznajie i prekaiek. Vubee netuSiI. ie jeho velky pritel a Pan diungle lei( nyni bezmoene na pralesni stezee daleko za nim. vydan na milost a nemilosl jejieh spo lec nemu nepi'iteli - Clov8ku. Ta ntor nikdy nepi'emyslel a muii z rodu veleopu jako a clov8i<,u. Tarza n pro neho nebyl Tarmanganim - bll ym m uiem , ktereho je · Veba sa varovat. clovekam, kter)t zvifalum pi'inas i jen bolest a smrt. Tarzan byl pro tohoto slana, stejne jako pro vseehna ostatni zvifata v pralese , pfiteJem, jehoi pi'itqrnnos t pi'ina5ela klid, m fr a sleslf. Tantor nemel mnaho pratel a vedle ostatnieh slonu se pratelil jen s Tarzanem. "B illahi! Tys ho minul! " vykfikl Fejjuan. "K cerlul" vzplanul Fahd ...To sejtan advedl kulku jinam . Ale pojdme, Ii'ebas jsem ho zranil. " "Neivar"l, preste jsi ho minul." Oba muii vyrazi li vpfed a nasledovani zbytkem Uupy 00 snaii li naj ft krvavou slopu. Fahd se pojedno u zastavil. "U Attahal Co ie lohle?" zvo lal pfekvagene. "Vystfelil joom na slana a trefil jsem Daura." Take ostaln i clenove bandy se ui shroma2'dili kolem a podivovali se necekane
koi'isli. "Skuteene je to n8jaky ki'esfansky pes a eely nahy," divil se Motl og. .. Moina, 2e je to nejaky divoeh z pralesa ," dohadovaJ se dalsl. "Kde jsi ho. Fah de, trefit?" Zaslavili se a pi'evral ili Tarzanovo neh ybne lelo na zada. "Zda se, 2e zasaien nebylJ" "J e ledy mrtev? M02na, 2e i on se snaiii slona ulovit, a ta beslie ho slaci la zabft, ne2 jsme pi'isli'" "Ne, ten neni mrtev," ubezpeCil ostalni Fejj uan, ktery mezitim pok lekl k nehybnemu t9lu a pos louehal tep jeho srdee, .. ale podle zranenf na hlave soudim, 2e dosl al pofadnou ranu a omdlel . Podivejte, leii pi'esne na eeste, kterou ten sian utikal. Zi'ejme ho ta bestie srazila ceslou. " .. Tak ja ho dorazim," pripravoval Fahd svau dYku . "Pri Allahu, to nesmis. Zadri, Fahde!" zastavil ho Motlog . ,.Nec hm e 10 sejkovi, aby rozhodl, zda len mui ma byl zabit. Ty jsi prll is i izniv krve." "Ale 'v1:dy( je 10 nevef ic i Gaur," brani l se Fahd, .. ty by ses s nim ehtel vtaCel zpatky do tabora?"
Fei'j~~~~v~+~n ~~Ia~n~~~~~~!"~~~~~r~1 J~
sv)ich a bez pamoci. Ale asi s nami dob rovolne nepujde. Podivejte se • ma svaly jako obr. U Allciha - to je ale ehlap'" Mu2i jeho rozkazu rychle uposlechli , a tak neuplynulo ani n8kolik sekund a Tar· zanova zapesti byla p evne svazana vel bloud fmi f emeny, Po ula nebyla jes te p ev-
~ez~~f~:~a;ekg;~hiead7. ~~~~~rh~!~~~e\a~~ moeny leva postupne se mu vratily smysIy . U2 rozaznaval mu2e ko lem sebe a take Zjistil, ie je spoutan, Ani chvilku nepoehy· boval , koho ma pfed sebou. ..Proc jste mi svazali ruce?" zeptal se jieh arabsky. "Odslrar"lle ta paula!" Fahd se mu vysmal : "Ty sl myslfs, Dau· reo ie jsi nejaky velky sejk a muies roz · kazovat bedu fnum, jako by 10 byli tVI psi?" ..Jsem Tarzan." odpovedel hrde Pan d2ungle a pokraCoval: "To znamena, 2e js em sejk 5ejku a vsichni mne musi uposlee hnoutl" "Tarzan'" chechtal se jeste vic ' Motlog a odtahl Fahda stranou: ..De; si pozor, 10 by mohl byt nas konec, kdybyehom 10hohle c hlapfka urazili," sdeloval mu septem. "Jeho jmeno joom za posledni dva mesice slysel v kaide vesnici, kam jsme vsloupi li. 'Jen pockejte , az se vrati Tar zan. Pan dlungle: vyhroiovali nam. 'ten vas zabije za to, ie nam kradele nase lidi do otroe l vi. ' " .. Nemel jsi mne zastavovat. kdyi jsem ho eht9C probodnout, Motlogu," vyCftal Fahd, "ale jeste neni pozde." Znovu poloiii r uku na jilec Sve dYky. ..U Allciha , zadr2l" zvolal znovu Mo tl og. 4
,Ziskali jsme tu spoustu otroku. Ti jsou tu ted's nami a molna, le eestou zpel nekteri z nieh uteeou. Co kdyl pak d ojdou at k rodine l ohoto velkeho sejka a vyi'idi jim, le jsme 10 byli my, kdo ho zabil? Nik do z nas by se pak do 8eled-el-Guadu liv nevrali l. " • Vezmeme ho k Ibn Jadovi, a ten a ( si rozh odne sam. Pak si to take on sam
zO~ef~t,~~:~h~:~hhvd~len.
Dobi'e jsi promluvil ," pochva!\l ho Motlog. "Co s nim Sejk udela, 10 bude jeho vee a zodpovi si to on sam. Pojd'me!" Kdy1. se vral ili k Tarzanovi, ten stal klid ne a tazave se na ne diva!. HCO se mnou c hc ete delal?" nalehal. "Pokud jste moudn, okamlite mi rozvMete pouta a zavedete mne ke Svemu sejkovi . Chei si s nim prom l uvit.~ "Jsme jen ubozi s lulebnici," lisal se MoHog. "Neni na nas, abychom romodovali, co se ma udeJat. Vezmeme Ie proto ke svemu iiejkovi. ktery je tim, kdo rozho-
du~e~;~
Ibn Jad z vesnice el-Guad sedel na zkrftenych nOhach na koberci v mUlskem oddeleni sveho slanu a za nim ve stinu tohoto obydli odpoeivali i jeho bralr Tollog a m lady beduin Zeyd, ktery vsak misto spo leenosti sejka venoval pozornost spise b lizkemu sejkovu haremu, od f1i§hot h o d eli! jen do vySe p rsou sahajiei zaves, zaveseny meli dvema slanovymi kuly, takle Zeyd moh l cas od casu mezi tenami spatrit i Sejkovu deeru Aleju ci jeho lenu Hirfu. Ten pohled mu vldy rozbouril krev v 1ilaeh. Zati mco muli hovoi'm, zabyvaly se leny ruznymi domacimi pracemi . Hirta k ladla do velkeho mosazneho kotliku skopove na vareni a Ateja peclive vykrajovala ze s tareho v~b l oudiho vaku, nasakl8ho s(avou z datli, kuli na nove sandaly. Obe se snalily, aby jim z rozhovoru, k l ery vedli muli pre d zavesem, neuniklo ani s lovo. "Ul jsme uralili veliky kus cesly a diky Allahovi jsme se nesetkali s 1adnymi potilemi," zvolna dOkladal Ibn Jad. . ,,8y10 to pi'edevsim diky tomu, le jsme se vyhnuli kraji e l-Habash, jeho'llid by nas, mohl pronasledovat. Nyni muleme do 10hoto kraje bohateho na sil ne otroky p rok louznout ze zadni strany, odkud nas n i k do neceka, a na miste, k l ere mi. pi'edpovedet nas velky Saman, naj deme pokl ady mesta Nimmr." . "A ty si skuteene myslis, le toto pohadkove mesto naj dem e jednoduse hned, jakmile pi'estoupime hranice kraje el- Habash?" poehyboval jeho bratr To1l09 . "Ano, A llah je mym svedkem. li de z 10h olo dalek8ho jih u, nazyvaneho Habes, je znaji velmi dobre_ Fejjua n, ktery take poehazi z Habesanu, tvrdi, le i kdy1. sam 10to mes to nenavstivil , slysel 0 nem v delstvi vypravet. Zajmeme nejake Habesany a A llah jiste dovolf, abychom ul na.sli pro-
sti'edky, jak jim rozvazat jazyky. M usime se dozvedet vse, co znaji. n "At je nam Al lah milostiv, ale d oufam, le to nedopadne lak jako s lemi pok lady, klere pry leli na velke skale el- Howw ara uprostred p lane M edain Salih ," navazal Zeyd . " Ten poklad s l reli nelvor obchazejici kolem vele , jel nema vc h od, a Nka se, le len, kdo proni k ne dovniH a pokusi se poklad ukrast , p~ivo l a nestesti na cele li dsiva, prot01e mu1i se pak obrati proti svym pratelum, bratr p roti bra tru , synove prot i sV)lm olcum a matkam a kralovs z celsho sveta si navzajem vyhlasi valku ." .. Jo: dosvedeoval Toll 09, "i ja jsem t o $lySeI ad jed noho c loveka z osady Hazim a l en Nkal. le moudry Moghreby se beh em svych cest doslal al lam a po porade s kabalistickymi znaky v kouzel nych knihach pOlvrdil , le poklad tam skuleene je." . ,.Ale ni k do se ho jesle nepokusi l ziskal," oponoval Zeyd. . 8i1lahJ" vzkrikl Ibn Jad. "V Nimmru Iy poklady ladny nelvor net1lida. Jsou lam jenom nazi Habesane z masa a krve jako my, a ty snadno postrilime. Ten poklad marne na dosah!" ,.Allah je mym svedk em, 1e vyzve dnout ten pOklad musi byt l ak snadne jako doslat boha tstvi z Geryet1u," radoval se Zeyd, "toho mesta: k l ere le1i na ceS l e do Timbuktu, ve zficeninach jednoho z nekdejSich opevnenych'mesl. Tam se kaldy patek vyvaluj( ze zeme penize a kUlalejl se kolem dokota al do zapadu s lunee." "M dosahneme Nimmru . tak se ut k pOkla du dostaneme snadno," ujiMoval je Ibn Jad. "Problem je jen v tom, jak se pak do s l at s pokladem p res el-.Habash a jak spo lu s nim propasova l i tu lenu. Jes tli je l ak krasna, jak rika Sahara, tak jI budou muli z Nimmru branit jes l e zur'iveji nel svuj poklad." "Sama ni casl ou Ilou," podo lkl Zeyd. "Kdo 10 p 7ic hazi? " olazal se Ibn Jad, poh lileje smerem k dlungli, obklopujici tabor. "U A ll aha, to ie Fahd a Motlog, klei'i se vraceji z lovu," informoval To1l09 ... 801e, dej, at prinaSejf s lonovinu a cerstve maso!" . "Vraceji se nejak brzy," pochyboval Zeyd. "Ale s prazdnyma rukama nejdou," rek l Ibn Jad a ukazal na naheho obra , dopro vazejiciho lovee. Skupina obklopujici Tarzana dosla al k sejkovu s tanu, k de se zaslavila. Z Ibn Jada zeela zahaleneho do spinaveho p laten8ho burnusu videl nove priehozi jen dve piehlave oei nad rouskou zakr)'vajiei tvai' . Tollogova nesl ovicemi znacne zohyzdena tvai' rovnel nebudi la duver u, a tak jedin9'm ze tri mu1u v sejkove s tanu, kter)' sf zasloulil pohled, byl p 6nekud heze; a m lady Zeyd.
Beduini odvlekli Tarzana z blizkosti Ibn Jada a ve vzdalenem k oncf tabora jej vst rei!i do jakehosi pi'isti'esku. H em mu2.um dalo dost prace, ne2. se jim podai'il o Pana dzungle srazit k zemi a svazat mu nohy, a to i p i'es to, i.e se se spoutanyma ruka ma vUbee nemohl branit. Se}k: se spo lu s bedu iny vratil ke kaYe ochucene hfebiekem, skoNei a dalsim korenim, aby pokraeovali v rozhovoru 0 nesta l ne nahode, ktera je po lkala. Ibn Jad, i pfes sve vyehloubani a pomernou stateenost. dobfe vedel. i.e ted' je mui.e zaeh ranit u2. jen rychlost a pfiznlva situace na eeste, jinak 1.e jsou jejieh dny seeteny. .. Vsim je vinen Motlog," poznamenal Fahd, "nebyt jeho. ui. jsme s Um L>aurem nemuseli m it zadne sl arosti. Mel jsem dyku v r uce a nebyt jeho, davno jsem ho podi'fzl jak ovei." ..Jo. a zprava 0 jeho smrti by se jako vit r roznesla po eelem kraji a do zapadu slunee byehom m~li na krku vseehny
"Kdo z vas je sejk? " dotazoval se Tarzan autoritativnim hlasem, ktery zakr)lval deprimujici dOjem, jim2. mohly pusobit velbloudi remeny, svazujicf mu zapesti. Ibn Jad nechal spadnout satek zakrYv"aFc f mu tvai'. "Ksakru, ja jsem sejk," opaeil tvrde, "a jak i'ikaji tobe, ty proklely L>aure?" J~ikaji mi Tarzan z rodu ve!eopu, mohamedane'" .. Tarzan z rodu v~eopu?" pi'em ital sejk, .. to jmeno ui. jsem nekde slySeI." .. 8ezpoc hyby. Vetsina arabskych olrokai'u je dobi'e zna . Proe jsi tedy pi'iSeI do meho kraje, kdy2. v is, i.e nikdy nedovolim, aby mi lide byli chytani do otroctvi?" .. Nepi'isli jsme sem chytat ot roky," ujistoval lbn Jad Pana di.ungle, "jsme pokojni obchodnici se slonoVinou," "Ltes sf do sve brady. mohamedanel" odvetil klidne Tarzan. "Dobi'e vim, 2.e mas v tabore otroky z kmene Gal la i Manyuema, a vim take , te tu nejsou z vlastn i wle. A pak, coi. jsam neby1 svedkem , kdyi. tvi lide strneli na me ho slona? Tomu i'il
Zd~~~~~t"n~~I~IP~~~~~1 ~~t~1~11?09g,
.. pokud jde 0 mne, tak si take myslfm, i.e
ici~db~:e~~~~~~~' ';~e~~~!' ~g~e8:u~:
nai.ivu? Jakmile ho propustime, okami.it ~ svola sve li di a vy~enou nas odtud. Pokud si ho ponech,ame v zajeti, pak to uprehlf otroei urelt~ feknou jeho !i dem a budeme je mit na k rku stejne , jako kdybychom ho zabi l i.~
"To jsou moudra slova, To llogu,N souhlasil nyni i Ibn Jad. "Ale poekejte, jeste jsem neskoneil. CO kdyi. ten, ktery si fika Tarzan, v noei uprehne. nebo ho proste pus time na svobodu? Pak nebude duvOd, aby nas upreh li otroei pom!ouvali ." 10K tertu," vreel Fahd zneehueen~, ..to pak nebude tfeba, aby uprchli otroci vzboufili jeho lidi. Udeta to on sam a mame je vSeehny na krku dfive, nei. se roze dnf. Jestli to mys!is vazne, pak musis mit mozek mensi nei. ten nejtupejsi velbloud, N Tollogul ..Jest~ jsi neslysel vSechno, co jsem chlel ricl, bratfe," pokraeoval Tollog, ignorujic rozeileneho Fahda ... Ja jsem chl el f iet, i.e to rano bude vypadat tak, ze v noci uprchl nebo by1 propusten. Pros te rano v tabofe u2. nebude a my budeme strasne nadavat a nafikat, i.e nam utekl. Nebo budeme pfem itat: .Je to dobfe. 2.e Ibn Jad toho nevefieiho propustil, nebo udelal sejk chybu? ' " "Nerozumim tomu, b ra tfe," zamyslel se Ibn Jad ... Nev~f iei lei.i spoutan v pfistfes ku . Noc bude temna. Tenky nu2. mu lehce vnikne mezi i.ebra, Jiste tu najdeme ochotneho Habesana , ktery umi mleet. Ten tajne vykope melky hrob a m rtvol u do n~o jesle v noei zahrabe. Z ch ladne zeme nam u2. i.adnY Tarzan neubli2.i. " "Pri vouseeh Proroka, ty op ravdu nezapfes, Tollogu, i.e v tvYch i.ilaeh proudf k rev nasieh sejku," nadsene zvolal Ibn v
6
~:I?klM~~~~~~} ~~a~c\' ~,I~~h j~iOV~~~r~~ Nech( se 10 slane lak lajne. jak jen je 10 mozne. A( ti Allc\h zehnc\, bratre!" Ibn Jad se zvolna zvedl a odkrc\cel do haremu.
KAP ITOLA II.
Prat ele z dzungl e Na tc\bo r sejka Ibn Jada pad la lem nc\ noc. V malem prostoru sl anoveho pristfesku, v nemz vezni tele Tarzana zanechali, se Pc\n dzungle slc\ le jeste marne snazil uvolnil tesna pouta. Pevne remeny z velbloudi kuze vsak nepovolovaly ani pod tlakem jeho m ocnych celisU. V pres tavkach , kdyz nabfral dalsich sil, naslouc hal muz z rodu veleopu pozorne hla sum
~~~~~I~i n~I:I~~~~, j:l~ ~~I~oPP~n~e~~8~gjli; je neomylne zachycovalo a dovedlo pres n E'! rozli sit. Muz z rodu veleopu presne vedel, kdy kolem preselleopard Sheel a , kdy po sve slezce prebehl lev Numa, a n eu niklo mu ani zatim velmi liche a vZdalene zalroubenf slonfho sam ce. Zaregislroval lake v temnote za prislfeskem, jak se po Ime a potajf prave se~ l a krasna ~eikova dcera Ateja se svym milym Zeyd an , ktery ji liskl k sobe a hladi l jf nezne ruce. "Rekni mi, Alejo, ze nemiluje~ nikoho jineho nez Zeyda," loudi l n a n i uji~teni las kyo "Ko likrat ti to mam opakovat?" uz p o boufene ~ep t a l a dfvka. ,,A rekni mi take, te nemi l uje~ Fahda ," nalehal dal ch lapec . "Jak I e to mohto napadnout?" vybuchla divka. "A prece Ivuj olec d~va najevo, te jednoho dn e bude~ Fahdovou zenou." "Muj olec by chlet, abych se slala jed nou z Fahdova haremu, ale ja tomu muti neve rim, a nemohu l edy naletet n ek om u, komu ani neverim , ani jej nemiluji." "Ani ja Fahdovi neverim," potvrzoval Zeyd. "Poslys, Alejo! Pochybuji 0 jeho odnonosti k tvemu o tci. A nejen 0 jeho. Jes te 0 nee;, jeh02 jmeno si nedovoluji ani zoseptat. Ut nekolikrat jsem ty dva videl, jok si potaji septajf a pritom se opalrne rozhlizeli, zda je nikd o nevidi." Ofvka pokyvala hlavou: "Ja vim. Ani mi to jmeno nemusfs septat - nenavidim toho cloveka stejns jako nenavidfm Fahda ." "Ale v2dy( on je stejneho rodu jako ty!" pripominal if hoch. "A co z toho? Je sice bralrem meho 0 1ce, ale nijak na to nedba. Ani 10 mu neni zavazkem, aby byl k olci loajalnf. Olec pro neho dela, co mute, a on mu splaci tim, te jej zrazuje. Ibn Jad je k tomu vsak slepy. Jsme .daleko od naseho kraje, a kdy-
by se sejkovi neeo slalo, pak to bude To llog, kdo prevezme veleni a vsechna jeho prava i povinnostf. Myslim, ze poslednf dobou si ziskal Fahdovu podporu, proto2e mu slibil, 2e bud e premlouval olce, aby mu mne co nejd i'ive vydal. Vsimla jsem si, jak Tollog pf'ed mym olcem Fahda neustale chvali." .. Motna, · ze mu slibi l i velky podit na koristi z mesla pokladu," dodal Zeyd . .. I 10 je pravdepodobne," potvrdila drvka, "ale, proboha , co bylo lohle? " Beduini rozesazeni k olem salku s kavou vyskocili na no hy. Take cerni olroci vydesen e vyhli2eli ze sveho nuzneho prfslres ku . Arabove ryehle uchopili muskety a na cely l abor padlo titive ticho. Oivoky, nep opsatelny divoky zvuk se vsak ut neozva!. "Billah!" vyjek l Ibn Jad, "ozvalo se to z prostredka t~bora. Ale kd e by se tu vzala divoka selma , kdyt tu jsou jen lide a domaci zvirata?" "Nemohl to byt - -? " fee:nik se zaji!<1 uprosHed v~ty, jako by se bal, te fekne neco, co by mohlo byt strasnou pravdou. "Ale on je prece C:: lov~k a ne divoka selma . A 10 byl hlas divoke ~e lmy, " snatil se vsechny presvedtit Ibn Jad . "On prece nemuze i'val jako zvif'e." "Ale je to n e·...'l ~rci," pripomnAI Fahd, .. motna, 2:e je spojen se sejlanem - dablem ." "Ano, ten zvuk se ozval z pi'isti'esku, kde je uv~znen," pfipomnel dalsr. "Pojdme," vyzval je Ibn J ad , "prozkou mame to ." S musketam i v poholovosti a rozsvfce nym i papirovymi luc ernami vkrocili Arabo ve opatrne do pristresku. "Je lady," hlasil prvnf odvatlivec. Tarzan, ktery sedal uprostred pristresku, si Araby pohrdave m erit. Ibn Jad se prodral kupfedu. "Slysel jsi len fev?" nalehal n a zaja tce. "Ano, slysel jsem 10. A 10 sem, sejku Ibn Jade, pf ichazi~ jen prolo, abys mi po~ 102.i! tak hloupou otazku, anebo proto, abys mne k onec ne osvobodi1?" "Co 10 bylo 7.a fev a jaky mel vyznam?" nalehal sejk. Tarzan se chmurne usklibl. "To byla vjzva selmy jejim druhum. Nic vic," o dpovedel pom~ l u. "To se beduini vtdycky takhle tresou, kdyt uslysi hlas dtungle?" . "Zmlkni'" vrcel Ibn Jad. "Beduini se nebojf niceho. Jen se nam zdalo, te len rev pi'ichazf z toholo prislresku, a lak jsme sem bezeli, abychom Ie ochranili. Najaka selma by Ie mohla rozlrhal. Uva2.uji lolit o tom, te t~ zilra ra.no propustim." "Proe n e u 2 ted?" "Prol02e se Ie moji lide bojL Musrs mi slibit, 2e kdy2 Ie propustim, okamtite odejdes." "To 1i klidne stibim. Nemam zadny duvod, abych zuslaval ve 'vasem proklelem tabore, plnem Iti a podlosli. "
"Nemu~eme te pi"ece jen tak v nocl vyhod it do pralesa, kde lovi leopard," protestoval sejk. Tarzan se opet usmcil jednim ze svych velmi i"idkych usmevU. "Pan d~ungle je v no(:ni dzungli daleko bezpe(:nejsi nez bedu inl ve sve pousti," odpovedel lise mu~ z rodLI veleopu. "No(:ni dzungle Tarzana nedesf." .. Zitra, " vystek l sejk znovu a pokynuv svym nohsledum vypadl z pi'islenku ven. Tarzan pozoroval, jak se jejich papfrove lucerny kolebaj i pi'es taboi"i§te k §ejkovu stanu. Pak se po l o~il na bok a pi'itiskl ucho co nejtesneji k zemi. M ezi Araby, ktei'i zaslechli divoky rev no(:ni selmy, vzbudil tento zvuk neklid, ale jeho sku te(:nemu vyznamu ani jeden z nich nerozumel. Jen daleko v dzungli byt nekdo, kdo ten to, dalkou zna(:ne ztlumeny, zvuk zaslechl pozornym uchem a ihne d mu porozumel. Obrovske zvil'e Sed~ bitevnf lad' dzungle - sian Tan tor. Ten porozumel a ihned pozvedl obrovsky chabot, aby zatroubil v odf)Oved'. Jeho mala o(:ka se rozzarila rudym vztekem a obrovske zvii'e vyrazilo rychlym pochodem bez ohledu na jakekoliv pi"ekazky smerem , z nehoz sa signal ozval. Na tabor sejka Ibn Jada pomalu opet padlo ticho a A rabove i jejich i::erni otroci znovu zvo lna upadati do spanku. Jen sejk sedel dal se svym bratrem pi"ed stanem, pokui'ovali z opiovych dymek nargile a tise hovoi"iIi. ,,Az budss neveficfho zabijet, at te nikdo nevi di. Dej pozor h lavne na (:etne otroky. Ti se nesmejf za zadnou cenu nic dozvedet, Tollogu," upozorfloval nalehave Ibn Jad . "Udetej to sam a bez hluku. Ai. ho zabijes, tiSe vzbud' elva ze spolehlivych otroku, aby ho tajne zahrabaJi. Vezmi sf ti'ebas Fejjuana. Ten je u nas od detstvi a je nam zeela oddan. K nemu priber nekoho podobneho ." "Take Abba je nam oddany a ma i velkou s~u," doplfloval navrh To llog, ,Ana, toho 51 vezml jako druheho," sou.hlasi l Ibn Jad, "al e ani ani nesmeji vedet, jak vlastne nev&ic f zemi"el. Rekni jim, ~e jsi ad pi'isti'esku slysel nejaky hluk, a kdyz ses tam dosel pOdivat, co sa deje, nasel jsi za jatee u~ mrtveho ." nNa mou m li::enlivost se, brati'e, muzes spo lehnout," uji§(oval Toll og. . "Zavaz k m li::enlivosti i ty dva," pokrai::oval sejk. "Mimo nas (:tyf nikdo nesmi vedet, jak ten L>aur opravdu skoni::il, ani kde je pohi'ben. Rano pak i"ekneme oslalnim, ze nev8i' fc i v noei u tekl. Jeho pi"ei"ezana pouta neeh v pi'isti'esku jako doklad. Rozum is?" "Pi'i Prorokovi, udEHam vse tak, jak sf pi'ejes."
k pi"isti"eSku, kde mela
l e~et
jeho pi"ist(
obet Sian Tanto r se rye hle prodiral temno u nocL Mall ~ivo(:iehove i velk e selmy mu p rchali z eesty vedouee, ~e roz(:i leny sian se nezastavi pi"ed nikym a pi'ed ni(:im. To llog se domnfval, ~e se mu podai"f vniknout do pi' isti'e§ku, aniz by Tarzana vzbudil. Pcm dzungle, ktery s uchem pi'itisknutym k zemi napjate poslouehal b l i~i c i se d usot sveho pi"itele Tantora, zaslec hl samozi"ej me i Tollogovy p lizive kroky a nebyl jeho pi"ichodem pi"ekvapen. Pan dzungle, kte,y dOkazal ve zvue ieh no(:ni dzungle (:fs t jako v o tevi'ene knize , poznal uz ze zpusobu, j im~ se Tollog k jeho pi'isti"eSku pllZiI, ~e jde oneco nekaleho, a ryehle sf uvedomil, ze eBem nenada h~ navstevy nemuze byt nic jineho nez vra~da. Jaky jiny u(:el by tato no(:ni na vsteva mohla m it nez se v tiehu a tajnosti zbavit nepoh odlneho svedka? A tak kdy2 Toltog koneCn~ doklopytal temnotou do Tarzanova pi'isti'esku, sedel uz Pan d~ung le pi"ipraven a v okam~iku, kdy verolomny. beduin vstoupi l do pi'fsti"eSku, vydral se z hrdla muze z rcidu veleopu s t9jne pi"fserny rev, jako byt ten, ktery pi'ed malou ehv~ i vydesil cety tabor. Ted u~ nebylo pochyby, kdo ie jeho puvodeem . Beduin zkoprnel. Chv~i 59 hruzou nemohl ani pohnout, ale pak se rozki"i(:el: "Hej? Co sa tu ~je? Kde jsl, nevei'ic i? Je tu nejake zvii"e? Uto(:i na tebe ntko? ~ Take oslatn f v tabore uz byli znovu vzhuru, ale ~adny z nich se neodvazil vylezt z ehyse nebo stanu, aby zjistil , co se deje . Tarzan sa usmival a mltel. "L>aure'" volal opet Tollog, ale jen mrtve tiehu mu byto ozvenou. Opatrne, 5 nozem v napi'a~ene ruee, ustupoval beduin van z pi'isti'esku. Znovu opatrne naslouehal, ale z temno ty pod celtovinou u~ sa neozval ani zvuk. Tollog se rozu tikal do sveho stanu, rozzehl sve t10 v paplrove lucerne a utikal zpet k pHstfeSku, tentokrat uz vyzbrojen i m uske tau 5 natazenym kohoutkem . Nejprve vsunul dovniti" svetlo, a teprve kdyz zjistil, ze v pi'fstresku sedi jen Tar?,an a po zadne selme nani ani pamatky, pomalu vstoupi l dovniti" . Tep rve potom vse poehopi l. "U vousu Proroka, tak to jsi tak i'val ty, nev&fc f! " "Bedu ine, ty pi'ichazis, abys mne zabil," ko nstatoval klidne Ta rzan. Va stejnem okamziku S8 z blfzke d~ung Ie ozval i"ev Iva a troubeni rozezleneho slana. Beduin, ktery si by! jiSt. ze tabor je ehranen ohradou z ostnatyeh kei'u a i'adou stra~n fch ohflu, jim vsak nevenoval ani nejmen§f pozornost. Neodpovede[ ani na TarzanovU otazku. Jen od l o~i l musketu a vytahl. dYku. To bylo pro Pana dzungle vic net vsechna jina vysvetleni. V matnem svetle papirove lucerny pozoroval mu~ z ro du veleopu vseehny Arabo-
~~~b~~'v~t~~~ t~l~g ~~c~cr~I~~~:a~:~~_
tfmeo p rvni z nieh odesel do haremu za zavesem, To llog se tise kradl temnotou B
vy pripravy a vi del i kruty v'jraz; kter)' se usadil na jeho nestovicemi podobane tva· rio Videl, jak se mu~ k nemu por;nalu bl i~i. a pozoroval i dyku v jeho napra~ene ruee. Vrah byl u2: skoro u sve obeti a jeho oti se b lyskaly nenavisti. Vtom k usim mu~e z ro· du veioopO dolehl zvuk praskajfcll10 k rovi, provazeny kletbami Arabu. Ve stejne chvili Tollog skoen, aby do Tarzanovy hrudi za· sadil smrtelny udor. Zajatec vyrazil svazanyma rukama proli utoenikovi a srazil jeho zbrali stranou. soueasne se snalil zved- · nout na kolena. S k letbami na rtech Tollog zautoei l znovu. Tarzan opet odrMel jeho rany . Pak se mu podarilo zasadit svazanyma rukama beduinovi ze strany takovou ranu do hlavy, 2:e nepntele. odmrstil a2: do vzdaleneho kouta p ristreSku. Tollog se vSak okam~ite vzchopil znovu a pokraeoval v utoku s jes te vetsf zunvostf. SyCel a supel vzteky jako rozzui'eny byk, ale bo joval stale zaludneji a m is to eelniho utoku se sna2:il poskakovat kolem Tarzana tak,
ab~a~ud~~~cil~S:nd~~~~ns~ ~~~a
nim na sv'jch svazanych nohach, nahle ztratil rovnovahu a padl bezmocne k zemi, vydan To llogovi na mi lost a nemilost. Dabolsky uSklebek pokryl b od uinovu tvar a odh'a lil jeho za2:lou tie zuby. "Zamn, Daure '" rval jako Sileny, alo jeho i'ev so jako mav[1utlm kou zelneho proutku zmenil v udes a hruzu . . Co je tohlo? Proroku'" Zdalo se , jako by prfstreskem zavala vichrico. Stan sa jim ~nas l nad hlavami a zmizel v nocni ablaze. Arab so rychle olot il a z jeho rlu se vydral v'jkl'ik nekonecne hruzy.. Na d nim se sklanela obrovska hlava s oeima rud e p lanouc im a nona· visti a za ni sa kolebalo na nohach, pnpominajicich sloupy katadral, telo obrovskeho slana. Vo stejnem okam~iku moHutny chobot sloniho samce uchopil jaho lela jako z8pa lku a Tollog, bratr sojk a Ibn Jada, vylelel vysoko do vzduchu, aby byl mrsten obrovskou si lou kamsi do temne nocL Tanto r so na ehvili zastavil. zui'ive so ro zh l i~a l , ale pak sa k lidne sklonil, zvolna uchopil Tarzanovo spoutane teto a zdvihnuv si je opalrne vysoko nad hlavu, rozbeh l so so zachranenym p ritelem do bezpeti temneho p ralesa. Polekan e stra~e se sna~i ly vystrelit, ale jejich musk ely vypovidaly v roz~resenyc h rukach sl u~bu, nebo, pokud so obrovskemu zvireti pi'iplotly do costy, byly rozdu· pany. Za nekolik b kam~iku pohltila Tarzana i jeho obrovlteho zachrance p ratelska d~ung l e.
V tabo re sojka Ibn Jada panoval zmalek. Ozbrojenci pobihali sem a lam, sna~i -
Ii. Na vrchol u teto zmatene h ro mady l e~e l Sojkuv. b ratr To llog s usty plnymi tech nejs(avnatejsich beduinskych nadavek, i kdy2: se mel vlaslne madlil k Anahavi ja ko dikuvzda ni za zachranu sveho ~i vota. Tollog mel toti~ p rim o zazracne stesti, p roto2:e kdy2. ho Ta nter mrsti! do tmy, by 10 to p rave ve smeru jednoho ze stanu, ieho2: platna ztlum ila pad a zach rani la mu nejen 2:ivot, ale i zdravi, Ib n Jad , klery se sna~il co nejrychleji zjistlt . co se vtas tne stalo, nalazJ Tolloga p rave v okam2:iku, kdy~ se vymotaval z potrhanych plachet. • U vousu Proroka." kf'itel rozhof'teny Sojk, "co se to t u deje? Oh, b ra tre, co delas na stanu Abd-el -Azise?" Otrok. kte ry byl zrejme bystrejSi ne~ oba Sojkove, u2: ale h lasil : "Pane, nevei'ici uprchl a vzal s sebou i p ristresak. v nem2: byl uveznen'" Ib n Jad se obrati l k To llogovi: "B raVe , mu2:es mi to nejak vysvetlit?" doZadoval se nalehave. "Je to pravda, ~e nevai'ici utek l a vzal s sebou i pi'istresek?" .. Ano, ten Daur skuteene zmizel," odpovidal To1l09. "je ve spojen i se sejtanem d~blem a ten sam p risel p romenen ve va· likeho slona, aby odnesl nevericiho do d2:ungle. Hodil mne na strechu Abd-el·Azisova stanu. jehoZ obyvatele do su d kVll i pod troskami, pro to2:e se domnrvaF. ~e je nap ad l on, a neved i, ~e tan. kdo zboril jejich obydli. jsem byl ja,~ Ibn Jad potrasl hlavou. Nikdy napochyboval, ~e Toll og je velk y Ihar - to mu bylo v~dycky napros to jasne - ale vrtalo mu h lavou, jak se ;eho bratr mohl dos ta t na strechu Abd-el-Azisova stanu a cely ho zbour·at. Na to by pi'ece jeho s fly nes tac iIy. A p ro~ by to take delal? .. A co dalaly stra~e?" do~adova l se sejk dalsiho vysvetleni. "Kae vubec jsou?" ~St ra~n { byli na sv'jch m istech, " ujis~ova l Sojka Mo tl og ... ByI jsem tam 5 nimi. Jeden z nich byl zabit a d ruhy se sna2:il na utot· nika vystrelit. ale ten unikl ," "A eo ten a tom vsem r i ka?~ nalehal da le Ibn Jad, .Prorok je mi svadkem, ~e i on tvrdr, 2:e to byt obrovsky el·fil. Slon, jakeho v ~ivote nevi dal. Ten vnik l do tabo ra , zabil Yeme niho a p roni kl a2: k p ristresku , kde byl uvaznen neveric i. Odhodi l prist rosek, vyhodil Tolloga do vzduchu tak . 2:e dopadl a~ na stan, sabra l l>aura, .zdvihl si ho nad hlavu a utekl do p ralesa. Hasan na neho vysti'elil, ale nebylo to nic p latne,"
~~t~~:t~ ~1~~f~~Ii~o~:~~:bz~~~~ene
f~e~eN1~~~f;i~\~~ g~b!:'~riun~ ~}!\~e~~~
stat , ale pak se bezeslova obratil a odesel do sveho stanu. " Zitra rano bude rahla," rek l lise. a tabo rem sa zacala sirit zprava , ~e b rzy rano se tabor bude bou rat.
mel byl pristi'asek s uveznenym nevaHcim, ale pristresek i zajatec zmizeli. Nedaleko se vfllely trosky jednoho z Ib n Jadovych stanO, pod nimi2: nai'ikaly 2:eny a de-
Daleko v d~ung l i se zatim Tanter prodiral 5 Tarzanem k osamele mytince. kterou neznal nikdo jiny ne~ oni dva. Mala loutka
5 hedvabnou travou byla rozdelena vedvf zurefefm potuekem 5 kfiMalove eistou vodou, ktery ubfhal kamsi do hloubi pralesa. Nikdo nerusi! hluboky k lid noel v teto vsemi zapomenute koneine, pfipominajiei biblieky raj. Zde mohu tny slon nelne sloli l sve bremeno . na zem a zustal nad nfm stat jako stral. "Rano," rekl Tarzan lise, "ai: Kudu, moene slunee, vyjde na svou kaldodenni pou( mbdrymi nebesy a bude dostatek svetla, abyehom vse dobre vldell, podfvame 5e, co by 5e dalo dela t s temihle pouty, Tantore, ale ted" ie eas jit spat." Lev Numa , leopard Sheeta I hyena Dango prosli zvolna kolem a jejieh nozdry zaehytily paeh mule, kt ery by! v hlubokem spanku zeela bezmoeny, ale kdyl spatrili moeneho stralee a uslyseli jeho V'ihrulne zamruCenf, rye hle kvapi ll dat, anil by 5e Tarzanuv spanek pokusili jakkoliv rusH.
"Co tedy mam delat?" doladoval 5e Fahd. "Kdybych ja byl sejkem ... " nakousl T 01 log a nedopovedel. .. Ale ja sejkem nejsem," nahodil uditku. "KdybY5 byl sejkem, co by5 udelal?" c hytil 5e Fahd navnady. ,.pak by 51 ma neter musela zvolit za mule toho. koho byeh ji vybral. " ..Ale ty sejkem nej5i," pripomnel mu Fahd. T o llog 5e naktonil ke· 5VemU spolubesednlkovi a zaseptal' mu do ueha: "Na padnfk, jako je Zeyd, 5i 5 tim ul bude umet p oradit , abyeh 5e 5tal sejkem." Fahd mu neodpoved~~H. Jel dale zamlkIy, s hlavou sklonenou, a bylo videl, ze uporne pfemyslf.
Kapi t ola III .
S' pfichazejicim usvitem nastal v Ibn Ja~ dove tabofe rusny den . Snidane byla rychle odbyta a leny ul skladaly sej kuv veliky stan, col znamenalo signal k po dobne einnosti i pro vsechny ostatni obyvatele tabo ra. Z avazadla se ryehle nalotila. na bedra nosiCO a karavana se hnula dal k severu , k ne~namym krajum jitni Habe· se, legendarn.i Zeme el"Habash. .8eduini a . jejioh zeny ' jeli .na . poustnfch ponfcfch, ktere si. s sebou pf.ived li, celou d louhou cestl:J ze sv.ych domovu a otroci vlekli vsechna jejich zavazadla pesky, sdr~ .rajfce si bose nohy v pralesnieh kfovinach. Skupiny askariu ; arabskych slratcO ozbrojenyeh starobylymi musketami, obk lopovaly kolonu vpfedu Lvzadu. chranfce ji pfed rnotnym utokem, ale dozfrajfce i na to , aby ;Mdneho z · otroku nenapadlo uprchnout. Celou k aravanu doplr"lovalo stado koz a ovci, ktere tvofi ly jejich cestovni zasobarnu, dodavajfcf mleko a ma50 k jfdlu i kute ·na stany: _ Zeyd jel vedis sejkovy dcary Ateji a jaho oci ·spoeivaly vice na jajl mile tva.fi net na ' ceste, ktera se klikatila pralesem. Fahd, jen! ved l s.v eho ponika vedle sejl
Toyatovy op ice Tfi dny ubehly v du sne dtungti .jako yo · .da . Arabska karavana se ad slunce vychodu ai: do Imy denne ubirata zvoln a .k severu, kde m ela lele t vytoutena zem e el·Habash . Po cele ty .Ui dny letel Tarzan z ro d u' veleopu bezmocn{j 5vaz8 n na male mytince , uprostfed Rrqlesa a v{jrny sian Tan tor nad nfm dr!el strat. Jen jednou denn ~ se v{jrne zvire vtdy na chvi lku vzdalilo. aby prineslo mi lovanemu panovi vodu a potravu. Velbloudf femeny poutaly tela Pana di:un91e pevn~ a bez eizf · pomoci nebylo nadeJe se. jich zbavit. Mul z rodu veteopu ul zatal trpet nedostatkem pohybu a tak e nebezpeef napadeni ze 5tr any nepf.Uel. at ut z dtungl e nebo od lidf, vzrustalo. Pan di:ungle ui: volal na pomoc opicl3 Manu, ale ly, jako obvykle, v~e slfbily a hned na sve sliby zapomnely. A lak zuslaval Pan di:ungle lei:e t na rajske my tine bez porno· ci, tak jake d ivoka selma v pasti otekava
SV~t~~~~~ J:::t~{jno
zatal Tanlor jevit znamky nepokoje. Jeho kratke vypravy za potravou .uz zlikvidovaly vsechny mozne zdroje jidla v b lizkem okolf, a lak se .velke zvife . zatalo ·rozmyslel, le bude nutne zmenit. loviste ' a 5amozrejme pFene5t i Tarzana na nejake nove misto, kde najde dostatek pot ravy i b~zpeef pro aba pro dal~ich nekolik ·dnf. Tarzan se naopak oba.val, ze .pfestJn hloubeji do kraje ovladanehb 510ny by mo hl znamenat ztratu kon taktu 5 opicemi. Vedel, ze jen zde ma jests moznost se setkat 5 veleopy Mangani, kteri jsou 5ehopni uvolnit mu pouta a pomoet mu tak na svobodu: Pan di:ungle vedel, ze uz ted" se nalezaji prakticky na hranici kraje obyvaneho veleopy Mangani, ale ze pi'ece jen jests zby-va nejaka nadeje, ·ze 5e s neklerou z teehto vy.
10
soce inteligentnfc h a pratelskych opic setkajf. Mo2. na, 2.e lidoopi pii sve po uti d2.ungll za potravou zabloudi i do tohoto kraje a najdou ho. Pokud by jej Tantor odnesl dale k severu, na d ~e na osvobozeni by byta zt racena. Tantor nalehal na odchod s tale vic. O hmatava! Tarzana ne2.ne svym ch obotem a prevracel ho . Zvedal ho do vzd uchu a opet mirne p okladal na zem. .. oej m ne na zem, Tanto re," nalehal Pan d2.ungle na mou d re zvii'e, ktere jej pak vldy poslech lo, davajfc vsak najevo svou touhu po odchodu. 2novu a znovu odchazel sian ke vzdalenemu konci mytiny, tam S9 zastavoval, VYZ'ivave traubil a obcas i zaboi'il mohutne k ly hluboko do hebke travy, kterou pak vyhazoval z10stne vysoko k oblakum . "J di se napas t," velel mu Tarzan, "a pak se vrat. M ej trpelivost , v2.dyt M angani sem museji pi'ijft co nevidet." Tan tor opet troubil, a kdy2 videl, 2.e vUle jeho pana je nemenna, rozbehl se do blizke d2.ungle. olouho naslouchal mu2. z rodu veleopu vzdalujicimu S9 dusotu nohou s veho stareh o pi'itele. "Odesel," tesknil. "Nemohu mu to ale mil za z1e. Molna, 2e je to tak spravne. Co na tom, jestli to ma byt dnes. zft ra ei paz!tfi? " Ubehlo rano . Nad d2.ungli viselo poledni vedro . Vsi chni usnuli. jen drobny hmyz neunavne po letoval v houstinach i nad p aseko u . j eho poletova ni Tarzana ro zeilavale stejne jako vSechny ostatni velke obyva tele d2ungle. Ve del vsak . 2e je vUei hmyzimu bod nu ti stejne odolny jako vetsina ostatnfc h p ralesnich zvii'at, p roto sa je; neba!. Pojednou se v korunach stromu rozlehl velky ki'ik . Maly opicak M anu zaeal spolu se svymi brati'icky a sestiickami zbesile poskakovat z vetve na vetev. opicky sa Shl ukovaly, ZUi'iVB na sebe poki'ikovaly a opet Se rozbfhaly a2. do nejvyssich korun stromu jako posedle. "Manu, co se d~e?" volal Ta rzan na maleho opicaka . "M angani! Mangani jsou tu. U2: sem jdou!" kiieely opicky. "Tak utikejte a pi'ivedte je sem' " 2.adal je nalehave Pan d2.ungle. "My se jiC h bOjime," nai'ik aly opieky s trach em bez sebe. "Jdete a zavo lejte je z k orun stromu," nai'izoval jim Tarzan. "Tam se na vas nedostanou. M ang ani nikdy nelezou a2. do vrc holku stro mu. Uvid fte, 2.e se k yam budou chovat jako pratele. Jen ji m i'eknete, le lady lell spoula'l jeden z jejich rodu a poti'ebuje po moc. Reknete jim . .!e je volam, aby sem pi'iSii a osvobodi li mne z -pout. Budou yam vdecni. " .. Ma p ravdu. Mangani nemohou a.! do vrSku stromu," polvrzoval ostatnim jeden ze starych opicaku. Na jeho ujisteni se zastavily i ostatni
opieky. Spolecne se vysp lh aly do korun stramu a daly se smerem do hloubi p ralesa. Tarzan ceka!. Mu2. z rodu vel eopu u2. jasne· slysel hluboke hlasy prislus nlK u svaho veleopiho kmene, Manganiu. Nepo znaval jedno tlive postavy, ale doufal. 2.e se mezi nimi mo hou najit i nektera zvii'ata, ktera ho budou znat. Byto vSak take mo.tne, .!e tl upa prichazi zdaleka a nikdy se s n fm nesetkala, ale a 10m poch ybava!. Byt mezi Manganii natolik znam, 2:e jeho jmeno doslo k usim vetsiny z nich . Nyni znamenali jeha jedi nou nadeji. Lelel bezmocne v trave a, nasloucha! zvukum pi'ic hazejic fm z pralesa . Sly§eI, jak Manu kile i a pavykuj i, paskak uFce po vetvich, vysoko nad h lavami M an ganiu, ale pak najednou zavladlo v dlungli h robove ticha, prer usavane jen bzukatem hmyzu. M u.! z rod u veleopu p oh ledl smerem, odkud se oZ'ival hi uk zpusobeny bli.!fcimi se lidoapy. Vedel, 2e u2 je od neho deli jen tenka stena hustYch kiovin. U.! zahledl I par divokych oe i, zkoumajicic h mytinu a patrajic ic h po molnem nepi'fteli ei !ecce . Vede!. .!e prvni pohled na neho mu.!e vzbudft jejich neduveru, m02na i vztek a nenavist, protole ani on neznal .!adny dUvod. proc by l yl O obrovske opice mely milava t sveha uhlavnih o nepi'itele - kruteh o a bezcitneho Tannanganiho. Hrozilo nebezpec i, 2.e po pohledu na le2.iciho belach a sa veleopave op el stahnau do p ralesa a zmizi v nenavra tn u. Tarzan tusil, 2.e by 10 znamenalo jeho kanec. Nad eje , 2.e do tec hta m ist p ak v dohledne d obe zavita jina tlupa M anganiCl, a l edy i nadeje na zachranu, by u2. byla p raktick y nu!ova. Toh o si byl vedom, kdyl sa na nE'! rozhodl p romluvit. ..Jsem vas pi"itel," vo la!. .. Tarma nganiave mne zajali a sv{lzali mi ruce i noh y. Nemahu se ani pahno ul. Nemoh u se n,ijak br{lnit. Nemohu si sehna t vodu ani potravu. Pojdte sem a rozva2te mne. " Z h uste houstiny mu piisla ok am2.ita odpoved. "Jses Tarmangani!" .. Jsem Tarzan z rodu veleopu," odpovedel Pan dzungle obratem. "Ano. m luvi p ravdu," vrest9ly opi cky Manu. "je to Tarza n z rodu veleopu , Tarmanganiove a Gomanganiave ho svazali a ve znili , ale Tantor ho osvobodH a piinesl h o sem. U2. ctyi ikrat pieSio slunce Kudu po abloze a Tarzan z ro d u veleapu tu sta-
~5~' ~~~~n*;rzana,,,
le ozval se dalsi h las z housH. ktere se p omalu rozhrnulo , a ob-
~~~~k*a~~~~~~ lidoap vstoupil na loucku .. Mwalate'" vyki'ik l Pan d2.ungle radosl-
ne .
.. Je to opravdu Tar zan z rod u veleo pu," uji stil Mwalat sve pratele. ale ti mu - jak se zdalo - neporozumeli. "Co i ikas?" dozadovali se.
11
,,(;i je to tlupa?" ptal se Ta rzan sveho pfitele. "Jejich k ralem je Toyat," odpovedel M wala t. . "Tak jim ledy zatfm nerlK ei , kdo jsem, a ryctie mi rozvaz pou ta,U Seplal mu Ta rzan . ..Toyal mne nenavidi. Pokud budu bezmocny, tak mne zabije." "Rozumim," odpovedel , rovnez lise, M wala t. _"oolej," pob i~el ho Pan dzungle. "Preko usni l a poula v pulil" "Jsi Tarzan z rod~ veleopu a Mwalal uv prilel," odpovedet na jeho prani lidoap, "Mwalal udela vse, co zadas." Je samaHejme. ze v primitivnim jazyce veleopu cely rom ovo r neprobihal l ak hla-dce, iak jej zde reprodukujeme. 8 10 sp ise a smesici m ruceni , vrceni a skreku, ale v pods.lale byto receno la. co je zde uvedeno, a aba havafic i si navzajem napros to presne rozumeli. M ezitim se na mytinu pradraly i oslatn i apice ZB slada. a kdyZ videly. ze se Mwa lalovi nic nesl alo, ale ze naopak sV)imi ostrymi zuby uvoli"luje Tarmanganiava paula, uklidni ly sa. V okamZiku, kdy sa Tarzan konecne vol ne paslavi l na nahy, darazila banda rozcuchanych opic az k nemu. Jejich kral Toyal byl v cete, nasledovato ha dals ich osm mohutnych samcu, asi ses t nebo sedm samic a kupa mtad'at. Mtadi a samice sa drzely vzadu, a la byei sa tlacili vprad, aby byli co nejbtize Tarzanovi a Mwalalovi . Krat nenavistne weel : "Tarmangani'" Zacat ob l 1at v kruhu a vyskociv vysoko do vzduchu. dapadl na vsechny elyi'l . Nanavistne busil peslmi do zeme, vrcel, z Uamy mu s la pena a znovu a znovu vyskak6val do V)isky, dadavaje si lak kurctle pro chys l any utok na Tarmanganiho, . a soueasne se snaZii vzbudit bojavnast osla tn ich samcu v lIupe. "Je 10 Tarzan z rodu veleopu, pfitel Manganiu," vysvetlaval klidne M walal. "Je 10 Tarmangani. nepfitel Manganiu." rval Toyal. " Pi'ichazeji se sV)imi h romoV)imi holemi, aby nas zabijeli. S velkym ramusam vraldi nasa samice a m lad'ata. l aojle Tarmanganiho!" "Je to opravdu Tarzan z rodu veleopu," polvrzaval i Gayat. "KdyZ jsem byl jasle malym opicakem ,balu ' , zachranil m ne pred tvam Numou. Tarzan ie pfitalem Manganiu." "labijte TarmanganihoJ" rval d81 Toyal a skakal co ne;V)is. Nekolik dals ich samcu uz take skakalo v kruhu k o lem , ale Gayat se postavil Tarzanovi po bok. Pan dzung la znal dobre zvyky teehlo veleopu a vedel. ze poku d se budou d ale tak to vydrazd'ovat, drive ei pozdeji se na neho jeden c i vice techlo vzteklounu whne. Vedel. ze Mwala l a Gayal ho budou b ranil, ale stale vice sameu se bude zapojoval do boje, ktery
12
se zmen i ve wazed ny sauboj dvojic na zivot a na smrt. To neehlel pripustit. • Tak dost'" velel , zdvihaj e o tevi'enou d ian, aby upoutal jejieh pozornost. "Jsem Tarzan z rodu veleopu. Mocny valecnik a lovec. Dlouho jsem zil mezi kmenem Kerehaku, a kdyz jejieh kral Kere hak zemrei , s tal jsem se jejich k ratem ja . Mnozf z vas mne dobre z naji a vedl, ze se citim byt predevsim jednim z vas, Manganim. Jsem pi'il elem vsech M anganiu. Toyal by eh te t, abyste mne zabili, protoze Toya l nenavidi Tarzana z ro du veleopu. Toyal nech ce zabit Tarzana, protoze je Tarmangani, al e protoze Tarzan jednou zabranil tomu, aby se Toyal mohl stal k ralem. Stalose 10 pred mnoha desti , kdyz mnozi z vas byli jeSle malymi balu . Kdyby Toyal byl dabrym k ralem, lak by Tarzan byl rad jeho prrtelem, ale l ed' se Toya l nech ova jako dobry kral , pro toze se vas snazi pos lvat p ro II vasemu nej lepsimu pfiteli." "Ty, Zutho, " pokracoval muz z rodu veleapu . ukazuje na jednoho z obrovil ych samcu, " ty take skaees. r ves a mas penu u Uamy. Chtel bys zakousnoul sve lesaky do Tarzanova tela. UZ jsi ale zapomnel , Zutho, na to, jak isi lezee onemoenel a Iva tl upa te neehala v pralese napospas divokym Se(mam, abys zahynul? UZ isi zapomnet, kdo ti nasil potravu a vodu? ut jsi zapomnel, kdo Ie chrani l v noci pi'ed hyenou Dango , !viei Saoorou a leopardem Sheelou?" ~ Tarzan hovorll tlehym, ale au toritalivnim h lasem a opice se zvo lna uklidnovaly a naslouchaly mu se s tale ve t.§f pozornosIf. Dlouho m luvi l Pan dzungle k pralesnimu naro du. Veleopove slejni§ jako male
~f:c~e~~j~Os~ ji~°fe~~~~~d~~~~~av~~!j; U'eba neko lik rat opakovat. Jeho fee vsak mel a uspeeh. J este an i neskoncil a uklid nenf samei se uz rozehazeli, aby v pokoji odk ,.yvali kameny a hledali pod nimi chu tne ponravy cervy. Zutho se mrac it ve snaze vyvolat si s tare vzpom inky. Pak se jeho Ivar vyjasnila. .. lu tho si vzpomnet," vo lal rados tne, "Tarzan je jeha pfitel," a spechal, aby se postavi l vedis Pana dzungle, po bo k Mwalala a Gaya ta. Osla tn i samei se tak uplne upok ojili a s vYi im k ou Toyata uz 0 muze z rodu veleopu zeela ztra tili zajem . venujiee se opel sV)im obvyklym starostem. . Toya t slale jeste zui'il , ale i jemu bylo jasne. te k e ravcee uz r'.koh o nevyprovokuje , a lak sve valeenic"" lance provozo-
a
~j~~ ~~~~~. vk~~tr'~~~~tiu~~~an~~s~~Yi~~~
chvm i on uznal nesmyslnosl sveh o poe inanf a venoval se mnohem a trak tivnejsfmu zamestnan i v podobe vyhledavani ch u tnyeh brouku a s tonozek. A lak se Tarzan s Ial opel jedn im z tlupy velkych opic. Toulal se s nimi nesmirnymi d~ lkami stareho praJesa a vzpom (nal pri
tom na opici Kalu, ktera ho uprosti'ed podobneho stada vychovala, chranila jako sve mlade a nauei!a vsemu, co bylO poti'ebne pro bezpeene pi'eliti v nekonecne d~ungli. S hrdosti vzpominal, jak jej b r~ni la pi'ed vsem nebezpeeimi dlungle i proti zssti a nenavisti sVeho stareho partnera Tublata, i pi'ed l~r livosti krale jejich kmene Kerchaka, stareho a nevrhleho \fUdce tl upy. Zdalo sa mu, jako by to byJo veera, a pi'ed oeima se mu znovu objevovala ob rovska postava hroziveho Kerchaka . Jaka to byla nsdherna selma! Pro detskou pi'edstavivost opieiho mladete, v ril byl Tarzan vychovavan, byl Kerchak pi'edstavi telem vsi divoke s ay a m oci v d~ungli. Jako dfle ho obdivoval i nenavi d9l. I dnes se mu zdalo nepochopitelne. jak moh! tak obrovite zvii'e pi'emoct a zabit. Znovu v duchu prolival sve boje s Ter kozem i gorilou Boigani. Vzpominal na Teeku, kterou miloval, na Thaku i Tanu, na maleho eerneho chlapce Tiba, k lereho chtel pi'ijmout za viastniho. Tak snil za bileho dne a sva minulosti, zatfmco Ibn J ad zvo lna pronikal dale k severu k leopardimu mestu Nimmr a v jine easti d~ungle se odehravaly ; veei, klen~ m9iy v budoucnu silne oviivnit jeho livot a pi'ivodit mu mnot1a dobrodrulstvi.
pi'irode a zvei'i, zaCala stavat docela obycejns velkS loveeka vYprava. Na k oneene stan ici vlaku, zatirrx::o problhaly pi'ipravy na cestu a kon trola vybaveni, Stimbol UTazil a napadl kameramana tak hrube, ze ten odmtl ucast na daiS!" vYprave a vraW se prvnim vlakem, ktery byl k dispozici, zpet na pobi'eZi. Blake by! velmi zklaman, ale pi'esto se rozhodl ve vYprave pok raCo vat a ziskat alespon fotograf;e, kdyz uz byl vznik filmu znemoznen . Chtel op ravdu jen a jen fotografovat. Zabijeni zvii'at z udajne spor tovnich duvodu mu necinilo zadne poteseni a vYp rava, tak jak ji puvod ne planoval, mela stnlet zver ' jedine v sebeobrane anebo tehdy, kdyz by sf opatfovaJa nezbytnou potravu . Maximalne byl ocholen tolerovat, aby si Stimbol zis kal p~ r tro feji do sve sbirky, a dost. Pak doslo k jednomu ci dvema sti'etum Stimbola 5 cernossk')imi nosici. Zavinil je Stimbol 'svou h rubostf at k rutostf, ale Blake doufal, te se tyto vysti'elky nebudou opakovat. Slimbol mu slibil , te vedeni ceIe vypravy a jednani s Africany pi'enecha jemu a Africanum ul ublitovat nebude. Nakonec se ledy doslali do vnit rozemi
eo~~~t~it~~v~~~~~~es~e~~ ~:dar71~~ ~~k
se rozhodl i v r3tit zpet k teleznici. Blakeovi se ny ni zd~to , te po vsem, co spotu at dosud proZiIi, vrati se spolecne se Stimbotem do Ameriky jako pratele. To bylo p rave v okam:tiku, kdy cerny nos;c zakopl a jakysl kOi'en, upadl a rozsypal svuj na· klad . Blake a Stimbol kraceli spolecne primo pred nestastnym nosi6em, a tak se jakyms; fizenim osudu stalo, te padajici n3 klad zasahl Stimbo la a dosti bO les tne jej u deril do zad, al upadl na zem. Stimbol s e ledy zdvihal ze zeme soucasne 5 ne stastnym cernochem uprOSti'ed smichu vsech ostatnich Africanu kolem. To pri vedlo Americ ana do varu . "Ty prokleta negerska svinel" rval jako slle ny, a net ho Blake stacil zad rtet nebo nosic ud9la t eokoliv .na svou a branu, vy· razil beloch proti cernochovi a ~ ustedri l mu tak s trasnou r~nu do hlavy, ze nes(astnik padl k zem jako podtaty. Jeste na zemi do n eho Slimbol kopi a chte l jej bit da!. To vsak uz Blake vyle t91 jako blesk, uchop il jej za rameno a sevrenou pesti mu dal podobno u ranu , jakou on ustedi'il nestastn emu cernochovi. SUm bol padl k zemi, prekulil se na bok a soucasne sa snazil o tevi'it pouzdro sve p istole . Byl rychly, ale Blake jeste rychlejsf. Jeho petaclyncitka ut mii'ila na nasiln ika . • Pus! tu ·zbran!" zaznelo, jako by siehl blcem . Stimbol zbledl a uposleehl. "Vstan'" p i'ikazoval Blake, a kdyl nasi l nik vstal , pokracoval: ~Poslouehej m ne dobi'a, Stimbole - tim 5 tebou koncim. To bylo naposle dyl Zitra rano rozdelim e vy-
KapitoJa IV.
Goril a Boigani Cernemu nosier se smekla noha. Mu~ upadl i s nakladem, ktery 59 rozsypal po zemi. V podstate se nic nestalo. ale p r ~ve takoveto bezvYznamne udalosti byvaji pH cinou mnoha k rizi. Tahle znacne oviivnila cely ~ivot Jamese Huntera Blakea , mlade ho a bohateho Americana, ktery se poprva v livote rozhodl vyrazit na lov divoka africke zvei'e, Nebyl sam . Ooprovazel ho pi'itel Wilbur Stimbol, ktery se vydal na svou' p rvni podobnou vYpravu ul pi'ed dvema lety. Tehdy Wilbur stravil v dtungli tn tydn y a pokladal se proto nyn za op ravneneho wd ce vYpravy a odbornika n a vSe, co sa tykalo lovu velkych zvii'at. safar;, potravy, pocas(, dlungle i domorodcu . Jeho naro -' ky na vUdcovstvi ve vYprave podporoval i fakt, le byl a dvacet pet let starsi nel James. Tyto skutecnosti vSak pozdeji nemohly stale vetSi rozdl1y mezi obema muli nijak zmenSit nebo oviivnit. Blake byl totit flegmaticky petadvacetilety mladik, kter y si ze Stimbolova egoismu a panovitosti d elal spise legraei. K p rvnf roztrtce doslo uz na koneene stanici zeleznice, kdy se vfnou Stimbolovy panovac nosli a vznetlivosti . z puvodne planovane sko rovedecke vYpravy, organizovane pi'edevsfm za ueelem natoCenf zajimaveho filmu a africke
13
p ravu i vYstro j, a at sa ro zhodnes jll kam koliv, ja pujdu opacnym smerem. UZ nikdy se nesejdemel" Blake zasunul svou zbran zpet do pouzdra, a kdyl African - utiraje si zakrva ceny nos - vstal, ostatnf cernoSi jen zam lk le pfihlizel i. Bl ake pokynul nosiei , aby znovu sbalil a pozvedl svUj naklad , a vYp rava se pohnula vpfed. Podivny , Uchy pruvod lidi bez usmevu a bez zpevu. Blake porucil razbit tabor na prvn f pHhodne my tine . Bylo kratce pfed po lednem, a tak na deleni vYpravy i jej i vYstroje bylo do vecera dost casu. Nasledujfc l 10 dne casne rano pak mely rozdelene vYpravy vyrazi t samostatne - kazda svYm smerem. Rozvztekleny SUmbol odmitl pri deleni jakkoliv spo lupracovat. Misto toho si vzal skupinu askariu, ktei'i vYpravu chranili jako ozbrojeny dopro vod, a vyraZiI na lov. NeuSii jeste ani mili, kdyz naraZili na udupanou zvfi'eci slezku, vedouc i kamsi do hloubi d.tungle. 2em pod jejich noha ma byla tak Ivrda, ze postupovali temei' neslysne. Poje dnou jadan z domordcu poZdvih l ruku na znameni, ze vpi'edu je nejake velke zvii's. SUmbo l opatrne dosel az k nemu a cernoct.., mu ukazal do housH vlevo od cesty. Nejasne, jan jako naznak em, sa l am cosi pohybovalo s merem od nich pryc. "Co to js?" sepll American. "Gorila," odpovlldel lise cernoch. SUmbol ihned pi'iloZiI pusku k lici a vypalil do housH va sm eru za rpizajic im zvifelem . Samozrejme.minul. "K certul" i'val beloch. "Ut ikejlel Pronasledujta jil Urc=:i te jsem ji trefil . 80ze, 10 bud e troteil" O.tungle byla v techto m istech ponekud ridsi nez jinde, a lak se im dafilo utikajici gorilu obcas zahlednollt a drzel se jeji stopy. Pok'!..tde Slimbol vysti'elil a poka.tde minul. Cernosi se z jeho neuspeehu samozl'ejme potaj r lesili a vysm ivali se mu. Pred nim se vsak chovali liSe a obezretne, proto.te uz znali jeho krutost a nenavideli ho pro ni.
Tarzan ciZince v d.tungli nemel rad . PHchod lidi znamenal pro k lidny svet zvlfal vZdy nebezpee f, Lide - a zvlaste belosi sem piinaseli nepokoj, u trpen f a smrt. Pan dzungle sa vZdy znepokojil jejich pfichodem a oddechl si. kdyl odesli. Ted pfeletal vysoko ve vetvich ze stromu na strom k m istu, odkud se oz'}val kfik pronasJedovatelu, a brzy pochopil , oc jde. Videl prchaj ic f gorilu, spatfil jeji promisledovatele a slysel i jejieh krik a dalsi vYsti'ely.
sJ~:g~~~n~~~~~~~~f' ~~~rfak~~a~t~~~~
z jejich hromovych holi, ktere rozsevaly smrt. ze letel vpred bez ohledu na preka.i.k y. Skakal z vetve na velev, ze stromu na s trom. pfebfhal pres planinky a znovu vy skakoval do korun, jen aby se co nejvic vzdalil ad pronasledovatelu. S trach z li df utlumil jeho pi'irozenou ostra!itost a Bo lgani zeela zapomnel, ze na ceste by moho 10 eakat i jlne nebezpeei nei. to, pi'ed nim2 lak panicky prchal. A proto si nevsiml ani hroznyse Hystaha. kte ry zavesil svou smr· He f smycku h ad iho tela mezi vetvemi pralesniho velikana. Obrovsky hroznys byt na nejvyssi miru rozezJen. Hluk, kte ,.y pusobil pronasledovany i jeho p ronasledovatele, ho vyrusil ze spanku a rac hot vYstfelu ho zneklidnoval. Normalne by vzrostleho goriliho samee nechal bez povsimnutf projit, ale v sou· casnem .vzleku byt schapan zaulocit i na slona Tan to ra, kdyby sa tu objevil. Polreboval si na nekom vybit vztek, at to byl kdokoli. Jak pozoroval blf.tic i se goril u, jeho koralkove oci sa zlovestne tfp yti ly, a kdy.t
~~~~~~~:~!,~~a~r~~~eV~~Vis~~u n~b~f.' g~~ . rovske smycky hadiho tela se neuprosne
i~a~~~~~ s~~lT z:O~~~~i~~r~~~~e:~r~~ si lny je Boigani. ale jeste si lnejsf je hroz nys Hystah. TakovY je zakon pralesa a proti nemu neni odvolan i. 2 tlamy Bo lganiho se vydral srdcervouc i, temei' lidsky vYkrik, vyjadrujic i udes, kdy.t zjistil, .i.e kolem jeho tela se stale uzeji sviraji prstence .tive oceli hadiho tela. Jeho .Zivotnr zkuoonosti byty tak velike, ze zeela presne lusil. jak mu svirajic i se zavity hadiho tela budou d rtit kosti , lamat pater a rozmackavat vniHnosti, a.i. sa zmen f v baztvarnou hmo· tu, krera sa na neko ltk dnu stane Hystahovou potravou. Prave v tom okam.tiku na m fslo trage· d ie pfispechali so ucasne Ta rzan i Stimbo l. American 5 radostf, ze jednfm vYstfelem pusky se mu podai'i zabft dYe nadherna zvifata a ziskat uzasne trofeje, a Tarzan ro zezleny jak nad vpadem neznameho belocha do jeho k ralovslvi, tak i nad podIym utokem Hys laha. Pan d2:ungle proleU 'a"etvemi stromu nad hlavami hada i jeho obeti a okamzite zpozoroval i Americana. Hluboko v srdci Pan
Tarzan z rodu veleopu, kte,.y lovi l nedaleko s tlupou Toyatova kmene, ihne d po prvnim vYsHelu vyskocil do korun stromu a spechal ve smeru, odkud se ozval. 8yt si jist. "lB zbran, z ni.t se stf~elo, nepatr ila beduinum. Ro zd il mezi ranou zpusobenou podomacku vyrobenym prachem beduinskych muSket a bezdymym strelivem modernich zbrani belochu znal a.i. pr ilis dobre. . M ozna , uva.toval, i.e by se i u beduinu mahla abjevit lakova puska, ale 10 je velmi nepravdepodobne. Sp ise to znamena, Ze se zde objevil nejaky belach. To byto treba prozkoumat. Nebyvalo zvykem, aby se v Tarzanove k ralovs tvf volne pohyboval nekdo neznamy. C izince bylo nutno poznat a vedet, p roc do tohoto kraje piiSeI. 14
d2:ungle 80lganie nijak nemiloval . Ji2: od sveho d~tslvi meti lidoopy pokladal gorily za sve prirozene nepralele. SvUj prvni boj na 2:ivot a na smrt svedl prav~ s 80 1 ga~ nim. Po leta sa jich bal, ci spise sa jim vy~ hYbal. prolo2:e slrach byl pro mu2:e z rodu veleopu v~ci neznamou. Ale led, kdyl vi~ d~l, jak obrovilou selmu cht~ji naraz zahu~ bit dva daleko horsi a navic spoleeni nepratele Manganiu i 80 lganiu, nevahal . V hrudi se mu ozvalo volani divociny, ktere prehlusilo osobni predsudky jednoho rodu opic proti druhemu. 8yl p r av~ primo nad Stimbolem, a tak skoro soucasn~ s tim , kdyl American zvedal puSku k lici, aby zamii'il na bojujici zvirala. dopadl Pan d2:ungle na jeho zada a srazi[ ho k zemi. Ne2: si Stimbol uv~ domi l , co se stalo.
ktery by dOkazal odo lat smrlicim smyekam te la obrovskeho hroznyse. Hyslahovi se ut podai'ilo ovinout se kolam trupu a zachytit i jednu nohu mu2:e z ro du veleopu, ale jeho lelo, oslabene bojem a eetnymi ranami, klere mu Pan d2:ungle staei l ustedi'it, nebylo schopne vyvinoul smrlici sil u sveho sevfeni lak, aby svou abel znehybnil. A Tarzan sousti'edil nyni veSkere usili na bodani a fezani do jedne cast! hadiho lela lak, aby je prepulil. Mut i had byli zaliti k rvi. Krev potfisnila i travu a lisli slromu kolem . Hystah ve vrcholnem usili zabit nepi'ftele sebral posledni sily k sevfeni smrlelne smyeky. V 10m okam2:iku se Panovi d2:ungle podamo zaborit tesak hluboko do jeho tela a pfetnout mu paler tesne za hlavou. Hadi trup se rozlrasl jako zasa2:eny bleskem , divoce se sVljel a jeho smyeky se v ki'ecich rozpletaly. Kusy hadll"lo lela zvo lna padaly k zemi a Pan d2:ungle se koneene mohl volne nadechnoul a rozhlednout ko lem. Jeho p rvni pohled palm gorilimu samci. "Jsi zranen?" pta l sa mut z rodu veleopu 80lganiho jaz~em velkljch opic. "Ne, neni to nic va2:neho," odpovedela gorila. "Jsem 80 lgani a zabijim Tarmanga-
~ei~~c?~e s~~~~e~sk~~i?~~r~:n n:pr~~~
vyt rhl z pouzdra u jeho pasu lovecky te~ sak a priskocil ke sVijejici se mase zvirecich t~ l , virfcich ve smrlelnem boji. Stimbol se vztyci l na nohy s cilem zabit, ale to , co vid~1 pred sebou, v n~m potlacilo vsechny myslenky na pomstu ci zabijeni. Pred nim se potYkal s obrovskym hroznysem do bronzova opaleny beloch , odeny pouze v ko2:esinovY bederni pas. Jeho cerne. dlouhe vtasy vtaly kolem hlavy s ostfe i'ezanymi rysy boha a svalnale Ielo se mihalo jako blesk. Z mu2:ova hrdla se draly jakesi nesrozumitetne zvuky, podob~ ne vrceri a skfekum zvifat. klere by odpovidaly spise go rile nebo pne opici net botske poslave mute, kt ery zde bojoval za zachranu selmy. Ocetove prsty Pana d2:ungle sevi'ety hroznySe t~sn~ za jeho hlavou, zatimco volnou rukou napfahl Slimbo luv tesc:'lk a znovu a znovu jim bodal do sVljejiciho se hadiho tela. Objeveni se noveho a mnohem nebezpecn~jsiho nepritele pfinulily Hystaha. aby ponekud uvolnil sevfeni gorillho samce. Nejprve se had snatil sevrit do smrtici smycky oba. Prosl~ pridat Tariana ke sve pi'edchozi obeli, ale pak zjistil. te se mu 10 nepodan. a proto b l eskov~ uvolnll sve sevreni kolem 8olganiho tela a jako blesk vyrazil do utoku proti novemu nepi'iteli. Ale at se spiraly jeho tela vymrstily kamkoliv. vtdy se setkaly jen s cepell mutova no2:e, je2: sa neuprosne zarYvala slale hloubeji do h roznysova tela . 80 lganl, v nemt u2: zbYvaly jen posledni jiskricky 2:ivota, le2:el bezmocne na zemi, lapaje po dechu a neschopen zatim pi'ispechat svemu zachranci na pomoc . SUmbol , ochromen cetou podiva nou, se drtet v uctive VZdalenosti a momentalne uplne zapomnel na svou touhu po Iro fejich nebo po pomsle . A lak Tarzan, sam a bez pomoci, bojoval p ro ti jedne z nejslrasnejsich pralesnich beslii. 8yl to boj na 2:ivot a na smr" 80j, jeho2: jed no z nac ~ ny konec se ut zdal pfihlitejicimu Americanovi neodvralnym, prolote podle jeho nazoru se na svele jesle nenarodil clovek,
nie,~
"Ja jsem Tarzan z ro d u veleopu," odpovedel Pan d2:ungle, "a zachranil jsem Ie pre d Hyslahem ." "Tys nepfisel. abys zabi l 80Iganie?" pIal se samec. "Ne. Chci byt tvYm pritelem." 8e lgani se zakolebal a Ifel si hlavu ve snaze vyresit jakysi le2:ky p roblem. Pak promluvil: "Ale ten Tarmangani, . ktery steji za tebou, nas svou h romovou holi zabije oba. Zabijme ho nej driv, a pak se mu2:eme prale lil. " . "Ne," zavrtel hlavou Tarzan. "Toho Tar ~ manganihe pesl u pryc a u:t Ii nebude sko-. diLl! "Ty mu por ucis? On Ie neposlechne." "Pos/echne. Jsem Tarzan· Pan d2:ungIe," odpovedel mu2: z rodu veleopu. "Ka2:de me sieve je v d:tungli zakonem." SUmbol, ktery prihli2:el opOdal. nicemu nerozumel. Slyiiel. 2:e mu2: a gorila na se~ be vrci, a domnival se, 2:e se chyslaji k novemu bojl. Kdyby jim rozumel a po chopil, Ze ho pok ladaji za spoleeneho nepi'ilele, jiste by radeji potichu zmizel. VZhledem k tomu. 2:e nepochopil nic, pri~ bli2:il se, uchopil svou pusku a obrati l se k Tarzanovi . "Uhni stranou, chlapee," oslovil fami larne Pana d2:ungle, "ja Ie stare mriie p ropalim ko2:ich . Po tom, co jsi led za2:il s tim hadem, si asi nepfejes, aby na tebe hupla tahle potvo ra." American si nebyt zcela jist, jak ma s lim zahadnym mladikem jednat. Posledni dojmy byty jesle prf lis cerstve, n~Z
15
16
aby dokazal odhadnoul spravny zpLlsob jednani 5 divochem, k l ery jako by sam spadl z nebe. Ale jakm ile mel ut zase v ruce svou puS-ku a oslatni by!i baze zbrane, vzrostlo mu sebevedomi; Domni· val se, te bily obr bude jen rad, kdyt ho zbavf gori ly, klera podia Stimbolova pre· svedceni mohla znamenat pro mladika nebezpecf. Tarzan sa poslavil mezi lovce a gorilu a pohlsdl na Am e ricana spi~e pi'ekvapene net s pochopenim. "Odlotle lu pu~ku," pravil klidne . "Na tadnou gorilu sli'ilel nebudele." "To bych se na to, k cer l u, podival! " rozcilil sa Slimboi. "Proc si m ysJita, te se sem tenu dtungli? Proc ji asi honim?" "Z nedorozumenf," odpovedel jeS-le klidneji Tarzan. nZ jaksho nedorozumeni?" vykrikoval udivene SUmbol dal. ,,2e jsle si myslel. ~e ji zastrelile . Vy ji loti~ nezastrelfle," odiuM slale jeS-te k lid· ne Pan dtungle . "Hledte, mlady muti, vile, k d o ja jsem?"
pi'ik azal. "Pi'ijdu k vam dnes vecer, abych si 5 vami i vaS-1m spolecnikem prom luv il. Do Is doby nesmile lovil nic ne! to, co potrebujete pro svou potravu. To je zakon T arzanovy zeme." V jeho hlase i chovanf bylo neco, co prinutilo i Stim bola. aby rozhodnutr Pan a
~~n~~~o ~gj~le~~Zcg~rrl~~ r~d~~~[i~~h~~ dem k e svamu bohalslvi a penezOm, klera mu o l eviraty vel~i n u dvei'i sVeta , nepoznal. pred nim shil op ravdicky mu! a gen tlem an . Bylo 10 vic, net dokazal v 10m okam!iku pochopit. A tak jen mlcel a poh l i~el na bronzovsho obra, klery si jej v~ak u! nev~imal a zacal se opel bavi t S gorilou. Opet je sly~el vreet, po~lekava l, mrucet a pak k e svsmu pi'ekvapeni spaIi'il. jak oba odchazeji bok po boku do hloubi pralesa. Kdy! se za podivnou dvoji· ci zavi'ela siena huslsho ki'ovi, vylahl z kapsy kapesnik a oti'el si zpocens Ce lo. Konecne sa obralil ke svym Cernym prOvodcLlm s vyCitkou: "Caly den je zmaren!" ste~oval si. "Kdo je len chlapik? Zdalo se mi. !e ho znate? .... "Je to Tarzan," odpovedelL oba Af riCans
ro~~~o~~:ev~:;'ee~i~~~:j}~~,~Z~~~~£il mu! z rodu veleopLl ch ladne. "To by vas ale melo zajimat. Jsem Wilbur Slimbol, majilel maklsi'sks firmy Stimbol' a Slimbol z New Yorku'" Ameriean vedel, te 1010 jmeno ve svete mnoho znamena a olevira a zavira dvei'e mnoha velmi vlivnych msl najen v Ame rica, ale i v Anglii, Nemecku, Francii a fllnoha dal~ich zemich sveta . Tam v~ud e se pled nim mnozi klaneli. M,:Mokdy sveho aroganlniho nosilele zklamalo . Ale zde se paIrne minulo ucinkem. "Co delate v me zami?" h~dal vysvetlen( mu~ z rodu velaopLl. naproslo ignoruje Americanovu nadulosl. "Ve va~i zemi? Kdo. k certu, isl e?" Tarzan sa obralil ke dvema AlricanLlm, kteri u~ do~1i na misto bOja a ted stali ponekud opodifll. za Slimbolovymi zady . "Jsem Tarzan z rodu veleopLl, " i'akJ jim v jejich nafeti. "Co tento beloch chce v msm kraji a kolik je vas? Jsou.s vami
nar~z .
.. Ta rzan? Nikdy jsem 0 nem
n es l y~el,"
vy~tek l Stimbol. "V~ichni v d~ungli
ho znaji. V~ichni v toml o kraji vedi, kdo ja Ta rzan ." "Fuj'" od frkl si SUmbol, ,,~adny divoky vandrak z d1:ungla nebude porouCe l W it buru Stimbolovi, co smi a co nesmi. Lovit si budu, kde budu chtrt a kdy budu chti "" "Pa n e," ozval se opel cernoch, klery mluvil u! pi'edtim. ..Tarzanovo slovo piaU v d1:ungli jako zakon . Vyvarujte se, abysle ho urazil." "Ja vas, vy omezenci, neplatim za 10, abysle mi radili," houkl na cernochy Slim · bol. "Kdy! reknu, !e se bude lovit, lak se bude lovil, na 10 nezapominej Ie." Behem sveho n~vratu do labora v~ ~k
~tim~;~n1:°~dn~vUerne~~~~1.e~0 :rdd"i :}~i~~~~ - to u! byla jejich vec. Proste se nelovilo.
je~te dal~r belo~i?·
"Big Bwana, velky pane, " odpovedel prvni z nich pokorne, "my vime, kdo js l e . Poznali isme ihned. te iste Tarzan z rodu veleopO, jak jsle se proplslat v korunach strom Ll a kdyt isle pak bojoval 5 tim hroznym hadem. Nezname r'likoho jinsho v dtungli, kdo by byl mocnej~i net vy . Tenlo blly mu t je ~palny pan. By! s nim j e~le je den beloch, ale len je uplne jiny. Je loskavY a spravedlivy. Pfi~1i lovil Iva Simbu a dal~i velka zvii'ala, ala nemeli ~test i. Zitra se maji vracel Zpel na pobfe . l l."K de laboN?" zeptal se Pan dtungle. African, ktery dosud nepromluvil, ukazal k sevaru. " Neni 10 dalako," i'ekl. Mut z rodu veleopLl se obralil ke Sti m ~ bolovi: "Jdele zpet do - va~eho labora ,"
Kapitola V.
Tarmangani Behem Stimbolovy nepi'ilomn osli se venoval Blake pi'edev~i m delenl- dosud 'spolecnaho m ajelku vYpravy na dve poloviny. Poctive rozdelil potraviny, vyslro j i tabor· nicka polreby, jen 5 delanim nosicLl a askariLl cekal na SlimbolLlv n~vrat a jehb souhl()s . pri navratu Slim bolovy lovecke vYpravy u~ bylo davno v~e pi'ipraveno a Blake seoel pi'ed sVYm stanem a zapisoval cosi do ceslovniho d eniku. Na prvnf pohled videl, 1:e Stimbol se vraci ve velm i !ipatne n~tade , ale prolo!e
17
jeho slarsi partner by! ve spalnem rozmaru skoro stale. nevenoval tomu vetsf po zorl'1Osl, spise se jen le5il, ~e od zilfka u~ kone(:ne jeho spalne nalady nebude muset snaset. Blakea spfse zaujal zachmufeny vYraz askariO ze vzteklounova doprovodu. Pfedpokladal, ~e Stimbol opel popuslil uzdu sve nesnasenlivosli, urazil Alri(:any nebo je dokonce zbil a kvuli tomu proble· my ve vyprave dale naroslou. Mladernu Ameri(:anu u~ bylo jasne, ~e neiVetsim problsmem pPi deleni vypravy bude nalezl doslalek Afri(:anO , ktefi budou ocholni se podrobit S timbolovu pojeU kazne a vzajemnych vzlahO a budou souhrasil se zaPazenim mezi jeho nosi(:e a oChrance. Prvnf, (:eho sl SllmbOI v taboi'e vSiml, byly dYe pe(:live srovnane hromady vystroje a polravin , pPipravene pro konetne defeni. Jeho Ivap se zachmui'ila. "Vidim, te jsle nezahalel. PospiSil isle sl, jen co je pravda," vr(:el vztekle, kdy~ se zaslavil pred Blakem . ,.Ano, chlel jsem, aby vSe bylo pi'iprave· no k vasf inspekcl hned, jak se vratile . Nevidi m tadny duvod, abychom naS rozchod oddalovali. Prohlednete sl. te vse je spravedlive rozdeleno, abych mohl Iy veci dat.. hned zabalit." . "Nebudu se s lim nijak zdr~ovat," vr(:el SUmbol. "Vim, te jSle vSe rozdelil poctl· ve ." "Dekuji za duveru," odpovedel Blake. "Jak rozdelime nosi(:e?" pokra(:oval Stimbol. . "To asi nebude lak snad~s . Vile, problem ie v tom, te po tom, jak jSle s nimi zachazel, vas mnozi nemaji radi a nechleji pro vas pracovat." V 10m se zpropadene mylHe, Blakeu. Je 10 vase chyba, ~e 0 domorodci~h nic nevite. Jste na ne pi'iliS mekkY. Nemaji k yam ~adny respekl 0 mute, pi'ed nimit namajf raspakl. nikdy namohou mil radl. Zpropadene dobi'e vedi, te jejich panem ia jan ten, kdo ie umf poi'adne zbft. Vedi, te jen takov'y pan se 0 ne dovede postarat. Uvldfle, ~e s varni na dlouhou cestu nepOjdou. Dobra, vy iste rozde lil material, lak nechle mne, a bych rozdelil mute. V 10m se vyznam . Budte si jist, te na 10m nepr.Qdelate . Postaram se nej en 0 10. abyste doslal pi'esnou polovinu, ale i 0 10, aby se vas bali jako Boha a nadovolili sl ani jeden ki'ivy pohled. To sl mutel e byl sakra iiSI.""Jak lady chcete to derani pro · vest?" zajfmal se 81ake . "No, nejprve nechame na vaSi slf
vinu vsach mutO, klers mama k dispozici. T o je snad fer? Nemyslrte?" "Ano, 10 je skute(:ne poclivy navrh," souhlasil Blake. I on doufal, te cele delenf mOte probehnoul lak snadno, jak to SUmbol navrhoval, ale vzhledem ke zkusenostam , klers ut se 5timbolem ziskal, vedel, ~e Africane ho nemaji vObec radi. o vysledku pochyboval a snati! sa navrh doplnit: .. Navrhuji, abychom v pi'ipade, ~e nektery z nas bude mit potit se zfskanim dostalecnsho poctu dobrovolnfkO, navrhl tern, klan se pi'ihlasi k posileni menSi skupiny, daiS! pnplatek, klery doslanou ihned, jakmife lalo vyprava dorazi na konecnou stanici teleznice. Pokud se ke mne pi'lhlasi malo Ii dr, jsem ochoten takovylo pi'fplatek vyplatit." .. To nen! Spalny napad, pokud mate slrach, '!e vas opusti ihned, jak ja se vzdalim," potvrzoval sebevedome Stimbo l. "Nakonec budele mit alespol"l jislolu, ~e vas neopusti. Pokud jde 0 mne, budu se dr2.el puvodni smlouvy a nikdo ode mne nedos tane navic ani penny. Za 10, co pro nas delajr, jsou placeni at moc. Ostatne, co bychom se dohadovali dfive, net budeme znat skutecnou situaci. Zavolejme je a zaCneme." Rozhledl se kolem a pokynuf pi'edakovl nosi(:O : "Hej, ty, pojd semI A pohni kostrou!" Cernoch pribehl a zaslavil se pPed belochy: "Volal isi mna, Bwana?" ,,5e2.el"l vsechny chfapy ~ tab ore," naPizoval SUmbol, "a( jsou tu do peli minut. Bude valky patavar . Katdy se musf zucastnit ." ,.Ano, Bwana. w Kdyt se pi'edak vzda lil, aby. splni! jeho prikaz, obratil se Slimbol k Blakeovi. "Nebyl lu dnes nejaky cizinec?" lONe. Prot?" "Behem lovu jsme narazili na jakehosi podivnsho chlapika," vysvelloval Slimbo l, .. ktery mi naPlzoval, abychom odtud ihned vypadti. Sfysel jsle nekdy 0 nem?" chechtal se vzlekloun. "Divoky muVo" "Jo, asi nejaky blazen. Zdalo se. ~ askariove ho znali." "lSdo 10 byl?" "Rikal si Tarzan. " 81ake pozvedl brvy: .. Ah!" zvola!. "Vy jste sa setkal s Tarzanem z rodu veleopO a on Yam nafidil, abyste ode§el z jeho dtungfe?" "Takte vy iste nem ut slySel?" "Samozrejme. A kdyby mi nai'idif, te mus'fm okamtite odejit z d2.ungle, tak bych nevahal ani minutu a poslechl bych ho." "Mo2.na, :!e vy byste ho poslechl , ale ne ja, Wilbur SUmbo!.· "A proc yam nandil, abyste odeSel z dtungle?" "Pros Ie mi 10 pi'ikazal, a. 10 je vse. Nech lel mi dovolil, abych zasti'elil gorilu, kle-
ft
°
18
rou jsem pronasledoval. Ten ehlapik tu gorilu zaehranil z objetf obrovskeho hroznyse. Hada zabil a mne vykazal z pralesa. ~ekl, ~e pozdeji navstivi i nas labor, a odesel v objeU s lou gorilou do d::!:ungte, jako by 10 byl jeho slary kamarad. V ~ivo Ie jsem neeD lakoveho nevidel, ale to pro mne nic neznamena. CO si len ehlap o sobe vlastne mysli? Ja jsem ve svele nekao. /'.I6co mezi lidmi znamenam a nejaKY poloblazen mne nebude zaslrasovat a vykazovat z tohoto kraje. Ja si mohu delat, co chei a kde ehci." "T ak~e vy si myslile, ~e Tarzan z rodu veleopu je pol0viCnf blazen?" .. Ka~dy, kdo se 5 holyma rukama da do zapasu 5 hrozny~em, musf byt nejmene poloviCnf blazen . Navfc tu beha polonahy a bez pusky." "Myslim, ~e se brzy pi'esvedCite, !e neni blazen, Stimbole. A pokud vam mohu radii, lak jeho prikazO vel ice ryehle uposleehnete nebo budele mit velke poU!e." "Co vy mi 0 nem mO~ele vykladal? U! jsle se 5 nfm nekdy selkal?" "Ne, to slesH jsem jeste nemel, ale rad byeh ," odpovidal mirne Blake . "Hodne jsem 0 nem slysel od nasieh lidi. Je souCasU telo d~ungla stejne jako Ivi a sloni. Jen maloktery z nasieh mu!u se s nim selkal, ale vsichni ho majl ve svyeh predstavaeh stejne jako sve pralesni bohy a demony a velmi se boji, ~ aby si ho nerozhnevali. Pokud se dovedf, ::!:e isle mel spor s Tarzanem, pak mate smulu." .. Doufam, ::!:e si ten opiCak v lidske kO::!:i brzy uvedomi, kde je jeho mi s to a kdo je Wilbur Stimbol. Pak ho ani nenapadne, aby se pleU do myeh zale!itosH." "Tak~e on rekl, ~e nas pi'ijde navslivit?" se zajmem pokraCoval Blake . .. To byeh byl opravdu rad . Od ehvile, kdy jsem vkroCiI do leta zeme, jsem 0 niCem jinsm nesnil." "To je zajimave, !e ja jsem 0 nem nikdy neslysel?" podivoval se Stimbol. "Prolo~e jsle sa nikdy nebavil 5 nasimi nosiCi," pripominal mu Blake , "Pch, - to. sf myslite, !e bYCh sa mel s nimi bavit?" odfrkl Stimbol. "Jen jsem se sna!il vam poradit." "Ja namam Cas, abyeh se zahazoval s nosiCi," bafl opel vztekloun. Blake jen pokrCil rameny . "No, ehlapi u2: jsou lady." rozhlsdl se kolem Stimbol, odkaslal si a zaCal : "Pan Blake a ja jsme 5e rozhodli, 2:e budeme cestovat ka2:dy sam: oznamil. "Ja odejdu lovil je~le dal na zapad a pak okruhem k jihu, abych se vratil po nove eeste k po · bi'e::!:i. Nevfm, jake plany ma pan Blake, ale polovina nosiCu a polovina askariu musi jil s nim. Hned na zaCatek vam ehei fiet·, 2:e 10 nebude ~adna legraee, ale polovina z vas s- nim pujde, at eheete nebo ne." Udelal dramatiekou pomlku a pokraCoval dule~itym hlasem dal: ~Jako v~dy vam chei dal mo2:nost. abysle byli stastni ave '
self, a prolo vam dam i pfile2:itosl, abyste se rozhodli nejprve sami, kdo 5 kym ehee jit. Tak davejle pozor! Zavazadla na leto sir antS! jsou pi'ipravena pro pana Blake a a lamhlela pro mne. Ti , ktefi se rozhodnou jil 5 panem Blakem, tedy pOjdou k jeho hromade beden a oslatni k me." Chvili bylo lieho a vahani. Pak se nektefi z mu~u zvolna pohnuli a presli k hroma de zavazadel urCenyeh pro Blakea. Poslupne, jak si uvedomovali vyznam Slimbolovyeh slov, pi'eehaleli za nimi i dalsi, a2: tam nakonee byli vsiehni. U Stimbolovy hromady nebyl nikdo, Slimbol se se smfehem obratil k Blakeovi : "U~ jsle nekdy videl lakove slado pitomeu? Vubec nepoehopili, eo jsem jim rikat. Nevim, jak byeh jim to jeSte jasneji vysvellil, ale oni udelaji v2:dyeky vseehno obraeene . Ani jeden zrejme neporozumel, oC jde ." . "Ja byeh 0 lorn lak presvedCen nebyl," oponoval klidne Blake. Slimbot slale jesle neehapal. co se vlaslne stalo. Pak se mu rozjasnilo: "Ne' delejle ze mne blbeCka! To je jasne, ~e ml nerozumeli'" Rozzlobene se obratil k AfriCanum: "Vy zabedneni Cerni idioli!" rval nepriCetne. " Copak nejste sehopni poehopit, co 58 vam Flka? Jasne jsem i'ekl, 2:email vyslou pit jen Ii, kleri ehteji jit· 5 panem Blakem, a ne vsiehni. Tald:e ti, klei'f se rozhodli jfl se mnou, a( ma2:ou ryehle zpatky do i'ady. ~:i~uf~e P~rri"jh~!"zavazadlum - a ryehle . Nikdo se vsak ani nehnul. U Slimbolo vyeh zavp zadel neslala ani noha. Stary AmeriCan zrudl vzleky: "To je vzpoura'" rval ze vseeh sil. .. Kdo to zor9anizovat? Ja vas zabiju! POjd sem!" poroueel pfedakovi. "Tq vas po~tval pan Bla· ke?" "Neblaznele. Slimbole," sna2:iI se vzleklouna uklidnil Blake ...Ty mu2:e proli vam nikdo nepopouzel. To neni 2:adna vzpoura. Vy jste si to pi'eee vseehno vymysler sam a Ii mu2:i udelali jen to. eo jsle jim vy nafidil. Kdybyste nebyl tak sebevedomy a nafoukany, lak iSle mohl predem vede!, jak 10 dopadne. I Cemosi jsou Ii de a nekleryeh ohledeeh jsoU 10 velmi eitlivi lide, klei'f se nekdy ehovaji jako deti. Jsou uRfimni a bezelslni. Vy ie bijele, ura~fte je a oni se vas boji a nenavidi vas . Sklizite jen 10. eo jsle zase!. Dej Buh, abyste se z toho pouCil. Mate jedinou mo~nosl, iak ziskal pro sebe neklere z nich, a 10 na bidnout jim pi'iplatky. Jste oeholen 10 udelal?" Slimbolova nafoukanosl a bezmezne sebevedomi byly koneCne otreseny a zaCfnal uznavat, 2:e Blake ma pravdu. Na ehvili se bezmoene rozhlf~el kole m . AlriCane slati beze slav a ehmurne na n'eho pohlf~eli. Je jieh pohledy vyjaeJfovaly v~eehno mo~ne, jen ne pi'atalstvi. Vztek z neho vyprehal a bezmocne se obralil
v
19
k Blakeovi; "Nevim si uz rady. Pokuste se s nimi neco provesL" Blake se obr at il k muzum: "Je Ireba, aby polovina z vas doprovodila pana Stimbo la k pobrei.i," vysvetloval k lidne. "Ti, kteri pujdou s nim, dos tanou o d neho dvojilou mzd u. Ov~em za predpokladu, i.e jej bezpecne dovedou ai. k i.eleznici. Pohovone si 0 tom mezi sebou a pak mi po pi'edakovi vzkai.te , jak jsle se rozhodli. To je v§.e. Mui.ete jit." Po celY ·zbylek odpoledna sa oba belo~i zdri.ovali ve svych s l anech , zatfmco Afr icane sedeli ve skupinkach a li~e rozm louvaiL Blake a Slimbol ui. mezi sebou nep romluvili ani slovo. Take veceri snedli kai.dY zvlaSi a teprve po ni vy~1i pi'ed sl any, aby vyslechli rozhodnuli cernochu. ~ J ak jsle se ledy rozhodli? Kdo z vas bude doprovazel pana Stimbola?" 0laza1 se jich kli dne Blake. .. Nikdo, pane. Nikdo nepujde se sl arym Bwanou," odpovedel mluvci AfriCanu. "V~ichnl pujdeme 5 mladym panem." ,.Ale pan Stimbol vam dobre zapla ti ," pi'ipom inal 8lake,znovu, "nemu2e zusl al sam , polovina z vas musi ji l s nim." "Nikdo s nim nepujde," Irval na svem Cernoch . "I kdyby plaHI, kotik by chlel. " "Ale vy jsle nam slibili , i.e s nami pujde te na vypravu a i.e sa s nami lake vralfle, " nalehal Btake ... Ten slib musile prece do drzet." ..A no , sllbiti jsme, i.e pujdeme s varni obema a i.e se s vami obema vratfme . o tom, i.e bys l e se meli vracet kazdy sam, se nic nerrkalo . Svuj slib splnime a stary pan se muze bezpecne vratit ~ mladym Bwanou." By to vide I, i.e 1010 rozhod nu t( je koneCne . "Dob ra, jdete ted spat," rozhodl koneCne Blake, "a rano si 0 tom i e~te promluvi me." Cerno~i ode~li, ale ve stejny okamtik se z temno ty do zare laboroveho oh ne vyloupla postava naznameho muze. "Kdo to k Cer lu - kdo 10 - -," zakoktal pi'ekvapeny S Umbol a pak sa vzpama toval: "Blakeu, je lu ten divoch z pralesa!" Mlady AmeriCan se rychle ohledl. pred nim si a l bi ly obr a jeho do bronzova opalene...Jelo se v z3ri taboraku maine lesklo . AmeriCan vide I pi'ijemnou Ivai' jemn yeh in leligentnfeh rysu, jasne a bys lr e oc i, klere na neho pohlii.ely ·se zajmam a duslojne . Tak !ohle je ledy ten Stimboluv polobla· zen a divoeh? "Tak vy isl e Tarzan z rodu veleopu," oslovil nav~levnika klidne . "Ano," pokyvl hlavou Tarzan. "A kdo isle vy?" "Jmenuj i se Jim Blake a poehazim z New Yorku," odpovedel zdvorile Ameri Can . .. Lovee, i.a ano?" .. Lovim kamerou." "Va~ kolega pouziva pu~ku'" pi'ipomnet m u Tarzan.
.. Nemohu za jeho ciny odpovidat. Nerozkazuji mu. Dela si, co chce, " odpovedel Blake. ..A budu si del a i, co chci ida!. Mne nern a eo kdo rozkazovat!" vskoc il jim do reci Slim bol . Pan d2ungle 0 slareho mui.e zavadil pOhledem, ale jeho vypad neehal bez po· v~ im nuti.
"Sly~el jsem, co isle si povidali s pradakem nos icu," pokraCoval sm erem k Blakeovi. "a take nektei'i z va~ieh cernoehu mi ui. 0 va~em kolegovi leeeos i'ekli a koneCne jse m mel moi.nost se s nim ui. dnes . jednou osobne setkat. Taki.e vim, s ky m mam tu ces l . Take vim , :i.e se s nim chcete rozejit, protoi.e va~e nazory na svel i lidi se znaCne rozehazeji. Je 10 lak? " ..Ano, mate pravdu," souhlasil Blake. "At. se rozejdete • co male v planu?" "Chci se vydat je~te vic na zapad a pak se stoCil," - zaCal vysvetlovat St imbol. "Hovoi'il jsem s panem Blakem . Vas jsem se na nie neptal," zarazil ho Tarzan. "Pokud jde 0 va~ plan eesly, l en je mi jas ny. Ten jsem vam rekl uz dnes rano." "Sakra - co si - " .. Budte zlieha !" umlCel ho mut. z rodu ve leopu: .PokraCujte, Blakeu ." ..Zatim se nam moe nedarilo." uposlechl ho Bla~e, "hlavne prol o, 2e na~e nazory na uCer a zpusob eesty se ruznily. Vysledkern by to, i.e jsem zatim nemet i.adnou m02nosl se lka l se se zvii'aty, ktera bych mohl fotografovat a studovat jejieh zivot. Ch l el jsem se dostat dal k severu a foto grafovat lam Ivy. Problem ie v tom , 2e za penize, ktere jsem do leto vypravy in vestoval, musfm privezl nejake fotogralie a poznatky. Ted se situaee zkomp likovala je~le vic, prot02e na~i lide se 'odmfUi rozdelil do dvou skupin. a l ak mi asi nezbude nie jineho nei. se spolu se Slimbo lem vratil neikrat~i eeslou k zelezniei a zpel na pobre2f." "Zda se, i.e zeela opomijite , eo si 0 tom myslim ja," vskocil jim do reci opel Stirn· bo l. "Ja jsem do te vypravy vrazil stejne pen ize i Cas jako Blake. Nezapominejte, ze ja jsem sem prijel lovit, taki.e ja pujdu dal lovit a ne nekam na va~e proklale pobi'ei.i . To mi ~adny op iCak v IIdske kui.1 nebude naPizoval." Tarzan S timbola i nadale zcela ignoro· val a h ovoril jen k Blakeovi: "Priprav le se k odchodu l ak. abys l e mohli vyrazil hned po vychodu slunce. S detenfm vYpravy nebudete mit problemy. Rano se tu opel objevi m a s eelou organizaci vam pomo· hu. Pak vam lake dam dal~i pokyny." Domluvil a zmizel v tern note.
2.0
Kapitola VI .
Ani1: by si ho vsiml, obratil se pan d1:ungle k vOdel skupiny, kterou urCii jako StimbolOv doprovod: .. M01:ete nalo1:it naklad a vyrazit. Kdyby vas bily mu1: nechl el nasledovat, tak se 0 nej nestarejte. Pokud vas bude poslouchal, venujte mu ve~ke rou pecr a bezpeCne ho dovedte a1: k 1:eleznici. Jeho pfikazy poslouehejte jen tehdy, kdy1: nebudou v rozporu 5 tim, co jsem yam p7ikazal ja. Jdete'" Za nekolik okam1:ikO byla ji1: Stimbolova karavana p7ipravena k odehodu a na Tarzanovu 1:adosl se pi'ipravil na ceslu i Blake. SUmbol klel a vyhro1:oval svym mu1:um, ale Ii mu nevenovali sebemen~i po zornost a vyrazili na cestu. Take Tarzan ode~e l a po odehodu Blakeovy skupiny zusta l Slimbol v tabore sam a zeela opu~ len. Vzlekly, poni1:eny a skoro bez sebe vzteky se rozbehl za svymi mu1:i, vykfikuje rozkazy a hrozby, klere nikdo neposlouchal. Koncem dne u1: kraCel mezi nositi a askarii ti~e, bez jedineho slova, koneCne u1: pi'esvedCen, 1:e slovo mu1:e z rodu veleopu v toml o kraji plati mnohem vice ne1: v~achny jaho penize . V srdci mu v~ak horela nenavisl a louha po pomsle. Tarzan, klery se chlel pi'esvedCit, zda jsou ieho prikazy i'adne plneny, se pro smykal korunami stromu daleko dopi'edu, aby - rozkroCen na mohutne vet vi stromu nad stezkou - osobne dohledl, 1:e v~e p rob{ha lak, jak urCil. Brzy u1: mohl zaslachnou l hluk krokO Slimbolova dopro vodu. ale souCasne us l y~el i jiny zvuk, klery se bli1:iI po steine stezce, ale opaCnym smerem . Mu1: z rodu veleopu le~te nevidel nikoho. ale u1: Iu~iI, 0 koho jde. Nad korunami stromO se hnaly nizke de Move mraky, ale dole, v husle d1:ungli . se nepohnul ani vanek. Po pralesnl slazee se v dusnem lichu pohybovala zarostla, terna, t loveku podobna postava. Tarzan ji poznal a pozdravil ihned, jak ji spatril: " Boigani!" zavolal tiehym hlasem. . Gorila sa zastavila, postavila na zadni a pozorne sa rozhl(1:ela kolem . "To jsam ja, Tarzan," vysvetloval mu1: z rodu veteopu . Boigani zavrCel. .. Ja jsem Boiganil" odpovedel. "Pi'ichazi sem Tarmangani," varoval go riliho samee Pan d1:ungle. .. Zabiji ho'" vrCel opitak. .. Neeh Tarmanganiho projit," pokraCoval mu1: z rodu veleopO. ..On i jeho prOvodci maji mnoho hromovyeh holL Pi'inutil jsam Tarmanganiho, aby z nasi d1:ungle ode~el. ~ech ho odeji!. Jdi kousek do d1:ungle a hloupy Tarmangani a je~te hloupej~{ Gomangani nas nespatri a nebudou vLJbec vedet, 1:e Tarzan a Bolgani jsou jim nablizku." Selmelou oblohu proslehl vzdaleny blesk a kdesi daleko zaburaeel hrom. Oba obyvatele divoCiny pohledli k obloze. "Hrom Pand lovi na nebesich. " poznamenal Ptm d1:ungJe.
Pralesni bou re Tabor o~il u~ dlouho pred rozednenim, a kdy2: slunce vy~lo nad obzor, by to ut vSe zabaleno a pl'ipraveno na cestu. Nasi(':i pi'echazeli sem a tam, cekajice povel k vydani 58 na cestu. a nedockave pohlf leli k vYchodu, karn mela vest jejich pout k pobre2:i. Blake i Stimbol sed eli a USe kourili. Pak S8 rozkym,kely valvB bJizkych stromlJ a z jejich korun 59 na mylinu doslova snasl Tarzan . Ze rtu AfriCanu S8 vydrat vykfik pi'ekvapeni i strachu. Mu2: z rodu veleopu 58 k nim vSak klidne obrcMiI a mirumilovne is oslo vii jejich jazykem, co2 js r8z8m uklidnilo . NJsem Tarzan z rodu veleopu ," zaCal, "jsem pc'mem teta dtungle. Pi'ivedll jsle Iyto bile ml..lte do me zeme, aby zabijeli me poddans . To mne velmi znepokojuje . Ti z vas. ktel'i si chlejf zachranil ;tivol a vralil 58 do svych vesnic, mi prolo musi petlive naslouchat a udelal v~e, co yam narid{m. Ty," ukazal na hlavniho predaka, "Iy bude~ doprovaZel mladeho bileho mu;te, iemu1: dovoluji, aby si delal obrazky v mem ~ralovstvi tehokoliv a kdekoliv . Vyber si polovinu mu1:u, kterf budou spolu 5 lebou mladeho"bwanu doprovazet." ,A ty," obraUI sa k dal~imu z vudcu doprovodu, .. vezmi 5i zbytek mu1:u a odved star~jho bileho mu1:e co nejrychleji k 1:eleznici a lam ho posadle do prvniho vlaku, aby opuslil luto zemi. Zakazuji mu 10 vii jinak ne1: pro zfskani potravy a svou zbrara smi pou1:it jedine k sebeobrane. Nepokou~eile se mne oklamat. Pamalujte si, 1:e Tarzan vas vidi v~ude a Tarzan nikdy nezapomina." Pak se obraUI k belochum . .. Blakeu," rekl, "v~e ie pripraveno. M01:eta odejit , kdy se yam zlibL Jdete si, kam chcete , a fo l ografujte, co chcele. Pokud bu<1~te chtit lovil - zale1:i 10 jen na vas. J51e Tarzanovym hostem." .. A vY," obratil se ke Stimbolovi, "vas odvedou primo a nejkralS:i cestou yen z meho panstvL Dovoluji yam, abyste si nechal zbrara k sebeobrane. Pokud poruS:ite me pfikazy, tak yam ji odeberu . Ne pokou~ejte se lovil. Ani pro potravu ne. o tu se yam postara vOdce va~ich nositu ." "Hej, zara1:te tu svou klapatku," vyjel na neho Stlmbol. "Jestli si myslite, 1:e to necham jen lak, abyste omezoval ma prava americkeho obCana, lak na to zapomente . To se moc a moc mYlile. Ja bych si mohr vas a ce[ou tu va~i prokletou d1:ungli koupit mcetkrat za sebou a ani bych nepocitil, 1:e jsem neco utratil. Pane, ja mam penize a moc1 Proboha, Blakeu, reknele lomu cvokovi, at neblazni nebo se dostane do pekneho maleru. "
21
pi'ed nfm le~i bezvedom y a bezmocny mut. k lery sf ho dovolil urazit, vyhrotovat mu a vykazat ho z lelo krajiny. Ted ie pHletitost k pomste. Stimbol si myslel, te je s mutem i rodu veleopu sam. Nev sim l si chlupate. lemne poslavy krtici se v houslL Ta se zvolna a nesmirne lise vztyCIIa a pozorovala ho. Stimbol vylahl z pochvy tesak. Pi' ipravil se zarazil ho a~ po jilec do Tarzanova srd ce . Ano - led je l en spravny okam~lk zbavit se Pana dtungle! Pak se rozbahne vsti'fc svym mutum, a a1: najdou mrlveho Tarzana, nikdo mu ut nebude odporovat! Mut z rodu veleopO zvolna nabyval vedomi. Slimbol si uvedomit. te vratdu ut nesmi dal odkladat. Ve slejnem okamtiku se vsak vymrstila z housti mohutna chlu pa ta ruka a pevne mu sevi'ela rameno. Obrov:;ka sila ho otoCila kolem osy a o n hledal do rozzui'ene tvafe obrovske gorily. Pokusil se jf vymanit. snatil se chlupalou se lmu bodnou t, ale vratednc:'i zbra" mu byla vyrvana z ruky a odle l ela daleko do buse . Obrovske zatloutle tesc:'iky se b li t il y k jeho hrdlu. V tom okamtiku Tarzan olevi'el oti . "Kreeg-ah!" vykfikl varovc:'ini na lid oopa. Boigani se zarazil a pohledl na sveho pritele. "Pus( ho!" tc:'idal Pc:'in dtungle gorilu . "Tarmangani chtel Tarzana zabil. w vysvetloval gar iii samec. "Boigani ho zadrtel. Boigani ho zablje!" vrtel vz l ekle . .. Nel" nai'izoval Pan dtungle. "Pus( Tarmanganiho'" Samec uvolnil sve sevreni prave v okamtiku, kdyt se prvnf muti ze Stimbo lova dOl3rovodu objevili v zatatce cesty. Bolgan l je ihned spati'iI a jeho nervozita a pod ratdenost vzrosUy . .. Utet do dtungle, Boigani," radiI mu mut z rodu veleopu. "Tarzan se a Tarmanganiho i Gomanganie posl arc:'i - neboj se." Gorili samec odskotil s kratkym zarvanim do pralesa a Pc:'in dtungle . se obrat il zpet k Slimbolovi a pi'ichazejicfm nositum. ..Mel iSle namale, SUmbole," i'ekl lise Pc:'in dtungle . "Mate §testi, te jste mne nezabil . pri§el jsem lotit ze dvou duvodu. Za prve proto, abych se presvedCil, zda plnne me pi'ikazy. a za druhe, abych vas chranil pfed vasimi nosiCi. Ty pohledy, ktere na vas vrhali dnes rano, se mi vubec nelfblly. Uvedomte si , te ztratit vas v dtungli by bylo velice snadne. Stejns tak jako vas uspal notem nebo jedem na vek y. CiUm za vas jako za belocha urtitou zodpovadnosf, ale te jSle mne prave ted sVYm chovanim zbavil. Takte u~ sl nGmame co ricL Nezabiji vas, Stimbole, t kdyt byste si to samozi'ejme pIne zaslou!il, ale od teto chvile Se 0 vas nebudu vubec s tara t a ne chc:'i m vas dojit k pobre!f na vlaslni rlziko. Ai sam poznate, co 10 ie cestovat d~ungli bez prate!."
"Sna~i se ulovit Ushu - vilr ," polvrzoval gorilf sa mec. "Za chvili uslys ime Ushu. jak prolet! korunami sl romu. aby mu unikl," pohledl Tarzan na svijejici se Cerne mraky, tenouci se od obzoru k pralesu, ..I Kudu - slunce se bojf Pandya skryva prolo svou Ivai', kdyt se Pand vyda na lov." Blesk Ara pro~lehl oblohou. Pro oba obyvalele divoCiny to byl ~ip z Pandova luku. Velke kapky deSte se snesly na lislovi pralesa jako svedeclvi toho, te Meela, krev vetru Ushy, u~ Iryska z mnoha jeho ran. Dtungle se prohnula pod naporem vel ru a kolem nebylo slysel ut nic net svisl vetru a rachol hromu. Siromy se rozkymac ely a nektere z nich se ohybaly at k zemi. Usha trhal prales na kusy. Bylo stale temneji. Prudky lijak biCoval v~e kolem. Li sH a dr obne velve pole l ovaly vzduchem, aby byly vzapeti srateny vel rem a destem k zemi. Ryk vichfice byl ut ohlu§ujici. Stromy narately jaden na druhy a nek tere z nich byly rvany z kOi'enu . Obyvalels pra lesa sa tfasH pfed obrovskou maci pi'irody, klera rozpoutala v§echny siIy pekla. Tarzan se pfikrCii v rozso§e obrovsksho slromu. zada schou lena pfed biCujicim lijakem. Botgani zalezl do ro§ti . hned vedle stezky a bezmocne se lam choutit. Nezbyvalo net Cekat. Nic jinsho se delal nedalo. Boure nad lesem buracela ze v§ech sil. Hromy a blesky zaplavovaly oblohu a husly lijak omezoval vidilelnost na neko lik kroku. Pak se mohutne zablesk lo, ozvala se ohlu§ujici rana a silna vetev, pod nit se Tarzan skryvat, S8 spolu s nim zhroutila na cestu . Napul omraCen zustaJ mut z rodu veleopu letet na zemi, pfitemt mu valka tast velva drtila lelo. Slejne rychle jako pfi§la, boufe i odletela. Siunce Kudu prorazilo lemna oblaka a o.zarilo zpusto~enou zam pod sebou, Boigani, stale je§le vystraseny a mokry, sa n ehybat. Bal se, ta jakymkoliv pohybern by na sebe mohl pi'ivolal hnev mocna boui'e. Po bah nile a kluzka ceste klopytal nedaleko na nil promoteny a prochladty Stimbol. Nevedel. te behem boui'e svou vywavu. ktera se skryla pi'ed lijakem v nedalekam ro§ti, pi'adesel a krati ted sam a sam daleko pi'ed nosiCi. Za zahybem cesty narazil na mohulnou velev, ktera zcela b lokovala cestu. V§iml si tela mute. leticiho pod ni. Pak ho poznal. V jeho podlem srdci se rozhoi'ela nova nadaje . Ted, kdyt je Tarzan mrtev, nemute ho ni kdo z lohoto kraje vyhnat. Ale je Pan d~ungle opravdu -mrlev? Stimbol sa rozbahl vpi'ed. Poklekl a pfilotil ucho k Tarzanove hrudi. Nebyl mrtev, Vyraz na Stimbolove tvai'i se rychle zmenil. Oh ledt se na pralesni stezku. N ikde nikdo, Jeho mu~i byli jes te kdesi daleko vzadu. Do S Umbolovych oti se vloudil dabelsky lesk. Zde -
22
Pak se otoCil k Stimbolovym nosiCOm: "Tarzan z rodu veleopu nyni pujde svou cestou. ut se asi nesetkame. Va~im ukolem ja pomahat tomuto Cloveku jan do te doby. dokud bude poslouchat v~echny me pfikazy. Hlavne dohlednete. aby nelovii!" Po techto slovech se mut z rodu veleopu vy~vhl do korun stromu a zmizel v dtungli. Kdyt se Stimbol od nosiCu dovedel. te Tarzan se ut neobjevi. jeho sebevedomf stouplo. Opet se ~tal arogantnim a sprostym. Znovu zaCal na Cernochy ki'iCet. vyhrotovat jim a nadavat. Opel si myslel. te si ziska jejich posluSnost a oddanosl Ivrdosli a hrubosli. By! pi'esvedCen. te jedna s proslymi lidmi. ktere zastraSi tim. te bude davat najevo pohrdani Tarzanem a v~emi jeho pi'ikazy . Nyni. kdyt Pan dtungle slibil. 2:e se u2: k vyprave nevrati, citil se je~le jislej~im a by! pevne rozhodnul prikazy mu2:e z rodu veleopu zcela ignorovat. A lak tesne pi'edtim. net se ulaboi'ili, strhl pu~ku z ramene a zasti'elll prvni gazelu. ktera se mu obje vila na dosli'el. Te noci byl v taboi'e Stimbolovy sku piny nezvykly klid. Cerno~i sedeli v hlouCcich kolem ohrJu a jen kradmo si Septa Ii. "Zastrelil gazelu a Tarzan s e na nas pro to bude zlobit," prohodil kradmo jeden . .. Potresta nas," p'i'izvukoval mu pi'edak . "Bwana je Spatny Clovek," potvrzoval ti'eti a dodal: "byl bych Masten. kdyby zemPel." "My he ale zabit nesmime. Vj~. co pi'j kazal Tarzan ." .. Nechme ho tedy v dtungll. a( tam zemi'e sam." "Tarzan nam nai'idl, abychom ho dovedll k teleznici." "Ano, ale i'ekl, 2:.e to piaU jen tehdy. do kud zly bwana bude poslouchat jeho nanzeni." "A on je poruSil.': "Tak ho mu2:.eme opus til. " Stimbol vysileny dlouhym pochodem spal. jako kdyt ho do vody hodi. Kdyt se vzbudil, slalo slunce ut vysoko . Rozhledl se kolem a volal sluhu. Nikdo mu neodpo vedel. Ki'iCel a i'val znovu a znovu. pridavaje ruzne klelby. Nikdo nepi'ichazeL V tabore panovalo mrtva ticho. "Vy liny svine," i"val ze v~ech sil, Ilia vam ut zvednu moralku - to uvidite!" Vslal, oblakl se , ale nvtva licho v taboi'i~tl ho desilo. Vybehl ven ze stanu . Prvni pohled na taboi'i!;te mu odhalil horkou skuteCnost. Tabor byl opu~ten . Zuslat v nem jen on sam . Kolem nebylo ani ti-v e du~e . Zmizely i v~echny baliky s potravinami. Byl zde sam. opu!;ten a bez zasob, da leko od nejblit!;j civilizace - v srdci Afriky! Prvni, co ho napadlo. bylo popadnout pu!;ku a vydat se po stopach Cernochu. ale pak si uvedomil nebezpeCnosl lakoveho Cinu a zastavil se. Uznal. te postavit se sam proli tolika mu:!um, kteri ho vedome
opustifi a nechali zde - napo'spas divoCine - ledy jasne si vedomi. te tvari v IvaI' smrti - by bylo holym nesmyslem. Zabili by hoi By to jasne. te se ho chteli zbavit a jiste by to zopakovali - a pravdepodobne spolehlivejSim a rychlej!;im zpus'o bem ne::!: ted. Mel · jedinou nadeji na zachranu, a tu pi'edstavoval Blake. Musi najft Blakea co nejdi'ive, pi'ipojit se k nemu a spolu s nim
~~e;~~~~n~ t!V~f:~:'h~avk dt~n~~i~~r::fri
nenecha . . Bligj pruzkum taboi'i~le ho pi'esvedCil o tom, ::!:e Africane mu zanechali cast zasob a take pusku a sUelivo. Vznikl vsak problem, jak vsechny tylo zasoby s sebou nest. Bylo loho hOdne a mohto mu 10 vydrtet na mnoho dni, ale dobre vedel, te spolu s puskou a s tf'elivem vsechno neunese . Take zustat na miste a cekal, do kud budou zasoby stacit, nemeto smysl. Blake se bude vracel k pobi'e::!:f jinou cestou a mut z rodu veleopu jasne i'ekl, te se o Stirnbolovu vypravu ut starat nebude. Mohlo by to !rvat leta, ne2: by sem zablou dila nejaka dalsi vYprava. Uvedornil si, te cd Blakeovy vypravy ho ted mohou delit asi dva dennj pochody. Pokud by cestoval bez velke zatete, moht· by jej snadno dohonit. Blake se s plnou vystroji nemu::!:a pohybovat lak rychle a ie vice net pravdepodobne. ta brzy najde vhodnou krajinu pro svou kameru a rozhodne se nekde ul:aborit na delsi dobu . Pak by ho mohl Stimbol najit jeSte snadneji. ~dyt nasel i'esenf, znacne se mu ulevi b . Dobi'e se nasnfdal, zabalil si maly vak zasob. vzal si asi tolik, co by mu melo stacil na Iyden ·cesty, naplnil si pasy a kapsy sti'elivem a vydal sa po stezce zpet . S vyhledanim cesly, kterou usli den pi'edlim, nemel problemy. Stlmbol Sel tou to trasou u~ poti'eti. a tak najit laboi'i~le, v nemt se s Blakem rozesel, mu nedelalo poti2:e. Kdy1: vsloupil na malou mytinku, bylo kratce po poledni. Rozhodl se ihned 'vyrazit dal. protote nadeje, te by mohl dostih nout Blake a jeste pi'ed vecerern, ho pohaneta vpred . Rozhodl se, 2:e si nejprve na nekolik minut odpocine . Zapalil si cigaretu, usedl na zem a opi'el se 0 kmen stareho stromu . Pomaleho pohybu v nedalekern housU si ani navsirnl. Pokud by ho nejak zaznamenal, stejns by si neuvedomil, :!e prave v tOQlto tichu mu mute hrozit smrtelne nebezpeci. Dokoui'il a chyslal sa vstat. aby pokraCoval v caste. Zvolna se sehnul, aby si upravil zavazadlo, kdyt se housti rozhrnulo a z nsj se vynorila Carnohfiva Ivi hlava. Stimbol vyki'ikl hruzou, odhodil balik s potravou ·i pusku a rozbehl se k nejblitsimu stromu. Lev byl jeho pocinanim zi'ejme zprvu prekvapen . Zastavil se, zv9dave ho pozoroval a pak se ho jal loudave pronasledovat. Stimbo! se ohledl a srdce mu hruzou 23
spadlo do kalhot. Lev se zdal byt u~ uplne blizko a ky1:eny strom nesmirne daleko. Straeh jako by dodal jeho noham kf (dla, a tak netrvalo dlouho a propoeeny American u1: splhal do bezpecnaho ob jeti velvi, bez ohledu na svuj vek, ryehlosti drahovaho atleta. Ani lev vsak nebyl pomaly, a lak v okam~iku, kdy mizel ve vetvich, jeste statil dosahnout svymi drapy a~ na jeho boty a pofadne mu je rozedrat. SUmbol ryehle lezl stale vys a vy~ , a~ se zaslavil v korune a te1:ee dyehaje a tresa se, pohladl dolu . Lev se ehvl1i pod stromem rozhli~el, ale pak se obrati l a zmizel ve stejnem rosH, z neho~ se pfedtim vynoril. Cestou se vsak statil jes ts zastavit u odhozene zasoby potravin , klera mu prozradita pach kofisti mu~e, jeho~ pnlvs zahnal na strom . Numa ballk chvlli obraeel, pokousel se do nsho kousnout, ale pak s i je; jednoduse jednou lIapou pridr~el a druhou ho rozerval tak, 1:e se 'obsah 'rozlelsl na vsechny slrany. Kousal do plechovych konzerv i balitku s keksy a suchary a hral si se zrealky pfipravenymi na vymsnu 5 domorodei. Pak ho hra una vila, rozhledl se ko lem a jeho pozornosl upoutala odhozena puska. Lev ji n ejprve obracel, pak ;i ate uehopil do lIamy a otacel se k odchodu . ~ Pust lo! Pust lo!" kfitel na nsho Stim bo l ze strachu, te selma pusku rozbije a on se ocilne v divot ins bez obrany a bez mo1:nosli lovil. Numa ho vsak zeela ignoroval a s puskou v IIams hrds odkracel do sve nory . Toto odpoledne a nasledujiei noc se zdaly Wilburu Stimbolovi nekonecnYmi . Ai do soumraku le~el lev u stezky. po ni~ chls l A merican nasledovat sveho nskdejsiho druha, a kdy~ na kraj padla noc, n ie na svf!itf!i by bylo Stimbola nepfimslo k 10 mu, aby slezl dOlu a vyzkousel, zda lev je jesls na svem misls anebo u~ cestu uvolnil. Od setmeni a~ do rozedneni se pod Stimbolovym stromem ozyvaly desitky ruznych hlasu obyvatel d~ungle a vydf!isenemu mu~i se zdalo, te pod jeho ukrytem se sesly snad vsachny divoke selmy eele africke dtungle. Pak pfislo nove rano a dtungle byla opsl mlcenliva a mirna jako beranek . Jen roztrhany Yak a rozhazene konzervy svedcily 0 tom, 1:e se zde minuleho dna 'eosi s talo. Mnohe z ti§chto po travin nesly na sobf!i stopy hyenich zubO jako svedectvi hodu, ktere jiste vesly do de;in d~ung l e . Take lev Num a ut byl pryc a zbyla zde po nem jen jakasi osklive ut pachnouef mrsi na, na jejieht zbyleich si zfejme pochutnaly i hyeny. Hesoucl se St imbol zvolna slezl ze s tromu. V rozti"esene a poli l ovanihodne Irosee cloveka. stojiciho na okraji opus tf!ineho pralesniho palouku, by ut asi nikdo nehledal vsemoeneho financnika z newyorkskeho Wall Streetu a jednoho ze sefu firmy St imb ol a Slimboi.
Kapitola VII.
Krrz Boure, ktera tak necekane pfekvapila Stimbolovu vypravu, pi"inesla stejne a mo~na jeste vetsi problemy i Blakeovu safari. Jakoby jedinym bleskem se zmeni l eely smysl 1:ivota Jamese Blakea i jeho osud. Dlouho pi'ed pfekvapivym pfivalem se Blake odloucil od sve vypravy a v doprovodu jednoho z Afritanu, ktery nesl bednu s fotopfistroji. zamifil ponekud stranou v n adf!iji, 1:e se mu podari zis k al alespori nekolik fotograW Ivu ve volns prirode. Mel v umyslu postupovat soubf!itnf!i 5 hlavni vypravou a brzy odpoledne se s nimi opsl setk a t a na prihodnem miste rozbit zakladni tabor . Chlapee, ktery Blakea doprovazel, by l spolehlivy a inteligentnl cernoch, jehot hlavnim ukolem, mimo neseni kamer, bylo pfiv8st Jamese bezpecne k cifi cesty a zajistit jeho vcasne setkani s karavanou. Blake ehlapei pins duvefoval a nestaral se proto ani 0 cas, ani 0 smer , kterym putuj l. Veskerou sVDu energii a zajem vf!inoval vyhledavani vhodnyeh zaberu a pohledu. Kratce pote, co opus tili hlavni cast vypravy, se jim podafilo narazil na skupinu asi osmi Ivu, ktera sestavala z mohutneho samee, silne Iviee a asi sesti pfekrasnych Ivitat ruzneho veku i pohlavi. Blake i jeho pruvodee meli stf!i s ti, 1:e husta dtungle se zde menila v kfovi a jednotlivymi stromy porostlou step, davajici motnost k fadl!l pfekrasnych snimku . ~ba mu~i opatrnl!l obchazeh Ivi smecku. vyhledavali nejkrasneLsi. zabl!lry a hbitl!l fotografovali. Cerny chlapec si ·cestu, k terou sla hlavni karavana, dobfe pamatoval a vede l, te hlavnim orientacnfm bodem je dlouhe koryto vyschleho potoka, vedouci k udolf, v nem1: se meli ten den utabofit. Hoch vedel pfesnf!i, jak daleko jsou od trasy hlavni skupiny, kterym je smerem i jak se na ni co nejrychleji dos tat, ale Blake, ktery na chlapce pine spolehal, se venoval jen . a jen sve zalibe. 0 case ani smeru po stupu nemel ani nejmensi zdanf. Vice ne1: dvl!l hodiny se drteli kolem Ivi skupinky, ale stale se jim nedafilo ziskat ten nejspravnejsi zaber. Jednou se do vYhledu p letla ve tev, .jindy nejkrasnejsi z ml ada l zakrylo ki'ovi anebo zase slunce a sUny nebyly
~~~~i~~~ ~~ ~:k~b~~~~ ~~~~lamitt~r:~~~: m raky a n a obzoru se zatalo blyskat. Boure je pi'ekvapila zeela necekane. Vypukla s obrovskou silou, jakou doka~e vyvinoul jen tropicka smrS{, Oba mladi mu1:i se najednou oeilli upros tf ed vetrnych viru, oh lusujiciho fevu vichru. buraceni hromu a v ce r m~ tme, neus tale prora1:ene oslnivymi blesky. Jam es Hunter Blake byl osln en , ohluse n a ztracen.
24
Jak dlouho le~el, ohlusen a oslepen IJleskem, ktery uhodil do nedalekeho pahylu stromu, to nevede!. Kdy.t olevf el oci, svitilo ji.t slunce a po boufi nebylo ani pamatky. Jen pafici se les v d~lce dokazoval, jal:<e mno.tstvi vody zde pfed ehvilf spadlo na zem. Ani.t si jests. pins uvedomoval, co vlastne pro.til. zvolna se zvedl na loket, otrel si zabl~eenou tv~f a rozhledl se k qlem. Poh led, ktery se mu naskytl, jej ryehle probudil k plnemu vedomi. Ani ne trieet metru ad neho st~ l a sedmic le n n ~ skupina Ivu a micky jej pozorovala. Povaha ka.tdeho Iva se ad aslatnieh lis l. Ka.tdy z nieh ma sve .tivotni zkusenosti a zvyklosti a podle n ieh reaguje. Tito Ivi nemeli zatrm 5 c lovekem .tadnou zkusenost, a tak st~1i nerozhodne a jen Use pozorovali noveho ' Ivera, ktery se tak n~h le oeitl v jejieh lovisti a jeho.t sehopnos ti ad; slabosti neznali . Clovek je nikdy nepronasledoval, a proto se ho nebali. Nedavn o ulovili tucnou zebru, tak~e by Ii syti a lini. Blake take zatim neudelal nie, co by je vystrasilo, pobourilo nebo zneklidnilo. NastasH pro neho byli tedy spise jen zvedavL T ohle vseehno ale Blake neved el. Jedi'ne, co ihned poe hopil, bylo, .te pfed n im stoji sedm Ivu, ~e nejsou v kleei a .te i kdy.t se sna.til zalim ziskat pfedevSim je-
~~1k~0~~}r~:~'a~:r~t.bY
James Blake byl skutecne vydesen, ale vzhledem k tomu, .te Ivi obvykle nemajf sehopnost psychoanalyzy, tak jeho skuteeny stav nemohli odhalit a zneu.tit. Kdy.t se ledy zvolna a nonsalantne rozesel pHmo proti nim, jen neme zirali. Nejtetsi veei pro Blakea ted bylo prinutit sve nohy k pomalemu pohybu. Cele jeho telo, srd ee. pate, nohy, vse ehtelo letet vpfed, vzhuru na strom, do bezpeci, at se stane eokoliv. A le jeho v()e zvitezifa. Napjate okamtiky mijely jeden za druhYm. James Blake prosel prvnich sest kroku a Ivi jen tise stali a divali se. Zdalo se , .te jeho ehuze sme rem k nim je znerv6zrJuje. Lviee se zacala vr tet, stary samee zavrcel, mla· dy lev, ktery prve pokrecif vpred , 51 zacal ohafikou bicovat boky, skloni l hl avu k zemi, vycenil zuby a zacal se pfikradat dopfedu . B lake byl u.t skoro na st rome, kdy.t se eosi pfihodilo - pficinu se nikdy nedovedel - ale lvice jemn~ zavrnela, otocila se a odeh~zela. Vzapetf ji nasledovali i vsichni ostatni. Blake se opfe! 0 strom a tropickou prilbou si ovfva! tvaf: "Jeej' To bylo strasne. A 10 jsem se domni val, .te prist( lev, ktereho uvidfm, bude v newyorske centraln( Zoo." Zatitky. k{ere mu prineslo nekofik prisHeh okam.tiku. vsak jeho vzpominku na setkan f se Ivy skoro vymazaly. Kdy.t se eernousek na jeho volani stale n~ozyval, rozhodl se Blake. te se ho vyda hledat. Na ceste k lesu, hned na okrajl male mytinky nasel p~ r caru lidske ku!e a spalen eho masa a zeernaly, napul ohofely zbyl ek pusky. 'po kamefe ani stopy. Blesk, ktery Blakea jen tesne mlnul, musel zfej · me n aplno zasahnout jeho eerneho pruvodce, zapalil prach v n abojfch, puska I Z3soben f munlce explodovaly a cernousek byl n a miste mrtev. Hyeny se postaraIy 0 zbytek jeho tela a plameny 0 kameru. Ale kam se podela puska, . kterou mel v ruce jeste pri zacatku boufe sam Blake? Hledal kolem dokola, ale bez vYsledku. Nakonec si zacal vse vysvetlovat nevyzpytatelnymi ukazy elekt riekych vyboju a jevu, ktere tropieke boufe tak casto doprovazeji a je.t si lide dosud casto neumeji vysve tli t. Uvedomiv si, te je v podstate ztraeen v divaeine, te nevi ani. kterym smerem an i jak daleko by mohl byt tabor jeho vypravy, rozhodl se Blake, te vyrazi nazdafbuh a snad se mu podafi nekoho n ajft. Ch yba. Jeho vyprava byla od naho smerem na severovyehod a on se vydal k severu . Ova dny se prodiral hustou dtungli a spal ve vetvfch stromu. Jedne noei ho vzbudil o prudke zhoupnuH vetve, k ni.t byl pfivazan, a citil, jak se k nemu bliti jakesi velike zvire. Uvedomif si, .te to mu.te byt jedin e leopard. Vytrhl z pouzdra pistoli a z bezprostfedni blizkosti vypafil. Oivoky rev. a pad tetkeho tela do podrostu dole
spfs potfeboval
Pomalu, tak aby je neznepokojil, se zacal ohli~et po sve zbrani. Ke svemu zdesenf si uvedomil, ~e nevidi ani pusku, ani nosice zbrani, ktery m el mil dalsi zbrafi v zaloze. Kde jen ten chlapee mu.te byl? Asi se vylekal Ivu Q utekl. Blake se rozhodl vstat. A le nezaulaef-Ii lvi ihned, jak se pohne? Sna!til se vzpomenout na vse, co 0 lvech slysel cl cetl , ale ze vseho si vybavil jen Ib, te zasadou pri stretu 5 jakymkoliv divokym zvl1etem je - neutikat. Ka!tde zvffe ihned pronasleduje prchajfcf kofist. Uvedomil si ito . .te nejbli.tsf strom stojf prave v polovine vzdalenosti mezi nim a Ivy. Blake byl na rozpacfch . Co delat? Ka.tda rada byla draha. Zvlaste kdy.t -jeden z mladych, zvedavyeh Ivu se zvolna pohnul vpfed. To rozhodlo! Bylo jasne, te eim vfce sa lvi k ne mu pribliti, Um vice se bude zkracovat vzdalenost mezi fiimi a spasnym stromem. A pak se k nemu jen ste.ti dostane. Blake 58 rychle rezhlf.tel kolem a soueasne paeital. Ano, stal zde jeste jeden strom, osamely velikan restoucf asi etyficet metru smarem k lesu - ledy opaenym smerem, net stali Ivi. Ale to znamenalo, .te by musel ubehnout etyfieet metru a Ivi sedmdesat. Pri jejieh ryehlosti by to stihli dfiv. Kdy!t pobe.ti proti nim, ke stromu, kte ry je mezi nim a smeckou, pak bude mit ke stromu deset metru a Ivi dvacet, pficemt vzdalenost je mnohem kratsi a tudi.t pro naho - s vyu.tilim momentu pfekvapeni - vYhock1e jsf. Sance byla dve k jedne. Existovak:> zde ovsem psyehieke riziko v tom, .te bude muset ba.tet primo proti Ivum.
25
cit sOy, maci a svrchovanosti , ktary za symbolu ki'astanslvf vyzarovaL Za dalsfm zakrutem se stezka vtesnala mezi dva obrovske balvany, klere jakq by sam spadly z nedalekeho uboc! her. Ulesy se pi'iblftily k sobe a udolf zutilo. Zdalo se , te se b lfti konec kaflonu . Po nejake vesnici vsak stale ani stopy . Ale proc sem tedy vecJa ta ces la? Ta pi'ece musela mit nejaky konec a nejaky uce l! Na ten m usf di'ive ci pozdeii pi'ijit! Stale jeSte pod dojmem velikeho krite zvolna proSel m ezi velkymi balvany a pi'esne v okamtiku, kdy ie minul, stanu[ pred nfm neznamy mut a dais! se objevil za nim . Byli to cernosi. Urostli, svalnatf chlapici. Na tom by nebylo nic prekvapujfclho . Vedel, te je v Africe, a proi a musel selkanf s ce rnochy predpokladat. ale A fri cane, klerf ted' pred nlm a za nfm stati, byli obleceni do nadherne zdobenych kratkych kotenych kabatcLJ, na prsou se jim blysh~r y rude krfte a pod lesnymi nohavicemi meli obuty prekrasne sandaly, jejicht poutaci reminky jim dosahovaly do pule Iytek. Jejich hlavy byly pokryty capkami z leopardich kotesin, kryjfcimi i uSi. Take jejich zbrane, pozustavajfcl ze Sirokych dvouruCnfch meCu a umne zdobenych pfk, byly pro Africany zcela nezvykle. Hlavne Iy pfky si Blake velmi dobi'e uvedomoval, p rolate hrol jedne mel za ryl v taludecnl jamce a druha ho pfchala me zi lopatky . .. Jak se zoves a kdo jsi?" dotadoval se Carnach, ktary stal Blakeovi tvari v tvai'. Kdyby na neho promluvil recky, lak ho nemohl vic vydesil net archaickou anglictinou, ktera v ustech A friCana dvacateho sloleti znela jako absolutnl paradox dejin. Blake byl lak pi'ekvapen, te se ani nezmohl na odpoved' . .. Bezpochyb buds len brach palm k Saracenskym, ' Paule ,w ozval se cernoch za Blakeovymi zady, .. nebot zda se, te ses pomylil, i'ka, te 10 byli mute Spehoun. " .. Ne, Petre W iggsi, jako te se PaLA Bodkin zovu , 1010 nezda se byli clovek nepravY - a 10m mne mllj vlaslnf zrak ujistiL" .. At je ut kymkoliv, predved'me ho pi'ed kapitana, velitele naseho, ten nechf ho vyslechne ." " Nic nemuteme pochybit, bude- Ii nejprve vyslechnut a sam nam odpovr." "Zaslav SVLJj jazyk vym luvny a vez m emet ho ke kapitanovi," rozhodl Petro ..Ja zLlstanu zde stretit bdele at do Iveho navratu." Paul ustoupil stranou a pokynul Blakeovi, aby ho predesel. Pak se postavil za nej a vy~ li . Blake se nepotreboval ani o l acet, aby si byl jist, ~e oslry hrol piky je jan nekolik palcLJ od jeho zad. Cesta vedla primo vpi'ed a poslupovala k utesLJm, jet se tyclly pred nimi. Po jednou se jim v ustrety otavi'el cerny vchod tunelu vedouciho k amsi do h loubky soutesky. Kolem jeho ustf byly va skalnlch
mu potvrdily. 2:e S8 jeho strela neminula efle. Blake S8 nikdy nedovedel, jak Is2ee selmu zasahl, prolate rana byle pod slro-
rnern prazdno. S hledanlm potravy a vody namel poHle, ale tfetiho dna 58 prales rozBstoupil a on vesel na rozsahlou planinu. ktera koncila na upati jakychsi hor . POPIVB po nekolika dnech opel videl rnodrou oblohu a daJeky abzor i VSB. co le2:elo v dales pred nfm. PFedtim si snad ani neuvedomoval, jak lisniv9 na neho pusobilo sera pralesa. neuslaly pohyb mazi stromy a hustym parDstern, kde stell mohl dohlednout na nekolik desftek metru. Tad S8 clti! volnym. mohl 58 zBsiroka nadechnoul a rozhlednout, jak jan chtel. Zdalo 59 mu, 2:8 zachrana u2: nanf probleffiem, ale jen otazkou fasu. Chls10 59 mu vesels kFicet a zpfvat. Rozhodl se vSak Setrit silami a vydal se k horam. Tam budou urc~ite kdesi na jejich upati male Ieslkya v nich domorode vesnice, mala poUCka a lide. V kraji bohatem na vodu bude i doslatek zvere i jine potravy, Pak narazil na jakesi udolf, kterym bysli'e prolekal maIy poluCek, Tam urCite bude nejake obydll! Kdyt PLJjde podle potoka, nemute. vesnici minout. To je prece jednoduchel Kdyt s)ez l k potoku a naSel na jeho brehu i dobre vySlapanou slezku , zdalo se mu, te ut ma vyhrano , Povzbuzen vfrou, te brzy narazf na domorodce, klere se mu jiste podarf za drobnou odmenu zfskat k lomu, aby ho dovedli k jeho vyPrave, vydal se rychle vpred. USel ut asi tri m~e, anit by naSal jakekoliv slopy po lidech, kdyt nahle, za jadnfm z ohybu cesly, stal pi'ed velkym bnym k7itern. Vylesan z bfleho vapence stal tam sam a sam a lyCIl se do vySky skora Sedesati stop. PorosUy castecne liSejnikam, ohIo dan vetry a daSti se zdal bYt velmi slary, cot zdLJrazfloval i jit temer smyly nap/s, vylesany do jeho paly jakymsi starobylym plsmem. Blake sa snatil vytesany napis preclst, ale deSi Irovat jeho smysl se mu nepodarilo. Pismana pripomlnala staroanglicke pismo, ale takovou motnost vyfoucil jako velmi nepravdepodobnou. Ve~l, te nemLJte byl daleko ad jitnfch hranic Etiopie, a pamatoval si, te HabeSane jsou v podslale krestany. Jejich nabotanslvi vychazl z Noveho z8kona. Tim si vysvetloval i nalez krite v teta oblasti, ale pres to nemohl potlacit podivny neklid, ktery v nem necekany nalez krite v leta pus tine vzbudiL Proc zde byf? Kdo jej tu postavil? Stal zde jako nemluvny svedek, oSrehan velry a veky, jako by vYlY'val k zastavenf, varovaf pi'ad ceslou da!, jako by nebyl symb ol am ochrany a m ilosrdenstvi, ale znakam opovrteni a hrozby. Blake sa nerv6zne zasmal a snati! sa tylo chm urne mySlanky zapudit, ale pres lo, te nebyl katollkam, lak mfjeje krft, se pokritoval. sam sa divil, prot tak ucin il. By lo to pro neho neco naprosto nli!zvykleho, nemel pro to vysvetlenf, shad Sio jel; a divny po -
26
rozsedlinach _porOznu zastrkany _pochodne vyrobene ze svazkO jakychsi travin. Paul Bodkin si jednu z nich vybral, z kapsy sveho odevu vyriaJ jakousi malou kovovou krabicku, kterou skrtl, a~ vyletla jiskra, a ta zapalila konec pochodne. Pak vstrcil Blakea do vchodu tunelu a pak ho nasledoval. Chodba byla uzka a mnohokrat se zatacela. Zdalo se, ~e je vybudovana odborniky pro obranne stavby. Byla primo idealni obrannou chodbou. Podlahu mela zcela hladkou, vylestenou tisici krokO, ktere po ni prosly tak, ~e se v paprscich pochodne jen blystela. Steny a strop chodby byly cerne, zakoufene a zasmolene tisici pochodnf, jejich~ nosici zde mo~ na po staleti proehc1zeli. Jejl konec byl stc1le v nedohlednu.
Kapitola VIII.
Had utOCI Wilbur Stimbol se namc1have p rodfral d~ungli. Nepfetr~ite se tfcisl straehem. Ted, bez zkusenostr doprovodu nosicu a aska riu, teprve poznc1val s{lu divoke prfrody a mel z ni strach. Z jeho odevu zbyly u! jen bahnem pokryte cary a lelo bylo zran eno tisiei ostnu a bodnutf hmyzu. Jeho kdysi jen mlrne prosedivele vlasy byly ted belejsi snehu a tvc1fe pokryvalo spinave strnisko cty'i dny neholeneho vousu. Zvolna postupoval po stezce vyslapane pred Iydnem mu!i na kon/eh, ktefi tudy hn all stc1do ovei a koz, a ve sve nezkusenostl cloveka z mestskyeh ulie se domn(val, ~e poslupuje po stopach Blakeova safari. Nakonec mislo do le!eni m ladeho Americana cely utrm acen dosel do tabora kocovnych bedufnu sejka Ibn Jada. Prvni, kdo ho objevil, byl gallsky otrok Fejjuan. Odvedl ho okam!ite do sejkova stanu, kde Ibn Jad se svym bratrem T 01logem a nekolika dalsimi mu!i prc1ve popfjel kitl.vu. ~pri vousu Prorokove. koho jsi 10 zase ulovil, Fejju ane?M vyzvidal vesele seJ<. ~Sn ad je to nejaky svaty mu~/ odpovidal rychle cernoch. "Je velmi ubohy, spinavy a rozedrany. Nemc1 !c1dnou zbran a strasne pc1chne - ano ;ste to musi byt nejaky svaty mu~!" "Kdo jsi?M houkl na neznc1meho Ibn Jad. "Jsem clovek, ktery zlratil cestu . Mc1m hlad a ~izen. dej mi jist," ~c1dal Stimbol, ale proto~e Ibn Jad hovoril velmi spatnou anglictinou a SUmbol mel velmi siln y prfzvuk newyorskeho dialektu, je_den druhemu nerozumeli. "Dalsi Daur, " kOAstatoval Fand, "asi nejaky FrenjyJ"' "Vypada spfs jako er-Engleys," podotkl Tollog. "Mo!nc1, !e je s Fransi."' navrhl Ibn
Jad. "Promluv na nsho .jejich . jazykem, Fahde. prece jsi chodil v AI~iru mezi voja.ky." .. Kdo jsi, cizince?" zeptal se tedy Fahd lc1manou trancouzstinou; ~Jsem American,"' odpovedel Stimbol, radujici se, ~e konecne nasel zpusob, jak .se s Araby domluvit. "Ztratil jsem cestu a mc1m hlad ." "Je z Noveho svela, ztratil se a ma hlad, " pfekladal Fahd. Ibn Jad pokynul, aby prinesli jidlo, a kdy~ cizinec zacal jist, pokracoval prostfednictvfm Fahda v rozhovoru. Stimbol vysvetloval, ~e byl na ceste k pobfe~i, ale jeho mu~i ho opustili, a ~e za dopravu k mofi dobre zaplati. Beduin nemel k tomu, aby s nim sel k mori, an i nejmensf chu( a spise uva~oval 0 tom, ~e sla remu a slabemu mu~i, klery by je na ceste za pokladem Nimmru jen zdr~oval, radeji podfi zne hrdlo. Naproti tomu Fahd, ktereho Stimbolovo vypraveni 0 jeho velkem bohatstvi zaujalo, uva~ova l 0 mo~ nosti ziskc1nl velke odmeny nebo vykupneho, a tak nakonec sejka pfesvedcil, aby Ame ricana zatfm ponechal na!ivu s tim, ~e Fahd ho vezme do sveho stanu a bude se starat, aby nebyl vyprave na obtr~. "Ibn Jad Ie chtel ciat zabit, nevericf," f ek l Fahd Stimbolovi, kdyt ut byli sami. "Fahd te ale zachrc1nil. Pamatuj si to a mej to na pameti, at budes rozdelovat odmen u za svou zc1chranu, Nezapomer'i, te Ibn Jad te bude chtit zabit zitra i pozftfi a !e tvuj !ivot bude za.viset jen na tom, jak dlouho te bude Fahd ch rc1nit. Ostatn e, ja kou cenu mc1 twj ~ i vo t?" "Udelam te velmi bohatym," jednodu se odpovedel Stimbo!. . Behem nastedujicfho dne se Fahd se Stimbolem jeste vice seznamili a Americanovi se zacala vracet jeho stara sebejisto· ta a a rogance. Uvedomoval sl, ~e jeho bohatstvi udelalo na mladeho beduina dojem, ·a lak mladikovi bez ostychu Ihal a sUboval mu bohatstvi, pfepych, moc i nadheru v bohatych barvc1ch. Fahd vsemu veril a byl Masten. Soucasne se vsak· zacinal bat. aby ho 0 slibovanou odmenu nekdo nepripravil. Hlavne Ibn Jad sa mu zdc11 velmi nebezpecnym soupefem, a tak Fahd nevynechal jedine pme~itosti, aby nevericimu nezduraznoval, jak velice lou~ i Ibn Jad po jeho k r vi a kO/ik p rc1ce to dc1va Fahdovi, aby Ame ritanuv ~ iv ot uchrc1ni!. Ve skutetnosti SUmbol sejka p ramc110 zajimal, a kdyby nebyto toho , !e jej obcas zahledl v tc1bofisti nebo za pochodu, tak by na neho u~ uplne zapomnel. Nicmene jednu u~itecnou vec Stimbol z rozhovoru s Fahdem ziskal. Bylo to vedomi, ~e zrada a tales je v ta-borech beduinO stalym hos· tern, a teto znalosti hodlal Wilbur Stimbol pri vhodne pi'ile~itosti ve svuj prospech rc1dne vyu!it. K aravana se pomalu, ale jists blizil a ~ k tajemnemu le opardimu mestu Nimmr.
27
se rozbehli vsemi smery. Sejk be~icf po hlase volajicim 0 pomoc brzy objevil Fahda i jeho obet. "Co to vseehno ma znamenal?" nalshal Ibn Jad . "Pfisaham prj Allahovi, ~e te len mizera chtel zab/I!" krieel Fahd. "Pfibehl jsem prave yeas. Ne~ slatil poPadne zamii'it, skotil jsem po nem a srazil jeho ranu. Jinak by Ie zab/l!" "L!e!" volal Zeyd . "Ten vyslrel se ozval za mymi zady. Pokud na Ibn Jada nekdo vyslPelil. lak to musel byl jen Fahd." Aleja 5 otima rozsifenyma slraehem o milatka betela k Zeydovi: "Rekni, te jsi to neutini!! Vic1, !e jsi 10 neudelal?" "Jako ~e Allah je m6j B6h a Mohammed je jeho Prorokem, ja jsem tu neslrile l," pi'i· sahal Zeyd. "Take bych to od neho netekal/ rekl Ibn Jad . L stivy Fahd se 0 bambitce ani nezmfn il. Prohnane potital 5 lim, !e bude daleko lepsi, kdyt Zeydovu zbra" najde nekdo ji· ny. Pak bude svedectvi umocneno i dal· sim svedectvim. Ve svyeh ternyeh pia · nech se nemYlil. Byl to Tollog, ktery bam· bitku po chvili nasel. "Zde je la zbra"," upozornIl ostalnf. "Prinaste ;i na svello, at ji prohledneme," velel Ibn Ja d, "pak budeme vedet najislo, kdo strile!. Zbra" nel!e jako lidske jazyky. " Kdyt se cela skupina pohnula smerem k sejkovu stanu Zeydovi se ulevilo jako nekomu, kdo minul sUn smrti. Veril, ~e svedeclvi zbrane jej otislf. Pfece nemohla byt jeho. SUski ruku Aleji, ktera kratela po jeho boku, a vykroeil radostne vpred. Ve svetle lueeren pred sejkovym slanem polotili zbra" na koberec lak, aby jl vsichni mohtl dobre vidal. Jediny po hied stati!o Sejk pozvedl svuj pf'ekvapeny pohied a udivene hlesl : "PatH Zeydovi!" Aleja te!ce vydeehla a odlahla se od sveho mileho. "Ale ja jsem pf'eee nastfilel! To musf byl najaka lest!" vykrikJ zourale Zeyd. "Odvedte hoi"~ velel Ibn Jad. "A pofadne ho sva!le!" Ateja poklekla pfed svym olcem : " Ne· zabijej ho!" volala. "To nemohl byt on. Vim, te 10 neudA· laW "M le, divko!" rozkazal seik osti'e. ftOdejdi do sveho stanu a nevzdaluj se z naho!" Arabove odvedli Zeyda do jeho stant/, peeliva jej tam svazali a v pi'edsfni Ibn Ja· dova s l anu se zalim sesli stai'esinov e kmene , aby vynesli soud. Za zavasem prrstanku je poslouehala Aleja. "Za usvilU bude zastrelen!" znel rozsudek rady starsich . Fahd se po vyslechnutf jejich ortelu vesele zasklebil. Zeyd ve svem stanu zatfm zapasil 5 pevnymi pouly .. At pri vyne$eni rozsud-
Toho si byli dobre vedomi Zeyd i Fahd. Zeyd se sna~il stale vic, aby ziskal mo~ nost po~adat sejka a ruku jeho deery a naopak TOllog nepromarnil jedinou pfile~itosl. aby pFed Ibn Jadem nevynasel do nebes prednosti a kvaUly Fahda. Delal to predevsim lehdy. kdy~ byl Fahd nablizku a mohl 10 slysel, aby mu 10 pak ok~m~ile pripominal a popouzel mladika proti sejkevi. Stale mlademu zradei opakoval. ~e kdyby sejk zemrel, on by u! 5 vydanim Ateji do Fahdova haremu nevahaL Fahd nebyl 5 pomalym vyvojem siluaee spokojen. Jeho !arlivost na Zeyda rostla a nemohl na sveho soka u~ ani pohlednout, aby soutasne hned .neuva!oval, jak ho zabil. Myslenka na vra~du Zayda ho posleze u! zeela ovladla. ~pehoval Zeyda a Aleju, slidil po nieh dnem i noci a v jeho mysli postupne dozraval c1abelsky p lan. Fahd vypozoroval, ~e ka!dy vater, kdy! mu~j zasedli v sejkove stanu k veterni ka-
~:I.a Ji~T,e~;~~ez~;~~oroan~~t~n[ ~~~6i praee ~en a teto pfi le~itos l i vyu!ivala Aleja, aby se rovne! ztraUla ze stanu a sesla se svym mllYm. Jedne lemne noei pak ehybel na veternlm posezeni v sejkove slanu i Fahd. Mis10 loho se skryl v blizkosti Zeydova slanu a tekai. Kdy! mladik vysel jako obvykle na sehLJzku se svou milou, Fahd se vplj~il do jeho slanu. nasel Zeydovu p isto li, nabil ji a lise, jako had, se plazll k mislu sch6zky mlleneLJ . Zalezl za tekajiciho Zeyda lak, aby mel pres neho piimy vyhled na sejkLJv sian a v nem sedicr m4!e, a teka!. SveUa papirovyeh lueeren jasne osvetlovala Ibn Jada i jeho spolubesedniky . Aleja na sch6zku jeste nepfisla. Zeyd byl sam. Opojen laskou nevidel a neslysel, co se kolem neho deje, jen tekal na svou milo vanou. Fahd 5 e poslavil nekolik krok6 za Zeyda, vy"al bamb!tku, klerou pfedtim ukradl v mladikove stpnu, nalahl kohoutek a po malu zamri'il. Usti bambilky vsak nesmeFovalo na hlavu Zeyda. proto!e Fahd byl Istivejsi a prohnanejsi ne~ nejpodlejsi had . Vedel, !e kdyby zabil Zeyda, lak by se Aleja, ktera by vse okam~ite poehopila, nikdy nestala jeho !enou. Jeho plan byl daleko podlejsi. Asi padesat stop za Zey dem sedel pfed sv)im stanem v plnem sVEHle Ibn Jad! M iill tedy na nt~ho? Ne! Bambitka ve Fahdove ruee nemifila na nikoho! Jeste nepfisel cas vhodny pro vra!du sejka. Nejprve musi Ibn Jad najit sHbovany poklad, ieho~ tajemstvi zna jen on, a pak teprve zamfe . Fahd pet live zamifil na jeden z opernych sloupu slanu nad sejkovou hlavou a stiskl spous( Ozvala se. hromova rana. od slo~aru nad Ibn JadoYOU hlavou odlstly trisky a ve s l ejnem okam!iku Fahd odhodil Zeydovu bambitk u na zem a 5 volanim 0 pomoe se vrhl na nlc nelusfciho soka. Mu~i prekvapenf netekanym vystrelem 28
ku nabyl, vedeH, ta namute znit jinak nat smrt. V sejkove haremu letela nastastna Ateja baz nadeja na spanak. Jaji dlouhe i'asy smaCaly horke slzvy, ale z hrdla sa ;i navydral ani hlasek. S ocima dosiraka razevrenyma poslouehala dech sve matky i ostatnich ten a posleze i Ibn Jada , ktery sa ut take ulotil k spanku. Pak se zvolna zvedla. Tise nadzvedla okraj stanu za svym lutkem, razhledla se po spicim tabore a pak proklouzla do predni Casti stanu, kde veCer zasedal saud starsich. Po hmatu nalezla Zeydovu bambitku a pridala ji do baliCku Satstva, ktery pfipravila ta ine ut veCer, aby to Hirfa nevedela. Pak vyklouzla jako sUn ze stanu a pomalu, vyutivajic hlubokeho stinu mezi stany, se kradla k obydli, v nemt latal svazany Zayd : prad jaho vchodam na okamtik za-
~~~~~, a t~s~o~g~~Oj~~~I~u~h Pdaokvn?t1kt~~ yd, ktary take naspal, ji uslySel hnad, jak sa pfibli~ila ka stanu , ala mlCal a Cakal , kdo vajda. "I:<do to je? " nalehal nyni tiSe. "Psst - to jsam ja, Ataja,U tisila ho divka. .. Ma mila!" Divka mu rychle prerezala pouta a ne nachala ho domluvit. "Tady maS SVOU bambitku a tady je jldlo a zasobni ode v ," septala . ..Vic net svobo du a zbrai'\ ti dat nemohu. Tvuj kui'\ stojl oddelene od ostatnlch. Do el-Guadu je daleko a cesta je nebezpec na, ale Ateja se za tebe bude dnem i noe( modli! a AI: lah tl bude naklonen . PospeS si, muj mi· ly!U Zeyd ji pfitiskl pevne ke sve hrudi, polibil jl horee na planouci usta a zmizel v temnotaeh.
sluneem planoueim na modre obloze vy· soko nad jejich hlavami. Kdy~ se Blake razhledl, zjistil. ze sloji na jakesi terase, pod nit se rozeviralo pi'ekrasne zelene udoH, ohr8 niCene kol dokota vencem horskych stitu. Yanke a sa poma lu rozhlizel kolam. Zahy zjlstil. te teras a preehazi v sirokou ces tu , ktera se vine po uboCi hor a konCi u jakehosi pi'ikopu. Pohled za pHkop mu zatajil deeh. Za prekatkou, zi'ejme umele vytvoi'enou Hdmi, se zdvlhaly kame nne zdi mocne . pevnosti, pas ilene na vsech rozich mohutnymi kulatymi vetemi, v jejicht stenach bylo videt uzke sUilny. Uprostfed hradnich sten, presne proti stezee, se hrad oteviral mohutnou bran au 5 padacim mostem, u nehot Blake spaUil dva ceme stratee, oblecene podobne jako jeho pnJvodci, ale vyzbrojene ~tarobylymi valeCnymi sekyrami. .Hej, s t ra~ee brany! Otevfi vehod pro vnejSf strate a jejich zajatcel" vo lal Bla keuv pruvodce . Padaci most se zvolna sklonll a pi'ekle. nul pfikop, aby zajatec a jaho stratce mohli vstoupit do hradu. primo v mohutne brane byl do skalni steny vtesan prostor·
~re~unrse S~~;!?~v~~~j~~ tj~~~t :~r~~~~seo
Kapitola IX.
oblec enych podobne jako Paul Bodkin. I katdy z nieh mel na hrudi zafiei rudy !
Sir Richard
j;r~~ u~~sgyy ~:ldgrZ~~z"e~r~~~~(~:y ~~~t a pozval jej k bohatemw stolu! To se vsak skutecne skora tak stalo. Ze dveff stratnice vysel kr~sny mladik, jehot hlavu rovnet pokryvala leopardi capka, pod ni~ prosvitala sWbrita pfflba, Z ni~ vi se ly retizkove zavesy kryjici jeho tyl iramana. Jeho vYzbroj tvoi'il na'dharny met a za pasem mel zasunufu dyku se zlatem a drahokamy vykladanou rukoveti. Bylo jasne, ta k jeho vyzbroji vsak pam i dlou· he kopi a valiky bit 'I sut se zaficfm Cervenym ki'i~em, kters staly opieny vadle dvefi s tratniee . " Oh, proklatEW vyki'ikl mut. ftKOhot to s sebou vleces, zbrojnosi?U "Zajali jsme iej u bran. kdyt vase milost dovoli," odpovedel Paul Bodkin pokorne. .. Tot jiste Saracen. Jsem si jisW konstaloval mladik. . .. Nikoliv, Sire Richarde. nedomnivam S8 tak, " namtal Paul Bodkin opatrne.
Podlaha tunelu. jimt Paul Bodkin vedl Blakea, se s tale zdvihala. Znovu a znovu preruSovaia hladkou podlahu ruzna seho diSte a znovu a znov u stoupali vzhuru . Blakeovi sa zdalo, te jejich cesta nikdy neskonci. Temne steny jen zvolna plynuly vzad a podobaly se jedna druhe. V tunelu jako by se zastavil cas. Jedna stena za druhou. Jedno schodiSte podobne drUhemu. Tma pferusovana jen matnym svitem poehodne a nekonecna ozvena kroku uprosti'ed skalnfeh sten . Proslula egyptska trna jakoby se prave zde zhmotnila a nalezla sve nove misto. Ale jako katdy zly sen i tate cesta mela mit svuj konec . Blake zahledl nejprve jen vzdaleny odlesk svetla. Pak bily terc konee tunelu daleko pi'ed sebou a koneCne se usH tunelu ro zevrelo a oba muti byli oSlneni jasnym
29
·ProC lak usuzuie~?" nNa vlaslni oCi jssm videl, jak se p fed hraniCnim kiU:em pokritoval." "Pi'ived ho blite. pacholku!" Bodkin poslrCil Blakea pikou, ale AmeriCan. ktery byl pine zaujat velkolepym divadlem, klere se pi'ed nim odehravalo. si jeho hrubosli ani nev~imal. Domnival se. ~e jde 0 jakousi komedii. f\¥l co si 10 Ii chlapici hraji? Na 10 jim prece neskoCi, Neni naivka. Rozhodl se v~ak nedal na sobs nic znal. a tak se smal jen sam pro sebe a popo~el vpred. Prisloupi chvili na jejich hru. At je nejaka legrace! Udslal je~ Ie jeden krak k mladikavi a na rlech mu hral sarkaslicky usmev. Pohledl mu do aCi a spatril jen araganci a pahrdanf. .Odkud pFichazi~ a co pohledava~ v Udali hrobek, pacholku?" vyjel na neho opel krasavec . Blakeovi zmizel USm8V z tvaFe. Byl pro katdou legrac i, ale co je moc. 10 je pi'ili~ . Ten chlapec prekraCil unosnau mez . "SkonCeme tu komedii. mladenCe. zaCal zvolna ... Kde ma~ Fedilele?" ,,~edilele? Probaha. nevim. co tim sla vem mrni~?" .. Ja, lak ty nevj~. co tim minim? Tak;a ti reknu, te takovau ma~karadu jako ty bych za mir'"l net pelasedmdesat babek denne nehral. Tak se moc nevytahu;." ..Och, podivny CloveCe. nerazumlm, co slava tva znamenaji. a le sauda die t6nu FeCi Ive, pranic se mi nelibi. Zdaf se mi. te Richarda Montmorencyho urateti chce~ . " "Tak se ut vzpamatuj a neblbni." radii mu Blake. "Jest Ii tu nema~ i'editele, lak zavalej jeha namestka neba kameramana. neba alespof'l skriptku. at se nejak rozumne domluvime." ..Vzpamaloval se? Kdo! mysli~. te ja jsem? Cot jS! nikdy nesly~el 0 Richardu Monlmorencym. slechlici a rylm z Nimmru?" Blake zourale potrasl hlavou. ale pak se obratil k stratnemu. ktery dosud sial za nim a pazorne naslouchal jejich rozhovo. ru . Domnival se. !e se ostalni u! asi sffiejl nad kamedii. klerau s nim tu ten mladik hraje. Kolem v~ak videl jen va~ne a zachmui'ene Ivare. "Podivej, bud moudry alespo" ty." obrali l se k Paulu Bodkinovi . "a i'ekni mi, kde najdu reditele." .. Re'a i tele?" potrasl nechapave hlavou Bodkin, "lady v Nimmru n~ni nikaho toha jmena, pokud vim, ani v Udoll hrobek nikoho takoveho neznam," "Tak promi"te." amlouval se ut Blake, "js to moje chyba , ale kdyt tedy lady ne mate i'editele. tak tu musile mit alespara nejakeho spravce . Mohl bych se s nim seznamil?" "Ach, spravce!" vykrikl Bodkin a na jeha tvaPi se ob jevil usmev a ulehCeni. "Sir Richard je spravcem." .. MtJj Bote!" vyki'ikl Blake, obraceje se znavu k mladikavi.
.. Promir'"lte. prosim. Domnrval jsem se,
te jsle take jednirn z chavancO."
.. Z chovanctJ? Vskulku rec Iva jest podivnych slov plna, i kdy! lJrCilou pUchu t
~~~g~~v~~~Ja~ukt t~~a~~~,~~ ~~'~c~~
ten pacholek pFece~ pravdu rn a - jsem t dnes apravdu Spravcern Brany." Blake u! zacinal pochybovat 0 svern zdravern rozumu Ci alespan saudnasl i. Videl. !e ani mladik, ani !adny z CernochO na ~flence nevypadaji. Zi'ejm e byli pine pi'i smyslech. Jen ac lu jde, nebylo jasne. .. Prominle," omluviJ se tedy znovu a vylaudil na tvai'i smii'livy usmev. ..Chaval jsem se jako neotesanec, ale prodelal jsem ted velke du~evni utrapy. Nekolik dnO jsem blaudil dtungli a dlauha jssm nei ed!. a lak jsem vas sp ravne nepochopil a domnlval jsem se. !e si ze mne tropHe terly. Razzlabilo mne 10, pro tote jsem oCekavaJ spi~e pochopeni, pomoc a pohostinstvi net nejapne ~prymy. Reknste mi ledy, kde vlaslne jsem a s kym mam lu Cest?" "Jsi ve mests Nimmr .... odpavedel mlady mut. - .. Tedy pred pokladam. te ches oslavujeIe nejaky narodni svalek nebo je tu lidova slavnost? " lazal se Blake. "Nerozumim I i," odlu~il mladik .
M
ob'i~~i ~J~~i~y~~k~~6~t~e~~ 1~~~. ~~ichni "Och, Bo~e! Tan brach divnou FeC ve· de . Stare kroje?" .. No, myslim tyhte koslymy. co mate na sobe . Jsou docela pekne." "Co podivneho · shledava~ na odevech na~ich? Jisle, mCJj hab neni nejnovej~i. ale odi'en je~te neni a ostudy mi n edela. Pokud ponekud obno~en jest, pak to p roto, te denne v nem krali jako jeho ryUF slou!im!" "Snad nechcets Ivrdil, ~e v lomhls chadHe ka!dy den?" divil se Blake. "A proC ne? Ale ji! dosti tech kle vet. U! nachci dale naslouchati podivnym slovtJm tvym . Ujmete se ho dva z vas a ty, Bodkine, se vra! k vnej~im sln9!im'" pfikazaval mlady mu~ a obratil se zpet ke dvefim. Ova z povalujicich se slra~nych neprili~ jemne popadli Blakea a slrCili ho ta~ dovnitf . Blake se rozhladl po mislnosti. Vysake kamenne stsny z hrube tesanych kvadrO byly lu a tam ozdobeny gableny. Na hladka kamenne podJaze stal velky sltJl s lavicemi. Na jednu z nich usedl mladik a na druhou spalu s Blakem usedJl jeha strat· ci. "Tve jmeno," zaCal m!actY mu! vyslech. .. Blake." "Tot v~e? Jen Blake?" "Ja m es Hunler Blake ." "Jaky titul nosj~ ve sve zami?" ..N emam ~adny litul." "Talde nepalrj~ mezi urozene mute? Nejsi gentlem an?"
30
Blake nyni rychle uva~ovat. Jests s i to vSe nadovedt vysvetlit, ate zatfnato mu byl jasne, te to vse kolem neni jen lak a ~e ten chtapik v podivnem kostymu, klery sedi proli nemu a lak slarobyte ptele svou ret, 10 s nim mysli poclive a nechysta mu !adnou latku, ani sf z neho ne dela legraci. Bylo jasne, te se zde deje cosi podivnaho, co si zatfm neumf jests vysvetlil, ate rozhodne ;!e nejde 0 traSku ti nejapny !er t. Rozhodl se, te na luto hru ledy pi'isloupf. "A no, mOj olec je ze Iriceli procenl Svobodny zednai' a tten i'adu TemptartJ." IOU JoviSe, ja jsem 10 lusit!" vykPikt Sir Richard . -M Stejne lak jsem razen i ja," pokratovat Btake ve hle vida, jak dobry ucinek mela na jeho prolejsek pPedchozi stova. "Ja 10 vedet! Ja to veden" jasal Sir Richard . ~ Tusil jsem. !e jsi z urozene krve, ate proc jsi mi to lajil? Proc jsi mne chle t ktamat? J si ledy jednim z chudych rytirtJ Krislovych a obranctJ chramu krale Satamouna . Jednim z tech, klei'i chran i cestu poulnikO k Bo;!lmu hrobu ve Svala zemi! To vysvetlu je IvOj ubohy zjev a svedci kIva chvate ." Blake by! jeho recf pi'ekvapen, proto;!e pPedstava TemptMtJ byla u neho v;!(jy spojena jen s rozevlalymi bilymi plasti, midhernymi pFehozy a blyslicimi se meci. Netusil, ;!e v dobach. kdy byt rad zatoten, byli liIo bojovnici odeni caslo v carech a ceka li na milodary ostatnich . V Ie chvili se vralil I Michal a pi'inasel dlabanou misu plnou studenaho skopova ho, nekolik kustJ tmavaho chleba a v druhe ruce !rimal karafu s vinem . To vse po10!iI na s ttJl pP ed Blakea a pak odese l. aby z nadarekaho p~iborniku vyr.al dva pohary, klere naplnir a poslavil pred oba beseoni kyo -Sir Richard uchopil jeden z pohartJ, vstal, pozvedl si cisi k celu a slavnoslne promruvil: "Vitej, Sire Jamesi! p~ipijrm na tva zdravl . a vitam te v Nimmru a Udoli hrabek!" "Na zdravi{:ko! Hrom Ie naUes!~ odpo· vedel Blake rovne! slavnostne . .. Krasna a do su d mi nazname tot rceni," poznamenal Sir Richard. "Zdat S8, !e mnohe v Anglii se zmenilo od dob krat8 Richarda Lvi srdce, kdy cleni predkove nasi na krl;!ackou vypravu svou slavnou vydali se, doprovazejice krale sveho. Na zctavicko! Hrom Ie nalPes! Jak divna a pi'ec ribe znejfcf jsou slova to . Do pameti sve ulo!iIi si je musim, abych utili jich mohl. a! d ruhum svYm, ryUrtJm, na zdravi pi'ipijeti budu. To prekvapenf pro ne bude necekane a mite! Vsak seckej;!! Hej, Michale! Podej pano-
"Jsem." ~Jak se jmenuje tva zeme?" "Amerika. " .. Amerika? Takova zeme neexisluje, brachu!" "A proc ne?" "Nikdy jsem 0 nf nestySel. Co hledaS v Udolf hrobek? NeviS, !e je to zakazana zeme?" ..U! jsem vam i'ikal, !e jsem zlralil ceslu. Nevim vtJbec, kde jsem. Vsechno, co chci, je doslat 56 zpet ke sva vyPrave a vralil se 5 ni na pobre!i." "To je vytouceno. Jsme( obkliceni Saracany. Ji! po sedm set a Wcet pel tel nas jejich armady obtehaji. Jak se Ii mohto podam projit jejich tiniemi? Jak jsi mool proniknoul jejich Slky?" "Ladne armady jsem nikde nevide!." ~Chces thaI Richardu Montmorencymu,
fvao~h~~~U} n~ebs~tih~t~~~ ~o~~: ~~r;~itb~~ des nejakym Spionem Saracenskych, kte ry v pachnouci dire zrozen by!. Lepe ucinis, kdy! se dObrovolne podas a prizmlS ke vsemu, prolo!e kdy~ pred Prince Ie pi'edvedu, ten pravdu z lebe vypaci prosti'edky mnohem mane pnjemnymi. Co tedy vrdtou~es a pravdu nereknes?" "Nemam, k cemu bych se pfiznaval. Odved mne k Princi, nebo kdo vlastne je lu sefem, a pi'edevsim mi dej najlst. Mam ul hlad jako vlk ." "Dobra, dam Ii krmi. Nikdo nesmi Hci, !e Richard Montmorency htadoveho od sveho prahu odehnal. Hej, Mi chate! Michale! Kde jsi, ty ku~e tina? Michale!" Dvere se otevi'ely a do mfstnosli vstoupit maty chlapec, rozespale sf protirajici oci. Obtecen byt v kralky kabatec a tesne, zelene nohavice. V capce mel zapichnulo vrani pero. "U! jsi zase s pal, co?" roztilovat se Sir Richard. "Ty tina ktJ!e! Pi'inas tomulo ubohamu poulniku chteb a maso. A at Ii to netrva do rana!" Chtapac si sirokyma a udivaFlyma otima prohH~el Btakea. "Tomu Saracenovi, pane?" pial se udi vene. "Co na tom?" vySlekl na neho Sir Richard . "Nas Pan Je!is Krislus mnohe nasytit a nikdy sa naplat, kolik z nich jsou vericr. Pospes si, tolre! Cizinec je velmi htadov." Chtapac se olotil jako na obrltiku a zmizet z mislnosti, uliraje si rukavem mokry nos. Sir Richard sa otocil opel k Blakaovi. "Nezdas se mi chtapikem spatnym, brachu, " pokracovat v preruSenem hovoru, "ate je skoda, !e v !ilach Ivych slechticka krev neproudf, nebot' jako ctovek nizkeho rodu nevyhtj~is ," "Nikdy jsem nelvrdil, ~e jS8m nizkeho rodu," uSktibl 58 Blake. "Tak tedy - otec IvtJj - bylt' on vevodou, nabo rytiram atespon?"
~~~I~ri~~~~r hr~~~~ UbSy~~~~ s~ tr,~ oslrenemu "To bych Ii ~ekl, ;!e jsem"j polvrz oval Blake ocholne a rychle prijal nabizenou stolicku. Prolo;!e ntJ;! ani vidlicku na stole
31
nevidel, lak nevahal a sahl do misy ruka· ma a uchopiv kus masa, jal se jej rychle okusovat, a lamaje si pritom kusy chleba, zapijel chutna sousta lahodnym vinem.
pi'eka!ky. Pi'ed Blakeovymi pi'ekvapenymi zraky se prostiraly kamenne budovy veliI-s;eho palace z tesaneho kamene, obklopene celkem dobre udr!ovanou zahradou, v nit se bavily nebo pracovaly skupiny mutu i ten, ktere ' jako by prave vysly ze dvora krale Artuse. Kdyt lito lide spati'iIi Sira Richarda a jeho pruvodce, objevilo se na jejich tvai'fch n eliCene prekvapenf. Mnozi hlasile zdraviIi. a net oba muti s taCili seskoCit z koni, zahrnuli Sira Richarda nesCetnymi otazkami. "Bud zdrav, Richarde'" volal jeden z nich. "Koho nam lu pf'ivadis? Saracena?" ..Nikoliv, " odpovidal Richard, "tot mut a slechlic Cestny, ktery svou poklonu chce slotit nasemu PrincL Kde vyhledal ho muteme?" "Tamto," ukazoval dotazany do odlehleho kouta dvora, kde se ut shromatdoval jakysi velsf zaslup bohale odenych panu adam. "Pojd, Sire Jamesi." vyzval Richard Blakea a vedl jej dolu nadvorim, pi'iCemt je rytifi a jejich damy nasledovali. Ze vsech slran jen prsely olazky a poznamky, pi' i nicht se Blake nekdy musel at Cervenat. Oamy si pochvalovaly Blakeovu hezkou Ivai' a poslavu, zalimco panove, CasleCne ze tarlivosti a CasteCne ze zavisli. Cinili ruzne ponitujici poznamky a naratky na jeho spinavY a polrhany odev a jeho podivny sti'ih . Nebylo se co divit. Rozdil mezi jejich nadhernymi odevy ki'iklavych barev a napaditych sti'ihu, zdobenymi drahymi krajkami a sperky, a Blakeovou rozedranou khaki kosili a jezdeckymi kalhotami byl skuteCne velkY. Oamy byly stejne nakladne oblel:eny jako panove, pi'es ramena jim splYvaly drahocenne plasle a jejich bohate nakadeFene vlasy zdobily Celenky ze zlata, stribra a drahych kamenu. L:adny z mutu, klei'i je obklopovali, nebyl ozbrojen, ale u vnejsich dveff palace zahledl Blake rylii'e v pin em brneni. Dalsi stal hned uvniti' dvei'i. a lak Blake usoudil, 1:e zbroj nosf jen pi'i nastupu do vojenske slu2by . Kdyt dosli ke sku pine .panslva na konci ncSdvoi'f, prokleslil Sir Richard pro sebe a sveho spoleCnika cestu davem at do je· ho sti'edu, kde sial vysoky mut impozantniho vzhledu a pomafu rozmlouval s oko· lostojicimi. Sir Richard se zaslavil, uklonil se a pokynul svemu pruvodci, aby uCinil tolet . Cela skupina zmlkla a pozornosl se sousli'edila na nove pi'fchozi . .. Muj pane a Princi, ~ oslovll Richard uclive vysokeho mute. "Privadm Sira Jamese, stateCneho rytfi'e Templai'u, klery s pomoci a pcx:l ochranou Boti pronikl nepratelskymi li niemi at do m~sta N immr." Vysoky mut se patrave zahledel na Blakea a zdalo se, te jeho zjev ho pPilis nenadchl. ..Takte ty pravis, te pi' i chazi~ z chra m u
tofJ~;a~~a~~rj~~ja~:lt ~in~i~~~;d~P:;ftl tedy poviml Ho, Ho! Nebesa Ie seslala do hradu naseho, tot jiste! Princ z pi'itomnosti Ive jiste tet raciovati se bude." Kdyt se Blake radne najedl, nechal Sir Richard osedlat kane. "Sjedeme dolu do Princova hradu, mily Sire Jamesi," vysvelloval. .. Nejsi jit vice veznem mym, ale milym pritelem a hostem. Jako lakoveho ke svym pratelum Ie nyni uvedu." Behem teto teCi ut oba vyskoCili cb sedel a nasledovani v uctive vzdalenosti Michalem rozjeli se po cesle klikatici se od .stratniho hradu do udoli. Sir Richard nyni nesl hrde svuj slit j kopi, na jehot konci se ve svetim vetriku Irepotal maly praporec . Slunce se odratelo v jeho skv9le zbroji a na tvafi mu hral srdecny usmev. pra telsky hovor se svym byvalym zajatcem ani na chvill nepi'erusoval.. Blakeovi se zdado. te cely ten obrazek I pi'ibeh, ktery se kolem ne; nyni odehra val, je vystriten z nejake pohadkove knitky o V!dyt ani jeho pruvodce, klery se choval ve sve rol l naprosto pi'irozene a vatne, nevypadal na nejakeho podvodnika nebo Ihai'e . Vse IV jeho chovani bylo upi'imne, opravdive a Cestne. Nikde ani stinu uratky nebo vysmechu. ut jen 10, jak bezelstne prijal Blakeovo prohiaseni 0 jeho slechlickem puvodu, a pres svou zjevne vysokou inteligenci 0 Blakeove nehorazne Iti vubec nepochyboval - to bylo zaratejici. AmeriCan zaCinal byt vsim, co se kolem neho delo, zmaten. Nedovedl si 10 vysvetlit. Vse bylo prilis neobvykle a nepochopitelne ... Kdyt cesla zahnula kolem daisfho ule su, rozevi'el se pi'ed jezdci pohled na dais! opevneni, za nimt se vypinaly hradby a vete starobyleho hradu. Na prikaz Sira Richarda stratci otevi'eli branu a nasi Ii'i jezdci vjeli do mezibranni. Tenlo proslor mezi venkovni a vnitfni pevnostn! zdi se zdal byl zanedbany a opus leny. RosUo zde jen nekolik osamelych stromu. pod jednim z nicht, blizko k prvni brans, se povaloY?llo nekolik zbrojnosu, z nicht dva se bavlli jakousi hrou, klera pi'ipomInala koslky. U paly vnitrni pevnostni zdi by! rozsahly pi'ikop, v jehot vodach se zrcadlily zdi z sedeho kamene, na nicht byly lu a tam videl zelene uponky bi'eCtanu, zi'ejme vysazeneho uvnitr hradu, prorustajici nyni pres vrchol zdi at ven. Primo p roli vstupnimu barbakanu se otevirala hlavni brima, chranena padacim mos(em a l etkymi mritemi, klers chranily pi'ichod do vnilfniho hradu. Na pi'ikaz Sira Richarda byl vsak i tento mosl spus l en a m i'ite zvednuty, takte nase trojiee pro jela do hradniho nadvoi'f bez sebemensi
32
Salamounova v Jeruzaleme?" tazal se pfisne. MMyslim, ~e Sir Richard mne spravne neporozumel," odpovedel Blake zdvofil e. ~ T akze tedy nejsi rytifem fadu Templafu." MAno, jsem, ale ne,z Jeruzalema". .. Mozna, pane, ze je jednim z tech, kten ochrariujf cesty poutnfku do Svate zeme," podotkla jedna z dam stojicich vedle Pr in-
. Oe h , k levety! I ja si tak myslfm. ProC by jinak ry tii'ov9 Nimmru museU byt zde po sedm a pOI stoleH na strati, kdyby nebylo hord nepratelskych kolem?" • Tak si mne prohledejte ," navrhoval Blake. ..Marne si te co?" nechapal Princ . .. Promiri mu, 6 pane, ale jeho rec nekdy divna jest," vysvetloval Richard, .. ale ja jist sf jsem, te neni nepfitelem Anglie. Sam jsem ochoten zaruky a svou cest rytire za nsho postav it, kdyz rozhodnes se prijmout ho do svych sluzeb, 6 pane." .. C h te l-li bys vstoupit do sluzeb myeh, pane?" olazal se Princ Blakea. Blake pohledl na Sira Maluda 'a zarazil se. Pak pohledl na krasnou divku a rozhodl se: . .,To se rozumi ~amo sebou, sefel"
ce.
Blake na mluve{ rychle pohledl, a kdyz se jejich zraky setkaly, sklopila d{vka oci. Nez to staeila udelat, uvedomil si m lady American, ~e to jsou ty nejkrasnejs{ oci, jake kdy v zivote spatril , a ze patH do nesmirne krasne Ivai'e. "Spfse jest mozne, ze muze to byt saracensky spehoun, kterehoz sultan mezi nas poslal," vystE~k l snedy mu~ stojiei vedIe divky. Ta vsak pozvedla sve nadherne oci k Princovi a tise namftla: Kapitola X. "Nevyhlizi jako Saracen . drahy otee muj." Ul ah:lv navrat ~ A zd az ty vis, jak vyhlfzf Saracen, dft e me," obra til se k nf Princ, Mei zhledlo oko tva uz Saracen a?" Numa mel hlad. UZ Iri dny marne slfdil Cela skupina se rozesmala. po t-usi, ale korist mu v ~ dy unikla. 2rej m ~ .. Jisti§te. otce muj. vidj!it~ f jsem stejni§ s tarnul. Jeho cich jiz nebyl lak ostry, oci toUk Saracenu jako vy anebo Sir Malud," nevidely tak jasne jako di'fv, sluch ho casto zklamal a take ry chlost jeho uloku uz odsekla divka pobourene. ..At tedy Sir Malud nam rekne, jak vypadc1 Saracen '" na hbite gazely nestacila . Bi'icho bylo Sni§dy mladfk se zlostni§ pohnul: .. Nicprazdne a zaludek mu zpfval k rutou pfseri mane jsem schopen poznat velm i dobre hladu. Mozn~, ze starnul, ale stale byl jeste anglickaho rytife, a pokud tento cizinec je ang lickym rytirem, pak Sir Malud je Sara- . m ocnym a silnym dravcem, jehoz nebezcan !" . pecnost se hladem jesle n~sobila . Pocit "Zadrzte," mirnil je Princ a pak se obratil hladu ho znerv6zrioval a vztek stale rostl. k Blakeovi: MKdyz tedy nepfiehazis z Jeru- ' Nynr zvolna postupoval pra lesnf stezkou. zalama, odkud ti§ privedly kroky tve?" Usi mel vzpi'imeny, ' nozdry se chvely, ,,2 New Yorku," odpovi§di§1 American. ocas nerv6zne bicovaJ propadla boky .. Ha," se ptal Sir Malud divee, "neffkal a cely jeho pohyb nazna cova l, ze selma je n a vysost roztilena a narazila na nad~jnou jsem Ii toho?" stopu. Do Numovyeh nozder vnikl paeh "Rei mi tady - co a kde je New York?" nalehala. clov~ka. "Jasno, ze to nejaka pevnost nevefiJeste pled ctyi'mi dny, kdyz se Numa cfch," ujiSfoval ji Malud. ,.New York?" opacUi! syl a spokojen, byl by pri prvnrm zjisteni lidskeho pachu rychle ulekl do nejkoval zamyslen e Prine ... Tof mfsto jakesi bl i~s( h o ukrytu, ale ted jeho hlad zvitezil ve Svate zemi?" nad vsemi zabranami. One s byl jiny den "Nekdy se mu rfka i Novy Jeruzalem." vysvetloval Blake. ·a take Numa se v mnohem zmenil. "A ty jsi pronikl do Nimmru pres siky UZ triodny uplynuly od chvile, kdy Zeyd s Alejinou pomoci uprchl z Ibn Jadova ta o nepi'atelske? Povez mi, pane rytffi. majl tam mnoho muzu ve zbrani? A jak rozlobora . Ted vzpominal na svou milou a tesil se ze zachrany ~ivota, slunce nad hlGlvou ~eny jsou jejich slly? Jsou blfzko hranic Udolf hrobek? Myslfs, ze zautocit na nas i z nadeje na lepsr ziti'ek. Jeho konik zvoln a kracel pralesn( stezkou. Nijak nespese hotovi? Pojcf a i'ekni mi - tV€! in tormaee veliee cenne pro nas mohou byL" ch at. Do vecera bylo jeste daleko a cesta dlouha. Spechat nebylo kam. Ani jeden "Se l jsem pralesem cele dny a nevidel jsem ani zivou dusi ," pi'esvedCoval ho Blaz nich netusil, ze kraceji pfimo k cfhajiei ke. "Prosle kolem dokola nikdo nenf." hladove selme. An Numa vsak nebyl dostateene ost ra"Co pravis?" vykrikl Prine. zity, a p roto nevedSl, ie ani on neni v pra"NejJravii jsem Ii to?" vmisil se do hovoru opet Malud. "Speh je to nepfa telskY. lese sam. Jeho cich i sluch ho zklamaly ktery presvedciti by nas chlel, ze v bezpenatolik, ze ani nelusil, ze v pralese se naleza jina lidska bytost, 0 niz nemel ani neci jsme, a lak nasi bdelost oslabit a suttajmensi tuseni. Nedockavy a ze strachu, ie novym vojskum snadne vitezstvi umoZni t. "
33
by mu koris! mohla uniknout, udeHal Numa zasadni chybu . Konik 5 jezdeem se zvoln a bli1:ili. K m ist u, kde se I\lJma sk rYv"al, u1: jim ehybelo jen nekolik desftek stop, N um a nevydr1:el cekat a vyrazil k predcasn emu u toku drfve, ne1: se jezdec doslal na dosah jeho skoku. Lev zarva l, skocil, ale korist minul. Zde~eny kLlri rychle uskocil stranou a ve snaze ryehle se otocit k uteku upadl i 5 jezdcem, jeho! primackl k zemi. Konik se rychle vztycil a u tikal stezkou zpet, co mu jen sfly stacily, ale Zeyd, vyh ozeny ze sedla, jej u1: chytit nestacil a zLlstal na ceste sam, tvafi v tvar utocici Selme. V okam!iku, kdy se drava tesaky bH!ily k jeho hrd lu, nastal necekany zvrat. Jakoby z n ebe se na hrbet divoke kocky .snesl jakysi nahy obr . Jeho svalnate pa!e ob jaly krk dravce, strh ly mu hlavu od Zeydova hrdla a Selma se pod gigantovou vahou a si lou zhroutila k zemi. Vzduchem se jako blesk mihl mohutny tesak a znovu a znovu se noril do chlupateho tela . Lev sebou trhal, prevracel se, mlalil vSemi ctyfmi kolem sebe, sna.til se utocnika zasahnou t obrovskymi zuby, ale vSe marne. M u! ml:J hbite unikal a ;eho mocna pa!e Numovi zasazovala da lSi smrteln e rany. Zeyd s lySel rev a vrceni velkyeh opie, el -adrea, ale !adne nevidel. A! pak si uvedomil, :l!:e utocny rev veleo"pLl vychazi z hrdla neznameho zaehrance . Bedufnovi, pi'ivyklemu na nebezpecf I bol, s tydla hnJzou krev v :l!:ilach. Pak zacal lev ochabovat a nakonec bezvladne padl k 2emi. Obr se vztycil, polo!iI mu nohu na hlavu a pozvednuv svou hlavu k nebesLlrn zai'val lak, !e se cely pra les oli'asl. slrachem. Byl to hlas, ktery se poStsstiio zaslechnout ien malokomu z lid f - rev opiciho samee, zvftezivSiho v boji na 1:ivol a na smrt. Teprve ted poznal Zeyd sveho zachran ee . Teprve nynf si uvedomil, ' 1:e 1:ivol mi zachranil Tarzan z rodu veleopLl. Pan d!ungle pohledl vlidne na le!ieiho mu1:e: "Ty jsi z Ibn Jadova l abor a," (ekl pozorne . ,,Ano, jsem. A le jsem jen jeden z ubohych mu1:Ll jeho kmene," odpovedel Zeyd p,okO'rne . "Nezlob se na uboheho Zeyda . 0, ~ejkU d:l!:ungle, 1:e jsem vnikl do tveho kralovstvi bez dovoleni. USetri mLlj !ivot a Allah Ii po~ehna . " .. Nechci I i ubli!it, beduine," uklidrioval ho mu! z rodu veleopLl . "Proli zakonLlm meho kralovstvi divociny se provinil Ibn Jad a ne tV. Je tu nekde blizko?" "Dik y A ll ahovi n enf. J e vzdalen mnoho dni pocho d u.~ .. A k d e jsou tvoji druzi?" vyptaval se dal Pan d1:ungle. " N emam !adnych ," odpovfdal liSe Zeyd .
:~~J~ i~d~S~~Z~dkem."
Tarzan se zamracil. "Rozmysli si dobre, beduine! Tarzan l1:i nesnasi."
.. Allah je mym svedkem, !e m luvim pravdu. J sem sam. ~ .. Proc?~ "Fahd na mne n astrojil le cku a obvinil mne, 1:e jsem chtel zavra1:dil Ibn Jada. Je to Ie!, jako !e je Allah nade mnou, ale eh l eli mne za to zaslrelit. Aleja, Sejk ova dcera. prerezala v noci moje pouta a ja jsem ulekl." "Jak Ii i' f}(ajf?" "Zeyd." ..A kam jdeS - do sve zeme?" ..Ano, do vesnice el-Guad. Je to v zem i. kde vladne Beny Salem, vladce el-Harbu. ~ "Tam se sam a bez pom oci nedoslaneS. Nepre.tijes nebezpeci a naslrahy eesly," varoval ho Tarzan. "Ana, mam z toho slrach, ale kdybych zLlstal v l abore Ibn Jada, tak bych zemfel jesle drfv." Pan d.tungle chv~i micky pi'emysle l. "Aleja Ie musf velmi miloval a musf U velmi vem , kdy.t Ii lolik pomohla, " i' ekl nakonec. "Buh vi, !e ano. Velika je nase laska a veri mne . Vf, .te jsem a !ivol jejiho olee , jeho! ve lmi miluje. nikdy neusiloval." Tarzan prikYvl. "Myslfm, .te Ii pomohu. sam lakhle ceslovat nemLl!es . Dovedu Ie do nejbl i.tsi vesnice a tam po.tadam mistnfho nacelnfka, aby Ii dal s sebou dosIalek bojovni k Ll . klei' i Ie dovedou bezpecne do sousednf vesnice, a tam zase dosIanes dalsf prLlvodee, a lak 10 pLljde dal ad vesnice k vesnici, a.t Ie dovedou n a hrani ee SUdc'inu ." "A t Ii Allah .tehnc'i a slre.ti Ivoje kroky. Pan_e'" volal Zeyd vdecne. .. Rekni mi ale," pokracoval mu.t z rodu veleopLl v rozhovoru, kdy.t se spolecne vydali dc'il pralesni slezkou k nejbli.t5i vesnici, vzdalene dva denni pochody, ,.rekni mi. co vlas tn e ehee Ibn Jad v teto zemi? Neverim, .te se sem vydal jen pro slonovinu . To je velmi nepravdepodobne. Co se za tim vsim skryva?" ..Mas pravdu, sejku T arzane. Ibn Jad ehee ziskal poklad. 0 slonovinu mu v,ubee nejde." "Jaky pok l ad?~ "V zemi el-Habash. v Habesi, le.ti meslo pokladu N immr," vysvetloval Zeyd ... To i'ekl Ibn Jadovi kouzelnik Sahar. Bohatslvi Nimmru je lak obrovske, .te slo ve lbloudu by neodneslo ani d esetinu z nej. Ten poklad se skl~d~ ze zlata, drahokam Ll a - .te ny." "L:eny?" "Ana, .teny. Je 10 pry .tena tak vyjimecne kr~sy . .te kdyby ji prodal do haremu na severu, doslal by za ni lolik, .te by byl u n~s nejbohalsim m u.tem ze vsech . J iste js; u.t take 0 Nimmru slysel." .. Mu.ti z kmene Gallu 0 10m m esle nekdy vypraveji," pi'iznal Tarzan , "ale v.tdyeky jsem si m yslel, .te je 10 jen jedna z jeiich legend . Tak1:e Ibn Jad se vydal na tu10 dlouhou a nebezpecnou cestu jen na zc'iklade vyprc'iveni jakehosi kouzeln{ka?"
10
34
"Co by me!o byt zava~nejsi ne~ to , co rek! uceny Saha r?" divil se Zeyd. Mu~ z rodu veleopu jen pokrci! rameny. Jeste dva dny pout ova Ii oba mu~i spo!u prale sem, ne~ dosli do nejb1i~si vesn ice. Behem cesty se Pan d~un gle o d Zeyda dovedel, ~e do Ib n Jadova tabora se dosIal bily mu ~. Ze Zeydova vypraveni vsak Tarzanovi ne vyplynulo, zda se jedn a o Blakea nebo Stimbo la. Jeden z nich ~e to vsak urcite by t muse l.
zprav sakara m sly letet pohadkove poklady me sla Nimmr, ale ta dnou nenachazel. Mfstni m cernosskym kmenOm, jejich~ odp o ru se b al, se zatim vyhYbal. Kraj byl osidlen jen velmi fidee, a lak se Arabum zalim dafilo celkem uspesne skrYvat. Nicm ene bylo jasne, ~e je Gallova drive ci pozdej i stejns objevL Ibn Jad vsak doulal , te si cernost jejich vYpravy vsimat nebudou, a ani on se at do uspesn eho konce eele vypravy n eehtel ch ylanim otro~O ani loupenim v jej ieh vesnieich zdr~ovat. PocHal vsak s tim, 'te v pripade, te jeho vlas tni pruzkum nebude uspesny, pokusf se s nimi navazat konlakt zprvu pomoci sli bu a darO a pozdeji, pokud to bu de nutne, i n asitim od nieh pOli'ebne informaee o ees te do mesta Nimmr Ziska . Dny mijely a Ibn Jadova n elrp eli'Vos t rostla. Horske svahy se zdaly neproslupnymi a p o nejake soutesee ci prOsmyku nebylo ani pamatky. "U vseeh se jtanO," zvolal jednoho dn e , " mes lo N immr exis luje a ne jaka eesta k nemu vesl musi a ja ji najdul To pi'isaham pri vousu Prorokovel Se;le~ nejakeho Habesana, Tollogu ! Od nej se dozvime pravdu - at ut je jakak oliv." Tollog sh roma~di l vsechny gallsk e otro ky, kolik iich jen v Ibn Ja dov e re~eni bylo, ale · ~ad ny z nieh eestu d o m esta Nimmr nezna!. "Neeht Allah vede tve kroky," n ai'izoval Ibn Jad dale, "ale musis sehn at skut ecne ho Habesana . At to Sl ojl eokoliv l" "To jsou mocnf bojovniei, 6, brati'e," b ranil se T ollog nesnadnemu ukol u, "a my jsme hluboko v jejieh zeml. Kdy~ na sebe pfivolame jejich hnev a ani vyjdou prati nam na valecnou slezku, povede se nam velmi zle '" .. Jsm e beduini," prohlasil Ibn Jad hrde, "a mame sve muskety . To si myslis, te nas par ehlapO s kopfmi a sip y pi'emute?" "Ale jieh je mnoho a nas malo," namital T ollog . .. Pok ud 10 pOjde, lak se budeme boji vyhybal, " pokracoval Ibn Ja d . "Nejdrlve 10 s nimi zkusime po dobrem. Zfskame si je -
Za lfmco Tarzan se Zeydem cestovali k jihu , poslupoval Ibn Ja d se svym kmenem k severu - do zeme el- Habash. Fahd da! kul pi kle s Tollogem a Stimbol zase s Fahd em . Fe jjuan se zase lesil na 10, ~e a~ pfiidou bli~e k je ho rodne vesnici, ule ce z o troc l vi, a Aleja se Irapila louhou po Zeydovi. "Jako chlapec isi vyrustal v tom to krajl, Fejjuane," ob rali la se jednoho dn e A leja na otroka. " M ysli~, ~e se Zeydovi podafi dos lal do ro dne vesnice?" "To se mu n emO~e podarit," odpovidal ce rn och . "Ten u~ je asi mrtev." Divka se lise rozplakala . " Fejju an se Irapf s tebou, Al ejo ," ujiMo val ji African. "Take vi m, te Zey d na Iveho olce ne sW lel, pro l o~e Zeyd je hodny mut. Ai ho AJlah oc hr a~uie a a t" potresta toho, kdo vse zavinil. " "Co Ifm c hces fict?" vyzvida la ihned Ateja . " Ty vis, Fejjuane, k d o op ravdu vy s Heli1 po mem olci? Le to ne byl Zeyd? ~ ekn i , te 10 nebyl Zeyd! Tvoje slova potvrzujf, co m Oje s rdce davno vecJelo . O n 10 nemohl byt! Z eyd by nikdy neusiloval o smrt meho olce'" "I'je, o n 10 nebyl ," potvrdil Fejjuan . "R ekn i mi, kdo to by1!" nalehala divka nedockav9. "A s libis mi, te 10 ut nikomu dal nefeknes?" pial se o tro k opat rne . "Bylo by se mnou zle, kdyby se on dozvede l, ~e jsem videl, co jsem vid~I." "pri Allahovi prisaham, te te, Fejjuane, nezradim," volala divka. "Rekn i mi, co jsi videl!" . "Nevide l jsem, kdo slrilel na tveho olce. Alejo," vysvelloval cernoch, "ale videl jS8m kralce predHm neco jineho, co 10 dos ve dcuje. " "Co jsi v idel?" "Videl jse m, jak se Fahd vkradl do Zeydova stanu a za chvili odtud vysel a n esl Zeydovu bambilku . To jsem videl. " "Ja to vedela! Ja 10 vedela!" volala divka rado stne. "Ale Ibn Jad lomu neuvei'i, kdyt mu 10 reknes. " "Ja vim, ale ted jsem s u~ jista, ~ n a jdu cestu, jak vykoupi t Zeydovu krev krvf Fahdovou ," zaprisahala se divk a horce.
~~~V~er~ti~ f~jt~:~~~. te~~S~! o~r~~ea~ "Ty jsi Habesan . SlySel jsem, te l a dy nekde s tala eh at rC Iveho otee, kde jsi protil detstvi. Musis l edy znat. i co se lu vypravelo 0 mesle Nimmr . -!di a vyhledej svO j lid. Spratel se s nimi. Rekni jim, te velky sejk Ibn ' Jad k nim priehazf jako pi'itel a prinasi je jieh n acelnikOm dary. Povez jim tak e, te speeham navstivit slav ne me sto Nimmr, a kdyt mn e do neho zavedou , bohale se jim odmenim.~ ..Tva prani je mi nejsvelejsfm rozkazem,
~~, Pt~n:~ ~~rl~:s~~~~~:~ ~~~~;;n~ag~Ng! tilosl k uteku, 0 nem~ lak dlouho sni I. "Kdy rnam vyrazit, pane?" "Ones vece r se priprav na eeslu as usvitem vyraZis !" naridil sejk.
Ibn Jad ve dl svou vYpraVll po svazich hor. Ji~ fadu dni hledaJ Irebas jen naznak cesty vedouci do nitr a skal, kde podle
35
A tak hned nazrtff rano se Feliuan, otrok z kmene Galla, vydal na prfkaz ~ejka Ibn Jada z vesnice el·Guad na cestu, aby vy·
vzrusila a delsf dobu sl mezi sebou naco septaiL Pak se prvni z nich opet obratil k Fejjuanovi. "A jak se jmenoval tv OJ mlad~r bratr?" ..Tabo." odpovedel opet Fejjuan bez va· han!. Bo;ovnik, klery ho vyslychal, vyskoeil ra· dostne vysoko do vzduchu a divoce vola I: .Je to on! Je to Ulala! Je to mOj bratr! .Ja jsem Tabo, Ulalo, Ty mne nepoznava§?" .Tabo!" vykfikl led slejna Staslna Fejjuan. "Ne, jak bych te mohl poznat. Tenkrat jsi byl jeste maly chlapec a ted uf jsl silny valecnlk. Kde je na~ otec a na§e matka? tijf je§te? Jak se jim dafi?" "Oba f iji a' vede se jim dobre, Ulalo," radostne vypravetTabo ... Ones jsou ve ves· nici velkeho naeelnlka, kde se kona velka porada, protofe jsme zjlstlli. fe se do na· §eho kraje opel vloudJII nejacf najezdnrc:i z pou~te. Tys pri!iel s nlmi?" "Ano, jsem otrokem IJdf z . pou§te," odpove~1 Feliuan. "Je to daleko do vesnl· ce, kde lije velky natelnlk? Chlal bych se setkat s rodlei a take bych chtel velkemu nacelnikovl vypravet 0 Udech z pou~t"', kterr pr l!ili do zeme Gallu." "Poid, braVe!" volal Tabo. "Je to nedaleko. Ah, braVe, to je nadherne, fe jsl za· se tady. Davno jsme sl uf mysleli, te jsi mrtev. Otec i matka budou mrt vellkou radost. Ale fekQi ml, to te poslal! lide z pou~te, abys §el prot! svYm vlastnfm lidem? til iSi mezl nlml mnoho let. Moina, fe sis vzal jednu z nich i za tenu. Vf!i ureite, ie js nema~ r~d vfc nei svOj vlastnf lid, ktery jsi tolik let nevi del?" "Nemiluji bedu fny," zavr1el Fejjuan hlavou. "Ani jsem sa mezi nlmi neofenil. Me srdce se stale touiilo vratit do na!iich h~r, do me zemll. do domu na§eho otce. Milujl na!i lid. ' Tabo, a -ut nlkdy odtud neode-
~l,~~a~~~~a~~ ~f~~~u ~~I~:~ ~a::~~dn~
Ihned se po nf vydal. Sel stfedem cesty a nijak se neskrY_val, protote v~d~I, te do vesnice kmene Galla lak dojde bezpeen~· jl, nel kdyby vZbudil ul pfedem podezfenf tim, le by se skrYvai . Vadel lake, le bude mit velke problemy pfesvedeit lidi z kmene Galla, fe je jednfm z nlch. Jeho od~v byl arabskY. zbrane .m~1 let od Ara· bO a jazyk galla, kterym mluvn jako hoch, za ta dlouha leta v zajetf uf skoro zapomn~1.
Fejjuan byl statecny mladik. 0 tom sv~deila i skuteenost, fe se vydal na luto dobrodrutnou ceslu k domovu, v~da, fe jeho lid je vOel cizincOm velmi nedOv~fivy a fe pravd~podobn~ prvni privitani nebu· de nijak mirumllovne. Zvla~l~ Araby, kterf chylall jejich dati do olroclvl, llde kmene Galla pffmo nenavideli. Jak blizko se af k vesnlci kmene Galla· doslal, 10 nevada!. NeslySel ladny halas, ani necfUI zavan koure z ohni§t, a pfece pojednou se pfed nim objevil, jako by vyrostl ze zeme, statny bojovnik jeho kme. ne. V zadech clUl pohledy dalSlch, ale obram se neodvatn. Rychle zvedl ruce . na znamenf, te pfichazi v mfru, a jeho tvar ozaril Usmev. "Co hleda~ v zeml Gallu?" vyslychal ho jeden z bojovnfkO. ..Hledam dum sveho otce," odpOvfdal Fejjuan klidne. ... Dum tveho otce nen( v zeml GaHu," zavrcel bojovnik a pokracoval nepfatelsky: .Jsl jednlm z lach, klerl nam kradou dati a davajf je do olroctvr!" lONe," odpovedel mirne Fejjuan. ..Jsem Galla.· . .Kdybys byl Galla,. lak' bys mluvll lepe nas(m jazykem. Rozum(me ti, ala nehovoHs tak, jako mluvi Gallove." "To ja proto, te i mna jako chlapce odtud ukradli a musel jsem od te doby fit jako otrok mezl bedu(ny a mluvlt jejich reer." "Jak sa jmenujes?" "Bedufnl na mne volaji Fejjuan, ale moje sp..avne jmeno ja Ulala." .. Mysl(§, fe miuvi pravdu?" ptal se jeden z cemochO sveho druha. "Kdyf jsem byl velmi maly, mel jsem bratra, ktery se jmenoval Utala." "Kde je ted tvuj bratr?~ ptal se prvnf. .. Nevfme. Mofna fe ho roztrhal slmba lev. Mofna fe ho unesli lide z pou§te. Kdot vi?" "Asl nel!e," uklidnoval se druhy bojovnik. "Mofna ja to opravdu tvOj bratr. Zaptej se ho, jestli si pamatuje imeno sveho otce .... "Jak sa jmenoval IvOj otec?" fadal prvni bojovnik. .. Nail ny," odpovedel Fajjuan bez vahanl. Jeho odpovoo bojovniky zfejme velmi
idu."
.Byll na tebe lide z pouste surovr - jednail s tebou krute?" vyzvidal Tabo. . "Ne. jednall se mnou docela vlfdne," vypraviil Fejjuan . .Nemam ladny dOvod, abych je nenavidel, ale take je nemlluji. N~jsou me krve. Jse'm jejich otrokem." ZaUmco si povidali, ~Ia ceia s!
Bfllando by! ul velm slarr mul. Byl naeelnl1<em uf tehdy, kdyf Arabove Ulalu unasli, a vsa sl dobfa pamatoval. Byl to 36
ale take v elmi nedOveH'ivy mui. a znal Istivost a proradnost lid! z pouSte. Kladl proto Ulalovi mnoho podrobnyeh ol~zek na vSe, co si mohl z detstvi pamatoval. Pial se ho, jak vypadal jeho rodny dOm, kdo byli jeho kamar~di v diHstv!, kde si hr~val, koho z davno zerni'elyeh stareO znat. a i'a-
nech do budoucnasti a lake 0 Ibn Jadovi a jeho umyslech. Mlady beduin postupna k muzi z rodu veleopO cilil sl~le vatsi n~ klonnost a ;eho obdiv k divokemu muzi neuslale rosH. "Veliky sejku dzungle," ozval se jednoho dne Zeyd, "svou laskavosti sis ziskal Zeydovu nehynauci vdecnosl, ale dovol, aby la nehodny Zeyd pozadal jesla 0 jednu laskavos t ." "Co pys ode rTVle chlal? " olazal se muz z rodu veleopO. "Aleja, klerou miluji nade vSe na svele, je v telo zemi, kde ji sl~le pron~sleduje Fahd, ve velikem nebezpeci. Vim, ze i kdybyeh Ibn JadOv labor nasel, lak se led do naho vralit nemohu, ale doufam, i.e za cas SejkOv hnev ochladne a pak se budu moei vratit , abych ho pi'e svadcil o sve nevine a mohl byl opel Aleji nablizku a chranit ji pi'ed Fahdem." .. Nu, a co ledy cheeS ode mne?" vyp laval se Pan dzungJe. "Chlal bych, abys mi dovolil zOslal va vesnici, do niz mne vedeS, az do te doby, nez se Ibn Jad bude vrace t do el- Guadu. Je 10 jedina maznosl, jak mohu v lomlo svem zivote Aleju jeSle videl, protoze pokud mi nandis, abych luto zemi opus Iii, pak sam a pesky pi'es Sudan nikdy nepi'ejdu ." .. Mas pravdu," sauhlasil Tarzan. ~Dova lim Ii tu zOs tal jeSte sest mesicO . Kdyz se Ibn Jad do Ie daby nevrati, lak vzkati, aby la odvedli na fT\IJ; slatek. Tam pak ut najdeme ceslu, jak se bezpecne daslanes domO."
e~a,~a~~~o~,o~~~~yni~~i . k~e~;i. b~e~~rna~£ vSeehny jeho ot~zky odpovedel spr~vne, rozpi'~hl stary n~celnik svou n~ruC a radostne ti'el svou tv8r 0 tv8r navrcMilee. "Ano, jsi skuleCne Ulala," volal radoslne. "Vil~m Ie zpel mezi IvOj lid. Ted mi ale i'ekni, co zde lids z pouSle .pohledavaji. PM li opel kr~sl otroky?" "Lide z pouSle kradou olroky, kdykoliv se jim 10 poSlesti, ale Ibn Jad nepi'iSel hlavne na lov otrokO. Jemu ide pi'edevSim o poklady." "Aj! 0 poklady. a jake?" "SlySel kdesi 0 pokladeeh mesla Nimmr," vypr~vel Ulata. "Hled~ led udot( nebo soutesku, . klere vedou do toholo mesta. Postal mne, abyeh naSel Gallu, ktery by ho lam dovedl. Stibuje Celne dary a velkou odmenu tomu. kdo ho zavada k pgktadOm Nimmru. " "Rik~S pravdu?" ptal se velmi vM:ne 8alando . "Neni pravdy va vouseeh tid! z pouSte: odpovedel Ulala . "VSich ni jsau Ihai'i." "A pokud poklady Nimmru nenajde , lak bude asi htedal paklady a otraky v zemi GallO, aby si 10 vSe vynahradiL Ta vyprava musela byl velmi n~kladn~?" pial se ~1 Balando. "Batando je vatmi moudry a zkuSeny mu1:," palvrzoval Ulala spravnas t nacelnikovych uvah . "Co vi Sejk 0 Nimmru?" pakracaval 8a landa . "Jen la, 1:e nejaky slary arabsky kauzelnik mu 0 nem rekl," adpovidal Ulala. "Vypravel Ibn Jadovi, ~e ve mesle Nimmr jsou hory pakladu a ~e je tam pi'ekr~sn~ 1:ena, za nl1: by dostal v haremech na se veru ve lk e bohalstvf." "A nie vic mu nei'ekl?" vyp l ~val se dal Balando. ..Nevypravel mu 0 10m, jak straSne 113zke a nebezpecne je daslat se do Zakazaneho udol(?" "Ne." " Nu, tak mu I.en vchod do udoll uk~ze me," i'ekl Balando a lajuplne se usmal.
.At Allah lohna Ivoio kroky. 6 Volky
sejku d1:ungle!" valal radoslne mlady beduin . Kdyt pak kaneCna dorazili do urCene vesnice, pozadal Tarzan mistniho nacelniho, aby se postaral 0 Zeyda az do Ibn Jadova navralu. Prosba Pana dzungle byla okamtite pi'ijala a mui. z rodu velebpO pak rychle odesel. Vyrazil op~t k SBveru, aby zjistil, kdo je vlastna lim evropskym zajatcem v Ibn Jadove labore. Pochyboval, 1:e by to mohl byl SlimboL T omu prece naUdil, aby odeSel na vYchodni pobi'ezi, a tak by zde daleko na severu a zapade byl nema!. Spise 10 vypadalo, ze nedobrovolnym hoslem v beduinskem t abo ~ re je 81ake, jehoz sl Tarzan za kralkou dobu jejich spolecne cesly velmi oblfbil. At ledy byl uz v~zn~m Blake nebo SUmbo l, Pan dtungle prost a nemohl pi'enesl pi'es srdce pomySleni, ze arabsti kocovnici vazni baloeha. Tarzan nijak nespecha!. Ze Zeydova vypraveni vadal , ze beduini chtaji za beloeha ziskal velke vYkupne, lakte 0 jeho i.ivol a zdravi nemusel mil z~dnou obavu. Nejprve ch t91 navstivil BlakeOv tabor a pak sledoval slopu ArabO. Poslupoval ledy zvolna a pohodlna. UZ druheho dne potkal ToyatOv apici kmen a na dva dny se k nim pridal, aby s nimi lovil a bavil se.
Kapitola XI .
Sir James Tarzan a Zeyd usilovne paehodavali. Vesnice. v niz chlal Pan d1:ungle zajisli! m lademu beduinovi bezpecny dapraved, byla sk ul ecne- daleko. ~ba mutf vyutivali cesty k zivemu hovoru a Zeydovych pla-
37
Upevnil sve pralelslvf s Gayalem a lUIhem, vyslechl v~echny novinky, klere kmen znal, a pohral si i s malymi orangulanky - balu . Kdy! je pak opus Ii!, ! oula! se d!unglf. Asi pul dne si trop il !erty z N um y, klery ut nasycen le~el vedle zbylku sve kofisli. Naznacoval, ::!:e se chce jeho masa zm ocn il . a bavil se tfr1\ jak mocny kral zvfi'at vzlekle a bezmocne iVa I. Poslednf s lopy civilizace zanechal Lord Greysloke kdesi daleko za seboLi a byl opel T arzanem - panem d::!:ungle a jednim z jejfch obyvalel. Opel byl primitivnl. divokou ~e lm ou. Bylo 10 a::!: k neuvei'enf, jak tenIa vysoce int eligentni mu~ dOkazal menil sve podoby z anglickeho gentlem an a na mu~e z rodu veleopu slejne snadno, jako si jiny Anglican pfevlekal ko~ile. Jedine v d::!:ungli, obklopen jejfmi obyvaleli, mezi nimi~ pro~il delstvi, se Tarzan z rodu ve leopu stava l opiH skulecnym Tarzanem. V pFilomnosli civil iz ova nych lidi se pochopile lne zdr::!:oval vSeho, co by je mohlo vyslr aSil nebo popudit , a zachovaval obezi'elnosl a odslup vlastni vSam obyval elum divotiny, kleN priSIi do slyku s mestskou civilizaci. Kdy~ u~ Tarz ana prestalo hazenf nahni!eho ovoce na Numu bavil, prosmykl 59 koru nami slromu do velvi rozlo::!:iteho baobabu a tam S9 ulo~i l k nocnfmu odpocil')ku. Rano ucllil pach jelena Bary, ulovil je j a i'adne se najad!. Opet lenive usnul a spal a~ do Ie doby, ne~ jej chrasteni su che travy a zvuk lamanych velvicek upozornily, ~e se k jeho ukrytu b1i~i nejake ~i VB bylosli. ChtivB nasal vzduch a jeho sluch sa zbysti'il lak, ~e sly~e l i Susl o ! mravencu pochodujicich pod listovim. Pak se usmal, nebo( prichazet jeho pritel Tanlor. Pul d n e si p ak Pan d~ungle hovel n a Sirokem hrbale svaho sloniho priteta. k lery se zvolna prodiral pralesem. Pozorne poslouchat Siebelani malych opicek Manu a spolu 5 nimi se sm al jejich drobnym darebactvim . Kdyt si doslatecne odpocinul, vydat se na dalSi ceslu. la dalSr dva a! ti'i dny polka t vetkou tfupu opicek. ldalo se, ~e zviralka jSOlJ velmi rozruSena, a kdy! jej §ipati'ila, zacata na neho poki'ikovat jed-
"Neni. Jsou tam jenom Gomangani. SVYmi hromovymi holem L budou zabfjet Manu a pak je snedi. Gomangani jsou zli !" "Tarzan jim domluvi," ujiS(oval je Pan dtungle. .. Oni Tarzana svyrni hromovymi holemi zabijf a pak ho sni," varovali opicky pi'iteIe. Mu! z rodu velaopu sa jan zasmal a korunami stroml.l se prohoLJpaval smere m k mistum, kam opicky ukazovaly. Nedostal se jeSte ani moc daleko, a u~ jeho citlivy cich zaznamenal pach vetSiho poclu cernoch u. Chvilemi slySel ut i jejich hlasy. TiSe a opalrne se ted Pan d~ungle prtbl i~oval korunami stromu k nezname vyprave. a~ se dokolebal ve velvich primo nad jejich tabor . Rychle pi'ehledl le!eni, a pak pru!ne seskocil na zem, primo pred prekvapene Africany. Nekterr z nich ho ihned poznali a v jejich ocich se objevila radosl ze shledani: "To ie Big Bwana - velky pan d!ungte!" vola Ii vesele . " T o je Tarzan z rodu veleopu! " "Kde je vaS pi'edak?" tazal se Pan d!ungle. Vysoky cernoch hned pi'ibehl a pozdraviI. " Ja jsem predak." "Kde je vaS pan?" "U! mnoho dni je pryc," odpovedel Africa n .
::~~~i~~~
pane. Sel s jednim ze slra!cu n a lov. Pak pi'iSta velka boui'e a ::!:adny z ni ch se nevratil. Prohl edc'ivali jsme prates Siroko daleko, ale ~adneho z nich ism e nenaSIi. Cekali jsme pak v taboi' e, kde se k nam meti pi'ipojit, ale take bez v}lstedku. Nevedeli jsme, co mame detat. N echle li jsme opuslil m ladeho pana, ktery k nam byl v~dy velmi laskavy, ale lake isme se bali, 2:e u~ je mrtev. Mame zasoby je'Me na vic ne! me sic. Rozhodli jsme se, !e 59 vrati me domu, a vSem povlme, co se sla· 10 5 mladym panem . Motna, !e jeho pratele se vydajl 5 nami zpet a budeme ho hledot dal." "Dobre jste ucinili," schvalil jejich dosavadni poslup Tarzan. "Nevideli isl e nekde v pra lese tlupu lidi z pouSte?N pial s e dc'il. .. Nikoho jsme nevideli, pane," odpov~ del pi'edak a pokracoval: ..Ale kdy! jsme hleda li sl opy naSeho pana, lak jsme narazili na jejich cerslve opuStene laboriSle." Kde?" . African ukazal smer; "Bylo 10 na ceste do zeme Gallu. kten:'i je n a hrani cich Eliopie. Kdy~ odeSIi z labora. pokracovali v ceste severnim smerem ." "Vratte se do svych domovl.l," rekl TarzaCl, .. ale pfedlim navSlivt e pi'atele m ladeho pana a n ech l e mu u nich jeho veci, aby je po svem navralu naSel v poi'adku. Pak poS lele rychleho be~ce na mUj sl alek, kde predejle l uto zpravu: Tarzan nai'izu je, aby se 510 Waziriu ihned vydalo za Tarzanem rla sever do zeme km ene Galla.
nO,,~~~~v1~~~s,
M anu," volal na ne vesele Pan d~ungle. "Jsem Tarzan, Tarzan z rodu veleopu. CO S9 10 tu deje?" "Gomangani, Gomangani'" k ricely opicKy. "Cizi Gom angani sem jdou!" "Gomangani, klei'i majf hromove hole! " doplriovala jedna z nejbystrejSfch. "Kde jsou?" dotazoval se mu~ z rodu veleopu. " Tam! Tam!" kricely opicky sborem a ukazova ly k severovychodu. "Mnoho spankCJ odtud?" vyzvidal Tar zan.
:'2Iijek~ ~lt~~o~~~~~elta~~;~~~J;~k~~1 se dal Pan
d~ungle.
38
Od napajedla u kulals skaly at s!edujf slo· py lidi z pouste." ,,Ano, Big Bwana, lak ucinime," prohla· sil slavnoslne predak. "Opakuj m6u zpravu!" African opakoval vzkaz slovo od slova a Pan d~ungl e byl spokojen. "Dobra," propustil cernochy. "Ja ted odchazim. Ne abysle zabijeli opicky Ma· nul Kolem je doslalek jim~ potravy a Manu jsou Tarzanovymi bratranci i vasim i prf· buznYr'ni." "Rozumfme, Big Bwana!"
Ie vic a vic zvyka a 2:e pod peclivYm vede· nim Sira Richarda ziskava stale vic a vfc rytii'skych zkusenosli a dovednosli. Nejobli2:nejsim vsak byto zvladnoul umenf vlad nout mecem a stilem. I kdy2: se v dobe svych studii venoval sporlovnimu sermu, zde Slo.o neco zcela jineho, prolo2:e ifi
2'ci ~0~4~~ru ~i'~~~~~~oui~~~nn~;~n~~h
Na hrade Prince Gobreda, ve slarob y· lem mesle Nimmr, prodelaval zalim J a· mes Hunter Blake skoleni ve svych povlnnoslech ryHre. Sir Richard sl ho vzal osobne na s taros. a pod svou ochranu. Princ Gobred brzy zjis!il, 2:e mlady American nema 0 rylirskych zvycich a ch ovani ani potuchy, a byl upffmne skeptickY. Sir Malud sve nepfatelstvf k nove pfichozimu vubec neskry-val, ale Sir Richard byl oblibenym a ceslnym rytffem, jeho2: stalec· nosl byta siroko dateko znama, a lak mu
.~J~~~ ~eO~i~:~i t~o~~~k~~i~~~a~:\~c~~;~
.
Gulnatda, kterou jeji olec nesmirne ml10val ~ jeji~ zajem 0 mladeho mu2:e, ktery prisel do Nimmru za tak romantickych okolnosti, byl zcela zjevny. Sir Richard dal Blakeovi neco ze svych ~atu a soucasne poruci! tkalcum a krejcim, ab't pripravlli saty pro jeho chranence na miru. Nelrvalo dlouho a do Iydne mel Sir James nejen dostalecn s mno2:slvi obleku, ale i vlaslni brneni a kra sne vystrojeneho kone. Kdy2: se zmfnil pred Strem Richardem, jak mu za vse zaplati, zjistil, ~e takova ve jako penize, je v Nlmmru prakticky neznama. Jak mu Sir Richard rekl, byto zde par m inci, klers sem kdy sl jejlch predkove pFinesU, ale nlkdo ji ch nepou~ival. Za prokazanou slu~ bu nebo laskavos! se platila jinou slu2:bou nebo laskavosti. Rylirl slou~11i Princovi a len se 0 ne staral.. ehranili delniky a zemedelce I umelce ana oplatku od nich dostavali vse, co po· tFeboval i. 0 nevolniky se slaral Princ nebo ten pan, klersmu nal e~e l l. Klenoty a drahe kovy casto prechazely z ruk y do ruky jako symbol vdeku za dobre prokazanou slu2:· bu, ale to byta spise otazka smen y ne2: sku tecne plalby. 0 vlaslniclvi nejakeho bohalstvi nikomu neslo. Ryliri si nejvice pova2:ovali svou cest a odvahu. Umelci nachazeli odmenu ve vysokem oce neni sve prace temi , pro ne2: ji delall, a v dobrs poyes!i, ktera je predchazela. Udolf poskytovalo vsem pi'emiru polra· vy. Nevolnicl obdelavali pudu, svobodni ti· de pracovali jako i'emeslnici, umelci, zbrojnosi a pastYri. Urozeni lids hajili Nimmr proti nepratelum, soupefili n a turnajich, lovili divokou zvei' v udoli a okolnich horach a skladali pisne a basne. Jak dny mijely, zjiS(ovaJ Blake, 2:e si sta·
39
zbrani a jako zbrar"l bodnou snad jen pri vzdavani pocly. Jejich hlavni obranou byl Slit. Blake priSe l na to, 2:e to je malo, a brzy se rozhodl, 2:e nebude zanedbavat ani svs stars znalosti bo)(u, co2: zde byla vec zcela nezna rna. Bylo mu jasne, 2:e kdyby 510 do luhe ho, jakskoliv dalSi bojove umeni bude vice ne2: u2:ilecne . Take mec se sna2:1 pou2:ivat vice zpusoby ne2: jen pro sekani, pruto~e zjistil, 2:e le2:ky Slit mu2:e byl v urcitych 5 1tuacich spise na obti2:, zatimco umne vyu2:ivany mec mu2:e pro dObreho Sermire znamenat obrannou I ulocnou zbrar"l. Je no vycvik se ledy rozrostl i 0 Serm, proli nemu2: se dovedli zdejSi bojovnfci jan velmi slabe branit. Bojove pou2:lti kopi mu le2:kosti nedela10. Vedel, 2:e pou2:ili kopi do znacne miry zavisi na jezdeckem umeni, a to skutecne ovladal. V2:dy( doma; v Amerlce, byl Blake znam jako vyborny hrac p61a a v2:dy ho slaveli na jedno z n ejnarocnejSich mis t, ja ko osmeho nahravace. Ballium, vni§jsi nadvorf, klere le2:elo me zi prvni a druhou hradbou hradu a ce ly ho obklopovalo, bylo u severni sli§ny udolf vyhrazeno pr o rytifska cviceni a lurnaje . V te chto mistech byto nadv07i velmi proSlorne a na strane u vnitrni upevr"lovaci zdl stala jakasi di'evena tribuna pro divaky, kterou vsak bylo mo2:no v pfipadi§ napadenf hradu nepfitelem rychle odstranll. Rytirske turnaje a souboje se zde konaly praklicky ka2:dy Iyden. Pro velke slavnostl turnajovs, klers byly jen obcas. pak byl v yhrazen velky prostor na rozlehls louc e venku pred hradem lak, aby se iich mohll zucaslnit I vSlchni poddani. M nozi panove a pani pflchazell denne na drevenou tribunku a pozorovali rytifska cviceni. VSude bylo peslro barev a dobra nalada. VSichni uzavirali dobromyslne sazky na vitezslvi loho ci onoho rylir e a vy· borne se bavili. Pora2:ka v souboji znamenala potupu, klere se ka2:dy rytlf bal vice ne2: smrti. Pfi formalnfch soubojich, kters se konaly jednou Iydne, se obecenslvo sna2:ilo zach ovavat jakssl dekorum a chovale se sluSne, a2: upjate, ale be hem vSednich ka2:dodennich cviceni dochazelo i k nasilnostem. Prave pfed lakovYr'nito divaky dostaval Blake svs lekce. Vzhledem k lomu, ~e byt novM:kem, chodilo se na neho divat vice panstva n e2: obvykle, a proto2:e pratels 51ra Richarda i Sira Maluda pokladali za svou povinnosl stranil svym oblibencum, a jak znamo, vycvik Blakea byt predme-
lem jejich sporu, 0 pollesk i polupna vola· nf nebylo nouze. Take Prine sem casto zavital a Guinalda takovouto pi'fle1:ilost ni· kdy nezanedbala. Brzy bylo jasne, 1:e Prine Gobred se pfiklani spiSe na stranu Sira Maluda, co1: leto strane ihned ziskalo radu dalSfeh pi'ivrtencu. Vycvik chlapcu, klefi se meli sta l rylifi a jednoho dne meli byt pfi jati do Slechtickych kruhu, se konal vetSinou brzy rano. Po nich pak na kolbiSte pi'ichazeli vlaslni rytii'i. Behem teto doby se take Sir Richard nebo nektery z jeho pratel venovali Ireninku Blakea. Vetsinou k tomu vyu1:ivali odlehleho kouta nadvoi'i, a prave Americanovo skvele jezdecke umeni si caslo vyslou1:il0 potlesk nejen jeho pratel, ale nekdy i Prince Gobreda. "Hledmet, ten to! mut mlady je jezdcem skulecne vynikajicfm!" rekl jednoho dne Gobred poehvalne . .. Tot jen nahoda byla, jet mu udr!eti se v sedle pomohla, ... kysele podotkl Sir Ma Iud. "Mu1:e byt ," souhlasil Gobred, "presto vSak libo oku memu videti , jak stalecne a pekne se v sedle drti." "Kopim vSak vladnouti neumf," opono.val opel Sir Malud. "A videl! si, pane, nekdy nekoho hui'e se Stitem vladnout? · Myslim, .te chlebovym valem spi~e kryti se umet." Jeho poznamka vyvolala v radach Blakeovych odpurcu a Maludovych pralel bouFi smichu. Princezna Guinalda se vSak k posmevackum nepripojila. Malud, klery z ni ani na okam.tik neodtrhl oCi, si loho ihned v~imt. "Ty vefi~ . .te lento nezdvofak by se mohi stati rytii'em, Princezno Guinaldo?" dora.tel. . "Pravilat ;sem neco?" odsekla mu taza-
na.
"Ale smichu ses zdr.tela!" dora1:el na ni dal. 1:adaje jasnou odpoved. "Je rylfFem cizim a z dalekeho kraje, a lak 51 nemyslim, .te rytirske a zdvorile zvykum jeho se vysmfvati a tupiti skutky jeho," odpovedela Guinalda poboufene . .. Proto jsem se nesmala ani pobavena nejsem." ,Kdyt se teho1: dne pozdeji Blake pfipojil k celemu dvoru, nahodou narazil rovnou na Maludovy pralele. Nebyla 10 vlas tne nahoda, prolo.te Blake se Maludovi a jeho pralelum nikdy nevyhybal, i kdy1: jejich jen slabe skryvane nepratelstvi nemohl prehlednout. Malud 10 pi'icilal predevsim jeho nezkuSenosti a hlouposti, ale ostatni dvoFane si Blakea pro jeho neohro1:enost velmi ceniti a sna.titi se proto Maludovy vyboje proti Blakeovi usmernovat a omezovat VelSina obyvatel chmurneho hradu Nimmr mela k novackovi dobry vztah. Pi'inesl 5 sebou do hradu cosi sve1:iho, noveho a veselejSfho, co konecne trochu rozpouStelo te.tke chmury, visicf nad Nimmrem poslednich sedm set padesat leI. Prinesl
nova slova a nove vyrazy, klere oboha lily jejich jazyk. N ove nazory a mySlenky,- ktera je nutily k premysleni, z nich1: mnohe hltave brati za sve. Blake byl u vetSiny pri· jiman 5 olevrenou naruci, co1: se egocentrickamu Siru Maludovi samozrejme netibilo. Sir Richard byl v Nimmru mnohem popularnejSf net Malud, ale nevlaslnil lolik nadhernych konf, zbrani a pokladnic ani nemel tak velky vtiv na Prince jako on. NaSli§stf zde bylo doslatek tech, klen se citili pine nezavislymi a sympalizovati se Sirem Richardem, a proto si jejich srdce zrskaval snadno i Blake. Take mezi temi, kteff toho odpoledne obklopovati Sir a Maluda, bylo nemalo tech, kdo1: byti mla· demu Americanovi pfiznive nakloneni. Kdy1: se ~ak Sir Malud smal, i oni se smali, kdy.t se zakabonil. zustavali i oni va1:nymL Ani dvur Prince Gobreda se toti1: neliSil od normalni lidske spolecnosli, ktera je v.tdy pFeplnena ruznymi "kyvaly" vice ne.t kym jinym. Mnozi pozdravili Blakea veselym usmevem a pokyvti mu, kdy.t se dvorne uklonil pfed Princeznou Guinaldou jako pFed spolecensky nejva.tenej~i ze vSech prf· tomnych. "Vedl sis dobre tohoto rana, Sire Jamesi," pochva lila ho Princezna pfed celou spoleenost(. "Libilo se mi, jak ses dr.tel v sedle ." ..Ja bych spise 'ekl, .te jel, jako by servfroval jeleni kylu," jedovate utrousil Sir Ma· Iud a nasledovan svymi kyval. se rozchechtal . Jejich aplaus Maluda jeSte vice povzbu· dil, tak.te pokraeoval: "Pohledme.t! Jak nadherne by mu sluSela vafeeka a ku· chyl"lsky nut!" . "Pokud jde 0 servirovani," odiuM Blake, "a myslim s i, .te tim se zabyva Sir Malud vice ne.t problemy sveho rylirstvi, vi nekdo z vas, co je nezbytne, kdy.t chcete rychle naservirovat sele?" .. Ne, pane ryUri, loho nevime," i'ekla Guinalda, "raelt nas poueiU" .. Rei nam, co 0 10m viS," Fval smichem Malyd, ..ty to urelte viS nejlape"! ..Rekl sis 0 10 sam, Iy hubo nevymachana, maS to mit," poznamenal Blake. ..Co ledy nezbytna jest. kdyt chceS syrove prasatko ryehle naservfrovati?" domahal se Malud a potmeSile mrkal na sve pratele . .. Va l, dran.tirovaci nut a tebe, Sire Malude," odpovedel kJidne Blake. Chvili to trvalo, ne.t vSichni pochopili, co bylo vlastne receno . Prvni se rozesmala Princezna Guinalda a za chvili u! smichy i'vali vSlchni pi'ftomni, poMuchujfee se
~e~:~~~r~es~i ~~u~~~~t~~·o~~~J~dv;~ znam B lakeovy uratky, nejprve zrudl a pak zbelal vzteky, Pro neho, velkeho Si· ra Maluda, klery nesnesl, aby byl tereem sebemenSfho 1:erlu, to bylo neeo nesly-
40
chaneho. Takto byl urazen, a to d okonce pred vetsin ou dvora! ~Pane," zafval n a nejvyssi miru rozezlen: .. Ty, mizerny spralku! Ty pacholku nizkeho rodul Jen I voje k rev mu2:e smyl tuto ura2:ku'" .. Tak d o toho, chlapce!" povzbuzoval ho Blake vesele, .. zvol si svDj jed!" "Nevfm , co slova I va znamenati ma jf," s ipal vzteky M alud, "ale vim!, 2:e pokud mne zitra ranD v Fadnem souboji n evyhledas, vypraskam te bicem pres cele Ud oli svalych hrobek az na kopcD vrchol!" "Jak si kd o usl ele , l ak si lehn e," k om entoval jeho tiradu klidne Blak e . ..Takze zftra ran o v balliu s - - " "Zvol si zbran sam , panacku, " rekl MaIud . "Nerikej mi, ,panacku', neehodili js m e spolu do sko ry ," rekl Blake tic h oun ce a ch ladne jakD led ... Neco Ii f~k n u, M alu de, neeD, eo ti mu.2:e uklidnit dusi. J s i skutecne jediny ehlap v Nim m ru, k lery se ke mne nikdy s lu sne nezaehoval a nedal m i sanci, abyeh dokazal , .2:e jsem all righ t. Ty si mysHs, .2:e jsi veliky rytlr. To se ale p ieles, chlapce. Nemas inteligenci an i srdce, ani n ejs i kavalfr. T y nejsi to. cemu u n as doma rikame dobry sporlovec. Mas par koniku a par zbrojnosu. To je vsechno. co m as. J o, laky sis dokazal ziska ! prizen Prince, ale 10 Ii nemu.2:e nah radit to, .2:e nem~s ~~ dn e skuleene pr~le re. V k a~ d em pripade mas moc a moc d aleko d o opravdickych r yUfu, jako je Sir Richa rd, k tery je jak k avalir, l ak i ceslny a dobry elovak, a v nem.2: se spojilo vsechno n ejlepsi , co r yUfstvo v l eto zemi kdy melo. N e, Iy ne jsi ani l ak dobry jako ja, ktery la zltra vypla U tvymi vlaslnimi zbranemi. Zilra rano Ie b udu oeekavat na prvnfm nadvori v sedle, s m ecem a stfl eml " Kdy.2: okolostojic( videli Maludovu n enavis t, pomalu se o d Blakea vzdalovali , a2: sIal proll Maludovi sam. Pak se ale. cd hou fu kdosi odpojil a presel n a Blakeovu slran u. Byla to Guinalda. .. Si re Jamesi," rek la se sladkym u smevem, " tys mu to plnymi usty rekl. " Srdecne S8 rozesmala. "Pojd se se mnou pro~ t d o zahrad, ryliril" Uchopila h o za p a2:i a vedla jej k ji2:nimu konei nadvorr. ~J sle uzasna'" 10 bylo vse, co se Blake zmohl ric I. "To z duse sve s i myslis?" ta zala se nalehave ... Tezko mi lomu u verit, proloze lakovym damam jako ja -mu2:i licholk y mnohe rikaji, aniz by ze srde"e jim prichazely! Pravdu z oci d o oei !ide spise svym vazalDm nez sobe rovnym a princezm'im rikaji." "Dou fam, ze mi uvefis , az te presvedeim s vymi skutky," rekl. Kdyz se o d ostatnfch kousek v zdalil i, vlozila divka impulsivne svou dian do jeh o: "Vzala jsem Ie da le od os tatnich, Si re Jamesi, proloze jen k lobe ted h ovorili c hei. "
"A t jsi 10 udelala z jakyehkoli duvodu, jsem proto stasten, " ujiS(oval ji. "Jsi m ezi nami eizineem, n epi'ivyklym nasim zvykum a obycejum , bez zkusenosti v b oji r ytifskem - prolo jsou zde mnozi, klefi 0 Ivem rytirstvi poehybuji. Vim vsak, ze jsi muz statecny a cestny, protoze jin ak bys n ikd y n esvolil zapasit se Sirem Maudem meeem a stitem, protoze zbranemi temito on vladne skvele, zatfmco ty jich zbla n eovladas. Pro toze strachuji se, ze zitra b ys zabit mohl bYt. proto vzala jsem Ie slranou." .. Co ledy 5 tim led'mam deral?" divil se Blak e. "Mel bys za zbran kopi zvo lil," n avrhovala ... 5 tim vladnes dobre d ost i a dosud die zvyku naseh o je cas svou volbu zb ra ne zmenit. J a Ie 010 p rosrm ." • Ty 0 10 stojfs?" pial se rozec hven, ne boe vedel, co p ro nej bude nasledujicf odpoved znamena I. Dfvka sk lopila zrak, pak jej opet pozdvih la, aby se mu zprima zahledela do ocr. Zdalo se, jako by v nich zah le dl v lahu: "Jsem dcerou vladce Nimmru, a pro to mi zale~r n a zivote ka~deho slaletn eho rytr·
re r" ,To Ie l ady asi c h vilku zdr~i , Sire Jame si : pomyslel si radostne Bl ake. Divka si dupla a pok racova la: .. Tvuj usmev mne poburuje, Sire J ames i! NezdM se m i zdvorilym dost!. Dovolujes si prilis v prrtomnosti Princezny a d cery vladce tveh o. " .. J en jse m se zeptal, zda by Ie m rzelo, kdyb y mne zabil. Na to by S9 Ie moh lO zeplat i I ve k ote." "A ja jsem ti odpovedela a ty ses zatal sm aW "Proto.2:e tvoje oe i m i prozradily vfc, nez rekly Ivoje r ty. A tvoje oti neumejf Ih a V Divka si znovu rozh of"ten e dupla: "Oc h, jaky nevychovanec jsi tyJ Ani c hvilku ji z n e zuslanu zde, abys m ne dale ura~el. " Hrde zvedla hlavu, otoe ila se a r yehle kra eela zpet k cere spolecnostL Bla k e ji r ychle n asledoval: "Zilra, " septal ji do ueh a, "se budu se Sirem M alud em b it mecem a strtem. 5 tvou pFrznf na me prilbiei premohu nejmocnejsi mee v N immru." Princezn a n e dala nijak najevo, zda jeho Fee slysela ei nikoliv, a pripojila se k hlouek u shroma2:d enemu kolem Si ra Maluda.
Kapitola XII.
"Zitra skonas!" Velika byla slavnost, kterou usporadal nacelni k jeho rodne vesn ice na pocest Ulalova navratu _ Vesnicane zabili kozu a mnoho kui'at, natrhali chutne plody ka-
41
savy a upekli kypry chleb a lake domorode pivo leklo p roudem. Vesnice znela hudbou a zpevem a vSichni lanCilL ,Bylo uZ- skoro rtmo. kdyZ- se lide rozch~zeli do svych chySi k spcinku, a lak pi'ed obe dem nikdo n evsl~val. T eprve kolem obeda sl mohl Fejjuan-Ulala promluvit 5 Batandou o z~vaZ-nych vecech. klere ho sem pi'ivedly. Kdy~ n~C e ln ik a koneCne nasel, sedel slary muZ- na , roho~i pi'ed svou ehatrCr a bylo na nem zn~t, Z-e uplynule noci asi r~dne prebral. "priSel jsem, Batando." i'ekl Ulala. .. abych si 5 tebou promluvil 0 lidech z pouSle." . Batando Skytl. SlraSne ho bolela hlava. "V Cera jsi i'ekl. ~e je chceS zaYest ke vchodu d o Zak~zanehQ udoli," pOkraCoval Ulala. "Cht el jsi tim i'iet. ~e 5 nimi nebudeme bojoval?" "Nemusfme s n imi bojoval, p r oto~e je zavedeme ke vcho·du do Zakazaneho udoli," odpovedel klidne Ba land o. "MluviS v htldanktlc h ," nalehal m la dy Cer noeh. "Poslouchej, UlaJo ," pomalu vysvetloval
"N e, " odpovedel ntiCelnik. .. Re kni jim, aby sem pi'isli za Ifi dny . Mezitim se mi podafi shromatdit doslal ek vtlleCnikCl ze vsech ok olnich vesnic. Lidem z pousle nesmime duvei' ovat. Pak je l eprve provedem e pres n ~s kraj. V ysve tli 10 jejleh ntlcelnikovi a lake mu rekni, te jako odmenu za naSi s l u~bu musi prop us til na svobodu vseehny gallske olroky, klere m tl. A 10 jesle net vkro Ci do udolL" "To Ibn Jad neudeltl," poehyboval Fejjua n. . .. Mo ~ntl ~e ne, ale a~ u vldi, ~e je kolem d ok ola obklopen naSimi valeCniky, tEik snad sve rozhodnutf zm eni," soudi l moud ry nacelnik. A lak se Fejjuan, gallsky olrok. vrtltll k e svym panum a hlasil jim vse lak, jak mu to Balando nai'idll. Ibn J an propus leni vsech o lr oku zprvu o dmitl , ale kd y~ je; Fejjuan presvedci l, ~e jinak jej Gallov8 k e vehodu Zaktlzaneho udoll nedovedou a ~e jeho odmitnuti nao pak vyvola na jeji eh s tr ane n epi'a tel sk e n~ l ady, sejk koneCne souhla si l. Hluboko ve sve m ysli vsak u ~ pi'lpravoval d alS( zradu a uvatovaJ. te jiste najde motnosl. jak by se sp ln eni tohoto slibu vyhnul. Jen jedne veel litoval Fejjuan. ve dom si sve zrady na beduinech. Bylo mu lilo hod n e Ateji, kt erou m el opravdu rtld . Byl vsak fa talisla. veri! v osud a byl ledy pi'esvedCen, te ie-II Atejl souze no pi'eZ-il, te preti je a zdrava se vra ti.
~~~y u~~~'li ,,;a~~V~Jrile~g g~I~~t~~ ~~~~ Pro to ~e jsi byl m aly, lak isi nemohl zn~t mnoho veci, klers byly urCeny jen dospe· IYm. Je take mnoho veei, na klere jS! u~ zapomnel. Vstoupit d o Zak2zaneho ud olf neni l e~ke. Zvl~ste od severu je tam prislup do sti snadny. Ka~ctY z naseho km ene z n~ . kudy vede ces ta pres sva hy h or i kd e je lunel za ve lkym kri~em. klery oznaCuj e vchod z jihu . Do udoll ve dou jen lylO dve ces ty a zntl je katdy Galla. Al e k at dy Galla take vi, te neni ~tldn~ ces ta. ktera by vedla ze Zak~zaneho udoli ve n." "Co tim myslis, Balando?" nalehal Fejju a n. " Kdy~ , vedou dve cesty d ovnitr, musi tak e ves t ven." "Ne - ven ~tl dn e cesly neni/ trval na sve m naCelnik. "Pokud naSe pamei saha a pokud Zkazky n aSlch oleu a o l cu je jlch o tcu vypr~veji, lak ie prav dou, Z-e mnozi d o udoli vesli. a le ~tl dny z nich se nlkdy
Zatimco Ibn Jad cekal stanove ne tri
dn~
~;r::~UPnadOsv~al~~~~~;ej~~ge'SI~~sfc~ k napajedlu u kulate sktlly a pus til se dal po beduinovych s toptlch k severu. Vzhled em k tomu. Z-e se od Blakeovych nosicu dozvedel 0 jeho zm lzeni a l ake vzhledem k to mu , te od okam tiku, kdy se vypr :l;'Y obou mutu roz dellly, neslysel ni c 0 Stim bolo vi, klery podre jeho pi'ikazu mel jil k pobi'eti, domnival se m l:J~ z ro du ve leopu. ~e zajateem v arabsk em Itlbore je Blake. 0 tivol m ladeho mute se nljak nebtll, proto~e vedel. ~e d ok ud bude Ara bum k yn ou t sebem ensi nadeje n a tu Cne vyk upne, l ak mu ani vlasek nezkrivi. Vzhledem k lomulo presvedCeni l edy p o slopach bedufnu nii.a~ ..nespeChal.
n ev r~ t il."
,A proC se ~a dny nevra til?" Batando potrasl hlavou: "K d o~ vf? 0 je ji ch osudu se nikdy nikdo nic nedovedel." "Jaci lid e ~iji v udoli?" vyptaval se dal mladik. "Ani to nikdo nevi. Nikdo z le ch, I(lei'i ie spalfm, se n evratil, aby 10 mohl riet druhym. Nekl ei'f i'ikaji, te lam bydli duchove zemi'elych, jini vypraveji. te ;e 10 udoli leopardich lidi, ale pi'esneho nikdo n.c nevi. Jcj l ed y, Ulalo, a i'ekn i naCelnikovl lidi z pouSte, te je zavedeme ke vchodu do Zakazaneho udo lf. Kdy~ 10 udelame, nebudem e s nimi mu set bojoval, proto~e u~ je nikdy nesp ali' fme. L~dny z nich se nevrtlti." Balando se lise zasm aJ sve chylrosli. "PoSieS pruvodee se rTVlOU do beduinskeho I~bora?" ptal se Fejjuan.
U tesan eh o slolu sedeU protl sobe na hrubych lavicfch dva muti. N a desce m ez l n!m i horel maly oiejovY kahanee, jen slabe osve tlujici kamenne kvacty rpohulnych slen a ~ ul ove d esk y podlahy. UZkym okn em bez skla pronikal do mfs ln os li noc nf va n ek, ohybajicf plam en kahance do sveho sm eru . N a slolni desee byly ki'idou namalovany jakesi ctverce. V nekterych z nieh letely kousky di' eva. "Jsi na tah u, Richarde ," vybfzel jeden z mU~ll sveho druh a. "Zdtl se , te dnes v noel se na hru ne mutes nijak sousti'edil. Co ie 5 lebou?"
42
kdy ~ cvjei~ v e Sra"cich se k bOji, a te~ o ci tva zjihnou. kdy~ zachyti~ po hie d jeii - vi dels kdy o ddan ost pslch ocl, kdy~ zvii'e na sveho pana milovan eho hl edi?" "He le, nech toho a balamu( nekoho jinaho," sna1:iI se h o odbyl Blake , le!ko skryvaje rumenee . "Proto Ie chce Malud zabi!, aby z cesty sve Ie odstranil, a proto ja jsem smut en, proto1:e m e srdce .pi'ilnulo k tobe jako k opravdovamu pfiteli svs mu ." Blake povstal a obe~e l Sl u!. "Jsi s tary dobry ka marad, Richarde," rekl a s dojetim objal pi'itele kol em ramen, "ale nemej straeh - j e~ le mne nezabil. Ja vim, !e se ohanim m eee m primo odp orn e, ale za po slednieh p ar dnu jsem se naucil par solidnich fint. 0 k terych Sir Malud, zda sa, ne ma ani lu ~eni. Myslim, 1:e se bude dos t divit," ..Kura! tva a sebejislol a Iva jsou mo!na d obrs. ale n edej se un est. J am esi, neb,ot vlastno sli Iylo Iva eelo~ivotni praxi a bojo va zku ~enosti S1ra M a luda t e~ko prekonati mohou. A to je vyhod a, kterou on nad tebou ma ." "Dr!i Prin e Gobred Maludovi palee?" vyzvidal Blak e. "Proc by mu nem el byl nak lone n? Ma Iud je vlivny a silny rylii' , rn a velky hrad, mnoho koni .a slu~eb ni c lv a. Mimo dru!inu vlastnich rytiru rn a i s tovku zbrojno~u . " ,Ale takovych rymu. klei'i majl svuj vlastni hrad a ostatnf pfislu~enslvi, je l ady prece vie, ne?" ptal se Blake. "Nejmene dvae e t," odpovedel Richar d. "A v~ichni 1:iji v blizkosti Gobredova hradu?" "Na upati hor. Asi tfi mile n a k a! dou stranu od Gobredova hradu," vysvetloval Richar d . "A n ikd o jin y ut v udolf ne~ije?" vyptaval se dal Blake. "Sly~e l jsi u~ n ekdy 0 Bohunovi?" zep lal se Richard . . "Ano - celkem casto. Co rna byl?" "Rik a si kra1. My v~ak jsm e jej za krale nik dy nezvolili. On a jeho sloupenei ~iji na druhe strane udolf. Je jich pravdepodobne steiny pocel jako n as a my s nimi od nepameli valku vedeme." "Ale ja jsem nedavno sly~e t. !e se pri· pravuje veliky turna j, n a n ej~ rytii'i u~ na cvieuji a k tereho by se mel zueaslnit i Bo hUn a jeho s toupencL" " Je to m o~ ne . J edn ou v ka!dem ro ce , v~ dy n a p rvni letni nadeli, se o d nepameti vyhl aSuje v eelem udoli na dobu Hi dnu pfimefi. Behem toholo p rimei'i se pak kon a Velky rylii'sky turnaj. V~dy jed en rok na plani pi'ed Nimmrem a dal~i rok na louee pi'ed M estem nahr obkLJ, jak sva sidlo o ni nazyvajf." "H rom do cepice ! Co to je za vlipy?~ n alehal Blake na .vysvetleni. "T 0 chee~ ryW'em Nimmru byt, kdy~ 10to n evi~?" divil se Rich ard , "To, co ja vim 0 ryW'slvi, by se ve~lo do
"My slim na ziti'ek, Jam esi, a je mi te::!:ko u srdce," odpovidal druhY. "A proe by mete byt," vyptaval se Blake. "Malud neni sice nejlep~im bojovnikem s mecem v Nimmru," p omalu zaeal Richard, "al e steine _ _" vahal doi' eknout. "Ale ja jsem hor ~i ," dokon eil za neho se smichem vetu Blake. Sir Richar d zvedl zrak a usmal se, ..Ty v::!:dy ::!:erluje~, I kdy::!:: jsi smr ti Ivafi v Ivai'," i'ekl. ~Jsou v~ichni mu::!:j v tva podivna zemi s te jni jako ty? " "Jsi na tahu, Richarde," opakoval vyzvu Blak e. "Nikdy si nezak,yvej ~Htem vytlled na je ho m ee , Jamesi ," upozor"oval Richard pruele. "Divej se mu s tale do oei. Podl e nic h pozna~, kdy ch ee zauloeiL Pak se okam1:ite kryj ~tite m a sra::!: jeho ranu s tranou. Je pomaly a jeho oei v::!:dy prozradf, k am ehee tnout. Znam ho velm i d obre, proto::!:e jsme spolu eas l o pri vycviku zapolili." ,A nikdy se mu nepo dai'ilo Ie zabit, " pripomnel mu Blak e. "V::!:dy{ jsme bOt jen nacvieovalL Ve sk uteenosli js m e se n1kdy nebili. Zftra to bud e n eeo jinaho. Ma lud Ie chce zabiL Chee tvou krvi smyt poha nu, kterou jsi mu uStEld1il. "
"A to mne chce pro lech par slov zabit?" divil se Blake. "To Ii tedy i'eknu, 1:e to je pekne blaznivy roSiak!~ " Kdyby ~ I o jen 0 10, lak by mu m o::!:na s tae ilo , kdyby Ie jen zran il, ale zUra pujd e o mnoh em vic.'"
pot~a~~~~e~ j~~?P~~k:'lt,!~~~~il~~~~~~:
"Laf livos l ho s::!:iral" . "Larlivost? Kvuli komu?" "Chl el by zlskal ruku Princezny a videl , jak sas na ni diva l," vysvetloval Richard. "Mat ieko skakava," vyki'ikl B lak e a zacarvanal sa. ,,Nenr sam, kdo s1 tvych poh led u na Guinaldu upfenych v~ iml, " do daval R ic har d s usmevam. "Ty ses zbl az nil, " haj il se Blake. "Nejsi sam , kdo na ifeko jejl puvabna s pole~enrm se zahledi. Jajl krasa je nad v~eehny jln e. Mu ~i na ni radi pohled nou, ale ..... "A to j e v~echny zabil?" nalehal American. "Nikoliv, proto::!:.e Princezna na ne an i nepohledla ," Blake se opi'el 0 stenu za svymi zady a rozesmal se. "Te d u::!: jsem si ale opravdu ji st y, ::!:e ses zblaznil," reh tal se jak o
~~i~~ay'~ii~ni~~i~eC:~nt~ i~'a~Q~!e~nUeSi~~~ pekne devce, ale i' eknu ti, drahy kamara de, ~e '5e na mne ani nekoukla·." "Nerozumim I va cizokrajna feci p fili~ a nevim, co minf~ tim, cos i'ekl, ale tolik je mi zjevno, Jamesi, ~e v lomlo mne neoklame~ a neobloudi~ ani sebe sam . Oci Prineezniny slale jen na tebe upi'eny jsou,
43
orechove skorapky a jeste by to tam nebylo ani videt," ujiS(oval ho James, .. Mel bys 10 vedel, jinak mnoho veci n epochopis, Musim ti vse ledy radne vypovedel," rekl Richard. "To vsak mnoho z hislorie nasi Ii vysvetliti musim." Odm leel se a nalil vino do dvou poharu. Dlouze se napil a zaeal vypravet: .. Richard I. plul ze Sic(lie na jare roku 1191 5 velkym zastupem bojovniku , a poulniku do Akry, kde se rOOl setkat 5 Philipem Auguslem. kralem francouzskYm. aby spolecne pak se vydali osvobodit Svatou zemi z rukou Saracenu. Richard se vsak ceslou zdr~e l na Kypru, kde chtel polrestal zleho krulovladce, jen~ urazil Berengarii, jf~ chtel Richard L za svou chot pojmout. Kdy~ se pak cela vyprava opet na more vydala, aby se doplavila do Akry, ryUfi poschovavali na lo di mnoho krasnych Kypianek, do j ej i c h ~ pu vabnych tvari se zamilovali, a tak dye z preti~enych lodr nemohly odolat boufi velike a byly vet rem a proudy sneseny a.t na alricke pobf e.tf, kd e ztrosko laly. Posadce jedne z techto lodf velel mu ~ jmenem Bohun a druhe kavalfr zvoucf se Gobred. I kdy~ pak obll skupiny spotecne cestovaly, prec dr ~ery se v~dy od sebe a nemfsily se mezi sebou. A lak hledajfce Jeruzalem, dosly a~ do toholo udolf, I5tSfe nasledovn(ci Bohuna prohlasili za Udo lf svatych hrobu 5 tim, .te kfi.tac ka vyprava je Um skoncena. Kff~e. kters a~ do Ie doby, jako vsichni kri.taci hl edajfci svaty hrob, nesli na svych prsou, si presunuli na zada na znamenf. !e dosahli sveho cfte a vracejf se domu. . Gobred trval na tom, !e toto neni Udolf svatych hrobu a !e krf.tova vyprava musf pokr ac.':;ova 1. On i jeho s toupenci si proto
~ovnc~~cf~ d~rrJ~oU rt~6~:~~ada 6~:~~~~
a ns mesto lak, aby Bohunovi a jeho stoupencum v navratu do Anglie zabranili a pfinutDi je kff!ovou vypravu dokonCi1. Bohun puloval na druhy konec udolf a tam r ovne~ postavil mocn y hrad a opevnane me s to, aby zabranil Gobredovi v kri~acke vyprave pokrac.':;ovat v ces ta k m fstum. kde as i le.t i skutecne hroby, A tak nynf ut po sedm sel padesat le t Bohunovi potomci zabranujf Gobredov)tm pol omkum v dalsf ceste do Svate zeme a v osvobozenf svatych hrobu. Naproti tomu Gobredovi potomci brani Bohunovym m'lslednikum v necestnem navratu do Anglie. Jeden z Gobredu pfjjal pred mnoha sla letlmi titul Prince, zatrmco jeho rival Bohun si pfivlastnil titul krale. Jejich polomci nynf u~ po staleti Iylo tituly dedi. Gobredovi lide stale jests nosi na svych hrudich ki'i~ a Bohunovi potomci jej maji na zadech." "A to byste stale jests chtsli ji l vpfed za osvobozenfm 'Svate zeme?" ptat Blake zvedave.
"Ano, my stale chceme jft dal a Bohuno vi tide se zase stale chtejf vratit do Anglie. Tak to jde u~ po vsky," vysvetloval Richard. "Vsichni vsak vime, ~e jsme obk lfceni obrovskymi armadami Saracenu a ~e nemu~eme proto ani vpfed, ani zpatkyo MySlfs, ~e to nenf od nas moudre vytr vavati zde v takovem nebezpeeenstvf?" do~adoval se nazoru pfitele Richard . "No, mystim, ~e by to byto vel ike prekvapenf, af u ~ byste vjeli do Jeruzalema nebo do Londyna," pfipoustel Blake. "Pokud tedy ide 0 mne, lak ja byt vami, bych asi nejradeji zustal tady. Vis, za sedm set padesal let na vas' lide doma asi u~ davno zapomneJi a mo~na, ~e ani Saraceni by nepochopili, oc yam jde, kdybyste se objevili v u tocnyoh radach pfed Jeruzalem em ." "Mo ~na , .te moudfe mluvfs, pfiteli," pfiznava! Richard. "I my jsme zoo celkem spokojeni, jine zeme neznajfce." Chvfli oba muti mlceli a ka~dy z nich se obirar vlastnfmi myslenk ami. Jako prvnf porusil m lceni Blake. "Ten Velky turnaj mne opravdu zajfma." zacal zamysten~ . "Rrkas, ~e se bude konat prvnf tetn r nedeli. To u~ je velmi b rzy." "Ano, bude to brzy. Proc se ptas?" "Zajfmalo by mne, jestli si myslis, te bych se ho mohr zucastnil. Co soudrs o tom, jak vladnu kopfm? Myslfm, .te jsem den ode dne lepsf?" Sir Richard n a neho smulne pohledl a potrasl hlavou. ..Zftra zahynes!" dodal smutne. • .. Nefikej! Ty jsi ale opravdu vesely chlapikl" volal na neho Blake. "Jen f fkam pravdu, prfte!i," odpov{!d{!1 Richard . "Srdce mi puka, ale mluvim pravdu. Ty nemu~ es pfemoct Sira Ma\uda a zrtra zahynes. Jen kdybych moh l tve misto v tom boji zaujmout. ale toho nelze . Otfm se v.sak odpoveden za tebe a snad se jen ut~s(m Um, .te vedom si budu, te stat ec n~ jsi set bojovat a zemfel 5 usm~ vem na rtech, jak se na ryUfe sluSf. Tva pamatka bude beze skvrny uchovana, Velmi to zarmouti i Princ ezn u~Guinaldu , at te uvidi umira 1." To jsi 0 tom tak pfesvedote n?" vyj el na neho Blake. "An o, prrteli." .. No, a kdyt mne nezabije. Kdyt to pre~iji. Myslfs, ~e to 5 nf trhn e?" .. Ze to 5 ni trhne? Co minis slovy temito?" divil se Richard. .. No, ~e j nebude vhod, ~e to 10k dopadlo," opravoval se Blake. "Nemohu delat zaveru takovychto, nebot neznam tajemstvi duse jeji," priznaval Richard , ~ale mysl(m si, ~e ~adna dama nevidf rada, kdy~ jejf budouci man~e l je ze sedla vyhozen a zabit. A pokud nebudes zabil ty, pak jen proto. ~e sam Maluda zabijes. " ..Tak~e ona je jeho snoubenkou?" '~adal si vysveUeni Blake. M
44
..Mys liS-II, zoo je mu zaslibena, pak ano, ale formalne mani:elstvi jesle uzavren o
dy. U2 vE!!dE!!li, ze stary nacelnik shromazduje velke zastupy bojovniku z okolnich vesnie , a I kdyz ie Feijuan ujiSfoval, !e cernosi nemaji v umyslu arabsky labor napadnoul, neverili mu. Aleia byla zamE!!slnana praeemi v haremu, nezazpivala si ani S8 neusmala. Jeji srdee se rmoulilo pro mileho Zeyda. Slysela rozhovor v mukaadu, ale vObee ji nezajfmalo, 0 cern se tam mluvi. Jen obcas se jeil oCi prenesly pres zastenu deliei zenske oddeleni slanu od oslalnlch CasH a jeil oci zaplaly hnevem vzdy , kdyz se pohledem dolkla Fahda. Prave kdyz se znovu na neho lak n.enavislne podfvala, videla, iak Fahduv pohled uslrnul na Cemsl venku pfed stanem a pak se mu oCi rozsifily uzasem: .. U vousu Prorokovyeh, Ibn Jade, pohled tam!" volal. Take Aleja pohledla s osla lnimi urCe-
ne~I~~;e
ui: zhasneme. Jestli mne maji zitra zabit. lak se na to musim pofadne
vyspal."
_
Natahl se na hrubou vlnenou pi'ikryvku, kt era se prosHrala na prostem lu!ku v rohu komnaly, a dalsi podobnou dekou se
~~~rt~,c!~te~~ ~a ~~r~~~~~~~k~i~~Yb~rie~~ i:ivol a na smrl se sli'edovekym rytii'em, mu sice slaresli delalo, ale Blake si nalolik
~~fi~~ ~~~I~knr::~ucae~evs~~~~ s!~t~~n:Ji~~ mohlo stal. ale nevzrusovalo ho 10 lak, aby mu 10 odehnalo spanek. To, co je; rozcilovalo , bylo neco uplne jineho. A n a 10. ze ho 10 zneklid~ovalo. mel pOfadny vztek. Ac chlel nebo nechtE!!I, iedina vec, klera ho rozrusovala. bylo pomysleni na 10, !e Guinalda i e zasnoubena s Maludem a ze by se m E!!la slat jeho zenou . Copak jsem takovy osel . premyslel . ze bych se zamiloval do lehle slredovek e princeznicky. ktera na mne pohlizi asi s takovou laskou jako na rohozku pred svy ml dvermi? A co rna udelal s Maludem? Mozna. ze bude Ie psi. kdyz se loho chlapfka zftra zbavi. Ano, ale jak? Kdyz ho zabije, l ak bude Guinalda nestaslna . Kdy1: ho nezabije . lak co? S loulo nevyresenou otazkou Sir James tvrde usnul.
8~:s::;:e;~re:v~~J~~~~kO
oslalni vykflkla
Pies taborislE!! kraCel volnym krokem k sejkovu s l anu bronzovy obr ozbrojeny lukem, sipy, ostE!!pem a dlouhym lesakem. Pfes jeho hrud byla prehozena smyCka Iianoveho provazce . "Tarzan z rodu veleopu! " vykfikl Ibn
Jad . •At ho
AII~h potrest~!"
"Zfeime s sebou prlvedl i sve Cerne bojovniky a neehal ie led v zaloze za nasim laborem," ~eptal T ollog, .. jinak by se za jasneho dne do tabora beduinu n eodvazil!" Ibn Jadovi kleslo srd ee do kalhot. HoreCne pfemyslel, co delat. Mu! z rodu ve leopu se zatim zastavil primo ve vehodu do mukaadu. Jeho oCl rychle pietally pres shroma!de ne. Konecne -se ieho pohled zastavll na Stimbolovi. "Kde je Blake?" zeplal se chladne Americana. "To bysle mE!!l vE!!dE!!1 vy." odse kl St1f'Dbol. .. Od Ie dob y. co isle se rozesli, isle ho uz nevidel?" Irval na svem Pan dzungle. " N e. " .. Jste si tim jisl?" ..Jisle, ze jsem!" . Tarzan se obralil k Ibn Jadovi: "Lhal isi m i. N eprisel isi sem obehodovat se slono vinou, ale hledas meslo pokladu . Chee~ vyloupil jeho bohalslvi a ukrasl zenur" .. To ie lez," kfiCel sejk. "A( Ii to rekl kdokollv, 18k t o byl veliky IhaW " Nemystrm, ze by to byllhM . Byl to vel mi Cestny mlady muz." "Kdo to byl?" vyrazil ze sebe Ibn Jad vzlekle . "Jmenuje se Zeyd," rekl Tarzan hlasem chladnym jako ocel. Aleja ho zasleehla a vysloveni imena ie jiho mileho ji primo eleklrizovalo . .. ~ ekl mi tolo a jeste mnoho jln eho." "Co jestE!! Ii fekl, nevE!!fiei?" .. Le mu nekdo ukradl bambitku a cillel Ie zavrazdil, Ibn Jade. Pak len zradee svalil svou vinu na neho."
KapitolaX IIi .
V Zey dove sta nu Ibn Jad cekal ve svem lezeni uz Ireti den, ale pruvodci z kmene Galla, ktefi by jeho tlupu zavedli ke vslupu do Zakazaneho udoli, neprichazeli. Poslal tedy Fejjuana znovu za nacelnik em, aby mu pripomnel ieho slib a prinulll jei ryehle splnit. Ibn Jad se n ebal jen 0 poklady. ale v hlave mu s lrasila predevsim T arzan ova vy-
~g~~~1 jeF,~k~~e~~a~~~u~~~e~I, a~~ ~~~~ z rodu veleopu podvedl, a bal se Irestu . VE!!dEll, ze nyni je uz za hranieemi Tarzano va uzemi, ale bylo mu jasne, ze poiem hranie ie v teto divocinE!! tak relativni, ze bezpecny pi'ed Panem dzungle nenf nikde. Jeho jedino u nadE!!ji bylo, ze muz z rodu v eleopu ceka kdesi na cesle n a jeho navrat. a Ibn Jad rozhodne nemel v umys lu pri zpatecni eestE!! pulovat pres Tarzanuv kraj. Mislo toho chlel poslupovat primo na -zapad. obeirt severni hranicl Tarzanova uzemi a pak se teprve pustil zpet no. sever, do poustni zeme . V pi'edsfni sejkova stanu sedeli i ieh o bratr Toll09 a Fahd se Stimbolem a nekolik dalsieh Arabu. Debalovali 0 zpozden{ Batandovyeh pruvodeu a obavali se zra-
45
"Ttl je le~ jako vs'e, co ti napovidal'" kfi· eel Fahd. Ibn Jad zLlstal zamyslene sedet. Jeho oboei se svras(ovaJo upornym pre· .myslenfm . Pak ale pohledl na Tarzana a prohnane se usmal: "N epochybuji o tom, ~e len ubohy ch l ape~ se domn(val, ~e mluvf pravdu," i'ekl a pokraeoval: "Sl ej· ne lak si myslel, ~e by mohl zabfl sveho sejka. Jeho mysl byla v~dy nemocna, ale ja jsem t o nikdy nepova~oval za nebez· peens. Prosle Ie oklamal. Tarzane z rodu veleopLl. Ja, moji lide i ten to neverrci Ie mLl~eme ujislit, ~e jen hledam cesl u , kte· rou bych mohr co nejrychleji opuslit IVB uzerpi. Prot myslis, ~e bych jinak cesloval lak daleko na sever, kdyby tomu lak ne· bylo?" "Kdy~ jsi mne ch tel poslechnout, proe jsi mne ledy nechal svazal, veznil mne a pak jsi v noci poslal sveho bralra, aby mne zabil?" ptal se Pan d~ungle prisne. "Opel Ibn Jadovi kfivdfs," vyta¢el se sejk smulne. "Poslal ;sem sveho bratra, aby Ii prerezal poula a propustil. Byl by 10 ucini l, ale e l· lil, velky slon Ie unesl pryC ." ftA proe ledy tVLlj bratr pi'itom naprclhl svou ruku s no~em a kriCel: Zemfi, never.· ci dable?", nalehal mu~ z rodu veleopLl. "Co~ takhle se chova mu~ , klery jde n ekoho osvobodit?" "V~dy{ jsem jen tertoval," branil se Tol log . .. Jsem tu znovu, ale . ne proto, abych tertoval. Moji Waziriove pi'ichazeji. SpoleC ne dohledneme, abys i'adne nasel svou cestu do pouSte." "To je pfece j nase pi'an i," ryehle ho pi'esvedCoval sejk. "Zeptej se zde druhaho nevericiho, at ti potvrdi, te .mluvim pravdu. Zabloudili jsme a budeme jen radi, kdyt nam ukates cestu do pousle. Zde jsme obkliCeni valecniky kmene Galla. Jejich naCelnik je shroma1:duje ut i'adu dnLl, a tak S8 bojlme. te n a nas zautoCi. \ Le mluv(m pravdu, nevei'ici?" oloCil se ke Stimbolovi. "Ano, je to pravda," potvrdil Stimbol. "Jiste, odejdele z tato zems a ja na 10 osobne dohladnu," i'ekl Tarzan . "Hned zilra se vydale na pochod . Ted zaCnele balil. Zalfm mi vyka~le jeden sian, abych zde mohl zLlsl at s vami. A tadna nova podlosti!" .. Nerritlsis se niCeho bal," ujistoval jej Ibn Jad a oloCil se k tenska Casli slanu: "Hirlo! Atejo!" volal. "Pi'ipravle Zeyd)v stan pro sejka dtungle!" Obe 1:eny rychle uposlechly a zanedlouho sIal nedaleko Ibn Jadova pribylku dalsi Cerny stan, urCeny pro Tarzana. Hirfa Se vratila zpet do sejkova slanu. Syou dceru zaneehala na mists dokonCil upravy. V okam~iku, kdy se Hirfa vzdalila mimo dos lech , rozbehla se Aleja k Panovi d1:ungle. .. 6, never-Ici," plakala, "opravdu ses setkal s mym milovanym Zeydem? Je v bez peei?"
"Zanechal jsem ho v jedne vesnici , jeji~ naeelnik je mym pi'itelem. Ten se 0 neho poslara at do l a doby, ne~ se budes vrace l do vasi poustnf zeme. Je v bezpeCr a daN se mu dobre." ,,6, rekni mi, neverici, eo dela, M oje srdce horf louhou po ka~dem slove," nalahala dfvka. "Jak ses 5 nim selkal? Kde je?" "Jeho k onfk byl prepaden Ivem el-adrea a lev ehlel zabit i Ivaho milsho. Videl jsem to a el-adrea jsem zabi!. Pak jsem odvedl Zeyda do vesniee, jeji~ nacelnik je mym
~r:~e~~mce~r~e~~~~li ~e ~~~~~j~~~e~~ nechal samolneho a bez pomoci. Pak jsem ho chlel s doprovodem postal do vasi zeme, ale uprosil mne, aby mohl poCkal. a! Iy se budes vracet zpst. Vyhovsl jsem jeho prosbam a dovolil jsem rru ZLlslat. Za par Iydnu se se svym milovanym se tkas ." Ateja 58 rozplakala a velke slzy S8 valily proudem po jejieh dlouhych Cernyeh fasach. Byly 10 slzy radosli a slestr. Uchopi la Tarzanovu ruku a zaCala mu ji vdscne libat. ..MOj ~ivot pam tobe, nevei'rcf," slk ala. "Vratil jsi mi meho milovanaho a ja Ii to do smrti nezapomenu." Kdyt proehtllzel gallsky otrok Fejjuan Ie noci mezl stany bedufnskeho tabora, videl . . te Ibn Jad a Tollog jsou zabrani do najakeho' dLlle1:iteho rozhovoru. Sedali v mukaadu sejkova stanu a horecne a Use si septali. Feuuan, ktery dabre znal jejieh padlosl. p~emyslel. jakou novou lest. jaky navy uklad se redi v jejich hlavach. V sejkove slanu le1:ela polms na svem h;!ku Aleja . Nespala. Pozorne pos louchala. a cem se jeji otee a strye radili. "Musime se ho za ka~dou cenu zbavit," nalehal Ibn Jad. .. Ale jeho Waziriove zoo budou co nevidel," namftal Tollog. "Pokud ho u nas nenajdou, eo jim rekneme? Zadny z nich nam neuvai'f, at jim rekneme co"koliv. Zautoti n a nas. Slysel jsem, te jsou 10 s tr asni lida." "Pri vousu Prorekovi~i!" kriCel Ibn Jad. "Kdyt zuslane na~ivu. l ak je s nami konec! Lape riskoval ne1: se po 10m vsem, co jsme u~ muse Ii vytrpet, vralil domLl s prazdnyma rukama'" "Pokud si mysli~, !e to proved.u zase ja, lak se velmi mylis, bratre," odmital jej To llog. "Jednou loho bylo a~ dos!." .. Ne, Iy to neudelas. Ale musrme s i vym yslet, jak to provedeme. Je lu jeste nekdo jiny, kdo by po smrti nevericiho 10u~iI vice ne1: my?" uvatovaJ nahlas Ibn Jad. ..Ten druhy nevei'ici!" vyjekl Tollog. "Ten ho prece strasne nenavidi!" Ibn Jad radostne zatleskal : "Tys na 10 prise I, bratre!" "Ale presto odpovednost padne i na nas," vareval Tollog.
46
"ProC 0 tom ted premy ~let? Hlavne, ~e se ho zbavime. Hor~i ne~ led u~ 10 s nami byt n9mLl~e. Ooufejme, ~e Bat and o se z(tra objevi s prLlvodci, a pal< vyrazime. To u~ by ~ejk z d~ungle na~e skuleCne eile musel poznat bez pochyb. Poznal by, ~e jsme 'mu Ihall, a krute by nas potrestat Ne, je~te lelo noei se jej musime zbavit!" ,,Ano, a le jak?" ptal se znovu Tollog. "PoCkej a poslouchej! Mam plan. Poslouchej dobre, 6 , bratfe!" Ibn Jad si zamnul ruce a potme~ile se usmal. Asi by se tak podle neusm(val, kdyby vedel, ~e Ateja v~e s ly~ e l a. Anebo kdyby vidal temnou .. postavu, klera se krCila venku, ve s tinu sian ~ejkova slanu. "Mluv, Ibn Jade," nalehal nedoCkave Tollog, .,vysvetli mi svOj plan!" "Wellah, v~ich n i vedi, ~e nevefici S limbol nenavidf ~ejka d~ungl e. Jeho jazyk mnohokrat pronesl hlasite kletby na jeho hlavu a mnozi to sly~eri." "Ty tedy chce~ poslat Stimbola, aby za-
kraje, ale to n enf nic proti tomu, co chysta pro tebe." "A co rna, k Certu, za lubem?" nalehal Stimb o!. "Jen se neustale plete do cizich veei!" "Tak~ e ty ho nema~ v lasce?" vyptavaJ se ~ejk. ,,A proC byeh ho mel milovat?" odsekl Stimb o! a pridal na adresu Pana d~ungle jednu z ne isprost~ieh angliekyeh nadavek. "B ud e~ ho nenavidet jeSte vic, a~ usly~i~, co Ii Feknu," pokracoval Ibn Jad potme~ile .
"Tak u~ mi to fekni!" "Povedel mi , ~e vi, ~es zabil sveho partnera Blakea," vypravel ~ejk, "a ~e ta proto zitra zabije." "Eh, co? 2e mne zitra zabije?" vyjekJ Stimbo!. "Jakym pravem? Copak je nejakym i'imskym cisai'em, nebo co? Co sl o sobe m ysli?" Sti mbol se oli'asal n e(la visti a s trachem . "To neni, ale v ka~dem pripade v~dy udela, co slibi," star na svem Ibn Jad. "Ma lady k tomu v~eehny mo~nosti i moc. T ady si nikdo nedovoli soudi l c iny ~ejka d~ungl e. Jestl i ~e i'ekl, ~e Ie rano zabije, tak to tak~ ude l~ . " Ibn Jad vztahl k nebi otevren e diane: "Co ja mohu delat?"
bil,,~~~~~d~~~1~e,?~ratfe ... "Ale jak chc e~ dosahnout. aby zodpovednost nepadla na nas? V~dyt ho zabije na I vO j prfkaz a ve tvem tabore?" namnal Tollog . "PoCkej, ja prece nebudu prikazovat jedn o mu nevericimu, aby zabil druheho, ja mu to jenom navrhnu, ~e ma takovou mo~no st. A a~ to udela, nap!n! to me -srdce hrLlzou a rozhofCe nim. Odsoudim spravedlive toho, kdo vra~dil v mem le~e-
biiCn~~~',~~ ~ou t~ ~;n ~~reP~~~~a~~~j
~~c~~~kOvr~~~a~ass~tel~~vr:k as~o~~~~~~~ obou tech nenavidenych psO a pritom pfesvedCime Wazirie 0 sve nevins a pfatelstvi. Budeme spoleCne s nimi tr uchti t a nafikat." .. Ai j e Allah pochvalen z a Ivou moudrost, bratre!" volal nad~ene Tollog . "Jdi ledy a prived sem hned nevariciho Stimbola!" narizovaJ Ibn Jad. ,.Po~ti mi ho sem samotn eho, a a~ s nim promluvim a on odejde sp lnit, co mu poradim, pal< se vrai zpet do meho stanu." Aleja se na sve roho~i tfasla slrachem. Ticha postava, ktera se krCiia ve stinu stanu, se po Tollogove odchodu zvedla a n esry~ne zmizela v te mn o ta noci. SUmbo!, ktery a~ do te chvile spal ve Fah dove stanu , se na Tollogovu vyzvu dos tavil k ~ejkovi. Podle T ollogova upozorneni ~e l ti~e, a lak zdanlive nevzbudil ve spicim l abore ~adnou pozornost. Ibn Jad na nej u~ Ceka!. "Sedni si, neverici," zv.al beduin hosla zdvoi'ile na jeden z kobereCkO. "ProC jsi mne sem pozval? Co o de mne chce~ lak pozde v noe['7I" do~ adovar se Stimbol vysvetleni. "Hovoi'il jsem ted s Tarzanem z rodu veleopO," odpovsdel Ibn Jad. "A proto~e jsi mym pfitelem a on u~ o de~el, ehci Ii rict, 0 Cern jsme jednati a co s tebou chce udelat. Jak vi~, chce mne vyhnal z l ohoto
M
47
koktal vydMene Stimbol. "Je tu v~dy jen jedn a mo~nost. ka~dy si v takoveto situaci musf pomoct sa m ," kul dal svou lest ~ejk. "Co tim chee~ rict?" "Ted tvrde spi ve svem slanu - a ty ma~ ostrou dyku! Ten z vas, klery se do~ij e ra na, bude tit dal." "Ale ja jsem nikdy nikoho nezabil!" branil se Stimbol hrLlzne my~lenee. "Zatim take nikdo nechtel zabit tebe," ponoukal ho dale Ibn J ad. "Ones v noei tedy bud zabije~ ty jeho , n ebo zitra rano on lebe!" "Bo~e mLJj !" vydeehl Stimbol. "Je u~ pozde," f ekl ~ejk unavene . .. Musim jit spat. Por~d si, ja1< umi~. Ja jse m te varoval. T ed u~ je to jen tvoje zale~itost. " Ibn Jad vstal ~ ode~e l za zaslenu, kde spaly ~eny . SUmbol se trasl po celem tele. Beze slov ziral do temne noei. Stale je~te vahal. Pak se ale schoutil do sebe a tiSe se vy· kradl do nocnich sti nO smerem ke s tanu, v nam~ spa l Tarzan . . Je~le ne~ Stimbol dospel ke svemu stra~ nemu rozhodnuti, vyloupl se ze ~ej kova stanu dal~i sUn. Ateja speehala ze v~ech sil, aby byla u obydli mu~e z rodu veleopLl d i'ive n e~ vrah. Vedala, ~e musi pomoci mu ~i , ktery zachranil ~ivot jej(ho milovaneho Zeyda a dal ji novou situ a nadeji. Byla u~ skoro u Tarzanova s tanu, kdy~ se z temnoty vynorila silna pa~e, pritahla ji do stinu a druh a ruka ji zakryla usia .
Sir James zvilezi, i kdyz --" odmlcel se, .. Mam strach --" .. Straeh? Z ceho?" vybafl na neho Edward . .. Straeh z !oho, ze Sir James neni jes te tak znaly vladnout mecem a stitem , aby premohl Sira Maluda. M~ siee ' vice sl1y a mrstnosti, dokonee snad nejviee ze vsech penu, ktere znam, ale neumi ji vyuzit." ..To se uvidi!" presvedcoval ho Edward ryehle. .. Vidlm, ze Sir James ma oddane prateIe," ozval se za nimi vesely hlas, a kdyi: se oloeili, videli, i:e za nimi stoji Sir Richard, klery pokracoval: "Doufejme ledy, i:e vsiehni pratele budou dnes pri nem verne stal i na kolbiSt i. " .. Nei: jsem us nul, modlil js em se, aby Suh dClI, i:e Sir James zvftezr," vysvetloval Edward . .. Dobre! Ale ted ui: bei: a postarej se, aby sat i zbroj tve ho pana byly v naprostem poradku. At tvuj p~n vstoupi do sranku vystrojen a vybaven, jak se na sle ehetneho a udatneho ryW'e Nimmru slusf a patri," pouc il ho Sir Richard a odese!.
"Kam spech~s?" septal j hlas do ucha. Okamzite jej poznala. Patril jejimu stryci T ollogovi. T 01109 vsak necekal na jeji odpoved' a promluvi l s~m. .. prisla jsi varovat nevericfho, protoze se spratelil s tvym milackem? Okamme se vrai do slanu sveho otce. Kdyby se dovedel, co jsi chtela udela!, lak by te zabi!. Jdi'" Odmrslil • do smeru, z nehoz prisla, a usmal se radosti, jak lehce se d ivky zbavil. DekovaJ AII~hovi, ze mu j umoznil zadrzet drive, nez stacila prekazi t jeho pl~ny. V lemze okamziku se vsak z lemnoty vynofila dalsi siln~ ruka, uchopila h o za hrdlo, ocelove prsty ho zm~ckl y tak, i:e nemohl ani vydechnout a citil, jak je tazen kamsi pryc. Tfesousi se a strachem propoceny Stimbol se kradl tmou ke stanu sve budoucf obeti. Nuz v jeho ruce se chvel, ale muz postupoval sl~le d~1 a dal. Stimbol byl v podstate zbabelec a lehko ovladalelny muz, ale nebyl to zloeinec. Kai:dy jeh o nerv protestoval protl tomu, co by mel udelat. Nechtel zabijet, ale citil se jako krysa zahnana diJ kouta, a protoze citil dech smrli v zadech, nevidel jinou cestu k e sve zachrane nei: Zabijet. Vkradl se do stanu, v nemz mel spa t muz z rodu veleopu, a chystal se dokon c it svuj strasny uko!. Ve chvfli, kdy se uvnitf s tanu p fikradal k Tarzanovu tuzku , se z neho staval skutecny vrah.
Blfi:ila se osm~ hodina a slun ce jasne ozafovalo severnf konec b allia nimmerskeh o hradu. Jeh o odlesky zlatily skvelou zbroj i. zbrane nimm erskych rytffu, blystiJy se n a hrotech pfk a pfilbie(ch zbrojnosu, nadherne ozafovaly pestrobarevny sat dam a zrea dlily se v cire vode hradnlho pffkopu. Na pfipravene tribunce u vnejs( obranne zdi hradu uz sedsl Prin e Gobred se svym doprovodem obklopen vpravo i vlevo urozenymi panfmi a pany. Vsechno rytirstvo, vykvet mesla Nimmru, se doslavito a za nimi se tfsnili zbrojno si i slu.!ebnietvo, ktere . pr~vs nemslo co na pr ~e i. Nevolnfei stali a..! n a konei, ale ani oni si nechteli neeha l luto vvjimecnou udalost v d e jin ~eh Nimmru ujrt. Na kazdem konci vylycene areny sta l pestry sian v barv~ch jednoho z bojovnfku, ktefi se tu dnes meli utkat v boji na .!ivot a na smrt. Jeden z~ril zelenou a zlatou, jez ohlasovaly pfitomnost Sir a Maluda, zatfmeo druhy se pestfil modrou a stiibrnou - barvami Sira Jamese. Pred kazdym z tech to honosnych pffbylku st~1i dva slatni zbrojnosi, ozbrojeni v~lecnym i sekyrami, a podkoni, drzici na kr~tke uzde bu jne hrebee. Sou peri se nalezali jesle uvnitf svych slanu, kde dokoncovali posledni pfipravy k bojL Trubaci, slojici nehybne jako socha s Jrubkami pritisknutymi k telum, cekali na povel, aby fanf~rami oznamili vstup svych p~nu do kolbisle. Nekolik kroku za stany st~li dalsi kone, kteri v rukou svyeh stolbu cekali na dalsi ry tire, ktei'i budou doprovazel oba soupere do sraiiku. V modroslffbrnem stanu sedel Blake spolu se Skem Riehardem, ktery d~va l
Kap itola XIV .
Mec a Stft Sotva se prvn( paprsky slunc.e d o tkly hradnfch vezl v Nimmru, vykulil se v jedne z komnat zpod prikryvek rozcepyreny ktuk. Protfel si oci a protahl se. Pak se otocil za sebe a zatrasl ramenem dalsi h o chlapce, ktery se jeste choulil pod prikryvkami . "Vstavej, Edw a rde! Hni sebou, ty lenochu!" vola I. . Edward se prevalil na zada a vrnel: .. Co je? Co zase bl~znis?" "Vst~vej, hochu!" nalehal na neho Mi chal. .. Cozpak jsi zapomnel, ze dnes se roZlouci Ivuj pan se zivotem?" Edward zivl, rychle se posadil a uplne se probudil. Jeho oci se zablyskaly: .. To je lez!" vola!. projevuje lak oddanost svemu panu ... Rozseka Sira Maluda o d prilby az po prsni brnenl jednou ranou! Jests se nenarodil rytir, . ktery by byl silnejsi nez Sir James. Je to hanba, Michale, ze nemas duveru v rytife, ktery je nejblizs(m piitelem tveho p~na, Sira Richarda, a jenz je tak laskavy a hodny i na nas." Michal poklepal kamarada po ramen i: "Vsak je dobre. Ja jsem si jan delal legraci," omlouval se ... Vzdyi ja take verim, ze 48
svemu sverenci posledni pokyny. Blake mel na sobe silne brneni, jeho2: pi'~ba kru nyi' i chranite pa2:i byly z pevne krou2:kovane oceH, vylo2:ene uvnitf a zdobene na povrchu leopardi kotesinou. Jeho hlavu pfflba dobre chranila i proti velmi le~ke rane a le10 melo dostatek mo2:nosti pohybu k bojL pres brneni 1'1\81 volne pi'ehozen modrostfibrny plas t s velkym ki'i2:em na prsou, sepjaly stribrnou rozetou ve tvaru rozvile ru2:e. Na opernem kulu slanu vis ely na dre venem koliku Blakeuv met a maly stit. Divaci u~ hofeli nelrpelivosti. Princ Gobred pohledl na slunce a pak cosi i'ekl jednomu z rylii'u. Ten dal povel trubati u Princovy 162:e. Jasny, tisty t6n trubky proletl jako Sip nadvofim. Davy pfftomnych jakoby se zelektrizovaly. Take na tri bUne vse o2:ilo a vsechny tvare se obratily ke kolbiSti. Oti divaku pi'eletaly od jedno ho stanu soupei'u ke druhemu. Edward rudy vzruSenim vbehl do stanu, uchopil Blakeuv met, pi'ip jal si jej po leve strane k pasu a uchopiv maly SUI. vykrotil za svym panem ven.
T rubka opet zaznela a ctyri rytii'i se po malu rozjeli na opacne konce kolbisle, aby se hlavni protivnici zaeali pi'ipravovat k bojL U2: zbyvalo jen vydat signal. Blake si uvolnil ruku z ko2:eneho poulka sveho Stflu a odhodil jej na zem . Edward k nemu podesene vzhledl. .. Muj pane a rytiff! Je yam nevolno? Ztracite vedomi? Proe jste upuslil svuj sHI?" Rychle zvedl spadly slit a podaval jej zpet Blakeovi. nevei'e svYm oeim, 2:e by jeho pan mohl odhodit jedinou svou ochranu. Zdeseny Edward si panovo jednani nedovedl vysve l lit jinak, ne2: ~e Sir James chce sesednout z kone a odmitnout ueast v souboji. Bal se, 2:e jeho milovany rylfi' uleea z kolbiSle a bude pak po lupne vyhnan nejen z hradu, ale i z ce leho Nirnmru. Utikal rychle za Richardem, ktery byl va stanu a B lakeovo poeinani ledy ne vide!. "Sire Richarde! Sire Richarde!" volal zmatene a zoufale: .. Se Sirem Jamesem se deje neco slr asnehol" "Hej, co 10 rna znamenal?" divil se Ri · chard . .. Co male mysl tvou, hochu?" "Odhodil svuj 51ft," volal chlapec. "Mus( byl vetmi nemocen, proto2:e jinak by boj neodmitll" . Richard utikal k B1akeovi: "lblaznil ses,
1?,K~~Jr:~v~lla~~ E~~~~~ ~~~~~~I, ~~ti~~~ stolba konejsil ne pokojneho kone. Kdy~ se Blake usadil v sedle, sUski mu chlapec nohu a pohl~dl do tvai'e : "Celou noc jsem se mod Iii za tve vitezstvi, pane," volal na jezdce upi'imne: "Jsem sl jist, 2:e zyiteziS'" Blake vid!!!l, jak se po chlapcovych tvarich kutaleji slzy, sklonil se k nemu a po hladiJ ho po tvai'i: RJsi hodny chlapec, Ed die," chvalll jej a pokratoval: .. Bud si jist, 2:e se za mne nebudes muset s tydet!" .. Oh, pane, Sire Jamesi, jak bych mohl? I kdybysle padl, tak zem!,ete jako nejsla tetnejsi ze vsech ryUi'u . Cestnejsi a spravedliv!!!jsi ne~ vy nikdy nikdo nebyl a ne bude ," ujiSfoval jej v slzach Edward, predavaje mu mec a okrouhly slit. Take Sir Richard u2: by! v sedle. V tom okam2:lku zaznela fantara od prot!!!jsiho stanu a lam nasedl do sedla Sir Malud se svym sekundantem. Blakeuv Irubac oznamil, 2:e jeho pan S8 svym pi'itelem vji2:deji na kolbiste. a Sir Malud a jeho rylfi' jim vyjeJi vsti'ic. Z tribuny pi'ivital oba soupere potlesk, ktery vzrostl, kdy~ oba i se svymi pruvodci zaslavili pi'ed tribunou, aby vzdali hold Princi Gobredovi. Rytii'i se zastavili pi'ed Princovou 162:1, zvedli hledi svych pi'lleb a ka2:dy z nich polibil hrot sveho mece jako pozdrav panovnikovi. Gobred k nlm kratce promluvil, nabadaje je, aby bojovali testne, jak se na prave rytii'e slusi a pam, a pi'ipomnel jim zakladni pravidla souboje. Blake se rozhlf2:el po tribune lak d1ouho, a~ nasel Princeznu Guinaldu. Princeznicka sedela hrde vztycena a divala se primo pFed sebe. Byla velmi bleda a Blake 10 pflcftal 10mu, 2:e asi bude velmi nemocna. Jak je krasna, pomyslel si Blake, ale Guina lda se ani nepohnula a nepohledla ani na neho. ani na Maluda.
i~sv~;e~o~~~j! ~~e~~rci~~~~~e~eje~m~~
seb e, ale i na vsechny sv~ pralele privotati chc es?" .. Kdo Ii 10 nakukal?" otoci! se na neho kJidne Blake . "Kdo lady vykrikuje, 2:e chci ulect?" .. Ale co2: Ivuj stit?" volal Sir Richard . T rubka Princova trubace vyrazila dalsl dlouhy Irylek a Sir Malud pokynul svemu trubaci, aby fanfc'iirou ohlasil jeho utok. .. Foukni do Ie trumpely lakyl~ krikt Blake na sveho trubace. ..Tvuj ~til!" vola1 do toho Sir Richard. .. Ta veles by mi by la jen na obti2:," kflkl mu Blake v odpoved a vyrazil na svem koni Maludovi vstric. Richard jej nasledoval steine jako Maluduv rytif sveho vudce. Na Maludovych rtech se rozestrel vit~z· ny usmev a vrhal poslranni pohledy na panslvo na tribun!!!. Blake se dival jen na sveho soupei'e. Oba kone vyrazili ihned tryskem. Jak se k sob!!! jazdci bli~ili, poznal Blake, 2:e MaIud sazf vse na prvni utok, klerym ho bude chtit vyhodit ze sedla, pi'ipadne jej natolik vyvest z rovnovahy, aby mu mohl zasadil co nejtvrdsi ranu drive, ne2: se z narazu vzpamatuje. Malud cvalal , maje svuj mee v prays ru~ ce napul zvednut k pi'ipravenemu uderu, zatfmco Blake zaujal pozici znamou zkusenym sermirum pod nazvem "a l guard", eill streh. BylO 10 neco, co ryUri z N immru, zvyklf se kryt jen svyrni ~tity, v 2:ivot~ nevid~li. Jezdci na sebe naji2:deli tak, aby sok byl v2:dy po prave ruce . Kdy2: 59 u2: skoro se lkali, povstal Sir Malud ve ti'menech
49
a spustil svuj meC dolu, aby ziskal mo~ nost roztoCit jej kruhovym smerem tak, aby jeho Cepel zasahla te~kym sekem Blakeovu hlavu. Prave v tom okam~iku zahledlo nekolik divaku na tribunee, ~e Blake nema Slit. "Jeho stit! Sir James nema slit! Ztratil svuj slit!" ozyvaly se zdeSene vykriky u~ ze vSeeh CasU hledlSle. Prays v okam~iku,
siee nemelo penize, ale jako sazky byly pi'ijimany klenoty, cistokrevni kone a dalsi hodnotny majet ek. Jeden z nadsenych stoupeneu Sira Maluda vsadil H'i plnokrevne hfebee proli jednomu na vitezstvi sveho sampi6na, ale kdy~ se mu na prolisazku prihlasilo skoro tuee! prizniveu Sira Jamese, USm6V na rtech ryehle pohasl. Take osta lni, klei'i zpoCalku .nabizeli sazky a~ jedna ku deseti, se ryehle slahli. Sir Malud se u~ neusmival. Take jeho vyzyvave pohledy. mii'iei k panske tribune, u~ ,byly ty tam . V ocfeh se mu usadil vztek a n enavist. Zavile sledoval ka~dy pohyb Blakea a veril, ~e ten prvni zasah byl jen dilem nahody. . N ezati~en nepohodlnym slitem mohl Blake pine vyu~it vSeeh pi'ednosti sveho kone. ktere dokonale znal. Zvii'e, ktere mu bylo vernym pritelem ji~ od poCatku jeho pobytu v Nimmru, napro sto pi'esne a ryehle poslouehalo ka~dy jeho sebemensi pokyn. Zdalo se, jako by kui"l a jezdee splynuli v jednu bytost. Byl to nadherny pohled a vsi ehni znalei mezi nimmerskym panstvem ho po zasluze oeenili. Znovu se ostrf meCe Sir a Maluda neskodne svezlo po Blakeove zbrani a znovu pronikla Blakeova zbrai"l pod Maludovu zbroj a zasahla lenlokrat bOleslive jeho bok. Zraneni nebylo hluboke, ale velmi boleslive a znatelne krvacelo. Vztekly Malud zn ovu zautocil, a le Blake rychle se svYm konem uskocil, a ne~ se Malud vzpamatoval, dostal dalsi neCekanou ranu, tentokrat n a prilbu. Napul omraCen a zcela zaslepen vztekem zatal Malud ostruhy do bOku sveho hfebee, pevne rozhodnut sveho soka srazit k zemi a ubi!. Ke sti'etu doslo pi'esne pi'ed Prineovou 16~i. MeCe se blyskafy a zbroj zvonila. Zdalo se, ~e boj vrcholi. Pojednou vsak Malud zjistil, ~e jeho ruka, a~ dosud svirajici te ~ ky meC • je prazdna! J eho zbrai"lle~ela v Irave pod kopyty koni a Sir Malud, nejpysnejsi rylir Nimmru, byl vydan svemu soku na milost a nemilost. Malud se naprimil v sedle a Cekal na svuj osud. On i Blake vedeli, ~e pod Ie pravidel jejich souboje mel Blake pravo sveho soka, pokU.d nebude prosit 0 milosl, probodnout. Malud 0 milo sl neprosil a Blake to od lak hrdeho a pysneho rytii'e ani neCekal. Sir Malud seder ledy na svem koni a Cekal, a~ ho Blake zabije. Na tribune I v celem nadvorf se rozhos.lilo hrobove lieho, jediny zvuk. ktery byte sly~et. bylo t~lke eddy· ehovani Maludova hfebee. Blake nezaulofil! Misto loho se obralil k Maludovu sekundantu, Siru Jarredovi: "Ladam 0 preslavku v boji, pane ryUri," fekl hlasite. "aby Siru Maludovi mohl byt podan jeho meC ." Panska tribuna s e znovu otfasla polleskem. Blake se vsak k panstvu obratil zady a odji~del ke svemu stanu, kde spolu se Sirem Richardem Ceka!, a~ bude mil jeho sok opel v ruee svou zbrai"l.
~~yz~~'~~~ ~,~r~:~t~~l~w~~~r~nj~~~~~ 4~~
ny. Nevidel ji, ale byl si ji s t, ~e to byla Guinalda. V okam~lku, kdy se oba rytm msli slre!nout, prinutil Blake sveho hrebee, aby pleeemi narazil do Maludova kone. Malud, klery u~ sial ve trmeneeh, pravou rukou maval meCem a v leve mel k obrane zdvl~eny slil, nebyl na naraz pripraven a maj e obe ruee zamestnany, nebyl sehopen ridit sveho kons. Naraz jej vyehylil z drahy a rana jeho m eCe se svezla slranou, ani~ by Blakea zasahl. Blake, ktery se zbavil SUtu, mel leviCku volnou a mohl sveho k one bezpeCne ovladal. Jeho pozice zustala neotfesena a v se dle se zmitajici Malud byl pro jeho meC snadnym l erC em . Pripravenou pravou rukou zasahl Maludovo leve rameno, prosekl slaby pancii' a tal do rylirova lela drive, ne~ byl jeho kui"l sehopen . jej vynest z Blakeava dosahu. Hla sity vykflk pochvaly se ozval z trlbuny a prehluSii Maluda, ktery predjel pred Prineovu 16~i, aby protest oval. "Sir James nema sut!" volal M alud . Jo nenf Ceslne!" "Je to vyhoda spise pro tebe, Sire Ma-
~~~Ol~~~ ~:i~eS~~;r~~~se,"
odtuSII na je-
"Nechceme !adne vYhody," ozval se Maluduv sekunda nt Sir Jarred. "Co to praviS?" obratil se Gobred n a Sira Richarda, ktery zatim take u~ slaCil predjet pi'ed Princovu 16~i : "Upadl m u Slit nahodou, nebo proC vjel na kolbiSte bez ochrany?" "Ne, muj pane, odhodil jej," vysvetloval Sir Richard, "a krieel, ~e ho ta proklela vee rozCiluje. Ale pokud si Sir Jarred mysli, ~e zap as proto neni fer, pak souhlasime 5 Hm, aby Sir Malud odhodil svuj ~tit le~ ." Gobred se rozesma I: "Toby bylo sku tecne Cestne." ZaUm oba soupei'L ktei'i venovali pozernost spise sobs navzajem ne~ debate, rozvinuvsi se pred vladeovou 16~i, vyrazili k dalSimu sti'elu. Z Maludova ram en e erCela krev a tekoue mu po zadeeh, skrapela jeho sukniei i kane . Tribuna vi'ela. Panslvo hlueelo, ki'iCelo a m isty rvalo. Diskulovalo se 0 10m, zda je Ci neni nulno bojoval se slitem, ale hlavne mnozi i'vali nadsenim nad zpusobem, kterym se Siru Jamesovi podai'ilo soka zasahnou t. Vzduehem letaly sazky, a i kdy~ v pomeru sazek stale jeste vedl Sir Malud, jeho naskok pi'ed Jamesem u~ nebyl tak velky jako pri zahajeni. Panslvo
50
"Tak co, slary brachu, W smaJ se Blake na Sira Richarda, "jak si led stojfm mezi sazkari?W Richard se lake smal: "Tvufios nabyva na cem~, Jamesi," volal, "ale ja s1 myslim, 1:e dobry ~ermii' by Ie u1: rozsekl ve eM ." "Ja vim, 1:e by to Malud rad udelal, kdybych mu skotil na ~pek," ujiSioval ho Blake, ale nebyl si jist, zda Sir Richard jeho vtipu rozumi. U1: davno 101i1: poznal, 1:e s nekterymi jeho vyrazy, k l ere byly v soutasne Americe zcela be1:ne, ma Sir Richa ljl:1, myslici a slavici sve vety v duchu sti'edovekeho my!'ileni, velke problemy. Sir Malud v§ak u1: opel mel svou zbra(\ a rozjel se k Blakeovi. Tesne pred nim se zastavil a hluboko se uklonil. "Hluboce se sklanfm pred vzne§enym a Slecheinym rytii'em," i'ekl dvorne. Blake se rovnel lehce uklonil. "Jste pri praven, pane?" Malud pi'ikYvl. "Tedy - k boji!" slekl Blake . Nekolik okamliku se oba snatili ziskal co nejvyhodnej§f pozice. Blake utinil vypad. Malud zvedl svuj §Ht, aby si kryl tvar a hlavu pred chystanym uderem. Kdy2: rana nepfichazela, dal §tft opel dolu, ale Blake, ktery toto predpokladal a prave na ten to okam2:ik tekal, vyrazil vpfed a jeho met te2:ce dopadl na vrchol Maludovy prilby. Maludova paZe klesla na slranu, zakymacel se v sed Ie, pak se naklonil kupredu a svezl se k zemi. Blake, sv i2:ny i ve svem brneni. seskotil rychle z kone, doSel pfed panovnickC'u 162:1, kde Malud stale je§te le2:el bez pohybu na zadech. sloupl si jednou nohou na jeho krunyr a hrot sveho mete mu ptilo2:iI k hrdlu. Oav se naklanel pres ochozy triDuny, aby videl smrtelnou ranu. Nic takoveho se v§ak neslalo, Blake na met nepritlatil, ale naopak se obratil k Princi Gobredovi : "Toto je statetny rytir a ja jsem 5 t:im 2:adneho va2:neho sporu nemel," oslovil Prince, "U§etrrm jeho 2:ivot, ;;!by mohl dale verne slou1:iI tobe item, klere vrele milu je." Jeho oti pohledly pUmo do oti Princezny Guinaldy, Pak se olotil a odeSel zpet podel cele tribuny a2: ke svemu sl a nu. Sir Richard zvolna klusal za nfm a rytfri, damy, zbrojnoSi, svobodnl muti i nevolnrci vslavali 'ze svych sedadel a nad~ene jej zdravili. Edward byl radostf bez sebe stejne jako Michal. Ten prvnl dokonce kletel, objlmal Blakeovy nohy a plakal :- Tak vetka byla je ho radosl a dojetL "Ja to vedel! Ja jsem 10 vedel!" volal. "Nepravil jsem Ii to, Michale, 2:e mu j pan rytfr premu2:e Sir a Maluda?" Zbrojno~i , trubat i slou1:icl v Jamesove stanu meli usmevem roztazena usia od ucha k uchu . Je~le pi'ed nekolika minu tami meli slrach, 2:e budou nale2:et k pora zene strane, ale nyni byli na Blakeovy barvy py~nr, prolo2:e se jejich pan sial nejvet~im hrdinou v Nimmru. Velka bude nyni
jeiicli va2:nosl mezi ostatnimi slou2:icimi. az se veter vSichni shroma2:di se svymi lahvemi vina u dlouheho slolu v jidelne jejich telednlku, Edward svlekl Blakeovi brneni a Michal pomohl z pancei'e Richardovi. Oba u toho meli pi no i'et!. Jejich rados l byla stejn e velika jako netekana. Btake pak ode~e l rovnou do svych komnat a Richard jej jako obvykJe doprovaze!. Kdy2: byli konetne sami, polo ti l Richard Blakeovi ruku na rameno: "Utinil j si u~lechtily a kavalirsky tin . priteli muj ," rekl hrde. "ale moudre to nebylo!" "Prot by ne?" divil se Blake. "Ty si m ysli~, 2:e jsem mel toho chudaka propichnout, kdy2: lam le2:el jako kralik pod ro2: nem?" Richa rd potrasl hlavou: "Ne, 10 nemysUrn. I kdy2: on, byl na tv em miste. by to utinil." "Jo, ale ja jsem to udelal nemohl. Tam u nas 101i2: nemame ve 'zvyku si vyleva l vz lek na nekom, kdo u2: je dole," vysvetlova l Blake. "Kdyby va~ spor skutetne nebyl hlub~i,
~:~ ~e pr:!rfd~~,i ~~hl~al~~a'n~a~g~ ~~~~ a jeho 2:arlivost se tim, 2:es dnes u~etril jeho 2:ivo t, nijak nezmen~i. Mohl ses zbavi t silneho a nebezpetneho neprrtele. Kdybys mu dal ranu z milosti, jak bylo tve pravo, k a vist. prolo2:e jsi lep~f a premohl jsi ho. Udelal jsi z neho prede v~emi ka~para, Jamesl, a to Ii Sir Malud nikdy nezapome· ne. Ja toho chlapa znam."
~61 ~lr'~6~,r' p~g~m~sif~~~o~e~~~is~e ~~:
Oamy a panove, poby-vajfcf na Gobredove hrade. jedli v2:dy spoletne u dlouheho stolu • ve velke hradnf sfni. K hodovnf mu slolu se veSlci a2: Iri sta jedliku a obsluhovala je temer stovka slou2:fcfch. Na s tul prichazela cela petena selata. skopove kYly. ruzne omatky, mfsy zeleniny a ovoca, ale take d2:bany vrna a soudky piva, Na konci ka2:deho hodovanf nesmel samozi'ejm{l chybe l anglicky puding. U stolu bylo veselo. Hovor plynul jako raka, smlch buracel sfni a Slru Jamesi Blakeovi, ktery sedel skoro a2: na konci stolu. jak se na jednoho z nejmlad~ich ryHru v N immru slu~elo a palrilo, tento obraz pripomlnal zaber z n ejakeho dobrodru2:neho historickeho filmu . Hlavnfm temalem rozhovoru by! samozi'ejme jeho dne~ni souboj se Si rem Maludem. Musel vyslechnoul mnoho poklon svemu ~erml rskemu umenl a v~ichni byli velmi zvedavf, kde se nautil l ak nezvyklemu zpusobu boje. I kdy2: v~ichni videli dne~ni souboj na vlastnf oti, prece jim stale pripadalo nepochopilelne. jak mu2:e rytif bez ~tftu zuslat nejen nezranen, ale dokonce zvitezit nad druhym, k tery ma ve ~tite dokonalou ochranu. Princ Gobrad sedel S8 svou rodinou a ne jvyssimi ~ Ie chtici u zv l a~lniho slo lu, 51
lak ~ Iechelne a kavalirsky k e svym pora2enym nepi'alelum chovale? " .. Kdo 10 neudeltt, lak doslane kopacky," vysvetloval Btake. .. KopaCky," opakoval Gobred, "T ot tr es l ;akysi Ivrdy, m yslim?" .. To jsi i'ekl Iy, Princi. " .. JistiUe jsem 10 i'akl, Sire Jamesi'" pHki'e odsekl Gobred . .. ChI SI ;sem lim riel , Prlncl, les uh od ll hi'ebik na hlaviCku - ~e jsi to sprttvne po chopil hned napoprve. Vi~ 'd osla t kopaCky' to je ~nejpflsnej~1 trest, kterym m ule byl rylii' Clvercoveho kru hu nebo Pikovy ryUi' POlre§!an." "Rytii'i Clvercoveho kruhu nebo Plkovi ryUfi? ' 0 IschIa rytii'skych i'adech je~te nikdal jsem nes l y~el. Jsou to statecnl ryHi'i?" .. Nsklei'f jsou staleCnl a nsklerl zbyteCnl, ale vet~ina z nich je doce!a normtl lnf. Napriklad Sir Dempsey, ryW' Ctvercoveho kr-uhu. Ten je specialista na obranu, col ie Casto mnohem tel~i nel utok." .. Mate tam je§te jln~ rytllsk~ lady toho Casu?" ptal se Gobred dal. "Mame jich bezpocel!" " Cole?" dlvll se Gobred. "My jsme dnes ul v~ichni rylfi"I," vysvet~ laval Blake . "V~ichni jsle rylm? Vy nemtlte nevolnlky a svobodniky? To je neuvei'itelne!" "Ale ano, mtlme n~jake svobodnfky, v armade, mystlm. Ale vet~lna ,ostatnich jsme ryl(i'i! Vi~, ad dob Richarda Lvi srdce se mnoho zmenllo. lIde spous tu slarych zvyku pi'estall uznaval. Pomlouva li rytfi'e a chleli rylirstvi zru~it , a kdy~ he zru~i!i, lak naiednou zjlstill, ~e 10 bez rytfrslvl nejde, a lak chleU byt zase ryurt v~lchni. No, a lak lecl mame rytfre rtldu TemplMu, ryll-
klery byl nad hlavnim ponekud vyvy~en a Ivofil s hlavnim hodovnim s l olem jakesi velke .. P: Kdyl chlel osl ovit neklereho z lech, klet( sedsli na druhem konci hodovnl sine , proste pozvedl svOj hlas. Pro lole podobny zvyk me li i neklefi iini, zaCali se brzy prekflkovat a sili byla neustaIe naplnena rykem a hlukem, a~ u~i pi'echaz ely. Vzhledem k tomu, le B lake sedel a~ na koncl stolu, tedy na mlsti§ ad Prince ve lmi vzdal enem, muse l ka~dy na GObredovs kane! pofadns zakfiCe l, aby upoulal jeho pozornos !. Samozrejme le dvorane, kdyl zjistili, le len, kdo chce promluvlt, je sam Prine, v~ichni zmlkll. Ov~em , pokud ul nebyli prili~ opili. Pak ani to nevnim ali. Kralce pate, co sl hodovnicl sed li, Gob red vstal, zdvlhl svuj pohar do vy~e a v sinl zavladlo ticho. V~ichni rytirt I damy povslali a obrttlill se Celem k vladai'i. "Af lije na~ Kral'" zvola l Gobr ed . ,At lije na~ mlloslivy vladce, Richard Angllckyl" Obrovsky sbor mu odpovede l: "Af lije!" a spoteCnost pflpfjela na zdravi Richarda Lvi srdca, sadm sel dvacel osm lat po ieho smrti! Pak pfipili na zdravi Gobreda a jeho leny, Prlncezny Brynlldy, jeho dcery Princazny Gulnaldy a vldy pohary letely do vy~e a sbor hodovnfku se pi'idaval. "Podfvej se, hledf na tebe! " upozorl'ioval Sir Richard sveho prUele. Prlnc Gobred znovu vsla l: "Pozdvihnsme CI~e!" vola!. "Na zdravl staleCneho ryure, ktery dnes pada l dukaz sve nesmfrne ~ I echetnosli a kavalfrstvf a mezl nejpi'ed· nej ~1 ~Iechtlce na~e se tak zai'adil. Na zdravi Sir a Jamese, rylii'e i'adu Temp ltti'u a nynl rylli'e z Nimmru!" Ani pripllek na zdravi Rlcharda Lvi srd ce nevyvolal takove nad~enf jako len, kle- . rybyl nyni pronesen na poCest Sira Jame · se. Blakeovy oCI p Ul ovaly celou hodovnl slnl al k mlstu, kde stala Gulnalda. Vide l, jak mu pfipfjf a le se diva smerem k ne mu. Svi§ lIo 10uCI a olejovych kahancu bylo v~ak tak miholave, le sa mu nepodai'ilo pochoplt, zda 10 byl po hied piny prale lstvi a vlidnosti nebo nevole. Kdyl se hluk ponekud uti~lI, povslal Blake a os lovll vladai'e . "Princi Gobrede, " zvolal pi'es ce l ou sili, Hpanove a damy Nlmmru, dovotte, abych I ja sf s vaml pri(ukl. Na zdravf Sira Maluda!" Na okamllk zavladlo hrobove ticho . V~ichnl ztuhll prekvapenfm a oCekavanlm, co bude dal. Pak ale cela spoleCnost povsla l a a pflplla na zdravl nepritomneho SIra Maluda. "Podivny jsl, pane ryHri, a podivna s l ov~ splyvajf ze rtu tvy-ch. Sire Jamesl," volal Gobred, "a le aC mlslo 'pripitek ' nka~ 'pi'i(ukneme si' a na sve pralel e vola~ 'stary brachu' nebo ' decka'; zda se m l, le Ii dobre rozumfme a radi bychom vedeli vice a Ive zemi a zpusobech, jak lamej~i rytirslvo l ije . Rekni mi, 10 Se v~ichnl vldy
~~J;~~ ~~~~~~~ld~I~~~~~~~6, ~~ii'~~~R~ti~~ ani nemohu vzpomenoul. "ZdM se ml. 2e 10 musi skuteCne vzne~eny svet by t," volal Gobre d, "nebo( pri . lak cetn~m rytrFstvu jlste mooho putek mazl sebou mate , nenl-1I2 pravda." "J6, casto se poperem," pi'iznava l Blake.
Kapitola XV .
Osamli1y hrob Temnota uvniti' stanu se Stimbolovi zdala uplne neprostupna. Voditkem k cfli mu byl jen talky dech spiclho mu~e, j eho~ sem pri~el zabit. Vrah se na chvlU zastavil. aby si uklidnll nervy. Pak se po ctyrec h zvolna blilU k IOlku. Pic1 po pidi - sltlle blil a b lil. Polom 59 jeho ruce dOlkly spiciho. Lehce, opal rn e, aby ji nevzbudi l, ohmataval SUmbol svou abet, aby zjislll jeji presnou polohu. Nul dr~el pi'lpraven v jedne
53
ruce a druhou hl edal rnisto, karn ' bodne. Z obavy, ~e by rnohl mu~e z rodu veleopO probudit, snad ani nedychal. Modlil se, aby P~n d~ungle spal hlubokym sp~nke m, aby u~ prvni r~na rovnou zas~h l a Tarzanovo srdce. Tec1 byl pfipraven! Tec1 nasel pfesne to mist 0, kam mus! bodnou t! Napfahl nO ~ a bod !! Obet se zachvela ve smrlelne krec i. Jako posedly boda! znovu a znovu. Jeho nO~ zaji~del do zkrvaveliych prikry-vek a zabodaval se do bezmocneho lela. Stimbol cilil, jak mu po ruka ch steka l epla krev. Nakonec se uklidni! a spokojen svym dilem se vyplf~il ze slanu. Hasl se lak , ~e nemohr ani jit. Byl zdesen hruznym cinem, klery sp~chal a jeho~ dusledek si leprve nyni zacinal uv edomovat. Zkrvaveny a vy cerpany hrOzou 59 ste~( dOl ahl do sejkova stanu, kde vysilenim pad!, ~ejk vySeI z ~enskeho oddeleni, p ohledl na zhro uce nou a tfesouci se postavu, jejf~ sl rh ane rysy by ly patrny i v miholavem svetle papfrove lucerny. nCo tu pohle davas, neveriCf?M divil se. "Ja 10 udelal, Ibn Jade ! ~ blekotal SUmbol nesouvisle. ,,Zavra.tdil jse m Tarzana z rodu veleop(W ,Ail AW zavyllbn Jad. "Tollogu ! Kde jsi? Hitro! Alejo! Pospeste vsichni seni! Slyseli jsl e, co fekl neverrcf?" Hirfa a Aleja pfibehly ihned. .. Slyse ly jsle, co pravil? " opakoval sejk. .. Rfka, .te zabU sejka d.tungle. Meho draheho prrtele Tarzana! Motlogu! Fahde! Pospeste' " Jeho hlas se zvedal stale vys a tec1 u1 fval ze vsech sil. Ze vsech slr an se sbihali Arabove. Slimbol, zk oprne ly hrOzou nad tim, co ucinil, byl ohlusen a zprvu Ib n Jadovu reakci vObec nechapal. Pak se beze slova opel zhroulil k zemi. .,Chopte se holM kfitel sejk na sve m u 1e. "Zabil meho slareho pfftele Tarzana. Naseho ve lkeho ochrance, jen.t nas mel bezpecne vyvesl z teto zeme, pine nebezpeti. T ec1 mis tu vsichni budou nenavidet. Vsichni Tarzan6vi pratele nas napadnou. All ah je mym svedke m, 1e jsem na l omlo hroznem skulku bez viny, a necht jeho hnev dopadne na hlavu toho, kdo jej zabil'" To u~ se kolem neho shroma~dili vsichni prislusnfci tabora a bez hlesu hledeli n a nevsedn( divadlo. Vsem bylo ja ~ne, .te a1 do vcerejska Ibn Jad · Tarzana ze srdce nen~vide l , a nechapali proto jeho narek a lamentovani, kdy~ se sveho nepfitele zbavil. "Odvec1te ho!" nafizoval Ibn Jad. "Rano se sejdeme a rozhodneme, co 5 nim udelame'" Mu~i uchopili slrachem polomrtveho Stimbola a odvlekli jej do Fahdova s tanu. Tam mu svazali ruce i noh y a nechali Fahda, aby h o hlidal. Kdy.t odesli, naklonil se
b eduin ke Stimbolovu uchu a septal mu: " Ty jsi opravdu zabi l sejka d.tungle ?" .. Ibn Jad mne k tomu donutil a tec1 celou vinu hazi na mne," septal Stim bo!. .. A zitra Ie necha zabit, aby mohl Tarzanovym pfalelum ficl, ~e jeho .smrl byla pomslena," dodal Fahd, "Zachran mne, Fahde ," prosil Stimbol, "zachran mne, a i~ Ii vyplatim dvacel mili6 nu franku - pfisah~m' V okam~iku, kdy se dostanu bezpecne kamkoliv mezi belochy, do nejbli~si evropske kolonie, Ii ty penfze d~m. Mysli na 10, Fahde - dvacel mili6nO Iranku'" ..Plemyslfm 0 10m, nevefici," odpovedel bedui n, "a myslim si, ~e I~es. Tol ik penez snad na svete ani neni. " .. Pfisaham Ii. 1e mam nejmene deset krat tolik. Jestli l.tu, lak mne pak mu~es zabrt. Zachran mne! Zachran mne'" "Ovacet mi li6nO franku'" mumlal si pro sebe Fahd. "Oejme tomu, ~e nel~es. Po-
~~~hr~~rl~f~~ ~~~~~i,-:,e~~ ~et~i to"kdua~i ~: mi 10 podafi a Iy na tech dvacel mi li 6nu fra nkO zapomenes, najdu si te, i kdybych mel obejlt cely svet, a pak te zabiju . Rozumis?" Ibn Jad zavola! dva z olrokO, ktefi 0 nicem nev~deli, a porucil jim, aby do~1i do Fahdova s tanu a pfcnesli Tarzanovo lelo do rohu Ic\bof ist~, kde pak vyhrabou jamu pro jeh o hrob. Svftfce si papfrovymi lucer nami vesli otroci do urceneh o stanu a zabalivse telo mrtveho mu~e do slareho burnusu, prenesli je pfes Mbor do odlehleho k ou l a, kde je polo~ili na zem a zacali
kopal melky hrob. A lak ien meM
i~ma
pod obrovitym baobabem mela byl poslednim ulocis tem l oho, kdo a~ dosud vladl cele d1ungli. Bez jakychk o liv okolku vhodili ol roci mrtve telo do pripravene jamy, zahrnuli je hlinou, na n r~ pak nametli lis ti , aby vObec nic nepripominalo neoznacenya opusteny hrob. Brzy rano svolal Ibn Jad slars f sveho kmene. Jen jeho bratr Tollog nepfisel. Nebyl ani ve svem stanu. Sejk nechal proh ledat cely Ic\bor, ale bez vysledku. Nikdo To ll oga nevidel, jen Fahd se domnival, 1e si sej kuv bratr m01na u1 casne rano vyjel k severu na lov. Ibn Jad vysvetlil stafesinum, ~e pokud se maji vyhnout pomste Tarzanovych pratel, mus! neprod len~ ucinit vse, aby od sebe odvratili jak ekoliv podezreni ze sporuviny za Tarzanovu smrt. To se da udalat jedine tak, ~e pfisne potrestaji jeho vraha. S tim, aby je pfesvedCil, nemal sejk ~~dne poti~e. Zabft kfestana pro na nebyl prob lem. Jedinym, kdo protestoval, byl Fah d. "Ma m za 10 , sejku , ~e jsou zde dva dOvody, ktere svedci pro to, abychom nevef icfhQ zatim nezabijeli," fekl. .p ri Atlahovi, neznam ~~dny duvod, ktery b y vefidmu branil zabft nevericiho psa'" volar jeden z prilomnych, .. Poslechn ete, co yam feknu," h~jil se
54
Fahd .• Myslim, ~e pak se mnou budele souhlasil." "Tak mluv, Fahde," pobidl jej Ibn Jad. "Tenlo nevi§i'lcf je ve sve zemi bohatym a mocnym mulem. Jestlile ho nechame pi'i ~ivote, mule me za neho ladat vysoke vYkupne. Kdyl ho zabljeme - nedoslaneme nic. Kdyl se Tarzanovi pratele nedovedi 0 jeho smrti drrv, nel se nam podai'i vyvaznout z tohoto kraje, a my jim nebudeme schopni dokazat, le je j zabil SUmbol. tak nam neuven a napadnou mis. Mrtvy SUmbol ul se jim nebude moct pi'l znat a ocls tit nas. Naopak, setkame-U se 5 Tarzanovyml prate II, budeme jim moct vydat Stimbola k potrestani, a tim ziskat jejich pi'atelstvl a vyulfl je k na~lm cHum ." "Tva slova jsou moudra," priznal Ibn Jad, "ale co kdy~ jim nevei'icf bude Ihat a za Tarzanovy vrahy. oznac! nas? Budou vei'it jemu nebo n~m?" J omu muleme lehko pi'edejll," ozval se stary mul, ktery ul prve promluvil, "vyi'izneme mu jazyk. a tak na nas ul nic nei'ekne." "Wellah, tys na to pi'l~el!" zvolal Ibn Jad. "Pro Allahovu moudrost, nedelejte to!" varoval ie Fahd .•elm lepe s nfm budeme zachazet, tim vet§i vykupne muleme ladat!" "Muleme cekat al do posledniho okam2lku:' lekl Ibn Jad. "a kdy~ uvidlme. ~e byehom ztratlli nejen jeho; ale i svou od menu, tak mu jazyk muleme vyi'lznout
Brzy ranD nasledujicfho dne kdosi zabu~iI na Ibn Jaduv stan, a kdyl ~ejk vyhledl, zjtstil. le tabor j e piny bojovnfku kmene Galla . TI pomohli se sbalenim stanu a pa k se arabska karavana, obklopena gallskymi bojovniky ze v~eeh stran, vydala k upall hor. Feijuan i ostatni gall~ti olroci, k lere Arabove 5 sebou pi'ivedll z vesnlce el- Guad, se ul vesele pi'ipojitl ke svemu kmeni a ulivali si nove nabyte svobody. Stimbo l, us tr a~eny, vyslleny a unaveny, se vlekl pod dohledem dvou mladych bedulnu upros ti'ed davu. V hlave se mu neustale zjevovaJ obraz mrlveho mule, jehol neoznaeeny hrob zuslal nyni daleko za nimi. Cesta se neustale vinula vy~ a vy~ a zdalo se, le nema konce. Pi'ed zastupem se zvolna z~ealy objevovat vrcholky hor obklicujlcrch Udolf hrobek. Teprve dal ~iho dne, kdyl se utaboi'ili na bi'ehu maleho potlicku v pi'edhorf, pi'i~el za Ibn Jadem naeelnlk Batando a ukazal na strme svahy hor pod obzorem . .. Tam, uprosli'ed," ukazal na dobi'e znatelnou prurvu v horskem masivu, "tam leli cesta, k tera vede do udolf. My te ted opustime a vratime se zpet do svych vesnie. Dal pujde~ se svymi lidml sam. My zltra ranD odchazime ." Kdy! se nasledujlciho jltra sluneenf kolou e vynoril nad obzor. Zjlslil Ibn Jad, le Gallove v nocl ode~li. Netu~iI, le hruza, kterou meli z obyvatel Zakazaneho udolf, z nehol se nikdy nlkdo nevratil, byla vet~f ne! touha po jakekoliv odmene. Ibn Jad vyulil cely den k tomu. aby vybudova! labor, v neml chlel zanechat ~e-
v~dycky . "
A tak byl toho rana dal~1 Stimboluv osud svei'en do rukou BOlich. Ibn Jad, nynf do casne zbaveny Tarzanovv hrozby. se zaeal opet zaoblral pi'edev~lm svymi plany na vstup do Zakazaneho udolf. Se sllnym ozbrojenym doprovodem sl ~el osobne vylada! rozhovor 5 naeelnlkem Batandem. Kdyl se billill k Batandove vesnlci, mu-
~~ er~~tiz a~o~ot~r~rnb~l\~~~a~~ ~~a~e~~ir~ nebo a~ Zjlsti, !e do her mohou bezpeene vstouplt v~iehni. Tabor meli chranlt starel a nekolik chlapcu . Po vydanf podrobnych pi'lkazu muli vedenl ~ejkem ode~1I a brzy tern, ktei'f zustali v tc~bore, zmlzell z oel.
~~I.i f~~~~~an~~YsIII~~eeud~~:~,k~~hz~~~j~~
tu~llI. 2e jakykoliv odpor nebo rozpor 5 Gaily by znamenal jejich zkazu. 2e nemajl na vybranou a ,mus! se podi'ldit ja kymkollv podmfnkam, klere jim Batando stanolll. Batando je prljal pomerne laskave, ale 5 majestalem vellkeho vladce, a ujlstll Ibn Jada, le nasledujlelho rana ho jeho lide zavedou ke vchodu do Zakazaneho udolf. Pi'ipomnel v~ak I svou podmlnku, le nejprve musf Ibn Jad propustit na svobodu v~echny olroky, k l ere ma . "Ale pak zustaneme bez nosieu a slu ~ebniclva, a 10 nas velml oslabfl" volal Ibn Jad. Batando jen pokreil rameny. "Prikal ledy, af s nami jdou alespoi'i do udolf. pri navratu je propustfml" ladal Sejk. "Ne, ladny mul z kmene Galla s varni do udolf nepujde," prohlasil Batando s konecnou pla ln osti.
Kapitola XVI.
Velky turnaj Krat: Bohun se v~eml svyml rytfi'i, palaty a slulebnjctvem vyjel ze sveho hradu nad mestem Udolf hrobu, aby se vydali napi'fe udolfm k louee u mesta Nlmmr, na nf~ se lohoto roku mel konat Veliky lurnaj. Cestovali ul dva dny. Praporce na kopleh jezdcu j pfkach pe~leh ozbrojencu vesele vlaly a bohate zdobene bruny nesly ryUi'e v blyskavych brn~nlch a plaStich. kde kllle na zadech oznamovaly v~em, le jejich nositele jsou na zpateeni ceste od Bolich hrobu, ze Svate zem'; . Jejlch prOblce, na rozdfl od rytfru z Nimmru, pokryvaly byef kuli a take barvy a tvar jejich ~titu se li~ily. Nebyl v~ak lechto dvou zanedbalelnych
55
rozdilu, mohli by byt klidne pokladani za rylire Prince Gabreda, Silne muly, skoro stejns nadherns vystrojene jako koni§ rytifu, nesty naklad pestrych stanu, potravin a vubec vseho , co mohli statecni rytii'i na sve pouli k Nlmmru a po dobu pobytu u jeho bran potrebovat. Zvla~ti§ potravin a vina byla hOjnost, proto2:e u2: sedm set let zakazovala tradice rytifum z Nlmmru a Udolf hrobek zasednout ke spolecnemu stalu. Velky turnaj byl tedy ve skulecnosti jen jakymsl pFimi§fim, v jeho2: prubi§hu vzajemny boj pokracoval podle jinych, vybrani§jsich pravidel ne2: stala valka. Byla to v podstati§ stale jen la sarna valka, ale po trI dny v roce pfevlecena do slavnoslni§jsiho kabalu Slim, 2:e Ii, kleFi pravi§ nebojovali, smeli beztrestni§ pi'ihli2:et a "fandit" svym slranam, Pfatelske souboje mezl protivniky byly zak,hany jako neodpovidajici va2:nosli chvile , Jen souboje na 2:ivol a na smrt smi§ly pfinest cenu vili§zi. Pravi§ tato cena pak stale prohlubovala propasl mezi obema tabory. Pfedslavovala toll2: pet panen, klere si vitez odvM:el do sveha mesta a ktere pak u2: nlkdy nlkdo z jejlch pribuz nych cl pralel nespalril. Vzajemne nepi'alelslvi nezmirnila ani vseobecne znama skutecnost, 2:e Iyto panny byly chavany v laboi'e viteze ve vsi pocestnosH a va2:nostl, je2: dceram ze slec I:ltlckych rodu prlnale2:ela, a 2:e pod osobnim dohledem Gobreda nebo Bohu~ na -' podle toho. ktera slrana zvilezlla byly zahy provdany za pfedni rytii'e te cl one strany, Nicmene znameni pohany po ra2:ky na nlch zuslavalo. Rovne2: lato tradlce byla vice ne2: sedm set let stara a vychazela zi'ejme v podstate z razumneha rozhadnutl nejakeho Gabreda cl Bohuna, 2:9 ;e Ii'eba do mesl pi'ivadet sve2:i a novou krev a zabranlt lak staIym uzaviranim si'lalku v uzkem akruhu vlaslni slechty. ktera tak mohla degenerovat. Navic se timlo i'esenim darUo udr2:et v obou mesleeh 1 nadale shodnou fee a zvyky. Mnohe ze s!astnych rnan2:elek v Nlmmru se narodlly v meSls Udolf hrobek a naopak. Bylo znamo, 2:e lakto provda't'1e divky se z od[ouceni Irapily vetsl nou jen velmi kratky cas . Pak jim mllujiei man2:ele jejieh rodiny pine vynahradili. Take rozhodovani 0 vyberu divek, urcenyeh pro nepi'ate[ske viteze, nebylo problematleke. Mnohe sl takovy asud dokonee pokladaly nejen za cest, ale take za mo2:nos! pravda! se za zajimaveho mu2:e. Casto se pfih lasllo lolik zajemkyfl, 2:e bylo obti2:ne vybrat prave jen lech potrebnyeh pet. , Peliee panen, klerou loho roku v Udolf hrobek vybrali, jela v beloslnem kocare, doprovazenem ceslnou stra2:i rytiru ve stribrne zbrojl. Oivky, klere byly vyvoleny, aby svou krasou reprezentovaly rodne mesla, byly nadherns odeny a vyzdabeny sperky ze zlala a drahyeh kamenu.
Na planl pi'ed Nimmrem se u2: nekolik dnu pUne praco\(alo . Planinu valcovali velikymi a le2:kymi di'evenyml valet, prastare kamenne Iribuny, z nieh2: divaei ;12: po staletl lurnajum pi'ihli2:eli, se zdobUy kvetinami a fabory, uprostred se vZlyciia sli'eeha nesouei baldaehyny, klere budou skytat sUn nejvyssimu panslvu, a koJblst~ se ohranicoval0 lisiei malyeh praporku, tre potajieieh se v zelene trave jako male ahnicky, Slavky dalniku pracovaJy nepretr2:ita od rana do zapadu slunee, zatimeo z hradu za nlmi se ozyvalo zvoneni kladiv a perliku kovai'u a zbrojii'u, pi'ipravujicieh nejkrasnejsi zbrane a opravujieieh nejlepsi zbroj pro tv, co meli vjel do srai'lku lurnaje, Take Blakeovi bylo pr islibeno, 2:e doslane mo2:nost zucastnit se boj e. Byl nedockavy stejne jako kdysl v kolejl, kdy2: na slupoval za univerzilni Iym k falbalovemu zapasu . V ramel lurna;e se mel zucaSlnlt dvau sermij'skyeh soule2:i. V prvni z nleh pet rytii'u z. Nimmru bude bojavat s peti sleehtiel z Udoli hrobek a ve druhe se ulka sam s jednim z prolivniku. Pakud 510 o boj s ostepem, dostal pi'fle2:itost a2: v Grand IInale, kde melo bojovat slo rytii'u z Nlmmru se stovkau stejne urazenyeh jezdcu z druheho konce udoli. Bylo 10 zavine no predevsim tim, 2:e I kdy2: z poca!ku sveho pobytu v Nimmru ho pova2:ovali za sermirskeho neslku a ledy prj vyu2:11i jeho jezdeekyeh schopnosti za vhodneho pro boj s ostepem, po jeho vilazstvi nad Maludem Prine Gobred svuj nazor v lomlo smeru zeela zmenll a ostep ustoupil do pozadi. Kral Bohun se se svym rytii'stvem a slu2:ebnietvem rozlo2:it k taboru v oi'echavem lesiku asi mill od Nimmru. Slary zvyk 10112: nedovaloval, aby se host prib li2:11 k mistu turnaje bli2: ne2: jednu mili drive .ne2: v prvni den souboju. Blake se na turnaj prlpravoval stejne jako v~iehni ostatni. Jeho krou2:kove brneni, cerne jako noc, zdabila leopardi ko2:eslna. Na hratu jeho kopi vial modrostribrny praporek. Kui'l mel cerny prehoz lemovany stribrnou a medrou a ani na mu2:ovyeh prsou, ani na vyzdaba kane neehybely rude kri2:aeke ki'i2:e, Kdy2: se takla oden objevll v den lurnaje mezl peslre vyslrojenyml pany a 'damami Gabredova dvara, vyhli2:el jako smutecni ptak. Jeho ceri'l pusobiJa lak vyrazne, 2:e okam2:ita upoutala pazarnost. Vzhledem k lomu , 2:e po svem souboji s Maludem se stal velml popularnlm, brzy ho obklopil husty dav prate!, jejleh2: nazer na Blakeovo obleceni se samozi'ejme znacne ruznil . Nekleri je pokladali za za jimave, jini za smUlne a depresivni. Neehybela samozi'ejme ani Guinalda,
~~azdpa~~~r~b~7~ ~~~,~~~uS~~~~en~~r:~~i: kde se bavila s jednou z panen, urcenyeh jako eena vitezum. Blake se pralel kolem
56
sebe ryehle zbavil a vykrocil k mfslu, kde sed~la Prineezna. Ta po ieho pi'fehodu jen lehee pokyvla na pozdrav, a ani~ by na n~ho promluvila, pokracovala v rozprave se svou prile lkyni. Jejl odmflave ehovanf bylo lak ocividne, :!e nemohlo jil 0 nedorozum~n(. Blake preslO nehodlal adeif!. ani:! by se mu dosta10 vysv~t1enr. By1 pi'esvedcen, fe Prineezna v nem nasla v~lsi zalfbeni, ne~ sl sarna ehee pi'ipustil, a lak niusf mft pro sve podivne ehovanf jakysi duvod. Neotocil sa ledy a neodesel, a ackoliv ho i nada1e Ignorova1a, zustal pi'ed ni lise sial a cekal, af si ho vsimne. Pak zjisIII, fe jejl neklld roste. Stejnl!! lak znervozn~la I druha divka. Jejieh rozhovor van a jeden z Guinaldinyeh strevicku zacal nerv6zn~ pokrepaval 0 zem . Do Ivarl jf zvolna sloupara cerven. Jeil pi'ilelkyne se vylekata, zacala si rozpacile pritahovat dpy krajkoveho pi'ehozu kryjielho jf ramena a hladila vysivky na fivulku. Vzapeli vslala a 5 poklonou pofadala Prineeznu, aby se mohla jfl rozloucll se svou malkou. Guinalda ii propustila, a kdyt pak zustala 5 Blakem sama, nemohoue ho uf dale Ignoroval, obratila se k nemu a vyrazila utocne: .Vadela jsem lo! Jsi nenapravllelny nevyehovanee! Co tu lak stoiis a zf ras· na mne, kdy~ jsem II dala iasne najevo, fe 5 tebou neehel rozpravel? Neehel, abys mne oble~oval! Jdl!" " Prolo~e - - " Blake se zarazil, "prolofe temllujl!" "Hrome!" vykrlk la Guinalda a vyskocila z kresla: "Co 51 to dovolujes?" "Pro lebe byeh 51 dovolil eokoli, ma prineezno," odpovedel Blake, .. prolofe te mllujl." Guinalda na neho pohledla zprfma,
a druhou hradbou, byla plna barev a ruehu. Jindy prazdny proslar se dnes zeela zaplnil pany, damami, pa:!aty, slou!icfmi, zbrojnosi, koni i nevolnfky tak, !e u! se lam snad ani nemohli vejlt. Dav se proto zvolna rozleval k vyehodu i zapadu a pomalu vyehazel i vychodnf branou na plan. Skora pul hodlny vsude vladl horecny zmalek, ale pak pokyny rozhodcieh a volani heroldu usmernil o dav do pruvodu , ktery se dustojne a zvolna ubfral po eeste k dl!!jisti lurnaje. Jako prvnf jeli rozhodci a heroldi, nasledovaly je slky trubacu, pak sam Prine Gobred. Za nfm jel zaslup rytii'u a sleehlieu , jejieh! pestre praporee vlaly vel rem, a za nimi pak damy, doprovazene svymi kavaliry. Pruvod uzaviraly siky zbrojnosu. Nektei'i byll vyzbrojenl luky a sipy, iini pikami ci valecnymi sekyrami obrovskyeh rozmeru. Nejmene slovka ryuru a zbrojnosu vsak zuslala doma . jako oehrana hradu pro pi'fpad nenadaleho napadenl Nimmru, nebo vehodu do Zakazaneho udolf slim, fe budou dalsfho dne vysti'idani . Damy z Nimmru 5 e oddelily ad pruvodu a zamii'lly k trlbunam. pel vybranyeh panen z Nimmru a pet z Udolf hrobek zauja10 sva mfsta na zvlastnf tribunee na konel kolbl~I~ . Pole prl~el tas pro prehlldku rym u. TI se shroma!dili v i'adaeh na obou konelch planiny. ~ Ieehllci z Nlmmru zau ja-
~iu~~ D~~W~~~~~: Ji!m,;~~t!,'~~~~~n~ytf. Gobred a Bohun 51 vyjell vstrre a se tka li se uprostred planiny, kde predepsanym a impozanlnfm zpusobem Bohun pred nesl starobylou, zvykem predepsanou vyzvu k bojl a predal Gobredovl rukavlel, je il! pr£vzetf znamenalo prljetf vyzvy k bojl, a ledy I zac atek Velkeho lurnaje. Po navratu Gobreda a Bohuna k jejlch slkum se rytiri obou laboru obralil1 a vyjeli z kolbis t~, kde zuslall ien tl, klei'f 58 meli zucast- . nit prvniho klani. Ostaln! predal! kone 5101bum a pi'ipojlll se k panslvu svyeh slran na trlbunaeh . TI , co meli naslouplt k soubojum, objell eelou planlnu, jednak aby se pi'eds tavl li divakum a pak aby si mohli prohlednoul panny, urcene v[tezum . Krome lechlo divek byla prlpravena I rada dalsieh een. venovanyeh ob~ma soupei'felml stranaml. ~Io 0 prekrasne vyslvky z rukou sleehllekyeh dam, nadherna brnl!!-
~~~~ v~:~:~o aUf~~b~~ }~f:~~e~~'~~~~Xk~~
"Uf jsem slysela, proc se a mne zaifmas!" A bez toho. fe by vyckala vysve llenf. probehla kolem neho a uUkala pryc . Blake se za nf rozbehl: "Co isem mel a lobe riel?" nalehal. "Nlkdy jsem nei'ekl nle, co byeh nemohl opakoval pi'ed eelym Nlmmrem. Ani svemu nejlepsfmu prrtell , Siru Rlchardovl, jsem 51 nedovolil riel, ~e I~ mllujl. Ladne jlne u~1 nel Ive 0 me lasee neslysely\. " "Ke mne se 10 doneslo zeera jinak," v.ykrikra rozzlobene Gulnalda, "a dal ut a 10m hovorill neche!." "Are --, . namill Blake. V 10m okam!iku se vsak ozval ad severni brany vedouci k ba lliu bi'eskny hlas Irubky. Byr to signal pro rylfre k nasednulf. Guinaldino pafe prlbehlo ke sve pani, aby se pripojila k 01el. Objevil se i Sir Richard a vzal Blakea za pa!1. "Paid, Jamesl. " volal, "muslme nasedat, abyehom byli pi"ipraveni c:ffve net ostatni rylfri," a odlahl Brakea ad Prlneezny drive, net se mu mohro doslat jakehokoliv vysvelleni. Severnf cast ballia, prosloru mezi prvnf
~~I~r6Rr'v~~~~C~'~~CI~7~~~~~~6hap~n6~6 i srdee kafdeho rytfi'e nebo ieho damy. I?rvnf je ll na pi'ehlidku hosle - rytfi'i z Udolf hrobek. Vedl je Bohun a byro jasne, fe kralovy ocl spocivaly predev~lm na damaeh na tribune, zatfmco daru si mnoho nevsfmal. Bohun byl mlady mu~, ktery dosedl na Irun po smrti sveho otee leprve nedavno. J ednalo se 0 aroganlnlho Iyrana a v Nimmru se dobi'e v~dE§lo, fe dlouha lela vedl mililanlni frakei, ktera chlela zpi'etrhal 5 Nimmrem poslednl zdvoi'ila
57
poula Cl vesl 5 nim neuprosnou valku. Jehe hrebee jakoby lantil na svyeh pi'ekrasnyeh nohaeh a praporee na jeho kopi pysne vlal y, kdy~ v tele svyeh rytii'u pre-
Jsou ura~kou pro usi ka~deho cestneho mu!e . Jak si mu!es dovolit pova!ovat dceru vladce Nimmru za prodejne zbo!i? Za neco, co ma byt vyva2:enfm cli Nimm ru? Odjed na svou slranu kolbiste drive, ne2: poslu sluhy, aby te odlud vymrskali !" .. Tak2:e to je tva odpoved?" i'val Bohun. "Pak slys, ~e tech pet panen si vezmu ja ko cenu za vitezstvf v lomlo Velkem lurnaii, ale Ivou dceru ziskam vilezs tvim " e valce proti lot;:>e!" S loulo hrozbou na rtech pobidl sveho hi'ebee a odcvalal ke sve dru2:ine. Bohunova nabidka a jeji odmiln uti se mezl civaky rozsfrily jako blesk. Rytfri Nimmru si jasne uvedomovali, 2:e tento posledni den turnaje musi rozhodnoul nejen 0 vilezstvi v lomto Velkem turnaji, ale i 0 osudu iejich zeme a Princezny Guinaldy. Pro vitezstvi se nyni odhodlali venoval
j~~~r~~~~~Za~:~~~ s,::~~:~e~£~~ :~i~S~~~
del Prine Gobred se svou pani Brynhildou a Prineaznou Guinaldou. V tom okam :!iku jeho zrak padl na mladitkou pr ineeznu. Bohun zastavil sveho ore a eivel Guinalde primo do tvai'e. Gobred vzteky zrudl. Bohunovo potinani hrube porusovalo dvorske zvyky a vedome provokovalo. Prine se napul zvedl ze sveho sedadla, ale v 10m okam :!iku se Bohun nahnuv se hluboko k sij i sveho hrebee vydal na dalsi ees tu a jeho rytii'i jej nasledovali. To.ho dne vilezili ve vetsine soub oju rytii'i z Udoli hrobek, klei'i ziskal i dve sle dvaeel se dm bodu prol i 510 ses ti bOdum sleehti eu z Nimmru. Dalsi den lurnaje mel byt , podle zvyku, Olevren opel jizdou soute:!ieich, ale k prekvape ni vsech na plal"l v jel opet 80hun a jsa nasledovan svYmi rytii'i opel projel kolem Princov y 1 6~e a opel pi'ed ni zuslal sIal a c ivel na Gui naldu. Toho dne u~ bojovali ryUr i z Nimmru lepe a zustali v zaveretnem hodnoceni ctle jen sectn bodu za proli vniky. Ni emene pri spoletne m hodnoceni prvnich dvou dnu lurnaje byl vysled ek pro Nimmr i nadale neradostny. Celkove sk6re bylo dve sle sedesal deve! proli ti'~m stum devadesali sedmi ve prospech Udoli hrobek. Ti'eti den zatal soubojem, v nem:! rytii'i ze severu dosahli zdanlive nepi'ekonatelne pi'evahy 510 dvaeeli osmi b odu a slechti ci z Nimmru si uvedomovali, ~e k pouhemu vyrovnani musi ziskal v nasledujicich bo jich nejmene dve ste tricel dva ze zbyvajicich Ii'i set ti'iceti tlyi' bodu. Znbvu, v rozporu se slarym zvykem, vedl Bohun rane sve rytii'e na proji~d'ce kolem Iribun a znovu se ura!live zas tavil pi'ed Gobredovou 1 6~i. Otima se zapichl do krasne Guinaldy a pak oslovil jejiho otce . ~Pri nci Gobreda z Nimmru," zaCal svym hrubym a aroganlnim hlasem , "jak vis, moji ryliri u! vitazi nad Ivymi pi'evahou mnoha bodu a vitezslvi je u! jasne nase . Tak Ii chci uCinil jeden navrhl" .. Mluv. Bohune! Velky turna j jesle zdaleka neskontil, ale pokud ma s nejaky navrh. kl ery Slo ji za uva:!enou. lak je; radi vys lechneme. a mu~e s si byl jist, :!e mu budeme venoval nale!ilou pozornos!." "Tve panny jsou steine dobre jako nasa, i'ekl Bohun, "ale d~j mi svou dceru, aby se slala kralovnou Udeli hrobek a ja Ii venuji vitezstvi v lurnajil " Gobred zbledl vzlaky. Chvili nebyl rozCilenim schopen slova, ale kdy! pak promluvil , mel hlas klidny, pomaly a sludeny jako oeel. "S ire Bohune," ;'ekl zvolna, ani! by sveho nepfitele oslovil jeho kralovsk ym tilulem, "t va slova mne ura!eji. A nejen mne .
na~~kvesgvch~ciu~~1 ~{l1e~~~~ 2:i;O~~Olivniko_ vych rylii'u mel toho dne program zahajovat. Sio 0 bo; se st itam a metem. A lak kdy2: zaznely fanfary, rozajel se soube2:ne s ji2:ni tribunou, zatimco soupei' ut inil 10le2: pode l severni Casti hlediste. Jeho pro tivnik sa zaslavil pi'ed Bohunovou 16!r a Blakeuv kul"l u2: pi'eslapo val pi'ed mlstem, kde sedel Prine Gobred sa svou rodinou . Blake vzdal Cest a zatimco jeho usia polib ila sp iCku meC e, jeh o oCi sa upi'ely na Princeznu. "Bij sa jako i'adny rytii' pro slavu a Cest Nimmru," vele l mu Gobred die stareho obyCeje . "At nas Pan Je2:Is Krislus 2:ehna Ivemu meCi, nas m ilovany Sire Jamesi!"
do"~~~~~:~io~~il~jm~r~!~ ~~I ~~v~tp~~: nest Blake jako prisahu die zvyklosti Ve lkeho lurnaje, ale divaci uslyseli cosi jineho: ~P i'jsaham , 2:e muj 2: ivol a muj meC uti ni vse, abych obhajil slavu a Cest Nimmru a me Princezny Guinaldy!" Tak znela jeho pi'isaha. Z vyrazu Gobredovy tvare slo poznat. 2:e mu laiD mala zmena nebyla nijak nemila a take upjaty vyraz na Guinaldine tvai'i rozta l. P omalu vstafa a odt rhnouc stu!ku ze sveho roucha, postoupila k hrazeni 162:e. "P i'ijmi Iota na dukaz pi'izne tve damy, pa ne ryHi'i!" i'ekta hlasile. "Af ti pr inese Cest a vftezslvi v boji!" Blake pritahl kone lesne k hrazeni 162:e a hluboce se uklonil. Gui nalda mu prip jala svou stuhu na rame. Jeho hlava se pribli2:ila k jejl, eitil omamujici vuni jejich vlasu a divtin teply dech mu ovanul Ivai'. "Miluji te," zaseplal lak lise, aby 10 slysela jen ona. "JSi nevychovanec. ~ zasap tala ona sl e jne lise, "Iuhle odmenu Ii davam jen ve jm~nu zachrany tech peti panen." Blake ji pohl~dl primo do oti; "Miluji te, Guinaldo, ~ i'ek l, .. a ty mne tak~ milujes!" Ne2: mohla cokoli v odpovedet , pobidl kone a odcvalal. TrubaCi opakoval i fan faru a on sa vracel zvolna zpet mez i rytii'e
M
58
aby sti'ezili tuto zami proti vpadu SaracenO, klei'i je kolem obklituji. Ones stejne jako jindy vyu~!vali sve slu2.by na barbicanu k lovu. Pomalu se pli2.ili vpFed za vyhlednutym kralikem a 0 mu2.ich v busi nemeli ani zdani. Ibn Jad videl, :!e velka brana je olevrena, a silna mn~, k lera mela byt spustena v jejim otvoru, vyta~ena vzhOru. Stary rytir a jeho strazni pali'ili k velmi pohodlnym a neukaznenym a kral Bohun, ktery by je mohl potrestal, byl daleko. Ibn Jad se svou tlupou se pli.!it k brc\ne slale bliz a bliz. Kde byl stary rytir a dalsi strc\zni? Ten prvni si pochutnaval na pozdni snidani. klerou pojidal ve velke vezi, a Ii ostat ni, vyu2.ivajice jeho neukaznenosIi, si davali dvacet. klimajice ve stinu stromu vnitfniho dvora pevnOstky. Ibn Jadovi zbyvalo do brany u~ jen nekolik metru, a p roto se rozhodl potkat na ostatni. Kdy2. se k nemu vsiehni pfipli2.iti, poky nul jim. aby spolu s n fm lite vbehli do nadvofr s musketami pfipravenymi k vYstrelu . Kdy1se prvni ze slra~cu vzpamatoval, byli u2. vsiehni uvnitf pevndsti. Stra:!ci vyzbrojeni sekerami a kopimi vyskoCiIi, aby bra-
Nimmru, kde ho u~ otekavaJi rozdychteny Edward, Sir Richard, Michal, rozhodtl, heroldi, dalsi trubati, zbrojnosi a mnoho dalsich, ka~dy dychtiv dat mu ne jakou dobrou radu nebe ale spen poprat slestL Blake odhodil svOj slit. Ones mu ho u ~ nikdo nevnucoval. Misto toho S8 vsichni s pochopenim a souhlasem u smivali. Co~pak nevideli, jak limlo zpusobem zvi. tezil nad Sirem Maludem a mnoha dalsimi? I oni ji~ verili jeho jezdeckemu umeni a sermirske zkusenosli. Trubky znovu vyvriskly. Blake se o locil a nasadil hrebci ost ruh y. Jako sipka letel primo do slredu kolbi,ste. Z opacne strany vyjel ke strelu rytfi' z Udoll hrobek. .. Sir James! Si r James'" rvaly davy n a ji:!nf strane, zatimco severni podporovaly hlasile sveho favorita. . .. Kdo je ten Cerny rylif?" ptali se mnozi na severn! tribune svych sousedu. .. V'!dyf nema stitl" vykrikl nekdo na severn! tribune .• Je 10 silenec! Sir Guy ho rozsekne prvni ranoul Sir Guy! Sir Guy!"
Kapitola XVII.
si~r~~~~i!ee~~~~~al~ej~~h ~f~:~~!"F~~:~:~~
"Saraceni! "
rytlfe a oba lovce. Take dole, v hradu krale Bohuna, u2. strc\zei bran a dalsi zbylf muzi z posadky zaslechli podivny hluk z barbieanu. Slyseti kfik obraneu a podivne traskave zvuky podobne hromu, klere nezna!i. Zvuky, klere oni ani jejich predkove nikdy nesly [.eli. Shroma~dili se pred hradniml brana· mi a jejich ryUi'i se radili, co podniknout. Vzhledem k lomu, :!e 510 0 statetne rytire. nabfzel0 se jan jedno fesen!. Jestli~e byli obranci barbieanu prepadeni, mus! jim jll okamzite na pomoe. Sprsvce hradlJ ryehle shroma~dil vsechny Ctyri ryUre, kten zde zustali, a vseehny zbrojnose, vysko tili na kane a odcvalali k barbicanu. U~ asi v polovine eesty se stfetli s Ibn Jadem a jeho bandou, klera po premo2.eni spatne ozbrojenych st ra2.cu barbicanu se u:! m ila dolu k hradu. Pri spatreni posit nafidil Ibn Jad svym mu~Om, aby se rychIe skryti v okoln !m krovi. Tak se slalo, 2.e ie spravee hradu s posilou minul, ani~ by je spatrH, a zradny sejk se svou bandou mohl nerusene pokraCovat v ces te k Bohunovu hradu. Mu:!i u o tevrenyeh hradnieh bran se u2. v pine pohotovosti pi'ipravovali die instrukef spravce pfijmout pod oehranu sve pratele, pokud budou nepritelem z barbieanu vyhnani nebo jim pronasledoyani. Podle planu meli hned za mu~i z Udolf hrobek spustit uzavirad mri~e a zastavit l ak saraeenske pronasledovatele. Sedm set padesat let tekali jejieh predkove na tento okam~ik, a ted' priselJ Zatimeo diskutovali 0 pi'istim boji, Ibn Jad je pozoroval z housti a teka\. Prohna ny beduin znal utel i zpusob pou~iti mri~i
V Udoll hrobek prave slavnostne otevlrali druhy deri Velkeho turnaje, kdy:! se na konci soutesky, vedouc{ do udolf nad m~stem Nimmr, objevila banda zpusllych ,;,u~O v otrhanych burnuseeh. Jejieh vyzbroj tvorily stare muskety a v tvc1rleh se jim zraCila krutost. tvtu:!i opatrn~ postupovati sotva znatelnou pesinou, misty splyvajle! s okolnlm busem, ale dole pod sebou videli dobre vyznaCenou cestu, k lers koncila u budov, vyhll~ejieich z dalky jako n~jaka pevnosL Za n! pak v i d~1i opevn~ni Bohunova hradu. To, co spati'il Ib n Jad primo pred sebou, byl barbican, s t re~ici pristup k hradu a m~stu, kters byly vzc\jemne propojeny stejne jako na jihu u hradu Prince Gobreda a mesta Nimmru. Na rozdil od Nimmru zde vsak ~adny utok SaracenO netekali. Ibn Jad a jeho bedulni se peClive skryvali a zvolna postupovali vpred k barbicanu, stre~enemu jen jednim starym ryUrem a nekolika zbrojnosL Cestou zahledli dva podivne odene ternochy, lovid primo pred branou pomoci luku a sipO divoke kraliky. Nedbali strc\.!ci pi'itomnost veti'elcO ani netusili. Do techto odlehlych mist u~ stovky let nikdo nezabloudil. Stalo se zvykem, ze si stra~ci kratili dlouhou chvili lovem divokych kralikO, ani~ by se museli jakkotiv vzdalit od sveho stanoviste t i se bat nejake kontroly svych nadrizenych. Byli to dc\vni potomci GallO, kteri kdysi ~ili na druhe strane techto h~r, ale led' u2. dc\vno vei'ili, ~e jsou Anglitany z vojsk kraIe Richarda Lvi srdce a jsou zde proto,
59
v branach, a lak led' pi'emyslel , jak se co nejrychleji doslal do nadvoi'i hradu di'ive, ne~ mu mi'i~e spadnou pi'ed nosem. · Nakonec na 10 pi'isel a lise se rozesmal . P i'iv olal k so be Ii'l m u~e a septem jim svuj zamer sdelil .. Opalrne a lise pozvedli A rabove s ve muskely a peCrive zamii'ili. " Ted'!~ zaseplal sej~ a Clyi'i muskely vychr lily ohen a olovo. Clyi'i zbrojnosi v b rans padll jako podtatf a banda Arabu vyrazila k uloku . V nekolika sekundach u~ slali na prvnim hradnim nadvoi'L Na koncl rozlehleho prosloru je Cekal vodni pi'ik op a pak dalsi hradby s dalsimi bra-nami. Padacf m OSI vsak byl spuslen a brany o levi'ene a bez slra~cu . Spravce hradu se svym doprovodem vjel do barblcanu bez potf~i. Tam vsak nasll v kalu~ich krve jen jeho mrlve obranceo Surove ubit o byro I malt:!l pa~e s tart:!lho rytii'e, klere jesle ani neuneslo zbran . Jeden z obrancu se jesle na chvill probra l k vedomi, aby mohl svt:!l .pi'atele varo val : "Saract:!lni pi'isli! Pi'ece jen prisll'" "A kde jsou?" nal~ ha l spravce hradu na zraneneho . "Vy jS l e se s nlml nestretli? PochodovaJi dolu k hradu!" "To je nesmysl! V~dy( jsme po Ie ceste jeli!" ,,~Ii dolu k hradu '" pi'esvedCoval ho z poslednich sil umirajici. "Kollk jlch je?" vyplavaJ se etal slech lic . "Neni jlc h mnoho. Zrejme je 10 jen pred~~g~ ~~I~~~~t~~. velkych vojsk '" v~povidal
z hradu ohlusujici rana a z podivne veci, klerou Saracen dr2:el v ruce, vyskoc iJ p la men . Jeden z iucistniku vyki'lki a mrtev padl k zemi, zaU m co druzi se rozp rch il. Byli 10 statecni mu~I, zvykli stal tvai'i v Ivai' mnoha nebezpecenstvim, na ne2: si privykll, ale 10, s cim se lu led' se lk ali , jim pi'ipominal0 pusoben r nadpi'irozenych si l. Co jineho m ohl znamenat piamen, ktery se slrasnym hlukem vyskakuje z hole a zab iji? Sir Bulland, spravce hradu, by! vsak rytii'em Bo~fho hrobu. Sna d I on m el chu ( ulecl stejne jako jeho prosti zbrojnosov9, ale dr~ e l o ho zde neco sllnejsfho ne~ sl rach ze smr li. Byla 10 jeho cest. Sir B ul land nemohl utect, zustai sede t na svt:!lm vysokt:!lm kont a vyzyval Saract:!lny k bojl
~:t:!l~~O~ejs~a~e~~~:~i;;d~~t;~:' ~b~o~~~jli:
klery rozhodne 0 to m, kdo bude panem
brany. Arabovt:!l vsak branu u~ mell a tit se 0 nl nijak nehodlaii. Navic tomu, co i'ika, vubec nerozumell. KoneCne pak na c tl jim u~ vu-
~:~mnje~a':~~\f' J~~a~v:~~~r~mh~d~;z~~=
la jasnt:!l . Za prve, ~e je 10 nevei'fci, a za druht:!l, ~e je v podstale bezbrannY. Jeho ostep a meC za zbrane vubec nepova~o vall, proto~e s teml na ne za branu nemohI. Je den z nich pomalu zvedi musketu a p i'es krou~k ovou zbroj pros li'elil Siru Bullandovi sta letnt:!l srdce. Ibn Jad mel nyni ve svych rukou hra d krale Bohuna a byl pi'esvedten, ~e objevll bajne meslo Nlmmr, 0 nem2: mu vypravel uCeny Sahar. Shroma~dil vsechny zaja l ~ 2:eny a par mu2:u , kte7i na hrade je~te zby II, a porutl1 je pi'isne sti'e2:ll . V prvni c hvill uva~ovai, ~e i e vsechny povra2:di, nakonec 10 byl1 jen neverici, aie pak z radosU, jak se m u lehce podai'i lo mesla a hradu zmocnit, rozhodi se je ne chal na~ivu - alespon prozatim. Banda na jeho pokyn prohledala hrad s cfiem objevll jeho poklady. Mohll byl spokojenl, proto 2:e Boh4novo bohatstvi byio nezmllrnt:!l. V okoli Udolf hrobu byly zlale doly i nale zlste drahych kamenu . Sedm sel pad,eSal le I ry~ovali olroci a nevolnici mesl Udoli hrobu a N immru v mfslnich potocich ziato a sbir ali drahokamy splavene z hor. Pro mislni obyvalele vsak meiy jlnou hodnotu ne2: pro lidi z naseho sv!!l18. ani pova~o vali lenlo kov i kameny jen za pi'ekrasny material pro vyrobu sperku a ozdobnych pi'edm !!llu, ktere si mezl sebou vym!!lnova II, davali jako dary Ci je schranovali jako pamatku na ty, od nich2: je doslall. N lkdy ie nezamykaU ani neukryvaii. Proc lake, kdy~ je v It:!lto zem! nlkdo nechtei krast. Kon!!l a ~e ny sl hlidall velmi pec li v!!l , a le zlato a drahokamy nebylo Ireba. A lak netrvalo dlouho a Ibn Jad m lll obrovsky yak napinsn poklady, 0 jakych se rlJU nikdy ani nezdalo. Na Bohunove hradu nasel vic, n e~ si troufal najil v celt:!l m
V 10m okam~ku zaslechli spravce hradu I jeho bojovnici rachol vysti'elu od bran mest a. "K Cerlu!" vyki'iki slary mu~ . "Mu seU se skry l v houslinach, kdy~ jsme je miiell, ~ vyki'iki rylii' po sp rav cove boku. "Jinak 10 byl nemohlo, prolo~e m y jsms ted zde a ani tam, anl~ bychom se setkall." "Hradni branu sti'e~i jen Clyi'l mu~i!" vydechl zniCene hradni spravce, "a ja jsem jim nai'fdil, aby dr~e li mi'i~e otevi'eny, do kud se nevraUma! Buh mne musl potrestal! Vydai jsem Posvatny hrob Saracenum . Zab mne, Sire Morley!" "Ne, toho neuC lnfm! Ted' je nam ti'eba · "ka~dt:!lho meCe, ka~deho kopi a ka~deho iuku . T ed' neni cas, abych sl brat ~ivot, ktery mu~u oblilova t nasemu Panu Kristu Je~ i si v Cestnt:!lm bojl za osvobozeni jeho Hr obu od neki'tencu!" "Pravdu dis, Sire Morley'" odpovlldlll vdeCne spravce hradu. "Zustan zde a spoiu se sestl mu~1 bran luto pevnos!! Ja se s ostalnimi vratim, abych bojoval o hrad!" Kdy~ se vsak urCeni mu~i vratili k hradu, mri2:e v branach u2: byiy spus l eny a zpoza nich se na nll skleblla lemna tvai' vousateho Saracena. Spravce hradu nai'idil ihn ed svym iu Cistnikum, aby jej zasti'elili. Ne 2: vsak s laciJi napnout lelivy luku, zazneia
60
k padlemu Sr Guyovi, zahuCelo to na "Iribunach jako v bourL RozhodCi a heroldi od stanu pora~ene ho se zbasile rozbehli do slredu kolbi§le k obema souperum a Sir Richard, ktery Blakeovo poCinani rovne~ stedoval sabavaml, vybehl slejnym smerem s podobnou skupinou Blakeovi na pomoc. Blake pri§el k padlemu ryuri , ktery le~el na zadech , marne se sna~e povstal. V okam~lku , kdy se divaci domnivali, ~e Cerny rytir zdvihne svuj meC , aby Sira Guye dobit, sklonll se Blake k padlemu protivnikovl, · pak k nemu poklekl a odhodiv svo;! zbrari na zem, sna~iI se ho pozvednout. Kdy~ se mu podarilo zvednout zran~neho na sve koleno, s trhl . mu pWbu a brneni, a kdy~ se rozhod C( a heroldi shroma~dili kolem,videll , ~e se sna~i zaslavil krev Iryskajici Guyovi z hrdla. "Rychle!" krlCel na ne: "Zavolejte lekare! Tepna neni zasa~ena, ale krvaceni se musl zastavtt!" NekoJik ryUi'u sesedlo z koni a stiluklo se kolem . Mezl nimi byl i Sir Ri c hard. Jeden z Guyovych h eroldu rovne~ poklekl a prevzal sveho pana z Blakeovych rukou. .. Pojd'," radII Ric hard, "a nech pana rytfre jeho praleIOm." . Blake vslal. Vldel udlvene vyrazy na IvaUch rytli'u kolem, a kdy~ se pripravoval k odGhodu, jeden z nlch promluvil. Byl 10 slar§( mu~ , jeden z Bohunovych radcu : .. Jsi vzacny a slateCny rytfr, pane, " i'ekl BlakeovL "Ma§ velkou odvahu, ~es porusll i'ad Velkeho lurnaje a staleti plaIne zvyky." Blake na " eho pohledl ukosem: "Ka §lu na va§e zakony a zvyky," bafl na neho. "T am, odkud prlchazfm, nenecha slu~ny Clovek vykrvacel ani psa. anl~ by se mu nepokusll n~iak pomoct. Nato~ pak ne chal bez pomocl tak peRneho a staleCneho ch lapce. jak o je ten his . Prav~ proto, ~e ~adl moji rukou. jsem podle na~lch zakonu povinen mu pomoct." . .. Ana," doplnil ho Sir Richar d, .. proto~e jinak by dostal treslne body.H Vflazstvf v lomlo prvnfm sti'etnulf pak jaksl pi'edznamenalo j ostatnf vysledky lurnaje toho dne a ~testf provazelo rylfre z Nimmru a~ skora do konce . T esne pi'ed zaverem Velkeho lurnaje bylo sk6re u~ jen Ctyi'i b ody za jejlch souperi. Celkovy stav byl u~ jen Ctyri sla padesal dva body prall Ctyi'em slum Ctyi'iceti osmi v nepro sp~c h Nimmru. Rozdil Clyi' bodu neznamenal ov~em v lomto stadiu turnaje tem~i' nic. prolo~e i~vere
bajnem meste Nimmru. Pak se ale slala podlvna vec. Maje vice bohalstvl, ne~ kdy videl, zacal chtil vic a vic. Mel vice, ne~ mohl potrebovat, ale ani 10 mu nestatilo. Ne, nebylo to nic divneho, proto~e Ibn Jad byl jen clovek. Tu noc slravil spolu se svou bandou v hradnfm palaci. Celou noc v§ak nespal a jen premy§lel 0 tom, ~e kdesi v dalce za hradem zahledl cosi, co vypadalo jako vetke mes 10. . Molna: plemy~lel ~eik Ibn Jad. • le v tomlo m es te je je§te vice pokladO, ne~ jsme na§1i na lomto hrade! Zilra se 10 muslm dozvedel!"
Ka pitola XVIII .
Cerny rytir Ova bujnf ori leleli plan!. Na Irlbuna.ch nikdo ani nehlesl. Kone se u~ malem slretll, kdy~ Sir Guy zjtstll, ~e jeho prollvnfk nema §lil. Co led? Na kolbl§te ho l ak poslali jeho vlaslnf lide a Siru Guyovt do toho nlc nebylo. Byla 10 vlaslne pro [1eho vy-hoda! I kdyby vjel ciz l ryUr do §rar"lku bez mete, §Io by 0 jeho chybu, a podle pravidel turnaje by je; Sir Guy mohl opra.v ner,-.e zabfl. Ale 1010 zji§teni vyvedlo rytii'e z Udolf hrobu z miry takov ou merou, ~e zcela zapomnel na svOj hlavnf ukol - srazl! prvnfm utokem soka z k ons. Take Si r Guy se stejns jako Sir Malud dr~el pi'isne starych zvyklosl f. pred slre tem se postavil v trmenech a rozmachl ruku s meCem ke slra§nemu uderu. BlakeOv kOr"l v§ak v rozhodne chvnt vra.zll do plecl Guyova oPe, tak;!:e ryHi'Ov met se svezl slranou a s hlasitym zazvonenlm sklouzl po nastavene Cepell Blakeova meCe k zemi. Guy rychle zvedl §tit, aby se kryl pred protivnikovou ranou . Tfm sl zakryl obUCe; a ztralll vYhled . Jeho kOr"l se zakymacel
~1~~I:;eIU~~%~O~~~ ~:cvez~~~a~~~:~ ~~il~ i'e z Udolf hrobu, pronikla mu dralsnou ko§llf u krku a proklala mu hrdlo. ~ vyki'lkem padl zkrvaveny Sir Gl,ly z Udolf' hrobO na hi'bet sveho kone a pi'ed zcela zllchlou . saverni tribunou se svezl k zeml. JI~ni tribuna jasala. Pravidla Velkeho turnaje stano vita, ~e rytrr, ktery spadl z kone, byl pokladan za usmrceneho . Proto nlkdo nedaval ra.nu z mllosli a ~adny rytii' se v lechlo soubo ;fch zbyleCne nezabijel. Vltaz t~dy obvykle odcvalal ke slanu pora~eneho, lam se oloCl1 a cvalem projel pres cele kolbi§ta k svemu vlastnimu stanu, kde Ceka1. a~ mu protivnlkOv her old pi'inese stanovenou cenu. A lak kdy~ se Blake na misto loho svezl ze sedla a s metem v ' ruce pristoupil
61
dlouho, dokud v~ichni jezdci jedn~ slrany nebyli vyhozeni ze sedel, a lak pora~eni. Zlomen~ dfevce mohly byl bojovnikum m~n~ny stejn~. jako nyni mohou sv~ pa lk y vymenovat hraci p6la. Krome tohoto mel souboj jen velmi maIo pevnych pravldel, tak~e cel~ slretnuti pripominalo spise bitvu ne~ sportovni zapoleni , jim~ loto tridenni setkani v pods tat~ m~lo by!. Blake ziskal v soubojich pro rytii'e Nlmmru cennych patnact bodu u~ v prvni den soule~e . Pak jesle s dalsimi clyrmi spolubojovniky zvitezil v soubojl mecem s p~ti rytirl z Mesta hrobu, a lak prldal dal~i plus na sk6re ji~anu . Mel se zucaslnit I posledni velkE§ bllvy. RozhodCi ocenovali jeho jezdecke umeni a pi'edpokladall, ~e vyrovna I jeho mens; zkusenost v bojl s drevcem. Dve st'e obrnenych ryUru se postavilo k posledni pi'ehlfdce pi'ed zahajenim stret· nuli. Dve sle specialne pro luto prile~ltost vybranych skvelych koni hrabalo nedockaVB kopyty na obou slranach louky. Rytii'l, a~ na nekolik vYjimek, byli stalni hos i, ve vBku kolem dvaceti let. tou~ici ziska I vavriny vitezstvi stejne jako ones jejlch vrslevnici, bojujici na fotbalov~m hi'lsti. Tu a tam se mezl nimi vyskytl I rru~ stredniho veku, zkuseny veteran mnoha bOju, jeho~ pritomnost v i'adach bojovniku posilovala srdce mladych a davala mo~nost rady I v prubehu boje. Mnozi z nich byll l ak slavni, ~e jejich ciny se staly i nametem pfsni mlnstrelu od nepameti putujicich mezl hrady v udoll. To, co stalo zde na sluncem zalit~ louce, to byl vykvet vseho ryUi'stva obou strano ValeCni oi'l nedocka VB i'ehtali a hrabali kopyly. Rytirl nadsedali v sedlech a vsech se u~ zmocnovalo napeti. Jezdcl Cekajici na Signal IrubaCe jen stB~i zadr~ova1i nepokojn~ kone . Blakea zai'adlll do stredni IInie rytii'u z Nlmmru. Jeho sllny vranik se jen chvel touhou vyrazlt a vykvet n lmmersk~ho rytii'stva kolem byl stejne ~adoslivy boje jako on sam. V prav~ ruce ,rimal le~ky kovany di'evec, j eho~ konec sa opiral do zvlas lniho pouzdra, prlpevneneho u prav~ho Ii'menu. V IBV~ ruce dr~el velky slit , klery ho dnes, tvai'i v tvai' m ohu tn ym kopim protlvniku, ani nenapadlo odhodit. ' Kdy~ pohledl na louku osvicenou slun cem, za ni~ stala slovka ryUi'u protivnika, kteri se za nekolik minul proll nemu vyrrti se svymi obrovltymi di'evci k boji a~ do upln~ho konce, zdal se mu I jeho veliky ~tit nedoslatecnym a nicolnYm. Nervozita, ktera se ho nyni zmocnovala, mu pi'ipominala okam~iky pi'ed hvizdem rozhodciho zapasu ragby behem jeho sludentskych let. Dny studii na univerzite se mu nyni mimOdek vracely v pameti jako cosi s tr asne vzdalen~ho a pohadkov~ho. Pak zaznel signal! Herold zvedl svuj meC vysoko k nebi a Blake spolu s oslatnimi dvema sty rytifi sklonil svuj drevec
k utoku. Herolduv mec klesl k zami! Za vsech clyr rohu kolbiste se ozvaly fanfary
62
"I kdy2: se IvClj drevec zlomil, preslo se Ii podai'llo ;ej ze sedla vyrazlli." Blake, vyzbroien novym di'eveem, se vr~tll zpet do Slredu kolbi~le, kde bOje pokracovaly. Na zemi se v~lel0 ii2: nekolik dal~ieh rytii'Cl a vitezove sl hledali nove soupei'e. Dav na Iribun~ch jim v tom pom~hal hlasilym ki'ikem a radami . Vraeejieiho se Slakea uvitaly mnohe vyki'iky jak z Irlbun ji2:anCl. lak I sevei'anCl. Tech pak zvlasle. "Cerny rytir!" volali sloupenci Udoll hrobCl . .,l ady! lady ie! Sire Wildrede! Tady je cerny rytir, ktery pi'emohl Sira Guye! 5102: ho, Sire Wlldrede!" Sir Wildred, vzdaleny asi slo melrCl, se o l ocll a pi'lpravil sl zbrane . "Vyzyv~m Ie k soubojl, pane cerny rylli'W' volal u2: z dalky o .. Pi'iiimam!" volal rn.J Blake v odpoved' a take se pi'ipravil k boj I. 51 r Wildred byl mohulny mu2: v sedle sil ne slavene ktlsny s rychloslf jelena a srd eem Iva, Byl 10 skutecne nejskvostnejsi pe,r, jaky se kdy mohl nejlep~lmu rytm Nlmmru poslavl!. Mo2:n~. 2:e pro k lid v Blakeove du~i bylo dobre. 2:e se mu zdalo, 2:e ma pi'ed sebou rylii'e, jako byl ka2:dy jlny . Nelusll. ~e pr~.~1 nemu slojl nejopevovanej~i rytir Udolf hrobCl. Je treba i'ict. 2:e vslehnl ryUri pripadafl Blakeovl slein! a stejne nebezpecnf a 2:e dosud nemohl poehoplt. jak Sa mu vlastne podai'ilo vyhodil loho prvniho ze sedla a sam zCl slat na konl. ,,~Iestf nekdy sedne I na hlupaka.~ ubezpacoval sam sabe od chvile. kdy mu Edward oznamil ;eho prvnf vftezslvf. Ted' u2: ale nebyl cas uva2:ova!. 5 di'evcern pi'elo2:enym pi'es krk vranika se roziel Siru Wlldredovi v ustrety. Rytfi' z Mesla hrobCl ulocll prfcne pi'es kolbiste tak , 2:e Blakeovl zki'I2:11 pohlad na Prlncovu 162:1. V 10m okam2:lku sa zdalo, jako by tam povstala ne2:na dlvel poslava . Nemohl za chylll jejl pohled, ale crill, 2:a Sa diva upi'e· ne jen na nej. "Za mou Prlnceznu." sept! si tI~e v okam2:lku, kdy2: sa Sir Wildrad objavil lesne prad nfm. Oi'avea zadunely 0 ~lily. Naraz byl ob· rovskY. Blake crtil , jak ho obrovska slla zveda za sadla. jak lelf vzduchem a pada k zemi. Nebyl ani omracen, ani pi'fIls zra· nen, a kdy2: se mu podai'ilo posad!l, na Ivai'i se mu objevil dokonea pobaveny usmev. Asi na delku di'evce od neho toU2: sedel na zemi i Sir Wildred . l en se vsak ·nesmal. "Proklate!" ki'icel. "Ty se mi vysmfva~, pane?" .. Kdy2 n~kdo vypada lak hloup~ jako Iy, lak se musim smal, ubezpecoval ho Bla· ke. "Uvldis, 2:e za chvili 10 pi'ijde k smiehu I lob~." Sir Wildred svraslil sve brvy . "Oh, k sakru!" zvolal opel. "Jestli Iy jsi nejlep· . ~rm rytii'em v Nimmru, lak ja jsem Sara· M
63
cen. Kdo vClbee isi? Tva i'ec neni reci lidi z lohoto udoll, a pi'ec Ii rozumfm." Blake vslat a pokrocil k nemu: "Slalo se Ii nBco? Pojd', pomohu Ii vslat." "Ty isi skulecne podivny, pane rylii'i, " . pokracoval Sir Wildred . •Dobi'e si pamatuji, jak jsl skotil Sira Guye a pak ses 0 nBj rylii'sky poslaral. "Nu a co na tom?" divil se Blake. "Ja pi'eee protl Yam nie nemam. Docela pBkne jsme se poprali, a led' je 10 za na(lli. Tak pro(; bychom lady mell sedel jako mumis a delal na sebe ~karede obllceje?" Sir Wildred pokyval hlavou: "To je ;aksi nad me ehapani," pi'iznal. V 10m okam2:iku u2: k nim pi'ibihala pa2:ata a nekolik slou2:icich, ale ani jeden z panCl nebyl nalollk zranen, aby nemohtl iiI sami bez pomoei. Kdy2: u2: se rozehazeIi. aby se pi'ipojill ke svym stranam, obratll se Blake s usmevem na Wildreda: "Tak na shledanou, slary brachu," volal vesele, "doufam. 2:e se zase brzy ve zdravf sejdeme ." Sir Wildred, stale jen udivene kroute h lavou, za pomoci dvou slou2:lefch kulha l ke svemu stanu . Teprve ve svem slanu se Blake dozved €. l. 2:e yYsledek Vefkeho turnaje stale jeste neni rozhodnul, a Irvalo je~te dal~i pClI hodiny. ne2: byl poslednf z nimmerskyeh ryUi'Cl sra~en z kone a n~ kolblsti zClslall jen dva vfteznf ~Iechtlei z Udolf hrobek. To vsak neslacifo pi'evyslt zisk cty7 bodCl, klery rytii'i z Nimmru ziskali na zacalku postednfho souboje, a tak po dlouhem pocftanf a posuzovanf heroldl nakonac za zvukCl trub .vyhlasill, 2:e ve Velk~m lurnaji zvftezili lesne, naskokem jan dvou bodCl, ryUi'i z Nimmru. Za poetlvafnyeh vyki'lkCl ji2:nf trlbuny se vitezni rylli'i se7adill, aby slavnostne prevzali eeny, je2: ziskali , a aby pi'edjeli do sti'edu kolblste. kde jim mela byl pi'eda,n a i cena hlavni. Nebyl jlch u~ piny pocet. Nektei'i byll v soubojfeh zabill nebo zraneni, ale zlraly na obou slranaeh byly znacne mensl, ne2: se Blake zprvu obaval. Pet · rn.J2:Cl .b ylo zabilo, asl dvaeet te2:ee zraneno a zlraty na obou stranach byll pi'lbll2:nB stejne. Kdy2: se rylii'i z Nimmru rozjell plan! do' ICl, aby pi'evzali hlavnf cenu . pet panen z Mesta hrobCl - shroma2:dil Bohun vsechny sve rytfi'e, jako by se pi'ipravovali k od· jezdu do svehq labora . Ve slejnou dobu ;eden z rytfi'Cl Udolf hrobek, ktery si pres sve brneni n~vlekl leo pardi ko2:e~inu nosenou rytii'i z Nimmru, se prodfral k 162:i Prince Gobreda. Bohun lise cekal. Rytii'i z Nimmru byli na vzdalenem koncl pole a oslavovali sve vftezstvi, pi'ipravujiee slavnoslni ritual pi'edepsany pravidly Velkeho turnaje k pi'evzeti peli pan en. Tesne za Bohune m sedeli na hi'beteeh svyeh konf dva z jeho mladych rytii'Cl, z nich2: jeden dr2:el za uzdu kone bez jezdce. Pak Bohun zvedl M
_
ruku a nasledovan svymi rytfi'i vyrazil pres kolbl~te . Vyjeli do sli'edu louky lak, ~e zatarasili prostor mezi 16~i Prince Gobreda a rylii'i z Nimmru . Tam se zaslavili. Ova mladi rytiTl z Bohunova doprovodu spolu se svym druhem, ktery vedl kone bez jezdce, vyrazili primo k 16~i Prince Gobreda. Kdy~ se dostali tesne pi'ed ni, len, klery se vpli~iI v prevleku do 1 6~e, popadl do naruCe Gulnaldu, skoCl! 5 nf na prazdneho kone a v~ ichni se tryskem rozjeli
At po ehvili zaslechl novy zvuk. Do stanu opel nekdo kradmo vstoupi!. Byl to Slimbol, ale Tollog se domnival, ~a se vraci ten, klery ho zajal. A lak zemi'el To llog, bralr sejka Ibn Jada, ukladnou smrti, klerou pi'ipravoval pro Tarzana z rodu veleopu. Stal se obelf sve vlastni podlostl a Iti. Mu2: z rodu veleopu tusl!, jak beduin zemi'e, a zatfmco se prosmykal vetvemi lesnieh velikanu dal za svym cfiam, hral mu na rtech smutny usmev . Tarzan rychle postupoval k jlhovychodu. Jaho cl lem nabyli loti~ beduini , ala hodlal najft Blakaa. Kdy2: ted' ZjISlil, te belocham v beduin ske'm taboi'e je Slimbol, vracel se zpel do mist, klera Blakeovl no siC I oznaCiIi za proslor, v nemt byl jejlch pan naposledy spati'en, a doufal, te tam se mu podari nalezl nejakou SIOpu, ktara by mu pomohla mladeho pi'llale nalezt a zachranll. Pan dtungle se pohyboval rye hie a jeho bystry Cleh I zrak mu pomahaly odkryt I ty nejjemnajsi stopy a zpravy v dtungll, pokud jake existovaly. I tak mu ale Irvalo nekolfk dnu, net na~el misto, kde blask labll Blakeova sluhu. Tam nasel i skoro naznatelnou stopu vedoucl k severu . Mut z rodu veleopu potrasl pochybovaCne hlavou . Smar, kterym se Blake vydal, vedl do pustyeh lesu, za nlmi~ se rozkladaly vesnice kmene Galla. Bylo mu jasne, te pokud Blake nezemi'e hlady, mute se lehko sial cllem slpu bojovnfku tohoto kmene. Po dva dny sledoval Tarzan slopu, kte rou by ~adny jiny Clovek n Ikdy nemohl najll. Odpoledne druheho dne prisel k velkemu kamennemu krltl, poslavenemu primo uprostred prastare cesly. Tarzan pozorov~ 1 ki'ft z nedalekeho krovi. Poliyboval se tl~e a obralna jako ~elma na lovu a jeho pozornostl neunlklo vubec nie. Neustale by l v plnem sti'ehu pfipraven k bojl, T ak se stalo, te nevbehl do naruCe dvou valeCniku sli'e2:fefch ceslu k Nlmmru, ale jeho bystry sluch zasleehl jejieh hover drive, ne2: je spatrlly jeho oCi. Jako leo· pard Sheela nebo lev Numa utoCfei na vyhlednutou korisl se Pan d~ungle plf~11 krovinami lak dlouho, at se pi'ibl1~iI obema stratcum na dosah, Prekvapllo ho, te se dom!ouvajf praslarou angliClinou, ktera, i kdyt jl rozumel, znela jako nejaky jazsk elzincu . Podivoval se jejlch slarodavnemu ustroji, starodavnym zbranlm a poznal, i.e tajemstvf Blakeova zmizenl a jeho dal~lho osudu letf prave zde. Po n~akou dobu oba stratne jen ti~e pozorovaL OClma bez jedineho mrknuti sti'e2:l1 ka2:dy jejlch pohyb . Vldel, te katdy z nich ie vyzbrojen silnou plkou a meCem. M luvlli eelkem srozumltelnou angliCtinou, a lak by mu mohli poskylnout eenne Informaee 0 Blakeovi. Ale pi'ijmou ho pratelsky, /lebo se ho pokusf zabil? Uvedomil 51, te na t uhle olazku asi nikdo neodpovl. Alespon ne d.o Ie doby, pokud bude nehnUle letet v ki'ovf,
~Ires~a~~~~e~v~~k~~u~eun~' g~~;~~frge~?~gli ani vytc~hnoul mec. Aytii'i z Udolf hrobu se spolu 5 Bohunem Ihned otoCIli a Iryskem se puslili ke svemu laboru v dubovem lesiku. Na plani okamtlle propukl zmatek : Tru· baC v Gobredove 16~i Iroubi1 na poplach. Princ vybehl z 16te k mfslu, kde mel jeho podkoni pi'lpraven kona, rylli'i z Nlmmru, nevadouce, co S8 daje, se nekolik minul molali po kolbl~1i bez ladu a skladu . Pak pi'ed ne pribehl Gobred. "Bohun ukradl Prlnceznu Guinaldu'" volal rozCllena. "Aylfi'l Nlmmru _ ." ale net mohl dokonCl1 svou valu, nebo vydat rozkazy, odlrhl se od davu Cerny rylli' a '!Yra· . zil tryskem za prchajiclmi rytm z Udoll hrobu .
Kapitola XIX .
lord Tarzan Kruty a vysmasny usmav 58 usadll na T ollogovych rtech, kdyt se mu podarilo lak lehce se zbavil Aleji, ktera chlala varoval nevarfclho pi'ed jeho uklady, Oako· val Allahovl. te mu dal mo~nost ji zaehytlt drive, net mohla prekazit jeho Cerne
~~~~Ko~en;l~i~:~a~~~~t~k~s~~e~~ I:~~ Isli, se z lemnyeh stinu vynoi'lia svalnala pate, jejl oeelove prsly se sevrely kolem T ollogova hrdla, a anlt by mu dovolily vydal Ii'ebas jen jediny hlasek, stahly jej do slinu za slanem . Tollog byl vleCen do temneho vnltrku stanu. klery kdysi byval pi'ibytkem Zeydovym a ted' sloutil jako vezenf pro navai'relho. Snatil se vzpouzel, pokou~el se vyki'iknoul a pomoe, al ~ v rukou neznameho obra by! bezbranny a bezmocny jako kus hadru. Uvnltr slanu u jeho ucha zaseptal lichy neuprosny hlas: "Jen se pokus vyki'iknout, Tollogu, a zabiji Ie." Pak se sevi'eni jeho hrdla uvolnilo, ale Tollog se nepokusll vydat ani slen. Poznal hlas neznarneho a veda I, te nikdy nelze. Letel tlse, kdy2: ho uloCnik svazoval, kdy~ mu dava l do usl roubi k, a pak pi'ikryl starym burnusem. Najednou se vsuda rozhostllo tieho.
64
zpusobovat jen mno~stvi i'e!fzku nara~ejf cich 0 sebe a cinkol vznikajici narazy kovu na kov. K ratce pOle se doCkal noveho pi'ekvapfilnf. V ohybu cesly se objevil beloch obleceny v krou~kove zbroji s meCem a ~titem v ruce, za nim~ be2el asi tu cel koplnfku . .. ~ekni jim, at se zastavil" narizoval Tarzan, pi'ikladaje hrot m eCe do prohlubne mu~ovYch zad. "f!iekni jim, ~e sl s nlml chci nejprve promluvit z dalky!~ " Stujte, prosim vas!" volal chla pfk na sve pi'alele, klei'r se skutecne na jeho vyzvu zas ta vili a pi'ekvapene hledeli na scenku pi'ed sebou . ..Tot pi'itei Sira Jamese, ale pokud ho nevys lechnete, hrozf ml smrt(. pohovorte s nfm, 6 muj pane rytiri, abych se mohl do~ft zprav 0 vysledku Velkeho turnaje." Rylii' se zaslavll nekolik kroku cd T arza na a prohli~el si ho od hlavy k pat!!!. . ..Tys skute Cne prftelem Sira Jamese?" podlvovaf se. Ta rzan pi'ikYvI: "Ano, hledam jej u~ i'adu dnl: "A ne~testf, jake se II pi'ihodllo. ~es ~a l svuj ztraiil?" Mu~ z rodu veleopu se rozesmal: nNe, lakhle· proste chodfm pO cele d2ungli." "A j se~-II ty ze stejnitl zeme, z nf2 I Sir James pochazf? " .. Jsem AngliCanl" odpov!!!dei hrde Pan d2ungle. "AngliCanl Bud ti'ikral yUan v Nlmmru, pane! Jsem Sir Bertram, dobry pfftel Sira Jamese ." "Mne i'ikajf Tarzan, odpovedel mu~ z rodu veleopu rovne~ zdvorUou poklonou. "A tvuj titul ~Iechlicky?" zvfdal dill Sir Bertram . T arzan pi'ekvapen nezvyklyml zpusoby, chovanfm j vzhfedem novych pr~lel se na chvrtl zarazll, ale pak sl uvedomll. ~e af je chovanf nezn~mitlho jakkollv podlvnitl, svedCr 0 opravdovem zajmu a pr~telstvr a nelze v nem nalezt ani slfn 1511 tl ukladu. By lo mu jasnitl, 2e odpovedet musf zpusobern, kterym to neznamy vy~aduje, Proto se rozhodl nct mu pravdu: "Jsem hrabe," rekl klldne. ..Och, ~Iechlic prrse~ny," zvolal nad~ene Sir Bertram. .. Princ Gobred bude velml pote~en Ie uvita l, Lorde Tarzane. Nasleduj mne a ja se postaram, aby se II doslalo oblek u odpovfdajfcfho tvitlrru stavu." Na vnei~im barblcanu pak zavedl Tarzana do komnat urCenych pro rytii'e velfciho hradnf posadce a n echal jej tam do Ie doby, ne~ se vrali sluha, jeho2. poslal do hradu, aby pi'inesl v~e, co bylo k dustojnitlmu
neseznamf se s nlmi. Schoulil se do klubicka jako Numa chyslajici se ke skoku. ~ba cerno~i byli zabrani do sveho Ii cheho rozhovoru a na mo~ne nebezpecl ani nepomyslili. Tarzan se pojednou a bez jakehokoliv varovani vymr~til a plnou vahou skocll na zada nejbli~~{ho stra~ce lak, ~e jej srazil k zami. Drive ne~ mu jeho druh pi'ispechal na pomoc, odtahl -Pan d~ungle svou korist do hou~lin . Oruhy stra~ny ledy necekal a vyrazil k tunelu vedouc(mu do Zakazaneho udolL Mu~ v Tarzanove oQjeti bojoval ze v~ech sil. Mu~ z rodu veleopu jej v~ak dr~el jako male decko a nepouMel. "Le~ klidne," uklidlioval zajatce, "nechci II ubI1211." "K cerlu s lebou," vyra~el cernoch, .. co za podivne s tvoi'eni jsi?" "Jsem nekdo, kdo Ii nechce ublf~it, pokud mu j'ekne~ pravdu," vysvetloval klidne P~n d2ungle. "A co chce~ zvedat?" vyzvfdal Cerny. "Pi'ed nakolika Iydny zde pro~el -blly mu~. Kde je?" "To mluvi~ 0 Siru Jamesovl?" ptal se vojak . "Sir James?" dlvll se Tarzan, ale pak sl vzpomnel, ~e ki'esln{ jmeno Blakea bylo sku tecn('3 James. "Ano, jeho jmeno bylo James," pi'lsvedcil ...James Blake . ~ "JISI!!! je 10 len mu~," prlkyvl vojak . "Vid~1 jsl ho? Kde je led?" "Chranf cest na~eho Pana Je~i~e Krista a rytffu z Nimmru na Velkem turnajl , ktery se kona na plani u mesta, a pokud jsl mu pi'i~e l ublf~lti snad. pak se sti'etne~ s mnoha stateCnyml rylfrl z Nlmmru, k te i'l druha sveho do poslednfho dechu chranit bu dou." .. Jsem jeho pi'f tel," ujl~(oval Tarzan vojaka. "A proC ledy vyskoCii jsl na' nas ze zalohy, kdy~ jsi jeho prftelem a ledy i na~fm?" do~adoval se rru~ vysvetlenf. "Nevada I jsem, jak jSle ho pri jall, a nelu ~1I jsem ani, jak pi'ijmete mne," vysve llo val mu~ z rodu veleopu. "Ka~dy pi'ltel Sir a Jamese b ude v Nlmmru pi'ljat jako pi'ltel." ujistil ho Cernoch . Tarzan sebral mu~uv meC, dovolil mu vstal a sebra l pfku, klerou pri prepadenf zlratll. .. Jdl prede mnou a zaved mne k va~e mu velitell," po~adoval t6nem, ktery nepi'lpou~lel ~adnych vymluv. "A pamatu j sl, ~e jakykoliv pokus 0 lecku znamena tvou smrt." "Nemohu nechat cestu bez dozoru. Saraceni jsou v~ude kolem a mohli by n as pi'epadnout," prosil vojak. "Muj druh, ktery be~el pro poslly, se brzy vratf a ja je poprosim, by Ie k panovi na~emu zavedII." "Tak dobra," souhlasil Pan d~ungle . Netrvalo dlouho a sly~el dusot mnoha kroCeju, podivne zvonen{. klere mohlo il
W
~"oeb~:~a ~~~61i'~ti.n2~ti~~0 d~~~~ ~~In~: ceste, vypravel Sir Bertram Tarzanov i v~e, co se Blakeovi pi'ihodilo od jeho pi'ichodu do Nimmru a2 po dne~ni den, Vypravel mu I hi s torii teto ..,0ezname brllske kolonie,
65
o ni~ sa od dOb Rieharda Lvi srde8 U~dny z jaho dedieu na britsk~m trune nedovedel. Kdy~ se slou~iei vratil s ~atstvem, zjistil, ~e je pro mu~e z rodu veleopu jak ~it~ na m iru. Sir Bertram byl lake velmi urostl y mu~ , a tak v jeho odevtl byl nyni Pan d~ungle k ·nerozeznanf od oslatnieh mistnieh rytifu a panu a pfipraven vsloupil do zdej~f vybran~ spoleCnosli. Ihned pot~ nasedli na jl~ pi'lpraven~ kone a vydall se dOlu k mestu Ni mmr. Na brane jej Sir Bartram ohlasll jako Slra hrabeta Tarzana, a pak u~ rye hIe pokracoval smerem k louee, kde se odahraval Valky turnaj . Tam se meli setkat s Prlneam Gobradem a jeho dvoram. A lak v okam~lku , kdy drzy Bohun unesl Prlneeznu Guinaldu a Blake se vydal jej pronasladovat, sjf~del Tarzan v krojl a zbrojl nlmmerskyeh rylffu zvolna dolu v jeho stopaeh. Dlouho pi'edlfm, ne~ se jim p oda fllo do jet k e kolbi ~t i, pozoroval Si r Bertram, ~e tam neeo neni v pOi'adku . Pro husta obla-
~~t~:t~~~ ~~a~~:.bbla~~~~~~nk~~r~;I~~: hy Cl vyrazil vpred . Tarzan nasledoval jeho pi'ikladu. Tak dorazlU na louku prave uprosli'ed nepi'edslavlleln~ho zmalku . 2eny nasedaly do vozu, aby pod oehranou stra~f odejely zpel do Nlmmru, zbrojno ~ 1 se formulovali do rot a praporu, ale v~ud e vladl zmalek, prolo~e skuplna za skupinou, lak jak se je podai'ilo zformovat, okam~lte padlly k severu po stopaeh unoscu .
pi'~tl~I:~,R~t~o ~~c~~:~?lednoho ze svych "Bohun unasl Prlneaznu Gulnaldu," znela pi'ekvapiva odpovi§d. "Proboha!" vyki'lkl Bartram, olaCeje se na sveho pruvodce: .. Pojede~ se mnou osvobodit na~i Princeznu, Lorde Tarzana?"
je~ ~~~~Iv~gn~a ~e~~Z~y;I~~ ~agf~~~~~~ bok po boku smeram, j l m~ se pred niml Blak~ dostaval stale blf~ a blf~ k shluku ry!fru Udoll hrobu. v jejlch~ slredu prchal Bohun s uloupenou Gulnaldou. Oblaka praehu j y)rena kopyty konf, byla lak hustct ~e nepi'alel~tI rytfl'1 ani nepostfehll, ~ a prvnl z pronasledovalelu je jim u~ v patach. AmeriCan nemel ~Ht ani kopl, ale jeho mec se blyskal va slune! a po boku S8 mu houpala v pouzdi'e verna pistole, pi§taCtyi'ieftka. Od sv~ho pFichodu do Nimmru se v~dy ozbrojoval jen jejieh zbrani§mi. SIO o zbrani§ jine doby, jineho svi§ta, sna~il se je v~ak respeklovat. Svou pi§tactyfieftku sl uschovaval spf~e jen jako ta lisman pro ~ti§stl, ale hluboko v srdci prece jen tu~U, ~e zase jednou pfijde den, kdy mu poskytne eenne slu~by. Daleko lep~I, ne~ 0 ja kych by se ti§mto proslym rylfrum adamam mohlo jen zdat. Umanul si, ~e sti'el-
nou zbran nikdy nepou~ije , s vyjimkou smrtelneho nebezpeCi v bltve, a to jen jako posledni prostfedek v pi'ipadi§, ~e nepi'itel por u~f v~eehna pravidla eti a Cestn~ho boje. Ted v~ak by! rad, ~e svou spolehllYOU zbran u sebe, proto~e pravi§ ona mu mohla pomoct osvobodit ~enu, kterou mi· loval. Zv.olna se blf~il k poslednfm i'adam ryUi'u z Udolf hrobu. Jejich koni§, vycviceni k dlouhemu behu a vysok~ ryehlosti, je spolehlivi§ una~eli do bran Nimmru. Oblaka praehu se zdvihala pod podkovami. Ve skoro napronlknulelne sti§ne praehu se Bla~e zvolna dostaval jejich i'adami stale vpred. Jeho vranfk, silnei~1 n9~ v~echny skvi§le koni§ kolem, bi§~el jako s vetrem 0 zavod a nejevil ~adn~ znamky unavy. U~ davno n ebyl Cerny, ale zaveje praehu usazene na jeho srstl ji zbarvily do ~eda. Ani Blake u~ nebyl Cernym ryHi'em, ale ~edym pflzrakem, klary v oblaelch prachu spi§1 neodvratne za svym cilem. Jeho brnenf, prrlba , zbrane - pokryvka i srsl jeho kone - to v~e bylo pokrylo ~e· dym prachem. Blake pohledl na ryW'e cvalajfcfho pi'ed nfm a spati'II, ~ e je take ~edivy. Rychly pohled do stran iej pi'esvedCiI, ~e ostatnl vyhli!ejl stejne. Ani Blak e se ted ad nieh nell~iI. Rozhodl se , ~e teto vYhody jaksepatri vyu~iie, a vyrazll dal k l:elu kolony. Uvedomoval si pi'itom, ~e l:fm dale dopfedu se doslava, tim meni§ prachu se kolem neho vm, a tedy i tim vice rosIe nebezpeCf. te bude poznan. , S pfipravenym mel: em v ruce se tlal:il dal a dal. Jeho pi'ilba, brni§nl, zbroj I leopardf ku~e byly pokryty tak vysokyml zavSjeml prachu, ~e cizl rytii'i, i kdy~ 51 he pozornejl prohledll, nemohll h o Identl fikovat. Jeden z nlch ho dokonce pozdravil volanlm; "Hej, jsl to ty, Perclvale?" "Ne!" ki' lkl na neho Blake a rychle ho pi'edjel. T ed, jsa skora u~ v Cele kava lkady, spatfn pfed sebou malou skuplnu ryUfu semknuty ch tllsne u sebe, m ez l nlmi~ probleskovalo pestre ~enske obleCenf. Pomalu se prodral a~ k nim a uvldel, ~e rytirl majl uprosti'ed sve skuplny mu~e drtlcfho v sedle pi'ed sebou dfvku. Pi'lpravil sl m eC k rane a vrazil se jako mocny klfn mezi dva rylfre, jedoucr pi'lmo za jezdeem una~ejfcim Guinaldu. Udefil meCem vpravo a vlevo a oba jezdei spadli ze sede l. Jako kouzl em vranfk poskol:iI vpi'ed a cerny ryHr se ocill po boku neprrtele, ktery dr~el Prineeznu. V~e se slalo lak ryeh le, ~e rytfrt, kteri jell ti§sni§ kolem , si vubec neuvi§domili, eo se deje, a nestal:ili v nl· Cem zabranit. Blake ovlnul levou r uku civce kolem boku a pravickou zabodl svuj mec hluboko do ti§la mladeho ryUfe. Pak vyrval dlvku z naruCf mrtveho, ktery se zvolna svezl ze sedla. Mec, zabodnuty do tela mrlveho rylire, se Blakeovi vymkl z ruky. Z hrdel kolemjdoucich ryW'u, klei'i si leprve nynf zacali uvi§domovat, eo S9 vlastni§ di§je, S9
rna
66
.. Je mi Hto, ;!e te musim a neco po~a dal," rekl, ani~ by venoval pozornost jeji arogancl. "ale muj Galahad potrebuje. aby ho nekdo provadel. dokud nevychladne, jinak by mohl.doslat zapal pile a ja jsam na 10 prfli~ unaven ." Princezna na neho pohledla s oeima roz~ri'enyma u~asem : .. Ja.· Ja. · .. koktala. .. ty myslf~, abych ja, Princezna, provadela to zvire? Ja, Princezna?" "Ja 10 ted nedoka~u. Guinaldo.~ odpo · vedel klidne Blake, .. u~ jsem Ii i'ekl, ;!e jsem holov se silami. Od rana na sobe noslm tUhle sbirku teleza. Mysl.im, te to skutecne bude~ muset udelat." .. Budu muse"? Ty 51 dovoluje~ ml rozkazoval, nestoudniku?" ..T ak ut zavi'i klapacku, devenko!~ pora· diJ jf Blake zdvoi'lle ... Proste ted odpovidam · za Ivoji b.ezpecnost a k tomu potrebuji tohohle kone . T ak koukej delat a nevykladej! Pomalu ho vod sem a lam!" V Princezninyeh ocich sa objevily slzy vzteku a pi'ipravovaJa se k zlostn~ odpo· vedl, ale Blakeuv pohled jl umlcel. Chvill se na neho divala, pak se otocila a bez i'eti ~ I a provadet vranika. Odvazala pro vaz poutajicfho ho ke stromu a zvolna se s nim proehazela sem a tam. Blake sedel, opfra je se zady 0 veliky strom, a pozoroval plan, zda se na ni neobjevi praeh nad houfem pronasledovatelu. Nlkdo se v~ak neobjavll. proto~e ryUi'um z Nimmru se meziUm podai'ilo vojsko unoseu dostih· nout a obe strany nynf bojovaly na tlvol . a na smr!. Bitva je odvadela slale vice na sever. smerem k Mestu hrobu. Gulnalda provadela hi'ebea asl pul hodiny. Chodila ti~e a take Blake bez jedin~ho slova odpo~fva l a zvolna nabyval novych sll. Pak se zvolna obratil k divee a vstal. "To ut bude statlt.~ i'ekl klidne a prj· stoupil k nr. .. Dekujl II. Ted ho je~le jednou vyti'u . predtrm jsem byl prfll~ vycerpany." Bez re~i mu vranika predala a on zaca l tm jeho boky a slabiny suchym listrm a travou . Kdy;! skoncil, upevnil konl opel sedlo a uzdu . Pak se vratil k dives a tl~s vedle ni usedl. Jeho oti se toulaly po jejl tvari - pozoroval rovny noslk, kratky horni ret a sve~i Ifce. ..Je krasna , ~ pomyslel sl pro sebe , "a le take sobeeka. arogantnl a kruta." Kdyt v~ak na nsho pohledla, v~echny vylky na jeji adresu sehovane v du~1 se razem rozplynuly . Vldel, te jejl ocl neustaIe lekajf sem a tam. Po hied pi'al~tI z mfsla na mfsto a vet~inou ulplval hluboko v lese nebo ve velvich stromu . Jednou se dokonee zarazil a a upi'ens hledela k lesu. "Co se dE!lje?" pial se Blake. "Zdalo se m i, jako by se tam nsco pohnulo. ~ i'ekla ti~e, .. pojdme radejl odtud!" "Je u;! skoro tma," odpovedel. "AZ se uplne selmi, tak dojedeme bezpetns a~ do Nimmru. Nekteri z Bohunovyeh ryUru te mo~na je~te hledaji,"
ozvaly hnevive vYki'iky. Vranik, jeho~ ote~e musel Blake pi'i osvobazavani Princezny pustlt z rukou. 56 rozbehl jako vftr. Za Blakeovymi zady se objevil obrovity rylli' a dal~i se k nemu bli~il z boku. Prvnf z utotnlku ji~ povstal v ti'menech a rozmachl se velikym mecem, zatimco druhy sa chystal odva~livce probodnout dYkou. Z jejich rtU splyvaly ohavne kletby a z jejich oci salala nen~vist k mu~i, ktery si nejan dovolil pronlknoul a~ do jejich stredu, ale i zabil nejlep~iho z nich a ukrast jim jejieh koi'ist. Soucasne v~ak nemeli ani potuehy, ~e je mezl nlml zeela sam. Sam proti skoro tisiei. Pak se stalo neeo. co onl ani jejieh predei nikdy neza~ili. Blake vytrhl z pouzdra svou petaclyi'ieitku, ozval se hlaslty vysti'el a obrovsky rytrr za Blakeovymi zady padl k zemi jako pod(alY. Blake se olocll v sedle a dal~1 z utocfeleh rytiru doslal kulku pi'imo mezl oCi. Vyde~eni kone dal~ieh ryUi'u kolem se zacall pla~lt slejn~ jako Americanuv vranik. Blake se sna~iI zaslrl:lt plstoll zpet do pouzdra a uehopil pravou rukou ote~e . Naklonll se vlevo. a tak donutil kone. aby se rozbehl obloukem zpet, doufaje, ~e se m4 poden prorazit nebo objet i'ady rytii'u z Udoll hrobek a doslat se do tabora rylii'u z Nimmru . Pi'edpokladal, ~e Prine Gob· rad a jeho rytri'i musi byt u~ t~~ nablfzku a ~e za nekollk minul u~ bude Guinalda v bezpeci uprosti'ed vice ne~ tis ice mu~u, vykvelu rytrrstva Nlmmru, z nleh~ ka~dy byl pi'iprayen pro ni ti'ebas i zemrit. Aytlll Udoll hrobu vSak byll vSuda ' ko lem. Bylo jleh vic, ne~ Blake pi'edpokladal. Jejieh kone letell vpravo I vlevo od neho,
~u ~a~e~¥~t~~~n~~e~i~l?rS~~~e s:iev~e~~:rr~:~ musel znovu pus lit ote~e a sahnout po SV9 petac tyi'leitee . Prvnrm vysti'elem se mu podai'llo nepi'atelsk~ kone popla~lt tak, ~e se dali na utek, ale soueasne se spla~1I1 jaho vranik a Blake se spolu 5 drvkou pojednou oeilli na zemi. Kdy~ sa Blakaovl konaene podai'ilo zvl· Fe opel ~klidnll a znovu nasednout, byll ji~ ryUi'i z Udoli hrobu na svyeh sp l a~enyeh konieh dalako na louee a tesne za uprehlfky se vlevo otevfral hluboky les. k tery jakoby nabfzel alespon na ehvlli bezpecny ukryt. Sir Jamas ryehle dojal k lesu a leprve pod jeho hustymi korunamf za· slavll, saskocil na zem a pomohl dOlu I Guina lde. Pak se ryehle vratil ke konl . snal z neho te~ke sedlo, slln~ pokryvky a zbroj a v~e hodll na zem. aby se vranik. oehladil a mohl vydYChnout. Pee live vyti'el penu z jeho boku, a pak sa taprve obratil k Prineazne. ktara sa apodal oplrala o strom a pozorovala ho. .. Jsl skutacne statacny, pane rytii'i." i'ek· la ne;!ne a hned arogantne dodala. "Ale s tale je~te velky nevyehovanee!" Blake se mime usmal. Byl velmi unaven a na nejake hadky nemel naladu. 67
.. Co?" zlIolala zds~ens, .. ty zde chce~ zustat a~ do tmy? VI! lIubec, kde jsme?~ "Co je tady na tom mists ~patneho? " dillil S9 uprimns. Obrallia k nemu oCI pine slrachu a uzkos l i; "To je prece prales leopa r du!~ ~ep lala. ~Opravdu? " vyzvfdal opa lrne. "Ano, lady maji slla doupala velci leopardi z Nlmmru", vysvetlovala dal. .. Po selmeni se zde mu~e crill v bezpeCr jen velky tabor s mnoha Gt r a~emi a ohni. Ale I l ak se slava, ~e tylO ~elmy na stra~e zauloCi a mnohe nich odvlekou jako SIIOU koi'is t. .. Ale," jejl oCi zabloudily k pouzdnf jeho pistole, "zapomnela jsem, ~e ma~ luto podlvnou rvouci zbran, kterou jsl zabijel BohunollY rytfi'e. Jsem sl jlsta, ~e II pomu ~e pi'emoct I hrozne leopardy z lohoto le-
-pongu, ale o§lepem se uCil vlaqnou l od del stvl a kopl se mu velmi podoba lo . Usmal se tedy na ulociciho rytii'e a Cekal, a~ se k nemu prib l i~f. Protivnlk jeho chovanl nechapa l, byl pi'ekllapen, proe r ovne~ neutoei, ale ve vypadu pokraeoval. Take Sir B ertram zastavil sveho kone a pi'ekvapene ziral na podillne chovani anglickeho ~Iech t ice. Ten mu~ se musel bud zblaznit anebo je bez sebe st rachy, proleUo mu hlavou. V okam~iku , kdy se prolivnik pi'iblr~iI na vzdalenost o~tepu, pOllstal Pan d~ungle ve Irmenech, a kdy~ byl hrol nepi'atelskeho kopl u~ snad jen pEllt sahu od jeho hrudi, sk lonil mu~ z rodu veleopu sve kopi a v~i sllou je IIrhl jako o~tsp proti rytii'ove hrudi - presne tak, jako byl zvykly vrha t
z
sV~~~J~~~re~t~p S~oYitoh~~~he~ IVu~'
nestal hrabe Greysloke, ale kral z rodu veleopu a naCelnik kmene Waziriu . Nikdo jiny by nedokazal vrhnout valeCny o~tEllp takollou sllou a 5 takollou pi'esnosli jako on. Jeho pa~e se vymr.~tila vpi'ed a obrovily o~tep z fli vyletel jako §fp. Prorazil ~tft rylli'e
!3a ! ~
B lake vahal, zda ma jeil bezmocnou du v nepalrnou zbran oli'ast, ale pak se r ozhodl, ~e jl nebude Slra~it vfce, ne~ je ti'eba , a ra~fl ji poslechne. "Mo~n
Kapito la XX.
" Miluji
te'"
Lord Tarzan cvalal spolu 5 e Sirem Bertrametn uprostre'd kavalkady nimmerskych rylii'u. V okam~iku, kdy Blake unesl Gulnaldu z bojove vravy, se nachazeli prave uprostred pole. T arzan vidEllI. jak se rytm obou slran pou§tElljf do smrlelneho boje. Spa li'il, jak jeden z nimmerskych rylfru pa d l, zasa~en srT)rtelnou ranou protivnika, I jak se lIilezny nepi'itel fOzjel pi"fmo na nEllho. "Bran se, pane rytii"i!" vyzYllaJ ted vitEllz T arzana a pi'ipravovaJ si kopi k utoku. Pro m u~e z rodu veleopu 10 bylo naco zce la noveho a nezvykleho. 0 rylii'skych soubojlch toho vedal asi tolik jako 0 ping -
~o~?o~~r~r~%~~~~ ~o~J~ .fr:~ir~r~u~~g:
z vou zbrojf. V temt.e okam~ i ku strhl Tarzan sveho kons slranou, aby zllire nesoucl zablteho nepi'fteie mohlo proletel korem. Sir Bertram potrasl hlavou a oloCi l se,
~~Iv~~~'p~~~.aj~e~oJ,~ ~~)~:~~r'z~t:r*~~~ zanull zpusob bOie odpovida dvornlm ZIlYklostem, ale musel prlzna t, ~e pusobll ohromujfclm dOjmem. Bltevni vi'ava odnesla Pana d~ung l e da leko na zapad. Jeho o~tEllp byl u~ davno zloman a mu~ z rodu veleopu bojoval meCem i holyma rukama . Jeho ~tEllsti a obrOllska sila mu byly spolehllvou ochranou a umo~nollaly, aby bojollal nekdy I se dvi§ma protivniky zaroven . Pole lIaleCniku se od ni§ho u~ znaene IIzdalilo a na louce pi'ed nim zuslal jedlny protivni k. Je~IElI nl kdy v ~Ivote nevldEllI Pan d~ungle l ak mohutneho valeenlka. lak silneho, obra lneho a bys treho , jako byl tenlo rylfr. V bojl na "' ~llIot a na smrl byll daleko §iroko sami. Jejich meCe zllonily v §lIenem rytmu fanatlck eho boja. Mu~ovo bojove odhod lanl, ale souCasnEll i jeho Ceslny a primy pristup k boji naplnovaly Tarzana obdivem. Nynf cizl rytfi' vyrazil k rozhodnemu u to· ku . Oba bojovnlci povstali ve ti'menech , meCe narazily 0 ~tily. jezdci se minuli, obratili se a chystall k novemu utoku. Znovu se zabteskly meCe nad jejich hlavami, aby zasadily smrlelny uder, ale ~tfty sve nosllel~ opEllI ochranily. Cepel meCe pana z Udolf hrobu se svezla po T arzanove ~tr tu a rozrazlla lebku jeho hi'ebce. Je~tEll rie~ mrtve zvii'e padlo k zemi, s taeil Tarzan vyu~it okam~ i k u, kdy se neprilel lIyveden y smeknutym meeem z rovnovahy nestaell kryt, a zasadil mu smrtelnou ranu . Tarzanuv hrebec padl k ze m l, ale Pan
68
d2:ungle se statil je~ls v pe'ldu vyprostil z Irmenu a dopadnoul na nohy. Protivnf· kuv kur'i, zbaveny jezdce, se rozbehl ple'lni smerem k Mestu hrobu. Tarzan pohledl za odbihajicim konem. Nyni ste'll uprostred obrovske ple'lne sam a Sc1m. Kdesi daleko na severu se valila oblaka prachu a slabe hfm et rachol bitvy. Meslo Nimmr le2:elo za plani, kdesi na jihu. Pfedpokle'lda l, 2:e Blakeovi se podarilo z bilevniho pole vyve'lznout a snad zamii'iI pre'lve lam. Proto2:e cilem Pan a d2:ungle bylo najit pre'lve jen Blakea, rozhodl se jeho pravdepodobnou ceslu nasledovat. Zapadajici slunce ledy zahledlo mu2:e z rodu veleopu u2: na ceSle k Nimmru. Krou2:kove'l zbroj, do ni2: byl ob· leten , jej velmi ti2:ila , Byro v nf horko, ne· pohodlnErl, a l ak netrvalo dlouho a Pe'ln d2:ungle se ji zata! postupnErl zbavovat. Se zbroji odlo2:il.l tErl2:ky met a ponecha l 51 jen sVUj oblibeny tese'lk a lie'lnovy provazec, klerych se nikdy nevzde'lval. Ibn Jad, pulujici z MErlsla hrobu k dal ~f · mu mErlstu, je2: tu~ll kdesi na jlhu, spati'11 oblaka prachu zakryvajici bojujici rylii'e, co2: hO velml znepokojllo, Nelu~1 1 jejlch sku l etny puvod, vErldErlI v~ak ze zku~enos· Ii, 2:e takovalo oblaka prachu vylvari mno2:slvi koni. Kde jsou kone . ·tam musi byt i jezd cl, a tErlm se ~ejk chle! za katdou cenu vyhnoul. Po pravE§ ruce spati'iI jakysi lesik, a tak se rozhodl vyutit nabizeneho ukrylu at do doby, net se v~e uklidni. Ob. lak a prachu se rychle pi'ibl ltovala a lake ArabovE§ si proto pospi~lIi. V le se byl prf· 'jemny qhladek. Ibn J ad j jeho banda se ulotlli k odpotinku. ftMell bychom zde zustal ," navrhoval Abd -e l-Azlz, "alespoi"l do vetera. Pak, ve skrytu tmy, se do mesta doslaneme snadnErlji." Ib n J ad jeho plan schve'llil, a lak se v Ie· siku utaborili. VldErlIl. jak se oblak prachu odvalii k severu a vzdalovai se k Mestu . hrobu. "Je~le te isms slatili z loho doupete vypadnoul, net se tam vre'lli jeho pe'lni," pochvaloval 51 Ibn Jad. Pak vldeli, jak do lesika vjel osamErlly jezdec, nesoucf v ne'lrutr dal~i ho t lovErlka nebo nejaky balik. Nevedeli, kdo 10 je, ani kam jede, ale \lubec je to nezajimalo. o osameleho jezdce nyni te'ldny ze'ljem nem~11.
sial iednoho ze svych mutu na vyzvsdy. Mut se rychle vre'lli!. Jeho oti byly roz~ire· ny vzrusenim . "Ibn Jade," ~eplal , "nemusf~ ut d{}1 hie· dat - huriska je primo pi'ed ne'lmi!" Ibn Jad zveda nasledoval. Okruhe m, ktery je vedt hloube ji lesem, obesli Blakea a Guinaldu ze ze'lpadu. Kdyt Galahad ute· kI a Blake vyte'lhl svou petattyricilku, po· znal Ibn Jad, te dale teka! ut nema smy51. Zavolal k sobe Fahda . .. Mnoho neverfcfch hovoi'r jazykem, kte· remu ses nautll mezi vojaky na severu," rekl. .. Promluv na tamtoho tfmto jazykem a i'ekni mu, te jsme pi'atele, ktei'f mu po· mohou v nesnazich. " Kd~t Fahd uvidErlr Princeznu Gulnaldu, oti se mu roz~ji'lly a ti'a sl se jako v horet· ce. Nikdy se mu ani nesnilo, te by huriska mohra byt lak krasna. "Nestrflej na nas," volal na Blakea z ukrylu v krovi, "isme pralele a zlratili jsme cestu," "Kdo jste," pia l se ostratite Blake, pi'e kvapen francouzskym volan(m v Udolf hrobek. .. Jsm e ubozi lide z pou~le," odpovidal Fahd. " Zbloudili jsme a potrebuje me nalezl cestui Pomoz nam nalezt spravny smer a Allah II potehna ." .. Vyjdete ven, at vas vI6m, " tadal Blake. "Pokud jSle pi'atele, nemusite se mne bat. MnErl se let pi'ihodilo ne~tErlsti." F ahd a Ibn Jad vystoupill z ki'ovi. Z Princ ezninych rtu se vydrar vykrik sl ra· chu. "T o jsou Saracenil"vydechla, "Ano, zd8 se, te lo.jsou Saraceni, " po· Ivrdll Blake, .. ale nemusi~ se bat. Neublf2:i , I i. " ..Ani ki'ltakovi?" nalehala divka pin a obal/. "Tlh!e chlapici ki'ltaka v tivotErl nevideli." .. Pohled, kterym na mne hledi, me k obavam nUll ," bala se dar Guinafda. "Ani mne se nelibf, ale snad to nic ne· znamena," odpovfdal jf rovne2 ~eplem Ameritan. Arabove mlady par ut zcela ob kloplll a 5 mnoha usmevy vyjadi'ovali sve pot~· ~eni, te konetne na~1I nekoho, kdo je-' vy· vede ze ztraceneho udolf. Ibn Jad se pro· sli'edniclvim Fahda snatll ujiMovat osvem pi'atelstvi a soutasne Opalrne vyzvidal v~e, co mohl, 0 mErlstErl Nimmr. Ukolebaval Blakeovu pozornosl a kruh jeho bandy se kolem m ladika sviral stale u~ejl. Pak usmev z sejkovy tvai'e zmizel. Ctyri Ara- I bov~ se vrhli na Blakea a srazili ho k zem!. Vylrhli mu pisloli a dal~i dva uchopili Prin· ceznu Gulnaldu. V okamtiku byl Blake pevne svazan a Arabove se dohadovali, co 5, nim dar. NErlkleri mu chteli rovnou proi'lznout hrdlo, ate Ibn Jad jim radii, aby v Udoli, ktere je pine mladikovych pralel, zatim jeho 2ivol u~eti'iIi a ponechali si ho zalim jako prr· padne rukojmi, kdyby nek tery z beduinu upadl do rukou obyvatel Nimmru,
.
ftMo2:n a," i'ekl Abd -e l -Aziz, ..te lam na· jdeme je~le vet~i poklady net ve meste na jlhu." ftMotne'l , te lam bude i la prekre'lsne'l 2:ena, 0 nit vypravel Sahar," dodal Ibn Jad. ftV mestErl, ktere jsme vyloupili dnes r~no, nebyla." , ,, ~yly tam jine a lake kre'lsne: podotkl Fahd . .. Ta, kterou hlede'lm, je kre'lsnej~i net hu· riska," zarazil ho Ibn Jad. Kdyt si trochu odpotinuli , l/ydaU se znovu k okraji lesa. U~1i asi mill, kdyt pry· ni z nich usly~eli jakesl hlasy. 'Ibn Jad vy·
69
Blake vyhro~oval, sliboval i prosil, aby Gulnaldu propuslili, ale Fahd se mu jen vysmfvai . Jednu chvili bylo skoro jiste, ~e Blake zahyne. Jeden. z bedufnu u2: sial nad nim s obna~enou dykou a chystai S9 mu protnout hrdlo. Cakal jen na Ibn Jaduv pokyn. V 10m okam~iku se Guinalda vytrhla svym v~znllelum, vrhla se na zem a zakryla Blakea svym t~lem. .. Nezabijej ho!" volala . ..Kdy~ u~ musi§ prolil kres(anskou krev, pak m ~j m ou a je ho u§eti'i!" .. Onl Ii stejn~ nerozum~jf , Guinaldo," varoval jl Blake, .. snad mne nezabljl, ale ria tom nezale~i. Ty se musi§ odtud dostat
Kdy~ banda odetra notny kus cesly . dal· Ibn Jad povel k zaslaveni. .My odboCime tady, Abd-el-Azizi," roz hodl te jk, ..ty vtak pujdet dal k meSIU. Zda se, 2:e je velmi bohate, tak2:e bude asi silne stre2:eno. Nesna2: se je vyloupit , ale vra( se do Mboi'itte, ktere zuslane pod severni horou, na stejnem mista, jako je dosud. Kdybychom se nahodou museli pohnoul, lak Ii zaneeham dobre znatelnou stopu , abys nas mohl nasledovat. Ja ted budu spechat z lohoto bohaleho udoIi pryC s nejcennajtim pokladem , ktery led mame, s l outo 2:enou. U vteeh tejtanu, za tu dostaneme na severu vice ne2: za v§echno oslalni zlalo a drahokamy! Jdi, Abd -el-Azizi, ..necht Ie Allah doprovazf!" Ibn Jad se pak obratll se svou skuplnou primo k severu. Dojem, ktery na neho udelala oblaka prachu vli'ena stovkaml jezd eu, klei'i smei'ovali k vyloupenemu Meslu hrobu, jej varovala, aby se po ees~ te, kterou sem pi'itll , u2: nevracel. Rozhodl se ledy, 2:e se pustl pi'imo pi'es vrcholky hor na sever u a maslu, hradu a jejlch opevnenfm se vyhne. Blake sly tel. jak se §ejkova banda vzdaluje. Ze v§ech sl1 se sna2:iI zbavlt pout, ale velbloudi i'emeny dr2:ely pevne. Pak chvfli nehybna odpoCival. Jak tlchy a nehybny byl Cerny le s - Les leopardu! Blake naslouc ha l. Sly tel, jak se IIstovim prodlra mohutne lelo jakehosl zvii'ele. MInuty se vlekly jako veCnost. pre§la hodi na. Na oblohu se vyhoupl mesic - velky, zam2:eny a rudy kotouC, vallei se ne sly§ne za vzdiilenymi horaml. Ten m~sie vidal Guinaldu slejne jako jeho. Sna2:iI se mu po§eplal zpravu lak, aby ji doruCIl i jeho nejmilovanaj§( n a sv~ta. Bl ak e se jetta nikdy v 2:ivot~ nezamlloval, a tak sl neuslale opakoval ta dYe slova, ktera od Guinaldy sly§el naposledy, a zcela zapomnel na sva poula i svou samolu v pi'i~ernem lese. Co se to v§ak hnulo v nedalekem stinu? Blake se sna2:il zrakem pronlknout temnotu Ie sa. Ne co se lam pohybovalo! Ano, u.2: sly§el kradme kroky tichyeh nohou a trenf ko2:e§in y d ravcova t~la 0 kmeny stromu. Lesnf leopard priehazel! Tresk! Na strome nad nfm musl byt je§te dal§1. i tam se pOhnul jakysi stfn a praskla vlltviCka. MasfCnf paprsky prlchazejief z vYchodnfho obzoru jen slabe pronlkaly mezi slromy a ozaPovaly misto, na nam2: Blake le2:el, mlhotavym svellem. Pak na matne osvetlenou mytinku vkro· CII obrovsky leopard. Blake vldel jeho planouef oCi, ktere palily jako ohen. Nemohl odtrhnout po hied od jeho nadherneho ta la, v nem~ se ladne vlnil ka~dy sval. Z le sknouef se ko2:e§iny jako by pod mes(Cnfm svatlem pi'eskakovaly drobne jiskry. ~elma pi'ichazela bli2: a blf2:. Centimetr po centlmelru se blr~ila, jako by s krutau radostf sludovala svou pfittf obat. U~ videl i §Uhly ocas , vzru§ena kmitajlei ze strany na slr anu. Pozoroval obna~ene le-
~Iva!" .. Nesm~jf t~ zabit Mu~e§ zapomenout
- 10 se nesmi stat! kruta slova, ktera~ jsem Ii kdy rekla? Nemlnlla ' jsem jlch lak. Jen ura2:ena pycha ma 10 byla a znepokojena jsam byla lim, co mi 0 l ob~ Malud napovidal, ale srdee me II v~rilo. Mu ~et-Ii mi odpuslll?" .. OdpUSlil Ii? Tob~ byeh odpustil i vra~ du! A co II vlaslne Malud 0 mne napovidal?" ~Na 10m led nezale2:r. Nejslarej~ se 010, co on pravll. Pravim Ii, 2:e jsem na 10 u~ davno zapomnela. Jen rei mi ta slova, ktera2: jsi m l rekl, kdy2: jsem Ii sluhy sve pi'ed lurnajem pi'ipinala." .. Co II ledy Malud napovidal?" nalehal dol Blake. .. Le mne oblo udit, abych sve srdce Ii dala, a pak mne od sabe odvrhne§," §eplala. .. Ten tplnavec! Ty pi'ece vit, 2:e ie 10 Ihtlr, Gulnaldo'· .. Rci 10, oC jse m I~ 2:adala, a ja ujitl~na budu, 2:e v hrdio Ihal," prosila divka. "Mllujl I~ ' Mllujl t~ , Guinaldo!" volal ch lapee. Arabove dvku o d Blakea hrub~ odtrhli :a' poslavill jf na nohy. Ibn Jad se spolu s ostalnfmi dal dohadoval, co udelal s Blakem. ftU brady Prorokovy," zvolal pak tejk. "Nejlepe bude, kdy2: nevMicfho ne chame le2:el, kde je, a diva zvei' $e 0 oeho poslara. My budeme bez viny. Abd-el-Azizl," pokraCoval, .. vezml sve mu2:e a pokraCuj v ceste pres udoli k onomu mestu. A ted poid, Chci Ii neco i'ict, ale pujdeme dar, aby nas ten to nevai'ici, Klery m o 2:na rozumf na§i reCi vic, ne2: si m yslfme, nesly~el."
Za chvill 'se pak banda shroma2:dila a vykroCiia smerem k jih u . Guinalda se n~kolikrat pokou§ela 0 UI~k, ale stra2:ci ji v2:dy hruba zadrteli. Blake, jeho2: ponechali v poulech pod strom em jeho osudu, jl spatrll naposledy, kdy2: vyprava zahybala kolem yyba2:ku lesa. I ona se sna2:ila zachytll jeho pohled, a ne~ jl v 10m mohli jejl vaznitele zabrtmit, usly§el AmeriCan dYe slova, .ktera pro naj znamenala v Ie chvfll vic ne2: cokoliv na. svala: .. Mllujl la!"
70
saky, pripravene k uloku. Videl , jak se ~el ma prikreila k zemi a pFipravila se k rozhodnemu skoku. U~ byla pFipravena! 8ezmocny a zde~eny Blake z ni nemohl spustit oti. Pak zahledl, jak se dravec 5 lehkosti domaci koeky vym r ~til a skoeil! V te chvili vsak jakoby se vzduchem m ihl b lesk! L eopard se uprostfed skoku zastavil a byl ta~en jakousi neznamou silou vzhuru do vetvi stromu, rostoucich nad paloukem. Blake videl jakousi lemnou postavu, kterou nikdy pfed tfm nespati'il. Poznal, ~e je to mu~. Chlapik vytahoval leoparda vZhuru pomoci jakesi smycky, kterou zvffeti nahodil na krk v okam~iku, kdy vyrazilo k utoku. Sheeta rval, mlatil sebou, kousal kolem sebe, ale proti mu~ovi§ obrovske sile nemi§1 sanci. Ocelova pa~e mu sevfela krk a druha ruka mu velikYm tesakem pro(ala srdce. Kdy~ .Sheetovo telo znehybnelo, uvolnila ruka sevreni a mrlve lelo zadune10 0 zem ti§sne u spoutaneho Blakea. Pak k nemu seskocil i polonahy mu~ 5 postaYOU boha. Blake vydechl prekvapenim a ulehcenim: "Tarzan z rodu veleoplW .. Blake?~ tazal se Pan d~ungle, a pak se i on zaradoval: .. Konecni§ ! Nasel jsem vas pravi§ vl5as, pokud se nemylfm?" "To bych se vsadil, ~e se nemylfte," volal s(astne American. Tarzan mu pfefizl poula a oba u sedli na zem, "Vy jste rme hledal?" ptal se Blake. "Od te doby, eo jsem se dozvedel, ~e jste se ztratil sve vyprave," .. Bo~e, ale to je od vas mile'" "Kdo vas tu nechal takhle zamotaneho jak nemluvne?" "Banda Arabu." Ze r tu mu~e z rodu veleopu splynulo cosi jako zvrfeci zavrtenf: .. Tak~ e ten p rok lety slary Ibn Jad se doslal a~ sem?" divii se nevericne . . "Ano. A unesl dfvku, kterou jsem doprovaze l ," vypravel dale Blake, .. myslfm, ~e vas 0 pomoc pri jejfm osvobozeni nemuslm ani ~adat, 10 je mi jasne." "Kam ode~li?U vyzvidal Tarzan . .. Tam," ukazal Blake rukou k jihu. .Kdy?" .. Asi pfed hodinou." .. MysHm, ~e bude l ep~l. kdy~ to brneni shodite. Chodit v ner"fl je utrpeni. U~ 5 Um mam take zkusenosti." S pomoci mu~e z rodu veleopu svlekl Blake brneni a pak se spolecne vydali po stopach arabske bandy. Na mlste, kde se Ibn J ad od bandy odloucil. se zastavili. Vi deli, ze jedna ze stop se obratila primo k severu , ale slopy Guinaldy, klere byly a2: dosud palrne, nyni zmizely. Byl0 10 podivne. Nemohli vedsl, ze prays na loml o misle, kde ji chlel ~ejk prinutit, aby ho nasledovala k severu , odmitla divka jit dal. Nem ela by nic p~oti tomu jil smerem
k Nimmr u, ale naprosto odmitala spolu p racoval pfi svem unosu na sever. Vetrik vanouci od vychodu odval i pos ledni paehove stopy, a tak ani muz z rodu veleopu nedovedl odhadnoul, kterym smerem Guinaldu dale una~eli. .. Nejpravdepodobnejsi je," usuzoval Pan d~ungle . ..~e Princeznu zajala sku pin a, ktera se vydala na sever. Vim, 2:e tim smerem le2:I Ibn Jaduv labor. Od jihu do udoH nepfi~el. Vim 10 docela ureit?l , p rolo~e Sir Bertram mne ujistil, ze do Zakazaneho udoll vedou jen dV.e cesty, a po Ie ji~nl , kontrolovane mu2:i z Nimmru, A rabove neprosli. Museli ledy projil prusmykem nad Mestem hrobu. Ibn Jad bude chlft dostat divku z udoll a do sveho tabora lak ryehle, jak jen to bude mozne. Bud ji bude veznit, aby ' ziskal velke vykupne, anebo ji proda bohalym sejkum na severu. Parta, klera odesla k jihu, by ji me la 5 sebou -v pripade, 2:e by za ni chleli dostat vykupne, ale to se mi nezda pravdspodobne. At uz je tomu jakkoliv, musime se rozdeli l. Navrhuji, abyste sledoval cestu k severu, prolo2:e la vas podle meho nazoru zavede ke skupin?l, klera d(vku una si. Ja budu sledovat ji2:nf stopu, abych zaskoeil skupinu smerujiei k mestu. Ooka~i eestovat velmi ryehle, tak~e predpok ladam, ~e kdy~ je divk a v zajetf severnl sku piny, ktera tudf2: postupuje pomaleji. podar! se mi zjistit situaci na jihu, a brzy vas dostihnout , ani~ bychom zlraceli tas. Pokud na severni skupinu narazlte a zjistrte, ~e dfvka s nimi nenf, mu~ete se obratit na jih a pripojit se ke m ne. Pokud v~ak zjistite, 2:e zajatkyn?l je u severnl skupiny, tak vytkejte meho pflchodu a sam nic nepod n ikejte. Jsou velmi n ebe zpetnf a vy jste zcela n eozbrojen. Tihle bedufni yam podr!znou krk ryehleji, ne~ vypijf salek kavy. A le ted u~ na shledanou a hodn?l ~t~stW loucil se Tarzan a ryehle odbihal po ji2:nl stops smerem k Nimmru. Take Blake se vydal na ' cestu, ktera vedla temnymi hlubinami Lesu leopa rdu.
Kapitola XXI.
..Za kazdy drahokam kap'ku krve! " Ibn Jad a jeho parta putovali k seve ru. Guinalcjino odmitnuti jit je tasteene brzdilo, u~1i hodny kus eesty. Hnala je touha opus tit co nejrychleji nebezpetne udall, kde je ka~dou chvll i mohla napadnout horda pronasledovalelu, kten ted uz jisls v~deli 0 zlocinech, jichz se doppstili v bezbrannem msst~ a na h rade Udolf hrobu, a take jejich cenna 'zajatkyne me.la byt eo nejdrive v bezpeenem labofe. Sl raeh jim dodaval sil a sveze'sti m noh.e m v~l~i, ne~ u n ioh bylo nor.malne zvykem, Pfesto~e
71
tak2:e se soumrakem u2: sttJli skoro na upati hor, klere S9 Ibn Jad rozhodl prekonat misto nebezpetne eesty kolem potu· peneho m!!!st a a hradu. Konetn!!! se unavene tlup!!! podai'ilo dosahno,ut prtismyku nad vnej~im barbica· nem Udoli hrobti, ale nepoeorovan!!! projit sa jim napo~testilo . Nyni u2: bdela posadka na n!!! vyrazila a jan soustred!!!na palba mu~kel, proll ni2: slarobyle vyzbrojani obranei barbieanu nameli ob rany, ja zaehranila. Sta tetny ryUr, velief posadee barbieanu, na ne zautotil nehlede na smrHer pal bu. Jan strela , ktara usmrtila jeho kon!!!, ktery ho pak pritlskl k zemi, mu pre· kazila smrtonosne umysly. Ste jne se v~ak doslal natolik blizko, 2:e bezpetne poznal Gulnaldu I jeji unosee. Bylo ii2: pozdni odpoledne, kdy~ se Ibn Jad a jeho tlupa dostala k arabskemu tao boru. presto, 2:e mu2:i pada li vysilenrm, povolil jim jen hodinu odpotinku a pak nandil zbrourat stany a ryehle odejft. V srdel ~ejka z el-Guadu restl n euveritelny strach, ~e bohatstvi uloupene v meste po-
By to u2: velmi pozde, kdy2: Ibn Jad nai'fdl postavlt stany. L:eny ryehle pfipravovaIy vetefl. Odlesky ohne, nad nim2: se houpal kotel s jfdlem, a papfrove lueerny osvellovaly wjkuv sIan jen matne. Prasto Ateja zahledla, jak Fahd upustil n!!!co do misky s Ibn Jadovou vaterr, ktera stala pfipravena mazi sadadly vraha a jaho zamyslene obeti. Kdy2: sejk sahl po sve misee, vysloupila Aleja z 2:enske tasti stanu a vy.razila ji otei z ruky. Ne2: sa v~ak zmo· hla na vysvetlanr nebo mohla Fahda bbvlnit, vyskotil zakernik ze sveho mrsta, popadl nabitou musketu a vskotil do 2:enske tasll stanu, kde sadela pod Hlrfinym dozorem Guinalda. Chylll divku za zapestf a roztrhnuv za slenu na konei ~ajkova slanu, vlakl jl sme· rem ke svemu stanu. V labofe propukl zmatek. $ejk 2:adal Aleju 0 vysvetlenr a neveda dosud, 2:e ukladny Fahd u2: uprchl zadni stenou, jal se jej pronasledoval pres 2:anskou tast pribytku. "oa l Ii do jidla si mm! Wvolala za nim Ateja. "Videla jsem ho a 10, 2:e ihned ut ek l. jet
~~~ti ~r~~:~n~e~e~o:izrm~om~~~ g~~~t~'i
h~,~mAlf~~~~,P~:~:t:Jjl~!~ Jad. "Ten saka li syn me ehlel otr avlt! Chyfte ho a pi'lvad'ia ho sem!" "Ulekl zadni stenou slanul" vol ala Hlrf a, "a odvlekl s sebou I nevei'iei!" Beduini vyskotill na nohy a jail se Fahda pronasledoval. Kdy2: dobehll k ieho slanu, zas tavlly je vysli'ely z mu~kety. Fahd zaUm popadl Stimbola, odpotivajlei· .ho v jeho stanu, a poslavll ho na nohy. "Pospes sl!" sytel Ameritanovi do
zem!!! . . Te2:ky poklad se' rozdelil do i'ady vakti a ty sa nalo2:lIy na muly jeho najvernej~ich
~~o~~~~~i,~~~gter~?aUb~:~~~ ~~~~dd~~~I: r"loval Princaznu hrtizou i nanavlsti. S tlmbol. ktery se 0 povestech 0 meste pokladti a nadherne 2:ene dovedel jan nabodou a naehtel jim verit, byl nyni oslapan bohalslvrm a krasou pi'ed sebou a nechtel ani vei'il svym otim. Zdalo sa mu, 2:a 10 v~a i a jan san. Slab a nemoean sa vlakl sl ary Amerltan za bandou, veda, 2:e ie jim nev(lanou pi'ite2:i a 2:e jen Fahdova louha po slibane odmene mu zarutuja alespor"l malou nadeji, 2: e se kdy vrati 2: iv do clvill· zovanych krajti . Nevedel , 2:e ve Fahdove prohnane mysll zraje dal~i Istlvy plan, klery spojoval jaho osobu a nove zajatou divku v jedno. Fahd potilal. 2:e boha lstvi, slibene mu Stimbolem, by bylo dostatetne na to, a by sl koupll krasnou hurisku, 0 ni2: by se jinak chudemu beduinovi nemohlo ani zdat a je2: by byla prodana bohatym ~ejktim na seve ru . Ve Fahdov!!! mysli se sti'fdalo tolik pi anti, jak sa zmoenlt obou - Stimbola I b ile d rvky • 2:e z toho malam ~i lal. V~e chny jeho nadeja v~Bk troskotaly u osoby podleho ~ej· kat _ Na upati Hor hrobu se Ibn Jad obratll k vYehodu, aby se vyhnul zemi Batandova IIdu, a po jejim obejiti se chl!!!1 ototit k ii hu, vrati! se na puvodni Irasu a pak zapadnim smerem po hraniei oblasti ovladans Tarzanam, 0 n!!!m2: byl nyni presv!!!dten, 2:a ja mrtav, dosahnoul hranie Suda· nUt Na uZemi patricr Panovi d2:ungle neehlel vsloupll ani po jeho smrti, prolo2:a se bal pomsty jeho lidu, a tak cesta mela byl delsi, ale bezpetna.
~~~~ie(~~ket~~ ~~~~I~ j:~~~~c~era~r~:U
OpAl prorizl Fahd zadni stenu slanu a zatimco se osla tn i Arabove opatrne a II· ~e pli.2:1t1 k jeho vchodu, vysoukal sa Fahd, tahn ouci za sebou Gulnaldu a nasledovan vydesenym Slimbolem van, aby ~mlzal v temnotach za ta borem, kde so jeho casla stotlla k zapadu. Byla ji2: skoro Ima, kdy2: Jam es Blake, sladu jier stopu bandy na sever, dosahl prtismyku vedouciho ven ze Zakazansho udolL As! slo malru po jaho praviel sa tytlly ~ede ve2:e barbicanu, zatimco vlevo pokratovaJa slopa vedouci k vysvobozeni divky, kterou tak miloval. V~uae kolem v krovinaeh tihall mu2:1 krale Bohuna, ale on sl loho nabyl vedom. Jak by mohl vedel. 2:e jejieh bystre oti ho sledovaly u2: po dlouhe hodiny jeho cesty vzhuru? Una ven dlouhym stoupanim, bez zbrane, tlladov a 2:iznlv, se sIal snadnou kOi'lsli. Asl tueet mU2:u vykrotllo z okolnieh kfovisek a obklopilo ho jako oeelovy kruh. Sir Jam,es, vykv!!!t rytfrstva Nimmru, byl zajat bez boje a pfivleten pi'ed krale Bohuna k vYslechu . Kdy2: se - Bohun dOIl!!!del, 2:e pred nim stoji terny rytii'. ktery osvobodit ?- jeho zajell unesenou Gulnaldu, byl vzteky skoro 4
72
bez sebe. Ujistiv 81akea, ~e ho vydli· katu ihned, jak se rozhodne, jakou t'!ruznou smrti ma sejit ze sveta. nechal isj Bohun spoutat Fetezy a uvrhnout do kobky, kde mohl zprvu videt jen jakousi koslru, dosud zakovanou do pout, je~ byla zrejme vsim, co zbylo z nejakeho jeho pFedchudce. Pak jej pi"ikovali k vlhke stene a odesli. Pochodne odnesli .s sebou a kolem se rozhostlla opi§l ·temnota. Po chvili Blakeovy oti privykly seru a zjlstll, ~e v pomi§rni§ prostranne k obce jsou mimo neho jeste dYe jakesi t toveku dosud podobne by tosti, ste jn e jako on pFikovane k mokrym sti§nam.
spatnou cestou, je~te je v 10m podporovaJ a mel pak z jejich !rapeni neskonalou radost a zadostiutineni. Byl pi'esvedten, 2e .si Arabove myslf, 2e je davno ' mrtev, a vubec nemel v umyslu je nyni z je jich omylu vyvadet. Naopak se mu to nc'idherne hodilo do jeho plc'inu, v nem~ chlel vyu~it jojich obrazotvornosti a krulosti . T lse, pi"eskakuje ze slromu na strom, se pohyboval soube~ne s karavanou. Casto je m el primo pod sebou, ale 2adny z nich ho nevidel. Ladnemu z nich se ani nesni10, 2e tan, jah02 u2 dc'ivno zabili, pobihc'i nynf lesne nad je jich hlavaml. Pan d~ungle je l ise sledoval a pozoroval katdy jejich pohyb. Poklad, klery by unesl jeden slat-
Na planl pi'ed Nlmmrem zatfm Ta rzan pi"edbehl bandu beduinu vedeno~; Abd-elAzizem a ujiSliv se. 2e divka mezi ~imi nenl, ant~ by se jim ukazal, obralil se zpel a spechal za Blakem k severovychodu . Kdy2· Se doslat do Lesa leopardu, ulovil jelena Hortu. poFadne se najedl a pak Se ul0211 ke spanku vysoko ve velvich mohut neho slromu. Spal skoro a2 do vetera. Kdy2 slunce klesalo za hory, vydal se osve2en a pin sil dc'ile k laboru Ibn Jada. Netrvalo dlouho a po uspf!lsnem pi'ekonanl hFebenu hor nasel opuslene laoFiste
~lc~~tp~~u~g T~~~~lii~;~k~~a~3~~r~~j~ Casti§ji pozorcivalL Casta byla sl roka, a lak sejk kra(:el primo vedle jednoho z no situ pokladu. V dtungli bylo ticho . Ani Arabove, ktei'f sa obvykla hlaslle prell nabo sl povfdall, ted neprohodili ani slovo. Byll valml unaveni, dan byl horky a nazvykle bi'emeno, klere musell vlatel od chvile, kdy je Batando donutil propustil vsechny olroky, je vysl1ovalo. Pojednou, bez jakehokoliv p i' edchoziho varovc'ini, zasvistel vzduchem sip a proklc'il hrdlo jednoh o z nosltu pokladu, primo vedle Ibn Jada. Mut s vyki'lkem padl na zem a Arabove, varovan' svym sejkem, se chopili musket, aby Cell1i netekanemu Uloku. Kolem bylo tlcho a po ~c'idnem neprlteli ani stopy. Bandlte stall bez hnutf, pozorne naslouchall, ale d~ungJe ml te la a nikde se nehnul ani listetek. Jen sumOI hmyzu pod IIstfm a obtasny vyki'lk ptaka
~~~~fn~ ~t~~Ouu~G ~g~ga?~~' ~!~~y~,~t ~0~1: 2e. ale pozdeji se zdc'ilo. !e se slopa zdvojuje. rozdi§luje a opEH sbl ha. Zara2elo ho 10, proto2e namohl samozi'e jme tusll, ~e kdyl se Guinaldlny stredoveke s tr evitky rozedraly, nabfdla jf Aleja jeden z paru svych sandalu . Dfvky byJy skoro slejne velke, a lak hloubka stop byla lot02na, a Hm, 2e Gulnalda mala obuty Alejlny san dc'ily, mlsily sa i jajich pachy. Tak se Slalo, ~e sl Tarzan nepovsiml slabe SIOPY, kterou po sobe zanechal Fahd prchajfcf s Guinaldou a Sllmbolem, a sledoval dc'ile SIOpu hlavni Ilupy vedene Ibn Jadem dale k vychodu. Zalimco Pan d~ungle postupoval po stopach Ibn Jada, pochodovala slovka slatnych W azlriu od riapajedla u ok rouhle skaly po stare bedulnske stope. Doprovazel je I Zeyd, ktery sl vyprosll utasl na telo vyprave, ja2 mu davala m02nost, aby sa co nejdrfve setkal so svou milovanou Alejou. Tarzan brzy doslihl Ibn Jadovu Ilupu a z dalky opalrni§ pozoroval jeji cestu . Vi di§l, 2e konfcl jsou oblf2eni velkymi' vaky, z teho~ spravne usuzoval, 2e se bedufnum podai'1I0 zmocnit lou~enych pokladu, ale nikde nevidel ani slopy po Guinalde a marne pc'itrai i po Stimbolovi. . Pan dlungle·se hneval. Byl rozezlen na loupe~ive beduiny za I 0, ~e vtrhli do jeho kraje, ale zlobll Se I na sebe, prot02e tusil, ~e ho nejakym zpusobem' oklamali. Mu~ z rodu veleopu mel zvlc'islni zpusoby, jak treslat sve nepratele, a tasto pfitom projevoval i jakysi smysl pro terny humor. Kdyl: se napi'iklad jeho nepFatele vydali
~~~\, h~o~~;tr~~dp~~~~d~~ ~~~keg~:~a~~~
mrtveho druha uprosti'ed oesty, ozval se podivny hlas : "Za ka~dy drahokam k apku krve!" volal neznamy hlas a k otovnfkum slydla krev v lilach . Pan d~ungJe dobre znal poverCIyost lid f z pousle a dovedl jl vyu~ft. ROZlresenc'i kolona pokraCovala v cesle, ala 0 rozbltf labora pred iapadem slunce uz nikdo neuva20vaL Jedlnou jejich louhou bylo dosla! sa co nejdi'lve z !ohoto lajemneho lesa a co nejdale od jeho podivnych obyvatel, klerf - sami nevldeni sfi'ili smr!. Les vsak nekontil a soumrak' donutil bedufny k zaslavce. Rychla se rozhoi'ely ohne a vysoko p iapolaly jajich plameny, jen aby zahnall nejen divokou zvsr, ale i pFlzraky. Rozrusene nervy obyvatel pouste konaly sve dilo. Teprve zM ohnu a dostatek jldla, kt are nechal Ibn Jad rozdelit, zahnafa jajich strach a taboram sa ozvaly smich a pfsne. Stary sejk usedl v pradslnl sveho stanu, nachal si pi'inest jeden z vaku s pokladem a ve svetle papirove lucerny sl 2c'idosliv8 prohli~el jeho obsah. Kolem nej sedell jeho nejvernejsf a zvolna srkali kavu. Pojednou cosl lel:keho udeFilo do lalky
73
stanu a jakysi predmet se skut a.lel do predsfne. V t ilach v§ech z tuhl a krev. Pled nimi le~ela u!ata hlava jejich ctuha, j eho~ lelo zan echall dopoledne na praiesni ceste, a z hloubi lesa se ozva] opet ten podivny hlas: "Za ka~dy drahokam knjpej k rve!" Ibn Jad se tfasl sl ejne jako v§lchni ostatni. Mezitim sa k §ejk ovu sla nu sbehli ut I v§lchnl os tatni muti z tabora. V rukou ti"ima li mu§ke ty a dyky m eli v pohotovosti. Na krku ka~deho visei posvatny amulet a dal§f m eli v kapsach svych burnusu. Mu §ke ty je m ely chranit proti lid em a amLi lety protl zly m dtinum , prolote 10, co vldell, to u2: nemohlo byt podle iejich m ineni dilem lidi, ale t in em zlych du c hu. Hlrfa sta la ve s tanove pi'edsfn i a vylfe§lene hledela na hlavu jednoho z Ibn Jadovyeh mu tu , zatfmeo Aleja ietela v tenske t as ti s tanu , oti zaborane do jaho tamne sl eny. Ani si nav§lml a, te zadni siena stanu sa nadzvedla a do tenskeho oddelenl, jen maine osvelleneho IU cernami z pi'eds in e , se vsunula zaha dna poslava. Aleja ucftlla, te usia ji pi'lk,yva §iroka dian a m oena pate se jl klade na rameno. Pak sa ozva l tichy §epot. "Bud ti§e! Neublitim Ii. Jsem Zeyduv' prite L Aeknl ml pravdu a budu chranll lebEl I jeho. Kde je dfvka, kterou Ibn Jad pr!vlekl ze Za kazaneho udoli?" Nezna m y uvolnll sevrenf. A leia se trasla jako IIsl ve velru . Nlkdy v tivole nevldela dtina. Bylost, ktera stala za nl, nemohla vldel, a le byla sl ji sta, te musf jll 0 jed noh o ze slra§nych duc hu nocL
V naproste tme a Ijehu sa zastavuja i tas. Nen! nic, p odle teho by se dal m E§fit - nani, odkud a kam by utikal. Blaka navedE§J, jak dlouh o letel spoula n v l eto tem ne dire. Pak na oejakou dobu usnul. Jak dJou h o spat, namel zdanf. V l elo terne nore se nlc nezmenito. 0 dobe sveho pobytu zde sa mohl jan dohadoval. T ad u t pro Jamese Blakea mohly na svele exl slova l jen dye veci. Svoboda nebo smrt. Vedel, te to asi nebud a dlouho Ir vat a satka se s l ou druhou. Pak ticho podzemnf kobky naru§lI.jakYsi zvuk. Blftily se kroky. Blake sly§et, jak sa blitf. Pak zahledl miholave sve lto, kt ere poslupne nabyvalo na sile, at jakasi poehoderi osvetlila cele jeho pochmurne vezen f. 2~f8 ho na prvnf chvni zcela oslepila, takte prichozfho nevidel, ale a( ut to byl kdokoll, p i';stoupll k nemu. Blake se na
~~s~~~tiltr6g~~ed;poe~t, p~iV~~ryt ss~~~~~ ~;~ znal dva §Iech llce. "Je to on," i'ekl prvnf. "Cot nas ut nepoznava§, pan~ tarny rytiri?" nalehal druhY. Blake se na ne snatil pozorneji podlvat. Pak zahledl na krku mlad§fho z nlch valky obvaz a na rtech se mu ob jevi l lehky usmev. "Tak te led jse m na fade," vydechl. "T ed jsi na i'ade? Co lim mfnl§?" p ta l se sta r ~1 z nav~tevnrku. "Nu, pi'edpokl adam, te iSle mi asl nepi'i~1i pripnoul medalll, Sire Wlldrede," od sekl Blake s u sm e~ kem . "Hovoi'f~ v ' hadankach," odpovede l Wildred . "Pi'i~li jsme Ie osvobodll, aby mlady kral nepi'lvoial na hl avy rytff s tva Udall hrobu pohanu a potupu svym hanebnym tlnem. Sir Guy a ja jsme s ly~ell, te te chce dal u palil na hranlci, a my jsm e se zapi'isahli, te dokud bude krev k olova ! v tilach na§ich, neprlpu stfme, aby tak statetny rylfr byl tyranem pot upne ze sveta sprovoze n ." 2atimco hovoril, zastavll se Wildred u spou taneh o a ryd1 le pi'epllovaval nyty, jlmit drtely pohromade zajatcovy okovy. "Vy mi che ete pomoci k u l eku?" volal Blake. " Ale eo kd yt na 10 kraJ prljde - lak vas pi'ece krule pOlresla? " "Nlkdo nas neodhalf," u jj~foval jej Wlld r~tl," i kdyt pro lak s l atetn~ho .ryti7e. jako jsl ty, bych i takove nebezpetenslvl podSloupil. Sir Guy veil t et o n oel strati na vnei~l m barblcanu a nebude nl jak tetke se tam dostat. Propusli Ie ven a pak se po ubotfch her mu~e~ doslal at do Nimmru. My dva se zalim z mesla nedoslaneme, prolo~e vsechny ces ly slPeti B ohunovi pochopov~ , ale zltra rano se nam bohda poslestf najl! sl zaminku, abychom si m ohli konmo vyja t z bran . Pak budeme delal, eo n em mo~no bude , aby-
u j~jrh~ PuOcV~~j!::c~~vea~_,fez~th~k~lfhle~~a~ musf§ mluvit pravdu!" "Fahd ul oupll lu tenu a minute noel s nf ulekl z labora ," vydechla. "Nikdo nevi, kam §Ii. " Stejne jako pi'l§el, l ak neznam y I zm lzeL Kdyt se Hlrla za chvili vra tila, na§la dvku od mdelou s traehe m .
Kapi toia XXII .
Opi cf nevesta Blake se zvolna posadll na kamennou podlahu vE§zenf a rozhlitel se lemnolou talafe. Snatll se oslovil sve spoluvezn e, ale odpovE§de l mu pou ze jeden , a 10 je§te lako vy mi nearlikulovanymi zvuky, te Amerl tan pochopll, te ubotak m usel hruzou z lelo temne diry ut as; pFed del§f dobou ze§flet. Mlady mut, zvykly volnos ti , svobode a neus lalemu pohybu citil baznadejnos t s veho postavenf a pFemy§lel, jak dlouh o to as; bude Irvat, net i jeho krysami ohlodane k os ll spot inou na leto nevlfdne pod laze.
Ch,~~~ks~ i ~lmod~~~k~z~~Ii'i~~det chteli,"
74
~ada l
Sir Guy.
bychom.
s boleslnym a vydMenym vykrikem ranE!! neho opitlho mladele. Velcl samci okam2:it~ vyrazili k utoku. UleCou pi'ed hromovou holf neznameho Tarmanganiho anebo pomstf zraneni sveho mladete? To nemohl nikdo odhadnout. Ones mohli udelat jedno - zitra druhe. Zale2:elo jen na okolnostech. Ones v~ak zvoIili odvetu. Vedeni rozzurene vrtfcfm Toyalem se sa m ci shroma2:dili, aby zjistili, co se sta10. Pohled na rozzui'ane samee - 10 by lo prvnf. co se trem hladovym poulnikum naskytlo v okam2:iku, kdy vybE!!hli. aby zjis1111 , zda se Fahdovl podai'ilo kOriS! zabf! a zda se jejich beznadejne prazdne 2:aludky konetne zaplnf. Fahd a SUmbo l se okam2:lte obralill k uleku. Arab srazil Guinaldu slojici pred nim bezohledne k zemi a prchal do pralesa. Vedoucl samec skotil na le2:icf divku a ehystal se if prokousnoul hrdlo. Toyal po nem skotil a o.dlrhl ho. Vedel, co tin!. U2: jednou vlde l samlcl Tarmanganiho, a proto S8 rozhodl, 2:e tat o se slane jeho dru2:kou. Prvni samec, kdy2: zjistll, 2:e ho Toyal ChC8 pripravlt 0 koris t, byl kralovym potinanim rozhoi'ten. Okam2:lte se chystal. 2:E! se s nfm pustf do ki'i2:ku . Vycenil tesaky a hrozivE!! postupoval k Toyalovi, ktery vlakl divku smerem k my tine. T oyat se na nE!!ho ohledl a varovnE!! zavrtel: "Jdi pryt! To je Toyatova samice'" ••Ta paW Go-yadovl!" rval druhY. Toyal se opel obratil: "Zablju !E!!!" Go-yad vyrazll k uloku. ale Toya! u 2: uchopll Gulnaldu do svych chlupatych pa2:i a zmizel s nf v d2:ungli. Go-yad ho s revem a na~v~nfm pronasledoval. Prlncezna Gulnalda, otl roz~frene str achern, se sna~lIa z jeho sevreni osvobodlt, ale bez yYsledku. Chlupata prr~era ii odna~ela stale dal a dal. Gulnalda 0 opicfch a zvla~t~ pak veleopech v 2:ivote nesly~e l a a domnivala se proto, 2:e byla unesena nejakymi podivnyml IIdmi z venkovniho svela. 0 nem2: ji v2:dy utili, 2:e je pin Sara cenu a kdesi za jeji ch armadami ~e je prekr~sna zeme , ktere rfkajl Anglle. 2:e by tam mohlo byl I nE!!co jineho, 0 tom se if ani lidem kolem nf nikdy ani nezdalo. Ted videla. 2:e zde 2:ljf i jakasi podivna stvore'll, a vzpomnE!!la si na poh~dky poplsujfcr podivne stvury a draky. Toyat daleko neutekl. Brzy poznal, !e utek s lak velkym bremenem, jakym byla tate lidska samice, bude namahavY. VE!!dE!!1 v~ak take, 2:e Go-yad mu jl bez boje neprenecha. Olotll se proto zpet a sta'lul rvouclmu Go-yadovi Ivarf v tvar. Pustil divku zvolna k zemi a vykrotil k i'voucimu sokovi. Guinalda, vyCarpana za2:ltky posled'lich mlnul I dlouhotrvajicim hladem , omdle la.
"Navim, co chcata v~d~t?" divil sa Blake. "PFac podaFilo sa ti unest Princaznu Guinaldu, tyranovi primo pi'ed nosam," pokratoval Guy, ,.pozd~ji v~ak bylo ji videt v zajati Saracenu. Jak mohlo k tomu dojll?" . .. Vide Ii ji? K'da?"' domahal sa nedotkav~ Blaka. "Za venkovnfm barbicanem a Saraceni ji odna~ali za horsky vrchol do kontin , klare nlkdo nazna," vysvetloval Wlldrad. Blake jim vysvstlil. co v~e se slalo ad chvfle, kdy se mu podai'ilo osvobodit Guinaldu z Bohunova zajeU, a v okam~iku, kdy skontil sve vyprav~ni, byly prepilovany I jeho okovy a on sa opel stal svobodnym tlovekem . Wildred ho propa~oval lajnymi chodbami do svych komnat. tam mu dal najlst a poskytl mu i tast svych odevu I zbranl, aby se mohl bez obav vydal do nezname zeme, kam una~ell jeho Guinaldu. Byla skoro pulnoc, kdy~ se Wildredovi podai'ilo vyvest Blakea tajne z hradu a~ k vnej~imu
gA~b~i~~Y' u~d~~a~tl~:~a~vsJ~~~~rs~y~ zachrancum sbohem a v sedle s latneho hi'ebce', vyzbrojen koplm se svymi barvami, projal pod zdvi~anou mrl2:i na mesl-
g~~lt~jl~~~eS~~licher~~~. vedoucl
k
hor~m
Opitl kral Toyat sl pochutnaval na tut nem brouku, ktereho prtwe na~el pod padIym stromem. Kolam neho polehavaly val ke a dlvoke oplcs jeho kmene. Bylo horke odpoledne a opice odpotfvaly ve stinu obrovilych stromu na pokraji male mytinky, ktora vypadala jak oaza klidu a mlru uproSIred zcela opu~leneho pralesa. Nabyla to v~ak pravda. Hou~tlnaml pod rozlo2:ltyml taakovyml stromy se tE!!~ca prodlraU trlUde. VUr va nul od ople smerom k nlm, a lak 0 nich Toyat ani jeho tlupa
~e~~~~t~~z~:~~le v~~~j~a n~I~~~~c~2:~~T~ ja~le valke krupeje. Take puda a m~kka, lak2:e lide ~Ii zeela
byla mokra bszhlutne. Pohybovall sa opalrnE!!, proto2:e u2: Ii'i dny nejedll, a sna~iIi se neco ulovll. Prvni klopylal, opi'en 0 velev slou2:lcf mu za hu l, slary ~edovlasy mU2:. Za nlm se pll2:il prohnan~ vyhlf2:ejfcl beduin , ozbrojeny starodavnou mu~ketou a pruvod uzavfrala dfvka, jeji2: podivny ~al by!
~~~~~r~l~t:mzr:j~~~~~~~ans~~r~~~r ~~~~~ s nojvet~fm vypeUm sll. Casto unavou klopylala, ale ani lak neztracela jlstou hrdost. s nf2: kratela, a vzne~eny vyraz v Ivan Baduln prevzal veden! skupiny. Byl to on, kdo prvnl Spalril mladeho opitaka, hrajicl'ho . si na pokraji my tiny, daleko vZdalen od ochrany mocnych sa m cu Toyatova kmene. To byla potrava! Beduin pozvecl SVOU slarobylou zbran a zamii'il. Stiskl spouSf a hromova rana se smisila
PO~~:ri ~aG~§~ak~I;~~S:ib~oS~O~~i~C!~~ na v Ie chvili sebrala a utekla, mohla sa zachranit. Byla v~ak pi'fli~ vyCerpana a vy-
75
slra~ena , ne~
aby dok~zala tete prrle21 l osII vyu2il. Nesehopna slova, vydesen~ p i"[ ob lu dami pi'ed sebo u a na pokraji zoufalslvi, poz orovala selmy pi'ipravujiei se k bojL Guinalda v~ak nebyla jedinym svi§dkem loholo divadla. Ze skry lu blfzkeho ki'ovi je pozoroval dal~i pflr oci, rovne 2 pine zaujaIyc h tout o podivano u . . Veleopove si nevsimali okoli, a lak ani neposti'ehli slabe chvi§ni IisH a nezaslechli ani jemne zaprask~ni vi§tevky pod pli2icim se ti§le m . Posleze se zd~l o, 2e nezn~my pozorovatel zlratil 0 nast~vajfci souboj zajem a rozhodl se ob jevll na seeQi§ osobni§. Na planinu zvolna ve~el m o hulny ce rnoh rivy lev, jeh02 nadherna srst se ve slunec nfch paprscieh leskla jako zlato. Pr vn i ho spati'iI Toyal. Se vZleklym zarvanim se o loc ll k Uli§ku, poneehavaje sveho soka i koi'ist, 0 ni2 by1 pfedtim rozhodnul s nim bojova t. na pospas osudu. Go-yad, kt ery 0 novi§ prichozim jesti§ nic nelu~il, se domnival, 2e soupei' vyklidil pole. Z acal sl vfti§zni§ bubnova l na prsa a divokym hlasem viti§zneho opleiho sam ee ohlasoval okolni d~ungli sve domni§le viti§zslvi. Pak se obram, aby se zmocnll sve k Oi'istl. . Mezl nim a divkou st~1 mohulny lev a pohli2el mu pi'imo do oci. Go-yad se 'las tav ll. Kdo by take ne? Lev s i al pravA jen na vzd~l enos t UtoenehO sk oku. Zatfm se ale nljak nepi'lpravovaJ. Go-yad zacal pom alu ustupovat, ale kdy2 selma nejevila 2~dne zn~mky nep i'atelslvi, otoei! se opleak na pa l i§ a vrhl se s li' emh lav do d2ungIe. Lev se zvolna oloen k dvee. Uboh~ Prineezna! Beznadi§jni§ a rezignovani§ le2ela na zeml, divajic se slrachem rozsirenyma oei m a na novou hrozbu smrti. Kral z vii'a t 51 jl chvrll prohli2el a pak se k 'n f zvolna pi'lbli2i1. Guinalda sep jala ruce a zacala se lise mod IiI. Neprosila Boha o 21vot, prot02e na di§je ji u2 davno opustlla , a le 0 rychlou a bezbolestnou smr!. Ob r ovs k~ selma prich~zela sta le blf2 a b1i2. Gulna lda zavi'ela oel. U2 citila horky dech na tvai'i a I\I( pach ji \lnik l do chi'ipi. Lev ji zacal oclehavat. B02e! Kdy 10 \lse skonei? Zmueene nervy u2 dalsi napi§ti nevyd r2elya Gulnalda omdlela.
tecne, prolo~e Azizova tlupa se do Ni mm ru nikdy ned os tala. Jesti§ na plani pi'ed mi§ste m je zj istila hlidk a nimmerskych rytii'u a bez ohledu n a ti'e sk arabskyeh musket p roli nim vyrazila k utoku. Statecni 2elezni rytifi Nimmru nelitovali ~lvOlu a Saracen y do posledniho pobili. Jejieh vitezny kfik pak dlouho zni§1 plani na dukaz , 2e Sval~ valka za osvob ozeni B02i ho hr obu dosud neskonc ila, a jejj~h cin se zapsal zlalym pismem do h lstorie ZakazanehO udolL
~ernymi
Kapitola XXIII.
Pralesem v zemi . Gallu spi§chal obrni§ny ryti i', na jeh02 k opi vial slribromodry praporec. Jeho s tatny kuri pokryty tabrakou s bohaly,n zlatym a s li'fbrnym vys(vanfm pochazel ze s taje Sira Wildreda z Mi§sta hrobu. Bojovnici kmene Galla jej zah led ll u2 z dalky a rychle p7ed nfm prChal!. Tarzan z r odu veleopu se v te chv ill b lr2il ke slejnemu mi slu z druh e s trany. Sledoval SIOpu Fahda, Stimbola a G.uin aldy, vedoucf k jlhu. Ebenovf obi'i - valecnicl obavaneho kmene Wazlrlu - v potlu sl a mu2u postu pova li usilovni§ k seve ru . S nlmi se l I Al ejln mily Zeyd . Pozorni§ sledovali vsechny 510-
~~i:,2k~?2duji~~~j?~~ c"ea;t~z~ C:d~e~~f~ej'~~:
z~padu . Byly 10 SIO PY dvou mu20 a je dn e 2eny. obu tYCh do arabsk ych sand~ IO . Kdyt ie W aziriove ukazali Zeydov!, by1 mladik ocholen pfisahat, 2e 2enske sl oPY patrf A leje. 0 jeho svi§dec tvi nlkdo nepochyboval, prola2e kdo by mel lepe znal ob rys nohy l elo divky a zpusob, jim2 vyrabela sve sa ndaly, n e2 len, klery ji l ak neskona le mlloval? Prosll W azlrle , aby a lespon n a chvili odbocill po nalezene s tope a pomohli mu najil jeho nejdra2si. Podnaee lnik cernych bojovnikO se pravi§ rozmyslel, zda mu m a vyhovi§I, kdy2 jejlc h . pozornost upoutal prasko l velvi pOsobeny ni§k Ym. kd o bez ohledu na cokoliv prChal
d2~~~t~tacill
cernosl pOvodce nena dal eho hluku urcll, objevll se p7ed nlml Fahd. . Zeyd ho okam21 te poznat a okam211e sl byl jist. 2e nalezene stopy pati'lly opravdu Ateje. Vybehl k Fahdovl n nen~vlstne na neho krikl : .. Kde je Aleja?" "Jak byeh 10 mohl v6cJ~l? U2 nekolik dnu jsem ji nevidel," htljil ~e Fahd pravd lv~.
Jad-bal-ja
,.L2es. bidaku!" ki'itot nL! neho Zeyd, ukazuje k zeml : "Zdu jSOLJ jeji s topy. Hned vedle tvych!~ Na Fahdovi§ I v~'V 1 ~~u objevil prohnany usmev. Zd~lo se Illll, 1:u led naslal cas , aby se mladfkovi, joha >.: u~ ddvno na smrt nenavidel, kr u t~ pOnlsli l. Pok rcll ledy rameny: ..Wellah, kdy~ jS(J~ :-;.i t;lk iist. tak to bude pravda ," ~ek l .
S oti'esenymi nervy se vydala Ibn-Jaqova tlupa na dalsi poehod k zapadu . SII, jak nejrychleji mohli , Slraeh z neznamych d2inu je hnal ze strasidelnehO lesa rychlejl ne2 sejkova knula , 0 osud Abd-el -Azize a jeho skupiny, ktera je zatim nedostlhla. se vUbec nesla rali. I . lak by to. by10 zby-
76
71
·Kde je'l." nal~ hal Zeyd ,
najde. Ooufar. !e se mu alesp on podaff odehnat Numu ad jeho koi'isti a divku dustojne pohfbit.
"Je mrtva, Chief jsem Ie Ie zpravy useti'lt," s usmeskem odpovidal Fahd.
"Mrtva?" boleslny 16n , kter'im byte toto
slovo vyrceno,_by obmekcil i kamen, zavileho Fahda vsak ne. "U kradl jsem ji ze stanu jejiho o l ee, " pokracoval Fahd, ktery S6 chh31 tesil nestestim sveho so k a co nejdele. "Dny a noel mi patfila, ale pak mi jJ ukradla velika apice. Ted u! je urelte mrtva." Fahd zase! pi'Ws daleka. Pi"ecenil se. S divokym a nenavistnym vykfikem vytrhl Zeyd svou dyku, a ne! mJ v tom mohli WazJriove zabranlt. zabod l ji Vikrat do be duinova srdce. Se sklonenou hlavou a nevidoucima Dcima pochodoval Zeyd pra1esem spolu S6 z8s tupem Waziriu vpled . Lc'jd n y z nich netusil, !e jan mill za nimi se na pralesni stezku do bel hal 5 tary beloch, tresouei se horetkou a s labosti, a po spatfeni jejieh stop pad I k zemi. Ovakrc'it se pokus il vstc'it, ale pak zustal bezmoene le1et . Jako ~plnavc'i h romadka starVe'; kosti zde le1el, ehvili v ag6nii, ehvili jakoby u1 mrtev, mut, jen! mysle l, !e si za sve penize mute koupit eety svet.
Tarzan speeh al po stope, k terou po sobe zaneehala GUinatda a jeji dva pruvodeJ smerem k severu . Vzhledem k tomu, !e znal v~eehny zc'ikruty stezky, dokc'izal lim, !e se pohybovat pfevc'i!ne korunami stro mu, sve pu tovc'ini znatne zkrc'itit a zryehlit. Na druhou stranu prc'ive proto se stalo, ~p minul sve Wazirie a take mis to, kde Zeyd zabil p roradneho Fahda. Pak jeho eillivytlch zaehylil pach Manganiu . VeeMI, !e setk c'ini s rim! by se mohlo stat divce osudne, a pro to svUj postup je~te zrychli t. MyUnky, kde stado odpociva!o, dosc'ihl kr c'itee pfedtim , net se tam vrc'itili i Toyat s Go -yadem, kteli, zapomenuv§e u! na svUj spor, se opet spolecne venovall vyht edc'ivc'ini brouku a ponrav pod IIslim oko lnfch stromu. Po skonteni v~ech uvitacieh obfadu 's e Tarzan dosl al konecne k momosti zjislil neco 0 osudeeh sledovane troji ee. Nejvice nalehat na jakekoliv zprc'ivy 0 samici Tar· manganiu, kterou opicc'ici museU v p ralese jlsle videl :' Mwalal ukc'izal na Toyala a Go·yata, a tak se Pc'in d!ungle obrc'itil primo na veleoplho kr c'ile. "Tys ji videl?" nalehal mu! z rodu veleo · pu , znajici nevc'izane mrary- opicfho krc'i te. Toyat·ukc'izal prstem k jlhu: "Numa ," za · brutel a §el dc'ile lovit potravu. Pc'in d!ungIe v§ak z jeho strohe odpovedi pochopil vie net z dlouhe pfednc'i§ky . " Kde ?" natehal Tarzan . To ya t ukc'izal primo na mislo, kde ne· chal Gulnaldu napospas Ivovi , a mu! z r,odu veleopu se tam ok<;lfTl!ite vydal , jak nejryehleji mohl . 8y1a to neveselcj. ces l a, proto!e si jasne dovedt pfeds tavi t, co tam
Guinalda zvolna nabyvala vedomi. Bc'ila se otevi'it oti a jen ti~e le!ela, p femy~ l ejic , zda Iota je tedy smr t. Nevnimata !c'idnou . bolest. Pak u citil a podivne s ladkou ate!· kou vuni a posleze se k jejimu telu lehce pfitisklo cosi hfejiveho . By10 to netl !ive 11310. Se strachem o leviela oci a ke sve hruze zjistila, !e skoro tesne u nf le!i obrovsky lev. Byl k ni obrc'icen zadkem. Jeho obrovskc'i hlava byla h rde vztycena a oci hledely smerem k severu. Mohutnc'i hi'iva se temei' dotYkala jeii tvc'ife. Guinalda by1a z ticha a ani se nehYbala. Pak spi§e tu~ila, ne! s l ~e l a, jak obrovskc'i kocka zacala iemne pris t. Neco se bli!ilo! I Guinalda to ciUla , ale soucasne tusila, 1e to nemu!e znamenat jeji zc'ichranu. ~dy( kdo by jI mohl ochrc'init pi'ed toul o obrovitou ~e lmou? PClk se o zva/ jakysi ~um ve vetvich a asi sto stop od nlch se na zem z korun stro mu snesla mohutnc'i poslava jakehosi po· loboha. Lev vs l al a o to cil se smerem k neznc'imemu. Chvili sl jeden druh eho prahJi!eli. Pak mu! vyki'ikl rados tne: ..Jad-bal-jo!" a velel: "K noze!" 'Obrovsky zlaty lev radostne zaknueel, ro zbehl se planinou a zas tavil se tesne pled p odlvnym mu!em. Gulnalda Videla, !e Selma pohlf! f do tvc'ife mu!e, ktery jJ hladi/ po h/ave, drbal hfi\IU a koc ka spo koiene pfedla . ... Oel neznc'imeho mu!e, ei boha, a( u! to by1 ten ei onen, se mezl tim upfely na Gul naldu. Z jeho pohledu bylo palrns, !e pfe · stc'il neiake velke napeti a nyni se u klid noval. Tarzan· nebyl to toti! nikdo jiny . se po t e~i l se zvii'etem a rozbehl se k dlVee. Poklekl u nf a oslovil ji: "Ty isi Princezna Gulnalda?U p tal se t i~e. Oivka pfikYvfa. Jak ii mute znc'i t? Nedo kc'izala se ho vsak zepta t, proto!e hlas ji po pfesMls hruze je~te nes/outil . "Jsi zranena?" ptal se dc'il mu! z rodu veleopu, OrVkCl v odpoved zavrtela zc'iporne hla-
you.
"U! se nemusi~ nlceho bc'it," ubezpecoval ii Pc'in d!ungle. "Jsem tvUi pfitel. Se mnou jsi v bezpeci. " "Jc'i se u! nebojim - u! vUbec n e," od· povedela proste . ..A kde jsou tvi druzi?" zajimal se Tarzan o oba mu!e. Vyprc'ivela mu, eo se stalo. ~U! se iich nemusis b c'it. Jsou pryc a my je ani nebudeme hledat," rozh od l mu! z rodu veleopu. ,,01:ungle se 0 ne spravedlive postarc'i, Jeji spravedlnos ti je~ t e nikdo neunikl." ..A kdo1: jsi ty?u tc'izala se divka. "Jc'i jsem Tarzan. "A jak znc'i~ me imeno?" divila se . N
78
sel dale do hradu a pfijal diky jejiho o tce i matk y, ale mut z rodu lIeleopu odpolle del, te nebude mit k lid, dokud nenajde i Blakea. Ujistill se, te je 0 jeji bezpecnos t dobre postarano , vydal sa opel na cestu. "Najdes-li je, ujisti ho. te b rany Nimmru jsou pro neho IItdy otevi'eny a te Princezna Guinalda nedockalle ocekalltl jeho ntlvra t," p rosila divka na rozloucenou. To vse ii Tarzan rtld prislibil. M u t z rodu veleopO se pak spolu se sllym Illem oioCiI k odchodu a Princezna je od IIchodu tunelu lIedouciho do jeji ze me stedollala pohledem tak dlouho, dok ud if nezmizeli z oci. "Nech e nas Pan Je~is Kristus tehntl tvojf cesh~ . pane ryUfi," septala , .. nech t Bah Ie chrtlnf, abys nasel meho milollaneho a spolecne iste se k ntlm vrtltilW
"Jsem pi'itelem mute, kteremu f(kate Sir James, " vysvetloval, "a spolu 5 nim te hledam," "Tys jeho pritelem? " vykfik la. "Oh. d rahy pane muj , pak jsi tedy i pfite lem mym'" Mu2. z rodu veleopu se usmal: "To je pfece samozfejme." "A proc te ten lev nezabil. Sire Tarzane?" divila se dtll, os lovujic jej ut jako rytife, jak byla zvykltl z domova oslovovat vsechny, ktei'i se ko lem ni pohybovali. By10 to proste , prolote kdyt kfittlcke lodi pred stovkami let ztroskota ly a jeji predkove dostihli bfehu Atriky, byli mezi nimi jen rytii'i. Vyjimkou byl pouze levobocek
~~~f~~~au,"'~ ~~~o;e V~~~I s~~:A~a~:~r~d a ledy i Guinalda. "P roc mne ten lev nezabil?" opakoval Ptln dtungle jeji ottlzku. "Protote 10 je Jad-bal-ja, Zialy lev, jehot jsem od malicka vychoytlval. Cely svOj tivot ve mne vidi sveho ochrtlnce i pana a je mi pfitelem. Nikdy by mne ani mym pFale lum neublitil, a protote cely .tivot protil mezi lidmi, neubHtil ani tobe. Ale i tak jsem mel s trach, kdyt jsem videl, jak u tebe leti, pro lote prece jen - lev zustane vtdy Ivem'" "A ty sfdlis nedaleko?" plaia se Princez-
Kapitola XXIV.
Cesty se setkavaji Biakeull kur. klusal pralesem . Jeho ptln pozorne sledollal katde znamenf, ktere by ie mohlo zallest na stopu Arabu a jejich karallany . Jednoho dne k lIeceru se pfed nimi otellrela lIelka my tina s domorodou lIesnicf. Dtungli se jeste nepodafilo opustenou vesnici znollu zarus t, a kdyt IIjel do opustenych uJicek, ullidel leoparda, utrkajfcfho od nejakeho lidskeho tela. Nejprlle myslel , te ten clollek je mrtell, ale pak ullidel, ie nebottlk se sna~f pOllstal ci alespoi'i od plf~it stranou. Obrovska koc ka zaca la prskat a pFipravOllala se k utoku. Blake se na ni rozkficel a sna~i l se zvfre zahnat. Selma se to nelfbilo a neminila se slle koristi jen tak lehce IIzdat. Kdy~ se Blake pfiblr~ i l , pfikrcila 58 k zem i a ch~stata se ke skoku .. American mel obavy ze slleho kone. Btil se, te hrsbec se selmy zalekne, splasf se a shodf ho k zemi. Jet}o obavy byly zbytecne, prolote kone II Udolf hrobu byli pro 1011 na obrollite koeky II Lese leopardu, ktery se mezi lamnirni rytiFi tesil velke oblibe, spe cialne clliceni. To ollsem Blake nemohl vedet. H rebec, na nemt Blake sedel, mel z lech to lovu u~ nekolikalete zkusellosti a s dillokymi kockami se setkal mnoho krat , pficemt nektere z nich byly mnohem vetsi net ta, ktera 'Ied' stala pfed nimi. Vyrazi l l edy k uloku, anit by jellil nejmensf zntlmky s trachu nebo nerllozity. Jezdec i kui'i se mili na Sheetu jako buracejici p fi lIal a ubo~ak , ktery mel byt Shee tollou obeti, vse sledollalllyjellenyma ocima. Kdy~ byli jezdec a kui'i na ·dosah jeho skoku, odrazil se leopard IIsi silou od ze me. Le tel jako lIysU'eleny sip, ale mfsto na k oi'ist dopadl na hrot jezdcovy p fky, ktera
na . • Daleko odtud," vysvetloval mut z rodu veleopu, ..ale moji lide must byl nekde nab lizku . Jinak by tu nebyl ani Jad-bal-ja. Vzkazal jsem svYm bojovnikClm. aby pfisli za mnou, a jisle ledy i on pri sel s nimi." . Tarzan si uvedomil, t e divka je velmi hladova, a proto pokynul Jad-bal-jovi, aby ji chrtlnil, a stl m se pus til do pralesa vyhledat nejakou potravu. . "Neboj se ho," ubezpeeoval ji. "Mutes si byt jista, ie lepsfho ochrance zde nenajdes, Ten sa neboji itldneho nepfitele a pfed nikym necoullne." "Kdyt 10 tak je, jiste se btlt nebudu," usmala se Guinalda. Za krtltkou dobu sa Ptln dtungle \Irati! 5 dosla tkem pralasnich plodu a jedlych koffnkCl, ktere ji nasytily. Vzhledem k to niu, te slunce stalo jeste vysoko, rozhodl mut z rodu lIeleopu, te je treba toho vyutit k cesta do Nimmru. Uchopil dillku, kle · ra jeste nebyla schopna samostatne chuze, do ntlruCi a lIedle nej hbite pochodolIal i jejich nejspolehlillejsi prullodce - Ziaty lev Jad-bal-ja. Behem cesty se Tarzan dOlledel ml')ohe z historie i soucasnosti Nimmru i Udolf hrobCl a take zjistil, 2.e dillka Blakeollu lasku pine opeluje. Jeji vypralleni 0 Siru Ja'mesolli nebralo konce a take jeji otazky o jeho rodne temi , jejich obycejich a zvycich i jeho uplynulem t ivo le byly nekoneene. Tarzan mnohe z nich zodpolledel, ale na mnohe jf nemohl ficl nic. Druheho dne cesty dorazili k osamelsmu k fiti. Ptln d2.ungle pozdralli l strtlte a po2.tldal je, aby ad neho prellzaly Prin· ceznu. Guinalda je; ttldala, aby spolu 5 ni
79
mu projela srdcem jako jehla senem. Zbraii proiela h31em selmy lak hluboko , ze jezdec mel mnoho prace , aby ii z tEHa zdechliny opel vytahl. Kdy2 se mu to p odafilo, obratil se k ub02akovi na zemi. "MOj Bote," vykfikl pfekvapene, kdyz se jeiich pohtedy setk aly: "SUmbo!!" "Blake!" Mladik sesk ocil z kone. .. Umiram, Blakeu," septal stary muzo "Nez odejdu, chte4 bych vam fict. 2e vseho lituji. Choval j5em se jako bidak. Myslim, 2e jsem dostal, co jsem si zaslouzil." "Zapomenme na to, Stimbole, " odpovedel Blake. "Jestei:ijete. Prvni, co pro vas sezenu, bude nejake jidlo a voda." Zvedl bezvladneho mui:e a posadil ho do sedla pfed sebe. .. Neni 10 davno, co jsem minul malou domorodou vesnici. Kdyz mne videli, tak utekli, ale moi:na, i:e tam nejake jidlo zuslalo." "Co tu delate?" ptal ·se Stimbol .• A kde, pro krale Arluse, jsle vzal lenhle ubor?" "Aeknu varn to, a2 se dostaneme do Ie vesnice," odtusil Blake. "Je 10 vsechno dlouha historie. Hledam jedno devee, ktere pred nekolika dny unesla !lupa Arabu. " "Bozel" vydechl SUmbo!. "Vy 0 nf neco vi.le?" d02adoval se Blake vysvetleni. "Byl jsem utech lidf, co ji unesli," vysvetloval Stimbol, .. respektive 5 elovekem, klery ji pak ukradl tern ostatnfm Arabum." "Kde je ted'?" "Je mrlva, Blakeu!" "Mrtva?" . ··.. Pfepadla nas Uupa lidoopu a unes1i ji. Jsem pfesvedcen, 2e to ubohe dite okami:ite zabili." Blake dlouho mlcel. Se sklonenou hlavou kracel podia kone a obtfi:en tei:kou zbroi( iei vedl pralesni stezkou. ..Ublfi:ili ii ti Arabove?" zep~al se lise. "Ne," ujiMoval jej Stimbol. en sejk ji uloupil, bud' aby za ni zlskal velke vYkupns, nebo aby ji prodal do haremu na sever, ale Fahd mu Ii ukradl pro sebe. Vzal mne s sebou, proto2.e jsell} mu slibil za svou zachranu spoustu penez. a tak jsem mel mo2.nost mu ve zneucteni dlvky zabranit. Rekl jsem mu. 2.e kdyby ji neco udelal. tak ode mne nedostane ani cent. Bylo mi toho decka lito a byl jsem rozhodnut se pokusit ji nejak zachranit. " Kdyz se Blake se Stimbolem bH2.ili k vesnici, jeii obyvalele opel uprchli, nechavajice vse belochum napospas. Blake ovi netrvalo dlouho a nasel dostatek jidla pro oba. . Pripravil pro Stimbola pohodlne luzko, nasel krmenf pro svsho kone a pak se vratil zpet ke starochovi. Prave mu vypravet 0 svych zai:itcich, kdy2. se venku ozvaIy kroky mnoha lidi. Slysel hlasy a dupot bosych nohou. By10 jasne, 2e se vesnieane vraceii. Blake povstal a pnpravil se , 1-e ie uvita
pratelskymi slovy, ale jiz prvni pohled na bl izic i se zastup mu napovedel, ze ted uz nema co delat ien se shlukem vydesenych vesnicanO , s nimi2 se pfedtfm setkal v pralese. Po ceste se pribli2.ovala velka skupina statnych va:ecnikO, nad jejich2. hlavami se blyskala ostra kopi. Na zadech jim visely velke ovalne stity a pres rameno meli toulce pine sipO a velke luky . "Nu," podolkl temne, "zda se, i:e isme v prusvihu. Vesnieane poslaU pro sve velke bratry." Valecnici vesli do vesnice , ale kdyz spaWIi Blakea, lak se - se zrejmym udivem na tvai'i - zastavili . Jeden z nich vykroeil smerem k Blakeovi a k jeho udivu jej oslovil celkem plynulou anglictinou: "Jsme Tarzanovi Waziriove," rekl, srozumitelne arlikulujic slova, .. hledame sveho pana a naeelnika. Nevidels ho, Bwana?" Waziriove! Blake by je nejradeii objal. To yyfe~ilo jeho problemy se Stimbo lem! Vedel, 2.e sam by loho mu2e do civilizovanych kraju nikdy nedopravil, ale s touto pomocf - 10 bylo neco jineho! Jeho starosti. pokud se Stimbola tykalo, byly ty tam. Kdyby nebylo smutku na tvarfch Blakea a Zeyda, bylo by moi:ne loto shromai:denf pokladat za stastne lidi. K veeeru se vr~tili i vesnieane a jfdlo a domorode pivo ·je vSechny spfalelily. ~aziriove v~ak neza pominali ani na svsho pana a n~eelnika. "Tarzan je n esmrtelny," fekl podnaeelnik 5 jistotou, kdy2. 5e ho Blake ' ptal, zda nem~ 0 sveho p~na staros!. Jeho prost~ jislota byla lak siln~ , ie i Blake zaeal mil dojem, 2.e Pan d2.ungle nemui:e snad ani byl obyeejnym smrlelnikem . Pralesnf cestou se plouiila zbidaeela tlupa beduinu. Znaveni muzi klopytali pod vahou sveho n ak ladu a jejich i:eny n a tom byly jeste I)uf. Ibn Jad strei:il krhavyma oeima svOj poklad a nikoho nelitoval. Pak za karavanou spalrili obrovskeho Iva. Sip, klery pfile.tel z neznama, zabil dalsfho no siee pokladu a z houStin se opet ozva l zlovestny hlas: ..za kai:dy drahokam kap.ku krve!" Vydeseni beduini spechali da!. Kdo budtI dalsi obeti? Koho si ticha smrl vybere za prist! korist? Nejradeji by poklad zaho~ dill, ale kruty Ibn Jad jim 10 nedovolil. Lev se opel pfibli2.il. Neutocil vsak. Jen s tal a hledel na ne. Bez hnutf a bez jedi ~ neho zvuku! Presla asi hodina. Lev se stale dri:el na dohled konce karavany. Ladna z Ibn Jadovych vyPrav se s necim takovym v minulosti nesetkala. Nikdo nechlel jit na konci pruvodu. V~ichni ClllOli byl vpredu. Jen co nejdnl od rnlcfclho zvirete, ktere jako by ani nebylo z tohoto 5vela. Pnk vykfi kl dal~1 nmilc. Sip mu proklal hrud . ..Za kaidy d m i10 knm kapku krve!" znelo opel hILJ~O prnlosE:lIll. Muzi odhodll! poklnd.
:.r
80
"Tu prokletou vee u2. neponesem ani krokJ~ volali a hlas z d2:ungle opel promluvii: "Vezm i poklad , Ibn Jade'" poroucel nezn~my. "Vezmi pokladJ Ty jsi ten , ktery pro nej n ev~ha l i v ra2:di t. Zvedn i jej, zlo d eji a vrahu, a nes iej s~m!" Arabove rychle sesypali poklad do jednoho vaku, klery zvedli na Ibn Jadova z~ da. Slary sejk se pod jeho v~hou pot~ce l a padal. "Nemohu jei unesW narikal. .. isem s tary a nemoeny, nemam siluJ " "Poneses jej - nebQ zemres'" nanzoval neznamy dul y hlas, zatfmco lev sttl l na cesle za ka ravanou a jeho oci se b lyska ly jako demanty. Ibn Jad klesal pod ntlkladem. Nemohl iit lak ryehle jako ostalni, a lak brzy zuslal pozad u a jedinym jeho pruvodcem se s tal o nen tajemny lev . Nelrvalo dlouho a pfidala sa k nemu i Aleja, klertl ho jedintl z eele vypravy litovala. V ruce m el a musket u a pos l avi la se mezi o l ce a Iva. "Neboj se ," povzbuzovala s taree, "nejsem sice syn, ktereho sis to lik p fal. ale doktl2:i Ie och rtlni l s tejne jako o n lByla u2: sko ro Ima, kdy2: se beduin ska Ilupa dopo ttlcela do vesniee. Arabove byli okam2:i te obklopeni s tovkou cernyeh bojovniku a nelrvalo dlouho, ne2: zjistili. 2:e jsou to prave ti , iieh2: se bali nejviee ze vsee h. Ta rzanovi Waziriove ! Po dnacelnik naffdil, aby byli oKam2:ite odzbrojeni. " Kd e ie Ibn Jad?" do2:adoval se Zeyd. "Tam priehazi," hlasil nekdo. Vsichni pohledli zpet na ees tu . kde Zeyq 'spaH'il dYe poslavy. Jednou byl slary mu2:, polaeejfcf se pod obrovskym vak em, a druhou neklamne mlada d fvka, kterou by poznal mezi tis fci. Za nimi se jako sUn plf2:iI obrovsky lev. Zeydovi se zataji l deeh. Zdalo se, 2:e srdce mu pfesta lo bft. "Aleia'" vykrik l stesHm a rozbehl se, aby ji obja l. Ibn Jad se dopotacel do vesnice. Pohledl na hrozive Ivare Waziri u a ochable klesl k zemi. Poklad mu spad! z ramen a Ie mer jej zasypa l. Hirfa .znenadanf vykfikta a ukazoval a zpet na stezku . Vsichni poh /edli znovu tim smerem a uvideli, 2:e na vo!ne prostranstvf na pokraji vesniee vstoupil obrovsky zlaty lev, po jeho2: baku zvalna k racel Pan d2:ungle Tarzan. Mu2. z rodu veleopu zvo!na zam ifil do stredu shromtlzdeni, odkud u2. k nemu 5 rozpiatou naruei letel Blake. "Pfisli jsme pozde'" fekl smu lne American. "Co Um chde l e fic l ?" ptal se m uz z rod u veleopu. "Prineezna Guinalda je mrtva'" "NesmysW volal Tarzan, "dnes rana jsem ii apustil u s l ra2:i prj vehodu k m es tu N immr." Snad stakrat musel Pan dzungle Blak e-
ovi o pa koval svou zpravu a nikdy nesrnel zapomenoul znovu a znovu predat i jeji vzkaz: ..A2. polkas Sira Jamese , rekni mu, 2:e brany Nimmru jsau'pro neho v2:dy olevfeny a 2:e Prineezna Guinalda na neha nedockave ceka. " Pozde veter lehoz dne poz~da l Slimbol praslrednielvim Blakea mu2:e z rodu veleopu, aby prisel do eha l ree , v nil: le2:el. . " Diky Bohu," volal sla roch. ..Myslel jsem, 2:e jsem vas zabil. V duehu' jsem se .. madli! za odpusteni, ale nyni vim, 2:e jsem to neudelal, a mohu se ledy uzdravit. " "Postarame se 0 vse. co k lomu bude zapoUebi," ujistil jej P~n d2.ungle. "a hned jak budete schopen prepravy, lak v~s nec ham odnesl na pobfe2:i." O locil se a odesel. Bylo mu iasne, 2:e i lomulo mu2:i , klery se na nem l ak pravinil . musi poskytnoul zachranu, ale nebyl oehoten s nim zlralil u2: ani slovo. Ntlsledujiciho ·rana se vsichni pfipravil i k odcho du. Ibr1 Jad ·a jeho Arabove , s V'jjimkou Zeyda a Ateji, ktefi po2:tldali Tarzana, aby smell zustal u neho a pracaval na jehp sla tku. byli poslani pod dozorem Waziriu do neibtigr vesnice kmene Galla. Nebylo pochyb, 2:e Gallove je prodajf jako olroky do Habese . Stimbo la nalotili na nositka nesena c tyrmi s tatnymi Wazirii 'a mel spolu s nimi ces toval n a Tarzanovy sta lky na jihu. odkud bude pas Ian na pobre2:f. Oal~( c tyri Waziriove si natoti li na sva ramena pok lad Mes la hrobu. Blake, nyni u2: ·ope l o blecen ve sve m skvoslnem brnen(, jel na svem pfekras nem ko ni. a kdy2: se Tarzan chystal vydat za svy-mi Wazirii k jihu, predjel pfed neho a Zlaleho Iva. aby mu pada l ruku na roz loucenou. ~ ..Sbohem a vre le diky, ~ pravi l dojate. .. Sbohem? Co2: v.y se 5 nami nevrcitfle?" divil sa Tarzan . Blake zavrtel h tavou. ..Ne," fekl t i~e. " Ja se vrac(m do stfedoveku, za 2:enou, klerou milujW Tarzan a Jad-bat-ja sltlli na okraji ces ly a pozorovali, jak Sir James bdji2:di smerem k mes tu Nimmr. Modrostfiorny praparee n a ieho kapi hrde via l v rannim slunci .
81
EDICE S NOVOU ZNA{:KOU, ALE MNOHALETOU TRADICI
~~~v~e~~~a~};t::i~:dJ~:~UV~':tbU pro chvfle oddechu a na cesty detektivky. kriminalnf pflbllhy. humoristicke novely.. . Jednotlive
:V;::?v~~~h;~:/~~~~~~'~s~i!~'emi
nebo folografickou pfflohou. za velmi prijatelnou cenu. "Magnetky" si mutate objednat u VYDAVATELSTV[ MAGNET-PRESS Jungmannova 24 11366 Praha 1
V omezenem mnozstvl jsou jelite k dispozici tyto tituly: Peter Cheyney: TEf) JSI NA AAD~ TV, MILA~KU Eric Kraft: TR:tN( CENV KRASAVIC BOileau-Narcejac: ARSENE LUPIN pA(SAHA Oldrich Zelezny: L~ON CLIFTON A TOM SHARK Jan Cimicky: HRUZA OBCHAz( M~STEM Peter Cheyney: OV~EM:tE AEKLA ANO Michel de Roy: pA(PAD Z NAaAE:t( ZLATN(KU Marie Kyzlinkova: TICH~ ANO MU aVLO ODPOV~D( zahranicnl autori: ZLO~IN NA V~ECH ROVNOB~:tKAcH V roce 1993 pro vas edlce Magnet Plus chysta:
v lednu:
A. J'rotka. I. Aafhauser: Mordparta zasahuJe Sest autentickych pi"Ibehu z let 1945-1980 z vypravenf legendarnrho detektiva prafske kriminalky mjr. v.v. Jaroslava Zahradky. K~s 19.80 v Llnoru: Peter Cheyney: TaJemny par Brit§tf detektivove ve "zvla§tnfch slulbach" na stope nepratelskych agentu. K~s 19,80
v b'eznu: Joan Flemlngova: D;libelsk;li kraska
Laska a zlocin v PaUli. K~s
19,80
V prvnim ctvrtleti 1993 vyjdou V edic:i Kniiky za babk"u tyto titu Iy. Pavel Pay Vecne dvojice
~edesat milostnych pffbehu s lavnych dvojic ad praveku po soucasnost, od Adama a Evy po Johna L ennona a Yoko Ono . Aada znamych postav a jmen vystoupf v novYch. necekanych souvislostech. Kratke pribehy ukazujf promenlivost lasky, pestrost a krasu i tragiku vztahu .
Ivan Cerny PrazskyModrovous a jine pi'fbehy
krimipribehu: Peklo v chate tislo sest, Znasilnena v nemocnici, Sebavra'!edna vra2:edkyne, Hyena, Pra:tsky Modrovous, Pozdn( oznamenl, Sfleny jezdec, Strelec 5 katovskou smyckou, Jedna z tvMi bolesti. Surova nesmyslnos t , Pozar, pedafil! Podkova znamena stesti. Strhujic{ vypraveni zkuseneho autora krimi tanru zaujme katd.9ho etena;e. . Ka2:dou z tech to publlkacf dostaneta za jednotnou cenu 14,80 Ke5 U ka2:dsho dobn9ho knihkupce a novinoveho stanku . Mu2:eme Vam ji tet zaslat pos tau, jestlite si ji objednate prostfednictvfm objednavky na nasledujfc( stran 17in~ct
ceo
OBJEDNAVKA Objednavam zavazne
Vecne dvojice Prazsky Modrovous a jine pi'fbehy
..... ks ..... ks
na adresu : .. " ... pr8menf, jmeno Ulice - cislo. "" . Misto urcenf
PSC
Vydavatelstvf
Magne"t-Press Kn rhy za babku Vladislavova 26 '1366 Praha", l:ltelny podp is
Zajimaji vas detektivni piibehy ze soucasnosti? ~tete nidi
reportaie ze 5veta z/ocinu a boie prot; nemu? LusUta kiiiovky, krim; hadanky, zucastiiujete
S8
nidi soutezf
0
Zajfmate se 0 praci kriminalistu a policistli? Vse najdete v Lince 15S!
{:TRNACTlDENrK LINKA 158{:ASOPIS {:ESKE POLICIE VYCHAZr DVOUBAREVNE A JE DISTRIBUOvAN PO CELEM UZEMr NA!ir REPUBLIKY.
Vsem firmam, institucfm, podnikum, ale i soukromnCkum nabCzC Linka 158 sve stni nky k otistenC plosna inzerce. Jakekoliv informace tykaHcr se inzerce nebo predplatneho Linky 158 yam poda Magnet-Press, Vladislavova 26, 113 66 Praha 1 "ebo pffmo redakce casopisu
Linka 158 Benediktska 1, 11001Praha1
telefon: 2311860
ceny?
STRACH Z RANY /
J AN R OMAN
Tento s8s it (prodejni cena 14.80 Kcs) Vam radi zasle me. kdyi si 0 nej napisete na ko· respondencnim lislku na adresu: Redakce kniiky za babku. Vydavatelstv i Magnet - Press. Vladislavova 26. 11 366 Praha 1
Zkusenj autor - patrac po nejruznejsich tajemstvich a zahadachse tentokrat vydal do Transylvanie za upiry. .Jeho poznatky jsou unikatnfm svedectvfm, jez v literatufe faktu nema obdoby.
Tento sesit (prodejni cena 14 .80 Kcs) Vam radi zasleme , kdyz si pisete na korespon d encnfm I(stku na adresu:
0
nej na-.
Redakce neperiodickych publikaci. Vydavatelstv i Magnet-Press, Vladislavova 26, 113 66 Praha 1
hat) ( Palackeho 9 110 00 Praba 1
bude pfinaset konkretni rady kaidemu, kdo denne nakupuje a hIed sluiby
a
Se Zapisnikem spotrebitele usetfite penize, cas i nervy. Bude vasim pruvodcem pri dennich i narocnejs ich nakupech. Z obsahu prvniho cisla : J"k je to se zarucnimi Ihutami, co delat pri vykradeni bytu , pravni poradna, rubrika pro diabetiky, na co mate pravo u 1E3kare, jak nakupuje Marcela Skuherska . Nezap6mer'ite a od ledna 1993 misto dosud znameho Zapisniku zAdejte Zapisnik spotfebitele. Buds vychazet mesicne a stat 14,80 Kes. Setiete svou penezenku! Kupujte Zapisnik spotiebitele. Vydate 14,80 Kes - mnohem vice usetiite! .
CHCETE TREFIT DO CERNEHO? v
,
Na 32 stranaeh najdete: • sportovni a love eke streleetvi • zajimavosti pro sberatele zbrani a militarii • vojenskou historii • bojova umeni a mnoho dalSiho
Prodej a distribuce literatury z produkce Statnfho pedagogickeho nakladatelstvf - ucebnice pro zakladnf a stfednf skoly -ucebnice cizfch jazyku -oboustranne slovnfky Registrovanym knihkupcum poskytujeme vyhodny rabat. Osobnf odb er i zasilkova sluzba.
Opatovicka 26, Praha 1 tel. 20 38 51/1inka 336
Nejlevnejsl Nejpestrejsl Nejzaj Imavejsl je barevny rnesicnik Vecko!
Za pouhych 7,50 Kes v nem pravidelne najdete: - atraktivni rozhovory s nasimi i c izimi zpevaky. herci, sportovCi - Svet piny t8jemstvi (aneb nejnovejsi poznatky 0 mimo ze msianeCh posmrtnem zjvote. pravekych jest erech a dalsich zahadach) - vz r u.sujici detektivni prlbehy a harory - bezplatnou seznamku. psychologickou a sexualni poradnu pro vsechny.kdo S8 ocitli v krizi
- soutez 0 1000 Kes v k aidem Cisle - a spoustu dalsfho skvele h o c t eni a bare.vnyc h (otografii
Zadejte u soukromych prodejcu, ve stancich PNS, nebo si ca- . sop is objednejte na kterekoliv administraci PNS, poste ci primo na adrese Vydavatelstvi Magnet-Press, Vladislavova 26, 113 66 Praha I.
Nezapomeiite - Vecko je jen jedno!
Lecian, jmeno, ktere v polovine dvacatych let na moravskem venkove nahanelo strach. Jmeno nepolap itelneho dezertera, zlodeje, lupi~e a vraha, ktery - byl-li pronasledov an - bezohledne si zbran; vynucoval volnou cestu k uteku . Lec ian Na i ,ditelstv;, kam ~efredaktor
cena 30,- Kcs Vydavatel s tv; a nakladatelstv; MV CR
Cenllil"fon
Na Perstyne 11, tel. 263246
11001 Praha 01
Vydavatelstvi Magnet-Press s. p. Vladislavova 26 11366 Praha 1
INZERTNi ODDELENi VMP _ Prijima a zpracovava plosnou inzerci pro periodicke i neperiodicke tituly VMP. InzerentUm poskytujeme bezplatnou poradenskou sluibu:
.. Informace 0 cenovych relacfch a zvyhodnujfcfch slevach .. porady v zalezitostech vybe vhodneho titulu VMP pro zamyslenou inzerci .. porady tykajfcf se' moznostf a realizace grafickeho inzeratu vcetne optimalnfho rozmeru, barevnosti apod . .. navrhy reklamnich kampanf v periodikach 'ilMP Adresa Inzertnfho oddiHenf: postou - Vladislavova 26, 113 66 Praha 1 , osobne - Jungmannova 24, Praha 1 tel. 23 62 439, 26 06 51-9, linky 352, 351, fax 23 62 439
POPRVE
v
CESTINE
Mili el enari, Vam, klen jsle si oblfbili pfibt"ihy 0 Tarzanovi, udt"ila jislt"i radosl zpra va, le vydavalelslvi Magnel-Press zakoupilo od americke firmy Burrough s dalsfch pt"il dnu tchoto slavneho literamiho dna. Budele mit plilelitost prolivat dalsf neuvMtelna dobrodrulstvi Pana dlungle, 0 nichl jsle dosud nemoh li mit ani tuseni, nebo t v eeskem pfekladu vyjdou poprve. Do prvniho se mUlete zaefst jestt"i v letoonfm roce, dalsi budou postupnt"i.vychazel v roce 1993. Jednotlive svazky si mQlete predem objednal prostlednictvim objednavky na dalsf slrance. Vase redakce
OBJEDNAVKA Vydavate.stvr Magnet-Pre •• odd. adm In lstrace
Vladlslavova 26 11366 Praha I
Objednavam zavazne vYti sklyl TARZANA v cen e 19.90 Kes
1:. 1:. 1:. 1:. 1:. 1:.
10. 11. 12. 13. 14. 15.
Tarzanova dvoj1:ata Tarzan, pan dzungle Tarzan a ztracena fise Tarzan ve sti'edu Zeme Nepi'emozitelny Tarzan Tarzan triumfujic[
v v v v v v
po1:tu: po1:tu: po1:tu: po1:tu: po1:tu: po1:tu:
.... ............ ... ..•... ....... ... ............. ....... . ........ ............. .. . ..... .. ..... . ...
ks ks ks ks ks ks
na ad resu : Pffj menf a jmeno Ulice·c lslo .............................•..................... ... ....... ... " .. ...... .......••... ... MIs to urcenl .. ................. .
PSC (Vyp ln it hU lkOvYm p is m am )
ci telny p odpis
Vypln enou objednavku zaslete prosfm urychlene na adresu vydavatelstvf. Tim si zajistfte dodavku· titulu, ktery vyjde v omezenem mnozstvf. uhradu objed naneho ti sku obdrzfte slozenku . Celkova castka bude zahrnovat uhradu objedn aneho vytisku spolu 5 castkou 2,30 Kcs za VAKUS. Vytisky budou dodany po uhrazenf platby.
Na
ISBN 80-85434-13-X (cely soubor) ISBN 80-85110-49-0 (svazek 11)
