duben 2007 časopis zaměstnanců Skupiny ČEZ ČEZ a ekologie Den s vedoucím reaktorového bloku Sehraná parta ze Štěchovic

duben 2007

časopis zaměstnanců Skupiny ČEZ

ČEZ a ekologie Den s vedoucím reaktorového bloku Sehraná parta ze Štěchovic

10

24

28

34

7

20

Obsah 4 ČEZ nej

15 O čem se mluví/Energetika

28 Den s...

Elektrárna Varna

Co přinesl Projekt VIZE 2008?

6 Listárna

16 Bez hranic

...Petrem Měšťanem, vedoucím reaktorového bloku

ČEZ News je především váš časopis

Představujeme regionální manažery

30 Regiony

7 Projekty

17 Skupina v pohybu/Otazníky

Oranžovou rolbou k bílým stopám

Organizační změny v divizi Výroba

Temelín vítal jaro

31 Pomáháme

8 Svět ČEZ

18 Lidé

Unikátní japonský park v Tušimicích Cvičná tma v Dukovanech Co měříme, to dokážeme i řídit ČEZ jako první česká firma vstoupil na burzu Nordpool

Nové tváře v čele ČEZnet Dárce krve z Chvaletic

10 Osobnost

Zdeněk Pasák: Věřím na posilování pravomocí 14 Trh

Energetická burza Praha změní obchodování s elektřinou

Dobročinnost je pro nás samozřejmostí 33 Historie

19 Oranžová spojení

Na scénu přichází Edison

Zajímá nás, co vás trápí...

33 Soutěž

20 Téma

34 15 otázek

ČEZ a ekologie

Petr Spejchal: Tak trochu jako pták

24 Tým

Systémoví inženýři 26 Jeden z nás

Josef Komárek: Vyrostl jsem na bojišti

slovo ředitele Sedm principů firemní kultury

Nejvyšší prioritou je vytváření hodnoty při zajištění bezpečnosti

Osobní odpovědnost za ambiciózní výsledky

Sounáležitost se Skupinou ČEZ

Rozvíjení lidského potenciálu

Vytváření mezinárodní organizace

Přijímání neustálé změny

Morální integrita

ČEZ NEWS 4/2007

časopis zaměstnanců Skupiny ČEZ VYDAVATEL ČEZ, a. s., Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4 ŠÉFREDAKTOR Petr Holub ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORA Jaroslav Bílý REDAKCE Pavel Pošusta, Pavla Němcová, Věra Marušiaková ADRESA REDAKCE ČEZ News, Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4, e-mail: [email protected], tel. 211 042 132 Číslo registrace MK ČR: 6395 ISSN: 1801–0350 JAZYKOVÁ KOREKTURA Ivana Vaňková, Jiří Smitka NÁKLAD 15 700 výtisků. Elektronickou podobu ČEZ NEWS najdete na www.cez.cz a intranet.cez.cz GRAFICKOU ÚPRAVU, DTP A TISK pro společnost ČEZ, a. s., zajistil Boomerang Publishing, s. r. o., www.bpublishing.cz UZÁVĚRKA TOHOTO ČÍSLA 19. 3. 2007 UZÁVĚRKA PŘÍŠTÍHO ČÍSLA 20. 4. 2007

Již čtvrtým rokem se vždy na konci března scházejí manažeři Skupiny ČEZ na pracovním setkání s názvem ČEZ Management Meeting (CMM). Po dvou pražských a jednom ostravském teď přišlo první CMM mimo Českou republiku. Místem jeho konání se stala bulharská Varna, město, v jehož blízkosti stojí naše největší uhelná elektrárna. Chtěli jsme tím zdůraznit, že už jsme skutečně mezinárodní firmou, navíc náklady na uspořádání takovéto akce jsou v Bulharsku výrazně nižší. Na CMM hodnotíme, co se nám za poslední rok podařilo, vzájemně si představujeme cíle a strategické iniciativy na další období a diskutujeme, jak se dále zlepšovat. Jak při udržení či lépe snižování nákladů dosahovat vyšších výkonů, jak být stále silnějším hráčem na evropském energetickém trhu i jak lépe pracovat s potenciálem našich zaměstnanců. S každým CMM jsou spojovány milníky růstu naší společnosti. Na prvním setkání v roce 2004 jsme si dali za cíl stát se jedničkou na trzích s elektřinou střední a jihovýchodní Evropy a definovali jsme pilíře strategického chrámu Skupiny ČEZ. Jaké milníky pojíme s letošním CMM? Jelikož jsme úspěšně naplnili cíle Projektu VIZE 2008, který do konce prvního pololetí oficiálně ukončíme, nastal čas upravit i jeden z pilířů strategického chrámu „Integrace a zvyšování efektivity“. Přestože jsme nejziskovější českou firmou, uvědomujeme si řadu příležitostí

pro růst naší výkonnosti. Potenciál pro zvyšování efektivity musíme stále více hledat uvnitř Skupiny i s ohledem na fakt, že růst cen elektřiny – jeden z klíčových zdrojů našeho dosavadního úspěchu – bude brzy vyčerpán. Přitom očekávání našich investorů právem rostou. CMM se účastní jen 150 manažerů Skupiny, do realizace zde představených cílů a iniciativ už ale potřebujeme zapojit vás všechny. O všem důležitém z Varny vás proto budou informovat vaši manažeři a více se o obsahu CMM dočtete i v květnovém čísle ČEZ NEWS. Jistě jste zaznamenali, že se v březnu opět široce hovořilo o Temelínu, a to v souvislosti se dvěma technickými závadami vzniklými při uvádění 1. bloku do provozu po odstávce na výměnu paliva. Přesto, že ani jedna ze závad neohrozila zdraví zaměstnanců a neměla vliv na okolí elektrárny, nemůžeme je zlehčovat. Situace a její ekonomické i mediální dopady nás poškodily. Mrzí mě, že příčinou byla lidská chyba. Obě záležitosti byly detailně analyzovány a vedení Temelína přijalo taková opatření, která možnost opakování chyby minimalizují. Podobné příhody zbytečně zpochybňují odpovědnou práci temelínských kolegů, kteří zejména za poslední rok posunuli svoji elektrárnu o velký kus dopředu. Úspěšný duben nám všem přeje

Martin Roman generální ředitel ČEZ, a.s.

4

ČEZ nej

text: Jaroslav Bílý foto: archiv

Poté, co vás ČEZ NEWS po dva roky na této dvoustraně provázel zejména po světě, nyní se rozhlížíme po „krajině ČEZ“. Ostatně i ta už výrazně překročila české hranice. A co v ní objektivem fotoaparátu hledáme? Pozoruhodnosti, které určitě stojí za zaznamenání a nesou v sobě punc výjimečnosti. Zkrátka ČEZ nej...

Nejvíce zemětřesením ohrožená elektrárna Skupiny ČEZ:

Nejvýkonnější klasická elektrárna Skupiny ČEZ:

seizmická oblast 7°

1260 MW

5

Elektrárna Varna Majetkem společnosti ČEZ se černouhelná Elektrárna Varna stala v květnu 2006. Je druhým největším výrobcem elektřiny svého druhu v Bulharsku a díky svému instalovanému výkonu 1 260 MW se stala největší klasickou elektrárnou Skupiny ČEZ. Navýšila tak celkový výkon všech elektráren společnosti o téměř deset procent. Elektrárna Varna se nachází v severovýchodní části země, ve vesnici Ezerovo. Její výhodou je možnost využívat významný dopravní uzel – černo-

mořský přístav ve Varně. Bloky Elektrárny Varna byly uváděny do provozu koncem 60. a 70. let minulého století. Je jich celkem šest o výkonu 210 MW a jde o poměrně univerzální zařízení, schopné spalovat dovážené černé uhlí z Ruska, Ukrajiny, a dokonce i z Vietnamu. To se z lodí ukládá na skládku o kapacitě 600 000 tun, která je poblíž nákladního přístavu a odtud se dopravuje pěti uzavřenými pásovými dopravníky většinou už přímo do kotelny. Elektrárna Varna drží bohužel i je-

den problematický primát – je z celé výrobní základny Skupiny ČEZ nejohroženější zemětřesením. Leží totiž v seizmické oblasti 7. stupně. Většina hlavních budov je však pro tento stupeň konstruována. V průběhu příštích let čeká Elektrárnu Varna modernizace, především instalace filtrů odsíření a suchého odběru popílku a strusky. V následujících deseti letech by elektrárna měla právě díky modernizaci zvýšit roční výrobu elektrické energie ze současných 2,3 TWh na 4 až 6 TWh.

6

listárna

text: Petr Holub kresba: Miroslav Slejška

Design a provedení časopisu mi vyhovuje. Přesto si myslím, že stejně jako v celé Skupině ČEZ, tak i tento časopis by měl jít cestou snižování nákladů. Petr Kubica, Elektrárna Dukovany

Časopis je jako vždy čtivý. V únorovém čísle se mi nejvíce líbily články o orkánu Kyrill, panu Jaroslavu Havlasovi a Nadaci ČEZ (Tady běží život). Činnost nadace z hlediska usnadnění provozu Hospice Most je velice záslužná a měla by být rozšířena na větší množství takovýchto zařízení, které ulehčují osudu nevyléčitelných pacientů. Pavel Jirava, ekolog Elektrárny Chvaletice

„Dobít mobil? Nejbližší zásuvka je za devatero horami a devatero řekami!“

ČEZ NEWS mám ráda. Jsou okamžiky, kdy mě potěší, že vidím, jak vypadají Dlouhé Stráně, zvlášť při situaci, kdy mi na stole ležel časopis s působivou fotografií a já jsem řešila něco se zaměstnancem z dané lokality. Nebo se na mě z fotografie usmíval pan Šmolík, se kterým jsem v minulosti ráda spolupracovala a kterému do budoucna přeji hodně úspěchů. Hana Papugová, Elektrárna Dukovany

sloupek šéfredaktora Snažím se přečíst si každé číslo ČEZ NEWS, ale ne vždy se mi to daří. Mnohdy čtu časopis i s několikatýdenním zpožděním, třeba při cestování. Ke čtivosti časopisu rozhodně přispívá dobrý výběr témat i poutavé fotografie. Myslím, že každý si může vybrat, co jej zajímá. Mně se líbí vlastně všechny články: ráda čtu úvodní slovo ředitele, v ČEZ nej... se dozvím zajímavé informace, Svět ČEZ mi „rozšiřuje obzory“ o firmě... Také rozhovory jsou velmi zajímavé, protože jde o zpověď lidí, kteří často působí neosobně a náhle člověk zjišťuje, že mají úplně obyčejné starosti jako všichni ostatní. Skutečně ráda čtu Téma – zejména, týká-li se přímo mého pracoviště (jako například v únorovém vydání o orkánu Kyrill). A vždycky luštím křížovku – už několikrát nás tajenku hledalo několik najednou – a na čas ☺. Ráda mám i Listárnu s postřehy jiných lidí. Nikdy nevynechám fejeton, nejraději mám ty od Petra Holuba. Před časem mě moc pobavil postřeh, který se jmenoval „Hezky ČEZky“ a byl skutečně výmluvný. Petr Holub na něj reagoval svým fejetonem a musím říct, že jsem se dobře bavila. O tom, jak to bylo pravdivé, svědčí i to, že když jsem článek a fejeton četla „nečezákovi“, musela jsem mu řadu termínů vysvětlovat... Přijde mi skutečně smutné, že Češi, pověstní svojí květnatou řečí, používají ČEZké výrazy a zkomoleniny, anglická slova nebo zkratky. Co mi trochu vadí je to, že k nám na Call Centrum časopisy dorazí, až když už je ostatní mají dávno přečtené.

Vážení čtenáři, tak je to tady. Konečně listujete „novým“ časopisem a my netrpělivě čekáme na vaše první ohlasy. Snad jsme se vám trefili do vkusu... Už na vlastní oči vidíte, jaké nové pravidelné rubriky jsme zavedli. Jsou dělány pro vás a o vás, budou obsahovat více dialogu a tematicky se dotýkat „normálních“ zaměstnanců a jejich všedních starostí. Nestyďte se nám napsat, o kom a o čem byste chtěli číst. Ukažte na kolegy, kteří jsou podle vás něčím zajímaví nebo výjimeční, posílejte nám dotazy na tělo příslušných manažerů, zkrátka: komunikujte s námi, prosím. ČEZ NEWS nyní vychází na slabším papíru a v menším rozsahu, protože vám chceme informace sdělovat stručnější, srozumitelnější a stravitelnější formou. Sami jste nám totiž říkali, že dlouhé články nemáte čas číst. Tentokrát je časopis dokonce ještě o čtyři strany rubriky Svět ČEZ tenčí, než by měl být, což je zapříčiněno množstvím práce při zavádění nové podoby a obsahu a nedostatkem času, protože jsme v podstatě současně připravovali březnové i dubnové číslo. Příště už by měl být ale časopis čtyřicetistránkový, jak jsme vám slíbili. A abychom předešli vašim dotazům: ne, to ořízlé písmeno „s“ v názvu časopisu na obálce není chybou tisku, ale záměrem grafika. Konzultovali jsme to s mnoha kolegyněmi a kolegy a shodli jsme se, že je to moderní a energické ozvláštnění titulní strany.

Věra Kunešová, supervizor Call Centra, ČEZ Zákaznické služby, Plzeň

Hezké chvíle nad „new ČEZ NEWS“ přeje Petr Holub

7

projekty

text: Věra Marušiaková foto: WWA

Výroba bude efektivnější Projekt Údržba/Asset Management Divizi Výroba ČEZ, a. s., čeká k 1. červenci letošního roku komplexní změna v jejích strukturách. Dotkne se jak všech jaderných a klasických elektráren, tak centrálních útvarů a umožní prakticky zavést projekt Asset Management. Cílem je zvýšení efektivity a zavedení moderních řídicích procesů ve výrobě. Adaptivní údržba vychází ze zdravého selského rozumu

Projekt Asset Management zavádí nový přístup ke správě majetku nejen podle očekávané životnosti elektrárenského bloku, ale také podle způsobu jeho nasazování do provozu. Z modelu „preventivní údržba“ přecházíme na model „adaptivní údržba“, jehož základem je zajistit spolehlivost. Nesledují se jednotlivá zařízení, ale logické celky podle funkčnosti. Při jejich údržbě se pak hodnotí riziko selhání a dopad, na kolik by případný výpadek ovlivnil tvorbu zisku. Klíčová je zde logická úvaha, tedy „selský rozum“. Do budoucna tak už nebude cílem udržovat elektrárny v co nejlepším stavu po celou dobu jejich existence, kdy se všechna zařízení automaticky v pravidelných intervalech rozebírala a kontrolovala, ale investovat do elektráren prostředky úměrně jejich věku a oče-

Musíme být ještě lepší

kávanému nasazování. Na majetek firmy bude napříště pohlíženo jako na jednotné portfolio výrobních zdrojů, přičemž každá elektrárna dostane přesně specifikované technické požadavky. Sjednotí se řízení provozních a investičních výdajů a vznikne přehledný dodavatelský systém s menším počtem větších a stabilních dodavatelů, kteří budou garantovat komplexní služby a nejvyšší kvalitu. I když hIavním cílem není úspora osobních nákladů, ale změna samotného systému, s novou dělbou práce v divizi Výroba se bohužel nepodaří najít uplatnění pro všechny zaměstnance měnících se útvarů. Divize Personalistika proto připravuje podpůrný program Šance, který odcházejícím zaměstnancům poskytne všestrannou a velmi nadstandardní podporu.

Konkurence na trhu s elektrickou energií roste. V dalších letech už nebude možné zlepšovat ekonomické výsledky společnosti pouze růstem cen elektřiny, protože rezerva mezi domácími a evropskými cenami je již prakticky vyčerpána. Také proto jsou letošní i další rok ve Skupině ČEZ vyhlášeny jako roky zvyšování efektivity. Podle srovnání s nejlepšími elektrárenskými provozy v Evropě stále existuje množství nevyužitých příležitostí, jak zvyšovat efektivitu naší výroby. Nový postup, který zavádíme, je běžný a osvědčil se v moderních energetických firmách, se kterými se chceme srovnávat. Aby nám tedy „neujel vlak“, musíme se co nejrychleji začít chovat stejně jako ony. První měřitelný efekt změn v divizi Výroba očekáváme již v příštím roce a v plném rozsahu se projeví po pěti letech. V projektu Asset Management spojujeme naše dosavadní dobré zkušenosti ze správy majetku s nejlepšími zahraničními postupy. Neznamená to, že dosud se dělala údržba špatně. Dosavadní systém oprav a údržby ale fungoval na zcela jiných principech, sledoval jiné cíle a tomu byly podřízeny i zavedené procesy, struktura útvarů a role jednotlivých zaměstnanců. Určitě nelze říci, že systém nefungoval, nebo že lidé odváděli nekvalitní práci. Pro udržení konkurenceschopnosti i v budoucnu však musíme být ještě lepší a nesmíme zaspat na startu... Jiří Borovec, ředitel divize Výroba ČEZ, a. s.

8

svět ČEZ

Tušimickou elektrárnu zušlechťuje dědictví po japonských expertech na odsíření

Cvičná tma v Dukovanech

ho parku. Myslím, že to bylo velice dobré řešení,“ vysvětlil vznik unikátního parku Josef Zahradník, vedoucí správy odsíření Elektrárny Tušimice. „Parkem se rád procházel i šéf Chiyody, pan Masakazu Fujiwara. Nevím, jestli při tom meditoval, ale vždy se v něm na chvíli zastavil. Sám jsem měl tu čest ho několikrát doprovázet. Buď jsme mlčeli nebo, jak jinak, jsme se bavili o odsíření,“ směje se Josef Zahradník. Japonskému parku není věnovaná žádná speciální péče. „Jednou za rok zastřihneme keře a stromky. Trávník sekáme, vybíráme z něj nečistoty a občas dosypeme zeminu. Údržba není náročná a stojí jen několik tisíc korun ročně,“ říká Jiří Smejkal, technik firmy RRK, která se v Tušimicích stará o zeleň.

Dne 15. 3. proběhl na trenažéru jaderné elektrárny Dukovany výcvik jedné ze závažných poruch energetické sítě, tzv. „blackoutu“. Blackout se v Dukovanech běžně procvičuje od počátku provozu trenažéru v roce 1997. Novost březnového cvičení spočívala v přizvání dalších energetických expertů a jejich zapojení do hry. Šlo o odborníky z oblasti vysokonapěťového přenosu a rozvodu elektrické energie z firem ČEPS a E.ON, na jehož rozvodném území leží obě naše jaderné elektrárny. Cvičení se zúčastnili i kolegové z vodní přečerpávací elektrárny Dalešice-Mohelno, protože právě tato elektrárna pomohla vysvobodit Dukovany z blackoutu. Důvodem k rozšířenému cvičení byly některé zkušenosti, získané ze skutečných ostrovních režimů energetické sítě ze srpna 2006 (důsledek omezené středoevropské energetické krize) a září 2006 (důsledek lidského selhání v rozvodně Sokolnice). Při těchto událostech se jako nejslabší článek zvládání celkového stavu energetické sítě ukázala nižší provázanost komunikace mezi subjekty, z nichž se každý soustředil především na řešení svého vlastního problému. Širší pohled a lepší vzájemná komunikace by mohly přinést dobrý efekt v řešení nejen vlastních problémů, ale problému celku – zvláště při událostech většího významu než jsou ostrovní režimy (část elektroenergetické sítě se v důsledku poruch odpojí od zbytku Evropy a pracuje autonomně, jakoby na ostrově v moři).

Ota Schnepp, foto archiv

Petr Spilka, foto archiv

Unikátní japonský park v Tušimicích Ne každá elektrárna v Evropě a možná ani ve světě se může pochlubit udržovaným parkem. Naše Elektrárna Tušimice ano, navíc u odsíření a v japonském stylu! Miniaturní zelenou podobu svého domova zde totiž po sobě zanechali japonští pracovníci z firmy Chiyoda, kteří v Tušimicích v 90. letech minulého století dohlíželi na stavbu odsiřovací jednotky. Park je udržován dodnes a na svém místě zůstane i po nyní se rozbíhající komplexní obnově elektrárny. „Máme samozřejmě zájem na tom, aby zeleně bylo v areálu elektrárny co nejvíce, byť nemůže být všude,“ říká Otakar Tuček, ředitel Elektrárny Tušimice a Elektráren Prunéřov. Japonský park má jednoduchý kruhový tvar. V jeho středu rostou sakury obklopené zakrslými borovicemi. Kromě kruhové promenády ze zámkové dlažby ho paprskovitě protíná několik cest, které jsou lemovány dalšími nízkými cizokrajnými jehličnany. V pozadí, prakticky již v těsném sousedství některých staveb odsíření, pak rostou shluky vzrostlejších smrků a borovic. „Jedním ze závazků, které pro japonskou Chiyodu vyplývaly v rámci výstavby odsiřovací jednotky, byla i následná úprava plochy až po vykládku vápence. Jedna z terénních úprav proto dostala i podobu malé-

9

svět ČEZ

Cílem výzkumu je sledovat a měřit spokojenost a loajalitu zákazníků

zákaznická spokojenost s těmito obslužnými kanály: call centrem, obchodními kancelářemi, smluvními partnery a virtuální obchodní kanceláří. Na základě zjištěných výsledků bude třeba udělat korekce, případně přepočty a nastavení pravidel pro první vlnu roku 2007 a další, které budou následovat. Vždy také proběhnou workshopy s jednotlivými společnostmi či útvary, které s těmito daty nejvíce pracují, jako jsou ČEZ Zákaznické služby, ČEZ Prodej, ČEZ Měření, ČEZ Distribuce, ČEZ Distribuční služby, ČEZ, a.s. - sekce Podpora řízení prodeje, ČEZ, a.s. - divize Personalistika. Na základě zpětné vazby z těchto workshopů budou realizovány kroky ke zlepšení spokojenosti zákazníků a provedeny korekce pro první vlnu, která bude následovat co nejdříve. Management tak získá cenná data pro rozhodování o strategiích pro celou Skupinu ČEZ.

Skupina ČEZ vstoupila na další evropský trh, a to na skandinávskou burzu Nordpool. V polovině března se realizoval první zkušební obchod menšího objemu, aby se technicky vyzkoušel proces obchodování na této burze. „Nordpool je další obchodní platformou pro ČEZ, kde můžeme podle potřeb a bilance našich vlastních zdrojů prodávat a nakupovat elektřinu. Vstup na spotový trh nám umožňuje obchodovat v sedmidenním režimu, a to s předáním dodávky v Německu, v síti Vattenfall,“ uvedl Alan Svoboda, obchodní ředitel ČEZ. Nordpool je druhou nejstarší energetickou burzou v Evropě, za průkopníka je označován britský Power Pool. V roce 1993 zahájila v Oslu provoz nejdříve se spotovým a termínovaným trhem v Norsku a od roku 1996 rozšířila svojí působnost na celou Skandinávii. V roce 1998 se připojily Finsko a Dánsko. V současnosti čítá cca 350 členů a kromě centrály v norském Oslu má své pobočky ve Finsku, Dánsku i Švédsku. Spolu s německou burzou EEX, holandskou APX a španělskou burzou OMEL patří k nejvýznamnějším evropským trhům.

Martin Pavlíček, foto archiv

Ladislav Kříž, foto Profimedia

Co měříme, to dokážeme i řídit V rámci Projektu Zákazník plánuje Skupina ČEZ pravidelný dlouhodobý monitoring spokojenosti a loajality svých zákazníků. Pro porovnání s konkurencí byli do výzkumu zařazeni i její zákazníci, konkrétně klienti společností E.ON a PRE. Jedná se o takzvanou nultou neboli kalibrační vlnu měření, která má za úkol zvolit a testovat oblasti, ve kterých se budeme porovnávat s ostatními firmami na trhu. Cílem výzkumu je sledovat a měřit spokojenost a loajalitu zákazníků, její vývoj a srovnání s konkurencí, udržovat přehled o struktuře zákazníků, určovat silné a slabé stránky a poskytovat vodítka pro aktivity, které by pomohly zákaznickou spokojenost zvyšovat. Sledovanými segmenty průzkumu jsou domácnosti (Residential – MOO), malí a středně velcí podnikatelé (Businesses – MOP) a velcí průmysloví zákazníci (Top Businesses s individuální obsluhou – pouze pro zákazníky ČEZ). V rámci nulté vlny, která proběhla v posledním čtvrtletí 2006, byla sledována spokojenost s těmito oblastmi: se zřízením odběrného místa, fakturací, stížnostmi a reklamacemi, změnou sazby a odpověďmi na běžné dotazy. Dále byla zjišťována

Jako první česká firma jsme vstoupili na burzu Nordpool

10

11

rozhovor

text: Petr Holub foto: WWA

Zdeněk Pasák

Věřím na posilování pravomocí Tento rozhovor jsme chtěli udělat už před rokem. Zdeněk Pasák ale dvakrát naši žádost odmítl. „Něco smysluplného můžete říkat až tehdy, když jsou za vámi vidět konkrétní výsledky,“ tvrdí personální šéf Skupiny ČEZ, podle kterého je lepší dělat správné věci než jen dělat věci správně.

Do ČEZ jste přišel poté, co jste prodal úspěšnou personální agenturu. Co vás k tomu vedlo? Poté, co jsem řadu let radil manažerům, to vidím jako logický krok ve své kariéře. Neznám větší výzvu v oblasti personálního managementu, kde uplatnit dosavadní zkušenosti. Věděl jsem, že jdu do náročného prostředí, ale ještě než jsem nastoupil, mluvil jsem s desítkami lidí zevnitř Skupiny, z různých úrovní řízení. Při vstupu jsem pak už měl stanovené dva základní cíle: získat

trhu v tomto oboru, se kterou se srovnáváte, a kterou pak přenášíte dovnitř společnosti. Jsou to systémy v oblasti odměňování, hodnocení výkonu zaměstnanců, jejich rozvoje, ale třeba i standardy kolektivní smlouvy. HR pak určuje načasování a způsob zavedení jednotlivých systémů do praxe společnosti. Jsme velká a dnes už mezinárodní skupina, musíme jasně definovat, co se zavede na úrovni ČEZ a procesních dceřiných společností, co v rámci dceřiných společností typu Ško-

Z pojmu dobrý tým se bohužel často stává manažerské klišé větší důvěru a respekt útvaru HR (Human Resources = Lidských zdrojů, pozn. redakce) v ČEZu a postavit ho do sebevědomé pozice spolunositele firemní strategie. Co to znamená? Role personalistiky se ještě před patnácti, dvaceti lety vnímala jako víceméně reaktivní. To znamená, že HR-manažer jen vyřizoval žádosti ostatních manažerů. S ohledem na to, že růst každé firmy stále více limitoval lidský faktor, logicky rostl i význam lidí v personálním managementu. Personalistika stále více přebírala roli toho, kdo vedle například finančního a obchodního ředitele určuje strategii. A to je ohromná výzva. Můžete být konkrétnější? Personalistika je ve firmě odbornou autoritou neustále sledující nejlepší praxi na

dy Praha, Severočeských dolů, a co na úrovni celé mezinárodní skupiny. I to, co není vhodné zavádět jinde než v mateřské společnosti ČEZ. Podle definovaných cílů Skupiny ČEZ připravujeme vstupy jak pro dlouhodobý (pětiletý), tak krátkodobý (jednoletý) plán v oblasti osobních nákladů a počtu zaměstnanců. I tady se porovnáváme s trhem. Čísla dlouhodobého i krátkodobého plánu ovlivňují rozpočet a personalistika, podobně jako finance, plní roli oponenta při řízení odchylek. Tato role vyplývá ze struktury schváleného controllingového modelu a je to úkol, který nás čeká v příštích letech. Samozřejmě i nadále nám zůstává role dodavatele služeb internímu zákazníkovi, která je stejně důležitá jako role předchozí. Je ale třeba uvést na pravou míru, že mezi externím a interním klientem je rozdíl. Vztah mezi dodavatelem a externím klientem je determino-

12

ván penězi, tj. cenou, kterou klient platí. Ta cena je tržní a nelze ji bohužel ani srovnat s vnitrofiremně určenými cenami, pokud v některých vztazích existují. Jak dodavatel, tak externí klient sledují své vlastní cíle, interní dodavatel a interní klient mají ale cíl společný. Externího klienta, který má nereálné požadavky, se můžete zbavit. Nebo je na vás, jestli se budete chovat neeticky a necháte si pořádně zaplatit i za to, co nemůžete splnit. S interním klientem se zkrátka domluvit musíte. Co jste po svém příchodu do ČEZ udělal jako první? První byla změna organizační struktury, tak aby odpovídala nejlepší mezinárodní praxi, zároveň byla přehledná a srozumitelná. Chtěl jsem, aby současně respektovala skutečnost, že ČEZ existuje už dlouho a nic tedy nebudujeme na zelené louce. Do navržených pozic pak samozřej-

klíčové pozice přivést zvenku a s těmi nejlepšími jsem byl dohodnutý. Po svém příchodu jsem měl pohovor snad s každým z personalistiky, kdo sedí v Duhové ulici, i s řadou těch, kteří pracují mimo centrálu. Radilové, kteří mi tvrdili, že uvnitř ČEZu není nikdo schopný, neměli pravdu. Poznal jsem tu řadu skvělých lidí a jsem moc rád, že přijali příležitost být součástí nově budovaného týmu. Ti, pro které jsem místo neviděl, odešli. Po půl roce jsem vyhodnotil výkon manažerů nového týmu, dva z nich nesplnili očekávání, a proto společnost opustili. Jsem přesvědčen, že současný tým je skvělý, a já chci svým lidem i touto cestou moc poděkovat. Vše, co se nám podařilo, je jejich zásluha. A co se vám tedy už podařilo? Rok 2006 byl „rokem nula“, kdy jsme v mateřské společnosti ČEZ realizovali projekt nového systému hodnocení výko-

Součástí divize Personalistika je i vnitřní komunikace Změny v útvaru Vnitřní komunikace jsme zahájili snížením počtu pracovníků o jednu třetinu. Slyšel jsem mnoho nesouhlasu, ale musíme se chovat efektivně. Výchozí stav byl třicet lidí, což je v poměru k počtu obsluhovaných zaměstnanců světový unikát. Připravujeme zavedení nových nástrojů tzv. komunikačního mixu. Soustředíme se na to, aby naši zaměstnanci získávali informace o klíčových iniciativách Skupiny ČEZ dříve než z plošných médií. Jednou ze změn je i nová struktura a design tohoto časopisu. Podle provedeného průzkumu tvoří čtyřicet procent našich čtenářů provozní zaměstnanci, a právě i jejich zpětnou vazbu jsme promítli do jeho nové podoby. Žádné nástroje jako ČEZ NEWS, Intranet nebo Oranžová spojení ale nenahradí otevřenou komunikaci mezi zaměstnancem a nadřízeným. Právě komunikace patří mezi základní manažerské způsobilosti.

Zdroje informací ve Skupině ČEZ Nejvíce informací o dění ve firmě čerpáme z následujích zdrojů: Intranet 60,4 % nadřízení 57.9 % ČEZ NEWS 52,9 % kolegové 48,6 % e-mail 27,6 %

mě potřebujete lidi, kteří mají odpovídající schopnosti. Z pojmu dobrý tým se bohužel často stává manažerské klišé, a když tento stín chcete překročit, musíte proto udělat maximum. Včetně toho, že někdo bude muset odejít a vy mu nebudete „hledat trafiku“. Ještě před svým nástupem jsem věděl, koho bych chtěl na některé

nu a projekt změny odměňování u zaměstnanců se smluvní mzdou. Letos budeme oba tyto projekty implementovat v procesních dceřiných společnostech. Do dceřiných společností i zahraničních majetkových účastí bychom tak měli zavést už procesy odzkoušené a zbavené porodních bolestí. V roce 2006 jsme prakticky

semináře, školení 17.5 % nástěnky 12,6 % neví, neodpověděl 0,2 % zdroj: průzkum GfK, listopad 2006

13

Mým cílem je, aby lidé dělali svou práci rádi

půl roku vyjednávali o podobě kolektivní smlouvy. Dnes máme kolektivní smlouvu v ČEZ, a. s. podepsanou na čtyři roky. Současně jsme vloni podepsali kolektivní smlouvy v devíti procesních společnostech a též v REAS. Co teď řešíte v sociální oblasti? Díky tomu, že vlastníme aktiva ve více než jedné zemi Evropské unie, musíme podle direktivy Bruselu koordinovat na mezinárodní úrovni některé otázky, které se týkají řízení vztahů se zaměstnanci. Z tohoto důvodu vzniká Evropská rada zaměstnanců ČEZ, o které jste už v ČEZ NEWS psali. Dnes jde o naše zaměstnance v České republice, Polsku, Rumunsku a Bulharsku. Řízení vztahu se zaměstnanci je vůbec jeden za základních pilířů práce HR v takto velké společnosti. Naším hlavním partnerem jsou předsedové základních odborových organizací. Vytvořili jsme nástroje pro maximální vzájemnou výměnu informací. Se zástupci zaměstnanců se pravidelně setkáváme minimálně jednou za měsíc. Při projednávání závažnějších otázek organizujeme i společná výjezdní zasedání. Těchto porad se účastní kolem třiceti předsedů základních odborových organizací. Otevřeně přiznávám, že odbory jsou pro nás při vyjednávání náročným partnerem. Vždy ale ctím vzájemný respekt a práce v této oblasti patří k našim prioritám. Je něco, co vám komplikuje práci? Nejvíce asi tlak na množství realizovaných projektů. Podle praxe úspěšných společností je právě nedostatečná prioritizace projektů příčinou neúspěchu. Jinými slovy: není možné chytat více zajíců najednou. Jaký je váš styl řízení? Věřím na kvalitní tým a na posilování pravomocí. Když někdo podává špatný výkon nebo nerespektuje vyšší principy fun-

gování týmu, tak dostane jasnou zpětnou vazbu nebo dokonce odejde. Ale mým hlavním cílem je, aby lidé dělali svou práci rádi, což se nevylučuje s tím, co jsem řekl předtím. Práci děláte raději, když nemusíte pracovat s někým, kdo se veze nebo intrikuje. Vyžaduji, aby ten samý princip uplatňovali moji podřízení ve svých týmech. Posilování pravomocí je pak základ. Samozřejmě, že krátkodobě získáváte, pokud se soustředíte jen na operativu. Máte přehled o každém detailu a můžete tím i imponovat. Sám sebe ale považuji za koncepčního člověka a upřednostňuji zavádění systémů tak, aby to pak vlastně vše fungovalo bez vás. Dělat věci správně je v pořádku pro operativce, ale z pohledu strategického managementu je rozhodující dělat správné věci. Co je podle vás pro současného manažera důležité? Ve studii Americké manažerské asociace dotázaní manažeři uvedli, že se až jednu čtvrtinu svého času musí zabývat konflikty. To platí pro společnosti, které jsou vystaveny tvrdému konkurenčnímu prostředí. U institucí, které se v něm nepohybují, je to dokonce polovina času. Schopnost zvládat konflikty je tedy manažerská dovednost, jejíž význam stále roste. Důležité je samozřejmě také stálé hledání toho, v čem se potřebujete zlepšovat. Bohužel, manažeři jsou vystaveni neustálým změnám a tlaku operativy. Často si tak nemohou dovolit trávit dostatek času rozvojem dovedností, které jsou životně důležité pro jejich úspěch v budoucnosti. Co tedy vede k úspěchu? To, co odděluje úspěšné od neúspěšných, je, že děláte věci, které vás nebaví, se stejným nasazením jako ty, které vám přináší potěšení. A pak si to teprve pořádně užijete.

Zdeněk Pasák Narozen

1. 9. 1966 v Prachaticích

Rodina

manželka Iveta, syn Tomáš (10)

Vzdělání

absolvent psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze

Kariéra

Přes 15 let působí v oblasti personalistiky. Začínal v mezinárodních společnostech, v roce 1997 založil a vedl společnost zabývající se personálním poradenstvím. Ředitelem divize Personalistika ČEZ je od 15. března 2006, členem představenstva od 22. dubna 2006

Koníčky

amatérský a profesionální box, dobré jídlo

14

trh

text: Pavel Pošusta foto: autor

Energetická burza Praha změní obchodování s elektřinou Česko čeká zásadní změna v obchodování s elektřinou. Vznikem Energetické burzy Praha získáme jako první východoevropská země standardní platformu k transparentnímu stanovení velkoobchodní ceny elektřiny. Postupně by se tu měla provádět většina obchodů s elektřinou Skupiny ČEZ stejně jako dalších výrobců a obchodníků. Burza má zahájit obchodování na přelomu června a července.

Vzorem je lipská EEX

Lipská burza EEX je mezi obchodníky s elektřinou již léta dobře zavedená

Novou specializovanou burzu založila Burza cenných papírů Praha, která na počátku února získala licenci od ministerstva průmyslu a obchodu. „Úspěšné spuštění této komoditní burzy tak vychází vstříc poptávce po větší transparentnosti tvorby cen elektrické energie,“ citovala ČTK ministra průmyslu a obchodu Martina Římana. Podle něj tak ustanou nekonečné debaty o tom, zda je cena elektřiny férová či nikoli.

Nová úloha Skupiny ČEZ

Je logické, že vznik burzy významně ovlivní obchodní postupy Skupiny ČEZ. „Jsme připraveni nejenom podpořit novou energetickou burzu jako tvůrce trhu, ale též jejím prostřednictvím prodat většinu naší vyrobené elektřiny,“ uvedl k tomu Alan Svoboda, ředitel divize Obchod ČEZ. „Zavázali

jsme se stát takzvaným tvůrcem trhu (market makerem), tedy subjektem s povinností udržovat likviditu trhu neustálým poskytováním nabídek na prodej i koupi elektřiny s dodávkou na rok, čtvrtletí a měsíc dopředu za aktuální ceny. Burza by tak v podstatě měla nahradit aukce duhové elektřiny, respektive takzvané virtuální elektrárny, které až doposud byly základním způsobem prodeje a také vodítkem pro stanovení výše velkoobchodních cen silové elektřiny na následující rok,“ konstatoval Alan Svoboda. „Zavázali jsme se mimo jiné i k propagaci této burzy v energetickém sektoru, abychom k ní přilákali pozornost dalších obchodníků a výrobců, nejenom českých, ale i silných zahraničních společností, jakými jsou například RWE, E.ON nebo EdF,“ řekl Alan Svoboda.

ČEZ se chce postupně přibližovat praxi kupříkladu firmy RWE, která prodává téměř veškerou svou produkci elektřiny na Evropské energetické burze (EEX) v Lipsku. Tato burza s přesahem cenotvorby do celé střední Evropy je již mezi obchodníky léta zavedená. „Čím rychleji se pražská burza přiblíží pravidly a způsobem fungování té lipské, tím rychleji přiláká pozornost ostatních obchodníků a bude i lépe fungovat. Pražská burza má přesto v systému evropského obchodování s elektřinou své místo, neboť vytvoří trh pro Českou republiku. Trhy s elektřinou jsou totiž stále rozděleny přeshraničními kapacitami, někdy fakticky, někdy jen formálně určením místa dodání,“ konstatoval Alan Svoboda.

Jak to bude se Slovenskem?

Je možné, že pražská burza bude moci pokrýt i Slovensko, protože oba trhy jsou úzce propojené a na Slovensku zatím takováto burza není. „To bychom jen uvítali, protože na Slovensku jsme nejvýznamnější obchodník a dodavatel hned po Slovenských elektrárnách,“ uvedl Alan Svoboda. „Harmonogram vzniku burzy je nastaven tak, aby v květnu až červnu byl zahájen její zkušební provoz a od července by se už mělo obchodovat naostro. Ti, co chtějí nakoupit elektřinu pro dodávky svým zákazníkům na příští rok, ji tak nebudou muset shánět jinde. Start burzy, v souladu s představou ministerstva průmyslu a obchodu, de facto zahájí obchod s elektřinou na rok 2008,“ dodal Alan Svoboda.

15

o čem se mluví

připravila redakce

energetika

Projekt VIZE 2008 končí. Co bude dál? Když ČEZ získal v roce 2003 většinové podíly v pěti regionálních distributorech (REAS), byl položen základ dnešní Skupiny ČEZ jako významného evropského energetického hráče. Zároveň s tím se objevil i prostor pro využití potenciálu synergických efektů a pro zvýšení hodnoty Skupiny ČEZ. Projekt VIZE 2008 byl spuštěn právě s cílem takové synergie najít a zužitkovat.

Projekt VIZE 2008 si stanovil tyto hlavní cíle: transformaci Skupiny ČEZ z regionální struktury na integrovanou a procesně orientovanou organizaci naplnění požadavků unbundlingu, tedy oddělení obchodu s elektrickou energií od distribuce realizaci všech zlepšení a synergií (maximalizaci výhod) vytvoření „Business excellence“, která může být replikována v zahraničí Již dnes, tedy na začátku roku 2007, můžeme s potěšením konstatovat, že tyto hlavní cíle jsou téměř splněny: všech deset nových procesních dceřiných společnosti je plně funkčních transformace bude dokončena vklady částí podniků ze Severočeské energetiky k 1. 5. 2007 (transformace SČE byla dosud blokována soudním sporem) požadavky unbundlingu jsou splněny, společnosti ČEZ Distribuce, a.s. a ČEZ Prodej, s.r.o. převzaly a samostatně vykonávají činnosti distribuce a prodeje elektřiny původní REAS již končí svoji činnost a pravděpodobně dojde k jejich sloučení s ČEZ, a.s. v průběhu roku 2007 ve vybraných oblastech jsou zaváděny nejlepší oborové praxe

od svého zahájení již projekt přinesl čisté úspory nákladů v kumulované výši 3 miliardy Kč. Očekává se, že od roku 2008 to bude trvalá každoroční úspora ve výši více než 2,5 mld. Kč Řídicí výbor Projektu VIZE 2008 na svém 22. zasedání, které se konalo 27. 2. letošního roku, potvrdil splnění klíčových cílů a usnesl se, že Projekt VIZE 2008 bude formálně ukončen. To však neznamená, že se projektové a integrační úsilí zastaví. Během března a dubna budou náplň a dílčí cíle každého z projektových týmů analyzovány a bude následovat jedna z těchto možností: činnost týmu bude ukončena, pokud všechny své cíle splnil tým bude předán pod supervizi liniového útvaru, zejména tam, kde tým již dnes plní úkoly liniového charakteru aktivity a cíle týmu se stanou základem či budou zahrnuty do dalších strategických projektů Skupiny ČEZ, a to v případě, že práce daného týmu má výrazné dopady na hodnotu Skupiny či ovlivňuje více divizí nebo společností Skupiny ČEZ Projekt VIZE 2008 bude úspěšně dokončen, ale naše snahy o další zvyšování efektivity pokračují. Dnes na úrovni nejvyššího managementu Skupiny ČEZ probíhají analýzy příležitostí dalšího zvyšování výkonnosti a diskuse o redefinici strategických iniciativ.

Evropská energetická politika dostává konkrétní podobu Evropská rada projednala 8. a 9. března v Bruselu závěry zasedání Rady pro energetiku z 15. února, týkající se Strategického přezkumu energetiky, který zveřejnila na počátku roku Evropská komise pod názvem „Nová energetická politika pro Evropu“. „Ministři členských států zde přijali závěry, jejichž součástí je i Akční plán pro energetickou politiku pro Evropu,“ řekl ředitel sekce Evropská agenda ČEZ Vladivoj Řezník. Cílem je zajistit fungování jednotného trhu s elektřinou v Evropské unii, kterého lze dosáhnout pouze za předpokladu plné integrace všech přenosových sítí a vytvoření jednotné evropské přenosové soustavy (do roku 2010 by mělo být dosaženo alespoň 10% propojení). Evropská komise prosazuje pro dosažení plné a účinné liberalizace trhu s energiemi účinné využívání stávajících právních předpisů a provedení unbundlingu (oddělení dodávek a výroby od sítí). EU považuje za nezbytné i posílení role národních regulačních úřadů a koordinaci jejich činnosti. Mezi klíčové body zasedání Evropské rady patřily také požadavky na zvýšení energetické účinnosti a snížení spotřeby elektrické energie o 20 % do roku 2020, dosažení 20% podílu obnovitelných zdrojů energie na celé spotřebě energie v Evropské unii do roku 2020 a do téhož termínu dosažení minimálně 10% podílu biopaliv. Znovu má být také přezkoumán systém obchodu s emisemi CO2. Jaroslav Bílý, foto Profimedia

16

bez hranic

text: Pavel Pošusta foto: archiv

Představujeme regionální manažery ČEZ Slovensko sídlo Bratislava

Cíle v roce 2007: Prodej elektrické energie koncovým zákazníkům – průmyslovým podnikům a podnikatelským subjektům – v celkovém objemu 1 TWh; podpora ČEZ Trading při prodeji elektřiny distribučním společnostem a koncovým zákazníkům; hledání a vytváření investičních možností v oblasti výroby elektřiny a její distribuce.

ČEZ Ukrajina sídlo Kyjev

Cíle v roce 2007: Dokončit jednání s našimi partnery, kteří nám mohou umožnit vstup do významné privátní energetické společnosti; jednání o další etapě privatizace; zvážit možnost výstavby nových energetických zdrojů na Ukrajině; hledání a vytváření investičních možností v oblasti výroby elektřiny a její distribuce; podpora aktivit v oblasti fúzí a akvizic.

Karol Balog

Blahoslav Fajmon

Narozen: 5. 5. 1951 v Košicích Vzdělání: Strojní fakulta VŠT Košice, Fakulta BERG Technické univerzity Košice Kariéra: FMZV Praha (1977-90), podnikání v energetice a zahr. obchodě (1990-95), Min. výstavby a veřejných prací Bratislava – ředitel OZV (1995), GŘ vydavatelství PEREX (1996-97), GŘ Agentury pro průmyslový rozvoj a revitalizaci (1998-2003), GŘ Elektroenergetických montáží Žilina (2003-04), jednatel CES Košice (2004-05), country manager ČEZ SK Jazyky: angličtina, maďarština, ruština Rodina: manželka Valéria, dcera Zuzana (33), syn Jozef (30) Hobby: jachting, golf, myslivost, lyžování

Narozen: 10. 2. 1960 v Praze Vzdělání: Vojenská akademie Brno, Business School Praha Kariéra: stavbyvedoucí Vojenské stavby (1981-96), vrchní ředitel DDC České dráhy (1996-97), ředitel ČKD Dukla Engineering (1998-99), hlavní konzultant Energofin Holding v Sydney (1999-2001), ředitel pro rozvoj Schindler (2002-2004), výkonný ředitel České nemovitosti (2005-2006), country manager ČEZ Ukrajina (2006) Jazyky: angličtina, němčina, ruština Rodina: manželka Jana, syn Blahoslav (26), dcery Markéta (25) a Ema (8) Hobby: sport – synchronizované plavání, automobilismus a lyžování

Slovenské Mochovce budou dvakrát větší Slovensko postaví za 63 miliard slovenských korun (52 miliard Kč) další dva bloky jaderné elektrárny v Mochovcích. Oznámil to slovenský premiér Robert Fico po jednání se šéfem italského Enelu Fulviem Contim. Enel vlastní 66 % Slovenských elektrární, kterým jaderná elektrárna v Mochovcích, kde už fungují dva reaktory, patří. Zbylý podíl firmy vlastní stát. Výstavba třetího a čtvrtého bloku, o jejíž financování se podělí oba akcionáři, by měla podle Fica začít ještě letos. S dokončením se počítá do pěti let. Rozhodnutí Slováků ohledně atomu je přelomové. Ačkoliv v Evropě se o návratu k jaderné energii mluví, zatím žádná země Evropské unie, kromě Finska, reaktor nestaví. Slovensko chce další dva bloky Mochovců hlavně proto, že má nedostatek elektřiny a musí ji dovážet. Do deficitu se země propadla poté, co po dohodě s EU loni odstavila první blok staré atomové elektrárny Jaslovské Bohunice. Slovenská elektrizační soustava je z dob společného státu těsně propojená s českou, a z tuzemska tak začala část dodávek proudu téct právě sem. Ambicí Enelu je podle Contiho zabezpečit soběstačnost Slovenska. „Bude tu potenciál i pro vývoz elektřiny do jiných zemí v regionu střední Evropy,“ řekl. Enel na Slovensku podle Contiho do roku 2013 investuje 110 miliard Sk (přes 90 miliard Kč). (Mladá fronta DNES 24. 2. 2007, redakčně kráceno)

17

otazníky

skupina v pohybu

Temelín vítal jaro Společenské setkání zaměstnanců Elektrárny Temelín mělo letos podtitul Oranžové vítání jara. Do Společenského domu Metropol v Českých Budějovicích přilákal zajímavý program 9. března 650 lidí, tedy maximální kapacitu Metropolu. Každý třetí byl ze směnového provozu.

Co se stane s bývalými REAS? Ivan Vyskočil technik provozu VVN, SČE

Proč nebyly do Skupiny začleněny všechny činnosti SČE? Co bude se zbytky REAS?

Jiří Cihelka specialista Integrační kanceláře, vedoucí týmu I8 – Koncovka REAS

„Děkuji vám za práci, kterou odvádíte. Bude to ještě nějaký čas trvat, ale Temelín bude provozně bezproblémový jako Dukovany. Jsem přesvědčen, že se nám společně podaří dotáhnout do konce program stabilizace provozu. Nyní vyrábíme kolem 12 miliard kilowatthodin elektřiny za rok, ale náš potenciál je patnáct miliard. A k tomu musíme společně směřovat,“ řekl zaměstnancům Vladimír Hlavinka, ředitel temelínské elektrárny. Hosté přicházeli jako při udílení Oscarů po červeném koberci na „Hollywood bulvár“ se zlatou výzdobou. Jedním z vrcholů večera, kterým provázel Jan Čenský, byla přehlídka společenských a svatebních šatů s Miss ČR 2002 Kateřinou Průšovou. Málokdo také odolal možnosti zkusit

štěstí v mobilním kasinu. Kapela Timbre Music si taneční páry podmanila největšími hity snad všech žánrů. Sedm přihlášených párů se zúčastnilo soutěže STAR DANCE aneb „Hledáme hvězdu tanečního parketu“. Diváci dvojice hodnotili potleskem, který byl měřen potleskoměrem. První cenu (notebook) si nakonec odnesli manželé Zachovi z Týna nad Vltavou, kteří mají jako učitelé tance přece jen nejlepší přípravu. Ale neměli to vůbec lehké – i zbývajících šest párů bylo skvělých. Taneční vystoupení imitátora Michaela Jacksona osobitým způsobem doplnil Radek Vondrák z Temelína. O půlnoci přišel i kouzelník a „nevytančení“ účastníci pokračovali až do druhé hodiny ranní při videodiskotéce. Zdeňka Karfíková, foto archiv

Dětmarovické plesání O masopustním víkendu, v sobotu 17. února, vyměnili dětmarovičtí své helmy a montérky za slušivé obleky a spolu s dalšími kolegy z elektrárny a svými partnerkami vyrazili na již 28. ples Elektrárny Dětmarovice. Dům kultury v Orlové praskal ve švech a nabídl řadu překvapení – předtančení půvabných dívek z taneční skupiny TJ Anaj, dárečky na přivítanou, bohatou tombolu i raut. Eva Kalužíková, foto archiv

Při řešení sporu mezi SČE a spol. WIKA zamezil Okresní soud v Děčíně nakládat s majetkem SČE, což znemožnilo zapojit SČE v r. 2006 do transformace. Rozhodnutí se podařilo zvrátit 30. 1. 2007 a již probíhají vklady ze SČE do ČEZ Obnovitelné zdroje (k 1. 3.), do ČEZ Správa majetku a ČEZ Distribuční služby (k 1. 5.). Pokud statutární orgány ČEZ a REAS schválí navržený postup, REAS se spojí s ČEZ, a. s. s rozhodným datem 1. 1. 2007, proces pak bude dokončen ve III. čtvrtletí 2007. Názvy REAS nebudou dále používány; převodem ochranných známek na ČEZ bude zamezeno jejich zneužití.

Příště se Jiří Cihelka zeptá Josefa Sedláka, generálního ředitele ČEZ Obnovitelné zdroje.

18

lidé

text: Markéta Gubernátová foto: archiv

Nové tváře v čele ČEZnet V souvislosti s organizačními změnami se ve vedení společnosti ČEZnet objevilo od počátku roku 2007 několik nových tváří.

Ondřej Jaroš v čele ČEZData

1

2

3

4

1 Milan Dorko ředitel úseku Obchod

3 Monika Matějová ředitelka úseku Finance a správa

2 Pavel Procházka ředitel úseku Síť

4 Jiří Sedlák ředitel pro transformaci

Úsek Obchod vede Milan Dorko, který do ČEZnet přišel z pozice ředitele pro telemarketing společnosti Mediatel. Do čela úseku Síť se postavil Pavel Procházka, dříve manažer oblasti Severní Čechy. Ředitelkou úseku Finance a správa a zároveň místopředsedkyní představenstva je od dubna Monika Matějová. Ani pro ni není ČEZ úplně novým působištěm, v letech 2001 až 2002 pracovala v ekonomických službách v Severomoravské energetice, a. s. Bezpečnostním ředite-

lem se stal Vladimír Růžička, který od loňského roku v ČEZnet zastával funkci specialisty – architekta bezpečnostních služeb. Ředitelem pro transformaci je jmenován Jiří Sedlák, dříve manažer pro procesní architekturu společnosti Telefónica O2 Czech Republic. Úkolem nového managementu je pod vedením generálního ředitele Kamila Čermáka proměnit ČEZnet na procesní společnost podle standardů Skupiny ČEZ a současně zvýšit kvalitu i rozsah poskytovaných služeb.

Od 1. dubna je novým generálním ředitelem společnosti ČEZData Ondřej Jaroš. Pětatřicetiletý rodák z Prahy je absolventem oboru Kybernetika a měřicí technika na Elektrotechnické fakultě ČVUT Praha. Před příchodem do Skupiny ČEZ působil nejdříve jako konzultant se zaměřením na SW engineering a bezpečnost IS ve společnosti Accenture a poté jako hlavní architekt a metodik vývoje IS v České pojišťovně. Od loňského května byl ředitelem odboru Strategie ICT ČEZ, a. s. Vedení ČEZData se ujímá s cílem dosáhnout pozice špičkového poskytovatele ICT služeb pro Skupinu ČEZ a zároveň kvalitního a žádaného zaměstnavatele pro IT odborníky. ČEZData bude významně podporovat aktivity a výsledky Skupiny ČEZ i její expanzi. Ondřej Jaroš je ženatý, má osmnáctiměsíční dceru Zuzanu a k jeho zájmům patří cyklistika, vysokohorská turistika a mezinárodní kuchyně.

I

příloha

Jak na Intranet Skupiny ČEZ? Základními východisky současného Intranetu Skupiny ČEZ jsou: jednota struktury, rychlost a aktuálnost informací a možnost přizpůsobení profilu uživatele. Správu obsahu Intranetu zajišťuje oddělení Intranet v odboru Vnitřní komunikace ČEZ, technický provoz společnost ČEZData.

II

příloha

Administrace

Intranet je možné spravovat přes administrační nástroj Edee, který je určen pro editaci obsahu webových stránek a zobrazuje se jen k tomu pověřeným zaměstnancům. Přihlášení do Edee se děje přes tlačítko v levém horním rohu, které se nabízí až po autentizaci uživatele. Každá společnost má proškolené zaměstnance jako garanty (je určený pro vkládání a editaci dat do určité oblasti Intranetu). Možnost nastavení zveřejnění informace pro jednotlivé lokality či společnosti může každý garant. Nastavení je možno i kombinovat.

tip Hlavní obsahovou část nazýváme zpravodajskou, neboť obsahuje aktuality včetně nejdůležitějšího článku zvaného Top Story (může být jak pro celou Skupinu, tak pro dceřiné společnosti a elektrárny), videoklipy, fotogalerie, ankety a kalendář akcí.

Hlavní navigační lišta obsahuje hlavní navigační menu, které vychází z obsahové struktury ISČ. Prostřednictvím menu tedy lze procházet jednotlivé společnosti Skupiny ČEZ.

tip Stránky jednotlivých dceřiných společností se v základní úrovni shodují, takže je zachována jednota vzhledu informací a celistvost skupinového Intranetu. Elektrárny jsou prezentovány v rámci ČEZ, a. s., ale mají samostatné stránky.

tip Přihlášení do chráněné oblasti Intranetu je v levé horní části obrazovky a je přes login a heslo totožné s přihlášením do aplikace ServisDesk. Přihlášením na levé straně webu uživatel získává možnost vidět především informace přizpůsobené jeho profilu, tzn. podle dceřiné společnosti, kde pracuje. Mimo jiné zde naleznete: aktuality ze své společnosti, profil společnosti, anketu ve své společnosti, možnost vytvoření vlastního seznamu odkazů a aplikací.

III

příloha

tip Proč je důležité přihlásit se

Bez autentizace je přístupná pouze úvodní stránka Intranetu Skupiny ČEZ, jež obsahuje aktuality a důležité informace společné pro celou Skupinu ČEZ. Pokud není uživatel přihlášen, má k dispozici na pravé straně webu jiné aplikace než přihlášený uživatel a Telefonní seznam umožňuje pouze základní vyhledávání.

Obrazovku Intranetu zastřešuje Hlavička (odkaz na homepage, rychlé novinky, datum a svátek, jméno a příjmení uživatele, společnost, odkaz na přihlášení – v případě nepřihlášeného uživatele –, nebo na odhlášení – v případě přihlášeného uživatele). Zde se nachází i jeden z nejmocnějších nástrojů Intranetu, Vyhledávání.

Pravá část Intranetu

– telefonní seznam – odkaz ServiceDesk – poruchy a odstávky ICT – volná místa – akcie ČEZ (v případě nepřihlášeného uživatele) – upoutávkové bannery (nepřehlédněte) – oblíbené odkazy na internetu – pro přidání oblíbeného odkazu na internetu je třeba znát pouze adresu – moje aplikace (pouze v případě přihlášeného uživatele) – přes možnost v pravé straně Intranetu – „Přidání oblíbené aplikace“ můžete zadat aplikaci, kterou jste používali ve svých lokalitách – přes tlačítko „Přidat“ se uživateli nabídne seznam aplikací, které jsou přístupné pro jeho společnost a lokalitu – pouhým zaškrtnutím se každému uživateli zpřístupní jeho oblíbená aplikace – oranžová schránka

Telefonní seznam

Telefonní seznam je vůbec první aplikací, která obsahuje telefonní čísla jak na pevnou, tak na mobilní linku všech zaměstnanců Skupiny ČEZ. Pro práci s Telefonním seznamem je důležité přihlášení. Bez přihlášení najdete jen základní výpis, po přihlášení vidíte detailní informace vyhledané osoby. V nalezeném kontaktu máte k dispozici informace o přímém nadřízeném a podřízeném, můžete si vyhledat kolegy.

IV

Nejčastější otázky po spuštění Intranetu

příloha

Nový Intranet je členěn podle oblastí řízení, nikoliv podle útvarů Při prohlížení nového Intranetu vás možná napadne, proč jeho uspořádání nekopíruje organizační strukturu. 1. Proč je nový Intranet členěn podle oblastí řízení a nikoliv podle útvarů organizační struktury? Právní subjekty Skupiny ČEZ jsou „procesně řízené“ společnosti, což zjednodušeně řečeno znamená, že řízeny jsou procesy, které ve Skupině ČEZ probíhají nejen napříč přes více útvarů, ale i přes více společností. Proto i poskytování informací na Intranetu Skupiny ČEZ je vztaženo k procesům (oblastem řízení) a nikoliv k útvarům. Struktura Intranetu musí být navíc stabilní a její změna nesmí podléhat organizačním změnám. 2. Jak mám poznat, do které oblasti spadá můj útvar? Na Intranetu nehledejte váš útvar, hledejte tam oblast nebo proces, o němž potřebujete získat nebo naopak publikovat informace. Navíc podle názvu útvarů nemůže běžný uživatel často ani poznat, co který útvar zajišťuje. 3. Proč je u dceřiných společností oblast Výroba? Kdo o oblastech řízení rozhodl a kde najdeme bližší informace? Z důvodu jednotné orientace zaměstnanců společností Skupiny ČEZ a jednotného systému publikování informací na Intranetu Skupiny ČEZ je v současné době využit model řízení (procesní model) ČEZ, a. s. Tento procesní model bude následně upraven a rozšířen na Skupinu ČEZ. Pak se všechno zjednoduší a vyjasní. Do té doby doporučujeme oblast výroba označit u ostatních právních subjektů dle jejich hlavního předmětu podnikání.

V současné době je procesní model aktualizován a rozšiřován ve spolupráci s poradenskou firmou Deloitte. Po jeho dokončení bude provedena rozsáhlá kampaň s cílem seznámit všechny zaměstnance s jeho strukturou a dalším využitím. Podrobnější informace o současném modelu řízení ČEZ, a. s., jsou k dispozici na Intranetu Skupiny ČEZ ve složce Řízení společnosti - Organizace a řízení – Model řízení. Zájemcům další informace poskytne Pavel Fořt, vedoucí oddělení správy dokumentace.

Potřebujete vkládat informace na Intranet? Přihlaste se na školení Termíny školení garantů Intranetu Skupiny ČEZ Jednodenní školení, určené pro garanty Intranetu, tj. zaměstnance vkládající na Intranet zprávy a informace, bude probíhat pravidelně každý druhý měsíc, a to v případě zájmu alespoň šesti zájemců. Celková kapacita třídy pro školení je 10 zájemců. Zájemci, přihlaste se na adrese [email protected]. Termíny: 11. 4., 12. 4., 13. 6., 14. 6., 13. 9., 14. 9., 14. 11., 15. 11.

Máte uvedeno špatné telefonní číslo v telefonním seznamu na Intranetu? Nemáte své telefonní číslo zavedeno? Neznáte svoje přihlašovací jméno a heslo? Nefunguje vám Intranet? Nemáte ještě Intranet Skupiny ČEZ na své domovské stránce? Pro své dotazy využijte aplikaci Service Desk, tel.: (961) 44444 nebo 841 842 843. Proč se vlastně musíme do Intranetu přihlásit? Je to proto, že Intranet je určen zaměstnancům a nikomu jinému (v budoucnu předpokládáme veřejné kiosky na místech, kde zaměstnanci přístup na Intranet dosud nemají). Přihlášením rozeznáváme běžného uživatele od garanta (zaměstnance s přístupem do administračního systému vkládajícího informace na Intranet), zároveň se přihlášením uživatel okamžitě dostává na stránku své společnosti. Tím, že se přihlašujete, neztrácíte možnost prohlížet si stránky jiných společností. Bez zadání uživatelského jména a hesla zatím nelze identifikovat uživatele. Na Intranetu by tedy nefungovalo zobrazování podle zadaných kontextů (např. info jen pro zaměstnance dané lokality nebo společnosti). Proč mám u dceřiné společnosti odkaz Výroba? Na Intranetu nehledejte názvy útvaru, ale názvy oblastí, do nichž činnost útvarů spadá. Odkaz Výroba může být v řadě případů skutečně nadbytečný a požádejte proto garanta Intranetu u své společnosti, resp. administrátory o jeho odstranění. Stejně je žádoucí postupovat v případě vytváření vámi požadovaných struktur na Intranetu Skupiny ČEZ. Chtěl bych mít oprávnění vkládat informace na Intranet. Kam se mohu obrátit? Právo vkládat informace na Intranet vám přidělí administrátoři Intranetu na základě požadavku vašeho vedoucího a potřeb jednotlivých organizačních jednotek. S doporučením vašeho vedoucího se přihlaste na školení na e-mail [email protected], o němž se píše v jiné části této přílohy.

19

oranžová spojení

text: Věra Marušiaková foto: archiv

Oranžová spojení Když jsem je kdysi viděla poprvé, napadlo mě, jak jsou ti Němci mazaní: postaví si vrtuli u domu a mají proud skoro zadarmo... Dnes, poučena o jejich výstavbě, se své někdejší naivitě směji. Vítr sice zadarmo fouká, ale ne všude se dá větrný park postavit. Když už se najde místo, nemůžeme se domluvit, jestli se do krajiny hodí nebo ne. Na téma větrné elektrárny se ptá Pavel Koudelka z Elektrárny Dukovany, odpovídá Vladimír Česenek z ČEZ Obnovitelné zdroje.

Proč chce ČEZ stavět větrné elektrárny, které jsou neekonomické a neekologické? Větrná elektrárna vyrobí během dvou až šesti měsíců (podle větrného potenciálu dané lokality) elektřinu, která byla zapotřebí pro její vlastní stavbu (tavení oceli, obrábění, výroba kabelů, výroba listů a další). Ekonomická návratnost investice je za současných podmínek přibližně patnáct let. Větrná elektrárna neprodukuje smog, tepelné ani žádné další emise. Elektrárna o instalovaném výkonu 2 MW vyrobí při průměrné rychlosti větru 6 m/s asi 4 000 000 kWh ročně. To představuje roční úsporu emisí 3 800 tun oxidu uhličitého, 7 000 tun oxidu dusíku a oxidu siřičitého, 330 kg oxidu uhelnatého a 240 kg popílku, které při výrobě uvedeného množství energie vyprodukuje uhelná elektrárna. Je pravda, že větrná elektrárna je zdrojem hluku – jako každé pohyblivé technické zařízení. Rozmístění větrných elektráren je však voleno tak, aby v blízkosti obydlených oblastí byla dodržena maximální hladina hluku 40 decibelů, jak stanovují hygienické předpisy.

Proč mi chcete za moje peníze před mým barákem v Dukovanech postavit obrovská monstra, která by bez mých peněz, které odvádím na daních do státního rozpočtu, nikdo nikdy nepostavil a neprovozoval? Náklady na stavbu větrných elektráren hradí Skupina ČEZ z vlastních prostředků, které jsou výsledkem její podnikatelské činnosti. Tyto finance nemají žádnou souvislost se státními dotacemi, a tedy ani s odvody daňových poplatníků. Základním zdrojem pro ekonomiku obnovitelných zdrojů jsou výkupní ceny elektřiny z těchto zdrojů. Stanovuje je nezávislý Energetický regulační úřad a přispívá do ní každý odběratel elektřiny částkou 0,01 Kč/kWh. Názor, že větrné elektrárny jsou monstra, je věcí individuálního vkusu, na který máte samozřejmě právo. Pozitivnější postoj k obnovitelným zdrojům mívá obvykle mladší generace. Zřejmě i proto, že jednou bude řešit ubývající zásoby klasických fosilních paliv a ponese důsledky činnosti předchozích generací. Větrné elektrárny lze z principu stavět tam, kde je dostatečný větrný potenciál (rychlost větru). Okolí Dukovan je v tomto ohledu dle dlouhodobých měření ideální. Navíc jsou zde díky blízkosti rozvodny Slavětice dobré podmínky pro vyvedení výkonu. Takových míst v Čechách není mnoho, proto se ČEZ Obnovitelné zdroje zajímají právě o tuto lokalitu.

Pokud se chcete chovat ekologicky, kupte úsporné žárovky do každé domácnosti. Začněte přemýšlet, jak přesvědčit rádoby ekologické organizace a naši vládu, aby schválila výstavbu daleko levnějšího a ekologičtějšího zdroje, jakým je například další blok jaderné elektrárny. Větrné elektrárny samozřejmě nespasí naši rostoucí spotřebu elektřiny. Vzhledem k ubývajícím zásobám uhlí v ČR bude nutné hledat řešení, jak udržet energetickou nezávislost státu i v budoucnu. Proto je třeba uvažovat o rozšíření počtu bloků jaderných elektráren. Úloha obnovitelných zdrojů v Evropě však roste a Evropská unie stále zvyšuje požadavky na růst jejich podílu v celkové produkci elektřiny. Důvodem je zachování nezávislosti na dovozech energie do členských zemí. Česko se v této souvislosti zavázalo, že v roce 2010 bude činit podíl výroby z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě elektřiny 8 %. Za perspektivní se považují větrná energie a biomasa. Programy zaměřené na úspory energií nabízejí například ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo životního prostředí, Státní fond životního prostředí nebo Česká energetická agentura, řadu věcí lze najít i v informačních centrech ČEZ.

Své dotazy posílejte do Oranžové schránky na Intranetu Skupiny ČEZ

20

téma

text: Jaroslav Bílý, Pavel Pošusta foto: archiv

ČEZ a ekologie

Do roku 2020 chceme zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny třikrát Klima se mění. A je zjevné, že za změnami je lidská činnost, která může mít fatální důsledky pro miliony obyvatel a celou Zemi. Skupina ČEZ, jako největší výrobce elektřiny a tedy i emisí skleníkových plynů v ČR, si je vědoma své odpovědnosti vůči veřejnosti. A nejenom že se k ní dobrovolně a veřejně přihlásila, nýbrž přijala i Akční plán, jak dlouhodobě tyto emise snížit.

„Na podzim loňského roku jsme veřejně deklarovali svůj závazek, že investujeme zisky z prodeje ušetřených povolenek CO2 do dalších opatření ke snižování emisí skleníkových plynů. Současně jsme se zavázali připravit Akční plán snižování emisí do roku 2020 s tím, že tento plán bude nedílnou součástí každoroční Zprávy o společenské odpovědnosti,“ uvedl Alan Svoboda, ředitel divize Obchod, který je zodpovědný za environmentální agendu. „Chceme být regionálním lídrem v oblasti snižování emisí. Již za minulé dva roky jsme výrazně snížili emise díky celé řadě rychlých opatření. Změna pořadí nasazo-

Akční plán

Akční plány na roky 2007 a 2008 schválilo představenstvo ČEZ, a. s. v první polovině března. „Akční plán vychází ze čtyř základních pilířů, obnovitelných zdrojů energie, snížení intenzity emisí zdrojů provozovaných ČEZ, energetických úspor a zahraničních projektů na snížení emisí,“ řekl Martin Cmíral, vedoucí oddělení Environmentální agendy. „Je to dynamický dokument, který chceme každoročně upřesňovat a kvantifikovat podle reality. Vycházíme z dlouhodobých aspirací do roku 2020, ty jsme upřesnili ve spolupráci se zodpovědnými manažery ve Skupině

Skupina ČEZ chce být regionálním lídrem v oblasti snižování emisí vání zdrojů podle emisí vedla k většímu využití černouhelné elektrárny Dětmarovice. Investovali jsme do měření a dalších technologií vedoucích ke snížení emisí, vzrostla výroba z obnovitelných zdrojů, tržní cenu povolenek CO2 jsme promítli i do rozhodování při obchodování s elektřinou. Celkově jsme tak za rok 2005 ušetřili 4 miliony a 117 tisíc povolenek a zisk z jejich prodeje představuje 823 milionů korun. To jsou prostředky, které teď chceme investovat,“ dodal Svoboda.

do roku 2012, kdy končí jak druhé obchodovací období s povolenkami CO2 v rámci EU, tak i kontrolní etapa Kjótského protokolu. Je velmi důležité si přitom uvědomit, že z dlouhodobého hlediska se péče a náklady věnované ekologii a udržitelnému rozvoji projeví jako konkurenční výhoda. Obecně lze konstatovat, že čím více firma produkuje emisí, tím více je vystavena rostoucí ceně CO2,“ uvedl Cmíral.

21

Environmentální cíle Skupiny ČEZ do roku 2020 Ztrojnásobit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů – zvýšit výrobu z 1,7 TWh ročně na 5,1 TWh ročně Snížit intenzitu emisí skleníkových plynů o 15 %, tedy snížit celkový emisní faktor z 0,55 t/MWh na 0,47 t/MWh, a to zejména využitím nejlepších dostupných technologií Přispět ke splnění národního cíle ČR, respektive cílů Energetické koncepce ČR, a snížit energetickou náročnost o 23 TWh ročně Investicemi v zahraničí do projektů vedoucích ke snižování emisí získat úspory ve výši nejméně 30 milionů tun CO2 ekvivalentů

Fakta o větrných elektrárnách

22

Podporujeme výrobu z obnovitelných zdrojů Skupina ČEZ hodlá v příštích 15 letech investovat do rozvoje obnovitelných zdrojů až 30 miliard korun. Z toho 20 mld. do výstavby větrných elektráren. Při podpisu smlouvy o přistoupení k Evropské unii přijala Česká republika cíl, směřující k navýšení podílu energie získané z obnovitelných zdrojů na osm procent, a to do roku 2010. Nyní tento podíl činí zhruba 4 %. Kromě toho je tu ještě snaha EU vyrábět v roce 2020 z obnovitelných zdrojů 20 % energie. Je jasné, že výrobní kapacita obnovitelných zdrojů není a ještě dlouho nebude v celoevropském měřítku taková, aby mohla zvyšující se poptávku po elektřině výrazněji uspokojit. Podle generálního ředitele ČEZ Obnovitelné zdroje Josefa Sedláka je třeba mít stále na paměti, že obnovitelné zdroje energie nemohou a ani nemají ambici nahradit klasické zdroje energie. Přesto představují pro Skupinu ČEZ nepostradatelnou součást jejího výrobního energetického mixu.

Voda

Zatím největší podíl na výrobě energie z obnovitelných zdrojů mají vodní elektrárny – vytvářejí 93 % ekologické elektřiny bez toho, aby znečišťovaly ovzduší a devastovaly krajinu těžbou a odpadem. Jejich celkový instalovaný výkon je v ČR více než 1900 MW. Tím je ale podle Josefa Sedláka už potenciál českých toků téměř vyčerpán a výstavba dalších velkých vodních elektráren je nereálná. Lze však reálně zvýšit výkonnost již fungujících zařízení.

Biomasa

V dlouhodobém horizontu 15 a více let se jeví jako nejperspektivnější energetický zdroj. Meziročně (2005/2006) Skupina ČEZ zvýšila výrobu z biomasy o více než 210 %. Největším výrobcem elektřiny z biomasy Skupiny ČEZ je suverénně polská Elektrárna Skawina. V ČR patří prvenství Elektrárně Hodonín, ve které má být postaveno nové zařízení na spalování cíleně pěstovaných rychle rostoucích bylin a dřevin.

Slunce

Jde o zajímavý zdroj, který je ale zatím příliš drahý a v ČR je na počátku svého rozvoje. Jediná sluneční elektrárna Skupiny ČEZ je v areálu Jaderné elektrárny Dukovany, má instalovaný výkon 10 kW a jejím hlavním přínosem je osvěta v rámci dukovanského Informačního centra.

Vítr

Větrná energetika je k životnímu prostředí maximálně šetrná a v nejbližším období má největší potenciál rozvoje. Jde o efektivní, i když doplňkový zdroj, který může velmi dobře doplňovat zdroje stabilní. Výstavba větrných farem v ČR se však ukazuje jako velmi komplikovaná. „Odpor obyvatelstva vůči vrtulím je snad větší, než by byl v případě výstavby klasických zdrojů,“ řekl generální ředitel ČEZ Martin Roman. To potvrzuje i ředitel ČEZ Obnovitelné zdroje Josef Sedlák. „Ekologické cítění u nás je zatím, bohužel, na rozdíl od našich západních sousedů velmi nízké.“ Skupina ČEZ plánuje postavit dvě větrné elektrárny v Novém Hrádku u Náchoda, 33 u Kadaně v projektu Dlouhé Pole a 39 v okolí Jaderné elektrárny Dukovany.

Jádro

I když nepatří mezi obnovitelné zdroje, v souvislosti s ekologií je nemožné ho nezmínit. Je totiž bezesporu nejekologičtějším, dostatečně velikým a ekonomicky velmi efektivním energetickým zdrojem, jenž je schopen uspokojit vzrůstající požadavky na spotřebu energie a současně významně redukovat škodlivé emise v ovzduší, a tím i klimatické změny.

větrná turbína o výkonu 1,25 MW vyrobí 60 tis. MWh za 20 let

90 tis. tun hnědého uhlí znečištění: 100 tis. tun CO2 + tuny popílku + další emise

neplatí

zabíjejí masivně ptáky plaší zvěř významně ruší slunečními odlesky poškozují turistický ruch

platí částečně

ruší televizní a rádiový signál – platí jen pro staré přístroje jsou hlučné – platí pro staré typy větrných elektráren

platí

způsobují stroboskopický efekt (vrhají střídavé stíny), pokud stojí mezi domy a nízkostojícím sluncem ne každému se v krajině líbí znamenají pravidelný příjem pro obce, na jejichž katastru jsou umístěny – 80 až 100 000 Kč za stroj 2 MW a rok, nebo 60 až 80 000 za stroj 2 MW a rok + 0,01 Kč za vyrobenou kilowatthodinu

Plánované projekty větrných parků ČEZ Lokalita: Dlouhé Pole u Kadaně Předpokládaný počet: 33 VTE Náklady na výstavbu: 2,3–2,6 mld. Kč Výkon jednoho rotoru: 2 MW Roční výroba: 4000 MWh/1 VTE Výška stožárů: 100 m Vzdálenost od obydlí: min. 500 m Výstavba: 2010–2013 Lokalita: Dukovany Předpokládaný počet: 39 VTE Náklady na výstavbu: 2,7–3,1 mld. Kč Výkon jednoho rotoru: 2 MW Roční výroba: 5000 MWh/1 VTE Výška stožárů: 100 m Vzdálenost od obydlí: min. 500 m Výstavba: 2009–2012 Lokalita: Nový Hrádek u Dobrušky Předpokládaný počet: 2 VTE Náklady na výstavbu: 150 mil. Kč Výkon jednoho rotoru: 2 MW Roční výroba: 3600 MWh/1 VTE Výška stožárů: 80 m Vzdálenost od obydlí: min. 300 m Výstavba: 2008–2009

23 3

Průřez větrnou elektrárnou

2 5 6 1 4

9

12

8 7 13 11 14 1

listy rotoru

2

rotorová hlavice

3

pitch system – natáčení jednotlivých listů podle intenzity větru

4

brzda rotoru

5

hlavní hřídel

6

převodovka (alternativním konstrukčním řešením jsou bezpřevodové technologie)

7

generátor

Technické parametry nejpoužívanějších rotorů Vestas V90

Enercon E-82

výkon (kW)

2000

2000

8

řídicí systém

průměr rotoru (m)

90

82

9

výška tubusu (m)

80, 105

78, 98, 108

anemometr – čidlo snímající rychlost větru

počet otáček za minutu (ot/min)

8,8–14,9

6–19,5

zapínací rychlost větru (m/s)

3,5

2,5

jmenovitá rychlost větru (m/s)

12

vypínací rychlost větru (m/s)

25

15

10

čidlo pro snímání směru větru

12

11

strojovna, gondola

22–28

12

spojka s rychloběžnou hřídelí

13

systém natáčení strojovny

14

pohon natáčení strojovny + brzda

15

ocelová (železobetonová) několikadílná věž

Vestas V90 – typický zástupce klasické koncepce s převodovkou a asynchronním generátorem; Enercon E-82 – typický představitel elektrárny bez převodovky se synchronním generátorem

Dále je součástí VTE dole u vstupu do věže rozvaděč s ovládacím panelem řídicího systému a rozvaděč silnoproudu. U některých typů je přímo ve strojovně za generátorem transformátor, další provedení je s transformátorem dole v tubusu nebo v kiosku vedle paty VTE. Základ je železobetonový.

10

24

tým

text: Petr Smetana foto: Michael Kratochvíl

Systémoví inženýři Sehraná parta ze Štěchovic Možná byste to na první pohled do chlapů ze Štěchovic neřekli, ale jejich práce vyžaduje přesnost a invenci špičkového neurochirurga. Koneckonců mají na starosti správný chod řídicích systémů všech dvanácti vodních elektráren Skupiny ČEZ. Určitě z nich ale okamžitě vycítíte maximální zaujetí pro jejich práci. Mozek každé elektrárny si prostě stoprocentní péči zaslouží.

Tým oddělení Systémoví inženýři se stará o systémy kontroly a řízení (SKŘ) vodních elektráren a spadá organizačně přímo pod ředitele vodních elektráren. V oddělení pracuje jedenáct lidí, které řídí Ladislav Vrtal. „Mám k dispozici tři systémové inženýry, čtyři techniky a tři mechaniky,“ říká. Členění týmu je jak horizontální, tak vertikální. To horizontální vyplývá z oblastí, které má tým na starosti. Nejde pouze o zmiňované systémy řízení, ale také o systém elektrické ochrany, regulátorů napětí a konečně i správu a údržbu dispečinku vodních elektráren. Mechanici objíždí jednotlivé elektrárny a při odstávkách či běžných opravách zkouší funkčnost a bezpečnost havarijních okruhů zařízení. Technici jsou zase přítomni v elektrárnách hlavně při rekonstrukcích, a také v případech, kdy se uvádějí do provozu nová zařízení či součásti těch stávajících. Při rekonstrukcích přejímají od zhotovitele jednotlivé části a částečně se mohou vyjadřovat k projektům. Primární pracovní náplní systémových inženýrů je zabezpečení technického zadání na veškeré práce. Působí tak v komisích při výběrových řízeních, zúčastňují se projektových a přípravných jednání včetně fáze projektů.

Rekonstrukce od A do Z

Když pracovní náplň týmu Systémových inženýrů zjednodušíme, podílí se jak na investičních akcích a rekonstrukcích, tak i na běžné kontrole a mimořádných opravách. „Víte, řídicí systémy jsou dneska vlastně mozky elektráren, a tak veškeré změny související s výrobním zařízením na ně mají zásadní dopady. Jakákoliv technologická změna ovlivní výstupní veličiny, a proto se musí v řídicím systému např. změnit programy a uvést vše opět do souladu,“ vysvětluje Ladislav Vrtal. Oddělení systémových inženýrů je tedy při rekon-

3

6

strukcích od začátku až po zprovoznění. Vše začíná podnětem z elektrárny a oddělení následně vyhotoví kompletní podklady pro výběrové řízení. „Projektanti vybraných firem vypracují projekt, konzultují ho s námi a naši systémoví inženýři ho připomínkují,“ upřesňuje vedoucí oddělení. Jednotlivé akce samozřejmě neřídí naše oddělení, ale buď odbor oprav nebo investiční oddělení. Oddělení systémových inženýrů při jednotlivých akcích odpovídá za technickou realizaci díla. „V tuto chvíli nastupují naši technici a podle smlouvy a projektů kontrolují, že akce probíhá, jak má. Postupně se zúčastňují zprovoznění jednotlivých zařízení SKŘ, ať jsou to turbíny, rozvodna nebo další provozy,“ dodává Ladislav Vrtal.

V jednom kole

Generální rekonstrukce SKŘ vodní elektrárny probíhá cca jednou za dvacet let. „Protože máme na starosti 12 vodních elektráren, provádíme je vlastně každé dva roky,“ upřesňuje. Mezitím se však členové týmu zabývají pracemi na SKŘ při

8

25

9

1

5

2

7

1

4

Chceme naše elektrárny neustále zlepšovat Ladislav Vrtal vedoucí oddělení Systémoví inženýři

1 Ladislav Vrtal vedoucí oddělení 2 Pavel Skokan SI pro řídicí systémy dalších činnostech, jako jsou generální opravy soustrojí nebo opravy rozvoden. Většina těchto oprav totiž více či méně zasáhne i oblast SKŘ. Z toho vyplývá, že každý rok se oddělení Systémoví inženýři účastní tří až čtyř větších akcí a zároveň připravuje záměry na další dva nebo tři roky. „Když realizujeme jednu akci, tak zároveň už většinou připravujeme další na jiné elektrárně,“ říká šéf systémových inženýrů. Poznatky z každé dokončené opravy se tedy promítají do přípravy dalších akcí. Pro provoz každé vodní elektrárny jsou klíčové i běžné kontroly řídicího panelu a funkčnost signalizačního zařízení. „Havarijní čidla musí být funkční i po dlouhé době nepoužívání, protože v případě havárie např. bezpečně odstaví turbínu,“ říká vedoucí oddělení Systémoví inženýři. I při těchto běžných kontrolách jednotliví členové týmu spolupracují. Když mechanik, který je převážně kontrolorem, zjistí v elektrárně problém – třeba chybnou činnost zmiňovaného čidla –, následně to oznámí technikovi, který je specialistou a navrhne vhodné řešení.

František Ochotný technik řídicích systémů 3 Michal Járka mechanik řídicích systémů Jiří Černý SI dispečerská technika 4 Josef Fohl technik disp. systémů 5 Jiří Kessler SI buzení a el. ochran 6 Petr Joch technik buzení 7 Oldřich Pomahač technik el. ochran 8 Pavel Anděl mechanik el. ochran 9 Josef Vodseďálek mechanik el. ochran

Jak byste charakterizoval svůj tým? Jsou to jedineční odborníci. Vždyť mechanik se musí zaučovat rok a technik dokonce čtyři, než svou práci samostatně zvládnou. Většina našich pracovníků pochází ze Štěchovic, část je z okolí, někdo i z Prahy. Všem nám ale leží na srdci dobré fungování elektráren a v případě nutnosti nastoupíme k opravám v jakoukoli denní či noční hodinu. Máte nějakou týmovou filozofii? Pokud elektrárnu opravujeme nebo rekonstruujeme, chceme provozní zařízení vždy vylepšit. Trváme na použití nejnovějších aplikací. Tím nemyslím prototyp, který přišel ze zkušebny, ale nejnovější vyzkoušené zařízení. Máte vůbec čas se občas sejít po práci? Jak kdy, dříve to bylo častěji. Když se rozjížděl nějaký projekt a na jedné elektrárně pracovalo několik členů týmu, pak po práci občas něco podnikli. Dnes je vlastně většina pracovníků stále v terénu. Někdo je třeba na Dlouhých Stráních, kde začíná výměna řídicího systému a další třeba na Lipně. Stává se, že se všichni třeba dva nebo tři týdny nevidíme. Ani na dnešní focení nejsme kompletní. Nicméně jsme soudržný tým, který se vzájemně na holičkách nenechá.

26

Josef Komárek v uniformě poručíka rakouských ženistů z roku 1866

27

jeden z nás

text: Jaroslav Bílý foto: WWA

Josef Komárek Vyrostl jsem na bojišti

Chlap jak hora s „práskajícím“ knírem, který budí respekt, to je první dojem při setkání s Josefem Komárkem, manažerem – juniorem Lidských zdrojů ČEZ v Hradci Králové. Když se oblékne do dobové vojenské uniformy, ocitnete se rázem o více než 140 let zpět, v období nejkrvavější války, která se kdy odehrála na českém území, války pruskorakouské.

Josef Komárek dokáže o historii a o vojácích, kteří našli smrt na českém území v prusko-rakouské válce, zejména v rozhodující bitvě u Hradce Králové, vyprávět s citem a zaujetím. O jejich památku se se stejně „postiženými“ nadšenci už řadu let stará jako předseda občanského sdružení Komitét pro udržování památek z války roku 1866, založeného už v roce 1888. Historie je pro Josefa Komárka vášní už od dětství. Zcela jí propadl a věnuje jí veškerý svůj volný čas. Rodina si ho moc neužije, ale manželka už ho prý takového po-

komplikován politikou. Už za první republiky byla totiž spolku zkonfiskována část majetku a omezována jeho činnost. Za druhé světové války tento trend pokračoval a po roce 1948 byli členové pronásledováni, až došlo k úplnému zákazu činnosti. Ta byla obnovena až po roce 1989. Komitét stále rozvíjí svoji činnost. Vloni například oslavil 140. výročí prusko-rakouské války monstrózní ukázkou bitvy u Hradce Králové, ve které „bojovalo“ 700 nadšenců - vojáků v historických uniformách a 70 jezdců na koních ze všech koutů Evropy. Nechyběla dokonce ani palba ze 30 děl. Nejdůleži-

Historie je pro Josefa Komárka vášní už od dětství znala a je s tím smířená. „Narodil jsem se přímo v areálu bojiště a vyrostl tam. Doma jsme dokonce měli pruskou šavli, kterou mám dodnes. Vždycky na mne velmi silně působila atmosféra válečného pole, na kterém zemřely tisíce mladých mužů, většinou ve věku 20 až 30 let. Hnala mě touha se o nich dozvědět víc, a to se dodnes nezměnilo.“ V bitvě u Hradce Králové proti sobě stálo asi 220 tisíc vojáků. Prusové měli ztráty 9 000, poražená rakouská armáda 43 000 mužů.

Bohulibá činnost komitétu

Dnes má komitét asi 130 členů, některé i ze zahraničí. Za své hlavní poslání považuje zajistit všem mrtvým vojákům z roku 1866 odpovídající místo v dějinách. Vždyť hroby mnohých z nich ještě nebyly vůbec nalezeny. Podle Josefa Komárka je až překvapivé, jak může být tento jednoduchý cíl

tější aktivitou komitétu je však péče o válečné hroby a pomníky z roku 1866, kterých opravil už několik stovek. Podporuje i rozvoj cestovního ruchu na bojištích a ve spolupráci s dalšími organizacemi vybudoval v severovýchodních Čechách naučné stezky a cyklotrasy. „Funguje jich už devět a další tři se připravují,“ říká hrdě Josef. Na otázku, zda by se chtěl přímo zúčastnit bitvy u Hradce Králové, kdyby se mohl vrátit v čase, odpovídá: „Z historického hlediska by to bylo bezesporu lákavé. Život je ale velmi křehká záležitost a já bych tam o něj mohl lehce přijít. Vzhledem k tomu, že každá válka je ukázkou bezradnosti politiků, musel bych bojovat kvůli jejich neschopnosti. A to mi, promiňte, přijde jako blbost!“ (více na www.1866.cz)

28

den s

text: Václav Brom foto: Michael Kratochvíl

13:20

Petr Měšťan vedoucí reaktorového bloku Vedoucí reaktorového bloku Jaderné elektrárny Temelín pracuje v třísměnném nepřetržitém provozu. Zodpovídá za spolehlivý a bezpečný provoz bloku – v případě Temelína jde o blok s největším výkonem v Česku. Přímo řídí pět lidí na směně a operativně další pracovníky v provozu bloku.

Z pět kilometrů vzdáleného Týna nad Vltavou, kde Petr Měšťan bydlí, je to autem sedm minut cesty. Dalších deset potřebuje Petr k tomu, aby došel na své pracoviště – blokovou dozornu druhého bloku elektrárny Temelín.

13:45

Po převlečení do pracovního oděvu, které probíhá přímo v šatně u blokové dozorny, následuje převzetí směny. A protože byl provoz na bloku na ranní směně bezproblémový, tak výměna informací trvala asi deset minut.

Při odstávce je mnohem rušněji

„Ahoj, já jsem Petr a mám vás vzít s sebou do šichty,“ zdraví nás ve čtvrt na dvě odpoledne sympatický mladý muž. Inženýr Petr Měšťan je vedoucím reaktorového bloku elektrárny Temelín a čeká jej osmihodinová odpolední směna na blokové dozorně druhého bloku. Jadernou energetiku si Petr vybral hned po absolvování techniky na Západočeské univerzitě v Plzni v roce 1992. „Do roku 1995 jsem pracoval na Dukovanech jako operátor primárního okruhu. Na Temelíně jsem absolvoval praxi na místě operátora sekundárního okruhu a od roku 2002 jsem vedoucím reaktorového bloku,“ říká nám při chůzi na blok. Druhý blok běží, takže téměř celou směnu strávíme na blokové dozorně. „Při odstávkách bloku je to rušnější. Jako člen odstávkového týmu chodím na dvě porady denně, mnohem častěji také musím kontrolovat lidi a zařízení přímo v provozu - při odstávce strávím třetinu směny mimo dozornu. Všichni si vždy oddychneme, když toto rušné a náročné období skončí a blok jede na plný výkon.“

Nerad ráno vstávám

„Směnuji již patnáct let, ale nikdy jsem si nezvykl na ranní vstávání. Jsem spíš noční pták, takže odpolední a noční šichta je pro mě přijatelnější,“ říká Petr Měšťan. „Přes den si navíc můžu leccos zařídit, třeba dovézt zboží do manželčina krámku. Jsem také místopředsedou bytového družstva a letos nás čeká zateplení domu a výměna oken. Je s tím spousta běhání... Čas si najdu na squash, ale je ho čím dál méně,“ povzdechl si Petr. Na blokové dozorně největší české elektrárny si člověk uvědomí, kolik údajů z provozu se tu do řídicího systému schází a kolik jich musí operátoři vyhodnotit. Ta odpovědnost je obrovská.

14:15

„Tady směnový inženýr. Tak pánové, jak jsme na tom?“ ozývá se z telefonu, který je přepnut na hlasitý odposlech. Začíná úvodní telefonická konference celé odpolední směny. „Jdeme na to, pánové,“ končí po čtvrthodině konferenci směnový inženýr.

17:00

„Kromě zkoušek pojistných ventilů nás dnes čeká jen standardní činnost,“ říká Petr Měšťan. Jedním z pravidelných testů je i zkouška zvukové a světelné signalizace řídicích panelů.

19:30

„Tak přece jenom máme dnes něco jiného než blokovou dozornu,“ říká Petr Měšťan a dodává: „Půjdeme zkontrolovat mé lidi na strojovně.“

22:05

Odpolední osmihodinová směna skončila. „Byla to standardní odpolední směna provozovaného bloku, při které druhý blok Temelína vyrobil více jak osm miliónů kilowatthodin elektřiny,“ shrnul celý den Petr Měšťan.

29

30

regiony

text: Antonín Schubert foto: archiv autora

Oranžovou rolbou k bílým stopám

O úpravu stop se stará speciální stroj Kassbohrer

Po roce 1990 se stalo běžecké lyžování na Šumavě opravdovým fenoménem. Lyžaři si mohou vychutnávat krásu místní přírody i díky Skupině ČEZ, která pomáhá udržovat běžecké tratě na Šumavě.

Pádem železné opony se otevřely rozsáhlé, v minulosti zapovězené oblasti a Správa Národního parku Šumava podpořila vznik atraktivní zimní nabídky. Lyžařské tratě jsou upravovány od Železné Rudy až po Lipno a poskytují vyznavačům běžeckého lyžování velmi kvalitní sportovní vyžití. Udržované lyžařské trasy mají bez jakékoliv nadsázky velmi významný ekologický dopad. Dávno minuly doby, kdy si návštěvníci Šumavy prošlapávali lyžařskou stopu v hlubokém sněhu bez ohledu na zájem ochrany přírody a krajiny. V současné době jsou běžecké lyžařské tratě upravovány na trasách odsouhlasených Správou Národního parku Šumava a jsou vedeny atraktivními místy, avšak mimo nejcitlivější území. Kvalitu tratí zvyšuje moderní technika, která se používá na jejich údržbu. Není však v silách malých šumavských obcí, aby si za několik milionů samy pořídily speciální stroj KASSBOHRER, který dokáže stopy upravovat na opravdu špičkové úrovni.

Kvalitu tratí si pochvaluje i Katka Neumannová

Skupina ČEZ letos přispěla částkou 400 000 Kč

Nabídka Skupiny ČEZ, že je ochotna tento stroj zakoupit, pokud bude ze strany šumavských obcí o tvorbu lyžařských tratí zájem, proto obrátila celkovou situaci rapidně k lepšímu. Již osmou zimní sezónu jsou tímto strojem upravovány ke spokojenosti vyznavačů kvalitní bílé stopy lyžařské trasy mezi obcemi Srní, Modrava a Kvilda. Tuto zimu byla vzájemná spolupráce mezi šumavskými obcemi a Skupinou ČEZ velmi významně ovlivněna smlouvou o reklamě a propagaci, uzavřenou mezi obcí Modrava a Skupinou ČEZ. Na základě této smlouvy byla letošní údržba lyžařských tratí sponzorována Skupinou ČEZ částkou 400.000 korun. Mohlo by se na první pohled zdát, že letošní nepříznivé podmínky nedovolily tyto finanční prostředky účelně vyčerpat. Opak je však pravdou: oblast Modravy je jediným mís-

tem, kde se po celou zimu až do data uzávěrky tohoto čísla časopisu ČEZ NEWS lyžařské trasy udržovaly. Dokladem ocenění kvality zdejších lyžařských stop je i mediálně tak „proslavený“ trénink olympijské vítězky a mistryně světa v běhu na lyžích Kateřiny Neumannové, který se uskutečnil ve dnech 5.–7. 3. na trase Modrava – Březník. Jsem rád, že dva tak zdánlivě velmi rozdílné subjekty, jako jsou šumavské obce a Skupina ČEZ, si na Šumavě našly cestu ke vzájemné spolupráci. Na jejím konci jsou totiž statisíce spokojených vyznavačů bílé stopy na Šumavě. Autor je starostou obce Modrava

31

pomáháme

text: Jaroslav Bílý foto: archiv

Dobročinnost je pro nás samozřejmostí V rámci projektu Oranžová hřiště vzniklo už 57 dětských a sportovních hřišť

Šlápněte pro dobrou věc Jedním z úspěšných projektů Nadace ČEZ je i Oranžové kolo. Pod heslem „Šlápněte pro dobrou věc“ na něj na kulturních a sportovních akcích po celé republice už několik let usedají zaměstnanci, veřejnost i celebrity. Minutový výkon každého cyklisty, převedený do podoby finančního daru a znásobený Skupinou ČEZ, už nesčetněkrát pomohl různým ústavům sociální péče a dětským domovům.

Již třetím rokem jsme jako Skupina ČEZ nejštědřejším dárcem v České republice. Hlavním pilířem našich dobročinných aktivit je tradičně Nadace ČEZ. Pokrývá široké spektrum oblastí, do kterých v minulém roce rozdělila více než 187 milionů korun.

Podle hesla „Pomáháme, kde působíme“ dlouhodobě a systematicky podporujeme prostřednictvím Nadace ČEZ sociální, kulturní a regionální rozvoj společnosti. „Filantropie jde zcela mimo tržní mechanismy, je to projev dobré vůle a postoje společnosti k tomu, co je potřebné a jak si myslíme, že by se měla firma v Česku chovat,“ řekl generální ředitel ČEZ Martin Roman. „Usilujeme o to, aby se naše dobročinné aktivity shodovaly se zájmy občanů, ale také o to, aby je jako potřebné vnímali naši zaměstnanci a byli na ně hrdí.“ Díky námi věnovaným prostředkům se mění k lepšímu vzhled obcí v regionech, kde máme elektrárny či dceřiné společnosti. Pomáháme tím lidem, aby se jim lépe žilo, a zároveň tak posilujeme loajalitu k firmě a image Skupiny ČEZ. „Chceme pomáhat tam, kde to jako nutné cítí sami místní občané, ne úředníci v naší centrále,“ vysvětluje Martin Roman. „Osobně dávám na

charitu pětinu svých příjmů. Ne proto, aby se o tom psalo, ale proto, že to považuji za správné.“

Trocha čísel

Vloni věnovala Skupina ČEZ největší finanční obnos, téměř 83 miliónů, na podporu dětí a mládeže. Šedesáti dvěma miliony zase podpořila regionální rozvoj. Na charitativní a sociální účely jsme darovali téměř 15 milionů, na kulturu šlo 13 milionů, do zdravotnictví směřovalo více než 11 milionů korun. Samozřejmostí jsou i příspěvky do životního prostředí, které vloni dosáhly téměř čtyř milionů korun. Ze stovek dobročinných aktivit, které Skupina ČEZ podporuje, je velmi úspěšným celostátním programem projekt Oranžová hřiště. Od roku 2002 díky němu vzniklo už 57 dětských a sportovních hřišť. V roce 2006 jich bylo vybudováno celkem osmnáct za více než 26 milionů korun.

32

historie

text: Pavel Augusta ilustrace: archiv autora

Na scénu přichází Edison Naši pouť „elektrickou“ historií jsme opustili v okamžiku, kdy se začínaly objevovat první stroje prakticky schopné vyrábět elektrický proud. A u nich ještě chvíli zůstaneme, především proto, abychom mohli vzpomenout aspoň několik dnes již nic neříkajících jmen průkopníků, bez nichž bychom možná zůstali v půli cesty.

Edisonovo dynamo Jumbo vážilo společně s parním strojem, který je poháněl, 27 tun.

Po vyřešení problému vlastního buzení se konstruktéři zaměřili na kotvu s vinutím. Roku 1854 umístil Siemens kotvu přímo mezi póly magnetu, které na vnitřní straně obloukovitě vyřízl, takže mezera mezi magnety a kotvou byla co nejmenší. Siemensova kotva o průřezu „dvojitého T“ se pak užívala ještě po léta například u signalizačních zařízení na železnici nebo při elektrickém rozněcování trhavin. Asi o deset let později sestrojil italský profesor Antonio Pacinotti (1841–1912) magnetoelektrický stroj s tzv. prstencovou kotvou, jejíž vinutí bylo co nejdéle a nejčastěji pod vlivem magnetického pole. Jeho vynález uvedl do praxe modelář už zmíněné společnosti Alliance, belgický vynálezce Zénobe Theofil Gramme (1826–1901). Na světové výstavě v Paříži roku 1878 se mu za to dostalo četných poct, ačkoli tehdy již pět let existovala optimálnější varianta – bubnová kotva Friedricha von HefnerAltenecka (1845–1904), předního konstruktéra německé elektrotechnické firmy Siemens-Halske.

Jumbo rozsvítilo na 2000 žárovek Populární slon londýnské zoologické zahrady a později cirkusu Barnum-Bailey vstoupil do dějin elektrotechniky díky své mohutnosti. Jeho jménem bylo totiž nazýváno obří dynamo – v době pařížské svě-

tové výstavy roku 1881, pro kterou bylo postaveno, největší na světě – dílo T. A. Edisona. I s parním strojem, který je poháněl, vážilo 27 tun a dokázalo rozsvítit na 2000 žárovek. Thomas Alva Edison (1847–1931) se ovšem neproslavil dynamem a dokonce ani žárovka, která mu přinesla světovou popularitu (a ke které se ještě v našem seriálu vrátíme), nepatří k jeho největším zásluhám. Tou je zavedení elektrického proudu do praktického života. V roce 1882 se Edison podílel na výstavbě elektrické centrály v Londýně, která dodávala proud poštovnímu úřadu, kostelu a hostinci. Ještě v témže roce uvedl v Pearl Street v New Yorku do provozu první elektrárnu na světě dodávající elektrický proud spotřebitelům na čistě ekonomickém základě. Dynama elektrárny v Pearl Street dodávala do sítě stejnosměrný proud o napětí 110 V a poskytovala dostatečný výkon k rozsvícení 6000 žárovek.

Těžký život průkopníka

Elektrárna byl ovšem jen začátek. Aby mohl rozvést elektrický proud do stovek domácností či firem, musel Edison vybudovat celou síť, fungující a především bezpečnou. Už rozkopané chodníky, do nichž ukládal rozvodné kabely, ho stály spoustu peněz na pokutách, musel bojovat s příkořími kladenými plynárenskými společnostmi, cítícími se oprávněně v ohrožení, kouřící komíny jeho elektrárny vzbuzovaly nevoli obyvatel. A také musel vyvinout či zdokonalit pojistky, zásuvky, vypínače a v neposlední řadě elektroměry, neboť za elektřinu se muselo už tenkrát – a tady bohužel pokrok ustrnul – platit. Tím bychom mohli tuto kapitolku uzavřít – Edisonovy elektroměry využívaly elektrolýzu. Proud procházel mezi dvěma zinkovými deskami a přitom se z kladné desky zinek „stěhoval“ na zápornou. Vždycky po měsíci vyměnila elektrárna desky za nové, použité zvážila a z rozdílu hmotností vypočetla spotřebu proudu.

33

soutěž

Křížovka JESTLI

LETADLO

HRŮZA

LATINSKY „A“

STRUNNÝ DRNKACÍ NÁSTROJ

JINAK

OSOBNÍ ZÁJMENO

SLOVENSKY „JESTLI“

VĚŽOVITÉ STAVBY

ANGLICKY „MÝDLO“

KONCOVÁ ČÁST

ÚDER TÁGEM

VZOREC SULFIDU EUROPNATÉHO

2. DÍL TAJENKY

ČLEN VLÁDY

KORÁLOVÝ OSTROV

NEOSTRÉ

ČÍSLOVKA ZÁKLADNÍ

VYHLÍDKY (OBECNĚ)

DUTOROZÍ KOPYTNÍCI

1. DÍL TAJENKY

SNAD DÁN. HUD. VĚDEC

PODNOSY

ZVÝŠENÝ TÓN

ČESKÁ ŘEKA

INICIÁLY HERCE OLIVIERA

NÁDOBA NA KVĚTY

ANGLICKY „JEZERO“

MATERIÁL NA SVÍČKY

ŘÍMSKÁ ŠESTKA

HEREC V KOMEDII

ČESKÝ GRANÁT

JASNÝ METEOR

DETEKTORY TRHLIN V KOVU

ZLÝ DUCH

MUŽI

ZKUŠENÝ VOJÁK (SLANG.)

SMĚREM DO OKOLÍ

ŠIŘITEL

JESETEROVITÉ RYBY

TEN I ONEN PŘÍSTROJE

FRANCOUZ. „HORA“ DVOURAM. PÁKY

SARMATI GRADACE SVĚTLA

LETADLA

ANGLICKY „JMÉNO“

SMĚNIT ZA PENÍZE

NÁHRDELNÍK (ŘIDČ.)

OBSAZENO

KROKOVA DCERA

TISKOVÁ AGENTURA USA (ZKR.)

PRIMÁTI

IN. TĚSNOHLÍDKA ZMÝLIT SE

JAPONSKÁ TŘEŠEŇ

EVROPAN

MENŠÍ DOM. PŘEŽVÝKAVEC DÍLENSKÝ STŮL

LITINOVÝ PLÁT SPORÁKU

ZDE

NÁPOR

ČÍSLOVKA ZÁKLADNÍ

LIHOVINA

PRES MÓDNÍ SALON

IDANT ZNAČKA HEKTARU

IN. DIRIG. ANČERLA

MRAVOUKA

3. DÍL TAJENKY

ZTRÁCET SRST

LASKAVEC

PRAVOSL. KNĚZ ZKRATKA ANONYMA

POMŮCKA: ET, INKARY, KOLIER, LAKE, LARSEN, SOAP, VALÉR

Vzhledem k časovému souběhu příprav březnového (ještě „ve starém kabátě“) a dubnového vydání ČEZ NEWS (již v nové obsahové a grafické úpravě) přineseme výjimečně znění březnové tajenky spolu se jmény vylosovaných luštitelů až v následujícím, tedy květnovém čísle. A nyní již k dnešní tajence, opět vycházející z citace Ottova slovníku naučného: „Elektrické světlo objevil Davy již roku 1821. Proudem elektrickým rozžhavil v doteku... (viz tajenka) a uvedl je pak do malé vzdálenosti, a světlo oslňujícího lesku bylo výsledkem prvního toho pokusu.“ Vyluštění zašlete do 15. dubna na [email protected] nebo na adresu redakce.

34

Petr Spejchal 18. 7. 1965 Chlumec nad Cidlinou

V energetice pracuje již čtvrt století. Od vyučení přes práci na služebně v Novém Bydžově a takřka deseti letech v elektroměrové službě až po rok 2004, kdy začal dělat práci pod napětím. Té je stále věrný a nevyměnil by ji – pracuje v Hradci Králové jako technik práce pod napětím v ČEZ Distribuční služby. Je ženatý, má pětiletého syna Petra a doufá, že z něj jednou bude hokejista – vždyť sám už řadu let v Novém Bydžově trénuje právě ty nejmladší hokejisty.

35

15 otázek

text: Pavel Pošusta foto: WWA

Petr Spejchal Tak trochu jako pták 1Jak jste v energetice začínal? Normálně, vyučil jsem se a od roku 1982 nepřetržitě v oboru pracuji.

rukavice a při práci na potenciálu se dotýkáme drátů holýma rukama. Všechno děláme z pojízdné plošiny s košem, který je k ní připojen nevodivým ramenem.

zasahovali v Krkonoších. Klobouk dolů před provozáky z trutnovské služebny. Pátek, sobota, neděle – a to už vysoké napětí bylo pod proudem...

Děláte jednu z nejrizikověj2 ších profesí. Jak jste se k právás tady v Hradci takhle Máte mezi kolegy nějaký ci pod napětím dostal? 7 Kolik vyráží do terénu? 12 vzor, který berete se vším všudy, lidsky i pracovně? Na jaře 2004 jsem se zúčastnil tříměsíčního školení v Toužimi u kolegů Západočechů, kteří s tím už měli několikaleté zkušenosti.

Naše četa je šestičlenná, mistr a pět montérů. Na většinu prací ale stačíme čtyři – dole vedoucí práce a další člověk, co podává materiál či nářadí, a dva lidé pracují nahoře z košů.

Pro laika je problém si před3 stavit práci s „živými dráty“, Které vlastnosti považujete ve i když jde třeba jen o 220 V. S ja8 vaší práci za nejdůležitější? kým napětím pracujete vy? S trošku vyšším, s linkami vysokého napětí 35 kV, tedy 35 000 voltů...

4

Kdy a kde jste si poprvé „šáhnul“ na vysoké napětí? A jaké jste měl pocity? Poprvé to bylo právě na školení v Toužimi, na jaře 2004. To víte, strach jsem měl, ale zase když vidíte, že to před vámi dokázali kolegové a že to jde, tak to nějak zvládnete taky.

Asi respekt, vzájemnou důvěru, klid a pohodu na soustředění. Vzájemně se musíme kontrolovat, být v souhře, nic nemůžete dělat sám. Člověk může udělat chybu, ale ten druhý ho musí zastavit – proto se v akci neustále mluví.

9 A co je pro vás nejhorší?

Brát práci jako automat. Proto se těšíme, až skončíme údržbu vypínačů, odpojování a připojování odboček a jdeme na něco jiného, při čem musíme přemýšlet, jak na to.

Proč se vlastně taková prá5 ce dělá, nebylo by jednodušší Bezpečnost, to je alfa prostě vedení vypnout? 10 a omega vaší práce. Jak často ji prověřujete? Při našich opravách se nemusí přerušit dodávka elektřiny, takže odběratelé jsou spokojeni, navíc každé přerušení něco stojí.

si tu vaši práci nedoká6 Stále žu představit...

Jsme jako ptáci na vedení. Nic se jim nestane, dokud se nedotknou stožáru a tak se nespojí se zemí. Používáme tři základní metody – práce se speciálními izolovanými tyčemi, tomu říkáme práce na vzdálenost. Při práci v dotyku máme zvláštní

Denně při výjezdech, navíc každý rok máme týdenní školení. A jednou za tři roky jdeme na přezkoušení – opět do Toužimi. Musíme být připraveni i na audity a nečekané prověrky.

orkán Kyrill vás asi 11Lednový nečekaně prověřil... Když byla tehdy ve čtvrtek večer vyhlášena pohotovost, zrovna jsme měli školení v Orlických horách. V pátek ráno už jsme

Asi mého šéfa Františka Diblíka, aniž bych mu chtěl podkuřovat. Ten dává do té práce všechno, ten jí žije. Rozjížděl to tady a tehdy moc lidí nevěřilo, že se taková práce u nás vůbec chytne a že budeme mít takový úspěch.

Loni jste začal při zaměst13 nání studovat střední školu – silnoproud. Cítíte se jako hrdina filmu Marečku, podejte mi pero?

Kolikrát ano. No, technické předměty mi jdou, pohoda, nejhorší je to ale s angličtinou. Tu maturitu ale mít musím, nemůžu řídit lidi, kteří ji mají.

jste nějakou přezdív14 Získal ku?

Pro kamarády v Novém Bydžově jsem Nagano. Tehdy na začátku zimní olympiády jsem se s kamarády hrozně rozhádal: já jsem říkal, že si odvezeme zlato, oni že jsem blázen. Vyhráli jsme, a od té doby se ta olympiáda se mnou veze.

jste hokej. Co pro 15 Zmínil vás znamená?

Hodně. Někdy jsem na kluzišti pětkrát týdně. Trénuju caparty ve věku od čtyř do devíti let, pak jsou to zápasy o víkendech a občas si ještě zahraju za starší pány. A syn se na brusle postavil tak dávno, že už si to ani nepamatuju. Ještě, že s námi chodí i manželka...