2006) Procenta, která mají zvuk. Svět podnikatelek a manažerek (str )

Svět podnikatelek a manažerek

(str. 26-29)

ročník 8 (3 / 2006) www.prosperita.info

www. premium.prosperita.info

SpoleËnost äkoFIN uzav¯ela v roce 2005 novÈ smlouvy v hodnotÏ 12,169 miliard korun, coû je ve srovn·nÌ s p¯edch·zejÌcÌcm rokem n·r˘st o 20 % (2,052 miliard). Nav˝öenÌ objemu se v˝raznÏ projevilo v leasingu osobnÌch automobil˘, a to o 30 % (2,467 miliard). NejvÏtöÌ r˘st z·jmu klient˘ byl zaznamen·n v oblasti spot¯ebitelsk˝ch ˙vÏr˘ - celkem o 746 % (1,245 miliard). FinanËnÌ leasing osobnÌch voz˘ je pro klienty äkoFINu st·le nejzajÌmavÏjöÌ formou financov·nÌ. Objem 10,640 miliard korun odpovÌd· celkem 28 419 leasingov˝m smlouv·m. pokraËov·nÌ na stranÏ 2

Hospodářské výsledky společnosti ŠkoFIN za rok 2005

Procenta, která mají zvuk

Jsem sice romantik, ale velmi disciplinovaný... Tři tečky na konci jedné z odpovědí pro náš časopis udělal Ing. Petr Chvátal, generální ředitel společnosti TNT Express Česká republika s nÏk˝m, kdo by tvrdil, ûe si m˘ûe dovolit hazardovat se spokojenostÌ v˝konnÈho a loaj·lnÌho odbornÌka a nezaplatit ho tak, jak to odpovÌd· jeho trûnÌ hodnotÏ. V tÈ chvÌli tohoto pracovnÌka totiû zaËneme nutit, aby si zodpovÏdÏl ot·zku, kter· ze z·kladnÌch pot¯eb je pro nÏj d˘leûitÏjöÌ - pot¯eba dostat za svou pr·ci pat¯iËnou odmÏnu anebo pot¯eba nemÏnit existujÌcÌ standard a vyhnout se tak nÏËemu, co vÏtöina lidÌ nem· r·da - zmÏnÏ. VÌt·m moûnost zaplatit nadstandardnÌ odmÏny, kterÈ spoleËnÏ s pevnou mzdou tvo¯Ì celkov˝ p¯Ìjem velmi atraktivnÌ. TÈmÏ¯ v˝luËnÏ se vöak jedn· o odmÏny za splnÏnÈ cÌle stanovenÈ na minim·lnÏ ËtvrtletnÌ b·zi. Pevn· Ë·st mzdy je stanovena tak, aby byla vyööÌ neû u naöÌ p¯ÌmÈ konkurence a vyööÌ neû u 85 % spoleËnostÌ v odvÏtvÌ, ve kterÈm podnik·me.

N

apsat pár řádek úvodního textu k rozhovoru, na němž vám záleží, není vůbec nic jednoduchého. Předem víte, že se musíte trefit. Nepokazit to. Navíc jde-li o materiál na titulní stránku. Je to jako vysokoškolská zkouška celkem zábavné, dobrodružné, s puncem stresu, ale s nadějí. Nadějí na to, že čtenáře zaujmete, a osobnost, jíž jste položili otázky, nenaštvete, ale uděláte jí radost (a kolegy nepoškádlíte k pomluvám). Život by totiž měl být o radosti. Ta by se měla družit ke konání jakkoli vážnému, důstojnému i překonávajícímu potíže všeho druhu. S kamarádkou radostí je vidět dál, výš a více. A také vás neokrádá o čas. Ing. Petr Chvátal není v Prosperitě poprvé. Dal nám důvěru prezentovat společnost TNT Express Česká republika, kterou v roli vrcholového manažera vede, a také svoji osobnost. A to není málo. Důvěra je totiž prostor. Prostor pro myšlení. Pro práci i slovíčka, s nimiž si hrajete, abyste mohli předat kousek světa dál, jiným. Když člověk píše sám za sebe, ani si to neuvědomuje. Když předává poselství jiného člověka, kterého si navíc váží, nemůže už tolik střílet od boku. Možná je to tak dobře. Kdoví, kdy a kde nastává riziko okamžiku. Slovo má Ing. Petr Chvátal, generální ředitel společnosti TNT Express Česká republika:

Vaöi spoleËnost prov·zÌ ˙spÏchy, v˝znamnÈ v˝roËÌ, vÌtÏzstvÌ v soutÏûÌch, hodnÏ se o v·s vÌ, jste dob¯e vidÏt. MyslÌm, ûe je to velmi p¯Ìjemn˝ pocit, kter˝ d·le motivujeÖ ⁄spÏch vt·hne mnohÈ do z·huby. VÌte, ûe r·d cituji klasiky, a proto bych vzpomnÏl filosofa Phaendra. Je to bezesporu p¯ÌjemnÈ, vidÏt svÈ pl·ny a sny st·vat se skuteËnostÌ, ale takÈ je to obrovsk· odpovÏdnost, kter· s kaûd˝m dalöÌm ˙spÏchem roste. OdpovÏdnost za rozhodnutÌ, za zvolen˝ smÏr a koneËnÏ i sama za sebe. Jste jeden z m·la öpiËkov˝ch öÈf˘, kter˝ otev¯enÏ p¯iznal, ûe je r·d, m˘ûe-li svÈ zamÏstnance podpo¯it v jejich vztahu k firmÏ nadstandardnÌmi platy. JinÌ gener·lnÌ ¯editelÈ zase tvrdÌ, ûe pro zamÏstnance oddanÈ sv˝m spoleËnostem nenÌ pomysln˝ v˝platnÌ s·Ëek zas aû tak d˘leûit˝. Asi byste oponovalÖ V podstatÏ bych asi z·sadnÏ neoponoval, pokud

pokraËov·nÌ na stranÏ 32

bychom hovo¯ili obecnÏ. TakÈ si myslÌm, ûe spokojenost zamÏstnanc˘ a tÌm i jejich loajalita nenÌ v p¯ÌmÈ ˙mÏ¯e pouze s hmotn˝mi v˝hodami. VÏ¯Ìm, ûe spokojenost je v˝sledkem kombinace vÌce v˝hod poskytovan˝ch zamÏstnanc˘m, p¯iËemû nÏkterÈ nemusÌ b˝t ty nejlepöÌ na trhu, nÏkterÈ mohou b˝t specifickÈ pro danÈ odvÏtvÌ, nÏkterÈ mohou b˝t v˝raznÏ personalizovanÈ. Nikdy bych ale nesouhlasil

březen 2006

ZRCADLO

Z obsahu Str. 4 Evropa by měla hledat sama sebe v nikdy nekončícím procesu Str. 7, 8, 9, 10 Jak jsme si půjčovali a mnoho dalších informací Str. 11 Zatím to byl nejlepší rok v historii Modré pyramidy Str. 16, 17 Podnikatelé potřebují peníze, úvěry pomáhají Str. 18 Investovat musíte, jinak nezmůžete nic Str. 19 EGAP má novinku pro malé a střední firmy Str. 24 Zlatá koruna jako punc nejlepších finančních produktů roku

Dobrá rada nad zlato O spokojenosti zaměstnanců V˝zkum, jehoû se ned·vno z˙Ëastnilo p¯es 1 200 zamÏstnanc˘, potvrdil trend zlepöujÌcÌ se firemnÌ kultury. LidÈ nejvÏtöÌho v˝robce zdravotnick˝ch prost¯edk˘ v »R - firmy Hartmann-Rico ocenili zejmÈna otev¯enost managementu a moûnost seberealizace. "Spokojenost zamÏstnanc˘ se vûdy vyplatÌ," to je n·zor gener·lnÌho ¯editele ºubomÌra P·lenÌka. Spokojenost na pracoviöti je nezbytn˝m p¯edpokladem pro r˘st firemnÌ kultury v oblasti lidsk˝ch zdroj˘. Za tÌmto ˙Ëelem prov·dÌ Hartmann-Rico kaûdÈ dva roky pr˘zkum spokojenosti zamÏstnanc˘. Sledovan˝ trend se d· oznaËit jako mÌrnÏ zlepöujÌcÌ. ZamÏstnanci oceÚujÌ zejmÈna otev¯enost mana-

Nejhezčí pozvánka na tiskovku Prasata a bezdomovci Pozv·nka na tiskovku, kter· se uskuteËnila 23. ˙nora na p˘dÏ Agr·rnÌ komory »R v Praze, nebyla nic vÌce neû p·r ¯·dek textu vËetnÏ pr˘vodnÌho dopisu. To vöak staËilo, aby trefn˝ obsah vyhr·l mezi vöemi pozv·nkami, kterÈ jsme do redakce dostali. TÈma bylo: jak zemÏdÏlci prodali sv· prasata bezdomovc˘m. Organiz·torem byla Agr·rnÌ komora »R, pozv·nÌ vyölo z reûie Edity LÌnkovÈ, jÌû pat¯Ì naöe jedniËka. Nejen za dobrÈ a celospoleËensky varujÌcÌ tÈma tiskovky, ale i za jednoduchost a n·paditost, jÌû se zanepr·zdnÏnÈ novin·¯e snaûila na akci upozornit. (rix)

Procenta, která mají zvuk pokraËov·nÌ ze strany 1 TakÈ finanËnÌ leasing lehk˝ch uûitkov˝ch voz˘ kategorie N1 zaznamenal nav˝öenÌ o 69 procent. Z·jem klient˘ se vöak postupnÏ p¯esouv· do ˙vÏrovÈ oblasti, ve kterÈ äkoFIN posÌlil svou produktovou nabÌdku. PoËet smluv na spot¯ebitelskÈ ˙vÏry se zv˝öil z 937 kus˘ v roce 2004 na 5 381 v roce 2005, coû je tÈmÏ¯ pÏtin·sobn˝ n·r˘st (4,444 smluv). HlavnÌm d˘vodem n·r˘stu byly akËnÌ nabÌdky na novÈ koncernovÈ osobnÌ vozy a zv˝öenÌ poËtu ˙vÏrov˝ch smluv u ojet˝ch voz˘. äkoFINu se v˝raznÏ da¯ilo takÈ v oblasti operativnÌho leasingu - objem obchod˘ dos·hl 895 milion˘ korun. äkoFIN se tak umÌstil v ûeb¯ÌËku »eskÈ leasingovÈ a finanËnÌ asociace na druhÈm mÌstÏ. V prvnÌ desÌtce tohoto ûeb¯ÌËku jsou vöak i dalöÌ dvÏ koncernovÈ spoleËnosti pat¯ÌcÌ do skupiny äkoFIN: äkoLEASE na 6. mÌstÏ s 671 miliony korun a Europcar Fleet Services na 10. mÌstÏ s objemem 514 milion˘

Prosperita

je mÏsÌËnÌ periodikum o podnik·nÌ a vz·jemnÈ komunikaci mezi firmami a jejich velk˝mi skupinami, mezi profesnÌmi uskupenÌmi a navz·jem v prost¯edÌ ËeskÈho trhu. P¯ednostnÏ informuje svÈ Ëten·¯e o dÏnÌ v ËeskÈ ekonomice p¯edevöÌm oËima jednotliv˝ch podnikatelsk˝ch subjekt˘ a svaz˘, asociacÌ, sdruûenÌ, uniÌ, komor a Konfederace zamÏstnavatelsk˝ch a podnikatelsk˝ch svaz˘ »R. Velk˝ prostor je vÏnov·n prezentacÌm formou Ël·nk˘ a rozhovor˘ anebo klasickÈ reklamÏ, kter· je jedin˝m zdrojem financov·nÌ tohoto Ëasopisu. CÌlem je oslovit öirokÈ spektrum podnikatel˘ a manaûer˘ s tÌm, ûe p¯ednost majÌ informace o aktivnÌm postoji k podnik·nÌ a vytv·¯enÌ trval˝ch hodnot.

Najdete nás Doba je drav·, svÏt glob·lnÌ a informace znaËnÏ promÏnnÈ. »asopis p¯en·öÌme i na internet. K tomu n·m pom·hajÌ nÌûe uveden· mÌsta. MonitoringovÈ firmy ● Newton IT ● Anopress ● EkoInfo.cz V˝bÏr z partnersk˝ch webov˝ch str·nek ● Servery spoleËnosti iNET Solutions s.r.o. - www.inetprint.cz, www.itop.cz ● Svaz podnikatel˘ ve stavebnictvÌ v »R - www.sps.cz ● Asociace mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘ a ûivnostnÌk˘ »R - www.amsp.cz ● RozhodËÌ soud p¯i HK »R a AK »R www.abcourt.cz ● N·rodnÌ politika podpory jakosti www.npj.cz KatalogovÈ a fulltextovÈ vyhled·vaËe

2

korun. Factoring poskytuje äkoFIN jiû od konce roku 2001 a i v roce 2005 zaznamenal n·r˘st objemu financov·nÌ z 19,545 miliard KË na 23,364 miliard KË, coû odpovÌd· nav˝öenÌ o 20 %. äkoFIN v roce 2005 zÌskal takÈ v˝znamn· ocenÏnÌ - jiû podruhÈ v ¯adÏ vyhr·l v anketÏ o nejoblÌbenÏjöÌ finanËnÌ instituci na port·lu www.mesec.cz v kategorii ˙vÏrovÈ a leasingovÈ spoleËnosti. A podruhÈ byl ocenÏn titulem "European Trusted Brands" (u n·s zn·m˝ jako "Dobr· znaËka") v kategorii leasingovÈ spoleËnosti.

O spoleËnosti: äkoFIN je jednou z nejvÏtöÌch finanËnÌch spoleËnostÌ na ËeskÈm trhu a specializuje se na podporu prodeje znaËek äkoda, Volkswagen, Seat a Audi. KromÏ leasingu nabÌzÌ takÈ spot¯ebitelsk˝ ˙vÏr, a to jak soukrom˝m osob·m, tak i podnikatel˘m. äkoFIN jiû od svÈho zaloûenÌ v roce 1992 poskytuje vysoce kvalitnÌ sluûby znaËkovÈho financov·nÌ. (tz)

Účetní a poradenská firma Ing. Mojmír Průša vám nabízí: vedenÌ jednoduchÈho i podvojnÈho ˙ËetnictvÌ zpracov·nÌ ˙ËetnictvÌ za cel˝ rok mzdy, DPH, daÚov· p¯izn·nÌ vöeho druhu a ¯adu dalöÌch sluûeb ekonomick˝ch a daÚov˝ch (podnikatelskÈ pl·ny, ˙vÏry, ekonomickÈ vedenÌ firem, krizovÈ ¯ÌzenÌ apod.)

Kontakt: Gorazdova 16, 120 00 Praha 2 tel.: 224 917 584, 224 922 420 fax: 224 918 293, e-mail: [email protected]

RedakËnÌ rada pracuje ve sloûenÌ:

Našimi stálými partnery jsou: gementu, pracovnÌ atmosfÈru a p¯Ìsun informacÌ o firmÏ. NegativnÏ pak nynÌ hodnotili vÏtöÌ d˘raz na pravidla v systÈmu ¯ÌzenÌ. "U pr˘zkumu spokojenosti si cenÌme zapojenÌ spolupracovnÌk˘ a jejich z·jmu o dÏnÌ ve firmÏ, coû dokl·d· tÈmÏ¯ 75% n·vratnost vyplnÏn˝ch dotaznÌk˘. ZÌskali jsme cennou zpÏtnou vazbu jak o stylu pr·ce managementu, tak t˝movÈ spolupr·ci, komunikaci a v˝konnosti. Vûdy je co zlepöovat, ale v˝chozÌ stav je velmi dobr˝," uvedla ¯editelka Human Resources Radoslava Klementov· s odvol·nÌm na v˝sledky pr˘zkumu spokojenosti zamÏstnanc˘. Hartmann-Rico se zamÏstnanc˘m vÏnuje dlouhodobÏ. Z aktivit firmy v oblasti lidsk˝ch zdroj˘ v roce 2005 uveÔme zavedenÌ systÈmu ohodnocenÌ PMS (Performance Management System), ocenÏnÌ internÌho Ëasopisu "Co se dÏje" t¯etÌm mÌstem v soutÏûi FiremnÌ mÈdium, proökolenÌ 92 % zamÏstnanc˘ v medik·lnÌ kompetenci Ëi projekt rozvoje adaptability zamÏstnanc˘, na kter˝ Hartmann-Rico Ëerpal finanËnÌ prost¯edky z Evropsk˝ch struktur·lnÌch fond˘ a celkovÏ do vzdÏl·nÌ sv˝ch zamÏstnanc˘ nainvestuje 8,8 mil. KË z Evropsk˝ch struktur·lnÌch fond˘. (tz)

S

tužkou za uchem

Píseň předjaří LetoönÌ zima se opravdu p¯edvedla. TuhÈ mrazy, snÏhovÈ kalamity, spadanÈ st¯echyÖ Jenûe to je opravdov· podoba zimy, ne ty plÌskanice, na kterÈ jsme byli zvyklÌ poslednÌ roky. Kaûdop·dnÏ v˝sledkem letoönÌ zimnÌ panovnice je ˙nava a spavost. Rozhodla jsem se, ûe budu s ˙navou bojovat a o vÌkendu jsem se vydala ke svÈmu srubu nad Slapskou p¯ehradou. Zajela jsem nejd¯Ìve na RabyÚskou vyhlÌdku s cÌlem, ûe se budu kochat p¯Ìrodou, a nabÌjet se tak p¯irozenou energiÌ. Ale moje oblÌben· vyhlÌdka mÏ zklamala. P¯Ìroda vypadala jako öediv˝ c·kanec. Pol·manÈ bezlistÈ stromy, voda jako odraz zamraËenÈho nebe, zledovatÏl· zem. RadÏji jsem popoöla d·l k lesu. Ale lepöÌ to tu nebylo. Vöechno p˘sobilo ponu¯e. JednolitÏ a bez lesku. Rozjela jsem se ke srubu. I tady se zima vy¯·dila a zanechala za sebou vyËerpanou p¯Ìrodu a podivnÈ ticho. Kdyû jsem otev¯ela srubovÈ dve¯e, d˝chla na mÏ zatuchlina. Dala jsem se do uklÌzenÌ. A v tom jsem zaslechla zpÏv. To je p¯ece zpÏv pt·k˘! Otev¯ela jsem okna doko¯·n a pustila dovnit¯ vzduch. VonÏl svÏûe. DÌvala jsem se na ke¯e, na zöedivÏlou tr·vu, na p¯Ìrodu, kter· se co nevidÏt probudÌ a zotavÌ. A znovu jsem se zaposlouchala do ptaËÌch melodiÌ, kte¯Ì zpÌvali jako o z·vod. Byla to pÌseÚ p¯edja¯Ì, jeden z nejkr·snÏjöÌch lÈk˘ proti ˙navÏ. MarkÈta BartÌkov·

Vítejte na www. Bojíme se internetu? Kdyû jsme zakl·dali webovou adresu www.premium.prosperita.info, byla naöe prvotnÌ myölenka cÌlen· ke Ëten·¯i, kterÈho jsme chtÏli nauËit listovat Prosperitou takÈ na internetu. Tuto ideu jsme poËÌnaje letoönÌm lednem obohatili o dalöÌ p¯idanou hodnotu - tento port·l jsme zaËali nabÌzet jednotliv˝m spolupracujÌcÌm profesnÌm uskupenÌm jako elektronickou k¯iûovatku jejich webov˝ch adres a informacÌ o nich. DomnÌv·me se, ûe je to dalöÌ z cest, jak o sobÏ d·t bezpracnÏ a pouze za symbolick˝ roËnÌ poplatek vÏdÏt. Vyuûijte tuto moûnost, buÔte vÌce vidÏt! Internet v·m nabÌzÌ mnoho p¯ednostÌ, jak oslovit svÏt i svÈ nejbliûöÌ partnery. Sv˝mi moûnostmi p¯ekon·v· naöe spoleËnÈ p¯edstavy i vize. Martin äimek, konzultant IT 606 615 609 [email protected] Ing. Eva Zámostná, ředitelka společnosti Bohemia Regia Ing. Irena Vlčková, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR

Ing. Jaroslav Hába, člen představenstva a ředitel úseku Správa společnosti, Západočeská energetika, a. s.

Mgr. Václav Kolombo, ředitel marketingu Družstva umělecké výroby Granát v Turnově

Václav Kadlus, předseda představenstva a výkonný ředitel společnosti Prodeco, a. s.

Marek Vích, tiskový mluvčí a vedoucí odboru PR, Kooperativa, pojišťovna, a. s.

Ing. Vladimír Feix, generální ředitel společnosti Český porcelán a. s. Dubí

Mgr. Pavel Šefl, CSc., odborný konzultant agentury V.I.A. PRAHA

Jan Wiesner, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev

Ing. Josef Bratršovský, obchodní ředitel společnosti GMAC. s.

Ing. Milan Gerža, místopředseda představenstva a výkonný ředitel společnosti CAC Leasing, a. s. Ing. Tomáš Nidetzký, místopředseda představenstva a 1. náměstek gen. ředitele Stavební spořitelny České spořitelny PhDr. Hana Vaněčková, tisková mluvčí Modré pyramidy stavební spořitelny, a. s.

Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA., ředitel pro obchodní a marketingovou strategii společnosti Sindat Group, místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Prof. Ing. Jaroslav Antonín Jirásek, DrSc., předseda dozorčí rady, Strojírny Tatra Praha Marta Šnoblová, generální ředitelka, TOP HOTEL Praha, s.r.o.

● Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR ● Unie zaměstnavatelských svazů ČR ● Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR ● Družstevní Asociace ČR ● Zemědělský svaz ČR ● Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR ● Sdružení podnikatelů ČR ● Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu ● Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství ● Česká manažerská asociace ● Manažerský svazový fond ● Český svaz zaměstnavatelů v energetice ● Svaz českých a moravských výrobních družstev ● Svaz českých a moravských spotřebních družstev ● Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské techniky ● Sdružení automobilového průmyslu ● Svaz dovozců automobilů ● Svaz průmyslu a dopravy ČR ● Unie podnikových právníků ČR ● Česká společnost pro jakost ● Sdružení pro cenu ČR za jakost – Czech Made ● Asociace realitních kanceláří Čech, Moravy a Slezska ● Asociace podnikatelek a manažerek ČR ● Asociace inovačního podnikání ČR ● Euro Info Centrum Praha ● Sdružení pro informační společnost ● Svaz zdravotních pojišťoven ČR ● Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ● Asociace českých pojišťovacích makléřů ● Svaz průmyslu papíru a celulózy ● Česká agentura na podporu obchodu/CzechTrade ● Česká leasingová a finanční asociace ● Hospodářská komora České republiky ● Český svaz pivovarů a sladoven ● Sdružení Korektní podnikání ● Komora auditorů ČR ● Sdružení CZECH TOP 100 ● Gender Studies ● Česká asociace pro soutěžní právo ● Agrární komora ČR

Mediální partnerství v roce 2006 1. N·rodnÌ politika podpory jakosti 2. Akce »eskÈ manaûerskÈ asociace a ManaûerskÈho svazovÈho fondu 3. Aktivity SdruûenÌ KorektnÌ podnik·nÌ 4. VybranÈ konference a semin·¯e VzdÏl·vacÌ agentury 1. VOX a.s. 5. Akce spoleËnosti Point Consulting 6. 1. mezin·rodnÌ konference Hled·nÌ novÈ Evropy 2006 7. Veletrh Pragooffice - veletrh kancel·¯skÈho n·bytku a vybavenÌ 8. VybranÈ semin·¯e CzechTrade 9. Znojemsk˝ hrozen 2006 10. SoutÏû Zlat· koruna 2006 11. Konference GenderovÈ aspekty spoleËenskÈ zodpovÏdnosti firem aneb Kde jsme a kde bychom chtÏli b˝t? 12. SoutÏû MarketÈr roku

Prosperita Vyd·v·: RIX, s.r.o. SÌdlo vydavatelstvÌ V·clavskÈ n·mÏstÌ 21, 110 00 Praha 1 I»: 25763164 DI»: CZ25763164 PracoviötÏ redakce: Ocel·¯sk· 1, 190 00 Praha 9 tel., fax: 266 312 413 tel.: 266 312 418, 266 312 420 e-mail: [email protected] [email protected] Datum tisku 20. 3. 2006 Datum distribuce: 21. 3. 2006 äÈfredaktorka PhDr. Eva Brixi-äimkov· mobil: 602 618 008 e-mail: [email protected] MarkÈta BartÌkov·, redaktorka, internetov· komunikace mobil:602 139 128 e-mail:[email protected] Martin äimek, konzultant IT, autor internetov˝ch projekt˘ www.prosperita.info mobil: 606 615 609 [email protected] Petra »ervenkov·, marketingov· komunikace, inzerce mobil: 724 117 071 e-mail: [email protected] Miroslav Mikula, inzerce mobil: 724 501 791 e-mail: [email protected] Jarmila Nedvědová, inzerce mobil: 776 282 810 e-mail: [email protected] Jindřiška Hauptmanová, inzerce tel.: 266 312 413 e-mail: [email protected] InternetovÈ str·nky: www.prosperita.info www.premium.prosperita.info P¯Ìjem inzerce: Ocel·¯sk· 1, 190 00 Praha 9 PlacenÈ textovÈ materi·ly jsou na str·nk·ch Ëasopisu oznaËenÈ grafick˝m symbolem . Bez oznaËenÌ jsou publikov·ny materi·ly poskytnutÈ redakci d˘vÏryhodn˝mi zdroji. Materi·ly oznaËenÈ (tz) jsou p¯evzatÈ, p¯ÌpadnÏ redakËnÏ upravenÈ tiskovÈ zpr·vy. Scan, grafickÈ ˙pravy: Ëep, mobil: 737 724 133 e-mail: [email protected] Tisk a distribuce: Moravsk· typografie Heröpick· 6, 658 17 Brno (zak·zkov· kancel·¯ T: 532 163 300) Miloö Krm·öek, spolupracovnÌk redakce - ilustr·tor e-mail: [email protected] mobil: 723 613 330 »asopis je v roce 2006 rozöi¯ov·n dle vlastnÌho adres·¯e redakce. Registrace MK »R E 8255 Mezin·rodnÌ standardnÌ ËÌslo seriov˝ch publikacÌ ISSN 1213-6492

✑

www.prosperita.info

březen 2006

PENÍZE PRO PODNIKÁNÍ

S ČSOB vás daně nezaskočí J

ako podnikatelé se někdy můžete dostat do situace, kdy potřebujete mít k dispozici více peněz, než je na vašem účtu. Ať už se takové problémy objeví při platební neschopnosti obchodních partnerů, při rozvoji nových aktivit nebo v okamžiku nutných plateb, je vám k dispozici ČSOB Povolené přečerpání účtu pro podnikatele.

Aktu·lnÌ pot¯ebou pro mnohÈ z v·s m˘ûe b˝t nutnost uhradit daÚ z p¯Ìjmu. S pomocÌ »SOB se tak lze snadno vyhnout zbyteËnÈmu pen·le za opoûdÏnou platbu.

KomfortnÌ ¯eöenÌ napjatÈ situace PovolenÈ p¯eËerp·nÌ je v podstatÏ ne˙Ëelov˝ kr·tkodob˝ ˙vÏr. Minim·lnÌ limit 20 000 KË zÌsk· kaûd˝ klient bez ohledu na v˝sledky jeho finanËnÌch v˝kaz˘. VyööÌ limity jsou v˝sledkem ratingu provedenÈho na z·kladÏ obratu na klien-

tovÏ podnikatelskÈm bÏûnÈm ˙Ëtu a podle v˝öe obchodnÌho obratu. Na zaplacenÌ danÌ tedy m˘ûe opravdu kaûd˝ zÌskat dostatek prost¯edk˘. Pokud jde o Ëerp·nÌ prost¯edk˘, dost·v· z·jemce velkou svobodu. PenÌze si vyzvedne podle sv˝ch pot¯eb, a to formou platebnÌch p¯Ìkaz˘, pomocÌ platebnÌ karty Ëi svolenÌm k inkasu. P¯itom penÌze jsou p¯ipravenÈ k Ëerp·nÌ jiû 30 minut po n·vötÏvÏ poboËky, takûe termÌn pro splnÏnÌ daÚovÈ povinnosti nem˘ûe nikoho zaskoËit. UûivatelÈ sluûby spl·cejÌ ˙roky pravidelnÏ jed-

Factoring - rychlý start a téměř neomezené možnosti Na specifika a v˝hody factoringovÈho financov·nÌ jsme se zeptali obchodnÌho ¯editele spoleËnosti O.B.HELLER Jind¯icha Hor·ka: ProË by si firmy mÏly vybrat pr·vÏ factoring? TÏch d˘vod˘ je urËitÏ vÌce, proto se zmÌnÌm pouze o tÏch nejz·sadnÏjöÌch. V kaûdÈm p¯ÌpadÏ se jedn· o rychlost vy¯ÌzenÌ û·dosti o spolupr·ci (prakticky v nÏkolika dnech) p¯i minimalizovan˝ch poûadavcÌch na podklady. Druh˝m d˘vodem je, ûe klienti od n·s mohou Ëerpat penÌze jiû ten sam˝ den, kdy na n·s postoupÌ pohled·vky. K tomu, v p¯ÌpadÏ z·jmu klienta, nabÌzÌme p¯evzetÌ rizika vypl˝vajÌcÌho z platebnÌ neschopnosti u vybran˝ch odbÏratel˘. Factoring m˘ûe b˝t takÈ cestou k vyvedenÌ pohled·vek z bilance spoleËnosti, coû vyuûÌvajÌ zejmÈna velkÈ nadn·rodnÌ spoleËnosti. V neposlednÌ ¯adÏ bych zde zmÌnil i aktivnÌ spr·vu postupovan˝ch pohled·vek, kter· vÏtöinou p¯in·öÌ zlepöenÌ platebnÌ k·znÏ odbÏratel˘. Vedle v˝öe vyjmenovan˝ch nejËastÏjöÌch motiv˘ pro vyuûÌv·nÌ factoringu se snaûÌme s naöimi klienty hledat cesty vedoucÌ ke komplexnÌm finanËnÌm ¯eöenÌm. To v praxi na jednÈ stranÏ m˘ûe p¯edstavovat nap¯. profinancov·nÌ objedn·vek Ëi skladov˝ch z·sob p¯Ìmo od O.B. HELLER nebo jinÈ ¯eöenÌ uöitÈ na mÌru ve spolupr·ci s »SOB. NabÌzÌte klient˘m nÏco navÌc ve srovn·nÌ s bankovnÌmi finanËnÌmi produkty? UrËitÏ ano, jinak by tu factoringovÈ spoleËnosti vedle rychle expandujÌcÌch bank jiû d·vno neexistovaly (smÌch). NejvÏtöÌ p¯idanou hodnotu factoringu spat¯uji v tom, ûe financov·nÌ nabÌzÌme i zaËÌnajÌcÌm a rychle expandujÌcÌm firm·m, pop¯. i spoleËnostem s vysokou sezÛnnostÌ. Druh˝m podstatn˝m rozdÌlem je to, ûe standardnÏ poskytujeme financov·nÌ proti pohled·vk·m aû do 90 dn˘ po lh˘tÏ splatnosti, a to aû do 90 % jejich nomin·lnÌ hodnoty. Minim·lnÏ z tÏchto dvou d˘vo-

www.premium.prosperita.info

nou mÏsÌËnÏ, ale jen z vybranÈ Ë·stky a za dny Ëerp·nÌ. Svoji daÚovou z·tÏû si tak pohodlnÏ rozloûÌ do dalöÌch obdobÌ. P¯itom k zajiötÏnÌ ˙vÏru staËÌ pouze blankosmÏnka a poplatky se platÌ jen tehdy, pokud dojde k vyuûitÌ sluûby.

Na velikosti nez·leûÌ »SOB PovolenÈ p¯eËerp·nÌ ˙Ëtu je snadno dostupnÈ pro jakoukoli velkou firmu. PouûÌv· se p¯ev·ûnÏ jako finanËnÌ rezerva, na pokrytÌ p¯echodnÈho nedostatku finanËnÌch prost¯edk˘ nebo na v˝daje spojenÈ s neoËek·van˝mi ud·lostmi. Pokud jiû nynÌ tuöÌte, ûe byste mÏli problÈm s blÌûÌcÌm se termÌnem pro daÚovÈ p¯izn·nÌ, nev·hejte a obraùte se na »SOB.

Jak »SOB dok·ûe pomoci Ji¯Ì Navr·til podnik· v oblasti v˝roby a prodeje westernovÈ mÛdy, Jan Rychta¯Ìk vlastnÌ reklamnÌ agenturu. Oba v ned·vnÈ minulosti vyuûili »SOB PovolenÈho p¯eËerp·nÌ ˙Ëtu pro podnikatele.

ProË jste si vybrali tuto sluûbu a v Ëem v·m pomohla? J. Navr·til: Umoûnila mi urychlit n·kup vybavenÌ pro n·ö nov˝ obchod v OstravÏ. Prost¯edky z p¯eËerp·nÌ mi rovnÏû slouûÌ k p¯eklenutÌ obdobÌ, kdy je v oblasti naöeho sortimentu niûöÌ popt·vka, tj. v zimnÌch mÏsÌcÌch. J. Rychta¯Ìk: P¯ed V·nocemi jsme dÌky tomu mohli realizovat nejen vysok˝ objem objedn·vek, ale takÈ jednu velkou a pro naöi spoleËnost prestiûnÌ zak·zku. Pom·h· n·m zachovat norm·lnÌ fungov·nÌ firmy v p¯ÌpadÏ pozdnÌch plateb odbÏratel˘. M˘ûeme tak realizovat vÌce zak·zek, neû by n·m dovolily vlastnÌ prost¯edky. Co se v·m na povolenÈm p¯eËerp·nÌ nejvÌce lÌbÌ? J. Navr·til: OceÚuji, ûe je dostupnÈ pr˘bÏûnÏ dle pot¯eby a poskytuje mi rychl˝ p¯Ìstup k finanËnÌm prost¯edk˘m. NavÌc ˙rok platÌm pouze z ËerpanÈ Ë·stky a jen za dny Ëerp·nÌ. J. Rychta¯Ìk: Je to nejmÈnÏ zavazujÌcÌ forma p˘jËky. PenÌze Ëerp·me, jen kdyû pot¯ebujeme. NavÌc bance nemusÌme pokaûdÈ vysvÏtlovat, na co dalöÌ prost¯edky vyuûijeme. (r)

d˘ si myslÌm, ûe dok·ûeme naöim klient˘m nabÌdnout nÏco navÌc oproti bankovnÌmu financov·nÌ. M˘ûete na konkrÈtnÌm p¯Ìpadu demonstrovat efekty a v˝sledky zapojenÌ factoringovÈho financov·nÌ? Samoz¯ejmÏ a r·d. S jednÌm z naöich klient˘, zab˝vajÌcÌm se dovozem vysoce sezÛnnÌho produktu, jsme zah·jili spolupr·ci v roce 1999. V prvnÌm roce spolupr·ce dos·hl klient obratu 63 milion˘ korun. Vzhledem k tomu, ûe trh s hraËkami nenÌ jednoduch˝ a prodej klasick˝ch hraËek se spÌöe sniûuje, poklesl obrat v roce 2000 na 60 milion˘. V roce 2001 jsme klientovi poskytli prost¯edky nikoliv aû na z·kladÏ postoupen˝ch pohled·vek, ale jiû p¯ed sezÛnou tak, aby n·sledn˝ dovoz pokryl zcela zak·zky, kterÈ se mu poda¯ilo zÌskat. Obrat stoupl na 86 milion˘. P¯edfinancov·nÌ dovozu se klientovi velmi osvÏdËilo, poskytujeme je kaûd˝ rok a klient v roce 2005 odvinul p¯es naöi spoleËnost obrat ve v˝öi 155 milion˘ korun. V roce 2003 jsme navÌc vyuûili postupovanÈ pohled·vky jako z·klad pro dalöÌ financov·nÌ a poskytli klientovi st¯ednÏdobÈ zdroje na po¯ÌzenÌ administrativnÌ budovy a skladu, kam p¯esÌdlil z dosud pronajat˝ch prostor. (rix) Kontakty: O.B.HELLER, a.s. Beneöovsk· 2538/40, 101 00 Praha 10 Tel.: 267 184 811 E-mail: [email protected] web: www.obheller.cz E-mail: [email protected] Tel.: 267 184 805

3

březen 2006

TRH INFORMACÍ

Titul Podnikatel roku 2005 České republiky získal Radim Jančura, ředitel společnosti Student Agency

D

ržitelem prestižního ocenění Podnikatel roku 2005 České republiky se stal Ing. Radim Jančura, ředitel a jediný majitel společnosti Student Agency. Svou trofej převzal v únoru v Paláci Žofín z rukou Dirka Kroonena, vedoucího partnera společnosti Ernst & Young, která soutěž v České republice vyhlašuje od roku 2000. Titul Technologický podnikatel roku získal Radim Králík, ředitel společnosti Grapo. Trofej Začínajícího podnikatele roku si odnesl Jan Řežáb ze společnosti Redboss. Letos poprvé byli v rámci soutěže oceněni také nejlepší podnikatelé v regionech Střední Čechy, Jihomoravský kraj, Plzeňský kraj a Moravskoslezský kraj.

Ing. Radim JanËura, absolvent elektrotechnickÈ fakulty VUT Brno, zaloûil spoleËnost Student Agency v roce 1996, kdyû jiû o rok d¯Ìve podnikal v oblasti zprost¯edkov·v·nÌ au pair pobyt˘ jako fyzick· osoba. "PostupnÏ jsem podnik·nÌ rozöi¯oval o dalöÌ sluûby, kterÈ se nabÌzely jako doplnÏk k tÏm dosavadnÌm. Od poË·tku svÈho podnik·nÌ jsem kladl d˘raz na silnou orientaci na klienta a svÈ zamÏstnance jsem vedl k tomu, aby byli ztotoûnÏni s postavenÌm klienta na prvnÌ mÌsto. ZamÏstnanci byli vûdy prost¯ednictvÌm odmÏn motivov·ni k tomu, aby bojovali o kaûdÈho z·kaznÌka," ¯ekl Radim JanËura. Aû do roku 1999 pracoval ve spoleËnosti pouze jednocifern˝ poËet zamÏstnanc˘, jejÌ obrat p¯esto prudce rostl, uû v roce 2000 dos·hl 150 milion˘ korun. Ke konci roku 2004 zamÏstn·vala Student Agency 368 zamÏstnanc˘, roËnÌ obrat Ëinil tÈmÏ¯ 1,554 miliardy korun, provoznÌ zisk 9 milion˘ korun. Podle Radima JanËury, kterÈmu je t¯icet Ëty¯i let, stojÌ za ˙spÏchem Student Agency p¯edevöÌm jejÌ snaha nabÌzet ty nejkvalitnÏjöÌ sluûby za nÌzkÈ ceny, okamûitÈ investov·nÌ do expanze firmy a firemnÌ kultura Student Agency, kter· je postaven· na orientaci na klienta. HlavnÌm cÌlem spoleËnosti je v souËasnÈ dobÏ rozvoj luxusnÌ autobusovÈ p¯epravy na link·ch po »eskÈ republice, SlovenskÈ republice a EvropÏ.

V roce 1998 byla spoleËnost Student Agency asociacÌ IAPA (International Au Pair Association) ocenÏna jako nejvÏtöÌ au pair agentura na svÏtÏ, v roce 2005 se umÌstila na prvnÌm mÌstÏ v ¯eb¯ÌËku asociace IATA (International Air Transport Association) jako nejvÏtöÌ prodejce letenek v »R a mezin·rodnÌ Ëasopis TTG ji vyhl·sil za nejlepöÌho autobusovÈho dopravce. V r·mci ocenÏnÌ 100 obdivovan˝ch firem »R po¯·danÈm Czech Top 100 zÌskala Student Agency 2. mÌsto v oboru Doprava, pomocnÈ Ëinnosti v dopravÏ a 1. mÌsto v regionu JiûnÌ Moravy. "Titulu Podnikatel roku si velice v·ûÌm jakoûto ocenÏnÌ, kterÈ po nÏkolik let poukazuje nejen na podnikatelskÈ ˙spÏchy jednotlivc˘, ale i na p¯Ìnos podnikatel˘ obecnÏ. Jsem proto velmi potÏöen, ûe jsem se stal Podnikatelem roku 2005 - tento titul vnÌm·m jako ocenÏnÌ vöeho, co Student Agency bÏhem poslednÌch let dok·zala. VÏ¯Ìm, ûe budu dobr˝m z·stupcem Ëesk˝ch podnikatel˘ na svÏtovÈm fin·le v Monte Carlu," ¯ekl Radim JanËura, CEO spoleËnosti Student Agency. Finalisty soutÏûe Podnikatel roku se kromÏ vÌtÏze stali n·sledujÌcÌ podnikatelÈ: ● Viliam Sivek - EuroAgentur Hotels & Travel

Technologickým podnikatelem roku 2005 České republiky se stal Radim Králík ze společnosti Grapo Drûitelem ocenÏnÌ Technologick˝ podnikatel roku 2005 »eskÈ republiky se stal Radim Kr·lÌk, ¯editel spoleËnosti Grapo. Tato cena je souË·stÌ soutÏûe Podnikatel roku vyhlaöovanÈ kaûdoroËnÏ spoleËnostÌ Ernst & Young. SpoleËnost Grapo se zab˝v· v˝vojem a v˝robou digit·lnÌch velkoploön˝ch tisk·ren s inkousty tvrzen˝mi UV z·¯enÌm, tiskem velkoploönÈ grafiky, v˝robou svÏteln˝ch reklam a v˝robou POP a POS materi·l˘. Radim Kr·lÌk zaËal podnikat v roce 1992 jako spolumajitel firmy na dod·vky DTP systÈm˘, v roce 1994 zaloûil vlastnÌ reklamnÌ spoleËnost Radim Kr·lÌk GRAPO a zaËal podnikat jako fyzick· osoba. K zaloûenÌ spoleËnosti Grapo doölo v roce 1998. V roce 2002 p¯i hled·nÌ vhodnÈho tiskovÈho stroje pro vlastnÌ firmu Radim Kr·lÌk zjistil, ûe ceny tisk·ren pracujÌcÌch s vyuûitÌm technologie inkoust˘ vytvrzovan˝ch ultrafialov˝m z·¯enÌm jsou velmi vysokÈ, a zaËal pracovat na v˝voji vlastnÌ tisk·rny. "ZaËÌt vyvÌjet ˙plnÏ nov˝ produkt nenÌ lehkÈ. O tom, ûe jdeme spr·vnou cestou, svÏdËÌ nejen naöe v˝sledky, ale i titul Technologick˝ podnikatel roku 2005. OcenÏnÌ si velmi v·ûÌm. Douf·m, ûe je v˝povÏdÌ o tom, ûe v technologickÈm svÏtÏ nÏco opravdu znamen·me, a vÏ¯Ìm, ûe do budoucna p¯ispÏje k naöemu dalöÌmu r˘stu a rozvoji," ¯ekl Radim Kr·lÌk, ¯editel spoleËnosti Grapo. Na konci roku 2004 zamÏstn·vala spoleËnost Grapo 11 zamÏstnanc˘ a jejÌ roËnÌ obrat p¯esahoval 70 miliÛn˘ korun. ProvoznÌ zisk spoleËnosti za rok 2004 Ëinil tÈmÏ¯ 18 milion˘ korun. V roce 2004 investovala spoleËnost t¯i miliony korun do v˝voje a v˝zkumu. "Inspirovalo mÏ zejmÈna vyuûitÌ techniky a grafiky v reklamÏ, kter· byla v tÈ dobÏ velice modernÌ. M˘j ˙spÏch je zaloûen na v˝voji stroj˘

4

Roman Svit·k - GRADA Publishing Radim Kr·lÌk - Grapo Ivo LukaËoviË - Seznam CZ Rostislav Dvo¯·k - V›VOJ, odÏvnÌ druûstvo

Letos poprvÈ byl udÏlen titul ZaËÌnajÌcÌ podnikatel roku urËen˝ pro podnikatele, kte¯Ì podnikajÌ mÈnÏ neû pÏt let. Tento titul zÌskal Jan ÿeû·b ze spoleËnosti Redboss. Porota se rovnÏû rozhodla k udÏlenÌ speci·lnÌho ocenÏnÌ, kterÈ zÌskala Jana Proch·zkov· ze spoleËnosti Global Express Group a.s. PremiÈrovÏ byly letos udÏleny tituly region·lnÌ Podnikatel roku v nÏkter˝ch krajÌch »eskÈ republiky. Drûitelem titulu Podnikatel roku 2005 St¯ednÌch »ech se stal Ivo LukaËoviË ze spoleËnosti Seznam.cz, Podnikatelem roku 2005 PlzeÚskÈho kraje se stal VladimÌr Z·bransk˝ z PRVNÕ CHODSK… STAVEBNÕ SPOLE»NOSTI, titul Podnikatel roku 2005 JihomoravskÈho kraje zÌskal Radim JanËura ze spoleËnosti Student Agency s.r.o., ocenÏnÌ Podnikatel roku 2005 MoravskoslezskÈho kraje obdrûel Ladislav Kraus ze spoleËnosti Bochemie. V porotÏ soutÏûe Podnikatel roku 2005 zasedla ¯ada v˝znamn˝ch osobnostÌ podnikatelskÈ, akademickÈ a finanËnÌ sfÈry. "Vzhledem ke specifiËnosti podnikatelskÈho prost¯edÌ jsme r·di, ûe v porotÏ byli zastoupeni i aktivnÌ podnikatelÈ. MajÌ osobnÌ zkuöenost s problÈmy, na kterÈ podnikatelÈ nar·ûejÌ. DomnÌv·m se, ûe i dÌky tomu porota vybrala opravdu nejlepöÌho z nejlepöÌch," uvedl Dirk Kroonen, vedoucÌ partner Ernst & Young v »eskÈ republice. "P¯i pohledu na rozsah ËinnostÌ, ve kter˝ch letoönÌ finalistÈ podnikajÌ, se mi znovu potvrzuje zkuöenost, kterou m·me i my s Ëesk˝mi podnikateli p¯i procesu podpory jejich projekt˘ ze struktur·lnÌch fond˘. A sice, ûe mÌra originality a inovativnosti a schopnost nalÈzat novÈ moûnosti je opravdu vysok·," dodal Tom·ö Hruda, gener·lnÌ ¯editel agentury CzechInvest, jeden z Ëlen˘ poroty soutÏûe. »leny poroty byli: ● Miroslav ÿih·k, p¯edseda poroty - Podnikatel roku 2004 »eskÈ republiky, gener·lnÌ ¯editel spoleËnosti ANECT ● ZbynÏk FrolÌk - Podnikatel roku 2003 »eskÈ republiky, gener·lnÌ ¯editel spoleËnosti

Linet ● Jana Ryölinkov· - ¯editelka, US Business School Prague ● Ond¯ej Bartoö - v˝konn˝ ¯editel, TUESDAY Business Network ● Tom·ö Hruda - gener·lnÌ ¯editel, CzechInvest ● S·ndor K¸rti - Podnikatel roku 2004 MaÔarska, prezident K‹RT Corporation ● Krzysztof Pawlowski - Podnikatel roku 2003 Polska, zakladatel a rektor polskÈ vysokÈ ökoly Wyzsza Szkola Biznesu - National Louis University LetoönÌ drûitel ËeskÈho titulu Podnikatel roku se stejnÏ jako jeho p¯edch˘dci z˙ËastnÌ svÏtovÈho fin·le tÈto soutÏûe, kterÈ se uskuteËnÌ v Ëervnu v Monte Carlu. HlavnÌmi partnery soutÏûe Podnikatel roku 2005 jsou spoleËnosti ABRA a AMCICO AIG Life a ofici·lnÌm dopravcem je »SA. SoutÏû podporujÌ agentura CzechInvest, sdruûenÌ TUESDAY Business Network, Hospod·¯sk· komora »eskÈ

Co můžeme dát Evropě

3.

Evropa by měla hledat sama sebe v nikdy nekončícím procesu A my bychom se tak mohli st·t prvnÌ zemÌ na svÏtÏ, kter· vyhl·sÌ program nep¯etrûitÈho hled·nÌ v mnoha nastaven˝ch smÏrech a p¯izve ostatnÌ k ˙Ëasti

pro toto odvÏtvÌ. Jsme jedinou firmou v »eskÈ republice, kter· se zab˝v· v˝robou takov˝ch tisk·ren, ve svÏtÏ je asi pÏt firem s podobn˝m oborem podnik·nÌ. P¯estoûe je spoleËnost Grapo nejmladöÌ a nejmenöÌ, dosahuje velmi rychlÈho r˘stu," ¯ekl Radim Kr·lÌk, ¯editel spoleËnosti Grapo. SpoleËnost Grapo nynÌ vyvÌjÌ, vyr·bÌ a distribuuje digit·lnÌ velkoploönÈ tisk·rny ¯ady Octopus pracujÌcÌ na b·zi inkoust˘ vytvrzovan˝ch ultrafialov˝m z·¯enÌm. Jedn· se o tisk·rny, kterÈ jsou, jak jiû bylo uvedeno, v˝sledkem vlastnÌho v˝voje spoleËnosti. SpoleËnost m· obchodnÌ a servisnÌ zastoupenÌ v tÈmÏ¯ vöech zemÌch Evropy, ale i v Africe, Austr·lii, JiûnÌ Americe a Indii. KromÏ tÏchto aktivit nabÌzÌ spoleËnost Grapo rovnÏû tisk velkoploönÈ grafiky, v˝robu svÏteln˝ch reklam a v˝robu POP a POS materi·l˘. (tz)

Jubileum on-line poradny SOS ČMSS rozšířila svou nabídku DesetitisÌcÌ dotaz zodpovÏdÏli poradci Sdruo nový tarif Atraktiv ûenÌ obrany spot¯ebitel˘ v on-line poradnÏ na adrese www.poradna.spotrebitele.info, kter· funguje necelÈ Ëty¯i roky a je bezplatn·. JubilejnÌ tazatel zÌskal jako pozornost od SOS p¯edplatnÈ Ëasopisu ätÌt spot¯ebitele. Online poradna SdruûenÌ obrany spot¯ebitel˘ »R je jednÌm ze t¯Ì pilÌ¯˘ poradenskÈ Ëinnosti SOS. ➡

● ● ● ●

Od 1. b¯ezna 2006 rozöi¯uje »eskomoravsk· stavebnÌ spo¯itelna svoji produktovou nabÌdku o nov˝ tarif Atraktiv. NabÌdka vedle slouËenÌ tradiËnÌch v˝hod stavebnÌho spo¯enÌ s principy hypotÈky podstatn˝m zp˘sobem upevÚuje dlouhodobou ˙rokovou jistotu klient˘ »MSS a usnadÚuje pl·nov·nÌ i realizaci rodinn˝ch investic do bydlenÌ. ➡

VÏ¯Ìme, ûe jste si se z·jmem Ëetli informace, kterÈ od ledna p¯in·öÌme v naöÌ novÈ rubrice Co m˘ûeme d·t EvropÏ. MÌ¯Ì k velkolepÏ chystanÈ mezin·rodnÌ konferenci, jejÌmu prvnÌmu roËnÌku, pojmenovanÈ Hled·nÌ novÈ Evropy. MÏly by na nÌ zaznÌt zajÌmavÈ n·zory, probÏhnout v˝mÏna zkuöenostÌ, zesÌlit diskuse k tomu, jak efektivnÏ podnikat, zejmÈna v pojetÌ mal˝ch a st¯ednÌch firem. Jak si podnik·nÌ zjednoduöit, abychom se nestali otroky systÈm˘, ökatulek, p¯edpis˘, ale abychom mÏli prostor pro tvo¯iv˝ p¯Ìstup k hled·nÌ sama sebe. Abychom mÏli Ëas pracovat uûiteËnÏ. Abychom si nekomplikovali ûivot tÌm, co je sloûitÈ a nepraktickÈ. VÌce vöak Prof. Ing. R˘ûena Pet¯Ìkov·, CSc., jeden z hlavnÌch aktÈr˘ a myölenkov˝ch v˘dc˘ zmÌnÏnÈ konference: S nÏkter˝mi ekonomy a dalöÌmi odbornÌky chyst·te atraktivnÌ konferenci Hled·nÌ novÈ Evropy. ProË jste se k tomu rozhodli? Uû na poË·tku p¯Ìprav tÈto mezin·rodnÌ konference (v lÈtÏ minulÈho roku) jsme se rozhodli, ûe Hled·nÌ novÈ Evropy nebude jen jednor·zovou akcÌ, ale ûe se identifikacÌ (oznaËenÌm) prvnÌ, druh· atd. tato mezin·rodnÌ konference stane

trval˝m kontinu·lnÌm procesem s typick˝m rysem neust·lÈho zlepöov·nÌ. Jsme si uû od poË·tku vÏdomi, ûe novou Evropu neobjevÌme, nenajdeme, ale Evropa by mÏla hledat sama sebe v nikdy nekonËÌcÌm procesu, Ëehoû jsme ostatnÏ kaûdodennÏ svÏdky. A my bychom se tak mohli st·t prvnÌ zemÌ na svÏtÏ, kter· vyhl·sÌ program nep¯etrûitÈho hled·nÌ v mnoha nastaven˝ch smÏrech a p¯izve ostatnÌ k ˙Ëasti. Moûn· je to velk· ambice, ale proË se o to spoleËnÏ nepokusit? Vaöe kroky vych·zejÌ mimo jinÈ z ˙cty k podnikatelskÈ filozofii rodiny Baùovy. Co je na nÌ dnes pro n·s nejcennÏjöÌ? Jsem p¯esvÏdËena, ûe tÈmÏ¯ kaûdÈho z Ëlen˘ t˝mu, p¯ipravujÌcÌch tuto konferenci, v·ûe k tÈto unik·tnÌ podnikatelskÈ filozofii nÏjak˝ vztah proûit· skuteËnost, setk·nÌ se zajÌmav˝m ËlovÏkem, vlastnÌ p¯esvÏdËenÌ na z·kladÏ hluböÌho studia tÈto soustavy ¯ÌzenÌ apod. V r·mci zamÏ¯enÌ konference chceme p¯edstavit ¯adu aktu·lnÌch tÈmat, kde bezpochyby nebude absentovat ani toto v souËasnosti tolik diskutovanÈ tÈma. pokraËov·nÌ na stranÏ 5

Doprovodný program stavebních VŠFS má první inženýry veletrhů míří k odborné veřejnosti Vysok· ökola finanËnÌ a spr·vnÌ v Praze, kter· Cel˝ pr˘bÏh StavebnÌch veletrh˘ i veletrhu Urbis Invest bude v termÌnech od 24. do 28. dubna jiû tradiËnÏ obohacen takÈ o kvalitnÌ doprovodn˝ program, zahrnujÌcÌ odbornÈ konference a semin·¯e. O pestrosti doprovodn˝ch akcÌ svÏdËÌ takÈ bohat˝ seznam po¯adatelsk˝ch i organizaËnÌch subjekt˘, vËetnÏ Ministerstva pro mÌstnÌ rozvoj »R, Asociace kraj˘ »R, Svazu mÏst a obcÌ nebo »D Reality a.s.

➡

zah·jila svoji Ëinnost v prosinci 1999 bakal·¯sk˝mi programy a od roku 2003 ji rozöÌ¯ila o programy magisterskÈ, bude ve dnech 27. a 28. 5. 2006 promovat prvnÌ absolventy navazujÌcÌch magistersk˝ch obor˘. Ke st·tnÌm zkouök·m, kterÈ probÌhaly 10. do 21. 2. 2006, se p¯ihl·silo 146 student˘. Ve zkuöebnÌch komisÌch zasedli renomovanÌ odbornÌci, jako Ing. HrnËÌ¯, DrSc., poradce v »NB, Ing. VladimÌr Ezr, CSc., b˝val˝ n·mÏstek gener·lnÌho ¯editele Burzy cenn˝ch papÌr˘ a dalöÌ. ➡

www.prosperita.info

březen 2006

ÚSPĚCH V PODNIKÁNÍ

Vyváželi jsme vajíčka dokonce i do Sarajeva F irma Druko Střížov s.r.o. vyprodukuje čtyřicet pět milionů vajec ročně. Vyrábí také drůbeží maso a pro zájemce odchovává kuřice. Jejich produkty jsou spojovány s jakostí. Ředitele Ing. Františka Svobody jsem se zeptala, jak se mu daří držet firmu na špičce domácího trhu. Prozradil také, že se těší na Velikonoce a že miluje koně.

Je u v·s v˝roba vajec a dr˘beûÌho masa rodinnou tradicÌ nebo jakÈ v˘bec byly vaöe zaË·tky v dr˘beû·¯stvÌ? Rodinn· tradice to nenÌ. Ale narodil jsem se a ûiji na venkovÏ, takûe kolem mne se to pochopitelnÏ uû od dÏtstvÌ hemûilo slepicemi a ku¯aty, coû mÏ ovlivnilo. Jako kluci jsme bÏhali po vesnici s ¯ehtaËkami a koledovali. VybÌrali jsme vajÌËka. Byli jsme rozdÏleni na HornÌ a DolnÌ

a po koledÏ jsme si vûdycky mezi sebou dÏlili a mÏnili vajÌËka. HornÌ kluci mÏli penÌze, my DolnÌ zase vajÌËka. Ale m˘j zaË·tek v Druku pat¯il spÌö n·hodÏ. Tehdy se privatizoval st·tnÌ podnik, hledali ¯editele a oslovili pr·vÏ mne. A teÔ uû jsem tam jeden·ct let. Vaöe firma je dlouhodobÏ ziskov·, na dom·cÌm trhu si drûÌte prim. Jak jste toho docÌlili? Od samÈho poË·tku jsme si uvÏdomovali, ûe musÌme nejen vyr·bÏt, ale takÈ prod·vat. Hledali jsme proto i netradiËnÌ trhy. ZaËali jsme s v˝vozem ku¯ic do NÏmecka, ale takÈ na Ukrajinu. V dobÏ, kdy se pozastavil dom·cÌ trh s vejci, jsme vyv·ûeli vajÌËka dokonce i do Sarajeva. A zaËali jsme modernizovat naöe technologie. V Ëem spoËÌv· ta modernizace? ZaËnu tÌm, ûe jsme dok·zali vymÏnit nebo celkovÏ zmodernizovat veökerÈ naöe technologie tak, aby odpovÌdaly norm·m EvropskÈ unie. ZamÏ¯ili jsme pozornost p¯edevöÌm na odbyt. UdÏlali jsme centr·lnÌ sbÏr vajec a vybudovali novou t¯ÌdÌrnu. TÌm jsme zkvalitnili celkovou v˝robu. Produkty Druko St¯Ìûov s.r.o., konkrÈtnÏ vejce a dr˘beûÌ maso, jsou spot¯ebiteli povaûov·ny za vysoce atraktivnÌ. ProË? Soust¯eÔujeme se hlavnÏ na kvalitu jiû od odchov·van˝ch ku¯at pro dalöÌ produkci. Dobr· hygiena a dobr˝ zdravotnÌ stav hejna ve spojitosti s hodnotn˝m krmenÌm d· öpiËkov˝ v˝robek. U vajec se soust¯eÔujeme na kvalitnÌ t¯ÌdÏnÌ a balenÌ. Pro ilustraci uv·dÌm, ûe zhruba p¯ed deseti lety se n·klady na obaly veöly do dvou milion˘ korun za rok, dnes n·m nestaËÌ ani sedm milion˘.

Autor: Miloš Krmášek

O v·s je zn·mÈ, ûe hodnÏ cestujete. Jsou rozdÌly mezi zahraniËÌm a »eskou republikou, kup¯Ì-

kladu v p¯Ìstupu k jakosti produkce nebo v kvalitÏ v˝robk˘? Procestoval jsem celou ¯adu chov˘ z·padnÌ i v˝chodnÌ Evropy, Izraele a dokonce jsem nahlÈdl i do Ameriky. Co se t˝Ëe celkovÈ hygieny naöÌ v˝roby, oznaËil bych »eskou republiku za jakousi extraligu a ostatnÌ bych za¯adil do druhÈ aû t¯etÌ ligy. V mnoha p¯Ìpadech jsou - podle mÈho - n·roky naöich org·n˘ v˘Ëi chov˘m p¯ehnanÈ. Splnit veökerÈ poûadavky p¯edstavuje ohromnÈ ˙silÌ a spot¯ebuje takÈ mnoho financÌ. To ve spojitosti s dikt·tem obchodnÌch ¯etÏzc˘ znamenalo v p¯ÌpadÏ v˝robc˘ vajec p·dy jiû nÏkolika firem a cel· ¯ada je jich na pokraji ekonomickÈho zhroucenÌ. Vaöe produkty majÌ znaËku "»esk· vejce", coû je u n·s zaveden˝ pojem. Vy jste Ëlenem dozorËÌ rady »esk· vejce CZ, a.s. Jak vznikla vaöe spolupr·ce? Jsme jednÌm ze zakladatel˘ a akcion·¯˘ spoleËnosti. VÏtöinu vajec prod·v·me p¯es »esk· vejce CZ, a.s. SpoleËnost jsme zakl·dali uû v dobÏ, kdy se u n·s zaËaly objevovat prvnÌ supermarkety. To jsme si jeötÏ neuvÏdomovali, jak ohromnou sÌlu budou tyto obchodnÌ sÌtÏ mÌt. Kaûd˝ vÏtöÌ v˝robce nem˘ûe supermarkety opomenout, protoûe v naöÌ zemi se p¯es nÏ obchoduje s vÌce jak 70 % potravin. Kdeûto - pro srovn·nÌ - v zemÌch b˝valÈ "patn·ctky" se uv·dÌ, ûe toto procento je na ˙rovni 45-47 %, tedy zdaleka nedosahuje naöich 70 %. ObchodnÌ ¯etÏzce vöak svÈho ekonomickÈho postavenÌ zneuûÌvajÌ a tlaËÌ st·le jen na cenu bez ohledu na to, aby se zajÌmaly o kvalitu. Neust·le vyûadujÌ novÈ poplatky (d¯Ìve reg·lnÈ, zalistovacÌ poplatky a podobnÏ, dnes pod n·zvem marketingov· v˝pomoc a dalöÌ). Tyto poplatky tvo¯Ì v naöem p¯ÌpadÏ v souËtu zhruba sedm procent z obratu. A tak jsme v nerovnopr·vnÈm postavenÌ ve srovn·nÌ s dodavateli ze zemÌ b˝valÈ "patn·ctky". V˘Ëi nim nemohou ¯etÏzce uplatnit takovÈ n·roky, protoûe v jejich zemÌch to odporuje dobr˝m obchodnÌm mrav˘m. BlÌûÌ se Velikonoce, chyst·te pro z·kaznÌky nÏjakÈ p¯ekvapenÌ? Pro z·kaznÌky jsme z Ë·sti naöÌ produkce p¯ipravili bÌl· vajÌËka, kter· se hodÌ k malov·nÌ kraslic. BÌl· vajÌËka jsou v souËasnosti raritou,

tuöÌm, ûe jsme jeden ze dvou chov˘ v »eskÈ republice, kte¯Ì majÌ z·roveÚ i bÌlÈ nosnice. Co pl·nujete vy osobnÏ na velikonoËnÌ sv·tky? P¯ijedou zn·mÌ z Prahy, kte¯Ì majÌ pÏt dÏtÌ. TÏöÌm se na to, aû p¯ijdou koledovat, protoûe oni koledujÌ velmi netradiËnÏ, takov˝m osobit˝m zp˘sobem. StojÌ pod okny, hrajÌ na housle a p¯ekr·snÏ zpÌvajÌ. Je to potÏöenÌ a p¯Ìjemn˝ relax. A dÏti se vûdycky moc tÏöÌ na konÏ. KonÏ totiû chov·m jiû sedmadvacet let. Vûdycky jsem odchov·val h¯Ìbata a pak je prod·val. TeÔ m·m sedmiletou klisnu. NynÌ jiû sice nez·vodÌm, ale rekreaËnÏ jezdÌm straönÏ r·d. Nakonec si neodpustÌm ot·zku, zda si nÏkdy ke snÌdani d·te mÌchan· vajÌËka? MÌchan· vajÌËka si d·m s chutÌ, a to nejen ke snÌdani. Mohu ¯Ìct, ûe v poslednÌch letech se jÌdelnÌËek naöÌ rodiny zmÏnil ve prospÏch dr˘beûÌch v˝robk˘. I v tÈto dobÏ, kdy je z·kaznÌk vystraöen n·kazou ptaËÌ ch¯ipky, se nebojÌm dr˘beûÌ produkty konzumovat bez omezenÌ. Nakupujeme vöak pouze ËeskÈ v˝robky. za rozhovor podÏkovala MarkÈta BartÌkov·

Evropa by měla hledat sama sebe v nikdy nekončícím procesu pokraËov·nÌ ze strany 4 JednÌm z vybran˝ch blok˘ jsou totiû mj. i souËasnÈ trendy ¯ÌzenÌ v problematickÈm sektoru malÈho a st¯ednÌho podnik·nÌ a my chceme upozornit öirokou ve¯ejnost na moûnost Ëerpat nÏkterÈ poznatky a zkuöenosti z tÈto unik·tnÌ soustavy ¯ÌzenÌ i pro dneönÌ podnikovou praxi, volajÌcÌ ËÌm d·le tÌm ËastÏji po jednoduchosti v ¯ÌzenÌ, stejnÏ jako pr˘hlednosti a zdravÈm rozumu. ÿÌk· se, ûe nÏkterÈ svÏtovÏ uzn·vanÈ firmy v jist˝ch zemÌch skuteËnÏ vyuûÌvajÌ poznatk˘ ËeskÈho podnikatelskÈho gÈnia, protoûe principy "zdravÈho" rozumu prostÏ fungujÌ. Jak to vlastnÏ je? P¯Ìm˝ d˘kaz, ûe ¯ada svÏtovÏ uzn·van˝ch firem p¯evzala nÏkterÈ z prvk˘ SÿB asi nedoloûÌme. Jsem vöak p¯esvÏdËena, ûe kaûd˝ ËlovÏk, potaûmo podnik, kter˝ se s touto podnikatelskou filosofiÌ hloubÏji sezn·mil, tento d˘kaz ani nepot¯ebuje. A to se t˝k· stejnÏ tak firem tuzemsk˝ch, jako zahraniËnÌch. I naöemu t˝mu poskytlo toto dlouhodobÈ a cÌlenÈ studium SÿB postupnÏ velmi cennÈ a srozumitelnÈ n·vody, kterÈ byly pozdÏji vyuûity v nejr˘znÏjöÌch projektech a modelech ¯ÌzenÌ a tÌm i z˙roËeny v jednoduch˝ch a p¯ÌvÏtiv˝ch ¯eöenÌch problÈm˘, se kter˝mi p¯ich·zejÌ a po kter˝ch volajÌ zejmÈna podnikatelÈ a manaûe¯i z prost¯edÌ mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘. VÌm, ûe se snaûÌte o ˙Ëast v˝znamn˝ch velik·n˘ svÏtovÈ ekonomiky na zmÌnÏnÈ konferenci. Kdo a jak˝m zp˘sobem by se mÏl na jedn·nÌ objevit? Zde bych nep¯edbÌhala. Snahou programovÈho v˝boru a zejmÈna programovÈho ¯editele prof. Milana ZelenÈho je p¯it·hnout (alespoÚ prost¯ednictvÌm videokonference) nÏkterÈ ze zn·m˝ch a uzn·van˝ch odbornÌk˘ managementu. Velk˝m problÈmem jsou vöak nejen finance, ale samoz¯ejmÏ p¯edevöÌm termÌn. Jak zn·mo, kvÏten je jiû tradiËnÏ velmi frekventovan˝m mÏsÌcem co do po¯·d·nÌ nejr˘znÏjöÌch odborn˝ch aktivit, aù uû tuzemsk˝ch nebo zahraniËnÌch. Jen u n·s v »R probÏhnou paralelnÏ dvÏ t¯i vÏtöÌ aktivity, o kter˝ch jiû dnes vÌme, a nÏkterÈ dalöÌ se p¯ipravujÌ. Jestli se ve v˝öe uvedenÈm slova smyslu naöe p¯edstavy stanou skuteËnostÌ a my budeme moci v Praze p¯ivÌtat


nÏkterÈ öpiËky z oblasti managementu, na to si jeötÏ budeme muset jeden, dva mÏsÌce poËkat. Co si od kvÏtnovÈho setk·nÌ slibujete, jakÈ bude poselstvÌ konference? Konference je mÌstem setk·nÌ odbornÌk˘ - praktik˘ i teoretik˘ k v˝mÏnÏ n·zor˘ i zkuöenostÌ na vöe, co se osvÏdËuje v ¯ÌzenÌ firem. Jak lze vyuûÌt synergii r˘zn˝ch manaûersk˝ch p¯Ìstup˘ a technik. Jak ovlivÚujÌ znalosti a vzdÏl·v·nÌ vöech zamÏstnanc˘ celkovÈ v˝sledky organizacÌ. Jak politika m˘ûe podep¯Ìt rozvoj firem a cel˝ch odvÏtvÌ. Diskuse by se nap¯. mohla vÈst (a my se netajÌme, ûe tuto skuteËnost oËek·v·me s velk˝m napÏtÌm) zejmÈna okolo vyuûÌv·nÌ jednoduch˝ch praktik, metod a technik. Ty majÌ p¯Ìmou vazbu na v˝konnost a tÌm na ˙spÏch. Posl·nÌm konference je tedy hled·nÌ co nejjednoduööÌch model˘ a cest v podnikovÈ praxi, kterÈ vedou k poûadovanÈmu cÌli. Pokud nÏkde nÏkomu vyhovujÌ sloûitÏjöÌ a sofistikovanÏjöÌ systÈmy, a pokud p¯in·öejÌ oËek·vanÈ v˝sledky, pak nebude d˘vod ke zmÏnÏ. JedinÏ ûe by se objevila nov· (netuöen·) p¯Ìleûitost nÏËeho efektivnÏjöÌho. Vûdyù posl·nÌm konference je hled·nÌ nov˝ch p¯ÌleûitostÌ. Srdce Evropy, »esk· republika, by tedy v inovovanÈ formÏ chtÏla i prost¯ednictvÌm konference nabÌdnout k vyuûitÌ to, co se stalo v˝znamn˝m dÏdictvÌm pana Bati - chytrÈ myölenky t˝kajÌcÌ se rozvoje podnik·nÌ, prosperity, ˙spÏchu na trhu. V Ëem spoËÌv· z·klad tÈto pobÌdky? Jak hodl·te firmy navigovat? Ve svÏtÏ vych·zÌ ûeb¯ÌËky uûÌv·nÌ a spokojenosti s r˘zn˝mi manaûersk˝mi technikami a n·stroji. Na prvnÌch mÌstech se za rok 2005 objevuje t¯. ABM, BSC, benchmarking, BPR atd. NemyslÌm si, ûe se jedn· o techniky, kterÈ by naöe podniky alespoÚ neznaly. MnohÈ ËeskÈ podniky je i pouûÌvajÌ. Z tohoto pohledu m˘ûeme s evropsk˝mi i svÏtov˝mi podniky diskutovat, co a jak se p¯i pouûÌv·nÌ osvÏdËuje. My, »eöi, jsme zn·mÌ jist˝m pragmatismem, kritikou i ned˘vÏrou. P¯esto dosahujÌ mnohÈ naöe podniky vynikajÌcÌch v˝sledk˘. UrËitÏ nepouûÌvajÌ jen osvÏdËenÈ a "tisÌcem" podnik˘ aplikovanÈ techniky. V naöich podnicÌch nespornÏ d¯Ìm· i duch d¯ÌvÏjöÌch zkuöenostÌ. ProË ne t¯eba Baùov˝ch. Pokusili jsme se s öiröÌm t˝mem odbornÌk˘

a praktik˘ vyzvednout nÏkterÈ Baùovy principy, promyslet je v optice i souËasn˝ch zkuöenostÌ. V û·dnÈm p¯ÌpadÏ nevznik· "zaruËen· kucha¯ka" - dej öpetku six sigma, 4 internÌ audity roËnÏ, dva projekty zlepöov·nÌ, vöe zamÌchej a ....uvidÌö. Naopak - na tom, co m·ö a jsi s tÌm spokojen˝, postav dalöÌ efektivnÌ pilÌ¯, posiluj a p¯id·vej postupnÏ podle pot¯eb dalöÌ postupy, ale st·le sleduj, Ëeho dosahujeö. NastavenÌ parametr˘ mÏ¯enÌ, sledov·nÌ v˝sledk˘ a rozhodov·nÌ na z·kladÏ tÏchto zjiötÏnÌ, vöe jen na maxim·lnÏ t¯ech hierarchick˝ch ˙rovnÌch, to je p·te¯ modelu PERMANENT. Nikoliv organizaËnÌ struktura, ale procesy jsou podstatou ˙spÏchu podnik·nÌ. UrËitÏ nenÌ pravdou, ûe existuje jeden nejvhodnÏjöÌ v˝sledek (namÏ¯en· hodnota urËitÈho parametru) a my se k nÏmu musÌme p¯iblÌûit st˘j co st˘j. Jednou m˘ûe b˝t hodnota vyööÌ a podruhÈ niûöÌ. Podstatn· je znalost, proË to tak m· b˝t. Tehdy mluvÌme o procesu pod kontrolou, kter˝ ¯ÌdÌme, a naopak nejsme "sm˝k·ni" nastaven˝m systÈmem. Definice ˙Ëelu, parametrizace (nastavenÌ mÏ¯itelnosti) a nakonec urËenÌ jasn˝ch vazeb a rozhranÌ jsou v˝stavbov˝m principem modelu PERMANENT. Je to jednoduchÈ a p¯in·öÌ to v˝sledky. Toto jsou p¯ednosti a odliönosti, kterÈ mohou oslovit zvl·ötÏ st¯ednÌ a malÈ podniky. NaznaËila jste, ûe by to mohlo b˝t v˝chodiskem pro rozkvÏt zejmÈna malÈho a st¯ednÌho podnik·nÌ nejen u n·s, ale i v EvropÏÖ Pr·vÏ st¯ednÌ a malÈ podniky mohou b˝t rychlÈ v aplikaci. Model nenÌ n·roËn˝ na znalosti a d· se nasadit v rozsahu a tempu, kterÈ si volÌ kaûd˝ individu·lnÏ. P¯in·öÌ rychlou zpÏtnou vazbu o stavu a p¯edurËuje okamûitÈ reakce. Pr·vÏ tah na rychlou reakci m˘ûe b˝t st¯ednÌmi a mal˝mi podniky p¯ÌznivÏ p¯ijat. Tento sektor nem· mnoho Ëasu ani zdroj˘ ke sloûitÈmu hled·nÌ nejlepöÌch, dob¯e padnoucÌch "öat˘". P¯edpokl·d· se kumulace funkcÌ a ËinnostÌ, organizaËnÌ struktura nesehr·v· dominantnÌ roli, tlak je veden na rozhodov·nÌ a nesenÌ odpovÏdnosti p¯es korunu (euro, dolar aj.). OpÏt vöe, co m˘ûe b˝t blÌzkÈ st¯ednÌm a mal˝m podnik˘m. Kdyû bude podnik navÌc sledovat svÏtovÈ trendy, aby nebyl v r·mci globalizace n·hle p¯ekvapen zahraniËnÌ konkurencÌ, pak naplÚuje dalöÌ z d˘leûit˝ch faktor˘ modelu. TÌm m˘ûe model oslovit

nejen ËeskÈ podniky, ale i evropskÈ. ProstÏ vöechny podniky, kterÈ jsou odhodlanÈ dos·hnout ˙spÏchu mÏ¯enÈho spravedliv˝m ukazatelem, a tÌm je dosaûen· finanËnÌ v˝öe mÏ¯en· v libovolnÈ mÏnÏ. Mohla byste jmenovat nÏjakÈ ËeskÈ spoleËnosti, kde se baùovy metody osvÏdËily? Vedle jiû zmiÚovanÈ spoleËnosti D˘m techniky Ostrava bych si dovolila zmÌnit nap¯. zn·mou telekomunikaËnÌ spoleËnost GiTy, kde se jejÌ gener·lnÌ ¯editelka Olga Girstlov· ofici·lnÏ hl·sÌ k odkazu tohoto ËeskÈho podnikatelskÈho gÈnia. Mohu d·le zmÌnit rodinn˝ pivovar BERNARD pod vedenÌm charismatickÈho Stanislava Bernarda, spoleËnost PRO NORTH CZECH, Slov·ckÈ strojÌrny, ale i celou ¯adu dalöÌch firem, jejichû z·stupci p¯i sv˝ch prezentacÌch vzd·vajÌ hold tÈto osobnosti svÏtovÈho managementu a ¯ÌdÌ se mj. i st·le platn˝mi principy "zdravÈho rozumu". dÏkuji za vyËerp·vajÌcÌ slova Eva Brixi

5

SVAZ PODNIKATELŮ VE STAVEBNICTVÍ V ČR, SVAZ ČESKÝCH A MORAVSKÝCH BYTOVÝCH DRUŽSTEV

březen 2006

Nový zákoník práce zaměstnavatele velmi zklamal S tanovisko Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR reflektuje v podstatě stanovisko celé podnikatelské sféry. Nový zákoník práce přijatý Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR zaměstnavatele velmi zklamal a jsme přesvědčeni, že v konečném důsledku zklame i zaměstnance.

Vl·da slibovala z·konÌk liber·lnÌ s nov˝m principem pr·vnÌ ˙pravy podle z·sady "co nenÌ zak·z·no je dovoleno". I povöechn˝m pohledem na z·kon vöak zjistÌme, ûe toho, co je zak·z·no, je naprost· vÏtöina a prostor pro smluvnÌ volnost se proti souËasnÈmu stavu v podstatÏ nezmÏnil. Kritika EU k rigidnÌ ˙pravÏ pracovnÌho pr·va, brzdÌcÌho rozvoj podnik·nÌ a konkurenceschopnosti ËeskÈ ekonomiky, z˘st·v· v platnosti a je opr·vnÏn·. Vl·da slibovala modernÌ z·konÌk pr·ce. SkuteËnost je takov·, ûe z·kon nenÌ nav·z·n na obËansko-pr·vnÌ ˙pravu a po p¯ijetÌ novÈho obËanskÈho z·konÌku bude muset b˝t z·sadnÏ p¯epracov·n. To v·ûnÏ zpochybÚuje stabilitu z·konÌku

pr·ce jako v˝znamnÈ souË·sti ËeskÈho pr·vnÌho ¯·du. Z·kon obsahuje velkÈ procento kapitol doslovnÏ opsan˝ch bez jakÈkoliv invence ze souËasnÈho z·kona. Vl·da slibovala z·kon jednoduch˝ a p¯ehledn˝. Z·kon je ovöem mÈnÏ p¯ehledn˝ neû dosavadnÌ a pro drobnÈ podnikatele nesrozumiteln˝, o bÏûn˝ch obËanech nemluvÏ. Do z·kona, kter˝ m· o t¯etinu vÌce ustanovenÌ neû v souËasnÈ dobÏ platn˝, byly zaËlenÏny Ë·sti, kterÈ jsou prozatÌm zahrnuty v jin˝ch pr·vnÌch p¯edpisech (z·kon o mzdÏ, z·kon o cestovnÌch n·hrad·ch aj.). Jestliûe dnes platn˝ z·konÌk pr·ce byl vÌce neû Ëty¯icetkr·t novelizov·n, pak po slouËenÌ nÏkolika dalöÌch

z·kon˘ bude nutnÏ doch·zet k jeötÏ ËastÏjöÌm zmÏn·m. PodnikatelÈ oËek·vali vÏtöÌ prostor pro moûnost dohody se zamÏstnancem o dÈlce pracovnÌho pomÏru, dÈlce zkuöebnÌ doby, zp˘sobech a termÌnech ukonËenÌ pracovnÌho pomÏru, moûnostech p¯idÏlenÌ k v˝konu pr·ce k jinÈmu zamÏstnavateli. Moûnost flexibilnÌch dohod je nepochybnÏ v ¯adÏ p¯Ìpad˘ v z·jmu samotn˝ch zamÏstnanc˘. OmezenÌ smluvnÌ volnosti spolu s ned˘vodnou ochranou nÏkter˝ch skupin zamÏstnanc˘ (nap¯. zamÏstnanci na rodiËovskÈ dovolenÈ, osoby se zdravotnÌm postiûenÌm) zamÏstnanost nepodpo¯Ì. Z·kon chr·nÌ i zamÏstnance, kte¯Ì jednajÌ proti z·jm˘m zamÏstnavatele - nedodrûujÌ p¯edepsan˝ lÈËebn˝ reûim v obdobÌ pracovnÌ neschopnosti, poruöujÌ pracovnÌ k·zeÒ, ¯·dnÏ nepracujÌ atd. Tento fakt bude v koneËnÈm d˘sledku vÈst k tomu, ûe zamÏstnavatelÈ budou omezovat poËet zamÏstnanc˘ na nejmenöÌ moûnou mÌru. Z·konÌk pr·ce nebude proto p˘sobit

jako podpora zamÏstnanosti, ale pr·vÏ obr·cenÏ. Tuto skuteËnost si uvÏdomujÌ i racion·lnÏ uvaûujÌcÌ oborovÈ organizace p˘sobÌcÌ zejmÈna na firemnÌ ˙rovni. P¯i projedn·v·nÌ n·vrhu z·kona vl·da i Poslaneck· snÏmovna ignorovala stanoviska zamÏstnavatel˘, odbornÈ ve¯ejnosti, z·stupc˘ vysok˝ch ökol. ⁄loha tripartity byla v danÈm p¯ÌpadÏ suspendov·na. TvrzenÌ, ûe podnikatelsk· sfÈra vstoupila se sv˝mi p¯ipomÌnkami a n·mÏty aû do z·vÏreËnÈ f·ze projedn·v·nÌ vl·dnÌho n·vrhu z·kona, nejsou pravdivÈ. P¯ed n·mi stojÌ nynÌ projedn·nÌ z·kona v Sen·tu. I v p¯ÌpadÏ, ûe Sen·t z·kon odmÌtne podpo¯it, v souËasnÈ politickÈ konstelaci to v podstatÏ nem˘ûe mÌt na p¯ijetÌ z·kona vliv. Nelze vöak vylouËit, ûe podnikatelÈ se neobr·tÌ ûalobou na ⁄stavnÌ soud, protoûe z·kon obsahuje ustanovenÌ, kter· nejsou zcela v souladu s ˙stavou »eskÈ republiky. Praha 21.2.2006

poru n·rok. "Chceme oslovit majitele vöech bytov˝ch dom˘, mÏsta a obce i majitele dom˘ s postupnÏ deregulovan˝m n·jemn˝m, pro kterÈ p¯ipravujeme speci·lnÌ program ˙vÏrov·nÌ rekonstrukcÌ," vysvÏtlil Miroslav äebesta z First Finance. ZejmÈna regenerace n·jemnÌch byt˘ v souËasnosti v·zne. "Obnova n·jemnÌch byt˘ je moûn· jedinÏ po vy¯eöenÌ n·vratnosti vloûen˝ch investic, protoûe ekonomickÈ ˙spory i lepöÌ kvalita bydlenÌ pro n·jemnÌky musÌ zajistit n·vratnost investic investorovi, tedy majiteli a pronajÌmateli," ¯ekl Tomislav äimeËek, p¯edseda ObËanskÈho sdruûenÌ majitel˘ dom˘. Nezbytnou podmÌnkou pro urychlenÌ rekonstrukcÌ n·jemnÌch byt˘ je proto deregulace n·jemnÈho. "SkuteËnÈ zrychlenÌ obnovy bytovÈho fondu m˘ûeme Ëekat jedinÏ tam, kde mÏsÌËnÌ n·jemnÈ za metr ËtvereËnÌ dos·hne alespoÚ osmdes·ti korun. V ostatnÌch p¯Ìpadech se regenerace n·jemnÌch byt˘ neobejde bez st·tnÌ nebo jinÈ podpory. Proto program BydlenÌ+ podporujeme, neboù za deregulovanÈ n·jemnÈ chceme nabÌzet jen kvalitnÌ bydlenÌ," dodal Tomislav äimeËek.

Stav bytovÈho fondu v »R

Regeneraci bytového fondu je třeba urychlit SouËasnÈ tempo oprav bytov˝ch dom˘ je nedostateËnÈ. Proto se spoleËnost First Finance, Svaz Ëesk˝ch a moravsk˝ch bytov˝ch druûstev, Svaz podnikatel˘ ve stavebnictvÌ v »R a ObËanskÈ sdruûenÌ majitel˘ dom˘ rozhodly spojit svÈ sÌly ve SdruûenÌ pro regeneraci bytovÈho fondu a pomocÌ alternativnÌch p¯Ìstup˘ z·sadnÏ urychlit regeneraci bytovÈho fondu v »eskÈ republice. Pro dosaûenÌ optim·lnÌho tempa regenerace bytov˝ch dom˘ v »eskÈ republice je zapot¯ebÌ roËnÌ investice kolem 40 miliard korun. "V roce 2005 bylo ale do regeneracÌ byt˘ investov·no pouh˝ch 5,8 miliardy korun," ¯ekl Miroslav äebesta, ¯editel finanËnÌ spoleËnosti First Finance podporovanÈ bankovnÌm domem Barclays. First Finance je vhodnou alternativou bank a stavebnÌch spo¯itelen na trhu financov·nÌ komplexnÌch rekonstrukcÌ bytov˝ch dom˘. "Ve spolupr·ci s bankou Barclays a naöimi partnery ve SdruûenÌ pro regeneraci bytovÈho fondu proto nabÌzÌme ˙vÏrov˝ program BydlenÌ+. V nejbliûöÌch letech chceme touto cestou zprost¯edkovat investor˘m aû 100 miliard korun na opravy byt˘ a bytov˝ch dom˘," up¯esnil Miroslav äebesta. Bytov· druûstva, jako jeden z nejv˝znamnÏjöÌch spr·vc˘ bytov˝ch dom˘ v »R, investujÌ do rozs·hl˝ch oprav, rekonstrukcÌ a modernizacÌ pane-

lov˝ch dom˘ p¯edevöÌm vlastnÌ prost¯edky. "VyuûÌv·me samoz¯ejmÏ i st·tnÌ podporu z programu PANEL. Od roku 2002, kdy byl program spuötÏn, proölo p¯es naöe poradensk· st¯ediska 205 projekt˘ za 1,8 miliardy korun, dÌky nimû naöe Ëlensk· druûstva opravila 10 731 byt˘," ¯ekl VÌt VanÌËek, p¯edseda Svazu Ëesk˝ch a moravsk˝ch bytov˝ch druûstev, a dodal: "N·klady na rekonstrukci jednÈ bytovÈ jednotky tak dosahujÌ pr˘mÏrnÏ 171 tisÌc korun." Zhruba od poloviny roku 2005 je ale ˙spÏönÏ se rozbÌhajÌcÌ program PANEL prakticky pozastaven. "Podpora ˙vÏr˘ ze st·tnÌho rozpoËtu dosud nezÌskala od EvropskÈ komise tzv. notifikaci a n·hraûka v podobÏ podpory de minimis, tedy do 100 tisÌc EUR pro jednoho p¯Ìjemce v pr˘bÏhu t¯Ì let, je pro st¯ednÌ a vÏtöÌ bytov· druûstva nebo obce nepouûiteln·. P¯estoûe vÌce neû rok apelujeme na Ministerstvo pro mÌstnÌ rozvoj a St·tnÌ fond rozvoje bydlenÌ, kromÏ opakovan˝ch slib˘ se nestalo nic. Aktivity SdruûenÌ pro regeneraci bytovÈho fondu proto povaûujeme za velmi uûiteËnÈ a pot¯ebnÈ," p¯ipomnÏl VÌt VanÌËek. Stav regenerace bytovÈho fondu chce SdruûenÌ pro regeneraci bytovÈho fondu v Ëele s First Finance oûivit takÈ dalöÌ novinkou - ˙vÏr BydlenÌ+, kter˝ je urËen i tÏm, kdo v souËasnÈ dobÏ nemajÌ na pod-

VÏtöina bytov˝ch dom˘ v »eskÈ republice poch·zÌ z obdobÌ p¯ed 2. svÏtovou v·lkou a z obdobÌ od pades·t˝ch do devades·t˝ch let minulÈho stoletÌ. "StarÈ Ëtvrti velk˝ch mÏst nebo mnoh· venkovsk· sÌdla jsou ale jeötÏ staröÌ," ¯ekl Miloslav Maöek, gener·lnÌ ¯editel Svazu podnikatel˘ ve stavebnictvÌ. SpoleËn˝m rysem vöech staröÌch bytov˝ch staveb je öpatn˝ technick˝ stav a mor·lnÌ zastaralost. "Ve srovn·nÌ s evropsk˝m pr˘mÏrem tak m·me menöÌ obytnou i uûitnou plochu byt˘, projevujÌ se nejr˘znÏjöÌ poruchy staveb, jako nap¯Ìklad netÏsnÈ izolace proti vodÏ nebo ˙niku tepla, coû p¯in·öÌ zv˝öenÈ n·klady na spot¯ebu energiÌ vöeho druhu," vysvÏtlil Miloslav Maöek a dodal: "JistÏ, dÌlËÌ zlepöenÌ stavu star˝ch byt˘ tady dÌky rekonstrukcÌm a zateplenÌ objekt˘ je. St·vajÌcÌm tempem by ale regenerace veökerÈ staröÌ bytovÈ z·stavby trvala desÌtky let, a to je mnohdy dÈle, neû jak· je re·ln· ûivotnost staveb." (tz)

Vláda svým postupem brzdí tempo oprav panelových domů T¯icet procent naöich spoluobËan˘ bydlÌ v "panel·cÌch", tj. v domech postaven˝ch panelovou technologiÌ v letech 1950 aû 1990. Tyto domy vesmÏs vykazujÌ vÌce Ëi mÈnÏ z·vaûnÈ poruchy, danÈ pouûitou technologiÌ a kvalitou tehdejöÌch materi·l˘ a pr·ce. Celkov˝ rozsah finanËnÌch prost¯edk˘ pot¯ebn˝ch pro odstranÏnÌ z·vad a uvedenÌ dom˘ do technicky odpovÌdajÌcÌho stavu se pohybuje v ¯·du 400 miliard korun. VÏtöinu pot¯ebn˝ch zdroj˘ musÌ obstarat vlastnÌci (bytov· druûstva, obce a dalöÌ pr·vnickÈ a fyzickÈ osoby), nicmÈnÏ st·t, kter˝ uznal, ûe problÈmy vad panelovÈ technologie byly zavinÏny nÏkdejöÌmi chybn˝mi st·tnÌmi rozhodnutÌmi, dosud podporoval opravy panelov˝ch dom˘ a byt˘ dvÏma programy. Programem PANEL od roku 2001 a "havarijnÌm programem" od roku 1998.

Bez konzultace s odbornou ve¯ejnostÌ Vl·da schv·lila p¯ed ned·vnem vl·dnÌ na¯ÌzenÌ, kter˝m upravuje podmÌnky pouûitÌ penÏz ze St·tnÌho fondu rozvoje bydlenÌ na dotace Ë·sti n·klad˘ spojen˝ch s opravami panelov˝ch dom˘. P¯edevöÌm se jedn· o tzv. havarijnÌ program, kter˝ bez problÈm˘ fungoval od roku 1998. P¯ekvapivÏ a bez p¯edchozÌ konzultace s odbornou ve¯ejnostÌ padlo rozhodnutÌ o nutnosti provÏ¯enÌ sluËitelnosti programu s pod-

mÌnkami EvropskÈ unie o volnÈ hospod·¯skÈ soutÏûi a obchodu mezi Ëlensk˝mi st·ty (tzv. notifikace). Do ukonËenÌ notifikace m· b˝t havarijnÌ program p¯e¯azen do systÈmu podpor malÈho rozsahu (de minimis). Co tato dvÏ rozhodnutÌ znamenajÌ pro vlastnÌky panelov˝ch dom˘ a pro jejich obyvatele? Prakticky okamûitÈ zastavenÌ, resp. nezah·jenÌ dalöÌch pl·novan˝ch rekonstrukcÌ p¯esahujÌcÌch limit de minimis (max. 100 tisÌc EUR - asi 2,8 mil. KË - jednomu ûadateli v pr˘bÏhu t¯Ì let). Jak potvrdil ministr pro mÌstnÌ rozvoj Radko MartÌnek v novinovÈm rozhovoru 23.2.2006 - to staËÌ "asi na pades·t byt˘ p¯i pr˘mÏrnÈm n·kladu 55 tisÌc korun na byt " u jednÈ pr·vnickÈ osoby nap¯Ìklad bytovÈho druûstva. V praxi to bude vypadat n·sledovnÏ: bytov· druûstva a obce, kterÈ pr˘bÏûnÏ opravujÌ, ¯eknÏme, dva, t¯i domy roËnÏ, nynÌ s opravou skonËÌ a tÏm obËan˘m, na kterÈ se zatÌm nedostalo, budou vysvÏtlovat smysl vl·dnÌho rozhodnutÌ. A budou Ëekat buÔ t¯i roky na dalöÌ limit, nebo v lepöÌm p¯ÌpadÏ na ˙spÏönÈ ( ! ) dokonËenÌ jedn·nÌ o sluËitelnosti, tedy notifikace. Tady je t¯eba p¯ipomenout, ûe podle Ël. 87 a 88 smlouvy o zaloûenÌ EU jsou v po¯·dku takovÈ st·tnÌ podpory, kterÈ napravujÌ v·ûnÈ poruchy v hospod·¯stvÌ nÏkterÈho ËlenskÈho st·tu - a to masov· panelov· v˝stavba v minulÈ È¯e bezpochyby je. Naopak sluËitelnÈ nejsou podpory, kterÈ naruöujÌ

nebo hrozÌ naruöit soutÏû tÌm, ûe zv˝hodÚujÌ urËitÈ podniky nebo urËit· odvÏtvÌ v˝roby a pokud ovlivÚujÌ obchod mezi Ëlensk˝mi st·ty - a to naopak naöe panel·ky bezpochyby neËinÌ. Tak Ëeho se naöe vl·da tak neËekanÏ lekla? O v˝sledku v Bruselu m˘ûeme jenom spekulovat - noviny se hemûÌ zpr·vami o bruselskÈ byrokracii. OsobnÏ mohu doloûit, ûe nap¯Ìklad notifikace jinÈho podp˘rnÈho programu PANEL se t·hne od loÚskÈho ˙nora a p¯es veökerÈ pÌsemnÈ p¯Ìsliby ministerstva pro mÌstnÌ rozvoj a St·tnÌho fondu pro rozvoj bydlenÌ je jeho ukonËenÌ v nedohlednu. P¯itom dÌky programu PANEL zrekonstruovala jenom bytov· druûstva v uplynul˝ch letech p¯es 500 akcÌ zahrnujÌcÌch asi Ëtrn·ct tisÌc byt˘ v hodnotÏ v˝raznÏ p¯esahujÌcÌ dvÏ miliardy korun. Na rok 2005 bylo p¯ipraveno dalöÌch cca osmdes·t akcÌ v hodnotÏ p¯es 240 milion˘ korun, kterÈ ale kv˘li omezenÌ (probÌhajÌcÌ notifikace a p¯evedenÌ do systÈmu podpor malÈho rozsahu) ËekajÌ na svÈ zah·jenÌ. Uû slyöÌm rozho¯ËenÈ reakce, kterÈ budou v˝öe uvedenÈ vl·dnÌ rozhodnutÌ br·nit ochranou koncovÈho uûivatele p¯ed eventuelnÌ hrozbou vracenÌ dotacÌ nebo penalizace. Tomu bych rozumÏl za p¯edpokladu, ûe by se tak vl·da chovala od zaË·tku naöeho vstupu do EvropskÈ unie - tedy minim·lnÏ jiû dva roky. ProË ale vypl·celo ministerstvo pro mÌstnÌ rozvoj podpory u havarijnÌho programu cel˝ rok 2004 i 2005 bez omezenÌ? Copak

tam hrozba vr·cenÌ dotacÌ a penalizace nehrozila? P¯itom citovanÈ bruselskÈ p¯edpisy byly zn·mÈ a platnÈ d·vno p¯ed naöÌm p¯ijetÌm do EU. Bytov· druûstva sdruûen· ve Svazu Ëesk˝ch a moravsk˝ch bytov˝ch druûstev spravujÌ vÌce neû patn·ct procent vöech byt˘ v »eskÈ republice a vÏtöina z onÏch tÈmÏ¯ sedmi set tisÌc byt˘ je v panelov˝ch domech. Trvalo n·m dlouh· lÈta p¯esvÏdËit Ëleny a dalöÌ bydlÌcÌ o nutnosti platit do fond˘ oprav cca tisÌc korun mÏsÌËnÏ nad r·mec bÏûn˝ch oprav, aby si tak kaûd· samospr·va vytv·¯ela rezervu na financov·nÌ komplexnÌ opravy svÈho domu s pomocÌ st·tnÌch podp˘rn˝ch program˘. V mnoh˝ch bytov˝ch druûstvech probÏhla technick· p¯Ìprava oprav, je zpracovan· projektov· dokumentace, probÏhla v˝bÏrov· ¯ÌzenÌ... RozhodnutÌm vl·dy z ned·vnÈ doby je snaha obyvatel panel·k˘ o bezpeËnÏjöÌ a d˘stojnÏjöÌ bydlenÌ na dlouhou dobu umrtvena. Ing. VÌt VanÌËek p¯edseda Svazu Ëesk˝ch a moravsk˝ch bytov˝ch druûstev pokraËov·nÌ na stranÏ 20

Visegrádská konference na ISSS Visa zaznamenala na Zimních 2006 olympijských hrách rekordní Nová kampaň ČSOB Pojišťovny: Národní technické muzeum získá V r·mci 9. roËnÌku evropskÈ konference ISSS - objem transakcí u obchodníků Internet ve st·tnÌ spr·vÏ a samospr·vÏ, kter· Bobr bude řádit na sněhu původní podobu SpoleËnost Visa International, kter· je ofise bude konat 2. aû 4. dubna 2006 v kongresoJedna z nej˙spÏönÏjöÌch televiznÌch reklam loÚskÈho roku - spot s elektronickou loutkou bobra, kter˝ niËÌ, na co p¯ijde do doby, neû zas·hne pojiöùovacÌ poradce - bude mÌt pokraËov·nÌ. »SOB Pojiöùovna totiû od poË·tku b¯ezna spustÌ novou kampaÚ, jejÌû ˙st¯ednÌ postavou bude opÏt bobr. ➡

6

»·steËn· rekonstrukce budovy N·rodnÌho technickÈho muzea mu vracÌ podobu navrûenou architektem Milanem Babuökou ve 30. letech minulÈho stoletÌ. Muzeum tak obnovÌ p˘vodnÌ prostorov˝ koncept v˝stavnÌch s·l˘ v jednotliv˝ch poschodÌch a z·roveÚ jeho zamÏstnanci zÌskajÌ d˘stojnÈ z·zemÌ pro svou pr·ci. ➡

vÈm centru Aldis v Hradci Kr·lovÈ, se jiû pot¯etÌ uskuteËnÌ mezin·rodnÌ setk·nÌ V4DIS - Visegrad Four for Developing Information Society. K hlavnÌm tÈmat˘m pat¯Ì i role ICT v turistickÈm ruchu a problematika genderovÈ rovnosti v p¯Ìstupu k ICT technologiÌm a elektronick˝m sluûb·m poskytovan˝m ve¯ejnou spr·vou. ➡

ci·lnÌm platebnÌm systÈmem XX. ZimnÌch olympijsk˝ch her 2006 v TurÌnÏ, ozn·mila dosaûenÌ rekordnÌho poËtu transakcÌ kartami Visa u obchodnÌk˘ bÏhem prvnÌch t¯ech dn˘ olympijsk˝ch her, kdy tu z·kaznÌci utratili p¯es 1,5 milionu EUR (1,8 milionu USD).

➡ www.prosperita.info

březen 2006

PENÍZE PRO PODNIKÁNÍ, ČESKÁ LEASINGOVÁ A FINANČNÍ ASOCIACE

Jak jsme si půjčovali a mnoho dalších informací J

ak potvrdila další tisková konference České leasingové a finanční asociace, stal se například finanční leasing významným zdrojem investic pro české firmy. S leasingovými a dalšími finančními službami se podnikatelé postupně naučili počítat, pracovat, bez nich by si firemní život už dnes asi těžko představili. V době, kdy banky byly vůči mladým podnikům u nás ještě nedůvěřivé a teprve postupně hledaly nástroje k oboustranné, praktické komunikaci s klienty, byl to zejména leasing, který výrazně přispěl ke stabilizaci podnikání u nás.

V n·sleducÌcÌm p¯ehledu m·te moûnost zjistit, jak vypad· trh vidÏn˝ oËima Ëlen˘ »eskÈ leasingovÈ a finanËnÌ asociace v roce 2005.

Statistika leasingu, nebankovnÌch spot¯ebitelsk˝ch ˙vÏr˘ a spl·tkov˝ch prodej˘ v »R v roce 2005 Sekretari·t asociace zaslal vöem Ëlen˘m, podobnÏ jako v minul˝ch letech, dotaznÌk k jejich obchod˘m uzav¯en˝m v loÚskÈm roce. Z ˙daj˘ o objemech a zamÏ¯enÌ obchod˘ Ëlensk˝ch spoleËnostÌ asociace vypl˝vajÌ n·sledujÌcÌ z·vÏry k aktu·lnÌ situaci na naöem trhu: 1. K v˝voji leasingu movit˝ch vÏcÌ ● »lenskÈ spoleËnosti »eskÈ leasingovÈ a finanËnÌ asociace p¯edaly vloni do leasingovÈho uûÌv·nÌ movitÈ vÏci (stroje, za¯ÌzenÌ a dopravnÌ prost¯edky) v celkovÈ po¯izovacÌ hodnotÏ (bez DPH) 100,5 mld. KË, ● protoûe podÌl Ëlen˘ asociace na naöem leasingovÈm trhu je cca 97 %, znamen· to, ûe vloni byly v »R do leasingovÈho uûÌv·nÌ p¯ed·ny stroje, za¯ÌzenÌ a dopravnÌ prost¯edky za cca 103,6 mld. KË, ● ˙ËetnÌ hodnota leasovan˝ch vÏcÌ dos·hla na konci r. 2005 (po odpisech za r. 2005) 198 mld. KË, ● objem loÚskÈho leasingu movit˝ch vÏcÌ Ëlen˘ asociace se proti r. 2004 zv˝öil o 4 % (p¯i inflaci 1,8 %), ● podÌl leasingu osobnÌch a lehk˝ch uûitkov˝ch aut dos·hl v r. 2005 45,9 %, podÌl leasingu n·kladnÌch voz˘ a autobus˘ 27,4 %, podÌl leasingu stroj˘ a za¯ÌzenÌ 21,4 %, podÌl leasingu poËÌtaË˘ a kancel·¯skÈ techniky 1,1 %, letadel, lodÌ a ûelezniËnÌch vozidel 0,4 %, podÌl leasingu ostatnÌch komodit (hlavnÏ spot¯ebnÌho zboûÌ) 3,8 %, ● ˙daje za r. 2005 potvrzujÌ dlouhodobou stabilizaci komoditnÌho zamÏ¯enÌ naöeho leasingu movit˝ch vÏcÌ. PodÌl leasingu osobnÌch voz˘ se jiû p·t˝m rokem udrûuje pod 50 % a vloni d·le poklesl, ● podÌl nov˝ch osobnÌch aut na celkovÈm objemu leasingu osobnÌch voz˘ se vloni proti p¯edchozÌm let˘m zv˝öil a dos·hl 86,4 % (v r. 2004 to bylo 82 %), ● pokud jde o z·kaznickÈ zamÏ¯enÌ naöeho leasingu, vloni opÏt dominoval leasing do soukrom˝ch sluûeb (49,6 %), leasing do pr˘myslu (26,6 %) a leasing pro spot¯ebitele (11 %). ZatÌmco v jin˝ch sektorech toto zamÏ¯enÌ odpovÌd· vÌce mÈnÏ evropskÈmu trhu, podÌl naöeho leasingu pro spot¯ebitele (i kdyû se neust·le sniûuje) je st·le v˝raznÏ vyööÌ neû v tradiËnÌch leasingov˝ch trzÌch z·padnÌ Evropy, ● podÌl operativnÌho leasingu na celkov˝ch loÚsk˝ch leasingov˝ch objemech se zv˝öil na 12 % (v r. 2000 Ëinil 3,5 %, v r. 2001 to bylo 4,5 %, v r. 2002 p¯edstavoval 4,25 %, v r. 2003 hovo¯ila ËÌsla o 4,63 %, v r. 2004 se vyhoupl na 8 %), ● ËlenskÈ spoleËnosti asociace ohl·sily uzav¯enÌ 160 181 smluv o leasingu movit˝ch vÏcÌ v r. 2005 (v r. 2004 ölo o 197 891 leasingov˝ch smluv, v r. 2003 o 237 343 leasingov˝ch smluv, v r. 2002 o 197 871 lea-

singov˝ch smluv). Zvyöuje se pr˘mÏrn· hodnota financovan· jednotlivou leasingovou smlouvou. 2. K v˝voji leasingu nemovitostÌ ● V r. 2005 byly do leasingovÈho uûÌv·nÌ p¯ed·ny nemovitosti za cca 12,57 mld. KË. Doölo tak k r˘stu objemu leasingu nemovitostÌ proti r. 2004 o cca 6,6 %, ● do leasingovÈho uûÌv·nÌ byly p¯ed·ny nemovitosti z 87 uzav¯en˝ch leasingov˝ch smluv, ● brzdou jeötÏ v˝raznÏjöÌho rozvoje naöeho leasingu nemovitostÌ z˘st·v· jeho dvojÌ zatÌûenÌ danÌ z p¯evodu nemovitostÌ a obtÌûn· odhadnutelnost jejÌ kalkulace s ohledem na dlouhodobost leasingu nemovitostÌ (minim·lnÏ 8 let), ● mezi leasovan˝mi nemovitostmi dominovaly hotely (32,4 %) a pr˘myslovÈ budovy (32,2 %), VÏtöina smluv o leasingu nemovitostÌ byla vloni uzav¯ena na obdobÌ 8-16 let (52,2 %), ● ËlenskÈ spoleËnosti asociace uzav¯ely vloni 64 nov˝ch smluv o leasingu nemovitostÌ, kter˝m odpovÌd· souhrn po¯izovacÌch cen leasovan˝ch nemovitostÌ 8,387 mld. KË, ● ˙ËetnÌ hodnota vöech leasovan˝ch nemovitostÌ ve vlastnictvÌ Ëlen˘ asociace dos·hla po odpisech za r. 2005 hodnoty 39,5 mld. KË. 3. K v˝voji p¯i poskytov·nÌ neleasingov˝ch finanËnÌch produkt˘ pro osobnÌ spot¯ebu ● »lenskÈ spoleËnosti vloni poskytly spot¯ebitelskÈ ˙vÏry v celkovÈm objemu 32,465 mld. KË. Proti r. 2004 ölo o n·r˘st o 38,1 %, ● vloni uzav¯ely ËlenskÈ spoleËnosti 3 956 800 smluv o spot¯ebitelskÈm ˙vÏru (v r. 2004 ölo o 3 341 318 smluv, v r. 2003 o 1 026 998 smluv, v r. 2002 o 982 000 smluv), ● vloni bylo uzav¯eno takÈ 97 smluv o spl·tkov˝ch prodejÌch na spot¯ebnÌ zboûÌ v celkovÈ hodnotÏ 18 mil. KË. Ve srovn·nÌ s r. 2004 ölo o prudk˝ pokles ve vyuûÌv·nÌ tohoto produktu dan˝ p¯eorientacÌ nabÌdky i popt·vky na spot¯ebitelsk˝ ˙vÏr. 4. K neleasingovÈmu financov·nÌ investiËnÌho majetku ● Vloni profinancovaly ËlenskÈ spoleËnosti asociace podnikatel˘m jejich investiËnÌ z·mÏry cestou prodeje na spl·tky Ëi jin˝m "neleasingov˝m" zp˘sobem v celkovÈ hodnotÏ 5,8 mld. KË. Proti r. 2004 ölo o n·r˘st o 45 %. Vloni uzav¯ely ËlenskÈ spoleËnosti asociace 11 038 smluv o prodeji na spl·tky Ëi o jinÈm neleasingovÈm financov·nÌ podnikatelsk˝ch pot¯eb (v r. 2004 ölo o 8 081 smluv, v r. 2003 o 3 714 smluv). 5. Ke koncentraci leasingovÈho trhu v »R ● Statistiky za r. 2005 potvrzujÌ vysok˝ stupeÚ koncentrace na naöem leasingovÈm trhu a prohlubov·nÌ tohoto trendu. PodÌl vedoucÌch pÏti spoleËnostÌ na leasingu movit˝ch vÏcÌ v »R dos·hl vloni 52,3 % (v r. 2004 46,9 %). PodÌl vedoucÌch 15 spoleËnostÌ na naöem trhu movit˝ch vÏcÌ dosahuje nynÌ 79,6 % (v r. 2004 87,3 %). pokraËov·nÌ na stranÏ 8

Objem a struktura leasingov˝ch operacÌ Ëlen˘ »eskÈ leasingovÈ a finanËnÌ asociace v r. 2005 88 Ëlensk˝ch spoleËnostÌ na konci r. 2005 1) Leasing movitostÌ (majetek zakoupen˝ pro leasing a p¯edan˝ do leasingovÈho uûÌv·nÌ v r. 2005 - po¯izovacÌ ceny v mil. KË bez DPH) a) podle povahy p¯edmÏtu leasingu:

mil. KË

poËet ks

strojnÌ za¯ÌzenÌ

21 468

15 721

1 122

2 484

46 125

109 398

poËÌtaËe, kancel·¯skÈ stroje osobnÌ automobily z toho leasing ojet˝ch osobnÌch automobil˘ n·kladnÌ automobily, autobusy a dalöÌ vozidla lodÏ, letadla, lokomotivy, vagÛny

6 279 27 492

23 663

426

72

ostatnÌ

3 867

8 843

celkem

100 500

160 181


7

březen 2006


Jak jsme si půjčovali a mnoho dalších informací pokraËov·nÌ ze strany 7 6. K mezin·rodnÌmu kontextu rozvoje naöeho leasingovÈho trhu ● N·ö leasingov˝ trh z˘st·v· nad·le nejvÏtöÌm trhem v SVE a zaujÌm· nad·le 11.-12. mÌsto v r·mci celÈ Evropy, ● p¯estoûe nem·me zatÌm k dispozici statisti-

ky evropskÈho leasingu (budou sestaveny aû poË·tkem dubna), je z¯ejmÈ, ûe k loÚskÈmu r˘stu naöeho leasingu movit˝ch vÏcÌ i nemovitostÌ doölo v r·mci mÌrnÈho oûivenÌ evropskÈho leasingu (souvisejÌcÌho s mÌrn˝m r˘stem investic v hlavnÌch evropsk˝ch ekonomik·ch).

e) nemovit˝ majetek, na kter˝ byly v r. 2005 uzav¯eny smlouvy o leasingu nemovitostÌ (p¯edan˝ i dosud nep¯edan˝ do leasingovÈho uûÌv·nÌ) mil. KË poËet ks 8 387

64

g) souhrn pohled·vek z uzav¯en˝ch smluv o leasingu nemovitostÌ v mil. KË na konci r. 2005 38 152

b) podrobn· struktura leasingu osobnÌch a uûitkov˝ch automobil˘: nov· osobnÌ auta leasovan· pro soukromou pot¯ebu nov· osobnÌ auta leasovan· podnikatelsk˝m subjekt˘m ojet· osobnÌ auta leasovan· pro soukromou pot¯ebu ojet· osobnÌ auta leasovan· podnikatelsk˝m subjekt˘m

mil. KË

poËet ks

8 808

30 075

3) FinanËnÌ produkty pro osobnÌ spot¯ebu, kterÈ ËlenskÈ spoleËnosti poskytly v r. 2005 (v mil. KË): mil. KË poËet ks

19 851

40 332

a) spot¯ebitelskÈ ˙vÏry

1 449

5 371

3 636

9 457

lehk· uûitkov· vozidla

12 381

24 163

c) podle podnikatelskÈho zamÏ¯enÌ z·kaznÌka:

mil. KË

zemÏdÏlstvÌ, lesnictvÌ, rybolov

26 706

sluûby - soukrom˝ sektor

49 830

sluûby - st·tnÌ sektor

3 956 800 18

aktu·lnÌ v˝öe pohled·vek ze spot¯ebitelsk˝ch spl·tkov˝ch prodej˘ 58 poËet smluv o prodeji na spl·tky uzav¯enÈ se spot¯ebiteli v r. 2005

3 680

soukrom· pot¯eba

poËet novÏ uzav¯en˝ch ˙vÏrov˝ch smluv v r. 2005 b) spot¯ebitelskÈ spl·tkovÈ prodeje

4 111

pr˘mysl, stavebnictvÌ

32 465

aktu·lnÌ v˝öe pohled·vek ze spot¯ebitelsk˝ch ˙vÏr˘ (nesplacen· jistina a ˙roky bez opravn˝ch poloûek) 43 387

97

c) podrobn· struktura spl·tkov˝ch prodej˘ osobnÌch aut pro spot¯ebitele

11 096

nov· osobnÌ auta prodan· na spl·tky pro soukromou pot¯ebu

99

435

ostatnÌ

5 077

ojet· osobnÌ auta prodan· na spl·tky pro soukromou pot¯ebu

15

97

celkem

100 500 4) Spl·tkovÈ prodeje a jinÈ zp˘soby financov·nÌ investiËnÌho majetku

d) podle dÈlky leasingov˝ch smluv:

mil. KË

do 2 let (vËetnÏ)

3 282

do 5 let (vËetnÏ)

91 690

do 10 let (vËetnÏ)

5 524

nad 10 let

8 655 11 038

podrobn· struktura spl·tkov˝ch prodej˘ osobnÌch a uûitkov˝ch voz˘ podnikatel˘m

100 500

e) podle leasingovÈho produktu:

mil. KË

poËet ks

finanËnÌ leasing

88 367

141 038

operativnÌ leasing

12 133

z toho: full service leasing - poËet leasovan˝ch vÏcÌ

5 808

aktu·lnÌ v˝öe pohled·vek z prodej˘ na spl·tky pro podnikatele

poËet smluv o prodeji na spl·tky pro podnikatele uzav¯en˝ch v r. 2005

4

celkem

koneËnÈmu z·kaznÌkovi - podnikateli poskytnutÈ v r. 2005

19 143 10 772

spr·va leasovan˝ch soubor˘ - poËet spravovan˝ch vÏcÌ

nov· osobnÌ auta prodan· na spl·tky podnikatel˘m

269

628

ojet· osobnÌ auta prodan· na spl·tky podnikatel˘m

1 450

5 395

777

2 121

lehk· uûitkov· vozidla prodan· na spl·tky podnikatel˘m

Po¯adÌ nejvÏtöÌch leasingov˝ch spoleËnostÌ podle objemu novÏ uzav¯en˝ch obchod˘ v r. 2005 (v mil. KË) celkem z toho nemovitosti

390

1.

160 181

2.

CAC LEASING, a.s. /*

13 333

643

3.

äkoFIN s.r.o.

10 757

60

f) celkov· hodnota p¯edmÏt˘, kterÈ ËlenskÈ spoleËnosti pronajÌmaly leasingem na konci

4.

VB Leasing CZ, s.r.o.

7 592

r. 2005 (po proveden˝ch odpisech za r. 2005) v mil. KË

5.

IMMORENT »R, s.r.o.

7 249

6.

SG Equipment Finance Czech Republic s.r.o.

6 539

7.

DaimlerChrysler Financial Services Bohemia s.r.o.

5 320

8.

Raiffeisen-Leasing, s.r.o.

4 172

9.

»P Leasing, a.s.

3 486 3 272

celkem

100 500

202 073

g) souhrn pohled·vek z uzav¯en˝ch smluv o leasingu movit˝ch vÏcÌ v mil. KË na konci r. 2005 122 753

»SOB Leasing, a.s.

16 681

2) Leasing nemovitostÌ (majetek nabyt˝ pro leasing a poskytnut˝ do leasingovÈho uûÌv·nÌ v r. 2005 - po¯izovacÌ ceny v mil. KË)

10.

Deutsche Leasing »R, s.r.o.

11.

s Autoleasing, a.s.

3 067

a) podle typu budovy:

mil KË

12.

LeasePlan »R, s.r.o.

3 024

pr˘myslovÈ budovy

4 051

13.

S MORAVA Leasing, a.s.

2 673

prodejny

3 059

14.

SCANIA FINANCE Czech Republic, s.r.o.

2 375

15.

ALD Automotive s.r.o.

1 926

16.

Raiffeisen-IMPULS-Leasing spol. s r.o.

1 910

17.

GE Money Auto, a.s.

1 768

18.

PSA FINANCE »ESK¡ REPUBLIKA, s.r.o.

1 576

19.

UNILEASING, a.s.

1 481

20.

D.S. Leasing, a.s.

1 356

˙¯ednÌ budovy

1 155

hotely, turistick· a z·bavnÌ za¯ÌzenÌ

4 074

ve¯ejnÈ sluûby

poËet ks

111

ostatnÌ

126

celkem

12 576

b) podle dÈlky leasingovÈ smlouvy:

mil. KË

do 8 let (vËetnÏ)

3 225


6 562


2 712

nad 20 let

87

77

celkem c) podle charakteru leasovanÈ nemovitosti: leasing st·vajÌcÌch budov leasing budovan˝ch objekt˘ celkem

»SOB Leasing, a.s. äkoFIN s.r.o.

18 614

mil. KË

4.


13 213

5 259

5.


12 712

7 317

6.


8 604

12 576

7.


8 315

8.


8 275

9.-10. »P Leasing, a.s. s Autoleasing, a.s.

Microsoft otevřel první Centrum moderních technologií ve škole

Rok 2005 byl pro Winterthur pojiöùovnu velmi pozitivnÌ, kdyû objem p¯edepsanÈho pojistnÈho p¯es·hl 1,5 miliardy korun, a meziroËnÏ se tak zv˝öil o tÈmÏ¯ 28 %. Cel˝ pojiöùovacÌ trh p¯itom rostl v oblasti ûivotnÌho pojiötÏnÌ dokonce jen o 1,6 %.

Microsoft v Praze ofici·lnÏ otev¯el Centrum modernÌch technologiÌ ve St¯ednÌ pr˘myslovÈ ökole Na T¯ebeöÌnÏ. Jeho vytvo¯enÌ je souË·stÌ celosvÏtovÈ iniciativy Partne¯i ve vzdÏl·v·nÌ. Spolu s otev¯enÌm praûskÈho Centra zah·jil Microsoft takÈ provoz STIC v Belfastu v SevernÌm Irsku. ➡

➡

8

638

24 514

6 811 6 811 pokraËov·nÌ na stranÏ 9

39 466

Posílení spolupráce se zaměstnavateli

243

Po¯adÌ nejvÏtöÌch leasingov˝ch spoleËnostÌ podle celkovÈ hodnoty vöech leasovan˝ch vÏcÌ (v mil. KË po odpisech za r. 2005) 1. CAC LEASING, a.s. 31 939 3.

d) celkov· hodnota vöech nemovitostÌ, kterÈ ËlenskÈ spoleËnosti asociace pronajÌmaly leasingem na konci r. 2005 v mil. KË (po proveden˝ch odpisech za r. 2005)

2 514

/*vËetnÏ objem˘ RLCZ a CAC FSL - leasingy realizovanÈ pracovnÌky CAC Leasing, a.s.

2.

12 576

7 084

Setkání místopředsedy vlády s ČPU

Týmová práce dvou generací

V ˙noru letoönÌho roku se setkal mÌstop¯edseda vl·dy pro ekonomiku Ji¯Ì Havel s gener·lnÌm sekret·¯em »eskÈ plyn·renskÈ unie Josefem Kastlem. Oba p·novÈ se na sch˘zce shodli, ûe zemnÌ plyn jako ekologickÈ fosilnÌ palivo je a bude v˝znamnou souË·stÌ palivoenergetickÈ z·kladny »R. Pan Josef Kastl zd˘raznil, ûe »PU mimo jinÈ pozornÏ sleduje diskuze o St·tnÌ energetickÈ koncepci. ➡

StrojÌrensko-metalurgick˝ komplex UNEX a.s. spoleËnÏ se sv˝mi partnery, rakouskou spoleËnostÌ Voest Alpine Materials Handling a indickou spoleËnostÌ Larsen & Toubro Limited, zvÌtÏzil ve v˝bÏrovÈm ¯ÌzenÌ na dod·vku nov˝ch kolesov˝ch r˝padel pro indick˝ trh. Jiû vloni bylo stejnÈ konsorcium firem ˙spÏönÈ v tendru na dvÏ r˝padla urËen· pro tÏûbu uhlÌ v dole IndickÈ spoleËnosti Neyveli Lignite Corporation Limited. ➡

www.prosperita.info

březen 2006

pokraËov·nÌ ze strany 8 11. Deutsche Leasing »R, s.r.o.


6 367

Po¯adÌ Ëlensk˝ch spoleËnostÌ podle objemu spot¯ebitelsk˝ch spl·tkov˝ch prodej˘ poskytnut˝ch v r. 2005 (v mil. KË)

12.


6 038

1.

»SOB Leasing, a.s.

16

13.

DIL Immobilien-Leasing Praha Koncernov· s.r.o.

5 422

2.

CAC LEASING, a.s.

2

14.


4 616

15.

ING Lease (C.R.), s.r.o.

4 288

16.

GE Money Auto, a.s.

4 226

17.


4 043

1.

»SOB Leasing, a.s.

3 770

2.

GE Money Auto, a.s.

953


604

18.


Po¯adÌ Ëlensk˝ch spoleËnostÌ podle objemu spl·tkov˝ch prodej˘ a jin˝ch zp˘sob˘ financov·nÌ investiËnÌho majetku v r. 2005 (v mil. KË) 1 007

19.

ALD Automotive, s.r.o.

2 990

3.

20.

Immoconsult Czechia s.r.o.

2 800

4.

CAC LEASING, a.s.

600

5.


555

6.


358

7.

CCB Finance, a.s.

351

8.

GMAC, a.s.

337

Po¯adÌ nejvÏtöÌch leasingov˝ch spoleËnostÌ podle objemu novÏ uzav¯en˝ch leasing˘ movit˝ch vÏcÌ v r. 2005 (v mil. KË) 1.

»SOB Leasing, a.s.

16 681

2.

CAC LEASING, a.s. /*

12 690

3.

äkoFIN s.r.o.

10 697

4.


7 592

5.


6 539

6.


5 320

7.

»P Leasing, a.s.

3 486

8.


3 272

9.

s Autoleasing, a.s.

3 067

10.


3 024

11.


2 430

12.


2 375

13.

ALD Automotive s.r.o.

1 926

14.

GE Money Auto, a.s.

1 768

15.


1 658

16.

PSA FINANCE »ESK¡ REPUBLIKA, s.r.o.

1 576

17.

Unileasing, a.s.

1 481

18.

D.S. Leasing, a.s.

1 356

19.


1 272

20.

FCE Credit, s.r.o.

1 039

/*vËetnÏ objem˘ RLCZ a CAC FSL - leasingy realizovanÈ pracovnÌky CAC Leasing, a.s. Po¯adÌ nejvÏtöÌch leasingov˝ch spoleËnostÌ podle objemu leasingu nemovitostÌ v r. 2005 (v mil. KË) 1.


7 084

2.


2 514

3.

Immoconsult Czechia s.r.o.

1 050

4.

CAC LEASING, a.s.

643

5.


638

6.


243

7.

ING Lease (C.R.), s.r.o.

165

8.

CitiLeasing, s.r.o.

120

Po¯adÌ nejvÏtöÌch leasingov˝ch spoleËnostÌ podle objemu operativnÌho leasingu movit˝ch vÏcÌ v r. 2005 (v mil. KË) 1.


2 896

2.

äkoFIN s.r.o.

895

3.

BUSINESS LEASE s.r.o.

833

4.


815

5.

ALD Automotive, s.r.o.

773

6.

äkoLEASE s.r.o.

671

7.

»SOB Leasing, a.s.

636

8.

CAC LEASING, a..s

627

9.

ARVAL CZ s.r.o.

622

10.

Europcar Fleet Services a.s.

514

11.


513

12.

IKB Leasing »R, s.r.o.

319

13.


278

14.


225

15.

»P Leasing, a.s.

186

OMNIPOL, a.s.

164

10.

9.


136

11.

Toyota Financial Services Czech, s.r.o.

125

12.

»P Leasing, a.s.

97

13.

s Autoleasing, a.s.

91

14.

HEWLETT-PACKARD, s.r.o.

84

15.


61

Obrat 2005 (1-12) 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 g in or t c Fa

»S

g in or t c Fa

KB B NL

GE Money Multiservis, a.s.

8 966

2.

CETELEM »R, a.s.

7 404

3.

HOME CREDIT FINANCE a.s.

6 736

4.

GE Money Auto, a.s.

2 935

5.

CCB Finance, a.s.

2 666

6.

ESSOX, s.r.o.

2 133

7.

äkoFIN s.r.o.

357

8.

COFIDIS s.r.o.

323

9.


189

10.

»SOB Leasing, a.s.

179

11.

GMAC, a.s.

176

12.

CAC LEASING, a.s.

126

13.

»P Leasing, a.s.

115

14.

Toyota Financial Services Czech, s.r.o.

92

15.

D.S. Leasing, a.s.

31


ER LL E H B. . O

ce an if n s an Tr

g rin to c a .F S D:

Podíl na trhu 2005 (1-12) D: S. Factoring 1,6%

Factoring »S 26,2%

Transfinance 25,4%

Factoring KB 15,8% O. B. HELLER 19,1%

NLB Factoring 11,8%

Leasing movitých předmětů v ČR v r. 2005 podle podnikatelského zaměření zákazníků

Po¯adÌ Ëlensk˝ch spoleËnostÌ podle objemu spot¯ebitelsk˝ch ˙vÏr˘ poskytnut˝ch v r. 2005 (v mil. KË) 1.

g rin to c Fa

3,6%

26,6% 5

4

4,1%

5,1%

11,0%

6

1 2

3

49,6% (1) zemÏdÏlstvÌ (4) sluûby ve¯ejn˝ sektor

(2) pr˘mysl, stavebnictvÌ (5) soukromÌ spot¯ebitelÈ

(3) sluûby soukrom˝ sektor (6) ostatnÌ

pokraËov·nÌ na stranÏ 23

9

březen 2006


Databáze vozidel v leasingu V

roce 2004 došlo k dohodě významných společností poskytujících leasing motorových vozidel, že na svých internetových stránkách umožní bezplatně zjistit, zda je určité motorové vozidlo aktuálně v portfoliu dané leasingové společnosti.

Uveden· sluûba je jednÌm z n·stroj˘ prevence leasingov˝ch podvod˘ (nap¯. ve formÏ neopr·vnÏnÈho prodeje leasovanÈho vozidla nebo opakovanÈho proleasov·nÌ tÈhoû vozu) a je tedy

urËena jak samotn˝m leasingov˝m spoleËnostem a obchodnÌk˘m s ojet˝mi vozy, tak nejöiröÌ ve¯ejnosti. Do 1. 2. 2006 se k iniciativÏ p¯ipojily a data

Jak si hrají zákony Stanovisko »LFA k nep¯ÌmÈ novele z·kona o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidel provedenÈ z·konem Ë. 377/2005 Sb. Nep¯Ìmou novelou z·kona o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidel provedenou z·konem Ë. 377/2005 Sb., o finanËnÌch konglomer·tech, byla s ˙ËinnostÌ od 29. z·¯Ì 2005 zavedena solid·rnÌ odpovÏdnost vlastnÌka vozidla za z·vazky z plnÏnÌ garanËnÌho fondu »eskÈ kancel·¯e pojistitel˘. Tato zmÏna byla provedena na z·kladÏ poslaneckÈho n·vrhu bez p¯edchozÌho projedn·nÌ s p¯edstaviteli vlastnÌk˘ vozidel (vËetnÏ jejich pronajÌmatel˘) a dalöÌch dotËen˝ch subjekt˘. Zakl·d· v podstatÏ objektivnÌ odpovÏdnost vlastnÌk˘ za ökody zp˘sobenÈ bez jejich zavinÏnÌ a vÏdomÌ ¯idiËem nepojiötÏnÈho vozidla Ëi nezjiötÏn˝m pachatelem (vinÌkem) dopravnÌ nehody. P¯en·öÌ na nÏ odpovÌdajÌcÌ rizika pojiöùoven.

P¯i p¯ijetÌ tÈto zmÏny nebyl respektov·n dlouhodob˝ poûadavek »LFA na uz·konÏnÌ povinnosti pojiöùoven informovat vlastnÌka o existenci a z·niku povinnÈho pojiötÏnÌ v p¯Ìpadech, kdy smlouvu o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti uzavÌr· jin· osoba neû vlastnÌk (nejËastÏji provozovatel). Ne vöechny pojiöùovny jsou ochotny p¯evzÌt tento z·vazek smluvnÏ. Za souËasnÈ situace nemajÌ vlastnÌci moûnost p¯edejÌt za vöech okolnostÌ vzniku v˝öe zmÌnÏnÈ odpovÏdnosti za plnÏnÌ z garanËnÌho fondu. SouËasn· platn· pr·vnÌ ˙prava odpovÏdnosti z provozu vozidel neumoûÚuje vlastnÌk˘m vozidel provozovan˝ch jin˝mi subjekty zajistit existenci z·konnÈho pojiötÏnÌ po celou dobu smluvnÌho vztahu s provozovatelem. »LFA usiluje o zruöenÌ zmÏny z·kona o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidel provedenÈ z·konem Ë. 377/2005 Sb.

Dlužníci budou ve výhodě? Stanovisko »LFA k n·vrhu na v˝raznÈ omezenÌ moûnosti uzavÌr·nÌ dohod o sr·ûk·ch ze mzdy a jejich naplÚov·nÌ zamÏstnavatelem. Mezi ustanovenÌ, kter· majÌ b˝t zmÏnÏna v souvislosti s p¯ijetÌm n·vrhu z·konÌku pr·ce (snÏmovnÌ tisk Ë. 1154), za¯adila vl·da i n·vrh na zmÏnu ß 551 odst. 1 obËanskÈho z·konÌku. Dosud platnÈ ustanovenÌ ß 551 odst. 1 OZ znÌ: "(1) UspokojenÌ pohled·vky lze zajistit pÌsemnou dohodou mezi vÏ¯itelem a dluûnÌkem o sr·ûk·ch ze mzdy, sr·ûky ze mzdy nesmÏjÌ Ëinit vÌce, neû by Ëinily sr·ûky p¯i v˝konu rozhodnutÌ". Vl·da navrhuje toto novÈ znÏnÌ: "(1) UspokojenÌ pohled·vky v˝ûivnÈho podle zvl·ötnÌch pr·vnÌch p¯edpis˘ a jinÈ pohled·vky, o nichû tak stanovÌ z·kon, lze zajistit pÌsemnou dohodou mezi vÏ¯itelem a dluûnÌkem o sr·ûk·ch ze mzdy. P¯i prov·dÏnÌ sr·ûek se postupuje podle zvl·ötnÌch pr·vnÌch p¯edpis˘". Vl·dou navrûen· zmÏna je pro vÏ¯itele, dalöÌ smluvnÌ strany obËanskopr·vnÌch transakcÌ

s ˙ËastÌ zamÏstnanc˘, ale i pro nÏkterÈ zamÏstnavatele (pokud jde o n·roky v˘Ëi zamÏstnanc˘m z pracovnÏpr·vnÌch vztah˘) nep¯ijatelnÈ. Vl·dnÌ n·vrh smÏ¯uje k radik·lnÌmu omezenÌ vyuûitelnosti dohod o sr·ûk·ch ze mzdy a z jin˝ch p¯Ìjm˘ jako d˘leûitÈho a v praxi osvÏdËenÈho prost¯edku zajiötÏnÌ z·vazk˘ v soukromopr·vnÌch vztazÌch a ˙ËinnÈho n·stroje jejich vym·h·nÌ. NavrûenÈ ¯eöenÌ by mÏlo za n·sledek dalöÌ oslabenÌ postavenÌ vÏ¯itele v z·vazkov˝ch vztazÌch. Nejde jen o z·vazky z ˙vÏr˘ a z jin˝ch finanËnÌch operacÌ. Eliminov·na by byla i moûnost vyuûitÌ dohod o sr·ûk·ch ze mzdy v obËanskopr·vnÌch vztazÌch s prodejci a s jin˝mi dodavateli, ve vztazÌch zamÏstnavatele se zamÏstnancem atd. V È¯e computerizace obsluûn˝ch agend zamÏstnavatel˘ se snÌûily organizaËnÌ a technickÈ n·roky na zajiötÏnÌ spl·tek z tÏchto dohod. NavrûenÈ omezenÌ moûnosti dohod o sr·ûk·ch ze mzdy by vedlo k dalöÌmu zv˝öenÌ n·padu (rozsahu agendy) naöich soud˘.

o svÈm portfoliu vozidel uveden˝m zp˘sobem poskytujÌ tyto spoleËnosti: ● CAC LEASING, a.s. ● CCB Finance, a.s. ● »SOB Leasing, a.s. ● D.S. Leasing, a.s. ● GE Money Auto. a.s. ● Leasing »eskÈ spo¯itelny, a.s. ● äkoFIN s.r.o. ● Unileasing, a.s. ● VLTAVÕN leas. a.s. Podle statistik »LFA za rok 2005 jde o spoleËnosti, kterÈ majÌ vÌce jak poloviËnÌ podÌl na naöem leasingu motorov˝ch vozidel. »esk· leasingov· a finanËnÌ asociace uvede-

nou iniciativu podporuje. Na internetov˝ch str·nk·ch asociace (www.clfa.cz) lze pod z·loûkou "Vozidla v leasingu" nalÈzt aktu·lnÌ seznam spoleËnostÌ nabÌzejÌcÌch uvedenou sluûbu spolu s p¯Ìsluön˝mi odkazy na jejich internetovÈ str·nky. Mimoto »LFA zprovoznila na zmÌnÏnÈ webovÈ str·nce funkcionalitu, kter· vyuûÌv·nÌ uvedenÈ sluûby ze strany jakÈhokoli z·jemce usnadÚuje, neboù umoûÚuje prohled·nÌ datab·zÌ vöech z˙ËastnÏn˝ch spoleËnostÌ na z·kladÏ zad·nÌ jedinÈho dotazu na kÛd VIN. NenÌ tak t¯eba identifikaci vozidla zad·vat opakovanÏ na str·nk·ch p¯Ìsluön˝ch spoleËnostÌ. Jde o bezplatnou sluûbu.

GE Money Multiservis financoval v roce 2005 nákupy za rekordních 9 miliard korun a je lídrem českého trhu SpoleËnost GE Money Multiservis financovala v loÚskÈm roce n·kupy za tÈmÏ¯ 9 miliard korun, a potvrdila tak svoji vedoucÌ pozici na ËeskÈm trhu spl·tkovÈho prodeje. Jako hlavnÌ distribuËnÌ kan·l pro kreditnÌ kartu spoleËnostÌ GE Money, zvanou MoneyCard, rovnÏû poskytla v roce 2005 sv˝m klient˘m nejvÏtöÌ poËet kreditnÌch karet na ËeskÈm trhu, tÈmÏ¯ 109 tisÌc kus˘. KreditnÌ karta MoneyCard se tak stala druhou nejrozöÌ¯enÏjöÌ kreditnÌ kartou na ËeskÈm trhu. V roce 2005 financovala spoleËnost GE Money Multiservis prost¯ednictvÌm sv˝ch produkt˘ - kreditnÌ karty MoneyCard, Multiservis ˙vÏru a O.K. karty n·kupy v celkovÈ hodnotÏ 8,965 miliardy korun, coû je v meziroËnÌm srovn·nÌ o 9,7 % vÌce. SpoleËnost GE Money Multiservis p¯ispÏla k v˝raznÈmu r˘stu zejmÈna kreditnÌch karet MoneyCard, kter˝ch GE Money vydala v loÚskÈm roce celkem 108 918. Ve srovn·nÌ s rokem 2004 se jedn· o obrovsk˝ n·r˘st. Na konci roku registrovala spoleËnost GE Money celkem 137 000 aktivnÌch kreditnÌch karet. "Trh kreditnÌch karet v »eskÈ republice vykazuje v poslednÌch letech v˝razn˝ n·r˘st, na Ëemû se v˝razn˝m zp˘sobem podÌlÌ i spoleËnost GE Money Multiservis. KreditnÌ karta MoneyCard spoleËnosti GE Money byla nejvyd·vanÏjöÌ kreditnÌ kartou na ËeskÈm trhu v roce 2005, a stala se tak druhou nejrozöÌ¯enÏjöÌ kreditnÌ kartou v »eskÈ republice. ⁄spÏönÏ jsme tak vstoupili do roku, v nÏmû oslavÌme Ëty¯icet let p˘sobenÌ znaËky Multiservis na ËeskÈm trhu," ¯ekl Charlie Coode, gener·lnÌ ¯editel spoleËnosti GE Money Multiservis. Nej˙spÏönÏjöÌm obdobÌm pro spoleËnost se stal z·vÏr roku, kdy GE Money Multiservis jiû tradiËnÏ nabÌzÌ zv˝hodnÏnÈ produkty - v loÚskÈm roce se jednalo o nabÌdku kreditnÌ karty MoneyCard se Ëty¯mÏsÌËnÌm bez˙roËn˝m obdobÌm a Multiservis ˙vÏr s t¯ÌmÏsÌËnÌm odkladem spl·tek. Od 20. ¯Ìjna do 31. prosince 2005, kdy bylo tÈto nabÌdky moûnÈ vyuûÌt, poskytnul GE Money Multiservis ˙vÏry v celkovÈ hodnotÏ 2,169 miliardy korun. Nej˙spÏönÏjöÌm dnem p¯edv·noËnÌho obdobÌ z hlediska financovanÈ Ë·stky se stal 22. prosinec s celkovou sumou, kter· p¯es·hla pades·t milion˘ korun. Konec roku 2005 rovnÏû potvrdil dlouhodob˝ trend, podle kterÈho p¯evaûuje v letnÌch mÏsÌcÌch mezi zboûÌm nakupovan˝m na spl·tky zejmÈna bÌl· technika (ledniËky, praËky atd.), zatÌmco v p¯edv·noËnÌm obdobÌ d·vajÌ z·kaznÌci p¯ednost n·kupu ËernÈ techniky (televizory, hi-fi technika, LCD obrazovky apod.). "Jako ˙spÏön· se uk·zala naöe strategie ˙zkÈ spolupr·ce s obchodnÌky. KromÏ spl·tkovÈho financov·nÌ prost¯ednictvÌm Multiservis ˙vÏru je moûnÈ si po¯Ìdit na obchodnÌch mÌstech ¯ady naöich partner˘ kreditnÌ kartu MoneyCard, kter· klientovi öet¯Ì Ëas a p˘jËuje penÌze zdarma. Da¯Ì se n·m tak plnit cÌle, kterÈ si spoleËnost GE Money Multiservis vytyËila - nabÌzet rychlÈ, snadnÈ, flexibilnÌ a dostupnÈ produkty," uvedl Charlie Coode a dodal: "S velk˝m z·jmem u klient˘ se setkaly rovnÏû co-brandovanÈ kreditnÌ karty vyd·vanÈ ve spolupr·ci s obchodnÌky. V roce 2005 jsme nabÌdli Electro World kreditnÌ kartu a Makro kreditnÌ kartu." DÌky st·le rostoucÌmu poËtu klient˘ se spoleËnost GE Money Multiservis rozhodla k v˝stavbÏ novÈho Centra z·kaznick˝ch sluûeb v OstravÏ, kterÈ jeötÏ zv˝öÌ kvalitu poskytovan˝ch sluûeb. Otev¯eno bude v dubnu 2006 a p¯inese pr·ci asi pÏti st˘m zamÏstnanc˘. GE Money Multiservis se rovnÏû v˝razn˝m zp˘sobem angaûuje na poli hodnocenÌ kvality Ëesk˝ch obchodnÌk˘. V loÚskÈm roce probÏhl jiû t¯etÌ roËnÌk prestiûnÌho hodnocenÌ ËeskÈho maloobchodu - ocenÏnÌ "GE Money Multiservis ObchodnÌk roku", v nÏmû byli prost¯ednictvÌm pr˘zkumu mezi reprezentativnÌm vzorkem ËeskÈ populace vybr·ni vÌtÏzovÈ devÌti oborov˝ch kategoriÌ a absolutnÌ vÌtÏz - spoleËnost OBI. (tz)

Společnost GE Money Auto profinancovala v roce 2005 nejvíce vozů v České republice SpoleËnost GE Money Auto profinancovala v roce 2005 v »eskÈ republice nejvÌce voz˘ koncov˝m uûivatel˘m - celkem 38 876 automobil˘ v souhrnnÈ hodnotÏ 7,150 miliardy korun. PoËet financovan˝ch voz˘ vzrostl ve srovn·nÌ s rokem 2004 o 8 %, souhrnn· po¯izovacÌ cena financovan˝ch automobil˘ vzrostla meziroËnÏ o 10 %. SpoleËnost GE Money Auto v roce 2005 poprvÈ za dobu svÈho p˘sobenÌ na ËeskÈm trhu p¯ekroËila hranici pÏti miliard financovanÈ Ë·stky dosaûenÈ v jednom roce. V˝sledky loÚskÈho roku potvrdily vedoucÌ pozici GE Money Auto na trhu financov·nÌ automobil˘. SpoleËnost GE Money Auto potvrdila svoji pozici vedoucÌ spoleËnosti na trhu financov·nÌ ojet˝ch automobil˘, kdyû v loÚskÈm roce financovala 35 872 ojet˝ch automobil˘, o 9 % vÌce neû v roce 2004. Jejich souhrnn· po¯izovacÌ cena dos·hla 6,008 miliard korun, coû je meziroËnÏ o 11 % vÌce.

⁄Ëelov˝ ˙vÏr autoCREDIT potvrdil v roce 2005 pozici nejoblÌbenÏjöÌho finanËnÌho produktu spoleËnosti GE Money Auto. "HlavnÌmi v˝hodami autoCREDITU je jeho rychlost, jednoduchost a dostupnost. DÌky tÏmto atribut˘m jej naöi klienti v loÚskÈm roce vyuûili k n·kupu 32 954 automobil˘ z celkovÈho poËtu 38 876 voz˘. Souhrnn· po¯izovacÌ cena ojet˝ch automobil˘ dos·hla hodnoty 5,385 miliardy korun," uvedl Petr äaötinsk˝, gener·lnÌ ¯editel a p¯edseda p¯edstavenstva GE Money Auto. "O oblÌbenosti ˙vÏru autoCREDIT svÏdËÌ i loÚskÈ v˝sledky soutÏûe Zlat· koruna, v nÌû se autoCREDIT umÌstil v kategorii ˙vÏr˘ na t¯etÌm mÌstÏ. P¯itom to byl jedin˝ ocenÏn˝ nebankovnÌ ˙vÏr," dodal Petr äaötinsk˝. TÈmÏ¯ 39 tisÌc novÏ uzav¯en˝ch smluv p¯ispÏlo k dalöÌmu n·r˘stu poËtu klient˘ spoleËnosti GE Money Auto, kter˝ na konci roku 2005 dos·hl ËÌsla 91 131. V porovn·nÌ s koncem roku 2004

je to o 10 % klient˘ vÌce. "V letoönÌm roce hodl·me posÌlit naöi pozici vedoucÌ spoleËnosti trhu financov·nÌ ojet˝ch voz˘ a z˘stat v˝znamn˝m partnerem i pro dealery nov˝ch automobil˘. P¯ipravujeme takÈ ˙plnÈ novinky, jako bude ˙vÏr motoCREDIT urËen˝ na financov·nÌ motocykl˘," ¯ekl Petr äaötinsk˝, gener·lnÌ ¯editel a p¯edseda p¯edstavenstva GE Money Auto. Na svÈ klienty myslÌ spoleËnost GE Money Auto i po ukonËenÌ smlouvy o financov·nÌ vozu. Kaûd˝ klient po splacenÌ poslednÌ spl·tky m˘ûe vyuûÌvat v˝hod vÏrnostnÌho programu Program Plus. Jeho hlavnÌ v˝hodou je v˝hodnÏjöÌ financov·nÌ dalöÌho vozu a zjednoduöen˝ schvalovacÌ proces. Klienti v r·mci Programu Plus obdrûÌ rovnÏû CCS kartu nabitou na hodnotu 2 000 KË. "Mezi dalöÌ, loni p¯edstavenÈ v˝hody pat¯Ì i slevov· karta Benzin Plus pro vöechny novÈ klienty

opravÚujÌcÌ k n·kupu pohonn˝ch hmot v sÌti ËerpacÌch stanic Benzina se slevou 2,2 %. Za loÚsk˝ rok naöi klienti vyuûili tuto kartu k n·kupu 4,33 milionu litr˘ pohonn˝ch hmot, a uöet¯ili tak p¯es 2,7 milionu korun," ¯ekl Petr äaötinsk˝, gener·lnÌ ¯editel a p¯edseda p¯edstavenstva GE Money Auto. "Abychom tuto v˝hodu jeötÏ zv˝öili, poskytujeme naöim nov˝m klient˘m od zaË·tku letoönÌho ˙nora novou kartu Benzin Plus, kter· umoûÚuje tankovat benzÌn nebo naftu s pevnou slevou 0,80 KË na jednom litru," uvedl Petr äaötinsk˝. Mezi dalöÌ benefity, kterÈ spoleËnost GE Money Auto nabÌzÌ, pat¯Ì takÈ v srpnu p¯edstavenÈ pojiötÏnÌ autoPROTECT, kterÈ zajiöùuje krytÌ rozdÌlu mezi po¯izovacÌ cenou vozidla a Ëasovou cenou, jiû stanovuje pojiöùovna v okamûiku pojistnÈ ud·losti. Eva Chaloupkov· tiskov· mluvËÌ GE Money Auto

Příloha tiskové zprávy - struktura značek automobilů financovaných GE Money Auto v roce 2005

NOVÉ VOZY

OJETÉ VOZY OstatnÌ 24%

äkoda 35%

Peugeot 5%

10

OstatnÌ 24%

Fiat 5%

Volkswagen 4% Renault 4%

äkoda 25%

Ford 6%

Seat 8%

Hyundai 14%

Peugeot 7% Volkswagen 8%

Ford 13% Renault 9%

Opel 9%

www.prosperita.info

březen 2006

PENÍZE PRO PODNIKÁNÍ, SPEKTRUM FINANČNÍCH SLUŽEB

Zatím to byl nejlepší rok v historii Modré pyramidy R ok 2005 byl nejúspěšnějším rokem v historii Modré pyramidy. Oproti roku předcházejícímu zaznamenala 40% nárůst objemu úvěrů, což ji řadí na první místo mezi stavebními spořitelnami. Spořitelna dosáhla rovněž více než 100% nárůstu objemu cílových částech nových smluv o stavebním spoření. Zatímco v roce 2004 uzavřeli klienti nové smlouvy s cílovou částkou 8,2 mld Kč, v roce 2005 to bylo 16,7 mld Kč. Celkem v roce 2005 uzavřeli klienti u Modré pyramidy 120 tisíc smluv s celkovou cílovou částkou 23 mld Kč.

V roce 2005 poskytla Modr· pyramida celkem 32 687 ˙vÏr˘ v objemu 8 937 653 tis. KË, nejvÌce, 4,6 mld KË, formou Hypo˙vÏru. TÌm se stala nejen nej˙spÏönÏjöÌ stavebnÌ spo¯itelnou, ale ¯adÌ se mezi p¯ednÌ hypoteËnÌ banky (poskytla vÏtöÌ objem hypotÈk neû nap¯Ìklad HVB Bank, Raiffeisenbank Ëi éivnostensk· banka).

⁄spÏön˝ vstup do roku 2006 V lednu poskytla Modr· pyramida dva a p˘l tisÌce ˙vÏr˘ v objemu 800 mil KË, coû je oproti lednu 2005 rekordnÌ n·r˘st o 92 % v objemu. Jen letos v lednu vyuûilo Hypo˙vÏr 566 klient˘, kte¯Ì si touto formou p˘jËili 400 mil. KË - pr˘mÏrn· cÌlov· Ë·stka Hypo˙vÏru tak ËinÌ vÌce neû 700 000 KË! V lednu uzav¯ela Modr· pyramida 9 000 smluv o stavebnÌm spo¯enÌ s celkovou cÌlovou Ë·stkou (C») 2 mld KË, z toho bylo 5 500 nov˝ch smluv s celkovou C» 1,4 mld KË, coû je oproti roku p¯edch·zejÌcÌmu n·r˘st o vÌce neû 65 %.

Reno˙vÏr Multi - elixÌr pro bytovÈ domy Reno˙vÏr Multi je urËen pro renovace bytov˝ch dom˘, vËetnÏ panelov˝ch. V souËasnÈ dobÏ, kdy je o tento produkt mezi bytov˝mi druûstvy a spoleËenstvÌmi vlastnÌk˘ velk˝ z·jem, po¯·d· Modr· pyramida odbornÈ konference na tÈma "Opravy bytov˝ch dom˘ a jejich financov·nÌ" v desÌtk·ch mÏst po celÈ »eskÈ republice. TermÌny a mÌsta kon·nÌ zve¯ejÚuje na www.modrapyramida.cz. Na tÏchto konferencÌch p¯edstavuje jednak moûnost financov·nÌ, ale ve spolupr·ci s renomovan˝mi firmami (nap¯. Revita G) radÌ, jak p¯i renovacÌch postupovat. Z·roveÚ prost¯ednictvÌm specializovanÈ agentury DEA zprost¯edkov·v· poradenstvÌ ke st·tnÌmu programu Panel (moûnost Ëerp·nÌ 4% ˙rokovÈ dotace, vyuûitÌ z·ruky »eskomoravskÈ z·ruËnÌ a rozvojovÈ banky). V »eskÈ republice je v souËasnÈ dobÏ 2,1 milion˘ byt˘ v bytov˝ch domech, z toho je cca milion byt˘ panelov˝ch. Bytov˝ fond je velice zanedban˝. D˘sledkem odkl·d·nÌ pot¯ebn˝ch oprav vykazujÌ domy v·ûnÈ z·vady, kterÈ sni-

ûujÌ jejich uûitnÈ vlastnosti a zvyöujÌ provoznÌ n·klady. Reno˙vÏr Multi = komplexnÌ a rychlÈ ¯eöenÌ: ● ˙vÏr bez zajiötÏnÌ aû do v˝öe 3 mil. KË ● ˙vÏr od akontace 0 % ● p¯Ìzniv· ˙rokov· sazba ● moûnost snÌûenÌ ˙rok˘ o 4 % s vyuûitÌm dotace st·tnÌho programu "Panel" ● nÌzkÈ poplatky (nap¯. za vedenÌ ˙vÏrovÈho ˙Ëtu ËinÌ pouze 25 KË mÏsÌËnÏ) ● moûnost mimo¯·dn˝ch vklad˘ i spl·tek bez sankcÌ Reno˙vÏr Multi: ● uspo¯Ì n·klady za ˙drûbu a vyt·pÏnÌ i v dobÏ rostoucÌch cen energiÌ ● zv˝öÌ celkovou hodnotu domu i jednotliv˝ch byt˘ ● prodlouûÌ ûivotnost a zlepöÌ vzhled domu ● zv˝öÌ pohodlÌ a komfort bydlenÌ ● vy¯eöÌ vöe najednou a lidÈ mohou bydlet bez starostÌ Reno˙vÏr Multi je novinkou, kterou Modr· pyramida navazuje na ˙spÏchy Hypo˙vÏru, a chce tak p¯ispÏt ke zlepöenÌ bytovÈho fondu v »eskÈ republice.

Hypo˙vÏr: nejoblÌbenÏjöÌ produkt Hypo˙vÏr se stal doslova hitem na trhu financov·nÌ bydlenÌ a je st·le nejoblÌbenÏjöÌm produktem. Modr· pyramida byla v˘bec prvnÌ stavebnÌ spo¯itelnou, kter· uvedla na trh produkt tohoto typu, kter˝ v sobÏ ide·lnÏ kombinuje v˝hody ˙vÏru ze stavebnÌho spo¯enÌ a hypotÈky. Oproti hypotÈce je vöak mnohem dostupnÏjöÌ, n·roky na p¯Ìjmy ûadatel˘ jsou niûöÌ, mimo¯·dnÈ vklady i d¯ÌvÏjöÌ splacenÌ ˙vÏru je moûnÈ bez sankcÌ a poplatek za vedenÌ ˙vÏrovÈho ˙Ëtu je v˝raznÏ niûöÌ (pouh˝ch 25 KË mÏsÌËnÏ).

Jak získat od EU maximum peněz s minimem námahy? ZÌskat penÌze od EvropskÈ unie a nemuset kv˘li tomu skoro v˘bec pohnout prstem - sen podnikatel˘ se stal skuteËnostÌ. PraûötÌ podnikatelÈ z mal˝ch a st¯ednÌch firem majÌ od b¯ezna moûnost nechat si speci·lnÏ vyökolen˝mi odbornÌky zdarma poradit co, jak a kdy udÏlat, aby zÌskali penÌze ze struktur·lnÌch fond˘ EU. StaËÌ pouze p¯ijÌt s n·padem, kter˝ experti posoudÌ a pomohou podnikateli vypracovat projekt, na jehoû z·kladÏ o finance z EU zaû·d·. S touto sluûbou p¯ich·zÌ Hospod·¯sk· komora hl.m. Prahy, poradensk· firma Sigmin a »SOB. Realita je totiû takov·, ûe v mÏöci EU je pro podnikatele sice dost penÏz, jenûe ti je z nÏj neumÌ vyt·hnout. Evropsk· unie pro investiËnÌ projekty (JPD 2) v Praze v letech 2004-2005 vyËlenila 1 428,9 milion˘ KË. PodnikatelÈ dok·zali vyËerpat pouze 365,8 milion˘ KË. Na projekty, dÌky nÌmû by byly realizov·ny vzdÏl·vacÌ programy (JPD 3), bylo v letech 2004-2005 k dispozici 1 293,7 mil KË. Firmy vöak z tohoto objemu dok·zaly vytÏûit pouh˝ch 388,1 mil KË. Pr˘zkum Hospod·¯skÈ komory »R prok·zal, ûe dvÏ t¯etiny mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘, kterÈ si doposud zaû·daly o penÌze z n·rodnÌch nebo evropsk˝ch fond˘, neuspÏly zejmÈna proto, ûe kvalita projekt˘ byla nÌzk·. "Toto jsou hlavnÌ d˘vody, proË projektem SystÈm projektovÈho poradenstvÌ praûsk˝ch MSP chceme firm·m pomoci. Na tuto pomoc jsme finanËnÌ prost¯edky zÌskali i od EvropskÈho soci·lnÌho fondu a z rozpoËtu »R," ¯ekl p¯edseda p¯edstavenstva praûskÈ Hospod·¯skÈ komory Petr Kuûel. CÌlem m· b˝t zlepöenÌ informovanosti praûsk˝ch MSP o moûnosti zÌsk·nÌ penÏz ze vöech program˘, kterÈ jsou pro nÏ k dispozici. Firma se sÌdlem v Praze p¯itom m˘ûe zÌskat prost¯edky takÈ na projekty realizovanÈ mimo hlavnÌ mÏsto.


Podnikatel, kter˝ bude chtÌt vyuûÌt pomoci, kterou praûsk· Komora a jejÌ partne¯i nabÌzejÌ, bude muset udÏlat pouze jedinÈ: navötÌvit jedno z pÏti kontaktnÌch mÌst v Praze (adresy viz nÌûe). Zde se mu dostane z·kladnÌch rad, jak zjistit, zda m· jeho n·pad öanci na ˙spÏch a co musÌ udÏlat pro to, aby tyto öance p¯ÌpadnÏ zv˝öil. Podnikatel vyplnÌ jednoduch˝ dotaznÌk, na z·kladÏ kterÈho mu do pÏti pracovnÌch dn˘ bude pracovnÌkem kontaktnÌho mÌsta zasl·na odpovÏÔ. Pokud o to podnikatel poû·d·, do deseti pracovnÌch dn˘ m˘ûe obdrûet zpracovan˝ rating svÈ firmy, kter˝ v mnoha p¯Ìpadech zvyöuje öanci na ˙spÏch projektu. DÌky ratingu bude mÌt podnikatel takÈ v˝hodnÏjöÌ postavenÌ p¯i û·dosti o ˙vÏr od »SOB. D·le se mu dostane rad, jak spr·vnÏ napsat û·dost o Ëerp·nÌ dotace. V p¯ÌpadÏ jejÌho schv·lenÌ mu poradÌ, jak vypracovat audit projektu a takÈ mu mohou pomoci p¯i vypracov·vanÌ pr˘bÏûnÈ zpr·vy, monitorovacÌ zpr·vy a z·vÏreËnÈ zpr·vy. KontaktnÌ mÌsta budou umÌstÏna v pÏti praûsk˝ch poboËk·ch: KM centr·la: Zuzana Matouökov· [email protected] U Pr˘honu 32/1516 170 00 Praha 7 KM: [email protected] N·m. Franze Kafky 7 110 00 Praha 1 KM: Kate¯ina Svobodov· [email protected] Pol·Ëkova 1976/2 140 00 Praha 4 KM: Hana Trylkov· [email protected] KoloveËsk· 1938 155 00 Praha 13 KM: Pavla Hrbkov· [email protected] U Pr˘honu 32/1516 170 00 Praha 7 Vladislav Virgl

V loÚskÈm roce poskytla Modr· pyramida 6 778 Hypo˙vÏr˘ v objemu 4,6 mld KË a jen letos v lednu to bylo jiû 566 Hypo˙vÏr˘ v objemu 400 mil. KË. Pr˘mÏrn· v˝öe Hypo˙vÏru jiû p¯esahuje 700 tisÌc korun. Z·kladnÌ paramentry Hypo˙vÏru : ● od 0 % akontace (bez poË·teËnÌho vkladu) ● hornÌ hranice neomezena (min. 300 000 KË) ● vysok· dostupnost ˙vÏru ● zajiötÏnÌ nemovitostÌ ● mimo¯·dnÈ vklady i spl·tky jsou na rozdÌl od hypotÈk moûnÈ bez sankcÌ ● poplatek ze vedenÌ ˙Ëtu jen 25 KË mÏsÌËnÏ ● ˙rokov· sazba od 4,25 % p.a.

Novinka: Hypo˙vÏr 100 na 100 % ceny nemovitosti Modr· pyramida je prvnÌ stavebnÌ spo¯itelnou, kter· p¯iöla od 1. b¯ezna na trh s Hypo˙vÏrem 100, kter˝m lze financovat pln˝ch 100 % ceny nemovitosti. ⁄rokov· sazba ËinÌ 5,29 % p.a. Z·roveÚ doch·zÌ k dalöÌmu zjednoduöenÌ poskytov·nÌ ˙vÏr˘. Zvyöuje limit pro poskytov·nÌ ˙vÏr˘ bez zajiötÏnÌ a zajiötÏnÌ nemovitostÌ je vyûadov·no aû od 500 000 KË rizika ˙vÏru. Z·roveÚ se velice zjednoduöÌ zp˘sob hodnocenÌ bonity klienta. Modr· pyramida v˝raznÏ rozöi¯uje a zlepöuje nabÌdku, zjednoduöuje ˙vÏrov˝ proces a zrychluje vy¯izov·nÌ û·dostÌ, protoûe oËek·v· dalöÌ n·r˘st z·jmu o ˙vÏry. Modr· pyramida m· nejlepöÌ ˙vÏrovou nabÌdku na trhu financov·nÌ bydlenÌ: m· plnÏ konkurenceschopnÈ produkty nejen na trhu stavebnÌho spo¯enÌ, ale i na trhu hypotÈk. T¯i ot·zky pro gener·lnÌho ¯editele ModrÈ pyramidy Guida Lohmanna: 1. Lze pouûÌt Hypo˙vÏr 100 takÈ na koupi nemovitosti v p¯ÌpadÏ, ûe by ji kupoval manûel od manûelky Ëi naopak? Nejsem si zcela jist, neboù majetek manûel˘ se vyvÌjÌ podle urËit˝ch pravidel, takûe by muselo jÌt o pomÏrnÏ specifick˝ p¯Ìpad, kdy by

byla ona nemovitost vlastnÏna vskutku jen jednÌm z manûel˘. Kdyû by koupil nap¯. vilku manûel od manûelky, mohla by se st·t tÌmto krokem jejich spoleËn˝m majetkem. To budÌ ¯adu ot·zek. Tuto ot·zku bych doporuËil nejprve zkonzultovat s pr·vnÌkem a poslÈze podle nastolenÈho p¯Ìkladu bychom dok·zali odpovÏdÏt i my. Bylo-li by to legislativnÏ v po¯·dku a vyhovoval-li by p¯Ìpad i naöim pravidl˘m hry, pak by nebyl d˘vod hypo˙vÏr 100 neposkytnout. 2. Lze vyuûÌt Hypo˙vÏr 100 jen na n·kup nebo takÈ na rekonstrukci nemovitosti? M˘ûeme ho poskytnout i na rekonstrukci. 3. éivnostnÌk, t¯eba zuba¯, vlastnÌ rodinn˝ domek, ten by r·d zrekonstruoval, rozöÌ¯il a vybudoval si v nÏm takÈ soukromou ordinaci. M˘ûe k tomu vyuûÌt Hypo˙vÏr 100? Ano, to m˘ûe, kdyû prok·ûe, nap¯Ìklad projektem, ûe domek bude v p¯evaûujÌcÌ mÌ¯e slouûit bydlenÌ, nikoli podnik·nÌ. (tz,rix) ✑

Povolený debet KB pro lékaře a lékárníky KomerËnÌ banka nabÌzÌ v˝hodnÈ ¯eöenÌ pro lÈka¯e a lÈk·rnÌky pro financov·nÌ bÏûn˝ch provoznÌch pot¯eb. LÈka¯i a lÈk·rnÌci majÌ moûnost vyuûÌt povolen˝ debet s v˝hodnou ˙rokovou sazbou 8 % p.a. Nap¯. Ëerp·nÌ 100tisÌcovÈho povolenÈho debetu s 8% sazbou vyjde lÈka¯e jen na 667 korun mÏsÌËnÏ. LÈka¯ Ëi lÈk·rnÌk m˘ûe zÌskat aû 3 miliony korun, takûe nemusÌ nijak omezovat provoz ordinace a snadno uhradÌ svÈ bÏûnÈ v˝daje. ZÌsk·nÌ povolenÈho debetu je velmi jednoduchÈ a rychlÈ. StaËÌ jen p¯edloûit finanËnÌ v˝kazy. St·vajÌcÌ klienti KB mohou zÌskat povolen˝ debet aû do v˝öe 100 000 KË i bez nutnosti posouzenÌ finanËnÌch v˝kaz˘, ˙rokov· sazba je 10 % p.a. éadatelÈ o povolen˝ debet nemusejÌ p¯edkl·dat faktury za poskytnutou zdravotnÌ pÈËi ani û·dnÈ doklady k hmotnÈmu zajiötÏnÌ povolenÈho debetu. Vy¯ÌzenÌ povolenÈho debetu je zdarma. Povolen˝ debet je moûnÈ sjednat k jakÈmukoli podnikatelskÈmu bÏûnÈmu ˙Ëtu nebo balÌËku KB, vËetnÏ balÌËku Optimum Medicum, kter˝ je speci·lnÏ urËen pro zdravotnickÈ subjekty. PenÌze lze pouûÌt k bezhotovostnÌ platbÏ z ˙Ëtu, nebo kdyû se lÈka¯i nebo lÈk·rnÌkovi nedost·v· hotovosti. Pot¯ebnou hotovost m˘ûe vybrat i z bankomatu. NovÈ parametry povolenÈho debetu platÌ pro vöechny klienty KB, tzn. pro novÈ klienty i pro klienty, kte¯Ì povolen˝ debet jiû vyuûÌvajÌ. "KB se klient˘m z ¯ad lÈka¯˘ a podnikatel˘ ve zdravotnictvÌ vÏnuje dlouhodobÏ a je takÈ jednou z bank, kter· m· pro tyto z·kaznÌky v nabÌdce speci·lnÌ produkty kaûdodennÌho bankovnictvÌ i financov·nÌ. Zv˝hodnÏnÌm ˙rokovÈ sazby povolen˝ch debet˘ vych·zÌme vst¯Ìc naöim klient˘m a pom·h·me jim p¯eklenout nep¯ÌznivÈ obdobÌ, kdy se nap¯Ìklad opozdÌ proplacenÌ faktury. Takov· situace m˘ûe nÏkdy trvat i nÏkolik mÏsÌc˘ a povolen˝ debet umoûÚuje naöim klient˘m i v takovÈm p¯ÌpadÏ financovat bÏûnÈ provoznÌ pot¯eby ordinace," vysvÏtlila Monika Pouzarov·, vedoucÌ segmentu PodnikatelÈ. Marie Petrovov·, tiskov· mluvËÌ KB

S platební kartou BAWAG Bank výběry z jakéhokoliv bankomatu v ČR jen za 6,50 Kč! a) BAWAG Bank upravila svÈ portfolio mezin·rodnÌch platebnÌch karet a od b¯ezna 2006 vyd·v· pouze hybridnÌ embosovanÈ karty MasterCard (Standard, Gold a Business) a hybridnÌ elektronickÈ karty Maestro (karty jsou opat¯eny Ëipem a magnetick˝m prouûkem). b) Od 1.3.2006 je v˝bÏr hotovosti kartou vydanou BAWAG Bank CZ a.s. z jakÈhokoliv bankomatu na ˙zemÌ »eskÈ republiky za jednotnou cenu 6,50 KË, coû p¯edstavuje nejniûöÌ poplatek na trhu za tuto sluûbu! c) Karta Maestro od BAWAG Bank obsahuje automaticky i pojiötÏnÌ hotovosti p¯i p¯epadenÌ. PlatebnÌ karty BAWAG Bank jsou urËeny pro soukromÈ osoby a firemnÌ z·kaznÌky banky. Priv·tnÌ zlat· platebnÌ karta (roËnÌ poplatek 3 500,- KË) automaticky obsahuje nadstandardnÌ cestovnÌ pojiötÏnÌ a pojiötÏnÌ zneuûitÌ karty s vysok˝mi limity pojistnÈho krytÌ, d·le takÈ ËlenstvÌ v prestiûnÌm klubu Priority Traveller. MasterCard Standard (roËnÌ poplatek 600,- KË) obsahuje z·kladnÌ cestovnÌ pojiötÏnÌ a pojiötÏnÌ zneuûitÌ karty. PlatebnÌ karta Maestro (roËnÌ poplatek 200,-) je z·kladnÌ elektronick· karta, kter· obsahuje pojiötÏnÌ hotovosti p¯i p¯epadenÌ aû do v˝öe 5 000,- KË a je urËena p¯edevöÌm pro v˝bÏry z bankomat˘, p¯ÌpadnÏ platby u obchodnÌk˘. Kartu Maestro nelze pouûÌt pro platby na internetu. MasterCard Business je nabÌzena ve dvou programech, kterÈ se liöÌ rozsahem pojiötÏnÌ a doplÚkov˝ch sluûeb. DÌky Ëipu a nutnosti zad·vat PIN p¯i kaûdÈ transakci je zajiötÏna vÏtöÌ bezpeËnost proti zneuûitÌ v p¯ÌpadÏ kr·deûe nebo ztr·ty karty. PlatebnÌ karta MasterCard umoûÚuje bezhotovostnÌ ˙hrady za zboûÌ a sluûby v 250 zemÌch svÏta a v˝bÏry hotovosti v bankomatech nebo na poboËk·ch vÏtöiny svÏtov˝ch bank. PlatebnÌ karty BAWAG Bank vyd·v· k ˙Ët˘m veden˝ch v jednÈ z tÏchto mÏn: CZK, EUR, USD. Vyd·nÌ platebnÌ karty je zdarma. PlatebnÌ kartu lze vystavit i ke kombinaci CZK a EUR ˙Ëtu, kdy transakce realizovanÈ v mÏnÏ EUR jsou automaticky z˙Ëtov·ny z EUR ˙Ëtu klienta, vöechny ostatnÌ transakce z ˙Ëtu korunovÈho. (tz)

11

březen 2006

EXPORT

Ivan Jukl střídá Jitku Hanzlíčkovou ve vedení agentury CzechTrade

C

zechTrade, agentura Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, mění generálního ředitele. Jitku Hanzlíčkovou střídá od 15. března Ivan Jukl, který přichází z pozice obchodního rady českého zastupitelského úřadu v Dánsku. "BÏhem p˘sobenÌ v CzechTrade jsem splnila cÌle, se kter˝mi jsem do agentury p¯iöla. Svou dalöÌ profesion·lnÌ dr·hu spojuji s priv·tnÌm sektorem." Jitka HanzlÌËkov·

"CzechTrade je v˝znamn· agentura Ministerstva pr˘myslu a obchodu »R, kter· si zÌskala renomÈ u Ëesk˝ch v˝vozc˘ praktick˝mi sluûbami. Pod vedenÌm Jitky HanzlÌËkovÈ se ˙spÏönÏ podÌlela i na Ëerp·nÌ finanËnÌch prost¯edk˘ ze Struktur·lnÌch fond˘ EU a exportnÌch program˘ ministerstva ve prospÏch zejmÈna mal˝ch a st¯ednÌch Ëesk˝ch firem - a za to pat¯Ì Jitce HanzlÌËkovÈ podÏkov·nÌ. Od Ivana Jukla oËek·v·m, ûe d·le rozöÌ¯Ì poËet exportujÌcÌch klient˘ a p¯ivede CzechTrade mezi nej˙spÏönÏjöÌ agentury v celoevropskÈm mÏ¯Ìtku." ministr pr˘myslu a obchodu Ing. Milan Urban

Ing. Jitka HanzlÌËkov· p¯iöla do CzechTrade v roce 2000. ZodpovÌdala za ¯ÌzenÌ podp˘rn˝ch proces˘, vedla sekci majetku a financÌ, informaËnÌch technologiÌ a pr·vnÌch sluûeb. P¯ipravovala programy na Ëerp·nÌ struktur·lnÌch fond˘ EvropskÈ unie a dotacÌ exportujÌcÌm firm·m. V roce 2003 se stala vrchnÌ ¯editelkou a rok potÈ gener·lnÌ ¯editelkou CzechTrade.

Regionální informační místa CzechTrade Regionální informační místa CzechTrade (RIM CT) jsou našimi smluvními partnery působícími v jednotlivých krajích České republiky. Seznámí vás se službami CzechTrade a také je zprostředkují s cílem podpořit váš úspěšný export a ušetřit vám čas i náklady. RIM CT Brno Ing. Dagmar MatÏjkov· OHK Brno, V˝staviötÏ 1, 648 04 Brno tel.: 541 159 544, fax: 541 153 055 e-mail: [email protected] internet: http://www.ohkbrno.cz

e-mail: [email protected] internet: http://www.rhkhradec.cz

RIM CT »eskÈ BudÏjovice Ing. Ivan Rub·ö JHK, Husova 9, 370 01 »eskÈ BudÏjovice tel.: 387 699 322, fax: 387 318 431 e-mail: [email protected] internet: http://www.jhk.cz RIM CT Hradec Kr·lovÈ Ing. Tom·ö Macnar RHK Sv» Hradec Kr·lovÈ, ul. Karla IV. 346, 500 02 Hradec Kr·lovÈ 2 tel.: 495 521 682, fax: 495 516 056

RIM CT DÏËÌn Ji¯Ì ätajner OHK DÏËÌn, PohraniËnÌ 1288/1, 405 01 DÏËÌn tel.: 412 511 925, fax: 412 511 925 e-mail: [email protected] internet: http://www.ohkdecin.cz RIM CT Jihlava Ing. Tom·ö Prchal HK Jihlava, K¯Ìûov· 2, 586 01 Jihlava tel.: tel.: 567 309 320, fax: 567 320 170 e-mail: [email protected] internet: http://www.hkjihlava.cz

CzechTrade zÌskal v loÚskÈm roce 1 225 nov˝ch klient˘ a zprost¯edkoval 211 zak·zek v hodnotÏ exportu p¯esahujÌcÌho 1,3 mld korun. CzechTrade m· 31 zahraniËnÌch zastoupenÌ a nabÌzÌ ¯adu vzdÏl·vacÌch a finanËnÌch program˘. Provozuje takÈ port·l businessinfo.cz, kter˝ pat¯Ì k nejvÌce navötÏvovan˝m internetov˝m str·nk·m pro podnikatele a exportÈry z celÈ st·tnÌ spr·vy. "R˘st poËtu ˙spÏön˝ch klient˘ je prioritou, se kterou do CzechTrade p¯ich·zÌm. K jejÌmu dosaûenÌ je pot¯eba nov· st¯ednÏdob· strategie agentury inspirovan· nejlepöÌmi zahraniËnÌmi zkuöenostmi a zaloûen· na rozöÌ¯enÌ sluûeb. Tento ˙kol ch·pu jako mimo¯·dnou v˝zvu a budu navazovat na vöe ˙spÏönÈ, ËÌm si CzechTrade zÌskal respekt klient˘." Ivan Jukl Agentura zÌskala v roce 1999 certifik·t ¯ÌzenÌ poboËka Mlad· Boleslav tel.: 312 608 239, fax: 312 681 347 e-mail: [email protected] internet: http://www.rra-strednicechy.cz RIM CT Liberec Ing. Eva B¯ezÌkov· OHK Liberec, Rumunsk· 655/9, 460 01 Liberec 4 tel.: 485 100 148, fax: 485 100 767 e-mail: [email protected] internet: http://www.ohkliberec.cz RIM CT Ostrava Nat·lie äitavancov·, Dis. Region·lnÌ hospod·¯sk· komora Ostrava V˝stavnÌ 8, 709 00 Ostrava-Mari·nskÈ Hory tel.: 597 479 330, fax: 597 479 324 e-mail: [email protected] internet: http://www.rhko.cz RIM CT Pardubice Blanka BÌzov· Krajsk· hospod·¯sk· komora PardubickÈho kraje, Karla IV. 42, 530 02 Pardubice

RRA St» Kladno Ing. Martin Januö RRA St»., N·m. SÌtn· 3105, 272 01 Kladno

Informace o dani z příjmů hledejte na portálu BusinessInfo.cz Port·l BusinessInfo.cz p¯ipravil pro podnikatele praktickou p¯Ìlohu vÏnovanou danÌm z p¯Ìjm˘ za obdobÌ 2005. P¯Ìloha nabÌzÌ v p¯ehlednÈ formÏ informace, kterÈ majÌ za ˙kol usnadnit orientaci v tÈto oblasti.

Z·kladnÌ informace P¯Ìloha je tematicky rozdÏlena na t¯i hlavnÌ Ë·sti. V kapitole Z·kladnÌ informace je nap¯Ìklad podrobnÏ rozeps·na charakteristika danÏ z p¯Ìjm˘. PodnikatelÈ tak mohou snadno zjistit, kdo je povinen daÚ z p¯Ìjm˘ platit, z jak˝ch p¯Ìjm˘ se daÚ platit m· Ëi jakÈ jsou z·konnÈ sazby pro rok 2005. NechybÌ zde ani plnÈ znÏnÌ z·kona Ë. 586/1992 SB., o danÌch z p¯Ìjm˘. Podstatnou Ë·stÌ p¯Ìlohy jsou zcela jistÏ aktu·lnÌ daÚovÈ formul·¯e. NejpodstatnÏjöÌ zmÏnou oproti p¯edchozÌmu zdaÚovacÌmu obdobÌ je skuteËnost, ûe pro vöechny poplatnÌky danÏ z p¯Ìjm˘ fyzick˝ch osob bez ohledu na druh a zdroj p¯Ìjm˘ je urËen spoleËn˝ tiskopis. Ten je samoz¯ejmÏ na str·nk·ch port·lu k dispozici a v souËasnÈ dobÏ se dokonËuje i jeho on-line podoba, kde budou moci podnikatelÈ vyuûÌt p¯ednastaven˝ch vzorc˘ pro v˝poËet jednotliv˝ch polÌ formul·¯e. V˝klad pojm˘ jako nap¯Ìklad poplatnÌk danÏ, pl·tce danÏ, nezdanitelnÈ minimum, daÚovÈ p¯izn·nÌ, daÚovÈ termÌny, platebnÌ v˝mÏr, daÚov˝ p¯eplatek a ¯ady dalöÌch naleznou podnikatelÈ v praktickÈm slovnÌku daÚov˝ch pojm˘.

ZmÏny v daÚov˝ch povinnostech DalöÌ Ë·st p¯Ìlohy nazvan· ZmÏny v daÚov˝ch povinnostech upozorÚuje podnikatele na novinky, kterÈ nabyly pro toto zdaÚovacÌ obdobÌ platnost. NechybÌ zde tedy ani podrobnÏ rozepsan· problematika spoleËnÈho zdanÏnÌ manûel˘.

ManûelÈ mohou vyuûÌt institut v˝poËtu danÏ ze spoleËnÈho z·kladu danÏ. PodmÌnkou pro uplatnÏnÌ spoleËnÈho zdanÏnÌ manûel˘ je, ûe vyûivujÌ alespoÚ jedno dÌtÏ ûijÌcÌ s nimi ve spoleËnÈ dom·cnosti. Tato podmÌnka musÌ b˝t splnÏna nejpozdÏji poslednÌ den p¯ÌsluönÈho zdaÚovacÌho obdobÌ. SpoleËnÈ zdanÏnÌ manûel˘ je v˝hodnÈ p¯edevöÌm v situaci, kdy jeden z manûel˘ nem· zdanitelnÈ p¯Ìjmy nebo kdy jsou mezi v˝öÌ p¯Ìjm˘ obou manûel˘ v˝raznÈ rozdÌly. D·le se port·l vÏnuje daÚov˝m pauö·l˘m. V p¯ÌpadÏ, ûe poplatnÌk neuplatÚuje v˝daje prokazatelnÏ vynaloûenÈ na dosaûenÌ, zajiötÏnÌ a udrûenÌ zdaniteln˝ch p¯Ìjm˘, m˘ûe uplatnit v˝daje v pauö·lnÌ v˝öi. V˝dajovÈ pauö·ly jsou stanoveny v rozmezÌ 40 aû 80 % dosaûen˝ch p¯Ìjm˘. KonkrÈtnÌ v˝öe je z·visl· od typu provozovanÈ podnikatelskÈ Ëinnosti (nap¯. zemÏdÏlsk· v˝roba, ¯emesln· ûivnost, ostatnÌ ûivnosti, advok·t, auditor, v˝konn˝ umÏlec). Pro p¯Ìjem z pron·jmu je stanoven pauö·l ve v˝öi 30 %. Chce-li poplatnÌk jiû pro zdaÚovacÌ obdobÌ 2005 p¯ejÌt na uplatÚov·nÌ v˝dajov˝ch pauö·l˘, mÏl by vzÌt v ˙vahu souvisejÌcÌ povinnost opravy z·kladu danÏ za rok 2004. Na str·nk·ch jsou k dispozici takÈ informace o zv˝hodnÏn˝ch odpoËtech p¯i realizaci projekt˘ v˝zkumu a v˝voje.

DaÚov˝ servis V DaÚovÈm servisu p¯in·öÌ port·l BusinessInfo.cz nap¯Ìklad kompletnÌ p¯ehled aktu·lnÌch daÚov˝ch tiskopis˘ ve form·tu PDF. Formul·¯e jsou k dispozici vûdy ve variant·ch pro fyzickÈ a pro pr·vnickÈ osoby. Vedle samotn˝ch formul·¯˘ urËen˝ch k vyplÚov·nÌ jsou k dispozici rovnÏû veökerÈ p¯Ìlohy a pokyny pro vyplÚov·nÌ.

V p¯Ìloze nechybÌ ani obs·hle popsan˝ zp˘sob pod·nÌ daÚovÈho p¯izn·nÌ prost¯ednictvÌm internetu. PlnÏ internetovÈ pod·nÌ se uskuteËÚuje prost¯ednictvÌm datovÈ zpr·vy opat¯enÈ zaruËen˝m elektronick˝m podpisem, ovÏ¯en˝m certifikaËnÌ autoritou. Internetov· aplikace pro pod·nÌ p¯izn·nÌ k dani vöak m˘ûe b˝t prospÏön· i tÏm poplatnÌk˘m, kte¯Ì nejsou drûitelem zaruËenÈho elektronickÈho podpisu. V tomto p¯ÌpadÏ jim pom˘ûe s vyplÚov·nÌm tiskopis˘ a jejich kontrolou. Nezbytnou informacÌ pro podnikatele je urËitÏ takÈ znÏnÌ pokynu Ministerstva financÌ Ë. D 296 o pr˘mÏrn˝ch cen·ch pohonn˝ch hmot, kterÈ lze pouûÌt pro v˝poËet v˝öe n·hrady v˝daj˘ za spot¯ebovanÈ pohonnÈ hmoty ke stanovenÌ z·kladu danÏ z p¯Ìjm˘ za zdaÚovacÌ obdobÌ roku 2005. UvedenÈ ceny pohonn˝ch hmot se pouûijÌ pro ˙Ëely stanovenÌ daÚov˝ch v˝daj˘ na pracovnÌ cesty podnikatele a osob, kterÈ s nÌm spolupracujÌ. DalöÌ informace se t˝kajÌ nap¯Ìklad jednotn˝ch kurz˘ pro p¯epoËet cizÌ mÏny platn˝ pro rok 2005. Tyto kurzy jsou povinni pouûÌt poplatnÌci, kte¯Ì nevedou ˙ËetnictvÌ, p¯i stanovenÌ svÈho z·kladu danÏ z p¯Ìjm˘ za zdaÚovacÌ obdobÌ 2005. Pl·tci danÏ rovnÏû jistÏ ocenÌ takÈ p¯ehled ËÌsel a p¯edËÌslÌ bankovnÌch ˙Ët˘ finanËnÌch ˙¯ad˘ v »R Ëi adres·¯ finanËnÌch org·n˘ »eskÈ republiky. PlnÈ znÏnÌ praktick˝ch informacÌ je pro podnikatele k dispozici na port·lu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz).

kvality ISO a pravidelnÏ se umisùuje v soutÏûi nejvÌce obdivovan˝ch firem CzechTop100. P¯edsedou ÿÌdÌcÌ rady je n·mÏstek ministra pr˘myslu a obchodu a b˝val˝ gener·lnÌ ¯editel CzechTrade Martin Tlapa. Ing. Ivan Jukl vystudoval v roce 1998 elektrotechnickou fakultu »VUT a absolvoval kurzy ¯ÌzenÌ na d·nskÈm evropskÈm institutu a japonskÈm Post Graduate Training Center. V letech 1998 aû 2000 zast·val manaûerskÈ pozice v oblasti zahraniËnÌho obchodu a mezin·rodnÌch vztah˘ ve spoleËnostech EZ Praha a ELTODO. Na praxi v soukromÈm sektoru nav·zal pÏtilet˝m p˘sobenÌm na zastupitelskÈm ˙¯adu »eskÈ republiky v D·nsku. Zde se vÏnoval prosazov·nÌ ekonomick˝ch z·jm˘ »R, unijnÌ agendÏ a propagaci »eskÈ republiky. Hovo¯Ì anglicky, francouzsky, nÏmecky a rusky. tel.: 466 613 782, fax: 466 613 491 e-mail: [email protected] internet: http://www.khkpce.cz RIM CT PlzeÚ Mgr. Ji¯Ì Kotrbat˝ HK PlzeÚ, AnglickÈ n·b¯eûÌ 1, 301 15 PlzeÚ tel.: 377 220 672, fax: 377 222 886 e-mail: [email protected] internet: http://www.hkplzen.cz RIM CT Praha Ing. Michal Holub CzechTrade, Dittrichova 21, 120 00 Praha 2 tel.: 224 907 526, fax: 224 913 800 e-mail: [email protected] internet: http://www.czechtrade.cz RIM CT P¯erov Ing. Jitka Palkov· HK okresu P¯erov, Gener·la ätef·nika 8, 750 00 P¯erov 1 tel.: 581 208 735, fax: 581 299 729 e-mail: [email protected] internet: http://www.hkprerov.cz RIM CT Sokolov Renata Schimmerov· RHK Pooh¯Ì,U Divadla 339, 356 01 Sokolov tel.:352 638 484, fax: 352 638 489 e-mail: [email protected] internet: http://www.rhkpoohri.cz RIM CT ZlÌn Ing. Rita LeËbychov·,CSc. OHK ZlÌn, ätef·nikova 167, 760 30 ZlÌn tel.: 576 011 502-3, fax: 576 011 505 e-mail: [email protected] internet: http://www.ohkzlin.cz


Kontakt: CzechTrade »esk· agentura na podporu obchodu Dittrichova 21 128 01 Praha 28 T: 224 907 500, F: 224 907 503 E-mail: [email protected] www.czechtrade.cz www.euroservis.cz

DalöÌ popt·vky na www.premium.prosperita.info

servis CzechTrade

ID

N·zev

ZemÏ urËenÌ

44390

»erstvÈ maso

äpanÏlsko (Spain) Grup Sagardi

äpanÏlsk· spoleËnost hled· ËeskÈ dodavatele ËerstvÈho masa (preferujÌ maso hovÏzÌ, ËerstvÈ, z ekologickÈho chovu).

45505

Cement

Õr·n (Iran)

IBR

Õr·nsk˝ podnikatel hled· ËeskÈ dodavatele cementu do Õr·nu.

45513

ZahradnÌ stoly NÏmecko a ûidle ze d¯eva nebo kovu (Germany)

Culinarium

NÏmeck· spoleËnost hled· ËeskÈho v˝robce nebo dodavatele m· z·jem o 60 ks ûidlÌ a 20 ks stol˘ z tvrdÈho d¯eva nebo z kovu.

45520

Obaly, krabice, lepÌcÌ Irsko (Ireland) p·sky, plast. p¯epravky a dalöÌ mat. pro stÏh. sluûby

Hawk Distribution

RostoucÌ irsk· firma Hawk Distribution, kter· se zamÏ¯uje na dod·vky sortimentu pro stÏhovacÌ sluûby, hled· ËeskÈ v˝robce pro nav·z·nÌ p¯ÌmÈ obchodnÌ spolupr·ce. Firma m· z·jem o pln˝ sortiment pro stÏhovacÌ sluûby, jako nap¯Ìklad papÌrovÈ a plastovÈ krabice, lepÌcÌ p·sky, plastovÈ p¯epravky.

12

ZahraniËnÌ podnikatelsk˝ subjekt Popis popt·vky

zahradnÌho

n·bytku,

www.prosperita.info

březen 2006

PRO VAŠE PODNIKÁNÍ

Podnikatelé si mohou sami otestovat fungování své firmy přes internet A gentura CzechInvest připravila pro české firmy unikátní online test. Vyplněním jednoduchých otázek na webových stránkách CzechInvestu se podnikatel dozví, v jakých oblastech jeho společnost funguje dobře, a kde je potřeba udělat změny. Test se zaměřuje na klíčové oblasti podnikání, jako je marketing, personalistika, výroba nebo financování a finanční řízení podniku.

"Pro kaûdou oblast jsme p¯ipravili sadu ot·zek, na kterÈ m˘ûe podnikatel odpovÏdÏt p¯Ìmo ze svÈ kancel·¯e nebo z domova.

1. VOX a.s. Vás srdečně zve 2. roËnÌk konference ZamÏstn·v·nÌ cizinc˘ v »R praktickÈ p¯Ìklady a aktu·lnÌ ot·zky TERMÕN: 26.-27. 4. 2006 MÕSTO: Hotel Olympik - TRISTAR, U SluncovÈ 14, Praha 8 Druh˝ roËnÌk konference se bude vÏnovat p¯edevöÌm aplikaci konkrÈtnÌch p¯Ìklad˘ z praxe a takÈ rozboru komplikovanÏjöÌch ot·zek. Obsahem konference bude v˝klad t˝kajÌcÌ se vöech oblastÌ souvisejÌcÌch se zamÏstn·v·nÌm obËana EU a obËan˘ t¯etÌch st·t˘, tj. tedy nov˝ z·kon o zamÏstnanosti, z·kon o pobytu cizinc˘, souvisejÌcÌ daÚov· problematika z pohledu z·kona o danÌch z p¯Ìjm˘ a smluv o zamezenÌ dvojÌmu zdanÏnÌ. VÏtöÌ d˘raz bude tentokr·t kladen na koordinaËnÌ pravidla v oblasti soci·lnÌho zabezpeËenÌ platn˝ch v EU. PÿEDN¡äÕ: Mgr. Eva Bolckov·, Mgr. Tom·ö »ervinka, JUDr. Jitka Konop·skov·, Mgr. Jan P·v, JUDr. Ladislava Steinichov·, Mgr. Ladislav ävec, Bc. MagdalÈna Vyökovsk·

Pokud odpovÌ alespoÚ na 80 % dotaz˘ v kaûdÈ Ë·sti, zobrazÌ se mu vyhodnocenÌ testu," vysvÏtlil princip online testu gener·l-

PROGRAM: 26. 4. 2006; 09:00-17:00 ● Problematika ze z·kona o zamÏstnanosti a Z·kon o pobytu cizinc˘ ● DaÚov· problematika zamÏstn·v·nÌ cizinc˘ ● V˝klad koordinaËnÌch pravidel v soci·lnÌm zabezpeËenÌ 27. 4. 2006; 09:00-16:00 Soci·lnÌ zabezpeËenÌ (pojiötÏnÌ) cizinc˘ ● ⁄vod do problematiky soci·lnÌho zabezpeËenÌ cizinc˘ ● PenÏûitÈ d·vky v nemoci a mate¯stvÌ; p¯Ìsluönost k pr·vnÌm p¯edpis˘m ● D˘chodovÈ pojiötÏnÌ, p¯Ìsluönost k pr·vnÌm p¯edpis˘m ● ZdravotnÌ pojiötÏnÌ cizinc˘ ● Z·vÏreËn· panelov· diskuze za ˙Ëasti vöech p¯edn·öejÌcÌch K”D: 621200 CENA: 6 290 KË (vËetnÏ 19% DPH, celodennÌho obËerstvenÌ a sbornÌku ke konferenci)

Konference Podnik·nÌ v zahraniËÌ - zahraniËnÌ dce¯in· firma ano Ëi ne TERMÕN: 25.-26. 4. 2006 MÕSTO: Hotel Olympik, Sokolovsk· 138, Praha 8 CÕL: Sezn·mit posluchaËe s v˝hodami, ale takÈ

nÌ ¯editel agentury CzechInvest Tom·ö Hruda. HodnocenÌ procentu·lnÏ vyjad¯uje, nakolik firma funguje spr·vnÏ, z·roveÚ ale upozornÌ na konkrÈtnÌ slab· mÌsta. Pokud se podnikatel na z·kladÏ toho rozhodne vyuûÌt sluûeb zkuöen˝ch poradc˘, m˘ûe si vybrat nap¯Ìklad specialistu z N·rodnÌho registru poradc˘ nebo mu pomohou v nÏkterÈm z 26 Region·lnÌch poradensk˝ch a informaËnÌch center (RPIC), kterÈ se na ¯eöenÌ problematiky mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘ specializujÌ. Na vybranÈ druhy poradenstvÌ

navÌc mohou podnikatelÈ zÌskat prost¯ednictvÌm CzechInvestu finanËnÌ podporu. "Z·kladem ˙spÏönÈho absolvov·nÌ testu je samoz¯ejmÏ pravdivÈ zodpovÏzenÌ ot·zek. Test m· podnikatel˘m pomoci identifikovat siln· a slab· mÌsta v jejich firm·ch a je pochopitelnÏ anonymnÌ. Z·jemci ho najdou na www.czechinvest.org v z·loûce PoradenstvÌ - AutoporadenstvÌ," dodal Tom·ö Basista, ¯editel odboru konkurenceschopnosti agentury CzechInvest. (tz)

s ˙skalÌmi a riziky podnik·nÌ v zahraniËÌ, zejmÈna v Ëlensk˝ch zemÌch EU i z·mo¯Ì. Konference bude vedena aktivnÌ formou s p¯Ìklady z praktickÈho z¯izov·nÌ a vedenÌ zahraniËnÌ dce¯inÈ firmy se zamÏ¯enÌm na moûnÈ komplikace a zp˘soby jak jim kvalifikovanÏ p¯edch·zet. PosluchaË by si mÏl po absolvov·nÌ tÏchto specializovan˝ch p¯edn·öek s·m, respektive v kolektivu vedenÌ firmy, vyhodnotit, jak· forma dalöÌho pronik·nÌ na zahraniËnÌ trhy je za dan˝ch podmÌnek a okolnostÌ pro jeho firmu ta nejvhodnÏjöÌ. PÿEDN¡äÕ: Ing. Frantiöek Janatka, CSc., Ing. ZdenÏk KoË·rek, JUDr. BohumÌr Moln·r, CSc.,Ing. Hynek Rasocha, Ing. Ji¯Ì äon Odborn˝m garantem celÈ konference je Ing. Frantiöek Janatka, CSc., kter˝ bude celou konferenci moderovat. PROGRAM: 25. 4. 2006; 09:00-17:00 ● V˝znam dce¯in˝ch firem jako jednÈ z forem podnik·nÌ Ës. subjekt˘ v zahraniËÌ ● Formy subjekt˘ Ës. organizacÌ v zahraniËÌ a svoboda usazov·nÌ v pr·vu EU, charakteristika vhodn˝ch pr·vnÌch forem, zejmÈna v SRN ● PraktickÈ aspekty, nezbytnÈ k ¯·dnÈmu chodu dce¯inÈ firmy ● Formy zastoupenÌ ËeskÈ mate¯skÈ firmy na zahraniËnÌch trzÌch ● Financov·nÌ investic Ëesk˝ch pr·vnick˝ch osob v zahraniËÌ

● PojiötÏnÌ Ëesk˝ch kapit·lov˝ch ˙ËastÌ v zahraniËÌ ● SpecialistÈ z EGAP a.s. ● Diskuze k tÈmat˘m prvnÌho dne konference 26. 4. 2006; 09:00-13:00 ● PojiötÏnÌ kapit·lov˝ch ˙ËastÌ - dce¯in˝ch spoleËnostÌ v podmÌnk·ch globalizace ● Podpora investic v zahraniËÌ, program Aliance ● Diskuze k tÈmat˘m druhÈho dne ⁄ËastnÌci konference obdrûÌ publikaci Dce¯innÈ firmy (ASPI Publishing 2005) - autor Ing. Frantiöek Janatka, CSc. K”D: 624600 CENA: 5 990 KË (vËetnÏ 19% DPH, celodennÌho obËerstvenÌ a sbornÌku ke konferenci) bliûöÌ informace naleznete na www.vox.cz nebo na informaËnÌ lince 224 142 044-5

První český dřevařský klastr vznikl na severní Moravě äestadvacet d¯eva¯sk˝ch firem p˘sobÌcÌch na severnÌ MoravÏ se rozhodlo posÌlit svou pozici na trhu a vytvo¯it prvnÌ Ëesk˝ oborov˝ klastr. HlavnÌm cÌlem MoravskoslezskÈho d¯eva¯skÈho klastru je do pÏti let vybudovat v regionu r˘stov˝ d¯evozpracujÌcÌ sektor, kter˝ bude v˝znamn˝m dodavatelem a exportÈrem d¯evostaveb a inovaËnÌch komponent˘ pro d¯evÏnÈ konstrukce a domy. "Klastry jsou efektivnÌm prost¯edkem pro rozvoj spolupr·ce firem, region·lnÌch institucÌ a p¯ÌpadnÏ takÈ vysok˝ch ökol, pr·vÏ proto se je snaûÌme podporovat. Z programu Klastry, kter˝ je souË·stÌ OperaËnÌho programu Pr˘mysl a podnik·nÌ, mohou potenci·lnÌ klastrovÈ iniciativy Ëerpat finanËnÌ prost¯edky na sv˘j vznik i n·sledn˝ rozvoj. Moravskoslezsk˝ d¯eva¯sk˝ klastr se pr·vÏ chyst· podat û·dost do druhÈ f·ze programu," vysvÏtlil Tom·ö Hruda, gener·lnÌ ¯editel CzechInvestu. Moravskoslezsk˝ d¯eva¯sk˝ klastr vznikl v loÚskÈm roce jako obËanskÈ sdruûenÌ firem p˘sobÌcÌch v sektoru tÏûby, zpracov·nÌ a obchodu se d¯evem. Financov·nÌ klastru je zaloûeno na propojenÌ soukrom˝ch penÏz spoleËnostÌ

s ve¯ejn˝mi prost¯edky z programu Klastry a p¯ÌspÏvku MoravskoslezskÈho kraje. Z·sluhu na ˙spÏönÈm startu klastru majÌ i region·lnÌ rozvojovÈ instituce. "ZatÌmco f·zi mapov·nÌ klastru zast¯eöovalo SdruûenÌ pro rozvoj MoravskoslezskÈho kraje, vytvo¯enÌ z·zemÌ pro podporu a koordinaci vznikajÌcÌch klastrov˝ch organizacÌ si bereme za sv˘j ˙kol my," up¯esnila Pavla B¯uskov·, gener·lnÌ ¯editelka Agentury pro region·lnÌ rozvoj Ostrava. "D¯evozpracujÌcÌ pr˘mysl m· v kraji tradici, p¯iËemû Moravskoslezsk˝ kraj je v˝znamn˝m zdrojem d¯evnÌ hmoty v r·mci »R. V neposlednÌ ¯adÏ je d¯evo obnoviteln˝, inteligentnÌ materi·l," ¯ekl prezident klastru Ivo Klimöa a dodal, ûe v kraji dnes p˘sobÌ p¯ibliûnÏ 3 800 podnikatelsk˝ch subjekt˘ s p¯edmÏtem Ëinnosti lesnictvÌ, d¯eva¯sk· v˝roba a souvisejÌcÌ Ëinnosti. KONTAKT: Ing. Jan PolednÌk manaûer MoravskoslezskÈho d¯eva¯skÈho klastru Tel.: 558 628 808 E-mail: [email protected] www.msdk.cz

Kde vzít peníze na nové projekty? Agentura CzechInvest nachystala pro ËeskÈ podnikatele druhÈ kolo FinanËnÌch fÛr, kde zÌskajÌ ucelenou p¯edstavu o moûnostech financov·nÌ sv˝ch podnikatelsk˝ch projekt˘. PrvnÌ semin·¯ se uskuteËnil v Praze, a to ve dnech 14. aû 15. ˙nora. "Jak fungujÌ FinanËnÌ fÛra jsme si ovÏ¯ili poprvÈ loni. Podnikatele jsme na nich sezn·mili nap¯Ìklad s alternativnÌmi zdroji financov·nÌ a nÏkte¯Ì si i prakticky vyzkouöeli, jak spr·vnÏ p¯edstavit sv˘j projekt potenci·lnÌm investor˘m," popsal pilotnÌ sÈrii semin·¯˘ gener·lnÌ ¯editel CzechInvestu Tom·ö Hruda a doplnil: "Na myölenku uspo¯·dat takovÈto semin·¯e n·s p¯ivedl fakt, ûe mnozÌ podnikatelÈ nemajÌ dostateËn˝ p¯ehled o vöech moûnostech financov·nÌ a Ëasto kv˘li tomu svÈ pl·ny nerealizujÌ." LetoönÌ dvoudennÌ semin·¯e budou rozdÏleny do dvou Ë·stÌ. PrvnÌ den se ˙ËastnÌci dozvÏdÌ, jak financovat svÈ aktivity prost¯ednictvÌm tradiËnÌch ˙vÏr˘ a factoringu, dotacÌ z fond˘ EU nebo mÈnÏ zn·m˝mi zp˘soby, jako jsou venture kapit·lovÈ investice a franchising. "Druh˝ den pak z·stupci vybran˝ch firem p¯edstavÌ podnikatelsk˝ projekt a svÈ budoucÌ pl·ny na rozvoj firmy hodnotitel˘m z finanËnÌho sektoru. Z pochopiteln˝ch d˘vod˘ budou tyto prezentace neve¯ejnÈ," up¯esnil Tom·ö Hruda. PodnikatelÈ tak dostanou v omezenÈm ËasovÈm limitu prostor popsat podstatu a p¯Ìnosy svÈho projektu. HodnotitelÈ projekty n·slednÏ vyhodnotÌ a p¯Ìmo na mÌstÏ jim nabÌdnou moûnÈ zp˘soby financov·nÌ. Firm·m, kterÈ se prezentace z˙ËastnÌ, bude navÌc nabÌdnuta bezplatn· konzultace a p¯Ìprava podklad˘ odborn˝m poradcem z regionu, ve kterÈm p˘sobÌ. Pro prezentujÌcÌ spoleËnosti CzechInvest p¯ipravuje takÈ celou ¯adu workshop˘ vÏnovan˝ch tÈmat˘m, jeû vzejdou z n·mÏt˘ a p¯ipomÌnek v pr˘bÏhu jednotliv˝ch fÛr. Semin·¯e se uskuteËnÌ ve Ëty¯ech krajsk˝ch mÏstech - v Praze, BrnÏ, Plzni a OstravÏ. P¯ihl·öky na nÏ najdou z·jemci na webov˝ch str·nk·ch CzechInvestu www.czechinvest.org v sekci Kalend·¯ akcÌ. (tz)


13

MEDIÁLNÍ PARTNERSTVÍ

14

březen 2006

www.prosperita.info

březen 2006


MEDIÁLNÍ PARTNERSTVÍ

15

březen 2006


Podnikatelé potřebují peníze, úvěry pomáhají Česká spořitelna poskytla v roce 2005 malým a středním firmám úvěry za více než 16,7 mld. Kč, celkově úvěrové portfolio vzrostlo meziročně o cca 25 %

Č

eská spořitelna poskytla v roce 2005 malým a středním firmám (SME) nové úvěry v celkovém objemu 16,7 mld. Kč, meziročně jde tak o více než 25% nárůst. Celkové portfolio úvěrů segmentu SME dosáhlo na konci loňského roku téměř 34 mld. Kč. V rámci EU Programu financovala banka firmám v roce 2005 celkem 100 podnikatelských aktivit za více než 1,33 mld. Kč. Od počátku tohoto programu (květen 2004) poskytla ČS celkem 158 úvěrů v hodnotě 2,2 mld. Kč.

"»esk· spo¯itelna povaûuje segment mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘ za jeden z klÌËov˝ch, a proto v tÈto oblasti st·le rozöi¯uje nabÌdku produkt˘ a sluûeb a zkvalitÚuje systÈm obsluhy klienta. V z·¯Ì loÚskÈho roku jsme firm·m nabÌdli nap¯. internetovÈ bankovnictvÌ Business 24; pro v˝raznÈ zrychlenÌ procesu schvalov·nÌ ˙vÏr˘ jsme p¯ijali ¯adu opat¯enÌ, zrychlili a zjednoduöili jsme administrativnÌ procesy," ¯ekl Karel Mourek, ¯editel ˙seku komerËnÌho centra »eskÈ spo¯itelny na ned·vnÈm semin·¯i pro novin·¯e uspo¯·danÈm v Praze.

nÌ bankou (EIB). Jde o Glob·lnÌ ˙vÏr a Program podpora rozvoje komun·lnÌ infrastruktury. Od srpna 2004 je »S za¯azena do programu EvropskÈho investiËnÌho fondu (EIF) nazvanÈho Z·ruka za ˙vÏry. Vedle produkt˘ a sluûeb zamÏ¯en˝ch na pomoc firm·m p¯i zÌs-

Sluûba Business 24 umoûÚuje obsluhovat bÏûnÈ ˙Ëty v ËeskÈ i cizÌ mÏnÏ a prov·dÏt bezhotovostnÌ platebnÌ transakce pomocÌ osobnÌho poËÌtaËe napojenÈho na internet. P¯Ìstup k ˙Ët˘m tak majÌ klienti komerËnÌho bankovnictvÌ jiû i prost¯ednictvÌm internetu k dispozici 24 hodin dennÏ, sedm dnÌ v t˝dnu, po cel˝ rok. Sluûba zaznamenala velk˝ ohlas a ke konci roku si ji sjednaly jiû stovky klient˘ z ¯ad mal˝ch a st¯ednÌch firem. »esk· spo¯itelna nabÌzÌ v souËasnÈ dobÏ dva programy ve spolupr·ci s Evropskou investiË-

TOP Programy pro SMEs TOP Podnik Od 1. dubna 2001

Podpora investiËnÌch projekt˘, dosud poskytnuty ˙vÏry za 7,3 miliardy KË

TOP Kapit·l Od prosince 2002

Kapit·lov˝ vstup »S do rychle rostoucÌch firem

TOP Export Od z·¯Ì 2004

Podpora firm·m p¯i financov·nÌ exportu i formou factoringu

EU program business Od kvÏtna 2004

Podpora klient˘m p¯i zÌsk·nÌ dotace z fond˘ EU a spolufinancov·nÌ projekt˘

FINESA Od ¯Ìjna 2003

Financov·nÌ energeticky ˙sporn˝ch projekt˘

Velké firmy Středně velké firmy (obrat 30mil : 1,5 mld. Kč)

Malé firmy

Program je urËen pro: ● Pr·vnickÈ a fyzickÈ osoby se sÌdlem v »R, ● podnik·nÌ v pr˘myslu, obchodu, sluûb·ch, ve v˝robÏ a zpracov·nÌ zemÏdÏlsk˝ch produkt˘, ● obrat podniku mezi 30 mil. KË a 1,5 mld. KË.

CÌlem je rozvoj SME: ● Zah·jen 1. dubna 2001, ● doba splatnosti max. 10 let, ● ˙rok o 3 % niûöÌ neû trûnÌ

V roce 2004 SME p¯ispÏly 587,2 mld. KË k celkovÈmu exportu »R SME majÌ 34,3% podÌl na exportu SME - PO 511,7 mld. KË SME - FO 75,5 mld. KË

65,7 %

0,1 %

SME zamÏstn·vajÌ 1 899 000 osob SME majÌ 61,5% podÌl na celkovÈm poËtu zamÏstnanc˘ v »R 1 443 000 zamÏstnanc˘ v SME - PO 456 000 zamÏstnanc˘ v SME - FO

38,5 %

14,6 %

46,7 %

SME - PO SME - FO ostanÌ

85,3 %

14,8 %


Pramen: Ministerstvo pr˘myslu a obchodu »R

V roce 2004 SME p¯ispÏly 2 933 mld. KË k celkovÈmu v˝konu »R SME majÌ 52,2% podÌl na v˝konu »R SME - PO 2 324 mld. KË SME - FO 609 mld. KË

47,8 % 41,4 %

10,8 %


V roce 2004 SME p¯ispÏly 960,7 mld. KË k ˙ËetnÌ p¯idanÈ hodnotÏ »R SME majÌ 52,9% podÌl na ˙ËetnÌ p¯idanÈ hodnotÏ »R SME - PO 693,7 mld. KË SME - FO 267 mld. KË

47,1 %

38,2 %

14,7 %


KritÈriem je: ● InvestiËnÌ dynamika firmy, ● kvalitnÌ management, ● finanËnÏ siln· firma s historiÌ, ● kvalita projektu, p¯Ìnos projektu pro firmu, ● vliv projektu na ûivotnÌ prost¯edÌ, region a st·t

V roce 2004 SME p¯ispÏly 226,9 mld. KË k celkov˝m investicÌm v »R SME majÌ 34,3% podÌl na investicÌch SME - PO 191,4 mld. KË SME - FO 35,5 mld. KË

49,5 % 29,9 %

V »R p˘sobÌ 992 132 mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘ (SMEs) Z toho: 144 724 jsou pr·vnickÈ osoby (PO) do 249 zamÏstnanc˘ 847 408 jsou fyzickÈ osoby - podnikatelÈ (FO) do 249 zamÏstnanc˘

k·v·nÌ dotacÌ z EU a podporu jejich konkurenceschopnosti v EU nabÌzÌ »esk· spo¯itelna mal˝m a st¯ednÌm podnik˘m celou ök·lu tradiËnÌch produkt˘ a sluûeb, jako je spr·va a vedenÌ ˙Ëtu, spr·va aktiv, provoznÌ a investiËnÌ ˙vÏry. (tz)

4,4 %

42,6 %


7,9 %



Malé a střední podniky jsou dnes pro každou banku zajímavými klienty. Důvodů je několik a jsou známé. Není tedy potřeba je opakovat. Jako příklad publikujeme tentokrát řadu informací České spořitelny. Banka, která, ač svou strategii staví především na retailovém bankovnictví, vzala péči o segment SME s úctou a snahou hledat taková řešení, která budou mít odezvu také v budoucnosti. V jakých souvislostech jsou malé a střední firmy v České spořitelně vnímány, dokumetují následující grafy:

VelkÈ korporace s roËnÌm obratem nad 1 000 mil. KË obsluha na ˙rovni centr·ly MalÈ a st¯ednÌ podniky s roËnÌm obratem 30 - 1 000 mil. KË obsluha v sÌti KomerËnÌch center PodnikatelÈ a firmy s roËnÌm obratem do 30 mil. KË obsluha v sÌti poboËek


16

www.prosperita.info

březen 2006


Objem ˙vÏr˘ (mil. KË) - v z˘statcÌch ke konci roku 40 000 35 30 25 20 15 10 5

33 893

000 000 000 000 000 000 000 0

Typ investice

27 099 20 903

StrojnÌ SmÌöen· StavebnÌ Celkem

16 967

12 914

2001

2002

2003

2004

Od poË·tku programu 2005 PoËet Objem (mil. KË) PoËet Objem (mil. KË) 107 19 1 729,247 158,620 1 134,600 177 62 3 313,136 158 747,380 2 292,994 46 442 127 2 040,600 7 335,377

2005

CelkovÈ ˙vÏrovÈ portfolio SME segmentu tÈmÏ¯ 34 mld. KË, n·r˘st portfolia o 25 % oproti roku 2004 »S poskytla segmentu SME v roce 2005 p¯es 16,7 mld. KË nov˝ch ˙vÏr˘ (v aktu·lnÌch z˘statcÌch k 31. 12. 2005)

Typ klienta Nov˝ SouËasn˝ Celkem

PoËet 47 80 127

2005 Od poË·tku programu Objem (mil. KË) PoËet Objem (mil. KË) 737,330 245 4 284,603 1 303,270 197 3 050,774 2 040,600 442 7 335,377

»esk· spo¯itelna, a.s. zajiöùuje spr·vu transakËnÌch ˙Ët˘, poskytuje ˙vÏry a poradensk˝ servis InvestiËnÌ spoleËnost »S

StavebnÌ spo¯itelna »S

Pojiöùovna »S

Leasing »S, sAutoleasing

PenzijnÌ fond »S

Consulting »S

Factoring »S

CDI Corporate Advisory

Czech TOP Venture Fund B.V.

Informatika »S

RealitnÌ spoleËnost »S

Brokerjet »S

Sluûby FS»S pro firemnÌ klienty ● BÏûnÈ ˙Ëty a transakce (v KË i cizÌch mÏn·ch) ● KreditnÌ karty ● Kr·tkobobÈ, st¯ednÏdobÈ a dlouhodobÈ investiËnÌ ˙vÏry ● SystÈm komerËnÌch plateb - dokument·rnÌ n·stroje a ˙vÏry, bankovnÌ z·ruky, forfaiting, financov·nÌ exportu a importu ● ÿÌzenÌ rizika ˙rokov˝ch sazeb a mÏnovÈho rizika ● Financov·nÌ nemovitostÌ a developerskÈ Ëinnosti ● Operace na finanËnÌm trhu ● SyndikovÈ ˙vÏry

P¯ed Po projektem projektu

P¯Ìnos

%

Obrat (mil. KË)

93 717 124 831 31 114 33,2

PoËet zamÏstnanc˘

57 128

61 087

Zisk p¯ed zdanÏnÌm (mil. KË)

6 146

8 906

2 760 44,9

25 674

34 737

9 063 35,3

Export (mil. KË)

3 959

6,9

Pozn.: P¯Ìnosy stanoveny jako rozdÌl stavu v roce p¯ed zah·jenÌm investice a projekcÌ v roce po dokonËenÌ inv.

Klient potřebuje někdy jen impuls ● Objem schv·len˝ch ˙vÏr˘

8 000 7 000

v celkovÈ v˝öi 7 335,4 mil KË Objem (mil. KË)

● Z toho 56 % nov˝ch klient˘

a 44 % st·vajÌcÌch klient˘ 6 000

● Programu se z˙ËastnÌ 423 firem

a individu·lnÌch podnikatel˘ 5 000

● Celkov· proinvestovan· Ë·stka

firmami ˙ËastnÌcÌmi se programu TOP Podnik dos·hla tÈmÏ¯ 18 mld. KË

4 000 3 000 2 000 1 000 0 2.Q 2001 4.Q 2001 4.Q 2002 4.Q 2003 4.Q 2004 4.Q 2005

Ot·zky Prosperity: Co dÏl·te pro to, aby se klienti vraceli? Karel Mourek, ¯editel ˙seku KomerËnÌ centra »S: Aby klient z˘stal vÏrn˝, aù jiû v jakÈmkoli oboru, to je velkÈ p¯·nÌ kaûdÈho subjektu, kter˝ p¯em˝ölÌ o budoucnosti a chce, aby podnik·nÌ mÏlo skuteËnÏ smysl. Ani ve svÏtÏ financÌ to nenÌ p¯Ìliö jednoduch· vÏc. V bance je to jednoznaËnÏ o vztahu mezi bankou, jejÌm z·stupcem a klientem, o kvalitÏ sluûeb, sniûov·nÌ administrativy, usnadnÏnÌ p¯Ìstupu k ˙vÏr˘m a sluûb·m jako takov˝m, vz·jemnÈm porozumÏnÌ, je to takov˝ komplex nejrozmanitÏjöÌch prvk˘. PoËÌnaje d˘vÏrou a konËe p¯esvÏdËenÌm, ûe dan˝ krok mÏl smysl, ekonomick˝ p¯Ìnos, ûe firma zÌskala dobrou zkuöenost. Ot·zka moûn· znÏla i tak, zda je moûnÈ, aby mÏl klient moûnost t¯eba i podruhÈ û·dat o ˙vÏr nap¯. v programu TOP podnik; odpovÏÔ je ano a jiû takovÈ klienty m·me. Z jak˝ch zdroj˘ doplÚujete portfolio klient˘? VybÌr·te si k oslovenÌ takÈ vÌtÏze nejr˘znÏjöÌch soutÏûÌ, ûeb¯ÌËk˘, nap¯. Manaûer roku, Podnika-

tel roku, ätiky ËeskÈho byznysu, ûeb¯ÌËk˘ Czech TOP 100, »esk˝ch 100 nejlepöÌch, ObchodnÌk roku atd.? Ladislav Dvo¯·k, ¯editel odboru speci·lnÌ programy »S: UrËitÏ takov· kl·nÌ sledujeme a nÏkter˝m projekt˘m jsme i partnery. SoutÏûe jsou pro n·s sv˝mi v˝sledky cenn˝mi informaËnÌmi zdroji. Pracujeme samoz¯ejmÏ takÈ s nejrozmanitÏjöÌmi datab·zemi firem, kterÈ jsou k dispozici v bankovnÌm i nebankovnÌm prost¯edÌ. Z·roveÚ vöak nepodceÚujeme tzv. region·lnÌ znalost, tedy komunikaci pracovnÌk˘ naöich poboËek v regionech, protoûe tito odbornÌci jsou podnikatel˘m blÌûe neû my z centr·ly, znajÌ tedy lÈpe jejich pot¯eby, n·zory, moûnosti. OsobnÌ kontakt je velmi cenn˝ a my na nÏm hodnÏ stavÌme. Sledujete kolik firem, kterÈ dostaly ˙vÏr, vlastnÌ Ëi vedou ûeny - podnikatelky Ëi manaûerky? Kl·ra Gajduökov·, tiskov· mluvËÌ FinanËnÌ skupiny »eskÈ spo¯itelny: To je p¯Ìhodn· ot·zka, ale odpovÏÔ na ni zatÌm nezn·me. UrËitÏ by n·s to vöak zajÌmalo, takûe brzy d·me vÏdÏt. pokraËov·nÌ na stranÏ 18

Profil splatnosti schv·len˝ch ˙vÏr˘ PoËet schv·len˝ch Splatnost (rok˘) PoËet schv·len˝ch ˙vÏr˘ (mil. KË) ˙vÏr˘ 2 754,945 164 5 7,5

166

2 631,845

10

112

1 948,610

Z realizovan˝ch projekt˘ financovan˝ch komerËnÌmi centry v roce 2005 zÌskalo dotaci cca 79 % ⁄spÏönost n·mi financovan˝ch projekt˘ Nerozhodnuto 8%

5 let

37 %

27 %

ZamÌtnuto 13%

7,5 rok˘ 10 let


36 %

Schv·leno 79%

17

březen 2006


Investovat musíte, jinak nezmůžete nic pokraËov·nÌ ze strany 17

K

aždá firma potřebuje peníze. Některé firmy se brání jakýmkoli úvěrům a na vše si nejprve hodlají vydělat samy. Jiné si oblíbily leasing, dalším vyhovují klasické úvěry bank. Přibývá subjektů, které by rády dosáhly na prostředky plynoucí do podnikání v České republice prostřednictvím Evropské unie. V následujících grafech můžete zjistit, jakým směrem je možné se vydat ruku v ruce s Českou spořitelnou:

Struktura û·dostÌ dle program˘ (u ˙vÏr˘ poskytnut˝ch komerËnÌmi centry v roce 2005) PodÌl jednotliv˝ch program˘ OstatnÌ 13%

V˝sledky k 31 - 12 - 2005

OPPP - Reality 3%

OPPP - Rozvoj 20% OPPP - Inovace 3% OPPP - ObnovitelnÈ zdroje 2%

SROPOP rozvoj venkova 45%

SROP 13%

Za rok 2005 poskytnuto 100 ˙vÏr˘ na projekty û·dajÌcÌ o dotace z fond˘ EU v objemu vÌce neû 1 330 mil. KË Celkem od poË·tku programu 158 ˙vÏr˘ v hodnotÏ 2 167 mil. KË PoËet Celkem Celkem Celkem

13 87 100

2005 Objem (mil. KË) 59,36 1 271,35 1 330,71

Od poË·tku programu Objem (mil. KË) PoËet 23 87,34 135 2 079,78 158 2 167,12

Pro podnikatele a firmy:

Dobrou radu nikdo neodmítne »esk· spo¯itelna dnes povaûuje segment mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘ (SME) za jeden z klÌËov˝ch. Proto rozöi¯uje nabÌdku produkt˘ a sluûeb pro SME. Problematika rozvojov˝ch projekt˘, zamÏ¯en˝ch nap¯. na zvyöov·nÌ podnikatelskÈ v˝konnosti a jejich souvisejÌcÌho financov·nÌ je pomÏrnÏ sloûit· a ne kaûd· firma musÌ mÌt nutnÏ ve svÈm t˝mu pot¯ebnÈ odbornÌky. »lenem finanËnÌ skupiny »eskÈ spo¯itelny je i spoleËnost Consulting »eskÈ spo¯itelny, kter· se zamÏ¯uje na poskytov·nÌ poradenstvÌ v oblastech zvyöov·nÌ podnikatelskÈ v˝konnosti, finanËnÌho ¯ÌzenÌ a ¯ÌzenÌ rizik a kter· m˘ûe SME s ¯eöenÌm tÈto problematiky pomoci. Ivan Novotn˝, obchodnÌ ¯editel, k tomu p¯edeslal: "Jsme ryze poradensk· firma zamÏ¯en· na poradenstvÌ korpor·tnÌm klient˘m i subjekt˘m ve¯ejnÈho sektoru. Specializujeme se na problematiku finanËnÌho ¯ÌzenÌ, ¯ÌzenÌ rizik a zvyöov·nÌ podnikatelskÈ v˝konnosti - naöe sluûby logicky navazujÌ na produkty naöÌ finanËnÌ skupiny. M·me 34 poradc˘, kte¯Ì p˘sobÌ na projektech jak v »R, tak v zahraniËÌ. Disponujeme specializovan˝m t˝mem poradc˘ na EU fondy,

Nabízený od 1. 5. 2004 Komplex produktů a služeb Zaměření především na strukurální fondy EU (podpora se získáním dotace, spolufinancování)

kter˝ m· dnes jiû ¯adu ˙spÏön˝ch referencÌ v podobÏ zÌskan˝ch dotacÌ z fond˘ EU pro financov·nÌ rozvojov˝ch projekt˘ naöich klient˘. NÏkte¯Ì ËlenovÈ tohoto t˝mu jsou certifikov·ni spoleËnostÌ Czechinvest a byli vybr·ni do N·rodnÌho registru poradc˘. Pomocnou ruku nabÌzÌme vöude tam, kde moûnosti firem jiû leckdy nestaËÌ, nap¯Ìklad v posouzenÌ a oöet¯enÌ rizik financov·nÌ v souladu s bankovnÌmi postupy hodnocenÌ rizik a schvalov·nÌ financov·nÌ." V souladu se strategiÌ FS»S ohlednÏ rozöi¯ov·nÌ klientskÈ podpory p¯ipravil Consulting »S program PERSPEKTIVA na podporu st¯ednÌho podnik·nÌ. Jedn· se o rozvojov˝ program urËen˝ podnik˘m v oblasti pr˘myslovÈ v˝roby s roËnÌmi trûbami ve v˝öi 0,3 - 1,0 mld. KË. CÌlem je poskytovat pomoc vrcholovÈmu vedenÌ v jeho snaze o zvyöov·nÌ podnikatelskÈ v˝konnosti. Za cenu 30 000 KË tak Consulting »S nabÌzÌ st¯ednÏ velk˝m podnik˘m cenovÏ dostupnou expertÌzu v oblasti vyhodnocenÌ v˝konnosti jejich firmy. Program je po ovÏ¯ovacÌ f·zi p¯ipravov·n ke spuötÏnÌ poË·tkem 2. ËtvrtletÌ 2006. Dosud bylo identifikov·no 500 podnik˘ jako potenci·lnÌch z·jemc˘ o tuto sluûbu.

Hlavními výstupy jsou zhodnocení stavu podniku a návrh akčních plánů k využití potenciálu zlepšení P¯ Ìkl ad

Ë. 1 2 3 4 5 6 7

Hodnocen· oblast 1 2 3 4 Strategie a pl·nov·nÌ Controlling a finanËnÌ ¯ÌzenÌ Organizace a lidskÈ zdroje V˝roba Infrastruktura Trh Marketingov˝ mix

1. Optimalizace prod

8

VyuûitÌ IS/IT

5. Optimalizace lidsk˝ch zdroj˘

EU program business Pro města, obce a neziskové organizace: EU program region

1. OdbornÈ posouzenÌ siln˝ch a slab˝ch str·nek podniku v 8 klÌËov˝ch oblastech 2. Srovn·nÌ s înejlepöÌmi postupyî v modernÌ podnikatelskÈ praxi 3. N·vrh akËnÌch pl·n˘ ke zv˝öenÌ v˝konnosti 4. Metodick· podpora p¯i zav·dÏnÌ krok˘ 5. Vazba na hodnocenÌ rizikovosti klienta dle smÏrnice Basel II

● KonkurenËnÌ v˝hoda ● SnÌûenÌ kreditnÌho rizika ● RozöÌ¯enÌ ˙vÏr˘

»S

● ZkvalitnÏnÌ ¯ÌzenÌ ● ZlepöenÌ hospoda¯enÌ ● MoûnÈ zv˝öenÌ ratingu

Klient

● Realizace zak·zky ● ZÌsk·nÌ zkuöenosti ● Moûnosti projekt˘

Consulting »S

kli ktury en ta Aktualizace strategie a organizace

2. dle souËasn˝ch podmÌnek a pot¯eb 3. ZlepöenÌ rentability v˝roby 4.

Zv˝öenÌ efektivity n·kupu

AkËnÌ pl·ny obsahujÌ hlavnÌ parametry jako formulace krok˘, termÌny, zdroje apod. "FinanËnÌ skupina »eskÈ spo¯itelny jiû öest˝m rokem v ¯adÏ zvyöuje svÈ zisky. DÌky odpovÏdnosti a profesionalitÏ vöech zamÏstnanc˘ skupiny naplÚujeme a z·roveÚ p¯ekon·v·me oËek·v·nÌ naöich klient˘ v oblasti kvality sluûeb," ¯ekl Jack Stack, p¯edseda p¯edstavenstva a gener·lnÌ ¯editel »eskÈ spo¯itelny na ned·vnÈ tiskovÈ konferenci v Praze, kdyû hodnotil v˝sledky za p¯edch·zejÌcÌ rok. "Rok 2005 byl ve znamenÌ znaËnÈho r˘stu transakcÌ, ˙vÏr˘, vklad˘, aktiv ve spr·vÏ atd. Poûadavky naöich drobn˝ch a firemnÌch klient˘ a klient˘ ve¯ejnÈho a neziskovÈho sektoru se zvyöujÌ a moji kolegovÈ z »S pracujÌ usilovnÏ na tom, aby tyto poûadavky naplnili, a uspokojili tak finanËnÌ pot¯eby tÏchto klient˘. N·ö zisk je pouze jednÌm z mÏ¯Ìtek naöeho ˙spÏchu," dodal Jack Stack.

Postup řešení sestává z několika kroků Analýza

Vyhodnocení

● Strukturovan˝ a stan-

● PosouzenÌ siln˝ch a sla-

dardizovan˝ pohovor s vedenÌm ● Studium podklad˘ ● Klient vytvo¯Ì nutnÈ p¯edpoklady

b˝ch str·nek ● Identifikace p¯ÌleûitostÌ ke zlepöenÌ ● StanovenÌ piorit

Plán činností ● DoporuËenÌ krok˘ ke

zlepöenÌ stavu ● Forma metodickÈ pod-

pory ● N·vrh vhodn˝ch projek-

t˘

Celkov· doba trv·nÌ akce ËinÌ 2 - 3 t˝dny

Souhrnn˝ materi·l na stran·ch 16, 17 a 18 p¯ipravila redakce Ëasopisu Prosperita z podklad˘ »eskÈ spo¯itelny.

18

www.prosperita.info

březen 2006


EGAP má novinku pro malé a střední podniky E xportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP) nabízí malým a středním podnikům od ledna tohoto roku nový způsob pojišťování předexportních úvěrů a bankovních záruk souvisejících s exportem. V zásadě jde o výrazné zjednodušení a zrychlení celého procesu. Podařilo se nám totiž uzavřít rámcové dohody s financujícími bankami, které jednak sjednocují proces analýzy a vyhodnocení rizikovosti firem žádajících o úvěr nebo záruku a jednak obsahují šablony pojistných smluv. Odpadá tak často zdlouhavé individuální dojednávání jednotlivých obchodních případů mezi pojišťovnou, bankou a vývozcem a příprava pojistné smlouvy spočívá z velké části v pouhém vyplnění konkrétních údajů o dané firmě a obchodním případu, pojistné sazby a výpočtu pojistného. Kromě toho spoluúčast u pojištění úvěru na předexportní financování klesá po prvním bezeškodním obchodním případu ze standardních 20 % na 10 % a předpis pojistného se snižuje o náklady vynaložené vývozcem na vstupní audit vývozního kontraktu provedený nezávislou inspekční společností. Zatím nabízíme možnost takto zjednodušeného pojištění předexportního úvěru a bankovních záruk ve spolupráci s Českou spořitelnou a Bawag Bank CZ, ale minimálně další čtyři velké komerční banky rovněž projevily intenzivní zájem s námi v tomto směru spolupracovat.

Pojiöùov·nÌ p¯edexportnÌch ˙vÏr˘ a bankovnÌch z·ruk pro malÈ a st¯ednÌ podniky v novÈm reûimu je konkrÈtnÌm naplnÏnÌm "ExportnÌ strategie »R pro obdobÌ 2006 - 2010", kterou koncem loÚskÈho roku schv·lila vl·da. Jednou z priorit strategie je pr·vÏ podpora v˝voznÌch aktivit tÏchto firem a jejich konkurenceschopnosti na mezin·rodnÌch trzÌch. EGAP k tomu m˘ûe p¯ispÏt nejenom tÌm, ûe jim usnadnÌ p¯Ìstup k finanËnÌm zdroj˘m pro realizaci exportnÌch z·mÏr˘, ale takÈ

tÌm, ûe je zbavÌ rizika vzniku nedobytn˝ch pohled·vek. DalöÌm krokem proto bude nov· forma pojiötÏnÌ kr·tkodob˝ch v˝voznÌch pohled·vek a to i do komerËnÏ pojistiteln˝ch zemÌ, dostupn· on-line p¯es internet a opÏt maxim·lnÏ zjednoduöen· a vst¯Ìcn· pot¯eb·m mal˝ch a st¯ednÌch exportÈr˘. Tuto moûnost n·m d·v· zmÏna mezin·rodnÌch pravidel pro p˘sobenÌ st·tnÌch ˙vÏrov˝ch pojiöùoven. ZaË·tkem roku vstoupilo v platnost SdÏlenÌ EvropskÈ Komise Ëlensk˝m st·t˘m EU, na jehoû z·kladÏ mohou st·tnÌ ˙vÏrovÈ pojiöùovny nabÌzet pojiötÏnÌ exportnÌch pohled·vek tÏm mal˝m a st¯ednÌm podnik˘m, jejichû celkov˝ roËnÌ obrat v˝vozu nep¯es·hne 2 mil. EUR. SdÏlenÌ bylo p¯ijato na z·kladÏ podrobn˝ch celoevropsk˝ch studiÌ, kterÈ potvrdily, ûe pr·vÏ tyto firmy jsou pro soukromÈ komerËnÌ pojiöùovny ekonomicky nezajÌmavÈ, neboù pojiötÏnÌ jejich pohled·vek p¯in·öÌ minim·lnÌ Ëi nulov˝ zisk. O zmÏnu mezin·rodnÌch pravidel, umoûÚujÌcÌ i mal˝m firm·m s omezen˝m objemem v˝vozu vyuûÌvat v˝hod pojiötÏnÌ proti riziku nezaplacenÌ kupujÌcÌm a vzniku nedobytn˝ch pohled·vek, se v Bruselu dlouhodobÏ zasazovala i EGAP. MalÈ a st¯ednÌ podniky totiû vûdy p¯edstavovaly pro EGAP velmi v˝znamnou klientelu. Aû do v˝öe zmÌnÏnÈ zmÏny mezin·rodnÌch pravidel vöak bylo moûnÈ tyto firmy obsluhovat prakticky pouze v reûimu komerËnÌho pojiötÏnÌ.

Vych·zelo se p¯itom z charakteru v˝roby a exportu mal˝ch a st¯ednÌch firem, pro nÏû jsou typickÈ kr·tkodobÈ pohled·vky vÏtöinou v sousednÌch zemÌch, tudÌû se jednalo zpravidla o trûnÏ zajistitelnÈ pohled·vky. P¯estoûe je souË·stÌ systÈmu st·tnÌ podpory exportu, nabÌzÌ EGAP od samÈho poË·tku svÈ existence takÈ komerËnÌ pojiötÏnÌ kr·tkodob˝ch pohled·vek. Ze zaË·tku pouze v˝voznÌch, ale od roku 1997 i tuzemsk˝ch, a dnes p¯es 70 % klient˘ komerËnÌho pojiötÏnÌ tvo¯Ì pr·vÏ malÈ a st¯ednÌ podniky. Ing. Petr Mart·sek, ¯editel odboru pojiöùov·nÌ rizika splnÏnÌ v˝voznÌho kontraktu a investic v zahraniËÌ

CzechInvest už pomohl českým firmám sjednat dodavatelské kontrakty za 4 miliardy äest˝m rokem podporuje agentura CzechInvest dom·cÌ podniky, kterÈ se uch·zejÌ o zak·zky velk˝ch investor˘. TakÈ dÌky tomu se firm·m doposud poda¯ilo uzav¯Ìt dodavatelskÈ kontrakty za celkem 4 miliardy korun. NejefektivnÏjöÌm zp˘sobem podpory je Projekt rozvoje Ëesk˝ch dodavatel˘. BÏhem öesti let jÌm proölo 150 p¯ev·ûnÏ mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘ p˘sobÌcÌch ve zpracovatelskÈm pr˘myslu a s nÌm souvisejÌcÌch sluûb·ch. "KaûdÈ dva roky vybÌr·me pades·t firem a uËÌme je, jak vyhovÏt n·roËn˝m poûadavk˘m nadn·rodnÌch spoleËnostÌ. SnaûÌme se o posÌlenÌ jejich konkurenceschopnosti, nabÌzÌme jim srovn·nÌ se svÏtov˝mi v˝konnostnÌmi standardy a poskytujeme odbornÈ konzultace," popsal princip projektu gener·l-

nÌ ¯editel CzechInvestu Tom·ö Hruda a dodal: "Jen loni dok·zaly firmy s naöÌm p¯ispÏnÌm uzav¯Ìt smlouvy za 2 miliardy korun." Jednou z nich je i kyjovsk˝ J.P.PLAST, s.r.o., v˝robce obal˘ a technick˝ch plastov˝ch v˝lisk˘ technologiÌ vyfukov·nÌ. SpoleËnost vyhr·la v˝bÏrovÈ ¯ÌzenÌ pro subdod·vky do kolÌnskÈ automobilky TPCA a v souËasnosti je jedin˝m dodavatel dÌl˘ pro rozvod vzduchu v interiÈrech voz˘. "DÌky tÈto zak·zce jsme loni vytvo¯ili 40 nov˝ch pracovnÌch mÌst a p¯edpokl·d·me, ûe jeötÏ nejmÈnÏ 12 mÌst vytvo¯Ìme. St·v·me se tak jednÌm z p¯ednÌch zamÏstnavatel˘ v regionu," ¯ekl ¯editel firmy J.P.Plast Roman Javorsk˝ a doplnil: "Jedn·nÌ s TPCA ale v˘bec nebyla snadn·. Neû

jsme se dohodli na definitivnÌ podobÏ v˝robku, ubÏhly skoro dva roky. Abychom vyhovÏli poûadavk˘m z·kaznÌka, museli jsme navÌc investovat do nov˝ch, sofistikovan˝ch technologiÌ." "Firm·m, kterÈ se Projektu rozvoje Ëesk˝ch dodavatel˘ ˙ËastnÌ, se prokazatelnÏ zlepöujÌ ekonomickÈ ukazatele. V letech 2003 aû 2005 jsme u nich zaznamenali zv˝öenÌ produktivity pr·ce v pr˘mÏru o 10 %, trûby jim pr˘mÏrnÏ narostly o 15 % a export dokonce o 40 %," p¯ipomenul Tom·ö Hruda. Vedle Projektu rozvoje Ëesk˝ch dodavatel˘ organizuje CzechInvest pro dom·cÌ firmy dodavatelskÈ dny, kde se mohou p¯edstavit potenci-

·lnÌm z·kaznÌk˘m, a spravuje takÈ datab·zi firem, kterÈ aktivnÏ nabÌzÌ p¯ich·zejÌcÌm investor˘m jako moûnÈ subdodavatele. Do datab·ze se mohou p¯ihl·sit spoleËnosti ze sektoru zpracovatelskÈho pr˘myslu zcela zdarma prost¯ednictvÌm webov˝ch str·nek CzechInvestu www.czechinvest.org. ZatÌm tak uËinilo zhruba 2 000 podnik˘. KONTAKT: Ing. Roman Javorsk˝, J.P.Plast, s.r.o Svatoborsk· 988, 697 01 Kyjov Tel.: 518 698 116 E-mail: [email protected] www.jp-plast.cz

V olomouckém kraji vzniká první český nanoklastr PracovnÌci olomouckÈ univerzity zaËali hledat firmy, kterÈ by spoleËnÏ vytvo¯ily »esk˝ nanotechnologick˝ klastr. Ve spolupr·ci s agenturou CzechInvest univerzita zjiöùuje, zda je v kraji dostatek subjekt˘ schopn˝ch nanotechnologie nejen vyuûÌvat, ale takÈ d·l zkoumat a rozvÌjet. "Jako nanotechnologie obecnÏ oznaËujeme technickÈ obory, kterÈ pracujÌ s objekty vÌce jak tisÌckr·t menöÌmi, neû je tlouöùka lidskÈho vlasu," sdÏlil vedoucÌ projektu profesor Miroslav Maöl·Ú z Univerzity PalackÈho v Olomouci a dodal: "Pokud jde o p¯Ìpravu klastru, jsme teprve na poË·tku. Na univerzitÏ se vöak v˝zkumem nanotechnologiÌ zab˝v·me jiû delöÌ dobu a m·me za sebou i prvnÌ aplikace nov˝ch materi·l˘." Podle M. Maöl·nÏ spolupracuje s vÏdci i nÏkolik firem, kterÈ pochopily, ûe pr·vÏ ve v˝voji a n·slednÈm komerËnÌm vyuûitÌ nanotechnologiÌ je jejich budoucnost. Pro svÈ unik·tnÌ vlastnosti majÌ nanomateri·ly öirokÈ uplatnÏnÌ. DajÌ se pouûÌt prakticky vöude, od medicÌny p¯es strojÌrenstvÌ aû po textilnÌ pr˘mysl nebo elektroniku. "PodmÌnkou vzniku klastru a n·slednÈ podpory ze strany CzechInvestu je spolupr·ce soukrom˝ch firem s region·lnÌmi institucemi a v˝zkumn˝mi pracoviöti. CÌlem je podporovat v˝zkum a v˝voj nov˝ch technologiÌ nebo materi·l˘ a p¯edevöÌm jejich vyuûitÌ v praxi," vysvÏtlil gener·lnÌ ¯editel CzechInvestu Tom·ö Hruda.

Klastrovou iniciativu v˝znamnÏ podporuje takÈ Olomouck˝ kraj. Podle n·mÏstka hejtmana Pavla Hor·ka p¯itom nejde o prvnÌ takov˝ p¯Ìpad. "Pokud se poda¯Ì v regionu koncentrovat firmy, kterÈ budou vyuûÌvat novÈ poznatky v oblasti nanotechnologiÌ v praxi, je to dobr˝ p¯edpoklad pro zlepöenÌ hospod·¯skÈ v˝konnosti kraje a jeho atraktivity." Hled·nÌ firem pro nanoklastr by mÏlo skonËit letos v Ëervnu. Po celou dobu budou probÌhat semin·¯e a workshopy s potenci·lnÌmi Ëleny novÏ vznikajÌcÌho klastru. "PrvnÌ ze sÈrie semin·¯˘ nazvan˝ Nanotechnologie - souËasnost a budoucnost pl·nujeme na 28. b¯ezna v Olomouci. ⁄ËastnÌky sezn·mÌme hlavnÏ s ekonomick˝m potenci·lem vyuûitÌ nanotechnologiÌ a samoz¯ejmÏ takÈ s koncepcÌ samotnÈho klastru," doplnil informace Ji¯Ì Herinek, ¯editel region·lnÌ kancel·¯e CzechInvestu pro Olomouck˝ kraj. "BliûöÌ informace vËetnÏ p¯ihl·öky na bezplatn˝ semin·¯ najdou z·jemci na internetov˝ch str·nk·ch www.nanoklastr.cz." KONTAKT: Pavla Hamplov·, koordin·torka projektu Tel.: 585 631 407, E-mail: [email protected] Ji¯Ì Herinek, ¯editel region·lnÌ kancel·¯e CzechInvestu v Olomouci Tel.: 587 332 186, E-mail: [email protected]

CzechInvest vyhlásil druhé kolo Inovací Agentura CzechInvest vyhl·sila druhÈ kolo programu Inovace, ze kterÈho mohou podnikatelÈ zÌskat nevratnÈ dotace na realizaci projekt˘ zamÏ¯en˝ch na zv˝öenÌ technick˝ch a uûitn˝ch hodnot v˝robk˘, technologiÌ a sluûeb. é·dosti budou region·lnÌ kancel·¯e CzechInvestu p¯ijÌmat od 3. do 28. dubna 2006. "FinanËnÌ podporu od t¯Ì do pÏtadvaceti milion˘ korun mohou zÌskat firmy bez omezenÌ velikosti. Maxim·lnÌ v˝öe dotace je 46 % uznateln˝ch n·klad˘," up¯esnil gener·lnÌ ¯editel CzechInvestu Tom·ö Hruda a dodal: "PenÌze poslouûÌ nap¯Ìklad k n·kupu stroj˘ a za¯ÌzenÌ, na rekonstrukce a technickÈ zhodnocenÌ dlou-


hodobÈho hmotnÈho majetku nebo pokrytÌ n·klad˘ na publicitu. MalÌ a st¯ednÌ podnikatelÈ je navÌc mohou pouûÌt takÈ na zaplacenÌ konzultantsk˝ch sluûeb." Program Inovace je souË·stÌ OperaËnÌho programu Pr˘mysl a podnik·nÌ a poprvÈ byl vyhl·öen v polovinÏ roku 2004. Z·jem podnikatel˘ vöak p¯edËil oËek·v·nÌ, a proto Ministerstvo pr˘myslu a obchodu »R loni v Ëervnu pozastavilo p¯Ìjem dalöÌch û·dostÌ. V prvnÌm kole podali ûadatelÈ celkem 216 projekt˘. Schv·leno a podpo¯eno bylo 67 z nich a dohromady jim byly p¯islÌbeny dotace za tÈmÏ¯ 1,2 miliardy korun. (tz)

19

březen 2006

ETIKA PODNIKÁNÍ, KOMORA AUDITORŮ ČR

Auditoři pro vaši jistotu

Situace, do nichž se auditor může dostat, a také jak se dají řešit

V

únorovém čísle jsem se v této rubrice věnoval otázce nezávislosti auditora a uvedl některá obecná rizika a hrozby, které ohrožují nezávislost auditora, případně auditorských firem. V dalším textu se podrobněji zabývám několika praktickými ukázkami situací, do nichž se auditor může dostat včetně doporučení, jaký by měl být v takovém případě postup zúčastněných stran, tj. auditora a auditovaného subjektu. Pokud doch·zÌ k ohroûenÌ nez·vislosti auditora z d˘vod˘, kterÈ jsem zmÌnil v p¯edeölÈm Ël·nku - tj. hrozba vlastnÌ zainteresovanosti, hrozba kontroly po sobÏ samÈm, hrozba sp¯ÌznÏnosti, je povinnostÌ auditora tato rizika ohroûujÌcÌ jeho nez·vislost vyhodnotit a p¯ijmout opat¯enÌ, kter· zajistÌ zachov·nÌ nez·vislosti auditora. P¯ijat· opat¯enÌ se budou vûdy liöit podle konkrÈtnÌch okolnostÌ. Pokud chce ale auditor pokraËovat v plnÏnÌ zak·zky, musÌ zvolit vhodnÈ postupy k zamezenÌ rizik ohroûujÌcÌch jeho nez·vislost nebo k jejich omezenÌ na p¯ijatelnou mÌru. VznikajÌcÌ rizika lze omezit, p¯ÌpadnÏ zcela eliminovat p¯i vyuûitÌ profesnÌch p¯edpis˘ auditora a existujÌcÌ legislativy, tj. auditor je v·z·n povinnostÌ dodrûovat profesnÌ standardy a sledovat jejich plnÏnÌ, vyuûÌv· se i externÌch kontrol k provÏ¯enÌ systÈm˘ kontroly kvality v auditorskÈ firmÏ. SoubÏûnÏ vöak i na stranÏ auditorskÈho klienta by mÏly existovat profesnÌ postupy podporujÌcÌ nez·vislost auditora, kterÈ se vöak liöÌ vûdy podle velikosti a struktury vlastnictvÌ. Jinak jsou obvykle kontrolnÌ mechanismy nastaveny ve spoleËnostech, kde rozhodujÌcÌ vlastnÌci (akcion·¯i) nejsou Ëleny v˝konnÈho vedenÌ, ve srovn·nÌ s menöÌmi soukrom˝mi spoleËnostmi, kde rozhodujÌcÌ vlastnÌk zast·v· i pozici p¯edsedy p¯edstavenstva, p¯ÌpadnÏ jednatele. V obou p¯Ìpadech by vöak mÏla b˝t v podnikov˝ch smÏrnicÌch jednoznaËnÏ vymezena odpovÏdnost za v˝bÏr a schvalov·nÌ auditora, p¯iËemû je dobrou praxÌ, aby v˝bÏr a schv·lenÌ auditora byl vûdy prov·dÏn jin˝mi osobami ve spoleËnosti.

DvÏ moûnosti dalöÌho postupu JakÈ m· auditor moûnosti dalöÌho postupu, kdyû zjistÌ, ûe jeho nez·vislost je ohroûena? V z·sadÏ existujÌ dvÏ moûnosti dalöÌho postupu. Jednak auditor m˘ûe aplikovat postupy, kterÈ snÌûÌ ohroûenÌ jeho nez·vislosti na p¯ijatelnou mÌru nap¯. vyuûije ve specifick˝ch p¯Ìpadech pr·ce dalöÌho auditora, jehoû ˙kolem je kontrolovat provedenou pr·ci, p¯ÌpadnÏ podle pot¯eby zajiöùovat poradenstvÌ. Mezi dalöÌ moûnosti, kterÈ m· auditor k dispozici, pat¯Ì vyuûitÌ konzultacÌ s t¯etÌ stranou, rotace v˝öe postaven˝ch pracovnÌk˘, projedn·nÌ ot·zek nez·vislosti nap¯. s Ëleny dozorËÌ rady v p¯ÌpadÏ akciovÈ spoleËnosti.

AleÖ V p¯ÌpadÏ, kdy auditor zjistÌ, ûe ani v˝öe jmenovanÈ postupy nebudou staËit k eliminaci rizik ohroûujÌcÌch jeho nez·vislost nebo ovÏ¯ovan˝ subjekt p¯es doporuËenÌ auditora se ËinnostÌ, kterÈ ohroûujÌ nez·vislost auditora, nevzd·, pak m˘ûe auditor uËinit jedinÈ - odmÌtnout takov˝ audit nebo se jiû v pr˘bÏhu pracÌ z takovÈho auditu st·hnout a ukonËit spolupr·ci.

20

Velmi Ëastou ot·zkou v tÈto souvislosti je, zda existuje povinnost rotace auditorskÈ firmy u ovÏ¯ovanÈ spoleËnosti. Na toto tÈma se i v odbornÈm tisku v poslednÌ dobÏ objevila ¯ada informacÌ ne vûdy zcela spr·vn˝ch. ObecnÏ platÌ, ûe povinnost rotace auditorsk˝ch firem nenÌ z·konem ani profesnÌmi p¯edpisy stanovena. I na nejp¯ÌsnÏji sledovan˝ch trzÌch cenov˝ch papÌr˘ v USA platÌ, ûe neexistuje povinnost rotace auditorskÈ firmy za p¯edpokladu, ûe ve stanoven˝ch Ëasov˝ch intervalech (v souËasnÈ dobÏ 5 let) doch·zÌ k pravidelnÈ obmÏnÏ vedoucÌch Ëlen˘ auditorsk˝ch t˝m˘. Obdobn· pravidla (liöÌcÌ se pouze poËtem let) existujÌ i ve vÏtöinÏ vyspÏl˝ch z·padnÌch evropsk˝ch ekonomik - povinnost rotace auditorsk˝ch firem ze z·kona je stanovena pouze ve dvou zemÌch a i tam se uvaûuje o jejÌm zruöenÌ. ExistujÌ pochopitelnÏ rozdÌly, jak dlouho m˘ûe konkrÈtnÌ auditor u klienta prov·dÏt audit. ObecnÏ platÌ, ûe tato doba je kratöÌ u spoleËnostÌ kÛtovan˝ch na trzÌch cenn˝ch papÌr˘ (5-7 let), povinnost rotace u nekÛtovan˝ch spoleËnostÌ je obvykle mnohem delöÌ a obvykle je usmÏrÚov·na buÔ profesnÌmi standardy v jednotliv˝ch zemÌch, nebo internÌmi pravidly jednotliv˝ch auditorsk˝ch firem, kterÈ samy majÌ povinnost sv˝mi vnit¯nÌmi p¯edpisy p¯ispÌvat k zajiötÏnÌ nez·vislosti auditora. PochopitelnÏ platÌ, ûe v jinÈ pozici z hlediska rotace jsou velikÈ auditorskÈ firmy ve srovn·nÌ s mal˝mi auditorsk˝mi firmami p¯ÌpadnÏ auditory - fyzick˝mi osobami. Zde je vöak pot¯ebnÈ uvÈst, ûe ve svÏtÏ a postupnÏ i v »R jiû zaËÌn· platit pravidlo, ûe velikÈ (ve¯ejnÏ obchodovanÈ) spoleËnosti jsou v p¯ev·ûnÈ vÏtöinÏ auditov·ny vÏtöÌmi auditorsk˝mi spoleËnostmi a naopak. OsobnÏ se domnÌv·m, ûe celosvÏtov˝ trend spoËÌvajÌcÌ ve sluËov·nÌ jednotliv˝ch auditor˘ do menöÌch a st¯ednÌch firem je nevyhnuteln˝ i v podmÌnk·ch »eskÈ republiky, kde poËet auditor˘ - fyzick˝ch osob je v porovn·nÌ se zahraniËÌm st·le podstatnÏ vyööÌ.

Hrozba vydÌratelnosti a co s nÌ PoslednÌ hrozbou, ohroûujÌcÌ nez·vislost auditora, kterou bych chtÏl zmÌnit, je tzv. "hrozba vydÌratelnosti". Ta m˘ûe nastat, jestliûe auditor nebo Ëlen t˝mu prov·dÏjÌcÌho ovÏ¯ov·nÌ je od objektivnÌho jedn·nÌ a uplatÚov·nÌ profesion·lnÌ obez¯etnosti odrazov·n hrozbami ze strany vedoucÌch p¯edstavitel˘ nebo zamÏstnanc˘ klienta, u nÏhoû se prov·dÌ ovÏ¯ov·nÌ. Jako p¯Ìklad situacÌ, kdy se tato hrozba m˘ûe projevit, lze uvÈst hrozbu nahrazenÌ jinou osobou p¯i rozdÌlnÈm n·zoru na uplatnÏnÌ urËitÈho ˙ËetnÌho principu Ëi n·tlak na ne˙mÏrnÈ z˙ûenÌ rozsahu pracÌ s cÌlem snÌûit honor·¯. V takov˝ch p¯Ìpadech, dle mÈho n·zoru, je Ëasto jedinou moûnostÌ, jak si uchovat svoji nez·vislost, odstoupenÌ auditora od vykon·vanÈ zak·zky. V ¯adÏ p¯Ìpad˘ p¯ije-

tÌ takovÈho postupu je velmi tÏûkÈ, neboù souvisejÌcÌ honor·¯ m˘ûe tvo¯it podstatnou Ë·st p¯Ìjm˘ auditora. V tÈto souvislosti bych chtÏl ale zmÌnit i postupy, kterÈ by mÏli audito¯i p¯i p¯ijÌm·nÌ nov˝ch zak·zek dodrûovat. PochopitelnÏ vlastnÌci firmy majÌ nezpochybnitelnÈ pr·vo si vybrat svÈ odbornÈ poradce (i auditora) a p¯ÌpadnÏ je podle vlastnÌho p¯·nÌ nahradit jin˝mi. StejnÏ jako je t¯eba chr·nit legitimnÌ z·jmy vlastnÌk˘, je pr·vÏ tak nutnÈ, aby auditor, kter˝ byl poû·d·n, aby nahradil jinÈho auditora, mÏl moûnost si ovÏ¯it, zda neexistujÌ profesnÌ d˘vody, proË by mÏl toto jmenov·nÌ odmÌtnout. To nelze efektivnÏ zajistit jinak neû p¯Ìm˝m jedn·nÌm se st·vajÌcÌm auditorem. Neû nov˝ auditor p¯ijme zad·nÌ na provedenÌ auditu, mÏl by si zjistit, zda potenci·lnÌ klient informoval st·vajÌcÌho auditora o navrhovanÈ zmÏnÏ a zda povolil plnÈ a volnÈ projedn·nÌ sv˝ch (klientsk˝ch) z·leûitostÌ mezi st·vajÌcÌm auditorem a navrhovan˝m nov˝m auditorem. Pokud potenci·lnÌ klient takovÈ projedn·nÌ nepovolÌ, pak by mÏl auditor takovou zak·zku obvykle odmÌtnout. Z v˝öe uvedenÈho textu vypl˝v·, ûe i audito¯i majÌ moûnosti, jak aktivnÏ p¯ispÏt k prosazov·nÌ principu nez·vislosti auditora. ObecnÏ by nemÏlo platit, aby auditovan˝ subjekt mohl prohl·sit, ûe si vûdy najde auditora, kter˝ mu p¯Ìsluönou ˙ËetnÌ z·vÏrku ovÏ¯Ì podle jeho p¯edstav. Pokud se takovÌ audito¯i pracujÌcÌ na z·kladÏ objedn·vky klienta jeötÏ vyskytnou, je v z·jmu vöech takovÈ p¯Ìpady podchytit a ¯eöit v r·mci platn˝ch profesnÌch p¯edpis˘ Komory auditor˘ »eskÈ republiky.

PlÌûivÈ riziko - pozor na nÏ Nez·vislost auditora nenÌ zkoum·na pouze p¯i v˝konu auditorskÈ Ëinnosti, audito¯i i auditovanÈ spoleËnosti majÌ velmi Ëasto z·jem vyuûÌt znalosti auditora o ovÏ¯ovanÈ firmÏ i v dalöÌch oblastech. V takov˝ch p¯Ìpadech musÌ auditor vûdy peËlivÏ vyhodnotit, zda p¯ijetÌm takovÈ zak·zky nenÌ ohroûena jeho auditorsk· nez·vislost. Existuje ¯ada oblastÌ (nap¯. ˙ËetnÌ poradenstvÌ apod.), kde je naprosto bÏûnÈ, aby auditor poskytoval sluûby nad r·mec auditu, na druhÈ stranÏ ale i existujÌ okruhy sluûeb, kde je pot¯ebnÈ detailnÏ prozkoumat, za jak˝ch podmÌnek a zda v˘bec m˘ûe auditor svÈ sluûby poskytovat. Mezi sluûby ohroûujÌcÌ nez·vislost auditora pat¯Ì zejmÈna: ● Zpracov·nÌ ˙ËetnÌch z·znam˘ a ˙ËetnÌch z·vÏrek, ● sluûby oceÚov·nÌ majetku, ● poskytov·nÌ sluûeb vnit¯nÌho auditu, ● poskytov·nÌ sluûeb souvisejÌcÌch s projektov·nÌm a implementacÌ systÈm˘ informaËnÌch technologiÌ, ● doËasnÈ p¯idÏlenÌ pracovnÌk˘ firmy k zast·v·nÌ funkcÌ u auditorsk˝ch klient˘, ● poskytov·nÌ sluûeb podpory auditorsk˝ch klient˘ v soudnÌch p¯Ìch,

● poskytov·nÌ pr·vnÌch sluûeb auditorsk˝m klient˘m, ● n·bor pracovnÌk˘ do vrcholovÈho vedenÌ, ● spr·va podnikov˝ch financÌ a podobnÈ Ëinnosti. Ve v˝öe uveden˝ch aktivit·ch existuje v˝znamnÈ riziko, ûe p¯i jejich poskytov·nÌ soubÏûnÏ s auditem dojde k ohroûenÌ nez·vislosti auditora. Je pot¯ebnÈ vûdy podrobnÏ prozkoumat, za jak˝ch podmÌnek by takov· sluûba mÏla b˝t poskytnuta, zda se jedn· o ve¯ejnÏ obchodovanou spoleËnost Ëi nikoliv. Ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ ale bude platit, ûe poskytnutÌ takov˝ch sluûeb ohroûuje nez·vislost auditora v takovÈ mÌ¯e, ûe je nutnÈ poskytov·nÌ tÏchto sluûeb odmÌtnout, p¯ÌpadnÏ p¯i jejich akceptaci se vzd·t role auditora danÈ spoleËnosti. Co ¯Ìci z·vÏrem? Profese auditora proöla v uplynul˝ch 15 letech dramatick˝m v˝vojem. O pot¯ebÏ nez·vislosti auditora se Ëasto hovo¯Ì na r˘zn˝ch ˙rovnÌch a v r˘zn˝ch souvislostech. Je nepochybnÈ, ûe jednou z podmÌnek neust·lÈho zkvalitÚov·nÌ auditorsk˝ch sluûeb je i trvalÈ zajiötÏnÌ nez·vislosti auditora. To p¯ispÏje nejen ke zv˝öenÌ prestiûe a d˘vÏryhodnosti auditor˘, ale z·roveÚ bude pozitivnÏ p˘sobit na kultivaci podnikatelskÈho prost¯edÌ, coû v dlouhodobÈ perspektivÏ musÌ b˝t v z·jmu vöech z˙ËastnÏn˝ch stran. Ing. Petr äobotnÌk Ëlen v˝boru pro ot·zky profese a etiky Komory auditor˘ »eskÈ republiky


Vláda svým postupem brzdí tempo oprav panelových domů pokraËov·nÌ ze strany 6

Jan Katauer, p¯edseda BD Orlov· Jen za rok 2004 jsme na dotaci ˙rok˘ dostali 11 milion˘ korun, za rok 2005 je to dosud vÌce neû 12 milion˘. Pro rok 2005 jsme na revitalizace pouûili 110 milionu ˙vÏr˘. JeötÏ 22. listopadu 2005 n·s ujiöùoval ¯editel SFRB Wagner, ûe notifikace je schv·lena a Ëek· se na ofici·lnÌ dokument evropskÈ komise. Ale sliby chyby. Pro letoönÌ rok m·me zajiötÏny ˙vÏry ve v˝öi 135 milionu korun - za podmÌnek stanoven˝ch na¯ÌzenÌm vl·dy Ë. 299/2001 Sb. Dotace ˙rok˘ mÏla Ëinit jen za letoönÌ rok 5,4 milionu korun, za 15 let do splacenÌ celÈho ˙vÏru 52 milionu korun. A to mluvÌm jen o jednÈ investiËnÌ akci z mnoha. ZastavenÌ projekt˘ revitalizace dom˘ bytovÈho druûstva jen u n·s v OrlovÈ m˘ûe mÌt v roce 2007 tyto dopady: pÏt mÌstnÌch stavebnÌch firem p¯ijde o zak·zky ve v˝öi 146 milionu KË, minim·lnÏ 100 zamÏstnanc˘ tÏchto firem bude bez pr·ce a budou odk·z·ni na podporu st·tu. Snadno si spoËÌt·te, ûe p¯i 8 000 KË mÏsÌËnÏ bude st·tnÌ podpora nezamÏstnan˝m Ëinit 9,6 milionu korun roËnÏ. KromÏ toho dodavatel˘m stavebnÌho materi·lu poklesne odbyt, v˝robc˘m oken objem v˝roby oken v celkovÈm objemu 58 milionu korun a st·tu klesnou odvody ze zisku firem i z DPH za stavebnÌho materi·lu. UvÏdomuje si vl·da a ministr MartÌnek, jakÈ to bude mÌt ekonomickÈ dopady, pokud v EU notifikace programu Panel neprojde? UvÏdomuje si nÏkdo dopad na vÏrohodnost vl·dy a tisÌc˘ funkcion·¯˘ vedenÌ bytov˝ch druûstev, kte¯Ì Ëty¯i roky

propagovali v˝hody ˙vÏru se st·tnÌ a dotacÌ 4 % ˙rok˘ a teÔ, kdyû uû se PANEL rozbÏhl, musÌ lidem ozn·mit, sm˘lu, protoûe vl·da nenÌ schopna v EU notifikaci?

z·rukou program ûe majÌ prosadit

Iva äÌlov·, p¯edsedkynÏ BD Hlinsko BytovÈ druûstvo Hlinsko revitalizovalo v roce ¯adov˝ 2005 bytov˝ d˘m s vyuûitÌm st·tnÌ dotace z programu PANEL v celkovÈ v˝öi 2,5 milionu korun. Na stole mi leûÌ podklady pro revitalizaci dalöÌch Ëty¯ dom˘, ve dvou p¯Ìpadech m·me dokonce uzav¯enÈ ˙vÏrovÈ smlouvy. Ale bez pÌsemnÈho stanoviska z Bruselu nechceme d·le pokraËovat. Slib˘m JUDr. Wagnera ze St·tnÌho fondu rozvoje bydlenÌ ani dalöÌm vysok˝m ˙¯ednÌk˘m uû nevÏ¯Ìme. Vl·da by si mÏla uvÏdomit, ûe uûivatelÈ byt˘ v panelov˝ch domech sv˝mi investicemi do oprav zbavujÌ st·t starostÌ o tak velkÈ mnoûstvÌ nemovitostÌ, mnohdy znaËnÏ poökozen˝ch.

Karel JedliËka, ¯editel severoËeskÈho BD Rozvoj v NeötÏmicÌch Naöe bytovÈ druûstvo m· podan˝ch öest û·dostÌ o podporu z programu PANEL. Jde o investiËnÌ akce v rozsahu 65 milion˘ korun. »·st jsme jich dokonËili, Ë·st je rozpracovan·. Domy, kterÈ jsme chtÏli rekonstruovat letos, musejÌ Ëekat. A nikdo netuöÌ, jak dlouho. Kdyû k tomu p¯ipoËÌt·m z·mÏry koleg˘ z bytov˝ch druûstev v »eskÈ LÌpÏ a ⁄stÌ nad Labem, jde o projekty za 120 milion˘ korun. V celÈ republice to jsou miliardovÈ projekty, kterÈ jsou teÔ vinou naöÌ vl·dy

www.prosperita.info

březen 2006

TRH INFORMACÍ

Výchova k rozumné konzumaci, nikoli zákazy nebo vyšší zdanění V médiích se v posledních dnech objevily informace o tom, že se v České republice snižuje konzumace alkoholu a alkoholických nápojů, a tento fakt je dáván do souvislosti s vyšším zdaněním tzv. tvrdého alkoholu. Něco obdobného je požadováno i u piva, kde byla spotřební daň zavedena v roce 1993 a od té doby se výrazněji nezměnila. V této souvislosti je třeba připomenout, jak se vyvíjela spotřeba piva v českých zemích. Od roku 1971, kdy činila 160,6 litru na jednoho obyvatele, až do roku minulého, kdy dosáhla výše 156,5 na obyvatele, je přibližně na stejné úrovni. Tato stagnace však při bližším zkoumání ukazuje, že skutečná spotřeba piva samotnými Čechy u nás klesá. Naopak, postupně roste spotřeba piva zahraničními návštěvníky České republiky. Odhadujeme, že v roce 2005 bylo 15-20 % doma vypitého piva spotřebováno asi 15 miliony cizinci.

"SkuteËnost, ûe ËeskÈ pivo je podle r˘zn˝ch pr˘zkum˘ vedle n·vötÏvy historick˝ch pam·tek a kulturnÌch akcÌ druh˝m nejv˝znamnÏjöÌm d˘vodem n·vötÏvy »eskÈ republiky, je pro Ëesk˝ pivovarsk˝ pr˘mysl, ale i celou Ëeskou ekono-

miku velmi pozitivnÌm a v˝znamn˝m sign·lem," uvedl Ing. Frantiöek Krakeö, p¯edseda »eskÈho svazu pivovar˘ a sladoven. "DomnÌvat se, ûe vyööÌ spot¯ebnÌ daÚ u piva by snÌûila jeho spot¯ebu Ëesk˝mi konzumenty, je lich·. AËkoli je

Blízká setkání strojírenského druhu BrnÏnsk˝ Mezin·rodnÌ strojÌrensk˝ veletrh (MSV) je s pravidelnou ˙ËastÌ vÌce neû dvou tisÌc dvou set vystavovatel˘ a vÏtöÌ neû stotisÌcovou n·vötÏvnostÌ vedoucÌm pr˘myslov˝m veletrhem v nov˝ch Ëlensk˝ch st·tech EvropskÈ unie. LetoönÌ 48. roËnÌk p¯ipad· na 18. - 22. z·¯Ì, ale o ˙Ëasti je t¯eba uvaûovat jiû v p˘lroËnÌm p¯edstihu. PoslednÌ termÌn pro pod·nÌ p¯ihl·öky za standardnÌch cenov˝ch podmÌnek je 31. b¯ezen a samoz¯ejmÏ i letos platÌ, ûe ËÌm d¯Ìve se firmy p¯ihl·sÌ, tÌm vÏtöÌ je jejich öance zÌskat kvalitnÌ v˝stavnÌ plochu. NejvÏtöÌ z·jem b˝v· o krytou plochu v pavilonech, kter· je obvykle vyprod·na nÏkolik mÏsÌc˘ p¯edem. V roce 2005 expozice obsadily tÈmÏ¯ 70 tisÌc metr˘ ËtvereËnÌch, na kter˝ch svÈ technologie, produkty a sluûby p¯edstavilo 2 267 vystavovatel˘ ze 32 zemÌ. Expozice si prohlÈdlo 104 837 n·vötÏvnÌk˘ z 58 zemÌ. Mimo¯·dn˝ byl z·jem zahraniËÌ, odkud p¯ijelo 832 vystavujÌcÌch firem (rekordnÌch 36,7 %) a 12 790 n·vötÏvnÌk˘ (rekordnÌch 12,2 %). Na rozhodnutÌch o investicÌch a n·kupech se podÌlelo 73,6 % vöech n·vötÏvnÌk˘. MSV navzdory svÈmu n·zvu p¯itahuje odbornÌky z r˘zn˝ch technick˝ch branûÌ - nepat¯Ì sem pouze strojÌrenskÈ obory, ale v˝znamnou mÏrou se prezentuje takÈ elektrotechnika, elektronika a pr˘myslovÈ informaËnÌ technologie. LetoönÌ vystavovatelÈ budou rozdÏleni do deseti oborov˝ch celk˘ a navÌc se soubÏûnÏ uskuteËnÌ bien·lnÌ Mezin·rodnÌ veletrh obr·bÏcÌch a tv·¯ecÌch stroj˘ IMT. LetoönÌ jubilejnÌ p·t˝ roËnÌk IMT je naËasov·n do obdobÌ celosvÏtovÏ rostoucÌ popt·vky po kovoobr·bÏcÌch a tv·¯ecÌch strojÌch, takûe po¯adatelÈ oËek·vajÌ rekordnÌ ˙Ëast vystavovatel˘. HlavnÌm tÈmatem MSV 2006 bude Ëtvrt˝ roËnÌk pr˘¯ezovÈho projektu Automatizace - bien·lnÌ prezentace mÏ¯icÌ, ¯ÌdicÌ, automatizaËnÌ a regulaËnÌ techniky vystavovanÈ v r·mci vöech veletrûnÌch obor˘. vÌce informacÌ zÌsk·te na www.bvv.cz/msv


zdanÏnÌ piva od roku 1993 prakticky stejnÈ, pijeme ho u n·s beztak st·le mÈnÏ," dodal Ing. Frantiöek Krakeö. Ned·vno zve¯ejnÏnÈ statistickÈ ˙daje Ministerstva dopravy »R ve spolupr·ci s PoliciÌ »R o nehodovosti na Ëesk˝ch silnicÌch ukazujÌ, ûe se pozitivnÏ projevujÌ d˘sledky velmi p¯Ìsn˝ch z·kon˘, kterÈ na rozdÌl od ¯ady jin˝ch zemÌ netolerujÌ û·dnou hladinu alkoholu v krvi p¯i ¯ÌzenÌ. Samotn˝ poËet nehod zp˘soben˝ch pod vlivem alkoholu ËinÌ asi 4 % vöech nehod a je stejn˝ jako poËet nehod zp˘soben˝ch zvÏ¯Ì. N·sledky u nehod s alkoholem jsou z·vaûnÏjöÌ, bylo p¯i nich usmrceno 5,5 % vöech obÏtÌ. NejvÌce pivovarnÌky tÏöÌ, ûe tento trend m· klesajÌcÌ smÏr. NepochybnÏ sv˘j podÌl na tÈto skuteËnosti majÌ i samotnÌ pivovarnÌci samoregulacÌ marketingov˝ch aktivit na z·kladÏ EtickÈho kodexu zodpovÏdn˝ch v˝robc˘ piva. Tento

v˝znamn˝ dokument je z·vazn˝ pro vöechny ËeskÈ pivovarnÌky od loÚskÈ prosincovÈ valnÈ hromady »SPS. Pro producenty piva to znamen· pod¯izovat se ve vöech oblastech marketingu, reklamy a obecnÏ propagace z·sad·m boje proti konzumaci piva nezletil˝mi a ¯idiËi motorov˝ch vozidel a proti jakÈkoli nep¯imÏ¯enÈ formÏ reklamy na pivo. PivovarnÌci prosazujÌ myölenku zodpovÏdnÈ konzumace na z·kladÏ v˝chovy, nikoli represe, aù jiû formou z·kaz˘ nebo nep¯imÏ¯enÈho zdanÏnÌ. DalöÌ informace naleznete na internetov˝ch str·nk·ch »eskÈho svazu pivovar˘ a sladoven www.cspas.cz. Ing. Jan Vesel˝ »esk˝ svaz pivovar˘ a sladoven Tel.: 224 914 566 Fax: 224 914 542 E-mail: [email protected]

Jižní Čechy mají technologické centrum CEVTECH V JihoËeskÈm kraji vzniklo Centrum vod·rensk˝ch technologiÌ s n·zvem CEVTECH. Centrum, kterÈ je jak˝msi oborov˝m sdruûenÌm vz·jemnÏ spolupracujÌcÌch specializovan˝ch dodavatel˘ a poskytovatel˘ sluûeb v oblasti vod·renstvÌ a dalöÌch sluûeb pro ûivotnÌ prost¯edÌ, bylo z¯Ìzeno v b˝valÈm v˝robnÌm are·lu firmy Jitona SobÏslav. Centrum je prvnÌm tzv. "klastrem" v regionu a jeho vybudov·nÌm se JihoËeskÈmu kraji v˝znamnÏ otev¯el nov˝ trh orientovan˝ na inovaËnÌ technologie. CEVTECH vzniklo po revitalizaci are·lu Jitony, v nÏmû dnes sÌdlÌ podnikov· prodejna tÈto firmy a spoleËnost Envi-Pur - v˝robce a dodavatel technologiÌ ËiötÏnÌ odpadnÌch vod. SdruûenÌ p˘sobÌ v oblasti technologiÌ pro ûivotnÌ prost¯edÌ a snaûÌ se poskytovat kompletnÌ sluûby z tohoto oboru poËÌnaje poradenstvÌm, p¯es p¯edprojektovÈ a projektovÈ pr·ce, posouzenÌ ekonomickÈ str·nky, zajiötÏnÌ financov·nÌ aû po v˝robu, inûen˝ring, mont·û a servis za¯ÌzenÌ. Vöe na principu propojenÌ s ve¯ejn˝m sektorem. Do budoucna se poËÌt· s rozöÌ¯enÌm z·bÏru d·le do oblasti zpracov·v·nÌ odpad˘, energetiky, technologiÌ pro ekologickÈ stavby.

Myölenka zaloûenÌ prvnÌho klastru v JihoËeskÈm kraji vznikla na p¯elomu let 2004 a 2005. Inici·torem byla skupina firem okolo spoleËnosti Envi-Pur, s. r. o, kterÈ se zab˝vajÌ rozvojov˝mi projekty, v˝vojem a v˝robou technologiÌ pro ûivotnÌ prost¯edÌ a jejich komponent˘. Na p¯ÌpravÏ Centra vod·rensk˝ch a ekologick˝ch technologiÌ se doposud podÌlelo nÏkolik subjekt˘: jako vlastnÌk objekt˘ to je inovaËnÌ firma ve vod·renstvÌ Envi-Pur, MÏsto SobÏslav se sv˝mi rozvojov˝mi z·mÏry a mor·lnÌ i technickou podporou projektu, Region·lnÌ rozvojov· agentura jiûnÌch »ech RERA, a. s. svou metodickou pomocÌ a praktick˝mi zkuöenostmi na poli evropsk˝ch fond˘ a investic, agentura Svazu mÏst a obcÌ »eskÈ republiky a NizozemÌ s n·zvem MEPCO jako autor koncepce projektu a Technologick˝ park Chomutov se svou zkuöenostÌ a znalostÌ s provozem obdobn˝ch za¯ÌzenÌ. BliûöÌ informace o klastru CEVTECH lze zÌskat na webov˝ch str·nk·ch www.cevtech.cz. V blÌzkÈ dobÏ bude vytvo¯ena i prezentace CEVTECH v zahraniËÌ. CÌlem je p¯edstavit moûnosti, kterÈ je sdruûenÌ schopnÈ nabÌdnout klient˘m p¯i ¯eöenÌ jejich zad·nÌ. Ivana Kerlesov·

21

březen 2006

TRH INFORMACÍ

3.

Komunikace ve vašich barvách

Umožňuje tvorbu dokumentů trvalé profesionální kvality od pracovního stolu nebo PC

S

polečnost Canon Europe, přední světový dodavatel digitálních zobrazovacích technologií, oznámila na začátku března uvedení čtyř špičkových multifunkčních zařízení s funkcí "smart colour" (chytré barvy) na trh. Zařízení iR5870C/Ci a iR6870C/Ci reprezentují černobílý tisk rychlostí 58 str./min (iR5870C/Ci) a 68 str./min iR6870C/Ci a plně kontrolovatelný barevný tisk podle potřeby uživatele. Zařízení iR5870Ci a iR6870Ci nabízejí kopírovací, tiskové a faxové funkce jako součást standardního vybavení a iR5870C a iR6870C jsou "pouhými kopírkami" (které ovšem dokáží tisknout, faxovat a skenovat při použití příslušných doplňků).

Marketér roku má své logo! SoutÏû o titul MarketÈr roku, kterou vyhl·sila »esk· marketingov· spoleËnost, m· svÈ logo. Je jÌm "moudr˝ delfÌn" na zemÏkouli, kterÈho takÈ zÌsk· vÌtÏz tohoto marketingovÈho kl·nÌ. Spolupo¯adatelem soutÏûe je M.I.P. GROUP. Partnery soutÏûe se stali: A»RA MK, »SZV, GRADA PUBLISHING a SIMAR. Uz·vÏrka p¯ihl·öek je 10. dubna 2006. SlavnostnÌ vyhl·öenÌ MarketÈra roku se uskuteËnÌ dne 11. kvÏtna 2006 v DivadelnÌm s·le Klubu L·vka, NovotnÈho l·vka 1, Praha 1. BliûöÌ informace na adrese »MS NovotnÈho l·vka 5, 116 68 Praha 1, tel/fax 221 082 395, e-mail [email protected], www.cms-cma.cz. (tz)

Creditinfo pro vaše rozhodování

22

zamÏstnanci, kte¯Ì k nÏmu majÌ povolen˝ p¯Ìstup. Diana Knezevic, European product manager z Canon Europe, uvedla: "P¯i plnÈm vyuûitÌ majÌ za¯ÌzenÌ iR5870C/Ci a iR6870C/Ci potenci·l st·t se tÌm nejproduktivnÏjöÌm kancel·¯sk˝m hardwarem. Za¯ÌzenÌ nabÌzejÌ cenovÏ dostupn˝, kontrolovateln˝, snadn˝, inteligentnÌ a velmi rychl˝ tisk, kter˝ umoûÚuje produkci vysoce kvalitnÌ ËernobÌlÈ a barevnÈ podnikovÈ dokumentace, kdykoli je t¯eba." Za¯ÌzenÌ iR5870C/Ci a iR6870C/Ci jsou plnÏ kompatibilnÌ s ¯eöenÌm Canon iWPublishing Manager. Ten uûivatel˘m poskytuje moûnost jeötÏ p¯ed samotn˝m tiskem prov·dÏt slouËenÌ a ˙pravy r˘zn˝ch typ˘ dokument˘ vytvo¯en˝ch v r˘zn˝ch aplikacÌch Windows a omezit tak nutnost pouûitÌ kompletaËnÌch funkcÌ. Jde o plynul˝ a efektivnÌ proces, kter˝ uûivatel˘m umoûÚuje tvorbu dokument˘ trvalÈ profesion·lnÌ kvality od pracovnÌho stolu nebo PC. Za¯ÌzenÌ iR5870C/Ci a iR6870C/Ci budou v EvropÏ uvedena do prodeje bÏhem b¯ezna 2006. (tz)

3.

Creditinfo Czech Republic majitelem společnosti Anopress IT InformaËnÌ agentura Anopress IT, jeden z nejv˝znamnÏjöÌch poskytovatel˘ monitoringu mÈdiÌ na ËeskÈm trhu, zmÏnila v uplynul˝ch dnech majitele. Nov˝m vlastnÌkem 100 % akciÌ se stala spoleËnost Creditinfo Czech Republic, s.r.o., kter· se zab˝v· poskytov·nÌm komplexnÌch informacÌ o podnikatelsk˝ch subjektech, zejmÈna finanËnÌch a kreditnÌch. Anopress IT v souËasnosti pat¯Ì mezi dvÏ nejv˝znamnÏjöÌ firmy zab˝vajÌcÌ se v »eskÈ republice monitorov·nÌm mÈdiÌ. SpojenÌm s Creditinfo Czech Republic zÌsk·v· z·zemÌ silnÈ mezin·rodnÌ spoleËnosti, kterÈ jÌ umoûnÌ posÌlit pozici na trhu. Do budoucna budou produkty spoleËnosti Anopress IT poskytov·ny pod znaËkou novÈho majitele. "KoupÌ spoleËnosti Anopress IT p¯edevöÌm d·le posÌlÌme naöe postavenÌ na ËeskÈm trhu.

● Za¯ÌzenÌ poskytujÌ kontrolovateln˝ a ˙sporn˝ barevn˝ tisk pro st¯ednÏ velkÈ podniky a pracovnÌ t˝my, ● pr˘zkum agentury IDC prokazuje, ûe podniky st·le vÌce vyuûÌvajÌ kontrolovateln˝ barevn˝ tisk, p¯iËemû 63 % z dotazovan˝ch spoleËnostÌ tak dosahuje snÌûenÌ sv˝ch n·klad˘, ● za¯ÌzenÌ nabÌzejÌ celou ¯adu funkcÌ pro zabezpeËen˝ tisk, vËetnÏ pevnÈho disku, kter˝ lze öifrovat a mazat na z·kladÏ p¯edem nastavenÈho ËasovÈho schÈmatu. MnozÌ z·kaznÌci st·le trpÌ obavami ohlednÏ vysok˝ch investiËnÌch a provoznÌch n·klad˘ spojen˝ch s po¯ÌzenÌm a provozem za¯ÌzenÌ poskytujÌcÌch barevn˝ tisk. Podle "BÌlÈho dokumentu" zamÏ¯enÈho na barevn˝ tisk, kter˝ si spoleËnost Canon nechala vypracovat agenturou IDC, si lze p¯ednosti barevnÈho tisku dop¯·t a p¯itom zajistit ˙sporu n·klad˘, pokud je jeho zavedenÌ do podniku provedeno s uplatnÏnÌm strategick˝ch hledisek. Na 63 % spoleËnostÌ, s nimiû byl pr˘zkum v r·mci vypracov·nÌ "BÌlÈho dokumentu" prov·dÏn, dos·hlo snÌûenÌ n·klad˘ dÌky zavedenÌ kontrolovatelnÈho barevnÈho tisku, coû potvrzuje, ûe cenovÏ dostupn· za¯ÌzenÌ s kontrolovateln˝m a vysoce kvalitnÌm barevn˝m tiskem jsou pro podniky skuteËn˝m p¯Ìnosem. Stroje iR5870C/Ci/iR 6870C/Ci jsou vybaveny unik·tnÌ platformou Canon MEAP a splÚujÌ poûadavky r˘zn˝ch oblastÌ podnikovÈ komunikace poskytov·nÌm plnÏ funkËnÌho tisku, kopÌrov·nÌ, skenov·nÌ a odesÌl·nÌ. NabÌzejÌ rovnÏû celou ¯adu funkcÌ zabezpeËenÈho tisku, kter˝mi reagujÌ na obavy z·kaznÌk˘ ohlednÏ bezpeËnosti tisku. Riziko neopr·vnÏnÈho p¯Ìstupu k d˘vÏrn˝m informacÌm nebo dat˘m lze minimalizovat öifrov·nÌm a maz·nÌm pevnÈho disku podle p¯edem stanovenÈho ËasovÈho pl·nu. P¯Ìstup ke vöem za¯ÌzenÌm lze chr·nit heslem a funkce "zabezpeËen˝ tisk" a "osobnÌ schr·nka" zajistÌ, ûe d˘vÏrnÈ dokumenty mohou po odesl·nÌ vytisknout pouze opr·vnÏnÌ ËlenovÈ person·lu. D·le za¯ÌzenÌ disponujÌ funkcÌ tisku Ë·rov˝ch kÛd˘, kter˝ je snadn˝m a vysoce p¯esn˝m zp˘sobem zad·v·nÌ a uchov·v·nÌ dat pro poËÌtaËovÈ systÈmy zajiöùujÌcÌ spr·vu informacÌ. Tato za¯ÌzenÌ umoûÚujÌ finanËnÌm ¯editel˘m p¯esnou kontrolu n·klad˘ na tisk. Jejich cena totiû spÌöe p¯ipomÌn· ceny ËernobÌlÈho hardwaru neû ceny draûöÌch barevn˝ch multifunkËnÌch za¯ÌzenÌ. A ˙Ëtov·nÌ n·klad˘ na barevn˝ tisk podle skuteËnÈho tisku se pak vztahuje pouze na ty str·nky, kterÈ se skuteËnÏ vytisknou v barv·ch. VyuûitÌ tisku v barv·ch lze ¯Ìdit pomocÌ hesla chr·nÏnÈho p¯Ìstupu k barevnÈmu tisku. Funkci chytr˝ch barev "smart colour" mohou tedy vyuûÌvat pouze

KromÏ toho doplnÌme komplexnÌ sluûby z oblasti marketingov˝ch a finanËnÌch informacÌ o moûnost poskytovat naöim klient˘m profesion·lnÌ monitoring mÈdiÌ. Z·kaznÌk˘m tÌm zp¯ÌstupnÌme v˝jimeËnÏ rozs·hl˝ soubor informacÌ a sluûeb o podnikatelsk˝ch subjektech na jednom mÌstÏ, poskytovan˝ velmi flexibilnÏ v mnoha r˘zn˝ch podob·ch vËetnÏ osobnÌho z·kaznickÈho servisu," ¯ekl Ing. Petr NÏmec, gener·lnÌ ¯editel spoleËnosti Creditinfo Czech Republic, s.r.o. "Pro Anopress IT p¯inese spojenÌ moûnost v˝raznÈho zlepöenÌ postavenÌ na trhu. RozöÌ¯Ì se okruh zpracov·van˝ch a monitorovan˝ch zdroj˘. P¯edpokl·d·m rozöÌ¯enÌ produkt˘ a sluûeb, vËetnÏ nov˝ch spoleËn˝ch produkt˘, kterÈ budou ¯eöit problÈmy naöich klient˘ opravdu komplex-

nÏ a v jednotnÈm prost¯edÌ," sdÏlil PhDr. Jan Kozel, ¯editel spoleËnosti Anopress IT. Creditinfo Czech Republic, s.r.o., je souË·stÌ mezin·rodnÌ skupiny Creditinfo Group. JejÌm posl·nÌm je poskytovat z·kaznÌk˘m v »eskÈ republice komplexnÌ a kvalitnÌ informace o podnikatelsk˝ch subjektech, a to zejmÈna informace finanËnÌ a kreditnÌ. SpoleËnost vyuûÌv· z·zemÌ, kterÈ jÌ poskytujÌ jejÌ vlastnÌci - datovÈ z·kladny spoleËnosti Albertina data, s.r.o. a software a know-how mezin·rodnÌ skupiny Creditinfo Group se sÌdlem na Islandu, kter· poskytuje svÈ sluûby v oblasti finanËnÌch a kreditnÌch informacÌ jiû ve vÌce neû dvaceti zemÌch svÏta. Mezi hlavnÌ produkty firmy pat¯Ì v souËasnÈ dobÏ internetov· aplikace Creditinfo - FiremnÌ Lustr·tor. UmoûÚuje snadno a levnÏ ovÏ¯ovat bonitu podnikatelsk˝ch subjekt˘ a komplexnÌ datab·ze podnikatelsk˝ch subjekt˘ Creditinfo - FiremnÌ

Monitor na DVD, obsahujÌcÌ mimo jinÈ nejvÏtöÌ datab·zi ˙ËetnÌch z·vÏrek na ËeskÈm trhu, datab·zi dluûnÌk˘ a rozs·hlou datab·zi platebnÌch zkuöenostÌ. SpoleËnost rovnÏû poskytuje kreditnÌ zpr·vy jak z tuzemska, tak z celÈho svÏta. InformaËnÌ agentura Anopress IT shromaûÔuje a zpracov·v· plnÈ texty novinov˝ch a Ëasopiseck˝ch Ël·nk˘, doslovnÈ p¯episy televiznÌch a rozhlasov˝ch relacÌ a vybranÈ kniûnÌ a jinÈ soubory encyklopedickÈho nebo referenËnÌho charakteru. Ve spolupr·ci s jednotliv˝mi vydavateli vytv·¯Ì agentura unik·tnÌ databanku pln˝ch text˘ Ëesk˝ch tiötÏn˝ch i elektronick˝ch mÈdiÌ doplnÏnou o dalöÌ informaËnÌ zdroje. Pavel Cechl

www.prosperita.info

březen 2006


TRANSFINANCE a.s. profinancovala v roce 2005 pohledávky za více než 22 miliard korun

A

kciová společnost Transfinance profinancovala v roce 2005 pohledávky celkem za 22,036 mld. korun, což je o miliardu více než v roce 2004. Transfinance si stále drží bezkonkurenční prvenství na poli financování zahraničních pohledávek - exportního factoringu - kde v loňském roce uskutečnila obchody za 6,411 miliardy korun. V oblasti financování dovozních pohledávek (importní factoring) provedla společnost obchody za 1,446 mld. korun. Na poli tuzemského factoringu (financování tuzemských pohledávek) profinancovala Transfinance pohledávky v hodnotě 14,179 mld. korun.

P¯edseda p¯edstavenstva a gener·lnÌ ¯editel spoleËnosti Transfinance Ing. Ji¯Ì Matula k hospod·¯sk˝m v˝sledk˘m poznamenal: "ObchodnÌ v˝sledky spoleËnosti Transfinance za rok 2005 kopÌrujÌ mÌrnÏ stagnujÌcÌ trend celÈho odvÏtvÌ. ZatÌmco v roce 2004 proûil factoringov˝ trh tÈmÏ¯ 30% n·r˘st, loni se objem obchod˘ zv˝öil pouze o 5 %. P¯ÌËinou je jak konsolidace sektoru, tak pokraËujÌcÌ siln· konkurence p¯edevöÌm ze strany bankovnÌch subjekt˘. Transfinance zv˝öila loni sv˘j zisk dÌky postupnÈmu vylepöov·nÌ procesnÌho ¯ÌzenÌ v operaËnÌ oblasti a p¯edevöÌm zlepöujÌcÌmu se rizikovÈmu profilu." SpoleËnost Transfinance obsadila v celoroËnÌm hodnocenÌ Ëesk˝ch factoringov˝ch firem i p¯es

vynikajÌcÌ v˝sledky ve 2. pololetÌ 2005 druhou p¯ÌËku. S profinancovan˝mi pohled·vkami za 22,036 miliardy korun (25% podÌl na trhu) se objevila tÏsnÏ za spoleËnostÌ Factoring CS. V loÚskÈm roce profinancovaly firmy sdruûenÈ v Asociaci factoringov˝ch spoleËnostÌ nejvÌce tuzemsk˝ch pohled·vek ve v˝öi 68,255 miliardy korun (78,61 % celkov˝ch obchod˘), exportnÌ factoring se na obchodech podÌlel 13,113 miliardami korun (15,10 % celkov˝ch obchod˘) a zak·zky importnÌho factoringu dos·hly hodnoty 2,450 miliardy korun (2,82 % celkov˝ch obchod˘). Akciov· spoleËnost Transfinance je jednÌm z nejvÏtöÌch nebankovnÌch poskytovatel˘ provoznÌho financov·nÌ pro malÈ a st¯ednÌ podniky formou

Jak jsme si půjčovali a mnoho dalších informací

Podíl na trhu factoringových společností ČR v roce 2005 D.S.Factoring 1,6%

Factoring »S 26,2%

Transfinance 25,4%

Factoring KB 15,8%

O.B. HELLER 19,1%

NLB Factoring 11,8%

factoringu tuzemsk˝ch a zahraniËnÌch pohled·vek. SpoleËnost financuje, inkasuje a zajiöùuje pohled·vky klient˘ z nejr˘znÏjöÌch oblastÌ pr˘myslu. Transfinance a.s. byla zaloûena v roce 1991 jako prvnÌ specializovan· spoleËnost na provoznÌ financov·nÌ podnik˘ (factoring a forfaiting) ve st¯ednÌ a v˝chodnÌ EvropÏ. Akcion·¯i

spoleËnosti jsou BRE BANK S.A., Varöava (50 %) a Intermarket Bank A.G., VÌdeÚ (50 %). Transfinance a.s. je v˝znamn˝m Ëlenem prestiûnÌho mezin·rodnÌho sdruûenÌ factoringov˝ch spoleËnostÌ Factors Chain International a zakl·dajÌcÌm Ëlenem ËeskÈ Asociace factoringov˝ch spoleËnostÌ. (tz)

Hospodářské výsledky TRANSFINANCE a.s. (v tis. Kč)

pokraËov·nÌ ze strany 9

Zaměření leasingu movitých předmětů v ČR v r. 2005 podle komodit 3,8%

0,4% 5

6

21,4% 1 2

4

1,1%

3

2005 (v tis. KË)

2004 (v tis. KË)

% rozdÌl (2005/2004)

Celkov˝ objem profinancovan˝ch pohled·vek

22 035 635

21 014 940

+4,86 %

Tuzemsk˝ factoring

+7,12 %

14 178 936

13 236 365

ExportnÌ factoring

6 410 851

6 169 628

+3,91 %

ImportnÌ factoring

1 445 848

1 608 947

-10,13 %

»ist˝ zisk

45 393

37 007

+22,66 %

ROE (v %)

30,30 %

24,51 %

+23,62 %

HVB Factoring členem Asociace factoringových společností FinanËnÌ spoleËnost HVB Factoring vstoupila na trh zaË·tkem roku 2005 a po pouhÈm roce p˘sobenÌ byla p¯ijata mezi Ëleny Asociace factoringov˝ch spoleËnostÌ v »R. »lenstvÌ v asociaci je d˘kazem toho, ûe spoleËnost nabÌzÌ klient˘m plnohodnotn˝ servis spojen˝ s touto alternativou financov·nÌ pohled·vek.

27,4%

45,9% (1) stroje a za¯ÌzenÌ (3) doprav. prost¯edky bez osobnÌch aut (5) letadla, lodÏ, vagony

(2) poËÌtaËe, vybavenÌ kancel·¯Ì (4) osobnÌ automobily (6) ostatnÌ

Factoring 2005 1-12 (v mil.Kč) Tuzemsk˝

ExportnÌ

ImportnÌ

Celkem fact.

OstatnÌ

Celkem

PodÌl total

fact 25,7%

Factoring »S

19 075

1 566

864

21 505

1 265

22 770

26,2%

Factoring KB

12 571

1 055

112

13 738

0

13 738

15,8%

16,4%

NLB Factoring

6 757

1 809

28

8 594

1 663

10 257

11,8%

10,3%

O.B. HELLER

14 504

2 100

0

16 604

0

16 604

19,1%

19,8%

Transfinance

14 179

6 411

1 446

22 036

0

22 036

25,4%

26,3%

D.S.Factoring

1 169

172

0

1 341

85

1 426

1,6%

1,6%

68 255

13 113

2 450

83 818

3 013

86 831

100%

100%

Spolu

Co nemusíte dělat, svěřte jinému

"Jsme velmi potÏöeni, ûe jsme se bÏhem tak kr·tkÈ doby p˘sobenÌ na trhu stali Ëleny asociace, kter· sdruûuje v˝znamnÈ hr·Ëe ËeskÈho faktoringovÈho trhu. NavÌc prvnÌ rok byl pro n·s velmi ˙spÏön˝. Celkov˝ obrat odkoupen˝ch pohled·vek dos·hl 1,4 miliardy korun," ¯ekla Jana Kytlicov·, ¯editelka odboru Trade Finance HVB Bank a v˝konn· ¯editelka spoleËnosti HVB Factoring. Factoring p¯edstavuje modernÌ alternativu financov·nÌ kr·tkodob˝ch pohled·vek do splatnosti formou jejich postoupenÌm za ˙platu. Factoring vyuûÌvajÌ velkÈ, ˙spÏönÈ spoleËnosti, kterÈ z dlouhodobÈho pohledu ¯eöÌ prost¯ednictvÌm factoringu ot·zku dennÌ administrace sv˝ch pohled·vek a flexibilitu financov·nÌ. Ale takÈ firmy s velk˝m potenci·lem r˘stu nebo spoleËnosti, u nichû se v˝raznÏ projevujÌ sezÛnnÌ v˝kyvy v produkci. MalÈ a st¯ednÌ firmy factoringem vÏtöinou ¯eöÌ svou finanËnÌ situaci s ohledem na prodluûovanÈ splatnosti. Klienti mohou poû·dat o sluûby HVB Factoring na vöech poboËk·ch HVB Bank nebo zÌskat vÌce informacÌ na www.hvbfactoring.cz (tz)

6. díl

Jak to všechno začalo… Jak jsme v·s uû informovali, v ˙noru letoönÌho roku uplynulo 60 let od chvÌle, kdy byla spoleËnost THOMAS NATIONWIDE TRANSPORT poprvÈ zaregistrov·na jejÌm zakladatelem Kenem Thomasem v Austr·lii. ZajÌmalo n·s tedy, jak p¯ed öedes·ti lety expresnÌ distribuce z·silek vypadala. Distribuovat z·silky v co nejkratöÌm Ëase a p¯itom s vysokou kvalitou napadlo zakladatele spoleËnosti TNT Kena Thomase pravdÏpodobnÏ p·r let p¯edtÌm, neû v roce 1946 spoleËnost zaloûil. Ve sv˝ch 33 letech - v roce 1944 - se totiû rozhodl postavit na vlastnÌ nohy, a koupil proto sv˘j prvnÌ n·kladnÌ v˘z, kter˝m doruËil svoji v˘bec prvnÌ z·silku, kterou byly z·chodovÈ mÌsy. DalöÌ vozy bÏhem nÏkolika m·lo let uû br·zdily tÈmÏ¯ celou Austr·lii, kter· v tÈ dobÏ ale nemÏla kvalitnÌ silniËnÌ sÌù, takûe nedÌlnou souË·stÌ firmy byl t˝m automechanik˘ a servisnÌ z·zemÌ. I dÌky tomu se firma zaËala rychle rozvÌjet a brzy se stala nejvÏtöÌm p¯epravcem expresnÌch z·silek v Austr·lii. Ken Thomas vûdy dbal na to, aby mÏl k dispozici spolehlivÈ zamÏstnance, do kter˝ch se od


poË·tku snaûil investovat, aù uû do vzdÏl·nÌ nebo do prvnÌch program˘ loajality. I dÌky tÏmto myölenk·m, kterÈ jsou dodnes v TNT respektov·ny, se poda¯ilo dos·hnout toho, ûe v roce 1967 doruËilo TNT prvnÌ z·silku do z·mo¯Ì. Od poË·tku kladl Ken Thomas d˘raz takÈ na klientsk˝ servis. Firma se postupnÏ zaËala zamÏ¯ovat na speci·lnÌ sluûby, ke kter˝m pat¯ila i p¯eprava rozmÏrn˝ch n·klad˘, jako t¯eba lodÌ nebo zemÏdÏlsk˝ch stroj˘. "D˘raz na klientsk˝ servis a kvalitu sluûeb klademe od poË·tku i v »eskÈ republice a d˘kazem, ûe se tato cesta vyplatÌ, je n·ö r˘st a p¯Ìliv klient˘," ¯ekl Petr Chv·tal, gener·lnÌ ¯editel TNT Express v »eskÈ republice. ZpoË·tku byly vöechny Ëinnosti vykon·v·ny manu·lnÏ. ZejmÈna t¯ÌdÏnÌ z·silek bylo oproti dneönÌmu automatickÈmu systÈmu velmi n·roËnÈ

a bylo t¯eba db·t na absolutnÌ p¯esnost a z·roveÚ flexibilitu. A dnes je jistÈ, ûe se to vracÌ. V roce 2006 zajiöùuje TNT expresnÌ doruËov·nÌ z·silek do vÌce neû 200 zemÌ svÏta a zamÏstn·v· 45 000 lidÌ. Kaûd˝ t˝den p¯itom 900 distribuËnÌch center TNT doruËÌ prost¯ednictvÌm sv˝ch kur˝r˘ vÌce neû 3,4 milion˘ z·silek. A co vÌc - pro doruËenÌ z·silek je dennÏ nasazeno 19 000 vozidel a 42 letadel, coû z TNT dÏl· nejvÏtöÌho p¯epravce z·silek ode dve¯Ì ke dve¯Ìm (door to door). Ken Thomas m˘ûe b˝t urËitÏ pr·vem hrd˝. (rix)

23

březen 2006

PENÍZE PRO PODNIKÁNÍ, MEDIÁLNÍ PARTNERSTVÍ

Zlatá koruna jako punc nejlepších finančních produktů roku Jaké produkty získají prestižní ocenění ZLATÁ KORUNA 2006?

S

outěž Zlatá koruna za dobu své existence prokázala, že ve spojení s finančním serverem www.zlatakoruna.info je unikátním a ojedinělým projektem, který pomáhá vytvářet konkurenční prostředí a učí klienty lépe se orientovat ve složitém světě financí.

Jiû poËtvrtÈ byla vyhl·öena soutÏû o nejlepöÌ finanËnÌ produkty roku Zlat· koruna. KaûdoroËnÏ hodnotÌ FinanËnÌ akademie, kterou tvo¯Ì stovka nejv˝znamnÏjöÌch finanËnÌch expert˘ a ekonomick˝ch publicist˘, produkty finanËnÌho trhu urËenÈ retailov˝m z·kaznÌk˘m a mal˝m a st¯ednÌm podnik˘m. Do poloviny b¯ezna probÌhalo p¯ihlaöov·nÌ jednotliv˝ch produkt˘ za¯azen˝ch do celkem 14 kategoriÌ. Vyhlaöovatelem soutÏûe je spoleËnost pdMEDIA s.r.o. "Logo ZlatÈ koruny se dÌky p¯edchozÌm roËnÌk˘m stalo pro klienty finanËnÌch spoleËnostÌ velmi vyhled·van˝m vodÌtkem p¯i volbÏ vhodnÈho finanËnÌho produktu, jak potvrzujÌ praktickÈ zkuöenosti mnoha prodejc˘. Pro klienta je mnohem snazöÌ vybÌrat z trojice doporuËenÈ desÌtkami nez·visl˝ch finanËnÌch expert˘, neû se s·m bez pot¯ebn˝ch znalostÌ probÌrat celou ök·lou produkt˘ dostupn˝ch na ËeskÈm trhu," uvedl Pavel Doleûal, ¯edi-

tel soutÏûe Zlat· koruna a dodal: "Zlat· koruna tak plnÌ i vzdÏl·vacÌ funkci maj·ku, zajiöùujÌcÌho lidem snadnÏjöÌ a p¯ehlednÏjöÌ orientaci v z·plavÏ informacÌ a nabÌdek." P¯ehled produkt˘ kategorie A urËen˝ retailov˝m z·kaznÌk˘m: ● Univerz·lnÌ bankovnÌ produkty ● ElektronickÈ bankovnictvÌ ● StavebnÌ spo¯enÌ ● HypotÈky ● ⁄vÏry ● PlatebnÌ karty ● éivotnÌ a kapit·lovÈ pojiötÏnÌ ● PenzijnÌ p¯ipojiötÏnÌ ● PodÌlovÈ fondy ● Leasing P¯ehled produkt˘ kategorie B urËen˝ mal˝m a st¯ednÌm podnik˘m: ● PodnikatelskÈ ˙Ëty ● PodnikatelskÈ ˙vÏry ● PojiötÏnÌ podnikatel˘ ● Leasing pro podnikatele

Hlasov·nÌ klient˘ V patn·ctÈ kategorii "NejoblÌbenÏjöÌ finanËnÌ produkt roku" budou jako vûdy

sv˝mi hlasy nap¯ÌË vöemi kategoriemi rozhodovat sami klienti, resp. ve¯ejnost. V tuto chvÌli jsou vöechny p¯ihl·öenÈ produkty uve¯ejnÏny na finanËnÌm port·lu www.zlatakoruna.info, kde vöichni z·jemci mohou zÌskat detailnÌ informace o jednotliv˝ch finanËnÌch produktech - jsou zde takÈ uve¯ejnÏny jejich charakteristiky, v˝hody a dalöÌ informace. Od poloviny b¯ezna do konce dubna 2006 m· ve¯ejnost moûnost d·t sv˘j hlas vybranÈmu produktu na uvedenÈm finanËnÌm port·lu, a z·roveÚ si tak zahr·t o zajÌmavÈ hodnotnÈ ceny. P¯ihl·öenÈ produkty jsou nynÌ podrobeny hodnocenÌ FinanËnÌ akademie. SlavnostnÌ vyhl·öenÌ v˝sledPavel Doležal, ředitel soutěže Zlatá koruna k˘ se uskuteËnÌ 11. kvÏtna 2006 na galaveËeru, v jehoû vybrala ty nejlepöÌ. Nej˙spÏönÏjöÌmi co do poËtu pr˘bÏhu budou udÏlena ocenÏnÌ Zlat· koruna, zÌskan˝ch ocenÏnÌ se ve t¯etÌm roËnÌku soutÏûe St¯Ìbrn· koruna a Bronzov· koruna za prvnÌ t¯i staly spoleËnosti »esk· spo¯itelna, KomerËnÌ mÌsta v jednotliv˝ch kategoriÌch. banka, ING, GE Money Bank a Allianz. Velk˝ Symbol ZlatÈ koruny se st·v· trvalou souË·stÌ ˙spÏch sklidily produkty ModrÈ pyramidy, staimage ˙spÏön˝ch spoleËnostÌ, s jejÌm logem se vebnÌ spo¯itelny a podÌlovÈ fondy ING Investment velmi Ëasto setk·v·me prost¯ednictvÌm reklaManagement (C. R.). ObÏ spoleËnosti p¯ihl·sily my ocenÏn˝ch produkt˘. Do minulÈho roËnÌku ZlatÈ koruny se p¯ihl·silo do soutÏûe pouze dva ze sv˝ch produkt˘ a v obou celkem 144 produkt˘, z nichû FinanËnÌ akademie p¯Ìpadech zÌskaly nejvyööÌ ohodnocenÌ.

Dana Bérová, ministryně informatiky ČR předala diplom zástupci společnosti oceněné v kategorii Elektronické bankovnictví

Ředitel Bankovního institutu František Jirásek si považoval za čest předat diplomy vítězům v kategorii Stavební spoření

24

Zdeněk Tůma, guvernér České národní banky převzal v loňském roce nad soutěží Zlatá koruna 2005 svou záštitu

www.prosperita.info

březen 2006

PRO VAŠI INSPIRACI

Enterprise Risk Management (ERM) - potřeby a možné koncepce, standardy implementace

G

lobální ekonomická situace a podnikatelské prostředí jsou v posledních letech ovlivněny řadou faktorů, které jsme v minulosti buď neznali, anebo nepůsobily tak intenzivní silou. Od významných klimatických změn a přírodních katastrof, přes tragické události způsobené lidskou silou, podvodné jednání a následných krach významných nadnárodních firem až po reakce regulátorů v některých odvětvích či rozsáhlé změny v podmínkách účtování a finančního vykazování, postupující rozvoj technologií a globalizace. Dosahování vytčených cílů a zisků je pro komerční společnosti stále obtížnější a vyžaduje přijímání obecně vyšší míry rizika. Rizika ale kvalitně řízeného. Donedávna jsme se setkávali s definicí rizika z pohledu negativního ovlivňování výsledků dané společnosti ve spíše odděleném pohledu na jednotlivá rizika. Dnešní směr je více méně o vzájemném poměru mezi rizikem a příležitostí v pohledu integrace všech rizik a jejich vzájemných vazeb. Proto se stále více dostává do popředí nový prvek manažerského rozhodování, kterým je risk management a v kontextu předchozích vět integrované řízení firemních rizik (známé spíše pod anglickým termínem Enterprise Risk Management - ERM).

Na druhÈ stranÏ jsou spoleËnosti nuceny vyrovn·vat se s p¯Ìstupem jiû zmÌnÏn˝ch regul·tor˘ dan˝ch odvÏtvÌ, velmi siln˝ je tento trend ve finanËnÌch oborech. Jako p¯Ìklad m˘ûeme uvÈst programy Basel II v bankovnictvÌ Ëi Solvency II v pojiöùovnictvÌ v evropskÈm kontextu, mnohem öiröÌ rozsah poûadavk˘ na zp˘sob ¯ÌzenÌ spoleËnostÌ, p¯ÌsnÈ internÌ kontroly a pr·ci s rizikem vidÌme v USA (zn·m˝ Sarbanes - Oxley z·kon z roku 2002). Kaûd˝, kdo v nÏkterÈ ze zmÌnÏn˝ch oblastÌ pracuje, si jiû dnes uvÏdomuje zv˝öenÈ n·klady, kterÈ s tÏmito iniciativami souvisÌ. Proto zatÌmco v evropskÈm prostoru spÌöe diskutujeme o podobÏ tÏchto nov˝ch pravidel (s v˝jimkou nÏkolika m·lo zemÌ a nÏkolika desÌtek v˝znamn˝ch firem), objevujÌ se na stranÏ Spojen˝ch st·t˘ iniciativy, kterÈ by mÏly napomoci i menöÌm firm·m a organizacÌm zvl·dnout splnÏnÌ poûadavk˘ dozorov˝ch org·n˘ bez likvidaËnÌch n·sledk˘. Tyto iniciativy, shrnutÈ pod sloûitou hlaviËkou "the Committee of Sponsoring Organizations of the Treadway Commission" (COSO) ve dvou z·sadnÌch dokumentech, mohou b˝t urËit˝m n·vodem pro ¯eöenÌ problÈm˘ i naöich firem a organizacÌ a budou zmÌnÏnÈ ve druhÈ Ë·sti tÈto ˙vahy.

NedÌln· souË·st strategie a konkurenceschopnost Jak bylo uvedeno v p¯edchozÌm odstavci, tradiËnÌ p¯Ìstupy k risk managementu se koncentrovaly spÌöe na prevenci ökod, iniciativy nebyly v r·mci danÈ organizace Ëasto koordinov·ny. Tato doba je Ëasto popisov·na jako "silo-p¯Ìstup". Ze z·kladnÌ definice rizika ale vÌme, ûe druhou a nedÌlnou stranou "mince" rizika je takÈ p¯Ìleûitost, a proto aktivnÌ ¯ÌzenÌ rizik v dneönÌm rychle se mÏnÌcÌm svÏtÏ je urËeno p¯edevöÌm k p¯in·öenÌ p¯idanÈ hodnoty a zÌsk·nÌ v˝znamn˝ch konkurenËnÌch v˝hod. Je nutnÈ si uvÏdomit, ûe ERM nenÌ jen dalöÌ p¯idanou funkcionalitou organizaËnÌ struktury, ale st·v· se zp˘sobem ¯ÌzenÌ firmy a je nedÌlnou souË·stÌ jejÌ strategie. ERM tedy p¯in·öÌ organizaci pov˝öenÌ risk mana-

dva komplement·rnÌ r·mce, kterÈ se vlastnÏ st·vajÌ urËit˝mi standardy, podle kter˝ch se ¯ÌdÌ st·le vÌce firem, aplikujÌcÌch poûadavky internÌch kontrol a procesu risk managementu. Jednou z tÏchto struktur je tzv. "The Turnbull framework" zaloûen˝ na publikaci "Internal Control: Guidance for Directors on the Combined Code" z roku 1999, vypracovan˝ Nigelem Turnbullem a anglick˝m Institutem autorizovan˝ch ˙ËetnÌch. Ve struËnosti se jedn· o systÈm t¯Ì vz·jemnÏ propojen˝ch a vz·jemnÏ se podporujÌcÌch funkcÌ - ERM, systÈmu internÌ kontroly a zp˘sobu ¯ÌzenÌ spoleËnosti (Corporate Governance), p¯iËemû ERM je srdcem celÈho systÈmu. CÌle celÈho procesu tohoto modelu jsou pak: ● Maximalizace hodnoty akcion·¯˘, ● redukce rizika, ● stimulace v˝konu, ● zlepöenÌ vedenÌ, ● demonstrace odpovÏdnosti a transparentnosti, ● zlepöenÌ korpor·tnÌ odpovÏdnosti, ● zlepöenÌ p¯Ìstupu ke kapit·lu. Druh˝m n·strojem je jiû zmÌnÏn˝ COSO ERM Integrated Framework (Integrovan˝ r·mec celofiremnÌho ¯ÌzenÌ rizik) z roku 2004, kter˝ navazuje na p¯edchozÌ pr·ci tÈto organizace z roku 1992 - COSO Internal Control - Integrated Framework (Integrovan˝ r·mec internÌ kontroly). Tento r·mec firemnÌho ¯ÌzenÌ rizik se st·v· standardem pro naplnÏnÌ regulatornÌch poûadavk˘ internÌch kontrol, risk managementu a vykazovacÌch poûadavk˘, kter˝ akceptujÌ spoleËnosti, ostatnÌ organizace, stakeholde¯i a ostatnÌ strany.

Pohybovat se d·le k plnÏjöÌmu procesu ¯ÌzenÌ rizik Tento rozs·hl˝ dokument, na jehoû p¯ÌpravÏ se krom jinÈho podÌlela i auditorsk· spoleËnost PWC, definuje ERM, jeho komponenty, vztahy i moûn· omezenÌ a prakticky m˘ûe slouûit jako n·vod k implementaci ERM ve spoleËnosti.

budou schopny pouûÌt r·mec ¯ÌzenÌ rizik k uspokojenÌ nejen poûadavk˘ na internÌ kontrolu, ale pohybovat se d·le k plnÏjöÌmu procesu ¯ÌzenÌ rizik. Enterprise Risk Management, kter˝ pracuje s riziky a p¯Ìleûitostmi, ovlivÚujÌcÌmi tvorbu nebo ochranu hodnoty spoleËnosti, je definov·n n·sledovnÏ: "ERM je proces, vytv·¯en˝ p¯edstavenstvem spoleËnosti, managementem a ostatnÌmi pracovnÌky, aplikovan˝ ve strategickÈm nastavenÌ a nap¯ÌË celou spoleËnostÌ, urËen˝ k identifikaci potenci·lnÌch ud·lostÌ, kterÈ mohou ovlivnit spoleËnost, a ¯ÌzenÌ rizik v r·mci jejÌho rizikovÈho apetitu, a k prov·dÏnÌ odpovÌdajÌcÌ z·ruky, t˝kajÌcÌ se dosaûenÌ cÌl˘ spoleËnosti." Pozn·mka: Tento p¯eklad definice je prozatÌm pracovnÌ a m˘ûe b˝t Ë·steËnÏ upraven s ohledem na jazykovou p¯esnost. Uveden· definice odr·ûÌ nÏkterÈ z·kladnÌ koncepty. ERM je: ● Proces, pokraËujÌcÌ a plynoucÌ nap¯ÌË celou organizacÌ, ● ovlivÚovan˝ lidmi na vöech ˙rovnÌch danÈ organizace, ● aplikovan˝ v nastavenÈ strategii spoleËnosti, ● aplikovan˝ nap¯ÌË celou organizacÌ, na kaûdÈ ˙rovni a v kaûdÈ jednotce, zahrnujÌcÌ pohled na celkovÈ portfolio danÈ organizace, ● urËen˝ k identifikaci moûn˝ch ud·lostÌ, kterÈ p¯i svÈm v˝skytu mohou danou organizaci ovlivnit, a d·le ¯Ìdit rizika v r·mci svÈho rizikovÈho apetitu, ● schopn˝ poskytnout odpovÌdajÌcÌ z·ruky managementu a p¯edstavenstvu spoleËnosti, ● nastaven˝ k dosaûenÌ cÌl˘ v jednÈ nebo vÌce oddÏlen˝ch, ale p¯ekr˝vajÌcÌch se kategoriÌch. Definice je znaËnÏ öirok· ˙ËelovÏ. Zachycuje z·kladnÌ koncepty, jak spoleËnosti a ostatnÌ organizace ¯ÌdÌ riziko, p¯ipravuje z·klad pro aplikaci nap¯ÌË celou organizacÌ, odvÏtvÌm nebo sektorem. Koncentruje se na cÌle stanovenÈ urËitou organizacÌ a p¯edkl·d· z·klad pro definov·nÌ ERM efektivnÏ. Projekt d·le ukazuje dosaûenÌ cÌl˘ organizace a jejich ËlenÏnÌ na Ëty¯i kategorie (strategickÈ, operaËnÌ, vykazovacÌ a kompatibilnÌ), d·le osm propojen˝ch komponent˘ a r˘znÈ ˙rovnÏ organizace (celofiremnÌ, diviznÌ, obchodnÌ jednotka, dce¯in· jednotka) jejÌ organizaËnÌ strukturu. UvedenÈ prvky jsou vz·jemnÏ propojeny s cÌli organizace a do Ëty¯ z·kladnÌch kategoriÌ, kterÈ umoûÚujÌ zamÏ¯enÌ na odliönÈ aspekty firemnÌho ¯ÌzenÌ rizik. AË jsou kategorie pomÏrnÏ z¯etelnÏ definovanÈ, v ¯adÏ p¯Ìpad˘ se mohou p¯ekr˝vat - urËit˝ cÌl m˘ûe b˝t za¯azen do vÌce neû jednÈ z nich. ● StrategickÈ cÌle (Strategic) vyjad¯ujÌ nejvyööÌ ˙roveÚ stanovenÌ cÌl˘ podporujÌcÌch dosaûenÌ strategickÈho cÌle organizace, ● operaËnÌ/provoznÌ (Operations) vyjad¯ujÌ efektivnÌ vyuûitÌ zdroj˘, ● v˝kaznictvÌ (Reporting) ukazuje na spolehlivost p¯edkl·dan˝ch v˝sledk˘, ● kompatibilita (Compliance) vyûaduje soulad s platn˝mi z·kony a na¯ÌzenÌmi. ZatÌmco dvÏ poslednÌ kategorie mohou b˝t

Následující diagram 1/ naznačuje základní rozdíly mezi oběma koncepty: Risk Management

Business Risk Management

Enterprise Risk Management

ZamÏ¯enÌ

Rizika finanËnÌ a n·hodn·, internÌ kontrola

ObchodnÌ rizika a internÌ kontrola, oddÏlen˝ p¯Ìstup po jednotliv˝ch rizicÌch

ObchodnÌ rizika a internÌ kontrola, pohled na riziko v r·mci firemnÌho portfolia

CÌl

Ochrana firemnÌch hodnot

Ochrana firemnÌch hodnot

Ochrana a zvyöov·nÌ firemnÌch hodnot

Rozsah

⁄Ëast finanËnÌch, treasury a provoznÌch ˙sek˘

ZahrnutÌ odpovÏdnosti obchodnÌch manaûer˘ (st·le oddÏlen· rizika)

Aplikace nap¯ÌË celou firmou na kaûdÈ ˙rovni a sloûce

D˘raz

FinanËnÌ a provoznÌ

Management

NastavenÌ strategie

PouûitÌ

VybranÈ rizikovÈ oblasti, jednotky a procesy

VybranÈ rizikovÈ oblasti, jednotky a procesy

Nap¯ÌË celou spoleËnostÌ vöemi zdroji hodnoty

SouËasn˝ stav a jeho moûnosti gementu na strategickou ˙roveÚ rozöÌ¯enÌm jeho funkcionalit nap¯ÌË celou spoleËnostÌ a zamÏ¯enÌm na vöechny zdroje hodnoty (nejen tedy fyzickÈ Ëi finanËnÌ). ERM je trval˝ proces a ne urËit˝ cÌl a jeho implementace obvykle znamen· z·sadnÌ zmÏnu organizaËnÌho chov·nÌ a p¯Ìstupu. Jeho vlastnÌky se musÌ st·t vöichni zamÏstnanci, od p¯edstavenstva, vrcholovÈho managementu aû po poslednÌho ËlovÏka ve spoleËnosti. Pr·vÏ zmÏna je z·sadnÌm aspektem ERM a p¯in·öÌ r˘znÈ pohledy jednotliv˝ch ˙ËastnÌk˘. Historicky se pro naplnÏnÌ cÌl˘, nejprve poûadavk˘ na internÌ kontrolnÌ systÈm a poslÈze na ¯ÌzenÌ rizik, objevila cel· plej·da postup˘ od r˘zn˝ch konzultaËnÌch firem. Vöichni hledajÌ jednoduch˝ a ekonomick˝ n·vod. NicmÈnÏ v poslednÌch letech se z celÈ tÈto z·plavy vyprofilovaly


ObdobÌ tvorby r·mce ¯ÌzenÌ rizik bylo poznamen·no sÈriÌ skand·l˘ a ˙padk˘ v˝znamn˝ch spoleËnostÌ, p¯i kter˝ch investo¯i, zamÏstnanci a ostatnÌ stakeholde¯i utrpÏli obrovskÈ ztr·ty. Toto obdobÌ bylo n·sledov·no vol·nÌm po zlepöenÌ zp˘sobu ¯ÌzenÌ spoleËnostÌ a ¯ÌzenÌ jejich rizik s nov˝mi z·kony, regulacÌ a standard˘ registrace na burze. Pot¯eba r·mce korpor·tnÌho ¯ÌzenÌ rizik, kter˝ by p¯edkl·dal klÌËovÈ principy a koncepty, spoleËn˝ jazyk a jasn˝ smÏr a n·vod, se st·vala st·le vÌce p¯esvÏdËivou. Integrovan˝ r·mec korpor·tnÌho ¯ÌzenÌ rizik rozöi¯uje internÌ kontrolu, poskytuje mnohem robustnÏjöÌ a obs·hlejöÌ zamÏ¯enÌ na öiröÌ r·mec p¯edmÏtu korpor·tnÌho ¯ÌzenÌ rizik (ERM). Neklade si za cÌl nahradit r·mec internÌch kontrol, ale spÌöe jej zaËleÚuje tak, ûe spoleËnosti

Budoucnost-vize organizacÌ kontrolov·ny a naplÚov·ny, strategickÈ a operaËnÌ z·leûitosti Ëasto podlÈhajÌ externÌm vliv˘m a ne vûdy jsou pod kontrolou spoleËnosti. KvalitnÌ systÈm ¯ÌzenÌ rizik p¯in·öÌ spoleËnosti dostateËnou mÌru jistoty p¯i naplÚov·nÌ stanoven˝ch cÌl˘. P¯ednÌ strana je rozdÏlena na osm propojen˝ch komponent. Ty se odvÌjejÌ od zp˘sobu ¯ÌzenÌ spoleËnosti managementem a jsou integrov·ny v ¯ÌdÌcÌch procesech. Jsou to: ● InternÌ prost¯edÌ (Internal Environment) vyjad¯uje chov·nÌ organizace a nastavuje z·klady pro pohled na riziko a jeho vnÌm·nÌ, vËetnÏ filosofie ¯ÌzenÌ rizik, rizikovÈho apetitu a prost¯edÌ, ve kterÈm management organizaci ¯ÌdÌ, ● stanovenÌ cÌl˘ (Objective Setting) - cÌle orga-

nizace musÌ existovat p¯edtÌm, neû m˘ûe management identifikovat potenci·lnÌ ud·losti, ovlivÚujÌcÌ jejich dosaûenÌ. ERM zajiöùuje existenci pot¯ebn˝ch proces˘ a jejich podpory tak, aby korespondovaly s posl·nÌm spoleËnosti a byly v souladu s rizikov˝m apetitem, ● identifikace ud·losti (Event Identification) vöechny vnit¯nÌ i vnÏjöÌ ud·losti, kterÈ mohou ovlivnit dosaûenÌ cÌl˘ organizace, musÌ b˝t identifikov·ny a rozdÏleny na rizika a p¯Ìleûitosti. P¯Ìleûitosti jsou potÈ zapracov·ny do ¯ÌdÌcÌ strategie spoleËnosti nebo do proces˘, kterÈ k nÌ vedou, ● ohodnocenÌ rizika (Risk Assessment) - rizika jsou analyzov·na, zv·ûena pravdÏpodobnost jejich vlivu a p¯ipravena rozhodnutÌ, jak s nimi nakl·dat. Obvykle jsou posuzov·na na inherentnÌ (vnit¯nÌ) a rezidu·lnÌ (zbytkovÈ) z·kladnÏ, ● reakce na riziko (Risk Response) - management volÌ zp˘soby reakce na jednotliv· rizika - akceptaci, vyhnutÌ se, snÌûenÌ nebo jejich sdÌlenÌ - vytv·¯enÌm systÈmu ˙kon˘, kterÈ je nastavujÌ v souladu s celkovou rizikovou tolerancÌ a apetitem, ● kontrolnÌ Ëinnosti (Control Activities) postupy a procedury jsou nastaveny a implementov·ny k efektivnÌmu v˝konu reakcÌ na rizika, ● informace a komunikace (Information and Communication) - zp˘sob p¯enosu relevantnÌch informacÌ mezi jednotliv˝mi sloûkami spoleËnosti v r·mci urËitÈho ËasovÈho schÈmatu, kter˝ umoûÚuje efektivnÌ v˝kon odpovÏdnosti kaûdÈho jednotlivce. EfektivnÌ komunikace v öiröÌm smyslu se odehr·v· ve spoleËnosti shora dol˘, nap¯ÌË organizacÌ i zdola nahoru, ● monitorov·nÌ (Monitoring) - Cel˝ ERM je ve spoleËnosti neust·le monitorov·n a v p¯ÌpadÏ pot¯eby vytv·¯eny modifikace. Monitorov·nÌ je zajiötÏno trval˝mi aktivitami managementu, nez·visl˝mi hodnocenÌmi, p¯ÌpadnÏ obÏma zp˘soby. ÿÌzenÌ rizik ve spoleËnosti (ERM) nenÌ zdaleka sÈriov˝ proces, kde jedna komponenta ovlivÚuje tu n·sledujÌcÌ. Je to proces interaktivnÌ a p˘sobÌcÌ ve spoleËnosti vöemi smÏry, kde tÈmÏ¯ kaûd˝ jeho prvek nÏjak˝m zp˘sobem ovlivÚuje ty ostatnÌ.

RelativnÏ vysok· jistota p¯i hled·nÌ nov˝ch p¯ÌleûitostÌ r˘stu Je p¯irozenÈ, ûe vöech osm prvk˘ nebude fungovat identicky v kaûdÈ organizaci. Pokud ovöem efektivnÏ p¯in·öejÌ v˝sledky ve vöech Ëty¯ech kategoriÌch cÌl˘ a nap¯ÌË celou organizacÌ, m· vedenÌ spoleËnosti relativnÏ vysokou jistotu, ûe dok·ûÌ dos·hnout stanoven˝ch strategick˝ch a operaËnÌch cÌl˘ spoleËnosti za p¯edpokladu adekv·tnÌ kompatibility s poûadavky regul·tor˘. I kdyû ERM p¯in·öÌ jednoznaËnÏ d˘leûitÈ v˝hody, existujÌ pochopitelnÏ i urËit· omezenÌ. Je t¯eba vzÌt do ˙vahy, ûe v˝sledky jakÈhokoliv projektu podlÈhajÌ lidskÈmu posouzenÌ a rozhodov·nÌ a to m˘ûe b˝t nÏkdy nespr·vnÈ. Reakce na danÈ riziko Ëi nastavenÈ kontrolnÌ prvky musÌ b˝t posuzov·na takÈ v kontextu relativnÌch n·klad˘ a v˝nos˘. M˘ûe dojÌt k selh·nÌ lidskÈho faktoru, vedenÌ spoleËnosti m˘ûe nastavenÈ parametry zablokovat a zmÏnit. Tato omezenÌ potom zp˘sobujÌ, ûe p¯edstavenstvo nem· absolutnÌ jistotu v dosaûenÌ cÌl˘ danÈ organizace. I p¯es tato omezenÌ p¯edstavuje tento integrovan˝ r·mec ¯ÌzenÌ rizik velmi komplexnÌ dokument a prakticky n·vod pro implementaci vyûadovan˝ch ˙rovnÌ risk firemnÌho risk managementu. M˘ûe se zd·t, ûe jeho zamÏ¯enÌ je orientov·no spÌöe na spoleËnosti registrovanÈ nebo p˘sobÌcÌ ve Spojen˝ch st·tech. Pokud ovöem vezmeme do ˙vahu nejen poûadavky regul·tor˘, ale p¯edevöÌm pohled manaûersk˝, jedn· se o velmi efektivnÌ n·stroj rozvoje spoleËnosti, zvyöov·nÌ jejÌ hodnoty a hled·nÌ nov˝ch p¯ÌleûitostÌ r˘stu. Pozn·mky: ERM (Enterprise Risk Management) je celofiremnÌ zp˘sob ¯ÌzenÌ rizik. Basel II - Projekt EU zamÏ¯en˝ na dozor v oblasti bankovnictvÌ. Solvency II - Projekt EU zamÏ¯en˝ na dozor v oblasti pojiöùovnictvÌ. PWC - Price Waterhouse Coopers, auditorsk· spoleËnost. SpoleËnost, organizace - v textu vyjad¯ujÌ podnikatelsk˝ subjekt bez ohledu na jeho klasifikaci. Prameny: COSO - ERM Integrated Framework, 2004 Entropy International - ERM White Paper, 2005 Protiviti - ERM: Practical Implementation Ideas, 2005 Ing. VladimÌr Pulchart gener·lnÌ ¯editel pojiöùovny Maxima

25

březen 2006

SVĚT PODNIKATELEK A MANAŽEREK

Je důležité mít čas na život J

akmile jsem přišla na tiskovou konferenci Češi a reklama, u stolu před pódiem jsem si všimla ženy, ze které vyzařoval klid a vyrovnanost. Jako by plasticky vystupovala ze zrychleného tempa dnešní doby. Jak jsem se později dozvěděla, je to žena neuvěřitelně činorodá. Zastává hned několik funkcí najednou a k tomu má ještě další aktivity, jako je například psaní nebo přednášení na Fakultě sociálních studií v Brně, na Filozofické fakultě UK a na Vysoké škole ekonomické v Praze. Jak vše stihne, zůstane přitom v harmonii a ještě si udrží humor? Nejen na to jsem se zeptala PhDr. Jitky Vysekalové, významné odborné poradkyně v oblasti psychologie trhu a marketingových komunikací.

Kdyû si to tak seËtu, stÌh·te toho opravdu hodnÏ. Jste p¯edsedkynÌ »eskÈ marketingovÈ spoleËnosti, p¯edsedkynÌ Asociace psycholog˘ trhu, zased·te v odborn˝ch porot·ch, pÌöete, dÏl·te semin·¯e, p¯edn·öÌte na fakult·ch. Kdybyste si mÏla vybrat jen jednu z vaöich pracovnÌch aktivit, kter· by to byla? NejvÌce mÏ bavÌ pr·vÏ to st¯Ìd·nÌ ËinnostÌ. PlatÌ i to "vöÌm jsem byl r·dÖ". A vÏ¯Ìm, ûe jeötÏ nÏjakou dobu to platit bude. Bez Ëeho se v ûivotÏ neobejdete? Je to samoz¯ejmÏ relativnÌ, hierarchie hodnot se mÏnÌ. I kdyû ËlovÏk zrovna neumÌr· na pouöti ûÌznÌÖ tedy i v mÈnÏ krajnÌch situacÌch. Ale pokud m·te na mysli m˘j obyËejn˝ ûivot, tak je to p¯·telstvÌ, pr·ce, kter· mne bavÌ. A co je n·m vöem zapot¯ebÌ, je tolerance. Co v·s v poslednÌ dobÏ nejvÌce fascinovalo, z Ëeho jste z˘stala "paf" aù uû pozitivnÏ nebo negativnÏ? Pokud to omezÌm na profesion·lnÌ sfÈru, st·le mne öokuje p¯Ìstup ministersk˝ch ˙¯ednÌk˘ k vytv·¯enÌ Corporate identity »eskÈ republiky. Nejprve si v˘bec nevöimli pr·ce, kter· byla v tÈto oblasti udÏl·na dÌky obËanskÈ iniciativÏ lidÌ, jimû na prezentaci naöÌ zemÏ z·leûÌ, pak ¯adu let studovali cizÌ prameny, poslÈze, jak je dobr˝m zvykem, byla vytvo¯ena komise. Ta, bez odbornÌk˘ zab˝vajÌcÌch se marketinkovou komunikacÌ, posuzovala n·vrhy a vybrala takov˝, kter˝ v˘bec neplnÌ z·kladnÌ funkce loga. Vede se o tom debata v odbornÈm tisku. P¯Ìsluön· ministersk· ˙¯ednice vöak naprosto

ignoruje Ëi bez vÏcn˝ch argument˘ odmÌt· vöechny n·zory renomovan˝ch odbornÌk˘ jako takzvanÏ pom˝lenÈ. Podobn˝m zp˘sobem mÏ fascinuje komunikace politick˝ch stran, kter· n·s ve zv˝öenÈ intenzitÏ urËitÏ s p¯ibliûujÌcÌmi se volbami Ëek·. VÏtöinou opÏt uk·zka amatÈrismu a neznalosti. Tam kde nejsou vÏcnÈ argumenty, nastupuje napad·nÌ politickÈho soupe¯e. NÏkdy m·m pocit, ûe v˝robci ponoûek Ëi suöenek vÏnujÌ naöemu oslovenÌ vÌce pozornosti neû ti, kte¯Ì si p¯isvojujÌ pr·vo vzÌt naöi budoucnost do sv˝ch rukou. A to ani nehovo¯Ìm o tom, ûe û·dn· reklama nem˘ûe b˝t ˙Ëinn·, pokud komunikovan˝m sdÏlenÌm neodpovÌd· produkt Ëi sluûba, kterou nabÌzÌ. Vy jste na reklamu odbornÌk, vûdyù vaöÌ domÈnou je psychologie reklamy. Ned·vno jste uskuteËnila v˝zkum Jak p˘sobÌ reklama na Ëeskou ve¯ejnost. Co v·s p¯i tomto v˝zkumu nejvÌce p¯ekvapilo? Ot·zky na tÈma reklama jsem si zaËala kl·st na zaË·tku devades·t˝ch let a od roku 1993 je pravidelnÏ klademe (v souËasnÈ dobÏ s agenturou Factum Invenio) takÈ reprezentativnÌmu vzorku ËeskÈ populace. P¯ekvapivÈ je hlavnÏ to, jak se postoje ve¯ejnosti k jednotliv˝m tÈmat˘m, kter· jsou p¯edmÏtem v˝zkumu, p¯Ìliö nemÏnÌ. LidÈ st·le oËek·vajÌ od reklamy pravdivÈ, d˘vÏryhodnÈ a srozumitelnÈ informace. Jsou na jednÈ stranÏ p¯esvÏdËeni o tom, ûe s n·mi reklama manipuluje, ale mÈnÏ Ëasto si p¯izn·vajÌ, ûe reklama ovlivnila pr·vÏ je. NavÌc jsme st·le tolerantnÌ k vyuûÌv·nÌ erotick˝ch a sexu·lnÌch motiv˘ v reklamnÌch kampanÌch.

Český trh kosmetiky - současnost a trendy Erotická jména výrobků - proč ne? Velikost ËeskÈho trhu vlasovÈ a tÏlovÈ kosmetiky vzrostla meziroËnÏ v hodnotÏ o 0,6 % trhu. "Jedn· se o pokraËujÌcÌ stagnaci, kter· zapoËala jiû v roce 2003. Celkem se v loÚskÈm roce na trhu vlasovÈ a tÏlovÈ kosmetiky prodalo v˝robk˘ za tÈmÏ¯ 6,5 miliard korun Ëesk˝ch," zhodnotil na tiskovÈ konferenci v Praze 28. ˙nora v˝voj trhu Aleö Pastorek, ¯editel divize Kosmetiky Henkel »R. Trh vlasovÈ kosmetiky se skl·d· z kategorie öampon˘, stylingu a vlasov˝ch barev, trh tÏlovÈ kosmetiky z deo p¯Ìpravk˘, m˝del a sprchov˝ch gel˘. Nejrychleji rostoucÌ kategoriÌ jsou sprchovÈ gely (meziroËnÌ n·r˘st v hodnotÏ o 8,8 %) n·sledovan· kategoriÌ öampon˘ (+2,9 %) a vlasov˝ch barev (+2,6 %). Kategorie barev na vlasy jsou jedin˝m dlouhodobÏ rostoucÌm segmentem na trhu kosmetiky. V »eskÈ republice se jich v loÚskÈm roce prodalo za vÌce neû miliardu korun. "V oblasti tÏlovÈ kosmetiky se dÌky inovaci v podobÏ p¯idan˝ch jogurtov˝ch protein˘ v koupelovÈ kosmetice ¯ady Fa Jogurt poda¯ilo zvr·tit doposud klesajÌcÌ trendy a nastolit tendenci r˘stu. CelkovÈ prodeje vlasovÈ kosmetiky vzrostly meziroËnÏ o 9 %, coû je excelentnÌ v˝sledek, kter˝ svÏdËÌ o zdravÈm spojenÌ mezin·rodnÌch produktov˝ch inovacÌ s velmi kvalitnÌ strategiÌ prodeje na ËeskÈm trhu. Jin˝mi slovy, mezin·rodnÌ znaËky jsme dok·zali dob¯e prodat. Tyto v˝sledky se pak promÌtly nejen do obrat˘, ale i do podÌl˘ na trhu," zd˘raznil Aleö Pastorek, ¯editel divize Kosmetiky Henkel »R. Kosmetick· divize Henkel CR dok·zala v roce 2005 upevnit svoji vedoucÌ pozici na trhu vlasovÈ a tÏlovÈ kosmetiky s celkov˝m roËnÌm podÌlem na trhu 17,1 %.

V˝hled a strategie Henkel pro rok 2006 SpoleËnost Henkel vyhl·sila rok 2006 "Rokem inovacÌ". D˘kazem toho tvrzenÌ je samotn˝ zaË·tek roku 2006, kdy se v kosmetickÈ divizi nechali inspirovat D·ln˝m V˝chodem a uvedli novinky Gliss Kur Asia Beauty a Fa Asia Spa. Podle nejnovÏjöÌch pr˘zkum˘ trhu a trendov˝ch anal˝z se ûivotnÌ styl spojen˝ s AsiÌ st·v· v EvropÏ st·le oblÌbenÏjöÌm. JejÌ cÌl, duöevnÌ i fyzick· rovnov·ha, kterÈ navozujÌ jednotu tÏla a duöe, jsou atraktivnÌ i pro naöe zemÏpisnÈ öÌ¯ky, protoûe hektick˝ a stresujÌcÌ vöednÌ den

26

vyvol·v· pocity nutnosti tomu uniknout. LidÈ se chtÏjÌ nechat smyslnÏ h˝Ëkat a silnÏ v pop¯edÌ stojÌ i zdravotnÌ d˘vod. "Gliss Kur Asia Beauty p¯ich·zÌ s prvnÌ regeneraËnÌ pÈËÌ obsahujÌcÌ vz·cnÈ p¯ÌrodnÌ a vysoce ˙ËinnÈ ingredience lotosov˝ kvÏt a sojovÈ proteiny, a to ve t¯ech variant·ch öampon, balz·m a hydra oil elixÌr. SouËasnÏ doplÚujeme i znaËku tÏlovÈ kosmetiky Fa o dva Fa Asia Spa sprchovÈ gely, dvÏ tuh· m˝dla, deodorant a pÏnu do koupele," dodala Renata Maternov·. DalöÌ inovacÌ je Fa Balsam, ¯ada antiperspirant˘ s jemnou d·mskou v˘nÌ, kterÈ zklidÚujÌ podr·ûdÏnou pokoûku po holenÌ.

ShrnutÌ SpoleËnost Henkel »R v˝raznÏ posÌlila postavenÌ jedniËky na ËeskÈm trhu vlasovÈ a tÏlovÈ kosmetiky s podÌlem na trhu 17,1 % za rok 2005. J·drem jejÌho ˙spÏchu je investice do spot¯ebitele, snaha zlepöovat, zjednoduöovat a zkr·ölovat jejich ûivoty. KlÌËovou hodnotou spoleËnosti Henkel je tlak na nejvyööÌ kvalitu, inovace a zmÏnu. V oblasti vlasovÈ kosmetiky kontroluje Henkel 26 % trhu. Sv˝ch cÌl˘ dosahuje spoleËnost Henkel »R s ohledem na soci·lnÌ odpovÏdnost a ˙Ëinnou ochranu ûivotnÌho prost¯edÌ. V »eskÈ republice p˘sobÌ spoleËnost Henkel ve vöech t¯ech strategick˝ch oblastech jiû od roku 1991. Na ËeskÈm trhu prod·v· firma Henkel »R produkty vÌce neû 50 znaËek a zamÏstn·v· 250 zamÏstnanc˘.

Ot·zky Prosperity pro Aleöe Pastorka, ¯editele divize kosmetiky: 1. Tuh· m˝dla ustoupila v porovn·nÌ s m˝dly tekut˝mi a sprchov˝mi gely do pozadÌ a ¯ada spot¯ebitel˘ je p¯estala tÈmÏ¯ nakupovat. Je öance, ûe spot¯eba m˝dla "v krabiËk·ch" Ëasem opÏt poroste? Pomohla by tomu t¯eba z·sadnÌ inovace, exkluzivnÌ ¯ady m˝del apod.? Je pravdou, ûe spot¯eba tuhÈho m˝dla v »eskÈ republice kles·, z·kaznÌci d·vajÌ Ëasto p¯ednost m˝dl˘m tekut˝m a sprchov˝m gel˘m. Faktor˘ je jistÏ ¯ada, jednÌm z nich je nap¯. ten, ûe gely jsou pro ËeskÈho z·kaznÌka jeötÏ st·le pomÏrnÏ mladou kategoriÌ, kter· m· svou budoucnost. Tuh· m˝dla vöak nejsou zatracov·na, inovujÌ se, spo-

Jste autorkou mnoha statÌ a knih. ZmiÚme nap¯Ìklad Psychologie spot¯ebitele, Psychologie reklamy, Reklama, Anal˝za image. I kdyû jsou to odbornÈ publikace, jsou ËtivÈ a vtipnÈ. Jak se v·m da¯Ì skloubit odborn˝ text s humorem a na co si p¯i psanÌ d·v·te pozor? SnaûÌm se ¯Ìdit heslem "NeËiÚ jin˝m to, co nechceö, aby oni Ëinili tobÏ". MyslÌm, ûe i odborn· literatura m˘ûe b˝t srozumiteln· a Ëtiv·. SnaûÌm se pouûÌvat Ëeötinu, nikoli zaplavovat cizÌmi slovy, coû p¯edevöÌm v naöÌ branûi nenÌ zcela samoz¯ejmÈ. Jako vÏtöina manaûer˘ se urËitÏ setk·v·te s nedostatkem Ëasu v pomÏru s hromadou pr·ce. Co dÏl·te, kdyû je vöeho nad hlavu? Uû jsem o kousek d·l. Je d˘leûitÈ mÌt Ëas na ûivot, do kterÈho pat¯Ì samoz¯ejmÏ pr·ce, ale takÈ zamyölenÌ i toul·nÌ se jen takÖ, Ëas na sklenku vÌna s p¯·teli. SnaûÌm se sama v sobÏ srovnat, co je d˘leûitÈ. Protoûe spoleËnÏ s ExupÈryho Mal˝m princem jiû dlouho vÌm, ûe "Co je d˘leûitÈ, je oËÌm neviditelnÈ". Najdete si v˘bec Ëas na ËtenÌ? Jak· je literatura vaöeho srdce? Samoz¯ejmÏ jsem proch·zela r˘zn˝mi etapami. Od romantismu nejen Goetheho a Schillera, existencionalismu, kdy jsme vyzn·vali Sartra, Camuse, Jasperse a dalöÌ. A takÈ jsme proöli poetikou absurdnÌho divadla, kdy ten, kdo nevÏdÏl, ûe "ani kolÌnötÌ husa¯i nechodÌ na p˘du pro semenec sami," nebyl hoden mÌsta na tÈto zemi Ëi minim·lnÏ v naöÌ spoleËnosti. K literatu¯e, jak vy ¯Ìk·te "mÈho srdce", pak takÈ pat¯Ì Mika Walfariho Egypùan Sinuhet, hlavnÏ v obdobÌ, kdy jsem "tanËila sv˘j tanec p¯ed nezn·m˝m bohem" a nedbala na rady moudr˝ch. VlastnÏ na nÏ nedb·m do dneöka. A RabÌndran·th Th·kur s jeho "bl·znem skvostnÏ opil˝m" i PoslednÌ b·snÌ. TakÈ vyzn·v·m Oskara Wilda. VracÌm se k cit·tu z jednoho rozhovoru "Jedin˝ zp˘sob, jak se zbavit pokuöenÌ, je podlehnout mu." VlastnÏ cel˝ ûivot podlÈh·m pokuöenÌ zaËÌnat znovu a pokouöet se p¯ekroËit vlastnÌ stÌn. S v˝sledkem st¯Ìdav˝m. Protoûe stejn˝ autor takÈ ¯Ìk·: "VeökerÈ umÏnÌ je povrch i symbol z·roveÚ. Ti, kdo jdou pod tento povrch, dÏlajÌ to na vlastnÌ nebezpeËÌ."

v p¯ÌruËce n·rodnÌho p¯eûÌv·nÌ "»eöi na vl·sku" i v "Neb˝t Golema". Jeho Ëty¯i "pÈ" pobavit, pouËit a p¯imÏt k p¯em˝ölenÌ jsou nemÈnÏ tak zajÌmav· jako ta zn·m· "pÈ" marketingov·.

A nÏco ze souËasnosti? Ocenila jsem humornÏ filozofick˝ i ch·pavÏ ironizujÌcÌ pohled Benjamina Kurase na n·ö n·rod

ProzradÌte n·m, jakÈ jsou vaöe nejbliûöÌ pl·ny? V »eskÈ marketingovÈ spoleËnosti p¯ipravujeme projekt MarketÈr roku a jarnÌ konferenci Marketing Trend na tÈma EfektivnÌ marketingov· komunikace a jejÌ mÏ¯enÌ. TakÈ se podÌlÌme na doprovodnÈm programu veletrhu REKLAMA/POLYGRAF 2006, kde se bude hovo¯it jak jinak neû na tÈma marketingovÈ komunikace. PsychologovÈ se chystajÌ na 10. v˝roËnÌ evropsk˝ kongres, kter˝ se po mnoha letech bude odehr·vat v Praze. I tam bude sekce marketingovÈ psychologie, takûe volnÈ pole pro aktivity Asociace psycholog˘ trhu. Na podzim snad vyjde uËebnice marketingu, jejÌû rukopis jsem spoleËnÏ s dalöÌmi autory ned·vno odevzdala. TakÈ si neust·le slibuji, ûe si udÏl·m radost sbÌrkou b·snÌ. za podnÏtn˝ rozhovor dÏkuje MarkÈta BartÌkov·

leËnost Henkel sama p¯ich·zÌ s nov˝mi, atraktivnÌmi recepturami, drûÌ krok s dobou. P¯esto si trouf·m ¯Ìci, ûe tato kategorie zboûÌ pravdÏpodobnÏ v brzkÈ dobÏ skuteËnÏ neporoste. RozhodnÏ stoupne prodej tekut˝ch m˝del a gel˘. JinÈ prognÛzy zatÌm nejsou k dispozici. UvÏdomme si, ûe v poslednÌch letech doölo takÈ k v˝raznÈmu p¯esunu spot¯eby zboûÌ mezi jednotliv˝mi segmenty. NejmarkantnÏjöÌ zmÏny za poslednÌ desetiletÌ zaznamenala kategorie koupelovÈ kosmetiky, kde je z¯ejm˝ posun z·jmu spot¯ebitele pr·vÏ od tuh˝ch m˝del ke sprchov˝m gel˘m. Kategorie sprchov˝ch gel˘ zaznamenala v loÚskÈm roce nejprudöÌ n·r˘st v hodnotÏ (o 8,8 %), coû p¯edstavuje prodanÈ v˝robky za vÌce neû miliardu korun. U m˝del se jednalo o pokles prodej˘ o -2,1 %. Zde se odr·ûÌ vzr˘stajÌcÌ pot¯eba doplÚkov˝ch benefit˘, p¯iËemû z·kladnÌ mycÌ funkce jiû nestaËÌ. Na prvnÌm mÌstÏ v poûadavcÌch spot¯ebitel˘ je pÈËe o pokoûku, o koupi tedy rozhodujÌ nadstandardnÌ faktory, jako je pÏstÌcÌ ˙Ëinek, hydratace a relaxace. P¯izp˘sobenÌ se nov˝m trend˘m na trhu se v loÚskÈm roce uk·zaly jako klÌËovÈ pro spoleËnost Henkel, kter· investovala do inovace znaËky Fa. Do tÈ doby patrn˝ pokles podÌlu tÈto znaËky na ËeskÈm trhu sprchov˝ch gel˘ zaznamenal na ja¯e 2005 zvrat a n·r˘st dÌky uvedenÌ nov˝ch sprchov˝ch gel˘ Fa Jogurt se sloûkou jogurtov˝ch protein˘, kter· zatÌm nebyla pouûita jako sloûka jakÈhokoliv v˝robku koupelovÈ kosmetiky. JogurtovÈ proteiny p˘sobÌ na pokoûku blahod·rnÏ, a to dÌky obsahu enzym˘ a mlÈËn˝ch kyselin, kterÈ majÌ pro pokoûku ËistÌcÌ, zklidÚujÌcÌ a vyûivujÌcÌ efekt. Moûn· proto "jogurt v kosmetice" zaznamenal obrovsk˝ ˙spÏch u spot¯ebitel˘.

p¯irozenost a mÛda. P¯irozenost se odr·ûÌ ve v˝bÏru odstÌn˘, kterÈ jsou nejblÌûe p¯ÌrodnÌm barv·m vlas˘, ale takÈ v obsahu p¯ÌrodnÌch sloûek, kterÈ peËujÌ o vlasy v pr˘bÏhu barvenÌ. MÛda je pak trendem, kter˝ vyûaduje z·¯ivÈ vlasy p¯ev·ûnÏ velmi intenzivnÌch odstÌn˘, spojen˝ s touhou liöit se. VlasovÈ barvy pravidelnÏ pouûÌv· 72 % Ëesk˝ch ûen, nejËastÏji z d˘vodu p¯ekrytÌ öedin a oûivenÌ barvy vlas˘. Na 80 % ûen barvÌcÌch si vlasy d·v· p¯ednost dom·cÌmu barvenÌ p¯ed profesion·lnÌ pÈËÌ kade¯nÌka. Tato ËÌsla jsou d˘kazem öirokÈ a kvalitnÌ nabÌdky barev na vlasy na ËeskÈm trhu, kde si vybere skuteËnÏ kaûd· spot¯ebitelka svÈho favorita.

2. JakÈ jsou vlastnÏ ËeskÈ ûeny vaöima firemnÌma oËima? "NespokojÌ se s m·lem" nebo "chtÏjÌ nÏco navÌc", jsou pomÏrnÏ n·roËnÈ. V˝voj trend˘ u vlasov˝ch barev je z·¯n˝m p¯Ìkladem, jak za relativnÏ kr·tkou dobu m˘ûe dojÌt ke kompletnÌ zmÏnÏ poûadavk˘ spot¯ebitel˘, v tomto p¯ÌpadÏ spÌöe spot¯ebitelek. Jen p·r let zp·tky v prvnÌ polovinÏ 90. let dominoval u vlasov˝ch barev tzv. "z·kladnÌ" koncept barvy pouze vlasy obarvily a p¯ekryly öediny. V dalöÌch letech doölo k rozvoji dalöÌch konceptu vlasov˝ch barev, nap¯Ìklad s peËujÌcÌmi sloûkami a d˘razem na öetrnÈ barvenÌ. V poslednÌch dvou letech je nejûhavÏjöÌm trendem

3. Mohou se jako n·zvy kosmetick˝ch v˝robk˘ vyuûÌvat takÈ erotickÈ pojmy, lechtiv· slovÌËka? Nebr·nÌ tomu nÏjak˝ etick˝ kodex, vnit¯nÌ pravidla hry ve spoleËnosti Henkel? P¯izn·m se, ûe jste mne ot·zkou trochu p¯ekvapila. é·dn˝ soubor pravidel, nap¯Ìklad kodex, kter˝ by zakazoval uûÌv·nÌ smysln˝ch slov, nezn·m. Naopak bych si dovolil ¯Ìci, ûe takov· jmÈna kosmetick˝ch v˝robk˘ majÌ z·kaznÌka naladit, posunout do oblasti emocÌ, a to platÌ zejmÈna pro v˝robce parfÈm˘. Dalo by se o tom samoz¯ejmÏ diskutovat, ot·zkou je, jak daleko erotick˝mi n·zvy h˝¯it, jak cÌlit, v jak˝ch souvislostech to Ëi ono sl˘vko pouûÌt, aby umocnilo chuù kupujÌcÌho ten Ëi onen v˝robek mÌt. (tz,rix) ✑

www.prosperita.info

březen 2006


Kde vzít odvahu a peníze: Jestli do podnikání vůbec jít… P okud se ženy uplatní v podnikatelském světě, stojí obvykle na kariérní špici. Jenže podnikání pro ženy, bohužel, stále ještě není dostupné v takovém měřítku, jak by si mnohé představovaly. I když se starost o domácnost dělí mezi partnery už víceméně rovným dílem, pořád jsou tu omezení, která podnikání brání. Je to nedostatek finančních prostředků, bez kterých samozřejmě všeobecně vzato nelze podnikatelskou dráhu nastartovat, někdy je to nedostatek odvahy a hlavně dilema, jestli vůbec do podnikání jít. Protože podnikání, to není pouze osmihodinová pracovní doba; pokud máme ještě děti, je rozhodování o to těžší. Jak jsou na tom naše ženy nyní po vstupu do Evropské unie s šancemi prorazit a vůbec začít s podnikáním? Položili jsme několik otázek zasvěceným osobnostem: Ing. Magdě Piroutkové, viceprezidentce Asociace podnikatelek a manažerek ČR a Ing. Lubomíru Rajdlovi, CSc., vrchnímu řediteli úseku podpory a strategie Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s.

6.

7.

Ptali jsme se: 1. V »eskÈ republice podnik· st·le m·lo ûen. ProË? A nenÌ to ökoda? 2. Evropsk· unie, v p¯enesenÈm slova smyslu, ûen·m ve vedoucÌch pozicÌch, tedy i tÏch podnikatelsk˝ch, fandÌ. M·te o tom bliûöÌ informace? 3. P¯edpokl·d·m, ûe se to Ëasem projevÌ i v pomocnÈ ruce podanÈ ûen·m u n·s, kterÈ o vstupu do podnik·nÌ t¯eba teprve uvaûujÌÖ 4. Nest·lo by za to zv·ûit, zda by se nenaöly argumenty k tomu, aby z fond˘ EU, jejichû prost¯ednictvÌm k n·m plynou finanËnÌ prost¯edky na podporu podnik·nÌ obecnÏ, byla vyËlenÏna t¯eba jen symbolick· Ë·stka na podporu ûen podnikatelek, aù jiû tÏch, kterÈ zaËaly nebo tÏch, kterÈ jiû docÌlily zajÌmav˝ch v˝sledk˘? 5. T¯eba by se uk·zalo jako uûiteËnÈ motivovat k n·pad˘m, jak efektivnÏ pracovat z domova, pokud jsou ûeny s dÌtÏtem doma nebo chtÏjÌ uöet¯it Ëas, kter˝m dosud hodnÏ pl˝tv·me dojÌûdÏnÌm do zamÏstn·nÌ. 6. UrËitÏ v·s napadne - ano, o nÏËem by se t¯eba dalo uvaûovat, ale musÌ to b˝t smysluplnÈ a fÈrovÈ pro vöechny z˙ËastnÏnÈ stranyÖ 7. Co byste tedy doporuËovali? Slyöela jsem, ûe se tak jako tak "nÏco" chyst·Ö

Ing. Magda Piroutkov·, viceprezidentka Asociace podnikatelek a manaûerek »R: 1. To ûe u n·s podnik· m·lo ûen, je rozhodnÏ ökoda. Ale podnik·nÌ chce celÈho ËlovÏka se vöÌm vöudy a na to vÏtöina ûen nem· rodinnÈ z·zemÌ a nÏkdy ani pochopenÌ. éeny musÌ b˝t takÈ p¯ipraveny na mnoho rizik i na ne˙spÏch. A hlavnÏ to chce mÌt dobr˝ "Business pl·n" a finance na prvotnÌ n·klady podnik·nÌ anebo alespoÚ znalosti o programech, kterÈ mohou pr·vÏ z finanËnÌho hlediska pomoci p¯i zaloûenÌ podnik·nÌ. Je rovnÏû pot¯eba mÌt motivaci a odvahu zaËÌt zcela nÏco novÈho - tedy pr·vÏ podnik·nÌ. 2. Asociace podnikatelek a manaûerek »R, o.s. (APM »R, o.s.) podala û·dost na dotaci pro projekt Europodnikatelka 21. stoletÌ v r·mci programu EQUAL. To je mezin·rodnÌ inovativnÌ, v˝zkumn˝ projekt, kter˝ m· glob·lnÌ cÌl - rozvoj podnikatelsk˝ch aktivit ûen. DalöÌ cÌle projektu jsou: ● Vytvo¯it systÈm komplexnÌ pÈËe o zaËÌnajÌcÌ podnikatelky, ● vytvo¯it systÈm pobÌdek na mÌstnÌ Ëi region·lnÌ ˙rovni pro podnikatelky, ● v˝voj nov˝ch metod p¯Ìstupu k finanËnÌm zdroj˘m pro podnikatelky, ● v˝voj nov˝ch typ˘ organizacÌ p¯i zah·jenÌ podnikatelskÈ Ëinnosti ûeny,

● podpora rovn˝ch p¯ÌleûitostÌ mezi pohlavÌmi. V r·mci mezin·rodnÌ spolupr·ce m·me partnery z Portugalska a ze äpanÏlska, z regionu Asturia a CataluÚa. Vöichni mezin·rodnÌ partne¯i zast·vajÌ stejnou metu - rozvoj podnik·nÌ. Oba partne¯i ze äpanÏlska majÌ tento rozvoj zamÏ¯en˝ na ûeny, a to dokonce jiû na ˙rovni kolegia univerzit. ProblÈm podnik·nÌ v EU je problÈm celÈ EU a zvl·ötÏ podnik·nÌ ûen. V tomto projektu m·me zanalyzov·ny handicapy ûen. Jedn· se o skupiny: ● Absolventky ökol. Jejich handicap je mal· nebo v˘bec û·dn· pracovnÌ zkuöenost a praxe. ● éeny, kterÈ se vracejÌcÌ na trh pr·ce po mate¯skÈ dovolenÈ. Jejich handicap je fakt, ûe se 2/3 dne starajÌ o malÈ dÏti a na dobu mate¯skÈ dovolenÈ p¯eruöily svou pracovnÌ kariÈru, p¯ÌpadnÏ ztratily kontakty s pracovnÌm okolÌm. ● éeny ohroûenÈ nezamÏstnanostÌ. Jejich handicap je obava z budoucÌho ûivota - profesnÏ i spoleËensky - a obava ze vöeho novÈho a nevyzkouöenÈho. ● NezamÏstnanÈ ûeny, vÏk nad 50 let. Jejich handicap je vyööÌ nemocnost, niûöÌ schopnost uËit se nov˝m vÏcem a Ëasto starosti o staröÌ p¯ÌsluönÌky rodiny. Byla n·m schv·lena dotace, takûe ve spolupr·ci s mezin·rodnÌmi partnery budeme hledat "NejlepöÌ cestu k podnik·nÌ v EU". Projekt je spolufinancov·n Evropsk˝m soci·lnÌm fondem a st·tnÌm rozpoËtem »eskÈ republiky. 3. Douf·me, ûe ano. N·ö projekt je zamÏ¯en˝ p¯edevöÌm na zaËÌnajÌcÌ podnikatelky. Je lokalizovan˝ do ⁄steckÈho kraje a jeho v˝sledky se p¯ÌpadnÏ p¯evedou na ˙roveÚ celÈ »R. 4. Nejsem si jista, zda by vyËlenÏnÌ finanËnÌ Ë·stky nebyla diskriminace muû˘. Projekt jsme zamÏ¯ili na ûeny, ale to proto, ûe APM »R, o.s byla zaloûena jiû v roce 1991 pro rozvoj podnik·nÌ ûen a rozvoj ûen v manaûersk˝ch pozicÌch, cestou vz·jemnÈ sÌtÏ podnikatelek a manaûerek, p¯ed·v·nÌ zkuöenostÌ, dovednostÌ, kontakt˘ a vzdÏl·v·nÌ pro podnik·nÌ. V celÈm projektu se vöak v r·mci genders mainstreamingu snaûÌme o rovnost ûen a muû˘ nap¯Ìklad v ¯ÌdÌcÌm managementu projektu, kde jsou ûeny a muûi zastoupeni pades·ti procenty na pades·t procent. 5. Tato problematika se jiû v »R takÈ ¯eöÌ v˝zkumnÏ. APM »R,o.s. je v p¯ÌpadÏ v˝öe jmenovanÈho projektu p¯Ìjemcem dotace a garantem projektu, ale z·roveÚ je takÈ jeötÏ partnerem ve stejnÈm programu EQUAL (mezin·rodnÌ a inovativnÌ projekt), kter˝ se jmenuje Teleworking - pr·ce

●

● ● ●

z domova. Zde je p¯Ìjemcem firma LANG Master Group s.r.o. Douf·me, ûe to bude smysluplnÈ, protoûe na n·sledn˝ch zmÏn·ch, kterÈ vyjdou z projektu, jsme jiû zah·jily - v r·mci takzvan˝ch N·rodnÌch tÈmatick˝ch sÌtÌ, spolupr·ci s MPO odbor pro rozvoj podnik·nÌ a inovace v podnik·nÌ. D·le s MPSV, MäMT a takÈ MMR odbor region·lnÌho rozvoje. Naöimi dalöÌmi partnery v projektu jsou Region·lnÌ rozvojov· agentura ⁄steckÈho kraje, a.s., Odborov˝ svaz ECHO, IT firma KMG Services, s.r.o., Spot¯ebitel.cz, ReklamnÌ agentura PRINT, s.r.o., PAOLI ARTå GRAFIK & DESIGN, s.r.o., ⁄¯ad pr·ce v MostÏ, agentura 1. VOX, a.s. a mÏsta Vejprty, LitomÏ¯ice a Duchcov. DoporuËovala bych sledovat t¯eba v·ö Ëasopis Prosperita. Kdyû bude z vaöÌ strany z·jem, budeme v·s bÏhem roku 2006, 2007 a 2008 informovat o pr˘bÏhu naöeho projektu, jehoû inovativnost spoËÌv· v soubÏhu aktivit: Zpracov·nÌ strategick˝ch pl·n˘ mÏst se specifick˝m zamÏ¯enÌm na vytipov·nÌ p¯ÌleûitostÌ pro podnik·nÌ, pobÌdky pro podnik·nÌ, nabÌdka ûen, kterÈ by chtÏly podnikat, po komplexnÌ p¯ÌpravÏ a pÈËi o budoucÌ podnikatelky vËetnÏ mentor˘.

2.

3.

4.

Ing. LubomÌr Rajdl, CSc., vrchnÌ ¯editel ˙seku podpory a strategie »eskomoravskÈ z·ruËnÌ a rozvojovÈ banky, a.s.: 1. Nem·m k dispozici ËÌsla ani mezin·rodnÌ srovn·nÌ, abych mohl posoudit, zda procento podnikajÌcÌch ûen je u n·s v˝jimeËnÏ nÌzkÈ. Ale nepochybnÏ je pro ûeny podnikatelsk· kariÈra sloûitÏjöÌ, pokud se souËasnÏ chtÏjÌ vÏnovat i rodinÏ. To je asi jeden z d˘vod˘ niûöÌho procenta ûen podnikatelek. 2. V dostupn˝ch materi·lech EU je zd˘razÚov·no, aby aktivity v oblasti podpory podnik·nÌ p¯ispÌvaly k rovn˝m p¯Ìleûitostem pro muûe a ûeny. Ve statistik·ch poskytnut˝ch podpor je sledov·n podÌl ûen podnikatelek. 3. Jestli se to Ëasem projevÌ, to nelze vylouËit, z·leûÌ na vöeobecnÈm konsensu k p¯ijetÌ takov˝ch opat¯enÌ. 4. I takovÈ ¯eöenÌ si lze p¯edstavit. Moûn· by vöak bylo pot¯ebnÈ zn·t reprezentativnÌ n·zor tÏch, kter˝ch by se podobn· iniciativa t˝kala. Jestli podobnÈ opat¯enÌ povaûujÌ za pot¯ebnÈ a û·doucÌ. 5. Asi by bylo nutnÈ dob¯e odliöit, zda jde jeötÏ o podnik·nÌ a do jakÈ mÌry je zde v˘bec prostor pro podporu podnik·nÌ Ëi spÌöe opat¯enÌ jinÈho charakteru. 6. Toto je asi jeden z nejvÏtöÌch problÈm˘. Jak˝m zp˘sobem reagovat, aby nedoölo spÌöe k negativnÌm emocÌm, protoûe ty p¯i nevhodnÏ zamÏ¯enÈ iniciativÏ nelze vylouËit. 7. R˘znÈ ˙vahy na speci·lnÌ opat¯enÌ k podpo¯e podnik·nÌ ûen se objevujÌ. JakÈ bude koneËnÈ vyznÏnÌ, je v souËasnÈ dobÏ velmi tÏûkÈ p¯edpovÌdat.

Mgr. Alena Kr·lÌkov·, ¯editelka Gender Studies, o.p.s.: 1. Roli hraje nepochybnÏ ¯ada aspekt˘ - menöÌ ekonomick· "svoboda" ûen, stereotypnÌ role, kterÈ naplÚujÌ nebo se snaûÌ naplÚovat a teprve potÈ realizujÌ svÈ podnikatelskÈ pl·ny, menöÌ odvaha riskovat, moûn· i o nÏco niûöÌ sebevÏdomÌÖ UrËitÏ je ökoda, ûe ûeny nejsou mezi podnikateli v˝znamnÏji zastoupeny - stejnÏ tak, jako je smutnÈ, ûe jich je opravdu velice

5.

6.

7.

m·lo na rozhodovacÌch pozicÌch v priv·tnÌm sektoru. Evropsk· unie obecnÏ vnÌm· rovnÈ p¯Ìleûitosti ûen a muû˘ jako jedno z klÌËov˝ch tÈmat svÈ politiky - odr·ûÌ se to nap¯Ìklad v programech podporovan˝ch z prost¯edk˘ EU, ale i v doporuËenÌch, kter· Evropsk· komise vyd·v·, nebo rozhodnutÌch EvropskÈho parlamentu. To samoz¯ejmÏ znamen· i podporu vÏtöÌ ˙Ëasti ûen v podnikatelsk˝ch aktivit·ch, vyööÌm podÌlu na rozhodov·nÌ apod. Podle informacÌ, kterÈ v Gender Studies m·me, i dÌky spolupr·ci s dalöÌmi institucemi nap¯ÌË sektory, vÌm, ûe Ministerstvo pr˘myslu a obchodu »R jiû ¯adu aktivit realizuje a dalöÌ p¯ipravuje. V˝znamnou roli sehr·v· i poradenstvÌ poskytovanÈ AsociacÌ podnikatelek a manaûerek »R a Moravskou asociacÌ podnikatelek a manaûerek, resp. dobrÈ p¯Ìklady ûen-podnikatelek, kterÈ se do podnik·nÌ pustily a majÌ ˙spÏch. Zcela urËitÏ; do jistÈ mÌry jiû tyto argumenty nepochybnÏ existujÌ - urËitÏ i proto MPO »R v r·mci svÈ podpory podnik·nÌ vyhl·silo Program pro podporu podnik·nÌ a rovn˝ch p¯ÌleûitostÌ muû˘ a ûen (viz http://www.mpo.cz/dokument8207.html. »esk· republika je vöak na samÈm zaË·tku, a proto je i v tomto p¯ÌpadÏ t¯eba "odv·ûn˝ch" ûen, kterÈ tÏchto moûnostÌ podpory vyuûijÌ a do budoucna - a dalöÌho programovacÌho obdobÌ - dok·ûÌ jejich vhodnost a zajÌmavost pro dalöÌ ûeny. Diskuse o argumentech na podporu rovn˝ch p¯ÌleûitostÌ ûen a muû˘ je vöak t¯eba vÈst i na dalöÌch ˙rovnÌch, nejen co se t˝k· ˙Ëasti ûen v podnik·nÌ. Ano, to jsou nÏkterÈ z moûn˝ch n·vrh˘, kterÈ by bylo zajÌmavÈ "otestovat" jak podnikatelkami, tak i korporacemi nebo mal˝mi a st¯ednÌmi podnikateli. Z·roveÚ by vöak bylo uûiteËnÈ smÏ¯ovat i k jistÈmu "rozvolnÏnÌ" stereotyp˘ tÌm, ûe by flexibilnÌ formy pr·ce byly stejnÏ jako ûen·m nabÌzeny i muû˘m, firmy by mÏly p¯Ìleûitost zÌskat nap¯. formou certifik·t˘ nebo ocenÏnÌ "n·lepku" kvality a vst¯Ìcnosti k zamÏstnanc˘m nebo by zÌskaly moûnost daÚov˝ch ˙lev v p¯ÌpadÏ realizace program˘ na podporu slaÔov·nÌ rodinnÈho a pracovnÌho ûivota, konkrÈtnÌch a efektivnÌch aktivit na podporu kariÈrnÌho r˘stu ûen a muû˘, mentoringu, podpory za¯ÌzenÌ pÈËe o dÏti apod. Pr·vÏ to je smyslem politiky rovn˝ch p¯ÌleûitostÌ pro ûeny a muûe aneb gender mainstreamingu jako politiky EvropskÈ unie. Teprve bude-li spoleËnost, vËetnÏ trhu pr·ce, genderovÏ citliv· a alespoÚ do jistÈ mÌry fÈrov· k ûen·m i muû˘m, bude moûnÈ mluvit o rovn˝ch öancÌch. M˘ûeme uvaûovat o celÈ ¯adÏ aktivit a opat¯enÌ na r˘zn˝ch ˙rovnÌch - vedle podpory podnik·nÌ, kterÈ realizuje MPO »R, takÈ vÏtöÌ diskusi o rovn˝ch p¯Ìleûitostech na ˙rovni politiky - n·rodnÌ i krajskÈ, vÏtöÌ angaûovanost ËeskÈ vl·dy v tÈto problematice nap¯Ìklad z·jmem o sÌdlo GenderovÈho institutu, kter˝ m· v r·mci EvropskÈ unie zaËÌt fungovat poËÌnaje rokem 2007, zav·dÏnÌm genderov˝ch koncept˘ do vzdÏl·v·nÌ, ökolenÌ ûadatel˘ a ûadatelek o podporu ze zdroj˘ »R i EU a podobnÏ. N·pad˘ - z nichû mnohÈ vznikajÌ pr·vÏ na ˙rovni neziskov˝ch organizaci - je cel· ¯ada, jen je t¯eba je sdÌlet a tento prostor chybÌÖ p¯ipravila redakce Ëasopisu Prosperita

Ženy v první linii Od b¯ezna bude v Praze 5 otev¯en nov˝ hotel. Ponese hrdÈ jmÈno Albion a sebevÏdomÌ mu podpo¯Ì Ëty¯i hvÏzdiËky. Tento hotel je po kompletnÌ rekonstrukci a bude brat¯ÌËkem nejvÏtöÌho hotelovÈho komplexu v EvropÏ - TOP HOTELu Praha. N·vötÏvnÌk˘m nabÌdne 290 pokoj˘, dvÏ restaurace s celkovou kapacitou 400 mÌst, Lobby bar, konferenËnÌ prostory a v blÌzkÈ budoucnosti i wellness centrum. Chloubou hotelu bude kromÏ nabÌdky i jeho management. Cel˝ TOP management je sloûen z ûen, a co vÌce, mlad˝ch a kr·sn˝ch ûen. V historii û·dnÈho hotelu pravdÏpodobnÏ podobn˝ unik·t nenajdete. Na ot·zku, jestli se nebojÌ tÏûkÈho ˙kolu uvÈst nov˝ hotel na trh, odpovÏdÏla ¯editelka hotelu Albion, Ing. Dana DzurÚ·kov· s p¯ekvapiv˝m klidem a sebevÏdomÌm: "UvÏdomujeme si, ûe p¯ed n·mi stojÌ nelehk˝ ˙kol, na druhou stranu m·me nespornou v˝hodu, protoûe budeme prod·vat kvalitu. VÌme, ûe se nemusÌme b·t konfrontace s klienty, neboù jsme si s rekonstrukcÌ a vybavenÌm hotelu dali opravdu pr·ci. DalöÌ v˝hodou je, ûe m·me po boku TOP HOTEL Praha, kter˝ m· na trhu skvÏlÈ jmÈno." Gener·lnÌ ¯editelka TOP HOTELu Praha a Albionu, Marta änoblov·, doplnila: "JistÏ budeme v prvnÌch t˝dnech jeötÏ vym˝ölet, co se d· vylepöit. A protoûe se snaûÌme o maximum, pravdÏpodobnÏ nebudeme nikdy stoprocentnÏ spokojeni, to je ale dob¯e, protoûe jenom tak dok·ûeme p¯ekonat p¯edstavy naöich host˘. NicmÈnÏ, ötÏstÌ p¯eje p¯ipraven˝m a j· si troufnu tvrdit, ûe my p¯ipraveni jsme." Vzhledem k tomu, ûe uû nynÌ p¯ed otev¯enÌm je Albion na n·sledujÌcÌ mÏsÌce velmi dob¯e obsazen, zd· se, ûe s·zka na ûensk˝ management byla velmi dobr˝m tahem. Lucie äùastn·


27

březen 2006


Stop diskriminaci žen na trhu práce! Gender Studies Praha a jeho partnerské instituce k 8. březnu 2006

P

okud pociťujete na svém pracovišti znevýhodnění díky své genderové roli, vezměte právo do svých rukou! Vyžadujte to, co naše legislativa umožňuje. Neobávejte se předsudků, berte se za to, co vám náleží. Naše telefonická i online právní poradna vám k tomu vytváří informační, argumentační, ale i advokátní zázemí. Pomůžeme vám řešit konkrétní pocity znevýhodnění, problémy platové disharmonie, náraz na "skleněný strop" i sexuální obtěžování na pracovišti. Naše poradna a na ni navazující informační centra v Praze, Brně, Liberci a Trutnově jsou určena zejména ženámmatkám, ženám nad 50 let a mužům - otcům, tedy skupinám, které mají na současném trhu práce nejhorší pozici.

Poradna: KaûdÈ ˙ter˝ od 9:00 do 11:00 a kaûd˝ p·tek od 16:30 do 18:30 hodin je p¯i praûskÈ organizaci Gender Studies o.p.s. v provozu bezplatn· telefonick· pr·vnÌ poradna "P˘l na p˘l" pro rovnÈ

p¯Ìleûitosti pro muûe a ûeny na trhu pr·ce na telefonnÌm ËÌsle 224 913 350 nebo na mobilnÌm ËÌsle 774 913 350. SvÈ ot·zky mohou z·jemkynÏ a z·jemci zasÌlat k pr·vnickÈ konzultaci v pr˘bÏhu celÈho t˝dne na e-mailovou adresu: [email protected] nebo mohou vyuûÌt

Žena jako partnerka, matka, profesionálka aneb Žena - zázrak planety Sen·t Parlamentu »eskÈ republiky se dne 22. ˙nora zaplnil mnoha ûenami a p¯iölo i p·r odv·ûn˝ch muû˘. Konala se tu celodennÌ konference s v˝mluvn˝m n·zvem éena - z·zrak planety (konference byla souË·stÌ projektu Hodnoty EvropskÈ unie - solidarita a rovnost). A o Ëem se hovo¯ilo? Samoz¯ejmÏ o ûen·ch, o jejich ˙loze v dneönÌm vÌce a vÌce zrovnopr·vnÏnÈm svÏtÏ, o jejich postavenÌ jak v zamÏstn·nÌ, tak v rodinÏ. Prezentace byly rozdÏleny do t¯Ì blok˘ - Profesion·lka ve svÈm oboru, Seberealizace a osobnÌ rozvoj, SkloubenÌ rolÌ partnerkamatka-profesion·lka.

P¯edn·öejÌcÌ naprosto lidsky a bez skrupulÌ lÌËili svÈ profesnÌ zaË·tky, tÏûkosti i ˙spÏchy. Otev¯enÏ tak p¯edali vlastnÌ zkuöenosti, kterÈ byly bezesporu pouËenÌm a leckdy takÈ osobit˝m n·vodem, jak se zdokonalit ve svÈ profesi anebo jak se prosadit a dos·hnout aû na nejvyööÌ metu kariÈrnÌho ûeb¯ÌËku. Se svou prezentacÌ vystoupila nap¯Ìklad Ing. Zdenka Vostrovsk·, CSc., p¯edsedkynÏ p¯edstavenstva vzdÏl·vacÌ spoleËnosti 1. VOX a.s.; Mgr. Ing. Marie Oujezdsk· z N·rodnÌho centra pro rodinu, kter· p¯ednesla prezentaci kurz˘ aktivnÌho rodiËovstvÌ. MUDr. Hana Rako-

Revoluční novinka - kartáček se vzduchovým polštářem SpoleËnost Unilever »R uvedla na trh nov˝ zubnÌ kart·Ëek Signal AIR Precision, kter˝ pat¯Ì do portfolia znaËky Signal. Jedn· se o revoluËnÌ novinku, protoûe tento zubnÌ kart·Ëek vynik· jedineËnou technologiÌ, kter· napom·h· dokonalÈmu vyËiötÏnÌ nejen zubnÌho povrchu, ale i mezizubnÌch prostor. S nov˝m kart·Ëkem Signal AIR Precision je moûnÈ odstranit veökerÈ zbytky jÌdla a plak z povrchu zub˘, aniû by se zuby Ëi sklovina jakkoliv poökodily. P¯evratnou novinkou je vzduchov˝ polöt·¯ v hlavÏ kart·Ëku. Skl·d· se z tenkÈ a mÏkkÈ vrstvy gumy, do kterÈ jsou pevnÏ vsazeny drû·Ëky se svazky ötÏtin. TakovÈ zasazenÌ zp˘sobuje, ûe ötÏtiny se mohou volnÏ pohybovat ve vzduchovÈm polöt·¯i, a tÌm umoûÚujÌ p¯esnÏjöÌ ËiötÏnÌ. Na kart·Ëku jsou jeötÏ t¯i ¯ady delöÌch svazk˘, kterÈ jsou speci·lnÏ navrûeny pro lepöÌ pr˘nik a ËiötÏnÌ mezizubnÌch prostor, zatÌmco kratöÌ svazky zajiöùujÌ hloubkovÈ ËiötÏnÌ hladkÈho povrchu zub˘. Vöechny ötÏtiny jsou zakulacenÈ a vyhovujÌ norm·m ISO. KlasickÈ zubnÌ kart·Ëky majÌ vÏtöinou ötÏtiny vsazenÈ do pevnÈho polymerovÈho podkladu, takûe nejsou tak ohebnÈ, jako je tomu v p¯ÌpadÏ AIR Precision a jeho vzduchovÈho polöt·¯e. Rukojeù kart·Ëku byla navrûena ergonomicky tak, aby dob¯e padla do ruky. M· t¯ikr·t zahnut˝ krk podobnÏ jako zuba¯skÈ n·stroje, a tak umoûÚuje vyööÌ p¯esnost ËiötÏnÌ, lepöÌ p¯Ìstup zejmÈna k zadnÌm zub˘m a k h˘¯e dostupn˝m mÌst˘m.

Jak si spr·vnÏ Ëistit zuby Do souËasnÈ doby bylo pops·no vÌce neû t¯icet r˘zn˝ch metod ËiötÏnÌ chrupu, nap¯Ìklad: ● Horizont·lnÌ, p¯i kterÈ p¯evaûujÌ vodorovnÈ pohyby kart·Ëkem sem a tam, nedoporuËuje se. ● Fonesova metoda s vÏtöÌmi krouûiv˝mi pohyby kart·Ëkem - nedoporuËuje se, neboù p¯i krouûku v oblasti d·snÏ jde vlastnÏ o metodu horizont·lnÌ. ● StÌracÌ metody s p¯evaûujÌcÌm stÌracÌm pohybem kart·Ëku v dlouhÈ ose zubu - jsou vhodnÈ pro malÈ dÏti, kterÈ nejsou schopny zvl·dnout n·roËnÏjöÌ metody. ● Metody s p¯evaûujÌcÌmi vibracemi kart·Ëku (velmi malÈ krouûky, spÌöe chvÏnÌ) s postupn˝m

online pr·vnÌ poradnu na webov˝ch str·nk·ch www.rovneprilezitosti.cz. Na vaöe dotazy odpovÌdajÌ naöe speci·lnÏ vyökolenÈ pr·vniËky.

InformaËnÌ centra v Praze, BrnÏ, Liberci a TrutnovÏ poskytnou kompletnÌ dostupnÈ informace

k problematice nerovnosti na trhu pr·ce a vybavÌ v·s pot¯ebn˝mi materi·ly - od z·kladnÌ literatury p¯es aktu·lnÌ anal˝zy a v˝zkumy t˝kajÌcÌ se specificky ËeskÈ situace na trhu pr·ce po let·ky a broûurky nabÌzejÌcÌ konkrÈtnÌ pomoc. InformaËnÌ centra v renomovan˝ch institucÌch, jako jsou krajskÈ knihovny, ukazujÌ, ûe diskriminace na z·kladÏ pohlavÌ nenÌ jen chimÈra a ûe je t¯eba o nÌ otev¯enÏ mluvit, informovat se, srovn·vat, hledat v˝chodiska. Existence informaËnÌch center je zaË·tkem odbour·v·nÌ p¯edsudk˘ v˘Ëi rodov˝m rolÌm ûen a muû˘ nejen na trhu pr·ce, ale i v rodinÏ a v r·mci pÈËe o dÏti. Pr·vnÌ poradna a informaËnÌ centra jsou souË·stÌ projektu EU EQUAL "P˘l na p˘l", kter˝ koordinuje praûskÈ Gender Studies, o.p.s. Projekt je spolufinancov·n Evropsk˝m soci·lnÌm fondem EU a st·tnÌm rozpoËtem »eskÈ republiky.

v·, ¯editelka plastickÈ kliniky EsthÈ upozornila na fakt, ûe dneönÌ ûena je Ëasto p¯etÏûov·na p¯Ìliönou zodpovÏdnostÌ a ûe je tedy nutnÈ, aby si dop¯·la, co m· r·da. Protoûe m˝tus, ûe musÌ vöe zvl·dnout rychle, hned a sama, je jiû p¯eûit˝. NaprostÈ ticho v s·le a dojetÌ otev¯enou v˝povÏdÌ o svÈm ûivotÏ a o cestÏ ke Kapce nadÏje vyvolala Vendula Svobodov·, prezidentka nadace Kapka nadÏje. S elegancÌ a graciÈznostÌ jÌ vlastnÌ p¯iöla Eliöka Haökov·-Coolidge, kter· pracovala osmn·ct let v BÌlÈm domÏ jako osobnÌ asistentka americk˝ch prezident˘. Mluvila o Americe, o »ech·ch, o rozdÌlech Ëesk˝ch ûen a ûen za oce·nem, o dvornosti muû˘, kterÈ si cenÌ. ÿekla, ûe je kromÏ jinÈho v ûivotÏ d˘leûitÈ dÌvat se dop¯edu, protoûe to ËlovÏka posouv· d·l. Po skonËenÌ

svÈho projevu rozvÌ¯ila ûivou diskusi. SouË·stÌ konference byla autogrami·da vzpomÌnkovÈ knihy Eliöky HaökovÈ-Coolidge PÏt americk˝ch prezident˘, moje babiËka a j·, kter· u n·s vyöla v minulÈm roce. Ryze ûensk˝ t˝m p¯edn·öejÌcÌch podpo¯il doc. Ing. Max Fischel, CSc., Ëlen »eskÈho komitÈtu pro vÏdeckÈ ¯ÌzenÌ. Na konferenci vystoupilo jeötÏ nÏkolik dalöÌch p¯edn·öejÌcÌch - Ing. Iva Mikyökov·, konzultantka v oblasti rozvoje osobnosti; Rostya Gordon-Smith, v˝konn· ¯editelka pro lidskÈ zdroje »eskÈho Telecomu, a.s.; Ing. Lucie Pilipov·, ¯editelka spoleËnosti Via Perfecta spol., s.r.o.; Ing. Olga Girstlov·, gener·lnÌ ¯editelka spoleËnosti GiTy, a.s. Jejich spoleËnou domÈnou bylo samoz¯ejmÏ takÈ v˝sostnÈ tÈma éena. éena ve vöech podob·ch. TÈma, kterÈ z˘stane st·le ûivÈ. (bar)

Diskriminace: Za diskriminaci na z·kladÏ z·konÌku pr·ce se povaûuje jedn·nÌ nebo opomenutÌ, kdy je se zamÏstnankynÌ nebo zamÏstnancem zach·zeno nev˝hodnÏji Ëi v˝hodnÏji neû s ostatnÌmi, a sice nap¯. z d˘vodu pohlavÌ, manûelskÈho nebo rodinnÈho stavu nebo povinnostÌ k rodinÏ, event. vÏku. Za diskriminaci se povaûuje i jedn·nÌ, kterÈ zahrnuje podnÏcov·nÌ, nav·dÏnÌ nebo vyvol·nÌ n·tlaku smÏ¯ujÌcÌho k diskriminaci. Diskriminace z d˘vodu tÏhotenstvÌ nebo mate¯stvÌ se povaûuje za diskriminaci z d˘vodu pohlavÌ.

InformaËnÌ centra:

pronik·nÌm vl·ken do mezizubnÌch prostor - nejvhodnÏjöÌ metody, ale n·roËnÏjöÌ na spr·vnÈ provedenÌ. "V ordinaci se v naprostÈ vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ setk·v·m se situacÌ, kdy musÌm nejd¯Ìve p¯esvÏdËit pacienta, ûe tak z·kladnÌ Ëinnost, jako je ËiötÏnÌ zub˘, neprov·dÌ spr·vnÏ. Spr·vn· technika s vibraËnÌmi pohyby kart·Ëku je motoricky n·roËn· Ëinnost, kterou je moûnÈ zvl·dnout aû v pozdÏjöÌm vÏku," ¯ekla Lucie OvËinikov, prezidentka Asociace dent·lnÌch hygienistek a dodala: "BÏhem ËiötÏnÌ zub˘ nesmÌ nic bolet. Bolest znamen· buÔ öpatnou manipulaci, nebo nevhodn˝ prost¯edek. M˘ûe takÈ ale signalizovat, ûe s d·snÏmi nenÌ nÏco v po¯·dku." Pokud pot¯ebujete s ËiötÏnÌm zub˘ poradit, m˘ûete se obr·tit na dent·lnÌ hygienistku. Je to poradkynÏ v oboru dent·lnÌ hygieny, kter· s v·mi nacviËÌ spr·vnou techniku ËiötÏnÌ zub˘, vyËistÌ profesion·lnÏ cel˝ povrch zub˘ i mezizubnÌ prostory, ale takÈ poradÌ, jakÈ zubnÌ pasty a kart·Ëky pouûÌvat. Dent·lnÌ hygienistky p˘sobÌ v ordinacÌch zubnÌch lÈka¯˘. KromÏ poradenstvÌ a profesion·lnÌho ËiötÏnÌ zub˘ odstranÌ zubnÌ k·men, vyleötÌ nebo vybÏlÌ povrch zub˘. Zab˝vajÌ se i moûn˝m zdobenÌm chrupu öperky.

Fakta o n·kupu zubnÌch kart·Ëk˘ V r·mci v˝voje novÈho Signal Air Precision byla zjiötÏna nÏkter· zajÌmav· fakta o spot¯ebÏ a v˝bÏru kart·Ëk˘: ● »lovÏk spot¯ebuje pr˘mÏrnÏ 1,3 zubnÌho kart·Ëku roËnÏ, p¯estoûe je v˝mÏna doporuËov·na nejdÈle po t¯ech mÏsÌcÌch. ● P¯ed reg·lem str·vÌ pr˘mÏrn˝ z·kaznÌk maxim·lnÏ jednu minutu, p¯i rozhodov·nÌ zvaûuje dvÏ aû t¯i varianty a bere v ˙vahu jen z·kladnÌ parametry (tvar ötÏtin, barva, cena). ● BÏûn˝ z·kaznÌk si varianty zubnÌch kart·Ëk˘ pamatuje m·lo a vÏtöinou necÌtÌ loajalitu ke znaËk·m. "Na prodejnost zubnÌch kart·Ëk˘ m· z·sadnÌ vliv pomÏr ceny a designu. Je dobrÈ, aby design dok·zal posouvat v˝robek i po str·nce novosti technick˝ch ¯eöenÌ, jako je to u zubnÌho kart·Ëku Signal AIR," sdÏlil M. A. Ivan DlabaË, Head Designer studia Divan Design a zd˘raznil: "⁄Ëelnost takovÈho designu od estetickÈho p˘sobenÌ na z·kaznÌka p¯es novost ¯eöenÌ a ergonomiËnost ˙chopu aû po protiskluznost, omyvatelnost, to vöe jsou kritÈria, kter· ovlivnÌ rozhodnutÌ, zda si pro jednu z tÏchto vlastnostÌ, navrûen˝ch designÈrem, v˝robek koupit." (tz)

BeBe Dobré ráno vláknina a ovoce vás nastartuje do nového dne SpoleËnost Opavia, v˝robce chutn˝ch a kvalitnÌch cere·lnÌch suöenek, oplatk˘ a slanÈho peËiva, p¯iöla v lednu s medi·lnÌ kampanÌ na podporu skuteËnÈ novinky BeBe DobrÈ r·no vl·knina a ovoce. Nov· televiznÌ reklama vznikla lok·lnÏ. DoplÚujÌ ji citilighty ve vÏtöÌch mÏstech »eskÈ republiky, tramvaje, r·meËky v metru, POS materi·ly a takÈ tiskov· kampaÚ zamÏ¯en· na ûensk· mÈdia. Podpora pobÏûÌ do konce b¯ezna tohoto roku. Na podzim minulÈho roku p¯iöla Opavia s nov˝m produktem, kter˝ se ¯adÌ do rodiny oblÌben˝ch suöenek BeBe DobrÈ r·no navrûen˝ch speci·lnÏ pro snÌdani. Jako souË·st vyv·ûenÈ snÌdanÏ dodajÌ energii na celÈ dopoledne. Touto novinkou je BeBe DobrÈ r·no vl·knina a ovoce, kter· m· jeötÏ nÏco navÌc - obsahuje o 70 % vÌce vl·kniny neû pr˘mÏr celÈ ¯ady BeBe DobrÈ r·no. P¯ipravovan· kampaÚ na podporu tohoto produktu odstartovala letos v lednu. "TeleviznÌ spot poukazuje na d˘leûitost vyv·ûenÈ stravy obohacenÈ o vl·kninu, kter· p¯ÌznivÏ ovlivÚuje tr·venÌ," ¯ekla Monika Trnkov·, group pro-

28

dukt manager znaËky Bebe. "Nep¯ehlÈdnutelnÈ jsou ve vÏtöÌch mÏstech takÈ citilighty, tramvaje a plak·ty v metru. Jsou na nich vyobrazeny obilnÈ klasy rozmÌstÏnÈ do tvaru slunce, ve spodnÌ Ë·sti doplnÏnÈ kr·tk˝m textem a fotografiÌ novÈho v˝robku," doplnila Trnkov·. SnÌdanÏ je d˘leûit˝m startem do novÈho dne a mÏla by obsahovat ûiviny, kterÈ jsou nutnÈ pro vyv·ûenou stravu. Jednou z nich je vl·knina, a proto je vhodnÈ snÌdat cere·lnÌ v˝robky bohatÈ na vl·kninu. Vl·knina v urËitÈm mnoûstvÌ m· totiû p¯Ìzniv˝ vliv na fungov·nÌ tr·vicÌho systÈmu a napom·h· pocitu vnit¯nÌ rovnov·hy. HlavnÌ cÌlovou skupinou jsou mladöÌ a modernÏ zamÏ¯enÈ aktivnÌ ûeny, kterÈ se snaûÌ ûÌt a jÌst zdravÏ. BeBe DobrÈ r·no je nejsilnÏjöÌ znaËka v segmentu such˝ch suöenek na ËeskÈm trhu, jejÌû trûnÌ podÌl je 45 %. Tyto modernÌ v˝robky jsou spot¯ebiteli povaûovanÈ za nutriËnÏ hodnotnÈ a plnÈ cere·liÌ p¯ispÌvajÌcÌ k zdravÈmu ûivotnÌmu stylu. Akciov· spoleËnost Opavia vznikla 1. 1. 1999 jako jedna z n·stupnick˝ch organizacÌ b˝valÈ

spoleËnosti »okol·dovny, a. s. Je nejvÏtöÌm v˝robcem trvanlivÈho peËiva ve st¯ednÌ a v˝chodnÌ EvropÏ. ChutnÈ a kvalitnÌ cere·lnÌ suöenky, oplatky a slanÈ peËivo prod·vanÈ pod znaËkou Opavia jsou u Ëesk˝ch a moravsk˝ch

spot¯ebitel˘ natolik oblÌbenÈ, ûe znaËku Opavia povaûujÌ uû nÏkolik let za nejlepöÌ potravin·¯skou znaËku u n·s. VÌce na www.opavia-lu.com. (tz)

www.prosperita.info

březen 2006


Prostě vnímat, co se kde šustne, vytěžit z toho to nejdůležitější, nejzajímavější Věra Popovičová Marketing Director, Getronics (Česká republika) s.r.o.

V

Getronics působí od roku 2002 a kromě marketingu společnosti zodpovídá také za VIP klienty. Před nástupem do Getronics pracovala v marketingové pozici ve společnosti Expert & Partner Engineering. Věra Popovičová vystudovala 1. soukromou pětiletou obchodní akademii obor Marketing & Management, má mnohaleté zkušenosti s marketingem a vedením projektů. Mluví anglicky, německy, španělsky a srbochorvatsky. Jejími oblíbenými koníčky je trávení volného času s přáteli, cestování, divadlo, yachting, badminton a motorky. Marketing je pro »echy relativnÏ mlad˝ obor. Moûn· proto se tak dynamicky rozvÌjÌ, moûn· proto jsou öÈfovÈ marketingu obdivov·ni a v·ûeni. Moûn· i proto, ûe jsou to oni, kte¯Ì bdÌ nad finanËnÌmi prost¯edky, kterÈ se do marketingu obecnÏ vkl·dajÌ. Slovo öÈf˘ marketingu m· ve firm·ch velkou v·hu - anebo mÏlo by mÌt. Oni totiû z velkÈ mÌry se sv˝m t˝mem odbornÌk˘ ovlivÚujÌ, zda a jak bude firma ûÌt a rozvÌjet se. Zda se na nelÌtostnÈm trhu uplatnÌ nebo ne. Takûe: marketing a jeötÏ jednou marketing. Na ot·zky Prosperity odpovÌd· VÏra PopoviËov·:

Getronics je s 28 000 zaměstnanci ve více než 30 zemích a obratem 3 miliardy eur v roce 2004 jedním z vedoucích světových poskytovatelů nezávislých služeb a řešení v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Společnost dnes kombinuje schopnosti původní holandské společnosti a americké Wang Global, koupené v roce 1999, se systémy a službami servisní divize Olivetti.

a sluûby, kterÈ firma nabÌzÌ, jsou spr·vnÈ a kvalitnÌ, pak m·te mnohem jednoduööÌ startovacÌ pozici v tom, jak p¯esvÏdËit ostatnÌ.

M·te na starost VIP klienty vaöÌ spoleËnosti. Dalo by se struËnÏ shrnout, co pÈËe o nÏ obn·öÌ? A co jim na rozdÌl od klient˘ jin˝ch dop¯·v·te? VIP klient je z ¯ad naöich z·kaznÌk˘ nÏkdo, koho si velice v·ûÌme. ZÌskat novÈho z·kaznÌka nenÌ tak tÏûkÈ jako si udrûet Getronics navrhuje, integruje a spravust·vajÌcÌho, spolupracoje infrastrukturu ICT a obchodních řeševat s nÌm ¯adu let na velní mnoha významným světovým i lokálkÈm mnoûstvÌ projekt˘ nebo dlouhodobÏ dod·vat ním společnostem, pomáhá jim maxisluûby ve velkÈm objemu. malizovat hodnotu jejich investic do Takov˝ z·kaznÌk p¯est·v· informačních technologií. Getronics má Marketing - to dnes znÌ b˝t jen ¯·dkou v seznamu skoro jako zaklÌnadlo. Co referencÌ a st·v· se skusídlo v Amsterdamu, jeho regionální musÌ ËlovÏk v tomto oboru teËn˝m partnerem, se centra jsou v Bostonu, Madridu a SindÏlat, aby byla firma, jiû kter˝m se komunikuje na gapuru. Akcie společnosti jsou obchoreprezentuje, ˙spÏön·? dennÌ b·zi. VIP klient dovatelné na burze Euronext AmsterP¯edevöÌm sledovat trh u n·s kromÏ t˝mu na konkurenci, novÈ technostranÏ Getronics, kter˝ je dam ('GTN'). Podrobnější informace lze logie, f˙ze, produkty, anaurËen prim·rnÏ pro danÈnalézt na www.getronics.com. lyzovat, srovn·vat, pl·noho z·kaznÌka, m· v˝hody vat... ProstÏ vnÌmat, co se v podobÏ ökolenÌ, semin·kde öustne, vytÏûit z toho to nejd˘leûitÏjöÌ, nej¯˘, informacÌ o chystan˝ch zmÏn·ch na trhu, zajÌmavÏjöÌ. SamotnÈ informace jsou k niËemu, uv·dÏn˝ch novink·ch. V podstatÏ zdarma pokud z nich n·slednÏ nejste schopni sestavit p˘sobÌme jako konzultant v oblasti ICT. Allirozumnou strategii, kter· podpo¯Ì vizi a cÌle spoanz, T-Mobile, HVB Bank, Dell, »esk· poöta leËnosti. J· osobnÏ silnÏ vÏ¯Ìm v to, co dÏl·m. mnozÌ z nich spolupracujÌ s Getronicsem od Pokud jste sami p¯esvÏdËeni, ûe produkty jeho vzniku v roce 1995. DÌky za jejich p¯ÌzeÚ

a udÏl·me vöe pro to, abychom spolu z˘stali dalöÌch 10 let. Dobr˝ n·pad a marketing - to pat¯Ì neodmyslitelnÏ k sobÏ. Kter˝ v·ö n·pad mÏl v Getronicsu zatÌm nejvÏtöÌ ohlas? Jako prvnÌ mÏ napadla akce pracovnÏ nazvan· "Na pivko s Getronicsem". K p¯Ìleûitosti 10. v˝roËÌ p˘sobenÌ v »R jsme u smluvnÌch restauracÌ zajistili p¯ijÌm·nÌ naöich origin·lnÌch kupon˘ na holandskÈ pivo. Jeden kupon opravÚoval ke konzumaci dvou piv a bylo zcela na naöich lidech, jak s nimi naloûili. NÏkdo öel s partnerem Ëi z·kaznÌkem posedÏt, nÏkdo dal p¯ednost pracovnÌ sch˘zce s kolegou v neform·lnÌm prost¯edÌ, jin˝ jen kupony rozdal mezi z·kaznÌky. Velk˝ ˙spÏch majÌ i naöe odbornÈ semin·¯e a konference. SnaûÌme se do nich vûdy kromÏ obsahu vnÈst i nÏjak˝ zajÌmav˝ prvek, aù mÌsto nebo doprovodn˝ program. ÿÌk· se, ûe na detailech stojÌ svÏt. M˘ûete uvÈst p¯Ìklad z vaöeho KonÌËk˘ m·m skuteËnÏ firemnÌho prost¯edÌ? Jak˝m hodnÏ. P¯Ìmo s mojÌ pracÌ Getronics (Czech Republic) s.r.o. je zp˘sobem se t¯eba snaûÌte nesouvisÌ ani jeden, nep¯Ìzaujmout vaöe, dejme pobočka mezinárodní společnosti mo pak vöechny. Velice tomu, tÈmÏ¯ jiû vÏrnÈ kliGetronics, ve které pracuje více než r·da cestuji a zjistila jsem, enty? 130 zaměstnanců. Getronics se v ČR ûe dÌky svÈ pracovnÌ deforGetronics je povÏstn˝ svou maci v zahraniËÌ okukuji novoroËnÌ party, kter· se zaměřuje na poskytování širokého reklamnÌ kampanÏ, beru si kon· vûdy v lednu pro naöe spektra odborných IT služeb, systémy reklamnÌ let·ky od pouliËz·kaznÌky a partnery. Stala pro správu podnikového obsahu, outnÌch rozdavaË˘ a sleduji se z toho tradice, na kterÈ n·pady koleg˘. Marketing velmi peËlivÏ pracujeme sourcing desktopů a sítí, integraci serkromÏ anal˝z a pr˘zkum˘ rok co rok. Getronics praverů, sítí a storage a na integraci pot¯ebuje takÈ notnou videlnÏ po¯·d· tuto akci ve a správu aplikací. Podrobnější informad·vku "Ëuchu" a kreativity. stylu jednÈ zemÏ, ËÌm symNejlepöÌ myölenky se rodÌ bolizujeme naöe nadn·rodce lze nalézt na www.getronics.cz. n·hodou a mojÌ zkuöenostÌ nÌ p˘sobenÌ. Procestovali je, ûe ty "skvÏlÈ" n·pady jsme jiû Latinskou AmerimÌv·m pr·vÏ kdyû odpoËÌv·m, takûe v divadle, ku, Japonsko, ÿecko, Indii.. VeËÌrek je vûdy ve v kinÏ, v bazÈnu, ve fitku. D˘leûitÈ je nezapomestylu danÈ zemÏ od A aû po Z. JÌdlo, v˝zdoba, nout je! Obrovskou inspiracÌ je mi m˘j partner, program, d·rky, tombola, kost˝my, to vöe musÌ kter˝ pracuje mimo ICT obor a vn·öÌ tak m˝m b˝t skuteËnÏ origin·lnÌ. Tato akce se mezi klimyölenk·m zcela Ëist˝ a nezaujat˝ pohled, kter˝ enty stala tÈmÏ¯ povÏstnou. KaûdoroËnÏ uvÌt·je pro mÏ velice d˘leûit˝. Bohuûel (nebo bohudÌk!) me p¯es 200 host˘ a od lÈta se pak uû setk·jsem v ICT dlouho, takûe se obËas nedok·ûu v·me s dotazy, jakou zemi navötÌvÌme p¯ÌötÌ rok. oprostit od vÏcÌ, kterÈ povaûuji za norm·lnÌ, ale laik jim rozumÏt nemusÌ. M·te ¯adu r˘znorod˝ch konÌËk˘ - jak ony pat¯Ì do vaöeho p¯em˝ölenÌ v roli öÈfky marketingu? za rychlÈ odpovÏdi MajÌ svÈ poselstvÌ? podÏkovala Eva Brixi

Getronics bude řešit správu softwaru a majetku pro TÜV UVMV SpoleËnost T‹V UVMV s.r.o., poskytujÌcÌ sluûby pro automobilov˝ pr˘mysl, si vybrala spoleËnost Getronics jako dodavatele systÈmu AuditPro, kter˝ bude spravovat softwarovÈ licence a majetek na 150 pracovnÌch stanicÌch. Getronics bude dod·vat pro T‹V UVMV Audit

Pro jako kvalitnÌ n·stroj, kter˝ umoûnÌ okamûitÈ zÌsk·nÌ informace o aktu·lnÌm stavu softwaru a z·roveÚ dlouhodobou spr·vu licencÌ a majetku vËetnÏ pravideln˝ch kontrolnÌch audit˘. T‹V UVMV tak bude mÌt neust·le k dispozici re·lnÈ informace o vytÌûenÌ pracovnÌch

stanic a softwarov˝ch licencÌch na 150 uûivatelsk˝ch stanicÌch. V souvislosti s nasazenÌm tohoto n·stroje m˘ûe b˝t okamûitÏ odstranÏno a kontrolov·no p¯ÌpadnÈ pouûitÌ instalovanÈho neleg·lnÌho softwaru na stanicÌch uûivatel˘. "Getronics pom·h· optimalizovat pr·ci IT

v T‹V UVMV v oblasti softwarovÈho auditu a spr·vy licencÌ. Getronics a T‹V tak upevÚujÌ a ˙spÏönÏ rozvÌjejÌ vz·jemnÈ obchodnÌ vztahy i o dalöÌ Ë·sti portfolia," dodal obchodnÌ ¯editel Getronics (Czech Republic) Dalibor Tat˝rek. SpoleËnost Getronics tak rozöÌ¯ila ¯ady sv˝ch z·kaznÌk˘ v oblasti Application Services, kter· tvo¯Ì jednu je t¯Ì klÌËov˝ch oblastÌ jejÌho pro(tz) duktovÈho portfolia.

Pojem "vřelý pracovní vztah" je pro mne nadsázkou Marie Novotná Finance Controller pro ČR a SR, Getronics (Česká republika) s.r.o. HR Director, Getronics (Česká republika) s.r.o.

M

arie Novotná zastává pozici Finance Controllera pro Českou republiku a Slovensko od roku 2005. Mezi její hlavní odpovědnosti patří kontroling v obou zemích a reporting pro vedení korporace v Holandsku. Do její kompetence spadá administrativa, finanční a HR oddělení. Před nástupem do Getronics byla na pozici Accounting Manager ve společnosti Dell Computer. Marie Novotná absolvovala VSŽ se zaměřením na Provoz a ekonomiku. Svůj volný čas spravedlivě rozděluje mezi kulturu, sport - především volejbal a posezení s přáteli u dobrého vína. Hovoří anglicky a domluví se rusky.

Tolik ûivotopis ve zkratce. Kolik toho napovÌ p·r vÏt? NÏkdy vÌce, neû bychom p¯edpokl·dali, nÏkdy zase v˘bec nic. B˝t v roli manaûerky - sen mnoh˝ch mlad˝ch dÌvek a nÏkdy i zkuöenÏjöÌch dam; znÌ to kr·snÏ, slovo samo o sobÏ je z·rukou spoleËenskÈ prestiûe. V okamûiku, kdy se ûena manaûerkou stane, zaËne jÌt o vÌce neû spoleËenskÈ postavenÌ, uzn·nÌ a kdovÌ co jeötÏ. Na p¯ednÌ mÌsto v myölenk·ch se dost·v· pojem, jako je zodpovÏdnost, snaha udÏlat vöe dob¯e, spr·vnÏ, ku prospÏchu firmy, jejÌû se stal ËlovÏk souË·stÌ. Slovo m· Marie Novotn·:

d˘ Ëi jak˝chkoliv vynaloûen˝ch prost¯edk˘ jsou nastaveny v naöÌ spoleËnosti tak, ûe vöe bÏûÌ automaticky dle schvalovacÌho postupu a ve vedenÌ se diskutujÌ nap¯. pouze mimo¯·dnÈ v˝daje. Zde je d˘leûitÈ, aby si kaûd˝ z vedoucÌch pracovnÌk˘ oddÏlenÌ byl schopen mimo¯·dnÈ poûadavky na v˝daje obh·jit, a pokud to dok·ûe, nemÏl by nikdo prosazovat svÈ poûadavky na ˙kor dobr˝ch pracovnÌch vztah˘. Pojem "v¯el˝ pracovnÌ vztah" je pro mne nads·zkou, v¯el˝ vztah m˘ûe fungovat v priv·tnÌm ûivotÏ, ale ne na pracoviöti.

Dalo by se ¯Ìci, ûe ve spoleËnosti Getronics ¯ÌdÌte nap¯. nakl·d·nÌ s finanËnÌmi prost¯edky a poËÌt·te, jak se kdo p¯ÌpadnÏ p¯epoËÌtalÖ Nem·te problÈm s tÌm, ûe si zÌsk·v·te p¯Ìliön˝ respekt na ˙kor, dejme tomu, v¯elejöÌch pracovnÌch vztah˘? ProblÈm û·dn˝ nem·m, protoûe mechanismy schvalov·nÌ investiËnÌch v˝daj˘, osobnÌch n·kla-

Vaöe pozice tedy p˘sobÌ na prvnÌ pohled spÌöe p¯ÌsnÏ. Co dÏl·te k tomu, aby se v·ö t˝m cÌtil v pohodÏ? SnaûÌm se chovat ke sv˝m koleg˘m s p¯irozenou sluönostÌ, vst¯ÌcnostÌ, v·ûÌm si pr·ce kaûdÈho ËlovÏka a jsem r·da, kdyû lidÈ na pracoviöti dok·ûÌ nejen dob¯e a efektivnÏ pracovat, ale br·t ûivot i z tÈ hezËÌ str·nky a umÌ se mezi sebou


pobavit a br·t pracovnÌ problÈmy s nadhledem a humorem. B˝t dobrou manaûerkou s sebou nese i leckter· od¯Ìk·nÌ. Jak je to u v·s s Ëasem? Dok·ûete s nÌm hospoda¯it anebo jste spÌöe ve stresu a m·te pocit, ûe od r·na do veËera nestÌh·te? Vzhledem k tomu, ûe uû jsem se posunula do kategorie ûen st¯ednÌho vÏku, tak si zaËÌn·m uvÏdomovat, ûe je t¯eba s Ëasem lÈpe hospoda¯it, a proto se snaûÌm vyv·ûit mnoûstvÌ Ëasu str·venÈ v kancel·¯i voln˝mi dny, dovolenou a voln˝mi vÌkendy s rodinou, sportem, kulturou a posezenÌm s p¯·teli. Jestliûe nÏkdy nestÌh·m, tak je to mojÌ vlastnÌ öpatnou organizacÌ pr·ce a soukromÌ. Pracuji ve financÌch a beru jako samoz¯ejmost, ûe urËitÈ termÌny a z·vazky musÌm plnit a nevadÌ mi to. »Ìm jste chtÏla b˝t, kdyû se v·s jako malÈ holËiËky nÏkdo takto zeptal? Na to se r·do vzpomÌn·Ö Asi jsem chtÏla b˝t veterin·¯kou nebo dÏtskou lÈka¯kou. Tyto profese obdivuji, protoûe uzdravovat malÈ dÏti a zvÌ¯ata je posl·nÌ, a pro toto posl·nÌ musÌ ËlovÏk obÏtovat v ûivotÏ vÌce. To jsem j· v mladöÌm vÏku nedok·zala a nechtÏla vÏnovat vÌce Ëasu studiu, bez kterÈho tyto profese nejdou vykon·vat. Prost¯edÌ IT mi p¯ipad· nÏkdy trochu zvl·ötnÌ, jako svÏt s·m pro sebe. Jako svÏt se svou vlastnÌ fantaziÌ, kter· neuzn·v· fantazii jin˝ch svÏt˘. UrËitÏ mi budete oponovatÖ

Taky o ˙ËetnÌch a finanËnÌch profesÌch se ¯Ìk·, ûe ¯eöÌ takovÈ problÈmy a takov˝m zp˘sobem, kter˝m ostatnÌ lidÈ nikdy nerozumÌ a ani netuöÌ, ûe mohou problÈmy tohoto typu existovat. Ch·pu tedy, ûe se nÏco podobnÈho ¯Ìk· o IT svÏtÏ. Asi vÌm, ûe si myslÌte, ûe m·m kolem sebe jen techniky a konsultanty, kte¯Ì neznajÌ nic jinÈho neû poËÌtaË, notebook a server, ale nenÌ to pravda. VÏnujÌ se tak, jako vöichni lidÈ, zajÌmav˝m konÌËk˘m, cestujÌ, zajÌmajÌ se o kulturu, sport, majÌ smysl pro humor a je radost s nimi pracovat. za jasnÈ odpovÏdi podÏkovala Eva Brixi

29

březen 2006

DOPORUČUJEME VAŠÍ POZORNOSTI

Tištěné produkty stále hrají prim aneb internet dosud není jediným informačním zdrojem

I

nternet - moderní komunikační prostředek, moderní pomocník pro vyhledávání nejrůznějších informací pracovních i volnočasových. Podle studie oborové asociace European Interactive Advertising Association (EIAA) tráví nejvíce času na internetu Francouzi v průměru třináct hodin týdně. Následováni jsou Brity a Španěly s jedenácti hodinami, evropský průměr je deset a čtvrt hodiny. Nejméně času věnovali internetu ve sledovaných zemích Italové, jen osm hodin za týden. Mnozí z nás by si již ani nedokázali představit, jaký by byl život bez internetu. Těm, kteří mají velmi snadný přístup k síti, se může zdát, že na internetu lze opravdu najít všechno. Podle nich je zbytečné cokoliv vydávat na papíře. Ale s takovou představou by i obchody a banky mohly zavřít a své výrobky a služby poskytovat jen přes internet. Bylo by to ale reálné? Jaká je vlastně situace na českém trhu? Kolik lidí má skutečně přístup k internetu? Jak na tom my, Češi, opravdu jsme?

PoËÌtaËe a internet v Ëesk˝ch dom·cnostech

Jedna t¯etina zamÏstnanc˘ je on-line

Podle ˙daj˘ »eskÈho statistickÈho ˙¯adu, kter˝ provedl öet¯enÌ v 1. ËtvrtletÌ minulÈho roku, m· poËÌtaË 30 % dom·cnostÌ, ale jen p¯ibliûnÏ kaûd· p·t· m· p¯ipojenÌ k internetu (19 %). Z dom·cnostÌ, kterÈ vlastnÌ poËÌtaË, vyuûÌv· moûnost p¯ipojenÌ k internetu 64 %. Muûi jsou ËastÏjöÌmi uûivateli poËÌtaË˘ neû ûeny, stejnÏ tak mladöÌ lidÈ pouûÌvajÌ poËÌtaË ËastÏji neû staröÌ lidÈ. NejvÌce uûivatel˘ poËÌtaË˘ je mezi lidmi s vysokoökolsk˝m vzdÏl·nÌm, d·le se st¯edoökolsk˝m vzdÏl·nÌm s maturitou (61 %) a z·kladnÌm vzdÏl·nÌm (33 %), nejmÈnÏ mezi jednotlivci se st¯edoökolsk˝m vzdÏl·nÌm bez maturity (22 %). StejnÏ tak i uûivatel˘ internetu je opÏt vÌce mezi muûi neû ûenami a vÌce mezi mladöÌmi neû staröÌmi. Internet pouûÌvajÌ nejvÌce studenti, mladÌ lidÈ ve vÏku 15-24 let a jednotlivci s vysokoökolsk˝m vzdÏl·nÌm. Ve mÏstech je podÌl uûivatel˘ internetu na celkovÈ populaci v˝raznÏ vyööÌ neû na venkovÏ. Podle informacÌ »S⁄ jsou na tom s p¯ipojenÌm nejlÈpe PraûanÈ (tÈmÏ¯ 35 % p¯ipojen˝ch dom·cnostÌ). Nejh˘¯e jsou na tom lidÈ v OlomouckÈm a ZlÌnskÈm kraji, kde je p¯ipojeno mÈnÏ neû 15 % dom·cnostÌ.

Podle öet¯enÌ »S⁄ z roku 2003 je poËÌtaËem vybaveno 96 % firem s vÌce neû deseti zamÏstnanci. Pokud se jedn· o p¯ipojenÌ k internetu, disponuje jÌm kolem 90 % firem a vlastnÌ webovÈ str·nky majÌ vÌce neû t¯i pÏtiny tÏchto subjekt˘ (61 %). NejvÌce firem s vlastnÌmi webov˝mi str·nkami p¯itom podnik· v oboru ubytov·nÌ a finanËnÌ zprost¯edkov·nÌ. V pouûÌv·nÌ webov˝ch str·nek a internetu se ¯adÌme k pr˘mÏru EU. PoËÌtaËi je tedy sice vybavena tÈmÏ¯ kaûd· firma, ale jen o nÏco vÌce neû jedna t¯etina zamÏstnanc˘ (37 %) s nÌm pracuje a p¯ipojenÌ k internetu m· dokonce jen Ëtvrtina z nich (24 %). NejvÌce zamÏstnanc˘ vyuûÌv· poËÌtaË v odvÏtvÌ finanËnÌch zprost¯edkovatel˘ (95 % muû˘, 95 % ûen) a v odvÏtvÌ elekt¯iny, plynu a vody (70 % ûen, 54 % muû˘).

Pojem PC gramotnost Z pr˘zkumu agentury STEM/MARK, kter˝ nechalo vypracovat Ministerstvo informatiky »R, vypl˝v·, ûe 27 % obyvatel »eskÈ republiky je informaËnÏ gramotn˝ch. Za informaËnÏ gramotnÈho jedince lze podle tohoto pr˘zkumu povaûovat toho, kdo je schopen vyhledat a zpracovat informace za pouûitÌ obvyklÈho poËÌtaËovÈho vybavenÌ a je schopen orientovat se v r˘zn˝ch oblastech pr·ce s poËÌtaËem a efektivnÏ jej vyuûÌvat. Pokud jde o poËÌtaËovou gramotnost podle region˘, je na prvnÌm mÌstÏ opÏt Praha s 38 %, nejh˘¯e jsou na tom kraje Karlovarsk˝ a VysoËina s 22 %. NejvÏtöÌ skupina poËÌtaËovÏ gramotn˝ch je ve vÏku 1517 let, 55 %. Ve vÏku 18-60 je to jen 27 %.

TiötÏnÈ produkty versus internet Je nespornÈ, ûe internetovÈ informaËnÌ zdroje si zÌsk·vajÌ na trhu B2B i B2C st·le vÏtöÌ popularitu. Nejsou tedy stohy papÌr˘, novin, Ëasopis˘, skript, knih Ëi katalog˘ zbyteËnÈ? VÏ¯te, ûe nejsou. Z pr˘zkumu, kter˝ si nechala vypracovat spoleËnost MEDIATEL, spol. s.r.o., lze konstatovat, ûe tiötÏnÈ materi·ly st·le hrajÌ prim p¯i hled·nÌ informacÌ. Respondenti v pr˘zkumu uv·dÏli nejËastÏji tyto informaËnÌ zdroje - ZlatÈ str·nky, jinÈ seznamy, let·ky, noviny a Ëasopisy, inzertnÌ noviny, internet, doporuËenÌ a jinÈ. "Dom·cnosti p¯edevöÌm vyhled·vajÌ v tiötÏn˝ch seznamech nabÌdku sluûeb drobn˝ch podnikatel˘ ze svÈho regionu. Naopak v tÏchto tiötÏn˝ch seznamech nehledajÌ to, co souvisÌ s nov˝mi technologiemi nebo internetem, tedy on-line obchody, prodej softwaru, mobil˘, poËÌtaËovÈho zboûÌ, elektrospot¯ebiË˘ apod. Tato oblast je domÈnou internetov˝ch vyhled·vaË˘," ¯ekl Luboö »ipera, v˝konn˝ ¯editel pro marketing a business development spoleËnosti MEDIATEL, spol. s.r.o. NejËastÏjöÌ d˘vody pro uûitÌ Zlat˝ch str·nek je fakt, ûe z internetov˝ch vyhled·vaË˘ jsou zÌsk·ny nep¯ehlednÈ informace (p¯Ìliö mnoho odkaz˘), zaûit˝ a pohodln˝ zp˘sob hled·nÌ, kompletnost, dostupnost a v neposlednÌ ¯adÏ aktu·lnost ˙daj˘. Nejr˘znÏjöÌ tiötÏnÈ materi·ly, nap¯. ZlatÈ str·nky, vyuûÌvajÌ i dom·cnosti, kterÈ jsou p¯ipojeny na internet, a to p¯edevöÌm z d˘vodu neochoty platit za p¯ipojenÌ a kv˘li ˙rovni pouûÌvanÈ techniky (pomalÈ p¯ipojenÌ apod.). P¯ipomeÚme, ûe pouze 19 % dom·cnostÌ m· p¯ipojenÌ k internetu, z toho pouze 27 % vysokorychlostnÌ. Firmy vyuûÌvajÌ ZlatÈ str·nky nejen k zajiötÏnÌ nep¯ÌmÈho zboûÌ a sluûeb (opravy apod.), ale i k v˝bÏru subdodavatel˘, kontaktov·nÌ klient˘ a k vlastnÌ propagaci firmy.

TiötÏnÈ noviny jako symbol Jiû p¯i rozmachu televize odbornÌci spekulovali o tom, ûe noviny brzy nebude nikdo chtÌt. Jejich

30

vize se ale nenaplnila. Internet, tiötÏn· mÈdia a televize jsou r˘znÈ prost¯edky komunikace a kaûd˝ si m˘ûe zvolit jÌm preferovanou formu. Pro nÏkoho je to ta papÌrov·, jin˝ radÏji proËÌt· zpr·vy na internetu. D· se ¯Ìci, ûe Ëtenost papÌrov˝ch titul˘ bÏhem loÚskÈho roku spÌöe stagnovala. U nÏkter˝ch titul˘ mÌrnÏ klesla, u jin˝ch mÌrnÏ rostla. Noviny dnes v EvropÏ Ëte na 180 milion˘ lidÌ.

Internet - konkurent tiötÏn˝ch mÈdiÌ nebo dalöÌ varianta? Internet m˘ûe b˝t povaûov·n za konkurenta tiötÏn˝ch mÈdiÌ, m˘ûe vöak b˝t i technologickou z·kladnou pro jejich dalöÌ öÌ¯enÌ. DenÌky vych·zejÌcÌ na ËeskÈm trhu majÌ svou on-line podobu, svÈ internetovÈ zpravodajstvÌ. On-line zpravodajstvÌ obsahuje mnoho informacÌ, Ëasto p¯ehlednÏ a chronologicky uspo¯·dan˝ch. Je zde moûno pouûÌt fulltextovÈ vyhled·v·nÌ, jsou zde p¯ÌstupnÈ archivy staröÌch Ël·nk˘. ProË si ale lidÈ, kte¯Ì jsou dennÏ nebo tÈmÏ¯ dennÏ, p¯ipojenÌ na internetu, kupujÌ noviny? OdpovÏÔ je celkem nabÌledni. Noviny jsou st·le urËit˝m symbolem. LidÈ jsou zvyklÌ ËÌst noviny doma, v dopravnÌch prost¯edcÌch, prostÏ kdekoliv a hlavnÏ kdykoliv. Nejen kdyû sedÌ u poËÌtaËe. TiötÏnÈ noviny ale takÈ p¯in·öejÌ urËitou p¯ehlednost. NavÌc i pro oËi vÏtöiny Ëten·¯˘ je zpravidla mÈnÏ nam·havÈ ËÌst tiötÏnÈ noviny, neû se dÌvat do monitoru. Na druhou stranu ale on-line zpravodajstvÌ p¯in·öÌ öirok˝ obsah a interaktivitu (nahr·vky, videa apod.). DalöÌ v˝hodou je moûnost neust·lÈ aktualizace serveru v pr˘bÏhu celÈho dne. Ve Spojen˝ch st·tech rok od roku kles· poËet p¯edplatitel˘ tiötÏn˝ch novin. NenÌ to ale o mnoho, jen asi o 2-5 % roËnÏ. Podle analytik˘ Ëtou noviny spÌöe staröÌ lidÈ, mladÌ d·vajÌ p¯ednost internetovÈmu zpravodajstvÌ. I kdyû ale kles· Ëtenost tiötÏn˝ch novin, reklama do tÏchto periodik se zvyöuje. Podle Unie vydavatel˘ tisku vzrostly inzertnÌ p¯Ìjmy vydavatel˘ tiötÏn˝ch titul˘ za prvnÌ t¯i ËtvrtletÌ minulÈho roku na tÈmÏ¯ 12 miliard, oproti necel˝m 11 miliard·m z p¯edch·zejÌcÌho roku. Podle ˙daj˘ Unie bylo nap¯Ìklad v listopadu 2005 v »eskÈ republice vyd·v·no kolem 156 Ëasopis˘ a 18 denÌk˘ v pr˘mÏrnÈm tiötÏnÈm n·kladu p¯esahujÌcÌm 11,5 mil. v˝tisk˘.

ZlatÈ str·nky svÏtov˝m fenomÈnem TiötÏnÈ ZlatÈ str·nky, kterÈ pat¯Ì mezi informaËnÌ zdroje, si st·le udrûujÌ v˝znamnou pozici. "Zkuöenosti z jin˝ch evropsk˝ch zemÌ dokl·dajÌ, ûe nejde o ËeskÈ specifikum danÈ nap¯Ìklad st·le nÌzkou penetracÌ internetu. Ukazuje se, ûe i p¯i vysokÈ uûÌvanosti internetu z˘st·vajÌ tiötÏnÈ Yellow Pages st·le v kancel·¯Ìch evropsk˝ch podnikatel˘ i v dom·cnostech spot¯ebitel˘ - a velmi Ëasto jsou prvnÌ volbou p¯i nutnosti rychle vyhledat informace," ¯ekl Luboö »ipera. Jeho v˝rok˘m d·v· za pravdu i pr˘zkum Yellow Pages Today ze z·¯Ì minulÈho roku, kter˝ se t˝k· pr·vÏ uûÌvanosti tiötÏn˝ch seznam˘. Respondent˘ bylo 2 500 ve vÏku nad 15 let z pÏti nejvÏtöÌch evropsk˝ch zemÌ - z Francie, It·lie, NÏmecka, äpanÏlska a VelkÈ Brit·nie. V˝sledky tohoto evropskÈho pr˘zkumu lze shrnout do nÏkolika z·sadnÌch bod˘. TiötÏnÈ ZlatÈ str·nky si i v dobÏ modernÌch komunikaËnÌch prost¯edk˘ st·le udrûujÌ vysok˝ stupeÚ uûÌvanosti (50 % respondent˘), p¯iËemû internetovÈ vyhled·vaËe vyuûÌv· kolem 40 % lidÌ. ZajÌmav· je, podle provedenÈho v˝zkumu, uûÌvanost Zlat˝ch str·nek jako prvotnÌho zdroje informacÌ p¯i vyhled·v·nÌ zboûÌ a sluûeb, kdy 50-65 % respondent˘ nejd¯Ìve s·hne po Zlat˝ch str·nk·ch, kdeûto internet jako prvnÌ zdroj informacÌ vyuûije 11 % respondent˘. ZamÏ¯Ìme-li se na skupinu mlad˝ch lidÌ (15-34 let), u kter˝ch se d· p¯edpokl·dat vysok· poËÌtaËov· gramotnost, zjistÌme i v tomto p¯ÌpadÏ, ûe ZlatÈ str·nky slouûÌ jako prvotnÌ zdroj informacÌ u 65 % uûivatel˘ a internet u 21 % uûivatel˘ tÈto vÏkovÈ skupiny. V˝zkum pouk·zal na skuteËnost, ûe pro r˘znÈ druhy sluûeb jsou preferov·ny r˘znÈ zdroje informacÌ. ZatÌmco u tzv. statick˝ch sluûeb (instalatÈ¯i apod.) jsou preferov·ny tiötÏnÈ seznamy, u tzv. dynamick˝ch sluûeb (cestovnÌ kancel·¯e apod.) je preferov·n internet.

ZlatÈ str·nky v »eskÈ republice Podle pr˘zkumu, kter˝ byl proveden Direkt Marketingem MEDIATELU, spol. s.r.o. v roce 2005, vyuûÌv· 77 % zamÏstnanc˘ firem, kte¯Ì rozhodujÌ nebo spolurozhodujÌ o v˝bÏru firemnÌho dodavatele, v »eskÈ republice ZlatÈ str·nky. V pr˘zkumu, ve kterÈm bylo dot·z·no 469 mal˝ch a st¯ednÌch Ëesk˝ch firem (do 50 zamÏstnanc˘) z celÈho spektra podnikatelsk˝ch aktivit, se d·le uk·zalo, ûe naprost· vÏt-

öina z nich (97 %) jiû m· nebo si hodl· vyzvednout, aktu·lnÌ vyd·nÌ Zlat˝ch str·nek. VÌce neû 16 % mal˝ch a st¯ednÌch firem pouûÌv· oborovou Ë·st Zlat˝ch str·nek (élutÈ str·nky) s minim·lnÏ t˝dennÌ frekvencÌ. V˝hodou Zlat˝ch str·nek je jejich p¯ehlednost. Pot¯ebnÈ informace, kontakty na firmy nejr˘znÏjöÌho typu je moûnÈ zÌskat v kr·tkÈm okamûiku. Kontakty v bÌlÈ Ë·sti Zlat˝ch str·nek jsou ¯azeny abecednÏ, ve ûlutÈ Ë·sti podle obor˘. Protoûe tento seznam nabÌzÌ ucelen˝ p¯ehled o firm·ch z vybranÈho odvÏtvÌ a ˙zemÌ, jsou ZlatÈ str·nky Ëasto pouûÌv·ny pro prvnÌ uûöÌ v˝bÏr. ZlatÈ str·nky vyd·v· MEDIATEL, spol. s.r.o. ve spolupr·ci s »ESK›M TELECOMEM a.s. pro vöechny kraje v »eskÈ republice. Pro zajÌmavost jedno ËÌslo - od roku 1992, kdy MEDIATEL, spol. s.r.o. zaËal ZlatÈ str·nky vyd·vat, dosud vyölo 49,4 milion˘ v˝tisk˘ Zlat˝ch str·nek. Pokud by se z nich jako z dlaûdic vytvo¯il chodnÌk o öÌ¯ce jeden metr, vedl by z Ostravy aû do öpanÏlskÈho Madridu. StejnÏ jako zpr·vy m˘ûeme ËÌst na on-line zpravodajsk˝ch serverech, tak i vyhled·vat m˘ûeme ve Zlat˝ch str·nk·ch na internetu. N·vötÏvnost jejich internetovÈ podoby www.zlatestranky.cz za poslednÌ rok vykazuje n·r˘st o 41 %. Mezi inzerenty ve Zlat˝ch str·nk·ch pat¯Ì k nejoblÌbenÏjöÌm rubrik·m StavebnÌ firmy a spoleËnosti, Advok·ti, Projektanti, Hotely a RealitnÌ kancel·¯e.

TiötÏnÈ knihy versus knihy na internetu Americk· internetov· firma Google ve spolupr·ci se Ëty¯mi velk˝mi knihovnami v USA umÌstila na internet prvnÌ v·rku tisÌc˘ kniûnÌch titul˘ vesmÏs z beletrie a historie. »Ìst si knihu na internetu nenÌ ale pro kaûdÈho pr·vÏ pohodlnÈ. NÏkdo je zvykl˝ ËÌst p¯i cestov·nÌ, jin˝ si r·d sedne s knihou do k¯esla. Br·t si poËÌtaË do postele nebo na cestu do batohu nenÌ p¯Ìliö praktickÈ. V˝jimka m˘ûe nastat, kdyû opravdu touûÌte po novÈm zahraniËnÌm titulu, kter˝ je zatÌm k dispozici pouze na internetu. ObecnÏ lze ¯Ìci, ûe ËtenÌ knih na internetu nenÌ dobr˝m prost¯edkem k odpoËinku a odreagov·nÌ. PoËÌtaË m˘ûe v tÈto situaci tiötÏnou knihu jen tÏûko nahradit.

Dovolen· p¯es internet nebo z katalogu? P¯ed kaûdou dovolenou ¯eöÌ spousta lidÌ ubytov·nÌ, dopravu, stravov·nÌ. I tady nÏkdo d·v· p¯ednost zajÌt do cestovnÌ kancel·¯e a vyzvednout si katalog. NÏkdo si radÏji najde vöechny informace na internetu. Dopravu, hotel nebo penzion si na webov˝ch str·nk·ch sh·nÌ jen asi 15 % lidÌ mladöÌ a st¯ednÌ generace. To je proti pr˘mÏru EU zhruba polovina. Podle statistickÈho ˙¯adu Eurostat se ve VelkÈ Brit·nii nebo Finsku neobejde bez internetu na cest·ch zhruba polovina mladöÌch lidÌ, na Slovensku je to pÏtina. Naopak »eöi p¯i cestov·nÌ internet tÈmÏ¯ nevyuûÌvajÌ.

D·rek z katalogu nebo p¯es internet? VybÌrat d·rky se st·v· ËÌm d·l sloûitÏjöÌ. Vöude je spousta l·kav˝ch nabÌdek a p¯eplnÏn˝ch obchod˘. Kdyû se n·m do obchodu na lov d·rk˘ nechce, m·me dvÏ moûnosti. BuÔ opÏt zalistovat v papÌrov˝ch katalozÌch prodejc˘, nebo na jejich internetov˝ch str·nk·ch. Oboje nabÌzÌ pot¯ebnÈ informace. PapÌrov˝ katalog m· v˝hodu zejmÈna v tom, ûe m˘ûete pohodlnÏ listovat mezi nabÌdkami a nemusÌte sloûitÏ p¯eklik·vat a Ëekat, aû v·m nov· str·nka nabÏhne. DalöÌ vÏcÌ je to, ûe ne vöechny spoleËnosti majÌ vöe k dispozici na internetu.

KaûdÈmu jak je libo Vûdy je pot¯eba si uvÏdomit, jakÈ a jak kvalitnÌ prost¯edky a pom˘cky k vyhled·v·nÌ informacÌ m·me k dispozici a jakÈ informace se chyst·me vyhled·vat. Internet je mÌsto, kde lze najÌt tÈmÏ¯ vöe. Ot·zkou z˘st·v·, zda ho m·me k dispozici 24 hodin dennÏ a nakolik jej umÌme efektivnÏ vyuûÌvat. TakovÈ moûnosti n·m zatÌm vÏtöinou nejsou dostupnÈ, a proto z˘st·v·me vÏrni tiötÏn˝m produkt˘m - novin·m, katalog˘m, telefonnÌm seznam˘m. Internet a IT technologie se budou i nad·le st·le vÌce rozvÌjet, pokrok v tÈto oblasti je rychle znateln˝. P¯esto je d˘leûitÈ poznamenat, ûe tiötÏnÈ produkty budou mÌt v naöÌ spoleËnosti vûdy mÌsto a hned tak z naöeho kaûdodennÌho pouûÌv·nÌ nevymizÌ. O tom svÏdËÌ i v˝öe zmÌnÏnÈ skuteËnosti. CÌlov· skupina pro tiötÏnÈ produkty je st·le velk· - 100% p¯Ìstup k internetu nenÌ zajiötÏn st·le a i ti, kte¯Ì majÌ p¯Ìstup k internetu, vyuûÌvajÌ velmi Ëasto tiötÏnÈ produkty. M·me moûnost volby! Ëerp·no z tiskovÈ zpr·vy spoleËnosti MEDIATEL, spol. s r.o.

www.prosperita.info

březen 2006

MEZI VÁMI A NÁMI

Knížka před spaním Dokonal˝ kÛd UmÏnÌ programov·nÌ a techniky tvorby software Steve McConnell Vytv·¯et kvalitnÌ software vyûaduje mimo jinÈ znalost postup˘ jeho tvorby a v˝voje. Jedna z nejuzn·vanÏjöÌch knih svÏtovÈ poËÌtaËovÈ literatury pom·h· v˝voj·¯˘m ve svÏtÏ jiû druhÈ desetiletÌ zlepöovat styl, jak˝m pÌöÌ programov˝ kÛd a vytv·¯et tak dokonalejöÌ software! »esk˝ p¯eklad druhÈho vyd·nÌ inovovanÈho a doplnÏnÈho o nejmodernÏjöÌ novinky a zkuöenosti na poli tvorby software v·m pom˘ûe dos·hnout v programov·nÌ lepöÌch v˝sledk˘. Vaöe pr·ce bude navÌc rychlejöÌ a efektivnÏjöÌ a vyhnete se spoustÏ bÏûn˝ch i mÈnÏ z¯eteln˝ch chyb, jichû se program·to¯i p¯i v˝voji softwaru dopouötÏjÌ. Kniha je urËena jak zkuöen˝m program·tor˘m a technick˝m vedoucÌm projekt˘, tak samouk˘m a vöem student˘m, kte¯Ì to myslÌ s programov·nÌm alespoÚ trochu v·ûnÏ. Autor d·v· poznat skuteËnÈ softwarovÈ umÏnÌ a ukazuje, ûe kaûd˝ m˘ûe p¯i programov·nÌ zuûitkovat pr·vÏ svÈ osobnÌ p¯ednosti a odstranit svÈ nedostatky. Francie Velk˝ pr˘vodce National Geographic Kolektiv autor˘ SvÏtozn·mÌ pr˘vodci nynÌ exkluzivnÏ i v ËeskÈ verzi. Poznejte kvalitu National Geographic na vlastnÌ oËi! Ve vöech pr˘vodcÌch naleznete: ● PodrobnÈ popisy a informace o nejnavötÏvovanÏjöÌch destinacÌch v danÈ zemi, ● doplÚujÌcÌ poznatky z historie, kultury a souËasnÈho ûivota zemÏ, ● vÌce neû 280 dokreslujÌcÌch barevn˝ch fotografiÌ, ● desÌtky podrobn˝ch, barevn˝ch map, ● cyklistickÈ a pÏöÌ stezky - n·pady na v˝lety zaznaËenÈ v map·ch, ● ˙plnÈ informace pro n·vötÏvnÌky, vËetnÏ informacÌ o hotelech, restauracÌch, n·kupnÌch moûnostech a z·bavnÌch podnicÌch. NÏmecko-Ëesk˝, Ëesko-nÏmeck˝ slovnÌk managementu Martina Imider, MojmÌr VavreËka, V·clav Lednick˝ SlovnÌk je urËen vöem, kte¯Ì se pohybujÌ v oblasti managementu, odbornÌk˘m i student˘m, ale i öirokÈ ve¯ejnosti. Obsahuje 1 303 pojm˘ managementu doplnÏn˝ch odborn˝m koment·¯em. »esko-nÏmeck˝, nÏmecko-Ëesk˝ slovnÌk managementu vych·zÌ spoleËnÏ s anglickou a ruskou verzÌ tohoto slovnÌku. Jednotliv· slovnÌkov· hesla jsou oËÌslov·na a se¯azena podle v˝chozÌ ËeskÈ varianty, za jednotliv˝mi hesly n·sleduje p¯eklad v p¯ÌsluönÈm cizÌm jazyce. Vyhled·v·nÌ cizojazyËn˝ch ekvivalent˘ umoûÚujÌ jejich indexy - abecednÌ seznamy se¯azenÈ podle abecedy danÈho cizÌho jazyka a opat¯enÈ ËÌslem hesla v ËeskÈ verzi. PomocÌ index˘ lze porovn·vat nejen ËeskÈ a cizojazyËnÈ texty, ale i cizojazyËnÈ mezi sebou. Rusko-Ëesk˝, Ëesko-rusk˝ slovnÌk managementu MojmÌr VavreËka, V·clav Lednick˝ SlovnÌk je urËen vöem, kte¯Ì se pohybujÌ v oblasti managementu, odbornÌk˘m i student˘m, ale i öirokÈ ve¯ejnosti. Obsahuje 1 303 pojm˘ managementu doplnÏn˝ch odborn˝m koment·¯em. »esko-rusk˝, rusko-Ëesk˝ slovnÌk managementu vych·zÌ spoleËnÏ s anglickou a nÏmeckou verzÌ tohoto slovnÌku. Jednotliv· slovnÌkov· hesla jsou oËÌslov·na a se¯azena podle v˝chozÌ ËeskÈ varianty, za jednotliv˝mi hesly n·sleduje p¯eklad v p¯ÌsluönÈm cizÌm jazyce. Vyhled·v·nÌ cizojazyËn˝ch ekvivalent˘ umoûÚujÌ jejich indexy - abecednÌ seznamy se¯azenÈ podle abecedy danÈho cizÌho jazyka a opat¯enÈ ËÌslem hesla v ËeskÈ verzi. PomocÌ index˘ lze porovn·vat nejen ËeskÈ a cizojazyËnÈ texty, ale i cizojazyËnÈ mezi sebou. CP Books, a.s. [email protected] 800 555 513 www.knihy.cpress.cz

VedenÌ lidÌ, t˝m˘ a firem Praktick˝ atlas managementu Ji¯Ì PlamÌnek 2. p¯epracovanÈ a rozöÌ¯enÈ vyd·nÌ Rozeznat d˘leûitÈ od podruûnÈho, zÌskat odstup od kaûdodennÌch starostÌ a ch·pat skrytÈ souvislosti, neutopit se v oce·nu problÈm˘ a manaûersk˝ch metod urËen˝ch k jejich ¯eöenÌ, to vöe jsou schopnosti, kterÈ se dnes v manaûerskÈ praxi vyvaûujÌ zlatem. Pro druhÈ vyd·nÌ autor upravil vÏtöinu tabulÌ, doplnil text o ËerstvÈ zkuöenosti z poslednÌch t¯Ì let, napsal kapitolu o metodice Management by Competencies a p¯ipravil pro Ëten·¯e nÏkolik mal˝ch p¯ekvapenÌ.

NovÈ, rozöÌ¯enÈ vyd·nÌ publikace p¯ednÌho ËeskÈho odbornÌka a kolektivu jeho spolupracovnÌk˘ nepopisuje pouze tradiËnÌ ˙ËetnÌ metody a postupy; dokumentuje takÈ v˝voj ve vyuûitÌ progresivnÌch metod ¯ÌzenÌ v˝nosnosti kapit·lu, finanËnÌ pozice a penÏûnÌch tok˘. ZamÏ¯uje se na ¯ÌzenÌ po linii z·kaznickÈ, po linii v˝kon˘, po linii odpovÏdnosti a po linii aktivit, ËinnostÌ a proces˘. NovÏ je zpracov·no a za¯azeno tÈma vztahu manaûerskÈho ˙ËetnictvÌ a systÈmu ¯ÌzenÌ na b·zi controllingu.

FiremnÌ strategie pro praxi Praktick˝ n·vod pro manaûery a podnikatele Jaroslav Charv·t

Drucker na kaûd˝ den 366 zamyölenÌ a podnÏt˘, jak dÏlat spr·vnÈ vÏci Peter F. Drucker

Aù uû jste manaûer nebo majitel malÈ Ëi st¯ednÌ firmy, nahraÔte koneËnÏ pouh˝ dlouhodob˝ pl·n svÈ firmy skuteËnou podnikatelskou strategiÌ, kter· v·m pom˘ûe ˙spÏönÏ a dlouhodobÏ p˘sobit na trhu a zvÌtÏzit nad konkurencÌ. Autor s mnohalet˝mi zkuöenosti ve vedenÌ mal˝ch a st¯ednÌch firem ukazuje, proË a jak vytvo¯it a zavÈst ˙spÏönou firemnÌ strategii, na kterÈ se shodne cel˝ vrcholov˝ management a ztotoûnÌ se s nÌ i ostatnÌ pracovnÌci. Na konkrÈtnÌch p¯Ìkladech podchycuje problÈmy Ëesk˝ch firem v ËeskÈm prost¯edÌ a p¯edkl·d· jejich ¯eöenÌ. Zvl·ötÏ malÈ a st¯ednÌ firmy v »esku nemajÌ Ëasto vytvo¯enou spr·vnou firemnÌ strategii nebo jejÌ v˝znam podceÚujÌ.

PoslednÌ nov· kniha ned·vno zesnulÈho zakladatele modernÌho managementu p¯in·öÌ 366 peËlivÏ vybran˝ch uk·zek z celÈho jeho obs·hlÈho pr˘kopnickÈho dÌla, a to ve formÏ inspirativnÌho kalend·¯e podnÏtn˝ch ËtenÌ, kdy kaûd˝ den je uveden klÌËovou myölenkou, po nÌû n·sleduje textov· uk·zka a potÈ podnÏt k jedn·nÌ a uplatnÏnÌ Druckerov˝ch myölenek v praxi. Kniha p¯in·öÌ nejucelenÏjöÌ a nejreprezentativnÏjöÌ pr˘¯ez bohat˝m Druckerov˝m dÌlem a p¯edstavuje nov˝ a ˙Ëinn˝ zdroj podnÏt˘ a poznatk˘ pro manaûery a podnikatele.

Odliö se nebo zem¯i Jak si zajistit ˙spÏch na trhu jedineËnostÌ svÈ nabÌdky Jack Trout, Steve Rivkin Z·kaznÌci dnes majÌ zamotanou hlavu z obrovskÈ nabÌdky r˘zn˝ch produkt˘ a neumÏjÌ zjistit, v Ëem se vöechny ty v˝robky a sluûby vlastnÏ liöÌ. Proto firmy, kterÈ nedok·ûÌ svÈ produkty v˝raznÏ odliöit od konkurenËnÌ nabÌdky, a vyËlenit se tak z davu, nemajÌ öanci na p¯eûitÌ. Srdcem dneönÌho ˙spÏönÈho marketingu je diferenciace. SvÏtozn·mÌ auto¯i vysvÏtlujÌ, jak zÌskat jedineËnÈ postavenÌ na trhu, jak˝mi konkrÈtnÌmi zp˘soby se odliöit a zÌskat tak jistou konkurenËnÌ v˝hodu; berou si na pomoc jak vymoûenosti öpiËkovÈ techniky, tak i selsk˝ rozum. Na p¯Ìkladech mal˝ch i velk˝ch firem rozebÌrajÌ ˙spÏönÈ diferenciaËnÌ strategie. Ve svÏtÏ, v kterÈm je nejen vaöe firma, ale i vaöe konkurence orientov·na na z·kaznÌky, umÌ nabÌzet kvalitnÌ produkty a sluûby, umÌ b˝t cenovÏ p¯Ìstupn· a snaûÌ se b˝t kreativnÌ, nenÌ lehkÈ p¯eûÌt a uspÏt. Jak hledat a najÌt zamÏstn·nÌ Rady a tipy pro uchazeËe ZbynÏk Siegel V tÈto knize se dozvÌte: ● jak sestavit atraktivnÌ ûivotopis; ● jak oslovit zamÏstnavatele; ● jak uspÏt u p¯ijÌmacÌho pohovoru; ● jak zap˘sobit na prvnÌ dojem; ● jak zd˘raznit svÈ p¯ednosti; ● jak se vyvarovat obvykl˝ch chyb; ● rady pro absolventy, ûeny s mal˝mi dÏtmi, mladÈ bezdÏtnÈ ûeny a pro uchazeËe vyööÌho vÏku; a dalöÌ ovÏ¯enÈ postupy p¯i hled·nÌ zamÏstn·nÌ. Z·klady mezilidskÈ komunikace Joseph A. DeVito ⁄spÏön· kniha p¯in·öÌ student˘m, psycholog˘m, instruktor˘m a trenÈr˘m person·lnÌ komunikace, ale i vöem ostatnÌm z·jemc˘m z·kladnÌ pojmy a dovednosti z oblasti mezilidskÈ komunikace. Autor popisuje komplexnÌ obraz vöeho, co se dÏje p¯i mezilidskÈ komunikaci. Publikace je obohacena testy, ot·zkami a praktick˝mi cviËenÌmi. Grada Publishing a. s. U Pr˘honu 22, 170 00 Praha 7, Tel.: 220 386 401 Fax: 220 386 400 www.grada.cz

Sponzoring, charita, partnerství, pomoc CCB Finance - partner ankety Motocykl roku 2006 SpoleËnost CCB Finance se stala gener·lnÌm partnerem a spoluvyhlaöovatelem des·tÈho roËnÌku ankety Motocykl roku 2006 v »eskÈ republice. Je v nÌ p¯ihl·öeno t¯icet öest motocykl˘, kterÈ soupe¯Ì o vÌtÏzstvÌ v öesti kategoriÌch


ManaûerskÈ ˙ËetnictvÌ Bohumil Kr·l a kol. 2. rozöÌ¯enÈ vyd·nÌ

(sk˙try a mopedy, endura vËetnÏ cestovnÌch, naked bikes, cestovnÌ silniËnÌ motocykly, choppery, sportovnÌ silniËnÌ motocykly). Motocykl, kter˝ zÌsk· absolutnÏ nejvÌce hlas˘, se stane Motocyklem roku 2006 v »eskÈ republice. MotorovÈ o¯e hodnotÌ jednak ve¯ejnost, jednak odborn· porota. Jejich hlasy se sËÌtajÌ. V˝sledky ankety budou vyhl·öeny ve druhÈ polovinÏ dubna. (tz)

Management Press n·m. W. Churchilla 2 130 00 Praha 3 Tel.: 234 462 232 Fax: 234 462 242 E-mail: [email protected] http://www.mgmtpress.cz

Naše kavárna ŠkoFIN s.r.o. má nové vedení Od 01.01.2006 tvo¯Ì vedenÌ spoleËnosti äkoFIN s.r.o. t¯i novÌ ËlenovÈ. V budoucnu budou za vedenÌ spoleËnosti odpovÏdni pan Oliver Schmitt, panÌ Ji¯ina TapöÌkov· a pan Jˆrn Kurzrock. Nahradili tedy na pozicÌch jednatel˘ pana Lutze WitkowskÈho, pana Dr. Hanse-Joachima Neumanna a pana Ivana SmutnÈho.

Dipl. BW Oliver Schmitt Pan Schmitt p˘sobÌ u koncernu Volkswagen od roku 1987. Naposledy byl zodpovÏdn˝ jako region·lnÌ manaûer za obchod skupiny Volkswagen Financial Services v oblasti Asie/Pacifiku. NynÌ jako mluvËÌ vedenÌ spoleËnosti äkoFIN s.r.o. p¯ebÌr· pan Schmitt odpovÏdnost za vedenÌ oddÏlenÌ auditu, pr·vnÌho oddÏlenÌ, person·lnÌho oddÏlenÌ a controllingu. KromÏ toho je jako region·lnÌ manaûer odpovÏdn˝ za obchod spoleËnosti VW FS AG v oblasti v˝chodu (»esk· republika, Polsko, Rusko, Slovensk· republika). Pan Schmitt je ûenat˝ a m· dvÏ dÏti.

Ing. Ji¯ina TapöÌkov·, MBA PanÌ TapöÌkov· nastoupila do spoleËnosti v roce 1993 a do roku 2003 byla na vedoucÌ pozici odpovÏdn· za ekonomickÈ oddÏlenÌ skupiny äkoFIN. Od roku 2003 do roku 2005 p˘sobila jako jednatelka tureckÈ dce¯inÈ spoleËnosti koncernu VW FS AG v Istanbulu. Ve funkci jednatelky spoleËnosti äkoFIN s.r.o. p¯ebÌr· panÌ TapöÌkov· odpovÏdnost za vedenÌ oddÏlenÌ risk management, treasury, credit management, ekonomickÈho oddÏlenÌ, IT a organizace. PanÌ TapöÌkov· je vdan· a m· dceru.

Jˆrn A. Kurzrock Pan Kurzrock p˘sobÌ v »eskÈ republice od roku 1992 jako poradce pro spoleËnosti podnikajÌcÌ v automobilovÈm pr˘myslu (Honda »R, ITALAUTO). Od roku 2002 do roku 2005 byla jeho poradensk· Ëinnost zamÏ¯ena na spoleËnost äkoFIN s.r.o. KromÏ toho je pan Kurzrock spoleËnÌkem CCMC direct solutions AG se sÌdlem ve äv˝carsku. Ve funkci jednatele spoleËnosti äkoFIN s.r.o. p¯ebÌr· pan Kurzrock odpovÏdnost za vedenÌ oddÏlenÌ retailov˝ch z·kaznÌk˘, korpor·tnÌch z·kaznÌk˘, fleetov˝ch z·kaznÌk˘, marketingu a pÈËe o klienty. Pan Kurzrock je ûenat˝ a m· dvÏ dÏti. (tz)

Ovl·d·nÌ rizika - anal˝za a management MilÌk Tich˝ Publikace se zab˝v· problematikou rizikologie v tom nejobecnÏjöÌm slova smyslu. Informace zde obsaûenÈ lze uplatnit jak v technick˝ch vÏd·ch, tak ve vÏd·ch ekonomick˝ch. Text je rozdÏlen˝ do Ëty¯ z·kladnÌch Ë·stÌ - Z·kladnÌ pojmy, TeoretickÈ z·klady (nap¯. Z·vislost mezi jevy a ud·lostmi, N·hodnost v rizikologii, SpolehlivostnÌ inûen˝rstvÌ, Rozhodov·nÌ), Anal˝za rizika (nap¯. SchÈma anal˝za rizika, Identifikace nebezpeËÌ, Kvantifikace rizika, N·stroje) a Ovl·d·nÌ rizika (nap¯. RizikovÈ inûen˝rstvÌ, Management rizika, Rozhodov·nÌ o riziku, SystÈm managementu rizika v organizaci, PojiötÏnÌ, ZabezpeËenÌ proti nepojistiteln˝m rizik˘m). Text je bohatÏ doplnÏn p¯Ìklady a grafy. NakladatelstvÌ C. H. Beck, ÿeznick· 17 110 00 Praha 1 Tel.: 225 993 911-3 Fax: 225 993 920 e-mail: [email protected] http://www.beck.cz

Lego naší legislativy Podivná praxe v podnikání ZaËÌnajÌ se v naöÌ zemi rozm·hat podivuhodnÈ praktiky. VytunelovanÈ firmy se prod·vajÌ t¯eba bezdomovc˘m. ZemÏdÏlci jistÏ vÏdÌ, o Ëem je ¯eË. Prosperita se o problÈmu dovÏdÏla na tiskovÈ konferenci Agr·rnÌ komory »R v ˙noru v Praze. Producenti prasat si opakovanÏ tak zvanÏ nabÏhli a p¯iöli skoro o 40 milion˘ korun. Prodali sv· prasata mal˝m jatk·m, kter· vep¯e zabila, prodala a firmu p¯evedla na bezdomovce. A zemÏdÏlci jiû druh˝m rokem beznadÏjnÏ vym·hajÌ svÈ penÌze, o nÏû tÌmto zp˘sobem p¯iöli dokonce v r˘zn˝ch mÌstech »eskÈ republiky, a na dnes jiû neexistujÌcÌch jatk·ch. Nic moc nezmohlo ani trestnÌ ozn·menÌ na jednatele jatek podanÈ na policii, kter· si z·leûitost p¯ehazuje v jednom p¯ÌpadÏ jak hork˝ brambor, a aù se vÏcÌ zab˝v· Ëi nezab˝v·, jistÈ je, ûe zemÏdÏlc˘m st·le chybÌ miliony. O prazvl·ötnÌm dÏnÌ v p¯Ìpadu nap¯. odbytovÈho druûstva Agropork na zmÌnÏnÈ tiskovce hovo¯il jeho ¯editel Ing. ZdenÏk St·vek stejn˝m hlasem jako Ing. Jan Veleba, prezident AK »R a dalöÌ odbornÌci. Vöichni pod hlaviËkou ËlenstvÌ v AK »R kauzy vysvÏtlili a jen se podivovali nad tÌm, proË jednÏm vöe proch·zÌ, a tÏm, kte¯Ì majÌ z·jem poctivÏ podnikat, nelze vlastnÏ z·konnou cestou pomoci. A tak - je to o etice podnik·nÌ, o sloûit˝ch dodavatelsko odbÏratelsk˝ch vztazÌch, vztazÌch mezi nebem a zemÌ, anebo jde o z·leûitost daleko prostöÌ? Agr·rnÌ komora »R je toho n·zoru, ûe p¯ednesen˝ problÈm t˝kajÌcÌ se nap¯."tunelov·nÌ" P¯erovsk˝ch jatek s.r.o. nynÌ zapsan˝ch v obchodnÌm rejst¯Ìku pod obchodnÌm jmÈnem SANPO s.r.o., I»O 25531972 se sÌdlem ZlÌn, Malenovice 910, signalizuje z·vaûnÈ skuteËnosti, kterÈ je t¯eba seriÛznÌm zp˘sobem provÏ¯it a zdokumentovat. Jde p¯edevöÌm o to, aby v »eskÈ republice na ˙seku podnik·nÌ byl d˘slednÏ dodrûov·n z·kon, vËetnÏ pravidel podnikatelskÈ etiky. Pr·vnÌk Agr·rnÌ komory »R JUDr. Miloö Kucian vyslovil n·zor, ûe v p¯ÌpadÏ podez¯enÌ ze sp·ch·nÌ trestnÈho Ëinu doporuËuje poökozenÈmu, aby se obr·til na org·ny ËinnÈ v trestnÌm ¯ÌzenÌ, kterÈ majÌ za povinnost provÏ¯it a zdokumentovat trestnou Ëinnost a v neposlednÌ ¯adÏ rozhodnout o vinÏ, trestu a n·hradÏ ökody poökozenÈmu. Vzhledem k tomu, ûe na P¯erovskÈ jatky s.r.o. (SANPO s.r.o.) byl jiû prohl·öen konkurz, mÏl by v tomto p¯ÌpadÏ sehr·t pozitivnÌ ˙lohu i ustanoven˝ spr·vce konkurznÌ podstaty. Ten musÌ mimo jinÈ po¯Ìdit soupis konkurznÌ podstaty, zjistit majetek, z·vazky, pohled·vky ˙padce vËetnÏ zÌsk·nÌ a provÏ¯enÌ ˙ËetnictvÌ. Spr·vce m· moûnost v ˙zkÈ spolupr·ci s vÏ¯itelsk˝m v˝borem a p¯Ìsluön˝m soudem provÏ¯it prakticky vöe, co se t˝k· podnikatelskÈ Ëinnosti ˙padce. M· tÈû pr·vo a povinnost v p¯ÌpadÏ, ûe zjistÌ nepravdivÈ nebo hrubÏ zkreslenÈ ˙daje, d·t podnÏt org·n˘m Ëinn˝m v trestnÌm ¯ÌzenÌ k provÏ¯enÌ, zda jedn·nÌ ˙padce nenaplnilo skutkovou podstatu trestnÈ Ëinnosti. Poökozen˝, kter˝ je v tomto p¯ÌpadÏ tÈû vÏ¯itelem v konkurznÌm ¯ÌzenÌ, by mÏl tÈû ˙zce spolupracovat se spr·vcem konkurznÌ podstaty a ve vz·jemnÈ spolupr·ci se pokusit nalÈzt d˘kazy smÏ¯ujÌcÌ k prok·z·nÌ trestnÈ Ëinnosti a tyto pak p¯edat org·n˘m Ëinn˝m v trestnÌm ¯ÌzenÌ. My jen dod·v·me, ûe toto vöechno je z·stupc˘m Agroporku i jin˝m poökozen˝m nad slunce jasnÈ. Jde jen o to, jak toho docÌlit v samotnÈ praxi. (rix)

31

březen 2006

TRH INFORMACÍ

Světová banka a Česká republika pořádají v Praze mezinárodní Fórum o znalostní ekonomice

S

větová banka a Ministerstvo financí ČR ve spolupráci s místopředsedou vlády pro ekonomiku České republiky pořádají pátý ročník Fóra o znalostní ekonomice. Mezinárodní konference se bude konat v Praze ve dnech 28. - 30. března 2006. Hlavním tématem pražského Fóra jsou inovace a jejich využití pro ekonomický rozvoj. Konferenci zahájí viceprezident Světové banky pan Shigeo Katsu.

Mezi ˙ËastnÌky konference budou z·stupci 27 zemÌ v˝chodnÌ Evropy a centr·lnÌ Asie (ECA). Obecn˝m cÌlem letoönÌho FÛra je podnÌtit diskusi o p¯ijÌm·nÌ a vyuûÌv·nÌ inovacÌ, kterÈ vedou k hospod·¯skÈmu r˘stu. Specifick˝m cÌlem je pak navrhnout, jakÈ politiky by mÏly vl·dy zemÌ ECA vytvo¯it a implementovat, aby doölo ke zlepöenÌ systÈmu inovacÌ a k lepöÌmu vyuûitÌ znalostÌ firmami. Konference m· takÈ podpo¯it v˝mÏnu zkuöenostÌ mezi jednotliv˝mi zemÏmi, stimulovat dialog mezi st·tnÌmi institucemi,

v˝zkumn˝mi organizacemi a priv·tnÌ sfÈrou a v neposlednÌ ¯adÏ posÌlit spolupr·ci zemÌ ECA a nadn·rodnÌch institucÌ, jako je SvÏtov· banka Ëi Evropsk· unie. PraûskÈho FÛra o znalostnÌ ekonomice se z˙ËastnÌ vÌce neû 200 odborn˝ch deleg·t˘ ze zemÌ v˝chodnÌ Evropy a centr·lnÌ Asie, z toho 70 z »eskÈ republiky. Jedn· se nejen o ekonomy a politiky, ale takÈ o z·stupce akademickÈ sfÈry, soukromÈho sektoru, nevl·dnÌch organizacÌ apod. Mezi nejv˝znamnÏjöÌ hosty pat¯Ì

viceprezident SvÏtovÈ banky Shigeo Katsu, kter˝ konferenci zah·jÌ. ⁄vodnÌho slova se d·le ujme ministr financÌ Bohuslav Sobotka. V pr˘bÏhu konference vystoupÌ nap¯Ìklad Fernando Montes-Negret, kter˝ m· ve SvÏtovÈ bance na starosti rozvoj soukromÈho a finanËnÌho sektoru pro region ECA, za Ëeskou stranu mÌstop¯edseda vl·dy pro ekonomiku Ji¯Ì Havel, Ëlen p¯edstavenstva äkody Auto Martin Jahn Ëi jednatel spoleËnosti Honeywell Jaroslav Doleûal. EkonomovÈ se shodujÌ na rostoucÌm v˝znamu znalostÌ a vzdÏl·nÌ, kterÈ se st·vajÌ jednÌm z nejd˘leûitÏjöÌch v˝robnÌch faktor˘. VzdÏl·nÌ, v˝zkum, v˝voj a inovace mohou velkou mÏrou p¯ispÏt k ekonomickÈmu r˘stu, a tak kompenzovat jednotliv˝m ekonomik·m nedostatek nerostn˝ch surovin Ëi absenci levnÈ pracovnÌ sÌly. ZnalostnÌ ekonomika p¯edstavuje v˝zvu a rozhodujÌcÌ p¯Ìleûitost pro ekonomick˝ rozvoj. »esk· republika, kter· FÛrum o znalostnÌ ekonomice spolupo¯·d·, je aktivnÌm Ëlenem SvÏtovÈ banky. V˝znam »eskÈ republiky, jakoûto part-

nera SvÏtovÈ banky v multilater·lnÌch i bilater·lnÌch rozvojov˝ch aktivit·ch v ned·vnÈ dobÏ jeötÏ vzrostl p¯i p¯e¯azenÌ ("graduaci") mezi vyspÏlÈ zemÏ.

P¯edchozÌ roËnÌky FÛra o znalostnÌ ekonomice FÛrum v Pa¯Ìûi v roce 2002 bylo prvnÌm krokem ve snaze SvÏtovÈ banky podpo¯it p¯echod sv˝ch Ëlensk˝ch zemÌ st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy ke znalostnÌ ekonomice. N·slednÏ SvÏtov· banka ve spolupr·ci s vl·dou Finska uspo¯·dala FÛrum v Helsink·ch o implementaci n·rodnÌch strategiÌ inovacÌ a celoûivotnÌho vzdÏl·v·nÌ v kandid·tsk˝ch a p¯istupujÌcÌch zemÌch EU. FÛrum konanÈ v roce 2004 v Budapeöti se soust¯edilo na roli znalostÌ ve zlepöov·nÌ konkurenceschopnosti zemÌ a poprvÈ zde byli p¯Ìtomni i z·stupci zemÌ centr·lnÌ Asie a Balk·nu. FÛrum v roce 2005 v Istanbulu vyzdvihovalo zejmÈna d˘leûitost reforem podnikatelskÈho prost¯edÌ pro podporu vyuûitÌ znalostÌ ke zlepöenÌ produktivity soukromÈho sektoru. (tz)

Jsem sice romantik, ale velmi disciplinovaný... pokraËov·nÌ ze strany 1 M·m pocit, ûe chcete nekompromisnÏ kr·Ëet svou vlastnÌ cestou, prostÏ liöit se vöude tam, kde je to moûnÈ. NÏkterÈ osobnosti vöak majÌ r·dy vzoryÖ J· ale vzor˘m moc nevÏ¯Ìm. ChtÌt se nÏkomu podobat, to m˘ûe b˝t zr·dnÈ. Kaûd˝ m· jÌt sv˝m vlastnÌm ˙dolÌm, p¯es vlastnÌ vrcholky hor. Vzory mohou nadchnout, inspirovat, probudit duch vynalÈzavosti, ale chtÌt b˝t jako nÏkdo jin˝? To uû je asi p¯ekonanÈ. Moûn·. J· opravdu nem·m vzor, ke kterÈmu bych vzhlÌûel a snaûil se ho napodobit. Coû by v˘bec nebylo öpatnÈ, uöet¯ilo by mi to spoustu Ëasu, kter˝ musÌm vÏnovat studiu nejr˘znÏjöÌch n·zor˘ a odborn˝ch stanovisek, kter˝mi se v m˝ch ˙vah·ch inspiruji anebo si mÈ z·vÏry potvrzuji. Ale nestÏûuji si, mohu v·m ¯Ìct, ûe nÏkdy je hodina str·ven· t¯eba s Richardem Kochem a jeho knihou Pravidlo 80/20 stejnÏ p¯Ìjemn· jako t¯eba s Bohumilem Hrabalem. A urËitÏ je p¯ÌjemnÏjöÌ neû jedin· minuta televiznÌ reality show. OstatnÏ - Ëtete b·snÏ? ÿÌkal jste mi ned·vno, ûe jste romantik, vzpomÌn·te? Gener·lnÌ ¯editelÈ se nemusÌ probÌrat jen tabulkami ve v˝roËnÌch zpr·v·ch Ëi odborn˝m tiskem a nemusÌ chodit jen na golf, ale t¯eba i na ö·lek exotickÈho Ëaje nebo do zapadlÈho, malÈho knihkupectvÌ. Kde hled·te sÌlu k ûivotu? Kaûd˝ den se pt·m s·m sebe, jestli cena, kterou za dosaûenÈ osobnÌ ˙spÏchy i ˙spÏchy spoleËnosti platÌm j· i moji kolegovÈ v TNT a naöi nejbliûöÌ, nenÌ p¯Ìliö velik·. A kaûd˝ den si potvrzuji, ûe pot¯ebnou energii k tomu, abych pokraËoval, zÌsk·m od lidÌ, se kter˝mi si povÌd·m, kterÈ inspiruji a oni inspirujÌ mne, kterÈ obdarov·v·m a oni d·vajÌ d·rky mnÏ. NauËil jsem se hledat energii v ritu·lech, kterÈ skoro ˙zkostnÏ dodrûuji - kaûd˝ den nap¯Ìklad hled·m p¯Ìleûitost udÏlat dobr˝ skutek, setkat se s p¯Ìtelem t¯eba jen na ö·lek k·vy a d·t nÏkomu z blÌzk˝ch mal˝ d·rek. Jsou to maliËkosti, ale neskuteËnÏ inspirujÌcÌ... B·snÏ? »tu, dokonce nÏkdy i pÌöu. Ale jen pro sebe, myslÌm obojÌ, ËtenÌ i psanÌ. Jsem sice romantik, ale velmi disciplinovan˝... Mate¯sk· spoleËnost se bou¯livÏ rozvÌjÌ. Jak se to projevuje na jejÌm podnik·nÌ u n·s? TNT si stanovilo nÏkolik strategick˝ch cÌl˘, jejichû splnÏnÌ n·m umoûnÌ st·t se celosvÏtovÏ preferovan˝m expresnÌm p¯epravcem. JednÌm z nich je t¯eba vybudov·nÌ silnÈ a spolehlivÈ p¯epravnÌ sÌtÏ mezi »Ìnou a Evropou, rozvoj p¯e-

pravnÌ kapacity v EvropÏ a investice do kvality z·kaznickÈho servisu. Toto vöe naöi z·kaznÌci brzy ocenÌ i u n·s. V˝znamn˝ je i dopad novÏ uzavÌran˝ch smluv s glob·lnÌmi spoleËnostmi, kterÈ p˘sobÌ i v »R. Speci·lnÌ sluûby a kapacity, kterÈ pro tyto z·kaznÌky realizujeme, umoûÚujÌ i jin˝m z·kaznÌk˘m v˝raznÏ optimalizovat existujÌcÌ logistick· ¯eöenÌ. Letos oslavÌ TNT Express 60 let od svÈho zaloûenÌ. StrategiÌ vöak spÌöe ml·dne a ûije dynamikou doby. V Ëem p¯edbÌh· konkurenci? Ve vedenÌ spoleËnosti jsou nynÌ lidÈ, kte¯Ì jsou absolutnÌ öpiËkou mezi odbornÌky na tvorbu a aplikaci zvolenÈ strategie. Naöe spoleËnost se navÌc plnÏ p¯ihl·sila k myölence ¯ÌzenÌ podle modelu EFQM a tento model je aplikov·n ve vöech zemÌch a na vöech ˙rovnÌch. My nem·me oproti konkurenci û·dnou zjevnou v˝hodu, nem·me patentovan· ¯eöenÌ, my jsme jen v mnoha smÏrech o malinko lepöÌ Ëi chcete-li, jinÌ. D· se odhadnout, jak se budou vyvÌjet vaöe investice v »eskÈ republice v p¯ÌötÌch letech? V letoönÌm roce jsme otev¯eli leteckÈ spojenÌ do Brna, a jsme tak jedin˝m expresnÌm integr·torem, kter˝ Moravu napojil p¯Ìmo na celosvÏtovou p¯epravnÌ sÌù. V oblasti leteckÈ p¯epravy je to poslednÌ krok v cestÏ za konkurenËnÌ v˝hodou ve smyslu obsluûnosti Moravy. V celÈ republice jeötÏ v tomto roce p¯edstavÌme vnitrost·tnÌ sluûbu, kter· nabÌdne moûnosti prozatÌm nedostupnÈ. Naöe v˝sledky, strategie a st¯ednÏdobÈ pl·ny p¯edpokl·dajÌ i moûnou akvizici nÏkterÈ z existujÌcÌch spoleËnostÌ operujÌcÌch na ËeskÈm trhu. K vaöÌ firemnÌ image v »R pat¯Ì duöe. Hled·te hodnoty. Kam aû lze jÌt, aby to mÏlo smysl? Pokud p¯epravÌme za t˝den desetitisÌce z·silek od tisÌc˘ z·kaznÌk˘, neubr·nÌme se urËitÏ mÌ¯e odosobnÏnÌ i v p¯Ìpadech, kdy z·kaznÌk pot¯ebuje osobnÌ p¯Ìstup. M·m na mysli doplÚkovÈ sluûby, zvl·ötnÌ zp˘soby p¯epravy, ale t¯eba i schopnost poskytnout informace o moûnostech, kterÈ naöe spoleËnost nabÌzÌ. ÿeöenÌm je dostateËn· p¯ipravenost naöich pracovnÌk˘ v z·kaznickÈm servisu a vnitrofiremnÌ systÈm sdÌlenÌ informacÌ o z·kaznÌkovi. A kam aû lze jÌt? Kdybych si urËil metu nebo strop, asi by to nebyl ten nejlepöÌ p¯Ìstup. Chci jÌt st·le co nejd·l. Kdyû vy s·m p¯em˝ölÌte o budoucnosti, posl·nÌ a Ëinnosti vrcholov˝ch manaûer˘, na co s·m nedok·ûete zatÌm najÌt odpovÏÔ?

Controlling a řízení podniku v praxi Každodenní chléb controllerů pro navigaci k lepším výsledkům V p¯edchozÌm dÌle jsme popsali z·kladnÌ pojetÌ a n·stroje controllingu. JakÈ jsou vöak prim·rnÌ Ëinosti controllera pro podporu managementu k dosaûenÌ poûadovan˝ch v˝sledk˘? Ve vÏtöinÏ podnik˘ existuje tzv. roËnÌ pl·n / rozpoËet, kter˝ b˝v· schv·len p¯edstavenstvem spoleËnosti bÏhem listopadu aû prosince p¯edeölÈho roku - z·leûÌ na vyspÏlosti spoleËnosti. StÏûejnÌm ˙kolem controllingovÈho t˝mu je shrom·ûdit relevantnÌ data a prognÛzy z jednotliv˝ch ˙sek˘ podniku. ZjednoduöenÏ ¯eËeno: Obchod - kolik a jak˝ch produkt˘, za jakou cenu, kter˝m z·kaznÌk˘m prod· (p¯i p¯edpokl·danÈ situaci na trhu);

32

Jsem st·le vÌce p¯esvÏdËen, ûe role vrcholovÈho managementu je jednoznaËnÏ definov·na jako role poskytujÌcÌ inspiraci a prostor ostatnÌm pracovnÌk˘m. Vzhledem ke sloûitosti ¯Ìzen˝ch proces˘ a pot¯ebÏ jejich kontinu·lnÌho rozvoje je z·kladnÌm posl·nÌm vrcholovÈho managementu ve chvÌli, kdy jsou strategie a vhodnÈ taktiky stanoveny, p¯edat v˝konnÈ ¯ÌzenÌ do rukou niûöÌho managementu. MÈ nejvÏtöÌ dilema, a vÏ¯Ìm, ûe i dilema jin˝ch vrcholov˝ch manaûer˘, je v tom, jak smysluplnÏ delegovat nejen konkrÈtnÌ ˙lohy a procesy, ale jak p¯edat odpovÏdnost za rozvoj a realizaci zvolenÈ strategie jin˝m. Vûdy, kdyû tento krok p¯ekon·m a zvl·dnu, tak vÌm, ûe jsem roli vrcholovÈho manaûera naplnil. dÏkuji za dalöÌ p¯Ìleûitost k p¯em˝ölenÌ Eva Brixi ✑

3.

V˝roba - s jakou kapacitou a s jak˝mi n·klady vyrobÌ poûadovanÈ mnoûstvÌ; Logistika - s jak˝mi n·klady a kapacitami dod· produkty a sluûby z·kaznÌk˘m; V˝voj - kolik kapacity vyd· na v˝voj nov˝ch produkt˘ a sluûeb; Marketing - kolik budou st·t marketingovÈ kampanÏ na podporu prodeje atd.; Sami vidÌte, ûe se jedn· o velice r˘znorodÈ (finanËnÌ i nefinanËnÌ) informace, kterÈ musÌ controller nejen shrom·ûdit, ale p¯edevöÌm strukturovat tak, aby byly pouûitelnÈ pro pl·nov·nÌ a n·sledn˝ reporting. Vzhledem ke snaze vÏtöiny ˙var˘ i manaûer˘ vykazovat co nejlepöÌ v˝sledky musÌ controller disponovat velmi dobr˝mi komunikaËnÌmi schopnostmi, aby dos·hl skuteËnÏ relevantnÌch ˙daj˘. Po schv·lenÌ pl·nu nast·v· bÏûn˝ rok a controlle¯i musÌ kaûd˝ mÏsÌc zjiöùovat v˝sledek, analy-

zovat odchylky, seznamovat s nimi vedoucÌ pracovnÌky a spolupracovat p¯i hled·nÌ n·pravn˝ch opat¯enÌ (zmÏna struktury sortimentu, nov· investice, ˙spora ve v˝robÏ apod.) OpÏt rozmanit· data z rozdÌln˝ch oblastÌ. Controller by proto nemÏl mÌt pouze odbornÈ (finanËnÏ-˙ËetnÌ) znalosti, ale mÏl by b˝t schopen analyzovat i ˙daje o trhu, konkurenci, marketingovÈ informace apod. N·roky na controllery jsou skuteËnÏ vysokÈ. Standardem v nadn·rodnÌch spoleËnostech jsou z·vÏrky 4. aû 5. den v mÏsÌci. »Ìmû pr˘bÏûn· pr·ce controllera nekonËÌ. »tvrtletnÏ aktualizuje roËnÌ pl·ny podle dosavadnÌch v˝sledk˘. Ve vÏtöinÏ rozvinut˝ch spoleËnostÌ se pak jiû zhruba od dubna podÌlÌ na vytv·¯enÌ strategickÈho pl·nu. ⁄kolem controller˘ nenÌ jen v˝sledky analyzovat, ale takÈ prezentovat a komunikovat na

vöechny ˙rovnÏ podniku - od top managementu aû po ¯adovÈ pracovnÌky. K tomu jim napom·h· jak Excel, tak velmi Ëasto flexibilnÌ manaûerskÈ informaËnÌ systÈmy, jejichû koncept pom·hajÌ utv·¯et. PodrobnÏjöÌ informace o controllingu naleznete tÈû na www.point-consulting.cz - nejrozs·hlejöÌ Ëesk˝ informaËnÌ zdroj pro podnikovÈ ¯ÌzenÌ a controlling, kde si m˘ûete mj. objednat literaturu k uvedenÈ problematice. Na odborn˝ch semin·¯Ìch spoleËnosti POINT Consulting m·te z·roveÚ skvÏlou p¯Ìleûitost diskutovat zkuöenosti p¯Ìmo s odbornÌky z praxe p¯ednÌch podnik˘ v »R a SR. Aktu·lnÌ nabÌdku semin·¯˘ naleznete na www.point-consulting.cz nebo kontaktujte P. Tritovou, Tel. +420 225 096 445. P¯ÌötÏ: PokroËilÈ n·stroje controllingu Ing. Petra Tritov·

www.prosperita.info

březen 2006

KOMUNIKACE A INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE

LCS, Intrastat a jednodušší komunikace firem S polečnost LCS International jako první umožňuje uživatelům informačních systémů LCS odesílání dat Intrastatu přes Portál veřejné správy. Ve spolupráci se svým partnerem, firmou Celní software, zapracovala tuto funkčnost do systému LCS Helios.

"Elektronick· komunikace informaËnÌch systÈm˘ LCS se st·tnÌ spr·vou a tedy usnadnÏnÌ pr·ce bÏûn˝m uûivatel˘m se stalo u systÈm˘ LCS samoz¯ejmostÌ," uvedl manaûer znaËky LCS Helios Michal FronÏk. "Vykazov·nÌ Intrastatu se tak za¯adilo po bok dalöÌch jiû zp¯ÌstupnÏn˝ch agend, kterÈ lze s informaËnÌmi systÈmy LCS elektronicky pod·vat." Vykazov·nÌ Intrastatu, tedy statistiky o obcho-

du s ostatnÌmi Ëlensk˝mi zemÏmi EU, pat¯Ì od 1. kvÏtna 2004 mezi z·kladnÌ povinnosti vöech firem obchodujÌcÌch v prostoru EU. Perioda p¯ed·v·nÌ v˝kaz˘ je mÏsÌËnÌ, podobnÏ jako u p¯izn·nÌ k DPH. Doposud bylo z 80 % ¯eöeno pomocÌ aplikace IDES, dod·vanÈ zdarma CelnÌ spr·vou, kter· trpÌ v·ûn˝m nedostatkem - chybÏjÌcÌm elektronick˝m podpisem. Z tohoto d˘vodu a pod tlakem producent˘ IS p¯ipravil ˙¯ad moû-

Natři to s LCS Helios! V˝znamn˝ prodejce chemick˝ch v˝robk˘ Trio-D si pro velkoobchodnÌ i maloobchodnÌ prodej vybral ERP systÈm LCS Helios od spoleËnosti LCS International. Velk˝ d˘raz byl kladen na p¯evod dat a hladkou implementaci. S nov˝m systÈmem p¯iöla zejmÈna kvalitnÌ podpora ze strany v˝robce, podpora vöech firemnÌch proces˘ a strategickÈho rozhodov·nÌ. Trio-D je firma sÌdlÌcÌ v Plzni, kter· se zab˝v· maloobchodnÌm a velkoobchodnÌm prodejem chemik·liÌ, zemÏdÏlsk˝ch komodit, barev a lak˘, n·tÏrov˝ch hmot, izolaËnÌch materi·l˘ a stavebnÌ chemiÌ jiû od roku 1992. Je obchodnÌm partnerem hlavnÌch "hr·Ë˘" na ËeskÈm trhu a obrat spoleËnosti Ëinil v minulÈm roce 200 mil. KË. Firma vyuûÌvala informaËnÌ systÈm Winis od spoleËnosti Insoft, kter· vöak ukonËila jeho podporu. Firma Trio-D tak hledala nov˝ kvalitnÌ informaËnÌ systÈm od jinÈho dodavatele, aby plynule zajistila fungov·nÌ centr·ly i sv˝ch Ëty¯ maloobchodnÌch prodejen. "EminentnÌ z·jem jsme mÏli na zabezpeËenÌ ekonomiky, skladovÈho hospod·¯stvÌ, obchodnÌch proces˘ a zejmÈna pak maloobchodnÌho prodeje," ¯ekl jednatel spoleËnosti Trio-D Ing. P¯emysl Doleûal a dodal: "Nebylo vöak naötÏstÌ t¯eba uskuteËnit v˝bÏrovÈ ¯ÌzenÌ - dali jsme na reference a doporuËenÌ dodavatele naöeho p¯edchozÌho systÈmu a vybrali si LCS International a jejich informaËnÌ systÈm LCS Helios."

"P¯i implementaci byl kladen nejvÏtöÌ d˘raz na hladk˝ p¯echod ze systÈmu Winis na systÈm LCS Helios tak, aby co nejmÈnÏ omezil bÏûn˝ provoz spoleËnosti Trio-D. Nejd¯Ìve byly ¯eöeny p¯evody dat do novÈho systÈmu a potÈ byla zah·jena soubÏûn· implementace skladovÈho hospod·¯stvÌ a ekonomiky," sdÏlil Martin KröÚ·k z LCS, kter˝ odpovÌdal za nasazenÌ systÈmu. Implementace centr·ly byla dokonËena v z·¯Ì 2004 a po roce ˙spÏönÈho provozu doölo k implementacÌm systÈmu i na maloobchodnÌ prodejny, kterÈ byly dokonËeny v lednu 2006. V souËasnosti jsou ve spoleËnosti Trio-D implementov·ny moduly ⁄ËetnictvÌ, Banka, Pokladna, Majetek, ObÏh zboûÌ, V˝robnÌ ËÌsla, »·rovÈ kÛdy, Fakturace, Mzdy, ManaûerskÈ rozhranÌ, ⁄ËetnÌ v˝kazy a na maloobchodnÌ prodejny jeötÏ ObÏh zboûÌ a PokladnÌ prodej spolu s »·rov˝mi kÛdy. "Spokojen˝m z·kaznÌkem jsme jiû vÌce neû rok a p˘l. Velmi si pochvalujeme nap¯Ìklad kvalitnÌ podporu ze strany v˝robce - podporu vöech firemnÌch proces˘ a strategickÈho rozhodov·nÌ. V˝znamnÏ na n·s zap˘sobila i rychl· adaptace uûivatel˘ po implementaci. AËkoli nÏkte¯Ì zamÏstnanci byli k novÈmu systÈmu velmi ned˘vÏ¯ivÌ, jejich obavy se velmi rychle uk·zaly jako lichÈ. Ovl·d·nÌ systÈmu LCS Helios bylo pro nÏ natolik jednoduchÈ a p¯irozenÈ, ûe byli schopni se rychle a bez problÈm˘ zapracovat a dnes by LCS Helios za jin˝ systÈm nevymÏnili," doplnil na z·vÏr P¯emysl Doleûal. (tz)

nost odesÌlat data Intrastatu prost¯ednictvÌm Port·lu ve¯ejnÈ spr·vy (PVS), kter˝ jiû zajiöùuje vz·jemnÏ öifrovanou komunikaci v kombinaci s elektronick˝m podpisem. MoûnostÌ odesÌlat data Intrastatu p¯es internet v souËasnosti disponuje informaËnÌ systÈm pro st¯ednÏ velkÈ a menöÌ spoleËnosti - LCS Helios. Tyto funkce byly zapracov·ny ve spolupr·ci s partnerem, firmou CelnÌ software, s. r. o. PosÌl·nÌ v˝kaz˘ bude umoûnÏno vöem uûivatel˘m systÈmu jiû za leden 2006, ËÌmû LCS Helios zÌsk·v· v tÈto oblasti dalöÌ prvenstvÌ. PodmÌnkou je registrace firmy nebo z·stupce na celnÌm ˙¯adÏ a pouûitÌ kvalifikovanÈho elektronickÈho podpisu. "Elektronick· komunikace informaËnÌho systÈmu LCS s PVS umoûÚuje pr˘kaznÈ potvrzenÌ o odesl·nÌ dat a p¯ehlednÈ prov·dÏnÌ oprav dat jiû d¯Ìve odeslan˝ch," konstatoval Martin Kober, ¯editel spoleËnosti CelnÌ software, s.r.o. "Pr˘kaznost tÏchto ˙kon˘ zajiöùuje, ûe v p¯ÌpadÏ sporu s celnÌ spr·vou lze odesl·nÌ v˝kaz˘ jednoduöe doloûit. Z·roveÚ nedoch·zÌ ke zdvojov·nÌ odesÌlan˝ch dat a n·slednÈ deformaci glob·lnÌ statistiky zahraniËnÌho obchodu," dodal M. Kober. V elektronickÈ komunikaci s PVS m· spoleËnost LCS International dlouhodobÈ zkuöenosti. Jiû na podzim roku 2004 byla historicky prvnÌ, kter· tuto funkËnost realizovala a zaËala nabÌzet sv˝m z·kaznÌk˘m. Z poË·tku bylo moûnÈ zasÌlat roËnÌ evidenËnÌ listy d˘chodovÈho pojiötÏnÌ (RELDP), d˘chodovÈ pojiötÏnÌ a nemocenskÈ pojiötÏnÌ na »eskou spr·vu soci·lnÌho zabezpeËenÌ (»SSZ). Mezi dalöÌ agendy pat¯Ì nynÌ pod·nÌ p¯izn·nÌ k dani z p¯idanÈ hodnoty a souhrnnÈ hl·öenÌ pro Ministerstvo financÌ. Komunikaci s PVS dnes podporujÌ vöechny informaËnÌ systÈmy LCS International - od ekonomickÈho systÈmu LCS SIS 6.0 pro podnikatele a ûivnostnÌky p¯es jiû uv·dÏn˝ LCS Helios pro malÈ a st¯ednÌ firmy aû po robustnÌ systÈm LCS Noris pro st¯ednÌ a velkÈ spoleËnosti. Port·l ve¯ejnÈ spr·vy je ¯eöenÌ poskytovanÈ Ministerstvem informatiky »eskÈ republiky jako sluûba pro obËany a organizace, kter· si klade za cÌl vybudovat elektronickou ve¯ejnou spr·vu a p˘sobit jako spoleËn· br·na pro elektronick˝ styk se vöemi ˙¯ady ve¯ejnÈ spr·vy.

O spoleËnosti CelnÌ software, s. r. o. SpoleËnost v dneönÌ podobÏ existuje od roku 1998. Jiû od roku 1990 vöak Mgr. Martin Kobler podnikal jako fyzick· osoba v oblasti v˝voje celnÌch program˘ (pro celnÌ deklaranty, v˝vozce a dovozce). Od roku 1992 zaËal ˙zce spolupracovat s Hospod·¯skou komorou »R, p¯iËemû tato spolupr·ce trv· dodnes. Od roku 2002 jiû jako CelnÌ software, s. r. o. zaËal Martin Kober spolupracovat se spoleËnostÌ LCS International na v˝voji novÈ verze softwaru pro platformu Microsoft Windows. DÌky tÈto oboustrannÏ p¯ÌnosnÈ spolupr·ci dok·ûe nynÌ systÈm LCS Helios poskytovat sluûby, t˝kajÌcÌ se celnÌho ¯ÌzenÌ do bezkonkurenËnÏ nejmenöÌch detail˘.

O spoleËnosti LCS SpoleËnost LCS je nejv˝znamnÏjöÌm Ëesk˝m producentem podnikov˝ch aplikacÌ (ERP). Zab˝v· se v˝vojem, implementacÌ a podporou specializovan˝ch informaËnÌch systÈm˘ pro v˝robu, sluûby a obchod. SpoleËnost LCS je producentem podnikov˝ch informaËnÌch systÈm˘ LCS SIS, LCS Helios a LCS Noris, pokr˝vajÌcÌch nejöiröÌ spektrum pot¯eb podnik˘. Vöechny produkty jsou doplnÏnÈ öirok˝m spektrem sluûeb a partnersk˝ch program˘. V souËasnosti spoleËnost zamÏstn·v· tÈmÏ¯ 200 pracovnÌk˘. Obrat skupiny LCS v roce 2004 Ëinil 233 mil. KË.

O systÈmu LCS Helios ModernÌ informaËnÌ systÈm LCS Helios je urËen˝ st¯ednÏ velk˝m a menöÌm firm·m. Na trhu p˘sobÌ jiû 15 let a zÌskal si tÈmÏ¯ 3 500 z·kaznÌk˘. Je vystavÏn na b·zi vÌcevrstvÈ architektury client/server, kter· zajiöùuje maxim·lnÌ bezpeËnost dat, stabilitu a rychlost. Vedle EkonomickÈ agendy zahrnuje i ¯ÌzenÌ obchodu a sluûeb, ¯ÌzenÌ proces˘ ve v˝robnÌch firm·ch, problematiku Dopravy a spedice, ZemÏdÏlstvÌ, CRM a ¯adu dalöÌch specifick˝ch oblastÌ. V anketÏ ERP Czech 2004 byl informaËnÌ systÈm LCS Helios odbornou porotou vyhl·öen za absolutnÌho vÌtÏze v kategorii "Podnikov˝ informaËnÌ systÈm roku 2004 pro st¯ednÏ velkÈ podniky". bliûöÌ informace lze nalÈzt na www.lcs.cz (tz)

Daňové přiznání snadno a rychle …aneb proč musíme stále ještě na úřady?

To byl n·zev tiskovÈ konference, kter· se uskuteËnila 14. b¯ezna v Praze. T˝kala se v˝sostnÏ pot¯ebnÈ z·leûitosti - danÌ. V letoönÌm roce mÏli mÌt obËanÈ koneËnÏ öanci pod·vat daÚov· p¯izn·nÌ bez nep¯ÌjemnÈ povinnosti chodit na ˙¯ad, Ëekat ve dlouh˝ch front·ch a strachovat se o to, zda p¯eci jen nep¯ehlÈdli nÏjakou "podstatnou" kolonku. KompetentnÌm st·tnÌm org·n˘m se, bohuûel, nepoda¯ilo rozjet pl·novan˝ daÚov˝ port·l vËas, a tak ¯adu lidÌ Ëek· opÏt stejnÈ martyrium jako loni, p¯edloni, p¯edp¯edloniÖ Proto takÈ p¯iöla spoleËnost Software602 s interaktivnÌm daÚov˝m formul·¯em, kter˝ revoluËnÌm zp˘sobem usnadÚuje v˝poËet danÌ, öet¯Ì n·klady a Ëas. Na poslednÌ chvÌli m˘ûe pomoci nap¯. mnoha ûivnostnÌk˘m, kte¯Ì budou pod·vat samostatnÏ daÚovÈ p¯izn·nÌ. InteraktivnÌ daÚovÈ p¯izn·nÌ, kterÈ zvl·dne vyplnit i bÏûn˝ uûivatel poËÌtaËe, p¯edstavil p¯edseda p¯edstavenstva spoleËnosti Software602 Ing. Richard Kauck˝ a obchodnÌ ¯editel Ing. Pavel Nemrava. Prezentace se z˙Ëastnil takÈ certifikovan˝ daÚov˝ poradce, kter˝ byl hlavnÌm konzultantem p¯i v˝voji daÚov˝ch formul·¯˘. Vzhledem k tomu, ûe je spoleËnost Software602 pr˘kopnÌkem v zav·dÏnÌ elektronick˝ch formul·¯˘ ve st·tnÌ spr·vÏ a samospr·vÏ, rozhodla se vöem, kte¯Ì radÏji pracujÌ "p¯es poËÌtaË", tÌmto zp˘sobem pomoci a vyjÌt vst¯Ìc. Pokud m·te z·jem si to zkusit, podÌvejte se na www.602.cz. (tz)

Ramses Akademie CCA Group komunikuje se zákaznickým systémem SAP společnosti ČEPS SpoleËnost CCA Group, a.s. ˙spÏönÏ dokonËila projekt propojenÌ aplikacÌ Ramses Akademie a z·kaznickÈho systÈmu SAP spoleËnosti »EPS. Vz·jemn· integrace obou systÈm˘ spoËÌv· zejmÈna ve vybudov·nÌ specifickÈho komunikaËnÌho rozhranÌ, kter˝m je moûnÈ sdÌlet data obÏma subjekty. Doölo tak k propojenÌ ˙daj˘, jak˝mi jsou nap¯Ìklad: person·lnÌ data student˘, katalog vzdÏl·vacÌch akcÌ nebo v˝sledky student˘ na vzdÏl·vacÌch akcÌch. Po zda¯ilÈm provedenÌ integraËnÌch test˘ bylo novÈ komunikaËnÌ rozhranÌ spuötÏno poË·tkem roku 2006 do ostrÈho provozu. "Vzhledem k ojedinÏlÈmu charakteru sdÌlen˝ch ˙daj˘ bylo nutnÈ p¯i propojenÌ obou aplikacÌ splnit striktnÌ poûadavky na bezpeËnost, vysokou propustnost komunikaËnÌho kan·lu a snadnost obsluhy," informoval Ji¯Ì Laciga, gener·lnÌ ¯editel CCA Group. "DÌky p¯edchozÌm zkuöenostem a pouûitÌ modernÌch technologiÌ jsme vöechna poûadovan· kritÈria splnili k naprostÈ spokojenosti z·kaznÌka," dodal. Ramses Akademie je jednÌm z produkt˘ spoleËnosti CCA Group, a.s. urËen˝ch pro podporu vzdÏl·v·nÌ a ¯ÌzenÌ kvalifikaËnÌho rozvoje


zamÏstnanc˘. Je vzdÏl·vacÌm systÈmem, kter˝ sdruûuje modernÌ metody e-learningu s klasick˝mi ökolenÌmi a kurzy. K jejÌm z·kladnÌm funkcÌm pat¯Ì pl·nov·nÌ, realizace, evidence a vyhodnocenÌ v˝sledk˘ jednotliv˝ch vzdÏl·vacÌch akcÌ i celÈho vzdÏl·vacÌho procesu v organizaci. DetailnÏjöÌ informace naleznete na adrese: http://www.ramsesonline.cz

DoplÚujÌcÌ informace: CCA Group, a.s. je v˝hradnÏ Ëeskou spoleËnostÌ zaloûenou v roce 1991. Soust¯eÔuje se na nabÌdku komplexnÌch ¯eöenÌ informaËnÌch systÈm˘ se zamÏ¯enÌm na v˝voj a implementaci podnikov˝ch informaËnÌch systÈm˘ vËetnÏ speci·lnÌch systÈm˘ pro organizaci st·tnÌ spr·vy. Vedle klasickÈho vzdÏl·v·nÌ se firma zamÏ¯uje na tvorbu elektronickÈ distanËnÌ v˝uky, tzv. elearningu. CCA Group je rovnÏû zakladatelem iniciativy s n·zvem äkola OnLine, kter· p¯in·öÌ ¯eöenÌ pro z·kladnÌ a st¯ednÌ ökolstvÌ. Pokr˝v· problematiku jak vzdÏl·vacÌ, tak i administrativnÌ a informaËnÌ. Dne 26. listopadu 2003 p¯evzalo nad tÌmto projektem z·ötitu MäMT. (tz)

33

březen 2006

ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN

Růst pojistného trhu potvrzen Z

Předběžní výsledky členů ČAP za období 1-12/2005

předběžných výsledků, které shromáždila Česká asociace pojišťoven počátkem března od svých členů za rok 2005, vyplývá, že pojistný trh zůstal na růstové trajektorii. Celkové předepsané pojistné se zvýšilo oproti roku 2004 o 3,7 % a dosáhlo úrovně 115,8 mld. Kč. Potvrdily se tak prvotní údaje z konce ledna 2006.

VyööÌ dynamiku r˘stu zaznamenalo neûivotnÌ pojiötÏnÌ, u kterÈho se zv˝öilo p¯edepsanÈ pojistnÈ o 5,2 % na 70,9 mld. KË. Jeho podÌl na p¯edepsanÈm pojistnÈm tak p¯edstavoval 61,2 %. U ûivotnÌho pojiötÏnÌ byl docÌlen pozitivnÌ v˝voj, pokud jde o bÏûnÏ placenÈ pojistnÈ, kde p¯ede-

psanÈ pojistnÈ vzrostlo o 7,1 %. CelkovÏ vöak Ëinil n·r˘st sledovanÈho ukazatele jen 1,6 %, protoûe se snÌûilo p¯edepsanÈ pojistnÈ u pojiötÏnÌ jednor·zovÏ placen˝ch o 10,6 %. PoËet vy¯Ìzen˝ch pojistn˝ch ud·lostÌ poklesl v roce 2005 o 7,2 % a n·klady na pojistn· plnÏnÌ o 8,3 %. »lenskÈ pojiöùovny »AP vyk·zaly ke

Předběžní výsledky členů ČAP za období 1-12/2005 1-12/2005

Index

P¯edepsanÈ pojistnÈ tis. KË

111 585 544

115 755 845

103,7

NeûivotnÌ pojiötÏnÌ

tis. KË

67 384 580

70 869 481

105,2

v tom: PojiötÏnÌ ˙razu

tis. KË

1 941 038

1 935 768

99,7

PojiötÏnÌ nemoci (soukromÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ)

tis. KË

591 589

777 937

131,5

HavarijnÌ pojiötÏnÌ pozemnÌch vozidel kromÏ kolejov˝ch

tis. KË

14 201 661

15 042 158

105,9

HavarijnÌ pojiötÏnÌ kolejov˝ch vozidel

tis. KË

4 204

10 942

260,3

HavarijnÌ pojiötÏnÌ letadel

tis. KË

139 147

178 546

128,3

HavarijnÌ pojiötÏnÌ n·mo¯nÌch a ¯ÌËnÌch plavidel

tis. KË

12 797

9 904

77,4

PojiötÏnÌ p¯epravovanÈho n·kladu

tis. KË

484 717

459 954

94,9

PojiötÏnÌ majetku podle odvÏtvÌ 8

tis. KË

10 517 645

10 917 761

103,8

v tom: obËansk· pojiötÏnÌ

tis. KË

2 748 081

2 856 593

104,0

z toho: pojiötÏnÌ poû·ru

tis. KË

488 227

782 930

160,4

podnikatelsk· pojiötÏnÌ

tis. KË

7 769 564

7 377 346

95,0


tis. KË

3 674 566

4 157 984

113,2


tis. KË

6 060 852

6 326 463

104,4


tis. KË

2 056 384

2 596 154

126,3

PojiötÏnÌ odpovÏdnosti podle odvÏtvÌ 10

tis. KË tis. KË

z toho: pojiötÏnÌ odpovÏdnosti tis. KË podle z·kona Ë. 168/1999 Sb. PojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu letadel

tis. KË

PojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu lodÌ

tis. KË

VöeobecnÈ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu

tis. KË

z toho: z·konnÈ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti zamÏstnavatele

tis. KË

4 004 468 21 114 761

3 730 309 21 872 017

93,2 103,6

20 946 109

21 611 764

103,2

259 781

244 658

94,2

6 208 8 232 513 4 550 996

6 488 9 142 975 4 859 277

104,5 111,1 106,8


tis. KË

3 401 823

2 997 208

88,1

PojiötÏnÌ ˙vÏr˘

tis. KË

1 006 880

1 079 700

107,2

PojiötÏnÌ z·ruky (kauce)

tis. KË

185 271

166 695

90,0

PojiötÏnÌ r˘zn˝ch finanËnÌch ztr·t

tis. KË

796 318

802 579

100,8

z toho: pojiötÏnÌ ztr·t tis. KË zp˘soben˝ch p¯eruöenÌm provozu

514 153

PojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany

207 074

tis. KË

475 232

92,4

198 782

96,0

PojiötÏnÌ pomoci osob·m tis. KË 973 115 1 090 838 v nouzi bÏhem cestov·nÌ nebo pobytu mimo mÌsto svÈho trvalÈho bydliötÏ

112,1

AktivnÌ zajiötÏnÌ a zatÌm neza¯azen· pojiötÏnÌ

tis. KË

649 009

605 316

93,3

z toho: CestovnÌ pojiötÏnÌ

tis. KË

1 054 204

1 029 523

97,7

z toho: pojiötÏnÌ lÈËebn˝ch v˝loh éivotnÌ pojiötÏnÌ v tom: bÏûnÏ placenÈ jednor·zovÏ placenÈ v tom: pojiötÏnÌ pro p¯Ìpad doûitÌ nebo smrti nebo doûitÌ

2005/2004

tis. KË

111 585 544

115 755 845

103,7

éivotnÌ pojiötÏnÌ celkem

tis. KË

44 200 964

44 886 364

101,6 107,1

bÏûnÏ placenÈ

tis. KË

30 363 513

32 511 133

jednor·zovÏ placenÈ

tis. KË

13 837 451

12 375 231

89,4

NeûivotnÌ pojiötÏnÌ celkem

tis. KË

67 384 580

70 869 481

105,2

DalöÌ ukazatele N·klady na poj. plnÏnÌ celkem

tis. KË

58 498 250

53 654 751

91,7

ûivotnÌ pojiötÏnÌ

tis. KË

23 442 780

19 729 876

84,2

neûivotnÌ pojiötÏnÌ

tis. KË

35 055 470

33 924 875

96,8

ks

2 457 887

2 281 307

92,8

osoby

14 473

14 119

97,6 1-12/2005

PoËet vy¯Ìz. poj. ud·lostÌ celkem PoËet zamÏstnanc˘ celkem

1995

1-12/2004

éivotnÌ pojiötÏnÌ

%

27,5

39,6

38,8


%

72,5

60,4

61,2

Pramen: »esk· asociace pojiöùoven, 9. 3. 2006

P¯edepsanÈ pojistnÈ celkem


1-12/2005


PodÌl na celkovÈm p¯edepsanÈm pojistnÈm

1-12/2004

1-12/2004 P¯edepsanÈ pojistnÈ

tis. KË tis. KË tis. KË tis. KË tis. KË

738 529 44 200 964 30 363 513 13 837 451 26 607 673

712 400 44 886 364 32 511 133 12 375 231 26 078 564

96,5 101,6 107,1 89,4 98,0

konci roku 2005 celkem 14 119 zamÏstnanc˘, coû je ve srovn·nÌ s rokem 2004 o 2,4 % mÈnÏ. V˝voj v jednotliv˝ch pojistn˝ch odvÏtvÌch ûivotnÌho a neûivotnÌho pojiötÏnÌ byl rozdÌln˝. Bez ohledu na absolutnÌ hodnoty a podÌl na celkovÈm p¯edepsanÈm pojistnÈm lze upozornit na r˘st p¯edepsanÈho pojistnÈho u pojiötÏnÌ nemoci v roce 2005 o 31,5 % Ëi u vöeobecnÈho pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu o 11,1 % Ëi pojiötÏnÌ spojenÈho s investiËnÌm fondem o 24,5 % (net˝k· se dÏtÌ). To jsou pozitivnÌ trendy a p¯Ìsliby do budoucna. "Rok 2005 byl na tuzemskÈm pojistnÈm trhu ve znamenÌ rozöi¯ov·nÌ a zkvalitÚov·nÌ sluûeb pojiö-

ùoven, zvyöov·nÌ ˙rovnÏ ochrany klient˘ a upevÚov·nÌ ekonomickÈ sÌly pojistitel˘," ¯ekl Ladislav BartonÌËek, prezident »eskÈ asociace pojiöùoven na b¯eznovÈ tiskovÈ konferenci v Praze. »esk· asociace pojiöùoven je z·jmov˝m sdruûenÌm 27 komerËnÌch pojiöùoven, jejichû podÌl na celkovÈm p¯edepsanÈm pojistnÈm v »R je zhruba 99 %. Posl·nÌm asociace je zastupovat, h·jit a prosazovat z·jmy pojiöùoven i jejich klient˘ ve vztahu k org·n˘m st·tnÌ spr·vy, dalöÌm pr·vnÌm subjekt˘m i ve vztahu k zahraniËÌ, a podporovat tak rozvoj pojiöùovnictvÌ a pojistnÈho trhu v »eskÈ republice. (tz)

Předběžní výsledky členů ČAP za období 1-12/2005 P¯edepsanÈ pojistnÈ

PodÌl %


tis. KË

115 755 845

100,00


tis. KË

70 869 481

61,22

v tom: PojiötÏnÌ ˙razu

tis. KË

1 935 768

1,67

PojiötÏnÌ nemoci (soukromÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ)

tis. KË

777 937

0,67

HavarijnÌ pojiötÏnÌ pozemnÌch vozidel kromÏ kolejov˝ch

tis. KË

15 042 158

12,99

HavarijnÌ pojiötÏnÌ kolejov˝ch vozidel

tis. KË

10 942

0,01

HavarijnÌ pojiötÏnÌ letadel

tis. KË

178 546

0,15

HavarijnÌ pojiötÏnÌ n·mo¯nÌch a ¯ÌËnÌch plavidel

tis. KË

9 904

0,01

PojiötÏnÌ p¯epravovanÈho n·kladu

tis. KË

459 954

0,40


tis. KË

10 917 761

9,43


tis. KË

2 856 593

2,47


tis. KË

782 930

0,68


tis. KË

7 377 346

6,37


tis. KË

4 157 984

3,59


tis. KË

6 326 463

5,47


tis. KË

2 596 154

2,24


tis. KË

3 730 309

3,22

PojiötÏnÌ odpovÏdnosti podle odvÏtvÌ 10

tis. KË

21 872 017

18,89

z toho: pojiötÏnÌ odpovÏdnosti podle z·kona Ë. 168/1999 Sb. tis. KË

21 611 764

18,67 0,21

PojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu letadel

tis. KË

244 658

PojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu lodÌ

tis. KË

6 488

0,01

VöeobecnÈ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu

tis. KË

9 142 975

7,90

z toho: z·konnÈ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti zamÏstnavatele

tis. KË

4 859 277

4,20


tis. KË

2 997 208

2,59

PojiötÏnÌ ˙vÏr˘

tis. KË

1 079 700

0,93

PojiötÏnÌ z·ruky (kauce)

tis. KË

166 695

0,14

PojiötÏnÌ r˘zn˝ch finanËnÌch ztr·t

tis. KË

802 579

0,69

z toho: pojiötÏnÌ ztr·t zp˘soben˝ch p¯eruöenÌm provozu

tis. KË

475 232

0,41

PojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany

tis. KË

198 782

0,17

PojiötÏnÌ pomoci osob·m v nouzi bÏhem cestov·nÌ nebo pobytu mimo mÌsto svÈho trvalÈho bydliötÏ

tis. KË

1 090 838

0,94

AktivnÌ zajiötÏnÌ a zatÌm neza¯azen· pojiötÏnÌ

tis. KË

605 316

0,52

z toho: CestovnÌ pojiötÏnÌ

tis. KË

1 029 523

0,89

z toho: pojiötÏnÌ lÈËebn˝ch v˝loh

tis. KË

712 400

0,62

éivotnÌ pojiötÏnÌ

tis. KË

44 886 364

38,78

v tom: bÏûnÏ placenÈ

tis. KË

32 511 133

28,09

jednor·zovÏ placenÈ

tis. KË

12 375 231

10,69

v tom: PojiötÏnÌ pro p¯Ìpad doûitÌ nebo smrti nebo doûitÌ

tis. KË

26 078 564

22,53

PojiötÏnÌ pro p¯Ìpad smrti

tis. KË

650 025

0,56

PojiötÏnÌ svatebnÌ, prost¯edk˘ na v˝ûivu dÏtÌ

tis. KË

2 450 504

2,12

PojiötÏnÌ pro p¯Ìpad smrti

tis. KË

599 758

650 025

108,4

PojiötÏnÌ svatebnÌ, prost¯edk˘ na v˝ûivu dÏtÌ

tis. KË

2 468 422

2 450 504

99,3

D˘chodovÈ pojiötÏnÌ

tis. KË

3 246 627

2 778 806

85,6

PojiötÏnÌ spojenÈ s investiËnÌm tis. KË fondem celkem - net˝kajÌcÌ se dÏtÌ

5 788 776

7 203 909

124,5

D˘chodovÈ pojiötÏnÌ

tis. KË

2 778 806

2,40

PojiötÏnÌ spojenÈ s investiËnÌm tis. KË fondem celkem - t˝kajÌcÌ se dÏtÌ

262 836

310 521

118,1

PojiötÏnÌ spojenÈ s investiËnÌm fondem celkem - net˝kajÌcÌ se dÏtÌ

tis. KË

7 203 909

6,22

Kapit·lovÈ Ëinnosti

tis. KË

460 822

279 184

60,6

PojiötÏnÌ spojenÈ s investiËnÌm fondem celkem - t˝kajÌcÌ se dÏtÌ

tis. KË

310 521

0,27

DoplÚkov· pojiötÏnÌ

tis. KË

4 766 050

5 134 851

107,7

Kapit·lovÈ Ëinnosti

tis. KË

279 184

0,24

DoplÚkov· pojiötÏnÌ

tis. KË

5 134 851

4,44

»esk· asociace pojiöùoven, 9. 3. 2006

34

www.prosperita.info

březen 2006

PENÍZE PRO PODNIKÁNÍ, ETIKA PRO PODNIKÁNÍ

Etika a její role při naplňování řady podnikatelských záměrů E tika v podnikání - časté téma, jemuž se věnujeme. Novinářům byl představen v únoru v Praze nový Etický kodex České leasingové a finanční asociace. Na tomto místě otiskujeme jeho plné znění. Možná se stane inspirací pro inovaci etického kodexu jiného profesního uskupení nebo přivede k zamyšlení nejednu firmu.

FinanËnÌ produkty nabÌzenÈ Ëleny »LFA, zejm. leasing, spot¯ebitelskÈ ˙vÏry, spl·tkovÈ prodeje a factoring, plnÌ v naöÌ trûnÌ ekonomice v˝znamnou ˙lohu p¯i naplÚov·nÌ ¯ady podnikatelsk˝ch z·mÏr˘ i p¯i uspokojov·nÌ pot¯eb dom·cnostÌ. S ohledem na v˝znamnou ˙lohu poskytovatel˘ tÏchto produkt˘ p¯i zajiöùov·nÌ investic, posilov·nÌ odbytu, financov·nÌ podnikatelsk˝ch aktivit, vytv·¯enÌ pracovnÌch p¯ÌleûitostÌ a s p¯ihlÈdnutÌm k jeho podÌlu na celkovÈm ekonomickÈm rozvoji je û·doucÌ upravit z·sady podnikatelskÈ a obchodnÌ etiky v praxi jednotliv˝ch Ëlen˘ asociace, a to jak ve stycÌch se z·kaznÌky a dodavateli, tak ve vztazÌch se st·tnÌmi org·ny. Na tÏchto z·kladech musÌ b˝t postaveny i vz·jemnÈ styky Ëlen˘ asociace. K zajiöùov·nÌ û·doucÌho chov·nÌ sv˝ch Ëlen˘ p¯ijala »esk· leasingov· a finanËnÌ asociace tento kodex.

1. Dodrûov·nÌ z·kon˘ a z·sad poctivÈho podnik·nÌ v obchodnÌch aktivit·ch Ëlen˘ asociace SpoleËnosti sdruûenÈ v »eskÈ leasingovÈ a finanËnÌ asociaci respektujÌ ve svÈ Ëinnosti pr·vnÌ ¯·d ve vöech jeho souvislostech. D˘slednÏ se ¯ÌdÌ obecn˝mi z·sadami podnikatelskÈ a obchodnÌ etiky a vych·zejÌ z podmÌnÏnosti dlouhodobÈ prosperity jejich dodrûov·nÌm. DbajÌ na vysokou profesionalitu poskytovan˝ch sluûeb.

PodporujÌ ve sv˝ch aktivit·ch, pokud je to moûnÈ a ˙ËelnÈ, projekty vyhovujÌcÌ kritÈriÌm ochrany ûivotnÌho prost¯edÌ a rozvoje nov˝ch a obnoviteln˝ch zdroj˘ energie. ÿÌdÌ se z·sadami spr·vy a ¯ÌzenÌ spoleËnostÌ prosazovan˝mi OECD.

2. Vztahy Ëlensk˝ch spoleËnostÌ se z·kaznÌky a s dodavateli »lenovÈ asociace uv·dÏjÌ ve sv˝ch informaËnÌch, propagaËnÌch a reklamnÌch materi·lech v˝luËnÏ ovÏ¯enÈ a pravdivÈ ˙daje, kterÈ nejsou zp˘sobilÈ uvÈst z·kaznÌka v omyl. O nabÌzen˝ch a poskytovan˝ch sluûb·ch pod·vajÌ ˙plnÈ, aktu·lnÌ a srozumitelnÈ informace a stejn˝ postup zajistÌ i v p¯Ìpadech, kdy se z·kaznÌkem jednajÌ jejich jmÈnem v souvislosti s uzav¯enÌm nebo plnÏnÌm p¯ÌsluönÈ smlouvy dodavatelÈ, prodejci Ëi jinÈ t¯etÌ osoby. DodrûujÌ poûadavky vÏcnosti a seriÛznosti reklamy. PostupujÌ v souladu s Kodexem z·sad etickÈ reklamnÌ praxe v »R vydan˝m Radou pro reklamu. V odbytov˝ch praktik·ch respektujÌ pravidla hospod·¯skÈ soutÏûe. SvÈ sluûby neposkytnou ûadatel˘m, u kter˝ch je p¯i jedn·nÌ o smluvnÌm vztahu ze zjiötÏn˝ch skuteËnostÌ z¯ejmÈ nebo vysoce pravdÏpodobnÈ, ûe by nemohli nebo nechtÏli dost·t smluvnÌm z·vazk˘m. PostupujÌ d˘slednÏ p¯i zjiöùov·nÌ identity a provÏ¯ov·nÌ d˘vÏryhodnosti z·jemc˘ o jimi nabÌze-

Počet škod způsobených tíhou sněhu a ledu vzrostl oproti loňsku třicetkrát Od poË·tku roku do 12. b¯ezna 2006 nahl·sili klienti Kooperativy vÌce neû 4 000 pojistn˝ch ud·lostÌ zp˘soben˝ch tÌhou snÏhu a ledu, coû je tÈmÏ¯ 30kr·t vÌce neû v loÚskÈm roce. "SouËasn˝ stav jiû zaËÌn· nabÌrat rozmÏr kalamity a vzhledem ke st·le öpatnÈmu poËasÌ a vysoce nadpr˘mÏrnÈmu mnoûstvÌ snÏhu oËek·v·me jeötÏ nahl·öenÌ dalöÌch pojistn˝ch ud·lostÌ. Odhadujeme, ûe zejmÈna uplynul˝ vÌkend zp˘sobil dalöÌ stovky ökod," uvedl mluvËÌ Kooperativy Marek VÌch. AlarmujÌcÌ je rovnÏû n·r˘st vyplacen˝ch pojistn˝ch plnÏnÌ - letos Kooperativa odhaduje, ûe v souvislosti s tÌmto druhem ökod vyplatÌ z pojiötÏnÌ majetku a odpovÏdnosti vÌce neû 170 milion˘ korun, zatÌmco loni to bylo za srovnatelnÈ obdobÌ pouh˝ch pÏt milion˘. MeziroËnÏ rovnÏû vzrostlo pr˘mÏrnÈ vyplacenÈ plnÏnÌ na jednu ökodu - o 15 % na vÌce neû 37 tisÌc korun. Co se t˝Ëe region·lnÌho rozdÏlenÌ ökod - nejvÌce jich registruje Kooperativa na st¯ednÌ a severnÌ MoravÏ, na VysoËinÏ a v jiûnÌch »ech·ch. Kooperativa, pojiöùovna, a. s., je druhou nejvÏtöÌ pojiöùovnou v »R. V roce 2004 p¯edepsala pojistnÈ v celkovÈm objemu p¯es 24 mili-

ard KË a dos·hla trûnÌho podÌlu 21,5 procenta. V souËasnÈ dobÏ m· vÌce neû 300 obchodnÌch mÌst a produkty Kooperativy lze sjednat i v poboËk·ch »eskÈ spo¯itelny. Klient˘m je k dispozici d·le nÏkolik tisÌc externÌch spolupracovnÌk˘, nonstop zelen· linka 800 105 105 a internetovÈ str·nky www.koop.cz. Kooperativa se loni stala Pojiöùovnou roku podle hodnocenÌ pojiöùovacÌch maklÈ¯˘. HlavnÌm akcion·¯em Kooperativy je Wiener St‰dtische Allgemeine Versicherung AG, kter· letos zÌskala od prestiûnÌ agentury Standard & Poor¥s rating A+ se stabilnÌm v˝hledem. Koncern zaujÌm· v souËasnosti prvnÌ Ëi druhou pozici na trzÌch v Rakousku, v »eskÈ republice, na Slovensku a v Rumunsku. K dalöÌm klÌËov˝m trh˘m n·leûÌ Polsko, MaÔarsko, Chorvatsko, Srbsko, »ern· Hora a Bulharsko. D·le je skupina zastoupena v BÏlorusku a na UkrajinÏ, v NÏmecku a Lichtenötejnsku. KromÏ toho m· koncern svÈ poboËky v It·lii a ve Slovinsku. Jiû byly uËinÏny prvnÌ kroky pro aktivnÌ vstup skupiny na rusk˝ trh, kter˝ je napl·nov·n na letoönÌ rok. é·dn˝ jin˝ pojiöùovacÌ koncern do takovÈ mÌry prostor zemÌ st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy nepokr˝v·. (tz)

ČSOB Leasing vládne českému i slovenskému trhu »SOB Leasing je jedniËkou nejen na ËeskÈm, ale i na slovenskÈm leasingovÈm trhu. ObÏ dvÏ spoleËnosti, »SOB Leasing »R a »SOB Leasing SR, dos·hly v loÚskÈm roce sv˝ch historicky rekordnÌch obrat˘, a p¯edstihly tak svÈ konkurenty v »R i SR. »SOB Leasing »R je v Ëele ËeskÈho leasingovÈho trhu jiû od roku 2001 a v pr˘bÏhu loÚskÈho roku sv˘j odstup od konkurence jeötÏ v˝raznÏ zv˝öil. Na Slovensku spoleËnost »SOB Leasing SR v roce 2005 znovu zaujala prvnÌ p¯ÌËku leasingovÈho trhu. DominantnÌm produktem obou spoleËnostÌ je finanËnÌ leasing. V˝znamn˝ podÌl na obratu »SOB Leasing SR m· spot¯ebitelsk˝ ˙vÏr, kter˝ spoleËnost »SOB Leasing »R s velk˝m ˙spÏchem uvedla na trh v polovinÏ loÚskÈho roku. »SOB Leasing »R profinancoval v roce 2005

sv˝m z·kaznÌk˘m dopravnÌ prost¯edky, stroje a za¯ÌzenÌ v objemu 18,24 miliardy Ëesk˝ch korun. TrûnÌ podÌl »SOB Leasing »R na ËeskÈm leasingovÈm trhu movitostÌ dos·hl v roce 2005 hodnoty 16,1 procent a ve srovn·nÌ s rokem 2004 vzrostl o 2,28 procentnÌho bodu. "RekordnÌ v˝sledky »SOB Leasing a r˘st objemu obchodu o vÌce neû 24 % jsou projevem spr·vnosti dlouhodobÈ obchodnÌ strategie. Vedle naöich v˝sledk˘ je dobr˝m sign·lem i celkov˝ r˘st leasingovÈho trhu," uvedla obchodnÌ ¯editelka »SOB Leasing »R Ing. Andrea Kupkov·. »SOB Leasing SR dos·hl obratu ve v˝öi 9,34 miliardy slovensk˝ch korun. MeziroËnÌm r˘stem o 26,9 % tak dok·zal p¯ekonat nejen vöechny konkurenty, ale i rekordnÌ dynamiku slovenskÈho leasingovÈho trhu (r˘st trhu o 22,6 %). (tz)

Srovn·nÌ produktovÈ struktury celkovÈho obratu SpoleËnost

FinanËnÌ leasing

OperativnÌ leasing

Spl·tkov˝ prodej

»SOB Leasing »R

88 %

3,5 %

4%

4,5 %

»SOB Leasing SR

79 %

4,2 %

6%

10,8 %


Spot¯ebitelsk˝ ˙vÏr

nÈ sluûby i p¯i ovÏ¯ov·nÌ p¯ipravenosti a schopnosti z·jemc˘ plnit povinnosti podle p¯ÌsluönÈ smlouvy. Chr·nÌ d˘slednÏ jinÈ informace zjiötÏnÈ ve styku se z·kaznÌky. »lenovÈ asociace p¯edkl·dajÌ z·kaznÌk˘m n·vrhy smluv o poskytnutÌ p¯ÌsluönÈ finanËnÌ sluûby (vËetnÏ obecn˝ch obchodnÌch podmÌnek) vyhovujÌcÌ poûadavk˘m na ˙plnost, jasnost a srozumitelnost celkovÈho textu i jednotliv˝ch formulacÌ. ObjasÚujÌ zejmÈna z·kaznÌk˘m finanËnÌ n·leûitosti poskytovan˝ch sluûeb, jak˝mi jsou nap¯. leasingovÈ nav˝öenÌ, leasingov˝ koeficient a leasingov˝ faktor aplikovan˝ v p¯ÌsluönÈ leasingovÈ transakci a obdobnÈ kategorie uûÌvanÈ ve smlouv·ch o jin˝ch finanËnÌch produktech. OznamujÌ vËas a pÌsemnÏ zmÏny podmÌnek uzav¯enÈ smlouvy, pokud k nim je poskytovatel sluûby smluvnÏ zmocnÏn Ëi pokud m· tento postup oporu v platnÈm pr·vu. ReagujÌ vÏcnÏ a bez zbyteËnÈho prodlenÌ na opodstatnÏnÈ poûadavky z·kaznÌk˘ t˝kajÌcÌ se uzav¯enÈho obchodu. P¯i ukonËenÌ smlouvy, zejm. p¯i mimo¯·dnÈm resp. p¯edËasnÈm, postupujÌ ËlenovÈ d˘slednÏ v souladu s pr·vem a se smluvnÌmi podmÌnkami, s d˘razem na spravedlivÈ, transparentnÌ a co nejrychlejöÌ vypo¯·d·nÌ vz·jemn˝ch finanËnÌch n·rok˘ a uspokojenÌ pr·v z uzav¯enÈho vztahu, s co nejvÏtöÌ vst¯ÌcnostÌ k pot¯eb·m a moûnostem z·kaznÌka, kterou lze spravedlivÏ poûadovat vzhledem k okolnostem ukonËenÌ smluvnÌho vztahu a k jedn·nÌ z·kaznÌka po dobu trv·nÌ smluvnÌho vztahu. V souvislosti s naplÚov·nÌm p¯ÌsluönÈ smlouvy poskytujÌ z·kaznÌkovi podle sv˝ch moûnostÌ pot¯ebnou souËinnost a na jeho û·dost sdÏlÌ pr·vnÌ, daÚovÈ, ˙ËetnÌ, pojiöùovacÌ a jinÈ pot¯ebnÈ informace, pokud to nenÌ v rozporu s obchodnÌm tajemstvÌm, s povinnostÌ mlËenlivosti Ëi s obecnÏ z·vazn˝mi pr·vnÌmi p¯edpisy. Pokud se nabÌzenÈ sluûby t˝kajÌ financov·nÌ konkrÈtnÌch majetkov˝ch hodnot, ËlenovÈ asociace p˘sobÌ na jejich dodavatele, pop¯. v˝robce nebo prodejce, aby dodrûovali dohodnutou, pop¯. standardnÌ kvalitu dod·van˝ch v˝robk˘ a sluûeb, z·ruËnÌ dobu, servisnÌ a reklamaËnÌ podmÌnky i bezpeËnost tÏchto p¯edmÏt˘. Ve vztazÌch se z·kaznÌky i ve styku s org·ny st·tu berou ËlenskÈ spoleËnosti v maxim·lnÌ moûnÈ mÌ¯e v ˙vahu z·sady postupu v z·leûitostech neobchodnÌ povahy dohodnutÈ v r·mci asociace v r·mci platnÈho pr·va »R, vËetnÏ memoranda asociace k ochranÏ spot¯ebitele p¯i poskytov·nÌ leasingov˝ch sluûeb. SvÈ z·kaznÌky, dodavatele a dalöÌ obchodnÌ partnery ËlenskÈ spoleËnosti asociace vhodnou formou informujÌ o existenci tohoto kodexu a sezn·mÌ z·jemce s jeho obsahem. V z·jmu ochrany z·kaznÌk˘ udrûujÌ ËlenovÈ asociace svoji kapit·lovou vybavenost na û·doucÌ ˙rovni. P¯ijÌmajÌ i dalöÌ opat¯enÌ k vylouËenÌ, resp. k co nejrozs·hlejöÌmu snÌûenÌ rizik jejich platebnÌ neschopnosti Ëi ˙padku pro z·kaznÌky, vËetnÏ nezatÏûov·nÌ jejich majetku nad r·mec p¯ijat˝ch ˙vÏr˘.

3. Vztahy Ëlen˘ asociace »lenovÈ asociace dodrûujÌ ve vz·jemn˝ch sty-

cÌch pravidla hospod·¯skÈ soutÏûe. NaplÚujÌ d˘slednÏ opat¯enÌ dohodnut· v z·jmu prevence a postihu neseriÛznÌch a jinak problematick˝ch z·kaznÌk˘ a dodavatel˘, vËetnÏ sdÌlenÌ poznatk˘ ze styku s nepoctiv˝mi a jinak problematick˝mi z·kaznÌky. PodporujÌ vz·jemnou v˝mÏnu zkuöenostÌ a poznatk˘ z poskytov·nÌ finanËnÌch sluûeb, pokud nenÌ dotËeno obchodnÌ tajemstvÌ a obchodnÌ politika jednotliv˝ch Ëlen˘, chr·nÏnÈ z·jmy jejich zamÏstnanc˘, z·kaznÌk˘ a jin˝ch obchodnÌch partner˘. »lenovÈ asociace vystupujÌ ve vz·jemn˝ch vztazÌch korektnÏ. ZamÏstn·v·-li Ëlen asociace pracovnÌka, kter˝ d¯Ìve p˘sobil u jinÈ ËlenskÈ spoleËnosti, nebude po nÏm poûadovat informace tvo¯ÌcÌ p¯edmÏt obchodnÌho tajemstvÌ p¯edchozÌho zamÏstnavatele. Vz·jemnÈ rozpory ¯eöÌ ËlenovÈ asociace mezi sebou, pokud moûno, dohodou.

4. ⁄koly »eskÈ leasingovÈ a finanËnÌ asociace Asociace podporuje dostupn˝mi prost¯edky vysokou kvalitu sluûeb poskytovan˝ch Ëlensk˝mi spoleËnostmi a napom·h· tomu informaËnÌmi, analytick˝mi, vzdÏl·vacÌmi a jin˝mi akcemi. Zprost¯edkuje v˝mÏnu zkuöenostÌ Ëlensk˝ch spoleËnostÌ, pokud tÌm nejsou dotËeny jejich obchodnÌ z·jmy. Asociace zajiöùuje distribuci tohoto kodexu partnersk˝m subjekt˘m a dalöÌm z·jemc˘m. ObjasÚuje posl·nÌ a obsah kodexu ve svÈ informaËnÌ a vzdÏl·vacÌ Ëinnosti. Na pravideln˝ch Ëlensk˝ch sch˘zÌch posuzuje soulad Ëinnosti Ëlen˘ s obsahem kodexu. P¯ijÌm· opat¯enÌ k postupnÈmu naplÚov·nÌ jeho z·sad v Ëinnosti asociace i vöech jejÌch Ëlen˘. P¯edstavenstvo posuzuje situace a jedn·nÌ, kterÈ mohou poökodit postavenÌ a povÏst finanËnÌch produkt˘ nabÌzen˝ch Ëleny »LFA a poskytovatel˘ tÏchto produkt˘ nebo poruöenÌ tohoto kodexu kteroukoliv Ëlenskou spoleËnostÌ, zejmÈna pokud je na nÏ upozornÌ s p¯Ìsluön˝mi podklady Ëlen asociace. Asociace zajiöùuje a koordinuje kontakty se st·tnÌmi org·ny a takÈ s p¯Ìsluön˝mi nevl·dnÌmi subjekty, vËetnÏ sdruûenÌ na ochranu spot¯ebitel˘, p¯i sledov·nÌ ˙Ëinnosti pr·vnÌ ˙pravy ekonomick˝ch aktivit a p¯i p¯ÌpravÏ nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ t˝kajÌcÌch se produkt˘ nabÌzen˝ch jejÌmi Ëleny a poskytovatel˘ nebankovnÌch finanËnÌch sluûeb. Spolup˘sobÌ p¯i shromaûÔov·nÌ a vyhodnocenÌ statistick˝ch dat o nebankovnÌch finanËnÌch sluûb·ch v »R. Sv˝m Ëlen˘m poskytuje smÌrËÌ sluûby, pokud je o nÏ poû·d·na. UûÌv·nÌ loga asociace a ˙daje o ËlenstvÌ v asociaci v obchodnÌ, informaËnÌ, propagaËnÌ a reklamnÌ Ëinnosti Ëlensk˝ch spoleËnostÌ je i vyj·d¯enÌm ztotoûnÏnÌ se stanovami, podpory p¯ijat˝ch z·vÏr˘ asociace a v·zanosti obsahem tohoto kodexu. »lenskÈ spoleËnosti se ve svÈ Ëinnosti ¯ÌdÌ tÌmto kodexem. Vyz˝vajÌ k dodrûov·nÌ jeho z·sad i ostatnÌ poskytovatele nebankovnÌch finanËnÌch sluûeb p˘sobÌcÌ v »eskÈ republice.

K 15. výročí přichází CAC LEASING s ojedinělou nabídkou ● Kdo si s CAC LEASING po¯ÌdÌ auto nebo motorku, dostane ihned slevu 15 tisÌc korun. ● P¯i uzavÌr·nÌ leasingovÈ smlouvy na stroje odpustÌ CAC LEASING nap¯Ìklad pauö·lnÌ poplatek. CAC LEASING u p¯Ìleûitosti 15. v˝roËÌ svÈho zaloûenÌ p¯ipravil celou ¯adu v˝hodn˝ch akËnÌch nabÌdek financov·nÌ v segmentu automobil˘, motocykl˘ a stroj˘. Renomovan· leasingov· spoleËnost tÌm vyuûÌv· svÈ bohatÈ zkuöenosti a postavenÌ na ËeskÈm trhu. "V obdobÌ od poloviny b¯ezna do 15. Ëervna zÌskajÌ klienti ke kaûdÈ novÏ uzav¯enÈ leasingovÈ smlouvÏ na n·kup osobnÌho nebo uûitkovÈho automobilu, p¯ÌpadnÏ motocyklu jakÈkoliv znaËky okamûitÈ zv˝hodnÏnÌ v podobÏ odpoËtu 15-ti tisÌcovÈ slevy z akontace," prozradil detaily speci·lnÌ akce Jaroslav JaromÏ¯sk˝, z·stupce ¯editele divize autoleasingu CAC LEASING. Slevu lze uplatnit u smluv na finanËnÌ leasing nov˝ch i ojet˝ch automobil˘ vöech znaËek s celkovou hmotnostÌ do 3,5 tuny a stejnÏ tak motocykl˘. NabÌdka je p¯ipravena spoleËnÏ s pojiöùovnou Generali, kter· k leasingov˝m smlouv·m poskytne havarijnÌ pojiötÏnÌ. TakÈ po¯ÌzenÌ novÈho stroje v obdobÌ od 15. b¯ezna do 15. Ëervna u CAC LEASING p¯inese ˙spory. "V p¯ÌpadÏ leasingu stroj˘ nabÌzÌme klient˘m v˝bÏr ze Ëty¯ variant, kterÈ zv˝hodnÌ podmÌnky financov·nÌ a bude jen na klientovi, aby si vybral tu nejefektivnÏjöÌ," sdÏlil k v˝hodnÈ nabÌdce leasingu stroj˘ ZdenÏk Kejval, ¯editel divize movitostÌ CAC LEASING. Pro nÏkterÈ klienty je s ohledem na jejich finanËnÌ pl·nov·nÌ l·kavÈ vyuûÌt moûnosti aû nulovÈ z·lohy, jinÌ dajÌ p¯ednost odpuötÏnÌ pauö·lnÌho poplatku za uzav¯enÌ smlouvy nebo odkladu spl·tek aû o 3 mÏsÌce. »tvrtou moûnostÌ je zv˝öenÌ z˘statkovÈ hodnoty na konci leasingu na 10 %, dÌky Ëemuû se snÌûÌ pravidelnÈ mÏsÌËnÌ leasingovÈ spl·tky. NabÌdku v˝hod lze vyuûÌt p¯i financov·nÌ nap¯Ìklad stavebnÌch stroj˘ a manipulaËnÌ techniky, obr·bÏcÌch a v˝robnÌch stroj˘, v˝poËetnÌ a kopÌrovacÌ techniky nebo t¯eba zdravotnickÈho za¯ÌzenÌ apod. (tz) SpoleËnost CAC LEASING, a.s., byla zaloûena v roce 1991. PozdÏji, v roce 2003, se CAC LEASING stal 100% dce¯inou spoleËnostÌ Bank Austria Creditanstalt Leasing, kter· je plnÏ vlastnÏna rakouskou Bank Austria Creditanstalt, a.s., Ëlenem HVB Group. S trûnÌm podÌlem 13,1 %, 75 151 smlouvami a novÏ uzav¯en˝mi obchody v objemu 14,15 mld. KË ke konci roku 2004 je CAC LEASING nejvÏtöÌ univerz·lnÌ leasingovou spoleËnostÌ v »eskÈ republice. Po doplnÏnÌ portfolia nabÌdky o leasing nemovitostÌ je takÈ jedinou skuteËnÏ univerz·lnÌ leasingovou spoleËnostÌ v tuzemsku. V souËasnosti m· spoleËnost distribuËnÌ sÌù devÌti poboËek a osmi kancel·¯Ì v celÈ »eskÈ republice. CAC LEASING zÌskal na ËeskÈm leasingovÈm trhu ¯adu ocenÏnÌ.

35

březen 2006

ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN

K možnostem rozvoje soukromého zdravotního pojištění v České republice V e všech vyspělých zemích světa se vede diskuse o financování budoucí zdravotní péče, o její dostupnosti, o úloze státu, a to zejména z těchto důvodů: ● projevují se demografické změny (klesá porodnost, zvyšuje se průměrný věk dožití) ● roste poptávka po kvalitní lékařské péči ● zvyšuje se nabídka moderních medicínských technologií, léků apod. Tyto trendy se promítají převážně do růstu nákladů a vytvářejí finanční tlaky zejména ve financování veřejného zdravotního pojištění.

Vysok· pojiötÏnost ve vyspÏl˝ch zemÌch To plnÏ platÌ i pro »eskou republiku, neboù systÈm ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ je dlouhodobÏ deficitnÌ. ÿeöenÌ deficitu zv˝öenÌm p¯ÌspÏvk˘ do systÈmu nebo omezov·nÌm v˝daj˘ m· svÈ hranice, a proto je nutno uvaûovat o vÌcezdrojovÈm financov·nÌ. V tÈto souvislosti je nutno upozornit, ûe »esk· republika m· nejvyööÌ podÌl ve¯ejn˝ch v˝daj˘ na financov·nÌ zdravotnictvÌ v r·mci OECD. Podle ˙daj˘ OECD z roku 2003 Ëinil v »eskÈ republice podÌl ve¯ejn˝ch zdroj˘ na financov·nÌ n·klad˘ na zdravotnÌ pÈËi 90,2 %; na soukromÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ p¯ipadalo 0,2 % a platby obyvatel 8,4 %. SystÈmy v jednotliv˝ch zemÌch OECD se r˘znÌ, nicmÈnÏ soukromÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ je vyuûÌv·no; v NÏmecku Ëinil v roce 2003 jeho podÌl na financov·nÌ n·klad˘ zdravotnictvÌ 8,8 % a v Rakousku 7,6 %. SoukromÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ vyuûÌv· ve vyspÏl˝ch zemÌch v˝znamn· Ë·st obyvatel, nejvÌce v Nizozemsku - tÈmÏ¯ 100 % a ve Francii nebo äv˝carsku - p¯es 80 % populace.

JakÈ modely p¯ich·zejÌ v ˙vahu Jak jiû bylo ¯eËeno, nelze tvrdit, ûe by v zemÌch OECD existoval jedin˝ model zapojenÌ soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ. V z·sadÏ lze vymezit t¯i z·kladnÌ formy jeho realizace: ● PlnÈ pojiötÏnÌ - nahrazuje financov·nÌ pÈËe, jeû je hrazena z ve¯ejnÈho systÈmu (nap¯. Belgie, NÏmecko, Ë·steËnÏ äpanÏlsko). Dan· osoba m˘ûe vystoupit z ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ a vstoupit do soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ, a to p¯i splnÏnÌ z·konn˝ch podmÌnek (nap¯. mÏsÌËnÌ p¯Ìjem vyööÌ neû stanoven· Ë·stka nebo spad· do urËitÈ skupiny osob stanovenÈ z·konem - nap¯. st·tnÌ ˙¯ednÌci), ● doplÚkovÈ pojiötÏnÌ - pojiötÏna je ta Ë·st zdravotnÌ pÈËe, jeû nenÌ zcela nebo zË·sti hrazena z ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ (nap¯Ìklad urËitÈ diagnÛzy nebo Ë·st ambulantnÌ nebo ˙stavnÌ pÈËe), ● dodateËnÈ pojiötÏnÌ - t˝k· se jin˝ch sluûeb neû zdravotnÌ pÈËe (nap¯Ìklad lepöÌ ubytov·nÌ a vybavenÌ v nemocnicÌch, rychlejöÌ p¯Ìstup ke zdravotnÌ pÈËi, volba poskytovatele apod.). RozdÏlenÌ na plnÈ a doplÚkovÈ soukromÈ pojiötÏnÌ je nutno br·t jako orientaËnÌ. Nic nebr·nÌ tomu, aby byly vyuûity jak prvky plnÈho pojiötÏ-

nebo ˙razu, pojiötÏnÌ invalidity n·sledkem nemoci, pojiötÏnÌ dennÌ d·vky p¯i pracovnÌ neschopnosti, lze kromÏ pojiötÏnÌ stomatologick˝ch v˝kon˘ za¯adit mezi dodateËn· pojiötÏnÌ. äiröÌ rozvoj, tj. pojiötÏnÌ zdravotnÌ pÈËe vyËlenÏnÈ ze solid·rnÌho systÈmu nebo vyËlenÏnÈ skupiny osob, by umoûnila jen zmÏna p¯edpis˘ z oblasti zdravotnictvÌ (z·kon o ve¯ejnÈm zdravotnÌm pojiötÏnÌ), kterÈ dosud nepovolujÌ v souvislosti se zdravotnÌ pÈËÌ hrazenou solid·rnÌm systÈmem jin˝ zp˘sob ˙hrady.

P¯ÌsluönÈ pojiöùovny sdruûenÈ v »AP - p¯i vytvo¯enÌ p¯Ìsluön˝ch legislativnÌch podmÌnek mohou vstoupit do systÈmu financov·nÌ zdravotnÌ pÈËe daleko v˝znamnÏjöÌm zp˘sobem. »esk· asociace pojiöùoven hodl· zevrubnÏ analyzovat pouûitelnÈ zahraniËnÌ systÈmy a navrhnout vhodn· ¯eöenÌ. P¯edpokl·d· z·jem vöech zainteresovan˝ch stran na hled·nÌ optim·lnÌho modelu pro »eskou republiku na z·kladÏ vÌcezdrojovÈho financov·nÌ. »esk· asociace pojiöùoven

Podíl jednotlivých zdrojů na financování zdravotních nákladů v zemích OECD

nÌ (pro urËitou skupinu osob), tak doplÚkovÈho pojiötÏnÌ. SvÏtov· banka, SvÏtov· zdravotnick· organizace i Evropsk· komise doporuËujÌ negativnÌ vymezenÌ takovÈ Ë·sti zdravotnÌ pÈËe, kter· se net˝k· z·chrany ûivota.

(rok 2003, ˙daje v %) Ve¯ejnÈ zdroje

SoukromÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ

Platby v hotovosti (p¯Ìm· spolu˙Ëast)

7,7

21,0

Zkuöenosti pojiöùoven jsou dobr˝m p¯edpokladem SoukromÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ je zaloûeno na jin˝ch principech neû ve¯ejnÈ pojiötÏnÌ. P¯edpokl·d· uzav¯enÌ pojistnÈ smlouvy mezi pojiöùovnou a klientem na z·kladÏ individu·lnÌho ocenÏnÌ rizika. M˘ûe vnÈst do celÈho systÈmu svÈ p¯ednosti, kter˝mi jsou nap¯Ìklad: ● ExistujÌcÌ (evropsk·) pr·vnÌ ˙prava, jejÌû souË·stÌ jsou i pravidla pro dohled, ● finanËnÌ sÌla a stabilita, zaloûen· nap¯Ìklad na tvorbÏ technick˝ch rezerv, ● flexibilita (schopnost tvorby a distribuce öirokÈho spektra produkt˘ vË. zohlednÏnÌ individu·lnÌch poûadavk˘), ● zkuöenost pojiöùoven z oblasti öet¯enÌ a likvidace pojistn˝ch ud·lostÌ (d˘sledn· kontrola a sankce p¯i zneuûÌv·nÌ pojiötÏnÌ; spolu˙Ëast; regres), ● dlouhodobÏ vytv·¯enÈ know-how, Ëasto i z mezin·rodnÌho hlediska (nap¯. vÏtöina mate¯sk˝ch spoleËnostÌ, jeû z¯Ìdily dce¯inÈ spoleËnosti - pojiöùovny - v »eskÈ republice, m· dlouhodobÈ zkuöenosti s provozov·nÌm danÈho pojiötÏnÌ), ● konkurence - z·ruka trvalÈho zkvalitÚov·nÌ sluûeb pro klienty. Je tudÌû zcela logickÈ, ûe v souËasnÈ dobÏ se v »eskÈ republice uvaûuje i o komerËnÌm p¯ipojiötÏnÌ jako jednom z opat¯enÌ, jeû mohou vÈst ke snÌûenÌ deficitu solid·rnÌho systÈmu. TakÈ obËanÈ si jiû vÌce uvÏdomujÌ ekonomickÈ souvislosti zdravotnÌ pÈËe a projevujÌ vÏtöÌ ochotu p¯ipl·cet si na zdravotnÌ pÈËi.

Austr·lie

67,5

Belgie

74,5

»R

90,1

0,2

8,4

83

1,3

15,7

Finsko

76,5

2,4

19,0

Francie

76,3

12,7

10,0

78

6,4

13,4

Island

83,5

0,0

16,5

It·lie

75,1

0,9

20,7

J. Korea

49,4

2,1

41,9

Japonsko

81,5

0,3

17,3

Kanada

69,9

12,7

14,9

P¯ipravenost Ëlensk˝ch pojiöùoven »AP na vstup do systÈmu Z·kony v »eskÈ republice, t˝kajÌcÌ se pojiöùovnictvÌ, tj. z·kon o pojiöùovnictvÌ Ëi z·kon o pojistnÈ smlouvÏ, umoûÚujÌ provozov·nÌ soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ (dle z·kona o pojiöùovnictvÌ pojiötÏnÌ nemoci - pojistnÈ odvÏtvÌ Ë. 2 neûivotnÌch pojiötÏnÌ). PojistnÈ produkty, kterÈ dnes nabÌzejÌ ËlenskÈ pojiöùovny »AP, jako nap¯Ìklad pojiötÏnÌ dennÌho odökodnÈho p¯i pobytu v nemocnici n·sledkem nemoci

D·nsko

Irsko

Lucembursko

89,9

0,9

7,0

MaÔarsko

72,4

0,6

24,6

Mexiko

46,4

3,1

50,5

NÏmecko

78,2

8,8

10,4

Nizozemsko

62,4

17,2

7,8

Norsko

83,7

0,0

15,5

Nov˝ ZÈland

78,7

5,8

15,5

Polsko

69,9

0,6

26,4

Portugalsko

69,7

Rakousko

67,6

7,6

19,2

ÿecko

51,3

2,2

46,5

Slovensko

88,3

0,0

11,7

äpanÏlsko

71,2

4,3

23,7

ävÈdsko

85,2

äv˝carsko

58,5

9,0

31,5

Turecko

62,9

4,4

27,6

USA

44,4

36,7

14,1

Velk· Brit·nie

83,4 Zdroj: Health at a Glance OECD INDICATORS 2005

Pozn·mka: tabulka byla zpracov·na na z·kladÏ uvedenÈho zdroje, p¯iËemû souËet hodnot v ¯·dcÌch neËinÌ u nÏkter˝ch st·t˘ 100 %. ZatÌmco u nÏkter˝ch st·t˘ jde pravdÏpodobnÏ jen o statistickou nep¯esnost, u jin˝ch m˘ûe jÌt o dalöÌ neuveden˝ zdroj zdravotnÌch n·klad˘.

Okénko do zahraničí: Generali Vienna Group 2005 s rekordním ziskem z běžných aktivit Rok 2005 byl pro Generali Vienna Group velmi pozitivnÌ jak v ziskovosti, tak v r˘stu. "Dnes pat¯Ìme mezi 3 nejziskovÏjöÌ skupiny pojiöùoven v Rakousku," prohl·sil öÈf koncernu Generali Dr. Karl Stoss p¯i prezentaci p¯edbÏûn˝ch ukazatel˘ koncernu za rok 2005. P¯i Ë·stce p¯ijatÈho pojistnÈho ve v˝öi 3,04 mld Euro (vËetnÏ podÌlu ûivotnÌho pojiötÏnÌ v·zanÈho na investiËnÌ fondy) dos·hla Generali Vienna Group hospod·¯skÈho v˝sledku z bÏûn˝ch aktivit ve v˝öi 200,3 mil. Euro. "K vytvo¯enÌ zisku 1 Euro n·m staËÌ vybrat pojistnÈ ve v˝öi 14,5 Euro. Konkurence na to podle odhad˘ pot¯ebuje minim·lnÏ 19 Euro. Samotn˝ objem p¯ijatÈho pojistnÈho vöak akcion·¯˘m ke ötÏstÌ nestaËÌ, nejpodstatnÏjöÌ je to, jak˝ zisk je nakonec k dispozici,"dodal Stoss.

Ziskovost v˝raznÏ vzrostla Ziskovost Generali Vienna Group se v uplynulÈm roce dle p¯edbÏûn˝ch ËÌsel pozoruhodnÏ zv˝öila: zisk z bÏûn˝ch aktivit narostl o 54 % na 200,3 mil. Euro. V letech 2003 aû 2005 se spoleËnosti poda¯ilo tÈmÏ¯ zpÏtin·sobit hodnotu zisku plynoucÌho z bÏûn˝ch aktivit. V˝raznÈ zv˝öenÌ dos·hla Generali rovnÏû u roËnÌho zisku koncernu: o 75,6 % na 180,4 mil. Euro v roce 2005. Na rekordnÌ ˙roveÚ vzrostly rovnÏû ukazatele ROE - a to o 6,4 procentnÌch bod˘ na 18,6 % - a zisk na akcii s p¯Ìr˘stkem o 76,3 % na 2,82 Euro za kÛtovanou akcii Generali Holding Vienna AG. Schv·lenÌm valnÈ hromady 23. kvÏtna 2006 se p¯edpokl·d· nav˝öenÌ v˝platy dividend akcion·¯˘m o 19 % na 50 cent˘ na akcii (25 cent˘ dividendy plus 25

36

cent˘ bonus). Vypl·cenÌ dividend dos·hne za rok 2005 celkem 31,9 mil. Euro, coû bÏhem dvou let odpovÌd· zdvojn·sobenÌ.

Boom v ûivotnÌm pojiötÏnÌ: r˘st o 18 % Na svoji pojistnou ochranu u spoleËnosti Generali p¯ispÏli v roce 2005 klienti v Rakousku, MaÔarsku, »esku, Polsku, na Slovensku, v Rumunsku, Slovinsku a Chorvatsku Ë·stkou ve v˝öi 3.038,4 mil. Euro. Toto p¯ijatÈ pojistnÈ bylo o 7,2 % vyööÌ neû v p¯edeölÈm roce. V tÈto Ë·stce je obsaûeno celkem 135,0 mil. Euro na podÌly ûivotnÌho pojiötÏnÌ v·zanÈho na investiËnÌ fondy. V ûivotnÌm pojiötÏnÌ vzrostlo p¯ijatÈ pojistnÈ celkem o 18 % na 966,3 mil. Euro. éivotnÌ pojiötÏnÌ p¯ispÌv· k celkovÈmu objemu pojistnÈho 32 procenty. Nejv˝znamnÏjöÌm druhem pojiötÏnÌ Generali Vienna Group je majetkovÈ a ˙razovÈ pojiötÏnÌ s podÌlem 59 %. V tÈto oblasti pokraËuje Generali ve svÈ akviziËnÌ politice orientovanÈ na v˝nos. P¯ijatÈ pojistnÈ vzrostlo o 3,5 % na 1.806,3 mil. Euro. SoukromÈ nemocenskÈ pojiötÏnÌ klient˘ Generali Ëinilo ve sledovanÈm roce celkem 179,0 mil. Euro - o 3,7 % vÌce neû v roce 2004. NemocenskÈ pojiötÏnÌ tak p¯ispÌv· 6 % k p¯ijatÈmu pojistnÈmu skupiny. Obchod plynoucÌ ze zajiötÏnÌ se snÌûil v souladu s pl·nem o 12,6 % na 86,7 mil. Euro a vykazuje jiû pouze 3 % celkovÈho objemu pojistnÈho. Za ökody a plnÏnÌ vyplatila Generali Vienna Group v roce 2005 celkem 2.075,7 mil. Euro. Oproti loÚskÈmu roku to odpovÌd· n·r˘stu o 10 %. Uka-

zatel Combined Ratio brutto (ökody a n·klady ve vztahu k pojistnÈmu) mohl b˝t v roce 2005 opÏtnÏ snÌûen, a sice o 1,7 procentnÌch bod˘ na pouh˝ch 92 %.

Rakousko: RoËnÌ zisk zv˝öen o 64 % Rakousko je st·le jeötÏ zdaleka nejd˘leûitÏjöÌm trhem Generali Vienna Group. Z klÌËovÈho trhu poch·zÌ 71 % p¯ijatÈho pojistnÈho. I kdyû p¯Ìjmy pojistnÈho v Rakousku (bez podÌl˘ ûivotnÌho pojiötÏnÌ v·zanÈho na investiËnÌ fondy) vzrostly jen o 2,5 % na 2,07 mld Euro, hodnota roËnÌho zisku pojiöùoven byla sv˝mi 112,9 mil. Euro o 64,3 % vyööÌ neû v p¯edeölÈm roce. "TÌm jsme dos·hli nov˝ rekord roËnÌho zisku," ozn·mil s potÏöenÌm Dr. Stoss. Ukazatel Combined Ratio brutto Ëinil v roce 2005 98,8 % a tÌm byl o 0,3 procentnÌch bod˘ vyööÌ neû v p¯edeölÈm roce.

Zdrav˝ r˘st st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy PojistnÈ mohlo b˝t v sedmi zemÌch st¯ednÌ a v˝chodnÌ EvropÏ v souladu s mezin·rodnÌmi smÏrnicemi pro vedenÌm ˙ËetnictvÌ zv˝öeno o 16,7 % na 830,4 mil. Euro. Dle lok·lnÌch smÏrnic pro vedenÌ ˙ËetnictvÌ ËinÌ p¯ijatÈ pojistnÈ dokonce 935,6 mil. Euro. Po MaÔarsku a »esku, kde dos·hly pojiöùovny rekordnÌch roËnÌch zisk˘, vyk·zaly zisk rovnÏû pojiöùovny Generali na Slovensku a ve Slovinsku. V Polsku jiû tÈû vykazuje zisk ûivotnÌ pojiötÏnÌ Generali. Celkov· Ë·stka roËnÌho zisku pojiöùoven st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy Ëinila 41,8 mil. Euro, ËÌmû se roËnÌ zisk vylepöil o 21,8 %.

Sv˝mi 88 % je Combined Ratio brutto ve st¯ednÌ a v˝chodnÌ EvropÏ st·le jeötÏ velmi nÌzk˝. Vlivem rostoucÌ obchodnÌ z·kladny se vöak trvale zvyöuje.

Kapit·lovÈ investice v hodnotÏ 10 miliard Euro V roce 2005 zv˝öila Generali Vienna Group hodnotu sv˝ch kapit·lov˝ch investic o 8,5 % na 10 mld Euro. VÌce neû polovinu kapit·lov˝ch investic Ëinily pevnÏ ˙roËenÈ cennÈ papÌry v hodnotÏ 5,2 mld Euro (vzr˘st o 12,3 %), n·sledov·ny investiËnÌm portfoliem (akciov˝m). Jeho hodnota se zlepöila o 26,5 % na 1,7 mld Euro. U Generali Holding Vienna AG i u pojiöùoven v Rakousku a v zemÌch st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy dos·hly hodnoty vÏtöÌ neû 1 mld Euro a p¯ekonaly tak o 15,4 % ˙roveÚ loÚskÈho roku

NovÈ impulzy pro r˘st v roce 2006 "V roce 2005 se n·m poda¯ilo potvrdit naöi sÌlu v oblasti v˝nos˘," struËnÏ shrnul ¯editel koncernu Generali Karl Stoss. V roce 2006 chce pokraËovat v ziskovÈ pror˘stovÈ politice, p¯iËemû novÈ impulzy r˘stu na jednotliv˝ch trzÌch stanovÌ inovace produkt˘ za ceny obvyklÈ na trhu. KromÏ toho s·zÌ Stoss na cÌlenou expanzi, kterou se na jednÈ stranÏ posÌlÌ trûnÌ pozice v jednotliv˝ch zemÌch a na stranÏ druhÈ se vygeneruje nov˝ potenci·l r˘stu do budoucnosti. (tz)

www.prosperita.info

březen 2006


Atradius doporučuje českým firmám, aby se připravily na ptačí chřipku P o nemoci šílených krav se vyskytla ve světě další nebezpečná nemoc - ptačí chřipka způsobená virem H5N1. S BSE má společného hodně, a to především paniku a s ní související dopady na obchodní činnost. Atradius, jedna z vedoucích celosvětových pojišťoven pohledávek, doporučuje českým podnikům (a to nejen drůbežářským) připravit se předem na dopady možné epidemie ptačí chřipky.

PouËenÌ z ned·vnÈ historie Pro p¯Ìklad a pouËenÌ, kde vöude se n·kaza ptaËÌ ch¯ipky m˘ûe projevit, si staËÌ vzpomenout na nemoc öÌlen˝ch krav. Obavy z nakaûenÌ BSE se samoz¯ejmÏ projevily p¯edevöÌm na poklesu spot¯eby hovÏzÌho masa. To se vöak odrazilo nejen v hospod·¯sk˝ch v˝sledcÌch chovatel˘ a zpracovatel˘ masa, ale byla zasaûena i oblast turistiky, do restauracÌ chodilo mÈnÏ host˘ a celkovÏ znamenalo riziko spojenÈ s n·kazou pokles trûeb v mnoha sektorech, kde by to podnikatelÈ t¯eba ani neoËek·vali.

Nejen chovatelÈ a zpracovatelÈ masa by se mÏli mÌt na pozoru PotÈ, co se v ˙noru 2006 vyskytl virus H5N1 v bezprost¯ednÌ blÌzkosti »eska a kruh zemÌ zasaûen˝ch tÌmto smrtÌcÌm virem kolem naöÌ zemÏ se uzav¯el, je podle veterin·¯˘ jen ot·zkou Ëasu, kdy se objevÌ prvnÌ p¯Ìpady i u n·s. NamÌsto paniky je samoz¯ejmÏ lepöÌ se na moûnÈ dopady dob¯e p¯edem p¯ipravit. Z·kladnÌ p¯ijat· opat¯enÌ spoËÌvajÌ v izolaci chovan˝ch pt·k˘ a hlavnÏ dr˘beûe od tÏch volnÏ ûijÌcÌch. Nap¯Ìklad do velkochovu ve mÏstÏ AlbrechticÌch se v souËasnÈ dobÏ norm·lnÌ n·vötÏvnÌk nedostane. Pro pracovnÌky jsou ve vöech hal·ch p¯ipraveny dezinfekËnÌ rohoûe a pro kaûd˝ druh pr·ce

odliön˝ odÏv. V hal·ch jsou nainstalov·ny vÏtracÌ m¯Ìûe proti vniknutÌ pt·k˘ z venkovnÌho prost¯edÌ. Atradius ovöem upozorÚuje, ûe vzhledem k potvrzenÈmu v˝skytu ptaËÌ ch¯ipky ve vöech naöich sousednÌch zemÌch majÌ mÌt i jednotlivÈ ËeskÈ podniky pl·ny, jak se vyrovnat s d˘sledky p¯ÌpadnÈho rozöÌ¯enÌ nemoci na svÈ obchodnÌ aktivity a p¯Ìjmy. AËkoli producenti dr˘beûe jsou evidentnÏ ohroûeni nejvÌce, Atradius varuje, ûe i jen to nejmenöÌ vypuknutÌ ptaËÌ ch¯ipky v zemi by mohlo poökodit r˘znÈ obchodnÌ oblasti, poËÌnaje v˝robci potravin a restauracemi aû po oblast volnÈho Ëasu a cestov·nÌ. PodobnÏ tomu bylo p¯i vypuknutÌ slintavky ve VelkÈ Brit·nii v roce 2001.

Panika nepom˘ûe, d˘leûit· je p¯Ìprava MarkÈta StrûÌnkov·, ¯editelka ËeskÈho zastoupenÌ pojiöùovny Atradius, ¯Ìk·: "D˘leûitÈ je, aby firmy mÌsto paniky porozumÏly potenci·lnÌmu riziku, jakÈmu m˘ûe b˝t vystavena jejich podnikatelsk· Ëinnost po propuknutÌ ptaËÌ ch¯ipky, a p¯ipravily si pl·ny pro udrûenÌ kontinuity svÈ Ëinnosti. Producenti dr˘beûe a na nÏ napojenÈ podniky samoz¯ejmÏ o problÈmu dob¯e vÏdÌ a mÏli by b˝t obezn·meni s pokyny vyd·van˝mi st·tem. Jak dosavadnÌ p¯Ìpady ptaËÌ ch¯ipky, tak propuknutÌ SARS v Asii p¯ed nÏkolika lety

ale uk·zaly, ûe majÌ s nimi spojenÈ zdravotnÌ problÈmy na podnik·nÌ a obchod daleko öiröÌ dopad." To dokl·d· nap¯Ìklad skuteËnost, ûe strach z kontaminace vedl v It·lii k poklesu prodeje dr˘beûe o 40 % a v ÿecku k poklesu prodan˝ch vajec o 50 %, a to ve chvÌli, kdy se v tÏchto zemÌch ptaËÌ ch¯ipka objevila.

BuÔte informov·ni a hledejte novÈ p¯Ìleûitosti pro sv˘j obchod Atradius p¯edevöÌm upozorÚuje podniky, kterÈ jsou p¯Ìmo napojeny na zmiÚovan· odvÏtvÌ, ûe by mÏly sledovat aktu·lnÌ v˝voj, aby se vyhnuly obchodnÌm potÌûÌm, problÈm˘m s cash-flow nebo nedobytn˝mi dluhy v p¯ÌpadÏ, ûe jejich z·kaznÌci budou ovlivnÏni ptaËÌ ch¯ipkou. Firmy spolÈhajÌcÌ na z·sobov·nÌ obchod˘ s dr˘beûÌ nebo na prodej dr˘beûÌch produkt˘ by se mÏly pokusit redukovat riziko nedobytn˝ch pohled·vek cestou diverzifikace svÈ obchodnÌ Ëinnosti a hledat z·kaznÌky v jin˝ch oblastech nebo identifikovat novÈ zdroje potravin. Obavy z konzumace ku¯ecÌho masa jiû v z·padnÌ EvropÏ vedly k n·r˘stu prodeje skandin·vsk˝ch losos˘. SpoleËnosti by mÏly drûet krok s v˝vojem situace sledov·nÌm str·nek p¯Ìsluön˝ch institucÌ (nap¯. www.svscr.cz, www.ptaci-chripka.cz) a sdÏlovacÌch prost¯edk˘ a udrûov·nÌm kontaktu s odbornÌky, jak˝mi jsou nap¯Ìklad pojiöùovny pojiöùujÌcÌ obchodnÌ pohled·vky. Atradius vytvo¯il glob·lnÌ pracovnÌ skupinu sloûenou ze zkuöen˝ch pojiöùovatel˘, kte¯Ì monitorujÌ v˝voj po celÈm svÏtÏ, a m· jiû p¯ipraveny smÏrnice k ˙vÏrov˝m rizik˘m. Z·kaznÌci tak mohou oËek·vat vËasn· a odborn· doporuËenÌ o obchodov·nÌ v tÏchto potenci·lnÏ problematick˝ch oblastech.

ZamÏstnanec s ptaËÌ ch¯ipkou nepracuje

Firmy musÌ myslet ve sv˝ch pl·nech i na riziko, ûe by virus H5N1 zmutoval do podoby p¯enosnÈ na ËlovÏka. P¯ednÌ banka HSBC odhadla, ûe kdyby vznikla pandemie, mohla by na pracoviötÌch chybÏt aû polovina zamÏstnanc˘. Firmy musÌ proto vÏdÏt, jak by fungovaly v p¯ÌpadÏ, ûe by jejich zamÏstnanci z˘stali doma kv˘li nemoci nebo by museli pracovat z domova, aby tak snÌûili riziko n·kazy. V pr˘bÏhu vypuknutÌ SARS v Asii v roce 2003 se odkl·daly velkÈ v˝stavy, konference a jinÈ akce, ruöily se lety a mnoho hotel˘ a restauracÌ zaznamenalo mohutn˝ pokles poËtu host˘. ● PtaËÌ ch¯ipka neohroûuje jen v˝robce potravin a restaurace, ale i jinÈ oblasti jako cestovnÌ ruch a voln˝ Ëas. ● ZÌskejte veökerÈ informace, sledujte aktu·lnÌ dÏnÌ u n·s i ve svÏtÏ, seznamte se s pokyny a opat¯enÌmi p¯Ìsluön˝ch st·tnÌch organizacÌ. ● P¯ipravte si pl·ny, jak omezit nebo ˙plnÏ eliminovat dopady rozöÌ¯enÌ nemoci na obchodnÌ aktivity a p¯Ìjmy vaöÌ spoleËnosti. ● Pamatujte, ûe ptaËÌ ch¯ipka neohroûuje jen vaöi firmu, ale i vaöe dodavatele a odbÏratele. ● Je-li vaöÌm hlavnÌm oborem podnik·nÌ obchod s dr˘beûÌ, pokuste se novÈ p¯Ìleûitosti pro svÈ podnik·nÌ - rozöi¯te svoji obchodnÌ Ëinnost o novÈ komodity nebo z·kaznÌky. ● Nelze vylouËit, ûe virus zmutuje do podoby p¯enosnÈ na ËlovÏka, proto ve sv˝ch pl·nech pamatujte na variantu, ûe vÏtöina vaöich zamÏstnanc˘ bude muset z˘stat doma, aù uû z d˘vodu nemoci nebo prevence. Zdroj: Atradius

GE Money Bank zahájila akční nabídku podnikatelského úvěru Expres Business Aû do konce Ëervna mohou podnikatelÈ zÌskat v GE Money Bank ˙vÏr Expres Business ve v˝öi 340 tisÌc KË s nÌzkou ˙rokovou sazbou a mÏsÌËnÌ spl·tkou pouze 6 990 KË. Jde o bez˙Ëelov˝ ˙vÏr pro podnikatele, u nÏhoû banka nevyûaduje ruËenÌ nemovitostÌ. Zpracov·nÌ û·dosti o ˙vÏr i poskytnutÌ ˙vÏru je zdarma. K jeho zÌsk·nÌ staËÌ jen t¯i doklady a bÏhem 20 minut se podnikatel dozvÌ koneËnou v˝öi ˙vÏru, kterou mu banka m˘ûe poskytnout. "Expres Business m· podobnÈ parametry jako retailov· Expres p˘jËka - jejÌ zÌsk·nÌ je rychlÈ a snadnÈ. D˘leûit· je takÈ dostupnost ˙vÏru - p¯edevöÌm dÌky tomu, ûe zajiötÏnÌ ˙vÏru nevyûadujeme buÔ v˘bec, nebo pouze formou smÏnky a takÈ dÌky tomu, ûe o ˙vÏr lze poû·dat jiû po roce podnik·nÌ," ¯ekl manaûer produktu Expres Business Ji¯Ì Patera. V r·mci aktu·lnÌ zv˝hodnÏnÈ nabÌdky ˙vÏru Expres Business, kter· platÌ aû do konce Ëervna, mohou podnikatelÈ zÌskat ˙vÏr ve v˝öi 340 tisÌc KË. Splatnost ˙vÏru je 60 mÏsÌc˘, garantovan· ˙rokov· sazba 8,59 % p.a. a v˝öe mÏsÌËnÌ spl·tky 6 990 KË. Klient nemusÌ platit û·dn˝ poplatek za û·dost ani za uzav¯enÌ smlouvy. K û·dosti staËÌ t¯i doklady: obËansk˝ pr˘kaz, doklad o podnik·nÌ a alespoÚ jedno daÚovÈ p¯izn·nÌ.

SouËasnÈ parametry ˙vÏru Expres Business ● ● ● ● ●

V˝öe ˙vÏru od 40 000 aû do 1 000 000 KË ⁄rokov· sazba od 9,5 % p.a. (u aktu·lnÌ nabÌdky platÌ snÌûen· sazba 8,59 % p.a.) Doba splatnosti ˙vÏru od 24 do 60 mÏsÌc˘ KonstantnÌ v˝öe spl·tky po celou dobu spl·cenÌ ⁄vÏr podnikatel˘m - fyzick˝m osob·m do 200 000 KË a p¯i p¯edloûenÌ dvou daÚov˝ch p¯izn·-


nÌ je nezajiötÏn˝ (˙vÏry nad 200 000 KË a vöechny ˙vÏry pr·vnick˝m osob·m jsou zajiötÏny smÏnkou) ● O ˙vÏr mohou poû·dat i podnikatelÈ Ëi firmy, kterÈ majÌ za sebou jen prvnÌ rok podnik·nÌ

Profil Expres Business GE Money nabÌzÌ Bank ˙vÏr Expres Business fyzick˝m osob·m-podnikatel˘m a pr·vnick˝m osob·m. Jde o ne˙Ëelov˝ ˙vÏr, takûe podnikatelÈ nemusÌ dokl·dat z·mÏr financov·nÌ. Klient se dozvÌ p¯edbÏûnÈ rozhodnutÌ o schv·lenÌ ˙vÏr˘ do nÏkolika minut od pod·nÌ û·dosti a penÌze jsou mu p¯ips·ny na ˙Ëet nejpozdÏji do druhÈho dne od podpisu smlouvy. Pod·nÌ û·dosti o Expres Business i jeho zpracov·nÌ je zdarma. O Expres Business mohou podnikatelÈ a firmy poû·dat nejen na obchodnÌch mÌstech GEMB, ale i prost¯ednictvÌm internetov˝ch str·nek www.geuver.cz. GE Money Bank poskytuje Expres Business v objemu 40 000 aû 1 000 000 KË. V˝hodou je, ûe fyzickÈ osoby-podnikatelÈ u ˙vÏru do 200 000 KË nemusÌ bance poskytnout û·dnÈ jiötÏnÌ (u ˙vÏr˘ nad 200 tisÌc je jako ruËenÌ akceptov·na smÏnka, pr·vnickÈ osoby ji p¯edkl·dajÌ vûdy). éadatelÈ tedy nemusÌ mÌt k jiötÏnÌ nap¯. nemovitost nebo jin˝ movit˝ majetek. Dobu splatnosti si mohou podnikatelÈ zvolit od 24 do 60 mÏsÌc˘. ⁄rokov· sazba Expres Business se odvÌjÌ od velikosti ˙vÏru a doby podnik·nÌ a pohybuje se od 9,5 % p.a. do 13,9 % p.a. Pro ûadatele je d˘leûitÈ i to, ûe v˝öe mÏsÌËnÌ spl·tky je po celou dobu spl·cenÌ fixnÌ - majÌ tedy vûdy platby spojenÈ s ˙vÏrem pod kontrolou. V˝razn˝m ulehËenÌm pro podnikatele je i rychlost a jednoduchost zÌsk·nÌ Expres Business. GE Money Bank postaËÌ, kdyû z·jemce o ˙vÏr p¯edloûÌ jedno nebo dvÏ daÚov· p¯izn·nÌ (dle volby ûadatele a poûadovanÈ v˝öe ˙vÏru). Expres Business je tedy dostupn˝ i pro zaËÌnajÌcÌ podnikatele. Eva Chaloupkov·, tiskov· mluvËÌ GE Money Bank

37

březen 2006

PENÍZE PRO PODNIKÁNÍ, MEDIÁLNÍ PARTNERSTVÍ

Společnost BH Securities navýšila objemy obchodů o 100 % a ztrojnásobila zisk Hlavní ekonomické údaje S polečnost BH Securities v loňském roce zaznamenala navýšení zisku z 11 na 29 milionů korun. Podařilo se jí také výrazně navýšit objemy obchodů a počet zákazníků.

VlastnÌ jmÏnÌ (v tis. KË)

300 000 Jednomu z nejvÏtöÌch obchodnÌk˘ s cenn˝mi papÌry na ËeskÈm trhu se poda¯ilo v roce 2005 zv˝öit hned nÏkolik ukazatel˘ najednou. Mezi nejz·sadnÏjöÌ pat¯Ì nav˝öenÌ objemu obchod˘ tÈmÏ¯ o 100 % a nav˝öenÌ zisku z 11 na 29 milion˘ korun. "Velk˝ vliv na tato pozitivnÌ ËÌsla mÏl p¯ev·ûnÏ n·r˘st provizÌ za zprost¯edkov·nÌ obchod˘ a n·r˘st provizÌ za obhospoda¯ov·nÌ majetku naöich z·kaznÌk˘. Na celkovÈm zisku spoleËnosti se takÈ v˝raznÏ podepsaly v˝nosy z uskuteËnÏn˝ch repo operacÌ," zhodnotil v˝sledky hospoda¯enÌ ¯editel ZdenÏk Lepka. BH Securities zv˝öila poËet sv˝ch klient˘ o 40 %. Objem obhospoda¯ovanÈho z·kaznickÈho majetku p¯es·hl hranici 4,5 miliardy korun, z nichû fyzickÈ osoby svÏ¯ily do spr·vy tÈto firmy p¯es 700 milion˘ korun. SpoleËnost se v loÚskÈm roce strategicky snaûila posÌlit svÈ postavenÌ na trhu a tradiËnÌ d˘vÏryhodnost. Nav˝öila tak nap¯Ìklad z·kladnÌ jmÏnÌ na ˙roveÚ 100 milion˘ korun a nechala si uû p·t˝m rokem posoudit hospoda¯enÌ spoleËnosti a jeho oËek·van˝ v˝voj. Posudek CRA RATING AGENCY potvrdil d˘vÏryhodnost tÈto spoleËnosti a dobrÈ postavenÌ znaËky na trhu na ˙rovni Ba/czBaa+. "TÏmito kroky jsme naöim klient˘m chtÏli d·t najevo, ûe jejich prost¯edky jsou u n·s v bezpeËÌ. Nav˝öenÌ jmÏnÌ je dalöÌm krokem, kter˝m potvrzujeme naöi silnou pozici na trhu," potvrdil ZdenÏk Lepka. Do budoucna se spoleËnost chce zamÏ¯it na rozvÌjenÌ produkt˘ spojen˝ch s obchodov·nÌm v zahraniËÌ a dalöÌ posÌlenÌ pozice BH Securities na ËeskÈm kapit·lovÈm trhu.

4 ot·zky pro ZdeÚka Lepku: 1.SpoleËnost BH Securities a.s. byla zaloûena v roce 1993. HlavnÌ ËinnostÌ je obchodov·nÌ s cenn˝mi papÌry na vlastnÌ a cizÌ ˙Ëet v tuzemsku i v zahraniËÌ, obhospoda¯ov·nÌ individu·l-

38

nÌch portfoliÌ a obchodov·nÌ na ˙vÏr. Za dobu svÈ Ëinnosti si spoleËnost vybudovala pevnou pozici mezi nejvÏtöÌmi Ëesk˝mi nebankovnÌmi subjekty p˘sobÌcÌmi na ËeskÈm kapit·lovÈm trhu. V Ëem spat¯ujete hlavnÌ prvek vaöeho ˙spÏchu? Je sloûitÈ aû varujÌcÌ se p¯Ìliö chlubit, ale myslÌm si, ûe v kaûdÈm podnik·nÌ je rozhodujÌcÌ Ëestnost, spolehlivost a nap¯Ìklad takÈ preciznost. Sluön˝ vztah ke klientovi, obchodnÌmu partnerovi, ve¯ejnosti, dodrûov·nÌ etiky, to jsou z·leûitosti, kterÈ od poË·tku ctÌme. Db·me o otev¯enÈ jedn·nÌ s klienty, kte¯Ì tÌm zÌskajÌ d˘vÏru k BH Securities. A na d˘kladnÈ poradenstvÌ, na z·kladÏ kterÈho se dotyËn˝ p¯esvÏdËÌ, ûe jsme seriÛznÌ firma, kter· je spokojen· tehdy, kdyû je spokojen˝ klient. Pak m· naöe podnik·nÌ smysl. Pak roste majetek klienta, pak rosteme i my. Je to vlastnÏ celkem jednoduchÈ.

250 000

207 208

220 509

221 670

2003

2004

240 000

200 000 150 000 100 000 50 000 0 2002

2005

Hlavní ekonomické údaje Objem obchod˘ (v tis. KË) 289 400 000 300 000 000

2. Jak˝ typ klient˘ chce riskovat nejvÌce? ObecnÏ platÌ, ûe ti movitÏjöÌ riskujÌ vÌce, protoûe je zcela jistÏ existenËnÏ neohrozÌ, kdyû, dejme tomu, o urËitou sumu prost¯edk˘ p¯ijdou, byù takov· formulace znÌ aû p¯Ìliö ost¯e. VÏdÌ, ûe obchodov·nÌ s cenn˝mi papÌry je podle zvolenÈ taktiky tu vÌce riskantnÌ, tu konzervativnÏjöÌ, a mohou si zvolit svoji cestu. Je na kaûdÈm, na co vsadÌ. VÏtöÌ riziko s sebou zpravidla nese buÔ vyööÌ zisk, Ëi vÏtöÌ ztr·tu. 3. A jak se stavÌ k obchodov·nÌ s cenn˝mi papÌry ûeny? MÏnÌ se jejich vztah, nechci tvrdit k penÏz˘m, ale k n·roËnÏjöÌm operacÌm s nimi? Trefila jste to. UrËitÏ se mÏnÌ. Dnes m·me asi t¯i klientky, kterÈ n·m vloûily do spr·vy pomÏrnÏ velkÈ mnoûstvÌ penÏz a dokonce s nimi obchodujÌ "naöÌm prost¯ednictvÌm" samy. A to pro n·s bylo doposud velice nestandardnÌ. Ukazuje to na zmÏny celospoleËenskÈ i na pot¯ebu vÏtöÌ sumy prost¯edk˘ spravovat odbornÏ, tedy investovat.

250 000 000 200 000 000

163 841 281

150 000 000

94 582 017

100 000 000 50 000 000

14 568 400

0 2002

2003

4. Vaöe spoleËnost je Ëlenem Burzy cenn˝ch papÌr˘. Kdysi se ¯Ìkalo, ûe Ëesk· burza nikdy nebude mÌt na r˘ûÌch ustl·no, ûe trh s cenn˝mi papÌry bude p¯Ìliö mal˝, neû aby mÏl v˘bec smyslÖ Jak to vidÌte vy? Ano, takovÈto ˙vahy byly nÏkolikr·t v minulosti vysloveny, a to p¯edevöÌm ze strany odbornÈ ve¯ejnosti. Situace poslednÌch let vöak uk·zala,

2004

2005

ûe Praûsk· burza dok·zala nal·kat investory, a to nejen ze zahraniËÌ, ale i z dom·cÌho prost¯edÌ. P¯edevöÌm z·jem ze strany dom·cÌch z·kaznÌk˘ je v poslednÌ dobÏ v porovn·nÌ s p¯edchozÌmi roky skuteËnÏ velk˝. V kaûdÈm p¯ÌpadÏ by PraûskÈ burze velmi prospÏla vÏtöÌ nabÌdka obchodovan˝ch akciÌ, kter· by mohla p¯il·kat dalöÌ potencion·lnÌ investory. (tz,rix)

www.prosperita.info

březen 2006


PRO VAŠE PODNIKÁNÍ

39


40

březen 2006

www.prosperita.info

2006) Procenta, která mají zvuk. Svět podnikatelek a manažerek (str )

Recommend Documents