INZERCE
nový informační portál pro kraje, města a obce České republiky
www.krajskenoviny.cz
Partner pro kraje, města a obce
říká vicehejtman Pardubického kraje a první místopředseda KDU-ČSL Roman Línek
INZERCE
Prezentace str. 19
„Nebudím se ze spaní proto, že se nemůžu dočkat, až budu ministrem,“
FOUFSJB Slavnostní start společnosti ENTERIA
ROZHOVOR, STRANY 10 a 11 Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR
číslo 4 /duben 2008
ročník 7
cena 15 Kč
„Ministr regionů“ se vrací
INZERCE
Ministr Gandalovič o pozemkových úpravách Česká republika strana 2
www.krajskenoviny.cz
Prezentace strany 9 a 20 ŠKODA HOLDING koupil Pars nova
Deklarace o R35 podepsána
Plzeňský kraj
Pardubický kraj strana 13
strana 6 KOMENTÁŘ Klika dveří vládního kabinetu je ještě vlahá od ruky Jiřího Čunka, který za sebou ještě skoro nestihl zabouchnout dveře, a už premiér hrozí, že když nebudou lidovci a zelení plnit koaliční dohody, vláda skončí. To by bylo docela smutné, když kompletace vlády stála tolik příkoří, ponížení a peněz, především pana knížete. Nechápu, proč premiér tak zuří. Přece už na konečné tramvaje, kde se bezprostředně po volbách poněkud překotně setkal s pány, se kterými se teď pokouší vládnout, mu muselo být jasné, že to nebude procházka růžovým sadem. Musel už tehdy přinejmenším tušit, že když jsou zelení schopni kvůli modráskovi zašmyknout veledůležité vodní dílo, či kvůli ropuše zkrátit dálnici, těžko budou zvedat ruku pro radar. Možná pan Bursík by ji ještě zvedl, kdyby ho někdo zespoda podpíral, ale od Matěje Stropnického a jeho kamarily se to čekat určitě nedá. Ne nadarmo se říká zelená- modrá pro blázna dobrá. Některé odstíny ale spolu docela úžasně ladí. Politikům nezbývá než jednat a jednat. Argumentovat. Nevřískat. Kníže Schwarzenberg může být všem horkým hlavám ve vládě názorným příkladem. Odejde, až sám to uzná za vhodné. A všichni mu zatleskáme. Jarmila Kudláčková, šéfredaktorka
Počátkem dubna skončilo jmenováním na Pražském hradě „bezvládí“ na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR. Zpět do funkce ministra a zároveň vicepremiéra se po pěti měsících vrátil Jiří Čunek. Souhlasil přitom s podmínkou ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, že jeho účty a účty jeho rodiny prověří auditor. Výsledek bude zveřejněn po třech měsících a pokud nebude v pořádku, Schwarzenberg podá demisi. Svůj brzký návrat do vlády předpověděl Jiří Čunek už v únorovém rozhovoru pro Krajské noviny. foto: KDU-ČSL
Investoři: přinášejí práci a rozvoj regionů KRAJE ČESKÉ REPUBLIKY - Jihomoravský a Ústecký kraj. Regiony, o které mají největší zájem zahraniční investoři. Vyhovuje jim dopravní napojení na Prahu a okolní země, zajímavá je pro ně i výše nezaměstnanosti. Tu se jim daří trvale snižovat. Vedle přínosu v podobě nových pracovních příležitostí však má jejich přítomnost v mnoha případech negativní vliv na životní prostředí. Firmy ale upozorňují na skutečnost, že se snaží chovat ekologicky, za nebezpečné látky hledají alternativy. Zaměstnanost v České republice dosahuje maxima. Jen ve třetím čtvrtletí roku 2007 vzrostl počet lidí, kteří mají práci, oproti stejnému období před rokem o více než sto tisíc. Nezaměstnanost se tak dostala na nejnižší úroveň za posledních jedenáct let. V tabulkách jako vždy vede Praha. Bez práce tu je jen kolem
dvou a půl procenta lidí. Jen o pár desetin procenta je vyšší nezaměstnanost ve Středočeském kraji. Naopak přes osm procent hlásil Karlovarský kraj, více než devět procent kraj Ústecký. I tak jsou ale údaje uspokujující – bez zaměstnání je stále méně lidí. „S hledáním práce mají nejmenší problém vysokoškoláci a osoby s
úplným středním vzděláním. Naopak ti, kteří mají jen základní školu, shánějí práci těžko. Míra nezaměstnanosti se u nich pohybuje kolem dvaceti procent. Lehké to nemají ani vyučení,“ uvedl Dalibor Holý z Českého statistického úřadu. Nízkou nezaměstnanost podporuje řada faktorů. Jedním z nej-
důležitějších je však přítomnost velkých firem. Podle průzkumu společnosti Ernst & Young z července loňského roku, je pro ně Česko jednou z nejatraktivnějších zemí světa. Nejoblíbenějším místem však není Praha. Ale Jihomoravský a Ústecký kraj. (pokračování na straně 3)
Další obviněný zastupitel Olomoucký kraj strana 15 INZERCE
PŘEDPLATNÉ NA WWW.EV.CZ
Pomůže dohoda s ArcelorMittalem ovzduší Ostravska? Kritický stav ovzduší, slibovaná snaha po zlepšení situace, demonstrace obyvatel nespokojených se stavem životního prostředí na Ostravsku. To všechno se připisuje existenci a podnikání hutního gigantu ArcelorMittal v Ostravě (bývalá Nová huť). Na jedné straně nespokojenost obyvatel Radvanic a Bartovic, kteří jsou nejvíce postiženi současnou situací, na straně druhé ujišťování o významných investicích do ekologických projektů. Přispěje k řešení celého problému chystaná dohoda mezi městem, krajem a ArcelorMittalem? ArcelorMittal je jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů v kraji. Do ekologických projektů dal za posledních šestnáct let skoro 27 miliard korun, výrobu modernizuje, přispívá na projekty zmírňující dopad hutní výroby na Ostravsko. V polovině února předložila společnost ArcelorMittal Ostrava (AMO) zástupcům ostravského magistrátu a krajského úřadu dobrovolnou dohodu o snižování emisí. V letech 2008 až 2012 slibuje postupné sni-
žování emisí prachu a oxidu siřičitého. Za to požaduje po městě a kraji jakýsi „slib o neútočení“. Dohoda měla být podepsána 14. dubna na konferenci o ovzduší. A co hutní kolos vlastně sliboval?
Kromě snižování emisí prachu z dnešních 1850 tun ročně na 1580 tun v roce 2011 a následně 1400 tun v roce 2012 přislíbil podporu projektů týkajících se například výstavby dětských hřišť nebo za-
lesňování. To ale považuje vedení krajského úřadu i vedení magistrátu za velice slabý přínos k řešení kritické situace. „Tento návrh je pro mne nepřijatelný,“ uvedl hejtman Evžen Tošenovský. „S AMO vedu jednání o zásadní modernizaci ocelárny a dalších provozů, snažím se zejména o dohodu o významném snížení prašnosti. O výsledku vyjednávání budeme občany informovat,“ dodal hejtman. „Lepší přístup k životnímu prostředí je povinností AMO, nabízená dohoda není pro město zajímavá,“ řekl pri-
mátor Ostravy Petr Kajnar. „Nejde přece o žádnou kosmetickou úpravu limitů, jde o skutečné investice do odsíření, odhlučnění a odprašnění všech provozů AMO,“ vysvětlil náměstek hejtmana pro investice a rozvoj Pavel Drobil. „Jelikož nejde samozřejmě o žádnou dohodu, ale návrh, dále jednáme s městem i krajem. A dále pracujeme na projektech, které zlepší stav ovzduší na Ostravsku,“ odpověděl kritikům návrhu dodhody tiskový mluvčí AMO Vladimír Raszka. Pavel Plohák
2
| KN | duben 2008
ČESKÁ REPUBLIKA
Gandalovič: Pozemkové úpravy patří mezi naše priority Starší generace si ještě pamatuje na „rozorávání mezí“, které nejen spojilo pole jednotlivých rolníků do obřích družstevních lánů, zároveň ale narušilo přírodní vazby a otevřelo cestu erozi. V současné době se Ministerstvo zemědělství ČR snaží o nápravu těchto nešetrných opatření. O tom, jaké jsou výsledky zahájených pozemkových úprav, se osobně přijel do katastru obce Úhřetice v Pardubickém kraji přesvědčit ministr zemědělství Petr Gandalovič. Ministra Gandaloviče na jeho cestě po regionu, při které mimo jiných míst navštívil i v loňském roce ptačí chřipkou postižené zemědělské družstvo v Zálší, doprovodil poslanec za Pardubický kraj Daniel Petruška, který je členem zemědělského a kontrolního výboru Sněmovny. Oba svou návštěvu zahájili jednáním na Krajském úřadu Pardubického kraje, kde se kromě pozemkových úprav hovořilo i například o organizačních změnách pozemkových úřadů, které by podle představ ministerstva měly přinést zefektivnění čerpání evropských financí. K organizačním změnám, kterými prošly pozemkové úřady k letošnímu prvnímu březnu, ministr Gandalovič v Pardubicích řekl: „Jde v prvé řadě o jednoznačné oddělení činností, které zajišťují pozemkové úřady ve smyslu zákona o půdě a zákona o pozemkových úpravách. Zásadním krokem bylo vytvoření autonomie systému pozemkových úřadů, na základě které bude umožněno přímé a jednotné řízení v hierarchii Ústřední pozemkový úřad – jednotlivé pozem-
kové úřady.“ Smyslem změn je podle ministerstva zrychlení činností na úseku pozemkových úprav a v oblasti restitucí s ohledem na připravované církevní restituce, ale také efektivnější nakládání s finančními prostředky a zlepšení systému jejich kontroly. Změna je prvním krokem k jinému koncepčnímu uspořádání systému pozemkových úřadů, které v současné době resort připravuje. Z krajského úřadu vyrazil ministr Gandalovič do Úhřetic k řece Novohradce, kde v roce 2006 došlo k pozemkovým úpravám a byly zde vybudovány cesty zpřístupňující zemědělské pozemky a sloužící zároveň jako hrázky proti případné povodni. „Diskutujeme o provádění pozemkových úprav, to je jadna z našich priorit,“ řekl Krajským novinám ministr Gandalovič. „Úpravy umožňují zkvalitnění výkonu vlastnických práv a vracejí zemědělskou krajinu do období před kolektivizací. To je nesmírně důležitý, ale zároveň také nesmírně finančně a časově náročný úkol. Jsem rád, že jsme přímo tady na místě měli mož-
Ministr Gandalovič si pozemkové úpravy provedené v roce 2006 prohlédl přímo u toku Novohradky v Úhřeticích v Pardubickém kraji. foto: Miloš Spáčil nost vidět velmi dobře provedenou pozemkovou úpravu, která má význam nejen pro zemědělce, ale i z hlediska protipovodňové ochrany.“ Pozemkové úpravy jsou skutečně záležitostí časově velmi náročnou. V současné době byly
dokončeny nebo jsou rozpracovány na přibližně osmnácti procentech zemědělské půdy v České republice. Dosud bylo postaveno nebo rekonstruováno zhruba tisíc kilometrů polních cest, na cca 400 hektarech byla
provedena protierozní nebo protipovodňová opatření a na necelých dvanácti stech hektarech došlo k výsadbě nové zeleně. „Dokončení pozemkových úprav je běh na strašně dlouhou trať,“ dodal k tomu poslanec Da-
niel Petruška. „Bude trvat dalších nejméně deset nebo dvacet let, než vůbec bude moci být nějaká relevatní část zemědělské půdy v ČR označena jako vrácená do té původní podoby.“ (red)
„ČR se daří čerpat evropské peníze, výrazným problémem zůstávají prostředky na vodohospodářskou infrastrukturu,“ řekla při své návštěvě České republiky eurokomisařka pro regionální politiku Danuta Hübner Česku se daří čerpat prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie – s tímto povzbudivým prohlášením přijela na dvoudenní návštěvu Prahy, Brna a Ostravy komisařka EK pro regionální politiku Danuta Hübner. „Česká republika je velkým, vlastně jedním z největších příjemců evropské politiky soudržnosti a v následujících sedmi letech pro ni bude z evropských fondů vyčleněno třicet miliard eur, takže to znamená velké příležitosti, ale také i velkou výzvu,“ říká eurokomisařka Hübner. Jinými slovy se na programy schválené na roky 2004-2006 (s možností čerpat podle tzv. pravidla N+2 i v dalších dvou letech po daném období) podaři-
lo získat veškeré určené peníze ze společné pokladny. Ministerstvo pro místní rozvoj přijalo už také na třináct set žádostí o podporu na projekty,
které by se měly realizovat ve finančním období 2008-13. Danuta Hübner ale také uvedla, že jisté obavy na straně Evropské komise vyvolává zpoždění Operačního programu Výzkum a vývoj – ve hře je téměř dvě a půl miliardy eur na dalších pět let, ale do Bruselu by měl český návrh dorazit až v květnu. Právě tato oblast byla důvodem, proč polská eurokomisařka navštívila v Ostravě Centrum pokročilých inovačních technologií Vysoké školy báňské, jejíž pro-
jekty Podnikatelský inkubátor a Regionální centrum transferu technologií platila prostřednictvím strukturálních fondů také Evropská unie. S jejich pomocí by se mělo lépe dařit uvádět výsledky univerzitních studií a výzkumů do komerčního využití. Nadčasovým a výrazným problémem, s nímž se Česká republika potýká, a který se objevil i na agendě dvoudenní návštěvy Danuty Hübner, pak ale zůstává i nadále omezená možnost čer-
pat z unijních prostředků peníze na obnovu a výstavbu vodohospodářské infrastruktury – především čističek odpadních vod. Podle dohody uzavřené mezi ministerstvem životního prostředí a právě komisařkou pro regionální politiku na konci loňského roku totiž na kýžené dotace nedosáhnou ty obce, které uzavřely se soukromými provozovateli vodních služeb smlouvy přesahující rok 2022, nebo které by znamenaly, že z podpory poroste zisk těchto firem a nikoli kvalita infrastruktury. Podle Danuty Hübner je v tomto smyslu Česká republika ojedinělým případem v celé Unii: „Dílčí problémy muselo řešit například Slovensko, ale z jiných důvodů, taková situace jako v Česku není nikde jinde – je to velmi specifické.“ Vláda čelí kritice ze strany těch obcí a provozovatelů, kteří s dotacemi počítali, že vyjednané podmínky jsou špatné. Ministerstvo životního prostředí to odmítá a naopak tvrdí, že zastupitelé obcí a měst věděli ještě před vstupem Česka do Evropské unie, jaké potíže jim dlouhodobé kontrakty mohou způsobit. Řada radnic se proto bude muset patrně rozhodnout, zda vypoví soukromým provozovatelům předčasně smlouvy
překračující hranici roku 2022 a zaplatí penále, nebo přijde o podporu z Bruselu. Evropská komise původně chtěla jako hranici pro vypovězení příliš dlouhodobých kontraktů stanovit rok 2013. Evropské komisi navíc vadí, že ve smlouvách nejsou stanoveny stropy pro růst ceny vody a závazky, aby provozovatelé investovali část přiměřeného zisku zpět do infrastruktury, která zůstává majetkem obcí. Pozadí některých pro obce zjevně nevýhodných kontraktů podle zdrojů autorky zkoumá i protikorupční úřad Evropské komise OLAF. Desítky stížností upozorňující na střety zájmů či možnou korupci pak evidují i na příslušných českých ministerstvech. Bez ohledu na tyto pochybnosti ale platí závazek stvrzený českou vládou při vstupu do EU: obce s více než deseti tisíci obyvateli musejí do konce roku 2010 postavit vlastní čističky. Ministerstva životního prostředí, zemědělství a pro místní rozvoj sice připravují další možnosti, jak pomoci regionům zmíněnému závazku dostát, ale je čím dál pravděpodobnější, že na některých místech dojde i k výraznému zdražení vodného a stočného. Eva Kunertová
Podrobnosti z cesty Danuty Hübner čtěte na regionálních stranách Krajských novin. O návštěvě Brna se dočtete na straně Jihomoravského kraje (str. 16), o návštěvě Ostravy na straně Moravskoslezského kraje (str. 18).
ČESKÁ REPUBLIKA
KN | duben 2008 |
3
Investoři: přinášejí práci a rozvoj regionů TÉMA (pokračování ze strany 1) Proč právě tyto regiony? Důležitou úlohu sehrává jejich poloha. To je příklad i Moravskoslezského kraje. „Náš kraj má výbornou geografickou polohu, je odtud blízko do Vídně, Bratislavy i Varšavy, mnozí nás chápou jako otevřené dveře do Evropy,“ vysvětloval hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský. Významným investorem tu je společnost Hyundai. V Nošovicích bude ročně vyrábět tři sta tisíc automobilů, práci zde najde kolem tří tisíc lidí. Po plném rozjetí výroby by měla firma zvýšit hrubý domácí produkt celé České republiky o neuvěřitelných 2,5 procenta. Hyundai navíc přitáhla do regionu desítku dalších jihokorejských firem. „Díky zájmu investorů se tu zlepšila infrastruktura, silnice, dálnice, žije mošnovské letiště. Je tu milion dvě stě tisíc lidí, pracovní trh je veliký a technicky připravený. Jsme ideální region pro velké investory,“ doplnil Tošenovský.
Zahraniční kapitál zatím příliš nemíří například do jižních Čech. Problém je špatná dopravní infrastruktura. Kraj ve spolupráci s krajským městem oživuje letiště v Plané u Českých Budějovic, dálnice i železniční koridor vznikají pomalu. „Zahraniční investoři by tady rádi investovali, nabízejí se jim tu příznivé podmínky - máme kvalifikovanou pracovní sílu, dobré prostředí pro život. Špatná je ale dostupnost. Proto se investoři většinou rozhodnou pro jiný region, musí mít vyřešenou dopravu svých produktů,“ vysvětloval hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník. NEJVĚTŠÍ BUDE HOLEŠOV Největším průmyslovým areálem, který v České republice vznikl na zelené louce, se má stát strategická průmyslová zóna Holešov ve Zlínském kraji. Právě tam měl zamířit i Hyundai, nakonec dal ale přednost Nošovicím. Zájem o vstup do průmyslové zóny roste, žádná ze společností se však zatím ne-
rozhodla, zda bude u Holešova skutečně investovat. „Zóna je pro investory atraktivní díky nedaleké křižovatce dopravních tahů napříč Evropou. Zájemců jsou řádově desítky, se všemi jednáme ve spolupráci s agenturou CzechInvest,“ sdělil výkonný ředitel společnosti Industry Servis ZK Jakub Černoch. „Přípravy zóny ještě nejsou tak daleko, aby se některý z investorů pro Holešov definitivně rozhodl.“ Investoři do krajů přinášejí práci, snižují nezaměstnanost. Nesou s sebou však také řadu negativních faktorů. Jejich továrny mají v mnoha případech neblahý vliv na životní prostředí. Škodlivé dopady se však snaží eliminovat. Příkladem může být českobudějovický Groz-Beckert, který vyrábí jehly. Trichlorethylen nahradil tetrachlorethylenem. Jednoduše řečeno látku, která může způsobovat rakovinu, vyměnil za materiál, který poškozuje zdraví výrazně méně. „Ekologie je pro nás velice důležitá, nechceme znečišťovat přírodu. Chodí sem kontroly, máme tady průzku-
Příklad úspěšné investice - areál TPCA Kolín. my externí firmy. Inspekce životního prostředí, která tu byla v lednu, nezjistila žádné nedostatky,“ sdělil jednatel společnosti Groz-Beckert Miroslav Švejda. Jen v loňském roce přišly do republiky desítky investorů. A ne-
jen jich, zaměstnanost v krajích podporují i nově vznikající firmy. Podle České kapitálové informační agentury Čekia v loňském roce bylo v České republice založeno nejvíce firem za posledních pět let. Vzniklo tak více než dvaadva-
foto: archiv cet tisíc společností, což znamená sedmadvaceti procentní nárůst oproti roku 2006. Nejvíce společností vzniká v oboru nemovitostí, a to hlavně v Praze. Následuje velkoobchod, maloobchod, stavebnictví a služby. Jan Štifter
POKRAČOVÁNÍ TÉMATU NAJDETE NA JEDNOTLIVÝCH KRAJSKÝCH STRANÁCH UVNITŘ LISTU.
JAK TO VIDÍ V celé České republice se díky vstupu investorů rozběhla největší výstavba dopravní infrastruktury. V Moravskoslezském kraji došlo se vstupem investorů do regionu ke zcela zásadní změ-
ně ekonomiky. V průběhu poslední čtyř let došlo k vytvoření tisíce nových pracovních míst a nezaměstnanost klesla ze zhruba 17% na 9%. Např. investice firmy Hyundai se stala vlajko-
vou lodí, která přilákala mnoho dalších investorů. MSK je v této době nejdynamičtěji se rozvíjejícím krajem v ČR. Investoři přinesli nová pracovní místa, přitáhli další subdodava-
tele, rozhýbali trh s nemovitostmi, iniciovali bytovou výstavbu. Větší platové možnosti lidí stimulují potřebu služeb. Kraje, nejen ten Moravskoslezský, se skutečně neuvěřitelně mění.
Co jim berou? Rozvojem průmyslu vzniká větší dopravní zátěž a samozřejmě roste i tlak na životní prostředí. Jsou větší i požadavky na profesní schopnosti lidí.
Investice do regionů mají vždy přímé i nepřímé důsledky. Mezi přímé vlivy patří pochopitelně vznik nových pracovních míst, přínos nové technologie a know how do regionu a některé další aspekty, které ještě v devadesátých letech hrály v rozvoji naší ekonomiky a především ve výrobách průmyslových odvětví
klíčovou roli. Dnes se ale píše rok 2008, noví zaměstnavatelé v regionu díky nedostatku pracovních sil spíše dělají vrásky na čele stávajícím firmám, než aby řešili problém vysoké nezaměstnanosti. Cesta ke stabilní znalostní ekonomice vede spíše přes investice do softwarových služeb a budování logistických
center s vysokou přidanou hodnotou. Nepřímé vlivy investic jsou ovšem také nezanedbatelné. Většinou jsou doprovázeny dobudováním infrastruktury, ať už se jedná o komunikace, ale třeba také budovy a cyklostezky jako v případě zóny Triangl v Ústeckém kraji, v Nošovicích či u Ko-
lína v případě TPCA. Část nákladů většinou hradí investor, část obec či kraj. Otázka ale je, nakolik bývají zisky investorů alespoň z části zpětně používány na rozvoj regionu, zda nejsou pouze převedeny do mateřské země investující firmy. Případy bohužel ukazují, že zisky, které vznikly
i na základě investičních pobídek našeho státu, jsou ve většině případů převedeny právě do země původu investora. Je nutné připravit podmínky pro podnikání tak, aby bylo pro investory výhodné tyto prostředky znovu reinvestovat u nás, nikoli v některé další zemi.
Evžen Tošenovský, předseda Asociace krajů ČR
Jaromír Drábek, prezident Hospodářské komory České republiky
„Zvyšuje se podíl technologicky vyspělých projektů,“ říká šéfka CzechInvestu Alexandra Rudyšarová Česká republika patří v lákání zahraničních investic mezi rekordmany. Řada renomovaných průzkumů jí předpovídá nejvíc přímých zahraničních investic na hlavu i do dalších let. „Investice pomohly restrukturalizovat průmysl, dnes transformují české hospodářství v moderní znalostní ekonomiku,“ říká Alexandra Rudyšarová, pověřená generální ředitelka Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Čím prospívají investice jednotlivým regionům ČR? Tou nejviditelnější částí je vytváření nových pracovních příležitostí. Nejsou to ovšem jenom pracovní místa přímo v jednotlivých velkých projektech, ale i u dodavatelů a koneckonců i ve službách, které na projekt plynule navazují. Navíc vyšší kupní síla, kterou zaměstnáváním místních investoři rozvíjejí,
pomáhá zvyšovat kvalitu života v regionu. A jaký je vliv na menší podniky? Investoři ekonomicky posilují svůj region a z toho profitují i všechny podniky v okolí. Většina významných společností na svých dodavatelích vyžaduje dodržování určitých standardů, norem. To vytváří přirozený tlak na přejímání nových
technologií a manažerských postupů. Díky tomu každá sofistikovaná investice ve svém regionu nepřímo zvýší technologickou kvalitu i u dalších podniků. Které regiony čeká největší příliv investorů? Velké společnosti se zpočátku přirozeně nejvíc soustředily na významná centra jako je Praha nebo Středočeský kraj. Dnes ovšem v CzechIvestu nejčastěji investorům pomáháme při vstupu do Moravskoslezského nebo Ústeckého kraje. Právě v těchto regionech – a nejen v nich – ostatně měly nové investice velmi významný vliv na to, že se Česku
podařilo dosáhnout rekordně nízké nezaměstnanosti. A není právě tato nízká nezaměstnanost problémem pro nové investory? Máte pravdu v tom, že se u nás skutečně snižuje prostor pro investice, které vyžadují ohromné množství manuální práce. Ale chceme opravdu být zemí montoven? Já myslím, že ne. Česká republika se soustřeďuje na lákání projektů menších, mnohdy ale velmi technologicky vyspělých. A daří se. Zatímco v roce 1999 tvořily investice do výzkumu a vývoje nebo do náročných služeb zprostředkované CzechInvest pouhé jedno procento, vloni už jich byla
celá jedna čtvrtina ze všech našich projektů. Abych byla konkrétnější, z celkových 182 projektů spadá do kategorie těch sofistikovaných 48. Jak mohou regiony lákat nové investory? V prvé řadě jim musí poskytnout kvalitní a připravené zázemí. Technologické parky, připravené prvotřídní kancelářské prostory – to jsou hlavní lákadla. Klíčová je i kvalitní infrastruktura. Při lákání menších investorů, kteří sázejí v prvé řadě na schopnosti svých zaměstnanců, ovšem hraje velmi významnou roli i kvalita života, kterou mohou jednotlivá místa nabídnout. Kulturní akce, rozvinuté služby, sportovní
centra jsou všechno faktory, které mohou rozhodování investorů ovlivnit. (red)
4
| KN | duben 2008
PRAHA A STŘEDOČESKÝ KRAJ Zahraniční kapitál teče na softwarový trh
ANKETA Jsou zahraniční investoři pro vaši obec přínosem? V čem? My zde nemáme průmyslovou zónu, jsou zde pouze developerské služby. Forma, že bychom preferovali zahraniční investory nebo že bychom dávali nějaké slevy nebo úlevy, tak to neděláme, protože nevíme proč. Takže jsou pro nás přínosem, jako každý jiný investor domácí nebo zahraniční. Pokud bude u nás platit daně, bude u nás zaměstnávat lidi a tak, tak budeme rádi, ale budeme k němu přistupovat úplně stejně, jestli bude z Brna, z Vyškova, z Prahy a nebo z Francie. Tomáš Chalupa (ODS), starosta Městské části Praha 6 Ač nebyl Kolín připraven na příchod velkého zahraničního investora působícího v automobilovém průmyslu je pro město, či region přínosem. Nepochybně se zvýšil zájem dalších investorů o naše město ve všech oblastech. Automaticky vzrostly nároky na bydlení, služby, vzdělávání, zdravotnictví, zkvalitnění infrastruktury a využití volného času. Tyto nároky však vyvolávají jak uspokojení na straně jedné, tak i nespokojenost na straně druhé. Nicméně Kolín žije, sílí a rozvíjí se, což je dobře. Jiří Buřič (ODS), starosta města Kolín
KRÁTCE Podpořili soutěž Rada hlavního města finančně podpořila soutěž ENERSOL 2008, ve které žáci a studenti vyjadřují svůj postoj k využívání obnovitelných zdrojů energie. Soutěž je součástí širšího mezinárodního česko – holandského programu. Letošního finále environmentální soutěže v Táboře 24. až 25. dubna se zúčastní též zástupci Polska, Německa a Slovenska. (ap)
INVESTOŘI: PŘINÁŠEJÍ PRÁCI A ROZVOJ REGIONŮ
TÉMA Praha je stále silným lákadlem pro zahraniční investory. Má totiž také stále co nabídnout. Nejen dostupnost kvalifikovaných pracovních sil, ale i výhodná geografická poloha dělá z Prahy centrum nejen České republiky, ale i celé Evropy. Veliký boom zaznamenal v posledních letech hlavně softwarový trh. A právě Praha se pomalu stává jedním z Evropských center tohoto odvětví. Jednou z nejvýznamněj-
ších firem v této oblasti je například Monster Technologies, zabývající se online zprostředkováním práce. Ta zdvojnásobila své kapacity naposled v roce 2005 a v Česku je vidět hlavně jako provozovatel webu jobpilot.cz. Velmi rychle se do povědomí dostala také společnost Accenture, světový dodavatel služeb v oblasti manažerského poradenství, IT a outsourcingu a velkému renomé se těší i další hráč na poli IT Computer Associates. Své první Centrum pro podporu mobilních technologií zří-
dil v roce 2006 v Praze i softwarový gigant Microsoft. Tradičně silnou pozici má Praha i jako hostitel stavebních a developerských firem. Společně se Středočeským krajem tu totiž vzniká stále nejvíce bytových projektů a logistických center v České republice. Jedním z posledních je projekt nazvaný Barevné Letňany, který byl zahájen začátkem tohoto roku, oznámila ho developerská společnost Trigema, která při stavbě čtyř plánovaných rezidenčních objektů, za více než 750 milionů korun,
chce zaujmout barevnou stylizací, kvalitní architekturou a dostupnou cenou. Co se týká logistických center, v roce 2008 vznikne jen v širším okolí Prahy celkem 321 000 m2 logistických center, z toho převážnou část tvoří spekulativně budované projekty jako Cargoport Dobrovíz – logistické centrum společnosti Hochtief a R6 Logistics Park – centrum za více než dvě miliardy korun, kde budou sídlit kanceláře a sklady společnosti Skanska Property. Filip Appl a Jan Štifter
Prim hraje automobilový průmysl INVESTOŘI: PŘINÁŠEJÍ PRÁCI A ROZVOJ REGIONŮ
TÉMA Středočeský kraj se řadí v počtu nových firem za Prahu, po bok kraje Jihomoravského a Moravskoslezského, což je pro průmyslový region dobrou zprávou. Kraj totiž trápí množství brownfieldů, které tu zanechal minulý režim, a které znamenají závažnou ekologickou zátěž pro občany. Některé se však už postupně mění na prosperující podniky.
V minulých letech si střední Čechy pro umístění svých areálů a továren vybrala řada zahraničních investorů. Nejvýznamnějším odvětvím z hlediska investic vůbec je automobilový průmysl. Ten v kraji zastupuje nejen Škoda Auto, ale také kolínská automobilka TPCA, která zahájila výrobu na začátku roku 2005 a nyní ročně vyrobí více než 300 tisíc automobilů. Významnou investici minulých let přinesla do kraje také firma Changhong, kte-
rá se zabývá výrobou plazmových televizí. Z posledních velkých investic je jednou z nejvýraznějších nově otevřená výrobna léčiv, za více než 63 miliony korun, společnosti Biomedica. Firma prostřednictvím agentury CzechInvest úspěšně zažádala o dotaci z evropského programu Inovace a na projekt tak získá 46 % z uznatelných nákladů, což jsou téměř 24 miliony korun. Téměř 380 milionů korun tvoří investice společnosti Linet, před-
ního světového výrobce nemocničních lůžek, která na podzim loňského roku odstartovala výstavbu nové výrobní haly v Želevčicích u Slaného. Zkušební provoz nové haly by měl začít letos v listopadu. Pro firmu to bude znamenat téměř zdvojnásobení dosavadní výrobní kapacity. Zhruba dvě třetiny z investiční částky přitom půjdou na nákup nových moderních technologií. Filip Appl a Jan Štifter
Sanace ve Spolaně - dioxinové nebezpečí zažehnáno Největší Středočeskou kauzou posledních let z hlediska ekologie je bezesporu případ Spolany Neratovice. Hlavní nebezpečí vzniklo ve Spolaně už v šedesátých letech, kdy se ve dvou budovách neratovické Spolany vyráběly přípravky na odstraňování plevelů. Dioxiny, které při výrobě vznikaly, pak v továrně zůstaly bez povšimnutí celých čtyřicet let. Teprve v září roku 2005 začal projekt na postupné odstraňování dioxinového nebezpečí, které je, podle americké organizace Blacksmith, mezi 35 nejhoršími ekologickými zátěžemi světa. Bezpečné odstranění dioxinů ve dvou budovách neratovické Spolany se tak stalo jedním z největších sanačních projektů na světě. Nyní byla sanace dioxinů zdárně dokončena. Speciálně vyvinutou nespalovací
metodou, kdy se nebezpečné látky rozkládají na sůl, vodu a uhlíkaté zbytky, ji celé tři roky prováděla firma BCD a celkem tímto způsobem zpracovala více než 43 tisíce tun materiálu. Poslední kontaminovaný materiál byl přitom zpracovaný 7. února. Unikátní zařízení na likvidaci dioxinů však zřejmě najde další využití. „Je předpoklad, že bude tato linka využívána dál, ale definitivně se to rozhodne až ve druhém čtvrtletí letošního roku,“ řekl projektový manažer Spolany Jiří Náhlík. Likvidace znečištění v obou zamořených budovách byla pod stálou a pečlivou kontrolou Středočeského kraje, který v roce 2005 uzavřel smlouvu na vlastní kontrolní aktivity spojené s touto akcí s Vysokou školou chemicko technologickou v Praze.
Podle uzavřené smlouvy prováděl Středočeský kraj kontrolu ve třech etapách, přičemž první etapa byla spojena s kontrolou výstavby vlastní sanační technologie a ochranných prvků - především ochranných obálek, které zakryly sanované objekty. Druhá etapa byla spojena s kontrolou vlastní sanace - postupným „rozebráním“ zájmových objektů a s jejich dekontaminací v sanační technologii. Náplní třetí etapy byla kontrola dekontaminace celého místa sanačního zásahu a dekontaminace a odstranění sanační technologie. Celý projekt monitoringu kraj přišel zhruba 1,9 milionu korun. „Ty byly určeny zejména na provedení nezávislých odběrů a analýzu vzorků,“ dodal mluvčí kraje Martin Kupka. Filip Appl Spolana Neratovice.
foto: Wikimedia Hynek Moravec
Kongresové centrum Praha má jasnější budoucnost Hlavní město už má jasnější představu o další budoucnosti Kongresového centra Praha (KCP). Vyplývá to z odborné studie, kterou si nechalo KCP zpracovat a předložilo ji svému jedinému akcionáři. Počátkem dubna se s jejími závěry seznámil Hospodářský výbor Zastupitelstva hlavního města Prahy. „Dokument musí schválit Rada hlavního města Prahy, která plní funkci valné hromady KCP. Do té doby je nutné na studii pohlížet jako na pracovní materiál,“ reagoval Pavel Klega, náměstek pražského primátora. KCP se muselo v roce 2000 výrazně zadlužit, aby splnilo požadavek státu na kvalitní uspořádání prestižního zasedání Mezinárodního měnového fondu a skupiny Světové banky. Vysoké finanční náklady nutné ke splnění náročných požadavků organizátorů zasedání s sebou však přinesly vysoké splátky dluhu, se
kterými se centrum od té doby potýká. Přes toto značné dluhové zatížení se mu zatím daří držet krok s významnými kongresovými centry ve světě. Jisté však je, že bez další modernizace a například nutné dostavby větších výstavních ploch by mu ale v následujících letech začal docházet dech. Tuto nepříznivou situaci navrhuje akciová společnost KCP vyřešit založením tří dceřiných společností. První dvě by tvořily stávající Business centrum Vyšehrad a hotel Holiday Inn PCC (jsou nyní součástí KCP,
a.s.). Do nich by pak umožnila vstup silným investorům. Do třetí by měla patřit stávající kongresová budova a přilehlé pozemky určené ke komerční zástavbě. Ta by pak mohla získat majetkového partnera. Hlavní město by si dál udrželo vliv na dění v KCP a jeho zachování pro potřeby kongresové turistiky. „To je naše podmínka, která bude určovat všechna následující rozhodnutí,“ upozornil Pavel Klega. Výnosy z prodeje majetkových podílů akciové společnosti KCP by pokryly veškeré pohledávky, které jej v současné době zatěžují a vytvořily finanční zdroje pro jeho nutnou modernizaci a rozvoj. Hlavní město by do této transakce, která má skončit v roce 2014, nemuselo investovat ani korunu. „O všech majetkových záleži-
tostech bude rozhodovat výhradně akcionář, tedy Rada hlavního města Prahy. Ta musí mít nad celým procesem důslednou kontrolu,“ uvedl generální ředitel KCP, a.s.Michal Kárník.
Nezbytnou podmínkou k provedení zamýšlených změn je souhlasné stanovisko ministerstva financí. To totiž poskytlo záruku za dluhopisy, které KCP muselo vydat na krytí
nákladů spojených s rekonstrukcí a dostavbou před osmi lety. “S ministerstvem samozřejmě všechny kroky konzultujeme,“ řekl Michal Kárník. (zr)
JIHOČESKÝ KRAJ Velký kapitál se regionu zatím vyhýbá
Nová pracovní místa, zrychlení automobilové i železniční dopravy, nové možnosti k parkování. To jsou jen některé výhody, které vyplývají z významných investic Jihočeského kraje posledních let. Jsou ale i negativa. „Například kvůli stavebním pracím na čtvrtém tranzitním železničním koridoru nyní dochází ke zpomalení provozu a výlukám. Působí tak nyní zcela opačně, než jak bude působit po dokončení. Pak železniční dopravu zlepší, zrych-
lí ji a zvětší přepravní kapacitu,“ vysvětluje mluvčí krajského úřadu Maria Ptáčková. Investorem čtvrtého železničního koridoru je Správa železniční dopravní cesty. Dalšími významnými investory na území Jihočeského kraje v poslední době jsou například firma Faurecia či CB-Mercury center, a. s. „V případě nového výrobního závodu firmy Faurecia v Písku jde o investici ve výši zhruba padesáti milionů eur. Závod přinese nová pracovní místa a ekonomický přínos městu Písek,“ hovoří o pozitivech Maria Ptáčková.
Investor CB-Mercury center, a. s. zase zajistil výstavbu Mercury centra a autobusového nádraží v Českých Budějovicích – jediného autobusového nádraží v republice, které je na střeše obchodního centra. „Tato investice zlepšila komfort cestování v Českých Budějovicích a vzhledem k novým podzemním garážím zjednodušila i parkování v okolí autobusového a vlakového nádraží,“ připomněla Ptáčková. Z dalších významných investic poslední doby lze v Jihočeském kraji zmínit například výstavbu
nové, moderní administrativní budovy v centru Českých Budějovic. Investorem byl v tomto případě City center CB, s. r. o. Ředitelství silnic a dálnic ČR se pak významnými investicemi podílí na zlepšení dopravní situace. Jde například o stavbu nové křižovatky na silnici I/20 v oblasti Nová Hospoda, kde se očekává kromě zlepšení dopravní situace i snížení nehodovosti, a o pokračující výstavbu významného dopravního spojení Jihočeského kraje a Prahy, tedy dálnici D3. Filip Appl a Jan Štifter
Čtyři mosty opraví, jeden postaví
Kraj zřizuje další stanici záchranky
Čtyři rekonstrukce mostů a k tomu dokonce vybudování jednoho nového mostu. To jsou projekty, které nyní všechny schválili krajští zastupitelé. Práce na mostech v Hněvkovicích, Soběslavi, Roudném a Střelských Hošticích začnou ještě letos, na mostě u Kestřan jsou pak plánovány od roku 2009. „Celkové předpokládané náklady na těchto pět mostů přesahují 180 milionů korun,“ spočetla mluvčí krajského úřadu Maria Ptáčková. Investice jsou to však potřebné. Jak potvrzují slova Marie Ptáčkové, mnohde je současný stav mostů vyloženě nebezpečný pro stávající dopravu. „Například most s evidenčním číslem 1406-2 u Kestřan je vzhledem ke svému stavu vysoce nebezpečný pro veškerý silniční provoz,“ tvrdí Ptáčková. Také most s evidenčním číslem 17210-4 ve Střelských Hošticích nevyhovuje normám, ale především požadavkům na bezpečnost silničního provozu. Stejně jako u Kestřan se tudíž chystá jeho rekonstrukce. V Hněvkovicích se zase chystá oprava mostního objektu, který
Obec Čimelice na Písecku nedaleko hranic se Středočeským krajem bude mít zhruba do roka výjezdové místo Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Slibuje to náměstek jihočeského hejtmana Vladimír Pavelka.
je součástí hráze vodního díla Hněvkovice. Nevyhovující silniční svršek totiž způsobuje zatékání vody do nosné konstrukce. Jde o most s evidenčním číslem 12220-1. Poslední rekonstrukce se chystá v Soběslavi s evidenčím číslem 135-011. „Předmětem stavby je celková rekonstrukce včetně zvýšení zatížitelnosti mostu,“ vysvětluje Ptáčková. Největší investice, konkrétně přes 75 milionů korun, se předpokládá v Roudném. Předmětem stavby je vybudování nového mostního objektu s evidenčním číslem 15532-1 na stávající komunikaci třetí třídy. „Vybudováním nového mostu a oboustranných chodníků dojde ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy a ke zvýšení ochrany chodců,“ tvrdí Maria Ptáčková. Na všech pět projektů se Jihočeský kraj rozhodl přispět 7,5 procenty z celkových nákladů. O zbylé finance, tedy o 92,5 procenta z celkových 180 milionů, žádá kraj z Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad. Jan Laštovička
„Čimelická stanice doplní současné stanice v Písku, Milevsku a Blatné. Potřebujeme ji proto, abychom co nejvíce zkrátili dojezdové časy,“ řekl ředitel jihočeské záchranné služby Marek Slabý. Doplnil, že převážně při nepřízni počasí byly někdy dojezdové časy do této oblasti na hranici patnácti minut, zatímco po zřízení čimelické stanice by se měly výrazně snížit pod tuto dobu. Zřízení nového výjezdového místa už schválili zastupitelé kraje, stejně jako podání žádosti o podporu na tuto investici z Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad. Celkové náklady na novou stanici mají činit 6,5 milionu korun, finančně podílet se má kromě programu NUTS II Jihozápad i Jihočeský kraj. Provozní náklady si náměstek Vladimír Pavelka prozatím netroufá odhadnout. Podle Marka Slabého se zkrátí dojezdové časy nejen na Blatensku a Písecku, ale částečně i ve středo-
5
K TÉMATU MĚSÍCE
INVESTOŘI: PŘINÁŠEJÍ PRÁCI A ROZVOJ REGIONŮ
TÉMA
KN | duben 2008 |
českém Příbramsku. „Tato stanice by v budoucnu měla pokrýt i oblast, kde má vzniknout rychlostní komunikace,“ doplnil Slabý. Výjezdy z jihočeských Čimelic až za hranice kraje sice podle náměstka Pavelky zatím nepřipouštějí pravidla zdravotních pojišťoven, přesto to podle něho neznamená, že by záchranka v případě potřeby nevyjela i na území středních Čech. „V případě nouze určitě bude možné vyjet i na Příbramsko,“ ujistil náměstek. Pavelka předpokládá, že většina personálu se do Čimelic přesune ze současné písecké stanice, a k přílišnému navýšení personálu tudíž nedojde. V posledních letech kraj rozšířil síť výjezdových míst záchranky například v Kaplici, Frymburku, Suchdole nad Lužnicí či v Mladé Vožici. „V následujících pěti letech plánujeme na území kraje dalších zhruba pět výjezdových míst,“ uzavřel ředitel záchranky. Jan Laštovička
Jihočeský kraj nelze řadit mezi typicky průmyslové regiony, což je historicky dáno jeho hospodářským zaměřením i krajinným rázem. Přesto si rozvoj kraje nelze představit bez průmyslové výroby, koncentrované zejména v českobudějovické aglomeraci a na Táborsku, Strakonicku i Písecku. Mezi priority Jihočeského kraje však v současné době patří rozvoj především malého a středního podnikání, které zejména v obcích může nabídnout nové pracovní příležitosti a zabránit tak odlivu obyvatel do větších měst. Skutečnost, že procento nezaměstnanosti se v našem kraji pohybuje na nejnižších číslech v rámci České republiky, nás však nenutí hledat silného investora pro stavbu nějakého velkého průmyslového provozu na zelené louce. Naše aktivity proto směřujeme především k pomoci obcím a dalším majitelům opuštěných průmyslových objektů při hledání nové náplně na jejich využití, což předpokládá zájemce z řad zahraničních investorů. Klíčem pro zájem investorů o podnikání na jihu Čech je však dopravní napojení našeho regionu na evropskou silniční síť, odpovídající jejím současným standardům. Samospráva kraje proto už druhé volební období využívá všech svých možností pro prosazování urychlení výstavby dálnice D3, vedoucí od Prahy na jih, a na ní navazující rychlostní komunikace R3 ke státní hranici s Rakouskem. Investici státu do výstavby dálnice je totiž nezbytné vnímat jako zásadní investici do rozvoje našeho kraje. Po řadě prvotních slibů ze strany vlády se teprve nyní začíná blýskat na lepší časy. Nejenže se už můžeme projet na prvních 18 km jihočeské dálnice. Po volbách v roce 2006, kdy do funkce ministra dopravy nastoupil Aleš Řebíček, se vláda začíná intenzivně věnovat dopravním stavbám na jihu Čech. Podle plánu byla dokončena kapacitní křižovatka na Nové hospodě u Písku i úsek Mezno – Chotoviny na D3. Ministerstvo dopravy se zabývá možností využití metody partnerství veřejného a soukromého sektoru pro celý úsek plánované dálnice i rychlostní silnice, přičemž významné místo v řídícím výboru tohoto projektu mají zástupci Jihočeského kraje. Pro nás je však naprosto zásadní, aby proces rozhodování a hodnocení variant metody PPP nezpůsobil odklad pokračování stavby jižně od Tábora. Vnímáme proto s nadějí ujištění ministra dopravy Aleše Řebíčka, že stát bude pokračovat ve stavbě D3 jižně od Tábora a v letošním roce zahájí stavbu úseku 307 a části úseku 308 mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí, přičemž investorem této stavby bude i nadále stát prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury.
Jan Zahradník, hejtman
ANKETA Jsou zahraniční investoři pro vaši obec přínosem? V čem? U nás je dlouhodobě jeden z největších investorů v jihočeském kraji TRW-DAS, což je americká firma. Tato firma má něco přes tisíc zaměstnanců, což znamená, že je klíčovým zaměstnavatelem v dačickém regionu. Pavel Habr (ODS), místostarosta města Dačice
Starosta Českého Krumlova: „Věděl bych, kam do rozvoje investovat dvě miliardy“ Starosta Českého Krumlova Luboš Jedlička hovoří o rozvoji města zapsaného na seznamu památek UNESCO. Od vstupu do UNESCO město neuvěřitelně prokouklo, opravují se domy, všude uklizeno. Jak jste to dokázali? Předně si myslím, že to nezpůsobil vstup našeho města na seznam UNESCO. Od roku 1990 se tehdejším vedením města zvolila dobrá koncepce ohledně nemovitostí a vytváření struktury služeb v centru města. Některé nemovitosti se prodaly s podmínkou rekonstrukce nebo zřízení provozovny služeb. Některé nemovitosti se vložily do dceřiné společnosti města ČKRF, s.r.o., která dostala stejné zadání. Soukromí vlastníci pak celých 18 let, stejně jako město, pečovali a investovali do svých objektů a město dnes vypadá díky tomu tak, jak ho všichni známe. Bylo to tedy dílem lidí, nikoliv dílem administrativního vstupu do UNESCO. Naše město na rozvoj nedostalo od UNESCO za celých 15 let ani korunu.
Krumlov je pověstný ideálním soužitím s romskou komunitou, Romové mají dokonce úklidovou firmu. Jak hodnotíte toto soužití? Pokud jsem se v předchozí odpovědi vrátil do roku 1990, tak zde se musím vrátit do roku 1947. V tomto roce se do Českého Krumlova přistěhovalo z východního Slovenska prvních 150 osob romské národnosti. Od té doby zde vyrůstají potomci již třetí nebo i čtvrté generace těchto dosídlenců. A tito Romové zde s námi žijí celých 60 let. Je to proces spolužití po tak dlouhou dobu a jejich chování je stejné, jako ostatních obyvatel našeho města. Z 800 osob romské komunity se jich podle posledního sčítání lidu hlásí k romské národnosti pouze 47. Není tedy na místě mluvit o nějakém diskriminování národnostní menšiny či dokonce o sociálním vyloučení. Většina romských rodin žije a pracuje jako jiní spoluobčané, vlastní byty, domy,
auta nebo dokonce firmy. Problém je u nových Romů, kteří do našeho města přijíždějí v posledních letech hledat „štěstí“. Zde spolupracujeme na eliminaci jejich snažení právě s potomky Romů, kteří k nám přišli před 60 lety. A myslím, že se nám to daří. Jaké další významné kroky v rámci rozvoje Českého Krumlova město chystá? Respektive pálí vás ještě někde něco, co je trnem v oku a nedělá to dobrou vizitku městu? Rozvoj každého města, zvláště pak takového, jakým Český Krumlov je, je nekonečný proces. Žádný starosta nebude moci nikdy říci „... vše je hotovo, nic nám nechybí, jsem spokojen...“. Opravujeme mosty a lávky po povodních, budujeme protipovodňová opatření na obou vodních tocích, chystáme se do rekonstrukce autobusového nádraží, probíhají přípravy na revitalizaci sídlišť, do kterých se od roku 1989 moc neinvestovalo, připravujeme nové projekty pro turisty, buduje-
me dětská hřiště pro naše děti, investujeme do školství, opravujeme infrastrukturu, komunikace, opěrné zdi, schodiště, pečujeme o zeleň a veřejné plochy, spolupracujeme se soukromými investory na větších projektech na území a v okolí našeho města a mohl bych pokračovat. Problém jsou peníze. Jsme malé město a zvýšený turistický ruch v podobě více jak milionu turistů každý rok zvyšuje i „amortizaci“ našeho města... Ale daně máme jako každé jiné čtrnáctitisícové město. Kdybychom měli dvě miliardy korun, věděli bychom, kam je na rozvoj města investovat. Podle některých místních lidí se centrum města vylidňuje. Proč myslíte, že se tak děje a chystáte nějaké kroky vůči trvale žijícím obyvatelům, aby se tento odliv zastavil? Centrum města se nevylidňuje, jenom se mění struktura trvale bydlících. V roce 1994 žilo v centru města stejně osob, jako je tomu dnes. Pouze vlastnická struktura nemo-
vitostí změnila složení obyvatel. V současné době je velká poptávka v centru města po nadstandardních bytech a domech, a to nás těší. Přes všechna omezení od turistů, hluku až po parkování je to správ-
ný trend, který vedení města těší. Ti všichni ve středu města bydlící, dělají tu správnou atmosféru, kvůli které k nám turisté z celého světa rádi jezdí. Připravil: Jan Laštovička
6
PLZEŇSKÝ KRAJ
| KN | duben 2008
Prim hraje automobilový průmysl
ANKETA Jsou zahraniční investoři pro vaši obec přínosem? V čem? My v našem regionu zase tolik zahraničních investorům nemáme. Největším je u nás firma Rodenstock, která zde postavila svoji továrnu. Zaměstnává 700 zaměstnanců, takže pro nás přínosem je. Rudolf Salvetr (ODS), starosta města Klatovy
KRÁTCE Šumavské projekty Horská smrčina, šumavský domov, zelená Šumava a šumavská řeka. To jsou hlavní témata více než dvaceti nových projektů, které chce co nejdříve spustit Správa Národního parku a CHKO Šumava. Projekty, mezi nimiž je například i program na obnovu vimperského zámku, modernizace informačních středisek NPŠ, seznamování návštěvníků se šumavskou přírodou či tradičním životem, si klade za cíl úspěšně propojovat člověka s přírodou. První tištěné materiály, které uvedou nové projekty, by měly být k dispozici už během dubna. (ap)
Nové ústavy v Plzni? Dva objekty fakultní nemocnice chce získat plzeňská městská správa bezúplatně od státu. Tím prvním je bývalý pavilon psychiatrie, který se má stát domovem pro seniory. Takových domů je totiž stále nedostatek. V současné době totiž město eviduje na 350 neúspěšných žadatelů o umístění do domovů pro seniory. Projekt má stát 30 milionů korun. Dalších 29 milionů má stát rekonstrukce druhého domu, který chce město získat. Ten má sloužit osobám nemocným Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou. Ústav, který zatím v Plzni citelně chybí, by měl poskytnout zázemí pro 38 klientů. (ap)
Granty pro školy Hned dvě plzeňské školy získaly koncem března grant z programu Zelená energie. Tou první je Západočeská univerzita Plzeň, které se podařilo získat příspěvěk 395 tisíc korun pro svůj projekt Bioenergetika a biopaliva. Druhou školou je Střední odborné učiliště elektrotechnické Plzeň, které na svůj projekt Slunce – zdroj tepla pro současnost i budoucnost, obdrželo dotaci ve výši 300 tisíc korun. Rada Zelené energie, která granty uděluje, vybrala celkem 15 projektů, mezi které rozdělila částku 5,7 milionu korun. Nejvíce peněz – 800 tisíc korun obdržel projekt na výstavbu solárního ohřevu vody občanského sdružení TŘI z Čerčan u Prahy. (ap)
GLOSA „Aprílové počasí jsou časy a nečasy,“ říká jedna stará lidová pranostika. Letošní duben, zatím zdá se, si potrpí především na ty nečasy. Nemáte-li možnost úniku před věčným deštěm a chladem někam do slunečných teplých krajů, vypravte se alespoň do plzeňské zoologické zahrady. Nová expozice, kterou tato čtvrtá nejnavštěvovanější zoo v republice otevřela, totiž přibližuje život v rozpálené Sonorské poušti, nejsušším a nejteplejším místě amerického kontinentu, jejímž symbolem jsou místo kaluží kaktusy Saguaro. Novou expozici tvoří komplex voliér, výběhů, terárií a akvárií v severní části areálu zoologické zahrady. Nový pavilon vznikl rekonstrukcí někdejší stáje pro zebry a antilopy. Čekají tu na vás nejen severoameričtí živočichové a rostliny, ale také unikátní umělé skály. Jana Bartošová
Místo firem budou byty Téměř stovka bytů v rodinných domcích a bytových domech by měla vzniknout v devítihektarovém areálu opuštěných kasáren na okraji Sušice. Město v těchto odlehlých místech původně plánovalo průmyslovou zónu. Současné vedení města si však nechalo vypracovat studii, která ukázala, že lokalita je velmi vhodná pro bydlení. Právě pozemky na výstavbu totiž Sušici chybí v poslední době nejvíce, neboť největší zóna pro výstavbu rodinných domů na Okrouhlé je již obsazená. Městská rada se studií na výstavbu nových domů bude zabývat na svém dubnovém zasedání. V případě, že bude schválena, bude se nejprve muset změnit územní plán, který v této lokalitě počítá se zaměřením na služby a smíšenou výrobu. To by se mělo podařit do konce tohoto roku. Město nechce do projektu finančně vstupovat, ale chce jej přenechat soukromé firmě. Zatím sice žádného developera nehledá, několik se jich však již o projekt zajímalo. Ještě před dvěma lety chtěla radnice do opuštěného areálu vložit 60 milionů na silnice, inženýrské sítě a demolice stávajících objektů. Potřebné peníze však z EU nezískala. Také ze strany firem nebyl o areál přílišný zájem. Kasárna zaplnily především malé místní firmy. Plzeňská firma AZS tu zřídila centrum na recyklaci stavební sutě. Jana Bartošová
INVESTOŘI: PŘINÁŠEJÍ PRÁCI A ROZVOJ REGIONŮ
TÉMA Plzeňský kraj je díky své poloze přitažlivý pro zahraniční investory. Především krajské město Plzeň má díky své výhodné geografické poloze, ale i vynikajícímu dopravnímu spojení s hlavním městem Prahou a se sousedním Německem (dálnice D 5) bohaté zkušenosti se zahraničními investicemi. Výhodou Plzně je rovněž skutečnost, že ve městě působí Západočeská univerzita s technickými obory, ale také průmyslová tradice města, která je spojena především s velkými podniky založenými v předminulém století, jako je Plzeňský Prazdroj nebo strojírenský Podnik Škoda.
Zahraničním investicím posledních let dominuje japonský závod Panasonic AVC Networks Czech s.r.o. na výrobu televizorů, který v Plzni působí od roku 1996. Plzeňská továrna Panasonic patří do rodiny společnosti Matsushita Electric Industrial sídlící v Osace a po mateřské společnosti v Japonsku je druhou nevětší továrnou na výrobu televizorů Panasonic na světě. Plzeňský závod má od roku 1999 vlastní výzkum a vývoj. Trvale spolupracuje rovněž se Západočeskou univerzitou, které poskytuje své televizory k měření a výuce, ale také půlmilionu korun ročně na vybavení laboratoří a vypisuje pět až osm diplomových prací ročně. Za prvních deset let své působnosti v Plzni Panasonic investoval čtyři mili-
ardy korun a celkem vyrobil přes 10,5 milionu televizorů. V současné době zaměstnává několik tisíc pracovníků. Mezi další významné zahraniční investory se řadí YAZAKI Wiring Technologies Czech s.r.o, jenž se zabývá výrobou komponentů pro automobilový průmysl, firma Vishay Electronic s.r.o., zabývající se výrobou elektronických součástek, Alcoa Fujikura Czech s.r.o. s výrobou elektrických zařízení a Borgers CS s.r.o. s výrobou plastových výrobků, MD ELMONT spol. s.r.o. s výrobou izolačních vodičů a kabelů, Daikin Industries Czech Republic s.r.o. s výrobou a opravami průmyslových chladících a vzduchotechnických zařízení.
Hlavním prostorem pro tyto nové investice se stal Městský industriální park Plzeň Borská pole. Po úspěchu při výstavbě a obsazení této průmyslové zóny nyní Plzeň vstupuje na scénu s projektem Plzeňského vědecko technologického parku, jehož cílem se má stát povzbuzení a postupná komercializace výzkumu a vývoje na regionální úrovni, ale také zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků zaváděním inovací. Novou industriální zónou se může stát i nevyužívaná část pozemků v plzeňské Škodovce, která je ochotna nabídnout je investorům. V budoucnu by industriální zóny mohly vyrůst i v oblasti Líní, Dobřan, na jihu Plzně nebo v Nýřanech. Jana Bartošová a Jan Štifter
Stovky milionů korun na nové divadlo Plzeň se chystá oslovit vybrané evropské architektonické kanceláře, aby pro ni do konce srpna navrhly nové divadlo, které nahradí nevyhovující scénu Komorního divadla J. K. Tyla. Nejlepší návrh vybere speciálně jmenovaná komise v září. Hlavním kritériem výběru bude především funkčnost objektu. „Důležitá je například koncepce jevištního prostoru, kde by na vlastní jeviště kromě zadního jeviště měla navazovat také dvě hlediště boční. Tento systém umožňující rychlé přestavby skýtá pro scénografy velké možnosti tvůrčího využití, stejně tak kazetová točna a propadové stoly na jevišti i v orchestřišti. Hlediště by mělo zaručit stejně kvalitní viditelnost i slyšitelnost z každého místa a možnost uvádět v hlavním sále celý repertoár od činohry po operu a koncerty. Podstatnou novinkou bude studiová scéna určená především pro moderní repertoár, dále možnost pořádat výstavy a menší koncerty ve foyer a využívat tak divadlo i pro společenský život,“ říká Eva Ichová, tisková mluvčí DJKT. Stávající budova Komorního divadla postavená v roce 1937 je v havarijním stavu. Nevyhovující je i její zázemí a zkušební pro-
story. „Nedostatek vyhovujících zkušebních prostor je bolestí nejen Komorního, ale i Velkého divadla, kde především chybí zkušebna orchestru. V Komorním divadle jsou zkušebny umístěny v provizorní přístavbě, která v době svého otevření v dubnu roku 1980 představovala částečné řešení provozních problémů. Podle plánu měla fungovat 10 let, nyní však slouží 28 roků a nevyhovuje už staticky ani hygienicky. Zkušebny nevyhovují prostorově ani akusticky – zkoušky hudebních těles ruší zkoušky sólistů i baletu. Baletní sál je kromě nedostačujících rozměrů trvale poznamenán vlhkostí pod podlahou, jejíž zhoršující se stav si opakovaně v poměrně krátké době vyžaduje rychlý a nákladný zásah. Statické podmínky přístavby například nedovolují pořádat klubová představení pro více než 70 diváků. Budova Komorního divadla nevyho-
Scéna Komorního divadla J. K. Tyla vuje soudobým normám po stránce požární ani bezpečnostní, neodpovídá ani potřebě komfortu pro diváky. Nejvýraznější závadou je nedostatečná elevace hlediště, mající za následek velmi špatnou viditelnost. Velký problém představuje například absence skladovacích prostor. Denním převážením se dekorace nadměrně opotřebovávají, obtížná manipulace také neumožňuje velké scénické návrhy. Zásobování Komorního divadla z Resslovy ulice je zvlášť komplikované. Kromě toho, že jediná přístupová cesta vede skrze
foto: archiv soukromý objekt, zavážení je často narušeno tím, že neukáznění řidiči blokují přístupovou trasu v Resslově ulici. A to jsme ještě nemluvili o možnostech parkování pro návštěvníky divadla, které jsou téměř nulové,“ říká k problému Eva Ichová. Stavba divadla by měla být financována 200 miliony Kč z rozpočtu města Plzně, dalších 100 milionů přislíbil předběžně Plzeňský kraj, zbytek peněz se chce město pokusit získat z evropských fondů, případně ze státního rozpočtu. Jana Bartošová
ŠKODA HOLDING koupil Pars nova ŠKODA HOLDING a.s. získala stoprocentní podíl šumperské společnosti Pars nova a.s. „Je to akvizice směřující k rozšíření portfolia oboru transportation ve skupině ŠKODA. Ceníme si odbornost a konkurenceschopnost výroby v Pars nova. Do Šumperku přicházíme pokračovat a dále rozvíjet obor, který má celosvětově obrovský potenciál. Zároveň přinášíme rozsáhlejší možnosti a příležitosti, kte-
ré souvisejí s pozicí Škodovky jako jedničky v oblasti kolejových vozidel ve střední Evropě. Segment výroby Pars nova doplňuje a rozšiřuje kompetence oboru dopravního strojírenství ve Škodovce,“ řekl místopředseda představenstva ŠKODA HOLDING a.s. Tomáš Krsek. Pars nova a.s. je v současnosti jednou z významných firem působících v oblasti modernizací, oprav a výroby kolejových vo-
zidel v České republice. K jejím nejvýznamnějším zákazníkům patří České dráhy, zahraniční i tuzemské městské dopravní podniky i soukromí provozovatelé železniční dopravy. V rámci koncernu ŠKODA HOLDING se stane součástí skupiny Transportation, jenž doposud zahrnovala v České republice výrobce tramvají a lokomotiv ŠKODU TRANSPORTATION, výrobce trakčních
motorů, pohonů a trolejbusů ŠKODU ELECTRIC, výrobce příměstských vlakových jednotek a motorových vozů ČKD Vagonku a výzkumné a vývojové centrum kolejových vozidel VÚKV, dále pak ruský Sibelektroprivod, jenž je výrobcem trakčních motorů a pohonů a maďarskou GANZ-ŠKODU, specializující se na výrobu pohonů a trolejbusů. Jana Bartošová
Vyhrály weby Domažlic a Nečtin Desátý ročník krajského kola soutěže Zlatý erb vyhrálo město Domažlice a obec Nečtiny, jejichž internetové stránky byly porotou vyhodnoceny jako nejlepší. Krajského kola se zúčastnilo osm měst, devatenáct obcí a osm elektronických služeb. „Domnívám se, že předností našich stránek je jejich tvorba podle pravi-
del přístupného webu,“ říká k umístění Ivan Pavle, vedoucí OICT a GIS města Domažlice. „Za další silnou stránku našeho webu považuji způsob zapracovávání vyhlášek a nařízení města a interaktivní mapku města naprogramovanou svépomocí, která získala v kraji druhé místo v kategorii nejlepší elektronická služba. Velký zájem návštěvníků webu je i o staho-
vání pdf verze Domažlického zpravodaje, který vydává město pro občany. Za dobrou aplikaci na www.domazlice.info považuji i Kalendář akcí. Mrzí mě naopak nízká účast organizací města, zájmových a sportovních sdružení, které od města poptávají různé příspěvky na činnost na tvorbě obsahu webu,“ dodává Ivan Pavle. Elektronické komunikace s domažlic-
kým úřadema využilo za necelé tři roky na 700 lidí. V Nečtinách, které také vyhrály, se lidé se svými požadavky na radnici obracejí většinou stále ještě osobně. Elektronickou komunikaci však využívají stále častěji podnikatelé, neziskové organizace, ale i chataři, chalupáři a další rekreanti. Jana Bartošová
KARLOVARSKÝ KRAJ Nad průmyslem vítězí lázeňství Nové nákupní centrum, hotel u Národního domu nebo multifunkční hokejová aréna. To jsou jen některé investiční akce, které v příštích letech čekají Karlovy Vary. Vyjdou na několik miliard korun. Karlovarský kraj však není regionem velkých průmys-
lových zón. „U nás sázíme především na lázeňství a cestovní ruch,“ vysvětluje hejtman Josef Pavel. Přesto jich tu investoři několik najdou. Největší z nich je v Chebu. Například strojírenská firma HF – Czechforge tu investovala do svého výrobního areálu čtyři sta milionů korun. Zabývá se výrobou ocelových předmětů a zaměstnává tu kolem padesáti lidí.
Město avizuje, že chce průmyslový park rozšiřovat. Ze současných pětatřiceti hektarů by se měl prostor rozrůst o dalších patnáct až dvacet hektarů. Kdo do lokality přijde? Především firmy, které tolik nezatěžují životní prostředí, důležité bude také, kolik zaměstnají lidí. „Cheme, aby tu práci a slušný příjem našlo co nejvíce lidí,“ říká
místostarosta Chebu Miroslav Pevný. Vedle chebské průmyslové zóny míří investoři také do Ostrova nebo do Aše. Zástupci kraje si pochvalují, že se tu díky nim podařilo snížit nezaměstnanost. Ta se tu v posledním čtvrtletí roku 2007 pohybovala kolem devíti procent. Jan Štifter
Vznikne na Chebsku čtvrť za miliardy? Ve Velké Hleďsebi, obci se dvěma tisíci obyvateli, možná vznikne projekt, který nemá v České republice zatím obdoby. Z místních kasáren chce totiž zastupitelstvo obce ve spolupráci s dalšími organizacemi vytvořit celou novou čtvrť, ve které má žít dva až tři tisíce nových obyvatel. Počet obyvatel obce by se tak mohl více než zdvojnásobit. Odvážný projekt, který má v konečné fázi přijít na více než 4,6 miliardy korun, si klade za cíl vytvořit z areálu Klimentovských kasáren ekologickou a moderní čtvrť a nastartovat tak v obci hospodářský a společenský růst. „Projekt výstavby nové čtvrti má pět částí,“ vysvětluje starosta obce Jiří Bytel. „Jde o technopark, obytnou část, vzdělávací středisko, seniorskou vesničku a do části poslední chceme soustředit některé služby, které by mohly být doplňkem nedalekých Mariánských Lázní. Našim cílem je vytvořit příjemnou čtvrť, která by byla úsporná a
vlídná jak ke všem skupinám obyvatel, tak i k životnímu prostředí.“ Co se týká financování i zde je připravený jasný plán. Obec se rozhodla vytvořit vlastní akciovou společnost, ve které bude, mimo jiné, i dostatek kvalifikovaných odborníků, kteří budou projekt řídit. Obec bude zároveň fungovat i jako developer a bude vydávat doporučení, jak postupovat při dalším využití areálu. Pro obnovu kasáren radnice využije evropský projekt Mister a i díky němu tak bude moci využít peníze z Evropské unie. „Projekt bude financován z několika čás-
tí. Velkou část prostředků chceme získat z Evropské unie, zbytek pak pokryje stejnou měrou veřejný sektor - stát, kraj či obec a soukromý sektor, tedy podnikatelé, kteří se budou na projektu podílet. Rozjednány jsou také možnosti úvěrů u bank,“ říká Jiří Bytel. A jaký je přístup veřejnosti k takovému projektu? Zpočátku chladný, ale podle starosty obce už většina lidí projekt pochopila a dokonce se na něj těší. „Hodně lidí má pocit, že se pořád jen něco kreslí, ale výsledky pořád žádné a že už by se mělo začít. Je však nutné vše pečlivě naplánovat, protože si nemůžeme dovolit, aby se v tak velkém projektu objevila hned od začátku nějaká chyba. Takže hlavně nic neuspěchat a vše dobře sladit,“ dodává Bytel. Naposledy byl projekt veřejnosti podrobně představen na konfe-
7
K TÉMATU MĚSÍCE
INVESTOŘI: PŘINÁŠEJÍ PRÁCI A ROZVOJ REGIONŮ
TÉMA
KN |duben 2008 |
renci, která se konala 27. března právě v areálu kasáren. Satelitní městečko, které by mohlo stát v roce 2020, však není pouze projekt zastupitelstva, podle slov starosty Jiřího Bytela, nabídla spoluúčast už řada organizací. „Nedávná konference ukázala, že se najdou zájemci o spolupráci z řad ziskových i neziskových organizací. Navíc jsme projekt konzultovali s řadou odborníků nejen z České republiky, ale i z Kanady, Itálie, Maďarska a dalších zemí.“ Zda bude projekt úspěšně zrealizován je zatím hádankou. Jisté však je, že pokud ano, je to další možnost jak efektivně využívat staré brownfieldy a opuštěné objekty. „Tímto projektem bychom chtěli dát i výstup Evropské unii. Ukázat možnou cestu a poskytnout nápady ostatním,“dodává Bytel. Filip Appl
Karlovarský kraj je především regionem lázeňství a cestovního ruchu, nebude tedy nikdy krajem velkých průmyslových zón typu Nošovice či Kolín. Snažíme se spíše využít stávající opuštěné areály a objekty. V současné době máme 35 hektarovou průmyslovou zónu v Chebu, 10 hektarovou zónu v Ostrově, dvě pěti hektarové zóny v Chodově a hospodářský park v Aši. Tyto zóny jsou vhodné spíše pro drobné investory, kteří je také využívají. V daných oblastech se díky novým investorům podařilo vytvořením nových pracovních míst snížit nezaměstnanost (na Chebsku se pohybuje pouze kolem 6 procent). Hospodářskou oblast má Karlovarský kraj smluvně ošetřenou s Hospodářskou a sociální radou Sokolovska a Krajskou hospodářskou komorou. Smlouvy s těmito subjekty řeší spolupráci kraje v hospodářské oblasti. Pomáháme městům a obcím především v propagaci a prezentaci jejich průmyslových zón na veletrzích jako je URBIS INVEST v Brně EXPO REAL v Mnichově či REAL Vienna. Úspěšně spolupracujeme i s našimi německými sousedy, ve spolupráci s Informační hospodářskou komorou Bavorska a Saska jsme představili německým podnikatelům hospodářský prostor Karlovarského kraje.
Josef Pavel, hejtman
ANKETA Jsou zahraniční investoři pro vaši obec přínosem? V čem? Dle mého názoru a dosavadních zkušeností je otázka položena velice široce. Budu-li vycházet ze zákona o obcích, § 35 odst. 2, pak obec usiluje o naplnění svého poslání uvedeného v citovaném paragrafu. Bude-li se na naplňování poslání podílet cizí či tuzemský investor, není samo o sobě podstatné. Konkrétní výběr investora probíhá dle platných právních předpisů a konečný výběr investora určuje zastupitelstvo. Nejsem si vědom, že by naše město již mělo zkušenost s uskutečněnou investicí zahraničního investora na základě své potřeby. Zahraniční investoři se ale ovšem na území města vyskytují, orientují se však na soukromý sektor (průmyslové výrobní podniky). Vladimír Benda (ČSSD), starosta města Nejdek
ÚSTECKÝ KRAJ Za patnáct let přišlo 110 miliard investic INVESTOŘI: PŘINÁŠEJÍ PRÁCI A ROZVOJ REGIONŮ
TÉMA Více než 11 procent. Tak taková byla v únoru tohoto roku nezaměstnanost v Ústeckém kraji. Ten je tak posledním regionem České republiky, ve kterém podíl lidí bez práce přesahuje deset procent. Paradoxní se tak může zdát, že právě do Ústeckého kraje přišly v uplynulém roce investice za téměř 20 miliard korun. Sever Čech tak byl ve velikosti nových investic nejúspěšnějším krajem České republiky. Ve skutečnosti však situace tak
paradoxní není – je totiž stále těžší hledat jakékoliv, natož kvalifikované zaměstnance. Tuzemské i zahraniční firmy proto hledají regiony s vyšší nezaměstnaností, aby tyto problémy co nejvíc minimalizovaly. Dalším důvodem proč se firmy rozhodly investovat právě v Ústeckém kraji, může být i výhodná poloha regionu na hranicích s Německem, které má nejsilnější ekonomiku v EU či poměrně dobrá infrastruktura. Konkrétními investory, kteří přispěli k prvenství kraje nejvíc, byly hlavně japonské společností IPS
Alpha a Hitachi, které se usídlily v nejvýznamnější průmyslové zóně kraje - Triangle. Obě společnosti plánují do roku 2013 v Česku proinvestovat více než 4,6 miliardy korun a zaměstnají více než 4 100 lidí. IPS Alpha vyrábí ploché LCD obrazovky, Hitachi pak LCD a plazmové televizory. Firmy se rozhodly využít opuštěný brownfield v Žatci a zabily tak dvě mouchy jednou ranou – z ekologické zátěže udělaly místo, které znamená práci pro několik tisíc lidí. Složení zahraničních firem, které v kraji investovaly, je stejné jako v
roce 2006. Nejvíce investorů pochází z blízkého Německa, Velké Británie či Spojených států. Významnou část investic tvoří i firmy z Česka, kterým se stále více vyplatí podnikat doma, než přesídlovat do jiných zemí. Důležitou práci odvádí pro kraj také agentura pro podporu podnikání a investice CzechInvest. I díky ní totiž od roku 1993 přišly do Ústeckého kraje investice za více než 110 miliard korun, díky kterým vzniklo či vznikne na 28 tisíc pracovních míst. Filip Appl a Jan Štifter
Šulc chce změnu zákona V Ústeckém kraji finišuje rozdělování tak zvaných 15 ekomiliard. Peněz, které vláda v roce 2002 uvolnila na sanaci krajiny v Ústeckém a Karlovarském kraji poničené těžbou hnědého uhlí. Deset a půl miliardy této částky už bylo buď vyčerpáno nebo rozděleno mezi projekty. Rozdělit tedy zbývá ještě 4 a půl miliardy korun. Při únorovém setkání rozpočtového výboru sněmovny s hejtmanem Ústeckého kraje Jiřím Šulcem a Hospodářskou a sociální radou Ústeckého kraje požádal hejtman prostřednictvím výboru vládu o navýšení ekomiliard o další 4,3 miliardy. „Na podzim jsme se starosty jednotlivých obcí postižených těžbou probírali jejich potřeby a na základě toho vybírali životaschopné projekty. Po sečtení nákladů na tyto projekty nám vyšlo, že bude ješ-
tě potřeba nejméně 4,3 miliardy korun,“ vysvětlil Jiří Šulc, proč požádal právě o takto vysokou částku. „Ekomiliardami ale problematika zahlazování stop těžby rozhodně vyřešena není. Považuji je jen za první krok. Nyní je třeba tlačit na změnu celého systému obnovy krajiny tak, aby se do krajiny po odchodu těžařů mohl vrátit člověk,“ říká hejtman dál. Chce proto iniciovat změnu zákona o ochraně a využití nerostného
bohatství, tedy tzv. horního zákona. V první řadě Jiří Šulc navrhuje, aby se zvýšil poplatek, který těžařské firmy odvádějí za každou vytěženou sumu do fondu, z něhož se financuje obnova krajiny. „Navýšení tohoto poplatku žádám především proto, aby se samotná sanace krajiny mohla kvalitativně rozšířit,“ říká ke svému požadavku hejtman a pokračuje: „Dosud se obnovou krajiny rozuměly jen rekultivace. Tedy úpravy, v rámci kterých se zelení osazovaly výsypky, popřípadě zatápěly jámy vzniklé dolováním. Výsledek se ale nedá nazvat plnohodnotnou krajinou, kde by mohl žít člověk.“
Jiří Šulc chce proto do horního zákona přidat také termíny „revitalizace“ a „resocializace“. „Tyto termíny označují procesy, kterými se krajina upraví tak, aby zde člověk mohl žít, pracovat a rekreovat se,“ říká hejtman Šulc. „To znamená, že se v krajině zřídí cesty, inženýrské sítě. Už při sanaci bude známa budoucí funkce krajiny,“ říká Jiří Šulc. Zároveň hejtman žádá, aby všechny peníze vybrané z poplatků nespotřebovaly pouze těžařské firmy na rekultivace, jako je tomu dosud. Požaduje, aby alespoň třetina z celkové sumy přišla obcím, které ji pak použijí právě na revitalizace a resocializace. (zr)
K TÉMATU MĚSÍCE Bez nadsázky se dá říct, že přinesli mnohé. Vždyť v loňském roce byl Ústecký kraj krajem, kam mířilo nejvíce zahraničních investic ze všech regionů naší země. Konkrétně šlo o dvacet miliard korun. Tato nemalá suma se odrazila především na stavu zaměstnanosti. Procento nezaměstnaných v našem kraji sice stále patří mezi ta nejvyšší v republice, ale stav se rychle zlepšuje. Za posledních deset let je počet nezaměstnaných vůbec nejnižší. Nyní se, právě v souvislosti s přílivem investic a se snižováním nezaměstnanosti, náš kraj nachází na důležité křižovatce. Co se investorů týče, je nutné začít před kvantitou dávat přednost kvalitě. To znamená, že musíme začít vybírat investory, u kterých je perspektiva, že v našem kraji dlouhodobě zůstanou. Tedy takové, kteří se kromě výroby chtějí zabývat i výzkumem a vývojem. Firmy, které nejsou jen prostými montovnami, kde jsou zaměstnáni nekvalifikovaní dělníci, kteří celou pracovní dobu jen šroubují dvě stále stejné součástky k sobě. Je potřeba vybírat firmy, které dají práci především kvalifikovaným dělníkům a řemeslníkům, středo a vysokoškolákům. To s sebou samozřejmě současně nese nutnost podporovat vzdělání zejména v technických směrech. Musím říct, že v tomto ohledu Ústecký kraj nesedí s rukama v klíně. Ať už prostřednictvím celokrajských projektů, nebo pomocí jednotlivým případům podporuje vzdělávání v technických oborech na všech úrovních. Příprava lidských zdrojů ovšem není úkol nikterak snadný. S mohutným příchodem investorů a rychlým poklesem nezaměstnanosti se v kraji překvapivě objevil nový fenomén – nedostatek zaměstnanců. V řadách nezaměstnaných jsou totiž většinou už jen ti, kteří o žádnou práci nestojí. Nabídka volných pracovních míst zkrátka začíná převyšovat poptávku. Ústecký kraj se tak pravděpodobně musí připravit na jev, který byl ještě nedávno nemyslitelný – příliv nových obyvatel. Takže, jak jsem říkal na začátku – investoři přinesli našemu kraji skutečně mnohé. Radek Vonka,
vicehejtman
ANKETA Jsou zahraniční investoři pro vaši obec přínosem? V čem? Zahraniční investoři jsou pro obec přínosem. Přepokládáme zvýšení pracovních příležitostí, pro město je důležité dlouhodobé snížení nezaměstnanosti. V současné době můžeme konstatovat i velice dobrou spolupráci s těmito investory a do budoucna věřím, že tato spolupráce bude pokračovat. Martin Klika (ČSSD), 1. místostarosta města Litvínov
8
LIBERECKÝ KRAJ
| KN |duben 2008
ANKETA
Kraj je přitažlivý svou polohou
Jsou zahraniční investoři pro vaši obec přínosem? V čem?
INVESTOŘI: PŘINÁŠEJÍ PRÁCI A ROZVOJ REGIONŮ
Oni příliš u nás neinvestují ve smyslu, že by to byli jen zahraniční investoři. Ale když to vezmu z obecného hlediska, tak jsou určitě přínosem všichni investoři, nejen zahraniční. Přínos je v tom, že každá investice zvyšuje buď zaměstnanost a atraktivitu daného místa, pokud by se jednalo např. o investici do cestovního ruchu, záleží o co přesně jde. Vladimír Richter (ODS), starosta města Jilemnice
že na investora převedl přes pětatřicet hektarů zemědělské půdy za výrazně nižší cenu - osm milionů korun. V areálu se dnes nachází dvacet subjektů, které do vybudování svých areálů investovaly zhruba šest miliard korun. Dnes je už zóna plně obsazená. Zaujala i dánského výrobce plastových potravinářských obalů Faerch Plast, který tu do vybudování svého no-
vého provozu vloží téměř sedm set milionů korun. Protože zájem investorů o metropoli Libereckého kraje zatím neopadá, rozhodla se Investorsko inženýrská společnost nabídnout další pozemky - tentokrát v průmyslové zóně Sever. Významný kapitál ale míří i do menších měst - v současné době se velká diskuze vede například o pozemky ve Cvikově na Českolipsku. Podle vede-
ní radnice tu mají vzniknout dvě výrobní haly, ve kterých by našla práci stovka lidí. Vyrábět by se tu měly kartony a součásti interiérů automobilů. Plán však ve městě naráží. Místní tvrdí, že nechtějí přicházet o ornou půdu. Kraj si investoři vybírají kvůli jeho strategické poloze. Liberec má dobré spojení s Prahou a je odtud kousek do Německa. Jan Štifter
Kanadskou delegaci z Edmontonu v čele se starostou města Stephenem Mandelem přijali na konci března v sídle kraje hejtman Petr Skokan a radní Vít Příkaský. Vzhledem k tomu, že cílem návštěvy bylo navázání obchodních kontaktů, se setkání rovněž zúčastnili zástupci podnikatelské a hospodářské sféry Libereckého kraje.
podle starosty Stephena Mandela v nanotechnologii, proto Edmontonští věnovali čas návštěvě Technické univerzity Liberec, která vyvíjí nanovlákna, a společnosti Elmarco, která se zabývá jejich praktickým využitím. „Naší prioritou, kterou máme v České republice, je nanotechnologie. Edmonton je totiž nanotechnologické centrum Kanady. Rádi bychom zjistili, zda najdeme v této oblasti společnou řeč,“ řekl Mandel. Podle prorektora Oldřicha Jirsáka je třeba zjistit, zda mají univerzita a edmontonský ústav společné aktivity a zájmy. „Technic-
ká univerzita Liberec je připravena s tamním ústavem jednat. V případě, že bychom si mohli vzájemně prospět, uvítáme spolupráci,“ podotkl v rámci debaty o aplikačním výzkumu a vývoji na bázi nanomateriálu a následném převedení do praxe. Právě využití výzkumu v praxi je velkou devízou liberecké univerzity. „V edmontonském výzkumném ústavu a na liberecké univerzitě se zabývají stejným výzkumem. V Kanadě uvolňuje vláda na výzkum několikanásobně větší množství prostředků, navzdory tomu má liberecká univerzita lepší výsledky. Využívá je totiž více v praxi,“ pochválil univerzitu hejtman Petr Skokan. Jak zdůraznil Ron Gilbertson, ředitel a výkonný předseda Ekonomického rozvojového sdružení Edmonton, kanadská strana má zájem také o přilákání nových pracovních sil. Co se týče obchodních investic, příležitosti vidí hlavně v oblasti ropy a plynu, k jejichž nalezištím má Edmonton přístup. S touto sférou souvisí i například výstavba silnic a dálnic, proto delegaci zaujala prezentace moderní technologie opravy komunikací, kterou pro ni připravila společnost BGQuick. (zr)
TÉMA Průmyslová zóna Jih v Liberci patří k největším soukromým investicím svého druhu v České republice. Její vybudování přišlo na přibližně čtyři sta milionů korun. Prostor je unikátní tím, že ho soukromý investor vybudoval prakticky bez státní podpory. Stát pomohl jejímu vzniku hlavně tím,
Radní chce pozemky Kanaďany zajímají nanotechnologie pod silnicemi Kraje a obce budou moci bezúplatně získat od Pozemkového fondu pozemky pod silnicemi druhé a třetí třídy nebo místními komunikacemi. Umožňuje to vládní novela, kterou schválil Senát. Vladimír Richter, člen Rady LK pověřený vedením resortu dopravy, však upozorňuje, že obdobný problém vzniká u silnic spravovaných krajem, u nichž pozemky pod nimi vlastní Lesy České republiky s. p. (LČR ) „V Libereckém kraji nebyla dlouhodobě řešena situace ohledně vlastnictví pozemků pod silnicemi II. a III. třídy. Tuto skutečnost jsem negativně vnímal jako občan i jako radní Libereckého kraje pověřený vedením resortu dopravy. Snažím se už od roku 2005 poměry v této oblasti zlepšit. Na základě mé žádosti tedy Liberecký kraj požádal koncem loňského roku Lesy České republiky s. p. o bezúplatný převod pozemků pod silnicemi II. a III. třídy,“ uvedl krajský radní. Z odpovědi LČR s. p., která byla v souladu s „Metodickým pokynem ministerstva zemědělství k postupu státních podniků při převodech nemovitých věcí“ vyplývá, že předmětné pozemky LČR vyhodnotil jako nepotřebný majetek. Jako formu převodu však LČR s. p. ale nezvážil bezúplatný převod, jen převod úplatný včetně případné směny. „Odkoupit takové pozemky jsme odmítli, neboť jsme tu situaci nezavinili,“ informoval Vladimír Richter. Podle radního žádost kraje o bezúplatný převod lesních pozemků podporuje ministr zemědělství Petr Gandalovič, který je s problematikou seznámen. V této záležitosti ministr uvedl, že „bezúplatný převod pozemků pod tělesy silnic II. a III. třídy ve vlastnictví státu, s právem hospodařit pro LČR s. p., na samosprávné celky je možný, ale není „nárokový“. LČR s. p. ho může zohlednit v případech, kdy je majetek převáděn ve veřejném zájmu. Formu převodu soukromým subjektům nebo územním samosprávným celkům zváží však sám Státní podnik LČR, přičemž vyhodnotí prodejnost takového majetku.“ „Zůstává tedy otázkou jaký postoj k této záležitosti zaujme nový management LČR s.p. Nezbývá než věřit, že bude vstřícnější, když nám zatím nabízel jen převod pozemků pod komunikacemi II. a III. třídy za úplatu,“ řekl Vladimír Richter. (zr)
Podle Víta Příkaského se možnosti spolupráce kanadského a českého trhu ukázaly již na předloňské návštěvě představitelů Libereckého kraje v Kanadě. „Těší nás, že jsme v roce 2006 navázali kontakt s jedním z nejvýznamnějších regionů v Kanadě, kde je velmi rozvinutý průmysl, technologie a vzdělanostní struktura, a
že si dnes můžeme vzájemně vyměnit další zkušenosti. Vzhledem k tomu, že v současnosti zpracováváme Regionální inovační strategii, chceme získat zkušenosti hlavně z oblasti vědy a výzkumu, podpory inovačních center a seznámit se s hospodářskou strukturou kanadského regionu.“ Hlavní zájem kanadské strany spočívá
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ ANKETA
Nejúspěšnější zónu vybudoval Jičín
Jsou zahraniční investoři pro vaši obec přínosem? V čem?
INVESTOŘI: PŘINÁŠEJÍ PRÁCI A ROZVOJ REGIONŮ
My nemáme přímo zahraniční investory. Máme samozřejmě zónu, kterou nabízíme pravidelně na veletrzích, bohužel zatím neobsazenou. Ale v naší průmyslové zóně staví naši. Máme tam jednu investici od Olpranu, to je asi čtvrt miliardová investice, kde budou montážní dílny a bude tam asi sklad. Další investice je asi osmdesáti milionová, tam se jedná o automobilový design, bezpečnostní zóny a projekci dílů na automobily. Je to firma Swell a ta dělá pro Volkswagen. V první fázi se jedná tedy o osmdesátimilionovou investici a ta by ve finále měla přesáhnout hranici 250 milionů. Takže ano, naši investoři jsou pro nás přínosem. Ivan Doležal (ODS), starosta města Hořice
TÉMA Když do Královéhradeckého kraje, pak do Jičína. Alespoň tak to vypadá s investory, kteří tu z jičínské průmyslové zóny v tomto směru dělají nejatraktivnější lokalitu. Své provozy v ní buduje hned několik investorů. Se stavbou místní zóny začala jičínská
radnice už v roce 1994. Vložila do ní přes šedesát milionů korun. Na okraji města tak postupně vznikla řada podniků, které zaměstnávají kolem čtyř tisíc lidí. Největší závody patří firmám Continental Teves, AEG Components, Ronal, C. S. Cargo a Kobit. Zóna výrazně přispěla ke zvýšení zaměstnanosti nejen na Jičínsku, ale i v sousedních
okresech - například v Semilech a Nymburku. Pro Královéhradecký kraj je teď prioritou rozvoj zóny Kvasiny – Solnice. Do roku 2010 by do ní měl kraj ve spolupráci se státem nalít téměř dvě miliardy korun. Podobnou podporu si však vyžádá i přestavba závodu Škoda Auto ve Vrchlabí, která by měla být hotová za dva roky a kde by měl po-
čet zaměstnanců vzrůst až o patnáct set. „Vedle dopravní infrastruktury tam budou potřeba peníze i na investice do odborného školství, záchranného systému a sportovišť, protože stávající fotbalový stadion má ustoupit automobilce,“ řekl ČTK zástupce hradeckého hejtmana Helmut Dohnálek. Jan Štifter
Náchodská nemocnice převzala nový pavilon Celkový generel Náchodské nemocnice už nějakou dobu probíhá a její zatím poslední část, nový pavilon H v dolní části nemocnice, byl slavnostně otevřen 1. dubna. Rekonstrukce dvoupodlažní budovy, ve které byla původně prádelna, znamená značné zlepšení komfortu pacientů. Péče soustředěná v jedné oblasti a dnešním nárokům odpovídající vybavení, to jsou hlavní
cíle modernizace nemocnice. „Součástí nového pavilonu je především nové infekční oddělení, které tvoří pokoje s vlastním sociálním zařízením a s kapacitou 24 lůžek. Nově umístěné oddělení znamená podstatně zvýšený komfort pro pacienty s infekční chorobou. Původní areál byl sice větší, ale rozdělený do dvou pater a velice neekonomický,“ vysvětlil ředitel Náchodské nemocnice Miroslav Švábl.
Druhé patro v novém pavilonu patří oddělení akutní rehabilitace. Pacienti v něm kromě dvanácti pokojů se sociálním zařízením najdou i tělocvičny, elektroléčbu a vodoléčbu. „Nové rehabilitační oddělení bude zajišťovat kvalitní servis pro pacienty po náhradách velkých kloubů či po mozkových příhodách,“ dodává Miroslav Švábl. Vznik nového oddělení akutní lůžkové rehabilitace a infekčního oddělení si z rozpočtu Králové-
hradeckého kraje vyžádal investici ve výši 60,7 milionu korun. Novým pavilonem však postupná rekonstrukce nekončí. Naopak, podle ředitele nemocnice to hlavní teprve přijde. „Do budoucna chceme pokračovat v projektu, při kterém modernizujeme komplexně celou nemocnici a chceme tak vytvořit nové podmínky, které budou odpovídat významu oblastní nemocnice.“ Filip Appl
INZERCE/PREZENTACE
Poradenská centra STOMIX, spol. s r. o., Žulová Tel.: +420 584 484 111 STOMIX Brno, s. r. o. Tel.: +420 545 563 241–3 STOMIX České Budějovice, s. r. o. Tel.: +420 387 222 107 STOMIX Děčín, s. r. o. Tel.: +420 412 540 912 STOMIX Hodonín, s. r. o. Tel.: +420 518 321 033 STOMIX Hradec Králové, s. r. o. Tel.: +420 495 591 181 STOMIX Olomouc, s. r. o. Tel.: +420 585 313 235 STOMIX Ostrava, s. r. o. Tel.: +420 596 237 077 STOMIX Plzeň, s. r. o. Tel.: +420 377 422 690 STOMIX Praha, s. r. o. Tel.: +420 251 010 263
www.stomix.cz
KN | duben 2008 |
9
Ochrana Vaší investice do zateplení. Balík služeb Zateplení PLUS je jedinečný systém ochrany Vaší investice s cílem ušetřit peníze za vytápění a zvýšit hodnotu svěřených nemovitostí. Jako jediní Vám: Doporučíme nejvhodnější řešení zateplení včetně financování na míru Poskytneme kompletní odbornou asistenci po celou dobu projektu Garantujeme životnost a správnost provedení STOMIX je přední český výrobce zateplovacích systémů s 15letou tradicí a první český držitel Evropských technických schválení (ETA). Ve všech kontaktních zateplovacích systémech používáme pouze ty nejkvalitnější materiály. Předpokládaná životnost kvalitně provedeného zateplení domu, 30 let a více, zvýší nejen kvalitu Vašeho bydlení, ale i hodnotu Vaší nemovitosti. Kontaktujte naše nejbližší poradenské centrum, nebo volejte bezplatně na 800 555 300, kde Vám naši odborníci ochotně a rádi připraví návrh řešení zateplení Vašeho domu na míru ZDARMA.
Volejte zdarma: 800 555 300
Nové investiční životní pojištění Variace nabízí nejširší servis Bezplatné asistenční služby zajistí i komfortní dopravu do nemocnice a zpět ČSOB Pojišťovna dnes uvedla do prodeje nové investiční životní pojištění Variace, které přináší řadu atraktivních novinek, jež doposud na trhu v takovéto míře scházely. Patří k nim široké pojistné krytí, výhodná investice, rozsáhlé asistenční služby zdarma nebo možnost spravovat pojištění na internetu. „Naším přáním bylo sestrojit kvalitní investiční životní pojištění s nejlepším servisem na trhu a věřím, že pojištění Variace tyto parametry naplňuje,“ uvedl ředitel divize životního pojištění ČSOB Pojišťovny Karel Svoboda. Pojištění Variace je běžně placené investiční životní pojištění, které spojuje pojistnou ochranu s investováním do podílových fondů. Klient přitom rozhoduje nejen o rozsahu pojištění, ale volbou investičního programu ovlivňuje i výnos své investice. Základem pojištění je pojištění pro případ smrti nebo dožití. K tomuto základu lze sjednat širokou škálu doplňkových pojištění: pro případ vážné choroby, plné invalidity následkem nemoci nebo úrazu, smrti následkem úrazu, trvalých následků úrazu, léčení úrazu, pro případ hospitalizace následkem nemoci nebo úrazu a také úrazové pojištění dětí. Rozsah pojištění lze kdykoli v jeho průběhu měnit, je možné měnit pojistné i pojistnou částku. „K dalším výhodám pat-
ří například dvojnásobné pojistné plnění v případě smrti úrazem při dopravní nehodě nebo sportu, nejlepší řešení plné invalidity s nejkratší čekací dobou a s plněním celé pojistné částky při jejím přiznání, nejkratší čekací dobu a široký rozsah pojištění zajišťuje také pojištění vážných chorob,“ doplnil Karel Svoboda. Bezplatnou součástí pojištění jsou rozsáhlé asistenční služby, které zahrnují například lékařské a právní poradenství po telefonu, komfortní dopravu do nemocnice a zpět a v případě potřeby také zprostředkování péče o domácnost, hlídání dětí nebo seniorů, krmení domácích zvířat apod. Své finanční prostředky mohou klienti ukládat přímo do pěti podílových fondů spravovaných ČSOB (ČSOB Chráněný fond, ČSOB Růstový fond, ČSOB Dynamický fond, ČSOB Akciový mix, ČSOB Realitní mix), které jsou známy vysokou výkonností. Volbou jednoho z nich nebo jejich kombinací ovlivňují klienti jednak možný výnos, ale také investiční riziko. Pojištění
však obsahuje volitelně tzv. automatickou ochranu: před koncem pojištění se část prostředků začne automaticky převádět do méně rizikových fondů, k nimž patří především ČSOB Chráněný fond, u nějž cena podílových jednotek nemůže klesnout pod 90 procent nejvyšší ceny dosažené v minulosti. Sledovat výkonnost fondů mohou klienti jednoduše on-line na počítači a stejně tak mohou sledovat i své platby. „V dohledné době budou moci klienti přímo z domova měnit i svou investiční strategii – převádět jednotky mezi fondy, a tím zvyšovat zhodnocení. S investičním životním pojištění Variace se tak mohou stát aktivním hráčem na trhu akcií a fondů,“ doplnil Svoboda, podle něhož si pojištění Variace zhodnocením prostředků v delším horizontu nezadá s jinými možnostmi investování nebo je překonává. „Naši klienti mohou díky dlouhodobému a pravidelnému investování dosáhnout velmi zajímavého zhodnocení,“ dodal. Například u ČSOB Dynamického fondu je v současnosti odhadována výnosnost 7 procent ročně. Nejnižším vstupním věkem pro sjednání pojištění Variace je 14 let, nejvyšším pak 70 let, minimální pojistná doba je 10 let a
pojištění může končit až v 80 letech pojištěného. Pojistné lze platit měsíčně, čtvrtletně, pololetně i ročně, nejnižší pojistné je 500 Kč za měsíc. Klienti mohou také kdykoliv vložit mimořádné pojistné. Zaplacené pojistné si lze odečíst ze základu daně z příjmu. Všichni, kdo si sjednají pojištění Variace do 31. května 2008, obdrží od ČSOB Pojišťovny zdarma USB Flash disk s kapacitou 1 GB.
ČSOB Pojišťovna je univerzální pojišťovna, která nabízí široké spektrum životních i neživotních pojištění občanům, malým a středním podnikatelům i největším korporacím. V současné době spravuje téměř milion pojistných smluv. Měřeno předepsaným pojistným je čtvrtou největší pojišťovnou na domácím trhu. Tři čtvrtiny jejích akcií vlastní belgická pojišťovna KBC Verzekeringen NV z nadnárodní skupiny KBC, 25 % drží Československá obchodní banka. Přední světová ratingová agentura S&P zvýšila v prosinci 2007 dlouhodobý úvěrový rating a rating finanční síly ČSOB Pojišťovny na stupeň A- a přidělila mu stabilní výhled.
Investiční pojištění s nejbohatším servisem VARIACE
www.csobpoj.cz
10
ROZH
| KN | duben 2008
„Nebudím se ze spaní proto, že se ne
říká vicehejtman Pardubického kraje a první místop Dne 2. dubna složil podruhé předseda Čunek slib a byl prezidentem republiky po čtyřech a půl měsících opětovně jmenován do funkce místopředsedy vlády a ministra pro místní rozvoj. Pro vaši stranu i pro vládu samotnou je určitě praktičtější, když předseda koaliční strany ve vládě působí. Nebudou ale aféry, které Jiřího Čunka provázejí, přece jen brzdou pro kabinet Mirka Topolánka, a především zbraní pro opoziční strany, které ji použijí kdykoli bude třeba? Nechci předjímat. Myslím si však, že opozice opravdu není tím, kdo by mohl Čunkovi cokoliv vyčítat. Ty jeho kauzy jsou výrazně přeceňovány oproti kauzám jiných politiků, které jsou mnohdy ještě závažnější. Osobně vidím jako daleko větší společenský problém kauzu „mrtvé duše v ČSSD“. Hrozila někdy varianta, že neustálé prodlužování jmenování Jiřího Čunka vyústí ve vystoupení KDU-ČSL z vlády a tím k rozpadu koalice? Určitě ne. KDU-ČSL nikdy nebyla ve vládě proto – a věřím, že nikdy nebude – aby se stal ten či onen člověk ministrem. Naše účast ve vládě má především programový základ. Z aktuální situace hrozilo pouze to, že bude narušena dobrá spo-
lupráce politických stran ve vládní koalici. Když chcete budovat dobrý manažerský tým, je třeba v něm vždy mít jednotlivé lídry. Přestože je KDU-ČSL druhou nejsilnější vládní stranou, nezdá se vám, že taktovku drželi v podstatě od počátku v rukou spíše Zelení, kteří jsou nejmenší koaliční stranou? Ať už se to týká právě opětovného jmenování Jiřího Čunka do vlády, či například volby prezidenta atd. S tou otázkou zásadně nesouhlasím. Možná to tak z dálky může vypadat, ale křesťanští demokraté jsou ve vládě v mnoha oblastech hybnou silou. Vedle otevření podrobnější koaliční debaty o zdravotnictví jsme v poslední době uspěli například i s naším návrhem na odložení uznání Kosova. Původní hrozba Zelených, že jejich ministři opustí vládu, když se do ní Jiří Čunek vrátí, se zredukovala na to, že ministr zahraničí Karel Schwarzenberg vybere auditora, který prozkoumá rodinné finance šéfa KDU-ČSL. Podle premiéra Topolánka to je průlomové řešení (protože to odvrátilo pád vlády). Po pravdě, nepřipadá vám to poněkud alibistické? Jaký to má význam? Co mohou auditoři vyšetřit?
Myslím, že už jste v té otázce našla de facto mou odpověď. Od začátku jsem tvrdil, že Zelení politická křesla opustit nechtějí a jenom si chtějí vylepšovat mediální obraz a hrát divnou politickou hru na jediné spravedlivé. Okolnosti, za kterých byl Jiří Čunek zpět jmenován ministrem, vycházely z osobní dohody a shody Mirka Topolánka, Martina Bursíka, Jiřího Čunka a Karla Schwanzerberga. U této dohody jsem neasistoval, ale respektuji ji. Co soudíte o výroku Jiřího Čunka, že předpokládá, že podobný audit, jaký prodělá jeho rodina, bude později proveden u všech ministrů a poslanců, prý to bude jistě zajímavé čtení, dodal. Když se nad tím zamyslím, tak vlastně musím s Jiřím Čunkem souhlasit (úsměv). Osobně bych to však asi v rámci zachování duševního zdraví nečetl. Když Karla Schwarzenberga navrhli Zelení do funkce ministra zahraničí, bylo to pro mnohé politiky velmi překvapivé, pro některé těžko přijatelné. Dnes se těší autoritě a je považován za velkou osobnost české politické scény. Totéž se bohužel nedá říct o Jiřím Čunkovi. Jak ukazují průzkumy, jeho popularita stále klesá. Čím fascinoval Jiří Čunek lidovce, že byl zvolen předsedou strany právě on? On byl nový a neznámý. Byl to úspěšný starosta a čerstvý senátor. Místní organizace začaly volat po nové osobnosti, a to tehdy Jiří Čunek beze zbytku splňoval. Působil jste jako náměstek na ministerstvu pro místní rozvoj. Jak hodnotíte současnou situaci na MMR? Během loňska odešlo z odborů, které mají na starosti evropské fondy, na sedm desítek lidí. A odcházejí další, nedávno například náměstek pro evropské záležitosti Daniel Toušek. Myslíte si, že je odchodem klíčových lidí z MMR ohroženo čerpání a přerozdělování peněz pro české regiony? Rozhodující, co bylo potřeba učinit, aby v současném plánovacím období 2007 – 2013 proudilo do České republiky z Evropské unie řádově necelých sto miliard rozvojových korun ročně, se podařilo realizovat již v prvním pololetí loňského roku. V červenci 2007 byl pod taktovkou MMR uzavřen Národní strategický referenční rámec. Od té doby je zodpovědnost na jednotlivých řídících orgánech 24 operačních programů, které jsou na ministerstvech a regionech. Já dnes spíš vidím jiné záležitosti. Ministerstvo pro místní rozvoj má na starost realizaci jednoho ze zmíněných 24 operačních programů, tzv. Integrovaný operační program, který se týká kultury, zdravotnictví a modernizace veřejné správy a určitou celkovou koordinační roli. Nejsem si vědom, že by něco bylo zásadně ohrožujícím faktorem pro čerpání evropských peněz. Za důležité pokládám přípravu na české předsednictví a na to, jak bude politika soudržnosti, která vlastně rozhoduje o čerpání peněz po roce 2013, z pohledu ministerstva, ale i krajů ovlivňována. Zde je pochopitelně velké množství práce a je potřeba se tomuto tématu věnovat. Lze najít řadu ministerstev, kde dochází k podobné obměně úředníků. Odchod náměstka Touška podle mne neohrozí pozici tohoto resortu ve vztahu k čerpání evropských peněz. Je pravda, že téměř pět měsíců bylo toto ministerstvo vedeno pověřeným náměstkem Jiřím Vačkářem, který neměl hlasovací právo ve vládě, ale myslím, že svoji základní roli v zásadě plnilo. KDU-ČSL má v současné době přídomek rozhádané strany. Jak to cítíte vy, jako její první místopředseda? Jaká křídla ve vaší straně existují? Z tohoto úhlu pohledu by se dalo říci, že rozhádanější jsou Zelení, Občanští i Sociální demokraté nebo i poslední nezmíněná strana v parlamentu – KSČM. Ve všech těchto stranách jsou určitá pnutí, ať už to je Škromach – Paroubek nebo lidi kolem Vlastimila Tlustého versus současný premiér či pražský primátor. O paní Zubové nebo Kuchtové, o panu Bursíkovi
či Kateřině Jaques se toho také již napsalo mnoho. Myslím si, že míra „rozhádanosti“ v KDU-ČSL ani nedosahuje průměru ostatních stran. KDU-ČSL má čtyřicet tisíc členů a ti jsou poměrně jednotní v pojetí křesťansko-demokratické politiky. Jde především o sociálně tržní hospodářství, podporu rodin s dětmi, výuku etiky na školách a důraz na mezilidskou solidaritu, která ovšem nepovede pohodlně k tomu, že vše zařídí stát. Sjezd, který nás čeká v Pardubicích, nebude o tom, které křídlo či kdo koho přepere. Bude ryze programový s vizí do roku 2020, přesahující rámec několika vlád. Přál bych si, aby jasně zaznělo, co KDU-ČSL chce na politické scéně prezentovat. Myslím si, že dílčí osobnostní rozdíly mezi našimi představiteli nelze interpretovat jako nějaká křídla, ale spíše tak, že se jedná o rozdílný přístup k tomu, jak
se v některých situacích za máme být více ve středu po něj napravo. Podle mě je n parlamentních stran jsme j vé strany a z toho musíme Nejspíš máte pravdu, že nách, ale že v KDU-ČSL n si vážně myslí málokdo. R ná ne, ale frakce určitě an že se blíží sjezd KDU-ČS šit? Proč se bude konat v Jsem rád, že na dubnovém personální záležitosti jako hat primární volby do Evr
OVOR
KN | duben 2008 |
11
emůžu dočkat, až budu ministrem,“ předseda KDU-ČSL Roman Línek Proto musíme novému dokumentu věnovat pozornost a tyto skutečnosti do něj promítnout. Sjezdy KDU-ČSL vždycky cyklují po České republice, minule se konal v Brně. Proto dala krajská organizace KDU-ČSL v Pardubicích více než před rokem nabídku, aby se letošní konal právě v Pardubicích. Pokud vím, tak je to poprvé v historii Pardubic, kdy parlamentní strana této velikosti má své celostátní vícedenní jednání v našem krajském městě. KDU-ČSL má v tuto chvíli jediného hejtmana, Stanislava Juránka z Jihomoravského kraje. Jaký je cíl lidovců v krajských volbách? Kolik hejtmanských křesel byste chtěli získat? Myslím, že krajské volby se neredukují jen na počet hejtmanských křesel, i když je pravda, že je to nejviditelnější věc, se kterou pracují novináři i mnozí politici. KDU-ČSL působí v koalicích v jedenácti krajích ze třinácti, pokud nebudu počítat hlavní město Prahu. Pro nás je ambicí v této spolupráci pokračovat. Ve volbách v roce 2000, kdy KDU-ČSL kandidovala v rámci čtyřkoalice, jsme hejtmanských křesel měli pět. Počet krajů, ve kterých jsme účastni na krajské vládě byl podobný dnešnímu stavu. Pro nás je v podstatě cílem udržet míru vlivu a zodpovědnosti za regionální záležitosti minimálně v počtu, ve kterém je to dneska. Pochopitelně budeme soutěžit i o první místa. Na jižní Moravě, ve Zlínském kraji, na Vysočině i v Pardubickém kraji, kde tradičně kandidujeme za Koalici pro Pardubický kraj s Nestraníky a se Sdružením nezávislých kandidátů - Evropskými demokraty, je naší ambicí bojovat o zlatou medaili. Ale o tom rozhodnou voliči. Myslím si, že krajské volby jsou přesně typem voleb, ve kterých nejde dominantně jen o osobnosti jako ve volbách komunálních, ale není to také tak striktně o stranách, jako je to při volbách parlamentních. Je to někde mezi tím. KDU-ČSL chce i po volbách zůstat vlivnou stranou v rámci regionální politiky. Několikrát jste dostal velmi vážnou nabídku stát se ministrem vlády. Proč jste ji nikdy nepřijal? Je těžko uvěřitelné, že jenom kvůli vašemu patriotismu.
achovat. Jak definovat, zda olitického spektra nebo od nejdůležitější, že z českých jediní členy Evropské lidovycházet. se hádají ve všech straneexistují žádná křídla, Respektive, křídla možno. Nicméně, zmínil jste, SL. Co hlavně budete řePardubicích? m sjezdu se nebudou řešit o takové. Budou ale probíropského parlamentu, což
znamená, že soutěži osobností se nevyhneme. Vedle současných osvědčených europoslanců Zuzany Roithové a Jana Březiny, který mimochodem pomáhal se zajištěním ochranné známky pro regionálně chráněný produkt – pardubický perník, jsou ještě další adepti na tuto funkci. Například Pardubický kraj vysílá do primárek Marii Jílkovou z Poličska. Je to velmi schopná mladá politoložka s vysokoškolským vzděláním a mezinárodními zkušenostmi. Sjezd má schválit střednědobý dokument nazvaný Křesťansko-demokratická politika 2020. Poslední dokument, který se jmenoval Politika pro jednadvacáté století připravoval v roce 1997 ještě Josef Lux. Od té doby se ale udála spousta věcí. Jsme členem NATO, Evropské unie. I Evropa se změnila – čelí hrozbám, které dřív nebyly tak aktuální, například terorismu.
Každá nabídka byla v nějaké konkrétní situaci. Celé období existence krajské samosprávy, kde jsem se stal i historicky prvním hejtmanem, jsem sedm let byl v pracovním, politickém i partnerském tandemu s Michalem Rabasem. Ve druhém volebním období, po dobu jeho nemoci, prakticky šestadvacet měsíců, jsem zastával s jeho vědomím pozici úřadujícího hejtmana kraje. Každá nabídka být členem české vlády přišla v nevhodný čas. První zazněla při sestavování současné vlády. Přišla v době, kdy Michal Rabas onemocněl a požádal mě, abych ho zastupoval. Jsem patriot a Pardubák, jak jste řekla a proto jsem tuto nabídku, kterou jsem od premiéra dostal, nemohl přijmout. Své místo jsem viděl zde, v kraji. Druhá nabídka přišla ve chvíli odstoupení Jiřího Čunka, kdy se na prvních stránkách celostátních deníků i v televizi spekulovalo o tom, že budu zastávat jeho pozici ve vládě. Bylo to v mnoha ohledech celkem přirozené. Jsem dostatečně jazykově i odborně vybaven tak, abych tuto funkci dokázal zvládnout ve všech parametrech, které by člen vlády měl mít. Byla to ale doba, kdy nemoc Michala Rabase vrcholila. Kdybych to místo přijal, tak by po tom nešťastném 5. listopadu, kdy Michal zemřel, nebyl do zvolení nového hejtmana nikdo, kdo by ze zákona mohl podepsat byť jen platební příkaz. Pardubický kraj má dvanáct tisíc zaměstnanců ve sto šedesáti dvou organizacích s desetimiliardovým obratem. Nedokázal jsem si představit, že v dané situaci by bylo možné odsud odejít. Jestli taková nabídka ještě někdy přijde, je velkým otazníkem. Ale já se nebudím ze spaní proto, že se nemůžu dočkat toho, až budu ministrem. Když svůj život prožiji bez toho, že se ministrem stanu, nebudu to brát jako újmu své mužské ješitnosti. Člověk musí brát věci jak přicházejí a musí se umět v určitých situacích nějak
zachovat. A za to, jak jsem se zachoval v konkrétních situacích já, se nestydím. Každý člověk si to musí umět přebrat a zhodnotit sám. Jaké jsou tedy vaše politické ambice? Určitě bych rád dokončil osmý rok v krajské samosprávě tak, aby mohl být vnímán jako úspěšný a užitečný pro lidi a věci, které tady na hejtmanství spravuji a za něž zodpovídám. Nejbližší politickou ambicí je být úspěšný v krajských volbách. Myslím, že je to přirozené přání. Byl bych špatným lídrem Koalice pro Pardubický kraj, kdybych se na tuto věc cele nezaměřoval. Z těch dlouhodobějších politických ambicí je, abych zůstal angažován v Evropě i v rámci Evropské lidové strany. Pokud mandát, který dnes mám, bude pokračovat i po volebním sjezdu, který bude v roce 2009, pak ponesu díl spoluzodpovědnosti za to, jak se bude KDU-ČSL v budoucnosti na české politické scéně zachovávat a prezentovat. Zároveň je mou ambicí rozpoznat, kdy vznikne potřeba, že člověk má být někde jinde a dokázat udělat nějaký úkrok, když taková situace nastane. S klidnou hlavou a pohodovým srdcem. A vaše životní priority? V červnu to bude třiadvacet let, kdy budu šťastně ženat. Obě dcery nám mezitím vyrostly. Dostalo se mi daru, že jsem vyrůstal v dobré rodině. Moji rodiče oslavili nedávno zlatou svatbu, tedy padesát let společného života. Přál bych si, abych dobrý pocit z mých rodičů mohl i já zachovat svým dětem po celý svůj život. Zároveň, abych si dokázal uvědomovat a odrážel ve svém chování to, co jsem zblízka zažil jak v případě Michala Rabase, tak Josefa Luxe, ale i mého bratra, který před několika lety také nešťastnou náhodou zemřel. Klíčová není práce ani politika, ale kvalitní mezilidské vztahy, které začínají v rodině ve vztahu k životnímu partnerovi, rodičům, dětem. To jsou mé životní priority a nechtěl bych tyto základní hodnoty ohrožovat nějakou politickou či jinou
ambicí. Doufám, že se mi to dosud dařilo a že se mi to bude dařit i do budoucna. Závěrem se vás nemůžu nezeptat – stále věříte, že se vám podaří prosadit splavnění Labe? To je projekt, který se realizoval téměř sto let a je z devadesáti procent hotov. Skutečnost, že se dosud nedokončil, je pohrdání tím, co tady vytvořili naši předci. Je povinností nás, regionálních politiků, udělat všechno pro to, aby se splavnění podařilo. Mrzí mě, že ač peníze na dosplavnění byly ve státním rozpočtu, tak zásahem ministra životního prostředí Martina Bursíka byla zrušena výjimka, kterou udělil předchozí ministr životního prostředí. Ministr Ambrozek se v Přelouči byl dokonce osobně podívat a jeho náměstci prozkoumávali všechny souvislosti než byla potřebná výjimka udělena. Za to, že Labe není dosud celé splavněno může, tuším, modrásek očkovaný? Je to až trochu úsměvné, ale je to tak. Jsem rád, že celé zastupitelstvo Pardubického kraje se shodlo, že splavnění Labe pro nás zůstává prioritou a jsem také rád, že Rada Královéhradeckého kraje se k nám připojila a projekt také podporuje. Lidé ve východních Čechách vědí, že je potřeba dobudovat tento dopravní uzel, který pomůže nejen východočeskému regionu, ale celé naší republice. Jak chcete přesvědčit ministra Bursíka? To je věc právních jednání. Investorem není Pardubický kraj, ale Ředitelství vodních cest. Já jsem s ministrem před několika měsíci hovořil s tím, že na tento projekt nemíníme rezignovat a že musíme hledat řešení, jak ošetřit to, co je z pohledu jeho resortu důležité. Myslím, že to je v rovině technických řešení a dobré vůle. Věřím, že se v následujících letech obojí potká a umožní se tak realizace projektu
POSLEDNÍ SLOVO Rozhovory dělám ráda, v podstatě s kýmkoli. Taky se na ně řádně připravuji a myslím, že kromě jaderné fyziky (s paní Drábovou jsem ještě rozhovor nedělala) už jsem se pokoušela porozumět snad všemu. Ovšem ještě kromě digitálního přehrávače, který mi byl nedávno v redakci přidělen. Jsem z něj zoufalá a spolu se mnou také respondenti, protože téměř vždy došlo k nějaké kolizi. K té nejhorší právě při tomto rozhovoru. Po hodině myšlenek, které soustředěně pan vicehejtman hrnul do mikrofonu jsem mu oznámila – obávám se, že si vás právě odmazávám a pokoušela jsem se v tom přehrávači, samozřejmě neúspěšně, rýpat. Nevzkřísil ho ani pan Línek. Zato s bohorovným klidem prohlásil, to nevadí, odjíždím sice do Bruselu, ale co se umázlo, dopíšu po mailu. A tak se taky stalo, za což mu moc děkuji a zároveň se jemu i vám čtenářům omlouvám za tak trochu hybridní text. Mám ale dobrou zprávu – bylo jednohlasně rozhodnuto, že mně, potížistovi, bude přidělen nějaký předpotopní model, který dokážu ovládat.
S Romanem Línkem hovořila Jarmila Kudláčková
12
| KN | duben 2008
PREZENTACE
Správa a údržba silnic Pardubického kraje slaví letos šest let Tento rok slaví Správa a údržba silnic Pardubického kraje (SÚS Pk) šesté výročí svého vzniku. Správa a údržba silnic Pardubického kraje je krajská příspěvková organizace se sídlem v Pardubicích – Doubravicích a je organizací zřízenou pro zajišťování správy a údržby silnic II. a III. tříd v majetku Pardubického kraje. Na základě smluvního vztahu s Ministerstvem dopravy ČR zajišťuje částečně i údržbu silnic I. tříd. Organizace vznikla před šesti lety sloučením bývalých Správ a údržeb silnic Pardubice, Chrudim, Ústí nad Orlicí a Litomyšl. V rámci kraje působí celkem patnáct optimálně umístěných cestmistrovství, a to: v Pardubicích, Přelouči, Holicích, Chrudimi, Třemošnici, Luži, Hlinsku, Běstovicích, Litomyšli, Poličce, Žamberku, Ústí nad Orlicí, Lanškrouně, Svitavách, Moravské Třebové a Králíkách. Hlavní činností organizace je zejména zajištění zimní a letní údržby silnic v Pardubickém kraji. Jedná se především o zabezpečení údržby a oprav silnic s cílem odstranit závady ve sjízdnosti, opotřebení nebo poškození silnic, zajištění údržby a oprav mostů, zabezpečení sjízdnosti silnic v zimním období dle plánu zimní údržby, vedení majetkové evidence silnic, mostů, silničního příslušenství, pozemků a dalších nemovitostí, zajištění inženýrské a investorské činnosti. Správa a údržba silnic Pardubického kraje mimo své hlavní činnosti provádí také doplňkovou ekonomickou činnost – práce a služby pro ostatní vlastníky ko-
munikací. Jedná se prakticky o kompletní servis v oblasti silničního stavitelství, jako údržba a opravy povrchů komunikací, údržba a osazení dopravního značení, doprava a mechanizace, prodej materiálů pro zajištění zimní údržby silnic. V roce 2004 získala SÚS Pk jako první z organizací zabývajících se správou a údržbou silnic v České republice certifikát o zavedení a používání systému řízení jakosti ISO 9001:2001 pro obory činností správy silnic II. a III. tříd a údržbu komunikací. Zavedením systému řízení jakosti organizace zkvalitnila poskytování svých služeb s ohledem na požadavky zákazníků, kterými jsou Pardubický kraj, Ředitelství silnic a dálnic České republiky, obce a města v Pardubickém kraji, privátní objednatelé a přeneseně vlastně všichni uživatelé silnic II. a III. tříd v Pardubickém kraji. Hlavním úkolem a cílem organizace pro příští období je nadále zkvalitňovat systém poskytování služeb a co nejlépe tak uspokojovat požadavky svých zákazníků.
080275_Inz_SUS_A6_color.indd 1
Zleva: Hejtman Pardubického kraje Ivo Toman, ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec a vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek představují nový vizuální styl. Správa a údržba silnic Pardubického kraje a její nová image Firemní image – jak je firma vnímána a jak na trhu působí, patří bezesporu na přední místo marketingových vztahů. Po šesti letech používání černo-žluto-červeného loga přistupuje Správa a údržba silnic
Pardubického kraje k zásadní modernizaci vizuálního stylu komunikace, jehož nosný prvek – logo firmy, dnes představujeme. Nová grafická značka organizace v sobě spojuje a symbolizuje několik prvků : šipku vpřed, radlici na zimní údržbu silnic či silniční zame-
tač. Může asociovat dopravní značení, vodící proužky nebo upozornění na změnu směru v jízdě a v neposlední řadě v ní můžete vidět i stylizované písmeny S U S. To vše ve formě jednoduchých, ale nezaměnitelných tvarů. Barvy vyjadřují lehkost, vstřícnost a důslednost s bezpečnostním žlutooranžo-
vým podtextem na straně jedné a stabilitu, serióznost a pevný postoj na straně druhé použitím šedé. „Pevně věříme tomu, že naše nová korporátní identita bude pozitivně přijata a bude přínosem k lepšímu celkovému vjemu organizace“, řekl Miroslav Němec, ředitel SÚS Pk.
4.4.2008 12:56:13
PARDUBICKÝ KRAJ Regionu nahrává dobré dopravní spojení INVESTOŘI: PŘINÁŠEJÍ PRÁCI A ROZVOJ REGIONŮ
TÉMA Pardubickému kraji nahrává úspěšné letiště. To výrazně zvyšuje zájem investorů. Město Pardubice ve spolupráci s Pardubickým krajem navíc plánují, že znásobí jeho kapacitu. Jen v loňském roce letištěm prošlo té-
měř sto tisíc lidí, podle zástupců samospráv by mohlo sloužit i více než půl milionu lidí. Kraj těží i z blízkosti Prahy. Hlavní město je dobře dostupné nejen automobilem, ale i vlakem. Spojení po trati trvá přibližně jednu hodinu. Tím se může pochlubit málokterý region.
I proto se tu počet průmyslových zón každým rokem zvyšuje. Investoři navíc už nevyhledávají jen velká sídla, častěji tu míří i do menších měst. Lákají je místa, kde zatím chybí velké provozy a vyplňují tak mezery na trhu práce. Mezi největší průmyslové zóny se v Pardubickém kraji řadí Pardubi-
ce, Chrudim, Moravská Třebová a Svitavy. Například chrudimské radnici se už podařilo prodat první pozemky v průmyslové zóně Západ. Podepsala smlouvu s místní společností Dřevovýroba Ficek. Investice se vrací už i radnici ve Svitavách, která do své průmyslové zóny Paprsek poslala čtyřicet milionů korun. Jan Štifter
Konference k R35: Postavena bude do roku 2016 Rychlostní silnice R35. Věčné téma, které bouří vody nejen v Pardubickém kraji už řadu let. Dlouhé roky trvající spor kolem různých variant plánované silnice se začal pomalu uvolňovat teprve v posledních měsících. V únoru zastupitelstvo kraje definitivně rozhodlo o tom, že silnice, která je pro propojení západu a východu Čech zcela zásadní, povede v Pardubickém kraji jižní trasou. Zastupitelé tak potvrdili výsledky srovnávací studie firmy Sudop, za kterou kraj zaplatil více než milion korun, a která jednoznačně určila za nejlepší právě jižní variantu. Posledním posunem v problematice výstavby R35 byla konference, na které zástupci několika institucí slavnostně podepsali deklaraci, ve které se zavázali udělat vše pro to, aby R35 byla kompletně hotová do roku 2016. Na konferenci, která se uskutečnila ve čtvrtek 3. dubna v aule Arnošta z Pardubic, dorazil kromě hejtmana a vicehejtmana Pardubického kraje také hejtman Královéhradeckého kraje Pavel Bradík, zástupci Olomouckého a Zlínského kraje, ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR Alfred Brunclík a další. „O tom, jak pojedete ze severu na jih, či ze západu na východ byly už popsány stohy papíru. Bohužel v uplynulých desítkách let byly mnoh-
13
K TÉMATU MĚSÍCE Celoevropsky vycházející odborný fDi Magazine (Foreign Direct Investment), jehož vydavatelem je skupina Financial Times v Londýně, každoročně provádí pomocí nezávislých odborníků hodnocení evropských regionů, případně velkých měst, a to ve 13 kategoriích. Pardubický kraj zaujal 25. pozici v TOP 25 celkově nejlépe hodnocených regionů a zejména 5. pozici v desítce regionů s největším ekonomickým potenciálem. I to je výsledek úspěšných investic v našem kraji, ale také závazek do budoucna. Je třeba udržet vysoké standardy a především i nadále vytvářet investiční pobídky a podmínky pro ně. Ekonomickou prosperitu výrazně ovlivňuje také fakt, že region protíná evropský železniční koridor a že lze využít i leteckou dopravu. Proto v poslední době zaznamenáváme tak významný zájem zahraničních investorů, kteří využívají nabídek připravených průmyslových zón. Mnoho měst v Pardubickém kraji neváhalo a často s pomocí samotného kraje nebo státních či evropských prostředků do přípravy těchto zón investovalo desítky milionů korun. Např. ve spolupráci s CzechInvestem se podařilo městu Pardubice získat v minulých letech velké investory jako je např. Foxconn CZ (elektronika), Kayaba Industry, Ronal CZ (oba automobilový průmysl), dařilo se i Svitavám (Vigona a.s. podnikající v textilním průmyslu) či Lanškrounu (SOMA spol. s r.o. podnikající ve strojírenství). Kromě toho, že tito investoři přinesli do kraje finanční prostředky, především vytvořili nové pracovní pozice. Pardubický kraj se tak drží v míře nezaměstnanosti stále kolem 5 – 5,5 %, což je krásný výsledek a výborná vizitka regionu.
Roman Línek, vicehejtman
ANKETA Jsou zahraniční investoři pro vaši obec přínosem? V čem? Samozřejmě, že jsou investoři pro obec přínosem kvůli zaměstnanosti, takže vztah k nim máme kladný a podporujeme jejich činnost. Miroslav Kučera (ODS), starosta města Choceň
dy realitou jen plány a sliby. Třicet, čtyřicet i padesát let staré silnice přestaly dnes plnit svůj účel a staly se často i pohřebištěm lidských životů. Evropská unie, vláda, kraje i města však už konečně pochopili, že bez kvalitní dopravní sítě nemůžeme v dnešní Evropě nadále existovat,“ řekl ve svém projevu hejtman Pardubického kraje Ivo Toman a dodal, že rychle naplánovat, postavit a zprovoznit páteřní komunikaci R35, je jeho hlavní prioritou. Že je výstavba druhé tepny mezi západem a východem, která má
být více než 330 kilometrů dlouhá, nutností, dosvědčila i nedávná hromadná havárie na D1. Šéf Ředitelství silnic a dálnic Alfred Brunclík ve svém projevu zdůraznil, že aby nedocházelo k podobnému omezování provozu i na R35, bude nutné, aby silnice byla dostatečně široká a měla dva plus dva pruhy. Stávající projekt však na to podle Brunclíka pamatuje jen místy. Zásadní otázkou také zůstává financování celé stavby. Celkové náklady se totiž odhadují na závratných 60 miliard korun. V
úvahu připadá financování stavby rychlostní komunikace za peníze ze Státního fondu dopravní infrastruktury a státních dotací, z Operačního programu Doprava Evropské unie, úvěru Evropské investiční banky a z takzvaného PPP projektu, který spojuje finance ze soukromého a veřejného sektoru „S největší pravděpodobností půjde o kombinaci všech těchto zdrojů,“ řekl Brunclík a dodal, že nejblíže ke zprovoznění je úsek mezi Sedlicí a Opatovicemi. Ten by měl být hotový už v příštím roce. Filip Appl
Obce v Pardubickém kraji soutěžily o perníkovou popelnici Společnost EKO-KOM a zástupci Pardubického kraje společně připravili první ročník soutěže obcí ve třídění odpadu. Výsledky soutěže byly slavnostně vyhlášeny 26. března 2008 v zasedacím sále Rady Pardubického kraje.
Cílem nové netradiční soutěže bylo zapojit do třídění odpadu co nejvíce obyvatel obce. Aby nebyly zvýhodněny větší ani menší obce, vypočítával se objem vytříděného odpadu na jednoho obyvatele. Soutěžilo se ve třech kategoriích podle velikosti: obce do 500 obyvatel, obce s 500-5 000 obyvatel, města nad 5 000 obyvatel. „Příjemně nás překvapil zájem obcí o účast v soutěži. Nechtěli jsme zvýhod-
KN | duben 2008 |
nit velké ani malé obce, proto jsme jako kritérium zvolili právě přepočet na jednoho obyvatele. Záměrem soutěže je podpořit ekologické uvědomění obyvatel regionu a motivovat k třídění odpadu celé místní komunity,“ vysvětluje Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM, a.s. Vítězi prvního ročníku soutěže se nakonec stala města Letohrad a Sezemice a obec Pustina.
Každý z vítězů si odnesl kromě symbolické perníkové popelnice rovněž finanční odměnu ve výši 70 000 Kč a devět nádob na tříděný sběr dle vlastního výběru. „Nakládání s odpady se každého z nás dotýká více, než si myslíme. Odpad se už dávno stal závažným celoevropským problémem a třídění odpadu je jednou z metod, jak životnímu prostředí významně pomoci. Soutěž obcí v třídění odpadu považuji za netradiční a účinný způsob, jak zapojit domácnosti, občany, sousedy, školy,“ doplnil Petr Šilar, radní Pardubického kraje zodpovědný za životní prostředí. Běžná domácnost produkuje ročně okolo 200 kg odpadu. Tříděný odpad nekončí na skládce, ale stává se komoditou. Soutěž obcí O perníkovou popelnici se tak může stát velmi prospěšnou tradicí. (PR)
Petr Šilar: „Odpad se už dávno stal závažným celoevropským problémem a třídění odpadu je jednou z metod, jak životnímu prostředí významně pomoci.“
Splavnění Labe - lodní doprava versus modrásek? Nechceme jezy na Labi či Zachraňte modráska, tak taková hesla se objevují u odpůrců projektu, který je společně s R35 snad nejkontroverznějším projektem v Pardubickém kraji. Samotný projekt spadá hluboko do minulého století. Po první světové válce se přímořské státy zaručily, že na řekách Labe, Odra a Dunaj umožní volný pohyb lodí. Za tímto účelem se již přes 80 let Labe splavňuje. Výsledkem je složitá soustava jezů, vytvořená od Hamburku právě do Chvaletic. Se splavněním Labe z Chvaletic do Pardubic se také počítá už desítky let. Labská vodní cesta by se tak prodloužila o 24 km a Pardubice by se napojily na přístav v Hamburku. V roce 1996 vláda rozhodla, že splavnění do Pardubic je prioritou a o tři roky později se začalo s úpravou koryta mezi Chvaleticemi a Přeloučí. Dnes provází plán splavnění Labe u Přelouče řada sporů a žalob. Ministr životního prostředí Martin Bursík loni na jaře dokonce nedal projektu výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny, stavět se tedy zatím ani nemohlo. Nový kanál by údajně ohrozil faunu a flóru Slavíkových ostrovů a jednoho z posledních slepých ramen řeky. U Přelouče se vyskytuje několik desítek ohrožených druhů rostlin a živočichů včetně modráska očkovaného. Příslušné krajské úřady v Hradci Králové a v Pardubicích přitom už v minulosti potvr-
dily územní rozhodnutí, které mělo zahrnovat tříkilometrový kanál, plavební komoru s vraty a nová přemostění a zamítly tak všechna odvolání občanských sdružení Děti Země, Ekologický právní servis i Svobody zvířat Hradec Králové. Rozhodnutí úředníků však napadla občanská sdružení postupně několika žalobami. Ochránci totiž tvrdí, že splavnění Labe do Pardubic, tak jak je naplánováno, by vzácný biotop, který se u Přelouče nalézá, zcela zničilo. A jaká je situace dnes? Zdlouhavá jednání a stovky milionů korun vynaložených zbytečně, protože výsledek je zatím nulový. Splavnění Labe do Pardubic, které má východní Čechy napojit na přístav v Hamburku, je stále v nedohlednu. „Je to jenom o politickém rozhodnutí na úrovni ústředních orgánů státní správy, především ministerstva životního prostředí,“ řekl už na podzim minulého roku dnešní hejtman Ivo Toman. Ekologové totiž i nadále lobují za přerušení plánované výstavby kanálu. Pardubický kraj se nevzdává a navzdory negativnímu stanovisku ministerstva životního prostředí chce stavbu za více než dvě miliardy korun prosadit. Rozhodnutí státu i výhrady ekologů však projektu nepřejí. „Podle mne je to záměr, abychom neustále hledali nové varianty a nikdy se to nepostavilo,“dodal Ivo Toman.
Filip Appl
14
KRAJ VYSOČINA
| KN | duben 2008
Nezaměstnanost klesá, kupní síla roste
K TÉMATU MĚSÍCE
INVESTOŘI: PŘINÁŠEJÍ PRÁCI A ROZVOJ REGIONŮ
Přínosů velkých investorů pro náš kraj lze jmenovat hned několik, rovněž tak je ale nutné se zmínit i o tom, že každá velká investice znamená pro území, ve kterém je realizována i citelnou zátěž, a to zejména ve smyslu nároků na vybudování i údržbu technické infrastruktury a nakonec i ochranu životního prostředí a udržení kvality života. Pokud mám začít nejdůležitějším přínosem, potom musím zmínit pozitivní vliv velkých investorů na snižování nezaměstnanosti a následně s tím do jisté míry související nárůst průměrných mezd. Je kromě jiných i zásluhou velkých investorů, že nezaměstnanost v kraji Vysočina se již dlouhodobě drží v průměru půl procenta pod celostátním průměrem. Naopak dynamika růstu průměrné mzdy patří v kraji Vysočina při mezikrajském srovnání k jedné z nejvyšších. Důležitým přínosem fungování velkých firem v našem kraji je i jejich často velmi dobrá kooperace s menšími subdodavateli z Vysočiny. Jsou to desítky menších firem a společností, které pro velké výrobce zajišťují výrobu polotovarů, obalů, doplňkových dílů apod. Velmi dobrou příležitostí pro malé firmy je i výkon obslužných činností, jako je zajišťování stravování, stavebních prací, dopravních služeb apod. Obvyklou naší zkušeností ze spolupráce s velkými firmami je i jejich snaha podpořit odpovídajícím způsobem profesně orientované a kvalitní odborníky vychovávající školství. Poskytování přístrojového vybavení, umožnění praxí studentů i mistrů odborného výcviku, navazování partnerství škol a firem, to jsou příklady existující nebo se slibně rozvíjející spolupráce. Spokojený a dobře zaplacený odborník je nejlepší motivací pro rozvoj našich odborných středních a vysokých škol. Patří k tradici velkých firem, že se snaží podpořit zlepšení podmínek svých pracovníků i mimo pracovní prostředí ve firmě. Podpora handicapovaných, podpora kulturních, sportovních a dalších společenských nebo charitativních akcí, podpora ochrany životního prostředí je v různě vysoké intenzitě charakteristická pro naprostou většinu velkých zaměstnavatelů. Na závěr považuji znovu za správně zopakovat, že spolupráce velkých i malých zaměstnavatelů – podnikatelů se samosprávou je nezbytnou podmínkou úspěšného rozvoje regionu. Zvláště nyní v období relativně velkých možností čerpání finančních prostředků z evropských fondů nabývá vzájemná kooperace samospráv, podnikatelů, vzdělávacích, zdravotních, sociálních, environmentálních i kulturních institucí na významu. A jsou to právě velké firmy a jejich představitelé, které mají v této společnosti nezastupitelné místo.
Miloš Vystrčil, hejtman
ANKETA Jsou zahraniční investoři pro vaši obec přínosem? V čem? Díky strategické poloze u D 1 a silnice I/34 dochází k rozvoji regionu. V našem městě působí několik zahraničních investorů a i ti významně přispěli k rozvoji Humpolce. Výrazně se zvýšila nabídka pracovních míst, došlo k nárůstu počtu obyvatel, zvýšila se průměrná mzda a s tím i související tržby obchodníků a poskytovatelů dalších služeb. Některé firmy se také zapojily do podpory zájmových aktivit. V souvislosti s rozvojem podnikatelské sféry probíhá i soukromá výstavba bytových domů. Jako určité negativum lze vnímat nárůst kamionové dopravy a větší migrace osob. Jiří Kučera ( ODS), starosta města Humpolec
GLOSA Krajské zastupitelstvo Vysočiny vyzvalo vládu a ČEZ, aby se začaly vážně zabývat budoucností jaderné energie na Českomoravské vrchovině. Jaderné elektrárně v Dukovanech totiž končí zákonná životnost, ale její technologie umožňuje provozovat ji déle a ještě rozšířit. Zastupitelé se na usnesení vzácně shodli – koalice s opozicí, socialisté, komunisté i ODS. Důvod je jednoduchý. Přesně za dva roky skončí česká energetická pohoda. Elektřiny už budeme mít tak akorát pro sebe a časem ji ještě budeme muset dovážet. Pokud ovšem nepřidáme energetických zdrojů. A zatímco pražská nazelenalá věrchuška blbě werichovsky mudruje nad výrobou elektřiny z brambor, žabích stehýnek či kdovíčeho, lidé, kteří o energii něco vědí, protože ji pro celou republiku na Vysočině vyrábějí, mají celkem jasno. Opět se ukázalo, že v regionech jsou politici, starostové, hejtmani a zastupitelé, kteří o řády - intelektuálně a vůbec normálním uvažováním - předčí naše bursíkoparoubkovské pražské elity. Ondřej Štekl
KRÁTCE Hledá další Vesnici roku Vysočina opět po roce hledá další vesnici roku. Až do 30. dubna se mohou přihlásit obce, které se umí prosadit a rozvíjet ve všech oblastech veřejného života. V loňském roce se do soutěže přihlásilo na Vysočině 30 obcí. Vysočina je krajem, který neskrývá vesnický charakter a soutěživost. Vítěz krajského kola na Vysočině navíc získává od kraje Vysočina titul Vesnice Vysočiny, který sebou nese i finanční benefit v podobě stotisícového daru. I pro ostatní oceněné obce kraj pamatuje s finanční odměnou, stejně jako v minulých letech. (ost)
TÉMA Kraj Vysočina se stal po vzniku samostatné České republiky cílovým regionem pro investiční záměry významných zahraničních i českých společností. Státní agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, která nabízí investorům rozsáhlou podporu jejich projektů, eviduje na Vysočině od svého vzniku v roce 1993 celkem 36 investic v celkové hodnotě 33,5 miliardy korun, přičemž polovinu z této částky tvoří investice německých firem. 60 % investovaných prostředků přitom
směřovalo do automobilového průmyslu Rozhodujícím investorem se na území kraje Vysočina stal německý koncern Robert Bosch. Investice do jihlavského závodu BOSCH DIESEL s.r.o. je čtvrtou nejvýznamnější v České republice (po Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o., Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech, s.r.o. a ŠKODA AUTO a.s.). Jihlavský výrobce čerpadel dieselových motorů osobních automobilů dnes představuje největšího zaměstnavatele v kraji Vysočina, v němž našlo pracovní uplatnění 6,2 tisíce osob. 4,5 tisíce z nich pracuje ve zcela nových průmyslových ha-
lách postavených na zelené louce v lokalitě Pávov. V Jihlavě – Pávově vyrostla v roce 1997 investicí na zelené louce další nová firma se zahraniční kapitálovou účastí – Automotive Lighting s.r.o. Jedná se o podnik založený koncerny Robert Bosch GmbH a Magneti Marelli S.p.A. V současnosti již je výrobce automobilové osvětlovací techniky stoprocentně v italském držení. Typickým příkladem vstupu zahraničního investora do již existující české firmy je příchod původem švýcarského kapitálu do Jihlavských dřevařských závodů. Skupina firem společnosti Kronospan je
nejvýznamnějším představitelem dřevozpracujícího průmyslu na Vysočině, avšak rovněž největším znečišťovatelem ovzduší v regionu. Zhoršená kvalita životního prostředí, kterou s sebou díky zvýšené dopravní zátěži přináší rozvoj investičních záměrů v celé České republice i v kraji Vysočina, je jedním z negativních průvodních jevů nyní rekordně rostoucího HDP. Na druhé straně klesá míra nezaměstnanosti (v kraji Vysočina o 4 procentní body za poslední tři roky) a díky vyšším mzdám roste kupní síla obyvatelstva. Ondřej Štekl a Jan Štifter
Všechny páteřní silnice kraje budou širší Všechny silnice na Vysočině zařazené do krajské páteřní sítě budou postupně rozšířené. Ty nejfrekventovanější budou mít šířku 9,5 metru, ty méně zatížené provozem 7,5 metru. Současná šířka krajských silnic je v průměru do šesti metrů. „Budoucích nejširších, tedy 9,5 metrových silnic, je asi 30 procent páteřní sítě,“ řekl náměstek hejtmana pro dopravu Václav Kodet. „Faktický rozdíl šířky asfaltu silnic o budoucí šířce 9,5 metru a 7,5 metru je ale pouze metr, zbytek připadá na krajnice,“ dovysvětlil Václav Kodet. Páteřní síť silnic Vysočiny měří 719 kilometrů. Kraji Vysočina patří 1630 kilometrů silnic II. třídy a 2949 kilometrů III. třídy. Dopravní páteř, již až na výjimky tvoří vozovky II. třídy, propojuje sídla se zhruba 63 procenty obyvatel kraje. Velkou část peněz na modernizaci těchto tahů chce kraj čerpat z unijních fondů. Díky nim by v tomto roce mohl mít na silniční stavby přibližně o půl miliardy korun více než loni; s podporou Bruselu by mělo být zahájeno pět velkých akcí za více než 750 milionů. Dalších asi 380 milionů na menší rekonstrukce a opravy komunikací a mostů bylo vyčleněno v letošním krajském rozpočtu. „Postupná modernizace páteřních silnic je opravdu během na dlouhou trať. Rozhodně tomu není tak, že bychom byli schopni těch 700
kilometrům opravit naráz, práce budou probíhat po jednotlivých úsecích. Zároveň máme vytipována místa, která po zásahu volají ihned a ta, která ještě počkají. Typickým příkladem jsou například úzké mosty, které jsou navíc na mnoha místech ve špatném stavu,“ uvedl Kodet. Jednou z prvních akcí byla loňská oprava silnice z Jihlavy do Příseky na tahu, který spojuje krajské město s Třebíčí. Silnici zde za evropské peníze kraj rozšířil, narovnal zatáčky a díky zářezu do kopce i snížil nezvykle prudké klesání. „Na tomto místě si mohou řidiči ověřit, jak budou do několika let vypadat všechny páteřní silnice na Vysočině,“ doplnil náměstek Kodet. Kraj páteřní síť ustanovil před dvěma lety s tím, že tyto důležité silnice bude přednostně opravovat a také je rozšíří na po-
Jednou z prvních silnic, která byla rozšířena, je silnice II 405 Jihlava-Příseka. foto: autor třebnou kapacitu. Zařadil do ní necelých 16 procent z přibližně 4600 kilometrů svých komunikací. Páteřní síť dostala prioritu mezi silničními stavbami. Za její modernizaci má kraj podle prvních odhadů zaplatit asi deset miliard korun. Rozšíření na 7,5 nebo 9,5 metru je v souladu s platnou normou. Ta říká, že právě šířka 7,5 metru je nutná pro
silnice, po kterých projede od 7000 do 10000 aut denně, šířku 9,5 metru mají mít silnice, kde se denně míjí více než 10000 aut. „Při stanovování budoucí šířky jsme přihlíželi nejen k tomu, kolik zde jezdí aut dnes, ale také k tomu, kolik aut po těchto silnicích bude jezdit s výhledem příštích 30 let,“ řekl Václav Kodet. Ondřej Štekl
Zastupitelé podpořili jadernou energii Zastupitelé kraje napříč politickým spektrem podpořili výrobu jaderné energie v jaderné elektrárně Dukovany. Schválením usnesení, v němž vyjádřili politickou podporu obnově a dalšímu rozvoji dukovanské elektrárny, poslali vládě jasný vzkaz. „Vyjadřujeme podporu dalšímu rozvoji jaderné energetiky na Vysočině, včetně vzniku dalších kapacit pro
výrobu,“ řekl hejtman kraje Miloš Vystrčil. Blíží se totiž doba, kdy bude stát muset rozhodnout o její budoucnosti. Elektrárně zhruba v roce 2017 skončí původně plánovaná třicetiletá doba životnosti, přestože bude zřejmě o deset let prodloužena. Do té doby musí být jasno, co bude dál. Samy obce v okolí elektrárny na to upozorňují a už před
časem požádaly vládu a ČEZ, aby se budoucností jaderné energie na Vysočině začaly zabývat. Stanovisko kraje tento požadavek obcí podporuje. „Zachování a rozšiřování elektrárny je nejlepším řešením z hlediska dalšího rozvoje kraje a bude nejšetrnějším z možných řešení pro životní prostředí,“ vysvětluje postoj krajského zastupitelstva hejtman Miloš Vystrčil.
Postoj krajského zastupitelstva je důležitý pro celou Českou republiku. Dnes dokážeme pokrýt českou spotřebu elektřiny vlastní výrobou, přičemž Dukovany jsou nyní nejvýkonnější tuzemskou elektrárnou (dodávají pětinu veškeré elektřiny). Dokonce ještě něco málo exportujeme. To se však brzy změní. Ondřej Štekl
Kraj podepsal spolupráci s automobilovým průmyslem Hejtman kraje Vysočina podepsal dohodu o spolupráci se Sdružením automobilového průmyslu, který v Jihlavě reprezentoval jeho nový prezident Martin Jahn. Sdružení automobilového průmyslu je jedním z největších a zřejmě nejlépe organizovaných profesních sdružení v České republice. Cílem spolupráce je vznik a fungování systému celo-
životního vzdělávání pedagogů vybraných středních škol a vyšších odborných škol kraje, které budou podporovat významní regionální zaměstnavatelé. Půjde zejména o firmy ze sektoru výrobců automobilové techniky. Systém je založen na projektu IQ Auto, který má v oblastech důležitých pro automobilový průmysl zajišťovat dostatek kvalifikova-
ných učňů a studentů. Spolupracovat by na něm měly také jednotlivé úřady práce. Projekt funguje v tuzemsku téměř dva roky a začíná přinášet své ovoce. „Jsem rád, že se do projektu zapojil i kraj Vysočina,“ řekl Martin Jahn. Regionální vzdělávací centrum projektu bude při Střední škole technické na Polenské ulici v Jihlavě.
Podle Martina Jahna je potřeba změnit systém přípravy žáků a studentů v souladu s požadavky regionálních zaměstnavatelů a současně i jednotlivých sektorů průmyslu. Je zapotřebí vytvořit základy spolupráce partnerů při tvorbě nových školních programů tak, aby vycházely z regionálních specifik. Ondřej Štekl
OLOMOUCKÝ KRAJ Kraj má i negativní zkušenost K největším investorům v Olomouckém kraji patří společnosti, které se zabývají průmyslovou výrobou. Je to například firma Invensys Appliance Controls ze Šternberka, která se zabývá výrobou měřících přístrojů nebo uničovská Miele technika, kde se produkují domácí spotřebiče. Množství investorů ze sektoru služeb je ovšem výrazně nižší. „Podíl služeb má v kraji vzrůstající tendenci. Z 24,5 procenta v roce 2001 se zvýšil na 27,5 procent v roce 2006, vznikají nová call centra a logistická centra, například Schneider Logistics v Olomouci. Developeři by v těchto investicích rádi pokračovali, ovšem není jednoduché získat vhodné pozemky a vyjmout je z půdního fondu,“ uvedl hejtman Olomouckého kraje Ivan Kosatík. Každý velký investor s sebou přináší spoustu nových pracovních míst a moderní technologie, ale také riziko, že velký počet lidí najednou
přijde o své zaměstnání, protože společnosti se nedaří nebo se rozhodne přesunout svou pobočku do regionů s levnější pracovní silou. Příkladem může být osud firmy LG.Philips Displays Czech republic v Hranicích na Moravě. „Je pravda, že odchod velkého investora z Hranic na Přerovsku měl negativní dopad, nicméně současnému vlastníkovi areálu, firmě CTP invest, se daří obsazovat vyklizený areál dalšími firmami. Ty mají přitom různé výrobní programy, což je příslibem stability průmyslové zóny,“ řekl Kosatík. Problémem v Olomouckém kraji je, že noví investoři staví své haly na zelených loukách a nechce se jim vynakládat prostředky na rekonstrukci starých průmyslových parků, které chátrají. Průmyslové plochy se tak zbytečně rozrůstají do polí. „Bonita půdy v naší oblasti je vysoká, proto bychom přivítali větší využívání brownfieldů. Snažíme se je potenciálním investorům přibližovat ve veřejně přístupné databázi na našich webových stránkách. Databá-
ze obsahuje 196 brownfieldů,“ řekl hejtman. Přítomnost investorů je bezesporu pro region přínosem. Kraj je může lákat pouze nepřímo – úrovní podmínek, které nabízí. Z nich je nejdůležitější infrastruktura. Olomoucký kraj by měl stoupnout v ceně i díky novému civilnímu letišti, které se plánuje vystavět v Přerově. Neméně důležité jsou lidské zdroje – hejtman věří ve změ-
ny v systému školství, který by měl trhu práce poskytovat vzdělané a flexibilní absolventy. Horší už je to v okrese Jeseník, který je pro velké investory v porovnání s ostatními okresy v kraji značně neatraktivní. Z toho plyne velká nezaměstnanost a nízká kvalita života zdejších obyvatel. Určitým krokem k řešení je probíhající rekonstrukce silniční sítě. Viktor Merta
Byl obviněn další zastupitel Favorit prostějovské kandidátky KSČM do krajských voleb krajský zastupitel Josef Augustin byl státním zastupitelstvím obžalován za to, že v letech 2004 a 2005 zapomněl řádně podat daňové přiznání o dani z přidané hodnoty a v roce 2005 přiznání o dani z příjmu. Ještě není známo soudní rozhodnutí. Augustinovi v procesu hrozí trest tří let vězení nebo pokuta. „Jednalo se o mé osobní pochybení, kdy v té době jsem řešil vážné osobní a zdravotní problémy. Vyměřenou částku jsem uhradil v roce 2007,“ sdělil. OV KSČM v Prostějově ho bez dlouhého otálení stáhlo z volební kandidátky. „Svým jednáním vážně poškodil obraz naší strany. Snažíme se, aby nás vždy reprezentovali jen lidé důvěryhodní a bezúhonní. Augustina za takového po posledních informacích již nepovažujeme,“ řekl předseda okresního výboru Josef Mádr. Spekuluje se
o tom, že toto rychlé stažení Augustina z kandidátní listiny bylo politickou reakcí na postup ODS v případu náměstka hejtmana Ladislava Kavříka, který byl v lednu odsouzen za zneužití pravomoci veřejného činitele. „K tiskové zprávě OV KSČM Prostějov ve věci mé kandidatury do krajských voleb se nemohu vyjádřit, neboť
jsem nebyl s jejím obsahem tímto orgánem seznámen,“ uvedl Augustin. Krajští zastupitelé se k celé věci vyjadřovali spíše vyhýbavě. „Myslím si, že by měl setrvat ve funkci neuvolněného krajského zastupitele přinejmenším do uzavření případu. Potom bude záležet na verdiktu a dalších rozhodnutích kompetentních orgánů,“ řekla Jaroslava Cardová (KSČM). „Při volební kampani je asi těžké přesvědčovat voliče a přitom sám mít na bedrech stín obvinění. To, jestli ve funkci zůstane, je jeho osobní záležitost. Mně osobně není známý rozsah a příčiny tohoto skutku, takže se nemohu objektivněji a odpovědněji vyjádřit. Na rozdíl od radního
Kavříka nezastává tak odpovědný post a hlavně ještě nebyl odsouzen,“ sdělil Jaroslav Čížek (KSČM). Augustin je také městským zastupitelem v Prostějově. „To, zda kolega Augustin zůstane i nadále ve funkci člena Zastupitelstva města Prostějova je pouze na jeho rozhodnutí. Rovněž tak fakt, že jej stáhla jako kandidáta KSČM z krajských voleb, je suverénním rozhodnutím politické strany,“ vyjádřil se Jan Tesař (ODS), starosta Prostějova a krajský zastupitel. Samotný Augustin hodlá v obou funkcích setrvat. „Mé pochybení se netýká plnění povinností vyplývajících z funkcí zastupitele města a Olomouckého kraje,“ sdělil. Viktor Merta
Mladík z Kojetína vytvořil vítězný web města
jí o dalším rozvoji informatizace veřejné správy v České republice, visegrádském regionu i dalších evropských zemích. „Nová soutěž je určena mladým lidem do 18 let, kteří se aktivně zajímají o internet a svoje znalosti, energii a nadšení využívají ve prospěch místních komunit či celé společnosti,“ říká koordinátor soutěže Jiří Peterka, „hlavním cílem je podpořit jejich úsilí, pomoci jim v přípravě na budoucí profesní růst, podchytit zajímavé podněty a zároveň dále rozšířit jejich zájem o věci veřejné.“ Letošní první ročník soutěže JuniorErb má celkem dva vítěze. Jedním z nich je 18letý Jan Kramář z Kojetína. Tvorby oficiálního webu
Odpověď na otázku „ Co velcí investoři přinesli kraji?“ je zřejmá: přinesli a přinášejí nové technologie a pracovní příležitosti. Na mnoha místech invesstice zlepšily infrastrukturu v obcích, na jejichž území byly postaveny. Podílely se rovněž na snížení nezaměstnanosti z více než 12% v roce 2003 na nynějších 6,7%, což je jen 0,7% nad celostátní průměr. Důležitým ukazatelem ekonomické výkonnosti regionu je tvorba hrubého fixního kapitálu, což jsou především nové investice a modernizace. Do roku 2006 jsme se pohybovali na 9. místě ve srovnání s ostatními kraji. Také příchodem nových investorů však došlo k obrácení nepříznivého trendu a posun na 4. příčku mezi 14 kraji ČR. V porovnání míry investic k HDP jsme dokonce mezi kraji druzí. Pokud jde o roli kraje v procesu získávání investorů a podpory podnikání vůbec, kraj jako takový přímé nástroje a kompetence nemá. Může pouze přispět k vytváření vstřícných podmínek pro domácí i zahraniční investory, a to ve třech rovinách: politické, finanční, informační a marketingové. Koordinujeme a finančně podporujeme prezentace na výstavách, konferencích, podnikatelských misích a také přípravu propagačních materiálů v této oblasti. Investicemi do dopravní infrastruktury, vzdělávání, ale i kultury a sportu či cestovního ruchu se snažíme o vytvoření příznivých životních podmínek v kraji, které hrají při zvažování investorů rovněž velmi významnou roli.
Ivan Kosatík, hejtman
ANKETA Jsou zahraniční investoři pro vaši obec přínosem? V čem? Příchod zahraničních investorů do Uničova měl zásadní vliv na vývoj ekonomické situace v regionu a projevil se především v razantním poklesu nezaměstnanosti. Její míra v roce 2001 dosahovala 15 %, v roce 2003 dokonce 17,9 %. Dnes se nezaměstnanost pohybuje kolem 7 %. Dalším nezanedbatelným přínosem je zvýšení prestiže Uničova. Například zde působí jediný výrobní závod firmy Miele mimo území Německa. V této souvislosti nemohu opomenout Ingersoll-Rand CZ, kam několikrát zavítal americký velvyslanec. Tento významný diplomat by zřejmě jen těžko Uničov navštívil, pokud by zde nestála továrna, která je součástí nadnárodního koncernu. Všichni zahraniční investoři se rovněž zapojili do sponzorské činnosti. Podporují vybrané sportovní a kulturní podniky, ale především znatelně přispívají zdejším sociálním institucím. Ing. Jarmila Kaprálová (KDU-ČSL), starostka Uničova
KRÁTCE Dohoda kraje s ČD
Talentovaní mladí lidé na Internetu vytvářejí internetové projekty a webové stránky na profesionální úrovni. Někteří z nich přitom zároveň prezentují svoje město, obec či věnují svoji energii na jiný obecně prospěšný účel. To ukázala nově vyhlášená soutěž JuniorErb pro mladé tvůrce webových stránek měst, obcí, krajů či turistických míst. Její vítězové se prezentovali na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě konané v Hradci Králové. Koncept nové nezávislé soutěže JuniorErb volně navazuje na několik úspěšných a dlouhodobých projektů, které v mnoha případech přesahují rámec České republiky -- aktivitu Junior Internet, jež se stala odrazovým můstkem pro řadu mladých lidí věnujících se aktivně internetu, stále populárnější soutěž Zlatý Erb, která hodnotí nejlepší webové stránky a elektronické služby měst, obcí a krajů, a konferenci Internet ve státní správě a samosprávě -- prestižní mezinárodní akci a platformu, na níž si politici, zástupci veřejné správy, odborníci a dodavatelé moderních technologií a služeb každoročně vyměňují zkušenosti a diskutu-
15
K TÉMATU MĚSÍCE
INVESTOŘI: PŘINÁŠEJÍ PRÁCI A ROZVOJ REGIONŮ
TÉMA
KN |duben 2008 |
Po více než třech měsících je konečně známa výše pokuty, kterou zaplatí České dráhy Olomouckému kraji. Jedná se 2,6 milionu korun. Původně to mělo být 5,5 milionu, ČD ovšem úspěšně prokázaly, že ne ke všem zpožděním došlo jejich vinou. Obě strany se rovněž dohodly na nových sankcích za zpoždění. Dříve musely ČD zaplatit 20 000 korun za jeden zpožděný spoj, nyní to bude jenom 10 500 korun. (vim)
Kraj pomůže Vápenné
města Kojetín se zhostil v prosinci roku 2006, kdy ho kontaktoval zdejší místostarosta. Stránky Jan spustil začátkem roku 2007 a mezi lidmi se takřka ihned setkaly s pozitivním ohlasem. Právě to přimělo zastupitelstvo přihlásit web do soutěže Objev roku časopisu Veřejná správa Ministerstva vnitra ČR. Nejprve stránky vyhrály titul Tip roku 2007 a následně byl z Tipů roku vybrán jako vítěz v Objevu roku 2007. Jan by se do budoucna rád věnoval dál webdesignu, chtěl by založit vlastní spo-
lečnost a zaměstnat šikovné lidi, kteří umí dělat umění v jedničkách a nulách. Záštitu nad soutěží JuniorErb převzal předseda Senátu České republiky, pan Přemysl Sobotka, a Svaz měst a obcí ČR. Záštitu nad celým projektem Junior Internet převzal předseda vlády ČR Mirek Topolánek. Soutěž JuniorErb je součástí projektu „Young Internet Citizens for Visegrad“, podpořeného Mezinárodním višegrádským fondem. (zr)
Přes Vápennou na Jesenicku se na začátku března přehnal orkán Emma a napáchal zde spoustu škod – poničil čerpací stanici a dva vodojemy. Kraj se rozhodl, že postiženou obec, která by ve svém rozpočtu těžko hledala zdroje na opravy, podpoří částkou 390 tisíc korun. (vim)
Ocenění za komunikaci Olomoucký kraj je třetím nejlépe komunikujícím krajem v České republice. Vyplývá to z výsledků výzkumu společnosti Westminster. Ten se uskutečnil na přelomu loňského a letošního roku. Olomoucký kraj v něm reprezentovalo tiskové oddělení kanceláře hejtmana. Společnost Westminster se zajímala o spolupráci kraje s médii a komunikačními agenturami, o způsoby informování veřejnosti a o přístup kraje k moderním technologiím včetně webu. Hodnocení se účastnilo dvanáct ze třinácti krajů ČR. Výzkum se letos uskutečnil podruhé. Jeho cílem je upozornit na to, že komunikace je důležitou součástí výkonu státní správy. (vim)
16
JIHOMORAVSKÝ KRAJ
| KN | duben 2008
Jen loni přišlo patnáct nových investic
ANKETA Jsou zahraniční investoři pro vaši obec přínosem? V čem? My zahraniční investory v našem městě moc nemáme. Průmyslová zóna, kterou jsme tu připravili, nechci úplně říci, že by byla určena přímo domácím firmám, ale vyplývá to z toho, že není příliš velká. Ty velké zahraniční firmy u nás nemají moc prostor. Takže většinou to jsou firmy domácí, případně s nějakou zahraniční účastí. A samozřejmě jsou přínosem. Bez nich by tu bylo mrtvo, nebyly by žádné možnosti zaměstnávání a nerozvíjela by se tu průmyslová výroba. Blansko bylo vždy město, které mělo hodně průmyslové výroby a my jsme rádi, když to město žije. Jaroslava Králová (ODS), starostka města Blansko
KRÁTCE V Brně bude INBIT V areálu Univerzitního kampusu v Brně-Bohunicích byl počátkem dubna položen základní kámen Biotechnologického inkubátoru INBIT. Slavnostní akt se uskutečnil za účasti představitelů Jihomoravského kraje v čele s 1. náměstkem hejtmana Milanem Venclíkem, zástupců Masarykovy univerzity a dalších institucí. (zr)
Nová lůžka ve Vyškově V dubnu byla v oddělení dlouhodobě nemocných v Nemocnici Vyškov uvedena do provozu nová elektricky polohovatelná lůžka a antidekubitní matrace. Nemocnici bylo předáno celkem devadesát těchto lůžek . Lůžka umožňují lepší práci ošetřujícího personálu, výhodou je i pro méně postižené pacienty. Cena za jedno lůžko s matrací (uskutečnil se společný nákup pro více nemocnic) dosáhla 27 tisíc korun. (zr)
Dotace na čističky Rada Jihomoravského kraje v březnu doporučila zastupitelstvu schválit dotační program – životní prostředí, který umožní rozdělit 8,5 milionu korun malým obcím ležícím v povodí řeky Svratky a uspíšit tak výstavbu čističek a kanalizačních systémů. Dotační program, předložený náměstkem hejtmana Václavem Horákem, je určen na vyhotovení dokumentace nutné k zahájení stavby a také pro zpracování žádosti o dotace. Ty mohou dosáhnout až 70% ceny. V korunovém vyjádření může obec získat až 500 tisíc Kč. (zr)
Kongres starostů a primátorů Ve čtvrtek 24. dubna se uskuteční XV. kongres starostů a primátorů obcí a měst České republiky, který se bude konat při veletrhu URBIS INVEST 2008 na brněnském výstavišti v hale Rotunda. Hlavním partnerem Kongresu je Komerční banka, a.s. Na programu jsou Problematika financování obcí – příprava analýzy výdajů obcí, financování obcí v roce 2009 a Novela zákona o odpadech – postavení obcí v odpadovém hospodářství po novele. Se svými příspěvky k tématům vystoupí, dle předběžné dohody, ministr financí Miroslav Kalousek, Petr Toth z VŠE, ministr životního prostředí Martin Bursík a kladenský primátor Dan Jiránek. Aktuální informace budou průběžně k dispozici na www.smocr.cz.
INVESTOŘI: PŘINÁŠEJÍ PRÁCI A ROZVOJ REGIONŮ
TÉMA Podle statistik agentury CzechInvest byl v loňském roce právě Jihomoravský kraj největším střediskem investic firem a společností. Zájem projevilo 40 společností, které dají postupně za stavby a projekty zhruba 13 miliard korun. V nových výrobních prostorách a kancelářích tak najde práci 3 900 lidí. Celkem agentura CzechInvest dosud zpro-
středkovala pro JMK zájem 160 investorů, kteří tu do svých projektů vloží 52,554 miliardy korun. Práci v nich postupně nachází 23 792 lidé. Nejvíce láká samozřejmě krajské město – Brno. V loňském roce se zde usídlilo 15 nových investorů a deset z nich chce vybudovat vývojová centra a centra služeb. Zbývající firmy se zabývají oblastí softwaru. Ačkoliv se v České republice investice většího rozsahu týkají
je. Stavba školy stála pouhých 150 000 korun a to hned z několika důvodů: je zde levná pracovní síla a zdejší teplé počasí umožňuje stavět budovy s jednoduchými okny a nezateplenými plechovými střechami. Kromě klasického vyučování čeká nové žáky také péče o mladší sourozence. Rodiče totiž většinou pošlou do školy všechny své děti, i když ještě nejsou ve školním věku. K projektu výstavby školy dodal hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek: „Nepál je jedinou asijskou zemí, kam Jihomoravský kraj posílá rozvojovou pomoc. Kromě toho přispívá některým evropským zemím, například Srbsku. Ročně takto kraj rozdělí více než deset milionů korun.“ Žaneta Neužilová
stavbu továrny na výrobu polarizačních fólií na LCD obrazovky. „Co se týká přínosu investic, jde vždy o záležitost dlouhodobou. Investice může v počátku vést k navýšení pracovních míst, ale je otázkou, zda tato místa budou udržitelná. Pokud jde o vliv investice na životní prostředí, tak ten se rovněž ukáže až po určitém časovém období,“ komentoval Jiří Klement z oddělení informací a styku s veřejností Jihomoravského kraje. Žaneta Neužilová a Jan Štifter
S eurokomisařkou o vývoji politiky soudržnosti Evropská komisařka pro regionální politiku Danuta Hübner navštívila Brno, kde v areálu brněnského výstaviště jednala s představiteli regionu za účasti ministra školství, mládeže a tělovýchovy Ondřeje Lišky a náměstka ministra pro místní rozvoj Milana Půčka. Na setkání s eurokomisařkou byli přítomni představitelé Jihomoravského kraje a kraje Vysočina spolu s dalšími zástupci obcí. V průběhu jednání představili Danutě Hübner projekty, které plánují ve svých krajích realizovat.
Jedním z hlavních témat byly regionální operační programy. Náměstek Milan Půček uvedl: „Regiony jsou na čerpání dobře připraveny. Návštěvu paní komisařky v Brně a Ostravě vnímám jako gesto na jejich podporu.“
Zástupci regionů na setkání s eurokomisařkou dále mluvili o dopadu podpory ze strukturálních fondů EU na regiony a možném budoucím vývoji politiky soudržnosti, kterou má paní komisařka ve své působnosti.. Pro regionální operační program NUTS II Jihovýchod je vyčleněno 704,45 mil. eur (cca 17,7 mld. Kč). Program je zaměřen na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu včetně modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu
rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu. Dále se vztahuje k přípravě pozemků pro podnikatelské aktivity a zlepšování životních podmínek v obcích a na venkově. Jedná se hlavně o kvalitnější vzdělávací, zdravotnické a sociální služby. Za roky 2004 a 2005 byla Česká republika schopná vyčerpat všechny prostředky vyčleněné na regionální operační programy. Pro rok 2006 se očekává stejný výsledek. Tomáš Fridrich
Brněnský magistrát opět nejlépe komunikuje Již druhý ročník výzkumného projektu EMGC (European Monitor of Government Communications) prokázal, že nejlépe komunikujícím magistrátem v celé České republice je opět ten v Brně. Průzkum provádí společnost Westminster, která pravidelně monitoruje úroveň komunikace institucí veřejné správy. V letošním ročníku o projekt projevilo zájem mnohem více úřadů, zúčastnilo se ho 376 institucí. Průběh průzkumu byl jednoduchý – na úřady byly zaslány dotazníky, jejichž cílem je zjistit priority úřadů v komunikaci s veřejností, zda má úřad stanovenou strategii komunikace, zda
disponuje konkrétní jednotnou grafickou formou vyjádření, jak komunikuje s médii, jak probíhá vnitřní komunikace na úřadě, jak se úřad prezentuje navenek atd. Výsledky letošního ročníku byly vyhlášeny 25. března 2008 na konferenci Komunikace ve veřejném sektoru 2008 v Praze. Za Magistrát města Brna převzal cenu jeho tajemník Pavel Loutocký, který k průzkumu řekl: „Snažíme se o to, aby úřad občanům vycházel vstříc tam, kde chybí informace, protože jinak mohou vznikat možnosti střetu a konfliktů. Snažíme se, aby všichni pracovníci, kteří vstupují do kontaktu s veřejností, ovládali
Kraj postavil školu v Nepálu V nepálské vesnici Khandadéví se podařilo vystavět za peníze Jihomoravského kraje novou školu pro 240 dětí. Ty tak mají šanci začít nový školní rok, který zde začíná kolem poloviny dubna, výukou a ne prací na polích. Školu postavilo občanské sdružení Namasté Nepál, které se snaží přesvědčovat dospělé, že vzdělávání jejich dětí je důležité. V zemi je veliký nedostatek škol, do některých musejí děti docházet i desítky kilometrů, a tak se nelze divit, že je zde gramotný každý druhý obyvatel. Slavnostní otevření nové školy se uskutečnilo 7. dubna 2008. Při zahájení školního roku obdrželi žáci školy tašky se školními potřebami (sešity, tužky, pastelky, jojo či klíčenku s logem kraje) jako dar Jihomoravského kra-
spíše zahraničních firem, české společnosti mají záměr v Jihomoravském kraji uskutečnit 13 projektů za 2,138 miliardy korun. Dalšími státy, které se na rozšiřování výrazně podílejí, je Velká Británie (5 nových podniků) a USA (4 projekty). Do výroby na jihu Moravy v loňském roce vložila svůj kapitál především společnost Pegas Nonwovens, která vyrábí netkané textilie. Další společnost Nitto Denko podepsala smlouvu na vý-
pravidla slušného chování a profesionálního jednání. Považuji za důležité dále zkvalitnit všechny komunikační vstupy do úřadu od telefonistek až po každého úředníka. Lidé, kteří chtějí na úřadě něco vyřídit, musí být obslouženi v maximální míře. Společným krédem na všech poradách je usnadnit lidem cestu při řešení jejich životních událostí.“ Druhou stranou projektu je i zjištění, které úřady nepovažují komunikaci za důležitou. Projektu se odmítly například zúčastnit: ministerstvo financí, ministerstvo spravedlnosti, Úřad vlády ČR, Poslanecká sněmovna parlamentu ČR, Agrární komora ČR,
Czech Invest, Český báňský úřad, Český meteorologický institut, Plzeňský kraj, Magistrát města Hradec Králové či Magistrát města Teplic. Žaneta Neužilová
Projekt Živá nádraží dorazí i do Brna Na konci února vyhlásila dceřiná společnost Českých drah ČD Reality výběrové řízení na revitalizaci brněnského nádraží v rámci projektu Živá nádraží. Nakonec uspěla společnost Brno new station development, která by měla začít s úpravami již v druhé polovině letošního roku. Nejdříve bude kompletně opravena výpravní budova brněnského nádraží, dále projde proměnou území kolem ulice Benešova a také oblast zvaná Malá Amerika. Investor se zaváže investovat do oprav minimálně 130 milionů korun. Samotná společnosti Brno new station development předpokládá, že práce potrvají dva roky a budou tak představovat investici ve výši dvou miliard
korun. Petr Žaluda, předseda představenstva a generální ředitel Českých drah, k projektu Živá nádraží řekl: „Brno je jedním z nádraží, pro které hledáme soukromé investory, kteří od nás dostanou lokalitu do dlouhodobého pronájmu, ze svých prostředků nádraží opraví a vybudují tu komfortní bezpečnou společensko-obchodní zónu. Chceme, aby v České republice vznikla luxusní nádraží jako v západní Evropě. V Brně pronajmeme lokalitu partnerovi na 40 let. Teď aktuálně se už staví v Praze na hlavním nádraží, v Teplicích, Havlíčkově Brodě, v Kolíně i v Mariánských Lázních. Dalších 29 nádraží má z výběrových řízení už své partnery a připravuje se jejich přeměna.“ Žaneta Neužilová
ZLÍNSKÝ KRAJ
KN |duben 2008 |
17
Region na obří investici stále čeká
ANKETA
INVESTOŘI: PŘINÁŠEJÍ PRÁCI A ROZVOJ REGIONŮ
Jsou zahraniční investoři pro vaši obec přínosem? V čem?
TÉMA Zlínský region na mimořádně velkou investici, respektive velkého zahraničního investora, stále čeká. Během několika let by však měla situaci zásadně změnit strategická průmyslová zóna u Holešova. V ní by mohly vzniknout do roku 2013 tisíce nových pracovních míst. Největším investorem v regionu byla v uplynulých letech německá společnost Continental AG, která do rozšíření výroby ve svých otrokovických závodech Barum vloži-
la v letech 1999 – 2003 téměř pět a půl miliardy korun a vytvořila více než pět set nových pracovních míst. Přes půl miliardy korun investovala do výstavby závodu ve Valašském Meziříčí španělská kovozpracující firma CIE Berriz, díky níž vzniklo v roce 2005 v regionu s nadprůměrnou nezaměstnaností 140 nových pracovních příležitostí. Suverénně největší investicí ve Zlínském kraji bude strategická průmyslová zóna Holešov, jež se má stát největším průmyslovým
areálem na zelené louce v republice. Do lokality o rozloze 360 hektarů chtěli před několika lety zástupci kraje nalákat společnost Hyundai, ta však dala nakonec přednost Nošovicím. Více než třetinu obří zóny by měl zabrat strategický investor. Obsazování tohoto prostoru by mělo začít v roce 2010, o tři léta později by mohla být průmyslová oblast plně obsazena. „Podle našich propočtů zóna významně zvýší hospodářský růst regionu, a to až o dvanáct procent ročně,“ prohlásil předseda před-
stavenstva krajem ovládané akciové společnosti Industry Servis ZK Jiří Němec. „Díky dopravní infrastruktuře bude zóna dostupná i pro pracovní sílu z Olomoucka a Přerovska.“ Náklady na vybudování infrastruktury zóny se vyšplhají na miliardu a 400 milionů korun. Tři čtvrtiny zaplatí stát, zbytek pokryje rozpočet Zlínského kraje. Díky zóně by v oblasti mělo vzniknout skoro třináct tisíc pracovních příležitostí. Drahomír Kvasnička a Jan Štifter
Nejlepší komunikace s veřejností? Zlínský krajský úřad Krajský úřad Zlínského kraje získal podle šetření společnosti Westinghouse nejlepší ohodnocení za komunikaci s veřejností a médii. Výzkum byl součástí širšího evropského výzkumného projektu European Monitor of Government Communications. V rámci druhého ročníku bylo hodnoceno 376 institucí. Zlínský kraj obhájil své vítězství z loňského roku. Výzkum však nemonitoroval skutečné výkony úředníků krajského úřadu, protože byl prováděn pouze formou dotaz-
níku. Ten byl zaměřen na podrobné mapování používaných nástrojů vnitřní a vnější komunikace a nově se zaměřil na jejich účinnost. „Na oblast komunikace a její různé formy
dlouhodobě klademe důraz. Jde totiž o jeden ze základních nástrojů jak v regionu vytvářet partnerství s dalšími subjekty, informovat a zároveň tvořit prostředí, které umožňuje realizovat řadu rozvojových projektů,“ uvedl hejtman Libor Lukáš. Oceněny byly také nejlepší projekty. V případě Zlínského kraje uspělo rozšíření měsíčníku Okno do kraje o přílohu zlínské univerzi-
ty. „Těší nás, že jsme čelní postavení našeho úřadu z loňska potvrdili. Uvědomujeme si důležitost dobré komunikace našeho úřadu a neustále ji na všech úrovních zlepšujeme. Úspěch v šetření je oceněním pro všechny, kteří se na zlepšení této činnosti spolupodílejí,“ podotkl tiskový mluvčí úřadu Patrik Kamas. O vyplnění dotazníku bylo v letošním ročníku požádáno 528 orgánů státní správy. Oslovena byla ministerstva, krajské úřady, magistráty, městské úřady, obce s rozšířenou působností, městské části Prahy a městské části Brna. Zlínský kraj si tak mohl připsat ještě jedno prvenství – v kategorii městských a obecních úřadů byla jako nejlepší oceněna činnost vsetínské radnice. „Jsme rádi, že se zapojilo tolik institucí,“ liboval si ředitel společnosti Westinghouse Tomáš Studeník. „Tři čtvrtiny dotazníků se nám vrátily kompletně vyplněné, což je u tohoto typu šetření absolutně výjimečné. Věřím, že průzkum přispěl k větší otevřenosti úředníků vůči médiím i veřejnosti.“
Samozřejmě zahraniční investoři pro nás jsou přínosem. Bývalý areál Tesla spravují a vlastní velké firmy. Tyto firmy samozřejmě přináší investice a rozvíjí technickou pokrokovost elektrotechnické výroby. Takže jsme samozřejmě rádi, že je tady máme. Jaroslav Kubín (nezávislí), starosta města Rožnov pod Radhoštem
KRÁTCE Moderní kamerový systém 700 tisíc korun. Tak takovou dotaci obdržela z programu prevence kriminality ministerstva vnitra Vsetínská radnice. Pro město to znamená zmodernizování městského kamerového systému. Celý projekt si vyžádá milion korun, dotace činí 70 procent, tedy maximum, kolik radnice mohla z dotačního programu získat. Díky kamerovému systému se podaří ve Vsetíně každoročně odhalit na tři stovky nejrůznějších přestupků a trestných činů. (ap)
III. Setkání starostů a místostarostů Zlínského kraje reprezentativní akce s odborným programem pod záštitou poslance PČR za Zlínský kraj Tomáše Úlehly a starosty města Uherské Hradiště Libora Karáska termín: 15. dubna 2008 (úterý) místo konání: UHERSKÉ HRADIŠTĚ, Velký sál Reduty, U Reduty 256, 686 01 cílová skupina: starosta, místostarosta, zastupitel ZAMĚŘENÍ: REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAMY, ROZVOJ OBCÍ - AKTUALITY A PŘÍLEŽITOSTI OBCÍ DO ROKU 2013, POSÍLENÍ PŘÍJMŮ SAMOSPRÁV, DOTACE, EKOLOGIE A INFORMAČNÍ SYSTÉMY I. Odborný panel: REGIONÁLNÍ ROZVOJ A OPERAČNÍ PROGRAMY EVROPSKÉ UNIE II. Odborný panel: POSÍLENÍ FINANCOVÁNÍ OBCÍ A DOTACE Z EU V PRAXI III. Odborný panel: INFORMAČNÍ SYSTÉMY, EKOLOGIE A ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Od roku 2001 spojujeme zájmy samospráv a podnikatelů. Našimi klienty jsou především úspěšné firmy a samosprávy. Jsme největší společnost svého druhu na trhu, měřeno počtem klientů obcí a měst.
www.regionservis.cz Drahomír Kvasnička
Nový cíl podnikatelů: Propagace se vyplácí – region objevují turisté Alexandrijská oblast Na Valašsko, Slovácko a Hanou míří stále více turistů. Zlínský kraj se totiž ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku z pohledu nárůstu návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení posunul na třetí místo mezi kraji České republiky. Lepšími čísly se mohl chlubit jen Pardubický a Plzeňský kraj. „Odpovídá to zvýšené propagaci kraje, například na veletrzích cestovního ruchu, lepší spolupráci s turistickými lokalitami a podnikateli, a stále kvalitnější nabídce v této oblasti služeb,“ hledal vysvětlení krajský radní Jindřich Ondruš, jenž má cestovní ruch ve své kompetenci. Podle Českého statistického úřadu přijelo do hromadných ubytovacích zařízení v České republice ve 4. čtvrtletí roku 2007 celkem 2,7 milionu hostů, což bylo oproti stejnému období roku 2006 o 8,5 % více. Do Zlínského kraje zavítalo 115 912 návštěvníků, tedy o 20,1% více než v identickém období předcházejícího roku. Průměrně každý návštěvník strávil v regionu tři noci. Cel-
kový nárůst návštěvnosti za rok 2007 však nebyl tak rekordní. Činil ve srovnání s předchozím obdobím 104,8 %. „To nám přisuzuje pátou pozici v růstu v rámci České republiky,“ pochvaloval si Jindřich Ondruš. V absolutních číslech se loňská návštěvnost Zlínského kraje oproti roku 2006 zvýšila o 24 204 ubytované hosty. Vzrostl rovněž počet zahraničních návštěvníků, a to o téměř o šest tisíc. Obecně přetrvává trend ubytovávání ve tříhvězdičkových hotelech. Nárůst zájmu však zaznamenaly i hotely pěti a čtyřhvězdičkové. Zlínský kraj hodlá i nadále pokračovat v masivních propagačních kampaních, od nichž si slibuje další nárůst návštěvnosti regionu. V
únoru přijeli do Zlína zástupci cestovních kanceláří z Ruska a Ukrajiny, v dubnu je následovaly tři desítky touroperátorů z Polska, Litvy a Lotyšska. „Naší snahou je zachytit tranzitující Poláky při jejich cestě za dovolenou na jih Evropy alespoň na dva, tři dny u nás, na území Zlínského kraje a nabídnout jim nový zážitek,“ uvedla ředitelka Centrály cestovního ruchu Východní Moravy Dana Daňová. „U Litevců a Lotyšů je situace naprosto jiná. Jsou pro nás novým, velmi dynamicky se rozvíjejícím trhem. Máme zájem, aby spolu s Estonci našli dost důvodů k poznávání zejména folklorních a gastronomických tradic východní Moravy.“ Zlínský kraj si hodně slibuje také od nového webového portálu www.vychodni-morava.cz. Za první čtvrtrok jeho provozu ho navštívilo skoro dvacet tisíc lidí, přičemž každý měsíc stoupá návštěvnost o šest tisíc přístupů. Drahomír Kvasnička
Delegace regionálních politiků a podnikatelů ze Zlínského kraje odjela na sklonku března do Egypta. Během třídenního pobytu v Alexandrijské oblasti podepsal hejtman Libor Lukáš dohodu o spolupráci s tamním regionem. Zlínský kraj tak jako první v republice začal spolupracovat s některou z egyptských oblastí. Už na podzim loňského roku zavítala do krajského města delegace z tohoto severoafrického státu. Právě tehdy se začaly rodit základy kooperace Alexandrijské oblasti se Zlínským krajem. Kromě oficiálního podpisu dohody o spolupráci a jednání s místními podnikateli na dvou ekonomických fórech, navštívila delegace firmu Zahrah Group Industrie, která se zabývá výrobou kuchyňského nádobí. Jeden den návštěvy věnovali zástupci Zlínského kraje účasti na ekonomickém zasedání organizovaném alexandrijskou
obchodní organizací ABA. „Skutečnost, že naši podnikatelé měli v průběhu dvou dnů pobytu možnost navazovat kontakty na půdě dvou renomovaných obchodních organizací, považuji za velmi důležitou. Svědčí o tom i fakt, že přijetí naší mise, jejíž podstatou bylo skutečné jednání o ekonomické spolupráci, byla věnována velká pozornost,“ řekl hejtman Libor Lukáš. Představitelé Zlínského kraje navštívili také soukromou univerzitu v Alexandrii. Ta se dohodla na spolupráci s Univerzitou Tomáše Bati. Alexandrijská oblast je hospodářsky nejvýznamnějším
egyptským regionem, v němž je soustředěno sedmdesát procent průmyslu této země. Podnikatelé a firmy ze Zlínska se mohou v zemi pyramid uplatnit v řadě oborů. „Jsou zde příležitosti v oblasti odpadového hospodářství, cestovního ruchu nebo lázeňství,“ upřesnil hejtman Zlínského kraje. „Například Lázně Luhačovice se budou podílet na provozu chystaného lázeňského komplexu v centru Alexandrie.“ Egypťané projevili mimořádný zájem také o kolektory na výrobu elektrické energie a ohřev vody. „Energetika je jednou z oblastí, v níž se české firmy mohou výrazně prosadit,“ podotkl velvyslanec České republiky v Egyptě Miloslav Stašek. „I proto místní podnikatelé a politici přikládali této návštěvě tak velký význam.“ Drahomír Kvasnička
18
| KN | duben 2008
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Výrobní investice dosáhly vrcholu
ANKETA Jsou zahraniční investoři pro vaši obec přínosem? V čem? Určitě jsou přínosem. Jsme na hranici tří velkých měst a my tu také máme jednoho investora už dlouho, je to již z devadesátých let firma Visteon, takže pro nás přínosem určitě jsou, a to hlavně v zaměstnanosti. Jiří Absolon (ČSSD), starosta města Rychvald
GLOSA Ano, žijeme v dobrých časech. Investoři se do kraje jenom hrnou, naposledy izraelská TEVA. Vyrábí generické léky a další farmaceutické přípravky. Když si vzpomenu, jak jsem jezdil v dětství a mládí kolem Galeny v Opavě-Komárově, nemůžu si pomoct, ale ten železniční přejezd i přes nedávnou opravu na mne působí stále stejně. Jako skok přes Taxis… Stejně jako ty fronty aut před závorami na úzké cestě, kdy ta nejmenší nepozornost může projíždějícího cyklistu připravit v nejlepším případě o zánovní kolo, v tom horším o nohu či nějakou jinou část těla. Průjezd Opavou je tak trochu zvláštním zážitkem. Jako by město rostlo do krásy, nafukovalo se radostí a pýchou, a přitom zapomnělo, že snadné proudění krve městskými tepnami a místními žilami je základním předpokladem jeho života. Město před infarktem! Ano, to je současná Opava. Co takhle myslet především na to, jak zlepšit jeho oběhové problémy, sic není ještě pozdě… Pavel Plohák
KRÁTCE Práce začnou v květnu Podle Lucie Husníkové ze společnosti Multi Development začne výstavba Nové Karoliny v centru Ostravy nejsložitější částí celého území. Tedy infrastrukturou a obchodně zábavním centrem, jehož autorem je tým kolem světově proslulého architekta Rema Koolhaase. „První etapa výstavby, která dále zahrnuje bytový dům, kancelářské objekty, centrální náměstí, podzemní parkoviště nebo třeba rekonstrukci historického dvojhalí, by pak měla být dokončena do května roku 2010,“ uvedla Lucie Husníková. Tato fáze přijde zhruba na šest miliard korun. Výstavba celé Nové Karoliny, která je rozdělena do čtyř etap, by pak měla celkově spolknout až patnáct miliard korun. Skončit by měla v roce 2016. (pp)
INVESTOŘI: PŘINÁŠEJÍ PRÁCI A ROZVOJ REGIONŮ
TÉMA V prestižní soutěži CzechInvestu a Sdružení pro zahraniční investice (AFI) se Investorem roku 2006 stala společnost Hyundai Motor Manufacturing Czech (HMMC), která buduje svoji automobilku na zelené louce v Nošovicích v podhůří Moravskoslezských Beskyd. V březnu už proinvestovala okolo 11 miliard korun, celková investice by měla dosáhnout 30 miliard. Kraj přilákal za posledních 15 let třetí největší objem investic v ČR, více než dvě třetiny investorů za-
hájily své podnikání v posledních čtyřech letech. Zahraniční firmy, domácí podniky a podnikatelé vynaložili na své projekty více než 85 miliard korun. Investoři vybudovali svoje provozy převážně na zelené louce a díky solidně připraveným průmyslovým zónám. Mezi nejvýznamnější patří například tchajwanská IT společnost ASUS, dánský výrobce špičkové elektroniky Bang&Olufsen nebo italský výrobce gumových hadic IVG Colbachini. Noví zahraniční majitelé dokázali oživit i tradiční podniky, jako jsou Vítkovice, Mittal Steel nebo opavský IVAX (kdysi Galena Komárov).
„Na obrazu vývoje nezaměstnanosti je nejlépe vidět, jak si kraj vede nejen v tradičním průmyslu, ale i v novém podnikání včetně hi-tech oborů,“ říká náměstek hejtmana pro ekonomický rozvoj Pavel Drobil. Míra nezaměstnanosti klesla v kraji z 15,7 % v roce 2004 na 9,6% k 31. prosinci 2007. Podle ostravského úřadu práce je nyní v regionu o 40 tisíc nezaměstnaných méně než v roce 2004. Významnými letošními investicemi jsou rozjezd opravárenského podniku pro obří boeingy 747 společnosti Job Air v areálu mošnovského letiště a rozšíření opavského závodu IVAX Pharmaceutical, které plánuje izrael-
ský majitel a výrobce léčiv Teva. V prvním případě jde o „domácí“ investici za miliardu korun (holding Geofin ostravského podnikatele Daneše Zátorského), druhá spolkne asi 1,6 miliardy korun a vyvolá potřebu 350 nových pracovníků. V současnosti se zdá, že výrobní investice v kraji dosáhly svého vrcholu, těžiště podnikatelských příležitostí se přesouvá k výzkumu, vývoji a službám. Kraj připravuje novým investorům a developerům podmínky k podnikání v lokalitách typu brownfield, které byly dosud nevyužity. Pavel Plohák a Jan Štifter
Eurokomisařka:„Dobré časy regionu“ Evropská komisařka pro regionální polititku Danuta Hübner navštívila poslední březnový den Ostravu. Doprovázel ji náměstek ministra pro míst- ní rozvoj Milan Půček. Nabitý program zahájila eurokomi- sařka setkáním s hejtmanem Evženem Tošenovským, po- kračovala návštěvou Centra pokročilých inovačních tech- nologií Vysoké školy báňské – Technické univerzity Os- trava (VŠB-TUO) a nakonec se setkala se zástupci krajů, kte- ří ji představili projekty, na jejichž relizaci využijí peníze z evropských fondů. „Jsem na první návštěvě tohoto regionu, i když Ostravu znám z dřívějška,“ řekla Danuta Hübner na setkání s novináři. „Vím, že je to oblast, která potřebovala mnoho impulsů ke změnám, a ty jsou dnes hmatatelné na každém kroku. Kraj už nemusí čekat na dobré časy, ty už tady jsou. A díky příležitosti v novém období čerpání ze strukturálních fondů Evropské unie dojde k dalšímu rozvoji regionu. “ Je to poprvé, co si regiony soudržnosti prostřednictvím regionálních rad budou sedm vlo-
ni EU schválených operačních programů (regionální operační programy – ROPy) řídit samy. Společný regionální program (SROP) z let 2004-2006 má na starosti ministerstvo pro místní rozvoj. „U vás je důležitá spolupráce s VŠB-TUO, tzn. výzkum, vývoj a inovace. Podpora inovačního podnikání je budoucností regionu,“ ocenila eurokomisařka projekty Podnikatelský inkubátor VŠB-TUO a Regionální centrum transferu technologií na setkání
s rektorem univerzity Tomášem Čermákem. „Moravskoslezský kraj patří k nejlépe připraveným regionům na čerpání prostředků ze strukturálních fondů. Paní eurokomisařka se může na místě přesvědčit, že rozdělování peněz prostřednictvím ROPů je krok správným smě-
rem,“ uvedl náměstek ministra pro místní rozvoj Milan Půček. „Nemůžu než souhlasit. Schválení ROPů bylo pro Brusel komplikovanou záležitostí. Toho, že jsme uspěli, si velice vážím,“ řekl hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský. Pavel Plohák
Opava farmaceutickým centrem Model kraje bude sloužit střední Evropy turistům i záchranářům Rekordní investice přes 1,5 miliardy korun čeká opavský farmaceutický podnik IVAX Pharmaceuticals. Izraelská společnost TEVA plánuje v jedné ze svých dceřiných společností až zpětinásobení výroby léků, práci v nové výrobě by mělo získat 350 lidí. TEVA Pharmaceutical Industries Ltd. je nadnárodní farmaceutická společnost, která patří mezi 20 největších firem v oboru, je zřejmě nejvýznamnějším výrobcem generických léčiv na světě. Zaměstnává 26 tisíc zaměstnanců, výrobní zařízení jsou umístěna v Izraeli, Severní Americe, Latinské Americe a v Evropě. V Moravskoslezském kraji se tak objevil velký investor, který se nezaměřuje na automobilový průmysl. IVAX (dříve Galena) je součástí izraelského famraceutického gigantu přes dva roky. Vyrábí generická léčiva, volně prodejné léky (OTC), účinné farmaceutické látky (API) a rostlinné extrakty. Osmdesát procent své produkce vyváží do USA, Japonska a západní Evropy. Nyní má 800 zaměstnanců. „V roce 2012 bychom měli vyrábět až osm miliard tablet ročně,“ uvedl generální ředitel IVAXU Jiří Urba-
nec. „Čekají nás dvě etapy rozšiřování výroby. Do roku 2010 by mělo být na světě výrobní zařízení, které bude vyrábět čtyři miliardy tablet ročně. Letos v červenci bychom měli zahájit výstavbu výrobních hal, v příštím roce bude následovat instalace prvních technologií.“ První fáze spolkne asi 1 miliardu korun, stavět se bude uprostřed stávajícího areálu. Rozšíření výroby nebude mít vliv na okolní
životní prostředí. „Jde o výrobní záležitost, která se na znečištění životního prostředí neprojeví,“ řekl ředitel pro lidské zdroje a bezpečnost Jaroslav Lhoťan. Výroba generických léčiv je takříkajíc v kurzu, mají stejné či velmi podobné účinky jako ta původní, originální, na které mají výrobci patent. „Po deseti letech patent firmám vyprší, a pak je výroba generik levnější, jejich spotřeba roste,“ vysvětluje Urbanec. „Tento trend je zjevný i u nás, proto je výroba generik nejperspektivnějším průmyslovým odvětvím budoucnosti.“ Firma má jasno i v tom, jak získá zaměstnance pro své nové provozy. Chce si je totiž sama rekvalifikovat. Pomoci jí má agentura CzechInvest. Ta by měla vybrat školu, která bude rekvalifikaci provádět. Pavel Plohák
Projekt 3D model kraje je unikátní nejen v republice, ale i ve střední a východní Evropě. Digitální barevná ortofotomapa (letecká mapa), která je dostupná na webu Moravskoslezského kraje a ve vybraných turistických informačních centrech, bude sloužit nejen pro podporu cestovního ruchu, ale může být využitá v aplikacích geografických informačních systémů nebo při krizovém řízení. Projekt, jehož součástí bylo vytvoření deseti PC pracovišť a vydání 11 tisíc kusů propagačního DVD, stál 15 milionů korun, tři čtvrtiny částky poskytla EU. Editační pracoviště projektu vzniklo v Agentuře pro regionální rozvoj v Ostravě. Turisté si tak například na portálu kraje (www.kr-moravskoslezsky. cz/mapy.html) mohou prohlédnout trasu, na kterou se chystají, nebo významné památky či budovy kraje. Informační náplň mapy se bude postupně zkvalitňovat. V její dnešní podobě se dají nalézt některé chybné pozice památkových nebo turistických objektů, které budou samozřejmě odstaněny. „Zároveň s aktivním fungováním samotného projektu bude do provozu uvedeno i diskuzní fórum,
KRAJSKÉ NOVINY Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Adresa centrální redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, kancelářská budova P - 8, čp. 80. 533 53 Pardubice - Semtín Centrální telefon a fax: +420 466 611 139. Centrální GSM: +420 777 100 388. E-mail:
[email protected]. Web: www.krajskenoviny.cz. Vydavatel: Jan Doležal (IČ: 69168741). Ředitelka vydavatelství a šéfredaktorka: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Redakce: Jan Štifter, Filip Appl, Jan Řeháček, Miloš Kolesár, regionální zpravodajové. Produkce: Leona Šolcová. Jazykové korektury: Iva Málková. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafika: Karel Nohava. Inzerce: European Media House s.r.o., telefon a fax: +420 466 611 139.
které bude udržovat komunikaci s uživateli a efektivně získávat zpětnou vazbu,“ vysvětluje náměstek hejtmana Pavel Drobil. Letos na mapě přibude vrstva turistických tras, zpřesnění cyklostezek, doplní se i vodácké trasy nebo lyžařská střediska. Výhledově se plánuje i provázání nově připravovaného webu kraje s 3D modelem nebo propojení s databází Tourdata. V horizontu několika let je jedním z cílů propojení modelu Moravskoslezského kraje
do Olomouckého a Zlínského kraje a partnerských regionů v zahraničí – Žilinského kraje na Slovensku a Slezského vojvodství v Polsku. „Vytvořená data modelu lze využít také v projektu FLOREON, který za finanční podpory kraje realizuje VŠB-TU Ostrava,“ uvedl hejtman Evžen Tošenovský. Je to matematický model, který dokáže na základě zjištěných srážek, průtoků, profilu terénu a dalších údajů předpovědět rozsah možných záplav. Mapu určitě využijí dispečeři integrovaného záchranného systému. Díky ní mohou naplánovat například dojezd hasičské techniky do složitě přístupného terénu apod. Případné komerční využití 3D modelu kraje komplikuje dotace z EU. Soukromí podnikatelé, jako třeba majitelé restaurací, si budou muset s možností placené reklamy počkat. Pavel Plohák
E-mail:
[email protected]. IČ: 27482855. Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické Centrum, Kounicova 2b, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail:
[email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 13797, ISSN: 1213-9998. Ročník: 7. Číslo: 4. Vychází: 11. dubna 2008 Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme
PREZENTACE
KN |duben 2008 |
19
Nový holding ENTERIA Partner pro kraje, města a obce České republiky
FOUFSJB Evropský název. Evropské pojetí. Evropský management. Český kapitál. Tak nějak lze obrazně vystihnout vznik nového holdingového uskupení ENTERIA. Slavnostní rozjezd skoro třímiliardového holdingu se odehrál na domácí půdě regionálního Východočeského divadla v Pardubicích. Za město Pardubice, kde má nová firma sídlo, se management nestydí. Právě naopak. Nový holding ENTERIA kontroluje osm majetkově provázaných společností především ze stavebního oboru, které za loňský rok utržily přes 2,3 miliardy korun a zaměstnávají téměř šest stovek pracovníků. Kontrolu nad holdingem bude mít několik fyzických osob, kromě Ondřeje Chládka a Jaroslava Tintěry
také nový generální ředitel a předseda představenstva Libor Joska, Pavel Šťastný a Vlastimil Damašek. Start nového holdingu si nenechala ujít řada reprezentantů Pardubického kraje, starostů, dodavatelů a představitelů významných společností. „V roce 1994 měla naše společnost Chládek a Tintěra čtyřicet zaměstnanců a osmdesátimilionový obrat. Dnes máme patnáctkrát více pracovníků a obrat přes dvě miliardy korun,“ řekl před zaplněným Východočeským divadlem nový generální ředitel a předseda představenstva holdingu ENTERIA Libor Joska. Podle Josky se management rozhodl k budování holdingu v srpnu minulého roku. „Od roku 2004 jsme změnili strategii a rozšiřovali portfolio společností, vznik holdingu je jen logickým krokem,“ vysvětluje Joska. Všech osm dceřiných společností bude dále fungovat na stavebním trhu samostatně, jen se zastřeší pod jeden sjednocující prvek – holding ENTERIA a.s. Krédo nové společnosti je „být užitečný svému okolí“. „Na zdraví, na štěstí a na úspěch,“ popřál novému holdingu ENTERIA hejtman Pardubického kraje Ivo Toman. Ten zároveň poděkoval společnosti Chládek a Tintěra Pardubice za profesionální práci, kterou pro region odvedla. „Jsem hrdý na to, že jsou mezi námi manažeři jako je Libor Joska. Jsem hrdý na to, že společnost ENTERIA je tvořena ryze českým kapitálem. Toho bychom si měli vážit,“ dodal hejtman. Podle managementu společnosti tvoří zhruba polovinu obratu železniční stavby a práce, firmy se ale stále více orientují na budování infrastruktury, na developerské projekty, pozemní stavby a další stavební i mimooborové aktivity. Obrat celého holdingu ENTERIA by se měl v letošním roce pohybovat mezi 2,5 a 3 miliardami korun.
Slavnostního odhalení loga společnosti ENTERIA se ujali Ivo Toman (vlevo) - hejtman Pardubického kraje a Libor Joska - generální ředitel a předseda představenstva nového holdingu.
„Vznik holdingu je pro nás logickým krokem,“ řekl v úvodním Úspěch nové společnosti popřál a přípitkem stvrdil před zaplněným hledištěm Východočeského divadla v Pardubicích hejtman Ivo Toman, který také ocenil její přínos proslovu generální ředitel Libor Joska. pro region.
HISTORIE
EKONOMICKÉ INFO
Důležité milníky ve vývoji společnosti
Obraty v letech 1994 - 2008
1994 - založení společnosti Chládek a Tintěra, s.r.o. - produktový program železnice a aluminotermické svařování 1996 - rozvinut produktový program silničního stavitelství 1997 - transformace podniku na akciovou společnost - zahájení prací na modernizaci I.železničního koridoru 1998 - rozvinut produktový program mostního stavitelství 1999 - certifikace společnosti dle ČSN EN ISO 9001 2001 - zahájena transformace firmy do podoby kapitálové společnosti, změna systému řízení, vznik hospodářských středisek 2002 - rozvinut produktový program střediska investičního inženýringu pro pozemní stavitelství 2003 - certifikace společnosti dle ČSN EN ISO 14001 2004 - rozšíření činnosti firmy o program ocelových konstrukcí vytvoření samostatné základny v Záboří nad Labem 2005 - certifikace společnosti dle OHSAS 18001:1999, uskutečněna akvizice do společnosti Kvis a Multiaqua - vstup do produktového segmentu vodovodů a kanalizací 2006 - akviziční vstup do společnosti Marhold s.r.o., s cílem posílení segmentu pozemních staveb 2007 - akviziční vstup do společnosti Instav Hlinsko spol. s.r.o., s cílem dalšího posílení segmentu vodohospodářských staveb v regionu 2007 - rozhodnutí o zásadní reorganizaci skupiny spočívající ve vytvoření správní a servisní organizace - holdingu, který bude obhospodařovat všechny dceřiné společnosti symetricky, a to včetně společnosti Chládek a Tintěra , Pardubice a.s.
20
PREZENTACE/INZERCE
| KN | duben 2008
Vítej, Slovensko Slovensko!! I tady jsme doma!
&
*/;&3$&
*/;&3$
ƦÓTMP
/F[
ƩTÓƦ MâN ÈWJT
4UBOEBSE1PPSAT[OPWV[WâÝJMSBUJOHſ40#1PKJÝǀPWOZ OZOÓKJäOB"
B &6 EVCO ƦFMF NƩW È[F .BM
PäFOâ OÓL[BM
/F[
7PUÈ[DF,PTPWBOFOÓ&6KFEOPUOÈ
1BKF )FOSJL$.BSJT JLB .S0VUMFU .PO
1SF[FOUBDFTUS
ÈWJTMâ
NƩTÓƦO ÓL[ ƦÓTMPSPƦOÓLDFOB,Ʀ BMPäFO 4-07 âE 0
DFO /F[ÈWJTMâNƩTÓƦOÓL[BMPäFOâEVCOB PƦOÓL &WSPQTLâNBOBäFS OLB TUS S TUS &WSPQB
4-070
SPWÈ
SV IPTE BOTLÏ W DFMP ƩPCƦ V W &WSPQ QSP& FELZO QSP 1ƻFET "OP SP[IPWPSVPOBÝJDI äFOÓ PWPƻÓ ÈOÓWFW LPWÏN JOZI TUSÈO BDÓ VOHPW ÏOPW DI[G SÈDIBWZWS SPQTL OPTUF SVLUV [LVÝF JLDž âDITU TLFQU SPQTL FVSP WâULZ
.BS
NJO UJO#VS QSPT JTUSäJWP TÓL UƻFE Ó UOÓIP
FOUFSJ
/PW â OBN IPMEJ OH BQ
Ʃ&W B 4MB &WS B SPQZ WOPTUO PQTL ÓTUBSU âQBS TQPMFƦO PTUJ&/ MBN ƦÓTMP 5&3*" FOU 1SF[FO TMBW SPƦOÓL UBDF TUS JM MFU DF VCO
$&
*/;&3
[OP 1PPSAT EBSE 4UBO
Evropské noviny poprvé spatřily světlo světa 30. dubna 2004 v předvečer vstupu nových členských států do Evropské unie. Přesně po čtyřech letech expandují do další evropské země - vstupují na území Slovenské republiky. Vítej, Slovensko! I tady jsme doma!
ſ40#1PKJÝǀPWOB[ÓTLBMBWZÝÝÓSBUJOH
FN SBUJOH " ÝÝÓN JäOB ZOÓK
VTWZ ÝǀPWOZ O BDFTUS ǀPWOB ÏIPSPL 1PKJ FOU 40# PW 1PKJÝ 1SF[ ſ40# QJMBEPO WâÝJMSBUJOHſ ,Ʀ WV[ B WTUPV
*WBO8JMIFMN
-JNJ WMÈEOÓ[NPDOƩOFD 1SPTUPSOÏ PVUMFUZ LEF OÈWÝUƩW UZ QSP QSP OB QSPFWSPQTLâWâ[LVN OÓDJQP[OÈWBKÓPCDIPEOÓOBCÓELV BVUPN NƩSO WƩD Ï FNJT ,Ʀ %PCS PCJMZ TWƩUPWâDI WFMLPNƩTU W QSPTUƻFEÓ SPVB PWPMO KTPV F $0 VUPN B BUNPTGÏƻF BVUFOUJDLâDI BSDIJ È EPIP LMÓƦP WƻFMZ
TF PCJML ZT, EB WÈ 7ƩEB SFTQ W â[LVN QBUƻÓ UFLUPOJDLâDIEPNJOBOU [ÓTLÈWB OÓ PNJT LUF QSPUP VLÈ[BMB L PCMBTUFN ƦJOOPTUÓ LUF KÓTZNQBUJFJWſFDIÈDI&WSPQTLÏ ÓV[B MJNJU KTPV CâU 1SF[FO Z OFGV SÏ KTPV ÝJSPDF BLDFQUPWÈOZ OPWJOZ PTMPWJMZ FWSPQTLÏIP FY [ÈWB[ OVUOÏ [ÈWB[ OLƦ OÏ UBDF T )JTUP KBLP JOUFSOBDJPOÈMOÓ GFOP QFSUB )FOSJLB $ .BSJTF LUFSâ EV OÏ MJNJU TUFKOƩ FNJTOÓ VIFMO KBLP Z US TMFEL SJDLZOFKMF FNJT NÏO%OFTKFTBNP[ƻFKNPT NÈ [LVÝFOPTU T WÓDF OFä BUÏIP QSP FNJT KTPV Zſ40 QÝÓP NPCJ OÓ OPSN B EBMÝÓ F PYJ UÓ QPIMÓäFU OB OÈSPEOÓ PVUMFUPWâNJDFOUSZQPDFMÏNTWƩUƩ #1PK CDIPE MLZ DI JÝǀPW OÓWâ EPV W â[LVN KBLP OB TPVƦÈTU )FOSJL $ .BSJT TF QSPGFTJPOÈM UFDIO Z &630 MÈUFL OZ NÓU BFGF QSPC PMPHJDLZ "VUP NF[JOÈSPEOÓDI TUSVLUVS OƩ WƩOVKF NØEOÓNV QSDžNZTMV LUQS MÏN .BHEB 1ƻFET [ÈTBE
TUSB PTLM MJNJU OFCV B UBLÏ IPEOPDFOÓ W âTMFE [BCâWÈ TF PCDIPEOÓNJ OÈLVQ PNJTF .JOJTUƻJ[BISBOJƦÓTUÈUDž&WSPQTLÏVOJFTFW#SVTFMVOFEPIPEMJOBKFEOPUOÏNTUBOPWJTLVLWZIMÈÝFOÓOF[ÈWJTMPTUJ,PTPWBBOFDIBMJKFIPV[OÈOÓOBKFEOPUMJWâDI[FNÓDI,P PQB OÓ FOÓLP Z TQMOJ ESäÓC FEB&WSPQTLÏ MÏO 'SP WBKF QTLÏL "VUP &WS F[JOTU LDž W â[LVNV OFCP WƩEFDLÏ OÓNJDFOUSZBWÓDFOFäTFENMFU B PEQP TPWPV[OBMZNF[JQSWOÓNJ'SBODJF /ƩNFDLPB7FMLÈ#SJUÈOJF BMFTUÈUZ LUFSÏCPKVKÓTFTFQBSBUJTUJDLâNJUFOEFODFNJOBTWÏNÞ[FNÓ KBLPOBQƻÀQBOƩMTLPOFCPƔFDLP
CZMZ W&WSP V[P NPCJ WÏFNJTFKF U VKF JUVDÓ& LPNJTF+PTÏ SPQTL BSDIJ WƩEO WÈ MPWÈ QSÈDFKFQPTV[PWÈOP[UPIP TFQPIZCVKFWU[WGBDUPSZPVUMFU QSPUJƔBEBTUÈUDžWƦFUOƩſ3TJW[BMBƦBTOBSP[NZÝMFOPV GPUP3&65&34-VLF.BD(SFHPS &WS WSPQTL GPUP UÈWL ÝÓFN âDIFNJTÓ È[B UƻFUJOEPQS &W PQB &6 âQBSMB.BOV+BLP TFT B UP IMFEJTLB W âTMFEFL CZ[OZTV WÏ W3BEƩ $0 OLB NFOU FM#BSSPTPV +BL EÓLZ JTF$0 PEBKP VFW LTF 3 WJOTLB TFTUBM /BW TOBI UÏUP JOUFHSBDF TF WäJM
TUS QƻÓMFä [QSBW QƻJO BMJ KB ÓDOJä DUWÓ4MP EDžMFä J OJäÝÓ FGFLUJWOƩK FTPV VKF JUPTUJP U WJOTLBWſ KJÝǀPW OJƦOÓ 3FGPSNBWƩEZ TUS UOÓIP ETFEOJ JUPVTP QPKFN v&WSPQTLâ W â[LVN D#V PWJO[ ÝÓN MPHJDLZ I TUÈWL B 13" ;BISB OFKWƩ FNJT ƦOÓQƻF äJWP PMJLB VƦÈTUÓ TMBW âDIO 'SBO TMBOFD4MP NPUP F UÈWFL [FNÓD Oâ QSPTUPSi EP LUFSÏIP CZM FWSPQ MFU&WSPQTL KÓQDžMSP JOJTUS CSÈO )""VUP I ƦMFO SPQTL TLâDI ÝÓ4B UÝÓCPMFTUÓQSBDIV SDžN
EFNT [BIBKV LâN FEÓ1POƩL TƦFS TLÏEF WFMWZ NZP 1FOÓ[F[BWâTMFELZ 13")"o%PƦFTLÏWƩEZCZWQƻÓÝUÓDIMFUFDINƩMZQƻJUÏDUNJMJBSEZLPSVO[#SVTFMV7ƩEDJQPEQPSVWÓUBKÓ UWSEÓ äFNDžäFOBTUBS NZQ ÓoUWSEÓ ä NPC ƦFTLâW â[LVNƻB[FOKJäEƻÓ MMTUÚN [ OPWâDI EOZ BƦFT ƦFTLÏ LUFSâ NPLSB ÏIPQBSMBNF W FWSPQMBWOÓNEDžWPPDÓEÈEPTUÈ BW UZTB VOJF JMZV ƻJTQƩ QSWOÓ HPU8B COFS ÓIPQSPTUƻWBMQSPCMÏN QÈSUâ IPPW KF DJF NP[ƻ TPCƩ UPWBUQSPDFT OBLUFSâKFKJDIPCPSZƦFLBKÓDFMÈEFTFUJMFUÓ7ƩEBWſFTLÏSFQVCMJDFUPUJäEMPVIPEPCƩCPKVKFTOFEPTUBULFNmOBODÓ QTLÏ MB OUVQƻ WFäOFC B QP WTUVQV ſ3 EP &6 KF KBLP IQPN âDI QPäBE QB TF.BS KÓLU FOPWÈQSB PQƻFE PQSPOÈT DPKFI TF [BNZ FKNƩ BMFFNJTO [EV UB)à TLP &WSP "VUP JQPNO VEPV FKFKJD ÏLPNJ ƻFW[BM PNV KJä KFIP PƦÓUBBCBEBUFMÏNVTÓQPƦÓUBUTUÓN äFOBTWDžKQSPKFLU[ÓTLBKÓQPEQPSVKFOWFEWBDFUJBäUƻJDFUJQSPDFOUFDIQƻÓQBEDž0ECPSOÓDJWÝBL %BOV BNÇJWPUOSâPECMPLPBUPE 4MPWJO NPCJ TPV TMFU OFTUBƦÓ+ ÓMJN Ʃ&65 [ÈSPWFƶ ƩMTMPW UP B [EBT WZIMBÝPWBOTOÈNJEPÀ JF WSPQTL WZQP
BCZ WJEMB TBNP[ƻFKNPV TUÈUDžQ UBWſ P[WPK OƩ[JQ MZEVT Ó F[ÓTL J OBE J U LUF B+FBO VQP[PSƶVKÓOBƻBEVQSPCMÏNDž0CÈWBKÓTF BCZQƻJSP[EƩMPWÈOÓmOBODÓOFISÈMZQSJN[ÈKNZÞ[LâDITLVQJOMJEÓ WÈIBKÓUBLÏ [EB ÓW3BE KBL NPI TLZOÓ& TF& 5P VÝUƩ äF ƦFT TLâDI #SJUÈO FTLÏ ÈMOÓS BƦOÓ QSPHS ƦÈTUÓ KUFTF QSPƦ BL OPVU NPD VNFOPUBLNDžä LUFSÈTQF UÓN FUƻFCB B.PO EOJDUW Ó PDFOƩO PWJOTLPVä WSPQ [OBNFOÈ PVCâ UUPMJ EVKÓƻ TUPQƻFE SFQVC ÓQSBLUJDLZ PEÓWF FHJPO 0QFS KTPVOBPCSPWTLÏƦÈTULZQƻJQSBWFOJ [FMQS TJOF
7FMLÏ BVUB MEPL KBL QƻFETF OFUB/ BTUB QP ÝBTNÓ BEVM UQSP LFN LâW â[LVNNÈIMFEBUDFTUZ KPHVS LDž1 DIÈW QSPS VTFMV ſFTL NƩTU OÈ [WMÈÝUO [FL4M BWJMPT ƦBT B[B QSPWÈ ƻÓ CZEMÓ QPVä JF W[FÝF F[+BO MBƦJT PLBMJ MJDF0ECPSOWÝFDI B *UÈMJF JDOFO OƩMJ JTÓPY UZ QP â[ÈWB ƻBEB IWPE [OBNF FÝUƩO TBƻLB W#S
LUFSÏ ÓWÈN VOJF 'SBOD OBWƩ JÏS+BO KBL TF EÈMF QSPTB[PWBU mOBOƦOÓDI QSPTUƻFELDž ISÈUUFYUJ QSJNÈSOÓ SPMJ ÈNF TUBWFOâDITJDFQPEMÓCJWâNIFTMFNPUSBOT ÓNPäO UÝÓN UBL OƩMTL LWJE BMTLFN JEVV JWFML QƻFETU CMÏN KTPVC V QSBäT UÀQBUOƩT ÓDJQS [J&W LPNJ BEOÓD UFO+ ſFTLPVWƩEVNBKÓPEQƻÓÝUÓIPSPLVQPEQPƻJU CMÏNZ QTLÏ DLBB UÝÓN MQƻFT DFMÏ &WSPQƻFQSBWPW F LPO LâQSFN ÏCF[M BƦOÓ PWÝFN PSNF ÓUQSP ƻFE #âWB QTLÈ ESâNEOFN&WSP ZPEQ B 1PSUVH TF NVTÓ OFKFO ƩT LÏ NBHJ /ƩNF OBQSP BCZBWJEF CZM W &WSPQTLÏN W â FWSPQTLÏ LPIPVUFL [DžTUBOF PUF Þ[LÏ MPLÈMOÓ [ÈKNZ QPEQPƻFOÏ TJMOâNQDžMT MPC GFSV EP FEâD TUJ[NJMJBSEZ UJOFO /BWIMJƦJUÏIP DJSPLV JEÓ BMF 4MPWJOT DF TU ZUZWWâ[LVNV BU [ÈLMBEOÓIP QƩ WâTMFELDž MÈ VEFN UƻFEÓ SPL" MP äFTFTQ VEÈMP F JTUÓSO &WSP J JMUBL v%ƻÓW IÈMJE MOƩTMF OBLPO /ƩNFDLFN JNƩTÓƦOÓIPQ ƩäVKÓ 1BSE UFN ÓDQS KBLP UBLÏ QSBDV OPWJO TUSÈMZ [LVNOÏNQSPTUPSVWJEƩU UƻFCB VCJDÓ ÝBLC ƶTLâ ZQƻFEÀUƩ QSPT ÝÓNƦ WƻFOâQPTFENMFU5V[FNÝUÓWƩEDJUWSEÓ äF CJOHFN OFCVEPV QFOÓ[F WZVä TNƩƻPWBU TQSÈWWƩUB QSBYF BBMF CF[ TJMOâDI JOTUJUVDÓ OJDOFWZ JTLFN T .ÈOWƩEFDLâDI /BSB[ MJMB ä FN L â[WF ÈƻLB EƻÓW ÓWÈOÓ TF[EÈ CS[ZWZƻFÝÓ UZU WâDIPE SBEJL 7EPQSBWƩ 5BEZ KTFNCZEM JEMZW DFMâMP SPLV ƻJEO UOÓIP ƻFEFW GPUP MFƦOƩ FTPWƩ TJUBLÏUJ L DIVWâQB QSPCM UJ ÀQJEM KF W LBCJO LUFSÈ TFTEƩ OÏ QBMJW UF EOPV 3P[ JUâDI3FGPSNB BMUFS QSJPSJ 5PKFWFMNJTMPäJUâÞLPM W WƩEZ W ſFTLÏ SFQVC OâNTNƩSFN QƻÓQBEOƩQSPTQFSVKÓDÓDImSFN[B[ÈEZ iVWF KFUP Z FMB[B ÓIP ÈMOƩ &, CZMZ PODF MJƦUZ JQSBW DžäJWP WCZ Q VMJDJ Z ,PNJ VäCZMPOBƦBTF WƩEBEMPVIPVEPCVWÈMƦÓT DžN UJDLZ SPLV BQFLM UFƻÓC TUÈUFN EPWL FNBUJDLÏ WƻV DFOZ IPEM TUBUFƦ OBUJW PCFDOÏ WÝFD OZOÓ LUFSÏ PTUL [WâÝJ WMBTUO FUV QP[O äJMB W BOâN [FNOEF LÏTUB UJMZo DFTUBMJDF KF BEV[ PLOPFYDF NJTÓB ZOB W â[LVN OB UWÓ BPUP OFEPTUBULFNmOBODÓ QƻJQSBWFOB B WMÈEB KJ BOFEP v.ÈN SFÈMOÏ PCBWZ [F WB W W[OJLV EM &/ NÓTUPQƻFETFEB "LBEFNJF 7FE WƩE FUVE ſFTLÏ ZEMÓW äBEVKÓDÓ ƦÈULV OPW IOPK NƩTUFN LSP VEÈM ÓLQPEFQTBEZNJOJTUS LPNJ BMB U FNƩNOPIB OƩLP ZKFEO WZISPCZäVKF[ [FTU PEÈƻT IVKFƻ TMPäJUÈ PVLP BOƩ
)PMJ
FM TFEOJD âDIW WV OBÝFIP Ó QMZO TWÏ N&W QOâN ƻBEƩ BSBCT JOBL EPVG LPNQMFYDž ZMBUP TBƻF TUFDI WZ MJLB OÓ3B ZNƩ CVEƩ O4W SBDIV BW UP OBTUS MFOUOÓ LWBMJUZ â 1ƻFEFNWÝBLVQP[PSƶVKÓOBƻBEVQSPCMÏNDž TDIWÈMJU EPUVBDJ LPODF CƻF[OB TÓUFL SÈEPCZ Wâ[LVNOâDI SFQVCMJLZ+JƻÓ%SBIPÝ PCESäNƩMB SPQTL FPCTB QƻÓQSB TÈOÓ [ÈäJU P[Dž KPWJDÞSPWOJ VEFW FKNF SPQT HSBNV 1ƻFT CZMUBNLMJ "# BSUJO#VSTBTFEÈ PWPEPIPTQLPSV LPV [FNÓ KÓ)P TUTLâ ÝBLTJ TUVQLZQPWB QSP [F[Q OFKFO OƩLP ƦPWÈOÓ PUP ä SÈDJ OPTUJ 1PE LZ QPEFQ QSPTUƻFEÓ
äF FMFLUSPN CJPQB MJ JDUWÓC NÓO LÈLP EFO ÓIPQSP 13") ƻFEÓ. EOƩT EPCVMPEJO LWDžM PLSV LÏ JMJBSE TMFELDž QP TUVEF EMPVIPV B OFKESBäÝÓNJ L[F[ Ʃ[QS MJLBL [QSBD NFOUBMJUV DI QPLSB +FEOÓN[OJDIKFÞƦFMOÏJOWFTUPWÈOÓ1PLVE CBWFOâDI OFKNPEFSOƩKÝÓNJ Ó WBUWQ ÈWƩQS MF#S KFIP UBLÏ W KBSBW BEOÓÞ QƻJQP "W[IMFEFNLUPNV äFNF[JWFMLÏ FETFEO J IMVL TJOF E 1ƻFTU NƩTÓƦO W vCZSP I PWBMB PLSBƦP SUVHBMDÓDI VTFMVNJTF7âS WPEÓ CMÓ[LÏ PCJMZB LV1S WFEMB L UFOUP OJI QSPTU ITQPSDžUB IQFOBTJN ÇJWPUO QPTMFEOÓ QPLSBƦPWÈOÓOBTUSBOƩ
TLÏQƻ OULB FUV EPTBW B W ZUWÈƻFOÓ QPENÓOFL QSP CVEPV QPEMF OJDI QƻJ SP[EƩMPWÈOÓ UƩDIUP QƻÓTUSPKJ SP[FTFUâDIQPDFMÏSFQVCMJDFBQP QSÈÝÓ LUFSÏBVU V BMF PUF
BN WJDLÏ CVEP Vä B KFÝUƩ BNCJDJØ[OÓWƩEFDLÏQSPKFLUZQBU W EVÝFQ +BLT LPWÏ LSBUJ WÝBL 4MPWJO SPQZ BS JTUP PCDJ MFUFD FWSPQTLâD UFEZ FNJT PäF W #VEƩ
iUWS UÏNBU ƦOÓ QSPHS F KBLP TDIWÈMJU VD ƦMÈO .ÈO 5FSF[ ÓKFEOP ƻFW[BMJQP1PQƻFKF BCZ 6ä FOZO EP DLÏN OPWÏ TZTUFNBUJDLÏ CVEPWÈOÓ ƻÓJQMÈOPWBOÏ$FOUSVNNBUFSJÈ EÓKFI TF B )DžOP EÓUƻ BWZQ UBLÏ Ó Vä FOUV. LZ PCMBTU LPNJT TJ FTPWƩ W â JMP LWDž DFOUS QÈOÓNJMJBSEZFVS PVÝUƩ ÓDÓUÓ PWBMB MPHPW OPS SPTUƻF BUFMOÈQƻÓ 0QFSB EFMÝÓ KPWJDÓDI PLVN TLP JBEWB TLÏ KTNFQ WÈ VMJDJ [LVNOâDI ÝLPM T USBEJDÓ B MPWÏIPWâ[LVNVOB'BLVMUƩDIF MJO V i PUOÓQ EPCV Ó SBUJmL &WSPQ TF IP QPEBƻ TÈOÓE LUFSPV DI 4MPWJO DFUJMF 5ÈCP Ï[BƦ N äJKFT LUFSÈ &W ÈSP ÓOBKÓ NÇJW äLPPQBLPW UVSZ LUFSÈ PE EOJDUW [FNÓv-JTB OB [DžTUÈWBKÓ QPEFQ DFMPTWƩUPW âNWƩIMBTFN NJDLPUFDIOPMPHJDLÏ 6OJWFS[JUZ FTWâ W CVEƩ UÈ KFOE ƻF% SPHSB B /ƩNDÓ QƻFETF EOÓ ſFT UPWBM UBLÏ IPEO */;&3 LZ QƻFTUP SVIÏ CÓUOBQPQTUFKOÏ BTUSVL OTLâDI #JƦOB PTUJUƩ NQƻ KFIP KP BƦOÓQ NW & PNFO UƻFEÓW PQSBW ÞSPW $& 1BSEVCJDF IPWPƻJMJ KTNF P DFMÏN OFKW PUZ PJOGS ÈTUƦMF 0ƦFLÈWÈNFVQMBU ÓUFMFN EPCƩ EPVDO v0QFS */;&3$ PMC , UPNV KF OF[CZUOÏ [BLMÈ WVKÓ PQSPT LZÝJSPLâ SPL iL ƩUÝÓN MBDI WKJIP OJ FLP B BMF UJDFE NOÈƦ BWCV WVi DÓDI STÓL PUOÓI ÈN 0CKF EBU B [BƦÓU CVEPWBU DFOUSB OPWÏN TZTUÏNV QPEQPSZ WƩEZ B 1VC ƻJEJƦF Wâ[OB UBLÏ JOWFT ƩTUP SJDLÈ ƦFTLÏ CZ BPQBL [NBƻFOÓ PV TNMPV J P WâTMFE FHJFi TKFKÓä UBWäJW BNUÏNBUJD ESVIâOFKMJ UJO#V MJDJT MPLÈ TUQSP LSBKF W â[LVNV WƩEOÓDI PCPSDž QSÈWƩ UBEZ 4FÝMJ TFT UƩNJUP BNCJDF CPOTL FQÝÓT QSPHS JTUÈ/ MOÓUP MFäJUP USÈQ N UJLB W&6 KEFP V SFQVC ÏTUSBU UOFKSP[WJ V EJTLVT QƻF OƩWZM WZKFK ÈMZQMÈODžOB ODPV[TLÈ ÓOF QFOJÝ
TUS CPOTL NJ5P[OBNFOÈ[WÈUUBMFO KTNFTFTQSPSFLUPSFNVOJWFS[JUZ TLPOUJOHFOUZƻBEZEBMÝÓDI[FNÓ KFOWF[LSBUDFUP DPKFQPEMFNOF QMPEOP [ÈTBE VCMJDF+FUP IPWFMJLPTU ſFTLP ETF TNMPV &6TUÈ PV TWƩ UƩ ÓQP BEGSB Óv-JTB B QSP QPLS EOJ NƩMB Z W TFQSWOÓTJHO BQƻÓLM PNÈD N ÓEÈJKF DIPQO ƶPWÈO BN UPWBOÏ WƩEFDLÏ QSBDPWOÓLZ QSPG*OH.JSPTMBWFN-VEXJHFN QMOÓ ÞLPMZ *4"'V *OUFSOBUJPOBM OFWZTMPWFOPVQPETUBUPVTPVƦBT ÓUP LÏSFQ BƦPWÈ ÓCZTF DUW OÈSPE SFODFT ÈOBE PEQPW ƦOÓ QSPHS BDF/ OÓOB ZCZ TLÏ QPNPD B LPOLV 1SPEPTBäFO[NƩO EPUƩDIUPDFOUFSBW ZUWÈƻFUÓW $4D B FWSPQ LPPSEJOÈUPSFN QSPKFLUV 4FDVSJUZ "TTJTUFODF 'PSDF 5B OÏEFCBUZPNJTJ/"50W"GHIÈ UPNV DIPQO PUJUTFOBƦF SBUJmL TUSBO Ó L PMJUJDF MJQPDI &6 0QFSB OFT NJLPV PTU MFWJDF OÓ Ʃ
OVUƩKÝ OƩLPMJ TKFEO FMJUQ VQP BLÏLP UBLPWÏQPENÓOLZQSPKFKJDI EFCBUB[ƻFKNƩWZWSDIPMÓOBEVC OJTUÈOV1ƻJEÈNQSPKJTUPUVKFÝUƩ WƩUÝÓ OFN CVEPV $.7QSPG*OH5PNÈÝFN8ÈHOF FLPOP 4BSLP FNF [ÈLMBE [BMBƦ TDÏOƩ ÓCF[K PVCF[QFƦO 0CPKÓ SFN $4DBDIUƩMJKTNF[OÈUKFKJDI ƩMPNƩ UPWPV TWâDI OBWSIO OF[NƩOÓ EPLÈ POBTFCF BU KÝÓKF QSÈDJ LUFSÏ CVEPV TSPWOB OPWÏNTVNNJUV/"50W#VLV KFEFODJUÈUv5FƧPUFWÓSÈNF135 MJUJDLÏ TUPMFU QSPIS [Z EPNB DÓMF BDF J 1SPTW WZWPM ÓNCZ UPNUP 4/" IPUP J TF WÝBL UPäFEDžMFäJUƩ ƶPWB ÈM OB FN [OBƦO OJULB PWBU DJWJMJ[ ƩNäVäTF LPMJ Ʀ TF4BSLP[ZI UFMOÏ T QPENÓOLBNJ LPO LPOLSÏUOÓ[LVÝFOPTUJ TLÏ QSWO %/0 SFÝUJ+FKÓTPVƦBTOPVGÈ[JNPäOÈ UFEZ QSPWJOƦOÓ SFLPOTUSVLƦOÓ FWSPQ [ÈNƩS TBCPO TLVUFƦ EBM Ʃ QPUƻFC ÓIP /JDPMB ƩS QSP OÓ TWÏ Ó LUFSâN 7FÀQWâSPLZ UâN LUFSâTFCVEFPQSBWEVTUB LVSFOƦOÓDIQSBDPWJÝǀ äEÏ IMFKJV TLÏ PTMBCFOâ OÓPMJ [BTFEÈOÓ VOJJ TÈ[LV OâTN VIÈKF FTWƩUƩ WO P[VKÓD "3OFKMÏQF DIBSBLUFSJ[VKÓ KF BTQPƶ NFPE OB QSP QDžEƩ HJFSZD IPQDžM 5BTF WZUZƦF :$) QSPUBHPOJTUDž ,VMUVSB TUS NJLW LV BOƩMT ƻFÝFOÓ ƦFLÈWÈ PE PTWPCÈEäFMF[OÏ [PSƶV SQƻJIMBTPWÈ OÏN B TFOÈ +EF QƻFEFWÝÓN POÓ PW [QDžTP "NFLVQSSBUP[WFMFCFOÓUÏQSPWJODJF LEF IOFE 4USBUF UÓNDP TOBE 4UƻFE CƻF[O ÓKFKÓ -& /" EWPV KFKÓDI Ó FLPOP PEOƩP PNJTOÓIP V MPTUÓ OF[EB BCZTF TQPMFƦ ÝFNW OFKTJ ƦÈTUF PNPƻ PCƩI SPL QSPFW B WPMCZCVEFQDžTPCJU.ÈUPTBNP[ƻFKNƩ EPCƩ KFKÓIP OFPEW UFSâNCZMQ IVEÈ CZ CBEBUFMTLÏ QSÈDF ÈäEƩO [BTFEÈ BYJ) -&SJDLâNJOJTUSPCSBOZ3PCFSU(B 88 WƩ OB MZOB QPN ƦOƩV TLPV EZ KF QMOƩ MOƩKÝÓ CBMÓƦL WƩDJ V +BLT Ó LPNQS MBWQS -PUZÝTLÈSFCFMLB :$)
LUFSÏ [BƦÈ TUSBO ƩSOƩ QSFN SPQTLâ TLVUF ÓLV L EQP[EƩKÝÓD MLBW*SÈLV TNMPV OÓIP TISPN DIDF "QBS KBLP QSPUJ WÈOÓ WFEFOÓ QƻÓTUSPKPWÏIP B JO UBLZ TWÏ CF[QFƦOPTUOÓ BTQFLUZ FKF[E IMFEÈO OFSHFUJDLÏIPJWOÓ SP[IPE "38&7$UFT[BTUÈWÈOÈ[PS äFv/"50WFEF JTUDž LVS[ JÏSB NF[O Ʀ QƩB TUWSE U DPV[T UJDJQP 6OJF QSP PEMJÝ BNFS TPVTUƻFEƩO BƦFTL ÝÓIP TPWBU FTLÏ EPCƩ J EBMF ÈƻÓ WÈ /ÈSPE
BMFP TPDJBM OÏQP IPV LEFK ÓEPTJMOJDÓ JDLPF %/0 /� ÝUÓUV "JKB;BSJOB EPTBW GPSNBƦOÓIP [BCF[QFƦFOÓ NÈNF QPMOÓ NZ W;"GHIÈOJTUÈOV SB5P TWPV QSWOÓ3PES QP .Z ÏWMÈ JDLÏI EFmOJU FEZW JMZ OFNPDOJDF [ XXX PCMBTU ÏIP ſÈTU BU ƦÈTUIMB OJWſ PQPOZ 1MBUÓ OFKFO WBUOBOÓC 4UƻFE TPVP BFWS FLPMPH 4/" DLZ CVEPV PQSP B OB CVEP BEOÓI U UV WFTW KFQSPWÈI ÓHVF[ NÏODž /" OƩKÝÓ LâDI TLÏTU OBO DFMÏ FWSPQTL TPDJB #MÓ[L OJ" PNTU QƻÓMFäJUPTUÓ TWPCPEOÏ LP EƩMÈNF W "GHIÈOJTUÈOV TQPVT UBNOÓDI [FNOÓWÈMLVi.ÈQƻJUPN[ƻFKNƩ OFKEF KFO P UP KBLäFTFQSPB PWÝFN J CF[QFƦOPTUJ IMFEV DIW& WÝBL LPUPW VEPV PNPƻÓ äVKF[BQSJP PQTLP UJSBL ƩUPWÏ SPDF QSPTU BGFOP JMJ[BDF Ó 4QFDJmJLVM QFS 7MBTUOƩ ÈUZ B ƩWZT LEF WSP OP TUQSP V&WS F ;BQB P 1SP PQP[JƦOÓT MJTUDž SFHJPO VPCS FUPWÏ 7[ÈQ OÓCPK 7$; UJmLB ƻJKBUBW ƩWâD EOJDUW LÏNF[ MFWÝF ƻFEPNPƻTLÏ ƦJNP PLÏQ QMOÓƻ JEJƦJ SJUV4 UF NVOJLBDF B 4BSLP [WFƻFKƶPWÈOÓ WƩDÓi ,BSFM 4DIXBS[FOCFSH /"50 WÈMDF UV PCZWBUFM+JOâNJTMPWZKEFPQP WƩ ƦÈ TWÓ[FMOƩKÝÓ FO UBL UFEZ [BKJÝUƩ NJTF IVKÓDÓ NJHSBDF IZ[IPTUJU TUÈMF BOVO ƩUÓQSOBBSÏO ÝFTU IP OÓ B EFTUBC 8&FOPW OB NZTMJ QPEÓM DJ MJTBCP OVUÓQ ƩOFT PQTLÏVOJ 'SBO OFKTJ TNMPV OFOÓ VLPOƦ QÓÝOB QƻFET [QSBW IPWB/BÝ PLVU WÈ QƻFTB UBLÏ DIOZTUÈUZ ƦMFO MÏƻLP [Z QƻFWB LUFSPVOBTFCFW[BMBWƩUÝJOB[È FQPWB NƩTÓ USBOZ W âTMFELDž IPWP P QƻFETF VKFUB EPFWSPQ 88 P WZTMÈOÓFƦFTLÏIP LPOUJOHFO LUFSPV4QPKFOÏTUÈUZWFEPVQSP KFUÓ [BISBOJƦOÓDI NJTÓ /FOB JOZD MJDF ZOFC DJJ5Z PCƩIMZPCF QPSO COÏ M 1MBUPWÏ CVEF ÓUÈ UFEZMF NBTP TJUVB LPVä V [BCF[QF SJPSJUP PQBL OTLÏ PEBKP ƻJUUF OFWZ NP ƦFTLÏI [ HV ÏQMV J[BI TLPV BDF SFQVC 4BSLP FEOJDUWÓ DDž GSBOD EV [BQBEÈ P GVOHV .FSL ÞTUBW POÈTP DJ UWPƻJ &6 TLPVQ QSWF OÓWFM QBEOÓIPTWƩUBWKFEOÏ[OFKDIVE TNMPV 0SB JJQPƦ JUPWÝJDI PEJBMP ƦFOÓ OB PEQPWÓEBKÓDÓ ÞSPW UVEP-PHBSV 3BEJPäVSOÈM QTBM KTFN vWPKFOTLâDIi /� QSPUPäF UJUFSPSJTNV(FOFSÈMOÓUBKFNOÓL T QSFT OBPQBLPU DOÓWP FM LUFSâ EJOÈW OB 4MPWFWÏ JOGPS SBOJƦ WâDIP TMPWJO TUJTF DFT SBUJmL W6O [LƻÓÝF OPWJOZD[ 'SBODPV[T TLÏV [Z TWÏ &6 TUBWƩ PV[TLÏIP vUBOE KÓDÓ OƩNF LEZTJ M T LBOD MCZWF UVSOÓI WÝBL OB UJäÓO JWB NOPI JBMPH [F UBLÏOÓN TPVEFQPKFKÓNQ WZ DIDF [ZTJ [EBT NVKÓ VWJTMP ÝÓDI SDžBW TUÓN JKJTUÏ OTLV [FNJ CZDI ƻBEJM Bä OB ESVIÏ UBL ÞOPSB +BLP ÞQMOƩ OFKWâTUJä WMÈE /"50 )PMBOƧBO+BBQEF)PPQ OFK[BPTUBMFKÝÓDI B WÈMLBNJ QTLF [FNT TLâDI F[JLVM OJJJN TQFLU OÓFW PWÏI ƻÈTMZ MOJ UVSOÓE 4BSLPOBQƻÓLMBE W QPKFUÓ ƦFTLâDI MBT /JDPM DI TV 4BSLP BWTP KBLTF ÝÓ QSÈDF
WF P QMPN FNi 1PEQ DLPG âDIPC [FNÓ TNMPV [OFSW N DPä SPWƩƻFOÓ LÏ SFQVC PQSF FWSPQ LVB FWSP SPLVN QPSBNJTF QSBWJEFMOƩ QP[B Wâ J DFMÏ NÓTUP FOÓBO [FNÓQƻFKÓ QƻF LÈWPC BT SBODP EPCƻF FUJDLâ MJNB 3VTL TLBO OƩKÝÓ NJ VULWƩMSPQTL W QBNƩUJ ƻÓLÈ v7 "GHIÈOJTUÈOV OFK[QVTUPÝFOƩKÝÓDI [ZIP BDJF BTJKTL DI OFKUƩä Ø[OÓ WF'S TLÏIP XXX KBL WPKFO 4DIFĊFS &6 MBOUZNBKÓ PMJUJDJ QMBOF BMLÈ UPT/ QSPTB JDUWÓƦF ÏSPMF FOFSH EBMÝÓN CVEF PSB OƩNF V[TLâ EPLP WV QPE MJLZ [JEFOUB 4UƻFE TFEÈ IZCOƩ NBKÓ 'SBODPV W /J[P ÏPCS OUOÓ DÓMF &WSPQ BODJJ 4BSLP BUÓN OÓIP# FS T LWFSV ÓQƻFE PNPƻ ETFEO CâU PQTLÏOÈ DFOTL OB QPMJ EDžTMFELZL UZ SPL BNFSJDLÏIP HFOFSÈMB B Câ BVäQƻFEUÓNOB#BMLÈOƩ KTNFTJ TLÏ UBLDJWJMOÓQPTMÈOÓ +EF UBLÏ PEOÓQ UP KBLÏ QPTFMTUWÓ BKÓDÓ SBUJm 'SBOD ODFMF /FQPD BOZ QPTÓM DÓ 4WB[ [ZIP USPDI /JDPM DLÏ OJWMÈ POJD [PWÈOÓ 'SBODJJ Ó ;ÈQBE LTF NDžäF TLÏQƻF LBƦOÓ MJ EPTUB BTF SFGPSNZ TLÏ PMPMFU UPÝOÓ PTUSÈE WZCV EWB VJQS WBMÏIP È EPNB F USOƩJ IäCV 4BSLP DIZCƩ EJ TJUVBD MJ[BDF FvFWSPQTLÈQ WFMJUFMF äF CF[QFƦOPTU 4PVƦBTOÈ T PTUB TFCPV QPOFTPV TUSBO US TMPWJO LFNQSPFWS FENB VOJF QSP OFNÈ EPWÈ TF USBOTBUMBOUJDLÈ EJT PWƩƻJMJ IÏNQ BMF J PWâSP [USBU WMBTU /"50 SPQBQ KFWÓW FTUJä NPäO WPKFOTLÏ IPV/ [FNƩ +BNFTF +BL [FNƩ JF o ſFTLPIPSPLV TUƻFD U BQB ÓTUBCJ EFN [ZIP U 3PL TLâ B TNJƦL MJEPW VESäO QƻJ OÓ NÈT WESV +BL JMB IV OƩ FDQSP DžäF Ó OB NJLSPGPO FQPV[ WMÈEO+POFTF SPWJO EÈWÈZ &W EƩMTL
OBUP .FEB .MÈELPWÈ QPEMFVSZDI WÈOÓ CF[ CF[ SP[ [ÈQBEOÓDI TUÈUDž ÝFMJKBL B LVTFPBGHIÈOTLÏNJTJ/"50TF UJEBMÝ CVEF NJTF OJJ0 UƻJDFU TUƻFESFLPOTUSVLDF Ï QƻJKFU ſ5 LPOD OJDTP DJWJMOÓ EÓ" UBLÏ EƩMPWâNSP OƩIP ƻBEV FCPǀMFEOVTFU KFEOB QSJPS EƩ VKNP LUFSÏ [NƩO W .VTFV B FWSPQ OBLPO IOVU ƻÓNF ä [W PV W*S TLÏV JF JU FQDF W "GHIÈOJT WÈIV IISB P&6 N PC TF ÀWÏET ƦFTLÏ Ó KFKÓ Ï QPMJU MFOÓ VQƻF UJDLÏ FSÈTF PUÓ TFEN [FNƩ OBÝJDI OÓJ Ó OƩIPä JOUFSWFODF OV7Ʃ WPV U ,BNQBQƻÓMFäJUPTUTPVƦBTOÏNV WPKF TFPD CF[ OÓDI QFWOÏIP ƻÓ[FOÓ PSHBOJ[BDÓEPQPEPCOâDITJUVBDÓ KEPV UT1S TLV NÈ SPEZ #ƩIFNâDI TUÈUDž LP &WSPQ DžäFWZWÓKFUWâDIBWFEFTJDFLPMFNLPOLSÏUOÓPUÈ[ MVUƩT JPOVE ƻTWâD ETFEO KFEOB Ó BSÏOƩ FNVQ WBi LU IJTUPS WFMLâ 6.1 CZMP BQP ,SPN ÞQMOƩ JLZ ÝUBGFUPWÏI QƻFE BQƻJK LPO WBUOP UMZQƻ NƩTU FOUVUP B IPSFH VWOJU OƩTQ TFEOJ ÓäFJ UFEZN TQFLUJ ƦFTLÈ LPOUJOFOUV ÈSPEO JDUWÓ& QP ESVI UƻJ SPQTL ƻÓQBEƩ ƦMFOTL UJmLP MFL TUƻFEPFWSPQTLÏNVNPEFSOÓNV BMF J KJOEF OF[USPTLPUÈ LZPWMJW WZTMÈOÓ NVWÝ WOJDIäCVEFJWCVEPVDOVOVUOÏ ;ESBWP #ZMB +FKJDI UPIP OPWÏ ZTEBMÝÓDI QPTJM OB OF BWOFQPTMFEOÓƻBEƩCF[QPMJUJLZ WMÈEB WBUOFK DI UÈOV QƻFEO FEFW KNVT ƻÈEKF EFOB P PMVQS BDJDFMÏ DFU PN CÓQPU P EPFW KBLPDF WÈƻUP *STLB W NF[JO B FOUSB TNMPVWVVNƩOÓ+FEOB[WâTUBWOÓDIQSP SBEO UFIEZ CVEFMJLPNCJOPWBU[WZ BDPN NJCZ LPMÓL DUWÓ1ƻFEÈ ÝÓNWLPOGFSFO BCJMJ[P ƩKÝÓN UBCJMJ ÝUƩKF JOUFHS BDPWB 6 NBKÓTQP Ï WBU EÏNQ ÈNFO /FKFO JF OBÝFI [QDžTPJOUFSWFOPWBUKBLW[ÈKNVWMBTUOÓ LMJEOâ KJI "GHIÈOJTUÈOV BMF W TNÓƻFOÓ .OJDIPW WSPQV [BQÓÝF Z 5FO QBSMBN ÈƻÓWU QP[JD UOJD JWOƩTU SVLP [BDF& JDF QƻFETFEOJD DÓMFN LSPN TDIWÈ
ÞQMO WÝFIP ;ƻFKNƩOFC NƩMP V NF[J PLSBƦP U+F WLBä OÓ CPTU F OTLPV NÓUUW WÏSPL &6B& MÈOÓ UWÓ BCZ TUPSEPTUBMBOZOÓOPWPVQPEMB EFmOJU VGSB ÝPWÈOÓCF[QFƦOPTUJTFTOJäPWÈ CâUD MJLB. KFKÓNQPEUFYUVKFTQPSPQPTMÈOÓ DFPCF[QFƦOPTUJÞOPSB 5ZUP MB IJTUPS GSBO PCƩN CF[QFƦOPTUJ UBLW[ÈKNVOBTUP QƻFET ƩOFK MÈNFQ
SÈEJ TUPKÓ[ WF TWƩUP 6BQPTJMPW UPW[ KFKÓTMB EOÓNVTWƩUV VEFſ MFUBLÏ TUS -JTBCP OB UBL NJƦLP LâNJ CPV O PIMP KJO UP SFQVC POFK BEPWB SBUJm UWÓ [BWSÝ DPV[T È EVIPE äF PEIPE BUTLFN ':3 MBTU B BSBU TWÏPT TLÏT IMBEÝ B [EBB BUPQPMPäJUWÏ BSÏOƩ ÈOÓKF GSBOD FEOJDUWÓWZ FTLÈ CZN PQ äF" V[ÈQB ſFTLÈ IPWPVLSZUJOV MJETLâDI [NÓOƩ ƻÓDJ MFOÓ EFNPLSBDJF EFOUT ÏNV TZT UPPIMF DJQPWÈ FOƩ OFWZäLUFSÏ T $IPSW ÈWÈOÓ T PTFTUQSÈW LPOUJOHFOUDž [FNÓ /"50 LUFSÏ EWBDJUÈUZTBNP[ƻFKNƩSFnFLUVKÓ OÓNCÓEZ NMPV LBƦOÓQSPD JU KFÝUƩ LÏIP PV[TL ƻF DFMÏN TF OFEÈ WÝFDIOB 7UPN JJ UâƦJMB WMÈEBTJQSPÓ TQPMF KBLOBUPN TJPC 6ä KÓ TFTUV ÈWÈOÓ DIUƩ MFU PD WZ EFN BEƩU[WFWSSâDI B VäQ WZTMPW FT-JT W S EB /FCV âQSF UFƧ EOÓ TQPMFƦFOTL 'SBOD KJOÏD J WZKFEO DIPN 1ƻFTUP MFOÓ ƦOƩQ &6 QSP ÈSJ[JL FGFSFO WMÈEZ ƦBTPUÈ[LV WF WZKFEO [BIÈKJM OTLÏ QSP QPTMF BCPO OBQƻÓ EF DIUÓU[JEFOUBKF ÓMFOF PKJU ƻÓWFCZ TUBCJMJ[BƦ QSPUJ PWÝFN FWSPQTLPV MFOÓS ƩKBLPWQƻÓQ JU W OƩLUF QP MJTBCP UVÝFO GSBOD SBDVKÓ1P UƩDIU ä LMBE B
POFKE WZ[CS CZDIPN BDF P PVU IPWM ƻFNJ PCSBO DIWÓM TVEOF SBUJmL PV[TL BƦOÓ W [ÈMFä QƻFW[ POJÓ D MPƶTL P[FN TUFKO Z TLPOƦ B [OPWV ÏäJ TZNC NÈ UÓN J QSP È JWZQ Ó .BLFE TBU v"TPDJ Ni B OBWSIO ÝÓ B ÞTUBW SFN UÏNV 4BSLP Z7ZCVEP JUPTUJ ÓU ÝUBGF 6OJF OÓQMO FC OÈJEP B äF BEBMP ÏIP QSF[J ÏN[WP OPUOƩK JJ KJOPVBSPB KFIP TLÏ DLP PTBäF [ZIP WBUKJ FWSPQ UV OƩOâ LEPI OBS I OF[EB EFOUB MJ QPEFQ V TF 4SCTLF OFKKFE +J IJTUPS /ƩNF UVUV WMÈEMP FOBE JFBKFKÓQPUƻ KFKFE WÈäOâ TLÏ [FNÓD SOÓ ÈQSBäTLÏK OÈT DIOB OÈOÓ EWPVBLFUPWâTU UP OBEƩK Ó TDÏOƩ OÓ EPIPE B DP NPäOÈVEPVDÓIPTUB TF DI [ÈNƩ OÓN[ NPEF LP QSP SPQTL ISB[P ÝÓ IƻCÓU IPQOPTUJ6O ÈSPEO MFUQ BSU OFäN ƦFOÓ .BSZ PTNJƦ WƩDJC [FNJ LUFSÈ OFKMFQ SDž F äÈEO ÏÞTUBWZ% WÈOÓN SPNB MJLV Ï QPUMB [WÓKÓ V UBUOÓ J /FOÓ WPUBTD OVUÓWF [B OB NF[JO BQSP )BSOFZ OÈWS S Ï UZPT SP[IPE /BÝJ NMBEP TQPEÈƻTLZSP QSP OÈTJMO FW OFWZ [ÈWSBUOƩ OFTV UPTJ NÈ B OÏ WÈIZ MFKTPV OÏ T OBÝJNOBÝÓ äUP[ IVFW QPTU QBEÈ DFWÝBL WZCS IMFIP SÈEB ,PTPW SZDIM OBLB ÓNF BTFO DUWÓP UPUPä BUPQSÈ ƩBSZD Ï EPIÈ UWÓ3 NJOJOTUSZ BMBWJSTLÏ Wâ[W V7Ʃƻ B SÈDF5 ÞTQƩÝO Z WÏ SPLZMVWOÏTWƩEF PLÈ VWâ[W OƩOÓ PEOƩQ UJƦLP P[IPWPSP OƩ [ESBW WMÈE JBäFE WFMLP UJUƩ ƦFLÈI Ʃ UPWâN V LU JQSBWJM HJF QSPUP BNFOÈ ÏJEFO WFMN FSÈD PCMÓCFOPV PUOJD CƻFQƻ OÈT[O SPQTL JTMPä IDF[ FTFEP JUIPEOƩFOFSÓNFT PQUJ DÓPE QPMJ äFKTN WƩUWÓ JUÏBPCUÓä SFGPS NPWB DžIMFE ZOBMPä NƩTÓD OƩGV äFNFW U ÝUÓDI OHVKÓ OBQƻÓ N
0 4-07
MJL #SVTFMTLÈJOKFLDFƦFTLÏWƩEƩ VBLP LPN JƦLZ BƦJTU Ó[FO QFO QTLÏ &WSP &WSPQTLÏIPSJ[POUZ;EFƶLB7FMÓÝLB
LB B7FMÓÝ ;EFƶL DÓ J[POUZ JmLB LÏIPS BSBU &WSPQT JTFN
&WSPQB64"+BLEÈMW"GHIÈOJTUÈOV
&WSPQ
1ƻJ[ QDžTP CÓB VUPN PCJML ZFN JTFv[ FMFO ÏVO JJi
TLÏIP SJ[PO UZ;E FƶLB
7FMÓÝL
B
30 1ɦ&% ɂ/± 1-"5 10 ± 6; / 30ɂ/ 5/& ,ʅ 1-" 1ɦ&% ,ʅ & 106;
QPEQ .F[J
NJ[NF
Máte zájem o inzertní prezentaci v prvním česko-slovenském vydání Evropských novin? Kontaktujte nás: + 420 777 100 388,
[email protected]
VARIACE se vám . vždy přizpůsobí Životní pojištění VARIACE chrání a výhodně investuje. Chcete zajistit sebe a své blízké v případě nepříznivých událostí a zároveň výhodně zhodnotit vaše finanční prostředky? Investiční životní pojištění VARIACE ochrání vás i vaše blízké, maximálně zhodnotí vložené peníze a navíc poskytne komfortní asistenční služby.
Je VARIACE opravdu flexibilní?
Jak mohu s pojištěním VARIACE investovat?
Jsou u VARIACE nějaké daňové výhody?
Ano! Rozsah pojištění si můžete nastavit jak potřebujete, podle vašich potřeb a finančních možností. Sami si určíte, kolik chcete platit, kam a kolik investovat a do jaké míry chcete být pojištěni, a to kdykoli v průběhu trvání smlouvy. Placení pojistného můžete v případě potřeby přerušit, a to na libovolně dlouhou dobu, pojistná ochrana je i během této doby zachována.
VARIACE vám přináší možnost pravidelného investování přímo do pěti investičních fondů ČSOB. Sami si můžete zvolit, do kterého fondu nebo fondů chcete investovat, a to podle míry rizika, které jste ochotni podstoupit a podle výnosu, který za to očekáváte. Nabízíme vám tyto fondy:
Ano! Při dodržení zákonem určených podmínek můžete uplatnit daňové odpočty, což vám ve výsledku uspoří další peníze.
Co je VARIACE?
Proti čemu mě VARIACE chrání?
VARIACE je investiční životní pojištění, které spojuje širokou ochranu vašeho zdraví a života s moderním způsobem výhodného investování přímo do fondů ČSOB. Pojištění VARIACE je velmi variabilní a můžete si ho kdykoli nastavit tak, jak zrovna potřebujete včetně investiční strategie. Samozřejmostí jsou také internetový účet a asistenční služby, které vám zajistí nejvyšší pohodlí.
Záleží jen na vás, proti čemu chcete být chráněni. Můžete si vybrat mezi širokou škálou pojištění různých rizik, a to i během trvání pojištění. V rámci pojištění VARIACE si můžete zvolit pojištění pro případ:
VARIACE vám zajistí nejenom ochranu a zhodnocování vašich peněz, ale zároveň se postará o to, aby jste byli spokojenější a prožívali život v klidu a pohodě.
• • • • • •
Komu je VARIACE určena? Investiční životní pojištění VARIACE je založeno na pružnosti a variabilitě a je tedy určeno opravdu všem ve věku 14 až 70 let. Zvláště si ho potom zvolí ti, kteří vedle ochrany požadují nadstandardní zhodnocení svých peněz a chtějí pojištění na delší období.
• • • •
smrti vážné choroby plné invalidity následkem nemoci nebo úrazu plné invalidity následkem úrazu trvalých následků úrazu smrti následkem úrazu - smrti následkem úrazu s dvojnásobným plněním při dopravní nehodě - smrti následkem úrazu s dvojnásobným plněním při dopravní nehodě nebo sportu léčení úrazu (denní odškodné) hospitalizace následkem nemoci nebo úrazu hospitalizace následkem úrazu úrazu dítěte
• Chráněný fond – pro opatrné investory, kteří neradi riskují a požadují vyšší výnos než nabízí termínovaný vklad v bance. • Růstový fond – pro opatrné investory, kteří jsou ovšem ochotni slevit ze své jistoty výměnou za vyšší výnos. • Dynamický fond – pro dynamické investory, kterým nevadí krátkodobé kolísání hodnoty investice a očekávají vyšší výnos až v průběhu delšího období. • Akciový mix – pro dynamické investory, kteří požadují dlouhodobě ty nejvyšší výnosy i za cenu vyššího rizika a nevadí jim větší kolísání hodnoty jejich investice. • Realitní mix – pro dynamické investory, kteří rádi experimentují a požadují dlouhodobě ty nejvyšší výnosy i za cenu vyššího rizika a nevadí jim větší kolísání hodnoty jejich investice.
Umožní mi VARIACE přístup k mým penězům? Ano! Můžete kdykoli část z hodnoty vaší investice vybrat nebo můžete kdykoli navýšit hodnotu investovaných peněz formou mimořádného vkladu, a tak zvýšit své výnosy.
Co mi přinesou asistenční služby? Hlavním úkolem asistenčních služeb je zbavit vás zbytečných starostí a poskytnout vám odpovídající péči za to, že jste klienty naší pojišťovny. Asistenční služby vám zdarma umožní: • komfortní dopravu do a z nemocnice při vaší hospitalizaci* • pohodlný a snadno dostupný zdroj rad a informací v oblasti zdraví a zdravého životního stylu přímo od odborníků • právní poradenství po telefonu • zprostředkování péče o vaše blízké a domácnost v případě vaší nemoci či úrazu, nebo třeba v době dovolené * Hospitalizací se rozumí pobyt v zdravotnickém zařízení alespoň po dobu 48 hodin, resp. zahrnuje alespoň 2 noci.
VARIACE
Připravujeme speciální přílohu Krajských novin:
Téma příštích Krajských novin:
BYDLENÍ, STAVEBNÍ PROJEKTY A DEVELOPMENT V KRAJÍCH, MĚSTECH A OBCÍCH ČR
POKRAČOVÁNÍ VÝSTAVBY RYCHLOSTNÍ SILNICE R35
Jak stát podporuje české regiony v oblasti bydlení? Jaké jsou nejvýznanější stavební projekty? Jaké jsou v této oblasti největší zakázky?
Nabízíme Vám možnost prezentace nebo PR příspěvku k Tématu měsíce nebo v rámci Speciální přílohy. V případě Vašeho zájmu kontaktujte Krajské noviny na telefonu 466 611 139 nebo na emailu:
[email protected]. Příští vydání Krajských novin vychází 9. května 2008. Redakce Krajských novin si vyhrazuje právo změny.
