Novodobá neinfekční epidemie
Foto: profimedia.cz
DVA MILIONY ALERGIKŮ
Alergie není nemocí, se kterou byste museli ležet doma v posteli. Přesto je to doživotní úděl, mnozí by řekli, že i osud. Trpí jí asi třicet procent populace na světě a dalších deset k ní má vrozené dispozice.
IMUNITNÍ SYSTÉM VE VÁLCE
Alergie začíná většinou již v dětství. „Podle statistiky Státního zdravotního ústavu trpělo tímto onemocněním v roce 2006 32 procent dětí,“ konstatuje MUDr. Vančíková. Styk s alergenem může vyvolat onemocnění i v těhotenství nebo v dospělosti. S přibývajícím věkem se však mění reaktivita imunitního systému a alergie většinou slábne, nebo dokonce mizí. „Náš imunitní systém je tu proto, aby nás chránil před útoky cizorodých látek. Jakmile do těla nějaká vnikne, probudí k činnosti buňky tvořící příslušné protilátky,“ vysvětluje doktorka Vančíková. „Jejich úkolem je neutralizovat vetřelce. V některých situacích však obranný systém svou reakci přežene, ztratí kontrolu sám nad sebou a považuje neinfekční a neškodné látky za nepřátelské – vzniká alergie.“ Lidský imunitní systém má dobrou paměť. Každou látku, kterou považuje za útočnou, si zapamatuje a připraví proti ní speciální protilátku. Tu je pak připraven kdykoli použít. Domníváli se tedy, že např. pyl je nebezpečným vetřelcem, začne proti němu bojovat pokaždé, když jej vdechnete.
SENNÁ RÝMA I BEZ SENA
K tomu, aby vás začalo pálit v nose a v očích, tekly vám slzy, trpěli jste
vodnatou rýmou a záchvatovitým kýcháním, si vůbec nepotřebujete lehnout do snopu či na čerstvě posečenou louku. „Senná rýma je totiž alergie na pyly kvetoucích stromů, trav a vysokobylinných plevelů. Správně se nazývá sezonní alergická rýma nebo pylová alergie,“ vysvětluje doktorka Vančíková. Je to poměrně mladá choroba – první případ byl popsán v roce 1819, její příčiny se pak podařilo objasnit dokonce až v roce 1873. Své starší „sestřičky“ však velmi rychle dohonila. Dnes je nejrozšířenější alergií světě – má ji patnáct procent všech alergiků. Senná rýma postihuje nosní sliznici a oční spojivky. Často jsou přítomny i celkové příznaky – únava, bolesti hlavy, zvýšená teplota. V angličtině se toto onemocnění dokonce v doslovném překladu nazývá senná horečka. Sennou rýmu vyvolávají pyly kvetoucích trav a stromů. Proto nemocní trpí hlavně na jaře, v létě a na podzim. A kupodivu se jedná více o obyvatele velkých měst než o venkovany. Pylová zrna poškozená městskými exhalacemi, hlavně z dieselových motorů, jsou totiž mnohem agresivnější než ta z relativně čistého prostředí luk a strání.
KDO VLÁDNE „PYLOVÉ SEZÓNĚ“
Jaro Mezi největší jarní nepřátele alergiků patří bříza, habr, jírovec, dub, cypřiš, buk, javor, olše, topol, lípa, platan, kaštanovník, vrba, jilm, líska a olivovník. Léto V létě dominují trávy – především pýr, srha, kostřava, medyněk, jílek, kukuřice, lipnice, bojínek, rákos a psárka. Podzim Hlavními alergeny podzimu jsou byliny – pelyněk, řepka, hořčice, tolice, vojtěška, drnavec, jitrocel, ambrózie nebo jetel.
4
Okrasné květiny v bytech nebo v truhlících za oknem až na určité výjimky, stejně jako květy ovocných stromů, alergikům nevadí. Jejich pyly 4
Inzerce
Z
a posledních dvacet let stoupl počet alergiků v České republice čtyřikrát – žije jich u nás přibližně dva miliony. V mnoha případech se u jedné a téže osoby setkáváme s více projevy alergického postižení současně. Podle alergoložky MUDr. Zuzany Vančíkové (www.bez-alergie.cz) má na vzrůstající počet alergiků vliv znečištěné ovzduší, nezdravý způsob života, změna stravovacích návyků, emocionální napětí, stres a také dědičnost. Tu vědci prokázali již dávno. Podílí se na ní dokonce hned několik genových skupin. Hlavní příčinou nárůstu alergií však není samo genetické zatížení, ale vzájemná kombinace dědičných faktorů a životního prostředí.
totiž přenáší hmyz a do ovzduší se jich dostane skutečně jen nepatrné množství.
NENECHTE SE ALERGIÍ OMEZOVAT
Pylová alergie je bohužel doživotním údělem. Vyléčit se ji podaří jen zřídka, lékaři však dokáží zmírnit její projevy tak, že vám nemusí překážet. Rozhodně nemusíte kvůli senné rýmě s příchodem jara přestat se všemi pohybovými aktivitami. Naopak. Fyzicky otužované tělo se s alergií dokáže lépe vyrovnat. Má to však několik podmínek: Jste-li zvyklí po ránu běhat, najděte si trasu, na které přijdete co nejméně do styku s dráždícími látkami. Navštivte také v dostatečném předstihu lékaře a nechte si, bude-li to třeba, předepsat protialergické léky. Ty pak disciplinovaně užívejte po celou pylovou sezónu. Pocítíte-li první příznaky alergie dříve, než navštívíte doktora, nezoufejte. V lékárně určitě najdete mezi volně prodejnými léky rychlou pomoc. Některé kapky a spreje působí téměř okamžitě a jejich účinek přetrvává několik hodin.
NEKONEČNÝ SEZNAM ALERGENŮ
Alergii nemusí vyvolávat jen pyly. Například příčinou celoroční rýmy bývají roztoči v domácím prachu, žihadla vos, sršňů či včel, a dokonce i některé profesní alergeny. Často jí trpí zemědělci, chemici, pekaři a také ošetřovatelé zvířat. Zvláště kočky jsou nositelkami velmi tvrdošíjných alergenů, stejně tak ale mohou nemoc vyvolat koně, malí hlodavci, či dokonce psi. Právě alergie na zvířata bývá jednou z velmi častých příčin pozdějšího vzniku astmatu u dětí i dospělých. Lékaři proto radí nepořizovat zvířata do domácnosti alergiků a astmatiků. Dokonce ani ty s krátkou srstí nebo úplně bez chlupů. Zvířata totiž vylučují alergeny i svými tělními produkty, tedy močí, slinami, mazem a potem. O tom, jak mohou být agresivní, svědčí i případy, kdy zhoršení astmatu dětí způsobily alergeny kočky, které na svých šatech přinesli do třídy spolužáci. Velmi bouřlivě může zmatený
12
Astma je také alergie
Astma není nic jiného než chronický zánět dolních cest dýchacích způsobený nepřiměřenou reakcí organismu na látky, které se dostaly do průdušek. Spouštěcím mechanismem záchvatů může být kontakt s alergenem, virová infekce, tělesná zátěž, psychický stres, vdechování studeného suchého vzduchu a také škodliviny v ovzduší – například cigaretový kouř. Astmatické příznaky jsou: dráždivý (často i noční) kašel vznikající po zátěži a při stresových situacích, obtížné dýchání, hvízdavý dech s prodlouženým výdechem, tíže na hrudi, pocit nedostatku vzduchu. Pro spoustu lidí znamená toto onemocnění nepřekonatelný handicap. Bojí se každé fyzické námahy. Jaké je pak jejich překvapení, zjistí-li, že se stejným onemocněním vítězili legendární plavec Mark Spitz, lyžařka Raisa Smetaninová nebo fotbalista Luboš Kubík. Zvládli astma dobře, protože současně s léčbou trénovali fyzickou a psychickou odolnost. Odhaduje se, že v České republice trápí astma zhruba 600 tisíc lidí. Až polovina případů však zůstává nepoznána, a tedy i neléčena. A to má později samozřejmě vliv na kvalitu života. Nemoc se projeví zhoršenou funkcí plic, sníženou tělesnou výkonností a zvýšenou nemocností především dýchacích orgánů. Je tedy velmi důležité, aby lidé, a to i zcela zdraví, astma znali a byli informovaní. Právě proto se v České republice, stejně jako na celém světě, koná 3. května Světový den astmatu a alergie, vyhlášený Globální iniciativou pro astma (GINA) a Evropskou federací sdružení astmatiků a alergiků (EFA).
organismus reagovat i na olíznuté lepidlo na známce, čokoládu, oříšky, med, některé mořské ryby a čínská jídla obsahující glutamát. Pro zajímavost, např. na vaječný bílek je dnes přecitlivělých 69 % dětí na světě (v Evropě 45 %), všeobecně stoupá alergie na kravské mléko, ořechy, kořenovou zeleninu, ovoce, koření a veškeré mořské produkty (například langusty, kraby a krevety).
EKZÉM, KTERÝ HODNĚ SVĚDÍ
Atopický ekzém vypadá zdánlivě jako „obyčejná“ vyrážka. Jeho první příznaky se klidně mohou objevit už ve druhém či třetím měsíci věku dítěte. Na tělíčku vyrazí červené pupínky s malými puchýřky, postupně mohou splývat ve větší plochu a mokvat, někdy i s příměsí krve. Později zasychají v podobě žlutavých až červenohnědých stroupků. Řidčeji jsou prvními příznaky zarudlé praskliny za ušními boltci. U kojenců se ekzém objevuje především na tvářích, čele a bradě, postupně pak na trupu a končetinách. K příznakům patří
silné svědění. Nemocný se nemůže uchránit škrábání, čímž brání vzniku stroupků, kůže se infikuje a léčba je komplikovanější. Přestože atopický ekzém začíná zpravidla již v útlém dětství, může vzniknout i později. Kůže však už nebývá tak rudá, zánět je menší a vyrážka méně mokvá. Převažuje suchá, zhrublá kůže, která se brzy odlupuje v šupinkách. Typické postižení je v ohbí pod koleny, na loktech, zápěstích, kolem kotníků a na kůži krku. V dospívání a dospělosti se už onemocnění projevuje méně často. Obvykle bývá postižen obličej okolo očí a úst. Setkat se lze i s hnědavým zabarvením kůže na krku, který vypadá jako špinavý. Suchá kůže se pak vyskytuje většinou v ohybech loktů, pod koleny a na zápěstích. Svědění pacienty trápí při přesušení a zarudnutí kůže, ale také v teple a při rozčilení. V tomto věku bývá atopický ekzém většinou doprovázen i jinými „sestřičkami“, například pylovou alergickou rýmou se zánětem spojivek nebo astmatem.
NESTAČÍ JEN ULEVIT PACIENTOVI
Trpíte-li některou alergií, měli byste být vždy dobře připraveni – tj. vědět, že existuje léčba ochranná a úlevová. Zatímco úlevové léky odstraňují bezprostřední potíže, ochranné se snaží, aby k žádným nedocházelo. Má-li být tento princip léčby úspěšný, vyžaduje úzkou spolupráci lékaře a pacienta. Ochranná (preventivní) léčba totiž znamená dlouhodobé každodenní podávání léků. Tyto pomáhají odstraňovat alergický zánět, tj. tlumí přehnanou odpověď obranného systému člověka. Při pravidelném podávání nedovolí alergenu, aby nový zánět vyvolal. To úlevové léky neumějí. Jejich úkol je jiný − okamžitě, ale často pouze krátkodobě, pomáhají odstranit aktuální příznaky: ucpání nosu, dušnost při astmatu či nepříjemné svědění při ekzému. Samotná léčba je komplikovaná a přísně individuální vzhledem k různým funkcím, které imunitní systém jako držitel obranného 4
Inzerce
4
13
štítu organismu má. Výběr správného postupu náleží do rukou odborníka imunologa-alergologa a zahrnuje kromě režimových opatření několik skupin léků: � Desenzibilizační (respektive hyposenzibilizační) léčba spočívá v dlouhodobém podávání upraveného alergenu, na který je organismus přecitlivělý. Cílem je normalizovat imunitní odpověď. � Steroidní látky jsou preventivní léky, podávají se celkově, inhalačně, ve formě kapek do nosu a očí. Léčí alergický zánět. � Kromony patří rovněž k preventivně podávaným lékům, které snižují uvolňování zánětlivých mediátorů (látek tvořených různými buňkami při zánětu). � Antihistaminika působí úlevu od svědění, šimrání v nose a krku a kýchání, částečně také tlumí zánět, hlavně ale ulevují od příznaků alergie. � Úlevová antiastmatika slouží k co nejrychlejšímu uvolnění stažených průdušek při astmatickém záchvatu. Nejčastěji jsou podávána ve formě spreje k inhalaci, při vážnějších stavech i v tabletách, podkožně nebo nitrožilně. � Nosní kapky uvolňují ucpaný nos. Každý nemocný, který prodělal život ohrožující prudkou alergickou reakci (anafylaktický šok) by měl být vybaven spolu s kartičkou alergika balíčkem léků s označením „protišokový balíček“, nosit ho všude s sebou a hlavně ho v případě potřeby umět použít.
JAK OBELSTÍT A ZMÍRNIT NÁSTUP OBTÍŽÍ
Prevence alergie není jednoduchá. Víme, že některá opatření oddálí určité alergické projevy nebo je zmírní. Vliv takových zásahů však není dlouhodobý a netýká se všech forem alergie. Proto zatím nemáme univerzální jednoduchý recept jak se rozvoji alergie bránit. Rozhodně však u alergických onemocnění více než jinde platí − žít zdravě. Pro člověka, který již alergií trpí či se jen tohoto onemocnění bojí (třeba proto, že „to má v rodině“), by měla být zásadní tato opatření: � Nekuřte, a už vůbec ne v těhotenství či v přítomnosti dítěte.
14
� Nepořizujte si žádná domácí zvířata (patří totiž mezi zdroje nejnebezpečnějších alergenů). � Poraďte se s ošetřujícím lékařem o pořízení praček či čističek vzduchu, luxů a zvlhčovačů. V žádném případě se neřiďte jen reklamou! � Uklízejte často a „navlhko“, preferujte snadno omyvatelné plochy (nábytek, podlahy...). � Nespěte v peří. Samo sice nepatří mezi významné alergeny, je však
výbornou „živnou půdou“ pro roztoče, kteří již do této skupiny patří. � Udržujte vlhkost vzduchu v místnostech do 50 procent. Vysoká vlhkost, často doporučovaná u dýchacích obtíží, je velmi vhodným prostředím pro rozvoj roztočů a plísní. � Nepřetápějte. Nejlepší teplota vzduchu v místnostech je kolem 20 stupňů. � Snižte výskyt dráždivých látek v domácnosti (kosmetických přípravků, rozpouštědel, barev apod.).
� Dodržujte správnou životosprávu − především v těhotenství či v období kojení a v útlém věku dětí. V jídelníčku dětí z rodin s alergickou zátěží by v prvních dvou letech věku měla být ve stravě omezena vejce a neupravené kravské mléko. Pozor však na neuvážené použití sóji či kozího mléka − mohou být stejně závažnými alergeny jako mléko kravské. � Sportujte a otužujte se. � Při obtížích se v každém případě svěřte do rukou lékaře. MgA. Kateřina Havelková
Na identifikaci alergenu sami nestačíte
V případě, že jste se s daným alergenem již potkali a máte po takovém setkání opakovaně stejné obtíže, obyčejně přijdete k lékaři s hotovou diagnózou. Když však svůj alergen dosud neznáte, je šance rozpoznat onemocnění bez pomoci poměrně malá. Proto by vás podle MUDr. Zuzany Vančíkové měly následující příznaky varovat a vždy dovést k lékaři. � Kožní projevy: ekzém, kopřivky, otoky kůže, opakované vyrážky. � Problémy s očima: záněty spojivek, svědění, pálení, slzení. � Neprůchodný nos: vodnatá rýma, kýchání, ucpaný nos, svědění, vleklá rýma. � Onemocnění dýchacích cest: kašel, dušnost, sípání, opakované záněty průdušek. � Potíže se zažívacím traktem: otoky rtů, okolo úst, zvracení, bolesti břicha, průjmy. � Celkové projevy: náhlé nevysvětlitelné celkové reakce, nejčastěji po poštípání hmyzem nebo po požití alergenu (potravina, lék). O alergickém původu jmenovaných obtíží pak svědčí většinou sezónnost, vazba na konkrétní prostředí, kontakt s určitým alergenem a fakt, že onemocnění neodpovídá na běžnou léčbu – například na antibiotika. Lékař má pro zjištění alergie k dispozici několik testovacích metod: � Kožní testy mohou být náplasťové (alergen působí na povrchu kůže), nebo intradermální (tenounkým bodcem se propíchne povrchová vrstva kůže, na kterou byl nakápnut roztok alergenu; tak se testovaný alergen zanese do vrchní vrstvy pokožky). � Krevní odběry na stanovení hladiny specifických protilátek proti jednotlivým alergenům. � Doplňková vyšetření – plicní, kardiologické, kožní, ORL, gastroenterologické apod. Inzerce
NEVÁHEJTE A LÉČTE SE! Projevy alergického onemocnění nemusí být vůbec typické – například v podobě typické rýmy s kýcháním a vodnatou nosní sekrecí. Můžeme trpět chronickými obtížemi typu zahlenění, ztráty čichu, dýchání ústy, poruchami spánku a koncentrace, stálou únavou. Opakovaná antibiotická léčba zpravidla nepřináší zlepšení stavu. Při přetrvávání příznaků trpí sliznice dýchacích cest chronickým alergickým zánětem, který tkáň poškozuje a může způsobit nevratné změny. Dnes se již obecně ví, že alergická rýma se u disponovaného jedince rozvíjí na podkladě kontaktu s pyly, roztoči, plísněmi, zvířecími a profesními alergeny. Méně se ví, že léčba alergické rýmy je dlouhodobá (můžeme říci až celoživotní). Pouhé odstranění alergenů u přetrvávající rýmy často nepostačuje ke snížení příznaků a některým druhům alergenů se zcela vyhnout nelze. Zánětlivé změny na nosní sliznici probíhají u neléčeného alergika i v obdobích, kdy je kontakt s alergeny nízký a nosní příznaky nevýrazné. Jedná se o tzv. minimální přetrvávající zánět, který (pokud není kontinuálně léčen) je významným rizikovým faktorem pro postup alergického zánětu do dolních cest dýchacích. Proto je nutné přistoupit k léčbě zaměřené na potlačení „minimálního přetrvávajícího zánětu“. Dle dlouhodobých studií je prokázáno, že užívání antihistaminik jen dle potřeby sice vede přechodně k potlačení obtíží nemocného, ale nikoli k protizánětlivému léčebnému efektu. Příznaky se vracejí stále častěji a ve 4
15
PYLOVÝ KALENDÁŘ: Pravidelné pylové zpravodajství najdete např. na www.pylovasluzba.cz. leden
únor
březen
duben
květen
červen
červenec
srpen
září
říjen
listopad
TRÁVY Bojínek Drnavec Hořčice Jílek Kostřava Kukuřice Lipnice Medyněk Psárka Pýr Rákos Sedmikráska Srha Žito BYLINY Ambrózie Heřmánek Chmel Jetel Jitrocel Kopřivovité Merlíkovité Pampeliška Pelyněk Řepka Šťovík Vojtěska DŘEVINY Borovice Bříza Buk Cypřiš Černý bez Dub Habr Jalovec Jasan Javor Jilm Jírovec Kaštanovník Lípa Líska Olivovník Olše Ořešák Pajasan Platan Tis Topol Vrba
16
vyšší intenzitě. Širší protizánětlivý účinek nových druhů antihistaminik (tzv. antihistaminika třetí generace) se může plně rozvinout teprve při pravidelném, kontinuálním užívání. Ve spojení s dalšími léčebnými postupy a režimovými opatřeními tak můžeme výrazně omezit vývoj v průduškové astma. � Počet atopiků (tedy vrozeně citlivých jedinců) je odhadován na 30–40 % a počet jedinců s klinickými projevy alergie na 20–25 %. � V České republice jsou čísla skutečně vysoká – diagnóza alergické rýmy se týká až 1,5 milionu obyvatel, u atopické dermatitidy cca 0,8 milionu a u průduškového astmatu 0,6 milionu lidí. Tyto tři typy alergie se často vzájemně kombinují a navazují na sebe. � U dětí s atopickou dermatitidou v prvních dvou letech života je rizikovost pro vznik astmatu ještě v předškolním věku 40–50 %. Obdobně vysoké riziko 30–40 % je u alergické rýmy. Lze tedy říci, že atopická dermatitida a alergická rýma jsou stavy předcházející astmatu.
VEŘEJNOST MÁ BÝT POUČENA
Součástí léčebného procesu je i trvalá edukace našich pacientů. Pro poučení laické veřejnosti je vydáván časopis Alergie, astma, bronchitida (otázky, odpovědi, informace, rady a poučení pro alergiky, astmatiky a bronchitiky). Vyhledávány jsou webové stránky týkající se astmatu www.cipa.cz, kde dotazy zodpovídají naši odborníci. Výbornou pomocí pro alergiky je Pylová informační služba (PIS), která se opírá o činnost 12 stanic v ČR. Aktuální informace, pylový kalendář a řadu dalších důležitých informací je možno nalézt na webové adrese www.alergie.cz. prim. MUDr. Irena Krčmová, CSc., Ústav klinické imunologie a alergologie, Fakultní nemocnice Hradec Králové
17
